ESK JAZYK CESTOPISY A CESTOPISN LITERATURA

- cestopis = prozaick literrn nr, kter popisuje autorovy zitky a dojmy z cest, podle svho pojet jej meme zaadit do literatury dokumentrn (publicistick) nebo literatury umleck (zbavn)

Prvn cestopisy
- prvn cestopisy vznikaj u v obdob stedovku - jednm z prvnch spis, kter meme oznait za cestopis, je spis, jeho autorem byl znm cestovatel Marco Polo a kter m nzev Milion (1298) - Marco Polo byl bentsk kupec a cestovatel a byl jednm z prvnch Evropan, kter poznal Dln vchod (na) - dalm cestopisem je tzv. Mandevillv cestopis, jeho autorem je anglick lka a cestovatel John de Mandeville - tento cestopis patil k nejrozenjm stedovkm cestopism - pestoe popisy cest jsou asto nevrohodn a fantastick, ovlivnil mnoho pozdjch cestovatel a objevitel nap. Krytof Kolumbus byl siln ovlivnn spisem Marca Pola a prv Mandevillovm cestopisem - do etiny byl peloen Vavincem z Bezov - nkdy mezi cestopisy zaazujeme i satirick dla, kter vyprvj o tzv. podivuhodnch cestch, kter psali nap. Cyrano z Bergeracu nebo Jonathan Swift (Gulliverovy cesty)

Cestopisn literatura v naich zemch

- k velkmu rozvoji cestopisn literatury dolo v eskch zemch za vldy krle Jiho z Podbrad, a to zejmna dky jeho politice, kdy se snail vytvoit stedovk spoleenstv nrod v Evrop (byl to jaksi pokus o sjednocen Evropy) a rozvjel diplomatick styky mezi eskmi zemmi a Evropou - aby elil patn povsti ech v zahrani (v dob husitskch vlek byli ei kesanskm svtem povaovni za kace), rozhodl se vyslat na cestu po Evrop vpravu, a to s patinou slvou a nemalm finannm zabezpeenm - vprava oficiln nemla dn zvltn kol ani charakter sttnho poselstva, jednalo se o rytskou cestu krlova vagra pana Jaroslava Lva z Romitlu a z Blatn - tuto cestu popsal ve svm denku Vclav aek z Bkova a nazvanm Denk o jzd a putovn pana Lva z Romitlu a z Blatn z ech a na konec svta - originl se nedochoval, ale tento cestopis se stal podkladem pro knihu A. Jirska Z ech a na konec svta - na pelomu 16. 17. stol. napsal svj cestopis o cest z eskho krlovstv do Bentek, Izraele a Egypta esk lechtic, diplomat, vlenk a cestovatel Krytof Harant z Polic a Bezdruic

- v 19. stol. psal cestopisn rty tak spisovatel Jan Neruda (Men cesty, Obrazy z ciziny) - r. 1871 byl Neruda prohlen za zrdce nroda v tto dob podnikl nkolik cest do Nmecka, Francie, Maarska, Itlie, ecka a Egypta - o tchto cestch si vedl zznamy, kter jsou zajmavm svdectvm o ivot tto doby doplnn velmi zajmavmi postehy, kter ukazuj Nerudu jako dobrho pozorovatele - koncem 19. stol. podnikl vpravu do Afriky esk lka a cestovatel MUDr. Emil Holub - zpracoval prvn detailn mapu oblasti okolo Viktoriinch vodopd - napsal a vydal tak prvn knin popis Viktoriinch vodopd (vydan anglicky) - ve 20. stol. se objevuj cestopisy i v dle Karla apka - v apkovch cestopisech nejde o zempisn studie, ale o zachycen zvltnost, zvyk a ivotnho stylu apkovy cestopisy pinej zejmna piblen kultury stt, kter apek navtvil v obdob mezi dvma svtovmi vlkami - cestopisy jsou psny velmi bohatm a nenapodobitelnm jazykem - cestopisy: Italsk listy, Anglick listy, Vlet do panl, Obrzky z Holandska, Cesta na sever - mezi autory cestopis pat i et cestovatel Ji Hanzelka a Miroslav Zikmund - prvn cestu podnikli do Afriky a Jin Ameriky, druhou do Asie a Ocenie - svoje cesty absolvovali ve vozech znaky Tatra a proslavili tuto znaku ve svt - dalm vznamnm eskm cestovatelem a autorem mnoha cestopis je Miloslav Stingl - osobn poznal adu domorodch kultur a zpracoval sv zitky v etnch knihch - bhem svho ivota navtvil 151 zem vech kontinent a k jeho hlavnm zjmm patily nap. kultury starch May nebo Polynsan - nkte lingvist zjistili, e M. Stingl doke komunikovat nebo se sten domluv 17 jazyky asi nejexotitjm z nich je jazyk papunskho kmene Kum - do nru cestopisn literatury meme zaadit tak knihu, kterou napsal esk technik a experimentln archeolog Ing. Pavel Pavel - Ing. Pavel se zabval zkoumnm monch zpsob transportu tkch bemen pi stavb monumentlnch staveb dvnovku - zajmal se o objevy norskho moeplavce a dobrodruha Thora Heyerdahla na Velikononm ostrov (v Tichm ocen) a zaujalo ho, jak mohli domorodci pohybovat obrovskmi sochami zvanmi moai vyrobil s pteli 20 tun tk betonov model sochy a vyzkouel, jak s nm lze pohybovat pouze pomoc lan ovldanch malou skupinou osob - v r. 1986 ho Thor Heyerdahl pozval na Velikonon ostrov, kde experiment zopakoval s pvodn sochou k pohybu sochy bylo teba jen 16 lid s jednm vedoucm a nkolik lan, akoliv Heyerdahlovy pvodn experimenty potaly se stovkami lid - svoje zitky vylil Ing. Pavel ve sv knize nazvan Rapa Nui (domorod nzev pro Velikonon ostrov)