2.

SVĚTOVÁ VÁLKA
Co předcházelo
- 1936 obsazení demilitarizováno Porýní Německem

- v témže roce uzavření spojenectví mezi Německem a Itálií

- březen 1938 – anšlus Rakouska

- září 1938 – Mnichovská dohoda – zabrání československého pohraničí Němci

- březen 1939 Protektorát Čechy a Morava

- 12. srpna 1939 podepsán tajný pakt Ribbentrop – Molotov

- dohoda o neútočení mezi Německem a SSSR

- ani Hitler ani Stalin ji ve skutečnosti nehodlali dodržet

- válka se odehrává především na území Evropy, ve Středozemním moři a v Tichomoří

- před zahájením války SSSR obsadil část Polska, Lotyšsko, Estonsko, Litvu, část Finska a část
Rumunska

- za počátek 2. světové války je považováno 1. září 1939

- Hitler bez vyhlášení válečného stavu vpadl do Polska

- taktika blitzkriegu (bleskové války)

- Polsko napadeno ze dvou stran zároveň, nemá šanci se ubránit

- 3. září 1939 vyhlásily Německu válku Francie a VB

- následuje období „podivné války“

- 17. září 1939 do Polska vtrhla Rudá armáda

- záminka – ochrana před Němci

- území si rozdělili (hranice = řeka Bug)

- německé území Polska dále rozděleno na 2 části

- západní část součástí Třetí říše

- vychodí část Generální government

- dále chce Hitler napadnout Skandinávské země

- zásoby železa, strategicky výhodné pro námořnictvo

- Švédsko, Norsko a Dánsko vyhlásily neutralitu

- duben 1940 – Dánsko obsazeno během 1 dne (evakuace židů do Švédska)

- téhož dne napadeno i Norsko – kapitulovalo v červnu 1940

- útok na Francii

- Němci se chtějí vyhnout Maginotově linii

- naplánují útok přes neutrální státy Beneluxu

- v květnu 1940 obsazeno Nizozemí, Belgie i Lucembursko

- 5. června 1940 vpadli Němci do Francie

- vzápětí vyhlásila Francii válku Itálie

- 22. června 1940 Francie kapitulovala

- rozdělení Francie na 2 části

- S + SZ – okupované území

- J + V – Vichystická republika (v čele maršál Pétain)

- hlavní město Vichy, zcela loajální k Německu

- říjen 1940 - pokus Italů o dobytí Řecka

- Řekové se ubránili

- Hitler se rozhodne Italům pomoct

- v tomto období se k Ose přidává Maďarsko, Rumunsko, Slovensko a Bulharsko

- duben 1941 – Němci vtrhli do Jugoslávie, odtud do Řecka – obsazeno

- Jugoslávie se rozpadla

- Chorvatsko – samostatnost – spojenecká smlouva s Němci

- Srbsko okupováno Německem

- Řecko rozděleno mezi Německo, Itálii a Bulharsko

- ve státech bývalé Jugoslávie silné partyzánské hnutí, Němci území nikdy nedokázali kontrolovat

Bitva o Británii (1940)

- 1940 premiérem Winston Churchill (konzervativní strana)

- odpůrce nacismu, Hitlera a politiky appeasementu

- Británie má velmi dobré námořnictví a letectvo (RAF), slabší pozemní armádu

- v RAF působí i letci z jiných evropských zemí (Polsko, Československo, Norsko, Francie...)

- využití radarového systému

- výhoda „domácího prostředí“

- prolomené německých šifer

- samotná bitva o Británii trvá od července do konce října 1940

- začátkem září vydal Hitler rozkaz, bombardovat civilní cíle a průmyslové oblasti

- metro sloužilo jako protiletecké kryty

- v říjnu 1940 operace ukončena, Němci pak pokračují v bombardování anglických měst

- Hitler následně zahájil ponorkovou blokádu VB

- Britové kupují vyřazené torpédoborce od USA

- USA v této fázi neutrální, možnost obchodu nabízejí všem

- postupně se ale přiklánějí na stranu Britů

Boje v severní Africe

- v roce 1941 otevření velkého bojiště v s. Africe

- bojují zde především Italové proti Britům

- Italům se moc nedaří – žádají o pomoc Německo

- Hitler vysílá tzv. Africký sbor – Deutsches Afrikakorps (Erwin Rommel)

- Britové zatlačeni zpět, následně se situace obrátila

- Němci ustupují až do Tunisu

- většina Afrikakorspu převelena ke Stalingradu

- v listopadu 1942 Britové s pomocí USA obsadili celý sever Afriky

- boje zde pokračují do roku 1943, kdy Němci kapitulovali

2. fáze války
- 22. června 1941 - konec roku 1942

- počátek operace Barbarossa

- 2 miliony vojáků, 3 a půl tisíce tanků, 4 tisíce letadel

- Hitler chce SSSR dobýt za dva měsíce

- záminka – potlačení komunistického režimu

- SSSR má větší armádu než Němci, ale není na válku připravený

- většinu zkušených důstojníků nechal Stalin popravit

- Stalin měl informace o německém útoku, ale odmítl jim věřit

- tři směry útoku

- armáda střed (směr Kyjev – Moskva)

- armáda sever (Leningrad)

 - armáda jih (jižní Ukrajina – Kaspické moře)

- Rusové přestěhovali své továrny na Ural, do půl roku obnovili výrobu

- od podzimu Němci postupují bez problémů

- v listopadu zhoršení počasí – zpomalení postupu

- v září 1941 oblehla armáda Sever Leningrad

- oblehání trvalo 872 dnů, přesto Leningrad nebyl dobyt

- zásobování města přes Ladožské jezero – „Cesta života“

- cca. milion mrtvých civilistů

- koncem léta 1941 se armáda Střed dostala k Moskvě

- v prosinci mrazy – až -40 °C

- Němci nemají výbavu, nejsou schopni pokračovat

- Sověti nemají protiútok

- Němci zatlačeni 100–200 km zpět

- armáda Jih se v červenci 1942 dostala ke Stalingradu

- velitelem sovětských jednotek Nikita Chruščov

- listopad 1942 – Sověti přešli do protiútoku

- obklíčili Němce ze dvou stran

- došlo k velmi tvrdé bitvě, boje probíhaly přímo ve městě

- cca 80 000 mrtvých Němců, domů se vrátilo asi 6 000 mužů, 400 000 mrtvých Sovětů

- po této bitvě už Němci v SSSR ustupují

- po nedobytí Moskvy převzal velení Hitler sám

3. fáze války
- 1943–1944

- leden 1943 – konference v Casablance

- W. Churchill + F. D. Roosevelt

- konec války = bezpodmínečná kapitulace zemí Osy (Německo, Itálie, Japonsko, spojenci...)

- není možný žádný kompromis, země se musí kompletně vzdát

- domluveno vylodění spojenců na Sicílii a dobytí Itálie

- na konci léta v Itálii státní převrat – Mussolini svržen

- nová vláda se přidala ke spojencům

4. fáze války
- jaro 15 – začátek bombardování japonských měst

- Japonsko dál odmítá kapitulovat

- 6. srpna 1945 svrhli Američané atomovou bombu na město Hirošima, 9. srpna 1945 na město
Nagasaki

- mezitím vyhlásil Japonsku také válku Sovětský svaz

Důsledky 2. SV
- obrovské ztráty za životech

- 60 mil. obětí, z toho přibližně polovina civilistů

- nedostatek léků, potravin, oblečení

- přes 10 milionů lidí zavražděno v koncentračních táborech

- nejhůře zasažena Evropa a Japonsko

- ekonomická situace v Evropě a SSSR je zoufalá

- průmyslová centra a dopravní uzly většinou vybombardované

- chybí pracovní ro, léky, potravin

- ještě několik let po válce se uplatňuje přídělový systém

- rozvoj lesnictví

- v průběhu války se začínají plošně využívat radary

- novinkami jsou atomové zbraně a radary

Protektorát Čechy a Morava

- 14. března 1939 – odtržení Slovenska

- 15. března 1939 – příjezd německé armády, obsazení Čech

- 16. března 1939 – vyhlášení protektorátu Čechy a Morava

- autonomní část Třetí říše

- správa protektorátu má 2 části

- česká = prezident (Emil Hácha) + vláda

- německá = říšský protektor (zástupce Hitlera)

- Parlament rozpuštěn
 - fungovaly správní úřady, policie, četnictvo a soudy

- neexistovala protektorátní armáda ani diplomatické zastoupení v zahraničí

- zákony a právní předpisy pro protektorát vydávalo Německo

- - německá protektorátní správa byla té české nadřazená

- roku 1943 zřízeno Německé státní ministerstvo pro Čechy a Moravu

- státním ministrem jmenován sudetský Němec Karl Hermann Frank

- průmyslové podniky převzaty pod německou správu

- zavedeno řízené válečné hospodářství

- podniky nevyrábí dle potřeb trhu, ale podle plánu válečných příprav

- v září 1939 zaveden lístkový (přídělový) systém

- ten samozřejmě podporuje rozvoj černého trhu

- místní obyvatelstvo bylo využíváno jako levná pracovní síla

- zavedena přísná cenzura, zákaz poslechu zahraničního rozhlasu, zákaz šíření neschválených tiskovin,
ukrývání osob...

- řeší gestapo = nacistická tajná policie

- porušení se trestalo smrtí

- pronásledování a cílená likvidace inteligence

- asi o polovinu méně střední škol

- povinná výuka němčiny – úřední jazyk

- 28. října 1939 se v Praze uskutečnila demonstrace

- mj. účast vysokoškolských studentů

- nacisté zastřelili učně Václava Sedláčka a těžce zranili studenta medicíny Jana Opletala,
který na následky zranění zemřel

- pohřeb = manifestace proti protektorátu

- následně nechali nacisté uzavřít všechny české vysoké školy

- kromě toho zastřeleno 9 studentů a 1140 transportováno do koncentračního tábora

v Sachsenhausenu

- obyvatelstvo protektorátu se časem rozčlenilo do tří skupin:

- udavači a kolaboranti

- obyvatelé, kteří se snažili zkrátka válku nějak přežít

- odbojáři
Domácí odboj
- mezi lidmi jen málo zbraní

- nebylo možné tedy bojovat ani přímo, ani partyzánským způsobem

- odbojáři tehdy prováděli různé sabotážní akce

- lidé na protest četli české klasiky, chodili do divadel na české opery atd.

- nejdůležitější – získávání a šíření informací

- hlavně ze zahraničního rozhlasu

- nejvíce české vysílání londýnského rozhlasu

- informace např. o bitvě o Británii nebo postupu Němců v SSSR

- pokud by na to nacisté přišli, hrozila smrt

- z protektorátu se vynášely informace o stavu v zemi

- důležité – předávat do zahraničí informace o situaci v protektorátu

Odbojové organizace
- vznik od jara 1939

- primárním cílem bylo spojení s exilovou vládou v Londýně

- pomáhat s možnou obnovou republiky

- členové měli různé funkce a prováděli různé činnosti

- předávání ignorací o dění v protektorátu

- převádění lidí přes hranice

- šíření informací pomocí letáků...

- členy často bývalí důstojníci československé armády, studenti a učitelé, členové Sokol

- po 17. listopadu jednotné vedení

- vzniká Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD)

- odbojáři byli poměrně úspěšní

- 1941 odvolán Konstantina von Neurath, nahrazen Reinhardem Heydrichem

- samostatně fungoval komunistický odboj

- komunisté – jediná politická strana, která přešla do ilegality

- Klement Gottwald emigroval na podzim 1939 do Moskvy

- řídí se pokyny Stalina

- pakt Ribbentrop-Molotov – členům komunistické strany zakázány všechny odbojové činnosti

- KSČ má místo toho připravovat půdu po převzetí moci Sověty

- gestapo komunisty tvrdě pronásledovalo

- teprve po napadení SSSR Německem v roce 1941 se komunisté připojují k ÚVODu