Protektorát Čechy a Morava

Vznik protektorátu
• 16. března 1939 – Hitler vydal v Praze výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava jako součásti
Velkoněmecké říše. Formálně – autonomie a vlastní správa, v realitě koloniální forma správy.
• hlavou státu byl prezident Emil Hácha + protektorátní vláda (4 premiéři – Rudolf Beran, gen. Alois Eliáš, dr.
Jaroslav Krejčí, Richard Bienert).
Říšský protektor
• Ve skutečnosti měli pouze omezené pravomoci, rozhodující slovo měla německá okupační správa - říšský
protektor (zastupoval Adolfa Hitlera). Prvním protektorem byl Konstantin von Neurath + tajemník K.H.Frank.
Později byl Neurath odvolán a jako zastupující říšský protektor určen Reinhard Heydrich a po jeho smrti Kurt
Dalugue, Wilhelm Frick.
• Protektorát neměl vlastní zahraniční zastoupení, armáda omezena na symbolický ráz (vládní vojsko – 7000
slabě vyzbrojených mužů), existence protektorátní policie a četnictva. Protektor jmenoval vládu, parlament byl
rozpuštěn. Oporou okupační moci - gestapo, SD, jednotky okupační armády a SS.
• prezident Hácha a vláda museli spolupracovat s Němci, i když někteří z nich měli rozsáhlé kontakty s odbojem –
předseda vlády Alois Eliáš.
• zákaz politických stran kromě – Národního souručenství (profašistické)
• zakázány spolky a organizace mládeže – nahrazeno Kuratoriem pro výchovu mládeže s povinným členstvím.
Kolaborace
• Česká kolaborace s okupanty – neznámějším představitelem ministr školství a lidové osvěty Emanuel Moravec.
Počet českých středních škol snížen asi o jednu polovinu, 17. listopadu 1939 zavřeny české vysoké školy.
Každodennost
• němčina se stala úředním a povinným vyučovacím jazykem, dvojjazyčné nápisy na ulicích i úřadech, změna
řady názvů ulic a úřadů, odstraňování soch a památníků.
• došlo k znehodnocení české měny (nastaven kurz 1:10 vůči marce), vedení českých podniků i bank přešlo do
německých rukou.
• centrální regulace zemědělské výroby – stanoveny povinné dávky, které museli zemědělci odvádět.
• průmysl byl orientován na válečnou výrobu, nucený vývoz surovin a potravin do Německa. Od roku 1942 –
nucené totální nasazení celých ročníků mladých lidí na práci do Německa (celkem asi 600 000 lidí).
• nedostatek potravin a základního zboží, zaveden lístkový systém na potraviny, šaty, boty, nedostatek
pohonných hmot (místo benzínu zaváděn dřevoplyn), rozvoj černého trhu.
Holocaust v Protektorátu Čechy a Morava
• židovský holocaust - na židovské obyvatelstvo byly uplatněny norimberské zákony – zbaveni občanských práv,
arizace jejich majetku. Od října 1941 transportováni do koncentračních táborů – sběrný tábor (židovské ghetto)
v Terezíně - pak dále do Německa nebo Polska.
• 80 000 Židů v koncentračních táborech zemřelo, vrátilo se jen 10 000. Terezínským táborem prošlo celkově za
jeho existenci přes 140000 osob (z protektorátu i celé okupované Evropy). Více než 33 000 lidí zde zahynulo.
Rómský holocaust
• v roce 1940 zřízeny kárné pracovní tábory v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Odtud opět další
transporty do vyhlazovacích táborů na východě – 5500 Romů zemřelo, vrátilo se 500 lidí.
Konečné řešení české otázky
• německé záměry s českým území - germanizace českého a moravského prostoru včetně obyvatelstva. Část
obyvatel poněmčit, část vysídlit (rozsáhlé oblasti), část likvidovat (česká inteligence, vlastenci, odbojáři).
Domácí odboj
• do organizovaného odbojového hnutí zapojeno asi 10 – 15 % obyvatelstva X trestáno smrtí nebo transportem
do koncentračního tábora.
• zpočátku zejména živelný odpor proti okupantům - strhávání fašistických symbolů a vyhlášek
• masové demonstrace - při převozu ostatků K.H.Máchy z Litoměřic do Prahy (květen 1939)
• na svátek Jana Husa, národní pouti
• 28. října 1939 – protesty proti okupaci – zabit dělník Václav Sedláček a smrtelně zraněn student medicíny Jan
Opletal
• Jeho pohřeb byl projevem odporu proti okupaci. Jako odplata zavřeny 17. 11. všechny vysoké školy, popravy
devíti studentů a deportace 1200 studentů do koncentračního tábora Sachsenhausen – 17. listopad. vyhlášen
za Mezinárodní den studentstva.
Odbojové organizace
• Politické ústředí - členové bývalých politických stran, Přemysl Šámal.
• Obrana národa - nejrozsáhlejší – důstojníci čsl. Armády (generálové Bílý, Ingr, Homola), legionáři, sokolové,
učitelé, atd.
• skupina Tří králů – Josef Balabán, Josef Mašín, Václav Morávek
• Petiční výbor „Věrni zůstaneme“ - levicový charakter – bývalé dělnické strany a odbory.
• domácí odbojové organizace propojeny v roce 1940 v Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD).
• Zemský národní výbor - Brno
• komunistický odboj - do roku 1941 respektován pakt o neútočení mezi SSSR a Třetí říší. Aktivně spolupracovat
s ostatními odbojovými organizace začal až po napadení SSSR
• Odbojová aktivita vyvrcholila v roce 1941. Do Prahy vyslán R. Heydrich, aby domácí odboj likvidoval.
Formy odboje
• hlavně sabotáže zbrojní výroby, ničení železnice, zpravodajská činnost pro Británii i SSSR, vydávání ilegálního
tisku (V boj, Český kurýr, Rudé právo)
Zásah proti odboji
• po příchodu Reinharda Heydricha do Prahy vyhlášeno stanné právo – popravy představitelů odboje (Tři
králové), masová zatýkání (včetně předsedy vlády Eliáše), domácí odboj paralizován. Snaha podpořit domácí
odboj parašutisty vysílanými především z Londýna.
Atentát na Heydricha
• operace Antropoid – Josef Gabčík, Jan Kubiš – úkol spáchat atentát na Heydricha
• Provedeno dne 27. 5. 1942
• Heydrich podlehl zraněním 4.6.1942.
• heydrichiáda (květen - červen 1942) – odplata za Heydrichovu smrt
• vyhlášeno druhé stanné právo, rozsáhlé popravy (1600 osob), deportace do koncentračních táborů (okolo
3000 osob – např. V. Vančura)
• 10.6.1942 - vypáleny vesnice Lidice a 24.6. Ležáky.
• Muži nad 15 let pozabíjeni, ženy poslány do koncentračních táborů a děti do německých rodin na převýchovu.
• Atentátníci nakonec obklíčeni ve svém úkrytu v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resselově ulici – spáchali
sebevraždu.
• domácí odboj díky heydrichiádě téměř zničen X obrovský ohlas ve světě na atentát a sympatie
k Čechoslovákům

Zahraniční odboj
• první vlna emigrace již v období 2. republiky (přední představitelé první republiky, židovské obyvatelstvo,
komunisté). Po vzniku Protektorátu – rozsáhlejší emigrace, včetně vojáků.
 • složité mezinárodní postavení československého zahraničního odboje - USA byly neutrální, VB a FRA se
zpočátku odmítaly zřeknout výsledků Mnichovské konference.
• na počátku se staly oporou též zahraničního odboje československá vyslanectví, která nebyla předána do
německých rukou. První centra emigrace – Polsko, Francie, USA.
• hlavním organizátorem politického zahraničního odboje byl Edvardem Benešem (proti jeho vedení ale
vystupovali někteří politici - velvyslanec ve Francii Osuský, kteří ho vinili ze zániku republiky).
• v Paříži vznik koncem roku 1939 - Československý národní výbor. Koncem roku 1939 přesídlil ČNV do Londýna.
Ve VB v roce 1940 vytvořena prozatímní československá vláda vedena Janem Šrámkem, funkci prezidenta
zastával Beneš. Z Londýna bylo organizováno rozhlasové vysílání.
• Dlouhodobý boj Beneše za uznání neplatnosti Mnichovské dohody a právní kontinuity československé
republiky. Snaha prosadit obnovu samostatné a nezávislé ČSR v předmnichovských hranicích mezi válečné cíle
spojenců.
• komunisté vytvořili centrum v Moskvě (pod vedením Klementa Gottwalda). Do napadení SSSR nespolupracovali
s Londýnem a nepočítali s obnovením ČSR.
Mezinárodní uznání zahraničního odboje
• v roce 1941 byla československá zahraniční vláda plně uznána jako představitelka ČSR. Navázání spolupráce
s komunistickým odbojem v Moskvě.
• Dohoda se Stalinem o vytváření samostatných československých vojenských jednotek na území SSSR.
Československo se stalo členem protifašistické koalice a jeho obnovení se stalo jedním z válečných cílů.
Odvolání Mnichova
• po atentátu na Heydricha a vypálení Lidic a Ležáků britská vláda prohlásila své podpisy mnichovské smlouvy za
neplatné. O měsíc později tak učinili i představitelé francouzského zahraničního odboje - Ch. de Gaulle.
Československo-sovětská smlouva
• 12.12.1943 - podepsána Smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci - nová
zahraničněpolitická orientace na SSSR (vliv zklamání z Mnichovské dohody)
• slib sovětského vedení respektovat demokratický vývoj země, uzavřena na 20 let (1963 prodloužena)
• jednání Beneše se zahraničním vedením KSČ o poválečné ČSR. Shoda na vytvoření Národní fronty (bloku
politických stran) - rozdílný názor na odsun Němců a postavení Slovenska v republice.
Československé jednotky ve válce
• Polsko – první československé jednotky se zde formovaly v dubnu 1939. Po napadení Polska Německem uznán
samostatný československý legion (1000 mužů) – zasáhl do obranných bojů v rámci polské armády. Po porážce
Polska byla většina legionu internována Rudou armádou.
• Francie – po vypuknutí války vytvořena československá pěší divize o síle 11000 mužů + zapojení
československých letců. Českoslovenští vojáci se zapojili do obrany napadené Francie a jejich značnou část se
podařilo evakuovat se z dobyté Francie do Velké Británie (4000 vojáků a 900 letců).
• Velká Británie – vytvořena 1. československá smíšená brigáda, která se účastnila vylodění v Normandii a zasáhla
do bojů na francouzském území. českoslovenští letci – bojovali v letecké bitvě o Anglii jako součást britské
armády, později byly vytvořeny tři československé stíhací perutě (310., 312., 313.) a jednu peruť bombardovací
(311.) – stíhači Josef František (nejúspěšnější československý stíhač – 17 sestřelů), František Fajtl.
• Střední východ – v roce 1940 vznikl v Palestině – 11. československý prapor pod vedením Karla Klapálka.
Nasazeni do bojů v rámci britské armády – Egypt, Sýrie, Libye – obrana pevnosti Tobrúk na podzim 1941.

• Východní fronta – po napadení Sovětského svazu českoslovenští vojáci propuštěni ze zajetí, ve městě Buzuluk
z nich byl vytvořen 1. českolovenský polní prapor. Hlavním organizátorem jednotky plukovník Heliodor Píka.
V roce 1943 zasáhl do bojů u Sokolova. Československý prapor byl posílen Rusíny z Podkarpatské Rusi – 1.
československá brigáda (3000 mužů). Bojovala na Ukrajině – boje o Kyjev, o Bílou Cerekev. Dále posílena o
volyňské Čechy a přeběhlíky ze Slovenska - 1. československý armádní sbor (16000 mužů) pod vedením Jana
 Kratochvíla. září 1944 – československý sbor se zúčastnil karpatsko-dukelské operace. Cílem bylo rychle přejít
Karpaty a podpořit SNP. Průsmyky zůstaly v německých rukou – velmi pomalý postup přes hory za cenu
velkých ztrát (6500 padlých). Jan Kratochvíl zbaven velení, kterého se ujal Ludvík Svoboda. Na území
Slovenska se vojáci probojovali až v říjnu 1944.

Českoslovenští partyzáni v zahraničí

• českoslovenští vojáci nebojovali jen v pravidelných armádách, vytvářeli také partyzánské oddíly v zahraničních
okupovaných územích – Jugoslávie - Slovinsko (brigáda Jana Žižky z Trocnova – 3000 mužů), Itálie – zběhlé
vládní protektorátní vojsko, SSSR – dezertéři slovenské armády.

Osvobození
Aktivizace odboje na Slovensku
• krize klerofašistického režimu - vyčerpání ve válce na straně Německa, konec dočasné prosperity.
• aktivizace a sjednocení slovenského odboje – Vánoční dohoda (1943), vznik Slovenské národní rady (SNR) –
plánováno celonárodní povstání, obnova státu Čechů a Slováků na principu rovnosti.
• na jaře 1944 příprava povstání (vojenské velení – Ján Golian, později Rudolf Viest), v létě 1944 rozmach
partyzánského hnutí.
Slovenské národní povstání (29.8.1944 – konec října 1944)
• mělo se uskutečnit v součinnosti s postupem Rudé armády a otevřít jí karpatské průsmyky. Dříve než bylo
povstání připraveno – Tisova vláda vyhlásila stanné právo a pozvala do země německou armádu, která začala
Slovensko obsazovat.
• 29. srpna 1944 – vyhlášeno povstání – jeho centrem se stala Banská Bystrica – k povstání se připojily
partyzánské oddíly a slovenská armáda (dohromady asi 60000 vojáků a 20000 partyzánů). Povstalcům se však
podařilo ovládnout jen střední Slovensko. Slovenské divize, které měly na východě otevřít karpatské průsmyky
byly odzbrojeny německou armádou.
• německá armáda + prorežimní Hlinkovy gardy měly přesilu a postupně zatlačovaly povstalce do hor. Rudá
armáda nemohla povstání podpořit. V říjnu 1944 - porážka povstání – krutá pomsta v partyzánských oblastech
– vypálení vesnic, masové hroby.
• význam povstání – vázalo početné německé síly, projev mezinárodní solidarity v boji proti fašismu a
jednoznačné vystoupení proti vládnoucímu klerofašistickému režimu.
• od roku 1944 – partyzánské skupiny v Beskydech, Brdech a na Českomoravské vrchovině. Obnovení domácího
odboje.
Osvobozování Československa
• 1) postup sovětské armády (1., 2., a 4. ukrajinský front – maršál Koněv, 1. československý armádní sbor) – těžké
boje o Duklu v karpatských průsmycích (padlo 21 000 sovětů, 1900 Čechoslováků), v říjnu 1944 na území
Slovenska. Postup na západ - Bratislava osvobozena 4.4.1945, Brno 26.4., Ostrava 30.4.
• 2) rumunští vojáci – zasáhli do bojů o střední Slovensko a moravské obce.
• 3) postup amerického vojska – 3. americká armáda generála Pattona - v západních Čechách v polovině dubna
1945 - osvobodili Domažlice, Strakonice, Plzeň (6.5), Karlovy Vary. Vzhledem k dohodě spojenců se zastavili 7.5.
na demarkační linii - Karlovy Vary - Plzeň - České Budějovice a dále nepostupovali.

České květnové povstání

• již 1.5.1945 povstání v Přerově, v dalších dnech i na dalších místech (Nymburk, Železný Brod).
• 5. 5 vypuklo živelně Pražské povstání – do čela povstání se postavila Česká národní rada (předseda Albert
Pražák, vojenské vedení generál Karel Kutlvašr), která zastřešovala domácí odboj
 • zpočátku úspěšné - podpora četnictva a policie, obsazen rozhlas a meziměstská telefonní ústředna. Německá
armáda však nasadila proti povstalcům těžké zbraně a jednotky SS. Povstalci se snažili zabránit německému
postupu stavbou barikád v ulicích.
• na pomoc vyrazila Rudá armáda (nabídka USA armády nebyla přijata).
• 6. května pomohli prohrávajícím povstalcům tzv. Vlasovci (ruští zbězi bojující do té doby na německé straně).
• 8. května ČNR dohodla s německou armádou kapitulaci německých vojsk v Praze a jejich stažení na západ do
amerického zajetí. Boje na některých místech pokračovaly. 9. května 1945 dorazily do Prahy sovětské tanky –
ukončení bojů na našem území.

Výsledky druhé světové války

Důsledky druhé světové války
• největší a nejničivější konflikt v lidské historii - 58 mil. mrtvých, obrovské hmotné škody (válečné náklady se
odhadují na 950 mld. dolarů, válečné škody 4 bil. dolarů), válka se dotkla přímo 80 % lidstva
• změna geopolitické mapy světa - z 5 vítězných velmocí (USA, SSSR, Británie, Francie, Čína) do popředí 2
supervelmoci – USA a SSSR - spojenectví nahrazeno konfrontací a soupeřením → bipolární rozdělení světa.
• posílení levicových sil ve světě - za války vzestup prestiže SSSR (připisován mu největší podíl na porážce
Německa) a komunistických stran. Poválečná radikalizace Evropy i východní Asie směrem doleva. Přechod zemí
osvobozených SSSR do sovětské mocenské sféry.
• nejsilnější pozice USA - za války v USA hospodářská konjunktura (vzrůst průmyslové výroby o 96%) → prvenství
ve světovém hospodářství (území USA nedotčeno válkou). Prvenství na moři, monopol atomové zbraně,
nejsilnější letectvo. Místo politiky izolacionismu → do popředí světové politiky.
• rozpad koloniálního systému hlavně v Asii – britské, francouzské, nizozemské kolonie žádaly nezávislost.
Postupimská konference – červenec až srpen 1945
• poslední konference Velké trojky (Stalin, Truman, Churchill během konference vystřídán Attleem).
• dohoda o poraženém Německu – plán obnovení Německa jako jednoho celku. Správa Německa (i Rakouska)
dočasně rozdělena na 4 okupační zóny – americká, sovětská, francouzská, britská.
• Na 4 zóny rozděleny i Berlín (a Vídeň). Program „čtyř D“ pro Německo. Demokratizace (obnovena svoboda
projevu, pluralita politických stran), denacifikace (zákaz NSDAP a odstranění aktivních nacistů ze státní správy),
demilitarizace (rozpuštění všech ozbrojených sil, SS, SA), dekartelizace (rozpuštění velkých průmyslových
podniků – kartelů).
• vyslovení souhlasu s odsunem německého obyvatelstva s Polska, ČSR a Maďarska.
• územní změny – posun hranic Polska (na linii Odra-Nisa, oblast východního Pruska a přístav Královec přiznán
SSSR), Rumunska, Bulharska, Československa, pobaltské státy připojeny k SSSR
Norimberský soud
• potrestání válečných zločinců – Mezinárodní vojenský tribunál v Norimberku (1945 – 1946. 12 rozsudků smrti),
Mezinárodní tribunál v Tokiu (1946 – 1948).
Vznik OSN
• ustavena na konferenci v San Franciscu (duben 1945) - v Chartě OSN zakotven zákaz útočné války a povinnost
států urovnávat své spory mírovou cestou.
• Orgány OSN : Valné shromáždění (zastoupení všech členských států), Rada bezpečnosti (stálí členové USA, SSSR,
Británie, Francie, Čína + nestálí členové – nejdříve 6, později 10), Ekonomická a sociální rada, Mezinárodní
soudní dvůr v Haagu, Sekretariát OSN vedený generálním tajemníkem.
Situace v poválečné Evropě
• největší válečné škody – řada velkých evropských měst v ruinách – Varšava, Rotterdam, Drážďany, Berlín.
Stagnace průmyslové výroby, hlad a podvýživa, 1945 – velké sucho navíc zničilo téměř celou úrodu. Americká
potravinová pomoc UNRRA. Pokračování válečného přídělového systému. Posilování role státu – znárodňování
v celé Evropě.
Situace ve světě
• Japonsko – nejvíce poničeno po válce – ztráta vojenského a hospodářského potenciálu, ztráta všech územních
zisků dosažených po roce 1875.

atentát Jan

• REFERÁT: WALTER MARQUORT

• brněnský Mengele Čechoslováci v RAF
• vedoucí nacistický lékař v Brně
Mašín Lidice • asistence u výslechů gestapa

Terezín

Jan Opletal