KULTURA A VĚDA V

MEZIVÁLEČNÉM OBDOBÍ
KUČEROVÁ
Období všeobecného kulturního vzestupu po vzniku ČSR
• Vznik ČSR -> zařazen mezi kulturně vyspělé státy
• Návaznost na kulturní dědictví a demokratický režim -> dobré podmínky pro rozvoj
české i slovenské kultury
• Německá kultura pouze v národnostní menšině (nebyla potlačována)
• Maďarská kultura přestala být kulturou vládnoucího národa
• Podkarpatská Rus – národní obrození
• Svobodný vývoj kultury a vědy
• Vysoká úroveň vzdělání (osvětová zařízení, knihovny, kulturní spolky = tradiční úcta
ke vzdělání)
 Kultura na Slovensku
• Přívětivé změny ve všech oblastech kultury, umění a vědy
• Za české pomoci se slovenské školství vymanilo z pod maďarizace
• 1919 – Univerzita Komenského v Bratislavě
• Sdílení kontaktů s českým i evropským prostředím
• Založení Slovenského národního divadla
• Podpora obnovení činnosti Matice slovenské (centrum kulturně-osvětové i vědecké a
dokumentační práce)
• Mladá slovenská inteligence -> potřeba docílit kulturnímu čechoslovakismu
 Vliv cizích kultur
• Vlivy zvenčí – především z Francie
• Oslabené působení německé kultury
• Vliv na literaturu z Anglie
• Vliv na literaturu, filmy, hudbu (jazz) z Ameriky
• = ČSR vycházela z vlastních zdrojů a přijímala impulsy z vývoje národní společnosti v
samostatném státě
 Rozvoj vědy
• Po vzniku ČSR některé vědní obory začínaly od základů
• Karlova Univerzita, Královská česká společnost nauk, Česká akademie věd a umění, Česká
matice technická (podpora, reprezentace)
• Finanční prostředky – Josef Hlávka a jím zřízená nadace
• Zakládání nových vědeckých institucí – nízké finance -> účelně vynaložené (výsledky na
evropské úrovni)
• Prudký posun přírodovědeckých a technických oborů (matematika, fyzika, chemie,
astronomie)
• Profesor Jaroslav Heyrovský – polarograf, Nobelova cena)
• Profesor František Běhounek – zkušenosti z bádání, radiologie, kosmické záření
• Medicína
 Architektura
• Impuls pro architektonickou tvorbu
• Jan Gočár, Jan Kotěra, Josef Chochol, Jaroslav Fagner a Pavel Janák
• Moderní směr – spojení prvků z funkcionalismu a konstruktivismu (důraz na
technicko-konstrukční stránku i na jejich funkčnost)
• Praha: Veletržní palác, budova Elektrických podniků, Penzijní palác a Radiopalác
• Zlín: tovární a obytné projekty Bati
• Hradec Králové,…
• Přestavby a dostavby historických objektů
 Veletržní palác

Obytná část Bati ve Zlíně

Penzijní palác
 Sochařství
• Monumentální socha Jana Žižky na pražském Vítkově od Bohumila Kafky
• Jan Štursa (Raněný), Otakar Španiel (návrhy československých mincí)
• Prvky moderní plastiky
• Oto Gutfreund (kubismus a expresionismus)
Bohumil Kafka – Jan Žižka z Trocnova

Jan Štursa - Raněný

Mince Otakara Španiela
 Malířství
• Bohatý spolkový a skupinový život

• Umělecká beseda, spolek výtvarných umělců Mánes, avantgardní Devětsil, skupiny Osma a
Tvrdošíjní, spolek grafiků Hollar,…
• Max Švabinský (grafik, tvorba portrétů, monumentální charakteristika, Paříž)

• Alfons Mucha (secese), Otakar Nejedlý, Václav Rabas, Vlastimil Rada, Josef Lada, Vojtěch
Sedláček (krajináři)
• Emil Filla, Bohumil Kubišta, Václav Špála, Josef Čapek, Vincenc Beneš, Otakar Křemlička,
Jan Zrzavý (modernistické směry)
• Umělecký experiment (kubismus, dadaismus, fauvismus, surrealismus,…)

• Častý život v Paříži (František Kupka, Josef Šíma, Jindřich Štyrský, Marie Čermínová
„Toyen“)
 Max Švabinský – Chudý kraj Alfons Mucha – Čtyři roční období

Emil Filla – zátiší s hlavou Toyen - Cirkus Vincenc Beneš - Vyšehrad

 Divadlo
• Praha, České Budějovice, Olomouc, Ostrava

• Národní divadlo a Vinohradské divadlo

• Režiséři: Jaroslav Kvapil, Karel Hugo Hilar

• Herci a herečky: Václav Vydra, Eduard Kohout, Zdeněk Štěpánek, Hugo Hass, Jan Pivec, František Smolík, Ladislav Pešek,
Hana Kvapilová, Eva Vrchlická, Leopolda Dostalová, Zdenka Baldová, Olga Scheinpflugová,...

• Pestrý repertoár – světová klasická tvorba, nejvýznamnější moderní díla, klasická česká díla, soudobá česká divadelní
tvorba (Karel Čapek - RUR)

• Avantgardní divadelní scény (Osvobozené divadlo – Jiří Frejka a Jindřich Honzl, Jiří Voskovec a Jan Werich + Jaroslav Ježek
– Jazz a swing), pražské kabarety

• Emil František Burian – režisér a hudební skladatel, zapojil hudbu do divadla

• Červená sedma (Jiří Červený, Eduard Bass, Ferenc Futurista, Saša Rašilov, Jindřich Plachta a Jaroslav Hašek) = satiristické
pořady

• Kabaret v Lucerně – Karel Hašler

 Červená sedma Národní divadlo

Vinohradské divadlo Kabaret v Lucerně

 Hudba
• Vážná hudba – Josef Suk, Vítězslav Novák (žáci Antonína Dvořáka), Josef Bohuslav
Foerstr, Otakar Ostrčil, Leoš Janáček, Bohuslav Martinů
• Rozvoj operního a koncertního života – Česká filharmonie
• Václav Talich (dirigent)
• Opery: Národní divadlo v Praze, Stavovské divadlo a scény v Moravské Ostravě,
Olomouci a Českých Budějovicích
• Konec 20. let – změna podmínek pro vývoj hudebního života -> nové technické
prostředky (rozhlas – větší šíření kultury, gramofonový průmysl – Esta, Ultraphon)
 Literatura
• Nejvýznamnější (tzv. Zlatý věk)
• Karel Čapek (navrhována Nobelova cena za literární a dramatickou tvorbu)
• Jaroslav Seifert (udělena Nobelova cena), spolu s Vítězslavem Nezvalem, Františkem
Halasem a Vladimírem Holanem představovali vrchol meziválečné poezie
• Do světové literatury se prosadili Karel Čapek, Jaroslav Hašek a Franz Kafka (pilíře světové
moderní literatury)
• Max Brod – prosadil se propagací děl Leoše Janáčka (hudba) a Jaroslava Haška (literatura)
• Egon Ervín Kisch, Leo Perutz = evropská proslulost
• Karel Poláček, Jiří Orten, Jiří a František Langerovi a Vojtěch Rakous (židovští autoři kteří
psali česky)
• Literární kritika – František Xaver Šalda
 Zápas o demokracii a republiku
• Tradice zápasu – vedená českou kulturou na obranu demokracie a republiky

• Úzký vztah mezi kulturou a politikou (umělci, vědci a kulturní pracovníci vstupovali do aktivní politiky, politická situace se
odrážela v tematických námětech tvorby)

• Vytvoření širokého a vnitřně diferencovaného demokratického proudu (na akcích ohledně podpory demokracie se dokázal
sjednotit)

• 1934 – protifašistický manifest spisovatelů

• Květen 1938 – vydán manifest „Věrni zůstaneme“ – podepsáno více jak 300 českých i slovenských představitelů kulturního
života

• -> návaznost petiční akce, kterou do září 1938 podepsalo více jak jeden a půl milionu obyvatel ČSR

• Slovesné umění (divadlo, poezie) – v umělecké rovině reagovalo nejrychleji na ohrožení republiky

• Osvobozené divadlo – Jiří Voskovec, Jan Werich (Osel a stín, Kat a blázen, Balada z hadrů, Tlustá Barbora, Rub a líc)

• Karel Čapek (Bílá nemoc, Matka)

• Září 1938 – čeští básníci -> sbírky (staly se součástí zlatého fondu české literatury) – Jaroslav Seifert, František Halas, Vladimír
Holan, Josef Hora
 Zdroj
• KUKLÍK, J., KUKLÍK, J., ČORNEJ P., Dějepis pro gymnázia a střední
školy: Nejnovější dějiny 4., 1. vyd. Tiskárna Libertas, a. s., Drtinova 10,
150 00 Praha 5: SPN, 2005, 216 s., 55-61. ISBN 80-7235-175-3
DĚKUJI ZA POZORNOST 
KUČEROVÁ