4.

NOVINY
JAKO
MÉDIUM
 Noviny vs. časopisy
NOVINY
• Vyšší periodicita
• Univerzální obsah
• Novinářské žánry- zpravodajství
• Specifická typografická úprava,
ofsetový tisk, jiné použitá materiálu
(novinový papír)
ČASOPISY
Z hlediska obsahu vymezené téma, vyšší
specializace
Nižší periodicita
Více publicistických žánrů
Specifická typografická úprava (ofsetový
tisk), jiný materiál papíru
Evropa a • 1610-1620 periodické listy- většinou týdeníky vycházely v
řadě měst, zpravodajských centrech na hlavních poštovních

počátky trasách (1610 Basilej, 1615 Frankfurt nad Mohanem, 1617

Berlín, 1618 Hamburk, 1619 Stuttgart, 1621 Vídeň, 1622
Londýn, 1631 Paříž, 1702 Petrohrad)
periodického • zkracování periodicity na tři až čtyři vydání týdně
tisku (tzv. corantos či diurnal).
• Rakousko
počátek 1621 Vídeň- Matouš Formica- Ordinari Zeittungen
• Německo
17. století 1650- první deník na světě- lipský Einkommende Zeitung
 • Periodické noviny, časopisy
• John Milton- dílo Areopagitica- svoboda tisku je základním právem člověka (1694 zrušena cenzura
tisku),
• John Lock- soukromé vlastnictví (Life, liberty, property)
• 1622 Weekly News- první britské noviny,
Anglie • 1702- první deník- The Daily Courant (Elizabeth Mallet),
• 1704- Daniel Defoa vydává časopis The Review,
• 1710- Jonathan Swift- The Examiner
• Časopis The Tatler (1709), psán zábavným a odlehčeným stylem.
• The Spectator (1711) vydávaný Josephem Addisonem.
• 1785 založeny londýnské noviny The Times
• Holandsko
17 století- začaly vycházet noviny,
později i francouzské (La Gazette de
Hollande)
• Francie
• První periodické listy - La Gazette 17.
stol. Založil Renaudot,
• 1836- La Presse (založil Girardin)
(nástup masového tisku- informace,
zábava, reklama) (vydávání románů na
pokračování- Alexandre Dumas,
Honoré de Balzac)
• Uhersko
1764- Pressburger Zeintung- vydavatel
Jan Michal Landerer

• Během 18. stol. zvyšování vzdělanosti

– čítárny, kavárny
-na stránkách novin se objevovaly i
vynálezy a nové výrobky
(Bednařík a kol. 2019)
 • 17. století – vývoj tisku spíše stagnoval (hospodářský
úpadek, oslabený český jazyk v habsburském soustátí,
pokusy vydávat německé noviny)
• 1718 Karel František Rosenmüller získal od české dvorské
kanceláře povolení vydávat noviny v češtině (Pražské
poštovní noviny)
Tisk v • Redaktorem se stal Václav Matěj Kramerius, který je řídil
do roku 1789, kdy založil vlastní Krameriovy císařsko-
českých královské vlastenecké noviny. Noviny byly naplněny
převážně zprávami převzatými z rakouského tisku.
zemích • Německy i česky psaná periodika se vyvíjela na našem
území od 17. stol. do roku 1938/1945 (početné listy
národnostních menšin)
• 19. stol. České národní obrození – počátky rozvoje
českých médií
(Bednařík a kol. 2019)
Pražské poštovské noviny
Karel František Rosenmüller
Václav Matěj Kramerius
• První vydání se dostalo ke čtenářům 4.2.
1719
• Periodicita dvě vydání týdně
• cena novin ročně 8 zlatých.
• Jednotlivá čísla bylo možné získat za
6 krejcarů
• Na první straně byl vždy obrázek
poštovního jezdce
• Obsahově noviny zahrnovaly především
zahraniční zprávy, které Rosenmüller
přebíral z novin zasílaných do Prahy,
nejvíce čerpal z vídeňských listů.
• Rosenmüller publikoval zprávy
o událostech v habsburské monarchii
a z císařského dvora ve Vídni.
(Bednařík a kol. 2019: 56-57)
 • 2. pol. 19. stol. Periodický tisk
• 1848- revoluční rok – v česku zrušena cenzura- politická
témata v novinách
• 1849- tiskový patent- povinnost vydavatele zaplatit kauci, která
měla ručit za možné peněžité pokuty
• 1852- nový tiskový zákon- vydávání listu bylo vázáno na
povolení ministerstva
Tisk v • 1857- zavedení novinového kolku, který musel být na každém
potištěném archu
českých • Praha- centrem politického dění a novinářské produkce- tisk
rozdělen dle politické orientace (liberální, radikálně
zemích demokratický, konzervativní, mimopražský český tisk)
• Karel Havlíček Borovský- Národní noviny (1848-1849), poté
časopis Slovan (1850-1851)
Od 60. do 80. let 19. stol – Národní listy (tyto listy nejvíce
formovaly veřejné mínění české společnosti) (Vítězslav Hálek, Jan
Neruda, Karel Sladkovský, Karel Tůma)
(Bednařík a kol. 2019: 99-100)
 • Nová témata- sport, turistika, móda, ženská témata/ ženy v
redakcích
• Od počátku 19. stol. Skokový nárůst nákladů (Königův rychlolis,
rotačka), od 30. let 19. stol. nástup reklamy a inzerce
• 40. léta 19. stol. romány na pokračování
• Konec 19. stol. vrchol průmyslové revoluce a technického
rozvoje

Česká média • Tisk jako průmyslové odvětví- podnikatelská aktivita

• Rozvoj filmu a kinematografie
19./20. • Využití médií jako válečné propagandy během světové války

století • Po roce 1945 přebudování mediálního systému- jiné než

ekonomické principy, vyloučení soukromého vlastnictví (i jeho
koncentraci)
• Rozpadem „sovětského bloku“ přelom 80. a 90. let 20. stol.-
demontáž mediálního systému- otevřela se cesta k
soukromému vlastnictví médií
(Bednařík a kol. 2019: 107-15)
 • Vývoj po roce 1989- transformace
A) Přeměna stávajících titulů (Mladá fronta, Rudé
právo, Hospodářské noviny)
B) obnovování titulů (Lidové noviny, Přítomnost,
Literární noviny)
C) nové tituly po roce 1989 (Reflex, Respekt,
České 21. Zahraniční tituly: Kačer Donald (1990), Elle (1994))
století • Český mediální systém po sametové revoluci
(nejčtenější deník Blesk, Mladá fronta Dnes, Právo,
Sport, Hospodářské noviny, Reflex, Týden, Respekt)
• Největší vydavatelské domy (Mafra, Czech News
Center a.s., Vltava Labe Press, Bauer Media, Metro
ČR)
• Většina tiskových médií dnes i v online formě
Vývoj masových médií
Birminghamská škola

• Proces modernizace společnosti

– charakteristický vlivem a) technologie a ekonomie produkce
b) politikou
c) žurnalistikou

• Stuart Hall, David Morley (Birminghamská škola)

• 1964- Centrum pro současná kulturální studia (Birmingham-Velká Británie)
• Z původního zájmu o žitou kulturu společenských tříd se od roku 1968- 1970 soustředili na
masová média (teorie kódování a dekódování)
• Od 80. let 20. století posun od analýzy mediálních sdělení k rozvíjení dějin každodennosti
 Birminghamská škola

obsah médií a mediální produkce odrážejí kulturní prostředí, ve

kterém působí
- média se podílí na formování projevů kultury dané
společnosti (sdílené zprostředkované zážitky)
- masovost obsahů nabízených médii- vznik masové kultury
- masová kultura a jejich kritici - Frankfurtská škola

- zejména s nástupem nových médií se začíná smazávat

hranice mezi veřejným a soukromým
- nová média zvyšují možnost interakce (zvyšování aktivity
publik)
Frankfurtská škola
• skupina německých intelektuálů spjatých s Ústavem pro sociální výzkum ve Frankfurtu nad
Mohanem (1923)
• Zakladatelem Max Horkheimer
• Kritizovali masovou kulturu
• Kritizovali situaci, kdy se kulturní artefakty zásluhou kulturního průmyslu mění ve zboží,
které má svým původcům zajistit maximální možný příjem ( Walter Benjamin – kritika
úpadku jedinečnosti).
• Max Horkeimer, Theodor W. Adorno (Dialektika osvícenství, 1947)
o pojem kulturního průmyslu
• Esej: Umělecké dílo v době své technické reprodukovatelnosti (W. Benjamin, 1936)

• Další představitelé: Herbert Marcuse, Erich Fromm,…

Komercionalizace médií

• Komercionalizace médií
První vlna:
-období vzniku a rozvoje tzv. masového tisku v první třetině 19. století
Druhá vlna:
-na přelomu 19. a 20. století, (tzv. "northcliffovská revoluce“)
Třetí vlna:
-spojena s deregulací televizního vysílání, která začala v 50. letech 20.
století ve Velké Británii. V 80. a 90. letech 20. století se k tomu navíc
přidalo výrazné zesílení vlivu ekonomické globalizace na média.
Komercionalizace médií

• Northcliffovská revoluce
- inzerce novým zdrojem příjmů (sazba inzerce dle výše prodaných
nákladů)
- Lord Northcliffe- vydavatel listu Daily Mail od roku 1896- v roce 1915
první deník s masovým nákladem
k masovému tisku se na počátku 30. let 20. století přidal rozhlas a v 50.
letech 20. století i televize
- zábava zdrojem příjmu
- soukromé (komerční) vysílání
Masová média
První vlna komercionalizace

• Prvním masovým médiem byl tisk

-první třetina 19. století (USA, Francie)
-druhá polovina 19. století (Německo,
Anglie)

Bulvární tisk:
„populární“
„skandální“
„senzační“
William Randolph
Herst
• 1895 New York Journal
• Na konci 19. stol. Buduje velké
tiskové impérium –
zpravodajská agentura
International News Service
• Yellow Kid
• Yellow Journalism
 • Northcliffovská revoluce
- inzerce novým zdrojem příjmů
Masová média (sazba inzerce dle výše prodaných
Druhá vlna nákladů)
komercionalizace - Lord Northcliffe- vydavatel listu
Daily Mail od roku 1896- v roce 1915
první deník s masovým nákladem
 - k masovému tisku se na počátku
30. let 20. století přidal rozhlas a v
Masová média 50. letech 20. století i televize
Třetí vlna - zábava zdrojem příjmu
komercionalizace - soukromé (komerční) vysílání
médií
 • stírá se hranice mezi veřejným a soukromým
• stírá se hranice mezi analýzou a příběhem
• práce s publikem se zřetelně profesionalizuje
Důsledky
komercionalizace • komunikace s médii se tedy také
profesionalizuje
médií
• občané jsou médii vnímáni jako konzumenti,
spotřebitelé
 • Infotainment:
• Pojem vzniklý smíšením anglických slov information
(=informace) a entertainment (=zábava).
• Vztahuje se ke zpravodajským relacím, kde je upřednostňována
zajímavost informace před její společenskou důležitostí a
užitečností
Infotainment • Projevuje se prezentováním zpráv, které jsou prostředkem k
udržení pozornosti diváka pomocí účinků zábavy.
• Konkrétní znaky infotainmentu jsou zejména: -konfrontační
tón, -vyvolání napětí, - tvorba skandálu, - „neuvěřitelné“
příběhy, - vizuální efekty, -hudební doprovod zprávy
• https://www.youtube.com/watch?v=_S1Iwtcpvpk
• https://www.youtube.com/watch?v=1Rm925f8Y24