Jaroslav Seifert - Morový sloup

Jaroslav Seifert:( 1901 Žižkov – 1986 Praha) byl český básník, spisovatel,
novinář a překladatel. Patřil mezi členy hnutí Devětsil, stál na počátku českého
uměleckého směru poetismu. Je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za
literaturu (10. prosince 1984), kterou získal za „poezii.Navzdory komplikovaným
vztahům s komunistickou mocí obdržel titul národního umělce. Patřil k prvním
signatářům Charty 77.

Život:
- Narodil se do chudých poměrů na Žižkově
- Jeho otec, původně úředník, poté neúspěšný obchodník - uvědomělý
socialista
- matka byla zbožná katolička
- vyhozen z gymnázia kvůli absenci
- od roku 1919 mu začaly vycházet první básně v různých časopisech a
novinách
- 1921 - vstup do KSČ - přispívání do Devětsilu a Rudého práva
- redaktor levicových novin(Reflektor)
- 1929 - vyhozen z KSČ kvůli podepsání Manifestu sedmi (protestní dokument -
proti bolševizaci v novém gottwaldovském vedení KSČ pod taktovkou
stalinismu
- od roku 1930 redaktor v sociálně demokratickém deníku Právo lidu a tentýž
rok vstoupil do Československé sociálně demokratické strany dělnické
(dnešní ČSSD)
- Za války působil v Národní práci
- zapojení do kampaně 1946 - text „Proč jsem sociální demokrat”
- od roku 1949 se začíná věnovat pouze psaní
- Na jaře 1949 odmítl členství ve Svazu československých spisovatelů
- na konci 1949 odchází do invalidního důchodu
- 1950 ,,opilecký” výrok proti straně - zákaz publikace na 2 roky
- 1950 - těžká nemoc pohybového ústrojí
- V roce 1954 pak nakladatelství vydalo sbírku Maminka, za kterou obdržel i
Státní cenu Klementa Gottwalda
- Veřejnou autoritu si získal vystoupením na druhém Sjezdu československých
spisovatelů v roce 1956, v němž kritizoval dosavadní kulturní politiku režimu
vůči nepohodlným autorům (k nimž ostatně sám patřil).
- V roce 1966 byl jmenován národním umělcem
- 1968 vystoupil proti invazi vojsk Varšavské smlouvy
- v roce 1969 byl zvolen předsedou nově ustanoveného Svazu českých
spisovatelů - pouze rok
- v době normalizace nucen se stáhnout do ústraní
- v prosinci 1976 patřil mezi první signatáře Charty 77
 - V roce 1984 obdržel Jaroslav Seifert Nobelovu cenu za literaturu, kterou však
za něj přebírala jeho dcera, a to kvůli jeho špatnému zdravotnímu stavu
- ve sdělovacích prostředcích ovládaných tehdejším režimem o tom padla
jenom suchá zmínka - nakonec zneužit propagandou
- leden 1986 umírá - pohřeb v Rudolfinu

Obecně kulturní kontext:

- 1. a 2. polovina 20.století, autora lze zařadit k proletářské poezii a poetismu

Proletářská poezie:
- proletář - dělník, levicově orientovaná literatura - vyzdvihována za komunismu
- vyobrazení dělnické třídy a jejího útlaku - typický je jednoduchý jazyk
- optimismus, kolektivismus - proti kapitalismu a imperialismu
- inspirace ideologií marxismu, ruskou revolucí a básníkem Majakovským
- představitelé - Josef Hora, Jindřich Hořejší, Konstantin Biebl, Jiří Wolker, S.K.
Neumann
Seifertova díla z proletářské poezie:
- Město v slzách (1921)
- Samá láska (1923)

Poetismus:
- čistě český směr 20.let 20.století
- základ - tvůrčí metoda je hra s rozumem nekontrolovatelná řada volných
asociací - hravost, parodie, zlehčování
- inspirace dadaismem - lhostejnost k politice
- představitelé - Vítězslav Nezval, Konstantin Biebl. Karel Teige
Seifertova díla z poetismu:
- Na vlnách TSF (1925)
- Slavík zpívá špatně (1926)
- Poštovní holub (1929)

Další Seifertova díla:

do roku 1945:
- Jaro, sbohem (1937)
- Zhasněte světla (1938)
- Vějíř Boženy Němcové (1940)
- Přilba hlíny (1945)

po roce 1945:
- Píseň o Viktorce (1950)
- Maminka (1954)
- Chlapec a hvězdy (1956)
 - Halleyova kometa (1967) - devítiletá odmlka kvůli nemoci
- Morový sloup (1968–1970)
- Býti básníkem (1983)

Rozbor díla:
literární druh: lyrika
žánr: intimní lyrika
forma: poezie

- Morový sloup je lyrická básnická sbírka, která nese reflexní prvky - lze ji
vnímat jako intimní zpověď autora. V díle se hmatatelně odráží doba kdy dílo
vzniklo. Dílo vzniklo roku 1968-1970 - po invazi vojsk, začátek normalizace
- Dílo u nás bylo zakázané, protože ukazovalo politickou nesvobodu u nás. Dílo
bylo vydávané tajně v samizdatu - 1973. V exilu vyšlo v roce 1981- Roku
1984 kvůli Nobelově ceně vyšlo dílo legálně, ale v cenzurované verzi.
- Dílo je psané volným veršem. Je děleno na 2 část: 1 .část obsahuje 6 delších
básní ve kterých Seifert vzpomíná na své mrtvé básnické druhy - Wolker,
Hora, Halas a na své dávné životní lásky. 2. část je epilog, který je tvořen 9
kratšími básněmi
- Autor se ve sbírce zamýšlí nad politickou situací u nás v době komunistické
totality - především normalizace. Všímá si, jak režim nutí lidem názory s
kterými sami lidé nesouhlasí - invaze vojsk Varšavské smlouvy. Autor uvažuje
nad lidmi co emigrovali - vnímá to spíše negativně - zrada vlasti
- Nejvyšší hodnota ve sbírce je uznávána láska - erotická i prchavá. Autor je
rád, že až do konce života je schopen milovat ženy a obdivovat jejich krásu -
erotickou

Jazyk a kompozice:
- Morový sloup je lyrická básnická sbírka obsahující reflexivní prvky a
prvky intimní poezie. Seifertova těžká nemoc se v díle velmi projevila. Před nemocí
píše Seifert hravé a zpěvné verše, ale po nemoci je vidět posun k přemýšlení nad
smrtí, hodnocení života a přemýšlení o smyslu života.
- básně jsou psány volným veršem a není zde užit rým, básník používá
nebásnická slova a neobvyklé přirovnání, metafory nebo oslovení

Hlavní postava:
- lyrický subjekt, který popisuje emoce a své pocity
- v básni jsou zmíněni jeho mrtví básničtí přátelé - Wolker, Halas, Hora a také
autorovy dávné lásky - nikde ne jméno