2.

fáze českého národního obrození

Josef Jungmann, Rukopisy, František Ladislav Čelakovský, Jan Kollár,
František Palacký, Pavel Josef Šafařík, Václav Kliment Klicpera
Společensko-historické pozadí
• smrt Josefa II. – bratr Leopold II. (1790 - 1792) – František I. (1792 –
1835)
• kníže Metternich – od r. 1821 kancléř: potlačuje projevy odporu, brání
reformám – tajná policie, cenzura
• posílení Rakouska v Evropě po pádu Napoleona x touha po svobodnější
a rovnoprávnější společnosti, láska k vlasti
• čeští vlastenci začali budovat národní politický program: snaha o větší
autonomii v rámci Rakouska
• Bernard Bolzano: přátelské soužití německého i českého obyvatelstva,
společná státní idea
• kulturní a vědecké instituce: Vlastenecké muzeum v Čechách; Matice
česká (nakladatelství)
• aristokraté – klasicismus x měšťané preromantismus
Umění
• architektura: empír

• malířství: Antonín Machek

(František I., z Panovnického cyklu)

• hudba: František Škroup

(první původní česká opera Dráteník,
hudba k Tylově hře Fidlovačka)
LITERATURA
Nová obrozenecká generace: Jungmann a spol.
• snaha o začlenění (vědy i literatury) do evropského kontextu
• překlady i nová česká tvorba
• jazykově pojaté vlastenectví
• zaměření na českou historii, všeslovanskou pospolitost
• význam jazykovědy (rozšíření slovní zásoby – přejímání ze slovanských
jazyků, tvořena nová slova, změny v pravopisu, kodifikaci)
• PREROMANTISMUS
• Josef Jungmann: sjednocení generace, organizace společenského
života; slovníky a učebnice české literatury
• František Palacký: historik, redaktor Časopisu Českého muzea
• Pavel Šafařík: historik, slovanská prehistorie, archeologie
• RUKOPISY královédvorský a zelenohorský – snaha dokázat starobylost
• František Ladislav Čelakovský: sbíral lidovou a tvořil ohlasovou poezii
• Jan Kollár: panslovanství, Slávy dcera
• Václav Kliment Klicpera: dramatik - veselohry
Slovensko
• Také obrozenci
• Anton Bernolák – kodifikace prvního slovenského jazyka, gramatika,
slovník: tzv. bernoláčtina - katolíci)
• Evangelíci užívali tzv. bibličtinu – dle Bible kralické
• Ľudovít Štúr: středoslovenské nářečí jako základ spisovné slovenštiny
Zdroj:
• https://sbirky.ngprague.cz/dielo/CZE:NG.O_17410
2. fáze národního obrození:
osobnosti
Josef Jungmann, Rukopisy, František Ladislav Čelakovský, Jan Kollár,
František Palacký, Pavel Josef Šafařík, Václav Kliment Klicpera
Josef Jungmann
1773 – 1847
Jazykovědec, lexikograf (tvůrce slovníků), literární historik, překladatel, básník a
žurnalista
život
• z rodiny ševce, vystudoval filosofii a práva v Praze, profesor na
gymnáziu v Litoměřicích, později biskupský seminář
• 1815 – 1844 profesor na Staroměstském gymnáziu v Praze (i ředitel)
• Jazyk jako znak národa, rozvoj vědy i literatury jako předpoklad
vzestupu
• Inicioval vytvoření vědeckého časopisu Krok, stál u zrodu Matice české
• Děkan FF a v roce 1840 i rektor univerzity
• 1847zemřel na tuberkulózu
Dílo obecně
• Dvojí rozmlouvání o jazyce českém: proč by se měla čeština rozvíjet a
prosazovat
• Slovesnost: učebnice literární teorie pro gymnázia
• Historie literatury české: souhrnné zpracování vývoje č. literatury
• Slovník česko-německý: kolektivně, 30 let práce
• překladatelství: FJ, AJ, NJ, RJ – důkaz bohatosti češtiny
• První české sonety, romance Oldřich a Božena
Slovník česko-německý
• nejvýznamnější práce
• 120 000 hesel
• základní pramen slovní zásoby – veškerá slovní zásoba
• základ: Václav Jan Rosa, Karel Ignác Thám a Josef Dobrovský
• zdroje: starší i novější literatura, lidový jazyk a nářečí, slovanské jazyky
(polštiny, ruština), novotvary
• význam doložen příklady užití
• ohromný, úsvit, ohon, chmura, záře se line
• zeměpis, dějepis, hvězdárna, látka, touha, ryk, útrpnost, plod, bol,
děva, chlum, dolina, luh, neblahý, šíje
• plod, bol, děva, chlum, dolina, luh, neblahý, šíje (ruština)
• (Polsko) bedla, blizna, brukev, modřín, čolek a ropucha
• https://vokabular.ujc.cas.cz/moduly/slovniky
Historie literatury české
• vliv preromantismu – idealizace některých období (staročeské
písemnictví, pravost rukopisů)
• knihopis: soupis veškerých známých památek
• 6 období, vyzdvihoval prvotní české básnictví (doba 13. stol.) a
obrození (nová epocha nejen literatury, ale celého národa)
• cenil si i lidovosti, nářečí (ne jen jazyka veleslavínských vzdělanců jako
Dobrovský)
Slovesnost

• učebnice pro gymnázia

• teorie literatury, sloh a čítanka v jednom
• ukázky domácí i cizí literatury, současné i starší
• rozdělení poezie a prózy, sprostého, nízkého a vysokého stylu
• charakteristiky různých žánrů/útvarů: óda, hymnus, elegie…
• tištěna LATINKOU (nikoliv švabachem)
• https://www.youtube.com/watch?v=1YZpYT2xHx8
Rukopis královédvorský,
Rukopis zelenohorský
1817 a 1818
Proslulé padělky zlomků básnických skladeb
• Velký zájem o staročeské památky, podpora národní hrdosti
• Důraz na hrdinské písně (Píseň o Nibelunzích, byliny) – my jsme ale žádné neměli
• Nejsme jediná země, která si je zfalšovala
• Snaha přesvědčit o bohaté a vyspělé literární tvorbě dávnověku = prezentovány
jako původní české památky

• Padělek se stal inspirací pro další tvorbu – literární, hudební i výtvarnou

pravděpodobní autoři:
Václav Hanka: jazykovědec, archivář Českého muzea, vydavatel staročeských
památek (a žák Dobrovského)
Josef Linda: novinář a spisovatel

recepce:
• Královédvorský : s nadšením přijat, překládán i do dalších literatur
• Zelenohorský: zidealizovaný obraz minulosti, Dobrovský jej označil za padělek
• Jinak ale byly obecně považovány za pravé památky
• V 80. letech 19. století shromáždili profesoři Gebauer, Masaryk, Goll. Hostinský a
Vlček přesvědčivé důkazy o tom, že jsou to padělky
Rukopis královédvorský
• „nalezen¨“ Václavem Hankou ve věži kostela ve Dvoře Královém
• fragment rozsáhlého kodexu lidové poezie ze 13. století
• Pergamen
• 6 větších epických básní – hrdinský charakter (O velkém pobití: povstání
Čechů proti cizincům v 9. století/ O pobití Polanóv: vyhnání Poláků z Prahy
v r. 1004…
• 2 lyricko-epické (Jelen – zákeřné zabití jelena a jinocha; Zbyhoň- loupežný
rytíř, který unesl dívku)
• 6 lyrických písní (milostná tematika, inspirováno folklorem – stesk po
milém, osamělost, touha)
Rukopis zelenohorský
• Anonymně zaslán nejvyššímu purkrabímu
• údajně z 9. – 10. století
• Čtyři dvojlisty, zlomek básně a skladba Libušin soud (spor o dědictví,
Libuše nepřiznala vše staršímu, měli dědictví spravovat společně)
• Snaha dokázat vyspělost společnosti už v pohanských dobách =
politický argument (demokratičnost a moudrost starých Čechů)
František Ladislav Čelakovský
1799 – 1852
básník, kritik, překladatel sběratel a vydavatel českých a slovanských lidových písní
a přísloví; autor ohlasové poezie
• Gymnázium v ČB a Písku, poté FF, odkud byl ale vyloučen – půjčoval si
Husovu Postilu; 1820 studoval v Linci a v Praze,
• jazykověda a literatura
• Soukromý vychovatel, překladatel Sv. Augustina (O městě Božím)
• Redaktor Pražských novin (příloha Česká včela)
• Kariéra na univerzitách – Praha – Vratislav - Praha
• Slovanské národní písně: 3 díly lidová tvorba: písně a přísloví sbíral na
venkově
• Mudrosloví národu slovanského v příslovích
• OHLASOVÁ POEZIE: umělá poezie, která napodobuje lidovou tvorbu –
inspirace pro českou prozódii
• Růže stolistá – původní dílo, milostné, filosofické i didaktické verše
Ohlas písní ruských (1829)
• nápodoba ruské lidové epiky
• inspirace bylinami i vlastní náměty
• bohatýrská epika, zvířecí báje, básně časové
• básně lyrické, elegické i humorné

• autor jako anonymní lidový pěvec

Ohlas písní českých (1839)
• Lyrický ráz
• Pravidelný rýmovaný daktylotrochej
• Básně rozpravné, elegické, satirické, písně a popěvky
• Balada Toman a lesní panna – tragický příběh
Jan Kollár
1793 – 1852
Slovenský básník píšící česky, autor jazykovědných prací, evangelický kněz, sběratel
lidové slovesnosti
• Studoval proti vůli rodičů v Bratislavě, později v Jeně – tam se setkal s
Goethem, poznal zde celoživotní lásku Frideriku Wilhelminu
Schmidtovou zvanou Mína
• 1819 se stal knězem a kazatelem v Pešti, 1849 jmenován profesorem
slovanské archeologie ve Vídni, kde 1852 zemřel.

• nazýván „poeta doctus“ a „poeta unius libri“

• celý život pracoval na skladbě Slávy dcera
• slovenská lidová poezie
Slávy Dcera
• Lyricko-epická skladba
• Víra ve slovanstvo
• PŘEDZPĚV: psaný časomírou, oslava slovanské minulosti, truchlení nad
současností
• 645 znělek – opěvování Míny, dcery bohyně Slávy
• Prostupnost dvou témat: láska k národu a láska k ženě
• PĚT ZPĚVŮ
Sála - Labe, Rén, Vltava – Dunaj (řeky praslovanského území)
+
Léthé (slovanské nebe) a Acherón (slovanské peklo) – oslava hrdinů a odsouzení
zrádců
• +VÝKLAD
• Největší škůdci? Germáni!
František Palacký
1798 – 1876
Historik, politik a spisovatel
Moderní historiografie – studium archivů
život
• Protestantská rodina – místo duchovního se ale stal historikem (vliv
Jungmanna, Šafaříka) – živil se jako učitel a vychovatel
• 1827 – dobře se oženil – plně se věnoval práci historika, organizátora
• Sbor pro zřízení českého národního divadla, založení Matice české,
modernizace Národního muzea
• Politické přednášky pro české šlechtice
• Po r. 1848 policejně sledován
• Po r. 1860: inicioval založení Času a Národních listů
• Pravda, svoboda a demokracie
• Vědomí historické významnosti Čechů
• S Šafaříkem vydal: Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie
(propagace časomíry)
• Historiografie: založena na pečlivém studiu listin, dokumentů (ne jen
kronik)
• Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě (nejdříve německy, poté
česky)
Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě
• 1836 – 1876
• Politický, literární i historický význam – jazykově vyspělé, určené
širokému publiku
• Zaměření na období s projevy demokratismu, tvořivosti, boje za
svobodu
• Historie jako nutnost pro orientaci v současnosti
• České dějiny jako cesta k uskutečnění ideálu demokratičnosti
Pavel Josef Šafařík
1795 – 1861
Spisovatel, historik, jazykovědec…
• Syn kazatele – filosofie, politika, práva, teologie – ředitel gymnázia v Novém sadu v
Srbsku – návrat do Prahy kvůli obrozeneckému dění – redaktor Časopisu Českého
muzea, vydavatel Světozoru – univerzitní knihovna – překlady – pravopisná reforma

• Básně: Tatranská múza s lýrou slovanskou: časomíry, inspirace antikou i romantická

oslava zbojníků
• Počátkové českého básnictví (s Palackým): časomíra
• Dějiny slovanského jazyka a literatury podle všech nářečí: historie české literatury v
kontextu ostatních slovanských národů.
• Slovanské starožitnosti: slavistická učebnice – Slované jako staří obyvatelé Evropy,
indoevropská jazyková skupina
Václav Kliment Klicpera
1792 – 1859
původní dramatická tvorba c češtině
Ochotník – poté vlastní hry – herec ve Stavovském divadle – Hradec
Králové(učil a vydával své hry)
DIVADELNÍ HRY: 40 celovečerních – historické veselohry i tragédie,
pohádky, komedie se sociálním námětem, frašky, rytířské hry a jejich
parodie
Bohatý děj, postavy se nevyvíjí, ale postupně se vyjevuje jejich povaha
Hra Blaník, Božena, Hadrián z Římsů, Divotvorný klobouk