Ruchovci – heslo „umění pro národ“

- čeští básníci sdružení kolem almanachu Ruch (1868 na počest položení základního kamene Národního
divadla)
- tzv. škola národní, asi 20 přispěvatelů
- návaznost na národní obrození = usilovali o osvobození české literatury od cizích vlivů
- podpora vlastenectví a slovanství, důraz na českou historii a venkov, domácí tradice, národní a sociální
problémy
- obdiv k lidové písni
- redaktor almanachu: J. V. Sládek
- hlavní představitelé: Svatopluk Čech, Eliška Krásnohorská, Josef Václav Sládek (počátek tvorby)

Svatopluk Čech (1846–1908)

▪ básník, prozaik, novinář a cestovatel

▪ v Praze vystudoval piaristické gymnázium, později práva, člen advokátní kanceláře v Praze

▪ přispíval do časopisu Květy, redaktor časopisu Světozor

▪ hodně cestoval (Černé moře, Kavkaz)

▪ byl považován za vlasteneckého mluvčího národa – velmi uznávaný

DÍLO: poezie – epika

historická: Husita na Baltu, Adamité (o sektě pobité tábority), Žižka
venkovská: Ve stínu lípy (veselé i smutné příběhy 7 vypravěčů)
Lešetínský kovář (poema, boj venkovského kováře proti německému útlaku)
alegorická: alegorické básně Evropa, Slavie
satirická: Hanuman (komický zvířecí epos, obraz opičího města; alegorie: slabosti českého národa)
poezie – lyrika: politická, vlastenecká, národní
Jitřní písně, Nové písně, Písně otroka
próza – satiry („broučkiády“): Pravý výlet pana Broučka do Měsíce
Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. stol.

Eliška Krásnohorská (1847–1926)

▪ básnířka, libretistka, spisovatelka, literární kritička a překladatelka

▪ vlastním jménem Alžběta Pechová

▪ narodila se v Praze

▪ odmítla nové umělecké směry i lumírovce

▪ angažovala se v ženském hnutí (za vzdělání žen), založila první dívčí gymnázium Minerva

poezie
básnické sbírky přírodní a intimní lyriky: Ze Šumavy, Z máje žití
libreta (= předloha, scénář k opeře): Smetanovy opery Hubička, Tajemství, Čertova stěna