ODSUN NÁRODNOSTNÍCH

MENŠIN V ČSR
 ODSUN NÁRODNOSTNÍCH
MENŠIN V ČSR
ODSUN NĚMCŮ:
a/ DIVOKÝ ODSUN
(1945):
• živelné vyhánění
Němců provázené
násilím (např.
protiněmecký pogrom
v Ústí nad Labem) =
odsunuto asi 660 000
osob
 ODSUN NÁRODNOSTNÍCH
MENŠIN V ČSR
b/ ORGANIZOVANÝ
ODSUN (1946):
• na základě rozhodnutí
Postupimské
konference
• za cenu hospodářských
ztrát = odsunuto asi
2 250 000 osob
 ODSUN NÁRODNOSTNÍCH
MENŠIN V ČSR
c/ DODATEČNÝ
ODSUN (1947, 48)
• slučoval roztržené
rodiny = odsunuto asi
80 000 osob

• CELKEM ODSUNUTO
asi 3 miliony Němců
 ODSUN NÁRODNOSTNÍCH
MENŠIN V ČSR
• koncem roku 1948 v ČSR zůstalo asi 185 000 Němců
(ANTIFAŠISTÉ, ODBORNÍCI, OSOBY ZE SMÍŠENÝCH
MANŽELSTVÍ)
• Poválečná protiněmecká atmosféra byla reakcí veřejnosti i
politiků na PŘIPRAVOVANOU GENOCIDU českého
národa.
• V letech 1938-45 přišlo vinou nacistických okupantů o život:
360 000 čs. občanů (umučení v koncentrácích, padlí na frontě
…)
80 000 Židů
5 000 Romů
 ODSUN NÁRODNOSTNÍCH
MENŠIN V ČSR
MAĎARSKÁ MENŠINA:
• odsun Maďarů neproběhl
• 1946 uzavřena československo-maďarská
dohoda o výměně obyvatel
ŽIDOVSKÉ OBYVATELSTVO:
• antisemitské projevy (související
s navracením majetku)
 ODSUN NÁRODNOSTNÍCH
MENŠIN V ČSR
E. BENEŠ:

• Projev z balkonu brněnské radnice: ”Nyní se dáme do

práce. A budeme dělat pořádek mezi námi, zejména také
zde v městě Brně s Němci
a všemi ostatními…. Můj program je – a já
se tím netajím - že otázku německou musíme v republice
vylikvidovat.“
 NEPSAT
!!!
Později ve sněmovním sále brněnské radnice Beneš
pokračuje: “Tento národ přestal být v této válce už
vůbec lidským, přestal být lidsky snesitelným a jeví se
nám už jen jako jedna jediná veliká lidská nestvůra.
Tento národ musí stihnout za to všecko veliký
a přísný trest… Řekli jsme si, že německý problém
musíme definitivně vylikvidovat.“.

Prezident přijal princip kolektivní viny. Brzy

po projevu následoval brněnský divoký odsun.
 ODSUN NÁRODNOSTNÍCH
MENŠIN V ČSR
Prokop Drtina, národní socialista, ..”prvním úkolem při zakládání nového života: vyčistit
republiku celou a úplně od Němců… Abychom toho cíle dosáhli, musíme začít
s vyháněním Němců z našich zemí ihned, okamžitě , všemi způsoby, před ničím se
nesmíme zarazit a zaváhat. Každý z nás musí pomoci v čištění vlasti…”.

Zdeněk Nejedlý, komunista … „nutno nekompromisně postupovat proti

Němcům…“

Josef David, národní socialista: … „Nyní nastala historická chvíle, kdy se zbavíme jednou
provždy přítěže německých menšin u nás.“

Ferdinand Peroutka, masarykovec: … „Kdybychom nedovedli využít této příležitosti,

vyskytnuvší se jednou za tisíciletí, nezasluhovali bychom později ani soustrasti.“

Helena Koželuhová, lidovecká poslankyně: ... „Máme oprávněný důvod nepovažovat

Němce za lidi…“
Němci neměli žádná občanská a politická práva
(1945 – 1946)
• Nesměli se spolčovat.
• Potravinové lístky dostávali jako Židé za války.
• Museli se policejně hlásit.
• Museli nosit viditelné označení - pásku s hákovým křížem nebo s černým písmenem N.
• Kromě povolených výjimek nesměli používat veřejné dopravní prostředky, navštěvovat
veřejná prostranství, zařízení a sady.
• Nesměli opouštět bydliště za určitý vymezený okruh.
• Byli povinni dodržovat zákaz vycházení po 20. nebo 21. hodině.
• Někde nesměli chodit po chodníku.
• Někde museli zdravit připaženým postojem sovětské a československé důstojníky.
• Nakupovat v obchodech mohli jen 1 hodinu před zavírací dobou.
• Bez zvláštního povolení nesměli Němci vlastnit rádio, používat telefon nebo telegraf.
• Odevzdat museli veškeré automobily a dokonce i jízdní kola.
• Korespondence podléhala cenzuře.
• Byly zrušeny všechny vysoké, střední i základní školy, Němci byli vyloučeni
z učebních oborů.
• Někde byly zakázány i německé bohoslužby.
• Byly zrušeny veškeré německé noviny a bylo zakázáno vydávání německých knih.
Krátkou dobu se dokonce nesměla hrát „německá“ hudba (Beethoven, Mozart)
• Bylo zakázáno německy mluvit na veřejnosti.
• Antifašisté, kterým bylo vráceno Československé občanství, neměli volební právo.