Holocaustovy Prumysl Norman G. Finkelstein

Norman G.
Finkelstein

HOLOCAUSTOV PRMYSL
vaha o zneuit utrpen id

Prefer Statement
Praha

AAARGH
Internet
2006

FINKESTEIN : Holocaustov Prmysl

2

PODKOVN
Myslenka tto knihy pochz od Colina Robinsona z organizace Verso. Roane
Carey zformoval mou vahu do logickho celku. Ve vsech stadich pri vzniku tto
knihy mi pomhali Noam Chomsky a Shifra Stern. Jennifer Loewensteinov and
Eva Schweitzerov se vyjadrovali k ruznm konceptum. Rudolph Baldeo se o knihu
zaslouzil osobn podporou a povzbuzenm. Jsem jim za to vsem zavzn.
Pokousm se na tchto strnkch naplnit odkaz svch rodicu. Proto knihu vnuji
svm dvma synum, Richardovi a Henrymu, a mmu vnukovi Davidovi.

VOD
Tato kniha je jednak rozborem, jednak obzalobou prumyslu holocaustu. Na
nsledujcch strnkch dokzi, ze "Holocaust" je ideologickou representac
nacistickho holocaustu.(poznmka 1) Stejn jako vtsina ideologi, m tato
representace slabou, jestli vubec njakou, spojitost s realitou. Holocaust nen
libovoln, ale spse vnitrn koherentn konstrukce. Jeho stredn dogmata maj
zvazn politick a trdn obsah. Skutecn, prokzalo se, ze Holocaust je
nezanedbatelnou ideologickou zbran. Jeho rozsrenm si jedna s nejstrasnjsch
vojenskch sil na zklad hruznho porusovn lidskch prv prisvojila roli
"vtznho" sttu a nejspsnjs etnick skupina ve Spojench sttech tak zskala
postaven vtze. Z tohoto postaven pro n vyplvaj znacn vhody - zvlst se stala
imunn ke kritice, at uz je jakkoliv oprvnn. A vyuzvn tto imunity, mohu dodat,
se nevyhnul morln padek, kter ji obvykle doprovz. Z tohoto pohledu, vklad
oficilnho interpreta Holocaustu Elieho Wiesela nen nhodn. Prost nedoshl
tohoto svho postaven na zklad svch humanitrnch zvazku nebo literrnho
talentu.(poznmka 2) Wiesel hraje tuto vudc roli spse proto, ze spolehliv
vyjadruje a podporuje zkladn dogmata Holocaustu.

Poctecnm popudem k napsn tto knihy byla seminrn prce Petera Novicka
The Holocaust in American Life (Holocaust v americkm zivot), kterou jsem
recenzoval pro British literary journal.(poznmka 3) Na tchto strnkch je rozsren
kritick dialog, kter jsem zahjil s Novickem; proto je zde tolik odkazu na jeho
studii. Spse jako snuska provokativnch pripomnek nez jako soustavn kritika,
patr The Holocaust in American Life k starobyl americk tradici skandalizovn.
Stejn jako vtsina skandaliztoru se Novick soustreduje pouze na ty nejkriklavjs
prpady zneuzvn. Nehled na to, jak je szrav a osvzujc, The Holocaust in
American Life nen radikln kritikou. Zkladn predpoklady zustvaj nedotceny.
Kniha nen ani banln ani kacrsk a je zamrena ke kontroverznmu extrmu
hlavnho politickho spektra. Lze predpokldat, ze zpusobila mnoho, i kdyz
rozlicnch, reakc v americkch medich.

3

Novickovou stredn analytickou kategori je "pamt". V soucasnosti je urcit
"pamt" tm nejnapadnutelnjsm pojmem z dlouhodobho hlediska. S povinnou
poklonou Mauricovi Halbwachsovi se Novick snaz demonstrovat, jak "soucasn
koncepce" ovlivuj "pamt Holocaustu". Kdysi nekonformn intelektulov pouzvali
takov siln politick kategorie jako jsou na jedn stran "velmoci" a "zjmy" a na
druh stran "ideologie". Dnes vsichni pouzvaj uhlazen odpolitizovan jazyk
"znepokojen" a "pamti". Presto Novick uvd dukaz, ze pamt Holocaustu je
ideologickou konstrukc nezadatelnho prva. Je-li jednou formulovna, je podle
Novicka pamt Holocaustu "spse castji" libovoln. Argumentuje, ze formulace
nen vtsinou volena na zklad "kalkulace vhod a nevhod" ale spse "aniz jsou
promsleny . . . dusledky".(poznmka 4) Nkter dukazy pripoustj opacn zvr.

Muj puvodn zjem o holocaust byl ryze osobn. Muj otec a moje matka oba prezili
varsavsk ghetto a nacistick koncentracn tbory. Krom mch rodicu, vsichni
clenov rodiny z obou stran byli vyhlazeni nacisty. Mmi prvmi dojmy, tak receno,
souvisejcmi s nacistickm holocaustem, je moje matka prilepen na televizn
obrazovku a sledujc proces s Adolfem Eichmanem (1961) kdyz jsem prisel ze
skoly. Ackoliv byli osvobozeni z tboru pouze 16 let pred procesem, oddlovala v
m mysli neprekonateln propast rodice jak jsem je znal od tohoto. Fotografie
rodiny m matky visela na stn obvacho pokoje. (Nikdo z rodiny mho otce
neprezil vlku). Nikdy jsem nedokzal zcela pochopit m spojen s nimi, natoz
pochopit co se stalo. Byly to sestry m matky, bratri a rodice, ne m tety, strckov
nebo ddov. Pamatuji se, jak jsem jako dt cetl The Wall Johna Urise a Mila 18
Leona Urise, oboj fikce z varsavskho ghetta. (Stle si vzpomnm na mou matku,
zactenou do The Wall, jak prejela svou zastvku metra cestou do prce). At se
snazm jak chci, nemohu alespo na chvilku udlat ten myslenkov skok, kter by
spojoval m rodice a jejich obycejn zivot s minulost. Opravdu, nemohu.

Dulezitjs je ovsem jin vc. Krom tohoto soucasnho pohledu si nevzpomnm,
ze by nacistick holocaust njak ovlivnil m dtstv. Hlavnm duvodem bylo, ze nikdo
krom m rodiny se nestaral o to, co se stalo. Okruh mch dtskch prtel mnoho
cetl a vsniv debatoval o soucasnch udlostech. Presto si opravdu
nevzpomnm, ze by mi muj jedin prtel (nebo rodice mho prtele) polozil otzku o
tom, co m matka a muj otec prezili. To nebylo zdvoril mlcen. To byla jednoduse
lhostejnost. V tomto svtle nemuzeme jinak nez bt skeptict k vlevum bolesti v
prstch desetiletch, kdyz uz byl prumysl Holocaustu pevn ustaven.

Nkdy si myslm, ze objev nacistickho holocaustu americkmi Zidy byl hors nez
kdyby byl zapomenut. Pravda, moji rodice se uchlili do soukrom; jimi prozit
utrpen nebylo verejn uznno. Ale nebylo to leps, nez hrub zneuzvn zidovskho
mucednictv? Nez se stal nacistick holocaust Holocaustem, bylo o nm
publikovno jen pr odbornch studi, jako The Destruction of the European Jews
(Destrukce evropskch Zidu) Raula Hilberga a pamt, jako Man's Search for
Meaning (Lidsk hledn vznamu) Viktora Frankla a Prisoners of Fear (Vzni
strachu) Elly Lingens-Reinerov. (poznmka 5) Ale tato mal sbrka skvostu je
leps nez pln police vtvoru, kter dnes lez v knihovnch a kniznch obchodech.

Oba moji rodice, prestoze denn prozvali tuto minulost az do sv smrti, ztratili ke

4

konci svch zivotu zjem o Holocaust jako o verejn predstaven. Jeden z
celozivotnch prtel mho otce a bval spoluvze z Auschwitzu, zdnliv
nezkorumpovateln levicov idealista, z principu odmtl nmeckou kompenzaci po
vlce. Nakonec se stal reditelem izraelskho Muzea Holocaustu, Yad Vashem. Muj
otec zdrhav a s velkm zklamnm nakonec pripustil, ze i tento muz byl
zkorumpovn Holocaustovm prumyslem a upravil sv nzory pro moc a zisk. Kdyz
po sv spustn nabval Holocaustov prumysl stle absurdnjs formy, moje
matka rda citovala (mysln ironicky) vrok Henryho Forda "historie jsou kecy".
Pohdky o "tch, kter prezili holocaust" - o vsech vznch koncentracnch tboru,
samch hrdinu odboje - byly zvlstnm zdrojem ironick zbavy u ns doma. Dvno
predtm John Stuart Mill zjistil, ze pravdy, kter nelze kdykoliv provrit, "ztrcej svou
presvdcivost, pokud jsou zvelicovny az ke lzi".

Moji rodice se casto divili, proc se stvm tak rozhorcenm kvuli falsifikaci a zneuzit
nacistick genocidy. Nejobvyklejs odpovd bylo, ze byla pouzita k ospravedlnn
zlocinn politiky izraelskho sttu a americk podpory tto politiky. Je tu rovnz
osobn motiv. Velice dbm o zapamatovn persekuce sv rodiny. Soucasn
kampa Holocaustovho prumyslu vyzdmat penze z Evropy ve jmnu "ubohch
obt holocaustu" je poprenm vysok morln rovn jejich mucednictv na rove
kasina v Monte Carlu. Bez ohledu na tyto zlezitosti se ovsem domnvm, ze je
dulezit zachovat - a bojovat za to - integritu historickho zznamu. Na poslednch
strnkch tto knihy navrhnu, abychom se studiem nacistickho holocaustu
nenaucili jenom nco o Nmcch nebo nezidech, ale o ns vsech. Dle si myslm,
ze pri opravdovm studiu nacistickho holocaustu, mus bt redukovna jeho
fyzick dimenze a jeho morln dimenze mus bt zduraznna. Prlis mnoho
soukromch i verejnch prostredku bylo vlozeno do pamtnku nacistick genocidy.
Vtsina z nich je bezceln jako hold ne zidovskmu utrpen, ale zidovsk expanzi..
Je cas otevrt sv srdce utrpen zbytku lidstva. Takov bylo hlavn poucen, kter mi
poskytla moje matka. Jiz nikdy jsem ji neslysel rkat: nesrovnvej. Moje matka vzdy
srovnvala. Historick rozlisen je nepochybn nutn. Ale dlat morln rozdl mezi
"nasm" a "jejich" je samo o sob morln kotrmelec. "Nemuzes porovnvat
jakkoliv dva uboh lidi", rkal Platon, "a rkat, ze jeden z nich je stastnjs". Tvr v
tvr utrpen Afro-Americanu, Vietnamcu a Pkistncu plat krdo m matky: oni
vsichni jsou obt holocaustu.

Norman G. Finkelstein
Duben 2000
New York City


5

Poznmky:

1 V tomto textu oznauje nacisti ck holocaust skutenou histori ckou udlost, zatmco Holocaust
pedstavuje jeho ideologi ckou representaci.
2 Ke studiu Wiesel lova ostudnho protokolu obrany ve prospch Izraele, viz Norman G.
Einkelstein a Ruth Bettina Birn, A Nation on Trial: The Goldhagen Thesis and Histori cal Truth
(New York 1998), 1983, 1990. Jeho vyjden kdekol iv j inde nen lep. Ve svch novch
pamtech, And the Sea Is Never FuR (New York 1999), Wiesel nabz toto neuviteln
vysvtlen svho ml en o utrpen Palestinc: "Navzdory znanmu tlaku jsem odmtl veejn
vyjden ve vci izraelsko - arabskho konfl iktu" (125). Ve svm jemn detai lnm pehledu
l iteratury o Holocaustu, l iterrn kritik Irving Howe zmiuje Wieselovo vznan dlo v jednom
samostatnm odstavci nesmlou chvlou, e "prvn kniha Ebe Wiesela, Night, (noc) [je] napsna
jednodue a bez eni ckho nadn." "Nebylo tam ke ten ni c j i nho ne Noc," souhlas
l iterrn kritik Alfred Kazin. "Ebe je sm jedi nm hercem. Popsal sm sebe jako 'lektora utrpen.'"
(Irving Howe, "writing and the Holocaust,"New Republ i c [27 October 1961; Alfred Kazin, A
Lifeti me Earning in Every Moment [New York 19961, 179)
3 New York: 1999. Norman Einkelstein, "Uses of the Holocaust," in London Review of Book (6
January 2000).
4 Novi ck, The Holocaust, 3 - 6.
5 Raul Hi lberg, The Destruction of the European Jews (New York: 1961). Viktor Frankl, Man's
Search for Meaning (New York 19Sg). El la Lingens-Reiner, Prisoners of Fear (London 1948).

esk peklad knihy The Holocaust industry pevzat z domovsk strnky Jiho
olera: http://home.talkcity.com/capitoldr/jirisoler


6

KAPITALIZACE HOLOCAUSTU

V pamtihodnm dialogu ped nkolika lety Gore Vidal obvinil Normana
Podhoretze, tehdejho vydavatele publikace Commentary (Komente) Americk
idovsk komise, e nen Amerian. (poznmka 1) Jako dkaz poslouilo, e
Podhoretz pokldal Obanskou vlku - "vznamnou a jedinenou udlost, kter
stle rezonuje v na republice" - za mn vznamnou ne idovsk problmy.
Pitom Yet Podhoretz byl asi Amerianem vce, ne jeho alobce. Pro nho to byla
"vlka proti idm" a ne "vlka mezi stty", jak figurovala v centru americkho
kulturnho ivota. Mnoho koleg profesor si mohlo vyzkouet, e ve srovnn s
Obanskou vlkou mnohem vce vysokokolk umst nacistick holocaust do
sprvnho stolet a veobecn uvede poet zabitch. Ve skutenosti je nacistick
holocaust tm jedin historick odkaz, kter je slyet v universitnch
posluchrnch. Przkumy ukzaly, e mnohem vce Amerian doke identifikovat
Holocaust ne Pearl Harbour nebo atomov bombardovn Japonska.
Nicmn, a tm donedvna figuroval nacistick holocaust v americkm ivot
jen zdka. Mezi koncem Druh svtov vlky a koncem 70-tch let se jenom hrstka
knih a film tkala tto vci. Ve Spojench sttech byl jen jeden universitn kurs,
kter nabzel toto tma. (poznmka 2) Kdy Hannah Arendtov publikovala v roce
1973 Eichmann in Jerusalem , mohla uvst pouze dv vdeck studie na toto tma
- The Final Solution Geralda Reitlingera a The Destruction of the European Jews
Raula Hilberga. (poznmka 3) Hilbergovu mistrovskmu dlu se samotnmu
podailo najt denn svtlo. Vedouc jeho disertace, nmecko-idovsk sociln
teoretik Franz Neuman, ho drazn varoval od zpracovn tohoto tmatu ("to bude
v poheb") a dn universitn nebo mainstreamov nakladatel nechtl pevzt
dokonen rukopis. Kdy byl nakonec publikovn, The Destruction of the European
Jews ml jen nkolik ohlas, pevn kritickch. (poznmka 4)
Nejen obecn Amerian, ale i amerit id, vetn idovskch intelektul,
vnovali nacistickmu holocaustu malou pozornost. Sociolog Nathan Glazer vylil v
roce 1957 v autoritativnm pehledu, e nacistick Konen een (stejn jako
Izrael) "m relativn mal vliv na vnitn ivot americkch id". V roce 1961 na
sympoziu Commentary o "idovstv a mladch intelektulech" se pouze dva z

7

jednaticeti pispvatel dotkli tohoto tmatu. Podobn, kulat stl jednadvaceti
ortodoxnch americkch id uspodan asopisem Judaism v roce 1961 "Moje
idovsk afirmace" tm kompletn ignoroval tuto vc. (poznmka 5)dn
pomnky ani pocty nepipomnaly ve Spojench sttech nacistick holocaust.
Naopak, idovsk organizace byly proti takovm pamtkm. Otzka zn: Pro?
Standardn vysvtlen tvrd, e id byli nacistickm holocaustem tak traumatizovni,
e odmtali vzpomnku na nj. Ve skutenosti neexistuje dn dkaz, kter by to
podporoval. Nepochybn nkte z tch, kte peili, nechtli hned, nebo z
uvedench dvod pozdji, mluvit o tom co se stalo. Mnoho jinch ovem velmi
chtlo mluvit, a jakmile nastala pleitost, nepestali by mluvit. (poznmka 6)
Problm byl v tom, e Amerian je nechtli poslouchat.
Skutenm dvodem pro veejn mlen o nacistickm vyhlazovn byla konformn
politika vdc americkch id a politick klima povlen Evropy. Jak ve vnitnch
tak v mezinrodnch zleitostech se americk idovsk elity (poznmka 7) pesn
drely oficiln americk politiky. To ve svch dsledcch napomhalo tradinm
clm asimilace a pstupu k moci. Po zatku studen vlky se hlavn idovsk
organizace pipojily k boji. Americk idovsk elity "zapomnly" na nacistick
holocaust, protoe Nmecko - po roce 1949 Zpadn Nmecko - se stalo hlavnm
povlenm spojencem USA v americk konfrontaci se Sovtskm svazem. Nvrat
do minulosti by neposlouil niemu; vlastn by komplikoval vci.
S nevznamnmi vhradami (pozdji staenmi) se hlavn americk idovsk
organizace postavily do jedn ady za americkou podporu znovu vyzbrojenho a
sotva denacifikovanho Nmecka. Americk idovsk komise (AJC), obvajc se,
e "jakkoliv organisovan oposice americkch id proti nov zahranin politice a
strategick linii by je v och neidovsk vtiny izolovala a ohrozila jejich povlen
postaven na domc scn" bylo to prvn, co poadovala podstata novho
uspodn. Pro-sionistick Svtov idovsk kongres (WJC) a jeho americk
poboka pestala oponovat po podepsn smlouvy o povlen kompenzaci z
Nmeckem na potku padestch let, zatmco Liga proti pomluvm (ADL) byla
prvou velkou idovskou organizac, kter poslala v roce 1954 oficiln delegaci do
Nmecka. Spolen tyto organizace kolaborovaly s bonnskou vldou na potlaen
"protinmeckch vln" lidovho idovskho ctn. (poznmka 8)
Konen een se stalo tabu pro americk idovsk elity i z jinch dvod. Levicov
id, kte byli v opozici vi spojenectv s Nmeckem ve studen vlce proti
Sovtskmu svazu, by se k tomu nepestali vracet. Pipomnka nacistickho
holocaustu byla brna jako komunistick zleitost. Svzni stereotypem, kter
spojoval idy s levic - id vlastn pispli tetinou hlas ve volbch pro
pokrokovho presidentskho kandidta Henry Wallace v roce 1948 - americk
idovsk elity necouvly ped obtovnm svch soukmenovc na olt
antikomunismu. Tm e nabdli sv materily o domnlch podvratnch idovskch
organizacch vldnm agenturm, AJC a ADL aktivn kolaborovaly s McCarthyovm
honem na arodjnice. AJC podpoila rozsudek smrti nad Rosenbergovmi, kdy
jejich msnk Commentary tvrdil, e nebyli opravdov id.
Z obavy ze spojenectv s politickou levic v zahrani i doma odmtaly hlavn idovsk

8

organizace spoluprci s protinacistickm nmeckmi socilnmi demokraty, stejn
jako bojkot nmeckch vrobku a verejn demonstrace proti ex-nacistick orientaci
Spojench sttu. Na druh stran nvstvy prominentnch nmeckch disidentu,
jakm byl protestantsk pastor Martin Niemller, kter strvil osm let v nacistickch
koncentracnch tborech a byl nyn proti antikomunistick krizck kampani,
musely strpt pomluvy od americkch zidovskch vudcu. V zkostliv snaze poslit
svou antikomunistickou povst zidovsk elity se dokonce prihlsily a financn
podporovaly pravicov organizace jako All-American Conference (Celoamerick
konference), Combat Communism (Boj proti komunismu) a primhourily oci kdyz
veterni z nacistick SS vstoupili do zem. (poznmka 9)
Pouze zkostliv snaha o vlastn integraci z vldnoucmi elitami v USA a oddlen
se od zidovsk levice zorganizovala americk Zidy tak, aby vidli nacistick
holocaust ve specilnm kontextu: k obzalob SSSR. "Sovtsk [protizidovsk]
politika otevr moznosti, kter nesm bt prehldnuty" rk intern memorandum
AJC, kter Novick s radost cituje "aby poslil urcit aspekty domc politiky AJC".
Typicky to znamen spojovat nacistick Konecn resen se Stalinovm
antisemitismem. "Stalin bude spsn tam, kde Hitler chybil" rk hruzn
predpovd Commentary , "nakonec znic Zidy ve stredn a vchodn Evrop ....
Paralela s politikou nacistick likvidace je tmr pln". Hlavn americk zidovsk
organizace dokonce odsoudily v roce 1956 sovtskou invazi do Madarska jako
"pouze prv stadium na cest k ruskmu Auschwitzu". (poznmka 10)
Vse zmnila v cervnu 1967 arabsko-izraelsk vlka. Vlastn po vsech strnkch se
teprve po tomto konfliktu stal Holocaust pevnou soucst zivota americkch Zidu.
(poznmka 11) Standardn vysvtlen tto zmny je takov, ze extrmn izolace
Izraele a jeho zranitelnost bhem Cervna ozivilo vzpomnky na nacistickou likvidaci.
Ve skutecnosti tento vklad chybn vykld jak realitu stredovchodnho rozlozen sil
v dob konfliktu, podstatu rozvoje vztahu mezi americkmi zidovskmi elitami a
Izraelem.
Prv americk zidovsk organizace zlehcovaly nacistick holocaust po Druh
svtov vlce aby byly v souladu s prioritami vldy USA ve studen vlce, proto se
jejich vztah k Izraeli drzel kroku politiky USA. V nejrannjsm stadiu zidovsk elity
mly hlubok obavy z podpory zidovskho sttu. Hlavn tu byl jejich strach zaplatit
za "dvoj loajalitu". Jak studen vlka slila, tyto jejich obavy se nsobily. Jiz pred
zalozenm Izraele vudci americkch Zidu vyjdrily obavy, ze jeho vchodoevropsk
levicov veden se pripoj k sovtskmu tboru. I kdyby prpadn podporily
sionistickou kampa pro zidovskou sttnost, americk zidovsk organizace
pozorn sledovaly signly z Washingtonu a rdily se podle nich. A opravdu, AJC
podporovala zalozen Izraele zejmna ze strachu, ze by vznikl domc odpor vuci
Zidum kdyby zidovsk DP v Evrop nebyly rychle ustaveny. (poznmka 12) I kdyz
Izrael se spojil se zpadem brzy po zformovn sttu, mnoho Izraelcu ve vld i
mimo n si zachovalo silnou nklonnost k Sovtskmu svazu; proto si americt
zidovst predstavitel drzeli Izrael daleko od tla.
Od svho zalozen v roce 1948 az do vlky v cervnu 1967 nefiguroval Izrael stredn
v americkm strategickm plnovn. Kdyz palestinst zidovst vudci pripravovali
vyhlsen sttu, president Truman vhal, zvazuje domc zlezitosti (zidovsk hlasy)

9

proti varovn ministerstva zahranic (podpora zidovskho sttu by sjednotila
arabsk svt). K zajistn americkch zjmu na Strednm vchod balancovala
Eisenhowerova administrativa mezi podporou Izraele a arabskch nrodu, dvaje
ovsem prednost Arabum.
Obcasn politick strety Izraele se Spojenmi stty kulminovaly bhem suezsk
krize v roce 1956, kdy se Izrael predem dohodl s Britni a Franci o napaden
egyptskho nrodnho vudce Gamala Abdela Nassera. I kdyz bleskov vtzstv
Izraele a obsazen Sinajskho poloostrova mlo hlavn vznam pro jeho strategick
potencil, Spojen stty to povazovaly pouze za jeden z nkolika zemnch zisku.
Proto president Eisenhower donutil Izrael k plnmu a zdnliv bezpodmnecnmu
stazen ze Sinaje. Bhem krize americt zidovst vudci udlali mal pokus, jak se
vykroutit z americkch pozadavku, ale nakonec, jak pripomn Arthur Herzberg,
"preferovali doporucit Izraeli, aby respektovali [Eisenhower] spse nez oponovali
prnm predstavitelu Spojench sttu". (poznmka 13)
Krom obcasnch projevu charity Izrael prakticky zmizel z dohledu americkho
zidovskho zivota zanedlouho po zalozen sttu. Ve skutecnosti nebyl Izrael pro
americk Zidy dulezit. Ve svm prehledu z roku 1957 Nathan Glazer tvrd, ze Izrael
"ml znateln mal vliv na vnitrn zivot americkch Zidu". (poznmka 14) Pocet clenu
sionistickch organizac v Americe poklesl z stovek tisc v roce 1948 na destky tisc
v 60-tch letech. Pouze jeden z dvaceti americkch Zidu chtl navstvit Izrael pred
cervnem 1967. Pri novm zvolen presidenta Eisenhowera v roce 1956, kter bylo
bezprostredn po tom, kdy donutil Izrael k potupnmu opustn Sinaje, jiz vznacn
podpora Eisenhowera ze strany Zidu vzrostla. Na zactku 60-tch let Izrael dokonce
utrpl ztrtu sympati kvuli nosu Eichmana od skupiny elitnch Zidu jako Joseph
Proskauer, bval president AJC, harvardsk historik Oscar Handlin a list
Washington Post v zidovskm vlastnictv. "nos Adolfa Eichmana", mnil Erich
From: "je akt bezprv presn stejnho typu na jakm sami nacist . . . mli vinu".
(poznmka 15)
Americt zidovst intelektulov naprc politickm spektrem prokazovali zvlstn
lhostejnost k osudu Izraele. Podrobn studie levicov-liberln newyorksk
zidovsk intelektuln scny z 60-tch let se sotva zmiuje o Izraeli. (poznmka 16)
Tsn pred cervnovou vlkou AJC sponzorovalo symposium "Zidovsk identita tady
a ted". Pouze tri z jednatriceti "nejlepsch nzoru z zidovsk obce" se vubec zmnily o
Izraeli; dva z nich pouze poprely jeho zvaznost. (poznmka 17) Je ironi, ze pouze
dva znm zidovst intelektulov mli vazbu na Izrael pred cervnem 1967: Hannah
Arendtov a Noam Chomsky. (poznmka 18)
Potom prisla cervnov vlka. Pod dojmem predveden drtiv sly Izraele se
Spojen stty rozhodly ji pripojit ke svm strategickm kladum. (Jiz pred cervnovou
vlkou Spojen stty opatrn thly k Izraeli, kdyz egyptsk a syrsk rezim ukazovaly
rostouc kurs k nezvislosti v polovin 60-tch let.) Vojensk a ekonomick pomoc
zacala pomalu mnit Izrael na reprezentata sly USA na Strednm vchod.
Pro americk zidovsk elity bylo podrzen Izraele americk sle ststm spadlm z
nebe. Sionismus vychzel z predpokladu, ze asimilace Zidu byl pouhm snem a ze
Zid budou vzdy pokldni za potenciln neloajlnho spojence. Aby vyresili toto

10

dilema, sionist se pokouseli zalozit pro Zidy vlast. Ve skutecnosti zalozen Izraele
obnovilo problm, rozhodn pro Zidy z diaspory: znamenalo to platit za dvoj
loajalitu. Paradoxn po cervnu 1967 Izrael usnadnil asimilaci Zidu ve Spojench
sttech: Zid nyn stli na frontov linii brnc Spojen stty - vlastn "zpadn
civilizaci" - proti zptecnickm arabskm hordm. Zatmco pred rokem 1967 Izrael
hrozil straskem dvoj loajality, nyn znamen super loajalitu. Nakonec, to nebyl
americk ale izraelsk boj a obti kter chrnily americk zjmy. A na rozdl od
americkch jednotek ve Vietnamu, Izraelst bojovnci nepusobili tretmu svtemu
ponzen jako zbohatlci. (poznmka 19)
A tak americk zidovsk elity nhle objevily Izrael. Po vlce v roce 1967 mohl bt
Izraelsk vojensk eln oslavovn, protoze jeho dla byla namrena sprvnm
smrem - proti neprtelum Ameriky. Jejich vlecnick statecnost dokonce
opravovala ke vstupu do vnitrn svatyn americk moci. Predtm mohly zidovsk
elity pouze nabdnout nkolik seznamu zidovskch podvratnch sil; nyn mohly
zaujmout postaven prirozench podlnku na nejnovjsch pozitivech americk
strategie. Z podruznch hercu mohli postoupit na nevyss role v dramatu studen
vlky. A tak se pro americk zidovstvo stejn jako pro Spojen stty stal Izrael
strategickou vhodou.
Ve svch pamtech publikovanch tsn pred cervnovou vlkou trpce vzpomn
Norman Podhoretz na nvstvu sttn vecere v Blm dom, kde "nebylo jedin
osoby, kter by nebyla viditeln a absolutn vedle z toho, ze tam muze bt".
ccc(poznmka 20) I kdyz uz byl vydavatelem casopisu Commentary, jeho pamti
obsahuj pouze jedinou prchavou zmnku o Izraeli. Co by mohl Izrael nabdnout
ambiciznmu americkmu Zidovi? V pozdjsch pamtech Podhoretz vzpomn, ze
po cervnu 1967 se Izrael stal "nbozenstvm americkch Zidu". (poznmka 21) Nyn
se muze prominentn zastnce Izraele, Podhoretz, chlubit nejen nvstvou vecere v
Blm dom, ale i schuzek tvr v tvr s presidentem k vahm o nrodn
bezpecnosti.
Po cervnov vlce hlavn americk zidovsk organizace pracovaly na pln vazek na
dojednn americko-izraelskho spojenectv. V prpad ADL to zahrnovalo rozshl
vnitrn dohled nad operacemi ve vazb na izraelskou a jihoafrickou inteligenci.
(poznmka 22) Celkov zjem o Izrael v The New York Times dramaticky vzrostl po
cervnu 1967. V letech 1955 a 1965 daje o Izraeli v rejstrku zabraly ve sloupci 60
palcu, v roce 1975 snarostly na 260 palcu. "Kdyz jsem se chtl ctit lpe", vzpomn
Wiesel v roce 1973, "podval jsem se na informace o Izraeli vThe New York Times."
(poznmka 23) Stejn jako Podhoretz naslo mnoho hlavnch americkch
zidovskch intelektulu najednou po cervnov vlce nov nbozenstv. Novick
dokld, ze Lucy Davidowichov, nestorka literatury o Holocaustu, byla jednou
"ostre kritick k Izraeli". Izrael nem nrok na nmeck reparace, ohradila se v roce
1953, pokud odmt odpovdnost za premstn Palestince: "Morlka nemuze bt
takto flexibiln". Presto tmr okamzit po cervnov vlce se stala "vsnivou
podporovatelkou Izraele", kdyz ho oslavovala jako "spolecn vzor pro ideln obraz
Zidu v modernm svt". (poznmka 24)
Oblbenm postojem sionistu znovuzrozench po roce 1967 bylo mlcky srovnvat
jejich otevrenou podporu domnle suzovanho Izraele se zbablost americkch

11

Zidu bhem Holocaustu. Ve skutecnosti dlali to, co dlvali americt Zid vzdy:
krceli v jedn rad s americkou moc. Trda vzdlancu prokazovala zvlstn
schopnost v zaujmn hrdinskch postoju. Vezmme prominentnho levicovho
liberln socialistickho kritika Irvinga Howeho. V roce 1956 odsuzoval jm rzen
casopis Dissent, "kombinovan tok na Egypt jako nemorln". Ackoliv ve
skutecnosti byl sm, Izrael byl obvinn z "kulturnho sovinismu", "kvazi-
mesisskho smyslu pro vyvolenost" a "spodn proud expanze". (poznmka 25)Po
vlce v rjnu 1973, kdy americk podpora Izraeli vrcholila, Howe publikoval osobn
prohlsen., ze je "naplnn tak intenzivn obavou" o obranu izolovanho Izraele.
Nezidovsk svt, jak lamentoval v parodii ve stylu Woody Allena, je naplnn
antisemitismem. "Dokonce na Hornm Manattanu", bdoval, nem jiz Izrael "zdn
smrnc": kdokoliv, krom jeho samotnho, je v podruc Maa, Fanona a Guevary.
(poznmka 26)
Jako americk strategick vhoda nebyl Izrael bez kritiky. Krom slc mezinrodn
kritiky jeho odmtnut schvlit dohodu s Araby v souhlase s resoluc OSN a jeho
sverepou podporou americkch globlnch ambic, (poznmka 27) Izrael musel
rovnz zvldnout i domc americk disent. V americkch vldnch kruzch namtali
tzv. arabist, ze kdyz kladou vsechna vejce do Izraelskho kosku a ignoruj arabsk
elity, podkopvaj American sv nrodn zjmy.
Nkter argumentovali, ze podrzen Izraele americk moci a okupace sousednch
arabskch sttu nen spatn jen z principu, ale skod i jeho vlastnm zjmum. Izrael
se stane extrmn militarizovanm a odciz se od arabskho svta. Pro nov
americk zidovsk podporovatele Izraele se vsak takov slova stala kacrsk:
nezvisl Izrael v mru se svmi sousedy by jim neposlouzil k nicemu; Izrael spojen
se stvajcm arabskm svtem a hledajc nezvislost na Spojench sttech by byl
pohromou. Pouze izraelsk Sparta podrzen americk moci by vyhovovala, protoze
pouze potom by se stali americt zidovst vudci mluvcmi americkch imperilnch
ambic. Noam Chomsky (poznmka 28) navrhl, aby tito "zastnci Izraele" byli spse
nazvni "zastnci dals degenerace a mysln destrukce Izraele".
Aby zachrnili sv strategick pozice, americk zidovsk elity si "vzpomnly" na
Holocaust. (poznmka 29)Obvykle vysvtluj, ze si vzpomnly proto, ze v case
cervnov vlky vrily, ze Izrael je v morlnm nebezpec a byly postizeny strachem z
"druhho Holocaustu". Takov tvrzen nesnese blizs zkoumn.
Vezmme prvou arabsko-izraelskou vlku. V predvecer nezvislosti v roce 1948 se
zdlo nebezpec pro palestinsk Zidy mnohem hors. Davig Ben-Gurion uvedl ze
"700 000 Zidu" bylo "stlo proti 27 milionum Arabu - jeden proti ctyriceti". Spojen
stty se pripojily k embargu tohoto regionu upevujcho ostr rozhran se vzbroj
arabskch armd. Strach z novho Konecnho resen strasil americk Zidy.
Litovali, ze arabsk stty byly nyn "vyzbrojeny Hitlerovm kolaborantem Muftim,
zatmco Spojen stty dodrzovaly sv zbrojn embargo", AJC se obvalo "masov
sebevrazdy a konecnho holocaustu v Palestin". Dokonce ministr zahranic
George Marshall a CIA otevren predvdali zidovskou porzku v prpadn
vlce.(poznmka 30) I kdyz "silnjs strana ve skutecnosti vyhrv" (historik Benny
Morris), nebyla to pro Izrael prochzka ruzovm sadem. Bhem prvch mscu vlky,
na zactku roku 1948, a speciln kdyz byla v kvtnu vyhlsena nezvislost, byly

12

sance Izraele podle Yiagela Yadina, operacnho velitele Haganahu, "fifty - fifty". Bez
tajnch dodvek zbran z Cech by Izrael nejspse neprezil. (poznmka 31) Po roce
vlky Izrael utrpl 6000 obt, jedno procento populace. Proc se tedy Holocaust
nestal ohniskem zjmu americkch Zidu po vlce v roce 1948?
Izrael rychle prokzal, ze je v roce 1967 mn zraniteln nez pri svm boji za
nezvislost. Izraelst a americt vudci vdli predem, ze Izrael by lehce zvtzil ve
vlce s arabskmi stty. Tato skutecnost se stala prekvapiv zrejmou, kdyz Izrael
premohl sv arabsk sousedy za pr dn. Jak pse Novick, "existovalo prekvapiv
mlo prmch odkazu na Holocaust bhem mobilizace americkch Zidu ve
prospch Izraele pred vlkou". (poznmka 32) Holocaustov prumysl byl spustn az
po Izraelsk ohromujc ukzce vojensk dominance a extrmn okzal oslav
Izraelskho triumfu. (poznmka 33) Obvykl interpretace nemuze vysvtlit tyto
anomlie.
Sokujc poctky Izraele a podstatn ztrty na zivotech v jeho prubhu, rostouc
mezinrodn izolace po nich, arabsko - izraelsk vlka v rjnu 1973 - v obvyklm
smyslu - obnovilo obavy americkch Zidu o Izraelskou zranitelnost. Vzpomnka na
Holocaust se tedy stala stredn zlezitost. Novick typicky pse: "Mezi americkmi
Zidy . . . se zacala zdt situace zranitelnho a izolovanho Izraele tak hrozn jako
situace evropskch Zidu pred triceti lety..... Pojem Holocaustu nejen 'odstartoval' v
Americe, ale stal se [sic!] vce institucionalizovanm". (poznmka 34) Presto ze
Izrael byl mnohem blze hrany srzu a v relativnch i absolutnch pojmech utrpl vce
obt na zivotech v roce 1948 nez v roce 1973.
Je pravdou, ze krom spojenectv s USA ztratil Izrael po rjnov vlce 1973
mezinrodn podporu. Ovsem ve srovnn se suezskou vlkou v roce 1956. Izrael a
organizovan americt Zid tvrd, ze v predvecer sinajsk invaze Egypt ohrozoval
samu existenci Izraele a ze pln izraelsk stazen ze Sinaje by fatln ohrozilo
izraelsk vitln zjmy: jeho prezit jako sttu. (poznmka 35) Mezinrodn
spolecenstv nicmn odolvalo. Pri lcen svho skvlho vystoupen na Valnm
shromzdn OSN Abba Eban ovsem smutn vzpomn, ze "po ocenn m reci
silnm a vytrvalm potleskem nsledovalo hlasovn, kde jsme prohrli velkou
vtsinou". (poznmka 36) . Spojen stty hrli v tto dohod vznacnou roli. Nejen
ze Eisenhower donutil Izrael se sthnout, ale americk verejn podpora Izraele
zaznamenala "dsiv pokles" (historik Peter Grose). (poznmka 37) Naopak,
bezprostredn po vlce v roce 1973 USA poskytly Izraeli masivn vojenskou pomoc,
mnohem vts nez za posledn ctyri roky dohromady, zatmco americk verejn
mnn siln podporilo Izrael. (poznmka 38)A v tomto okamziku "debata o
Holocaustu . . . 'odstartovala v Americe", v dob, kdy byl Izrael mn izolovn nez v
roce 1956.
Ve skutecnosti se Holocaustov prumysl nestal strednm tmatem vzhledem k
necekanm prekzkm Izraele bhem vlky z jeho postaven vyvrhele po n., i kdyz
rjnov vlka 1973 .privolvala vzpomnky na Konecn resen. Byly to spse
Sadatovy pusobiv vojensk predvdn bhem rjnov vlky, co presvdcilo
izraelsk a americk vojensk elity dals diplomatick dohoda s Egyptem, vcetn
egyptskho zem obsazenho v cervnu 1967, nen jiz dle mozn. Ke zvsen
izraelskch vyjednvacch nstroju, Holocaustov prumysl zvsil svou produkci.

13

Kritickm bodem je, ze po vlce v roce 1973 nebyl Izrael izolovn od Spojench
sttu: tento vvoj nastal v rmci americko izraelskho spojenectv, kter zustalo
pln nedotceno. (poznmka 39) . Historie siln naznacuje, ze kdyby byl Izrael
skutecn osamocen po rjnov vlce, americk zidovsk elity by si jiz nikdy
nevzpomnly na nacistick holocaust stejn jako po vlkch v letech 1948 a 1956.
Novick uvd vysvtlen, kter jsou jest mn presvdciv. Citac zidovskch
nbozenskch autorit napr. tvrd "sestidenn vlka odpovd lidovmu nbozenstv o
'Holocaustu a spse'". "Svtlo" vtzstv v cervnu 1967 odstrauje "temno"
nacistick genocidy: "tm dal Buh novou prlezitost". Holocaust se objevil v
americkm zivot az po cervnu 1967, protoze "znicen evropskho zidovstva
dosplo - kdyz ne ke stastnmu, prinejmensm prijatelnmu - konci". Ale podle
obvyklch zidovskch prstupu neprinesla spasen sestidenn vlka, ale zalozeni
Izraele.. Proc musel Holocaust cekat az na "druh spasen"? Novick tvrd, ze "obraz
Zidu jako vlecnch hrdinu" v cervnov vlce "pusob vmaz stereotypu Zidu jako
pasivnch obt, kter . . . predtm brnil zidovsk diskusi o Holocaustu". (poznmka
40) A jest pro zvsen odvahy, vlka v roce 1948 byla izraelskou nejleps hodnotou.
Navc sml a brilantn 100-hodinov sinajsk kampa Moshe Dayana v roce 1956
prekonv bleskov vtzstv v cervnu 1967. Proc tedy potrebuj americt Zid
cervnovou vlku k "vymazn stereotypu"?
Novickovo zduvodnn toho, jak americk zidovsk elity dosli k instrumentalizaci
nacistickho holocaustu, nen presvdciv. Vezmme tyto representativn strnky:
Jak se americt zidovst predstavitel pokouseli porozumt duvodum izraelsk
izolace a zranitelnosti - duvodu, kter mohou privst k nprav - vysvtlen, kter m
nejsirs podporu byla ztrta pamti o nacistickch zlocinech na Zidech, a to, ze
prisla na scnu generace ignorujc Holocaust, mlo za nsledek ztrtu podpory
Izraele, kterou kdysi pozval.
Pokud by americk zidovsk organizace neudlaly nic proto, aby zmnily nedvnou
minulost Strednho vchodu, a trochu zlepsily jeho budoucnost, mly by se snazit
obnovit vzpomnky na Holocaust. Tak vysvtlen pomoc "ztrty pamti" nabz
program akce. (zduraznn podle originlu)(poznmka 41)
Proc argumentace "ztrtou pamti" pro nesnze Izraele po roce 1967 "vyzaduje co
nejsirs podporu"? To je jist nepravdpodobn vysvtlen. Novick sm hojn
dokumentuje, ze podpora zpoctku poskytovan Izraeli m mlo co dlat s "pamt
o nacistickch zlocinech",(poznmka 42) a, v kazdm prpad, tato pamt vymizela
dvno pred tm, nez Izrael ztratil mezinrodn podporu. Proc by mly zidovsk elity
dlat "to mlo, aby ovlivnily" budoucnost Izraele? Zajist ovldaj impozantn
organizacn strukturu. Proc je "oziven pamti na Holocaust" jedinm programem
akce? Proc nepodporit mezinrodn dohodu, kter vyzaduje jak izraelsk stazen z
zem okupovanch v cervnov vlce, tak "okamzit a trval mr" mezi Izraelem a
jeho arabskmi sousedy (resoluce OSN cslo 242)?
Mnohem logictjs, i kdyz mn charitativn, je vysvtlen, ze americk zidovsk elity
si vzpomnly na nacistick holocaust pred cervnem 1967 jen tehdy, kdyz se jim to
politicky hodilo? Izrael, jejich nov patron, uz kapitalizoval nacistick holocaust pri

14

procesu s Adolfem Eichmanem.(poznmka 43) Jak bylo prv dokzno,
organizovan americt Zid zneuzili nacistick holocaust po cervnov vlce.
Holocaust (kapitalizovan, jak jsem drve uvedl) se ukzal jako perfektn zbra k
odvdn kritiky od Izraele. Jak ukzi, presn stejn, jako v soucasnosti. Co si ale
zaslouz zduraznn je fakt, ze pro soucasn americk zidovsk elity m Holocaust
stejnou funkci jako Izrael: jin nedoceniteln malickost presilov hre vysokou hol.
Priznan zjem o pamt Holocaustu prins stejn efekt jako priznan zjem o
osud Izraele.(poznmka 44) A tak organizovan americk zidovstvo rychle odpustilo
a zapomnlo zmaten prohlsen Ronalda Regana z roku 1985 na Bitburgskm
hrbitov, ze "tam pohrben nmect vojci (vcetn clenu SS Waffen) byli obt
nacismu stejn, jako obti koncentracnch tboru". V roce 1988 byl Regan
vyznamenn cenou "humanista roku" jednou z nejprominentnjsch
Holocaustovch instituc, Strediskem Simona Wiesenthala, za svoji "horlivou
podporu Izraele" a v roce 1994 cenou "Pochode svobody" od proizraelsk ADL.
(poznmka 45)
To drvjs vlev reverenda Jesse Jacksona z roku 1979, ze je "churav a unaven
kdyz slys o Holocaustu" nebyl ovsem tak rychle odpustn a zapomenut. A tak toky
americkch zidovskch elit na Jacksona nikdy neustaly, i kdyz ani ne kvuli jeho
"antisemitskm poznmkm", jako spse kvuli jeho "obhajob palestinskch
nzoru" (Seymour Martin Lipset a Earl Raab).(poznmka 46). V Jacksonov prpad
zapracoval dodatecn faktor: predstavoval americk volebn obvody, se kterm byli
organizovan americt Zid na stru jiz od konce 60-tch let. I v tchto konfliktech se
Holocaust osvdcil jako mocn ideologick zbra.
Ale nebyla to domnl slabost a izolace Izraele ani strach z "druhho Holocaustu",
ale spse jeho ovren sla a strategick spojenectv se Spojenmi stty, co vedlo
zidovsk elity k odstartovn Holocaustovho prumyslu po cervnu 1967. I kdyz
bezdcn, Novick poskytuje nejleps dukaz na podporu tohoto tvrzen. Jako dukaz
ze mocensk prstup, ne nacistick Konecn resen, urcovalo americkou politiku k
Izraeli, napsal: "Tehdy, kdyz Holocaust byl nejcerstvjs v mnn americkch
predstavitelu - prvch ptadvacet let po konci vlky - .Spojen stty mn
podporovaly Izrael.... To nebylo tehdy, kdy se Izrael jevil jako slab a zraniteln, ale
po sestidenn vlce, co vedlo Americany ke zmn pomoci Izraeli od struzky na
povode." (zduraznn podle originlu).(poznmka 47)Stejn argument lze stejnou
silou pouzt pro americk zidovsk elity.
Existuj i domc zdroje Holocaustovho prumyslu. Hlavn interpretace ukazuj na
nedvn objev "politiky identity" na jedn stran a "kultury utlacovn" na druh
stran. Ve skutecnosti, kazd identita je zalozena na specifick historii tlaku; Zid
v souhlase s tm hledaj svou identitu v Holocaustu.
Dokonce, na rozdl od skupinam kritizujcch sv utlacovn, jako jsou cern,
Hispnci, nativn American, zeny, gayov a lesbicky, Zid samotn nejsou v
americk spolecnosti znevhodnni. Ve skutecnosti politika identity a Holocaust
sehrly mezi americkmi Zidy svou roli kvuli utlacovn, ale protoze nejsou
utlacovan.
Protoze po Druh svtov vlce rychle padly antisemitsk bariry, Zid se ve

15

Spojench sttech stali vtecnky. Podle Lipseta a Raaba, prjmy Zidu na hlavu jsou
tmr dvojnsobn nez u Goju; sestnct nejbohatsch Americanu jsou Zid; 40
procent americkch nositelu Nobelovy ceny ve vd a ekonomii jsou Zid, stejn
jako 20 procent profesoru na hlavnch universitch; tz 40 procent vedoucch
prvnch firem v New Yorku a Washingtonu.
Jejich seznam narust.(poznmka 48) Zdaleka uz nen prekzkou k spchu,
naopak zidovsk identita se stala korunou tohoto spchu. Stejn jako si mnoho
Zidu drzelo si Izrael daleko od tla kdyz vznikal a byl nevhodou a stali se
znovuzrozenmi sionisty kdyz to bylo vhodn, drzeli svou etnickou identitu daleko
od tla kdyz to bylo nevhodn a stali se znovuzrozenmi Zidy kdyz se to stalo
vhodn.
. A opravdu, prbh svtskho spchu americkho zidovstva potvrzuje podstatu -
asi jedinou - podstatu jejich nov prijat zidovsk identity. Kdo bude nadle
rozebrat, ze Zid byli "vyvolen" lid? V knize Charlese Silbermana A Certain
People: American Jews and Their Lives Today (Nkter lid: Americt Zid a jejich
dnesn zivot) - sm znovuzrozen Zid - typicky tvrd: "Zid by se mli vce nez jin lid
vyvarovat jakkoliv zmnky o sv vlastn nadrazenosti" a "je zvlst obtzn pro
americk Zidy vymazat pocit vlastn nadrazenosti, ale mnoz ho v sob mohou
potlacit". Co zdd americk Zid, podle novelisty Philipa Rotha: "zdn zkon, zdn
ucen nebo jazyk, nakonec ani Boha ... ale urcit druh psychologie, kter lze prelozit
do trech slov: 'Zid jsou leps'".(poznmka 49) Jak je nyn vidt, Holocaust je
negativn verz jejich vychvalovanho svtovho spchu: slouz k ospravedlnn
zidovsk vyvolenosti.
Od 70-tch let jiz nen antisemitismus charakteristickm prvkem americkho zivota.
Nicmn, zidovst predstavitel zacnaj zvonit na poplach, ze americk zidovstvo je
ohrozeno zhoubnm "novm antisemitismem".(poznmka 50) Hlavn argumenty
prominentn studie ADL ("pro ty, kter zemreli protoze byli Zid") zahrnuji
Broadwayskou show Jesus Christ Superstar a nekulturn pltek, kter "portrtoval
Kissingera jako servilnho pochlebnka, zbablce, rvce, lichotnka, tyrana,
splhouna, zlho manipultora, nebezpecnho snoba, kter bezcharaktern
podlh moci" - tedy nic moc.(poznmka 51)
Organizovanm americkm Zidum poslouzila tato uml hysterie o novm
antisemitismu k nkolika celum. Zvedla kurs Izraelskch akci jako poslednho
tocist, kdyby americt Zid njak potrebovali. Navc pomohla pozadavkum
zidovskch organizac na zvsen financn podpory pro dajn bojuj s
antisemitismem, aby nasly vnmavjs usi. "Antisemita je v nestastn pozici",
pozoroval jednou Sartre, "protoze vitln potrebuje skutecnho neprtele, proti
ktermu m bojovat".(poznmka 52) Pro tyto zidovsk organizace je opak stejn
pravdiv. Pri nedostatku antisemitismu vznikaj mezi organizacemi na obranu Zidu
hrdeln pre - speciln mezi ADL a Centrem Simona Wisenthala v nedvnch
letech propukl.(poznmka 53) Abych nezapomnl, ke zvsen financn podpory
slouz podobn i domnl hrozby ohrozujc Izrael. Pri nvratu z cesty do Spojench
sttu prohlsil respektovan izraelsk novinr Danny Rubinstein: "Podle vtsiny lid
z zidovskch organizac je dulezit strasit stle a stle o vnjsm nebezpec, kter
ohrozuje Izrael.... Zidovsk organizace v Americe potrebuje Izrael pouze jako obt

16

krutch arabskch toku. Pro takov Izrael mohou zskat podporu, sponzory,
penze.... Kazd zn oficiln pohdku o prspvcch sebranch v Americe pro
Spojenou zidovkou vzvu, kde je pouzito jmno Izrael, ale asi polovina sumy nejde
do Izraele, ale pro zidovsk instituce v Americe. Je to velk cynismus?" Jak uvidme,
zneuzit "potrebnch obt Holocaustu" Holocaustovm prumyslem je posledn a
patrn nejotrlejs projev tohoto cynismu.(poznmka 54)
Hlavn skryt motiv pro spustn antisemitskho poplachu je ale jinde. Americt Zid
se ts s velkho svtskho spchu a tak se neustle posouvaj politicky doprava.
Zatmco v kulturnch otzkch jako je sexuln morlka a interrupce jsou stle
nalevo od stredu, stvaj se Zid stle konzervativnjs v politice a
ekonomii.(poznmka 55) Tento obrat doprava je doplnn obratem do nitra, protoze
Zid jiz nedbaj na sv bval spojence mezi nemajetnmi a stle vce se vnuj
internm zidovskm vcem. Tuto novou orientaci americkch Zidu (poznmka 56)
bylo jasn vidt v rostoucm napt mezi Zidy a cernmi. Tradicn byli spojenci s
cernmi lidmi proti kastovn diskriminaci ve Spojench sttech, ale koncem 60-tch
let prerusili spojenectv s Obcanskmi prvy, jak se zmiuje Kaufman: "cle hnut za
obcansk prva se posunuly z pozadavku na obcanskou rovnost a rovnost pred
zkonem k pozadavkum na politickou rovnost". "Kdyz se hnut za obcansk prva
posunulo na sever, do okol tchto liberlnch Zidu", pripomn podobn Cheryl
Greenberg, "otzka integrace dostala jin tn. Kdyz zacali vyjadrovat sv nzory
spse v trdnch nez rasovch termnech, Zid se ocitli na okraji stejn rychle jako
bl krestan, aby se vyhnuli tomu, co pokldali za znehodnocen svho vzdln a
postaven". Vznacnm vrcholem byla vlekl stvka ucitelu v New York City v roce
1968, kter postavila velkou zidovskou odborovou organizaci proti cernm
aktivistum, kter chtli zskat kontrolu nad spatnmi skolami. Stvka bv
vysvtlovna jako frakcn antisemitismus. Vbuch zidovskho rasismu - pred
stvkou tsn pod povrchem - je pripomnn mn casto. Pozdji zidovst
publicist a organizace prominentn figurovali ve snahch o odbourn programu
proti diskriminaci v zamstnn. Pri jednn Nejvyssho soudu - prpady DeFunis
(1974) a Bakke (1978) AJC, ADL, a Americk zidovsk kongres, zrejm
reflektujc hlavn zidovsk pocity, napsali vsichni dopisy proti tto
aktivit.(poznmka 57)
Pri agresvn obran svch spolecenskch a trdnch zjmu oznacovaly zidovsk elity
veskerou opozici vuci jejich nov konzervativn politice jako antisemitskou. A tak
hlava ADL Nathan Perlmuttertvrdil, ze "reln antisemitismus" v Americe spocv v
politickch iniciativch "niccch zidovsk zjmy", jako je program proti diskriminaci v
zamstnn, skrty v rozpoctu obrany, nov isolacionismus stejn jako opozice proti
jadern energii a dokonce reforma systmu volitelu.(poznmka 58)
V tomto ideologickm toku sehrl Holocaust kritickou roli. Obvykle pripomenut
historick persekuce brn soucasn kritice. Zid se dokonce dovolvali
"prdlovho systmu", podle kterho jejich utrpen v minulosti je duvodem pro
odmtn programu proti diskriminaci v zamstnni. Navc ovsem v kontextu
Holocaustu oznazovali antisemitismus jako prsn iracionln odpor Goju k Zidum.
To vylucuje moznost, ze animosita k Zidum muze bt zalozena na skutecnm
konfliktu zjmu (vce o tto vci dle). Holocaust byl vyuzvn k ospravedlnn
nelegitimnosti vesker kritiky Zidu: takov kritika muze vzniknout z patologick

17

nenvisti.
Stejn jako si organizovan id pipomli kdy izeaelsk moc vrcholila, tak si
pipomli Holocaust kdy vrcholila moc americkch id. Zmrem bylo ovem
tvrzen, e id jsou tam i zde vystaveni hrozb "druhho Holocaustu". Tak se mohly
idovsk elity stavt do hrdinsk pzy, podle n jsou vystaveny hanebnmu
poniovn. Norman Podhoretz nap. uvd, jak se id rozhodli po ervnov vlce
roku 1967 "odporovat komukoliv, kdo jakmkoliv zpsobem, v jakmkoliv stupni a s
jakhokoliv dvofu se jakkoliv pokouel psobil nm kodu ... Na tom bychom od
nynjka mli stavt." (poznmka 59) Stejn jako Izraelit vyzbrojen po zuby
Spojenmi stty odvn dr nezkrotn Palestince v jejich mstech.
Panovn nad tmi, kte jsou nejmn schopn se brnit: to je prav obsah
znovuzskan odvahy americkch id.

Poznmky:
1) Gore Vidal, "The Empire Lovers Strike Back (Mi l ovnci e oplcej)," v asopise Nation (22
Bezen 1986).
2) Rochel l e G. Saidel, Never Too Late to Remember (Nikdy nen pozd si vzpomenout) (New
York 1996),32.
3) Hannah Arendt, Eichmann in Jerusalem: A Report on the Banal ity of Evi l (Eichman v
Jeruzalm, zprva o banal it zla), (Ei chman v Jeruzalm, zprva o banal it zla) upraven a
rozen vydn (New York: 1965), 282. Situace v Nmecku nebyla j i n. Nap. pmo oslavn
ivotopis Hitlera, publ ikovan v Nmecku v roce 1973, vnuje jen tyi ze 750 strnem vyhlazen
id a sotva paragraf Auswitzu a ostatnm l ikvidanm tborm. Joachi m C. Fest, Hitler [New
York: 1975], 679-82)
4) Raul Hi lberg, The Pol itics of Memory (Pol itika pamti)(Chi cago: 1996), 66, 105 - 37.
Vzhledem ke stipendiu je ovem kval ita novch fi l m o nacisti ckm Holocaustu vel mi psobiv.
asn Stanleyho fi l m "Kramer's Judgement at Nuremberk (Kramerv norimbersk rozsudek)"
(1961) expl i cite vyprv o rozhodnut soudce Nejvyho soudu Ol ivera Wendel l a Hol mese z roku

18

1927, trastajc steril izaci "mentln nezdravch" jako o predchudci nacisti ck eugeniky;
Winstona Churchi l a a jeho chvlu Hitlera az do roku 1938; vyzbrojen Hitlera smelcmi
ameri ckmi prumyslnky a oportunisti ck zprostn viny nmeckch prumyslnku ameri ckm
vojenskm tribunlem.
5) Nathan Glazer, American Judaism (Americk judai smus)(Chi cago: 1957), 114. Stephen J.
Whitfiel d, "The Holocaust and the Ameri can Jewish Intel lectual (Holocaust a ameri ct zidovst
intelektulov)," v casopise Judaism (podzi m 1979)
6) Pro citl iv komentr tchto dvou kontrastnch typu tch, kter prezi l i, viz Primo Levi, The
Reawakening (Znovuprobuzen), s novm doslovem (New York: 1986),207
7) V tomto textu termn idovsk el ityoznacuje jednotl ivce prominentn v organizacnm a
kulturnm zivot hlavn zidovsk komunity.
8) Shlomo Shafir, Ambiguous Relations: The American Jewish Community and Germany Since
1945 (Dvojznan vztahy: Americk idovsk komunita a Nmecko od roku 1945)(Detroit 1999),
88, 98, 100 - 1, 111, 113, 114, 177, 192, 215, 231,251.
9) Ibid., 98,106,123-37,205,215-16,249. Robert Warshaw, "The 'Ideal ism' of Jul ius and Ethel
Rosenberg (Ideal ismus Jul ia a Ethel Rosenbergovch)," v casopise Commentary (listopad 1953).
byla to nhodn shoda okolnost, ze v tze dob hlavn zidovsk organizace krizovaly Hannah
Arendtovou za poukazovni na kolaboraci vtsiny zidovskch el it za nacisti ck ry?
Pripomenutm proradn role pol i cej nch sil zidovsk rady pripomnl Yitzhak Zuckerman,
predstavitel varsavskho gheta, ze "Neexistoval i zdn 'decentn' pol i cist, protoze decentn
muzi si svlkli unifirmu a stal i se obycejnmi Zidy" A Surplus of Memory (Nadbyten
vzpomnka)[Oxford 1993], 244).
10) Novi ck, The Holocaust, (Holocaust)98-100. Krom studen vlky hrly vedlejs rol i v
povlecn bagatel izaci nacisti ckho holocaustu ameri ckmi Zidy - napr. strach z antisemitismu,
ameri ck asimi l acn ethos v 50-tch letech. Novi ck tyto vci vykld v kapitolch 4-7 knihy The
Holocaust.
11) Zrej m jedi nm autorem, kret popr tento spojen, je El ie Wiesel, kter tvrd, ze obrozen
Holocaustu v ameri ck zivotc je prevz jedo prce. (Saidel, Never Too Late (Nikdy nen pl i
pozd), 33-4)
12) Menahem Kaufman, An Ambiguous Partnershi p (Dvojznan partnerstv)(Jerusalem 1991),
218, 276 - 7.
13) Arthur Hertzberg, Jewish Polemics (idovsk polemiky)(New York: 1992), 33; ac klamn
smrliv, cf. Isaac Alteras, "Eisenhower, Ameri can Jewry, and Israel (Eisenhower, ameri ct Zid a
Izrael), in American Jewish Archives (November 1985), and Mi chael Reiner, "The Reaction of
US Jewish Organizations to the Sinai Campai gn and Its Aftermath (Reakce ameri ckch
zidovskch organizac na sinajskou kampa a jej nsledky)," v casopise Forum (zima 1980 - 1).
14) Nathan Glazer, American Judaism (Americk judaismus) (Chi cago: 1957), 114. Glazer
continued: "Izrael neznamenal pro ameri ck judai smus tmr ni c. Idea ze Izrael m jakkoliv
vzn vl iv na judaismus v Ameri ce je pokldna za i luzorn. (115).
15) Shafir, Ambiguous Relations (Dvojznan vztahy), 222.
16) Viz napr. Alexander Bloom, Prodigal Sons (Marnotratn synov)(New York: 1986).
17) Lucy Dawidowi cz and Mi l ton Hi mmelfarb (eds), Conference on Jewish Identity Here and
Now (konference o idovsk identit tady a te)(Ameri can Jewish Committee: 1967).

19

18) Po emigraci z Nmecka v roce 1933 se Arendtov stala aktivistou francouzskho
sionisti ckho hnut; bhem Druh svtov vlky a do zaloen Izraele rozshle psala o
sionismu. Jako syn promi nentnho ameri ckho hebrej isty se Chomsky pidal k sionistm, a krtce
po vyhlen izraelsk nezvislosti strvi l njak as v Kibucu. Ob veejn pomlouvan
kampn proti Arendtov na potku 60-tch let a proti Chomskmu v 70-tch letech byly vedeny
ADL. (El isabeth Young-Bruehl, Hannah Arendt [New Haven 1982], 105 - 8,138 - 9, 143 - 4,182 -
4,223 - 33, 348; Robert F. Barsky, Noam Chomsky [Cambridge 1997], 9 - 93; David Barsamian
(ad.), Chronicles of Dissent (Kronika disentu)[Monroe, ME: 19921, 38)
19) Jako pravzor tohoto mho argumentu viz Hannah Arendt, "Zionism Reconsidered
(Pehodnocen sionismus" (1944), v Ron Feldman (ed.), The Jew as Pariah (New York:
1978),159.
20) Making It (Jak to udlat)(New York: 1967),336
21) Breaking Ranks (Prolomen mez)(New York: 1979),335.
22) Robert I. Friedman, "The Anti-Defamation League Is Spying on You (Protipoml ouvan
spolenost vs pehuje)," in Vi l l age Voice (11 May 1993). Abdeen Jabara, "The Anti-
Defamation League: Civi c Rights and Wrongs," in Covert Action (Summer 1993). Matt Isaacs,
"Spy vs Spite (peh versus nenvist)," in SF Weekly (2 - 8 February 2000).
23) El ie Wiesel, Against Si lence (Proti tichu), selected and edited by Irving Abrahamson (New
York: 1984), v. i, 283.
24) Novi ck, The Holocaust, 147. Lucy S. Dawidowi cz, The Jewish Presence (idovsk
ptomnost(New York: 1977), 26.
25) "Eruption in the Mi ddle East (Erupce na stednm vchod)," in Dissent (Winter 1957).
26) "Israel: Thi nking the Unthinkable (Izrael: myslen a nemysliteln)," in New York magazine
(24 December 1973).
27) Norman G. Finkelstein, Image and Real ity of the Israel Palestine Confl ict (Real ita arabsko
- izraelskho konfl iktu)(New York: 1995), chaps 5-6.
28) Noam Chomsky, The Fateful Triangle (Neblah trojhelnk)(Boston 1983), 4.
29) Karira El ie Wiesela osvtluje spoj itost mezi Holocaustem a ervnovou vlkou. Akol iv j i
opubl ikoval sv pamti z Aschwitzu, Wiesel vyhrl veejnou volbu pouze po napsn dvou dl
oslavujcch izraelsk vitzstv. (Wiesel, And the Sea (A moe), 16)
30) Kaufman, Ambiguous Partnership (Dvojznan partnerstv), 287, 306 - 7. Steven L. Spiegel
(Zrcadlo), The Other Arab Israel i Confl ict (Arabsko - izraelsk konfl ikt)(Chi cago: 1985), 17, 32.
31) Benny Morris, 1948 And After (1948 a potom)(Oxford 1990), 14 - 15. Uri Bialer, Between
East and West (Cambridge 1990), 180-1
32) Novi ck, The Holocaust, 148.
33) Viz nap., Amnon Kapel iouk, Israel: la fin des mythes (Izrael: konec mt)(Paris: 1975).
35) Commentary, "Letter from Israel" (February 1957). Bhem suezsk krize Commentary

20

opakovan vyhlaoval poplanou zprvu, e "samo peit" Israele je ohroeno.
36) Abba Eban, Personal Witness (Osobn svdectv)(New York 1992), 272.
37) Peter Grose, Israel in the Mind of America (Izrael v mylenkch Ameriky)(New York 1983), 304.
38) A.F.K. Organski, The $36 Bi l l i on Bargain (36 miliardov dohoda)(New York 1990), 163, 48.
39) Finkelstein, Image and Real ity (/Obraz a real ita), chap. 6.
40) Novi ck, The Holocaust, 149-50. Novi ck zde ci tuje znmho idovskho badatele Jacoba
Neusnera.
41) Ibid., 153, 155.
42) Ibid.. 69-77.
43) Tom Segev, The Seventh Mi l l i on (Sedm mil ion)(New York: 1993), part Vl.
44) Starost o ty, kte pei l i nacisti ck holocaust byla stejn zvan ped ervnem 1967, kdy
byl i uml ovni, jako po ervnu 1967, kdy byl i svceni.
45) Response (prosinec 1988). Promi nentn iitel Holocaustu a podporovatel Izraele jako
nrodn editel ADL Abraham Foxman, minul president AJC Morris Abraham a ml uv
Conference president hlavnch ameri ckch idovskch organizac Heneth Bialkin, nemluv o
Henry Kissingerovi, vystoupi l i vichni na obranu obranu v prbhu Butsburgsk nvtvy,
zatmco AJC hosti la mi nistra zahrani lojl nho k zpadonmeckmu kancli Hel mutu Kohlovi
jako estnho hosta na svm vronm zasedni bhem tho tdne. V podobnm duchu
Mi chael Barenbaum z Washingtonskho pamtnku Holocaustu charakterizoval reganv
Bitsbursk vlet a vroky jako "naivn projev americkho optimismu" (Shafir, Ambiguous Relations
(Dvojznan vztahy), 302 - 4; Berenbaum, After Tragedy, 14)
46) Seymour Martin Lipset and Earl Raab, Jews and the New American Scene (id a nov
americk scna)(Cambridge 1995), 159.
48) Lipset and Raab, Jews, 26 - 7.
49) Charles Si lberman, A Certain People (Urit l id)(New York: 1985), 78, 80, 81.
50) Novi ck, The Holocaust, 170-2.
51) Arnold Forster and Benjamin R. Epstein, The New Anti-Semitism (Nov antisemitismus)(New
York: 1974, 107.
52) Jean-Paul Sartre, Anti-Semite and Jew (Antisemita a id)(New York 1965), 28.
53) Saidel, Never Too Late (Nikdy nen ppi pozd), 222. Seth Mnookin, "Wil l NYPD Look to
Los Angeles For Latest 'Sensitivity' Traini ng?" in Forward (7 January 2000). lnek informuje, e
ADL a centrum Si mona Wiesenthala soupe o vsadu progrmu uen "tolerance."
54) Noam Chomsky, Pirates and Emperors (Pirti a csai)(New York 19S6), 29 - 30 (Rubmstein).

21

55) Pro pehled nedvno sebranch dat o tomto trendu viz Murray Friedman, "Are Ameri can
Jews Moving to the Right? (Jdou ameri t id doprava?)" in Commentary (Apri l 2000). Ve
volbch starosty ZNew York City v roce 1997, kde kandidovala Ruth Messingerov, stedov
demokretka, proti Rudolphu Giul i ani mu, republ ikna ve stylu "zkon a podek" nap. 75%
idovskch hlas bylo pro Giul iani ho. Je vznamn, e aby vol i l i Giul i aniho, musel i id
pekroit tradi n strani ck a etni ck hrani ce (Meisingerov je idovka).
56) Zd se t, e tento posuv byl sten t posuvem kosmopol itnho Centra evropskch
idovskch pedstavitel od karirist a ovinisti ckch id z vchodoevropskho disentu jako byl
starosta New York City Edward Koch a vkonn redaktor New York Times A.M. Rosenthal. Z
tohoto hlediska stoj za zmnku, e idovsk histori ci kte opustil i dogmatismus Holocaustu
obvykle pili ze Stedn Evropy - nap. Hannah Arendtov, Henry Friedlander, Raul Hi lberg a
Arno Myer.
57) See, e.g., Jack Salzman and Cornel West (eds), Strangers (Cizinci) in the Promised Land
(New York: 1997), esp. chaps 6, 8, 9, 14, 15. (Kaufman at 111; Greenberg at 166) Pro j istotu
hlun menina id opustila tento posun doprava.
58) Nathan Perlmutter and Ruth Ann Perl mutter, The Real Anti-Semitism in America (New York:
1982).
59) Novi ck, The Holocaust, 173 (Podhoretz)


22

MYSTIFIKACE, ACHROVN A HISTORIE

"Povdom o Holocaustu", jak pozoroval uznvan izraelsk spisovatel Boas Evron,
je ve skutenosti "oficiln propagandistick indoktrinace, stloukn hesel a falen
pohled na svt, jeho relnm podkladem nen pochopen minulosti ale
manipulace ptomnosti". A sm o sob nen nacistick holocaust nen podkladem
dn politick innosti. Me stejn snadno motivovat k odklonu nebo podpoe
izraelsk politiky. Pi pohledu politickm hranolem "vzpomnka na nacistickou
likvidaci" me ovem slouit - slovy Evrona - "jako inn nstroj v rukch
izraelskho veden a zahranin idy".(Poznmka 1) Nacistick holocaust se stv
Holocaustem.
Kostru Holocaustu podepraj dv stedn dogmata:
(1) Holocaust oznauje kategoricky jedinenou historickou udlost.

(2) Holocaust oznauje vyvrcholen neracionln, vn nenvisti Goj k
idm.
Ani jedno z tchto dogmat vbec nefigurovalo ve veejnch diskusch ped
ervnovou vlkou 1967, a akoliv se pozdji staly centrlnm nmtem
literatury o Holocaustu, dn z nich nefigurovala v dn studii o
nacistickm holocaustu.(poznmka 2) Na druh stran sehrla ob
dogmata vznanou roli v judaismu a sionismu.
Jako nsledek Druh svtov vlky nebyl nacistick holocaust brn jako ist
idovsk zleitost - i kdy byl sm o sob uniktn. Organizovan amerit id se
snailo brt ho v celkovm kontextu. Ovem po ervnov vlce se pohled na
nacistick Konen een radikln zmnil. "Prv a nejdleitj tvrzen, kter
vzniklo na zklad vlky v roce 1967 stalo se emblmem americkho judaismu",
pipomn Jacob Neusner, bylo, e "Holocaust byl uniktn, bez paralely v lidsk
historii".(Poznmka 3) Ve sv poun eseji se historik David Stannard vysmv
"malmu prmyslu vyznava Holocaustu argumentujc uniktnost idovsk

23

zkusenosti s vynalzavost teologickch fanatiku".(Poznmka 4) Dogma o
jedinecnosti Holocaustu nakonec nedv zdn smysl.
Ve sv zkladn rovni je kazd historick udlost jedinecn, at uz svou podstatou
casu a msta, a kazd historick udlost m osobit rysy stejn jako rysy spolecn
s jinmi historickmi udlostmi. Animalita Holocaustu a jeho jedinecnost spocv v
jeho absolutn konecnosti. Kter jin historick udlost, muzeme se ptt, je typick
zejmna svou kategorickou jedinecnost? Typicky jedinecn rysy Holocaustu jsou
oddleny, aby z nho udlaly z udlost zcela zvlstn kategorie. Nen ale vubec
jasn, proc nemuze bt rada spolecnch rysu podrobena jednoduchmu srovnn.
Vsichni Holocaustov autori souhlas s jeho jedinecnost, ale mlo z nich, pokud
vubec nkter, souhlas s tm proc. Pokazd, kdyz je argument jedinecnosti
Holocaustu empiricky vyvrcen, je nahrazen novm argumentem. V konecnm
dusledku je to, podle Jean-Michaela Chaumonta, nkolik argumentu, kter se
navzjem vyvracej: "Znalost se nesct. Spse, aby byl podporen jeden argument,
ten dals zacn od nuly." (Poznmka 5) Jinde je receno: jedinecnost je soucst
podstaty Holocaustu, a jeho vyvracen je ekvivalentn jeho vyvrcen. Problm proto
nen v zvru, ale v predpokladu. I kdyby byl Holocaust uniktn, jak to prins
rozdl? Jak by to zmnilo nase porozumn, kdyby nacistick Holocaust nebyl prv,
ale ctvrt nebo pt v rad srovnatelnch katastrof?
Poslednm prspvkem k jedinecnosti Holocaustu je obsazen v prci Stevena Katze
The Holocaust in Historical Context. (Holocaust v historickm kontextu). V citaci
tmr 5000 titulu v prvnm z projektovan trdln studie, Katz provd v plnosti
probr lidskou historii, aby ovril, ze "Holocaust je fenomenologicky jedinecn ve
sv podstat skutecnosti, ze nikdy predtm nebyl urcen jako podstata myslnho
principu a skutecn politiky znicen fyzicky kazdho muze, zenu a dt patrc ke
specifickmu lidu". K objasnn tto teze Katz vysvtluje: (Poznmka 5a) "Necht f
m jedinecnou vlastnost C. f muze sdlet vlastnosti A, B, D, ... X se vsemi s
vjimkou vlastnosti C. A opt f muze sdlet A, B, D, ... X se vsemi s vjimkou
vlastnosti C. Vse by se podstatn zmnilo, pokud by
i
mlo uniktn C
ii
Chybjc C nen J ...
Podle definice nen povolena zdn vjimka k tomuto pravidlu. neobsahujc C
nejsou f... Ovsem ve sv plnosti f je vce nez C, ale nen nikdy - bez C. Preklad:
Kterkoliv historick udlost s jedinecnou vlastnost je jedinecn historick
udlost. Aby vyloucil jakoukoliv pochybnost, Katz dle objasuje, ze uzv termn
fenomenologicky "v ne-Husselianskm, ne-Schutzovskm, ne-Schelerianskm,
ne-Heidegerianskm, ne-Merleau-Portyanskm smyslu". Preklad: Katzovo pojet je
fenomenln nesmysl.(Poznmka 6) I kdyby tento dukaz podporoval Katzovu
stredn tezi, coz nen pravda, dokzal by pouze to, ze Holocaust m jedinecn
vlastnosti. Jinak by to byl zzrak. Chaumont soud, ze Katzova studie je ve
skutecnosti vce mn "ideologie" maskovan za "vdu". (Poznmka 7)
Pouze bles skok oddluje tvrzen o jedinecnosti Holocoaustu od tvrzen, ze

24

Holocaust nemuze bt racionln pochopen. Pokud je Holocaust historicky
bezprecendentn, mus stt nad histori a nemuze bt histori pochopen. Tedy,
Holocaust je jedinecn protoze je nevysvtliteln a je nevysvtliteln protoze je
jedinecn.
Tato mystifikace, nazvan Novickem "posvcen Holocaustu", je nejcastji
pouzvna Elie Wieselem. Jak Novick sprvn zpozoroval, pro Wiesela je Holocaust
vlastn nbozensk "zhada". Tm Wiesel notuje, ze Holocaust "vede do temnot",
"neguje vsechny odpovdi", "vede mimo historii, pokud ne za n", "vzdoruje jak
znalosti tak popisu", "nemuze bt vysvtlena nebo zviditelnna", nen "nikdy
pochopena ani prenesena", oznacuje "destrukci historie" a "mutaci kosmickho
mrtka". Pouze knz kter ho prezil (cti: pouze Wiesel) je kvalifikovn, aby odhalil
jeho zhadu. A navc, jak Wiesel doznv, je "nesdliteln"; "nemuzeme o n ani
mluvit". A tak, za standardn mzdu 25 000 dolaru (plus limusina s ridicem), Wiesel
uc, ze "tajemstv pravdy" Auschwitzu "je v tichu". (Poznmka 8)
Racionln pojet Holocaustu znamen z tohoto pohledu jeho popren. Protoze
racionalita popr jedinecnost a zhadu Holocaustu. A srovnn Holocaustu s
utrpenm jinch napluje, podle Wiesela, "plnou zradu zidovsk historie".
(Poznmka 9) Pred nkolika lety byla parodie New Yorkskch pltku nazvna:
"Michael Jackson, 60 milionu jinch zemre bhem nuklernho Holocaustu."
Literrn strnka obsahovala zlostn protest Wiesela: "Jak se nkdo odvazuje
nazvat to, co se stane v budoucnosti, Holocaustem? Existuje jen jeden
Holocaust..." Ve svch pamtech Wiesel, jako dukaz toho ze zivot trop hlouposti,
napomn Shimina Perese za rec s "rozpaky o 'dvou holocaustech' dvactho
stolet: Auschwitz a Hirosima. To by neml". (Poznmka 10) Oblben Wieselovo
heslo rk, ze "universalita Holocaustu spocv v jeho jedinecnosti" (Poznmka 11)
Ale pokud je nesrovnateln a nepochopiteln jedinecn, jak potom muze mt
Holocaust univerzln dimenzi?
Debata o jedinecnosti Holocaustu je steriln. A opravdu, pochybnosti o jedinecnosti
Holocaustu mohou vst k "intelektulnmu terorismu" (Chaumont). Pouzit
normlnch srovnvacch postupu vdeckho vzkumu nutn prins tisce vhrad k
odvrcen obvinn z "trivializace Holocaustu". (Poznmka 12)
Podtext jedinecnosti Holocaustu tvrd, ze Holocaust je jedinecn zlo. At by bylo
utrpen jinch jakkoliv, jednoduse nen srovnateln. Zastnci Holocaustu typicky
popraj tento zvr, ovsem takov nmitky nejsou uprmn.(Poznmka 13)
Ackoliv tvrzen o jedinecnosti Holocaustu je intelektuln neplodn a morln
diskreditujc, stle pretrvv. Otzka je, proc? Na prvm mst, jedinecnost utrpen
vyzaduje jedinecn nroky. Jedinecnost zla Holocaustu podle Jacoba Neusera,
nejen odlisuje Zidy od ostatnch, ale prisuzuje Zidum "nroky kter neprslus
jinm".
Pro Edwarda Alexandera je jedinecnost Holocaustu "morln kapitl"; Zid mus
"nrokovat suverenitu" prostrednictvm tohoto "cennho vlastnictv".(Poznmka 14)
V dusledku toho jedinecnost Holocaustu - tento "nrok" na jinch, tento "morln

25

kapitl" - slouz Izraeli jako alibi. "Jedinecnost zidovskho utrpen", jak navrhuje
historik Peter Baldwin, "dv morln a emocionln prvo Izraeli dlat cokoliv ...
jinm nrodum".(Poznmka 15) A tak podle Nathana Glazera Holocaust, zvlstn
odlinost Zidu dv Zidum "prvo pokldat se za zvlst ohrozen a zvlst
oprvnn pro jakkoliv sil, kter je nezbytn pro jejich prezit"(Poznmka 16)
(zduraznn podle originlu). Cituji obvykl prpad: "jakkoliv rozhodnut Izraele o
vvoji jadernch zbran je dusledkem spektra Holocaustu".(Poznmka 17) Jako by
se jinak Izrael nestal nuklernm.
Je tu jest jeden faktor. Nrok na jedinecnost Holocaustu je nrokem na
jedinecnost Zidu. Ne utrpen Zidu, ale to, ze trpli id je to, co cin Holocaust
uniktnm. Nebo: Holocaust je speciln, protoze Zid jsou speciln. A tak Ismar
Schorsch, kanclr Zidovskho teologickho seminre, se vysmv nroku na
jedinecnost Holocaustu jako "hruzn svtsk verzi vyvolenosti".(Poznmka 18)
Stejn jako je durazn ve vci jedinecnosti Holocaustu je Wiesel durazn ve vci
jedinecnosti Zidu. "Cokoliv kolem ns je jin." Zid jsou ontologicky
vjmecn.(Poznmka 19) Oznacenm nenvisti Goju k Zidum Holocaust svdc
nejen o jedinecnosti utrpen Zidu, ale o jedinecnosti Zidu.
V prubhu a po skoncen Druh svtov vlky, jak rk Novick, "by kdokoliv z (US)
vlky - a tzko nkdo mimo n, Zid ci Goj, rozuml frzi 'zreknut se Zidu'". Opacn je
tomu po cervnov vlce 1967. "Svtov mlcen", "nezjem svta", "zreknut se Zidu",
takov tmata se stala zkladem "Holocaustov rozpravy".(Poznmka 20)
Podle zidovskch dogmat v rmeci Holocaustu se Hitlerovo Konecn resen
zmnilo na nenvist Goju k Zidum na prechodu tiscilet. Zid umrali, protoze
vsichni Gojov, at uz jako pachatel nebo pasivn kolaboranti, chtli aby zemreli.
"Svobodn a civilizovan svt" podle Wiesela hnal Zidy "pod katovu sekeru. Byli tu
zabijci - vrahov - a byli tu ti, kter mlceli".(Poznmka 21) Historick dukaz o
vrazednch choutkch Goju neexistuje. Tzkopdn snaha Daniela Goldhagena o
dukaz jedn z variant jsou tvrzen v prci Hitler's Willing Executioners (Hitlerovi
dobrovoln kati) se stv spse komickou.(poznmka 22) Jej politick cel je
ovsem jasn. Lze mimochodem poznamenat, ze "vcn antisemitsk teorie" je
pohodln pro antisemity. Jak rk Arendt v prci The Origins of Totalitarianism
(Pvod totalitarismu), "ze tato doktrna byla prevzata profesionlnmi antisemity jako
podstatata vci; dv nejleps mozn alibi pro vsechny hruzy. Pokud je pravda ze
lidstvo pozaduje vrazdn Zidu po vce nez dva tisce let, zabjen Zidu je normln,
dokonce humnn, okupace a nenvist k Zidum jsou oprvnn a nevyzaduje
zduvodnn. Vce prekvapujc aspekt tohoto vysvtlen je fakt, ze byl akceptovn
mnoha nezaujatmi historiky a tz znacnm poctem Zidu". (Poznmka 23)
Holocaustov dogma o vcn nenvisti poslouzilo jak k oprvnn nutnosti
zidovskho sttu, tak ke zduvodnn neprtelstv vuci Izraeli. Zidovsk stt je jedinou
ochranou proti prstmu (nevyhnutelnmu) vbuchu vrazednho antisemitismu;
naopak vrazedn antisemitismus je za kazdm tokem a kazdm obrannm
manvrem proti zidovskmu sttu. Aby vysvtlila kritiku Izreale, spisovatelka
fantastiky Cynhia Chickov m pohotov odpovd: "Svt chce vymazat Zidy ... svt
chce opt vymazat Zidy". (poznmka 24) Pokud si cel svt preje smrt Zidu, je div,
ze jsou stle nazivu - a netrp, jako vtsina lidstva, hladem.

26

Toto dogma dvalo tz pln oprvnn Izraeli: myslem Goju je vzdy vrazdn Zidu,
Zid maj pln prvo se brnit jakoukoliv formou. Toto dogma tz dv pln
oprvnn existence Izraele: Cokoliv je pro Zidy vhodn je mozno pouzt, vcetn
mucen a agrese, to vse je soucst legitimn sebeobrany. Boas Evron na zklad
rozsren poucen z Holocaustu na vcnou nenvist Goju konstatuje, ze to
"skutecnn odpovd mysln form paranoi... Tato mentalita ... predem prehlz
nelidsk zachzen s Gojy, podle prevldajc mytologie, ze 'vsichni lid kolaborovali
s nacismem na destrukci Zidu', a tedy cokoliv je Zidum povoleno v jejich vztahu k
jinm lidem."(Poznmka 25)
V rmci filosofie Holocaustu nen antisemitismus Goju jen nevykoreniteln, ale i
iracionln. Pri sledovn analzy klasickch sionistu, nemluv o standardnm
vkladu, Goldhagen rozebr antisemitismus jako "odloucen od skutecnch Zidu",
"v podstat nen odpovd na jakkoliv konkrtn rozbor skutecnch zidovskch
aktivit", a "nezvisl na zidovsk podstat a aktivit". Mentln patologie Goju, jejz
"hostitelsk domna" je "v mysli". (zduraznn podle originlu). Na zklad
"iracionln argumentace" antisemit podle Wiesela "jednoduse odmtaj fakt
existence Zidu".(Poznmka 26) "Nejenze to co Zid dlaj nebo nedlaj nem nic
spolecnho s antisemitismem" konstatuje kriticky sociolog John Murray Cuddihy,
"ale jakkoliv pokus vysvtlovat antisemitismus je sm o sob formou
antisemitismu!" (zduraznno podle originlu)(Poznmka 27) Zvrem samozrejm
nen, ze antisemitismus je oprvnn, ale ze se antisemitismus vyvinul v urcitm
historickm kontextu a je podrzen hre zjmu. "Nadan a dobre organizovan a
velmi spsn mensina muze vyvolat konflikty, kter vyplvaj ze skutecnch
meziskupinovch napt." zdurazuje Ismar Schorch, tyto konflikty jsou casto
"zabaleny do antisemitskch stereotypu".(Poznmka 28)
Iracionln podstata gojskho antisemitismu je dusledkem iracionln podstaty
Holocaustu. Rozumj, Hitlerovo Konecn resen jednoznacn postrd racionln
jdro - "bylo to zlo samo o sob", "bezceln" masov vrazdn; Hitlerovo Konecn
resen je kulminac Gojskho antisemitismu; proto Gojsk antisemitismus je ve
sv podstat iracionln. Samy osob i v souvislostech nesnesou tyto predpoklady
dokonce jakoukoliv diskusi.(Poznmka 29) Politicky je ovsem tento argument
vysoce zneuziteln.
Oznacenm Zidu za totln neobviniteln osvobozuje Holocaust Izrael a americk
Zidy od zkonn kritiky. Arabsk neprtelstv, afro-americk neprtelstv: to "v
zklad nejsou odpovdi na objektivn vyhodnocen zidovskch aktivit"
(Goldhagen).30 Wiesel tvrd o persekuci Zidu: " po dva tisce let ... jsme byli stle
pronsledovni... Proc? Z zdnho duvodu." O arabskm neprtelstv k Izraeli? "Pro
to co jsme a co nase vlast Izrael predstavuje - srdce naseho zivota, sen nasich snu
- kdyz se pokousej nasi neprtel ns znicit, dlaj to tak, ze zkousej znicit Izrael".
O neprtelstv cernch lid k americkm Zidum: "Lid, kter se nmi nechali
inspirovat, ale nemysl na ns, nbrz na ns toc. Nachzme se ve velmi
nebezpecn situaci. Jsme opt obtnmi bernky z mnoha stran... Pomohli jsme
cernm; vzdy jsme jim pomhali.... Je mi lto cernch. Je jedna vc, kterou by se
mli od ns naucit, a to je vdcnost. Nikdo na svt nezn vdcnost tak jako my;
jsme vzdy vdcn."31 Stle trestni, stle nevinn: to je ztz Zidovsk existence.
(Poznmka 32)

27

Dogma spojen s Holocaustem o vcn gojsk nenvisti tz ospravedluje
doplkov dogma o jedinecnosti. Stejn jako Holocaust oznacuje nenvist Goju na
prelomu tiscilet, persekuce Goju v rmci Holocaustu byla tmr nhodn a
persekuce Goju je v historii pouhou episodou. Z jakhokoliv hlediska bylo tedy
utrpen Zidu bhem Holocaustu jedinecn.
Konecn, utrpen Zidu bylo jedinecn, protoze Zid jsou jedinecn. Holocaust byl
jedinecn, protoze nebyl racionln. A tedy jeho hybn sla byla prevzn iracionln,
ne prlis lidsk, vse. Nezidovsk svt nenvidl Zidy ze zrlivosti, ze zvisti: odpor
antisemitismu je podle Nathana a Ruth Ann Perlmutterov vznikl z "Gojsk zvisti a
zrlivosti na zidovskou spsnost na trhu ve srovnn s krestany ... velk pocet
mn dokonalch Goju nesns mal pocet dokonalejsch Zidu." (Poznmka 33)
Trebaze neaktivn, Holocaust tak potvrzuje vyvolenost Zidu. Protoze Zid jsou leps
nebo spsnjs, trp zlobou Goju, kter je vrazd.
V jedn odbocce Novick uvazuje "cm by bylo recnn o Holocaustu v Americe!,
kdyby Elie Wiesel nebyl jeho "hlavnm tlumocnkem"?(Poznmka 34) Nen tzk
najt odpovd: Pred cervnem 1967 znla mezi americkmi Zidy zprva Bruna
Bettelheima, kter prezil koncentracn tbor. Po cervnov vlce byl Bettelheim
odsunut stranou ve prospch Wiesela. Wieselova vznacnost spocvala v jeho
ideologick funkci. Jedinecnost zidovskho utrpen/jedinecnost Zidu, vzdy vinn
Gojov/vzdy nevinn Zid, nepodmnn obrana Izraele/nepodmnn obrana
zidovskch zjmu: Elie Wiesel - to je Holocaust.
Vzhledem k pouh artikulaci dogmat Holocaustu je vtsina literatury o Hitlerov
Konecnm resen nepouziteln jako vdeck studie. Opravdu, cel hromada studi
Holocaustu je opakovnm nesmyslu, pokud to nen naprost podvod. Zvlst
odpudiv je kulturn prostred, ve kterm prezv literatura Holocaustu.
Prvn velkou Holocaustovou mystifikac byl The Painted Bird (Nakreslen ptk),
polskho emigranta Jerzy Kosinskiho.(Poznmka 35) Kniha je "napsna v
anglictin", jak vysvtluje Kosinski, takze "mohu pst klidn, bez citovch vedlejsch
vznamu, kter nc matersk jazyk vzdy obsahuje". Ve skutecnosti, cel csti csti,
kter opravdu napsal - nerozresen otzka - byly napsny polsky. Kniha m dajn
bt Kosinskiho autobiografickm lcenm jeho putovn jako osamlho dtte
polskm venkovem bhem Druh svtov vlky. Ve skutecnosti Kosinski zil bhem
vlky se svmi rodici. Motivem knihy je sadistick sexuln mucen pchan
polskmi rolnky. Ctenri, kter cetli knihu pred jej publikac, se j vysmvali jako
"pornografii nsil" a "produkt mysli posedl sadomasochistickm nsilm". Ve
skutecnosti si Kosinski vymyslel tmr vsechny patologick epizody, kter
popisuje. Kniha zobrazuje polsk rolnky se ktermi zili jako zhoubn antisemity.
Vykrikuj "bijte Zidy". "Bijte bastardy". Ve skutecnosti polst rolnci skrvali rodinu
Kosinskch i kdyz si byli pln vdomi jejich zidovstv a hruznch dusledku, kterm se
vystavovali, kdyby byli odhaleni.
Ve sv recenzi v New York Times Book Review, Elie Wiesel oznacil The Painted
Bird za "jedno z nejlepsch" obzalob nacistick ry, "napsan s hlubokou
opravdovost a citlivost". Cynthia Ozickov pozdji vychrlila, ze "okamzit"
rozpoznala Kosinskiho autenticitu jako "Zida, kter prezil, a svdka Holocaustu".

28

Dvno po tom, kdy byl Kosinski odhalen jako suvernn literrn podvodnk, Wiesel
pokracoval ve vrsen pochval na jeho "vznacn kus prce".(Poznmka 36)
The Painted Bird se stal zkladnm textem Holocaustu. Je to bestseller, kter
dostv ceny, je prekldn do mnoha jazyku, patr k povinn cetb na strednch
skolch a na vysokch skolch. V holocaustovch kruzch je Kosinski nazvn
"zlevnn Elie Wiesel". (ti, kdo si nemohou dovolit Wieselovy recnick honorre -
"mlcen" neprijde levnji - se obracej na nj). I kdyz byl nakonec odhalen
investigativnmi novinri, byl Kosinski rozhodn hjen listem New York Times, kter
uvedl, ze se stal obt komunistickho spiknut. (Poznmka 37)
Pozdjs podvod, Fragments (Fragmenty) Binjamina Wilkomirskiho, (Poznmka
38) si nevybrav vypujcuje z Holocaustovho kce The Painted Bird. Stejn jako
Kosinski i Wilkomirski portrtuje sm sebe jako osaml prezvajc dt, kter se
stane nmm, padne do sirotcince a teprve opozdn objev, ze je Zid. Stejn jako
u prbhu The Painted Bird je hlavn myslenka vyprvn Fragments jednoduch,
jako omezen hlsek naivnho dtte, coz umozuje, aby casov rmec a jmna
mst zustala vgn. Stejn jako u vyprvn The Painted Bird, vrchol kazd kapitola
Fragments v orgich nsil. Kosinski presentuje The Painted Bird jako "pomal
rozmrzn mysli"; Wilkomirski presentuje Fragments jako "obnovenou
pamt".(Poznmka 39)
Jako mystifikace vystrizen s kusu ltky jsou Fragments nicmn archetypem
Holocaustovch pamt. Ty jsou nejprve stavny na koncentracnch tborech, kde
kazd strzn je pomaten sadistick monstrum, kter radostn rozbj lebky
zidovskch novorozencu. Avsak klasick pamti z nacistickch koncentracnch
tboru odpovdaj zkusenostem veternky z Auschwitsu Dr. Elly Ligens-Reinerov:
"Bylo tam mlo sadistu. Ne vce nez pt nebo deset procent". (Poznmka 40)
Vzdyprtomn nmeck sadismus ovsem figuruje v Holocaustov literature.
Poskytuje tak dvoj sluzbu, jednak "dokumentuje" jedinecnou iracionalitu
Holocaustu a zrove fanatick antisemitismus pachatelu.
Zvlstnost Fragments je zobrazen zivota ne bhem, ale po Holocaustu. Po adopci
svcarskou rodinou mal Binjamin prozije jest nov trpen. Dostane se do svta
odpracu Holocaustu. "Zapome na to - to je zl sen" rk jeho matka. "To byl pouze
zl sen... Uz na to nikdy nesms myslet." "Tady v tto zemi", rozciluje se, "kazd stle
rk, ze na to mm zapomenout, ze se to nikdy nestalo, pouze se mi to zdlo. Ale
vd o tom!"
Dokonce ve skole "mi chlapci ukazuj psti a vrskaj: 'On blouzn, nic takovho nen.
Lhr! On je blzen, slenec, idiot.' "(Mezi nmi, mli pravdu) Tloukli ho pst, zpvali
antisemitsk popvky, vsechny gojsk dti se spojily proti ubohmu Bejiminovi,
zatmco dospl se neustle posmvali: Ty si to malujes!"
Dohnn ubohou beznadj, Binjamin doshne Holocaustovho prozren.
Koncentracn tbory stle existuj - pouze skryt a dobre maskovan. Svlkli si
uniformy a oblkli si krsn saty, aby nebyli k rozpoznn.... Jen jim dej tu nejmens
moznou zminku ze bys mohl bt Zid - a ty to cts: jsou to ti sam lid, jsem si tm
jist. Mohou stle zabjet, i kdyz nemaj uniformy."

29

Fragments jsou spse nez hold dogmatum Holocaustu kourc pistole. I ve
Svcarsku - neutrlnm Svcarsku - chtj vsichni Gojov zabjet Zidy.
Fragments je siroce vychvalovan klasika Holocaustov literatury. Byla prelozena
do spousty jazyku a vyhrla Zidovskou nrodn knizn cenu, cenu Jewish Quarterly a
cenu Prix de Memoire de la Shoah. Jako hvzda mezi psemnostmi, hlavn tma
Holocaustovch konferenc a seminru, zrizovatel fondu pro Pamtn muzeum
Holocaustu Spojench Sttu se Wilkomirski rychle stal vstavnm kouskem
Holocaustu.
Kdyz prohlsil Fragments za mal mistrovsk kousek, stal se Daniel Goldhagen
hlavnm Wilkomirskiho akademickm sampinem. Vce znal historici jako Raul
Hilberg ovsem zhy oznacil Fragments za podvod. Hilberg tz polozil po odhalen
podvodu sprvn otzky: "Jak se tato kniha dostala jako pamti do nkolika
nakladatelstv? Jak to mohlo Wilkomirskmu prinst pozvn do US Pamtnho
muzea Holocaustu a uznvanch universit? Jak se stalo, ze jsme neprovedli
slusnou kontrolu kvality, kdyz se kniha stala materilem k hodnocen Holocaustu k
publikaci?"(Poznmka 41)
Jak se pozdji ukzalo, Wilkomorski, napul blzen, napul sarlatn, strvil celou
vlku ve Svcarsku. Nen dokonce ani Zid. Poslechnte si ale posmrtn ocenn
Holocaustovm prumyslem:

Arthur Samuelson (vydavatel): Fragments "je puvabn chytr kniha. Je to podvod,
pouze pokud ji pokldte za literaturu faktu. Vydm ji znovu, v kategorii fantastiky.
Mozn ze nen pravdiv - potom je to skvl spisovatel!"
Carol Brown Janeway (vydavatel a prekladatel): "Jestli se nmitky ukz ... jako
oprvnn, potom to co nejsou ve vydn empirick fakty nemuze bt ovrovno, ale
duchovn fakta mus bt uvzena. To, co bude pozadovno, je provreni dus, a to
nen mozn."
Dle Israel Gutman je reditel Yad Vashemu a profesor Holocaustu na Hebrejsk
universit. Je tz bvalm vznm Auswitzu. Podle Gutmana "nen dulezit" zda
Fragments je podvod. "Wilkomirski napsal prbh, kter byl hluboce prozit. je
nkm, komu zije tento prbh dlouho v dusi. Bolest je autentick".Takze nen
podstatn, zda proril vlku v koncentracnm tbore nebo ve svcarsk salasi.
Wilkomirski nen podvodnk, pokud jeho "bolest je autentick": to rk vze z
Auswitzu, ze kterho se stal expert na Holocaust. Ostatn si zaslouz opovrzen;
pane Gutmane, to je skoda.
List The New Yorker nazval sv odhalen Wilkomirskho podvodu "Krdez
Holocaustu". Vcera byl Wilkomirsky oslavovn za sv pohdky o gojskm zlu, nyn
je tepn jako zl Goj. Pravda, Wilkomirski zkonstruoval svou Holocaustovou
minulost, ale dulezitjs je pravda, ze Holocaustov prumysl, vystavn na
podvodn spatn interpretaci historie pro ideologick cely, byl ochoten oslavovat

30

Wilkomorskho konstrukci. Byl Holocaustovm "pozustalm" cekajcm na sv
objeven.
Kdyz v rjnu 1999 nmeck vydavatel Wilkomorskho stahoval Fragments s kniznch
obchodu, nakonec verejn potvrdil, ze nejde o zidovskho sirotka, ale o ve
Svcarsku narozenho muze jmnem Bruno Doessekker. Po informaci ze hra je
skoncena, Wilkomorski vzdorovit zahrmal "Jsem Binjamin Wilkomorski!" Ani ne o
msc pozdji odstranil americk vydavatel Schocken Fragments ze seznamu svch
publikac.(Poznmka 42)
Uvazme nyn dals typ Holocaustov literatury. Typickm znakem tto literatury je
prostor dan "arabsk propojen". Ackoliv Mufti z Jeruzalma nesehrl "zdnou
vznamnou roli v Holocaustu", jak informuje Novick, ctyrdln Encyclopedia of the
Holocaust (Encyklopedie Holocaustu) (vydal Israel Gutman) mu dala "hvzdnou
roli". Muftimu je tz kladena znacn vina v Yad Vashemu: "Nvstvnk by ml ucinit
zvr", pse Tom Segev, "ze je mnoho spolecnho mezi nacistickmi plny na
znicen Zidu a arabskm neprtelstvm k Izraeli". A ve vzpomnkov tryzn
celebrovan duchovenstvem reprezentujcm vsechna nbozensk vyznn Wiesel
zaznamenal pouze prtomnost muslimskho kadi: "Nezapomnme na ... Muftiho
Hajj Amin el-Husseini z Jerusalema, prtele Heinricha Himmlera?" Mimochodem,
pokud Mufti figuroval v Hitlerov Konecnm resen, je podivn, ze ho Izrael
nepohnal ke spravedlnosti jako Eichmana. Po vlce zil voln v tsnm sousedstv v
Libanonu.(Poznmka 43)
Speciln bezprostredn po nestastnm Izraelskm vpdu do Libanonu v roce
1982, jak tvrd oficiln izraelsk propaganda, byl spustn znicujc tok izraelskch
"novch historiku", kter zoufale hledali, jak zaspinit Araby nacismem. Znm
historik Bernard Lewis dokzal vnovat celou kapitolu sv krtk historie
antisemitismu a cel tri strnky sv "strucn historii poslednch 2000 let" strednho
vchodu arabskmu nacismu. V liberlnm extrmu Holocaustovho spektra
pripustil Michael Berenbaum, ze "kameny hzen palestinskou mldez
rozezlench izraelskou prtomnost ... nejsou synonymy nacistickho nsil proti
bezbrannm zidovskm civilistum".(Poznmka 44)
Poslednm vztrelkem Holocaustu je prce Daniela Jonaha Goldhagena Hitler's
Willing Executioners (Hitlerovi dobrovoln kati). Kazd vznamn nzorov casoopi s
oriskl jednu nebo vce recenz bhem tdne, kdy prce vysla. The New York Times
uvedl nkolik poznmek, kter oslavuj Goldhagenovu knihu jako "jednu z tch
vzcnch prac, kter si zaslouz oznacen meznk" (Richard Bernstein). Po prodeji
pul milionu vtisku a prekladu do 13 jazyku byla kniha Hitler's Willing Executioners
oslavovna v magaznu Time jako kniha, o kter se "nejvce mluv" a druh nejleps
literatura faktu v roce.(poznmka 45)
Se zduraznnm "vznamnho vzkumu" a "bohatstv dukazu ... s ohromujc
podporou dokumentu a faktu" Elie Wiesel oznacil Hitler's Willing Executioners za
"dsiv prspvek k porozumn a chpn Holocaustu". Israel Gutman ji pochvlil
za "formulujc nov zrejm stredn otzky", kter "hlavn proud vzkumu
Holocaustu" ignoroval. Po nominaci na Katedru Holocaustu Hardvardsk
university, ve dvojici s Wieselem v nrodnch medich se Goldhagen stal rychle v

31

Holocaustovm okruhu vzdyprtomnm.
Zkladn tez Goldhagenovy knihy je standardn dogma Holocaustu: nmeck lid
veden patologickou nenvist vyuzil moznosti, kterou mu dval Hitler, k vrazdn
Zidu. Pritom dokonce vudc Holocaustov spisovatel Yehuda Bauer, profesor na
Hebrejsk universit a reditel Yad Vashemu, bral obcas toto dogma za sv. Kdyz
zkoumal pred nkolika lety mysl pachatelu, Bauer napsal: "Zid byli zabjeni lidmi,
kter, do znacn mry, k nim ve skutecnosti nectili nenvist.... Nmci nemuseli
nenvidt Zidy aby je zabjeli". Nyn, v posledn recenzi Goldhagenovy knihy, to vid
Bauer zcela jinak: "Nejradiklnjs typy vrazd vrcholily od roku 1930 dle.... Po
vypuknut Druh svtov vlky se ohromn vtsina Nmcu identifikovala s rezimem
a jeho antisemitskou politikou v takovm rozsahu, ze nebyl problm naverbovat
vrahy." Kdyz byl tzn na tento nesoulad, Bauer odpovdl: "Nevidm zdn roz por
mezi tmito dvma tvrzenmi".(Poznmka 46)
I kdyz pouzv apart akademick studie, nen Hitler's Willing Executioners skoro
nic jinho nez prehled sadistickho nsil. Nelze se divit, ze Goldhagen durazn
prosazoval Wilkomirskho: Hitler's Willing Executioners jsou Fragments plus
poznmky pod carou. Je pln spatn interpretace vchozho materilu a vnitrnch
rozporu, proto Hitler's Willing Executioners nem badatelskou hodnotu. V prci A
Nation on Trial (Nrod ped soudem) Ruth Bettina Birnov a autor tto knihy
dokazuj falesnost Goldhagenova podnikn. Pozdjs spory instruktivn osvtluj
vnitrn rozpory Holocaustovho prumyslu.
Birnov, prvn vudc svtov autorita na archivy, na kter se Goldhagen odvolval,
prv publikovala kritick pripomnky v Cabridgeskm Historical Journal. Goldhagen
odmtl nabdku casopisu k vyvrcen pripomnek a msto toho najal vkonnou
londnskou prvnickou firmu a zalovali Birnovou a vydavatele Cambridge University
Press za "mnoho vznch urzek na cti". Golhagenovi prvnci pozadovali omluvu,
stazen clnku a slib od Birnov, ze nebude svou kritiku opakovat pod pohruzkou, ze
"jakkoliv zverejnn z vas strany jako dusledek tohoto dopisu povede k dalsmu
ztzen postihu".(Poznmka 47)
Nedlouho potom, kdy autor tto knihy publikoval stejn kritick zvry v New Left
Review, Metropolitan, nakladatelstv Henryho Holta, souhlasilo s publikac obou
esej jako knihy. Na vodn strnce Forward varoval, ze Metripolitan "prv
pripravuje vydn knihy Normana Finkelsteina, notorickho oponenta sttu Izrael".
Casopis Forward je hlavn hybnou silou "Holocaustov korektosti" ve Spojench
sttech.
Vedouc ADL zdal Holta zastavit publikaci knihy, protoze "Finkelsteinova kriklav
predpojatost a nerozvzn tvrzen ... jsou nevratn zpochybnna jeho
antisionistickm postoji". "Otzka nen, zda je Gildhagenova disertace pravdiv
nebo nepravdiv, ale o tom, co je 'legitimn kritika' a co presahuje meze".
(Poznmka 48)
"V tom, zda Goldhagenova disertace je sprvn nebo spatn", odpovd spolecnice
vydavatelstv Metropolitan Sara Bershtelov, "je presn problm".
Leon Wieseltier, literrn vydavatel proizraelskho casopisu New Republic,

32

intervenoval osobn Holtova presidenta Michaela Naumanna. "Vy nevte, kdo je to
Finkelstein. On je jed, je odporn sebe-nenvidc Zid, je nco, co najdete pod
kameny." Nazvaje Holtovo rozhodnut "ostudou", Elan Steinberg, vkonn reditel
Svtovho zidovskho kongresu, vyslovil nzor "Jestlize chtj bt sbrateli
odpadku, mli by si oblct metarsk uniformy."
"Jest nikdy jsem nezazil", pripomnal pozdji Naumann, "podobn pokus
zainteresovanch stran verejn vrhat stny na pripravovanou publikaci". Prominentn
izraelsk historik a novinr Tom Segev konstatoval v listu Haaretz ze tato kampa
byla na pokraji "kulturnho terorismu".
Birnov, hlavn historicka Sekce vlecnch zlocinu a zlocinu proti lidskosti
kanadskho ministerstva spravedlnosti, byla vzpt podrobena toku kanadskch
zidovskch organizac. S tvrzenm, ze j jsem "prokletm obrovsk vtsiny Zidu na
tomto kontinent" Kanadsk zidovsk kongres (CJC) odsoudil spoluprci Birnov
pri vzniku knihy. Aby pritlacil Birnovou prostrednictvm jejho zamstnavatele, CJC
zaslal protest na Ministerstvo spravedlnosti. Tato stznost s pripojenou zprvou
CJC nazvajc Birnovou "prslusnic zlocinn rasy" (narodila se v Nmecku) vedlo k
jejmu oficilnmu vysetrovn.
Dokonce i po publikaci knihy neprestaly osobn toky. Goldhagen tvrdil, ze Birnov,
kter ucinila z obzaloby nacistickch vlecnch zlocinu sv celozivotn dlo, byla
nositelkou antisemitismu, a ze j jsem ml nzor, ze obti nacistu, vcetn m
vlastn rodiny, a smrti Goldhagenovch kolegu z harvardskho Centra evropskch
studi, Stanley Hoffman a Charles Maier, jsou stejn zvazn.(Poznmka 49)
Casopis The New Republic oznacil obvinn z cenzury za "kachnu" a tvrdil, ze "je
rozdl mezi cenzurou a dodrzovnm standardu".rce A Nation on Trial (Nrod ped
soudem) zskal podporu hlavnch historiku nacistickho holocaustu, vcetn Raula
Hilberga, Christophera Browninga a Iana Kershawa. Stejn ucenci jednotn
odsoudili Goldhagenovu knihu; Hilberg ji nazval "bezcennou". Standardy, vskutku.
Uvazte konecn obraz: Wiesel a Gutman podporil Goldhagena, Wiesel podporil
Kosinskiho, Gutman a Goldhagen podporili Wilkomirskiho. Spojte si ty obrazy,
zskte obraz Holocaustov literatury.
Pres rozshlou bombastickou reklamu neexistuje zdn dukaz, ze popraci
Holocaustu maj ve Spojench sttech vce vlivu, nez zastnci ploch Zem.
Vzhledem k nesmyslum chrlenm denn Holocaustovm prumyslem nen divu, ze
je tu tak mlo skeptiku. Hlavn motiv stojc za tvrzenm o siroce rozsrenm poprn
Holocaustu nen tzk najt. Ve spolecnosti nasycen Holocaustem, jak jinak by
ospravedlnili dals musea, knihy, studijn plny, filmy a programy, kter by
vycarovaly straska poprn Holocaustu? A tak uznvan kniha Deborah
Lipstadtov Denying the Holocaust (Poprn Holocaustu),(Poznmka 50) stejn
jako hloup formulovan pruzkum Americk zidovsk komise pronikav odsuzujc
poprn Holocaustu,51 byl vydn ve stejnm okamziku, kdy bylo otevreno
washingtonsk Pamtn muzeum Holocaustu.
Kniha Denying the Holocaust ke aktualizovanou verz traktu o "novm

33

antisemitismu". Aby dokumentovala sri poprni Holocaustu, Lipstadtov cituje
plnou hrst kacrskch publikac. Jejm ohniskem odporu je Arthur Butz, nula kter
uc elektrotechniku na Severozpadn universit (Northwestern University) a kter
publikovala svou knihu The Hoax of the Twentieth Century (Mystifikace dvactho
stolet) v obskurnm nakladatelstv. Lipstadtov nazv kapitolu o nm "V hlavnm
nzorovm proudu". Pokud to nen z lsky k Lipstadtov, nikdo dosud nokdy
neslysel o Arthurovi Butzovi.
Ve skutecnosti je jedinm skutecnm popracem Holocaustu v hlavnm proudu
Bernard Lewis. Francouzsk soud skutecn odsoudil Lewise za poprn genocidy.
Ale Lewis popral tureckou genocidu Armnu, ne nacistickou genocidu Zidu, Lewi s
je proizraelsk.(Poznmka 52) Proto tento prpad poprn holocaustu nem ve
Spojench sttech rdnou odezvu. Turecko je spojencem Izraele, coz dle celou
zlezitost zlehcuje - zmnky o genocid Armnu jsou tedy tabu. Elie Wiesel a Rabi
Arthur Hertzberg stejn jako AJC a Yad Vashem odmtli cast na mezinrodn
konferenci o genocid v Tel Avivu, protoze akademict sponzori pres nmitky
izraelsk vldy zahrnuli jednn o armnskm prpadu. Wiesel se tz jednostran
rozhodl k bojkotu konference a podle Yehudy Bauera osobn loboval v Kongresu
jin, aby se nezucastnili.(Poznmka 53) Na pozadavek Izraele US Holocaustov
komise prakticky eliminoval zmnku o Armnech ve washingtonskm Pamtnm
muzeu Holocaustu a zidovst aktivist v Kongresu zablokovali vzpomnkov den na
armnskou genocidu.(Poznmka 54)
Odkaz na svdectv tch, kdo prezili, pripomenut role zidovskch kolaborantu,
zmnka o tom, ze Nmci trpli bhem bombardovn Drzdan nebo ze kterhokoliv
stt krom Nmecka se dopustil zlocinu bhem Druh svtov vlky - to vse je,
podle Lipstadtov, dukazem poprni Holocaustu.(Poznmka 55) A jakkoliv
zmnka o tom, ze Wiesel profitoval z Holocaustovho prumyslu, nebo jen podobn
dotaz, je poprnm Holocaustu.(Poznmka 56)
Nejzkernjs formou poprn Holocaustu je podle nvrhu Lipstadtov, "nemorln
ekvivalence": to je poprn jedinecnosti Holocaustu.(Poznmka 57) Tento
argument m netusen dusledky. Daniel Goldhagen tvrd, ze srbsk akce v Kosovu
"jsou, ve sv podstat, odlisn od akc nacistickho Nmecka, pouze ve stupni."
(Poznmka 58) To cin Goldhagena "v podstat" popracem Holocaustu. Na druh
stran politickho spektra izraelst komenttori srovnvaj srbsk aktivity v Kosov s
izraelskmi akcemi v roce 1948 proti Palestincum.(Poznmka 59) A tak, z
Goldhagenova pohledu, Izrael se dopoust Holocaustu. Netvrd to tesy jiz jen
Palestinci.
Ne vsechna revisionistick literatura - at uz je jej politick motivace jakkoliv
vulgrn - je pln neuzitecn. Lipstadtov oznacuje Davida Irwinga "jednm z
nejnebezpecnjsch mluvcch poprn Holocaustu"(nedvno prohrl v Anglii svou
soudn pri s n kvuli tmto a jinm tvrzenm). Ale Irving, notorick prznivec Hitlera a
sympatizant a nmeckm nacionlnm socialismem, presto prinesl, jak zdurazuje
Gordon Craig, "nezanedbateln"prspvek k nasm znalostem o Druh svtov
vlce. Jak Bruno Mayer ve sv dulezit studii o Druh svtov vlce, tak Raul
Hilberg, cituj publikace poprajc Holocaust. "Pokud tito lid chtj mluvit, at mluv",
rk Hilberg. "To vede ty z ns, kter provdj vzkum, k prezkoumn toho, co jsme

34

pokldali za obvykl. Je to pro ns uzitecn."(Poznmka 60)
Vrocn Vzpomnkov dni Holocaustu jsou nrodnmi udlostmi. Vsech 50 sttu
sponzoruje vzpomnkov slavnosti, casto ve svch zkonodrnch sborech.
Asociace Holocaustovch organizac m pres 100 clenskch Holocaustovch
organizac ve Spojench sttech. Sedm hlavnch Holocaustovch muze je soucst
americk krajiny. Centrem tchto pamtnku je US Pamtn muzeum Holocaustu
ve Washingtonu.
Prvn otzkou je, proc vubec mme Muzeum Holocaustu s federln pusobnost v
nrodnm kapitolu. Jeho prtomnost na washingtonskm Mallu je vlastn
nesrovnateln s absenc muzea, kter by pripomnalo zlociny v prubhu americk
historie. Predstavte si oprvnn obvinn z pokrytectv, kdyby Nmecko chtlo v
Berln postavit Nrodn pamtnk ne nacistick genocidy, ale americkho
otrokrstv nebo vyhuben nativnch Americanu.(Poznmka 61)
"Musme se zkostliv zdrzet jakhokoliv pokusu o indoktrinaci" napsal nvrhr
Muzea Holocaustu "jakkoliv manipulaci dojmu nebo emoc". Ale od koncepce az
po dokoncen je muzeum poznamenno politikou.(Poznmka 62) V rmci
kampan pro znovuzvolen zahjil Jimmy Carter projekt, aby uklidnil zidovsk
poplatnky a volice, znepokojen presidentovm uznnm "legitimnch prv"
Palestincu. Predseda Konference presidentu hlavnch americkch zidovskch
organizac, Rabbi Alexander Schindler, litujc presidentovm uznnm palestinsk
humanity jako "sokujc" iniciativou. Carter ohlsil plny na stavbu musea, zatmco
premir Menachem Begin byl na nvstv Washingtonu a v Kongresu probhala
krut bitva o vldou navrzen vyzbrojen Saudsk Arbie. V Muzeu se projevuj i jin
politick vlivy. Potlacuje krestansk zklad evropskho antisemitismu aby neurazil
vznamn volice. Zlehcuje diskriminacn americk imigracn kvty pred vlkou,
zvelicuje roli Spojench sttu pri osvobozen koncentracnch tboru a tise prechz
hromadn americk najmn nacistickch vlecnch zlocincu po skoncen vlky.
Hlavnm poselstvm Muzea je, ze "my" si ani nemuzeme predstavit, ani dopustit,
podobn zl skutky. Holocaust "je porusenm zkladu americkho etosu", rk
Michael Berenbaum v doprovodn knize muzea. "Vidme, ze [je] prestoupenm a
porusenm vsech zkladnch americkch hodnot." Muzeum ukazuje sionistum, ze
Izrael je "odpovdajc odpovd nacismu" se zvrecnou scnou zidovskch vzu
bojujcch za vstup do Palestiny.(Poznmka 63)
Politikaren zacn dokonce pred tm, nez prestoupme prh muzea. Je umstno
na nmst Raoula Wallenberga. Wallenberg, svdsk diplomat, je oslavovn,
protoze zachrnil tisce Zidu a skoncil v sovtskm vzen. Sprtelen svdsk
hrab Folke Bernadotte nen oslavovn, prestoze tz zachrnil tisce Zidu, ale bval
izraelsk premir Yitzak Shamir na nj objednal atentt, protoze byl prlis pro-
arabsk".(poznmka 64)
Jdrem problmu politiky Musea Holocaustu je ovsem v tom koho pripomnat. Byli
Zid jedinmi obtmi Holocaustu, nebo maj bt i ostatn, kter zahynuli, zahrnuti
mezi obti?65 Bhem stadia plnovn muzea Elie Wiesel (spolecn s Yahudou
Bauerem z Yad Vashemu) vedl tok, aby byli pripomenuti jen Zid. Pokldn za
"neoddiskutovatelnho experta na obdob Holocaustu" argumentoval Wiesel

35

houevnat za vlunost idovskch obt. "Jako vdy zaali s idy", kal obvykle, "a
jako vdy se nezastavili na samotnch idech." (Poznmka 66) I kdy to nebyli id
ale komunist, kdo byli prvnmi obtmi, a ne id ale handicapovan, kdo byli
prvmi obtmi nacismu.(Poznmka 67)
Ospravedlnn pednostn genocidy Cikn je hlavn problematickou vzvou Muzea
Holocaustu. Nacist systematicky zavradili a pl milionu Cikn, co je v
proporcch stejn ztrta jako u genocidy id.(Poznmka 68) Holocaustov
spisovatel jako Yehuda Bauer tvrd, e Cikni nepat mezi obti stejnho nporu
genocidy jako id. Respektovan historici holocaustu jako Henry Friedlander a
Raul Hilberg ovem tvrd, e mezi n pat.(Poznmka 69)
Za marginalizac genocidy Cikn se skrv nkolik dvod.

Za prv: nelze jednodue srovnvat ztrtu ciknskho a idovskho ivota.
Vysmvaje se poadavku ciknsk representace v Americk Holocaustov
vzpomnkov rad jako "fanfarnstv", vkonn editel Rabbi Seymour
Siegel pochyboval, zda Cikn vbec existuj jako lid: "Mus existovat
njak poznvac znak nebo potvrzen ciknskch lid . . . pokud vbec
takov vc existuje." Ale pipout, e "existovaly za nacist prvky utrpen".
Edwar Linenthal vzpomn na ciknsk zstupce v rad jako na "hlubokou
nedvru" rady "iven jasnm dkazem, e nkte lenov rady vidli
ast Rm v rad stejn, jako se rodina dv na nevtan, problmov
pbuzn". (Poznmka 70)
Za druh: potvrzen ciknsk genocidy znamen ztrtu vsadnho postaven id v
souvislosti s Holocaustem s odpovdajc ztrtou idovskho "morlnho
kapitlu",
Za tet: pokud by nacist perzekuovali Cikny a idy stejnm zpsobem, potom by
dogma o tom, e Holocaust znamen na pechodu tiscilet gojskou
nenvist k idm stalo jasn neudritelnm. Rovn, pokud by gojsk
zvist podpoila genocidu id, podporovala by zvist i genocidu Cikn?
Ve stl expozici muzea maj gojsk obti pouze symbolick vznam.
(Poznmka 71)
Nakonec, politick agenda Muzea Holocaustu byla t zamena na arabsko-
izraelsk konflikt. Ne se stal editelem muzea, Walter Reich napsal
oslavnou recenzi na podvodnou prci From Time Immemorial (Od
pradvnch as) Joana Pererse, kter tvrd, e Palestina byla ped
sionistickou kolonizac doslova przdn.(Poznmka 72) Na ntlak vldy
byl Reich donucen resignovat po odmtnut pivtat Yasira Arafata, nyn
servilnho spojence USA, pi nvtv muzea. Po nabdce msta zstupce
editele byl Holocaustov teolog Johm Roth donucen k resignaci kvli
minul kritice Izraele. Pi odmtnut knihy, kterou muzeum pvodn
podporovalo, protoe obsahovala kapitolu Bena Morrise, prominentnho
izraelskho kritika Izraele, se Martin Lerman, f muzea, netajil tm, e

36

"Postavit toto muzeum proti Izraeli - to nen mysliteln".(Poznmka 73)

Bezprostedn po izraelskch hrozivch tocch na Libanon v roce 1996, kter
vyvrcholil masakrem vce ne sta civilist v Kan, si sloupka listu Haaretz Ari Shavit
poviml, e Izrael me cokoliv init beztrestn, protoe "mme Spolenost proti
pomluvm (ADL), ... a Yad Vashem a Muzeum Holocaustu".(Poznmka 74)

Poznmky:
1 Boas Evron, "Holocaust: The Uses of Disaster," in Radical America (July - August 1983), 15.
2 Pro odl ien Holocaustov l iteratury od studi naci stickho holocaustu viz Finkelstein a Birn,
Nation, st 1, sekce 3.
3 Jacob Neusner (ed.), Judaism in Cold War America, 1945 - 1990, v. i i: In the Aftermath of the
Holocaust (New York: 1993), vi i i.
4 David Stannard, "Uniqueness as Denial," in Alan Rosenbaum (ed.), Is the Holocaust Unique?
(Boulder: 1996), 193.


37

5 Jean-Mi chel Chaumont, La concurrence des victimes (Paris: 1997), 148 - 9. Chaumontova
diskuse o oddlen "jedi necnosti Holocaustu" je husarskm kouskem. Presto jeho zkladn
myslenka nen presvdciv, prinej mensm pro americkou scnu. Podle Chaumonta byl fenomn
Holocaustu nastartovn opozdnou vzpomnkou tch, kdo prezi l i, na minul utrpen. Bval
vzni tse tzko podlel i na jeho poctecn stredn pozi ci.
5a Pozn. prekladatele: Nsledujc text je prelozen pokud mozno doslova tak, jak je uveden v
originl e; prekladatel mu zcela neporozuml, proto preklad nemus bt presn. Nepresnost
prekladu muze vyplvat tz z toho, ze podkladem byl text zskan prostredni ctvm Internetu a
pravdpodobn zskan pomoc skeneru a poctacovho prevodu na text, proto nkter symboly
nemus odpovdat originlu. Nsledujc Finkelsteinova interpretace textu by ml a bt presn.
6 Steven T. Katz, The Holocaust in Historical Context (Oxford: 1994), 28, 58, 60.
7Chaumont, La concurrence, 137
8 Novi ck, The Holocaust, 200 - 1, 211 - 12. Wiesel, Against Si lence, v. i, 158, 211, 239, 272, v.
i i, 62, 81, 111, 278, 293, 347, 371, v. i i i, 153, 243. El ie Wiesel, Al l Rivers Run to the Sea (New
York: 1995), 89. Informace o odmn za Wieselovu prednsku poskytnut Ruth Wheatovou na
Bnai Brith Lecture Bureau. "Slova jsou" podle Wiesela "forma horizontlnho prstupu, zatmco
ml cen nabz vertikln prstup. Zapojte se do toho." Skoci l snad Wiesel na tuto prednsku s
padkem?
9 Wiesel, Against Si lence, v. i i i , 146.
10 Wiesel, And the Sea, 95. Porovnejte si tyto dv skutecnosti: Ken Livingstone, bval clen
Labouristi ck strany, kter kandidoval na londnskho starostu jako nezvisl, pobouri l Zidy v
Britni i, kdyz prohlsil, ze globl n kapital ismus prinesl stejn obt jako Druh svtov vlka.
"Kazd rok mezinrodn financn systm zabi je vce l id nez Druh svtov vlka, ale nej mn
Hitler byl blzen, jak vte," ... "Je tokem na vsechny zavrazdn a perzekuovan Hitlerem", rekl
John Butterfi l, konservativn poslanec Parlamentu. Pan Butterfi l l tz sdl i l, ze Livingstoneova
obzaloba globlnho financnho systmu mla urci t antisemitsk podtext.("Livingstone's Words
Anger Jews," v International Herald Tribune, 13 April 2000)
Kubnsk president Fidel Castro ... obvini l kapital isti ck systm, ze pravideln zpusobuje mrt
srovnateln s Druhou svtovou vlkou tm, ze ignoruje potreby chudch. "Obrazy matek a dt,
kter vidme z cel oblasti Afriky pod bi cem sucha a j inch katastrof nm pripomnaj nacisti ck
koncentracn tbory". Pri odkazu na procesy z vlecnmi zloci nci po Druh svtov vl ce
kubnsk vudce rekl: "Postrdme Nori mberk kter by odsoudi l ekonomi ck pordek, ve kterm
zi jeme, kde kazd tri roky umr hlady a na choroby, u kterch existuje prevence, nez zemrelo ve
Druh svtov vl ce." ... V New York City rekl Abraham Foxman, nrodn reditel Spolecnosti
proti pomluvm (ADL): "Chudoba je zvazn, prins bolest a muze prinst smrt, ale nen to
Holocaust a nejsou to koncentracn tbory". (John Ri ce, "Castro Vi ci ously Attacks Capital ism," in
Associated Press, 13 Apri l 2000)
11 Wiesel, Against Si lence, v. i i i , 156, 160, 163, 177.
12 Chaumont, La concurrence, 156. Chaumont tz otvr otzku, zda nepochopitel n zlo
Holocaustu je sluciteln s doprovodnm tvrzenm, ze jeho vykonavatel byl i zcel a normln.
(310)
13 Katz, The Holocaust, 19, 22. "Tvrzen ze pozadavek jedinecnosti Holocaustu nen formou
zvistivho srovnn vede k systemati ckmu rozdvojen jazyka", pozoroval Novi ck, "Vr snad
nkdo, ... ze pozadavek jedinecnosti nen nic jinho nz tvrzen o vyvolenosti?" (zduraznn
podle originlu) Novi ck si sm se smutkem dopreje takov zvistiv srovnn. Tak tvrd, ze
ackol iv je to v ameri ckm kontextu morln neprpustn, "Ve Spojench sttech je bzn
opakovan uplatovn toho, co kdokol iv udlal cernm, nativnm Ameri canum, Vietnamcum a
j i nm bledne ve srovnni s Holocaustem." (The Hol ocaust, 197, 15)

38

14Jacob Neusner, "A 'Holocaust' Pri mer," 178. Edward Alexander, "Steal ing the Holocaust," 15 -
16, v Neusner, Aftermath.
15 Peter Baldwin (ed.), Reworking the Past (Boston: 1990), 21.
16 Nathan Glazer, American Judaism, druh vydn (Chi cago: 1972), 171.
17 Seymour M. Hersh, The Samson Option (New York: 1991), 22. Avner Cohen, Israel and the
Bomb (New York: 1998), 10, 122, 342.
18Ismar Schorsch, "The Holocaust and Jewish Survival," in Midstream (January 1981), 39.
Chaumont presvdciv dokazuje, ze pozadavek jedinecnosti Holocaustu je zalozen na
nbozenskm dogmatu vyvolenosti a soucasn jedin tak dv logi ck smysl. La concurrence,
102 - 7, 121.
19Wiesel, Against Si l ence, v. i, 153. Wiesel, And the Sea, 133.
20 Novi ck, The Holocaust, 59, 158 - 9.
21 Wiesel, And the Sea, 68.
22 Daniel Jonah Goldhagen, Hitler's Wil l i ng Executioners (New York: 1996). Jeho kritiku viz
Finkelstein a Birn, Nation.
23 Hannah Arendt, The Origins of Total itarianism (New York: 1951), 7.
24 Cynthia Ozi ck, "Al l the World Wants the Jews Dead," in Esquire (November, 1974).
25 Boas Evron, Jewish State or Israel i Nation (Bloomi ngton: 1995), 226 - 7.
26 Goldhagen, Hitler's Wi l l i ng Executioners, 34 - 5, 39, 42. Wiesel, And the Sea, 48.
27 John Murray Cuddihy, "The Elephant and the Angels: The Incivi l Irritatingness of Jewish
Theodi cy," in Robert N. Bel lah and Frederi ck E. Greenspahn (eds), Uncivi l Rel i gion (New York:
1987), 24. Dle k tomuto cl nku, viz jeho "The Holocaust: The Latent Issue in the Uniqueness
Debate," in P.F. Gal lagher (ed.), Christians, Jews, and Other Worlds (Highland Lakes, NJ: 1987).
28 Schorsch, The Holocaust, 39. Krom toho, tvrzen ze Zid jsou "talentovanou" mensinou je
podle mho nzoru tz "nechutnou svtskou verz vyvolenosti".
29 Zatmco pln vklad tto vci by preshl rozsah tohoto clnku, uvazme pouze prv tvrzen.
Hitlerova vlka proti Zidum, i pokud by byla iraci onln (a to samo o sob je slozit), by se samo
tzko stalo jedinecnou histori ckou udlost. Pripomeme napr. stredn myslenku pojednn
Josepha Schumpetera o i mperial ismu, kter "neracionl n a iraci onln, cist instinktivn
inklinac k vl ce a vbojum sehrv vznamnou rol i v historii l i dstva ... mnoh vlky - snad
vtsina vlek - byly vedeny bez oduvodnnch a rozumnch zj mu". (Joseph Schumpeter, "The
Soci ology of Imperial ism," in Paul Sweezy (ed.), Imperial ism and Social Classes [New York:
1951], 83)
30 Nedvn studie Alberta S. Lindemanna o antisemitismu, i kdyz se vyhb Holocaustovmu
rmci, zacn predpokladem "At je sla mtu jakkol iv, ne kazd nenvist k Zidum, individuln
ci kolektivn, byla zalozena na fantasti ckch nebo chi mri ckch predstavch o ni ch nebo na
predstavch, kter nemaj zdn vztah k jakkol iv zjevn skutecnosti. Jako l idsk bytosti byl i Zid
schopni stejn jako jakkoliv j in skupina vzbuzovat nenvist v kazdodennm svtskm zivot".
(Esau's Tears [Cambridge: 1997], xvi i)

39

31 Wiesel, Against Si lence, v. i, 255, 384.
32 Chaumont vytv hledisko, e Holocaustov dogma efektivn i n j i n zloi ny pi jatelnj.
Trvn na zsadn nevinnosti id - tj. absence jakchkoliv rozumnch motiv k persekuci nebo
dokonce jej i ch zabjen - "pedpokld 'normln' status pro persekuci a zabjen v j inch
ppadech, co in de facto oddlen bezpodmnen netolerovatelnch zloi n a zloi n a
zloi n, s ni mi musme a dokonce meme t". (La concurrence, 176)
33 Perl mutters, Anti-Semitism, 36, 40.
34 Novi ck, The Holocaust, 351nl9.
35 New York: 1965. Odkazuj i na James Park Sloan, Jerzy Kosinski (New York 1996), jako zklad.
36 El i e Wiesel, "Everybody's Vi cti m," in New York Times Book Renew (31 October 1965).
Wiesel, Al l Rivers, 335. Ozi ckovo zdraznn je podle Sloan, 304-5. Wieselv obdiv Kosinskiho
nepekvapuje. Kosinski chtl analyzovat "nov jazyk", Wiesel "vytvoit nov jazyk" Holocaustu.
Pro Kosinskiho "to, co le mezi epizodami je jak jej i ch koment, tak nco komentovanho
epizodami". Pro Wiesela "prostor mezi ktermikol iv dvma slovy je vt ne vzdlenost mezi
nebem a zem". Je takov polsk pslov pro takovou hloubku: !Od przdna po vakuum". Oba
tr voln prokldaj sv vahy citacemi z Alberta Camuse, zej m pznak arlatnstv.Pi
vzpomnce, e Camus mu jednou ekl "Zvidm vm Auschwitz" Wiesel pokrauje: "Camus si
neme odpustit, e e nezn tuto majesttn udlost, toto mystrium mystri". (Wiesel, Al l
Rivers, 321; Wiesel, Against Si l ence, v. i i., 133)
37 Geoffrey Stokes and El iot Fremont-Smith, "Jerry Kosinski's Tainted Words," in Vi l l a,qe Voice
(22 Jume 1982). John Corry, "A Case History: 17 Years of Ideologi cal Attack on a Cultural
Target," v New York Times (7 November 1982). Na jeho obhajobu, Kosinski prodlal ped svou
smrt jaksi druh obrcen. Nkolik let mezi svm vystoupenm a svou sebevradou Kosinski
l itoval vylouen neidovskch obt z Holocaustu. "Mnoho severoameri ckch id m tendenci
chpat to jako Shoah, jako ist idovskou katastrofu. ... Ale pinej menm polovina svtovch
Rom (nekorektn zvanch Cikni), njakch 2,5 mi l i onu Polskch katolk, mi l i ony sovtskch
oban a rznch nrodnost byl i t obt tto genocidy ..." Byl t zastncem "hrdinstv
Polk", kte ho "ukryli" "bhem Holocaustu" bez ohledu na svoje tzv. antisemitsk "pohledy".
Jerzy Kosinski, Passing By INew York: 1992], 165 - 6, 178 - 9) Na konferenci o Holocaustu na
otzku co udlal i Polci pro zchranu id se rozhnvan ptal? "A co udlal i id pro
zchranu Polk?"
38New York: 1996. Jako podklad k Wilkomirskiho mystifikaci viz esp. Elena Lappin, "The Man
With Two Heads," v Granra, no. 66, a Phi l i p Gourevitch, "Steal ing the Holocaust," v New Yorker
(14 June 1999).
39 Jinm dleitm "l iterrnm" vl ivem na Wi lkomorskho je Wiesel. Srovnej tyto pase:
Wilkomirski "Vidl jsem jej iroce oteven oi, a nhle ve z toho co jsem vidl, to vidly tyto
oi t, uvidly ve co uvidly moje, vdly nekonen vce cokol iv j inho v tto zemi. Znal
jsem oi jako tyto, vdval jsem je tisckrt, v koncentrku i pozdj i. Byly to Mi l i ny oi. My dti
jsme kvaly jedno druhmu tmato oi ma cokol iv. Ona to tak znala, dvala se mi mma
oi ma pmo do srdce.
Wiesel: "Tyto oi - musm vm ci o jej i ch och. Musm zat s tm, protoe jej i ch oi tomu
vemu pedchzej a vechno obsahuj. Zbytek me pokat. Pouze ty potvrzuj co j i vte. Ale
jej i ch oi - jej i ch oi planou typem neoddl itel n pravdy, kter ho a nen vyerpateln. Tie
se ped ni mi stydte a mete pouze sklonit hlavu a pij mout rozsudek. Jedin co si pejete j e
vidt svt tak, jak ho vidte vy. Jako dospl l ovk, lovk s moudrost a zkuenost,jste nhle
nemohouc a stran ochuzen. Tyto oi vm pipomnaj vae dtstv, va situaci sirotka,
psob, e ztrcte vekerou vru v slu jazyka. Tyto oi neguj hodnotu slov; zbavuj vs nutnosti
ml uvit." (The Jews of Si l ence [New York 1966], 3) Wiesel bsn o "och" na dal jed a pl
strnce. Jeho l iterrn zrunost se srovnv s jeho ovldnutm protiklad. Na jednom mst

40

Wiesel doznv, ze "na rozdl od mnohch l iberl u vrm v kolektivn vinu", na j inm doznv
"Zdurazuj i, ze nevrm na kolektivn vinu." (Wiesel, Against Si lence, v. i i, 134; Wiesel, And the
Sea, 152, 23s)
40 Bernd Naumann, Auschwitz (New York: 1966), 91. Viz Finkelstein a Birn, Nation, 67-8, pro
dukladnjs dokumentaci.
41 Lappin, 49. Hilberg vzdy klade sprvn otzky. Z toho vyplv jeho postaven vyvrhele v
Holocaustov spolecnosti; viz Hi lberg, The Pol itics of Memory, msty.
42 "Publ isher Drops Holocaust Book," v New York Times (3 November 1999). Al lan Hal l and
Laura Wil l i ams, "Holocaust Hoaxer7" in New York Post (4 November 1999).
43 Novi ck, The Holocaust, 158. Segev, Seventh Mi l l ion, 425. Wiesel, And the Sea, 198.
44 Bernard Lewis, Semites and Anti-Semites (New York: 1986), kap. 6; Bernard Lewis, The
Middle East (New York: 1995), 348 - 50. Berenbaum, After Tragedy,84.
45 New York Times, 27 March, 2 Apri l, 3 Apri l 1996. Time, 23 December 1996.
46 Yehuda Bauer, "Reflections Concerning Holocaust History," in Louis Greenspan and Graeme
Ni cholson (ads), Fackenheim (Toronto: 1993), 164, 169. Yehuda Bauer, "On Perpetrators of the
Holocaust and the Publ i c Discourse," in Jewish Quarterly Review, no. 87 (1997), 348-50.
Norman G. Finkelstein and Yehuda Bauer, "Gol dhagen's Hitler's Wil l i ng Executioners: An
Exchange of Views," in Jewish Quarterly Review, nos 1-2 (1998), 126.
47 For background and the next paragraphs, see Charles Glass, "Hitler's (un)wil l i ng
executioners," in New Statesman (23 January 1998), Laura Shapiro, "A Battle Over the
Holocaust," in Newsweek (23 March 1998), and Tibor Krause, "The Goldhagen Wars," in
Jerusalem Report (3 August 1998). For these and related items, cf. www.NormanFinkelstein.com
(with a l i nk to Goldhagen's web site).
48 Daniel Jonah Goldhagen, "Daniel Jonah Goldhagen comments on Birn," in German Pol itics
and Society (Summer 3998), 88, 91n2. Daniel Jonah Goldhagen, "The New Discourse of
Avoidance," n25 (www.Goldhagen.com/nda2html)
49 Hoffmann byl Goldhagenovm skolitelem pro jeho disertaci, kterou se stala prce Hitler's
Wil l ing Executioners. Presto, pri neslchanm porusen akademi ckho protokolu, nepse jen
zhavou kritiku Goldhagenovy knihy Foreign Affairs , ale tz odsoudi l A Nation on Trial jako
sokujc v j in kriti ce v tmz casopise. (Foreign Affairs, May/June 1996 and July/August 1998)
Mai er zaslal rozshlou intervenci na webovou strnku H-German (www2.h-net.msu.edu).
Nakonec byl jedinm aspektem tto vznikl situace bylo, ze Maier zj istil, ze kritika Goldhagena
byla "opravdu ohavn a trestuhodn". A tak se propuj ci l k "podpore dals nalezen zloby" v
soudn pri proti Birnovi a oznaci l mou argumentaci jako "fantasti ckou a poburujc" spekulaci ".
(23 November 1997)
50 New York: 1994. Lipstadt zaujm pozi ci vedoucho katedry Holocaustu Emorsk university a
byl nedvno navrzen do Holocaustov pamtn komise Spojench sttu.
51 Pouzitm dvoj it negace pri svm pruzkumu verejnho mnn AJC prakti cky zpusobi l a
zmatek "zd se mozn nebo se vm nezn mozn, ze nastalo nacisti ck vyhuben Zidu?"
Dvaadvacet procent respondentu odpovdlo "to se zd mozn". V nsledujcch pruzkumech,
kter polozi ly prmou otzku, bylo popren Holocaustu tmr nulov. Nedvn prehled 11 zem
sestaven AJC zj istil, ze bez ohledu na pravi cov extremisty kter tvrd opak mlo l id popr
Holocaust. Jennifer Golub a Renae Cohen, What Do Americans Know About the Holocaust?
[The Ameri can Jewish Committee: 1993]; "Holocaust Deniers unconvinci ng Surveys," in
Jerusalem Post [4 February 2000]) Dokonce ve zprv kongresu o "antisemitismu v Evrop"
David Harris z AJC zdurazni l npadnost poprn Holocaustu v evropsk pravi ci aniz by zmni l

41

vlastn zj itn AJC, e toto poprn nenachz prakti cky dnou odezvu v ir veejnosti.
(Slyen ped Zahrani nm vborem Sentu Spojench stt, 5. dubna 2000)
52 viz "France Fines Historian Over Armenian Denial," v Boston Globe (22 June 1995), a
"Bernard Lewis and the Armenians," v Counterpunch (16-31 December 1997).
53 Israel Charny, "The Conference Crisis. The Turks, Armenians and the Jews," in The Book of
the International Conference on the Holocaust and Genocide. Book One: The Conference
Program and Crisis (Tel Aviv: 1982). Israel Amrani , "A Little Help for Friends," in Haaretz (20
Apri l 1990) (Bauer). Ve svm bizardnm vysvtl en resignoval na konferenn keslo, aby
"neurazi l armnsk hosty". Pravdpodobn se t pokusil ukonit konferenci a dal ostatn o
neast kvl i Armncm. (Wiesel, And the Sea, 92)
54 Edward T. Lirlenthal, Presernng Memory (New York: 1995), 228ff., 263, 312 13.
55 Lipstadt, Denying, 6, 12, 22, 89 - 90.
56 Wiesel Al l Rivers, 333, 336
57 Lipstadt, Denying, kapitola 11.
58 "A New Serbia," v New Republ ic (17 May 1999).
59 Viz nap. Meron Benvenisti, "Seeking Tragedy," v Haaretz (16 April 1999), Zeev Chafets,
"What Undergraduate Clinton Has Forgotten," in Jerusalem Report (10 May 1999), and Gideon
Levi, "Kosovo: It is Here," in Haaretz (4 Apri l 1999). (Benvenisti l i mi ts the Serbian comparison to
Israel i actions after May 1948.)
60 Arno Mayer, Why Did the Heavens Not Darken? (New York: 1988). Christopher Hitchens,
"Hitler's Ghost," in Vanity Fair Jume 1996) (Hilberg). Pro vyven posouzen Irvinga viz Gordon
A. Craig, "The Devi l in the Detai ls," in New York Review of Books (19 September 1996). Craig
pati n odmtal Irvingova tvrzen o nacisti ckm holocaustu jako "hloup a snadno
diskreditovateln", ni cmn pokraoval: "V o Naci onlnm social ismu vce ne j in
profesionln badatel v tomto oboru, a studenti l et 1933-1945 mu vd za vce ne obvykle
pipout jeho badatelsk energi i a rozsahu a rznosti jeho publokac.... Jeho kniha Hitler's War
... zstv nej l ep studi, kterou mme o nmeck stran Druh svtov vlky, a jako takov je
nepostradateln pro vechny studenty tohoto konfl i ktu... Takov lid jako David Irvig jsou tedy
nezanedbatelnou st histori ck skutenosti a neodvaujeme se znevaovat jeho pohled."
61 K odmtanm pokusm mezi roky 1984 a 1994 postavit na washingtonskm Mal l u Nrodn
afroameri ck muzeum viz Fath Davis Ruffins, "Culture Wars Won and Lost, Part II The National
Afri can-Ameri can Museum Project," in Radical History Review (zima 1998). Ini ci ativa Kongresu
byla konen zabita sentorem Jessem Hel msem ze Severn Karolny. 30 mi l i on dolar z jeho
rozpotu mlo bt federln dotovno.

62 Pozad viz Linenthal, Preserving Memory, Saidel, Never Too Late, asp. chaps 7, 15, a Ti m
Cole, Sel l i ng the Holocaust (New York: 1999), kap. 6.
63 Mi chael Berenbaum, The World Must Know (New York: 1993), 2, 214. Omer Bartov, Murder In
Our Midst (Oxford: 1996), 180.
64 For detai ly viz Kati Marton, A Death in Jerusalem (New York: 1994), kap. 9. Ve svch
pamtech Wiesel pipomn "legendrn 'teroristi ckou' minul ost" skutenho vraha Bernadottov
Yehoshua Cohena. Vimnte si uvozovek kolem slova teroristi ck. (Wiesel, And the Sea, 58)
Muzeum Holocaustu New York City, akol iv j i nen zapinno od pol itiky (jak starosta Ed Koch

42

tak guvernr Mario Cuomo si predchzej hlasy a penze Zidu) bylo tz hrackou mstnch
zidovskch stavitelu a financnku. Na jedn stran se stavitel snazi l i zlehcit slovo "Holocaust" v
nzvu muzea ze strachu, aby nesnzi lo cenu maj etku v nedalekm luxusnm hotelovm
komplexu. sprmari vtipkoval i, ze by se komplex mohl j menovat "Trebl insk vz" a okoln ul i ce
"Auschwitzsk avenue" a "Birkenausk bulvr". Muzeum zskalo dotace od J. Petera Grace bez
ohledu na nmitky o jeho spojen s usvdcenm vlecnm zloci ncem a organizovalo gal a
predstaven v Hot Rod - "New Yorksk pamtn Holocaustov muzeum Vs zve na Rock and Rol l
pod sirm nebem (Saidel, Never Too Late, 8, 121, 132, 145, 158, 161, 191, 240)
65 Novi ck to nazv rozporem "6 mi l i onu" proti "11 mi l i onum". Tch 5 mi l i onu jsou gojsk
civi ln obti zaznamenan pr znmm "lovcem nacistu" Si monem Wiesenthalem. Bez ohledu,
ze to "nedv zdn histori ck smysl" pse Novi ck "pt mi l i onu je bud prl is mlo (pro vsechny
nezidovsk civi l isty zabit Tret rs) nebo prl is mnoho (pro nezidovsk skupiny predurcen
podobn jako Zid k zavrazdn)." Spchaj ovem dodat, ze "co je sporn samozrej m nejsou
ani tak csla jako takov, ale co mme na mysli, na co odkazujeme kdyz hovorme o
'Holocaustu'". Kupodivu, po vznesen tto nmitku Novi ck doporucuje vzpomnat pouze na Zidy,
protoze to "popisuje cosi specifi ckho a urcitho", zatmco "11 mi l i onu je "neprijateln
rozmlnn". (Novi ck, The Holocaust, 214 - 26)
66Wiesel, Against Si l ence, v. hi. 162, 166.
67 Pokud jde o inval i dy jako prv obti genoci dy, viz napr. Henry Friedlander, The Origins of
Nazi Genocide (Chapel Hil l: 1995). Podle Leona Wieseltiera Gojov kter zahynul i v Auschwitzu
"zemrel i smrt urcenou pro Zidy ... obti 'resen' urcenho pro j in" (Leon Wieseltier, "At
Auschwitz Decency Dies Again," in New York Times [3 September 1989]). Naopak mnoh studie
badatelu ukazuj, ze smrt urcen nmeckm inval i dum byla pozdj i uplatnna proti Zidum, viz
napr. Mi chael Burleigh, Death and Del iverance (Cambridge: 1994).
68 See Guenter Lewy, The Nazi Persecution of the Gypsies (Oxford 2000), 221 - 2, for various
estimates of Gypsies kil led.
69 Friedlander, Origins: "Spolu s Zidy nacist vrazdi l i evropsk Cikny. Byl i definovni jako
'barevn" rasov skupina, a ciknst muzi, zeny a dti neusli svmu osudu nacisti ck genoci dy.
... Nacisti ck rezim systemati cky vrazdi l pouze tri skupiny l idskch bytost: inval idy, Zidy a Cikny.
(xii - xii i). (Krom toho, ze je vbornm historikem, je Friendlander tz bval vze Auschwitzu).
Raul Hi lberg, The Destruction of the European Jews (New York: 1985) (in three volumes), v. i i i,
999-1000. Se svou obvyklou pravdoml uvnost vysvtluj e Wiesel tento rozpor ve svch pamtech
ze Pamtn Holocaustov rada, kter predsedal, nezahrnuje ciknsk representanty - jako kdyby
bval bezmocn pri jej i ch nomi naci . (Wiesel, And the Sea, 211)
70Linenthal, Preserving Memory, 241 - 6, 315.
71 Ackol iv je zamren New Yorkskho Muzeua Holocaustu "speci ln pro Zidy" (Saidel) jest
znmjs - gojskm obtem nacismu bylo oznmeno, ze je "pouze pro Zidy" - Yehuda Bauer se
rozzlobi l kvul i zmnce komise, ze by Holocaust ml zahrnovat i nezidovsk obti. "Pokud to
nebude okamzit a zsadne zmnno", hrozi l Bauer clenum komise, "vyuzi j i kazdou prlezitost,
abych ... napadl tento urzl iv nvrh z jakkoliv vezejn platformy, kterou mm." (Saidel, Never
Too Late, 125 - 6, 129, 212, 221, 224 - 5)
72 Pozad viz Finkelstem, Image and Real ity, chap. 2.
73 "ZOA kritizuje expozi ci Muzea Holocaustu Profesor kter srovnval Izrael s nacismem," v
Israel Wire (5 June 1998). Neal M. Sher, "Sweep the Holocaust Museum Clean," v Jewish World
Review (22 June 1998). "Scoundrel Ti me," v PSThe Intel l ectual Guide to Jewish Affairs (21
August 1998). Daniel Kurtzman, "Holocaust Museum Taps One of Its Own for Top Spot," v
Jewish Telegraphic Agency (5 March 1999). Ira Stol l, "Holocaust Museum Acknowledges a
Mistake," v Forward (13 August 1999).
74 Noam Chomsky, World Orders Old and New (New York: 1996), 293 - 4 (Shavit).

43

DVOJ VYDRASTV

Termn "vetern Holocaustu"(Poznmka 1a) byl puvodn urcen pro ty, kdo utrpli
jedinecn trauma zidovskch ghet, koncentracnch tboru a otrockch pracovnch
tboru, casto jednoho po druhm. Pocet tchto veternu byl ke konci vlky nkde
kolem 100 000.(Poznmka 1) Pocet zijcch veternu nemuze bt v soucasnosti
vyss nez ctvrtina tohoto puvodnho poctu. Protoze prezit koncentrku se stalo
korunou mucednictv, mnoho Zidu kter strvili vlku kdekoliv jinde se pokldaj za
veterny koncentrku. Jin siln motive k takov chybn interpretaci je ovsem
materiln. Povlecn nmeck vlda poskytovala nhradu Zidum, kter byli v
ghetech nebo koncentracnch tborech. Mnoho Zidu si upravilo svou minulost tak,
aby vyhovli tomuto pozadavku.(Poznmka 2) "Jestli kazd kdo si nrokuje oznacen
vetern je nkdo," obvykle zdurazovala m matka, "koho Hitler zabjel?"
A opravdu, mnoho badatelu zpochybuje spolehlivost svdectv veternu. "Vysok
procento chyb, kter jsem nasel pri sv prci", pripomn Hilberg, "muze bt
prisouzeno svdectvm". Dokonce v rmci Holocaustovho prumyslu napr.
Deborah Lipstatov kriv zjistila, ze Holocaustov veterni casto tvrd, ze byli osobn
vysetrovni Josefem Mengelem v Auschwitzu.(Poznmmka 3)
Krom slab pamti mohou bt nkter svdectv veternu Hololocaustu
zpochybnna i z jinch duvodu. Protoze veterni jsou nyn pokldni za svtsk
svat, nikdo se jich neodvazuje na nic ptt. Absurdn tvrzen jim casto prochzej
bez poznmek. Elie Wiesel vzpomn ve svch uznvanch pamtech, ze kdyz byl
prv osvobozen z Buchenwaldua a bylo mu pouhch osmnct let, "Cetl jsem The
Critique of Pure Reason nesmjte se! - v Jidis". I kdyz odhldneme od
Wieselovo priznn, ze v t dob "Jsem tmr neznal gramatiku Jidis", tak The
Critique of Pure Reason nebyla nikdy do Jidis prelozena. Wiesel si tz vzpomn ve
spletitch detailech na "tajuplnho Talmudovho badatele", kter doshl
"mistrovstv v Madarstin za dva tdny, aby mne prekvapil". Wiesel rk v Jewish
Weekly, ze casto ochrapt nebo ztrc hlas po tom, kdy si cte knihy "nahlas pro
sebe". A reportrovi New York Times pripomnl, jak byl jednou zachycen taxi na
Times square. "Letl jsem cel blok. Byl jsem zachycen na rohu 45 ulice a

44

Broadwaye a sanitka mne sebrala a na 44. ulici." "pravda kterou presentuji je
nepikrlen", povzdechl si Wiesel, "jinak to nemohu dlat". (Poznmka 4)
V nedvnch letech byla definice "vetern Holocaustu" znovu definovna, take
oznauje nejen ty kte peili persekuci, ale i ty, kterm se podailo se nacistm
vyhnout. Zahrnuje to nap. vce ne 100 000 polskch id, kte nali toit v
Sovtskm svazu po nacistick invazi do Polska. Ovem "na ty, kdo ili v Rusku,
nebylo pohleno jinak ne na obany tto zem", k historik Leonard Dinnerstein,
zatmco "veterni koncentranch tbor vypadali jako iv mrtvoly". (Poznmka 5)
Jeden pispvatel Holocaustov webov strnky se pokld za veterna
Holocaustu, protoe jeho babika zemela v Auswitzu. Soud podle Israela
Gutmana je Wilkomirski vetern Holocaustu, protoe "jeho bolest je autentick".
ad izraelskho premira nedvno stanovil poet "ijcch vetern Holocaustu"
tm na milion. Nen opt tk najt hlavn motiv tto inflan opravy. Je tk tlait
na nov mohutn reparace, pokud u ije pouze hrstka vetern Holocaustu. Ve
skutenosti byli hlavn Wilkomorskho spolenci tm i onm zpsobem zataeni
do st Holocaustovch reparac. Jeho dtsk ptelkyn+ z Auschwitzu, "mal
Laura", shromdila mnoho penz ze vcarskch fond, i kdy ve skutenosti je v
Americe narozenou frekventantkou satanickch kult. Jej hlavn Izraelt sponzoi
byli aktivn nebo byli subvencovni organizacemi, kter se podlely na Holocaustov
kompenzaci.(Poznmka 6)
Otzka reparac poskytuje jedinen pohled na Holocaustov prmysl. Jak jsme
vidli, po spojenectv se Spojenmi stty bylo Nmecko rychle rehabilitovno a
nacistick holocaust byl zapomenut. Nicmn na potku 50-tch let Nmecko
zaalo jednat s idovskmi institucemi a podepsalo dohodu o odkodnn, Za
malho, pokud vbec njakho, tlaku zapaltilo dodnes 60 miliard dolar.
Srovnejme to naped s americkmi dluhy. Njakch 4 - 5 milion mu, en a dt
zemelo v dsledku americk vlky v Indon. Po americkm staen, jak
pipomnaj historikov, Vietnam zoufale poteboval pomoc. Na jihu bylo znieno
9000 z 15000 vesniek, 25 milion akr zemdlsk pdy, 12 milion akr les,
bylo zabito 1,5 milionu hospodskch zvat; bylo tam 200 000 prostitutek, 879 000
sirotk, 181 000 invalid a milion vdov; vech est prmyslovch mst na Severu
bylo tce pokozeno, stejn jako provincilnch a okresnch mst, a 4000 z 5800
zemdlskch drustev. Kdy ovem president Carter odmtal platit jakkoliv
reparace, tvrdil, e "ztrty byly na obou stranch". Presidentv ministr obrany
William Cohen prohlsil, e nevidl dn dvod pro "jakoukoliv omluvu, zejmna
pro vlku samotnou". Podle jeho nzoru "Tm byly pokozeny oba nrody. Oni maj
sv rmy s vlky, my nae". (Poznmka 7)
Nmeck vlda chtla odkodnit idovsk obti podle t rznch dohod
podepsanch v roce 1952. Individuln adatel dostali platbu ve smyslu Zkona o
odkodnn (Bundesentschdigungsgesetz). Zvltn dohoda s Izraelem
subvencovala pijet a rehabilitaci nkolika set tisc idovskch uprchlk. Nmeck
vlda v te dob podepsala finann vyrovnn s Konferenc o idovskch
materilnch nrocch od Nmecka, stechovou organizac Americk idovsk
komise, Americkho idovskho kongresu (AJC), B'nai Brith, Spojen distribun
komise atp. Tato Konference o nrocch mla pout penze, 10 milion dolar

45

rocn po 12 let, nebo miliardu dolaru v soucasn hodnot, ke kompenzaci
zidovskch obt nacistick persekuce, kter propadly stem kompenzacnho
procesu.(Poznmka 8) Moje matka byla takovm prpadem. Jako veternka
varsavskho ghetta, koncentracnho tbora Majdanek, a otrockho pracovnho
tbora v Czenstochow a Skarszysko Kamiena dostala jako kompenzaci od
nmeck vldy pouze 3500 dolaru. Jin zidovsk obti (a mnoz, kter ve
skutecnosti obtmi nebyli) ovsem dostali od Nmecka celozivotn penze, kter
dohromady dlaj stovky tisc dolaru. Penze predan Konferenci o nrocch byly
urceny pro ty zidovsk obti, kter dostaly minimln nhradu.
Opravdu, nmeck vlda se rozhodla explicite vyjdrit v dohod s Konferenc o
nrocch, ze penze budou vhradn pro zidovsk veterny, presn definovan,
kterm nebyla spravedliv nebo odpovdajcm zpusobem urcena nhrada
nmeckmi soudy. Konference vyjdrila pohorsen nad tm, ze jej dobr povst
byla zpochybnna. Po podepsn dohody Konference vydala tiskov prohlsen,
kter podtrhlo, ze penze budou pouzity pro "Zidy perzekuovan nacistickm
rezimem, kterm existujc a navrzen legislativa nemuze poskytnout nhradu".
Konecn dohoda vyzadovala od Konference, aby pouzila penze na "ulehcen,
rehabilitaci a presdlen zidovskch obt".
Konference o nrocch zhy dohodu anulovala. V prudkm rozporu s jejm znnm i
duchem urcila Konference penze ne pro rehabilitaci zidovskch obt, ale pro
rehabilitaci zidovskch spoleenstv. Skutecn, hlavn princip Konference o nrocch
zakzal pouzit penz k "prmmu pridlen jednotlivcum". Podle klasickho
principu sledovn vlastnch zjmu udlila ovsem konference vjimky pro dv
kategorie obt: rabny a "vznacn zidovsk vudce", kter dostali osobn platby.
Clensk organizace Konference o nrocch pouzily prevznou cst penz k
financovn ruznch vlastnch oblbench projektu; ovsem jakkoliv prnos (pokud
vubec existoval) pro jednotliv zidovsk obti byl neprm nebo nhodn.(Poznmka
9) Velk sumy byly zdlouhav smrovny zidovskm komunitm v arabskm svt
a vyuzity k emigraci Zidu z vchodn Evropy.(Poznmka 10)
Tak z nich financovaly takov kulturn podniky jako Holocaustov muzea a
universitn katedry pro Holocaustov studie stejn jako Yad Vashem, vstavn lod
podporujc "spravedliv Goje".
Pozdji se Konference o nrocch rozhodla privlastnit si vrcen znrodnn
zidovsk majetek v bvalm Vchodnm Nmecku. v cen stovek milionu dolaru,
kter po prvu nlezel zijcm zidovskm ddicum. Kdyz na Konferenci zatocili
okraden Zid kvuli tomuto nebo jinmu zneuzit pozice, Rabbi Arthur Hertzberg
hodil spnu na ob strany, kdyz rekl: "To nen o spravedlnosti, to je boj o penze".
(Poznmka 11) Kdyz Nmci a Svcari odmtli platit nhrady, nebesa nemohou
pojmout spravedlivjs rozhorcen organizovanho zidovstva. Ale kdyz zidovsk elity
okrdaj zidovsk veterny, nen to zdn etick problm, je to jen o penzch.
Zatmco moje zemrel matka dostala kompenzaci pouze 3500 dolaru, ostatn kter
se podleli na procesu reparac dopadli mnohem lpe.
Vykazovan rocn plat Saula Kagana, dlouhodobho vkonnho sekretre

46

Konference o nrocch je 105 000 dolaru. V rmci setren konference byl Kagan
usvdcen z 33 prpadu mysln zneuzitch prostredku a vru kdyz vedl New
Yorkskou banku. (Rozsudek byl zmnn az po cetnch intervencch). Alfonso
D'Amato, bval sentor za New York, zastupuje Holocaustov spory proti
nmeckm a rakouskm bankm za 350 dolaru za hodinu plus nklady. Za prvch
sest mscu prce dostal 103 000 dolaru. Predtm byl D'Amato verejn pochvlen
od Wiesela za "citliv prstup k zidovskmu utrpen". Lawrence Eagleburger, ministr
zahranic presidenta Bush, dostv rocn plat 300 000 dolaru jako predseda
Komise pojistn nroku z Holocaustov ry. "At uz plat kogokoliv" podle nzoru
Elana Steinberga ze Svtovho zidovskho kongresu, "je to absolutn vhra". Kagan
dostane kazdch 12 dn, Eagleburger kazd 4 dny a D'Amato kazdch 10 hodin to,
co dostala moje matka za sestiletou nacistickou persekuci.(Poznmka 12)
Cenu za nejlpe placenho Holocaustovho podvodnka ovsem nejspse patr
Kennethu Balkinovi. Je destky let prominentnm predstavitelem americkch Zidu,
rd ADL a Konferenci presidentu hlavnch americkch zidovskch organizac. V
soucasnosti Bialkin zastupuje pojistovnu Generali proti Eagleburgerov Komisi za
vykazovanou "velkou sumu penz".(Poznmka 13)
V poslednch letech se stal Holocaustov prumysl prmm vydracskm podnikem.
Predstr, ze zastupuje vsechny Zidy, ziv ci mrtv, uplatuje nroky na zidovsk
majetek po cel Evrop. Tato vtipn predezdvan "posledn kapitola Holocaustu",
toto dvojit vydrn evropskch zem i legitimnch zidovskch zadatelu jako prv
postihlo Svcarsko. Nejprve popsi nroky vznesen proto Svcarsku. Potom
prinesu dukazy a ukzi ze mnoh nroky jsou nejen zalozeny na podvodu, ale
prinsej prospch spse tm, kdo pozadavky vznsej, nez tm, komu jsou urceny.
Pri oslav 50. vroc konce Druh svtov vlky se svcarsk president formln
omluvil v kvtnu 1945 za neposkytnut tocist Zidum bhem nacistickho
Holocaustu. (Poznmka 14) Asi v tze dob byla znovu otevrena diskuse o dlouho
rozebran otzce zidovskch vkladu v prubhu Druh svtov vlky. V siroce
rozebranm prbhu izraelst novinri citovali dokument - nesprvn precten, jak
se pozdji ukzalo - potvrzujc, ze svcarsk banky dosud udrzuj zidovsk konta z
doby Holocaustu, kde jsou ulozeny miliardy dolaru.(Poznmka 15)
Svtov zidovsk kongres, organizace odumrajc po sv kampani odsuzujc Kurta
Waldheima jako vlecnho zlocince, v tom nasla novou prlezitost k demonstraci
sv sly. Zhy pochopili, ze Svcarsko je snadn korist. Mlokdo bude sympatizovat
s bohatmi svcarskmi bankri proti "potrebnm zidovskm veternum". Ale je
dulezitjs, ze svcarsk banky byly pod ekonomickm tlakem ze Spojench sttu.
(Poznmka 16)
Koncem roku 1995 se Edgar Bronfman, president WJC a syn rednka zidovsk
Konference o nrocch, a Rabbi Israel Singer, generln tajemnk WJC a magnt
pres nemovitosti, setkali se svcarskmi bankri.(Poznmka 17) Bronfman, ddic
Seagram liquor fortune (jeho osobn bohatstv je odhaduje na 3 miliardy dolaru),
pozdji skromn informoval Bankovn vbor Sentu, ze mluvil "jmnem zidovskho
lidu" a rovnz "6 milionu, kter za sebe mluvit nemohou".(Poznmka 18) Svcarst
bankri uvedli, ze mohou urcit pouze 775 anonymnch mrtvch ctu s celkovou

47

cstkou 32 milionu dolaru. Navrhli tuto sumu jako zklad jednn s WJC, kter to
odmtl jako neadekvtn. V prosinci 1995 se Bronfman spojil se sentorem
D'Amatem. Podle pruzkumu byly jeho nadje na volbu do Sentu na dn a sentn
volby prede dvermi, proto se D'Amato chopil tto prlezitosti k poslen pozice u
zidovsk komunity s jejmi rozhodujcmi hlasy a bohatmi politickmi sponzory. Nez
Svcari definitivn padli na kolena, mobilizoval WJC, vyuzvajc skly
Holocaustovch instituc (vcetn Pamtnho Holocaustovho muzea a Centra
Simona Wiesenthala) celou politickou representaci Spojench sttu. Od presidenta
Clintona, kter s D'Amatem zakopal vlecnou sekeru (slysen o prpadu Whitewater
stle probhala) a dal mu podporu, pres jedenct agentur federln vldy, rovnz
Snmovnu representantu a Sent, az po sttn a lokln vldy po cel zemi, ob
politick strany tlacily, aby postavily verejn cinitele do jedn linie k obzalob
zrdnch Svcaru.
Holocaustov prumysl vyuzil Snmovnu a Sent jako odrazov mustek a rozehrl
nestoudnou pomlouvacnou kampa. Vzhledem k nekonecn vstrcnmu a
duvrivmu tisku pripravenmu dt palcov titulky libovoln historce o Holocaustu,
jakkoliv smsn, pomlouvacnou kampa jiz neslo zastavit. Gregg Rickman,
D'Amatuv hlavn legislativn nstroj, se honos tm, ze svcarst bankri byli
"postaveni pred soud verejnho mnn, jehoz program je pod nas kontrolou.
Bankri hraj na nasem hristi, a my jsme soudci, porota a kati." Tom Bower, hlavn
badatel ve vci protisvcarsk kampan, predezdv D'Amatovy pozadavky na
slysen jako "pozadavek na verejn proces pred klokanm soudem".(Poznmka 19)
Hlsnou troubou protisvcarsk svatyn byl vkonn reditel WJC Elan Steinberg.
Jeho hlavn funkc bylo rozdlovn desinformac. "Teror problmu je" podle Bowera
"Steibergovou zbran, kdyz prons proudy obvinn, aby zpusobil nepohodl a
otresy. Zprvy OSS, casto zalozen na septand a nespolehlivch zdrojch, ktermi
historici po lta opovrhuj jako klepy, a kterm je najednou dvna nekritick duvra
a sirok publicita", "Posledn co banky potrebuj je negativn publicita", jak vysvtluje
Rabbi Singer. "Budeme to dlat, dokud banky nereknou 'Dost! Chceme
kompromis'". Rabbi Marvin Hier, dkan Centra Simona Wiesenthala, skostliv
db, aby se nestratil ze svtla publicity, okzale uvedl, ze Svcari vznili uprchlky v
"otrockch pracovnch tborech". (Hieruv syn a dcera jsou na vplatn listin Centra
Simona Wiesenthala, kter provozuje jako rodinn podnik, dohromady pobrali
Hierovi v roce 1995 plat 520 000 dolaru. Centrum je proslul svou expozic
"Disneyland-setkn-v-Dachau" a "spsnm pouzitm taktiky strasidelnch senzac
k zskvn dotac".) "Ve svtle palby medi a strdn pravdy a domnnek, faktu a
fikce", uzavr Itmar Levin, "je lehk pochopit, proc mnoho Svcaru vr, ze jejich
zem je obt njak formy mezinrodnho spiknut".(Poznmka 20)
Tato kampa rychle degenerovala na urzky svcarskho lidu. Ve studii
podporovan D'Amadovm radem a Centrem Simona Wiesenthala Bower
popisuje, ze "zem, jejz obcan ... se honos svm sousedum svm
zvidnhodnm bohatstvm, zcela zjevn vydlvala na krvavch penzch"; ze
"zrejm uctvan obcan nejmrumilovnjsho nroda na svt ... jsou obvinni z
bezprecedentn krdeze"; ze "nepoctivost je kulturnm projevem, ve kterm je kazd
Svcar zdokonalovn, aby chrnil nrodn povst a prosperitu", ze kazd Svcar byl
"instinktivn pritahovn zdravou prosperitou" (jen Svcar?); ze "vlastn zjem byl

48

hlavnm vodtkem svcarskch bank" (jen svcarskch bank?), ze "mal skupinka
svcarskch bankru se stala chamtivjs a nemorlnjs nez ostatn"; ze
"zamlcovn a podvod byly praktickm umnm svcarskch diplomatu" (Jen
svcarskch diplomatu?); ze "omluvy a resignace nejsou bzn ve svcarsk
politick tradici" (pouze jejich vlastn?); ze "svcarsk chamtivost je jedinecn"; ze
"svcarsk charakter" je kombinac "jednoduchost a dvojakosti" a "za zdnlivou
laskavost se skrv tvrdohlavost a za tm vsm je pevn egoistick nechpn cizch
nzoru"; ze Svcari byli "nejen podivn bezbarv lid, kter neplod zdn umlce,
zdn hrdiny po Vilmu Tellovi a zdn sttnky, ale byli necestnmi kolaboranty s
nacismem, kter profitovali z nacistick genocidy" atd. Rickman to oznacuje za
"hlubs pravdu" o Svcarech "Prehlubok, snad hlubs nez si mysl, latentn
arogance o sob a proti jinm, kdo existuj, ve svm vnitrnm obraze. Vyzkousejte si,
jak to dlaj, nemohou skrt svou vchovu."(Poznmka 21) Mnoho s tchto nadvek
je jako ty, kter podle nich uplatuj antisemit proti Zidum.
Hlavnm obvinnm je, ze existovalo, slovy Bowerovch nadpisu podkapitol,
"padest let Svcarsko-nacistick konspirace, aby ukradli miliardy evropskm
Zidum a Holocaustovm veternum". To se stalo zarkadlem Holocaustovho
restitucnho vydrn, z toho sestv "nejvts loupez v djinch lidstva". Podle
Holocaustovho prumyslu patr vsechny zlezitosti, kter se tkaj Zidu. do zvlstn,
superlativov kategorie nejhors, nejvts....
Holocaustov prumysl nejprve uvdl, ze svcarsk banky zsadn odmtaly
leglnm ddicum obt Holocaustu prstup k mrtvm kontum z vklady mezi 7
miliardami a 20 miliardami dolaru. "Bhem poslednch 50 let", informoval Time na
tituln strnce, "trvalou politikou" svcarskch bank "byla kamenn zed, kdyz se
Holocaustov veterni ptali na konta jejich mrtvch prbuznch". S odvolnm na
duvrnost legislativn zavedenou v roce 1934, cstecn aby zamezili nacistum v
prstupu k zidovskm kontum, D'Amado poucoval Bankovn komisi Snmovny:
"Nen ironi, ze kazd systm povzbuzuje lidi prijt a zalozit si konto, ale je pouzita
duvrnost, aby se zabrnilo lidem samotnm a jejich ddicum v prstupu k jejich
ddictv, k jejich prvum? To je zvrhl, zdeformovan, prekroucen."
Bower udchan pripomn objev jednoho klcovho dukazu svcarsk
vrolomnosti: "Stst a pracovitost prineslo kamnek, kter potvrzuje platnost
Bronfmanovy stznosti. Zpravodajsk zprva ze Svcarska z cervence 1945
konstatuje, ze Jacques Salmonivitz, majitel Societe Generale de Surveillance,
notrsk a depozitn spolecnosti v Zenev se spojenm na balknsk zem, m
seznam 182 zidovskch klientu, kter svrili 8,4 milionu svcarskch franku a asi 90
000 dolaru notri bhem svho prjezdu z Balknu. Zprva dodvala, ze dosud
nepozadovali svuj majetek. Rickman a D'Amato byli nadsen." Na svuj vlastn cet
se tm RIckman ohn jako dukazem svcarsk zlocinnosti. Nikdo se ovsem
nezmiuje o tom, ze Salmonovitz byl Zid. (Skutecn platnost tchto pozadavku bude
diskutovna dle).(Poznmka 22)
Koncem roku 1996 prehldka starsch zidovskch dam a jednoho muze dorucila
kongresovmu Bankovnmu vboru svdectv o zlocinech svcarskch bankru.
Presto tmr zdn z tchto svdku podle Itmara Levina, vydavatele hlavnch
izraelskch obchodnch novin, "neprinesl zdn reln dukaz existence aktiv ve

49

svcarskch bankch". K zvtsen divadelnho efektu tohoto svdectv D'Almado
pozdal Elie Wiesela aby prinesl svdectv. Ve svm dle casto citovanm
svdectv Wiesel vyjdril sok - sok! - odhalenm, ze pachatel Holocaustu chtli
Zidy oloupit pred tm, nez je zabili: "Zpoctku jsme se domnvali, ze konecn resen
bylo motivovno jen jedovatou filosofi. Ted vme, ze nejen chtli Zidy zabt, at to zn
jakkoliv strasideln, ale chtli zidovsk penze. Kazd den jsme se o t tragedii
dozvdali vc. Copak neexistuje njak mez bolesti? Njak mez nsil?"
Samozrejm, nacistick plundrovn Zidu je tzko ncm novm; velk cst
seminrn studie Raula Hilberga The Destruction of the European Jews,
publikovan v roce 1961 je vnovna nacistickmu vyvlastnn Zidu.(Poznmka 23)
Bylo tz uplatnno, ze svcarst bankri ukradli vklady obt Holocaustu a metodicky
znicily ziv zznamy o nich, a ze nejen Zid utrpli touto sprostrnou. Kdyz
napadala v jednom slysen Svcarsko, deklarovala sentorka Barbara Boxerov:
"Tento vbor nebude trvat na politikou dvoj tvre csti svcarskch bank.
Nevykldejte svtu, ze si vybrte kdyz drancujete." 24
Ale bda! "Propagandistick hodnota" (Bower) starsch zidovskch zadatelu
dosvdcujc svcarskou vrolomnost se rychle vycerpala. Holocaustov prumysl
tedy nasel nov tma. Mdia se rychle zamrila na svcarsk nkup zlata, kter
nacist vyplenili z strednch zlatch pokladu Evropy bhem vlky. I kdyz to bylo
presentovno jako prekvapujc odhalen, nebyla to zdn nov skutecnost. Autor
standardn studie o t vci, Arthur Smith, rekl pri snmovnm slysen: "Cel
dopoledne a odpoledne jsem poslouchal o vcech, kter byly ve znacnm rozsahu
znmy ve sv podstat radu let; nejsem ani tak prekvapen tm, ze jsou
presentovny, ale tm, ze jsou presentovny jako senzace". Smyslem slysen
ovsem nebylo informovat, ale, slovy novinrky Isabely Vincentov, "vytvorit senzacn
historku".Az bude nahzeno dost blta, jak rozumn predpokldali, Svcarsko to
vzd.(Poznmka 25)
Jedin opravdov nov tvrzen bylo, ze Svcarsko vdom kseftovalo se "zlatem
obt". To znamen, ze nakoupili velk mnozstv zlata, kter nacist roztavili a slili
do tyc po odebrn obtem koncentracnch a likvidacnch tboru. WJC podle
Bowerovy zprvy "potrebuje citov zvr, kter spojuje Holocaust a Svcarsko". Toto
nov odhalen svcarsk zrady bylo proto prijato jako dar z nebes. "Pr obrzku",
rk Bower, "bylo plivjsch nez soustavn hledn zubarskho zlata, vytrzenho z
st zidovskch tl vytazench z plynovch komor ve vyhlazovacch tborech." "Fakta
jsou velmi, velmi stresujc". zanotoval D'Amato truchliv pri snmovnm slysen,
"protoze hovor o vyloupen pokladu z domovu, z nrodnch bank, s tboru smrti,
zlatch hodinek a prvsku a brlovch obroucek a plomb z lidskch
zubu".(Poznmka 26)
Krom blokovn prstupu k Holocaustovm ctum a nkup uloupenho zlata byli
Svcari ovinni z konspirace s Polskem a Madarskem pri okrdn Zidu. Podstatou
je, ze penze na anonymnch ctech polskch a madarskch obcanu (mnoz z nich,
ale ne vsichni, byli Zid) byly pouzity Svcarskem ke kompenzaci svcarskho
majetku znrodnnho tmito vldami. Rickman o tom pse jako o "prekvapujcm
odhalen, jedno z tch, kter sraz Svcarsko na kolena a spust poplach". Ale
vsechna fakta byla predem siroce znma a popsna v prvnickch casopisech z

50

potku 50-tch let. Navc, pes vechno mediln hal, celkov suma nein
nakonec vce ne milion dolar v souasnch hodnotch.(Poznmka 27)
Ji ped prvnm sentnm slyen o mrtvch kontech v dubnu 1966 souhlasily
vcarsk banky se sestavenm vzkumn komise a poddit se jejm zvrm.
Skldala se ze esti len, po tech ze Svtov idovsk restitun organizace a
vcarsk bankovn asociace, vedl j Paul Volcker, bval pedseda US Federln
rezervn banky, tato "Nezvisl komise vznamnch osobnost" byla formln
ustanovena v kvtnu 1966 :Memorandem porozumn". Krom togo vcarsk
vlda jmenovala v prosinci 1966 "Nezvislou komisi expert" vedenou profesorem
Jean-Francoisem Bergierem, jejm lenem byl prominentn izraelsk Holocaustov
badatel Saul Friedlnder, aby prozkoumala vcarsk obchod se zlatem s
Nmeckem bhem Druh svtov vlky.
Ovem dve, ne tyto orgny mohly vbec zahjit prci, Holocaustov prmysl tlail
na finann vyrovnn se vcarskem. vcarsko protestovalo, e jakkoliv dohoda
mus samozejm pokat na nlezy komise; jinak je "donucovnm a vydrnm".
WJC ovem zahrlo vdy vyhrvajc kartou a vyslovilo obavu o nepjemnou situaci
potebnch obt Holocaustu". "Mm problmem je as", ekl Bronfman
Snmovnmu Bankovnmu vboru v prosinci 1966, "a jsou vichni ti veterni
Holocaustu, o kter mm starost". Jeden se div, pro by zkostn miliard nemohl
na as sm pispt v jejich nedobr situaci. Pi odmtnut jednoho vcarskho
nvrhu na vyrovnn v stce 250 milion dolar, Bronfman zavtil: "Nedlejte nm
dnou laskavost. Dm ty penze sm." Ale nedal. vcarsko potom v noru 1977
nabdlo jako 200 milionu dolar jako "speciln fond pro potebn obti
Holocaustu", ve prospch "osob, kter potebuj pomoc nebo speciln podporu"
dokud komise neskon svou prci. (Tento fond byl solventn jet tehdy, kdy
Bergierova a Volckerova komise ukonily sv zprvy). Tlaky Holocaustovho
prmyslu na konen vyrovnn ovem neochabovaly, spe pokraovaly v
manipulaci. Obnoven vcarsk prosby stle padaly do hluchch u, pestoe to
byl nakonec WFC, kdo zpotku volal pro toto morln opaten. Po pravd,
Holocaustov prmysl by mohlo na jejich nlezu jenom tratit; kdyby se jen nakonec
jen nkolik nrok ukzalo oprvnnch, nroky vi vcarskm bankm by ztratily
dvryhodnost; a kdyby mly bt ureny legitimn nroky, i kdyby jich bylo hodn,
vcai by byli povinni odkodnit pouze je a ne idovsk organizace. Jin zaklnadlo
prmyslu Holocaustu k, e odkodnn je "o dve a spravedlnosti, ne o
penzch". "To nen o penzch", vtipkuj nyn vcai, "to je o 'vce
penz'".(Poznmka 28)
Aby popohnal veejnou hysterii, Holocaustov prmysl koordinoval dvouzubou
strategii "terorizovn" (Bower) vcarska k pokoe: tdn-akn soudn procesy a
ekonomick bojkot. Prv tdn-akn soudn proces byl zahjen v jnu 1996
Edwardem Paganem a Robertem Swiftem ve vci Gizely Weishausov (jej otec
hovoil o penzch uloench ve vcarsku ped svou smrt v Auschwitzu, ale banka
odmtla jej povlen dotazy) a "jin v podobn situaci" o 20 miliard dolar. O dva
tdny pozdji Centrum Simona Wesenthala, kter najalo prvnky Michaela
Hausfelda a Melvyn Weisovou, zahjili druh tdn-akn soudn proces, a v lednu
1977 Svtov kongres ortodoxnch idovskch spoleenstv zahjilo jet tet.
Vechny ti procesy se odehrvaly ped soudcem Edwardem Kormanem, soudcem

51

US okresnho soudu v Brooklynu, kter je sloucil. Prinejmensm jedna strana
procesu, torontsk prvnk Sergio Karas, litoval tuto taktiku: "Trdn-akcn procesy
neudlaj nic uzitecnho, jen provokuj masovou historii a svcarsk vprask. Jen
podporuj mtus o zidovskch prvncch, kter nechtj nic jinho nez penze. Paul
Volcker oponoval trdn.akcnm procesum z toho duvodu, ze "budou narusovat nas
prci jako potenciln prcina neefektivnosti" - z hlediska Holocaustovho prumyslu
nedulezit zjem, pokud neprinese nov podnt.(Poznmka 29)
Hlavn zbran ke zlomen svcarskho odporu byl ovsem ekonomick bojkot. "Nyn
bude bitva mnohem spinavjs" varoval Avraham Burg, predseda Zidovsk
agentury a izraelsk predk ve kauze svcarskch bank v lednu 1997. "Zatm jsme
drzeli zptky mezinrodn zidovsk tlak". Jiz v lednu 1996 WJC zacal plnovat bojkot.
Bronfman a Singer kontaltovali kontrolora New York CIty Alana Hevesiho (jehoz
otec byl prominentnm rednkem AJC) a kontrolora sttu New York Carla McCalla
Mezitm oba kontrolori investovali miliardy dolaru do penzijnch fondu. Hevesi tz
predsed US asociaci kontroloru, kter investovala 30 bilionu dolaru v penzijnch
fondech. Koncem ledna Singer pripravoval strategii s guvernrem Georgem
Patakim z New Yorku a rovnz s D'Amatem a Bronfmanem na svatb sv dcery.
"Podvejte se, co jsem j za muze", premtal Rabbi, "kdyz dlm obchody i na
svatb m dcery".(Poznmka 30)
V noru 1996 napsali Hevesi a McCall svcarskm bankm o hrozcch sankcch. V
rjnu jim guvernr Pataki verejn slbil podporu. Bhem nkolika prstch mscu
lokln a sttn vldy v New Yorku, New Jersey, Rhode Islandu a Illinois vsichni
predlozili rezoluci hrozc ekonomickm bojkotem, pokud svcarsk banky nebudou
cist. V kvtnu 1997 msto Los Angeles, kter vyzvedlo z ctu sto milionu dolaru z
penzijnch fondu ze svcarskch bank, zahjilo prv sankce. Hevesi rychle
nsledoval prkladu se sankcemi v New Yorku, Kalifornii, Massachusetts a Illinois,
kter se pridali v nkolika dnech.
"Chci 3 miliardy dolaru nebo nic", prohlsil Bronfman v prosinci 1997, "abych to
vsechno ukoncil, trdn-akcn soudn procesy, Volckeruv proces a to ostatn".
Mezitm D'Amato a a bankovn rednci sttu New York se pokouseli zablokovat
nov zformovanou United Bank of Switzerland (Spojen Svcarsk banka) (spojen
hlavnch svcarskch bank) pri operacch ve Spojench sttech. "Pokud se Svcari
neprestanou brnit, potom budu pozadovat od vsech akcionru v USA, aby prerusili
sv obchody s nimi", varoval Bronfman v breznu 1998. "Je na case ujasnit, zda to
bude vyreseno nebo se to zmn na totln vlku". V dubnu zacaly Svcari pocitovat
tlak, ale stle se brnily pred bdnou kapitulac. (Bhem roku 1997 Svcari vykzali
ztrtu 500 milionu dolaru pri odrzen toku Holocaustovho prumyslu.) "Ve
svcarsk spolecnosti je nakazliv rakovina", nadval Melvyn Weiss, jeden z trdn-
aktivnch prvnku, "Dme jim prlezitost zbavit se toho silnou dvkou radiace za
velmi nzkou cenu a oni toho nechaj". V cervnu svcarsk banky udlaly "konecnou
nabdku" 600 milionu dolaru. Predseda ADL Abraham Foxman, sokovn
vcarskou aroganc, ztz potlacoval svuj vztek: "Toto ultimatum je urzkou pamti
obt, jejich veternu a tch z zidovsk komunity, kdo se v dobr vuli nabdli
Svcarum ke spoluprci k resen tto obtzn zlezitosti". (Poznmka 31)
V cervenci 1998 Hevesi a McCall pohrozili jest tvrdsmi sankcemi.

52

New Jersey, Pennsylvania, Connecticut, Florida, Michigan, a Kalifornie se pripojili
bhem nkolika dn. V polovin srpna se Svcari s konecnou platnost zhroutili. V
trdn-akcnm vypordn zprostredkovanm soudcem Kormanem svcarsk banky
souhlasily se zaplacenm 1,25 miliard dolaru. "Clem dodatecnch plateb", jak
potvrdily svcarsk banky v tiskovm prohlsen, "je zabrnit hrozb sankc, stejn
jako nkladnmu soudnmu rzen".(Poznmka 32)
"Byli jste skutecnmi pionry v tomto prbhu", gratuloval izraelsk premir
Benjamin Netanyehu D'Amatovi". "Vsledkem nen jen zisk v hmotn oblasti, ale tz
vtzstv ducha".(Poznmka 33) Skoda ze nerekli "Vtzstv vule".
Dohoda o 1,25 miliardch dolaru pokryla v podstat tri trdy - nroky z mrtvch
svcarskch kont, odmtnutch zadatelu o svcarsk asyl a otrock prce a
svcarskho zisku z otrock prce.(Poznmka 34) Z tchz hledisek, z nichz se Zid
oprvnn rozhorcuj na "proradn Svcary" lze ovsem vinit USA, se stejnm, ne-li
vtsm oprvnnm. Vrtm se ted k zlezitosti mrtvch ctu USA. Stejn jako
Svcarsko, USA omtly vstup zidovskch uprchlku pred nacismem pred a v prubhu
Druh svtov vlky. Presto se americk vld nezdl pozadavek na nhradu,
reknme, zidovskch uprchlku z nestastn lodi St. Louis. Predstavte si reakci,
kdyby tisce haitskch uprchlku a uprchlku se Stredn Ameriky, kter uprchli pred
smrtcmi komandy financovanmi ze Spojench sttu pozadovaly nhradu. A i kdyz
Svcarsko je svou rozlohou a svmi zdroji nesrovnateln se Spojenmi stty, prijalo
stejn uprchlku jako USA (asi 20 000) bhem nacistickho
Holocaustu.(Poznmka 35)
Jedinou formou odcinn minulch hrchu, jak uc americt politici Svcarsko, je
poskytnut materiln kompenzace. Stuart Eizenstat, nmstek ministra obchodu a
Clintonuv speciln povrenec pro materiln restituce, pokldal svcarskou
nhradu Zidum za "dulezit lakmusov test vule generace celit minulosti a napravit
jej krivdy". Ackoliv nemohou bt "cinni zodpovdnmi za to, co se stalo pred
mnoha lety", jak potvrdil D'Amato bhem slysen v Sentu, Svcarsko m stle
"zodpovdnost a povinnost npravy toho, co je oprvnn v tomto okamziku".
Verejnou podporou kompenzacnch pozadavku WJC se president Clinton se
podobnm zpusobem prihlsil k tomuto principu "musme konfrontovat a jak
nejlpe muzeme napravit nespravedlnost minulosti". "Historie nezn promlcen"
rekl predseda James Keach bhem slysen snmovn Bankovn komise, a
"minulost nesm bt nikdy zapomenuta". "je nutno vyjasnit", vyjdrili kongresov
vudci obou stran v dopise ministrovi zahranic, ze "reakce za tato restitucn zlezitost
bude vnmna jako test dodrzovn lidskch prv a platnosti prva". A ve vzv
svcarskmu parlamentu, ministryn zahranic Madeleine Albrightov vysvtlila, ze
ekonomick nhrady poskytnut Svcarskem za zrusen zidovsk konta "byly
pozadovny od prst generace, a odpovd to tomu, jak se svt nyn dv na
svcarsk lid, ne aby vyjdrily zodpovdnost za cinnost jejich otcu, ale jako
velkolep gesto, kter muze brt v tto vci udlno k nprav minulosti".
(Poznmka 36) Vznesen slova, ale nejsou nikde slyset - pokud se jim prmo
nevysmvme - pokud se jedn o kompenzaci afro-americanu za
otroctv".(Poznmka 37)
Zustv nejasn, jak prospch budou mt "potrebn veterni Holocaustu" z tto

53

konecn dohody. Gizella Weisshausov, prvn zadatelka ve vci mrtvch
svcarskch kont, propustila svho prvnho zstupce Edwarda Fagana s
obvinenm, ze j zneuzil. Faganuv cet za zastupovn u soudu cin dosud 4 miliony
dolaru. Celkov nklady prvnku cin az 154 milionu dolaru, z bznou taxou 600
dolaru za hodinu. Jeden prvnk pozaduje 2 400 dolaru za precten knihy Toma
Bowera Nazi Gold. "Zidovsk skupiny a veterni", informuje New Yorksk Jewish
Week , "si sundvaj rukavicky pri zpase o sv podly z nhrad svcarskch bank ve
vsi 1,25 miliard dolaru". Zalobci a veterni pozaduj, aby vsechny penze maj bt
rozdleny prmo mezi n. Zidovsk organizace ovsem pozaduj svuj podl na akcch.
Greta Beerov, klcov kongresov svdek proti svcarskm bankm, poukazuje na
rostouc nroky zidovskch organizac a dozaduje se u Kormanova soudu "Nechci
bt rozslpnuta jako obtzn hmyz". Nehled na "potrebn veterny Holocaustu"
pozaduje WJC tmr polovinu svcarskch penz pro zidovsk organizace a
"Holocaustov vzdln". Centrum Simona Wiesenthala pozaduje, aby "hodn"
zidovsk organizace dostaly penze, "cst by ml jt na zidovsk vzdlvac centra".
Jak reformn tak ortodoxn zidovsk organizace uvdj jako duvod vtsho podlu na
koristi, ze tch 6 milionu mrtvch by preferovalo jejich vtev judaismu. Zatmco
Holocaustov prumysl tlacil Svcarsko k co nejrychlejsmu resen, protoze to byly ve
sv podstat penze "potrebnch veternu Holocaustu, kter kazd den umraj".
Ovsem jakmile jim Svcari pripsali penze, nalhavost zzracn zmizela. Jest po
vce nez pop roce od vypordn neexistoval zdn pln na rozdlen. Nez byly
penze konecn rozdleny, "potrebn veterni Holocaustu" budou nejspse mrtvi. Ve
skutecnosti k prosinci 1999 nebyla ze "Specilnho fondu pro potrebn
Holocaustov veterny" zalozenho v noru 1997 rozdlena ani polovina
skutecnm obtem. Po zaplacen poplatku prvnkum byly svcarsk penze
rozdlena do pokladen "hodnch" zidovskch organizac. (Poznmka 38)
Nelze obhjit zdn vypordn", jak napsal Burt Neuborne, profesor prva New
Yorksk university a clen trdn-akcnho tmu prvnku v New York Times, "pokud
dovol, aby se Holocaust stal vdlecnm podnikem pro svcarsk banky". Edgar
Brofman dojemn dokazoval pred Bankovn komis Snmovny, ze Svcarsku nesm
"bt povoleno, aby mlo zisk z popelu Holocaustu". Na druh stran Bronfman
nedvno potvrdil, ze pokladna WJC nahrabala ne mn nez !asi 7 miliard dolaru" z
kompenzacnch penz". (Poznmka 39)
Autoritativn zprvy o svcarskch bankch nebyly dosud publikovny. Lze soudit, ze
podle Bowerovch nroku, "padestilet konspirace mezi nacisty a Svcarskem na
ukraden miliard evropskm Zidum a veternum Holocaustu".
V cervenci 1998 vydala Nezvisl komise expertu (Bergier) svou zprvu Switzerland
and Gold Transactions in the Second World War (vcarsko a zlat transakce za
Druh svtov vlky). (Poznmka 40) Komise potvrdila, ze svcarsk banky
nakoupily zlato od nacistickho Nmecka, dohromady v cen asi 4 miliardy dolaru v
soucasn hodnot, prestoze vdly, ze bylo ukradeno z strednch bank v
okupovan Evrop. Bhem slysen v Kongresu vyjdrili poslanci kongresu vyjdrili
svuj sok, ze svcarsk banky obchodovaly s ukradenm majetkem, a co je jest
hors, jest provdly tyto do nebe volajc praktiky. Jeden kongresman, litujc, ze
zkorumpovan politikov ukldali sv neprvem nabyt zisky ve svcarskch
bankch, zdal Svcarsko, aby prijalo legislativu proti "tto tajn manipulaci s

54

penzi . . . politickmi prominenty nebo vudci nebo lidmi, kter sv poklady uloupili".
Jin kongresman, kdyz narkal nad "mnozstvm mezinrodnch, vysoce
zkorumpovanch vldnch rednku a obchodnku, kter nasli azyl pro znacn
bohatstv ve svcarskch bankch", se nahlas podivoval, zda "svcarsk bankovn
systm slouz zlocincum tto generace a zemm kter predstavuj, zpusobem . . .
jakm poskytoval azyl nacistickmu rezimu pred 55 lety?"(Poznmka 41) Ten
problm si skutecn zaslouz rozbor. Rocn se odhaduje, ze 100 - 200 miliard
dolaru pochzejcch z politick korupce je zaslno po celm svt pres hranice a
ukldno do soukromch bank. Pokrn Kongresov bankovn komise by ovsem
mlo vts vhu, kdyby pln polovina tohoto "ileglnho toku kapitlu" nebyla
ukldna v americkch bankch s plnou podporou zkonu USA.(Poznmka 42)
Soucasnmi uzivateli tchto leglnch US "tocist" jsou i Raul Salinas de Gortari,
bratr minulho mexickho presidenta, a rodina bvalho Nigerijskho dikttora
generla Sani Abacha. "Zlato uloupen Adolfem Hitlerem a jeho stoupenci", jak
pozoruje Jean Ziegler, svcarsk parlamentr zlostn kritick ke svcarskm
bankm, "se ve sv podstat nelis od krvavch penz" nyn ulozench na
soukromch svcarskch kontech dikttoru Tretho svta. "Miliony muzu, zen a dt,
kter privedli ke smrti Hitlerovi licencovan zlodji" a "statisce dt umr rocn na
nemoci a podvzivu" ve Tretm svt, protoze "tyrani vydrancovali sv zem s
pomoc svcarskch financnch zraloku".(Poznmka 43) A s pomoc americkch
financnch zraloku rovnz. A pro tuto stranu plat navc dulezit bod, ze totiz mnoho
tchto tyranu bylo instalovno a podporovno americkou moc a pod autorizac USA
vyplenili sv zem.
Pokud jede o specifickou otzku nacistickho holocaustu, Nezvisl komise dosla
k nzoru, svcarsk banky kupovaly "tyce obsahujc zlato uloupen nacistickmi
zlocinci obtem v pracovnch tborech a likvidacnch tborech". Nedlali to ovsem
mysln: "nemme zdn informace, ze by ti, kdo ve svcarskch centrlnch
bankch rozhodovali, vdli, ze by tyce obsahujc takov zloto byly poslny do
Svcarska Rsskou bankou". Komise urcila hodnotu "zlata obt" bezdcn
zakoupench Svcarskem, na 123 428 dolaru, nebo 1 milionu dolaru v soucasn
mn. Tato hodnota zahrnuje "zlato obt" jak zidovskch, tak nezidovskch vzu
koncentracnch tboru.(Poznmka 44)
V prosinci 1999 vydala Nezvisl komise vznamnch osobnost (Volcker) svou
zprvu Report on Dormant Accounts of Victims of Nazi Persecution in Swiss Banks
(Zprvu o mrtvch tech obt nacistick persekuce ve vcarskch bankch). 45
Nlezy zprvy dokumentuj vsledky vycerpvajcho auditu, kter trval tri roky a stl
ne mn nez 500 milionu dolaru.(Poznmka 46) Jej hlavn zvr o "zachzen s
mrtvmi cty obt nacistick persekuce" si zaslouz rozshlou citaci:
U obt nacistick persekuce nebyl shledn zdn dukaz systematick
diskriminace, obstrukc pri prstupu, zneuzit nebo porusen pozadavku svcarskho
prva na casovou platnost dokumentu. Ovsem Zprva tz kritizuje aktivity nkterch
bank v jejich zachzen s cty obt nacistick persekuce. Slovo "nkterch" v
predchoz vt mus bt zduraznno, protoze kritizovan aktivity se tkaj pouze tch
specifickch bank pri jejich zachzen s individulnmi cty v kontextu vysetrovn
254 bank pokrvajc obdob asi 60 let. Pokud jde o kritizovan akce, Zprva tz
uznv, ze pro veden bank, kter se na tom podlely, existuj polehcujc okolnosti.

55

Zprva nicmn potvrzuje, e existuj rozshl dkazy ppad, ve kterch banky
aktivn hledaly chybjc dritele t nebo jejich ddic, vetn obt Holocaustu, a
zaplatili zstatky na mrtvch tech odpovdajcm stranm.
Odstavec smrn shledv, e "Komise v, e kritizovan aktivity jsou dostaten
dleitosti, e bylo v tto sekci douc dokumentovat patn provdn vci, aby
bylo mon se spe pouit z minulosti, ne opakovat tyto chyby".(Poznmka 47)
Zprva dle zjistila, e, akoliv komise nemohla sledovat vechny bankovn
zznamy z rozhodnho obdob (1933-45), destrukce zznam bez jejho zjitn "by
bylo obtn, ne-li nemon", a tedy "ve skutenosti nebyl nalezen dkaz
systematick destrukce etnch zznam s elem zakryt jejich minulosti".
Uzavr, e procento obnovench zznam (60 procent) bylo "opravdu mimodn"
a "opravdu stojc za zmnku", zvlt kdy vcarsk zkon nevyaduje uchovn
zznam na vce ne 10 let".(Poznmka 48)
Jet si srovnme ztvrnn zvr Volckerovy komise v New York Times. Pod
redaknm zhlavm "The Deceptions of Swiss Banks (Podvody vcarskch
bank),"(Poznmka 49) Times informuj, e Komise nenala "dn rozhodn dkaz",
e vcarsk banky zmanipulovaly mrtv idovsk konta, pestoe Zprva
kategoricky k "dn dkaz". Times dle tvrd, e Komise "zjistila, e vcarsk
banky njak zmanipulovaly zznamy, aby se ztratily stopy po pekvapiv velkm
potu tchto t". Zatmco Zprva zjistila, e vcarsk banky zachovaly zznamy o
"skuten mimodnm", "skuten vznamnm" potu. Ovem Times informuj, e
podle Komise "mnoho bank krut a klamn odmtlo rodinn pslunky, kte se
pokoueli znovu zskat nabyt jmn". Ve skutenosti Zprva zdrazuje, e jen
"nkter" banky se zachovaly patn, a e pro tyto ppady existovaly "polehujc
okolnosti", navc zdrazuje, e tu bylo rovn "mnoho ppad", ve kterch banky
aktivn hledaly legitimn klienty.
Zprva obviuje vcarsk banky, e by nebyly "pmoar a oteven" pi dvjch
mrtvch tech z ry holocaustu. Nicmn dv zodpovdnost nedostatkm tchto
audit spe technickm faktorm ne zneuit.(Poznmka 50) Zprva identifikuje
54 000 t s "pravdpodobnou nebo monou vazbou s obtmi nacistick
persekuce". Ale soud, e pouze polovin z tohoto potu - 20 000 - byla
pravdpodobn tato vazba natolik vznamn, abys tlo za to opublikovat jmna
t. Odhadnut souasn hodnota 10 000 tchto t, k nim byla dostupn
njak informace, bylo 170 a 260 milion dolar. Ukzalo se nemon odhadnout
souasnou hodnotu zbvajcch t.(Poznmka 51) Celkov hodnota souasnch
mrtvch t Holocaustov ry bude lehce pesahovat 32 milionu dolar., jak
odhaduj vcarsk banky, ale pod bude vznamn ni ne 7 - 20 miliard
poadovanch WJC. V nsledujcm kongresovm eten zjistil Volcker, e poet
vcarskch kont "pravdpodobn nebo vbec" vztaench k obtem Holocaustu
bylo ?nkolikrt vy, ne vyplvalo z pedchozch eten". Ovem pokraoval
"Zdrazuji slova 'pravdpodobn nebo vbec', protoe, a na relativn mlo
ppad, po polovin stolet, jsme nebyli schopni identifikovat s jistotou nezvratn
vztah mezi obtmi a driteli t".(Poznmka 52)
Nejvbunj nlez Volckerovy komise zstal bez ohlasu v americkch medich.

56

Jak zjistila Komise, byly tak USA vedle Svcarska prvotnm bezpecnm tocistm
pro prevoditeln zidovsk majetky v Evrop:
V ocekvn vlecn a ekonomick nouze, stejn jako persekuce Zidu a jinch
mensin nacisty pred a v prubhu Druh svtov vlky mnoz lid, vcetn obt tto
persekuce, prevedli sv majetky do zem, o kterch se domnvali, ze poskytnou
bezpecn tocist (zejmna zahrnujc Spojen stty a Spojen krlovstv) ...
Vzhledem k bezpecnm svcarskm hranicm se zemmi Osy a zemmi
okupovanmi Osou byly svcarsk banky a jin svcarsk financn
zprostredkovatelny prjemci csti majetku pri hledni bezpecnosti.
Dulezit dodatek uvd "oblben cle" zidovskho prevoditelnho majetku v Evrop.
Hlavnmi uvdnmi cli jsou USA a Svcarsko. (Velk Britnie m roli "mal tret"
mezi uvdnmi cli.)(Poznmka 53)
Obligtn otzkou je: Co se stalo s mrtvmi cty z Holocaustov ry v americkch
bankch? Snmovn Bankovn vbor nezavolal jedinho experta k prozkoumn tto
vci. Seymor Rubin, v soucasnosti profesor Americk university, slouzil jako
nmstek sfa US delegace ve svcarskch rozhovorech po Druh svtov vlce.
Pod zstitou americkch zidovskch organizac pracoval Rubin tak bhem 50-tch
let se "skupinou expertu na zidovsk spolecensk zivot v Evrop", aby nasel mrtv
cty z Holocaustov ry v americkch bankch. Ve sv zprv pro Snmovnu Rubin
konstatoval, ze po tom nejpovrchnjsm a nejzkladnjsm auditu pouze New
Yorkskch bank byla hodnota tchto ctu stanovena na 6 milionu dolaru. Zidovsk
organizace zdaly tuto sumu pro "potrebn veterny" od Kongresu (opustn mrtv
cty jsou v USA prevedeny na stt podle doktrny pripadnut majetku sttu). Rubin
potom odpovdl:
Poctecn odhad 6 milionu byl odmtnut mocnmi Kongresovmi predkladateli
potrebn legislativy na 3 miliony dolaru, kter figurovaly v puvodnm legislativnm
nvrhu. ... Nakonec byla cstka 3 miliony dolaru snzena na slysen vboru na 1
milion. Legislativn aktivita nakonec snzila cstku na 500 000 dolaru. Prestoze byla
cstka oponovna Vzborem pro rozpocet, kter navrhl limit 250 000 dolaru, nakonec
prosel zkon s 500 000 dolary.
"Spojen stty", uzavrel Rubin, "prijmuly pouze velmi omezen opatren k
identifikaci majetku bez ddice v USA a daly k dispozici ... pouhch 500 000 dolaru v
protikladu k 32 000 000 dolarum schvlench svcarskmi bankami jest pred
Volckerovm setrenm".(Poznmka 54)
Jinmi slovy, historie nhrad USA je mnohem hor ne vcarska. Stoj za to
zduraznit, ze krom Eizenstatovy letm poznmky nebyla mrtv americk konta
bhem slysen Bankovnho vboru Snmovny a sentu zmnna. Navc, prestoze
Rubin hraje klcovou roli v mnoha druhotnch zlezitostech souvisejcch se
svcarskmi konty, - Bower vnuje mnoho strnek tomuto "krizkovi Ministerstva
zahranic" - nezmiuje se o tom ve sv zprv pro Snmovnu. Bhem Snmovnho
slysen Rubin tz vyjdril "urcit skepticismus vzhledem k velkmu poctu [mrtvch
svcarskch kont] o kterch je rec". Nemluv o tom, ze Rubinovy presn pohledy na
tuto zlezitost byly zmrn ignorovny.

57

Kde byl pokrik Kongresu o zrdnch americkch bankrch? Jeden poslanec po
jinm slysen sentnho a snmovnho bankovnho vboru vykrikoval na Svcary"tak
konecn zaplatte". Nikdo ovsem nekricel nic podobnho na americk bankre, aby
zaplatili. Radji clen Bankovnho vboru Snmovny nestydat tvrdil - se souhlasem
Brofmana - ze "pouze" Svcarsko "ztratilo odvahu pri konfrontaci se svou vlastn
histori". (Poznmka 55) Nen prekvapenm, ze Holocaustov prumysl nespustil
kampa k vysetrovnm americkch bank. Audit nasich vlastnch bank v rozsahu
svcarskho auditu by nestl americk daov poplatnky miliony, ale miliardy
dolaru.(Poznmka 56) V moment, kdy by byl skoncen, americt Zid by asi museli
hledat asyl v Mnichov. Kazd odvaha m sv meze.
Jiz koncem 40-tch let, kdyz USA tlacily Svcarsko k identifikaci mrtvch zidovskch
kont, Svcari protestovali, aby napred vnovali pozornost vlastn polovin
hrist.(Poznmka 57) V polovin roku 1997 New Yorksk guvernr Pataki ohlsil
vytvoren Sttn komise restituce majetku obt Holocaustu, kter by se zabvala
nroky vuci svcarskm bankm. Nezaujal ho svcarsk nvrh, ze by bylo
uzitecnjs, kdyby se komise zabvala nroky vuci US a izraelskm bankm.
(Poznmka 58) A vskutku, Bower pripomenul, ze izraelst bankri "odmtli zverejnit
seznam mrtvch zidovskch kont" po vlce v roce 1948, a nedvno bylo publikovno,
ze "na rozdl od evropskch zem, izraelsk banky a sionistick organizace odolvaj
tlaku k ustaven nezvisl komise, kter by zjistila, jak mnozstv majetku a kolik
mrtvch kont patrilo veternum Holocaustu a jak byli jejich drzitel vyhledvni".
(Financial Times). (Evropst Zid si zakoupili pozemky a otevreli si bankovn konta v
Palestin za britsk vldy, aby podporili sionistick podniky nebo se pripravovali na
prst imigraci). V rjnu 1998 WJC a WJRO "prijaly rozhodnut, ze se v principu zdrzuj
jednn o majetku obt Holocaustu v Izraeli, zalozenm na zodpovdnosti izraelsk
vldy za nj". (Haaretz). Obvinn tchto zidovskch organizac je proto smrovno
na Svcarsko, ale ne na zidovsk stt. Nejsenzacnjs je obvinn z toho, ze
svcarsk banky pozadovaly od ddicu potvrzen o mrt majitelu ctu. Ovsem
izraelsk banky je pozadovaly tz. Marn je ovsem hledat obviovn "zrdnch
Izraelitu". Aby demonstrovali, ze "nen morln ekvivalence mezi bankami v Izraeli a
ve Svcarsku", New York Times citovaly bvalho izraelskho zkonodrce: "Tady to
byla prinejhorsm nedbalost; ve Svcarsku to byl zlocin."(Poznmka 59) Komentre
nen treba.
V kvtnu 1998 byl Kongresem povren Presidentsk poradn vbor pro
Holocaustov majetky v USA k "proveden prvotnho pruzkumu osudu majetku
odebranho obtem Holocaustu, kter se dostal do drzen federln vldy" a o "radu
Presidentovi o politickch opatrench, kter maj bt prijata pro restituci oprvnnch
vlastnku ukradenho majetku a jejich ddicu". V kvtnu 1998 byla povrena
Presidentsk poradn komise pro Holocaustov majetek ve Spojench sttech k
"proveden puvodnho vzkumu o osudu majetku odebranho obtem Holocaustu,
kter presel do drzen US federln vldy" a k "rad,presidentovi, jak politick
opatren maj bt prijata k restituci oprvnnch majitelu ukradenho majetku nebo
jejich ddice". "Prce komise nezvratn dokzala", prohlsil predseda komi se
Brofman, "ze my ve Spojench sttech mme vuli se rdit stejnmi standardy pravdy
o Holocaustovm majetku, ktermi se rdily jin nrody". Presto Presidentsk
poradn komise s celkovm rozpoctem 6 milionu dolaru je znacn jin, nez
odpovdajc extern audit za 500 milionu dolaru v celonrodnm bankovnm

58

systmu s neomezenm prstupem ke vsem bankovnm zznamum.(Poznmka
60) K rozptlen vsech trvajcch pochyb ze USA stoj v predn rad tch, kdo chtj
nahradit ukraden zidovsk majetek z Holocaustov ry James Leach, predseda
Snmovnho Bankovnho vboru, hrd oznmil v noru 2000, ze Severokarolnsk
muzeum vrtilo dokonce jeden obraz rakousk rodin. "To podtrhuje zodpovdnost
Spojench sttu . . . a myslm, ze nco takovho jsme chtli vynutit".(Poznmka 61)
Pro Holocaustov prumysl se zlezitost svcarskch bank - podobn jako
povlecn trpen prekonvan "veternem" svcarskho Holocaustu Binjaminem
Wilkomorskim - bylo dalsm dukazem nevykoreniteln a neracionln gojsk zl
vule. Afra zduraznila znacnou necitlivost dokonce i "liberln - demokratickch
evropskch zem", jak uzavr Itmar Levin, k "tm, kdo zpusobili fyzick i citov srmy
nejhorsho zlocinu v historii". V dubnu 1997 studie Tel Avivsk university
informovala o "nepochybnm vzrustu" svcarskho antisemitismu. Presto by pr
tento hroziv vvoj neml bt spojovn s vydrnm Svcarska Holocaustovm
prumyslem. "Zid nevytvrej antisemitismus", zavtril Bronsman, "Amtisemitismus
vytvrej antisemit".(Poznmka 62)
Materiln kompenzace Holocaustu "je nejvts morln zkouskou pro Evropu na
konci dvactho stolet" tvrd Itmar Levin. "To bude reln zkouska prstupu tohoto
kontinentu k zidovskmu lidu".(Poznmka 63) A opravdu, poslen spchem pri
vydrni Svcarska si Holocaustov prumysl pospsil vyzkouset Evropu. Dals na
rad bylo Nmecko.
Kdyz Holocaustov prumysl skoncil se Svcarskem v srpnu 1998, rozsril svou
vtznou strategii proti Nmecku jiz v zr 1998. Stejn tmy prvnku (Hausfeld
Weiss, Fagan Swift a Svtov rada ortodoxnch zidovskch organizac) zahjily
trdn-akcn soudn procesy proti nmckm soukromm spolecnostem s
pozadavkem nejmn 20 miliard dolaru nhrady. Kontrolr New York City Hevesi
zacal "monitorovat" dohodu v dubnu 1999. Sentn Bankovn komise uspordala v
zr slysen. Kongresmanka Carolyn Maloneyov prohlsila, ze "ubhl cas nesm
bt ospravedlnnm nespravedlivho obohacen". (V zdnm prpad, na rozdl od
zidovsk otrock prce, to ovsem neplat pro otrockou prci afro-americanu, to je
jin historie), zatmco predseda vboru Leach precetl se stejnho papru, ze
"historie nezn promlcec lhuty". "Nmeck firmy obchodujc v USA", rekl komi si
Stuart Eizenstat, "prohlasuj svou dobrou vuli a budou chtt pokracovat v t form
dobr spoluprce s USA, jakou Nmecko vzdy vykazovalo". Kongresman Rick Lazio
zapomnl na diplomatickou zdvorilost a nepokryt nutil vbor, aby "se soustredil na
soukrom nmeck spolecnosti, zejmna ty, kter obchoduj v USA".(Poznmka
64) K vybicovni protinmeck hysterie otiskl Holocaustov prumysl v rjnu nkolik
celostrnkovch inzertu. Protoze nestacila sama hruzn pravda, byly spustny
vsechny Holocaustov nstroje. Inzerty pomlouvajc nmeck farmaceutick
koncern Bayer ze spoluprce s Mengelem, prestoze pro to neexistovaly zdn
dukazy, ze Bayer "rdil" jeho experimenty. Kdyz poznali, ze Holocaustov svatyn je
nezdolateln, Nmci ke konci roku navrhli podstatnou financn nhradu.
Londnsk list The Times ocenil tuto kapitulaci jako "Holocash" (cash=hotovost)
kampa ve Spojench sttech. "Nedoshli bychom dohody", rekl pozdji Eisenstat
Snmovnmu Bankovnmu vboru "bez osobnho zapojen a veden presidenta

59

Clintona . . . stejn jako ostatnch vyssch rednku" americk federln
vldy.(Poznmka 65)
Holocaustov prumysl obvinil Nmecko, ze m "morln a zkonnou povinnost"
nahradit bval zidovsk otrock pracovnky. "Tito otroct pracovnci si zaslouz
alespo malou mru spravedlnosti", prosil Eizenstat, "pro tch mlo let, kter
zbvaj z jejich zivota". Presto, jak je dokzno vse, nen jednoduse pravda, ze nikdy
nedostali zdnou nhradu. Zidovst otroct pracovnci byli zahrnuti do puvodn
smlouvy, kter kompenzovala vzn koncentracnch tboru. Nmeck vlda
odskodnila bval nmeck nucen nasazen za "zbaven svobody" a za
"poskozen na zivot a na tle". Nebyly formln kompenzovny jen nevyplacen
mzdy. Vsichni ti, kdo utrpli vzn zrann dostali znacnou celozivotn penzi.
(Poznmka 66) Nmecko tz dotovalo Konferenci o zidovskch nrocch miliardou
dolaru v soucasn hodnot pro ty bval zidovsk vzn, kter dostali minimln
nhrady. Jak bylo dokzno vse, tato konference narusila smlouvu s Nmeckem a
pouzila penze na ruzn sv zamilovan projekty. Ospravedluje to tm, ze toto
(zne)uzit nmeck nhrady na zklad toho, ze "i pred tm, nez byly prostredky z
nmeck kompenzace k dispozici . . . byly potreby 'potrebnch' obt nacismu jiz do
znacn mry uspokojeny".(Poznmka 67) Jest po padesti letech Holocaustov
prumysl pozaduje penze pro "potrebn obti Holocaustu", kter zily v chudob,
protoze Nmci je zrdn nikdy nenahradili.
Co je "frovou" nhradou pro bval zidovsk nucen nasazen je prost tzk
odpovdt. D8 se ovsem rci toto: Podle podmnek nov dohody je pro kazdho
zidovskho nasazenho pracovnka navrzena nhrada 7 500 dolaru. Kdyby
Konference o nrocch rdn rozdlila puvodn nmeck penze, mnohem vce
bvalch zidovskch otrocky nazazench by dostalo vce penz mnohem drve.
Ovsem zda "neboh obti Holocaustu" vubec nkdy uvid nco z novch nmeckch
penz je otevren otzka. Konference o nrocch pozaduje znacn mnozstv
ponechat stranou pro sv vlastn "speciln fondy". Podle listu Jerusalem Report
m Konference "mnoho duvodu pro to, aby veterni nedostali nic". Poslanec
izraelskho Knessetu Michael Kleiner (Herut) kritizoval Konferenci jako "Zidovskou
radu, pokracujc v prci nacistu jinmi prostredky". Je to "necestn orgn rdc se
sluzebnm tajemstvm a poskvrnn osklivou verejnou a morln korupc", obviuje,
"orgn temnot, kter podvd veterny zidovskho Holocaust a jejich ddice,
zatmco sed na ohromn hromad penz patrcch soukromm osobm, ale dl
vse pro to, aby je zddil [penze] dokud jsou jest nazivu".(Poznmka 68) Mezi tm
Stuart Eizenstat bhem svdectv pred snmovnm Bankovnm vborem neprestv
pt chvlu o "transparentnm procesu, kter zidovsk Komise hmotnch nroku
pouzv v prubhu poslednch asi 40 let". Ovsem pokud jde o cynismus, nevyrovn
se Rabbi Israel Singerovi nikdo. Krom jeho postu Generlnho tajemnka
Svtovho zidovskho kongresu (JWC) slouz Singer jako vicepresident
Konference o nrocch a je hlavnm vyjednavacem v rozhovorech o otrock prci v
Nmecku. Zbozn zdurazoval pred snmovnm Bankovnm vborem, po
svcarskm a nmeckm vyrovnn, ze "by to byla ostuda", kdyby penze za
Holocaustov nhrady "byly vyplaceny spse ddicum nez veternum". "Nechceme
penze vyplcet ddicum. Chceme penze vyplcet obtem". Presto, jak informuje
Haaretz, Singer byl hlavnm navrhovatelem, aby penze za Holocaustovou nhradu

60

"vseho zidovskho lidu, ne jen tm, kdo se ststm prezili Holocaust a dozili se
vysokho vku".(Poznmka 69)
V publikaci Pamtnho muzea Holocaustu Henry Friedlander, uznvan historik
nacistickho Holocaustu, a bval vze z Auschwitz nacrtl cseln obraz vztazen
ke konci vlky:
Pokud bylo v koncentracnch tborech okolo 715 000 vzu poctkem roku 1945,
nejmn jedna tretina - to je okolo 238 000 - zahynulo bhem jara 1945, takze
muzeme uvazovat, ze nejmn 475 000 vzu prezilo. Vzhledem k tomu, ze Zid
byli systematicky vrazdni, a jen ti vybran pro prci - v Auschwitz okolo 15 procent -
mlo sanci prezt, a musme poctat, ze Zid tvorili ne vce nez 20 procent populace
v koncentracnch tborech.
"Muzeme tak odhadnout", uzavr, "ze pocet Zidu kter prezili nen vyss nez 100
000". Toto Friendlanderovo cslo pro otrock zidovsk pracovnky na konci vlky je
nhodou na nejvyssm konci odhadu badatelu. V autoritativn studii Leonard
Dinnerstein pse: "Sedest tisc Zidu . . . vyslo z koncentracnch tboru. Bhem
tdne vce nez 20 000 z nich zahynulo".(Poznmka 70)
Na brfinku Ministerstva zahranic Stuart Eizenstat, kdyz citoval pocty "skupin, kter
je representuj", uvedl pocet vsech otrockch pracovnku, zidovskch i nezidovskch,
kter stle zij, jako 70 - 90 000."(Poznmka 71) Eisenstat byl hlavnm americkm
vyslancem v nmeckch jednnch o otrock prci a tsn spolupracoval s
Konferenc o nrocch.(Poznmka 72) Tomu odpovd celkov pocet jest zijcch
zidovskch otrockch pracovnku 14 000 - 18 000 (20 ,procent z 70 - 90 000). Presto
na zactku jednn s Nmeckem Holocaustov prumysl pozadoval nhradu pro
135 000 jest zijcch bvalch zidovskch pracovnku. Celkov pocet stle zijcch
otrockch pracovnku, Zidu i nezidu, mlo bt 250 000. (Poznmka 73) Jinmi slovy,
pocet bvalch zidovskch otrockch pracovnku kter jest zij drasticky narostl od
kvtna 1999 tmr desetkrt a pomr mezi zijcmi zidovskmi a nezidovskmi
otrockmi pracovnky se drasticky zmnil. Ve skutecnosti, kdybychom vrili
Holocaustovmu prumyslu, zije ted vce bvalch zidovskch otrockch pracovnku
nez pred pul stoletm. "Jak spletitou pavucinu upleteme", napsal Walter Scott, "kdyz
se prvn pokousme podvdt".
Jak si Holocaustov prumysl pohrv s csly aby nafoukl sv pozadavky na
nhradu, antisemit se radostn vysmvaj "zidovskm lhrum", kter si jen
vymysleli jejich smrt. Zonglrstv Holocaustovho prumyslu s tmito csly ocistuje, i
kdyz nechtn, nacismus. Raul Hilberg, predn autorita na nacistick Holocaust,
stanov pocet zavrazdnch Zidu na 5,1 milionu.(Poznmka 74) Presto, kdyby 135
bvalch zidovskch otrockch pracovnku zilo jest dnes, njakch 600 000 by
muselo prezt vlku. To je prinejmensm o pul milionu vce nez standardn odhad.
Pokusme se nyn tento pul milion odvodit z csla 5,1 milionu zabitch. Nejenze cslo
6 milionu s stv neudrzitelnm, ale csla Holocaustovho prumyslu se blz tm,
kter popraj Holocaust. Uvazme, ze nacistick predstavitel Heinrich Himmler
stanovil celkovou populaci koncentracnch tboru na nco pres 700 000, a ze podle
Friendlandera kolem jedn tretiny z tohoto poctu bylo zabito bhem kvtna. Presto
pokud se Zid podleli z 20 procent na prezvajc populaci koncentracnch tboru, a

61

kdyby podle zvru Holocaustovho prumyslu 600 000 zidovskch vzu prezilo
vlku, potom by muselo prezt cel 3 miliony vzu. Podle vpoctu Holocaustovho
prumyslu by podmnky v koncentracnch tborech vubec nebyly krut; museli
bychom vlastn predpokldat znacn vysokou fertilitu a vznamn malou mortalitu.
(Poznmka 75)
Standardn nroky tvrd, ze Konecn resen byla ojedinle cinn prumyslov
likvidace na bzcm pse. Ale pokud prijmeme podle nvrhy Holocaustovho
prumyslu, mnoho stovek tisc Zidu prezilo a Konecn resen by nemohlo bt vubec
cinn. Musela by to bt nahodil zlezitost - presn to, co tvrd popraci
Holocaustu. Les extremes se touchent. (Protivy se pitahuj.)
V nedvnm Interview Raul Hilberg podtrhl, ze tato csla zcela mn chpni
nacistickho Holocaustu. (Poznmka 76)
Konference o nrocch skutecn revidovala radikln csla, kdyz vzala v vahu sv
vlastn chpn. Podle jejho "pozicnho clnku" o otrock prci pri svm jednn s
Nmeckem: "Otrock prce byla jednou z tr hlavnch metod pouzitch nacisty k
zabjen Zidu - ty ostatn metody bylo strlen a zplynovn. Jednm z celu otrock
prce bylo bylo upracovat jednotlivce k smrti. . . . Termn otrok je v tomto kontextu
nepresn slovo. Obecn mistri otroku mli zjem uchovat zivot a podmnky svch
otroku. Ale nacistick plny pro 'otroky' byly takov, aby jejich prce byla prpadn
vyuzita a 'otroci' mli bt zlikvidovni. Krom odpracu Holocaustu dosud nikdo
nerozebral, ze nacist predurcovali otrock pracovnky pro trnto strasliv osud. Jak
mme ale smrit s tmito fakty, pokud pripustme, ze mnoho set tisc zidovskch
otrockch pracovnku prezilo koncentracn tbory? Nerozborila Konference o
nrocch zed, kter dl strasnou pravdu o nacistickm holocaustu od popracu
Holocaustu?(Poznmka 77)
V celostrnkov reklam v New York Times Holocaustov prumysl a jeho
svtlonosi jako Elie WIesel, Rabbi Marvin Hier a Stevaen T. Katz odsuzuj "Syrsk
poprn Holocaustu". Jeho text odsuzuje vodnk oficilnho syrskho vldnho
listu, kter tvrdil, ze Izrael "si vymsl historky o Holocaustu", aby "zskal vce penz z
Nmecka a jinch zpadnch rezimu". Bohuzel syrsk obvinn je oprvnn.
Presto je ironi, kter si nevsimla syrsk vlda ani signatri reklamy, ze tyto historky
o mnoha stech tiscch veternu jsou formou popren Holocaustu.(Poznmka 78)
Vydrn Svcarska a Nmecka bylo pouze predehrou k velkmu finle: vydrn
Vchodn Evropy. S kolapsem sovtskho bloku se odkryly lkav vyhldky k
bvalmu centru evropskho zidovstva. Holocaustov prumysl se zahalil do
svatouskovskho plst "potrebnch obt Holocaustu" a pokous se vyzdmat
miliardy dolaru z tchto jiz ochuzench zem.Provdj to s bezstarostnou a
bezohlednou bezstarostnost a vytvrej tak hlavn zdroj antisemitismu v Evrop.
Holocaustov prumysl se postavil do role jedinho legitimnho zadatele vseho
spolecenskho i individulnho majetku tch, kdo zahynuli bhem nacistickho
holocaustu. "Bylo to odsouhlaseno s vldou Izraele" rekl Edgar Bronfman
Bankovnmu vboru, "ze bezprizorn majetek by ml pripadnout Svtov zidovsk
restitucn organizaci". S pouzitm tohoto "mandtu" Holocaustov prumysl vyzv
bval zem sovtskho bloku k predn veskerho predvlecnho zidovskho

62

majetku nebo poskytnut financn nhrady.(Poznmka 79) Na rozdl od prpadu
Svcarska a Nmecka ovsem vzns tyto pozadavky mimo svtlo publicity. Verejn
mnn nen dosud proti vydrn svcarskch bankru a nmeckch prumyslnku,
ale muze vypadat mn dobrosrdecn pri vydrn vyhladovlch polskch
zemdlcu. Zid kter ztratili sv rodinn prslusnky bhem nacistickho
Holocaustu mohou tz pohlzet se zst na pletichy WJRO. Kdyz se vydvaj za
legitimn ddice tch kdo zahynuli, aby si privlastnili jejich majetek, muze bt
snadno chpno jako vykrdn hrobu. Na druh stran Holocaustov prumysl
nepotrebuje mobilizovat verejn mnn. S podporou oficilnch predstavitelu USA
mohou snadno zlomit odpor jiz pokorench nrodu.
"Je dulezit pochopit, ze nase snahy o restituce spolecenskho majetku", rekl
Stuart Eizenstat snmovn komisi, "je integrln cst znovuzrozen a obnoven
zidovskho zivota" ve vchodn Evrop. dajn pro "podporu a obnovu" zidovskho
zivota v Polsku pozaduje WJRO pres 6000 predvlecnch zidovskch
spolecenskch majetku, vcetn tch, kter jsou dnes vyuzvny jako nemocnice a
skoly. Predvlecn zidovsk populace v Polsku byla okolo 3,5 milionu, soucasn
populace je nkolik tisc. Skutecn vyzaduje obnova zidovskho zivota jednu
synagogu a jednu skoln budovu na jednoho polskho Zida? Organizace si tz cin
nrok na stovky tisc parcel polsk zem ocennch na destky miliard dolaru.
"Polci se oficiln boj", informuje Jewish Week, ze tento pozadavek "privede
nrod k bankrotu". Kdyz polsk parlament navrhl limity nhrad aby predesel
nesolventnosti, Elan Steinberg z WJC odsoudil tento zkon jako "v zsad
antisemitsk cin".(Poznmka 80)
Prumysl Holocaustu uthl srouby proti Polsku a prvnci zahjili trdn-akcn proces
u Kormanova soudu, aby nahradili "strnouc a umrajc veterny Holocaustu".
Obzaloba vinila povlecnou polskou vldu, ze "pokracovala za poslednch padest
pt let" v genocidn politiky "vyhnn a vyhynut" proti Zidum. Clenov New Yorksk
mstsk rady se do nich pustili s jednomyslnou rezoluc pozadujc od Polska, aby
"prijalo kompletn legislativu, kter zajist kompletn restituci zidovskho majetku",
zatmco 57 clenu Kongresu (vedench kongresmanem Anthony Wienerem z New
Yorku) odeslalo dopis polskmu parlamentu pozadujc "komplexn legislativu,
kter vrt 100% veskerho majetku zabavenho bhem Holocaustu". "Vzhledem k
tomu, ze tito lid jsou kazd den stars", rk dopis. "vyprsel cas k nhrad tch
poskozench". (Poznmka 81)
Stuart Eizenstat pri svdectv pred sentnm Bankovnm vborem litoval zpomalen
soudnch vysthovn ve Vchodn Evrop: "Vzniklo mnozstv problmu pri vracen
majetku. Napr. v nkterch zemch, kdyz se jednotlivci nebo spolecenstv pokouseli
zskat zpt svuj majetek, byli nkdy zdni, aby . . . povolili soucasnm njemnkum
zustat po dlouhou dobu regulovan njemn".(Poznmka 82) Zlocinnost v
Blorusku byla speciln zkoumna Eizenstatem. Blorusko je "velmi, velmi
pozadu" v predvn predvlecnho zidovskho majetku, jak rekl snmovnmu
Zahranicnmu vboru.(Poznmka 83) Prumrn mscn prjem v Blorusku je 100
dolaru.
K vynucen pokory neposlusnch vld prumysl Holocaustu pouzv klacku
americkch sankc. Eizenstat urgoval na Kongresu "vytazen" Holocaustov

63

kompenzace vysoko na seznam pozadavku na tyto vchodoevropsk zem, kter
chtj vstoupit do OECD, WTO, Evropsk unie, NATO, Rady Evropy: "Budou
poslouchat co pozadujete.... Budou mt duvod." Israel Singer z WJC zdal kongres,
aby "pokracoval v prohlzen seznamu nkupu" aby "otestoval", zda kazd ze zem
plat. "Je extrmn dulezit, aby zem zahrnut do t zlezitosti rozumly" rekl
kongresman Benjamin Gilman ze snmovnho Zahranicnho vboru, "a ze jejich
odpovd . . . je jednm z nkolika standardu, podle kterch USA posuzuje sv
bilaterln styky". Avraham Hirchson, predseda Vboru izraelskho Knessetu pro
restituce a izraelsk zstupce v JWRO, vzdal hold spolucasti Kongresu na
vydracstv. Hirchson pripomenul svuj souboj s rumunskm premirem a svdcil:
"Vprostred souboje jsem rekl jednu poznmku, kter zmnila celou atmosfru.
Rekl jsem mu, aby vdl,ze bhem dvou dn jdu na kongresov slysen. Co chcete,
abych jim na tom slysen rekl? Atmosfra se zmnila." Svtov zidovsk kongres
(WJC) jiz "vytvoril cel Holocaustov prumysl", varoval prvnk veternu, a je "vinen
podporou . . . velmi oskliv formy antisemitismu v Evrop".(Poznmka 84)
"Netkat se to Spojench sttu", jak si sprvn vsiml Eizenstat pri svm dkuvzdn v
Kongresu, "velmi mlo, pokud vubec njak z tchto aktivit by dnes probhaly". K
ospravedlnn tlaku aplikovanch na Vchodn Evropu, vysvtloval, ze poncem
evropsk morlky je "navrcen nebo zaplacen spolecenskho a soukromho
majetku zskanho neprvem". Pro "nov demokracie" ve Vchodn Evrop bude
dodrzovn tchto standardu "mrn jejich prechodu od totalitnho k
demokratickmu stavu". Eizenstat je vyssm rednkem US vldy a prominentnm
podporovatelem Izraele. Presto, soud podle odpovdajcch pozadavku nativnch
Americanu a Palestincu, neprosly ani USA ani Izrael jest tmto
prechodem.(Poznmka 85)
Hirchson ve svm snmovnm svdectv predvedl melancholick predstaven
kolem "potrebnch obt Holocaustu" z Polska, "kter za mnou chod do mho
radu v Knessetu kazd den . . . a pros, aby dostaly zpt to, co jim patr . . . aby
dostaly zpt domy, kter opustily, aby dostaly zpt obchody, kter tam nechaly." Mezi
tm Holocaustov prumysl otvr vlku na druh front. Mstn zidovsk komunity ve
vchodn Evrop odmtaj mandt Svtov zidovsk restitucn organizace (WJRO) a
uplatuj vlastn nroky na zidovsk majetky. Aby mli vhodu z takovho pozadavku,
Zid mus formln patrit k mstn zidovsk komunit. A tak vytouzen obnoven
zidovskho zivota zacn prichzet s tm, jak vchodoevropst Zid zapoustj sv
nov objeven koreny do svho krajce z Holocaustov koristi.(Poznmka 86)
Holocaustov prumysl se vychloub smrovnm penz na nhrady pro charitativn
zidovsk zlezitosti. "Zatmco charita je vznesen zlezitost", tvrd prvnk zastupujc
skutecn obti, "je spatn dlat j z cizch penz". Jednm takovm oblbenm
prpadem je "Holocaustov vzdlvn" - "nejvts odkaz naseho sil" podle
Eizenstata. Hirchson je tz zakladatelem organizace nazvan "March of the Living"
(Pochod zivota), vrchol programu Holocaustovho vzdlvn a hlavn cl penz
zskanch jako nhrady. V tomto sionisty inspirovanm predstaven obsazenm
tisci se zidovsk mldez z celho svta setkv v tborech smrti, aby dostala z
prvn ruky instruktz o gojskm zlu pred tm, nez jsou dopraveni ke spasen v Izraeli.
List Jerusalem Report zachycuje tento Holocaustov kcov okamzik pochodu:
"'Jsem tak vystrasen, uz nemohu pokracovat, uz uz chci bt v Izraeli,' opakuje stle

64

a stle mlad zena z Conecticutu. Jej tlo se chvje.... Nhle jej prtel vytahuje
velkou izraelskou vlajku. Ovj j okolo nich dvou a oba pokracuj". Izraelsk vlajka:
neopoustjte bez n domov.(Poznmka 87)
David Harris z AJC, kdyz hovoril na Washingtonsk konferenci o Holocaustov re,
zamril svou vrecnost na "hlubok vliv" pout po nacistickch tborech smrti na
zidovskou mldez. List Forward si vsiml episody zvlst zatzen pathosem. Pod
titulkem "Izraelst teenageri skotac se striptrkami po nvstv Auswitzu" list
vysvtluje, ze podle expertu studenti z kibucu "si najmaj striptrky, aby se zbavili
neprjemnch pocitu, kter v nich probudil vlet". Stejn muka zrejm postihuj
zidovsk studenty na vlet do US Pamtnho muzea Holocaustu, jak tvrd Forward,
"kde bhaj vsude okolo, trv bjecn cas, ct se spolu dobren apod."(Poznmka
88) Kdo muze zpochybnit moudrost rozhodnut Holocaustovho prumyslu urcit
penza na nhrady pro Holocaustov vzdlvn msto "vyhozen fondu" (Nahum
Goldman) pro veterny nacistickch tboru smrti?(Poznmka 89)
V lednu 2000 se rednci z tmr padesti sttu, vcetn premira Ehuda Baraka z
Izraele, zcastnili hlavn Holocaustov vzdlvac konference ve Stockholmu.
Zvrecn prohlsen konference zdurazuje "posvtnou zodpovdnost"
mezinrodnho spolecenstv v boji proti zlu genocidy, etnickho ocistovn, rasismu
a xenofobie. Svdsk reportr se potom tzal Baraka o palestinskch uprchlcch. V
principu, odpovdl Barak, jsem proti i jedinmu uprchlkovi, kter prichz do
Izraele: "Nemuzeme prijmout morln, zkonnou ci jinou zodpovdnost za
uprchlky." Jednoduse konference mla grandizn spch. (Poznmka 90)
Oficiln prrucka Zidovsk konference o nrocch Guide to Compensation and
Restitution for Holocaust Survivors (Prvodce k nhradm a restituci tch, kdo
peili Holocaust) uvd seznam stavu svch organizacnch pobocek. Ohromn
mnozstv zazobanch rednku skokem vzrostl. Pojistovny, banky, umleck muzea,
soukrom prumysl, njemnci a zemdlci jsou drzeni pod pistol Holocaustovho
prumyslu. Ale "potrebn obti Holocaustu", jejichz jmnem vzns sv pozadavky
jsou podrobeni "permanentnmu vyvlastovn". Mnoho z nich zahjilo soudn spory
proti Konferenci o nrocch. Holocaust se presto muze zmnit na "nejvts loupez v
historii lidstva".(Poznmka 91)
Kdyz Izrael poprv zahjil jednn s Nmeckem o povlecnch reparacch, jak
informuje historik Ilan Pape, ministr zahranic Moshe Sharett navrhl prevod csti
nhrad Palestinskm utecencum, "aby byla napraveno to, co nazvali malou
nespravedlnost (Palestinsk tragedie), zpusobenou jinou hroznjs
(Holocuast)".(Poznmka 92) Nic z tohoto nvrhu se nevyplnilo. Prominentn
izraelsk university navrhly pouzit nkterch fondu od svcarskch bank a
nmeckch firem pro "nhradu palestinskch arabskch uprchlku". (Poznmka 93)
Vzhledem k tomu, ze tmr vsichni veterni nacistickho holocaustu odtud odesli,
zdlo se to bt citlivm nvrhem.
Podle typickho stylu WJC ucinil Israel Singer "prekvapujc oznmen" 13 brezna
2000, ze nedvno odtajnn US dokument odhalil, ze v Rakousku existj zidovsk
majetky z ry Holocaustu bez ddicu za dalsch 10 miliard dolaru". Singer tz
obvinil, ze "padest procent veskerho americkho umn bylo uloupeno

65

Zidum".(Poznmka 94) Holocaustov prumysl se zrejm splasil.

Poznmky:

1a Poznmka prekladatele: Termn "Holocaust survivor" pouzvan autorem oznacuje doslova
"ty, kter prezi l i Holocaust". Vzhledem k vysok cetnosti tohoto termnu v tto kapitole je
prekldn strucn jako "veterni Holocaustu", prestoze tento termn ne zcel a presn vystihuj e
autorovu angl i ckou predlohu.
1 Henry Friedlander, "Darkness and Dawn in 1945 The Nazis, the Al l i es, and the Survivors," v US
Holocaust Memorial Museum, 1945the Year of Liberation (Washington 1995), Il-35.
2 See, for exampl e, Segev, Seventh Mi l l i on, 248.
3 Lappin, Man With Two Heads, 48. D.D. Guttenplan, "The Holocaust on Trial," v Atlantic
Monthly (February 2000), 62 (ale srovnej text vse, kde Lipstadt klade rovntko mezi
zpochybovn svdectv tch kdo prezi l i s poprnm Holocaustu).
4 Wiesel, AR Rivers, 121 - 30, 139, 163 - 4, 201 - 2, 336. Jewish Week, 17. zr 1999. New York
Times, 5. brezen 1997.
5 Leonard Dinnerstein, America and the Survivors of the Holocaust (New York: 1982), 24.
6 Daniel Ganzfried, "Binjamin Wi lkomirski und die verwandelte Pol i n," v Weltwoche (4 l istopad
1999).
7 Mari lyn B. Young, The Vietnam Wars (New York: 1991), 301 - 2. "Cohen: US Not Sorry for
Vietnam War," v Associated Press (11. brezen 2000).
8 For background, see esp. Nana Sagi, German Reparations (New York: 1986), and Ronald W.
Zweig, German Reparations and the Jewish World (Boulder: 1987). Oba dly jsou ofi ci l n
histori objednanou Konferenc o nrocch.

66

9 Jako odpovd na otzku nedvno polozenou poslancem nmeckho parlamentu Martinem
Hohmannem (CDU) nmeck vlda potvrdi la (trebaze znacn sroubovanm jazykem), ze pouze
okolo 15 procent penz odevzdanch Konferenci o nrocch bylo skutecn predno zidovskm
obtem nacisti ck persekuce. (osobn sdlen, 23 mor 2000)
10 Ve sv ofi ci l n historii Ronald Zweig expl i cite potvrdi l, ze Konference o nrocch porusila
podmnky smlouvy: "Prl iv konferencnch prostredku umozni l Spojen [distribucn komisi]
pokracovat na programu v Evrop, kter by byl j inak ukoncen, a zahj it programy, kter by jinak z
nedostatku penz nebyly zahjeny pro nedostatek prostredku. Ale nejvznamnjs zmnou
rozpoctu JDC vyplvajc ze zaplacen reparac bylo alokace prostredku pro musli msk zem,
kde aktivity Komise byly zvtseny o 68 procent bhem prvnch tr let konferencnch alokac. Bez
ohledu na formln omezen na pouzit reparacnch fondu podle smlouvy s Nmeckem byly
penze pouzity tam, kde byla jej i ch potreba nejvts. Moses Leavitt [vyss rednk Konference o
nrocch] ... pozoroval: 'Ns rozpocet byl zalozen na prioritch potreb uvnitr a vn Izraele, v
musli mskch zemch, vsechno dohromady.... Nepokldal i jsme prostredky konference za ni c
j i nho nez cst obecnch prostredku, kter nm byly dny k dispozi ci , aby presunul i oblast
zidovskch zj mu za kter jsme byl i odpovdni do oblast s nejvyss prioritou'". (German
Reparations, 74).
11 Viz napr. Lorraine Adams, "The Reckoning," in Washington Post Magazine (20 Apri l 1997),
Netty C. Gross, "The Old Boys Club," a "After Years of Stonewal l i ng, the Clai ms Conference
Changes Pol i cy," v l ist Jerusalem Report (15 May 1997, 16 August 1997), Rebecca Spence,
"Holocaust Insurance Team Racking Up Mi l l i ons in Expenses as Survivors Wait," v l ist Forward
(30 July 1999), a Verena Dobnik, "Oscar Hammerstein's Cousin Sues German Bank Over
Holocaust Assets," in AP Onl i ne (20 l istopad 1998) (Hertzberg).
12 Greg B. Smith, "Federal Judge OKs Holocaust Accord," in Dai ly News (7 January 2000).
Janny Scott, "Jews Tel l of Holocaust Deposits," in New York Times (17 October 1996). Saul
Kagan prednsel koncept tto sekce Konferenci o nrocch. Konecn verze zahrnuje vsechny
jeho fakti ck korekce.
13 El l i Wohlgelernter, "Lawyers and the Holocaust," v l ist Jerusalem Post (6 cervenec 1999).
14 Jako zklad tto sekce viz Tom Bower, Nazi Gold (New York: 1998), Itamar Levin, The Last
Deposit (Westport, Conn.: 1999), Gregg J. Ri ckman, Swiss Banks and Jewish Souls (New
Brunswick, NJ: 1999), Isabel Vincent, Hitler's Si l ent Partners (New York: 1997), Jean Ziegler, The
Swiss, the Gold and the Dead (New York: 1997). I kdyz jsou poznamenny vslovnou
protisvcarskou zaujatost obsahuj tyto knihy mnozstv uzitecnch informac.
15 Levin, Last Deposit, kapitoly 6 - 7. Chybnou Izraelskou zprvu viz (I kdyz se o tom nezmni l ,
Levin byl jejm autorem), see Hans J. Halbheer, "To Our Ameri can Friends," American Swiss
Foundation Occasional Papers (n.d.).
16 Trinct pobocek svcarskch bank operovalo ve Spojench sttech. Svcarsk banky puj ci ly
ameri ckmu obchodu 38 mi l i ard dolaru v roce 1994 a spravovaly stovky mi l i ard dolaru v
investi cch v ameri ckch akcich a bankch pro sv klienty.
17 VB roce 1992 vytvori la WJC novou organizaci, Svtovou zidovskou restitucn organizaci
(WJRO), kter pozadovala zkonnou jurisdikci, tkajc se majetku Holocaustovch veternu,
zivvh nebo mrtvch. Pod vedenm Bronfmana je WJRO formln destnkov organizace
zidovskch organizac zastoupench na Konferenci o nrocch.
18 Slysen pred Vborem pro bankovni ctv, bydlen a urbanismus US Sentu, 23. dubna 1996.
Bronfmanova obrana "zidovskch zj mu" je znacn vbrov. Je hlavnm obchodnm partnerem
pravi covho nmeckho tiskovho magnta Leo Kirche, kter v poslednch letech notori cky
vyhodit vydavatele nmeckch novin, kter podporil rozhodnut nejvyssho soudu zakazujc
krestansk krze ve verejnch skolch. (www.Seagram.com/company_info/history/main.html; Ol iver
Gehrs, "Einfluss aus der Dose," v Tagesspiegel [l2. zr 1995])

67

19 Ri ckman, Swiss Banks, 50 - 1. Bower, Nazi Gold, 299 - 300.
20 Bower, Nazi Gold, 295 ("mouthpiece"), 306 - 7; srov. 319. Alan Morris Schom, "The
Unwanted Guests, Swiss Forced Labor Camps, 1940 - 1944," Zprva pipraven pro Centrum
Si mona WIesenthala, leden 1998. (Schom tvrd e to byly "ve skutenosti tbory s otrockou
prac.") Levin, Last Deposit, 158, 188. Stzliv rozbor vcarskch tbor pro uprchlky viz Ken
Newman (ed.), Swiss Wartime Work Camps: A Col l ection of Eyewitness Testimonies, 1940 -
1945 (Zuri ch: I 999), and International commission of Experts, Switzerland - Second World war,
Switzerland and Refugees in the Nazi Era (Bern: 1999), kapitola 4.4.4. Saidel, Never Too Late,
222 3 ("Dachau", "sensational isti c"). Yossi Klei n Halevi, "Who Owns the Memory?" in Jerusalem
Report (25. nora 1993). Wiesenthal propj uje sv j mno centru za 90 000 dolar ron.
21 Bower, Nazi Gold, xi, xv, 8, 9, 42, 44, 56, 84, 100, 150, 219, 304. Ri ckman, Swiss Banks,
219.
22 Thomas Sancton, "A Painful History," in Time, 24. nora 1997. Slyen ped Vborem pro
bankovni ctv a finann sluby Snmovny representant 25. erven 1997. Rower, Nazi Gold,
301 2. Ri ckman, Swiss Banks, 48. Levin stejn ml o tom, e Sal manovitz je id (cf. s, 129,
135).
23 Levin, Last Deposit, 60. Slyen ped Vborem pro bankovni ctv a finann sluby Snmovny
representant, 11. prosinec 1996 (cituje svdectv Wiesela z 16. jna 1996 ped Bankovnm
vborem Sentu). Raul Hi lberg, The Destruction of the European Jews (New York: 1961), kap. 5.
24 Slyen ped vborem pro bankovni ctv, bydlen a urbanismus, US Sent, 6. kvten 1997.
25 Slyen ped Vborem pro bankovni ctv a finann sluby Snmovny representant, 11.
prosince 1996. Smith si stoval tisku, e dokumenty kter odkryl dvno ped tm byly
pedkldny D'Amatem jako nov objevy. V bi zardn obran odpovdl Ri ckman, kter
mobi l izoval velk mnostv badatel z US Muzea Holocaustu pro kongresov slyen: "Jakmi l e
jsem se dozvdl o Smithov knize, rozhodl jsem se j nest abych nemohl bt obvinn z toho,
e pouvm jeho dokumenty" (113). Vincent, Si lent Partners, 240.
26 Bower, Nazi Gold, 307. Slyen ped Vborem pro bankovni ctv a finann sluby, Snmovna
representant, 25 erven 1997.
27 Ri ckman, Swiss Banks, 77. Definitivn rozbor tto vci viz Peter Hug and Marc Perrenoud,
Assets in Switzerland of Victims of Nazism and the Compensation Agreements with East Bloc
Countries (Bern 1997). Dvj diskuse ve Spojench sttech viz Seymour J. Rubin and Abba P.
Schwartz, "Refugees and Reparations," in Law and Contemporary Problems (Duke University
School of Law, 1951), 283.
28 Levin, Last Deposit, 93, 186. Slyen ped Vborem pro bankovni ctv a finann sluby,
Snmovna representant, 11. prosinec 1996. Ri ckman, Swiss Banks, 218. Bower, Nazi Gold,
318, 323. Tden po ustanoven Specil nho fondu byl vcarsk president "vyden z vytrvalho
neptelstv Ameri an" (Rower), kdy bylo oznmeno vytvoen Nadace sol idarity s 8 mi l i ardami
dolar "k redukci chudoby, beznadje a nsil" globln. Vytvoen nadace ovem vyadoval o
referendum, jak rychle poadovala domc opozi ce. Jej osud je dosud nej ist.
29 Bower, Nazi Gold, 315. Vincent, Si lent Partners, 211. Ri ckman, Swiss Banks, 184 (Voleker).
30 Levin, Last Deposit, 187 - 8, 125.
31 Levin, Last Deposit, 218. Ri ckman, Swiss Banks, 214, 223, 221.
32 Hi ckman, Swiss Banks, 231.

68

33 Ibid. Ri ckman fittingly entitled this chapter of his account, "Boycotts and Diktats."
34 Kompl etn text "Trdn-akcnho vypordn" Independent Committee of Eminent Persons,
Report on Dormant Accounts of Victims of Nazi Persecution in Swiss Banks (Bern: 1999),
Appendix O. Navc 200 mi l i onu dolaru Speci lnho fondu a 1,25 mi l i ard dolaru trdn-akcnho
vyrovnn zskal Holocoustov prumysl podvodn dalsch 70 mi l i onu dolaru od Spojench sttu
a jej i ch spojencu bhem londnsk konference o svcarskm zlat v roce 1977.
35 Pokud jde o US pol itiku k zidovskm uprchlkum, viz David S. Wyman, Paper Wal ls (New York:
1985), and The Abandonment of the Jews (New York: 1984). Svcarskou pol itiku viz Independent
Commission of Experts, Switzerland Second World War, Switzerland and Refugees in the
Nazi Era (Bern: 1999). Podobn smsen faktory - ekonomi ck, pokles, xenofobie, antisemitismus
a pozdj i bezpecnost - byly vzaty v vahu jak pro restriktivn ameri ckou pol itiku, tak svcarsk
kvty. S odvolnm na "pokrytectv v prstupu ostatnch nrodu, specil n Spojench sttu, kter
nemly zdn zjem o l iberal izaci svch i migracnch zkonu", Nezvisl komise, i kdyz byla
krut kriti ck ke Svcarsku, informuje, ze jeho pol iti ka vuci uprchlkum byla "jako u vld vtsiny
j i nch sttu". (42, 263) Nenasel jsem zdnou zmnku o tomto bod pri extenzvnm pruzkumu
zprv US medi o kriti ckch nlezech komise.
36 Slysen pred Vborem pro bankovni ctv, bydlen a urbanismus, US sent, 15 kvten 1997
(Eizenstat and D'Amato). Slysen pred Vborem pro bankovni ctv, bydlen a urbanismus, US
sent, 23 duben 1996 (Bronfman citujc Cl intona a dals kongresov ldry). Slysen pred
Vborem pro bankovni ctv, bydlen a urbanismus, US sent, 11 prosinec 1996 (Leach). Slysen
pred Vborem pro bankovni ctv a financn sluzby, Snmovna representantu, 25 cerven 1997
(Leach). Ri ckman, Swiss Banks, 204 (Albright).
37 Jedinou nesouhlasnou poznmku bhem mnoha kongresovch slysen o Holocaustovch
nhradch pronesl kongresman Maxine Watersov z Kal iformie. Zatmco potvrdi la "1000
procentn" podporu "k dosazen spravedlnosti pro vsechny obti Holocaustu", Watersov se tz
otzala "jak m prij mout tuto formu a uzvat j pri posuzovn otrock prce mch predku tady ve
Spojench sttech. Je podivn tu sedt ... bez podivu co bych ml dlat ... k potvrzen otrock
prce ve Spojench sttech.... Reparace afro-ameri ck komunity bylo v zklad odsouzeno jako
zkladn myslenka, ale mnoz z tch . . . kdo zkousel i tak tvrd dostat tuto vc pred Kongres
doshl i pouze vsmchu". Specil n ona navrhla, aby vldn agentury by mly bt vedeny k
tomu, aby bylo dosazeno nhrady "domc otrock prce". "Ta jemn dma vzns zvlst
obtzn nvrh" odpovdl Jame Leach z Bankovnho vboru, "a predsedni ctvo to vezme jako
doporucen.... Obtznost tto vci, kterou vznste na ameri ckou historii stejn jako na l idsk
prva je hlubok." Tato vc nesporn zapadne hluboko do pamtov dry Vboru. (Slysen pred
Vborem pro bankovni ctv a financn sluzby, Snmovna representantu, 9 nor 2000). Randal
Robinson, kter v soucasnosti vede kampa za kompenzaci afro-ameri ckho otroctv, postavi l
vedle sebe "ti cho" vldy o tto krdezi "i kdyz US nmstek ministra zahrani c Stuart Eizenstat
pracoval na tom, aby 16 nmeckch spolecnost kompenzovalo Zidy vyuzvan k otrock prci
bhem nacisti ck ry". (Randal l Robinson, "Compensate the Forgotten Vi cti ms of Ameri ca's
Slavery Holocaust," v l istu Los Angeles Times [11 nor 2000]; cf. Randal l Robinson, The Debt
[New York: 2000], 245)
38 Phi l i p Lentz, "Reparation woes," v Crain's (15. - 21. l istopad 1999). Mi chael Shapiro,
"Lawyers in Swiss Bank Settlement Submit Bi l l, Outraging Jewish Groups," v Jewish Telegraphic
Agency (23. l istopad 1999). Rebecca Spence, "Hearings on Legal Fees in Swiss Bank Case," v
Forward (26. l istopad 1999). James Bone, "Holocaust Survivors Protest Over Legal Fee," v The
Times (London) (1. prosinec 1999). Devl in Barrett, "Holocaust Assets," v New York Post (2.
prosinec 1999). Stewart Ain, "Rel i gious Strife Erupts In Swiss Money Fight," v Jewish Week (14.
ledna 2000) ("angle"). Adam Di ckter, "Discord in the court," v Jewish Week (21. ledna 2000).
Swiss Fund for Needy vi cti ms of the Holocaust/Shoa, "Overview on Finances, Payments and
Pending Appl i cations" (30. l istopad 1999). Veterni Holocaustu v Izrael i nikdy nedostal i penze
ze Specil nho fondu urcen pro n, viz Yair Sheleg, "surviving Israel i Bureaucracy," v list
Haaretz (6. nor 2000).
39 Burt Neuborne, "Total ing the sum of Swiss Gui lt," v New York Times (24. cerven 1998).
Slysen pred Vborem pro bankovni ctv a financn sluzby, Snmovna representantu, 11. leden

69

1996. "Holocaust-Konferenz in Stockhol m," v Frankfurter Al l gemeine Zeitung (26. leden 2000)
(Bronfman).
40 Independent commission of Experts, Switzerland - Second World war, Switzerland and Gold
Transactions in the Second World War, Interim Report (Bern: 1998).
41 Slysen pred Vborem pro bankovni ctv a financn sluzby, Snmovna representantu, 11
prosince 1996. Gerhard L. Weinberg z Univerzity Severn Karolny byl zavoln jako svdek-
expert svatouskovsky dosvdci l, ze "/pozi ce svcarsk vldy bhem vlky a v letech
bezprostredn po n byla vzdy takov, ze loupez je legln" a ze "prioritou cslo jedna"
svcarskch bank bylo "vydlat tol ik penz, kolik to jde . . . a dlat to bez ohledu na legislativu,
morlku a slusnost nebo cokol iv j inho". (Slysen pred Vborem pro bankovni ctv a financn
sluzby Snmovny representantu, 25 cervna 1997)
42 Raymond W. Baker, "The Biggest Loophole in the Free-Market system," v Washington
Quarterly (Podzi m 1999). Ackol iv to nen sankcionovno US zkony, je vce nez 500 mi l i ard
dolaru az 1 bi l i on dolaru "vyprno" z drogovho obchodu a "bezpecn ulozeno v US bankch".
(tamtz.)
43 Ziegler, The Swiss, xi i; srov. 19, 26s.
44 Switzerland and Gold Transactions in the Second World War, IV, 48.
45 Independent Committee of Eminent Persons, Report on Dormant Accounts of Victims of Nazi
Persecution in Swiss Banks (Bern 1999). (dle Report)
46 "Extern cena" auditu byla stanovena na 200 mi l l i on dolaru. (Report, str. 4, paragraf 17)
Cena pro svcarsk banky byla stanovena na dalsch 300 mi l l i onu dolaru. (Swiss Federal
Banking commission, tiskov prohlsen, 6 prosinec 1999)
47 Report, Annex s, p. 81, paragraph 1 (cf. Part I, pp. 1 3 - 1 5, paragraphs 41-9).
48 Report: Cst I, str. 6, paragraf 22 ("bez dukazu"); Cst I, str. 6, paragraf 23 (bankovn zkony a
procenta); Dodatek 4, str. s8, paragraf s ("skutecn mi mordn") and Dodatek s, str. 81, paragraf 3
("skutecn pozoruhodn") (srov. Cst I, str. 15, paragraf 47, Cst I, str. 17, paragraf s8, Dodatek 7,
str. 107, paragrafy 3, 9)
49 "The Deceptions of Swiss Banks," in New York Times (7. prosinec 1999).
50 Report, Dodatek s, str. 81, paragraf 2. Report, Dodatek s, str. 87 - 8, paragraf 27 "Existuj e
spousta vysvtlen pro podstatn nizs daj v drvj sch zprvch, ale nkter z hlavnch prci n
mohou bt vztazeny k tomu, ze svcarsk banky pouzvaj uzs defini ce 'mrtvch' ctu; vyloucen
urcitch typu ctu pri vyhledvn nebo neadekvtn pruzkum; v jej i ch chyb pri zkoumni ctu
pod urcitou mi ni mln hodnotou nebo jej i ch chyba pri posuzovn, zda drzitel ctu jsou
obtmi nacisti ckho nsil, pokud jej i ch prbuzn o to banku nepozdal i."
51 Report,str. 10, paragraf 30 ("mozn nebo pravdpodobn"); str. 20, paragrafy 73-5(vznamn
pravdpodobnost pro 25,000 ctu). Repon, Dodatek 4, str. 65-7, paragrafy 20-6, a str. 72,
paragrafy 40-3 (soucasn hodnoty). V souhlase s doporucenm Repon , kter Fedeln vbor
svcarskch bank odsouhlasil v breznu 2000, aby publ ikoval i j mna 25 000 kont. ("Swiss Federal
Banking Commission Fol l ows Vol cker Recommendations," tiskov vstup, 30 brezen 2000)
52 Slysen pred Vborem pro bankovn a financn sluzby, Snmovna representantu, 9 nor 2000
(citovno s Volekerova pripravovanho svdectv). Srovnej nmitky Svcarskho federlnho
vboru, ze "vsechny daje o moznch soucasnch hodnotch stavu identifikovanch kont jsou v
podstat zalozena na predpokladech a projekcch", a ze "pouze v prpad okolo 1200 kont . . .
byl nalezen skutecn dukaz zalozen na soucasnch internch bankovnch zdrojch, ze maj itel

70

ctu jsou skutecnmi obtmi Holocaustu". (tiskov prohlsen z 6. prosince 1999)
53 Repon, str. 2, paragraf 8 (srov. str. 23, paragraf 92). Report, Dodatek S. str. A134; pro presnjs
specifikaci, srov. str. A-135ff.
54 Slysen pred Vborem pro bankovni ctv a financn sluzby, Snmovna representantu, 25.
cervna 1997 (citovno s Rubinova pripravovanho svdectv). Jako podklad viz Seymour J.
Rubin and Abba P. Schwartz, "Refugees and Reparations," ve sbornku Law and Contemporary
Problems [Duke University School of Law 1951], 286 - 9)
55 Slysen pred Vborem pro bankovni ctv a financn sluzby, Snmovna representantu, 25.
cervna 1997.
56 Svcarsko mlo 4 mi l i ony obyvatel v relevantnm obdob 1933 - 45 ve srovnn se 130
mi l i ony obyvatel USA. Vol cerova komise prozkoumal a kazd cet ve svcarskch bankch
otevren, uzavren nebo mrtv bhem tchto let.
57 Levin, Last Deposit, 23. Bower, Nazi Gold, 256. Bower povazuje tento vcarsk pozadavek
za "neodvolateln rtori ck." Neodvolateln nepochybn, ale pro rtori ck?
58 Ri ckman, Swiss Banks, 194 - 5.
59 Bower, Nazi Gold, 350-1. Akiva Eldar, "UK: Israel Didn't Hand Over Compensation to
Survivors," v Haaretz (21. nor 2000). Judy Dempsey, "Jews Find It Hard to Recl ai m warti me
Property In Israel," v l istu Financial Times (1. duben 2000). Jack Katzenel l, "Israel Has WWII
Assets," v Associated Press (13. duben 2000). Joel Greenberg, "Hunt for Holocaust vi cti ms'
Property Turns in New Direction: Toward Israel," v l i st New York Times (15. duben 2000). Akiva
Eldar, People and Pol iti cs," v l ist Haaretz (27. duben 2000).
60 Informace o Vboru viz www.pcha.gov (Bronfman cituj e tiskov prohlsen z 21. l istopadu
1999).
61 Slysen pred Vborem pro banovni ctv a financn sluzby, Snmovna representantu, 9. nora
2000.
62 Levin, Last Deposit, 223, 204. "Swiss Defensive About WWII Role," v Associated Press (15
March 2000). Time (24. nor 1997) (Bronfman).
63 Levin, Last Deposit, 224.
64 Slysen pred Vborem pro banovni ctv a financn sluzby, Snmovna representantu, 14. zr
1999.
65 Yair Sheleg, "Not Even Mi ni mum Wage," v Haaretz (6. rjen 1999). Wi l l i am Drozdiak,
"Germans Up Offer to Nazis' Slave Laborers," v Washington Post (18. l istopad 1999). Burt
Herman, "Nazi Labor Talks End Without Pact," v Forward (20. l istopad 1999). "Bayer's Biggest
Headache," v New York Times (5. rjen 1999). Jan Cienski, "Warti me Slave-Labour Survivors' Ads
Hit Back," v National Post (7. rjen 1999). Edmund L. Andrews, "Germans To Set Up $5.1 Bi l l i on
Fund For Nazis' Slaves," v New York Times (15. prosinec 1999). Edmund L. Andrews, "Germany
Accepts $5.1 bi l l i on Accord to End Clai ms of Nazi Slave Workers," v New York Times (18.
prosinec 1999). Al lan Hal l, "Slave Labour List Names 255 German Companies," v The Times
(London) (9. prosinec 1999). Slysen pred Vborem pro banovni ctv a financn sluzby,
Snmovna representantu, 9. nor 2000 (citovno z Eizenstatova pripravovanho svdectv).
66 Sagi, German Reparations, 161. Pribl izn ctvrtina dosud zijcch zidovskch otrockch
pracovnku dostalo takovou penzi, muj zesnul otec (vze z Auschwitzu) mezi ni mi . Ve
skutecnosti jsou pocty podle Konference o nrocch v soucasnch jednnch o dosud zi jcch

71

zidovskch otrockch pracovncch zalozeny na tchto j iz pobranch penzch a nhradch z
Nmecka! (Nmeck Parlament, 92. schuze, 15. brezen 2000)
67 Zweig, German Reparations and the Jewish World, 98; srov. 25.
68 Conference on Jewish Material Clai ms Against Germany, "Position Paper Slave Labor.
Proposed Remembrance and Responsibi l i ty Fund" ( 15. cerven 1999). Netty C. Gross, "$5.1-
Bi l l i on Slave Labor Deal Could Yiel d Little Cash For Jewish Clai mants," v Jerusalem Report (31.
ledna 2000). zvi Lavi, "Klei ner (Herut) Germany Clai ms Conference Has Become Judenrat,
Carrying on Nazi ways", v Globes (24. nor 2000). Yair Sheleg, "Kleiner The Clai ms Conference
Does Not Transfer Indemnifi cations to Shoah survivors," v Haaretz (24. nor 2000).
69 Slysen pred Vborem pro bankovni ctv a financn sluzby, Snmovna representantu, 9. nor
2000. Yair Sheleg, "Staking a Clai m to Jewish Clai ms," v Haarerz (31. brezen 2000).
70 Henry Friedlander, "Darkness and Dawn in 1945 The Nazis, the Al l i es, and the Survivors," v
US Holocaust Memorial Museum, 1945 The Year of Liberation (Washington: 1995), 11-35.
Dinnerstein, America and the Surnvors of the Hol ocaust, 28. Izraelsk historik Shlomo Shafir
uvd "odhad tch, kdo prezi l i, na konci vlky v Evrop je mezi 50 000 a 70 000" (Ambiguous
Relations, 384nl). Friedlanderv celkov pocet otrockch pracovnku, kter prezi l i, zidovskch i
nezidovskch, je standardn, viz Benjami n Ferencz, Less Than Slaves (Cambridge: 1979)
"bylo nalezeno pribl izn pul mi l i onu l id, vce mn, v koncentracnch tborech osvobozench
armdami Spojencu" (xvii; cf. 240n5).
71 Stuart Eizenstat, Undersecretary of State for Economi c, Business and Agri cultural Affairs,
Chief US Envoy in German Slave-Labor Negotiati ons, State Department Briefing, 12. kvten
1999.
72 Viz Eizenstatovy "poznmky" v: the Conference on Jewish Material Clai ms Against Germany
and Austria Annual Meeting (New York: 14. cervenec 1999).
73 Toby Axelrod, "$5.2 Bi l l i on Slave-Labor Deal Only the Start," v Jewish Bul letin (12. prosinec
1999; citujc Jewish Telegraphic Agency).
74 Hi lberg, The Destruction (1985), v. i i i , Appendix B.
75 V interview pro Die Berl iner Zeitung, Zpochybuj i pocty 135,000 Konference o nrocch,
ci tuje Friedlandera. Konference o nrocch strucn prohlasuje ve sv oponenture, ze pocet 135
000 byl "zalozen na nej lepsch a nejduvryhodnjsch zdrojch a je tedy presn". Zdn z
tchto zdroju nen ovsem identifikovn. ("Die Ausbeutung jdischen Leidens," in Berliner
Zeitung, 29, 30. leden 2000; "Gegendarstel lung der Jewish Clai ms Conference," v Berl iner
Zeitung, 1. nor 2000) V odpovdi na mou kritiku v interview pro Der Tagesspiegel, Konference
o nrocch uvedla, ze njakch 700 000 zidovskch otrockch pracovnku prezi lo vlku, 350 000
- 400 000 na zem Rse a 300 000 v koncentracnch tborech j inde. Ntlak aby uvedla
odborn odkazy Konference o nrocch rozhorcen odmtla. Stac rci, ze tato csla nejsou
podobn ni cemu v ktermkol iv odbornm odkaze v tto vci. (Eva Schweitzer, "Entschaedigung
fr Zwangsarbeiter," v Tagesspiegel, 6. brezen 2000)
76 "Jest nikdy v histori i" rk HGi lberg "nebyl i l i d zabjeni jako na vrobn l ince". (Destruction,
v. i i i , 863). Klasi ck prstup k tto vci viz Zygmunt Bauman Modernity and the Holocaust.
77 Guttenplan, "Holocaust on Trial." (Hilberg) Conference on Jewish Material Clai ms Against
Germany, "Position Paper Slave Labor," 15. cerven 1999.
78 "We Condemn Syria's Denial of the Holocaust," v New York Times (9. nor 2000). K
dokumentaci "slcho antisemitismu" v Evrop Davi d Harris z AJC poukzal na tvrzen, ze "Zid
zneuzvaj vzpomnky na nacisti ckou l ikvidaci Zidu k vlastnm celum". Tz uvd "extrmn
negativn zpusob, jakm nmeck tisk informuj o zidovsk Konferenci o nrocch . . . bhem

72

nedvnch jednnch o nhrad otrock a nucen prce. Mnoho l nk l samu Konferenci a
vtinu idovskch prvnk jako chamtivce, kte slou sami sob. V hlavnch tiskovinch
vznikly t bizardn diskuse kde se bere tak mnoho idovskch obt, kter uvd Konference.
(Slyen ped Zahrani nm vborem US Sentu, 5. duben 2000). Ve skutenosti jsem shledal
jako tm nemon otvrat tuto otzku v Nmecku. I kdy toto tabu bylo nakonec zlomeno
l i berlnm nmeckm denkem Die Berliner Zeitung, dky odvaze, kterou projevi l jeho vydavatel
Martin Sueskind a US korespondent Stefan Elfenhain, a kter nala jen malou odezvu v
nmeckch medich, z vt sti dky morlnm hrozbm a vydrn Konference stejn jako
nmeck nechuti k oteven kriti ce id.
79 Slyen ped Vborem pro bankovni ctv a finann sluby, Snmovna representant, 11.
prosinec 1996. J.D Bindenagel (ed.), Proceedings, Washington Conference on Holocaust-era
Assets: 30 November - 3 December 1998 (US Government Printing Offi ce: Washington, DC), 687,
700-1, 706.
80 Slyen ped Vborem pro bankovni ctv a finann sluby, Snmovna representant, 6. srpen
1998. Bindenagel, Washington Conference on Holocaust-Era Assets, 433. Joan Gral ia, "Poland
Tries to Get Holocaust Lawsuit Dismissed," v Reuters (23. prosinec 1999). Eri c J. Greenberg,
"Pol ish Restitution Plan Sl ammed," v Jewish Week (14. leden 2000). "Poland Li mi ts WWII
Compensation Plan," v Newsday (6. leden 2000).
81 Theo Garb et al. v. Republ ic of Poland (United States Distri ct Court, Eastern District of New
York, June 18,1999). (Tdn-akn soudn proces byl zahjen Edwardem E Kleinem a Mel em
Urbachem, z ni ch ten druh se podlel na vcarskch a nmeckch ujednnch. K
"upravenmu podn" podanmu 2. bezna 2000 se pipoj i l a ada dalch prvnk, al e
vynechalo nkter barcit obvinn polsk vldy). "Dear Leads NYC Coumci l in Cal l to Pol ish
Government to Make Restitution to Vi cti ms of Holocaust Era Property Seizure," v News From
Counci l Member Noach Dear (29. l istopad 1999). (Text je citovn ze skutenhi o rozhodnut
slo 1072, pi jat 23. l istopadu 1999.) [Anthony D.] Weiner urges Pol ish Government To
Repatriate Holocaust Clai ms," US House of Representatives (tiskov prohlen 14. jen 1999).
(Text je citovn z tiskovho vstupu a skutenho dopisu datovanho 13. jen 1999.)
82 Slyen ped Vborem pro bankovni ctv, bydlen a urbanismus, Us Sent, 23. dubna 1996.
83 Slyen ped Zahrani nm vborem Snmovny representant, 6. srpen 1998
84 Slyen ped Zahrani nm vborem Snmovny representant, 6. srpen 1998. Isabel Vi ncent,
"Who Wil l Reap the Nazi-Era Reparations7" v National Post (20. nor 1999).
85 Slyen ped Zahrani nm vborem Snmovny representant, 6. srpen 1998. V souasnosti
byl jako estn konzul Ameri ckho idovskho vboru (AJC) Eizenstat prvnm pedsedou stavu
AJC pro vztahy ameri ckch id a Izraele.
86 Slyen ped Zahrani nm vborem Snmovny representant, 6. srpen 1998. Mari lyn Henry,
"Whose Clai m Is It Anyway7" v Jerusalem Post (4. ervenec 1997). Bindenagel, Washington
Conference on Holocaust-Era Assets, 705. Redakn vodnk, "Jewish Property Belongs to Jews,"
v Haaretz (26. jen 1999).
87 Sergio Karas, "Unsettled Accounts," v Globe and Mai l (1. z 1998). Stuart Eizenstat,
"Remarks," Conference on Jewish Material Clai ms Against Germany and Austria Annual Meeting
(New York: 14. ervence 1999). Tom Sawi cki, "6,000 Witnesses," in Jerusalem Report (5. kvten
1994).
88 Bindenagel, Washington Conference on Holocaust-Era Assets, 146. Mi chael Arnold, "Israel i
Teens Froli c With Strippers After Auschwitz Visit," v Forward (26. l istopad 1999). Manhattansk
kongresmanka Carolyn Maloneyov hrd informoval a Bankovn vbor Snmovny o j navrenm
zkon, the Holocaust Education Act (Zkon o Holocaustovm vzdlvn), kter "poskytne
dotace Ministerstva vzdln Holocaustovm organizacm pro kolen uitel a poskytne
materily kolm a komunitm, kter posl Holocaustov vzdlvn. Vzhledem k tomu, e

73

zastupuje msto s veejnm vzdlvacm systmem, kter m neustl nedostatek zkladnch
uitel a uebni c by mohla Maloneyov mt j in priority pro nepatrn prostedky Ministerstva
vzdln. (Slyen ped Vborem pro Bankovnoctv a finann sluby Snmovny representant,
9. nor 2000)
89 Zweig, German Reparations and the Jewish World, 118 Goldmann byl zakladatelem
Svtovho idovskho kongresu (WJC) a prvm presidentem Konference o nrocch.
90 Mari lyn Henry, "International Holocaust Education Conference Begins," v Jerusalem Post
(26. leden 2000). Marilyn Henry, "PM We Have No Moral Obl igation to Refugees," v Jerusalem
Post (27. ledna 2000). Mari lyn Henry, "Holocaust 'Must Be Seared in Col l ective Memory'", in
Jerusalem Post (30. leden 2000).
91 Clai ms Conference, Guide to Compensation and Restitution of Holocaust Survivors (New
York: n.d.). Vincent, Hitler's Si l ent Partners, 302 ("expropriation"); srov. 308-9. Ralf Eibl, "Die
Jewish Clai ms Conference rings um ihren Leumund. Nachkommen jdischer Sklaven....," v Die
Welt (8. bezen 2000) (soudn procesy). Prmysl Holocaustovch nhres je psnm tabu ve
Spojench sttech. H-Holocaust webov strnka, nap. (www2.h-net.msu.edu), je blokovna
kriti ckou potou, pestoe je pln podloena l istinnmi dkazy. (osobn korespondence s lenem
rady Ri chardem S. Levym, 19. - 21. l istopad 1999).
92 Ilan Pappe, The Making of the Arab Israel i Confl i ct, 1947 - 51 (London: 1992), 268.
93 Cl inton Bai l ey, "Holocaust Funds to Palestinians May Meet Some Cost of Compensation," v
International Herald Tribune; petisknuto v Jordan Times (20. erven 1999).
94 El l i Wohlgelernter, "WJC: Austria Holding $10b. In Holocaust Vi cti ms' Assets," v Jerusalem
Post (14. bezna 2000). Ve svm nslednm kongresovm svdectv Singer zdrazni l obvinn
Rakouska, ale - typi cky - zachoval diskrtn ml en o obvinnch proti USA. (Slyen ped
Zahrani nm vborem US Sentu 6 dubna 2000)


74

ZVR

Zbv zvzit vliv Holocaustu na Spojen stty. Chci pri tom pouzt Novickovy vlastn
kritick poznmky o tto vci.
Krom pamtnku Holocaustu nardilo nebo doporucilo celch sedmnct sttu
zaveden Holocuastovch programu do svch skol a mnoho universit a vysokch
skol podporuje Katedry Holocaustovch studi. Stz uplyne tden, aniz by se v New
York Times neobjevila velk Holocaustov historka. Pocet vdeckch studi
zamrench na nacistick Konecn resen je strzliv odhadovno na 10 000.
Uvazme pro srovnn stipendia na velk obti v Kongu. Bhem let 1891 a 1911
zahynulo njakch 10 milionu Africanu v dusledku vyuzit konzsk slonoviny a
gumovnku. Presto prvn a jedin studie o tto zlezitosti byla publikovna v
anglictin pred dvma lety. (Poznmka 1)
Dky obrovskmu mnozstv instituc a profesionlu, kter maj udrzovat vzpomnky na
Holocaust, je Holocaust pevn zakotven v americkm zivot. Novick ovsem
vyslovuje obavy, zda je to dobre. Za prv uvd mnoh prklady jeho hrub
vulgarizace. A opravdu, clovka to tvrd tlac, aby nezmnil jednotliv politick
zlezitosti, at uz jsou to ochrana (nenarozenho?) zivota, svoboda volby, prva zvrat
nebo prvo sttu (v rmci federace), kter by nebyly inspirovny Holocaustem. Elie
Weisel odmtal takov lacin postupy zalozen an Holocaustu a prohlsil
"Prsahm, ze se vyhneme ... vulgrnm vjevum".(Poznmka 2) Presto Novick
uvd, ze "Holocaustov fotografie majc nejvc smyslu a duvtipu vznikla v roce
1996, kdyz Hillary Clintonov, prv kdyz byla pod ostrou palbou nejruznjsch
prestupku, se objevila na galerii Snmovny, prv kdyz jej manzel prednsel svou
Zprvu o stavu Unie, doprovzena svou dcerou Chelsea a Elie
Weiselem."(Poznmka 3) Podle Hillary Clintonov Kosovst uprchlci donuceni k
tku ze Srbska bhem bombardovn vojky NATO pripomnali Holocaustov
scny v Schindlerov seznamu. "Lid, kter studovali historii z Spielbergovch
filmu," odpovdli kysele srbst disidenti, "nm nebudou rkat, jak mme
zt".(Poznmka 4)
"Domnky, ze Holocaust je americkou pamt", argumentuje pozdji Novick, je
morln vytcka. Ta "vede k odmtn zodpovdnosti, kter skuten prslus
Americanum, kdyz konfrontuj svou minulost, svou prtomnost a svou budoucnost".
(Zduraznno v originle) (Poznmka 5) Zdurazuje dulezitou vc. Je jednoduss
odsoudit zlociny jinch nez se kriticky podvat na sebe. Je ovsem tak pravda, ze
byla vule, abychom se poucili sami o sob na zklad zkusenosti s nacisty.
Manifest Destiny (Osud) prijal tmr vsechny ideologick a programov prvky
Hitlerovy politiky ivotnho prostoru (Lebensraum). Ve skutecnosti Hitler koncipoval
sv vboje na Vchod na podklad americkch vboju na Zpad.(Poznmka 6)

75

Bhem prv poloviny tohoto stolet vtsina americkch sttu zavedla sterilizacn
zkony a destky tisc Americanu bylo nedobrovoln sterilizovno. Nacist prmo
pouzili tento americk precendens kdyz zavdli vlastn sterilizacn zkony.
(Poznmka 7) Notoricky znm Norimbersk zkony z roku 1935 zbavily zidy
volebnho prva a zakzali msen mezi zidy a ne-zidy. Cern na americkm jihu
trpli stejnmi zkonnmi omezenmi a byli podrobeni horsmu spontnnmu a
obecn schvalovanmu nsil nez Zid v predvlecnm Nmecku.(Poznmka 8)
Ke zduraznn odhalench zlocinu v zahranic USA casto vyvolvaj vzpomnky na
Holocaust. Vce ale odhal fakt, kdy USA pripomnaj Holocaust. Zlociny oficilnch
neprtel, jako je krvav lze Rudch Khmeru v Kambodzi, sovtsk invaze do
Afganistnu, Irck invaze v Kuvajtu, srbsk etnick cistn v Kosovu pripomnaj
Holocaust; zlociny, za kter jsou zodpovdn USA.
Prv kdyz byla odhalena zvrstva Rudch Khmeru v Kambodzi, zlikvidovala
Americany dosazen vlda jednu tretinu populace Vchodnho Timoru. Presto, na
rozdl od Kambodze nebyla genocida na Jiznm Timoru nikdy srovnvna s
Holocaustem; dokonce se tmr neobjevovala ve zprvch. (Poznmka 9) Prv
kdyz se Sovtsk svaz dopoustl "jin genocidy" v Afganistanu, jak to nazvalo
Stredisko Simona Wiesenthala, dopustil se Americany dosazen rezim v
Guatemale toho, co pozdji Guatemalsk Vbor pravdu nazval "genocidou"
domorodho Mayskho obyvatelstva. President Regan odmtl obvinn
guatemalsk vldy jako "vandrck klepy". Jako ocenn prnosu Jeane
Kirkpatrickov jako hlavn obhjkyn odhalovanch zlocinu Reganovy administrativy
ji Stredisko Simona Wiesenthala ocenilo cenou Humanista roku. (Poznmka 10)
Simon Wiesenthal byl pred slavnostnm prednm ceny soukromn pozdn, aby
to znovu uvzil. Odmtl. Elie Wiesel byl soukrom pozdn o intervenci u izraelsk
vldy, hlavnm dodavatelem zbran pro Guatemalsk reznky. I on odmtl. Carterova
administrativa vyvolvala vzpomnky na Holocaust v souvislosti s vietnamskmi
"lodickri" prchajcmi pred komunistickm rezimem. Naopak Clintonova
administrativa si nevzpomla na Holocaust, kdyz vracela Haitsk "lodickre"
prchajc pred komandy smrti podporovanmi USA. (Poznmka 11)
Vzpomnky na Holocaust se hroziv vynorily pri bombardovnm Srbska paktem
NATO pod vedenm USA zahjenm na jare 1999. Jak jsme vidli, Daniel
Goldhagen srovnval srbsk zlociny v Kosovu s Konecnm resenm, a na prkaz
presidenta Clintona Elie Wiesel odcestoval do kosovskch uprchlickch tboru v
Makedonii a v Albnii. Jiz pred tm Elie Wiesel odjel prolvat slzy na podnt obyvatel
Kosova, ovsem, indonesk rezim dosazen USA pokracoval tam, kde prestal
koncem 70-tch let a dopoustl se dalsch zlocinu na Vchodnm Timoru.
Holocaust se nicmn ztratil z pamti, kdyz Clintonova administrativa souhlasila s
prolvnm krve. Jsou to "vnitrni zlezitosti Indonzie", jak vysvtlovali zpadn
diplomat, a ne "Vchodnho Timoru". (Poznmka 12)
Novick poukazuje na pasivn americkou spoluvinu na humanitrnch katastrofch
ne nepodobnch a v mnohch ohledech rozsahem srovnatelnch nacistick
likvidaci. Pripomn naprklad milion dt zabitch bhem Konecnho resen a
konstatuje, ze americt presidenti nedlaj o mnoho vc nez pietn projevy, zatmco
celosvtov stejn mnozstv dt kazd rok "umr na podvzivu a nemoci, proti

76

kterm existuje prevence". (Poznmka 13) Je mozn tz zmnit urcit prpady aktivn
americk spolucasti. Po koalicn devastaci Irku vedenou USA v roce 1991 k
potrestn "Saddama-Hitlera", Spojen stty a Britnie vynutily vrazedn americk
sankce proti tto nestastn zemi pri pokusech o jeho sesazen. Stejn jako pri
nacistickm holocaustu zahynuly podobn miliony dt.(Poznmka 14) Kdyz byla
tzna v nrodn televizi na tuto straslivou smrtc sankci v Irku, ministryn
zahranic Madelaine Albrightov odpovdla, ze "cena tomu odpovd".
"Znacn extrmn charakter Holocaustu", tvrd Novick, "vzn omezuj jeho moznosti
poskytovat poucen pouziteln v nasem kazdodennm zivot". Jako "kritrium tlaku
a krutosti" vede k "trivializaci zlocinu mensho rozsahu".(Poznmka 15) Nacistick
holocaust tz muze poslit nas citlivost k tmto bezprvm. Pod optikou Auschwitzu,
jak bylo pokldno za samozrejm, uz nikdy nemuze nastat nbozensk
fanatismus. (Poznmka 16) Ve skutecnosti to byl nacistick holocaust, kter
zdiskreditoval vdeck rasismus, kter byl tak pronikavm rysem americkho
intelektulnho zivota pred druhou svtovou vlkou.(Poznmka 17)
Pro ty oddan zlepsen lidstva prubrsk kmen zla nevylucuje, ale vt srovnn.
Otrokrstv zaujm zhruba stejn msto v morlnm vesmru konce devatenctho
stolet jako nacistick holocaust dnes. Podle toho bylo casto uzvno k ilustraci
zcela nevtanho zla. John Stuart Mill srovnval podmnky zen k t nejposvtnjs
viktorinsk instituci, v rodin, k otrokrstv. Dokonce si dovolil tvrdit, ze podle
rozhodujcch hledisek byly hors. "Jsem dalek predstrn, ze s zenami se obecn
nezachz hur nez s otroky; ale zdn otrok nen otrokem tak dlouho a v tak plnm
smyslu slova jako zena".(Poznmka 18) Pouze ti, kdo pouzvaj termn zlo ne jako
morln kritrium, ale jako ideologick klacek, odmtnou takov analogie.
"Nesrovnvejte" je zarkadlem morlnch vydracu.(Poznmka 19)
Organizovan americk zidovstvo zneuzilo nacistick holocaust k odrazen kritiky
Izraele a jeho morln neobhjiteln politiky. Napadn tto politiky dostalo Izrael a
americk zidy do strukturln stejnho postaven: osudy obou nyn na tenk nitce
vedouc k americkm vldnoucm elitm. Pokud se tyto elity jednou rozhodnou, ze
Izrael je neprjemnm zvazkem nebo americt zid postradateln, tato nitka se
muze pretrhnout. Nepochybn to nen spekulace - snad prehnan alarmujc, snad
ne.
Predpovd, ze by americk zidovsk elity pripustily takov moznosti je nicmn
dtskou hrou. Pokud Izrael ztrat prze Spojench sttu, mnoz s tchto vudcu, kter
dnes rozhodn brn Izrael, by s odvahou vyhlsili svou nespokojenost s zidovskm
sttem a tlacili by americk zidy, aby se odvrtili od Izraele k nbozenstv. A pokud
americk vldnouc kruhy se rozhodnou obtovat zidy, byli bychom prekvapeni, az
by americt zidovst vudci sehrli stejnou roli, jako jejich predchudci pri nacistickm
holocaustu. "Nepoctali jsme s tm, ze by Nmci vsadili na zidovsk elementy",
pripomn Yitzak Zuckerman, organiztor povstn ve Varsavskm ghettu, "ze zid
povedou zidy k smrti".(Poznmka 20)
Bhem srie verejnch zmn v osmdestch letech mnoho prominentnch
nmeckch i nenmeckch badatelu vystupovalo proti "normalizaci" hanebnost
nacismu. Obvali se, ze normalizace povede k morlnmu uspokojen. (Poznmka

77

21) Ovem a u jsou tyto argumenty jakkoliv platn, u nepsob pesvdiv.
Enormn rozsah Hitlerova Konenho een je ji nyn dobe znm. A nen snad
"normln" historie lidstva plna stralivch kapitol nelidskosti? Zloiny nesm bt
podporovny zrukou odputn. Vzvou souasnosti je vrtit nacistick holocaust
jako normln subjekt vdeckho zkoumn. Jen tak se z nj meme skuten
pouit. Abnormalita nacistickho holocaustu nevyplv ze skutenosti samotn, ale
z vydiduskho prmyslu kolem nj. Holocaustov prmysl ji zbankrotoval. Zbv
je to oteven vyhlsit. Dvno nastal as k zastaven takovho obchodu.
Nejulechtilejm gestem tch, kdo peili, je zachovat jejich pamtku, pouit se z
Jejich utrpen a nakonec je nechat odpovat v pokoji.


78

Poznmky:
1 Adam Hochschi ld, King Leopold's Ghost (Boston: 1998).
2 Wiesel, Against Si lence, v. i i i , 190; cf. v. i, 186, v. i i, 82, v. i i i, 242, a Wiesel, And the Sea, 18.
3 Novi ck, The Holocaust, 230 - 1.
4 New York Times (25 May 1999).
5 Novi ck, The Holocaust, 15.
6 John Tol and, Adolf Hitler (New York: 1976), 702. Joachi m Fest, Hitler (New York
1975),214,650. viz t Finkelstein, Image and Real ity, kap. 4.
7 Viz nap. Stefan Khl, The Nazi Connection (Oxford 1994).
8 viz nap. Leon F. Litwack, Trouble in Mind (New York: 1998), zej mna kapitoly 5-6. Ona
vychvalovan zpadn tradi ce je rovn hluboko zalenna do nacismu. Aby ospravedlni l i
l ikvidaci inval id pedchdce Konenho een - nacisti t lkai rozvinul i koncepci "ivota
nedstojnho it" (lebensunwertes Leben). V knize Gorgias, Plato napsal "Nezd se mi, e stoj
za to t ivot, pokud je tlo nkter osoby ve hroznm stavu". V Republ ice Platon posvcuj e
zabit defektnho dtte. V odpovdajc sti oponuje Hitler v Main Kampfu kontrole porodnosti
na zklad toho, e brn pirozenmu vbru, jak to pedvdal Rousseau ve sv Rozprav o
pvodu nerovnosti. Krtce po druh svtov vl ce Hannah Arendtov pipomnala, e
"stedozemn proud zpadn historie nakonec dola na ikmou plochu a vzala dstojnost na
tradi ci " (Origins of Total itarianism, ix).
9 Viz nap. Edward Herman and Noam Chomsky, The Pol itical Economy of Human Rights, v. i:
The Washington Connection and Third World Fascism (Boston 1979), 129 - 204.
10 Response (March 1983 and January 1986).
11 Noam Chomsky, Turning the Tide (Boston: 1985), 36 (Wiesel citoval z interview v hebrejskm
tisku). Berenbaum, World Must Know, 3.
12 Financial Times (8 September 1999).
13 Novi ck, The Holocaust, 255.
14 Viz nap. Geoff Si mons, The Scourging of Iraq (New York: 1998).
15 Novi ck, The Holocaust, 244, 14.
16 V tomto bod viz zej mna Chaumont, La concurrence, 316 18.
17 See, for exampl e, Carl N. Degler, In Search of Human Nature (Oxford: 1991), 202ff.
18 John Stuart Mi l l, On the Subjection of Women (Cambridge: 1991), 148.
19 Nen mn zavrenhodn pouvat nacisti ck holocaust, jak navrhuje Mi chael Berenbaum,
pouze pro "demonstraci poadavku jedinenosti" (After Tragedy, 29).
20 Zuckerman, A Surplus of Memory, 210.

79

21 Odkazuj i zde jak na Historikerstreit a na korespondenci mezi Saulem Friedlnderem a
Martinem Broszatem, kter m bt publ ikovna. V obou ppadech se debata obrti la zej mna
na srovnn absolutn a relativn podstaty nacisti ckch zloi n; nap. oprvnnost srovnn s
gulagy. Viz Peter Baldwin (ed.), Reworking the Past, Ri chard J Evans, v Hitler's Shadow (New
York 1989), James Knowlton a Truett Cates, Forever v the Shadow of Hitler? (Atlanti c Highlands,
NJ: 1993), a Aharon Weiss (ed.), Yad Vashem Studi es XIX Jerusalem: 1988)
http://www.prefer-statement.wz.cz/hopr.htm

AAARGH
The website was founded in 1996 by an international team

htt p:/ / vho.org/ aaargh
htt p:/ / aaargh.com.mx
http://litek.ws/aaargh

If you intend to connect to the AAARGH website from France, you need an anonymizer.
http://anon.free.anonymizer.com/http://www.aaargh.com.mx/
or: http://aaargh.com.mx.nyud.net:8090

The Quarterlies of AAARGH
htt p:/ / geoci ti es.com/ i l rest odel si cl o

Con sei l s de r v i si on
Gaet t e du Gol f e et des ban l i eu es
Th e Rev i si on i st Cl ar i on
I l r est o del si cl o
El Paso del Ebr o
Das k au sal e Nexu sbl at t
O r ev i si on i smo em l en gu a p or t u gu s
Ar mn i chant age

New additions on AAARGH
htt p:/ / aaargh.com.mx/ fran/ nouv.html
htt p:/ / vho.org/ aaargh/ fran/ nouv.ht ml

Books (260) published by AAARGH on Internet
htt p:/ / vho.org/ aaargh/ fran/ l i vr es/ l i vres.ht ml
htt p:/ / aaargh.com.mx/ fran/ l i vres/ l i vr es.ht ml
Free subscribe: (e-mail)
revcl ar@yahoo.com.au
el revi si oni sta@yahoo.com.ar

Mail:
aaarghi nter nati onal @hot mai l .com

AAARGH, TO AVOID DYING STUPID.

Make copies of the site. Join AAARGH. Broadcast AAARGH. Work for AAARGH. Let's
toil for our common freedom.
LET'S TRAMPLE THE CENSORS.

Holocaustovy Prumysl Norman G. Finkelstein

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Holocaustovy Prumysl Norman G. Finkelstein

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Norman G.

You might also like