Professional Documents
Culture Documents
I. MEDIÁLNÍ ZNALOSTI
1. Dějiny médií
Od uchazečů o obor ŽURNALISTIKA se očekává znalost
významných českých (československých) novinářů - obzvláště těch,
kteří jsou současně známí i jako spisovatelé, spadají do osnov
středních škol a jsou součástí maturitní zkoušky. Znalost by měla
spočívat zejména ve schopnosti uvést je do časového a mediálního
kontextu daného období (např. s jakými médii byli spojeni či jaká
další média v té době existovala).
Významní čeští novináři:
První česky psané periodické noviny vycházejí od roku 1719 – Pražské poštovské noviny K. F.
Rosenmullera – obsahují mechanicky řazené zprávy bez titulků.
Zakladatelem žurnalistiky v době NO je VÁCLAV MATĚJ KRAMERIUS, který od roku
1789 vydával týdeník Krameriusovy c. k. pražské poštovské noviny. Chtěly především čtenáře
vychovávat.
Ve 2. čtvrtině 19.stol. je české novinářství reprezentováno Pražskými novinami /redaktory
J.LINDA, později F. L. ČELAKOVSKÝ / Šířily osvětu.
V obd. NO vznikají první české časopisy. U jejich zrodu stál – JOSEF DOBROVSKÝ
časopis Bohmische Literatur – zabývá se stavem české literatury, vědy a vzdělanosti.
čas. Krok – JOSEF JUNGMANN – vycházel od roku 1821 /přispíval JAN EVANGELISTA
PURKYNĚ/
čas. Českého muzea – red. F. PALACKÝ, časopis Světozor – red, P. J. ŠAFAŘÍK
ve 30. letech 19. stol. – belestrický čas. Květy – red. J. K. TYL – vychází v něm i původní
česká literatura
Novinář KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ – vydává Národní noviny, Slovan – ve svých článcích
vystupuje bojovně, radikálně za národní rovnoprávnost, kritizuje ideu slovanské vzájemnosti,
plané vlastenectví /např. Tylova Posledního Čecha/, pokouší se odhalovat znaky reakčních sil
vlády, církve a šlechty. Soubor zásadních článků z Národních novin vyšel v souboru Duch
národních novin.
60. léta – konec Bachova absolutismu, Říjnový diplom 1860 – znamenaly oživení politického,
společenského i kulturního života v českých zemích. Mnoho významných spisovatelů pracuje
v redakcích novin – např. V. HÁLEK, J. NERUDA – fejetony, J. ARBES
Novinář JAN NERUDA – Národní listy
2.pol.19.stol. – význam. polit. noviny – Národní listy – orgán mladočeské strany – řídil
JULIUS GRÉGR
beletristický časopis – Lumír, vytvořila se kolem něho literární skupina lumírovců. Řídil ho J. V.
SLÁDEK.
časopis Atheneum – vydavatelem byl T. G. MASARYK (dílo Sebevražda), měl důležitou
úlohu ve vědeckém světe, vyznačoval se úsilím o svobodu vědeckého bádání a stal se
platformou bojů za pravdu o RUKOPISECH.
v kulturní politice se uplatňoval časopis Čas Jana Herbena, anonymně v něm publikoval své
básně PETR BEZRUČ
od 90. let vycházel orgán sociálně demokratické strany Právo lidu
s příchodem mladé umělecké generace na přelomu století (19./20.) se zakládají –
PROGRAMOVÉ ČASOPISY např. Moderní revue – čas. české dekadence / KAREL HLAVÁČEK /,
Nový kult – hnutí protispolečenských buřičů / vydává S. K. NEUMANN /
FRANTIŠEK XAVER ŠALDA – vynikající literární kritik, redikoval nebo spoluredigoval několik
teoretických čas. – až do 30. let 20.stol. – např. Tvorba nebo Šaldův zápisník
o výrazně po I. světové válce na mladé proletářské básníky působil STANISLAV KOSTKA
NEUMANN
časopisy: Červen, Kmen, Proletkult
PŘÍPRAVNÝ KURZ 2019 ŽURNALISTIKA (Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky)
ve 30. let. 20.stol. vzniká řada nových novin a časopisů. Pragmaticky orientovaní novináři a
spisovatelé se soustřeďovali kolem deníku Lidové noviny a týdeníku Přítomnost. Jako novinář
se zde uplatnil FERDINAND PEROUTKA, a to především jako šéfredaktor Přítomnosti a
politický komentátor Lidových novin. Jeho úderné, vysoce intelektuálně podložené články vyšly
v řadě souborů, např. Budování státu. PEROUTKA byl za války vězněn. Po roce 1948 odešel do
exilu, 10 let byl vedoucím československého oddělení Svobodné Evropy. V redakci Lidových
novin působila nebo s nimi spolupracovala řada spisovatelů – K.ČAPEK, K. POLÁČEK, E.
BASS., FRANT. LANGER,…
S levicovými novinami Právo lidu, Rudé právo byla spojena publicistická činnosti levicově
orientovaných spis.-novinářů – IVANA OLBRACHTA, MARIE MAJEROVÉ, JOS. FUČÍKA.
V poválečném období měl pro zaměření a vývoj žurnalistiky, tak jako pro celou kulturu
neblahý vliv únor 1948. Byly zastaveny nekomunistické literární časopisy. Noviny byly pod
tiskovým dohledem KSČ.
Za totality komunisté pod dohledem připustili existenci Socialistické strany /noviny Svobodné
slovo/ a Československé strany /noviny Svobodné slovo/ a Československé strany lidové
/noviny Lidová demokracie/.
Pro svazáky byly určeny noviny Mladá fronta, pro odboráře Práce. Dominantní postavení
samozřejmě zaujímalo Rudé právo. V 80. letech byl oblíbeným časopisem zvláště u mladých
čtenářů Mladý svět
/fejetony Rudolfa Křesťana/
po temných 50.letech došlo k liberalizaci v letech 60-tých. Přispěly k ní i některé literární
časopisy – např. Tvář, založený 1965 jako tribuna mladých autorů, Host do domu,
ŠÉFREDAKTOR JAN SKÁCEL. Významný pro literaturu byl i dvouměsíčník Světová
literatura /1956 – 1958,redaktorem byl JOS. ŠKVORECKÝ/
Exilové časopisy. V roce 1956 začalo vycházet Svědectví / péčí PAVLA TIGRIDA, nejprve
v New Yorku a od r. 1961 v Paříži/. S druhou vlnou emigrace začal JIŘÍ PELIKÁN vydávat
v Římě – Listy.
Samizdatové časopisy – např. Vokno, Revolver revue, Akord,….
Česká televize
http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/historie/
1) První program České televize ČT1 vysílá pořady především pro většinové publikum, tedy se
nejvíce podobá komerčním stanicím. Vysílá seriály, filmy, publicistiku, zpravodajství a
zábavní program. Průvodním heslem ČT1 je Vítejte na jedničce.
2) ČT2 by na rozdíl od ČT1 měla být určena pro náročnější diváky. [3] Tomu odpovídá i její
aktuální (2017) reklamní slogan Dvojka hledá souvislosti. Stanice vysílá dokumentární
pořady a filmy (z vlastní i zahraniční produkce, převážně od BBC Earth), specializované
seriály (např. Hra o trůny, Dům z karet nebo Batesův motel). Diskuzní pořad Souvislosti
Jana Pokorného.
3) ČT24 je zpravodajskou stanicí vysílající 24 hodin denně zprávy a publicistiku, podobně
jako BBC World nebo CNN. Mezi 6.00 a 0.00 vysílá stanice každou půlhodinu až hodinu
zpravodajskou relaci. Některé pořady jsou vysílány souběžně na programu ČT1. Mezi ně
patří hlavní zpravodajská relace Události a první část diskusního pořadu Otázky Václava
Moravce či ranní zpravodajská relace Studio 6.
4) ČT sport vznikl v roce 2006, tehdy pod názvem ČT4 sport (šlo tehdy o de facto čtvrtý
programový kanál České televize).
5) ČT :D je televizní stanice určená mladým divákům od 4 do 12 let. Vysílá pořady, filmy a
dětské seriály vlastní i zahraniční tvorby. Její vysílání bylo zahájeno 31.
srpna 2013 společně s kanálem ČT art, se kterým sdílí svoji vysílací frekvenci.
6) ČT art je kulturní kanál České televize. Vysílá studentskou tvorbu a pořady týkající se
hudebního a výtvarného umění či divadla.
Komerční stanice:
● TV Nova - soukromá; vlastník = Ronald Lauder, moderátoři: Lucie Borhyová a Rey
Koranteng, Renáta Czadernová a Petr Suchoň, Markéta Fialová a Pavel Voříšek
● TV Prima - soukromá; vlastník = Ivan Zach, moderátoři: Klára Doležalová, Karel Voříšek,
Eva Perkausová, Roman Šebrle, Gabriela Lašková, Matěj Misař
Český rozhlas
https://informace.rozhlas.cz/
http://www.radio.cz/cz/static/historie-radia-praha/historie-cro
Rozhlasový trh ČR – ve smyslu existence soukromého (komerčního) vysílání – je poměrně mladý.
Jeho počátek se datuje od roku 1990-1991, kdy bylo Radou pro rozhlasové a televizní vysílání
uděleno prvních 15 licencí k šíření privátního rozhlasového signálu.
Od tohoto okamžiku existuje v ČR podobně jako v ostatních vyspělých evropských zemích duální
rozhlasové prostředí, které je tvořeno vysílatelem ze zákona („veřejnoprávní“ Český rozhlas) a
soukromým sektorem.
VEŘEJNOPRÁVNÍ:.
stanice – zelené, ostatní stanice, speciální stanice – tmavě modré). Vydává periodikum Týdeník
Rozhlas.
3) Český rozhlas Radio Wave (do 1. 10. 2008 Český rozhlas 4 - Radio Wave) je digitální,
veřejnoprávní stanice Českého rozhlasu pro „mladě smýšlející posluchače“. Objevuje novou
hudbu a zajímá se o aktuální kulturní i společenské dění.
4) Český rozhlas Plus je rozhlasová stanice, která vysílá od 1. března 2013. Je to stanice
mluveného slova (tzn. bez hudby), která nahradila tři zaniklé stanice ČRo 6, Rádio
Česko a Leonardo.
5) Český rozhlas Vltava, dříve Český rozhlas 3 – Vltava (1964), je celoplošná
veřejnoprávní stanice Českého rozhlasu se zaměřením na kulturu. Redaktoři jsou soustředěni
do pěti redakcí:
vážné hudby
jazzové a populární hudby
literárně-dramatické
zpravodajství a kulturní publicistiky
speciálních projektů
SOUKROMÉ:
ČTK vzniká 28. října 1918, ve stejný den jako Československá republika, tehdy pod názvem
Československá tisková kancelář. ČTK byla až do 90. let 20. století státní agenturou a její dějiny
jsou úzce spojeny s osudy československého státu. V říjnu 2018 oslaví ČTK sto let od svého vzniku.
K tomuto výročí a zároveň k výročí vzniku republiky připravila ČTK putovní výstavu
fotografií Okamžiky století. ČTK pracuje jako politicky i ekonomicky nezávislá zpravodajská
agentura. Od roku 1996 ČTK nepobírá státní dotace ani nečerpá finance z jiných veřejných zdrojů.
Noviny
Užitečné je soustředit se zejména na české (resp. Kdy byly založeny
československé) mediální dějiny od druhé poloviny 20. století a Lidové noviny?
jejich významné mezníky – roky 1948, 1968, 1989. Student by měl
a) roku 1968
vědět, v čem spočívalo komunistické řízení médií a jak fungovala
cenzura. Měl by být rovněž obeznámen s činností oficiálních a b) po roce 1918
exilových médií.
c) po roce 1989
V oblasti světových mediálních dějin postačí orientovat se
v základních datech (vznik periodických novin a předpoklady pro d) na konci 19. století
jejich rozvoj, zpravodajské agentury, podstatné technologie a e) v polovině 19. století
prostředky – knihtisk, fotografie, film, rozhlas, ...)
Doporučené zdroje:
KONČELÍK, Jakub, VEČEŘA, Pavel a ORSÁG, Petr. Dějiny českých médií 20.
století. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010. Pouze shrnující kapitoly a body související s výše
zmíněným. MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. 4., rozš. a přeprac. vyd.
Praha: Portál, 2009. s. 35 – 57.
PŘÍPRAVNÝ KURZ 2019 ŽURNALISTIKA (Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky)
2. Mediální rady
Doporučujeme prostudovat si, jaké existují v ČR mediální rady a co je smyslem a
náplní jejich činnosti - v rozsahu informací, které o sobě poskytují na svých vlastních
webových stránkách. Zájem bude zejména o prokázání znalostí v oblasti jejich kompetencí.
Rada České televize je podle zákona č. 483/1991 Sb. o České televizi, v platném znění,
orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize.
Rada Českého rozhlasu je podle zákona o Českém rozhlasu orgánem, jímž se uplatňuje právo
veřejnosti na kontrolu tvorby a šíření programů Českého rozhlasu. Rada není součástí organizační
struktury Českého rozhlasu, odpovědná je Poslanecké sněmovně.
Rada mj. odvolává a jmenuje generálního ředitele Českého rozhlasu a na jeho návrh ředitele
jednotlivých rozhlasových studií. Schvaluje rozpočet a závěrečný účet Českého rozhlasu, kontroluje
jeho plnění, schvaluje Statut Českého rozhlasu, rozhoduje o zřizování nebo zrušení rozhlasových
studií nebo schvaluje dlouhodobé plány programového, technického a ekonomického rozvoje
Českého rozhlasu.
Rada ČTK
Rada České tiskové kanceláře: http://www.ctk.cz/o_ctk/rada_ctk/
Rada České tiskové kanceláře (zkráceně ČTK)je 7 člený orgán, který především kontroluje,
zda Česká tisková kancelář plní své poslání poskytovat objektivní a všestranné informace pro
svobodné vytváření názorů. Rada zároveň rozhoduje o stížnostech, které se týkají činnosti tiskové
kanceláře. Dále Rada jmenuje a odvolává generálního ředitele, schvaluje rozpočet a závěrečný účet
a na návrh generálního ředitele schvaluje Statut agentury. Pokud jsou ČTK poskytnuty státní
dotace, Rada dohlíží nad jejich využitím.
Člen Rady je volen Poslaneckou sněmovnou na 5 let, vždy ale maximálně na dvě po sobě
jdoucí období. Poslanecká sněmovna rozhoduje i o odměně, kterou členové Rady za výkon své
funkce obdrží.
9 členů z řad odborníků, osobností a představitelů veřejného života, z nichž 3 volilo Federální
shromáždění, 3 Česká národní Rada a 3 Slovenská národní Rada, a to na dobu 6 let.
Syndikát novinářů ČR
Která z uvedených institucí nemá
Je dobrovolným profesním sdružením novinářů. Jeho členem se právo ovlivňovat vysílání České
může stát každý aktivní novinář, ať už pracuje na stálý pracovní televize?
poměr, nebo volně spolupracuje s několika redakcemi. Člen je a) Rada České televize
povinen dodržovat Stanovy a především řídit se Etickým kodexem
b) Syndikát novinářů ČR
novináře. Syndikát novinářů je politicky neutrální, nezávislý na
ideologických, náboženských, politických a ekonomických státních c) generální ředitel České televize
i soukromých strukturách. Nemá právo ovlivňovat vysílání d) Rada pro rozhlasové a
České televize. televizní vysílání
e) všechny uvedené instituce se
Český telekomunikační úřad podílí 25% vlivem
Český telekomunikační úřad je ústřední správní úřad České
republiky pro výkon státní správy ve věcech stanovených
zákonem, včetně regulace trhu a stanovování podmínek
pro podnikání v oblasti elektronických komunikací a poštovních
služeb. Úřad vede pětičlenná Rada. Jeden z členů Rady je
předsedou Rady. Členy Rady a jejího předsedu jmenuje a
odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Funkční
obdobíčlenů Rady je pět let. Úřad jako jiný ústřední orgán státní správy má samostatnou
kapitolu ve státním rozpočtu. Úřad je účetní jednotkou.
PŘÍPRAVNÝ KURZ 2019 ŽURNALISTIKA (Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky)
Zákon o České televizi, České tiskové kanceláři, České tiskové agentuře a Tiskový zákon
dostupné na Portále veřejné správy https://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/
Kodex České televize http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/kodex-ct/preambule-a-vyklad-
pojmu/
Kodex Syndikátu novinářů ČR: http://www.syndikat-novinaru.cz/etika/kodex/
1
Server Mediator1.upmedia.cz je tvořen studenty Katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky za
dohledu vyučujících, proto se u něj nejvíce projevuje zaměření na čistě mediální oblast. Ostatní servery
informují také o PR, marketingu apod., což nebude součástí přijímacích zkoušek na obor Žurnalistika na
KMKSŽ.
PŘÍPRAVNÝ KURZ 2019 ŽURNALISTIKA (Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky)
5. Mediální pojmy
Doporučujeme studentům projít si před přijímací zkouškou slovníky týkající se mediálního
provozu a mediálních obsahů. Z internetových zdrojů se jedná zejména o
http://mediator1.upmedia.cz/slovnicek/ a http://www.mediaguru.cz/medialni-slovnik/.2
Jednoduše řečeno: při sledování fotbalového zápasu by se měl uchazeč zajímat nejen o stav
utkání, ale i o to, který komentátor zápasem diváka provází a kdo dělá reportéra v šatně.
Uchazeči, kteří si v tomto ohledu nejsou příliš jistí, si samozřejmě mohou své znalosti doplnit
a rozšířit. Příležitostí je bezpočet!
- pořady o médiích
2
Server Mediator1.upmedia.cz vytvářejí studenti Katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky za
dohledu vyučujících, proto se u něj nejvíce projevuje zaměření na čistě mediální oblast. Mediaguru.cz informuje
také o PR, marketingu apod., což ovšem nebude součástí přijímacích zkoušek na obor Žurnalistika na KZU.
PŘÍPRAVNÝ KURZ 2019 ŽURNALISTIKA (Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky)
Doporučené zdroje:
- tištěné deníky (Mladá fronta Dnes, Lidové noviny, Hospodářské noviny, Právo aj.)
6. Novinářské ceny
V České republice existuje několik zavedených cen, které oceňují např. práci investigativních
novinářů, mladých autorů či fotografů. I v této části mediálního světa by se měl uchazeč
orientovat.