Professional Documents
Culture Documents
Povalecny Odsun Nemcu Z Ceskoslovenskeho - Proschova Kozlova
Povalecny Odsun Nemcu Z Ceskoslovenskeho - Proschova Kozlova
Československého území v
letech 1945 a 1946
Průzkum veřejného mínění
• „Pamatuji si, že to bylo zmíněno. Konec druhé světové obecně se v našem kurikulu bohužel naskytl při skluzu, takže
jen okrajově.“
• „Tato tématika byla lehce nastíněna během studia na základní i střední škole.“
• „Moc ne. Měli jsme pouze jednu hodinu na tohle téma, když jsem byla na gymplu a na základce jsme o tom
nemluvili nebo si to aspoň nepamatuji.“
3. Vyhledával/a jste si někdy sám/sama informace
ohledně odsunu Němců z československého území?
Čeští respondenti:
Němečtí respondenti:
4. Pokud jste odpověděl/a u předchozí otázky ano, můžete uvést kde?
(např. knihy; internetové stránky; články; od osoby, které se tato
problematika týká)
• „Hledal jsem o tom na internetu a taky jsem se ptal mého táty.“
• „Nejvíc jsem vše řešila se svojí prababičkou, narozenou v roce 1933 v Brně, která měla německé kamarádky.“
• „Hledala jsem si informace na internetu. Taky jsem o tom mluvila se svým taťkou, který je hodně informovaný v teto
problematice.“
Čeští respondenti:
• „Událost je důležitým tématem pro sudetský Landsmannschaft v Bavorsku, což z ní činilo a do jisté míry
činí také téma bavorsko-českých vztahů. Ve vztazích s SRN byla otázka v zásadě uzavřena podepsáním
Česko-německé deklarace. Historie národa českého je s těmi německými úzce provázána, tím spíše je
hodnocení vnímání pojmy “pozitivně/negativně” nevhodné. Nejsem si jistý, zda byl vznik Československa
českému národu prospěšný, zda by setrvání ve společném státě s rakouskými Němci nebylo bývalo v
případě vyrovnání postavení mezi národy spíše žádoucí. Češi žili vedle Němců od počátků těchto národů a
budou vedle sebe žít i do jejich konců, proto je nutný vzájemný dialog a spolupráce.“
• „Téměř 100 let staré křivdy dnes již nemají váhu na názor lidí kteří aktivně nehledají důvody si
tvořit/upevňovat vyhraněnou pozici.“
• „Podle mě ano, stále náš pohled na Německo je dosti ovlivněn touto situací.“
• „Myslím si, že pokud tato událost někde ovlivňuje vzájemné vztahy, bude to v pohraničí. Já osobně žádné
napětí nebo něco podobného nevnímám.“
• „Ne, vzhledem k tomu že je to moc dávno zpátky. Německo je ekonomický gigant kterého je dobré mít
blízko.“
• „Myslím si, že Češi stále vnímají křivdu vůči Němcům, ačkoli je to už dlouhá doba. Stále máme pocit
vnímat Německo jako zemi, která je nacistická.“
• „Jiný pohled na to mám já, která jsem z Brna a obyvatelé např. Sudet, kde událost i její následky
společností rezonují podstatně víc a má větší důležitost. Své vnímání Němců a Německa se snažím
nezakládat na předsudcích a nespojovat nutně pokaždé se světovými válkami (historie Německa je víc, než
jen světové války) a soustředit se na aktuální vztahy Německa a Česka.“
• „Myslím, že i po podepsání česko-německé deklarace to vztahy stále zatěžuje. Sice ne na oficiální rovině,
ale mezi běžnými lidmi určitě. Alespoň některé komunistické kruhy v ČR umí být dosti hlasité. Já osobně to
vnímám jako uzavřenou kapitolu. Jen mě mrzí, že o tom Češi nemají tolik informací a nemluví se o naší
historické vině.“
• „Nevím, nemám dost znalostí to posoudit. Hodně lidí to určitě ovlivnilo negativně, ale vzhledem
k událostem, které následovaly potom, byli i sami Němci možná rádi, že z Československa odešli.“
• „Nemyslím si, že by tato událost příliš definovala naše vztahy, alespoň co se z mého českého pohledu týče.
Rovněž si nemyslím, že by událost ovlivňovala pohledy Němců, zejména v poměru k jiným historickým
událostem.“
Němečtí respondenti:
• „Nemyslím si.“
Čeští respondenti:
• „Považuji jej za jeden z největších prohřešků Edvarda Beneše. Tak jako jiní respondenti jej vnímám jako špatný, ohavný a
neospravedlnitelný. Navíc se ovšem dle mého jedná o ukázku odsouzeníhodné aplikace kolektivní viny; jako je dnes někdy
aplikována vůči Rusům. I proto je důležité o tématu mluvit a já tímto děkuji tazatelkám za výběr tématu.“
• „Odsun se týkal starých lidí a žen s dětmi. Jak zrovna tyto skupiny mohly být za války tak aktivní? Ale těžko soudit
poválečnou náladu, nebyli jsme u toho, proto to beru jako něco, co se stalo, bohužel. Jen bychom měli přijmout zodpovědnost.“
• „Nutno říct, že nedošlo-li by k němu, etnické napětí se eventuelně mohlo opět projevit. Odsun však mohl proběhnout mnohem
humánněji, za což nesou naši předci zodpovědnost (ne však my).“
• „I když chápu, proč se Československo rozhodlo pro odsun, nelíbí se mi, jakým způsobem byl realizován a
jak probíhal.“
• „Není to moc spravedlivé, jelikož plno Němců válku nechtělo, ale na druhou stránku chápu, že obyvatelé
ČSR nechtěli Němce na svém území. Věc, kterou nechápu a odsuzuji je, jakým způsobem se Češi a Slováci
chovali k nevinným lidem, kteří za to nemohli.“
• „Válka, okupace i holokaust celou českou společnost vyčerpaly, rozložily, zničily. Proto se nedivím, že čeští
lidé nechtěli s Němci mít nic společného a nechtěli je na českém území. Ovšem způsob odsunu byl často
příliš krutý a byla tam (dle mého) znatelná zášť a zadostiučinění až příliš, pořád to byli jen lidé. Odsun v
takové formě, jakou proběhl, nebyl ideálním řešením, myslím, že to šlo vyřešit jinak a lépe, ale nevím,
jestli by jiné a jemnější řešení bylo v souladu s nastavením tehdejší české společnosti.“
Němečtí respondenti:
Němečtí respondenti:
• „Nezajímá mě to, je to už skoro 100 let zpátky.“
• „Moc mě to nezajímá.“
• „Myslím si, že to nebylo správné. Rodiny mých prarodičů kvůli tomu byly rozdělené, takže to osobně vidím
jako velkou nespravedlnost.“
• „Osobně se o to nezajímám.“
• „Německo brutálně zabralo tuto zemi a zabilo většinu tamních lidí, kteří tam žili, takže se dá říct, že Sověti
k nim byli velmi milí, jiní přežili znovudobytí.“ („Germany brutaly took this Land and killed most of the
people there that used to live there, so you can say the sovijets were very nice to them, other survived the
reconquer.“) - ??
Diskuze:
Překvapila vás některá z odpovědí?
Myslíte si, že tato událost stále ovlivňuje vzájemné vztahy mezi Českem
a Německem?