PETER PADFIELD HIMMLER REICHSFHRER SS Nakladatelstvi Votobia Vnovno pamtce Hanse a Sophie Schollovch a "Bl re" z univerzity v Mnichov.

Kdo dnes jet pochybuje o skuten existenci dmonickch sil, nerozum metafyzick podstat tto vlky. Za konkrtnmi a hmotnmi pojmy, za vemi faktickmi a logickmi argumenty se skrv iracionlno, boj proti dmonu, proti vyslancm Antikrista... (Z letku Ble re, Mnichov, nor 1943)

(c) Peter Padfield, 1990 Translation (c) Martin Konvika, 1998 (c) Votobia, 1998 ISBN 80-7198-283-0 st prvn Formovn Kapitola 1 Koeny ekali jsme v kostele a prohleli si bohat zdoben mramorov sloupy, bl sochy a zlacen tukov ozdoby stoupajc zpoza olte ke klenutmu ovlnmu stropu. Na nm byly malby lid a andl na pozad zvenho modrho nebe. Styl a honosnost vzdoby psobily stejn pekvapiv jako velk mnostv ptomnch vcch. Byli jsme ve vesnici Wies nedaleko od Fssenu v bavorskch Alpch, kde rodina Himmler na potku tohoto stolet nkolikrt trvila przdniny. Zcela jist toto msto nkdy navtvili, nebo byli zancenmi nvtvnky kostel a - jak jsme se dozvdli pozdji - tamj kostel je znm nejenom jako poutn msto, ale tak jako mistrovsk dlo nmeckho rokoka. Kdy v prvodu veel chlapeck sbor, vzpomnl jsem si na malho Heinricha Himmlera. Chlapci na sob mli bl rby a jejich oi byly vn. I Heinrich byl vn a vc chlapec. "Mag es gehen, wie es will, Gott werde ich immer lieben...", zapsal si do svho denku jako devatenctilet mladk - "A pijde cokoli, Boha budu vdy milovat..." Dodal, e se k nmu bude modlit a zstane vrn katolick crkvi a bude ji brnit, i kdyby ml bt vyhnn z jejho lna."1 Jak u vak dnes vme, nael si velmi zhy jinou vru, neptelskou vi crkvi, a sm se katolictv vzdal. Pak zatoil proti knm se v silou, kter se odvil, prohlauje o nich, e jsou nejhor rakovinou lidstva. Pesto vak, stejn jako Robespierre, tak vn a puritnsk revolucion, kter se snail t podle svho pesvden, vil Himmler cel svj ivot v Boha. Chtl, stejn jako Robespierre zniit pouze instituci crkve. Ta toti podprala existujc d a star hodnoty, je byly nesluiteln s novou dobou. Na podzim roku 1944, kdy Nov doba a Tiscilet e mizely v nedohlednu, poznal svoji chybu: crkev byla silnj ne nacistick strana. Himmler chtl vdt, zda by ho jet pijala mezi vc, propustil skupinu kn ze svch koncentranch tbor a pemtal, jestli se budou modlit za jeho dui, a zeme.2 Himmlerovy kosti dnes le na neoznaenm mst pod prachem severonmeck niny. Pi nedln mi ve Wies to pi pohledu zvnjku vypadalo, jako by nikdy neil. Lid v kostele nevypadali jako Herrenvolk, nacistick idel nadlid. Vtina z nich mla tmav nebo ed vlasy, irok hlavy a siln, zavalit postavy. Pozoruhodn mlo z nich mlo vysok hlavy, svtl vlasy a modr oi, tedy typick znaky "nordick" rasy, kter tak zaujala Himmlerovu pedstavivost. Ne poprv mne napadlo: jak mohl on, Bavor, kter neml ani dlouhou lebku ani svtl vlasy, kter vyrstal mezi Bavoany s tak vrazn hranatmi hlavami, zasvtit svj ivot teorii nordickho nadlovka? Robespierre vil ve zdokonalitelnost lovka. On a "fyziokrat", kte pipravili cestu pro Francouzskou revoluci, stejn jako Himmler, nevidli ijc, chybujc a opravdov lidi okolo sebe. Vili bezvhradn ve svoji vnitn vizi "lovka" s pesvdenm, kter stavli nad vlastn pozorovn a zkuenost, djiny i literaturu, uen vech vznamnch nboenstv i poznn sebe sama. Vili s vnitn jistotou, kter jim dvala prvo vldnout za pomoci teroru. Tak v jejich ppad se vak crkev ukzala bt

silnj. Ne jsme z Wies odjeli, vrtalo nm hlavou, pro je v kostele tolik lid. Nhodou jsme pijeli v nedli, kdy kzal eckokatolick biskup z Jeruzalma, dr. Lufti Laham, co ns nesmrn pekvapilo. Mu, jeho jsme se zeptali, zda prv proto je nvtva kostela tak poetn, byl norditjho vzhledu ne vichni ostatn. Odpovdl nm vak, e o exotickho kazatele vbec nejde. Zakroutil hlavou: "Je to stejn kadou nedli." Pozdji potvrdili jeho slova i jin lid. Kdy jsme nastupovali do naeho auta mezi spoustou mercedes a autobus, jen tko jsme chpali, jak se tito zbon lid v tradinch atech mohou promnit na agresivn idie, kte ns nemilosrdn prohnli po kad bavorsk silnici. Slunce plilo, vzduch byl sv a chladiv a vonl trochu snhem z vrcholk hor. Osvoval stejn jako potky, kter zurely na vech stranch. Jezero jiskilo a za nm se zdvhaly jasany, jilmy, platany, buky a smrky vzhru po svahu, na nm stl ped stoletmi hrad. Blil se k nm star pr: pn ml na sob kalhoty v dlce po kolena, zvan mstn Hosen, podkolenky a pevn turistick boty. Hrot sv horolezeck hole zabodval rzn do cestiky a kdy ns s pan mjeli, pikvli a pozdravili: "Grss Gott." Ve stopch Himmlerovy rodiny jsme chodili ulicemi, ve kterch ila, po kostelch, v nich uctvala Boha, v mstech, kter si vybrala pro sv dlouh przdniny a dorazili jsme se a k jezeru u hradu Hohenburg, nkolik kilometr od alpsk vesnice Lenggries. Dostali jsme se na kouzeln msta, jedno idylitj ne druh. Vedlo ns to k zvru, e samotn prosted nemohlo bt pinou toho, e se mlad Heinrich stal takovm, jakm byl. A u bylo prosted, ve kterm vyrstal, pirozen nebo vytvoen lidmi, tko mohlo bt pjemnj. lovk by si myslel, e mus vst k mrnmu chovn, pemlen a filozofovn. Pokud by prosted rozhodujcm zpsobem utvelo lovka, pak bychom asi oekvali, e tato msta daj svtu Rousseaua nebo Alberta Schweitzera, a ne masovho vraha. Himmler byl u zmnnho jezera vraha jako mal chlapec. Vme to z jeho zpis do denku z roku 1910: "15. ervenec. Rno v zahrad. Odpoledne pes Mhlbach do parku. Tam jsme narazili na ti medvdy. Moc jsme se bli."3 Dnes u to park nen, ale zjevn jm byl na potku stolet, kdy Hohenburg patil velkovvodovi lucemburskmu. li jsme dle a dostali jsme se k rozcest, kde byl ukazatel. Na jednom rameni stlo "Sonnenweg Hohenburg" (Slunen stezka na Hohenburg, pozn. pekl.) a na druhm "Hohenburg-Mhlbach". Vydali jsme se po svahu vzhru k hradu. Tato tich krajina plodila tak peludy. Ti stolet ped potkem nacistick hrzovldy, v Bavorsku, v alpskm vnitrozem kvetl jin druh extrmnho pronsledovn, kter se rozil do nin a celho Nmecka a vlastn cel Evropy. Jen v prbhu deseti let wrzburgsk biskup navedl bavorsk lid k uplen 900 arodjnic a odhaduje se, e v celm Nmecku jich bylo v 17. stolet upleno plnch 100 000. Ve srovnn s masovmi vradami iniciovanmi Himmlerem to pedstavovalo pouh zlomek obt, upalovan vak trpli stejn. Hugh Trevor-Roper zdrazuje ve sv mistrovsky napsan studii na toto tma, e hony na arodjnice se jako celospoleensk a masov jev objevovaly pedevm v horch, v Alpch a Pyrenejch a jejich podhch.4 Domnv se, e tato skutenost m sv koeny ve spoleenskch tlacch, v tomto ppad byla jej pinou srka mezi feudln spolenost v ninch a horskm individualismem. V boji za asimilaci horskch nrod oznaila katolick crkev pohansk zvyky a povry horal za kacstv a arodjnictv, a toto obvinn neltostn vyuvala pi svm prosazovn ortodoxn katolick vry. Dailo se j to tak spn, e pesvdila sebe samu o sv pravd. Toto hnut zskalo vlastn hybnost a existence arodjnic byla pijmna jako pravdiv nejvtmi mysliteli on doby. Byly to satanovy sluebnice na zemi. Pot, co se v noci pomazaly sdlem ze zavradnch nemluvat, vyklouzly ze svho domu klovou drkou nebo komnem, naskoily na sv koata nebo ltajc kozly a letly na msto svch schzek, sabat, aby tam uctvaly svho pna a astnily se promiskuitnch sexulnch a gastronomickch orgi. Tento systm vybudovan, jak pe Trevor-Roper, "z duchovnch nesmysl zplozench sedlckou dvivost a enskou hysteri" - a nepochybn tak sexulnmi halucinacemi dominiknskch mnich, nejaktivnjch inkvizitor - byl vytvoen zcela a pln crkv. Tlak na jeho vytvoen vak vychzel z lidu. Dominikni, kte se pohybovali mezi lidem, reagovali na jeho voln po nalezen vinka. Jestlie dominikni vyvolali svou neustlou propagandou nenvist vi arodjnicm, vyvolali ji v pznivm kontextu. Bez nho by se jim to nemohlo podait. ... Oni prvn rozpoznali tento spoleensk tlak. To oni ho zmobilizovali a poskytli mu mytologii, bez kter by se nikdy nemohl stt spoleenskm hnutm.5 O ti stolet pozdji se pohybovali po stejnm kraji pedstavitel nacistick strany (vetn mladho Himmlera) a tak reagovali na spoleenskou frustraci. To oni propagovali dmonologii ida a pozdji Untermensch neboli podlovka. Stejn jako dve arodjnice poslouili id a podlid jako vinci spoleenskch neduh a jako prostedek pro en ortodoxnho nacistickho uen o ist krvi nadlid. Stejn

jako u dmonologie arodjnictv byla definice ida a podlid vytvoena z velk sti na zklad sexulnch pedstav a podvdom hysterie. Jak zdrazuje Trevor-Roper ve sv studii o arodjnictv, existoval vdy psychologick vztah mezi pronsledujcm ortodoxnm uenm a sexuln posedlost: "Prameny svatoukovstv a sadismu nejsou od sebe pli vzdleny."6 Soud podle zpis v jeho denku byl mlad Heinrich asn pedant a mravokrce. Nacist nemuseli vynalzat obraz ida. Dominikni (mezi jinmi) ho u do znan mry vykreslili, zejmna ve panlsku, kde jejich sil vyvrcholilo v instituci panlsk inkvizice. Mezi pronsledovnm id v imperilnm panlsku a nacistickm Nmecku je mnoho podobnost. V obou ppadech byli v dan dob zalenni do ivota domcho nroda hloubji ne ve vech ostatnch evropskch zemch. V 12. a 13. stolet se v Aragonii a Kastilii id etablovali v obchodu, vd a jinch vlivnch profesch, zastvali klov pozice jako ministi, krlovt rdci, finannci a vbr dan. V podstat mli monopol na profesi lkaskou, zabvali se vemi emesly, a tak tvoili z daleko nejvt sti stedn stav: spoleensky stli nad sedlky, ale na ni pce ne lechta s jejm prvem nosit zbra.7 Podobn na tom byli v Nmecku ped tm, ne se nacist chopili moci. Ve vd, v umn, v profesch vyadujcch vysokokolsk vzdln (zejmna medicna) pracovalo daleko vt procento id, ne bylo jejich celkov zastoupen v potu obyvatel, a veobecn se mlo za to, e ovldaj vtinu finannictv a obchodu. V obou ppadech jim zajiovaly satky s kesany pstup do lechtickho stavu. lechtick statky, obvykle zchudl, zase tily z bohatstv, kter s sebou id pineli. Ve 13. stolet existovaly ve panlsku sporadick ppady protiidovskch zkon, je byly jen zdka uplatovny, a protiidovskch nepokoj, kter jako vechny pogromy souvisely vce se sprostm loupenm a snahou zbavit se dluh u idovskch vitel ne s duchovnmi zleitostmi. Avak crkev (a zejmna dominiknsk d) dala smr lidov zti tm, e vytvoila stereotyp neestnho ida (stejn jako arodjnice) a hlsnm, e hnv bo sestoup na tu zemi, kter mu poskytne toit. Bo hnv, jako vyplnn tohoto proroctv, sestupoval dostaten asto a pronsledovn zskalo vlastn hybnost a nevyhnuteln i sv fanatiky. Jednm z nich byl dominiknsk mnich Hernando Martinez, jeho podncovn lidu, aby "povstal a zniil tuto zloeenou rasu, tyto neptele Boha, ty, je ukiovali Spasitele", spustilo v roce 1391 masakry, drancovn a loupen ve velkm mtku, o ivot tehdy pilo piblin 50 000 id. Na potku dalho stolet iniciovala crkev drastick rasov zkony. id a Maurov - dal ciz rasa na Pyrenejskm poloostrov - museli nosit rozliovac odznaky, nesmli pracovat na ednickch mstech, nemli prvo nosit zbran, mt titul nebo zamstnvat kesany. Nesmli se vnovat lkastv, chirurgii, chemii a etnm emeslm. Nebylo jim tak povoleno pohybovat se mezi kesany nebo s nimi dokonce mluvit. Ghetta - Judarias neboli ghettos - mla bt obehnna zdmi. Tato opaten dramaticky zvila poet id, kte pijali kest, tzv. conversos. I kdy se conversos na veejnosti hlsili ke kesanstv, zstvala vtina z nich vrn idovsk ve a pokraovala v jejch ritulech tajn. Ke svm klatbm pidala crkev denunciaci conversos vrnch judaismu a v reakci na tuto hrozbu ve zavedli spojen panovnci, Ferdinand a Isabela, v roce 1478 ve panlsku inkvizici. k se, e muem, kter pesvdil krlovnu Isabelu o nutnosti tohoto kroku, byl dominiknsk mnich ze Sevilly, Alonso de Hojeda. Prvnmi inkvizitory byli dominikni a prvnm hlavnm inkvizitorem byl dominiknsk mnich ze Segovie Tomas de Torquemada. Prv Torquemada pesvdil ve slavn scn v roce 1492 panlsk monarchy, aby ze panlska vyhostily vechny idy, kte odmtli pijmout kest. Kdy idovt pedstavitel prosili, aby nebyli vyhotni a nabdli panovnkm 30 000 dukt, vbhl Torquemada mezi pihlejc a kiel, e Jid Ikariotsk zradil Pna a prodal jej za ticet stbrnch. Pozdvihl krucifix, udeil s nm do stolu a vykikl: "Vezmte Jej tedy a prodejte za 30 000 stbrnch!" Malsk dlo zobrazujc tuto scnu, o n se k, e zpeetila osud panlskch id, bylo ocenno na berlnsk vstav v roce 1891.8 Ptme-li se po tlaku, jen vedl k tomuto konenmu een idovskho problmu ve panlsku, dostaneme se k otzce limpieza de sangre, istoty krve. Nebo "problm" sm existoval po stalet: cizinec praktikujc sv zlovstn rituly byl vdy clem odvety v dobch zvenho napt i pohromy. Byl okrdn o svj majetek vynucenm vybrnm dan a nsilm. Vytvela se o nm povra, e je zplozen z nroda, kter nejene zabil Pna, ale jet tuto udlost pravideln slav nosy kesanskch dt a jejich ritulnm ukiovnm, z nroda, kter m na svdom ernou smrt, je tvoen travii, zrdci a homosexuly. Uen obaloby z t doby jsou stejn psychologicky pznan jako ohavnosti pipisovan arodjnicm. id vak pesto pevali. Navc byli nepostradateln, a to nejen ideologicky. Hlavnm zamstnnm lechty byl toti boj, nebylo ppustn, aby se zabvala obchodem, lichvou nebo emesly. id zajistili tyto sluby a poskytli tak penze nezbytn pro vlku za znovudobyt a sjednocen panlska. Pispli tak hlavn a podstatnou mrou k vtzstv. Nyn mli bt do jednoho vyhnni ze zem.

Jist ne nhodou k tomu dolo v roce, kdy nedvno sjednocen krlovstv, Kastilsk a Aragonsk, vytlaila Maury z Granady, a tm vrtila cel Pyrenejsk poloostrov kesanstv, a financovala plavbu Krytofa Kolumba na zpad do Indie. panlsko bylo v t dob mlad nrodn stt v obdob dynamick imperiln expanze veden vojenskou kastou jistou si svoj vrou a hrdou na svj vzneen pvod. Avak v rodokmenech se dalo najt mnoho vnch kompromitujcch zpis. V prbhu stalet byly vechny lechtick rody (vetn toho, z nho pochzel Ferdinand) dky satkm infiltrovny idovskou krv. To pedstavovalo hrozbu nejen pro vru, ale tak pro idely a vlunost aristokracie, a tud i pro jej status a moc. Byla to hrozba, kter vyadovala konen een. Ji ped vznikem inkvizice se pro mnoho ednch a univerzitnch mst poadovalo splnn podmnky limpieza de sangre, istoty krve. Po zaveden inkvizice zskalo hnut rozmach, a bylo nemon stt se ednkem, vstoupit do armdy i do nboenskho du, ani by uchaze prokzal istotu krve po nkolik pedchozch generac. Tot bylo podmnkou pro vykonvn profese vyadujc univerzitn vzdln, ba dokonce pro samotn zskn tohoto vzdln. Inkvizice, zaloen pvodn pro ochranu vry ped kacstvm, se stala instituc pro zajitn rasov istoty.9 Je zajmav, e jak Torquemada, tak jeho nstupce v adu hlavnho inkvizitora byli pvodem conversos, tedy id, stejn jako mnoho dalch prominentnch idobijc z Pyrenejskho poloostrova. Inkvizice brzy dostala pod svoji kontrolu soudy nad jakmikoli morlnmi a intelektulnmi chylkami. Stala se cenzorem knih a mylenek, kter se nesluovaly s pevldajcm ortodoxnm mylenm. Stala se kladivem na nemravnost, na knze, kte nedodrovali celibt, na homosexualitu - onen "nevslovn zloin"- a samozejm na arodjnictv. Jej nejinnj zbran byla hrza, kterou vzbuzovala jej tajemnost. Kdy nkdo padl do jejch pat, zmizel ze svta, od svch ptel a rodiny. Vpovdi proti obvinnmu se neetly a ani nebyl konfrontovn s tmi, kte ho obvinili. Svdci se vyslchali tajn a zpov obvinnho z nho byla vypena v osamn murny. Teprve po dlouh dob se objevil na veejnosti jako kajcnk, nebo byl "ponechn svtsk spravedlnosti"; v obou ppadech byly jeho majetek a cennosti zabaveny crkv. "Ponechn svtsk spravedlnosti" je pkladem vyuit formlnho postupu, prva a eufemismu stejn hrznm jako metody zaveden v Tet i. Crkev se nemohla podlet na zabjen. Proto ponechala kace svtsk spravedlnosti a nalhav a vn dala, aby nebyla prolita jeho krev a aby nebyl ohroen na ivot. Na druh stran vak papesk bula Ad extirpanda poadovala, aby ho svtsk ady nejpozdji do pti dn popravily. Jinak mohl bt zodpovdn ednk sm exkomunikovn a potrestn jako kac. Tedy veejn uplen. Stejn jako v ppad arodjnictv by bylo myln se domnvat, e pronsledovn a teror se dly mezi lidem, kter je odmtal. Historici zabvajc se inkvizic zdrazuj, e se oprala o veobecnou podporu. Henry Kamen pe: Strach z udn a thu podezen a neptelstv si v sob spolenost sama vytvoila plnou podporou antisemitsk kampan. ... Zznamy inkvizice jsou pln ppad, kdy soused udal souseda, ptel udali ptele a lenov jedn rodiny se vzjemn udvali. ... Klid, s jakm panl pijali znsilnn svch vlastnch mylenek a svdom, pipomn 20. stolet...10 Torquemadovi lait brati z du svatho Dominika, lenov organizace Militia Cristi, pipomnaj Himmlerv ern d SS. Lait brati vykonvali vechny mon profese a do du je snad povolala jejich zbonost a pocit veejn povinnosti, nebo na n zapsobila monost zskn privilegi jako osvobozen od dan a imunita ped soudy. Jako elita byli oima i uima Svat stolice a tvoili tajnou policii, je od t doby, co do vkonnosti, doposud nenala konkurenta. Kdy jel Torquemada do zahrani, tvoili lait brati jeho doprovod tajc 150 mu v sedle i pch, odnch v ernm. Na kabtci a na plti mli bl k svatho Dominika. Torquemadu nikdy nikdo nenakl z neupmnosti, ani mnicha Hernanda Martineze, kter podntil masakry id v roce 1391. Z neupmnosti nikdo samozejm nenakl ani leny ernho du Militia Cristi, kte napadali idy na kadm triti, na kadm rohu. Pokud mohou bt vodtkem horlivost a fanatismus, pak tito mui inili to, v co vili. A pokud meme soudit z Torquemadova ivota, vidme, e se mu pilo pozemsk bohatstv a okzalost tou mrou, jakou kzal proti nim a proti idm, kte v jeho och nemli jin zjem ne bohatstv shromaovat. Torquemada byl asketa; spal na prkennm loi, il v celibtu, nejedl maso a nikdy osobn nevyuval majetku zabavenho conversos. Kdy mu bylo nabdnuto, aby se stal arcibiskupem sevillskm, odmtl. il pro slvu bo a vil ve vlun spasen pro ty, kte nsleduj Pna. Jednoho edivho dne jsme navtvili Dachau. Vtr se prohnl po rovinch severn od Mnichova a tm, jak kropil detm okna naeho auta, probouzel pedstavivost. Samo msto koncentranho tbora (zachovanho jako muzeum) se nemohlo vyrovnat pedstavm, kter vzbuzovalo jeho jmno. Hranat strn ve

rozmstn podl vnjch zd vyhlely hroziv, ale vnitek psobil dojmem dobe uspodanho prostoru. Ze ticeti ty dlouhch ubytovacch bark, kter stvaly ve dvojitch adch po obou stranch hlavn cesty, stl jen jeden, a i ten byl pouze rekonstrukc toho pvodnho. Po ostatnch zstaly jen betonov zklady a sla. Cesta lemovan topoly vyszenmi vzni vedla kolem obrovsk plochy Appelplatzu, kde se konalo ten listiny ptomnch nebo nekonen trestn nstupy. Povrch tvoil ulov trk, kter pi chzi vydval kehk, kupav zvuk. Jednopatrov bl sprvn budova (Wirtschaftsgebude) se thla pes celou dlku Appelplatzu naproti barkm. Za n byl stejn dlouh a nzk Lagerarrest neboli Bunker, v nm byly po obou stranch hlavn chodby mal cely. V nich se vzm dly takov vci, o jakch nemluvili ani pslunci SS. Bunker si zachoval sv tajemstv. Na dvoe Lagerarrestu, kde se u zdi popravovalo, stlo sedm sloup. Na kadm z nich byly tyi hky a na nich bvali veni za zpst mui s rukama svzanma za zdy vdy tak vysoko, aby nedoshli na zem. Nyn zde bylo slyet jenom vtr, hlasy nvtvnk a zvuk krok na ulovm trku. Nen mon zastavit v ase utrpen nebo vkiky v prostoru. Pesto se o to vak musme pokusit. Jedna ena, jej manel zemel v koncentranm tboe, nedvno ekla: "Vyrostly dv generace, kter si nedok pedstavit zlo, je zpsobila nenvist, netolerance a moc, kdy se dostala do nesprvnch rukou." Muzeu umstnmu v bval sprvn budov se asi nejvc da zachytit, co Dachau znamenalo. Ale i zde, mezi fotografiemi zvtenmi nkolikrt nad ivotn velikost a doprovzenmi explicitnm vkladem, zstvte pouze pihlejcm. Divkem, kter se sna pochopit a nevyhnuteln se mu to neda, kter naslouch, aby slyel oplzlosti, posmn smch a rny, ktermi stre SS zastraovaly nov pchoz vzn a hnaly je po pjezdu nah do sprch v tto budov. Neuslyte nejmen ozvnu, neuctte nejmen zamrazen. Podlaha jen z a zdi pokrvaj vhodn instalovan fotografie. Ve je logicky uspodno tak, aby exponty vysvtlily pbh nacistick revoluce a toho, k emu vedla v Dachau. Nvtvnci se na chvli pozorn zastav a pak popojdou dl. Setkvme se tv v tv se zakladatelem tbora. Byl jm Reichsfhrer-SS Heinrich Himmler, kter na ns mrn pohl z velik portrtn fotografie. Podle vzhledu je to patrn krtkozrak ednk, jen ve mysl dobe. Tsn po vlce popsal jeden z vz, kte Dachau peili, jist Maximilian Reich, Himmlerovu prohldku vz nastoupench na Appelplatzu pmo ped touto budovou. Stalo se to v dubnu 1938, dojem z n vak zstal velmi siln. Himmler se ped Reichem zastavil a ten mu pohldl do o. "Jednou jsem vidl kn, jak dr v drpech my. Nezabilo to uboh zvtko hned, zjevn jej tilo, jakou hrzu my zav, jak j srdce bu strachy. Oi toho knte jsem vidl znovu v och Reichsfhrera SS."11 Nic z tohoto svdectv vak na fotografii vidt nen. Je snaz si tohoto lovka pedstavit, jak utuje starou nuznou pan tak, jak si to zaznamenal ve svm denku, kdy mu bylo jedenadvacet let. 24. listopad: ... Nvtva u Frau Kernbruger. Chudk star pan. Je to skuten bda. Je u tak slab z hladu a vyerpn, e tm neme chodit. ... Lid jsou zl a bezcitn. ... Doel jsem j pro rohlky a pinesl jsem mal zkusek, kter se mi j podailo podstrit, ani by si toho vimla.12 Abychom se mohli zabvat hdankou, ji Himmler pedstavuje, abychom mohli porovnat zpisy z jeho dochovanch denk z mld, ze kterch zskvme obraz soucitnho a vdy idealistickho mladka, s necitelnou zrdou, kterou znaj djiny, musme se obrtit k psychologii. Psychologov udvaj v Himmlerov diagnze schizofrenii. To je u masovch vrah diagnza uvdn asto. V jej extrmn form se nemocn stahuje do skrytho vnitnho svta, a vnj svt sleduje jakoby z dlky a bez pocitu asti. Tento nedostatek asti vak me bt velmi inn maskovn vytvoenm "jaksi mechanizovan osobnosti robota"13, jak ji definuje dr. Harry Guntrip. Dal autorita, R. D. Laing, hovo o "falenm j".14 Dr. Guntrip definuje tuto operativn osobnost jako "ego pro kadodenn ivot", jako "spe systm ne lovka, vycvien a ukznn nstroj, kter m dlat tu sprvnou a potebnou vc', ani by do nj pronikl jakkoli skuten pocit".15 R. D. Laing podobn popisuje, jak "falen j" sehrv adu rol. dn skuten pocit v nm neme existovat, nebo lid jsou vnmni ne "skutenm j", ale onm sten odlouenm "systmem falenho j" a to s nimi vstupuje do vztah.16 Je to pitaliv vysvtlen pro zjevnou netenost masovho vraha k osudu jeho obt. Ty pro nj nejsou ze skutenho masa a krve, ale pouhmi stny v jeho "systmu falenho j", a zbavuje se jich prv tento neskuten, nic nectc falen systm, a ne jeho prav j. V na vdeck dob je tato interpretace tchou, nebo nabz "vysvtlen" v jazyce, kter omylem nazvme vdeck. Toto vysvtlen pak vede k zvru, e "normln" lid se nestvaj masovmi vrahy. Himmler se jako schizofrenik stv jak srozumiteln, tak odlin, odsouv se vn "normlnho" lidstv.

Co ale potom s Himmlerovmi pomocnky a nadenmi spoluvinky? Co s Reinhardem Heydrichem, Karlem Wolffem, Adolfem Eichmannem, veliteli tbor smrti, tborovmi lkai? Jak si vysvtlme ponn cel t byrokracie, kter genocidu umonila, a ponn pavuiny stranickch funkcion a pedk SS, kte cel program podporovali a aktivn se jej astnili. Byli vichni schizofreniky? Pokud ano, pak se zd, e tento termn ztrc svj jasn a vymezujc vznam. Je mon, e oni i Himmler byli a pli normlnmi lidskmi bytostmi. Pokud vak chceme opravdu zjistit, co se asi Himmlerovi honilo hlavou, nememe opomenout klinick zkuenosti zskan studiem ppad oznaovanch jako "schizoidn" nebo "schizofrenick", nebo nabzej k jeho ppadu pekvapiv paralely. O tom, co je pinou schizofrenie, nepanuje plin shoda. Podle vyznava tradinho freudovskho uen, k nim se ad dr. Guntrip i R. D. Laing, se tento stav vytv v ranm kojeneckm vku a zle na vztazch kojence k bezprostednmu okol, zejmna na jeho vztahu k matce. Nedvn vzkum vak uvd jako monou pinu i ddin faktory psobc na penos informac mezi mozkovmi bukami, ppadn pokozen mozku ped porodem, v jeho prbhu i po nm, kter zpsobuj podobnou disfunkci. V Institutu pro psychiatrii v Londn maj za to, e existuj rzn stupn genetick nchylnosti ke schizofrenii: "Kde je siln, zan nemoc sama o sob. Kde je slab, je poteba njakho negativnho impulzu zven, aby ji spustil. Me to bt napklad stres ped zkoukou nebo patn rodinn vztahy."17 Vzkum v nemocnici Maudsley v Londn naznauje, e v rodinch, kter se vi osob ke schizofrenii nchyln chovaj kriticky a kladou na ni velk nroky, je tikrt vt pravdpodobnost onemocnn ne v rodinch klidnjch.18 Freudovsk vklady jsou stle mn populrn, ale pesto jsou modely, kter pedkldaj, uiten. Nen nutn pijmout doslovn i schemata vysvtlujc lidsk jednn, stoupenci Freuda pirozen pouvaj vklady podle svho vlastnho uen a pesvden. Avak pozorovn, na jejich zklad jsou jejich vklady stavny, jsou jist platn. V dobe obhajovan, srozumiteln a nejlkavj interpretaci pedkldan dr. Harry Guntripem v jeho prci Schizoid Phenomena (Schizoidn jevy), se pedpokld, e prvn kojencv pud jej nutk doshnout uritho objektu, jmenovit matina prsu. spn dosaen tohoto cle, brzy rozenho na celou matku, je definovno jako dobr "vztahy k objektu", naopak frustrace z nespnho pokusu jako patn "vztahy k objektu". Odmna a radost navozen dobrmi vztahy k objektu nejsou tm hlavnm, po em kojenec tou, ale ukazuj cestu k cli. Jak to vyjaduje Guntrip: "toume po osobch, ne po radosti".19 spn uspokojovn tohoto zkladnho pudu (touha po dosaen uritho objektu) m za dsledek vytven zdravho ega jedince a zskn schopnosti milovat a udrovat s milovanmi dobr vztahy. Frustrace zpsoben neuspokojenm tohoto pudu naopak brn vvoji zdravho ega a nsledn i schopnosti danho jedince udrovat vztahy s lidmi. Teorie k, e m dve dojde k takov frustraci, tm hlub je jej inek. Pokud matka kojenci v prvnch mscch jeho ivota upr prs, nem s nm trplivost, trest ho a nen s nm, kdy jej ptomnost vyaduje, nebo kdy je pouze neastn a nereaguje, stahuje se kojencovo ego do svho vnitnho svta, tam se s n ztotouje jako se "patnm objektem" a sna se ji ovldat a vlastnit ji ve svm vnitnm svt, jeliko ve vnjm, skutenm svt se mu to nepodailo. Tak je vytvoen model touhy a staen se do sebe, co Guntrip nazv "vnitn a vnj program" typickho schizofrenika. Jak dt vyrst, me postupn ztratit zjem i o jin objekty (jako je otec, sourozenci, spoluci, je se k nmu stav odmtav) a sthnout se do svho vnitnho svta, kter si vytvoilo. Tam se sluuj s pvodnm patnm objektem - prsem-matkou - a vyvolvaj podobn pokusy o ovldnut a pivlastnn. Ty jsou vak vdy nespn a vedou k vnitn frustraci, hnvu, hlubok zkosti a pocitu viny. Ego se pokou vyrovnat se s danou situac a roztp se na ti sti, to znamen, e vlastn zane fungovat temi rznmi zpsoby. Dva z nich, "libidinzn" a "antilibidinzn", se odehrvaj ve vnitnm psychickm svt. Libidinzn ego je neustle vzruovno patnmi objekty penesenmi do vnitnho svta, jeho nikdy nenaplnn touhy v nm vyvolvaj hnv a sadistick pocity. Antilibidinzn ego se ztotouje s odmtavmi aspekty patnho objektu, trest slab a ji trpc libidinzn ego a stv se pinou sadomasochistickch sn a pedstav. Venku zatm existuje skuten svt. S tm se setkv ego fungujc tetm zpsobem, ego pro kadodenn ivot - nkdy tak nazvan stedn ego - stle usilujc o objekty. Avak objekty, po kterch tou, jsou pouze idealizovan verze vnitnch patnch objekt promtnut smrem ven, do kadodennho svta. Proto chybuje a neda se mu mt dobr vztahy k objektm. eeno jinmi slovy, emoce vytvoen v podvdomm, vnitnm svt zkresluj vidn vnj reality. To se dje do urit mry kadmu lovku. Skeptik by jist ekl, e cel nae znalost vnjho svta je vnitn konstrukc. Pesto se ale d pozorovat, e lid oznaovan jako schizofrenici vykazuj vstedn pohled na to, co bv nazvno vnj realitou, a maj tendenci chovat se k n neosobnm, mechanickm zpsobem. Jejich ego je podle tto teorie rozpolcen, neschopn se dn vyvinout a zstv ve svm infantilnm stavu. Obvykle se sthnou do samoty a apatie,

a pokud se tento stav nech dojt pli daleko, zhrout se. Pro tyto jedince je tak typick budovn obrannho systmu proti zhroucen: posedlost rutinou, plnnm povinnost, pedstrn pevahy, pehnan intelektulsk chovn a moralizovn jsou obvykl zpsoby, jak udret skuten svt vztah v bezpen vzdlenosti. Pomh jim tak, kdy si vybuduj "slupku nucen drunosti, neustl hovornosti a hektick innosti".20 Vechny tyto symptomy lze vyst z ranch denk, poznmek a dopis Heinricha Himmlera. Jako jedenadvacetilet student v Mnichov si neustle spl za plinou hovornost: "1. prosince: a nedospl, kdy u se naum pln se ovldat?"21 Z denk vyteme i jeho posedlost trivialitami a asovmi daji do t mry, e si zapisuje, o kolik minut zmekal vlak. Zaznamenal si vtinu dopis, kter obdrel (i kdy nedsledn), datum i as, kdy doly. Zapisoval si tak kadou petenou knihu s krtkmi komenti k obsahu a obvykle i s datem, kdy ji peetl. V dencch i v seznamu etby je tak bohat zastoupeno jeho intelektualizovn a moralizovn, tkajc se spe mylenek ne konkrtnch lid a situac. To bylo konen jeho hlavnm rysem i v obdob, kdy byl u moci. Jako devatenctilet student si zapsal: 11. listopad: Pro koho v souasn dob pracuji, nevm. Pracuji, nebo je to moje povinnost, v prci nalzm klid. Pracuji pro svj idel nmeckho enstv, s nm budu jednoho dne t na vchod a bojovat sv bitvy jako Nmec, daleko od krsnho Nmecka.22 Podtny sebeltosti odpovdaj krut rozpolcenmu egu a jist m svj vznam i fakt, e nalz "mr", a tedy nik ped vnjm svtem, v "prci". Idealizace "enstv" je typick a objevuje se v mnoha zznamech. Zabval se spe ablonami ne skutenmi lidmi, debatoval o sexu s jinmi lidmi a vytyoval jim pravidla chovn, aby unikl od skutench vztah s dvaty. Mon to tak bylo dsledkem neuspokojivch vztah, kter proval. Profesor Bradley Smith, odbornk na Himmlerovo mld, uvd: "Tn jeho popis naznauje, e akoli chtl mt s lidmi vel vztahy, jeho strach a pochybnosti o sob samm jej pinutily vybudovat kolem sebe siln ochrann zdi."23 To by mohl bt popis onoho schizofrennho "vnitnho a vnjho programu", Himmler jako by spchal s navznm vztahu a vzpt se sthl zpt do svho vnitnho svta. Stejn jako narky na zpsoby jeho niku - prac, hektickou spoleenskou innost, neustlm hovorem, posedlost pesnmi asovmi daji, moralizovn a pstup k lidem jako k mylenkm - jsou v dencch poetn i znateln ozvny vnitnho konfliktu. Zmiuje se o aludench bolestech a ty jsou velmi asto pznakem psychickho stresu. V jeho ppad byly stresem zpsobeny zcela jist, nebo kdy byl u moci, trpl jimi kad den a ulevil mu jedin jeho masr. ast jsou tak zmnky o jeho nespokojenosti se sebou samm a o vnitnm boji. Boj o to, aby nad sebou zskal pevnou kontrolu se v dencch objevuje znovu a znovu. Kdy mu bylo dvacet dva let, ocitl se na verku, kde smen pry leely blzko vedle sebe, a musel vynaloit veker sil, aby se udrel na uzd. Poznamenal si: Je to hork, nevdom touha celho jedince po uspokojen straliv silnho pirozenho pudu. Proto je tato touha pro mue tak nebezpen a vyaduje tolik odpovdnosti. lovk by si s bezmocnmi dvaty mohl dlat, co chce, m vak dost prce sm se sebou. Je mi dvat tak lto.24 Tento zpis nabv jet na vznamu, kdy ho porovnme s jeho pozdjmi projevy, ve kterch obvioval idy a podlidi ze snahy vyhladit nmeckou rasu. V obou ppadech je npadn pln vmna rol, to, jak pipisuje sv vlastn touhy objektm tchto tueb: v mld je to jeho sexuln touha po "bezmocnch dvatech", kter mus bt potlaena; v roce 1941 jeho sadistick nutkn vyhlazovat, kter mus bt racionalizovno. Vypuzen zakzanch pedstav ze sebe do vnjho svta je dalm zpsobem obrany osobnosti znmm jako "projekce". Popsal jej dr. Guntrip: Kdy danmu jednotlivci hroz vnitn nedobrovoln schizoidn nik od reality, bojuje o zachovn svho ega tm, e si vytv vnitn pedstavu o patnm objektu trestajcho nebo obviujcho charakteru. Potom ji nevdomky promt do vnj reality a udruje kontakt se svtem pocitem, e lid se bu domlouvaj na jeho znien nebo ho obviuj...25 To je pravdpodobn nejdleitj pohled do Himmlerovy due, kter nm psychologie me dt. Mechanick prvky tohoto modelu, nevhodn objekt, antilibidinzn ego a ostatn, nejsou zjevn relnj ne stice v atomov teorii. Byly vak v modelu pouity (stejn jako stice), aby vysvtlily pozorovan chovn a v tomto smyslu je musme povaovat za mocn sly. Jestlie meme vypozorovat schizofrenn tendence v Himmlerovch dencch z mld a pokud jeho pozdj karira tyto tendence podporovala (emu ve nasvduje), lze usoudit, e ho muila vnitn frustrace, hnv a pocit viny. Byl tvn krutm "antilibidinznm egem", kter mu zpsobovalo sadomasochistick sny a pedstavy. Aby doshl levy, trpl neustlm pokuenm promtat tyto pocity do vnjho svta. Dkaz pro toto tvrzen lze najt pmo v Dachau. V muzeu jsou fotografie lkaskch experiment

provdnch na ivch vznch pi jejich plnm vdom. Pi tchto pokusech se zkoumaly inky pd z velkch vek a resuscitace lid po podchlazen. Himmler je naden podporoval a asto se jich osobn astnil. Nejzbytenj z nich z hlediska praktickho vyuit byly provdny prv na jeho nvrh. Psychologick vklad dv smysl i tomu, co se jinak zd nevysvtliteln: poetn zpisy v dencch, kter naznauj jeho soucit - napklad nad bdnm stavem Frau Kernburger. Jindy si zapsal, jak vidl "nestupnho a zatvrzelho" otce, kter nedovolil sv dcei soukrom tanen hodiny: "Uboh dvtko ronilo slzy. Bylo mi j upmn lto. Netuila ale, jak j slzy sluely."26 Co se zde (stejn jako v ppad Frau Kernburger) jev jako soucit, je podle psychologie "ztotonn se" s druhou osobou, promtnut vlastnho pocitu zkosti a sebeltosti na ni.27 e krutost je velmi blzk soucitu, je znmo u po stalet. Buddhismus u, e soucitu by mlo pedchzet cvien ve vldnosti, abychom oistili sv srdce od zt zjevn i skryt.28 Jak krutost, tak soucit v sob obsahuj cit pro utrpen jinch: lid krut z n maj poten, soucitnm psob bolest, avak i tyto dva proitky jsou tsn spojeny v sadomasochismu. Kdy stojte v Dachau ped fotografi mrnho krtkozrakho ednka, jen m na hlav nepravdpodobn vyhlejc, vpedu zdvienou brigadrku s odznakem umrl lebky, setkvte se tv v tv s fyzickm dkazem spojen mezi ltost a sebeltost, utrpenm a sadismem. Jeden ppad popsan dr. Guntripem nm snad pibl i Himmlera. Pacient, mu po tyictce, ml jako dt velmi neastn rodinn ivot a trpl silnou depres. Kdy vyrstal, zaal sm sebe nenvidt jako "ubreence" a "malho erva". Potlail v sob tedy uplakanho chlapce a vybudoval si pevn kontrolovan, schopn, bezcitn a neastn stedn ego, kter se dokzalo vypodat s vnjm svtem. Trpl ale opakovanmi zchvaty deprese a jeho vnitn, citov svt se projevoval v nsilnch sadomasochistickch pedstavch a snech.29 Nvrat z Dachau zpt do hor byl pro ns levou. Koupali jsme se s rozko v jezerech obklopench zalesnnmi strnmi a slunen svit se tpytil v pozad na vrcholcch Alp jakoby vyezanch v modrm nebi. Pemleli jsme o Nmcch, kte jsou tak neprosn za volanty svch mercedes, a zrove tak peliv chrn pirozen klid tohoto kraje. Nikde nehluely motorov lod zneiujc kilovou vodu, neslyeli jsme ohavn zvuk tranzistor, dn odpadky neposkvrovaly travnat behy, nebyly ani pod kei, kde se usadili stbit perleovci, ani na pinch vyznaench ve voavch lesch. Pokraovali jsme v cest dl, do Fssenu, kde Himmlerovi trvili przdniny, kdy Heinrichovi nebyl jet ani rok, a potom jet jednou, kdy mu bylo tm est. Z piny stoupajc vzhru k Hohen Schloss, dominant msta, jsme uslyeli zvonkohru z vysok, ozdobn malovan ve budovy, kter byla pvodn klterem benediktin, pot sdlem princ a nyn radnic. Byl asn veer, rezonujc tny basovho zvonu se nesly pes barokn ndvo, odrely se od oste lomen a piat stechy a doznvaly ve stedovkch ulicch. Jist stejn zvonil letnmi podveery Himmlerovi. Druh den jsem v jednom knihkupectv na starm mst hledal knihu, kterou se mi nepodailo sehnat v nmeckch knihovnch doma. Napsal ji romanopisec Alfred Andersch a nazval ji Der Vater eines Mrders Otec vraha. Nemli ji, ale slbili, e ji objednaj. Dola o dva dny pozdji a nebyl to romn, ale Erzhlung, vyprvn o autorov krtk, nicmn poun znmosti s otcem Heinricha Himmlera. Nemohl jsem se dokat, a otevu jej desky. Strnky vonly novotou, jak mohou vont jenom nov knihy. "Die Griechisch-Stunde sollte gerade beginnen..."30 Hodina etiny mla zat. Bylo jedenct hodin jednoho slunenho kvtnovho rna v roce 1928. Autor, Alfred Andersch, se z dvodu umleck licence a vt objektivity pevedl do tet osoby pod jmnem Franz Kien. Franz sedl v lavici ve td Wittelsbachovskho gymnzia v Mnichov, lelkoval a ekal na uitele Kandlbindera, kter ml zahjit hodinu. Neekan vstoupil profesor Himmler, editel. Byl to korpulentn pn, ml na sob svtleed oblek, sako rozepnut, jako by vystavoval na odiv blou koili obepnajc jeho bich, a bezvadn uvzanou modrou vzanku. Bl vlasy ml ulznut a na lovka, jemu bylo edest ti let, ml pekvapiv hladkou, lehce zardlou tv. Chlapci stli a jeho modr oi si je shovvav prohlely zpoza brl s tenkmi zlatmi obroukami: "zlato spolu s modrou barvou vytvelo cosi jako iv, tpytc se vraz..."31 Franz Kien ml vak okamit dojem, e Himmler, akoli se mu dailo psobit ptelsky, nen tak pln nekodn. A ml se o tom tak pesvdit. Himmler pevzal veden hodiny, jej prbh byl stle vce zneklidujc. Kien byl vyvoln k tabuli a Himmler jej nechal peloit krtk text slovo od slova. Doprovzel jeho peklad trznivmi, poniujcmi poznmkami. Neoceoval nikterak sprvn odpovdi, pouze ho zesmoval: "Donnerwetter! To byl tedy spch!"

Kdy se Kien vrtil zpt na svoje msto, ml pocit, e jeho trpen nen u konce. Himmler krel mlky sem a tam, zejm pemleje, a pak se obrtil k uiteli Kandlbinderovi a otzal se, co navrhuje jako dal postup ohledn Kienova slabho vkonu. "Soukrom douovn," odpovdl Kandlbinder. "Soukrom douovn je drah," mvl Himmler odmtav rukou. "Jeho otec by to nemohl zaplatit. Vdy on neme zaplatit ani koln. Kiena jsme na dost jeho otce od kolnho osvobodili." Kien ctil, e m tve v jednom ohni. "Ten mizera!" kal si, "ten sprostej mizera! To tady mus veejn oznamovat, e mj otec nem devadest marek na zaplacen kolnho? ... Ta svin ... to mus stt ped tdou a vytrubovat, e jsme zchudli?..."32 "Osvobodili jsme Kiena na dost jeho otce od placen kolnho, akoliv toto rozhodnut nebylo zcela oprvnn. Osvobozen od kolnho lze udlit pouze vynikajcm km. J jsem vak vil, e pro syna dstojnka nkolikrt vyznamenanho za statenost, na kterho pravdpodobn ne jeho vinou pily hor asy - vil jsem, e kvli takovmu chlapci mohu uinit vjimku. A jak se nyn odvdil kole a svmu nebohmu otci?" Himmler si odpovdl na svoji otzku sm a pednesl Kienovi patn znmky z matematiky a z latiny. "To nen dobr, ne, to prost nen k niemu dobr," ekl a stle krel sem a tam, "nechat ho tu vysedvat jet jeden rok, aby dostal dal patnou znmku z etiny." Zastavil se a znovu se podval na Kiena. "Tvj bratr Karel, to je dal takov. Jak ten se dostal do sekundy, to je mi zhadou." Nhle zmnil svj vhrun tn. "A jak se vlastn da tvmu otci?" "Ten poveneck lump!" pomyslel si Kien. "patn," odpovdl zasmuile, "u dlouho je nemocn." "Hm, to je mi lto. Protoe to ho nepot, a usly, e jeho dva synov se nehod pro stedokolsk vzdln." Tak vzpomnal autor, Alfred Andersch, na sv a souasn i bratrovo vylouen ze koly, kde Himmler uil. Je mon, e takov traumatick zitek m na pam urit zveliujc inek, ale i tak vyprvn ukazuje "starho Himmlera" v opravdu obludnm svtle. V doslovu se Andersch zaml, jestli takov otec musel z pochopitelnch psychologickch dvod nutn vychovat syna, jako byl Heinrich, zda byli otec i syn produkty spoleenskch podmnek a politick situace, nebo jestli byli oba naopak obt nevyhnutelnho osudu. Piznal se, e nezn odpov - kdyby ji znal, pak by jist tuto knihu nenapsal. Jeho vyprvn otevr dal otzku. Byli-li otec i syn tak vjimen nepjemn, mohly by ddin faktory bt jednoduchm a dostatenm vysvtlenm Himmlerovy povahy? Mohly by urit geny, nebo jejich kombinace pedvan z generace na generaci, kter se vyhnuly jeho bratrm - i kdy toho o nich mnoho nevme - bt pinou sklonu nachzet zalben v trn bezmocnch lid? Zd se toti, e oba mui takov sklony ve znan me projevovali, pestoe mli velmi odlin dtstv a pravdpodobn trpli jinmi psychickmi stresy. Nelze ne pochybovat, e by to mohlo bt tak jednoduch. Himmlerov, otec ani syn, nikdy neprojevovali svoje odporn vlastnosti izolovan. Pro mne nejpekvapivj vta pila v Anderschov knize a na konci. Po on osudn vyuovac hodin, kdy byl ped celou tdou ponen za chudobu svho otce, el Franz Kien dom sm. Nepidal se k nmu dn z jeho spoluk. Mon, e jsem v tto pasi hledal vc, ne ml autor na mysli; mon, e jeho ptel u pedtm vyjdili svoji ast a znechucen nad sadistickou exhibic. Anderschv pbh nicmn nen v nmeck literatue zdaleka ojedinl pklad sadistickho trn ka uitelem, kter je mlky pijato ostatnmi uiteli a ky nco takovho byla patrn znm a pijateln tv koly. A v ppad syna, Heinricha Himmlera, je neoddiskutovatelnm faktem, e mu pi jeho djinnm "posln" pomhaly nejen tie, ale i aktivn miliony lid. Na jeho pbhu nevidme vlastnosti izolovanho jednotlivce i netvora, ale lovka, jen byl stedn postavou nrodn katastrofy stejn pirozen jako zemtesen nebo nakaliv choroba. Henry Kamen napsal o panlsk inkvizici: "thu podezen a neptelstv v sob spolenost sama vytvoila svou plnou podporou antisemitsk kampan..."33 Hugh Trevor-Roper se podobn vyjdil o honech na arodjnice: "Velkm masakrm mohou velet tyranov, ale provd je nrody. Bez veobecn spoleensk podpory nemohou bt instituce pro izolaci a vyhnn ani vytvoeny."34 Himmler (stejn jako i Hitler) byl vce obt, ne tvrcem pirozen katastrofy, kter postihla Nmecko a cel svt. Rozebrat jeho geny a psychiku odlouen od okolnost nen o nic vc uiten, ne by bylo analyzovn jednotlivch chemickch prvk tvocch balvan vymrtn sopkou, abychom zjistili, pro zniil dm. lovk nen ani tak tm, co in, jako tm, co je mu umonno init. Co by kad z ns neudlal, aby zmnil svt a nae ivoty k lepmu? Nen sprvn ani spravedliv dvat jenom nmeckmu nrodu za vinu, e Himmlera a ve, co zosoboval,

stvoil a podporoval "vina" asi nen slovo, kter bychom pouili, kdy hovome o zemtesen. Nmecko bylo v t dob ohniskem napt celho systmu uspodn svta, pi jeho zmnch se vdy uvolovaly ty nejodpornj sly a tendence, jinak skryt povrchnmu pohledu. Onm svtovm systmem je materiln pokrok, velmi nerovnomrn proces, kter pirozen napt vytv. V tomto ppad probhala hlavn ra zlomu Nmeckem, ani jedna ze spojeneckch velmoc vytvejcch vnj tlak se vak nemohla ohnt svou nevinnou minulost. V Rusku ml Stalin na svdom vce milion lid, zabitch pi istkch a nsilnm vyhladovn muik, ne Himmler. Amerika zskala velkou st svho bohatstv vykoisovnm otrok a zabrnm pdy pvodnm obyvatelm. Svtov imprium Velk Britnie bylo zaloeno na obchodu, peprav a vykoisovn africkch ernoch a jej koloniztoi zdecimovali domorod nrody. Obchodn a koloniztorsk djiny Francie byly pouze mn spn. Nacist vidli svt svm dtskm zrakem takov, jak byl, a lidsk bytosti takov, jak byly. S dtskou bezelstnost chtli bt pouze nejlepmi lidmi, vldnouc rasou. Nevynalezli ani tento systm ani slab a siln lidsk strnky, kter z nj udlaly to, m byl. Byli jenom halbgebildeten, polovzdlan, a opojili se polopravdou, co se polovzdlanm lidem asto stv. Kapitola 2 Mld Z otcovy strany pochzel Himmler z rodiny rolnk a emeslnk z Anbachu v severnm Bavorsku. Prvn postoupil na spoleenskm ebku ze sedlka do niho stednho stavu Heinrichv ddeek, nemanelsk syn Johanna Hettingera a Johanny Himmlerov, kter ho vychovala. Konrad odeel z domova v osmncti letech, aby se stal vojkem; v ticeti pti peel k bavorsk policii a nakonec, kdy v padesti pti povil na rotmistra, dostal msto na okresnm ad v Lindau v bavorskch Alpch. Zde se oenil s Agathou Kieneovu, devtadvacetiletou dcerou hodine ze sousednho msta Bregenze, a o ti roky pozdji se narodilo jejich jedin dt, Gebhard - Heinrichv otec. Konrad Himmler zemel, kdy bylo Gebhardovi sedm. Chlapec pokraoval ve vzestupu po spoleenskm ebku studiem na gymnziu a na univerzit v Mnichov. Tam studoval filozofii, pak filologii, obor klasickch jazyk. Ovdovl matka byla nepochybn velmi ctidostiv, co se tkalo synovch ambic, jist jedinka zahrnovala v svou lskou a dost mon jej rozmazlila. V kadm ppad odchzel Gebhard z univerzity jako pslunk vzdlan stedn tdy s pedpoklady, aby dle zvyoval svou i rodinnou presti, a se silnou touhou tak uinit. Existuje o tom rozshl svdectv. Spoluk Heinricha Himmlera z doby ped prvn svtovou vlkou, historik George Hallgarten, zaznamenal, e profesor Himmler byl v Mnichov znm jako "smn vlezl a podlzav vi vy spoleensk td".1 Ve dvactch letech ho otec Alfreda Andersche popsal jako kariristu: "Kadou nedli chod na velkou mi do kostela sv. Michaela na Kaufingerstrasse. Tam je mete vidt vechny pohromad, ty, kte chtj patit k mnichovsk smetnce."2 Nco z pedantick pesnosti v chovn, se kterou sledoval svj cl, vychz najevo z jedn Hallgartenovy anekdoty: jeho vlastn otec odn pouze v plavkch jednou nhodou narazil na nahho profesora Himmlera ve sprchch mnichovskch lzn. Himmler okamit popadl runk, drel ho obma rukama ped sebou a formln se s hlubokou klonou pedstavil. "To se mohlo stt jedin v Nmecku," sml se pozdji Hallgarten senior, rodil Amerian. "Ten lovk tam stl, jak ho Bh stvoil, a on se mi pedstavil se vemi svmi tituly."3 Nmeck e byla konfederac stt. Akoli prut Hohenzollernov j dvali vldce - csae - a Prusko vykonvalo praktickou moc skrze stavu vypracovanou za tmto elem Bismarckem, zachovval si kad stt svj tradin vladask rod. Bavorsko, nejvt protivha Pruska na jihu, bylo krlovstvm, ktermu vldl rod Wittelsbach. Wittelsbachov byli monarchy ve vce ne konstitunm smyslu. Bavorsk spolenost byla zahalena v preindustriln plsni, ztuhl navc jet separatistickmi tendencemi, kter se projevovaly pod povrchem prusk nadvldy a pangermnskho nacionalismu. Hrozba dekadentnho zpsobu ivota a mylen, kter vzela z pkrovu velkch prmyslovch mst a byla velmi npadn reprezentovna v bohmsk tvrti bavorskho hlavnho msta Mnichova, tuto plse jet pikrmovala. Rod Wittelsbach byl pikou a ohniskem bavorskho nacionalismu a v podstat preindustrilnho spoleenskho du. Gebharda Himmlera pirozen pitahovalo jeho romantick kouzlo. Po ukonen univerzitnch studi zskal msto u prince Arnulfa Bavorskho jako domc uitel jeho syna Heinricha. Souasn zaal uit klasick pedmty na gymnziu v Mnichov. O tom, e se mu spn dailo kombinovat tato dv zamstnn, svd pevn svazky, kter navzal s rodinou prince Arnulfa. O ti roky pozdji se oenil s Annou Heyderovou, dcerou obchodnka. Jej rodie byli mrtv a ona s sebou zejm do manelstv pinesla njak penze - stejn jako Gebhardova matka pi sv svatb. A tak ivoty agilnch Himmler - mu - zpjemovaly finann prostedky pichzejc ze strany en. Pjemn je tak phodn slovo, mme-li popsat domov, kter vytvoili Gebhard a Anna Himmlerovi ve

druhm poschod na Hildegardstrasse v centru Mnichova. Jin vhodn slovo by bylo mck, nebo oba dva ztlesovali mck ctnosti: solidnost, piinlivost, venost, ctu k zavedenmu podku a k sttn katolick crkvi. Tet pvlastek by byl tuln, nebo hovome o Bavorsku a poklidn drunosti nad lehakovmi dorty a horkou okoldou a o much a ench asto plnch tvar. Jejich prvn dt, chlapec, se narodilo ptho roku, v lt 1898, a bylo pojmenovno Gebhard. Heinrich byl druh syn a narodil se o dv lta pozdji, 7. jna roku 1900. Pro pedantstv profesora Himmlera bylo typick, e oznmil pesnou vhu a velikost malho Heinricha v dopise svmu nkdejmu svenci, princi Heinrichovi Bavorskmu, kter souhlasil s tm, e bude jeho kmotrem.4 Typick byl i zjem, kter projevoval o oba sv syny. Jakkoli tk koly jim dval, je zejm, e v ranm vku zahrnul oba chlapce takovm zjmem a nklonnost, kolik mu jen dovolovala jeho prce. Kdy Heinrich ve vku pouhch dvou let onemocnl akutn plicn infekc, otec Himmler se nesmrn obval, aby nelo o tuberkulzu. Na doktorovu radu se rodina sbalila a odjela do hor, kde byl ist vzduch, zatmco Gebhard zstal doma a navtvoval je tak asto, jak mohl. Skoro tot se stalo, kdy star chlapec Gebhard (junior) trpl v nsledujcm roce opakovanmi znty prduek. Pokud meme soudit z rodinnch dopis a poznmek otce o pokrocch chlapc a z toho, co se kalo, byli Gebhard i Heinrich ve svm tlm vku obklopeni milujc p obou rodi a Thildy, hospodyn a zrove chvy. Je jist mon, e v tto atmosfe byl Heinrich, mlad a astji nemocn, pehnan hkn - takov dojem alespo bud nkter z jeho dopis z doby, kdy poprv opustil domov. Asi dva msce po Heinrichovch ptch narozeninch se narodil tet syn ktn Ernst, posledn dt Himmler. V t dob u rodina Himmlerovch bydlela v Amelienstrasse, elegantn ulici s neoklasicistickmi prelmi dom hned za univerzitou, a Gebhard zaal chodit do koly. Pt lto strvila rodina dlouh przdniny nedaleko Fssenu a oba star chlapci - Heinrichovi lo nyn na est rok - se jist byli podvat na Hohen Schloss a na prochzce uvidli i pohdkov hrad Neuschwainstein vystavn z blho vpence nad wagnerovskou horskou roklinou Ludvkem II. - pedkem Heinrichova kmotra - a nedalek mn velkolep, ale stejn psobiv hrad Hohenschwangau. Pokud mli podobn program jako o jinch przdninch, tak se prochzeli po avnatch loukch, koupali se v jezerech, po kterch pluly labut rodu Wittelsbach a nad jejich kilovou vodou se prohnly vky. Jist tak navtvili nkolik rokokovch kostel v okol, Wieskirche nevyjmaje. Po nvratu do Mnichova zaal Heinrich navtvovat katedrln kolu, do kter ji chodil jeho bratr. Zde prodlal vechny obvykl dtsk nemoci, vetn opakovan plicn infekce, a zamekal tolik kolnho vyuovn, e profesor Himmler najal soukromho uitele, aby jej douoval. Tot se v prvnm ronku koly pihodilo Gebhardovi a od t doby museli chlapci nejenom zvldat koln ltku, ale uspokojit tak otcv psn domc dohled. Oba doshli vbornch vsledk.5 Jistou pedstavu o jejich domcm ivot si meme uinit z toho, co se dozvdl Willi Frischauer, autor prvn biografie Heinricha Himmlera, pi rozhovoru s jeho bratrem Gebhardem na potku padestch let. Jejich byt byl pln starch skn, zrcadel, obraz a pedmt, se ktermi museli chlapci zachzet opatrn. Jeden pokoj "byl vyhrazen zvltnmu elu a byl svatyn vnovanou rodinnm pedkm. Brzy se v nm zaaly hromadit dary od pbuznch a dleitch ptel."6 Profesor Himmler sbral znmky, mince a spisy o germnskch djinch a ve pedanticky katalogizoval v poadach. Podle Frischauera tak "fuoval" do tehdy mdn archeologie. Ahnenzimmer pedk pravdpodobn obsahovala krom rodinnch poklad i artefakty z nmeck prehistorie. Z tohoto pohledu je zajmav phoda popisovan Alfredem Anderschem. Tk se lechtickho vrostka jmnem von Grieff a pednky, kterou mu profesor Himmler udlal, kdy se choval drze ve td. Himmlerov, ekl mladkovi, jsou mnohem starm rodem ne Grieffov: "meme prokzat svj pvod z prastarch Stadtpatriziat (mstskch patrici) z Oberheinu. V Basileji je jeden Himmlerv dm a druh je v Mainzu. Ten v Basileji se datuje od roku 1297!"7 Tento pbh prozrazuje nejen to, jak si bavorsk spolenost uvdomovala kastovn rozdlen, co je fakt potvrzovan i Hallgartenovmi vzpomnkami na asy, kdy byl Himmlerovm spolukem.8 Naznauje tak nedostatek sebevdom, kter nutil starho Himmlera povyovat tmto zpsobem sv sedlck pedky. Po veerech tval profesor Himmler chlapcm z knih o djinch Nmecka ze sv neustle se roziujc knihovny, zatmco matka ila v rohu mstnosti. Kdy bylo Heinrichovi deset let, dokzal podle Frischauera zpamti odkat nzvy a data vech slavnch bitev. Kdy el na manku, vyrovnal se ji ve znalostech o vlen minulosti Nmecka uitelm.9 Hoi byli tak obastovni phodami o ddekovi z doby, kdy byl vojkem. Profesor Himmler, jen ho znal tak mlo, jej idealizoval a spdal dobrodrun historky v "rytmickm uenm jazyce" o hrdinskch inech, kter zejm slyel od sv matky.

Hrdina tchto dobrodrunch pbh, Konrad Himmler, piel do 1. krlovskho bavorskho regimentu jako vojn a pozdji slouil jako oldn v zahrani. Profesor Himmler mluvil nejradji prv o tomto pozdjm obdob, zejmna o taen, bhem nho vlil v ecku.10 Oba chlapci mli domc hodiny klavru, ale zatmco Gebhard se nauil hrt obstojn, Heinrich neml talent. Vytrval, nebo byl donucen vytrvat, ale po mnoha letech se poraen vzdal. Gebhard Frischauerovi po vlce pedvedl dotyn piano ve svm pokoji. Ukzal mu tak slonovinovou soku Krista na ki, ke kter se chlapci ped spanm modlili. Dal letm pohledy na rodinn ivot se objevuj v denku, kter si zaal Heinrich pst na otcv podnt v ervenci 1910, ihned pot, co dokonil obecnou kolu. Prvn vzorov zpis uinil sm profesor Himmler. Bylo to v den odjezdu na przdniny: otec do denku zapsal as odjezdu rodiny z domu a as pjezdu do clov stanice Lenggries. Nsledoval velmi strun popis domu, kter si pronajali ("velmi pkn"), a jejich odpoledn innosti ("pili jsme v kavrn kvu").11 Z Heinrichovch zpis se toho nedozvme o nic vc, co nen pekvapiv, nebo mu bylo sotva deset let, ale celkov zanechvaj dojem, e rodina dlala mnoho vc spolen a e Heinrich miloval sv rodie. Napklad zpis z 22. ervence: "13. vro svatby mch drahch rodi". Z denku je tak zejm Himmlerv pedantsk zjem o sv syny. Heinrichovy zpisy opravoval nebo je doploval a dva tdny ped zatkem kolnho roku poddil hochy kadodennmu reimu, pi kterm museli polovinu bn vyuovac doby vnovat studiu. V z vstoupil Heinrich na Krlovsk Wilhelmovo gymnzium a opt tak po dvou letech nsledoval svho bratra. Z tto doby se zachoval jeho velmi podrobn obraz ve vzpomnkch spoluka Georga Hallgartena. Njakou dobu po druh svtov vlce neml Hallgarten jet ani tuen, e ten chlapec, kterho znal z doby ped prvn svtovou vlkou, a nechvaln proslul Reichsfhrer-SS jsou jednm a tm lovkem. V roce 1949, kdy vzpomnal s bvalm spolukem na star asy, zmnil se nhodou, e to pro jejich Himmlera muselo bt stran mt za jmenovce takovho zloince. Kdy se ho spoluk zeptal: "Copak ty nev, e to byl n Himmler?" nemohl tomu Hallgarten uvit. Kontrast mezi Himmlerem, kterho znali, a tou stralivou postavou z pozdjch let byl pli velik: bylo to prost nemon. Pesto tomu tak bylo. Snail se pochopit, jak se to mohlo stt. Chlapec, na kterho si vzpomnal, byl: ...st prmrnho vzrstu, ale buclat, s neobvykle mln blou plet, ml zcela krtk vlasy a u tehdy nosil na dosti piatm nose brle se zlatmi obroukami. Nezdka se zpola rozpait, zpola keovit usmval, jako by chtl omluvit svoji krtkozrakost nebo svou jistou nadazenost.12 Tento popis odpovd tomu, co bychom mohli oekvat z jeho lsky k zkuskm a (jak sm kal) "dobrotm", kterou popisuje ve svch pozdjch dencch, a odpovd tak hodinm strvenm studiem, k nim ho otec doma nutil. Byl znm jako Star, co je bavorsk vraz pro lovka, jeho vysoce oceuj uitel, a ktermu se neda uspt v munch zleitostech - prt. V gymnastice, kter byla tehdy hlavnm a tak jedinm kolnm sportem, se mu ani trochu nedailo. Uitel tlocviku Carl Haggenmller mu nahnl hrzu. Hallgarten popisuje jednu hodinu plnou utrpen, kter musel Heinrich pestt: ml na hrazd pedvst kolenoto - nco, co se mu nikdy nemohlo podait - a nedokzal cvik provst. Visel za lev koleno na hrazd a Haggenmller mu sejmul z nosu jeho brle se zlatmi obroukami, pedal je svmu pomocnkovi, uchopil jeho druhou silnou nohu a nemilosrdn j komhal nahoru a dol, dokud chlapec nezmodral v oblieji. "Kdy mu Haggenmller konen pomohl do sedu na hrazd, pohldl budouc Reichsfhrer-SS zcela udoln dol na ehtajc se tdu se zvltnm vrazem, jako by ve svch krtkozrakch och ml smsici zlosti a pohrdn."13 Takov scny se dly celkem asto a nen nutn bt psychiatrem, abychom si pedstavili, jak inek asi na hocha mly. Jestlie byl navc z domu jet zvykl bt rozmazlovn matkou a chvou kvli sv slab tlesn konstituci a jestlie na nj otec ml psn akademick poadavky, lze si snadno pedstavit, e se sthl do vlastnho vnitnho svta. Nmeck spolenost byla agresivn musk. Tn udvali prut vojci, kte ji dve monarchii sjednotili a nyn j vldli. Idelem byl vlenk-hrdina, spartnsky jednoduch, nezkorumpovan materialismem, kter nem v oblib "zentil" slabosti. Nzory a zpsob chovn dstojnick kasty, kter mly ztlesovat tento idel, pronikly do kad spoleensk vrstvy takovou mrou, e bt civilistou znamenalo bt st muem a bt citliv znamenalo bt mkk. V takov spolenosti musel Himmler, vce ne kde jinde, opvrhovat sm sebou pro svoji krtkozrakost, nemotorn a neatletick tlo, vrozenou slabost a fyzickou neschopnost. Snad dokonce opovrhoval i svm otcem za to, e nebyl vojkem nebo jednm i druhm z rodi za to, e po nich zddil sv nenvidn vlastnosti. Chvle muen v Haggenmllerovch rukou musely tyto pocity mncennosti jet prohlubovat. Mon prv v tto phod s hrazdou na Wilhelmov gymnziu a v kontrastu mezi jeho tlesnmi schopnostmi a siln "muskmi poadavky" nmeck spolenosti bychom mli hledat cestu k vysvtlen Himmlerovy psychiky.

Vznamn me bt i jin Hallgartenova vzpomnka: "Haggenmller se Himmlera jednou po zvlt velikm potu leh-sed dotzal, m by chtl bt. Himmler, slzy na krajku, vystoupil z ady: Nmonm dstojnkem'."14 Nmonictvo se v t dob siln rozvjelo a rekruti se zskvali pesvdovnm v rodinch stednho, vzdlanho stavu, jejich synov mli jako neurozen pouze mal ance dostat se do dstojnickho sboru. Mlad Heinrich Himmler, u kterho u sama jeho krtkozrakost vyluovala monost pijet k nmonictvu, u tehdy patrn snil o karie dstojnka. A u se v jeho vnitnm svt za kolnch let dlo cokoli, Heinrich se se svtem vnjm - s vjimkou hodin tlocviku a Herr Hagenmllera - vyrovnval dobe. Byl piln, ve vech smrech vzorn k, kter si zskval pze vech uitel a ze vech pedmt ml vdy jedniky. Podle vzpomnek spoluk, se ktermi Hallgarten hovoil v roce 1950, nebyl vak nejlep ze tdy, ale vdy druh.15 Jako "prt" nebyl pli oblben, pesto ho vak ostatn chlapci uznvali za jeho inteligenci a pli a kamardi mu neschzeli. Hallgarten se potal mezi n. Vzpomn, jak Himmler asto pichzel do zahrady jejich domu u eky Isary bok po boku se dvma spoluky: "postavou nejvt byl Franz Mller, syn generlmajora, a nejmen Fritz Esslinger". Tam potom sedvali na behu mezi kei, jedli obloen chleby a pili siln kakao nebo okoldu, kter Himmler miloval. Stejn jako dve trvili Himmlerovi przdniny v Bavorsku, obvykle v Alpch - nebo v roce 1913 v Rakousku a Heinrich si zaznamenval detaily do denku. Jeho sloh byl stdm v popisech i pocitech. Pro to je samozejm psychologick vysvtlen: "potlaen osobnost majc jen slab a omezen pocity... schizofrenick osobnost, kter je pedantick, rigidn, ovldan a omezen v citovm vrazu." Jeho pozdj denky vak naznauj msty velmi bouliv citov vzplanut.16 Tyto ran zpisy byly jist ploch a neemocionln, nebo je Heinrich psal jako cvien pro svho otce, kter je kontroloval a opravoval. Pravdpodobn dlal to, co od nj otec oekval, stejn jako ve kole dlal to, co od nj oekvali uitel. Byl siln konformn a jeho adolescentn denky asi vypovdaj vce o otci ne o synovi. Koneckonc to byl on, kdo napsal prvn zpis - as jejich odjezdu z domu a pjezdu do vesnice Lenggries, ani se zmnil o kouzlu tohoto msta a nebo jeho ndhernm alpskm prosted. "Kennst du den Ort so herrlich schn...?" zpv se v psni z Lenggries: "Zn-li to msto tak ndhern...?" Hallgarten popsal Himmlerovu obrlenou tv jako biedermnnischen osckou, nevraznou. Stejn pvlastky se hod k jeho mladistvm denkm i k jeho otci, kter jim sm udal banln tn. Zd se, e skuten otzka, kterou denky Heinricha Himmlera nastoluj, se tk jeho vztahu k matce. Kdy napsal "m drah matka", inil tak spe z povinnosti ne z opravdovho citu jako typick schizofrenn osobnost, nebo ji opravdu miloval? "17. ervence 1912: v 10.20 odela nae drah maminka s nmi temi hochy do Lindau. Po tyhodinovm vletu jsme doshli ndhernho Bodensee, jeho krsa ns uchvtila."17 V roce 1913 dostal profesor Himmler msto Konrektora (zstupce editele) na gymnziu v Landshutu, mst na ece Isae asi 65 kilometr na severovchod od Mnichova. Pesthovala se tam cel rodina a zabydlela se na hlavn ulici ve starm mst, dle od eky, kde se ila a pechzela v silnici do Mnichova. Pvodn tam stvala mstsk brna. Jedna jej v stle jet stoj naproti domu, ve kterm Himmlerovi bydleli. Od n pak stoup nahoru star ze svahem, kter v lt rozkvt zvonkem okrouhlolistm, hocem, smetnkou a vemi kvtinami, rostoucmi na vpencovm podlo. Vede a k starmu hradu, Burg Trausnitz, s dvojitm vodnm pkopem. Od ranho stedovku, kdy bylo msto i hradby zaloeny Ludwigem der Kelheimerem, slouil Landshut jako administrativn sdlo vvod z Wittelsbachu. Ve starm mst se d vyctit stedovk slva, z irok a vstavn ulice lze spatit rozmanit prudce lomen, zakiven, stupovit i zapiatl tty, nad ktermi se ty v hlavnho kostela - chrmu sv. Martina. Kdy se Himmlerovi vydali ze svho domu do msta, prochzeli kolem sochy ryte v brnn, jeho ruce spovaly na mei s irokou epel "Ludwig der Reiche, vvoda bavorsk". Pro naplnn svho zjmu o archeologii a "germnskou minulost" se st mohli pesthovat do vhodnjho msta. Gebhard i Heinrich zaali navtvovat gymnzium, kde uil jejich otec. Jeden z Heinrichovch mnichovskch spoluk, Falk Zipperer, se v piblin stejn dob tak pesthoval do Landshutu a oba byli jako novci zaazeni do stejn tdy. Profesor Himmler jejich ptelstv podporoval, nebo Zippererv nevlastn otec byl prezidentem regionln vldy v Dolnm Bavorsku, a tedy vlivnm lovkem. V kadm ppad se Heinrich a Falk stali blzkmi spolenky a udrovali kontakty i v pozdj dob. Lto roku 1914 trvili Himmlerovi v Tittmoningu, mst s hradbami s dvojitm vodnm pkopem a zkou

brnou na obou koncch irok hlavn tdy, i spe nmst. Tittmoning psob ne nepodobnm dojmem jako Landshut, na vyvenin nad mstem je tak hrad. Tsn za ekou, na jejm vchodnm behu, prochz zalesnnou ninou hranice s Rakouskem. Prv v Tittmoningu si Heinrich 29. ervence do svho denku zapsal: "Gebhardovy narozeniny. Zatek vlky mezi Rakouskem a Srbskem. Vlet k Waginger See..." 1. srpna si zaznamenal nmeckou mobilizaci, 2. srpna vyhlen vlky Rusku, 3. srpna tok Francie a Ruska na nmeck hranice a 5. srpna: "Anglie vyhlsila vlku".18 Den nato se rodina vrtila do Landshutu. Heinrich byl vychovvn pedtnm pbh o rytskch vlkch, vyrstal v nrod uenm lta pruskmu nacionalismu prostednictvm polooficilnho tisku a vlasteneckch spolk (Liga kolonilnho nmonictva, Liga obrany, Pangermnsk liga). V tme duchu na nj psobili populrn romanopisci, militaristit jasnovidci, univerzitn profesoi - "csask strn brigda intelektul", editel kol, ba dokonce i kazatel od olt. Pro chlapce jako on proto byl zatek vlky pirozen velmi vzruujcm obdobm. Zpisy v jeho denku se zabarvily vlasteneckm sentimentem a trky vlench zprv, zaala pracovat jeho pedstavivost. Napklad v nedli 23. srpna si zaznamenal obvyklou rodinnou nvtvu kostela sv. Martina, setkn s mnoha lidmi a to, jak si hrl se svm mladm bratrem Ernestem na zahrad. Potom pokraoval: Vtzstv nmeckho korunnho prince severn od Met. Princ Heinrich napsal tatnkovi. ...Nmci v Gentu. Hrl na piano. Bavorsk jednotky byly v krut bitv velmi staten. Zejmna nae estnct. ...Cel msto je vypardno vlajkami. Francouzi a Belgian si sotva mysleli, e budou rozsekni tak rychle.19 Pt nedli pijel do Landshutu na ndra vlak pln rannch vojk a jeho otec a matka li pomoci pi rozdlovn jdla a pit: "Ndra bylo pln zvdavch landshutskch obyvatel, hrubch a tm nsilnickch, protoe tce rann Francouzi (kte jsou na tom jist h ne nai zrann, nebo jsou zajatci) dostali jenom vodu a chlb."20 Koncem ptho msce, kdy nmeck spchy pokraovaly, napsal: Ve pokrauje famzn. T mne dobyt vtzstv, o to vce, e Francouze a zejmna Angliany rozhnvaj a jejich hnv nen zcela bezvznamn. Falk (Zipperer) a j bychom s nimi nejradji bojovali sami. Vdy se jen podvejte, jak se nmeck Michl (synonymum pro typickho Nmce, pozn. pekl.) a jeho oddan spojenec Rakousko neboj ani ped svtem neptel...21 V t dob ji jist vdl, e jeho krtkozrakost ho vyluuje ze sluby v nmonictvu. V jeho dencch nen o tto monosti dn zmnka, ale vlen horeka a vt pleitosti pro pslunky vzdlan stedn tdy stt se armdnmi dstojnky obrtila jeho mylenky tmto smrem. Heinrichovou horouc ambic bylo dostat se na frontu a nkolikrt se svmu denku svil, jak po tom tou. Vyjadoval tak sv znechucen nad "starmi hloupmi enami a kleinen Leute (ni stedn tdou)" v Landshutu, kte nechtli vlku a ili bojcn pomluvy, kdy noviny pinely zprvy o nmeckch stupech. "Kdykoli se hovo o naem stupu, tak se poraj," poznamenal.22 Lze usuzovat, e jak touha dostat se na frontu, tak opovrhovn zbablci bylo astm tmatem hovoru jeho spoluk. Je zajmav, e z bzlivosti obviovali tito buroazn synci lidi ne spoleensky postaven. Je lkav st v jeho zznamech mezi dky. Zd se toti, e pedstava vlky a Francouz a Belgian, kte jsou "rozsekni tak rychle", britsk jzdy, kter bylo "naezno", velmi zaujala jeho imaginaci a uvolnila jeho denk ze svrac kazajky asu a msta. Mon, e to bylo zeen jeho skrytho sadistickho snn zpsobenho rozpolcenm a krut trestajcm egem. Tato teorie nachz podporu ve verch, kter napsal o pt let pozdji - po vlce - a kter se dotkaj podobnch pedstav. Jedny z nich, varujc Francouze, aby se mli na pozoru, "nebo pro vs nebude milosti", uvdm v doslovnm pekladu, kter zn o nco lpe ne originl: Nae kulky budou hvzdat a svitt a it mezi vmi ds a hrzu, a u vs budeme hrzostran plenit.23 Jako bsnk byl nanejv vsostnm oskem. Na devatenctiletho mladka vzdlanho v klasickch a humanitnch pedmtech se jev znan nezralm. Zaloil si sbrku novinovch vstik o vlce a vcech s n souvisejcch, vstoupil do organizace Jugendwehr (Mlad obrana), kde cviil a uil se vojenskm pedmtm, aby se pipravil na vlku. Krom toho si hrl s cnovmi vojky a zahajoval svj denn reim cvienm s inkami, aby si poslil svaly. Jinak jeho ivot plynul stejn jako pedtm: otec mu uroval psn rozvrh domcch kol a douoval ho z cizch jazyk. Vytrvval ve he na piano, staral se o sbrky jako otec, o znmky, mince, pohlednice, lisovan kvtiny, kameny a stedovk pamtky. Pidal k tomu sbrn vstik z novin, pravideln chodil s rodii do kostela a navtvoval s nimi poetn pbuzn, znm a ptele. Trpl tak nachlazenmi, dosti asto chipkou a v noru a ervenci 1915 ji zmnnmi aludenmi potemi.

Na jae roku 1915 byl podle veho beznadjn zamilovan do dcery znmch, kte Himmlerovy navtvili, Luisy Hagerov. Slbila, e mu nape a kdy od n dostal lstek den po jejich odjezdu, poznamenal si, e je "velmi, velmi" poten.24 Pilo lto a Himmlerovi jeli opt na przdniny, tentokrt do Burghausenu nedaleko Tittmoningu. Jako obvykle chodili na dlouh prochzky, podnikali vlety lod po jezerech, koupali se a samozejm navtvili vce kostel ne obvykle. Dodrovali tak psahu danou Bohu v dob jejich sthovn do Landshutu, kdy byl Gebhard vn nemocn, kterou nemohli dodret pedchozho roku kvli vypuknut vlky. Heinrich si zaznamenal vechny podrobnosti svm katalogizujcm zpsobem, oslovnm kadho koupn; "16. srpna jsem se koupal popatnct a naposled."25 Pt rok odeel Gebhard ze koly, zaal navtvovat kurz pro dstojnky a na jae roku 1917 nastoupil na dstojnick vcvik k pchotnmu vojsku (2. bavorsk infanterii) tak Falk Zipperer - nepochybn se o to zaslouil svm vlivem jeho nevlastn otec. To zvilo Heinrichovu touhu narukovat. Jeho otec chtl, aby nejdve sloil zvrenou zkouku, kter by mu otevela cestu k dalmu vzdln, ale Heinrich na nj nalhal tak dlouho, a se nakonec podvolil - snad aby ukzal, e doke uplatnit svj vliv na tch pravch mstech. Heinrichv kmotr zemel na zrann v pedchozm roce, a tak napsal otec komornkovi prince Arnulfa. Komornk mu vyhovl, napsal velcmu dstojnkovi bavorsk pchoty (1. bavorsk infanterie) a poslal Heinrichovi 1000 marek jako dar od zesnulho kmotra, aby mu umonil vstup do elitnho pluku. Tou dobou se vak ji hlsilo pli mnoho uchaze a Heinrichova dost byla zamtnuta. Dnes se zd, e profesor Himmler chtl dokzat svj vliv, ale mon, e ml jenom strach, aby jeho syn nebyl ve vku sedmncti let povoln do bn jednotky jako vojn. Sestavil seznam vech bavorskch jednotek, mst, kde byly umstny a vlivnch lid, kter tam znal, a rozeslal jim dosti. Kdy se Heinrich vrtil v z do koly, zaala dochzet prvn odmtnut a zjevn v panice, aby snad nebyl povoln, se pihlsil na pomocn vlen prce. 6. jna, den ped svmi sedmnctmi narozeninami, nastoupil ke Kriegsfrsogebro (Vlenmu socilnmu adu), kter se staral o vdovy, sirotky a invalidy. Krtce potom bylo oznmeno, e studenti gymnzi nebudou povolni, a Heinrich se na nkolik poslednch tdn podzimnho semestru vrtil do koly. O vnonch przdninch doel zistajasna pijmac dopis od 11. pluku bavorsk pchoty. Ml se 1. ledna hlsit v jeho vcvikovm tboe v ezn jako Fahnenjunker (ekatel na dstojnka). Hrd a naden napsal ptelm a znmm, aby jim dal vdt, e je vojkem. Nen pekvapiv, e jako mladk, kter se nikdy nevzdlil od svch rodi, trpl prvn tdny ve vcvikovm tboe stranm steskem po domov. Poten vcvik byl hlavn tlesnho charakteru a scny podobn tm, kter musel vytrpt za Hagennmllera na mnichovskm gymnziu, mon jet umocovaly jeho stesk. dn z kadet, kte s nm slouili, o nm nepublikoval, proto je tato vaha pouhou spekulac. Vme vak, e v prbhu prvnho msce, ledna 1918, napsal dom tiadvacetkrt, a pestoe obdrel asi dvanct odpovd, stoval si, e na n musel ekat "bolestn dlouho".26 Krom stovn na stesk a adonn o dopisy chtl jdlo, aby si zpestil nuzn a nepli chutn oficiln pdly, a psal si tak o penze, aby se mohl stravovat v restauracch. Pravdpodobn se v tomto ohledu neliil od ostatnch kadet, ale sarkastick nebo nalhav tn jeho dopis naznauje, e byl zhkanm vrostkem oekvajcm od matky okamitou pomoc. Ta mu ji poskytla. V prvnm tdnu ho posedla mylenka, e m bt posln pmo na frontu a kemral na otci, aby napsal o pomoc jejich pbuznmu u pluku, poruku Ludwigu Zahlerovi. Jinak by jeho nadje na dosaen dstojnick hodnosti byly ztraceny. Otec mu vyhovl a Zahler, se kterm se ml pozdji dobe poznat, ho mohl ujistit, e nehroz dn nebezpe nstupu na frontu ped ukonenm vcviku.27 Po prvnm msci sml jezdit o vkendech dom a v obdob mezi norem a ervencem vyuval tto monosti krtkch dovolench pinejmenm kad ti tdny ze ty.28 Pivezl si do tbora kolo a po kadodennm zamstnn podnikal vlety k pbuznm nebo rodinnm ptelm v okol, ppadn navtvoval pamtky nebo operu. Dopisy, v nich popisoval rodim tyto udlosti, psob dojmem, e byl osaml a neastn a nebvalo mu dobe. Fakt, e tak asto dal o soucit namsto toho, aby rodie ujistil, e se mu da dobe co bychom oekvali od mladho mue, jemu na nich upmn zle - znovu naznauje, e mu doma pinejmenm eny vnovaly pehnanou pozornost a rozmazlovaly ho. Co se kurzu samotnho te, nen pochyb, e se snail bt vzornm vojkem a zaslouit si pochvalu instruktor, stejn jako se ve kole snail zskat pochvalu uitel. A asi se mu to tak pimen dailo. Vcvik byl znan zkrcen kvli potebm vlky a v polovin jna u cviil mlad rekruty a oekval svj odchod na frontu. Tn jeho dopis dom naznauje, e se zcela upmn nemohl dokat, a zsk praktick zkuenosti a bude poven na dstojnka.29 Nemlo k tomu dojt. Nmeck fronty se zhroutily, vzpoura se ila z lod "flotily vech mo" do nmonch

pstav a odtud do prmyslovch center po cel zemi. Revolun pedci zaplen komunistickou propagandou tvoili dlnick nebo vojensk vbory. V nrod zachvcenm anarchi a s civilnm obyvatelstvem napl mrtvm hlady se zaaly hroutit krlovsk rody. Nejdve Wittelsbachov, a nakonec abdikoval i csa. Zkolaboval csask ednick apart a 11. listopadu se narychlo zformovan vlda v ele se socilnmi demokraty sklonila ped spojeneckmi mrovmi podmnkami. Dstojnit adepti byli poslni dom. Zvsti o tom, e Fahnenjunkei budou moci dokonit slubu ve vlen kole, a tak bt poveni do dstojnick hodnosti povzbudily Heinrichovy nadje, e se stane dstojnkem i pes zhroucen Nmecka, a spchal do ezna, aby byl na pravm mst. Zde poprv ochutnal aktivn politiku. ezno bylo stediskem protirevolunho bavorskho hnut a v listopadu tam byla zaloena Bayerische Volskpartei (BVP - Bavorsk lidov strana) shromaujc loajalistick konzervativn sly ze stednch vrstev a rolnickch mas, zejmna katolk, proti komunistickm a anarchistickm skupinm. Heinrich se zastoval stranickch setkn a zaal mt ono konspirativn nutkn "bt v obraze", kter pro nj pozdji bylo tak pznan. Napsal dom rodim a radil jim, aby nakoupili tolik uhl a potravin, kolik jen bude mon, otci ekl, e mus vstoupit do BVP, co mla bt jedin nadje, a pipojil pro nj vzkaz napsan tsnopisem, kter ho otec nauil: "Nyn jen pro tebe. Nevm, jak to vypad v Landshutu. Nenech matku chodit v noci samotnou. Ne bez ochrany. V dopisech bu opatrn. lovk si dnes neme bt jist."30 Pt den napsal rodim znovu a ujioval je, e se o nj nemus strachovat: "Jsem prohnan jako lika."31 Jakkoli je tato poznmka pznan z perspektivy pozdj Himmlerovy kariry, on sm si v t dob sv pirozen vlohy neuvdomoval, stejn jako by si je neuvdomoval kdokoli jin tak konformn povahy v jeho vku, a navc vychovan v idelu vlenho hrdiny. Chtl bt jenom dstojnkem. Kdy se jeho pluk v polovin prosince vrtil z fronty a on se dozvdl, e vlen kola byla pouhou chimrou a vichni Fahnenjunkei z jeho ronku maj bt proputni, byl to patrn jeden z moment nejvtho zklamn v jeho ivot. Navrtil se do Landshutu tsn ped Vnocemi, tm na den pesn rok pot, co obdrel povolvac rozkaz k 11. bavorsk infanterii. Na rozdl od Gebharda, ktermu se v poli dostalo poven na praporenka (Fhnrich) a byl pozdji vyznamenn eleznm kem I. tdy, nepoznal boj. Nebyl poven. Byl pouhm Fahnenjunkerem a. D. (v zloze). Na potku ptho roku 1919 se vrtil do koly. Ne do normlnho vyho ronku gymnzia, kter zamekal, ale do zvltnho kurzu organizovanho pro ty, kte odeli ze koly dve, aby slouili vlasti. Dva roky byly zhutn do dvou pololet. Mezitm se venku formoval charakter budoucho Nmecka. Tet e bv nkdy (zejmna v Nmecku) prezentovna jako radikln odklon od normln linie pruskonmeckch djin, jindy jako jejich zavren. Byla nesporn obojm. Zrodila se v revoluci proti zavedenmu du, ale jako vechny revoluce vedla k zaveden tho du v extrmnj form pod vedenm nov vldnouc tdy. Ostatn velk revoluce v modern dob demonstruj tuto charakteristiku. Francie, vyznaujc se za ancien rgime soustednm moci, se za republiky stala centralizovanjm a byrokratickm sttem. Oproti tomu americk kolonie se svmi sttnmi shromdnmi, kter mla nejble k demokratickm institucm v civilizovanm svt, a obyvatelstvem, nad jeho absenc zjmu o spoleensk postaven evropt pozorovatel asli, se staly po sv revolt proti britsk korun demokratitj a jejich obyvatel spoleensky mobilnj. V rusk revoluci byla carsk centralizace a tlak rolnictva nahrazeny jet silnj centralizac marxistickoleninskou a fyzickou likvidac rolnk za Stalina. "Nrody i jedinci", ekl de Tocqueville, "tm vdy prozrazuj nejvraznj rysy svho budoucho osudu ve svm nejranjm mld."32 Vznanm rysem Pruska byla vdy jeho armda, vznanm rysem prusk armdy pak jej kze. V osmnctm stolet nebylo Prusko sttem podporujcm armdu, ale armdou podporujc stt. Stejn jako vojci tu byli proto, aby poslun a bez otzek slouili armd, tak Prusov tu byli proto, aby slouili sttu. m vce se s rozvojem prmyslu ily materialistick nebo jednodue podvratn nzory, tm vce se prusk vldnouc tda ctila ohroena a dohnla svj sttn vlenick kodex ad absurdum. Vraz tohoto kodexu se vak mnil s transformujcm se intelektulnm svtem devatenctho stolet. Nejrazantnj vliv na to ml Darwin. "Boj o existenci" a "peit nejschopnjho" naly ve vojenskm stt viditeln ozvny. Darwinv bratranec Francis Galton je pomohl jet vce vyhrotit svou aplikac zsad pirozenho vbru na lidskou spolenost. Tvrdil, e medicna a civilizace jednaj proti pirozenmu vbru ochranou neschopnch a sniovnm tlaku na adaptaci. dal, aby se lidsk druh snail dvat pednost

lepm jedincm. Sv poadavky nazval eugenikou. Nietzsche vyzdvihl Galtonovu pseudovdu na morln (nebo nadmorln) filozofii. Pedpokldal, e tradin pedstava Boha jsou pouh mty vytvoen slabmi, aby se mohli brnit proti silnm, "morlkou otroka", kter krot, oslabuje a vykleuje mohutn pirozen lidsk impulzy. Hlsal, e nic nen pravda, a tud je ve dovoleno - je to teorie relativity hodnot, kter pirozen nsledovala odstrann jakhokoli pevnho bodu, jako je Bh i etika. Zaal argumentovat nelogicky - logiku a rozum pli necenil - svm pedpokladem, e vvojov teorie je bezvhradn pravdiv a e zatmco zkony morln jsou nedokonalmi lidskmi vtvory, zkony ddinosti jsou jedin pravdiv. Tak definoval pravdu zpsobem nanejv hrubm, nevdeckm a materialistickm. Dovolilo mu to vak dosadit na msto Boha lovka vyvinutho v nadlovka. Jinmi slovy, pokud neexistuje Bh - a On zjevn neexistuje - neexistuje vle bo, pouze vle lovka. Schopenhauer pedtm ztotonil vli s nejvy realitou - ne vli individuln, ta pro nj byla iluz, ale obrovskou univerzln vli, kter prostupuje vekerm stvoenm. Vle lovka je podle nj pouze zlomkem tto kosmick vle. Nietzsche definoval univerzln vli v darwinistickm smyslu jako vli vldnout - to nebyl Schopenhauerv cl ani el. "Tento svt je vl po moci a nim jinm."33 Definoval nadlovka jako nezbytn vsledek vle po moci, kdy ve je povoleno, jako antitezi mas, kter nazval "zpackanmi a zfuovanmi". Nadlovk zskal pevahu nad masami a vldl jim, stejn jako zvtzil a zskal vldu sm nad sebou. Dobyl svt a vldl mu, byl peduren stt se jeho pnem. Nen nhodou, e pro Nietzscheho byl hrdinou Napoleon Bonaparte. Jeho nadlovk je jenom o nco vce ne idealizace vlenka-hrdiny spojenho se "Supermachiavellim", kter pouv nsil a lsti, krutosti a zloinu (v Nietzscheho systmu vak pochopiteln neexistoval zloin v konvennm smyslu slova - pouze vle po moci, j je ve dovoleno). Nietzsche zelel v roce 1888. Byl vak vlastn len cel tvr ivot a jeho dla se inspirovala zjevenmi z nejhlubho podvdom psychiky, kter odrela kulturu, jejm byl produktem. Jeliko tato kultura mla zanedlouho zatoit na svtovou scnu, byla Nietzscheho dla mimodn prorock, hranic s genialitou. Fakt, e nebyl pruskm junkerem, ale buroaznm synem protestantskho pastora a e podobn nzory se objevily i v jinch kulturch, nen podstatn. Nietzsche vyjadoval v extrmn podob groteskn formu munho, vlenho kodexu, kter v dob pruskch vlek za sjednocen inspiroval Bismarcka. Jeho tvrzen vyzdvihovala nov "zkony" vvojov biologie a intelektuln ospravedlovala tlak vlenick kasty. Kdyby tyto vize nekorespondovaly s pedstavami jeho krajan, nebyly by zplodily tolik jinch vah napsanch v tme duchu. Jeho vrazy se dostaly do nmeckho slovnku a lid, kte mon jeho dlo nikdy neetli, mluvili jeho jazykem, pouvali frze, je se uchytily v nrodnm vdom, nebo z nj vzely. Jeho nejzrdnj nzory se tkaly pstovn rasy nadlovka. Podle Nietzscheho mli bt "pro chov" vybrni z hlediska rasy nejkvalitnj jedinci a souasn zakzna reprodukce lid "nekvalitnch". Zloinci se mli sterilizovat a nepizpsobiv bt vyhlazeni. Takovho programu "rasov hygieny" se zastval na konci stolet Alfred Ploetz, kter v pedmluv sv knihy d na rasy34 citoval Nietzscheho: "Nae cesta vede vzhru od druh k naddruhm".35 Ploetz souhlasil s Galtonem a jeho britskmi ky, kte povaovali nemoci za nco pozitivnho, nebo to byla forma selekce neschopnch. Stejn jako oni povaoval modern lkastv za nco hluboce se protivcho zdrav rasy. Jeliko rasa stla v jeho hierarchii hodnot ve ne jedinec, ml bt jedinec podzen zdrav rasy. V roce 1904 zaloil Spolenost pro rasovou hygienu, kter mla uvdt ve veobecnou znmost praktick zpsoby, jak by tato zsada mla bt uplatovna. Patily mezi n nov svatebn zkony a nov pojet sexuln mravnosti, kter mly umonit tm nejschopnjm zplozen co nejvtho potu potomk. V kombinaci se sterilizac Minderwertigen (podadnch jedinc) mla tato opaten vst k postupn pevaze tch nejlepch a vyazovn tch horch a neschopnch, a ml se tak zlepit rasov genetick fond. Za nejvy rasu byla povaovna bl a za jej nejvy odno rasa rijsk. rijci mli bt chovni jako plemeno hebc do t doby, ne vytvo naddruh. Takov nzory biologickho charakteru zamen na stt byly nietzschovsk jenom v tom smyslu, e Nietzsche je zformuloval nejosteji a nejvraznji. Zhy pronikly do nmeckho vojenskho, politickho, intelektulnho a dokonce umleckho ivota. V novm nmeckm pohledu na djiny jim patilo posvtn msto. Jak na pelomu stolet vysvtloval Heinrich von Treitschke na univerzit v Berln poetnm poslucham, mezi ktermi byli krom student vojci, diplomat a obchodnci, civilizace se vyvj jako boj mezi nrody. Vlka je hybnou silou djin, umouje, aby nejschopnj nrody vnutily svoji kulturu nrodm mn schopnm. V tomto neprosnm procesu na sebe mus jedinec zapomenout: "Mus si uvdomit, jak nedleit je jeho

ivot ve srovnn s celkem ... jak malou cenu m vedle slvy sttu."36 Nabz se mylenka, e v Nmecku ili ve stejn dob tak anglofiln historikov a ekonomov manchestersk koly, a stejn tak existovali stoupenci Nietzscheho filozofie, rasist, imperialistit zastnci socilnho darwinismu a eugenici v Anglii i v Americe, a Nmecko tedy nebylo nim vjimen. Nebo lze naopak zastvat nzor, e trend peceovn lohy rasy a sttu v nmeckm mylen byl zamen proti demokracii, a pouze proto vystil v totalitn zlo Tet e. Ani jeden z tchto nzor vak nevystihuje to podstatn. Bylo by pekvapiv, kdyby Nmecko se svou histori plnou bitev a svou zempisnou polohou uprosted neustle vlcho kontinentu mohlo vytvoit nrodn filozofii, kter by dvala smysl anglosaskm nrodm, Anglianm a Amerianm, jejich zempisn poloha a nsledn i historick a ekonomick zkuenosti byly tak rozdln. Anglosat filozofov zase nemohli dvat mnoho smyslu Nmcm. Nrodn filozofii lze penst ntlakem, kter in, v rmci jaksi zhadn osmzy, dominantn skupiny obyvatel na intelektuln propagandisty; vdy tomu tak bylo. Tvrdit, e Nmecko mohlo nebo mlo bt ve dvactm stolet liberln a demokratick - z nmeckho pohledu slab a zentil - je stejn zavdjc, jako je tvrzen, e se anglosask nrody mohly stt autoritskmi a militaristickmi. Mylenky pijman nrodem za sv vychzej z osobitch podmnek, kter tyto mylenky uruj. Pi formovn nmeckho nrodnho ivota na pelomu stolet tvoila jeden z osobitch faktor kasta pruskch vlenk, kter se podailo sjednotit Nmeckou i a vnutit j svj vlenick kodex. Souasn vak byla tato kasta ohroovna bohatstvm a ambicemi nov vrstvy obchodnch prmyslnk ze strany jedn a militantnm socialismem dlnk ze strany druh. V oblasti mezinrodnch vztah se ctilo v tlaku mezi rostouc prmyslovou silou Spojench stt, potencilem Ruska a nmon a koloniln moc Velk Britnie a Francie. Bertrand Russell shrnul Nietzscheho filozofii slovy krle Leara: - Takov skutky spchm - sm jet nevm co - le svta hrzy to budou.37 (pel. E. A. Saudek) Russel pokraoval pipomnkou, e Nietzscheho asi nikdy nenapadlo, e cht po moci, kterm obdail svho nadlovka, je sm vsledkem strachu. "Ti, kdo se neboj svch soused, nect potebu je tyranizovat." Tento nhled lze samozejm rozit a uplatnit i na pruskou vldnouc tdu, kterou Nietzsche idealizoval. m vce se ctila ohroena vnitnm i vnjm vvojem, tm vce ctila potebu vytvoit si svtov nzor a ospravedlnit svj militarismus. V tom j mla pomoci jaksi intelektuln brigda. Teprve pak mohla vldnouc pika sjednotit Nmce duchovn a pipravit je na jejich dl, tj. aby vlkou rozili svoji vy kulturu do svta. Bylo tak inno vdom a samozejm pod vedenm sttu a natolik spn, e v dob vypuknut 1. svtov vlky se tyto mylenky rozily mezi vechny spoleensk vrstvy. Ti, kte se po porce a revoluci snaili zachrnit Nmecko, byli proto nevyhnuteln poznamenni tmto svtovm nzorem. Zrove bylo samozejm a dan povahou revoluce, e pomrn nov vldnouc vrstva uplatovn zsad tohoto pohledu na svt v praxi jet pehnla. Hlavnm initelem byla zpotku tajn spolenost Germanenorden (Nmeck d) vytvoen v Berln v roce 1912, kter si vybudovala po celm Nmecku organizace podle vzoru zednskch l, a jej odno Thulsk spolenost. Ta byla podporovna nmonictvem, ale maskovna jako literrn krouek vnujc se studiu nmeckch djin a zvyk. Pojmenovala se podle Ultima Thule, dajn pravlasti germnsk rasy, a jej lenov museli prokazovat svoji rasovou istotu po ti generace zpt. Jej motto znlo: "Pamatuj, e jsi Nmec! Udruj svoji krev istou!"38 Byla zuiv antisemitsk a antikomunistick a odhodlna uchovat istotu nmeck krve. Jejm konenm clem bylo sjednocen Evropy pod vedenm Velkogermnsk e a jejich symbolem se stala svastika. Bavorsk s spolenosti byla zena z pokoj pronajatch v hotelu Vier Jahreszeiten (tyi ron obdob). len nebylo mnoho, ale lo vtinou o vznan osoby: zstupce lechty, soudc, vysokch akademickch initel, velkoprmyslnk a policejnch dstojnk. Pslunci ni stedn a dlnick tdy byli prakticky vyloueni. Pomoc svho veejnho listu, mnichovskho Vlkischer Beobachter (Nrodn pozorovatel), ila Thula nacionalistickou propagandu. Dleitj vak byla jej konspirativn prce. Zdila si tajnou zpravodajskou slubu, kter pronikla do komunistickch skupin, udrovala sklady zbran skryt ped oima spojeneck komise dohlejc na nmeck odzbrojen, dodvala dobrovolnky pro polooficiln oldck skupiny bvalch vojk a nmonk znm jako Freikorps, kter nejkrutjm zpsobem potlaily komunistick povstn. Podporovala tak komanda smrti a vydrovala si svj vlastn Freikorps Oberland. Aby zskala dlnky pro svou nacionalistickou a rasovou politiku, podporovala Stranu nmeckch dlnk vedenou opravdovm dlnkem, Antonem Drexlerem. Do tto strany vstoupil Adolf Hitler, kdy pracoval pro nevznamnho armdnho kapitna Ernsta Rhma jako politick zvd. Pozdji se pejmenovala na Nrodnsocialistickou nmeckou dlnickou stranu (nmeck zkratka je NSDAP), zkrcen nacistickou stranu. Mezitm utvoila kolonii intelektul, kter v Mnichov vzkvtala ji dlouho ped vlkou, vnovala se bohmskmu zpsobu ivota a vysmvala se stvajcmu podku a morlce vemi monmi satirickmi

prostedky, Svaz revolunch bavorskch internacionalist. Je pznan, e vtinu radiklnch vdc tto komunistick skupiny tvoili id. Na potku roku 1919 se k nim pipojili ti idovt emisai bolevick rusk vldy Lewien, Levine-Niessen a Axelrod - a v dubnu svrhli zvolenou vldu Bavorska a nastolili ve mst Bavorskou republiku rad. stedn berlnsk vlda poslala na potlaen revoluce jednotky armdy pod velenm generla von Ovena. V dob, kdy se mstn dobrovolnick formace chystaly pipojit k von Ovenovi, mlo Heinrichu Himmlerovi zat druh pololet jeho intenzivnho kurzu v Landshutu. Navzdory tomu a otcovm nmitkm se pipojil k Freikropsu Landshut a k zlon setnin Oberland, kde se stal pomocnkem velcho dstojnka. Jeho setnina vak zstala v zloze, zatmco von Oven rychle pedeel Rudou armdu a vpochodoval do Mnichova. Heinrich byl opt pipraven o aktivn slubu, po n tak dychtil. Jednm z poslednch poin mnichovskch revolucion byla poprava ady rukojm u zdi Luitpoldova gymnzia. Mezi popravenmi bylo sedm len Thulsk spolenosti, tyi z nich byli lechtici. Prv na tomto pozad se formovaly nzory Heinricha Himmlera. Pevaujcm rysem nacionalistickho hnut stedn tdy byl v Mnichov a okol od druh poloviny devatenctho stolet antisemitismus. V t dob zaal kapitl ve form velkch podnik, obchodnch dom a spekulant s nemovitostmi z trhu vytlaovat emeslnky, mal obchodnky a sedlky. S kapitlem bvali ztotoovni id, a tak se meme dost v lnku mnichovskch novin Deutsches Volksblatt z roku 1895: "Dokud nevyeme otzku idovskou, nevyeme ani otzku sociln."39 Nyn vedli id komunistick pevrat a nslednou vldu teroru. I pes svou slubu v Oberlandu dokonil Himmler kurz na zakonen stedn koly spn. Je pravdpodobn, e za stvajcch podmnek byla vzata v vahu vnost situace a gymnzium pihldlo k jeho mimokoln innosti. A do t doby Heinrich doufal, e Oberland bude vlenn do armdy a s nm se stane jejm pslunkem i on. To vme z dopisu, kter poslal 17. ervna svmu bvalmu pluku. d v nm, aby mu zaslali jeho dokumenty. Namsto toho vak vlda nadila rozputn oddlu, a tm se rozplynula Himmlerova posledn nadje na armdn poven. Musel se pokusit prosadit v jin oblasti. Rozhodl se pro zemdlstv. Nenalezl se dn pm doklad o tom, pro prv pro n. Ptel rodiny a bratr Himmler ze koly Karl Gebhardt, pozdji profesor medicny a velitel nemocnice SS v Hohenlychenu uvedl v Norimberku, e kariru vybral Heinrichovi jeho otec, kter ho chtl odvrtit od politiky.40 Jist pitom ml na mysli chvastounsk, nacionalistick a ultrapravicov politikaen Freikorpsu Oberland a Thulsk spolenosti. Je znmo, e o nkolik let pozdji se Heinrich s otcem ohledn svho politickho zamen zuiv hdal. Zd se vak, e si sv povoln vybral sm pot, co znovu proil zklamn ze ztracench ambic na armdn poven. Rozhodl se pro zemdlstv, hnn pravdpodobn svmi romantickmi protimstskmi idely "nvratu k pd", kter pozdji tvoily nejsilnj prvek jeho filozofie. Takov mylenky byly tehdy dosti oblben. V roce 1923 vznikla spolenost Artamen, kter je ztlesovala. Zakladatel dr. Willibald Hentschell vytvoil vraz Artamen ji ped 1. svtovou vlkou. Spojil dv staronmeck slova - Art, zemdlstv, a Manen, mui - a vyjdil sv pesvden, podle kterho jsou msta ndobami padku a pda naopak zdrojem sly nroda. Hentschell se zasazoval o rasovou hygienu a v roce 1906 zaloil Mittgartskou spolenost, jejm clem bylo obnovit germnskou rasu. Spolenost Artamen usilovala o tot, chtla toho doshnout zmnou toku lid z venkova do mst. V budoucnosti mli lid proudit na vchod jako lidov hnut osadnk.41 Zpis z Himmlerova denku z 11. listopadu 1919 naznauje, e u tehdy, nkolik msc po svm rozhodnut ohledn povoln, se jeho mylenky ubraly tmto smrem. Zpis byl citovn hned v prvn kapitole, je vhodn pipomenout si jeho zvrenou st: "...pracuji pro svj idel nmeckho enstv, s nm budu jednoho dne t na vchod a bojovat sv bitvy jako Nmec daleko od krsnho Nmecka." Nememe ne pedpokldat, e praktickm dsledkem tto romantick pedstavy bylo Himmlerovo rozhodnut prodlat ron praxi na statku a potom zat studovat zemdlstv na Vysokm uen technickm v Mnichov. Rodina se mla zhy nato pesthovat do Ingolstadtu severn od Landshutu, nebo profesor Himmler tam byl jmenovn editelem gymnzia a nael nedaleko msta hospodstv, jeho majitel byl ochoten vzt Heinricha na praxi. Tu zahjil 1. srpna. Byly n, prce byla tvrd, zejmna pro Heinricha zvyklho na vysedvn ve kole. Zanal pracovat ve tyi hodiny rno s komi a po krtk pestvce na sndani v 5.30 zaala opravdov prce na poli. Vzal penici a ito do snop nebo nakldal slmu na valnk a do esti do veera, s krtkou pestvkou na pivo a krajc chleba po poledni. Nen divu, e nkolik prvnch nedl usnal v kostele.

Udlal si as na psan dopis dom. Stejn jako v listech z tbora v ezn, d i v nich o jdlo, zejmna o "dobroty". Jeho matka mu vyhovla, dlala si starosti, aby prce nebyla nad jeho sly. Stle se ptala, kolik toho mus dlat a jestli je zdrav - dal nznak jeho slab tlesn konstituce a jejho ochranitelskho vztahu. I profesor Himmler vyjdil o syna starost. Na zatku z, pouh msc potom, co zaal pracovat na statku, se zhroutil v horekch s prjmem a byl odesln do nemocnice, kde lkai stanovili jako diagnzu infekci tyfem. Zstal tam ti nsledujc tdny, hodn etl a kadou knihu si podrobn zaznamenval do zvl na to urenho notesu i s datem, kdy ji peetl, a krtkmi komenti k jejmu obsahu. V ptch patncti letech si podil jet dva zpisnky, do nich si zapsal poznmky o 270 knihch. Jeho komente a krtk pase posteh v tch zpisncch, kter se dochovaly, v sob obsahuj pravdpodobn jedinen svdectv o zanajcm fanatismu - nekaj, jak se mu kniha etla a pro ho zaujala, ale kdy pesn ji etl. Zpotku, jako devatenctilet mladk v nemocnici v Ingolstadtu, jet nebyl fanatikem, ale oddanm katolkem, hluboce vcm, a pravideln chodil do kostela. Krom toho byl nacionalistickm vlastencem obdivujcm vojensk ctnosti a zklamanm ve sv touze stt se dstojnkem. Byl nacionalistou v tom smyslu, e vil v germnskou rasu, ale nechoval se vce antisemitsky, ne bylo normln na tu dobu a vzhledem ke td, do kter patil. idovsk veden sovtsk republiky jist poslilo vnmn id jako hrozby, ale Himmler se patrn s mnoha nesetkal - ve kole studovali oddlen ve tdch "C" - a z jeho pozdjch denk je zejm, e k nim nechoval nenvist jako k jednotlivm osobm. Jeho otec nebyl (podle Andersche st.) antisemita a neml nic proti tomu se s idy spoleensky stkat.42 Jinak byl Heinrich idealistou vychovanm v romantick pedstav o nmeckch djinch a ctnostech. Stejn tak byli vychovvni britt, amerit nebo francouzt mladci v jeho vku - na zklad stejn nesmyslnch vyprvn o minulosti jejich vlastn zem. Jednoduchm, ale dleitm pkladem nmeckho zkreslen vlastn minulosti bylo zamlovn ekonomickch aspekt vlky. Nikdy se proto napklad nehovoilo a nepsalo o mecench dvou velikch hrdin nmeckch djin z nedvn doby Bedicha Velikho nebo Bismarcka. V prvnm ppad to bylo anglick zlato, kter podporovalo prusk vlky, v druhm ppad idovsk finannk, kter pipravil cestu k triumfu sjednocen Nmecka. A donedvna naprost absence zmnek o tomto idovi jmnem Bleichrder v nmeckch djinch i Bismarckov biografii je nzornm pkladem, jak dalece historikov odrej a zvuj pedsudky sv doby a spolenosti. A tak Heinrich Himmler, nauen mlhavmu wagnerovskmu obrazu minulosti a ponoen do nj hloubji ne ostatn mlad lid dky sbrkm svho otce, si pl navrtit se zpt ke koenm on minulosti, kter spatoval v prostm ivot na pd, je mla bt pro Germny dobyta na vchod. Jeho etba v nemocnici sestvala pedevm z romn a nkolika klasickch nmeckch dl, kter mu ze sv knihovny donesl nejsp otec, a z futuristickch dobrodrustv Julese Verna, v t dob zejm jeho oblbenho autora. Hitler byl tak vnivm tenem Verna. Akoli se z nemoci zotavil, jeho celkov stav lkae neuspokojoval a 24. z jel k rodinnmu lkai dr. Quenstedtovi do Mnichova: "Ve ti hodiny k dr. Grunstdtovi (Pozn. autora: v originle denku nesprvn zapsan jmno). Rozen srdce nepatrn, ale (musm) pestat na rok a studovat."43 Profesor Bradley Smith k, e diagnza, zvten srdce zpsoben plinou nmahou, je patn, a akoli tehdy byla celkem bn, dnes nen uznvan. Nen mon urit, co Heinrichovi opravdu bylo, ale vzhledem k jeho pozdjm obasnm aludenm kem zpsobenm stresem a k faktu, e si zaznamenal "nepjemnou posledn konverzaci" se svm pedkem, ani by se zmioval o jejch dvodech, je mon, e jako psychosomatik byl na statku neastn. A u trpl mkoli, ml nazenu rekonvalescenci, lehk cvien, pouze mrnou spoleenskou aktivitu a neml se rozilovat - jist dleit doporuen. Bylo tedy rozhodnuto, e odlo svoji ron praxi a bude alespo rok vnovat studiu na Vysokm uen technickm. Zapsal se v jnu. Tak pro nj zaal rok ivota v pronajatm pokoji na Amelienstrasse nedaleko od bytu, kde il s rodii jako chlapec. Jeho bratr Gebhard i bratranec Ludwig Zahler, pvodn vojci 11. bavorsk infanterie, u oba v Mnichov studovali a vichni ti se stravovali spolen v byt u vdovy Frau Loritz, kter se p o studenty ivila. Mla dv dcery, Kaethe a Maju, a syna Williho. Jej domov poskytl Heinrichovi rodinn prosted, kde si uval spolenosti, improvizovanch hudebnch veer, diskuz o umn a knihch a dlouhch dvrnch rozhovor o vcech, kter studenty vdy zajmaly. Ned se ale ci, e by byl Heinrich spokojen. Z jeho zpis v denku vyplv, e zejmna v prvnch mscch proval vnitn boj. sten proto, e se zamiloval do Maji, se kterou u chodil Ludwig (Lu). Po dlouh diskuzi o nboenstv, kterou s n ml hned na potku jejich znmosti, si do denku zapsal, e si nael "sestru". Pesvdil sm sebe, e Lu j nerozum,

jeho "zlat dvence",44 a za nkolik dn seznal, e Lu m patnou povahu. Bylo mu jich obou lto a ponoil se do hlubok deprese: Jakm ubohm stvoenm je lovk. ...Srdce je pln nepokoje, dokud neodpov v (zemi?). Ach Boe! Jak jsme bezmocn, nememe pomoci (jinm?). Mohu bt pouze ptelem svm ptelm, plnit sv povinnosti, svoji prci, zpasit sm se sebou a nikdy nad sebou neztratit vldu.45 Pt den si zapsal, e si nikdy nedovolil projevit sv chmurn mylenky a vnitn zpas ped ostatnmi. Zanedlouho pesunul Lu svoji pozornost na Kaethe a ponechal Maju bez chlapce. Heinrich zoufale touil zskat jeho bvalou pozici. "Po jdle hrla hudba. Maja a j jsme sedli ruku v ruce a vm, e jsme si rozumli. K na ns Bh shl milostiv!"46 Je zajmav, e po odchodu od Loritz a nvratu do svho podnjmu, kde nael navtvenku od starho ptele Falka Zipperera, se pustil do rutiny, kterou zaal studovat v kurzu ve kole. Jist nen pehnanou spekulac usoudit, e nael "idel nmeckho enstv" a snil, e s nm bude t na zemdlsk usedlosti nkde na vchod (v Rusku) a bojovat sv bitvy "jako Nmec daleko od krsnho Nmecka". Druh den, 18. listopadu, el na pednky. Potom dom. etl. Ve 12 jdlo. Po jdle psal rutinu. ...Od 2 do 8 pedn. Pak na veei. Maja pila v 9. Sedli jsme spolu a pozdji si dokonce zaali tykat a klbosili. V dnm ppad nejsem klidn. Mylenky a obavy se mi hon hlavou. Je to vyerpvajc situace. ...47 Veer ptho dne byl pro nj velikou udlost, nebo ml bt pijat za lena studentskho bratrstva Apollo. Jeho zpis nevypovd nic o ritulu samotnm, ale celkov se oslava jev daleko mn opileckou a hlunou zleitost, ne jak bvaly asto popisovny. Potom do Kneipe (hospody, ve kter se bratrstvo schz). Pak jsem byl pijat. Jsem hrd na sv lenstv ve studentskm sdruen. V Ex-Kneipe jsem sedl u stolu prezdia. Zmohl jsem dva tuplky piva a ekl nkolik slov dk atd. Prezident prohlsil v prorockm duchu, e z tohoto msta nemluvm naposled. Rd bych vdl, jestli m pravdu...48 Bratrstva, jako bylo Apollo, mla kad svj Gasthaus (hostinec), vlastn barevn apky a stuhy a soutila v soubojch s ostatnmi bratrstvy. Byla stediskem spoleenskho ivota student a zrove fungovala jako inician obad mustv. Souboje, kter mezi sebou svdli lenov rivalskch bratrstev, nebyly ani tak zkoukou dovednosti, jako sp oistcem, kter musel dotyn pekat, ani by couvl. Nsledn zavn ran pak bylo zkoukou Selbstbeherrschung (eleznho sebeovldn). Podobnou zkoukou bylo pit piva v krmch - pilo se, a vem teklo ze zarudlch pr, za hurnskho zpvn psn o "rytch a obrech, o rytstv a vn a cti".49 Heinrichu Himmlerovi byla udlena leva v pit piva pro jeho slabou tlesnou konstituci. Pokusil se vynahradit svj tlesn nedostatek zpvem a recitac - uinil tak i pi svm pijet psn "Hodina lva".50 Zjevn zstal stzliv, nebo po nvratu do svho pokoje v jedenct hodin veer usedl ke studiu. I kdy chtl Maju zskat ze vech sil, bylo zanedlouho jasn, e k nmu nechov nic vc ne ptelskou nebo sesterskou nklonnost. Zd se, e reagoval nikem do snn o muednictv na bitevnm poli. Nachzm se znovu v hrznm stavu vnitnho boje; k by tu bylo nebezpe, kter bych mohl pestt, k bych mohl riskovat, zpasit, to by pro mne bylo opravdovm potenm. Mu, kter k nkomu chov nklonnost, je se svou nevysvtlitelnou touhou a srdcem zmtanm ve vru bitvy ubohm stvoenm. A pesto jsem hrd, e zavm tento boj, nepomlm na porku.51 Zd se, e 8. prosince shl na dno svch sil: "Dnes jsem se od kadho odpoutal a nyn jsem zvisl jenom sm na sob. Pokud nenajdu dvku, jej charakter mi vyhovuje a kter mne miluje, pjdu do Ruska sm."52 Pina jeho pedchozho poblznn, Luisa Hagerov, bydlela tou dobou v Mnichov a on ji vidl, ale zjistil, e se zmnila. On nerozuml j a ona jemu. Pipisoval to jej "pln a naprost" nevysplosti.53 Ona ho patrn tak odmtla, nebo se zd, e neml dn uspokojiv vztah s dvetem za svch let studentskch ani v tch nsledujcch. Nebylo to nedostatkem touhy, ani nedostatkem pleitost. Bu byl pro dvky zcela nepitaliv, nebo pli kritick k jejich nedostatkm. Je tak mon, e byl staen sm do sebe a nedokzal se otevt, stle si procviuje sebeovldn, "spoutvaje se eleznm udidlem",54 jak se vyjdil v denku. Z psychologickho hlediska by mohlo bt vysvtlenm, e se tak projevovala jeho schizofrenick povaha. Byl pitahovn k njakmu lovku, ale okamit se uzavral do svho vnitnho svta, kam si dotynou nebo dotynho penesl jako "patn objekt". Vytvoil si tak typick program "vnjho a vnitnho svta". A u si vybereme jakkoli vysvtlen, faktem zstv, e selhal v oblasti, kter byla stejn dleit

pro jeho sebehodnocen, jako byly kdysi kolenotoe na hrazd, a e to upevnilo jeho pocit mncennosti. Zd se pravdpodobn, e se pokouel uniknout zoufalstv a "promtal" svou zmuenou vnitn psychiku do vnjho svta, v prv ad na svho starho bratra Gebharda. Zaal ho kritizovat a chovat se k nmu, slovy profesora Bradley Smithe, se "zastenou povenost".55 Stle se tak jet oddval snm o vojensk karie. Zem se neustle zmtala v nepokojch. Republiku zrozenou v porce a revoluci nepijala pravice, bval vldnouc vrstva - lechta, dstojnci armdn i nmon, soudcovsk stav, vysoc sttn ednci, velkoobchodnci a prmyslnci - ani krajn levicov komunistit pedci a prmyslov dlnci. Stoupenci pravice byli tm do jednoho monarchist a doufali v restauraci monarchie. Levice naopak chtla nastolen diktatury proletaritu sovtskho typu. Pro ob strany byla pak demokracie nm, co nikdy nezaili, emu nerozumli, systm nepodk a vnch kompromis. Socilndemokratickou vldu republiky mli rdi jet mn. Monarchist vak byli pipraveni za elem dodren podku spolupracovat doasn se socialisty. Komunistick povstn stle jet propukvala od jednoho konce republiky na druh a vlda vyuvala k jejich potlaen jak armdu, tak dobrovolnick jednotky, stejn jak to uinila v ppad Bavorsk republiky rad. Jako jin obansk vlky byla i tato nemilosrdn z obou stran. Nkte velitel dobrovolnk si zskali opravdu hrzostranou povst a jejich jednotky byly vycvieny pro poulin boje a nsil nejhrubho zrna. Hnut Freikorps u bylo nazvno "pedvojem nacismu". Analza psemnost jeho len vypracovan Klausem Thewelweitem, nedvno vydan pod titulem Musk pedstavy, poskytuje zasvcen pohled na psychiku tchto mu, kter naznauje, e se stali nejenom fyzicky kdrem nacistickch tonch jednotek, ale i du nacistick strany, kter, kdy se dostala k moci, uskuteovala jejich podvdom touhy. Paralely mezi "muskmi pedstavami" shromdnmi Thewelweitem a zpisy v Himmlerov denku jsou pozoruhodn. To znovu pipomn, e pro pochopen Himmlerovy kariry nen zajmav ani tak povaha jeho samotnho - i kdy ta jej samozejm k tmto oldkm pitahovala - ale spe celkov povaha a duch doby a msta, se ktermi se jako pirozen konformista snail splynout. Vechny pojmy a symboly, kterm vnovali pslunci Freikorps svou ctu, lze najt v Himmlerovch dencch a dopisech a pozdji se objevovaly znovu a znovu v jeho projevech. Pat mezi n otina, pda vlasti, nmeck nrod, spoleenstv germnsk krve, uniforma, druzi, nadzen, podzen, zbran a boj. Thewelweit dochz ve sv studii k zvru: "Jinmi slovy, tito mui tvrd, e "miluj" pesn tyt vci, kter je izoluj od skutench vztah s milovanmi objekty."56 en se skuten pocity len Freikorps obvykle netkaly. Byly rozdleny do t kategori: ty, kter zstaly doma; idealizovan, cudn lechtiny, postaven na nedosaitelnm nebo "sesterskm" piedestalu; a nakonec agresivn sexuln "rud eny", tdn neptel, vdy pedstavovan jako dvky. Mui z Freikorps ty posledn s radost zabjeli. Podle Thewelweitovy analzy proto, aby odstranili nebezpe plynouc z jejich sexuality a aby byl svt uinn bezpenm a munm. Thewelweit interpretuje nacistick sjezdy jako masov demonstrace podmann enskho elementu uvnit mu z Freikorps a triumfu tvrd slupky nad mkkm, a pro nacisty zentilm nitrem, za n se stydli.57 Tato kniha nen vhodnm prostorem pro dkladn rozbor nebo ir diskuzi o Thewelweitov teorii. Faktem zstv, e tyto ti kategorie en a zoufalou snahu odolat hrozb pedstavovan jejich sexualitou lze na mnoha mstech rozeznat v Himmlerovch dencch a dopisech z doby jeho studentskch let v Mnichov. Zatkem listopadu 1919 se on, Gebhard a Lu pihlsili do 14. pohotovostn setniny obrannho mstskho oddlu, co byla oficiln armdn zloha. Zastovali se pravidelnho vkendovho vcviku a jejich oddl mohl bt v ppad nebezpe velmi rychle povoln. Nepochybovali o tom, e povoln bude; akoli byla republika rad svrena, mohly komunistick nepokoje vzplt v prmyslovch pedmstch kadm okamikem. Heinrich si zapsal, e se t do boje, kdy bude "na sob zase mt krlovu uniformu"58 pedpokldaje, e a tento boj vypukne, pjde o znovunastolen monarchie. Na potku prosince si zaznamenal: "Dnes mm na sob zase jednou svoji uniformu. Je to mj nejoblbenj odv."59 Semestr skonil nkolik dn ped Vnocemi a on odjel do Ingolstadtu. Zpis v jeho denku z toho dne, 21. prosince, je typickou ukzkou svou sms trivialit a sench detail s obasnm zbleskem ryzho pocitu: V 8.00 do kostela, potom s obma velkmi kufry na ndra, koupil si lstek. Kufry podal jako spoluzavazadlo. Vlak odjd ve 12.30. el k Loritzm, por. Rentel a j jsme rozmrzeli Maju v rozhovoru o mui a en. Jedli v 11.30. Pak na ndra. Cestou spal a etl noviny. V 5.00 pijel do Ingolstadtu. Doma pil okoldu. Je prost bjen nachzet se zase doma, lovk me bt zase jednou dttem a uvat si trochu.60 Spolen s Gebhardem dlali doma bhem Vnoc spoustu vc: zdobili vnon stromek, nakupovali drky,

hledali s otcem knihy v jeho knihovn. Na tdr veer prosteli svten stl a zaplili na stromku svky. Pak vpustili dovnit rodie a malho "Ernstiho", ktermu bylo tehdy trnct, a zapoal obvykl ritul rozdvn drk. "Es war schn, wunderschn, der heilige Abend."61 Matce koupili "krsnou ardiniru", otci knihu. Heinrich dostal hlavn knihy. Gebhardovi vnoval po vaze svazek kytarovch skladeb "Nyn sbohem, m milovan vlasti!" Poznamenal si: "Ty psniky si zahraji za tyi roky."62 On a Gebhard pomohli matce s jdlem, nebo kuchaka odela dom. Potom hrl Gebhard na piano a zpvali s doprovodem kytary. Nakonec se ped odchodem na plnon mi posilnili punem. V kostele stli ped krem: "Slavnostn modlitby mne siln dojaly. Crkev zanechv v lidech siln dojem svm velkolepm ritulem, Bh skrze pokorn, hodn dt."63 To ve jist nejsou vty a slova, kter by pouil mlad bezcitn lovk s mechanickmi proitky robota. Pi ten zpisu ze tdrho dne zskvme dojem, e Himmlerovi byli rozumn, pjemn a movit rodina drc pohromad, kter trv Vnoce, jak se slu a pat, a e na autora denku hluboce psobil pbh o Jekovi a vzneen pocity probuzen v kostele. Rodina la do kostela znovu o nkolik hodin pozdji na Bo hod. Potom se odebrali vichni - nebo Heinrich sm, to nen jasn - navtvit slepho, nemocnho akademika Langa. Pot "velkolep obd" a po nm Heinrich etl, cviil na kytaru, el na malou prochzku a procvioval si rutinu - proto jeho vbr drku pro Gebharda, "Nyn sbohem, m milovan vlasti" - a veer tancoval: "troku to zkouel" (v Mnichov zaal v pedchozm semestru navtvovat hodiny tance). Pt rno byli opt v kostele a potom v nemocnici navtvili dva pacienty. Odpoledne si Heinrich opt "etl atd." Ze seznamu jeho etby vyplv, e strvil odpoledne nad knihou Alberta Daibera Elf Jahre Freimaurer (Jedenct let svobodnm zednem), nebo si tohoto dne, 26. prosince, poznamenal zatek jej etby. Mon e to byl jeden z jeho vnonch drk. V otzce zednstv nebyl dnm novkem. V t dob jedna z teori vysvtlujcch porku Nmecka kladla vinu za tuto potupu prv svobodnm zednm. Pravdpodobn na toto tma hovoil s rodinou a spoluky. Jednu knihu pojednvajc o on problematice jist peetl, kdy se v z nebo jnu zotavoval ze sv nemoci. Z jeho koment k druh knize, kter si zapsal o tyi dny pozdji, se d vyrozumt, e se povaoval za cosi jako znalce: "Kniha, kter nepin nic zvl novho o svobodnm zednstv a pouze jej pedstavuje jako stran nekodn. Mohl bych se ptt, z jak pozice byla napsna."64 Zejm zaujal vi zednstv neptelsk postoj, takov jak byl prezentovn v knize, kterou etl na podzim: Weltfreimauerei, Weltrevolution, Weltrepublik (Svtov svobodn zednstv, svtov revoluce, svtov republika) Friedricha Wichtla. Toto dlo bylo jednou ze spousty polemik nmeckch vydavatel spojujcch idy, zedne a msk katolky v celosvtov spiknut za elem zosnovn vlky, svrhnut monarchi, zkorumpovn nrod, ovldnut celho svta a nastolen demokracie. Pi ten psob tyto knihy dojmem chorobn pedstavivosti. Kdy si je vak zasadme do historickho kontextu hon na arodjnice a inkvizice, kter se objevovaly v dobch spoleensk tsn, nen ji jejich existence tak pekvapiv. Nrod byl rozdlen vnitnm svrem, ponen mrovou smlouvou z Versailles podepsanou v ervnu toho roku. Armda, pvodn nejvt na svt, byla tak omezena, e by nemohla spn brnit by jen jedinou hranici. Nmon flotila, vybudovan za nesmrnch vdaj, aby mohla soupeit s britskm krlovskm nmonictvem, byla nyn rozpren v zajet a budovn nov tone bylo omezeno, stejn jako armda. V zemi se nesmly stavt vojensk letadla, letadlov lod ani ponorky. Tovrny, doky a munin sklady byly podrobeny dohledu spojeneck kontroln komise, kter ml zajistit dodrovn omezen stanovench smlouvou. Vtzn stty se dohadovaly o obrovskch vlench reparacch a dali po Nmcch, aby pijali vinu za rozpoutn vlky. Po opojnch letech vldy Kaiserreichu (csastv), kdy byli Nmci pesvdovni, e jsou na nejlep cest stt se svtovou velmoc, je ok z porky a jeho projevy v nrod pochopiteln. Ti, kdo nesli za stav vc nejvt dl odpovdnosti, zk prusk vldnouc kruh tch, kte zavlekli v roce 1914 Nmecko do vlky pedevm kvli udren svho vldnoucho postaven a snad i proto, e sami uvili sv propagand, jet ivili paranoiu pozmovnm a falovnm oficilnch zznam. Mlad mui jako Heinrich Himmler, kte pro svj idealismus potebovali njak emotivn cl, byli pirozenou obt takovch vystupovanch emoc. Heinrichv koment k jedovatmu trakttu Friedricha Wichtla je mon pozdjho data, nebo je, jak poznamenv profesor Bradley Smith, vtsnn do volnho prostoru v zpisnku. Doteme se v nm: "Kniha, kter vysvtluje ve a k nm, proti komu musme bojovat v prv ad."65 Heinrichova etba byla onoho odpoledne 26. prosince peruena odchodem cel rodiny na vnon oslavu v katolickm klubu. Kdy naslouchal farovu kzn, ctil se rozpolcen vnitnm zpasem o vru "jako nikdy pedtm". Potek pochybnost zaznamenal jet ped odjezdem z Mnichova. Katalyztorem se stala otzka souboje.

Chtl se za kadou prosadit, jako se chtl prosadit na vlenm poli, souboj je vak proti crkevn doktrn. 15. prosince si zapsal: "Mm za to, e se dostvm do konfliktu se svou vrou: A pijde cokoli, budu Boha vdy milovat, modlit se k nmu a budu vrn katolick crkvi a brnit ji, i kdybych z n ml bt exkomunikovn."66 Nyn, o jedenct dn pozdji, se tento konflikt stle v jeho mysli vynooval: "Veer jsem se modlil. Samozejm jsem to prakticky pekonal (konflikt). Bh mi bude nadle pomhat v mch pochybnostech."67 3. nora 1920 poadovali Spojenci vydn 895 Nmc, aby mohli bt souzeni jako vlen zloinci. Tkalo se to csae a jeho vojensk i civiln elity, admirl, generl a velitel ponorek, ale i nich dstojnk. Akoli postien zformovali jednotnou frontu a odmtli se vzdt i se svmi podzenmi, podntila tato epizoda v monarchistickch kruzch jet vce pocit ponen a touhu po vlce a umocnila jejich pohrdn socialistickou vldou, kter podepsala mr. V napjat atmosfe se zem ily zvsti o rznch spiknutch, vetn t o plnu Spojenc unst ty, kter chtli postavit ped soud. Heinrich, tou dobou u zptky v Mnichov, ml ui nastraeny. Varoval v dopise rodie ohledn hrozby krvavho zpasu s boleviky.68 Prvn udeili monarchist. V ele pevratu stl prusk ednk Wolfgang Kapp a uskutenily ho nmon Freikorpsy za tich podpory vysokho nmonho velen a armdy, kter nezakroila, kdy na Berln thly brzy rno 13. bezna polovojensk jednotky. Vlda uprchla. Kappv pu byl pouze cvienm, patn pipravenm a nepromylenm. Vlda se znovu ustavila ve Stuttgartu a vyzvala lid ke generln stvce na svou podporu. V nmonch pstavech se u opakovala situace z roku 1918: dstojnci byli uvznni a nkolik lod, na nich se chopili moci ni dstojnci a posdka, vztyilo rudou vlajku. Dlnci po cel zemi odpovdli na vzvu ke generln stvce, a kdy se zastavila doprava a tovrny, vyuily komunistick skupiny pleitosti. Vypuklo nsil. Kappa nenapadalo nic, co by provedl, aby zem zaala opt fungovat, a tyi dny po pevzet moci rezignoval. Moc se navrtila legitimn vld. Anarchie ve stt vak byla veobecn, zejmna v Por, proto byla povolna armda, aby obnovila podek. Ta nejdve doufala, e uvid konec republiky, a nyn ji musela brnit ped vbojnm bolevismem. Tak bylo dosaeno patov situace a nslednho pm. Monarchist zjistili, e se nemohou spolehnout na podporu lidu. Lid ztlesnn socialistickou vldou se znovu pesvdil, e potebuje podporu monarchistickch ozbrojench sil. Nmon Freikorpsy, kter vldu ped nkolika dny vyhnaly z Berlna, te pochodovaly bojovat za ni do Por. V Mnichov zatm spn probhl mn okzal pevrat. Hnac silou byl velitel Einwohnerwehren (Obrannch jednotek obyvatel), co byly dobrovolnick loajalistick skupiny, ve kterch byli poetn siln zastoupeni studenti. Velitel mstn posdky a policejn prezident je podpoili a zvolen socilndemokratick vlda musela rezignovat. Byla dosazena vlda pravicov pod vedenm Gustava von Kahra, kter se til dve loajalistickch polovojenskch formac. Byla povolna i 14. pohotovostn setnina a Gebhard s Heinrichem, jist velice vzruen, hldkovali ulicemi v obrnnch vozech. Heinrich napsal rodim krtk vzkaz, poslal jim "nejvroucnj pozdravy" a vysvtlil, e pes velikonon przdniny zstv v Mnichov, nebo je to jeho "nejsvtj povinnost".69 Spojenci sprvn rozpoznali v existenci pomocnch jednotek, jako byl obrann oddl, monost, jak obchzet omezen poetnch stav armdy. Krtce nato si proto vynutili jejich rozputn. Heinrich se pak pipojil k Einwohnerwehru. Byl u lenem Ligy vlench vetern, Reichs Kriegsteilnahmer Verband, a pak vstoupil do dal organizace, skryt za tenkou zstrkou steleckho klubu Schutzengesellschaft Freiweg. Trvil hodn asu se svm bratrstvem v krmch a jinmi spoleenskmi aktivitami. Pipravoval se tak na sv opravdov pijet po absolvovn souboje. Zejm vyeil sv nboensk pochybnosti ve prospch touhy dokzat, e je platnm lenem bratrstva. Pestoe vedl bohat spoleensk a politicky loajalistick ivot, byl stle trznn vnitnmi bojem a pochybnostmi. Nejvnj z jeho vnitnch problm se tkaly neukojen touhy po ideln dvce a sexu. Hovoil o ench se svmi spolenky - jak si zapsal v denku - jazykem nkdy "veskrze sprostm" (recht drecking) a snail se pochytit, co se dalo, z knih. Ty mu vak nepomohly: na jedn stran si podle nich vytvel zidealizovan obraz en a manelstv vykreslen v mnoha soudobch romnech, na druh stran etl zbon traktty poadujc po much cudnost v pedmanelskm ivot. Jeliko vyrostl bez sestry nebo blzk kamardky a zd se, e nebyl schopen navzat s dvkami njak vztah, nen pekvapiv, e jeho nzor na eny zstval romantick. Pt rok si zapsal do denku, e ena tvo trojici "milho dtte", kter m jej mu chrnit a v ppad nutnosti trestat, "vrnho, chpajcho druha", kter stoj v ivotnch bitvch svmu mui po boku, a "bohyn istoty", kter m bt zboovna za svoji morln inspiraci. Zrove je vak nebezpen smyslnou svdkyn.70

Nachzme tu ti kategorie pesn odpovdajc tm, kter objevil Thewelweit skryt v pedstavch len Freikorps. Heinrich se od svch mn idealistickch druh liil v tom, e penel svoji pedstavu do kadodennho ivota. Nadil si proto sexuln abstinenci a pokraoval v hledn ideln ivotn druky pro cestu na vchod. Jinm astm nmtem hovoru s pteli bvala idovsk otzka. Tou dobou u ml na toto tma peten dv knihy a lze si proto udlat jistou pedstavu o jeho nzorech. Prvn z nich peetl za dobu jen o nco del ne jeden tden v polovin dubna 1920, co naznauje, e ho zaujala. Jmenovala se Die Snde wider das Blut (Hch proti krvi) a napsal ji Arthur Dinter. Jin teni ji charakterizovali jako "nechutnou sms pornografie a pseudoteozofie".71 Himmler si zapsal, e je to vod do idovsk otzky, jeho "pmoarost nahn hrzu" a kter nut tene, aby se snail dozvdt vce o dokumentech, na nich je toto dlo zaloeno. Jeho bezprostednm zvrem vak tak bylo, e autor je "ponkud zaslepen ve sv nenvisti k idm" a kniha je "tendennm romnem s antisemitskmi tmaty".72 O nco pozdji si peetl romn s nzvem Ultimo, v nm byl jednou z hlavnch postav bezohledn idovsk bank. Jeho koment znl, e kniha "charakterizuje idy velmi dobe".73 D se proto celkem s jistotou tvrdit, e potkem lta 1920, krtce ped dovrenm dvactho roku svho ivota, byl ochoten vit tehdy obvyklmu stereotypu ida, ale ne u bizarnm a perverznm vlastnostem asto tto rase pipisovanm. Snad jet zajmavj z pohledu jeho pozdjho pesvden je fakt, e chtl zkoumat dokumenty a dkazy. Krtce eeno nebyl fanatikem. Jeho schopnost kritickho sudku je zejm i z koment k jinm knihm. Napklad jeden zn: "pli jednostrann katolick pohled" a tk se monografie o Schillerovi a Goethovi.74 Jindy si po peten panlskho cestopisu poznamenal: "pli jednostrann kesansk".75 Tyto poznmky vak mohou bt tak pouze dsledkem jeho rostoucch pochybnost o crkvi. V t dob u u nj meme pozorovat vtinu nzor, kter pozdji charakterizovaly jeho pohled na svt. Jsou to stereotypy ohledn id, pesvden o jejich spojen se zedni za elem podmann svta, mylenka nvratu k pd, ze kter erp nrod svoji slu. Typick je pro nho tak pedstava kenho prostoru na vchod, kde lze pdu najt, mtus istoty rasy, ktermu podlhal, jeho idel enstv, nutnost psn sebekzn, nenvist k bolevismu a fascinace mty o germnsk minulosti. Himmler se ctil oddan germnskm nrodm jako celku spe ne jednotlivm regionm. Tak ztratila jeho sympatie Bavorsk lidov strana, nebo prosazovala separatistick tendence. Protoe byla tato strana zce spojena s katolickou crkv, napomohl tento fakt jeho rostoucm nboenskm pochybnostem. V jeho nzorech se neobjevuje nic neumrnnho a - s ohledem na spolenost, kter ho obklopovala - jsou zcela normln, stejn jako jeho poznmky ke knihm, podle nich se jev jako ryz hleda pravdy. Ani temn nlady zaznamenan v dencch nejsou nim neobvyklm pro mladho mue v jeho vku, kter stoj na prahu dosplosti. Nznaky neho jinho v jeho povaze, neho, co zpsobilo podstatnou zmnu v nzorech, meme najt a pozdji. V poslednm tdnu msce jna tho roku etl knihu Brand, verovanou hru od Ibsena, kter byla ale urena spe ke ten ne pro inscenovn. Zapsobila na nj v t dob velmi hlubokm dojmem a pesn o rok pozdji si ji peetl znovu. Chtl znovu najt inspiraci, kterou z n naerpal pi prvnm ten. Zejm oslovila nco skrytho hluboko v nm. Hrdinou dramatu je Brand, knz nekompromisn povahy. Na potku prvnho jednn se od jeho spoluka dozvdme nco o jeho chlapectv. Vdy se drel stranou od ostatnch a nikdy si s nimi nehrl. Brand odpovd, e je to pravda: J - byl jsem ciz mezi vmi. V tob jsem ale druha ml, i kdy jsi z jihu pochzel a j byl z fjordu pod skalami, (...)76 (pel. Betislav Menck) V tom mst se Himmler patrn poprv ztotouje s Brandem. V roce 1922 srovnv ve svm denku dva typy lid: "melancholick, psn, mezi kter patm i j", a bezstarostn, horkokrevn lidi, kte uspokojuj sv touhy bez velkho pemlen nebo pocitu zodpovdnosti.77 Rakuan a lid z Porn - "jian" - spadaj do druh skupiny. A u je to s platnost takov vahy jakkoli, neme bt pochyb o tom, e se Heinrich ztotooval s dosplm knzem Brandem. Jeho poselstv bylo toton s tm, co chtl sdlit Kierkegaard, prorok existencionalismu: vzpoura proti racionalit a umrnnosti. Stejn jako Nietzsche neml Brand rd milosrdnho a milujcho Boha za jeho velkorysost. Lidskost a lska byla pro nj slova maskujc slabost a zbablost. Kzal o Bohu ze Starho zkona, jeho lska nebyla slab ani mrn, ale tvrd a k hrze smrti. Poadoval, aby lid uvili a nsledovali svoji vru bez kompromis, by by vedla kamkoli. Kdy v tomhle boji zvtz, pak chvle lsky pijde bl... Tady vak, pro rod z tchto hnzd, nejlep lskou je nenvist! (V dsu.) Nenvist!78

(pel. Betislav Menck) Vyhlsil vlku vemu, za m si stli racionln lid s dobrmi mysly. lovk se podle nj me zmnit pouze samotnou vl. Po svch stoupencch poadoval ivot bez kompromis, "ve nebo nic". V prbhu hry ke Brand tyto mylenky svm ovekm, mus se jimi sm dit a postupn ztrc ve. Nejdve svho milovanho syna, potom svou milujc a svdomitou enu a nakonec i sv vc, kdy jim vysvtluje, e Kanaanu doshnou jedin tehdy, kdy projdou pout obt, a aby jej dobyli, mus zemt.79 Nen jasn, nakolik znal Himmler Kierkegaarda a jeho pojmy "absolutnho paradoxu", nezbytnosti skoku za racionalitu nebo spojen se Vemocnm skrze Angst - strach a hrzu -, kter zn celou hrou. Pravdpodobn o nich vdl mlo nebo nic, nebo ist filozofie nikde v seznamu jeho etby nefiguruje. Avak nakolik ji znal nebo j rozuml, je do znan mry nepodstatn. Hra je toti velmi pesimistick a on na ni reagoval. To je hlavn. Do seznamu knih si zapsal: " Ve vztahu k morlce a cvien vle je to jedno z nejlepch a nejdokonalejch dramat, kter znm. Je to kniha o vli, morlce a ivot bez kompromis."80 Dleitost tto poznmky netkv ani tak v tom, e ukazuje jeho snahu pijmout tyto idely za vlastn - i kdy se o to snail. Hlavn je, e na n meme vidt, jak Brandv chladn pohled na smysl ivota a jeho voln po zeknut se sama sebe souznly s Himmlerovou psychikou. Jako mlad dvacetilet mu, vychovan v tch nejphodnjch materilnch podmnkch , na prahu sv kariry, reagoval na absolutn pesimismus Ibsenovy hry. Touil po umrtven sv osobnosti a chtl se obtovat ve pohlcujcmu Bohu hnvu. Ke he se znovu vrtil v roce 1921 a zapsal si: "uinm jeho (Brandovu) nekompromisn pmost svou hlavn zsadou."81 Tvrdit na zklad uvedench fakt, e Himmler modeloval svj ivot na zklad Kierkegaardovy filozofie tak, jak se projevila v Ibsenov dle prostednictvm postavy Branda, by bylo stejn zavdjc, jako usuzovat, e Hitler odvozoval svj svtov nzor od Schopenhauera a Nietzscheho, nebo e Robespierre jednal podle pkladu fyziokrat a Torquemada podle Psma svatho. Me to bt i sten pravda, zmnn mui si vak pedevm ze souasnho mylen brali to, co se jim hodilo k uspokojovn jejich podvdomch tueb. V Himmlerov ppad to lze demonstrovat na poetnch zpisech v jeho denku zachycujcch vnitn boj, zoufalstv i rozhodnut uplatovat nad sebou eleznou kontrolu a t v sexuln abstinenci jet dlouho pedtm, ne peetl Branda. Ibsenova hra ve verch jej pouze utvrdila v cest, kterou ho vedla jeho povaha. Okolnosti, za kterch psal sv poznmky k Brandovi, jsou zajmav. Nastoupil v t dob svoji ron zemdlskou praxi na statku a byl na hony vzdlen od Angstu studentskho ivota v Mnichov. Dotyn statek se nachzel ve Fridolfingu ve zvlnn krajin u rakousk hranice, jen kousek na jih od Tittmoningu. Odjel tam v z a nemohl pro sebe najt pznivj podmnky. Statk, Herr Rehl, kterho mu pedstavila Frau Loritz, se mu lbil. Byl k Heinrichovi laskav a projevil se jako lovk se veobecnm pehledem. Dokzal s nm hovoit jako mu s muem o vem monm, od zemdlstv pes mezinrodn situaci po souasn politick smovn Nmecka. Himmler s nm chodil na prochzky, na lov i na ryby, navtvoval mstn pveck a djepisn krouek. Stravoval se spolu s nm a jeho enou, jdlo si pochvaloval jako "vborn a ve velkm mnostv" a celkov s nm bylo zachzeno jako s lenem rodiny. Doprovzel Rehlovy i pi udlostech venkovskho spoleenskho ivota a oni jej zamstnvali etrn, s ohledem na jeho slab srdce. Pan Rehlov mu prala a dveka uklzela jeho pokoj. Nemohl najt pjemnj zpsob, jak se nauit praktick aspekty svho zamlenho povoln a soud podle jeho dopis dom se mu dailo i zdravotn. Pesto se vnitn souil, nebo ho zashlo Brandovo poselstv. Existuj jasn nznaky, e ve vztahu k rodin se choval podle Brandova vzoru: hluboce zraoval starho bratra svou kritikou, vytkal mu, e je pli bezstarostn, nedbal a pli lehce se pizpsobuje okolnostem. O tom, e on sm kompromisy s dobou dlat nechtl, svd i dopis od Ludwiga Zahlera, za kterm se zastavil bhem sv nvtvy v Mnichov v listopadu toho roku. "Drah pesimisto (Schwarzseher)," zaal Zahler, "nalhav potebuje njak povzbuzen, nebo se, jak se obvm, stv ve svm odlouen zahoklm". Heinrichova zahoklost se zejm tkala stavu Nmecka a souasnch nzor lidu, protoe Zahler pokraoval: mus pece vdt, e i v hodin nejtemnj pronik zrmutkem jasn velik svtlo. Lska a ptelstv z o to jasnji, o co jsou vci hor. Vybzm T, aby ses vdy dval do svtla a postavil se tkostem a temnot. Jsem si jist, e by Ti to v mnohm ulehilo. Na tomto svt neexistuj dn ideln stty, tak pro je hledat? Otina smovala ke zkze a znien od roku 1914 a m dve k nim dojde, tm dve to budeme mt za sebou - je to smutn a do nebe volajc, ale neme to bt zmnno. Budoucnost nm ekne, co musme

uinit. Vce ne kdy jindy ijeme nyn pro souasnost a pohled zpt ani kupedu nm neposkytuje vysvtlen nebo nvod, vidme pouze ze neproniknuteln temnoty. Jednat v pravou chvli, rozpoznat pleitost, to je duch na doby...82 Ludwig dle psal, e pro mnoh lidi to nanetst znamen pouze vyuvat jin. Lid ve velkch mstech si dopvaj a pln si aludky, ani by pemleli nad velkmi vcmi ivota. Zahler se zasnoubil s Kaethe Loritzovou. Heinrich se s n za sv nvtvy v Mnichov vidl a oste se s n pohdal. Nen jasn o em, ale po svm nvratu na statek si ji chtl udobit a jako drek j poslal knihu. Byla dojat a odepsala mu, e svm dopisem ve napravil, prokzal dobrotu a schopnost prohldnout do nitra vc. Jeho drek bude navdy chovat jako poklad. V podobnm duchu jako jej snoubenec ho vybzela, aby si nevytyoval pli vysok cle: Podvej, Heini, kdy se nkdy chov podle svch cit, zd se Ti, e se vzdv a e jsi slab. Nezapomnej, e tyto tich hodiny Ti pinej vce sly a energie ne cokoli jinho. Dobe si uvdomuji, e i tady jsou jist meze a e to nesm vst k vnmu snn za blho dne, ale to Tob jist nehroz. Proto se, Heini, nesna bt a pli dsledn, abys neztratil nejkrsnj vci, ktermi T ivot me obdait. Podepsala se "Tv mal sestra".83 V zim ml na sebe Heinrich hodn asu a krom ppravy na zkouky, kter na nho ekaly po nvratu do Mnichova, se hodn vnoval etb a opisoval si pase, kter jej zaujaly. Profesor Bradley Smith poznamenv, e se mezi nimi hojn vyskytuj "pklady neopvovanch hrdin nedocennch svmi druhy" a kousav poznmky o "nevdomosti a hlouposti chtry".84 Krom toho vak Heinrich zaal tak sbrat mstn lidov psn a pslov a zaznamenval si zvyky sedlk. Potkem lta 1921 se pihlsil do korespondennho kurzu, aby si zlepil pam a schopnost pemlet. * Himmlerv rok na statku skonil v srpnu 1921. Po krtk dodaten praxi v podniku na vrobu zemdlskch stroj v Ingolstadtu se vrtil v listopadu do Mnichova, aby dokonil zvren ronk studia. Tam se okamit ocitl ve starm kolotoi. Cviil se v ermu a pipravoval se na nadchzejc souboj, ve kterm chtl zvtzit. Navtvoval s bratrem hospody a tanen zbavy. Obnovil sv znmosti s druhy ze koly a dobrovolnick jednotky, navtvoval rodinn ptele a pbuzn. Zastavil se tak za svou starou chvou Thildou, jej kuchyni miloval. Pi prvn nvtv mu nabdla "polvku s knedlky, telec pltek s bramborovm saltem a pivem, potom jablen kol a kvu se zkuskem". Nakonec ho obdaila i dalmi zkusky, "dobrotami" a jablkem, kter si odnesl s sebou. "Byl jsem opt ve star form a hodn jsem hovoil o vem monm," poznamenal si.85 Zd se, e po celou dobu semestru si siln uvdomoval svj nezdrenliv jazyk. 13. listopadu 1921: vyprvl jsem hodn vtip, moc hovoil a tropil si rzn posmky. Pro jen s tm nemohu pestat? 18. listopadu 1921: bude jet dlouho trvat, ne se naum chovat s vybranou jistotou, po kter toum. Kdy u ztratm ten svj zlozvyk pli mluvit? 1. prosince 1921: jsem uboh vanil, nedoki dret jazyk za zuby, zbrkl a nedospl, kdy u se naum pln se ovldat?86 Byl tak nespokojen se svou vytrvalost a snail se vylepit svoji schopnost pemlet. 7. prosince si poznamenal, e mus zahjit denn reim prce a cvien, nebo mu toho "schz neustle tak straliv mnoho". Nebyl schopen stanoven reim udret, emu se pi jeho rozmanitch spoleenskch aktivitch a asti v bratrstvu nen co divit. Na konci ptho msce se nachzel ve stavu jet hlubho zoufalstv. Jakm ubohm tvorem je lovk. Jsem kikloun a mluvka bez energie, ktermu se nic neda. Maj mne (Gebhard a jeho ptel) za veselho bracha, kter je zbavn a ve zvld. kaj: Heini na to dohldne. 87 Na tomto mst se objevuje dal rys jeho povahy: ve astnit se, bt "v obraze" a bt zodpovdn, zadit vci a postarat se o n, politikait a intrikovat a zavdit se laskavostmi a podvnm informac. Nael k tomu pleitost pi setknch bratrstva, kdy il klevety, organizoval frakce pi astch rozepch a hdkch, rozhodoval pi soubojch, pomhal opilcm z bratrstva dom a jin ppadn navtvoval v nemocnici. Byl tak aktivn ve studentsk organizaci Allgemeiner Studenten Ausschus (Veobecn studentsk spolek) neboli ASTA. Peter Loewenberg, vychzeje z analzy jeho denk, se domnv, e v prbhu toho roku nejastji "studoval akta", co by znamenalo, e pracoval na zznamech, kter ASTA o studentech mla.88 Akoli organizace Einwohnerwehr byla v t dob po ntlaku berlnsk stedn vldy rozputna, udroval Himmler kontakt s loajalistickmi skupinami pes dstojnickou organizaci svho pluku a veternsk steleck klub Freiweg. V jeho denku je zajmav zpis z 5. ervence 1922 o tom, jak se pihlsil u velitele Freiwegu jako dobrovolnk na "zvltn koly" a jin z 26. ledna, ve kterm popisuje setkn s kapitnem Rhmem na schzce klubu v mnichovsk pivnici. Rhm vyjdil "pesimismus ohledn bolevismu". Ze zpsobu, jakm je napsn, se zd, e Himmler se s nm tehdy u mon znal.89

Stejn jako v pedchozm roce zakrvala jeho intenzivn innost a hovornost hlubokou nejistotu ped svtem. I kdy se v bratrstvu usilovn snail doshnout nominace do voleb dstojnk, nepodailo se mu to a ml podezen, e se mu lid za zdy posmvaj.90 Pestoe se piln snail zvldnout rutinu a panltinu - to pro ppad, e by za farmaenm musel jet do Jin Ameriky - schzela mu vytrvalost a ztrcel as zahlivm tlachnm. A akoli se snail najt svj idel ivotn partnerky, zstval ve vztazch s dvaty neobratn. To se pln projevilo v noru, v dob Faschingu (plesov sezny), kdy se Mnichov uvolnil a snail se dostt sv povsti Pae na Isae. Heinrich se na karnevalov verek u Loritz pevlkl za Abdula Hamida a s Lu Zahlerem, jen byl za Bena Akibu, pedvedli scnku "Orientln ivot", kter, jak poznamenal, byla dobe pijata. Potom pidali vstup "Had tanec" a etli ptomnm z dlan budoucnost. V rmci jedn ze scnek na verku asi ptomn leeli v prech na zemi. Kdy pak el toti Heinrich s Ludwigem dom, diskutoval s nm o pokuench, kterm je lovk pi takovch pleitostech vystaven. Do denku si zapsal: Hovoili jsme o nebezpe takovch vc. Zail jsem to. Lid le blzko sebe v prech, tlo vedle tla, jedna hork lidsk bytost vedle druh. lovk cel vzplane a mus na pomoc povolat vechny racionln schopnosti. Dvky jsou pak u tak daleko, e nev, co in. Je to hork, nevdom touha celho jedince po uspokojen straliv silnho prodnho pudu. Proto je tato touha tak pro mue tak nebezpen a vyaduje tolik odpovdnosti. lovk by si s bezmocnmi dvaty mohl dlat, co chce, m vak dost prce sm se sebou. Je mi dvat tak lto.91 Zde je zajmav nejenom "promtn" jeho vlastnch pocit na "bezmocn dvata", ale i neosobn zeveobecnn popisu udlosti, jeho pouval pozdji v letech, kdy byl u moci. Po jednom dvjm tanenm verku si poznamenal nco o konkrtn osob, o sv tanen partnerce Frulein von Bck, se kterou se pedtm neznal: "pjemn dvka s velmi rozumnmi nzory, siln vlastenecky ctc, ne pehnan vzdlan a zejm dosti hluboce zaloen."92 Kdy si tento zpis peteme pozornji, zjistme, e i zde je Himmler neosobn. Je z nj poznat, e se zabval pedevm jejmi nzory, kter byly jist (stejn jako jeho) siln loajalistick. Proto byla "pjemn" a "ne pehnan vzdlan". Vraz "dosti hluboce zaloen" byl bn vraz, kter pro dvata pouval. Po verku ji doprovodil dom. "Nechtla m rm, co jsem svm zpsobem ocenil. Dosti unaven a v okliv nlad dom. Nkolik cvien. Do postele."93 Jeden z nejdelch zpis se zrodil v lt toho roku. Heinrich el se spolenkem do Reichsadleru, mdnho baru s poetnou idovskou klientelou. Pila za nimi tanenice jmnem Inge Barco, kterou jeho spolenk znal. Himmler si pozdji poznamenal: Je to tich dve, nen marniv, nenos nos vysoko (nen hochnsig), v si dobrch zpsob. Nikdo by nepoznal, e je tanenic. Je vdesk idovka, v jejm chovn vak, alespo pokud lze soudit, nen nic idovskho. Nejdv jsem ml njak poznmky o idech, nebo jsem vylouil, e by mohla bt jednou z nich. M v sob ale pece jen rakousk zpsob ei a chovn, nekodn a dobrosrden ertuje, ani by to bylo vi nkomu urliv. Nen ji nevinn, co sama piznv. Avak dala sv tlo jedin z lsky. Je len zamilovan do jednoho studenta, Kurta Wettersteina, a je mu zcela oddan. Doma je to pro ni zl, nicmn tam neustle posl penze. Slovem je to dvka, kter si zasluhuje obdiv, bez ohledu na domliv malomck nzory.94 Tento zpis, kter je pouitmi vrazy tak odlin od jeho jinch zznam, kontrastuje s jeho obvyklou neosobnost. Dvka na Himmlera jist udlala dojem, pesto je vak ve svm kategorizovn odtait: byla to tanenice, a pesto mla pedstavu o dobrm vychovn a nebyla jeitn, idovka, a pece neprojevovala znmky idovstv, Rakuanka a, ovem, chovala se tak, jak se od Rakuan oekv. Nakonec ji obdivoval pro jej oddanost rodim a milenci. Byla skutenm lovkem, nebo jenom abstrakc? Jakmsi vzorkem do jeho zznam, kter mohl zkoumat a posuzovat? Sname se proniknout neprhlednmi vrstvami asu a nememe si bt jisti, jak pocity ho pimly, aby tyto dky napsal a vynechal nco jinho, nevme, co mu o n ekl jeho spolenk. Jedinou jistotou je, e v ervnu 1922 napsal tento popis idovky a o 20 let pozdji byl zodpovdn za vrady nespoetnch lid, jako byla i ona. Byla tanenice Inge Barco stejnm zeveobecnnm jako "bezmocn dvky" tanench verk, kter tolik litoval? Pedstava Inge, je dv nkomu sv tlo, ho nepochybn drdila. Skutenost, zda jsou nkter dvky nevinn, nebo k mn, je v jeho dencch tmatem zmiovanm stejn asto jako debaty o sexu. Nkolik tdn ped setknm s Inge se zmnil manelce znmho doktora, e se jet nikdy nedvoil dvce. Ta jej kdlila a probudila v nm znovu mylenky na dva typy lid zmnn ve vztahu k Brandovi: "melancholit a psn", mezi kter adil sm sebe, a vesel, bezstarostn lid, kte se "bezmylenkovit lbaj a kopuluj jenom proto, e je to lidsk a pjemn".95 Kombinace idovstv a sexu ho patrn vzruovala jet vce, nebo nmt id se v jeho rozhovorech v t dob objevoval pomrn asto, ne-li stejn asto jako sex. Nedlouho ped setknm v baru Reichsadler si

peetl dal z jedovatch traktt hrnoucch se z jednoho z antisemitskch vydavatelstv. Dotyn kniha se jmenovala Judas Schuldbuch (Jidova kniha viny) a byla kompilac obvyklch obvinn a sexulnch narek tkajcch se nebezpe vyplvajcho ze spolenho obcovn. Pouen, kter z n Himmler naerpal, si upevnil etbou pamfletu Houstona Stewarta Chamberlaina Rasse und Nation (Rasa a nrod). Chamberlainv spisek peetl pozdji a okomentoval jej: "Pravda, o n je lovk pesvden: je to objektivn antisemitismus, ne pln nenvisti. O to je innj. To sveep idovstvo."96 Anglian Chamberlain se v Nmecku til obrovsk popularit, nebo hlavn mylenkou jeho prac bylo, e po 1500 let byla germnsk rasa jedinenou tvoivou silou evropsk civilizace. "Jak hloup jsme my ist rijci," napsal Himmler po pozdn prochzce s Ludwigem Zahlerem, jen si peetl Judas Schuldbuch v pedchozm roce a te o n s Heinrichem hovoil. Potom do zpisnku tajupln dodal: "a dky Bohu, e tak hloup jsme."97 Popisu jeho setkn s Inge Barcovou pedchz v denku zznam o demonstraci demokratickch student a republiknskho Reichsbundu proti "erno-blo-rudmu" - tedy nacionalistickmu - teroru na mnichovskch vysokch kolch. Himmler na demonstraci sm neel, ale jednoho ze studentskch organiztor nazval Judenlaus (idovskou v). Je proto signifikantn, e jeho prvn poznmky pronesen ped Inge se tkaly idovstv. Na skutenosti, e projevoval zjem o sex, jist nen nic neobvyklho nebo nenormlnho, zejmna uvdomme-li si, e se rozhodl pro sexuln abstinenci. Nic neobvyklho nen ani v jeho pohledu na idy a nebezpe, kter pedstavovali pro istokrevn Nmce. Je st pedstaviteln, e by mohl mt jin nzory ve svm vku, pi sv nezkuenosti a spolenosti, ve kter se pohyboval, je se navc skldala zejmna z nacionalisticky zaloench dstojnk, mezi n se stle chtl zaadit. Star pangermnsk biologicko-rasistick nzory se dostaly ve vybiovan atmosfe bavorsk politiky do extrmn polohy. Tradice separatismu, katolictv a oddanosti wittelsbachovsk monarchii vdy vedly obyvatele Bavorska k nedve v Berln. Na potku dvactch let se, ponen porkou a znechucen stedn vldou, odvracela velk st bavorskch monarchist i bavorskho lidu od centrln moci silnji ne kdy jindy. Pedci Bavorsk lidov strany byli pesvdeni, e Prusko a stedn Nmecko mus nakonec padnout do rukou bolevikm a osnovali plny na vytvoen katolickho bloku jinch zem a spojen s Rakouskem. V dsledku toho se Bavorsko stalo toitm neptel republiky, mezi nimi byli nejvraznj krajn nacionalistit pslunci Freikorps. Protoe vili ve velkou Germnskou i, panovala mezi nimi a bavorskmi loajalisty zsadn roztrka. Pesto vak ob strany udrovaly jednotu proti hrozb bolevismu. Tak se stala nacistick strana vytvoen z krajn nacionalistick a pangermnsk Thulsk spolenosti a odkojen oblastnm tbnm dstojnkem Ernstem Rhmem spolen s mnichovskm policejnm prezidentem Ernstem Poehnerem lidovm vrazem pangermanismu. Zrove vak slouila jako fyzick kladivo na levici a byla ochotna spolupracovat se starou gardou bavorskch separatist proti "svinskm idm v berlnsk vld".98 Bavorsk vlda ochotn poskytovala toit nacionalistickm teroristickm skupinm a chrnila je. V te dob se marxistick skupiny z prmyslovch tvrt msta chovaly stejn rozhodn jako bval lenov Freikorps, kter Rhm zalenil do nacistick strany, s tm rozdlem, e budoucnost hledali v mezinrodnm komunismu. Antisemitismus v tomto spoleenskm kvasu vzrostl, stejn jako tomu bylo za podobnch okolnost dve. V tomto ppad mohl vak cel proces bt pesnji zachycen a popsn. ivila ho zejmna inflace, kter od konce vlky neustle rostla. Ta mla pravdpodobn dv piny: jak odpor vldy a prmyslu proti placen reparac, tak finann deficit z vlench let. V prbhu jednoho roku klesla marka ze 75 na 400 za dolar a jej kurz se snioval i nadle. Zatmco finannci a prmyslnci toho dokzali vyut a splceli roky a obrovsk vry u sk banky ve znehodnocen mn, prost lid byl ruinovn a spory stedn vrstvy likvidovny. Tak se k pocitu ponen pidaly nespoetn osobn nespchy a prohry. To byla struna, na kterou dokzali hrt extremistit spisovatel, novini a enci. Jako vinka vyzdvihovali starho straka rakouskch a bavorskch nacionalist - ida. Nejspnjm z enk nebyl nikdo jin ne Adolf Hitler, mu, s nm se Rhm sptelil a vybral si ho do veden nacistick strany. Kdy sledujeme vzestup Hitlera, je to jako kdybychom minutu po minut sledovali cel proces. Hitlerv talent toti spoval v tom, e vyctil, z eho m jeho publikum strach a emu v. Oboj mu potom ve sv ei vykreslil ve zvten a pehnan podob. To vyctili vichni, kdo o nm psali na zklad osobn zkuenosti. Otto Strasser napklad vil, e Hitler m schopnosti mdia.99 Himmler se v t dob jet s Hitlerem nesetkal, pohyboval se vak v kruzch, kter ho podporovaly. Krom toho zail dost osobnch porek ve svm vlastnm ivot. Inflace mla vliv pedevm na jeho vztah k

rodin. Profesor Himmler j byl jako lovk s pravidelnm pjmem a sporami tvrd zasaen. K tomu ml v t dob ti syny, z nich kad studoval na stedn nebo vysok kole. Heinrich ho stle dal o penze, a on se snail kontrolovat synovy vdaje a ujistit se, e skuten studuje a netrv svj as jen schzkami bratrstva a jinmi spoleenskmi udlostmi. Neshodli se ani politicky, nebo Heinrich nesouhlasil se separatistickm trendem Bavorsk lidov strany, kterou jeho otec podporoval. Krut se spolu hdali. Prv pocit osobn nespokojenosti a nejistota patrn zpsobily, e byl Heinrich ze strany antisemitskch mt zraniteln a e jim nakonec v lt roku 1922 podlehl. Dva roky pedtm napsal o knize Die Snde wider das Blut, e je tendenn, a o jejm autorovi, e je zaslepen nenvist k idm. Chtl tak zkoumat zdroje, ze kterch spisovatel erpal. Ty mu poskytla Judas Schuldbuch a pochvaloval si, e je "vynikajc sbrkou". Chamberlainv pamflet ho piml k proklet "toho sveepho idovstva". Dokzal jet obdivovat oddanost idovsk tanenice, ale kdy v ervnu teroristick komando zavradilo idovskho ministra zahrani Walthera Rathenaua, poznamenal si, e je rd, nebo byl pesvden, e "cokoli udlal, neudlal to pro Nmecko".100 Zejm si myslel, e Rathenau pracoval pro mezinrodn idovsko-marxistick spiknut. Kdy o vrad hovoil se spolubydlcmi o dva dny pozdji, zjistil, e se se svm nzorem ocit v menin: "Ach ti zaslepen lid," prohlsil.101 O cel zleitosti ml njak vnitn informace, nebo kdy byli za nkolik dn nkte z pachatel zateni, poznamenal si: "Organizace C', stran, kdyby mlo nco vejt ve znmost."102 Pt tden se pihlsil veliteli Freiwegu jako dobrovolnk pro zvltn koly. Zda to mlo cokoli do inn s vradou Rathenaua, nebo se chtl pipojit k jednomu ze zabijckch komand, jako bylo "C" (Consul), nen jasn. Soud podle jeho asto vyjadovan touhy slouit a hazardovat se ivotem by to neodporovalo jeho povaze. V kadm ppad neme bt pochyb o tom, e v t dob patil ke zpolitizovanm radiklm. Zaal asi tak uvaovat o zmn sv budouc kariry, nebo v kvtnu podal na univerzit o pijet ke studiu politickch vd. Byl osvobozen od placen kolnho, ale profesor Himmler byl nzoru, e ji by ho na kole nemohl podporovat, natolik je suovala inflace. Jednou z mla radost toho lta byl inician souboj v bratrstvu, kter si konen dohodl a o nho usiloval u msce. Anglian John Heygate byl piblin ve stejn dob svdkem studentskho souboje v Heidelbergu. "Nebesa prominou, to bych nemohl dlat!" kal si v duchu, kdy se dval na dv postavy s chrnnm hrudnkem a drtnou maskou na oblieji, jak do sebe sekaly pedepsanmi vpady za kiku rozhodho. "Neml bych na to dost sil, nebo bych nebyl dost staten. Nebo takov hlupk."103 Soupei stli na vytyench pozicch na zemi posypan pilinami, kter za chvli potsnila krev. Museli seknout a potom vydret seknut soupee dlouhou tenkou avl, ani by o krok ustoupili, nebo se jinak pohnuli z msta. Lka oistil jejich rny od krve a prohldl je. A potom musel ten uboh mladk s krv kanouc mu do o pokraovat. Pokad, kdy ho soupe al, naskoily v mst zsahu po nkolika vteinch krpje krve, ty se potom na tvch nebo na ele stkaly v jednotliv pramnky. Byla to ta nejmrazivj podvan, jak se mi kdy naskytla.104 Himmler ml ze svho souboje dojem, e se mu dailo dobe. Pozdji si zapsal: "V dnm ppad jsem se neroztsl. Stl jsem pevn a bil se krsn technicky. Mm protivnkem byl Herr Renner z Alemanians (nzev bratrstva), rozdval pm rny."105 Himmler byl uznn neschopnm boje po tinctm z padesti plnovanch vpad. Pak pila tvrd zkouka, kdy byli soupei odvedeni svmi sekundanty na it ran. Heygate popsal vojenskho lkae v Heidelbergu, jak seval rny erm jehlou sem a tam, jako by stehoval pltno. Student zatm sedl dokonale zpma bez mrknut i pohybu, o njakm zvuku prozrazujcm bolest ani nemluv. Himmler si ze souboje odnesl pt eznch ran, kter byly oeteny pti stehy a obvazem. "Opravdu jsem ani jednou necouvl," psal. "Distl mi ze starho ptelstv drel hlavu." Po nvratu do podnjmu mu v hlav umlo. Pohovoil o souboji s bratrem Gebhardem a Ludwigem Zahlerem, kter piel na svainu, a odebral se zhy do postele. "Stehy a obvazy krtily."106 Byla to vak nzk cena za to, co zskal. Dokzal si, e za nco stoj. V prbhu onoho lta absolvoval zkouky a opustil techniku s diplomem v oboru zemdlstv. V srpnu sehnal pes svho bvalho uitele z gymnzia v Mnichov nabdku zamstnn. Mohl se stt asistentem ve firm vyrbjc hnojiva, Stickstoff-Land GmbH, v Schleissheimu, pedmst Mnichova. Byla to prce znan vzdlen jeho pedstav, ale poskytovala v tehdej tk dob monost uivit se sm, nemuset se spolhat na otce a obracet se na nho pro kad hal. Pro pijet tohoto msta se rozhodl pravdpodobn z podobnch dvod. Pracovat zaal o 14 dn pozdji, na zatku z. Kapitola 3

Revolucion O dob, kterou Himmler strvil u firmy Stickstoff-Land, je toho znmo mlo. Z dopisu, jej napsal o devatenct let pozdji, vyplv, e byl zamstnn jako technick asistent a npln jeho prce byla pprava rozbor dokazujcch, e by zemdlci mohli zvit vnosy, kdyby pouvali velk mnostv hnojiva vyrbnho jeho firmou.1 I kdy pidlenou prci urit vykonval svdomit (protoe to ml v povaze a dokazuje to i jeho povst), je jist, e ho duskato-vpenat hnojiva zajmala mn ne nacionalistick politika. Zem smovala k vnitnmu chaosu. Vemu vldla inflace. Jej mra stoupala kad tden a mezi pslunky stedn vrstvy zhorovala tkosti, bdu, vyvolvala bankroty. asto dokonce dochzelo k sebevradm. Himmlerv otec byl jmenovm editelem Wittelsbachovskho gymnzia v Mnichov, co bylo msto vysoce spoleensky i platov ohodnocen. Pesto mla jeho ena starosti, aby sehnala tak zkladn potravinu jako mouku. V dopise z listopadu 1922 Heinrichovi psala, aby j v dnm ppad nekupoval vce ne pl kilogramu - na vc nemla penze.2 Potkem roku 1923 vedla kampa proti reparacm k okupaci Por francouzskmi a belgickmi jednotkami. Berln odpovdl nazenm "pasivnho odporu". Tisce dlnk, kte se zastnili nslednch stvek a sabot v tto hlavn prmyslov oblasti, byly placeny nov natisknutmi bankovkami. Mra inflace vystelila prudce vzhru. Marka, jej kurz vi americkmu dolaru na konci vlky byl 9:1, klesla z 18 000 na vce ne 350 000 za dolar. Jej hodnota se propadala kadm dnem a hodinou, a marky nemly ani cenu papru, na kterm byly vytitny. Hromady bankovek byly msto potn veny. V listopadu stla sklenice piva miliardu marek. U dlouho pedtm nahradil na venkov penn ekonomiku smnn obchod a obyvatel mst trpli hladem. Nkolik mlo finannk, velkch podnik a zrunch makl dokzalo z nastal situace profitovat. Krom nich byli spn pouze radikln politici, davov enci a pedci polovojenskch skupin pravice i levice. ady jejich stoupenc se rozily o tisce jinak apolitickch lid rozhoench osobnm bankrotem a veobecnm pocitem beznadje. Nacistick strana, jej rst byl do t doby skromn, zaala potat sv leny a sympatizanty na destky tisc. Jej pomocn armdn kdlo - Sturmabteilung neboli SA - mlo asi 10 000 len.3 Jin nacionalistick uskupen rostla stejn rychle. V prmyslovch oblastech prudce stoupl poet stvek iniciovanch komunisty a vzrostlo poulin nsil. Himmler byl jednm z mnoha, kdo neomezovali svoji paramilitrn innost na jednu organizaci. Vstoupil do nkolika, ale sv psoben spojil zejmna s kapitnem Ernstem Rhmem v uskupen Reichsflagge, a kdy se tato formace rozdlila, nsledoval Rhma do Reichskriegsflagge. Rhm byl jednou z klovch postav nacionalistickho hnut. Pesunoval armdn finann zdroje pes dv navenek soukrom spolenosti do skupin, jejich innost podporoval. Mezi n patila nacistick strana a jej ozbrojen kdlo SA, v t dob veden leteckm esem z prvn svtov vlky Hermannem Gringem. V srpnu 1923 vstoupil Himmler do nacistick strany. Jeho lensk slo bylo 42 204.4 U otce to neprolo hladce. Hitler byl demagog a v t dob jet oumlho zjevu, akoli Gring a nkolik bohatch stoupenc mu umoovali pstup do lep spolenosti. Jeho projevy byly vkiky nenvisti sousteujc se hlavn na ty, kter nenvidli Hitlerovi stoupenci z ni stedn vrstvy, tj. na "listopadov zloince", "zrdce", je podepsali potupn mr a "mli za to bt poveni". Stejn odpor chovali k "idovi, kter ni zemi".5 Poulin rvi z SA byli vesms hospodt povalei a kiklouni. Nadto tu byl star rozdl mezi Bavorskou lidovou stranou, kterou profesor Himmler podporoval a je se chtla odtrhnout od Berlna a e, a pangermnskm nacionalismem, za kter se vdy stavl Heinrich a jeho krajnmi pedstaviteli byli Rhm, Hitler a nacist. Heinrich se zaal pln vnovat radikln politice a tomu (jako vdy) odpovdal jeho osobn puritnsk kodex. Byly to dv strany te mince, dv strnky jeho povahy. Projevilo se to na jae 1923. V pedchozm roce se bratr Gebhard zasnoubil se sestenic Paulou Stlzlovou z Weilheimu vzdlenho asi 40 kilometr jihozpadn od Mnichova. Vezmeme-li v vahu nzory profesora Himmlera, bylo to pekvapiv nekonvenn zasnouben. Gebhard nepodal o ruku rodie snoubenky, ale zasnouben jim jednodue oznmil dopisem jako hotovou vc a pipojil naden vzkaz od svch rodi. V ptm roce vak pojal podezen, e mu Paula byla nevrn s uitelem jmnem Rieger a podal Heinricha, aby ji navtvil a celou zleitost vyeil. Byla to jist velmi zvltn prosba vi tet osob, ale jist tak dkaz dvry a cty, kterou Gebhard k mladmu bratrovi choval. Tak to potvrzuje dve zmnnou Heinrichovu poznmku v denku: "Maj mne za veselho bracha, kter je zbavn a ve zvld. Heini na to dohldne..."6 kolu se zhostil s vnost jemu vlastn. Patrn jej plnil s potenm, nebo se zd, e od t doby inil vechna rozhodnut tkajc se zasnouben on. Odjel navtvit Paulu, vymmil z n zvazek budouc vrnosti a nechal si jej potom potvrdit psemn v dopise. Koncept tohoto dopisu, i spe dokumentu, se dochoval a je sms opravdu neobyejn pompznosti a krajnho pesimismu.

"Pedpokldm, e tento mj dopis ji dlouho oekvte a mte z nj strach," zan jeho koncept, "jist pedevm z toho dvodu, e takov sloit zleitost se ... ned urovnat bez neho novho, dobr vle, slz a polibk." Rd by vil, pokraoval dopis, e si to Paula uvdomuje, nicmn pouze to podle nho nestailo. Mu si mus bt svou enou jist, i kdyby byl neptomen po cel lta a ona jej nevidla a neslyela o nm dlouhou dobu - "co se za souasn situace, kdy se vlka bezprostedn bl, lehce me stt." ena nesm svmu manelovi zalhat jedinm slovem i pohledem, polibkem, dotykem nebo mylenkou: "a o co ivj (lebhaften), lehkovnj (leichtsinniger), ohnivj (feuriger) je takov pokuen, o to zvaznj (gebundigter), psnj (strenger), a eleznj (eisener) mus bt v en dobro, aby potlailo zlo."7 Jen tko bychom nali psychologicky vmluvnj vpov. Pouit adjektiva pmo podtrhvaj, co m Himmler vlastn na mysli. Ona "jiansk", zentil strnka povahy (snad i jeho samho), vechny pirozen smysln touhy, kter jsou patn, mus bt potlaeny onou "severn", pruskou a tedy munou zbroj. "Prola jste zkoukou, kterou jste mohla a musela sloit, ale hanebn v n selhala." Jej snoubenec v tto zkouce tak pli neobstl, ale v jinm smyslu. Byl pli laskav a vdl toho pli mlo o lidech a o ench. Himmler tm ml patrn na mysli, e Gebhard byl za jejich odlouen pli dviv. Pokud m bt Vae spojen astn pro Vs oba a pro zdrav nroda, kter mus stt na zdravch a morlnch rodinch, muste sv touhy potlaovat s a barbarskou psnost. Jeliko na sebe nejste dost psn a tvrd a ovldte se jen do mal mry a V budouc manel je k Vm pli shovvav, v toho pouze mlo o lidech a vc u se toho nenau, nebo to v jeho vku nen mon, musel to udlat nkdo jin. Protoe jste se na mne oba dva obrtili a zasvtili mne do tto zleitosti, ctm, e je moj povinnost udlat to sm. Zda nakonec Paule zaslal pesn toto znn, nen tak dleit. U jako koncept ukazuje tento dokument obnaen Himmlerovy pocity nepozmnn nslednmi vahami. Otevr nm pekvapiv pohled, protoe v nm u slyme arogantn sebejist hlas pozdjho Reichsfhrera SS. Je to ovem tak hlas Branda poadujcho ivot bez kompromisu, "ve nebo nic" od tto "slep a kloptajc generace". Urit odeslal dopis pinejmenm podobn konceptu, nebo kdy se Paula po jeho obdren rozhoen obrtila na Gebharda, ten pipustil, e Heinrich zael pli daleko. S odpovd Heinrichovi si Paula dala naas. Po 10 tdnech mu poslala dopis, v nm mu vyjaduje vdnost, e ji svmi slovy dovedl zpt ke smru s "milovanm Gebhardem". Zn to trochu ironicky, ale zd se, e se na konci dopisu vila do pocitu opravdovho uznn. Uzavela ho s tm, e bude Heinrichovi za jeho drsn slova, kter j navrtila smysly, vdna do konce svch dn: "Se srdenmi pozdravy a jet jednou dky, Tvoje Paula."8 Pokud byly jej dky neupmn, pak byly zejm diktovny snahou bt Heinrichem uznvna kvli zasnouben s Gebhardem. To vak zdaleka nebyl konec cel zleitosti. Zatkem lta ptho roku Heinrich bu zjistil, nebo se domnval, e za pobytu v Mnichov poruila jemu dan slib. Ani by o tom nco ekl Gebhardovi, zaal pemlouvat rodie, aby zasnouben zruili. Podle jeho nzoru si to vyadovala rodinn est. Pot, co je pesvdil, sdlil to Gebhardovi, kter se tak nechal pemluvit. Paula asi slyela Heinrichovy argumenty proti n pes ze z vedlejho pokoje, kdy byla u Himmler na nvtv. Na Gebhardv dopis byla v kadm ppad pipravena. Odpovdla mu, e zasnouben opravdu muselo bt zrueno, ale "nikoli kvli nkomu jinmu". Pokraovala: Bezpkladn chlad, kterm jsi mne potupil, je vsledkem veho, co jsem s Tebou proila. Posledn ranou mmu pevnm odhodln (zstat s Gebhardem) byl dlouh rozhovor mezi Tebou a Heinrichem, kter jsem musela nechtn vyslechnout z vedlejho pokoje. Mla jsem dvod, abych se Ti o svch myslech nezmnila ani slovem - chtla jsem si nejdve promluvit s rodii. Musm Ti, drah Gebharde, oteven sdlit, e dvj velik cta a vnost, ve kter jsem chovala Tvoji povahu, nanetst vn utrpla, a pes to se nikdy nepenesu. Dvodem je pedevm tvoje absolutn neschopnost mt na mne svj vlastn nzor a to, jak jsi se vyrovnal s Heinrichovou porunickou rol v naem vztahu a nechal ho mezi ns vstoupit. Navc jsem nedokzala pochopit a m city hoce zraovalo to, jak si mne Tvj o dva roky mlad bratr dovoloval ve Tvm jmnu vychovvat na zklad svch ivotnch zkuenost a podle svch metod. Jist si vzpomene, e dopis, kter mi zaslal, nepipadal Tob samotnmu zcela v podku.9 Dle v Riegerov ppad nepipoutla slovo "vztah". Onu afru povaovala za uzavenou potom, co j Gebhard odpustil, a odmtla jakkoli narky na to, e mu byla za nedvnho pobytu v Mnichov nevrn. Nakonec ho podala, aby se rozeli bez hokosti. "Po cel ivot na Tebe budu rda vzpomnat." Paulin otec zaslal Gebhardovi dstojn a velmi slun dopis. Kdyby on, Max Stlzle, znal Gebharda v dob, kdy se zasnoubili, tak dobe jako nyn, byl by se zasnoubenm nesouhlasil a bval by ekl: "Dejte si as! ... Nejdve se poznejte!" Potom Gebharda pokral za jeho narky

na Paulinu dajnou nevru. Pokud mu byla znma jakkoli fakta, ml o nich oteven hovoit a neml pinit dvino dobr jmno.10 Souasn s vmnou dopis dolo k navrcen zsnubnch dar, ale zleitost tm neskonila. Alespo pro Heinricha ne. Paulina otce nazval "hbitm slizounem" a zaal Paulinu rodinu podezvat, e o rodin Himmler pomlouvan historky. Najal soukromho detektiva, aby sbral o Paule informace. Kdyby to snad bylo nutn a Himmlerovi museli hjit svoji povst, mli by se m brnit. Jeho chovn nelze nazvat jinak ne posedlost. Dobrm pkladem je dopis, kter zaslal pteli Hugo Hflovi, s nm se znala i Paula, v kvtnu tho roku. Hugo a Friedla Hflovi podali Gebharda, aby jim pomohl vybrat v njakm autosalonu v Mnichov vz. Gebhard se o to kad veer po prci snail, kdy Friedla zaslala pan Himmlerov lstek, ve kterm psala, e auto u nutn potebuj a ptala se, pro nen ani jeden z jejch syn schopen rychle vyhovt. Zmnila se tak, e je u nich Paula. Heinrich okamit dospl k zvru, e Paula tve Hflovy proti nmu a Gebhardovi. Pro vytav tn lstku neml jin vysvtlen. Stejn jako v pedchozm ppad se ho vc v podstat netkala, nebo, jak sm pipustil, autm vbec nerozuml. Nicmn se do zleitosti vloil a napsal Hugovi dlouh dopis v pedantickm tnu. Hugovi proto, e "nem smysl odpovdat fakty rozzuen a neobjektivn en". Kad dopis, ve kterm Hflovi o auto dali, zaznamenal i s daty v bodech 1 a 3 a v kadm z tchto bod popsal Gebhardovo sil vnovan shnn auta v krtkm ase po veernm odchodu z prce do doby, ne zaveli obchody. Kdy objasnil, e bratr nemohl uinit vce, ne udlal, dostal se k hlavnmu bodu svho dopisu. Tm bylo Paulino tvan Friedly proti nmu a Gebhardovi. Samozejm, e o tom neml nejmen dkaz. Styl lstku z 20. 5. 1924 m matce, kter jsme obdreli 22. 5. 1924, je rozhodn urliv, a proto neekan. U poten vta: "Povauji za nezbytn," mi pipad krajn nevhodn. Hovoit v dnen dob o "NEZBYTNOSTI", kdy od nkoho nedostanu odpov v zleitosti automobilu, je pinejmenm pehnan. Friedla zejm nev, co nezbytnost znamen! A pak, napsat "pokud sebou nen ani jeden z Vaich syn schopen pohnout"! Doufm, e Ty i Friedla jste pesvdeni, e nejsem pli konvenn - co j tko mohu posoudit - ale e jsem Vm z vnitnho pesvden vdn za vai laskavou pohostinnost a ptelstv, kter jste mi dve projevili. Vm tak, e si pamatujete, jak jsem Vm ekl, e se na mne mete vdy spolehnout, kdyby jste snad potebovali pomoci v "OPRAVDOV" nouzi. Jsem krom toho pesvden, e mohu ci, e jsem vdy vyplnil vechna Vae pn, i ta sebemen, jako kdyby byla m vlastn. Pokud proto Friedla nedvovala Gebhardovi, akoli by to bylo zcela neoprvnn, mohla se kdykoli obrtit na mne, nebo v, e vci neodkldm. Lstku jsem vak nemohl porozumt jinak, ne e je to smutn potvrzen toho, co jsem pedvdal u pi sv prvn nvtv u Vs a o em jsem nkolikrt ekl Friedle: "Podvej, jestli pijede Paula, neprovokujte!" Paula pijela a Friedla zaala podle veho ihned provokovat. A te bu, prosm, tak hodn a vyi Paule Stlzlov nsledujc vzkaz: 1) Mla by bt velmi opatrn a nesnait se ukodit ktermukoli z ns ani tm nejjemnjm nznakem, a u bude u Vs, nebo kdekoli jinde. Jsem dobrosrden lovk a s kadm zachzm slun. Avak mohu se zcela zmnit, jestlie m k tomu nkdo pinut. Pak se nezastavm ani kvli falenmu soucitu, dokud nebude dotyn osoba morln vylouena ze spolenosti. Jestlie provokovala - a j to v kadm ppad tak chpu, i kdy by to poprala - pak ji poprv varuji.11 Pod bodem 2) ji znovu varoval, e pokud by dle tvala lidi proti jeho rodin, nemohla by zabrnit tomu, aby byla sama veejn pranovna. "A nyn," zakonil, "byla tato zleitost nleit vysvtlena a pln uzavena." Psal tak, jak psal, nebo byl podle svch slov vdy pro "otevenost". Krom opakovan a neuviteln pompznosti dopisu je zajmav, jak Himmler odmt konvennost a zrove dkuje Hlzlovm za pohostinnost a stejnm dechem odmt "falen soucit". ton tn celho dopisu je oteven projeven dvma ironickmi vtami, ktermi Gebhard zakonil svj vlastn vzkaz, ve kterm zaslal Hugovi seznam automobil, kter si prohlel: "Z dnenho lstku se zd, e Friedla je ponkud zaslepen sama sebou. To je choroba, na kterou se doporuuj studen zbaly a sprchy."12 Gebhard se jev jako normln, velmi dobrosrden mladk. Jeho poznmky ke vem autm, kter pro Hflovy prohlel - rovery, sportovn opely, vozy Koco-Kleinauto aj. - dokazuj, jak si dal kvli nim zleet. Zd se vak, e byl povahov slab a dovolil, aby mu opakovan dominovaly moralizujc nzory jeho mladho bratra. Jinak phoda od zatku do konce ukazuje, e Heinrich Himmler, nehled na to, kdo byl a nebyl v prvu, ml u vlastnosti, kter pozdji tvoily heln kameny jeho kariry - samolibou sebejistotu a mstivost. Nepoteboval se u mnit, musel jen pokat, a se objev jeho ivotn pleitost. O tom ovem neml tehdy sebemen tuen. V t dob byl nezamstnan. Pro odeel od firmy Stickstoff-Land nen jasn. Jeho prvn ivotopisec

Frischauer uvd, e zhorujc se ekonomick situace nutila firmu propoutt zamstnance a Himmler, protoe byl jednm z poslednch pijatch, byl proputn mezi prvnmi. Oproti tomu profesor Bradley Smith m za to, e Himmler se pro odchod rozhodl sm, nebo znovu vyctil monost nastoupit vojenskou drhu. Odeel od firmy v z 1923, rok potom, co u n nastoupil. Politick extremismus dovedl zemi na pokraj obansk vlky, zejmna to byl komunistick pevrat v Durynsku, severnm sousedu Bavorska. Jednotky bavorsk armdy se pesunuly k hranicm s Durynskem a byly vytveny rezervn dobrovolnick jednotky formovan z pravicovch polovojenskch skupin. Himmler se pihlsil k jedn z nich, k rot Werner 1. praporu 19. pho pluku. 15. z byl pijat, co by mohlo potvrzovat vysvtlen Bradleyho Smithe, e firmu Stickstoff opustil dobrovoln. Berlnsk vlda, ohroovan revoluc v Por, Porn, Sasku, Durynsku a v Hamburku a potencionlnm nacionalistickm a separatistickm povstnm v Bavorsku, se zatm snaila vylit ohnisko nkazy. Pokouela se se spojeneckmi mocnostmi dohodnout na ukonen okupace Por. Tm byla donucena k stupkm. 25. z byl vyhlen konec "pasivnho odporu" a o dva dny pozdji bylo obnoveno placen reparac zbom. Pro nacionalistick pedky v Bavorsku to byl dal projev zbablosti a zrady republiky. Hitler mohl prohlsit dohodu za kapitulaci ped nepteli Nmecka. Byl prohlen vedoucm Kampfbundu, neboli Bojovho svazu, vytvoenho z bavorskch nacionalistickch a paramilitrnch skupin. Ty byly vechny bu odnoemi spolku Thule - jako Freikorps Oberland a nacistick strana se svou formac SA a Bund Wiking, kter byl tajn podporovn a vyzbrojen nmonictvem - nebo jako Reichsflagge veden lenem Thule Ernstem Rhmem, jen pro zdar vci zajioval run zbran z armdnch zbrojnic. Pot, co se Hitler stal politickm vedoucm Kampfbundu, rezignoval Rhm na svou armdn hodnost. Hitler agitoval pro svren vldy republiky a Rhm v pedchozm roce poznal, e nejvy armdn velen v Berln sice podporuje veobecn nacionalistick cle, ale nem nejmen zmr dovolit pu zprava o nic ochotnji ne zleva. Vrchn velitel von Seeckt vdl, e oboj by vedlo k rozpadu zem v obansk vlce. Rhm byl vak nzoru, e kritick situace ji nastala a byl ochoten vsadit ve na Hitlera. Kdyby bylo mon nahldnout do Himmlerovch denk z tohoto obdob, mohli bychom se mon dozvdt, do jak mry bylo jeho rozhodnut vstoupit do NSDAP ovlivnno Rhmovmi nzory. Rhm v Mnichov pes lto nebyl, ale jeho rezignace oznmen 26. z jist nebyla nhlm rozhodnutm. Situace v Bavorsku byla mimodn sloit. Pravice byla rozdlena na pangermnsk Kampfbund podporovan spolkem Thule, kter chtl pod vedenm Rhma a Hitlera pochodovat na Berln a svrhnout republiku, a Bavorskou lidovou stranu, je chtla v Bavorsku pedevm restaurovat vldu dynastie Wittelsbach. Mnichovsk vlda byla navenek stejnho pesvden, dlila se vak dle na ty, kte chtli pro Bavorsko pouze vt autonomii, a ty, je flirtovali s mylenkou odtren od Berlna a protestantskho severnho Nmecka a vytvoen katolick unie jinho Nmecka. Vechny pravicov frakce vak byly jednotn v opozici proti republice a samozejm proti komunistm. Nejsilnjm mocenskm lnkem v rmci pravice vak byla armda (zen z Berlna) a von Seeckt, jak u bylo eeno, byl rozhodnut brnit stavu ped napadenm zleva i zprava. Je zbyten popisovat politick tanec, pi nm kolem sebe krouili Hitler, mnichovsk vlda a bavorsk armdn velitel von Lossow v prbhu nsledujcho msce. Pro Heinricha Himmlera nezbyla dn dleit role a d se pochybovat o tom, zda se do t doby vbec kdy setkal s Hitlerem. Valk skonil v Burgerbrukeller (sklep Manskho pivovaru) v Mnichov v noci z 8. na 9. listopad 1923. Vedouc osobnost bavorsk vldy von Kahr svolal mtink. lo jist o dleitou schzku, nebo spolu s bavorskou pravic se v peplnnm sle seli nacionalistit pedci ze vech st Nmecka. Hitler stl u dve a ve patn stienm kabt vypadal trochu smn. Byl pesvden, nebo to alespo pedstral, e von Kahr m vyhlsit nezvislost Bavorska. Nicmn se rozhodl vynutit si jednn o tomto tmatu jako prvn krok k pochodu na Berln, a tm vyut bavorskch separatist pro sv revolun ely. Ped slem rozmstil jednotku SA a v pedem dohodnutm ase, krtce po zahjen von Kahrova projevu, vtrhl do slu Gring s ptadvaceti ozbrojenmi mui z Hitlerovy ochranky (pojmenovan Stosstrupp Hitler) v pilbch, u vchodu postavil tk kulomet Maxim a protlail Hitlera ulikou v davu na pdium. Tam Hitler, vyhlejc podle slov jednoho svdka jako nk, vyskoil na idli, vystelil z pistole do stropu a vykikl: "Nrodn revoluce zaala. Sl je obsazen esti sty tce ozbrojenmi mui. Nikdo nesm odejt." Rhm mezitm vedl svou jednotku, nyn pod nzvem Reichskriegsflagge, k budovm ministerstva vlky v centru Mnichova. Byli s nm jak Heinrich, tak Gebhard. Heinrich nesl vlajku, znak Nmeckho csastv. Z toho lze usoudit, e na sebe svm odhodlnm a spolehlivost upoutal Rhmovu pozornost. Jejich clem byla okupace ministerstva, ale Rhmovi se nepodailo proniknout dovnit a musel se spokojit s tm, e kolem budovy postavil barikdu z ostnatho drtu jitnou kulometem. Zhy dorazila policie, a kordon

Reichskriegsflagge byl sm obklen. Rhm nemohl dlat nic jinho, ne ekat na pomoc Hitlera a tisc len Kampfbundu, kterm bylo nazeno soustedit se pes noc v Mnichov. Hitlerovi se podailo pekvapit shromdn v Burgerbrukeller a nechal pizvat na scnu polnho marla Erika Ludendorffa. Ludendorff, vtz bitvy u Tannenbergu a v podstat dikttor Nmecka v prbhu posledn fze vlky, se v nacionalistickch kruzch til nesmrn prestii. Podpoil Hitlera, akoli nebyl o pui pedem informovn, a pipojil se plnou vahou k "nrodn revoluci" a pesvdil von Kahra, armdnho velitele von Lossowa a prezidenta bavorsk policie von Seissera, aby tak uinili tak. Souhlas tchto t byl patrn taktickm tahem. Kdy byl Hitler odvoln ze slu, vyuili pleitosti a vytratili se. Klovou postavou byl von Lossow. A u byla jeho podpora Hitlera a Ludendorffa upmn, i nikoli, byl okamit po nvratu do hlavnho stanu povoln k podku. Jeho pobonk opustil Mansk pivovar ji ped nm a uvdomil Berln. Von Seeckt mu jasn sdlil, e pokud nepotla pu on, udl to sm. Von Lossow neml na vybranou a musel proti puistm pout bavorsk armdn divize. Von Kahr a von Seisser se u mohli jen postavit svou vahou za armdu, zejmna pot, kdy ddic Wittelsbach, korunn princ Ruprecht, dal jasn najevo svj postoj proti "povstalcm" Hitlerovi, Rhmovi a Ludendorffovi. Od toho okamiku byl Hitlerv oportunistick a patn pipraven pu odsouzen k zniku. Korespondent londnskch Times ho nael pt rno, petaenho a zejm "k smrti unavenho", spolu s Ludendorffem a nkolika dalmi v mal mstnosti nad slem Burgerbrukeller: "Bylo tko uviteln, e tento mal neoholen mu v nepromokavm plti, s revolverem u pasu, rozcuchanmi vlasy a tak ochraptl, e st mluvil, mohl sehrt bhem pedchzejc noci takovou roli..."13 V zoufalm pokusu zvrtit situaci a pesvdit armdu, aby pela na jejich stranu, vedl Hitler s Ludendorffem masov shromdn k ministerstvu vlky, kde byl obklen Rhm. V prbhu noci se kolem Burgerbrukeller shromaovaly jednotky Kampfbundu a vytvoily velmi dlouh prvod veden pslunky jednotek Stosstrup Hitler, SA a Oberlandu. Protlaili se prvnmi policejnmi kordony a hrozili, e zastel vechny idy a socialisty, kter zajmou jako rukojm. Tm u cle jejich cesty, kdy pichzeli zkou ulikou k nmst Odeonsplatz, jim zahradila cestu bavorsk policie s nabitmi karabinami. Za policisty stly jednotky armdy. O tom, co se pihodilo pak, existuje nkolik verz. Puist se pokusili vynutit si prchod, rozpoutala se pestelka, Hitlera sthl jeho hlavn tlesn strce na zem a zalehl jej. Gring a dal byli zranni, jeden len Stosstruppu a asi tucet pslunk Oberlandu bylo zasteleno, stejn jako nkolik policist. Ludendorff a jeho pobonk kreli bez krbnut dle a byli zateni, zatmco za nimi se prvod bez veden rozpadl. Hitler unikl v automobilu a zrann Gring se skryl v nedalekm dom. Tak neslavn skonila "nrodn revoluce". Mrtv nacist byli pesto zapsni do nacistick mytologie i s mstem, kde padli, v Residenzstrasse ped Feldherrnhalle. Heinrich Himmler s dalmi leny Reichskriegsflagge ped ministerstvem vlky byl zachycen na fotografii, kterou mu o nkolik msc pozdji zaslala rodinn ptelkyn, Mariele Rauschmayerov. Nebyla to dn fanatika, naopak, jako dobe vzdlan mlad ena jasn vidla zvrhl ivly skrvajc se mezi nacionalisty. Jej dopis, kter fotografii doprovzel a k nmu pipojila i to, co si onoho dne zapsala, naznauje hloubku zoufalstv pociovanho vemi vrstvami obyvatel. Ve svm zpise chtla vyjdit vdnost za nezdaen pokus o pevrat: "Chtla bych podkovat Tob a Vaim lidem za jednu krsnou hodinu rno 9. listopadu."14 Zdraznila, e to byla jenom krtk poznmka napsan ve vzruen atmosfe toho dne: "ale nebu, Heinrichu, pli hrd, e T tolik chvlm. Bylo pouhou nhodou, e prv Tebe znm nejvc. Pokud Ti nsledujc dky pijdou k smchu, tak je zaho. Rozum, e Vm chci vem podkovat?" Zpis sm je velmi emotivn: Jednotky ped ministerstvem vlky, v jejich ele Heinrich Himmler nesouc vlajku. lovk ctil, jak jist ji dr v rukou a jak je na ni hrd. Jdu k nmu neschopn vydat ze sebe slova, ale v uch mi zn: Bu hrd, nesu vlajku. Nemj starost, nesu vlajku. Miluj mne, nesu vlajku.15 Rhm se vzdal po krtk pestelce, ve kter zahynuli dva jeho mui. Byl zaten a jeho jednotka odzbrojena. Potom se mohli jej pslunci rozejt. Bylo vyhleno stann prvo, nacistick strana, SA i cel Kampfbund rozputny a nacistick noviny Vlkischer Beobachter zakzny. Ve nasvdovalo tomu, e jde o konec Hitlera i jeho strany. Zcela jist tm skonil obnoven sen Heinricha Himmlera o vojensk karie, nebo jeho rota Werner byla tak rozputna. Neml prci a legitimn prostedky k uskutenn politickho cle, kter se pro nho stal dleitj ne zamstnn. Vyplv to z dopisu, jej Gebhardovi zaslal bval spoluk v lt nsledujcho roku. "Je mi lto Heinera, e je na tom tak bled (im Trockenen sitzen). Jeho

netstm je, e nem zamstnn a e se vemi mylenkami i iny dal pln do sluby t velk vci."16 Tou "velkou vc" bylo samozejm vlkisch neboli rasov-nacionalistick hnut a boj proti nepteli, kterho popsal Himmler kolegovi ve Schleissheimu v lednu 1924, dva msce po nezdaenm pui, jako: "hydru ern a rud internacionly idovstv a papeenectv (Ultramontanismu), zedn a jezuit, obchodnk a zbabl buroazie..."17 Je jasn, e v t dob u peal vechny sv svazky se svtem, kter bychom mohli nazvat racionln a pragmatick, a il v kvasu revolunho idealismu. Sv sny uskuteoval dobrodrunm zpsobem - udroval psanmi vzkazy kontakt mezi jednotlivmi leny Reichskriegsflagge a jejich uvznnmi veliteli. Jak napsal ve zmnnm dopise: "mme povinnost jeden k druhmu a k nacionalistickmu hnut udrovat se v bojov pohotovosti." Pokraoval, e krom toho se dv hodiny tdn u francouzsk konverzaci v jazykov kole Berlitz. Pro se uil prv francouzsky nen zcela jasn. Mon proto, e Francie byla kvli poniujcm reparacm nejvce ztotoovna s neptelem a Himmler snad doufal, e by tam mohl psobit jako tajn agent. Jist nepedpokldal, e by se nkdy vnoval ve Francii zemdlstv. Ve zbylm ase se stle snail vzdlvat: jinak tu a studuji cel den, kadou volnou chvilku. Napklad jsem etl "Richarda Wagnera" od H. St. Chamberlaina, skvl kniha, bavorsk povdky, Klopstockovy "dy" (ty jsem se nauil zpamti), Hckelovu knihu "Weltrtsel"; Hitlerovy projevy, politick brourky, vci o zemdlstv, o chovu ovc, ach Boe, jak bychom si te mohli povdat... Houston Stewart Chamberlain samozejm hlsal rasov germanismus. Himmlerv koment k jeho knize o ivot Richarda Wagnera je spe uctiv ne naden, popsal ji jako obtnou na ten.18 Friedrich Klopstock byl nmeck bsnk potku devatenctho stolet, pipadal mu inspirativn: "ten mu byl Nmec."19 Poznmky o knize Ernsta Hckela Die Weltrtsel (Svtov hdanka) jsou zajmavj. S prvn polovinou knihy, kter je shrnutm tehdej doktrny prodnch vd, souhlasil. Druh polovina tkajc se "popen osobnho Boha" pomoc "neprokzanch pomluv sebranch odevad" mu pila "vlastn odporn".20 Povaoval za smn, e Hckel o nem pe jako o vci "s konenou platnost dokzan" - co je nznak, e Himmler tehdy jet zcela neztratil kontakt s realitou. Stle dosud tak chodil do kostela. V dochovanch fragmentech jeho denku z nora 1924 se 17. toho msce pe: "11.30 v katedrle, krsn kzn na tma Pro Bh stvoil svt?'"21 Na zklad toho se d usoudit, e kesansk pojem stvoen byl pro nj alespo stejn pitaliv jako tehdej vdeck mty. V lednu etl knihu Ernesta Renana Das Leben Jesu (ivot Jev), kter ho utvrdila v nzoru, e "kesanstv bylo a je nejvznamnjm protestem rijc proti idovstvu, dobra proti zlu."22 Vru v tento paradox mu umoovalo pesvden o pravdivosti argumentu enho H. S. Chamberleinem a jinmi mytology rijstv, e Je nebyl id, ale neligitimn syn mskho setnka. Kniha Das Leben Jesu Himmlera v jeho ve utvrdila, pestoe ml autor opan nzor ve vci idovstv Jee. Nepochybn tomu tak bylo, nebo kostel dl navtvoval. Hitlerovy projevy zmnn v dopise byly vydny von Koerberem v knize Adolf Hitler, sein leben und seine Reden (Adolf Hitler, jeho ivot a projevy). Himmler psal: "Je to vpravd velik mu, nade ve ryz a ist. Jeho projevy jsou skvlou ukzkou nmectv a rijstv."23 Jeho ostatn etba v letech 1923 a 1924 byla ohledn rasovch a nboenskch tmat podobn tendenn. Profesor Bradley Smith oznail 37 z 81 knih, kter si Himmler zapsal do seznamu etby mezi srpnem 1922 kdy skonil se studiem - a ervencem 1924 jako bu nacionalistick nebo antisemitsk obsahem, ppadn vyvolvajc jeho antisemitsk komente.24 Poznmky o petench knihch obecn projevuj jeho posedlost artamenskou pedstavou pvodnho, ctnostnho a istho rijskho Nmce ijcho z pdy na stran jedn a svtovm spiknutm id, jezuit a zedn, kte podkopali tuto idylickou minulost smenm sv krve s rijskou a zavedenm vldy kapitalismu, materialismu a potamo modern dekadence a bolevismu nad jeho neastnm nrodem, na stran druh. Jasn to ukazuje polemick dlo Hanse Gntera Ritter, Tod und Teufel (Ryt, smrt a bel). Himmler ji peetl v prbhu jednoho tdne na konci nora 1924. Svou chvlou neltostnch hrdin, aktivnch v nien, silnch v nenvisti, s vl zvtzit za kadou cenu a vyhladit ni druhy, je to ist vtaek Nietzscheho. Takov hrdinov mohli bt zrozeni jedin z nordick vtve rijsk rasy. Fyzick vlastnosti tto "nejnadanj a nejkrsnj" nordick rasy byly v knize detailn popsny: thl mui s irokmi rameny a tlmi boky a jemn modelovan, kouzeln thl eny. Mui "s rysy tvarovanmi tvrdji, eny nnji, oboj se zc plet plnou krve, svtlmi vlasy, maj jasn a sebevdom oi, dokonal tlo a dokonale se pohybuj - krlovsk druh mezi lidmi!"25 U tento popis sm o sob byl dosti fantastick, akoli podobn pedstavy bychom asi nali mezi dky

autor idealizujcch ve stejn dob Anglosasy - Dornforda Yatese, Jefferyho Farnola a ostatnch. Smn je to, e byl publikovn a ten v Mnichov, kde musel bt nordick idel stejn vzcn jako anglofil. Mlad Anglian, Patrick Leigh Fermor, se o deset let pozdji pokusil popsat "pemnu, kterou na lidskm tle zpsob pivo ve spojen s tm nepetritm jezenm" tak, jak ji pozoroval v Mnichov. Tla tchto hodujcch man byla irok jako sudy. Jejich hd se po dubovch lavicch rozpnaly do ky ne o moc men ne jeden metr. U slabin se rozdvojovaly do stehen silnch jako tla desetiletch dt a jejich pae stejn tlouky se kolem trupu napnaly jako emeny na svrac kazajce. Brada tvoila s hrudnkem jeden sloup a kad tl byl zvrsnn temi klamnmi smvy.26 Tak vypadala realita. Rhm nebyl tak otyl, Gring jet tak ne a Hitler byl vdy vjimkou. Leigh Fermor vak svm popisem vystihl mnichovsk mue, jak byli zastoupeni v adch nacistick strany nebo SA, mnohem pesnji ne Hans Gnther. Zkuenost Gnthera dajn nauila, e vechny dobr vci pochzejc od nordickho lovka, zkaz Minderrassigen (podadn rasy) a Fremden (cizinci). Obhajoval zaveden "nordick rasov legislativy", aby tomu zabrnila. lovk v sob mus nosit silnou nenvist, aby se duevn pipravil, a mus si uvdomit, e nordick rasa pedstavuje mezi lidmi lechtu. Himmlerv koment znl: "Kniha, kter moudrmi a uvlivmi (berlegten) slovy a vtami vyjaduje to, co ctm od doby, kdy jsem zaal brt rozum."27 Jinm Himmlerovm oblbenm autorem byl v t dob dal populariztor mylenky nordickho lovka Werner Jansen. Po peten knihy Das Buch Liebe (Kniha lsky) na podzim tho roku si zapsal: "Ndhern chvalozpv na nordickou enu. Je to ideln obraz, o kterm my Nmci v mld snme a jako mui jsme hotovi pro nj zemt. Neustle v nj vme, akoli jsme tak asto klamni."28 Kniha Niebelungenlied (Pse o Nibelunzch), kterou mu otec pedtal v dtstv, mu pila "nesmrteln a vn krsn svm jazykem, hloubkou a nmeckost".29 Existuje jet mnoho dalch pklad jeho plnho ztotonn s nordickou hrdinskou legendou, a to, pokud je znmo, pedtm, ne se setkal s Rosenbergem nebo Darrm, nacistickmi propagtory rijskho mtu, kte na mj mli mt velk vliv. S ideologickm neptelem bylo zachzeno se stejnou nadszkou. Po peten knihy Theodora Fritsche Handbuch der Judenfrage (Pruka o idovsk otzce) na podzim roku 1923-28. vydn knihy publikovan poprv v Hamburku ped pouhmi tymi lety - si zapsal: "i zasvcen se zachvje, kdy si toto vechno s porozumnm pete. Kdyby to tak mohli nkte z tch, kdo nebudou nikdy pesvdeni, mt ped oima."30 Der falsche Gott (Falen Bh) od stejnho autora etl bezprostedn po nespnm pui na zatku prosince 1923. Utvrdilo ho to v nzoru na "tuto stralivou (idovsko-kapitalistickou) metlu Boha a nebezpe, kter ns udus!"31 Podobn byly jeho nzory na nebezpe pedstavovan idy potvrzeny knihou Die Jesuiten (Jezuit), kterou etl v dob pue, a dlem Alfreda Millera Ultramontanes Schuldbuch (Papesk kniha viny) petenm na jae roku 1924: Dsiv pohled do dlny neptele. lovka se pi etb zmocuje hokost. Co jsme tm lidem udlali, e bychom nemli t? A nyn dkladn. Chceme bt Nmci a budeme za to bojovat s kadm neptelem. Jakmi nepteli vry a kesanskho nboenstv lsky jsou tito lid!32 Souasn etl Der Bolschewismus von Moses bis Lenin (Bolevismus od Moje po Lenina), sbrku rozhovor Dietricha Eckarta s Hitlerem. Eckart byl Hitlerv prvn intelektuln rdce a jeho naden stoupenec z ad vy spolenosti. Ped prvn svtovou vlkou nedostudoval prva, zaal pst vesms o nordickch a mystickch tmatech a til se velkmu spchu. Byl lenem spolku Thule a zaloil v Mnichov sv vlastn nacionalistick a antisemitsk noviny Auf gut Deutsch v prosinci 1918. Rozpoznal Hitlerovo geniln nadn pro poulin politiku a rozhodl se mu slouit jako charismatickmu a relativn neznmmu vdci, kterho, jak se domnval, Nmecko potebuje. Dialogy o bolevismu, kter redigoval a vydal, udlaly na Himmlera obrovsk dojem. Otevely ped jeho oima historick perspektivy, "kter do t doby nepoznal. Chci, aby kad etl tuto sbrku."33 A tak do sebe v Himmlerov mysli zapadaly lnky mezinrodnho spiknut proti rijsk rase: id - bolevici - svobodn zedni - jezuit. Jeho dal etba sestvala z pamt velkch Nmc, vetn t hlavnch aktr nmeckch pokus stt se svtovou velmoc: csae Vilma II., admirla Tirpitze a Ludendorffa. Peetl tak biografii ministra zahrani von Blowa. Vechny tyto knihy byly poznamenny tendennm zpracovnm a dokonce uvdnm nepravdivch daj, plnm odmtnm piznat by jen stenou vinu Nmecka na svtov katastrof, odmtnm vzt si jakkoli ponauen a mstivm pohledem na bval protinmeck spojence, co nemohlo neposlit Himmlerovu nenvist proti dohodovm mocnostem, kter pinutily jeho zemi pijmout versaillesk mr. Nepochybn tak upevnily jeho pesvden, e Nmecko nebylo poraeno zbranmi, ale "hydrou erno-rud internacionly". Do o bijc je zk okruh jeho etby. Do jara a lta si zapsal o nco vce ne 200 knih. Z nich pouze hrstka nebyla z jeho vlastn kultury. Nejdve etl vdecko-fantastick dobrodrun pbhy Julese Verna, pozdji peetl dv dobrodrun knihy Alexandra Dumase, dva romny Emila Zoly, dv mn znm dla

Dostojevskho a Homrovu Odysseu v nmeckm pekladu. Krom nich etl z cizch autor pouze Ibsena, Gobineaua a H. S. Chamberlaina, o nich se d o vech ci, e byli pili nitzscheovskho rijskho svtovho nzoru, kter pijal. Pak u etl jen Oscara Wilda. Wilde byl jedinm pedstavitelem anglosask liberln kultury, kterho etl (alespo podle seznamu etby) a nevybral si z jeho dla prv dobe. Kniha Der Priester und der Mesnerknabe (Knz a ministrant) byla, jak poznamenal, "idealizace homosexula". Byl okovn a tato etba jej pivedla do "stran nlady".34 tyi dal tituly, kter v t dob peetl, jsou zajmav: Der Spiritismus (Spiritismus) byl knihou, kvli n "poprv uvil ve spiritismus".35 Der zweite Gesicht (Druh tv) profesora Friedricha zu Bosena etl koncem listopadu 1923, nkolik tdn po nezdaenm pui. Tento vdeck popis psychickch jev, "astrologie, hypnzy, spiritismu, telepatie atd."36 na nj hluboce zapsobil. Na nvtv u svho nacionalistickho kolegy v noru 1924 nael Himmler dv knihy, s jakmi se obvykle nesetkval, a zhltl je bhem jedinho dne: zakzanou knihu Ein Sadist in Priesterock (Sadista v knskm hvu) a ilustrovanou sbrku erotick poezie Das Lustwldchen (Hj rozkoe). Tu nazval "poezi rozkladu".37 Na potku roku 1924 zaali pedci nelegln nacistick strany a paramilitrnch jednotek, kte nebyli uvznn, obnovovat sv lenstv v politickch stranch nacionalistickho charakteru a pokusili se je sjednotit ve Vlkischer Sozialer Block (Nrodn socialistick blok), za kter kandidovali na jae do zemskho snmu - Landtagu. Himmler se zapojil do pedvolebn kampan jako enk na venkovskch shromdnch. Tou dobou ji byl zkuenm motocyklistou - motorku si podil v roce 1920, kdy nastoupil ron zemdlskou praxi, nebo jeho otec zejm doufal, e tak sn cestovn nklady. Monost rychlho pesunu a jeho planouc pesvden z nj jist pro stranu uinily uitenho pracovnka. Zda byl dobrm enkem, nen jasn. Z jeho dvjch denkovch zznam vyplv, e dokzal plynn hovoit, a jeho pozdj projevy prokazuj nensiln, pirozen, ba ponkud ironick styl ei, co mu umoovalo, aby promlouval i del dobu, ani by sv posluchae nudil. Z nora 1924 se dochovalo nkolik strnek z jeho denku a na posledn z nich, z 25. nora, si zapsal, e mluvil hodinu a pl k rolnkm v Rohru: "Myslm, e docela dobe." Pokud dokzal udret jejich pozornost dlouhou dobu, tak zejm nebyl patnm enkem. Samozejm, e se zabval kivdami pchanmi na svch posluchach. Tmaty jeho proslov z pedchozho dne byla idovsk otzka, zotroen dlnk burzovnm kapitalismem, problm pracovnch sil, platu a hromadn potravin. Navc si zapsal, e po projevu piel do vesnice nkup idovskho obchodnka s chmelem a dostalo se mu neptelskho pijet (zwischen die Finger nahmen). Na konci takovch setkn prochzeli on a ostatn enci shromdnm a vnovali se jednotlivcm. "Je to hoce tvrd a trnit sluba lidu, tomu oklamvanmu, podezvavmu lidu, se kterm se asto patn zachzelo a kter je naplnn hrzou z vlky a smrti."38 Stejn jako ve stedovku cestovali dominikni podhm Alp a Pyrenej a rozdmychvali sociln frustraci svou arodjnickou mytologi v intelektulskm hvu, pohyboval se Himmler a ostatn agittoi, erpajc z jedovatch pramen pangermnskch nakladatel, mezi sedlckmi komunitami Bavorska. Spoutvali a osedlvali si strach prostho lidu propagovnm dmonologie ida a pokud meme Himmlera brt za pklad, potom tak inili s hrozivou upmnost. Himmler tehdy psobil v oblasti severn od Mnichova mezi Landshutem a eznem. Pedchozho tdne byl navtvit Rhma v stadelheimskm vzen. Pinesl mu vtisk Grossdeutscher Zeitungu - zakzanho Vlkische Beobachteru pod novm jmnem - a nkolik pomeran. Hovoili spolu dvacet minut. "Skvle jsme si popovdali, dosti oteven," zapsal si do denku. "M stle svj smysl pro humor a zstv i nadle dobrm kapitnem Rhmem."39 To bylo jedenct dn ped zatkem procesu s Rhmem, Hitlerem a dalmi vedoucmi osobnostmi pue. Himmler byl zejm v centru dn, i kdy v podzen roli. Protoe byl nezamstnan, bydlel v Mnichov s rodii, a nebylo to pro nj snadn. Mna se ji stabilizovala, novm platidlem byla nov marka (Renten Mark), kter odpovdala 1 miliard starch paprovch marek. Dky tomu ji nebyl finann tlak tak akutn. Namsto toho vak nastoupily problmy spojen s jeho fanatickm zpalem pro prci v pangermnskm hnut. Dsledkem bylo, e pohrdal Bavorskou lidovou stranou, ke kter se stle hlsil jeho otec a vtina lid z jeho okol. Vzruen pedvolebn kampan jist rozpory jet zostovalo. Rodie krom toho nesouhlasili s tm, e se vnuje bezplatn politickm aktivitm, ani by si nael njak stl zamstnn. Himmler si dokonce v prbhu nora dopisoval s bvalm studentem tureck nrodnosti, kterho potkal za vysokokolskch studi, a tzal se ho, zda by mu nemohl pomoci najt vedouc msto na farm nkde v Turecku. Spojil se i se sovtskou ambasdou, aby zjistil, jak jsou monosti na Ukrajin. Jeliko nemluvil turecky, s rutinou pestal a zaal se uit francouzskou konverzaci, je pochybn, nakolik vn se o tyto monosti zajmal.

Je vak jist, e v t dob pemlel o odchodu z Nmecka, pipravoval si sv nacionalistick projevy pro propagan cesty na venkov a pravdpodobn tak psal lnky. Jeden z nich vyel ve venkovskch novinch a zejm nebyl jedin. Stle rd diskutoval o svch oblbench tmatech, kdykoli se setkal s naslouchajcm partnerem. Den pot, co si peetl pbh o sadistickm knzi a Hj rozkoe, kdy cestoval po vesnicch se svmi projevy, si "vten" pohovoil s ptelem: Vra v Boha, nboenstv, nboensk pochybnosti (neposkvrnn poet apod.), zpov, nzory na souboje - krev, pohlavn styk, mu a ena (rd by se vyzpovdal, ale nedoke uvit v njak dogma: take je to nemon, pesto po zpovdi tou, nebo povauje za zbabl pozvat knze a na konci ivota). To je velmi sprvn stanovisko.40 Pt tden zaal proces, kter z Hitlera, do t doby mimo Bavorsko tm neznmho, udlal na nkolik tdn osobnost nrodnho, ne-li mezinrodnho vznamu. On, Ludendorff, Rhm a mnichovsk policejn f Phner byli spolu s dalmi pti organiztory pue obvinni z velezrady. Ti korunn svdci, von Kahr, von Lossow a von Seisser, mli zjem utajit asi tolik skutenost co sami obvinn. Bavorsk ministr spravedlnosti dr. Franz Grtner sympatizoval s jejich cli, stejn jako patrn cel bavorsk soudnictv, a tak byl "proces jen o nco vc ne frakou pro Berln."41 Hitler se chopil hlavn role a hrl ji, jak nejlpe uml a tak, aby mu obecenstvo rozumlo. Jeho hlavnm clem vdy bylo, jak prohlsil ve vnivm zvrenm projevu, zniit marxismus: "Tento kol splnm." O mladch much, kte padli ped Feldherrnhalle "se jednoho dne bude kat: Tito mui tak padli za osvobozen otiny.'"42 O armd - Reichswehru - prohlsil, e je rd, e nestlela ona, ale pouze policie. "Reichswehr stoj stejn neposkvrnn jako kdykoli dve. Jednoho dne pijde hodina, kdy bude stt po naem boku, dstojnci i vojni."43 Rozsudek byl vynesen 1. dubna: Hitler, Phner a dva velitel polovojenskch jednotek byli odsouzeni k trestu odnt svobody na dobu minimln pti let a k pokut 200 marek, mohli vak bt proputni na zklad jejich vlastn zruky po 6 mscch. Trest si mli odpykat v pevnostnm vzen. Rhm a ostatn (s vjimkou Ludendorffa) byli odsouzeni na patnct msc a k pokut 100 marek, ale proti vlastn zruce mohli bt proputni ihned. Ludendorff byl aloby zprotn. Korespondent londnskch Times psal: "Mnichov se chichot rozsudku, kter je povaovn za skvl aprlov vtip."44 D se pedpokldat, e Himmler stl v davu tsncm se ped soudn budovou a provolval slvu, kdy se usmvajc a uklnjc Hitler objevil v okn. "Proces v kadm ppad prokzal," pokraoval korespondent Times, "e spiknut proti stav e nen v Bavorsku povaovno za vn zloin." Vzen v pevnosti bylo mnohem lehm rozsudkem ne bn uvznn. Jedinm trestem byla ztrta svobody pohybu. Jinak vedl Hitler a jeho ptel pjemn, ba dokonce luxusn ivot na starm hrad Landsberg, kde si mohli odpoinout od stresu kadodennho aktivnho politickho ivota. Hitler tu zaal diktovat sv pamti, kter vyly v ptm roce pod nzvem Mein Kampf (Mj boj). Jeden z jeho nejblich pomocnk, Rudolf Hess, kter se vrtil z Rakouska, kde se po pui njakou dobu skrval, byl za ast na ppravch pokusu o pevrat odsouzen ke kratmu trestu a zaal pro Hitlera pracovat jako jeho tajemnk. Hess byl synem prosperujcho nmeckho obchodnka v Egypt. V roce 1914 narukoval dobrovoln do armdy a a do konce vlky slouil u 16. bavorsk p divize, stejn jako Hitler. Doshl hodnosti poruka a po vlce se pihlsil na univerzitu v Mnichov, kde zaal studovat ekonomii. Dostal se tam pod vliv profesora Karla Haushofera, armdnho generla, kter byl prkopnkem nov vdeck disciplny, tzv. "geopolitiky" neboli politickho zempisu. Jako vojk a pangermnsk stoupenec Heinricha von Trietschke a H. S. Chamberlaina vkldal Haushofer do svho pedmtu tehdej nacionalistick nzory zahalen v biologickch obrazech a pmrech. S Haushoferem pomohl Hess Hitlerovi dt politickm argumentm Mein Kampf akademick ntr. Hitler se s Haushoferem rozchzel pinejmenm ve dvou zkladnch bodech. Pro Haushofera byl biologickm zkladem stt, pro Hitlera to byla rasa. Jeliko povaoval idy za bacil ohroujc rasovou istotu, byl pro Hitlera antisemitismus stejn fundamentlnm prvkem jeho svtovho nzoru jako antibolevismus (bolevismus podle nj ostatn inspirovali id). Haushofer nebyl rasistou v tomto smyslu, pienil se dokonce do idovsk obchodnick rodiny. Liili se tak podstatn v nzoru na to, kter zem by se Nmecko mlo snait dobt. Haushofer navrhoval taen do jihovchodn Evropy za spoluprce s Ruskem a souasn dobvn kolonilnho zem mimo Evropu v souti s Velkou Britni. Hitler povaoval za nejvt chybu nmeckch sttnk ped prvn svtovou vlkou, e si zneptelili Londn, pustili se do boje s jeho nmonictvem a pokusili se naruit hegemonii britskho kolonilnho panstv. Obhajoval dohodu s Britni, kter by j ponechala volnou ruku v zmo, zatmco Nmecko by mlo voln

ruce na evropskm kontinent, aby zatlailo Rusko a kolonizovalo vchodn Evropu. Neuvdomoval si, jak vytrvale se o uskutenn takov politiky snail csav kancl Bethmann-Hollweg ped prvn svtovou vlkou a jak jeho snaen vdy ztroskotalo na jednoduchm faktu, e britsk zjmy odjakiva vyadovaly rovnovhu sil v Evrop. Jakmile by se toti vytvoil jednolit mocensk blok, pirozen by se snail zskat jej zmosk teritoria bez ohledu na jakkoli pedem dan zruky a sliby. To bylo vdy hlavnm axiomem britsk politiky, nebo rovnovha sil v Evrop pedstavovala zkladn pil jejch zjm. Hitler se mlil, kdy se domnval, e ho me obejt. Mein Kampf pedstavuje Hitlerovy cle, kter se nikdy nezmnily. Prostedky k jejich dosaen byly mon oportunistick, ale motivace a cle jeho politiky zstaly v podstat tyt a do konce. Objasnili je ti, kdo mli as a vytrvalost prokousat se touto nestravitelnou przou. Nebylo jich mnoho, i nadenmu Heinrichu Himmlerovi to trvalo asi osmnct msc. Nakonec doel k zvru, e kniha obsahuje "neobvykl mnostv pravdy", ale prvn kapitola o Hitlerov mld "m mnoho slabch mst".45 Hitlerovy enick vkony pi procesu a to, jak o nich psal tisk, mlo na udlosti vt dopad. Jeho venosti se pit, e pethla mnoho hlas tradin konzervativnch, katolickch a liberlnch voli do nacionalistickho tbora jak v zemskch, tak v celonmeckch volbch na jae toho roku. V kadm ppad podpoily ni stedn vrstvy, kter za inflace ztratily sv spory, obchody, podniky a ivnosti, spolu s rolnky vc nrodnsocialistick politiky a v zemskch bavorskch volbch se Nrodn sociln blok stal druhou nejsilnj stranou se sedmncti procenty hlas. V celosttnm mtku zskala bval nacistick a nacionalistick uskupen severnho a jinho Bavorska (spojen v National Socialist Freiheitsbewegung Nrodnsocialistick hnut svobody) 32 kesel v Reichstagu s piblin 6 procenty hlas. Jeden z organiztor tohoto uskupen, kter byl zvolen do Bavorskho zemskho snmu, se zakrtko stal rozhodujc osobou v Himmlerov ivot. Byl to bval pedk nacistick strany a organizace SA v Dolnm Bavorsku Gregor Strasser. Stejn jako Hitler a Hess strvil celou prvn svtovou vlku na front, v jeho ppad u 1. bavorsk p artilerie, byl poven z vojna a skonil jako poruk v zloze s poetnmi vyznamennmi a eleznm kem I. a II. tdy. Do vlky odeel s nejasnmi socialistickmi sklony intelektuln inspirovanmi jeho otcem, nim bavorskm ednkem, a zt proti bohatm lidem a lecht. Chtl se stt lkaem, ale nakonec musel bt lkrnkem, protoe otcv plat nestail na studium medicny. Vlen zkuenosti jen upevnily jeho nespokojenost. Kamardstv v zkopech, na kter vzpomnal jako na nejlep vc ve svm ivot, ho inspirovalo k pedstav, e spolenost me bt tak uspodna do podobnch lini, kde o postaven lovka rozhoduje vkon, ne tdn pvod nebo privilegia. Svj cl definoval jako pravdiv socialistickou spolenost. Jak na "takzvanou demokracii", tak na marxismus pohlel jako na pomcky mezinrodnch idovskch finannk slouc k podkopn ekonomick nezvislosti nrod.46 Pravdpodobn si sm jen mlo uvdomoval, nakolik byly jeho nzory podmnny pangermnskou nacionalistickou propagandou, spe ne vlastn vlenou zkuenost nebo pvodem. Byl jednoduch a naivn, siln ve sv nrodn hrdosti, pm, nebojcn, naden, pracovit a pirozen organiztor a vd typ. Nebyl myslitel, jeho "socialismus" nikdy nepeshl pejat slogany a nostalgii po rovnosti a lidskosti zkop penesen njakm zpsobem do bnho ivota. V roce 1919 slouil Strasser jako velitel roty ve Freikorpsu pod vedenm von Eppa a pomhal osvobodit Mnichov od komunistick vldy. Potom sloil zvren zkouky a stal se lkrnickm asistentem. Nadle se aktivn astnil innost v paramilitrnch a veternskch organizacch. V roce 1920 se oenil a v ptm roce otevel vlastn lkrnu v Landshutu. Nen jasn, jak se mu podailo sehnat kapitl v obdob vysok inflace, akoli tehdy jet nebyla zdaleka tak vysok jako pozdji. Nev se tak, kdy vstoupil do nacistick strany, ale pravdpodobn to bylo na podzim roku 1922. Na jae 1923 se stal velitelem SA v Dolnm Bavorsku a prokzal, e je vynikajc organiztor. Akoli se pmo neastnil hlavnho dn pi pui 8. listopadu, dovedl sv mue v noci k mostu pes Isaru a hldal ho a do t doby, ne se dozvdl o zhroucen pokusu o pevrat odpoledne 9. listopadu. Je pro nj charakteristick, e potom sv mue odvedl za zpvu vlasteneckch psn na hlavn ndra a odjel s nimi vlakem zpt do Landshutu. Pot se angaoval pi spojovn nacionalistickch skupin pro jarn volby roku 1924, a byl v noru zaten pro agitovn ke vstupu do zakzan nacistick strany. Pipojil se k Hitlerovu kuckmu krouku v pevnosti Landsberg a po svm zvolen do Landtagu byl proputn. Strasser potom spojoval sv povinnosti poslance Landtagu s vedenm nacistickch skupin a organizac SA v Dolnm Bavorsku. Kvli zkazu nacistick strany slouil pod praporem Nrodnsocialistickho hnut svobody. Cestoval po celm Nmecku, aby se napojil na dal nacionalistick skupiny a promlouval na jejich schzch. Zhy proto

poteboval njakho asistenta, kter by se staral o kancel, a v ervnu zaal shnt tajemnka na pln pracovn vazek. Vybral si Himmlera. Pravdpodobn se s nm ji pedtm setkal, nebo Himmlerovi byli v Landshutu samozejm dobe znmi a Heinrichova pedvolebn innost jej asto pivdla do Strasserovy oblasti. Je tak mon, e Himmlera doporuil Rhm. Jist je, e si Strasser nemohl vybrat lpe. Nejene Himmler sdlel jeho vniv pesvden, bavilo ho paprovn a rd dlal podek ve slokch a poadach. To se nauil u za sv prce pro studentskou organizaci, navc se doma nauil jak tak pst na stroji a ml vlastn motocykl, co mu umoovalo navtvovat i vzdlenj msta okrsku. Zd se, e kdy toto msto pijal, nikomu o tom neekl a prost zmizel z Mnichova. U devt msc byl bez prce a nco z jeho povahy i zoufalstv jeho rodi se d vyctit z dopisu, kter mu v t dob zaslala Mariele Rauschmayerov a k nmu pipojila ji zmnnou vzpomnku na listopadov pu: Na dost Tv matky jsem se zeptala svch znmch ve Wolfeggu, zda tam teba nen nco (ve smyslu zamstnn) pro Tebe. Bohuel jsem dostala jenom zporn odpovdi. Pinejlepm jsou tam voln pouze ni msta na editelstvch obou statk ... Na tyto je Herr H. pirozen pli mld a navc mu zatm schzej praktick zkuenosti. ...pi Ti rda, jenom abych se zeptala, co pesn hled. V kadm ppad na Tebe (a potamo na mne) bude myslet Herr dr. Kuchtner, kdyby o emkoli uslyel. Nebu Heinrichu dtinsk a rozmrzel, e j, "takynacistka", T beru pod sv kdla! Herr dr. Kuchtner je nzoru, e je velikou vhodou bt mm chrnncem... Nebo sis snad mezitm nco nael? Byla bych tomu rda, protoe vm, jak to je tak dlouho hledat a nic nenachzet. Lid nemaj tuen, jak je to pro n ztrta, e jsou bez Heinricha Himmlera! A to jednou vejde ve znmost, pak se, draz, mjte na pozoru! ...ale jednu vc si peji: aby ses nechtl tak lehkovn vydat do ciziny, kde se takov okovy nedaj setst tak snadno. Po pozdravech od Himmlerovch ukonila dopis nsledujcm rozlouenm: Tob samotnmu - pokud to mohu ci - optimistick "Heil!". To se samozejm tk Nmecka a Tebe, kdy u zase tm pracuje. Na ptelstv! (I kdy t nkdy trochu tvu!) Maria R.47 Z tohoto dopisu se zd, e jeho rozhodnut pracovat pro Strassera mohlo bt zoufalm inem, stejn jako pozitivnm potvrzenm jeho idel. Pinejmenm jsou v nm nznaky, e msce trpl nerozhodnost, a mon by byl pijal msto v zahrani, kdyby mu bylo nabdnuto. Avak i tato monost byla spe idealistickm snem, vezmeme-li v vahu jeho nedostatek praktickch zkuenost. V ptm msci se u Himmlerovch zastavil Ludwig Zahler. Bu mu nemohli, nebo nechtli sdlit, co Heini dl, jenom e bydl v Landshutu v pokoji nad lkrnou Hintermaier, co byl Strasserv obchod. Zahler mu tam poslal lstek s blahopnm k svtku "v upmn ve, e i Ty si brzy najde stl msto". Dodal: "Rd bych o Tob nco uslyel, ty uprchlku."48 Zd se proto pravdpodobn, e jeho pesthovn do Landshutu bylo poznamenno celkovou roztrkou s rodii. Alfredu Anderschovi ekl jeho otec, stoupenec Ludendorffa, a tedy dobe informovan o dn v hnut, e mlad Himmler se pohdal se "starm Himmlerem" a e ti dva jsou "neptel na ivot a na smrt".49 Himmlerv prvn ivotopisec Frischauer uvd - mon na zklad toho, co mu po vlce ekl Gebhard - e Heinrichv plat u Strassera byl 120 marek za msc. Profesor Bradley Smith uvd, e jeho plat nepesahoval 150 marek msn. Z toho se dalo st vyt a Himmler si musel pjovat. Jako jeden z prvnch mu pjil penze bhem prvnho msce v Landshutu jeho bval spoluk Falk Zipperer, kter tehdy pracoval v Mnichov pro filmovou spolenost. V srpnu Heinrichovi Falk napsal, e m sm pote a byl by vdn za navrcen pjky do konce msce, kdy zase obdr njakou hotovost. Dodal: "Teba mi nape, a nkdy bude mt chvilku pro sebe, co asi nebude nikdy..."50 Himmler navtvil Mnichov prvn tden v z, ale minul se s Falkem, kter byl na horch. Ten mu po nvratu napsal a litoval, e mu Heini nesdlil pedem, e jede do msta. Bylo toho tolik, co musel ci: v pedchzejcm msci se zasnoubil. Dopis pokraoval: A te, Heini, o tch mizernch penzch! Je pro mne velmi nepjemn se o nich zmiovat! Nepotebuji je pro sebe, ale mm nkomu zaplatit 50 marek a moc by mi pomohlo, kdybych je brzy mohl mt. Bylo by pro mne jednodu Ti je nakonec po nkolika tdnech poslat. Nevm samozejm, jak na tom momentln finann jsi. Pokud to nezvldne, nedlej si s tm starosti. Stailo by mi i 20 marek. Nemyslm tm nic zlho a do naeho brzkho shledn, na kter se velmi tm, mj star pteli, zstvm s mnoha srdenmi pozdravy Tvj oddan Falk.51 Na nkolika mlo fotografich z tohoto ranho obdob je Himmler huben a vyzbl a vypad velmi odlin od svch pozdjch podobizen z doby, kdy byl u moci. Jist ml tehdy velmi vyerpvajc pracovn dobu a za svou prci dostval velmi mlo, ale zakouel jist pocit naplnn. Jak napsal v srpnu, bavilo ho mt sm

na starosti organizan prci. Intenzita jeho zancen ho vak znovu pivdla do temnch nlad, e ostatn nechpou to, co jemu je jasn. Budoucnost vidl upmn pesimisticky. V srpnu ekl jednomu dopisovateli, e pracuje pro dlouhodob cl. Nicmn - a na tomto mst opt zaznv jeho star sebeltost a neobyejn nekonkrtn povdavost - "pokraujeme my nepoetn v tto prci, erpaje slu z neomezen lsky k otin ... je to nesobeck sluba velk mylence a velk vci."52 Hloubka jeho obasnho zoufalstv je zejm z dopisu, kter mu v t dob zaslala Mariele Rauschmayerov jako odpov na jeho list: Jednu vc u nechci st: Nmecko T zradilo? Ne, Heinrichu, Vy sami jste Nmecko a osvobozujete se. My jsme Nmecko a nememe takto t dl. Ostatn? Lza, Heinrichu, ale ne Nmecko. Filitni, kte jsou vichni stejn, ale ne Nmecko. A 9. listopadu ti, kte stli ped ministerstvem vlky T nezradili - ani ns. ...53 V celm svm dlouhm dopise ze zabvala vc, j se Himmler rozhodl pln vnovat. Snaila se vysvtlit, pro se ona sama nemohla dt pln do jejch slueb: Vdy jsem mla pocit, a sten to ctm i dnes, e jsem vt "nacistkou" ne tito lid. Te se Heinrichu asi smje, jasn T vidm, jak se blahosklonn smje nad mm bludem! Ale opatrn, mein Herr, kolik z Vs opravdu v, co nmectv ve svm nejplnjm smyslu znamen? Napklad Ritter, Tod und Teufel, Buch Treue atd. M zcela pravdu: hlavn vc je "BT". Ale kolik lid doopravdy je? Pro kolik znamen "BYT" v hnut pouze antisemitismus? Nebo opozici vi Bavorsk lidov stran?54 Obdivovala Ludendorffa, kterho slyela poprv mluvit v pedchzejcm roce, ale odpuzovali ji Esser a Streicher a varovala Himmlera, jak mlo je vc, kterm je mono bezvhradn vit: "To, co prosazuje Vae strana, je podle mne sprvn, ale nedoku se s n zcela ztotonit. Ty jsi jednm z bojovho oddlu, kter chce vysuit mol. Ale bahenn bli a arodjnice z mol jsou tak odporn lza, e s nimi nechci mt nic spolenho."55 Obrtila se k otzce "vzneen nmeck eny" a urit tm odpovdala na nco, co napsal v dopise: Kdy se mne nkdo zept, co m dlat, odpovm: vezmi sklenici a zava do n nejlep dvky, kter v Nmecku najde, aby zstaly istmi enami - tak budou mui, kte na n dnes nemaj as, jednoho dne vdt, kde mohou sv eny hledat. Mnoho jich nebude, nebo boj o existenci je dnes pro enu daleko t ne pro mue. ...jist bude nesnadn najt ty prav...56 Ujistila ho, e nmeck eny si uvdomuj, e budou chrnny, a sna se - i kdy mon ne vdy spn aby si to zaslouily, "to je asto tak boj." Himmlerovy sny se v tomto smru zjevn nezmnily. Je tak vidt, e ve svch nzorech nebyl osamocen. Cel dopis je zajmav tm, jak vrh svtlo na nlady mladch vzdlanch lid, kte byli vystaveni vlivu nordickho mtu mnostvm knih jako Ritter, Tod und Teufel a Buch Treue, o kterch se Mariele zmnila. Jej nzory vak zstaly v zsad vyven a varovn o belskch stvoench v bainch nacionalistick politiky je pmo jasnovidn. Mezitm vyvstaly dal zjevn dvody pro pesimismus ohledn budoucnosti hnut. Vlda veden Stresemannem pijala Dawesv pln, v jeho rmci byl v Reichsbank oteven vr na 800 milion marek, za kter Nmecko ruilo eleznic a nktermi prmyslovmi odvtvmi. V Berln se usadila mezinrodn komise dohlejc na dotyn odvtv, nmeck rozpoet a placen reparac. Akoli se tm zdnliv potvrzovaly Strasserovy nky, e zem je kontrolovna mezinrodnm burzovnm kapitalismem, nmeckmu hospodstv to zzran pomohlo a brzy zaaly mizet krizov podmnky, ve kterch vzkvtaly pravicov i levicov extremistick strany. Souasn se nacionalistick uskupen rozdlila do nkolika frakc, nebo Hitler byl jet ve vzen a jednotliv pedci mezi sebou soutili o moc. Pro udren nadje v budoucnost hnut bylo v t dob poteba mt silnou vru v jeho cle. Himmler tu vru ml. Podobn jako Brand vidl cestu do Kanaanu vedouc pout sebeobtovn. Poteboval tu pou a vli ji pejt. Strasserv bratr Otto pozdji popsal, jak se Gregor vyjadoval o svm "novm pobonkovi". Vzhledem k Ottovm nepjemnm zkuenostem s NSDAP se d oekvat, e jeho vzpomnky jsou zkreslen - zcela jist je velmi nepesn v datech - ale nsledujc popis Himmlera zn pravdiv: "Pozoruhodn chlapk. Pochz ze siln katolick rodiny, ale o crkvi nechce ani slyet. Vypad jako vyhladovl krtek. Ale bystr, to Ti eknu, neuviteln bystr. M ... motocykl. Cel den je na cest - z jednoho statku do druhho - od vesnice k vesnici. Od t doby, co ho mm, se nae zbran daly opravdu do podku. Je to dokonal vyzbrojovac poddstojnk. Navtvuje vechna tajn skladit."57 Pokud je vzpomnka Otto Strassera pesn, pak se Himmler rozeel s crkv jet pedtm, ne pijal u jeho

bratra msto, nkdy mezi 17. norem, kdy si zapsal, e slyel v mnichovsk katedrle krsn kzan, a ervencem 1924. Je mon, e jeho rozchod s crkv byl doprovzen i rozchodem s rodii. Na druh stran naden poznmky k nietzschovskm a protikesanskm mylenkm, kter nael v Gntherov knize Ritter, Tod und Teufel nebo v Millerov knize Ultramontanes Schuldbuch, napsan v beznu by mohly znamenat, e s crkv se rozeel u dve, a to nsledn napomohlo jeho rozchodu s otcem. A u to bylo jakkoli, Gregor Strasser se podle vzpomnek bratra Otty ptal sm sebe, pro bere jeho nov sluha svoji prci tak vn. Pital to tomu, e Himmlerovi velmi chybla aktivn sluba. "Nyn se jist sna vynahradit svj nedostatek s dvojnsobnm zancenm."58 To souhlas s Himmlerovmi zpisy tkajcmi se njak aktivn vojensk sluby ve vlce. V jnu 1924 byl Reichstag rozputn a zaala nov volebn kampa. Himmler opt enil a objdl venkovsk komunity ve svm okrsku. Z tto doby se nedochovaly dn zznamy jeho projev ani jeho denky, jenom pozdj e a lnek z roku 1926. Oboj je o idovskm vykoisovn a zotroovn dlnk kapitalismem. O stejnch vcech hovoil v pedchoz volebn kampani v roce 1924, take se d soudit, e hlavn tmata jeho projev se nemnila. Nepochybn tak hovoil o nahrazen idovskho "ducha penz" idealizovanou verz starogermnskch sobstanch komunit, protoe nepodepsan koncept eseje v tomto duchu z on doby, nebo z roku 1925, psan na stroji, se nael mezi jeho psemnostmi.59 A mylenky tohoto druhu tak samozejm odpovdaly Strasserovm mlhavm interpretacm "nrodnho socialismu" v opozici proti "mezinrodnmu socialismu". V roce 1925 Gregor Strasser prohlsil: "Namsto vykoisujcho kapitalistickho ekonomickho systmu chceme opravdov socialismus udrovan pi ivot ne bezduchou idovsko-materialistickou perspektivou, ale upmnm, obtavm a nesobeckm starm germnskm smyslem pro spoleenstv, pro dvod jeho existence a ctn."60 Nikdo u se vn nezabval tm, co tato slova konkrtn znamenaj nebo jak by takov pln ml bt uskutenn v modern, prmyslov spolenosti. Himmler rozvdl tma nvratu lidu zpt k pd v kontextu rasov hygieny. Na potku jna etl zrove dv knihy. Jansenovu Das Buch Liebe, kterou charakterizoval jako "ndhern chvalozpv na nordickou enu ... ideln obraz, o kterm my Nmci v mld snme a jako mui jsme hotovi pro nj zemt..."61 a svazek vydan dvojic stoupenc pangermanismu Schutz-und-Trutzbund pod nzvem Eine Unbewuste Blutschande (Nevdom zneuctn krve). Tuto knihu povaoval za "podivuhodn dlo ... prkopnick prce". Zdraznil "zejmna posledn st, vysvtlujc, jak lze znovu vylepit rasu".62 Pedtm si peetl knihu o chovu zvat. Volby konan 7. prosince byly pro nacionalistick hnut katastrofou. Poet jeho voli klesl o vce ne polovinu a v Reichstagu pro jeho poslance zstalo pouhch dvanct z pvodnch ticeti dvou kesel zskanch v jarnch volbch. Jedno z nich bylo vyhrazeno pro Gregora Strassera. Kdy bylo vnitn nejednotn hnut odsunuto na okraj politickho spektra, propustily bavorsk ady Hitlera. Ml se dostat na svobodu ji 1. jna, kdy vyprela estimsn lhta, ale internace byla prodloueno na zklad jeho spojenectv s Rhmem, kter v t dob budoval celonrodn polovojenskou organizaci Frontbann. Po proputn se zdl Hitler po slab podpoe jeho stoupencm ve volbch natolik nekodnm, e ady zruily zkaz NSDAP. Je tak mon, e jeho zastnci v bavorsk hierarchii mli za to, e nacist jsou potebn jako kladivo na socialisty (SPD) a komunisty (KPD). Toto vysvtlen se zd pravdpodobnj, nebo zmnn dv strany se tily masov podpoe a dlily se mezi sebou o vtinovou st hlas dlnk. Te, kdy byl Hitler na svobod, staly se hlavnm bodem jeho programu arvtky o moc uvnit hnut. Hitler nemohl potebovat aliance. Byl fascinovn Mussoliniho faismem v Itlii a chtl podobnou monolitickou stranu, kterou by vedl. Diktoval mu to i jeho egocentrismus. Klovou postavou, kter mu pomohla sjednotit vechna rozttn seskupen pod jeho velen, byl Gregor Strasser. Byl nejvkonnjm politickm enkem, ml vliv a ctu v severonmeckch skupinch, kter se snail vychovvat. On a Heinrich Himmler ve sv oblasti vytvoili modelovou organizaci nazvanou Gau - starogermnskm slovem pouvanm stranou (pozn. pekl.: vznamem odpovd eskmu "upa"). Hitler se setkal se Strasserem soukrom v polovin nora 1925 a Strasser souhlasil, e jej bude podporovat. Vysvtlil mu vak, e piel jako spolupracovnk (Mitarbeiter) a ne stoupenec (Gefolgsmann), co by nebylo mon, kdyby Strasser zstal v Mnichov. Bylo tak dohodnuto, e Strasser, kter se sthoval do Berlna, aby se tam chopil svho poslaneckho kesla v Reichstagu, bude mt voln ruce pi organizovn reformovan strany na severu. S hlavn dohodou v kapse zorganizoval Hitler masov shromdn vech frakc na mst sv nedvn porky, v Burgerbrukeller. Jeden z lid, kte podporovali Hitlera finann, popsal nladu vytvoenou jeho proslovem nsledovn: "eny plakaly, dav se zezadu tlail... mui, kte byli pedtm nesmiitelnmi nepteli, vychzeli na pdium a potsali si rukama..."63 A tak se pod Hitlerovo veden sjednotily jednotliv frakce - alespo na chvli - dky jeho schopnosti ovldat

svou e masy. Posluchai proli samozejm uritou autoselekc. U sm fakt, e patili k extrmistick organizaci znamen, e mli urit emotivn poteby. Jednou z nich byla jist poteba silnho veden. Hitler ho poskytoval. U vyrovnanjch jedinc neml v t dob takov spch. Nrodnsocialistick svobodn hnut, pod kterm se pvodn nacistick seskupen sdruovala za trvn zkazu NSDAP, bylo ji na potku toho msce rozputno. Vtina z nich se nyn jednodue vrtila pod nacistick prapor do pvodn struktury jednotlivch Gau a pod veden pvodnch ldr. Heinrich Himmler se tak stal znovu lenem nacistick strany, tentokrte v oficiln funkci zstupce Gauleitera Dolnho Bavorska.64 Tato pozice mu propjovala znanou dleitost, nebo Gauleiter Strasser trvil vtinu asu organizovnm severonmeckch Gaue a zbytek v Reichstagu. Himmler byl de facto hlavn postavou v oblasti - jedn z nejdleitjch pro hnut. Ludecke nazval Doln Bavorsko "skutenm jdrem nov Hitlerovy strany, stedem druh epochy Hitlerova hnut".65 Ocitl se ve velmi vhodn strategick situaci a to hned z nkolika dvod. Byl nablzku stranickmu sted v Mnichov a velmi zce spojen se svm fem Strasserem, pes kterho udroval kontakt s nacisty ze stednho a severnho Nmecka, Josefem Goebbelsem, Karlem Kaufmannem, Erichem Kochem a mnoha dalmi, kte se pozdji stali vedoucmi stranickmi initeli. Krom toho mu jeho postaven umoovalo ukojit pirozenou touhu "bt v obraze", zprostedkovvat styky a spdat intriky mezi jednotlivmi frakcemi. Akoli byl v t dob vtinou chpn spe jako nedleit mal funkcion, zapsobil na hodn uitench spojenc svou inteligenc, organizanmi schopnostmi a fanatickm zancenm. Konen byl "nkm". Bradley Smith m za to, e Himmler se stal dosplm a svou prac pro stranu: "Teprve jeho role profesionlnho stranickho pracovnka mu pomohla pekonat problmy s vlastn identitou a stt se muem. Dospl Heinrich Himmler nikdy mimo stranu a jej ideologii neexistoval. Himmler byl nacismus."66 Pokud pijmeme tento nzor, vyhneme se problmu, jak mohl nkdo zjevn inteligentn a vzdlan vit nesmyslm, kter byly samotnou den strany, dle je it a uvdt do praxe. Jak se mohl mladk soucitn s vlenmi zajatci v Landshutu, s dvkami a starmi enami v nesnzch zmnit v chladnokrevnho vraha. Jeho vra nebyla intelektulnho rzu, ale citov, soust jeho samotnho. Nakolik se stala rysem jeho povahy, ilustruje dopis, kter napsal Kurtu Ludeckemu v roce 1925 a v nm se ho pt na jeho nzor na projekt, kter m v hlav u njakou dobu. Chtl "zveejnit jmna vech id a jejich kesanskch ptel v dolnm Bavorsku". Ptal se na nzor Ludeckeho pro jeho "velk zkuenosti ohledn idovsk otzky" a "znalosti boje proti idm v celm svt".67 Ludecke ukzal dopis Strasserovi a v ertu navrhl, aby vzal Himmlera s sebou do Berlna. Mohl by sestavit seznam tamjch id. Podle jeho vyprvn se Strasser zasml. "To je cel on. Kadho lovka, kter nemysl' nacisticky m za ida nebo idovskho pomahae, jezuitu nebo zedne. Je mi oddan a pouvm ho jako sekrete. Je velmi ctidostiv, ale s sebou ho nevezmu - vte, nen moc do svta."68 V zim roku 1926 potkal Himmler svj idel eny. Bylo to v bavorskch lznch Bad Reichenhall, nebo (podle Otto Strassera) v Berchtesgadenu. Chtl se ped patnm poasm uchlit do hotelov haly a kdy setsal z klobouku tajc snh, postkal ji a mlem do n vrazil. Jmenovala se Margaret, zkrcen "Marga". Bratr Gebhard ekl Himmlerovu druhmu ivotopisci Fraenklovi, e Heinricha na n pitahovaly jej vlasy.69 Byly blond a jej oi byly modr. Nejspe na nj udlala dojem jako vpravd rijsk ena, i kdy ka jej tve a postavy se hodila spe do Wagnerovy opery ne k idelu nmeckho enstv vyjdenho v knize Ritter, Tod und Teufel. Pitahovala ho tak duchovn. Nakolik pizpsobila sv nzory jeho naden, se meme pouze dohadovat. Bylo j ticet tyi let, byla tedy o osm let star ne on. Jej otec vlastnil velk pozemky v Goncerzevu v Zpadnm Prusku, dnenm Polsku. Mla za sebou krtk manelstv, kter skonilo rozvodem, a jako kvalifikovan zdravotn sestra vlastnila soukromou kliniku v Berln, kterou otevela za penze svho otce. Nedvovala tradin medicn a zajmala se vce o homeopatii, hypnzu a star lidov bylinksk pedpisy. Akoli se usadila v Berln, jen byl podle Himmlera stokou dekadence, sdlela jeho nzory o dobrm ivot na venkov do t mry, e byla ochotna prodat svoji kliniku a koupit malou usedlost, kde by s nm ila a pracovala. Byla to schopn ena. Pot, co si uvdomila, nakolik na nj zapsobila, postarala se o nmluvy, kter probhly z vt sti prostednictvm dopis. Himmler, nanejv pedantick a prudrn mlad mu, se stal jejm "rozpustilm milkem". Podle Otto Strassera jej svedla. Panuje veobecn shoda, e byla prvn enou, se kterou navzal sexuln vztahy. "A bylo naase!" ekl Otto, kdy se mu Himmler v roce 1927 v Berln svil.70 Himmler neml mnoho, co by j nabdl. Jeho plat se po jejich satku v ervenci 1927 zvil na 200 marek msn, ale to stailo st pro jednoho. Jeho vyhldky byly beztn. Strana se ocitla v pustin a

zaslben zem byla v nedohlednu. Pesto ho chtla a on chtl ji. Tou dobou pracoval v sted strany v Mnichov. Peel tam v z 1926, kdy byl Gregor Strasser jmenovn fem propagandy - v nadmutm stranickm argonu skm vedoucm propagandy. Strasser Hitlerovi navrhl, e propaganda potebuje vce koordinace z centra, ale protoe svoji hlavn roli vidl v cestovn a projevech, zstala koordinace na jeho asistentovi Himmlerovi, kter byl jmenovn zstupcem vedoucho propagandy. A tak si za penze stren Margou za kliniku v Berln koupili pozemek s domkem u vchodnho mnichovskho pedmst Waldtrudering. Podili asi 50 slepic a njak sazenice. Plnovali, e si k jeho platu pilep prodejem vajec a toho, co vypstuj. Pravdpodobn si nevydlali mnoho, nebo v dochovanch dopisech z t doby se opakovan objevuj zmnky o finannch problmech. Jist je, e po dostavb kurnku nechal Himmler cel hospodstv na starost Marze. Pi pechodu do Mnichova se nezbavil svch povinnost zstupce Gauleitera. Zstal ve funkci, pouze pesthoval kancel do msta. Jeho koly tkajc se propagandy byly jen jaksi navc. Ml za povinnost organizovat enky, sestavovat jejich itiner a zajiovat ochranu ped "rudou" opozic. Krom toho distribuoval plakty a letky a sm jezdil a enil. Jeden z nejschopnjch mladch enk, dr. Josef Goebbels, si do svho denku 30. jna 1926 poznamenal: "Zwickau. Himmler, tlachy, spal."71 Jet dve v tom roce se s Himmlerem setkal v Landshutu a zaznamenal si svj dojem: "pjemn chlapk a velmi inteligentn. Lb se mi."72 Pozdji, kdy byl u moci, vykldal Himmler rd dlouh historky o "asech boj". Jedna z historek, o kter ml za to, e si zaslou nesmrtelnost, a kterou nechal zapsat svou sekratkou a zaloit do zznam, byla o Gauleiterovi Stierovi, jen Himmlerovy poskytoval ubytovn, kdy agitoval v okol Halle. Stier hodn pil. Kdy byl nad rnem opil, vyrel na tah mstem a stlel revolverem do poulinch lamp. Ve stran platil tehdy psn zkaz noen zbran. Mstn policajt ml pochopen, ale ekl, e neme takov chovn dlouho tolerovat. Stier nebyl ozdobou strany.73 Jin Gauleiter, u kterho Himmler pespval, byl nkdej nmonk Viereck. Jeho manelka pracovala jako modistka, aby ho uivila, zatmco on se staral o sv Gau. Himmler dostal u Viereck k veei zkaen Leberwurst. Zda to poznal a sndl ho ze zdvoilosti jako Julius Caesar, nen jasn. Jist je, e si zkazil aludek, a druh den veer, kdy vstval, aby pronesl svou e na svolanm mtinku, stle jet trpl. Dlouho pedtm nemluvil ped plnm slem a publikum mu zaalo plavat ped oima. Sebral vechny sv sly, pedasn zakonil projev a vrtil se na sv msto - jak uvedl pi vyprvn historky, nechtl, aby komunist vidli, jak se nathne jak irok tak dlouh na podlahu.74 Takov byli lid ze skromnch pomr, kte tehdy ve stran tvoili drtivou vtinu len i funkcion. Zcela rozdln zzem, vy vzdln, setlost, znalost "literatury" a jeho schopnost zachzet se slovy poskytovala Himmlerovi ped tmito "dlnky strany" velikou vhodu, co muselo bt uitenou kompenzac jeho nejistmu a sebezraujcmu egu. Adolf Krebs, len strany pozdji vylouen pro sv nezvisl nzory, ekl, e Himmler pedstral "ostentativn hrub a lidov" chovn.75 Vtina pamtnk zdrazuje jeho pedantick, nadazen zpsoby, take se tmto zpsobem nepochybn pizpsoboval svmu okol. Konen doshl pocitu, e nkm je, a k tomu mu krom stranick ideologie nabzejc ivotn cl, po nm prahl, pomohla tak jeho obratnost ve spolenosti spolu se samotnm lenstvm ve stran, se kterou se tak proto pln ztotonil. Obsah jeho projev se nikdy pli neliil. Jako pklad me slouit lnek, kter napsal v dubnu 1926 pro Strasserv list Briefe redigovan Goebbelsem. Zabval se o ponurmi vyhldkami zemdlc. Za jejich zoufalou situac bylo teba hledat idovskho supa, pomalu, ale systematicky stlaujcho cenu pdy. A klesne na "cenu starho haraburd", bude vykoupena burzovnm kapitlem: A dojde k tto pohrom a podstatn st nmeck pdy bude v idovskch rukou, neporoste na n jedin obiln klas. Bez ochrany nmeckho zemdlstv bude vydna zcela na milost a nemilost potravinovmu trhu. Potraviny pak nebudou k dostn za dnen snen ceny, ale ceny budou vyhnny do astronomick ve. Je zjevn, e (pro ida) nen vhodnjho obchodu ne potravinovho, nebo bez jdla nemohou lid bt.76 Strasserv ivotopisec Peter Stachura pit Himmlerovi, e "vytvoil v uritch oblastech saturan metodu propagandy, kter se brzy stala puncem innosti NSDAP".77 Krom sv prce v oblasti propagandy a povinnost ve svm Gau byl Himmler Gaufhrerem spolku Artamen pro Bavorsko78, oficilnm stranickm zmocnncem (Verbindungsmann) pro tuto organizaci a redaktorem mstnho vlkisch asopisu, Kurier fr Niederbayern. Jako by to nestailo, stal se tak zstupcem velitele nedvno zaloen organizace Schutzstaffel-SS. SS vzniklo za zmaten situace na potku roku 1925, hned po Hitlerov proputn z landsbersk pevnosti. SA bylo tehdy ve vtin nmeckch zem zakzno a pelo do podzem pod zstrkou gymnastickch

sportovnch klub, vtinou zalennch do Rhmovy organizace Frontbann. Hitler podal Rhma, aby Frontbann zalenil opt do strany, ale poadoval podzen paramilitrn sloky politickmu veden. Po ztroskotn rznch pokus o pevrat doel toti k nzoru, e moc se d zskat jedin ve volbch. Rhm za tchto podmnek odmtl. Jeliko bylo nezbytn mt siln mue na ochranu stranickch mtink ped "rudmi" toky, povil Hitler svho osobnho strce a idie Julia Schrecka - v t dob pobrajcho stejn plat jako Himmler, 200 marek - kolem sestaven podobnch ochranch drustev, Schutzstaffen, ve vech okresech. Kad z nich se mlo skldat z osmi a deseti vybranch mu ve vku od dvaceti t do dvaceti pti let, mohutn tlesn konstituce, zdravch, kte v dan oblasti ili nejmn pt let a nebyli pravidelnmi pijky. Hned od potku na n bylo pohleno jako na elitu, za kterou se tak povaovali.79 Jako uniformu mli nosit obvyklou hndou koili a ernou vzanku se stbrnm odznakem ve tvaru lebky a hnt, kter pvodn nosila Hitlerova Stabswache, str hlavnho stanu, v roce 1923. Stejn odznak nosila tak Stosstrupp Hitler - dern jednotka, kter se zastnila mnichovskho pue. Lebka se zkenmi hnty byla pouvna dokonce ji dve, jako znak jednotky SA veden Kurtem Ludeckem. Tehdy byla umstna na pan psce uprosted svastiky. Tento odznak a ern barva, kter zstala barvou SS, a jin odstn by tko vyjadoval nladu a smovn nacistick strany samotn lpe, mohly vzbuzovat rzn psychologick implikace, motiv lebky byl vak vyvtlovn jako vraz odhodln slouit a do smrti. Jako zstupce Gauleitera v Dolnm Bavorsku Himmler vedl a organizoval jednotku SS ve sv oblasti - jeho osobn slo bylo 168. Se svmi mui se zastnil druhho sjezdu strany ve Vmaru 4. ervence 1926, na kterm Hitler jmenoval Josefa Berchtolda na znamen pocty velitelem neboli Reichsfhrerem SS. Zrove mu pedal tzv. "Krvavou zstavu", prapor nesen k Feldherrnhalle za mnichovskho pue v listopadu 1923. Himmler pozdji napsal svmu stranickmu kolegovi: "stranick den byl, jak ses asi mohl dozvdt z tisku, skvlou demonstrac."80 Z tho dopisu vyplv, e ml stle jet finann problmy: "Nanetst jsem si teprve dnes uvdomil ... e jsem si od Tebe pjil 20 marek na cestu. Pevdm Ti je pmo z naeho potovnho tu. Promi mi, prosm, moji nedbalost a pijmi tak dky za pomoc v nouzi', kterou jsi mi mnohokrt poskytl..." Zakonil svm obvyklm pehnan srdenm a zdvoilm stylem, kter pouval pi dopisovn s kolegy a znmmi: "Nejuctivj pozdraven ven pan matce a pan manelce a oddan nmeck pozdravy, V navdy oddan Heinrich Himmler. Panu synovi zvltn pozdrav!"81 V nsledujcm roce 1927 se Reichsfhrerem po Berchtoldovi stal jeho zstupce, Erhard Heiden, a na podzim byl jeho zstupcem jmenovn Himmler. V t dob ji pracoval v sted strany dvanct msc a Hitler ml pleitost vimnout si jeho organizanch schopnost, horlivosti a fanatickho pesvden. Nen znmo, kdy se poprv setkali ani dn detaily o jejich vztahu v tomto obdob. Hitler ml vak neomyln nos na lidi, kte ho slep nsledovali, a z Himmlerovy pozdj pmo bzliv cty k "nejvtmu mozku vech dob" se proto d soudit, e tento obdiv a ctu zskal u v ranm obdob v Mnichov. Hitler dokzal toti fascinovat ty lidi, kte ztrceli schopnost jakhokoli kritickho pohledu, a u to bylo proto, e potebovali uvit (jako Himmler), nebo proto, e pochzeli ze spoleensk vrstvy nepivykl na jakkoli vmny nzor. zk okruh jeho blzkch, je s nm byli od samho potku, ho podle Ludeckeho slov povaoval "nejenom za gnia, ale za inspirovanho proroka. Viseli na kadm jeho slov a st kdy ho peruili, by i otzkou."82 V tto skupin mluvil jenom Hitler. Nkolik vzdlanch mu tak podlehlo jeho kouzlu: Eckart, Hess, "Putzi" Hanfstaengl - absolvent Harvardu, kter byl spolumajitelem mnichovskho umleckho nakladatelstv - a Ludecke sm. Snad nejpozoruhodnj svdectv o jeho pitalivosti v tomto ranm obdob podv denk vysoce vzdlanho, venho mladho mue, dr. Paula Josepha Goebbelse. Jako synovi dlnickho mistra z Porn se mu podailo vlastn inteligenc zskat katolick stipendia na nkolika univerzitch. Mon, e na nj zapsobilo, jak vysoko se mu vzdlnm podailo povznst nad sv okol. Zcela jist ho ovlivnilo, e se mu nepodailo prosadit se jako romanopisec, dramatik nebo urnalista. Trpl tak psychicky, nebo byl velmi mal a ml vrozenou vadu nohy, co mu nedovolovalo narukovat do vlky. A u pro to byly jakkoli dvody, sral se vnitnm hnvem. Svm pvodem a temperamentem byl pirozen pitahovn "socialistickm" kdlem vlkisch hnut a byl pijat bratry Strasserovmi, kdy se Gregor pesunul na sever Nmecka a zaal vydvat nacionalistick noviny, zejm za penze zskan provozem lkrny v Landshutu. Goebbels se stal redaktorem Briefe a Gregorovm sekretem a jeho nepochybn enick talent z nj brzy uinil danho enka na stranickch shromdnch. V mnoha smrech byl obdobou Himmlera na severu. Dostval i stejn plat ve vi 200 marek.

Se Strassery se rozeel potkem roku 1926. Pleitost mu k tomu poskytl Hitlerv tah, jm chtl upevnit svou vd pozici nad nezvislm blokem Gauleiter severnho a zpadnho Nmecka vedenm bratry Strasserovmi. Hitler (jako obvykle) pouil metodu pehluen jakkoli racionln diskuze emocemi, kter, jak dobe vdl, dokzal vdy pi masovch shromdnch vyvolat. Vybral si pro to Bamberg v severnm Bavorsku a pipravil sv pedstaven velmi peliv. Jeho stoupenci se dostavili v masovm potu. Delegti ze severu byli z ndra na msto konn pepravovni pedem pipravenmi vozy vyzdobenmi prapory s hkovmi ki. Goebbels doprovzel Gregora Strassera. Podle Otto Strassera piml malho doktora, aby Strasserovy opustil a vsadil ve na Fhrera, prv pohled na tyto automobily, pedstava moci a pohodl, kter reprezentovaly. Otto Strasser sice nen pli spolehlivm svdkem, obzvl co se jinch okolnost bamberskho sjezdu te, ale je jist, e Goebbels se rozhodl svho fa opustit prv pi tto pleitosti. Bambersk sjezd tak na njakou dobu ukonil veker Strasserovy pokusy o uchopen moci v NSDAP. Ze zpis v Goebbelsov denku vyplv, e Otto ml pravdu, kdy hodnotil motivy, kvli kterm Goebbels opustil jeho bratra, tak cynicky. Goebbels si nejprve zapsal: "Je to jist jedno z nejvtch zklamn mho ivota. Hitlerovi u nemohu nikdy pln vit."83 Avak pot, co slyel jeho projev o dva msce pozdji, ho Hitler uchvtil a zskal si ho tak jako lovk: "Stiskl mi ruku. Jako star ptel. A ty jeho velk, modr oi! Jako hvzdy! Byl rd, e mne vid. Jsem nanejv asten."84 Tak hypnotizujc vliv ml Vdce na lidi, kte ctili potebu slouit njak mylence. Po stranickm dnu ve Vmaru popsal Goebbels inek Hitlerova projevu pmo nboenskmi vrazy: "Hlubok a mystick. Tm jako evangelium. lovk se a zachvje, jako by s nm nahldl do hlubok propasti ivota."85 Himmler byl v nitru stejn zmuen a trpl stejnm neuspokojenm duevnm hladem jako Goebbels. Me potom bt pochyb, e byl v t dob tak tak oarovn a vil stejn jako Goebbels, e Adolf Hitler byl sesln svatou Prozetelnost, aby se stal zachrncem Nmecka? Hitler v Himmlerovi zskal idelnho vkonnho funkcione. Poveneck a posmn poznmky, kter o Himmlerovi dajn trousil Gregor Strasser, jsou doloeny pouze ve svdectvch jeho bratra a Kurta Ludeckeho, z nich ani jeden nebyl nestrann. Alfred Andersch oproti tomu nedvno popsal obdiv, kter k "mladmu Himmlerovi" choval jeho otec, jen se s nm poznal nejsp ve svazu dstojnickch vetern Deutschvlkischen Ofizierbund, jeho lenem Himmler byl do ervna 1926. Andersch senior ho povaoval za "vynikajcho Hitlerova stoupence, kter vak nen jednostrann zamen", protoe byl lenem i jinch nacionalistickch organizac. Z mladk, kter Andersch st. znal, byl "nejinteligentnj, nejspolehlivj, klidn, avak eleznho pesvden." Bval by ho rd ml ve sv rot v zkopech. Na zvr Heinricha pochvlil, e na rozdl od profesora Himmlera by "nikdy nesedl u stolu s idy, jezuity nebo zedni".86 Jedna z vlastnost, kvli kterm byl pro stranu uiten v on dob frakc, kdy se jednotliv uskupen snaila infiltrovat ostatn a vyzvdt o nich co nejvc, byl jeho pirozen sklon ke shnn informac a osnovn intrik. Dopis funkcione svazu Deutschvlkischen Ofizierbund Himmlera obviuje, e mezi leny kul pikle a snail se tuto organizaci podkopat a e tak inil z poven nacist.87 A u to byla pravda, nebo nebyla, je jist, e lenov SS mli v t dob mj. za kol zskvat abonenty pro Vlkischer Beobachter, prodvat v nm reklamn plochu a tak shromaovat informace o myslech neptelskch nebo rivalskch nacionalistickch organizac. Vsledky tto vzvdn innosti poteboval Himmler pro svou propagandistickou prci, nebo ta byla samozejm vtinou smovna proti vnitnm neptelm: idm, komunistm, zednm, jezuitm a socilnm demokratm. Podle Frischauera byla jeho kancel v sted strany peplnn poadai s novinami a na polikch se vrila korespondence. Himmler shromaoval tisk "neptelskch" organizac a informace o nich a jejich vdch osobnostech. Vzhledem k jeho pozdj zlib v kartikovch katalozch by bylo pekvapiv, kdyby neml zskan informace pepeliv zaazen podle rznch index. Himmler tak spojoval organizovn stranick propagandy, kter zleelo na zskvn vasnch informac, a veden SS v jednom z nejdleitjch Gaue. Byl u tedy v dob svho jmenovn zstupcem Reichsfhrera v z 1927 v centru dn v SS. Pozornost, kterou vnoval malikostem a discipln, byla okamit ctit. Jeho rozkaz . 1 ze 17. z 1927 stanovoval psn pravidla tkajc se uniformy, chovn, vcvikovch soustedn a vzvdnch povinnost. Namsto rznobarevnch kalhot a sportovnho obleen, kter mli mui ve zvyku do sluby nosit, byly povinn zavedeny ern rajtky, hnd koile, ern vzanky, koen doplky a ern apka. Kad Staffel musel ped schz provst poadov cvien ve vojenskm duchu. Mui se mli prokzat prkazkou strany a

prkazem a zpvnkem SS. Zbran mly bt zabaveny. Hitlerovo rozhodnut pouvat pouze leglnch prostedk mlo bt do psmene dodrovno. Kad Staffel se ml astnit prvn schze mstn stranick organizace v msci. V prbhu schze nesml dn SS-man kouit, opustit sl v prbhu projev, ani se astnit jakkoli diskuze. Velitel SS se nemli nikdy zabvat problmy, kter se jich pmo netkaly. Mezi sfry jejich zjmu patilo politick veden a SA, kter bylo v t dob u opt zalenn do hnut jako jeho polovojensk masov odno pod vedenm jinho bvalho armdnho kapitna, Pfeffera von Salomona. Heslem bylo: "SS se dr stranou vech rozep."88 Kad Staffel ml absolvovat msn dv poadov cvien se zpvem. Pokud nebyly v danm msci dn oficiln povinnosti, mli se spojit se sousednm Staffelem a uspodat propagandistick pochod: "SS-man by ml bt nejzancenjm propagandistou hnut ... pslunci by mli na veejnosti vystupovat a jevit se zcela shodn jako v aktivn slub."89 Zejmna jsou zajmav uloen vzvdn povinnosti. Je z nich patrn systm veobecnho donen, kter ml Himmler pozdji zavst v cel i a ukazuj tak, do jak mry bylo SS bezpenostnm orgnem Fhrera chrncm jej ped soupeivmi frakcemi uvnit NSDAP a SA. Velitel SS tak mli nazeno hlsit "v nalhavch ppadech okamit", pokud se zdlo nco v nepodku v politickm veden nebo v SA, a nahlsit vechny leny SA, kte by (by jen obas) oblkali uniformu SS. Vzvdn koly tkajc se "neptele" byly uloeny takto: Vichni velitel SS, a pes n kad SS-mann, nahls jakkoli vrazn (auffallenden) zprvy o protivnkovi, zejmna zvenou aktivitu Reichsbanneru (socilndemokratick organizace), KPD (komunistick strana), jejich prominentnch aktivist, vech zedn a vznanch id, kter SS s jistotou zn, dle vechny dleit politick i jin udlosti, kter by pro ns mohly bt zajmav.90 Podle Otto Strassera byli Himmlerovi v t dob vzorem Napoleonv policejn velitel Fouch a hlava Stalinovy tajn policie Dzerinskij. Peetl si o nich knihy a "zily mu oi", kdy Ottovi popisoval jejich "skoky a spchy".91 Himmlerv seznam etby to vak nepotvrzuje. V obdob mezi potkem roku 1925 a jarem 1926 sice peetl nkolik knih o modernm Rusku a mezi nimi i jednu o Stalinov tajn policii, ece. Kniha se mu vak nezamlouvala, nebo jej autor, Georg Popoff, nepouval slovo "id", akoli eka byla, podle Himmlerova pesvden, "tm pln idovsk".92 V tomto nzoru byl utvrzen knihou Kathariny HaugHaoughov Hinter den Kulissen des Bolschewismus (Za kulisami bolevismu). Poznamenal si: "id (stojc v pozad bolevismu) vypustili zve (v lovku) a zloin."93 Bez ohledu na to, zda vdl o Fouchm hodn, nebo ne, napsal Himmler podle Otto Strassera memorandum o poteb tajn policie podobn ece, kter by monitorovala leny strany a SA a pesvdil Hitlera, e tuto funkci by mlo vykonvat SS. Ujistil ho, e lenov SS budou nejoddanj str: "Budou Vm slep oddni a budou pokraovat v tradici Strosstrupp Hitler z 9. listopadu 1923."94 Takov pstup by odpovdal Himmlerov nadeneck a horliv povaze a tak potebm strany v t dob. Velitel SA byli vesms divoc a nezvldnuteln, a dokonce i jejich hlavn velitel von Salomon se posmval pedstav, e by uznal nadazenost politickho veden. Rozkaz . 1 potvrzuje, e od chvle, kdy se Himmler stal zstupcem Reichsfhrera, byl jednou z dleitch funkc SS vnitn dozor a dohled. Poznmky v seznamu etby z roku 1925 tak ukazuj, e hned od potku ml jasnou pedstavu o tom, jakou elitn organizaci chtl z SS mt. Byly o knize Franze Haisera Freimaurer und Gegenmaurer im Kampf um der Weltherrschaft (Zedni a jejich protivnci v boji o vldu nad svtem). Zapsal si: "Musme bt jako kasta katrija. V tom je nae spsa."95 Katrijov byli vzneen rijt vlenci, kte dobyli Indii a vldli j asi 1700 let ped nam letopotem. Pipomeme si jeho dvj poznmky z etby o rasov istot, o kodlivm vlivu msen krve, jeho vru v to, e je mon postupn kontrolou "chovu" odstranit rasov neistoty. Kdy k tomu pidme jeho pesvden, e id se spikli, aby se zmocnili vldy nad svtem, a artamenskou vizi idylickho zemdlskho ivota istch Nmc na pd, kter bude dobyta na Vchod, vidme, e vechny rysy, ktermi se pslunci SS vyznaovali v dob, kdy se podleli na moci, u byly ptomny v Himmlerov pedstavivosti jet pedtm, ne se stal zstupcem Reichsfhrera SS. SS se mlo okamit pemnit na tajnou policii a vlenickou elitu, na nstroj udren vnitn jednoty hnut a istoty rasy. Mlo se stt kladivem proti idm, zednm, Slovanm, komunistm a demokracii a bt jakousi agenturou pro osdlen Vchodu nordickou rasou. Mlo bt znamenm germnskho tiscilet. Himmler ml a straideln dslednou romantickou vizi. Jej realizace - pokud by byla mon - znamenala vlku ve velkm mtku. To vak neodporovalo tehdejmu nietzschovskmu, biologickmu chpan historie. Jak Hitler neustle opakoval, ivot je boj, pev jen ten nejsilnj. Aby byli Nmci stejn siln jako odhodlan komunist hrozc jim jak zevnit, tak z Vchodu, potebovali bt indoktrinovni stejn

nekompromisn vrou. SS mlo bt nstrojem na jej prosazen. Himmler byl svou viz pmo posedl. Proto tak nepochopil jak velik obti, zejmna morln, si tato vize d. Jednou z poslednch knih na seznamu etby z roku 1926 je Die Tortur (Muen) Franze Helbinga a Maxe Bauera. Himmler poznamenv: "Straideln (grausames) kniha o bestii v lovku, kter, i s oficilnm poehnnm, vychz na povrch v kadm stolet. lovk si vimne, e je msty ptelsk k idm..."96 Z toho, co si poznamenal, je vidt, e nejene nechpal, jak obti bude teba pinst na olt jeho snu, ale navc mu pln schzela schopnost vnmat sm sebe, to, co vyslovuje. Zajmav jsou dv dal knihy z Himmlerova seznamu, kter potvrzuj, e tehdy jet nebyl zcela odznut od alternativ k nietzschovskmu Weltanschauung. Koncem roku 1924 etl dva romny Hermanna Hesseho Demian a Siddhrtha. Pravdpodobn ho pitahovaly, nebo oba pojednvaj o mladcch hledajcch pravdu - nco, o co se sm snail s takovou vnost. Navc pravda Hermanna Hesseho byla ve sv podstat buddhistick - Siddhrtha se d st jako alegorie Buddhy, a fatalismus buddhistick filozofie v jistm smyslu zapadal do Himmlerova odhodln dostt sv povinnosti za kadou cenu. Pevoznk v Siddhrthovi, jedn z tradinch Buddhovch podob, u hlavnho hrdinu, aby se odpoutal od vn a pedsudk, m nechat vci, aby ly svou cestou. Stejn j pjdou. "Vidm, jak trp," k, kdy Siddhrtha ztrat syna, "ale trp bolest, kter se lze smt, kter se brzy sm zasmje." Siddhrtha ct jenom przdnotu. "Ctil, jak v jeho srdci cosi umr, ctil przdnotu, nevidl u dnou radost, dn cl."97 Kolikrt se Himmler ctil podobn zlomen? Kolikrt se snail od neho odpoutat? Kolikrt se musel v budoucnosti odpoutat od utrpen, kter sm zpsobil, kdy konal to, co bylo "sprvn", aby se vci mohly ubrat souzenou cestou. Na konci knihy Hesse popisuje mystick vidn, v nm Siddhrthv ptel vid jednotu veho ivota, vech vk, ryb, zvat, lid, lovc i lovench, vtz i poraench, milujcch i pomstychtivch. "Kad byla ztlesnnou touhou po smrti, vnivm vyznnm pomjivosti, a pesto dn nezemela, kad se jen promovala, kad se znovu rodila, dostala vdy novou tv, ani byl poloen mezi jednu a druhou tv as..."98 Z Himmlerovch dopis a rozhovor vyplv, e pijal vru indogermnskch nrod ve znovuzrozen (jak to sm nazval) a hinduistickou doktrnu o karm. Pozdji si vedl zznamnk, kam si zapisoval oblben citty z hinduistickch vd a Bhagavadgty. Jeho zjem jist pramenil spe z vry v rijsk pvod germnsk rasy ne ze zjmu o romny Hermanna Hesseho. Zajmav je vak sm fakt, e Himmlerovy zliby sahaly tak daleko, e mohl uvit jinm doktrnm. Konen poselstv Hesseho knihy o jednot vesmru a poteb svt milovat, a ne ho nenvidt, Himmler zejm vnitn cenzuroval kvli svmu pesvden, kter se ubralo jinm smrem. Knihy Hermanna Hesseho byly zakzny pot, co se Hitler dostal k moci. Na fotografich z onoho "asu boje" je Himmler obvykle zobrazen v prkennm, jakoby hranm vojenskm postoji, se svenmi rameny, krtkmi paemi, irok v bocch a s neistou pokokou na bledm oblieji, ktermu dominuj kulat brle dodvajc mu pedantick a ednick vzhled. Mal knrek, tenk, stisknut rty a ustupujc brada tento dojem nijak nezmenuj. Vlasy vyholen v tle a po stranch ml tmav, stejn jako vousy, nebo jeho erstv vyholen brada byla popsna jako "modrav". Obo ml tmav a jakoby tzav se za tlustmi okami tpytily krtkozrak, ocelov modr oi. Lze si pedstavit spe poveneckho studenta, kterho popsal Hallgarten, ne bojovnho snlka, jak ho prozrazuj jeho denky. Mezi statnmi veterny, oldky a hospodskmi povalei z Freikorps vypad huben a nezapad mezi n. Byl vak vytrval a vnitn vyhladovl, co na fotografich neme bt vidt, a co nemlo nic spolenho s jeho vrou. Jak k Siddhrtha o Buddhovi: "Jeho skutky a ivot jsou pro mne dleitj ne jeho nzory." Hitler v nm navc vyctil schopnost absolutn vry a slep oddanosti, kter doprovzej potebu slouit njak mylence, mt hvzdu, kterou lze nsledovat. 17. ledna 1928 nadil rozkaz SS . 4, e vechny praktick povinnosti SS budou urovny Pg. (lenem strany) Himmlerem; vechny rozkazy budou podepsny Heidenem nebo Himmlerem. Stejn jako za studentskch as: "Der Heini macht es schn." ("Heini to zad.") 20. ledna 1929 nahradil Himmler Heidena ve funkci Reichsfhrera SS.99 Za jinch okolnost by to nebyla historick ani dleit chvle pro nikoho jinho, ne pro nho a jeho enu Margu, kter ji tehdy trpla jeho neptomnost zpsobenou dlouhou pracovn dobou a stlm cestovnm. Strana byla tehdy stle jet na samm okraji nmeck politick scny. SS bylo tvoeno celkem asi 300 mui roztrouenmi v ptasedmdesti Staffeln, ze kterch mnoh existovaly pouze na pape a byly navc podzeny SA. Situace vak nebyla normln. V nrod zanedlouho vzplly nlady velmi blzk tm nejextrmnjm nzorovm proudm v nacistick stran. Pval finann pomoci, zapinn pedevm nespokojenost a frustrac, ml zakrtko vynst Hitlerovo hnut do zvratnch mocenskch vin.

Himmler mohl tko pedpokldat rychlost, s jakou se zanou udlosti odvjet. Zaal upevovat sv postaven a budovat vbrov postupy, kter mly pomoci vytvoit rasovou elitu. Albert Krebs, tehdej hambursk Gauleiter, s nm jednou strvil 6 hodin ve vlaku cestou na sever, kde mli s Himmlerem ve sv oblasti provst inspekci stvajcch jednotek SS a zakldat nov. V asto citovan pasi svch pamt napsal Krebs, e nikdy v ivot neslyel tolik politickch nesmysl v tak koncentrovan form jako ve "stupidnch a v podstat przdnch vstech", ktermi ho zahrnul nov Reichsfhrer.100 Krebsv sudek nelze brt stoprocentn vn. Pamti napsal po vlce, kdy i mnoho jinch lid, kte mli k Himmlerovi ble ne Krebs, zjistilo, jak bizarn byly mylenky, kter kdysi podporovali. Nicmn jeho popis Himmlerovch pedsudk je jist pravdiv: Zajmaly ho hlavn "tajn" okolnosti. M bval Kapitnleutnant X opravdu za manelku idovku nebo Poloidovku? Jak piel velitel SA Conn ke svmu pozoruhodnmu jmnu? Nesna se teba jenom skrt jmno Kohn? Ve kter bance pracuje Gauleiter Lohse (ze lesvicka-Holtnska)? Nemohl by tak upadnout do zvislosti na idech?101 Krebs pipustil, e "siont mudrci", svtov zednstv a jezuitsk spiknut tvoily intelektuln vzbroj nacistick strany, ale ml za to, e vtina osobnost nacistickho hnut nebyla o pravdivosti tchto mylenek pesvdena a chpala je jako propagandistickou lest. "Po naem rozhovoru jsem usoudil, e u Himmlera tomu bylo naopak, e v tchto pedstavch il a pedstavovaly jeho svt. V porovnn s nm upadal skuten svt se svmi praktickmi problmy a koly do pozad."102 Himmlerova korespondence v patncti nsledujcch letech dokazuje, e Krebs ml beze v pochybnosti pravdu, kdy se zmioval o jeho svt. Nen vak jist, zda je pravdiv tak jeho argument, e se Himmlerv svt liil od svta, ve kterm ili ostatn pesvden nacist. Skuten, vnj svt zaal na Himmlera dotrat toho lta, kdy mu ena Marga porodila dceru. Dali j jmno Gudrun, pravdpodobn podle hrdinky knihy Wernera Jansena Das Buch Liebe. Jakkoli j byl oddan, rodinn ivot stle trpl fanatickmi poadavky, kter si kladl, aby prospl vci strany. Soud podle jejch smutnch dopis, trvila Marga vtinu asu v jejich malm domku ve Waltruderingu s malikou dcerou a jednou sluebnou. "Dnes jsem si kala, jak jsme spolu mohli oslavit Tv narozeniny," napsala manelovi v jednom z nedatovanch dopis, kdy byl na jedn ze svch etnch cest. "M lsko, pojme spolu nkdy na vstavu. Jet nikdy jsme na dn nebyli."103 Kapitola 4 Reichsfhrer-SS V roce 1929 se objevily nznaky, e NSDAP zan vychzet ze stnu. Hitler zakoupil pro sted strany palc na Briennerstrasse v Mnichov a zaal jej upravovat nanejv velkoryse. Sm se pesthoval do devtipokojovho bytu na stejn honosn Prinzregentstrasse. Od chvle, kdy byl proputn z Landsbergu, neml nouzi o mecene, kte mu zajiovali dostatek penz na osobn tratu. Nkupy zmnnch nemovitost vak naznaovaly podporu jin rovn, a brzy bylo zejm, e hnut se t finann podpoe ve velkm mtku. Penze pichzely z mocnch mst tkho prmyslu, pedevm od Fritze Thyssena, editele Spojench ocelren, za povzbuzovn a siln podpory Emila Kirdorfa, nejdleitjho mue uheln pnve v Por. Tito dva byli, pokud je znmo, prvn pedstavitel velkho podnikn, kte stli za Hitlerem. Pirozen tak inili, aby jm mohli manipulovat a vyut jej pro sv vlastn ely. Kirdorf byl stoupencem pangermanismu, kter bhem vlky podporoval ty nejextrmnj plny na zemn anexe. V oblasti vnitn politiky odmtal demokracii a dlnick hnut, by sebeumrnn. Chtl zvrtit sociln a proodborovou politiku, kterou byli zamstnavatel nuceni pijmout bhem revolunch nepokoj a nsledn demokratick vldy. Jeho nzory stly na solidnm ekonomickm zklad. Dlnick hnut naslibovalo nco, co nemohlo splnit: platy a sociln podpory sniovaly produktivitu. V prmyslovch odvtvch, kter Kirdorf a Thyssen reprezentovali, je na vrobu zapoteb velk mnostv pracovn sly, a platy zamstnancm proto tvo vysokou poloku vrobnch nklad. Takov politika zmenovala zisky a odrazovala investory.1 Situaci jet zhorovaly a vyostovaly zmny v ekonomick struktue se zvtujcm se podlem lehkho prmyslu a prudk pokles poptvky po vrobcch z ocele, zejmna zbranch a lodch, kter Nmecku versaillesk smlouva prakticky zakazovala. K tomu jet vtzn mocnosti vytlaily Nmecko z jeho zmoskch odbyti a zjevn ho nemnily vpustit zpt, nebo omezily slu nejen nmeckho vojenskho lostva, ale i obchodnho nmonictva. Jako by to ve nestailo, visela nad touto oblast ekonomiky hrozba znrodnn socialisty, kte byli u moci. Je proto snadn pochopit, e Kirdorf, Thyssen a jejich spolenci z Por a Hornho Slezska ctili, e s nrodnmi socialisty by se mohli

dohodnout. Zrove je pochopiteln, e Hitler, snac se zskat podporu prmyslu, dokzal sv poselstv pet tak, aby jim padlo. Podle Otto Strassera se s Kirdorfem dohodl v lt 1929: vmnou za "spousty penz"2 mohli prmyslnci diktovat politiku strany. Miliony utracen na nov sted strany vypovdaj, e podobn dohoda byla uzavena. Piblin ve stejn dob se Hitler piblioval k dohod s pedsedou Deutschnational Partei (Nmeck nrodn strany) Alfredem Hugenbergem. Ten pedstavoval zvlt zhoubn druh pangermanismu. Jedna jeho berlnsk hostitelka ho popsala jako chodc karikaturu nmeckho nacionalisty: "vlasy ml vojensky zastien, mohutn knr a jeho mal oka se skrvala v nnosech tuku". Reprezentoval jak majitele tkho prmyslu, tak i zjmy pruskch junker-velkostatk. Junkei se jako mocensk skupina tak ctili ohroeni demokraci a mnc se ekonomickou strukturou. Jejich zchudl statky, kter stly asto na pokraji bankrotu, tak tradin potebovaly pro produkci velk mnostv pracovn sly a podobn jako podnikm tkho prmyslu jim hrozilo znrodnn. Navc trply drastickm poklesem cen zemdlskch vrobk, kter hrozil, e je zcela zni. Bezprostedn pinou dohody Hitler-Hugenberg byl pln konenho doeen nmeckch vlench reparac, pipraven v lt toho roku spojeneckm vborem pod pedsednictvm americkho banke Owena Younga. Youngv pln navrhoval zruen spojeneck kontroln komise nad nmeckou ekonomikou, ukonen prce komise pro dozor nad nmeckm odzbrojenm a staen vojsk stle jet okupujcch Porn. Za to poadoval placen mrn snench reparac ve vi nco pes dv miliardy marek ron po dobu nsledujcch padesti devti let. Tento pln ml na nacionalisty veho druhu inek ihadla. Hugenberg vytvoil nrodn vbor pro boj proti reparacm a "li" o nmeck vin, na kter byly zaloeny, a vyzval Hitlera, aby se k nmu pipojil. Jako tiskov magnt vlastnil noviny a asopisy v celm Nmecku, ale jeho vbor zastupoval pouze horn "reakn" vrstvy spolenosti. Proto poteboval hlas, kter by promlouval k lidu. Hitler poadoval finance a zcela volnou ruku pi veden kampan. Na podzim vystila zemdlsk a obchodn krize v celosvtov ekonomick zhroucen. V jnu nastal krach na burze v New Yorku. Pevn americk vry pichzejc do Nmecka v rmci Dawesova plnu, kter v prbhu nkolika pedchozch let pinely prosperitu, pestaly bt udlovny anebo byly staeny a pisply tak svm dlem k sestupn spirle, po n se zaala nmeck ekonomika pohybovat. Poet bankrot, sebevrad a mra nezamstnanosti zaaly stoupat se stejnou prudkost jako v dobch inflace. Nacistit enci mli opt dostatek nespnch a nenvistnch poslucha, kter mohli oslovit pi sv kampani proti "zotroovn nmeckho nroda" Youngovm plnem. S penzi z Hugenbergovch zdroj a reklamou, kterou jim poskytovaly jeho noviny v cel zemi, se Hitler a nrodn socialist stali znmmi v kad domcnosti. Kampani se sice nepodailo zabrnit uzkonn nmeckho uznn povinnosti platit reparace, ale i to se zmnilo ve vhodu. Vlda, kter podepsala Youngv pln, byla pipojena na seznam zrdc a neptel lidu spolu k pvodnm "listopadnkm", kte podepsali Versailleskou smlouvu, idm, marxistm a burzovnm maklm, kte mli vichni v myslu zotroit nrod. V prbhu roku 1930 stoupala nezamstnanost, v z doshla hranice t milion a stle vce Nmc, pedevm mladch, vstebvalo toto poselstv nenvisti. Ve volbch do Reichstagu, kter se konaly v tme msci, zskala NSDAP est a pl milionu hlas. To ji vyneslo z msta na okraji politick scny. Kdysi pro ni hlasovalo mn n tvrtina z potu voli komunistick strany, v roce 1930 se NSDAP dostala na druh msto v celonrodnm potu voli, a to znamenalo 107 kesel. Jedno z nich bylo vyhrazeno pro Heinricha Himmlera. Cestu na prvn schzi novho parlamentu oslavovala skupina nacistickch poslanc v hndch koilch rozbjenm vkladnch skn na Leipzigerstrasse. "Podivnou shodou okolnost," poznamenala si idovsk novinka, "zasahovaly nhodn men pedmty pouze nerijsk vklady."3 Stalo se to za blho dne a nikdo nevidl, e by to dlali, nikdo je nezatkl. Uvnit parlamentu hajlovali a skandovali slogan strany: "Deutschland erwache!" - "Nmecko, probu se!" V sted strany v Mnichov nastala nov nlada. Heslem dne se stal Machtergriefung (uchopen moci) a u se o nm nemluvilo jako o vzdlenm zzraku, ale jako o hmatateln udlosti, na kterou je teba se pipravit. Jeden z blzkch Himmlerovch koleg, Karl von Eberstein, kter cestoval po Nmecku a verboval nov leny do SA a SS, ekl svmu znmmu, mladmu porukovi nmonictva, jistmu Reinhardu Heydrichovi, e Machtergriefung je nablzku. Svtov ekonomick krize pivedla maloburoazii do ad NSDAP.4 Tradin konzervativn mocensk uskupen nikdy nepijala porku v prvn svtov vlce, poniujc podmnky Versaillesk smlouvy, ani demokratickou vldu Vmarsk republiky. Ta pro n byla pouze dal ranou zasazenou Spojenci spolenmi s vnitnmi marxistickmi zrdci, kte tak vrazili armd n do zad. Nyn sklzely tyto politick sly plody semen zasetch dstojnky nmonictva, kte zaloili spolek Thule. Armda

tajn podporovala kapitna Rhma, Freikorps a pangermnsk nakladatelstv a poskytovala jim finann prostedky. Vem spolen se podailo vytvoit lidovou stranu, jej vdce byl odhodln splnit pomstychtiv cle jejich zahranin i vnitn politiky. Strana krela poslun za Hitlerem. I Gregor Strasser nejprve ztiil a brzy zcela opustil svoji "socialistickou" rtoriku. O to horlivji tloukl na buben nacionalismu a psahal pomstu vem vnjm i vnitnm neptelm. A se nacistick strana dostane k moci, nebudou ji existovat marxistit nebo demokratit politici. "Ty, kte se spoluj s kteroukoli Internacionlou ... povsme ... kdybychom kvli Nmecku mli kret po kolena v krvi, mus to tak bt." 5 K idm byl mrnj a poadoval pouze jejich vylouen ze ivota Nmecka.6 Je mon, dokonce pravdpodobn, e jeho zmna kurzu byla jenom taktick, nebo byl v zkm spojen s mladm bratrem Ottou, kter nechtl zradit sv socialistick pesvden a v lt roku 1930 odeel ze strany. Otto Strasser popsal sv posledn setkn s Hitlerem, ktermu vytal, e zradil hnut a vydal jej napospas kapitalismu. Hitler oponoval, e v prmyslu, stejn jako vude jinde, pevauje boj o existenci. Kapitalisttovrnci se vypracovali na sv pozice tm, e um lpe vldnout - stejn argument pouval, kdy pesvdoval prmyslnky, e je na jejich stran. Otto velmi rozumn odpovdl, e v kapitalismu se vbr jednotlivc dje podle mnostv penz, toho nejhorho kritria pro hrdinsk nrod. ekl tak, e idely sluby pro spolenost obsaen v socialistickm systmu by vystily v pln jin druh vbru a zastval mylenku ekonomickho systmu, kter by uspokojoval poteby nroda zcela nezvisle na vnjm svt. "To je diletantismus nejhrubho zrna," odpovdl Hitler. Jsme zvisl na dovozu vech dleitch nerostnch surovin a nemn na vvozu prmyslovch vrobk ... nam kolem je chopit se velk organizace celho svta tak, aby kad zem vyrbla to, pro co m pedpoklady, a je kolem bl rasy, nordick rasy, aby uskutenila tento gigantick pln. Vte mi, cel nrodn socialismus by byl k niemu, kdyby se omezoval pouze na Nmecko a pokud by na jedno i dv tiscilet vvoje nedokzal nastolit vldu nadazen rasy nad celm svtem. ... Musme takovou vldu ve spojen s Anglosasy zajistit.7 Otto ekl, e se mu hnus takov cl, kter vyhovuje zmrm svtovho kapitlu, a Gregor, kter byl diskuzi ptomen, se ho zastal. Byl tak nzoru, e clem je ekonomick sobstanost, nmeck zapojen do svtov ekonomiky mlo bt podle jeho nzoru omezeno na nutn minimum.8 Pokud Otto Strasser zaznamenal rozhovor pesn, pak ukazuje, e v t dob (22. kvtna 1930) byli oba Strasserov pro ekonomick opaten, kter byla pozdji spojovna s vedenm gigantick chemick spolenosti IG Farben a jinmi zstupci lehkho prmyslu. V letech prosperity byla tda zbohatl "americkm stylem masov vroby a masov spoteby" pipoutna ke svtovmu trhu. Nyn zaali jej reprezentanti pemlet o nezvislm evropskm trhu vedenm Nmeckem. V beznu 1931 hovoil Carl Duisberg z IG Farben o "uzavenm ekonomickm bloku od Bordeaux po Sofii".9 Hitler oproti tomu prosazoval zjmy zstupc tkho prmyslu, jako byl Thyssen. Ti sice chtli vytvoit hegemonickou nmeckou Evropu, ale ve spoluprci s americkm kapitlem. Gregor Strasser u tehdy pracoval v nacistickm veden pro IG Farben. Kirdorf ml tak sv lidi, jednm z nich byl sm Fhrer, dalm pak bval bankovn ednk jmnem Josef Terboven, kterho dosadil Kirdorf u zhy - v roce 1927 - a kter byl Gauleiterem v Essensku, srdci tkho prmyslu. Je nepravdpodobn, e by nesmrn mocn nov uskupen chemickho, automobilovho a lehkho prmyslu nepodniklo podobn kroky. Svtov krize je pinutila pehodnotit svou politiku a krom toho zanalo bt zejm, e nacist se za podstatn podpory konkurennch skupin dostvaj v mocenskm boji do poped. V kadm ppad je jist, e po zijovm volebnm spchu zaaly vechny zjmov skupiny soupeit o zskn vlivu na politiku NSDAP a vyuvaly k tomu sv lidi ve veden strany. IG Farben a reprezentanti lehkho prmyslu vsadili sv penze na Strassera, stejn jako zstupci tkho prmyslu financovali Hitlera a Gringa. S takovou podporou na stran jedn a se vzrstajc nezamstnanost na stran druh rostla nacistick strana neuvitelnm tempem a m dl vce pibrala i leny z vych spoleenskch vrstev. Dvody, kter pivedly nkter z tchto lid do strany, je bvala vsostnm prostorem kleinen Leute, oldk, vetern, extrmist a nezamstnanch, jsou naznaeny v zajmavm dopise, kter zaslal princ Eulenburg-Hertefeld jinm lechticm v noru 1931. Jak uvd, byl lenem Nmeck nrodn strany od jejho vzniku. Nebylo pro nj proto snadn se s n rozlouit, ale pokud nechtj bolevismus, pak nemaj na vbr a mus se pidat k t stran, kterou podporuj masy. "Bez ohledu na mnoh socialistick mylenky (jejch len)" stla vdy na opanm plu ne marxismus a bolevismus. Jeho pozitivn dvody byly stejn dleit: Lid s vdmi schopnostmi se mus rozhodnout pro vstup do NSDAP a pracovat v n. Mus jich bt mnoho, nejenom jednotlivci, aby po "Machtergreifungu" byli schopn zaujmout vedouc pozice. Ten, kdo se domnv, e se d k dispozici teprve "potom", se stane, podobn jako v Itlii, v nejlepm ppad obanem druh

tdy a nebudou mu sveny vedouc koly. Rozhodujcm momentem by nemlo bt sobectv nebo oportunismus, ale pedevm touha a vle uplatnit sv schopnosti - zejmna vd vlastnosti - ve slub tm, v n vkldme svoji nadji a vme, e se jim poda zniit marxismus.10 Jejich zmry nemohly bt vysvtleny jednodueji. Nacistick strana pedstavovala onen "vlasteneck" konsenzus, kterho se prusk vldnouc vrstva snaila doshnout ji ped prvn svtovou vlkou, aby si udrela sv mocensk postaven proti silnm socialistickm a separatistickm proudm uvnit e. Nedailo se j to, dokud nezahrla na strunu vlasteneckho ctn vyvolnm vlky v Evrop. Nyn lo jet o vc. Tv v tv ekonomickm a revolunm tlakm, nebezpenjm ne v letech 1912-1914, bylo nyn nezbytn vybudovat si vedouc postaven uvnit NSDAP, kter, jak zanalo bt zejm, mla brzy pevzt vldu po stle vt mrou demoralizovanch a oslabench demokratickch politicch. Tak se skuten boj o moc v Nmecku pesunul do ad nacistick strany jet ped pevzetm moci. lechta a jej prodlouen pae, dstojnick sbor armdy a reprezentanti starho tkho prmyslu se v rznch vcech liili, ale byly jim spolen obavy z ekonomickch a politickch sil ohroujcch jejich postaven nejenom komunist a sociln demokrat, ale tak drav nov prmyslnci, jako byl Carl Duisberg z IG Farben. Ti toti vidli potebu modernizace cel spoleensk, prmyslov a zemdlsk struktury zem. Jako makli a prostednci mezi ekonomickmi zjmovmi skupinami mly dleitou roli banky, nebo vykonvaly funkci, kterou v Americe, Velk Britnii a ve Francii zajiovaly finann trhy a burzy. Byly nejvtmi akcioni, poskytovaly kapitl velkmu podnikn a dojednvaly sluovn a kartely mezi koncerny. Jak se NSDAP stvala postupn politicky a spoleensky pijatelnou, stala se tak centrem intrik mezi nejvymi aristokratickmi, prmyslovmi a finannmi zjmovmi skupinami - a nejen nrodnmi, nebo s velkmi nmeckmi bankami a prmyslovmi podniky byl do hry pmo vtaen tak ciz, zejmna americk kapitl. Necel rok pot, co se Heinrich Himmler stal Reichsfhrerem SS, byla strana katapultovna do stedu zjmu nmeckho a svtovho kapitlu a politiky. Ned se pesn stanovit, kdy si Himmler uvdomil, e se uskutenila jeho pedstava a SS se stalo elitou nacistick strany. Avak jak vzrstala vnitrostranick rivalita zpsoben vnjmi tlaky, hrlo SS stle dleitj lohu jako oddan a vrn str Fhrera a Heinrich Himmler sm se stal klovou osobnost. "SS bude d zasvcen Fhrerovi," ekl jednou Ottovi Strasserovi krtce po svm jmenovn Reichsfhrerem v roce 1929. "Pro nj bych udlal cokoli. V mi, kdyby Hitler ekl, a zastelm svou matku, udlal bych to a byl bych hrd, e mi dvuje." Otto odpovdl: "Nahn mi hrzu, Heinrichu." Tato vta se stala oblbenou frz, kterou Otto Strasser potom zdravil Himmlera. "Vdy se j sml a jist mu lichotila."11 Himmler se tenkrt snail zskat Ottu Strassera na msto vdce SS pro severn Nmecko, kter ml sv stedisko v Berln. To, e se ho snail nalkat na to, jak se tm pomst Goebbelsovi, v t dob Gauleiteru Berlna, nebo vdl, e ho Strasser nenvid, je nznakem metod, kter Himmler pouval. "Goebbels bude rud vzteky. Samozejm, e bude podlhat jenom mn, nikdo na tebe nebude moci. Konen by ses mohl pomstt Goebbelsovi."12 Otto vak odmtl. Himmler si nakonec vybral jinho ztiplnho lovka. Byl jm Kurt Daluege, vlen vetern, len Freikorps a zakladatel berlnsk organizace SA. Vyznamenal se jako poulin a hospodsk rv, kterho zbavil velitelsk funkce Walter Stennes, zstupce hlavnho velitele Pfeffera von Salomona. Pod Daluegeho velenm prolo SS prvn vt zkoukou vrnosti, kdy Stennes zatoil na Hitlerovo vdcovstv ped volbami v z 1930. Je tk odhadnout, nakolik byla tato revolta uvnit NSDAP iniciovna finann-prmyslovmi uskupenmi, kter nesouhlasila se smovnm strany, a nakolik jinmi skupinami usilujcmi o roztrku v nacistick stran. Zminkou se stal poadavek SA, aby jeho lenm bylo pidleno vce kesel v Reichstagu po volbch, ve kterch mla NSDAP podle oekvn zvtzit, a aby SA zskalo celkov vt politick vliv. Daluegova organizace zstala pevn stt za mnichovskm vedenm. Hitler piletl do Berlna a urovnal alespo na chvli politicky kodlivou roztrku. Sesadil vak Pfeffera von Salomona, pevzal osobn nejvy velen nad SA a pesvdil Rhma, aby jej podpoil jako jeho velitel tbu SA. Himmler, kter pomhal pesvdit svho bvalho rdce (tou dobou v Jin Americe), dostal za kol zvit poet pslunk SS na piblin desetinu stavu len SA. Cl jeho kolu se neustle pohyboval, nebo poet len SA rostl ohromnou rychlost a v zim toho roku doshl 60 000. Himmler trval na psnm vbru uchaze. Jak ekl na schzi velitel SS (SS-Fhrer) 8. prosince tho roku, "pi pijmn novch len musme bt velmi ostrait, nebo potebujeme jenom ten nejlep lidsk materil. ...Adolf Hitler si jednou dovolil bt zaskoen, a to se nesm stt podruh. ... potebuje jednotky, na kter se me spolehnout."13 Rhm zopakoval tuto mylenku lenm SS z Mnichova a Hornho Bavorska shromdnm v Brgerbrukeller v beznu 1931. Jako velitel tbu SA byl Himmlerovm pmm

nadzenm. Pikzal jim, aby byli oddan, mli smysl pro povinnost a poslunost Fhrerovi a ukonil svj proslov slavnostnm prohlenm, e SS bude podporovat Hitlera, dokud nebude dosaeno cle.14 V berlnsk organizaci SA i nadle pokraovaly nepokoje. Informtoi z ad SS o vem zpravovali Daluega a sted strany v Mnichov. Hitler tak pouil SS-many, aby vyprovokovali Stennese do dal, rozshlej vzpoury proti jeho veden, kter probhla 1. dubna 1931. Spolu s Rhmem pak vyuili situace, zniili Stennese a zbavili se jeho stoupenc ve veden SA na zpad a severu Nmecka. Hitler dal po akci najevo, e za vtzstv nad nespokojenci vd pouze bdlosti SS a poslal Daluegovi dopis, ve kterm pouil vtu "SS-Mann, Deine Ehre heisst Treue"15 - "SS-mane, tv est se nazv vrnost." Tato frze pesn vyjaduje Himmlerovu mylenku a je pravdpodobn, e ji Hitlerovi poradil. Cel zleitost se Stennesovm puem toti naznauje, e byla uplatnnm zsady rozdl a panuj, mla vytvoit mtus o vnitnm nepteli, poslit rivalitu mezi SA a SS a atmosfru nejistoty mezi jejich leny. Zmnn vta se pak stala heslem SS a jeho pslunci ji mli na pezkch opask, kter byly soust jejich uniforem "SS-Mann, Deine Ehre heisst Treue". V ervnu Himmler promluvil na setkn SS-Fhrer ze severu Nmecka v Daluegeho berlnskm sekretaritu, kter byl umstn strategicky na rohu Ltzowstrasse a Potsdamerstrasse, naproti budov SA. Jeho projev byl hlavnm bodem programu a Himmler jej pednesl typickm dobrckm, kolometskm zpsobem, kter tak dobe znali jeho ednci. Lehk bavorsk pzvuk a jednoduch slovn zsoba tu a tam okoenn hovorovmi vrazy mu pomhaly navzat s posluchai dobr kontakt. Nepedvdl se, nepouval dn enick triky a jeho projev vyvolval pocit klidnho rozumu. Jednotliv argumenty demonstroval pmry, kter peliv vybral ze zsob svch znalost historie a problematiky ras. Nechal se pitom asto unet a nkdy se opakoval. Tento rys jeho projevu je znateln hlavn v pozdjm obdob, jako by vdom i nevdom pedvdl sv znalosti, bu aby ukzal svoji pevahu, mon pro pouh vlastn poten, nebo aby se mu podailo posluchae pesvdit. Vytvel tak obraz otce, kter toho v vc ne jeho dti. Kladl jim ovem i poadavky. Zpsob, jakm vyadoval tvrdost a sebezapen - zejmna ve svch pozdjch projevech - a opakujc a vtvc se styl projevu se zdaj bt vyjdenm podobnch chaotickch spletenc mylenek, jak si zapisoval do denk v adolescentnm vku. Pesto se d pedpokldat, e na posluchae psobil, nebo uml spe iv ne dkladn vyjdit a vysvtlit to, co sami ctili. Byl vbornm vykladaem jejich kolu, kter dokzal navc vborn ospravedlnit. Ve zmnnm projevu se zamil na tma "el a cl SS". Sbor ml bt vybudovn vbrem speciln vytipovanch mu, kte pak mli tvoit str nroda. Jestlie pslunci SA jsou adovmi bojovnky, SS je str, kter bude nasazena do boje v krizovch momentech jako posledn Fhrerova rezerva - nsledoval dlouh vet pklad takovch jednotek od starho ecka po Napoleona a Fridricha Velikho. Dve, pokraoval, byli mui do takov gardy vybrni pedevm podle vky. Hlavnm kritriem pro pijet do SS bude rasa: "podle ns, souasnho vkvtu lidstva, je schopen tvoit djiny pouze reprezentant dobr krve. Nordick rasa neme bt omezovna hranicemi Nmecka, jejm ivotnm prostorem je svt." Pokud se nm poda osdlit znovu nordickou rasou Nmecko a jeho okol, a jej pslunci se budou vnovat zemdlstv, a pokud z tohoto zkladu dokeme vypstovat nrod tajc 200 milion lid, pak svt bude n. Pokud zvtz bolevismus, bude to znamenat vyhuben (Austilgen) nordick rasy ... devastaci a konec svta ... Jsme proto povolni k tomu, abychom vytvoili zkladnu, ze kter bude moci pt generace vyjt pi tvoen djin.16 Tyto nzory vznikly pravdpodobn vvojem Himmlerovch dvjch pedstav o osdlovn vchodu nmeckmi zemdlci a o SS jako rasov elit nroda. Siln pipomnaj "gigantick pln", kter Hitler nartl Ottovi Strasserovi v kvtnu roku 1930. Tento dlouhodob cl byl vak tehdy vzdlenj, ne tomu mlo bt pozdji. Mylenka, e je poteba vytvoit pouze odrazit pro pt generaci, je v porovnn s pozdjmi prohlenmi zdrenliv. Kdy se dostal k metodm vbru uchaze o zaazen do elitnch jednotek, zdraznil, e hlavn kritria jsou rasov: kandidti museli bt vysoc alespo 1 metr 70 centimetr nebo, pokud byli ze lesvicka-Holtnska, 1 metr 76 centimetr. Himmler sm mil 1 metr 75 centimetr. U mladch mu byl rozhodujc vzhled (usseres). Typicky slovanskou tv by do jednotky SS st pijal kterkoli SS-Fhrer, protoe (Slovan) by si velmi zhy viml, e nepat do stejnho spoleenstv krve (Blutsgemeinschaft) jako jeho soudruzi norditjho pvodu. Fotografie, kter mus bt k dosti pipojeny, slou k tomu, aby mohly bt tve kandidt prohldnuty na velitelstv (Reichsleitung in Mnchen). ... veobecn se d ci, e chceme pouze ikovn a zdatn chlapky, dn nemotory (nur Kerle keine Scheisskerle). ...17 Tehdy u bylo SS nrodn organizac tajc asi 10 000 len, ale Himmler stle jet dohlel na detailn administraci sm. D se ci, e SS-Reichsleitung byl on sm. Sm vedl oddlen popsan v policejnm

hlen na potku toho roku jako 1a-obchodn, 1c-bezpenostn, 1d-finann a Freiherr von Thngen se pod jeho vedenm staral o oddlen 1b-nbor. Aby sjednotil a mohl dit rasovou selekci, vytvoil nezvisl oddlen, Rasov ad, kter zaal oficiln fungovat 1. ledna 1932. Jeho fem jmenoval Hitlerova odbornka na zemdlstv Waltera Darrho, jeho nzory na rasu, monost lidskho chovu a vy rasovou hodnotu lid selskho pvodu byly stejn extrmistick jako Himmlerovy. Darrmu udlaly v oboru jmno dv knihy: Das Bauerntum als Lebensquell der Nordischen Rasse (Selstv jako ivotn zdroj nordick rasy) z roku 1928 a Neuadel aus Blut und Boden (Nov lechta z krve a pdy) z roku 1930. Himmler s Darrm nepochybn asto o pedmtu jejich spolen posedlosti hovoil, nebo mu propjil estnou hodnost SS-Standartenfhrer - tehdy nejvy funkci. Darr byl o pt let star a daleko zkuenj. Narodil se v Argentin, do koly chodil v Nmecku a posledn dva ronky navtvoval King's College School ve Wimbledonu v Anglii. Za vlky dobrovoln narukoval do armdy, doshl hodnosti dstojnka v zloze a potom studoval zemdlstv. V roce 1923, tedy rok po Himmlerovi, absolvoval jako Diplomandwirt. Na rozdl od nho vak pracoval dalch pt let v zemdlsk administrativ. Jeho nzory psobily z jedn strany zmatenm dojmem jako mystick sms rasy a pramen ivota skrytch pod zem. Na druhou stranu byl praktickm zemdlskm ekonomem s velmi rozumnmi nzory a jasn chpal potebu modernizace nmeckho zemdlstv. Jeden z velkch vlastnk pdy, junker Graf von Arnim tak tuto potebu chpal. V noru 1931 odpovdl na vzvu prince Eulenburga - ji dve citovanou - s tm, e pokud jsou Hitlerovy mylenky bezchybn a nekodn, jeho poradce Darr m nzory velmi nepjemn, kter jsou jako "polek do tve lechty".18 Jeden pslunk jeho rodu, kter pracoval pro Hitlera, sdlil von Arnimovi, e m podobn obavy. To mimo jin ukazuje na zajmav fakt, e princ Eulenburg nepedbhl svou dobu, kdy navrhl, aby vznan lechtick osobnosti vstoupily do NSDAP a pevzaly v n veden. Mnoz ji v nov stran byli a ili informace o jej politice ve svch spoleenskch kruzch. Jednm z tchto lid byl velitel Himmlerova tbu Erbprinz zu Waldeck und Pyrmont. Princ, kter byl o tyi roky star ne Himmler, prodlal vojenskou drhu nezbytnou pro mladka jeho spoleenskho pvodu. Ve vlce byl vn zrann a potom tak studoval zemdlstv. Do strany vstoupil v listopadu 1929 krtce pot, co Hitler uzavel spojenectv s Hugenbergem. Himmler ho ve stranick hierarchii pedbhl o rok pozdji a jeho sebevdom, narstajc s novmi funkcemi, se jist znan zvtilo. Pesto v nm vak zstvaly ze kolnch let a z doby adolescence pochybnosti o sob samm. Zejmna to byl pocit selhn, e se nedostal na frontu a neproel tak zkoukou ohnm, kter formovala mylen Hitlera, Strassera, Darrho, jeho velitele tbu a vtiny pslunk star gardy ve stran. V prbhu roku 1931, ped vznikem Rasovho adu, vytyil Himmler s Darrm zsady rasov selekce. Clem nebylo jenom vytvoit elitn jednotku, ale tak pipravit pdu, ze kter by vzela ist nordick rasa. Tu bylo pak poteba rozit v celm nrod, a tm jej poslit. Proto touto selekc neprochzeli jenom sami pslunci SS, ale musely ji absolvovat tak jejich manelky. Proto vyhlsil Himmler 31. prosince 1931 "Dekret o zasnouben a satku". 1. SS je organizac nmeckch mu nordickho pesvden vybranch na zklad zvltnch kritri. 2. V souladu s nrodnsocialistickm svtovm nzorem, chpaje, e budoucnost naeho nroda zle na vbru a uchovn rasov a ddin zdrav dobr krve, zavdm s platnost od 1. ledna 1932 instanci "souhlasu k satku" pro vechny svobodn pslunky SS. 3. Clem, jeho m bt dosaeno, je ddin zdrav, hodnotn a rozen rod (Sippe) nmeckch nordickch lid. 4. Souhlas k satku bude udlen i odepen vhradn na zklad kritri rasovho a ddinho zdrav. 5. Kad SS-man, kter se hodl oenit, mus za tmto elem podat Reichsfhrera-SS o souhlas k satku. 6. Pslunci SS, kte se oen, akoli jim byl odepen souhlas k satku, budou proputni z SS, piem jim bude dna monost vlastnho odstoupen. 7. Stanoven a dodrovn dn procedury pi dosti o souhlas k satku je vc Rasovho adu SS. 8. Rasov ad SS povede "Knihu rodu SS" (Sippenbuch der SS), ve kter budou zapsna jmna pslunk SS po udlen souhlasu k sa tku nebo souhlasu k registraci. 9. Reichsfhrer-SS, vedouc Rasovho adu a odbornci tohoto adu jsou svm estnm slovem vzni k udrovn tajemstv. 10. SS prohlauje, e tmto rozkazem podnik krok velkho vznamu. Posmch, pohrdn a neporozumn nemaj mezi nmi msta, budoucnost pat nm. Heinrich Himmler19 Souhlas k satku nebyl v nmeckch ozbrojench silch novinkou. A do roku 1918 musel mt kad armdn dstojnk csask povolen k satku. Kritria, kter mly splnit

budouc nevsty za csae, byla finannho a spoleenskho rzu. Mla zajistit, e lenov dstojnickho sboru nebudou mt patnou povst a e manelsk pr bude t na rovni psluc rodin dstojnka. Zkoumn, kter pedchzelo udlen souhlasu k satku pslunkm SS, bylo podstatn dkladnj, nebo mlo zajistit uskutenn idel rasov hygieny a eugenickch teori, ke kterm se hlsil Himmler a Darr a vlastn cel nacistick strana. Dvky proto musely pedloit lkask potvrzen o fyzickm a duevnm zdrav nejenom svm, ale i cel sv rodiny. Krom toho se musely podrobit lkask prohldce, pemen a pezkoumn tlesnch proporc a rys, aby bylo jist, e odpovdaj "nordickm" poadavkm. Pi vbru musela bt vylouena existence idovskch, slovanskch, mongolskch i ernoskch pedk. Pslunci SS a jejich budouc manelky museli proto pedloit detailn rodokmeny sahajc pokud mono pt generac zpt. Tchto edest ti jmen (pokud potme i jmno adatele) bylo pak zaneseno do jejich osobn "tabulky pedk". Vichni dstojnci SS a jejich manelky tak mli prokzat ist rijsk pvod od roku 1750 a SS-mani od roku 1800. Tento dekret je dkazem moci, kterou Himmler dokzal do t doby zskat. Utvrdil se tak v pesvden o sv pravd a podailo se mu vytvoit velmi grandizn vizi vlastn dleitosti a vznamu kolu, kterho se chopil. A nepesvdil o tom pouze leny SS. Nordick mtus zachvtil velkou st nroda. Pinejmenm ty, kte se chtli stt leny elitnch jednotek. Lid, kte prokzali svj neposkvrnn pvod, na to byli pirozen hrd. Dekret o souhlasu k satku si zskal jejich vru a kodifikoval jejich hrdost. Vborn to ilustruje kniha pozoruhodnch rozhovor mezi Gruppenfhrerem SS Jrgenem Stroopem a polskm bojovnkem hnut odporu Kazimierzem Moczarskim, kte byli po vlce uvznni ve stejn cele, oba odsouzeni k smrti. Za tchto vjimench podmnek mohl Moczarski pochopit Stroopv zpsob mylen, co nebylo mon pi bnm vyetovn. V jeho knize Gesprche mit dem Henker (Rozhovory s katem) najdeme zejm nejpodrobnj a nejpesnj portrt zejm typickho dstojnka SS. Stroop byl ivoucm ztlesnnm vry v nordickou rasu. Jeho idelem byl vysok, thl mu s prothlou lebkou a zkm elem, svtlovlas, modrook, svtl pleti a bez ochlupen na tle, dokonce v podpa nebo v okol genitli. I kdy idel do znan mry pipomnal, nebyl sm se sebou spokojen. "Mm pli irok elo," svil se jednou Moczarskmu. "Nkter z mch pedk musel nco mt s nestoprocentn ,nordikou'."20 Moczarski si uvdomil, e Stroop m vlasy na skrnch sestieny velmi nakrtko tak, aby dodaly elu thlej vzhled. Viml si tak malch jamek na jeho hrudnku v mstech, kde si Stroop odstranil ochlupen. I pes katastrofln dsledky vlky zstal Stroop bezvhradn oddan jak svmu Fhrerovi, tak i Reichsfhrerovi SS. Svou oddanost vyjadoval i tm, e se o nich vdy zmioval jako o "Adolfu Hitlerovi" a "Heinrichu Himmlerovi" a nikdy je nenazval pouze pjmenm nebo kestnm jmnem. Himmlera povaoval za odbornka v oboru rasy a opakovan kal Moczarskmu, e on (Heinrich Himmler) byl jednm z nejlepch posuzovatel rasy. "Krom znalost ml tvr intuici a odvahu pi vdeckm bdn."21 Moczarski tak doel k nzoru, e Stroop za svj rychl vzestup v hierarchii SS nevdil pouze sv poslunosti, ale i skutenosti, e ml toton ideologick nzory se svm Reichsfhrerem. Je zajmav, e Himmler, jeho tlesn konstituce, barva vlas, tvar a rysy oblieje byly vzdleny nordickmu idelu jak jen je pedstaviteln, si stejn jako Stroop vyholoval lebku po stranch a ponechval si pouze okrouhl ostrvek tmavch vlas na temeni. dn zastihovn a ani brigadrka se zdvienm dnkem vak nemohly zastt skutenost, e Himmlerv obliej byl irok a kulat, nikoli podlouhl a zk. Jestlie Himmlerovm dlouhodobm clem bylo vytvoit z rasovho hlediska elitn skupinu obyvatel a pipravit tak zrodek budouc nadazen nordick rasy, jeho prbnm clem bylo chrnit Fhrera a stranu jak ped vnjmi nepteli, tak i ped vnitnmi rivaly, jejich poet se zvyoval pimen k potu mocnch finannch uskupen, kter se snaila zskat vliv ve stran. Klovm initelem se stala zpravodajsk innost. Himmler velel vlastn zpravodajsk slub a snail se krom mnoha svch jinch povinnost hodnotit, evidovat a spojovat v jednotn obraz hlen, kter mu dodvali zpravodajt dstojnci z oddlen 1c-bezpenostn. Poteboval najt lovka, kter by mohl tomuto kolu vnovat vechen svj as a vybudovat aktivn pionn a kontrapionn slubu. Takov vlastn sluby mly strana i SA. Rhm v lt roku 1931 oivil zpravodajskou slubu SA tm, e do jejho ela jmenoval hrabte Karla Leona du Moulina Eckarta, prvnka z rodu vlastncho rozshl pozemky. Dostal za kol vytvoit s agent SA zabvajc se armdou a konkurennmi paramilitrnmi organizacemi. Jejm hlavnm kolem vak mlo bt zlikvidovat agenty z jinch skupin uvnit SA. Akoli SS bylo organizan soust SA, nemohl se Himmler samozejm na du Moulina spolhat, nebo SA samo pedstavovalo nejvt hrozbu Hitlerovu veden a cel politick organizaci strany. V t dob bylo polovojenskm hnutm s piblin 100 000 leny a existovaly v nm siln oldck a

revolun tradice. Stejn jako podobn organizace v djinch, bylo i SA nestabiln a oteven naeptvn toho, kdo nabzel nejvc. Tehdy zanalo bt zejm, e nejvc nabz IG Farben a nov prmyslnci. Himmler si za velitele sv tajn sluby vybral nedvno proputnho nmonho dstojnka, kter byl chrnncem von Ebersteina, Reinharda Heydricha. Z dnenho hlediska se to zd bt nejdleitj jmenovn do funkce, kter kdy Himmler uinil. Ned se samozejm ci, e djiny nacismu, Nmecka nebo svta by se odvjely jinak, kdyby dvojice Himmler-Heydrich nebyla v centru dn, je vak tak tk si pedstavit, e by se odvjely zcela stejn. Himmler byl Hitlerovm lovkem ve stran; Heydrich se stal Himmlerovm, potamo tedy tak Hitlerovm lovkem. Vichni ti vyuvali svch sice rznch, avak navzjem se doplujcch vlastnost, vem tem byla spolen nemilosrdnost pi sledovn jejich cl, hranic s posedlost. Tu nedokzalo pochopit, ani se j vyrovnat dn jin mocensk uskupen, dokud nebylo pli pozd. Heydrich byl o tyi roky mlad ne Himmler, v lt 1931 tedy doshl vku 27 let. Jeho otcem byl hudebnk, opern zpvk a skladatel Bruno Heydrich. Ten pochzel z rodiny chudho tesae a doshl svho postaven vlastn pl. Zemel, kdy bylo Brunovi dvanct let a jeho matka se pak provdala za mechanika Gustava Ssse, co byla skutenost, kter hrla pozdji dleitou roli v Heydrichov ivot. Akoli Sss nebyl idem, jeho jmno znlo siln idovsky. Bruno Heydrich rozvinul svj hudebn talent na studich umonnch stipendii a stal se hrdinskm tenorem ve Wagnerovch operch. Nedostal se vak mezi nejlep, obrtil se tedy ke skldn a opt se mu nepodailo doshnout vynikajcho spchu, po kterm zoufale touil. Spoleenskho postaven ale nakonec nabyl satkem s dcerou svho uitele, editele Krlovsk hudebn konzervatoe v Dranech. Zhy pot zaloil vlastn konzervato v Halle, kde se Reinhard narodil jako prostedn dt. Ml star sestru Marii a mladho bratra Heinze. Bruno Heydrich vniv miloval skladatele Wagnera a to nejenom jeho hudebn styl, ale i jeho zjev. Reinhard se jmenoval podle hrdiny jeho opery Amen. Jednm z prvnch lid, kte Heydrichovu konzervato finann podporovali, byl major Freiherr von Eberstein. Tak naden obdivoval Wagnera a stal se rodinnm ptelem a pozdji Reinhardovm kmotrem. Zkladnm prvkem Wagnerovy filozofie bylo samozejm absolutn pohrdn idy. Bruno Heydrich bohuel vypadal a choval se pesn tak, jak si mnoho dobrch oban Halle pedstavovalo ida - i syn von Ebersteina Karl se zmnil, e "vypad opravdu jako id".22 Dokonce se snail pedstrat, e je chud, jak to id vdy dlali, a kdy pak nkdo zjistil, e posl kad msc poukzku na 300 marek jist Frau Ernestine Sss do Mn, kter je vlastn jeho matkou, nikdo ji nepochyboval. kalo se o nm, e je "Jud Sss", a Reinhardovi a jeho bratru Heinzovi se ve kole spoluci posmvali "Isi! Isi!" V roce 1916, kdy oba chlapci navtvovali reln gymnzium, vyla hudebn encyklopedie, ve kter se v hesle "Bruno Heydrich" psalo: "Bruno Heydrich (vlastnm jmnem Sss)...".23 Bruno sice doshl opravy pro vechna dal vydn, ale celou afru a pokraujc pomluvy se mu nepodailo nikdy umlet. Hluboce jej to zraovalo a jist to mlo dopad na celou rodinu. k se, e Reinhard, kter byl tehdy do sebe uzavenm chlapcem v zranitelnm vku, tm byl obzvl rozruen. Akoli jeho otec pravdivost takovch e popral, pemtal dajn Reinhard nad tm, zda tento tmav lovk, psobc znan komicky, nemohl bt idovskho pvodu. V dsledku toho byl zmaten a rozzloben.24 Pozdji se zmnil jednomu kolegovi z lodn posdky - kter piel k nmonictvu ve stejnm roce jako on e jeliko jeho otce lid asto nazvali idem, stal se velmi aktivnm v antisemitskch kruzch a zhy se zaalo kat: "Star Heydrich neme bt idem, kdy je jejich Reinhard takovm halasnm antisemitou."25 Karl von Eberstein sdlil Heydrichovu ivotopisci Schlomo Aronsonovi, e jet jako kolk se Reinhard choval "krajn nacionalisticky", vstoupil do nkolika nacionalistickch spolk a stal se z nj "pln rasov fanatik".26 Heydrich sm uvedl v dotaznku v roce 1937, e v letech 1920 a 1922, kdy dochzel do poslednch dvou ronk gymnzia, byl lenem Deutschvlkischer Schutz- und Trutzbund.27 Schutz- und Trutzbund, jeho nakladatelstv vydalo svazky, z nich nkter etl i Heinrich Himmler, bylo krajn nacionalistickou a pangermnskou organizac, jej cle se shodovaly s cli spolku Thule, kter zplodil NSDAP. Ve znaku ml modrou chrpu a svastiku, jeho heslem bylo "Wir sind die Herren der Welt!" - "Jsme pny svta!". Jeho lenov povaovali za svj hlavn kol probudit v nmeckm nrod vztah k prod a upozornit jej na rozsah nebezpe, kter mu hroz ze strany id a jinch nenmeckch element. Za obzvl nebezpen povaovali "vliv idovskho a cizho mylen a ctn". V revolunm obdob nsledujcm po porce Nmecka v prvn svtov vlce se Heydrich pidal k Freikorpsu generla Maerckera, kter provedli "oistnou akci" proti komunistm pokouejcm se ustavit v Halle republiku rad. Byl tehdy jet pli mlad na aktivn slubu, a tak slouil jako spojka. Pot se stal pslunkem Freikorps Halle a angaoval se v poulinch potykch s "rudmi" a anarchisty - jak poznamenal

von Eberstein, na kor studia. V t dob pivedla inflace a nepokoje konzervato jeho otce na pokraj bankrotu. Je zejm, e v letech, kdy se vytvel Heydrichv charakter, jej formovaly podobn faktory jako Himmlera v Mnichov. Meme se tak dohadovat, e, jestlie Himmler trpl jako chlapec hlubokm komplexem sv fyzick neschopnosti a nedostatenosti, trpl Heydrich stejn hlubokm komplexem zpsobenm nejistotou ohledn svho pvodu, tedy ohledn sv identity Nmce. Vichni svdci se shoduj v tom, e byl arogantnm mladm muem, jeho nejvraznjm rysem byla soutivost. K nmonictvu narukoval jako dstojnick kadet v roce 1922. Vythl mladk mc pes metr osmdest ml velmi svtl vlasy a vrazn svtlemodr oi posazen dosti blzko sebe. Jeho podlouhl, kosk tvi dominoval velik zahnut nos. Mluvil vysokm hlasem a sml se meivm smchem, kvli ktermu zskal pezdvku Ziege - "koza". Krom toho mu vrstevnci kali tak "blonat Siegfried"; to bylo dsledkem e o jeho pochybnm pvodu, kter ho pronsledovaly i po narukovn, a jeho antisemitskho pesvden. Nic jinho se o nm ned ci s jistotou, nebo jeho postava je opedena vmysly dstojnk, kte se po vlce snaili distancovat vojenskou slubu od zloin Tet e. Pravdpodobn, jak tvrdili dstojnci, neml mezi svmi kolegy dn opravdov ptele. Pravdpodobn tak opravdu ctili, e je "jin". Napklad si s sebou na lo pinesl housle a vzhledem k okolnostem jeho vchovy se d pedpokldat, e byl vynikajcm hudebnkem. Z obdob sluby u nmonictva se vak nedochovaly dn dokumentrn materily. Je jist, e jednm z lid, kte na nj mli rozhodujc vliv, byl vkonn dstojnk na kolnm kinku Berlin, na kterm Heydrich ukonil svj kadetsk vcvik. Tmto lovkem byl Kapitnleutnant Wilhelm Canaris, tehdy u iv legenda. Proslavil se jako zpravodajsk dstojnk na von Speeho kinku na samm potku vlky, a pak jako velitel st agent ve panlsku, kter hlsila pohyby spojeneckho lostva. Po vlce byl zasvcen do politiky za povstn komunistickch "spartakovc" vedench Karlem Liebknechtem a Rosou Luxemburgovou, kte chtli v Berln uskutenit dlnickou revoluci. Pracoval jako tbn dstojnk a ml na starosti spojen mezi Freikorps a strn diviz, kter potlaila povstn v hlavnm mst. Je mon, e se tak zapletl do vrady Liebknechta a Luxemburgov a je jist, e byl klovou postavou, kter se podailo, e pachatel z ad nmonch dstojnk ve Freikorps se nedostali do rukou spravedlnosti. Ped procesem u polnho soudu je navedl na vymylen pbh, kter zamlil totonost skutench vrah a zcela zakryl jmno velitele, kapitna Pabsta, kter atentt nadil. Canaris dokonce uspodal zkouky, na nich nkte z obvinnch hrli roli soudce a trestn rady. Jeho intriky se vyplatily. Jedinec vybran z obvinnch byl odsouzen na dva roky a tyi msce za to, e dovolil, aby Rosa Luxemburgov byla pod jeho velenm zastelena a e se nsledn snail zbavit jejho tla a nechal je hodit do kanlu. Ostatn byli zprotni viny. Canaris pak dostal odsouzenho z vzen pomoc padlanch dokument a propaoval ho ven ze zem. Je zajmav zamyslet se nad vsledky tohoto soudu (Berlin Landgericht 1 - Berlnsk zemsk soud 1). Rozsudky, kter si vyslouili Hitler a jeho komplici z mnichovskho pue, a dvjmi rozsudky nmeckho Nejvyho soudu, je byly vyneseny v Lipsku nad "vlenmi zloinci", kter pivedli k soudnmu dvoru Spojenci. V posledn zmnnm ppad lo napklad o velc dstojnky ponorek, kte byli shledni vinnmi za to, e nechali povradit bezbrann trosenky z nemocnin lodi, kterou pedtm torpdovali, a byli za to odsouzeni na tyi roky vzen, piem v nm nakonec strvili jen est msc. Z toho je zejm, e nmeck soudn systm byl v rukou lid sloucch ne spravedlnosti, ale nacionalismu a antikomunismu, a bojujcm proti demokracii a versailleskmu systmu dlouho pedtm, ne se nacist dostali k moci. Dstojnick sbor nmonictva byl prodchnut stejnm duchem a Canaris, kter ml pirozen sklon k intrikovn a kterho fascinovala zpravodajsk prce, psobil jako jeho nejaktivnj agent v politick sfe. Byl vd osobnost, kter se dailo obchzet opaten versaillesk smlouvy a zajistit znovuvyzbrojen Nmecka. Pouil sv kontakty ze zpravodajsk prce ve panlsku, aby v tamjch lodnicch mohly bt postaveny lodi podle nmeckch pln. Pmo se astnil na podpoe Kappova pue nmon brigdou v roce 1920. Pozdji, kdy byl ve tbu Baltickho nmonho velen v Kielu, zorganizoval ilegln prodej zbran a vstroje do zahrani, aby pomohl zaloit a financovat krajn pravicovou Organizaci Consul dstojnk nmonickch Freikorps. Tento tajn spolek vyslal sv leny, aby zavradili idovskho ministra zahrani Rathenaua a ministra financ Erzberga v dob, kdy byl Himmler v poslednm ronku na studich. Fakt, e Himmler o tom vdl - jak dokazuj zpisky z jeho denku po Rathenauov vrad28 - nen pekvapujc. Tit dstojnci nmonch Freikorps byli toti aktivn zejmna v Bavorsku. Spolupracovali tak s Rhmem pi zakldn a vcviku SA. O tom, zda se v t dob setkali Canaris a Hitler, se d pouze spekulovat, ale v lt roku 1923 ped mnichovskm puem se Organizace Consul spojila s jinmi nacionalistickmi skupinami v Bavorsku. Tehdy byl Canaris odvelen na kink Berlin, na kterm slouil Heydrich jako kadet.

Ihned se mezi nimi vytvoilo pouto, snad proto, e Canaris i Heydrich se liili od ostatnch nmonch dstojnk, kte byli v prbhu vcviku vychovvni v jaksi pehnan napodobeniny dstojnk prusk armdy. Canaris ml italsk pedky a zddil po nich latinskou jemnost a cit pro dvojsmyslnost, zcela ciz pruskmu vojckmu sklonu pro pravidelnost a podek. Byl osamlm lovkem. Heydrich byl tak osaml a dky vchov na konzervatoi v Halle nael zejm s "Levantincem", jak se Canarisovi kalo, vce spolench kulturnch nmt k diskuzi ne vtina ostatnch dstojnk. Jist je, e vztah mezi vkonnm dstojnkem a hudbymilovnm kadetem se brzy vyvinul ve vztah laskavho pna a oddanho pomocnka. Heydrich byl uveden do Canarisova rodinnho kruhu a hrl druh housle na hudebnch vercch organizovanch jeho enou Erikou. Mezitm ho nadchly Canarisovy pbhy o pioni a intrikch a zaplil se pro techniky zpravodajsk prce, co vedlo k tomu, e se specializoval jako dstojnk na bezdrtov spojen - Canaris ho toti pesvdil o dleitosti komunikan techniky. Pozdji slouil ve tbu nmon zkladny v Kielu. Prv tam se v lt roku 1931 pihodilo nco, kvli emu Heydrich opustil slubu v nmonictvu. Zejmna po vlce byla asto citovna historka, podle kter byl proputn, nebo se rozeel s dvkou, j se dvoil, aby se mohl zasnoubit s jinou. Je pravda, e se v prosinci roku 1930 skuten zasnoubil, ale ani pehnan knon cti nmonch dstojnk nevyluoval monost zmny rozhodnut ohledn vbru manelky. Tato absurdn historka byla vymylena nktermi dstojnky, kte dokonce tvrdili, e byli ptomni soudu cti. Dvodem Heydrichova proputn nebylo dajn ani tak jeho chovn k odmtnut dvce (jej totonost nebyla nikdy zjitna), ale jeho arogantn vystupovn u soudu. Vezmeme-li v vahu ctu k hodnosti, je byla nmonm dstojnkm vtpovna od prvnho dne, kdy nastoupili jako kadeti, a Heydrichovu pehnanou ctidost, je tento pbh jet absurdnj. Ve svch zznamech z kartotky SS se k tomu sm vyjdil takto: "Koncem dubna 1931 jsem byl proputn z dvod nemajcch nic spolenho s konnm mch povinnost rozhodnutm skho prezidenta proti rozhodnut mch nadzench."29 Potkem srpna 1931 jej v restauranm voze rychlku nhodou potkala pan dr. Lehmannov, se kterou se znal pes spolen znm. Vysvtlil j, e byl z nmonictva proputn kvli sympatim, kter choval k Hitlerovu hnut, je vak o hodn astnj, jak ekl, e stoj pi Fhrerovi, ne by byl v nmonictvu.30 V Encyklopedii Tet e pozdji stlo, e byl z nmonictva proputn z "politickch dvod". I tato verze je vak problematick, nebo byly-li sympatie s NSDAP zloinem, pak ml bt vrchn velitel nmonictva admirl Raeder proputn tak, spolu s vt st dstojnickho sboru vetn Canarise. Nmonictvo mlo zvltn dvody, aby bylo pronacistick. Tvoilo nyn soust ozbrojench sil, zatmco v historickm smyslu bylo parvenu, a jeho pslunci mli pocit, e jejich cle a vbec piny vzniku nmonictva jsou nedocenny jak republiknskmi politiky, tak i samotnou armdou. Psobila tu trpk vzpomnka na vzpoury, po kterch se zaala hroutit "domc fronta" v roce 1918, a na dal v dob Kappova pue, kdy byli slouc dstojnci zateni a poniovni "rudmi" nimi dstojnky. Krom toho bylo nmonictvo velmi zraniteln ze strany komunistick diverze ve dvou hlavnch pstavech. Nen divu, e nmon dstojnci, ctce se tak nejisti a ohroeni ze vech stran, reagovali naden na protiversaillesk, antikomunistick a nacionalistick hesla NSDAP. Tyto pocity slily zejmna mezi mladmi dstojnky a ve sdruen nmonch dstojnk v zloze, ale byly ptomn u vech hodnost. Raeder sm udroval s Hitlerem spojen pes penzionovanho admirla von Levetzowa. Nen pochyb, e kielsk nmon zkladna a jej zpravodajsk a kontrapionn oddlen udrovalo stle aktivn spojen s nacisty. Nelze tak pochybovat, e Heydrich dostval zprvy o dn ve stran od svho ptele z dtstv, nyn SA-Oberfhrera Karla von Ebersteina, kter byl zrove Himmlerovm blzkm kolegou. Zd se tedy, e pro Heydrichv odchod z nmonictva existuj pouze dv mon vysvtlen. Je mon, e poruil pravidlo, podle kterho dstojnci v aktivn slub nenavtvuj politick mtinky - jeho nov snoubenka Lina von Ostenov byla nadenou stoupenkyn Hitlera a je mon, e byl natolik poetil, e se s n takovho shromdn zastnil. Jeho proputn mohlo bt tak zastracm manvrem Raedera, kter chtl do zpravodajskho apartu nacistick strany nasadit nmonho dstojnka. Velk koncerny napklad podobn "propoutly" lidi, kte potom v nacistick organizaci zastupovali jejich zjmy, a stejn tak junkei u tehdy mli sv mue ve vedoucch funkcch, aby ve "Stran" reprezentovali pro zmnu zjmy jejich. Skutenost, e Heydrich dostal dvoulet odstupn ve vi 200 marek msn, potvrzuje spe druhou variantu.31 31. kvtna 1931, den pot, co vstoupilo v platnost jeho proputn z nmonictva (jak poukazuje jeho posledn ivotopisec Edouard Calic), vstoupil Heydrich v Hamburku do nacistick strany. Z toho, co Calikovi po vlce vyprvl jeden hambursk komunista, vyplv, e Heydrich pravdpodobn zorganizoval tonou jednotku vojenskho typu vybavenou vozidly, kter podnikala bleskov njezdy na schze socilnch

demokrat a komunist v prmyslov tvrti Hamburku, vtrhla dovnit s holemi a ped pjezdem policie se rychle vytratila.32 Mezitm zadil von Eberstein Heydrichovi schzku s Himmlerem. Podle povlen historky Himmler schzku zruil, nebo byl nachlazen, nicmn Heydricha pimla jeho agiln snoubenka, aby ho navtvil v jeho dom ve Waldtruderingu. Pravdpodobnj vak je, e schzka se uskutenila prv tam proto, e Himmler chtl vidt potencilnho fa tajn sluby z dohledu du Moulinovch donae z sted strany. Podle zmnn historky se Himmler domnval, e ped nm stoj odbornk na bezdrtov spojen a pitom ml ped sebou zpravodajskho dstojnka. Ve skutenosti mu vak von Eberstein jist ekl, e Heydrich byl ti lta zpravodajskm dstojnkem v Kielu a e do sluby byl zasvcen legendrnm odbornkem nmonictva v tomto oboru. Himmler mu dal dvacet minut, aby mu napsal, jak by zorganizoval zpravodajskou slubu SS. Heydrich na nj uinil dobr dojem tm, co na pape navrhl, i svm nordickm zjevem a Himmler ho pijal. Heydrich vak pesto nesploval psn kritria nordickho idelu, nebo byl pli irok v bocch. Himmlerv pozdj pobonk Karl Wolff ho popsal jako "zentilho a negermnskho".33 Oi ml navc posazeny ponkud mongoloidn a kdy byl Himmler nm rozmrzel, vytkal Heydrichovi, e pochz z ingischnovch hord. Byl to pilhav koment. Heydrichova krutost je zejm i z fotografi. Podlouhl, asymetrick obliej, siln rty a mrn ilhav, ledov modr oi psobily neurit vypotavm a belskm dojmem. Jeden z pozdjch koleg ho charakterizoval jako "nejdmonitj osobnost z celho veden NSDAP".34 Himmler si nemohl vybrat lpe. Jak velkou roli pi jeho vbru hrla nhoda, je sporn. Jist vak je, e kdyby Heydrich neprokzal, e je idelnm lovkem pro danou prci a navc sdl s Himmlerem, podobn jako Stroop, stejn ideologick nzory, byl by ze svho postu sesazen stejn rychle jako mnoho dalch lid, kter Himmler dve jmenoval. Heydrich zaal plnit sv povinnosti v srpnu v novm stranickm sted v bvalm palci, ktermu se zaalo kat Hnd dm. Snad dn budova nemohla bt svm vzhledem vzdlenj pedchozmu sekretaritu NSDAP. Bohat fasda byla vyzdobena dvma obrovskmi prapory se svastikami. Vnitek budovy za bronzovmi dvemi, kter hldali dva SS--mani, pedstavoval svt neskrvan hojnosti. Chodby byly obloeny mramorem a deska na jedn zdi pipomnala jmna tincti mu, kte padli ped Feldherrnhalle. Jinou ze zdobily standarty rznch pluk SA. Podle toho, co se kalo nvtvnkm, mla bt na tet zdi zaznamenna jmna nrodnch socialist "zavradnch" v poulinch a mtinkovch bitvch s politickmi odprci. Na druhm konci vstupn haly se nachzel velk sl s nespoetnmi svastikami vyrytmi do tukovch stn. Velkolep schodit vedlo k Hitlerovu a Hessovu apartm a k pompzn nazvan i zazen Sentorsk sni, kter byla navrena tak, aby se v n mohli zabydlet vyvolen vldci pot, co se nacist dostanou k moci. Bylo v n edest jedna kesel alounnch rudou k, vysok koberce s motivy svastik, mramor a mozaiky zdobily zdi, na kterch desky pipomnaly vvojov obdob NSDAP od jejho zaloen. Nedalek Hitlerova pracovna, a vlastn cel budova, byla zazena ve stejnm stylu; z drahho deva, nkladnch materil, jemnho emeslnho proveden a tkch zvs dchaly neomezen zdroje penz. Byl to vsmch slovm nmeck dlnick strana v nzvu NSDAP. Jeden z prvnch uaslch nvtvnk se vyjdil, e budova je Hitlerovm dvorem, ze kterho zaml vldnout Nmecku. Akoli na pestavbu budovy a vybaven kancel vetn obrovskch kartotk, kter slouily jako informan banky s podrobnostmi o jednotlivch lenech strany, byly vynaloeny miliony, musel Heydrich sdlet podle vyprvn kancel a psac stroj s jinm dstojnkem SS. Je mon, e je to pravda, nebo dostal pouze doasnou prci pod zstrkou SS-PI-Dienst (tisk a informace). V novm roce se z Hndho domu vysthoval pln, aby ve svm vlastnm mnichovskm byt vytvoil Sicherheitsdienst neboli SD. Bylo to pot, co pojal za manelku Linu von Ostenovou. Himmler ho jako svatebnm darem povil na SSSturmbannfhrera, co byla hodnost odpovdajc majorovi. Byl to mnohem rychlej postup, ne v jak by mohl Heydrich doufat u nmonictva. Tak jeho zodpovdnost byla daleko vt, ne jakou by mohl mt ve slub v nmonictvu. Ve sv Zentrale SD dohlel na tm pracovnk roziujc Himmlerovy kartotkov zznamy se jmny ideologickch neptel strany a s podrobnostmi z jejich ivota. Byli azeni do skupin "id", "Zedni", "Politit katolci", "Komunist", "Pedci socilnch demokrat", "Buroazn konzervativci", "lechta neptelsk nrodnmu socialismu". Zpracovvaly se tu tak informace z oddlen 1-c jednotlivch organizanch oblast SS (Abschnitte) a plukovnch organizac (Standarde). Krom toho Heydrich instruoval dstojnky z oddlen 1-c o zpsobu infiltrace, kter pouvali jejich neptel, a vytvoil stedn oddlen, kter mlo za kol odhalovat pehy ve vlastnch adch. Cestoval tak po zemi a verboval ednky, akademiky a prmyslnky

jako neplacen agenty SS. Trpl pehnanou ctou k anglickmu systmu, ve kterm, jak si myslel, byli vichni pslunci vych vrstev estnmi tajnmi agenty. Jeho fascinace anglickou tajnou zpravodajskou slubou dospla pozdji tak daleko, e se po zpsobu zakladatele MI6, admirla Sira Mansfielda Cumminga, podepisoval zelenm inkoustem jako "C". Krom toho dil vydrask kampan zamen proti prmyslnkm, kter nutil poskytovat finann prostedky na roziovn SS. Jeho jednoduch a inn metoda spovala v tom, e napadal ve stranickch novinch dan koncern nebo lovka tak dlouho, a zaplatil poadovanou stku. Pirozenou obt byly idovsk podniky a majitel novin. V seznamu "pispvajcch len" organizace SS-Abschnitt-1 z jara roku 1932 se objevuj jmna Goldschmitt, Levi, Rosenzvet, Rosenberg, Hirschmann.35 Stoupenci socilnch demokrat nebo liberl se tak stvali asto terem vydrn a jeliko soudci sympatizovali s nacisty, mohly se obti jen zdka uchlit pod ochranu soudnho dvora. Martin Bormann pouval pro plnn pokladny strany podobn metody. Zrodil se gangstersk stt ve stt. Heydrichova prce nemla pouze charakter zpravodajsk a vydrask. Byla jednoznan namena k pevzet moci. Kartotky slouily k sestaven seznam nejnebezpenjch neptel, piem od sebe byly rozliovny dv kategorie. V jedn se ocitli ti, kdo mli bt odklizeni nadobro, a u popravou nebo zatenm, a ve druh byli zaazeni ti, kte mohli bt zastraeni. Vytvoen st neplacench a neviditelnch V-mu - dvrnch agent - v kad oblasti veejnho ivota mlo zajistit tok informac o obrannch opatench vldy proti NSDAP a, a dozraje as, k hladkmu pevzet moci. Existoval pln potajc s eventualitou nsilnho toku proti sttu, v nm hrli hlavn roli V-mui v adch policie, eleznice a dopravy vbec a zamstnan ve sttn sprv. Podle informac, kter zskal Calic po vlce od dstojnk SA, ml postup podle tohoto plnu vytvoit iluzi komunistickho povstn tm, e budou vybran cle po cel zemi vyhozeny do povt nebo vypleny. Podle dalch Calikovch informac vybudoval Heydrich speciln vcvikovou kolu pro sabotry v Braunschweigu.36 Tato eventualita, stejn jako Hitlerem upednostovan pevzet moci "legln" cestou, vyadovala ovldnut policie a velk st Heydrichovy prce se proto zamovala na zskn policejnch dstojnk. Jednm z policist, kter ml hrt velmi dleitou roli po pevzet moci, byl Arthur Nebe, pedn kriminalista a vedouc oddlen loupe berlnskho policejnho prezidia. V roce 1931 se stal pispvajcm lenem SS a v roce 1932 vytvoil mezi svmi kolegy nrodnsocialistick sdruen. Souasn tajn pracoval jako V-mu pro berlnskho ldra SS Daluegeho. Dleitost, jakou si Heydrich a jeho Sicherheitsdienst zskal v prbhu esti msc, dokazuje seznam adres a telefonnch sel mnichovskch pedstavitel strany, kte mli bt pivolni v ppad "poplachu atd." Seznam je datovn beznem 1932 a celkem obsahuje 35 jmen. Z nich je podtreno trnct, kterm mlo bt zavolno nejdve: Hitler, Rhm, Reiner a hrab du Moulin jsou v tto vybran skupin na prvnch mstech, po nich nsleduje deset dalch podtrench jmen v abecednm podku. Mezi nimi jsou Heinrich Himmler, Wasserburgerlandstrasse 109, Waldtrudering (telefon 029309) a Erbprinz zu Waldeck, Parsevalstrasse 19. Reinhard Heydrich, tak podtren, nezapad do abecednho poad a zd se, e jeho jmno bylo dopsno pozdji.37 Fakt, e Himmler a jeho pobonk a f tajn sluby byli zahrnuti do seznamu, je svdectvm o tehdej dleitosti SS a pidv na vze mylence, e Heydrich a jeho SD hrli dleitou roli v tajnch plnech urench pro pevzet moci. Heydrichv vjimen rychl vzestup v hierarchii tak naznauje, e byl z nmonictva povoln pro svoje znalosti zpravodajstv a vcvik v oboru vbunin, aby je vyuil ve slubch strany. Boj o ovldnut vlny nacionalismu v Nmecku probhal tehdy plnm proudem. Vechna dleit mocensk uskupen byla zajedno v tom, e nastal konen as svrhnout demokracii, odstranit jednou provdy nebezpe marxismu, vyeit problmy s prmyslem a nezamstnanost tradinm autoritskm zpsobem, a vyut tak vytvoen nrodn sly k nastolen evropsk a nakonec svtov hegemonie. V revolun krizi se prokzalo, e nmeck stt neztratil sv prusk vojensk koeny. To se tkalo i bank a velkopodnikatel, kte revoluci financovali. Nmeck kapitalismus vdy projevoval sv zamen na stt. Na rozdl od Ameriky, kter zddila po prvn svtov vlce od Velk Britnie charakteristick rysy jako hlavn hybn sla svtovho ekonomickho du a nejvt vvozce kapitlu do rozvojovch zem, sousteoval se nmeck kapitl vdy na rozvoj nrodnho hospodstv a posilovn exportu. Tradin k tomu byl veden i sttem pomoc rznch tarif, dotac, regulan politiky a legislativy. Americk kapitl se oproti tomu vdy orientoval na trh, slouil spe zkaznkovi ne nrodnm zjmm. Postavenm sdruen, jako byly kartely a syndikty, kter urovaly ceny, mimo zkon se zachovala konkurence, maximalizoval vbr a minimalizovaly ceny. Nmeck prmysl byl jednoznan povzbuzovn k vytven kartel a syndikt jak velkmi bankami, tak i sttn legislativou. Byla tak omezena konkurence a ceny udrovny umle vysoko tm, e je tvoily nklady nejmn produktivnch len kartelu, co bylo samozejm na kor zkaznka.

Paternalistick opaten v oblasti sociln podpory nezabrnila tomu, aby se vytvoila propast mezi manaery a dlnky prmyslovch podnik. Ti, jako ve vech prmyslov vysplch zemch, ctili, e jejich ivotn rove a lidsk ivotn podmnky jsou drceny pod obrovskmi koncentracemi kapitlu, ze kterho ilo nkolik mlo velmi bohatch lid. Autoritsk nzory na veden podnik a jejich organizaci, kter byly pirozen tosu vojenskho sttu, dle prohlubovaly tento pocit. Americk kapitalismus zvldl nevyhnuteln konflikty tm, e si vlastn dlnky koupil a umonil jim konzumn zpsob ivota zaloen na masov vrob. Krom toho jim dal pslib zlepen ivotn rovn a splnil jej. Nmet dlnci byli zproletarizovni, zradikalizovni, a nazrli tak pro marxismus. "Pedrevolun" situace vznikl tmto zpsobem na potku stolet byla hlavn pinou, pro prusk veden rozpoutalo prvn svtovou vlku. Ve tictch letech, kdy dila svtov ekonomick krize, se kontrast mezi tmito dvma systmy jet zvtil. Zatmco v Americe se dlnci zaali lpe organizovat, odbory zskaly skutenou moc a konkurence byla poslena roziujc se protikartelovou, protitrustovou a protisyndiktovou legislativou, v Nmecku dolo k opaku. Kapitl a velkopodnikatel se spojovali ve stle rostouc sdruen a kartely usilujc o potlaen dlnickho hnut, co se jim tak zhy podailo. Souasn si kladli "nrodn" cle, kter definoval stt. To samozejm nevyhnuteln vedlo k ekonomickmu a politickmu znevhodovn oban. Dokonce i pedstavitel novch podnik lehkho prmyslu, jako byl gigantick koncern IG Farben, kte v dobch prosperity vytvoen americkmi pjkami koketovali s mylenkou masov vroby a spoteby, se postavili zpt do ady. Tak dolo v obou systmech k tomu, e krize ukzala jedince, kte jim vldli jako pouh loutky, od nich maj v rukou provzky jejich praotci - teutont ryti a otcov zakladatel. Profesor Volker Berghahn uzavel svou analzu tto rostouc divergence: "Kdy se na druhou svtovou vlku podvme z ekonomickho hlediska, zd se, e v tomto gigantickm konfliktu lo o to, kter z tchto dvou ,model' kapitalistick organizace se uplatn v Evrop a kter jinde."38 Nacistick strana, jako jedin "nrodn", protisocialistick masov hnut, byla vybrna, aby realizovala zmry velkho byznysu. Himmlerovo SS jako nejspolehlivj formace NSDAP, kter u tehdy do ad svch dstojnk pitahovala relativn velk poet lechtic a lid z vy spoleensk tdy a souasn odstavovala na vedlej kolej pvodn lenstvo z ad kleinen Leute, podporoval velk poet prmyslnk. Od jinch byly pspvky vynuceny ochranou nebo vydrnm. Tak dolo k tomu, e akoli rozpoet SS udroval na nzk rovni jak pokladnk strany, tak Himmlerv nominln f Rhm, dokzal Himmler roziovat SS v roce 1932 obrovskm tempem. Od dubna do ervna poet pslunk prudce vyrostl z 25 000 na vce ne 40 000 dstojnk a mu organizovanch ve tyiceti plucch rozmstnch po celm Nmecku.39 Ned se pesn zjistit, kter prmyslov uskupen stla v t dob za SS, nebo historici nemohli prostudovat archivy velkch spolenost. V-mui se krom toho dobe kamuflovali a banky zprostedkovvaly mezi zjmovmi skupinami jednn, aby sblily jejich asto rozdln cle. Soud dle zemdlskch zjm Himmlera a fa jeho Rasovho adu Darrho, byly by jejich pirozenmi spolenky IG Farben a zstupci lehkho prmyslu. Himmler a Darr toti chtli nahradit starou lechtu novou rasovou elitou. Lid z IG Farben a lehkho prmyslu se stavli proti drah ochran junkerskch vlastnk pdy a byli pro zpsob zemdlskho hospodaen vyadujcho vce kapitl ne pracovn slu. Pesto se zd, e zstupce velkho podnikn, na kterho se Himmler napojil nejtsnji, byl Wilhelm Keppler. Veobecn se m za to, e reprezentoval tk prmysl. Himmler pedstavil Kepplera Hitlerovi, "kruh" podnikatelskch poradc, kter Keppler pro Fhrera zaloil v kvtnu 1932, se pozdji stal Freundeskreis RFSS (Kruh ptel skho velitele SS) a kadoron daroval obrovsk sumy na konto SS. Podle marxistickho historika Kurta Gossweilera byl Keppler ve skutenosti chyte maskovanm agentem IG Farben a moc stojc za nm pedstavoval bank Kurt von Schrder z Kolna nad Rnem. Byl to prv Schrder, kdo sladil velmi divergentn cle IG Farben - namen jak proti tradinmu zemdlstv, tak proti tkmu prmyslu - s Hugenbergem a pangermnskm kdlem tkho prmyslu, kter Keppler, jak se zd, reprezentoval. Dokzali se shodnout, nebo sdleli spolen cl: vybudovat nmeckou hegemonii v Evrop v uzaven hospodsk blok, nezvisl na americkm kapitlu a svtovm trhu. Tento zmr ohroovala Thyssenova skupina zstupc tkho prmyslu, kte chtli pi vybudovn evropsk hegemonie spolupracovat s americkm kapitlem. Jak k Gossweiler, chtli "pevn svazek mezi nmeckm a americkm imperialismem a vlku proti Sovtskmu svazu ve spojen s USA".40 Nejvlivnjm exponentem tto skupiny byl bval prezident sk banky dr. Hjalmar Schacht, ktermu se kalo "Amerian". Vystoupil a veejn se vyslovil pro nacisty velmi zhy. Jeho manelka mla ve zvyku zdobit se broemi ve tvaru svastiky poszenmi rubny a diamanty. Rozdln zjmy velkch finannch a mocenskch uskupen byly sladny v prbhu roku 1932 a v prvnch tdnech roku 1933. Gregor Strasser, Rhm a SA se uvnit strany nejviditelnji zastvali linie IG Farben a Strasser a Rhm vytvoili osu s bvalm velitelem vojensk rozvdky von Schleicherem, kter se etabloval

jako hlavn vyjednva mezi politickmi mocenskmi skupinami. Coby lovk velmi inorod a s velkm osobnm armem, kter ml ir vizi nrodnho zjmu ne byla tradin prusk, se pokusil pivst umrnn kdlo odbor do svho svazku se Strasserem. Byl proti prusk mocensk elit junker, armdy a pedstavitel tkho prmyslu, kter chtla odbory nadobro zlomit. Ta stla za Hitlerem a Gringem. NSDAP tak hrozila vn roztrka a Heinrich Himmler s SS (a mon zejmna Heydrich a jeho zpravodajsk a bezpenostn sluba) se stali ivotn dleitm initelem pro jednotu strany. Podle Gossweilera ml Himmler poslouit IG Farben jako pojistka, kter by tto spolenosti ponechala oteven vrtka k tzv. "stedn cest", tj. dohod mezi zstupci lehkho prmyslu a pangermnskou skupinou, reprezentujc prmysl tk, dojednan Kurtem von Schrderem pro ppad, e by selhala dvojice Strasser-Rhm. A u je tato teorie pravdiv nebo ne, je jist, e Himmler byl pedevm oddan Hitlerovi. A na tto osobn a osobnostn rovni se pravdpodobn marxistick analza zaloen na pslunosti k td a zjmovm uskupenm hrout. Vn strany se mocensk boj projevoval v rychlch zmnch ve vld. Bhem nsledn volebn kampan bylo kolem SA a SS vytvoit straka bolevickho nebezpe tm, e jejich pslunci provokovali stoupence komunistickch a socilndemokratickch skupin ke krvavm poulinm ptkm. Heydrich zorganizoval v nedli 17. ervence 1932 nejostej z tchto provokac na hamburskm prmyslovm pedmst Altona. Oddly SA a SS pijely v autobusech na msto konn demonstrace a pochodovaly za zvuku kapel pod svmi zstavami a prapory v doprovodu policie. Kdy na n byla ze stech a z oken zahjena stelba, optovaly ji. Demonstrace si vydala asi devatenct mrtvch a poet rannch el do stovek. V prbhu onoho ervence se k muednkm pipomnanm v Hndm dom pipojilo ticet osm nacist, komunist ztratili ticet soudruh. Touto taktikou doshli nacist dal radikalizace politiky, take ob extrmistick strany zskvaly nov volie na kor stran stedu. NSDAP jich zskala nejvc a z voleb do Reichstagu vzela jako daleko nejsilnj strana: zskala 13,75 milion hlas a obsadila 230 kesel. Sociln demokraty volilo 8 milion a komunisty 5,25 milion voli. Stle vak nemla pravice ani levice vtinu potebnou k utvoen vldy a politick konfrontace pokraovala mezi mocenskmi uskupenmi v exkluzivnm HerrenKlubu v Berln, ve vilch prmyslnk a bank i uvnit samotn NSDAP. V ulicch dil hndokoilat teror a vradn. Von Papen, pizpsobiv politik zastupujc zjmy kapitlu i velkostatk, stl v ele "prezidentskho" kabinetu, kter vldl bez vtiny v Reichstagu podobn jako prusk kabinety jmenovan csaem. Hitler dostal nabdku stt se vicekanclem a Strasser ml bt komisaem pro Prusko. Fhrer odmtl a poadoval pro sebe jako pedstavitele nejsilnj strany kanclstv. Prezident von Hindenburg, kter poctil k "Rakuanovi" okamitou averzi, odmtl svit moc Hitlerovi a jeho vraedn revolun band. Von Schleicher, tehdej ministr vlky, kter se samozvan chopil sestavovn kabinetu, vystupoval sil, aby rozdlil Strassera s jeho stoupenci a Hitlera. Mezitm zaala v prbhu lta a podzimu 1932 vlna celonrodnho pronacistickho ctn opadat. V novch volbch, kter von Papen vyhlsil na listopad, volilo NSDAP o dva miliony lid mn, a strana tak ztratila ticet tyi kesel. Zstala vak nadle nejsilnj stranou ve snmovn. Situace tak byla zablokovna vce ne dve. Von Schleicher pevzal jako kancl moc a doufal, e se mu poda vytvoit vtinu spojenm Strasserova nacistickho kdla a umrnnch odbor. Byl to chybn pln: Strasser za sebou neml dnou soudrnou skupinu a prmyslnci ani junkei by nestrpli ani jeho ani dlnick hnut, kter chtli potlait, a ne uzavrat s nm partnerstv. Stejn prmyslnci zastavili psun penz do stranickch fond, nebo se obvali, e Hitler naslouch Strasserovi a takovm protikapitalistickm ivlm, jakm byl Gottfried Feder, a mohl by se o nco takovho pokusit. Vsledkem toho bylo, e NSDAP, kter vydala obrovsk stky na pedvolebn kampa a doufala, e je zsk zpt po pevzet moci, stla tv v tv bankrotu. Navc se bytek voli odrazil v potu len, poklesu morlky ve stranickch adch a nespokojenosti pslunk SA. Tm se nedostalo podlu na moci, kter oekvali a nyn ohroovali Hitlerovu vyjednvac pozici. V t chvli vystoupil jako rozhodujc prostednk bank Kurt von Schrder a spolu s nm Heinrich Himmler a Wilhelm Keppler, organiztor Hitlerova Freundskreisu prmyslnk. Prvn schzka tchto t za ptomnosti mstopedsedy strany Hesse se uskutenila 11. listopadu, necel tden po volbch. Piblin v t dob pronesl Strasser vtu: "Zd se mi, e Hitler je zcela v rukou svho Himmlera a Anhimmlers (fanouk)."41 Ml na mysli zejmna Gringa, Goebbelse a Rhma, kter v tomto poad nazval "brutlnm egoistou", "chromm blem" a "oplzlm chlapem".42 Dopisy dokazujc Rhmovu homosexualitu byly zveejnny v prbhu kampan ped ervencovmi volbami.

Strassera tak siln znepokojovalo Hitlerovo spojenectv se zstupci tkho prmyslu a velkch vlastnk pdy. Zatmco se von Schrder snail zprostedkovat stedn cestu, kter by byla pijateln pro vechny, zamila se stranick propaganda na dal pedvolebn kampa, tentokrt na volby do zemsk vldy v Lippe, zemdlsk oblasti krut zasaen kriz. Tamj zdecimovan sedlci a zemdlt dlnci mohli NSDAP pomoci prv k takovmu volebnmu spchu, jak potebovala po listopadovm propadu. Vichni stranit ldi se zastnili kampan a mstn oddly SA a SS dostaly nazeno, aby rozpoutaly poulin teror. Jednotku SS vedl v centru regionu, krsnm starm mst Detmoldu, nedvno naverbovan mu jmnem Jrgen Stroop, kter za sebou neml jet ani zkuebn rok. Prv tehdy, za divokho mlcen "neptel", rabovn a plen jejich kancel, padl Stroop poprv do oka Reichsfhrerovi. Stroopovi se lbila jeho prce, kterou sm nazval aktion directe, a Himmlerovi se lbilo, co vidl. Stroopova karira byla v tu chvli vydldna a jeho poven nsledovala v rychlm sledu. NSDAP doshla v Lippe jistho spchu, kter vak st vyvil bombastickou propagandu a brutln taktiku: strana zaznamenala oproti listopadovm volbm ptiprocentn nrst voli. Nepomrn vt vznam pro cestu k moci mla skutenost, e se NSDAP podailo svst na scest prezidenta republiky von Hindenburga. "Star pn", jak mu blzc kali, byl impozantn postavy. Mil pes metr devadest, ml krtce stien, ocelov ed vlasy, kamenn vraz ve tvi a ten nejhlub hlas, jak kdy vyel z lidsk hrudi - jak poznamenal pi setkn s nm jeden pekvapen poslucha. Ztlesoval Prusko a il obklopen tkm tmavm pruskm nbytkem, tmavmi pruskmi zvsy a obrazy zachycujcmi vlen scny. Bylo mu vak ji osmdest pt let, byl unaven a pinejmenm v jednom ohledu zradil svou image spartnsk jednoduchosti, jakou vyadovala etika vlenka. astnil se na rozshlm daovm podvodu. Nrod mu nedlouho pedtm daroval jeho zkrachoval rodinn statek Neudeck. Aby se vak vyhnul ddick dani, nechal jeho vlastnictv pepsat na syna Oskara. Navc se dotace tzv. Osthilfe, kter mly pomoci vchodopruskmu zemdlstv, staly skandln zneuvanm zdrojem pjmu pro junkersk rody, mezi n sm patil a kter zastupoval. Oba tyto ppady inily Hindenburga a skupinu, kterou zastupoval, zranitelnmi, pokud by na n byl vyvjen politick ntlak. Heydrichovo SD shromdilo hmotn dkazy o skandlech v Osthilfe, aby mohlo vyvinout ntlak zejmna na von Hindenburgova syna Oskara, co byl stejn upjat morous jako prezident sm, a spolen se sttnm tajemnkem Meissnerem jej prakticky ovldal. Hitler zvolil na jedn stran taktiku ntlaku, kdy osobn hrozil Oskarovi i junkerm jako td zveejnnm skandlu, na stran druh mu nabdl platek ve form vysok armdn hodnosti a pidlenm dalch pozemk k rodinnm statkm. Tmito prostedky ml bt Oskar pesvden, aby pekonal otcovu averzi vi Hitlerovi a jeho neochotu jmenovat ho kanclem. Souasn pracoval Heydrich na dalm kroku k pevzet moci: a bude Hitler kanclem a ne budou moci volby nahlodat legitimitu jeho vldy, je nutno vytvoit situaci, ve kter mu prezident udl zvltn pravomoci. Pak bude Fhrer moci vldnout bez Reichstagu. Vhodnou situac mlo bt komunistick povstn s clem svrhnout nacisticko-nacionalistickou vldu. Bylo jasn, e komunistm Moskva nadila, aby nic podobnho nepodnikali a nechali ekonomickou krizi, kter u zniila tolik po sob nsledujcch vld, aby sama svrhla oekvanou vldu nacist. Stejnou strategi se dili i sociln demokrat. Hlavnm Heydrichovm kolem proto bylo takov povstn zinscenovat a najt hlupky, kte mli bt pedstaveni jako dotyn podvratn ivly. Nakolik k tto strategii pispl on sm nebo Himmler, se samozejm ned urit. Cel pln byl pouze pokraovnm a mrnm rozenm strategie, kterou se NSDAP dila na sv dosavadn cest k moci, a byl pro Hitlerv a Goebbelsv zpsob mylen stejn charakteristick jako pouit teroru. Praktick naplnovn a proveden akce bylo vak sveno Heydrichovi; pro takovou prci si ho Himmler pvodn vybral.43 Von Schrderova jednn zatm vedla k rozhodujcmu setkn mezi Hitlerem a von Papenem. Dolo k nmu 4. ledna 1933 ve von Schrderov vile v Koln nad Rnem. Hitlerv doprovod tvoila stejn trojice, kter se s bankem setkala u zhy po listopadov volebn porce - Hess, Keppler a Himmler. Zpis z jejich rozhovoru obsahuje dohodu ve tyech hlavnch oblastech. Prvn bylo zintenzivnn boje proti bolevismu. "Hitler ve sv odpovdi poskytl ujitn, e komunist, sociln demokrat a id budou v Nmecku odstranni z dleitch post a e je nezbytn nastolit ve veejnm ivot opt podek."44 Dalm tmatem byla rekonstrukce prmyslu. Bylo dohodnuto, e se utvo svazy zamstnavatel, v nich se spoj vechny koncerny a kter budou disponovat vtm vlivem, ne tomu bylo dosud. Strun eeno, mly bt vytvoeny nrodn kartely. Za tet, hospodsk cyklus bude stimulovn pomoc

sttnch objednvek: Hitler slbil, e zv stavy ozbrojench sil ze 100 000 na 300 000 mu, pevezme zen stavby dlnic, zajist sttn a mstn sprv vry na silnin vstavbu a poskytne vldn vry podnikm leteckho a automobilovho prmyslu a jejich subdodavatelm. Je jasn, e t ento program vyhovoval novm prmyslovm odvtvm a v prvnm bod pedpokldal pohlcen "idovskch" koncern "rijskmi". Nakonec Hitler souhlasil s tm, e bude pracovat na "zruen Versaillesk smlouvy a na obnov vojensky silnho, hospodsky nezvislho Nmecka..." Von Papen ho pak ujistil, e jeho jmenovn kanclem bude nsledovat v nkolika ptch dnech a nakonec se dohodli, e jak von Papen, tak Hugenberg budou leny Hitlerova kabinetu.45 Jestlie Hitler a NSDAP jako masov hnut vzeli z pangermnskho spolku Thule a byli odkojeni armdou spolen s nmonictvem, pak tento program ukazuje, e k olti moci je pivedly vysok finann kruhy a prmysl, zejmna pedstavitel mladho lehkho prmyslu zrodivho se za druh prmyslov revoluce. Ti byli podporovni bankami, zejmna gigantickou Deutsche Bank, ke kter byla pidruena i Schrderova banka v Koln. Emil Georg von Stauss z Deutsche Bank se vrazn zapojil do innosti ve skupin investor, kterou von Schrder po kolnsk schzce v lednu 1933 vytvoil, aby vyrovnala dluhy NSDAP.46 Deutsche Bank figurovala jako investor poetnch velkch podnik a kombint a zrove se podlela na jejich veden pomoc svch zstupc v jejich pedstavenstvech, co by se nikdy nemohlo legln stt v americkm modelu kapitalismu. Mezi tyto podniky patily IG Farben, elektronick zvod Siemens & Halske, UGF Rayon, BMW, Daimler Benz a stavebn gigant Philip Holzmann, tehdy nejvt ve svm oboru na svt. 17. ledna Goebbels, jen si pedtm zoufal nad thou dluhu, kter hrozil stranu zniit, napsal do svho denku: "finann situace se nhle zlepila."47 Pak u stla v cest jedin pekka: sm prezident. Tu odstranil patrn Hitler osobn v soukromm rozhovoru s Oskarem von Hindenburgem 22. ledna. Podle sttnho tajemnka Meissnera, kter jej na schzce doprovzel byl "velmi tich" a "ekl pouze, e se tomu ned zabrnit - nacist mus bt pizvni do vldy".48 Meissner nebyl pouhm nezastnnm svdkem, i on ml na "starho pna" vliv. V nastal situaci, kdy ve bylo ve stnu sicilsk "obrany", lze tato slova brt pouze jako pokus o zmaten nebo zakryt pravdy. Himmler a f jeho tajn sluby zstali za poslednch pprav k pevzet moci v stran Mnichova. Lze si pedstavit, e ctili narstajc vzruen a zvyujc se pocit vlastn dleitosti, kter stdaly obavy, aby je snad na posledn chvli von Schleicher, Strasser, von Papen nebo dokonce Rhm nepipravili o vtzstv. A u byl organiztorem tohoto spiknut proti stav Himmler nebo Heydrich, hlavn roli v nm sehrlo berlnsk oddlen SD veden Hansem von Kobelinskim a Heydrichv mlad bratr Heinz, kter v t dob pracoval v hlavnm mst jako novin a mohl tedy podle instrukc z Mnichova snadno vypustit dezinformaci. 27. jna odvelel Himmler Heydricha z Mnichova do Berlna, nyn u jako SS-Standartenfhrera pro zvltn koly. Pravdpodobn odjel jet tho dne, nebo situace k tomu postupn dozrla a Heydrich byl u jist pipraven. V Berln se uchlil do podzem, nosil obyejn aty a pobval s manelkou Linou v byt na rohu Eichenhalle. Tajn dohlel na skupinu speciln cviench sabotr a pipravoval skuten pevzet moci, kter mlo probhnout po ukonen vech prvnch formalit.49 28. ledna podal von Schleicher demisi. Dva dny pot splnil von Papen slib dan ve vile Kurta von Schrdera: von Hindenburg podal oficiln Hitlera, aby sestavil vldu. Himmler byl ten den tak v Berln. Pi obd o est let pozdji, 30. ledna 1939, vzpomnal na to, jak sedl v hotelu Kaiserhof, kde ml Hitler za svho pobytu v hlavnm mst kancel, a ekal s Rhmem a dalmi stranickmi pohlavry na Fhrera, kter se ml vrtit jako kancl. Odpoledne navtvil Himmler s dalmi funkcioni slavnost zvanou "Zelen tden", kde "se ctili celkem zajitni proti sledovn".50 Tato zmnka mon odkazuje na obavy, e von Schleicher organizuje pochod postupimsk vojensk posdky na Berln, aby zabrnil utvoen vldy Hitler-von Papen. Hitler se toho opravdu obval: jednotky SA a SS v hlavnm mst byly ve stavu nejvy pohotovosti a stoupenci NSDAP ve vrchnm velen armdy, generl von Blomberg a velitel jeho tbu plukovnk von Reichenau, byli povolni do Berlna, kde mli poskytnout oporu starmu prezidentovi a pevzt velen armdy ihned po Hitlerov jmenovn kanclem. Zvsti o spiknut armdy mohly vak bt stejn dobe zpsobeny promylenou dezinformac pochzejc z dlny Himmlerova SD. Je mon, e on i Hitler se rdi zptn obrali pehnanmi pedstavami o tom, jak jim hrozilo nebezpe onoho osudovho dne, kdy jim budoucnost Nmecka, Evropy a vlastn celho svta padla do klna jako zral hruka. Jinou monost je, e chtli ospravedlnit to, jak se von Schleicherovi pomstili v nsledujcm roce. Veer uspodali pslunci SA a SS monstrzn a zjevn dobe pipraven prvod pochodn k oslav "vtzstv". idovsk spoleensk prominentka a novinka Bella Frommov prvod s obavami sledovala:

Defilovali v mihotavm svtle moe pochodn - od zpadu ke Knie - pes Tiergarten k Wilhelmstrasse. Nekonen moe hndi. Zlovstn noc. Noc hrozc smrt, non mra v iv skutenosti 20 000 hnoucch pochodn. Hindenburg stl s Meissnerem u svho okna v prvnm poschod na lev stran. Nevm, zda to nebyla pouze moje pedstavivost, ale jak hnd masy dunly kolem, zdla se jeho tv jakoby ulit z bronzu, zmaten a jakoby pekvapen.51 Himmler, kter v tu chvli proval svj splnn sen, ml stejn dojem. O est let pozdji si jej pipomnl ped hosty na zmnnm obd. "Vidm to, jako by to bylo dnes, Hindenburg, ta velk masivn postava, tam stl a sledoval pochod SA a SS, jako by to stle nemohl pln pochopit."52 Potom vyprvl Himmler star vtip z t doby - k von Hindenburg Meissnerovi: "eknte mi, Meissnere, kde se vzali vichni ti rut zajatci?" Byla to narka na Hindenburgovo vtzstv u Tannenbergu. Vtip nepochybn vyvolal stejn zasvceneck vbuchy smchu jako o est let dve, v opojn dob prvnho ochutnn moci. O nkolik dn pozdji slyela Bella Frommov na plese star lechty, jak bylo ve pipraveno. Von Papen zejm pijel za von Hindenburgem a barvit mu vylil, e se chyst vzpoura v armd a spiknut s clem podniknout atentt na von Schleichera. Podailo se mu - jist za pomoci Meissnera a Oskara - starho pna natolik zpanikait, e se rozhodl konen uinit rozhodnut. Soud dle pozdjch protiarmdnch pevrat Himmlera a Heydricha, je celkem pravdpodobn, e SD pro to opatila njak dkazy, kter von Papenovi pi tomto spiknut pomohly. Je tak docela dobe mon, e jej o takov monosti dokonce skuten pesvdily. Na plese se mnoho z urozench host Belle svilo, e nov pny e podporuje. Poznamenala: "Nejedna maska byla navdy odhozena."53 Snad nikdo nenael pro ty, kte pivedli Hitlera k moci, phodnj pirovnn ne Alan Bullock. Ten pirovnal podivn spolek predindustriln lechty, vojk a tvrdch mu ze svta financ a obchodu k nevinn mlad dvce z Rigy, kter se chtla projet na tygrovi. Klamali sami sebe. V Hitlerov vld mli vtinu a vykonvali dleit funkce: von Papen, vicekancl, se stal tak Reichskomissarem (skm komisaem) pro Prusko, kter bylo vdy nejsilnj zem. Hugenberg ml pod sebou klov strategick ministerstva hospodstv a zemdlstv. Seldte, vdce nacionalistickho Stahlhelmu, se stal ministrem prce, von Krosigk ministrem financ, von Blomberg ministrem vlky, von Neurath ministrem zahrani. NSDAP mla ve vld pouze ti zstupce: Hitlera jako kancle, Fricka na postu ministra vnitra a Gringa jako pruskho ministra vnitra - tedy teoreticky podzenho von Papenovi. Fakt, e Hitler, kter vedl nejsilnj politickou stranu v zemi, souhlasil s meninou v kabinetu a s tak relativn nedleitmi posty, ml realisty varovat. Pesto vak vili, e dali Hitlerovi moc a bi v rukou maj oni. Hitler se jist rovn choval tak, aby jim tuto pedstavu nevyvracel. Nemusel ani hrt neotesanho "kaprla", nebo i pes vechny sv zkuenosti ze spolenosti byl stle velmi nemotorn. Nebylo pro nj tedy tk ukolbat spojence v naprosto falenm pocitu bezpe. Himmler tak skrval sv skuten cle pod zstrkou slabosti. Snad to bylo jeho pirozen roucho, protoe vedle hrdin hnut psobil jako pedantick ednick figurka. Mon, e to tak byla nauen reakce na chovn okol, kter se pozdji stala instinktem. V obdob po jmenovn Hitlera kanclem se zdlo, e Fhrer penechal vechnu moc zstupcm mocensk elity zasedajcm v jeho kabinetu, zatmco se tajn pipravoval na jejich svren a podkopval jejich postaven. Himmler se naoko vzdal vech nrok na moc, sthl se skromn do Mnichova a penechal hlavn msto a konen tok na republiku Gringovi a velitelm SA. Kdyby si tito prominenti dokzali vimnout elezn tvrdosti za jeho cvikrem, nectili by se jist tak uvolnn. Za nastal situace se vak jevil nebezpenj Heydrich. Gring se jako prusk ministr vnitra pustil do reorganizace prusk policie tak, aby fungovala podle nacistickch pedstav. Jmenoval berlnskho velitele SS Daluega policejnm velitelem, vylenil politick oddlen 1A a dal mu statut samostatn Geheime Staatspolizei (Tajn sttn policie - Gestapo). Jeho velitelem jmenoval vlastnho mue Rudolfa Dielse a provedl istku proti tm, kdo mli levicov nebo liberln tendence. Aby poslil pocit podku ve spolenosti a ve stt, zalenil jednotky SA a SS do policie jako pomocn oddly a dal vem pslunkm jasn najevo sv oekvn, e na komunistickho "neptele" budou stlet. "Nemohu proti lze bojovat s policisty, kte maj strach z disciplinrnho zen, kdy pln svou povinnost," ekl 20. nora shromdnm policejnm dstojnkm. "Zodpovdnost mus bt objasnna. Tu nenesou poddstojnci na ulicch - musm vm to vtlouct do hlavy - tu nesu j sm. Muste pochopit, e kdy vystelte vy, vystelil jsem j. Kdy tam venku le mrtvola, zastelil jsem toho lovka j, i kdy sedm na ministerstvu, protoe je to zodpovdnost moje, a nikoho jinho."54 Tak zaala pprava na konen tovn s vnitnm neptelem.

Plny byly pipraveny do detailu a pedstavovaly cynismus nejhrubho zrna. Nemly ani tak zahalit pevzet moci dikttorskmi silami do hvu legitimity, jako pracovat s pomoc existujcho systmu, a ne proti nmu. Clem bylo vyut stvajc byrokracii a nestavt se proti n do opozice. Hitler a Goebbels, kte byli pravdpodobn autory tohoto plnu, toti vdli, e nmeck ednick apart ije v podru pravidel a sebemenho pkazu vy autority. Vechno sil bylo zameno na uspodn novch voleb. Hitler toho doshl tm, e kladl nepijateln podmnky Stran stedu, kter by v ppad dohody mohla pomoci k vytvoen vtinov vldy. Paraleln s veejnou pedvolebn kampan, kter se vyznaovala obvyklmi nsilnmi provokacemi krajnch formac obou stran politickho spektra, pokraoval Heydrich ve spoluprci s Gringem v pprav gigantick a konen provokace. Heydrich udroval pm kontakt s Himmlerem v Mnichov a tentokrt i se svm fem berlnskho SD SS-Sturmfhrerem Hansem Kobelinskim pomoc tajnho telefonnho spojen.55 Zhy po jednoznanm vkladu "vnosu o stelb" vydal Gring Dielsovi instrukci, aby zahjil dal etapu operace: 24. nora byl v Berln automobily a motocykly zsahovch jednotek obklen sekretarit komunist a Dielsovi mui prohledali komplex budov, kde mli najt kompromitujc materily. Nic senzanho nenali, ale veer toho dne vydal Gring tiskov prohlen, e byly objeveny plny na celosttn komunistick povstn. SD zaala v tomto smyslu souasn roziovat fmy. Heydrichv bratr Heinz nepochybn vyuil svch novinskch kontakt. 26. nora pinesly noviny zprvy o verku, kter uspodal "dvorn astrolog" Hanussen a uvedly, e v transu prorokoval: "Vidm zloin, nad nm tuhne v ilch krev, spchan komunisty. Vidm lehajc plameny. Vidm stralivou lou, kter zaehv svt."56 Takov, jak vidt nepli propracovan, byla pprava k zpletce. Druh den veer, kdy nhodou pichzel dopisovatel londnskch The Times krtce po devt k Reichstagu, spatil, jak z hlavn budovy zuiv lehaj plameny. V tu chvli bylo na mst pouze nkolik pornk a policist, take se mu podailo dostat dovnit. Zjistil, e hlavn sl "je v jednom plameni lehajcm vysoko do kopule". Od policist se dozvdl, e ohe vypukl na tyech a pti mstech vetn sklep. Uvnit budovy byl zaten mu a zdlo se, e podle veho je to holandsk komunista.57 Diels byl s jednm kolegou v kavrn na td Unter der Linden, kdy uslyel voln, e Reichstag ho. Pispchal na msto zejm o nco pozdji ne dopisovatel The Times, nebo cestou dovnit musel pekonvat porn hadice. Policist ho dovedli na msto, kde byl dren holandsk h: bled, vyerpan mladk, stle jet udchan nmahou, ale s divokm triumfujcm vrazem v och. Pi vslechu doel Diels k pesvden, e mu "peskoilo".58 Po chvli jej zavolal Hitlerv pobonk do jet hocho hlavnho slu Reichstagu. Muselo to bt opt o nco pozdji, protoe podle dopisovatele The Times nedorazil Hitler dve ne v 10.20. Tam nael Diels na balkn nad okrouhlm slem Hitlera, Goebbelse, Gringa a doprovod. Gring k nmu ihned pistoupil: "Toto je zatek komunistickho povstn - s tokem nepestanou. Nesmme ztrcet as -" Peruil jej Hitler, kter v t chvli zaal kiet zjevn v neovladatelnm zchvatu zuivosti: "Te u s nimi nebudeme mt dn smilovn. Kdokoli se nm postav do cesty, bude sraen! Nmeck lid nebude trpt shovvavost. Kad komunistick funkcion bude zastelen tam, kde ho najdeme, komunistit poslanci poveni jet dnes v noci. Vechno, co njak souvis s komunisty, vydme - sociln demokrat nebo lenov Reichsbanneru nemohou oekvat dnou shovvavost."59 Hitler samozejm pehrval velmi pesvdiv, nebo vil rolm, kter hrl. Gring nadil Dielsovi, aby uvedl veker policejn sloky do stavu nejvy pohotovosti a vydal jim rozkaz k zaten vech komunistickch funkcion podle dlouho pedem pipravench seznam. Je tk vit, e policie nebyla v t chvli ji ve stavu nejvy pohotovosti. Jeho posledn slova byla: "dn komunista ani sociln demokrat by nm neml uniknout." Hlavn akti dramatu, a pravdpodobn i Diels, nebo byl Gringovm dvrnkem a tajnm policejnm velitelem, si byli vdomi, e ohe zaloil oddl SS z Mnichova, kter si kal Staatsruber - Sttn nosci vedenm Heydrichem. Nedlouho ped akc se seli v oficiln rezidenci prezidenta Reichstagu - tm byl Gring. Veer 27. nora se vydali podzemn chodbou vedouc z rezidence do sklepen Reichstagu, pronikli do budovy, zaloili ohn a potom stejnou cestou odeli. Mlad holandsk komunista Marinus van der Lubbe, naverbovn pedtm nacisty, kte infiltrovali jeho skupinu, byl chycen na mst inu. Pozdji byl odsouzen a popraven, ani by sml jakkoli komunikovat se svou rodinu. Vtin informovanch pozorovatel bylo jasn, e Reichstag byl zaplen nacisty sammi. Druh den, 28. nora, se veobecn diskutovalo i o pstupu do Reichstagu tajnou chodbou.60 Pesto vak zminka hrozby komunistickho povstn umonila Hitlerovi pesvdit Hindenburga, aby podepsal vnos "o ochran lidu a sttu", kter doasn zruil vechny stavn zruky obanskch svobod nebo svobody projevu a udlil stedn vld v jednotlivch federlnch zemch vechny pravomoci. Tak mohli bt vichni komunist a

sociln demokrat, jejich jmna se nachzela na seznamech, zateni v posteli brzy rno po poru, co je znmkou pozornosti, jak se pi plnovn akce dostalo i malikostem. Po zaten byli bez soudu zadreni v "ochrann vazb" (Schutzhaft) a zleelo na libovli ad, jak dlouho mli bt vznni. Diels uvedl, e jejich poet byl 4000 v cel i. V prbhu nkolika ptch tdn zatkly jednotky SA, SS a pomocn policie dalch asi 20 000 vesms adovch komunist v rmci zuiv odvetn kampan. Zaten byli uvreni do provizornch vzen nebo "divokch" koncentranch tbor narychlo zbudovanch na przdnch pozemcch i v oputnch budovch a v nich moeni hladem, mueni a dokonce zabjeni. Destky tisc "rudch" vak jednodue pely na stranu vtze. Kdy Patrick Leigh Fermor cestoval pozdji toho roku Porm, ubytoval se na noc u mladho dlnka, kter se tak rovn zachoval. Mstnost, ve kter ten dobr mu bydlel, byla podle Leigh Fermora "svatyn hitleromnie. Zdi byly pln nacistickch vlajek, fotografi, plakt, hesel a znak". Pesto jet rok pedtm, jak mu dotyn mlad mu sdlil, byly v mstnosti vude rud vlajky, kladiva a srpy, fotografie Stalina a Lenina. "Ml jste mne vidt! Rvaky! Mltili jsme nacisty hlava nehlava a oni mltili hlava nehlava ns. ... Pak, kdy se dostal k moci Hitler, jsem najednou pochopil, e to jsou vechno hlouposti a li. Uvdomil jsem si, e Adolf je mj lovk."61 Vichni jeho kolegov v zamstnn peli tak. Komunistick "nebezpe", kter se projevilo porem Reichstagu, se stalo tak jednm z hlavnch bod nacistick propagandy v poslednch dnech pedvolebn kampan. Spojoval se s nm slib nastolen podku tmi nejneltostnjmi metodami. Tak Gring s charakteristickou bombastinost slbil, e rud "zni a vyhlad (vernichten und auszurotten), nic jinho". Byla to pesn pedpov. Strach a sliby pomohly zvit volebn podporu NSDAP o piblin 5,5 milionu voli, take celkem zskala 17,75 milionu hlas, stle jet vak jenom 44 % celkovho potu. Ve spojen s Hugenbergovou nacionalistickou stranou, kter dostala 3 miliony hlas, vak zskala vlda v Reichstagu prostou vtinu. Ta vak Hitlerovi neumoovala provst konstitun zmny, kter slbil svm stoupencm. Protoe ale byli komunistit a nkte socilndemokratit poslanci dreni v Schutzhaftu, a nemohli tud zasedat, a dostaten poet dalch byl demoralizovn vyhrkami a zastraovnm SA, mohla vlda potat s vce ne dvoutetinovou vtinou, kter odhlasovala zmocovac zkon, jen j umooval vldnout bez ohledu na parlament. Tak byl ke spokojenosti tradinch mocenskch uskupen pohben nmeck pokus o demokracii. Ve bylo navenek provedeno s dostatenm zdnm prvnho postupu, co zaruilo loajalitu byrokrat, z nich ti ve postaven tak jako tak sympatizovali s nacisticko-nacionalistickmi zmry. Nyn, vce ne pedtm, se hlavn boj zjmovch skupin o moc nutn pesunul do nitra NSDAP, nebo jinho fra nebylo. Zd se, e Heydrich se snail distancovat od sv asti na hlavnch ppravch konenho pevzet moci poru v Reichstagu a nslednho vyhlen pohotovosti - nebo napsal vzkaz Gringovu policejnmu fovi SS-Gruppenfhrerovi Kurtu Daluegovi na papr s hlavikou berlnskho hotelu Savoy a datoval jej 5. beznem: napsal, e se s nm (Daluegem) marn pokouel od tvrtka spojit po telefonu. Ve tvrtek byl 2. bezen. Vzkaz tak implikoval, e do hlavnho msta pijel 2. bezna, tedy po poru v Reichstagu. Jeliko je nepedstaviteln, e by se f Himmlerovy tajn sluby se zvltnm kolem v Berln nemohl v tak pevratn dob spojit s Daluegem, a navc bylo pijet vzkazu v Daluegov kanceli stvrzeno raztkem s datem 15. bezna, tedy deset dn pot, co byl dajn napsn, byl Heydrichv poin zjevnm zastracm manvrem. Jeho prav role je zejmj ze skutenosti, e 21. bezna byl poven na SS-Oberfhrera a jeho pm podzen v berlnskm SD Kobelinski byl poven na konci nora.62 Heydrich se mezitm vrtil do Mnichova, aby pomohl s pevzetm moci v Bavorsku, kde se zemsk vlda pod vedenm ministra-prezidenta Helda navracela ke svm separatistickm a monarchistickm tendencm. 9. bezna pednesli nacistick Gauleiter Bavorska Alfred Wagner a Ernst Rhm za masov podpory jednotek SA Heldovi poadavek, aby byl nacistick generl Ritter von Epp sympatizujc s nacisty jmenovn zmocnncem stedn vldy (Generalstaatskommisar) v Bavorsku. Held odmtl, ale vnos podepsan Hindenburgem po poru v Reichstagu umonil berlnsk vld intervenovat pmo. Telegram oznamujc von Eppovo jmenovn byl ji pipraven a odesln do Mnichova. Held jej nedostal, nae se Heydrich podle vzpomnek vdovy Heydrichov vypravil s oddlem SS na telegrafn centrlu, tam si s pistol v ruce telegram vydal a odvezl ho na zemsk kanclstv. Tho veera jmenoval von Epp nacisty do dleitch post bavorsk zemsk sprvy. Wagner se stal ministrem vnitra, Hans Frank ministrem spravedlnosti, Heinrich Himmler policejnm prezidentem a Heydrich fem oddlen VI - politick policie. Tato jmenovn, kter byla jist dohodnuta pedem, naznauj, e Himmler s Heydrichem si nrokovali kontrolu nad polici ji tm, e vytvoili zpravodajskou slubu SD a rovn tm, s jakou innost se jim

podailo proniknout do policejn struktury a mt ji pod dohledem. Na Rhma, Himmlerova pmho nadzenho a velitele SA, kter stla za mnichovskm pevzetm moci, zjevn uinila dojem horlivost jeho bvalho pomocnka. Je tak zejm, e jej nepovaoval za rivala, akoli dvodem pro vznik bezpenostn sloky SS bylo vytvoit protivhu moci SA a hrozb, kterou pedstavovalo pro Fhrera a politick veden. Tykali si a Rhm na nj pohlel jako na starho druha z Reichskriegsflagge, oddanho, usilovnho a energickho podzenho, ktermu se d dvovat. V nebezpench mocenskch proudech uvnit strany byla oddanost vlastnost, kterou musel nad jin vyhledvat. Himmler se tak snail tuto vlastnost prokazovat ze veho nejvc - oddanost vi nadzenm i ke svm podzenm dstojnkm a mum. Rhm byl povahou uvolnn "jian", dobrodrun oldk, ktermu nyn plo tst a stejn jako Strasser nedokzal rozpoznat zmuenou mysl za skly Himmlerovch brl. A tak Himmler tie vklouzl do budovy mnichovskho policejnho prezidia a Heydrich se tam pesthoval s nm. Na chvli to vypadalo, e zstali stranou od skutench mocenskch pk v Berln, kde ml ve pod kontrolou Gring a til se z role, do kter se sm obsadil. kal si Der Eiserne - "elezn". "V dnm ppad nen Eiserner," ekla Gringova sestra Dielsovi. "Je mkk jako ena."63 Toto zhodnocen je pehnan zjednoduen, ale ve srovnn s elezem v Himmlerovi je pravdiv. Himmler shromaoval informace o mnichovskch policejnch edncch a d se tko pochybovat o tom, e nkolik z nich, napklad specialistu z protikomunistickho oddlen Heinricha Mllera, oslovil ji dve. V kadm ppad zaala policie rychle a svdomit pracovat pro nov vldce. Jej pracovn doba byla pozoruhodn dlouh. Mezitm byli zajitni a zateni komunist, pedci socilnch demokrat, dokonce i monarchist a konzervativci z Bavorsk lidov strany, opozin novini, idovt podnikatel a jin neptel. Heydrich svou kartotku a seznamy obsahujc jejich jmna pipravil ji ped pevratem. Kdy naplnili vzen v Mnichov a ve vech dleitch bavorskch mstech, byli vznni v divokch koncentranch tborech stejn jako v Prusku. Jeden takov tbor vybudovala mstn jednotka SS v oputn munin tovrn v Dachau na severnm pedmst Mnichova. Prv tam se Himmler rozhodl zdit prvn oficiln koncentran tbor. Byl oteven 22. bezna. V tiskovm prohlen Himmler uvedl, e bude mt kapacitu 5000 mst: Zde budou soustedni vichni komunist a - pokud to bude nezbytn - lenov Reichsbanneru a marxistit ednci, kte ohrouj bezpenost sttu, protoe nen mon zadrovat na dlouhou dobu jednotliv komunistick funkcione ve vzen, ani by byl peten sttn apart. Stejn tak nen mon propustit tyto funkcione opt na svobodu.64 Kapitola 5 Noc dlouhch no Podle bratra Gebharda se Himmler snail zakrt sv uspokojen nad tm, e se stal policejnm prezidentem, a kdy mu chtli blahopt, potsal hlavou a kal, e se ct velmi smutn, nebo pi sv prci pijde do styku jenom se spodinou lidsk spolenosti, kdy pitom vechny jeho mylenky a nadje se upnaj k vkvtu rasy.1 Podobn poznmky pronel svm krasoenm zpsobem i pozdji. Pesto vak, a u si to uvdomoval, nebo ne - a pravdpodobn si to neuvdomoval - mu jeho nov funkce poskytla mimodnou monost realizace, umonila mu, aby se pomstil svtu a prosadil sv potluen ego na et tch, kter adil mezi neptele. Jist se to tkalo jeho koncentranho tbora v Dachau. Je to zeteln vidt na osobch, kter jmenoval do funkce Kommandanta (velitele tbora) a na reimu, kter pod jeho vedenm vytvoili. Prvnm z nich byl SS-Obersturmfhrer Hilmar Wckerle. Na potku ervna na sebe svm sklonem k vradn pod roukou trest za zloiny stanoven podle surovho trestnho du upozornil bavorskho ministra spravedlnosti Hanse Franka. Mezi Frankem a Himmlerem panovala tich dohoda o tom, e kriminlnmi ppady se bude zabvat ministerstvo spravedlnosti a "politick" ppady budou vhradn Himmlerovou zleitost a normln soudy je budou obchzet. Dachau bylo v t dob vyuvno pouze pro "politick" vzn a Frank by se nezabval vradami v tboe, kdyby na nj netlaili ti lenov bavorsk vldy a soudnictv, kte si jet nestaili zvyknout na nov pojem "revolun spravedlnosti". Mezi nimi byl na zklad svho titulu von Epp, v t dob oficiln nazvan Statthalter (mstodrc). Ten se u tehdy pokouel odebrat Himmlerovi kontrolu nad instituc Schutzhaftu (ochrann vazby), aby redukoval poet vznnch na "protinrodn orientovan osoby" a zakzal fyzick trn.2 Jeliko se vak toto opaten snail prosadit pes ministra vnitra Wagnera, kter Himmlerovy cle a metody podporoval, neml anci na spch. Himmler se ale pesto ctil natolik ohroen volnm po soudu za vradu, e se ped tmto tlakem sklonil a Wckerleho propustil. Pomsty doshl jmenovnm stejn brutlnho Theodora Eickeho jeho nstupcem. Eicke narukoval do armdy dobrovoln ped vlkou jako sedmnctilet mladk, celou vlku slouil v pokladnm oddlen a po jejm skonen se pokusil o kariru u policie. Byl proputn z nkolika jejch sloek,

nebo byl "reakcion", ale nakonec sehnal msto u bezpenostn sluby IG Farben a svou agresivitu uspokojil tm, e vstoupil do SA a pozdji do SS. Jeho aktivita jej nakonec pivedla do konfliktu s polici, a tak uprchl za hranice do Tyrolska, kde se ujal veden tbora pslunk SS na tku. Po pevratu se vrtil dom a zapletl se do akce SA a SS proti veden mstnho Gau, co ho pivedlo do Schutzhaftu, odkud ho star stranick sok nechal odeslat do psychiatrick lebny. Himmler si zskal jeho trvalou vdnost tm, e jej zachrnil. Tho dne, 26. ervna, jej jmenoval Kommandantem v Dachau. Kdy pevzal Eicke velen, liil se tbor v Dachau jen nepatrn od pvodn "divok" instituce. Strn sbor byl rznorodou sms sloenou z bavorskch policist a pslunk SS, kter jejich velitel nechtli. Eicke podal Himmlera o oddl, kter by byl trvale podzen jenom jemu. Dostal jej a zanedlouho vytvoil specializovanou SS-Wachverband - strn jednotku - kterou pozdji Himmlerovi popsal jako "vynikajc vbr mu vyznaujcch se skvlm vojenskm duchem ... (jejich) idely jsou oddanost, statenost a plnn povinnost"3, tedy tradin nmeck ctnosti. Mnoho pozdjch velitel tbor se uilo svmu emeslu v tto jednotce v Dachau, mezi nimi i Rudolf Hss z Osvtimi. Ve svch pamtech popsal Hss jdro Eickeho metody: mla mue opakovanmi pednkami, vstrahami a rozkazy pesvdit, e vzni jsou nebezpenmi nepteli sttu. "Svm neustlm psobenm tmto smrem vytvel nenvist a antipatii vi vzm, nepochopitelnou pro lidi venku."4 Eicke zdrazoval, e jakkoli soucit s neptelem sttu je pod dstojnost pslunka SS. Nen msta pro slabochy, ti udlaj nejlpe, kdy se co nejdve uchl do kltera. Potebujeme pouze tvrd, rozhodn mue, kte pln rozkazy, ani by se na cokoli ohleli. "Stojte jako vojci, jim nen rovno, i te v dob mru dnem i noc proti nepteli, proti nepteli za drtem!"5 To, co se Hss snail racionln vysvtlit jako nenvist proti nepteli sttu, by se dalo lpe popsat jako pocit moci a opovren vi vzm upevovan tborovm systmem. Sadist mli volnou ruku a s potenm psobili vzm utrpen, zejmna kdy jejich obti prosily o milost.6 Jak Hss poznamenal: "neustle hledali nov zpsoby duevnho a fyzickho muen."7 Ostatn k tomu byli vedeni rozkazem a pkladem, potebou prokzat svou tvrdost a po ase lhostejnost. U od chvle, kdy vstoupili do SS, byli na takov kol pipravovni vtpovnm doktrny o sv rasov nadazenosti. Dohola osthan tborov vzni hnni strachem z nsledk jim museli prokazovat pehnanou ctu, nechat ze sebe dlat objekty jejich ert a pracovat jako tan zvata. Dlouhodob odsouzenci vyhubli a zeslbli hladem, asto je trpily nemoci zpsoben podvivou, neustlm stresem tborovho ivota a zlovolnm patnm zachzenm. Jet hor stres, jak si Hss viml, jim psobila skutenost, e nevdli, kdy (a jestli vbec) budou proputni - "to byl trest ze vech nejhor, kter zlomil i tu nejsilnj vli."8 Strn, kte, jak Hss sm pipustil, byli vtinou duevn omezen, je nevyhnuteln povaovali za ni, podadn stvoen. To bylo tak clem systmu, zlomit a odlidtit "neptele". Vzni nosili sla, nemli jmna a kalo se jim "prasata", "pinavci" nebo jet h. Kdy byli pivezeni id, stali se z nich Dreckjuden - "pinav id". Obscnnosti a posmch se staly kadodenn realitou. Himmler nebyl jedinm zakladatelem koncentranch tbor a trn vz tak nebylo jenom jeho specialitou. U vech vtch mstskch aglomerac v Nmecku se nov vldcov chovali stejn barbarsky. Kdy ochutnali pocit moci, zaali uvolovat svou nespokojenost nad ivotem, kter a do t doby vedli, a podmnkami, ve kterch jej ili. Uvolovali nenvist, kterou v nich vypstovala neustl propaganda a kter je vechny spojovala, take se d popsat pevldajc typ SA-mana a SS-mana. Diels, kter jich v Prusku vidl mnoho, se o to ve svch pamtech pokusil a popsal typickho pslunka tchto jednotek, jak ho znme z mnoha fotografi z t doby: "siln, vypasen postavy se zvl vyvinutou j, zakulacen tve, pihloupl oi, tk neatletick chze a rourovit holnky vyrstajc z hndch rajtek. Vcelku se d ci, e byli pravm opakem rasovch idel poadovanch od nordickho lovka, jeho velebili a poadovali."9 Byli hlun a zcela si jist svou pravdou, mal napodobeniny Fhrera: "nikdy je nenapadlo, e by se mohli mlit, nebo e by diskuze protikladnch nzor mohla vst k objasnn problmu. Proto se s nimi nedalo o niem diskutovat ... a kdokoli jim odporoval, byl "neptel".10 Himmler se od mu v holnkch v tto divok fzi nacistick revoluce liil pedevm tm, s jakou houevnatost dokzal systematizovat teror, a umem, se kterm shromaoval vechny mocensk prostedky do svch rukou. Zatmco v Prusku vedli mstn organizace SA a SS sv vzen, tbory a murny mimo kontrolu sttu, a Diels se podle svch pamt o nkterch dozvdl pouze ze zahraninho tisku, podailo se Himmlerovi a Heydrichovi vechny odsouzen v rmci Shutzhaftu registrovat a nechat schvlit politickou polici. Postupn pak z politick policie uinili jedin vkonn orgn pro Schutzhaft a pro jej zvltn oddlen zdili ad v Dachau. Postupn zavedli podobn adovny i v jinch tborech. Ty pak sice formln spadaly pod velitele tbora, ale v praxi pod Heydrichovu politickou policii v Mnichov.

Vybudovnm tohoto trojhelnku - politick policie (pozdji Gestapo) - koncentran tbory - SS - zskal Himmler plnou kontrolu nad systmem hrzovldy v Bavorsku. Souasn si rozdlenm moci uvnit systmu zajistil vlastn velitelskou pozici, kterou nemohl nikdo ohrozit. Heydrich mohl napklad urit, kdo pjde do Schutzhaftu a kdy, nebo zda vbec bude proputn, ale nemohl nijak ovlivnit to, jak bylo s danm lovkem zachzeno v Dachau. Eicke a jeho nslednci mli absolutn moc nad vzni, ale nemohli se vyjadovat k tomu, kdo bude uvznn a jak bude dlka jeho trestu. Himmler ml nepochybn podporu svch bezprostednch nadzench - ministra vnitra Wagnera a velitele tbu SA Rhma. Zd se, e ministr spravedlnosti Hans Frank mu ochotn penechal jurisdikci v politickch zleitostech. Pesto vak musel Himmler prokzat znanou politickou obratnost, kdy mu podailo doshnout tak rychle takovho postu v napjat a neustle se mnc situaci pln hlasitch a ctidostivch jedinc. Nakonec se v dubnu musel vzdt msta policejnho prezidenta v Mnichov ve prospch jednoho takovho lovka - SA-Obergruppenfhrera Augusta Schneidhubera - a stal se namsto toho velitelem politick policie pro Bavorsko. Je zejm, e se mu podailo udlat rozumn kompromis a na rozdl od tch, kte se jednodue snaili zskat pozici a moc, ml ped sebou jasn stanoven cle, kter se shodovaly s cli Hitlerovmi. Byl stle energickm mladm muem (v t dob mu bylo ticet ti let), dokzal vnovat pelivou pozornost i drobnostem a byl fanatik. Informace o svch neptelch ml zaznamenny v Heydrichovch kartotkch - a Heydrich byl jet mlad ne on, bylo mu dvacet devt. Krom toho veho se uml zavdit a vdl, jak potvat rivaly jednoho proti druhmu. A u se mu to dailo jakkoli, Himmler si uvdomoval pesn, co dl. Prokazuje to i jeho "akce" ze dne 26. ervna, ve stejn den byl nhodou jmenovn Kommandantem v Dachau Eicke. Komunist a pedci socilnch demokrat byli prvnmi obmi zatkn ihned po pevratu. Potkem kvtna nsledovali odborov pedci. Jejich zatkn, zabrn kancel odbor a zabaven jejich majetku koordinoval v celosttnm mtku Robert Ley, pozdji f sttnho sdruen Arbeitsfront, kter se mlo oficiln starat o zjmy dlnk. Z toho, e potlaen odborovho hnut pilo tak zhy po pevzet moci nacisty, lze vidt, jak mli nacist priority, jak byla povaha Hitlerovch cl v oblasti prmyslu a kdo byli lid, kte jej finann podporovali. Nejvce nebezpen a nepoddajn - v Himmlerov jazyce unverbesserlich, nenapraviteln pslunci tchto neptelskch td byli vznni v Dachau. 26. ervna zaali pichzet nov vzni - pedci Bavorsk lidov strany, kterou podporoval Himmlerv otec a lid z jeho okruhu. Nejdve poslanci Landstagu a Reichstagu, potom jin funkcioni, celkem jich pilo asi 2000. Vtina z nich nebyla zadrena o moc dle ne jeden tden, nkte jenom pt dn a pak byli proputni. Bylo to varovn nejen "konzervativnm reakcionm", monarchistm a separatistm, ale vem jejich znmm ze vech spoleenskch vrstev v bavorskch mstech a vesnicch. O tom, co vidli a co zaili, nesmli mluvit, ale jejich mlen a zjevn zkost stupovala pocit nedefinovatelnho (a proto neomezenho) teroru, co bylo clem Himmlera a Heydricha. Zda se nechali inspirovat panlskou inkvizic, jejm metodm se tento postup velmi asto podobal, pkladem rusk tajn policie nebo zda to napadlo samotnho Himmlera v jeho fanatismu, se ned s uritost ci. Jist vak je, e to byla promylen politika, kter mla za kol potlait strachem existujc nebo potenciln opozici, by by byla vyjdena pouhou kritikou reimu.11 Tbor v Dachau nebyl jenom klec pro unverbesserlich, pedstavoval relnou hrozbu kadmu obanovi, kter by snad pomlel na vyboen z ady. Ostatn politick strany urychlen rozpustily samy sebe a 14. ervence byl vydn zkon, podle nj byla NSDAP ustanovena jako jedin politick strana v Nmecku. Kdokoli by se pokouel organizovat jinou nebo zaloit novou stranu, ml bt potrestn vzenm. Po politickch stranch pila na adu katolick crkev. Na tto pd se vak Himmler a Heydrich museli pohybovat opatrn, nebo katolictv mlo v Bavorsku, a vlastn v celm Nmecku, velmi pevn koeny a Hitler navc v t dob jednal s Vatiknem o konkordtu. Pro tentokrt piznali porku, ale prv kvli sle odporu a nebezpe, kter tato opozice pro novou ideologii pedstavovala, mohlo jt pouze o taktick stup. Po knch pila ada na idy. 19. ervence bylo oznmeno, e vechny idovsk organizace a instituce vyjma synagog a organizac ist charitativnch budou rozputny a jejich majetek zabaven. id nebyli jet zadrovni v Schutzhaftu jako rasa, jednotliv id vak ji byli v Dachau vznni za svoji politickou innost. Tak byli politit a ideologit neptel izolovni a likvidovni oddlen. Ale rychlost a spch, s jakm byl systm teroru vytvoen, svvoln pravomoci, kter se podailo Himmlerovi shromdit, a straliv historky pronikajc z Dachau byly pinou neklidu a zvratu v postoji v neposledn ad i v bavorsk vld, mezi ednky a st soudc. Opozici vedl von Epp, star vojk, ale nepodailo se mu proniknout ttem Wagnerovy ochrany. A na podzim, kdy mu dal ada mrt v Dachau poskytla nleitou munici. Wagner ani Frank ji nedokzali odolat tlaku tch, kte volali po vyetovn a 5. prosince bylo na schzce ministr vyhleno, e sttn zstupce zahj "okamit a se v rznost" soudn zen, kter objasn okolnosti

souvisejc s mrtmi v tboe. Za tto situace, kter se podobala t v ervnu, kdy propustil Wckerleho, se Himmler obrtil pro pomoc na Rhma. m pesn argumentoval nen znmo, nebo na schzku se svm fem el sm. U pedtm ekl Frankovi, e umonn vyetovn by znamenalo vtzstv pro neptele revoluce, SA a SS. S Rhmem pravdpodobn jednal ve stejnm duchu. Kdy vyel, pivolal svho stynho ednka pro ministerstvo spravedlnosti, prvnka dr. Walthera Steppa, a Rhm dal Steppovi vzkaz pro Hanse Franka: Tbor v Dachau je tborem pro vzn v Schutzhaftu, kte byli zateni z politickch dvod. Udlosti, o kter se jedn, jsou politick povahy a mus bt za vech okolnost rozhodnuty politickmi institucemi. Zd se mi, e je nanejv nevhodn, aby je eily prvn instituce. To je mj nzor a vyslovuji jej jako velitel tbu a sk ministr, kter m zjem na tom, aby e nebyla nijak pokozena dotynmi udlostmi ... Ztra prohovom tuto zleitost s Fhrerem a podm jej o rozhodnut.12 Mezitm ekl Himmlerovi, aby nevpustil sttn zstupce do Dachau a nedovolil zamstnancm tbora s nimi spolupracovat. Za ti dny bylo oznmeno Hitlerovo rozhodnut: eten bylo zrueno. Tak skonil posledn oficiln pokus o odpor proti revolun spravedlnosti v Bavorsku. Trvalo devt msc ode dne, kdy von Epp sestavil novou mnichovskou vldu, ne byly zadueny posledn iluze o povaze nrodnho socialismu. Tho dne zastavilo ministerstvo spravedlnosti sthn v jinm ppad, ve kterm se mlo projednvat zastelen vzn strnm v Dachau.13 Himmler pohlel na Dachau stejn jako na SS, tedy jako na nstroj k dosaen svch cl. V retrospektiv se ob instituce jev jako jeho prodlouen vle a zhmotnn jeho mylenek. Tbor byl od samho potku veden podle vojenskch pravidel. Stejn jako v armd se ve dilo na minutu pesnmi podrobnmi dy jak se m zdravit str, jak m bt kad rno upravena palanda, slamnk naprosto hladk a jak maj modr a bl kostky na prostradlech tvoit dokonal rovnobky se stranami obdlnkov palandy. Od armdnho tbora se Dachau liil minimlnmi pdly potravin, zmrnm odlidtnm vz trnm, poniovnm, ranami, brutlnm trestnm dem a dlouhou pracovn dobou, kter je zcela vyerpvala a znemoovala jakoukoli obnovu sil. Z pln prvnch ubytovacch blok, kter nahradily oputn tovrn budovy, vyplv, e to byly dlouh devn boudy vystavn podle nvrhu, kter se v podstat nezmnil po celou dobu trvn tbora a byl uplatnn i pi vstavb dalch tbor. Kad z prvnch bark (nebo blok) byl rozdlen na 5 mstnost a v kad z nich spalo 54 lid na jaksi palandov konstrukci. Ta se skldala ze dvou ad devti paland ve tech poschodch, piem vzov spali v adch hlavami k sob. Byl to nejefektivnj zpsob vyuit prostoru a stal se standardem i v ostatnch tborech. Na jednom konci palandov konstrukce stly ti stoly pro stravovn a mezi dvma mstnostmi na kadm konci barku byla umvrna se spolenm umvadlem a esti zchodovmi bukami. Na plnech jsou u zchod dvee, ale ty se zhy vytratily, stejn jako vymizely pepky mezi jednotlivmi bukami. Celkov poet 12 zchodovch ms byl zcela neadekvtn potu 270 vz v bloku, zejmna kdy mezi probuzenm a rannm nstupem, kde probhalo ten ptomnch, zbvalo velmi mlo asu a vt st z nho zabralo uklzen pokoje a stlan paland, kter musely bt v absolutnm podku. Dsledkem toho a tak proto, e mnoho z vz trplo dyzentri a jinmi nemocemi zpsobenmi stravou a ostatnmi podmnkami, "bylo rann drhnut umvrny", podle vzpomnek jednoho peivho vzn, "nepopsateln".14 Tvoilo to soust promylenho plnu a mlo to pomoci zlomit osobnost vz. Rno nastupovalo 54 mu jako eta a 5 et z kadho bloku tvoilo rotu, kter velel vze nazvan Feldwebel (ikovatel) zodpovdn za disciplnu a plnn povinnost. Po zkontrolovn pot odpochodovaly pracovn skupiny pod dohledem str. Jednm z dvod, pro se Himmler rozhodl zdit tbor prv v Dachau, bylo zajitn pracovn sly pro zbudovn zkladny SS. Ta mla bt umstna v phodn vzdlenosti od msta, zahjen jej vstavby vak trvalo nkolik let. Mezitm pracovali vzni jako otroci od esti rno do esti veer, vyklzeli przdn budovy, pestavovali vlastn tbor a plnili jin koly pro SS. Himmler to jist povaoval nejen za phodn trest pro ty, jejich clem bylo otrvit a zniit Nmecko, ale i za pirozen d vc, kdy jedinci niho druhu pracuj pro jedince vy hodnoty. Tuto mylenku vyjdil v mnoha pozdjch projevech. Na hlavn brn byl elezn npis: "ARBEIT MACHT FREI" - "Prce osvobozuje". Kdyby to vymyslel Eicke nebo nkdo z lid, kter zakolil, byl by to hrub ert. U Himmlera nelo ani o ironii. Tot platilo o heslu, kter nechal napsat barvou na stechu budovy u Appelplatzu: "Je jenom jedna cesta ke svobod. Jejmi milnky jsou poslunost, horlivost, upmnost, podek, istota, stdmost, pravda, smysl pro ob a lska k Otin."15 Himmler tomuto morlnmu kodexu vil, akoli utiskovan nemaj samozejm v och utiskovatel dn ctnosti a vechny tyto idely, krom "upmnosti", "pravdy" a "lsky k Otin" byly vynucovny brutlnm

disciplinrnm dem: sabot nebo zpsoben jakkoli hmotn kody v tboe nebo pi prci mimo nj bylo trestno smrt, stejn jako tok na str, neuposlechnut rozkazu, odmtnut prce, navdn k tmto inm, kik nebo stovn. K peinm, kter mohly bt krom jinch trestny obenm, patil hovor o politice za podvratnmi ely, pronen provokativnch poznmek, zakldn podvratnch skupin, zmrn zahlen s myslem kodit, pedvn zprv po tboe nebo pokus o styk s vnjm svtem. Mezi men zloiny patilo "inn neuctivch poznmek o pedstavitelch NSDAP, sttu nebo vldy v psan nebo jin form", "ironickch nebo posmnch poznmek o pslunku SS" nebo zmrn nepozdraven. Na tyto peiny se vztahoval trest zadren v cele o chlebu a vod, ktermu pedchzelo i nsledovalo 25 ran biem.16 Hss popsal prvn bit, kter vidl. Wachtruppe (strn jednotka) nastoupila po tyech stranch oteven tvercov plochy, v jejm stedu byla ikm konstrukce (Bock) na zpsob gymnastickho kon. Obti byly pivedeny za obvyklch kiench vojenskch formalit. Pak se prvn z trestanch ohnul pes Bock, dva strn jej dreli za hlavu a za ruce a dva se stdali v bit bkovcem. Vydrel to bez hlesu, ale druh odsouzenec zaal po prvn rn jeet, snail se vytrhnout a a do posledn rny vydval pern zvuky. Hss musel pihlet z prvn ady a ctil, jak jej stdav zalv horko a chlad a roztsl se. Zapsobilo to na nj daleko vc ne prvn poprava, kterou vidl.17 Bval vzov podali o tchto barbarskch bitch mnohem barvitj svdectv. Psali tak o trestanch s krvcejcmi hdmi, kte byli doneseni na marodku a nemohli se po nkolik nsledujcch dn pohnout.18 Trestn d uspokojil jak Himmlerovu posedlost pedpisy, tak i potebu pravidel pro stre, ale Eicke ani jeho uednci se nectili vzni jeho ustanovenmi. Tresty zaaly bt udlovny podle libovle str. Jak ve svm pbhu napsal jeden z tch, kte peili, kterkoli vze "mohl bt zaven v trestn cele, bit, trznn hladem, muen nebo zabit pro rzn peiny, jejich zvanost byla posuzovna pslunky SS".19 Po prosinci u zmizela i nadje na monost odvoln k njak vnj instanci. Tbor byl odznut od svta a jedin zkon pedstavoval velitel. Eicke tak pemnil Dachau na modelovou instituci, kterou Himmler velmi rd ukazoval hostm, na n chtl udlat dojem. Mohl si bt jist, e ukzkov bark, Appelplatz, dlny a kuchyn budou neposkvrnn ist a uklizen, vzni budou poslun pochodovat do prce nebo na kontroln nstup, zpvat psn SS bez jedinho peeknut a nenazna jedinm posunkem, co se uvnit tbora doopravdy dje, jedin snad vrazem v och, vychrtlmi tvemi a zhroucenm drenm tla. Ale tak tomu u neptel sttu mlo bt. Himmlerovy cle se neomezovaly jen na Bavorsko. Usiloval o sjednocen oddlench regionlnch sbor politick policie, aby tak mohl zavst svj systm "politick policie - koncentran tbory - SS" po cel i. Jeho konenm clem bylo spojit vekerou policii - "politickou", "kriminln", "podkovou" a zelenou SchutzPolizei - a zalenit ji do SS jako celosttn vnitn "ochrann" sbor. Podle vysokho initele SD dr. Wernera Besta u ml tento pln zcela promylen v hlav v roce 1933.20 Jak u bylo zmnno, Otto Strasser ml za to, e Himmler ve smyslu tohoto plnu pipravil memorandum pro Hitlera zhy pot, co byl jmenovn Reichsfhrerem SS.21 Svou mylenku zaal uskuteovat na podzim. Postupn zskval pod sv velen jednu regionln politickou policii za druhou. Jak pesn to provedl, nen jasn. Stalo se to v prbhu t msc, mezi jnem 1933 a lednem 1934. To u byl velitelem politick policie v kadm regionu krom Pruska. V nkolika ppadech mu cestu oteveli dstojnci SS, kterm nabdl vysok policejn posty. Jako pklad me slouit policejn komisa v Hessensku SS-Sturmbannfhrer Streckenbach, velitel nov vytvoen politick policie v Hamburku. Jinde zskval Himmler informace pomoc Heydrichovy st V-mu. Ti mu pro jeho manvrovn k zskn moci dodvali vnitn informace. Ml tak spojence v skm ministru vnitra dr. Frickovi, kter si kladl podobn cl a chtl spojit veker policejn sly e - pod veden svho ministerstva. Jist ml konenou podporu Hitlera, akoli se nedochoval dn dkaz svdc o Fhrerov vnosu v tomto smyslu. Soud podle udlost v Mnichov, ml tak podporu ptele Rhma. Je to pochopiteln, Rhm sm poteboval v t dob spojence, nebo vstelky SA mu zskaly zapishl mocn neptele. V tomto svtle je zajmav, e v z, tsn pedtm, ne zaal Himmler pod sv veden sousteovat sbory politick policie, vydal Rhm rozkaz pro SA, SS a Stahlhelm, kter pedtm zalenil do SA, e ve sluebnch zleitostech m bt Reichsfhrer-SS oslovovn "Mein Reichsfhrer!"22 Pi jednnch se zemskmi ednky, kter pak vedly k jeho jmenovn do novch velitelskch funkc, prokzal Himmler svj smysl pro politiku, vyuval rivality mstnch ednk, aby zskal poadovan post, a vdy byl pipraven k stupkm, aby doshl toho hlavnho. Spolu s Heydrichem ili neklid po cel i. Diels jim kal "ern Diaskuren" (nebesk dvojata), a to nejen pro jejich ern uniformy. Na druh stran pracovala pro Himmlera i c se dobr povst o vkonnosti bavorskho systmu "politick policie koncentran tbory - SS" a veobecn znmost Dachau. Krom toho se mu dailo zskvat pro SS znanou st pslunk lechty a mladch prvnk, co mu zskvalo status elity jak z konvennho, tak z rasovho hlediska.

Tato druh tv SS, uklidujc, rozumn, inteligentn, ale realistick, spoleensky vce ne pijateln, byla ztlesnn v osob Himmlerova novho pobonka Karla Wolffa. Podobn jako Heydrich blil se Wolff nordickmu idelu. Mil metr osmdest, ml blond vlasy, modr oi a vysok elo, kter dodvalo jeho oblieji dostatenou dlku. Byl o est msc star ne Himmler a ml tu vhodu, e slouil rok na front, kde doshl poven a byl mu udlen elezn k I. a II. stupn za statenost a horlivost. Jeho otec pracoval jako editel okresnho soudu v Darmstadtu a adil se tak k haute burgeoise. Wolff navtvoval spoleensky nejprestinj gymnzium ve mst. Ve vlce slouil u exkluzivnho 115. hessenskho strnho pho pluku, vedenho osobn velkovvodou hessenskm. Kdy byl po vlce Wolff proputn z armdy, pracoval v rznch bankch a obchodnch spolenostech, pienil se do dobr rodiny a tsn ped Hitlerovm puem ho pithla vc nacionalistick nlada Mnichova. V dob, kdy si nezamstnan Himmler zoufal, zskal Wolff svou pjemnou osobnost prci v poboce hambursk reklamn spolenosti a pracoval pro ni tak dobe, e se sm stal brzy fem jin jej poboky. V prbhu jednoho roku zaloil vlastn reklamn firmu a teprve kdy se dostala do problm kvli ekonomick krizi roku 1931, piel do Hndho domu a podepsal pijmac formul SS: Zavazuji se, e budu nsledovat mylenku Adolfa Hitlera, udrovat nejpsnj stranickou disciplnu, budu svdomit plnit vechny rozkazy Reichsfhrera-SS a veden strany. Jsem Nmec rijskho pvodu, nejsem lenem dn zednsk le a dn tajn spolenosti a slibuji, e budu podporovat hnut vemi svmi silami.23 Formul proel etzcem ednk Reichsfhrungu a asi o ti tdny pozdji se dostal na Himmlerv stl. Tam byla pipojen fotografie bedliv prozkoumna oima zpoza brl, zda v rysech uchazee nebudou odhaleny nerijsk vady - Himmler tvrdil, e jsou takto prohleny vechny fotografie - a schvlen jet tho dne odeslna. Wolff se vyznaoval vojenskm chovnm, nenucenm vystupovnm danm jeho pvodem, pirozen sympatickou a pesvdivou osobnost. Dstojnick kola SS brzy na jeho nacionalistick nzory naroubovala nacistick svtov nzor a za necel dva roky si jej Himmler vybral za svho nejbliho pomocnka. k se, e si chtl v t dob zskat pze armdy a zvolil ho za tmto elem, ale Wolffova ptomnost byla pnosem v kad spolenosti, na kterou chtl Himmler udlat dobr dojem. A u to byli banki a prmyslnci z Freundeskreisu, kte darovali penze do fond SS, nebo dstojnci Reichswehru i ednci zemskch a skch instituc. Stejn dobe psobil i na dstojnky SS a SA pichzejc s dostmi nebo spory, kter mezi sebou mli. Dokzal rozumn pesvdit, uklidnit a snail se svho fa co nejvce uchrnit nsledk, kter s sebou pinelo rychl zskvn moci. Heydrich byl obvanou Himmlerovou tv, Wolff tv "pro styk s veejnost". Himmler pouil pro zskn kontroly nad politickou polici ob tve. Souasn vak vytvel mezi tmito dvma velmi odlinmi, ale schopnmi mui rivalitu, a tm podncoval jejich horlivost, prohluboval jejich vztah ke sv osob a vytvel tak obranu sv mocensk pozice. Pohled na nevojensky vyhlejcho, obrlenho Himmlera, kter "zven vypadal jako groteskn karikatura svch vlastnch zkon, norem a idel",24 jak po jeho boku stoj dva pklady rijskho mustv a jsou mu oividn oddni, mtl vechny pozorovatele. A nebyli to jenom oni dva. Existoval zstup dalch nordickch blond mu, kte k nmu vzhleli. Stroop byl jednm z nich. Jeho horlivost a neltostnost, o kter Himmler vdl, mu pomohla k rychlmu postupu do hodnosti SSHauptsturmfhrera - na rovni kapitna - a na podzim pochodoval na norimberskm sjezdu strany v nov uniform it na mru. "Patky z ern ltky na lmci s hlinkovm lemem", jak ji po vlce popisoval svmu spoluvzni Moczarskmu.25 Ml tak nov, nablskan ern holnky, nanetst si je vak objednal pli pozd a nestihl si je pedtm vyzkouet. Kdy se vrtil dom s bolavmi patami, dal evci jednu do zub. "Dt nkomu na pehldku patn boty je sabot," vysvtloval Moczarskmu. Stroop si zaal brt kad den ist spodn prdlo a denn se koupal "jako kad gentleman". "Voavku tak kad den?" zeptal se ho Moczarski. Stroop pikvl. "Po koupeli se vdycky muste natt kolnskou vodou."26 Himmler ml vliv na vtinu len svch rznorodch jednotek a vynutil si jejich respekt nejenom vlastnm postavenm - akoli kdyby takov postaven neml, tak by se mu to nikdy nepodailo - ale tak nm, co bylo popisovno jako "staromdn patriarchln arm" a "bezelstn upmnost pedagoga".27 A o to se vlastn tak snail, chtl bt otcem a uitelem svch mu. Pomhal mu jeho zeteln zjem o n, to, jak pracoval a neetil se, spolu se smyslem pro detail a dokonalm zvldnutm svtovho nzoru, kter byl pro jeho podzen vzvou, lichotil jim a sliboval jim vechno na svt. Krom toho se tak pohyboval v blzkm okruhu lid kolem tehdy u legendrn postavy Fhrera Adolfa Hitlera, zdrazoval ctnosti jejich praotc a byl jim sm oddan. Pedval jim jasn a nekomplikovan poselstv a to ve pesvdilo pvrence nacismu a pedilo Himmlerovy fyzick a fyziognomick nedostatky, kter se jev tak vrazn nestrannmu pozorovateli pi pohledu na fotografie i film.

Bylo to vtzstv vle a ti, kte mu byli blzc, vdli, kolik ho to stlo nervovho vypt. Wolff nkdy vdal Himmlera, jak sed u stolu jako by se sousteoval na jednu z mnoha sloek, kter mu byly neustle pedkldny k nahldnut, lokty ml na stole a jeho krtk baculat prsty objmaly hlavu s okrouhlou ktic na temeni. Wolff si uvdomil, e jeho f trp. Himmler se nejprve svil s krutmi bolestmi, jimi byl pronsledovn, pouze bratru Gebhardovi a ten o n ekl po vlce Himmlerovu prvnmu ivotopisci Frischauerovi: "tlak mylenek a sla soustedn zpsobovaly, e ml pocit, jako by ml msto hlavy ohnivou kouli". Bylo to pr, jako by chtl kad nerv uvnit Himmlerovy lebky t svou vlastn existenci a muit jej.28 Trpl navc aludenmi keemi, o kterch se zmioval ji v dvjch dencch. Zatmco st Himmlerova vlivu pramenila ze zpsobu jeho velen, pi kterm vystupoval jako vn otcovsk rdce - a tuto roli mohl hrt dokonale, nebo to byl on sm, nebo alespo jedna strnka jeho povahy erpal moc tak z postavy, je psobila otcovsky na nho, tedy od Fhrera, a tu potom vyzaoval na jin. Ale sv podzen ovldal jist sten i dky on temn, mstiv strnce sv povahy, kterou dal najevo tm, kdo poruovali jm stanoven pravidla, nebo jednodue dlali chyby. Jeho idi jel o nkolik let pozdji sm v aut, kdy ml na kiovatce nehodu: srazil se s motocyklem. Nikomu se nic vnho nestalo, ale Himmler nechal svho idie uvrhnout bez vslechu do cely a vznil ho, ani by mohl mluvit s manelkou, ba dokonce j ani nesml dt vdt, kde est tdn je. Potom byl idi proputn, zlomen a tesouc se musel psahat, e nikomu nic neekne, a okamit byl vyhozen z Himmlerovch slueb.29 SS-Standartenfhrerovi Hansi von Kobelinskmu, veliteli berlnskho SD, proel pestupek na potku roku 1934 leheji. Vyzradil tehdy jistmu dveti sluebn tajemstv a korunoval tuto chybu tm, e obvinil svho podzenho ze li. Kdy musel nastoupit na nucenou dovolenou, oekvaje disciplinrn zen, pohrozil, "podle jednohlasn vpovdi ty svdk", e m v myslu ct Himmlerovi a Heydrichovi, co si o nich mysl. Byl degradovn do hodnosti adovho pslunka SS. Himmler mu v dopise sdlujcm toto rozhodnut napsal: "Nepovaoval jsem za vhodn udlit psnj trest z dvodu vaeho dlouhodobho lenstv v SS."30 Pravdivj by bylo ci, e jeliko byl bval f SD zasvcen do udlost pedchzejcch pevzet moci a poru v Reichstagu a do mnoha dalch zleitost, vetn tehdy probhajcch podvratnch akcch v adch prusk policie, musel ho Himmler bu nechat v SS, nebo ho tie odstranit. Jedinou dal monost by byl Schutzhaft v Dachau na neuritou dobu. Von Kobelinski ml patrn tst. Mon, e se za nj pimluvil Heydrich. Vkonnost Himmlera jako velitele pramenila sten tak z jeho stle jet mimodnho idealismu. Ten zstval nejvraznjm rysem jeho povahy. Souasn s tm, jak lstiv postupoval ve svm praktickm politickm plnu rozit vlastn pravomoci na celou , il nadle ve sv teutonsk fantazii, kterou si vytvoil v mld. To mu pomhalo soustedit vli a dotvelo to tak jeho masku. Heydrich byl povaovn za toho nebezpenjho z "dvojat". Vtina Heydrichovch ivotopisc se takovho obrazu drela, ale srovnn jeho pozdj kariry s Himmlerovou a toho, jak rozdln skonila, ns vede sp k opanmu nzoru. Heydrich byl bezpochyby dmonickou postavou a sehrl svoji roli. Himmler, stle hajc ve stnu, vdy bdl a nenasytn, s apetitem, kter nebylo mono uspokojit, se pi zptnm pohledu jev jako daleko nebezpenj dravec. Heydrich il vhradn ve "skutenm" svt nrodnsocialistick revoluce. Himmler il souasn v tomto svt a ve svm vlastnm svt. Oba dva pro nj byly stejn dleit a zejm jeden doploval druh. "Realisty", kte ho znali, pekvapovala Himmlerova fantazie i vstednost a odvracela jejich pozornost od skutenosti, e byl s nimi na stejn lodi a krouil stejn jako oni opatrn kolem svch rival. "Nikdy nezapomnejte," kval Himmler rd svm SS-Fhrerm, "e jsme rytsk d." Na podzim roku 1933 cestoval s Wolffem po i, pohlcoval nov a nov policejn oddlen, zasvcoval policejn ednky do svch metod a zrove se snail najt hrad, kter by mohl slouit jako sdlo jeho du. V listopadu nael Wewelsburg, kdysi tvrz biskup z Paderbornu, v roce 1933 oputnou a zanedbanou, na kopci s vhledem na Vestflskou rovinu s ekou Alme. V bezprostedn blzkosti smrem na vchod byl Teutobursk les, kde v roce 9 n. l. Hermann, nelnk kmene Cherusk, porazil mskou okupan armdu vedenou krutm Varem pot, co se mu podailo spojit germnsk kmeny ve Vestflsku a Hessensku. Himmlerovi na historickch okolnostech zleelo. Pronajal si Wewelsburg za nominln cenu a zaal plnovat jeho pestavbu na kolu SS. Snad z nj chtl opravdu udlat jenom kolu, pravdpodobnj vak je, e tak svj pln pouze nazval, aby se vyhnul ppadnmu posmchu a udrel sv plny v tajnosti. Nakonec se toti Wewelsburg - alespo v jeho och - stal tm, m byl Kamelot pro krle Artue a ryte Kulatho stolu a Monsalvat pro Parsifala a ryte Svatho grlu: mystickm sdlem skrytm zrakm nezasvcench, vysoko se tyc svatyn vych d rytstva SS. "Nikdy nezapomnejte," ekl na shromdn SS-Fhrer o rok a nco pozdji, "e jsme rytsk d, kter

nemete opustit, nebo jste k nmu vzni svou krv a zstanete v nm tlem i du, dokud budete t na tto zemi."31 Zd se, e u tehdy se mu podailo nco v takovm duchu vytvoit. Kdy zaslal SS-Oberfhrerovi Richardu Hildebrandtovi stbrnou SS-Totenkopf (umrl lebku) na prstenu, Hildebrandt mu odepsal a dkoval, e prsten pro nj pedstavuje vce ne pouh dar. I kdy pipustme, e Hildebrandt chtl Himmlerovi jako svmu pedstavenmu zalichotit, jist to myslel vn, kdy napsal, e prsten s umrl lebkou je "hrdm a zavazujcm prohlenm nikdy nekoncho a radostnho boje za ist germnsk Nmecko".32 Himmlerv osobn ivot - pokud mu to jeho neustl innost vbec dovolovala - se zmnil a s nm se mnil i jeho vzhled. Ty tam byly vyzbl tve z let boje, pkn zbuclatly a pod nerijskou lebkou mu narostla druh brada. Ta byla zejm, zejmna kdy se sml. Pohled do zrcadla musel pro Himmlera bt trpkou vitkou. Prodal dm a drbe farmu u Waldtruderingu a pesthoval se s rodinou do bytu s prostornmi pokoji pobl Hitlerova apartm na Prinzregentenstrasse. Koupil tak velkou vilu nazvanou Lindenfycht v Gmundu u Tegernsee, jezera jihovchodn od Mnichova obklopenho horami, kter bylo oblben u mocnch len strany. Bylo znm jako Logo di Bonzi - Jezero f. Marga se tu usadila s malou tyletou Gudrun, j kali "Puppi", a s chlapcem, kterho adoptovali. tyicetilet Marga u sama dal dt mt nemohla. Z jejch dopis vyplv, e jej "Drah poklad", jak ho v dopisech titulovala, nemohl kvli cestovn a prci trvit pli asu doma. Ne, e by to v jejich manelstv bylo nco novho, ale i kdy se dom pece jenom dostal na letm vkend, vozil si s sebou sv sloky. Marga byla na jeho nov spoleensk postaven zjevn hrd a nikdy ji nemusela trpt finannmi potemi jako v ranm obdob jejich souit, pesto se vak pravdpodobn, stejn jako dve, ctila oputn a vylouen ze ivota svho manela. Nemusela bt vjimen vnmav, aby chpala, e prce pro nj znamen vc ne jejich vztah a e se ct vc doma ve sv kanceli nebo na vojensk pehldce SS. Pedvdl radji svou dokonalou znalost nacistickho svtovho nzoru, hovoil o stranickch pravdch a zpval ze zpvnku SS na vhradn muskch shromdnch, ne by byl s n. Pesto se stle snaila. Pro okol zstali spodanmi maneli. Marga se dl starala o tu st jeho ivota, kam j dovolil vstoupit a z pozdjch dopis je zejm, e problmy a napt panujc v manelstv zstaly skryty ped dtmi. Pro Gudrun pedstavoval Himmler vdy velho a milujcho otce. Tko soudit, jak byl v t dob jeho plat. Wolff dostval 450 marek msn, za co se dalo velmi slun t. Himmler si jist bral daleko vc. V souladu s puritnskou etikou, kterou hlsal, psobil dojmem, e ije velmi skromn, sta mu mlo a je puntiksky upmn. Netoval si ani osobn cestovn vlohy nebo ty za hotel. Ve srovnn s Gringem i jinmi stranickmi hodnosti nepochybn nic nepedstral a choval se stdm. Pesto vak il dobe a zda nco ohledn svch vdaj pedstral nebo ne je irelevantn ve srovnn s gigantickm zkorumpovanm systmem, jakm SS bylo, a s obrovskmi stkami, kter pidloval lidem, je si chtl zskat nebo jim poskytnout njak vhody. Legenda o neplatnosti, kterou se snail (mon nevdomky) vytvoit, byla petvkou nejhrubho zrna. Tou dobou se u smil se svou rodinou. Himmlerv otec odeel do penze v roce 1930 s titulem Geheimrat doslova "tajn rada" - kterm byl hluboce poctn. Jak on, tak pan Himmlerov byli velmi hrd na dleitost, kter doshl jejich Heinrich, bez ohledu na to, co udlal Bavorsk lidov stran a vlastn vem politickm stranm. Nevadilo jim ani, e se zekl katolick crkve a tolika hodnot, kter profesor Himmler vyznval cel ivot ped svmi ky. Vztah se zmnil a nyn to byl Heinrich, kdo jim mohl pomhat s rznmi problmy. Dokzal se u tak postarat o svho bratra, pibral ho do SS a Gebhard doshl v jeho tbu hodnosti Standartenfhrera. Koncem ledna 1934 zstvala mimo dosah Himmlerovy moci u jen prusk politick policie - Gestapo. Gring si ho chtl rozhodn udret, Gestapo bylo klem k jeho skuten politick moci v Prusku. Spolu s odposlouchnm telefon, tzv. Forschungsamtem, pedstavovalo tak kl k zachovn jeho postaven tv v tv nebezpenm protivnkm uvnit strany a politickm uskupenm, kter pomohla stran k moci. Gring se odposlouchvnm dovdal opravdu zajmav vci: jeho synovec ho nazval "Hermannem Hroznm" nebo "Lohengrinem", Himmlerv ptel Gauleiter Kube "tlustm pitomcem", Rhm a berlnsk f SA, bval nk Karl Ernst, se o nm zmiovali jako o "reakn svini" a jeho tehdej lsce herece Emmy Sonnemannov kali "kurva". Ale o tom, co se Gring dovdl o odbojnch plnech svch rival, zejmna Rhma, je toho znmo stejn mlo jako o jejich skutenm rozsahu. Dv vci lze vak ci s jistotou. SA, kter bylo v t dob obrovskou, nesourodou, nespokojenou tymilionovou armdou, pedstavovalo hrozbu ddin pedvanmu veden strany, junkerm a

velkostatkm, byrokracii a pedstavitelm tkho prmyslu. Hrozilo zejmna svm poadavkem, e revoluce by mla pokraovat. Pslunci SA to nazvali "druhou revoluc" - chtli dokonit Machtergreifung svrhnutm tchto "reaknch" skupin a mli za to, e jednou z reaknch kreatur je i Gring, v em se jist nemlili. Druh jist fakt je, e ve, co se Gring dozvdl, vdli ihned i Himmler a Heydrich. Infiltrovali nejvy rove Gestapa a ob klov oddlen: tzv. oddlen pro hnut neboli Bewegungs, kter se zabvalo komunisty a vemi dalmi vnitnmi nepteli, a oddlen pro velezradu a pion (Landesverrat und Spionage). V ele tchto dvou oddlen stli jejich agenti Arthur Nebe a Gnther Patchowsky. Gringv lovk a f Gestapa Diels vdl o zamen Nebeho, ale nevdl o Patchowskm. Navc existovalo veejn piznvan spojen pes SSBrigadefhrera Henzeho na styn oddlen nazvan "SS-Kommando Gestapa", kter se nachzelo v Columbia Haus v Kolumbijsk ulici, kde mla SS-skupina Vchod vzen proslul i mezi pekelnmi slujemi SA. Diels sm se pojistil ve formou zskn estn hodnosti v SS. Kdy pesn si Gring uvdomil, e Gestapo neudr z dosahu Himmlerovy moci nen jasn. V prosinci 1933 se o to stle jet pokouel, stle jet odmtal Frickovy plny na sjednocen sk policie. Ji pedtm fyzicky pesthoval kancele Gestapa z budovy berlnskho policejnho prezdia do palcov budovy, kter dve slouila jako kola umn, na Prinz Albrecht Strasse blzko sv vlastn rezidence. 30. listopadu administrativn vyal Gestapo z pravomoci pruskho ministerstva vnitra, v jeho ele stl, a poddil ho i s mimoberlnskmi adovnami znmmi jako Stapostellen pmo sv osob ve funkci pruskho ministraprezidenta. Tu pebral od von Papena v dubnu tho roku. Potom v lednu 1934 zskal Frick Hitlerovu podporu pi prosazovn zkona, kter penel svrchovan prva jednotlivch Lnder (zem) na i. Bylo to velk vtzstv, kter Gringa teoreticky pipravilo o pruskou policii. Tou dobou mu muselo bt jasn, e Hitler si peje, aby v ele jednotn nmeck policie stl Himmler. Byl to pro nj stran ok. Diels popsal, jak ho nhl procitnut, e Hitler mohl eliminovat zkladnu jeho moci dekretem - e bez Hitlera nen nic - doslova sloilo. Gring se uchlil do postele.33 "Vechno jsem to udlal patn," svil se, "vechno patn! Jak jen jsem se mohl snait poslit Prusko, kdy Hitler chtl i. Pesto jim nemu vydat policii. Nikdy! To bych byl jako strak, ministr-prezident bez zem..." Za tchto okolnost se Gring rozhodl, e se bude muset pokusit s Himmlerem dohodnout a e bude potebovat i podporu SS v boji proti nebezpenm neptelm ve veden SA, kte jej povauj za ptele a stoupence reakcion. V kadm ppad zaal vyjednvat nkdy v noru a v polovin bezna bylo jednn u konce: Gring si pedvolal Dielse a sdlil mu, e je proputn. Rozhodl se svit pruskou policii Himmlerovi. "Zstvm velitelem," dodal.34 To byl kompromis, se kterm jako obvykle prun Himmler souhlasil, aby doshl svho hlavnho cle, jm byl pstup do citadely prusk policie. Te noci dolo k podivnmu zakobrtnut. Diels u vidl rann vydn novin s oznmenm Himmlerova jmenovn, kdy byl znovu pedvoln ke Gringovi a ten mu ekl, e Hitler si peje, aby zstal na svm postu. "Zstate, Dielsi, Fhrer si to peje." Kdy zaal Diels nco namtat, slbil Gring, e d rann vydn novin zabavit. Diels vak nadle namtal, e m nazeno hlsit se nsledujc rno u Fhrera. Podle Dielsovy vpovdi Hitler zahjil hovor prohlenmi proti Rhmovi a jeho spolku, zrove vak ekl, e nem v nejmenm myslu sledovat, jak si Gring bere na pomoc Himmlera, aby mu pomohl pnu vyistit. Nalhal na Dielse, aby zstal, sliboval mu plnou moc a nabzel mu msto ministra policie. Diels pochopil, e pokud bude nadle slouit jako nraznk proti Himmlerovi, bude v szce jeho ivot, odmtl, vymlouvaje se na patn zdrav, a nakonec mu bylo dovoleno, aby se sthl do stran. Stle se vak til Gringov pzni a byl jmenovn fem zemsk vldy v Koln nad Rnem.35 Pro Hitlerovu intervenci v posledn minut je nkolik monch vysvtlen. Mohla by bt pkladem jeho zvyku udret moc v rovnovze tak, aby dn jedinec nebo organizace j nemohli zskat tolik, e by ohrozili jeho vlastn veden. Stejn tak si nemohl pt, aby policejn funkce byly trvale rozdleny mezi Gringa v Prusku a Himmlera ve zbytku Nmecka. Je tak mon, e kdy Rhm uslyel o Himmlerov jmenovn, uvdomil si hrozc nebezpe novho spojenectv, zeteln namenho proti nmu, a podal Hitlera o intervenci. Pokud se Hitler ji dve rozhodl zakroit proti veden SA (a to se zd velmi pravdpodobn), je mon na jeho podporu Dielse jako nraznku proti Himmlerovi pohlet jako na soust rozshlej ardy, kter mla za kol ukolbat Rhma ve falenm pocitu bezpe. Na druh stran upozoruje Heydrichv ivotopisec Schlomo Aronso, e pokud u se Hitler rozhodl jednat proti Rhmovi, mohl si pt zachovat v adu Dielse kvli jeho berlnskm zkuenostem a znalosti vztah mezi SA, stranou, byrokraci a armdou. Diels byl kadopdn v poped boje proti vstelkm SA v hlavnm mst. Zavel jejich "divok" koncentran tbory, pedval Hitlerovi fascikly popisujc brutalitu a sadismus v jejich murnch i

homosexuln kruhy, sousteujc se kolem Rhma a jinch pedstavitel SA, zneuvajc leny Hitlerovy mldee. Prezentace jednoho takovho dokumentu v polovin prosince 1933 Hitlera neobyejn podrdila. Obrtil se ke Gringovi a ekl: "Cel ta banda okolo nelnka tbu Rhma je zkaen skrz naskrz. A SA je hlavnm aktrem thle pny (v Hitlerjugend). Mli byste se na to podvat zevrubnji - to by m moc zajmalo!"36 Tato narka staila. Gring zachoval chladn vraz, ale jeho vzruen se projevilo, jakmile odeli z audience a nadil Dielsovi pustit se ihned do prce. Diels ekl, e ho to bude stt hlavu a on (Gring) jej nebude moci ochrnit. Nicmn se do prce ihned pustil a shromdil dal tlust fascikl, popisujc nsilnosti pslunk SA, a v polovin ledna 1934 jej pedloil Hitlerovi v jeho horskm toiti u Obersalzbergu. Kdy byl uveden, nalezl Hitlera s Gringem, jak rozprv o zrad a "velezrdcch", kte podncuj ne postaven leny strany a SA ke vzpoue. Dozvdl se - jak napsal ve svch opatrnch pamtech, akoli u o tom musel vdt - e generl von Schleicher a Gregor Strasser spolu s Rhmem a velenm SA tajn pipravuj svren reimu. Hitler si pl, aby tito neptel sttu byli odstranni pedtm, ne budou moci uinit pokus o uchopen moci. "Je nepochopiteln," ekl dajn Hitler, "e Strasser a Schleicher, ti arcizrdci, mohli pet a dodnes."37 Kdy vyli z velk haly s vhledem na zc vrcholky hor a zasnen jedle na svahu klesajcm od Hitlerova "orlho hnzda", otoil se Gring k Dielsovi a napl mrzut, napl oviln mu ekl: "Rozumte, co si Fhrer peje?" Diels jeho pohled optoval. "Ti ti mus zmizet," ekl Gring, "a velmi brzy. Jsou to vysloven zrdci, o tom vs mohu ujistit." Diels se zeptal, zda by se nemohl sejt soud, kter by je soudil. "Fhrerv rozkaz znamen vc ne soud. Nejdleitj je Strasser. Me spchat sebevradu - koneckonc je lkrnk. Rute mi hlavou, e se o t zleitosti nikdo nic nedozv." Mluvil nalhav a rychle - Diels ho popsal jako psa, kterho prv pustili z etzu.38 Prv tehdy si Diels uvdomil, e jablko je erviv. Na to, jak byl inteligentn, mu to trvalo dost dlouho. Mezi dky jeho stdav upmnch a zmrn zavdjcch pamt a jeho vyprvn, jak mu bylo msto skho policejnho fa nabzeno Gringem i Hitlerem, lze vak vyst, e pochopil nemonost pozice mezi barony SS a SA a e sttn policejn sly infiltrovan piony odshora dol a veden dstojnky SA a SS mu k niemu nebudou. Odmtl poloit hlavu na poprav palek a moude se rozhodl vst klidnj provinn ivot. Tak peil vlku. Gring neml jinou monost ne povolat na pomoc Reichsfhrera SS. Podle Karla Wolffa ekl Hitler Gringovi, e policie mus bt sjednocen, "pokud se chceme zbavit Rhma".39 A tak vstoupil Himmler 19. dubna 1934 do budovy . 8 na Prinz Albrecht Strasse, jej sklepen se stala synonymem hrzy. S sebou pivedl Heydricha a Wolffa, pidlil jim kancele sousedc s jeho vlastn a zaal bez okolk nahrazovat Dielsovy ednky svmi lidmi z bavorsk policie a pslunky SS. 25. dubna se vrtil vedouc Dielsovy tiskov kancele Ltzow z obda do sv adovny a zjistil, e se mu nkdo vloupal do stolu, a f bvalho prvnho oddlen Volk, kter s nm sdlel kancel, nebo jeho byla rozkazem pidlena Heydrichovi, nael sv sloky rozhzen po zemi. Rozzuen Ltzow se vydal do chodby, kde sdlili Himmler s Heydrichem, aby problm vyeil na mst: Pedpokoj byl jako vojensk tbor, vude ern uniformy SS, mezi nimi dvky s vlasy staenmi do pevnch uzl a vichni mluvili s bavorskm pzvukem. Nepodailo se mi proniknout ani k jednomu z velitel. Pouze jsem dostal vzkaz od Himmlera pes jeho pobonka Wolffa, e se mm se vemi vymi ednky zdrovat v budov.40 Jdrem novho Gestapa, kter se vytvoilo ped koncem msce byl Hauptabteilung (Hlavn oddlen) II, vnujc se dohledu nad vnitnmi nepteli sttu a jejich potlaovnm. Heydrich si ho vzal osobn na starosti, spolhaje na dva profesionln policejn ednky z Mnichova, kte se starali o kancelskou prci. Jednm z nich, kter se stal tm ivm ztlesnnm Gestapa, byl Heinrich Mller, odbornk na komunismus, kter se pidal k Heydrichovi pi pevzet moci v Bavorsku. Byl archetypem ednka stedn tdy: ml malou fantazii, byl apolitick a nevyznval dnou ideologii. Jeho fanatismus spoval ve vnitn touze doshnout dokonalosti ve sv profesi a slub sttu, co oboj splvalo v jeho mysli v jedno. Skutenost, e tm sttem byla nhodou Hitlerova Tet e, byla pouhou okolnost, i kdy prokazoval i jist citov zaujet, nebo neml rd vzdlan lidi z ad vysokch ednk. Byl menho vzrstu, ml pronikav oi a tenk rty, byl schopn organiztor, vysloven neltostn, a il pro svou prci. Heydrich nemohl najt vhodnj nstroj. Mller dostal na starosti oddlen II 1A - komunismus, marxismus a vechny pilenn organizace, odbory

a podvratn innost (v souhrnu ideologicky a prakticky nejnebezpenj neptel reimu), II 1C reakcioni, opozice a rakousk zleitosti, II 1D - Schutzhaft a koncentran tbory a II 1H - dohled nad Nrodn socialistickou stranou a pilennmi organizacemi. Heydrichova vaha se zd jasn: pouil odbornka, ktermu nejvce dvoval, aby vytvoil jeden vrchol trojhelnku "politick policie - SS - koncentran tbory" osvdenho v Bavorsku. Stejn jako tam nepesahovala Mllerova pravomoc politick adovny zzen na pd koncentranch tbor. Jeho oddlen rozhodovalo o tom, kdo je a kdo nen neptelem sttu, odsuzovalo neptele k Schutzhaftu nebo naizovalo jejich proputn, pokud to uznalo za vhodn. Jinak byli v tborech jedinmi pny jejich velitel. Pozdji, v lt toho roku, dokonil Himmler trojhelnk tm, e jmenoval Eickeho inspektorem koncentranch tbor, jeho hlavnm kolem bylo pevst je vechny na systm, kter fungoval v Dachau. Vytvoenm tohoto trojhelnku, do kterho stt nemohl proniknout a v nm ml on sm vekerou pravomoc, hodil Himmler pohrdav rukavici do tve svm dvjm spojencm, jako byli Gring a Frick, a celmu sttnmu apartu. V t dob u byl dostaten siln, aby si to mohl dovolit. O Himmlerov smyslu pro praktinost svd to, e lid stojc nejve na jeho seznamu ideologickch neptel, tedy agenti mezinrodnho idovskho spiknut, katolci a svobodn zedni, snac se podkopat a zniit Nmecko, byli zaazeni do psobnosti oddlen II B vedenho Mllerovm kolegou Fleschem. V kanceli zabvajc se idy a zedni sedli pouze ti lid. Svd to vak tak o tom, co bylo nejnalhavjm problmem, kter piml Himmlera a Heydricha, aby se spojili na prvm mst s Gringem a chopili se moci nad Gestapem - oficiln jako jeho podzen. Uzaven tohoto spojenectv bylo zavrenm Hitlerova ovldnut Nmecka a stejn jako v dvjch "leglnch" fzch procesu bylo pouito klamnch manvr a dezinformac pipravench Heydrichovm SD, po kterch nsledovala radikln akce, tentokrt poznamenan krv. Vstoupila do historie pod nzvem "noc dlouhch no". Na nejviditelnj rovni se akce tkala Rhmovy snahy chopit se moci na ministerstvu obrany a pemnit Reichswehr na revolun lidovou armdu, do kter by byli zalenni adov lenov SA. Tradin veden armdy se tomu pirozen snailo zabrnit. Jin konzervativn uskupen, jako byli velkostatki a prmyslnci, kte pivedli Hitlera k moci, se obvala SA se stejnou intenzitou. Jeho hesla u se toti dala st rozeznat od hesel rznch marxistickch skupin, ze kterch tak jako tak mnoho novch "hndch koil" pilo. Hitler pln dodroval slovo pi potrn komunist, socialist a odbor, ale SA rychle zaplovalo vznikl vakuum jako protikapitalistick, protiburoazn a protitradin masov hnut a zdlo se, e Hitler bu nechce, nebo nen schopen je spoutat. Goebbels na ministerstvu propagandy SA aktivn podncoval. Vstelky poulinch vtrnk z SA pokraovaly: dn podnikatel si nemohl bt jist, e mu nebude zabaven majetek, dn adov oban nemohl projt kolem vbr pokladniky SA, ani by shl do kapsy a druhou rukou nezahajloval, dn spoleensk udlost nebyla svat. Hitler se pravdpodobn rozhodl zakroit proti Rhmovi ji o nkolik msc dve, jak se domnval Diels, a pouval SA jenom proto, aby vyvinul tlak na veden armdy. Stav starho prezident Hindenburga se rychle zhoroval a ekalo se, e nepeije lto. Konzervativci doufali v obnoven monarchie, aby se ml zrak nroda kam uprat, ozbrojen sly mly hlavnho velitele, aby bylo eliminovno dal rozpnn nacistick revoluce. Hitler samozejm neml v nejmenm myslu dlit se o moc s ddinm panovnkem nebo pomhat "reakcionm", aby zskali nazpt sv dvj postaven. Zamlel stt se sm hlavou sttu a veobecn se m za to, e asi v polovin dubna se ji shodl s velenm ozbrojench sil na tom, e mu tuto funkci zajist. Vnjm viditelnm znamenm bylo pijet orlice a svastiky jako symbolu na vojenskch odznacch a vlajkch, akoli se k, e dohoda nebyla uzavena dve ne 12. dubna na palub obrnnho kinku Deutschland. Tehdy se seli Hitler, ministr obrany von Blomberg - dlouhodob a naden stoupenec nacist - a velitel armdy a nmonictva generl von Fritsch a admirl Raeder, aby sledovali vojensk cvien. Gring kontaktoval von Fritsche ji v noru, aby ho upozornil na Rhmovy ambice a nalhav se doadoval podpory armdy pi akci proti SA. Je zajmav, e jednm z argument, ktermi Gring operoval, byla skutenost, e byl pinucen jmenovat fem Gestapa dstojnka proputnho z armdy, kter nenvidl dstojnick sbor - Heydricha. "Jak je to mon?" zeptal se von Fritsch. "Fhrer tak rozhodl," odpovdl Gring.41 Heydrich mezitm v pozad pouval st SD, aby armdu probudil z letargie, zajistil jej podporu Hitlerovi a il povsti o plnovanm pui SA. O tom, e neml dstojnky v oblib, svd poznmka, kterou ml uinit, kdy vysvtloval pln akce svm agentm: "Je nejvy as pimt pny v uniformch s monokly, aby poslouchali rozkazy."42 Heydrich a Himmler oficiln pevzali veden v Gestapu nkolik dn po dajnm uzaven paktu na palub Deutschlandu a jednou z prvnch vc, kterou ekl seknm fm, je zstali z dvjka bylo, e "ty svin v SA" osnuj spiknut proti Fhrerovi a v

dsledku toho je nezbytn prozatm "tancovat s generly". Zejmna zdrazoval hlen o plnu SA podpoit existujc (monarchistick) plny reakcion vyvolnm incidentu v zahrani jet ped smrt prezidenta a pak vyut nslednho napt.43 Na oddlen, kter Heydrich Mllerovi pidlil, lze pohlet ve svtle tchto spiknut a protispiknut: II 1C reakcioni, opozice, rakousk zleitosti, II 1H - dohled nad Nrodn socialistickou stranou a pilennmi organizacemi, II 1D Schutzhaft, II 1A - komunismus, odbory, podvratn innost. Rakousk zleitosti byly v jeho povinnostech zahrnuty tak, nebo spolu s plnem na radikln een vnitnho napt v i chystal Hitler akci rakouskch nacist, v n mli demonstrovat svm krajanm v Nmecku, e Hitlera tak povauj za svho Fhrera. Abychom zjistili, pro byly v tto skupin neptel zahrnuty tak odbory, je nezbytn podvat se podrobnji na prmyslov-finann podporu SA. Stejn jako i jinde, byla tato oblast velmi neprhledn. Nicmn marxistick historik Gossweiler vytvoil pravdpodobnou hypotzu. Podle jeho nzoru byla situace na jae 1934 stejn jako v lednu 1933 - pedtm, ne se Hitler stal kanclem. Uvnit strany spolu soupeila stejn mocensk uskupen. Z tohoto pohledu zastupoval Rhm zjmy IG Farben a dynamicky se rozvjejcch modernch prmyslovch odvtv, kter Gossweiler nazv elektrochemickou sekc. Jak u bylo zmnno, byla tato sekce spjat s Deutsche Bank a chtla vytvoit uzaven evropsk ekonomick blok. Zrove se stavla proti ekonomickm deformacm zpsobenm pli rozshlmi sttnmi intervencemi ve prospch novho vyzbrojen Nmecka a na ochranu junkerskch velkostatk. Gossweiler tvrd, e IG Farben podporovalo Rhma a SA pmo i nepmo pes klov leny vldy, kte mu zajiovali masivn sttn dotace. Tmito lidmi byli doktor Schmitt, ktermu Hitler svil Hugenbergovo ministerstvo hospodstv, Darr na ministerstvu zemdlstv, dva ministi bez portfeje, Hess a krtce i Rhm sm. Tato mocn protekce zajiovala SA kad msc 3 miliony marek na vplaty a nkup uniforem a zbran. Krom toho dostvalo SA pm subvence od elektrochemick sekce prmyslu a zajiovala si dal prostedky vydrnm. Takto zskan finance Rhmovi umoovaly roziovat SA po cel rok 1933 ohromnm tempem, co znepokojovalo velkostatke a pangermnsk zstupce tkho prmyslu podporujc sesazenho Hugenberga. Ve spojen s Deutsche Bank mli za cl uzaven evropsk ekonomick blok. Rostouc SA nepidvalo na klidu ani "americkmu" uskupen zstupc tkho prmyslu reprezentovanmu Thyssenem a Schachtem, kte byli napojeni pes Dresdner Bank na kapitl ze Spojench stt. Armdn velen pirozen podporovalo tuto spolenou opozici vi ose IG Farben-SA, nebo dstojnci se pro zmnu obvali Rhmovch vojenskch ambic. Krom toho byli pbuzenskmi pouty spjati s junkery a se zstupci tkho prmyslu je spojoval spolen cl - znovuvyzbrojen. Ve stran reprezentantoval tyto konzervativn kruhy Gring. Von Schleicher a Strasser vstupuj do celkovho obrazu jako Rhmovi spojenci. Von Schleicher se navc stle snail o slouen Strasserova kdla ve stran s umrnnou st odborovho hnut na et tradin konzervativn elity. Soust jeho plnu - pokud jej lze rozlutit skrze mlhu Heydrichovch dezinformac bylo ponechn Hitlera ve funkci kancle, avak pouze jako symbolick postavy. Sm se ml chopit funkce vicekancle namsto von Papena, Gregor Strasser se ml stt ministrem hospodstv, Rhm ministrem obrany a bval socilndemokratick kancl Brning ministrem zahrani. tvrt syn csae ijcho v emigraci, princ August Wilhelm neboli "Auwi", kter se ve spolenosti pyn vypnal v hnd koili SA u ped nstupem nacist k moci, ml bt dosazen do funkce regenta. Podle Gossweilera se pln angaoval i Gregor Strasser a byl v kontaktu se svm bratrem Ottou, jen vedl z Vdn tajnou propagandistickou kampa proti Hitlerovu reimu. Gregor Strasser se v kadm ppad smil s kapitalisty, proti kterm kdysi tak hnviv horlil. Byl editelem dcein farmaceuticko-chemick spolenosti IG Farben jmnem Schering-Kahlbaum a pedsedou prestin Asociace nmeckho farmaceutickho prmyslu. Podle Petera Stachury, ivotopisce Gregora Strassera, vak dodroval svj psemn slib Hitlerovi, zekl se politiky, vyhbal se svm dvjm politickm partnerm a snail se ze vech sil poprat vechny stranick povsti o svm tajnm spojenectv s von Schleicherem a Rhmem.44 Gringv ivotopisec Richard Ovary jde jet dl a uvd, e ani Strasser ani von Schleicher nebyli politicky aktivn.45 V tom ppad by byly ei o jejich spojenectv promylenou dezinformac enou Heydrichovmi agenty v rmci spiknut proti Rhmovi. A u je pravda jakkoli, je jist, e zjmy lehkho prmyslu se stetvaly se zjmy zstupc tkho prmyslu a konzervativc a nehled na to, zda byli von Schleicher a Strasser aktivn i pasivn, pedstavovali oba potenciln spojence Rhma a uskupen IG Farben a lehkho prmyslu. A i kdy se snad Strasser pvodn snail dret stranou od politiky, Hitler jej na jae toho roku nechal zlikvidovat. Podle Gossweilerovy analzy potalo IG Farben s Himmlerem stle jet jako s druhou monost nebo

kompromisn osobou, kterou by bylo mono vyut, pokud by "prvn ton skupina" Rhm-Schleicher-Strasser selhala. V lednu 1933 se Himmler objevil s Kepplerem na rozhodujc schzce, kde bank Kurt von Schrder zprostedkoval kompromis mezi Hitlerem a von Papenem, kter odrel zjmy jak IG Farben tak protichdnch finannch a pozemkovch mocenskch uskupen. Na jae roku 1934 reprezentovali Himmler a Keppler (jmenovan mezitm Hitlerovm oficilnm poradcem pro vechny ekonomick otzky) znovu kompromisn een: uskupen IG Farben-elektrochemick prmysl. Zrove slouili jako pojistka Deutsche Bank proti tomu, aby osa Gring-Thyssen-Schacht, za kterou stla Dresdner Bank a americk kapitl, nezskala pevahu. Z tto perspektivy bylo Himmlerovo spojenectv s Gringem doasnm kompromisem s protivnkem, budcm siln podezen, e a pijde prav as, bude se ochoten spojit s kmkoli a jednat proti komukoli: proti Rhmovi a SA, nebo proti Gringovi a Reichswehru, piem tot mohl udlat Hitler. Himmler tak nadil Heydrichovi, aby mu shromdil materily o prohecch pslunk Gestapa za Dielsova a Gringova veden i SA pod vedenm Rhmovm.46 Znm Himmlerovy kontakty s prmyslnky podporuj podezen, e za "dlouhmi noi" SS stly i jin osobnosti skryt zraku veejnosti. Na sjezdu strany v roce 1933 se Karl Wolff staral o "kruh" Hitlerovch ptel, jeho lenov si brzy zaali kat Der Freundeskreis des Reichsfhrer-SS (Kruh ptel Reichsfhrera SS) a darovali SS obrovsk sumy.47 Je mon, e Keppler inicioval setkn tto podnikatelsk a banksk skupiny, jej vedouc osobnost byl vak von Schrder a prv jeho kolnsk banka zdila pro dary vnovan SS zvltn et nazvan "S".48 Na sjezdu strany v roce 1934 po krvavm vyeen krize byli lenov Freundeskreis pozvni do Norimberka a ubytovni v hotelu Grand jako host Reichsfhrera SS. Staral se o n opt armantn Wolff, stejn jako i v letech nsledujcch. Mezi ptomnmi byl Keppler a Fritz Kranefuss, dal Himmlerv pobonk, kter zanedlouho vystdal Kepplera ve veden Freundeskreis. Zastoupeny byly ob velk finann skupiny - krom Schrdera se setkn zastnil von Halt z Deutsche Bank, Meyer z Dresdner Bank, Reinhardt z Kommerzbank a mon i Olscher z Kreditbank. Mezi zstupci tkho prmyslu byl mimo jin i Steinbrick z Flickova ocelskho konsorcia. Dynamick lehk prmysl pravdpodobn reprezentoval Bingel z obho elektronickho kombintu Siemens a snad i Btefisch z IG Farben a Walz z chemickho koncernu Bosch, kte se zastovali v nsledujcch letech.49 Nepm dkazy svdc o Himmlerov roli prostednka a vyjednavae mezi finannmi a prmyslovmi uskupenmi jsou siln, ne vak zcela pesvdiv. Nen pochyb o tom, e Keppler, von Schrder a velkopodnikatel jako Carl Siemens, o kterch je znmo, e darovali SS obrovsk sumy ji v roce 1933,50 se snaili Himmlera ovlivnit tak, aby jednal podle jejich pn. Stejn tak je jist, e byl pipraven jednat proti ktermukoli uskupen bez ohledu na to, s km bylo spojovno a kdo za nm stl. Je vak tk ci, do jak mry, a zda vbec, mohl mluvit do toho, kter z tchto mocenskch uskupen bude znieno. Konen rozhodnut urit uinil Hitler. O Hitlerovi se asto uvd, e kolsal mezi SA a armdou. Nakonec se dajn nechal navst do akce proti Rhmovi falenmi dkazy o nastvajcm pevratu plnovanm SA, kter vytvoili Gring, Himmler a Heydrich. Zd se bt jist, e materily svdc o pipravovanm pevratu byly falovny a e Hitler odkldal konen rozhodnut tak dlouho, jak jen to bylo mon. Na druhou stranu neodpovd povaze Himmlera ani Gringa, e by se sami od sebe odvili poskytnout Hitlerovi falen dkazy, aby doshli svho cle. Oba spe Hitlera oddan nsledovali a za sv postaven mu byli vdni. Himmler formoval svou elitn jednotku jako "str nroda", kter, jak ekl SS-Fhrerm v ervnu 1931, bude "nasazena do boje v krizovch momentech jako posledn Fhrerova rezerva".51 Povaze Hitlera vak zcela odpovd, aby inspiroval klamnou kampa, kter by Rhma vedla k domnnce, e Hitler rozhodne v prav as v jeho prospch. Co jinho si tak Rhm mohl myslet, vezmeme-li v vahu jejich dlouhodob revolun spojenectv? Hitlerovi se podailo pimt Rhma a jeho lidi, aby oteven odkryli sv karty, a tm zskal armdu a "reakcione" na svou stranu. Doslova Rhma odzbrojil a pot zniil pomoc SS. Stejnou taktiku pouil i v kampani proti Stennesovi, pi kter si Himmler vyslouil heslo "SS-Mann, Deine Ehre heisst Treue". Podobn postup pouil Hitler i pi toku na Rusko v roce 1941. Podle vech znmek byli autory plnu on a Gring, Himmler a Heydrich se postarali o jeho proveden. Otzkou zstv, pro se rozhodl spojit s armdou, zstupci tkho prmyslu a junkerskmi velkostatki proti vlastnm revolunm druhm a zstupcm dynamicky se rozvjejcho lehkho prmyslu, kte by stejn ochotn podporovali jeho taen na vchod. Je mon, e se v tto otzce spolehl na radu Kepplera a len Freundeskreisu napojench na finann centra v New Yorku, Londn a Pai. Na druhou stranu je stejn tak mon, e si jednodue vypotal rozloen sil. Nebo vzal pi rozhodovn v vahu oba tyto aspekty. Jist je pouze jeho dlouhodob cl. Tm bylo v prvn fzi posunout zpt na vchod hranice bolevismu a vytvoit jednotn evropsk ekonomick blok rozprostrajc se od Atlantiku po Ural. Vechna mocensk uskupen s nm byla zajedno v tom, e tento pln je teba provst. Mon rozhodl fakt, e pokud mlo Nmecko vlit

jenom na vchodn front, musela bt zachovna neutralita Anglie. Rhm a von Schleicher (a samozejm i IG Farben a mnoho zstupc elektrochemickho prmyslu) obhajovali pro vchodn taen vojensk spojenectv s francouzskm kapitlem a prmyslem.52 Francie vak u v t dob zanala ble spolupracovat s Ruskem a Hitler a velitel ozbrojench sil se pipravovali na vlku proti francouzsko-rusk koalici a sousteovali sv sil na vytvoen koalice, nebo alespo dohody o sfrch vlivu s Angli. Agent britsk rozvdky kapitn Winterbotham popsal rozhovor, kter ml s Hitlerem v noru toho roku. Hitler mu tehdy vysvtlil, e na svt by mly existovat pouze ti mocnosti: Britsk imprium, Amerika a budouc Nmeck e, kterou by tvoila cel Evropa a zem na vchod. "dme pouze," pokraoval, "aby se Britnie starala jenom o sv imprium a nezasahovala do nmeckch expanzivnch pln." Pedvedl Winterbothamovi neobyejnou antikomunistickou tirdu. Zbruntnl mu obliej a viditeln mu zrudl i ztylek, vypoulil oi vce ne kdy jindy a, jako by se nhle stal nkm zcela jinm, vztyil se a zaal vt vysoko posazenm staccatovm hlasem ... Zuiv horlil proti komunistm...53 Kdy se po del dob opt posadil, usml se a zapsobil na Winterbothama dojmem, e m "nkde peliv schovnu i troku smyslu pro humor". Podle vpovd z ranho Hitlerova obdob tomu tak bylo. O nco pozdji, v prbhu nora 1934, ml Winterbotham jet zajmavj rozhovor s von Reichenauem, tbnm dstojnkem, jeho hlavn pracovn npln bylo plnovn ruskho taen. K Winterbothamovu asu mu zaal lit tm perfektn anglitinou svj pln toku na Rusko s temi tankovmi oddly v ele, piem pedpokldal denn postup o 200 kilometr. Bylo teba zahjit tok na jae pot, co roztaje snh, a dokonit jej pedtm, ne v zim zmrzne pda. Rychlost a pekvapen mly bt hlavnmi prostedky k dosaen vtzstv. Lil, jak leteck dery piprav cestu pro kolony a zsobovn bude probhat rovn letecky. Po tancch mly nsledovat zvltn letitn oddly spolu s motosteleckmi jednotkami, kter se postaraj o odznut a dezorientovan neptelsk jednotky na kdlech. Winterbotham tehdy poprv uslyel slovo Blitzkrieg. Po podrobnm a nadenm vkladu von Reichenau ekl, e douf, e lid v Londn pochop, jak jsou zmry nacist. 54 V dubnu, piblin ve stejn dob, kdy Himmler pevzal Gestapo, byl odbornk na vztahy s Angli von Ribbentrop jmenovn zvltnm komisaem pro odzbrojen s instrukc, e m v Londn zskat podporu pro zven potu pslunk Reichswehru na 300 000 vmnou za snen potu len paramilitrnch jednotek SA o 700 000 a 800 000. Mezitm plnoval tb nmonictva pod Raederovm velenm program, v jeho rmci mla bt celkov ton ve tech tdch vtch plavidel zvena na tetinu tone britskho krlovskho nmonictva. To u pesahovalo omezen stanoven Versailleskou smlouvou, mra zven vak byla takov, aby se Britov nepolekali. Hitler ml v plnu ve formln legalizovat dvoustrannou dohodou a britsk tb nmonictva a ministr zahrani Sir John Simon byli natolik dviv - nemme-li pout silnjho slova - e se mu to v roce 1935 podailo.55 V britskch vldnch kruzch panovala sympatie k Hitlerovu protikomunistickmu zamen, kter se napklad projevovala v pronacistickm postoji fredaktora The Times, tiskovho magnta Rothermera, a guvernra anglick nrodn banky. Je jasn, e Hitler postupoval podle plnu stanovenho deset let pedtm v Mein Kampf a snail se vyhnout chyb csae v nmon politice, kter podle jeho pesvden postavila Anglii do neptelskho tbora. Chtl Britnii poskytnout volnost na svtovch moch vmnou za volnou ruku Nmecka na evropskm kontinentu. Tento pln vak znamenal nutnost podmann Francie a je mon, e Rhma odsoudilo jeho flirtovn s Francouzi. Bylo tak poteba brt zetel na masivn zbrojn program, kter byl Hitler odhodln prosadit, nehled na ustanoven Versaillesk smlouvy. Ten se tkal jak starho tkho, tak mladho automobilovho, leteckho a petrochemickho prmyslu a zvisel do znan mry na importovanch prodnch surovinch, na kter byla poteba zahranin mna. Zde mli jist siln slovo Thyssen, Schacht a jin exponenti svtovho trhu spojen s americkm a britskm kapitlem. Druhou alternativou je monost podporovan Gossweilerem, e Deutsche Bank musela kapitulovat ped americkm kapitlem, nebo Nmecko bylo slab a izolovan a finann blokda Spojench stt mohla zpsobit krizi, kter by pivodila pd nacistickho reimu.56 V kadm ppad se zd, e Rhm byl obtovn mezinrodnmu kapitlu, protoe vzpt po akci proti nmu a SA se ministrem hospodstv stal "Amerian" Schacht namsto reprezentanta IG Farben a lehkho prmyslu dr. Schmitta. Takov strategick, politick, ekonomick, ba i taktick skutenosti musel Hitler vzt v vahu pi konenm rozhodovn, kdo bude jeho spojencem. Nade vemi tmito aspekty stla kov vprava proti bolevismu a taen na vchod za zsknm Lebensraumu (ivotnho prostoru), co mlo bt prvn fz postupu Nmecka k vld nad svtem. Hitlerovo vhn a obdob strachu ped konenm rozhodnutm, kter museli Gring a Himmler dajn pekonat, byly lidskmi pochybami vzniklmi tv v tv velikosti chystan zrady a

charakterizovaly Hitlerovu hysterickou povahu. Podrobn ppravy k deru zaaly pravdpodobn v noru, kdy Himmler vyjednval s Gringem o Gestapu. Piblin ve stejn dob, nebo nejpozdji potkem bezna, si pslunci SA vimli zmny postoje veden SS vi nim: vnitn hlen SA z 22. bezna poznamenv, e "vztahy se vemi leny veden SS se znan zlepily". Stnosti na aroganci SS-man se nyn omezovaly pouze na ni hodnosti.57 Rhm vychzel s Hitlerem normln. 6. bezna mu podal hlen o schzce s francouzskm velvyslancem Francois-Poncetem. Spolu s von Schleicherem se s nm setkali zcela oteven jet jednou ve stejnm msci v Dahlemu v Berln, v sdle finannka Regendanze. V dubnu zahjil Hitler prostednictvm Hesse rozhovory s Gregorem Strasserem o vstupu do vldy. Koncem dubna navtvil Himmler s Wolffem Rhma v jeho hlavnm tbu. Podle Wolffa Himmler Rhma pnliv prosil, aby se rozeel se svmi zhralmi kumpny, jejich neestn ivot, alkoholismus, vandalismus a homosexuln kliky uvrhaj cel hnut do hanby. "Veliteli tbu," ekl se slzami v och, "nenu mne nst to bemeno, e bych svm lidem musel rozkzat, aby proti tob zakroili." Jako vdy mu tykal. Rhm, tak se slzami v och, mu na konci rozhovoru podkoval jako starmu pteli za to, e s nm hovo tak oteven.58 Wolff tento pbh do poslednho slova nkolikrt po vlce u vslechu opakoval a nen dvod mu nevit. Himmlerova kzn na tma morlky byla veobecn znm. Je vak velmi nepravdpodobn, e by svmu fovi vyhrooval pmou akc. Pokud ho varoval o tom, co se kalo o nepravostech nkolika nejvych dstojnk SA, pak to nepochybn bylo proto, aby jej ujistil o sv osobn oddanosti "jako vojka a ptele". Takov slova pouil Himmler pouhch pt msc pedtm, kdy Rhmovi jmnem SS blahopl k narozeninm: "Bylo a je na nejvt pchou, e meme navdy patit mezi tv nejoddanj stoupence."59 Dubnov setkn jist vyuil k tomu, aby Rhma ukolbal v pocitu bezpe a absolutn dvry v SS, a zrove si ponechal voln ruce k toku bu proti Rhmovi, nebo, pokud by se pln zmnil, proti Gringovi. Hrab Helldorf, jeden z berlnskch velitel SA, kter istku peil, povaoval Himmlera za "nejvtho herce sv doby".60 Wolff patil (z pochopitelnch dvod) po vlce mezi ty, kte nejvce pekrucovali skutenost. O em Himmler a Rhm opravdu pi dubnovm setkn hovoili, se nikdy nedozvme. Je mon pouze dodat, e asi za msc pozval Rhm vt poet vych dstojnk na plavbu po severnch moch, kter mla zat v srpnu.61 V kvtnu u pracoval Himmler s Heydrichem na podrobnm seznamu lid, kte mli bt v rmci akce zlikvidovni. S pompznost sob vlastn jej nazvali "skm seznamem nedoucch osob". Bylo v nm zahrnuto vce nelen SA ne len. Gring a ministr propagandy Josef Goebbels, kter se mezitm pipojil k intriknm, tak pidali na seznam nkter jmna a Himmler nepochybn do seznamu zahrnul i jmna osob, kter si pl Hitler zlikvidovat, nebo jejich peit a do t doby pivdlo Fhrera k asu. Nkolik z nich mlo bt umleno, nebo vdli o kompromitujcch skutenostech (mezi nimi i hi z Reichstagu), nkte pro sv politick, nboensk nebo ideologick postoje a jin z dvod osobnch. Diels tvrdil, e jeho jmno bylo na seznamu tak, dokud ho Gring na posledn chvli nevykrtl. Podle jeho slov se tam dostalo ist kvli Heydrichov zlovolnosti. Mohla to bt tak dost dobe prce Himmlerova. V prbhu tho kvtna se Schacht soukrom seel s guvernrem anglick nrodn banky, kter byl jeho osobnm ptelem a obchodnm spolenkem, Montagu Normanem. Jak zaznamenal jeho ivotopisec, Norman neml rd hlavn "Francouze, msk katolky a idy".62 4. ervna vedl Rhm s Hitlerem rozhovor trvajc pt hodin a z nslednch udlost vyplv, e odeel dvuje Hitlerovi a pesvden, e ve bude vyeeno v jeho prospch "proti uniformovanm pnm s monokly". Jen co Hitler stabilizuje mezinrodn politickou situaci, co, jak mu bylo pravdpodobn eeno, mlo bt v z. O ti dny pozdji oznmil Rhm, e odchz na zdravotn dovolenou a doporuil i ostatnm velitelm SA, aby si dovolenou tak zadili. Omezen poet dstojnk a mustva si ml odpoinout v ervnu, "pro vtinu bude dobou oddechu ervenec, kdy budou moci naerpat sly".63 Letn dovolen byla v SA bn, nenormln byl fakt, e ji Rhm vyhlsil veejn. Jeho oznmen v sob neslo osten naznaujc rozsah krize: Jestlie neptel SA klamou sami sebe a ij falenou nadj, e pslunci SA se nevrt v plnm potu po dovolen ke svm povinnostem, ponechme je v jejich omylu. A nastane vhodn as, dostane se jim nleit odpovdi ve vhodn form. SA je a zstane osudem Nmecka.64 11. ervna se Schacht znovu seel tajn s Montagu Normanem v Badenweileru ve Schwarzwaldu. Podle nmeck exilov opozice ujistil Schacht svho ptele, e dn "druh revoluce" se konat nebude, naopak bude oslabeno SA.65 17. ervna pronesl von Papen na univerzit v Marburgu ped studenty projev za ptomnosti von Hindenburga a vtho potu generl. Vyjdil v nm nevoli konzervativc a katolk nad ponnm SA. Uvedl, e dn nrod si neme dovolit permanentn revoluci zdola. Ti, kte si s takovmi mylenkami zahrvaj, by podle nho nemli setrvvat v sebeklamu a uvdomit si, e po druh revolun

vln me rychle nsledovat tet: "ten, kdo hroz gilotinou, pijde pod n prvn." e nebyla namena pouze proti Rhmovi, ale celkov proti socilnmu a znrodovacmu programu politickch a ekonomickch stoupenc SA: "Copak jsme proili antimarxistickou revoluci jenom proto, abychom prosazovali marxistick program?"66 Von Papen tak kritizoval NSDAP za to, e se sna zskat mocensk monopol, a volal po obnoven monarchie. Goebbels dal jasn najevo, kam sah von Papenova osobn moc, a zveejnn jeho projevu zakzal. Jeho zkaz byl potebn pinejmenm zsti proto, aby byl Rhm a jeho stoupenci pesvdeni o podpoe Hitlera proti reaknm kruhm. Hitlerovy rozhovory s Gregorem Strasserem plnily stejn kol a byly uzaveny piblin ve stejn dob. 20. ervna slyel Otto Strasser od svho bratra, e doshl doasn dohody s Hitlerem o svm vstupu do vldy v z toho roku, Gring ml bt odstaven. O ti dny pozdji byl Gregorovi vrcen jeho zlat stranick odznak. Mezitm Himmler nadil dstojnkm SS, kte ped vce ne dvma tdny obdreli od Rhma pozvn na plavbu po severu, e je nemaj pijmat. Za dva dny, 21. ervna, navtvil Hitler von Hindenburga, kter se kvli nemoci uchlil na sv venkovsk sdlo, aby jej ujistil, e dohoda s von Blombergem tkajc se akce proti SA bude naplnna v nsledujcch dnech. Co pesn bylo eeno se nikdy nedozvme. Himmler byl tou dobou v osobnm kontaktu s plukovnkem von Reichenauem ohledn podrobnost spoluprce SS s Reichswehrem pi nadchzejc akci. Dohodli se, e SS provede der a armda zstane celkov v pozad, piem poskytne potebn zbran, dopravu, ubytovn v kasrnch a v ppad nutnosti SS podpo. Aby zstaly ppravy a armdn pohotovost utajena ped oblastnmi veliteli SA, mlo bt armdnm velitelm eeno, e ze strany SA hroz pokus o pevrat, bu okamit, nebo plnovan na podzim. tbn dstojnk major Heinrici si zapsal instrukce: Velitelm bude vak pouze oznmeno, e existuj zvsti o monm toku SA nebo komunist ... Zkontrolovat ostrahu kasren, munice, zbran. Kde je nedostaten, povolat v ppad nutnosti SS. Ti jsou na na stran. (Jednotky jako takov by mly bt ve stavu pohotovosti a nepidlovny do strn sluby.) Prusk policie ve stavu pohotovosti. SS a policie se na ns obrt (pokud nezvldnou situaci sami). Zbran vydat na podn pslunkm SS, pozdji je mus vrtit ... SA m bt odzbrojeno ... ve m bt co nejvce utajeno ped veejnost. Jsou to jenom jednotliv desperti, netvo v SA vtinu. Celkov SA neznepokojovat...67 25. ervna byla armda uvedena do stavu pohotovosti, byly zrueny vechny dovolen a jednotky se musely zdrovat v kasrnch a Himmler svolal oblastn velitele SS a SD (Abschnitte) na konferenci do Berlna. Tam je informoval o oekvanm pui SA, pesvdil je o jeho relnosti a nartl jim pln spoluprce s Reichswehrem a mstn uniformovanou i politickou polici pi preventivnm deru, jeho clem bylo zajmout Rhma, klov velitele SA a dal s nimi spolen neptele sttu. Samozejm jim tak uinil kzn o poteb tvrdosti pi plnn povinnost - budou toti zasahovat proti svm kolegm a mon dokonce ptelm - a pipomnl jim tak jejich status "stre nroda". Kad z nich pak dostal zapeetnou oblku s rozkazy, kterou mli otevt a po obdren hesla. Do t doby mlo bt zachovno absolutn utajen. Nikdo neml bt informovn pedem, krom Standarte (plukovnch) velitel ve Slezsku, kter bylo centrem povstalc.68 Velen SA ve Slezsku, ani by cokoli plnovalo, zareagovalo na armdn pohotovost s nejvt pravdpodobnost prvn. Dlouho pedtm, ne Himmlerovi velitel SS odjeli 27. ervna z Berlna, dostval velitel armdy ve Slezsku von Kleist "zplavu hlen a informac, kter vytvely obraz horenatch pprav SA". Informace pichzely od vojk samotnch, len SA, bvalch len Stahlhelmu, z ad SS a mstnch ad. Napt vzrostlo do t mry, e 28. ervna pedvolal von Kleist SA-Obergruppenfhrera Heinese, aby jej varoval, e v o jeho ppravch. Heines odpovdl, e v ve o ppravch Reichswehru a e uvedl sv lidi do pohotovosti, nebo se domnv, e jsou nameny proti nmu. Dal von Kleistovi "slovo vojka a velitele SA, e neplnoval, ani nepipravoval dn neekan tok proti armd".69 Pozdji tho veera telefonoval von Kleistovi a sdlil mu, e armda cel e je ve stavu pohotovosti, aby zabrnila pui SA. Von Kleist okamit odletl do Berlna, aby ekl veliteli tbu von Fritschovi, e podle jeho nzoru Himmler proti sob tve armdu a SA. Von Fritsch zavolal von Reichenaua, kter lakonicky odpovdl: "To je mon, ale nyn u je pli pozd."70 Tato skutenost napovd, e von Reichenau, von Blombergv bval velitel tbu a stejn jako on pesvden stoupenec Hitlera, kter si koneckonc s Himmlerem tykal, byl klovou postavou a zasadil se o to, e armdn velen akci podpoilo. Mohl pout zfalovan Heydrichovy dkazy, aby von Fritsche pesvdil o relnosti hrozby. Bez vznamu zejm nen ani fakt, e von Reichenau byl satkem spznn se

slezskou lechtou a do okruhu jeho nejblich ptel patil i Himmlerv slezsk velitel Udo von Woyrsch. Ten se zapojil do spn infiltrace Dielsova kontrapionnho oddlen dr. Patschowskym, kter tam pracoval jako informtor SD. Dal monost je, e SA bylo ve Slezsku alarmovno tak zhy v rmci provokace, aby svou reakc potvrdilo slova o chystanm pui. V kadm ppad bylo v noci z 28. na 29. ervna, eeno slovy von Reichenaua, "pli pozd". Akce se rozbhla podle plnu. Hitler a Gring se toho dne nachzeli v Essenu, srdci tkho prmyslu, jako svdkov na svatb Gauleitera Josefa Terbovena, bvalho nezamstnanho bankovnho ednka, kterho do strany nasadil Emil Kirdorf. Pedchozho dne Gring jmenoval Dielse prezidentem regionln sprvy v Koln nad Rnem a pedtm, ne odjel, ho varoval: "Dvej na sebe nkolik ptch dn pozor."71 V Essenu navtvil Hitler s Gringem Kruppovy zvody, kde se setkali s fem koncernu Gustavem Kruppem von Bohlen und Halbach. Toho veera zavolal Hitler Rhmovi, kter odpoval v hotelu Hanselbauer v Bad Wiesee u Tegernsee, a pikzal mu, aby na 30. ervna v poledne svolal konferenci velen SA; Hitler se j ml osobn zastnit. Na nem podobnm se nepochybn domluvili na sv posledn dlouh schzce. Tento telefont poslouil dvojmu elu: jednak shromdil velitele SA na odlehlm mst a pak ujistil Rhma, e nehled na kolujc zvsti jejich vzjemn dohoda plat. Rhm zejm oekval, e diskuze se sousted na radikln zmnu ve vld v jeho prospch, kter se podle slibu mla uskutenit na podzim. O tom, e nco takovho bylo v kruzch SA veobecn oekvno, svd vrok tbnho dstojnka SA dr. Kloeppela, kter pronesl po istce: Pokud by Fhrer, jak jsme vili, ihned po stabilizaci postaven Nmecka v zahranin politice, o kterou usiloval, vydal SA pkaz k akci a souasn postavil velitele SA do vedoucch mst v Reichswehru, zemsk policii a adech (co mlo bt tzv. "druhou revoluc"), pak by bylo jednm derem pro reakci ve ztraceno; ve by bylo ztraceno pedevm pro tk prmysl a velkostatke, kte byli podle naeho pesvden ve spojen s ministrem-prezidentem Gringem a Reichswehrem. Tyto kruhy by pak musely potat s realizac socialistickch tendenc existujcch v rmci nacionlnsocialistickho hnut pot, co by nemusely bt brny ohledy na svazujc aspekty zahranin politiky. ...72 V ptek 29. ervna vykonal Hitler plnovanou inspekci pracovnho tbora v Lnen a pak odjel do svho oblbenho hotelu Dreesen v pornskch lznch Bad Godesberg nedaleko Bonnu. Napjat pak v stran ekal na signl k dalmu kroku. Gring se vrtil do Berlna. Policie a SS byly v pohotovosti a tho odpoledne si Gring pedvolal ednky z ministerstva policie a vnitra, kte mli sestavit tb akce, doasn umstn v jeho palci na Leipzigerstrasse. Himmler nadil Wolffovi, aby se tam veer dostavil s kartkem na zuby, holenm a istou koil na pevleen, nebo se ml zdret nkolik dn. Mezitm poslal Sepp Dietrich, velitel elitn bavorsk jednotky SS Leibstandarte Adolf Hitler, kter byla v noru pemstna do Berlna, osmnct svch zabijk do velitelstv Gestapa na Prinz Albrecht Strasse. Tam je Heydrich instruoval o nastvajcm pui SA a pak jim kadmu jednotliv ekl, kdo je jejich clem. Tho veera byla rozeslna hesla. Policie izolovala palc na Lepzigerstrasse kordonem za pouit armdnch kulomet na stechch. Zminkou bylo dajn ohroen Gringova ivota. Dv roty Leibstandarte byly vlakem poslny do Kauferingu, mal eleznin stanice nedaleko Landsbergu na jihu Bavorska. Tam se pipojily k Eickeho strm z Dachau a v armdnch vozidlech se pesunuly do Bad Wiesee. Mezitm odletl slezsk velitel SA Heines do Mnichova, aby tam uvdomil sv bavorsk kolegy o hrozb pue SS a Reichswehru proti nim. Byli svolni mnichovt lenov SA a okamit uspodali hlun shromdn na Oberwiesenfeldu, zatmco policejn prezident a velitel SA v Mnichov a Hornm Bavorsku August Schneidhuber el za Gauleiterem Adolfem Wagnerem. Wagner byl ji dlouho Himmlerovm spojencem a pokusil se Schneidhubera uklidnit. Demonstrace pslunk SA byly odvolny, mui se rozeli, Schneidhuber vak zstal ve sv kanceli na ministerstvu vnitra. Heines mezitm odjel autem do Bad Wiesee, kde chtl uvdomit Rhma o hrozcm nebezpe. Jeho snaha byla zcela marn a z toho je vidt, do jak mry Rhm vil Hitlerovi a jak spn se Heydrichovi podailo oklamat rozvdku SA a vnst rozkol do jeho ad. Pravdpodobn mu v tom pomohly i homosexuln kliky, do kterch bylo veden SA rozdleno. Rhm odeel do postele, ani by ml sebemen pont o osudu, kter jej ek. Heines si s sebou na pokoj vzal svtlovlasho mladka - lena SA. Hitler obdrel v hotelu Dreesen telefont tkajc se zejm nepokoj SA v Mnichov. Spolu s eskortou SSman a doprovodem sloenm mimo jin z Goebbelse a SA-Obergruppenfhrera Viktora Lutzeho, kterho do spikleneckho tbora pivedla vyhldka k pevzet Rhmova postu - ne e by to vak pipustil by jenom sm sob - odjel do Bonnu a pes Rn na letit, kde stly pipraveny dva Junkersy Ju-52. To u byla

sobota rno 30. ervna. Vzltl ve 2.00 a v Mnichov pistl za svtn. asto u bylo popsno, jak odjel do Mnichova, kde nechal zatknout Schneidhubera a pibral skupinu detektiv. Pak odjel po rannch silnicch, hemcch se zemdlskmi povozy a dlnky na cest do prce, aby pekvapil Rhma, Heinese a dal velitele SA v posteli v hotelu Hanselbauer. Kdy Hitler vstoupil do pokoje s pistol v ruce, aby jej zatkl, vykikl Rhm ospale: "Heil, mein Fhrer!" Tomu, co se dlo v Berln, kde Gring a Himmler dili operaci z Gringovy pracovny, nebylo vnovno tolik pozornosti. Wolff, kter tam strvil ti dny a podle sv vpovdi neustle telefonoval, si nepamatoval tm nic. Hodn rozhovor vedl s velitelstvm Gestapa, kde Heydrich velel aknm skupinm SS, kter zatkaly a vradily velitele SA a dal neptele sttu uveden na seznamu nedoucch osob. Jinak Wolff pedkldal jmna na seznamu k rozhodnut svmu fovi nebo Gringovi: "tm u kadho jmna vce ne 7000 telefont za 72 hodin, jste tak vyteni, e si na dn jmno pesn nevzpomenete."73 ednk pruskho ministerstva vnitra Hans-Bernd Gisevius, kter doprovzel Daluega toho rna do palce na Lepzigerstrasse, popsal iv msto i "atmosfru zla a nenvisti, nervozitu, napt a nade vm krev a jet vce krve", kter tam ctil74. Pomocnci a policejn dstojnci i ednci postvali ve skupinkch ve velk hale a z jejich tv a tlumench slov se dalo vyst, e v, co hrzostranho se dje. Kolem probhali poslov s dleit vyhlejcmi oblkami pro "poprav vbor" v Gringov pracovn. Slouc v livrejch se pohybovali mezi skupinkami s tali sendvi. Pootevenmi dvemi pracovny spatil Gisevius Gringa a jeho podsekrete Koernera, Himmlera a Heydricha, kter se zejm pemstil ze svho stanovit na Prinz Albrecht Strasse. Neslyel, co kaj, jenom obasn zvoln, chraptiv smch a vkiky. Nevypadaj, e by mli patnou nladu. Z Gringa vyzauje pocit sebeuspokojen. Kr sem a tam, nezapomenuteln obrzek: rozcuchan vlasy, bl tunika, edomodr vojensk kalhoty, bl holnky konc nad tlustmi koleny. ... Najednou se uvnit spust hluk. Policejn major Jakobi vybh ve spchu z pokoje, na hlav m pilbu a emnek se mu zaezv do podbradku pod jeho bruntnm obliejem. Za nm z pokoje dun Gringv chraplav hlas: "Zastelte je! Vezmte si celou rotu ... zastelte je ... postlet ... prost je postlejte!"75 Venku za okny opevnn budovy stejn jako v Mnichov a ve Vratislavi ve Slezsku projdla na pln plyn policejn auta a ety SS-man v nkladnch autech a zatkaly osoby ze seznamu, nebo je v nkolika dleitch ppadech pmo zabjely. Generl von Schleicher byl zavradn ve sv pracovn a jeho manelka, kter za nm pibhla, tak. Von Reichenauv pedchdce na ministerstvu obrany generl von Bredow, kter byl podezvn, e sepsal zprvu o machinacch vedoucch k Hitlerovu jmenovn kanclem publikovanou opozic v exilu, byl tak zastelen. Erich Klausner, bval f policejnho oddlen na pruskm ministerstvu vnitra a prezident politicko-nboensk ntlakov skupiny Katolick akce, byl zavradn ve sv kanceli. Vrazi pak uinili prhledn pokus naaranovat jeho smrt jako sebevradu. Dva z hlavnch von Papenovch asistent byli zasteleni v adu; jednm z nich byl jeho tiskov tajemnk a hlavn autor marburskho projevu. Gregor Strasser byl doma na obd, kdy dorazilo pt ednk Gestapa, kte ho podali, aby s nimi el do sv kancele, protoe ji maj prohledat. Tam vak u ekala jednotka SS. Strasser byl pevezen na velitelstv Gestapa a zamen v cele, kde ml ekat na "vslech". Podle vpovdi, kterou vyslechl jeho bratr Otto pozdji, byl Gregor docela klidn, a kdy ho vedli do cely slo 16, vzdal se jakhokoli odporu. Asi ve 4 hodiny 30 minut odpoledne leel na paland, kdy k cele pili dva vysoc dstojnci SS (m se za to, e jednm z nich byl sm Heydrich) a dva destnci. Jeden z nich na nj vystelil oknkem ve dvech. Zrann Strasser se snail odplazit z dostelu, nae kati veli a udlili mu rnu z milosti. Gisevius l scnu krutji a popisuje, jak nechal Heydrich Strassera v cele vykrvcet. Nejvy velitel SA polapen v Mnichov a ve Wiesee byli dopraveni do stadelheimskho vzen a zasteleni popravmi etami SS, s vjimkou Rhma. Hitler se zejm nemohl odhodlat k tomu, aby nechal zastelit svho starho ptele. Velitel SA zaten v Berln byli pevezeni na velitelstv Gestapa nebo pmo do lichterfeldskch kasren Leibstandarte, aby tam byli popraveni. Ve Vratislavi, kde na akci dohlel von Woyrsch, se nkolik dstojnk SS vymklo kontrole a vyeilo sv osobn neptelstv nebo se vypravilo na idy.76 Jinde se mstn velitel SS omezili na rutinn zatkn velitel SA a v nkolika ppadech je radji uvznili sami, ne aby je vystavili nejistmu osudu v Berln. Organizovan odpor vznikl pouze ve Slezsku a i tam ml krtk trvn. Akoli SS, armda i policie podnikly znan ppravy a ped akc o n kolovalo mnoho fm, velen SA bylo pekvapeno doslova ve spnku. Byl to mistrovsk kousek klamnho manvru zosnovan Hitlerem a Himmlerem. Stejn tak jist sehrl klovou roli i Heydrich a SD, nebo nejenom Rhm, ale i cel tb SA se

domnval, e rozhovory mezi SS a armdou jsou pouhm klamnm manvrem a e, a nastane rozhodn chvle, budou pslunci SS stt po boku svch starch soudruh. Hitler piletl zpt na berlnsk letit Tempelhof za krvavho zpadu slunce. ekali tam na nj Gring, Himmler, Frick, Daluege a ozbrojen policejn oddl, aby jej mohli pozdravit. Gisevius popsal, jak Hitler vystoupil z letadla a s kadm si potsl rukou za monotnnho cvakn sraench podpatk koench holnek, kter bylo jedinm zvukem v nastlm tichu. Fhrer ml na sob hnd koen kabt na hnd koili s ernou kravatou, hnd rajtky a vysok ern holnky - "ve tmav barevn tny v temnot". Jeho bled, neoholen obliej vypadal "vychrtl a nadmut zrove",77 jeho oi zraly bez vrazu zpod vlas pilepench na ele. Kolik lid zlikvidovaly poprav ety v dob mezi 30. ervnem a 4. hodinou rann 2. ervence, kdy Hitler popravy zastavil, se u nikdy nepoda pesn zjistit. Hitler pipustil poet 76 lid, ve skutenosti vak lo asi o 200 nebo 250 lid.78 Jet tdny po akci byla pohzena tla zavradnch po polch a v lesch a pbuzn zmizelch zaslali petice jet cel msce. Zd se vak bt jist, e mn ne polovina zmizelch byli dstojnci SA. Rhm neunikl. k se, e Gring a Himmler pesvdili Hitlera, e istka nem bez hlavy vd osoby vzbouenc smysl, ale to muselo bt jasn i Hitlerovi samotnmu. Pt den, v nedli 1. ervence, dostal Eicke rozkaz, aby nabdl veliteli tbu SA estnou monost vzt si ivot sm. Eicke veel do cely, v n byl Rhm zadrovn, v doprovodu dvou strnch a podal mu browning s jednm nbojem. Rhm podal o rozhovor s Hitlerem. Eicke mu odpovdl, e m deset minut na to, aby se zastelil, a potom se i s doprovodem vzdlil. Pokali, a kdy neslyeli vstel, vrtili se po uplynut vymezenho asu. Rhm jim stl tv v tv s obnaenm hrudnkem. Jeden z pomocnk ho stelil do hrdla a pot, co se zhroutil na podlahu se slovy "Mein Fhrer!" na rtech, mu dali rnu z milosti. A tak si udrela lechta sv postaven, velkostatky a ady potlaenm revoluce, ani by si oteven potsnila ruce krv, ledae by si nkdo poviml mnoha jejch pslunk v adch SS, jako byli napklad Obergruppenfhrer von Woyrsch a Gruppenfhrer Prinz zu Waldeck und Pyrmont, bval Himmlerv pobonk, kter se aktivn astnil poprav v Stadelheimu. Cel akce byla pipisovna vnitnmu sporu ve stran a popravy a vrady provedlo SS. Von Reichenau byl spnm spiknutm naden a zaslal telegram ve patn anglitin veliteli armdn kontrarozvdky - Abwehru - nmonmu kapitnovi Patzigovi, kter byl jist ve spojen s Heydrichem: "Vichni chyceni!" Von Hindenburg byl poten a poslal Hitlerovi telegram, ve kterm mu blahopl a dkoval za "rozhodn in" a "prokzanou osobn odvahu" pi akci, kdy "potlail velezrdn intriky v zrodku". "Uchrnil nmeck nrod ped vnm nebezpem".79 Von Blomberg rd vysvtlil dstojnickmu sboru, jakho rozsahu bylo spiknut, kter spojovalo von Schleichera, Strassera, Rhma a von Bredowa s francouzskmi penzi a francouzskmi nadjemi ve vypuknut obansk vlky v Nmecku. Hitler jednal za lid proti tmto perverznm protispoleenskm silm. Von Blomberg poadoval, aby Wehrmacht (ozbrojen sly) prokzal Hitlerovi svou oddanost. Stalo se tak po smrti von Hindenburga 2. srpna, kdy Wehrmacht podpoil Hitlera v jeho nroku na funkci Reichspresidenta (skho prezidenta). Tho dne mu dstojnci sloili slib vrnosti jako Fhrerovi Nmeck e a lidu a vrchnmu veliteli ozbrojench sil. Bystej generlov jako von Fritsch a Beck mon pochopili, do jakho bahna byli zataeni. Z morlnho hlediska obtovali svou nejsvtj est a napomhali vradn - vetn vrady t lid z jejich vlastnho kruhu: generla a von Schleichera, jeho manelky a generla von Bredowa. Z praktickho hlediska se vzdali svho "nadpolitickho" postaven - akoli svou "apolitickou" pozici tak jako tak asto opoutli. V podstat pouze vymnili bezprostedn hrozbu ze strany SA za tu, kterou pedstavovala Himmlerova disciplinovanj a clevdom ern garda. Wolffv popis von Fritsche na oslav, na kterou Gring pozval astnky akce krtce po jejm skonen, naznauje, e von Fritch to pochopil. I kdy byl Wolff spoleensky velmi obratn a pohotov, nepodailo se mu s generlem navzat konverzaci. Pohled na ern uniformy na recepci ho zjevn znervzoval: "Ve tvi mu nervzn kubalo a sklenka se sektem se pi prvnm ppitku tsla."80 Hitler Wolffa povil dekretem ze 4. ervence ze Standartenfhrera na Oberfhrera. Heydrich byl dv hodnosti nad nm, kdy ho v den akce samotn povili na Gruppenfhrera, a pro oba mlad mue to byl zvratn vzestup. Velitel vraednho komanda, kter zlikvidovalo Klausenera, potom zatklo velitele berlnskho SA Ernsta a dopravilo jej ped poprav etu v Lichterfeldskch kasrnch, byl poven 3. ervence. Celkem postoupilo mezi 1. a 6. ervencem na ebku hodnost 142 dstojnk SS.81 Himmler dostal prvn dl sv odmny 20. ervence, kdy Hitler pozvedl SS na rove ozbrojen sloky strany, nezvisl od t doby na veliteli tbu SA, kterm se stal Viktor Lutze. Druh dl odmny byl formln vyjden v psn tajnm memorandu podepsanm ministrem obrany von Blombergem a rozeslanm mimo

jin skmu ministrovi vnitra a Reichsfhrerovi SS 24. z toho roku. Piblin tedy dobou, kdy se ml Rhm podle Hitlerova slibu stt ministrem obrany namsto von Blombe rga. Dokument zizoval tzv. Verfgungstruppe, oddl, kter ml bt vycvien podle vojenskch pravidel: Pro zvltn vnitropolitick koly, jejich splnn me bt Fhrerem uloeno SS ... a) vytvo SS stlou jednotku Verfgungstruppe o sle 3 pluk SS a jednoho oddlen rozvdky ... SS-Verfgungstruppe bude podzena Reichsfhrerovi SS. V ase mru nebude existovat dn organizan propojen s armdou ... b) bude-li to nezbytn, me bt pro poteby politick policie mobilizovno a 25 000 mu z ad SS. Jejich vyzbrojen probhne po mobilizaci do policejn sluby a potrv pouze po jej dobu. 4) Pro ppad vlky je dohodnuto, e a) pslunci SS budou armd k dispozici podle brannho zkona (Wehrgesetz). A 25 000 mu me bt dno k dispozici k poslen politick policie b) SS-Verfgungstruppe (. 3a) bude dna k dispozici ozbrojenm silm ... (a) bude v dob mru pipravovna na sv vlen koly podle instrukc skho ministra obrany... 11) Po dobu ppravy na sv povinnosti v ppad vlky (. 4) bude SS-Verfgungstruppe podzena skmu ministrovi obrany.82 Tento dokument dobe ilustruje Himmlerovu vyjednvac taktiku. Podailo se mu strit nohu do dve ve form ozbrojen formace SS vycvien jako vojensk jednotka. Vdl, e v budoucnosti se jist naskytnou pleitosti, jak otevt dvee vce. Prozatm byl vak ochotn souhlasit s pesnm vymezenm potu len SS-Verfgungstruppe a mry nezvislosti, kterm se von Blomberg snail zachovat status armdy jako jedin ozbrojen nrodn instituce. Ozbrojen jednotka SS m pevzt zodpovdnost armdy za vnitrosttn podek a uvolnit tak Wehrmachtu ruce, aby se mohl vnovat vnjmu nepteli. Je zajmav, e v memorandu ji byla obsaena mylenka na pipojen SS-man k politick policii tak, aby mohli udrovat podek na dobytm zem za lini postupu pi taen na vchod, kter nartl von Reichenau kapitnovi Winterbothamovi u v noru toho roku: "4) Pro ppad vlky ... A 25 000 mu me bt dno k dispozici k poslen politick policie..." Von Blomberg se pokouel zastavit Rhmovy ambice podobnou psemnou dohodou. Mon si nalhval, e Himmler je opravdu rozumn, trochu pihloupl, nectidostiv ednk, oddan jenom Fhrerovi a Otin, jakm se zdl. Pravdpodobn se domnval, e se me spolehnout na Hitlerovo slovo. Urit vil ve znovuvyzbrojen, kter mlo rozmetat ustanoven Versaillesk smlouvy, a v nadchzejc vlku a expanzi na vchod. Snad prv tyto Hitlerovy sliby mu pomohly, aby zapomenul na vechny pochybnosti, kter snad ctil, kdy poprv povolal vrahy z SS, aby vykonali prci za armdu, a pak institucionalizoval stl ozbrojen tvar SS. Je tak mon, e pesnm vymezenm velikosti a monost nasazen tohoto tvaru chtl utiit rozruch, kter zaal v armdnm velen vznikat, kdy dstojnci vidli stoupajc moc a ambice SS po Rhmov istce. Jeho slepota mohla mt tak hlub psychologick koeny. Kolega Giseviuse Arthur Nebe nco takovho vyjdil ve svm popisu scny Hitlerova nvratu z Mnichova 30. ervna: "Kdy na to pijde, je Hitlerv pochod pes hromady mrtvol pesn tm, po em (generlov) touili v nejskrytjch hlubinch svch srdc."83 A u ml von Blomberg pocit, e je ke spojenectv s Himmlerem donucen, nebo ho k nmu dovedla vra v Hitlera, je jist, e kadm kompromisem s ernou gardou nejenom posiloval Himmlerovu pozici, ale stle hloubji tak podkopval morln postaven dstojnick kasty, v jej prospch se snail jednat. Nakonec prv morln chaos a zhroucen zpsobilo jej konen pd. Co se Himmlera te, prokzal znovu svou oddanost Fhrerovi. Uinil tak nejenom samotnm vystoupenm proti svmu prvnmu fovi Gregoru Strasserovi a dlouhodobmu pteli a rdci, "dobrmu kapitnu Rhmovi". Jet ped samotnm zsahem pro n pipravil dmysln pedivo l a zrady. lovk, kter jej nahradil na postu mnichovskho policejnho prezidenta, August Schneidhuber, byl tak odstrann, a kdyby Gring na posledn chvli neintervenoval a nevaroval jej, byl by zlikvidovn i Diels. Takto se uchlil do hor, dokud nebyl hon ukonen. Himmler promluvil v jnu k ednkm Gestapa: Pro ns jako pslunky tajn sttn policie a SS nebyl 30. erven, jak si nkte lid mysl, dnem vtzstv nebo dnem triumfu. Byl to naopak nejt den, jak me vojk ve svm ivot zat. Muset zastelit vlastn druhy, se ktermi lovk stl bok po boku osm i deset let v boji za spolen idel a kte potom selhali, je tm nejtrpm, co se mu me pihodit.84 Velkolepm vznamem 30. ervna, pokraoval, je, e tento den prokzal jak uvnit, tak navenek, e Hitlerv stt nebude zdoln. Je to dkaz, e Fhrer sraz hlavy vem neposlunm a neestnm. Zrove se ukzala absolutn spolehlivost, oddanost a smysl pro povinnost tajn sttn policie "v tom

nejpravdivjm smyslu". Kadmu, kdo zn idy, svobodn zedne a katolky, je jasn, e tyto sly - kter podle konen analzy zpsobily i udlosti 30. ervna do t mry, e poslaly poetn jedince do SA a spolku okolo bvalho velitele tbu, a jej nakonec vehnaly do zhuby - tyto sly byly velmi demoralizovny porkou 30. ervna. Protoe 30. erven nepedstavuje nic vc a nic mn ne vbuch nrodnsocialistickho sttu zevnit, kter vyvrhl je i jejich pomahae. Bval by nastal chaos a zahranin neptel by mli pleitost, aby vpochodovali do Nmecka pod zminkou nastolen podku. Podle jeho slov mu bylo jasn, e v dsledku 30. ervna budou po msce obklopeni rozhoenm neptelstvm vech odprc stt, vetn opozice v exilu a zahraninho tisku. Je publikovn nespoet lnk jednostrann a tendenn zamench, kter "pedstavuj ns, tajnou sttn policii, jako bezohlednou, chladnou a bezcitnou eku, kter nic neunikne", nic nectc nstroj bez srdce a charakteru. "e na ns id a jin neptel nezato pmo, muselo bt jasn u dlouho kadmu z vs, i tm, kte je vbec neznaj. tok id a vech skrytch neptel pichz, stejn jako po stalet, skrze semena neshody, skrze li, pomluvy, skrze hanebn intriky." Tmto zpsobem vysvtloval podvody, kterch se dopustil na svch starch druzch. Je tak mon, e krize jej zahnala jet hloubji do ideologick fantazie, ve kter pebval a je ho odliovala od zjevn neltostnch, praktickch a ctidostivch lid v jeho okol. A u byly skryt zdroje jeho charakteru nebo rozumovho vysvtlovn jakkoli, jeho prav povaha se projevila ve skutcch. 7. ervence obdrela vdova Elsa Strasserov urnu s popelem svho manela. Npis na n sdloval: "Gregor Strasser, narozen 30. 5. 92 v Geisenfeldu, zemel 30. 6. 34 na Gestapu v Berln". Byla varovna, aby nedvala smrt manela veejn ve znmost mrtnm oznmenm ani obadem. Oficiln spchal sebevradu.85 Popel ostatnch stranickch soudruh obdrely jejich rodiny v lepenkovch krabicch.86 Kapitola 6 Velitelem nmeck policie Vrady 30. ervna 1934 byly znamenm Himmlerova vzestupu jako jednoho z mocnch Tet e. Pro se Hitler rozhodl pro Himmlera, a ne Rhma, se zd bt jasn, ale za dvody sttnickmi a za pozic, kterou si Himmler vybudoval jet ped 30. ervnem 1934 a umonila mu jednat proti svmu formlnmu fovi, hrl jet roli osobn initel. Hitler vdl, e Himmler je mu oddan. Rhm sice tak, ale byl nezvisl a asto podrobil Hitlera kritice. Svm neomylnm nosem na lidi, kte zcela potla svou osobn soudnost a budou slouit jako pouh prodlouen jeho vle, si za strce sv e Hitler vybral Himmlera, "der treue Heinrich". V tomto smyslu byla "noc dlouhch no", nmeck bartolomjsk noc, pipravena ji dlouho pedem, v dob, kdy Himmler pracoval v sted strany v Mnichov. Kdy ho 30. ervna Hitler pustil ze etzu, vdl, e tak me uinit s absolutn dvrou. "Nyn, po 2000 letech, nm osud znovu dal pleitost, znovu nm nabdl monost a seslal nm naeho Vdce Adolfa Hitlera," ekl Himmler na sjezdu SS-Fhrer v lednu 1935 ve Vratislavi, kter znovu pozvedl toto Nmecko a v tchto letech, v tto sv epoe se sna - ne vykouzlit posledn kvt z epochy czar, posledn imperiln epochu, po kter by Nmecko mohlo v prbhu nkolika stolet diktatury a vldy nad svtem zcela zaniknout - vytyil si jin kol. Postavil ped ns cl pro nai generaci, abychom se stali novm zatkem - chce ns vrtit zpt k pramenm krve, abychom opt zapustili koeny v pd - hled opt slu ze zdroj, kter byly 2000 let pohbeny. A vlastn ji sm zahjil nov tiscilet nmeck budoucnosti a nmeckch djin.1 Po vzoru svho idolu jezdil Himmler po nov i v otevenm, siln opancovanm voze Maybach a il zprvu po vech svch okresnch velitelstvch. Vrn Wolff, kter jej doprovzel, musel poslouchat nekonen variace na obvykl tmata: nmeck rasa jako elita lidstva, SS jako elita nmeck rasy, pedstavitel ist krve, str nrodnho socialismu - d pod psahou bojujc ve spravedlivm zpase proti zednm, crkvi, svtovmu idovstvu, marxismu a demokracii, v obran starch germnskch ctnost: oddanosti, cti, bezhonnosti a stdmosti.2 A j vm stejn dobe jako kad z vs, stejn jako to v tisce lid dobr vle v Nmecku, e rok 1935 mus bt rokem oitn naeho hnut a sttu. Zejmna tu mme skupinu lid, a oni dodnes existuj, kte od roku 1933 - od chvle, kdy se opili moc a svm vzestupem - kte na jednu stranu zapomnli, odkud vzeli, kolik obt jejich vzestup stl, a na druh stran si mysl, e kdy budou navenek podvat skvl vkony a budou se pitom chovat nepodn a nedisciplinovan, bude to stait jako nhrada za to, co jim schz v jejich vnitnch hodnotch a vrozen schopnosti potebn ke splnn tvoivch kol na doby.3 Na tchto cestch Himmlera a Wolffa asto doprovzely jejich manelky. Byla to podivn sloen skupina: vpedu sedl tmavovlas Himmler s oholenou, lehce namodralou tv a vedle nj irok blondna Marga, na zadnm sedadle Wolff, dokonal vzor nordickho mustv, s Friedou Wolffovou, co byla atraktivn

bruneta. Existuj jejich fotografie, jak sva u otevenho auta vedle silnice - podobn snmkm Hitlera a jeho doprovodu. Jak napt se skrv v tchto letmch pohledech? Himmler bv svmi nejblimi nejastji popisovn jako archetyp nmeckho pedagoga: "Byl jako editel koly, znmkujc ky v hodin s pedantickou pesnost, kter chce kadou odpov zapsat do svho notesu."4 Marga zstvala nadle archetypem matrony, schopn eny, kter si podle Heydrichovy eny Liny dokzala obtoit Himmlera kolem malku. Po vlce ji Lina Heydrichov popsala jako zkoprsou paniku bez smyslu pro humor, kter se dky nhlmu poven manela stle starala o protokol. "Kalhotky padestky, to je tak vechno, co se o n d ct,"5 zakonila opovrliv svj popis. Frieda Wolffov byla naopak iv a atraktivn a jak ona, tak Wolff vystupovali svtcky a kultivovan, co se nedalo ci o jejich nadzench na pednm sedadle. Wolff ml vak stle na mysli sv vyhldky, kdy zstane pravou rukou fa, a proto se musel pizpsobit. Tehdy ji il v znanm nepomru vi svmu platu v SS: bydlel ve velk vile, kterou si pronajal na exkluzivnm berlnskm pedmst Dahlem. Poilhval tak po pozemcch na bezch Tegernsee, kde by si postavil venkovsk dm. Tento svj sen nakonec uskutenil za mnoho let, vhradn dky svmu silnmu postaven a Himmlerov podpoe, nebo si nemohl dovolit platit za ndhernou vilu s pl a lodnic, kterou nechal postavit. Stejn tak musela Frieda vychzet s Margou. A jak potlaen sexuln napt asi zstalo fotoapartu skryto? Vdla Frieda, e jej mu m milenku, mladou Grffin (hrabnku) von Bernstoff? Prostednictvm svho pestrlho manela se dostala do Gtskho slovnku a pohybovala se mezi berlnskou smetnkou. Navc (a mon to bylo nejdleitj) nesla vnj znaky nordick krve, kter Fried s jejmi hndmi vlasy a hndma oima tak npadn schzely. Marga pravdpodobn svho Lieber Guter z nevry nepodezvala akoli zanedlouho se j k tomu mlo dostat piny - ale mon, e zliba ve lehace a pibrn na vze, jeho si lid povimli, byly vnjm projevem jej nespokojenosti v manelstv. Dnes u se to nikdo nedozv. Zbvaj pouze jejich fotografie, jak jezd povzbudit a inspirovat vrn stoupence, kter vyvolvaj pochybnosti. Himmler proval v polovin tictch let svj mladick sen a SS zaplnilo cel jeho ivot. V prosinci 1935 zaloil Lebensborn e. V. - doslova Spolenost zdla ivota - kter se mla starat pedevm o svobodn matky dobr krve oplodnn pslunky SS a policejnmi dstojnky a umonit jim porodit v soukrom. Dti pak byly umstny v rodinch pslunk SS, kte je chtli adoptovat, ppadn se spolenost pokusila pimt otce, aby vzal zodpovdnost na sv bedra a oenil se s nastvajc matkou. Byl to pokus jak zabrnit zvyujc se potratovosti a nslednm ztrtm "cennho rasovho materilu". Pozdji se ily povsti, e matesk domovy Lebensborn nebyly o moc vc ne hebince, kde se dstojnci SS mohli seznmit s dvkami ist krve a pak plodit dal potomky Tet e, neboli, jak se kalo, "darovat Fhrerovi dt". Po vlce vyprvl Jrgen Stroop Moczarskmu o svch nemanelskch zitcch v Lebensborn. Pinely s sebou vzruen hotelovch dobrodrustv nebo tajn avantry se sekretkou. "Vdla vae ena, e jste byl v Lebensborn?" "Nikdy!"6 Diskrtn zazen mateskch domov vyuvaly tak dmy z vych spoleenskch vrstev, kter nechtly podstoupit potrat. Himmler souhlasil s obma zpsoby vyuit: touil po "hodnotn" krvi, a pochzela odkudkoli, ale z dopis, kter dostval od vdnch matek z Lebensborn, se d soudit, e domovy slouily svmu pvodnmu elu stejn dobe jako tm vedlejm.7 Pe vnovan matkm tam byla dobr a vyuvaly je i manelky pslunk SS, aby zskaly "legitimnho" potomka. Lebensborn spadal pod Hlavn rasov a osidlovac ad - RuSHA - a spravovalo jej rodinn (i rodov) oddlen - Sippenamt - kter bylo zodpovdn za genealogickou strnku vyetovn kandidt o lenstv v SS. Mohlo proto vyut sv zkuenosti z tto oblasti pi zjiovn podobnch fakt o potencilnch matkch dajcch o Lebensborn. Vyetovn pvodu se provdlo u budoucch matek i otc, pokud ji nebyli leny SS. Pijmaly se pouze dvky odpovdajc rasovm poadavkm SS. Prvn domov otevela Spolenost zdla ivota ve Steinhringu nedaleko od Mnichova v roce 1936. Souasn zahjil Sippenamt zizovn adoven zabezpeen rodiny na plukovn (Standarte) rovni, aby v prv ad peovaly o vdovy a sirotky po psluncch SS. Krom toho vak tak fungovaly jako styn instituce mezi Lebensbornem a otci nebo potencilnmi adoptivnmi rodii. Himmler by pedsedou vboru Lebensborn a osobn a podrobn se zajmal o kadou oblast jeho innosti, vetn stravy, dlky pobytu matek, vzdoby jednotlivch oddlen a runovch npis v zhlav dopisnch papr. Potkem roku 1938 vyjmul spolenost z pravomoci Sippenamtu a poddil ji sv osobn kanceli veden Wolffem. Jist stl tak u zrodu zpsobu financovn. Pspvky se srely z plat dstojnk a mustva SS podle hodnosti a potu dt. Tabulky srek byly vytvoeny podle jeho pedpokladu, e

pslunk SS by neml bt veden k tomu, aby se enil pli mlad - ve vku do 26 let - a e kad SS-man by ml mt alespo 4 dti. Mui do 26 let a ti, kte mli 4 dti, tak prakticky vbec nepispvali. Otcov ty dt z ad vych dstojnk a star 41 let - nen jasn, pro byla vybrna prv tato vkov hranice - platili men stku. Svobodn kapitn (Hauptsturmfhrer) ve vku 27 let pispval 1 % ze svho platu, piem poplatek stoupl na 4 % z platu ve vku 34 let. Brigadefhrer platil na Lebensborn v tomto vku u 5,75 % a Obergruppenfhrer (co byla plnohodnotn hodnost generla) pispval 6,75 % ze svho platu. Pspvek 34letho bezdtnho enatho kapitna inil 3 %, s jednm dttem 2 %, s dvma dtmi 1,25 % a s temi dtmi 0,4 %. Generl ve vku 34 let se temi dtmi vak platil 3,25 %.8 Himmler vidl v Lebensborn v prv ad jednu z podprnch aktivit smujcch ke zlepen genetickho fondu Herrenvolku - vldnouc rasy. Lebensborn psobil v pozitivnm smyslu jako opan pl sterilizanch zkon, kter byly odhlasovny 6 msc pot, co se strana dostala k moci, a naizovaly sterilizaci vech mentln nemocnch a fyzicky deformovanch jedinc, vetn neslycch a nevidomch, vyvaoval tak pipravovan plny na vyhnn id a minderwertigen - "podadnch" - nrod. Takto vysvtloval Himmler na shromdn Hitlerjugend v kvtnu 1936, e sterilizan zkony ochrn genetick fond ped negativnmi vlivy: podle mho nzoru vak mus jet dojt k daleko vtmu a citelnjmu seleknmu procesu iniciovanmu nrodnm socialismem. Nmeck nrod a zejmna nmeck mlde se opt nauila hodnotit lidi z rasovho hlediska - nmeck lid se opt odvrtil od kesansk teorie, kesanskho uen, je Nmecku vldlo po vce ne tiscilet, zpsobilo rasov rozklad nmeckho lidu a tm tak zapinilo jeho rasovou smrt - nmeck lid se nauil sledovat tvar tla a podle hodnoty naeho Bohem darovanho tla a Bohem darovan krve je povolat do sluby na rasy...9 Pokraoval, e tuto skutenost lze vypozorovat na satcch a jet zetelnji v tanenm sle. V minulosti nachzely tanenky vdy dvky nzk rasov hodnoty, zatmco rasov hodnotnch dvek si nikdo nevmal: "Je zcela jasn, e ta st naeho nroda, kter nem tak hodnotnou krev, dospv dve ne nai vlastn lid. Vdy se vce sexuln zapojuj a jsou povolnj ne lid naeho typu, proto asto uzavrali satky. Nyn pichz zmna. Mm za to, e ped sebou mme ru, ve kter se budou nordick dvata vdvat a ta ostatn zstanou sedt." Pi rasov selekci vak patrn nezleelo jenom na svtlch vlasech a modrch och. Pro Himmlera bylo konec konc dleit, aby tomu tak nebylo. Kdy vysvtloval osmnctiletm kandidtm SS postup vbru, vyznlo to, jako by zvren rozhodnut bylo tm libovoln: uchaze musel pedloit patin lkask potvrzen, doklad o ddin zdravotn nezatenosti a seznam pedk, kter v roce 1936 musel sahat do roku 1850, v roce 1937 u do roku 1750 a v prbhu t let byl stanoven jako konen rok 1650. Teprve potom se dostal ped posledn pekku - rasovou komisi: Znme to ji dlouho z chovu zvat. Kdo chce koupit kon, pjde si pro radu za nkm, kdo se v konch vyzn - zejmna maj-li dva, ti i tyi kon rodokmen a krev stejn hodnoty. Pak je dobr zeptat se znalce, kter z tchto zvat by si zvolil on, kdyby si vybral pouze oima, citem a podle zkuenosti. asto nebude hned s to ct "vzal bych si tohoto kon z toho i onoho logicky definovatelnho dvodu," to pijde na adu a pozdji. Nejdve se pozorn podv, jak m dan zve krok, jak reaguje na vzvu, jak vid a jak se pohybuje. To ve jsou nezmiteln projevy. A pesto je kad takov projev vrazem individuln hodnoty. To zn kad lovk zabvajc se chovem zvat. Tiscilet kesansk vchovy podle Himmlera zpsobilo, e se toto pouen vytratilo z posuzovn lid. Tlo bylo povaovno za ndobu hchu, hn bylo i tlo v plavkch. Tato poznmka nepochybn vyvolala uznal smch. "Pro tomu tak je?" poloil si rtorickou otzku: Protoe tlo a kad mvnut ruky i pohyb nohy, dlka kroku, dren tla i neprun, tkopdn chze, to ve reprezentuje hodnotu, protoe to nejsou vci nepodstatn, jako napklad ucho i tvar kostry, a protoe to nen nepodstatn, jak kad star vojk v, jako barva o. Ty mohou bt modr, a pesto nepijmeme lovka s modrma oima. Kdy se na nj pozorn zadvte, mluvte s nm, vimnete si napklad, e mrk, nebo m jakoby do sebe zahledn oi prozrazujc slabou vli, kter vm kaj: nemm vli, abych vydrel ivotn boj - pestoe podle vdeck klasifikace je dan mu rasov neposkvrnn. Dren tla bylo podle Himmlera dalm dleitm faktorem. Chtli jedince, kte kadm pohybem prozrazuj vojensk dren tla kombinovan s chz svobodnch Herrenmensch. Takov byly nezmiteln projevy, kter lovk musel znt a byly nekonen dleitj ne psychologick testy - nebo id je samozejm pi

vypracovvn test spnj ne zemdlec ze lesvicka-Holtnska. Himmler byl pesvden, e psychologick testovn kon mnohdy zcela negativn selekc. "Pro ns," prohlsil, kdy zakonoval svj vklad, "je rozhodujc vbr proveden rasovou komis." Z pohledu zkoumn Himmlerovy povahy jsou v jeho proslovu zajmav zejmna dv frze - prvn z nich se objevila ji v pasi, kdy hovoil o nezmitelnosti: "protoe, jak kad star vojk v...". Pozdji se v projevu objevila jet vmluvnj vta: "My, kte jsme se zastnili vlky a patme k t generaci ... jako vojci, jako frontov bojovnci..." Tmata satku, dt a rasov istoty, tedy pozitivn strnka kolu, kter si v rmci SS sm vytyil, zabrala tak velk prostor v jeho projevech z poloviny tictch let - a vlastn v celm jeho ivot - e se z toho d prvoplatn usoudit, e byla sublimac sexuality hluboce potlaen Himmlerovmi mladistvmi nespchy a abstinenc. Pravdpodobn tak zjistil, e tato tmata jsou u jeho poslucha populrn. Takto otcovsky promlouval v listopadu 1936 v pedveer kadoronch vzpomnek na mnichovsk pu k nejvym dstojnkm SS:10 Podvejte se, nai mui si asto stuj: "Ach boe, kde jen se meme seznmit se slunmi enami, slunmi dvkami, se ktermi se budeme moci oenit? Tak rdi bychom se enili!" Ta dvata, kter se potuluj po plesech a ve spolenosti, si pece lovk za enu nebere. Nanejv se s nimi me ptelit. A takov pstup musme naim mum vtpit - ne s kadou lskou z tanench je teba se hned enit. V dostech o satek vidm, e nai lid se asto en a zcela nechpou, co satek znamen. Mnohdy si nad tmi dostmi km: "Dobr boe, mus se ze vech lid prv tato provdat za SS-mana?" tento neastn uzlek, tato pokroucen a v nkterch ppadech pln nemon postava, kter by si mohla vzt tak njakho ida z vchodu nebo malho Mongola - pro n by takov dvka byla dobr. V naprost vtin ppad se toto tk oslnivch, pohlednch mu. lovk si nesm ihned brt dvku, pokraoval, s n se setkal na plese a zdla se mu typicky germnsk nebo nordick, o tom mus njakm vhodnm zpsobem mue pesvdit. V tto oblasti stle existuje obrovsk mnostv peitch buroaznch a kesanskch nzor. Mu napklad chod s dvetem ti nebo tyi msce a potom zjist, e jej bratr nebo otec je v blzinci. Dotyn mu pak kvli dlce doby, po kterou se dvce dvoil, ct tm povinnost oenit se s n: Ne, meine Herren, takovou skutenost ml co nejcitlivjm zpsobem zjistit ji pedtm. Pokud nen pln hloup, tak to zvldne. Prost si s dvkou promluv o jej rodin a, ani by byl netaktn, nech ji, aby mu o n povdla podrobnosti. D se o tom hovoit velmi oteven a velmi taktn a d se hovoit tak o vlastn rodin a o naich clech (o clech SS). lovk pak pozorn nastra ui, kdy usly, e dve k, otec se zastelil, teta byla v psychiatrick lebn, bratranec je v blzinci atd. Pak mus dotyn ci sm a na svou plnou zodpovdnost:"ruce pry!" V takovch ppadech se peci nebude zasnubovat a stkat s takovou dvkou ti nebo tyi msce. Pro svobodnho mue - a to bych chtl rovn zdraznit - nen ptelstv s dvkou dn hanba. Mus si vak bt od samho potku pln vdom: "Tuto dvku si nevezmu, nebo za to nemohu nst zodpovdnost." Jak se s tm vyrovn, je jeho vlastn vc: ped vlastnm svdomm je kad svm pnem a soudcem. SS-man se nikdy nesm chovat neslun, naopak mus oteven ci: je mi to lto, ale nemohu se s tebou oenit, protoe u vs v rodin bylo pli mnoho vnch nemoc. Pot pokraoval vroky, kter jasn ukazovaly, jak se ho zmocnila samolibost, a objevovaly se ji v jeho dvjch projevech: e procedura dn o ruku je nezbytn, nebo "neme zmnit za ti roky falen a stupidn nzory t stolet". Podal naslouchajc Gruppenfhrery, aby vechny tyto vci nevyhlaovali veejn, ale aby je svm dstojnkm a mum vysvtlili individuln tak, aby tato mylenka byla postupn pijata. Dodal vak, e lidsk povaha je takov, jak je, a on chpe, e tmto kolem se bude muset zabvat "jet dest nebo dvact Reichsfhrer po mn". Zjevn v sob vidl zakladatele du, kter bude trvat stejn dlouho jako nmeck tiscilet zahjen Fhrerem Adolfem Hitlerem. Himmlerovo naden pro obdob nmeck prehistorie, jeho idely mly tvoit zkladnu nov ry, se vybjelo ve dvou spolenostech, kter zaloil piblin ve stejn dob jako Lebensborn: Nadace pro vzkum a uen o ddictv pedk - zkrcen Ahnenerbe - a Spolenost pro pozvednut a pi o nmeck kulturn pamtky. U pedtm se stal vlastnkem nakladatelstv Nordland-Verlag, kter mlo it jeho mylenky mezi veejnost. Potebm SS slouil propagandistick tdenk Das Schwarze Korps - ern sbor -, jeho prvn slo vylo v beznu 1935. Vlastnil tak porcelnku nazvanou Allach, aby mohl nechat vyrbt "germnsk" kultovn pedmty, kter mly nahradit kesansk symboly. Tak napklad pompzn tk vnon svcen Julleuchter - byl kopi "starho exemple dochovanho z dvn minulosti naeho nroda"11 a Himmler jej rozeslal rodinm pslunk SS, aby nahradil kesansk symboly, na kterch stle tak tvrdohlav lpli. Podobn "svcny ivota" - Lebenleuchter - nechal zaslat enm SS-man u pleitosti narozen prvnho

dtte. Na potku roku 1937 vypracovali Himmlerovi podzen pod Wolffovm vedenm spolu s akademiky plny nazvan "rozvoj nmeckho ddictv" na systematick vytven kulturn struktury, je mla nahradit kesanstv. Hlavn pracovn verze viditeln vyjadovala Himmlerovy mylenky a uvdlo se v n, e nyn, "v dob konenho ztovn s kesanstvm", je jednm z kol SS poskytnout nmeckmu nrodu "dn ideologick (weltanschaulichen) zklady".12 Vsledkem tohoto projektu bylo oteven Deutschrechtliche Institutu na univerzit v Bonnu potkem ptho roku pod vedenm profesora Karla Eckhardta. Himmler naoko podporoval ist vzkum, ale kad z tchto kulturnch a historickch asociac kontrolovan jeho kancel slouila jeho fixnm ideologickm clm. Pokud by tak neinily, nepeily by. Dokladem toho je spor o kosmickou teorii zvanou Welteislehre, "doktrna svtovho ledu". Podle n byly vechny udlosti ve vesmru dsledkem vnho boje mezi slunenm rem a mnostvm ledu ve vesmru. Argument protichdnch sil bojujcch proti sob v nikdy nekoncm zpase se hodil k "darwinistick" koncepci "boje o existenci", kterou pijal za svou Hitler i Himmler. Proto se teorie stala soust "nordickho" svtovho nzoru. Byl to nesmysl. To zdrazovali astronomov. Jednu ostrou kritiku, uvdjc, e existence teorie je politovnhodn a kod povsti nmeck vdy ve svt, zaslalo Himmlerovi nmeck ministerstvo kolstv a vdy. Reagoval hnviv a poadoval, aby ministerstvo odmtlo "pedantick pstup vysokokolskch profesor". On sm je pro svobodn vzkum v jakkoli form, "a tedy i pro vzkum zabvajc se Welteislehre". M v myslu vele tento svobodn vzkum podporovat: "a v tomto ohledu se nachzm v nejlep spolenosti, nebo Fhrer a kancl Nmeck e Adolf Hitler je u tak po dlouhou dobu pesvdenm stoupencem tto nenvidn doktrny..."13 Byli povolni odbornci z Ahnenerbe, kte vyvrtili argumenty doktrnu odmtajc, a k problmu se nashromdilo obrovsk mnostv korespondence. Himmler jednou k svmu asu zjistil, e jeden z jeho vlastnch ednk, jist Polte, nejenome sm je proti teorii Welteislehre, ale navc jet d od ministerstva kolstv a vdy odborn posudky a nechv je doruit jemu. Polte musel na Himmlerv pkaz okamit odejt na dovolenou a svlknout uniformu i s odznaky. Himmler napsal Heydrichovi, e Poltemu schz "jakkoli smysl pro objektivitu" a cel afra je "absolutn bezprecedentn".14 Himmler financoval tyto kulturn a vzkumn instituty penzi, kter vydal Wolff od Freundeskreis sponzor z ad prmyslnk. Vtinu zdroj oderpval Ahnenerbe, kter podal nkladn expedice na vyhledvn a restaurovn mst, kde, jak se pedpokldalo, byla star germnsk sdlit, svatyn nebo pohebit. Himmler vak i zde dodroval sv administrativn zsady: nesvoval ve do psobnosti jedn instituce a ostatn vzkumn stavy udroval oddlen. Spolek Kulturn pamtky se zabval pedevm stavbou hradu Wewelsburgu, kter se ml stt sdlem du SS. Deutschrechtliche Institut studoval germnskou prehistorii a historii, aby vytvoil knihovnu, kter by vyvrtila tehdej uen, e pedci Nmc byli "nekulturn barbai".15 Nov morln filozofie, zaloen na dajn ve indogermnskch kmen, na n se studium Institutu pedevm sousteovalo, byla zformulovna Alfredem Rosenbergem, tzv. "papeem strany". Stejn zklad mla i podoba dvou hlavnch ceremonil pejatch z pohanskch ritul, aby nahradily kesansk svtky bylo to slaven zimnho a letnho slunovratu. Jeden host z Anglie se zastnil oslav letnho slunovratu v roce 1936: kruh svtlovlasch chlapc z Hitlerjugend svdomit zpval sborem monotnn pohansk litanie pi ekn na prav poledne, kdy slunce doshlo zenitu. Potom nastalo v jeho ru ticho, "a pak se rozeznl chalozpv na rijskho boha."16 Na tomto poli Himmler zaal jako Rosenbergv stoupenec, ale postupn se stval jeho soupeem. O sv mylenky tkajc se novch ritul se podlil se svmi Gruppenfhrery v listopadu 1936.17 Jeho otec zemel msc pedtm na rakovinu a byl pohben podle mskokatolickho obadu, kterho se Himmler veejn zastnil sotva tden pedtm, ne pronesl svou e. Jist jet pocioval siln citov rozruen. "Rd bych ekl nkolik poznmek ke vem svtkm, vem oslavm v ivot lovka, v naem ivot, jejich kesanskou formu a podobu nememe vnitn pijmout a jich nadle nememe bt astni a pro n jsme v tolika ppadech zatm nevytvoili novou formu." Himmler pokraoval, e vechna jeho opaten do t doby se tkala budoucnosti SS, ne minulosti. Kad ale pece mus chpat, e ty vci, kter sta lid uctvaj jako svat, jim nemohou bt upeny. J osobn jsem se tak zachoval. Mj otec byl - jak je v na rodin tradic - pesvdenm kesanem, v jeho ppad pesvdenm katolkem. Znal m nzory velmi dobe. Nehovoili jsme vak spolu o nboenskch otzkch, s vjimkou otzky kodlivho a korupnho vlivu kesansk crkve v politice, ve kter jsme se oba shodli. Nikdy jsem se nedotkl jeho pesvden a on se nedotkl mho. Himmler byl toho nzoru, e toto je zpsob, jak zachzet se starmi lidmi, kte sami od sebe nepeli na jejich zpsob mylen. Vdy dokzal ctit s kmkoli, kdo za nm piel a ekl mu: "s ohledem na sv rodie musm nechat poktt sv dt."

Prosm! Jawohl! Nikdo neme zmnit sedmdestiletho lovka. Nem smysl ruit klid lid, kterm je edest nebo sedmdest. Nechce to po ns ani osud ani nai nejstar prapedci, chtj po ns jenom, abychom zlepili budoucnost. A vichni z vs v, e pro ns, mlad generaci, bylo mld, dokud jsme ped sebou nespatili jasnj cestu, obdobm vnitnch tkost, odmtn a boje. Himmler povil profesora Diebitsche - SS-Sturmbannfhrera - aby se v rmci RuSHA (Hlavnho rasovho a osidlovacho adu) ujal otzky pohebnho obadu. Zhy zaal sm nastiovat podobu ritul "odpovdajcch ve rodu, odpovdajcch ve rodiny, odpovdajcch uctvan pedk, rodi a naich praotc". Nebo ve v ivot mus dostat njakou zvykovou formu, kter zakoen. Sestavil tak seznam stranickch svtk: 9. listopadu to byl mnichovsk pu, kter oslavovali nsledujcho dne, donkov dkvzdn vyhovovalo star zvyklosti, 1. kvten, o nm se dalo ct tot, a Nacistick den v z. Krom toho byl svtkem 20. duben, Fhrerovy narozeniny. "U dnes je to jeden z nejsvtenjch dn a chtl bych pedpovdt, e v prbhu budoucch stolet to bude mon nejdleitj svtek v polovin celho svta." Prozatm vak byly nejdleitj dva svtky slunovratu. Pi vkladu o letnm slunovratu, jen byl oslavou ivota, odboil Himmler nadlouho od tmatu a vnoval se otzce satk pslunk SS a poteb zjitn fakt o rodin budouc nevsty, jak ji bylo citovno. Kdy se po dlouh dob vrtil k slavnostem, ekl poslucham, e v dobch jejich pedk probhaly v obdob mezi jarn slavnost a letnm slunovratem soute mezi mladmi lidmi v kad vesnici, v kadm Gau, jejich elem bylo vybrat mezi nimi toho nejschopnjho. Mlad lid byli zkoueni jak duevn ze znalosti moudrost svch pedk, tak tlesn pi hrch a v zvodech, chlapci i dvata. "Potom bylo zvykem, e spolu chlapci a dvata uritho vku tancovali a pr po pru se vytrcel na slavnost slunovratu. Tam byly satky zpeetny." Krom toho na slavnosti projevila cel vesnice nebo Gau uznn tm, kte se pi souten projevili jako nejschopnj. "Navrhuji, aby se sportovn hry SS konaly vdy mezi Velikonocemi a letnm slunovratem. Pi slunovratu pak probhne udlen cen..." Zimn slunovrat, vnon svtky, byly asem vzpomnn na pedky a minulost a kdy si lovk uvdomoval, e bez svch pedk a bez cty k nim nen nim. Pro to zdrazuji? Protoe - jak jsem ji ekl - jsem si zcela jist, e budeme jako lid neporaziteln a nepomjejc, vskutku nesmrteln jako rijsko-nordick rasa, jen pokud se budeme pevn dret zkona vbru krve a pokud budeme t v ct k naim pedkm. Musme poznat vn kolobh veho byt a veho dn a jin ivoty na tomto svt. Lid, kter ct sv pedky, bude mt vdy potomky, jedin nrody, kter sv pedky neznaj, jsou bez potomk. Slavnosti slunovratu se mly rok od roku vylepovat, sliboval Himmler. Soust letnch oslav ptho roku u mlo poprv bt udlen cen; Himmler oekval, e lenov Hitlerjugend budou hrt svoji roli lpe a dvky ze sestersk organizace zlep proveden tance slunovratu. Himmler vak zdraznil, e tempo postupu stanov on sm. Existovalo toti nebezpe, e nelenm SS by mohly nov obady pipadat jako zbava. Nen to zleitost, kterou bychom mohli brt na lehkou vhu. Podobnou citlivost vi nzorm nelen SS projevil rovn, kdy se obrtil k otzce obadu narozen a svatby. Uvedl, e se budou konat v soukrom a ne veejn, ani v slech patcch SS, pouze v rodinnm kruhu. Himmler sm jet nikdy nenavtvil svatebn obad lena SS, kter by se nekonal v rodinnm kruhu. "Pokud dvojice nebude (pot) oddna v kostele, vymn si prsteny na rodinn oslav, za slov vty, kterou jsem pro tuto pleitost sloil: Peji ti nejenom star pn, a je tvj ivot bez potku a konce, ale peji ti tak, a je tvj rod (Sippe) bez potku a konce." Tato mylenka, e jedinec je lnkem ve vnm etzu rodiny v irm smyslu, kter se thne z minulosti do budoucnosti, byla dalm z leitmotiv jeho projev. Zadil, aby kad novomanelsk pr dostal dva stbrn pohry, pro manela i jeho partnerku, jako dar SS. Kdy peel k otzce obadu po narozen dtte, ekl, e kdy je on sm patronem dtte - co ml bt ekvivalent kesanskho kmotra - dv mu mal stbrn korbel, ze kterho me dt pt a vyroste, a stbrnou liku. Pokraoval, e existuje krsn star zvyk dvat dtti velkou "stuhu ivota" (Lebensband) z ndhernho modrho hedvb, kter dt, a potom dosplho lovka, provzela celm ivotem. Vechny tyto zvyky mly bt pejaty postupn, nebo - pravdpodobn v souvislosti s thou kesansk tradice, kter musela bt pekonna - je nutno postupovat pomalu. Zrove se vak d konstatovat, e za uplynul ti roky ji byl uinn znan pokrok. Ned se pesn urit, kolik z vysokch Himmlerovch dstojnk bralo tyto mylenky tak vn jako napklad Stroop, a kolik je ochotn pijmalo jen proto, aby si udreli svou hodnost a status elity. Je tak otzkou, nakolik mohly Himmlerovy mylenky souhlasit s jejich pedstavou, e jsou ochrnci germnskch

ctnost, pslunky vldnouc rasy a budoucmi dobyvateli svta. Lze pouze konstatovat, e vichni lid, kte o Himmlerovi hovoili jako o blznovi, tak inili teprve po vlce. Ve tictch letech byl povaovn za pesvdivho enka. Profesor Gebhardt, kter znal jeho rodinu velmi dobe po dlouhou dobu, ekl, e jeho velmi silnou strnkou - kter ho vak zrove pivedla do netst byla vra v to, co k, v okamiku, kdy to k. Souasn kad vil tomu, co Himmler pronesl.18 Australsk akademik Stephen Roberts, kter Nmecko v t dob navtvil a sv dojmy v roce 1937 publikoval, o nm napsal: "Nikdo nevypad na svou prci mn ne tento policejn dikttor Nmecka. Jsem pesvden, e nikdo, koho jsem v Nmecku potkal, nen normlnj. Mnoho lid, kte znaj zkulis dn v Nmecku, je nzoru, e prv on je Hitlerovm budoucm nstupcem."19 Wolff samozejm musel vit vizi svho fa. 4. ledna 1937, dva msce po Himmlerov kzn Gruppenfhrerm, uspodal sm nov obad ktin svho syna, jemu byl tehdy jeden rok. Konal se v novm dom, kter postavil u Rottach-Egernu na Tegernsee. Hlavnm patronem byl Himmler a dalmi Heydrich a profesor Diebitsch, kter dostal za kol navrhnout postup pi novch obadech. Patronem dtte byl i Diebitschv kolega, Rakuan Weisthor, jen si zskal Himmlerovu dvru tvrzenm, e pochz z rodu Hermanna Cheruskera, legendrnho nmeckho hrdiny, kter porazil mana Vara jen kousek vchodn od msta, kde nyn stl Wewelsburg. Weisthor, kter tak tvrdil, e m nadpirozen kontakt s prastarmi Nmci, byl bu podvodnk nebo blzen, pesto uinil na Himmler natolik dobr dojem svm "germnskm" mysticismem, e byl rychle poven do hodnosti Brigadefhrera SS. Prv on provedl obad ktu. S modrou "stuhou ivota" vykal, a Wolff nahls formln Himmlerovi narozen dtte a Himmler mu oficiln odpov, e dt bude zapsno do matriky a Sippenbuch SS. Wolff pak pedal dt matce a Weisthor pistoupil a obtoil stuhou kolem dtte. "Modr ps oddanosti," pronesl, "se thne celm tvm ivotem. Kdo je Nmec a ct se Nmcem mus bt oddan! Narozen a svatba, ivot a smrt jsou symbolicky spojeny touto stuhou!" Pak se obrtil k rodim: "A vae dt spln m nejvnitnj pn a stane se nmeckm chlapcem a pmm nmeckm muem."20 Weisthor pak vzal stbrn korbel (narozen) darovan dtti nejsp Himmlerem a prohlsil: "Zdrojem veho ivota je Bh." Slovo Bh - Gott - se psalo s jednm "t" jako Got, co mlo dajn bt v souladu se starogermnskm pravopisem. Je vak pravdpodobnj, e lo o to odliit chpan Boha pslunky SS od konvennho Boha kesanskho. "Z Boha plynou tvoje vdomosti, smysl tvho ivota a veker tv chpn a pijmn ivota. A je kad douek z tohoto korbele dkazem, e jsi spojen s Bohem." Potom vzal Weisthor liku a podal ji matce. Mla svdit o jej lsce k nemluvnti. Pak uchopil prsten narozen: "Tento prsten, rodov prsten SS rodiny Wolff, bude, dt, nosit ve dnech budoucch, a proke, e jsi mladm pslunkem SS, a a doke svoji hodnotu pro rod. A nyn ti na pn tvch rodi ve jmnu SS udluji jmna Thorisman-Heinrich-Karl-Reinhard." Jmno Thorisman pochzelo od starho nordickho boha oblohy, stvoitele hromu a blesku a ochrnce ostatnch boh. Dal ti kestn jmna byla samozejm jmny trojice Himmler, Wolff a Heydrich, dt vak bylo znmo pod jmnem KarlHeinz, co bylo zkrcen spojen kestnch jmen Wolffa a Himmlera. Wisthor pak uzavel obad tm, e rodim a patronm uloil, aby dt vychovvali s "ryzm nmeckm srdcem v souladu s vl bo". Strunost a jednoduchost obadu odpovdala Himmlerov averzi vi okzalm pehldkm a jeho ve v etrnost prapedk. Draz kladen na Boha vyjadoval jeho vru v prvotnho Stvoitele. Toto jeho pesvden bylo stejn fixn jako ostatn a asto je opakoval na veejnosti i v soukrom. "Je naprostm nepochopenm naeho celkovho zpsobu ivota, v-li nkdo, e bychom se mohli odvit pracovat na kolech stanovench nm Fhrerem a vyplvajcch pro ns z naich zkon," prohlsil v listopadu 1935 ped obecenstvem sloenm ze sedlk a zemdlskch dlnk: kdybychom nevili v Pnaboha (Herrgott) z nejhlubho vnitnho pesvden a kdybychom neodmtli vechny ateisty jako arogantn, domliv a hloup lidi, kte nejsou pro ns vhodn. Bute ujitni, e nikdo se neme zaadit mezi pedky a dti v nekonen minulosti - alespo podle lidskho chpn - a ... v nekonen budoucnosti naeho lidu, pokud v nejhlub pokoe nev v boho vldce a v d Bohem dan lidu.21 Tho roku redigoval propagan brouru nazvanou Shutzstaffel jako protibolevick bojov organizace, kompilovanou z jeho projev, kter byla vytitna stranickou tiskrnou v Mnichov. Pod titulkem "Bohem dan d" napsal: ve na tto zemi bylo stvoeno Bohem a oiveno Bohem. Hloup, zlomysln lid bez mozku vytvoili pbh, pohdku, e nai praotci uctvali bohy a stromy. Ne, podle prastar moudrosti a prastarho uen byli pesvdeni o existenci Bohem danho (gottlichen) du celho svta, rostlinn i zvec e.22 V tto broue a v opisech Himmlerovch projev do roku 1937 se pouv slova Gott. Proto se zd, e

formulace Got vyplynula ze spoluprce profesora Diebitsche a Brigadefhrera Weisthora pi vytven formy novch obad. Himmler a Wolff uvali v soukromch rozhovorech pro bostv vrazu Uralten - doslova pvodn i prastar - co byl dajn dal staronmeck vraz pro Boha. Pro Karla-Heinze ji byl vytvoen zvltn zznam a ml svou kartu v kartotce zvan "drek". Himmler si sem se svou obvyklou pelivost a smyslem pro detail zaznamenval na zelen karty kadho, komu dal njak drek, a na erven vechny, kte obdarovali jeho. V zhlav karty stlo jmno a hodnost danho lovka, pokud byl enat i vdan tak jmno ivotnho partnera, poet dt, adresa, datum narozen, poznmky o souasnm povoln a asto i osloven, jak Himmler pro danho lovka pouval. Leye, pedka Nmeck dlnick fronty, oslovoval "Lieber Parteigenosse" - "Drah stranick soudruhu", Gringa "Mein lieber Parteigenosse" - "Mj drah stranick soudruhu" - a blzk ptele oslovoval "liebe" nebo "liebste" - "nejdra". Nejvce prostoru na kart vak bylo vyhrazeno pro data a strun popis poslanho i pijatho drku, dvod, nap. "narozeniny", a krtk poznmka, teba jestli mu bylo za drek podkovno.23 Souasn s tm, jak nachzel naplnn v pozitivnch aspektech sv prce, pokraoval vytrvale i s jej negativn strnkou - zdolvnm ideologickch neptel Nmecka. "Nesmte pochybovat," ekl v lednu 1935 na shromdn svch dstojnk ve Vratislavi: e bojujeme s nejstarm neptelem, kterho m n nrod ji po stalet - s idy, zedni a jezuity. Nechtli jsme tento boj. Je tu a mus tu bt, stejn jako existoval vdy v djinch, kdy Nmecko, pot co vykrvcelo k smrti, povstalo ze zem a peskupilo sv sly. Je tu podle historickho zkona.24 Jeho nzory na tuto "mnohohlavou hydru", jak neptele nazval v jednom ze svch dvjch denk, jsou shrnuty v propagan broue z let 1935-1936 o SS jako protibolevick bojov organizaci. V t se lid, kte nesli v Himmlerov tenskm denku oznaen Minderrassigen - rasov mncenn - stali Untermenschen podlidmi. Zd se, e je to poprv, kdy pouil tohoto pojmu. O bolevismu se dnes hodn mluv a vtina lid je nzoru, e bolevismus je fenomn, kter se objevil a v na souasn modern dob. Mnoho lid si dokonce mysl, e boj tto mncenn rasy, organizovan a veden idy, je ve svtovch djinch zcela nov a stal se problmem poprv. Povaujeme za sprvn v tto souvislosti uvst, e co jsou lid na zemi, je boj mezi lidmi a mncennou rasou pravidlem, e tato bitva proti nrodm veden idy patila, alespo pokud meme dohldnout, k pirozenmu bhu ivota na na planet. Lze dojt k pesvden, e tento boj ivota se smrt je prodnm zkonem, stejn jako boj lovka proti njak epidemii, stejn jako boj bacilu moru proti zdravmu tlu.25 Pipomn to vrok profesora Gebhardta, e Himmler vil vemu, co ekl, v okamiku, kdy to kal. Pokud tomu tak opravdu bylo, pak pedstava ida jako bacila moru ho mohla vst k jedinmu zvru. Stejn zvr uinil i jeho Vdce. Pravdpodobn jej tedy, jako mnoho dalch vc, tak od svho Vdce pejal. Vrok o idovskm bolevismu jako prastarm jevu mla v broue podpoit citace biblickho pbhu o idovskm povstn v Persii v dobch krle Ahasvera, v jeho prbhu id zmasakrovali vd osobnosti tto prastar rijsk rasy. S bolevismem tomu bylo tak vdy. Sraz vdce a zotro zbytek nroda - z pohledu politiky, kterou SS mlo pozdji uplatnit na vchod to byl velmi zajmav vrok. id pak okradli Perany o jejich rasovou hodnotu tm, e se s nimi kili a za historicky krtk obdob z tto vysok rijsk kultury nezstalo nic, pouze vdom, "e kdysi takov nrod existoval".26 Dalm smrteln nebezpenm neptelem nmeckho nroda byla samozejm crkev a zedni. V tchto ppadech to historicky dokldaly stedovk hony na arodjnice a Francouzsk revoluce. "Francouzsk revoluce a jej hrzovlda byla ist a jednodue revoluc zednskho du, tto vznan idovsk organizace." Jejm vsledkem bylo "zmasakrovn svtlovlasch modrookch nejlepch syn Francie". Zedni nejene za tm vm stli, ale sv vtzstv slavili jako osvobozen lidstva.27 Odtud text pokraoval k rusk revoluci, pipraven idem Kerenskm. A tak pbh pokraoval a do tehdej doby. Dal st popisovala "N nrod", jeho prastarou kulturu, ctu ke Stvoiteli a Jeho du, rozen prvnch zruk i na zvata, nebo jsou soust jeho stvoen, ctu k pedkm a statenost prokzanou v boji proti manm, kte si nebyli schopni nmeck kmeny podmanit. Pesto vechno se vak nmeckm vdcm nepodailo vytvoit stt a pes dva tisce let djin tohoto nroda "obdaenho vekerm duevnm a fyzickm talentem" bylo nejsmutnjm obdobm, jak si lovk doke pedstavit. Pro? Protoe jeho neptel, a u byli maskovn jakkoli, pracovali nepetrit s chladnmi kalkulacemi skutenost politickho boje proti nmu, postupovali krok po kroku a "nehled na jejich ni kvalitu, podadnou krev a nzkou kulturu, se jim nad nmi neustle dailo vtzit".28 Posledn vlka ukzala, e Nmci se stle nedokzali pouit z lekc utdench jim djinami. Nyn jim vak osud seslal Fhrera, kter zosobuje pln pochopen historickch sil a krev nmeckho nroda. A tak se Himmler dostal a k "Schutzstaffel", kter "v rmci hnut (zaloenho Hitlerem) dostala od Fhrera zvltn

kol, zajistit vnitn bezpenost e".29 Broura pokraovala tm, e primrnmi zsadami SS bylo a zstv "zjiovn hodnoty krve". Vbr "soustedn na nbor tch, kte se nejvce bl poadovanmu fyzickmu idelu nordicky rozhodnho lovka. Dleitou roli hrly vnj rysy jako vka a rasov vhodn vzhled". Avak s tm, jak rostou zskan zkuenosti, bude se tento vbr stvat stle pesnjm. Jejich nslednci za njakch sto let budou na jednotlivce klst mnohem vt poadavky ne dnes. Druhotnmi zsadami byly "vle po svobod" a "bojov duch" (Kampfgeist), v tet ad "oddanost" a "est", je jsou od sebe neoddliteln, jak je to vyjdeno v heslu udlenm SS Fhrerem "Meine Ehre heisst Treue." Kdokoli poruil princip oddanosti, vylouil se tm z jejich spolenosti. "Nebo oddanost je zleitost srdce, a ne pochopen." tvrtou zsadou byla "poslunost". Zd se, e Himmler tu pouil paradox svatho Pavla: Bezpodmnen a nejvy svoboda spov v poslunosti, ve slub naemu Weltanchauungu (poslunosti), kter je pipravena uinit jednu a kadou ob, nehled na osobn pchu, povrchn est a na ve, co je drah nm osobn, v poslunosti, kter nikdy nezavh a bezpodmnen spln kad rozkaz, kter pichz od Fhrera nebo od nadzench...30 Co se te vztahu Himmlera k Hitlerovi, m tato pas klov vznam. Himmler mu dv stejn status, jak svat Pavel pikldal Bohu. Pokud pravdiv odr to, v co vil, pak ukazuje, e Himmler ctil potebu se absolutn oddat a Hitler a nrodnsocialistick svtov nzor byl pro nj pouhou nhradou za mladistvou vru v Krista a katolick nboenstv. Je to tak odstavec klovho vznamu, mme-li porozumt SS a jeho vznamu ve spektru prusko-nmeckch djin a pruskch vojenskch hodnot. Broura pak pokraovala popisem svatebnch zkon platcch pro leny SS a jejich smysl pi zajiovn dostatku dobr krve ve vnm rodu, opakovan vysvtlovala vru SS v Boha a odmtla ateisty a obrtila se na tma "Bezpenostn sluba a Tajn sttn policie": Jsem si vdom, e je v Nmecku mnoho lid, kte se pi pohledu na nai ernou uniformu nect dobe, rozumme tomu a neoekvme, e ns bude milovat pehnan poet lid. Vichni ti, kdo nos Nmecko ve svm srdci, by ns mli a budou respektovat, vichni ti, kdo maj z njakho dvodu patn svdom ve vztahu k Fhrerovi a nrodu, by se ns mli obvat. Kvli tmto lidem jsme zdili organizaci nazvanou Bezpenostn sluba (Sicherheitsdienst) a stejnm zpsobem urujeme v SS mue pro slubu v Tajn sttn policii (Gestapo)...31 Zvren pas shrnula Himmlerv mystick cit pro posln: A tak jsme zaujali svou pozici a podle nezmnitelnch zkon jako nrodnsocialistick d nordicky rozhodnch mu a jako spoleenstv jejich rod pod psahou pochodujeme cestou do vzdlen budoucnosti a pejeme si, abychom nebyli jenom vnuky, kte lpe bojuj, ale abychom byli navc pedky nespoetnch generac potebnch pro vn ivot naeho nroda.32 Himmlera odlioval od Rosenberga, Darrho a dalch mystik krve instinkt, kter uplatoval pi een praktickch a politickch kol, jejich splnn bylo pro uskutenn jeho vize nezbytn. Hitlerova podpora byla nezbytnou podmnkou, ne vak jedinou. Jakkoli byl Himmler oddan, nikdy by nepedstihl sv rivaly "v boji o peit", kter Hitler mezi svmi oblbenci pstoval, pokud by nedokzal, e je "nejschopnj" tm, e z SS vytvoil vborn nstroj moci. Tajemstvm jeho spchu prozrazenm ve zmnn broue a jinch projevech byla jednoduchost, ba naivita jeho vize, v n spovala jej koncentrovan moc. Himmlerova vize pochzela spe z jeho emocionlnho nutkn dovdt ve do krajnosti a poteb se nemu zcela oddat, ne aby k tomu dospl intelektem. Vdy se chtl pizpsobovat a tajemstv jeho spchu spovalo do velk mry v tom, e jeho doktrna a cle se pizpsobovaly rostoucm nmeckm poadavkm a aspiracm. Stejn jako Fhrer byl souasn vrazem a tvrcem svch stoupenc. Prmyslnci z Freundeskreisu ho podporovali, aby zskali okamit vhody, ale tak proto, e jeho cl vytvoit nov d v rmci Evropy ovldan nadlidmi vyhovoval i jejich ekonomickm clm. Herr Professoren a Herr Doktoren se stahovali do jeho slueb, nebo plavba na tomto pomyslnm plivu jim pinela hmotn vhody. Krom toho je podobn jako Panglosse, jen pednel metafyzicko-teologickou kosmologii, pitahoval vesmrn systm, kter jim Himmler poskytl. V jeho rmci vtina z nich (stejn jako Pangloss) "podivuhodn dokazoval(a), e nikdy nen nsledku bez piny..."33 Synm ze lechtickch rod se lbilo nechat se nst tmto plivem, ale pitahovala je tak monost bojovat a dobvat pro Otinu nov zem a samozejm jim lichotilo vdom, e pat k rasov elit. Himmler navc pijmal velk poet lid jako byl Stroop, syny statk a sedlk. "J sm jsem pvodem, krv a povahou zemdlec," kal tm, kte za sebou mli pouze krtk formln vzdln a lkalo je msto a jejich vlastn dleitost, j by jinak nikdy nedoshli, a jeho prost zdvodnn zavrhovn id a bolevik jednodue hltali. Himmler tyto mue vedl,

nebo dokzal uspokojit nkter z jejich nejzkladnjch poteb. Pesvdil je, e jsou pedvojem novho Nmecka. Kapitn Winterbotham si v lt 1936 viml, e mlad lid se v Nmecku "pyn zejmna znovunalezenm smyslem, slibovanm naplnnm snu o velk Nmeck i."34 Himmler tak poskytl mladm lidem psychologick kouzlo tajnho du, psahajcho vrnost vyznn, stojcho proti buroazn kesansk spolenosti, jeho symbolem je umrl lebka. Snad jet vt pvab pro n ml vnj vzhled uniformy, kter byla cel ern od apky se stbrnou lebkou a po nablskan holnky - ern kravata, ern blza, ern psek, ern pouzdra na pistole, ern rajtky, ern koen knoflky na hnd koili (ty se na konci roku 1937 zmnily na bl). Do strn sluby nosili pslunci SS bl rukavice velmi dobe promylen detail. Na veejnosti se vtinou objevovali jako neposkvrnn ist postavy, spe roboti hldajc kanclstv a jin veejn a stranick budovy, jindy tvoili kordony pro vznan stranick osobnosti, kdy se pohybovali mezi lidem. Nebo mohli bt ke spaten se stranickmi prominenty i jejich hosty na stuptku mercedesu projdjcho velkou rychlost ulicemi, zatmco ostatn vozy poslun zastavovaly u krajnice. Provdli sv cvien s drilem a pesnost, kter bychom oekvali u elitn jednotky, ale navc jet s rznost a nalhavost, je byla zvltnm rysem SS. Hitler ml sv vlastn doprovodn komando sloen z pslunk SS, Leibstandarte Adolf Hitler. Kdy el v Mnichov do ajovny nebo do hotelu v Berln i Bad Godesbergu, uvidli ostatn host jako prvn znamen jeho pchodu ern uniformy tvoc dv rovnobn ady zdy k sob na krok od sebe. Fhrer proel touto chodbou a kordon se rozpustil do ernho kruhu kolem stolu, kter ml pro sebe Hitler rezervovn. Kdy pozdji naznail, e chce odejt, strci povstali a bleskov znovu utvoili lidskou chodbu.35 Kapitn Winterbotham ml s touto technikou ochrany vlastn letmou zkuenost, kdy doprovzel Hesse na sportovn pehldce Hitlerjugend. Nhle si uvdomil, e prochz mezi "dvma neproniknutelnmi zdmi tvoenmi mui v blch rukavicch, mcmi metr osmdest, obry s ocelovmi pilbami na hlav stojcmi bok po boku".36 Krom uniformovan ochranky byl Hitler chrnn policejnmi ednky z Reichssicherheitsdienst (RSD) sk bezpenostn sluby, kter tak spadala do Himmlerova impria a kter velel SS-Gruppenfhrer Hans Rattenhuber. Asi tyicet ednk z kancele 1 zodpovdalo za Fhrerovu bezpenost v jeho stl rezidenci v Berln, Mnichov, Obersalzbergu a na jeho etnch cestch. Hitler uinil z nepedvdatelnosti svho pohybu zsadu, asto mnil cl sv cesty nebo zpsob dopravy na posledn chvli, nkdy zjevn podle toho, zda mu padla hlava nebo orel. Ale proces, kter ml Hitler absolvovat ve sv triumfln kolon automobil, bvala zabezpeena pedem zevrubnm vyetovnm vech majitel, njemnk a domovnk budov nachzejcch se podl dan trasy, piem dotyn byli zodpovdn za nahlen vech cizinc a nov pchozch. Domovnci, hotelov vrtn a lid pracujc na podobnch mstech bvali navc nastlo zamstnni jako konfidenti Bezpenostn sluby hlsc kadou nepatinost ve svm okol. Pozdji el Himmler jet dl a nadil vem regionlnm velitelm SS, aby bezpenostn ednci ve mstech v jejich oblasti "navazovali ptelsk vztahy" se vemi njemnky a sprvci v budovch kolem silnic, kter by Fhrer mohl nkdy v budoucnosti pout.37 Bella Frommov, novinka pc do spoleensk rubriky, ve svm denku nastiuje bezpenostn opaten Himmlerovy ochranky: v ervenci 1937 ekala na ptele ped malm berlnskm kinem, v nm dvali film Broadway Melody, kdy si vimla ptomnosti dvou uniformovanch pslunk SS. Jeden z nich si zapisoval slo jejho auta a druh ji narychlo fotografoval. Kdy dorazili jej ptel, zdlo se, e jsou klidn a nepikldali tm dvma dn zvltn vznam. Frommov ze zvdavosti nela hned do kina a za malou chvli byla svdkem pjezdu Himmlera, jak si napsala, "doprovzenho svou pinav blond, tupou a tlustou manelkou a zamraenm tlesnm strcem". Od t doby, co ji vidla naposled, Marga pibrala. Frommov zejm na zklad e, kter zaslechla od stranickch dvrnk, konstatuje, e "poten stolu jsou asi jedin, jich se Marze dostv, nebo Himmler ji dr doma."38 Nvtva kina uvdjcho nablskan dekadentn film zahranin produkce nezapad do image, kterou Himmler rd pedvdl. Byl to tedy pravdpodobn jej npad. Himmlerovm spchm pi budovn elitnch jednotek odpovdaly i politick spchy pi soustedn moci do jeho rukou, aby si mohl dlat co chtl se vemi, kdo se stavli proti jeho plnm. Trojhelnk "politick policie - koncentran tbory - SS", kter se mu ji dve podailo vybudovat v Bavorsku, u nyn pracoval v cel i. Formln zstval podzen Gringovi, ale Eicke, inspektor koncentranch tbor, prakticky dil tuto st Himmlerova impria bez jakhokoli ohledu na sttn administrativu a bez jakhokoli omezovn zven. Stnosti o brutalit v tborech stejnho druhu jako ty, kter se na Himmlera sesypaly v Bavorsku - je mu poslal sk ministr spravedlnosti dr. Grtner - se setkvaly se stejnm zamlovnm skutenost a zaprnm, nebo konily u Fhrera, kter se vdy postavil na Himmlerovu stranu. A tv v tv odmtnut poslouchat argumenty nebo bt svazovn jakmikoli tradinmi i zkonnmi omezenmi byla prusk a sttn byrokracie bezmocn a vzdala marn boj.

Himmler vldl sttu ve stt. Lid podezel z neptelstv vi stran nebo z odchlen od stranick linie politiky byli Tajnou sttn polici odeslni do tbor. Tam spadali pod krut disciplinrn a trestn d vyhotoven Eickem pro Dachau, kter tam byl udrovn jednotlivmi Kommandanty a jejich vycvienmi strnmi jednotkami. Ty se tehdy nazvaly "tvary umrl lebky SS" - SS-Totenkopfverbnde - a tvoily integrln st lenstva SS pod psahou. Obti se nemohly odvolat k dn prvn nebo vnj instituci jakhokoli druhu. Jak byly jednou chyceny, zmizely z o vnjho svta dokud Tajn sttn policie nerozhodla, e mohou bt proputny. "Zda nae iny smuj proti litee zkona, to pro mne nic neznamen," prohlsil Himmler na shromdn pracovnk prvnch instituc v jnu 1936. "Pi plnn svho kolu dlm v podstat to, co si mohu zodpovdt ped svm svdomm ve slub Fhrerovi a lidu, a to, co odpovd rozumu zdravho lovka. Pokud nkdo skuel, e je poruovn zkon, bylo to zcela bezpedmtn v tchto mscch a letech, kdy se nmeck nrod potkal s otzkou ivota a smrti." V zahrani a v cizm tisku se pirozen uvd, pokraoval, e v naem stt vldne nezkonnost. "Ve skutenosti jsme svoj prac poloili zklady novho prvnho systmu a vrtili nmeckmu lidu prvo na ivot."39 Aby demonstroval nemonost zsahu sttn sprvy do tto oblasti, nevstoupil sk ministr vnitra dr. Frick do koncentranho tbora do lta 1938. Nebylo to pehldnut ze strany Himmlera. Stranit pedci, Gauleitei, generlov SS a SA, banki a prmyslnci z Freundeskreis a jin lid, na kter chtl Himmler udlat dojem, byli do tbor zvni na organizovan exkurze ji od prvnch dn jejich existence. Karl Lindemann ze spolenosti Norddeutsche Lloyd jednu z nich popsal: nejdve si s kolegy prohldl porcelnku Allach u Dachau a potom sledovali poln cvien jednoho z pluk SS ubytovanho v tamjch kasrnch. Nakonec vkroili do jinak zapovzen brny koncentranho tbora s eleznm npisem "ARBEIT MACHT FREI". Tam se jich jako prvodce ujal Himmler. Nastoupila ped n eta vz, aby si nvtvnci mohli prohldnout "typickou fyziognomii nkterch zloinc". Emil Helfferich ze spolenosti Hamburg-Amerika Line se pozdji zmnil, e mezi nimi nevidl "jedinou astnou tv".40 Himmler pak pedvedl hostm sv obvykl pedstaven: vybral nhodn jednotliv vzn z nastoupench ad a ptal se na dvod jejich vznn. Kdykoli nkdo zalhal, osvil mu pam dajem ze sv kartotky a pak za trest udlil zvltn nedln zamstnn.41 Himmler vysvtloval hostm, e vichni vzov jsou zloinci nebo asocilov a vcvik v tboe je vrt zpt do spoleenstv lidu (Volk). Pro Frickovu prvn nvtvu koncentranho tbora v roce 1938 byl vybrn Sachsenhausen. Spolu s Frickem se j zastnil vt poet prezident zemskch vld a policejnch pedstavitel. Spolenost jako obvykle provdl Himmler. Podle Hsse, kter byl tehdy v Sachsenhausenu adjuntantem, byl Himmler ve vborn nlad. Ocitl se v kov palb otzek a na vechny odpovdal "klidn a dobe naladn, asto vak sarkasticky". Nepjemnm tmatm, jako byl napklad celkov poet vz v tborech v cel i, kter prohlsil za tajn, uhbal, ale "velmi ptelsky". Hss ml za to, e na Fricka a ostatn hosty udlal velmi dobr dojem.42 Sachsenhausen byl vzorov tbor a stejn jako ostatn byl udrovn ve stavu naprostho podku a istoty a vzni vdli, e je lep nestovat si na podmnky. Na Fricka udlala nvtva sotva tak dobr dojem, jak se domnval Hss. Otzka nezaznamenanch smrt v tborech stle moila jeho ad. Tho lta, jet ped zmnnou nvtvou, vzpll trvajc problm tborovch poprav skrvajcch se pod roukou "zastelen na tku" a byl pinou iv korespondence mezi ministrem spravedlnosti dr. Grtnerem a Himmlerem. Z korespondence se d vyctit pocit zrann nevinnosti, kter Himmler pedstral, nebo snad doopravdy ctil. Styl jeho dopisu byl psn formln: 16. 5. 1938 Sehr geehrter Herr Minister! U dva msce mi kte, e podle Vaeho nzoru bylo v koncentranch tborech zasteleno pli mnoho lid pi pokusu o tk. Bez ohledu na to, e jsem V nzor nesdlel... jsem nadil Eickemu, aby Totenkopfverbnden, kte v koncentranch tborech vykonvaj strn slubu, vtpil, e maj stlet jenom v nejkrajnjm ppad. Vsledek mne okoval! Pedevrem jsem byl v tboe Buchenwald, kde mi ukzali tlo zdatnho dvacetityletho SS-mana, jemu rozttili lebku lopatami dva zloinci. Oba kriminln ivlov uprchli. Zskal jsem tak na vzn zcela nov pohled a velmi mne rozesmutuje pomylen, e kvli plin shovvavosti, kter je vdy vsledkem omezovn sluebnch pedpis tkajcch se stlen pi pokusu o tk, musel pijt o ivot jeden z mch bezhonnch mu.

Sdluji Vm, e jsem zruil svj rozkaz stlet jen v nejkrajnjch ppadech a plat rozkaz star. Podle nj se v psn shod se sluebnmi pedpisy pouv steln zbran po tech vzvch, nebo, a to v ppad nsilnho toku, bez varovn. Dva dal zloinci, kte zjevn o pokusu vdli, byli zasteleni na tku do jejich barku - pot, co byl zabit dotyn pslunk SS - v arelu tbora ze vzdlenosti padest nebo edest metr. Ptrm vemi prostedky, abychom dopadli opravdov vrahy. Vzte, e a soud vynese nad pachateli rozsudek smrti, podm Fhrera, aby nebyl vykonn na dvoe ministerstva spravedlnosti, ale aby byl proveden v tboe ped shromdnm 3000 vz - nejlpe provazem na ibenici. Heil Hitler! V H. Himmler!43 Grtner v odpovdi popel, e by Himmlera nabdal, aby zmnil sv sluebn pedpisy. Uvedl tak, e dotyn ppad by nedopadl jinak, kdyby zstaly nezmnny. Jedinm monm eenm je hldat vzn takovm zpsobem, aby snil poet pleitost, a tm i pokus o tk. Dopis konil vznamnou poznmkou: "Jeliko mui, kte nemaj co ztratit, krom nadje, e zskaj svobodu nsilnm inem, jsou schopni uinit cokoli, aby se osvobodili."44 Vil, e vechny ppady nahlen jako "zastelen na tku" se opravdu udly tmto zpsobem, nebo jenom pouval Himmlerv slovnk, aby neztratil tv? Jeden z uprchlch vrah byl zakrtko dopaden a odsouzen k smrti. Himmler poslal Grtnerovi telegram, v nm mu sdluje, e Hitler ho (Himmlera) povil popravou na ibenici v Buchenwaldu. "zadam zpravu kdy bude vezen predan."45 Kdy piel den popravy, trvil Himmler vkend ve sv vile v Gmundu u Tegernsee. Doprovzela ho jeho osobn sekretka Hedwiga Potthastov a veer j nadil poslat do jeho berlnsk kancele telegram s pkazem pro Eickeho, aby se dostavil: "Reichsfhrer-SS si preje presne hlaseni o naladach mezi vezni po obeseni vraha Bargatzkeho."46 Himmlerova potyka s Grtnerem a prvn byrokraci probhala soubn s jeho zpasem s Frickem o kontrolu nad polici. Frick sm vydldil Himmlerovi cestu k pevzet policie tm, e jej pouval - alespo se tak domnval - pi sv kampani za vyvzn zemskch policejnch sbor z pravomoci jednotlivch zemskch vld a jejich peveden pod jeho vlastn sk ministerstvo. Po uskutenn tchto zkladnch krok k vytvoen celonrodnho sboru v rmci ministerstva vnitra vyvjel Himmler na Fricka ntlak, aby ho jmenoval policejnm fem. V dlouhodob perspektiv si kladl cl spojit policii s SS, a vytvoit tak monolitick nstroj pro udren vnitnho podku. Hitler stl za nm, ale Frick, snac se udret si kontrolu, trval na tom stejn jako Gring, kdy Himmlerovi postupoval Gestapo - e f policie mus bt podzen jemu jako ministru vnitra. Himmler a Heydrich ve dopodrobna vyjednali a pijali tuto slovn formulaci s vdomm, e jak se jednou chop veden nad polici, nezabrn jim nic v tom, aby si dlali, co budou chtt. A tak bylo nakonec dosaeno zdnlivho kompromisu. Podle vyjden dekretu podepsanho Hitlerem, vyhlenho 17. ervna 1936 "z dvodu zajitn jednotn kontroly nad policejnmi koly v i ... jmenuje se tmto zstupce velitele Gestapa, Reichsfhrer-SS Heinrich Himmler do funkce editele nmeck policie v rmci skho ministerstva vnitra."47 Ve sv funkci byl tedy formln "osobn a pmo podzen" ministru vnitra. Ve skutenosti Himmler vnoval stejn mlo pozornosti frzi "v rmci skho ministerstva vnitra" jako sv formln podzenosti Gringovi v zleitostech Gestapa a koncentranch tbor. Jako "Reichsfhrer-SS a editel nmeck policie" uznval jedinho nadzenho: Adolfa Hitlera. V prbhu nkolika dn po svm oficilnm jmenovn ustavil Himmler pro spojen sk policejn sly novou strukturu: v cel i slouil kriminln policii s Gestapem v Sicherheitspolizei - bezpenostn policii - a velenm povil Heydricha. Vechny mstsk i venkovsk uniformovan policisty - s vjimkou dopravn policie, kter spadala pod ministerstvo dopravy - slouil v jednotnou Ordungspolizei neboli podkovou policii, j velel Daluege. Typick pro Himmlera bylo, e ob sloky od sebe oddlil a namsto zzen obvyklho policejnho editelstv komunikoval s Daluegem a Heydrichem pes svoji vlastn kancel vedenou Wolffem. Tak vytvoil zajmavou tstrannou rivalitu Heydrich Daluege - Wolff. Cle Himmlera jako policejnho fa byly prakticky neomezen. Vidl svj kol v prevenci. Zaal zavrat recidivisty, a aby chrnil nrod ped nkazou, uvznil podvratn ivly, kter by jej mohly nakazit. Nechal pochytat tulky, lidi "ttc se prce" a "asocily" a pinutil je k prospn prci v tborech. Krom toho dohlel na veejnou morlku. Zejmna se vnoval potratm a homosexualit. Ve svm projevu vyslanm v rozhlase v lednu 1937 umstil tyto dva problmy ve svm seznamu "kol do budoucnosti" na jedny z nejvych pozic, hned za pevzet dopravn policie do vlastnch rukou.48

Ji jsme se zaali s tmito ohavnostmi (Schleusslichkeiten) tvrd a se v vnost vypodvat v bolestnm vdom, e rozrstn, ba dokonce i jenom pokraovn tchto dvou epidemi pivd nevyhnuteln kad nrod do propasti. Zdrm se toho, abych uvdl seln daje, ale vzte, e poet zloin v tto oblasti, by je v Nmecku ni ne jinde v Evrop, je nicmn okujc. Pokud lo o sla, tak ped Gruppenfhrery SS v ptm msci Himmler tak nesdln nebyl:49 kluby homosexul mly 2 miliony registrovanch len a dle jim sdlil, e odbornci vnujc se tto otzce odhaduj celkov poet homosexul v zemi na 2-4 miliony. I kdy vezmeme v vahu nejni odhad, musme si uvdomit, e 7-10 % "sexuln schopnch mu v Nmecku - to jest mu starch estncti let -" je homosexulnch. To znamen, pokud se situace nezmn, e "n lid je nien touto epidemi". Nrod, jeho sexuln chovn a rovnovha jsou takto porueny, neme vytrvat. Pokraoval, e pipote-li se nerovnovha mezi pohlavmi zpsoben smrt 2 milion mu ve vlce, je z toho patrn, e Nmecko nen v podku a smuje ke katastrof. Himmler pak prohlsil, e existuj homosexulov, kte se domnvaj, e to, co dlaj, je jejich soukrom zleitost, po n nikomu nic nen. Nic tkajc se sexu nen soukromou vc, nebo se to dotk nroda a jeho vyhldek na ovldnut svta. "Nrod, kter m mnoho dt, je pipraven na to, aby se stal svtovou velmoc a ovldl svt. Rasov kvalitn nrod, kter m mlo dt, je odsouzen k zniku - bhem 50 a 60 let pozbyde vznamu a za 200 a 500 let bude pohben." Po krtkm odboen, ve kterm vysvtlil podstatu stt ovldanch enami a tch, kter jsou ovldny mui - piem Nmecko je sttem, ktermu vldnou mui, a toho je teba se dret ze vech sil, nebo organizace takovho sttu je nejlep Himmler uvedl, e kdy se na vlivn msta dostanou homosexulov, nevybraj si podzen podle jejich schopnost, ale podle toho, zda jsou to tak homosexulov. Tohoto argumentu pouil nkolik let pedtm Hitler, kdy vysvtloval Dielsovi roli homosexula v djinch. Himmler pouil stejnou analogii. Podle Dielse, kter neml monost Himmlerovu e slyet ani st, Hitler ekl: "Podvejte se, potebuji-li sekretku a mm-li si vybrat mezi krsnm, ale neschopnm dvetem a druhm, kter je schopn, ale kared, rozhodnu se pro tu neschopnou krsku." Podobn je to s homosexuly, maj-li nkoho dosadit na urit msto. Kdyby se jim takovm zpsobem podailo doshnout vlivu, byl by zhy cel nrodnsocialistick stt v rukou "tchto stvr a jejich milenc".50 Himmler ekl Gruppenfhrerm: Jsme tu vichni mui, a tak snad mohu hovoit bez obalu - mte-li si vybrat stenotypistku a stoj ped vmi dv uchazeky, z nich jedna je straliv ohyzdn padestilet ena, kter zvld 300 slov, prost je v tomto smru uinn gnius, a druh je rasov kvalitn, hezk dvacetilet dvka, kter doke napsat st 150, jist si vyberete - (v reakci na ohlas publika) urit se ve vs mlm - vyberete si s velmi vnm vrazem ve tvi ono hezk dve, kter nezvldne tolik slov, a najdete pro to tisce dvod ta druh je star a me onemocnt. Dobr, meme se tomu smt - vae rozhodnut je v tomto ppad nedleit, protoe jestlie je hezk, stejn se zhy vd a navc msto stenotypistky nen pro stt vznamn... Avak v moment, kdy uplatujeme tento princip a nevybrme pracovnka ist podle vkonnosti, ale - a nyn bych chtl mluvit se v vnost - na principu erotickm, podle toho, zda je to mu i ena, jde nm o sexuln hledisko a v ppad homosexul jde o pitalivost jinho mue, tehdy zan destrukce sttu. ... V tomto ohledu bych chtl poznamenat, e si myslm, e na svt dnes snad nen jin msto, kde by bylo shromdno tolik praktickch poznatk o homosexualit, potratech a podobnch vcech, jako u ns v Nmecku na Tajn sttn policii. Mm za to, e v tto oblasti jsme nejzkuenjmi lidmi. Himmlerovi mlokdy stailo ct uritou vc jednou. Pi tomto projevu zdlouhav pokraoval ve vkladu, jak lovk, jen je dosazen na msto podle sexulnho principu, bude jednat stejnm zpsobem, a bude mt sm nkoho jmenovat. Kdy pak najdete ve stt organizovanm na muskm principu na dleitm mst mue s takovmi tendencemi, "najdete jist ti, tyi, osm, deset a stle vce lid se stejnmi sklony". Dodal, e homosexulov jsou chorobn lhi. On sm to zpotku nevdl, nebo normlnmu lovku je nco takovho velmi ciz. S Heydrichem a nkolika dalmi kolegy se to museli nauit z opravdu nepjemnch zkuenost. Te u se homosexul nept, zda mu mohou dt sv slovo, nebo v okamiku, kdy mu jej daj, jsou pesvdeni, e kaj pravdu. Na tomto mst je zajmav, e pesn tot kal profesor Gebhard o Himmlerovi samotnm. "Z vlastn zkuenosti vm, e homosexualita vede k absolutn, ekl bych tm mentln, nezodpovdnosti a lenstv." Podle Himmlera byli homosexulov pirozen velmi snadnou obt vydran. V prv ad proto, e jim hrozilo soudn sthn, zadruh proto, e to jsou slaboi, kte absolutn postrdaj vli. Maj tak

neukojitelnou touhu o vem hovoit, nejvce vak o sexu. Veobecn se d ci, e ti z nich, kte byli chyceni, vyzradili vechna jmna, je znali. V lsce mue k mui nebyla dn oddanost. Homosexulov nekonen vypovdali v nadji, e zachrn sami sebe. Musme si jasn ci, e jestlie budeme v Nmecku muset nst toto bemeno a nebudeme schopni se jej zbavit, pak to bude znamenat konec Nmecka a germnskho svta. Bohuel se s tmto problmem nememe vypodat tak snadno, jak to inili nai pedkov. Za jejich ivota bylo nkolik takovch jednotlivch ppad nm opravdu vjimenm. Homosexuly, kterm kali Urning, topili v bainch. Pni profesoi, kte tato tla v molech nachzej, si jist neuvdomuj, e v devadesti ppadech ze sta ped sebou maj homosexula, kter byl v obleen hozen do bahna. Nebyl to trest, ale pouh ukonen abnormlnho ivota. ... Nanetst musm konstatovat, e pro ns je takov een nemon. Mezi SS-many budu mluvit zcela oteven. Vslovn zdrazuji, e vm o em mluvm. Nen to samozejm tma, o kterm bychom diskutovali na setknch s Fhrerem, mete se o nm vak zmnit v prbhu bn konverzace. Sdlil poslucham, e homosexualita je mezi leny SS na stupu. Ron mvali mezi vemi pslunky SS tak osm a deset ppad a bylo rozhodnuto, jak s nimi nakldat. Mus bt samozejm veejn degradovni, proputni a pedni soudu. Pot, co uplyne trest udlen jim soudem, budou podle mch pravidel uvznni v koncentranm tboe a tam zasteleni na tku. Kad takov ppad bude podle mho rozkazu oznmen jednotce, jejm pslunkem dotyn byl. Doufm, e se mi tmto zpsobem poda takov lidi z SS vyhladit do poslednho mue. Jedin tak uchrnme alespo dobrou krev, kterou mezi leny SS mme a z n budeme erpat pro Nmecko, ped tmto zlem. Takovm zpsobem se ovem nedal vyeit problm v irm mtku pro cel Nmecko. Himmler vysvtlil, jak zlo zpsobila skutenost, e v dob pedtm, ne se chopili moci, mohl problm voln narst do takov e. Za prvnch est let, co byl v Berln, se ped soud dostalo a bylo potrestno vc homosexul ne za pedchozch 25 let. Bylo teba mt na pamti, e nmeck obyvatelstvo ije ze dvou tetin ve mstech. Na venkov tento problm neexistoval. I pes snahu kn a kesanskou morlku, i pes tisc let nboensk vchovy si vesnice udrely pirozen a zdrav ivotn d. Tak se Himmler pustil znovu do vkladu o zkonech krve pedk ijcch na venkov. Kdy se konen vrtil k pvodnmu tmatu, uvedl, e m za to, e homosexualitu zpsobovala pehnan maskulinita ivota nmeckho lidu: "Zavdme vojensk d do zcela nepatinch oblast naeho ivota." Himmler si stoval pedevm na militarizaci en a dvek - pedevm dvek - a blhov pokus uinit z nich logicky myslc nstroje, "co se d provst jedin za cenu, e se z nich stanou muatky a zmiz rozdl v sexualit, pohlavn polarita". Pak u nen k homosexualit daleko. Pipustil, e jestlie se o nich v zahrani k: "Neumte nic jinho, ne vojanit," je to sten pravda. Pehnanou orientaci nmeckho ivota a mldee na vojenstv bylo mon zmnit pouze tm, e pslunci SS a mlad lid budou vedeni - do t mry, pokud na n lze zapsobit - k rytstv a kavalrstv, aby s enami jednali s ctou. Mus vak bt pesn vytyena hranice, kam je v tomto chovn mon zajt, aby se nedostali tak daleko jako anglosask nrody, zejmna Amerian, kte ij jako otroci svch en a pedstavuj "nejlep pklad ensk tyranie"! Pvod poroby en a jejich podceovn pital kesansk crkvi. V tomto bod se Himmlerv projev stal nesouvislm, alespo se to tak jev z textu: tvrdil, e celkovm trendem v kesanstv byla likvidace en, co mlo poukzat na jejich ni hodnotu. "Smyslem celho knstv a celho kesanstv" bylo podle Himmlerova "nejhlubho pesvden" vytvoen "erotickho muskho spoleenstv" (Mnnerbund), kter mlo napomoci "vytvoit a udrovat pi ivot tento bolevismus". A u tm chtl ci cokoli, dokazoval to na djinch kesanstv v m, kter znal podle vlastnch slov velmi pesn. Jsem pesvden, e mt csai, kte vyhlazovali (ausrotteten) prvn kesany, dlali pesn tot, co my nyn provdme s komunisty. Kesan tvoili tehdy tu nejodpornj spodinou, kter se ve mst nachzela, byli nejhnusnjmi idy a nejohavnjmi boleviky. Bolevismus tehdej doby ml monost rst a it se na odumrajcm tle ma. Kesant kn, kte si v pozdjm nekonenm boji podmanili rijskou crkev, prosazovali ve svch adch od tvrtho i ptho stolet celibt. Vychzeli ze svatho Pavla a pvodnch apotol, kte enu prezentovali jako nco hnho a doporuen svazek manelsk tolerovali pouze jako legln zpsob jak se vyhnout obcovn s dvkou - to je v bibli - a plozen dt povaovali za nutn zlo. Kn li touto cestou vytrvale cel stalet, dokud nebyl v roce 1139 vyhlen knsk celibt. Jsem tak pesvden, e pouze tch nkolik z nich, kte se s homosexualitou nechtj smit - to plat zejmna o farch, ze kterch podle mho odhadu pevn vtina, tedy vce ne padest procent, nejsou

homosexulov, zatmco v klterech bych pedpokldal, e homosexualita dosahuje 90-95-100 procent mohou z tto slep uliky najt cestu tm, e si zskaj eny pi zpovdi. Himmler ekl, e kdyby mli pronsledovat kn jako ostatn nmeck obany, mohl Gruppenfhrerm zaruit, e v prbhu t a tyech let by probhlo 200 i vce soudnch proces. K tm nedochzelo ne proto, e by jim schzely ppady, kter by se mly soudit, ale nemli jednodue dost soudc a ednk. Himmler vak doufal, e za takov tyi roky budou mt v rukou pesvdiv dkaz, e veden crkve a kn tvo z pevn vtiny musk erotick a homosexuln spoleenstv, "kter na tomto zklad terorizuje lid ji 1800 let a nut ho k tm nejkrvavjm obtem, je jsou ve svch projevech sadisticky perverzn". Pak se dostal k stedovkm soudm s arodjnicemi a kackami, kdy bylo upleno pt a est tisc nmeckch en - ne (jak zdraznil) mu. Cel projev odhaluje velmi zeteln Himmlerovo nitro. Obsah, abnormln dlouh doba, po kterou se vnoval "erotickm muskm bratrstvm", obrazy hniloby, a dokonce i nesouvisl navazovn mylenek prozrazuj nepochybn pomatenou a zmuenou dui: pehldka neptel a jejich smovn, dokud se nejev jako pouh varianty stejn masky: homosexulov, id, bolevici, kn. "Nejhnusnj id, nejohavnj bolevici", jako parazit "rostouc a c se na odumrajcm tle ma" (pesn takov obrazy pouval i Goebbels ve svch propagandistickch filmech), kter mt csai vyhlazovali, stejn jako on a Gruppenfhrerov vyhlazovali komunisty. Himmler nevh charakterizovat crkev jako klub homosexul usilujc o ponen en a tvrdit, e germnt pedkov se s homosexuly vypodvali jednodue tm, e je hodili do mol. Z tchto Himmlerovch mylenek je jasn, e cle, kter si stanovil o nkolik let pozdji, byly nepochybn pmm vrazem jeho duevnho chaosu a existovaly ji v roce 1937, by teba ne zcela pesn zformulovan. Existovaly zejm ji od chvle, kdy jej okouzlil Hitler a kdy byl jmenovn Reichsfhrerem SS. Oitn nmeckho nroda, kter se rozhodl provst, neznamenalo nic jinho ne fyzickou likvidaci vech vnitnch neptel: id, bolevik, kn a homosexul. Otzkou zajmavj ne Himmlerv duevn stav, kter je vce ne dostaten prokzn jeho iny, je duevn stav naslouchajcch Gruppenfhrer. Rozum se samo sebou, e dn velitel neme vst sv vojky, ani by apeloval na jejich pocit vlastn kolektivn hodnoty, jejich idealismus, nadje a obavy. Kdyby jeho publikum zskalo pocit, e se ped nm oddv fantazii, ztratil by jej. Pokud by nepebvali ve stejnm svt jako on, rozpoznali by zlovolnost jeho vize a vysmli by se jeho snahm pekroutit djiny. Himmler vak sv posluchae neztratil. Mohl opakovat stejn leitmotivy v projevu za projevem, ani by se obval posmchu. A mme-li soudit podle jejich in a napklad podle Stroopovy bzliv cty, pak je dokzal inspirovat svou non mrou. U nikdy se ned posoudit, nakolik dval prchod jejich podvdom nenvisti a propjoval j zdn ctyhodnosti tm, e ji skryl om veejnho dohledu, nebo nakolik jeho vlastn zbsilost podncovala tu jejich. Ale Wolff, Heydrich a okruh nejvych velitel SS, kte slyeli tyto pednky rok za rokem, nepovaovali svho Reichsfhrera za lence a kdy se pozdji sami astnili orgi nenvisti a vradn, nedlali to jen proto, e jim to nadil. Stali se soust procesu, sami k nmu pispvali, stejn jako Fhrer Adolf Hitler. Hitlerova diktatura byla v mnoha ohledech demokratitj ne "demokracie", proti kter se stavla. Byla vrazem kolektivnho demos. Himmler se nakonec vrtil k pvodnmu tmatu svho projevu - jak se maj Gruppenfhrei postavit proti pehnanmu zdrazovn muskho elementu ve spolenosti a nsledn homosexualit. Nalhal na n, e maj dohldnout na to, aby se jejich mui o slavnostech letnho slunovratu setkvali s dvkami a tancovali s nimi. Mli tak vdy zajistit, aby na zimn tanen zbavy organizovan pro mlad rekruty nebyly zvny "dn patn dvky, ale jen ty nejlep". Pslunci SS mli bt pi zbav a tanci s dvaty "radostn a vesel" (frhlich und lustig). To ve povaoval za nejlep lk proti homosexualit. Krom toho se tak mustvo nemohlo setkat a nsledn enit s dvkami, kter nebyly dostaten rasov hodnotn. "Meine Herren!", uzavel tuto st svho proslovu, "zvrcen sexuln chovn je tou nejvt zbsilost, jakou si lze pedstavit. kat, e se chovme jako zvata, je urkou zvat, nebo ta takov vci nedlaj. Otzka normln orientovan sexuality je proto otzkou ivotn dleitou pro n lid." A u se z tto rozshl pednky - byl tu prezentovn pouze jej zlomek - daj vyst jakkoli freudovsk vznamy, morln stav Nmecka a pedevm Berlna ped nacistickm pevratem takov znepokojen opravoval. Mlad Anglian John Heygate se v roce 1929 vypravil za zbavou do Berlna a to, co nael, jej rozesmutnilo a deprimovalo. Hlavn msto bylo "prohnil" nejenom ve smyslu profesionln neesti, jakou lze nalzt v kadm velkm mst, ale kvli "nemu hormu, co se dalo pist pmo vsledkm prohran vlky a rozkladu nroda, kter ml za sebou pouhch padest let politick jednoty".51 Msto se stalo "evropskm trhem tl". Mlad dvky a chlapci z venkova zoufale shnjc penze byli do nj vtahovni, aby se prodvali a astnili perverznch a sadistickch orgi, kter ve vojensky zaloench nrodech vdy kvetly. Celkov obraz byl tak otesn, e Heygate nabyl dojmu, jako by Nmecko neprohrlo jenom vlku, ale v

nsledn beznadji a utrpen i ctnost: "Cel generace dospvajcch dvek a chlapc dospla k nzoru, e Nmecku nezle na tom, co dlaj se svmi ivoty, a proto na tom pestalo zleet i jim, hlavn aby vydlali penze..."52 Himmler a Gruppenfhrei, kte jeho litanie poslouchali, se neoddvali pouze podvdommu fantazrovn a pokud ano, tak to bylo soust velkho historickho pohybu, velkho hnut nrodn oisty. Za obtn bernky si vybrali idy, kn, boleviky a homosexuly. Od homosexuality peel Himmler ke stejn " ivotn dleit otzce" potrat. V tto souvislosti tak ochotn v kruhu blzkch uvedl daje: kad rok dochzelo v Nmecku k 600 000 a 800 000 potrat a co bylo hor, piblin 300 000 en kad rok v dsledku toho ztrcelo plodnost, a tak bylo samozejm "ztraceno jako budouc matky". Navc jich 30 000 a 40 000 pi potratech umralo. "Podvejte se," pokraoval, "dalo by se ci, jak to, e se my, pslunci SS, a vy jako n Reichsfhrer vbec tmito vcmi zabvme? Ns ani vs se pece vbec netkaj!" Pi prvnm pohledu, pipustil, tu nen dvod, pro se o takov problmy pmo zajmat. Kdy zaal pracovat ve sv funkci policejnho fa, myslel si zpotku, e o tch nkolik "vjimench ppad asocil postar zkazy a za pouit policie". Pak se vak objevily velk problmy, "velk problm hladu zpsoben patnm zenm ekonomiky, velk problm zvrcen sexuality, velk problm, eknme, masovch dezerc" a s tmi se nemohl vypodat jen za pouit policie. Skutenost, e si za pklad jednoho z velkch problm vybral "masov dezerce" a zpsob, jakm ho vysvtloval, je pro Himmlera stejn charakteristick jako jeho dvj vmysly. V Nmecku mohu v jednotlivch mstech uvznit 100, 3000, 5000 dezertr. To je 5000 jednotlivch ppad. Pokud je dezertr 200 000, mohu je njakou dobu provizorn zadret, nechat hldat pluky Totenkopf a pak je postlet. Ale pak u se musm zamyslet, jak podstatn chyby se dopoutme, co by se mlo zmnit, aby nedochzelo k takovm defektm mezi obyvatelstvem, kter je samo o sob staten a slun. Ve veden muselo dojt k njak zsadn chyb. Stejnm zpsobem podle nj dochzelo k problmu potrat. Jejich hlavnm dvodem bylo, e nmeck nrod se atomizoval. Lid odeli do mst, kde ili jako jednotlivci oddlen od svch rodin. Nezleelo jim na tom, zda maj i nemaj dti, a pokud je chtli, bylo to ze sobeckch dvod. Jak to s muem bylo v minulosti? Horizontln byl soust pirozen struktury rodu (Sippe), vesnickch komunit (Gaue) a vertikln patil do dlouhho etzce a vil, e v rmci svho rodu bude znovuzrozen, proe - u naich pedk zjistte, e vnuci a vnuky se asto jmenovali po ddovi - se vdy od osudu dalo, aby ml mu syna a nemusel tak bt znovuzrozen v jinm, cizm rodu pod jinm jmnem. Himmlerovy nesouvisl promluvy psob dojmem, e byl pod vlivem njak nedvn udlosti nebo mylenky, kterou mu nkdo sdlil. V dob tohoto proslovu na nho pravdpodobn zapsobil rukopis knihy Irdische Unsterblichtkeit (Pozemsk nesmrtelnost) s podtitulem Nmeck vra v pevtlen v rodu, kter mu poslal prof. dr. Karl Eckhardt. Himmlerovy znalosti v tto oblasti byly natolik hlubok, e profesorovi Eckhardtovi vytkl, e ve sv prci pouv "zcela zavdjc termn Seelenwanderung - sthovn du. Germni vdy vili ve znovuzrozen, ale pouze v rmci svho rodu. Himmler nicmn povaoval Eckhardtovo dlo za "pnos obrovsk hodnoty"53 a pozdji objednal jenom pro SS 20 000 vtisk. Pot si to vak rozmyslel a vren sv povaze postupoval velmi opatrn, aby snad nepinesl na hlavy SS posmch, a objednvku zruil.54 V projevu ped Gruppenfhrery ekl, e o problmu znovuzrozen je mon hovoit cel hodiny. Nelze jej vdecky dokzat, stejn jako nen mon vdecky dokzat kesanstv nebo uen Zarathustry i Konfucia, pin vak velikou vhodu: "Nrod, kter v ve znovuzrozen a ct sv pedky, m si v dsledku v i sm sebe, m vdy dostatek potomk, a tak si zajiuje vn ivot." V otzce potrat bylo kolem SS na jedn stran postupovat nesmlouvav proti lkam, kte je provdj, a na druh stran pomhat pi vzdlvn lidu, vysvtlovn jeho ddictv. Lid se mus vrtit zpt k pd.55 Poteb dt a hodnotn krve pro Nmecko vnoval ve svm nesmrn dlouhm projevu jet mnoho prostoru. Poukzal na velkostatkskou lechtu: Podvte-li se na jednotlivce, vimnete si, e se tam d najt mnoho nramn dobr krve - a pak si jist uvdomte, e strana tuto krev pro sebe nezskala. To je smutn skutenost. Strana o nich k, e jsou to reakcioni. Dobe, mon e jsou, nikdo to neme vdt lpe ne j. Mm za to, e j jako f nmeck policie to vm lpe ne kdokoli jin v Nmecku, pesto vak povauji za nesmrn dleit, abychom si tyto lidi zskali. Nebo i kdy kme cokoli o tom, e jsou to reakcioni a neptel sttu, nezprovodme je tm ze svta jsou tu. Kdy je zskm, zskm tm tak pro hnut spoustu dobr krve. A budu-li hovoit z pohledu Schutzstaffelu, zskm spoustu dobr krve, kterou velmi potebuji v SS.

Toho mlo bt dosaeno nvtvami a rozhovory s pslunky tto lechty. Bude-li toho zapoteb, pak je s nimi nutno hovoit teba cel hodiny, aby byli zskni pro svtov nzor, kter podle Himmlera nebyl ostatn ani pli vzdlen zkladm jejich vlastnho pesvden. Tvrd se, e skutky, kterch se stali pslunci SS schopni, vysvtluje Himmlerovo nekonen a mnohalet omln dleitosti rasov hodnotn krve a jeho nekonen spln rasov podadnm ideologickm neptelm. V tom ppad je vak stle jet nutno vysvtlit jejich chovn v oblastech, ve kterch na n Himmlerovo nabdn nepsobilo, jejich pklady najdeme i v tomto projevu. V souvislosti s dluhy, kter mnoz z Gruppenfhrer nadlali v "dob boje", jim Himmler sdlil, e v dlouhodob perspektiv je nco takovho neppustn: "V tto oblasti si bhem deseti let musme osvojit takov ivotn styl, aby bylo vem jasn, e SS-man si nekupuje nic, za co neme zaplatit. SS-man tak nic nekupuje na spltky - doke nejdve naetit penze a teprve potom nakupuje, kad lovk si mus uvdomit, e SS-man je tm nejestnjm muem v Nmecku - nejestnjm, jakho si lze vbec pedstavit." Informoval je, e zdil et, z nho se budou hradit dluhy SS. Nejdve dluhy vysokch dstojnk a pak postupn vech pslunk SS. Himmlerovi vyjednavai dohodnou s viteli vyrovnn. Vitel byli obvykle rdi, kdy z dluhu dejme tomu 3000 marek dostali zpt 1500, 1600 nebo 1800 marek, a zbytek odepsali ve svch etnch knihch. Dstojnci, kte se tmto zpsobem zbavili svch dluh, se museli zaruit, e oni ani jejich manelky se ji nikdy neuchl k nkupu na spltky a nikdy si nevypj. V prbhu nkolika let se musme dostat tak daleko, e kad bude vdt, e pslunk SS nem dn dluhy, lze mu zcela bezvhradn vit v malikostech i v dleitch vcech, nebo je bezpodmnen estn. Tak daleko se musme dostat. To znamen, e a odsud nyn odejdeme, budou ji poloeny zklady, take SS me pochodovat budoucnosti vstc s tmto pokladem, vdomo si sv bezhonosti, cti a toho, e vdy dr sv slovo. V dob, kdy Himmler tato slova pronel, jim nepochybn vil. Aby toho byl schopen, nesml si vak vbec pipoutt, e jeho hlavn pobonk, jeho "Wlffchen", si postavil pepychovou vilu s deseti pokoji a vlastn lodnic a pl na nejlepm mst u Tegernsee, kterou ze svho platu nemohl nikdy splatit - i pesto, e koupil pozemek za velmi vhodnou cenu, ji dohodl na zklad svho postaven v SS. Wolff ml dluh vce ne 150 000 marek, kter se stal o dva roky pozdji pedmtem projednvn stranickho soudu. Himmler napsal vrchnmu stranickmu soudci, e je pesvden o Wolffov cti a jedin, co se mu d vytknout je, e se o dm neme dostaten starat, nebo m pli mnoho prce.56 Spor trval a do roku 1941, kdy se vyjednavam SS podailo snit poadovanou stku na 21 500 marek. Himmler dal Wolffovi 20 000 marek shromdnch v pokladn z dar Freundeskreis a pemluvil pokladnka strany, aby zbylch 1500 marek vytrachal ze stranickch fond. Tuto zcela otevenou korupn afru Himmlerova nejbliho spolupracovnka doploval nekonen poet mench ppad korupce na vech rovnch v koncentranch tborech. Byli do nich zapleteni Kommandanten, kte si nechali uvznnmi emeslnky vyrbt nbytek, obleen i boty jak pro sebe a sv manelky, tak pro milenky, ppadn prodvali vrobky tborovch dlen a pivlastovali si zisky. Jednotliv strn zase pijmali platky za zadrovn trest.57 Korupce bujela pedevm v oddlench SS zabvajcch se idovskou emigrac a nejvce se obohacovali policejn ednci a pohraninci, kte v nich pracovali. Kdy byla v nsledujcm roce 1938 idovka Bella Frommov pesvdena, e mus z Nmecka odjet, zkonfiskovali j na hranicch perky, z nich mnoho pochzelo z rodinnho ddictv. Navc musela podepsat formul prohlaujc, e je idovsk zlodjka snac se okrst Nmecko tm, e chtla ze zem vyvzt nmeck bohatstv.58 Ji padla zmnka o Stephenu Robertsovi, australskm akademiku, kter o Himmlerovi v roce 1937 napsal, e podle jeho pesvden nebyl nikdo, s km se v Nmecku setkal, normlnj ne prv Himmler. Robertsovi pipadal "ke svm hostm mnohem laskavj a pozornj ne kterkoli jin nacistick velitel, choval se s vybranou zdvoilost a ml poten z prostch vc ... vniv rd zpval s ,ernmi koilemi' jejich psn a jak se choval pirozen v prodnm tboiti, tak ve formlnch veejnch funkcch psob nejist."59 Tmto dojmem Himmler psobil rd. Za takovho se jist povaoval a chtl, aby se tak chovali ryti jeho du. Ve skutenosti byl vak d obrovskm, skrz naskrz zkorumpovanm systmem a ryti ve sv touze po okzalosti a statusu stejn chamtiv jako kdokoli jin. A Himmler se v relnm svt musel postarat o uspokojen jejich poteb. Platy SS-man byly nzk a aby si zajistil oddanost, musel je Himmler zvit sten vdaji z takzvanho tu "R", na nj pichzely dotace od len Freundeskreis, a sten formou zazen urench vhradn pro SS. Sem patily kluby SS (Heime der SS), hotely, lzesk zazen, nemocnice a dokonce krej a obuvnci.

V dsledku toho se pslunci SS ctili vjimen a byli za takov povaovni i ostatnmi. Jist ni ednk po vlce vzpomnal, e "nic tak neizolovalo hitlerovce a zejmna leny tbu SS od spolenosti (...), jako guma automobilovch pneumatik. Automobil nebyl tehdy v i jet pli rozen a oni se vozili jen autem."60 Souasn s tm, jak Himmler uspokojoval jejich idealistickou pedstavu o tom, e tvo elitu lidstva, dokzal se tak postarat o to, aby se ctili elitou v pravm smyslu slova. Podle veho to nedlal z cynismu, ale lo sp o pirozenou sms jeho fantazie, lstivosti a vn ukzat, e se um "postarat", kterou se vdy projevoval. Bylo to stejn splynut dvou rovin, kterm se vyznaovalo zachzen s "podlidmi" na druhm konci jeho ebku hodnocen lid. Velmi zeteln se to projevilo pi prvn masov akci, kterou jako policejn f provedl a j bylo zaten vech profesionlnch zloinc v celosttnm mtku. Velitel bval prusk kriminln policie - tehdy ji pejmenovan na skou kriminln policii SS-Gruppenfhrer Arthur Nebe rozeslal do vech mstnch policejnch adoven obnk s poadavkem, aby "urychlen zaslaly seznam vech zloinc v jejich okrsku, kter ... je nutno chpat jako profesionln recidivisty nebo kte opakovan ohrouj morlku a jsou na svobod."61 9. bezna, nkolik dn po sv vyerpvajc pednce Gruppenfhrerm, vydal Himmler vkonn rozkaz k bleskov akci a asi 2000 lid vybranch ze seznam bylo zateno a uvreno do Schutzhaftu v koncentranch tborech, kter ji byly pipraveny je pijmout. V nich zstali uvznni podle Himmlerovy libovle bez monosti odvoln. Ti nejbrutlnj z nich se v mnoha ppadech bez vhn propjili k tomu, aby se stali pedky - kpy pracovnch oddl a vytvoili tak pro politick vzn dal vrstvu psychologickho a fyzickho utrpen. Poet vz v tborech pedtm doshl piblin 7500 lid rozmstnch pedevm ve tech velkch tborech: Dachau, Sachsenhausen a Buchenwald pro mue. Jeden tbor - Lichtenberg - byl vyhrazen enm. Jednou z vhod zven potu vz bylo, e to opravovalo i nrst pslunk jednotek Totenkopf, kter je hldaly. Himmler je zamlel pout jako eln oddly pi zajiovn podku na obsazench zemch v nastvajc vlce - alespo to kal armdnm velitelm, aby je uklidnil, a potvrzuj to i nkter jeho poznmky pronesen ped Gruppenfhrery a tkajc se pochytn dezertr. Zvyujc se podl vojenskch prvk pi vcviku oddl Totenkopf a rostouc poet vmn pslunk mezi jednotkami Totenkopf a SS-Verfgungstruppe vak naznauje, e Himmler u tehdy plnoval spojen strnch oddl tbor se svmi zvltnmi jednotkami frontovch vojk.62 Pouval vech prostedk, aby ob tyto zvltn formace poslil. Zven potu vz v tborech pineslo bezprostedn tak vce pracovnch sil pro rzn podniky, kterch se Himmler zmocnil nebo je pmo zaloil pro poteby SS. Nejvce tchto sil potebovala realitn a stavebn spolenost, kter zskvala pozemky (asto po idech nebo idovskch podnicch) a stavla na nich domy a jin zazen pro SS a stranu. V nsledujcm roce vytvoil Nmeckou spolenost pozemnch a kamenskch prac a vybudoval ti nov tbory: Flossenberg, Mathausen (nedaleko Hitlerova rodit Lince) a Gusen. Vechny se nachzely pobl kamenolom, aby vzni mohli dobvat stavebn kmen a vyrbt cihly a dal stavebn materil pro jeho podniky. Pro zven potu vz rozil Himmler seznam asocil, kte mli bt zatkni na potkn, o tulky, povalee, ebrky - i kdy mli trval bydlit - Cikny a osoby, kter cestovaly z msta na msto jako oni, pokud neprokzali ochotu pravideln pracovat, o pasky, kte se dostali k soudu, i kdy nebyli odsouzeni, pokud se nadle stkali s kupli a prostitutkami nebo lidmi, je byli z kuplstv podezrni. Na konci seznamu byly osoby, kter byly odsouzeny za kladen odporu a ublen na zdrav, hospodt rvi, lid obvinn z rznch pestupk a jim podobn, kte prokzali, "e se nechtj pizpsobit chovn podkumilovnho lidu". Vechny tyto kategorie byly vymezeny ve vnosu z prosince 1937.63 O msc a nco pozdji rozil seznam na ty, "kte se vyhbaj prci". Definoval je jako mue v produktivnm vku, kter lka uznal prceschopnmi a dalo se jim dokzat, e dvakrt odmtli nabdku k prci, ani k tomu mli dobr dvod, poppad pracovat zaali, ale brzy ze zamstnn odeli bez udn vnho dvodu. Takovm zpsobem zskval doslova otroky: postrdali nejzkladnj prva svobodnch lid a jako otroci pracovali - jako spotebn zdroj v neltostnch tborovch podmnkch. Pouval je pro sv stavebn projekty, s jejich pomoc financoval slc SS a jeho zazen. Souasn za pomoci takto zskanch zdroj upevoval svou moc nad lidmi a zskval vt svobodu a prostor pro manvrovn mimo stranu a kontrolu sttnch orgn. Himmlerovo pehlen sttnch prvnch instituc nejlpe dokumentuje zpsob, jakm ignoroval vechny prvn konvence pi vymezen kategori lid, kter si pl zatknout. Vzni v tborech byli ivou ukzkou jeho posedlosti podkem a nutkn ve katulkovat. Tvoili ivou kartotku a oznaen sv kategorie nosili piit na lev stran vzesk haleny a na prav stran kalhot:

rud trojhelnk oznaoval "politick", zelen zloince, rov homosexuly, ern tulky, ty, kte se vyhbali prci a nespolupracujc, kterm se kalo "asocilov", fialov nosili jehovist, jim jejich vra zakazovala nosit zbran, a lut barva byla pro idy. Ml nad nimi absolutn moc. "Bude mnoho tch, kter bychom nemli nikdy propustit," ekl Gruppenfhrerm pi oslavch mnichovskho pue v listopadu 1937,64 nebo, bume k sob zcela oteven, v ptch nkolika letech a desetiletch budou nai lid vdy tu a tam nchyln k jedu bolevismu, kterm jim bude nabzen ve stle novch formch a po homeopatickch dvkch tou nejpromylenj propagandou. Kdybychom propustili jejich funkcione, pak (lid) tomuto jedu podlehnou. Pokud ale jejich vdce a veden zaveme, pak ve vnch dobch v Nmci - i v tom, kter byl dve komunistou - opt pev dobr duch a on se mu podd. Kdybychom to neuinili, pak musm ci, e jsem velmi pesimistick ji nyn, nebo pinejmenm pi prvn vnj situaci. "Mj mil Lehnere Toni," pe Himmler stranickmu soudruhovi, kter byl na Hitlerovu dost umstn do Dachau kvli alkoholismu. "Samozejm bude proputn. Rozhodnut o datu tvho proputn si vak musm ponechat pro sebe..." Pokrauje, e to bude tehdy, a bude zcela pesvden, e se Toni zekl alkoholu. "Fhrer Ti trest neudlil proto, aby T zranil, ale aby T odvrtil od toho, co pivedlo Tebe i Tvou rodinu na okraj propasti."65 Uzaven trojhelnk "policie - koncentran tbory - SS", v t dob u rozen po cel i, byl doplovn a propltala se s nm na kadm poli psobnosti pvodn tajn sluba SD. Heydrich, kter se osvdil pi jejm vytven, zstval jejm velitelem. Jej sted bylo v palci Hohenzollern v sle 102 na Wilhelmstrasse, kter zadnm traktem pilhal ke stejn ploe zelen jako budova Gestapa v sle 8 na Prinz Albrecht Strasse. Tam psobil Heydrich ve sv druh apce jako f Sicherheitspolizei (bezpenostn policie), kter se jinak kalo Sipo - nov vytvoen spojenm Gestapa a kriminln policie. Himmler ml kancele tak v obou budovch. Z Wilhelmstrasse kontroloval Heydrich adovny SD v kadm okrsku a seku SS (Ober- a Unterabschnitt) a jejich st V-man (agent). Zatmco systm "policie - koncentran tbory" se zabval pedevm likvidac oteven opozice Hitlerovy e a vynucoval si tich souhlas neboli Gleichschaltung neznmou a eptanou hrozbou teroru za ostnatm drtem, sledovalo SD kadou oblast nrodnho ivota a nevnovalo se u jenom svm pvodnm clm, ktermi byla strana a policie. Heydrich jmenoval dstojnky SD do vysokch post tch policejnch sil, kter ml pod kontrolou, nebo stvajc ednky naverboval do SD. Zskval tak ednky Daluegovy podkov policie a postupem let zvil poet svch agent tm, e si vybral "nejneltostnj a nejmn zsadov lidi."66 Tato s mu krom informac zajiovala nkolik lini, po kterch mohl prosazovat Hitlerovy rozkazy (pedvan mu Himmlerem), ani by se musel respektovat sttn a mstn administrativn postupy, kter byly pro policii stle jet zvazn. Daluege dlal tot, ne vak tak systematicky, kdy pijmal policejn dstojnky do SS. asto pitom, pokud to bylo teba, byly opomjeny poadavky, kter na nov leny SS kladlo. Tato dvojit infiltrace policie slouila Himmlerovu dlouhodobmu cli, jm bylo spojen vech policejnch sil do ideologicky oddanho du politickch vojk pod psahou. Krom vnitnho dozoru, kter vykonval ad II (Inland) spolupracujc tsn s odpovdajcmi oddlenmi Gestapa, pouvalo SD agenty rozvdky a kontrarozvdky pracujc v adu III (Ausland). Na tomto poli spolupracovalo s vojenskou kontrarozvdkou neboli Abwehrem, jeho velitelem byl od ledna 1935 Heydrichv uitel v oblasti zpravodajskch her Wilhelm Canaris, tehdy ji poven na kontraadmirla. Ped jeho povenm panovaly mezi Abwehrem a Gestapem znan tenice a zd se, e Himmler a Heydrich pouili nebo dokonce vyvolali nsledn neptelstv k tomu, aby Canarise na tento post vmanvrovali. Heydrich se v kadm ppad zapojil do afry, kter vedla k proputn bvalho velitele Abwehru a pot, co byl Canaris jmenovn na jeho msto, obnovil s Heydrichem velmi blzk osobn vztah (nebo v nm pokraoval). Oba dva se tm souasn pesthovali do berlnsk tvrti Schlachtensee, kde spolu sousedily jejich zahrady. Kad rno se spolen projdli na koni v parku ve spolenosti Heydrichova fa administrativy - adu SD I - dr. Wernera Besta. Heydrich tak opt hrl prvn housle pi veernch dchncch smycovho kvarteta Eriky Canarisov.67 Jejich politick nzory byly naprosto shodn. A u si Canaris pozdji myslel o Hitlerovi cokoli, tehdy pracoval jako oddan, na nic se neptajc sluebnk. Nrodnsocialistick hesla, ktermi zaplnil sv prvn pkazy pot, co se dostal do adu, pekvapila a polekala jeho apolitick podzen. Tm, e Himmler doshl

Canarisova jmenovn, se mu zejm podailo proniknout do baty jedin mocensk sloky ve stt, kter se mohla rovnat moci trojhelnku "strana - SS - policie." V Abwehru bylo navc mnoho "reakcion" do morku kost a ostatn do nj vkldali sv nadje. Tvrdit na zklad dostupnch dkaz, e Canaris byl Himmlerovm nejdleitjm agentem ve Wehrmachtu, by bylo pehnan. Nicmn je jist, e admirl, i kdy byl svou povahou daleko sloitj ne "ern dvojata", byl pesvdenm nacistou a od samho potku tsn spolupracoval s Heydrichem. Lina Heydrichov charakterizovala po vlce vztah Canarise k Heydrichovi jako otcovsk. Himmler ml ped Canarisem "tm povriv respekt" a povaoval jej za "rozenho agenta".68 A zkladn vzorec, podle nj si ti hlavn zpravodajsk sluby e - Abwehr, SD a Gestapo - rozdlily pole psobnosti, byl dohodnut v prbhu dvou tdn pot, co se Canaris pesthoval do sv kancele na slech 72-76 Tirpitz Ufer. Jak zdrazuje Heydrichv nejnovj ivotopisec, Edouard Calie, u tento fakt sm o sob mnoho napovd. SD se od svho vzniku zabvalo ideologickmi nepteli - idy, zedni, jezuity a boleviky - a stejn dmoni nadle trpili Heydricha i Himmlera. Jist horliv mlad nacista z Rakouska jmnem Adolf Eichmann podal o slubu v SD, aby unikl zdrcujc monotnnosti vojenskho vcviku v SS-Standarte Deutschland v Dachau. Pijali jej a dostal msto v "zednsk" sekci v palci na Wilhelmstrasse. Zpotku pracoval v obrovsk mstnosti zaplnn kartotkami, kde tdil a zapisoval zznamy o zednch z celho svta. Jeho nadzenm byl SS-Sturmbannfhrer s kozl bradkou profesor Schwarz-Borowitsch, odbornk na zednstv, kter mu pipadal "neohraban a legran".69 Po tech tdnech peel do vedlejho oddlen, kde se vytvelo "muzeum" zednstv z knih, kultovnch pedmt, medailon a fotografi pozench po cel i. Eichmann ml za kol roztdit, zapsat do katalogu a oznait tisce peet a medailon. Pozdji bylo muzeum pesthovno do budovy na Prinz Albert Strasse. Heydrich jm jednou provdl Carla Burckhardta, zstupce vcarskho Mezinrodnho ervenho ke. V jedn velk sni byly sklenn vitrny, jim dominovaly rzn sttn vlajky "Zedni vech zem," vysvtlil Heydrich. Pak proli dvemi do dal mstnosti, kter nemla okna a byla v n pln tma. Heydrich rozsvtil fialov svtlo a "ze stn kolem stn pomalu vystoupily rozmanit kultovn pedmty. Heydrich, vyhlejc v zsinalm svtle jako mrtvola, krel po mstnosti a rozprvl o svtovm spiknut, o tom, s jak hlubokm odhodlnm m bt provedeno, a o idech v jeho ele vedoucch jej k plnmu znien veho ivota."70 Po njakm ase v "zednskm" oddlen byl Eichmann pevelen do "idovskho" - ad SD 112 - kde dostal knihu Theodora Herzla obhajujc ustaven idovskho sttu v Palestin. Ml za kol podit vpis Herzlovch argument pro veobecn dispozice SS a pedevm SD. Od t doby se stal odbornkem tothoto oddlen na sionismus a idovskou emigraci. "idovsk oddlen" se stejn jako "zednsk" zabvalo pedevm budovnm kartotk s daji o prominentnch idech v i i v zahrani. Ve spoluprci s idovskm sekem oddlen Gestapa II B provdlo dohled nad idovskmi asociacemi a shromdnmi, monitorovalo idovsk tisk, podalo kurzy pro ednky z idovskch sek regionlnch a mstnch adoven SD, kte mli za kol poslat msn situan hlen, a pipravovalo pruky o idovsk otzce uren k instrukti pslunk SS.71 Tyto jednoduch traktty charakterizovaly idy jako vykoenn parazity tyjc z plodnho sil nmeckho lidu, bloudc krveznivce, kte vhnj lid do ekonomickho nevolnictv a provd svj pln zneuctn rijskho enstv: je znmo, e id m radji blondnky. V, e ena, kterou zneuct, je pro svj nrod navdy ztracena. Ne protoe je znehodnocena jej krev. Ale zneuctn dvka je zniena duchovn. Zmocn se j idova chamtivost a ztrc jakkoli smysl pro vci vzneen a ist.72 Tato strnka idovskho nebezpe znepokojovala pedevm Heydricha. Proti sexulnm vztahm mezi Nmci a idy existoval zkon. V kvtnu 1937 nahlsila adovna Gestapa v Neustadtu vn poruovn tohoto zkona v idovskch sanatorich, hotelech a penzionech jejich hosty a nmeckm personlem. Heydrich nadil, e kad ppad m bt po soudnm projednn a odpykn trestu pezkoumn a m bt rozhodnuto, zda bude vink zadren v Schutzhaftu. V jeho rozkaze se uvd: "Dle naizuji, aby okamit po uzaven ppadu, v nm byl odsouzen mu nmeck nrodnosti, byla dotyn idovka zadrena v Schutzhaftu a ppad byl ihned nahlen zde (Sicherheitspolizei Berlin)."73 Dal oddlen adu SD Inland se stejnm zpsobem vypodvala s komunisty, socilnmi demokraty, crkv a reakcioni, kte se vyskytovali hlavn ve vysokch armdnch hodnostech mezi velkostatkskou lechtou. Vedly se zznamy o osobnm ivot jednotlivc a sestavovaly do podobnch obch kartotk. Krom toho byly agenty infiltrovny vechny profesn, kulturn, sportovn a mldenick organizace strany i sttu a byly pod neustlm dohledem. SD tak v mnoha oblastech provdlo stejnou prci jako Gestapo, kter mlo vkonnou moc k zatkn a vznn osob v Schutzhaftu, co bylo zejm vsledkem Parkinsonovch zkon psobcch pedevm kvli Himmlerovu posedlmu budovn policejnho impria a jeho odhodln udret vekerou nmeckou inteligenci v pevnm seven. Z SD se stala komplexn

zpravodajsk sluba, jejm kolem bylo informovat "Reichsfhrera SS, veden sttu a strany o politick situaci v i a nladch obyvatel".74 Heydrichovm (a d se usoudit i Himmlerovm) clem zdaleka nebylo pouh hlen vld o stavu veejnho mnn: s SD Inland a Gestapem se potalo jako s dvma pili dohledu a kontroly mylen. V z 1937 nadil Heydrich okresnm SD-Fhrerm, aby mu nahlsili "jak pevauje nrodnsocialistick nzor v jednotlivch oblastech ivota, zda existuje njak opozice, a pokud ano, kdo ji tvo..."75 Zjitn skutenosti byly pak pedvny odpovdajcm institucm Gestapa, kter na jejich zklad jednaly. V nmeckm nrod vak ji tou dobou byla vyvolna takov hysterie, e stejn jako v dobch nejhorenatjch hon na arodjnice za panlsk inkvizice, a mnohdy z podobn zitnch dvod, pichzela udn od obyejnch lid stejn asto jako od pion SD. ad SD III (zahranin) se krom obvykl zpravodajsk innosti vnoval shromaovn informac o prominentnch osobnostech a ideologickch neptelch v sousednch zemch, kter mly bt pouity v nadchzejc dobyvan vlce. Adolf Eichmann popsal po vlce svmu vyetovateli, jak na potku roku 1938, asi ti msce ped Anschlussem Rakouska, peli vichni pracovnci v sted SD od sv bn prce na tsmnnou pracovn dobu a vyplovali lstky do "obrovsk oton kartotky o prmru nkolika metr. Mohl ji obsluhovat jeden lovk sedc na stolice od piana a dky dmyslnmu drovacmu systmu najt kteroukoli kartu".75 Kad obsahovala zznamy o jednom rakouskm obanovi, jeho adresu, lenstv ve stran, daje o tom, zda je politicky aktivn, id, zedn, katolk i protestant a dal podrobnosti, kter se daly shromdit z rznch seznam len, vronch zprv, telefonnch seznam a podobnch materil propaovanch pes hranice agenty SD.76 Na zklad shromdnch a zaazench informac byly vypracovny plny na vnitn podmann anektovanch zem. Stejn jako generln tb do podrobnosti plnoval prbh nadchzejc vlky, kter mla probhnout formou Blietzkriegu, pipravoval Heydrich s intelektuly, je shromdil v SD, politickou, ekonomickou a rasovou reorganizaci nezbytnou k poroben obyvatel dobytch zem. O jejich plnech se hovoilo jako o "eench": "een eskoslovenskho problmu", "een ruskho problmu". Zkladem kadho "een" byla likvidace vldnoucch td, zstupc ideologickch neptel a id a ovldnut a vyuit hospodstv pro i. Podle Edouarda Calika mly bt podle tchto pln zlikvidovny cel etnick nebo spoleensk vrstvy hladem, otrockou prac, enm epidemi, sterilizac a chemickmi prostedky.77 Pi pohledu na metody, kter nakonec nacist pouili, a prostedky, jakch u tehdy pouval Stalin k podmann ruskho rolnictva a pedevm obyvatelstva Ukrajiny - neltostn teror a mysln vyhladovn, je si podle odhad v letech 1930 a 1937 vydaly 14 milion ivot - nen dvod Calikovo tvrzen zpochybovat. ad SD III tak provdl tajn operace v zahrani, jeho agenti se napojovali na aktivisty nmeckch menin v sousednch vchodnch zemch, aby koordinovali jejich podvratn akce a provokace s Hitlerovou diplomatickou aktivitou. SD III cviilo a pouvalo skupiny specializujc se na nosy a poprav ety a dodvalo jim nezbytnou vzbroj, vbuniny a falen dokumenty ze svch vlastnch laborato a dlen. Tak jako Heydrich v potcch SD plnoval a organizoval podplcen dleitch osobnost a pipravoval falen komunistick provokace, s jejich pomoc se Hitler dostal k moci, tak nyn prostednictvm sv znan rozrostl tajn sluby plnoval a provdl vnj "provokace", kter roziovaly Hitlerovu moc v sousednch zemch. Pokud je Hitler povaovn za ego neboli vli Tet e, pak me bt Heydrich se svm SD pirovnn k nervovmu a rozumovmu centru rozvdjcmu do podrobnost Fhrerovy zkladn metody, kter se nikdy nemnily. Takov bylo Himmlerovo imprium v roce 1937. Vyrostlo tak rychle a proniklo tak hluboko do kad oblasti vnitnho fungovn a innosti zahranin zpravodajsk sluby, e u netvoilo integrovanou strukturu. Jednotliv vlkna pronikajc do finannch a prmyslovch kruh, policie a koncentranch tbor, zahranin zpravodajsk sluby a diverze, mylenky ideologickho rytstv a frontovho kamardstv, kzn pslunk SS, sociln podpory pro matky a pe o nmeck historick ddictv, plny na lechtn rasy a morln oistu, to ve se doopravdy setkvalo a v jeho osobn kanceli. Himmlerova nutkav touha dit, naizovat a manipulovat s lidmi vedouc k vytvoen tto excentrick i spe len struktury - kter si vak udrovala svou hrzostranou sy metrii - ho vedla k tomu, aby se neustle mchal do zleitost nespadajcch do jeho pole psobnosti, i kdy bylo nesmrn rozshl. Inicioval a finann podporoval vzkum zabvajc se genetickmi a historickmi pinami homosexuality. Gestapu nadil, aby poskytlo profesorovi provdjcmu tento vzkum jmna a adresy homosexul registrovanch v jeho okol. Podobn podporoval vzkum o rodinch zloinc a kastraci lid dopoutjcch se sexulnch delikt.78 Zapojil se do sporu mezi vedoucm Kancele strany pro zdrav nroda dr. Gerhardem Wagnerem a jednm ze svch oblbenc na poli rasov hygieny dr. Gttem, tkajcho se provdn sterilizanch zkon u ddin zatench jedinc.79

sk organizace pro vcedtn (rodiny) neplnila svj kol a nedailo se j pimt rasov hodnotn rodie s nzkmi pjmy, aby mli velk rodiny. Nejschopnj dti z tchto rodin pak mly bt podle pln vzdlvny ve zvltnch nrodnsocialistickch kolch. Kdy se o tom dozvdl Himmler, doporuil na msto pedsedy organizace jednoho ze svch mu, SS-Obbergruppenfhrera Heissmeyera: "...Byl bych rd, kdyby se Reichsbund der Kinderreichen dostal pod veden Heissmeyera, nebo povauji za dleit, aby se v tto oblasti angaovalo SS, kter se zabv do hloubky otzkami rasy a rodiny."80 V noru roku 1936 pronesl ministr hospodstv a prezident sk banky Hjalmar Schacht po slavnostnm obd e, v n oslavoval tradice a kritizoval inovan mnii nacistick strany. Himmler nevil v jeho oddanost nrodnmu socialismu a zakzal, aby byl jeho projev publikovn v tisku.81 Kdy soud cti osvobodil jistho dstojnka, kter udroval ron znmost s idovkou, uvdje na svou obhajobu, e si neuvdomil, e jde o idovku a e ji povaoval pouze za ernoskou mulatku, upozornil na to Himmler svho spojence Gringa.82 Sm nemohl pmo zashnout, nebo ozbrojen sly nebyly v jeho pravomoci. Pot, co jeden SSSturmbannfhrer njakou dobu vn churavl se srdcem, zakzal mu Himmler na dva roky kouen. Po uplynut tto doby mu ml pedloit potvrzen o zdravotnm stavu podepsan lkaem: "na jeho zklad se rozhodnu, zda zkaz kouen zrum, nebo jej ponechm v platnosti".83 Neustle se dostval do konfliktu s Alfredem Rosenbergem kvli spolenmu zjmu o germnsk historick ddictv a nov germnsk kult. "V dnm ppad nikoho nenabdm, aby SS zahjilo na njakm mst vykopvky v okamiku, kdy tam zane kopat nkdo jin," odpovdl doten na Rosenbergovu vtku tkajc se vykopvek v Ahnenerbe, kter se nachzely blzko jeho vlastnch. Rosenbergovi zejm pipadala Himmlerova odpov humorn, nebo v dalm dopise Himmler napsal: "Ve svm dopise jsem nevtipkoval a mrz mne, e jste doel k tomuto mylnmu nzoru." Podle jeho mnn mezi nimi bylo teba hodn vc vyjasnit a navrhl, aby jejich pobonci dohodli termn schzky.84 Dal oblast, do kter zasahoval, byla zahranin politika. Jeliko cestoval mlo a jeho etba se sousteovala vhradn na Nmecko, byly jeho znalosti o cizch zemch velmi povrchn a asto a smn. Byl napklad pesvden, e pslunci anglick vy stedn vrstvy si udruj dobrou postavu tm, e j k sndani ovesnou kai. V dsledku toho musely thotn eny SSman v domovech Lebensborn zanat den ovesnou ka. Celkov zmr Hitlerovy zahranin politiky vak byl celkem jasn: vyhnout se vlce na dvou frontch, zatmco se nmeck armda vrhne smrem na vchod. Britnie mla bt politicky oddlena od Francie a bylo teba ji zskat pro benevolentn, protibolevicky zamenou neutralitu. V roce 1935 se Himmler stejn jako Hess, Rosenberg, Ribbentrop a dal neoficiln vyslanci do Anglie aktivn zapojil do propagovn anglo-nmeckho ptelstv. Za pomoci obana Spojench stt narozenho ve vcarsku de Sagera, kter pracoval jako jeho prostednk, kontaktoval pronmecky zamen Angliany - a tch tehdy nebylo mlo - a s pomoc Wolffovch strvil nkolik vkend ve sv vile v Gmundu u Tegernsee a hostil tu parlamentnho poslance, tu admirla a jin osoby, kter povaoval za vlivn. V programu byla obvykle zahrnuta i nvtva Dachau. Dva britt dstojnci zastupujc veternsk sdruen Britsk legie se po sv nvtv shodli na tom, e je jist rozumn, jsou-li rasov a politicky podadn ivly izolovny v tborech.85 Himmler se pokouel kultivovat sv spojen s Angli ji dve prostednictvm kesanskho evangelickho Morlnho hnut, kter zaloil Amerian Frank Buchman. To bylo rozeno pedevm v anglick vy stedn vrstv a kalo se mu Oxfordsk skupina, podle okolnosti, e ve svch potcch si zskalo pznivce pedevm mezi absolventy Oxfordsk univerzity. Himmlera nepochybn pimlo k rozhodnut infiltrovat Oxfordskou skupinu jeho pesvden, e vichni Anglian pohybujc se v tchto kruzch byli estnmi tajnmi agenty - je alespo jist, e tomu tak bylo pozdji. Urit vak rovn vidl pleitost zskat vliv na dleitou st britskho veejnho mnn. Pokus o zskn jedn z Buchmanovch nmeckch pvrenky, dcery slezskho lechtice Frau Moni von Cramon, jsou zajmavou ukzkou jeho pracovnho stylu a metod. Nejprve se dozvdla, e m bt zatena, nebo v jejm dom byl nalezen protinacistick letk. Potom za n pijel njak velitel SS ve Slezsku - mon to byl Udo von Woyrsch - a podal ji, aby ho pedstavila rodin jedn dvky, kter se mu zalbila. ekla mu o svm nadchzejcm zaten a on slbil, e se u Himmlera pimluv. Pak byla autem eskortovna do Berlna a uvedena pmo do Himmlerovy kancele. Himmler ji nechal stt na jednom konci mstnosti, zatmco si protal njak spis. Pak z nj vythl fotografii Buchmana, ukzal ji j a zeptal se, zda v, jestli je Buchman id. Odpovdla, e nev, mysl si e ne, ale zept se jej. "Myslte, e vm to ekne?" "Pokud to v, tak pro by neekl?" "Jak je vztah mezi Oxfordskou skupinou a idy?" Nedokzala mu odpovdt, protoe Oxfordsk skupina nemla dn pravidla ani stanovy. Zeptal se j,

kolikrt byla v prbhu toho roku v Anglii. "Myslm, e tikrt." "Mlte se. tyikrt." Pak j ekl pesn zstatek na jejm bankovnm tu a zeptal se, jak si me tyto cesty dovolit. Odpovdla, e prodala svj klavr. Dodala, e v v Boha a je pesvdena, e Bh d lidem to, co od nj daj, pokud mu slou. "J tak vm v Boha," ekl Himmler vn. "Vm v zzraky. Jsem ve stran druhm muem. Bylo ns sedm, kte jsme vili, e zvtz ideologie nrodnho socialismu. Nyn jsme ve vld. Nen to zzrak?"86 To, e se povil na druhho mue ve stran, je zajmav. D se z toho usoudit, e na sebe pohlel jako na pravou Hitlerovu ruku a stavl se nad Fhrerova nmstka Hesse a formlnho nslednka Gringa. Ml se za Hitlerova pirozenho nstupce, za nho jej mnoz v roce 1936 povaovali? Frau von Cramon pro nj pak njakou dobu pracovala v oblasti socilnch podpor pro eny a dti, zatmco si Buchman sm uvdomil, "co by pro svt znamenalo, kdyby se Himmler zmnil"87 a houevnat se ho snail obrtit na vru v postulty svho hnut. Byli si vak s Himmlerem natolik podobn ve sv mesisk jistot, e ani jednomu se nepodailo na toho druhho v nejmenm zapsobit. Himmler mezitm nechal sledovat Frau von Cramon a vechny nmeck odnoe hnut. Propustil ji pot, co se dozvdl, e varovala svho ptele, kter pomhal v Berln idm. Nicmn skutenost, e jak ona, tak Buchman mli pleitost strvit s Himmlerem spoleensky znanou dobu a doufali v jeho obrcen na jejich vru, naznauje, e se dokzal tvit rozumn a dokonce pvtiv. eeno ji citovanmi slovy Stephena Robertse: "mnohem laskavj a pozornj ne kterkoli jin nacistick velitel, choval se s vybranou zdvoilost..."88 Krom svch povinnost a konk, kter na povinnosti povil, se hodn zabval sportem. Ten byl ve stran celkov brn velmi vn. Podle nacistickho svtovho nzoru slouil v dob mru jako nhrada pirozenho boje o peit. Z praktickho hlediska slouil ke zven fyzick zdatnosti nroda, kter byl pak odolnj a ml snze pestt trapy nadchzejc vlky. Krom toho byly tlesn sla a tvary soust rijskho mtu. Politicky pinel spch ve sportu na mezinrodn rovni zven prestie Nmecka v zahrani, kter utrpla zprvami o honech na idy a krutostech v koncentranch tborech, a zvyoval tak domc morlku a odvracel pozornost od jinch, mn uspokojivch oblast ivota. Himmler vechny tyto nzory uplatoval ve svm milovanm SS. Povaoval za samozejm, e jako elita vybran podle rasovch mtek mus SS vyprodukovat ty nejlep sportovce. Aby zvil jeho celkovou tlesnou zdatnost, podmnil povyovn v SS zskvnm sportovnch "odznak" udlovanch Nmeckou sportovn asociac za dosaen stupe zdatnosti. Sv mylenky pedestel ped shromdnm Hitlerjugend v roce 1936: Pro klademe takov draz na odznaky zdatnosti? Zaprv proto, e sport a odznaky zdatnosti nm pomhaj vybrat a zbavit se neschopnch mu. Zadruh proto, e tm zabrnm tomu, aby se z ns vech stali byrokrat, kte pro pracovn zaneprzdnnost nikdy necvi. Kdy se to nyn stv nutnost, pak se do cvien lovk jako star nacista mus pustit. (Potlesk.) Dle se tak vyhnu tomu, abych ml velitelsk sbor, ve kterm budou vichni mt ve tyiceti nebo ptatyiceti letech pandra. (Potlesk.) Dle tak zajistm, e kad bude muset nco trnovat. Poda se mi tak trochu redukovat spotebu alkoholu a nikotinu.89 Prv v tomto projevu tvrdil, e bojoval v prvn svtov vlce. "My, kte jsme se jako frontov vojci nauili pt jako duha a kouit...", uvedl doslova. Vysvtlil pak, e v bitv si nikdo nebyl jist, zda bude za nkolik hodin naivu, byl den co den hladov a neml co jst, a proto si snadno navykl na kouen a pit. Mylenka odznak zdatnosti mla pomoci takovmu nvyku pedchzet. Zd se, e to, co ekl pot, mlo mladkm ukzat, jak je drsn chlapk. Sdlil jim, e jeho zpsob jednn s nkm, kdo se opije, rve a dl ze sebe hlupka, je velmi jednoduch. Dotyn bude pokrn a pak se mu d na vybranou: "Bu proke, e se s alkoholem um vypodat a bude se podle toho chovat, nebo dostane pistoli a skoncuje s tm. M dvacet tyi hodin na rozmylenou..." Tma sportu a odznak zdatnosti se asto vyskytovalo v jeho projevech v polovin tictch let. V listopadu 1937 pipomnl Gruppenfhrerm, e i jejich poven zvis na zskn odznak zdatnosti: "Jestlie od naich mu poadujeme, aby plnili odznaky zdatnosti, pak musme tot poadovat od naich velitel. Na to, prosm, dohldnte."90 Traumata, kter mu psobil profesor Haggenmller na Wilhelmov gymnziu, se musela pi tomto pouovn ostatnch drt do jeho mylenek. Snad proto nepekvapuje, e musel svmu egu dodat slu naznaovnm, e bojoval na front a tam se nauil "pt jak duha a kouit". Stejn jako byl jeho vzhled velmi vzdlen nordickmu idelu, nebylo jeho tlo stvoeno pro sport. Existuj fotografie a filmy, kter ho ukazuj jak b v trenrkch a tlku, ppadn i bez trika. Je na nich vidt jeho tk poprs, tlust bicho, velk zadek, velmi krtk ruce a siln nohy a celkov velmi neatletick vzhled. Na filmech se hodn smje a

povzbuzuje sv sportovce. Mezi ztepilmi mladky psob jako nesrovnateln a dokonce trapn strkovsk postava. Podle Himmlerova prvnho ivotopisce Frischauera nechal v sti parku za budovou na Prinz Albrecht Strasse zbudovat sportovit s beckou drhou, doskoitm, bradly a hrazdami. Tm kad den pak vnoval hodinu trninku na zskn odznaku zdatnosti. Wolff postval pobl, povzbuzoval jej a mil Himmlerovo trninkov sil. "Prokzal znanou energii," ekl Wolff po vlce, "a vytrvval ve cvien se zoufalm silm."91 Pesto mu trvalo cel msce, ne doshl stanovench limit a k testm se nakonec odhodlal teprve koncem roku 1937. Wolff se chopil stopek, alespo se to k, a zajistil, aby Himmler proel. A u je tato historka pravdiv nebo ne - a lze si jen tko pedstavit, jak by mohl Wolff zadit, aby Himmler proel na bradlech - ilustruje poctiv jejich vzjemn vztah. Kapitola 7 Expanze Himmler v roce 1937 prohlsil, e potebuje 10 let mru na to, aby vybudoval SS jako vojensk d. Hitler pracoval podle podobnho asovho plnu. V poznmkch ze schze, kterou Hitler svolal v listopadu 1937, se uvd: "Pokud bude Fhrer t (tzn. pokud peije), je jeho nezvratnm rozhodnutm vyeit nejpozdji do roku 1943-1945 nmeckou otzku (otzku ivotnho prostoru Nmecka)."1 Shoda termn je mon nhodn. Proces znovuvyzbrojen vak takovou dobu bez vt vlky v Evrop k dokonen poteboval, a tak je mon, e Himmler se Hitlerovm ujitnm ohledn asovho rozvrhu nmeck expanze dil. Ani jednomu z nich vak nebylo dopno tolik asu. Krvav een vnitnho napt 30. ervna 1934 toti nebylo konen a pod povrchem viditelnch zmn a rtoriky nrodnho socialismu se zintenzivnil boj mezi starmi finannmi a prmyslovmi uskupenmi a vyadoval si stle radiklnj een. Jdrem prmyslov-finannho sporu byla nmeck zvislost na dovozu potravin a prodnch surovin. Hitler siln prosazoval zbrojen na kor vvozu, co znamenalo, e Nmecko pohlcovalo zahranin suroviny, ani by vydlvalo ciz mnu potebnou k jejich zaplacen. Schacht byl jako ministr hospodstv nucen pouvat stle krkolomnj ekonomick kejkle, aby odvrtil nedostatek rznho zbo. Nejpozdji v roce 1935 varoval, e rychlost zbrojen mus bt snena, a v kvtnu 1936 trval na tom, e zbrojn program mus bt zastaven, jinak bude mt za nsledek inflaci a zhroucen jeho fiskln politiky.2 Hitler ho neposlechl. Nechal si radji radit od vlastnho komisae kanclstv pro ekonomickou politiku Wilhelma Kepplera. Ten obhajoval monost snen dovozu tm, e se syntetick paliva, kauuk a dal materily nezbytn potebn pro zbrojen mohou vyrbt v Nmecku z domcch materil a nen nutn je dovet ze zahrani. Tak by byla tak redukovna poteba deviz. Domc vroba potebnch materil by sice byla mnohem dra, ale na tom by zleelo pouze v ppad, e by se snailo bt schopn konkurence na mezinrodnm trhu. Pokud by se vak Nmecko od svtovho trhu separovalo, lo by o ist vnitn transakci. Zven nklady by byly vyveny udrovnm mnostv spotebnho zbo a veobecn ivotn rovn na stejn vi. Rozdl v nzorech Schachta a Kepplera byl v podstat toton s rozdlem mezi nzory finannprmyslovho skupin spojenho s americkm a britskm kapitlem a jemu odporujcch uskupen vedench IG Farben. Ta chtla odpojit Nmecko od svtovho trhu, ktermu dominovaly Spojen stty, a vytvoit finann nezvisl evropsk blok. Je zejm, e pokud Keppler nebyl chyte maskovanm agentem IG Farben od samho zatku - jak tvrd Gossweiler - v t dob ji nepochybn zjmy IG Farben reprezentoval. Navc byl pedsedou sprvn rady jednoho z koncern, kter takovm programem mohly jen zskat. Koncern se jmenoval Braunkohle--Benzin AG a zaloilo jej Schachtovo ministerstvo spolu s IG Farben a rznmi uhelnmi spolenostmi. Ml se zabvat vrobou benzinu a maznch olej hydratac uhl. Dalmi leny sprvn rady byli pronacisticky zamen dr. Krauch z IG Farben, dr. Koppenberg ze spolenosti Junkers-Werken, generl von Vollard-Bockelberg a Fritz Kranefuss, Kepplerv blzk spolupracovnk a Himmlerv pobonk. Dvojice Keppler a Kranefuss byla pmo spojena s Himmlerovm finann-prmyslovm Freundeskreisem. Keppler jako pvodn zakladatel a sekret a Kranefuss jako jeho chrnnec, kter se v nm kolem roku 1936 zanal dostvat do vedoucho postaven. Keppler pravdpodobn nereprezentoval jenom zjmy IG Farben - a sv vlastn - ale prosazoval tak ekonomick konsenzus, jeho doshli lenov Freundeskreisu a jeho dal zancen stoupenci, jako byl napklad Kurt von Schrder, pvodn prostednk a vyjednava mezi mocenskmi uskupenmi, byli pesvden nacist. Nacistick svtov nzor se celkem pirozen sluoval s volnm sti prmyslnk vedench IG Farben po

vytvoen uzavenho evropskho ekonomickho bloku a toto spojen nemohlo probhnout nikde jinde ne ve Freundeskreisu orientovanm na SS. Himmler nebyl v dnm ppad Schachtovm ptelem. Pozdji se pi recepci zmnil, e Schacht krom toho, e byl dokonalm lhem, nikdy Hitlera nezdravil "Mein Fhrer!", ale vdy jen "Herr Kanzler!"3 Zd se pravdpodobn, e Himmlerovi stoupenci dospli ke shod se stanoviskem IG Farben a elektrochemickho prmyslu a spolen psobili jako ntlakov skupina proti Schachtovm snahm pouvat konvennj ekonomickou politiku v rmci pravidel svtovho trhu. innost jejich spolenho psoben je ilustrovna skutenost, e Dresdner Bank, dve spojen s americkm kapitlem, plnou vahou prosazovala ekonomickou sobstanost. Jej editel Karl Rasche, kter spolu se stranou podkopval Schachtovu politiku, byl lenem Freundeskreis.4 Dovoz potravin byl v tomto ohledu stejn klovm problmem jako import prodnch surovin pro poteby zbrojen. Spojeneck "hladov blokda" v prbhu prvn svtov vlky zanechala v myslch Nmc hlubokou jizvu. Pitalo se j, e natolik snila morlku nroda, a se stala hlavn pinou revoluce v roce 1918. Jednm ze zkladnch Hitlerovch argument pro dobyt ivotnho prostoru na vchod bylo zskn zemdlsk zkladny, kter by zajistila potravinovou sobstanost e, je by tak mohla vzdorovat jakkoli budouc nmon blokd. V roce 1935 zpsobily nepirozen zsahy do ekonomiky v zjmu zbrojen spolu se slabou rodou krizi na potravinovm trhu, kter se velmi citeln dotkla ivho nervu. Potebn dodvky potravin pro obyvatelstvo musely bt zajitny za kadou cenu. Selhn v tto oblasti mohlo znamenat jedin: bolevismus. Po podzimn potravinov nouzi nsledoval celkov krizov nedostatek zahranin mny na potku lta roku 1936. Hlavnm problmem se stal spor svtov trh versus ekonomick sobstanost, veden mezi Schachtem a Kepplerem. Hitler rozhodl ve prospch Kepplera. Msto toho, aby zpomalil zbrojen a vnoval pozornost zvyovn rentability vroby a trnm silm, jmenoval Fhrer Gringa neomezenm fem tyletho plnu urychlen zbrojen a transformace ekonomiky na vlenou. Aby hospodstv zskalo alespo mal prostor k dchn, ml vytvoit masivn vrobn program syntetickch materil a stanovit jet psnj kontrolu nad dovozem. Gring, kter kdysi zastupoval osu zstupc tkho prmyslu ThyssenSchacht, se dostal pod vliv IG Farben, lehkho prmyslu a Deutsche Bank hlavn kvli tomu, e zodpovdal za obchodn i vojensk letectvo. Rychlost, s jakou vybudoval Luftwaffe a z toho vyplvajc rostouc spoteba prodnch surovin, ho pivedla do konfliktu nejdve se Schachtem kvli spoteb valut a pak i s armdnm velenm ohledn pidlovn zdroj v rmci armdy. Postupn se stal pevnm zastncem ekonomick sobstanosti, a to vedlo k jeho jmenovn. Z memoranda, ve kterm Hitler obhajuje tylet pln, vyplv, e mlo jt pouze o prozatmn een slouc k ueten ciz mny na nkup potravin, dokud nenastane as k toku na vchod, kterm si mlo Nmecko zskat ivotn prostor. "Konen een" spovalo jako vdy pedtm "v expanzi k zskn ivotnho prostoru", je mla zajistit dostaten "prodn zdroje a potravinovou zkladnu".5 Pro Hitlera je charakteristick, e se krizi snail pekonat silou vle, namsto aby ustupoval ze stanovench nezmnitelnch politickch cl, kter byly jej prvoadou pinou. V tomto ppad to bylo zbrojen pro dobyt ivotnho prostoru. Argumenty ve zmnnm memorandu vyjaduj ideologick nzory obsaen v Mein Kampf, v Hitlerov druh knize i v jeho projevech. Z toho se d soudit, e rozhodnut zvit tempo zbrojen, uvst ekonomiku do stavu zen bojov pohotovosti a podniknout prvn kroky k odpojen Nmecka od svtovho trhu vyzaovala pmo z Hitlerova ega, jeho vle a svtovho nzoru - vcemn bez ciz asti. Ovlivovat jej snad mohla pouze Gringova ctidost.6 Zrove vak prvky tyletho plnu mohly bt diktovny odbornky IG Farben: program vroby syntetickch materil, celkov ekonomick cl a vykoisovn vchodn Evropy, pro poteby e v rmci nezvislho ekonomickho bloku odtrenho od svtovho trhu ovldanho Spojenmi stty. Vznik plnu lze proto vykldat obojm zpsobem: bu byli finannci a prmyslnci pivedeni k poslunosti vidinou bohatch piknik ve vchodn Evrop a arizac idovskch podnik a tanili jak Fhrer pskal, nebo tehdy pevaujc skupina finannk a prmyslnk, jim se podailo doshnout svho cle (kterm bylo potlaen odbor a podzen pracujcch stran), posunovala Hitlera dle vped, stejn jako ho dostrkala k moci. Oba nzory jsou zejm pohledem na dv rzn strany te mince. Nmecko zahjilo pochod, aby se pomstilo za Versailles a zskalo slben msto na slunci. Nen pochyb o tom, e poraena byla prmyslov skupina Schacht-Thyssen spojen s americkm a britskm kapitlem a s jeho pvrenci v armdnm velen, mezi velkostatki a vysokmi sttnmi ednky, nazvan ve stranickm argonu souhrnn jako Reaktion. dn z tchto skupin nebyla proti cli Fhrerovy politiky proti nmeck hegemonii v Evrop od Atlantiku po Ural - ale kad z nich mla dvod bt znepokojena radiklnmi prostedky k jeho dosaen a ztrtou vlastn moci ve prospch radiklnch proud ve stran. Konsenzus IG Farben, skho ministerstva zemdlstv a SS ohrooval tradin vlastnky pdy. Vy vldn ednci pochzejc z tohoto prosted, kte ovldali sttn sprvu a ministerstvo zahrani za

Hitlera stejn jako za Hohenzollern a v dobch Vmarsk republiky, byli siln zneklidnni finann a diplomatickou nezodpovdnost postupu Hitlerovy vldy. Jej politika jako by mla za el pmo provokovat armdn velen, pedstavujc pro reakci pirozenou mocenskou podporu a nadji, kter bylo zdeno nepipravenost vojenskch sil utkat se v brzk evropsk vlce. Navc armdn dstojnky a vy vrstvy ednk znepokojoval zpsob, jakm se SS rozrostlo a zaplnilo mezeru vzniklou potlaenm SA, vytvelo zrodky sttu ve stt obchzejc oficiln postupy a jednalo pmo na pn Fhrera. Vojenskm velitelm pipadalo hluboce podezel Himmlerovo neoprvnn zasahovn do jejich pravomoc, kter do t doby armda mla jako jedin nositel zbran v nrod, a stejnou mrou je znepokojovala skutenost, e Gring se chopil veden ekonomiky. Von Blomberg a velitel armdnho ekonomickho odboru generl Georg Thomas bojovali dve spolu se Schachtem proti Gringovu zasahovn do ekonomiky. Schachtv pd znamenal, e i oni ztratili kontrolu nad prmyslovmi odvtvmi zabvajcmi se zbrojenm a nad ekonomickou mobilizac. V lt 1937 to symbolizovalo zaloen sttnho hutnho a zbrojaskho komplexu Reichswerke Hermann Gring, kter se ml stt gigantickm pomnkem nrodn sobstanosti. To ve zpsobilo zformovn "voln" opozice. Nelo o opozici proti zbrojen, boji s bolevismem nebo proti taen na vchod a nslednmu podmann celho svta. Byla to spe opozice, kter se nelbilo zasahovn strany a tzv. "Fhrer-principu" do kad sfry spolenosti. Zrove se obvala nsledk lehkovnho politickho kurzu, kterm se nrod vydal. Tu a tam se vak objevili i jedinci, kter upmn znechucovaly amorln a brutln "hodnoty", je byly nrodu vtpovny. Tato vnitn opozice se pirozen obrtila na potenciln opozici zahranin, zejmna na americk a britsk finann a diplomatick kruhy, aby je uvdomila o existujcm nebezpe a zskala jejich podporu. Jednm z prvnch emisar se stal Karl Goerdeler, bval starosta Lipska a Hitlerv komisa pro kontrolu cenov politiky. Pijel do Londna na potku lta v roce 1937 a podailo se mu udlat dobr dojem na ednka britskho ministerstva zahrani, kter byl nejvce spojovn s protinmeckm ctnm, Sira Roberta Vansittarta. Pesvdil jej, e s Hitlerem je teba jednat tvrd, aby se oslabila jeho moc nad nrodem a aby tak liberlnj opozin skupiny zskaly monost jej svrhnout. Vansittartovi se nepodailo pesvdit ministra zahrani Anthonyho Edena, kter na vldn rovni umlel jakoukoli debatu na toto tma. Po Londn pokraoval Goerdeler ve sv misi cestou do Spojench stt. Tam ve sv zprv napsal o Nmecku, e se ocitlo "ve stavu nezkonnosti, morlnho rozkladu, ekonomickho fantazrovn a finann lehkovnosti" a varoval, e vnj svt se mus pipravit na "jakkoli zvrstva a hrzy. Nebo nrodnmu socialismu se podailo mistrovsky oklamat pinejmenm 80 % nmeckho nroda a velkou st vnjho svta."7 Himmlerovm kolem bylo samozejm proniknout do opozice a sledovat jej vzjemn propleten kruhy. Nen mon zjistit, kdo byli jeho agenti. Z opozice peil mlokdo a ti, kte se doili konce vlky, mli dobr dvody, aby vytvoili falen stopy. Nejpravdpodobnjm podezelm, kter se pohyboval na okraji skupiny velitel v Canarisov tbu Abwehru, je f kriminln policie na ministerstvu vnitra, SS-Gruppenfhrer Arthur Nebe. Byl ryz oportunista, kter nectil dn morln pochybnosti co se reimu a jeho metod tkalo. Dokzal to pozdji svou innost ve velen vyhlazovacch jednotek na vchod. V prbhu boje o pevzet moci v Gestapu byl jednm z Himmlerovch hlavnch komplic, dn okolnost jeho skromnho pvodu nenapovd, pro by se ml pidat k reakcionm, kte pochzeli ze spoleensky vyho prosted. Navc byl v t dob jeho patron Himmler a nacistick poselstv samo na vzestupu. Nebe byl pedstaven vdci opozin skupiny psobc v Abwehru, generlmajorovi Hansu Osterovi. Seznmil je dal Himmlerv spojenec z doby boje o Gestapo, prvn dstojnk Hans-Bernd Gisevius, kter byl po Himmlerov pevzet kontroly nad vemi policejnmi slokami spolu s Nebem peloen do odboru kriminln policie ministerstva vnitra. Jako jeden z mla peil vlku a mnoho legend o odporu m svj pvod v jeho povlench spisech, podle nich patili on a jeho kolega Nebe k sti Osterovch informtor o aktivitch policie a Gestapa. Pravdpodobnj vak je, e Nebe pracoval pinejmenm jako dvojit agent pro Himmlera a krmil Ostera vybranmi informacemi, aby pronikl do st odporu. Dokonce, jak u bylo uvedeno, je pravdpodobn, e sm Canaris byl jednm z Himmlerovch peh v tboe reakcion. O Canarisov oddanosti Hitlerovi v tomto obdob nen pochyb, stejn jako o jeho krajnch nacionalistickch a antikomunistickch nzorech a innosti. Navc mezi nm, jako nmonm dstojnkem a synem prmyslnka, a gentlemany v uniformch noscmi monokly nebyla tsn tdn nebo rodinn pouta. Na druh stran existoval siln vzjemn vztah mezi nm a Heydrichem a zastnil se pinejmenm jedn schzky Freundeskreisu jako Himmlerv osobn host. Uvdomoval si, e armdn velitel se sice klanli ped Hitlerem za to, co vykonal pro nmeckou hrdost a jejich vlastn cle, nebo jej alespo tolerovali, souasn vak

opovrhovali revolunmi zmry strany a obvali se jich. Znal Ostera jako obzvl kousavho kritika strany, kter v Abwehru shromdil kruh stejn smlejcch mu. Podle Canarisova poslednho ivotopisce Heinze Hhneho byl vak "natolik liberln (a nedbal), aby nechal Ostera dlat dl, co se mu lbilo".8 Je mon, jak tvrdila Lina Heydrichov, e Canaris byl prost rozenm intriknem, kter hrl na ob strany pro hru samu. Pokud vak chtl mt o smlen generl informace z prvn ruky, nemohl si vybrat lep zpsob, jak je zskat ne ten, e Ostera podncoval a navenek podporoval. Nsledn stup generl ped Hitlerem a mnohonsobn nespchy opozice jsou pochopitelnj, pijmeme-li domnnku, e Canaris pracoval ruku v ruce s Himmlerem a Heydrichem proti vnitnm i vnjm neptelm reimu, ne kdybychom se domnvali, e byl pouze liberln a nedsledn ve svm postoji proti disidentm v Abwehru. Velmi zeteln to ilustruje znm stetnut von Blomberga (ministra obrany) a von Fritsche (vrchnho velitele ozbrojench sil) s Hitlerem, ve kterm se Fhrerovi podailo pevzt nejvy velen ozbrojench sil. Podle tradin verze zan pbh schzkou, kterou Hitler svolal na 5. listopad 1937, aby vysvtlil svou strategii velitelm ozbrojench sil. Tato schzka bv vtinou nazvna podle jeho pobonka plukovnka Hossbacha, kter z n poizoval zpis. astnili se j von Blomberg, von Fritsch, Gring jako vrchn velitel leteckch sil, admirl Raeder jako vrchn velitel nmonch sil a ministr zahrani von Neurath. Hitler jim kzal pes tyi hodiny. Zahjil obvyklmi premisami o poteb Nmecka zskat ivotn prostor a pokraoval nstinem svho plnu, jak toho doshnout ve dvou fzch: nejprve v "dohledn" budoucnosti pilennm Rakouska a eskoslovenska k Nmeck i a taenm do vchodn Evropy, potom mly pijt na adu zmosk kolonie a Nmecko se mlo stt "svtovou velmoc". Zejm se vzdal nadje, e se mu pro tento pln poda zskat Anglii, co nen pekvapiv, nebo v pedchozm roce hodil pes palubu proamerick a probritsk finann uskupen. Sdlil ptomnm, e budou muset potat se "dvma nenvistnmi nepteli, Angli a Franci", kterm nmeck kolos ve stedu Evropy nebude po chuti.9 Pipomnl jim nicmn obrovsk rizika, kter na sebe musel vzt Fridrich Velik a Bismarck, aby doshli rozen Nmecka, a prohlsil, e chce vyeit otzku ivotnho prostoru nejpozdji do let 1943-5. V t dob ji bude Nmecko tm kompletn vyzbrojeno modernmi zbranmi. Potom se u bude situace moci obrtit pouze v jeho neprospch, nebo neptel je budou ve zbrojen dohnt. een je vak mono oekvat jet ped stanovenm termnem, pokud pro to nastanou phodn zahraninpolitick podmnky. Mon ji dokonce v ptm roce 1938. Obraz svta, kter ped veliteli nastnil, kde zpadn koloniln velmoci Anglie a Francie Nmecko rliv ste a jsou odhodlny zadret jeho rst tm, e mu zamez pstup ke svtovmu trhu a, pokud to bude nutn, zavedou dal hladovou blokdu, odpovdal nzoru nmeckho nmonictva, kter byl Raederovi vtpovn od chvle, kdy se poprv vydal na moe. Kdy mu Hitler slbil zven kvt oceli pro nmonictvo ze 40 000 na 70 000 tun a ujistil ho, e nebude muset s Velkou Britni vlit dve ne v roce 1943, zdl se Raeder spokojen. Von Blomberg a von Neurath vak nevili, e Velk Britnie a Francie budou neinn pihlet pedbn expanzi e do Rakouska a eskoslovenska. Podle veobecn pijman verze tto historky pochopil Hitler a z jejich poznmek na schzce, s jakou nedvrou pohlej na jeho nebezpen lehkovnou zahranin politiku. Jestlie je to pravda, pak byl patn informovn o nzorech reakce. Ve svtle zpsobu, jakm Hitler jednal s lidmi, kte nebyli ochotni zcela potlait osobn kritick nzory a sklonit se ped jeho gniem, se "Hossbachova schzka" jev jako soust promylenho akce, j Fhrer izoloval jednotlivce, kterch se chtl zbavit. Vyprovokoval je, aby se oteven projevili, a pak se jich mohl jednodue zbavit. Akce byla patrn naasovna s ohledem na zamlen pilenn Rakouska k i. Von Blomberg se projevil jako nespolehliv ji o rok dve, kdy nmeck armda vpochodovala do demilitarizovan zny v Porn navzdory Versaillesk smlouv. Pln strachu z hrozcho toku Francouz, ktermu by nmeck armda nebyla schopna elit, nkolikrt nalhal, aby jednotky byly staeny. Hitler mon pro pochod na Rakousko poteboval zcela spolehliv armdn velen. Pravdpodobnji to vak bylo naopak. Pzniv konstelace politickch vztah se zahranim, zejmna stle tsnj vztahy s Mussolinim, mu umonila plnovat zabrn Rakouska a vytvoila phodnou chvli, aby se vypodal s potenciln nebezpenm stediskem odporu vi svmu reimu ve vrchnm velen armdy stejn jako se dve vypodal se Stennesem, Strasserem, von Schleicherem a Rhmem - a nastolil v tto bat reakcion Fhrer-princip. Spolu s nm byli opt hlavnmi konspirtory Gring a Himmler. Gring si inil ambice na von Blombergovu funkci a chtl se stt ministrem vlky. Himmler jako pi vech dvjch eench pouil SD a SS a slouil Fhrerovi jako generln tb a souasn jako bezvhradn oddan strce. Heydrich ml opt na starosti podrobn naplnovn jak deru vnjho proti Rakousku, tak

vnitnho proti armdnmu velen. Zd se, e mu pi tom pomohla neobyejn astn nhoda. Von Blomberg i von Fritsch se mu zejm vydali do rukou bez odporu. Stejn tak je mon pohlet na jejich pd jako na dsledek Heydrichova bystrho odhadu jejich slabost. Von Blomberga - pohlednho vdovce a znmho suknike - zniil satek s dvkou, o n bylo pozdji zjitno (alespo se to tvrdilo), e bvala prostitutkou. Jmenovala se Erna Gruhnov, pracovala jako stenotypistka a jej matka kdysi dila pochybn "masn salon". Okolnosti jejho seznmen s von Blombergem jsou takov, e je docela dobe mon, e na nj byla nasazena. Pi rekonvalescenci ministra vlky v jednom duryskm hotelu se jej editel, ktermu pilo, e von Blomberg vypad u jdla osamle, zeptal, zda by se nechtl seznmit s jednou z mladch dam ubytovanch tamt. Tak se setkal s Frulein Gruhnovou, kter se zhy stala jeho milenkou. Zskala si jej natolik, e se zeptal Gringa, co by si Fhrer myslel, kdyby si ji ml vzt - on lechtic a prvn vojk e, ona obyejn dve z lidu. Gring mu zanedlouho mohl tlumoit, e Fhrera by nic nepotil vce, nebo by to byla veejn demonstrace beztdnosti spolenosti. Takov je Wolffova verze.10 Jako vtina jeho vpovd je mon pravdiv, ale spe odpovd pravd, otome-li ji o 180 stup. Jednou z von Blombergovch pezdvek byla "Quex z Hitlerjugend" podle nadeneckho hrdiny jednoho propagandistickho filmu a je daleko pravdpodobnj, e mylenku o tom, e Fhrer bude se satkem spokojen, mu vsugeroval Gring. Von Blombergova manelka ekla Edouardu Calikovi, e Gring v prosinci roku 1937 navrhl, aby vztah se svou mladou sekretkou legalizoval.11 Mon tak dodal, e vzhledem k svmu dobrmu rijskmu pvodu bude pedstavovat skvl pklad pro lid. Gring v tchto intencch neuvaoval, jeho spojenci Himmler a Heydrich vak nepochybn ano. A u to bylo jakkoli, Hitler i Gring patrn povaovali satek za tak dobr een, e pijali pozvn jako svdkov na svatb, kter se konala 12. ledna 1938. Podle jin Wolffovy povlen vpovdi navrhl von Blombergv pobonk pro vci vojenskho nmonictva von Friedberg, aby se nkdo na policii diskrtn informoval o budouc nevst. Nen jasn pro, ale Gisevius vyprvl pbh o mladm milenci Frulein Gruhn, kter upozornil na jej minulost, a Gring jej nechal peloit do Jin Ameriky.12 Podle Wolffa byl von Friedberg peloen do Kielu dve, ne mohla policie na jeho dotazy odpovdt. Tyto historky by nestly za zmnku, kdyby pozdji von Friedberg nebyl ve velmi tsnm vztahu s Himmlerem. K svatb kadopdn dolo. Ministr obrany odjel na lbnky a tehdy nkdo nhodou pedal dstojnkovi kriminln policie Hellmuthu Mllerovi sloku s pornografickmi fotografiemi, kter ml okoprovat pro poteby zznam. Byla na nich dvka, jej jmno stlo na zadn stran: "Gruhn, Erna Margarethe". Mller si byl jist, e to jmno nedvno slyel...13 Nen nutn podrobn pevyprvt zbytek absurdn historky vymylen po vlce, kter mla vysvtlit, jak Mller zjistil, e Erna Gruhnov m na policii zznam, e se nabzela na veejnm mst a kradla pi pohlavnm styku, a spchal tuto vbunou zprvu pedat svmu fovi, Arthurovi Nebemu. Ten dajn zbledl a prohlsil: "Pane boe, Mllere, Fhrer polbil t ensk ruku!"14 a namsto za svm fem Heydrichem spchal za berlnskm policejnm prezidentem hrabtem Helldorfem, jeho napadlo zeptat se von Blombergova kolegy generla Wilhelma Keitela, zda je Erna Gruhnov na fotografich a von Blombergova nov pan jedna a tat osoba. Keitel, kter ji nevidl, navrhl Helldorfovi, aby se zeptal Gringa. Nen nutn se tmto pbhem detailn zabvat, nebo je to dtinsk vmysl. Zmnn fotografie pravdpodobn existovaly. Podle Mllerovy povlen vpovdi mla na sob dvka perly - nic vc. To je velmi sugestivn, pro Heydrichovy odbornky v SD by bylo snadn vytvoit fotomont s obliejem a krkem Blombergovy nov manelky nasazenm na perlov nhrdelnk a tlo nkoho jinho. A u je pravda jakkoli, kdyby se Nebe vyhnul Heydrichovi a el s fotografiemi za Helldorfem a pak za Gringem, stlo by ho to prci a tm jist i ivot. Mohl to udlat jedin v ppad, e jednal na zklad Heydrichovch pkaz. Clem bylo rozit v armdnm velen pomluvy, kter by podkopaly von Blombergovu pozici jet ped konenm vyvrcholenm afry. Keitel poslouil jako kanl k dstojnickmu sboru a Gring byl dohodnutm spojenm na Hitlera. Kdy pinesl "okovan" Gring sloku Erny Gruhnov na sk kanclstv, aby ji ukzal Hitlerovi po nvratu z Obersalzbergu, vzal s sebou jet jin materil, pipraven tak kriminln polici ve spoluprci s mravnostnm oddlenm. Podle nj si von Fritsch dopl v listopadu 1933 pohlavn styk s homosexulnm prostitutem v temnm zkout u berlnskho ndra Wannsee. Obvinn spovalo na psemnm svdectv profesionlnho vydrae Otto Schmidta, kter byl sm o dv lta pozdji zaten pi Himmlerov akci proti homosexulm. Obvinn bylo podvodn a spovalo v podobnosti jmen. Mu, kterho Schmidt vidl u ndra Wannsee, byl dstojnk v zloze, nosil monokl a jmenoval se von Frisch, ale pro Gestapo nebylo tk pesvdit Schmidta, aby do ppadu zapletl generla von Fritsche. Hitlerovi se tak dostala do rukou zbra, se kterou mohl dat demisi jak ministra obrany, tak

velitele ozbrojench sil. Uinil to o dva dny pozdji, 26. ledna 1938. Von Blomberg souhlasil, e z funkce odejde, ale von Fritsch protestoval, e je nevinen, a Hitler poslal jeho materil na ministerstvo spravedlnosti dr. Grtnerovi. Pro Heydrichovu metodu je typick, e eptan kampan pedchzely konenmu rozuzlen jeho intrik. V tomto konkrtnm ppad z konce ledna 1938 si mohl dlat co chtl s obma dstojnky, kte byli zapleteni do skandl, je by v ppad zveejnn popinily svatou dstojnickou est. Na druhou stranu ml dokumenty o von Fritschovi v rukou ministr spravedlnosti, kter vedl s Himmlerem dlouh a marn boj. Dalo se proto oekvat, e se je pokus pout proti Gestapu, jeliko nebylo tk dojt k zvru, e oba generlov padli do pasti pipraven Himmlerem a Heydrichem, mon z toho dvodu, e Goerdeler a jin varovali ji msce armdn velen ped nebezpem pevratu ze strany SS.15 Skupina, ve kter byli Schacht, Goerdeler a Gisevius, mla v rukou informace od policejnch dstojnk Arthura Nebeho a hrabte Helldorfa a od Gntnerova osobnho poradce dr. Johhanese von Dohnanyiho, kter pipravoval spis o vradch a krutostech, jich se pslunci SS dopoutli v koncentranch tborech. Pozdji se k nim pidal i Oster z Abwehru a spolu s nimi se pokouel pohnout armdn velen k preventivnmu zsahu proti sted Gestapa v Berln. Kdy zjistili, e von Fritsch, nelnk tbu Beck a dal vysoc dstojnci bu nejsou ochotni, nebo nedok pemlet v intencch "vzpoury a revoluce"16, obrtili se na oblastn vojensk velitele. Ti, jak se dalo ekat, byli podobn neochotn nco podniknout, ani by k tomu mli nazen z Berlna. Admirl Raeder je tak odmtl. Hitler si jej koupil zvenm pdlem oceli, jen mu dovolil snt o gigantick - v relnch podmnkch neskuten - flotile, se kterou by se bylo mon vymanit ze seven britskho krlovskho lostva a zahjit ru nmeckou pevahu na svtovch ocenech. Tehdy, stejn jako dnes, muselo bt nemon rozliit pravdu od pomluv a myslnch dezinformac vymylench Heydrichem. Podvme-li se vak ble na dv klov postavy, jakmi byli na jedn stran Arthur Nebe jako nejdleitj pebhlk z neptelskho tbora, a na stran druh Canaris, velitel armdn zpravodajsk sluby, objev se podezen, e oba hrli dvoj hru na stran konspirtor proti armdnmu velen a opozice veobecn. Canaris a Beck ji stli njakou dobu proti sob. Canaris jako pesvden nacista a stoupenec Fhrerprincipu podporoval novou strukturu velen Wehrmachtu zavedenou von Blombergem a von Richenauem jako realizaci tohoto principu v armd. Jejm jdrem byl Wehrmachtamt, kter ml za kol koordinovat a v konenm dsledku ovldat ti pevn autonomn sloky ozbrojench sil. Slouili v nm mlad dstojnci naden kultem Hitlera a zcela oddan stoupenci novch forem organizace a velen podle zsad nrodnho socialismu. Tento ad si ji osvojil tolik func, e zskal nzev Oberkommando der Wehrmacht - OKW - neboli nejvy velen ozbrojench sil.17 B eck ve funkci nelnka generlnho tbu, tradin nejvyho vojenskho velen v zemi, stl pirozen proti novmu adu, kter zasahoval do jeho domny a ohrooval jeho vliv a ambice na to, aby se stal Fhrerovm hlavnm vojenskm poradcem a vlenm operanm velitelem ozbrojench sil jako celku. Beck se s Canarisem stetl tak v oblasti zpravodajsk. Spolhal mn na hlen Abwehru ne na informace vojenskch ata v zahrani a hledal nov informan zdroje mimo s Abwehru. K napt mezi nimi jet pispvala skutenost, e povahou a pesvdenm byli zcela protikladn. Beck byl ultrakonzervativn, a proto pirozen pesimistick kritik Hitlerovy riskantn ekonomick a zahranin politiky, kdeto Canaris byl v t dob pinejmenm nadenm Hitlerovm stoupencem, kter se o spojenm Wehrmachtu, nov fungujcm na Fhrer-principu, vyjadoval jako o "nejmocnjm vyjdenm nrodnsocialistick vle vldnout".18 Canaris navc piel z ad poveneckch dstojnk nmonictva, kter bylo od samho potku batou nrodnho socialismu a jeho velkolep ambice se jevily uskuteniteln pod vedenm Fhrera. Velmi zvltn okolnost Canarisovy role v prbhu krize Blomberg-Fritsch je fakt, e pedem zjevn o niem nevdl. III. oddlen Abwehru mlo za kol kontrapion v ozbrojench silch, zbrojnch a muninch zvodech a vldnch adech. Velitel tohoto oddlen, major Rudolf Balmer, ml po cel i podobnou s, jakou pouvalo SD, a tsn spolupracoval s Heydrichem a Gestapem. Pesto v dob, kdy se Gring snail vyrvat kontrolu nad zbrojn vrobou z rukou spojence armdy Schachta a sousteoval vechnu ekonomickou moc sm proti zjmu ekonomickho oddlen armdy pod vedenm generla Thomase - tedy v dob, kdy nad armdou a konzervativci triumfovala finann mocensk uskupen spojen se stranou - v dob, kdy von Fritsch a Beck bojovali proti Fhrer-principu a zpsobu, jakm byl uplatovn ve vojensk strategii, kdy Goerdeler varoval armdu ped hrozcm puem ze strany SS, milenec von Blombergerovy eny byl odesln do Jin Ameriky a pobonk Friedberg byl peloen do Kielu, Canarise, toho mistra pin, udlosti dajn zcela pekvapily. Kdy si von Blomberg bral Frulein Gruhn za enu, byl Cannaris ve panlsku a, akoli se do Berlna vrtil 22. ledna, nedozvdl se o ppadu dn fakta a do 27., tedy den po proputn ministra obrany.

Informoval jej Gisevius, jeho zdrojem byl Arthur Nebe.19 Druh den, kdy vude kolovaly zmaten zvsti, informoval Hitler generla Keitela, velitele OKW - bvalho Wehrmachtamtu vytvoenho vslovn jako nstroj pro uplatovn Fhrer-principu - e on sm (Hitler) pevezme von Blombergovy povinnosti nejvyho velitele a podal Keitela, aby zstal nelnkem jeho tbu. Hitler dle uvedl, e von Fritsch bude muset ze sv funkce odejt tak kvli pestupkm proti mravnosti, piem prkazn dokumenty jsou u ministra spravedlnosti. Keitel, kter ani nepomyslel na to, e by "opustil svho Fhrera v tto hodin, kdy jej potebuje", o tom informoval velitele oddlen na OKW a potom novinu sdlil Canarisovi, k nmu - na rozdl od Becka - choval velmi blzk a dvrn vztah. Ji pouh vet fakt naznauje, e Canaris se spolil se spiklenci, aby spolen odsunuli stranou tradin velen armdy reprezentovan von Fritschem a Beckem - jeho nechali v limbu - a aby dosadili OKW do role, pro kterou bylo pvodn ureno a se kterou sm souhlasil: mlo slouit jako kanl k pedvn Fhrerovch rozkaz. Druhou monost je, e jak on, tak velitel jeho III. oddlen Balmer - oproti Osterovi vc v nrodn socialismus - byli zcela neschopn a afru prost zaspali. Role Arthura Nebeho je problematitj. Jako f kriminln policie, jeho podzen podle uznvan verze mli na starost ppravu materil jak o Ern Gruhnov, tak o von Fritschovi, vdl o krizi hrozc armdnmu velen njakou dobu pedtm, ne se Canaris vrtil ze panlska a Hitler z Obersalzbergu. Pesto pedal informaci o von Fritschovi opt pes Gisevia - tentokrt Osterovi - 28. ledna pot, co Hitler sdlil Keitelovi, e von Fritsch bude muset odejt. Krtce eeno, podle obecn pijman verze pracoval Nebe jako informtor opozice, ob jeho varovn vak pila cel dny pot, co u o hrozcm nebezpe sm vdl, co byly dery zasazeny a kdy mohla jeho informace bt uiten nebo dokonce erstv. Jedin rozumn vysvtlen je, e si tak zajioval pstup do Osterova opozinho kruhu jako Heydrichv zvd. Pozdji pomhal Canarisovi pi ptrn po pravm von Frischovi, kter se dopustil onoho neslunho inu v temnm zkout u ndra Wannsee. Canaris tak dokazoval svou a Nebeho energickou a nadenou podporu armd proti machinacm Gestapa. Bohuel vak bylo pli pozd. Hitler se ji chopil moci nad Wehrmachtem, Keitel a OKW mu byli vrni. Von Fritsch odeel s hanbou na nucenou dovolenou, aby oekval rozhodnut skho soudu cti, kter se nakonec seel v ele s Gringem jako pedsedou jet pedtm, ne mohl Canaris dokzat von Fritschovu nevinu. Falen svdek Schmidt byl obtnm bernkem pro ppad, kdy by byl donucen piznat, e lhal. Hitler se zmocnil Rakouska. Po tomto triumfu spojenm s spnm postupem proti "versailleskm mocnostem" se stal neodstranitelnm. Von Fritsch mohl bt rd, e byla oitna jeho est, ale on ani Becker i Oster nemli dnou anci, e by se jim podailo vyvolat armdn pevrat proti reimu. Akoli se v tto souvislosti asto pozdji diskutovalo o promekan pleitosti, tradin armdn velen nikdy dnou pleitost nemlo. Bylo jako star, ctihodn strom, vystavujc na odiv vzneen a nemnn vnj vzhled, kter ale zevnit hnije a v prvn vichici se s praskotem skc. Mnoho dstojnk v nich hodnostech pijalo Hitlerv kult. OKW fungovalo jako zroden buka uvnit ministerstva vlky. Navc bylo nmonictvo a letectvo prohitlerovsk. Von Fritsch, Beck a Thomas byli osamoceni dvno pedtm, ne Heydrichovy intriky prokzaly jejich nemohoucnost. Tak i onak bylo nepravdpodobn, e by se svm pvodem a drazem na dodrovn prusko-nmeck vojensk etiky zosnovali pu namen proti nkomu, komu psahali vrnost. Heydrich dokzal ve svch intrikch obratn smsit fale a narky na skuten vlastnosti svch obt. Bylo snadn si pedstavit, e von Fritsch, star mldenec, mohl mt sklony k homosexualit. Heydrichovi agenti napklad zjistili, e se ptel se dvma leny Hitlerjugend, douuje je djepis a zempis a m ve zvyku je trestat za nepozornost pravtkem na hol ltka. Matka Frulein Gruhn opravdu mla pochybnou minulost. Obti tak ztratily pevnou pdu pod nohama, ocitli se v izolaci a jakoby zaveny v nejistot zabarven vinou, ily se kolem nich Heydrichovy pomluvy a zmny v armdnm velen probhly bez nich. Heydrichovi provokati se mezitm vmsili do ad konzervativn opozice a navdli Ostera a dal vysoce postaven generly, aby sami provedli pevrat. Kdyby to bvali udlali, ml by Himmler potebn dkazy, aby proti nim zakroil jako proti zrdcm. Nkte vysoc dstojnci se toti projevili jako politicky nespolehliv a 5. nora, kdy Hitler formln oznmil odchod von Blomberga a von Fritsche z funkc ze zdravotnch dvod, poslal souasn do zlohy 16 dalch generl a pes 40 jinch peloil. Zrove oznmil, e OKW pod velenm generla Keitela pevezme povinnosti ministerstva vlky a on sm se ujme nejvyho velen Wehrmachtu. Podailo se mu tak doshnout naprostho vtzstv stejn jako 30. ervna 1934, avak bez krveprolit a rozhoen publicity. Dsledky akce byly stejn vn: bata opozice proti reimu byla vykletna a podzena Fhrer-principu. Keitelovi se pezdvalo, nebo se mu brzy pot

zaalo pezdvat, Lakaitel "Lokaj". Von Brauchitsch, kter se stal po von Fritschovi vrchnm velitelem, se nedokzal proti Hitlerovi postavit o nic vc. Zpsob velen se v kadm ppad rozhodn zmnil v neprospch jeho a Becka. Armda u nebyla svm pnem a netvoila soustedn centrum odporu proti stran a SS. Naopak - pokud je zde uveden analza Heydrichovch intrik sprvn - jednm z nejvnjch dsledk pro opozici byla skutenost, e do okruh u kolem Ostera pronikl Nebe, Helldorf a jin Himmlerovi a Heydrichovi informtoi. Canaris zskal mezitm dvru u opozice svou podporou Ostera a tm, jak se s Nebem snail odhalit von Frische a zachrnit tak est von Fritsche. Proto bv pokldn za pslunka opozice i po padesti letech. Schacht podal Hitlera o svolen, aby mohl rezignovat na funkci ministra hospodstv na konci srpna 1937 a sv rozhodnut zdvodnil takto: "zkladn rozdly v naich nzorech na hospodskou politiku jsou nepekonateln."20 Hitler ho nechal odejt koncem listopadu tho roku. Na jeho msto jmenoval Walthera Funka, jeho nzory byly stejn jako Kepplerovy a kter zcela postrdal slu nezbytnou k tomu, aby se mohl postavit proti nmu nebo skutenmu ekonomickmu dikttorovi - Gringovi. Ve stejn dob byl von Neurath na postu ministra zahrani vystdn amatrskm odbornkem na Anglii von Ribbentropem a ti velvyslanci ze star koly ve Vdni, Tokiu a v m byli nahrazeni horlivjmi osobami. Tajn situan zprva SD pro veden na konci roku 1938 upozorovala na personln zmny proveden 5. nora jako na nejdleitj vnitropolitickou udlost roku, kterou konzervativci - nazvan ve zprv Rechtsbewegung neboli pravick hnut - chpali jako "polek do tve". Rozsah infiltrace rznch opozinch skupin informtory SD naznauje nsledujc vta: "Opozin plny do budoucnosti, kter v tchto kruzch mly v mnoha smrech ivnou pdu, byly zmaeny."21 Gringovi se jako odmny za ast v spn akci dostalo poven do hodnosti polnho marla a stal se vysokm vojenskm dstojnkem e. Himmlerovou odmnou byla pomsta tm, kte stli v cest vojenskm ambicm SS. Nyn ml jistotu, e bude moci zvit stavy Verfgungstruppe a Totenkopfverbnde. Phoda, ke kter dolo o nkolik tdn pozdji, ukazuje, e ml patn svdom. Spolu s Wolffem narazil neekan na von Blomberga v mnichovskm hotelu Vier Jahreszeiten. "Co budeme dlat?" zeptal se ustraen. Wolff navrhl, aby se tvili, jako by se nic nestalo, co, jak se ukzalo, bylo to nejlep, co mohli udlat. Von Blomberg se s nimi oviln pivtal a zjevn neml stle potuchy, kdo stoj za jeho pdem.22 Von Fritsch si o asti Himmlera ve spiknut proti nmu neinil dn iluze. Podle Wolffa mlel, nebo v ppad, e by promluvil, mu hrozilo soudn zen kvli jeho zvyku trestat mlad chlapce na hol ltka.23 Na potku vlky vyuil zhy pleitosti a zemel na bitevnm poli. V dob, kdy byly problmy v armdnm velen a na ministerstvu zahrani spn "vyeeny", ji probhaly ppravy na anexi Rakouska. Jak ji bylo zmnno, Heydrichovi dstojnci v sted SD na Wilhelmstrasse pracovali ve tech smnch 24 hodin denn na obrovsk kruhov otec kartotce obsahujc osobn daje o rakouskch sttnch psluncch. Wilhelm Keppler dojdl pravideln do Vdn jako hlavn spojka s rakouskmi podzemnmi nacisty. Udroval jejich innost v souladu s celkovm Heydrichovm plnem tm, e kontroloval jejich financovn. Penze pichzely hlavn prostednictvm SS a Freundeskreis.24 Rozsah Kepplerova zapojen do finann strnky plnu naznauje skutenost, e ji v roce 1937 pracoval s Emilem Meyerem a dr. Karlem Raschem, kte ve Freundeskreis zastupovali Dresdner Bank, na arizaci sestersk rakousk MercurBank.25 Arizace bank a prmyslovch podnik, kter v t dob ji v Nmecku probhala plnm proudem, hrla dleitou roli ve strategii peveden rakouskho a eskoslovenskho hospodstv na vlenou vrobu pro Nmecko.26 een "rakousk otzky" spovalo ve smsi vnitn infiltrace Rakouska agenty a podvratn innosti, vojensk hrozby a slovnho zastraovn. V kontextu zmn v nejvym armdnm velen a toho, co jim pedchzelo, je pozoruhodn bezproblmov spoluprce Himmlera a OKW pi integraci pchotnch a motorizovanch pluk SS do armdy a jednotek Totenkopf s polici. Pozoruhodn je tak Canarisova spoluprce. Kdy devt dn po istce mezi generly nadil Hitler 13. nora Keitelovi, aby na Rakousko vyvinul vojensk ntlak, spojil se Keitel okamit s Canarisem. Ten uinil nkolik nvrh, jak fingovat vojenskou aktivitu enm nepravdivch hlen prostednictvm agent a pohranin stre a Keitel o nich jet tho dne informoval Hitlera. Hitler s plny souhlasil a nadil Canarisovi, aby se osobn ujal velen tto operace, co Canaris s chut uinil. Takovou hru ml nejradji. O nco pozdji, kdy ekal na mnichovskm letiti se svm podzenm, velitelem oddlen pro jihovchodn Evropu majorem Pruckem, zahldl nhodou Heydrichovu pravou ruku, dr. Wernera Besta, kter slouil jako f prvnho a administrativnho oddlen SD. K Pruckovu asu - alespo po vlce to tvrdil -

Canaris nejenom zaal s Bestem iv rozprvt, ale sedl s nm celou cestu do Berlna a popsal mu kad detail dezinforman kampan, kterou prv zahjil.27 Nen jasn, pro by to majora Prucka mlo zaret: Canaris, Heydrich a Best se spolu v Berln pravideln rno projdli na koni. Kadho lovka, kter by sledoval ppravy na Anschluss Rakouska a nebyl by pod vlivem povlench legend o Canarisov a nmeckm odporu proti Hitlerovi, by sled udlost zapoatch proputnm von Blomberga a von Fritsche vedl k zvru, e Himmler, Heydrich, Canaris a Keitel se spojili, aby doshli spolenho cle. Tm bylo transformovat armdu do takov podoby, aby v dob zabrn Rakouska fungovala jako pouh vyjden Fhrerovy vle. Skutenost, e plnovn vnitn i vnj zpravodajsk innosti pipravoval souasn jeden tm lid veden Heydrichem v sted SD, ukazuje stejnm smrem. Snad je to a pli jednoduch vysvtlen post hoc, ale mon bychom nemli njak vklad zavrhnout jenom proto, e je tak zejm. Himmler se ppravou Anschlussu velmi podrobn zabval, nebo ml za kol provst v Rakousku istky a pivst obyvatelstvo k poslunosti - provst Geichschaltung - podobn jako dve v Nmecku. Krom toho vydval rozkazy rakousk podzemn organizaci SS v ele s Ernstem Kaltenbrunnerem, kter pedstavovala hlavn vnitropolitickou hrozbu vld. Neastn rakousk kancl Kurt von Schuschnigg se tak nachzel v kletch mezi vyhldkou na nsiln pevrat zevnit nebo nutnost podvolit se poadavku prosazovanmu Hitlerovmi hrozbami, aby pedal ministerstvo vnitra - a tm i policii - pod kontrolu pronacistickho ministra Seysse-Inquarta. To by nevyhnuteln vedlo k postupnmu pevzet moci nacisty podle stejnho vzorce jako dve za vldy Hitlera a von Papena v Nmecku. Schuchnigg se pokusil odvn osvobodit, kdy apeloval na lid a vyhlsil bleskov referendum, kter se mlo konat za pt dn. Rakuan v nm mli rozhodnout, zda chtj spojen sv zem s Nmeckem. Hitler pohotov reagoval a nadil opravdovou mobilizaci (na rozdl od t dvj fingovan), aby mohla bt zahjena invaze do Rakouska v sobotu 12. bezna, den ped konnm referenda. Pot zaal zvyovat ntlak prostednictvm Seysse-Inquarta na Kepplera, nmeckho vojenskho ata ve Vdni, a Gringa, kter do Vdn telefonoval z Berlna. Konenmi poadavky byla rezignace Schuschnigga a jmenovn SeysseInquarta kanclem. Jinak vstoup nmeck armda na rakousk zem. Mezitm byli zmobilizovni nacist po celm Rakousku, aby demonstrovali a obsadili veejn budovy. Krtce ped plnoc souhlasil rakousk prezident s tm, e jmenuje Seysse-Inquarta do funkce. Msto toho, aby Hitler odvolal operaci, kter mla bt zahjena za nkolik hodin, nadil armd, aby vyrazila vped. Dodal: "Je v naem zjmu, aby operace byla uskutenna bez pouit sly formou mrovho pochodu vtanho lidem." Jakkoli odpor vak ml bt neltostn zlikvidovn za pouit zbran.28 Canaris oivil svou s agent Spannungs - neboli agent pro "obdob napt" - v cel Evrop. Dostali za kol hlsit jakkoli znmky mobilizace a Canaris se svmi podzenmi oekval jejich zprvy v sted Abwehru. Nejkrititj hlen dorazila pirozen z Anglie a Francie. Hitler sm se postaral o uklidnn dal zem, odkud mohl bt oekvn ruiv zsah - Itlie, a apeloval pmo na Mussoliniho. Himmler se soustedil na Rakousko. Ml na sob uniformu SS v novm stylu, kter se od t doby stala standardnm stejnokrojem pro taen v zahrani. Nebyla ji ern se stbrnm lemovnm, ale byla provedena v tradin poln armdn edi. Wolff, Heydrich, Daluege a dal vysoc dstojnci, kte byli s nm, stejn jako doprovodn komando ozbrojench len Verfgungstruppe a pluky SS ekajc podl hranic na rozkaz k jejich pekroen, mli na sob uniformy v te barv. I tato skutenost naznauje, e operace nebyla ita horkou jehlou v prbhu pti dn od vyhlen referenda Schuschniggem. Okamik, kdy se oblkal do poln edi, byl pro Himmlera jist velmi vznamn. Urit jej musel vnmat pln oekvn: tehdy vlastn poprv ochutnal aktivn vojenskou slubu a situace byla tm a do posledn chvle nevypoitateln. Se svm doprovodem vykval v hlavnm stanu na Prinz Albrecht Strasse. Pot, co obdrel hlen o Schuschniggov kapitulaci, vydal se se svou malou druinou a doprovodnm komandem na letit v Tempelhofu, kde ji byly pipraveny dva dopravn Junkersy Ju-52. Letli do Mnichova, kde, jak z dalch hlen vyplvalo, Seyss-Inquart a Kaltenbrunner, jeho jmenoval ministrem policie, mli bezpenostn situaci pevn v rukou. Odstartovali znovu, tentokrt do Vdn, kde pistli na obchodnm letiti 12. bezna v pt hodin rno. Tam u na n uctiv ekal uvtac vbor v ele s bvalm Schuschniggovm ministrem policie a pot, co Himmler vykonal pehldku estn stre, byl se svm doprovodem dopraven do hlavnho msta v oficiln kolon voz. Pro sebe a svj doprovod zabral hotel Regina, pro Gestapo hotel Metropole a pak vyrazil tm okamit spolu s Wolffem zpt k hranici, aby pivtal Hitlera vstupujcho do Rakouska s armdou. Zjevn dvoval Seyssi-Inquartovi a Kaltenbrunnerovi a byl si jist, e se jim za pouhch nkolik hodin po odstoupen rakouskho prezidenta podailo zskat naprostou kontrolu nad situac. Nezklamali ho. Nmeckm jednotkm se pi pochodu zem dostalo demonstrativnho radostnho pivtn,

Himmler s Wolffem nemli na sv cest vstc Hitlerovi dn pote a pidali se k nmu jet ped emocionlnm nvratem do msta jeho dtstv, do Lince. Pro Himmlera bylo velmi dleit, e je ve spolenosti Fhrera prv v tchto dleitch chvlch. Pestoe patil k "starm bojovnkm" z "doby zpasu", nepronikl do Hitlerova nejbliho okol a poteboval na sebe upoutat pozornost pi kad pleitosti. Vnitn se poteboval napt pmo ze zdla moci. Z politickho hlediska musel proto v byzantsk atmosfe, kterou kolem sebe Fhrer vytvoil, uinit na Hitlera dojem svm osobnm pnosem. V tomto ppad tm, e pronikl pmo do neptelsk citadely dve ne armda a ponechal ji pod velenm svch dstojnk. Na sob ml uniformu v barv poln edi a jeho hlavn rival Gring byl v Berln. Pt den patili Himmler s Wolffem k Hitlerovu doprovodu, kdy Fhrer navtvil hrob svch rodi a doprovzeli jej i 14. bezna, kdy triumfln vstoupil do Vdn a pak promluvil k nadenm davm z balkonu starho palce Habsburk. Ptomen byl i Canaris, kter o tto historick chvli asi o msc pozdji na pednce ekl, e "pozvedla srdce kadho Nmce ... jeden Nrod, jedna e, jeden Vdce."29 Tou dobou ji mizeli rakout komunist, monarchist a dal pedstavitel ideologick opozice v Schutzhaftu stejn jako jejich nmet kolegov po Machtegriefungu v Nmecku. Rakout pslunci SA a SS zaali vykonvat funkci pomocn policie a dali brutln prchod nahromadn nenvisti vi idm. Ti museli na kolenou drhnout chodnky a istit zchody svatmi idovskmi texty. Vtina opozinch aktivist byla deportovna do koncentranch tbor v Nmecku a nkolik obzvl dleitch pedk bylo zameno v podkrov hotelu Metropole, sloucho nyn jako hlavn stan Gestapa. Patil mezi n i Louis Freiherr von Rotschild, hlava vdesk odnoe tohoto vznanho bankskho rodu. Wolff vyprvl o Himmlerov prvnm setkn s tmto muem. Rotschildv zjev ho zejm mtl, nebo neodpovdal jeho pedstav ida: ml jasn modr oi a chladn si Himmlera prohlel. Himmler se pihlouple zeptal: "Vte, kdo jsem?" a Rotschild mu ekl jeho jmno a hodnost.30 Himmler si pak prohldl podkrov v hotelu Metropole a vydal pkaz, aby byl vymnn star nbytek za nov, instalovno nov sedtko na zchod a umyvadlo. Po vlce se Wolff snail ze vech sil vyvolat dojem, e pomhal dr. Kurtu Raschemu z Dresdner Bank doshnout Rotschildova proputn, zatmco Heydrich se snail vydrnm zskat miliony vkupnho. Ve skutenosti vyjednval dr. Rasche s Rotschildy jmnem Gringa a nabzel jim proputn Louise von Rotschilda vmnou za navrcen jeho majetku z Londna, kam ho pesunul, aby jej zachrnil ped nacisty. Rasche jist musel tak jednat s Wolffem, nebo Rotschild byl Himmlerovm vznm. Nakonec se mu podailo dovst rozhovory do spnho konce, a tak se mu otevel pstup k podstatn sti rakouskho a eskoslovenskho bankovnictv a prmyslu. Ta byla spolu s dalmi podniky konfiskovanmi v rmci arizace zalenna prostednictvm komplexu Reichswerke Hermann Gring do tyletho plnu. Jet ne odjel z Rakouska, kter bylo do zemn administrativy SS pipojeno pod starm nzvem Ostmark neboli Vchodn Marka, vyhledal Himmler vhodnou lokalitu pro nov koncentran tbor, kter ml dle rozit jeho Nmeckou spolenost pozemnch a kamenskch prac. Nael ji na svazch nad kamenolomy pobl podunajsk vesnice Mathausen a vydal pkazy, aby byl dan pozemek urovnn a uzaven zd a strnmi vemi jako tbor typickho perpendikulrnho pdorysu, kter se osvdil v Dachau. Odtamtud byla vyslna pracovn skupina, aby zahjila prce. Mohl si bt jist, e po dokonen novho tbora nebude nouze o vzn. Rakousk opozice proti pipojen zem k Hitlerov i byla na njakou dobu umlena dky momentu pekvapen a obrovsk rychlosti a dkladnosti Heydrichovch opaten proti opozinm pedkm a jejich organizacm. SD si vak nedlalo dn iluze o potencilnm odporu ze strany rakouskch nacionalist, monarchist a komunist pot, co se jim poda peskupit sv organizace. Nejvznamnj bylo hnut Zkonnost sdruujc tm vhradn lechtu, dstojnky a st duchovenstva. Hnut mlo za cl obnoven rakouskho stedoevropskho impria pod heslem "nadnrodn spoleenstv rznch nrod zajiujc spravedlnost a mr". Vldnout mu ml rakousk nstupce trnu Otto von Habsburg. lenov hnut byli napojeni na nmeckou Reaktion, zejmna na ty monarchisty a katolky v Bavorsku, kte stle jet snili o jin nmecko-rakousk a snad i polsk federaci oddlen od protestantskho severu. V Himmlerovch a Heydrichovch pedstavch vak byly rakousk pravicov skupiny vedeny mezinrodnm idovskm spiknutm, co je vyjdeno v hodnocen roku 1938 vypracovanm SD: "Pod vnj nacionalistickou i vlasteneckou zstrkou se skrv celosvtov spiknut." Otto von Habsburg, pe se dle v tomto materilu, se zabydlel v Pai, kde spolupracuje s nov vytvoenou rakouskou exilovou organizac Volksfront tvouc pod heslem "idovsk-klerikln-zkonn". Jej innost je financovna tm vlun idovskm kapitlem pochzejcm pedevm z Holandska.31 Mezi mnoha Rakuany, zatenmi Heydrichovmi komandy bezprostedn po Anschlussu a pevezenmi do Dachau, byl Maximilian Reich, kter popsal prohldku provedenou Himmlerem krtce po jejich pjezdu.32

Vzni museli kvli nmu nastoupit na Appelplatz. Himmler zahjil svj projev slovy: "Rakuan, vte, e jste tu hldni jako vzni v ochrann vazb (Schutzhftlinge). To znamen, e chceme uinit ve pro vai ochranu -" Stre stojc kolem nj se tsly smchy. "Existuje nkolik druh lid v ochrann vazb," pokraoval Himmler. "Prvn jsou profesionln zloinci, kte spchali nezvanou vradu, nkam se vloupali, nebo provedli nco podobnho. To jsou nejslunj Schutzhftlinge. Druh skupina se skld z politickch vz. To u je hor spolenost, kter chceme poskytnout zvltn ochranu -" Na tomto mst jej peruil nov vbuch smchu a potlesk doprovodu. "Pak se dostvme ke tet skupin. Ta reprezentuje odpad lidstv a zdechl plod naeho spoleenskho ivota, jso u v n krveznv vykoisovatel - krtce id." Ozval se potlesk jet boulivj ne pedtm. "A eknu-li, e existuje jet tvrt skupina," pokraoval dle, "kter, pohlme-li na ni z pohledu lidsk bytosti, stoj hluboko dokonce i pod idy, mohu si uetit nmahu a nemusm tuto chamra vbec popisovat - jsou to komunist." Tm ukonil svj projev a pustil se do prohldky nastoupench vz. Kad, ped kterm se zastavil, mu musel hlsit sv jmno a povoln. Himmler pak pronesl njakou ironickou poznmku, kter u jeho doprovodu vzbudila vbuchy smchu. Zastavil se ped Maximilianem Reichem a prv tehdy, kdy se mu Reich dval do o za tpytcm se skipcem, vzpomnl si, jak jednou vidl kn hrajc si s my a tc se z jej hrzy. Pirozenm dsledkem Hitlerova spchu bylo, e si zskval stle vce neptel. Hrozba celosvtovho spiknut proti Nmecku se tak jevila jet relnj, mylenka nrodnho socialismu zvanj a poteba nerozdliteln jednoty za Fhrerem nezbytnj. V lt roku 1938 to Himmler velmi peliv vysvtlil v nkolika pednkch Nrodnsocialistickch kol politickho vzdlvn (NAPOLA). Jako ptasedmdestimilionov nrod jsme ve svt i pes n velk poet meninou. Stoj proti nm mnoho a mnoho neptel, co jako nrodn socialist dobe vte. Vechen kapitl, cel idovstvo, vichni demokrat a filitni na svt, cel svtov bolevismus, vichni jezuit svta a v neposledn ad i nrody, kter lituj, e ns pln nevyvradili v roce 1918 a kter slibuj jedin: jestli se nm Nmecko dostane do rukou jet jednou, nebude to u jenom dal rok 1918, tentokrt to bude konec.33 Hlavnm principem, na nm spovala jednota a sla nroda v boji proti svtu plnmu neptel, byla samozejm krev. Pot, co byla expanze e zahjena, vytvoil Himmler nov oddlen, SS-Ergnzungsamt - doslova ad pro doplovn - kter ml podle Himmlerovch pln slouit k systematickmu zskvn kvalitn krve pro SS z nov dobytch zem. Tehdej zpsob nboru novch pslunk v i jej neuspokojoval a, jak uvedl v memorandu vytyujcm koly pro nov ad, nad tmto problmem se ji njakou dobu zamlel.34 Nejdve bylo nutno zjistit, kolik rasov vhodnch obyvatel ije v kad oblasti, ze kter se rekrutovali pslunci bnch jednotek SS ve srovnn s pslunky pluk Verfgungstruppe a Totenkopf. Jednotliv regiony pak mly bt vytyeny tak, aby kad z nich mla piblin stejnou zsobrnu rasov kvalitnch lid. Povinnost velitele Ergnzungsamtu bylo "povzbuzovat v osobnm hovoru Fhrery jednotlivch oblast, okrsk a pluk", aby "jednotliv vyhledvali rasov hodnotn mlad mue, ptrali po nich a zskvali je pro SS". Kad pluk ml mt vlastn nborovou kancel. Jedin tak bude opravdu mon spojit v SS nejlep krev nmeckho nroda. V prbhu tohoto procesu je povinnost Standartefhrera a pracovnk nborov kancele, aby se seznmili s kadou lokalitou a znali ji: v mstech a, b, c je obyvatelstvo typu vchodnho, vendskho a mongolskho, tud zde v dnm ppad nebudeme provdt nbor. Na druh stran v mstech d, e, f mme smen obyvatelstvo, take bychom odtud mohli nabrat njak mue do SS. A pak teba v mstech x a y se shromdili ryz nmet statki, a tak tvo oblast, ze kter je mono provdt nbor ve znan me.35 Himmler musel s ostatnmi ozbrojenmi slokami o mlad mue soupeit a hlavnm a bezprostednm kolem pro Ergnzungsamt bylo veden a koordinace masivnho nboru, aby se co nejmn cennch mladch mu, kte odpovdali nrokm SS, dostalo do jinch ozbrojench sil. Himmlerovy poznmky pronesen v tto souvislosti psob silnm dojmem, e pouval Totenkopfverbnde jako zadn vrtka pro zvyovn potu pslunk Verfgungstruppe - frontovch jednotek, kter vely pozdji ve znmost jako Waffen-SS. Aby vak mohl tvrdit, e mui v jednotkch Totenkopf jsou vycvieni pouze pro strn slubu v koncentranch tborech, musel se smit s tm, e rukovali na vojnu stejn jako vichni ostatn mlad mui v i. Pslunci Verfgungstruppe na vojnu nemuseli, nebo oficiln prodlvali vojensk vcvik, a Himmler se proto snail doasnm pevelenm mu z jednotek Totenkopf do Verfgungstruppe zabrnit tomu, aby byli polapeni do tenat jin ozbrojen sloky, co se asto stvalo. Zrove trval na tom, e hrdost na

pslunost k t i on jednotce nesm stt v cest tmto pesunm. Varoval tak ped sklonem zvltnch jednotek pohlet svrchu na bn pslunky SS: "mustvo SS-Verfgungstruppe ... zapomn, e adov jednotky SS jsou jdrem, ze kterho vzeli a ze kterho mus bt jejich ady stle doplovny. SS-Verfgungstruppe by se bez adovch jednotek SS stalo zhy pouhou armdn diviz, kter nhodou nos ernou uniformu."36 Zleelo mu krom toho, aby se s uchazei, kte nesplnili podmnky nboru do SS, zachzelo co nejohleduplnji, aby se nectili jako vyvrenci. K zamtnut dost o pijet mladk, kte po nm vtinou tou, mus nutn dochzet, je vak nutno sdlit zamtav rozhodnut takovm zpsobem - i kdy to s sebou ponese nesnze - aby se dotyn nectili uraeni, ale naopak se jim dostalo jet povzbuzen. Dvodem pro nepijet nesm nikdy bt rasov nedostatenost, ale ten i onen tlesn nedostatek.37 Himmlerovi v t dob zeteln zleelo na tom, aby v nrod nebyly vyprovokovny rasov nesvry. V projevu v Nrodn politick kole zdraznil, e nordick krev nikdy nesm rozdlit Nmecko: Nesmme dovolit, aby se nkdo, kdo je pesvden, e jeho vnj vzhled je obzvl rasov douc, povaoval za hodnotnjho a lepho lovka, ne nkdo jin, kdo m, chcete-li, ern vlasy. Pokud bychom nco takovho pipustili, pak bychom tu velmi zhy mli namsto boje spoleenskch td, kter jsme pekonali, boj rasovch td, rozdlovn na lidi kvalitn a nekvalitn, co by bylo pro n nrod netstm.38 Tato otzka byla pochopiteln velmi choulostiv, nebo si nikdo nemohl nepovimnout, e pouze mlo len nejvyho veden odpovdalo v jakmkoli ohledu rasovmu idelu: Hitler, Hess, mal dr. Goebbels a samozejm tak Himmler mli vichni tmav vlasy. Anschluss Rakouska - kde Himmler nevhal ani okamik a zaloil nov pluk Totenkopf Ostmark se sdlem v Mathausenu a pluk Verfgungstruppe Der Fhrer - byl pedehrou zabrn eskoslovenska. Pokud by kostky byly vreny jinak, mohlo bt poad opan. Kampa poulinch nepokoj sudetskch Nmc zaala v eskoslovensku ji na podzim 1937. Jejich pedk Konrad Henlein poadoval pro oblast Sudet autonomii. Goebbels podntil nmeck tisk k prohenleinovsk kampani. 28. bezna, trnct dn po Anschlussu, pijal Hitler s Henleinem na schzce jednoduch pln pouit v Rakousku, podle nho mli vznst poadavky, kter by byly pro vldu nepijateln. Za phodn zahraninpolitick situace mla bt vytvoena zminka k tomu, aby nmeck armda vpochodovala do eskoslovenska a chrnila zjmy sudetskch Nmc. Keitel dostal rozkaz, aby pipravil potebn vojensk plny, a Canaris ml do zem poslat tmy tajnch agent. II. oddlen Abwehru se zabvalo sabotemi, podvratnou innost a zvltnmi koly, zejmna mobilizac nmeckch menin v zahrani a pracovalo v eskoslovensku obzvl aktivn. Canaris poslal pes hranice sabotn skupiny, kter zakldaly munin skladit, pipravovaly obsazen hlavnch most, elezninch stanic a pohraninch mst a napojovaly se na spolehliv skupiny henleinovc, se ktermi mly zinscenovat v den X povstn. 1. dubna byl Canaris poven do hodnosti viceadmirla. V kvtnu oplatila esk vlda Heydrichovi a Canarisovi jejich vlastn minc. Dozvdla se, e v pedveer mstnch voleb 22. kvtna m vypuknout povstn inspirovan SD, vyhlsila stenou mobilizaci, obsadila pohranin pevnstky a zahjila dezinforman kampa, podle n se za hranic sousteovaly nmeck divize k bleskovmu toku. Poplach vzbuzen v Londn a v Pai byl tak velk, e britsk velvyslanec doruil von Ribbentropovi varovn, e Francie m k eskoslovensku sv zvazky a pokud je bude muset splnit, neme britsk vlda "zaruit, e nebude udlostmi nucena se k n pipojit".39 Druh den pilo dal varovn od britskho ministra zahrani lorda Halifaxe a esk vlda navc zaala tvrdit, e j vyhlen mobilizace odradila Hitlera od plnovan invaze. Tento vklad pejal veker tisk mimo Nmecka a psal, e demokratick zem Hitlera ukznily. Na Hitlera to mlo dramatick inek. Ji pi "Hossbachov schzce" se zmnil o dvou "nenvidnch neptelch Nmecka Francii a Anglii". Nyn tyto zem sv neptelstv demonstrovaly a spolen se zamlenou obt jej ponily. Neekan pekka na Hitlera zapsobila jako ostruha: rozhodl se vybudovat proti Anglii obrovskou flotilu m se dopustil stejn chyby, kterou dve vytal csai - na zpadn hranici vystavt neproniknuteln pozemn opevnn, takzvan Zpadn val, mohutn zvit stav Luftwaffe a mezitm rozdrtit eskoslovensko. e k tomuto rozhodnut doel den pot, co v zahraninm tisku vyly o Nmecku potupn zprvy, vyplv ze skutenosti, e jeho pobonk poslal 24. kvtna telegram s poadavky, aby byla enormn zvena rychlost budovn nmon flotily a zrove jej pedvolval na konferenci, kter se konala 28. kvtna.40 Do t doby bylo pro nmon dstojnick sbor tma vlky s Angli tabu. To se zmnilo po schzce 28. kvtna, kter se zastnili i Gring, von Ribbentrop, von Neurath a za armdu von Braunitsch, Beck a Keitel. Po nvratu Keitel nadil svmu operanmu tbu, aby vypracoval dokument o monosti veden nmon vlky s Velkou Britni, a tak vznikla mylenka nazvan "Pln Z". Hitler tento pln schvlil na potku

ptho roku a podle nj mla bojovat obrovsk flotila veden eskadrou ve sv dob nejmocnjch bitevnch lod.41 Gring mezitm rozil sv zmry o vybudovn Luftwaffe, kter mla disponovat 2000 tkch bombardr schopnch dolett do Ruska, Velk Britnie a dokonce do Spojench stt. Zrove mla operovat i 5000 bombardry stedn tdy a produkce vbunin mla bt zvena na neuvitelnch celkovch 61 400 tun msn, vetn 9300 tun urench pro "chemickou vlku".42 Souasn se stupovaly i poadavky na motorizaci armdy a modernizaci eleznic a inenr Fritz Todt dostal za kol vybudovat opevnn Zpadn val a novou s dlnic. Nedvn Gringv ivotopisec Richard Overy vyvozuje z tchto program "nepehldnuteln zvr", e Hitler se pipravoval na vlku "s nktermi nebo vemi velmocemi, kter mla probhnout v polovin 40. let".43 Velitel nmeckch ozbrojench sil tomu vili zcela jist. Velitel Raederovy flotily, admirl Carls, ekl: "Vlka proti polovin nebo dvma tetinm celho svta je vnitn ospravedlniteln a m nadji na spch jedin pokud bude pipravena ekonomicky stejn jako politicky a vojensky... Vle uinit z Nmecka svtovou velmoc vede k potebnm vlenm ppravm..."44 Na nkolik realist, kte zstvali tehdy jet na vlivnch mstech, mly vak zbrojn programy opan inek. Poadavky na mnostv oceli a nerostn suroviny odsuzovaly tyto plny za hranice racionality. Mnostv pohonnch hmot, kter by potebovala podle Plnu Z Raederova flotila, pevyovalo celkovou spotebu ropy Nmecka v roce 1938. Pokud by se k tomu pietla spoteba Gringovch 7000 bombardr a von Braunitschovch dvaceti motorizovanch diviz, bylo jasn, e plny jsou ist fantazie. Zbran potebn k dobyt svta by bylo mono zskat a po jeho dobyt. U samotn vdaje plnovan Wehrmachtem pro ppad, e by vlka vypukla v roce 1939 pesahovaly nmeck nrodn dchod. Gring byl pipraven zvit psun penz za cenu vtho sttnho dluhu. Ortodoxn ekonomov jako Hjalmar Schacht, stojc stle jet v ele sk banky, pedpovdal; obdob zoufal inflace a finannho chaosu.45 S tmto rostoucm vnitnm tempem revoluce pilo i druh, vnj kolo tvanice na idy. D se ci tm s jistotou, e tu existovala souvislost. id byli koneckonc povaovni za hlavn postavy mezinrodnho spiknut proti Nmecku a bylo mono je najt pmo v zemi a zatoit na n jako na bezbrannou ob pomsty. Jist nen nhodou, e prvn synagoga byla vyplena v Mnichov, duchovn bat reimu, 9. ervna, jenom o mlo vce ne trnct dn po nezdaenm zamlenm toku na eskoslovensko. Pot nastalo zatkn a asi 2000 id po cel i bylo uvreno do koncentranch tbor.46 28. ervna zjistila Bella Frommov, e cel obchodn centrum Kurfrstendamm v Berln je pomalovno protiidovskmi kresbami a polepeno hanlivmi plakty. Kdy se vydala do chudch mstskch tvrt, kde dve mal idovt kupci provozovali svou ivnost, nalezla spou: "Vude nachzela odporn a krvezniv obrzky id, jak jsou stnni, veni, mueni a mrzaeni, doprovzen obscnnmi npisy."47 Ulicemi se potulovaly hordy Hitlerjugend, rozbjely vkladn skn, rabovaly je nebo vyhazovaly zbo do ulic a terorizovaly majitele. Soubn se "spontnnm" poulinm nsilm probhaly oficiln ztahy Gestapa na kavrny a bary, o kterch bylo znmo, e je navtvuj id. Krom uspokojen pomstychtivch a sadistickch choutek sledovala tato kampa i praktick cl: mla pesvdit idy, aby opustili zemi. Tento cl vychzel ze samotnho jdra ideologie. id nemli v i - a pozdji v Evrop - co dlat. Nejenom proto, e stli za mezinrodnm spiknutm proti Nmecku, ale tak proto, e jejich krev a ani krev dnch jinch minderwertigen nesmla poskvrnit rasovou istotu nmeckho nroda. Nacismus tak prakticky prosazoval rasovou hygienu.48 Lze jen st pochybovat, e Hitler u ml tehdy promyleno konen een idovskho problmu. Nepokoje a z nich plynouc skutenost, e lidsk ivot ztratil zejmna v nsledujcch vlench letech svoji hodnotu, usnadnila pozdj fyzick vyhlazovn id. Je znmo, e naznail podobn mysly, kdy hovoil o nevyliteln nemocnch ji na stranickm sjezdu v roce 1935 v Norimberku.49 e se v tto souvislosti nezmnil o idech, se dozvdme pouze ze vzpomnek tch, kte mu tehdy naslouchali, a jejich pam je velmi vybrav. Kdy Stephen Roberts navtvil v roce 1937 stranick muzeum v Mnichov, ukzal mu kurtor devnou soku, kter podle jeho slov zdobila stl, u nho Hitler zakldal v roce 1920 stranu. Skulptura znzorovala ibenici s "brutln realistickou" postavou obenho ida. "Nen to legran?" zeptal se kurtor.50 Vzhledem k potu lid, kterch se to mlo tkat, nebylo mon uskutenit takov konen een v ase mru. Dokonce ji po bojkotu idovskch obchod zorganizovanm po dalm Machtergreifung nsledovaly ze zahrani a zejmna ze Spojench stt hrozby, e nmeck zbo bude tak bojkotovno. Pot se zaala uplatovat takov strategie, aby id ztrceli monost obivy postupn. Nejdve nesmli vykonvat sttn slubu, pak povoln, ke kterm je poteba vysokokolskou kvalifikaci, jejich podniky byly arizovny a museli platit da z majetku. Na kinech, divadlech, restauracch, plch, vesnicch a dokonce na vstupnch tabulch do mst se objevily npisy jako "Nechceme zde idy", "idm vstup zakzn" nebo "idem vstup povolen

jen na vlastn nebezpe".51 Ti z nich, kte neemigrovali, protoe nemli penze, nebo neumli nic, m by se v zahrani uivili, nebo jednodue nevili existenci zmru konenho een, se sthli do mst, kde pracn shnli obivu. Ve zprv SD za rok 1938 se uvd, e pokraujc eliminace id z ad pracujcch a emigrace bohatch idovskch rodin prudce zvila poet nuzujcho idovskho proletaritu, kter "daleko pesahoval poet tch id, kte si na ivobyt vydlvali".52 Stephena Robertse pi jeho cestch Nmeckem nejvc pekvapoval veobecn konsenzus Nmc, e perzekuce je sprvn. Nesetkal se s nikm, kdo by zaujal alespo omluvn stanovisko. Vichni se pronsledovnm id chlubili "a tili se na den, kdy v i nebude pevat jedin id".53 Podle denku Belly Frommov a jinch idovskch memor Roberts pli generalizuje. V adch opozice i mimo ni byli jedinci a skupiny lid, kte si zachovali nzory zaloen na morlce, asto kesansk morlce, a nepidali se k davu. Pesto vak nelze pln zpochybovat Robertsovo veobecn prohlen, ke ktermu doel jet ped hroznmi udlostmi, je pozdji zabarvily vechny vzpomnky. Podle nich stlo cel Nmecko v kampani proti Rassenschande neboli "prznn rasy" jednotn za Hitlerem. Roberts mluvil se sedlky a velkopodnikateli, dstojnky i tovrnmi dlnky a vichni protiidovskou kampa schvalovali. Tot platilo pro Rakousko. Odbornk na sionismus v idovskm oddlen SD II 112, Adolf Eichmann, tam dorazil jet ped Anschlussem a po nm psobil jako f stednho adu pro idovskou emigraci ve Vdni. Tam se zabval vyizovnm komplikovanch emigranch transakc, probhajcm jako na bcm psu. Vytvoil "emigran fond", kter si vynucoval pspvky od bohatch id, zahraninch idovskch organizac a vtky z pednkovch turn len idovsk komunity, pi nich zskvali ciz mnu, kterou poadovaly zahranin zem od imigrant za jejich pijet. Eichmannovi se jeho prce natolik daila, e jet zhoril ji existujc tkosti zpsoben v ostatnch zemch idovskm tkem z Nmecka. Jejich pjezd do Polska napklad zpsobil vbuch neptelstv Polk k jejich domcm idm, kterch bylo mnohem vc ne v Nmecku, a polt id se pipojili k veobecnmu exodu z Evropy. Tisce jich hledaly toit v Palestin, kde jejich pchod vzbuzoval obavy a byl pinou nepokoj arabskho obyvatelstva, kter se obvalo, aby nepilo o svou pdu. V Evianu na bezch enevskho jezera se v lt toho roku konala mezinrodn konference zabvajc se tmto problmem, ale nepinesla dn een. Jak se uvd v hlen SD, "s vjimkou Ameriky se dn zem v podstat neprohlsila za bezpodmnen pipravenou pijmout tolik id, kolik bude teba..."54 Pokud nebyly protiidovsk "akce" lta 1938 - jako napklad zastraovn lzou - inspirovny pmo rnou, kterou ei utdili Hitlerovu egu, sledovaly jedin cl, aby co nejvc id emigrovalo a aby je ostatn stty snze pijaly. Mezitm pokraovali Himmler, Heydrich a Canaris v podvracen eskho sttu zevnit a Heydrich navc pipravoval likvidaci vnitn opozice pro pevzet moci. V ervnu vytyil v hrubch obrysech koly pro SD "v ppad SR": Pslunci SD budou v rmci monost postupovat hned za armdou a plnit koly analogick jejich funkci v i: zajitn politickho ivota a souasn pokud mono ovldnut vech podnik nezbytnch pro ekonomiku a s tm spojenm uspokojenm poteb vlenho hospodstv.55 V oddlen III 225 na sted SD se pipravovala velk kartotka s poznmkami: zatkn sledovn rozehnn konfiskace proputn z adu policejn dohled odebrn dokument apod.56 Dstojnci rozdlili na map zem Sudet do jednotlivch okres a okrsk, do kterch byly piazeny pluky SS. Josef Stroop, krtce pedtm poven do hodnosti Standartenfhrera, pevzal velen budoucho Abschnittu XXXVII v Liberci. Pot, co v noru dokonil estitdenn kurz na kole SS-Fhrer v Dachau, se zaal seznamovat s topografi sv velitelsk oblasti a se seznamem neptel, proti nim ml zakroit. Generl Beck se mezitm ctil odstren od vlench pprav a nevil, e Britnie a Francie budou neinn pihlet likvidaci eskoslovenska. Doel proto k nzoru, e nmeck armda bude rozdrcena ve vlce na dvou frontch a zaal pst kritick memoranda podobn tm, kter vyhotovoval po "Hossbachov schzce". Ta vak nemla nejmen inek na Hitlerovo odhodln, a tak se Beck pokusil zorganizovat hromadnou rezignaci nejvyho velen armdy a kdy i tato akce ztroskotala, chtl pipravit armdn spiknut proti Gestapu a SS. Podle Beckova zstupce generla Franze Haldera jej k tto innosti navdli Canaris a Oster. Kdy se mu nepodailo pesvdit ani von Braunitsche ani dal velc generly, aby se k takovmu kroku odhodlali, rezignoval. To ji byl srpen a ve funkci nelnka tbu nahradil Becka Halder. Hitler, Henlein a II. oddlen Abwehru stupovali tlak na eskoslovenskou vldu a nmeck opozin skupiny se nechaly vyprovokovat k akci, aby zachrnily Nmecko a svedly ho ze smru, kter povaovaly za sebevraedn. Je tak mon, e se jim zdla bt phodn chvle pro odstrann reimu. Opakovala se situace z roku 1937 pot, co rezignoval Schacht, kter vedla k Blomberg-Fritschov krizi a k Anschlussu.

Veden se chopily stejn osobnosti: na civiln-finann stran to byli Schacht, Goerdeler, Gisevius a von Dohnanyi a na stran armdy Beck, Halder a nkolik velcch generl vetn von Witzlebena, von Brockdorffa-Ahlefelda a von Hase. Veden Abwehru spiklence povzbuzovalo a koordinovalo pod shovvavm dohledem Ostera a Canarise. Podle veho jim tak dodvalo informace o policii a Gestapu prostednictvm Nebeho, Grafa Helldorfa a zstupce berlnskho policejnho fa hrabt von der Schulenburga.57 Prakticky vichni tito mui se zapojili 20. ervence 1944 do pokusu spchat na Hitlera atentt. Stejn jako ji dve se spiklenci snaili uvdomit o pipravovanm toku zejmna britsk vldnouc kruhy a zskat jejich podporu. Goerdeler kontaktoval Sira Roberta Vansittarta, kter poslal do Berlna potkem srpna vyjednavae. Goerdeler mu sdlil, e Hitler je pevn rozhodnut rozpoutat vlku a stejn jako dve nalhav dal Britnii, aby zaujala pevn stanovisko a dala jasn najevo sv odhodln brnit eskoslovensko, bude-li to nezbytn, vojenskou silou. Goerdeler tak ekl, e Hitler se v poslednch mscch zmnil a mysl si, e je bh. Zelel. Jedin lovk, kter na nj ml njak vliv byl Himmler a jeho moc rostla podle Goerdelera takovm tempem, e se ml zanedlouho stt skutenm pnem Nmecka. Pokud by vak bylo mon zachovat mr tm, e se Britnie postav pevn za eskoslovensko, dostal by se Hitler do finann krize a zhorily by se ivotn podmnky lidu, Himmler by se musel stt nmeckm Robespierrem a nastalo by povstn veden generly a dleitmi prmyslnky.58 Goerdelerv odhad situace potvrdili i jin a o jeho pravdivosti svdila i ekonomick situace nmeckho lidu, jeho ivotn rove se s postupujcm zbrojenm zhorovala. He na tom byli i podnikatel stojc mimo pitakvajc okruh Freundeskreis - ale zejm i nkte jeho lenov, kte si zaali uvdomovat do jak mry vede vlen orientovan ekonomika ke sttn kontrole. I generlov se obvali, e jsou zavlkni do svtov vlky, ve kter nemohou zvtzit. Zd se bt jasn, e Hitler musel podniknout expanzi kvli tomuto tlaku tvoenmu vnitnmi podmnkami stejn jako jej pohnlo jeho ego a svtov nzor. Poteboval spch v zahranin politice, aby si zachoval svou auru a zskal si jako zachrnce Nmecka na svou stranu lid. Poteboval paliv eskoslovensko i pro jeho ekonomickou a strategickou pozici. Ze stejnch dvod poteboval i ideologick neptele. Tato stle se zuujc spirla mohla vst jedin k vnitropolitick represi a zahraninm dobrodrustvm. A m u byla, tm vce se musel spolhat na Himmlera. Dnes u nen mon ci, jak jemn bylo Hitlerovo postaven vyveno a co se mohlo stt, kdyby britsk vlda vsadila na spojen Goerdeler-Vansittart, nebo to neuinila. Do Londna dorazili toho lta jin emisai z Nmecka. Nkte, jako princezna Hohenlohe, reprezentovali nzor, e Hitlerovy nroky jsou s ohledem na sudetsk Nmce v podstat rozumn, omezen a mrumilovn. Samozejm, mrumilovn potud, pokud se jednalo o veobecnou vlku v Evrop. A to byla zprva, kterou zoufale touili slyet britsk premir Chamberlain, jeho hlavn poradce v zahranin politice Sir Horace Wilson, ministr zahrani (ptel princezny Hohenlohe) lord Halifax a s nimi i velk st britsk vldnouc tdy i celho britskho nroda. Tento nzor poslouil Hitlerovi jako jeden ze zkladnch kamen, na nich vybudoval svou politiku vi eskoslovensku; druhm byla slabost, kterou vyctil ve francouzskch politickch kruzch. Canaris hrl zejm na ob strany. Zatmco II. oddlen Abwehru pilvalo v eskoslovensku oleje do ohn, poslal sv vlastn emisary, aby varovali Londn a jednal jako prostednk mezi Osterem a Halderem pi ppravch na vojensk spiknut proti Hitlerovi. Mon se nechal pesvdit, e Nmecku hroz smrteln nebezpe, a otevral si zadn vrtka, aby mohl v ppad poteby pejt na kteroukoli stranu. Proti tomuto vysvtlen vak hovo skutenost, e mlokdo vdl lpe ne on, Himmler a Heydrich, e politika "appeasementu" je v Londn na vzestupu. Je zajmav, e jak Chamberlain, tak Sir Horace Wilson byli leny Oxfordsk skupiny. Navc Canarisv zvltn vyslanec vystupujc za "opozici", von Kleist-Schmenzin, mu v srpnu hlsil, e se svmi argumenty u Chamberlaina nepochodil. Vyznn von Kleist-Schmenzinovy zprvy je takov, e mohl bt posln do Londna jenom proto, aby tam kalil vody skupin kolem Goerdelera a Schachta. A opt je mon Canarise vce ne podezvat, e zstval Fhrerovm vrnm stoupencem a jeho "opozin" aktivity mly za cl pouze vyprovokovat a odkrt protinacisticky zamen generly a pedat je Himmlerovi. Ten je pak mohl zatknout, pokud se rozhodli jednat, a tak zskat sympatie a podporu pro Hitlera a reim, nebo je pouze oznait a nechat bt, pokud nic nedlali. V budoucnosti je mohl udrovat v poslunosti hrozbou policejnho dohledu a jejich vlastnm pocitem viny. Podrobn pln pevratu pipravili Oster, Halder, velitel berlnskho vojenskho okruhu von Witzleben a jeho zstupce von Brockdorff-Ahlefeld. Spoval v tom, e pepadov jednotky mly souasn zatoit na kanclstv, Gringv palc, sted Gestapa a SD, editelstv policie i odlehl policejn stanice, kasrna SS-Leibstandarte Adolf Hitler v Lichterfelde, kasrna SS v Sachsenhausenu, obsazen ml bt i rozhlas a telefonn a telegrafn centrla. Hitler, Himmler a dal pedstavitel reimu mli bt zateni a spiklenci pak hodlali vyhlsit vojenskou diktaturu. Jet ped vypracovnm podrobnch pln pro pepadov komanda si

von Brockdorff-Ahlefeld spolu s Giseviem dan objekty prohldl.59 Srovnme-li tehdej pln s pokusem o pevrat uskutennm 20. ervence 1944, je zejm, e byl pipravovn peliv, ale jinak jej nelze brt pli vn. Hitler s Himmlerem vdy jednali tak, e vylkali sv odprce do otevenho prostoru. Nikdo se ji nedozv, kdo v tto smrteln nebezpen he fungoval jako dvojit agent a jak spiknut skuten probhalo. Nen nepedstaviteln, e v "opozici" byl nkdo, kdo chtl Hitlera vylkat k tomu, aby uinil chybn krok, ned se vylouit, e Himmler sm si nechval oteven zadn vrtka, stejn jak to pravdpodobn udlal pi spiknut proti svm bvalm efm Rhmovi a Strasserovi.60 Gisevius, jen nalhal na generly, aby proti Hitlerovi bezodkladn zakroili, napsal, e u tehdy bylo otzkou, "kter nen ani dnes pln zodpovzena", kdo hrl s km a kdo byl vymanvrovn.61 Jist je jen to, e Himmler a Heydrich hali za nktermi postavami "opozice". Mezitm v Norimberku probhl kadoron sjezd strany. Sjezdy se vyvinuly v tdenn vojensko-divadeln orgie jednoty, kter mla na astnky i divky ohromujc inek. Na sjezdu v roce 1937 udlil Hitler Stroopovi symbolick vyznamenn a povil jej vedenm pehldky pslunk SS a policie. Pro Stroopa to byla nejvznamnj chvle jeho ivota,62 "fantastick vyznamenn". Po ltech se Moczarskmu ve vzesk cele piznal, e slunen zijov den v nm vdy vzbud vzpomnku na ten nejkrsnj zitek, "barvy vlajek a Fhrerv stejnokroj... mnohonsobn Sieg Heil' a jednotn Paradeschritt... To dunn bubn mi stle zn v uch. Jak to byla sla..." Himmler pochodoval sm v ele bloku pslunk SS, za nm nsledoval Wolff a po padesti krocch Stroop. Za nm pochodoval velk obdlnkov ik vlajkono, kte byli "zvlt vybran vysoc chlapi. Nad nimi vlajky - erno-blo-erven mrak hkovch k a orl..." "Ano, Herr Moczarski! Tak se pochodovalo! Parademarsch!"63 Pocit nashromdn moci a asti na velkch akcch zvstujcch hrdinskou budoucnost se stal obzvl hmatateln po Anschlussu na sjezdu v z 1938. Jenom nkolik zahraninch pozorovatel zskalo jin dojem. Jednm z nich byl cestovatel, spisovatel a novin Robert Byron, kter pesvdil Hitlerovu anglickou obdivovatelku Unity (Bobo) Mitfordovou, aby ho vzala s sebou na sjezd. Sm byl siln protinacisticky zamen. Zapsal si: "ekal jsem, e zskm dojem robustnho zla, kter mus bt za kadou cenu znieno a snad jej i mm. Je ale podzen pocitu negativity a tuposti cel t podvan. Nen to ani tak intelektuln jed jako sp intelektuln a duchovn smrt - smrt silnj ne fyzick..."64 Za dva dny se zastnil sjezdovho jednn a (dky vlivu Bobo Mitfordov) sedl v prvn ad pmo ped stranickmi fy na pdiu, take pokad kdy zvedl zrak, setkal se pohledem s Goebbelsem, Himmlerem nebo Hitlerem. Veer si pak zapsal, jak na nho zapsobili, kdy byli tak blzko: "Himmler dsn, vysv si zuby a nechv je obnaen. Fhrer m zvltn rovou a blou masitou tv ...oi jako hrky, ale celkov dobrosrden tv, zejm jej velmi dojm hudba."65 Pozdji v prbhu tdne navtvil Byron tbor SS, kter Himmler kad rok podal. Himmler sm pijmal hosty, z nich mnoho jist patilo k Freundeskreis. Byron si viml e m "velmi malou ruku, trochu jako panenka". Jet tho veera volal otci Bobo Mitfordov, lordu Redesdaleovi, kter byl tak v Mnichov, mluv Oxfordsk skupiny, ka, e skupina chce "zmnit" Fhrera. Mitfordov ekla, e nechce, aby se Fhrer zmnil. "Ne, kalem na to," souhlasil Redesdale, "ten chlapk se mi lb takovej, jakej je." Byron si zapsal: "Himmler zjevn na Oxfordsk skupin pmo vis, pe jejm len do Anglie a diskutuje s nimi o jejich problmech. Frau Himmlerov kube ve tvi."66 Marga Himmlerov pozvala v roce 1938 na sjezd manelky nejvych generl SS a starala se o n. Kdy se Lina Heydrichov s Friedou Wolffovou pokusily uniknout a pobavit se v pevn musk spolenosti, povolala je k podku. Postovaly si svm manelm a oni mli podle Wolffa tolik odvahy, e se o tom zmnili Himmlerovi. "So ist sie eben!" pokril bezradn rameny. "To je cel ona!"67 Nikdo z jeho blzkho okol nebyl pekvapen, ekl Wolff po vlce, kdy Himmler vyhledval duchovn a sexuln tchu u sv sekretky Hedwigy Potthastov. Bylo j o dvanct let mn ne jemu, tedy 26 let v roce 1938, a jej otec slouil jako dstojnk v armd. Vtinou se m za to, e se stala jeho milenkou a po vypuknut vlky a podle Wolffa to bylo v roce 1940. Tehdy u byla soust Himmlerova osobnho doprovodu. Jezdila s nm napklad, kdy trvil vkendy ve sv vile v Gmundu. Na nkterch zznamech psanch na stroji o jeho konverzaci u jdla jsou rukou psan vzkazy "pro Frl. Potthast". Tyto zpisy si zaal poizovat v noru tho roku68 a podobn jako Hitlerovy vlen poznmky "od stolu" se i ony tkaj tak nedleitch tmat, jako napklad z kolika slov se sestv slovn zsoba prmrnho Nmce nebo njak phody z dtstv. Hedwiga, dvrn znm jako "Hschen", tehdy jet Himmlerovou milenkou zejm nebyla. Zd se, e u tehdy jednu ml, ale v t dob to jet nejsp byla strnouc mnichovsk koncertn pvkyn Karoline "Nini" - Diehlov,69 jedovat ena, kter se pozdji provdala za smutn proslulho lkae Sigmunda Raschera a vehnala ho do jeho ohavnho vzkumu.

Byronv popis Himmlera, jak si na sjezdu vysv zuby a nechv je odhalen, naznauje, pod jakm tlakem byl. Trapn postava Margy vyjmajc se vedle atraktivnch manelek Wolffa a Heydricha ho jist urala, ale eskoslovensko a hrozc odboj generl ho musely naplovat zkost. I pi zptnm pohledu se zd, e rozhodnut mezi vlkou a mrem balancovalo na ost noe. Hitler i Himmler vili, e demokratick stty selou, ale urit je stlo hodn nerv, kdy museli neten sedt ve chvlch, kdy jejich agenti rozdmchvali plameny v eskoslovensku a s nejvt pravdpodobnost navdli generly k revolt. Ob spiknut dozrvala koncem sjezdu. V zvrenm projevu 12. z se Hitler vzepjal k vnivmu slibu, e Nmecko bude stt pi sudetskch Nmcch. Fhrer se pak sthl do svho "hnzda" na Obersalzbergu. Druh den, 13. z, zahjili henleinovci plnovan provokace. esk vlda vyhlsila stann prvo a pi vyhldce, e by nmeck armda mohla pekroit eskoslovensk hranice, reagovala jako prvn francouzsk vlda. Na schzi ministersk rady hlasovalo pro dodren smlouvy s eskoslovenskem v ppad nmeckho toku est ministr a tyi byli proti. Premir Daladier zaslal Chamberlainovi nalhavou zprvu: "Vstupu nmeckch jednotek do eskoslovenska mus bt zabrnno za kadou cenu." Chamberlain se rozhodl, e polet za Hitlerem. Mezitm chtla zabrnit vlce i skupinka horkokrevnch generl veden Giseviem, Osterem a Friedrichem Heinzem, jen byl podle veho Osterovm nejrozhodnjm protinacistickm kolegou v Abwehru, a chtla toho doshnout okamitm svrenm Hitlera. Lze si jen tko pedstavit, jak by se mohli Hitlera zmocnit v jeho odlehl pevnosti na Obersalzbergu steen SS, k se vak, e je od jejich myslu odradila Chamberlainova nvtva. Chamberlain a Sir Horace Wilson navtvili samotnho Hitlera v Berghofu nad Bechtesgadenem 15. z a nad ajem v pracovn se dohodli na zsadch oddlen Sudet od eskoslovenska. Hitler souhlasil, e jednn bude pokraovat, jet ne dostane slovo armda. Jakmile se oba Anglian vrtili do Londna, aby se s francouzskou a eskou vldou dohodli na praktickch podrobnostech, nadil Hitler, aby henleinovci vystupovali provokace. Canaris ji dve poskytl zbran a "bezpen domy" Abwehru v Berln Giseviovi, Osterovi a Heinzovi pro ely jejich spiknut proti Hitlerovi a stle jet udroval spojen mezi Osterem a Halderem. Po schzce Hitlera s Chamberlainem vak rychle pedal zbran, penze a zpravodajsk informace Freikorpsu sudetonmeckch emigrant, kte 19. z v esko-nmeckm pohrani vyprovokovali adu krvavch srek. 22. z piletl Chamberlain do Bad Godesberg, aby Hitlera informoval o souhlasu s pechodem Sudet pod nmeckou sprvu, kter s Daladierem vynutil na eskoslovensk vld. Hitler dohodu odmtl na zklad sudetonmeckch obt v pohraninch srkch a vznesl nesplniteln poadavky, kter mly bt dodreny do 1. jna, jinak nmeck armda vstoup do Sudet. Byla to stejn taktika, jakou pouil na Schuschnigga. Nelo mu jenom o vldu nad Sudetami, chtl cel eskoslovensko a pochopil, nebo se domnval, e pochopil, jak strach maj Chamberlain a Wilson a lid v demokratick zpadn Evrop z vlky. Himmler se ve filmovch tdencch z t doby objevuje v pozad jako spolehliv a starostliv sluha svho pna. Vsledek setkn v Bad Godesberg byl opan, ne Hitler zamlel. Chamberlain a Halifax nyn pochopili jeho. Halifax informoval eskoslovenskou vldu, e Britnie ji nic nenamt proti mobilizaci, a spojil se s Ruskem, se kterm dosud nikdo nejednal, akoli bylo vzno smlouvou pijt eskoslovensku na pomoc v ppad, e by tak uinila Francie. Sovtsk ministr zahrani Litvinov prohlsil, e jeho vlda dodr sv zvazky. Britnie mobilizovala nmon flotilu a Francie pl milionu mu. Byla obnovena jednn mezi francouzskm a britskm tbem. Wilson, kter byl sm v Berln s kolem, aby se Hitlerovi pokusil rozmluvit jeho mysl vyeit spor silou, dostal pkaz pedat mu zprvu, e pokud bude eskoslovensko napadeno, pijde mu na pomoc Francie. To by nevyhnuteln znamenalo i ast Velk Britnie. Vvoj smujc k celoevropskmu konfliktu, v nm by Nmecko bojovalo na tech frontch a ocitlo by se v nmon blokd, dodalo odvahu vnitn opozici. 27. z Hitler pipravil strun znn rozkaz na 30. z, podle nich mlo bt pro eskou operaci mobilizovno pt armdnch a trnct zlonch diviz. Oster a Halder to chpali jako dkaz, e Den X je 1. jen, kdy mla vypret lhta, kterou dal Hitler Chamberlainovi. Navc bylo k tomuto datu od samho potku naasovno i plnovn OKW. Halder se s rozkazy vydal za velitelem tbu von Braunitschem a pesvdil jej, e Hitler chce Nmecko zathnout do vlky, kterou neme pet, a von Braunitsch se rozhodl pipojit ke spiknut. Hilter vak ji zaal sv poadavky mrnit. V dopise Chamberlainovi se 27. z zaruil za bezpenost eskho obyvatelstva na zem, kter mlo bt okupovno, a prohlsil, e je "pipraven podat formln zruky, e (zemn celistvost) zbytku eskoslovenska bude zachovna". Prakticky britskmu premirovi nabdl pokraovn dobrch vztah.70 Britsk vlda nepotebovala dal pobdku k tomu, aby zabrnila vlce. S obrovskm spchem dohodla s Hitlerem dal schzku, tentokrt za asti Mussoliniho a Daladiera. Jet ne bylo v Hndm dom v Mnichov 29. z v 13.30 zahjeno jednn, obdrel Mussolini memorandum pipraven z vt sti

nmeckm ministerstvem zahrani. To obsahovalo poadavky nelic se pli od ultimta, kter dal Hitler Chamberlainovi v Bad Godesberg, a podle nho mla bt eskoslovensk zem pedna Nmecku ve tyech etapch podle stanovench termn. Kdy Mussolini tyto poadavky v Mnichov pednesl, Chamberlain i Daladier bez okolk souhlasili, nebo se na podobnm prbhu pedn Sudet spolen shodli a britsk ministerstvo zahrani pak pedalo nvrh v tomto duchu nmeckmu ministerstvu zahrani. Souhlasil samozejm i Hitler, nebo to byl pvodn on, kdo nechal memorandum Mussolinimu poslat. Nejdleitj pro nj bylo, e prvn etapa pedn Sudet mla bt zahjena 1. jna, tedy v den, kdy Hitler slbil, e nmeck armda vstoup do eskoslovenska. Chamberlain podal nsledujcho dne Hitlera, aby uinili spolen prohlen, e dosaen smlouva je symbolem "touhy naich dvou nrod nikdy znovu nevstoupit proti sob do vlky". Hitler je s radost podepsal. Chamberlain odletl dom a kdy jej na letiti vtal dav jako mrotvorce, zamval s prohlenm a vykikl: "Mm to." Zd se vak, e si neinil velk iluze. Generl Alfred Jodl, velitel Keitelova tbu v OKW, si do svho denku poznamenal: "eskoslovensko je jako mocnost ze hry ... Fhrerv gnius a jeho odhodln nevyhnout se ani svtov vlce nm opt zskaly vtzstv bez boje. Zstv nadje, e nevc, slab a pochybovai byli obrceni na pravou vru a ji u n zstanou."71 A nevc, slab a pochybovai obrceni byli. Spiknut generl se rozplynulo jako snh v zi slunce Fhrerova gnia. Dnes je tk odhadnout, zda vbec existovalo mimo fantazii nkolika jedinc, jako byli Oster, Beck a Gisevius. Napklad von Weizscker, sttn tajemnk na ministerstvu zahrani, byl jednm z Canarisovch konfident mezi spiklenci a dajn ml britskou vldu nalhav dat, aby se pevn postavila proti Hitlerovm poadavkm. Pesto byl jednm z hlavnch autor memoranda pedanho Mussolinimu ped mnichovskou schzkou. Stejn jako Canaris byl i on naden Anschlussem a napsal dom z Vdn, e 14. bezen je "nejvznamnj den od 18. ledna 1871",72 kdy Bismarck zaloil i. Jin "spiklenec" aristokratickho pvodu, policejn prezident Graf Helldorf, se proslavil ji po Machtergreifungu jako pronsledovatel id. Pozdji zneuval svho postaven k tomu, aby bohatm idm, kte chtli vycestovat, zabavoval pasy a prodval jim je zpt za pemrtn stky ve vi a 250 000 marek. Bylo v povaze tradin mocensk reakn elity, e se starala pedevm o vlastn postaven a pozici Nmecka: byla proti dal svtov vlce a proti tomu, co povaovala za nevyhnutelnou porku. Mnichovsk dohoda pedstavovala pro nmeckou reakci posledn meznk. Pokud kdy mla po svm pomalm stupu relnou pleitost vrtit se k moci, propsla ji. Mnichov byl meznkem i pro Hitlera. Setkal se s pedstaviteli zpadoevropskch demokraci a mohl si z nich dlat blzny. Dokzal, e politika lhan a hrozeb spolu s hysterickmi vstupy funguje i na nejvy rovni evropsk diplomacie. Svou vl dokzal zpetrhat pouta reality: ve se stalo monm. Jeho okol ho v tom utvrzovalo. Pot, co Chamberlain odjel z konference, prohlsil von Ribbentrop, inspirovan snad Chamberlainovm ernm oblekem, e Nmecko obdrelo anglick mrtn oznmen: "Mein Herren, die Todes Anzeige Englands ist getroffen!"73 Mnichov pedstavoval meznk tak pro Chamberlaina. Hitlerova okupace Sudet, o n tvrdil, e je poslednm zemnm nrokem, byla zkoukou jeho upmnosti. Kdy bylo jasn, e v tto zkouce neobstl, zstaly Chamberlainovi dv monosti: zajistit bezpenost dalch vchodoevropskch zem stojcch ve smru Hitlerova postupu, nebo, jak si to pedstavoval von Ribbentrop, oznmit skon Velk Britnie jako svtov velmoci. To si vak ped nrodem nemohl dovolit. Mnichov byl i evropskm meznkem. Goerdeler informoval trnct dn po konferenci svho britskho spojence, e vlka je nevyhnuteln.74 Mezitm nahradila impulzivn tvanice na idy toho lta celonrodn "akce". Zminku poskytla vrada tetho tajemnka nmeck ambasdy v Pai, kterou spchal mlad id. Jeho smrt nesla punc Heydrichovy provokace. V prbhu pprav na zabrn Sudet navrhl Hitler vradu nmeckho velvyslance v Praze, kter mla bt zminkou k intervenci. Tento nvrh se stal pedmtem diskuze mezi Canarisem a OKW, a tak mylenka vrady nmeckho diplomata nebyla nim novm. Pokud byl politicky "nespolehliv", jak tomu podle veho bylo v ppad tetho tajemnka pask ambasdy vom Ratha, bylo proveden vrady dvojnsob oprvnn. Doposud se neobjevil dn dkaz spojujc Heydrichovy agenty s vrahem Herschelem Grynszpanem a dn dkaz u asi nalezen ani nebude. Podezen se opr o skutenost, e Heydrich podobn provokace organizoval a vom Rathova vrada se stala v phodn as. Grynszpan v Pai druhm rokem studoval. Vyrostl v Hannoveru, kde se jeho otec, pvodem polsk id, usadil v roce 1911. Veer 27. jna 1938 se ocitla Grynszpanova rodina spolu s nkolika tisci dalch id polskho pvodu v obklen a pak byla nahnna do vlaku, kter vechny odvezl k vchodn hranici, kam dorazil 29. jna. Nmci je prohledali a zabavili vechny penze nad deset marek a potom je hnali k polsk hranici vzdlen asi jeden a pl kilometru. Po ltech Grynszpanv otec vzpomnal:

"SS-mani ns biovali pruty, toho, kdo se loudal, ztloukli a po silnici tekla krev ... chovali se k nm tm nejbarbartjm zpsobem - tehdy jsem poprv vidl divok barbarstv Nmc."75 Polci jim dovolili pekroit hranice, ale pro tisce id nebylo nikde ubytovn ani jakkoli jin zaopaten. Museli se ped vlhkm podzimnm poasm uchlit do stj a prasech chlvk. Grynszpanovi se podailo poslat synovi do Pae pohlednici, na kter mu popsal, co se s nimi dje. Herschel lstek dostal a v zoufal snaze upozornit svt na to, co se dje s jeho nrodem, si koupil pistoli, el na nmeckou ambasdu a tam vyprzdnil do vom Ratha zsobnk a zanechal jej v kritickm stavu. Takov jsou fakta. Neexistuje dn dkaz spojujc Heydrichovy agenty s Grynszpanem. Jist je pouze to, e proti idm byla plnovna akce velkho rozsahu, Himmler s Heydrichem iniciovali vyhnn bvalch polskch id a e Heydrich pozdji pouval pi svch dezinformanch akcch pohlednice - napklad aby vzbudil zdn, e zavradn id jsou zdrav a iv.76 K pask "urce" dolo 7. listopadu, tedy v okamiku, kdy se oddan stranci sjdli do Mnichova na kadoron oslavy do Brgebrukeller. Goebbels okamit zaal o vrad vom Ratha hovoit jako o dkazu spiknut svtovho idovstva proti i. Dkaz o Himmlerov spoluasti, je-li njak teba, najdeme v projevu, kter podle zvyku pednesl ped Gruppenfhrery veer 8. listopadu.77 Byla to do t doby jeho nejtvrd, nejkonkrtnj a nejjednoznanj e naplnn pevn pocitem triumfu po Anschlussu a Mnichov. Vyjadovala opojnou mylenku, e to je teprve zatek, prvn a zkladn st kolu Nmc jako Herrenvolku. Himmler volal vechny neltostn do zbran proti svtu neptel: Musme dt jasn najevo, e v ptm desetilet ped nmi stoj bezprecedentn konflikty kritickho charakteru. Nen to jen boj nrod, kter se proti sob rozhodli jednat kvli njakmu protivenstv, ale je to svtonzorov boj celho idovstva, vech zedn, marxist a crkv na svt. Tyto sly - jejich hnacm motorem jsou podle mho sudku id, pvodci veho zlho - se netaj, e pokud nebude zahubeno Nmecko a Itlie, budou zahubeny ony (vernichtet werden). To je elementrn sudek. V Nmecku se id neudr. To je otzka nkolika let. Budeme jich vyhnt vc a vc s bezpkladnou neltostnost. Itlie se vydala stejnou cestou a Polsko idy nechce. Boj se tk tchto zkladnch otzek. Ostatn stty, vdsko, Norsko, Dnsko, Holandsko, Belgie, dnes pirozen nejsou antisemitsk, ale asem budou. Poslme tam nae nejlep propagandisty. V okamiku, kdy se idovt emigranti ve vcarsku, Holandsku atd. uchyt ve svch obvyklch profesch, zane nhle pracovat vlasteneck antisemitismus. A budou z deseti prvnk ve vcarskm mst ti id, vcart prvnci pijdou o chleba a kdy zane hubnout penenka, tak se i z obhjce stv antisemita. Navc eskoslovensko se stalo antisemitskm, cel Balkn je antisemitsk, cel Palestina zoufale bojuje proti idm a jednoho dne nebude pro ida nikde na svt msto. A on si k, e toto nebezpe nezmiz, dokud nebude pvodn zem antisemitismu, Nmecko, splena a zniena (ausgebrannt und vernichtet). Netajme se s tm, e pokud budeme v rozhodujc bitv poraeni, nebude pro Nmce jinho osudu, ne e budou vichni vyhladovni a zmasakrovni. Takov osud ek kadho, a je dnes nadenm pznivcem Tet e, nebo ne - dostatenm provinnm bude, e mluv nmecky a ml nmeckou matku. Himmler pak zdlouhav pokraoval ve svm projevu o mnoha dalch vcech, o krvi a oddanosti, o povinnosti a kzni, o tvrdosti a slunosti. Pedestel ped posluchai, e v nadchzejc vlce mezi nrody na ivot a na smrt by se pslunk SS neml nikdy dostat do zajet, je jeho povinnost, aby si vzal ivot sm. A kdy hovoil o jejich povinnosti zabrnit zrad a vnitn revoluci, prohlsil, e zatmco jako jednotlivci se chtj chovat lidsky, laskav a slun, kdy jde o zachovn nroda, nesm litovat nikoho a nieho. "Pak je lhostejno, m-li bt v njakm mst zlikvidovno 1000 (lid). Udlal bych to a tot bych ekal od vs. O tom nen pochyb." Nakonec se vrtil k dvjmu tmatu, e za nedvn sudetsk krize se sice lid choval skvle, zato chovn inteligence bylo politovnhodn, "politovnhodn u jednotlivc, politovnhodn co se te jejho postoje, politovnhodn co do odvahy". Tato zmnka o opozici naznauje, e a u byly jeho pocity za krize jakkoli, a uvaoval o tom, e se k n pipoj, nebo ne, navenek zstal vdy absolutn oddan Fhrerovi. Pas uprosted dlouhho projevu vnovan idovskm myslm s nmeckm nrodem prozrazuje svm jazykem stav Himmlerovy mysli: vernichten - vyhubit i vyhladit, ausgebrannt - vyplen, ausgehungert und abgeschlachtet - vyhladovl a zmasakrovan. Pesn takov byly jeho zmry s idy. Neekl nic o dal fzi strategie, kter mla vypuknout hned po vom Rathov smrti, nebo mezi ptomnmi bylo mnoho estnch dstojnk SS z nejrznjch vrstev a akce mla bt "spontnn". Himmler vybral sv slova velmi opatrn. Nepochybn musela vyvolat mrazen v zdech tch aktivnch Gruppenfhrer, kte byli dobe informovni. "Akce" zaala druh den veer pot, co dorazila zprva o vom Rathov smrti. V kadm mst a ve vtin vesnic v i zahjily skupiny pslunk SA, SS a Hitlerjugend rabovn, plen a nien synagog, idovskch

obchod, podnik i dom. O clech tok byli instruovni pedem. Zaali idy shromaovat, poniovat je a bt a v nkolika ppadech i zabjet. Wolff podle svho tvrzen o zatku akce nic nevdl, stejn jako podle tvrzen vdovy Heydrichov nevdl nic ani Heydrich. Wolff se nachzel v hotelu Vier Jahreszeiten a pipravoval se, e vyzvedne Himmlera a zastn se s nm obadu psahy novch pslunk SS, kter se konala vdy 9. listopadu o plnoci ped Feldherrnhalle, kde padli muednci pevratu roku 1923. Heydrich oslavoval s nktermi vysokmi dstojnky SS v hotelu Nobel. Z Berlna mu zavolal Heinrich Mller, velitel Gestapa, a sdlil mu zprvu, e potulujc se bandy mladk ni idovsk podniky a ptal se, co m dlat. Heydrich se rozhodl, e mus mluvit s Himmlerem a vydal se za Wolffem. Himmler byl s Hitlerem v salonu Fhrerova bytu na Prinzregentstrasse a nebyl poten, kdy na msto dorazil Wolff a pl si s nm hovoit jet ped plnovanm asem odjezdu na psahu ve 23.30. Wolffovo hlen jej vak viditeln velmi pekvapilo. Odeel zpt do salonu, aby zprvu sdlil Hitlerovi, a za chvli byl pedvoln Wolff. Hitler byl zejm zprvou, kter pila jako blesk z istho nebe, zjevn podrdn...78 Tato vpov by ani nestla za zmnku, kdyby neukazovala, jak Himmler zabudoval do velc struktury rivalitu. I Heydrich u nj musel o audienci dat Wolffa a ten si rliv steil sv vhradn prvo pstupu. Co se Hitlera te, je mon, e pedstral pekvapen. Je vak jist, e akci posvtil - Himmler by se neodvil sm od sebe udlat nco, co by i pineslo tolik nenvisti ze strany mezinrodn veejnosti, ani by o tom pedem zpravil Fhrera. Za povimnut ale stoj skutenost, e stejn jako pozdji v ppad "konenho een" idovskho problmu, neexistuje dn Fhrerovo nazen nebo rozkaz, ani kousek papru - alespo nebyl nalezen - kter by Hitlera njakm zpsobem spojoval s tm, co se dlo. Oficiln ve pilo jako obrovsk pekvapen. Pravdpodobn dn formln rozkaz neexistoval. Je tak mon, e Himmler nebo Heydrich sm akci navrhl, nebo kampa proti idm spadala do psobnosti SD. Mohl ji navrhnout i Gring, protoe poteboval vce finannch prostedk a arizovanch podnik pro vlen hospodstv. Stejn tak je mon, e ihned po mnichovskm triumfu, kter nebyl a tak pln triumfem, jak si Hitler pl, nebo nemohl "rozbt" eskoslovensko zcela, poadoval Fhrer mstu na idech (nebo, jak stle kal Himmler, si ji "pl"). A u pila mylenka na pogrom 9. listopadu odkudkoli, je l, e lo o spontnn povstn. Dokazuje to text zprv odeslanch t noci. Prvn rozeslal Heinrich Mller z sted v Berln do vech adoven Gestapa. Zprva byla odeslna pt minut ped plnoc 9. listopadu a nesla oznaen "okamit a nejrychlej cestou - TAJN!" 1) Zakrtko probhnou v cel i akce proti idm a zejmna proti synagogm. Nebude se zasahovat, je vak nutno navzat spojen s Ordungspolizei, aby bylo potlaeno rabovn a dal podobn excesy. 2) Pokud se v synagogch nachz dleit archivn materil, okamitm zkrokem jej zajistit. 3) Provst ppravy na zaten 20 000 a 30 000 id v i. Vybrat zejmna bohat idy. Podrobn instrukce budou nsledovat v prbhu tto noci. 4) Objev-li se v prbhu akce id se zbranmi, provst nejpsnj opaten. Do vech akc je mono zapojit Verfgungstruppe i bn jednotky SS. Kontrolu nad vemi akcemi mus mt ve vech ppadech (Ge)Stapo. Rabovn, rozkrdn atd. mus bt v kadm ppad zabrnno. Pro zajitn materilu kontaktovat okamit odpovdn velen SD Ober- a Unterabschnitten. Dodatek pro Stapo v Koln nad Rnem: v kolnsk synagoze se nachz obzvl dleit materil. Tento mus bt zajitn co nejrychlejm zkrokem ve spojen s SD.79 Po tto zprv nsledoval za hodinu a dvacet pt minut dal, podrobnj dlnopis od Heydricha do vech okresnch a okrskovch adoven Gestapa a SD nadepsan "bleskov, nalhav, k okamit pozornosti": Vc: opaten proti idm v prbhu dnen noci. Po atenttu na taj. v. Ratha v Pai se oekvaj demonstrace proti idm v cel i dnes v noci 9/10.11.38. ...80 V telegramu bylo dle nazen pro vechny velitele Gestapa, aby kontaktovali politick veden ve sv oblasti, a mohli tak koordinovat prbh demonstrac. K diskuzi mli pibrat i policejn velitele: politick veden bude informovno, e nmeck policie obdrela nsledujc instrukce od Reichsfhrera SS a velitele policie a vechna opaten politickho veden mus bt v souladu s tmito instrukcemi: a) Budou provedena jedin takov opaten, kter neohroz nmeck ivoty i majetek (nap. synagogy plit jedin v ppad, e por neohroz okol). b) Podniky a pbytky id budou pouze znieny, ne vyloupeny. Policie m za pkaz dohlet na dodrovn tohoto pravidla a zatkat lupie. c) Zvltn pozornost vnovat tomu, aby v obchodnch ulicch byly neidovsk podniky absolutn zabezpeeny proti pokozen. d) Ciz sttn pslunci - i kdy to jsou id - by nemli bt obtovni. ... Pokud se nedlo nco v rozporu s tmito smrnicemi, nemla policie demonstracm brnit. Archivn materily a kultovn pedmty mly bt zabaveny a pedny zodpovdnmu adu SD. 5) Ihned po ukonen udlost dnen noci, dovol-li to zamstnn nasazench ednk, zatknout tolik id

- zejmna zmonch - kolik jich je mon umstit do dostupnho vzeskho prostoru. Zatkat pedevm zdrav idy muskho pohlav, ne pli star. Ihned po zaten se skontaktovat s koncentranm tborem vhodnm pro co nejrychlej pedn id. Zvltn pozornost vnovat tomu, aby zaten id nebyli trni. 6) Obsah tohoto rozkazu pedat odpovdnm inspektorm a velitelm Ordungspolizei a SD-Ober- a Unterabschnitten s dodatkem, e tato opaten nadil Reichsfhrer-SS a velitel nmeck policie. ... Hrzu, kterou nmet id zaili v nsledujcch hodinch a dnech, nelze popsat. Snad si ji ani nedoke pedstavit nkdo, kdo se nhle neocitl v pravk noci pronsledovn davem toucm po krvi, ani se m kam uchlit. ady byly to posledn msto, kam se obti mohly obrtit, a tak v neptelsk temn noci nenachzely toit. Jeden britsk diplomat v Berln napsal, e se utrhly ze etzu stedovk barbarsk sly.81 Tento vrok vede k zvru, e vra v morln pokrok byla myln pisouzena skupin lid. V zi planoucch synagog, hocch knih a svitk try a kalu krve v ulicch to bylo phodn pirovnn. "Zdrav id muskho pohlav, ne pli sta," se ocitli v transportech do koncentranch tbor a byli do nich nahnni jako dobytek stremi, kter jim podrely nohy, kopaly je a tloukly pstmi a pabami puek. Gerd Treuhaft, vze z Buchenwaldu, nedvno vzpomnal na prvn noc po pjezdu: "...SS-mani vchzeli dovnit a nhodn si vybrali idy, kter pak vythli ven, kde je vihali eleznmi pruty nebo utloukli k smrti holemi. Celou noc jsme slyeli vstely a vkiky smrteln hrzy."82 12. listopadu byl Buchenwald pln a vechny adovny Gestapa obdrely zprvu, e tam nemaj poslat dn transporty krom tch, kter jsou u na cest.83 Rychlost, s jakou se tbory plnily, stla patrn za Himmlerovm rozkazem z veera toho dne, e vichni id, kte se do Schutzhaftu dostali v prbhu nedvnch akc a je jim vce ne 50 let, maj bt proputni.84 Je zejm, e clem tohoto opaten bylo zskat vce prostoru pro mlad mue schopn tvrd fyzick prce. Tho dne Heydrich zastupoval Himmlera na ministersk porad, j pedsedal Gring, na kter se mli ptomn dohodnout na administrativnch krocch, je by dokonily prci zapoatou akc samotnou. Heydrich se snail prosadit vnosy, kter by idm zakzaly pouvat hromadnou dopravu, nvtvovat nemocnice, koly a vechna ostatn msta, kde by pili do kontaktu s Nmci. Strun eeno je chtl nahnat do ghett. Gring ml za to, e by se takov opaten mla uskuteovat postupn, v t dob ho zajmaly spe idovsk podniky a majetek. "Dal otzka, meine Herren," ekl, "jak byste posoudili situaci, kdybych dnes oznmil, e jako trest (za zpsobenou kodu) bude idm nazeno zaplatit pspvek ve vi jedn miliardy (marek)?"85 Podle jeho vpovdi po vlce se na tto stce dohodl s Hitlerem a Goebbelsem dva dny pedtm, tedy ve chvli, kdy stle v ulicch dil teror. Vldn nazen vyhlsilo jet 12. listopadu miliardovou "pokutu", kter mla bt vybrna formou dvacetiprocentnho odvodu z majetku vech id, jeho hodnota pesahovala 5000 marek. id navc nesmli vst obchodn a dopravn firmy nebo mt emeslnickou ivnost. V nmeck spolenosti mohli bt pouze podzenmi. O dva dny pozdji Himmler nadil proputn vech id, kte vlastnili potebn cestovn doklady pro emigraci a mli odjet do t tdn, aby si mohli vydit vechny nutn nleitosti. Souasn pikzal doasn krtkodob proputn vech id v Schutzhaftu, jejich podniky byly v t dob v procesu arizace, aby mohli vydit vechny prvn formality. 15. listopadu bylo oznmeno, e idovsk dti jsou vyloueny z dochzky do nmeckch kol. V prbhu nsledujcch tdn se smyka uthla i v jinch oblastech ivota. Hlavn el pogromu a nsledn legislativy objasuje tajn zprva SD uren pro veden: Akce se veobecn projevila v destrukci a plen synagog a znienm tm vech idovskch podnik, kter pak majitel byli nuceni prodat. sten byli akc postieny i domovy id. ... Pi kladen odporu byl zabit nebo zrann jist poet id.86 Hlen neobsahovalo podrobn rozsah kod ani poet mrtvch, jistou pedstavu si vak lze uinit z Heydrichova hlen na ministersk porad 12. listopadu: 7500 podnik zniench, 267 synagog vyplench nebo poboench, 177 pln zniench. Asi 91 id bylo zabito, tento daj vak zhy prudce stoupl o poet tch, kte byli ubiti nebo jinak usmrceni stremi Totenkopf v koncentranch tborech, podle nkterch zdroj jich bylo vce ne 1000.87 Hlen se omezilo na konstatovn, e 25 000 id muskho pohlav je "zatm doasn zadrovno" v koncentranch tborech, aby "silnji poctili potebu emigrace". Hlen kon konstatovnm: "Souhrnn se d ci, e idovstvo - co se nmeckch sttnch pslunk a osob bez sttn pslunosti te - bylo konen vyloueno ze vech oblast ivota nmeckho obyvatelstva a idm, kte si chtj zachrnit existenci, zbv pouze emigrace."88 Reichskristallnacht - sk "kilov noc", jak se pohromu zaalo kat - a nsledn legislativn nazen vyvolaly mezinrodn protesty, avak nebyla uinna dn praktick opaten, kter by odpovdala velikosti problmu. V Nmecku z toho mnoho jednotlivch pslunk bval vldnouc elity pochopilo, jak jsou bezmocn. Ulrich von Hassel, jeden z diplomat proputnch pi norov istce, popsal ve svm denku

hrzu, kterou ctili vichni slun lid pi hanebnm pronsledovn id. Kdy hovoil se dvma pteli o tom, jak by mohli prakticky vyjdit sv zden, doel k nzoru, e nemaj dnou monost: "Nemme moc a jsme bez jakchkoli innch prostedk, doshli bychom jedin toho, e bychom byli umleni nebo jet nco horho. Vzdlan svt, kter ml na potku tak dobrou strategickou pozici, ji dvno ztratil dky vlastnmu provinn."89 4. prosince, tden pot, co si von Hassel do denku zapsal pedchoz dky, Goerdeler znovu oslovil britsk ministerstvo zahrani a podal o podporu, kter by liberlm v Nmecku umonila svrhnout reim. Jeho britsk prostednk Vansittart shrnul Goerdelerovy argumenty, kter zanaly premisami: a) Skutenm pnem je v Nmecku Himmler. ... b) Musme si uvdomit (tj. my Britov), e jednme s gangstery toho nejhrubho zrna. ...90 Goerdeler vak dle vznesl nkolik poadavk, kter vzbudily Vansittartovo podezen, e je "pouhm trojskm konm nmeckho militaristickho expansionismu".91 dal britskou pomoc pi navrcen Danzigu (Gdasku) a "polskho koridoru" Nmecku, navrcen kolonilnch zem, pjku 4 - 6 miliard zlatch marek, "aby nmeck mna zskala stabiln a mezinrodn zklad" - znmka jeho spojenectv se Schachtem - a zaloen nov Ligy nrod Angli, Franci a Nmeckem. Nkolik dalch emisar, kte byli jazykem britskho ministerstva zahrani nazvni jako "takzvan umrnn", mlo stejn poadavky. To jen zvilo podezen ohledn nmeckch skutench cl na vech rovnch a lordu Halifaxovi se dostalo rady, e "nejvt nebezpe by nm (Britm) mohlo hrozit, kdybychom se spojili s tmi, kdo mon v Nmecku plnuj revoluci."92 Goerdeler pak vyslal dal posly s nalhavou dost o odpov na jeho poadavky do 18. prosince a naznail, e von Fritsch povede spiknut generl nkdy mezi 18. prosincem a koncem msce. Britov podali o stanovisko fa tajn zpravodajsk sluby (Secret Inteligence Service) admirla Sira Hugha Sinclaira a ten se vyjdil skepticky. Toho veera pedloil pracovnk ministerstva zahrani Sir Alexander Cadogan poadavky nmeck opozice Chamberlainovi. Cadogan si pak napsal do denku: "Nechtl o tom ani slyet a j si myslm, e m pravdu. Ti lid mus odvst svou prci."93 Ke konci prosince hovoil von Hassel s jinm lovkem z opozinch kruh, pruskm ministrem financ dr. Johannesem Popitzem. Popitz ml kontakty s Himmlerem a von Hassell, zcela zmaten Himmlerovmi nzory na pronsledovn id, se jej zeptal, co o nich v. Popitz mu odpovdl, e Himmler si vytvoil promylen alibi. Hitlerovi sdlil - psemn i po telefonu - e pkazy k pogromu neme splnit. Kdy nedostal dnou odpov, ctil se povinen je splnit. Zrove vak mohl tvrdit, e udlal co mohl.94 Zejm dokzal oklamat i ty pslunky inteligence, ktermi tolik pohrdal, tak dokonale, e nechpali jeho skuten fanatismus a zmry s idy. Zsti mu v tom asi pomohla hrza, kterou ve vech budil Heydrich. Himmler se tak mohl skrvat za Heydrichova dmona a dal zjevn gangstery v mocensk hierarchii a psobit jako jeden z mla mrnch, smlivch a slunch stranickch boss. Popitz sdlil von Hassellovi, e Gringovi ekl, e ti, kdo jsou odpovdn za "kilovou noc", mus bt potrestni. "Drah Popitzi," odvtil elezn Hermann, "chcete potrestat Fhrera?"95 Popitzova slova lze brt vn, nebo byla zaznamenna v prosinci 1938, a je a neuviteln, e lenov prusk vldy mohli zstvat tak dlouho naivn ohledn povahy a cl strany a jejch pedstavitel. Kilov noc sotva skonila a Heydrich ji pipravoval pln zabrn eskoslovenska. Himmler mezitm odjel na dlouhou dovolenou do Itlie. Monost, e by jej nkter z jeho hlavnch SS-Fhrer mohl izolovat od Hitlera, jej natolik straila, e ani nejmenoval svho zstupce, kter by ho v neptomnosti zastupoval.96 Projevovaly se tak protichdn aspekty jeho postaven: zatmco Goerdeler a dal ho povaovali za skutenho vldce v Nmecku, on sm si stle nebyl jist svou pozic a po nvratu vyuval kad pleitosti, aby na sebe upoutal Hitlerovu pozornost. Podval nvrhy, kter pramenily z jeho fanatismu, a zrove chtl na Fhrera udlat dojem. Souasn s tm, jak kolem sebe krouili on a jeho rivalov Gring, Goebbels, von Ribbentrop a v t dob ji tak Martin Bormann, vyhnaly jejich fantastick nvrhy a plny z Fhrera posledn petku smyslu pro realitu. Himmler se v t dob tak velmi obval o sv zdrav. Krut trpl aludenmi keemi, kter ho trpily odedvna. Nkdy byla bolest tak velk, e tm upadl do bezvdom, jindy trvala po cel dny a zcela ho vyerpvala.97 Kee mly nepochybn pvod ve starm a stle trvajcm vnitnm napt a jejich intenzita se zvyovala s rostouc moc a zodpovdnost a narstajcmi obavami z rival. Himmler se vak obval, e jde o pznaky rakoviny, protoe jeho otec zemel na rakovinu aludku (lz s vnitn sekrec). Podle Frischauera zavolal Wolff, kdy vidl Reichsfhrerovy zchvaty zoufalstv, vdskmu chiropraktikovi Felixu Kerstenovi, kter se tehdy til ve vy spolenosti velmi dobr povsti.98 Jet pedtm, ne mohl Kersten Himmlera prohldnout, musel slbit, e ve zachov v nejvt tajnosti. Dvodem nebyla pouze nutnost, aby fyzick zdatnost velitele SS a nmeck policie nemohla bt zpochybovna. Piny sahaly hloubji a dotkaly se samotnho jdra rasov ideologie nrodnho

socialismu: rijec musel bt nejzdatnj ze zdatnch. A zde se jist opt dotkme podstaty protiklad, kter Himmlera neustle tvaly. Kdy Kersten spatil Himmlera poprv, s pekvapenm zjistil, e vbec neodpovd obrazu, kter oekval: byl mal, ml "nevraznou bradu" a "vbec se nepodobal atletickmu typu, byl keovit, a ne uvolnn a prun".99 Kdyby nevdl, o koho jde, povaoval by jej za ednka nebo uitele. A co se tkalo rasov typologie, "lovk by skoro ekl, e na jeho irokch lcnch kostech a kulatm oblieji je nco orientlnho". Kdyby ndavkem k tmto nedostatkm vylo najevo, e trv znanou st asu zkroucen bolest v bezmocn agonii, zpochybnilo by to jeho povolanost k tomu, aby vybral pslunky nordick elity a kzal jim, tlail na n a trestal je tak, jak si pli bt tlaeni a trestni. Existoval jet jeden dvod, ist politick, jak Kersten zjistil na potku ptho roku. Himmler ho podal, aby prohldl von Ribbentropa. Himmler se mu ji o Kerstenovi zmnil a ekl mu, e ho l z revmatismu, proto Kerstenovi nadil, aby nekal nic o jeho aludench bolestech. Von Ribbentrop si musel myslet, e je Reichsfhrer-SS je zcela fit. Kdyby zjistil, e je Himmler nemocn, intrikoval by proti nmu a napadal jej jet vce ne do t doby.100 Akoli se o tom Kersten nezmnil, hlavnm dvodem, pro chtl Himmler ministru zahrani pomoci, nepochybn bylo, e doufal, e od Kerstena zsk dvrn informace sm. O napt a tlacch, kter panovaly na vrcholu nacistick hierarchie svd vmluvn skutenost, e, jak Kersten zjistil, von Ribbentrop trpl pornmi bolestmi hlavy, zvratmi, stenou ztrtou zraku a bolestmi aludku. Hitler sm byl stien piblin od doby Machtergreifungu ostrou, keovitou bolest v prav horn sti bin dutiny a od roku 1936 uval lk pedepsan jeho osobnm lkaem dr. Morellem, kter obsahoval bakterie vypstn z vkal bulharskho zemdlce.101 Kersten provozoval fyziologicko-neurologickou terapii, kter mla psobit na vnitn tkn a cvy. Podle jeho vkladu mly psychick stavy jako vzruen, strach, starosti, pepracovanost i deprese neustl a asto zhoubn inek na vazomotorickou funkci cv. Je zejm, e nkolik z jmenovanch psychickch stav (nebo vechny z nich) psobily na Himmlerovy kee a Kersten mu zpotku dokzal pinst okamitou levu. Himmler jej podal, aby u nho zstal jako jeho osobn oetovatel, ale on odmtl. Teprve pot, co nmeck armda vpadla do Holandska, kde se Kersten dve usadil, zajistil si Himmler jeho permanentn sluby. Od t doby a do konce vlky o nho Kersten tm bez pestn peoval a stal se pro Himmlera nepostradatelnm pro levu, kterou mu poskytoval. Stal se jakmsi zpovdnkem, s nm mohl Reichsfhrer-SS diskutovat o vtin svch mylenek a problm v neutrln atmosfe beze stresu. Himmler mu kal "kouzeln Buddha". Kerstenovy postehy ohledn Himmlerova vztahu s Hitlerem jsou dleit, dodv jim vhu dlouhodob a intimn vztah, kter s Himmlerem ml. Zd se z nich, e Himmler hovoil o Hitlerovi jako o poslu seslanm Prozetelnost, aby vedl germnskou rasu. Myslel to doslova, a proto v diskuzch a projevech velmi asto opakoval frzi "Fhrer m vdy pravdu" a intenzivn v ni vil - vyplvala z Hitlerova postaven vdce germnskho nroda. I kdy nerozuml nkterm jeho rozhodnutm, nebo ml za to, e jsou nesprvn, vil, e jsou transcendentn povahy, a on nechpe jejich sprvnost, protoe nen schopen vidt v del perspektiv. Kersten napsal, e "pouh nznak, e Hitler by mohl mt jin nzor, stail, aby Himmler zaal vhat a odloil rozhodnut do chvle, kdy se mohl ujistit, jak se na danou vc dv Hitler".102 Jet pekvapivj je, e Himmler bval ped slyenmi u Fhrera vystraen. Podle Kerstena by tomu nevil nikdo, kdo to nevidl na vlastn oi, a "nevil by ani, jak Himmlera rozradostnilo, pokud vyel z rozhovoru spn, nebo byl dokonce pochvlen."103 Co se jeho vlastnho inku na lidi tkalo, dokzal Himmler nehled na sv nedostatky jako rijec vnuknout SS-manm na vech rovnch oddanost, a to nejenom tm s omezenm vzdlnm, jako byli Stroop a Hss, kte tvoili 40 procent sboru Fhrer. Zapsobil i na ty z nich, kte pochzeli z vych spoleenskch vrstev, jako teba Karl Wolff. Jak jinak si vyloit pas v pozoruhodnm dopise napsanm Wolffem jeho manelce v noru 1939? Osud ze mne uilnil nejbliho spolupracovnka bezpkladnho mue, RFSS, kterho si nejen nesmrn vm pro jeho zcela vjimen vlastnosti, ale o jeho historickm posln jsem zcela pesvden.104 Historickm poslnm ml samozejm na mysli rasov posln SS, nebo dle uvedl, jak hluboce jej skliuje pomylen na skutenost, e jeho synov, kte mli po matce hnd vlasy a oi, neprojdou vbrovm zenm, je mlo bt v ptch letech pro poteby SS vyvinuto. Wolff pe, e jej to deprimuje "o to vce, e teoreticky bych mohl nrodu pinst rasov hodnotnj dti". Ve skutenosti ji tak uinil se svou hrabc milenkou. Heydrich zadil, aby mohla dt diskrtn porodit v Budapeti. Byl to chlapec - Widukind - a ml dokonale svtl vlasy a modr oi. I kdy ponechme stranou vechny Wolffovy manelsk problmy a pipustme jeho potebu citovat Himmlera jako mentora pi plnn svho rasovho kolu, zd se, e k nmu opravdu vzhlel s obrovskou ctou. Ta mla sv koeny sten

v Himmlerov roli jako nejinnjho nstroje tehdej rasov teorie, kter Wolffovi tolik vyhovovala. Zrove v tom vak muselo bt nco vc. Absolutn pesvden, pevn vle, disciplinovan analza problm, po n nsledovaly jednoznan rozkazy, usilovn hodiny prce, kter Himmler vnoval svmu kolu a je poadoval od svch podzench, to ve vzbuzovalo respekt. Himmler ale tak dokzal lidi okouzlit. Existuje pli mnoho svdectv o jeho zdnliv nepedstranm zjmu o sv mue a jejich rodiny, aby se o tom dalo pochybovat. Je tk si pedstavit, e bez tchto vlastnost by si dokzal udret pevn v rukou vechny nstroje nrodn rasov a politick moci, SS, SD, policii i koncentran tbory. Pozorovatelm zven, kte neslyeli Himmlerovy tajn projevy ped podzenmi veliteli, to pipadalo tk - ne-li nemon - pochopit. George Ward Price z britskch novin Daily Mail, kter se astnil norimberskch sjezd a tbor SS a mnohokrt s Himmlerem hovoil, se "nikdy nepestal divit tomu, jak v sob mohl mt tento mrn vyhlejc a zpsobn mu psobc dojmem sebezapen vlastnosti potebn k zskn a udren tak velk moci".105 Stephen Roberts se o Himmlerovi zmiuje ve stejnm duchu jako o lovku, jeho vzhled postrd jakkoli vznan rysy, kter je "skromn v chovn. Jeho velmi neurit rysy a brle z nj dlaj nkoho a nevznamnho, sp studenta ne agittora." Roberts se nenechal oklamat dnm jinm aspektem nacistickho reimu ani jeho zmry, Himmlerovu kamufl se mu vak nepodailo ani v nejmenm prohldnout: je smn pohlet na nho jako na mladho mue nechvajcho se strhnout vlastn nezzenou moc a oddvajcho se svmu chti po krvi. Ve skutenosti je pkladem tich dstojnosti a prostho ivota, kter tak asto v nacistickm Nmecku schz, zstv zcela nezkaen a ije jako ednek v prostm berlnskm byt.106 Tou dobou Himmler vlastnil spolu s ostatnmi stranickmi vdci honosnou vilu v mdnm berlnskm pedmst Dahlem, venkovsk toit na Tegernsee a sdlo svho du ve Wewelsburgu, kter se vzneenosti tak ani zdaleka nevyhbalo. Wewelsburg byl jet ve vstavb - pracovali na nm nucen vzni koncentranch tbor - a vypadal stejn bizarn a extravagantn jako cokoli, co podnikl Gring. Na rozdl od Gringovch vdomch pokus pedvdt svj wagnerinsk zpsob ivota veejn vak Himmler trval na tom, aby jeho vlastn fantaskn pedstavy zstaly utajeny. Tajemstv bylo zsadou krlovskch d. Bhem jeho tdenn nvtvy na hrad v polovin ledna 1939 se ho Taubert, mstn odpovdn Gruppenfhrer, zeptal, jak m odpovdat na dosti o prohldku. Prohldky nepipadaj v vahu, odpovdl krtce Himmler. Pokud m bt kdokoli pozvn, mus se jednat o zvltn poctu. Pozdji ml v myslu pijmout nkter z generl a Reichsleiterov (vysoc stranit ednci) mli bt zvni tak.107 stednm mstem Wewelsburgu, inspirovanm zjevn krlem Artuem a ryti Kulatho stolu, byla velk jdelna s dubovm stolem pro dvanct vybranch Gruppenfhrer. Zdi mly bt vyzdobeny jejich erby, akoli vtina z nich je pochopiteln stejn jako Himmler postrdala. Profesor Diebitsch spolu s dalmi odbornky z Ahnenerbe mli tento nedostatek napravit a ji pracovali na nvrzch. Pod jdelnou v kruhovm sklep, nazvanm "e mrtvch", se nachzela okrouhl konstrukce z jednoduchch kamen, na n ml bt v ppad smrti nkterho z ryt splen jeho erb. Pokoje pidlen na hrad jednotlivm rytm pipomnaly germnsk hrdiny a byly vyzdobeny pedmty a vybaveny knihami a dokumenty tkajcmi se danho tmatu. Do velk vstupn haly ped tmito pokoji zamlel Himmler umstit velk triptych, kter by v kostce vyjdil jeho nzor na smysl a el du. Jasn to vyplv z jeho instrukc pro male: a) tok jednotky SS ve vlce, kter si pedstavuji jako zobrazen zrannho nebo mrtvho starho SS-mana, jen je enat, abychom zn zornili, e ze smrti samotn, a nehled na ni, vychz nov ivot. b) Pole v nov zemi, kter or sedlk z obran jednotky (Wehrbauern), SS-man. c) Nov zaloen vesnice s rodinami a poetnmi dtmi.108 Himmlerova st zmku byla vnovna saskmu krli Jindichovi (Heinrichovi) I. z 10. stolet, kter zastavil njezdy maarskch luitnk z vchodu a poloil zklad nmeck konfederace princ. Ta se stala pozdji za vldy jeho syna Otty Svatou mskou. V roce tischo vro smrti Jindicha I. v roce 1936 zahjil Himmler slavnostn vzpomnkovou slavnost v Quedlinburgu, kter kdysi bval krlovm sdlem, a v roce 1938 zaloil stav Jindichova pamtnku, jen ml "oivit ducha a krlovy skutky pro nai dobu".109 kalo se, e se povauje za vtlen Jindicha I. Je tko uviteln, e Himmler vil v reinkarnaci v tomto pmm smyslu, spe ji pravdpodobn povaoval za fyzick pedvn krve z generace na generaci v rmci rodu. Pesto vak rd slyel, kdy mu lid kali "krl Jindich (Heinrich)" a jist v sob spatoval ztlesnn krlovch cl ohledn sjednocen Nmecka proti vchodnm hordm. Pi sv nvtv na Wewelsburgu ekl Taubertovi, e by do svch pokoj chtl pokud mono dlouh, zk gobeln "s postavou pln vyvinut mlad panensk dvky, budouc matky" a na protj stn kamennou "postavu matky s napl dorostlm hochem, kter se stv muem". ekl tak Taubertovi, e chce na hrad mstnost zazenou jako trezor na zlat a stbrn poklad "za prv

kvli tradici a za druh - a v tomto ohledu je teba mt zcela jasno - jako rezervu (Notgroschen) na zl asy". Kdy doel do jedn mstnosti v prvnm pate, prohlsil, e ho napadla mylenka, jej realizace se pozdji velmi prodraila: "Chtl bych na hrad vybudovat planetrium." Kde pesn se mlo nachzet si nebyl zatm jist. Stejn jako se Stephenu Robertsovi nepodailo rozeznat tento snlkovsk rys Himmlerovy povahy, unikla mu i jej temn strnka. On a kad jin zahranin pozorovatel vdli o muen, ke ktermu dochzelo ve vzeskch celch Gestapa, a o buen na dvee v asnch rannch hodinch, z nho Nmci museli mt hrzu. Stejn tak vdli o nemilosrdnm zachzen s vzni koncentranch tbor. Pesto se zd, e Roberts a vtina ostatnch si nedokzali spojit pmo Himmlerovu povahu a metody a nstroje, kter pouval k prosazen sv vle. Koncem ledna 1939 pronesl Himmler v rozhlase veejn projev z pozice velitele policie. Uvedl, e je svatou povinnost policie chrnit ivot a zdrav ostatnch Nmc ped nehodou, zloinem a zrannm. Pi tomto procesu je vak teba uinit mnoho opaten, kter si budou vyadovat vy disciplnu a mon i obti na pohodl jedinc. "Mus bt vykonno mnoho psnch trest, kter bolestn ovlivn ivot dotynch jedinc a jejich rodin, kter vak v zjmu vyho cle jsou nejen oprvnn, ale i nutn."110 Zopakoval svj slib, e se zatknm zloinc nebude ekat, a budou zloiny spchny, a dodal, e v zjmu ochrany lidu budou recidivist, kte byli ji odsouzeni mnohokrt, pronsledovni mnohem neltostnji a izolovni v koncentranch tborech. Dodal, e tyto tbory jsou - zcela v rozporu s pomluvami zahraninho tisku - pkladem istoty, podku a osvty. Plat v nich samozejm ostr a siln disciplinrn opaten, ale s trestanci je nakldno spravedliv a pi prci a kolen se mohou nauit novm emeslm. "Moto, je stoj nad tbory, zn: Je jenom jedna cesta ke svobod. Jejmi milnky jsou poslunost, sil, poctivost, podek, istota, stdmost, pravda, smysl pro obtovn a lska k otin.'"111 Den po odvysln tohoto projevu, 30. ledna, pi pleitosti 6. vro Machtegriefungu Hitler v prbhu svho tradinho proslovu v Reichstagu vyslovil veobecn znm veejn varovn idm. Prohlsil, e by chtl v tto otzce bt prorokem: "Pokud by se idovskm finannm kruhm v Evrop i mimo ni podailo opt uvrhnout nrody do svtov vlky, pak by vsledkem nebyla bolevizace planety Zem a tedy vtzstv idovstva, ale vyhlazen idovsk rasy v Evrop."112 Machinace s clem podkopat zevnit eskoslovensk stt dozrly v beznu a znovu se opakovala stejn posloupnost udlost, kter pedchzely Anschlussu Rakouska a zboru Sudet. Zasvcen lnky v tisku o zvrstvech pchanch na etnickch Nmcch, masivn soustedn nmeckch vojsk na hranicch s jednotkami SS-Vefgungstruppe, zaplujcmi prostor mezi obrnnmi divizemi. Slovn zastraovn doshlo vrcholu, kdy Hitler pohrozil, e srovn hlavn msto eskoslovenska bombami Luftwaffe se zem. V asnch rannch hodinch 15. bezna se esk prezident vzdal a odepsal to, co z jeho zem zbylo. Nmeck jednotky ji pekroily hranice. Oban v Praze se vzbudili a v ulicch nali korouhve se svastikami a vojky v poln edi a v ocelovch pilbch. Za nimi pili pslunci Heydrichovch SD-Einsatz - skupiny sloen z policist, ednk Gestapa a SD, ozbrojen seznamy sestavenmi z obrovsk kartotky v sekci SD III 225. Ti pak dili Einsatzkommanda pi zatkn podezelch pedk a ideologickch neptel a zorganizovali sted policie, Gestapa a SD na zem, je bylo zanedlouho prohleno Protektortem echy a Morava. Po nich pijeli zstupci SS-Ergnzungsamtu, aby shromdili vechnou "hodnotnou" krev. Hospodstv a cenn zbrojn prmysl byly zalenny do Gringovy vlen ekonomiky. Zemdlsk pda vlastnn idy nebo ideologickmi nepteli byla zkonfiskovna ednky Hlavnho rasovho a osidlovacho adu - RuSHA - vedenho zchudlm lechticem SS-Oberfhrerem von Gottbergem, jeho Himmler jmenoval fem nov instituce - eskho pozemkovho evidennho adu. Pdu pak dostvaly rodiny pslunk SS. Budova jedn z velkch bank v hlavnm mst byla zabavena pro sted Gestapa. Jist britsk agent ml o nkolik msc pozdji monost tuto pochmurnou budovu navtvit a uvedl, e velk vstupn sl a chodby se zdly temn i za slunenho dne. Napadlo ho, e je to kvli vudyptomnosti str v ernch uniformch. Dva strn, kad z jedn strany, ho doprovodili za ednkem, kterho piel navtvit. Pi prchodu halou se nedalo nemyslit na sklepen pod n, kde byli mon prv v tme okamiku lid utloukni k smrti jenom proto, e to byli ei, id nebo komunist. Nejvy poschod vyuvalo Gestapo tak k dlouhodobm zpsobm muen, protoe vkiky a pn mohly zpoza okenic tko bt z t vky slyet z ulice.113 Himmler a Wolff, odni opt v poln edi, vstoupili do hlavnho msta spolu s Fhrerovou motorizovanou kolonou, stejn jako ped asem do Vdn. Spolu s Martinem Bormannem patili k Fhrerovu nejblimu doprovodu i ve chvli, kdy vstoupil na starobyl Hradany a sdleli jeho triumf, kdy z hornho poschod Praskho hradu shlel se zaatmi pstmi na msto. "Stojm zde a dn sla na svt mne odsud

nedostane."114 Ten okamik uinil na Wolffa nesmazateln dojem a jist zapsobil stejn tak na Himmlera a Bormanna. Pro Hitlera to znamenalo dal potvrzen boskho posln, k nmu byl peduren, a dkaz, e zpadn mocnosti se mu neodv postavit. inek na zpadn vldy byl pochopiteln zcela opan. Zejmna pro Chamberlaina to znamenalo brutln polek do tve a od okamiku, kdy se zprva o pui dostala do Londna, byla politika usmiovn dikttor pohbena. Podle prvnch zpravodajskch zprv o pohybu nmeckch pancovch a motorizovanch jednotek to vypadalo, e smr dalho Hitlerova pohybu bude na jihovchod pes Maarsko a spolen s Bulharskem do Rumunska.115 Pi hledn spolen anglo-francouzsk strategie jak elit takovmu deru se zvaovala i monost paktu se Sovtskm svazem. Pro Chamberlaina to byla nechutn pedstava. S jistou dvkou oprvnnosti nedvoval bolevikm a hrub podceoval slu Rud armdy. Mimo to mu to pli ppomnalo koalin politiku, kter vyvrcholila prvn svtovou vlkou. Radji podporoval rumunsko-polskou smlouvu o vzjemn pomoci, zaruenou Velkou Britni a Franci. Generln tb jej varoval, aby nevynechval Rusko, a radil mu, e zpadn mocnosti nemohou v ppad nmeck invaze pomoci ani Polsku ani Rumunsku. Nicmn, kdy pedal velvyslanec Spojench stt v Londn Jos eph Kennedy lordu Halifaxovi 29. bezna "nalhavou zprvu", e Hitlerova politika se zamila na Polsko, co byla zejm eventualita podporovan i z jinch zdroj, popohnalo ho to k inu. Zvsti o nastvajcm nmeckm toku na Gdask mezitm psobily na burzovn trh a jednn kabinetu, kter ministersk pedseda svolal, probhalo v krizov atmosfe. Chamberlain prosadil sv een a 31. bezna sdlil ztichl doln snmovn, e v ppad ohroen nezvislosti Polska mu Britnie pijde na pomoc. Canaris se nachzel u Hitlera ve chvli, kdy se tuto zprvu dozvdl. Fhrer vybuchl takovm zchvatem zuivosti, e admirl zapochyboval o jeho petnosti.116 Pot, co se Hitler uchlil na Berghof, aby si rozmyslel svoji odpov, nadil Keitelovi pipravit rozkazy pro ppadn tok na Polsko. Keitel vyhotovil do 3. dubna v hrubch obrysech rozkazy pod krycm nzvem "Bl ppad" (Fall Weiss), podle nich mly bt vechny ppravy dokoneny do 1. z. 6. dubna bylo Chamberlainovo prohlen v parlamentu vyjdeno jako oficiln britsk zruka Polsku. 11. dubna "Bl ppad" Hitler podepsal. V nsledujcm msci se Himmler a Wolff vydali spolu s Hitlerem zvltnm vlakem na inspekci opevnn na zpadn hranici, tvoenho komplexem protitankovch pekek a elezobetonovch palebnch postaven thnoucm se od belgick hranice a po vcarskou. Inspekce trvala pt dn, od 14. do 19. kvtna. Zpten cestou se 20. kvtna zastavili ve vojenskm cvinm prostoru u Mnsteru, kde Himmler pipravil ukzku svho SS-Verfgungstruppe Standarte Deutschland. Pluku velel bval dstojnk Reichswehru Felix Steiner, kter ml velmi radikln pedstavy o vcviku a vybaven pohyblivjch, nezvislch a agresivnjch jednotek. Himmler pozval tak skupinu generl, kte mli tendenci pohlet na vojky SS svrchu. Shldli ohromujc podvanou - skuten dlosteleck tok na zkopov pozice s ostnatm drtem. Armdn dlostelectvo vytvoilo ostrou munic palebnou pehradu a zte byla provedena rovn za pouit ostrch nboj a runch grant. Na generly to pedstaven viditeln uinilo dojem. Hitlera potilo v mnoha ohledech. Himmler dostal svolen vytvoit divizi sloenou z SS-Verfgungstruppe a Keitel rozkaz dt k dispozici dostatek dl a vybaven k vytvoen nezbytnho dlosteleckho pluku SS.117 Podle Wolffova tvrzen byli v prbhu pehldky stepinami zranni pouze dva mui, pi cviench SS s ostrou stelbou vak ztrt nebvalo vdy tak mlo. Kdy ml Himmler tento problm eit, odpovdal, e "kad kapka krve prolit v mru uet potoky krve v boji".118 Jednotky SS-Verfgungstruppe byly v jistm smyslu vytvoeny jako ob krve - tak to alespo Himmler vysvtloval Gruppenfhrerm ve svm projevu ped "kilovou noc" v listopadu pedchozho roku. Verfgungstruppe je vytvoeno proto, aby lo do boje, do vlky. Jestlie jsem uril, e hlavnm kolem SS a policie - SS a policie se ve stle vtm mtku sjednocuj a jednou se spoj zcela - je zajitn vnitn bezpenosti Nmecka, pak tento kol mohou splnit jedin v ppad, e se st pslunk jednotek Schutzstaffel, tyto Fhrerkorps, postav na frontu a bude krvcet. Pokud bychom nepinesli dnou ob krve a pokud bychom nebojovali na front, ztratili bychom morln zvazek stlet lidi, kte se sna proklouznout dom a jsou zbabl. To je dvod, pro m Verfgungstruppe, je m ten nejlechetnj kol, mt dovoleno jt do pole.119 Himmler pouval tento argument asto a nepochybn jej povaoval za platn, zrove to vak byl velmi uiten zpsob jak oslabit podezen armdnch dstojnk, e Verfgungstruppe je ostm klnu, s jeho pomoc se chce SS zmocnit vojenskho velen. Hitler a Himmler vak sdleli stejn revolun nzory a nedvru k dstojnickmu sboru. Postupovali vdy krok za krokem, ochromili protivnka a kdy ji nemohl dle odporovat, srazili ho k zemi. Vzhledem k tomu se zd nejpravdpodobnj, e jejich dlouhodobm clem bylo, aby velen nad armdou pevzalo SS. K tomu vak mlo dojt a po vlce. Prozatm pedstavovali generlov nepjemnou nutnost.

Ti dny po ukzce na mnsterskm cviiti byli Himmler a Wolff u toho, kdy Hitler zasvtil pedstavitele ozbrojench sil do vznamu plnu "Bl ppad". "Danzig (Gdask) nen clem," svil se. "Jde o otzku rozen Lebensraumu na vchod." Jeho clem bylo izolovat Polsko. Pokud by to vak nebylo mon, pak by bylo lep udeit na zpad a tm souasn vyeit polsk problm.120 V prbhu lta pokraovaly vojensk ppravy a Canaris poslal sv skupiny do Polska, aby tam prozkoumaly klov body komunikanho systmu. Heydrich souasn pipravoval provokace, je mly tok ospravedlnit, a Hitler opakovan ujioval admirla Raedera, znepokojenho nedostatenou velikost jeho rodc se flotily, e k vlce s Angli dojde nejdve v roce 1942-43. st druh as zkouek Kapitola 8 Vlka Pesn naasovn zatku II. svtov vlky nemlo vbec nic do inn s racionln kalkulac, snad jedin v ppad Stalina, ale objasnn jeho role zstv skryto v kremelskch archivech. Dva dal hlavn akti, Chamberlain a Hitler, svtovou vlku nikdy nechtli. Nechtli ji ani jejich poradci, ani jejich armdy, ani prost Britov i Nmci, nechtla ji ani francouzsk vlda a lid, kte se ctili do n vtaeni Britni, a vbec u ji nechtli Polci, kte se stali jej prvn obt. Celou situaci zpsobil Chamberlainv neopatrn slib Polsku. Neschopnost zpadnch mocnost podpoit svj slib jakmkoli praktickm zpsobem ponechala na achovnici vchodn Evropy mezeru mezi dvma mocnostmi, kter si na tento prostor inily nrok: Nmeckem a Ruskem. A byly to jejich tahy, zejmna pakt o netoen, kter rozhodly o datu i potenm smru vlky v Evrop. Domnvat se, e tato dohoda mezi ideologickmi nepteli vdila za svj vznik belsk mazanosti Stalina nebo Hitlera, znamen pipisovat vce historick vhy "gniu" jednotlivce, ne unese i sm Fhrer. Tak napklad ji tak zhy, 16. ervna, ekl Sir Robert Vansittart lordu Halifaxovi, co se dozvdl od svch nmeckch informtor: "Vojent initel jsou poteni, e Hitler je na dobr cest k uzaven paktu se sovtskm Ruskem..."1 Hitler si byl vdom, e neme generly zathnout do vlky na dvou frontch a v kadm ppad mu bylo jasn, e takov vlka by znamenala jeho vojensk konec. Pesto kdy v lt 1939 postupoval Chamberlain podle slibu danho Polsku a zahjil rozhovory s Ruskem - kter by v ppad spchu podle plnu Fall Weiss nevyhnuteln vedly k vlce na dvou frontch - nebylo nic slyet o spiknut, kter by mlo Hitlera zbavit moci. Dokonce i takov apologeta nmeckho hnut "odporu", jakm je profesor Gerhardt Ritter, pipout, e lenov opozice, kte se dostali v roce 1939 do Anglie, nemohli nic ct o njakm odporu generl. Britsk slib dan Polsku naopak umonil Goebbelsovi, aby vybioval neptelstv vi Britm a zmenil tak ance vnitnho odboje. Dvodem toho, e v roce 1939 ji na rozdl od roku 1938 nehrozilo dn nebezpe ze strany reakce, byl fakt, e nacionalismus pevil nad zt vi "rakouskmu svobodnkovi". Chamberlainv slib a star strak "obklen" Angli toti pinutil nmeckou zahranin politiku, aby pinesla nco, co by tradin diplomat a generlov mohli ocenit. Nelo o ideologii, ale o relnou politiku a ta diktovala urovnn vztah se sovtskm Ruskem. Hitler by jist dal pednost dohod s Angli. Vyplv to jasn jak ze zznam ohromujcho potu neoficilnch prostednk mezi Angli a Nmeckem z onoho osudnho lta roku 1939, tak ze strnek Mein Kampf, a vech Vdcovch nslednch projev. Kdy vak zaalo bt Hitlerovi jasn, e cenou za dohodu s Angli je odzbrojen, co by znamenalo konec jeho zmru dobt novou vchodn i vojenskou silou, zstaly mu (krom vlky na dvou frontch, j se chtl vyhnout) dv monosti: bu se zci svho svatho posln, nebo se dohodnout s nepteli na ivot a na smrt v Kremlu, aby si zajistil vchodn kdlo. Prvn monost nebyla provediteln z osobnho a politickho hlediska, a tak musel zvolit druhou. Doufal, ba dokonce oekval, e a Britnie uvid, jak j vyrazil rusk me z ruky, a pochop, e nem dnou anci zashnout inn ve vchodn Evrop, ustoup od svho slibu danho Polsku. Pokud by se tak nestalo, chtl se Hitler zmocnit Polska Blitzkriegem a potom obrtit Luftwaffe a tankov vojska smrem na zpad a rozdrtit Francii. A by si zajistil zpadn kdlo, mohl by pokraovat v uskuteovn svch skutench cl na vchod. Mla to bt dosti hazardn cesta do Moskvy a na Ural oklikou, kterou ponechval hodn na nhod a na nepteli, mohl vak doufat, e a budou jeho tanky stt na pobe kanlu La Manche, dostane Anglie rozum. Co se Stalina te, neml o konenm Hitlerov cli dn iluze. Aby mohl Hitlera zastavit v jeho postupu, snail se jej zaplst do vlky se zpadnmi mocnostmi. V nejlepm ppad by Nmecko i Zpad vykrvcely a vzjemn se vyerpaly, v nejhorm to mohlo Stalinovi poskytnou jeden i dva roky asu na rozen vojenskch a prmyslovch program. Mohl tak doufat, e

spojenectvm s Nmeckem se mu poda odradit nmeckho spojence Japonsko, od toho, aby udeilo na rusk zem na severu a vrhlo se msto toho na jih na britsk a holandsk kolonie. Je zajmav, e Roosevelt z Washingtonu pozorn sledoval hru, kterou Stalin s Hitlerem hrli, zatmco Chamberlain a vtina jeho poradc spali. Chamberlain vak u tak jako tak neml mnoho monost jak napravit svou poten chybu. Roosevelt zase nemohl nic dlat s Ameriany, vzcmi pevn v izolacionistickm kruni. Vlka se konstruovala pi jednnch v Moskv a v Berln, na kterch si Nmecko a Rusko rozdlily Polsko a vchodn Evropu do svch sfr vlivu. Jestlie djiny zaznamenaly, e Stalin byl tm chytejm a Hitler se nechal neplit, pitaj opt jednotlivcm vce odpovdnosti, ne mohou unst. Pokud se nechal Hitler nkm naplit, tak to byli jeho vlastn lid, kte potebovali uctvat njakho vojenskho dikttora schopnho dovst je pod slunce velkho nmeckho impria. Jeho osobn tragdi bylo, e jim zaal vit. Pesto byl Hitler v jdru ideolog. Nkdy se k, e on a nacismus nepedstavuj nic jinho ne cht po moci nebo touhu po nien. Na podvdom rovni je oboj bezpochyby pravda a Robert Byron to vyctil na norimberskm sjezdu strany v roce 1938, kdy se zmiuje o "negativit a tuposti cel t podvan. Nen to ani tak intelektuln jed jako sp intelektuln a duchovn smrt - smrt silnj ne fyzick."2 Pokud se vak nutkav touha niit nezdla bt zaobalena v pesvdivm ideologickm hvu, bylo to jenom proto, e dsledky tto ideologie a kroky, kter bylo nutno v jejm jmnu podniknout, nemohly bt vysloveny veejn, ale jenom opatrn nebo zaifrovan. Vyjadovaly se pouze na uzavench shromdnch, jak ukazuj Himmlerovy tajn projevy ke Gruppenfhrerm. Z nich jasn vyplv, e jdrem uen byla rasa. Jak ukazuje napklad Wolffova reakce, mlo v sob uen ohromn siln pesvden, stejn mocn jako marxismus a podobn jako on se snailo psobit dojmem, e stoj na "vdeckch zkladech, je ospravedlovaly jakkoli metody pouit na cest k cli. Hitler byl Himmlerovm mentorem. Pomyslnm grafem jeho ideologie je pmka vedouc neomyln od Mein Kampf a k jeho politickmu odkazu v troskch Berlna o dvacet let pozdji. Vechny patrn odchylky jako napklad nmecko-sovtsk pakt byly ist taktickho charakteru. Vtina diplomat tradinho raen, prmyslnk a generl na vlku pohlela pouze z hlediska mocensk politiky, strategickch aspekt na kontinentu, daj o prmyslov vrob, kalkulovala i s poty mu, tank a letadel a snaila se opatrn zvit ance na spch. Unikla jim tak zsadn strnka problmu, pina, bez n by vlka nevypukla prv 1. z 1939. Pslunci reakce, vi nim Hitler pocioval z kvli jejich racionlnm a zpornm argumentm, povaovali Hitlera za lence ne proto, e jej lid pozdvihli na rove boha, ale proto, e byl prorokem. V Mein Kampf nahradil liberln demokratick poadavky na prva lovka "jedinm nejsvtjm lidskm prvem ... zajistit uchovn toho nejlepho z lidstva a umonit tak vzneenj vvoj tto prody".3 Tou nejlep a jedinou ryz lidskou rasou byli samozejm rijci, "... tento Promtheus lidstva, v jeho osvcenm ele se rozala bosk jiskra, kter se vznesla, aby zila nad vemi vky..."4 Protikladem rijce byl pirozen id, kter il po vechny vky jako parazit v tle rznch hostitelskch stt a jeho konenm clem bylo "vtzstv demokracie, nebo to, jak bv chpna - vlda parlamentarismu".5 id byl souasn pedstavitelem marxismu. V Hitlerov dle se tyto dva termny zdly vzjemn zamniteln. Nmeck marxisty z roku 1918 tak popsal jako velezrdce, nebo doma rozpoutali revoluci a polapali tak dva miliony mrtvch, aby se mohli vyplhat do vldnch ad. Pak Hitler pokraoval: Kdyby nkdo na potku vlky poslal dvanct i patnct tisc tchto hebrejskch uplce nroda do jedovatho plynu, kter musely v poli pestt stovky tisc nejlepch nmeckch pracujcch ze vech spoleenskch vrstev a povoln, pak by milionov ztrty na front nebyly zbyten. Naopak, dvanct tisc darebk odstrannch v pravou chvli by mon zachrnilo ivoty milionu slunch a tak cennch pro budoucnost.6 Tyto dky neobsahovaly pouh kvtnat slovn obraty. Vyplv to z pas, kde se Hitler vnuje praktick rasov hygien. Vychzel z pedpokladu, e e m za kol shromdit a uchovat nejcennj zsobu pvodnch germnskch prvk a pomalu ale jist je pozdvihnout do dominantnho postaven, co byl vlastn pln na vytvoen SS. Zrove uvedl, e rozmnoovat se budou moci pouze ddin nezaten lid. Pn a jeitnost jedinc mus ustoupit sttu, strci tiscilet budoucnosti. Stt musel "ke splnn tohoto kolu pout ty nejmodernj lkask prostedky",7 musel nemocn a geneticky nevhodn jedince prohlsit za neplodn a prakticky je ze spolenosti vylouit: Ten, kdo je tlesn a duevn nespolehliv a nen hoden (wrdig) (existence), nesm tuto zhoubu udrovat pi ivot v tle svch dt. Nrodn (vlkisch) zde mus vykonat nejgigantitj pstitelskou prci. Jednoho dne se vak projev, e to byl dleitj in ne vtina vtznch vlek v na buroazn e.8 Do argumentace o genetickm zdrav je tu vloena idea nrodn - vlkisch - i rasov istoty. Souasn pouit slova wrdig, kter je tm ekvivalentem vrazu hodnotn tak nen zpsobeno freudovskm peeknutm i nepozornm psanm - je to peliv zaifrovan poselstv. Sterilizan zkony majc vyeit

otzku ddin nemocnch jedinc, mentln zaostalch, schizofrenik, epileptik a mnoha dalch kategori lid samozejm vstoupily v platnost nkolik tdn po Machtergreifungu. Tehdy tak zaalo pomal a systematick vytsovn id z nmeck spolenosti, kter vyvrcholilo celonrodn orgi nien idovskho majetku v listopadu 1938. 30. ledna 1939 byli id varovni, e jestli vyprovokuj svtovou vlku, pak jejm dsledkem bude znien idovstva v Evrop. 18. srpna 1939, ti dni pot, co Hitlera moskevsk jednn mezi nmeckm velvyslancem von der Schulenburgem a novm sovtskm ministrem zahrani Molotovem pesvdila, e Stalin se bude chtt dohodnout,9 vyel z skho ministerstva vnitra tajn obnk, kter zahjil program eutanazie duevn nemocnch nebo tlesn postiench dt ve vku do t let. Lkai byli podle nho povinni hlsit vechny takov ppady zdravotnickm orgnm na zvltnch formulch. Ty pak putovaly ped komisi t lkaskch posuzovatel, kte rozhodovali o ivot i smrti danho jedince znmkovnm "-" a "+". Pokud vichni ti napsali znamnko "+", byl vydn pkaz podepsan Reichsleiterem Filipem Bouhlerem z Fhrerova kanclstv nebo SS-Oberfhrerem dr. Viktorem Brackem, jen byl na kanclstv velitelem oddlen II "Eutanazie".10 A tak se tak stalo: dti odsouzen k smrti byly pevezeny do tzv. zvltnch dtskch oddlen na politicky spolehlivch klinikch a tam se jim dostalo "milosrdn smrti" bu injekn stkakou, nebo (v jednom zazen Eglfing-Haaru) byly jednodue umoeny hlady.11 Program dtsk eutanazie je typickm pkladem Hitlerova opatrnho zpsobu, jak krok po kroku zavdt politick opaten, je byla protichdn tehdejm nboenskm nebo morlnm hodnotm. Fhrer tento program vdom pipravil tak, aby zdravotnick personl zskal zkuenosti v postupu a metodch eutanazie a zvykl si na radikln iny, v tomto ppad odporujc etice jeho profese. Poten prac s defektnmi nemluvaty se otevela cesta k odstrann postiench dt, pak dosplch a nakonec lid vybranch na zklad rasy. Tyto kroky probhaly rychle a byly zahaleny, podle Hitlerova plnu, vlenmi udlostmi. Dalm typickm rysem dtskho programu je pouit masky oficilnosti, kter mlo cel akci propjit legln a eufemistick charakter, a ulehit tak svdom vkonnho personlu. Eutanazii nadil sm Hitler a provdli ji vysoc ednci jeho kanclstv, Hitler vak uloil Bouhlerovi, e "kanclstv se v och veejnosti nesm za dnch okolnost v tto vci aktivn angaovat."12 To byl dal typick Hitlerv postup v ppad, e njak jeho program nebyl v souladu s konvenn "buroazn" morlkou. Pesto vak Hitler podepsal vnos tkajc se eutanazie dosplch lid, zamen proti "lebensunwertes Leben" - doslova "ivota nehodnho it" neboli "bytost nehodnch existence". Tento pojem prosazovali dva nmet profesoi ji v roce 1920. Vnos byl patrn vydn koncem jna se zptnou platnost od 1. z 1939 na Hitlerov osobnm hlavikovm pape. Hitler jej adresoval Reichsleiterovi Bouhlerovi a svmu osobnmu lkai SS-Obersturmfhrerovi dr. Karlu Brandtovi a povil je, aby "zvili pravomoc nkterch lka a jmenovit je urili tak, aby osoby, kter jsou podle lidskho soudu nevyliteln, mohly milosrdn zemt".13 Nsledovalo zaveden podobnho systmu zvltnch formul a rozhodujcch lkaskch odbornk, kte psali sv znamnka "-" i "+". Pacienti ohodnocen "+" putovali do zvltnch "sanatori", kde se jim dostalo "milosrdn smrti". Provdc dokument, jen byl spolu se zvltnmi formuli rozesln u 9. jna, obsahoval seznam kategori pacient, kte mli bt rozdleni do ty skupin. Prvn pili na adu schizofrenici, epileptici, pacienti trpc senilnmi poruchami, paralytici, encefalitici a veobecn pacienti s nevylitelnmi neurologickmi chorobami. Dal byli ti, kte strvili v stavech nepetrit pt let. Tet skupinu tvoili lid, kte ve stavu nepetnosti spchali njak zloin a v posledn skupin to byli pacienti, kte "nemaj nmeck obanstv a nejsou nmeck i spznn krve". Ti byli vybrni na zklad rasy a nrodnosti a dvod, pro mli bt vybrni, objasuj pklady, kter mly doktorm pomoci pi vyplovn formul: "nmeck i spznn krve atd."14 Proto neme bt pochyb, e program eutanazie dosplch, oznaovan pozdji jako "T4" (podle kancel kanclstv na sle 4 v Tiergartenstrasse v Berln-Charlottenburgu, odkud byl zen), se ml od samho potku zamit na rasov stejn jako duevn a fyzicky "lebensunwertes Leben". V "sanatorich", kam byli pepravovni pacienti oznaen T4, se poprv objevily plynov komory maskovan jako sprchy. Tyto programy se neobjevily nhle a pi vypuknut vlky. zk okruh lid o nich diskutoval ji lta a detailn je pipravoval msce. Hitler vydal stn rozkazy k jejich uskutenn nejpozdji v ervenci 1939. Koncem toho msce pozval Bouhler asi dvacet editel psychiatrickch leben a odbornk do Berlna a zasvtil je do zmnnch pln.15 Tam jim sdlil, e pokud usmrt st duevn nemocnch, uvoln se nezbytn prostor a personl pro oetovn rannch v nadchzejc vlce. Nikdo nebyl nucen spolupracovat. Vichni ptomn nicmn souhlasili. Podle povlench vpovd jim byla sdlena pouze eutanazie duevn

nemocnch; pak je ovem tko pochopiteln, pro pslun dotaznky pro proveden eutanazie obsahovaly otzky o rase. Piblin v dob tto schzky, nebo krtce po n, povil Viktor Brack, Bouhlerv spolupracovnk, fa kriminln policie Arthura Nebeho, aby nael a vyzkouel vhodn zpsob usmrcen. Nebeho nadzen Heydrich a Himmler byli zejm informovni. Nebe svil tento kol vedoucmu oddlen chemie a fyziky svho Kriminlnho technickho institutu (KTI) dr. Albertu Widmannovi. Podle Widmannovy povlen vpovdi se ho Nebe zeptal, zda by mohl dodat velk mnostv jedu. Widmann se zeptal za jakm elem: "K usmrcen lid?" a Nebe odpovdl: "Ne, k zabjen zvat v lidsk podob, to znamen duevn chorch..." Widmann u ml njak zkuenosti s inky kyslinku uhelnatho (CO) a doporuil pout prv tento plyn.16 Ne byl na podzim 1939 dokonen prvn prototyp plynov komory, zaala polsk ofenziva. Pln na uvolnn nemocninch lek pro zrann vojky provdla na Himmlerovy rozkazy Heydrichova Einsatzkommanda. Odvela duevn nemocn z stav v Pomoanech a Zpadnm Prusku a zabjela je jednm vstelem do ztylku.17 Einsatzkommanda v Polsku souasn v kadm mst a vesnici, kam vstoupila, shromaovala idy a terorizovala je, nebo pmo masakrovala. Genetick a rasov zdrav neboli "istota" lidu byla stejn integrln a nedlnou soust plnu dobyt vchodu jako znien bolevismu, touha po ivotnm prostoru, nutnost zskn nerostnch surovin, jedno z nejdleitjch vlken v pevn utkanm a ucelenm germnskm "systmu". Na psychick rovni to bylo zejm vlkno nejdleitj. Psychiatr Robert Joy Liston, kter strvil tm deset let studiem stedn role lka v nacistickm vyhlazovacm programu, doel k nsledujcmu zvru: "Spe ne by vradn lka bylo podzeno vlce, byla vlka samotn podzena obrovsk biomedikln vizi, jej soust pedstavovala i eutanazie. Jinmi slovy, nejhlub impulzy skryt za vlkou vyplvaly z posloupnosti: sterilizace, pm medicnsk zabjen a genocida."18 Hitlerovo vnitn nutkn zahjit sv posln na vchod dostalo svou formln podobu 15. srpna v den, kdy ho von der Schulenburgovy rozhovory s Molotovem pesvdily, e mu zajist dohodu, kterou chtl se Stalinem uzavt. Uril Den Y na 26. nebo 27. srpna. Velitel pozemnch vojsk, nmonictva a letectva byli odvolni z dovolen a Canaris dostal rozkaz, aby vyslal "K" (bojov) a "S" (sabotn) tmy Abwehru za polskou hranici. Heydrich, kter zahjil konen ppravy na provokaci pesn ped tdnem, dostal pkaz, e clovm datem je 26./27. srpen. Gisevius se siln vzruen dostavil k von Hasselovi: Hitler chce udeit na Polsko, nev tomu, e by zpadn mocnosti zatoily. Von Hasselovi to pilo tko uviteln. Fhrer se nachzel vysoko nad svtem ve svm hnzd na Obersalzbergu. Pt den rno, 16. srpna, za nm dorazil jeho blzk doprovod, aby s nm oslavil 25. vro onoho dne v roce 1914, kdy jako neznm rakousk umlec pracn shnjc ivobyt kreslenm pohlednic dobrovoln narukoval v Mnichov k 16. bavorsk zlon divizi pchoty. 22. srpna oslovil vysok generly a admirly: "Najdu propagandistick dvod k zahjen vlky. Vtze se nikdo nebude ptt, zda mluvil pravdu, nebo ne..."19 Druh den rno letl von Ribbentrop do Moskvy a po rozhovoru se Stalinem a Molotovem podepsal smlouvu o netoen se Sovtskm svazem. Tajn protokol rozdlil Polsko na linii ek Visla, Narev a San, prohlsil Litvu za sfru Nmecka a dva severn pobaltsk stty, Lotysko a Estonsko, za sfru Ruskou. Rusku krom toho pipadlo jet Finsko a na jihu st Rumunska, Besarbie. Tho dne letl britsk velvyslanec Nevile Henderson za Hitlerem a pedal mu dopis, kter mu Chamberlain napsal 22. srpna pot, co se dozvdl o blcm se podpisu nmecko-rusk smlouvy a o skutenosti, e jist kruhy v Berln se domnvaj, e zabrn Britnii v intervenci na stran Polska. Hitler dal nejdve prchod svm emocm a zahrnul Hendersona "hrubm, obviujcm a nadsazenm pvalem slov" a pak se odebral zformulovat odpov. V n svalil vinu za krizi na ty, kte neustle brn jakkoli mrov revizi "zloinu spchanho versailleskm dikttem" a zopakoval ujitn, e cel svj ivot bojoval za anglo-nmeck ptelstv. Pokud by se ml jakkoli zmnit souasn britsk postoj, nikdo by nebyl astnj ne on. Druh den veer odletl Hitler zpt do Berlna a rno 25. srpna se Himmler s Wolffem pipojili k ostatnm pedstavitelm strany v skm kanclstv a tam oekvali Fhrerovo konen rozhodnut o vlce i mru. Prozatmn byl tok na Polsko stanoven na 26. srpna, 4 hodiny a 30 minut. Ml-li bt tento termn dodren, musel vkonn rozkaz pijt do t hodin odpoledne tho dne. Stoj za povimnut, e Himmler podle veho nehrl pi rozhodovn v tch osudnch dnech velkou roli.20 Gring, von Ribbentrop, von Weizscker z ministerstva zahrani, Keitel a Bormann stli po Hitlerov boku a

Goebbels vybioval tisk do protipolsk kampan. Himmler horenat pracoval v Berln, koordinoval sv Verfgungstruppe a posiloval prapory Totenkopf a Einsatzkommanda bezpenostn policie SD pod armdnm velenm. Ml-li tak zlovoln vliv na Fhrera, jak mu pipisoval Goerdeler a jin lid v opozici, pak se zejm projevoval nanejv ve vzjemn dohod o opatench, potebnch k poroben Polska po vojenskm vtzstv. Na jedn stran bylo poteba zapojit etnick Nmce neboli Volkdeutsche do prce pro i a germanizovat (eindeutschen) vhodn Polky, kte v sob mli germnsk prvky. Souasn musela bt zlikvidovna polsk vldnouc vrstva, lechta, dstojnci, duchovenstvo, uitel a inteligence. id mli tak zmizet, ale vzhledem k tomu, e toto opaten se tkalo obrovskho potu lid, asi t milion, tedy podstatn vyho ne v i samotn, museli bt nejprve shromdni a nahnni do masovch ghett. V tomto smru se d ci, e Himmler s Heydrichem, kte mli na starost podrobn naplnovan tchto akc, pispli k Hitlerovu rozhodnut. K nmu toti Fhrera pimla sp podvdom touha po krvi ne vn vaha. k se, e Hitler byl oslepen spchem pedchozch nekrvavch vtzstv a statusem boha, je si zskal, a pak prost ztratil trplivost, kterou dve prokazoval. To vak v podstat znamen tot jako kat, e chtl vlku, nebo byl varovn. Jindy se jeho rozhodnut vysvtluje stavem vlen ekonomiky, jej produkce tehdy dosahovala rovn poslednho roku ped prvn svtovou vlkou a hrozila zpsobit inflan krizi alespo Schacht a Goerdeler si tm byli jisti. Hitler pak musel zahjit vlku, aby se vyhnul vnitropolitickm problmm. Autor nedvno vydanho Gringova ivotopisu vak pro toto tvrzen nael pouze mlo dkaz. A u pijmeme jakkoli vysvtlen, Himmler na vsledek neml zjevn vliv. Jeho nekompromisn nzory nepochybn Hitlera utvrzovaly v jeho touze po vlce. Byli jako pokrevn brati a oba dva mli se svtem nevyrovnan ty, ale v klov otzce, kdy a jak je vyrovnaj, se Himmler spokojil s tm, e dal pednost Fhrerovu gniu. Svj kol v Polsku se od nj dozvdl pedtm, ne Hitler 22. srpna promluvil ke svolanm generlm na Berghofu. "Uzavete sv srdce ltosti," ekl Hitler vojenskm velitelm. "Jednejte surov."21 Varoval je ped tm, co se dalo oekvat od Himmlerovch Einsatzkommand postupujcch za frontou. Nkdy kolem poledne 25. srpna se v kanclstv roznesla zprva, e Fhrer si pedvolal k rozhovoru britskho velvyslance. Sir Nevil se dostavil o pl druh. Setkal se s docela jinm Hitlerem, kter hovoil "klidn a oividn upmn". A se vye otzka Gdaska a polskho koridoru v Prusku, ekl, pak se zaruuje, e nepodnikne tok proti integrit britskho impria a d mu k dispozici slu nmeck e za pedpokladu, e budou splnny omezen koloniln poadavky a respektovny jeho zvazky k Itlii. Po vyeen polsk otzky nebude klst dn dal nroky, nebo dv pednost ivotu "umlce, a ne vlenho tve".22 Kdy Henderson odchzel, zbvala do t hodin necel plhodina. Jak velk byla Hitlerova nejistota, ukazuje skutenost, e kdy udeila tet hodina, stle jet nerozhodl. Po dvou minutch se otevely dvee jeho pracovny, on z nich vyel ped ekajc a oznmil "Fall Weiss!" Nen jasn, pro to udlal. Nepodailo se mu odtrhnout Polsko od Anglie, Henderson ml lett druh den rno do Londna s nejnovjmi nvrhy a Gringv neoficiln vyjednava, vdsk podnikatel Birger Dahlerus, sotva pistl na letiti Croydon u Londna, aby zahjil pracovn setkn s lordem Halifaxem. Hitlerovo rozhodnut lze vysvtlit vzruenm a naptm, ve kterm il poslednch trnct dn. Krom toho krize obvykle eil tm, e zaujal vypjat a oteven postaven. V kadm ppad rozkaz brzy odvolal. Po pl pt dostal zprvu, e Velk Britnie a Polsko v nejbli dob podep vlastn smlouvu, a krtce po est mu byl pedn vzkaz od ptele Mussoliniho, e Itlie neme Nmecku v ppad konfliktu s Polskem poskytnout dnou pomoc, nebo nem potebnou ekonomickou slu, aby mohla vzdorovat anglofrancouzskmu toku. Hitler byl otesen. Poslal pro Keitela a ekl mu, a ve zastav. "Potebuji as k vyjednvn."23 Vechny jednotky soustedn podl hranice dostaly odvolvac rozkaz. Tajn ppravy se vak nedaly tak snadno zastavit. S jednou Canarisovou bojovou skupinou v Polsku se nedalo navzat radiov spojen a jeden z Heydrichovch tm SS v polskch uniformch zahjil fingovanou arvtku v lesch kolem nmeck celn stanice v Hochlindenu. Jinak byl zruen tok ped svtem vcelku utajen, akoli nmet oban vidli, e se nco dje. Vlaky kvli vojenskm potebm nejezdily podle jzdnho du, benzinov erpadla nemla co prodvat a 27. srpna byl zaveden pdlov systm potravin a atstva. Navc byl zruen norimbersk sjezd strany. Bhem nkolika nsledujcch dn pokraovala neoficiln i oficiln jednn o nekrvavm een situace mezi trojicemi Chamberlain-Halifax-Henderson a Hitler-Gring-Ribbentrop, jich se astnila i polsk a italsk vlda. Hitler z njakho dvodu opt nabyl pvodn rozhodnost. 31. srpna znovu vyhlsil akci Fall Weiss. Heydrichova speciln "provokan" komanda se opt sela, aby vykala hesla pro zapoet sv prce, a

dokala se nkdy po dest veer. SS-Sturmbannfhrer Alfred Naujocks, veternsk velitel komanda na atentty, se zmocnil nmeck rozhlasov stanice v pohraninm mst Gleiwitz (Gliwice) a polsky hovoc len komanda peruil nminou s polskm pzvukem vysln: "Hovo polt povstalci. Rozhlasov stanice Gliwice je v naich rukou. Udeila hodina svobody."24 Na stanici byl pevezen uspan polsk vze, zastelen a jeho tlo vyfotografovno pro tisk. Mezitm napadla skupina polsky hovocch SS-man, kter ji mla generlku 25. srpna, znovu celnici u Hochlindenu. Proti nim se postavila jin skupina SS v uniformch pohranink, zahjila protitok a zahnala je. Tet tm pivezl k hranici asi dvanct vz z koncentranho tbora Sachsenhausen, o nich se hovoilo jako o "konzervch". Museli si oblci polsk uniformy dodan Canarisovmi agenty a byli postleni bu cestou nebo pi pjezdu, rozmstni v okol a vyfotografovni. Jin polsky hovoc skupina SS napadla hjovnu u Pitschenu a pomazala zdi a podlahu hovz krv. 1. z ve 4.30 rno zahjily nmeck sly bez vyhlen vlky tok velmi podobn Blitzkriegu, jak ho ped pti lety popsal von Reichenau Winterbothamovi. Roje Luftwaffe a kolony opancovanch vozidel se daly do koordinovanho pohybu, aby pemohly a prolomily polskou obranu. Zatoily na vchod z Pomoanska, na zpad z Vchodnho Pruska a na jihu pekroil von Reichenau hranice ve Slezsku. SS-Verfgungstruppe byly zalenny do t z pti armd: Standarte Deutschland Felixe Steinera spolu s nov vytvoenou dlosteleckou SS-Standarte, przkumn batalion a armdn pancov regiment tvoily 4. pancovou brigdu pod velenm armdnho generla Kempfa. SS-Standarte Germania tvoila st armdy postupujc z Vchodnho Pruska, Liebstandarte Adolf Hitler a enijn batalion st von Reichenauovy 10. armdy postupujc ze Slezska. O hodinu pozdji oznmil Hitler v rozhlase nrodu, e Polsko odmtlo vyjednvat a poruilo hranice. V noci dolo ke trncti pohraninm incidentm. "Abych zabrnil tomuto lenstv, nemm jinou monost, ne odpovdt na nsil nsilm." Pozdji tho rna vystoupil na tribunu v Krollov opee, ve kter po poru zasedal Reichstag a zopakoval, e musel shnout po zbrani, aby brnil i. Prohlsil, e od t chvle je pouze prvnm vojkem e. Oblkl si uniformu, kter je mu nejsvtj a nejdra - tento vrok pipomn Himmlerovy denky z mld - a nesvlkne ji, dokud nebude vtzstv jist, nebo dokud nezeme. Ml na sob sako v barv poln edi, kter pipomnalo uniformu dstojnka SS-Verfgungstruppe bez typickho oznaen blesky. O dva dny pozdji se Chamberlain vzdal nadje, e se mu poda zastavit tok jednnm, a pistoupil na vlku. Britsk vlda pipravila ultimtum a Sir Nevile Henderson dostal pkaz, aby 3. z navtvil von Ribbentropa a pedal mu je. Von Ribbentrop se nachzel na kanclstv u Hitlera. Ten po doruen a peloen ultimta tie a nehnut sedl. Za dlouhou chvli, kter se zdla trvat vnost, se s divokm pohledem obrtil k ministrovi zahrani: "Co te?"25 Henderson ml dojem, e po vypren ultimta o dv hodiny pozdji by popadla cel nmeck nrod "hrza nad mylenkou vlky, ve kter se tak nhle ocitli."26 Americk novin William Shirer zskal podobn dojem pi pohledu na mlenliv skupinky lid na Wilhelmplatzu; lid se zdli bt jako omren, neschopni pochopit, e Hitler je pivedl do svtov vlky.27 Ze vech ozbrojench sloek na ni bylo nejmn pipraveno nmonictvo, kter potebovalo jet alespo rok, aby dohnalo a mohlo se pustit do boje s britskm krlovskm lostvem. Raeder zaznamenal sv zoufalstv do denku: "Dnes vypukla vlka proti Francii a Anglii, se kterou jsme podle Fhrera nemuseli potat dve ne v roce 1944 a kter se Fhrer chtl do posledn chvle vyhnout..."28 Himmlerova reakce na tento prvn Hitlerv nespch nen znma. Setrvval stle v Berln a jist ani jemu nemohla ujt "vysloven temn atmosfra a deprese", se kterou se Henderson setkval, a el kamkoli. "Celkovm dsledkem byla apatie, pocit tragdie a zmaten." Ale SS tu bylo od toho, aby se proti tto malomyslnosti postavilo. Nastal as, aby se prokzalo, e mrov pprava k tvrdosti a absolutn sluebn oddanosti pinesla plody. "Reichsfhrer-SS", vysvtloval Eicke dstojnkm nhradnch strnch jednotek koncentranch tbor, vyaduje od kadho SS-Fhrera pkladn a svdomit vykonvn sluby, oddanost nrodu a Otin, i kdyby to znamenalo sebeobtovat se. V souasn vlce je hlavnm kolem SS ochrana sttu Adolfa Hitlera, pedevm ped jakmkoli domcm nebezpem. Revoluce jako ta v roce 1918 mus bt zcela vylouena. Kad neptel sttu a kad sabotr bude zlikvidovn. Fhrer od pslunk SS d, aby chrnili rodnou zemi proti vem neptelskm intrikm.29 Uvedl dle, e ped vnitn hrozbou me nrodnsocialistick stt chrnit jedin SS, nebo ostatnm organizacm schz potebn tvrdost. Tent veer, kdy Eicke pronesl v Sachsenhausenu tento projev, byl do tbora pivezen prvn vlen sabotr. Byl to komunista odsouzen za to, e se odmtal astnit prce na protileteck ochran tovrny Junkers v Dessau. Nejprve ho vyslchalo Gestapo v Berln, Himmler pak obdrel hlen a nadil jeho

okamitou popravu. Podle tajnch mobilizanch rozkaz vyhlench Himmlerem se vechny jm nebo Gestapem nazen popravy musely konat v nejblim koncentranm tboe. Dva ednci Gestapa dopravili vzn v elezech do tbora a pedali veliteli strun rozkaz v nm stlo, e jmenovan mu m bt na pkaz RFSS zastelen. Odsouzenec se ml o sv poprav dozvdt v zadrovac cele a hodinu nato bt popraven. Rudolf Hss, tehdej pobonk velitele tbora, tyto pkazy provedl za asistence poprav ety skldajc se ze t starch poddstojnk a sm dal odsouzenci ze svho revolveru rnu z milosti. V ptch tdnech musel takov rozkazy plnit tm denn a vtinou lo o mue odsouzen jako "vlen sabotry" nebo za to, e odmtli narukovat. To vyrozuml od ednk Gestapa doprovzejcch odsouzence, samy pkazy k poprav dn podrobnosti o jejich pestupku neobsahovaly. Potom, co se Hitler s definitivn platnost rozeel se zpadnmi velmocemi, nebylo u nic, co by jej drelo v Berln, a tak 5. z odjel s Keitelem a tbem OKW zvltnm vlakem sloucm jako mobiln hlavn stan na vchodn hranici. Mezi dalmi stynmi dstojnky ze vech odvtv ozbrojench sloek a nejdleitjch ministerstev byl ve vlaku i Karl Wolff jako Himmlerovy ui a oi. Gring odjel z Berlna tho dne se svm tbem leteckch sil svm zvltnm vlakem Asien a Himmler se svmi podzenmi "zvltnm vlakem Heinrich", o kter se dlil spolu s von Ribbentropem a tajemnkem skho kanclstv dr. Lemmersem. Vlak byl vybaven telegrafn a radiovou centrlou, kter poskytovala vem tem velitelm pln komunikan vybaven kdekoli zastavili, a nkolik vagon bylo upraveno na kancele. Takto popsal tamj innost Walter Schellenberg, jeden z Heydrichovch oblbenc: Hlomoz psacch stroj spolu s hlasitm pekikovnm diktujcch byl nesnesiteln, i kdy vlak stl, ale stval se zcela nenosnm, kdy se hlasy snaily pehluit rachot kol. Udlal jsem si proto vlastn psac stl z bedny pokryt prostradlem v prostornm spacm kup, kter mi bylo vyhrazeno.30 Schellenberg, jen ml za kol zpracovvat kurrn potu dochzejc z SD a udrovat co nejtsnj spojen s Heydrichem v Berln, se kad rno hlsil u Himmlera. Tato hlen ho siln znervzovala: jen zdka vidl za brlemi Himmlerovy oi. Reichsfhrerv vraz byl stejn neproniknuteln a protoe nikdy nic nekomentoval, nedokzal Schellenberg ct, co si mysl nebo zda jej hlen vbec zajm. Pozdji si Schellenberg zskal svou prac jeho dvru a jak bylo Himmlerovou silnou strnkou, zaal zkoumat jeho nzory prostednictvm diskuze, kter mla souasn ukzat "univerzlnost (Himmlerovch) zjm a znalost". Schellenberg se podle svch slov ctil, jako by se znovu ocitl ve kole a stl tv v tv svmu starmu editeli. Himmler vak pesto nedval najevo, co si o jednotlivch hlench mysl. Schellenberg si zaal uvdomovat, e toto "odtait chovn, psobc jako by byl nad bnmi konflikty", bylo charakteristickm pznakem Himmlerovy nerozhodn povahy, kter se stal jeho zpsobem velen. Kdy se cokoli nepodailo, vdy byl k ruce podzen, jemu to mohlo bt kladeno za vinu.31 Akoli se me zdt tko pochopiteln, e lovk, kter se ve svch projevech ped Gruppenfhrery vyjadoval s tak krajn jistotou a rozhodoval tak drakonickm zpsobem o ivotech jednotlivc i skupin lid, byl v podstat nerozhodn, existuje o tom pli mnoho nezvislch svdectv, ne aby se o tom dalo pochybovat. Dva lid, kte mli monost jej poznat bhem del doby z jet vt blzkosti ne Karl Wolff, f Himmlerova osobnho apartu dr. Rudolf Brandt a jeho "kouzeln Buddha" Felix Kersten, oba hovoili o jeho nevyrovnan povaze a neschopnosti rozhodnout se.32 Tato viditeln rozporuplnost je vak pesto jednm z klovch aspekt vysvtlujcch jeho povahu: nepoteboval prv kvli sv nerozhodnosti vru, kter by se mohl dret, a pna, jeho mohl poslouchat? Byl si velmi nejist sm sebou a dokonce si ve srovnn se "starmi bojovnky" strany a rijci, jimi se obklopoval, pipadal jako nedleit erv. Nebyla prv tato skutenost dvodem, pro se nejen snail pizpsobit germnskm mtm a duchu Freikorps, ale jet je pehnl a posiloval tvrdost a bezcitnost? V tajnch projevech ped Gruppenfhrery, kte se hlsili ke stejn ve, a v rozhovorech s nimi mohl uniknout do svho vysnnho svta, kde do sebe vechno zapadalo a ve bylo jasn, existovali pouze germnt hrdinov a ti nejhor niemov. V takovm svt nemusel nic posuzovat a o niem rozhodovat. Ve vyplvalo z nkolika mlo jednoduchch pedpoklad. Setkal-li se s neptelem nroda, a u to byl sabotr nebo "poskvrnitel rasy", nemusel se nijak rozhodovat, zpsob jednn mu diktovala jeho vra. Avak ve skutenm svt plnm polotn a utajovan zkaenosti se stahoval do svho nejistho nitra, nebo dal pkazy od Fhrera. Kersten nepochyboval, e Himmlerovy aluden kee nemly pvod v jeho slab tlesn konstituci ani v pepracovn, ale byly vrazem "psychick rozpolcenosti, kter se s nm thla cel ivot". Zhy si uvdomil, e mu me pinst levu, ale nen schopen jej vylit, nebo pina ke se stle opakovala.33 Hitler projevoval podobnou nerozhodnost ped dalekoshlmi rozhodnutmi, jak ukazuje rozumov nevysvtliteln bh udlost mezi 24. a 30. srpnem, kdy vydal konen rozkaz pro proveden operace Fall

Weiss. I jemu schzela schopnost sudku, a proto se musel stle uchylovat ke sv jednoduch ve a pocioval z vi lidem s tradinm vzdlnm, kte se snaili skuten problmy eit pomoc logickch argument. Djiny Tet e naznauj, e jeho opovren nebylo neopodstatnn. Avak i kdy byla e splynutm nepotanch proud germnsk a evropsk historie, jej specifick formy agrese, zejmna hrzn zloiny, kter se zaaly dt na vchod, nemaj pvod ani tak v sebevdom vlenick kasty jist si svou silou, jako spe v patologick slabosti a pocitu mncennosti. Jist nen nhodou, e ti vd osobnosti, kter od vypuknut vlky posilovaly svou moc a do jejho zvrenho zhroucen a udrovaly i neomyln na pm cest ke znien - Hitler, Himmler a Goebbels - mly ty nejlep dvody, aby se ctily mncenn. Luftwaffe, obrnn vojsko a dal motorizovan jednotky prorazily polskou obranou a rychle postupovaly vped za obasnho krveprolit. patn vybaven a poetn slab sly neptele jim pouze zdka kladly vn odpor. Luftwaffe si ve vzduchu zhy zskala naprostou pevahu - a to byl konec Polska. Vlaky velitel jely za postupujc frontou, "Heinrich" asto dojdl Fhrerv vlak, aby se Himmler mohl zastnit schz v hlavnm stanu nebo doprovzet Hitlera pi obhldce fronty. Dochovalo se Schellenbergovo svdectv o tchto cestch automobilem, kter zanaly obvykle v devt nebo deset hodin rno, astnci se vybavili sendvii, termoskami s horkm ajem a koakem a do vlak se navraceli ped nadchzejc noc. Velk sti venkova se vlka zjevn nedotkla, ale na silnicch neustle projdly kolony nkladnch aut, obrnnch transportr a tank a proti nim se thly davy zajatc "vyerpanch bojem, naptm a hladem". Tam, kde polsk obrana kladla odpor, byla zem msty zjizvena dlosteleckmi granty a bombami a stromy i domy byly srovnny se zem tak, jak to Hitler znal z I. svtov vlky. Heydrichova Einsatzkommanda nsledovala postupujc armdu a ve vech mstech, kam pila, shromaovala idy, aristokraty, duchovn a inteligenci. V nkterch ppadech je sousteovala v takzvanch "pijmacch stediscch", aby je tam pak popravila, jindy je jednodue postavila ke zdi a postlela, nebo obsila na hromadnch ibenicch sbitch z trm na triti. Nkdy podnikala v ulicch hony na idy, hzela po nich granty a hnala je do synagogy, kde je zaiva uplila. Pomhali jim pi tom mstn zfanatizovan etnit Nmci, kte v Polsku v dsledku versailleskch dohod tvoili meninu a vyizovali si tmto zpsobem s Polky ty. Organizovali takzvan "sebeobrann" formace. Stejn jako Wolff 34 se po vlce o tchto organizovanch hromadnch vradch, provdnch v zjmu nmeck nadazenosti a rasov hygieny, Schellenberg ve svch vpovdch nezmioval a vynechal i hrzn dkazy tohoto dn, kter jist na cestch s Himmlerem spatil.35 Jak se Heydrich vyjdil v rozkazu pro velitele oddlen SD, bezpenostn policie a Einsatzgruppen 21. z, ml bt polsk nrod vymazn z mapy a Polci, zbaveni fyzickou likvidac svch vdc a vzdlan tdy, se mli stt soust nmeckho hospodstv jako mobiln pracovn sla - s vjimkou tch, kter mohla e pijmout na zklad jejich germnsk krve. st Polk tvoc pohyblivou pracovn slu mla nalzt nov domov v jin sti bvalho polskho sttu v okol Krakova. Co pesn Heydrich ekl o polskch idech u nebude nikdy znmo. V tajnm obnku vak pln shrnul a rozlioval v nm "mezi 1) konenm clem, kter si vyaduje dlouhou dobu, a 2) jednotlivmi stadii uskuteovn konenho cle, kter budou provdna krtkodob".36 Tato pedbn stadia zahrnovala vyitn zpadnch okupovanch oblast od id a jejich soustedn ve velkch mstech na vchod u elezninch uzl a podl trat, "aby mohla bt snadnji provdna budouc opaten". Majetek a pda patc idm mly bt vyvlastnny. Kdy byl s tmto dokumentem konfrontovn Adolf Eichmann, nedokzal pro termn "konen cl" najt jin vysvtlen, ne e znamenal fyzick vyhlazen a musel souhlasit s tvrzenm, e "tento, eknme zkladn koncept, byl pevn ustaven ji k datu 21. z 1939".37 Tehdy ji vlka v Polsku krom enklv odporu ve Varav a v nkolika dalch izolovanch oblastech skonila. Rusov, alarmovni rychlost dobvn, zatm u postoupili do dohodnutch oblast a v prbhu jednoho tdne se setkali s Nmci na smluven linii, kter se v prbhu srpnovch moskevskch jednn posunula ponkud na vchod vmnou za to, e se Hitler vzdal nroku na Litvu. Stalin zdnliv touto dohodou, kter posunula hranice sovtskho impria a k samm hranicm Vchodnho Pruska, zskal. Hitler nad tm vak zejm vbec nepemlel, byl rozhodnut poslat svou armdu proti Rusku pi nejbli vhodn pleitosti. Zatm vak na Vchod poteboval rychl mr, aby pesvdil zpadn mocnosti, e pokraovat ve vlce nem smysl, nebo (a to je pravdpodobnj) aby mohl rozdrtit Francii a vyhnat Brity z kontinentu a uvolnit si tak ruce pro skutenou vlku na vchod. Zatm padla Varava. Tho dne - 27. z - se slouilo Heydrichovo SD a sloky bezpenostn policie do jednotnho Hlavnho skho bezpenostnho adu (Reichssicherheitshauptampt) neboli RSHA (pozor na zmnu s tehdy ji zavedenm RuSHA - sk rasov a osidlovac ad). O tto fzi se hovoilo tm cel rok. Byl to mal krek na cest k Himmlerovu konenmu cli, kterm mlo bt spojen vech bezpenostnch slueb a SS, uspen klovou rol SS pi podmann Polska. Slouen vak zdaleka neeilo

problm jednoty vkonnch pravomoc: Ordnungspolizei, kter stle spadala pod Daluega, formace etnickch Nmc a jednotky Totenkopf slouc jako posila policie - vechny hrly dleitou roli pi zotroovn Polk a zstvaly nadle mimo sjednocen bezpenostn sloky. Himmler pistoupil na typick kompromis, kdy radji obtoval jednoznanou a jasnou administrativn organizaci, ne aby velitel jedn sloky zskal pli velkou moc a mohl ho ohrozit. Napodoboval tak vdom i nevdom hru, kterou hrl Hitler ve vtm mtku, kdy rozdloval moc v i mezi stranickou organizaci, pvodn sttn byrokracii, ozbrojen sly, SS a zvtn komisae jmenovan pro urit oblasti. Uzel soupecch ad se tak beznadjn zamotval souasn s tm, jak se e zvtovala. Himmler i Hitler potebovali tento zmatek nejenom jako pojistku ped tm, aby jim njak instituce neperostla pes hlavu, ale i na psychick rovni. Mohli si tak bt jisti, e pouze oni sami - Hitler v i a Himmler v SS a policii - si v rukou udruj kontrolu a jedin oni jsou schopni zpetrhat pavuinu protichdnch zjm a provst konen een. Pkladem bylo okupovan Polsko rozdlen do ty hlavnch administrativnch oblast. Sever a zpad zem se skldal ze t Gaue: Velkho zpadnho Pruska, Velkho Vchodnho Pruska a Warthegau (kter zahrnovalo Pozna a Lod), v jejich ele stli Gauleitei jmenovan stranou. Jihovchod tvoil General Gouvernement Polen ovldan generlnm guvernrem. Tito stranit funkcioni vak nemli pmou moc nad vojskem, odpovdajcm za vnitn bezpenost okupovanho zem, ani nad SS a bezpenostnmi silami, kter musely na okupovanch vchodnch zemch provdt zvltn opaten. V tto ivotn dleit oblasti se museli Gauleitei obracet nejprve na velitele vojenskch oblast a Heydrichovch Einsatzkommand a pak na Himmlerovy oblastn zstupce nazvan Hhere SS und Polizeifhrer (vy velitel SS a policie) - HSSPF. Nakolik byli HSSPF teoreticky mocn, postrdali skutenou vkonnou moc nad orgny RSHA - SD, Gestapem, kriminln polici a zahranin zpravodajskou slubou, kter byly pod velenm Heydricha - a dokonce i nad Ordnungspolizei a jednotkami Totenkopf. Dsledkem byla (stejn jako v i) rivalita, v n vtzili bezohlednj nebo politicky obratnj jedinci, poppad ti, kte mli styky s nejvymi msty. Pevali tak politicky nejpizpsobivj, co v atmosfe vytvoen nejvym vedenm znamenalo ti nejradiklnj. Tento trend se nejvce projevoval vzpt po bleskovm vtzstv nad Polskem. Proto nem pli smysl hledat hlavn zdroj krajnch a leneckch kontraproduktivnch "een" problmu id, Polk a dalch porobench vchodnch nrod, a u byla provdna na "Fhrerovo pn", nebo mu byla doporuovna jeho Bormanny, Goebbelsy, Gringy, Himmlery i Heydrichy. Nezle ani na tom, jestli je Hitlerovi navrhovali jako "konen een idovsk otzky" serizn vdci, jak se asto tvrdilo, nebo zda toto een pinesla nalhav vlen situace a snaha technickho personlu tvocho samotn zklad pyramidy. Klst takov otzky nem smysl, nebo ve, co se stalo a co se stt mlo, obsahoval nacistick Weltanschauung a e sama u nestla na pevn zemi v relnm prostoru a ase, pokud na n kdy vbec stla, a tila se i s Hitlerem na svm vrcholu po spirle fantasmagorickch pedstav. Vichni lid, kte si zachovali alespo petku logickho chpn zdroj a vroby, zkona nebo urit nboensk a morln zsady a snaili se zachytit njakho pevnho bodu, se prost neudreli. Tak tomu u samozejm bylo cel roky, ale teprve ve vlench letech vyel najevo cel rozsah nacistick iluze. Teprve tehdy se zanaj nacistit pohlavi jevit ne jako jednotlivci s jejich osobitmi vlastnostmi putujc po samostatnch drhch, ale jako vzjemn zvisl a ovlivujc se soustky stroje revoluce. Himmler, kterho jsme sledovali, jak vyrstal z malho chlapce zvislho na matce, trpcho ve koln tlocvin, z premianta tdy muenho svmi nespchy v dospvn; Heini, kter ve zadil a doprovzel ptele z bratrstva dom, kdy byli opil, kter nosil sladkosti zchudl star pan, jeho dojmal pbh malho Jee Krista a kter sliboval, e bude vdy milovat Boha, tento Himmler byl mon st Reichsfhrera SS, ale nebyl to on cel. Reichsfhrera tvoil tento "Himmler" ve spojen s NSDAP - mon by bylo pesnj ct, e onch nkolik Reichsfhrer SS bylo vdy tvorem sloenm z Himmlera a skupiny lid, ve kter se prv nachzel. Proto nem smysl otzka, jestli Himmler, Heydrich, Hitler nebo kdokoli jin zodpovdal za politiku likvidace polsk elity a pouit zbytku nroda jako otrok v i nebo za vyhlazen evropskho idovstva - pokud ml Heydrich ve svm obnku z 21. z vrazem "konen cl" na mysli prv toto. Neexistovala dn entita "Himmler", kterou by bylo mono zkoumat izolovan. Pokud by existovala, pak je zjevn, e tento "Himmler" by neml dostatenou sebejistotu ani moc, aby mohl nadit zotroen a genocidu. Je to jako kdybychom s asem hledli na pochmurn blzinec, kter je ve skutenosti obecnm tulkem, jeho pacienti odchzej veer dom, debatuj o homeopatick medicn nebo tou dtem ped spanm pohdky. Nedvme se na jednotliv psychopaty, na Reichsfhrera SS, kter je pouhm shrnutm gen a zkuenost Heinricha Himmlera, na nkoho, jeho bychom mohli popsat jako "nerozhodnho" nebo "neltostnho" lovka. Zabvme se nm nekonen vtm i nekonen menm, ne je souhrn "Himmlerovch" vlastnost, zkoumme krvinku v krevnm eiti historie Nmecka, kter obhala pohnna silami, nad ktermi neml "Himmler" dnou moc a kter si dky svmu zaloen vbec

neuvdomoval. Tot me bt eeno o "Hitlerovi", jeho vehnal do vlky proti Polsku jeho cht po krvi, a o "Heydrichovi", kter hlsil vem velitelm oddlen RSHA - jak zaznamenal Schellenberg 27. z - e "z pslunk polsk vldnouc vrstvy jich na okupovanm zem zstala maximln 3 procenta." Ostatn byli podrobeni "zvltnmu zachzen" - vraz, kter bu Heydrich nebo nkdo jin v SD i Gestapu vytvoil pro ppady, u nich pro jejich vnost, nebezpenost a dopady na propagandu "bylo poteba zvit, zda mohou bt zlikvidovny neltostn a bez ohledu na jednotliv osoby".38 Rudolf Hss byl okovn, kdy k nmu pivezli ednka Gestapa z Berlna, aby byl popraven. Dobe dotynho mue znal, protoe mu dve pravideln pivel k poprav vlen sabotry a ty, kte se vyhbali vojensk slub. Jednoho dokonce pivezl pedchozho dne a potom spolu s Hssem poobdval v dstojnick jdeln. Byl star asi 35 let, enat a ml ti dti. Hss se dozvdl, e ml do tbora pivzt k poprav komunistu, ale nechal se obmkit jeho prosbou, aby se mohl rozlouit s manelkou a zajel s nm k n. Zatm co vak hovoil s podzenou a s odsouzencovou manelkou, podailo se komunistovi uprchnout. Kdy to nahlsil, byl zaten a postaven ped vlen soud. Za necelou hodinu byl vynesen rozsudek smrti. Jak Heydrich, tak Heinrich Mller se u Himmlera za mue pimlouvali, ale Himmler nechtl o udlen milosti ani slyet. Prvn vn zanedbn povinnosti SS-Fhrerem muselo bt psn potrestno. Hss peetl mui ve vzesk cele krtk rozsudek a pak el zavolat ti mue do poprav ety. Odchzel na smrt klidn a vyrovnan. Ale jak jsem mohl j klidn zavelet, dodnes nechpu. Ti lenov poprav ety nevdli, koho maj zastelit - a to bylo dobr, protoe jinak by se mon tsli. Byl jsem vnitn tak rozruen, e jsem mu jen st dokzal piloit pistoli ke spnku a vystelit.39 5. jna vstoupil Hitler do Varavy, aby tam oslavil svj triumf. Stejn jako ve Vdni, Praze a nedvno v Gdasku jej doprovzeli Himmler a Wolff. Pak nsledovala diskuze o stnostech armdnch velitel ohledn brutln innosti Einsatzkommand, kter v nkterch ppadech zasahovala do plnn jejich kol. Citlivost armdy ml alespo zsti na svdom Canaris. Heydrich mu ji na potku z ekl, e jeho jednotky maj rozkaz zabjet aristokraty, kn a idy, a Canaris nadil svm agentm v poli, aby Einsatzkommanda sledovali a podvali mu podrobn hlen o jejich innosti. Ta pak pouval, aby uvdomil vojensk velitele o zvrstvech pchanch v oblastech jejich psoben.40 Zd se, e tento okamik byl zlomovm bodem v jeho vztahu k Hitlerovi - akoli u tak sloit osobnosti nen zcela mon si tm bt jist. Pinejmenm se vak jeho vztah k Hitlerovi a NSDAP, pro kterou toho od samho potku jej existence on a nmonictvo tolik udlali, stval nejednoznanjm. Zstval i nadle oddanm nacistou, ale byl stle vce pesimistick ohledn metod, kter nrodnsocialistick hnut pouvalo, a stejn jako dal uvaujc pslunci reakce upadal do zoufalstv. Znal lpe ne kdokoli jin neschopnost opozice postavit se proti hybn sle nrodnho socialismu zejmna v mlad generaci a znal lpe ne kdokoli jin rozsah hrz pchanch na vchod. Jednou se v soukrom svil: "Nae dti za to budou muset nst vinu."41 Canaris zaujmal nejexponovanj pozici na frontov linii starho Nmecka. Nen proto pekvapenm, e jeho osobnost zstv otaznkem. Stejn tak jako neexistoval jedin "Hitler" nebo "Himmler", neexistoval ani jedin "Canaris". V prvn svtov vlce to byl odvn mlad zpravodajsk dstojnk nmonictva a velitel ponorky, po jejm skonen nemilosrdn antikomunista bojujc po vlce proti Versaillesk smlouv a Vmarsk republice. V roce 1939 psobil jako mal edovlas admirl, vyhlejc se svmi zkmi rameny ponkud ountle, kter si nkdy lpl na jazyk a choval se programov neformln a dvojznan. Vechny tyto osobnosti byly mnohoetnmi tvemi skvlho vyzvdae, kter psobil souasn jako velitel zpravodajskch slueb Wehrmachtu a dvrn pomocnk a ztita vtiny aktivnch skupin racionln opozice vi Hitlerovi. Je nepravdpodobn, e sm vdl km je, a zrove pochopiteln, e byl posedl svm chovem jezevk a e dodnes pemlme nad tm, na stran vlastn stl. Na potku vlky si 12. z pi nvtv Fhrerova vlaku u Keitela mrn postoval na polskou politiku strany, kdy uvedl, e "Svt bude init odpovdnm i Wehrmacht, nebo se tyto vci staly pmo pod nosem jeho vojk".42 U Keitela zejm pochopen nenael, nebo Fhrer sm zadil, aby koly tohoto druhu provdly vslovn jednotky SS, a Wehrmacht si tak nemusel pinit ruce. To byl nejsp jedin Canarisv oficiln pokus pednst sv nmitky na nejvy rovni, i kdy jeho pozdj cesty po Polsku, a zejmna doutnajc trosky Varavy, jm, jak si poznamenal do denku von Hassel, "vysloven otsly". Znal Heydricha i Hitlera a politiku nacistick strany zakoennou v jej ve pli dobe, ne aby se na n pokouel zapsobit pmo. Krom toho tak vdl, e nacismus v tto oblasti stejn jako mnoha svmi institucemi a metodami napodobuje bolevismus. Symbolem tto pravdy se stal masov hrob polskch dstojnk objeven pozdji v Katyskm lese v Ruskem okupovan sti Polska. Nsledn se snail vyut smyslu pro est a praktick zdrav rozum jednotlivch velitel armdnch sil tm, e jim pedval podrobn hlen o djcch se hrzch. Jedno z tchto hlen zabrnilo alespo doasn innosti

Himmlerova ptele SS-Obergruppenfhrera von Woyrsche, velitele Einsatzgruppe psobc v oblasti 14. armdy.43 5. jna, kdy po oslavch vtzstv Hitler hovoil s Himmlerem o tchto problmech, si velmi vehementn stoval Gauleiter Velkho Zpadnho Gdaska Albert Forster, kter se s Himmlerem neml pli v lsce, na zasahovn armdy do "pacifikan" politiky v jeho Gau. Hitlera nebylo nutno dlouho pobzet, aby pslun generly zbavil jejich civilnch povinnost s innost v nkolika nsledujcch tdnech. Himmler navrhl, e sm pevezme celkovou zodpovdnost za rasovou politiku v dan oblasti, nebo to bylo kolem SS. Za dva dny jej Fhrer jmenoval skm komisaem pro konsolidaci nmeck nrodnosti. Seznam jeho povinnost byl nsledujc: 1) repatriace etnickch Nmc ze zahrani, nejdve z pobaltskch stt nachzejcch se v t dob ji pod nadvldou Ruska; 2) "eliminace takovho mnostv cizho obyvatelstva, kter pedstavuje nebezpe pro i a nmeck obyvatelstvo" - tzn. pokraovn dosavadn politiky vyhlazovn polsk elity a id; 3) vytven novch nmeckch osidlovacch oblast jak pro repatriovan etnick Nmce, tak pro Nmce z e.44 Takov opaten vak ani v nejmenm neodstranilo konflikt mezi rznmi ady, naopak ho jet zostovalo zavedenm masov osidlovac politiky bez ohledu na oblastn spory a nroky na vlenou ekonomiku. Adolf Eichmann, kter do t doby vedl vnosn podnik vysthovvn id nejprve z Vdn a pozdji z Prahy, byl peloen zpt do Berlna na post vedoucho Hlavnho adu pro idovskou emigraci. Jeho nejdleitjm kolem vak u nebylo prosazovat vysthovn id z e do Palestiny, Spojench stt nebo jinch zmoskch zem, ale ml jednodue idy deportovat do okupovanch vchodnch oblast Polska. To ml bt prvn pedbn krok uskutenn ped vykonnm toho, co Heydrich nazval "konenm clem" idovsk politiky. Eichmann dostal termny, do kterch musely bt Vde, Protektort a oblasti Nmecka ve stavu judenfrei - bez id. Okamit zaal mt problmy. Hans Frank, generln guvernr oblasti General Gouvernement byl nzoru, e u tak m ve sv oblasti pli mnoho id. Asi tvrtmilionu z nich se podailo uprchnout do rusk okupan zny jet pedtm, ne byly hranice inn steeny, ale id ze severnch a zpadnch Gaue vyhnan ze svch domov, aby uvolnili msto pro etnick Nmce z Pobalt, u byli mezitm nahnni do ghett a pracovnch tbor ve Frankov oblasti. Ten proto nepovolil pijet transport z Vdn a nadil Eichmannovo zaten v ppad, e by vstoupil na zem General Gouvernementu.45 V prosinci Frank vypotal, e m ve sv oblasti id asi 2,5 milionu, respektive 3,5 milionu, pokud by potal i idy polovin. Stejn jako v Nmecku byli vichni pipraveni o prostedky k ivotu. V dsledku toho zaali s pchodem tuh zimy umrat na podchlazen a podvivu, zatmco jin museli v tborovch pracovnch skupinch pracovat v teplotch pod bodem mrazu, dokud nezemeli vyerpnm v rmci programu "likvidace prac". Pro Franka pedstavovali id nenosnou administrativn a zsobovac zt. Zapsal si do denku, e 2,5 milionu id nejde postlet ani otrvit. "Budeme vak muset podniknout njak opaten k jejich likvidaci".46 Touto mylenkou zejm vyjdil pesn Heydrichovy a Himmlerovy zmry nazvan "konenm clem". Je tak pravdpodobn, e existovalo pm spojen s pokusy Nebeho a Widmanna s pouitm plynu CO pi likvidaci lebensunwertes Lebens ("bytost nehodnch existence"). Prototypy plynovch komor u byly pod dohledem Nebeho ednka, kriminlnho komisae (a SS-Obersturmfhrera) Christiana Wirtha ze Stuttgartu, budovny nejdve v pestavn gari na pozemku hradu Grafeneck ve Wrttembersku, dal pak v oputnm vzen v Brandenburgu nad Havlem nedaleko Berlna.47 Prv Chistian Wirth byl pozdji posln do bvalho Polska, aby tam vytvoil vyhlazovac tbory v rmci akce znm jako "Operace Reinhardt" neboli "konen een" idovsk otzky. Tvrdit, e program "eutanazie" a pokusy s plynem byly od potku zamleny jako prvotn fze genocidy, je argumentace post hoc. Je vak skutenost, e rasov otzka tvoila stedn bod nacistickho svtovho nzoru a prvn dotaznky pro provdn eutanazie obsahovaly kolonky "id, idovsk kenec (Mischling) 1. a 2. stupn (tzn. polovin a tvrtinov id), ernoch, ernosk kenec, Cikn, ciknsk kenec..." Jestlie vak Heydrich v obnku ze z 1939 rozlioval mezi "krtkodobmi" a "konenmi" cli idovsk politiky, jestlie nacist se vyznaovali zlibou v konspirativn innosti a po vlce vykazovali ti, kte se genocidy astnili, znan mezery v pamti, pak je pravdpodobnj, e pokusy s plynovmi komorami veden trojic Nebe, Widmann a Wirth byly ji od samho potku zamleny pro ten el, pro nj byly nakonec pouity. A u to bylo tak i onak, pro Eichmanna se projevil jako dlouhodob zvanj problm rozpor mezi politikou "znovuosdlen", kterou ml prosazovat, a potebami vlen ekonomiky. V tto oblasti, stejn jako ve vech ostatnch, panoval zmatek. Teoreticky Gring dil sv odvtv pomoc tzv. ministersk rady pro skou obranu, kterou Hitler obnovil 30. srpna. Jej existence vak odporovala Fhrer-principu, a v praxi tak rada slouila pouze jako jaksi kanl pro pedvn informac Gringovi, kter pak rozhodoval podle direktiv vydanch Hitlerem. V z 1939 poadoval Hitler (nepochybn v rmci pprav deru zpadnm smrem po ukonen polskho

taen) "plnou konverzi ekonomiky pro splnn vlench poteb."48 Pokud ml bt jeho poadavek splnn, znamenalo to ukonen tyletho hospodskho plnu, aby mohly bt vybudovny obrovsk ocelrny a tovrny pro syntetickou vrobu prodnch surovin, kter mly bt zkladem hospodstv pizpsobenho pro dlouhodobou vlku. Mnostv surovin a kvalifikovanch pracovnch sil urench pro plnn tyletky vak ji vn omezovalo vrobu zbran pro okamitou potebu. Gring se musel rozhodovat jako pedseda sk rady pro obranu a zrove plnit tylet pln, a jeho pkazy pak odrely toto neeiteln dilema. Hitler se jednodue pustil do vlky s Evropou o pt let dve, ne ml. Krom tohoto zkladnho problmu se musel vyrovnat s tm, e neml jakkoli administrativn apart, kter by se staral o provdn jeho nazen na mstn rovni, zatmco Wehrmacht, jeho priority se asto liily od Gringovch, ml mstn zbrojn inspektorty. To vedlo v prvnch vlench mscch k obrovskmu zmatku a snen hospodsk vkonnosti. Hlavn dilema, se kterm se musel Gring potkat, vak spovalo v rozporu mezi mobilizac pro poteby totln vlky a desaterem nacistick ideologie. Podle nj napklad nemly eny pracovat, protoe jejich kolem bylo rodit germnsk dti a vychovvat je. Tento rozpor se tak nevyhnuteln projevoval v provdn rasov politiky, kter ml na starosti Eichmann. Hospodsk oddlen Wehrmachtu se ze vech sil snailo idy zamstnat ve vlenm hospodstv a vyut jejich prmyslov a emesln dovednosti. Znalec nmeck mobilizace pro totln vlku Ludolf Herbst jde dokonce tak daleko, e tvrd, e rasov politika - zejmna vyhlazovn id a Rom a vyuit pslunk cizch nrod jako otrock pracovn sly - kter mla bt praktickm vyjdenm teorie o nadazenosti germnsk rasy, odsoudila nmeck vlen sil ji v samm potku k nezdaru. "Vlka tak byla prohrna jet pedtm, ne zaala, a mohla skonit jedin pochopenm nesprvnosti rasovho pojet totln vlky."49 Takov prozen vak bylo zhola nemon, nebo rasov teorie tvoila zkladn kmen nacistick ideologie a byla skrytou prvoadou pinou vlky. A Gring nco takovho nemohl pochopit, nebo byl stejn jako Himmler psychicky zvisl na Hitlerov pzni a jako ostatn pohlavi na Fhrerov dvoe se nedokzal vymanit z nemilosrdnho boje o jeho pochvalu. Stejn jako pi rozhodovn, zda vyhovt okamit poteb novch zbran, nebo radji vybudovat solidn prmyslovou zkladnu pro budoucnost, mohl Gring pouze dlat kompromisy. Prv ony a praktick pstup Wehrmachtu k poteb pracovnch sil pro vlen hospodstv kladly Eichmannovi do cesty opravdu vn pekky. Himmlerovy vlastn pote s generly tkajc se zvrstev v Polsku vystoupily do poped, kdy vojensk poln soud odsoudil vojna dlosteleck jednotky SS a vojenskho policistu, kte z vlastn iniciativy nahnali asi 50 id z pracovn skupiny do synagogy a postleli je.50 Skutenost, e jednm z odsouzench byl tak pslunk vojensk policie, ukazuje, jak vjimen nejasn byla pozice Canarise i Wehrmachtu. Geheime Feldpolizei (GFP) - tajnou poln policii - toti dil Abwehr, ale jej vcvik mli na starosti pevn ednci Gestapa a jej povinnosti v operanm prostoru odpovdaly povinnostem Heydrichovch Einsatzkommand v tlu - jej pslunci mli za kol "zjiovat vekerou innost kodc nrodu a sttu a bojovat proti n".51 Jak vyplv ze zmnnho ppadu, vykldali si sv rozkazy stejn jako Einsatzkommanda. Vojensk poln soud shledal oba mue vinnmi a odsoudil je za zabit: vojensk policista byl odsouzen k devti letm trestn sluby a SS-man k tletmu vzen. Ani jeden z nich si vak dky veobecn amnestii neodpykal by i jedin den ze svho trestu. Himmlera nicmn tato udlost pimla k tomu, aby nalhal na vyjmut pslunk SS z jurisdikce vojenskch soud. Doshl toho a vnos Gringovy sk rady pro obranu ze 17. jna 1939 stanovil, e akoli spadaj pod vojensk trestn d, budou lenov SS a "policejnch sil plnc zvltn koly" do budoucna souzeni pouze zvltnmi tribunly SS.52 Himmler se dostal s generly do sporu tak ohledn vkonu SS-Verfgungstruppe pi polskm taen. Utrply toti relativn mnohem vt ztrty ne jednotky Wehrmachtu a armdn velitel to pitali patnmu velen, zejmna nedostatenmu vcviku dstojnk. Tm pak argumentovali a snaili se doshnout rozputn vech bojovch jednotek SS. Himmler tvrdil, e jeho formace byly zalenny do jim cizch armdnch jednotek pod velenm armdnch velitel, kte jim asto pidlovali nejt koly. Jeho tvrzen bylo z velk sti pravdiv, skutenost vak tak je, e pslunci SS se povaovali za elitn vojky a cel jejich vcvik a ideologick pprava zdrazovaly hrdinstv, sebeobtovn a Draufgngertum neboli "belsky odvnho ducha" Freikorps, co samo o sob postaovalo jako vysvtlen jejich vych ztrt. V kadm ppad Himmler pirozen nalhal na vytvoen plnch diviz SS pod jeho vlastnm velenm. Je pravdpodobn, e k podobnmu kroku zskal Fhrerv souhlas ji v roce 1938, kdy dostal povolen zvit v ppad vlky poet pslunk jednotek Totenkopf na 40 000 a 50 000.53 Nyn byl poven, aby vytvoil ti bojov divize SS a zvil poet pslunk Liebstandarte, vechny tyto formace vak mly bt rovnomrn zalenny do armdy a zstat i nadle pod jejm velenm. Himmler zkombinoval ji existujc Standarten do SS-Verfgungdivision, povil Eickeho vytvoenm

Totenkopfdivision z existujcch jednotek Totenkopf, poslench veterny z Vrefgungstruppe a adovmi pslunky SS. Souasn z len podkov policie, z nich tisce nebyly leny SS, zformoval Polizeidivision. Je zajmav, e sotva msc od vypuknut vlky ji dlal kompromisy a v rozporu s idely du a netrval na tom, aby pslunci SS-Polizeidivision splovali rasov a tlesn nroky kladen na ostatn pslunky SS. Dotyn dokonce ani nemuseli vstupovat do SS jako jednotlivci, akoli pak slouili pod jeho vlajkou. Tehdy vznikl pro bojov jednotky SS termn "Waffen-SS" - poprv se objevuje v pruce instrukc pro nborov dstojnky z 29. jna 1939.54 V souti o rekruty nareli Himmler a f Ergnzungsamtu Gottlob Berger na tvrdohlav odpor armdy jako vdy, kdy zasahovali do njak oblasti psoben generl, a museli vyuvat lsti a kadho monho zdroje mu - i pli mladch, nebo naopak moc starch - a etnickch Nmc. Pozdji pibrali "nordick" dobrovolnky z Dolnch zem a ze Skandinvie pro budovn Waffen-SS, rezervnch jednotek a doplnili poet str v koncentranch tborech a pslunk policejnch jednotek, z nich mnoho odelo na frontu.55 Pvodn idely du, zejmna tlesn a rasov pedpoklady, tm nevyhnuteln trply. Tuto skutenost z vt sti zakrvala propaganda. Himmler to sm sob omlouval jako nezbytnou vlenou improvizaci a tot rd kal svm dstojnkm, kte mu navc dlali pote i v jinch oblastech. Koncem jna se nmeck sly peskupovaly v pprav na bleskov der, kter chtl Hitler zasadit Francii jet ped koncem roku. Himmler poruil svou vlast zsadu, e nebude prohlaovat mylenky, kter jsou pli pokrokov vzhledem k veobecn pijmanm nzorm. Vyhlsil "d SS", co vzbudilo nejen posmch, ale tak hnv a obavy, sten oprvnn a zsti jist nafouknut generly jako soust boje proti Reichsfhrerovi SS. Prohlen bylo vytitno ve vabachu56 a Himmler ho adresoval "vem pslunkm SS a policie". V vodu pouil oblben Hitlerv aforismus: "Kad vlka je prolvnm t nejlep krve." Smrt nejlepch mu je nezbytn a nen tm nejhorm aspektem vlky, daleko hor je nedostatek dt zpsoben tm, e vojci na front nemohou plodit dti, zatmco po vlce se nemohou rodit dti tm, kte se nevrt. Star moudrost, e jedin mu, kter m syny a dti, me v klidu zemt, se mus v tto vlce znovu stt pro Schutzstaffel skutenost. Jen ten me v klidu zemt, kdo v, e jeho rod, ve, co on i jeho pedci chtli a po em touili, bude jeho dtmi pokraovat. Nejvtm darem vdovy, jej manel padl v bitv, je vdy dt po onom mui, jeho milovala. Nsledovaly odstavce, kter vzbudily povyk: Ale za hranicemi jinak mon nezbytnch buroaznch zkon, dokonce mimo hranice manelstv, me bt vzneenm kolem nmeckch en a dvek dobr krve, ne z lehkomyslnosti, ale z nejhlubch a vnch morlnch pohnutek, stt se matkami dt vojk odchzejcch do vlky, o nich jen osud v, zda se navrt dom, nebo zda padnou za Nmecko. Tak mui a eny, kte slou sttu v domovin, maj prv nyn svatou povinnost plodit znovu dti. Veobecn otzka znla: "Znamen snad spojen tchto dvou odstavc, e povinnost mu, kte jsou doma, je navazovat styky s manelkami a dvkami tch, kte jsou na front?" Pedpoklad, e prv toto ml Himmler na mysli, byl lehce pijmn tmi, kdo neznali pvodn pravidla v SS, kdo chtli Reichsfhrerovi SS psobit tkosti nebo lidmi, kterm prost pipadalo skandln, e pslunci SS a policie jsou pesvdovni, e maj vhradn prvo na pohlavn styk. Tou dobou ji kolovaly zvsti o domovech Lebensborn. V du se dle tvrdilo, e v minulch vlkch bylo mnoho vojk se smyslem pro zodpovdnost bezdtnch, nebo nechtli v ppad svho mrt zanechat sv manelky osamocen s dtmi, je by musely vychovvat v nedostatku. "Vy, jako pslunci SS, nemuste takov pochybnosti a starosti mt", tvrdil Himmler a sliboval, e "pro vechny dti dobr krve narozen v manelstv i mimo n, jejich otec padl ve vlce", osobn zajist zstupce, kter se o n bude starat "ve jmnu Reichsfhrera SS". SS bude stt po boku tchto matek a starat se o vzdln a materiln poteby dt, dokud nedospj. SS se bude dle starat o budouc matky i o jejich dti narozen v prbhu vlky v manelstv i mimo n, pokud by se ocitly v nouzi. Po vlce, pokud se otec navrt, zaruuje SS rodinm velkorysou finann podporu, kter bude pidlovna na zklad rozu mnho zdvodnn. Prohlen konilo v tko peloitelnm vznenm stylu: Pslunci SS a vy, matky dt, po kterch Nmecko tou, ukate, e ve sv ve ve Fhrera a vli po vnm ivot na krve a nroda, se stejnou velkorysost, s jakou jste pipraveni bojovat a umrat za Nmecko, jste tak hotovi pinst Nmecku (budouc) ivot. Tato pohnut vzva k hrdinstv na bojiti Venuin pekonv Himmlerovy obvykle jednoduch a suchoprn proslovy. Mon, e text pipravil njak poetitji zaloen odbornk z Hlavnho rasovho a osidlovacho adu, mon se Himmler prv nachzel v doasn povznesen nlad. d sm se pln shodoval s Himmlerovou vrou, z logickho hlediska byl bez chyby, a kdyby jeho zsady

vysvtlil v jednom ze svch tajnch projev na schzi Gruppenfhrer, jist by byly povaovny za samozejm a sprvn. Pro byl Himmler tak nerozumn, e jej nechal vytisknout a roziovat, je jin otzka. "Kolosln jednoduch!" prohlsil, kdy se smysl du nsledn snail vysvtlit. Pomrn velmi vysok ztrty pi polskm taen jej pesvdily o potebnosti takovho kroku.57 Pokud pomineme racionln vysvtlen, je mon, e to byl jen dal projev touhy po krvi a smrti, kter byl pvodn pinou cel vlky. Snad lo tak o vraz potlaen sexuality, kter nepochybn pronsledovala Himmlera, pravdpodobn i Hitlera, a mon cel musk kolektiv nacistick strany, nebo dokonce vechny vrstvy tohoto maskulinnho, vlenickho sttu. V Polsku vystoupily do poped ob strnky Himmlerova rasovho kolu: "negativn" i "pozitivn". ednci Hlavnho rasovho a osidlovacho adu a Volksdeutsche Mittelstelle - instituce SS, kter povzbuzovala meniny etnickch Nmc, aby se zapojovaly do programu expanze e a koordinovala jejich innost - a dvj organizace etnickch Nmc se nyn spojily do novho adu pro konsolidaci nmeck nrodnosti. Zde pak plnovaly a naizovaly velk pesuny pro osdlen nov dobytch zem a masov deportace. Byly verbovny posily do policejnch jednotek Totenkopf, kter pak spolupracovaly s "obrannmi" jednotkami mstnch etnickch Nmc, dohlely na vysthovvn pvodnch nenmeckch obyvatel a slouily jako ozbrojen podkov str. 7. listopadu 1939 zaalo hromadn vyhnn id a Polk ze zpadnch okupovanch zem. Nucen pochody v mrazech, deportace ve vagonech bez topen, kter zstvaly asto odstaveny cel dny na vedlejch kolejch bez jakchkoli zsob pro deportovan, zpsobily vce utrpen a hromadnch mrt ne dvj dn Einsatzkommand. Systematick terorizovn doprovzelo zlovoln bit a stlen bezbrannch obt. Jin pracovnci Rasovho a osidlovacho adu pipravovali plny a seznamy na pevchovu skch Polk s nmeckmi pedky, jejich vzhled nesl znaky rijsk krve. Dal provovali potenciln nmeck osadnky z Pobalt, e, Ruskem okupovanho vchodnho Polska a dokonce z jinho Tyrolska, pidlovali jim przdn domy a usedlosti a dosazovali sprvce na statky, jejich majitel byli zasteleni. Gringovi ednci mezitm jmenovali sprvce arizovanch idovskch podnik a polskch tovren, kter mly bt zalenny do plnn jeho tyletho plnu. Himmler a SS stli stle v poped, ale po vojenskm dobyt se znsilnn Polska astnily vechny instituce nadazen rasy. Profesor Stanislaw Lorentz z Nrodnho muzea ve Varav pijal potkem listopadu nvtvu, profesora Dagoberta Freye z Vratislavi, kter byl tak historikem umn a s nm se dobe znal. V lt 1939 spolu jeli na mezinrodn konferenci historik umn do Anglie. Nyn za nm vak profesor Frey nepijel jako ptel, ale aby mu pedal seznam obraz, kter poadoval. Pozdji sledoval Lorentz Freye, jak rabuje varavsk hrad: nechal ze starodvnho sdla polsk monarchie odstranit barokn stropy, tukov ozdoby, ezby a sochy a pevzt je do e. "Jet dnes vidm profesora Freye ... jak obdivuje krsu neoklasicistnho krbu... a v m ptomnosti naizuje, aby byl vytren ze zdi."58 Heydrich mezitm pracoval na provokaci, kter mla pedchzet deru na zpad. Canaris spolupracoval pi pprav pinejmenm jedn sti tto zpravodajsk hry. adovna Abwehru ve Stuttgartu dila od roku 1937 nmeckho emigranta v Holandsku pedstrajcho protinacistickou orientaci. Dotynmu lovku se podailo pesvdit velitele britsk tajn zpravodajsk sluby v Holandsku, kapitna Payne-Besta, e je ve spojen s vnitn nmeckou protihitlerovskou opozic. V jnu zapojil Heydrich v zk souinnosti SD s Abwehrem do hry Waltera Schellenberga, kter vystupoval jako dstojnk Wehrmachtu kapitn Schaemmel a byl dajn ve spojen s "generlem" dcm opozici v armd. Byl to pomrn jednoduch kol, nebo Heydrich toho o opozinch skupinch a jejich clech vdl pravdpodobn tolik, kolik sami jejich lenov. Schellenberg zaal nosit monokl a hrl svou roli obratn: poadoval po Britech, aby podpoili svren Hitlera a uzaveli tajnou dohodu, jejm dsledkem by bylo uzaven mrov smlouvy pot, co se generlov chop moci. Pesn k takovmu cli smovala skuten opozice. Nakonec slbil, e peveze "generla" pes hranici, aby se setkal s Payne-Bestem a fem britsk zpravodajsk sluby v zpadn Evrop, major Stevensem. Ke schzce mlo dojt 8. listopadu v holandskm pohraninm mst Venlo, v kavrn Bacchus nedaleko celnice. Druh st provokace - na n se Canaris mohl, a nemusel podlet - byla pipravena v Brgerbrukeller v Mnichov, kde se tho dne mly konat vron oslavy mnichovskho pue. Nenaly se dn dkazy spojujc Heydricha s dramatem, k nmu tam mlo dojt, ale ve ukazuje na to, e akci dil. Jako obvykle, nael se osaml vink, v tomto ppad umleck truhl a bval komunista Georg Elser. Gisevius jej popsal jako lovka thl postavy, s tmav blonatmi vlasy sesanmi dozadu z kostnatho oblieje, s inteligentnma oima a dlouhma jemnma rukama emeslnka.59 Podle pastora Niemllera, kter s nm mluvil pozdji, kdy byli oba dva vznni v Dachau, byl SS-Unterscharfhrerem.60 Dva mui (Heydrichovi

agenti) mu dali za kol, aby zabudoval naasovanou bombu do obloenho sloupu pobl pdia v Brgerbrukeller, odkud ml Hitler promluvit k shromdnm stranickm soudruhm. Alfred Naujocks, velitel Heydrichova vraednho komanda, kter sehrl jednu z rozhodujcch rol v provokaci pedchzejc toku na Polsko, odjel 7. listopadu s jednotkou 16 SS-man obrnnm vozidlem na hranici u Venla a skryl se v zloze. Druh den odloil Schellenberg svou schzku s britskmi zpravodajskmi dstojnky na 9. listopad. Tho dne pronesl Hitler svj projev v Brgerbrukeller, ptomn si vak vimli, e jej oproti svm zvyklostem zkrtil a msto toho, aby zstal a zavzpomnal si se "starmi bojovnky", jak bvalo jeho nemnnm zvykem, odeel ve spchu, aby stihl rychlk do Berlna. To by se jist dalo vysvtlit nalhavmi vlenmi povinnostmi a podle programu ml jeho msto kvli neodkladnm zleitostem zaujmout Hess. T je vak vysvtlit, pro vechny vldn piky jako Himmler, Bormann, Frick, Rosenberg a vt poet "starch bojovnk", jejich sttnick povinnosti nemohly bt tak nalhav, odely spolu s nm. Asi za tinct minut pot explodovala vbunina skryt ve sloupu, strhla st stropu a nosnky. Sedm starch bojovnk, kte zstali, bylo zabito a estnct tce zranno. Hitler se dozvdl o vbuchu, kdy vlak dojel do Norimberku. Podle sekretky mu oi zazily vzruenm: "Te jsem spokojen. To, e jsem z Brgerbrukeller odeel dv, je dkaz, e Prozetelnost chce, abych doshl svho cle."61 V prbhu projevu pronesl podobnou poznmku o sv ve, e ve, co se mu stane, je vl Prozetelnosti. Goebbels pak tento zzrak ve svch direktivch tisku siln zdraznil. Heydrich nsledn spustil eptanou kampa namenou na fare, kter je mla pesvdit, aby z kazatelny ili mylenku boho zsahu. Elser byl zatm zaten. V noc pokusu o atentt jej ostentativn zadrel pomocnk pohranin stre pi pokusu o tk do vcarska, kdy stl ped hostincem a snail se zaslechnout oznmen o vsledku svho inu v rdiu. Na vnitn stran klopy ml pipnut komunistick odznak a v kapse pohlednici Brgerbrukeller, na n byl sloup, ve kterm umstil bombu, oznaen ervenm kkem. Z pochopitelnch dvod byl na vslech pevezen do sted Gestapa. Ptho dne se Payne-Best a Stevens chytili do nastraen pasti v kavrn Bacchus. Sotva se jejich vz objevil ped kavrnou, kde ekal Schellenberg alias Schaemmel, vyrazil Alfred Naujocks se svmi mui v obrnnm voze jedoucm pozptku, aby mohli rychleji uniknout. Prorazili hranin zbrany a po krtk pestelce, v n smrteln zranili holandskho dstojnka vojensk rozvdky doprovzejcho Brity, zajali Payne-Besta a Stevense a odvezli je do Nmecka dve, ne si pohranin policie uvdomila, co se dje. Podle naasovn akce ve Venlu se zd pravdpodobn, pokud ne jist, e byla zmrn pipravena tak, aby britsk zpravodajsk sluba mohla bt dvna do souvislosti s bombovm tokem na Fhrera. A jeliko Naujockv tm ekal v zloze od 7. listopadu, co usvduje ze li Schellenbergovo tvrzen v jeho pamtech, e rozhodnut zajmout britsk dstojnky padlo a po vbuchu v Brgerbrukeller, je zejm, e oba incidenty byly pipraveny z tho msta. Mnichovsk atentt navc nese Heydrichv podpis: byl tm pesnm zopakovnm poru v Reichstagu, s krv a mrtvmi, kter akci dodaly autentinost. Pznan tak je, e zodpovdn bezpenostn ednci nebyli potrestni. Himmler jmenoval vrchn vyetovac komisi v ele s Nebem, kter se ve zprv shrnujc zvry vyhnula jakkoli zmnce o zcela vjimen nedbalosti pi dozoru a prohldce slu ped Hitlerovm projevem. M se za to, e nelo o nedbalost, ale o pmou spoluprci pi pprav akce. Himmler zveejnil zprvu komise 21. listopadu. Vyplvalo z n, e Georg Elser vyrobil a umstil bombu sm, ale spiknut pipravil ve vcarsku Otto Strasser na objednvku a za penze britsk tajn sluby, jmenovit jej zpadoevropsk centrly v Haagu. To, e zprva obvinila Strassera a Brity, umonilo Himmlerovi a Heydrichovi zahrnout mezi vinky nmeckou reakn opozici. Propagan letk uren pro vcarsko obsahoval Himmlerovo prohlen: Na zklad informac poskytnutch nmeckmi emigranty, kter byly stejn zloinn jako nesmysln, dola britsk vlda a jej zpravodajsk sluba k zvru, e ve stt, ve stran a Wehrmachtu existuje opozice zamlejc provst v i revoluci. S ohledem na tyto okolnosti byli poveni ednci Sicherdienstu SS, aby kontaktovali teroristickou a revolun centrlu v Haagu. Ve ve, e skuten jednaj s nmeckmi dstojnky plnujcmi revoluci, se zstupci britsk zpravodajsk sluby svili nmeckm ednkm se svmi nzory a plny. Aby mohli s tmito navenek konspirujcmi nmeckmi dstojnky udrovat stl spojen, dali jim radiovou stanici naladnou na Anglii, s jej pomoc Geheime Staatspolizei (Gestapo) udrovala a do nynjka spojen s britskou vldou.62 9. listopadu se "Mister Best und Kapitn Stevens" pokusili pekroit hranice do Nmecka a byli zateni ednky sledujcmi jejich innost a pedni Gestapu. Tato sloit "provokace" slouila vce elm. Pokud chtl Hitler zahjit tok na zpad 12. listopadu, jak zejm rozhodl ji 22. jna, mla poslouit jako nezbytn podmnka pro poruen neutrality Holandska jako toit britskch terorist a souasn sjednotit lid a armdu za Fhrera pro veobecnou evropskou vlku,

ze kter neml nikdo velkou radost. Pokud se d vit vnitnmu hlen SD z 10. listopadu - akoli jej Himmlerova organizace vypustila z ne zcela nezitnch dvod - podailo se druhho cle doshnout beze zbytku. "V mnoha kolch se zpvala pse, Nun danket alle Gott..." jako vraz vdku za Fhrerovu zchranu a jak vychzely v prbhu 9. listopadu najevo podrobnosti o spiknut, hovoilo obyvatelstvo s rozhoenm o idech i Anglianech. Velk pobouen bylo zaznamenno zejmna v adch dlnick tdy. Mluvilo se o tom, e Gring zmn svmi bombardry "Londn v trosky a popel" a "nezstane kmen na kameni".63 Z uvedenho se zd, e pokud bylo hlavnm clem vyprovokovat nenvist vi Anglii, sjednotit lid za Fhrera, vytvoit zminku k toku pes Doln zem, kde ml bt hlavn tok veden k tmu datu, a umlet generly, podle nich byla zimn ofenziva lenstvm a kte chtli sesadit Hitlera,64 vyla provokace Brgerbrukeller-Venlo nanejv spn. V atmosfe strachu a podezvn vytvoen Gestapem museli vysoc generlov jako von Braunitsch, Halder a dal, kte oprili plny na armdn pevrat z roku 1938, pochopit, e pokus o atentt na Hitlera mohli Himmler a Heydrich pout jako zminku k preventivnmu zsahu SS proti nim. Tato hrozba se stala jet relnj kdy vylo najevo, e Gestapo vyslch dva vysok dstojnky britsk rozvdky. lenov "reakn" opozice, kte udrovali styky s britskou vldou, a vichni ti, kdo s nimi o spiknut uvaovali, se museli ctit ohroeni. Hitler a Himmler jist vdli o poraenectv v nejvym velenm armdy, Himmler ml s nejvt pravdpodobnost informace o plnech generl a kdyby si to Hitler pl, mohl je obvinit ze spoluasti na Elserov pumovm atenttu. Mohl to bt i hlavn cl cel akce a mon, e hrozba byla natolik siln, e nco takovho u nebylo teba provst. Ti dny ped vbuchem v Brgerbrukeller se von Braunitsch naposledy pokusil pesvdit Hitlera, aby odvolala zpadn ofenzivu. Zpsobil tm takov pval Fhrerovy zuivosti, e odchzel viditeln otesen a zlomen. Hitler mu ekl, e v ve o nladch panujcch v Zossen (hlavnm stanu armdy) a m v myslu je nemilosrdn vymtit. Obavy von Braunitsche po tomto setkn se penesly na Haldera, kter nadil svmu zstupci, aby zniil psemn materily tkajc se pipravovanho pevratu.65 Dvody pro jejich nervozitu byly opravdu pdn. Krom hrozby okamitho deru SS podobnho 30. ervnu 1934 existovala nemilosrdn fakta. Jak se vyjdil jeden z nejzancenjch spiklenc, generl Thomas z hospodskho oddlen armdy, tm vichni mlad armdn dstojnci a 75 procent obyvatelstva podporovalo Fhrera.66 Navc psobila i psychologick sla tradice a pesvden dstojnickho sboru, e mus zstat absolutn loajln nevymu veliteli, kterm byl samozejm Hitler. Svoji platnost mla tak legenda o "bodnut do zad", kterm komunist a deftist sabotovali "neporaenou" armdu v roce 1918. Je tk si pedstavit, e generlov by bvali mohli sv plny uskutenit. Himmler a Heydrich vak mohli situaci povaovat za jemnji vyvenou, ne se jev pi zptnm pohledu, nebo mohli zmrn njakou akci vyprovokovat, aby se zbavili potencilnch vdc vzpoury. Karl Wolff po vlce ekl, e si mysl, e bomba v Brgerbru zabrnila pokusu generl zatknout Hitlera.67 Na druh stran mon Hitler opravdu plnoval pekvapiv tok proti Zpadu ji v listopadu. Motorizovan a obrnn jednotky byly stle jet v opravnch po polskm taen, diviz nebyl dostaten poet, povtrnostn podmnky nebyly pro tok veden pes Doln zem pzniv a munice by staila st na jeden msc boje. Hitler, pehnan sebejist po bleskovm vtzstv v Polsku, vak mohl vit, e vhoda zskan pekvapivm tokem tyto nedostatky pev. V tom ppad by provokace mohla mt v prv ad za kol vytvoit vhodnou zminku pro tok na zpad a odloen plnu a na jaro ptho roku mohlo bt pouze projevem Hitlerova typickho vhn ped rozhodnutm, dsledkem patnho poas a opozice generl. V druhm plnu smovala provokace do vcarska, kde chtl nastren vink Elser najt azyl a kde il jeho dajn velitel Otto Strasser a vedl svou protinacistickou propagan stanici. Ihned po zveejnn Himmlerovy zprvy o pokusu o atentt dala nmeck vlda Strasserovo vyhotn. Strasser uprchl do Francie. Heydrich, kter chtl Strassera nepochybn dopadnout, se mon souasn snail zmst Zpad ohledn plnovanho smru nmeckho toku - pes Doln zem nebo pes vcarsko. Letkov kampa, kterou ve vcarsku spustil, toto vysvtlen podporuje.68 Canarisova a Heydrichova dezinforman kampa pedchzejc toku na zpad byla v kadm ppad mistrovskm kouskem, kter znan pispl k rychlmu vtzstv, a provokace Brgerbru-Venlo m ohla bt zamlena jako prvn vstel. Britsk zpravodajsk sluba v Evrop byla na njakou dobu zcela vyazena z innosti a bylo jist, e pi budoucch kontaktech s opravdovou nmeckou opozic bude nanejv opatrn. Nejaktivnj odprce reimu v Abwehru, plukovnk Oster, ji pedal zprvu o datu a smru zamlenho Hitlerova toku a informoval pes Holandsko a Vatikn i o vech dajnch nsledujcch termnech toku. Ta se vak ukzala stejn jako prvn zprva jako plan poplach a Osterovy informace se tak staly podezelmi. Nmeck zpravodajsk sluby tehdy nesporn pelstily britsk, kterch si Canaris i Heydrich tolik vili.

tonk m vdy vhodu; pozdji se situace obrtila. Elser se mezitm ocitl v Sachsenhausenu, aby nemohl promluvit, a odtud byl pevezen do Dachau, kde byl vznn na samotce v jinak vsadnch podmnkch. Obval celu vybavenou jako truhlskou dlnu a pebudovanou z pvodnch dvou kobek. Provozoval sv emeslo, zpval teskn psn za doprovodu citery a kdykoli se mu naskytla prchav pleitost, vyprvl spoluvzm, jak jej vzali na nkolik dn do Brgerbrukeller a on tam musel v jednom ze sloup vyrobit peliv skrytou dutinu pro nlo.69 V Polsku vyuvali Nmci uprosted zimy k zabjen krut mrz. Dva dny ped Vnocemi se jist ednk z Ribbentropova ministerstva v Berln pokouel matce v dopise popsat, jak mu nezbv nic jinho, ne bt neten k tomu, s m mus t: "Napklad: sedm u stolu s lovkem, jeho kolem v idovskm ghettu v Lublinu bude nechat tam velkou st deportovanch id pomt zimou a hlady."70 Dotyn ednk, Albrecht Haushofer, syn "geopolitika" Karla Haushofera, kter ml skrze svho ka Rudolfa Hesse takov vliv na Hitlerovy nzory, byl sm z jedn tvrtiny idem a peval jedin dky Hessov ochran. Jeho ztrpen pocity nejsou nicmn netypick pro ty myslc Nmce, kte vdli, co se jejich jmnem dje a ctili se zcela bezmocn, aby proti tomu nco podnikli, a zrove nedokzali uniknout pocitu odpovdnosti. "Doku t jen ve dvou formch," pokraoval Haushofer ve svm dopise, "bu jako mysl ve slubch l, nebo jako tlo ve slub vradn. Oboj se d vydret, ale jedin v ppad, e lovk u nic nect." Nejvy vojensk velitel na vchod generl von Blaskowitz se ctil za zloiny, kter se v jeho oblasti dly, bezprostedn zodpovdn. Zejmna za to, jak je bezmocn a neme nic naizovat vym SS-Fhrerm a policejnm dstojnkm velcm jednotkm, kter zloiny pchaly. Vypracoval podrobn memorandum o dotynch incidentech a jejich psoben na morlku jeho dstojnk i mustva a poslal ho nejvymu velen armdy. Mlad prvnk Hans von Dohnanyi v sted Abwehru, kter sestavoval soubor zznam o zloinech spchanch SS v Nmecku, piloil sloku o zvrstvech v Polsku k ostatnm. Ml v myslu informace pout, a budou Hitler a stranit pedstavitel zateni generly a postaveni ped soud. Prozatm vyuvalo velen armdy tyto informace v boji proti SS. Himmler povil Karla Wolffa, aby urovnal vechny pote. Kdy se informoval o povaze stnost, zadil Wolff schzku von Braunitsche s Himmlerem samotnm. Dolo k n 24. ledna 1940.71 Jsou znmy pouze jej vsledky, ale charakter Himmlerovy obrany se d mon vyvodit z projevu, kter pednesl na shromden Gauleiter o msc pozdji.72 Samozejm je mon, e na vchod vlaky - ale nejenom evakuan vlaky - e vlaky zamrznou a lid v nich mrznou. To je mon a bohuel se to stv i Nmcm. Prost nemete nic dlat proti tomu, e kdy cestuj z Lode do Varavy, vlak zstane stt deset hodin na kolejch. Z toho nemete vinit ani vlak ani kohokoli jinho. To je prost podneb. Je to politovnhodn pro Nmce, je to politovnhodn pro Polky a, chcete-li, je to politovnhodn i pro idy - pokud je chce nkdo litovat. Ale nen to zamleno a ned se tomu ani zabrnit. Povauji za nesprvn dlat okolo toho velk rozruch. Tm, kte kaj ano, je krut, e Polci v Poznani byli vyhnni ze svch domov a v prbhu t a ty dn museli odpochodovat, bych laskav pipomnl, e v roce 1919 byli nai Nmci vyhnni a museli za trest odejt za mosty s 30 kilogramy zavazadel. Nai Nmci byli vyhnni z Poznan a ze Zpadnho Pruska zpadoevropskm kulturnm nrodem, Francouzi, a nemli s sebou ani 30 kilogram zavazadel. Opravdu nemusme bt krutj, ale nemusme tak hrt roli velkho, divokho tupho Nmce. Proto nen teba se vzruovat. A dle - (vitka) e pi pochodu bylo spchno mnoho vc. Ano, drah Boe, to nemohu zmnit. Bohuel jsem tak nemohl zmnit, e Nmci museli pochodovat pky. Proto se budu nejprve starat o Nmce. Pokud jejich situaci mohu zmnit, urit to udlm. A potom, budu-li mt as a pleitost, rd ji zmnm i pro Polky a pro idy. Ale to pijde na adu a jako posledn. Avak dlat velk rozruch a it historky o krutostech nyn, zde v Berln - to povauji za patn. V dnm ppad nebudu poprat, e na vchod - to je mi velmi dobe znmo - e k uritm excesm dolo, tam, kde se chlastalo, kde byli lid v opilosti zasteleni, lid, kte by mon byli mezi zastelenmi tak jako tak, kte vak nemli bt zasteleni opilci - kde na celm Vchod dolo k rabovn, nkdy zpsobem, kter, musm ct, jsem nepovaoval za mon, kdy rabovali vechny mon ady, vichni mon lid ve vech monch uniformch. Ale kvli tomu se pece lovk nebude zbyten vzruovat. Podle mho nzoru je teba se touto nepjemnou vc zabvat. Tam, kde k takovmu ppadu dojde, mus bt zjednn podek ... a dotyn lovk mus bt zaten. Otzkou je pouze to, zda se do toho (do een problmu) se v vervou a upmn pustit, nebo nepustit. Stoj za to srovnat tato slova s tm, co o udlostech v Polsku ekl dstojnkm Liebstandarte Adolf Hitler na podzim roku 1940: kde jsme v teplot 40 stup pod nulou museli odvlct tisce, desetitisce, statisce - kde jsme museli projevit tvrdost - a toto byste si mli poslechnout a hned na to zase zapomenout - a zastelit tisce pednch Polk, kde jsme museli bt tak tvrd, protoe jinak by se nm to pozdji nevyplatilo.

Mnohdy je jednodu jt do bitvy s rotou pchoty, ne potlaovat nespolupracujc nekulturn nrod, popravovat lidi nebo je odvlkat...73 V svm dvjm projevu ped Gauleitery pece jen pipustil, e zpotku byla nezbytn velmi drastick opaten. Museli se zbavit "vedoucch hlav" neptele, "polsk inteligence. Museli jt pry." Von Braunitschovi urit ekl tot. Dokonce i "reakcion" von Hassel se po nvratu do Berlna tyi dny po rozhovoru dozvdl z Goerdelerova barvitho vyprvn, jak Himmler "mvaje brlemi, s temnm vrazem ve svm nevraznm oblieji prohlsil, e ho Fhrer povil, aby zajistil, e Polci nebudou moci nikdy povstat. To znamen politiku vyhlazen".74 Jet ped schzkou 24. ledna Wolff navrhl, aby SS dostalo od armdy zznamy o spchanch krutostech a mohlo tak zahjit vyetovn. Von Braunitsch a Himmler se na tom dohodli a Himmler slbil, e jeho prvn ednci proet kad obvinn a v ppadech, kdy to bude nutn, budou pachatel postaveni ped soud SS a se v psnost odsouzeni.75 Takov dohoda mon pedstavovala pijateln een, nemohl vak od Himmlera oekvat, e postav ped vojensk soud vechny pslunky HSSPF a vechny ostatn SS-Fhrery, kte provdli jeho rozkazy. Kompromis nepinesl oekvan efekt. Vzjemn z pokraovala a v beznu pedstoupil Himmler ped shromdn vysokch generl, aby se je pokusil pesvdit o sprvnosti svho nzoru. V jeho poznmkch k projevu jsou vrazy jako "poprava vech potencilnch vedoucch osobnost hnut odporu" a "musme zstat tvrd".76 Kolik z nich pesvdil, se ned pesn urit, ale v nslednm kladen otzek na nj generlov pli nedotrali a svm obvyklm zpsobem se vyhnul vem etickm otzkm vysvtlenm, e provdn opaten jsou nezbytn jako prevence proti pozdjmu vnmu povstn. Pipustil, e dochz k "vstelkm", ty jsou vyetovny a vinci budou psn potrestni. Zdraznil, e ho v kadm ppad povil tmto kolem Fhrer a nedl nic, o em by Fhrer nevdl. Jeliko Fhrerova osoba nesm bt s touto politikou spojovna, je Himmler pipraven se ped svtem zodpovdat. Jak politika se pesn v t dob provdla, objasnil Gauleiterm o msc dve a zrove ji odvodnil.77 Zdvodnn provedl formou pednky o historickch pinch problmu. Za pedantickm a blahosklonnm stylem jeho vklad, ktermi obalil kadou st svho pbhu, se skrv jdro sdlen. To vrh zajmav svtlo na absolutn stedn roli, kterou hrla rasa. "Pvodn," zanal jeho vklad, "jsme my, jako germnsko-nordick vldnouc kasta, pevzali suvernn vldu nad nrody na vchod jako knata a vldci - sten na dost nrod samotnch, kter samy volaly po nkom, kdo by jim vldl - Neumme si samy vldnout, chceme nkoho, kdo mezi nmi nastol d." Za tch dn panovala mezi vldci a poddanmi jasn rasov hranice, pak se ale v prbhu stalet pslunci vldnouc kasty spojovali s dcerami a sluebnmi z ad poddanch, aby se vytvoila tda nazvan Unteroffizier. Tato zpola vylechtn tda se postupn pozvedla, jej pslunci uzavrali satky s lidmi z vldnouc kasty a v tom okamiku se krev panovnk smsila s krv poddanch. Potom - jak posluchai znaj z historie - tyto vchodn nrody nedokzaly zvldnout sv zleitosti samy a pizvaly si na pomoc Nmce jako kolonisty. Netrvalo to vak dlouho a oni Nmci, odtren od svho duchovnho domova, byli pohlceni zemmi, do kterch pili, a zapomnli, e jsou Nmci. Nejenom e zapomnli na sv nmectv, ale dky kvalit sv krve se stali nejlepmi nacionalisty nov vlasti, nejidealistitjmi, nejschopnjmi a nejspolehlivjmi vojky. Jednu vc si musme uvdomit. Jsme o n pevn pesvdeni, vm, pesn tak, jako vm v Boha, vm, e nae krev, nordick krev, je nejlep krv na tto zemi. Pokud se dvme do minulosti, pokud se zamlme nad ptomnost - jak bude vzdlen budoucnost nikdo nev. Stovky tisc let bude tato nordick krev vdy nejlep. Stojme nad vemi ostatnmi... Himmlerv vklad pokraoval tm, e nejnebezpenj neptel jsou pro Nmce ti, kte pochz ze stejn krve a pijali ciz nrodnost, zejmna ve velitelskch funkcch. Jako pklady z polskho taen jmenoval generla (Juliusze) Rommla, obrnce Varavy, admirla (Josefa) Unruga, obrnce Hely, a generla (Viktora) Thommeho, obrnce Modlinu, kter byl hugenotskho pvodu a nosil v sob "tak nai krev, germnskou krev". Proto je poteba si zapamatovat: "Jenom nae vlastn krev - nebezpen v djinch a nebezpen na tto zemi - ns me ohrozit. Proto musme nyn, dokud jsme siln, dohldnout na to, abychom udlali ve, co je v naich silch, a zskali nazpt vechnu nai krev a u ji neztrceli v cizin." Kdy objasnil, e zkladnm problmem je otzka krve, peel k metodm, kter chtl pi een tohoto problmu pout. Byly rzn. Prv tehdy pipustil, e zpotku bylo teba odstranit polskou vldnouc tdu - "rd bych vs podal, aby tato informace zstala v tomto zkm krouku." Bylo mu eeno, e je to negermnsk a e na to doplat samotn nmet vojci - pravdpodobn to byl dsledek von Blaskowitzovch stnost ohledn morlky jeho vojk. Ale z tchto chytrk, kte si stovali, ale z nich dn mu nedokzal poradit, nebyl nikdo, jak Himmler vil, ptomen Exekution. Zde mohl mt na mysli jak "exekuci", tedy praktick provdn politiky, nebo "exekuci" ve vznamu popravy, v podstat na tom ale, jak

vyplv z jeho nsledujcch slov, nezleelo: Tm mohu jenom ci: je hrozn a dsiv, mus-li se na to Nmec dvat. Je to tak, a kdyby to pro ns nebylo hrozn a dsiv, pak bychom u nebyli Nmci, urit bychom nebyli Nmci. Ale stejn jako to bylo hrozn, bylo to i nezbytn - a v mnoha ppadech to jet nezbytn bude. To znamen, e nebudeme-li na to mt nervy, pak nae patn nervy ovlivn ivot naich syn a vnuk... Na to nemme prvo. Protoe jestlie ijeme v dnen dob a ume se od Adolfa Hitlera a mme to tst, e meme pracovat pro Nmecko v i Adolfa Hitlera nebo pod vedenm Adolfa Hitlera, pak musm ct, e nesmme bt slab. Exekuce (Exekution) mus bt pro nae mue vdy tm nejtm. Pesto vak nikdy nesm zeslbnout, ale mus ji provst s pevn sevenmi rty (zusammengebissenen Lippen). Na potku to bylo nezbytn. ok, kter Polci museli utrpt, utrpli. Te jsem pesvden, e v Zpadnm Prusku, Poznani a novch krajch se njakou dobu nic nepohne. Mon, e Polci jsou velc spiklenci, vichni Slovan to um, mon, e se to bude muset stt znovu. Pak se to stane znovu. Tato pas navozuje otzku, jestli byl u nkterch poprav ptomen sm. Svm vystupovnm budil dojem, e u nich byl, akoli to sm pmo neekl. Po vlce lil Wolff barvit pbh o prvn masov poprav, kterou Himmler vidl. Bylo to v Rusku ke konci lta ptho roku 1941. "ekl mi sm," vyprvl Wolff, "e nikdy pedtm nevidl, jak nkoho zabjej."78 Himmler se nestydl uvdt v projevech vci, kter nebyly pravdiv - napklad jak se nauil "pt jako duha a kouit" na front v I. svtov vlce. dn povlen Wolffovo tvrzen vak nelze povaovat za pravdiv, pokud by mohlo, jako tato historka, slouit k jeho vlastn obran. Otzka tak zstv oteven, akoli ve svtle pozdjho Himmlerova tvrzen, e osobn sledoval poten fze konenho een idovsk otzky a nkter z hrznch lkaskch experiment, je nutno vyslovit domnnku, e pece jen trval na tom, e v prbhu polskho taen bude u masov popravy. Zejmna proto, pokud je vysvtlen uvdn v tto knize sprvn, e na nejhlub podvdom rovni mu lo ve vlce jenom o zabjen. Svil se poslucham, e jednm z hlavnch problm, s nimi se mus potkat, je mal podl nmeckho obyvatelstva na dobytm zem. Odhadoval, e celkov poet obyvatel dvou nov dobytch Gaue-Danzig (Gdask) - Zpadn Prusko a Warthegau - in spolen s dvma ji existujcmi Gaue, jejich rozloha se zvtila, asi 16,5 milionu. Z toho Nmc bylo pouhch 7,5 milionu. Na zem General Gouvernementu Polen z celkovho potu obyvatel 14 milion bylo jen 90 000 Nmc. Zbytek populace tvoili Polci, Ukrajinci, Goralov, Lemkov, nco Rusn a asi 2,5 milionu id: "Tch pibude." (id) Prvn fz een, kter ji zaala probhat, bylo zbavit vechny tyi Gaue, Zpadn Prusko, Warthegau, Vchodn Prusko a Slezsko, vech cizch nebo smench nrodnost a vytlait je na zem General Gouvernementu. Msto tchto lid se mli do svch pvodnch domov vracet etnit Nmci a Nmci z e. "Jednoho dne tak budou ti, kdo pln v novch krajch funkce Reichsstatthalter a Oberprsident, moci pedstoupit ped Fhrera a nahlsit, e jejich oblasti se staly v prbhu let nmeckmi." Hlavnm klem k een byla podle Himmlera existence General Gouvernementu jako zem pro pesun nedoucch nrodnost. Ve snaze smit se s Hansem Frankem dle ekl: "nae prce, moje i pslunch Reichsstatthalter, by nebyla mon, kdyby na druh stran nestl v General Gouvernementu generln guvernr, kter je tak nrodnm socialistou a kter by na sebe sm nevzal nejt kol a nepevzal od ns vechny ty, kterch se v naich krajch potebujeme zbavit." Z dalch ty fz een tto otzky, kter, jak piznal, zatm nebyly podrobn vypracovny, se sm til na na sousteovn Nmc na "ostrvcch" rozdlujcch celou oblast jak ve smru sever-jih tak vchod-zpad. Podobn jako nmeck armdy rozdlily neptelsk sly v prbhu vojenskho taen. Posledn fz byla germanizace prostoru mezi ostrvky nmeckho osdlen, piem na jihu General Gouvernementu musel bt pochopiteln ponechn prostor pro zbytek nevzdlanho a nenmeckho obyvatelstva, jako Polk a dalch nrodnost, kter mlo na tomto zem poskytovat i mobiln slu pro manuln prci. Jeho slova o zachzen s polskmi dlnky, kte mli bt poslni do e, ukazuj, e otroksk zpsob vyuvn pracovn sly nebyl vynucen pouze nalhavmi vlenmi potebami. Byl to postup, s nm se pro kolonizaci vchodnch zem potalo od samho potku. Vraz "pansk rasa" byl mnn doslova: Lid mi navrhovali, abychom Polky prohleli a pijmali pouze rasov hodnotn, slun a podn lidi. Postavil jsem se proti tomu, protoe to jednodue nedokeme. Za tyi tdny nemohu zkontrolovat milion osob, protoe na to v souasn dob nemm dost lid. Jeden lovk neme za jeden den zkontrolovat eknme dv nebo ti stovky lid, pokud m mt jeho sudek njakou cenu. Jinak by hrozilo nebezpe, e budou provdt prohldky nedbale a bude se kat: "Ano, tento lovk je v podku (in Ordnung)," a dotyn osoba pak dostane raztko, e je v podku. Proto jsem pro jin een:

Polky shromdme en Masse a budeme s nimi zachzet en Masse. Na saku a koili budou muset nosit viditeln oznaen. S Nmci se nebudou vbec stkat, bude to absolutn ist separace. Jsou to zemdlt dlnci, k mn na soukromou objednvku. Pokud dle tito Polci chtj, nebo maj strvit st veera v hostinci v njak vesnici, piem jsem proti tomu, abychom hostinec vyhradili speciln pro Polky, pak pro n urme ter nebo stedu nebo kterkoli jin den. V ten den vak do takovho hostince nevstoup jedin Nmec. To poaduji a mus to bt zcela jasn a absolutn jednoznan provedeno. V ppad, e bude mt Polk styk - pohlavn styk - s Nmkou, pak bude dotyn oben, a to ped celm svm tborem. Pak, vte, nebudou ostatn takov vci dlat. Navc zajistme, aby s nimi pijel dostaten poet polskch dvek a en, a proto nebude dn ei o nevyhnutelnosti. Nmky budou (v ppad pohlavnho styku s Polkem) psn souzeny a pokud nebudou fakta o ppadu zcela jasn - vdy existuj takov hranin ppady - poslny do koncentranho tbora. Musme to provst, pokud nemaj miliony Polk a statisce zahraninch dlnk nepedstaviteln pokodit nai krev. Absolutn nem smysl teoretizovat. Lep by bylo, kdybychom je tu nemli - to vme -, ale potebujeme je. Po cel pt rok ("za pedpokladu, e cel rok bude vlka") ml Himmler podle svch slov v myslu pokraovat s vysthovvnm id. Poet, kter zvldne, ml zviset na tech faktorech: na potravinov situaci, "absorbnch" monostech General Gouvernementu a pepravn kapacit. Nejprve se chtl soustedit na odstrann id ze ty vchodnch Gaue, potom z e a z Protektortu echy a Morava. Himmler vak nechtl vzbudit falen nadje. Pravda, odstranil u idy z Pomoan, ale jenom proto, e tam nebylo dn msto pro etnick Nmce z Pobalt. Ve starch skch Gaue takov problm nenastal. "A proto dn marn nadje, meine Herren." Himmler pak pokraoval, e emigrace id do Palestiny a Jin a Severn Ameriky dle probh bez ohledu na vlku. "To je jedna z nejdleitjch vc. Skuten pjemn a legran (nett und neckisch)." Nsledovalo vysvtlen, jak id cestuj do zahrani, aby tam sehnali ciz mnu, kterou musel kad id zaplatit, ne mu bylo povoleno vycestovat. Nevysvtlil manipulace s penzi, systm potvrzen o daovm odbaven a jin nstroje, s jejich pomoc byli alespo trochu movit id dmni, ne jim bylo povoleno emigrovat. Vtina z jeho poslucha tyto vci stejn znala. Doufal, e se poda udret vysthovalectv na stejn rovni, tj. 6000 a 7000 id za msc. Podle jeho odhadu to pedstavovalo tak 80 000 id v prbhu celho roku. Pak peel k otzce Cikn. V cel i jich bylo pouze asi 30 000, ale z rasovho hlediska psobili velkou kodu a Himmler vyjdil nadji, e v prbhu roku se je poda dostat pry. Nezmnil se ani slovem o tom, co se mlo s idy stt pot, a budou shromdni v General Gouvernementu - leda snad v odpovdi na njakou otzku, kter nebyla zapsna. Bylo vak jasn, e poet tch, kte mohli emigrovat, tvoil pouhou hrstku ve srovnn s miliony transportovanmi do Polska. Nepouil ani vrazy "konen cl" a "konen een". Zabval se vce pozitivn strnkou svho kolu, j bylo doshnout po vtzstv mee "vtzstv krve". Ne vak tak "hloupm zpsobem", jakm byla nmeck kolonizace v minulch stoletch, ale "skutenou germanizac zem, skutenm nrodnm obsazenm novch kraj". Doufal, e vsledkem bude zmna krajiny a dokonce podneb tm, e budou vyszeny stromy a lesy. Pipustil, e na takov kol sm nesta a potebuje pomoc vech Gauleiter, ministr a ad. Svj kol vidl Himmler ve stanoven obecnch pravidel a smrnic een vech otzek, kter se objev, a konen v tom, e bude jasn dvat najevo sv pn tak, aby nedochzelo k pekrvn kol rznch ministerstev a oddlen. Vm, e nae prce je v tto oblasti tak vzneen, velkolep a jedinen, e se nikdo nebude snait svalit svj dl povinnosti na nkoho jinho. Navrhuji, abychom pi provdn osidlovac (politiky) postupovali neltostn, nebo tyto nov kraje se mus stt germnskmi, plavmi nmeckmi kraji - mus se stt nrodnsocialistickmi. Nyn, na samm potku, nechceme, aby se nm zde usazovali falen lid. Proto jsem pevn rozhodnut nedovolit, aby si v tchto krajch nakupovali statky lid, kte nejsou pesvdenmi nrodnmi socialisty. Tm mm na mysli lidi, kte se k nrodnm socialismu pouze piklnj, ale nejsou o nm vnitn pesvdeni, a kte jsou vlastn zatvrzelmi zptenky... Nov kraje mus tvoit skutenou hrz nmeck krve, ze chrnc oblast, ve kter nebudou existovat dn problmy s krv a s potomstvem, kde se jednoho dne staneme nrodem bohatm na dti (kinderreiches Volk). Pak peel k otzce ovovn rasov hodnoty lid, co byl podle nj kol, kter budou schopni dokonit jedin v dob mru. Sv vystoupen uzavel vzvou, aby na Vchod pohleli jako na kmotence darovanho jim Fhrerem jako zstupcm nmeckho lidu. Mli by se snait jej Fhrerovi pedat v co nejkrat dob po vlce germanizovan jak krv, tak lidmi. "Jde nm o to, abychom poloili nejdleitj zklady tak, aby v prbhu nkolika desetilet tato zem nebyla

dobyta pouze Adolfem Hitlerem, ale vpravd nmeckm lidem a jeho ivou krv. Tou bude tak prosknuta, e bude pro pt vky slouit jako zdroj nov krve. To povauji za n kol a v tomto dm vai pomoc." Z projevu znovu jasn vyplv, jak Himmlerovi jednoduchost pedpoklad, z nich vychzel, a zk vidn umoovaly, aby se nezabval sloitostmi a protiklady, se ktermi se nutn musel setkat. I kdy se vyjadoval zdlouhav, rozvln a mentorsky, lze jen tko pochybovat, e jeho projev odrel pesvden poslucha, veobecnou namylenou pchu z vtznho polskho taen a z netenosti Zpadu. Ani obrovsk koly vak Himmlerovi nemohly zabrnit, aby se zabval takovmi otzkami, jako napklad zda m podat Rusko o pomoc pi expedici SS do Tibetu, kter tam mla zkoumat pamtky po rijskch pedcch.79 Obtoval tak sttnho tajemnka na Gringov ministerstvu letectv, generlplukovnka Erharda Milche, aby nestavl rozjezdov drhy jednoho z novch leti v lesvicku-Holtnsku na zem, kde se nachzely vznan prehistorick pamtky. Tento bohulib kol se mu podailo splnit a mus se mu piznat zchrana msta z archeologickho hlediska skuten dleitho.80 Neschzel mu as ani na to, aby napsal tm lehkovn dopis jednomu ze svch oblbenc, dstojnkovi motosteleckch jednotek SS Hermannu Fegeleinovi, sloucmu na okupovanm vchodnm zem. ertovn lehkomyslnost se projevuje jenom v datu - 31. nora 1940 - jinak byl dopis mnn zcela vn. Himmler si podle dopisu poviml, e Fegelein m kvli patnmu poas znan problmy s plnnm kol a e je asto od svch jednotek odznut na nkolik dn vnicemi a zvjemi. Z vlastn zkuenosti vdl, e takov podmnky, daleko od shonu a pokuen velkomsta, dvaj lovku as k vnmu zamylen. a nyn mte k vaze tak phodn podmnky, e by Vs nsledujc dky mly ovlivnit ve velmi kladnm smyslu. Jist jste i pes patn poas obdrel rozkaz Reichsfhrera SS z 28. jna a dozvdl se tak, co si Reichsfhrer-SS mysl o otzce dt a co oekv od kadho lena pslunka Fhrerovch jednotek. Vnj podmnky jsou pro Vs nyn tak pzniv, drah Fegeleine, e se mete soustedit pouze na otzku pt generace a uvaovat o satku ... prv nyn mte dostatek asu najt si manelku, a vlka nen v tomto ohledu dnou omluvou, naopak je spe okolnost, kter in een tto otzky na pohled jet nalhavj. Reichsfhrer-SS po Vs nechce, abyste se enil okamit a pmo v bvalm Polsku, ale pedpokld, e vyuijete ndhern jaro, kter bude po tto krut zim jist nsledovat, a vyvinete vn sil, abyste si nael manelku a nahlsil mu do konce kvtna sv zsnuby. Peji ve nejlep a Heil Hitler!81 Na zaloen kopii dopisu byla pipsna poznmka: "Dopis nebyl odesln. Fegelein se 9. bezna setkal s RFSS a Gruppenfhrerem Wolffem a seznmil se s jeho obsahem. Prohlsil, e se zasnoub v blzk budoucnosti." Fegeleinovo zasnouben vak nebylo jedinou zleitost, o kter ten den hovoili. Himmler dostal krtce ped tm hlen z sted Gestapa v Mnichov, podle nho Fegelein odeslal zbo narabovan v Polsku do motosteleck koly SS v Reimu. Mnoho z takto zskanch pedmt pak nalo cestu do domov tamjch pslunk SS. Pi prohldce koly byla nalezena dv estivlcov nkladn auta Mercedes, jedno v ern barv a druh tmav hnd, dvousedadlov kabriolet koda, 25 kilogram kvy, trnct balk kakaa, bedna aje, dv bedny okoldy, obleen, koichy a dal zbo.82 Fegelein Himmlerovi ekl, e dotyn vci rozdlil SS-Standartenfhrer Spacil, poven vedenm administrativy. Sdlil mu tak, e cel mnichovsk akce Gestapa byla dsledkem osobn zti von Ebersteina vi jeho osob. Himmler jeho vysvtlen pijal. Za nkolik dn napsal Heydrichovi, e stanovil nov pedpis, podle kterho musel bt o kad prohldce kasren SS zpraven pedem a vydat k n povolen. Podal tak o zjitn jmen SS-Fhrer, v jejich bytech se polsk zbo nalo. Pak se mlo rozhodnout, jak uin opaten. Co se Fegeleina tkalo, obhajoval jej i tehdy, kdy ho mnichovsk Gestapo obvinilo, e kradl penze. Nakonec cel ppad zruil: byl si jist, e Fegelein vzal penze pro svou motosteleckou kolu.83 Kapitola 9 Bojovnk za rasu Zima roztla do ndhernho jara. Ppravy k ofenziv na zpad, tentokrt pod krycm nzvem "lut ppad", byly tm u konce. Smr hlavnho toku se zmnil: der na Doln zem ml bt veden jako pedstran tok, kter pilk spojeneck sly do Belgie, zatmco hlavn tha ofenzivy se mla soustedit na Lucembursko a do zalesnnch Arden. Odtud mla vojska thnout nap Pikardi a k pobe kanlu La Manche, aby zmtla francouzsk sly a sevela Spojence vlkan do Flander v kletch. Canaris a Heydrich byli poveni ivotn dleitm kolem, aby v tomto smyslu svedli oklamat neptelsk zpravodajsk sluby. Souasn museli zatajit akci,

kter mla probhnout jet dve, a sice invazi do Norska a Dnska z moe, pod krycm nzvem "Cvien Weser". Ta se jevila jako nutn pot, co se Nmci dozvdli o britskch plnech okupace Norska. Britov pak odtud chtli zsobovat Finy napaden Stalinem. Nmeck zbrojn vroba toti zvisela na dovozu vdsk elezn rudy, kterou pively lod podl norskho pobe a nap Baltskm moem, a "Cvien Weser" tak bylo ivotn dleit. Protoe se pi nm vydvalo stle jet velmi slab Raederovo nmonictvo a pepravovan jednotky vanc o mnoho silnjmu nmonictvu britskmu, bylo stejn dleit, aby ppravy byly utajeny a pozornost pevedena na pesuny vojsk na zpad. V Berln a v Zossen oscilovala nlada mezi nadjnm oekvnm a velmi nervznm naptm. spch i krach akce zvisel zcela na Abwehru. Kdyby chtl Canaris Hitlera zniit, ml by k tomu tehdy vbornou pleitost, akoli by souasn samozejm musel zradit tak sv milovan nmonictvo. Uvzl vak u pli pevn v osidlech reimu. Protoe osobou, kter pece jen vas prozradila pln pes dnsk a vatiknsk spojky, byl Oster, informace nebyla brna vn. Oster nebyl nmonm dstojnkem a v tomto ppad, stejn jako pi akci "lut ppad", se tak podailo nmeck zpravodajsk slub Spojence oklamat. Pinejmenm zsti to zpsobila diskreditace nmeck opozice a nsledn rozvrcen innosti britsk zpravodajsk sluby pi provokaci Brgerbru-Venlo. Bojov divize SS se "Cvien Weser" neastnily, vechny se mly zapojit do ofenzivy na Zpad. Akoli byly zalenny do rznch armdnch skupin a podlhaly armdnmu velen, generlov je stle nebrali vn. Himmlerv dstojnk pro vyzbrojovn Oberfhrer Grtner se potkal pi obstarvn zbran a vybaven se stejnmi problmy jako nborov dstojnk Berger ve svm boji o mue. SS dostalo ohledn dodvek dl dokonce ni prioritu ne rezervn armdn divize. Vojci nedvovali Himmlerovm motivm - odvodnn - a kdy u mu dovolili, aby do pootevench dve vstril nohu, snaili si ze vech sil udret udret kontrolu nad vyzbrojovnm jednotek SS a ponechat si vhodu tkch zbran a tank, kter by mly rozhodujc slovo v ppad, e by po vlce dolo k vzjemnmu men sil. Pokud zrovna Himmler nepodporoval sv podzen bojujc o pevahu v Berln, vydval se asto s "Wlffchen" na cesty za bojovmi jednotkami podl Zpadnho valu, inspekce po koncentranch tborech a kontroloval prbh migranho procesu, kter spustil na vchodnch okupovanch zemch. Jedn z tchto cest na vchod se astnil tak novin Hanns Johst. Himmler podle jeho zznam rd nechval zastavit auto a prochzel se po polch podl silnice. Sehnul se, aby uchopil mezi koneky prst trochu pdy, "zamylen k n pivonl se sehnutou hlavou, rozemnul ji a pak se rozhlel nad iroirou rozlohou tto dobr, rodn pdy". Pemlel nad stromy, kei a ivmi ploty, kter mly zhy zmnit scenrii a poskytnout krajin ochranu ped zhoubnmi vtry, podpoit tvorbu mrak, det a vlhy a poslit tak ivotaschopnost tto "nyn zcela nmeck pdy".1 Ne vechny vhledy do budoucnosti vak byly tak pjemn. Generln guvernr Hans Frank stle dlal pote ohledn mnostv id odklzench do jeho oblasti. A co bylo jet hor, Obergruppenfhrer Richard Hildebrandt (Himmlerv HSSPF) mu sdlil, e v GdaskuZpadnm Prusku si tamj Gauleiter a Reichsstatthalter Albert Forster zjednoduuje provdn germanizace svenho Gau a udluje nmeck obanstv Polkm, jejich krev je podezel. Himmler dal oznmit, e na msto vyle odbornky z RuSHA, aby prohldli vechny nov zapsan nmeck obany. "Kdybych vypadal jako Himmler, tak bych o rase nemluvil!" - ekl Forst, kdy se o hrozb dozvdl. Tato poznmka se brzy dostala k Hildebrandovi, kter ji nahlsil Wolffovi a byl pak pedvoln do Berlna, aby vc Himmlerovi objasnil osobn. Podle Wolffovy povlen vpovdi se mluvilo i o souboji na pistole a postaven Forstera ped stranick soud. Himmler vak nechtl vyprovokovat hdku ve stran a spokojil se s tm, e nkolik svdk pomluvu potvrdilo v jeho zznamech. To psob pesvdiv, protoe shromaovn dkaz pro pozdj pouit ml Himmler ve zvyku.2 8. dubna byla akce "Cvien Weser" zahjena. Hitler se nachzel ve stavu tkho nervovho vypt a v dobr nlad ho museli udrovat lenov tbu hlavnho stanu. Nmcm se podailo Nory zcela pekvapit a Oslo, Bergen, Trondheim, Stavanger a Narvik byly obsazeny prakticky bez odporu. Protitoky spojench britsko-norskch sil Wehrmacht odrazil. 20. dubna, kdy Himmler s Wolffem pijeli do budovy kanclstv, aby blahopli Hitlerovi k padestm prvnm narozeninm, byla pozice Nmecka ve Skandinvii zajitn a Fhrer rd odsouhlasil Himmlerovu dost, aby mohl zformovat dal bojov pluk SS z nordickch mu z Dnska a Norska.3 Berger dostal rozkaz, aby zdil v Oslu nborov ad s pobokou v Kodani a 30. dubna byly vydny rozkazy potebn pro zzen SS-Standarte Nordland.4 Berger ve stejn dob vyuil prestie, kter se Nmci po svch spch tili, a pibral mue nmeck krve z dalch oblast. Do kvtna se mu podailo zskat mnoho etnickch Nmc z Balknu, zejmna z Rumunska. Existuje sloka dopis dnskch a norskch dobrovolnk, z nich lze vyst, jak pitaliv byla propaganda, prosazujc nov evropsk d vytvoen nrody spolenho germnskho rodu, pro mlad idealisty.5 Grtner doshl pi vyzbrojovn diviz SS podobnho spchu. Ji njakou dobu se snail obelstt armdn

oddlen pro vyzbrojovn tm, e objednval vzbroj pmo pes mi nisterstvo pro munici, veden stavitelskm magntem Fritzem Todtem. Lomy patc SS a podniky na vrobu stavebnho materilu, jejich veden SS podporovala, koncentran tbory a otrock pracovn sla Polk mu poskytovaly dostaten nstroje pro vyjednvn. Dohody bylo dosaeno na zatku kvtna. Todt souhlasil, e se postar o nkupn seznam SS a zajist dodvky 50 000 puek a karabin s bajonety, pistol, poloautomatickch a automatickch puek, dl, protitankovch zbran, milion nboj a 250 polnch kuchyn. Grtner mu na opltku slbil 20 000 polskch tovrnch dlnk a Himmlerovi nahlsil, e problm tkajc se vzbroje SS me bt vyeen s pomoc Wehrmachtu i bez nho.6 Z triumfu se vak netili dlouho. V polovin ervna armda znovu zskala kontrolu nad vzbroj a vstroj SS a Himmlerovi se opt podailo pozici SS zvrtit a o dva roky pozdji, kdy se spojil s novm muninm ministrem Albertem Speerem. Tato epizoda a podobn tkosti, kter zail Berger bezprostedn pot, kdy armda zjistila, jak spn je jeho nborov innost - jen v obdob od ledna do 30. ervna 19407 se do bojovch jednotek pihlsilo 59 526 mu - naznauj, jak sloit byla rovnovha moci, rozloen mezi stranu, armdu (a do jist mry i letectvo a nmonictvo), SS a civiln instituce zapojen njakm zpsobem do vlenho hospodstv. Akoli ml Himmler moc nad polici a zastraovacm sttnm apartem a til se dikttorov upmn podpoe, nemohl si dovolit jednat bez ohledu na generly, a vbec u ne bez ohledu na stranu. Aby doshl svch cl, musel stle manvrovat a politikait stejnm zpsobem, jak to dlal od potku, a stle mu jet mnoho trik nevychzelo. Hitler jist generly poteboval, nebo to byli oni, kdo vldl nejlep vojensk mainrii ve svt. Nkolik Himmlerovch formac SS-Verfgung bylo z vojenskho hlediska nedleitch a jejich velen a vcvik podezel. A zejm lo tak jet o nco jinho. Podle nkterch nznak postupoval tehdy pli rychle a dlal si pli mnoho neptel. Nejen neskrvanmi ambicemi ohledn SS, ale tak proto, e jeho politick vize se dotkaly pli mnoha praktickch oblast. To platilo zejmna na okupovanm vchod. Neustle tbil ideje o svm tamjm kolu a na potku kvtna vydal nazen, kter proti nmu spojilo vchodn Gauleitery, vyzbrojovac dstojnky Wehrmachtu, Todtovy ednky i Gringovy podzen dohlejc na plnn tyletho plnu. Jednalo se o vyloen nepraktick rozkaz, kter, pokud by byl proveden, znamenal vysthovn "rasov hodnotnch" Polk ke germanizaci z bvalho Polska do e, kde se mli v "ist nmeckm prosted" zbavit svch polskch zvyk a uvdomn. Reichsstatthalterov Zpadnho Pruska a Warthegau, Forster a Greiser, se proti takovmu decimovn ji tak omezen pracovn sly postavili nejhlasitji a podailo se jim zskat mocn spojence. Himmler tak musel pijmout dal porku. V pozdjm hlen se uvd: "Vhradn na zklad argument o efektivnm vyuit pracovn sly - dokud bude nutno potkat se s vnmi problmy zkladn vlen vroby - byly rodiny schopn regermanizace ponechny na mst ve vchodnch oblastech. Pozdji vak budou pemstny do star e."8 9. kvtna, ve stejn den, kdy vydal tento neprovediteln rozkaz, odjel Himmler "zvltnm vlakem Heinrich" na zpad. Ti dni pedtm byl z Polska povoln do e kvli akci "lut ppad". Wolff v uniform generla Verfgungstruppe cestoval zase jako Himmlerv styn dstojnk Hitlerovm zvltnm vlakem do velitelskho komplexu s krycm jmnem "Falsennest" - neboli "Skaln hnzdo" do poho Eifel na jihozpad od Bonnu. "Heinrich" se zastavil asi 40 kilometr na vchod ve Westerwaldu, nedaleko Altenkirchenu. Z Himmlerovch jednotek se pouze Liebstandarte a jednomu pluku z Verfgungdivision, Der Fhrer, dostalo cti, aby bojovaly v prvn ton vln. Ob formace byly zalenny do severn skupiny armd "B" umstn na holandsk hranici. Zbytek Verfgungdivision byl pipraven k postupu v tlu a ekal na prolomen hranice. Himmler se snail ze vech sil zskat v prvn vln msto tak pro Eickeho Totenkopfdivision, aby j pomohl zskat morln prvo provdt tvrd opaten k potlaen vnitnch nepokoj a napravit nelichotivou povst, kterou si zskala slubou v koncentranch tborech. Nejvy armdn velen mu to vak odepelo a jak policejn divize, tak Totenkopf mly zstat v zloze. tok na neutrln Doln zem zaal v 5.35 rno 10. kvtna. Oster z Abwehru opt pedem informoval pes sv kontakty Spojence, ale jeho zprva znovu nebyla brna v vahu. Rychlost a bezohlednost toku vemi pedstavitelnmi zbranmi vak byla tak jako tak dostaten, aby pekvapila a pekonala vechna protiopaten, kter by snad byla pijata. Bitevn tuky se s evem vertikln vrhaly na neptelsk a neutrln letit v Holandsku a v Belgii a obrnn a motosteleck jednotky prolomily hranice. Dlostelectvo pepraven letadly a vsadkov jednotky Luftwaffe se dostaly daleko do vnitrozem a obsadily dleit mosty a pevnosti. V jejich innosti jim pomhala komanda Abwehru, takzvan Braniboi, u v uniformch holandskch policist. Zpadn Spojenci zareagovali a peskupili sv sly na severovchod do Flander. Kdy bylo Holandsko a

Belgie obsazeno, tanky stedn skupiny armd "A", seazen do 160 kilometr dlouh kolony, pekroily Ardeny a hnaly se k pobe kanlu La Manche. Pekvapen bylo obrovsk. Zmatek vystupovalo fingovan vysln z francouzskch stanic organizovan Schellenbergem, kter mlo za kol dezinformovat Spojence ohledn hlavnho smru toku. Podailo se mu vyvolat paniku mezi mstnm obyvatelstvem, kter houfn prchalo a pekelo tlovm spojeneckm pesunm. Britsk expedin sly a severn francouzsk divize byly odznuty, obkleny a zaaly ustupovat smrem k pobe. Tou dobou byla Totenkopfdivision vyata ze zlohy stejn jako Leibstandarte a Verfgungdivision a toily pes Flandry smrem na Calais. Jejich postup zastavily a jednotky 2. britsk divize, kter se zakopaly, tvrdohlav se brnily, aby zskaly as a jejich spolubojovnci mohli ustoupit k Dunkerque. Tehdy dolo k prvnm zvrstvm v masovm mtku na Zpad. 27. kvtna probhaly jedny z nejkrutjch boj. Vojkm Totenkopf, kte utrpli tk ztrty pi pekraovn kanlu nedaleko Bthune, se vzdalo asi 100 britskch vojk jednotky 2nd Royal Norfolks, obklench na statku nedaleko Le Paradis. Pslunci SS je pak chladnokrevn postleli samopaly a ty, kte peili, dobjeli stelbou zblzka nebo bajonety. Druhho dne provedl 2. prapor Liebstandarte podobn masakr 80 odzbrojench britskch zajatc ve stodole nedaleko vesnice Wormhoudt ve Flandrech. Tyto udlosti Himmlerovy vztahy s armdou nezlepily. Neopravovala je ani ideologie, nebo obmi nebyli slovant Untermenschen ani id, ale pokrevn brati Nmc, se ktermi se chtli Hitler i Himmler po porce Francouz dohodnout. I pes hlasy volajc po vyetovn vedenm armdou nebyl Obersturmfhrer, kter masakr u Le Paradis nadil, postaven ped poln soud a pozdji velel pluku SS. dn vyetovn nebylo vedeno ani proti veliteli Leibstandarte. Oba incidenty nzorn ukazuj, jak revolun duch mly Himmlerovy jednotky vtpeny. Po zchran britskch expedinch sil z pl u Dankerque za pomoci narychlo vytvoen flotily malch plavidel byly vechny divize SS vetn policie zapojeny do boj, aby urychlily bleskov taen smrem na jih a zdecimovaly neuspodan ustupujc francouzsk jednotky. Vechny projevovaly pi toku i obran obrovsk eln a stejn jako v Polsku utrply pomrn vt ztrty ne armda. Zajaly tisce vojk. Himmler mezitm za Wolffovy asistence cestoval po dobytm Holandsku a Belgii. Ml nejvt radost, kdy vidl dobr rasov sloen holandskho obyvatelstva, a poznamenal, e je to "zisk pro Nmecko".9 Po veei s velitelem Leibstandarte Seppem Dietrichem se vrtil 25. kvtna do Felsennestu a zskal Hitlerovo svolen, aby z nizozemskch a belgickch dobrovolnk vytvoil bojov pluk SS, kter se ml jmenovat Westland. Berger dostal rozkaz, aby zdil nborovou kancel v Haagu s pobokou v Antverpch. Himmler tak vyuil pleitosti a pedal Hitlerovi memorandum obsahujc jeho nejnovj npady ohledn toho, jak naloit s cizmi nrody na okupovanm vchod.10 "Fhrer si onch 6 strnek peetl," poznamenal pot, "a jejich obsah mu pipad dobr a sprvn." Jako prvn zsadu v memorandu uvedl, e jednotliv nrodnosti, Polci, id, Ukrajinci, Blorusov a ostatn, mus bt rozttny do nespoetnch st, aby ztratily nrodn uvdomn a jakkoli zjem o jednotu. Pslunci tchto ras mohli zastvat funkce v policii i v mstskch radch, ale nemlo jim bt dovoleno, aby se dostali na vy post, ne je velitel mstn policie nebo starosta. Z "rasov smsi" mli bt mezitm vybrni geneticky hodnotn jednotlivci k pevezen do Nmecka a k asimilaci. Pokraoval "otzkou kolstv", kter podle nj pedstavovala velmi dleit faktor pi provovn mladch lid a konen eliminaci nrodnho vdom rznch rasovch skupin vetn t nejvt, samotnch Polk. Nenmeck obyvatelstvo na vchod nebude mt povoleno vy vzdln ne tyi ronky nrodn koly. Clem prce nrodn koly bude vhradn: Nauit ky potat nanejv do 500, napsat sv jmno, zapamatovat si pouku, e je bom pikznm poslouchat Nmce, bt estn, pracovit a spolehliv. ten nepovauji za nutn. Krom nrodnch nebudou na vchod povoleny dn jin koly. Rodie, kte budou chtt pro sv dti od potku lep vzdln jak na nrodn kole, tak na dalm stupni, si podaj za tmto elem dost u vyho Fhrera policie a SS. Rozhodnuto bude podle toho, zda je dt rasov neposkvrnn a vhodn do naich podmnek. Pokud uznme, e m nmeckou krev, bude rodim oznmeno, e jejich dt by mlo navtvovat koly a zstat natrvalo v Nmecku. Podle nsledujcch smrnic chtl Himmler eit kadou otzku - osud jednotlivce nem vedle dobra nmeckho nroda dn vznam: Jakkoli tragick a krut to me v jednotlivch ppadech bt, pokud z vnitnho pesvden odmtneme bolevick metody fyzick likvidace nroda jako nenmeck, a tud nemon, pak je nsledujc metoda nejshovvavj a nejlep. Rodie danho dtte si pak budou moci vybrat. Bu se dtte vzdaj a v tom ppad je pravdpodobn, e neponou dal dti. Tm se odstran nebezpe, e tyto podlidsk vchodn nrody skrze takov kvalitn jednotlivce zskaj

vldnouc vrstvu stejn kvalitn, jako je nae. V druhm ppad se rodie rozhodnou odejt do e a stanou se oddanmi obany. Lska k dtti nm tak poslou jako siln pka k zskn tchto lid, nebo budoucnost a vzdln dtte bude zviset na loajlnosti jeho rodi. Zdraznil, e s dtmi ani s rodii se nesm po pchodu do Nmecka zachzet, jako by byli malomocn. Naopak bude teba jim pomoci, aby se - pod zmnnmi jmny - stali oddanmi Nmci: protoe vme, e v jejich ilch koluje nae vlastn krev, kter si mezi lid ciz nrodnosti nala cestu kvli chybm zpsobenm v nmeckch djinch, a jsme pesvdeni, e n svtov nzor zazn v rasov rovnocennch duch tchto dt. Pokud by se tato opaten v prbhu dalch deseti let soustavn provdla spolu s pravidelnmi prohldkami vech esti- a desetiletch dt, aby mohli bt vybrni vichni jednotlivci s dobrou krv, bude obyvatelstvo General Gouvernementu omezeno na "oslepen nrod podadn hodnoty", skldajc se z element vypovzench nejenom z vchodnch Gaue, ale i ze star e samotn. Memorandum Himmler zakonil nsledovn: Toto obyvatelstvo bude Nmecku k dispozici jako pracovn nrod bez vdc, migrujc kad rok, aby splnil zvltn koly (prce v ulicch, lomech a na stavbch). Budou tak bydlet a jst lpe ne za polsk vldy, ale bez vlastn kultury, a budou pod psnou a stlou kontrolou nmeckho lidu. Budou se tak podlet na nesmrtelnch kulturnch a hrdinskch inech nmeckho nroda a na stavebnch pracch, kter by mon co se hrub pracovn sly te - bez jejich prce nebyly ani mon.11 Memorandum se zabvalo situac na okupovanch vchodnch zemch tak, jak vypadala k tehdejmu datu. Himmler tedy zejm ani pes nadmru spn prbh taen na zpad nepedpokldal, e Nmecko podnikne skuten taen za Lebensraum na vchod v nejbli budoucnosti. Zajmavou otzkou tohoto memoranda jsou Himmlerovy plny ohledn id. Jedin podrobn zmnka o nich se nachz v pasi, zmiujc se o nutnosti znien nrodnho vdom rznch rasovch skupin: "Pojem id bude zcela odstrann, jak doufm, velkm exodem vech id do Afriky nebo do jin kolonie."12 Z pohledu toho, co se nakonec vtin id doopravdy stalo, nabv vznam jet jedna vta: "pokud z vnitnho pesvden odmtneme bolevick metody fyzick likvidace nroda jako nenmeck, a tud nemon." Pokud bychom tmto vrokm uvili, znamenalo by to, e tehdy, v kvtnu 1940, ml v myslu eit idovskou otzku ne fyzickou likvidac, kter by byla nenmeck, ale nucenou emigrac na njak koloniln zem. V tomto kontextu se hovoilo o bval francouzsk kolonii Madagaskar. Heydrich nechal dokonce Eichmannovo oddlen vypracovat podrobnosti, aby tomuto plnu dodal zdn autentinosti. Nacist vak museli vdt, e polsk vyetovac komise se touto monost zabvala ji v roce 1937 a dola k zvru, e na Madagaskaru by mohlo t nanejv 15 000 evropskch osadnk.13 Ostatn nznaky proti tomuto memorandu svd o tom, e o fyzick likvidaci id bylo rozhodnuto ji dlouho pedtm. id byli v Polsku v mstnch akcch shromaovni a stleni. Nmci je nechvali zmrn umrzat v elezninch vagonech, dt v pracovnch tborech, dokud nezemeli, a ve vtch mstech na zem General Gouvernementu umrat hlady v ghettech. Jet jasnji vyplvaj zmry nacist ze zvltnho statutu, kter id, Cikni a ernoi mli pidlen ve zdravotnch dotazncch od samho zatku programu eutanazie T4 v jnu 1939, nebo Polci byli tak stleni a umrzali ve vlacch. V dubnu 1940 vydalo sk ministerstvo vnitra pkaz, aby byla jmna vech pacient idovskho pvodu v stavech pro duen nemocn zaznamenna do kartotky, a v ervnu probhly prvn popravy v plynovch komorch na hrad Grafeneck v Brandenburgu, v jednom ze tyech stedisek zzench v rznch oblastech e. Dal dv stediska vznikla v roce 1941.14 Heydrichovi ednci hrli pi praktickm provdn programu eutanazie dleitou roli. Jak ji bylo zmnno, Arthur Nebe a Albert Widmann zaali provdt pokusy s CO v lt 1939 a kriminln komisa Christian Wirth dohlel na stavbu plynovch komor. Prvn ukzka popravy plynem pro Bouhlera, Bracka a dal ednky se konala ve zmnnm vzen v Brandenburgu nad Havlem v prvn polovin ledna 1940. Dv nebo ti cely byly probourny v jednu a vybaveny systmem perforovanch trubek vedoucch do sousedn mstnosti, v n se nachzely dva vlce s kyslinkem uhelnm. Jako pokusnch osob bylo pouito asi osmnct nebo dvacet duevn chorch pacient. Do cely veli naz, dvee za nimi byly zameny, Widmann pustil plyn a sledoval jeho inky malm pozorovacm oknkem. Po zhruba pti minutch byli vichni mrtv, dvee se otevely a vstoupili pslunci SS, aby na zvltnch vozcch odvezli mrtvoly do kremanch pec.15 Byl to zjevn Filip Bouhler, kdo po tto spn demonstraci navrhl, aby byly plynov komory maskovny jako sprchy a plyn do nich vnikal trubkami a tryskami. Wirth tento nvrh uskutenil na hrad Grafenecku, kam byl posln, aby zdil zvltn spisovnu pro vrobu falench mrtnch list. K plynov komoe pipojil malou peds jako pevlkrnu. Krom toho, e spisovna zzen Wirthem vydvala potvrzen s falenou pinou mrt, oslovan a datovan tak, aby zstal skryt skupinov charakter operace, rozeslala tak

dopisy nejblimu pbuznmu zesnulho se smylenm dvodem smrti. Himmler se v cel akci hodn angaoval, protoe SS dilo jak oetovatele v krematoriu, tak fingovanou ambulantn slubu a veejnou zabezpeovac spolenost pro pepravu nemocnch, kter pevela pacienty z stav do plynovacch stedisek. V kvtnu 1940 byl Wirth jmenovn velitelem jinho centra pro eutanazii na hrad Hartheimu v Hornch Rakousch, necelch dvacet kilometr od Hitlerova rodit Lince, a tud nedaleko koncentranho tbora Mathausen. Plynovac proces u tam byl podle nmeckho vzoru zaveden, ale byl patn zen. Wirth vnesl do systmu podek a v ervnu byl jmenovn inspektorem stedisek pro eutanazii. Na Hartheimu zamstnal fotografa, kter poizoval snmky pedsmrtn agonie obt a asto i jejich mozku po pitv. Fotografie pak poslal do Berlna jako "vdeck materil" a SS je nepochybn pouvalo ve svch publikacch pro propagandistick ely. Simon Wiesenthal po vlce podil s onm fotografem rozhovor. ekl mu, e pracovnci stediska ili v dostatku a oddvali se sexuln promiskuit, "kad spal s kadm". Potom dodal: "Jednu vc jsem ale nechpal. Kad den lo ve sklep do plynu ticet nebo ticet pt pacient. Zamstnvali vak asi osmdest lid a nkte se chodili do sklepa dvat. K emu potebovali osmdest lid? "16 Wiesenthal vdl, e Wirth pozdji velel prvnmu vyhlazovacmu tboru na vchod a jeho pedchdce i nsledovnk v Hartheimu, Franz Reichleitner a Franz Stangl, oba pozdji tak veleli vyhlazovacm tborm. Wiesenthal z toho usoudil, e Hartheim a pt dalch hlavnch stedisek pro eutanazii slouilo jako vcvikov stediska. To by vysvtlovalo, e mui, kte museli provdt masov vrady den po dni, msc po msci, se na svj kol pipravovali postupn i duevn. Objasnila by se tak zhada, pro se ani jeden z vykonavatel genocidy nezhroutil pod tlakem, ktermu museli elit. Existovalo nkolik ppad "nevhodnho personlu", kter byl pevelen z polskch tbor smrti na jin koly. U nkterch mu se vyvinuly nemoci psychosomatickho charakteru a dal prodlali nervov zhroucen. To ve ale v dnm ppad neznamen, e stediska pro eutanazii byla od potku zamlena jako msta pro psychologick testovn a vcvik. Za prv nen jasn, o kterm obdob hartheimsk fotograf hovoil; byl sice pijat v roce 1940, ale velk poet zamstnanc mohl bt a pozdjm stavem. Pracovnci mohli bt na hrad shromaovni tak za jinm elem, teba pro pokusy tkajc se provdn sterilizace. Poznmka, e "kad spal s kadm", in tuto monost jet pravdpodobnj, nebo z n vyplv, e na hrad bylo mnoho en, a zdravotn sestry se na programu sterilizace podlely. Dvrn hlen SD z 13. bezna 1940 navc uvdlo, e zaznamenvn daj do rakousk kartotky, nezbytn pro uplatnn zkon o zabrnn en ddinch nemoc, ji spn probh a 2000 ppad je pipraveno k okamitmu posouzen komis pro ddin nemoci. SD vak nemlo v myslu zahjit akci pli nhle, "aby se vyhnulo pravdpodobnmu odporu veejnho mnn v prbhu vlky". Odpor se oekval pedevm z crkevnch kruh, kter ji iniciovaly a vedly eptanou i veejnou kampa proti zkonm o ddinch nemocch. Proto bylo prozatm mon provdt pouze "nalhav sterilizace". V em tato nalhavost spovala, nebylo specifikovno. Ja samozejm mon, e "nalhav sterilizace" mohly bt eufemismem pro T4 - "eutanazii".17 Nen to vak pli pravdpodobn, nebo sterilizace se provdla po celou dobu vlky souasn s eutanazi a pozdji s genocidou a Himmler se o ni stle hluboce zajmal jako o zpsob, jak vyeit rasov problm. Krom plynovch komor existovala tak nkladn auta, jejich pasai mohli bt zabiti pouhm pepnutm spnae idiem, kter tak pevedl vfukov plyn do nepropustn skn vozidla. Himmlerv HSSPF ve Warthegau tohoto zazen vyuil v kvtnu 1940, kdy, jak uvedl v nslednm hlen, Heydrichovm RSHA k nmu pevelen zvltn mobiln jednotka T4 - Sonderkommando "spn evakuovala" - rozumj vyhladila - "1558 duevn chorch pacient z pechodnho tbora v Soldau".18 Duevn nemocn se do Soldau dostali z stav ve Vchodnm Prusku a Sonderkommandu, nazvanmu podle svho velitele Langeho, jejich likvidace v nkladnch vozech trvala od 21. kvtna do 8. ervna. Nkladn vozy tohoto komanda se pak pouvaly v prvnch vyhlazovacch tborech na vchod. Vyskytly se nzory, e pouit plynu k masovmu zabjen vyvolvalo psychologick a morln problmy u Einsatzkommand, kter popravy provdla.To sotva odpovd skutenosti, e pokusy s plynem pedchzely vypuknut vlky, ale souhlas s tm, e byla striktn pro program "eutanzie", a metody pro nho vyvinut a oficiln zkouen byly pirozen zaazeny do procesu vyhlazovn pozdji, a po vtzstv byly pouvny k likvidaci evropskch id. Proti tomuto argumentu stoj Hitlerova, Himmlerova a Heydrichova - vbec vech nacistickch vdc - obsese z id jako parazit, kte ij z krve - a zneiuj ji - Nmecka a cel Evropy a mus bt znieni dve, ne zpsob totln degeneraci tch, na nich parazituj. Je zejm, e tato vlka byla vlkou rasovou a odstrann hlavnch kdc rasy patilo mezi nejdleitj vlen zjmy. Navc hledn kolonie pro idy v Africe nebo kdekoli jinde bylo nemon nejen vzhledem k jejich mnostv - a pineslo by

pote v mezinrodn kooperaci tohoto zmru - ale bylo pmo nedouc, pokud to mohlo vst k zaloen nezvislho idovskho sttu. Nacistick doktrna byla proti tomu ji samotnou svou podstatou. A pokud bylo clem pepravit vechny idy en masse na mimoevropsk msto uren, pro povaoval Heydrich za nutn ut nejvyho stupn utajen v rozkazu z 2l. z, kter rozebral "krtkodob" koly nezbytn pro "konen een" idovsk otzky? Pokud by konenm eenm bylo vysthovn, nebylo by takov utajen nutn. Proto zmnky o "madagaskarskm plnu" nebo africk kolonii spe potvrzuj, ne vyvracej podezen, e vyhlazen bylo plnovno u od potku. Bylo to eno oteven. Hans Frank zaznamenal ve svm denku rozhovor s HSSPF pro vchod, Frederikem Wilhelmem Knugerem, a Reichsstatthaterem Warthegau, Arthurem Greiserem, z ervence l940: "Je naplnovno v nejkrat mon dob po uzaven mrov smlouvy transportovat vechny idovsk rodiny z Nmeck e, Generlnho gouvernementu a z protektortu do africk nebo americk kolonie..."20 Nen tk uhdnout, pro byl vymylen tento "kryc" pbh.Vedle takovch zjm, jako byla sterilizan kampa, nepopudit crkve a velk mnostv jejich stoupenc v i, to byla velk obava z reakce Ameriky. Jist vbor psobc v Americe21 financoval pokraujc idovskou emigraci, kter Himmlerovi pipadala tak "pjemn a legran". A co bylo jet dleitj, prezident Roosevelt podporoval Brity v jejich vlenm sil a hledal u jen vhodnou zminku, aby mohl Spojen stty zapojit do vlky na jejich stran. ednkm na von Ribbentropov ministerstvu zahrani dlal americk postoj takov starosti, e zdili zvltn vbor, kter ml sledovat situaci v Polsku, zda se tam nedje nco, co by mohlo pokodit dobr jmno Nmecka.22 Zda bylo vyhlazen id plnovno od z 1939, nebo jet daleko dve, zviselo pln na Hitlerov psychickm rozpoloen a do jist mry tak na Heydrichovi. Pokusy provdn Nebem, Widmannem a Wirthem byly toti zce spojeny s Heydrichovm RSHA. Hitlerv nzor byl jasn: vysvtlil ho bez obalu v Mein Kampfu, ba dokonce u dv, kdy zaloil NSDAP, mme-li vit kurtorovi muzea strany v Mnichov. Navc 30. ledna 1939 varoval veejn mezinrodn idovsk finann kruhy, e pokud vyprovokuj vlku, bude to znamenat likvidaci idovsk rasy v Evrop, a pozdji sv varovn opakoval. Ani o Heydrichovch metodch nelze pochybovat. Dezinformace jakou byl madagaskarsk pln odpovdala jeho stylu. Cel vyhlazovac program probhal na zklad dezinformace. Mylenka, e pro idy bude vyhrazena kolonie, byla nejsp jej prvn fz, kter mla olit nejenom idy samotn, ale tak nmeck a svtov veejn mnn. Souasn Heydrich nechal vykolit zvltn tmy, kter pak mly prakticky uskutenit dosaen "konenho cle". Jestlie Heydrich opravdu postupoval podle takovho plnu, pak program T4 vznikl u jako pokusn a psychologick pprava pro vykonavatele "konenho een". Program eutanazie plnil tak velmi dleitou funkci tm, e mnil doktory v zabijky. Robert Jay Lifton ve sv psychologick studii Nacistit lkai poukzal na skutenost, e kad fze "konenho een" se museli astnit lkai: nejdleitj byla v tomto ohledu "pedstava zabjen ve jmnu uzdravovn" - v ppad nacist lo o oitn rasy. "Znien hranice mezi uzdravovnm a zabjenm" bylo jdrem systematick genocidy.23 Prv program eutanazie, kter zaal u velmi malch dt se zvl vraznmi vadami a pokraoval pes postien dospl, zajistil vcvik dostatenho potu vybranch lka (nebo tch, kte se rozhodli sami) pro vykonvn masovch vrad zdravch dosplch lid ve jmnu rasov istoty. Toto vysvtlen existence stedisek programu T4 vce odpovd Hitlerovm zmrm, svtovmu nzoru len NSDAP a Heydrichovm metodm ne mylenka, e lo sp o nhodn pokusy, kter se prokzaly jako uiten pozdji, kdy vyvstala otzka co s idy soustednmi na vchod. Byli tam sousteovni zmrn podle Himmlerovch rozkaz. V tomto svtle naznauje Himmlerova zmnka o "africkm" een v memorandu o vchodnch nrodech pouze to, e se na dezinformanm plnu podlel. Bylo tak dleit, aby Fhrer nemohl bt s vyvraovnm spojovn dnmi dkazy. Himmler vak souasn odmtal fyzickou likvidaci lid "z vnitnho pesvden jako nenmeckou". Mon e zabjen id mu nevadilo, protoe v jeho och nebyli nrod, ale pouze parazitovali na tle jinch nrod. Vta v memorandu se zmiuje o Polcch a jinch nrodnostnch skupinch. Podle jin interpretace mohl Himmler vdt, e Fhrer si peje fyzickou likvidaci id, ale podle jeho nzoru to opravdu bylo bolevick a nenmeck een, a snail se to Hitlerovi naznait. To by vak odporovalo jeho absolutn ve ve Fhrerova gnia, a navc by tm mohl ztratit Hitlerovu pze, z eho ml neustle strach. Jednoduchou odpovd na otzku, jak postoj vlastn Himmler k tomuto datu zaujmal, je, e memorandum se netkalo idovsk politiky, a tak nevyjaduje jeho nzory. V memorandu se zabval tm, jak naloit s nrody, kter na vchod mly zstat. A id tam zstat nemli. Himmler navrhl dohodnut zakdovan

een problmu, a s tm se spokojil. Odmtl fyzickou likvidaci Polk a dalch rasovch skupin. Kopie memoranda byly dorueny Hansi Frankovi a tyem Gauleiterm a Reichsstatthalterm vchodnch oblast, fovi Hitlerova kanclstv Lammersovi, ministru zemdlstv Walterovi Darrmu, Hessovu tajemnku Martinu Bormannovi, Heydrichovi a fovi jeho vlastnho adu pro konsolidaci nmeck nrodnosti SSBrigadefhrerovi Greifeltovi, kter obsah memoranda tlumoil HSSPF (vrchnm velitelm SS a policie) na vchod. Velitel rznch instituc SS (jako RuSHA) dostali memorandum tak k nahldnut, nesmli si vak poizovat vpisky nebo kopie. Hlavn mylenky se museli nauit zpamti. Takovmu potu lid, z nich nkte ani nevdli, co je "konenm clem", nebylo mono podrobn vysvtlit idovskou politiku. Bylo jim eeno, e "Fhrer se seznmil s obsahem dokumentu a odsouhlasil jej jako smrnici" pro vchodn oblasti.24 Neschopnost zpadnch Spojenc zastavit postup nmeckch armd ve Francii pimla Mussoliniho, aby vstoupil do vlky na Hitlerov stran, a splnil tak dvj slib, e pome vytvoit "osu" obou diktatur. Tho dne, 10. ervna, opustila francouzsk vlda Pa a za tyi dni vstoupili do msta Nmci. 16. ervna rezignoval francouzsk premir a na jeho msto nastoupil marl Ptain, kter okamit zahjil jednn o pm. Hitlerovy podmnky byly mimodn mrn ve srovnn s vlenm odkodnm, kter Nmecko chtlo poadovat po prvn svtov vlce, pokoenm Ruska po podepsn mru v Brest-Litevsku a potupou Nmecka samotnho ve Versailles. Konen vyrovnn navc mlo uspokojit Hitlerovu touhu po pomst, ale zatm musel potat se Stalinem, kter za jeho zdy tie rozioval sovtskou i, a britskm impriem a jeho nmonictvem, kter stle aktivn psobilo na severu i jihu Evropy a Roosevelt ho tie podporoval. Hitler vil, e po porce Francie si Britov uvdom bezvchodnost sv situace a zareaguj na nabdky k mrovmu jednn. V dnm ppad nechtl popichovat "vlen tve" soustedn kolem Churchilla, kte by mohli Francouze pimt, aby sv nmonictvo pedali pod jeho velen a bojovali dl ze zmo. Stailo mu, e pro Nmecko znovu zskal Alsasko-Lotrinsko, obsadil Pa, severerovchod Francie a pro ppad, e by poteboval rozit poet strategickch nmonch a leteckch zkladen, obsadil pobe kanlu La Manche a oblast od Biskajskho zlivu na jih a ke panlsk hranici. Ptainov vld ve Vichy ponechal stedn a jin Francii, francouzskou nmon flotilu a vechny kolonie. Svoji (a nmeckou) touhu po pomst vyjdil tm, e nechal dohodu o pm podepsat Francouze na mtin v lese u Compie` gne ve stejnm elezninm vagonu, kter za tmto elem vyzvedli Nmci v muzeu, v nm museli Nmci podepsat pm uzavrajc 1. svtovou vlku v roce 1918. A je to podivn, Himmler nebyl Hitlerov nejvtmu triumfu ptomen. Dvodem bylo jeho zdrav. Kersten nastoupil do "Heinricha" krtce po zahjen zpadn ofenzivy a staral se o Himmlera a jeho dvrnho tajemnka a fa kancele, dr. Rudolfa Brandta.25 V tdnu, kdy bylo podepsno pm (22. ervna), se Kersten staral tak o Hesse, protoe trpl "vnmi bolestmi aludku", kter byly patrn zpsobeny naptm a udlostmi ve Francii. Hess Kerstena ujistil, e zanedlouho podep s Angli mrovou smlouvu.26 Himmler mu v noru tho roku ekl tot a tak mu sdlil, e Fhrer bude velkomysln. Kdy se ho Kersten zeptal, pro by se Anglie mla vzdt sv tradin politiky udren rovnovhy sil na evropskm kontinent, Himmler mu odpovdl, e situace je jin. Nrodn socialismus otevel oi vech lid a oni pochopili skuten zkony, kter vldnou ivotem - zkony rasov. Anglian jsou germnsk nrod a neptelstv mezi nrody stejn krve bylo podle Himmlera nemysliteln. lo jen o malou vldnouc skupinu podporovanou idy, kte si pli prosazovat starou politiku, a a Fhrer uzave s Angli mr, bude poadovat vyhnn id.27 Himmler dle prorokoval, e Kersten se jet za svho ivota dok nvtvy Adolfa Hitlera jako Fhrera nejvt germnsk mocnosti na pevnin v Londn, kde ho pijme anglick krl, pedstavitel nejvt germnsk mocnosti na moi, aby se dohodli na spravedlivm mru pro germnskou rasu na celm svt. Je vce ne mon, e onm krlem ml v Himmlerovch pedstavch bt Edward VIII., tehdy vvoda z Windsoru, kter musel abdikovat nejen proto, e trval na svm satku s rozvedenou Ameriankou, ale nejsp tak pro sv politick nzory a neskrvan sympatie k nacistm. V dob, kdy Himmler hovoil s Kerstenem, pracoval Windsor na armdn misi ve Francii. Peel do panlska a stal se pedmtem von Ribbentopovch, Himmlerovch a Canarisovch intrik, kter jej mly zskat na stranu Fhrera. Nmeck nadutost ila po porce Francie na vech rovnch z vyhldky na nastvajc nmeck tiscilet. Ve stejn den, kdy bylo podepsno pm, povil Gring hospodskho ministra Funka, aby naplnoval postup integrace ekonomik jednotlivch evropskch zem pod nmeck veden.28 Admirl Raeder byl jet rychlej: u 3. ervna vypracovala jeho operan divize memorandum o strategii po "vtzn vlce". Dokument vychzel z pedpokladu, e vechny nrody na obsazenm zem by mly bt vojensky a politicky zvisl na Nmecku a Francie mla bt vojensky a hospodsky tak ochromena, aby se u nikdy

nepozvedla. Ve stedn Africe mla bt vytvoena koloniln e sahajc od Atlantiku k Indickmu ocenu, mly bt vybudovny zkladny v zmo, v Severn a Jin Americe, Asii a Austrlii. Na map vypracovan tehdy nmonm tbem jsou zem velkonmeckho svtovho impria (vetn velkch zem v Africe) oznaena modrou barvou a proti nim stoj erven zem bvalho britskho impria, zen nyn z Washingtonu.29 Kdy Raeder podval Hitlerovi 11. ervence jedno z pravidelnch hlen, pedal mu tak podrobn memorandum o obrovsk flotile, kter mla po vlce udrovat "hospodsk a vojensk spojen" takovho rozshlho svtovho nmeckho impria.30 Tajn hlen SD o nladch lidu z tho dne zan hlavn otzkou, kter hbala celm nmeckm nrodem: "Kdy zane opravdov vlka proti Anglii a jak dlouho bude trvat?"31 Pokud bychom mli soudit podle tohoto hlen, oekval nmeck lid stle netrplivji "odvetu" proti Anglii, kter byla povaovna za vlenho provokatra. U od prvnho ervencovho tdne se ily zvsti o mrovm jednn, zprostedkovvanm vvodou z Windsoru, dsc "drtivou vtinu obyvatel", kter chtla, aby se Britnie zodpovdala za sv skutky. Podle nejrozenjho nzoru "by bylo politovnhodn, kdyby Anglie nebyla rozdrcena".32 Pi pohledu na zmanipulovan zprvy, kter takov nlady vytvoily, je zajmav, e 15. ervence nrod pohlel s nejistotou na Rusko a ily se povsti o soupeen Ruska a Nmecka o rumunsk ropn pole.33 19. ervence Hitler pronesl v Reichstagu dlouho avizovan projev zabvajc se otzkami, kter nmeck lid ji dlouho plily. Fhrerova e se tkala ultimta a mrovch rozhovor s Angli, zahjen toku na Anglii, balknsk otzky a vztah se sovtskm Ruskem.34 Nen pekvapiv, e pot, co se Heydrich vrtil z Pae, kde zdil centrlu SD a Gestapa pod velenm SSStandartenfhrera Helmuta Knochena ovldajcho francouztinu, povil ho Himmler kolem, aby pipravil pln na ovldnut Anglie pot, co bude obsazena. Himmler se vak v t dob zabval hlavn situac na vchod. I pes jeho snahu vtpit svm podzenm sprvn ideologick nzory a "slunost", zabedli dstojnci SS v Polsku a Protektortu do bahna korupce. Na potku roku 1940 musel sesadit fa osidlovacho adu von Gottenberga pro zneuvn pravomoci pi arizaci majetku a pdy a jejm pidlovn rodinm pslunk SS. Nkolik SS-Fhrer ze stejnho dvodu poslal do Schutzhaftu a nsledn nechal pevst Pozemkov evidenn ad ze sprvy RuSHA pod ad pro konsolidaci nmeck nrodnosti.35 Jin SS-Fhrei zneuvali program osidlovan, budovali "divok" koncentran tbory stejn jako po Machtergriefungu a pracovn slu vz vyuvali ve svm podnikn. V ghettech, kter vznikala ve vtch mstech se SS-Fhrei zapojovali do jet lukrativnj nelegln innosti a zneuvali idovskou pracovn slu, nebo inkasovali penze za "ochranu" od podnikatel, kte provozovali dlny, v nich pracovali idovt emeslnci. Produktivita prce v oficilnch podnicch SS vyuvajcch pracovn slu vz koncentranch tbor se ve stejn dob sniovala kvli nedostatenm potravinovm pdlm a brutalnmu zachzen, kter veden tbor uplatovalo. Pot, co Eicke odeel velet sv divizi Totenkopf na frontu, nastoupil na jeho msto bval velitel tbu Richard Glcks. Ten se dil zsadami stanovenmi Eickem: vzni byli "neptel" a bylo teba s nimi zachzet s nejvt tvrdost. Navc postrdali pestrl "sta bojovnci", etnit Nmci a mladci z ad SS vcvik a zkuenosti. Hss dostal v t dob za kol pebudovat bval polsk kasrna dlostelectva v Osvtimi na tbor pro 10 000 vz a po vlce vzpomnal na patn lidsk materil, s nm musel pracovat. Jako kpov a bachai mu byli poslni ni dstojnci, a dokonce zloinci, kte byli neschopn. Podle jeho slov ho "zmrnou nedbalost a zlomyslnost nutili, aby nejdleitj a nejnalhavj vci eil sm".36 Tento problm se stal jet akutnjm po pdu Francie, kdy se jednm z hlavnch vraz naden stala vstavba, nebo spolenosti SS, kter zamstnvaly vzn koncentranch tbor, se zabvaly pedevm stavebnm materilem. Nelo jen o to, e Hitler opril pln svho architekta Alberta Speera, podle nho mla Tiscilet e spovat na kamennch zkladech. Bylo teba uskutenit velkolep pln vstavby byt pro nmeck rodiny, jejich kolem bylo podle nacistick ideologie plodit dti, aby se tak po vtzn vlce Nmecko mohlo stt opravdovm pnem svta. Bytov vstavba (stejn jako spotebn zbo) byla v dob vlench pprav zanedbvna a pokud mly mt velk rodiny slun podmnky pro vychovvn zdravch dt, musel se v tto oblasti vyeit obrovsk deficit. Napklad v Berln, kde se za minimum pro rodinu povaoval byt 2+1 s kuchyn, ily dv tetiny obyvatel v podmnkch nazvanch "neadekvtn pro rodinn bydlen".37 Himmler ml grandizn plny na vybudovn bydlen pro rodiny pslunk SS, v jejich rmci mly vzniknout kasrensk komplexy, zemdlsk usedlosti a sdlit pro nmeck komunity, kter mly vznikat na okupovanch vchodnch zemch. Jak se svil dstojnkm SS pozdji v lt tho roku, jeho program nebyl pedstaviteln - nikdo na nj nebyl ochoten poskytnou penze - bez prce "odpadu lidstva, vz a zloinc" v koncentranch tborech. Svil se, e po vlce hodl vytvoit strn prapory z pslunk Waffen-SS a nechat je slouit v

koncentranch tborech. Mli tak sami nejlpe poznat zvyky Untermenshen a Minerrassentum- mncenn rasy.38 Jestlie veden SS mlo takov nzory, pak nen pekvapiv, e Glcks krel houevnat v Eickeho lpjch. Ni are pak pirozen nechvaly bez milosti udt k smrti politick a rasov vzn v lomech. Vradily je, prodvaly jejich skrovn potravinov pdly a souasn vykoisovaly ty vzn, kte prokzali emeslnou zrunost. Souasn zaal Himmler mnoho z "divokch" tbor legalizovat. Rozil existujc poboku koncentranho tbora v Sachsenhausenu, kter u ped vlkou vyrbla cihly pro Nmeckou spolenost pozemnch a kamenskch prac zenou SS, a otevel tak nov tbor pro politick vzn ze Skandinvie, Francie, Holandska a Belgie. Dal tbory byly oteveny v Alsasku a v Dolnm Slezsku pro Polky, vyhnan z novch Gaue pipojench k i. Himmler vytvoil holdingovou spolenost SS (Deutsche Wirtsschaftsbetiebe), kter koordinovala investice a dohlela na firmy zen SS, nepodnikl vak nic, co by vedlo ke spojen tchto firem s vedenm koncentranch tbor. Vdl, e kdyby to uinil, byl by obviovn, e zatk lidi jenom proto, aby zskal pracovn slu, ale hlavn chtl, aby moc zstala rozdlena. Glckv inspektort, kter tvoil soust hlavnho adu SS, byl spolu s velenm bnch jednotek SS a stedm Verfgungstruppe, tehdy nov oznaovanm Waffen-SS, peveden do novho adu SSFhrungs.39 Dva dal ady, kter mly z tbor prospch, byly Heydrichovo RSHA, jeho pracovnci vykonvali na vchod politiku zotroovn a likvidace mstnch obyvatel a zrove mli za povinnost vyhledvat ppady korupce, a to nejenom v SS, a Hlavn ekonomick a sprvn ad (WVHA) veden dynamickm bvalm kapitnem Oswaldem Pohlem, kter dve pracoval na nmonm etnm oddlen. Jeho podzen zasedali ve sprvnch radch spolenost SS, je zamstnvaly vzn tbor. Tito lid zskvali dky korupci kapitl, kter pak investovali do spolenost, je spravovali. A tak se konflikty, vznikajc v rmci SS mezi WVHA a Glcksem na jedn stran a WVHA a RSHA na stran druh, vyrovnaly konfliktm mezi Himmlerovmi institucemi a ednky pracujcmi na splnn Gringova tyletho plnu, inspektorty hospodskch oddlen armdy a Gauleitery a Reichsstatthaltery v provincich. Akoli vzjemn zpas se odehrval naoko v ideologickm a pragmatickm duchu, ve skutenosti lo o obrovskou moc, kterou propjovala kontrola podrobench milion, a bohatstv, kter se tak dalo zskat. Rostouc rozpor mezi skutenm stavem vc, kter Himmlerovi slouil k motivaci podzench a udren rovnovhy moci v jeho impriu, a idelnm spodanm stavem v jeho pedstavch, kdy vichni mli bt "bezhonn", mon pispval ke zmnnmu zhoren jeho zdravotnho stavu v t dob. V polovin ervence odjel s Wolffem do Burgundska. Dostal se tak pry od problm, ktermi se pedtm musel kad den a dlouho do veera zabvat, a dopl sv mysli pjemn oddech. Stejn jako v dtstv spdal dohromady historii a sv idely. Prohleli si jako vtzov rodnou letn krajinu t sti Burgundska, kter po rozdlen e Karla Velikho sahala od Stedozemnho moe k Dolnm zemm. Himmler snil o vzken jaksi modern obdoby takov zem tvoc stt SS pipojen k i, ale autonomn, s vlastn vldou, zkony a ozbrojenmi silami. On sm ml bt velmistrem a Wlffchen jeho kanclem. Tento sttn tvar ml plnit funkci nraznku a pojistky, aby Francie u nikdy nemohla povstat, a souasn ml bt oblast, ve kter mohlo bt pivedeno do praxe ryz uen SS, ani by ho podkopvala strana nebo sttn byrokracie. ekl Wolffovi, e to bude vzorov stt a pklad pro cel svt.40 Pak odletli do Berlna, aby byli svdky Hitlerova vystoupen 19. ervence. sk hlavn msto bylo na nohou, na co u si Berlan staili zvyknout, ale tentokrt byla atmosfra v ulicch vyzdobench vlajkami a kvtinami opravdu svten. Himmler a Wolff se seli v Krollov opee s ostatnmi stranickmi hodnosti, aby vyslechli Hitlerv projev spolu s lidmi v cel i a u pijma na okupovanch zemch. Fhrer nezklamal. Tehdej projev je povaovn za jeden z jeho nejlepch vkon. Hitler tentokrt hystericky neval, mlokdy zvil hlas, promlouval tichm a ovldanm hlasem. Rukama gestikuloval stejn vmluvn jako mnil vrazy, chvilku se choval vojensky, chvli chpav a nebo dval pohybem hlavy a o najevo ironii. Americk novin William Shirer, kter ho sledoval z galerie, musel jeho umleck mistrovstv obdivovat: "tak pozoruhodn herec, tak skvle ovld nmeckou mysl...", poznamenal si.41 Hojn byli zastoupeni vojci, na prvnm balkon zily uniformy, zlat prmky, ke a vyznamenn. Hitler je pibral do sv hry, plnch jedenct generl (vetn dvou generl Luftwaffe) povil do hodnosti polnch marl. Armda od nho utrpla od roku 1933 mnoho ponen, ale toto bylo nejvt. Dstojnci vili, e se jim dostalo pocty, e jsou soust pedstaven, a mon tomu vil v tu chvli i Hitler, ale ve skutenosti pouze dobe odhadl jejich cenu a koupil si je za dv vci: vtzstv a slvu. Po generlech pila ada na Gringa, kter byl poven z polnho marla na skho.

Jednm z lid, kter pedstaven neoklamalo, byl Halder. Jak Shirer sledoval jeho "klasicky intelektulskou tv", kdy blahopl mladm generlm, kte jej pi povyovn pedbhli, myslel si, e se za n skrv opravdov smutek. Co ctil Himmler a Heydrich nen zaznamenno. Ani jeden z nich nebyl odmnn. O Heydrichovi, kter se na ppravch k bleskovmu vtzstv generl podlel vc ne kdokoli jin, nebyla v projevu ani zmnka. "Sluby soukmenovce Himmlera" pi organizovn bezpenosti "na e" a jednotek Waffen-SS byly uznny v jedn strun vt. Himmlera mohla utit Hitlerova chvla "statench diviz a pluk Waffen--SS" a podl vyznamenn udlench jeho polnm velitelm: Sepp Dietrich, velitel Leibstandarte, Steiner ze Standarte Deutschland a Keppler z jednotky Der Fhrer dostali spolu s dalmi temi veliteli Krlovsk k, nejvy zkladn vyznamenn eleznho ke.42 Nicmn Himmler a SS zstali onoho triumflnho dne jako celek ve stnu podobn jako po Machtergriefungu, zatmco Gring a generlov se ocitli na vslun Fhrerovy pzn. Podle nslednho hlen SD byl projev lidem pijat s obrovskm dojetm a nadenm, ale jedna jeho st zpsobila stejn velk pekvapen. Hitler mluvil jednu chvli nanejv umrnnm tnem, tm zoufalm, a ekl, e povauje za svou povinnost "ped svm svdomm apelovat jet jednou na zdrav a stzliv rozum Velk Britnie", aby ukonila vlku. Nehled na zvsti, kter se ily ji dve, zpsobila tato oteven nabdka mru Anglii veobecn as a stala se hlavnm nmtem hovoru obyvatelstva, kter ji povaovalo za pli velkorysou. Kdyby Britnie byla uetena spravedlivho trestu, jist by za nkolik let vyprovokovala novou vlku.43 Nmci, se ktermi Shirer mluvil, tento nzor nesdleli. Zjevn chtli mr a jednodue nechpali, pro Britnie nevhod runk do ringu.44 Intriky osnovan v okol vvody z Windsoru, kter byl v t dob v Portugalsku, dostoupily vrcholu. Koncem msce poslal Churchill Sira Waltera Moncktona a zpravodajsk dstojnky, aby vvodu vyprostili z pavuin spdanch kolem nj Himmlerovmi a von Ribbentropovmi agenty. Pesvdili ho, aby pijal msto guvernra na Bahamskch ostrovech - nevdn post stojc na tm nejni pce v ebku kolonilnch guvernrskch mst - a dostal se tak ze sfry nmeckho vlivu. Vvoda pak i s manelkou odplul na ostrovy velmi neochotn 1. srpna. Vvodkyn v dopise z paluby lodi napsala: "ta zatracen britsk vlda".45 Ve stejn dob Churchill odmtl Hitlerv "posledn apel na zdrav rozum". Hitler doel k rozumnmu a sprvnmu nzoru, e Churchillova tvrdohlavost me mt svj pvod jedin v oekvn, e Rusko a Spojen stty vstoup do vlky proti Nmecku. Sv nzory nastnil zkmu okruhu lid na Berghofu 31. ervence. Kdy se skepticky vyjdil o monosti invaze do Anglie - m tuto monost prakticky zcela vylouil - zdraznil, e Anglie vkld nejvt nadje do Ruska. Kdyby se podailo odstranit z britskch vah Rusko, zmizely by i nadje vkldan Britni v Ameriku, nebo ta se bude muset zabvat hlavn Japonskem, jeho vha se na Dlnm vchod zvila. Hitler ukonil sv vahy s tm, e pokud by se podailo rozdrtit Rusko, ztratila by Anglie posledn nadji. Rozhodnut: v prbhu sporu bude Rusko muset bt odstranno. Jaro 1941. m rychleji rozdrtme Rusko, tm lpe ... kvten 1941. 5 msc na proveden...46 Pro lidi, jako byl Canaris, kte mli vn pochyby o sprvnosti a moudrosti rozhodnut vyslat nmeck sly do ruskch dlav ped porkou Anglie, u bylo pli pozd. Masa nmeckho nroda chtla vit Goebbelsovi, kdy je ujioval, e generlov a Reichsfhrer-SS vid v Hitlerovi nejvtho nmeckho vdce a nejvtho svtovho vlenka. Vili tomu zejmna mlad dstojnci. Co se generl tkalo, i obvykle pli optimistick Goerdeler ekl von Hasselovi potkem srpna, e z jejich strany u nic neek.47 Na podzim toho roku koloval po Berln vtip, podle nho si Goebbels stoval Hitlerovi, e nebyl poven. Hitler: "Neboj se, po vlce bude Gring marlem svta a ty marlem plky svta." "A Himmler?" "Marlem podsvt."48 Snad to byl prv Himmler, kdo se svm smyslem pro mystiku djin pirovnal Hitlera k nmeckmu vlenkovi a krli z dvanctho stolet Friedrichu I. z Hohenstaufenu, znmmu jako Barbarossa. Jist je, e Goebbelsv zstupce Karl Bhmer oznmil zahraninm novinm na jedn z kadodennch tiskovch konferenc, e Hitler je vtlenm Barbarossou.49 Mylenka spojit Hitlera s touto osobnost mohla bt tak soust velkho podvodu pipravovanho Hitlerem, von Ribbentropem, Canarisem a Heydrichem na Stalina. Pedbn zpravodajsk prce a plnovn toku na Rusko zaaly potkem srpna jak v generlnm tbu armdy vedenm Halderem (OKH), tak v Keitelov OKW. Souasn se pipravoval pln invaze do Anglie a nepm tok na britsk nmon cesty v Stedozemnm moi obsazenm Gibraltaru a Suezu. V z Mussolini z Libye zahjil tok na britsk jednotky brnc Egypt a Suezsk kanl a v jnu napadl ecko. Hitler tm doshl pekvapen a hnvu, ale je pravdpodobn, e operace byla vzjemn schvlena, aby se nmeck jednotky dostaly viditeln dle na vchod a podpoily tak spojenectv osy, zskaly eck letit a nmon

zkladny, ze kterch bylo mon napadnout britsk pozice na Stednm vchod. Zrove mli Nmci zskat kontrolu nad ivotn dleitm Suezskm kanlem a Luftwaffe si mohla dovolit operovat proti britskm zkladnm ohroujcm rumunsk ropn pole - ta byla pro nmeck vlen sil jet dleitj ne kanl La Manche pro Brity. Vznikl tak velmi pravdpodobn obraz nepm strategie, kter mla uzavt Stedozemn moe pro Brity a ochrnit vznamn balknsk zdroje ped britskm tokem. V z byla podepsn tstrann pakt mezi Nmeckem, Itli a Japonskem. K jednn bylo pizvno i Rusko, aby mohl bt vytvoen tystrann protibritsk blok sahajc od Tokia a k pobe Atlantiku a 12. listopadu navtvil Molotov Berln, aby nvrh projednal. Hitler ped nm pedestel "celosvtovou perspektivu" rozdlen britskho impria a vylouen vlivu Ameriky a von Ribbentrop mu pedal nvrh dohody a protokoly urujc podl kad ze tyech mocnost na zem. Rusko mlo zskat zem na jihu u Perskho zlivu a Indick ocen. Protoe tento pln nebral v vahu historick a souasn zjmy na Balkn, nemohlo jt o vn mylen nvrh, akoli jak Hitler, tak von Ribbentrop se snaili ze vech sil, aby vzbudili takov zdn. Halderv tb vypracoval vlen hry, kter mly pomoci urit zkladn linie toku na Rusko. Jejich vsledky byly zahrnuty do rozkazu 21: "Nmeck ozbrojen sly mus bt pipraveny rozdrtit sovtsk Rusko rychlm taenm jet ped ukonenm vlky proti Anglii..." Hitler ji vydal 18. prosince a poadoval v n, aby byly ppravy dokoneny do 15. kvtna 1941. Den ped jejm vydnm zmnil Hitler kryc nzev akce z "Fritz" na "Barbarossa".50 Ti pslunci ruskch zpravodajskch a diplomatickch slueb, kte znali evropsk djiny, vdli, e Bedich Barbarossa vedl tet kovou vpravu pes Balkn a Malou Asii s clem dobt Svat hrob v Jeruzalm z rukou Saladina. Hitler dlal ve, co mohl, aby vzbudil zdn, e pln "Barbarossa" by mohl bt veden stejnm smrem s clem dobt blzkovchodn pozice Britnie a petnout jej spojen s Indi. V jistm smyslu vak nzev "Barbarossa" nebyl zavdjc. Hitler mon pesvdil sm sebe, nejbli spolupracovnky a pracovnky Keitelova tbu, e ppravn der na Rusko je nutn, aby se rusk armda nemohla pipravit a Stalin nemohl zat vyvjet na Nmecko ntlak prostednictvm rumunsk ropy a jinch ivotn dleitch zdroj. Je mon, e Hitler uvil, e Churchill a Stalin dospli k tajn dohod, jeho nsledujc rozkazy Himmlerovi a Heydrichovi vak objasuj, e hlub dvody byly ideologick: "Barbarossa" mla bt kovou vpravou proti idm a bolevikm, kterou slbil a prorokoval. Fhrer tak nesmrn riskoval: musel rusk jednotky porazit do zimy. Vojensk pedpoklady nebyly dobr a ani kryc jmno operace nebylo vybrno astn. Kov vprava Friedricha Barbarossy skonila jako fiasko a Friedrich sm se utopil v Cilicii. Avak on, Hitler, byl uznn nejvtm vlenkem vech dob a alespo jednou projevovali jeho vojent poradci vetn Haldera vce optimismu ohledn monho rizika ne on sm. A tak se nakonec rozhodl a z dnenho pohledu a pi znalosti jeho obvykl reakce na pote, se jeho rozhodnut jev jako nevyhnuteln. Himmler se na rusk taen zaal pipravovat potkem srpna ve stejn dob, kdy zahjil Halderv a Keitelv tb pedbn plnovn, nebo jet pedtm.51 Vytvoil hlavn ad SS-Fhrungs a nejvy velen Waffen-SS, co mlo jist spojitost prv s ppravou na "Barbarossu". Jeho snaha poslit bojov divize jet narostla dky pleitosti zskat pro sv vojky slvu na vchod. Chtl, aby jednotky SS zily a on v jejich odlesku vynikl mezi svmi rivaly v Hitlerov okol, kde se bralo za jaksi samozejm, nebo alespo on to tak ctil, e vykon vechny zporn koly, kter bylo poteba splnit, je vak zrove pinely jemu samotnmu i jeho du jen mlo cty. Lid z nich naopak mli strach a ctili k nim i odpor. Je to pouh domnnka, ale odpovd nzorm, kter vyjadoval. V zpase s armdou o mue a nov bojov divize pouvali Himmler a Gottlob Berger na podzim a v zim toho roku stejn metody jako dv. Nezletil mladci spolu s pestrlmi "starmi bojovnky" vytvoili jednotky, kter nejprve nahradily pvodn Eickeho divize Totenkopf a kdy na n pila ada, byly tyto formace pevedeny na frontu jako bojov pluky. Berger obnovil nbor dobrovolnk nordick krve z cel Evropy. V Alsasku vznikl vcvikov tbor "Sennheim", kde naverbovan cizinci proli esti - a osmitdennm kurzem nminy.52 A tak se poet pslunk Waffen-SS jet ped zahjenm taen do Ruska zdvojnsobil a pedstavoval ekvivalent esti polnch diviz. I vetn vech zloh vak Waffen-SS pedstavovalo slu 160 000 mu, tedy pouh zlomek tmilionov armdy uren k toku. Himmler jist mylenku dobyt Ruska podporoval a til se na jej uskutenn. Kersten popsal mnoho rozhovor, je s nm pi len vedl a ve kterch mu jeho pacient nartl sv plny na usazen nov zemdlsk aristokracie na vchod. lechta zaala podle Himmlera degenerovat hned pot, co ztratila kontakt s pdou, ze kter vyrostla, a zejmna kdy se j pestalo dostvat erstv krve. Kdyby byl pijat britsk systm, ve kterm se lechta mohla postupn posilovat zdola, nezdegenerovala by nmeck aristokracie do takov mry. Jako prvn krok k jej obnov navrhoval, aby vichni vdci v oblasti intelektuln,

prmyslov a politick dostali zemdlskou usedlost, kterou nebudou smt prodat. Kdy by tam trvili przdniny i s rodinou a dtmi, zskali by vbornou zkuenost, jak to je t blzko k pd, kter by dtem zstala na cel ivot. Nkter funkce by s sebou automaticky nesly drbu njakho nedalekho sttnho statku.53 Jindy dumal nad anglickm zvykem, podle kterho zdd nejstar syn ve a ostatn synov a dcery si mus sami vydlvat na ivobyt, a tak pinej svou dobrou krev do nrodnho ivota. Podle Himmlera to lze nazvat vdomm rasovm lechtnm. Til se, e po vlce se v tto oblasti nastol radikln opaten: titul bude mt prvo nosit pouze vlastnk statku a bval aristokrat budou souzeni podle nrodnsocialistick spolehlivosti a na zklad toho, jak ji prokzali ve vlce.54 Kdy Kersten poznamenal, e takov mlad aristokracie teba nebude umt a ani chtt hospodait v zemdlstv a bude se o pidlen statky patn starat, Himmler odpovdl, e o to bude postarno. Hospodstv budou vst sprvci jmenovan vldou. "Ale pak, Herr Himmler, dvte jednodue va vldnouc td k dispozici lacin venkovsk sdlo."55 Himmler souhlasil, e v cest stoj pekky, kter bude nutno pekonat. Po pti dnech se k tmatu vrtil. Dosazen sprvci statk - na tyto posty zamlel pidlit rann pslunky Waffen-SS - budou muset vzt majitele nebo njemnka do sv pe a zasvtit ho, a hlavn jeho dti, do veden statku a venkovskch zvyk. Bude to vechno samozejm njakou dobu trvat a bude k tomu poteba znan dvky trplivosti. Pokud se jim vak poda pivst by jedinho syna nebo dceru z kad ednick rodiny zpt k pd, doshnou obrovskho vsledku. Tmto mladm lidem se pak dostane vzdln na vysok zemdlsk kole a stt jim pidl statek na vchod. "Tak umonme naim pednm rodinm, aby unikly zlu mstsk civilizace." Germnsk rasa opt rozkvete a jej existence bude zajitna na tisc let. Kersten si po tto konverzaci poznamenal, e Himmler se vdy umnn zabval njakm tmatem, dokud nedoshl zvru, kterho doshnout chtl.56 Kdy Kersten o tchto mylenkch debatoval o nkolik dn pozdji po veei v krouku vysokch dstojnk SS, zjistil, e vichni sdlej naden svho velitele. Pouh zmnka o pd staila, aby vzbudila jejich okamit souhlas. Rozzily se jim oi a pouvali tm shodn frze, kter jako by mly inek zaklnadla: "zpt k pd", "na vlastn pd jako svobodn mu", "nov vldnouc tda" a pedevm "SS se o vechno postar". Kersten se zamlel, zda tutou vnivou touhu po ivot na venkov zpsobuje pocit uvznn v mstskch bytech ve spojen s germnskm romantismem. V kadm ppad Himmler tohoto sentimentu vyuil ke svm elm. Vichni tito jemu podzen praktit muov byli pesvdeni, e musej jen plnit sv povinnosti a budou pivedeni doslova do zaslben zem. Kad z nich "se u vidl jako venkovsk pn na vchod s germnskou rodinou tajc pinejmenm sedm dt" a vichni vidli v "krli Heinrichovi" zruku takovho rje.57 Je patrn, e zotroovn vchodu a vyhlazovac politika souvisela s tmito utopickmi cli stejn zce jako s rasou, alespo co se tk vtiny praktickch a ambiciznch velitel SS. I v Himmlerov ppad byla jeho rasov politika na vchod zce spjata s dvjmi idely, kter zskal ve spolenosti Artamen a tak s aspiracemi frustrovanch ivnostnk, hokyn a obchodnk, kte podporovali nacistickou stranu dvno ped velkopodnikateli a finannky. Do t doby reim stedn vrstv nijak nepomohl. Vlen ekonomika a nedostatek vekerho spotebnho zbo, kter s sebou pinesla, vedla ke koncentraci obchodu do rukou velkch podnik a mnoho ivnostnk tlaila ke zdi. Stejn tak idovsk podniky zabaven v rmci arizace pechzely obvykle do majetku vtch kapitalist. Hnut stedn vrstvy tak vidlo svou zchranu v plnech SS na organizaci ivota na vchod. Pedstavitel sk asociace pro obchod a emesla Franz Hayler se s Himmlerem dobe znal jako s krajanem z Bavorska a v SS ml vysokou hodnost. Jeden z hlavnch Haylerovch obchodnch vedoucch, SSGruppenfhrer Otto Ohlendorf, byl souasn fem Heydrichova oddlen SD-Inland a seknm fem na Funkov ministerstvu hospodstv. Himmler se tak nade ve zajmal o ideologick i praktick aspekty ivota stedn tdy, kter mla zaujmout msto po zlikvidovanch nebo zotroench idovskch obchodncch a emeslncch na vchod, a vytvoit tak pte vchodnch nmeckch osadnickch spoleenstv. V listopadu 1940 prohlsil generln tajemnk Nmeck asociace emesel, e jeho organizace pracuje "v neustlm spojen s Reichsfhrerem Himmlerem".58 A v prosinci hovoil Ohlendorf ped jinou skupinou obchodnk o obrovskm potu nezvislch emeslnk a obchodnk, kterch bude na vchod poteba spolu se zemdlci: "V konen analze dospjeme k zvru, e prv tyto ti skupiny nroda spolen vytvo rezervor, z nho budou znovu a znovu vychzet lid, kte daj nmeckmu nrodu, a tak i bl rase, jeho podobu a charakter."59 S tm souvisejc tma en a velkch rodin tak zamstnvalo v prbhu sv zimy Himmlerovu mysl. Skuten poet obyvatel neodpovdal mnostv lid potebnch ke kolonizaci obrovskch zem na vchod, kter nacist hodlali zskat. 17. ledna 1941 si Kersten zapsal, e Heydrich strvil cel rno zaven s

Himmlerem v jeho pracovn a erven svtlo nade dvemi signalizovalo, e si nepej bt rueni. Kdy po dlouh dob Heydrich vyel z pracovny a Kersten mohl zat svou lbu, nalezl Himmlera v povznesen nlad. Sdlil mu, e diskutovali o novch satkovch zkonech. Rozvod ml bt legln, jestlie pr bude po pti letech bezdtn. Kersten odvtil, e zn mnoho astnch bezdtnch manelstv. Himmler odpovdl, e na tom, jestli jsou njac Herr Miller a Frau Miller astn, nezle, dobro e je pednj ne tst jednotlivc.60 Zaal Kerstenovi vyprvt o mylenkch, kter probral s Hitlerem, na zaloen ensk akademie moudrosti a kultury. V tto instituci se mly vzdlvat eny zvl vybran pro svj intelekt, bystrost, tlesn pvab, plnou politickou spolehlivost a germnsk zjev. "Chcete ct, e budou pijmny jenom svtlovlas modrook eny?" "Pirozen. Samozejm vm, e nkter brunety maj skvl duevn schopnosti a jsou velmi okouzlujc, ale musme zat pracovat logicky."61 Himmler akademii popsal jako nco mezi dv kolou a ppravkou pro diplomaty. Mozky mladch intelektulek mly bt broueny studiem historie, cizch jazyk a hranm achu. Po fyzick strnce se mly pipravovat sportem, zejmna ermem, jzdou na koni, plavnm a cvienm stelby z pistole. Mly by tak zvltn ppravu ve vaen a domcch pracch. Po sloen zkouek by se jim dostalo titulu "vybran ena" a jejich kolem ml bt satek se stranickm funkcionem nebo dstojnkem SS. Pli mnoho vysoce postavench mu se oenilo v dob boj a eny, kter dokonale odpovdaly tehdejm podmnkm, nestaily pozdji rst se svmi manely a plnit svou novou funkci. Nedokzaly na veejnosti psobit sprvnm dojmem, jejich manel se schzeli s milenkami a vsledkem pak bval skandl. "Vybran eny" vytvo pklad a stanou se idelem celho nroda. Na zvr Himmler ekl, e souasn manelky vdc dostanou slunou penzi.62 Pozdji se hovoilo o slov Domina jako o termnu pro prvn neboli star manelku. Kersten se pi lb pt den zeptal, nakolik by si "vybran eny" mohly svho budoucho manela vybrat. Mly by prvo odmtnout, odpovdl Himmler, pokud si vyberou ve stanovenm termnu partnera z nleitch kruh nebo odpovdajc hodnosti. Kdyby tak v danm termnu neuinily, pelo by prvo vbru na mue. Fhrer jej tmto projektem povil a konen rozhodnut o satku by tak nleelo jemu. V rmci SS by sluebn postup zvisel na satku s "vybranou enou". Kersten pochopil, e Himmlerovi jde vlastn o rasov lechtn. Kdy nenech svm pkladm nordickho mustv pleitost, aby si vybrali svou partnerku sami a namsto toho je spoj s enami vybranmi pro jejich duevn a fyzick pedpoklady, vytvo novou horn spoleenskou vrstvu a semenit vyho germnskho lidskho typu. Kdy tyto vci Kerstenovi Himmler vysvtloval, psobil na nho jako kazatel fanatick vry v kombinaci s uencem, kter pedanticky objasuje svmu posluchai vsledky nejnovjho vzkumu.63 Mylenka, e by svj rasov kol mohli splnit satkem s druhou manelkou, mon pipadala dstojnkm SS stejn pitaliv jako statek na vchod. Jist tomu tak bylo u "Wlffchena": u njakou dobu si dlal starosti, e nebude moci pedat dl svj ist genetick materil skrze vhodnou nordickou partnerku. Jeho milenka, Grfin, kter mu v t dob porodila ji dv dti, se za nj chtla provdat. Rasov byla neposkvrnn - byla by ideln druhou manelkou, ale nechtla se o nj dlit s Friedou. Nov satkov zkony vak neproly, akoli v zkm okruhu Hitlerovch spolupracovnk byly pijaty pzniv, a Wolff si musel vybrat. Rozhodl se pro hrabnku, oekval, e Himmler jeho rozhodnut schvl, a podal jej o svolen k rozvodu. Himmler ho odmtl. Nechtl skandl. Snad pozdji - pod pltm velkho vtzstv - by to mohlo bt mon. ...64 Himmler sm pokraoval ve vztahu se svou sekretkou Hschen Potthastovou. Jeho dvj ivotopisci Manvell a Fraenkel od lid z jeho okol slyeli, e se v t dob jejich pomr tak rozvinul, e Himmler il prakticky v "bigamnm manelstv".65 Z pozdravu, kter rok pedtm poslal Heydrichovi, vyplv, e v zkm okruhu spolupracovnk se Hschen tila uznvan pozici. Pozdrav konil: "Mnoho srdench pozdrav od Wlffchena, Rudiho Brandta (f jeho personlnho oddlen), Hschen a zejmna vak ode mne."66 Takov obrzek velch osobnch vztah je vak pouhou iluz, co se vztahu mezi Heydrichem a Wolffem tkalo. Podle Brandta mezi nimi existovalo intenzivn neptelstv a oba dva se povaovali za Himmlerova pirozenho nstupce. Heydrich si vak uvdomoval, e nic nenadl se skutenost, e Wolff se astji pohybuje v Himmlerov blzkosti, a tak se tvil ptelsky.67 Podle vech svdectv byl vztah mezi Himmlerem a Hschen oboustran intenzivn. Dvka, kter zaala v

Himmlerov sekretaritu pracovat o dva roky pozdji a strvila dlouhou dobu v jeho zvltnm vlaku, si vimla, e m na stole fotografii Hschen a asto ji pi prci bere do rukou a dv se na ni.68 Bezprostedn po vlce, kdy u j muselo bt jasn, e Himmlera neuvid, se Hschen svila pilotce Hann Reitschov "jak moc Himmlera milovala a jak hodn na ni byl". Lina Heydrichov ekla Fraenkelovi, e se Himmler dky svmu vztahu k Hschen uvolnil a stal se lidtjm. Jednu dobu, kala, se chtl nechat rozvst s Margou, aby si ji mohl vzt. Hschen jej od toho odradila kvli Marze.69 Snad je pravdpodobnj, e se rozhodl sm ze stejnch dvod, z jakch nepovolil rozvod Wolffovi. Okolo osoby Reichsfhrera SS se nesmly it dn zlomysln pomluvy, prv on mus bt nade ve pkladem slunosti. Ale o tom vem se meme jenom dohadovat. 30. ledna 1941 pronesl Hitler svj tradin projev k vro Machtergriefungu. Strvil nad jeho ppravou hodn asu a dal si prci, aby udrel veejnost v klamu, e Anglie je jedinm clem nmeckho vlenho sil. O Britnii a jej vldnouc klice se vyjadoval s pohrdnm, pesto byly v jeho projevu stopy rozpolcenosti, kdy popisoval, jak asto nabzel mr: "Nikdo nenabzel ruku ke smru astji ne j. Ale kdy chtj vyhladit nmeck nrod, dokaj se toho nejvtho pekvapen v ivot." Pak obrtil svou pozornost na idy a pipomnl poslucham sv proroctv z roku 1939 o osudu id, kdyby vyprovokovali vlku: "nsledujc msce a lta uk, e jsem ml pravdu..." A a judaismus nebude hrt v Evrop dnou roli, uvdom si nrody, kter se doposud stav proti Nmecku, vnitn nebezpe. "Pipoj se k nm ve spolenm boji proti mezinrodnmu idovskmu vykoisovn a rasov degradaci."70 Himmler v t dob trpl ochromujcmi zchvaty bolest hlavy. Byly tak zl, e psobily i na jeho zrak a brnily mu v prci a Kerstenovy kouzeln prsty se staly nepostradatelnmi.71 Po jedn lebn ke mu Himmler ukzal destky krabiek s lky proti bolesti hlavy, kter mu dve pedepisovali lkai. Byli podle Himmlera pouhmi prodavai ve slubch farmaceutickho prmyslu a lkarnci jejich pru. Tak tuto oblast ml v plnu po vlce transformovat. Hodlal do SS nabrat mlad lkae pstupn novm mylenkm a nechat je vykolit v prodnm litelstv.72 Pi diskuzch o prodnch krch a homeopatick medicn ohromoval Himmler Kerstena svmi znalostmi. Pehnl sice (jako vdy), ale z toho, jak podrobn hovoil o vlastnostech a zpsobech aplikace mnoha bylin, kter tehdy jet bavort sedlci asto pouvali, bylo znt, e nelo jen o pouh nadenectv. Komente, kter si zapisoval do starch herb ve sv knihovn svdily o jeho hlubokm studiu tohoto oboru.73 Akoli se o tom Kersten nezmnil, je pravdpodobn, e Himmler tak hovoil o svch zahradch plnch bylin a koen, sklencch a laboratoch, kter vybudoval u koncentranho tbora v Dachau. Starala se o n rota pslunk SS nazvan Nmeck vzkumn stav pro vivu a potraviny zaloen v roce 1939. V tboe byly tyto zahrady znmy jako Plant a zamstnvaly tisce vz, kte na nich museli pracovat za obvyklch krutch podmnek v kadm poas a asto se vyerpan utopili v zavlaovacch kanlech.74 Zisky stavu byly jedny z nejvtch ze vech podnik SS a v prbhu nsledujcch let zzran rostly a Nmeck vzkumn stav pro vivu a potraviny zskval stle nov statky v jinch stech e a dodval na trh koen, kter se kvli vlce z obvyklch zdroj nedalo zskat. Himmler zamlel uinit z novho tbora v Osvtimi stedisko pro zemdlsk pokusy, jejich vsledk se mlo vyuvat na dobytm vchod. Hss popsal sv prvn setkn s Himmlerem pot, co byl poven na velitele. Himmlera vbec nezajmaly problmy, kter ml se stavbou tbora a potravin pro vzn: jako velitel tbora se o takov vci mus postarat, je vlka a je nutno neustle improvizovat. Kdy se ale dostali k tomu, e z Osvtimi se stane vzkumn zemdlsk stanice pro poteby vchodu a k plnm na vybudovn velkch laborato a budov na lechtn rostlin i zvat, z Himmlera se stal jin lovk. Probral kadou podrobnost tak dlouho, a ho jeho pobonk musel upozornit, e dal nvtvnk u ek.75 Himmler poprv navtvil Osvtim 1. bezna 1941. Doprovzeli jej mimo jin Gauleiter Bracht, HSSPF pro Horn Slezsko Schmauser, velitel Inspektortu koncentranch tbor Glcks, Karl Wolff. Pijeli s nm tak vysoc vkonn pedstavitel IG Farben, kte chtli v tto oblasti postavit gigantickou tovrnu na vrobu syntetick nafty a gumy, kter mla vyuvat slezsk uhl a vodu z eky Soly, vlvajc se nedaleko tbora do Visly. Pracovat mli v nov tovrn samozejm vzni. Pi jednnch s Himmlerovm Hlavnm ekonomickm a sprvnm adem (WVHA) souhlasila spolenost, e za kadho nekvalifikovanho vzn zaplat SS 3 marky, za kvalifikovanho 4,5 marky a za kad dt 1,5 marky za den.76 f WVHA Oswald Pohl je patrn pesvdil, e efektivita vroby jejich otrok bude init 75 % efektivity pi zamstnvn svobodnch dlnk. Ve skutenosti inil tento pomr mn ne 33 %.77 Glcks Hsse ped nvtvou varoval, aby Reichsfhrera neupozoroval na nic negativnho. V ptomnosti

ostatnch host Hss toto doporuen respektoval. Pozdji, kdy pouze ve spolenosti Himmlera a HSSPF Slezska SS-Obergruppenfhrera Schmausera projdli automobilem po tboe a jeho blzkm okol, vyuil kad pleitosti, aby poukzal na boudy peplnn lidmi, nedostatek vody pro dodrovn hygieny, neexistenci kanalizace a istiky. Uvedl, e v dsledku toho se mus zdravotnick personl potkat s neustlmi epidemiemi. Himmler vak o tom nechtl nic slyet. Kdy ho Hss podal, zda by mohl zastavit transporty vz, pke odmtl. Bezpenostn akce, kter nadil, mus pokraovat. Hss se mus pipravit na dal zsilky. Himmler mu navc ekl, aby zahjil vstavbu novho tbora pro 100 000 vlench zajatc. Himmler si dal pozor, aby neekl, e vlenmi zajatci maj bt Rusov. Prv toti vrcholila kampa, podle n byl pohyb nmeckch jednotek smrem na Balkn a na vchod zamen proti Britnii. Navc ve sv organizaci vdy oddloval plnovn od administrativy a bylo pro nho typick, e nikomu neekl vc, ne bylo nutn. Jednodue Hsse informoval, e z jeho tbora se krom zemdlskho vzkumnho stediska stane obrovsk Zentrale pro vzn a vzbroj. Pak vyjeli asi 4 kilometry z tbora smrem na zpad od eky Soly k oputnm selskm stavenm, kter kdysi bvala obc Brzezinkou. Jejich obyvatel se museli odsthovat stejn jako lid ijc v dalch esti vesnicch na zem o rozloze necelch 40 kilometr tverench, kter tvoilo takzvanou "zjmovou znu tbora". Himmler rozhodl, e na tomto mst bude postaven nov komplex nazvan nmecky Birkenau. Chtl, aby se nachzel mimo hlavn tbor a stranou hlavnch silnic. Veker Hssovy a Schmauserovy nmitky o nedostatku stavebnho materilu, vody a chybjc kanalizaci se smchem odbyl: "Meine Herren, tento pln se uskuten. Moje dvody jsou pdnj, ne vae pokusy klst pekky!"78 Navc povil Hsse, aby zvtil kapacitu tbora pro doplnn potu vz na 30 000 v mru a zajistil ihned 10 000 z nich na stavbu tovrny IG Farben. Ped odjezdem navtvil Himmler jet Hssovu rodinu v dom velitele tbora. Veker znmky podrdnosti zmizely a jako vdy, kdy mluvil s enami a dtmi pslunk SS, choval se velmi ptelsky. "lovk ml pocit," napsal Hss, "e je to vc ne zdvoilost."79 Nakonec Hssovi ekl, aby dm rozil a uinil jej tak impozantnj pro reprezentativn ely. Tm inspekce skonila. Hss byl pvodn pesvden, e a Himmler sm uvid nedostaten vybaven a odporn podmnky ivota v tboe, uin nezbytn opaten a zajist potebn materil i personl. Po inspekci ztratil vechny iluze. Pochopil, e mu nepome ani Reichsfhrer ani Glcks. Na ve byl sm. "Pustil jsem se chmurn do prce. Neetil jsem dnho SS-mana ani vzn. Musel jsem maximln vyut danch monost. Tm neustle jsem byl na cestch, abych nakoupil materil veho druhu, nakradl, zkonfiskoval. Samozejm, musel jsem si njak pomoct!"80 Tie pipoutl, e velk st jeho spchu pi shnn materilu spovala v jeho dobrch vztazch s armdou. V praxi to znamenalo, e jim poskytoval vzeskou pracovn slu, nad kterou ml moc, a oni mu to oplceli materilem zskanm dky jejich velk kupn sle v rmci vlenho hospodstv. Himmlerovy metody tak nutn vedly k vdom i nevdom korupci a neltostn si vyadovaly prci, kterou vykonvali vzni, jich byl nadbytek a se ktermi se zachzelo jako s bezcennm materilem. V beznu a dubnu zaznamenal Kersten prudk zhoren Himmlerova zdrav. Pi ten memor lid, kte chtli skrt nco ze sv innosti za Tet e, nebo si mysleli, e by mli nco utajit, se nelze ubrnit dojmu, e pisatel se snaili zanst mezi dky kdovanou zprvu pro sv potomstvo. Akoli je to mon pouh dojem, psob takovm zpsobem velmi siln prv Kerstenovy poznmky o Himmlerov utrpen na jae 1941. Podle Kerstena zapinil zhoren Himmlerova zdrav rozkaz, aby "pesdlil" veker obyvatelstvo Holandska - pes 8 milion lid - do vchodnho Polska. Nen teba zkoumat, jestli Hitler takov rozkaz vydal, nebo ne. A pokud jej vydal, jestli to byla i nebyla propracovan dezinformace (podobn jako "pln Madagaskar"), kter mla zakrt nastvajc "pesdlen" id i pohyb vojenskch vlak na vchod. Bylo by irm lenstvm zmrzait dopravn systm, sprvu a pedevm vlen hospodstv pesdlenm cel jedn zem v okamiku, kdy se Hitler poutl do nejriskantnjho podniku ve svm ivot: taen do Ruska. V tom, co se dochovalo z materil "Generlnho plnu" pro vchod, kter v t dob inicioval Himmler, Rosenberg a dal, nen dn zmnka o holandskch kolonistech. Pravdpodobnj pinou Himmlerova tehdejho citovho napt nebo rozruen byly Hitlerovy rozkazy, aby zahjil boj proti idm a bolevikm, kte zstanou za armdou pi jejm postupu do Ruska. Kerstenova prvn poznmka o Himmlerov utrpen - po bolestech hlavy potkem nora - pochz z 10. bezna: "V nkolika poslednch dnech bylo Himmlerovi velmi patn ... opakovan jsem mu ekl, e svou nervovou soustavu pli pepn..."81 Pozdji v prbhu vlky pipomnal Himmlerovi, e na tom zdravotn nikdy nebyl tak patn jako v beznu a dubnu 1941 a Himmler souhlasil. V t dob se pipravovala ideologick vlka. 13. bezna vydalo OKW zvltn

instrukce k rozkazu 21 "Barbarossa": "V operan oblasti armdy dostal Reichsfhrer-SS zvltn koly ... pramenc z nezbytnosti vyeit definitivn boj mezi dvma soupecmi politickmi systmy..."82 Povahu tchto zvltnch kol prozrazuje pozdj shrnut Heydrichovch rozkaz velitelm Einsatzgruppen, kte je museli provdt. Vichni pracovnci Kominterny, vy a stedn funkioni komunistick strany a stednch, krajskch a okresnch vbor, lidov komisai, id ve sttnch nebo stranickch slubch a dal extremistick ivly, saboti, propagandist atd. mli bt popraveni. istky iniciovan antikomunistickmi i antisemitskmi ivly mly bt v nov okupovanch zemch tajn podporovny, ale zrove mla bt uinna vechna opaten, aby takov lid nemohli tvrdit, e jednaj podle nmeckch rozkaz.83 Z vpovd tch, kte se nslednch masakr astnili, je vak jasn, e Heydrich vydal stn rozkazy k poprav vech id komunist i nekomunist. Jak ekl, judaismus byl pvodnm zdrojem bolevismu " a mus bt proto vyhlazen v souladu s Fhrerovmi rozkazy".84 Jet ten msc si Himmler na Wewelsburg pedvolal Heydricha, Wolffa, Daluegeho, Bergera a Ober- a Gruppenfhrery, kte mli velet Einsatzkommandm a stt se HSSPF v dobytch oblastech, aby je zasvtil do tajnch pln. Byla to patrn jedin pleitost, kdy Wewelsburg plnil el, pro kter ho Himmler nechal postavit. Sdlil jim, e Fhrer se rozhodl zasadit v lt Rusku der. Jeho clem bylo rozbt sovtsk systm a redukovat slovanskou populaci o njakch 30 milion. O jeho sdlen neexistuje dn zznam, pouze svdectv jednoho z ptomnch Gruppenfhrer, ale jeho zmnka o snen potu slovanskch obyvatel ve velkm se shoduje se zvry, ke kterm doli Gringovi lid v direktiv vydan o dva msce pozdji: "mnoho destek milion lid"85 mlo podle nich padnout za ob hladomoru, a budou potraviny z dobytch zemdlskch oblast sovtskho impria pevezeny do e. Mezi mstn obyvatele, kte mli zemt hladem nebo bt zmasakrovni, aby uvolnili prostor pro germnsk osadnky, zaadil Himmler idy.86 V tomto obdob tedy Himmler podle Kerstenova tvrzen trpl silnm nervovm vyptm. Pijal pkazy od Hitlera a naopak pedal Heydrichovi a ostatnm Gruppenfhrerm rozkazy tkajc se zpsobu provdn razi a poprav. Mon, e pak pochopil zrdnost svho kolu a e to v nm vyprovokovalo konflikt mezi vnitn averz vi tak negermnskmu chovn a vnj tvrdou slupkou Reichsfhrera SS, kterou si osvojil - mezi idely a prostedky k jejich dosaen. Takov se snail udlat dojem na Kerstena, kdy mu pozdji v tme roce kal, e Fhrer jej povil likvidac id.87 Kdy Kersten namtl, e nco takovho pece nemohou udlat, Himmler chvli mlel a pemlel. Potom pednesl obvyklou stranickou pednku o idech bez ustn podvracejcch vechny stabiln systmy pomoc politick, ekonomick, intelektuln a umleck revoluce a jsou pinou hniloby, kter jim vborn prospv. Ovldaj svt prostednictvm tisku, kinematografie, umn a obchodu a zpsobuj rozbroje a vlku. Nesou vinu za prolitou krev milion lid a v minulosti si to ji nkter nrody uvdomily a sten se jim podailo idy vyhubit. Vlkm z ekonomickch dvod nebude nikdy konce, dokud za svta nezmiz posledn id a neviditeln idovsk e nepestane existovat. "Je prokletm velikosti, e mus kret pes mrtv tla, aby mohla vytvoit nov ivot," ukonil Himmler svj projev. "My vak pesto musme vytvoit nov ivot, musme oistit pdu, nebo nebude nikdy plodit ovoce. Bude to pro mne tk bemeno ... Dve jsem se zajmal o jin vci, ale zvtzila ve mn touha po vykoupen a sebeobran. Je to ten star, tragick boj mezi pnm a povinnost. Te pociuji, jak stran me bt."88 Z tchto slov se zd jasn, e hovoil o konfliktu mezi rozkazy a vnitn averz vi masovmu zabjen a genocid, kter ml za nsledek jeho sten zhroucen. Kersten se vak jistm zpsobem podlel na inech svho pna a od Himmlera se pravdpodobn snail co nejvce distancovat stejn jako od konenho rozhodnut o genocid. Himmler vak ve svch dvjch projevech o idech, zejmna v tom z 8. listopadu 1938 ped "kilovou noc", pouval brutln obrazy masovch vrad a rasov likvidace. To ukazuje spe na to, e v nm dmal dmon, kterho takov pedstavy vzruovaly. Pokud by tomu bylo jinak, dala by se jeho karira jen tko vysvtlit. To, co se snail rozumov vysvtlit jako "ten star, tragick boj mezi pnm a povinnost" byl pravdpodobn mnohem hlub konflikt mezi dvma strnkami jeho povahy: slabho a nejistho nitra a tvrd vnj slupky, kterou si vypstoval, aby zapadl do pehnan maskulinn spolenosti mu ve Freikorps, je se pozdji stali nacisty. Jestlie pijmeme dve zmnn vklad Klause Thewelweita o povaze pslunk Freikorps, aplikujeme jej na Himmlera a budeme pedpokldat, e byl tak rozpolcen mezi "(enskm) nitrem a (muskou) vnj slupkou", piem ob tyto strnky jeho povahy spolu zpasily na ivot a na smrt, pak nen tk si pedstavit, e pi velikosti a bezprecedentn povaze kolu, kter mu byl sven a jeho se nepochybn ochotn ujal, zaal Himmler trpt nervovou kriz. Dvody, jimi argumentoval ped Kerstenem - id neustle podvracejc vechny "stabiln" systmy, nesmrn jim prospv "hniloba", nutnost "oistit" pdu a "kret" pes mrtv tla, aby mohl bt vytvoen

nov spodan ivot - odpovdaj pesn Thewelweitov analze podvdom pslunk Freikorps. Pesto vak nen jasn, pro Himmlera zachvtil citov konflikt zrovna v t dob. Vyhlazovn polsk inteligence a id pokraovalo od doby prvnch divokch vstelk, k nim dolo ihned po dobyt Polska, a nabylo na intenzit v lt 1940 po pdu Francie.89 Na jae 1941 se von Hassel doslechl, e na Himmlerv rozkaz bylo 180 polskch zemdlskch dlnk obeno za to, e mli pohlavn styk s Nmkami. Von Hasselv informtor u Reichsfhrera protestoval a snail se vysvtlit, e za takovch podmnek bude zhola nemon najmout dal polsk dlnky. Himmler odpovdl, e kad jednotliv ppad dkladn osobn proetil: "Nechal jsem si pinst fotografie a rozhodl, e z rasovho hlediska bylo kad toto oben oprvnn."90 Z von Hasselovy historky bohuel nen jasn, zda lo o fotografie dotynch mu ped, nebo po poprav. Z tohoto a dalch sdlen je vak jasn, e krut kol, kterm Hitler Himmlera povil v Rusku, se od jeho u probhajc prce v Polsku liil jen v mtku. Mon, e jeho patn zdravotn stav toho jara zpsobila prost pepracovanost a napt pramenc z mnoha vzjemn si odporujcch povinnost. On i Heydrich museli obhajovat sfru zjmu SS ped Gringem, kter si inil nrok na prmyslov a zemdlsk podniky v oblastech, je mly bt okupovny, a ped do t doby pomrn neznmm Rosenbergem, jeho Hitler povil a svil mu msto ministra pro vchodn oblasti. Krom toho musel Himmler neustle bojovat s Wehrmachtem o jurisdikci nad poraenm obyvatelstvem jak na zpad, tak na vchod a podporovat v jeho niiv vlce o velen nad jednotkami Waffen-SS. To ve ale pedstavovalo v rmci systmu zaloenho na Fhrer-principu celkem bn starosti pro Reichsfhrera. Snad je mon, e onoho jara byly obzvl velk, neustaly vak ani pozdji, kdy se podle Kerstena Himmlerovo zdrav zlepilo - problmy se naopak staly jet sloitjmi. Dalm monm dvodem pro jeho emociln rozruen byla zkost zpsoben riskantn hrou, do kter se Hitler pustil. Dky Heydrichovi a Schellenbergovi vdl o hlubokm pesimismu Canarise a konzervativn opozice ohledn spnosti vlky na dvou frontch - vlastn svtov vlky na dvou frontch, nebo Spojen stty se oteven stavly na stranu Velk Britnie a podporovaly ji. Velmi dobe znal jemn hranice mezi dezinformacemi a skutenmi ppady niku informac zpsobenmi vnitnm neptelem, kter celkov vytvely podstatu dezinforman kampan, na n zvisel vojensk spch ruskho taen. Existuj dokonce nznaky, e opatrn provoval monost, zda by britsk vlda sdlila sv mrov podmnky, pokud by byl Hitler odstrann z pozice hlavy sttu. V kadm ppad vdl o obnoven aktivit opozice smujc k tto monosti. Toto snaen nabylo na intenzit v lednu toho roku, kdy Carl Burckhardt, vcarsk prezident Mezinrodnho ervenho ke a prostednk s Londnem, pedal senzan "neoficiln" zprvu, e britsk vlda je pipraven za uritch podmnek vyjednvat o mrovch podmnkch. Jednou z podmnek mlo bt obnoven Holandska, Belgie a Polska (na vtin dvjho zem), ale Britov nebyli ochotni vyjednvat s Hitlerem.91 Burckhardt projevil zjem setkat se s Albrechtem Haushoferem. Po nespchu intrik okolo vvody z Windsoru se Haushofer pokouel zadit jednn mezi svm patronem Hessem a jinmi anglickmi kruhy, o nich si myslel, e by mohly mt na mrovch rozhovorech zjem. Krom toho, e pracoval pro Hesse a von Ribbentropa, byl Haushofer jet lenem "steden spolenosti", ke kter patili tak von Hassel a dal intelektulov a pslunci konzervativn opozice. Seznmil se s prvnkem Carlem Langbehnem, znmm Himmlera, kter vlastnil dm nedaleko od nj u Tegernsee a jeho dcera se ptelila s Himmlerovou dcerou Gudrun. Je mon, e Himmler vyslal jak Langbehna, tak Haushofera do ad opozice jako sv agenty, akoli zmuen tvrtinov id Haushofer jist nebyl bnm dvojitm agentem. 28. dubna odjel Haushofer do vcarska, aby se seel s Burckhardtem, kter jej pozdji von Hasselov manelce Ilse popsal jako lovka, kter piel s "dvoj tv" - tj. z poven jak Hitlera, tak Hesse a navc opozice. Burckhardt j tak sdlil, e s nm navzal kontakt Himmlerv zvd, aby zjistil, zda by britsk vlda byla ochotn uzavt mr s Himmlerem namsto Hitlera. Von Hassel tuto zprvu chpal - patrn vce s nadj ne na zklad skuten znalosti situace - jako "nov dkaz kehkosti vnitnch vztah v nejvych nacistickch kruzch".92 Je proto mon, e Haushofer mluvil s Burckhardtem jako lovk troj tve. Podezen, e Himmlerovm vyzvdaem ve vcarsku byl Langbehn, tuto monost in jet pravdpodobnj. Je tk pedstavit si Himmlera, jak uvauje o pevratu provedenm SS, kter by svrhl Hitlera, nejvtho vlenka vech dob. Nebylo by to vak poprv, co by odstranil svho nkdejho ochrnce, ktermu slbil stejnou oddanost. V kadm ppad jeho utrpen pokraovalo a lba v tomto ppad nebyla tak spn jako obvykle. 6. dubna si Kersten zapsal, e Himmler propadl zoufalstv a adonil po nm, a udl ve, co je v jeho silch, nebo nyn nesm polevit: "byla by to pro Fhrera stran rna".93 Kersten mu poradil, a sv nervy tolik nezatuje.

Himmlerovy aluden kee se vak pesto zhorily a za deset dn byl Kersten pivoln tikrt, naposledy v deset hodin veer, kdy jej nael leet zkroucenho bolest a vyerpnm. "Prosm, pomozte mi," prosil, "vc bolesti u nesnesu."94 Tehdy dostoupily zchvaty vrcholu. Kersten pital zlepen Himmlerova stavu druhho dne (17. dubna) Hitlerovu rozhodnut odloit pesidlovac program Holanan a na dobu po skonen vlky.95 Protoe nemu takovmu lze jen st uvit a jeliko genocida odloena nebyla, je mon, e Himmlerova jarn krize mla vce co do inn s Hitlerovmi zahraninmi a vojenskmi tkostmi, kter se podle veho vyeily piblin v dob Himmlerova zotaven. Jestlie tomu tak bylo, pak jeho nervov vyerpn nezpsobily ani tak tyto tkosti jako sp podpora, kterou z n tili lid povaujc vlku na dvou frontch a nmon vlku proti ose Anglie-USA-Rusko za katastrofln hloupost a mli za to, e plnu Barbarossa mus pedchzet bu smen s Angli, nebo jej porka. Pro tuto verzi hovo i skutenost, e Himmler v t dob flirtoval s opozic. Pote nastaly, kdy partner Nmc z Osy zaal mt problmy v severn Africe a ecku. Britsk sly zatlaily Italy zpt z Egypta pes Libyjskou pou k Benghazi, expedin jednotky pistly v ecku na pomoc ekm a na Krt byly zzeny zkladny RAF. U byla zmnna monost, e Hitler pravdpodobn naeptal Mussolinimu, aby zahjil dvojit der, v rmci ir dezinforman kampan: poskytl jednu armdn skupinu pipravenou v Rumunsku na pomoc Italm v ecku a obrnnou divizi v pohotovosti, aby mohla vyrazit do severn Afriky, v listopadu, kdy pln Barbarossa dostval pevn tvar. 3. nora se "Operace Marita" nmeck invaze do ecka - stala oficiln soust kamufle pro Barbarossu.96 15. nora vyly dal smrnice pro maskovac akce, podle nich ml bt poslen dojem nastvajc invaze do Britnie a operace Marita mla vzbudit pehnan obavy. V zvren fzi pak ml bt Stalin pesvden, e sousteovn jednotek pro pln Barbarossa je "nejvt dezinforman operac v djinch vlek", zamlenou jako kamufl pro zvren ppravy k vylodn v Anglii.97 Zahjen plnu Barbarossa bylo tehdy stanoveno na 15. kvten. Operace Marita zahrnovala spoluprci s balknskmi stty, pes kter se mla nmeck armdn skupina pesunout do Thrkie. Maarsko a Rumunsko pijaly svou roli satelitnch stt a na Bulharsko a Jugoslvii byl vyvjen ntlak, aby se pipojily k paktu t mocnost. Bulharsko nabdku zhy pijalo a 25. bezna se k nmu pipojila i Jugoslvie. Na Balkn vak ji rozdmchval protinacistick nlady a sliboval americkou pomoc zvltn vyslanec prezidenta Roosevelta a pozdji editel adu pro strategick sluby (Office of Strategic Services OSS), legendrn William J. Donovan. Ve dnech 26. a 27. bezna provedli srbt nacionalist pevrat a chopili se v Jugoslvii vldy. Hitler, zjevn v zchvatu vzteku, e se nkdo opovauje mchat se do jeho pln na Balkn, se rozhodl rozdrtit Jugoslvii. Chvatn vyhotoven pln, kter spojily tuto operaci s Maritou, zpsobilo odloen Barbarossy o nkolik tdn. Akoli nejastji se pedpokld, e zdren - trvajc nakonec 5 tdn - zpsobilo toto impulzivn rozhodnut. Stejn dobe je vak mon na odloen realizace Barbarossy pohlet jako na tah ttcem tvoc soust velk dezinformace. Znan st spchu dezinforman kampan ped tokem na Francii spovala v tom, e mnoh niky informac pes Ostera a jin zpsobily asto falen poplach. Stejn tak byly falen poplachy soust plnu Barbarossa. Tou dobou u zpravodajsk sluby vech mocnost vetn Japonska vdly, e Hitler napadne Rusko. Jedinou otzkou bylo kdy a je nutno pedpokldat, e znm niky informac by Stalina upozornily na datum 15. kvtna. Proto je nepravdpodobn, e toto datum kdy bylo skuten plnovanm dnem zahjen akce. Navc lo o tvrtek, a Hitler by tak vbec poprv upustil od svho pedvlenho zvyku provst "sobotn pekvapen". Hitler chystal sv dramata vdy o vkendu a obvykle toil v nedli. V lt tho roku pipadla nedle na 22. erven, kter jist vzbuzovala konotace uspokojujc jeho smysl pro osud. Toho dne toti ubhl rok od francouzskho pm uzavenho v Compigne. Krom toho se toto datum liilo o pouh den od data vro toku Napoleonovy Velk armdy na Rusko v roce 1812. Hitler zejm potal s datem 22. ervna od samho potku. Mezitm se do severn Afriky vypravila obrnn divize pod velenm generla Erwina Rommela, jednoho z nejnadenjch Hitlerovch stoupenc. Rommel se chopil velen nad vemi mobilnmi jednotkami Osy v Libyi a 31. bezna zahjil bleskovou ofenzivu, kter bhem trncti dn zahnala Brity zpt k egyptskm hranicm. asn rno 6. dubna pekroily nmeck jednotky, vetn Leibstandarte a divize SS Das Reich, eck a jugoslvsk hranice a bombardry zaaly svrhvat bomby na hlavn msto Jugoslvie Blehrad. Operace mla kryc nzev "Trest" a stejn jako dve Varava byl prakticky bezbrann Blehrad vystaven systematickmu nien. 13. dubna vstoupila do msta pepadov skupina divize Reich a pijala kapitulaci.

Kdy vak do msta piletl za dva dny Canaris, bylo stle jet v plamenech, bez zkladnch slueb, poset mrtvolami a prosycen mrtvolnm zpachem. Za dva dny kapitulovaly vechny jugoslvsk ozbrojen sly. V ecku likvidovaly nmeck kolony jakkoli odpor stejnm zpsobem. Za tto situace se Himmlerv zdravotn stav 17. dubna zlepil. Hitlerovi se nemohl v severn Africe, v ecku a na Balkn nikdo postavit a za tyi dni zahjili Britov evakuaci svch jednotek z ecka. 27. dubna vstoupily nmeck tanky do Atn. Jet pznivj znmkou zdrnho vvoje situace byla vyhldka na spn pokus kontaktovat britsk kruhy, o nich se Nmci domnvali, e budou ochotny jednat o uzaven mru, poppad o tom - v zvislosti na pojet takov operace - jak hodit Stalinovi psek do o. Tato zleitost je dosud stle zahalena tajemstvm, ale nkolik vc je jistch. Carl Burckhardt ochotn zprostedkovval kontakt s Londnem, protoe roziovn vlky na nov zem mu pipadalo nechutn a doufal, e se mu poda spojit Nmecko a Velkou Britnii jet ped tm, ne budou do vlky zataeny Spojen stty a Rusko. Britsk zpravodajsk sluba vyvjela v tomto smru vlastn aktivitu: v beznu a dubnu vedla pohovory s Haushoferovm pedvlenm ptelem a vybranou britskou kontaktn osobou, vvodou z Hamiltonu. Zpravodajt dstojnci po nm chtli, aby odjel do Portugalska a setkal se tam s Haushoferem. Aktivn byl v tomto smru i Himmler a SD, protoe Heydrich a Schellenberg pomhali spdat dvj lisabonsk intriky kolem vvody z Windsoru a Heydrich hrl uritou roli pi Hessov pokusu odlett do Britnie. A nakonec jsou tu samotn fakta o Hessov misi. Hess byl kem Haushofera starho, geopolitika, jeho nzory na expanzi smrem na vchod do "srdce" Evropy pomohl prosadit v Hitlerov Mein Kampf. Vdy byl pesvden, e mr s Angli je prvn podmnkou pro der smrem na vchod. Nejpozdji po pdu Francie zaal pracovat na tom, aby tento mr dohodl. Od z 1940 se uil pilotovat nov typ dvousedadlovho bitevnho Messerschmittu Me-110, kter ml k dispozici v Messerschmittovch zvodech u Augsburgu. U tehdy ml pravdpodobn v plnu pelett kanl La Manche jako osobn mrov zplnomocnnec. V dubnu 1941, pot, co Burckhardt dostal z Londna slibnou odpov na sv nvrhy, se Hess nkolikrt setkal s Albrechtem Haushoferem.98 28. dubna, jak u bylo zmnno, odcestoval Albrecht Haushofer do vcarska, aby se setkal s Burckhardtem z poven Hesse, steden spolenosti a mon i Himmlera, pokud Himmler opravdu pemlel o alternativn linii vyjednvn bez Hitlera. Pozdji se Ilse von Hasselov od Burckhardta dozvdla, e podle jeho nzoru byla Velk Britnie stle jet pipravena dohodnout se na rozumnch mrovch podmnkch, ale bez Hitlera a "zejm u ne moc dlouho".99 10. kvtna provedl Hess svj efektn pelet pes Severn moe. Z technickho hlediska to byl skvl kousek: Hessovi se podailo najt sdlo vvody z Hamiltonu, Dungavel u Glasgowa, a seskoit s padkem necelch dvacet kilometr odtud. Jestlie lo vak o vn pokus o vyjednvn mezi nmeckou vldou a britskmi kruhy naklonnmi dajn k uzaven mru, pak lo o pokus podivuhodn patn naplnovan, dokonce i pro reim opil moc po dobyt zpadn Evropy. Hess toti nejprve vysvtlil, kdo je, a potom pedloil vvodovi tyt mrov podmnky, kter znovu a znovu postupn odmtaly jednotliv britsk vldy u od dob csastv. Konkrtn lo o to, e pokud bude mt Nmecko volnou ruku v Evrop, bude si Britnie moci ponechat sv imprium a volnou ruku v zmo. Nmecko se navc nehodlalo vzdt ani kousku ji dobytho zem a dalo, aby Churchill a jeho vlda, kter vlku dila, mli bt vymnni. Fhrer s nimi nehodlal vyjednvat. Nakonec pily hrozby: pokud bude Velk Britnie ve vlce pokraovat, Fhrer zahj blokdu ostrov a nech obyvatelstvo zemt hlady, krom toho zni Londn a dal msta bombardovnm.100 Takov byla bn taktika vyjednvn s malmi sousedy Nmecka, ale pout ji pi jednn s imperiln mocnost bylo stejn nejapn jako vrhnout pochybnost na vnost cel mise. Britnie navc mla ve vem podporu Spojench stt a jejich hospodskho potencilu pro vlenou vrobu a britsk zpravodajsk sluba vdla, e a Nmecko zato na Sovtsk svaz, zsk oddechov as. Hessova mise tak mohla jak ze zpravodajskho, tak z psychologickho hlediska jedin ztroskotat a Churchillova dajn odpov na zprvu o Hessov pletu byla zcela pimen: "Hmm, Hess Nehess, j se jdu dvat na bratry Marxovy." Pokud tento pokus o navzn kontaktu nebyl mylen upmn, pak muselo jt o soust grandizn dezinformace pro pln Barbarossa. Heydrich se astnil przkumnch let nad Angli a Skotskem v pedchozm tdnu a v den udlosti plnil tajn kol nad kanlem La Manche.101 Tyto skutenosti navozuj otzku, zda cel akce nebyla Heydrichovou nejbizarnj "provokac". Tuto verzi podporuj oficiln zvsti, kter zaaly kolovat zakrtko po Hessov odletu, podle nich se nechal vlkat do pasti britskou zpravodajskou slubou. Hess byl znm svm pznivm postojem k Britnii. Stalin ml tedy pedpokldat, e pot, co se Hess chytil do lky britsk

zpravodajsk sluby a ztratil se z nejvych nmeckch vldnch kruh, nebrzdilo Hitlera ji nic v toku na ostrovn i.102 Dal monost je, e Stalin ml let povaovat za "nejvt dezinformaci v djinch vlek": mlo jt o to oklamat Brity a pesvdit je, e sousteovn vojsk na vchod je ppravou na tok proti Sovtskmu svazu a ne kamufl invaze do Britnie - vdy Fhrerv zstupce odletl do Britnie v poslednm zoufalm sil uetit Nmecko vlky na dvou frontch. Nov datum zahjen Barbarossy bylo stanoveno na 30. dubna, ale Stalinova pozornost jet stle datu 15. kvtna mla bt soustedna vzdlenmu pouhch 5 dn. Zatmco Himmler se podle veho na jae 1941 pipravoval na ztrtu nejposlednjho z blzkch spolupracovnk, inil souasn opaten, kter mla probhnout ped zahjenm taen na vchod. Zapoal likvidac id a dalch rasov nedoucch ivl v koncentranch tborech. Bouhler, f programu T4 - eutanazie, dal k dispozici sv specialisty a jejich vraedn vybaven, aby mohl vyistit tbory od vn nemocnch - jak fyzicky tak duevn. Stejn jako v programu T4 samotnm, zleelo pi vbru na rase. Pi rozhodovn zejm hrly roli Hssovy stnosti o epidemich v Osvtimi. Tento program eutanazie je znm pod kdovm slem uvdnm v tborovch knihch jako pina smrti: "14 f 13". V korespondenci se obvykle pouval veobecn Heydrichv kryc vraz pro popravu: "zvltn lba". Prvotn vbr provdli tborov lkai, kte vyplnili formule podobn tm pouvanm v programu T4, ale krat. Konen posudek a rozhodnut mezi "+" a "-" vyhotovovala komise psychiatr pracujcch v rmci programu T4, kter tbory navtvovala. Je sporn, zda lenov tchto komis dlali nco jinho, ne e pouze potvrzovali seznamy tborovch lka. Je jist, e v ppad id "stailo", jak napsal jeden z tchto lka manelce, "vzt z dokument dvody zaten a pevst je do dotaznk."103 Dotynmu mladmu psychiatrovi, Friedrichovi Menneckemu, pipadala jeho prce zpotku vdn. Pot, co 4. dubna vyetil v Sachsenhausenu 400 vz, psal o "velmi, velmi zajmavm kolu".104 Koncem roku vak ji zpracovval dotaznky rekordnm tempem. Jen 1. prosince jich proetil 230, a druh den, 2. prosince, 80 v ase kratm ne dv hodiny. Doshl rychlosti 40 ppad poslanch na "zvltn lbu" za hodinu. Tou dobou v nm zaaly hlodat pochybnosti. Pesto vak dl dlal svou prci. Znecitlivl, a to mu umoovalo vyizovat formule hromadn a neprohlet jednotliv lidsk bytosti. Dokzal, jak to nazv Robert Jay Lifton, oddlit "medicnsk vradc j" od kadodennho j milujcho rodinu. Tento znecitlivujc proces byl charakteristickm rysem genocidy. A protoe Himmlerovi radil profesor Werner Heyde, vynikajc psychiatr, kterho Himmler povil zenm programu "14 f 13", a Heydrichovi pak dal prominentn psychiatr, profesor Max de Crinis z Berlna, nen za vlasy pitaen pedpoklad, e toto poten znecitlivn pslunk SS a lkaskho personlu, pracujcho v rmci programu T4, tvoilo promylenou a nezbytnou pedehru ke genocid. Umrtvovn veejnho mnn vi pronsledovn id (pokud bylo po pedvlenm tvan vbec potebn) zaalo o rok dve uvedenm dvou antisemitskch film: Die Rothschilds (Rothschildov) a Jud Sss (id Sss). Podle tajnho hlen SD byl inn zejmna druh ze jmenovanch film. Kombinace jemnho herectv, realismu a "odpornch scn" psobila na divky tak siln, e se ctili, jakoby si pi odchodu z kina potebovali umt ruce. Rodie ze vzdlanjch vrstev si kladli otzku, zda je vbec vhodn, aby jejich dti tento film s "mimodn silnm psychologickm inkem" vbec zhldly. Veobecn se mlo za to, e ne. Film vyprovokoval protiidovsk demonstrace a v Berln se kielo: "Vyete idy z Kurfrstendammu! Ven s poslednm idem z Nmecka!"105 Po tchto dvou filmech nsledoval na pelomu roku "politick osvtov" dokument Der ewige Jude (Vn id), kter smutn proslul scnami, v nich se zbry id stdaj se zbry potkan. Himmler, Heydrich a mon tak Christian Wirth, velitel likvidanho centra na hradu Hartheim, pomohli Goebbelsovm lidem a dodali jim podvyiven, pokroucen a jinak deformovan lidsk osoby, kter byly ve filmu pedstaveny jako typit id. Uveden filmu do kin pedchzela obrovsk publicita, snad a pehnan. Podle hlen SD z 20. ledna 1941 si mnoho lid myslelo, e dokument u toho moc novho pinst neme, zejmna kdy byl uveden krtce po filmu Jud Sss. Ze zpadu Nmecka byly hleny vkiky z publika: "Vidli jsme film Jud Sss a mme u dost thle idovsk pny (Dreck)!" Divky znechucovala ohavnost scn, zejmna jedn, v n id rituln zabjeli zvata. Lid, kte film vidli, tak asto radili ptelm, a na nj nechod. Jin nicmn zskali z tohoto dokumentu jasnj a pesvdivj obraz id a mnoho protiidovskch traktt, statistickch daj a map ukazujcch celosvtov vliv id siln zapsobilo. Lid "asli nad tm, jak oteven byl vidt idovsk vliv a nadvlda v USA".106 V kvtnu 1941 u SS-Oberfhrer Josef Stroop nemohl vydret jzlivost svch soukmenovc, kte si jej dobrali kvli jeho kestnmu jmnu. Manelka Gauleitera v jeho oblasti mu dokonce kdliv kala "Juzik, Juzik!" (Jozfku).Vydil si proto nezbytn formality a zmnil si jmno na Jrgen.107 V tme msci v prbhu konench pprav na Barbarossu byla zakzna emigrace id z e a

obsazench zem vetn Francie. Instrukce, kter doly na konzulty z stednho adu pro emigraci se odvolvaly na Gringovu autoritu (zejm proto, aby s akc nebyl spojovn Hitler). Dvodem pro zkaz emigrace byl toti "pevn postup ke konenmu een (Endlsung)".108 Pozdji obeslal Schellenberg oddlen Bezpenostn policie stejnm zpsobem: veker idovsk emigrace byla zakzna z dvodu "zweifellos kommende Endlsung."109 27. kvtna Himmler diskutoval o nov metod masov sterilizace en s gynekologem profesorem Claubergem, s nm se seznmil, kdy v pedchozm roce vylil manelku jednoho SS-Fhrera z neplodnosti. Himmlerova posedlost a zjem o zven potu obyvatel se rozily na cel proces plozen dt. Clauberg Himmlerovi popsal (nepochybn v odpovdi na jeho otzku) svj zpsob len, kter spoval v proiovn vejcovod. Jejich konverzace - kalo se, e ji smroval Himmler110 - se pak soustedila na monost opanho procesu, pi kterm by se speciln vyvinutou ltkou zdrav vejcovody ucpvaly. Takovm zpsobem by se dala provdt masov sterilizace bez chirurgickho zkroku a lacin. Clauberg se problmem zaal intenzivn zabvat a Himmler mu poskytoval finann prostedlky z jednoho ze zvltnch t SS. Stejn jako mnoho dleitch lid, kter Himmler pro sv ely vyuval, byl Clauberg nevzhledn, nevyven lovk, kter se ji dve dopustil nsilnch in. Pestoe byl mal a tlust, snail se chovat jako prut dstojnci, ale dailo se mu pouze psobit na lidi nepjemnm dojmem a v ppad obt svch pokus hrzostran. 27. kvtna 1941, kdy Himmlera navtvil, ji ml pipraven leptav roztok, kter sm vyvinul. Ltka se injekn vpravovala do vejcovod, kter se zantily a ucpaly. Clauberg tmto zpsobem zpsobil nesmrnou bolest a utrpen velkmu potu zvat a v dob setkn s Himmlerem byl pipraven zat s experimentovnm na lidech. Himmler mu je k pokusm milerd poskytl z enskho tbora v Ravensbrcku, ale, co bylo v jeho ppad neobvykl, nevyjdil se dostaten jasn. Clauberg odeel ze schzky a domnval se, e mu eny polou na jeho kliniku v Konigshtte. Himmler si naopak myslel, e Clauberg souhlasil s provdnm pokus v Ravensbrcku. Za dva dny musel Himmlerovi napsat hlavn lka SS Ernst-Robert von Grawitz, aby mu sdlil, e Ravensbrck nepipad v vahu, nebo Clauberg poteboval pokusn osoby neustle sledovat. Von Grawitz psal: Vzhledem k tomu, e tato metoda by mla bezprecedentn vznam pro negativn populan politiku, a je proto velmi dleit vemi dostupnmi prostedky podporovat dokonal een tohoto problmu, dovolte mi, Reichsfhrere, aby profesor Clauberg zdil vhodn vzkumn stav pmo v Konigshtte nebo nkde pobl a vybudoval v nm ensk koncentran tbor pro asi deset osob.111 Nakonec se dohodli na kompromisu: Clauberg dostal k dispozici zazen v novm tboe Osvtim-Birkenau, kter byl bl jeho klinice ne Ravensbrck, a tam provdl na mladch provdanch idovkch vybranch z transport, kter v t dob zaaly pijdt z cel Evropy.112 Pozdji se blok pro provdn pokus pesthoval pmo do hlavnho tbora v Osvtimi. Nkdy v lt roku 1941 dostal Hss rozkaz, aby se hlsil u Himmlera v Berln. Jeliko Himmler trvil po zahjen operace Barbarossa mnoho asu ve svm "polnm hlavnm stanu" nedaleko od Hitlerova velitelstv ve Vchodnm Prusku, je mon, e Hss za nm jel jet ped 22. ervnem. Himmler mu sdlil, e Fhrer nadil Endlsung idovsk otzky. "My, SS, musme tento rozkaz provst." Dodal, e stvajc vyhlazovac zazen na vchod - m musel mt na mysli stediska programu T4 a pojzdn komando s nkladnmi vozy sloucmi jako plynov komory - nemaj pro plnovan akce ve velkm mtku potebnou kapacitu. Rozhodl se, e k tomuto elu poslou Osvtim, "v prv ad kvli jej pzniv poloze co se dopravy te, v druh ad z toho dvodu, e dotyn oblast se d snadno izolovat a maskovat". Pokraoval, e nejprve ml v myslu jmenovat jednoho HSSPF, aby na provdn kolu dohlel, ale nakonec se rozhodl proti tomu. Znamenalo by to toti, e nkdo by ml provdt kol, za kter by nesl odpovdnost nkdo jin. Hss se mus proveden rozkazu zhostit sm.113 Je to tvrd kol, kter vyaduje celho mue bez ohledu na tkosti, kter mohou nastat. Podrobnosti vm sdl Sturmbannfhrer Eichmann z RSHA, kter vs zanedlouho navtv. Oddlen, kterch se tento kol bude tkat, se to v prav as dozv. O tomto rozkazu muste zachovat nejpsnj mlenlivost, dokonce i ped svmi nadzenmi. Po rozhovoru s Eichmannem mi okamit zalete plny na zamlenho zazen. id jsou vnmi nepteli e a mus bt vyhubeni. Vichni id, kte se te ve vlce ocitnou v na moci maj bt vyhlazeni bez vjimky. Pokud se nm nepoda zniit biologickou zkladnu idovstva, zni id jednoho dne nmeck nrod.114 Po vlce Hss vzpomnal, e kdy mu Himmler rozkaz udloval, byl neobvykle vn a mlenliv. Cel rozhovor byl strun a psn vcn. O sv odpovdi Hss nic nekal. Odcestoval pmo zpt do Osvtimi.115 Eichmann jej navtvil krtce pot. Pi vslechu ped soudem v roce 1960 Eichmann ekl, e o Endlsungu mu ekl Heydrich: "

Fhrer nadil fyzickou likvidaci. To byla jeho slova. Jako kdyby chtl zjistit jejich inek na mne, udlal pak dlouhou pauzu, co jinak nikdy nedlal..."116 Eichmann ml za to, e k setkn dolo asi dva nebo ti msce po zahjen vlky v Rusku. Heydrich mu ekl, aby navtvil Globocnika, HSSPF v Lublinu, odkud jel do vyhlazovacho tbora Treblinka. Jeliko Treblinka zahjila provoz a v roce 1942, Eichmann si bu spletl data nebo schvln zamloval prbh udlost, aby zkrtil dobu, po kterou vdl, co se dje, poppad zlehoval dleitost sv role. Ml pitom v RSHA na starosti oddlen IV B4, kter se zabvalo vemi otzkami pesidlovn id, a tak musel nejpozdji v kvtnu 1941 vdt, e idovsk emigrace je zakzna kvli "nezadritelnmu postupu ke konenmu een". Je nepravdpodobn, e by po dobu dalch 4 a 5 msc neznal povahu tohoto een. Jako mu pracujc s nemornm zancenm, kter podle svch vlastnch slov v t dob asto podnikal inspekn cesty po polskch ghettech a informoval o nich svho pmho nadzenho Gruppenfhrera "Gestapo" Mllera. Je proto siln nepravdpodobn, e by pi pohledu na pelidnn ghetta, jejich hladovjc a umrajc obyvatele nechpal, e konenm eenm je a jedin me bt totln vyhlazen. Pi me pesvden a pelivosti, s jakou byl program naplnovn a proveden, a pi klov roli, jako Eichmann hrl, je ty nebo dokonce ptimsn asov mezera prakticky nemon. Heydrich jej nepochybn o kolu informoval nejpozdji na jae 1941. Hsse v Osvtimi pravdpodobn navtvil v ervnu. Podle Hsse jej Eichmann nejprve informoval o rozkazu, podle nho mli bt id z rznch oblast pevezeni do jeho tbora, a o piblinch potech lid v transportech. Pak hovoili o zpsobu likvidace. "V vahu pipadal jedin plyn, nebo pedpokldan davy bylo zcela nemon odstranit zastelenm a v ppad en a dt by takov kol vystavoval provdjc pslunky SS pli velkmu vypt."117 Eichmann mu ekl o nkladnch autech sloucch jako plynov komory a plynu CO pouvanm ve sprchch v centrech programu T4. Ani jedna z tchto metod se vak nezdla dostaten pro likvidaci takovho potu id, jak mli na mysli, a pi rozhovoru nenali een. Eichmann chtl podle Hssovch vzpomnek najt plyn, kter by se dal snadno zskat a jeho pouit by nevyadovalo vybudovn zvltnho zazen pmo na mst. S tm diskuzi ukonili. Eichmann se ml Hssovi znovu ohlsit pot, a vhodn plyn nalezne. Pak se odebrali ven, aby si prohldli msto na severozpad pozemk u starch zemdlskch budov, na nm ml bt nov tbor Birkenau postaven. Pozemek byl izolovan, dobe zakryt stromy a ivmi ploty, pesto vak dostaten blzko eleznice, aby se pro transporty dala vybudovat vedlej tra. Eichmann s Hssem odhadli, e v mst je dost prostoru, aby se po vybudovn plynotsnch komor dalo najednou zabt 800 lid. V blzkosti byly velk louky, kam se dala do dlouhch masovch hrob pohbt mrtv tla. Tehdy jet neuvaovali o kremaci. S tm se rozeli. Eichmann nedokzal Hssovi ct, kdy m cel akce zat, vechno bylo ve stavu pprav. Reichsfhrer zatm jet nevydal rozkaz k zahjen operace.118 Mezitm bylo do nezbytnch opaten, kter vyadoval ideologick boj, zasvceno armdn velen. Heydrich se ujal podrobn koordinace skupin Einsatzgruppe s armdami, kter mly nsledovat.119 Hitler vnoval vysokm velitelm vech t sloek ozbrojench sil na konci bezna dvouhodinov proslov ve velkm sle novho skho kanclstv. Generlov a admirlov sedli spodan v adch podle hodnost a naslouchali, jak Hitler bo vechny pojmy humanity a rytstv, co se vlky na vchod tkalo. Bolevismus pedstavoval podle nj spoleensk zloin. Musel bt znien a vichni bolevit funkcioni a intelektulov vyhlazeni, aby u nemohla povstat jejich nov generace. Halder si pak poznamenal nkter postehy do denku: "Je to vyhlazovac vlka. Pokud ji za takovou nebudeme povaovat, zvtzme sice, ale za ticet let se proti nm komunistick neptel znovu postav." Komisai a lid z GPU jsou zloinci a podle toho s nimi bude zachzeno. Na vchod znamen poten tvrdost shovvavost v budoucnosti a velitel mus obtovat vechny skrupule. Takov mylenky Hitler velitelm sdloval.120 Skrupule, kter mli velitel obtovat, byly kodifikovny v nkolika nsledujcch tdnech a na potku ervna vydny formou rozkazu, kter ml velitelm pipomnat, e bojuj v ideologick vlce: komisai a politit funkcioni neptele mli bt oddleni od ostatnch zajatc a pedni k likvidaci SS. Nemli bt poslni do tlu, kde by navdli k podvratn aktivit ostatn. Kdy to slyel von Hassel, poznamenal si, e von Braunitsch a Halder umonili, aby na sebe armda vzala "bm nenvisti proti smrtc tovrn" do t doby lec vlun na SS.121 Nmeck revoluce mla nesmiiteln charakter. Z vznanch osobnost nacistickho reimu jej povahu zmroval pouze von Hassel a nkolik mlo bezmocnch jednotlivc, o kterch se sm von Hassel zmioval jako o "nejoddanj opozici Jeho Velienstva". Zdlo se, e cel nrod je iv organismus, kter onemocnl dky oku z prohry v prvn svtov vlce a jejch nsledk, pak se pirozen uzdravil tm, e vytsnil ciz tlesa ze svho systmu, a stal se tak opt tm, m kdysi bval, nebo snil, e bval, tentokrt vak pro svou zjizvenou tk silnj a tvrd. Vechny spoleensk vrstvy, dstojnick sbor, diplomacie a vysoc sttn ednci, vysokokolt profesoi a lkai, zamstnanci ve zdravotnictv i v prvnm systmu, historici

umn, velkopodnikatel i finannci, zstupy mn vznamnch ednk a cel lid zasuli sv vlastn j a pochybnosti nkam hluboko, aby mohli nsledovat silnho velitele, kterho si pli uctvat jak nejvtho vlenka vech dob. Bylo to duchovn vtzstv prusk vlenick tdy. O necelch 70 let dve vytvoily tyto mylenky nmeck nrod. Za vldy nacist byla cta ped autoritou, podnost, pracovitost a tvrd vojensk ctnosti dovedeny do krajnosti - staly se parodi pvodnho kodexu - a stmelily nmeck nrod pod vedenm prusk vlenick kasty tak jako nikdy pedtm. Nov revolun vdci, kte ve vtin ppad nepochzeli z Pruska a neodpovdali idelu vysokho, pracovitho a psnho ryte s dlouhou lebkou, pipravili nrod ke konen a rozhodn bitv se Slovany o vldu nad "srdcem" Evropy a pozdji nad celm svtem. Na potku byla mylenka. Tento genetick d dil buky organismu nroda. Jak pesn Stalin hodnotil zpravodajsk informace tkajcc se nadchzejc konen zkouky sil s tmto ivoucm organismem nebude znmo, dokud se nedostanou na svtlo svta zznamy z kremelskch archiv. V dubnu 1941 si rozvzal ruce a zbavil se popisem paktu o neutralit s Japonskem hrozby vlky na dvou frontch. Pesnji eeno zvtzily v z pedchozho roku (v dob podpisu paktu t mocnost Osy) japonsk militaristick kruhy, kter navrhovaly tok smrem na jih proti britskm kolonilnm dravm a Spojenm sttm v diskuzi s tmi, kter chtli zatoit na sever proti Sovtskmu svazu. Hitler doufal, e k tomu dojde a pracoval na tom. Chtl, aby Japonsko odvrtilo pozornost jeho zpadnch protivnk a uvolnilo mu ruce k tomu, aby mohl skoncovat s bolevismem. Jeho uspokojen z japonskho rozhodnut ukazuje, jak podcenil vojensk schopnosti Rud armdy a sovtsk vlen ekonomiky a jak hrub Gring podcenil vlen hospodstv Spojench stt. Jak se pozdji ukzalo, japonsk tok proti Britnii a Americe uvolnil sovtsk sly na vchod, a tak zvrtil pomr sil v neprospch nmeckho Blitzkriegu v zim tho roku. Podle tajnho hlen SD ze 17. dubna st veejnosti - ne vak vtina, kter se domnvala, e Japonsko si chrn zda kvli toku na Spojen stty - povaovala rusko-japonskou smlouvu za znmku toho, e Rusko se obrt proti Nmecku. Vzhledem k Heydrichovm dezinformacm, e pesuny nmeckch jednotek jsou odpovd na Ruskou hrozbu, je to zajmav mylenka.122 Potkem ervna se veejn mnn zabvalo udlostmi ve vlce s Britni ve vchodn oblasti Stedozemnho moe a v Atlantiku a "zmrem Ameriky rozit vlku". Kdy byl potopen Bismarck krtce pot, co sm znekodnil pchu krlovskho nmonictva, bitevn kink Hood, mlo se veobecn za to, e na vin jsou americk bombardry a "vypukla obnoven vlna nenvisti a hnvu proti tto zemi (USA) a jej vld".123 Souasn byly vztahy s Ruskem povaovny za zlepujc a rozily se zprvy, e Stalin zakrtko navtv Berln, aby se pakt t rozil o Sovtsk svaz.124 Do 16. ervna zvsti o nadchzejc Stalinov nvtv zeslily.125 Veejn mnn naopak hluboce znepokojovala americk politika. Nmonictvo USA se zapojilo do doprovodu obchodnch lod smujcch do Velk Britnie a nmeck vry ve Spojench sttech byly zmraeny. Nmecko se obvalo pmho zapojen USA do vlky.126 Je jasn, e pi vytven tto dezinformace hrl klovou roli Goebbels: pozornost Nmecka stejn jako Ruska mla smovat na zpad. Jak by mohlo Nmecko riskovat vlku se Sovtskm svazem tv v tv neptelstv Spojench stt a rostouc americk asti ve vlce? Tento zsadn argument byl tedy pedkldn Stalinovi. Nen divu, e ho oklamal. Vbor britskho generlnho tbu, jemu se dostvalo obsanch zpravodajskch informac o koncentraci nmeckch jednotek a prodluovn letitnch ranvej na vchod, odmtal uvit do tm poslednho momentu, e Nmecko se chce pustit do vlky proti Rusku, akoli Britnie je neporaena.127 Pro by ml Hitler vyslyet britsk modlitby? Stalin ml k dispozici stejn zpravodajsk informace o pohybu jednotek. Ml pesn resum rozkazu 21 (Barbarossa), vtisk knky rusk konverzace, je byla pro nmeckou armdu vydna v masovm nkladu, s otzkami typu: "Jak se jmenuj lenov okresnho vboru strany?"128 Krom toho dostal seznam rznch dat, 15. dubnem ponaje a tdnem od 15. ervna kone, kdy mla bt zahjena nmeck ofenziva. Britsk velvyslanec v Moskv njakm zpsobem zskal sprvn datum 22. ervna est dn pedem a piinliv ho pedal. Stalin pohlel na varovn od Churchilla a Roosevelta se silnou nedvrou jako na angloamerick provokace, kter mly naruit jemnou rovnovhu jeho vztahu s . Eso mezi jeho piny Richard Sorge z Japonska hlsil, e Hess byl do Britnie posln jako posledn zoufal pokus uzavt s Britni mr ped tokem na Rusko a e vlka je nevyhnuteln.129 Stalina varoval dokonce nmeck velvyslanec v Moskv, naoko protinacisticky zamen von der Schulenberg. To byl zejm nejchytej a rozhodn tah. Von der Schulenberg toti u v dob Hessovy mise v kvtnu poradil nmeckmu velen, e Stalin vkld nejvce nadj v to, e se mu ve vchodn Evrop poda udret mr tehdy, kdy vlk Hitlera do vleklch jednn a zpacifikuje ho. Von der Schelenbergovo varovn Stalina pesvdilo, e Hitler blufuje a chce si vynutit stupky. To zaselo v jeho mysli pedstavu, e Hitler bude ped tokem vznet poadavky a zinscenuje njakou provokaci. Pravdpodobn nejsprvnj odpovd na otzku, pro nmeck tok sovtskou armdu a letectvo tak beze

zbytku zaskoil (z ernomoskch pstav odjelo dokonce mnoho frontovch dstojnk na dovolenou), je, e semeno mylenky se uchytilo a Stalin byl pesvden, e nejprve se objev poadavky a po nich ultimtum.130 Nic takovho se nestalo. V edivm svtle rozbesku udeil blesk z vyjasujcho se nebe. tok byl absolutnm pekvapenm stejn jako skutenost, e Hitler uvaoval o vlce se temi svtovmi mocnostmi zrove. Snad to ani pekvapen nemlo bt: spch cel Hitlerovy kariry byl postaven na pekvapen a nect k tradinmu mylen. Zd se, e Stalin pes vechny zpravodajsk zdroje (nebo mon prv kvli nim) nedokzal rozumt povaze svho neptele. Nmeck lid zcela asl. Jeho as vak netrval dlouho. D-li se vit dalmu tajnmu hlen SD, ustoupil prvn ok u v prbhu nkolika hodin odpoledne 22. ervna ped veobecnm pesvdenm, e sk vlda nemohla jednat jinak. To nrodu sdlil Hitler. Lid ctili "obzvl siln pochopen pro Fhrera, kter ped svm nrodem musel tak dlouho mlet".131 Kapitola 10 Endlsung Po zahjen ruskho taen vyslal Himmler Wolffa jako sv oi a ui k Fhrerovi do jeho velitelstv zvanho "Wolfschanze" - "vl hnzdo" - skrytho v lese nedaleko Rastenburgu ve Vchodnm Prusku. Sm vyrazil ve "zvltnm vlaku Heinrich" na velitelsk stanovit s krycm nzvem "Hochwald" nedaleko od Ltzenu, asi 30 kilometr na vchod od Wolfschanze a jenom piblin 50 kilometr od hranice rusk okupan zny v Polsku. Hochwald se tak nachzel v borovm lese a skldal se z jednoduchch devnch kasren u eleznin vleky, na n stl "Heinrich" s komunikan Zentrale, kancelemi, lehtkovmi vozy pro personl i hosty a restauranm vagonem. Podle vyprvn z pozdjho obdob se v tomto voze dali najt vichni lid, kte byli k Reichsfhrerovi pozvni, jak pij "dobrou kvu" a ekaj na audienci nkdy cel dny. Himmlerova vlastn kancel se nachzela v jednom z devnch bark mezi borovicemi. V n pijmal hlen o tom, jak zvltn jednotky pln koly v ideologick vlce za postupujc frontou. Existovaly 4 Einsatzgruppen: "A" pod velenm jednoho z pslunk Heydrichova SD a spolubojovnka z doby boje SS-Brigadefhrera Franze Stahleckera, kter postupovala za skupinou armd Sever Pobaltm smrem k Leningradu. "B", kter velel f kriminln policie v RSHA a informtor v adch opozice, SS-Gruppenfhrer Arthur Nebe. Skupina "B" postupovala za skupinou armd Sted pes Blorusko k Moskv. Skupinm "C" a "D" veleli SS-Oberfhrer dr. Otto Rasch a SS-Gruppenfhrer Ohlendorf, intelektuln zaloen velitel oddlen SD-Inland, zodpovdn za tajn hlen SD o veejnm mnn. Tyto dv skupiny byly pipojeny ke skupin armd Jih a tvoily je smen jednotky Gestapa, Kripo (kriminln policie), podkov policie a SD. Jejich souinnost se tbila v kad zemi, kterou Hitler dobyl. Navc mla kad skupina k dispozici jednotky Waffen-SS a v dobytch oblastech operovaly nov vytvoen policejn pluky vybaven obrnnmi vozy a protitankovmi etami, kterm veleli HSSPF pidlen do danch oblast. V ppad poteby mohly bt nasazeny tyto pluky a zlon jednotky frontovch diviz Waffen-SS. Pravidelnm zdrojem pro nabrn novch pslunk vech tchto jednotek se vak stalo mstn obyvatelstvo. Nmci vyuvali jeho nenvisti k Rusm v Pobalt, kter Rusko zabralo teprve ped krtkou dobou a velmi neltostn a na Ukrajin, kde byly miliony lid zlikvidovny hladomorem a deportacemi pi prosazovn Stalinovy zemdlsk politiky. Nboensk, etnick a jazykov rozdly, antisemitismus na dobytm zem, to ve bylo vyuito. Lotyt, litevt, ukrajint a dokonce i polt dobrovolnci skldali psahu jako pslunci pomocnch policejnch oddl a dokzali, e jsou stejn nadenmi lovci, hldai a zabijky mu, en i dt jako pslunci SS, kte pro tento kol proli zvltn ideologickou ppravou. Jestlie nikdo v djinch nevidl v boji tak mocn armdy, tolik vzbroje a takovou palebnou slu, pak nikdo rovn nevidl tak systematick a vytrval vradn probhajc na celm zem za postupujc frontou. Obrovsk taktick pekvapen, kterho Nmci pi prvnm toku doshli, umonilo rychl postup. Byly zajmny tisce vlench zajatc a tisce id, kterm se pi dobvn Polska podailo uprchnout na vchod, se najednou ocitly v zajet i s tmi, kte na tak nhle dobytm zem ili. Jednotky Waffen-SS tvoily soust vech t postupujcch armdnch skupin. Na severu bojovaly divize Totenkopf a divize policejn, ve stedu divize SS Das Reich a na Ukrajin elitn Leibstandarte a dobrovolnick nordick divize Wiking. Poetn tyto jednotky mezi 3 miliony mu Wehrmachtu vznamn nebyly, ale fanatick zpal, s jakm vedly ideologickou vlku, jim pravdpodobn dodal vznam pesahujc jejich poet. Krom toho, e jejich pslunci plnili rozkaz k likvidaci komunistickch funkcion ve sbrnch tborech, vradili tak hromadn zajatce a pleitostn i civilisty. Do jak mry byly tyto eznick orgie bn nebo vjimen se ned pesn urit. Ob strany se vyznaovaly neltostnm barbarstvm. Rusov tak muili a vradili nmeck zajatce a ned se zjistit, co byla odveta a co odveta za odvetu. Nicmn dsiv povst, jakou si jednotky Waffen-SS vyslouily, me jen st bt nhodn. Himmlerova pcha na straliv jmno, jak si jeho elitn jednotky vydobyly, hovo sama za sebe. O dva roky pozdji, kdy jednotky Leibstandarte

a zejmna Totenkopfu zmasakrovaly (alespo podle rusk obaloby v Norimberku) 20 000 civilnch obyvatel Charkova a postlely nebo uplily zaiva vlen zajatce1, promluvil Himmler ped diviznmi veliteli a nalhal na n, aby mlad rekruty vychovali ve stejnm duchu: Mme jedin kol, pestt v tto rasov bitv a neltostn v n bojovat. Opakuji, co u jsem dnes jednou ekl na jinm mst: hrzostran a straliv povst, kter se v bitv u Charkova nesla ped nmi, je vynikajc zbra a my nikdy nesmme dopustit, aby se otupila, naopak ji budeme stle udrovat ostrou. A ns svt nazv jak chce. ...2 Jet dve ve stejnm projevu prohlsil, e rozhodujc boje vlky jsou vedeny prv na vchod, kde mus bt rusk neptel, "tento dvousetmilionov rusk nrod, vojensky a lidsky zlikvidovn a mus vykrvcet". Za postupujc frontou zformovala motorizovan pchotn brigda SS dva pluky Totenkopf a ty se spolu s jednou jzdn brigdou SS pohybovaly nezvisle na rozkazech nejvyho armdnho velen a likvidovaly rusk jednotky, kter minuly opancovan kolony. Pi sv innosti spolupracovaly s Einsatzgruppen, temi policejnmi pluky a pomocnmi policejnmi formacemi, sloenmi z mstnch obyvatel, a likvidovaly partyzny, komunistick funkcione a idy. Tehdej policejn hlen se zmiovala o obtech jako o "idech", "idovskch lupich", "idobolevicch" nebo "ruskch vojcch". Zdaleka nejpoetnj obt byli id. "Gestapo" Mller poslal fa svho protiidovskho oddlen Adolfa Eichmanna, aby odjel na vchod a hlsil mu, jak pokrauj popravy. Eichmann jel nejprve do Minsku a navtvil popravit za mstem. U soudu po vlce mluvil o mladch stelcch s vlokami jednotek Totenkopf, kte stleli na lidi v jm u pln mrtvch tl. Z Minska odjel do Lvova, kde podobn masov poprava prv skonila. Jma u byla zakryt, ale krev z n stkala, "jak bych to vyjdil... jako gejzr".3 V pozdjch svdectvch se popisuj scny, kdy id sehnan do skupin museli napochodovat do les, na louky nebo do starho nepouvanho opevnn za mstem, museli se svlknout a odevzdat penze a cennosti. Pak byli odvedeni v zstupu, piem nkdy se dreli za ruce, k dlouhm vykopanm masovm hrobm nebo protitankovm zkopm, starm palivovm ndrm, achtm nebo strm, mui, eny, dti i nemluvata v nru matek. Poprav ety pak chladnokrevn vechny postlely pukami nebo automaty a dal skupina napochodovala na jejich msto a popravena padala na jet tepl tla nebo na vrstvu psku i hlny, kterou poprav na pedchoz tla navrili. Mnoz z popravench byli jet naivu, kubali sebou, ale u napochodovala dal skupina... to byla prvn, tzv. divok fze Endlsung. Na kadou vpov, kter se dochovala, pipad sto nedoloench podobnch scn. Dochzelo k nim na vesnicch, v malch mstech a lesnch krytech, kde byli id nalezeni. Poprav je pak nahnali do stodol, synagog, starch budov a v nich je ubili, uplili nebo postleli. Na celm zem od Baltu a k ernmu moi probhal obrovsk hon na idy, kter nelze popsat dnmi slovy ani obrazy. Vrazi chytali idovsk nemluvata za kotnky, roztoili je a rozttili jim lebku jako vajko o balvan nebo o ze, jindy jimi mrtili z okna o zem. To byl nejrychlej zpsob, jak se jich zbavit. "Na co asi mysl?", napsal si do denku poddstojnk SS, kdy na papr zachytil, jak id kopali masov hrob, do nho mli bt pohbeni. "Myslm, e kad z nich jet iv nadji, e nebude zastelen. Nectm k nim nejmen ltost. Tak to je a tak to mus bt..."4 Nacistick komisa jmenovan v ervenci pro oblast Bloruska, Wilhelm Kube, byl zarytm antisemitou. Pesto ho zpsob, jakm probhalo shromaovn id a jejich popravy, okoval. Povaoval ho za nehodn vci, o kterou Nmcm lo, a podle jeho nzoru tm nesmrn trpla nmeck povst. Mezi ppady "bodenlosen Schweinerei" (nezmrnho svinstva), jak se vyjadoval ve svch hlench Ostministeriu, patil napklad pbh idovskch manel (oba byli dentist), kte museli ostatnm idm, nahnanm do vzen v Minsku, vytrhvat zlat mstky, korunky a plomby asi dv hodiny ped "akc". Jindy bylo zaiva pohbeno nkolik vn zrannch id, "kte se byli schopni vyhrabat ven z hrobu".5 Kube patil k tm, kdo se pozdji snaili zachraovat idy tm, e je zamstnval v podnicch "nezbytnch pro vlenou vrobu". Stejn jako vtina ostatnch, kte se takto snaili zachrnit si svdom a cit pro slunost, nakonec podlehl v boji proti Himmlerovm fanatikm. V jeho ppad to byl velitel bezpenostn policie a SD pro Blorusko, SSObersturmbannfhrer dr. Strauch. Zpotku byl nejvym velitelem vyhlazovacch sil Einsatzgruppe B s hlavnm stanem v Minsku Arthur Nebe. Himmler ho navtvil pi inspekn cest koncem ervence nebo zatkem srpna. Celkov poet popravench hlench 7. srpna inil 37 810,6 co v porovnn s jinmi oblastmi nebylo tak mnoho, pesto to vak stailo k tomu, aby se von dem Bach-Zelewski, HSSPF pro tuto oblast, o nkolik tdn pozdji nervov zhroutil. Nebe pijel Himmlerovi a Karlu Wolffovi naproti na letit v Minsku, kam piletli jednm z Himmlerovch letoun Ju-52. Pot je odvezl do budovy, kter byla za Stalina policejnm velitelstvm. Tam se shromdili vichni dstojnc a poddstojnci mstn Einsatzgruppe, aby si poslechli Himmlerv projev. Co kal, nen

zaznamenno a dochovala se jen Wolffova vpov, kterou si jist pizpsobil tak, aby zapadala do jeho verze, podle n pijeli na Hitlerv rozkaz. Fhrer chtl dajn vystupovat boj proti partyznm operujcm v nmeckm tlu.7 Je pravdpodobnj, e Himmler se chtl na vlastn oi pesvdit o tom, jak probhaj masov popravy. Armda toti opt vznela protesty a je mon, ne-li jist, e Nebe pro nho pipravil zvltn ukzku. Podle Wolffovy vpovdi k tomu dolo nhodou. Krtce po projevu se dozvdli, e zakrtko bude popravena stovka "idovskch vyzvda a sabotr" a Himmler se rozhodl, e popravu shldnou. "Bude dobe, kdy se na to projednou podvm."8 A tak (podle Wolffa) vidl Himmler poprv dopad svch rozkaz na lidi. Do t doby, jak se Wolff dozvdl "z jeho vlastnch st", Himmler nikdy popravu nevidl. Odjeli autem na oteven pole. Uprosted nj byly vykopny dva hroby, kad asi 8 metr dlouh a 2 metry irok i hlubok. K jednomu z nich napochodovala poprav eta sloen z dvancti mu. Odsouzenci se nachzeli v lese vzdlenm necel kilometr, jak vysvtlil kapitn bezpenostn policie. Mli pijdt po skupinch a ti, kte ekali na smrt, neslyeli vstely. Pijelo nkladn auto s prvn skupinou odsouzenc, "otrhanch, vtinou mladch mu, z nich nkterm stkaly po tvch slzy". Dva z nich se pi vystupovn vrhli na zem, "objali kolena str a prosili o ivot". Tato Wolffova vpov odporuje oste mnoha jinm vpovdm, podle nich se dvali id, mui, eny i dti do o nepochopitelnmu konci s mlenlivou a nehybnou dstojnost, a je tak snad jeho nejnechutnj povlenou vytkou. Pokud pi zmnn pleitosti dva mladci mohli pedvst nco takovho ped Reichsfhrerem, z ady vpovd oitch svdk je jasn, e mnoho jinch odsouzenc strm takov uspokojen nedoplo. id pak byli nahnni do hrobu a museli si lehnout na bicho. Wolffova vpov se nezmiuje o jejich obleen, akoli adjektivum "otrhan" naznauje, e na sob mli star hadry. Je tm jist, e sv aty museli nechat v lese a pedat vechny sv penze a cennosti poddstojnkovi ve funkci "pokladnka" komanda. Himmler zaujal pozici na okraji hrobu, aby pehldl celou jeho dlku, a zral dol na obti, s paemi zkenmi na prsou, pevn stisknutmi rty a pozdvienm tmavm obom. Policejn kapitn zavelel: "K lci zbra!" a dvanct hlavn zamilo smrm dol. "Pal!" Vytkla salva, po n zarachotily zpadky, nsledovala dal salva, a dal... Wolff sledoval, jak sebou Himmler keovit kubl, pejel si rukou po oblieji a zavrvoral. Pistoupil k nmu a odvedl ho od hrobu. Himmler byl v oblieji tm zelen. Vythl kapesnk a tesoucma rukama si utel tv, na kter mu ulpl kousek mozku. Pak se vyzvracel.9 Popis situace a rozmstn aktr svd sp proti Wolffov verzi o letcm kusu mozku a je nepravdpodobn, e Himmler by nad sebou ztratil kontrolu natolik, e by se zapotcel a zvracel. Jinak by toti jen tko vytrval do pjezdu dal vrky odsouzenc a pak pednesl ped poprav etou projev o tom, jak svat je jej kol, i kdy velmi tk, co podle jinch svdk utvrdilo vojky v jejich rozhodnosti.10 e byl okovn a pobledl je mon. Snad to byla prv tato demonstrace, kter ho pesvdila, e je nutn najt jin zpsob popravovn. Ve ale nasvduje spe tomu, e o pouit plynu bylo rozhodnuto dlouho pedtm. Krom toho u Himmler nadil Hssovi, aby tbor v Osvtimi pro poteby likvidace neptel rozil. Poslednho ervence Gring podepsal instrukci vyhotovenou Heydrichem, v kter ho (Heydricha) povuje vemi nezbytnmi organizanmi, technickmi a materilnmi ppravami na "totln een idovskho problmu na celm zem pod nmeckou kontrolou". Zrove jej v materilu d, aby mu poslal podrobn nvrh pro dosaen "konenho een, o n usilujeme".11 Tato instrukce ji byla druhou, ve kter Gring pouv vraz Endlsung. Poprv jej pouil v kvtnu, kdy nadil zastaven idovsk emigrace. Toto nazen jist vydal spe z titulu sv funkce kontrolora tyletho plnu ne jako druh mu v i. Arizovan idovsk podniky a idovsk pracovn sla tvoily soust vlen ekonomiky a Gring vslovn osvobodil idy pracujc ve zbrojnm prmyslu od deportac na vchod, a tak vlastn alespo doasn tak od "konenho een". Teprve v lt ptho roku, kdy ml k dispozici vce otrock pracovn sly z jinch zdroj a jeho pozice v nacistick hierarchii se propadala, ustoupil Himmlerovu tlaku a idovsk dlnky ze zbrojnho prmyslu uvolnil. Gringovo nazen vydan Heydrichovi v ervenci 1941 lze povaovat za organizan zahjen systematick genocidy - na rozdl od dvjch "divokch" pogrom - vyznaujc se pouitm plynu - na rozdl od stlen - a nazvan podle hlavnho mozku jako "operace Reinhard". Krom kontroly plnn tyletho plnu a zen sk obrann rady dostal Gring krtce ped zahjenm

operace Barbarossa na starosti vyuit vech hospodskch zdroj v Rusku. Jestlie za taenm na vchod stly hlavn ideologick dvody, poteba zskat kavkazskou ropu a krymskou penici byla bezprostednm a ivotn dleitm praktickm dvodem. Hlen SD o veejnm mnn z lta a podzimu 1941 ukazuj, jak mal byly potravinov pdly civilist.12 Se syntetickou vrobou nafty se v nkolika ptch letech tak nedalo potat. Tyto skutenosti jsou dal ukzkou toho, v jak tk situaci se Hitler ocitl (nebo sp do jak se sm postavil), kdy zahjil vlku o pt let dve, ne ml. Zatmco der skupiny armd Jih v Rusku smoval k tomu, aby Nmecko obsadilo ropn pole, dlouhodob program syntetick vroby nafty, kter ml Nmecko osvobodit od zvislosti na dovozu, zamstnval kvalifikovanou pracovn slu a znemooval pouit ivotn dleitch nerostnch surovin pro poteby okamitho vyzbrojovn. Pesto vak ideologie a vykoisovn lid i prmyslu tvoily rzn strnky tho dobyvanho nmeckho taen na vchod. Akoli Gring ztlesoval drancovn a Himmler rasovou politiku, jejich cl byl toton. Akoli spolu soupeili o moc, jejich podzen tsn spolupracovali pi vyuvn pracovn sly porobench nrod a vz v koncentranch tborech a pi vylidovn vchodu. Gringovm i Himmlerovm zmrem bylo uvolnit vchodn zem pro nmeck osadnky a ponechat na nich pouze urit procento pvodnho obyvatelstva, kter mlo slouit kolonilnm nmeckm pnm jako nevzdlan pracovn sla. Gringovi ednci mli rozkaz nechat Rusm jen tolik jdla, aby mohli pracovat.13 Jeho speciln "plunder Kommanda" operovala v zvsu za armdou, vyhledvala rusk stroje, nad a materil, kter se daly vyut v nmeckm prmyslu, a poslala ve do Nmecka. Zjem na vyuit ruskch dlen mla i armda, kter je vyuvala pro poteby okamitch oprav a drby. A Rosenberg, jako nov ministr pro okupovan vchodn zem, ml zjem na provdn rasov a populan politiky. V Polsku tak po jeho obsazen nsledoval boj o moc mezi tmito tymi konkurenty. V dlouhodob perspektiv musel zskat vsadn pozici Himmler, nebo ml kontrolu nad polici a paramilitrnmi bezpenostnmi slubami.V lt tho roku zaal v Polsku kolovat krut vtip a rozil se na vchod po okupovanm zem. A: Jak se jmenuje nemoc, kdy nkdo krade a neme si pomoct? B: Kleptomanie. A: Jak se jmenuje nemoc, kdy cel nrod krade a neme si pomoct? B: Germanie.14 Koncem lta pijmal Hss v Osvtimi pravideln transporty komunistickch komisa a funkcion urench k likvidaci. Stlely je poprav ety ve trkovnch nedaleko administrativn budovy v hlavnm tboe nebo na dvoe bloku II. Zatkem z vak za Hssovy neptomnosti zaal jeho zstupce SS-Hauptsturmfhrer Karl Fritsch experimentovat s prudce jedovatm kyselm plynem nazvanm cyklon B, kter se v tboe skladoval ve form krystal na pouit proti kdcm. Obti, asi 600 zajatch sovtskch funkcion a 250 pacient z tborov nemocnice, byly vtsnny do sklep bloku II. Oknka pod rovn zem nechal Fritsch zasypat hlnou. Pslunk SS, kter prodlal vcvik pro provdn dezinfekce, prochzel v plynov masce chodbou, vhazoval do jednotlivch cel krystaly cyklonu B a pak dvee zamykal. Nkte vzni peili prvn dvku a museli dostat dal. Pokus byl nicmn posuzovn jako spn a Hss o nm ekl Eichmannovi pi jeho dal nvtv tbora. Rozhodli, e nali plyn, kter hledali. Hss zatm vybudoval improvizovanou plynovou komoru v mrnici krematoria I, aby tam mohl popravovat pijdjc skupiny ruskch zajatc a id. Nechal upravit dvee gumou, aby byly vzduchotsn, vyztuit je silnm kovnm s nty a opatit rouby, aby odolaly nporu obt zevnit. Skupiny uren k likvidaci se shromaovaly na dvoe mrnice. Vzni dostali nazeno, aby se svlkli a nechali vzorn sloen obleen leet na zemi, protoe jdou do sprch a na dezinfekci. Kdy vichni napochodovali dovnit, zaroubovaly stre dvee a "dezinfiktoi" v plynovch maskch na stee oteveli plechovky s cyklonem B a jejich obsah vysypali otvory vyvrtanmi ve strop dovnit.15 Krematorium ji pracovalo na pln vkon a zpracovvalo obti tyfu a tuberkulzy. Vtinu z nich usmrtili tborov lkai fenolovmi injekcemi, aby zabrnili pelidnn nemocninch blok a zrove zastavili en epidemi. Stejn jako v programu 14 f 13, hrozil tento zpsob smrti zejmna idm. Zpotku vpichovali lkai nemocnm vzm fenol (nebo jin experimentln ltky jako benzin, peroxid vodku nebo kyanid) do il, aby zachovali auru lkask profesionality. Zanedlouho vak zaali injekce vpichovat pmo do srdce, aby proces urychlili. "Kati se chlubvali svmi rekordy," vypovdl jeden lka po vlce. "Ti za minutu..."16 Vzni byli jet ve smrteln agonii, kdy je personl zvedl za podpad a hodil na hromadu mrtvch tl ve vedlej mstnosti. Tato metoda likvidace nemocnch nejen e nezabrnila en

epidemi, ale naopak pispla k jejich jet rychlejmu en. Vzni toti zhy pochopili, e nvtva nemocninho bloku s pznaky horeky znamen koledovat si o "milosrdnou smrt", a prvotn pznaky si nechvali pro sebe. Fenolov injekce, plynov nkladn automobily, sprchy ve stediscch programu T4 a v roce 1941 u pedevm v centrech 14 f 13 a Hssovy komory s plynem cyklon B, vechny tyto metody na podzim onoho roku na vchod pipravily o ivot relativn jenom velmi malou skupinu popravench. Daleko vt poet obt, z nich drtivou vtinu pedstavovali id, zemel zastelenm, poppad byl zrann stelnou zbran a pot pohben zaiva. Ve skupinch Einsatzgruppen ji v t dob slouilo mnoho velkch, vycviench a nadench formac pomocn policie sloench z mstnch obyvatel. Pi vtch akcch jim pomhaly jednotky Waffen-SS, zlon jednotky armdy nebo dokonce i Luftwaffe. Einsatzgruppen tak mohly podat skuten orgie vradn. Koncem z byly u Kyjeva pekonny vechny dosavadn rekordy. Tamj id byli shromdni na rznch sbrnch stanovitch pod obvyklou zminkou, e maj bt "pesdleni". Pslunci Einsatzgruppe je pak pevezli ke stri Babi Jar. id mli pikzno, aby s sebou vzali perky, na mst je museli odevzdat pod bnou zminkou jistch formalit a byli nuceni se svlknout. Potom museli po skupinch probhat mezi dvma adami ukrajinskch pomocnk s holemi a psy k okraji stre a tam je kosila poprav eta palbou z kulometu. Po dvou dnech leelo na dn stre vce ne 33 000 mrtvch a polomrtvch lid. Obti pohbily okoln skly, kter byly vyhozeny do povt.17 Canarisv informtor, kter poslal o incidentu hlen, psal o scnch tak dsivch, e je ani nedoke popsat. inek akce na nmeck poprav ety byl takov, e sv povinnosti dokzaly plnit jedin s pomoc alkoholu. Generl Georg Thomas, velitel hospodskho oddlen armdy, sdlil po nvratu z vchodu do Berlna von Hasselovi, e ty nejodpornj krutosti se stle dj "pedevm na idech, kte jsou stleni beze studu po celch adch".18 Je mon, e hovoil prv o incidentu v Babi Jaru. Von Hassel a dal pedstavitel opozice dostvali zprvy o hroznch masakrech od samho zahjen Barbarossy. Jet v z podal Canaris formln stnost u Keitela, stejn jako kdysi v prbhu polskho taen. Jej koncept napsal hrab Helmuth von Moltke z Canarisova oddlen pro mezinrodn prvo, pedstavitel kesansk opozin skupiny znm pod nzvem Kreisausk krouek. Stnost se zmiuje o dohod vyjednan Heydrichem, podle n ptrali ednci Gestapa a SD mezi vzni po "nositelch bolevismu" a idech a pak je hromadn popravovali. Tentokrt vdl Keitel zcela pesn, co m Canaris na mysli. "Tyto nmitky jsou ve shod s vojenskmi pojmy rytsk vlky," poznamenal. "V tomto ppad jde vak o likvidaci ideologie."19 V dob popravy v Babi Jaru podnikal Himmler inspekn cestu po Pobalt. Pedtm strvil s Heydrichem dva dny na Wolfschanze, kde se s Hitlerem a Bormannem radili pedevm o situaci v Protektortu echy a Morava. Sabote a pomal tempo prce ohroovaly dleit dodvky eskho zbrojnho prmyslu pro vlenou ekonomiku. Nakonec bylo rozhodnuto poslat skho protektora von Neuratha na zdravotn dovolenou a na jeho msto dosadit Heydricha, s oficilnm titulem "zastupujc protektor" a povenm obnovit disciplnu - jak se Heydrich ve svm nstupnm projevu vyjdil, ml udlat i "Herr im Hause". Heydrich se ihned vydal do Protektortu, aby zahjil okovou terapii, co prakticky znamenalo ven lid a deportace do koncentranch tbor, a Himmler spolu s Wolffem jeli do Kyjeva vykonat inspekci u Raschovy Einsatzgruppe C a pot u Ohlendorfovy skupiny D. Neexistuje dn zznam, e by shldli dal ukzkovou popravu, Himmler ale opt pronesl povzbuzujc proslovy ped komandy o tvrdch a nutnch kolech, kter mus pro Otinu splnit.20 Poten vra v rychl kolaps sovtskho obra vybledla, o konenm spchu vak nikdo nepochyboval. Prvotn neuviteln vysok tempo postupu se zpomalilo. Rusov jako by si piarovvali erstv divize, psobili Wehrmachtu obrovsk ztrty a do zatku zimy, ve kter se veker postup musel nutn zastavit, zbvalo u jen nkolik tdn. Skupina armd Sted vak stla na dostel od Moskvy, armdy na severu oblhaly Leningrad a jin kdlo nmeckch sil doshlo na cest ke Stalingradu beh Azovskho moe. Himmler u myslel dopedu na okupaci Kavkazu v ptm roce a ekl Jrgenu Stroopovi, e se m v nejvt tajnosti pipravit na post HSSPF v tto oblasti. Jmenovac listinu dostal 20. jna. "Toto datum si budu pamatovat do smrti," ekl Moczarskmu, kdy po vlce ekal ve vzesk cele na popravu, se zejmou pchou v hlase.21 Heydrich se ani po pevzet funkce v Praze po von Neurathovi nevzdal velen nad RSHA (Hlavnm skm bezpenostnm adem) ani celkovho zen Endlsungu a vlastn cel vchodn politiky. Na plnovn kolonizace zem na vchod pracovaly sice dva Himmlerovy ady, tbn hlavn ad pro konsolidaci nmeck nrodnosti a Hlavn rasov osidlovac ad (RuSHA), ale jedno oddlen na Heydrichov SD znm jako Volkstum (skupina IIIB) veden SS-Oberfhrerem dr. Ehlichem zaujalo nejdleitj roli.

Himmler byl pesvden, e vchod pat SS a Heydrich vdl, e RSHA to zajist. Pklad najdeme v jeho hlen po schzi, kterou svolal 4. jna (dva dny po svm nstupu v Praze). Na jednn se hovoilo pedevm o zzen policejnch zkladen a osad na vchod a zabezpeen stavebnho materilu pro stavebn program Alberta Speera. Dostavili se zstupci Rosenbergova ministerstva pro okupovan vchodn zem (Ostministerium) a Heydricha podporoval dr. Ehlich. V prbhu schze pila na petes idovsk otzka, a bylo to urit v souvislosti s tborovou pracovn slou. Heydrich toti v hlen vyjdil sv znepokojen nad velkm potem ppad, kdy zejmna zstupci hospodstv tvrd, e id tvo nenahraditelnou pracovn slu, "a pitom se nikdo nesna nahradit idy jinou pracovn slou". To by podle Heydricha mohlo "pekazit pln na totln evakuaci (Aussiedlung) id z nmi okupovanch zem".22 A u si tyto poznmky napsal v prbhu schze nebo ne, vznesl v kadm ppad otzku, zda je nutn, aby Rosenbergovo ministerstvo mlo vlastn idovsk odbornky a sociln pracovnky: "Zstupci Ostministeria vak prokzali velmi mlo ochoty v tto otzce ustoupit, take nakonec, protoe nakldn s idy je tak jako tak pln v rukou bezpenostn policie, jsme od projednn tto otzky upustili."23 Heydrich v hlen zcela nezasten projevuje svj vztah vi Rosenbergovi, ktermu schzela faktick vkonn moc. Krom toho tento dokument, napsan a nkolik tdn po schzi (21. jna), nade v pochybnost prokazuje, e akce jmnem Endlsung znamenala likvidaci vech id v dosahu e. Heydrichova obava, e ekonomick poadavky "by mohly pekazit pln na totln evakuaci id" se ned jinak vysvtlit. Ve stejn dob panoval zoufal nedostatek pracovnch sil, zejmna kvalifikovanch24, a tch nkolik mlo monost pro emigraci id znemonil dvj Gringv dekret. Jedin rozumn dvod, pro id nemohli pracovat v ivotn dleit vrob byl, e mli bt fyzicky zlikvidovni. Hlen tak potvrzuje, e Heydrich byl z ideologickho hlediska stejn horliv jako Himmler. "Ideologick horlivost" vak v tto fzi vlky a v dan oblasti na vchod znamenala jen o mlo vc ne veobecn konsenzus. Himmler s Heydrichem eili "populan problmy" na okupovanch zemch a "biologick" problm id a Cikn jist radikln, ale souhlasil s nimi prakticky kad, kdo ve vrcholnm veden strany nco znamenal, a tak lkai, prvnci, akademici, prmyslnci a dc pracovnci, kte slouili stran a SS. Dostalo se jim souhlasu i od velk sti tch lid, kte ke stran nepatili. Von Richenau (kter stranu v jejch potcch podporoval) naizoval svm jednotkm na vchod, e mus chpat "krut, ale spravedliv trest" vymen "idovskmu podnrodu" a tent nzor opakoval von Manstein v dennm rozkaze svm tvarm.25 Kdy si Himmler a Heydrich as od asu stovali, e jsou katy a popeli Nmecka, mli k tomu pln prvo. Uskuteovali mylenky, kter hluboce zakoenily v psychice "nadlid", po vlce za to nesli odpovdnost a stali se obtnmi bernky. Nad jejich pokyny sice tuhne krev v ilch lidem liberlnho smlen, ale tehdejm ednkm, kte mli co do inn s vchodem, pipadaly zcela samozejm. Jednou z takovch osob byl dr. Erhard Wetzel, f oddlen rasov politiky Rosenbergova ministerstva. Bylo mu 38 let, ml doktort prv a v dob, kdy se nacist chopili moci, se stal psedcm niho soudu. O tyi msce pozdji vstoupil do NSDAP a zaal pracovat v rasovpolitickm oddlen strany. Kdy si ho Rosenberg vybral, byl jednm z pednch rasovch teoretik. V jnu 1941 si dopisoval s Heinrichem Lohsem, skm komisaem pro vchodn zem, kter zahrnovala tak pobaltsk stty a Blorusko. Dopisy se tkaly nadchzejcho "een idovskho problmu". Jeden z nich koncipovan pro Rosenberga, aby jej Lohsemu poslal, se od Himmlerovch, Heydrichovch nebo Eichmannovch dopis na stejn tma li pouze tm, e je v nm pouito mn eufemism. Tk se "plynovch" nkladnch aut navrench Bouhlerovm hlavnm vkonnm pracovnkem pro program T4 - eutanazie, Viktorem Brackem. Wetzel psal, e je nedostatek tchto "plynovch apart" a podle Brackova nzoru "by vroba apart v i pedstavovala daleko vc problm, ne jejich vroba pmo na mst". Navrhoval proto odesln svch odbornk do Rigy, kde ml Lohse svj hlavn stan. "dm Vs, abyste se spojil s Oberdienstleiterem Brackem na Fhrerov kanclstv prostednictvm Vaich vych velitel SS a policie," pokraoval Wetzel. Dodal, e Sturmbannfhrer Eichmann (podle veho tehdy jet neznm ni ednk, nebo Wetzel ho oznail jako socilnho pracovnka zabvajcho se idovskou otzkou v RSHA) m postup schvlit. Pak Wetzl sdlil Lohsemu, co se na Ostministeriu od Eichmanna dozvdli: V Rize a v Minsku budou zzeny koncentran tbory, kam by mohli bt poslni tak id ze star e. V souasn dob jsou id evakuovni ze star e do Lode a jinch koncetranch tbor, odkud budou prceschopn odeslni jako pracovn sla na vchod. Za souasnho stavu vc nejsou dn nmitky proti tomu, aby id neschopn prce byli odstranni pomoc Brackova zazen. ...26 Frze "souasn stav vc" se vztahuje na veejn masov popravy id na vchod: "takov incidenty

mohou bt tko tolerovny", napsal Wetzel, "a s novmi metodami u nebudou mon". V den odesln tohoto dopisu, 25. jna, se nachzeli Himmler s Heydrichem u Fhrera na Wolfschanze. Nen pesn znmo, o em s nm diskutovali, ale Hitler je oba pozval na veei a poznmky z jejich hovoru u stolu prozrazuj, e se Vdce zmnil o povstech kolujcch na veejnosti, kter "nm pitaj pln vyhlazen id".27 Hitlerova poznmka je mon odrazem toho, e vlka zanala probhat pro Nmecko velmi nepzniv. V Rusku bylo poteba rychle zvtzit, protoe vlka proti svtovm mocnostem thnouc se dlouhou dobu nebyla ekonomicky nosn. Generlov chtli podniknout soustedn der na Moskvu, ale nmeck sly se rozptlily hned na potku toku souasnm taenm na jih, jeho clem bylo zskn ukrajinskch potravinovch zdroj a nade ve dleitch ropnch pol na Kavkaze. Kdy se Hitler na podzim rozhodl vyslechnout radu generl a vrhnout sly na usilovn der na ruskou metropoli, obrtilo se proti nmu poas. Hust d promnil pdu v bainu, do kter tanky a motorizovan jednotky rychle zapadaly. Zatm vypukla v Jugoslvii partyznsk vlka. Ve Stedozemnm moi ohroovalo krlovsk nmonictvo italsk zsobovac cesty pro Rommelovy ozbrojen sly v severn Africe, a Hitler proto odvelel ponorky z Atlantiku, aby mohl poskytnout svmu spojenci pomoc. A co bylo nejhor, Amerian sice vlku oteven nevyhlsili, ale prakticky ji vedli. Americk nmonictvo doprovzelo britsk konvoje na msta setkn uprosted Atlantiku, kde jejich doprovod pevzaly britsk vlen lod. Msta schzek se posunula v dsledku srpnov konference Churchilla a Roosevelta o 4 stupn na vchod. Nmeck ponorky napadly ji dva americk doprovody britskch konvoj a zdlo se, e je jen zleitost asu, kdy njak incident v Atlantiku vyprovokuje Ameriku, aby proti i oteven vystoupila. Hitler obvykle na nezdary reagoval obviovnm id. Proto o nich mon zaal toho veera hovoit u stolu. Stejn tak je mon, e s obma hlavnmi vykonavateli Endlsungu chtl hovoit o svm postupu. A u byly Hitlerovy dvody jakkoli, jeho poznmky (zachycen Bormannem pro potomstvo) prozrazuj neuvitelnou nudnost jeho povahy. Hitlerovo mylen ustrnulo na antipatich a mylenkch, kter pejal jako adolescent ve Vdni. Jeho zaujatost byla hluboce zakoenna a spoutna nekonenm nabubelm opakovnm stejnch pedsudk. Jeho mysl se nehbala a nevyvjela se. Bormann tm, e nechal zapisovat Hitlerovy monology u stolu, odhalil strnulou tupost intelektu nejen svho, ale vech, kte uctvali tot vypl zdlo jasnozivosti. Lze si snadno pedstavit zancenou pozornost, s n Bormann a jeho ptel Heinrich, pezdvan v neptomnosti "Reichsheini", poslouchali Hitlerovo enn o spolenm nepteli. Ped Reichstagem jsem idm prorokoval, e jestlie se nevyhneme vlce, zmiz id z Evropy. Tato zloinn rasa m na svdom dva miliony mrtvch ve svtov vlce a nyn statisce novch obt. A mi nikdo nek: "Nememe je peci poslat do bahna (na vchod)!" Vdy kdo si dl starosti o nae lidi? Je jenom v podku, kdy ns pedchz hrza (Schrecken), e hubme idy. Pokus o zaloen idovskho sttu je odsouzen k nezdaru.28 Schellenberg Bormanna iv popsal. "Byl to mal a zavalit lovk s kulatmi rameny a b j. Hlavu ml vdy povystrenou dopedu a lehce nahnutou na stranu a ve tvi a v och ml vraz boxera postupujcho proti soupei. ... Pokud mi Himmler pipadal jako p v leknnovm rybnku, pak Bormann mi pipomnal vepe na bramborovm poli."29 Oba vak pemleli v mnoha ohledech stejn a Bormann byl podle veho Himmlerovm jedinm ptelem v nejvym veden, jedin v okruhu lid blzkch Hitlerovi. Himmler sm k tto skupin nikdy nepatil. Byl pli uctiv, nejist si sm sebou, nasazoval mon pli profesionln masku. Urit ml pli mnoho povinnost a pokud to bylo mon, snail se udrovat pravideln rytmus prce a odpoinku. Bormann se naopak neustle zdroval v Hitlerov blzkosti a pizpsobil se mu. Postupn se tak pro nj stal nepostradatelnm a v mnoha ohledech mu vychytrale radil. A protoe obratn spojoval toto dvrn ptelstv s Fhrerem s vedouc pozic ve stran, perostl jeho zkulisn vliv moc tmr vech nacistickch prominent, kte vystupovali na veejnosti. Himmler plnil funkci ideologa a puritnskho velitele du SS. Opovrhoval korupc, kterou vude ve stran vidl a toto spojenectv pro nj muselo bt v mnoha ohledech nesnadn. Souasn ml vak Himmler povahu politickho gangstera a byl policejnm velitelem, kter si o kadm vedl sloku a touil rozit imprium sv moci, a tak pro nj takov ptelstv muselo mt obrovskou cenu - stejn jako pro Bormanna. Oba dva si mohli vzjemn prokazovat uiten sluby. Z Wolfschanze odjel Himmler na Ribbentropovu loveckou chatu v rakouskch Alpch nedaleko Salzburku a podle Kerstena, kter jej spolu s vrnm Bormannem doprovzel, jel velmi nerad. Je jist, e Himmler nectil k ministru zahrani dn sympatie ani respekt k jeho schopnostem. Von Ribbentrop naopak z pdnch dvod podezval Himmlera a Heydricha, e se sna okletit jeho zahranin zpravodajskou slubu a rozit pole psobnosti a provomoci zahraninho oddlen SD. V srpnu toho roku piml Hitler Himmlera a von Ribbentropa, aby podepsali dohodu o usmen, urujc jejich oddlen pole psobnosti. Mezi dalmi

von Ribbentropovmi hosty byl tak italsk ministr zahrani hrab Ciano, kter bhem honu na baanty sestelil estkrt tolik ptk co Himmler. "A si Ciano zastel vechny baanty sm," ekl po honu rozmrzel Himmler Kerstenovi. "Osobn mi nepin dn poten, kdy mm ty uboh ptky rozstlet na kusy. Nikdy bych sem na hon nepijel, kdyby si to Fhrer vslovn nepl."30 Veer odeel brzy do svho pokoje s tm, e mus vydit njak dokumenty, ale Kerstenovi ekl, e nevydr poslouchat ty dva hlupky. Je mon, e ho trpily aluden kee a Kersten s nm el do pokoje, aby jej oetil. Stejn tak u mon nedokzal vydret dal ponen tmito dvma scestovalmi mui, a ptomnost dalch host, kte mluvili o dostizch, honech a anglickch aristokratickch kruzch. Himmler byl stle v podstat venkovan. Jeho zkuenosti se "zahranim" pochzely hlavn z knih, sttnch nvtv Itlie a panlska a cest po okupovanch zemch v bezpen izolaci jeho vlaku nebo ozbrojen kolony motorovch vozidel. Von Ribbentrop nejsp vyuval svou vhodu. V nsledujcch dnech plnch organizovanho sportu ekl Himmler Kerstenovi, jak nerad stl na zvata. Podle svch slov se rd prochzel po oteven krajin a stopoval zv. Ale mit s pomoc dalekohledu z krytu na uboh, nevinn, bezbrann popsajc se stvoen povaoval podle svch slov za vradu. Stoj za vahu, zda pdavn jmna "uboh, nevinn..." pidal Kersten do vyprvn sm, aby zvil jeho psobivost. "asto jsem skolil kus vysok," ekl Himmler, "ale pak jsem trpl vitkami svdom pokad, kdy jsem se podval do jeho zavench o."31 "Copak nen lov veskrze germnskou innost?" zeptal se Kersten. "Copak jej nemme v krvi?" "Na tyhle argumenty m nenachytte, Herr Kersten. Kdy nai pedci li na lov, bylo to proto, e nalhav potebovali zvinu k jdlu. S takovm druhem lovu souhlasm a sm bych se ho zastnil." Himmler vak nesouhlasil s tm, kdy tlust mci navleen v teatrlnch oblecch jezd devadestikilometrovou rychlost na loveck chaty na venkov, aby je tam loveckmi stezkami provzeli ti, kte vybrali zv k odstelu u tdny pedem. Pohrdal zejmna Gringovm falenm hrdinstvm, se kterm lovil na svm honosnm statku, jej si ten tlusoch sm pro sebe vybudoval. Gring zv nestopoval, nechal se k vysok dovst. "Ne, Herr Kersten, nesnate se se mnou mluvit o takovm lovu. Nelb se mi takov hrub sport. Proda je tak bjen krsn a kad zve m prvo t." Jako obvykle peel od vyjden silnho nesouhlasu k opatenm, kter hodl uinit. Po vlce vyd psn regulan nazen na ochranu zvat. Dti se ve kole budou uit lsce ke zvatm a spolenosti na ochranu zvat dostanou zvltn kontroln pravomoci. Kersten namtl, e na jatkch dochz dennodenn k masovmu vradn zvat a kdy se nad takovm organizovanm masakrem zamysl, mus se urit stt vegetarinem a u nikdy si nedopt ani kousek masa. "Pestate! Dl se mi patn, kdy na to pomyslm," odpovdl Himmler. Je pravda, pokraoval, e ho Kersten me pemoci logickm argumenty. Na rozdl od Fhrera nen vegetarinem, ale je ochoten se jm stt, pokud to jakkoli pome zastavit vradn zvat. Dodal, e indick uen povoluje konzumaci zvat, kter nezamlel dotyn lovk sm zabt. Jako vdy prokzal svou setlost v hinduistickch a buddhistickch textech. Kersten se sml: "To je krsn ukzka jezuitstv, Herr Himmler!"32 Evakuace id z e zaala, jak Eichmann informoval Rosenbergovy ednky v Berln, v polovin jna. Vlaky se zamenmi a zatarasenmi dvemi odjely z Lucemburku, Dsseldorfu, Kolna nad Rnem, z Frankfurtu, Hamburku, Mnichova, Berlna, Prahy a Vdn a zamily do ghett v Lodi, Varav a Lublinu na zem General Gouvernementu a Rigy a Minska na nov okupovanch zemch na vchod. Transporty pokraovaly v prbhu celho listopadu a prosince. Nmet id byli izolovni ekonomicky i spoleensky. Vyplv to mimo jin i ze skutenosti, e pes povsti o masovch popravch na vchod a (mme-li vit Hitlerovm poznmkm u stolu) pln na vyhlazen id kolujc mezi lidmi, vili id z Nmecka, Rakouska a Protektortu oficiln verzi, e odjdj na vchod, aby tam pracovali. Pirozen tomu zoufale chtli vit. Mnoho z nich dorazilo na msto v budovatelsk nlad. V oficiln verzi bylo zrnko pravdy. V nkterch mstech se po popravch idovsk tvrti zmnily v pracovn ghetta a existovalo mnoho idovskch pracovnch tbor pro prceschopn. Realita se vak od oekvn id ze zpadu straliv liila. Cel rodiny se musely vmstnat do jedn mstnosti, obyvatel ghett hladovli, trpli nemocemi a chladem. Zoufalstv kadodenn podvan na tla lec zmrzl a bez ivota na ulici se vyrovnala jen bezmocnost tchto uzavench komunit vyvrenc obklopench ostnatm drtem a nonalantn krutost, s n pslunci Gestapa, policie a SS vldli. Kdykoli ve dne i v noci mohl pijt tok motivovan pouhou touhou trznit idy, rabovat nebo jako odveta. eny nebyly znsilovny bnm zpsobem, akoli i k tomu asto dochzelo, ale Nmci je prohleli s koenmi rukavicemi na rukou bez

ohledu na to, zda jim zpsob njak vnitn zrann, zda v sob neskrvaj penze i cennosti. Kdokoli, mu, ena i dt, kdo projevil znmku vzdoru, nesplnil okamit rozkaz pslunka vy rasy v koench holnkch nebo se nechoval dostaten serviln, byl okamit zastelen. Nmci vyhazovali dti z oken vych poschod - koneckonc byly to podlid. id ze zpadu umstn v Rize, kde ml hlavn stan sk komisa pro vchod Heinrich Lohse, dve i pozdji umrali a podle veho to pro n znamenalo vysvobozen. Potek listopadu trvil Himmler v Mnichov, aby se tam zastnil kadoronch oslav v Brgerbru, a potom jel za Hitlerem do Berlna. 11. listopadu mu Kersten masroval svmi citlivmi prsty na pohovce zda a prv tehdy se mu podailo z Himmlera vydolovat informaci, e se plnuje fyzick likvidace id. Alespo to tvrd. Vzhledem k jeho blzkm vztahu k pacientovi a dlouh dob, kterou strvil v nejlepm spoleenskm vztahu s okruhem lid v Himmlerov okol, je to tko uviteln. "Himmler je velmi deprimovn," zapsal si. "Prv se vrtil od Fhrera z kanclstv."33 Tento zznam je pravdpodobn pravdiv. 10. nebo 11. listopadu se toti na velitelstv v Prinz Albrecht Strasse hlsil nov HSSPF pro severn Rusko, SS-Obergruppenfhrer Friedrich Jeckeln, a obdrel Himmlerovy instrukce, aby zlikvidoval vechny idy v riskm ghettu. "eknte Lohsemu, e je to mj rozkaz, kter je i Fhrerovm pnm."34 Himmler ml toho dne zejm opravdu depresi a bylo to prv kvli tomu, nebo Kersten neml dvod si v tomto ppad vymlet. Z toho je zejm, e nehled na pozdj projevy, ve kterch vysvtloval fyzickou likvidaci id jako ist hygienick opaten ("Zbavit se v nen otzkou svtovho nzoru, je to vc istoty"35), nehled na tento a dal projevy ped SS-Fhrery, toto een sten odmtal. Pesto jej vak musel uplatnit, protoe lo o Fhrerovo pn. Jeckeln sdlil Lohsovi, jak m instrukce. 15. listopadu podal Jeckeln sv nadzen na Ostministeriu o rozhodnut: maj bt popraveni vichni id "bez ohledu na hospodsk poteby"? V odpovdi podepsan ministerskm editelem dr. Otto Brutigamem, vedoucm Rosenbergova oddlen I 1 - veobecn politick zleitosti - dostal nazen, e ekonomick ohledy se na idy nevztahuj.36 Rosenberg tedy oividn zapadl do ady. Brutinamv pm nadzen dr. Leibbrandt se jako zstupce Ostministeria zastnil schzky 4. jna, po kter Heydrich vyjdil obavy, e ze strany zstupc hospodstv, kte potebuj dlnky, hroz "totlnmu" idovskmu plnu nebezpe. 26. listopadu Himmler konen odpovdl na Heydrichovo hlen psemn. Psal z Wolfschanze, kam pijel i Hitler, aby dil konen tok na Moskvu. Nen zcela jasn, jestli Lohse nebo Rosenberg stle jet dlali problmy ohledn id, Himmler vak Heydrichovi sdlil, e podle nho se poadavky SS nevztahuj jenom na ekonomick oddlen Ostministeria. Mohli by s nm klidn spolupracovat, jenom kdyby ustala Rosenbergova malichernost a on sm projevil velkorysost, kter, "jak Ostministerium vdy zdrazovalo, je teba pi prci v tak velkm kolonilnm prostoru".37 30. listopadu (v nedli) zahjil Jeckeln likvidaci riskho ghetta. K dispozici ml zkuen Einsatzkommando a policejnmi jednotky a oddly sloen z lotyskch dobrovolnk. Vybran msto se nachzelo za Rigou v lese zvanm Rumbuli. Jmy, kter mly pojmout asi 30 000 tl byly vyhloubeny pedem v psen pd nedaleko od silnice u ndra v Rumbuli. id se jako vdy ped podobnou akc dozvdli, e budou "pesdleni", a aby tato le zskala na vrohodnosti, mohli si s sebou vzt zavazadlo. Potom vypochodovali za popohnn str z Rigy a po osmi kilometrech na silnici odboili na bltivou cestu vedouc do lesa. Tam museli nechat zavazadla. Po dalm krtkm pochodu museli odevzdat penze a cennosti do devnch beden, o kousek dl svlct kabty, pak dal obleen a boty, a zstali jenom ve spodnm prdle. Teplota vzduchu byla asi jeden stupe pod nulou a na zemi leela vrstva snhu z pedchozho dne. Stre mly za kol udrovat idy na cest v neustlm pochodu, kter nebyl ani pli rychl ani pli pomal. Obti slyely nkde z lesa ped nimi neustl salvy z puek. Nakonec museli v zstupu po deseti napochodovat po svahu k okraji jmy, ve kter vidli hromadu tl pedchozch obt. Prvn z nich dorazily vlakem z Berlna, kdy id z Rigy jet pochodovali na silnici. Nepochybn jako ommeni vnmali u okraje jmy divky: pslunky SS, SD, policejn ednky, vojky Wehrmachtu a civiln ednky z msta. Dostali pikzno, aby skoili dol na mrtv tla. Svdek, kter dorazil na msto masakru nhodou, kdy el za zvukem stelby a vkik, mluvil o "brutlnm smchu" str. Na mrtvolch v jm stlo est a dvanct popravch s automaty nastavenmi na jednotliv vstely a naizovali obtem, aby si lehly na bicho do skulin a etily tak msto, starm lidem a malm dtem pomhali silnj. "Obti si udrovaly naprost klid a soustednost," jak uvedl lovk, kter to slyel od jinho nhodnho svdka, kapitna Otto Schulze-du Bois. Ten byl podle svch slov zcela znien tm, co vidl. "Nikdo nekiel, bylo slyet jenom slab vzlykn a pl a utujc slova dtem." Vradn pokraovalo cel den i po setmn.38

Raschova Einsatzgruppe C pouila koncem z v Babi Jaru u Kyjeva metodu likvidace velmi podobnou jako Stahleckerova Einsatzgruppe A u Rigy na pelomu listopadu a prosince. V obou ppadech oklamali pslunci tchto jednotek tisce lid, potom je postupn rozdlili do mench skupin, kter krok za krokem odkldaly zavazadla a obleen, dokud nebyly zcela pemoeny osudem. Stejn postupovala Nebeho Einsatzgruppe B v ervenci nebo v srpnu u Minska za Himmlerovy ptomnosti. Podobnost postupu v tchto tech ppadech svd o pprav poprav na tbn rovni jet ped ruskm taenm. Bylo by pekvapiv, kdyby tomu tak nebylo. Heydrich cel operaci velel a jm zen operace probhaly vdy precizn. Velitel skupin a jednotek proli na jae 1941 zvltnm kurzem. Pokud se pi pprav pouvaly iv obti, nevylo to dosud na svtlo. Bylo by vak znan netypick, kdyby Heydrichovy jednotky nehledaly nejrychlej a nejekonomitj zpsob zabjen. Velitel tak museli svm kolm pivyknout a pedevm bylo teba vyadit jedince, kte na provdn takovch kol nemli aludek. Men i vt poet id a duevn nebo nevyliteln nemocnch vz z koncentranch tbor poslouil jako pokusn morata. V prosinci hlsil telefonicky plnou likvidaci riskho ghetta Jeckeln Himmlerovi a o nco pozdji se osobn dostavil na velitelstv nedaleko Ltzenu. Jak sdlil vyetovatelm po vlce, Himmler "vyjdil s vsledkem uspokojen" a sdlil mu, e do Lotyska smuj dal transporty, kter budou tak zlikvidovny. Nevdl vak jet, jak by k likvidaci mlo dojt, zda zastelenm nebo nahnnm id do bain. Jeckeln podle sv vpovdi doporuil zastelen jako jednodu a rychlej zpsob.39 Jestlie Himmler byl v t dob jet ohledn metody likvidace nerozhodn, pramenily jeho pochybnosti ze skutenosti, e se stle objevovaly stnosti na to, jak popravy psob na morlku jednotek, kter je mus provdt, nebo se na n dvat. Snad tak zapsobily ppady nervovho zhroucen a nekze v samotnch Einsatzkommandech. Plynov komory v Osvtimi-Bezinkch a men vyhlazovac stediska se teprve stavly. Nmeck armdy se ped Moskvou ocitly v zajet zimy. Je podivn, e akoli se Blietzkrieg proti Rusku pipravoval nejpozdji od roku 1934, nebyla pijata dn opaten pro ppad, e by se vlka prothla, a kter by potala s krutm vchodnm klimatem. Vojci nedostali vhodn zimn obleen, cepny, dn vhodn mazivo na stroje pouiteln i v extrmnch teplotch. Pod vozidly museli vojci rozdlvat ohe, aby vbec mohli nastartovat, steleck ve tank zamrzaly, kon umrzali a tisce vojk utrply omrzliny. Tyto problmy pramenily z velk sti z Hitlerovy poten jistoty a odmtn uvaovat i nad monost nezdaru. Himmler vak problematiku zimnho obleen usilovn studoval a nechal pslunky Waffen-SS vybavit koichy, piem mnoho z nich SS jednodue nakradlo v ghettech na vchod, kter mlo pod kontrolou. Tento faktor hrl jist svoji roli, by ne rozhodujc, pi dalm vytven povsti o niivm toku Himmlerovch jednotek a jejich houevnatosti pi obran. V zim toti na frontu dorazily erstv rusk jednotky a v jejich ele stly sibisk divize v blch provanch uniformch, pln vybaven pro boj v zim. Brzy zahjily masivn a pekvapiv tok po cel dlce fronty. Velitel III. tankovho sboru generl von Mackensen vyjdil v dopise Himmlerovi obdiv k Leibstandarte, kter slouila pod jeho velenm. Kad divize chtla mt vedle sebe Leibstandarte. "Vnitn disciplna tto jednotky, chladn tvrdost, odvaha, neochvjn pevnost v krizi, i kdy je situace tk nebo vn, pkladn odolnost a kamardstv ... vechny tyto vlastnosti jsou vynikajc a nikdo v nich Leibstandarte nepedstihne."40 Vzhledem k tomu, e tuto pochvalu vyslovil generl ze star koly v dob, kdy hrozila katastrofa, musela bt zaslouen. Rud armda zahjila svou ofenzivu 6. prosince. Japonsk nmon a expedin sly se rozvinovaly smrem na vchod pes Tich ocen k Havajskm a dalm ostrovm, na jih do nskho moe smrem k Filipnm, Hongkongu, Siamu a Britsk Malajsii. Japonsk zmr byl stejn len jako ten, kter vthl Hitlera do ruskho taen: Japonsko chtlo pekvapivm tokem zlikvidovat sv protivnky - zpadn demokracie. dery dopadly v prbhu druhho dne a noci. Von Ribbentrop pedtm Japonsko ujistil, e pokud se pust do vlky se Spojenmi stty, Nmecko se k nmu okamit pid. Hitler toti doufal, e a bude pozornost Spojench stt a Velk Britnie poutna obranou jejich koloni na Dlnm vchod a v Pacifiku, zsk prostor k nadechnut a dokon Stalinv pd. To by vc ne vyvilo existenci novho silnho neptele. Roosevelt u proti nmu tak jako tak neoficiln bojoval. Svj slib Japonsku proto dn dodrel a 9. prosince vyhlsil Spojenm sttm vlku. Uprosted nebezpe na rusk front vzbudila zprva o vstupu Japonska do vlky mezi dstojnky nejvyho velen Wehrmachtu pmo maniakln vbuch naden. Admirl Carls velc nmon skupin Severovchod se til na pislben dlen zemkoule. Admirl Schuster velc nmon skupin Jih se pustil do verovn a nadil svm dstojnkm, aby ji nikdy nebyli ponen, ale naopak pivolali k pomoci bo pluky. Nejvy velitel armdy (tou dobou u nemocn lovk), generlov na vchodn front a dokonce Hitler sm vdli, e radost je pinejmenm pedasn.

Jako obvykle je tk rozeznat Himmlerovy skuten pocity skrvajc se pod maskou oddanho vojka. Vdl vak pli dobe, jakou dernou slu zskali Rusov tm, e k boji proti Nmcm uvolnili divize dren na Dlnm vchod vzhledem k ppadnmu japonskmu toku na jih. Znal tak zoufalou situaci unavench nmeckch jednotek, a proto se k veobecnm oslavm nemohl dost dobe zcela upmn pidat. Jet ped ruskou ofenzivou mly jednotky Waffen-SS daleko vt pomrn ztrty ne armda: 8000 mrtvch a 28 000 rannch. Ztrty tak peshly vce ne tvrtinu z celkovho potu 120 000 mu, kte v adch Waffen-SS bojovali na zatku taen. Divize Das Reich ztratila 60 procent sv bojov sly.41 Hitler udlal z nkterch velcch generl obtn bernky, propustil von Braunitsche a pevzal velen nad vchodn frontou sm. Jak ekl von Braunitschovi, neznal dnho generla, kter by byl schopen vtpit armd nrodnsocialistickho ducha. Himmlerova hvzda stoupala s vojenskou povst jeho elitnch jednotek a Reichsfhrer-SS tak trvil stle vce asu poradami s Hitlerem a Bormannem ve Fhrerov hlavnm stanu. 20. ledna 1942 se v budov Interpolu v Berln-Wannsee konala dvakrt odloen konference podan Heydrichem, kter mla koordinovat innosti rznch ad pi een idovsk otzky. Zodpovdn stranit funkcioni a ministi, Gring, Himmler, Frick, Lammers, Bormann, Rosenberg, von Ribbentrop a zastupujc ministr spravedlnosti, kter nastoupil po Grtnerovi a Hans Frank, generln guvernr General Gouvernementu, kde mlo ke konenmu een dojt, se konference nezastnili. Msto sebe poslali sv sttn tajemnky, vedouc oddlen a policejn velitele. Jednn byli ptomni i dva ni ednci: Adolf Eichmann, tehdy ji poven na Obersturmbannfhrera - kter podle sv vpovdi sedl v rohu se stenotypistkou: "a nikdo ns neruil"42 - a SS-Sturmbannfhrer dr. Rudolf Lange, velitel bezpenostn policie v Rize, kter nedlouho pedtm organizoval likvidaci riskho ghetta. Prv jeho ast na tto akci pimla Heydricha, aby konferenci podruh odloil.43 Protokol jednn pipraven Eichmannem je pln bnch Heydrichovch eufemism, je vak tko pochopiteln, pro byl na konferenci Lange a pro kvli nmu musela bt dokonce odloena, ledae by na n vysvtloval praktickou strnku likvidace. Byl odbornkem jak na masov popravy zastelenm, tak na pouit "plynovch" automobil. Drtiv vtina astnk konference ve Wansee ji njakou dobu o zamlen likvidaci id vdla. Je nepedstaviteln, e tch nkolik ptomnch, kte snad jet mli njak pochybnosti, se o skutenm zmru velmi zhy nedozvdlo. V zpisu z jednn nebyly uvedeny dn podrobnosti, co bylo pirozenm bezpenostnm opatenm, kter se pouvalo vdy pi psemn komunikaci. Ned se proto sice urit, do jakch podrobnost Heydrich, Eichmann a Lange pi svch praktickch vkladech zachzeli, je vak jist, e skupina asi patncti zastnnch (vesms vysokch) sttnch ednk vdla, e se diskutuje o genocid ve velkm mtku. Dozvdli se sla: 5 000 000 id zstvalo v Sovtskm svazu, 2 284 000 na zem General Gouvernementu, 1 144 700 v okupovanch zemch na zpad a ve Skandinvii, 742 800 v Maarsku ... a vet tak pokraoval ke konenmu slu vce ne 10 milion evropskch id. Po pidn potu id ve Velk Britnii a v neutrlnm Turecku peshl celkov poet 11 milion. Heydrich ptomnm vysvtlil, e namsto dvjho plnu na een tto otzky emigrac id schvlil Fhrer dalekoshlej nebo ir een: "evakuaci id na vchod" (tak to Eichmann formuloval ve svm ednm zpisu). id mli bt nejprve pevezeni do "takzvanch tranzitnch ghett" a odtud dle na vchod. V prbhu pesunu budou prceschopn id obou pohlav pidleni k pracovnm skupinm urenm pro vstavbu silnic. "Velk procento z nich bude jist eliminovno pirozenm opotebovnm. S tmi, kte zstanou naivu, co budou ti nejodolnj, bude patin naloeno. Prv oni by toti tvoili pirozen vbr tch nejsilnjch, kte by zaloili novou buku, z n by se opt mohla vyvinout idovsk rasa."44 "Co znamen vraz patin naloeno'?" zeptal se Eichmanna po vlce vyetovatel. "Popravu. Popravu. Urit."45 Gringv sttn tajemnk pro tylet pln vznesl dotaz, co bude s idy zamstnanmi v prmyslovch odvtvch ivotn dleitch pro vlku. Heydrich potvrdil dvj dohodu, e nebudou deportovni. Oznmil tak, e v Terezn v Protektortu zdil vzorov ghetto, kam mohli bt umstni id star 65 let ze star e, Rakouska a Protektortu a ti, kte byli v prvn svtov vlce vyznamenni eleznm kem I. stupn. Toto opaten, uvedl Heydrich, uml okamit jakoukoli kritiku. Pak se hovoilo jet o tom, zda maj bt v een zahrnuti polovin id a id ve smench manelstvch, nebo zda by se v takovch ppadech nemlo uplatovat njak kompromisn een, napklad dobrovoln sterilizace. Nakonec "nsledovala diskuze o rznch monostech een". Pi n pravdpodobn promlouvali Eichmann a Lange. D se ci, e "konen een" zaalo u msc pedtm. 8. prosince bylo uvedeno do provozu prvn zazen zamlen zcela a jedin pro masovou likvidaci.

Nachzelo se v nepouvan pevnosti Chelmno (Kulmhof) u Lode v oblasti Warthegau, nedaleko od hranice s General Gouvernementem, a pouvaly se v nm metody vyvinut v rmci programu T4. Obmi tohoto zazen se stali pedevm id z ghetta v Lodi, kterm bylo eeno, e budou pesdleni, dle Cikni, nemocn tyfem, duevn cho a komunistit funkcioni vybran z ad ruskch vlench zajatc. Stre v blch pltch pedstrajc, e jsou lkask personl, je dovedly do sklepn pevlkrny. Tam jim nadily, aby odevzdali penze a cennosti a nechali obleen na podlaze kvli dezinfekci. Pak je poslaly nah ve skupinch po padesti nebo edesti nahoru a po svaujc se ramp podle znaek "ke koupeln". Na konci chodby stl s otevenmi dvemi jeden z Brackovch skovch nkladnch automobil. Podle veho to byl velk, ed naten vz s ocelovou skn a devnmi roty a slamnmi rohoemi na podlaze. Obti se musely vmstnat dovnit a stre pak zavely dvee a zajistily je. idi v uniform Totenkopf pak odjel do lesa, kde ekala pracovn skupina id, kte ji pedem vyhloubili hlubok pkop. idi zastavil a zmknutm spnae zavedl vfukov plyny do vzduchotsn skn vozidla. Okamit se ozvaly vkiky a hrozn bouchn do bonch stn a zadnch dve. Brzy po zahjen operace pijel Eichmann, aby o n podal hlen. Po vlce se svil se svou zkuenost vyetovateli. Kik jm podle jeho slov tak otsl, e nebyl schopen pohldnout dovnit do vozu. Sledoval, jak nkladn vz zajel k dlouhmu pkopu. Tam stre otevely dvee a vyhzely mrtvoly, jejich konetiny byly "ohebn, jako by byly iv. Prost je tam nahzeli (do pkopu). Jet stle vidm civilistu s kletmi, jak vytahuje zlat zuby."46 Eichmannova vpov je odtait, upraven a navonn. Ve skutenosti popohnl idovskou pracovn etu pi vykldn mrtvol a jejich prohledvn k horenmu pracovnmu tempu kordon str za pomoci bit a vyhrek. id museli u mrtvch hledat pedevm vnitn skryt cennosti a zlatem oeten zuby, kter pak, jak Eichmann poznamenal, trhali kletmi. Pak mrtv uchopili za vlasy a nohy a hodili je do jmy47, kde je dal lenov pracovn ety rovnali, aby co nejspornji vyplnili prostor. Eichmannv vklad ped ednky ve Wansee byl jist psn vcn. Mon, e Lange, praktick odbornk s velkou zkuenost s plynovmi vozy, pedloil statistick daje o vsledcch, kterch se dalo doshnout touto a jinmi metodami. Eichmann informoval tak o Hssov pouit plynu cyklon B, o kapacit a navrhovanm dennm vkonu novch plynovch komor tou dobou ve vstavb v Auschwitz-Birkenau (Osvtimi-Bezinkch) a dalch vyhlazovacch stediscch na zem General Gouvernementu. S tm konference skonila. Delegti se pesunuli k oberstven. Koncem ledna se Hitler vrtil do Berlna, aby pronesl svj projev k teprve osmmu vro Machtergriefungu. Pipomnl bitvy z "doby boje" a nezdary, kter se podailo pekonat a nakonec hnut zvtzilo. Podle hlen SD publikum sprvn chpalo souasn nezdary na vchod jako analogii k tm, o kterch se Hitler zmnil. Fhrer posluchae ujistil, e nejhor fze bitvy s bolevismem u skonila. Vypodal se s Churchillem a Rooseveltem a upozornil (jako u dvakrt pedtm) na idy stojc za nimi a za Stalinem: Vlka neskon, jak id doufaj, vykoennm rijc, ale vsledkem tto vlky bude pln vyhlazen id. Tentokrt poprv nejdojde k tomu, e nechaj vykrvcet jin nrody, naopak bude poprv uplatnn idovsk zkon oko za oko, zub za zub. ...48 "Optovn spln idm a zdraznn starozkonn zsady "Oko za oko, zub za zub" bylo vykldno tak, e Fhrerv boj proti idm bude veden s neprosnou dslednost a do konce a zanedlouho bude posledn id vyhnn z evropsk pdy."49 Byla tato st hlen SD o incch projevu pouhm Heydrichovm pnm, nebo opravdu reprezentovala pocity vtiny lidu? Hitlerv projev za vech okolnost zaplail hlubok obavy nad nejnovjmi zprvami z vchodn fronty a zmenujcmi se pdly jdla. Heydrich i Himmler rdi tvrdili, e nejvt radost maj z pozitivn, a ne negativn strnky svho kolu. Po poten okov terapii peel Heydrich k sociln politice, kter mla zskat dlnky na stranu nmeck vldy pomoc plat a socilnho zabezpeen. Souasn si ponechval klov postaven pi kolonizaci okupovanch vchodnch zem a pi realizaci obrovskch silninch, elezninch a stavebnch projekt, kter na vchod mly bt realizovny, vtinou za vyuit tborov pracovn sly. Nehled na to, nebo snad prv proto, poddil Himmler administraci koncentranch tbor peorganizovanmu Hlavnmu ekonomickmu a sprvnmu adu, kter ml na starosti sprvu a zsobovn policie, Waffen-SS, veobecnch jednotek SS a stavebnch, realitnch a dalch podnik SS. V ele organizace stl Heydrichv nkdej kolega z nmonictva, v t dob vak ji vn rival, Oswald Pohl. Himmler mohl mt k mohutnmu poslen Pohlovy mocensk zkladny rzn dvody a nen jasn, kter byl ten prav. Mohlo mu jt o to, aby omezil Heydrichovu rostouc ctidost a popularitu, kter se til u Fhrera po svm rozhodnm zkroku v Protektortu a pi prosazovn Endlsung. Himmler tak mohl tmto krokem zamlet odraen rival z ekonomick oblasti nebo jednodue racionalizaci administrativy koncentranch tbor v dob, kdy se tborov pracovn sla dostala do prvn

linie pln na kolonizaci vchodu. Jet mlhavj je zsadn podstata vzjemnho vztahu Himmlera a Heydricha. Soud z dopis a hlen byl jejich vztah zaloen na vzjemn dve a z Himmlerovy strany lo navc o nklonnost. Soud z povlench vpovd vdovy Heydrichov jej manel teoriemi, ktermi byl jeho f posedl, tajn opovrhoval. To je vak tko uviteln. Veker dokumentan materil toti svd spe o tom, e byl stejn oddan rijsko-germnskm ctnostem a odhodlan k boji proti jejich vnjm neptelm jako Himmler. Pravdiv vak psob jej popis Himmlera jako lovka "kolometskho raen, kter nikdy nevypadal jako vojk a vdy chtl bt nm, m nebyl". Jej manel byl na rozdl od nj "vojk", kter si "nehrl s mylenkami", ale "vidl sv koly v konkrtn form".50 Zejm tomu tak bylo. Na tento kontrast mezi jejich povahami poukzal i Kersten: Heydrich byl podle nho daleko dynamitj, mnohem lpe se vyjadoval a byl rozhodn mrn tomu, jak byl Himmler u ze sv pirozenosti nerozhodn. Jeliko Wolff trvil as ve Fhrerov hlavnm stanu, ml Heydrich prvo okamitho pstupu k Himmlerovi dokonce i bhem Kerstenovch lebnch zkrok, a Kersten tak ml monost sledovat jej pmo v akci. Zskal z jejich setkn dojem, e jasnost a znost Heydrichovch argument, kdy navrhoval dal smr postupu, Himmlera prost pemohly. Nkdy dokonce do takov mry, e po Heydrichov odchodu, kdy ml as na pemlen, asto telefonoval a nadil, e dohodnut opaten nemaj bt realizovna, dokud je neprodiskutuje s Fhrerem. Jak Kersten uvedl, Himmler prost nebyl ve stejn td jako Heydrich.51 Schellenberg, kter ml tak monost sledovat zblzka oba mue pohromad, doel k podobnmu zvru. Psal dokonce o Heydrichovi jako o "skryt ose, kolem kter se nacistick reim ot ... sv politick kolegy daleko pevyoval a ovldal je, stejn jako obrovskou zpravodajskou mainrii SD."52 Mnoho dalch lid, kte oba mue bezprostedn znali, pe v podobnm duchu a dokonce Heydrichovi pipisuje, e svho prmrnho fa vynesl na pozici, kterou ml. Vyplv to i z prce poslednho Heydrichova ivotopisce Edouarda Calika. Tak se vztah Himmlera a Heydricha jevil okol a oba dva si zjevn museli uvdomovat, e Heydrich je bystej a praktitj, v jejich vztahu se to vak nikdy neprojevilo. Himmler se ke svmu oblbenci choval se zvltnm ohledem a projevoval mu nklonnost. Heydrich se podle Kerstena choval "se zcela nevysvtlitelnou servilitou". Vdy ekl "Jawohl, Reichsfhrer!" v situaci, kdy ho vichni ostatn oslovovali prost "Reichsfhrer!", nebo "pokud je to pn Herr Reichsfhrera..."53 Vyjdil-li Himmler opan nzor, Heydrich jej pijal. Zda lo jenom o udrovn povrchn formy vztahu, vnj projev Himmlerovy belsk schopnosti manipulovat s lidmi, nebo zda Heydrich (podobn jako Karl Wolff a Jrgen Stroop) respektoval svho nadzenho pro jeho ideologickou nestupnost, irok znalosti ve vech ideologicky dleitch oblastech nauky o rase, historie a srovnvacho nboenstv, anebo ho nade ve ctil jako zakladatele a velitele SS, to jsou otzky, na kter nelze odpovdt. Oba mui byli pli sloit, ne aby se jejich vztah dal vysvtlit tak jednoduchou analzou. Oba dva trpli hluboko zakoennmi komplexy mncennosti z dtstv a pohybovali se na promnlivm minovm poli mocenskho soupeen. Ani jeden z nich nebyl tm, m se zdl. Lina Heydrichov o svm manelovi kala, e on tak hrl tvrdho mue: "jeho zjevn arogance byla pouhou sebeobranou. Ani mn neekl laskav slovo, nepromluvil nn..."54 Himmler s Heydrichem tvoili partnerstv a po vce ne desetilet spch, ve kterm prakticky "udlali" nacistickou revoluci, znali vzjemn sv siln i slab strnky a sv postaven tak intimn jako partnei v manelstv. Stejn jako v manelstv se tak jejich vztah as od asu jemn promoval. Jak bylo naznaeno, Heydrichovo jmenovn zastupujcm skm protektorem znamenalo v jejich vztahu rozhodujc zmnu. Heydrich ml nyn pm pstup k Hitlerovi. Jeho nejnpadnj vlastnost byla pehnan soutivost. Schellenberg ho pirovnal k dravci posedlmu nenasytnou touhou vdy vdt vc ne ostatn a ujmout se velen. Jin blzk spolupracovnk, velitel oddlen II v RSHA, SS-Brigadefhrer dr. Werner Best potvrdil po vlce v rozhovoru s Heinrichem Fraenkelem Heydrichovu "nenasytnou ctidost, inteligenci a neltostnou energinost".55 ekl, e Heydrich chtl jist vytlait Himmlera a snad i Hitlera. Mon, e Hitler a Bormann bezdn pomohli jeho plnu tm, e se pokusili "ern dvojata" rozdlit a jmenovali ho skm protektorem. Himmler to mohl vyctit a proto poslil moc Pohla a WVHA, aby vyvil moc Heydricha a jeho RSHA. Pokud je to pravda, pak v nsledn korespondenci nic nenaznauje jakkoli zmn v jejich vztahu. Vechny takov dohady jsou spekulativn. Polome-li si otzku, kdo koho v tomto partnerstv lpe vyuil, je vidt, e a do Heydrichovy smrti Himmler, kter prvn rozpoznal vjimen schopnosti bvalho mladho nmonho dstojnka, je obratn vyuil, ani by kdy popustil uzdu jeho neukojiteln ctidosti. A po Heydrichov smrti Himmler dl sousteoval ve svch rukou moc. Stoj vak za povimnut, e pitom pokraoval v cest, kterou vyznail Heydrich. V letech krize a porky, kter nastala zhy pot, mu nerozhodnost zabrnila, aby svou zjevnou moc pouil. Udlal to jenom v ppadech, kdy brnil status quo. Pokud, jak tvrdil Best a nkte jin, Heydrich touil Himmlera (a Hitlera) vytlait, pak prv to by byla jeho doba a rozhodujc zkouka

partnerstv s Himmlerem. Ale Heydrich u tehdy neil a my se meme pouze dohadovat, jak jemn vazby v jejich vztahu hrly roli. Snad nic tak nenaznauje nebezpe, ktermu by Himmler mon musel elit, jako klov role, kterou si Heydrich pisvojil ve tech hlavnch Hitlerovch plnech: v Endlsungu, kolonizaci vchodu a Speerovch grandiznch stavebnch projektech pro Tisciletou i. Snad nic lpe neilustruje zvltnost Heydrichova postaven, jako jeho funkce velitele Himmlerova tbu. Schze se sttnm tajemnkem Meyerem a dalmi zstupci Rosenbergova ministerstva se mla zabvat v zsad "1) vybudovnm zkladen pro policii a SS (na vchod), 2) zabezpeenm nerostnch surovin pro vstavbu osad, 3) zajitn rozshlch surovinovch zdroj pro Speerovy zvltn komise pro vstavbu velkch budov (v Berln a dalch mstech)".56 V prosinci nadil Himmler jak Pohlovi, tak Glcksovi, fovi inspekce koncentranch tbor, aby zahjili ppravy na projektech vstavby pro SS a zejmna povlenou obnovu. Mli vykolit dobe vzdlan tborov vzn v potebnch emeslech a dvat jim lep stravu. Koncem ledna 1942, tsn ped oficilnm pevodem tborov inspekce pod Pohlv hlavn ad, Himmler napsal Glcksovi. Informoval ho, e protoe v blzk budoucnosti nelze oekvat psun ruskch vlench zajatc, posl mu velk poet id transportovanch do tbor z e: "Pipravte pjem 100 000 id a 50 000 idovek. Koncentran tbory dostanou v ptch tdnech velk hospodsk koly a objednvky..."57 31. ledna napsal Himmler Pohlovi o "obrovskch budovch, kter chceme zdit pro poteby Waffen-SS, veobecnch jednotek SS a policie". Himmler projevil uspokojen, e podniky SS mohou samy zajistit kmen a cement, a pevn vil, e se mu poda sehnat nezbytn mnostv eleza ve "velmi tsn spoluprci" s prezidentem vboru Reichswerke Hermannem Gringem, devo po diskuzi se sttnm tajemnk skho lesnho adu o pidlen povolen k tb deva v severnm Rusku. Dopis oteven ilustruje Himmlerovy metody. Stejn jako Heydrich pemlel u o povlenm obdob. Odhadoval, e do konce vlky stoupne vnitn dluh e asi na 100 miliard marek. Maje na mysli kolosln Speerovy stavebn plny a dal kulturn a sociln programy, jak psal, mla bt pi vstavb jejich vlastnch budov uplatovna "nejpsnj prusk etrnost". Nadil proto Pohlovi, aby okamit zaal kolit tborov vzn, aby dokzali stavt na principu bcho psu. Mli bt vykoleni odbornci na kopn zklad, specialist pro pokldn zklad a betonovch podlah, na stavn zd, zasteovn, instalaci okennch rm atd. Himmler podle dopisu oekval, e piblin 80 procent prac mus realizovat za vyuit tborovch a dalch vz. Pokud by se jim to nepodailo, nemohli by mt "ani slun kasrna, koly, edn budovy, ani domy pro pslunky SS ve star i a ani j jako sk komisa pro konsolidaci nmeck nrodnosti nebudu schopen zajistit obrovsk kolonie, kter nm umon germanizaci Vchodu."58 Problmy s vstavbou byly pmoar v porovnn s lidskmi (nebo, jak tehdy byly chpny, rasovmi) otzkami tkajcmi se germanizace Vchodu. Je jist, e Heydrich plnovn nadil SD-Inland nkdy v lt nebo na podzim 1941. V listopadu dospl SS-Standartenfhrer dr. Hans Ehlich, velitel oddlen IIIB RSHA (Volkstum) k potu 31 milion lid, kte mli bt z okupovanho Vchodu evakuovni.59 Himmlerv Hlavn ad pro konsolidaci nmeck rasy (RKF) stle jet plnoval kolonizaci bvalho Polska. Teprve v lednu 1942 obdrel velitel oddlen II (plnovn) SS-Oberfhrer prof. dr. Konrad Meyer instrukce, aby svou innost rozil i na oblast bvalho ruskho zem. Dal z hlavnch ad SS, kterch se tato innost tkala, SuSHA, se zabval pedevm zskvnm lid s nordicko-germnskmi rysy z mstnho obyvatelstva. Tento proces se nazval Eindeutschung - ponmen. Rosenberg samozejm nrokoval posledn slovo ve vchodn politice pro sv ministerstvo - Ostministerium. 4. nora se v Berln konala konference, kter si kladla za cl sladit nzory rznch ad. Pedsedal j f Rosenbergova oddlen I 2 (Ostland) dr. Bruno Kleist. Jednn se zastnilo dalch 5 zstupc Ostministeria a 4 zstupci t hlavnch ad SS, kterch se vchodn politika pmo dotkala - dva z Ehlichova oddlen v RSHA (sm Ehlich to nebyl) a po jednom z RuSHA a RKF (neastnil se ani profesor Meyer). Ptomni byli tak dva akademit antropologov, z nich jeden, profesor dr. Eugen Fischer, byl Himmlerovm oblbencem. V hlen ze zasedn se jasn projevuje napt mezi zstupci Ostministeria a ednky SS. Bylo napklad zaznamenno, e Obersturmbannfhrer Heinz Hummitsch z RSHA, kter na konferenci zastupoval dr. Ehlicha, "akoli reprezentoval nejsilnj a nejzainteresovanj ad Reichsfhrera SS, neekl v prbhu zasedn jedin slovo".60 Dle bylo zaznamenno, e SS-Hauptsturmfhrer Schubert zastupujc RKF zdraznil zvltn odpovdnost svho oddlen za een diskutovanch otzek. Jak on, tak zstupce RuSHA, SS-Standartenfhrer profesor Schulz, se shodli na tom, e vtina vchodnch nrod se pro ponmen nehod a mus bt pesunuta na zpadn Sibi. Ni zstupce z RSHA vak odmtl nucen vyhnanstv a ml za to, e je uskuteniteln dobrovoln emigrace. Zstupci dvou zmnnch hlavnch ad SS pak zmnili nzor a prohlsili, e dobrovolnou emigraci je teba podporovat. Debata se tkala 31 milion lid, a tak jde

jen tko brt tyto argumenty vn. Schubert z RKF zcela jist vyjadoval Himmlerovy skuten nzory, kdy pirovnal nmeckou okupaci vchodu k spartsk okupaci Peloponskho poloostrova v 8. stolet ped nam letopotem. "Nmci,"prohlsil, "mus mt postaven Sparan, existujc stedn vrstva Litevc, Estonc a dalch nrod postaven perioik (v mst vynechanm ve strojopisnm zpisu bylo rukou dopsno Periken) a Rusov na druh stran postaven hlt."61 Sparan byli prastar eck vlenick kasta, jej konstituci idealizoval Platon a Plutarchos. Mli ve sv i vekerou politickou moc a vlastnili vechnu pdu, kterou obdlvali zotroen pvodn obyvatel - hlti. Perioikov tvoili stedn vrstvu svobodnch obyvatel a nemli dnou politickou moc. Nen divu, e tento vhlasn pklad vlenickho sttu nael odezvu v Nmecku. Prusk elita, kter vldla Bismarckov i, pijala za sv spartsk idely a Nietzsche erpal inspiraci do znan mry ze stejnho zdroje. I kdy Himmler hodn etl a mluvil o starovkch indickch bojovncch z kasty katrija a o vdskch textech, nehled na to vak od nejranjho dtstv vstebval vemi pry spartnskho ducha. Ve Spart, starovkm totalitnm stt, bylo legislativou podporovno plozen dt. Bylo-li vak usouzeno, e mal dt je neduiv, bylo odsouzeno k smrti. Chlapci odchzeli z domova v sedmi letech do spolen koly, kde se jako vojci uili tvrdosti, lhostejnosti k bolesti a discipln. Pdu obdlvali hlt a jeden den v roce je kdokoli mohl beztrestn zabjet. Pokud se nkdo, kdo byl vychovn v liberlnm stt, sna pochopit Himmlera a jeho zpsob mylen, pak mu snad tato zmnka o Spart poskytne vhodn kontext k pemlen. Tato analogie, pednesen na konferenci Schubertem z Himmlerova RKF, je uiten tm, e ukazuje pmou nvaznost mezi Spartou a vchodn kolonizan politikou SS. Konference skonila jednomysln schvlenou dohodou, e nrody na okupovanm vchod mus bt posouzeny z rasovho hlediska, aby se dalo urit, jak velk st tamjho obyvatelstva me bt ponmena. Posouzen mlo probhnout pod roukou zdravotnch prohldek. To byla u osvden metoda: pouvala se v rmci program T4 a 14 f 13. Himmler ji tak navrhl veliteli RuSHA v jnu 1940 jako prostedek ke zjitn rasovho sloen kolk v Protektortu. Jak Himmler tehdy napsal, kad k ml obdret formul s ist lkaskmi otzkami, nap. poet a druh prodlanch nemoc, stav chrupu, zraku atd. Zrove ml dotaznk obsahovat dleit otzky jako "pesn vka, vha a barva o ve tech kategorich: 1) modr, ed, zelen, 2) hnd, tmav hnd, 3) ern a nakonec barva vlas rozdlen do kolonek: 1) blond, tmav blond, 2) hnd, tmav hnd a ern".62 V jinm dopise na stejn tma poadoval fotografii kadho dtte z profilu a zepedu. lo mu jist o zjitn slovanskch rys, napklad vystupujcch lcnch kost.63 Ponmovn u bylo v Polsku v plnm proudu. Po obrovskch ztrtch mlad krve na vchodn front se zdlo vc ne kdy pedtm nutn zskat znovu nordickou krev od poraench nrod a zvltnm clem se staly dti nordickho vzhledu. V noru 1942 rozeslal Himmler direktivu vem HSSPF a jej kopie ministrovi vnitra, kolstv, RuSHA, RSHA a Lebensbornu a v n podrobn popsal dn postup. Akoli mla nadpis "Ponmen dt z polskch rodin a pvodnch polskch sirotinc", vyplv z korespondence a z toho, co se potom dlo, e podobn systm ml bt uplatovn na celm okupovanm vchod. Jako prvn krok mly ady pro mlde na zem bvalho Polska provst registraci vech dt v sirotincch a v pstounsk pi. Pak mli dti prohldnout mstn ednci RuSHA z rasovho hlediska a zdravotn prohldku mli provst mstn lkai. Ty dti, kter proly zkoukami, pak mly bt odeslny na psychologick vyeten do dtskho domova v Brockau, urenho pro cel Gau. Vyeten provdla prof. dr. Hildegarda Hetzerov. editel domova, kde mly dti zstat 6 tdn, byl poven vypracovnm povahovho posudku. Himmler musel pi realizaci tohoto programu postupovat pes ady v danm Gau. Konen rozhodnut o tom, kter dt je vhodn pro ponmen, proto stanovil mstn Reichsstathalter na zklad zmnnch posudk. Vybran dti ve vku od 2 do 6 let pak byly pevezeny do dtskch domov Lebensborn. Tyto instituce pak mly vyhledvat bezdtn rodiny pslunk SS, kter by je adoptovaly. Dti ve vku od 6 do 12 let mly nastoupit do sttnch interntnch kol v Nmecku. V ppad, e rodie sami byli rasov pijateln a bylo mono je ponmit, mly dti zstat v jejich pi. A na zvr: "Je teba vnovat zvltn pozornost tomu, aby vraz polsk dt schopn ponmen nebyl veejn pouvn, nebo by to mohlo vst k jm dtte. Tyto dti by mly bt spe oznaeny jako nmet sirotci ze znovudobytho vchodu."64 Dti, kterch se to tkalo, v dnm ppad nebyly sirotky. Nmci v rmci tohoto programu prost ukradli dti tiscm matek. V Polsku a v Rusku se vybrali svtlovlas, modrook dti na kolnch dvorech, nvsch a dokonce na ulicch.

Pak putovaly na dal prohldky do zvltnch domov, jako byl ten v Brockau, kde jim rasov odbornci zmili lebku, konetiny a trup, u dvek pnev a u chlapc penis a ohodnotili je jako "hodnotn", "pijateln" nebo "nedouc" pro ponmen.65 Vybran dti nebyl nikdy problm umstit v rodin, nebo veobecn nlada vybiovan propagandou byla adopci naklonna. lenov strany a pslunci SS se snaili za vech sil splnit svou povinnost a adoptovat dti s dobrou krv. Podle studie Lebensbornu vypracovan Clarissou Henryovou a Markem Hillelem pedstihovala dokonce poptvka nabdku.66 Rasov hysterie doshla mezi lkai, psychology a personlem domov dokonce takov intenzity, e dtem, kter proly pedbnou germanizac, bylo eeno nejenom, e jejich matka nebo otec jsou mrtv - co bylo bohuel asto pravda ale dokonce opakovan vyslechly takov pbhy, kter je mly pimt, aby sv rodie zavrhly. Dostaly samozejm nmeck jmna a proly kolenm, po kterm mly bt hrd na svou novou rasovou totonost. Nedvno vydan kniha Karl-Heinze Hubera67 vyprv pbh takovho dtte, polskho chlapce Alojzyho Twardeckho. Jeho otec padl pi nmeck invazi v roce 1939 a dvoulet chlapec se v roce 1941 dostal do rodiny pesvdenho nacistickho funkcione Hartmanna v Koblenci, kter jej pak vychoval. Na konci vlky se materily o unesenm chlapci ztratily a Alojzyho matka svho syna nala a v roce 1950. Alojzy byl jednm z velmi malho potu dt, kter se znovu setkaly se svmi skutenmi rodii. Himmler mezitm sm pispl svou trokou do mlna. 15. nora mu Hschen Potthast porodila syna, jemu dali jmno Helge. Podle Schllenberga Himmlerv plat nestail na druh dm, a tak musel podat Bormanna o pjku ve vi 80 000 marek ze stranickch fond, aby si Hschen mohla dm zadit. Jak Schellenberg, tak Kersten vak po vlce zdrazovali, e ve finannch otzkch byl Himmler vdy estn. Museli bychom vdt vc o podmnkch pjky, abychom mohli rozhodnout, zda tento ppad potvrzuje Himmlerovu poctivost, nebo zda jenom dokzal pesvdit sm sebe, e kdy shne na stranick penze kvli zajitn sv druh rodiny, a vyt tak svm zpsobem ze sv funkce Reichfhrera SS, je to nco jinho, ne kdyby se dotkl penz SS. Me vak tak samozejm jt jen o jednu z Schellenbergovch povdaek. Vila stla v komplexu na Obersalzbergu, kde byly vechny domy (vetn Himmlerova) registrovny na Bormannovo jmno. Je proto mon, e Himmler si dm prost jen pronajal. Nedailo se mu asto, aby si udlal volno a odjel za rodinou a u byl ve svm polnm velitelstv, nebo u Fhrera. Dlil vak svj as mezi ob rodiny a psal jim dopisy, aby tak vynahradil svou neptomnost. Pro Gudrun zstal hodnm otcem a pro Margu ohleduplnm manelem. Soud podle dopis vnoval stle hodn energie svmu kolu ve funkci skho komisae pro konsolidaci nmeck nrodnosti (RKF). Potkem bezna, kdy uslyel, e v Nmecku jsou v domcnostech jako sluky zamstnvna polsk dvata, ani by se o tom nco hlsilo na RKF, nadil Greifeltovi, aby mu sdlil, jak je nco takovho mon. "Do sluby by se mly brt jedin dvky dobr krve, kter proly prohldkou na RuSHA a jsou vhodn pro ponmen." Clem, jak Himmler poraoval, bylo, aby nmeck matky a thotn manelky v nrodnsocialistickch rodinch dostaly k ruce jako pomocnice mlad Polky. Mly bt vychovny jako nmeck dvky, aby se z nich staly nmeck matky. Zodpovdn za to mli bt jednotliv HSSPF.68 Asi v polovin bezna odcestoval Himmler do Krakova, kde s Frankem a jeho ministry hovoil o plnech na osdlen a ponmen zem General Gouvernementu. V uritch oblastech, kter zamlel germanizovat (protoe si byl jist, e jejich obyvatelstvo je nmeckho pvodu), doporuil Himmler provst ve kolch stn blond a modrookch dt.69 Po nvratu do Fhrerova hlavnho stanu pedloil Hitlerovi nvrh smrnice definujc nov "pbuznou krev". Greifelt a ednci RuSHA na n pracovali ji od pedchozho lta. Byla zcela tautologick a definovala germnsk nrody a vechny ostatn, kter mohly bt germanizovny jako Stammesgleiches- (doslova "stejnho kmene nebo kmenov krve") a ostatn evropsk nrody jako "spznn nekmenov krve". Hitlerovi se tato definice lbila a Himmler ji 23. bezna zveejnil se svm vlastnm podpisem a spolu se shrnutm t hlavnch priorit, kter mly bt v budouc populan politice respektovny: 1) Zvltn postaven germnskch nrod s clem duchovnho spojen e a biologickho stmelen spolen krve. 2) Vylenn lid nebo kmen zpsobilch k ponmen z negermnskch nrod, jak u se to uskuteuje pes hlavn ad mho tbu (RKF) a RuSHA. 3) Jasn vylenn negermnskch nrod, zejmna Slovan, kte ij ve stejnch oblastech, a zahraninch dlnk pracujcch v i s clem zabrnit jakmukoli msen krve.70 Na homosexuly Himmler stle jet pohlel zejmna ve svtle jejich negativnho vlivu na populan politiku. Jednoho dne Kerstenovi sdlil, e m v myslu je ze spolenosti zcela odstranit a u dlouho uvauje, zda by nebylo nejlep je vechny vykastrovat: "To by pomohlo jim i nm."71 Zjevn se mu do t doby nepodailo je vymtit ani z ad pslunk SS a v tme msci rozeslal "dvrn" obnk velitelm hlavnch ad, v nm jim pipomnl Fhrerovo nazen z listopadu 1941: "pslunk SS nebo policie, kter

se dopust nemravnho inu s jinm muem...bude potrestn smrt." V memorandu dle Himmler uvedl: Tento rozkaz bude oznmen stn a vem pslunkm SS a policie spolu s nazenm, e o tomto opaten je zakzno cokoli sdlovat komukoli mimo SS nebo policii ... v tto souvislosti je teba zdraznit, e SS a policie mus stt v prvn linii boje za likvidaci homosexuality mezi nmeckm lidem. ...72 SS stlo samozejm tak v prvn linii boje za rozmnoen rasov hodnotnho obyvatelstva. Himmler se touto otzkou po ztrtch na vchodn front intenzivn zabval a nkdy na jae vydal administrativnmu fovi vech domov Lebensborn SS-Standartenfhrerovi Maxi Sollmanovi tajn instrukce, aby naplnoval vybudovn velk centrly Lebensborn v Mnichov. Jak pozdji vysvtlil Pohlovi, je u "piblin 400 000 en, kter nemohou zskat manela dky tomu, e tolik mu padlo ve vlce". Budova mla bt "pimenm stnkem, jen bude odpovdat vzneen mylence a cti svobodn matky".73 Z njakho dvodu ekl tak svmu osobnmu tajemnkovi dr. Brandtovi, aby pro nj Sollmann podil mal kartikov katalog se vemi matkami v Lebensborn, kter maj eck nos nebo alespo jeho nznak.74 Koncem bezna se sovtsk ofenziva zastavila pro "fanatick odpor" nmeckch jednotek nazen Hitlerem. Ustlila se nov frontov linie, asi o 160 kilometr dle na zpad ne ta z listopadu pedchozho roku, Nmci vak stle dreli ve svch rukou msta klovho vznamu a zsobovac trasy. Nejvt vlenk vech dob se pipravoval na letn ofenzivu, kterou ml zskat to, o co jej pipravila prosincov protiofenziva a zejmna kavkazskou ropu. Bez nafty byla nmeck vlen mainerie odsouzena k zniku. Ve Fhrerovch vlasech se objevily prvn ediv pramnky. Himmler mohl bt pyn na povst, jakou si jeho jednotky zskaly, kdy plnily rozkazy, e nesm ustoupit. Cena za ni byla hrozn: poet pslunk divize Das Reich se zredukoval na mn ne polovinu pvodnho potu vojk, ztrty jednotek Waffen-SS jako celku pedstavovaly vce ne tetinu jejich pvodn velikosti v ervnu 1941. 15 000 elitnch vojk peliv vybranch pro jejich rasovou kvalitu bylo mrtvch. V jednom z vznamnch projev pronesench ped Gruppenfhrery o nkolik msc pozdji se Himmler zmnil o ztrt tm 700 dstojnk, z nich znan poet tvoili velitel pluk a prapor:75 Jde tedy o prvn a nejlep generaci mladch idealist, kter jsme zskali v roce 1934 z ad uchaze junkerskch (kadetnch) kol v Tlzu a Braunschweigu, kte se postupn dostali do hodnosti velitel prapor a nyn jsou mrtv, pohben. Tuto ztrtu nijak nenahradme. Zmiuji se o tom ped vmi, protoe vm musm ct pravdu, opravdu musm, nebo v ptch mscch - a mon i letech - po vs budu poadovat, abyste povolali z kadho msta kadho mue, kter m jet dv nohy a me se hbat. Hovom zmrn jenom o much se dvma nohama, pozdji pijde as, kdy budeme na frontu muset poslat i mue jednoruk. Vcelku jsme vak v tto zim proli rozhodujc zkoukou. Podle Fhrerova soudu jsme ji spn sloili, zskali jsme vhlas, jmno a to, co je tak nesmrn dleit pro pt generace, tradici. Dnes u kad pslunk nmeckho nroda v, co Waffen-SS znamen. Kad v, co znamen SS. A v budoucnosti budou moci ti, kte pijdou po ns, budovat na zkladech, kter jsme v tomto roce 1942 poloili a jet za jist v nadchzejcm roce polome. Na tchto zkladech bude mon vybudovat sto - a tisciletou tradici tohoto du mu a ryt e - SS. Jeden z Nietzscheho aforism, kter si Hitler oblbil, visel ve vech kasrnch SS: "Pochvleno budi to, co zpevuje!" I kdy pipustme, e Himmler se inspiroval Spartou, jeho slova jsou pesto pozoruhodn neltostn. Nsledujc lta potvrdila jejich pravdivost. Jednoruc a pestrl mui stejn jako holobrad chlapci byli povolvni na frontu. Ale slyet toto proroctv v tak ranm stdiu vlky je, jako kdybychom zaslechli modlitbu: "Pochvleno budi to, co zpevuje!" Vyetl to Himmler ze zlovstnch tv svch poslucha? Pinesl si ta slova s sebou od Fhrera z Wolfschanze, nebo snad vytryskla pmo z jeho nitra? A u poadoval obti sm pro sebe, nebo pro spolen vy cl - i kdy to oboj tvoilo pouh dv rzn masky jeho dmonickho nitra - nebyla jeho neltostnost pouhou rtorikou. Projevila se i v jeho reakcch na praktick problmy. Na potku dubna dostal nkolik podrobnch hlen o tom, jak se vysok ztrty a pobyt na front odrel na zdrav a morlce pslunk jeho vchodnch diviz. Jeho pozornost upoutalo pedevm hlen velitele praporu o II/SS-Totenkopf pchotnm pluku I. Soust hlen byla zprva o zdravotnm stavu 281 mu na front, piem 92 z nich tam bojovalo od potku ruskho taen v ervnu 1941, 28 od srpna nebo z, 134 od pelomu roku a 27 se na frontu dostalo a v prbhu roku 1942.76 Po zevrubn prohldce tchto mu, kter mla rozhodnout, jak na n zapsobil "bojov stres, nepzniv poas a ne vdy dostaten porce jdla", dospl zdravotn dstojnk k zvru, e 30 procent z prohldnutch vojk nen schopnch pro boj v nadchzejcm taen a jejich zotaven "i s kvalitn stravou a eliminac stresu, se nedalo oekvat ani po dlouh dob". Klasifikoval jejich zdravotn stav jako "zcela neodpovdajc", "neodpovdajc" nebo "neuspokojiv". Osm

vojk se dostalo do prvn skupiny, nebo prokazovali "znmky slabosti, s jakmi jsem se setkal jenom kdy jsem pracoval s asocily v koncentranch tborech". Ty, jejich zdravotn stav byl klasifikovn jednodue jako "neodpovdajc", popsal dotyn dstojnk jako mue, "kte v dsledku slab tlesn konstituce utvoen ji v dtstv, i pes jejich nejlep snahu (kterou ale neprojevovali vichni) nemohou vydret takov vypt". Tm vichni vojci zaazen do tchto t klasifikanch skupin patili v dob zahjen ruskho taen do mladch vkovch skupin a bylo jim 17 a 19 let. Tyto vsledky ilustruj pote, jak ml Bergerv nborov ad pi roziovn Waffen-SS pi pekkch, kter mu kladla armda. Doporuen zdravotnho dstojnka to potvrzuje: "Del vcvik a otuovn v kasrnch, a pedevm je teba u mladch ronk provdt dn vbr na zklad jejich povahy a toho, jak silnou maj vli, pokud je takov vbr vbec mon. Zvltn pozornost by tak mla bt vnovna svtonzorov orientaci, zejmna u branc pochzejcch z lidovch vrstev." Zdraznil, e po krtkm odpoinku a pi normln strav by 70 procent mu bylo opt schopnch sluby a vzdal poctu starm pslunkm SS, kte, "nehled na to, zda byli dve v aktivn slub nebo v zloze, prokzali, e jsou ve vech ohledech nejlep a jdou pkladem svm mladm soudruhm, kte se jim asto sna vyrovnat". Dopis piloen velitelem praporu zejm zpsobil vce starost. Velitel v nm uvedl, e nepe, aby dokzal, e jeho prapor nen schopn boje - "je nejsp stejn tak bojeschopn jako vechny ostatn" - ale aby poloil otzku, kolik se toho od jeho mu d jet oekvat pi jejich souasnm stavu v nadchzejcch bojch. Zmnil se pak o znanm poklesu morlky od konce listopadu, doprovzenm zvyujcm se potem disciplinrnch prohek. lo o krdee jdla a cennost, simulantstv ped nstupem na frontu, sebepokozovn a v nkolika ppadech i o dezerci. "Nakonec bych, pokud mohu, chtl vyjdit sv pesvden, e musme pro nov nbor do zlohy stanovit mnohem ostej normy. Kvalita lidskho materilu, kter v posledn dob dochzel, jen st odpovd standardu Schutzstaffelu jako "rasovho vbru".77 Tyto poznmky jako by se dotkly Himmlerova obnaenho nervu. Kdy pijel koncem dubna opt do Wolfschanze, napsal veliteli divize Totenkopf Eickemu a ob poznmky charakterizoval jako "skon postehy", kter jsou zcela banln. Samozejm, e zima byla pro mue neuviteln vyerpvajc.78 Slunce, relativn klid po bitvch a zejmna zvltn pe vnovan frontovm pdlm jdla, kter v dnm ppad nejsou mal, a navc jarn a letn pdly zeleniny znan zlep jejich vivu a posl je. Podle nzoru dr. E. bychom te mli Rusm ct: dme o plron pm, protoe 30 procent naich mu si mus odpoinout. Nov zlohy, dodal potom, mus kvli velkm ztrtm na frontu odejt dv, ne by si sm pl. Ideln by byl t a tymsn vcvik nebo pochopiteln vcvik podle mrovch standard: "Ve vlce se nedaj uskuteovat idely, vlka je jeden etzec improvizac. Ten, kdo improvizuje lpe, kdo m v prmru kvalitnj vojky a jeho dstojnick sbor m vy morlku a lep nervy, vtz." Himmler v tomto dopise nesmysln a pehnan zjednoduoval a vynechal zcela zkladn initele vlen aritmetiky: prmysl, technologii a velikost bojujcch sil. Himmler tak uvedl, e nepotebuje lkae, aby mu kal e se mus zpsnit svtonzorov normy. Doktoi se maj starat o zrann nohy, ruce a hlavy, a ne o vci, kterm jin rozum lpe. Skutenost, e on, jako Reichsfhrer-SS, mohl pochopiteln vybrat lep mue v mru ne za vlky. "Nanetst musm v tomto ohledu uinit kompromis - co v dnm ppad nemvm ve zvyku - mezi potebnou kvantitou a co nejvy kvalitou." Nejostej koment si vyhradil pro vroky, v nich dotyn velitel praporu ostouzel kvalitu nmeckho lidu a nenmeck pslunky germnskch nrodnost, kter musel Berger pijmat dokonce i pro slubu v nmeckch divizch Waffen-SS: Pokud nen pan velitel praporu schopen vycviit nmeck vojky lidovho pvodu, je mi ho lto. Podle jeho teorie se meme obejt bez 12 milion prostch Nmc, kte na tomto svt jet jsou. My to vak neudlme, protoe nmeck lid je mon vycviit, ale ne v ppad, e jej nkdo ur, dv se na nj spatra a jedn s nm od zatku jako s mncennm, za nho jej pan velitel zjevn povauje. Himmler dle psal, e Berger prv provd nborovou kampa s clem zskat nmeck obyvatelstvo v Jugoslvii. V prosinci vydal Hitler povolen, aby byla zzena nov divize SS, kter by bojovala proti partyznm, jejich toky poutaj v Chorvatsku a v Srbsku jednotky Wehrmachtu. Ji vytvoen pomocn formace sloen ze srbskch etnickch Nmc tvoila jdro nov divize nazvan 1. bezna dobrovolnick divize SS Prinz Eugen. Nbor se ukzal mnohem obtnj, ne se oekvalo a pozdji musel Berger zavst povinnou slubu, nejprve s pomoc vyhrek a pak zavedenm starho zkona o vojensk slub nmeckho obyvatelstva v okupovanch oblastech Srbska.79 Himmler zakonil svj dopis Eickemu dost, aby se lkai v SS dreli svho prvoadho kolu a dohleli na stravu a hygienu jednotek. Hloup hlen jako to, kter obdrel, mla bt zakzna jako demoralizujc.

"dm Vs, drah Eicke, abyste v tomto smyslu promluvil k Vaim diviznm lkam a velitelm." Eicke zhy pot hlsil, e do budoucna zakzal svm velitelm, aby pedkldali hlen tkajc se stavu vivy a sly jednotek. Zrove nadil jim i lkam, aby vnovali zvltn pi zlepen vivy a ubytovn, pokud to bylo mon. Himmlerova reakce na dal stnost, kter se k nmu dostala ve stejn dob pes fa skho kanclstv Lammerse, byla podobn. Vzela z Varavy a tkala se "korupce v General Gouvernementu". Desetinsobn inflace, kter mon napomhaly zlot a americk dolary svren z letadel britskho krlovskho letectva, a nmeck snaha vyst ve mon pro poteby vlen ekonomiky vedly k rozshlm vmnnm obchodm a bujcmu ernmu trhu. Stnosti se tkaly nmeckch vojk a ednk obchodujcch s cigaretami, zbranmi z fronty a dokonce s vozidly a benzinem. Tyto obchodn artikly se pak dostvaly do rukou Polk a il obchod probhal dokonce s idy. "Podle pedpis by ml bt kad id ijc bez povolen ve varavskm ghettu zastelen. (Ale) pokud d koich, nen zastelen. ... Trh mezi idy a Nmci je rozshl. astn se jej dokonce odpovdn ednci."80 Himmler odeslal kopii stnosti Heydrichovi a podal ho, aby s men shovvavost dohldl na to, e ve Varav bude nastolen podek a bezhonnost. Pokud bude nkomu nco vytkno v souvislosti se stavem vc ve Varav, nemlo se to dotknout SS.81 Ve stejn dob u probhala posledn fze konenho een v lublinsk oblasti General Gouvernementu. Himmler jmenoval zuivho antisemitu SS-Brigadefhrera Odila Globocnika, HSSPF z Lublinu, aby za akce v oblasti celkov odpovdal. Globocnik byl jednm z radikl, kter Himmler uril pro provdn obzvl nronch kol. kal mu familirn "Globus". Hlavnm technickm vkonnm pracovnkem se stal Christian Wirth, dve policejn ednk, kter navrhl, aby byly plynov komory v rmci programu T4 maskovny jako sprchy. Pak byl jmenovn velitelem hradu Hartheim a inspektorem pro vechna dal centra programu eutanazie. Krtce ped nstupem v Lublinu zdil poprav stedisko s plynovmi nkladnmi automobily v Chelmnu a vybudoval prvn vyhlazovac tbor se stlou plynovou komorou v Be|+ecu na jihozpad od Lublinu. Tento tbor se stal operanm (co znamen, e se v nm zaalo vradit) v beznu 1942. V tme msci obdrel Wirthv nstupce ve funkci velitele Hartheimu Franz Stangl rozkaz, aby se hlsil u Globocnika v Lublinu. Tam mu Globocnik na velitelstv SS ekl, e m postavit tbor nedaleko vesnice Sobibr na eleznin trati asi 160 kilometr vchodn od Lublinu.82 Dostal k dispozici idovskou pracovn skupinu, kterou hldali Ukrajinci z nedalekho vcvikovho tbora SS v Trawnikch. Asi ti dny po pjezdu do Sobibru (alespo podle toho, co Stangl ekl po vlce Gitt Serenyov) ho Michel Hermann, kter pracoval na Hartheimu jako hlavn oetovatel, zavolal, aby se s nm el podvat na podivnou cihlovou budovu, postavenou v lese pracovn etou Polk. Obma stavba pipomnala plynovou komoru v Hartheimu. Tehdy se Stanglovi dostalo prvnho nznaku, jak je el tbora, kter stav. Zanedlouho dostal rozkaz, aby se hlsil u Wirtha v Be|+ecu. "Ten zpach, paneboe, ten zpach," vzpomnal, "byl vude."83 Nael Wirtha na kopeku u pohebnch jam, do kterch poprav pohbili pli mnoho mrtvch. V dsledku rozkladu tl vespod byla ta horn vytlaena ven a skutlela se z kopce. Tehdy Wirth Stanglovi ekl, e Sobibr m plnit stejn el jako Hartheim. Stanglova historka je tko pijateln. Podle jeho vpovdi strvil v arelu velitelstv SS s Globocnikem asi ti hodiny studovnm pln tbora, kter ml postavit. Protoe byl projektovn tak, aby v nm mohly popravy probhat jako na bcm psu, je tk pochopit, jak by s nm Globocnik mohl hovoit o emkoli jinm a pro by to vbec dlal. Nen to vak nemon. I kdyby Stanglv pbh byl pravdiv, nevyluuje teorii, e Hartheim a dal centra programu T4 slouily jako vcvikov stediska pro rasovou likvidaci na vchod. Naznauje to pouze, e kolen personl nevdl, e je sledovn a posuzovn z perspektivy jeho monho vyuit pi rozshlejm programu. Souasn je vak samozejm mon, e program T4 nebyl zamlen jako vbr pro realizaci rozshlejho plnu. Odpov na tuto otzku zvis do znan mry na tom, kdy bylo o "konenm een" rozhodnuto a zda znamenal tento termn tot, co ml Heydrich na mysli, kdy se v z 1939 zmioval o "konenm cli". V kadm ppad Stanglova vpov (pokud je pravdiv) naznauje, jak psn Himmler dodroval svou zsadu nikdy nekat dstojnkm vc, ne potebuj vdt, a jak vysok byl stupe utajen konenho een i pot, co u bylo zahjeno. Sobibr se stal operanm tborem v polovin kvtna 1942. Fungoval na zklad osvdench dezinformanch metod. Obti dostaly rozkaz, aby vystoupily z vagon, a dozvdly se, e jsou v tranzitnm tboe, odkud pojedou pracovat na vchod. Musely odevzdat penze a cennosti a potom se svlknout kvli "dezinfekci". Nah pak pokraovaly do "umvren" a eny byly odvedeny do holisk boudy, kde jim rychle osthali vlasy. Ty pak v balcch putovaly do tovrny Alexe Zinkfelta nedaleko Norimberka v Bavorsku, kde se z nich vyrbla prmyslov pls pouvan pro izolan vlastnosti zejmna ve vlenm nmonictvu a na eleznici. Pouvalo se j tak pi vrob teplho vojenskho obleen a nehlun obuvi pro posdky ponorek.

V "umvrnch", kde byly obti po skupinch zavradny plynem, jim idovsk pracovn skupiny vytrhaly zlat zuby, vytahaly mrtvoly ven a nahzely do masovch hrob. Hss, kter zaal s popravami ruskch zajatc a id plynem v improvizovan komoe v krematoriu I v hlavnm osvtimskm tboe, musel kvli velkmu potu pivench lid improvizovan vybudovat dv dal komory v oputnch selskch dvorech na mtin nedaleko novho tbora v Birkenau.84 Tm se kalo Bunker 1 a Bunker 2 nebo "bl dm" a "erven dm". Tla byla pohbvna v jmch na nedalek louce. Dal stedisko plynovch nkladnch automobil fungovalo u statku jmnem Ma|y Trostenec nedaleko Minska. V cel okupovan Evrop, od Francie po Rusko, byli id sousteovni do sbrnch stedisek a Eichmann zabavoval vlaky ministerstvu dopravy, aby je mohl transportovat do vyhlazovacch center v Polsku. Cikni byli peveni do Osvtimi. Himmler nadil Hssovi, aby je drel v oddlen sti tbora.85 Dalo by se diskutovat o tom, zda nebyl Himmler do vyhlazovacho programu tlaen shora Hitlerem a zdola Heydrichem. Zpisy v Goebbelsov denku z roku 1942 nechvaj jen mlo prostoru pro pochyby, kdo byl autorem tohoto politickho rozhodnut. 27. bezna: "Fhrer je hybnou silou tohoto radiklnho een jak slovem, tak inem..."86 Himmler to sm pro sebe oznaoval jako obtn bemeno, kter Fhrer poloil na jeho ramena. Je jist, e pohled na zabjen mu psobil fyzick utrpen. Jeho podvdom nzor na masov vradn, kter v t dob nabralo na rychlosti, lze vak lpe odhadnout z korespondence tkajc se pokus v tborech - v mnoha ohledech jet hrzostranjch ne samotn likvidace - ne z jeho vlastnch tvrzen nebo domnnek jinch lid o jeho motivech. Ji dve padla zmnka o Himmlerov podpoe sterilizanch pokus profesora Clauberga. Ve stejn dob si dopisoval s dr. Viktorem Brackem, fem oddlen eutanazie na kanclstv a vynlezcem plynovch nkladnch automobil, o sterilizaci nebo kastraci pomoc rentgenu. Brack navrhl takovou "prmyslovou" metodu sterilizace rentgenem, pi n by se pstroj skrval pod psacm pultem, u nj by obti vyplovaly asi dv a ti minuty dotaznk. Jejich genitlie by byly vystaveny zen, kter by spoutl ednk za pultem. Brack odhadoval, e takovou metodou by se dalo za den sterilizovat 150 a 200 osob, pi pouit dvaceti pstroj by to mohlo bt 3000 a 4000 denn.87 V roce 1942 se k tomuto projektu vrtil, aby, jak se vyjdil, mohl pro pracovn skupiny na vchod poskytnout velk poet id neschopnch reprodukce. Himmler schvlil experimenty v Osvtimi. Pokusy mly ovit proveditelnost takovho plnu.88 Jet nzornjm pkladem Himmlerova vztahu k nerijcm je podpora, kterou poskytoval lkaskm pokusm v Dachau, nebo ty se id pmo nedotkaly. Od zatku jara 1941 se nruiv vnoval svmu velkmu zjmu, homeopatick medicn. Nechal vylenit jeden blok a v nm provdt pokusy, jak psob na nemocn tuberkulzou homeopatick lba ve srovnn s tradin medicnou. Skupiny lid, na nich se pokusy provdly, byly vybrny ze vech koncentranch tbor. Kdy splnili pacienti svj el, byli odeslni do vyhlazovacho stediska. Podporoval tak pokusy zamen na vytvoen imunity proti malrii. Poskytl tborov zazen a pokusn osoby pro svtov proslulho odbornka na tropick nemoci, profesora Klause Schillinga. Experimenty byly provdny pedevm na mladch polskch duchovnch, kter Schilling infikoval prostednictvm komr pochytanch v italskch a krymskch bainch. U soudu po vlce Herr Professor sice souhlasil, e dotyn osoby na sob nenechaly pokusy provdt dobrovoln, trval vak na tom, e ve se provdlo pro dobro lidstva. Himmler by jist tento argument tak pouil, avak v um kontextu, ospravedlnil by jm pokusy v zjmu peit pslunk hodnotnch ras. Stejn argument koneckonc opravoval vechny pozdj i dvj experimenty na zvatech, kter, jak se d pedpokldat, se tak nestala pokusnmi objekty dobrovoln. Nejznmj pokusy v Dachau provdl (nebo u nich asistoval) dr. Sigmund Rascher. U v roce 1939 ho doporuila jeho o hodn star ptelkyn a pozdji manelka, mnichovsk koncertn zpvaka Nini Diehlov, se kterou proil Himmler kdysi krtkou milostnou pletku. Rozeli se patrn v dobrm. Rascher nastoupil do Ahnenerbe, dostal estnou hodnost SS-Untersturmfhrera a ml k dispozici finance na soukrom vzkum rakoviny. Na zatku vlky narukoval do Luftwaffe jako lka v ni hodnosti a na jae 1941 se v Mnichov zastnil kurzu, pi nm hrl dleitou roli vzkum psoben velkch vek na piloty. lo konkrtn o posdky letadel bez kyslkovch pstroj vystaven nhlmu poklesu tlaku a nedostatku kyslku po naruen petlakov kabiny ve velk vce. Pokusy se provdly na opicch a jinch zvatech, ne vak na lidech, pro kter byly pli nebezpen. Rascher napsal Himmlerovi a zeptal se, zda "by nemohli bt k dispozici dva nebo ti profesionln zloinci".89 Himmler mu s radost vyhovl. V Dachau byla vybudovna tlakov komora - budka ze deva a kovu, asi metr dlouh a irok a dva metry vysok, s oknkem na pozorovn pokusnch osob. Velen tbora vylenilo vzn a pot, co je odsouhlasil

Berln, byli k dispozici pro pokusy. Z korespondence vyplv, e velk poet z nich tvoili odsouzen na smrt, souasn se vak muselo experimentovat i na jinch vznch vybranch s ohledem na jejich zdravotn stav nebo tlesnou konstituci. Rascher dostal tak dal finann vpomoc z fond Ahnenerbe. Zahjen pokus se ponkud opozdilo. Zd se, e to sten zpsobil editel mnichovskho leteckho institutu, kter vzkum provdl, profesor dr. G. A. Weltz, nebo se obval, e jeho nadzen v Berln by pokusy na lidech mohli povaovat za "nemorln".90 Zatkem roku 1942 vak pijeli do Dachau editel Leteckho vzkumnho institutu v Berln-Aldershofu dr. Ruff a jeho asistent dr. Romberg, aby se setkali s Weltzem, Rascherem a zstupci tborov sprvy a dohodli se na zpsobu provdn pokus. Nen znmo, jestli Ruff sv pochybnosti potlail, nebo jestli na nho Himmler vyvinul ntlak pes polnho marla Luftwaffe Erharda Milche, Gringovu pravou ruku na ministerstvu letectv. Milch byl podle rodokmenu polovin id. Jeho matka sice psahala, e jeho skutenm otcem byl rijec, Himmler na nho vak mohl vyvjet velmi inn ntlak. Z Himmlerova nslednho dopisu Milchovi vyplv, e pinejmenm v lkaskch kruzch panovaly urit pochybnosti. Zmiuje se v nm o "potch, se ktermi se Rascher pi sv prci setkal a kter jsou zaloeny vtinou na nboenskch nmitkch proti takovm pokusm". Himmler se s tmito nmitkami vypodal ve vt, kter je pznan pro jeho tendenci zachzet do krajnosti: "V tchto kesanskch lkaskch kruzch' panuje nzor, e mlad nmeck letec me riskovat ivot, ale ivot zloince, kter nepodlh vojensk povinnosti, je pli drahocenn, a lkai by se touto vinou nemli poskvrnit."91 Podle Himmlerova odhadu mlo trvat jet asi deset let, ne se lid takov malichernosti odnau. Malichernost je v tomto ppad velmi phodn pouit termn, i kdy ne v tom smyslu, v jakm jej pouil Himmler. Lid, kte si stli za svmi nboenskmi nebo etickmi zsadami, evidentn nevidli za hranici lidskho ivota. Na opice a dal zvata se podle nich dn morlka nevztahovala. Stejn uvaovali i pedstavitel zpadnch velmoc, kdy v Norimberku po vlce soudili nacistick lkae, a stejn na zvata pohl i knon lkask a farmaceutick etiky. Tm se dostvme k jdru problematiky Himmlerovy "kriminality". V racionln rovin byl pesvden, e jeho cl je sprvn a prostedky k jeho dosaen nejen oprvnn, ale e je pmo povinnost je vyut. V kontextu nmeck spolenosti se tak znovu setkvme s otzkou: v em se Himmler liil od "nemorlnch", nemyslcch nebo nekonen zkorumpovatelnch lid na vech rovnch, od tch nejvzdlanjch po ty nejhloupj a nejbrutlnj, kte pro nho pracovali nebo, jako lkai z Luftwaffe Ruff, Romberg, Weltz a jin, mli pracovat? Vzni v Dachau, na kterch se pokusy provdli, by na tuto otzku odpovdli velmi snadno. Rascher a Romberg zahjili pokusy v beznu 1942. "Pokusn osoby" byly individuln pivzny v tlakov komoe a napojeny na pstroje, kter mily jejich ivotn funkce. Z kabiny byl postupn vyerpn vzduch a simulovalo se tak stoupn letadla rychlost asi tisc metr za minutu. Pokusn osoba dchala z kyslkovho pstroje, dokud nebylo dosaeno vybran testovac vky. Pi jinch pokusech byl tlak snen narz. Rascher i Romberg sami na sob vyzkoueli vstup. Rascher vystoupil do pomrn nepli velk vky 12,5 kilometru s kyslkovm pstrojem a zakouel tak intenzivn bolest, kter mu pipomnala kesonovou nemoc, e pokus zastavil. Pi experimentech na jinch lidech nebyl tak shovvav. Nkte z nich byli vystaveni podtlaku odpovdajcmu vce a 21 kilometr, co bylo maximln mon snen tlaku, jak zazen sneslo. Rascher popsal vlastn pocity pi pokusu: jako kdyby mu lis drtil bok a hlava mu mla vybuchnout. Ve zvolen vce musela pokusn osoba udlat 6 dep, kter mly pedstavovat nmahu potebnou pro oputn kokpitu. Potom tlak v kabin bu pozvolna stoupal, co mlo simulovat sestup padkem, nebo vzrostl prudce jako pi volnm pdu, nkdy s kyslkem a v jinch ppadech bez nj.92 Jin srie testovala dsledky dlouhodobjho nedostatku kyslku ve vkch. Bolest, kterou obti zakouely zejmna pi sestupu bez kyslku, byla obrovsk. Vzni trpli keemi, dchacmi obtemi, doasnou slepotou a ochrnutm. Pi pokusech kieli, kousali se do jazyka, oblieje se jim stahovaly do grimas a mli pnu u st. Nkte z nich si drsali nehty tve a celou hlavu a pak ztrceli vdom.93 Ze 150 pokusnch osob jich piblin polovina zemela. Mnoh "pokusy" byly v podstat sadistickou popravou. Z dopisu, kter napsala Nini Rascherov Himmlerovi 13. dubna, se zd, e tyto pokusy "X" - poprava - provdl jej manel samostatn. Rascherov zahjila dopis nechutnmi vlevy dk za drky, okoldu a za Himmlerv dopis, kter j poslal. V listu dle napsala: "Mj manel m velk tst, e se o pokusy tolik zajmte. Nyn ped Velikonocemi provedl sm ty experimenty, na kter je dr. Romberg pli tlocitn a m pli skrupul."94 Rascher u dve poslal Himmlerovi hlen, ve kterm popsal mrt pi pokusech ve vce 10,5 kilometru.95 Himmler ho ve sv odpovdi z 18. dubna ujistil, e m o jeho prci velk zjem, zejmna, jak se zd, o monost resuscitace po zdnlivm mrt, o kter se Rascher zmnil. Nadil mu, aby pokraoval v prci s

odsouzenci a pokud by se mu jednoho z nich podailo vzksit, ml dotyn bt omilostnn. To znamen, e trest smrti ml bt zmrnn na doivot. Pro Himmlera bylo typick, jak se jeho pedstavivost nadchla velmi neobvyklm, pitom vak trivilnm jevem. V kanceli zabvajc se pokusy pracoval rakousk prvnk Anton Pacholegg, odsouzen kvli podezen ze spojen s britskou tajnou slubou. Po vlce uvedl, e Himmler a jeho lid se obvykle astnili vech dleitch a novch pokus.96 Je proto pravdpodobn, e Himmler vidl njak pokus nebo popravu v tlakov komoe. V kadm ppad se d pedpokldat, e se dozvdl podrobnosti o pokusech z mnoha Raschovch hlen a krom toho je slyel od Wolffa a jinch svch podzench, kte u test pinejmenm jednou byli ptomni.97 Vidl tak fotografie a film, na nm byla zachycena agonie umrajcch, a mon i barevn fotografie pozen Nini Rascherovou pi pitvch zemelch pokusnch osob. Wolff zhldl film cel a pozdji Rascherovi ekl, e mon bude povoln na Fhrerovo velitelstv, aby jej tam pedvedl.98 Rascherovi "normln" kolegov a spolupracovnci ho povaovali za podvodnka a podle nich psobil vzm zbyten utrpen nebo i smrt. Vyuval svho privilegovanho vztahu s Reichsfhrerem, aby si zskal lkask vhlas a sluebn postup. I kdy se na nj jeho spolupracovnci zejm po vlce pokoueli nasmrovat nenvist, zd se jist, e ml velmi patnou povst. Romberg s nm zjevn nesouhlasil, odmtal se astnit obzvl krutch "test" a pot, co srie pokus v kvtnu skonila, u se nikdy vzkumu provdnho v Dachau na ivch lidech neastnil. Jin doktor, kter se s Rascherem setkal, ho popsal jako "rozhodn nepjemnho, bezcharakternho lovka, naplnnho komplexem mncennosti".99 Podle lid, kte Dachau peili, patila tlakov komora "mezi nejhrznj zpsoby muen kvli bolestem, kter provaly obti kesonov nemoci."100 Ty pipomnaj hrzu, kterou psobila bolest enm v osvtimskch blocch pi sterilizanch pokusech, provdnch injekn stkakou jinm Himmlerovm oblbencem, malm, "tlustm a nepjemnm... vcemn znetvoenm" profesorem Carlem Claubergem.101 Nini Rascherov mla jet hor povst ne jej manel. V dopisech Himmlerovi se projevuje jako hanebn a nenasytn entina dajc po nm stle vc penz, daov levy, zvltn pdly ovoce a sluky z vchodu. Neustle spdala intriky, ktermi prosazovala svho manela a pinila jeho kolegy, a Himmler ji zahrnoval vm, co dala. Jeden lka na ni vzpomnal jako na "drobnou, elegantn a ivou enu", jin jako na "typickou vyfintnou strnouc enskou".102 Jej povahu vak patrn nejlpe vystihuje hlubok a belsk zjem, s jakm sledovala pokusy svho manela, a vtrav lichotiv tn dopis, kter Himmler doploval svmi poznmkami a ukldal si je. Takovm lidem projevoval Himmler svou pze a obdarovval je: Sigmund a Nini Rascherovi, Carl Clauberg, Theodor Eicke, Odilo Globocnik. Tyto nemocn osoby, kter vyhledval a ony vyhledvaly jeho, poskytuj kl k pochopen podvdom motivace skrvajc se za jeho idealismem. Dr. Werner Best vyprvl po vlce pbh o verku, na kterm Himmler enil o nadazenosti nordick rasy. Bestova manelka, bruneta, se ho zeptala, zda to nen ponkud nebezpen doktrna. Pokud by byla dsledn uskutenna, ztratili by Nmci sv pedstavitele: "Fhrera, vs, Herr Himmler, dr. Goebbelse..." Himmler odvtil, e i v kulat lebce jako je ta jeho, se me skrvat dlouh mozek.103 Pro pochopen praktickch dsledk nacistickho svtovho nzoru je nutn pochopit, e v Himmlerov kulat lebce se skrval nemocn mozek, za jeho zdnliv neschopnm zevnjkem se skrvaly krut rysy Raschera a Clauberga. Jestlie jeho moc vude poniovala, muila a zabjela, pak to bylo proto, e Himmler po tom podvdom dychtil. Kapitola 11 Tovrna na smrt 27. kvtna ml Heydrich lett do Berlna za Hitlerem, aby mu podal hlen o postupu Endlsungu, zbrojn vrob v Protektortu a zapojen tborov pracovn sly ve vlenm hospodstv. Pravdpodobn ml tak v myslu hovoit o otzce koordinace bezpenostnch sil na celm zem okupovanm Nmci na vchod i zpad a navrhnout zzen skho komisaritu, kter by ml vt pravomoci ne mstn administrativa. Je jasn, e se svmi zkuenostmi a povst by ml na takovou funkci jedinenou kvalifikaci. Pokud to ml Heydrich opravdu v myslu, nestalo se tak. V ostr zatce na cest z jeho rezidence do adu na Praskm hrad na nj ekali ti agenti eskoslovensk exilov vldy. Vycviila je britsk sluba pro zvltn operace (SOE) a dopravila je letadlem na zem Protektortu. Rozkaz k tto akci zahaluje sten tajemstv. Posledn studie zabvajc se atenttem napsan Callumem MacDonaldem vak pesvdiv vysvtluje, co bylo jeho motivem. Heydrichovi se a pli dailo likvidovat esk odboj a pacifikovat dlnky ve zbrojn vrob. eskoslovensk exilov vlda v Anglii veden Edvardem Beneem si

nsledn potebovala vybudovat lep pozici pro vyjednvn s mocnostmi a poslit sv vlastn postaven vi komunistickmu odboji. Atentt na Heydricha ml bt prostedkem. Ml se stt okzalm inem odboje a krut odveta, kter se dala oekvat, mla zaehnout opravdov hnut odporu a obnovit neptelsk postoj lidu vi nmeck okupaci a poslit jeho oddanost Spojencm.1 Zd se, e Bene se tak obval monosti mrov dohody mezi zpadnmi Spojenci a nmeckou konzervativn opozic, jakhosi "druhho Mnichova", pi nm by jeho zem byla znovu obtovna. Goerdeler a dal opravdu po Hitlerovch nezdarech v Rusku vili, e generlov se k nim aktivn pipoj, a pokraovala jednn pes prostednky ve vcarsku a vdsku. Pokroku v rozhovorech mohlo bt dosaeno za pedpokladu, e dojde ke zmnm v nmeck vld a Himmler bude spolupracovat pi svren Hitlera; bez nj by nco takovho nebylo ani mon. Bene se za tchto okolnost domnval, e jeho nrod mus jasn demonstrovat odpor vi okupantm. Heydrich ml ve zvyku cestovat do adu bez doprovodu v otevenm neobrnnm voze. Himmler se ho o nco dve tho msce snail pesvdit, aby dbal vce na bezpenostn opaten, ale pouze s stenm spchem. Heydrich si myslel, e m echy pevn v rukou a rd to demonstroval. Uspokojovalo to jeho jeitnost a mon i smysl pro nebezpe. Z racionlnho pohledu si urit kal, e krut msta, kter by nutn nsledovala po pokusu o jeho ivot, mus nutn odradit vechny potenciln atenttnky. A tak jel 27. kvtna rno ve svm zelenoedm mercedesu bez doprovodu. idi zpomalil a peadil ped ostrou zatkou, kde ekali Beneovi agenti. Jeden z nich dal signl, e Heydrich pijd. Dal v zatce vstoupil do vozovky a vythl zpod svrchnku automatickou puku, zamil a stiskl spou. Zbra se zasekla. Tet mu ekajc v zloze vrhl speciln pipravenou vbuninu obloukem na auto. Bomba vybuchla pod zadnm kolem a Heydrichovy vnitn orgny zashly kovov lomky, steky koench potah a vycpvky sedadel i jeho vlastn uniformy. Heydrich pesto vyskoil a se zdvienou pistol zaal pronsledovat jednoho z tonk a plit na nho, dokud se nezhroutil. Pak byl urychlen pevezen do nemocnice, kde jej et lkai zrentgenovali a operovali, aby vyali stepiny a lomky z jeho tla. Kdy se Himmler na svm polnm velitelstv po telefonu dozvdl o tom, co se stalo, zhroutil se podle Wolffa v slzch. Hitler vydal v prvn reakci na atentt rozkaz k zaten 10 000 ech jako rukojm k poprav vech vz zadrovanch z politickch dvod. Himmler se okamit vydal za nm na Wolfschanze a o nco pozdji potvrdil stn rozkaz dlnopisem: mezi 10 000 zatenmi mla bt cel pika esk inteligence zaznamenan v kartikovch katalozch, sto nejdleitjch lid mlo bt popraveno jet te noci.2 Jet pedtm poslal do Prahy "Gestapo" Mllera a Arthura Nebeho a ekl svmu pteli profesoru Gebhardovi, aby odletl tak a pevzal od eskch lka Heydricha do sv pe. Je tk uhdnout, jak asi proval Himmler pocity po prvnm oku a nvalu hnvu. Vzpomnky nkolika lid z jeho okol, kte peili vlku, se shoduj, e v t dob ml opravdov dvod obvat se Heydrichovch ambic u jen proto, e Heydrich zskal pm pstup k Hitlerovi. Podle svdectv jednoho pslunka odboje Langbehn varoval Himmlera, e Heydrich se chyst zaujmout jeho msto.3 Agent rakousk zpravodajsk sluby blzk Schellenbergovi napsal, e Heydrich nkdy nad sklenikou prozradil, e se chce stt ministrem vnitra, ovldnout podkovou a bezpenostn policii a obejt tak Himmlera. Ten by pak mohl zstat Reichsfhrerem SS, ale bez policie a s Waffen-SS pod armdnm velenm by neml skutenou moc.4 To, jak opatrn drel Himmler podkovou policii pod velenm Daluega z Heydrichova dosahu, naznauje, e si toto nebezpe uvdomoval. Schellenberg sm napsal, e v t dob ml vechny dvody k znepokojen spe Heydrich. Hitler si jej velmi oblbil, a to vzbudilo rlivost a neptelstv u Himmlera i Bormanna, kte spolen tvoili obvan spojence. Pi poslednm rozhovoru se Schellenbergem prozradil Heydrich, e m zl tuen.5 Prvn reakce na pokus o atentt na zastupujcho protektora byla podle tajnho hlen SD "zlomysln radost a uspokojen". Pouze ti jedinci, kte si dokzali pedstavit nevyhnuteln nsledky, odsuzovali tento akt jako zloin na eskm nrod. Ministi protektortn vldy se seli v hlubokm zden a tento nzor pln sdleli. Pozdji tho dne znepokojen vzrostlo po vyhlen stannho prva; za informaci vedouc k zaten pachatel byla vypsna odmna 10 milion eskch korun. Lid si zaal uvdomovat vnost situace a tvrdost odvety, kter musela nutn nsledovat. id zbvajc jet v Protektortu dnou takovou npovdu nepotebovali. Ihned po zprvch o atenttu se zaali obvat, e tento in poslou Nmcm jako zminka, aby se jich zbavili. Nmeck menina se mezitm dostala do bojovn nlady takov intenzity, do jak byli id vyden. Poadovala "nejostej odplatu a konen rozputn Protektortu".6 Veer tho dne dolo dokonce v Jihlav ze strany Nmc ke sporadickm nsilnm tokm proti eskm podnikm a restauracm. Nsledn hon na atenttnky zmnil znepokojen ech v paniku. Strach, jak Gestapo budilo, ilustruje hlen SD z Plzn. Obyvatel tohoto msta podle nj sami "hajlovali", vytahovali nmeck uebnice a politick texty a vyuvali

vech monch prostedk, aby prokzali "ptelsk postoj k Nmecku".7 Himmler navtvil Heydricha v nemocnici a po pti dnech. O em hovoili nen znmo, protoe rozmluv nebyl nikdo ptomen. Lina Heydrichov pozdji napsala, e Himmler j pouze sdlil, e jej manel citoval njak vere z oper svho otce: "Ano, svt je pouh flainet, jeho klikou ot sm Bh a kad mus tancovat do rytmu a melodie, pesn jak to stoj psno."8 Himmler se s nejvt pravdpodobnost od lka dozvdl, e nen nadje na Heydrichovo vylen, protoe jeho vnitn zrann byla infikovna a nmeck medicna tehdy nemla penicilin. Louen muselo bt velmi bolestn. Bez ohledu na to, z eho svho schopnjho podzenho podezval, pracovali spolu od prvnch zvratnch chvil, kdy se ped nimi poprv zatpytila moc. Himmler vdl, kolik toho vd Heydrichov clevdomosti a ocelovmu srdci. Pokud poctil levu, e u se nemus obvat o svou pozici, jist tak ctil ltost nad svm oblbencem, na kterho bral takov ohledy, a nad ztracenmi lety mnohem jednoduho boje o moc. Po optimistick lkask zprv z 3. ervna dostal Heydrich otravu krve a 4. ervna zemel. V nacistickm veden panovala chronick podezvavost a je proto pznan, e se eptalo o tom, e profesor Gebhardt nedovolil, aby Heydrichovi byla odebrna zrann slezina, kter byla pvodem infekce. Jestli ho Himmler do Prahy poslal, aby Heydricha zachrnil, nebo aby si byl jist, e nepeije, u se zejm nikdo nedozv. Na vsledek u to vak pravdpodobn nemlo vliv. Heydrichv poheb v Praze se konal 6. ervna a za ti dny se mu dostalo sttnho obadu v Berln. Rakev zahalenou do vlajky s hkovm kem thlo na dlov lafet est ernch kon. Doprovod tvoila estn jednotka Waffen-SS veden Himmlerem, kter si jist paliv uvdomoval mezeru nkolik krok za sebou na mst, kde zesnul pochodoval pi tolika pedchozch sttnch pleitostech. Prvod el z Prinz Albrecht Strasse k skmu kanclstv, kde Hitler zahjil smuten obad. Nacistick veden se dostavilo v hojnm potu. Canaris stl v prvn ad a po tvch mu stkaly slzy.9 Plakal nad starmi asy, nad dobrodrustvm, kter se tak straliv zvrhlo, nad mladm nmonm dstojnkem, je hrl v jeho dom houslov sonty a tak dychtiv naslouchal jeho pbhm o pionech a pioni. Canaris byl zlomen lovk. Barbarstv na vchod a tovrny smrti budovan jeho nkdejm kem urely jeho pojet cti stejn jako Hitlerv tup vojensk tok proti zbytku svta urel jeho inteligenci. Nevidl ped sebou dnou nadji, nevdl pro pracovat, vidl jen zkzu a hanbu a ekn na bo trest pro veden sttu, kter poruil zkon. V t dob zoufale cestoval z msta na msto, trvil hodiny meditac v katolickch kostelech, vyjadoval svj krajn pesimismus sardonickm, poraeneckm humorem a gesty menmi proti idiotsk pompznosti, kterou vidl vude kolem sebe. Ztratil veker zjem o svj zjev. Stala se z nj pouh slupka, ediv ulita a ve funkci ho udrovaly u jen vlastn reflexy a oddanost podzench. Heydrichova smrt sice znamenala konec bezprostedn hrozby Abwehru, bylo vak pouze otzkou asu, kdy se jeho organizace postrdajc pevn veden stane koist jinho Himmlerova mue. Himmler naopak vypadal, jako by jej tkosti a veobecn krutost zocelily. Ped atenttem ml v myslu promluvit v Poznani ke Gruppenfhrerm a velitelm svch ad, aby je pipravil na koly nadchzejc letn ofenzivy. Pak ale musel shromdn zruit a vnovat se nalhavm opatenm v Protektortu. Kdy se vichni seli na pohbu, vyuil pleitosti a oslovil je 9. ervna. Snad na nj zapsobily emoce, kter ho ovldly, kdy pronesl pohebn e a drel za ruku oba Heydrichovy syny, snad ekl to, co chtl pvodn sdlit poslucham v Poznani. Jeho projev se vyznaoval drtivou otevenost. Uvedl, e v zim stli "ped absolutn katastrofou, ke kter by dolo, kdyby nebylo Fhrerovy energie a gnia, s nm zashl a eleznou rukou zmnil osud".10 ekl jim, jak vysokou cenu museli v zim zaplatit ivoty vojk a pronesl neuviteln pravdiv proroctv, o kterm byla zmnka ji dve, e mezery po padlch budou muset zaplnit by i jednoruc. Chvlemi jeho projev znl, jako by ml v myslu vst novou ticetiletou vlku. Rok 1942 ml podle nj pinst mnoho spch, ale nevil, e pinese konec vlky. Podle svch slov nechtl teoretizovat o tom, jak dlouho bude vlka trvat. Ale osobn a jako vojk byl pipraven na vechny dsledky a eventuality vlky, kter me trvat cel lta.11 Jsem zcela pesvden, e v tto vlce zvtz ten, kdo bude mt v poli posledn pluk a vytrv. Meine Herren, chci, abychom si ujasnili, e leton pluky u nebudou stejn jako ty, kter jsme mli 22. ervna (1941). Pluky, kter budeme mt v ervnu 1943, nebudou stejn jako ty, kter poslme do boje nyn. Bude-li to pokraovat dal rok, pak budou nae pluky mn poetn - stejn jako vechny nrody v tto vlce. Je dleit, abychom si udrovali pevahu, kterou nad nepteli mme. Je dleit, abychom ped sebou vidli jenom nesmrn dleit kol a udreli frontu, na n bojuj jednotky Waffen-SS a policie. A pijde-li as, abychom do zbran povolali estnctilet chlapce a ptapadestilet mue, udlme to. Je absolutn nepodstatn, jestli jeden ronk vykrvc vce nebo mn, kdy jde o byt celho nroda. Vte mi, ztrta kadho jednotlivce z tch mnoha a mnoha jednotlivc, kadho naeho statenho mladho mue a velitele, kterho jsem znal a sm vychoval, mi psob hok zrmutek a bolest. Ale ve vlce nen as na

sentiment. Ve vlce zvtzme, nebo jde o konflikt mezi Evropou a Asi. Jde o konflikt mezi germnskou a podlidmi. V tomto boji musme zvtzit, a my v nm zvtzme. ekl jim, aby snili stav administrativnho personlu z mrov rovn a vyhledali kadho mue schopnho sluby na front. Prohlsil, e za rok u podle jeho pesvden budou v administrativ pracovat jenom mui trvale neschopn vojensk sluby, napklad bez jednoho oka nebo nohy. Bylo dleit, aby vd osobnosti dostali pleitost, nauili se velet a nesedli v kancelch. Uplynul zima ukzala dleitost starch a ideologicky pevnch pslunk SS. Ve vlce lo podle Himmlera o boj mezi nmeckm dstojnkem a ruskm komisaem. Zdraznil tak vznam ideologick vchovy mu, kte podle jeho nzoru v mnoha a mnoha nmeckch institucch aduj, ale nevel, rozkazuj, ale nevzdlvaj. S nam lidem a pedevm s naimi vtenmi mui (pslunky SS) dokeme cokoli, jestlie je povedeme. Meme po nich dat ve, jestlie je k tomu vzdlme, jestlie jim budeme znovu a znovu pedvat nae velk uen. Na tomto mst bych rd ekl, e prv v tom byla Heydrichova velikost. Kdy lovk mluvil s jeho podzenmi v ktermkoli zapomenutm kout svta, v Polsku, na Krymu, v Estonsku nebo v Srbsku, bylo jim z ideologickho hlediska ve jasn a ke vem problmm dokzali zaujmout sprvn postoj. Nebyl to jen povrchn trik vykonstruovan Sherlockem Holmesem nebo nkm takovm. Ale dokzali se se vm vyrovnat a vdy sprvn odpovdli. "Pro ns," pokraoval Himmler, "neexistuje slovo nemon'." Prohlsil, e pece nemohou Fhrerovi hlsit, e u nen mon naverbovat dal mue. Kdyby to bylo nutn, povolal by dopravn policisty z berlnskch ulic a etnky z venkovskch okrsk, a si lid nakaj a bduj, jak chtj. Ale slova jako "nemon" nebo "nic vc u udlat nememe" by nikdy nevyslovil, tm si mohou bt jisti, pokud bude vlka trvat a pokud bude t, a takov slova nevyslov ani oni (posluchai). Tento slib Himmler dodrel, dokud byl Hitler naivu. Proto je tk usoudit, nakolik vn byly jeho styky se zstupci konzervativn opozice, napklad s Langbehnem a Haushoferem. Podobn je sloit usuzovat relnost scn, kter se opozice snaila pedkldat Zpadu a podle nich se ml Himmler obrtit proti Hitlerovi. Ned se pedpokldat, e jednal pouze jako provokatr, protoe mr s Velkou Britni by byl pro Nmecko vhodn a Himmler si ho upmn pl. Pro i se otzka, zda se j poda zskat v boji proti Rusku anglosask zem na svou stranu, tehdy u stvala prakticky otzkou ivota a smrti. Hitler nemohl klst mrov nvrhy sm. Odpov na tyto snahy byla vdy stejn: mr je mon, ale jenom se "slunm" Nmeckem, ne s Hitlerem. Jednal Himmler sm za sebe a snail se sondovat, zda by Zpad uspokojily njak zmny v uspodn nmeckch instituc nebo pedstran oslaben Fhrerovy moci? Z hlediska Realpolitik nechtla Velk Britnie ani Spojen stty, aby Nmecko a Evropa padly do rukou bolevik. Snail se Himmler zaujmout pozici, kter by mu umoovala pejt na kteroukoli stranu, pro ni by se pozdji rozhodl, a souasn kzal vem svm svm podzenm o oddanosti? Podle veho tak dve postupoval ve svm vztahu ke Strasserovi a Rhmovi. kal snad Gruppenfhrerm jenom to, co chtli slyet, a na druh stran Langbehnovi a nejsp tak Schellenbergovi to, co chtli slyet oni? V listopadu pedchozho roku zaslechl von Hassel njak Langbehnovy poznmky o mncm se duchu SS. Znly v tom smyslu, e "v prsou tto organizace (SS) ij v podivnm souit dv due: barbarsk due strany a nepochopen due aristokratick".12 Himmler byl zjevn vdy rozpolcen mezi svmi idely a realitou zkorumpovan strany. Mon, e opatrn signly, kter vyslal smrem k opozici, byly projevem tto rozpolcenosti. Vzhledem k tomu, jak si dokzal nalhvat sm sob, je mon ve. Svmu idelu, tj. vtzstv nad bolevismem, by nepochybn - v mylenkch - obtoval i Fhrera. Zatm vak v zkm okruhu ryt svho du kzal o oddanosti a za hrob. Dal vc, kterou chtl na setkn zdraznit, byla neppustnost pesimismu. Prohlsil, e za souasnho stavu vc nen k pesimismu dn dvod, ale osud me znovu udeit kdykoli a kdekoli, a on (Himmler) nechce vidt sv velitele, "jak se bezcln prochzej s prothlm obliejem a smutnm vrazem v och". Takov nlada by se penesla i na vojky. I kdy je situace tak zoufal, e se ned ne zemt. Jsem pesvden - my vichni toto pevden sdlme e nakonec zemou ti druz dv ne my. My mme tvrd lebku. Koluje v ns lep krev, mme silnj srdce a lep nervy. Dobe, n soukmenovec Heydrich, n ptel Heydrich, je mrtv a le v zemi. Te bude cel SS - a ujiuji vs, e kdyby il, mluvil by pln stejn - pochodovat do rytmu bubn s nasazenmi helmami. A kdy ns zashne dal der, budeme pochodovat dl. A a zatome desetkrt, zatome pojedenct. Dokud bude v zkopu, v drustvu, v et zbvat jedin mu, kter bude schopen udret prst na spouti, nen ve ztraceno. ... Himmlerova slova jsou pozoruhodn sama o sob a o to vc, uvdomme-li si, e je pronesl u v roce 1942.

Vyjaduj toti nzory, kter si udrel i na potku roku 1945, kdy ve u ztraceno bylo a zbvala jenom vra v zzrak. Skutenost, e je vyslovil v lt 1942, kdy Nmecko bylo pnem kontinentln Evropy, krtce ped zahjenm ofenzivy, pi kter mlo doshnout toho, co mu jen o vlsek uniklo v pedchozm roce, ilustruje jednoduch a nemnn fanatismus nmeckch velitel. Snad prv tento fanatismus zpsobil, e si v roce 1945 neuvdomoval, jak se situace zmnila, nebo se prost nedokzal z morlnch dvod pizpsobit nov vznikl situaci a rozloen sil. V projevu pak dlouze vypotval nalhav vlen poteby a zopakoval svou pevnou zsadu, e na sebe vichni mus bt tvrd. V souvislosti s kvalitami novch rekrut uvedl, e si nemohou stovat, s tm u nho neuspj. Ve vlce se prost pi odvodech ned udret standard. Ale kdy u si nemohou vybrat brance pro jejich kvality, mohou eliminovat ty patn. "Kdykoli narazme na vojka slab nebo asociln povahy, popadneme ho a postavme ke zdi" - tj. zastelme. Varoval sv posluchae ped nebezpem alkoholu a sdlil jim, e ztratili cel zstupy vojk vech hodnost prv kvli pit. Tresty za pestupky spchan v opilosti mly bt zvlt psn a pkladem mli jt oni sami. Kdy se nmeck vojk potc zpit do nmoty ped vlastnmi otroky, dl opravdu skvlou reklamu nordick rase! A kdy navc jeden z mch velitel chlast a nablzku je mlad Ukrajinka atd., tak to dojde jet k jinm vcem! Meine Herren, to si nememe dovolit. Himmler na ptomn velitele dle nalhal, aby byli pracovitj, svdomitj a jet jednou jim pipomnl, e k sob mus bt tvrd. Mli se stt znmi pklady nezlomnho pesvden o vtzstv: "km vm, my zvtzme, o tom vbec nepochybujeme." Potom se zamil na velk koly, kter je ekaj v mru, nejprve v rmci SS. Propojen SS a policie a zajitn vchovy velitelskch kdr v oblasti velen, ideologie a politickho uvdomn se mly stt prvoadm clem. Je zajmav, e podle selnch daj, je uvedl, neml tehdy v myslu pli velk zven potu pslunk jednotek Waffen-SS, kter, jak ekl, mlo tvoit jenom asi 100 000 a 120 000 mu. Pak ped nimi stl velk kol zskat pro i germnsk nrody. Nmeck populan zklad tvo asi 85 a 90 milion lid. Kdy k tomu pidme germnsk nrody - a Fhrer si to peje - zv se tato zkladna o 30 milion lid germnsk krve. Spojen vech nrod germnskho pvodu bude tvoit jdro Evropy, stejn jako 90 milion Nmc tvo jdro cel budouc germnsk e. V budoucnosti tak budeme muset zorganizovat na severu Evropy takovch 250, 300, 400 milion lid a k tomu bude poteba regulovat cel kontinent. Musme na Zemi prosadit prva bl nordick rasy. Boji za vtzstv germnskch nrod, ktermu se tak cele oddvme v tto vlce - v jejm prbhu budou poloeny zklady novch djin a nov germnsk krve - tomuto boji se musme oddat navdy... Himmler tak kladl svm poslucham na srdce, aby se k odvedencm z Norska, Holandska a Vlmska chovali s velkm porozumnm a citlivost. Tetm dleitm mrovm kolem se mlo stt osdlen dobytch zem. ekl, e vlka nem dn smysl, kdy se nepoda do dvaceti let zcela osdlit Nmci echy a Moravu, jihovchodn Prusko, Zpadn Prusko, zem Warthegau, Hornho Slezska a General Gouvernementu, Ostland (pobaltsk stty a Blorusko), Krym a Ingermanland (oblast ernho moe). S tmto kolem bylo nutno potat po uzaven mru: "pokud se toho doijeme." Jet v e Adolfa Hitlera bylo podle Himmlera nutno poloit neotesiteln zklady velkho germnskho impria tak, aby i v ppad, e jejich potomci provedou nco neuvenho nebo budou slab, nic neohrozilo jeho velikost. Kdy te nepolome zkladn stavebn kameny, kdy nenaplnme nae tbory otroky - v tomto kontextu hovom zcela oteven a jasn - otroky-dlnky, kte postav nae vesnice a msta, nae usedlosti bez ohledu na jakkoli ztrty, tak po dlouh vlce prost nebudeme mt penze a prostedky, abychom vybavili nov sdla tak, e v nich bude moci t a zapustit koeny prvn skuten germnsk generace. Jak ji jsem ekl, prvnm kolem je obnovit celou organizaci SS a slouit ji s polici. Druhm kolem je vybrat germnsk nrody a slouit je s nam. A za tet musme osdlit Evropu a zorganizovat tomu odpovdajc migraci evropskch nrod, na em u nyn pracujeme. S migrac id se musme definitivn vypodat za rok: pak u nebude migrovat ani jeden id. Protoe nejdv si musme uklidit na svm stole. Veer po Heydrichov sttnm pohbu byl vhodnou dobou, aby se zcela nepokryt zmnil o Endlsungu. Je pznan, e se o nm mohl zmnit tak lakonicky, ani by cokoli vysvtloval. Vichni ptomn dobe vdli, o em je e. V ervenci navtvil v General Gouvernementu SS-Brigadefhrera Odila Globocnika. Ten pak napsal Wolffovi: "Byl tu RF a uloil nm spoustu nov prce, kter spluje nae nejtajnj pn. Jsem mu za to tak vdn, e alespo jednm si me bt jist: jeho pn bude splnno v nejkrat mon dob..."13 Globocnikova i Himmlerova slova prozrazuj, e akoli se o Endlsungu hovoilo mezi pslunky SS s jistm

ndechem spiklenectv, bylo vem zasvcenm jasn, o em je e. Kdy spolu o nm mluvili, nectili se vinni, spojoval je spolen vsmch knonu ortodoxn morlky a sdruovala je temn, zapovzen znalost neho tak stranho, e se o tom nesmlo oteven pst ani nahlas mluvit, jedin mezi tmi, kdo vdli, o se jedn. Lze pouze pedpokldat, e Himmlerovi posluchai u tehdy znali ono tajemstv stejn jako Globocnik, protoe jinak by Himmler o Endlsungu nemohl mluvit takovm zpsobem. Jak dle v projevu vysvtlil, migrac nrod ml na mysli pesuny cizch dlnk, kte by pro Nmecko mohli pozdji pracovat, jinmi slovy neidovskch ndenk. Pokud by vak chtli mt dti, mli by je mt nkde jinde, ale ne u ns. Zakldn rodin a "hnzdn" jim tu nebudeme tolerovat. Budou tady pracovat a v zim je zase vyvezeme. Mohou bt soustedni v tborech. Mohou mt bordely a mohou jich mt spousty, proti tomu nic nemm. Ale s nam nmeckm nrodem nemaj nic spolenho. Vechny rodiny otrok, dobrch polskch zemdlskch dlnk nebo hornk, radikln zlikvidujeme. Kdy se chtj mnoit, prosm, ale ne u ns. Otroky samozejm potebujeme, ale ne aby tu u ns v Nmecku ili. Nesm dojt k dn infiltraci nebo nemu podobnmu. tvrt a posledn kol, o kterm se chtl toho veera zmnit, bylo uctvn pedk. Proti kesanstv museli podle jeho slov zakroit rznji, ne to inili do t doby. "S tmto kesanstvm, tou nejvt morovou nkazou, jak ns v djinch mohla potkat a kter ns tak oslabila, se musme jednou provdy vypodat." Pi pohebnch obadech za Heydricha potvrdil svou hlubokou vnitn vru v pvodnho starodvnho Boha, kter pro nj pedstavoval osud a jeho nazval starogermnskm jmnem Wralda. Bylo nutno zmnit kesansk chpn Boha. lovk nebyl podle Himmlera nim zvltnm, jak jej pedstavovala "megalomansk kesansk doktrna". Byl jen soust, zrnkem tohoto svta a bylo nutno jej zakotvit do nekonenho etzce pedk a jejich pradt: "Kdy budeme takto zakotveni, bude n nrod vn. Kdo m pedky, m dti a pradti. Kdybychom ili jenom pro sebe, pouze ptomnost, bylo by to, jako kdybychom neustle konili a znovu zanali. V konenm dsledku by to znamenalo smrt celho nroda..." A pak se Himmler vrtil k tmatu ztrt v zimnm taen. To, o em se ve svm tehdejm projevu nezmnil, je stejn pznan jako to, co kal. Nezmnil se jedinm slovem o Amerianech ani o Britech, akoli "hrzypln" nlety na nmeck msta se mezi obyvateli staly neustle diskutovanm tmatem.14 Nezmnil se ani o nedostatku jdla a zejmna erstv zeleniny, o stoupajcch cench zkladnch ivotnch poteb, se ktermi se nmeck hospodyn musely vypodat a tak o nich neustle hovoily. Nemluvil ani o nedostatku pohonnch hmot, se kterm se potkalo zejmna nmonictvo a jeho vlastn jednotky bojujc proti partyznm. Nehovoil tak o ench, kter musely pracovat ve vlen vrob, co odporovalo Himmlerov ideologii a jeho neustlmu voln po vy porodnosti. Soustedil svou pozornost na koly stojc nad tmito bnmi starostmi: na boj na vchod, rasovou ideologii a rozen nov morlky, kterou se snail vtpit pslunkm SS, po cel i: Ve, co dlme, mus bt v souladu s mylenkami rodu (Sippe) a pedk. Pokud se nm nepoda nalzt toto nejhlub a nejlep - protoe nejpirozenj - pouto, nebudeme schopni pekonat kesanstv a splnit jako nrod svj hlavn kol - dt svtu germnskou i. Tisce let mly svtlovlas nrody za kol vldnout tomuto svtu a dvat mu tst a kulturu (Glck und Kultur). Himmlerv projev pak pokraoval dalmi vnivmi vlevy v prorockm duchu, a dospl k zvren vt: "Cokoli dlme, dlme pro Nmecko, pro Fhrera a pro jeho germnskou i, i tohoto svta - Heil Hitler!" Ve stejn dob, kdy Himmler pronel svj projev, pipravovalo v Protektortu obvykl komando SD (tvoen pslunky Gestapa, bezpenostn policie, podkov policie, poln policie a Wehrmachtu ) odvetn opaten proti obci Lidice. Heydrichovy skuten atenttnky se do t doby sice jet nepodailo vyptrat, ale Nmci pili na stopu esk odbojov vyslaky skrvan v tto mal hornick vesnici. Hitler sm vydal rozkaz k likvidaci jejch obyvatel. Druh den rno byli mui a mladci vyvedeni po skupinkch ze stodoly, kde strvili pod zmkem noc, a zasteleni. Celkem jich bylo 199. eny a chlapci mlad 16 let byli odvezeni do sbrnho tbora v Lodi. Odtud byly eny transportovny vlakem do tbora v Ravensbrcku a dti proly prohldkou na posouzen, zda jsou schopny ponmen. S osudem dt, kter nebyly vhodn, si nikdo nedlal velk starosti a zd se, e je poslali z jednoho sbrnho tbora do druhho, a tm vechny zemely hladem a na podchlazen. 13 dt vybranch pro ponmen bylo poslno do domova Lebensborn v Pushkau a pozdji pedno nmeckm rodinm k adopci.15 O necel rok pozdji o nich Himmler napsal dopis fovi Lebensborn Maxi Sollmannovi: "Dti dobr rasy, kter by se mohly stt nejnebezpenjmi mstiteli svch rodi", mly bt lidsky a sprvn vychovny a zejmna se mla peliv zkoumat jejich povaha.16 Jak Himmler, tak Heydrich byli posedl pedstavou, e jim hroz nebezpe od rasov kvalitnch jedinc jin nrodnosti.

10. ervna 1942 byla vesnice Lidice vyplena a srovnna se zem a z ukzkovho ghetta v Terezn pijelo 30 id, kte museli pohbt mrtvoly mu. Sudetsk Nmce znepokojovalo, e po Heydrichov atenttu nensledovala okamit odveta. Obvali se tak, e atentt by mohl bt signlem k vln tok na jejich ivoty a majetek v Protektortu. Podle hlen SD se mezi nimi potrestn Lidic setkalo s veobecnm souhlasem: "Byl to velmi tvrd rozsudek, ale nic jinho si nezaslouili," tak znl jeden citovan koment. "Jenom st nkdej buroazie byla tv v tv tomuto opaten trochu slab v kolenou."17 Znovu se tak potvrzuje, e Himmler, SS a nacistick strana se v tto fzi vlky a po letech Goebbelsovy propagandy nerozchzeli pli radikln s veobecnm veejnm mnnm.18 Akce v Lidicch byla relativn malm (akoli nejvce znmm) odvetnm opatenm v Protektortu. Asi 13 000 lid bylo zateno a tm 700 popraveno nebo postleno, ne byli nakonec atenttnci za odmnu vyzrazeni a obkleni. Asi 3000 ech bylo popraveno v Mathausenu a tak obavy id se potvrdily: mezi 10. a 12. ervnem jich 3000 odjely vlaky do vyhlazovacch tbor. 12. ervna, dva dny po vyplen Lidic, nadepsal Himmler dopis "Lieber Heydrich", alespo se to tak jev z kopie dopisu. Potom jmno "Heydrich" pekrtl a dopsal perem jmno Greifelta, fa adu RKF.19 Dopis se tkal "Veobecnho plnu Vchod" a Himmlerovo pepsn ukazuje, jak zce byl v jeho mysli tento pln spjat s Heydrichem. Vlku nepeila ani jedna kopie tohoto dokumentu a jeho obsah tak mus bt vyvozen z poznmek a z memoranda, kter na toto tma vyhotovil Rosenbergv rasov odbornk dr. Erhard Wetzel. To potalo s pln "germanizovanm" osdlenm zem bvalho Polska, pobaltskch stt a Bloruska a k Ladoskmu jezeru (vchodn od Leningradu) a Brjansku na jihozpad od Moskvy. V jinm sektoru mla bt germanizovna zpadn Ukrajina a pozdji tak Krymsk poloostrov. Odhadovalo se, e z 45 milion pvodnch obyvatel jich bude 14 milion vhodnch pro ponmen, a proto zstane na tomto zem, zbylch 31 milion rasov nedoucch mlo bt vysthovno na zpadn Sibi. Dr. Wetzel povaoval odhady potu obyvatel za siln podhodnocen. Jestlie na zmnnch zemch mlo zstat 14 milion pvodnch obyvatel, pak byl pesvden, e bude muset bt vysthovno 46 a 51 milion lid, podle toho, jestli u bude zlikvidovno 5 a 6 milion id. Odmtl tak daje, na jejich zklad byl stanoven poet obyvatel vhodnch pro ponmen. Nezmnil se o potu zotroench lid a jejich ztrtch, ale z Himmlerovch koment, kter vyslovil 9. ervna, vyplv, e velk poet "rasov nedoucch" obyvatel ml pracovat na stavb dleitch dopravnch tepen spojujcch starou i s vchodem. Nkter rozpory v selnch dajch mohly bt zpsobeny oekvanmi ztrtami v adch zotroench dlnk. Pln potal v prvn fzi s okamitm pchodem 840 000 nmeckch osadnk a dalho milionu Nmc ze zahrani. V prbhu ptch ticeti let se mlo na vchod pesthovat dalch 2,5 milionu Nmc prmrnm tempem asi 20 000 a 30 000 rodin ron. Celkem mlo zem zskan vyhnnm 31 milion osob osdlit 4,5 milionu Nmc. V dopise Greifeltovi z 12. ervna Himmler uvedl, e pln se mu lb a chce ho nkdy pedloit Fhrerovi. Jet pedtm mla bt do Velk e zalenna zem Protektortu, Rakouska, Alsaska-Lotrinska. Himmler chtl tak celkov asov rmec zkrtit na 20 let. Nvrh "totlnho plnu Vchod" doplnn tak, aby sploval tyto poadavky, mu ml bt pedloen spolu s poadavky, jak bude klst na poet lid, dlnk a finann prostedky v ptch pti letech. "Pokud potom narazme na njak neeiteln problm, sejdeme se znovu a dohodneme, co se d z plnu vykrtnout."20 Pestoe Himmler trvil stle hodn asu v Hitlerov hlavnm stanu, trvalo mu a do poloviny ervence, ne nael Hitlera v dostaten phodn nlad, aby vyslechl jeho nvrhy na osdlen vchodu. Tou dobou ji probhala letn ofenziva, padl Sevastopol a Hitler se i se tbem pesunul na nov velitelsk stanovit pod krycm nzvem "Werwolf" na jihozpad od Kyjeva na Ukrajin. Himmler dorazil z vlastnho polnho velitelstv u itomiru v den Hitlerova pjezdu 16. ervence, aby s nm prodiskutoval adu otzek. Potom zavedl e na sv plny ohledn kolonizace vchodnch zem. Jak se pozdji zmnil Kerstenovi, hovoil o vojenskozemdlskch komunitch (Werbauern) nachzejcch se v zemnm psu irokm nkolik stovek kilometr podl hranic. Kad takov komunita by se skldala z 30 a 40 usedlost obhospodaujcch kad pozemek v rozloze do 120 hektar. Krom map dotynch zem ukzal Kerstenovi (a zejm tak Hitlerovi) zemn pln takov typick vesnice, kter sm pipravil. Spoleensk ivot se ml sousteovat v budov sted strany, kter mla zrove slouit jako osvtov a zbavn stedisko. Nedaleko mlo stt kino a sdlo pedstavitele SS nebo strany, vybranho pro sv lidsk a vojensk kvality. Ten ml stt v ele spoleenstv a ml bt jak starostou, tak funkcionem strany, aby se spojil stt se stranou. Zrove ml plnit funkci velitele vojensk jednotky zhruba ve velikosti roty, tvoen zemdlci a jejich syny a vyzbrojen kulomety, automatickmi pukami a granty. Skupina takovch jednotek na rovni praporu mla mt k dispozici tanky.21 Podle toho, co ekl Himmler Kerstenovi po svm nvratu do itomiru, Hitler pozorn poslouchal, kladl otzky

a upozoroval na body, kterm jet bylo teba vnovat pozornost, vcelku vak s plnem souhlasil. Himmler byl tak vzruen, e ho Kersten nemohl uklidnit a oetit. "Toto je nejastnj den v mm ivot," ekl. "Vechno, co jsem promlel a plnoval v malm mtku, mohu te realizovat. Okamit zahjm prci ve velkm mtku..."22 Druh den, 17. ervence, navtvil Himmler Osvtim, akoli se o tom Kersten nezmiuje. Doprovzel ho Gauleiter Hornho Slezska (na jeho zem se tbor nachzel), oblastn HSSPF a f Pohlova pracovnho oddlen SS-Gruppenfhrer Heinz Kammler a dal lid, zejm vetn Wolffa, akoli o nm se Hss nezmnil. Hss zavedl dleit hosty do dstojnick jdelny, aby jim ukzal plny tbora a vech jeho st. Potom se odebrali do kancele, kde jim Hss s pomoc pln a model vysvtlil probhajc stavebn prce, ani by skrval problmy, se ktermu se musel potkat, pravdpodobn lo o nedostatek technickho a zvltnho materilu. Himmler mu kladl otzky, ale k obtm se nijak nevyjadoval. Hlavn pedmt jeho zjmu naznauje skutenost, e se pak vydal na obhldku statku a experimentlnch zemdlskch laborato, dlen, stodol a obdlvanch pozemk mimo hlavn tbor. Velitel tohoto oddlen, SSObersturmfhrer dr. Joachim Caesar, jim pedvedl rostlinn i ivoin vzkum, kauukovnk, ze kterho chtli zskvat gumu a zahradu obdlvanou skupinou vz. Po oberstven se provdn host ujal opt Hss, provedl je po tboe a ukzal jim jeho ruskou, idovskou a ciknskou st. Stejn jako pi dvj Himmlerov nvtv se Hss snail co nejdraznji poukzat na pelidnn a zcela nedostaujc sociln zazen v dlouhch devnch barcch. Vzal Himmlera do nemocnice, aby mu ukzal vychrtl tvory bojujc s epidemiemi zpsobenmi zsti patnou vivou a nehygienickmi ubytovacmi podmnkami a, jak byl Hss pesvden, tak tm, e odpadn voda vytkala zcela neoeten do eky Soly, kter protkala kolem hlavnho tbora. Tborov lkai ukzali Himmlerovi podrobn daje o velmi vysok me nemocnosti a mrtnosti vz. Hss se nezmnil, jestli hovoili o lkaskch pokusech. Himmler deset dn pedtm vyjdil v Berln svj konen souhlas se sterilizanm a kastranm programem "ve velkm mtku" pomoc rentgenu.23 Prvnch 100 "pokusnch osob" enskho pohlav, vesms idovek, bylo pesunuto z obytnch blok do nemocninho 10. ervence 1942. Vzhledem k intenzivnmu zjmu, kter Himmler projevoval o sterilizaci a podrobnosti tkajc se poet a plodnosti, by bylo pekvapiv, kdyby se nezeptal na postup pokus a neprohldl si zdej zazen. Hss pouze uvedl, e po nvtv nemocnice se odebrali na prohldku zazen a postupu prac v Birkenau. Tam mu Himmler ekl, e u toho slyel dost o potch s hygienou a problmech pi vstavb, o pelidnn, nemocech a mrtnosti a drazn Hssovi sdlil, e u si nepeje slyet nic o jeho problmech. "Pro SS-Fhrera neexistuj problmy - jeho kolem je odstraovat problmy v okamiku, kdy se objev! Jak, nad tm si lmejte hlavu sm a mne s tm nezatujte!"24 Kammlerovi a stavbyvedoucmu ekl Himmler tot. V Birkenau si Himmler prohldl pevlkrnu a vedlej plynovou komoru znmou jako bunkr . 1. Zazen bylo maskovno stejn jako pi programu T4 jako sprchy, ve udrovalo v naprost istot Sonderkommando id, aby to ukolbalo pozornost pchozch odsouzenc. Situace se ponkud zlepila, kdy Himmler v pedchozm tdnu povolil, aby do pracovnch skupin mohli bt vybrni prceschopn vzni. Prvn vbr probhl 11. ervence,25 dve li id z transport pmo do bunkru. Himmler tak provedl inspekci stavenit speciln projektovanho komplexu skldajcho se z podzemn pevlkrny, plynov komory a krematoria, kter umooval popravy v prmyslovm tempu a okamitou likvidaci mrtvch tl. Hss musel stle jet nechvat mrtv pohbvat v hromadnch hrobech, co bylo vzhledem k jejich potu pli pomal a nehygienick a krtce po sv nvtv mu Himmler nadil, aby mrtvoly spaloval. Hss k tomu nejprve pouval velk devn hranice, pozdji je plil v jmch, ale to bylo pli pomal a navc se pi uritm smru vtru nesl zpach splenho masa k okolnmu obyvatelstvu, kter oteven mluvilo o "plen id".26 Teprve v lt ptho roku, kdy zaaly pracovat komplexy vybaven krematorii, zaal vraedn proces - od vykldn transport z vlak po odstrann poslednch zpopelnnch pozstatk - pracovat s efektivitou prmyslov tovrny. Kdy si nvtvnci prohldli stavenit, odjeli k nstupiti neboli "ramp" u osvtimsk eleznin stanice, aby zhldli organizaci selekce nov pchozch vz a proces likvidace od samho potku. eleznin vleka vedouc a do Birkenau byla vybudovna a pozdji. Toho odpoledne dorazily dva vlaky s prvnmi transporty z Holandska a v kadm z nich pijelo tak asi tisc pevn nmeckch id, kte se vlakem snaili z Holandska dostat pry. Bylo jim eeno, e jsou vezeni na prci do Nmecka. Na nstupiti na n ekal slubu konajc tborov lka, stre z ad pslunk SS a Ukrajinc (nkolik z nich se psy) a pracovn skupiny dohola osthanch

id v pruhovanch tborovch mundrech se lutm trojhelnkem na rukvu, nedaleko stly nkladn vozy pipraven pro ty, kte byli vybrni na smrt, a sanitka s ervenmi ki, v n sedl "dezinfekn" tm s pipravenmi plechovkami cyklonu B. A tak daleko zachzela hrzn fraka k oklamn obt. Robert Jay Lifton doel ve sv studii o nacistickch lkach k nzoru, e k tomuto prmyslovmu zpsobu vradn dospli nacist dky pesvden, e zabjenm l "tlo" nroda.27 Je tak mon, e lo o pouhou podvdomou reakci na absurdn svt, kter je obklopoval a v nm bylo ve postaveno na hlavu. Kdy vagony s inenm zastavily, pustily se stre do nsiln a krut rutinn prce, jejm clem bylo otupit smysly a vytvoit atmosfru jaksi nalhavosti, v n nen as na pemlen. Strn odjistili zvory a zaali tlouct na vagony za evu: "Juden, raus, raus, raus... alles raus... schnell, schnell, schnell..." Zahrnuli vzn vyhrkami a kletbami, v rukou mli biky na psy nebo okovan koen obuky, s jejich pomoc je vyhnali ven a popohnli dl. Zmaten vzni, kte strvili dva dny uvznn ve vlaku se museli seadit v malch skupinkch vtinou po pti a jejich zavazadla byla vyhzena na nstupit, kde je sbraly pracovn ety id. Skupiny se pak postupn po nstupiti pesouvaly k lkai, kter bu kvl hlavou na jednu i na druhou stranu, nebo ukzal prstem, kam se maj jednotliv vzni zaadit, aby oddlil mlad a schopn, uren pro prci, od pli mladch nebo starch, slabch a nemocnch vz. Prceschopn byli rozdleni podle pohlav a pak odpochodovali do idovskho komplexu v Birkenau, kde je otetovali na pai a oholili jim veker ochlupen. Odsouzen na smrt nastoupili do nkladnch aut. Z celkovho potu 2030 lid v transportech, jejich pjezd Himmler sledoval, jich byla vtina uznna za schopn a jenom 449 mu, en a dt bylo odvezeno do bunkru . 2 na mtin.28 Himmlerova skupinka je nsledovala. V pevlkrn dostali odsouzen nazeno, aby se svlkli a nechali obleen sloen v hlednch hromdkch na podlaze. Mli si zapamatovat, kde je nechvaj, aby je po osprchovn a odviven rychle nali. Na stnch nad lavikami byla sla, kter jim v tom mla pomoci. Ve mlo psobit normlnm dojmem. Dokonce i id slouc v Sonderkommandu mli dvod, aby pedstrali, e ve je v podku, a zabrnili tak panice a nsil, kter by nevyhnuteln nsledovalo. Nah eny a dti ly prvn podle znaek "ke koupeln". Je vysoce nepravdpodobn, e by v tomto konkrtnm ppad, kdy ve sledovali vysoc dstojnci, strn eny osahvali, tpali a jinak obtovali, v jinch ppadech to vak bylo to posledn, co mlad idovky proily. Mui, kterch obvykle bvalo mn, nebo vtinou je lka vybral do pracovnho komanda, nsledovali eny a dti jedinmi vstupnmi dvemi do komory. Kdy do n vstoupil posledn odsouzenec, strn stojc uvnit komory u dve, aby ve vypadalo normln, vyel ven, zavel dvee a zajistil je. Siln strnka tto metody spovala podle jednoho vzn, kter peil, v jej "neuvitelnosti". Dokonce i ti odsouzenci, kter id sbrajc na "ramp" zavazadla eptem varovali, nemohli uvit, e jdou na smrt - dokonce ani pozdji, kdy u ve vzduchu visel sladk zpach kvacho se masa. Ihned po uzaven dve zaalo "dezinfekn" komando stojc na stee vhazovat achtami do komory krystaly cyklonu B, ze kterch se okamit zaal vyluovat plyn. Lid stojc u achet se zaali hroutit a ostatn kiet a bojovat o vzduch. Po chvli u vylzali odsouzenci jeden na druhho a jejich tla tvoila uprosted komory zmtajc se pyramidu. Ve dvech bylo pozorovac oknko, kterm slubu konajc lka sledoval obti, aby rozhodl, kdy jsou vichni mrtv. Himmler takto popravu jist rovn sledoval. Doba popravy zleela na teplot, vlhkosti a tak na zdravotnm stavu obt. Hss napsal, e "kic, star, nemocn, slab a dti se zhroutili nejdve"29 a po dvaceti minutch se u nikdo nehbal. "(Himmler) sledoval prbh akce v naprostm klidu, ani by cokoli ekl. Nenpadn Hsse, Fhrery a Unterfhrery pi prci sledoval."30 Zejm se snail odhadnout, jak tato metoda likvidace psob na jej vykonavatele, protoe masov popravy zastelenm mly na vtinu pslunk Einsatzkommand hroziv inky, zejmna jednalo-li se o popravy en a dt. Mon, e prv to byl dvod, pro se rozhodli nacist pouvat plyn ve velkm mtku. Slouc lka dal signl asi pl hodiny31 pot, co byl do komory vhozen plyn. Otevely se dvee vchodu i vchodu a lenov Sonderkommanda se pustili do sv rutinn prce: vytahovali tla, prohledvali je, zda neskrvaj njak cennosti, otevrali mrtvm sta, aby nali ppadn zlato v jejich zubech - pokud je nali, tak zuby vyrazili kladivem nebo vytrhli kletmi a nahzeli do krabice - a pedvali mrtv tla en a dvek holim, kte jim sthali vlasy. Takto zpracovan mrtv tla, kter podle Hsse nezmnila barvu ani vzhled, byla pak odtaena do pipravench masovch hrob. Jeden z vz, kter pozdji pracoval v idovsk pracovn et a ml v Osvtimi za kol vytahovat mrtv tla z plynovch komor vyprvl reisrovi Claudemu Lanzmannovi, kdy pracoval na dokumentrnm filmu a, o stavu mrtvol nco zcela jinho. Pohled do komory po oteven dve byl podle nj tak pern, e si na nho nikdy nezvykl. Tla v pyramid smrti na sebe byla tsn namakna a po oteven dve odpadala

ta z horn vrstvy jako kvdry edie. Mnoh mrtvoly na sob mly zrann a krev z poslednho, smrtelnho zpasu. Lid slab, star a dti se nachzeli vespod potsnn krv, zvratky a vkaly a nkdy byli rozdrceni k nepoznn.32 Pracovn komanda mezitm odnesla zavazadla a obleen z pevlkrny a "rampy" do obrovskho skladit, ktermu se kalo "Kanada", a do nedalekch bark postavench, aby se dal zvldnout pval veho materilu. U dlouhch stol pracovali vzni, tdili vci a obleen obt a prohledvali je, zda se v nich nkde neskrvaj penze a cennosti. Obleen a vci pak dostvali nov osadnci nebo nmeck rodiny, kter pily o majetek pi nletech. Penze a perky se odeslaly na WVHA do Berlna, kter pak vyjednvalo jejich smnu za ciz mny ve vcarsku. Zlato se tavilo pro pouit zubaskou slubou SS, hodinky se tdily, oceovaly a opravovaly v dlnch zzench za tmto elem v Sachsenhausenu. Tam pak byly skladovny, dokud je Himmler nedaroval zaslouilm jednotkm Waffen-SS nebo posdkm ponorek. Nic nepilo nazmar. Operace pinela obrovsk sumy pro Himmlerova zvltn konta a pro skou banku. Obzvl cenn byla zahranin mna. V Osvtimi byl majetek popravench zdrojem korupce v koloslnm mtku. Tu se Hssovi za dnou cenu nedailo vymtit, ani pod hrozbou trestu smrti ktermukoli pslunkovi SS nebo en, je by ukradli njak idovsk majetek nebo pijali platek od vz, kte sami pi tdn kradli penze, hodinky a prsteny. Hss pital vtinu tk z Osvtimi prv platkm z tohoto zdroje.33 Nvtvu "Kanady" se Himmler rozhodl prozatm vynechat, a namsto toho jel s hosty pmo z plynov komory na prohldku tovrny "Buna" na vrobu syntetick nafty a gumy patc IG Farben, kterou postavili z vt sti tborov vzni. Museli jet auty zpt kolem ndra a pes eku Solu. Himmler se zeptal zstupc IG Farben, jak pracuj vzni z tbora. ekli mu, e jejich pracovn vsledky jsou slab. I kdy Himmler vdl, e se plnuje dal snen potravinovch pdl, nadil Hssovi, aby dohldl na zlepen pracovnch vkon. Jak pesn toho ml doshnout, byla opt jeho starost. Ped vee v dstojnick jdeln pedstavil Hss sv podzen dstojnky Himmlerovi, kter se jako vdy iv zajmal o jejich rodiny a zkuenosti ze sluby. Pi jdle se Hsse na nkter z nich vyptval a ten vyuil pleitosti k tomu, aby si stejn jako pi posledn nvtv stoval na jejich neschopnost a podal Himmlera o nov lep mue a vce strnch. "Uasl byste," odpovdl mu Himmler, "s jakmi neuviteln patnmi Fhrery budete muset zanedlouho pracovat! Potebuji kadho Fhrera a Unterfhrera na front."34 Ze stejnho dvodu nemohl Hss potat ani s poslenm str. Namsto toho mus pouvat vce technickou ostrahu a psy. Povenec SS pro sluebn psy ml do Osvtimi dorazit za nkolik dn a zasvt ho do novho systmu tto strn sluby. Mus vyut vech prostedk, "vech prostedk", zopakoval Himmler, aby zabrnil tkm. Po veei pozval Gauleiter Himmlera a jeho hosty spolu s Hssem a jeho manelkou do sv rezidence v Katovicch. Tam se z Himmlera stal zcela jin lovk. Byl bodrost sama, vyzaoval ovilnost zejmna vi dvma ptomnm enm a hovoil na rzn tmata, ponaje vchovou dt, pes nov domy, knky, obrazy a po cesty na frontu ve spolenosti Fhrera a zkuenosti jednotek Waffen-SS. Dsledn se vak vyhbal dni strvenmu v Osvtimi a nenechal se zathnout do hovoru o sluebnch zleitostech. Podle Hsse vedl konverzaci "jiskrn" a Hss jej takovho nikdy nezail.35 Navc vypil sklenici ervenho vna a vykouil jeden doutnk, co Hsse tak pekvapilo, akoli podle Kerstenovch poznmek si Himmler takov uvolnn veer po jdle dopval. Ptelsk spolenost se rozela ponkud pozd. Z tto a z nkterch dalch vpovd vyplv, e Himmler dokzal ve spolenosti spznnch lid zazit. Nebyl vdy jenom zuivm fanatikem a blznem, akoli tak byl po vlce velmi asto popisovn v memorech rznch lid. Ve zmnnm ppad sice byli ptomn jeho podzenmi a dalo se oekvat, e s nm budou sdlet jeho nzory, nicmn Himmler byl vesel a vstcn. Hssovo vyprvn o veeru, kdy ho Himmler tak pekvapil, dokonce zapad do obrazu vytvoenho Kerstenem. Himmler podle nj pi spolench veech s dstojnky a hosty na polnm velitelstv nediskutoval o sluebnch zleitostech a nehovoil ani o trivialitch. Himmler rd zavdl e na historick tmata, zejmna na sthovn germnskch kmen, osidlovac politiku krle Jindicha Ptnka, ingischna a jeho zpsob vldy. Nesnail se mluvit jenom sm, chtl, aby se debaty astnili i ostatn, ale s tm, e praktick pouen zformuluje on. Co se en tkalo, choval se k nim Himmler podle Kerstena vdy uctiv a stejn se o nich tak vyjadoval. Nesnel obscnnost a dvojsmysln narky a povaoval takov ei za urku vlastn matky. Ml velmi rd dti, to potvrdila vtina lid, kte se s nm znali, a vdy ochotn vnoval as vdovm a sirotkm, kterm nesmli nic odept ani jeho podzen. "Ve srovnn s jejich obt," kval, "je plhodina, kterou jim vnuji, mal ob a ctil bych se zahanben, kdybych je nevyslechl a neposkytl jim pocit, e existuje nkdo, na koho se mohou obrtit."36 Samozejm nelze pehldnout okolnost, e veer, kdy Hss poprv poznal Himmlera v nejlep spoleensk

nlad, nsledoval po dni, kdy byl Himmler svdkem likvidace 449 lid, kdy vidl, jak nah eny a dti odchzej jako prvn do plynov komory. Himmler pespal u Gauleitera a druh den rno s nm prodiskutoval seznamy lid urench pro ponmen a opaten, kter mla bt v jeho Gau uinna v souvislosti se znovuosdlenm. Pak Hss vyzvedl jeho a HSSPF a odvezl je zpt do Osvtimi na druh den inspekce. Prohldl si kuchyn, eznictv a pekrnu, dlny a stje a vidl tdn idovskho majetku v "Kanad" i ensk tbor. Tam se na nj Hss snail opt marn udlat dojem pohledem na pelidnn barky a nedostaujc hygienick vybaven. Himmler si vyhradil prvo na odsouhlasen tlesnch trest u en. Pi nvtv v enskm tboe podal, aby mu takov trest pedvedli a on tak mohl posoudit jeho inek. Byla pedvedena prostitutka odsouzen za krdee v tboe, pivzna na "kozu" a zbita pes hol zadek. Po vce ne dvaceti letech Wolff stanul ped mnichovskm soudem za to, e navdl k vradn id, a byl odsouzen k patncti letm vzen, z nich si odpykal jenom velmi mlo. Kdy si protal svj rozsudek a pronel na okraj vzpurn poznmky, doel k obvinn, e se v koncentranm tboe dval na bit eny, a poznamenal: "5 ran!"37 Himmler pak zruil tresty nkolika enm odsouzenm za lehk proheky a promluvil si se skupinkou svdky Jehovovch, jejich sektu obdivoval pro slu vry a rozhodnost, s jakou jej stoupenci trvali na svm pesvden. Pesto je vak musel zavrat kvli jejich pacifismu. Nakonec se s Hssem odebral do jeho kancele k zvrenmu rozhovoru. ekl mu, e vidl vechny nedostatky a obte, s nimi se mus potkat, ale neme mu nijak pomoci. Je vlka a oni se mus v kontextu vlky nauit pemlet. Akce, kter nadil, mus probhnout a nemohou se zastavit jenom proto, e v barcch nen dostatek msta. Eichmannv program ml podle Himmlerovch slov pokraovat, a to msc od msce intenzivnji. Likvidace id neschopnch prce musela bez milosti pokraovat tak. Krom toho, jak ekl Himmler Hssovi, bylo nutno zlikvidovat tak vechny Cikny neschopn prce. Zd se, e tento pkaz zpsobil Hssovi velkou bolest. Cikni byli jeho oblben vzni. Napsal, e jsou dviv jako dti. Kdy piel do jejich sti tbora, vyli okamit z bark, hrli na hudebn nstroje a ekli svm dtem, aby tancovaly. Nikdy na nj nepohldli temnm, nenvistnm pohledem. Himmler chtl pvodn vechny Cikny shromdit pro genealogick vzkum jejich rod, protoe vil, e jsou pravdpodobn pmmi potomky pvodnch indogermnskch nrod. Po vlce mli podle jeho pln t ve vlastn rezervaci. Vlen problmy a zejmna nedostatek potravin vak zpsobily, e se Cikni dostali do kategorie "zbytench strvnk". Je nepravdpodobn, e by o jejich likvidaci rozhodl sm, ani by se o tom zmnil Hitlerovi. Nejsp to s nm prodiskutoval pi schzce 16. ervence. Himmler pak ekl Hssovi, e z jeho tbora se m stt stedisko zbrojn vroby. Kammler mu ml pomoci se stavbou nezbytnch budov. Bylo tak teba pospit se stavbou krematori a plynovch komor v Birkenau, stejn jako se zemdlskmi vzkumnmi programy. Poteboval ji nalhav vidt njak vsledky. Nakonec uvedl, e je spokojen s tm, co v tboe vidl, a na dkaz dk povil Hsse na Obersturmbannfhrera. Jet ped odjezdem navtvil Hssv dm a promluvil si s jeho manelkou a dtmi, opt ve vborn spoleensk nlad. Z Kerstenovy i z Hssovy vpovdi se zd, e byl tehdy Himmler v povznesen nlad a pln elnu. Po nkolika dnech jet stle opakoval Kerstenovi, jak obrovsk je rozsah prce, kter na vchod prv zan. Pokud se jim poda splnit tyto koly, pak vechno vlen a obti maj smysl, nebo zabezpe germnskou rasu ped tokem z Asie. Dovolil by dokonce Amerianm a Britm, aby se na vchodnch zemch usazovali, pokud ovem projdou rasovou prohldkou. Pak by vybudovali germnskou internacionlu jako protipl idovsk a komunistick a asijsk tok by se rozttil o odpor ozbrojenho germnskho rolnictva.38 Den po ukonen inspekce v Osvtimi napsal Himmler HSSPF pro vchod v Krakov SSObergruppenfhrerovi Friedrichu-Wilhelmu Krgerovi a nadil mu, aby "pesdlen" cel idovsk populace na zem General Gouvernementu probhlo do 31. prosince. Podle jeho dopisu bylo takov opaten nezbytn kvli zkladnmu etnickmu rozdlen ras a nrod v nov uspodan Evrop a pro bezpenost a istotu germnsk e a oblast jejho zjmu. Jakkoli oddlen splnn tohoto kolu by pedstavovalo nebezpe pro mr a podek v cel oblasti nmeckho zjmu a znamenalo by vytvoen ohniska odboje a morln i fyzick morov nkazy.39 V podmnkch vytvoench okupac a zizovnm ghett mly Himmlerovy argumenty svoji platnost. Uprchl id vytveli na venkov odbojov skupiny. V mstech pedstavovali zase id, kterm Nmci zabavovali majetek, podstatn zdroj korupce - ne v tom smyslu, kter ml na mysli Himmler, ale proto, e tvoili bezbrannou velkou skupinu lid, z nich se dal dmat majetek pro osobn zisk. Nikde to nebylo patrnj ne ve Varav, kde bylo v nkolika blocch dom v centru msta smstnno pes pl milionu id. Nmci vybudovali vyhlazovac tbor, ve kterm chtli obyvatele varavskho ghetta zlikvidovat. Nachzel se u mal zastvky zvan Treblinka asi 60 kilometr severovchodn od Varavy na trati kiujc hlavn

eleznici z Varavy do Bia|ystoku. Treblinka se nachzela phodn blzko od obou mst, take nebyl problm zdit kyvadlovou vlakovou dopravu, a souasn dostaten daleko, aby tamj tbor nepoutal pli velkou pozornost. Hladk prbh vyhlazovacch operac vdy zvisel na spnm oklamn obt. Stavbu ml na starosti Christian Wirth podobn jako u obdobnch tbor v Be|+ecu a Sobibru. Velitelem tbora byl mlad rakousk lka Irmfried Eberl, jeden z absolvent programu T4, kter dve velel stediskm eutanazie v Brandenbergu a Bernburgu. Akoli lkai byli ve vyhlazovacch tborech nenahraditeln, aby vybrali prceschopn jedince a postarali se o hladk prbh masovch poprav, Eberl byl vjimen tm, e se stal velitelem. Akce zaala 22. ervence. Pedseda idovsk rady varavskho ghetta dostal nazeno, e vichni jeho lid budou bez vjimky deportovni na vchod. Prvnch 6000 id mlo stt pipravench ve 4 hodiny odpoledne a stejn poet kad nsledujc den. Jako zstava mla slouit jeho manelka: pokud se nenapln kvta, zastel ji jako prvn. Francizsek Zabecki, vprav ndra v Treblince a len podzemn polsk Zemsk armdy, slyel prvn vlak pijet asi v 9.30 rno druhho dne, 23. ervence. Neuslyel vak hluk lokomotivy, ale vkiky a vstely, vyprvl po vlce Gitt Serenyov. Cesta, kter normln trvala dv hodiny, trvala tentokrt hodin dvanct, a vagony byly tak peplnn lidmi, e se kolem nich vznel "jaksi opar" stoupajc z oken. Byl hork den a strn ozbrojen pukami sedli na stechch vagon s vyhrnutmi rukvy.40 Podobn jako v Be|+ecu a v Sobibru byly vagony odstaveny na vedlej kolej u speciln tborov rampy, kde u stlo nkolik strnch z ad SS, ale vtinou z ukrajinskch a lotyskch pomocnch jednotek se psy a s holemi. Spolu s nimi ekalo na nstupiti na zavazadla idovsk Sonderkommando. Strn pak oteveli dvee od vagon zajien zvorou a rnami a dery vyhnli idy za pokiku "bremse, bremse" (ukrajinsk vraz pro "rychle"). Mui a eny byly oddleni a museli odevzdat vechny cennosti, svlknout se a obleen nechat na zemi a pak je strn hnali ve skupinch asi po padesti (pomoc ps a der, bylo-li teba) nahoru k plynovm komorm po stoupajc cest irok asi 14 metr a ohranien po obou stranch ostnatm drtem maskovanm jedlovmi vtvemi. Tto cest se kalo rzn, bu "hadice" (Schlauch), nebo "posledn cesta" (Die letzten Weg) i "cesta do nebe" (Himmelfahrtsweg). Sta a slab byli odvedeni do Lazarettu, msta takto nazvanho s hrzostranm humorem, nebo to byla oteven jma pln mrtvol, na jejm okraji byly obti sprovozeny ze svta jedinm vstelem pistole do ztylku a vhozeny dovnit. Mui li do plynov komory jako prvn, protoe jejich poprava a "zpracovn" netrvalo tak dlouho. enm sthalo v plynov komoe asi 16 idovskch holi vlasy a trvalo jim to u jedn osoby dv minuty, nebo i mn. Nakonec odeli holii s pytli na brambory plnmi vlas, dvee se zavely a obsluha nastartovala dieselov motory, jejich vfuky byly zavedeny do komory. Okamit se ozvaly vkiky a nek, pak bylo slyet zoufal boj o vzduch.41 Pracovn ety mezitm odnesly obleen a zavazadla do tdren a asi tucet ji przdnch vagon odthla posuvn lokomotiva zpt na tra, zatmco po vlece u se blil dal vlak s vagony plnmi novch obt. Asi po ticeti minutch se otevely dvee komory. Mrtv "stli namakan jeden vedle druhho jako kamenn sloupy" - tak je popsal hlavn "dezinfekn" dstojnk SS dr. Kurt Gerstein pot, co sledoval stejnou metodu likvidace v Be|+ecu.42 Pokraoval: I kdy jsou mrtv, jde rozeznat rodinn pslunky. Dr se za ruce a jsou zaklesnut jeden do druhho i po smrti, take je obtn je od sebe odtrhnout, aby mohla bt komora uvolnna pro dal vrku. Mrtvoly vlhk potem a mo, s nohama potsnnma vkaly a krv jsou vyhazovny ven. Dtsk mrtvolky ltaj vzduchem. Nen asu nazbyt a dtky Ukrajinc svit a dopadaj na zda pracovnho komanda. Dva tucty zuba otevraj hky elisti a hledaj zlato. Se zlatem nalevo, bez zlata napravo. Jin zubai vytrhvaj kletmi zlat zuby a zuby se zlatmi korunkami, nebo je vytloukaj kladivy. Mezi vm tm shonem poskakuje velitel Wirth. Je ve svm ivlu. Nkte lenov pracovnho komanda kontroluj genitlie a itn otvory, zda se v nich neskrv zlato, diamanty nebo jin cennosti. Wirth na m vol: "Potkej tuhle plechovku zlatch zub, to je jen z pedverejka a ze verejka!" Neuviteln civilnm tnem a hovorovm jazykem mi k: "To bys nevil, co tady najdem kadej den zlata a diamant a dolar!" A potom mne vede ke klenotnkovi, kter se o vechny ty poklady star a nut m, abych si je prohldl... Scna, kterou Himmler vidl po oteven dve plynov komory v Osvtimi se musela podobat t, kterou popsal Gerstein. Pslunci SS pevelen do tbor z programu T4 a ukrajinsk, lotysk, estonsk a jin pomocn jednotky SS, kter tvoily nejvt st personlu tbor smrti se na tuto prci kolily ve zvltnm tboe v Trawnikch. Soust jejich praktickho vcviku byla likvidace idovskch vz.43 Pohled na tuto likvidaci na Himmlera podle veho nijak siln dojem neudlal. Jak Hss lakonicky poznamenal, sledoval Himmler celou proceduru vetn vyklizen bunkru . 2 a "nic nenamtal, ale neml k tomu ani co ct".44 A veer

tho dne ml vbornou nladu. O inku, jak mla tato podvan na Gersteina, nen pochyb. Byl tak otesen tm, co vidl v Be|+ecu a v Treblince, e kdy se v nonm vlaku z Varavy do Berlna setkal s tajemnkem vdskho velvyslanectv baronem von Otterem, zahrnul ho podrobnostmi a se slzami v och ho pnliv dal, aby to ohlsil sv vld a Spojencm. Pokusil se tak prostednictvm papeskho nuncia v Berln informovat Vatikn.45 Gerstein na jednu stranu pracoval jako lka SS a "dezinfekn" dstojnk a provdl sv koly se zancenm, na druhou stranu byl kesan a aktivn len protestantsk opozice proti nacismu. V roce 1945 spchal v zajet sebevradu a jeho dvojak ivot je tko vysvtliteln. Snad je jeho ppad jenom krajnm pkladem rozpolcen osobnosti, kterm do urit mry trpl kad lovk chycen do tenat systmu, jen popral vechny bn kodexy chovn. V dob, kdy Gerstein navtvil Treblinku, neuplynul od zahjen jejho provozu ani msc. Prce vak probhala bez ustn od 6 hodin rno do veera a poet mrtvol stsnanch v masovch hrobech dosahoval desetitisc. Nikdo je nepotal a nikdo neznal jejich pesn poet. Jedin Francizsek Zabecki zstval v prci tak dlouho, dokud pijdly transporty, a zapisoval si sla napsan kdou na kadm vagon ednky, kte je uzavrali v mst, odkud odjdly. Ne byl tbor uzaven, peshl jejich souet milion.46 V dob Gernsteinovy nvtvy jich bylo nkolik destek tisc. Globocnik Gernsteina mimo jin povil kolem, aby nael zpsob, jak dezinfikovat hromady obleen po mrtvch, kter mli dostat pichzejc osadnci a jin potebn. V Treblince ped sebou spatil "skuten hory zavazadel, obleen a spodnho prdla". Spolu s jeho spolenkem, kter jej doprovzel, byl pozvn do dstojnick jdelny vyzdoben v "typicky himmlerovskm staronmeckm stylu". Jdlo bylo jednoduch, ale hojn. "Himmler sm nadil, e mui z tohoto komanda maj dostat tolik masa, msla a dalch potravin, kolik budou chtt, a zejmna alkoholu."47 V ervenci toho roku povil generln guvernr General Gouvernementu Hans Frank Krgera, Himmlerova HSSPF pro vchod, aby zskal Polky a pslunky dalch nenmeckch nrod do pracovnch skupin potebnch pro prci ve star i a pro sklize na zem samotnho General Gouvernementu. Himmler Krgerovi tak napsal, aby ho instruoval, jak pistupovat k tmto a dalm kolm. V vodu dopisu uvedl, e je poteba ukzat, e "nejenom Anglian mohou ovldat velk masy lid s nepoetnou vldnouc tdou, ale my to dokeme tak."48 Ml vyut "oddanosti, kterou Polci a Ukrajinci ct k crkvi" a jejich lsky ke knm a dalm vesnickm hodnostm. Ti se mli za sklize a poslun chovn svch oveek zaruit vlastnm ivotem. Dle mli bt zejmna fari za dobrou prci svho stda finann odmovni a naopak za jeho patnou dochzku a lenost dostvat pokuty. Jako pklad uvedl, e bude-li dosaeno jakhokoli pebytku nad stanovenou kvtu, dostane z nj dotyn far 20 procent a pslun plodina pak od nj bude odkoupena. Aby se z rody nic neztratilo, mla bt jakkoli odmna vyplacena a pot, co se roda dostane do sbrnho stediska na eleznici, piem dopravu zajist ",duchovn vbr dan' sm". V dopise pak nsleduje velmi upmn posteh: "Far, kterho se nm poda na nai stranu zskat v prvnm roce, u zstane navdy u ns, protoe bude mt strach ze msty soused a ostatnch obyvatel, a navc nebude chtt, aby mu pjemn zisk proklouzl mezi prsty."49 Nakonec Krgerovi sdlil, e od nj oekv stoprocentn splnn kvt pracovnch sil potebnch v i i na zem General Gouvernementu. Ml naverbovat "vechny tulky a povalee, kte dosud aktivn pracovali pro hnut odporu". Co se potravin tkalo, ekal splnn plnu na 120 a 125 procent. "Nesplnn tchto cl je zcela mimo diskuzi." Himmler uvedl, e se chce vyhnout malichernostem hloup nmeck byrokracie. Dleit podle nj bylo, aby sklidili obrovskou rodu, ani by vytveli byrokratick apart. Jedinm kritriem ml bt spch. "Kad metoda, kter zajiuje nebo zvyuje spch, je sprvn." Zakzal Krgerovi, aby z jeho dopisu podil opis nebo si dlal poznmky. Jeho obsah ml sdlit stn tm ednkm, kte ho potebovali znt. Jinm pkladem Himmlerovch metod je instrukce pro berlnsk RSHA, kter tehdy jet nemlo v ele Heydrichova nstupce. Himmler ji nadiktoval nkdy v prbhu tho msce, pesn datum vak na kopii nebylo: Naizuji, aby na celm okupovanm zem v Rusku byla zorganizovna Vertrauesnetz (s tajnch agent), zejmna mezi enami a dvkami. Pohnutkou k jejich spoluprci mus bt strach z likvidace jejich rodin, smrt otc, bratr, ptel, snoubenc, manel a syn. eny mus doufat, e po bolevismu nastane konen klidn obdob a my zajistme ochranu en a jejich rodin a konen tak mr.50 Na jae a v lt 1942 byl Himmler vjimen aktivn. Kersten napsal, e k hrze svch podzench pracoval

kad den do dvou nebo t hodin rno.51 Po proten pouhho zlomku hlen a korespondence, kter prochzely v tomto obdob jeho kancel, zpis ze schz a instrukc, kter rozeslal, je zejm, e Kersten nelhal. Nebyl nonm tvorem, jak se stval z Hitlera, pesto si vak zval lidi na pohovory i v noci. Poet dstojnk, kte srkali kvu v restauranm voze Himmlerova polnho velitelstv na Ukrajin a ekali, a je pijme, se vak nezmenoval. Nmeck dobyvan vlka byla v plnm proudu. Evropsk kontinent od norskho Severnho mysu po Pyreneje, od Baltu a k ernmu moi se tsl pod nmeckmi holnkami. V severn Africe stl Rommel u El Alameinu a byl pipraven obsadit Suezsk kanl. Nejvt vlenk vech dob dil ze svho velitelstv Werwolf na Ukrajin ofenzivu smujc na Kavkaz k ropnm polm a smrem na velk n pstav na Volze, Stalingrad. Rusk armdy ustupovaly. Himmlerovy dopisy a poznmky z toho obdob jsou pln sebejistoty. Temn nlady z jara a potku lta pominuly. Mon, e ho duevn osvobodil Heydrichv odchod, snad ho naplovaly elnem koly na vchod. Pracoval naplno, ale ctil se pln sil a vychutnval ten pocit. K Rosenbergovi a jeho ministerstvu pro vchod se choval se st skrvanm opovrenm. Svj hlavn kol spatoval v tom, e uchrn vlast ped duchovnm rozkladem bolevismu, kter pedchzel zhroucen v roce 1918. Jeho idovsk politika byla soust tohoto kolu. Krom toho si kladl za cl zajistit okupovan zem ped slcm odbojovm a partyznskm hnutm a samozejm chtl vchod osdlit nmeckm obyvatelstvem. Akoli se Himmler sousteoval na tyto hlavn koly, nael si as i na mn dleit zjmy a nepodstatnj zleitosti. V ervenci se napklad snail najt sprvn logo pro Lebensborn psan runovm psmem,52 rozhodl o vhodnm tvaru pohr pouvanch pi kestnch a svatebnch obadech pslunk SS53, etl a dlal si poznmky k hlen policejnho velitele krymsk oblasti, ve kterm popisoval "prohldku starho gotickho msta a pevnosti Mangup Kale".54 Prostudoval tak konen hlen o lkaskch pokusech v Dachau sepsan doktory Ruffem, Rascherem a Rombergem.55 Pel se s ministerstvem pro vivu, e v Nmecku mus existovat prostitutky pro ciz dlnky: "kdybych nezdil bordely, miliony zahraninch dlnk by zdivoely a zaaly obtovat nmeck eny a dvky." Proto, jak Himmler kal, bylo v nmeckm zjmu, aby prostitutky dostvaly pimen potravinov pdly. Krom toho jej zamstnvalo jet mnoho dalch otzek.56 Redigoval tak propagan pamflet SS, kter byl radiklnj a zamen vce na osoby s ni intelektuln rovn, ne jeho brourka o Schutzstaffelu vydan v roce 1936. Nov tiskovina vyla koncem lta 1942 pod titulem Rassenpolitik (Rasov politika), "Sestavil a vydv: Reichsfhrer-SS/SS Hauptamt". Na tituln stran byl obrzek zcela nah postavy nordickho mue s typicky dlouhou hlavou a meem - phodn ukzka vysnn pedstavy, jakou se Himmler zabval.57 Na rodinu mu vak moc asu nezbvalo. Jednou, kdy si as nael a odjel do sv vily ve Gmundu u Tegernsee, vzal s sebou vysokho dstojnka SS. Podle Kerstena dotyn uasl, kdy vidl, e Himmlerova dcerka Gudrun se ped jdlem modl. Potom se od jednoho z Himmlerovch blzkch podzench dozvdl, e Reichsfhrer nepovauje za vhodn, aby se dti musely zabvat konflikty vznikajcmi mezi vrou a novm uenm, kter se tak jako tak teprve vyvjelo. O svm postoji k tmto otzkm si mly rozhodnout samy, a budou dospl. Do t doby nemly bt vytreny ze svho dtskho svta.58 Na zatku srpna ml Kersten pleitost, aby se Himmlera vyptal na jeho vlastn nzory na nboenstv a posmrtn ivot. Podle Himmlera bylo jasn, e smrt ve nekon, je vak tk pedstavit si, jakou formu bude posmrtn ivot mt. Pak se zmnil o ve indo-germnskch nrod ve znovuzrozen, jeho formu urovala karma, kter lovk doshl svmi skutky. Kersten se ho z eptal, jestli nem strach, kdy se zamysl nad tm, co mus nkdy dlat. Himmler mu odpovdl, aby se na svt nedval z tak omezenho a egoistickho hlediska. "Muste germnsk svt chpat jako celek, kter m tak svou karmu. lovk se mus obtovat, by by to pro nj bylo i velmi tk. Neml by myslet jenom na sebe. Je samozejm pjemnj zabvat se kvtinovmi zhony ne politickou umpou. Ale kvtiny samy o sob nepokvetou, nedostane-li se jim patin pe. Snam se ve svm ivot doshnout kompromisu. Snam se pomoci lidem a konat dobro, ulehit utlaovanm a odstranit nespravedlnosti, kdykoli k tomu mm pleitost. Myslte si snad, e dlm ze srdce rd vechny ty vci, kter prost mus bt pro stt vykonny? Co bych dal za to, abych byl ministrem pro nboensk zleitosti jako Rust a mohl se cele vnovat jenom pozitivnm kolm!"59 Po chvilce hledn peetl ze sv sbrky pslov, kter mu slouila jako pomcka k procviovn pamti, krtkou pas z pekladu Bhagavadgty, sti staroindickho eposu zvanho Mahbhrata. Himmler si Bhagavadgtu velmi oblbil a Kerstenovi ekl, e se bez n ani nehne. Tato kniha je velmi dleit, chce-li kdokoli pochopit Himmlerovo pesvden. Lze ji sice vykldat tolika zpsoby, kolik je vyklada, ale v Himmlerovch projevech a rozhovorech lze nade v pochybnost nalzt mnoho mylenek erpanch prv z

Bhagavadgty. Meme v n napklad najt systm ty spoleenskch td: brhmany charakterizuje klid, sebekze, asketismus, dlouhodob utrpen, bezhonnost, moudrost a nboensk vra. Dal tdou jsou vlenci (kasta katrija) - odvn, zaplen, vytrval, v boji nestupn, velkorys a vzneen hrd. Sedlci a emeslnci se zabvaj zemdlstvm a emeslem. Na nejnim stupni stoj nevolnci, jejich jedinou povinnost je slouit ostatnm.60 V tomto kontextu nabv smysl jeho kzn ped Gruppenfhrery a jednotkami Waffen-SS, jeho pokusy o asketick zpsob ivota, zmnky o prostm a mravnm zpsobu ivota a vy moudrosti. Jeho vra v nesmrtelnost mla zejm sv koeny nejen v Bhagavadgt, ale tak v germnsk ideji znovuzrozen v rmci rodu. V hinduistick doktrn bylo individuln "j" nadasovm, vnm prvkem, nepatrnou stekou samotnho Boha, kter se neustle znovu rodila a umrala ve form hmotnho tla. Forma existence tohoto boho zrnka a sama nutnost jeho existence byla zce svzna s karmou, kter se vytvela v jeho pedchozch ivotech. m hor byla karma, tm t bylo t v novm pevtlen. Spasen se dalo doshnout jedin zdokonalenm svho j. Potom se nadasov prvek existujc v kadm ivm tvoru odtrhl od svho zhmotnn podlhajcho asu, a tm tak od utrpen a bolesti. Zdokonalovat se dalo mnoha zpsoby, v podstat vak lo vdy o jedno a tot, a sice aby lovk bez emoc a vn vykonval sv kastovn povinnosti, ktermi byl zavzn jedin Bohu. V tom snad spov kl k pochopen Himmlera, ve sv podstat choulostivho lovka, kter se pinutil, aby tie sledoval vradn v Osvtimi. Stejn peliv vykonvn sluebnch povinnost bez emoc poadoval po svch podzench v koncentranch tborech. lovk, jeho mysl netil zrmutek, touha po rozkoi, ve, strach ani hnv se v Bhagavadgt nazval muem neochvjnho mylen, tichm mudrcem - Krnou. Krna byl vtlenm Jedinho Boha Vinua, kter se zhmotoval do masa a krve: "pro spsu ctnostnch a zkzu niemnch pichzm na svt v kadm vku, abych zde upevnil d".61 Touto tez se snail Himmler udlat dojem na Kerstena. Peetl mu citt: "(Kdykoli) toti nastv padek a narst bezzkonnost, zplodm sm sebe."62 Tato vta, prohlsil Himmler s naprostou vnost, odpovdala pesn zrozen Fhrera. Fhrer byl jednou z tch skvlch postav, kter se objev vdy v dob krize germnskho svta. Karma germnskch nrod stanovila, e Hitler pijde a zachrn je vedenm vlky na vchod. Slova, kter Himmler citoval, ekl Krna bojovnkovi Ardunovi ped velkou bitvou na poli spravedlnosti, kter tvo hlavn tma Bhagavadgty. Arduna nechtl bojovat. Krna mu dodval odvahu, protoe k bitv nakonec muselo dojt, takov byla dharma - souhrn zkona, osudu a povinnosti. Krna se snail Ardunovi vysvtlit skutenou podobu vesmru a jeho roli pouhho pka, s nm hbe vemocn Bh. Himmler v tom nejsp spatoval analogii s vlastnm osudem a povinnost. Kdy kal Kerstenovi, e lovk se mus obtovat, i kdy je to nkdy tk, povaoval zejm vlku na vchod za paralelu bitvy a stralivho masakru na poli spravedlnosti. 12. z zaznamenal Kersten dal debatu s Himmlerem, tentokrt o reinkarnaci. Pravdivost jeho zpisu podporuje zznam Himmlerova "hovoru u stolu" z nsledujcho dne, 13. z. Zd se, e o tomto tmatu Himmler v t dob hodn pemlel.63 st tento "hovor" je stejn jako st jeho projevy. Zabval se pi nm stejnmi problmy. ekl, e Nmci si mus najt cestu k uctvn svch pedk, aby to v much vzbudilo touhu pokraovat v tto nekonen linii a stt se tak pedky svch potomk. Jedin tak se dalo zabrnit vymen nroda. A mus mt dostatek dt. Rusov, ekl, u tvo masu 200 milion lid stojc proti 80 milionm Nmc. Vzhledem k rusk plodnosti a jejich vlastn pehnan vytbenosti, takka degeneraci, se dalo podle Himmlera oekvat, e za njakch 25 let bude bude 80 milion Nmc stt tv v tv 240 milionm Rus. Rusov vak podle jeho proroctv mli tvoit pouh pedpol Asie s jej jednou i dvma miliardami obyvatel, kte by je prost pevlcovali. Osobnost Fhrera nm Osud nahradil potebn poet mu. Nco takovho se v ivot nroda pihod jen jednou za 2 i 5 tisc let. Te, kdy Osud takto zvrtil padek naeho nroda, je na povinnost udlat nco sami, nejen udrovat pozice, ale tak nrod pozdvihnout. Ve vlce zvtzme, to je samozejm, t vak bude udret i po n. To, co Fhrer dokzal a jet pravdpodobn doke za ivota jedin generace je asn: dokzal pivst okletnou i po hanebn Versaillesk smlouv zpt do jejho pedvlenho postaven a pak ji jet rozil a vytvoil velkou nmeckou i. Po velk nmeck i pijde germnsk e, pak germnskogtsk e sahajc a k Uralu. Mon, e doshneme dokonce zaloen gtsko-francko-karolnsk e. Ano, domnvm se, e se nm poda vytvoit i to, co se jinm realizovat nepodailo. Na potku ptho msce podnikl Himmler cestu do ma. Vrcholem jeho tdenn nvtvy byla audience u Mussoliniho. Vydil Ducemu pozdravy od Fhrera a seznmil ho (na Hitlerv pkaz) se situac na vchodn front. Pak debatovali o potch se zsobovnm jednotek v severn Africe a o ponorkov vlce veden proti britskmu lostvu. Nakonec se Himmler pustil do rozpravy o idech. Z Nmecka a vech okupovanch zem je

odsouvali, protoe provdli sabote, byli to pioni, organizovali odbojov a teroristick skupiny. V Rusku jich museli zastelit "ne prv nezanedbateln poet", mu i en, protoe dokonce i eny a dti shromaovaly pro partyzny zpravodajsk informace a slouily jako jejich spojky. Politicky aktivn idy zadrovali Nmci podle Himmlerovch slov v koncentranch tborech, jin byly nasazeni pi budovn silnic na vchod, kde podlhali znan mrtnosti, nebo nebyli zvykl na tkou prci. Sta id bydleli v tereznskm ghettu, dostvali starobn dchod a ili si, jak chtli. Nmci se pokoueli zahnat skupiny id zpt na ruskou stranu mezerami ve front, ale Rusov je nechtli a obvykle je postleli.64 Jestli se Himmlerovi podailo Mussoliniho touto smskou polopravd opravdu olit a zatajit ped nm stedn roli, kterou v nmeck idovsk politice hrl program Endlsung, je nejist. Podle Himmlerovch slov byl vak Duce ptelsk a v nejlep form. Po nvratu hlsil, e z nvtvy zskal velmi pzniv dojem. Byl pesvden, e dokud bude Duce naivu, budou Italov stt "pevn a neotesiteln" pi Ose. Kapitola 12 Herrenmensch Himmlerovy postehy tkajc se Itlie se asem ukzaly stejn myln jako jeho pedpovdi o i. Hitler nejen bojoval souasn proti tem svtovm velmocem, kter mly pevahu v potech vojk, materilu a vrobn kapacit, ale navc jet tvrd doplcel na to, e se zapletl do svtov vlky o nkolik let dve, ne ml. Gringovi se nepodailo integrovat do vlen ekonomiky prmysl satelitnch stt a nedoshl ani nmeck sobstanosti v nerostnch surovinch. Neustle pokraoval konflikt mezi dvma hlavnmi smry ekonomickho rozvoje: na jedn stran Nmecko potebovalo rozen vroby zbran pro okamit nasazen na frontu, na stran druh bylo poteba rozit ekonomickou zkladnu pro pozdj vrobu v masivnm mtku. Tento problm se nedal vyeit pi neustle se mncch a vznikajcch vrobnch krizch bnch v tak rozshl vlce a pi okupaci stle vtch zem. Nedal by se vyeit ani v ppad, e by neexistovaly vzjemn si konkurujc instituce zabudovan do Fhrer-systmu zen sttu, kdyby neexistovalo aktivn i pasivn hnut odporu v okupovanch zemch, ani kdyby se nmeck prmyslov elita nesnaila hledt si pedevm vlastnch kapitlovch zjm a zisku. Gringovo sil muselo nevyhnuteln ztroskotat u kvli sam podstat systmu. Jeho rivalov Speer (ministr pro vzbroj a vlenou vrobu) a Himmler (se svmi ady RSHA a WVHA) pispvali k jeho pdu a snaili se rozit sfru svho vlivu na jeho kor. U v roce 1942 thli opanm smrem ne Gring. Zatmco on se snail vytit co nejvc z ekonomik poraench zem, Himmler a Speerv zmocnnec pro nbor pracovn sly Fritz Sauckel smovali pracovn slu z tchto oblast do e, aby tam nahradila mue, kte museli narukovat do vlky. Situaci jet zhorovala vlenick etika. V och vojenskch instituc byli civilist druhoadmi obany. Vdci a vrobn ineni, kte se mli soustedit na racionalizaci prce a zrychlen vroby, radji jednodue poslechli pkazy svch vojenskch pedstavench a snaili se neustle zdokonalovat zbran a upravovat je podle poadavk pichzejcch z fronty. To znemoovalo dlouhodobj plnovn a kvantita, tak zoufale potebn proti silnjm neptelm, stla a za kvalitou. Richard Overy uvedl ve sv nedvn Gringov biografii velmi nzorn daje: v roce 1940 utratilo Nmecko na zbrojen podle odhad 6 miliard americkch dolar, zatmco Velk Britnie pouh 3,5 miliardy dolar. Pesto Britnie vyrobila o 50 procent letadel vc, dvakrt tolik tkch vozidel, dvanctkrt tolik obrnnch voz, vce lod a tm stejn mnostv tank a puek.1 V ivotn dleit oblasti vroby letadel bylo Nmecko zcela zahlceno: v roce 1942 vyrobili Spojenci 100 000 letadel a Nmecko a jeho partnei v Ose pouze 26 000. Postaven Nmecka bylo dokonce jet hor, ne naznauj tyto daje, protoe mlo velk problmy s opravami motor a s nhradnmi soustkami, a to sniovalo poet akceschopnch letoun.2 Mnoho vborn vycviench pilot tak Luftwaffe ztratila a s obtemi hledala personl dokonce i do vcvikovch stedisek. Gring na tyto obte reagoval svm obvyklm zpsobem: zastraoval, vyhrooval a jet hloubji zasahoval do prce vrobcm letadel. Snail se znovu dobt sv vsadn postaven u Hitlera, zapral zpravodajsk informace o neptelsk leteck vrob a fantasticky nafukoval sla o budouc vrob nmeck. Tm jet snioval rove reality v Hitlerov okol. Poet letadel, ktermi disponoval, vak drasticky klesl a Hitler jednal s Gringem stejn jako s jinmi generly: prakticky pevzal veker taktick velen nad leteckmi silami na vchodn front a vyhradil si vechna dleit rozhodnut tkajc se leteck vroby. Jeho pirozen sklon radji toit, ne se brnit, pouvat teror jako konen argument spolu s naivn vrou ve vdecky zzran zbran, kter vyv poetn pevahu neptele, jet zhorily u tak zoufalou situaci. Zzran zbra, kter by mohla Nmecko zachrnit, atomov bomba, nebyla brna natolik vn, aby dostala pednost, jakou mla ped ostatnmi vvojovmi programy ve Velk Britnii a ve Spojench sttech -

kde navc sehrli klovou roli idovt fyzikov, kte uprchli prv z Nmecka. A tak se shora il bujn amatrismus, pikrmovan mty o vlenick kast. Z byrokratickho hlediska bylo vechno v nejlepm podku, ale zejmna v oblasti plnovn panoval naprost chaos. Pro velitele samotn u existoval jenom mtus. Nen nhodou, e m dle vlka trvala, tm astji pouvali dogma o kvalit nmeck krve a kladli na nho vt draz. Na poetn pevaze neptel podle nich vbec nezleelo. Gring ped shromdnm Gauleiter v roce 1943 prohlsil: "pro ns m nejvt hodnotu lovk. Kdy se podvte na americkho nebo britskho zajatce, muste si ct: nadazenost Nmc je stle velmi velk."3 Gring hrub zkresloval skutenost a ptomn Gauleitei to jist velmi dobe vdli. Odevad, kde pracovali britt zajatci pichzela hlen varujc ped jejich patnm vlivem na morlku ostatnch, zpsobenm vystupovnm a sebejistotou Brit. V zemdlskch oblastech - pe se v tajnm hlen SD z 8. nora 1943 - zajistila Britm jejich duevn ilost a arogance spolu s jistotou vedouc postaven nad mstnm obyvatelstvem. Toho pak vyuvali k roziovn pomluv, e Nmecko prohraje vlku a rozhodne o tom ne posledn grant, ale posledn masov konzerva.4 Z Hornho Slezska dochzela etn hlen o "skvl" fyzick kondici a "hrdm a sebejistm vystupovn" britskch vlench zajatc. Mstn obyvatelstvo pak dsledkem toho opakovan komentovalo situaci v tom smyslu, e "takov lid jsou nai neptel, zatmco Italm a Japoncm kme ptel nmeckho nroda."5 Tak obsah balk, kter Britov dostvali od ervenho ke, vzbuzoval zvist mezi mstnm obyvatelstvem, kter neustle hovoilo o nedostatku jdla. Britov si dokonce kupovali i sexuln sluby za mdlo, okoldu a bl chlb od ervenho ke. Z oblasti Gdaska pila hlen, e britt vlen zajatci provdli podvratnou innost v adch polskch dlnk, zaazench na seznamy lid vhodnch k ponmen. kali jim, e Nmecko prohraje vlku a Polsko bude jako stt obnoveno. Z hlen SD vyplv, e Britov vude kladli pasivn odpor a v nkterch tovrnch a na zemdlskch statcch dokonce provdli sabote. Produktivita jejich prce dosahovala 25 procent produktivity nmeckch dlnk pi stejnch kolech. Odmtali poslouchat pokyny nmeckch pedk a dozorc a pijmali rozkazy pouze od svch poddstojnk. "Ti se vak v prv ad sna o to," znl naivn koment, "aby jejich mui odvdli co nejni pracovn vkon."6 Doporuovalo se, aby ve vech oblastech, kde byli zamstnvni Britov, byl kladen vt draz na vzdln mstnho nmeckho obyvatelstva, zejmna v jejich vztahu k cizincm, se zvltnm drazem na britskou mentalitu. Na nonm nebi se objevilo prvn viditeln znamen osudu, kter i oekval. Zaalo se ozvat huen tisc leteckch motor a zsinal, vyerpan oblieje matek a dt zpod koue a doutnajc suti vzhlely s obavami vzhru. Dal znmky se objevily v severn Africe. Na podzim roku 1942 dokzal nov velitel 8. britsk armdy Montgomery u Alam Halfy, e se Rommelovi vyrovn a 23. jna u El Alameinu zahjil tok. Vybudoval si materiln pevahu - zsobovac linie Osy vedouc pes Stedozemn moe byly zpetrhny. Zatkem listopadu se Rommel ocitl ped porkou a ze sv vlastn iniciativy navzdory rozkazm zaal ustupovat. Hitler reagoval stejnm zpsobem jako o rok dve pi zimn rusk protiofenziv a nadil mu, aby drel sv pozice a dokzal, e siln vle pev slu neptelskch prapor. Rommel mohl svm mum nabdnout pouze vtzstv, nebo smrt. Marn se o to pokusil za cenu velkch ztrt a stejn brzy ustupoval ze vech svch pozic. Za ti dny se vylodily angloamerick invazn jednotky pod vrchnm velenm americkho generla Eisenhowera podl pobe francouzsk severn Afriky ve vchodn sti Stedozemnho moe. Spojencm se podailo doshnout absolutnho pekvapen stejnou dezinforman kampan, kter tak dobe poslouila Heydrichovi a Canarisovi na zatku vlky, kdy jet Hitler udval takt. Hitler se tuto zprvu dozvdl cestou do Mnichova na kadoron oslavy v Brgerbrukeller. V poslednch tdnech trpl velkmi vkyvy nlad. Lze jen tko urit, zda je lze pist celkov zmn osobnosti zpsoben chorobnm stavem, nebo metamfetaminu, jej mu jeho osobn lka Morell kad den vpichoval a kter bral tak v tabletch.7 Mohlo jt i o Hitlerovu normln povahovou vlastnost a pehnan projev egocentrismu, podporovan jeho okolm u cel lta, kter se zaala oteven projevovat takovm zpsobem ze strachu, pepracovn nebo prost proto, e zaal chpat, e prohrv. Vichni lid v jeho okol si vak tto zmny vimli. Jeho bezprostedn reakce na vylodn Spojenc v severn Africe 8. listopadu vak pipomnala spe levu, e jsou karty konen vyloeny a Spojenci si k toku nevybrali severn Norsko nebo dokonce pobe zpadn Evropy. V kadm ppad psobil pi projevu v Brgerbrukeller dojmem, e je v dobr form. Zil sebejistotou a naznail, e na vylodn nebyl nepipraven a optimisticky zhodnotil pomr sil na vchodn front. Uinil tak narku na tajn zbran

uren k odvet proti Anglii za jej "zastraovac" nlety na nmeck msta. "Nai ineni a vdci nespali," ujistil "star bojovnky" a vechny Nmce naslouchajc jeho projevu z rdi po cel i. A znovu (jako vdy po njakm nespchu) pipomnl poslucham sv proroctv o idech z roku 1939. Z tch, kdo se tehdy smli, se jich "u dnes nespoet nesmje a ti, kte se jet dnes smj, se u tak dlouho smt nebudou".8 S nahrvkou Hitlerova projevu souhlas v tomto bod i Kerstenovy pamti. Podle jeho poznmek Himmler bezprostedn po oslavch 9. listopadu ekl, e po vylodn Spojenc v severn Africe vydal Hitler rozkaz, aby proti idm neltostn zakroil.9 Opt opakoval Kerstenovi, e neml v myslu idy zniit. Tentokrt dval vinu Goebbelsovi, on sm je pr chtl vyexpedovat na Madagaskar. Nejnovj vvoj situace na bojitch ho podrdil a opt trpl krutmi keemi aludku. "Vylodn Spojenc bylo pro nj tvrdou rnou do bicha," znl Kerstenv koment.10 V polovin listopadu navtvil Himmler m. Nepochybn proto, aby zjistil, jak jsou uinna opaten ke sledovn tehdej poraeneck nlady italsk vldy. Mon se chtl tak pesvdit o oprvnnosti svho podezen, e mezi Abwehrem a Vatiknem existuj komunikan kanly. Sotva se stail vrtit na sv velitelstv ve Vchodnm Prusku, kdy ho zastihla tet neekan rna, kter zhy nabyla daleko zlovstnjch rozmr ne udlosti v severn Africe. 19. a 20. listopadu zahjili Rusov masivn obrnn der proti rumunskm divizm na obou kdlech von Paulusovy 6. armdy a zaal boj mue proti mui na troskch Stalingradu. Rusk jednotky prolomily na obou stranch frontu a rychle postupovali kupedu ve snaze dobt zpt Stalingrad. Dostali se tak blzko von Paulusovu hlavnmu stanu, e se musel pesunout na eleznin stanici Gumrak asi 150 kilometr na zpad od Stalingradu. Rusov Nmce takticky opt zcela pekvapili a 22. listopadu byla nmeck 6. armda prakticky obklena a odznuta od pozemnch zsobovacch tras.11 Prvn zprvy zastihly Hitlera na Berghofu 19. listopadu. Zpotku nebyl schopen vydat jakkoli souvisl rozkazy. 22. listopadu pikzal von Paulusovi, aby zdil kruhovou obranu a brnil Stalingrad za kadou cenu. Veer tho dne odjel vlakem spolu s Keitelem, Jodlem a svmi pobonky na Wolfschanze, kam dorazil druh den veer. Halder, kter varoval ped plinm rozenm fronty vyplvajcm ze dvou soubnch ofenziv na vchod, byl zbaven funkce. Hitler ujistil jeho nslednka, mladho tbnho dstojnka Zeizlera, e uinil ve, co mohl. Pak dodal: "lovk pozn svou skutenou velikost v hodin nejvt nouze - jako Bedich (Fridrich) Velik."12 Zd se, e Himmler se do t doby zotavil. ekl Kerstenovi, e Hitler v v dohodu s Angliany a Ameriany. Mlo k n dojt, jakmile je bude moci pesvdit, e nevede vlku proti jejich postaven ve svt, ale proti neptelm svta, idobolevikm.13 K tomuto tmatu se se vrtil v polovin prosince po setkn s Hitlerem. Byl viditeln podrdn, jako kdyby musel elit njak nespravedlnosti. Kersten ekal a Himmler krel sem a tam. Nakonec se mu svil: Fhrer mu se v vnost ekl, e vlka proti Rusku me trvat 10, teba i 30 let. A za Ruskem stoj asijsk hordy, kter bolevici cvi a vyzbrojuj, aby se mohly vrhnout na Evropu a dobt cel kontinent a k Atlantiku. Nmecko brn Evropu. Hitler dal v szku cel jeho lidsk a materiln potencil v boji proti Rusku. Amerian a Anglian se budou muset postavit na jejich stranu, pokud nebudou chtt bt sami znieni. Zatm to nepochopili, ale nadchz as, kdy to pochop.14 Himmler byl pesvden, e anglosask mocnosti budou muset vyjednvat, a uvid pln rozsah bolevick hrozby Evrop, bez ohledu na jejich opakovan odmtn jednat, dokud je u moci Hitler. Z von Hasellova denku se zd, e piblin k tomuto datu jednal Himmlerv (i opozin) agent Langbehn s "oficiln povenm Anglianem v Curychu a Amerianem ve Stockholmu se souhlasem SD". Von Hassel zskal z tchto rozhovor dojem, e obavy Anglie z bolevismu a o jej imprium ve vchodn Asii ji pimly, aby souhlasila s vyjednvnm za pedpokladu, e v Nmecku dojde ke zmn reimu. Tot platilo podle jeho nzoru i o Spojench sttech, kter si neply chaos v Evrop a chtly mt voln ruce, aby se mohly vypodat s Japonci v Pacifiku.15 Prv tato eventualita pimla jist Stalina, aby se upmn pokusil spojit s Nmci prostednictvm odbornka Abwehru na Rusko pidlenho do Stockholmu, Edgara Klause. "Zaruuji vm," ekl Klaus Canarisovi, "e pokud bude Nmecko souhlasit s hranicemi z roku 1939, meme do tdne uzavt mr."16 Mr uzaven podle ruskch podmnek vak byl pirozen tm poslednm, co by Hitler chtl (a stejn tak Canaris, kter zstal zarytm antikomunistou), a pestoe v ptm roce dolo k jednnm mezi von Ribbentropovmi ednky a sovtskm komisaritem pro zahranin zleitosti, vsledky byly nulov. Himmlera tak vn znepokojoval Hitlerv zdravotn stav, alespo meme-li vit Kerstenovm zpism. A s nejvt pravdpodobnost meme, protoe Fhrerovo zdrav znepokojovalo i jeho osobnho lkae Morella. Hitlera zaala trpit chronick nespavost a trpl zchvaty muiv bolesti hlavy nad oima, kter se

stvaly obzvl krutmi v noci a kdykoli si lehl. Nedvno publikovan studie Leonarda a Renaty Hestonovch uvd, e tyto pznaky jsou charakteristick pro pote s dutinami.17 Co bylo jet vnj, trpl vysokm krevnm tlakem a tesem v lev ruce a pai. Nejvce vak Hitlera a Morella trpilo vyeten EKG z ervna 1941, jeho vsledkem byla diagnza koronrn sklerzy, tj. choroby tepen zsobujcch krv srden sval. Jejich znepokojen dokld skutenost, e v tomto obdob na pelomu let 1942 a 1943 Morell Hitlera vyetoval pomoc EKG v neobvykle krtkch intervalech - alespo jednou za msc, nkdy vak i kad tden. S EKG se tehdy teprve zanalo pracovat a kdy odbornci pozdji prohldli zznam z Hitlerova vyeten v roce 1941, povaovali jej za normln. Nsledn zmny, povaovan tehdy za dal znmky arteriosklerzy, posoudili jako "nespecifick", tedy nepitali je dn rozeznateln pin.18 Tes v ruce je objasovn amfetaminem, kter mu Morell pravdpodobn stle vpichoval, stejn jako Hitlerovy obasn povznesen nlady. A nespavost mohla bt zpsobena nezdravm ivotnm reimem s minimln tlesnou aktivitou a obrovskm stresem, kter jist proval, kdy svt mimo Nmecko zaal rozbjet kuklu jeho pedstav. Svil se (a nen to ani moc pekvapiv), e kdy si veer lehl a pokouel se usnout, ml ped oima stle vojensk mapy pln ipek, na kter se dval pi veern situan porad.19 V t dob vak dn z tchto vysvtlen neplatilo. Hitler i Morell mli za to, e trp progresivn srden chorobou, kter by mohla v ktermkoli okamiku ukonit jeho ivot. Protoe byl pesvden, e jeho ivot je pro Nmecko nesmrn dleit, zhorovalo toto vdom jet vce jeho stres a pznaky povahovch zmn. O to vce, e ve museli tajit, aby neutrpla jeho image. Vyeten na EKG byla zorganizovna tak, e o nich nevdli ani nejbli poradci a amfetamin bral zejm ve form pilulek oznaovanch jako "Vitamultin".20 V takov situaci psal Kersten 12. prosince 1942 dal zznam. Himmler, opt nervzn a neklidn se ho na svm velitelstv nedaleko Wolfschanze zeptal, zda by dokzal lit lovka trpcho "ostrou bolest hlavy, zvrat a nespavost". Kdy Kersten ekl, e by jej samozejm nejprve musel prohldnout, zapsahal ho Himmler, aby ve udrel v naprost tajnosti a potom vythl ze sejfu ernou sloku obsahujc 26strnkov rukopis a podal ho Kerstenovi. Byl to psn tajn Hitlerv chorobopis se zznamy od doby, kdy byl v nemocnici po zasaen plynem v prvn svtov vlce. Podle Kerstena projevoval Hitler pznaky spojovan obvykle se syfilidou. Ty se znovu objevily v roce 1937 a od potku roku 1942 se objevovaly urit nznaky, e trp progresivn paralzou.21 Kersten ekl, e se zabv manuln terapi a neum lit duevn choroby. To Himmlera velmi podrdilo: nemluv spolu pece o obyejnm pacientovi, ale o Fhrerovi Velkonmeck e, kter prv vede boj na ivot a na smrt. Jedin Fhrer ji me dovst k vtzstv. Je jejich povinnost, aby vyzkoueli vechny prostedky: "Odmtm vit, e tohle je konec a e Fhrerova mysl se vzd, t mysl, kter se o tolik zaslouila." Pak Himmler obrn pokraoval v proslovu ve stejnm duchu a viditeln se tak zbavoval znepokojen, nebo nakonec dospl k nzoru, e se bude muset spolehnout na Morella, aby se o Hitlera postaral, dokud nevyhraje vlku. Vzal sloku od Kerstena a uloil ji nazpt do sejfu.22 Hitlerv chorobopis pochzel pravdpodobn od nkterho z dalch lka na Hitlerov dvoe, z nich ani jeden nedvoval Morellovm profesionlnm kvalitm a navc jim jako lovk pipadal odpudiv. Co se te syfilidy, studie Hestonovch se stav proti tto domnnce. Hitler neprojevoval dn znmky pomatenosti a ztrty pamti a pznaky neurosyfilidy se neprojevovaly ani na jeho och.23 Tento poznatek vak Himmler pochopiteln neml k dispozici a jeho nlada se jet zhorila za nkolik dn. Kersten ho varoval ped vnmi dsledky, jak mohla mt pro nmeck nrod skutenost, e v jeho ele stoj lovk trpc progresivn paralzou. Nemoc mohla oslabit jeho sudek, pokodit schopnost kritickho mylen a dokonce vyvolat halucinace. Podle sv vpovdi ekl Kersten Himmlerovi, e nedoke pochopit jeho lehkomyslnost, kdy nechv Hitlera pouze v Morellov pi. Jak pozn, e Hitler nevydv rozkazy, kter jsou vplodem chor mysli?24 Himmler by o nem tak dleitm pochopiteln nedokzal rozhodnout. Odpovdi se vyhnul, ka, e takovou zmnu nemohou provst uprosted vlky - lid by takov ok nesnesl. Dotkl se tak citliv otzky. Z tajnch hlen SD o veejnm mnn jasn vyplv, nakolik Nmci stle Hitlerovi vili. Goebbels z nj udlal poloboha. Kdyby tento mtus zniili, mohlo by to znamenat pln kolaps morlky obyejnch lid, kte nebyli leny strany. Kersten jeho argument obrtil a ekl, e Goebbels je natolik obratn, aby lidem celou zleitost vysvtlil a lid - stejn jako Spojenci - pivt pleitost k uzaven mru, kterou Hitlerv odchod bude znamenat. ekl, e prvn krok je vak na nm (na Himmlerovi), protoe vel SS. "Prv, Herr Kersten. Nemohu uinit prvn krok proti Fhrerovi, j, kter jsem Reichsfhrerem SS, jeho heslo zn ,M est se nazv oddanost'."25 Nen zcela jist, jakou roli hrl Himmler pi organizaci dvjch pokus o mrov kontakty se Zpadem. Jist vak je, e od doby, o kter je e, na nho byl tm tden od tdne vynakldn vt tlak, aby

odstranil Hitlera a vytvoil tak podmnky pro vyjednvn. Jednak dostval z hlavnho stanu hlen o Hitlerov chovn a sm musel vidt, e diagnza stanoven na zklad tajn lkask zprvy je pravdiv. Souasn se zhorovala situace na vech frontch, a to pochopiteln posilovalo voln opozice po odstrann Hitlera, dokud nebude pli pozd, a zskvalo to pirozen na jej stranu mnoho dalch lid zejmna z armdy a z prmyslu. 27. prosince ekl Zeizler Hitlerovi, e pokud nenad stup na kavkazsk front, bude nsledovat dal Stalingrad. Hitler nejprve s stupem souhlasil, potom svj rozkaz sthl, ale to u operace zamen na zkrcen lini probhala. Pak nsledoval v poslednch hodinch roku nespch na moi. Nmon formace veden dvma tkmi kinky, kter operovala na sever od Norska proti konvojm pevejcm zbran z Velk Britnie do Ruska, byla odraena dky skvl obrann akci doprovodnch plavidel. Hitler dostal dal zchvat zuivosti a pikzal stynmu dstojnkovi nmonictva v hlavnm stanu, aby zavolal admirla Raedera, sdlil mu, e se rozhodl sthnout do doku vechny velk lodi a povolv ho na Wolfschanze. Kdy Raeder dorazil, dostalo se mu nepetrit, hodinu a pl trvajc pednky o djinch nmeckho nmonictva, jeho neslavn roli v prbhu prvn svtov vlky, o vzpourch, kter vyprovokovaly revoluci. Nakonec se Hitler dostal k souasnmu stavu - totln nepouitelnosti velkch lod, kter potebovaly ochranu mench plavidel a letadel - a zopakoval svj mysl zbavit se vech velkch lod, pout jejich tk dla na pevnin a posdky pekolit pro slubu na ponorkch, jejich poet chtl zvit. Raeder mlky pestl Hitlerovy vniv vlevy a pak podal svou rezignaci. Hitler sice okamit zmnil tn, ale Raeder rozhodnut nezmnil. Hitler vybral na jeho msto prbojnho velitele ponorkovho lostva, admirla Karla Dnitze, kter na nho udlal dojem pi podvn hlen v hlavnm stanu svm fanatickm nasazenm a optimismem, stejn jako spnmi zsahy ponorek proti obchodnm lodm Spojenc. Krom "zzranch zbran" pedstavovaly ponorky Hitlerovu posledn nadji jak porazit anglosask mocnosti. Mlo se jim to podait tm, e petnou ivotn dleit zsobovac linie v Atlantiku. Mezitm se stvala von Paulusova pozice u Stalingradu stle neudritelnj. Gring, kter se zoufale snait zlepit svou povst, slbil, e bude 6. armdu zsobovat ze vzduchu, akoli jeho tb leteckch sil byl jasn proti tomu. Tento kol se ukzal jako nesplniteln. Zatkem ledna 1943 zabjeli vojci kon, aby mli co jst, a 6. armda ustupovala smrem na vchod do zmrzlch trosek msta. Gringv manvr se obrtil proti nmu samotnmu. Jeho povst jet vce poklesla a navc mu mohl Hitler klst za vinu tehdy u nevyhnutelnou katastrofu. Gring zaal psychicky chadnout, stahoval se na stle del a del obdob do svho palce Karinhall. Tam se pak s blzkm kruhem vrnch oblkal do exotickho obleen, podal hony a snail se drogami zmrnit nesnesiteln pocit selhn. Ve stejn dob prodlval Hitler obzvl siln vkyvy nlady a podle dopisu, kter napsal Martin Bormann sv en Gerd, 15. ledna okusil jeho hnv tak Himmler. Dvod Hitlerovy nespokojenosti nen znm. Mon vak je, e ml nco spolenho s tm, e Himmler nedokzal do t doby jmenovat nstupce Heydricha jako velitele RSHA. O nkolik dn pozdji sdlil toti Himmler Bormannovi, e se rozhodl do tto funkce jmenovat dosavadnho HSSPF z Vdn SS-Obergruppenfhrera Ernsta Kaltenbrunnera a Hitler s tm souhlasil.26 Bylo to ponkud neekan jmenovn, nebo Himmler peskoil sv oblbence, zejmna Schellenberga. S nejvt pravdpodobnost jmenoval zjizvenho Kaltenbrunnera prv proto, e byl relativn neznm a nevyznal se v okruhu Heydrichovch velitel, kam patili napklad "Gestapo" Mller, Arthur Nebe, Otto Ohlendorf, Schellenberg a dal. Hovo pro to i Himmlerv zvyk nikdy nedvat pli mnoho moci jednomu z f hlavnch ad. Skutenost, e mu vbr trval sedm msc naznauje, e ho nikterak neznepokojovalo, e tento nejmocnj ze vech jeho ad je bez fa. To ve jsou vak spekulace. Je znmo pouze to, e Hitler v t dob reagoval velmi podrdn a zuiv a e Himmlera za nco peskoval. Podle Bormanna to Reichsfhrera "hluboce urazilo, a to ne poprv..." Himmler si Bormannovi stoval, e Hitler s nm patn zachz u cel lta. Zatmco jin dostvali pednost, on, Himmler, byl v Hitlerovch och dobr jenom k tomu, aby organizoval divize. Bormann se snail namtnout, e tento jedin kritick tok je teba vidt v kontextu neustl chvly, kterou "Vdce" vyjaduje vdy, kdy o Himmlerovi mluv s nkm tetm. Nebylo to k niemu. Kritika, kterou "H. H. vi Fhrerovi vyjadoval, byla tak trpk a nkdy tak jedovat, e za jinch okolnost bych neml na vybranou a musel bych vstt a ct: ,Nezlobte se na mne, ale musm vs podat, abyste svlkl uniformu. Fhrer je Fhrer a stoj nad jakoukoli kritikou'."27 Za dan situace vak udlal vjimku, nebo Himmler byl nervov vyerpn, a proto vidl vci zkreslen. Pesto vak byla jeho "nevldn kritika Fhrera Bormannovi nepjemn". Kolem 18. ledna se zemn kapsa, v n se von Paulusovi vojci u Stalingradu nachzeli, zmenila na cp zem asi 8 kilometr irok a 15 dlouh. Sla jeho diviz se zmenila na tetinu pvodnho stavu a pevajc vojci se zakopvali do zem tvrd jako elezo a pipravovali se na splnn rozkazu jejich Fhrera, aby

bojovali do posledn chvle a poslednho mue. Konen djstv zaalo o tyi dny pozdji. Sovtsk tanky pronikly palebnou pehradou, pemohly obrnce a nkter z nich doslova rozdrtily v zkopech. Von Paulus signalizoval do Fhrerova hlavnho stanu, e utrpen jeho mustva zpsoben hladem, zimou a nemocemi je nesnesiteln. Bojovat za takovch podmnek dl bylo nad lidsk sly. Hitler odpovdl, e kapitulace nepipad v vahu. "est armda spln u Stalingradu svou historickou povinnost a bude bojovat do poslednho mue..." Je poun, e kdy Hitler hovoil s italskm velvyslancem, pirovnal von Paulusovy vojky ke Sparanm u Thermopyl, kde bojovali a padli do poslednho mue. est armda mla svtu ukzat pravho ducha nrodnho socialismu a prokzat svou oddanost Fhrerovi. 1. nora se Hitler probudil, aby se dozvdl, e von Paulus se vzdal. Ve skutenosti ruskmu nporu jet vzdorovala mal posdka v jinm sektoru a boj pestal teprve druh den odpoledne po zdrcujcm bombardovn sovtskm dlostelectvem - na kadm kilometru bylo 300 dl. Nad koucmi troskami, mrtvmi a zrannmi v zapchajcch sklepch, nehybnmi tanky, kulomety a pukami a dal vzbroj bval 6. nmeck armdy zavldlo ticho. "Ml se zastelit," prohlsil Hitler na adresu von Pauluse na situan porad pot, co dorazily zprvy o jeho kapitulaci, "stejn jako se velitel dve vrhli na vlastn me, kdy vidli, e ve je ztraceno."28 Za tden pijel novopeen Grossadmiral Karl Dnitz do Wolfschanze na svou prvn konferenci v roli vrchnho velitele nmonch sil. Nmonictvo bylo od potku zce spjato s nrodnsocialistickou stranou a vzeli z nho dva mistrovt pioni, Canaris a Heydrich. V roce 1943, kdy se hnut u dostvalo do poslednch smrtelnch ke, pisplo nmonictvo v osob Dnitze vznamn k jeho dalmu vvoji. Za agresivn sebejistotou a tvrdost neplatnho nmonka, obdaenho (jak se vyjadovali jeho nadzen) "eleznou vl, clevdomou jistotou a nenavnou tvrdost, ...vnitnm nadenm pro svou profesi ...a absolutn spolehlivost"29 byl Dnitz v podstat stejn nejist a citov zvisl jako Himmler. Poteboval vlenickou vru, ke kter by se mohl upnout, a vlenickho "otce", jeho by mohl uctvat. Hitler ml u tehdy ohnut zda a nezdrav opuchlou tv, tsly se mu ruce a trpl oslepujcmi bolestmi hlavy a obasnou zvrat, kter zdnliv potvrzovala lkaskou diagnzu arteriosklerzy. Mon sm poznal, e u mu nezbv mnoho asu, aby splnil svj pozemsk kol, a intuitivn vyctil Dnitzovu zvislost a hrl otcovskou roli, kter se od nj oekvala. Dnitz reagoval planoucm nadenm. Ml u v povaze, e vidl vytyen cl jasnji, ne obte nebo mon problmy, kter by mu mohli zpsobit jeho protivnci. Tento pirozen optimismus spolu s touhou udlat dobr dojem na velitele svou rozhodnost a vl po vtzstv byly pesn tm, co Hitler po porce u Stalingradu poteboval. Jejich vztah byl od samho potku spn. Hitler si v otzkch tkajcch se nmonictva pli nevil. Dnitz naopak dokzal podvat vstin a na prvn pohled objektivn hlen. Tak se mu podailo odradit Hitlera od zmru zbavit se velkch lod a souasn od nj zskal zven kvty na erpn nerostnch surovin a odvody mustva pro rozen ponorkovho lostva. Dnitz se opravdu domnval, e s jeho pomoc se mu poda vyhrt vlku na zpad a Hitler mu v jeho poadavcch rd vyhovl. Nezasahoval mu do velen, jako to dlal u pozemnho vojska i letectva na vchod. Ponorky tak zaujaly pednostn postaven, namsto raket vyvjench v Penemnde, jako "zzran" zbra, kter mla Nmecku pomoci k vtzstv proti pesile. Himmler, jakkoli se ctil zrann nedostatkem uznn, jeho se mu dostvalo, tak til z nezdar a z nich plynouc zven Hitlerovy nedvry vi vem generlm. Jednotky Waffen-SS zskaly Hitlerovu dvru v prbhu pedchoz zimy dky fanatickmu odporu, kter jejich pslunci kladli, i kdy u situace vypadala na porku. Hitler pochopil, e Rusko se nehrout, sp naopak, a pedpokldal, e na vchod bude boj dlouh. Rozhodl se proto divize Waffen-SS rozit a poslit, aby vytvoily tvrd jdro, na kter by se mohl pln spolehnout. Elitn divize SS Leibstandarte, Das Reich a Totenkopf se na zpad pevyzbrojovaly a dostvaly zven poet nejnovjch tank, dl a obrnnch transportr. V prosinci zskal Himmler souhlas, aby frontov formace SS rozil o dv divize novho typu pod sly 9 a 10 - SS-Panzergrenadeir - pojmenovan Hohenstaufen a Frundsberg. Pro vytvoen novch jednotek SS a doplnn ztrt stvajcch diviz bojujcch se skupinou armd Sever na Kavkaze a ve Finsku nestaili dobrovolnci a Berger musel povolat mlad Nmce, kte splovali vstupn poadavky. To byl dal zlom, kter znamenal stup od pvodnho pojet du.30 Na zpad vyzbrojen divize Panzergrenadier se pesunuly do jinho sektoru vchodn fronty, kde von Manstein elil rusk ofenziv valc se od Stalingradu smrem na Kursk a Charkov na Ukrajin. 15. nora divizm SS hrozilo, e budou v Charkov obkleny, musely se z msta sthnout a rusk jednotky sem vstoupily nsledujcho dne. U 20. nora vak pouil von Manstein divize SS jako jedn elisti obrnnch

"klet", jimi podnikl protitok. Rusov patn pochopili ppravn peskupovn Nmc, postupovali vped a zakrtko se ocitli ve stejn nebezpen situaci jako pedtm Nmci. Museli ustoupit a v beznu se obrnn divize SS Leibstandarte, Das Reich a Totenkopf probojovaly zpt do Charkova v zuiv bitv pln zvrstev. Tehdy Himmler pronesl slova citovan ji dve: "hrzostran a straliv povst, kter se v bitv u Charkova nesla ped nmi, je vynikajc zbra a my nikdy nesmme dopustit, aby se otupila..."31 Vtzstv Hitlera povzbudilo zejmna v situaci, kdy u se zdlo, e postup Rus je nezadriteln, a utvrdilo jej v dve v SS. Byl schvlen pln dvou novch diviz SS: Panzergrenadier Nordland mla vzniknout slouenm pluk nenmeckch dobrovolnk a dal jmnem Hitlerjugend mli vytvoit sedmnctilet dobrovolnci z ad Hitlerovy mldee. Odpor armdy proti nov vznikajcm divizm SS byl zlomen a v prbhu lta a podzimu 1943 vznikly dal nborem etnickch Nmc nebo mu germnskho zjevu na vchodnch okupovanch zemch. 16. divize SS pancovch grantnk byla nazvna Reichsfhrer-SS. Himmlerovi se tak podailo prodlouit tykadla SS hloubji do ekonomiky. Ji dve infiltroval svmi lidmi rzn hospodsk ady nebo zskval vliv tm, e ednkm udloval estn hodnosti SS. S padkem Gringova vlivu se mu naskytla pleitost zakousnout se hluboko do jeho impria. Gring byl stejn vznamn zvisl na SS kvli otrock pracovn sle, kterou poskytovalo pedevm jeho tovrnm na syntetick ltky a leteckm zvodm, a ve snaze zskat zpt postaven na Hitlerov "dvoe" se snail s Himmlerem sblit. Tm pomhal vzrstu vlivu SS v ekonomice. Dalm dvodem, pro se Gring spojil s Himmlerem, byl Albert Speer. Vichni ti mli v podstat stejn zmr, zracionalizovat a zcentralizovat vlenou ekonomiku a pipravit ji tak na "totln vlku". lo o vc ne jen o propagan slogan. Zmatek panujc mezi vzjemn si konkurujcmi institucemi byl v ekonomice stejn siln jako ve vech ostatnch oblastech e. Ar mda a nmonictvo stle trvaly na kontrole nad oblastmi hospodstv, kter se jich pmo tkaly, akoli Dnitz se zhy spojil se Speerem a pevedl vstavbu lod do kompetence jeho ministerstva vmnou za zruky, e stanoven vrobn program se dodr. Gring kontroloval leteck prmysl, ad pro tylet pln a integraci prmyslu okupovanch zem, vtinu jeho impria vak v lt toho roku pohltil Speer. Existovalo tak jet sk ministerstvo hospodstv, kter mlo na starosti tisce koncern, kter nebyly povaovny za "zbrojn" podniky, pesto vak vyrbly zbran, uniformy a soustky pro vlen hospodstv. Vznikla tak nekoordinovan zm "plnovn", kter umoovala jednotlivm soukromm prmyslnkm, aby ve sv snaze zskat co nejvc tvali jednu instituci proti druh. Prv tomu chtli Gring, Himmler a Speer uinit ptr tm, e by soustedili ekonomickou moc do svch rukou. Gring se vak tehdy stal pouze jakousi karikaturou sv bval osobnosti (podle jeho ivotopisce Richarda Overyho to byl dsledek "jeho vnitnho pesvden, e vlka je prohran" stejn jako nemilost, ve kterou upadl na Hitlerov "dvoe"32). Hlavn boj se tedy odehrval mezi Speerem a Himmlerem, piem Bormann svm vlivem pomhal tu jedn, tu druh stran. Mme-li se oprat o okzale formln osloven "vysoce ven stranick soukmenove Bormanne", kterm Himmler zapoal dopis v beznu 1943, pak v t dob spolu moc dobe nevychzeli. V dopise Himmler odpovdal na Bormannovy stnosti, e SD se mch do stranickch zleitost.33 A tak Himmler dl praktikoval svou "zkopovou" politiku a uplatoval taktiku udlovn politickch funkc, aby zvtil svj vliv, co pro nj bylo charakteristick. Pesto ho vak skliovaly pochybnosti. Ty se vak nijak neodrazily na jeho vnjm vystupovn. V prbhu roku 1943 poadoval jet draznji fanatick odhodln ve slub Fhrerovi a nrodnsocialistickmu sttu, jet vehementnji dval najevo svou nezvratnou vru v konen vtzstv a v ustaven Velkonmeck e sahajc a k Uralu. Vydval jet drakonitj rozkazy pro poten hnut odporu na vech okupovanch zemch a stle nalhavji volal po urychlen a ukonen plnho vyhlazen id. V lednu povil inspektora SS pro statistiku dr. Korherra, aby sestavil pesn daje o Endlsung der europaischen Judenfrage a zbavil RSHA odpovdnosti za shromaovn patinch dat. RSHA mu mlo pedat vechny sv zznamy.34 V noru navtvil Treblinku a Sobibr, kde pro nj pipravili ukzku. Pistl ve svm junkersu na provizornm letiti, tam na nj u ekal policejn velitel Franz Reichleitner a podzen dstojnci, aby ho pivtali. Potom ho odvezli na exkurzi do bark urench pro "pracujc idy" v "Tboe 1" a dle do "Tbora 2", shromadit vz urench k likvidaci. "Gasmeister" SS-Oberscharfhrer Erich Bauer vybral pro tuto pleitost 300 mladch a pohlednch idovek, kter byly nakrmeny a strvily v tboe noc. Kdy Himmler dorazil, vyvedly je stre ven, pikzaly jim, aby se svlkly a odehnaly je po "Himmelfahrtstrassse" z "Tbora 2" do plynov komory v "Tboe 3". Dvee se za nimy zavely a byly usmrceny plynem jako zvltn dar pro Reichsfhrera.35 Nen zaznamenno, zda Himmler tuto podvanou ocenil, nebo co na ni kal. Z vpovd oitch svdk je jist jen to, e pijal Reichleitnerovo pozvn a pojedl s nm a jeho dstojnky, kter takov znmka souhlasu

shora potila. Stoly v jdeln zdobily kvtiny, v kuchyni se pipravovaly "lahdky a vajen koak". Jeden id, kter v kuchyni pomhal, dostal nazeno, aby odeel zpt do barku v okamiku, kdy se host vraceli z inspekce. Cestou se ocitl asi metr od pichzejc skupiny: "V ele la obrlen Himmlerova postava a kolem nho dstojnci, kte ho doprovzeli (pi pedchoz nvtv) ... mezi nimi Adolf Eichmann."36 K tomu datu bylo zzeno pt tovren na smrt (nepotaje v to men, vybudovan ji dve, jako Chmelno a Ma|y Trostenec, v nich se pouvaly plynov nkladn vozy, nebo vcvikov tbory jako Trawniki) Treblinka, Sobibr, Majdanek, Be|+ec, kter byl v prosinci 1942 trvale uzaven, a Osvtim-Birkenau. Komplex v Birkenau ml bt nejvt, ale jeho kapacita se zvyovala postupn a na jae a v lt 1943. Prvn dva nov komplexy skldajc se z podzemnch pevlkren, plynov komory, elektrickho vtahu a krematoria, co pedstavovalo konenou podobu poprav linky, byly sputny koncem bezna, tet v dubnu a tvrt koncem ervna. Korherr podal prvn hlen 23. bezna. Ukzalo se, e do konce roku 1942 byly tm dva miliony id evakuovny a podrobeny "zvltn lb". Protoe daje z okupovanch zem v Rusku nebyly pln, skuten poty pravdpodobn tyto daje daleko pesahovaly. 9. dubna napsal Himmler novmu fovi RSHA, e Korherrovo hlen bude uiten pozdji, "zejmna pro ely kamufle" (nen jasn, co tm ml na mysli), ale v souasnosti (v roce 1943) by nemlo bt publikovno ani eno. "Podle mho nzoru zstv nejpodstatnjm kolem, abychom na vchod pepravili tolik id, kolik jen bude mon..."37 Druh den nadil Korherrovi, aby opravil formulaci hlen tak, aby se v nm neobjevoval vraz "zvltn lba". Msto toho ml pouvat vtu "transport id z vchodnch oblast na rusk vchod" a pot, a hlen pepracuje, ml ho Himmlerovi znovu pedloit. Krom toho dostal Korherr pkaz, aby pipravil zkrcenou verzi "pro postoupen Fhrerovi".38 Protoe Hitler patn vidl a odmtal nosit brle (kazilo by to jeho vojenskou image), psala se takov hlen na "Fhrerov psacm stroji" se zvl velkmi psmeny. Eichmann si podle vpovdi pi povlenm vyetovn pjil pro Korherrovo hlen "Fhrerv psac stroj" na Gestapu v Prinz Albrecht Strasse. Asi po osmncti letech Eichmann vzpomnal, e hlen se mu pozdji vrtilo na stl s Himmlerovmi poznmkami: "1) Fhrer si materil prostudoval; 2) Zniit".39 Profesor Fleming ve sv studii na tma Hitlerovy zodpovdnosti za Endlsung k tto korespondenci poznamenal, e odhaluje "cynickou a groteskn naivn hru, kterou spolu Fhrer a Reichsfhrer hrli - jako dva mal chlapci, kte uzaveli mluvu a dodruj ji se smrtelnou vnost...".40 Poetilost snah zabrnit tomu, aby byl Fhrer Velkonmeck e spojovn se zloinem, zdrazuje hlen SD z 19. dubna, stejnho dne, kdy Korherr poslal zkrcenou verzi hlen Himmlerovu tajemnkovi Brandtovi. Prv byl zveejnn nlez hromadnho hrobu asi 12 000 polskch dstojnk, kter povradili Rusov v Katyskm lese. Hlen naznaovalo, e urit st veejnosti zastv nzor, e "nemme prvo se takhle rozilovat nad tm, co dlali Rusov, kdy na nmeck stran jsme odstranili (beseitigten) daleko vce Polk a id."41 Tento argument bylo slyet nejastji v intelektulskch a nboenskch kruzch. Tehdy se poprv v hlen SD objevila zmnka o vyhlazovn id a Polk a tato skutenost byla povaovna za veobecn znmou na to, aby se o n mohlo nepokryt pst. Opozice se zejm domnvala, e zprva o stranm nlezu v Katyskm lese je zneuvna, aby se pozornost veejnosti odvrtila od vojenskch nezdar v severn Africe. Mezinrodn veejn mnn bylo podle hlen SD rozdlen, ale autoi zprvy mli za to, e se ppadu v Katyskm lese dalo vyut ke zmn postoje Zpadu vi Sovtskmu svazu.42 A tak se dostvme opt k otzce skrytch Himmlerovch pochybnost a obav. Na jednu stranu poznal zblzka zmny Hitlerovy nlady. Ta se pohybovala od krajn deprese po stupu od Stalingradu (tehdej Hitlerv stav ohodnotil Morell jako manicko-depresivn chorobu a doporuil mu tmsn odpoinek) po stav, kter Speer nazval nerozumnm optimismem. Hitlerv komornk hovoil o velmi optimistickch obdobch, bez ohledu na dochzejc patn zprvy, peruovanch depresemi.43 Souasn si Himmler velmi dobe uvdomoval, e poraenectv intelektulskch kruh se rozilo mezi znanou st obyvatelstva. V beznu se hlen SD o veejnm mnn snailo popsat nladu lidu tak, e rozliovalo mezi tmi, kte jsou "velmi sklen" a chovaj se a "deftisticky", a lidmi, je kaj, e "ve je ztraceno", sv povinnosti vak pln na sto procent a skrvaj obavy za "vzpmen a optimistick postoje". Je pekvapiv, e u v t dob se "pro ppad prohran vlky hovoilo o nadji na rozdlen Nmecka na sovtskou a angloamerickou sfru vlivu". Na jihu Nmecka se vedly ei o monm vzniku novho Kaiserreichu pod ochranou Anglie a Ameriky.44 Projevovala se tak star separatistick tendence. Krom toho se mezi buroazi objevovaly obavy (vzbuzen zejmna Speerovm silm transformovat ekonomiku pro poteby totln vlky), e nrodn socialismus se stv takka nerozliitelnm od bolevismu. Vzrstajc koncentrace sttnho kapitalismu pinela proroctv o "znien stedn tdy"45 - pesn opak toho, eho chtl doshnout Himmler.

V lt se situace prudce zhorovala. Nejprve se v severn Africe spojen armdy Osy vzdaly angloamerickm jednotkm. Hitler pedtm africk sloky znan posiloval a jejich porka znamenala lidsk a materiln ztrty srovnateln s tmi u Stalingradu. Potom Spojenci provedli invazi na Siclii, aby si vybudovali dobrou pozici k toku na Itlii. Tamj nespokojenost s vvojem vlky a spojenectvm s Nmeckem vedla koncem ervence ke svren Mussoliniho a jeho faistick vldy. Tyto oky doprovzely "zastraovac" nlety na nmeck msta, zejmna na Hamburk, pi kterch vznikaly pory tak niiv intenzity, e do svho ohniska vsvaly stromy, stechy i lidi. ily se zvsti o nepokojch mezi civilnm obyvatelstvem, kter potlaovala policie, SA nebo Wehrmacht. Mluvilo se dokonce o "listopadov nlad" z roku 1918 a o tom, e nmeck lid u nevydr nepetrit nlety.46 Na konci ervence se "mylenka, e by se forma vldy v i, povaovan dosud za neotesitelnou, mohla velmi nhle zmnit, i v Nmecku velmi rozila". Souasn se hodn diskutovalo o korupci ve stran a v prmyslovch centrech a "veobecn zkorumpovanm systmu" i o tom, e Gring, von Ribbentrop a jin pedstavitel uprchli ze zem. Hlen SD z 2. srpna se zmiuje o nejnovjch vtipech: Hitler napsal novou knihu nazvanou Mein Irrtum (Moje chyba), Hitler a Goebbels zahynuli v ponorce, kter se potopila nepodailo se je zachrnit, ale byl zachrnn nmeck nrod.47 Novinov a rozhlasov zprvy pijmali Nmci vesms s rostoucm cynismem. Na zpad zem si lid pohrvali s mylenkou americk okupace a il se nzor, e by se nemli tak patn, "mon lpe ne nyn". Zmizely veker nadje na vtzn konec vlky - alespo se to tak jev v hlench SD - a lid s tendenc zaujmat vi stran nebo jejm pedstavitelm neptelsk postoj se tajn tili, a v Nmecku dojde k obratu podobnmu pevratu v Itlii. K tomu mlo dojt pot, co se strana ocitne v izolaci. Hitlerovi, Goebbelsovi, Bormannovi a dalm pohlavrm zaala hlen SD pipadat nepjemn upmn a pesimistick. Akoli se okruh lid, kterm se dostvala do rukou, zuoval, poskytovala tato hlen i nadle nejlep vodtko pro propagandistick a administrativn opaten, kter zabrnila, aby se e vnitn zhroutila. SS-Gruppenfhrer Otto Ohlendorf, kter za nimi stl, si zskval stle vt vliv souasn s tm, jak se situace zhorovala. Ohlendorf vstoupil do strany jako osmnctilet student v roce 1925. Kdy vystudoval prva a ekonomii, zavedlo ho jeho zancen pro nacistickou ideologii do politiky a v roce 1936 byl pijat do SD jako odbornk na ekonomiku. U tehdy si velmi dobe uvdomoval rozpory mezi hospodskmi praktikami reimu a teori nrodnho socialismu. Informace pro sv zpravodajsk bulletiny dostval prostednictvm st informtor, a zskval tak podrobn pehled o korupci a nevkonnosti sk ekonomiky, co zvyovalo jeho rozarovn. To vak nijak nepodkopalo jeho oddanost idelm hnut. Jin pivedla takov informovanost do ad vnitn opozice. To byl ppad Ohlendorfova bvalho uitele a pozdji blzkho spolupracovnka profesora Jense Jessena, kter patil k "stedenmu spoleenskmu klubu", jeho lenem byl tak von Hassel. Ohlendorf zstval jakmsi mrzutm "svdomm" v ele Heydrichova RSHA. Himmler ho osobn povaoval za stejn nepjemnho jako ostatn funkcione ze svch hlen a kal mu Grlshter - neboli strce Svatho grlu - nrodnho socialismu. Ohlendorf stav vc oteven kritizoval a snad prv proto po nm Heydrich chtl, aby prokzal svou oddanost tm, e bude velet jedn Einsatzgruppe v Rusku v tlu postupujc armdy, alespo se to tak kalo.48 Ohlendorf vykonval sv zabijck povinnosti jak nejlpe mohl, urit proto, e upmn vil rasovmu uen. V roce 1942 se tak vrtil za ednick stl v jet silnj pozici ne dve. Jako nejotevenj kritik politiky a osobnost, kter vedly i ke zkze, pispval Ohlendorf na jae a v lt 1943 velkm dlem k Himmlerovm pochybnostem a obavm. Brandt v srpnu Kerstenovi ekl, e Reichsfhrer povauje Ohlendorfa za velmi nepjemnho lovka, protoe vdy k pravdu bez ohledu na okolnosti.49 Navc se choval chladn a poven a ml sklon kzat z pozice svch odbornch znalost, kter byly zcela nad Himmlerovo chpn. Podle Brandta by psobil pesvdivji, kdyby mu as od asu pinesl kmen s runovm npisem, nebo s nm diskutoval o prastarch germnskch zvycch. Himmler o nm mluvil jako o "nudnm Prukovi" a "intelektulovi". Ohlendorf naopak Kerstenovi sdlil, e Himmler chce ve skutenosti jenom takov zpravodajsk informace, kter jsou optimistick a potvrzuj jeho vlastn nhled na situaci. Himmler ml podle jeho slov obrovskou vru ve vtzstv a na jeho prci pohlel jako na dlo deftisty a pochybovae a nechpal, e se sna poukzat na pekky stojc v cest konenmu vtzstv. Pokud njakou kritiku pokldal za oprvnnou, dilo se jeho jednn stejn ist taktickmi zeteli a danou kritiku nepednesl ped zodpovdnmi initeli.50 "Kdyby to provedl," pokraoval Ohlendorf, "udlal by si pochopiteln neptele z lid, jejich podporu poteboval v jinch oblastech. To se zcela p jeho povaze. Znm ho dobe.

Radji ustoup a zkus problm eit jinm zpsobem, co se mu ale da jenom sten. Takov taktika nevyhnuteln vede k tomu, e se dleit rozhodnut odkldaj a nakonec zstvaj pod tlakem velkch udlost zapomenuta."51 Nejdleitj rozhodnut v lt 1943 se tkalo otzky zda uzavt mr se zpadnmi Spojenci, tedy (jak u bylo nespoetnkrt objasnno) zda odstranit Hitlera. Druhou monost pedstavovalo uzaven mru s Ruskem na vchod, ale vzhledem k Himmlerovm ideologickm nzorm to samozejm nepadalo v vahu. Celou otzku uzaven mru s tou i druhou stranou komplikovalo navc rozhodnut Roosevelta a Churchilla oznmen v lednu po konferenci v Casablance, e Spojenci se s nim jinm ne "bezpodmnenou kapitulac" Nmecka, Itlie a Japonska nespokoj. Bez ohledu na toto veejn prohlen vak prostednci na jae a v lt toho roku vedli neoficiln rozhovory s nmeckou vnitn opozic a britskou a americkou vldou. Na tto aktivit se podlel tak Himmlerv ptel Langbehn. Jestlie v pedchozm roce vedl Langbehn jednn s "dvoj tv" - ve jmnu opozice a Himmlera - je velmi patrn, e v roce 1943 u se jeho dvoj zastoupen spojovalo v jedno. Stopy tohoto procesu vedou zpt pinejmenm do jara 1942, do doby po prvnch nmeckch zimnch nezdarech na rusk front. V beznu 1942 si von Hassel poznamenal, e podle Langbehnova sudku Himmler plnuje "rzn vci" a konkrtn iny se daly oekvat spe z tohoto smru ne od generl.52 Koncem kvtna 1942 odjeli dva zstupci crkevn opozice, dr. Schnfeld a pastor Dietrich Bonhoeffer, do Stockholmu a jednali tam se svou zpadn spojkou, Georgem Bellem, biskupem z Chichesteru. Pedali mu zprvu o siln vnitn opozici vi Hitlerovi, kter obsahovala nsledujc tvrzen: "Opozice v o hrozc vzpoue proti Hitlerovi uvnit nacistick strany, veden Himmlerem a jeho spolenky..."53 Opozice byla nicmn odhodlna svrhnout cel reim vetn Himmlera a SS. Jej poselstv proto obsahovalo poadavek, aby vojensk sly zpadnch Spojenc a neutrlnch zem plnily po uvaovanm pevratu roli policie a chrnily novou nmeckou vldu. Zatm se mezi tbnmi dstojnky skupiny armd Sted v Rusku tvoila nov opozin s la. Organizoval ji plukovnk Hennig von Tresckow napojen na ir konzervativn opozici vedenou Goerdelerem a penzionovanm generlem Beckem. Cel uskupen pak udroval pohromad Oster, kter stle jet operoval pod Canarisovou ochranou ze sv pozice uvnit Abwehru. Spojen mezi von Tresckowem a Osterem udroval Osterv podzen a dlouholet odprce reimu Hans von Dohnanyi. Zvraty v situaci na front v zim 194243 vedly jak Goerdelera, tak von Tresckowa k zvru, e generlov v aktivn slub urit pochop nezbytnost zmny reimu. Nemlili se, ale problm spoval v tom, e generlov se zachovali stejn jako jejich pedchdci v srii kriz, kdy se zdlo, e se naskt pleitost ke svren Hitlera, a nebyli ochotn nst vlastn ki na trh. Generl von Bock dokonce von Tresckowi ekl, e dn pu nem anci na spch, pokud nebude spolupracovat Himmler a SS. Von Tresckowa a Goerdelera tak vedlo jejich zklamn generly k tomu, aby se smili s Himmlerem. V stejn dob byl aktivn tak editel Dresdner Bank a len Freundeskreis dr. Carl Rasche, jeho slueb vyuil Himmler pi smlouvn o osudu vdesk vtve rodu Rothschild. Rasche hledal prostednictvm svch bankovnch konex spojen na Zpad. Chtl zjistit, zda by Spojenci vyjednvali s nmeckou vldou, ze kter by byl odstrann Hitler, ale zstal by v n Himmler. Tak dolo na jae 1943 k situaci, kdy se Himmler a konzervativn opozice blili ke stejn kiovatce a jejich pohyb tmto smrem povzbuzovali vemi prostedky jak Himmlerovi nejinformovanj rdci Ohlendorf a Schellenberg, tak prmyslnci a banki sdruen ve Freundeskreis. Kdy vak tento proces zaal nabvat na sle, ohrozila neastn nhoda a srie Osterovch taktickch chyb potenciln spojenectv. Zaalo to zatenm dstojnka mnichovsk adovny Abwehru Schmidhubera za nelegln machinace s ciz mnou, drahokamy a paovanm zbom. Schmidhuber byl von Dohnanyiovm ptelem, a i kdy podvody s ciz mnou obohacoval pedevm sm sebe, pracoval souasn pro svho ptele, paoval ze zem idy a zajioval pes sv kontakty styk se Zpadem. Osterova skupina ve snaze zakrt stopy tto innosti obvinila Schmidhubera ze spoluprce s Brity, co byla osudn chyba. Relativn nezvan ppad tkajc se nezkonn machinace s ciz mnou a obchodu na ernm trhu se zmnil ve velezradu a vedl k tomu, e Schmidhubera se chopilo Gestapo. Vyetovatel Franz Sonderegger ml zhy v rukou ohromujc materily o osobnostech angaujcch se v opozici. Informace se tkaly jak okruhu innosti kolem dvojice Goerdeler-Beck, tak skupiny lid v Abwehru spolupracujc s Osterem a Dohnanyim a stynm dstojnkovi pro Zpad ve Vatiknu. Najevo vyly i Bonhoefferovy kontakty se Zpadem prostednictvm vdska a vcarska. V noru 1943 Sonderegger doel k zvru, e hlavn postavou za celm opozinm hnutm je sm Canaris. Vsledky svho eten pedloil "Gestapo" Mllerovi a doporuil okamit pekvapivou razii na adovny Abwehru. Mller na takovou pleitost k toku na hnzdo zrdc v Abwehru ekal od Heydrichovy smrti a dotyn hlen poslal Himmlerovi.

K Sondereggerovu asu mu Himmler nadil, aby ppad nechal bt a pedal pslun materily prvnmu odboru Wehrmachtu. Podle Sondereggerovy povlen vpovdi Himmler na sloku doslova napsal: "Canarise nechte laskav bt."54 Kdy o vvoji situace Sonderegger hovoil se svmi kolegy, dozvdl se, e to nen v dnm ppad poprv, co Reichsfhrer zastavil akci proti admirlu Canarisovi. V povlen vpovdi vyjmenoval Sonderegger ti pedchoz ppady, kdy to Himmler uinil. Vechny se tkaly von Dohnanyie nebo Abwehru a clem tchto spiknut byl atentt na Hitlera.55 Schellenberg se o tchto ppadech zmiuje ve stejnm smyslu ve svch pamtech. Pe, e vdy pedloil hlen o admirlov zrdcovsk innosti, ale Himmler, poklepvajc si nervzn nehtem palce na zuby, pouze ekl: "Ten materil mi tu nechejte. Pi nejbli vhodn pleitosti na nj upozornm Hitlera." Takov pleitost vak nikdy nepila. Stvalo se to tak asto, e Schellenberg nabyl pesvden, e Canaris mus mt na Himmlera njakou kompromitujc informaci. "Jinak by pro Himmlerovu reakci na materil, kter jsem mu pedloil, neexistovalo vysvtlen."56 Schellenberg byl jednm z lid, kte by toho v tto souvislosti mohli vdt nejvc. Jeho pamti jsou vak natolik znehodnoceny zjevn nepravdivmi vroky, e se na n ned spolhat, zejmna kdy sm spdal intriky, aby mohl cel Abwehr zalenit pod sv veden do SD. Pravdpodobnj vysvtlen ochrany, kterou Himmler admirlovi opakovan poskytoval, je dvoj. Canaris mohl bt od potku Himmlerovm a Heydrichovm lovkem v Abwehru a Himmler od nj poteboval, aby sledoval innost Ostera a dalch. V druhm ppad - a tuto interpretaci podporuje Canarisv ivotopisec Heinz Hhne - doli Himmler i Canaris ke stejnmu zvru, e vtzstv ve vlce veden souasn proti Zpadu i Vchodu nen mon doshnout a oba vyvjeli innost se stejnm clem: jednn se Zpadem a odstrann Hitlera. Je jist, e k takovmu zvru doel Canaris, a tak Himmler se podle toho alespo sten dil. To vak samozejm nevyluuje prvn interpretaci. pln zhroucen Canarisovy clevdomosti, i jeho osobnosti a vzhledu, kterho si jeho podzen vimli u v roce 1942, mohlo mt pvod v tom, e pochopil, e kdy pijal msto fa Abwehru, spolil se s blem. Potkem roku 1943 vypadal fyzicky zcela vyerpn, ml nesoustedn pohled a tsly se mu ruce.57 Tm, e Himmler nadil Schmidhuberovi, aby shromdn materil pedal Wehrmachtu, mohl by ppad povaovat za pohben. A urit by jej za takov povaoval, kdyby se prvn odbor Wehrmachtu nesnail pedejt obvinnm ze strany Gestapa, e likviduje kompromitujc materily, a Gestapo o vem neinformoval. Mller tak o vem vdl. A co bylo jet hor - soudce Manfred Roeder, ktermu byl ppad pidlen, doel zhy k pesvden, e Canarisova organizace je jdrem zrady. Ze stejn vci podezval tak Geheime Feldpolizei, kterou sten dil prv Abwehr. Kdy rozhodl o nm zaten, podal o jeho proveden Gestapo. Mller mu vdy s radost vyhovl. A tak se 5. dubna 1943 rno dostavil Roeder v doprovodu tajemnka kriminlky (Kriminalsekretr) Sondereggera do budovy Abwehru na Tirpitzovskm nbe a sdlil Canarisovi, e m pkaz k zaten von Dohnanyiho a prohledn jeho kancele. Podle asto citovan verze se Oster bhem prohldky snail njak dokumenty pokradmu vythnout ze sloky a skrt je za sako. Sledoval ho vak Sonderegger a pinutil ho, aby mu je vydal a opustil mstnost. Dokumenty se tkaly zapojen protestansk crkve do svren reimu a strun nstin navrhovan struktury pohitlerovskho Nmecka. V dsledku toho nebyl zaten jenom von Dohnanyi, ale tak Bonhoeffer, vatiknsk spojka dr. Josef Mller a dal a Canaris musel propustit Ostera, kter se prakticky dostal do domcho vzen. Himmler opt Canarise zachrnil. Je mon, e vyuil Gringovy zvislosti na sv osob, aby mu pomohl odstavit Roedera od tohoto ppadu. Jist je, e zakrtko byl Roeder jmenovn nejvym soudcem 4. letky nmonho letectva. Samotn instrukce ke skonen vyetovn pila od Keitela, kter na prvn stranu Roederova vnitnho hlen napsal, e Himmler je odmtl st a neml na sthn Canarise zjem: "starocha mte nechat na pokoji".58 Zaten von Dohnayiho a Osterova degradace zmrzaila organizan centrum konzervativn opozice. Von Dohnanyi vak u stihl zadit, aby se Langbehn spojil s Karlem Wolffem a zkusil zjistit, zda by Himmler nebyl ochotn se pipojit k opozici. Zznamy z 24. a 25. kvtna 1943 ve von Hasselov denku naznauj, e opozice vykonala v tomto smru znan mnostv prce: "Kurzfuss (kdov jmno pro Langbehna) tvrd, e nejvy velen SS si uvdomuje potebu odstrann Hitlera." Ti "dobe smlejc" lid (gutgesinnten) stle astji hovo o monosti, e kdyby ve ostatn selhalo, dalo by se ke svren reimu pout SS a zabrnit vnitnm nepokojm, ke kterm by jinak urit dolo. "Pozdji bychom se pirozen snaili SS eliminovat." Jedinou otzkou je, zda by se Himmler a jeho stoupenci neho takovho odvili a pokud ano, tak jak by

to zapsobilo v zahrani, kde je na SS oprvnn pohleno jako na ztlesnn bla.59 Akoli se Langbehn s Himmlerem osobn znal, musel jako vichni ostatn, kte s nm chtli hovoit, postupovat pes Wolffa. V polovin nora Wolff vn onemocnl, co mlo za nsledek peruen rozhovor. Himmlerv star znm, profesor Gebhardt, se Wolffa ujal na sv klinice v Hohenlychenu a zjistil diagnzu - ledvinov kmen a sdlil pacientovi, e se mus podrobit operaci. Oznmil mu, e ance na peit je mn ne polovin, co Wolffa pimlo, aby Himmlera znovu podal o svolen, aby se mohl rozvst s brunetkou Friedou a oenit se svtlovlasou hrabnkou. Himmler jeho dost opt zamtl, Wolff ho obeel a podal o svolen Hitlera, kter mu je udlil. Himmlera to popudilo, a tak svho podzenho v nemocnici ani jednou nenavtvil, pouze za nm poslal Hschen, aby mu ekla, e jej nic neospravedluje k tomu, aby mnil manelku.60 Wolff vak nieho nedbal a s hrabnkou se oenil nkolik dn ped operac, kterou peil. Koncem ervence, kdy byl sesazen Mussolini, se Wolff stle jet zotavoval. Himmler ho bez ohledu na zdravotn stav nalhav povolal do svho hlavnho stanu nedaleko Ltzen a ekl mu, e se m pipravit na nstup do Itlie jako jeho zstupce. Na rozdl od ostatnch "vych" SSPF dostal titul "nejvy" SSPF. Ml pipravit memorandum o tom, jak by ovldl tamj poraeneck lid. Kdy se Wolff pipravoval na svj kol, obnovil rozhovory s Langbehnem a pokouel se zadit schzku Himmlera s vym pedstavitelem opozice Johannesem Popitzem, bvalm pruskm ministrem financ, kter byl prozatmn navren Beckem a Goerdelerem na funkci ministra financ v pohitlerovsk vld.61 V t dob se tedy den ze dne na Himmlera stupoval tlak ze dvou stran. Na jedn ml udret vnitn soudrnost Osy tv v tv opakovanm otesm, na druh stran odstranit Hitlera a pomoci ustavit novou vldu, s n by Zpad byl schopen jednat. Na tomto mst je oprvnn spekulace, kterou stranu by podpoil Heydrich a eho by se tm doshlo. Ale Heydrich byl mrtv. Kaltenbrunnerovi zcela schzela jeho inteligence, elezn odhodln i vliv. Schellenberg, kter byl kdysi favoritem, jen ml Heydricha nahradit, byl dostaten inteligentn a od srpna 1942 se snail Himmlera pesvdit, aby nabdl Zpadu mrov podmnku z pozice sly jet pedtm, ne vrobn kapacita Spojench stt rozdrt mocnosti Osy. Neml vak potebnou moc, aby dokzal vc, ne jen podncovat a nalhat. Jedin pedstavitel reimu disponujc dostatenou moc a organizac, s jej pomoc by mohl nco zmnit, byl Himmler. A do t doby jej musely zprvy ze Zpadu spe odrazovat, protoe, jak poznamenal von Hassel, jeho jmno bylo spojovno s Hitlerovm jako synonymum zla. Himmlerova vrozen neschopnost init dalekoshl rozhodnut, bzliv cta k Hitlerovi (kterou projevoval bez ohledu na viditeln znmky jeho duevn nerovnovhy) spolu se sklonem ke krtkodobmu manvrovn, to ve jist pisplo k tomu, e zstal svmu Fhrerovi vrn. Situace, v n se Nmecko nachzelo, se vak zhorovala a spolu s n i nlady obyvatelstva. Himmler tak byl navzdory navenek projevovan sebejistot vnitn rozpolcen mezi tm, co ml podle Schellenberga, Ohlendorfa a dalch udlat pro vc nrodnho socialismu a lid, a tm, m byli on a SS slibem povinovni Fhrerovi. V druh polovin srpna zaaly tyto protichdn tlaky psobit jet intenzivnji. V obdob mezi 19. a 31. srpnem navtvil celkem estkrt Hitlerv hlavn stan na Wolfschanze, a byl tak pod jeho pmm vlivem. SD souasn oznamovalo tm pln zhroucen bojov morlky lidu. Hlen z 19. srpna naznaovalo, e zprvy o stupu na vchodn front a nepetrit nlety na nmeck msta pivedly lid v cel i do stavu "mlenliv vnosti" a "zkosti".62 26. srpna prohloubily udlosti stejnho druhu, a navc optovn evakuace Charkova a nlety na Berln, "obavy a strach z toho, co m pijt". Otzka co pinese budoucnost dominovala "vude rozhovorm o situaci, doma i venku, na pracovitch, na ulicch i veejnch mstech, asto o n diskutovali i lid navzjem si zcela ciz".63 Pravdpodobn nebylo nhodou, e koncem msce strvil Ohlendorf nkolik dn na Himmlerov velitelstv a snail se zskat Kerstena na svou stranu, aby pomohl Himmlera pesvdit o vnosti situace. Ob strany zejm zpasily o dui vhajcho Reichsfhrera. Ve stejn dob Wolff dokonil sv memorandum k otzce, jak hodl pevzt civiln moc v Itlii, a Himmler ho vzal s sebou na Wolffschanze. Kdy dorazili k zvoe vnitnho velitelskho komplexu, nechal ho Himmler vystoupit a ekl mu, a si jde zaplavat: "Dnes u t nebudu potebovat." Potom el sm za Hitlerem a vysvtlil mu hlavn mylenky memoranda.64 Wolffv ivotopisec Jochen Lang z toho vyvozuje, e Himmler el k Hitlerovi sm proto, aby mu Wolff neml pleitost sdlit vlastn verzi Himmlerovch rozhovor s opozic. Tak by jej v Hitlerovch och osudn pokodil a mohl by nastoupit na jeho msto jako Reichsfhrer. Wolff tak po vlce vypovdl, e kdy zaal mt problmy s ledvinami, snail se ho Himmler pesvdit, aby nechodil k lkai a podstoupil jenom lbu masemi. dajn doufal, e se tak zbav nebezpenho soka a zd se, e profesor Gebhardt toto podezen v povlen vpovdi potvrdil. Jist je, e Himmler uinil vtinu svch nvrh (ne-li vechny) Hitlerovi mezi tyma oima.

21. srpna ekl Wolff Langbehnovi, e zadil pro Popitze schzku s Himmlerem na 26. srpna. Ve stejn dob Hitler rozhodl o zmnch ve vld: Himmlerv formln nadzen Wilhelm Frick, ministr vnitra a zplnomocnnec pro skou administrativu, peel do Protektortu, aby tam pevzal funkci von Neuratha a Himmler se stal novm ministrem vnitra, piem jeho dvj funkce mu zstaly. Tyto zmny, kter Himmlerovi pinesly urit uspokojen, protoe byla jeho dleitost formln uznna, oznmil Hitler veejn 25. srpna. Mimo Nmecko byly pokldny za varovn nmeckmu lidu, e nacistick strana m situaci pod kontrolou, hodl si svou pozici udret a v boji se bude pokraovat a do hokho konce.65 Dopis, kter Himmlerovi zaslal jist Sturmbannfhrer-SA, dokazuje, e stejn byly zmny chpny i v Nmecku. Nejvenj a nejdra Reichsfhrere! Vae jmenovn ministrem vnitra pivtali vichni slun stranci i ostatn lid. Konen se budou ze svch in zodpovdat vichni zrdci, kte se odvauj znevaovat naeho milovanho Fhrera. Bute, prosm, opatrn, abyste byl zachovn pro Fhrera i pro ns. Mm za to, e pravicov reakce je nebezpenj ne levicov. Zrdci mluv hodn o Nmecku, ale vdy mysl na sebe. Chtli by zniit to, za co Fhrer bojoval a co dal nrodu. Je obrovsk koda, e prv v tto dob nemte po svm boku statenho Obergruppenfhrera Heydricha. Heil Hitler! V Eugen Spenke66 26. srpna, kdy ml bt tento dopis doruen, Himmler pijal Popitze ve sv nov adovn na ministerstvu vnitra. Jen tko si mohl pro setkn s emisarem opozice vybrat pznanj msto. Zvolil si je vdom nebo nhodn? Ml to bt podvdom signl Himmlerovu racionlnmu "j" a Popitzovi? Wolff a Langbehn ekali v prbhu rozhovoru v pedpokoji. Wolff nechal podle sv povlen vpovdi do Himmlerova stolu zabudovat dokonale fungujc nahrvac zazen. Popitz zaal lichotit Himmlerov jeitnosti. Nazval ho strcem nrodnsocialistickch hodnot podrvanch korupc a patn smovanm vlenm silm. Ve vlce u podle Popitze Nmecko nemohlo zvtzit a bude-li v jejm veden pokraovat tak jako dosud, pak bude poraeno, nebo se v nejlepm ppad dostane do slep uliky. Velk Britnie a Spojen stty si na druh stran uvdomuj nebezpe bolevismu a jsou ochotny vyjednvat, ne vak s von Ribbentropem.67 Jak Langbehn ekl Wolffovi v pedpokoji, doufal, e Popitz bude mluvit oteven, protoe za danch podmnek ml smysl jedin upmn rozhovor. Popitz byl vak ze zejmch dvod velmi opatrn a neekl ve, co ml na mysli. Pedevm se nezmnil o potebnosti nucenho odstaven Hitlera a o spoluprci, kterou on, Goerdeller, Jensen, von Hassel a dal oekvali od nkterch generl. Himmler se jako obvykle choval vyhbav, pozorn si Popitze prohlel zpoza svch brl a neprojevoval dnou znmku nesouhlasu s veobecnm tnem a smrem rozhovoru. Nsledujcho dne domluvil Wolff s Langbehnem a Popitzem dal schzku s Himmlerem, na kter mli s diskuz pokroit. Langbehn okamit odjel do vcarska, aby pedal svm zpadnm kontaktm povzbudivou zprvu. Po nvratu se hlsil u Himmlera, kter mu kladl faktick otzky a zdlo se, e projekt bere naprosto vn. Langbehn se zmnil o poteb likvidace Hitlera, ale jeliko toto tma se pi vech rozhovorech se Zpadem opakovalo, nemohlo Himmlera pli pekvapit a zejm ho ani neznepokojilo.68 Nen pln jasn, zda se Himmler s Popitzem podruh setkal, protoe rozhovory musely bt spn ukoneny. Z toho, co uvedl editel americk zpravodajsk sluby OSS ve vcarsku Allen Dulles, se d odvodit (a Schellenbergovy pamti to potvrzuj) nsledujc: Gestapo zachytilo kdovanou zprvu o Langbehnov misi ve vcarsku odeslanou spojeneckou agenturou, kter vak nebyla americk ani britsk. "Gestapo" Mller, kter intrikoval proti Himmlerovi, ji pedal Bormannovi. Ten zase na Himmlera rlil kvli jeho vzrstajc moci. Touto cestou se o zprv dozvdl Hitler. Aby se oistil, musel Himmler nadit Langbehnovo zaten. Je pznan, e se Langbehn nemusel na Gestapu podrobit "zostenmu vslechu", co byl eufemismus pouvan pro muen. Na Himmlerv pkaz byl uvznn v koncentranm tboe, kam nesahala Kaltenbrunnerova ani Mllerova moc. Popitz nebyl dokonce ani zaten. Na Himmlerovo flirtovn s opozic nen nutno pohlet ernoble jako na oteven tah proti Hitlerovi, nebo naopak jako na provokaci, kter mla provit hlavn postavy opozice, aby mohly bt nadle pod dohledem. Lze ji snze vysvtlit z pohledu Himmlerova pirozenho sklonu k spdn intrik, tvan jedn skupiny proti druh, vdt o vem, vst si o kadm lovku zznamy a udrovat si moc prostednictvm svch tajnch informac. Pedevm je vak pochopiteln, vezmeme-li v vahu byzantsk pomry panujc v i a Himmlerovo umn ponechvat si vechny monosti oteven, dokud se nemusel pidat k t i on stran. dn z tchto jeho vlastnost sice nezapad do legendy o "vrnm Heinrichovi" a neodpovd jeho veejn masce, co si zejm ani sm neuvdomoval. Pesto vak chovn v tomto ppad odpovd vce jeho povaze, ne kdyby se byl pevn rozhodl vystoupit bu proti Hitlerovi, nebo proti vnitn opozici. * Zatmco Himmler vhal, noc nad nmeckm nrodem a okupovanou Evropou jet potemnla. "Tyranie, teror, ztrta jakchkoli hodnot je vt, ne bych jet ped nedvnem povaoval za mon." Tato slova napsal Helmut James von Moltke svmu pteli do Velk Britnie u v roce 1942. Von Moltke byl

pedstavitelem nboenskho hnut odporu znmho pod jmnem jeho rodinnho sdla - ddnho v jeho rodu od dob slavnho polnho marla von Moltkeho - jako "Kreisausk krouek". Jako pesvden antifaista u z doby ped Machtergriefungem, nael si toit v prvnm odboru Abwehru. Ve zmnnm dopise uvedl, e kad den je popraveno prmrn 25 Nmc odsouzench civilnmi soudy, 75 odsouzench vojenskmi soudy a stovky lid jsou denn popravovny v koncentranch tborech, ani by si nkdo dal tu nmahu a soud alespo pedstral. Von Moltke dle napsal: ijeme v neustlm a hroznm nebezpe. Souasn byla vce ne polovina obyvatel vytrena z domova, povolna k njak nucen prci a rozeseta po celm kontinent. Tm jsou zpetrhna vechna pouta s prodou a okolm, a v lidech je tak uvolnno zve, kter nad nimi zskv vldu. Tch nkolik lid, kte se sna postavit pvalu, je izolovanch ... protoe nemohou vit svmu okol a hroz jim nebezpe ze strany utlaovanch nrod.69 Von Moltke vak vidl urit dvody pro zachovn nadje, z nich nejdleitj bylo duchovn probouzen jak katolk, tak protestant. Katolick kostely se kadou nedli zaplovaly, protestantsk jet ne, ale pohyb u nastal. Von Moltke a jeho "Kreisausk krouek" nekonen debatovali a marn plnovali stejn jako lenov dalch opozinch uskupen a vdli, e je nkdo me udat jako deftisty, nebo je mohou Himmlerovi agenti pistihnout pi zrdcovsk diskuzi. Ve stejn dob psobila v samotnm roditi strany v Mnichov jin kesansk skupina. Jednala s mladistvou pmost a przranost, ani by dbala monch nsledk. Mla sv centrum na zdej Mnichovsk univerzit, nazvala se Bl re a vedli ji studenti, sourozenci Hans a Sofie Schollovi, a profesor Kurt Huber. Oni a jejich druhov mon vdli, e in marn prohlen, kter vak bylo vzneen a v dlouhodob historick perspektiv z jasnji ne izolovan politick a vojensk spiknut, s nimi je obvykle nmeck hnut odporu ztotoovno. Bl re byla smena slzami, zazila jen nakrtko, ale oslniv, jako pipomnka budoucm generacm, e i uprosted nejhlub nmeck noci pevala odvaha a vra. Funkci HSSPF pro jih zastval v Mnichov Himmlerv star kolega SS-Obergruppenfhrer Karl Freiherr von Eberstein. Kdy se Bl re v lednu 1943 uvedla demonstrac, plakty a hesly na zdech, poslal mu Himmler instrukce: ml na pd univerzity zruit vechna viditeln policejn opaten a zavst pouze tajn dohled vykonvan agenty SD, aby zjistil, kdo za hnutm stoj. "Pedpokldm, e to budou katolci a reakcioni." Oficiln pedstavitel skch student Scheel i student v tamjm Gau Drfler prozatm vydali veejn nazen. Kopii dopisu dostal tak "Gestapo" Mller.70 Za dva tdny padl Stalingrad. Zprva o tom okovala cel nmeck nrod. Pi veobecn diskuzi o tom, jak se nco takovho mohlo stt, se do poped zjmu dostala jin otzka: kolik to stlo lidskch ivot?71 Bl re vytiskla tisce letk a nechala je na univerzitnm ndvo. Kdo spotal mrtv? Hitler ani Goebbels jist ne. V Rusku umraj denn tisce lid. Je as sklizn a nec bez ustn kos zral klasy. Do domov v na vlasti vchz al a nen kdo by osuil slzy matek, jen Hitler, kter le tm, je okradl o nejdra poklad, co mli, a pivedl jej do nesmysln zhuby. Kad slovo, kter vychz z Hitlerovch st, je le. Kdy k mr, m na mysli vlku. Kdy tm nejsvatokrdenjm zpsobem vyslovuje jmno Vemohoucho, m na mysli mocnost zla, padlho andla Satana. Jeho sta jsou pchnouc brnou pekel a jeho moc je zkaen. Je jist, e kad lovk mus vst bitvu proti nrodnsocialistick hrzovld vemi racionlnmi prostedky. Kdokoli, kdo dnes jet pochybuje o skuten existenci dmonickch sil, nerozum metafyzick podstat tto vlky. Za konkrtnmi a hmotnmi pojmy, za vemi faktickmi a logickmi argumenty se skrv iracionlno, boj proti dmonu, proti vyslancm Antikrista. ...72 Tajn sledovn, kter Himmler na univerzit nadil, nebo snad udn nkterho ze zfanatizovanch student vedlo v prbhu nkolika dn k zaten Hanse i Sofie Schollovch a nkolika jejich spolupracovnk. Byli mueni a popraveni. Jejich poselstv je vak peilo. Letky tajn putovaly daleko za hranice Bavorska a psobily tak siln, e oficiln propaganda studenty napadala jako komunisty. Jeden letk se dostal do rukou von Hasselovi: Peetl jsem si onu prostou, pozoruhodnou a hluboce morln vzvu nrodu, kter je stla ivot. Himmler nestl o dn muednky a s nkolikahodinovm zpodnm dal o odloen popravy. Pro budoucnost je dleit, e takov vzva spatila svtlo svta. Zd se, e autorem je profesor Huber (mezitm tak zaten). Staten sourozenci Schollovi se pi poprav chovali staten a zemeli jako estn muednci. Poznmka oitho svdka.73 Mnichovt studenti se stali znm pkladem odporu potlaenho Gestapem. Nespoetn jednotlivci osamle protestovali, nebo jenom dali prchod "deftistickm" pocitm, byli udni a potkal je stejn osud. Jeden ppad nejmenovanho lovka se objevil v hlen SD o veejnm mnn v den zaten Schollovch.

lo o njakho sttnho ednka z Berlna, kter ve vlaku se spolucestujcmi probral vlenou situaci. "Mohu vs ujistit," prohlsil po dlouh a velmi ot even debat, "e na sto jedna procent u tuto vlku nemusme prohrvat - u jsme ji prohrli!" Njak ena ve vagon mu odporovala: "Kdybych byla mu, dala bych vm za ucho," nae se ednk zaal chovat hrub a ekl j, e politika nen nic pro eny. Vbec j toti nerozum. On zastv v Berln vysok postaven a v nejlpe, e je nepedstaviteln, aby se Nmecko vyhrabalo z t kae, do kter se dostalo.74 Pod hlenm byla byla pipojena zlovstn poznmka, e jmno ednka se d vyptrat a u byla uinna pslun opaten. Poraeneck ei se trestaly smrt. V den, kdy se Himmler stal ministrem vnitra, zamtl dost o milost vldnho poradce (Regierungsrat), kter byl odsouzen k smrti prv za tento proheek. Vyhldka na porku Nmecka oivila hnut odporu ve vech okupovanch zemch od zpadn Francie po Rusko, od Norska po ecko a Balkn. Odbojovm hnutm pomhali Spojenci a nesmrn hrubost nmeck okupan politiky. Na vchod se nrody, kter Nmce vtaly jako osvoboditele od bolevickho tlaku, zmnily v neltostn neptele. Na zpad vyvolalo nevybrav vykoisovn, drancovn, odvody na nucenou prci a neltostn zajmn rukojmch a jejich vradn nenvist mstnho obyvatelstva vi Herrenmenschen. Vinu na tom nenesl jenom Himmler a SS. Kad stranick orgn, Wehrmacht i prmyslov mocensk uskupen nesly odpovdnost a pedvdly to, emu Francouzi po prvn svtov vlce oprvnn kali zloinn arogance nmeckho nroda. Vojensk velitel okupovan Francie Otto von Stlpnagel vypracoval v srpnu 1941 dokument nazvan "Kodex zachzen s rukojmmi". Vichni Francouzi zadrovan ve vazb nmeckmi ady nebo ve jmnu nmeckch ad i francouzskmi ady pro komunistickou innost mli bt povaovni za rukojm, kter svmi ivoty ruila za bezvadn chovn mstnho obyvatelstva. "V ppad incidentu, kter si bude dat popravu rukojmch,... vybere velitel oblasti, v n k incidentu dolo, ze seznamu vz (rukojmch) osoby, o jejich popravu mne chce podat."75 Podobn kodex vydal von Falkenhausen pro Belgii a Seyss-Inquart pro Holandsko, piem ani jeden z nich nebyl v SS. Protoe se tato politika ukzala jako kontraproduktivn, piel Hitler s vlastn doktrnou nazvanou Nacht und Nebel (Noc a mlha) a nechal ji vyhlsit na vech zpadnch okupovanch zemch. Rukojm prost mizela, ani by veejnost i pbuzn zjistili, co se jim stalo a kde. Tuto politiku provdly vechny nmeck ady, nejenom Gestapo a SD, i kdy jejich pslunci mli na starosti zakonen takovch akc. V prbhu krut partyznsk vlky v horch Jugoslvie a ecka nepchaly zvrstva jenom speciln protipartyznsk jednotky SS, nejen ony popravovaly partyzny zadren pi akcch, deportovaly tlesn schopn "podezel" do pracovnch tbor, vradily civilisty, eny i dti a vyhlazovaly pi plnovanch trestnch vpravch cel vesnice. Mnoh jednotky Wehrmachtu dlaly tot a se stejnou brutalitou. Vzesk cely Wehrmachtu byly stejn nevbn, odporn a zaviven jako cely Gestapa. Vzni Wehrmachtu byli stejn vyhladovl a tajn vojensk policie (Geheime Feldpolizei) je tloukla stejn naden jako SS a SD, s nimi spolupracovala. Wehrmacht poslal vzn neboli "rukojm" na otrockou prci namakan do dobytk bez jdla a vody stejn, jako Eichmann poslal idy do Osvtimi. A to ve se netkalo jenom jednotek bojujcch na vchod proti partyznm. Francouzsk poddstojnk Paul Roser, kter odmtl v zajet pracovat, piem citoval enevskou dohodu o zachzen s vlenmi zajatci, vypovdal v Norimberku o tom, jak se ocitl v "disciplinrnm" tboe Wehrmachtu u Rawy-Rusky nedaleko Be|+ecu na zem General Gouvernementu: Museli jsme si svlknout obleen a boty a pili jsme o vechno jdlo, kter nkte z ns dokzali pronst. Naloili ns do vagon po padesti tech a padesti esti. Cesta trvala 6 dn ... polvku jsme dostali jenom dvakrt... a byla nepoivateln. Ticet est hodin jsme nedostali nic k pit.76 Pokus o tk z tbora u Rawy-Rusky trestali strn "bitm pistol do oblieje, tloukli provinilce bajonety a pabami puek". Jet astji dopaden zajatce zastelili nebo zabili bajonety. Jeden z nejstranjch pohled se Roserovi v tboe Wehrmachtu naskytl, kdy dorazila skupinka ruskch vlench zajatc, kte peili na oddlen zachvcenm skvrnitm tyfem: Bylo to v nedli odpoledne, kdy jsem se stal svdkem podvan, kter byla jako non mra. Rusov dorazili v adch po pti, navzjem se podprali, protoe jinak nedokzali jt. Dali se popsat jenom jako "chodc kostry". Ve tvi nebyli u ani lut, ale zelen. Tm vichni ilhali, jako by u nemli dost sil zaostit zrak. Padali v adch po pti. Nmci pibhali a bili je pabami puek a karabi...77 Himmler, SS, SD a Gestapo byli hlavnmi pvodci teroru, kter byl jak pinou, tak dsledkem krut a stoupajc spirly odboje a tlaku po cel Evrop. Nacistick strana se zrodila z teroru.

Teror zplodil teror. Vechny ti sloky ozbrojench sil pomhaly pi obnovovn vnitnho podku zmnnmi prostedky a stejn jako velc prmyslnci pouvaly pro vlenou vrobu otrockou pracovn slu, spolupracovaly s SD a pedvaly jejm pslunkm urit kategorie zajatc urench pro "zvltn zachzen" a dobe vdly, co tento eufemismus znamen. Himmler byl jenom nejkrajnjm a nejangaovanjm exponentem vry v nadazenou rasu. Systematick teror muren Gestapa je snad nejvytrvalejm obrazem z doby rostoucho odbojovho hnut. Jeho obti popisuj tyt primitivn metody, kter se pouvaly vude. Vpovdi o svvolnm bit gumovm pendrekem a biem se opakuj s mrazivou pravidelnost. ... Musel jsem se ohnout pes laviku a svaly na stehnech a na ltkch se mi pln napnuly. Nejprve jsem dostal asi ticet ran tkm biem a potom jinm nstrojem s pezkou na konci. Pak mne tloukli na hd, stehna a ltka. Aby to mohl mj muitel lpe provst, vystoupil na laviku a nadil mi, abych rozthl nohy. Bit dokonil tenkm emenem, s nm mne vihl asi dvacetkrt. Kdy jsem vstal, dostal jsem zvra a upadl na podlahu. Vdy mne zase zvedli. ....78 Tyto dky napsal Francouz M. Labussie` re, kter tak vyjmenoval zpsoby muen uvan Gestapem: bi; vana pln studen vody, do n vyslchanou osobu ponoili a dreli j hlavu pod vodou, dokud se tm neutopila, potom ji muitel vzksili umlm dchnm a pokud ani pak nepromluvila, ponoili ji do vany znovu; elektrick oky do rukou, chodidel a genitli; drcen varlat a nkdy jejich kroucen; kladkostroj, na nm byly vyslchan osoby zvedny za ruce svzan za zdy a jejich muitel je pak kubav zvedali a spoutli, poppad je nechvali viset dlouhou dobu a asto jim tak vykloubili jedno nebo ob ramena; pjeka na plen chodidel a jinch citlivch mst. Jinm obvyklm zpsobem muen bylo zapichovn pendlk a jinch ostrch pedmt pod nehty a stejn jako v koncentranch tborech si sadist na Gestapu vymleli vlastn variace a zpsoby poniovn a psychickho deptn. M. Labussirovi jeho muitel, kterho pedtm slyel bt njakou enu, ekl: "Prv jsem zmltil tvou enu. Budu ji mltit tak dlouho, dokud nepromluv." 79 K nejhormu ze veho utrpen, za n nesl Himmler v konenm dsledku odpovdnost jako ReichsfhrerSS a velitel policie, dochzelo vak v koncentranch tborech. Tam se dla nejhor zvrstva co do potu lid, kte se do nich dostali a nekonenho, pedem naplnovanho procesu znelidtn, neustlho strachu a utrpen. Vechny koncentran tbory, krom tch na zem General Gouvernementu, kter se pouvaly vhradn jako vyhlazovac, byly vyuvny pro poteby vlenho hospodstv. Himmler a Pohl se snaili rekvalifikovat velitele tbor a jejich podzen a vysvtlit jim, e o vzn je teba vce peovat, aby vce pracovali, ale tradice Eickeho metod byla pli siln. Vybaven tbor a pdly jdla byly nedostaten, lidsk materil tvoc personl tbor primitivn (mnoho z kp byli zloinci) a ideologie rozdlujc lidstvo na pny a otroky se zakoenila pli hluboko. Na zpsobu veden tbor se tak nedalo mnoho zmnit a pokud ano, tak k hormu, nebo poet vz se zvil. Himmler toti nadil RSHA, aby pod rznmi zminkami pozatkalo co nejvt poet cizch dlnk.80 Pohl pipustil nedostaten hmotn zabezpeen tbor, kdy se vyjadoval ke Speerov stnosti v dubnu 1943. Speer vyjdil as nad plnovanmi finannmi a materilnmi potebami koncentranch tbor: 7 milion marek, 1000 tun stavebnho materilu, vce ne 6000 kubk stavebnho deva. Pedevm vak protestoval proti pracovn sle, kterou si drba a vstavba tbor vyadovala. Jak ekl, e potebovala pedevm "tanky, ropu a ponorky".81 Pohl Himmlera upozornil: "sk ministr Speer zejm nev, e v souasnosti mme v tborech 160 000 vz a neustle bojujeme proti vysok mrtnosti, zpsoben patnm ubytovnm vz a zcela nedostatenm hygienickm vybavenm...."82 Madame Vaillant-Couturier vypovdala v Norimberku a jej slova objasuj realitu skrvajc se za oficiln vmnou nzor. Nmci ji vznili jako rukojm v pevnosti Romainville a v lednu 1943 ji spolu s dalmi asi edesti Francouzkami nahnali do vagonu. Dal tyi dny nedostaly cestou do neznma nic k jdlu ani k pit. Na rznch zastvkch jsme se ptaly vojk Wehrmachtu, kte ns hldali, jestli u brzy dojedeme na msto a oni odpovdali: "Kdybyste vdly, kam jedete, nespchaly byste tam." Do Osvtimi jsme dorazily za svitu. Rozlomili pee na dvech vagonu, vyhnali ns pabami puek a odehnali do tbora v Birkenau...83 Cestou potkaly "zstupy kostlivc pochodujcch do prce". V dezinfekn stanici jim oholili hlavy, vytetovali slo na pedlokt a pak nahnali do parn lzn. Odtud se pod dozorem pslunk a pslunic SS musely jt osprchovat ve studen vod a pak dostaly pinav a roztrhan tborov mundry. V ubytovacm bloku musely spt po devti na hol pryn o rozmrech necel dva metry na ku i na dlku. "Kdykoli se jedna z ns devti pohnula, probudila vechny ostatn." Ve 3.30

rno je strn evem probudili a nahnali holemi do ad na ten prezence. V mrazivm vzduchu pak ekaly do 7 a 8 hodin rno, kdy je Aufseherinnen, nmeck uniformovan dozorkyn, kter je "vcemn nazdabh" bily holemi, odvedly na pracovit: Prce v Osvtimi vtinou spovala v rozebrn zbouranch dom, stavb silnic a zejmna ve vysuovn bain. ... Pi prci ns pslunci a pslunice SS bili holemi a poutli na ns psy. Mnoho spoluvz mlo od nich pokousan nohy. Vidla dokonce na vlastn oi, jak byla jedna ena roztrhna na kusy, kdy na ni SS-man Tauber potval psa. Pin smrti bylo neobyejn mnoho. V prv ad zcela schzely umvrny. Kdy jsme dojely do Osvtimi, pipadal na 12 000 vz jeden kohoutek s pitnou vodou a ta asto netekla. Tento kohoutek se nachzel v nmeck prdeln a kdy jsme se k nmu chtly dostat, musely jsme projt mezi nmeckmi dozorkynmi, co byly bn trestankyn, kter ns straliv tloukly. Vce ne ti msce jsme si vbec nemohly vyprat obleen. Kdy napadl snh, rozpustily jsme si ho trochu na pran. Na jae jsme pily z kalue u silnice a potom v n praly spodn prdlo. Stdav jsme si v t pinav vod myly ruce...84 Dal pinou mrt a vzniku epidemi bylo stravovn. Jdlo se rozdvalo do velkch ervench kastrol. Mnoho en bylo nemocnch a nemly slu, aby v noci vstaly a doly k pkopu, kter slouil jako latrna a "ke kter vedla zcela nepopsateln pstupov cesta. eny proto pouvaly erven ndoby i k elu, pro nj nebyly ureny." Druh den je po vyprzdnn odnesly do kuchyn a vymyly studenou vodou. Potom se v nich zase roznelo jdlo. Vzekyn pli oslaben nemoc, chladem, tvrdou prac i podvivou byly pesthovny na blok . 25. Blok . 25 byl jakousi ekrnou plynov komory, d-li se to tak ct, a velmi dobe jsem ho poznala, protoe ns pesthovali do bloku . 26 a z oken jsme vidly na dvr sla 25. Na nm se vrila mrtv tla a as od asu jsme vidly, jak se ve spleti tl pohnula ruka nebo hlava snac se uvolnit ... po dvoe bhaly krysy velk jako koky, ohlodvaly mrtv tla a nkdy dokonce toily na umrajc, kte nemli dost sil, aby je odehnali.85 Pracovn tbor Mauthausen ml dokonce jet hor povst (bylo-li to vbec mon) ne Osvtim. Maurice Lampe sem pijel s transportem asi 1200 Francouz na potku ptho roku a norimberskmu tribunlu pozdji popsal, jak je pivtal dstojnk SS: "Budu zpamti citovat tm slovo od slova: Nmecko potebuje vae ruce. Proto budete pracovat, ale chtl bych vm ct, e u nikdy neuvidte sv rodiny. Kdo vstoup do tbora, opust ho jedin komnem krematoria.'"86 V Mauthausenu panovaly takov pomry, e Himmler nadil, aby z tohoto tbora nikdo nebyl proputn. Krom toho, e vzni se v Mauthausenu doslova udeli k smrti v kamenolomech (kter byly pinou umstn tbora), popravovaly se tam skupiny vz pedanch SD na "zvltn zachzen". Lampe nejprve vynel po 186 hrubch schodech kameny z lomu. Jednou, kdy pracoval ve skupin 12 Francouz, zavradil nmeck kpo, kter byl bnm zloincem, spolu s dozorcem SS bhem jedin hodiny dva z jeho druh. "Zemeli, protoe nerozumli nmeckmu rozkazu, kterm jim vysvtloval prci."87 Pozdji vidl popravu 47 britskch, americkch a holandskch letc, kte seskoili s padkem. Museli se svlknout do koile a spodk. Bos pak byli shromdni ped velitelstvm tbora, kde jim velitel sdlil, e jsou vichni odsouzeni k smrti. Vem vzm v Mauthausenu utkvlo jejich zavradn v pamti jako scna z Dantova Pekla. Takhle se to stalo: u paty schodit v lomu tm ubokm naloili na zda kameny, kter museli vynst nahoru. Pi prvn cest vil jejich nklad 25 a 30 kilogram a dozorci je cestou bili. Potom museli opt sebhnout dol. Druh nklad byl t a kdykoli nkdo z tch ubok upadl pod jeho thou, kopali do nich a mltili je klacky. Dokonce po nich hzeli i kamenm... Kdy jsem se veer se svou pracovn skupinou vracel, vypadala cesta do tbora jako krvav lze... Mlem jsem lpl na lidskou spodn elist. Podl cesty bylo rozeseto 21 mrtvol. 21 jich zemelo prvn den. 26 zbvajcch zemelo druh den rno...88 Lampe tak vyprvl, jak tbor navtvil Himmler a shldl popravu 50 ruskch dstojnk. Dval se na zatek exekuce, kdy byli Rusov jeden po druhm volni po schoditi do poprav mstnosti. Odeel ped koncem. Dstojnci sovtsk armdy byli vyvolvni po jednom a utvoil se mezi nimi jaksi lidsk etz, thnouc se po schodech. Rusov stli a poslouchali vstely, pod ktermi padali jejich pedchdci. Vichni byli zasteleni ranou do ztylku... vidli jsme, jak se odsouzenci ekajc na schoditi ped odchodem objmali...89 Nmci v Mauthausenu podle veobecnho pravidla popravovali vechny rusk dstojnky, komisae a leny bolevick strany....90 Mauthausen byl pouze krajnm pkladem toho, e nacistick rasov ideologie a dogma teroru byly

nesmysln nehospodrn a kontraproduktivn. Krom toho probouzely ve svch sluebncch nzkost a zvrhlost a omlouvaly ji. Mauthausen se stal u v roce 1941 tborem 3. kategorie urenm pro nenapraviteln zloince a asocily nevhodn pro pevchovu. Jestlie v prbhu let se pod tlakem totln vlky rozdly mezi tbory rznch kategori straly, Mauthausen si zachoval obzvl nechvalnou povst. Jestlie Himmlerova zliba ve sledovn poprav v Mauthausenu, Osvtimi, Treblince a na jinch mstech, a zjevn touha velitel pedvst mu dokonal vradn prozrazuje hodn o jeho psychice - a o psychice velitel - pak pokusy provdn na vznch toho prozrazuj jet vc. Jeden z tchto pokus byl zejm inspirovn vhradn Himmlerovmi podvdommi pohnutkami, protoe trval na jeho proveden, i kdy dr. Rascher, kter pokusy v Dachau provdl, byl proti. Po ukonen experiment o psoben pd z velkch vek na piloty si Luftwaffe vydala dal srii pokus, kter mly vrhnout svtlo na problmy tkajc se resuscitace leteckch posdek sestelench nad moem. Impulz zejm vzeel od Generaloberstabartze prof. dr. Hippkeho z Luftwaffe, kter zadal o proven politick spolehlivosti t univerzitnch profesor, je se mli na pokusech pod let. Oficiln nvrh vak uinil Generalfeldmarschall Milch v dopise adresovanm Karlu Wolffovi 20. kvtna 1942. Himmler souhlasil a vzkumn program zaal v srpnu 1942. Himmler pravdpodobn podle svho zvyku sledoval prvn pokusy. Vybran vzni se oblkli do leteckch kombinz a gumovch nebo kapokovch zchrannch vest, pozdji absolvovali pokusy naz nebo ve specilnch ochrannch oblecch. S midly kontrolujcmi puls a dal tlesn funkce se pak ponoili do zvltn komory s vodou o teplot 2,5 a 12 *C a lkask personl pozoroval jejich zpas: Po 5 a 10 minutch ve vod se zeteln zaala sniovat intenzita vnmn bolesti. Souasn zaaly tuhnout svaly... piem tento proces doprovzely obasn (klonicko-tonick) kee... (a) patrn zstavy dchn. Nkter z pokusnch osob kaly, e ctily, jako by se jim kolem hrudnku stahovala elezn obru. Vdech byl prodlouen a zjevn obtn. ... Vdom se zaalo vytrcet, kdy rektln teplota klesla na 31 *C...92 Trvalo a hodinu a pl, dokud teplota pokusnch osob neklesla na 29,5 *C a jej pokles pokraoval i po jejich vytaen z vody. Vtina z vz byla podchlazena na 26,5 *C a pak se na nich zkouely rzn metody optovnho zaht. Zhy se prokzalo, e smrt nastala jen u tch osob, jejich zchrann vesta umonila, aby se jim ponoil ztylek a zadn st hlavy. Dal dleit nlez, o kterm se Rascher zmnil v prbnm hlen Himmlerovi 10. z 1942, byl ten, e rychl zahvn horkou koupel je innj ne pomal pomoc dek a jinch prostedk. Rascher doel k zvru, e "nen teba pokus zachraovat siln podchlazen osoby pomoc animlnho tepla. Zahvn tmto zpsobem - dotykem zvecho nebo enskho tla - by bylo pli pomal."93 Himmler ve sv odpovdi z 27. z trval na tom, aby byly vechny mon zpsoby zevrubn vyzkoueny, jmenovit rychl zaht, drogy, lky a "animln teplo".94 Vraz "animln teplo" znamenal objet eny. Himmler se mon dil svou vrou ve folklor, protoe slyel, e obyvatel Frskch ostrov tmto zpsobem oivovali ztroskotan nmonky. Tato pedstava ho tak mohla podvdom sexuln vzruovat. V kadm ppad je jist, e tento experiment nechtl provdt dr. Racher, ale Himmler a tak on mu to nadil. Rascher podal velitele Ahnenerbe Obersturmbannfhrera Sieverse, aby mu za tmto elem poskytl tyi Ciknky. Mezitm sepsal vzkumn tm veden prof. dr. E. Holzlhnerem z univerzity v Kielu, Rascherem a dr. E. Finkem hlen o hlavn srii pokus. Himmler napsal Rascherovi o osm dn pozdji, e pevn v, e zsluhy za jeho prci budou ocenny. Mon tuil, e profesor Holzlhner si je bude chtt pivlastnit sm, co se tak stalo. V dopise napsal: Ti, kte jet dnes nesouhlas s pokusy na lidech a radji nechvaj na nsledky podchlazen zemt staten nmeck vojky, nejsou pro mne nim jinm ne zbablmi zrdci sv vlasti. Jejich jmna pedm bez vhn patinm adm, kter proti nim zakro.95 Potom podotkl, e resuscitaci sestelench letc by na malch plavidlech, kde nen potebn zazen pro horkou koupel, mohly napomoci zvltn pikrvky se vitou zahvac soupravou: "Patrn jste slyel o zahvacch soupravch, kter pouvme v SS a kter pouvaj tak Rusov." Na zvr dopisu poznamenal: "Jsem velmi zvdav, jak dopadnou pokusy s animlnm teplem. Osobn mm za to, e tyto experimenty by mohly mt nejlep a nejtrvalej inek. Samozejm se vak mohu mlit." 5. listopadu dostal Rascher k dispozici 4 eny z koncentranho tbora Ravensbrck, kter tam musely slouit jako tborov prostitutky, a 13. listopadu navtvil Himmler Dachau a pokusy shldl. Hlavn srie

pokus skonila v pedchozm msci, a Himmler tak musel vidt prv pokusy s enami. Rascher podal hlen o vsledcch pokus s "animlnm teplem" 17. nora 1943. "...Pokusn osoby - obleen i neobleen - se obvyklm zpsobem ponoily do vody o teplot 4* a 9 *C." Z vody byly vytaeny, kdy jejich teplota klesla na 30 *C a u se nachzely v bezvdom: "V osmi ppadech pak byly poloeny do irok postele mezi dv nah eny. Ty mly za kol se k nim co nejtsnji pitisknout a vichni ti pak byli pikryti dekami..."96 Akoli si pokusn osoby uvdomily situaci ihned pot, co se probraly a tiskly se k enm jak nejtsnji mohly, stoupala jejich tlesn teplota pouze piblin stejnou rychlost jako u tch, kter byly zabaleny do prostradel. Vjimku tvoili 4 mui, kte mli s enami pohlavn styk. Po nm jejich teplota stoupala srovnateln rychle "jako pi zahvn v hork koupeli". Dalm zajmavm vsledkem pokus byla skutenost, e pokud podchlazenho lovka zahvala jenom jedna ena, stoupala jeho teplota rychleji, ne kdy ho zahvaly dv. Dolo k jednomu mrt v dsledku krvcen do mozku. Rascher doel po tchto pokusech k zvru, e "animln zahvn" je "velmi pomal" a lze je doporuit jedin v ppadech, kdy neexistuje jin monost.97 Hlavnho lkae neboli Reichsarzta SS-Gruppenfhrera dr. Grawitze mezitm zejm popudilo, e Raschera a jeho vzkum dil v rmci SS Sievers z Ahnenerbe, kter ani nebyl lka. Nejsp proto vznesl nmitku, e pokud by lid byli vystaveni "suchmu" chladu, vsledky by mohly bt jin. Mla by proto bt vyzkouena i tato monost, ne se budou z experiment vyvozovat obecn zvry. Rascher tedy vykonal nkolik pedbnch test a ve zprv pipojen k hlen o pokusech s "animlnm teplem" 17. nora 1943 napsal: Doposud jsem provedl ticet pokus s intenzivnm podchlazovnm osob na vzduchu. Nechal jsem je nah venku po dobu 9 a 14 hodin, po kter jejich tlesn teplota klesla na 27 a 29 *C. Po asovm intervalu jedn hodiny, odpovdajcm dob potebn k pevozu, jsem pokusn osoby umstil do hork koupele. Pi vech dosavadnch experimentech se je podailo do hodiny spn zaht, i kdy ruce a nohy mly sten omrzl... V dsledku tohoto mimodn rychlho zpsobu zahvn nedolo k dnm mrtm...98 Himmler dal o proputn Raschera z Luftwaffe a peveden pod Waffen-SS, kde by ml nad experimenty plnou kontrolu. Rascher navrhl, e ihned po pevelen do SS by s vzkumem podchlazovn na vzduchu pokraoval v Osvtimi: "Osvtim je po vech strnkch vhodnj ne Dachau, nebo je tam chladnji. Pokusy by tak dky velkmu prostoru uvnit tbora nebyly tak npadn (pokusn osoby v extrmnm mrazu je)..."99 Usilovn Himmlera dal, aby vydal nezbytn rozkaz, a on tak mohl vyut zbvajcch zimnch msc k pokusm "tak dleitm pro pozemn vojsko". Himmler mu 26. nora dal povolen "k masovm pokusm v prodnch podmnkch" v Osvtimi nebo Lublinu a u 6. bezna mohl Rascher hlsit, e vyuil velkch mraz a nechal podchladit vt poet osob po dobu 14 hodin, po kterch jejich teplota klesla na 25 *C. I pes omrzliny na konetinch se je vechny podailo oivit horkou koupel.100 Pokusy se zahvnm za pomoci nahch en lze pist bu Himmlerov prost ve ve folklor, nebo jeho sadistickm sexulnm pohnutkm, ppadn obma tmto aspektm. Z jeho korespondence je vak jasn, e toto muen vz povaoval za oprvnn. Mlo zachrnit ivoty nmeckch nmonk, letc a jeho vlastnch jednotek bojujcch na vchod. Pokusn osoby byly pece "zloinci" a "Untermenschen" (vtinou lo o Polky, Rusy a idy) a nechat se od pokus odradit lidskmi city se rovnalo zrad. Samozejm, kdy u jednou takovou innost schvlil a vidl na vlastn oi, jak utrpen pokusn osoby provaj, musel tomu vit. Je vak opt pozoruhodn kolik lid, kte nebyli leny SS a nevyjadovali se tak ernoble, bylo ochotno jt s Himmlerem, a u se skrupulemi nebo bez nich - prof. dr. Hippke, prof. dr. Holzlhner, Generalfeldmarschal Milch a mnoho dalch lid podlejcch se na lkaskm vzkumu. V Osvtimi byly zatm v plnm proudu jet nechutnj pokusy se sterilizac za pomoci rentgenu, navren dr. Brackem pro negativn populan politiku na vchod. Vedl je vybran lka Luftwaffe dr. Horst Schumann. K dispozici ml velkou mstnost v ensk nemocnici v Birkenau. Sedl v kabin potaen olovem, kter ho chrnila ped zenm, a po jedn si volal pokusn osoby. lo o relativn zdrav mladky a mlad eny ve vku kolem dvaceti let, vybran vtinou z poslednch idovskch transport, kte nemli pont, jak osud je ek. eny se musely postavit mezi dva rentgenov tty, mui musely poloit genitlie na tento tt. Schumann potom zapnul pstroj. Po pti a osmi minutch, kdy mnoho z nich bylo u popleno, Schumann apart vypnul. Pak enm vyoperovali vajenky a poslali je na patologick rozbor. Mui byli pinuceni k ejakulaci za pomoci hrub devn pomcky a potom jim bylo odebrno jedno nebo ob varlata, kter byla tak odeslna na vyeten. Operace provdl polsk vze Wladislaw Dering, kter se z terorizovanho sluebnka stal ochotnm spolupracovnkem.101

Pouval hrub metody a se sterilizac si hlavu nedlal. eny byly pipoutny a mstn umrtveny injekc do mchy. Nsledovala surov a chvatn operace trvajc asi deset minut. Sama pro n byla stranm zitkem, po n vak nsledovaly navc zhoubn a bolestiv infekce vnitnch orgn, pinejc nejrznj komplikace a asto i smrt. To vak nebylo dleit, protoe id, Cikni a vichni vzni, kte znali sttn tajemstv (kter se vztahovalo i na tento program), mli tak jako tak skonit v plynovch komorch. Do jak mry Dering znecitlivl a ztotonil se s politikou svch pn prozrazuje skutenost, e si vyrobil vek na tabk z ourku jednoho ida, jeho varlata odoperoval, a rd ho ukazoval kolegm. el programu byl v tboe veobecn znm. Madame Vaillant-Couturier, kter v nemocnici njakou dobu pracovala a vidla fronty mladch idovek ped rentgenovou laborato vypovdla: "Nijak se s tm netajili. kali, e se sna najt nejlep zpsob jak sterilizovat pt generaci pvodnho obyvatelstva na zemch okupovanch Nmci pot, a je vyuij jako otroky."102 Je nemysliteln, e by madame Vaillant-Couturier do doby konn Norimberskho procesu, kde tato slova pronesla, etla Himmlerovy projevy na toto tma. Nejpozdji koncem jara 1943 pesunul dr. Schumann svj rentgenov apart z Birkenau na blok . 10 v hlavnm osvtimskm tboe, ktermu se tak nkdy kalo "Claubergv blok", nebo tam Clauberg provdl sv sterilizan pokusy na vejcovodech. Rovn Schumann zde pokraoval ve sv prci a dal lkai zkoumali prekancerogenn vrstky na dlonm hrdle. eny vech vkovch skupin vybran z pijdjcch transport podle kategori potebnch pro vzkum tam byly dreny jako morata a ily v atmosfe neustlch obav, na co je jejich vznitel pouij pt. Samotn pchod dr. Clauberga jim nahnl hrzu. Jeden vze, kter byl pvodnm povolnm lka a musel pi pokusech asistovat, hovoil o bloku . 10 jako o mst mezi peklem a blzincem.103 Podobn psobily bloky uren pro pokusy ve vech tborech a vlastn samy koncentran tbory. Ideologie o ni rase a otrocch dovolovala nacistm ve. Himmler si chtl udret rozhodovn o elu pokus a trval na tom, e bude vechny nvrhy tkajc se vzkumu osobn schvalovat,104 ale jeho naden a zvltnosti vichni zainteresovan znali, a tak nebylo tk podat nvrh tak, aby jej schvlil. Dr. Josef Mengele, kter pijel do Osvtimi koncem kvtna 1943 pot, co byl zrann na vchodn front, urit svj nvrh nijak vhodn formulovat nemusel. U pi svm ranm vzkumu se toti zamil na rasov rozdly ve struktue kost a ddin penos anomli, co bylo pesn to, co Himmlera zajmalo. Navc je pravdpodobn, e jednm z cl Mengeleho "vzkumu" bylo uren genetickch faktor potebnch k odchovu vdch osobnost, neboli, jak se vyjdil jeden z jeho blzkch spolupracovnk: "postoupit o jeden krok pi odkrvn tajemstv jak rozmnoovat vy rasu pedurenou k vldnut".105 Zabval se ddinost a podrobn zkoumal dvojata, kter zskval ve velkm potu z pijdjcch idovskch a ciknskch transport. Zejm byl na "ramp" pi svm fanatickm ptrn po dvojatech velmi asto, protoe mnoho z tch, kte peili, na nj vzpomn jako na lkae, kter se astnil vech selekc po pjezdech vlak. Pichzel v elegantn uniform s vyznamennmi a s jezdeckm bikem, prohlel si krtce oblieje i tla a pak vzn poslal "Links!" nebo "Rechts!" - do prce nebo do plynov komory. Mengeleho smutn proslul pokusy jsou znmj a dokazuj monumentln necitelnost tch, kte je provdli, a naprost nedostatek zdrenlivosti vdc hnanch touhou po poznn, kte maj po ruce bezmocn bytosti, je povauj za mncenn. Pedstavuj vak pouh zlomek z celkovho potu rznch druh pokus, krer Himmler v tborech schvlil. Dleitj vzkum, zejmna ten, kter se tkal masov sterilizace nebo zintenzivnn plozen, sledoval velmi podrobn a snail se jej urychlit. Akoli Himmlera pokusy zajmaly, poteboval tbory v dob vlen krize pedevm pro jejich vrobn kapacitu. A stle se snail zvit jejich produkci. Leteck soustky, protiletadlov kulomety, karabiny, dlosteleck a run granty, elektrick soustky, uniformy, uml hmota, stavebn materil a dal produkty, na jejich vrob se tborov vzni podleli, byly ivotn dleit pro vlen poteby. Nelo vak jen o to. daje o vrob v koncentranch tborech mohl sloit jako hold k Hitlerovm nohm a pout jako zbra v boji o moc s Albertem Speerem a ednky na ministerstvu hospodstv. Pokouel se proto zlepovat zdrav vz zmnou stravy. S Pohlem tento problm prodiskutoval v prosinci 1942. Poslal mu potom krtk dopis, v nm mu pipomnal zvry jejich porady. Obsah textu se a komicky podob radm pokrokovch nmonch kapitn z 18. stolet. V roce 1943 se snate zpestit jdelnek vz co nejvtm mnostvm syrov zeleniny a cibule. V lt a na podzim jim dvejte hodn mrkve, kedluben, tunu a jakkoli jin zeleniny, kter bude k mn. Souasn j uskladnte dostatek na zimu, aby j mli kad den dost. Jsem pesvden, e takov obohacen jdelnku podstatn zlep zdravotn stav vz.106 Inicioval tak dietn pokusy, pro kter uvolnil rozshl pozemky na pstovn bylin a zeleniny. Nejvce nadj vak vkldal do systmu odmovn za vy produktivitu. V kvtnu 1943 navtvil tbor Buchenwald nedaleko Vmaru a potom napsal Pohlovi na toto tma dlouh dopis, ze kterho je ctit velk vzruen:

Jsem pesvden, e v souasn dob musme osobn navtvovat tovrny tak asto, jako nikdy pedtm, abychom je slovy vybiovali k vt aktivit a na vlastn energi jim na mst pomohli. Fhrer se spolh na nai vrobu a pomoc i nai schopnost pekonvat vechny tkosti. Problmy prost musme hodit pes palubu a vyrbt a vyrbt. Usilovn prosm Vs a Glcka, abyste nevynechali jedin tden, ani byste se neekan objevili v tom i onom tboe. Pobzejte, pobzejte, pobzejte (antreib, antreib, antreib).107 Himmler tak podle svch slov zjistil, e v Buchenwaldu doposud nen bordel. Myslel tm bordel pro vzn, protoe podobn zazen pro pslunky SS a vzesk kpa patila k systmu jejich odmovn. Ve svm projektu odmn pro dobe pracujc vzn potal s tm, e nvtva prostitutky bude pro kvalifikovanho dlnka odmnou 3. a nejvyho stupn. Za splnn norem mli dlnci nejprve dostat pdl cigaret nebo zvltn porci jdla. Druh stupe odmny spoval v denn mzd ve vi 30-40 fenik. Korunou systmu mla bt nvtva bordelu jednou i dvakrt tdn: "posledn zpsob odmovn nen pli krsn, ale je pirozen a tto pirozenosti chci pout jako prostedku ke zven produktivity a jsem pesvden, e je na povinnost j vyut." Himmler Pohla podal, aby se cel tto otzce intenzivn vnoval a pokusil se najt lovka, kter by mohl takov systm "vyloen umlecky" vypracovat pro vechny tbory. Pi een tchto otzek museli podle Himmlerova mnn uplatnit stejnou mru inteligence jako Rusov, kte dokzali sv lidi vybiovat k neuvitelnm vkonm a podailo se jim vytvoit vysloven perpetuum mobile. Nov systm mus v tborech zat fungovat nejpozdji 1. kvtna. Podobn jako v ppad reimu v koncentranch tborech, vydaly si nalhav vlen poteby mimodn zmny v rasov politice uplatovan na vchod a pi nboru do Waffen-SS. Hlavn pinou zstval nedostatek vojk na vchodn front. Pro boj proti partyznm se proto odvdli mui z dobytch zem. Pkladem takovho rozeovn vycviench jednotek je nechvaln znm SS-Sonderkommando Dirlewanger, spadajc pod Waffen-SS. Tuto jednotku pvodn tvoili odsouzen nmet pytlci pod velenm veterna Freikorps Oskara Dirlewangera. Himmlerv f pro nbor Berger ho zachrnil ped Schutzhaftem, kter mu hrozil za opakovan pohlavn zneuvn nezletilch. Kdy u nebyli dn pytlci, kter by bylo mon odvst, zaal Dirlewanger nabrat zloince nejrznjho druhu, a nakonec Rusy a Slovany. Na potku roku 1943 tvoili polovinu jednotky Nenmci a polovinu odsouzen zloinci.108 Existovaly i jin protipartyznsk oddly, vytvoen z kolaborant a pebhlk. Kaminskho brigda operovala v tlu skupiny armd Sted a 1. ruskho nrodnho pluku SS, jemu velel bval major Rud armdy Gill. Ten podle vlastnch slov pebhl "ne z politickch dvod, ale aby si zachrnil ki".109 Nechtl hnt zaiva v tboe a ekat, a bude pedn SD na "zvltn zachzen" v Mauthausenu nebo Osvtimi, a tak se rozhodl spolupracovat s Gestapem a nechat se vykolit pro provdn "pacifikanch" opaten. Pozdji naverboval v adch ruskch zajatc "nrodn jednotku" urenou k operacm proti ruskm partyznm. V lt roku 1943 se pokouel jin zajat vy sovtsk dstojnk, generl Vlasov, zformovat ze zajatch krajan Ruskou osvobozeneckou armdu (ROA), kter mla Nmcm pomhat pi likvidaci bolevickho jha v Rusku. Gill, kter si zmnil jmno na Rodionov, dostal za kol vytvoit brigdu ROA. Ta pak byla podzena spolu s ostatnmi jednotkami Waffen-SS celkovmu velen Himmlerova zmocnnce pro boj s partyzny Gruppenfhrera von dem Bacha-Zelewskho. Jejich spoluprce vak nevydrela dlouho: partyzni infiltrovali ROA a pesvdili Gilla-Rodionova, aby znovu pebhl, tentokrt na stranu Rus. 13. srpna zatoil GillRodionov na sousedn jednotky SS a peel zpt na sovtskou stranu, piem se z jeho brigdy stala 1. protifaistick brigda. Kaminsky vak zstal Nmcm vrn a o nco pozdji, jet v tme roce, byla jeho protipartyznsk jednotka oficiln zalenna do Waffen-SS a Himmler Kaminskho jmenoval SSOberfhrerem. K jet bizarnjmu proheku proti elitnm a rasovm zsadm vbru do Waffen-SS dolo v noru 1943. Hitler tehdy schvlil verbovn muslim z Bosny a Hercegoviny pro boj proti jejich tradinm neptelm, srbskm kesanm, kte tvoili vtinu partyzn. Muslimov se Bergerovi dobrovoln hlsili a kdy se jejich psun zastavil, povolal Berger brance, aby zvtil jednotku na rove divize. Po vcviku na zpad se vrtili na Balkn jako 13. Waffen-Gebirgs (horsk) divize SS Handschar. Nosili fez v poln edi ozdoben orlem, svastikou a umrl lebkou SS a smli vykonvat sv nboensk obady. Himmler Goebbelsovi ekl, e jejich mulhov jim za smrt v boji slibuj nebe. "Je to pro vojky velmi praktick nboenstv,"110 dodal Himmler. Muslimskou divizi zanedlouho neblaze proslavila zvrstva, kterch se v boji proti partyznm dopoutla. Vlka vude na vchod ostr hranice Himmlerovch rasovch pedstav rozostovala. Vzjemn si konkurujc instituce, rivalita a monosti pro platkstv a korupci, kter teorie o nadazen rase nabzela mimo jin tak Himmlerovm HSSPF - pispvaly k rozmlovn idel. Pokud si Himmler tuto skutenost nebo monost, e vlka neskon vtzstvm, vnitn pipoutl, neobjevuje se to v direktivch, kter vydval od stolu svho polnho velitelstv. V lednu 1943 nadil, aby byl "generln pln Vchod" rozen na oblasti pobaltskch zem, Bloruska, zem kolem ernho moe a na Krym.111 V tme msci nadil

zzen tranzitnch tbor pro mlad i star dti podezelch osob, zadrench pi protipartyznskch operacch, aby mohly bt posouzeny z rasovho hlediska a ty, kter odpovdaly normm, mly bt zskny pro i. Dti "rasov bezcenn" mly bt odeslny do dlen koncentranch tbor a tovren jako uni: Jejich vzdln se bude sestvat z vchovy k poslunosti, pli, bezpodmnen podzenosti a oddanosti vi svm nmeckm pnm. Mus potat do 100, poznvat dopravn znaky a pipravit se na svou prci zemdlskch dlnk, instalatr, kamenk, tesa atd. Dvata budou kolena jako zemdlsk dlnice, tkadleny, padleny, nau se plst nebo podobn povoln.112 Zvltn sdlo podvratn innosti a rasov anarchie pedstavovala v t dob Varava. Byla stediskem polskho odporu jak AK neboli Zemsk armdy, zen exilovou polskou vldou, tak komunistickch uskupen; podnikatel bohatli zamstnvnm lacin idovsk pracovn sly, melini dodvnm potravin propaovanch z pilehlho venkova, nebo nebylo mon vyt z oficilnch pdl na lstky; nmet vedouc usilovali o zachovn statutu kriegswichtig (nepostradateln pro vlku) tak, e objednvali a skladovali materily, pro kter nemli dn vyuit; Polci se hlsili na Eindeutschung (ponmen) kvli lepmu zamstnn a pdlm a aby mohli vyuvat nur Deutsch zazen; ednci tomu vemu napomhali; Himmlerv tamj velitel SS a policie, Oberfhrer dr. von Sammern-Frankenegg, Rakuan, hromadil cennosti, obrazy a koichy z ghetta a za vtek se oddval vnu a enm;113 inspektort Wehrmachtu pro vyzbrojovn zamstnval tisce id v dlnch a tovrnch. Himmler s touto otzkou vedl msce paprovou vlku: v pedchzejcm jnu vydal pokyn svmu HSSPF pro vchod, SS Obergruppenfhrerovi Friedrichu-Wilhelmu Krgerovi v Krakov, aby navzal spojen s Pohlem a udlal razii na vechny ty "takzvan vyzbrojovac dlnky v krejovskch, koenickch a ptipkskch dlnch" a transportoval je do koncentranho tbora. Wehrmacht ml potom pedat objednvky na sv uniformy a psluenstv SS, kter zajist jejich dodvky; nadil krut opaten proti tm, kdo pouze vyuvali vyzbrojovac prci jako zminku k "podporovn id a jejich podnik". Co se id zamstnanch ve "skutench vyzbrojovacch koncernech" tkalo, mli bt shromdni ve zvltnch tovrnch, kter by mohly bt uzaveny a tvoit nkolik podnik koncentranch tbor. "Budeme vyvjet sil, abychom idovskou pracovn slu nahradili Polky", nebo "jednoho dne, podle pn Vdce, idov vymiz". Kopie tohoto nazen byly zaslny nelnkovi generlnho tbu Wehrmachtu, Eduardu Wagnerovi, a Inspektortu pro vyzbrojovn.114 V lednu 1943 navtvil Himmler neekan Varavu a pedvolal si mstnho zstupce Inspektortu pro vyzbrojovn, plukovnka Frettera. Dozvdl se, e v "takzvanch vyzbrojovacch podnicch" je stle jet zamstnno 32 000 id, z nich asi 24 000 v oboru textilu a ke, piem velk poet z nich byl u jedin firmy, Walter C. Toebbens, psobc v centru ghetta. Napsal Krgerovi: Povil jsem plukovnka Frettera, aby tlumoil inspektorovi pro vyzbrojovn, generlporukovi Schindlerovi, mj as nad tm, e moje nazen tkajc se id nebylo splnno. Znovu jsem uril termn 15. 2. 1943, do kterho m bt splnno nsledujc: 1) Okamit likvidace soukromch firem. Povauji za bezpodmnen nutn, aby majitel, kte se tu uinili nenahraditelnmi, byli odvedeni do t mry, jak jen to bude provediteln a odeslni na frontu. 2) Povuji RSHA, aby co nejpsnji a pod lupou provila etn knihy firmy Waltera C. Toebbense. Pokud se nemlm, jedn se o lovka pvodn bez prostedk, kter se v prbhu t let stal movitou osobou, neli u milionem, a nepochybn jenom proto, e jsme k nmu my, stt, pihnali levnou idovskou pracovn slu. 3) Okamit odvzt vech 16 000 id do koncentranho tbora, nejlpe do Lublinu. Zaruit dodvky Inspektortu pro vyzbrojovn stejn, co do mnostv i termnu, jako pvodn. Navc vm, e to me bt provedeno lacinji. 4) Tot se tk mnostv malch podnik v ghettu, kter vyrbj strojn soustky pro letadla, je mohou bt tak vyrbny v tboe. 5) Zbytek m bt shromdn co nejrychleji na njakm mst v General Gouvernementu tak, aby vznikla jedna tovrna s nkolika "dlnami", ve kterch budou pracovat pouze idovt dlnci, jejich ostraze a izolaci se dostane nejvy pozornosti.115 Tou dobu u id ve varavskm ghettu vdli, jak byla konen zastvka a osud tch, kte odjeli na "vchod" a byla zformovna idovsk bojov organizace, ZOB. Skldala se z dvaceti dvou skupin, kad o sle dvaceti a ticeti mu a en, ozbrojen propaovanmi pistolemi, nkolika pukami a runmi granty a Molotovovmi koktejly (zpalnmi lahvemi); byly zzeny stovky oprnch bod bunkrovho typu spojench bluditm chodeb a mstskm kanalizanm systmem. A tak dolo k tomu, e kdy Krger jednal podle instrukc a poslal zvltn komando SS, aby uzavelo soukrom firmy v ghettu a shromdilo dal dodvku id pro Treblinku, setkalo se s ozbrojenm odporem. Pekvapen pslunci SS se sthli. O ti dny pozdji

zahjili pipraven tok pod krytm z runch zbran a grant, ale znovu byli pinuceni ustoupit s nkolika mrtvmi a rannmi: tentokrt byla ada na idech, aby byli pekvapeni s jakou lehkost se jim podailo odrazit tok.116 16. nora instruoval Himmler Krgera, e z dvod bezpenosti mli bt varavt id pevezeni do koncentranho tbora a ghetto zboeno; jinak by Varava, "centrum podvratn innosti a odporu", nemohla bt nikdy pacifikovna. ekl Krgerovi, aby mu pedloil pln pln znien. "V kadm ppad mus zmizet bval obytn tvr 500 000 Untermenschen a velikost msta Varavy, kter vdy bylo nebezpenm sdlem rozkladu a podvratn innosti, mus bt zmenena."117 Prv v t dob vydal pokyny svmu HSSPF ve Francii, SS-Brigadefhrerovi Obergovi, aby pedloil plny pro obdobn radikln een "Untermenschen a sabotrskho hnzda" v Marseilles. Jet pedtm zaslal velmi nalhav telegram Obergovi, pro do Marseilles nelet, a dostal pkaz jednat proti tamjm podvratnm ivlm a namsto toho pedloil nvrh povolat vojsko.118 Obergovi bylo kategoricky nazeno, aby se ptho dne setkal v Marseilles s Daluegem. Pot pro nj vydal Himmler pokyny, aby navrhl pln pro co nejrychlej istku ve mst; ta mla zajistit zaten kriminlnch ivl a jejich dopravu do koncentranho tbora - "Navrhuji poet asi 100 000" - se souasnm znienm "podzemnch chodeb a brloh" zloineck tvrti za pomoci vbunin. Nepl si hazardovn s ivoty Nmc: "Francouzsk policie a Garde Mobile' mus bt zamstnny co nejvce. Marseillesk chlvek je francouzsk chlvek. Jedin, co mne nut tento chlvek vyistit, je fakt, e tam z vojenskch dvod potebujeme mr. Francouzsk policie a Francouzi by mon mli vdt, e nm za to maj bt hluboce vdni..."119 Tou dobou u pokroila diskuse s velitelem francouzsk policie Bousquetem o "odsunu pro ns (pro Nmce) nedoucch ivl jako jsou id, komunist, gaullist" tak daleko, e Himmler mohl informovat von Ribbentropa: "francouzsk policie je pipravena shromdit idy pro zatek ze t prefektur, odkud je pak meme transportovat na vchod." Italov, dodal, dlali pote s odsunem jejich id; pipisoval to idovskm platkm ednkm. Tot platilo pro vcarsko a panlsko. Ml za to, e francouzsk policie pokojn shromd idy a pak je ped pes hranici vcarm nebo panlm. Podal von Ribbentropa, aby mu sdlil, co si o tom vem mysl.120 Mezitm Krger, bval dstojnk Freikorpsu a odbornk na poulin boje, shromdil v General Gouvernementu zpravodajsk informace o obrannch ppravch ve varavskm ghettu a rozestel sv plny. Trvalo to nkolik tdn a Himmlerovi je pedloil teprve v dubnu, zrove mu vak ekl, e potebuje rozhodnjho vdce ne byl velitel varavsk policie a SS von Sammern. Himmler se rozhodl pro Stroopa, kter byl tehdy SSPF v Lembergu (ve Lvov) v hodnosti Brigadefhrera, tedy vy ne ml von Sammern. Stroop zskal za svho pobytu ve Lvov mnoho zkuenost a nepochybn provedl ve, co se od nj oekvalo pi neltostn likvidaci ghetta, pi velkch lovech na lidi a masakrech polskch skupin odporu a id, kte se k nim pipojili po tku z pracovnch tbor, na venkov. Kdy se Stroop vracel z jednoho takovho honu na lidi, bylo mu eeno, e se s nm pokouel spojit Berln; ml bt pepraven na nalhav telefont. Pot, co se Stroop vykoupal a potel kolnskou, zazvonil telefon. Dstojnk na druhm konci si ovil jeho totonost a potom Stroop uslyel Himmlerv hlas; druh den se ml hlsit Obergruppenfhrerovi Krgerovi v Krakov, aby obdrel instrukce, a odtud pokraovat do Varavy. Stroop se zeptal, zda by mohl cestu odloit o dva dny. "Drah Stroope," odpovdl Himmler, "vechny vci, dokonce i ty dleit, blednou ped kolem, kterm jsem vs povil ve Varav. Piel okamik pro Velkou akci. Jete za Krgerem a 17. dubna a jste pkn potichu ve Varav..."121 Jednal podle pkaz, do Varavy pijel bez monoklu, kter dve nosil, a usadil se v pozad v tajnm byt, jen pro nj zadil velitel tajn policie ve mst, dr. Ludwig Hahn. Hahn ml uvnit polskho hnut odporu s agent. Byl schopen mu sdlit, e id vdli o nadchzejc akci a strun jej informoval o rozshlch ppravch, kter podnikli; varoval, e to nebude krtk operace. Tak ho informoval o selhn von Sammerna. Zd se, e v tto fzi byl Stroop dren v zloze, zatmco akci vedl von Sammern. Druh den projezdil Stroop stle jet v pestrojen oblast ghetta v civilnm aut a zkontroloval pomocn jednotky, kter nazval africkm kolonilnm argonem "domorodmi vojky-askary". Byly to stre cvien v tboe SS Trawniki, sms dobrovolnk ze vech okupovanch vchodnch zem, zejmna Lotyi, Litevci, Blorusi a Ukrajinci. Stroop je po vlce popsal jako "nacionalisty, antisemity, vechno mlad lidi, vtinou s neukonenm zkladnm vzdlnm a s kulturnost divoch".122 Pevn st dnch jednotek vylennch pro akci byla z cvinch, nhradnch nebo rezervnch jednotek Waffen-SS. Ty spadaly pod Himmlera - ne armdu - a byly rozesety po cel okupovan Evrop, na zpad i na vchod, aby pomhaly policii pi potlaovn stvek, demonstrac a povstn. Von Sammern ml jednotky z pti tchto Ersatz mstnch prapor Panzer-Grenadier a z jzdn divize Ersatz umstn ve Varav. Z vt sti byly vak tvoeny novmi odvedenci, kte za sebou nemli vce ne ttdenn nebo

tytdenn vcvik. Dle byli k ruce technici Wehrmachtu a protileteck baterie, dva prapory policie SS, tajn policie SS, jednotky polsk policie a hasisk sbor.123 Toho veera se Stroop sthl zpt do svho krytu, vykoupal se, dkladn se potel kolnskou, poveeel krvavou peeni s hranolky a splchl to burgundskm - tak vzpomnal ve sv vzesk cele po vlce - a vykouil jemnou egyptskou cigaretu. Pt den, 19. dubna, byl idovsk svtek Pesach; tok byl naasovn tak, aby ho zneuctil. Stroop nadil svmu sluhovi, aby ho probudil ve 4 hodiny rno. Von Sammern zahjil tok v 6 hodin rno s piblin 850 pslunky jednotek SS Panzer-Grenadier, jzdy a str z tbora Trawniki, v jejich ele byl zabaven francouzsk tank a dva obrnn vozy. Ze ten mezi dky oficiln zprvy je zejm, e idovsk bojov organizace spn tuto slu napadla ze zlohy. "Pouit tank a oba SPW (obrnn vozy) byly zasypny Molotovovmi koktejly. Tank byl dvakrt zaplen."124 Podle Stroopovy povlen vpovdi vypukla panika, kdy proti obrnnm vozm a semknutm adm tl vojk zatoily z oken a ze stech lehk paln zbran, run granty a lhve se zpalnou sms benzinu a fosforu, a bhem pl hodiny byla jednotka zlomena, demoralizovna a na tku, ponechvajc za sebou dvanct zrannch, tank a jedno obrnn vozidlo vyazen z boje. Telefon zvonil ve Stroopov krytu bez pestn. Mluvili s nm Hahn, Krger a Himmler, vichni rozzuen nad vvojem udlost. Himmler, kterho Stroop znal jako lovka "nesmrn ohleduplnho a taktnho (rckschtsvoll und feinfhlig)", pouil neekan hrubho jazyka, vzpomnal Stroop po vlce, kdy naizoval, e von Sammern m bt proputn ze svho msta ve Varav a z velen ton jednotce v ghettu, kter mla bt okamit staena. Ta u vak podle Stroopa ve zmatku uprchla. Stroop ml pevzt velen a zahjit do dvou hodin nov tok.125 Obraz Himmlera, kter vyplv z jeho direktiv Obergovi a Krgerovi - a vlastn i jinm HSSPF, jako byl Rauter v Haagu, kter dostal nazeno podniknout tou dobou stejn drastickou akci proti holandskmu hnut odporu - a ze Stroopovy vpovdi o tom, jak Himmler pevzal kontrolu nad varavskou akc a jak na mst vyhodil polnho velitele, je velmi odlin od jeho obrazu kolometskho, domckho a vrtoivho ideologa ze zznam jeho projev a po vlce prosazovanho jeho dvrnmi pteli, jako byl Wolf a Schellenberg, z jejich osobnch dvod. Je zejm, e nebyl jenom teoretickm extremistou, sbratelem tajemstv a zludnm politikem; kdy vidl jasn svoji povinnost, dokzal bt okamit stejn rozhodn, radikln a mt srdce z kamene jako Heydrich. Pi pohledu na prosted, z nho vyel, protivnky, kter pedstihl nebo odstranil, a pozoruhodn imprium, kter vybudoval a nyn kontroloval, by bylo zarejc, kdyby tomu tak nebylo. Jeho vzhled a jeho chovn byly jako vdy nejlep, zcela pirozenou formou kamufle. Jeho nerozhodnost, na kter se shoduj vechny vpovdi, se projevovala pouze vn zk soustednosti na doktrnu, oddanost a povinnost. Ale i ta byla jistm druhem kamufle a nepopirateln manvrovac vhody, kterou Rhm, Strasser, snad i Heydrich a dokonce Hitler nedokzali proniknout. Himmler nedovolil svmu hnvu pevldnout nad jeho politickm instinktem. Nalhav dal Stroopa o taktn jednn, aby snad proputn von Sammerna nezpsobilo tkosti v "rakousk" skupin. "Meine Lieber Stroop ...nesmte se dotknout von Sammernovy osobn cti. Vc je teba vydit deliktn, bez zbytenho povyku!"126 Stroop pevzal velen tonch jednotek, uklidnil mue, vydal po sklence napsu nebo vna kadmu, kdo chtl, povolal posily, rozdlil jednotky do tonch skupin vhodnch pro boj dm od domu a poslal je opt do akce. id zpasili o kadou budovu. Jak se pe ve Stroopov hlen, "id a zloinci brnili jeden oprn bod za druhm a stahovali se a na posledn chvli pes podkrov i podzemnmi chodbami."127 Nadil zatopit kanalizaci, aby je chytil do pasti, ale oni odpovdli tm, e vyhodili do vzduchu pehradn stavidla. Tak zaal krut zpas mezi Stroopovmi jednotkami, kter taly v prmru asi 2000 mu a byly vyzbrojeny pukami, tkmi a lehkmi kulomety, samopaly, automatickmi pistolemi, houfnicemi, protiletadlovmi kulomety a plamenomety, proti bojovm skupinm sloenm z piblin 1200 id obou pohlav, kterm pomhali lenov polskho hnut odporu, vyzbrojenm nkolika pukami, ale hlavn pistolemi, granty a podomcku vyrobenmi zpalnmi lahvemi.128 Stroop poslal dlnopisem kad den hlen Krgerovi do Krakova, kter je pak pedval Himmlerovi, kad veer hovoil s Krgerem a Himmlerem po telefonu. asto trvalo njakou dobu, ne dostal spojen s Krgerem, ale s Himmlerem v polnm hlavnm stanu byl spojen okamit, kdy zavolal centrlu SS a ekl jedin kdov slovo. Prvn veer zazvonil znovu telefon pot, co si lehl a usnul. Stroop se rozzloben ohlsil a potom uslyel Himmlerv hlas: "Nehnvejte se, mj drah Stroope, e vs takhle budm..." Rozhovoil se o tom, e te, kdy si proetl jeho hlen a mluvil s Krgerem, m pln obraz: akce toho dne byla pouze pedehrou historick epizody, kter bude jednoho dne znma jako "Grossaktion Varava" "Velk akce Varava". "Tuto pedehru jste zvldl vynikajcm zpsobem," pokraoval, "zejmna po

nemotornch pokusech toho tupce von Sammerna. Jeliko miluji Wagnerovy opery a tak si vysoce vm dnench nacionlnsocialistickch velitel, dovolte mi ci: hrajte tak dl, Maestro! A n Vdce a j na vs nikdy nezapomeneme."129 Druh den obrnci opt vyuvali s vzjemn propojench chodeb, aby se peskupili a znovu obsadili budovy, kter ji byly vyitn, tak e Stroop dostal veer pi rozhovorech s Krgerem a Himmlerem plnou moc ke splen budov, aby vytlail idy ven a zabrnil optovnmu obsazen. Tato taktika, kterou idovsk veden nepedvdalo, byla od potku hroziv spn. Stroop 22. dubna hlsil: "id masov - po celch rodinch - skkali ji v plamenech z oken nebo se pokoueli spustit po svzanch prostradlech. Byla uinna opaten za elem okamit likvidace tchto, stejn jako vech ostatnch id..."130 Ne vichni byli zasteleni: "5300 id bylo zajato a transportovno pry." Jak prozrazuj dal denn hlen a Stroopova povlen vpov, byli poslni do "T11" - kd pro vyhlazovac tbor Treblinka. Od potku Stroop hlsil: "Spoluprce s Wehrmachtem perfektn." 23. dubna, kdy zjistil, e id hledaj toit v bloku budov, v nm byla zbrojask firma, ji podrobil zkouce a nadil Wehrmachtu vysthovat cenn strojn zazen a zsoby. Uinili tak do 18.00 nsledujcho dne a Stroop nechal okamit blok zaplit. Hlsil: Teprve kdy byly ulice a dvory po obou stranch v jednom plameni, zaali id vychzet a vybhat z blok. Nkte z nich sami hoeli, pokoueli se zachrnit si ivot, vyhazovali z oken postele, peiny a jin krmy a skkali z oken a z balkon na ulici. Znovu a znovu jsme vidli, e radji, ne aby se dostali do rukou nm, vraceli se do ohn. id stleli a do samho konce akce...131 Grossaktion byla jednm ze Stroopovch nejvtch ivotnch okamik, protoe po vlce o n detailn a naden vyprvl spoluvzni Moczarskmu. Pamatoval si pesn asov daje, denn poty id zajatch, zabitch nebo odeslanch do Treblinky. Jeho vyprvn bylo ale smlej ne oficiln hlen. "Neuviteln chaos," vzpomnal. "Pory, kou, plameny, jiskry roznen vtrem, poletujc pe, prach, zpach ohoelch pedmt a tl, dunn dl a grant, ze... id a idovky a idovsk dti, kte skkali z oken... Zjevovali se hned tady a hned tam, v oknech, na balkonech, na stechch a msch. Nkdy na ns stleli, jindy prost hledali zpsob, jak uniknout. Nkte zpvali jaksi psn, patrn almy. Jin zase sborem volali: Hitler kaput! Nmci na ibenici! A ije Polsko!'" Stroop se pi vyprvn velmi vzruil, jako by zaal tyto scny znovu provat a poskakoval po cele, gestikuloval rukama a napodoboval zvuk vstel, jako kdy jeho mlad podzen pslunci SS plili na temn siluety v domech a na ty, kte vyskakovali do ulic a jim pezdvali "parautist" - "Paf! Paf!"132 Souasn se systematickm vyhnnm id ohnm blok po bloku vyhledvala zvltn komanda podzemn skre. Mnoh z nich mly umvadla a zchody i velk zsoby jdla. Kdy njakou odhalili, poloili u n pomocn specialist z Wermachtu nloe a vyhodili ji do vzduchu, asto i s nestupnmi, na smrt vydenmi a rem ochromenmi obrnci. 26. dubna Stroop vyctil, e zaal vytlaovat "nejzatvrzelej povstalce, elitu idovsk bojov organizace". Z toho, co kali nkte zajatci, se dozvdl, e mnoho z nich neopustilo skre od zatku akce a nkte z velkho ru, koue a vbuch zeleli. Do vsledk za ten den si zapsal: "Toho dne jsem poslal do,Werke Poniatowa, GmbH' ticet vysoce kvalifikovanch idovskch kovodlnk. Moji lid zastelili 1700 id a idovek, z toho tyi sta pmo v bojch." Jeho nzor vyjaduje vta pipsan k zpisu o vyplen nkolika blok dom: "Tohle je jedin a posledn zpsob jak vyhnat tu chtru a Untermenschentum na povrch." Popis toho bravurnho kousku byl mon uren pedevm pro Krgerovy a Himmlerovy oi, protoe po vlce Moczarskmu sdlil, e jeho i ostatn dstojnky zcela zaskoila tvrdost a odhodln, s jakm se id brnili. "My, bval vojci prvn vlky a SS-mani, my vme, co to je bojov odhodln. V ns takov odhodln k boji, slu, nestupnost, tvrdost pstovali. A prv u varavskch id se odhodln k boji projevilo, a to ns zaskoilo." Proto tak podle jeho nzoru trvalo dobvn ghetta tak dlouho.133 Koncem dubna Stroop odhadoval, e zajal nebo zlikvidoval celkov poet 37 359 id a tho dne jich 3855 odjelo vlakem do Treblinky. 1. kvtna hlsil, e skupiny vyhledvajc "takzvan bunkry, jeskyn a likvidujc odbojovou s v kanalizaci" musej prokazovat "nesmrnou bdlost a sil". Nmci do kanalizace spoutli dmovnice, aby obrnce vypudili do tch chodeb, kde ekaly jednotky pipraven k jejich zaten. Vdlo se tak, e mnoho id unik do "rijsk" sti msta a pslunci polsk policie dostvali za jejich vyptrn finann odmnu. Tato politika pinela podle Stroopova hlen z 6. kvtna ovoce. V t dob u Nmci chytali "idy z takzvanch ,bojovch' skupin, kter bez vjimky tvoili mlad mui a eny ve vku od 18 do 25 let." Dvky prodvaly sv ivoty stejn draze jako mui a Stroopa jejich emancipovanost zcela okovala. Svil se Moczarskmu, e mu nepily jako lid, ale sp jako "bohyn nebo blice. Jak byly klidn!

Obratn jako cirkusaky. asto stlely obma rukama z pistol. Zatvrzel v boji a do konce. Nebezpen v pmm styku..."134 Popsal jeden takov incident v dennm hlen Krgerovi: Jedna skupina byla zajata a vichni se mli svlknout - s tm se zaalo pot, co dolo k nkolika ztrtm, kdy zajat mlad eny znieho nic vythly pistole i granty skryt ve spodnm prdle: "Takov chycen bojovnice vypadala jako nevitko. pln smen s osudem. A pak najednou, kdy se k n skupina naich piblila na nkolik krok, shne po grantu schovanm pod sukn, mrt jm do SS-man a zane je proklnat do devtho kolena, a se vlasy lovku je na hlav. Mli jsme v takovch situacch ztrty, proto jsem rozkzal nebrat u dvky do zajet, nepoutt je blzko k sob a postlet je samopaly na dlku."135 Stroop ekl Moczarskho, e podobn toky jej vedly k tomu, aby svm mum dal pokyn, e nemaj dvky zajmat a v dnm ppad je nesm poutt blzko k sob, ale radji je maj z bezpen vzdlenosti postlet automaty. O tom se vak nezmnil ani v jednom hlen. Moczarski se ho zeptal, jestli svch in nikdy nelitoval. Stroop chvilku mlel a pak odpovdl: "Kdo chtl bt tehdy opravdovm, to znamen silnm lovkem, musel jednat jako j. Pochvleno budi to, co in lovka tvrdm!"136 Tato vta patila samozejm mezi Himmlerova oblben hesla. Od zahjen Grossaktion uplynul tm msc, ne se podailo vykouit, pobt nebo evakuovat celou masu id ijcch ve varavskm ghettu. Nkolik malch skupinek jet vzdorovalo v dosud nezjitnch krytech nebo ve zuhelnatlch, tko pstupnch troskch zniench budov. Kdy denn hony a ztahy pinely stle men vsledky, podal Stroop o povolen k ukonen akce. Nkolik pevajcch skupinek odporu mlo bt zlikvidovno pi konen demolici budov. V svm poslednm dennm hlen Krgerovi tak mohl Stroop 16. kvtna napsat: "180 id, bandit a podlid vyhlazeno. Bval idovsk tvr Varavy pestala existovat. Grossaktion byla zakonena ve 20.15 vyhozenm varavsk synagogy do vzduchu."137 Kdy Stroop vzpomnal na tuto scnu ve vzesk cele, rozzily se mu oi nadenm. "Ale ta podvan nakonec... Z hlediska malskho a divadelnho to byl fantastick obraz!" Stl se svmi lidmi v bezpen vzdlenosti a sm odplil nloe rozmstn ve stovkch otvor navrtanch v zkladech a zdech tto velk budovy. Pi stisknut spnae vykikl Stroop: "Heil Hitler!" "Ohniv vbuch. Straliv hukot. Koncert barev. Nezapomenuteln alegorie triumfu nad idovstvem. Varavsk ghetto ukonilo svj ivot. Protoe si to pli Adolf Hitler a Heinrich Himmler."138 Stroop dostal za akci elezn k I. tdy. Na galarecepci ve Varav mu ho jmnem Adolfa Hitlera a Reichsfhrera SS pedal Krger. Stroop pak uspodal zahradn slavnost v parku Lazienki, na kterou pozval "sam hodnoste a generly". Popjeli a zpvali v povznesen "rytsk nlad, vpravd esesmansk. Byly to krsn asy..."139 To, jak Stroop vzpomnal u jako odsouzenec, nzorn ukazuje, jak opojn nlady v i panovaly jet tak pozd jako v lt 1943. Zmnku o takovch nladch nenajdete v apologich a vzpomnkch onch tehdy vznamnch Nmc, kte vlku peili. Nezmiovali se o nich ani v rozhovorech, ve kterch se pokoueli zakrt skutenost, e se s takovou nladou zcela ztotoovali a snaili se nasmrovat veobecnou nenvist na Himmlera a dal "zloinn" stranick postavy. Stroop je spolehlivjm prvodcem. Kdyby s pchou a potenm nevzpomnal na ohavn barbarstv, o nm je toho tolik zaznamenno ve stovkch spis zachycujcch vpovdi pi pozdjch vlench soudech, zstaly by pln rozsah nacistick zrdnosti i postava samotnho Himmlera jen tko vysvtliteln. V poslednm dlnopise Krgerovi Stroop shrnul vsledky akce: 56 050 id zajato nebo vyhlazeno, plus zhruba 5000 a 6000 zabitch pi explozch a porech, znieno bylo 631 bunkr. Krger pak Stroopovi navrhl, aby nechal hlen z jednotlivch dn svzat a zaslal je Himmlerovi jako suvenr, co Stroop s radost splnil. Nechal na stroji pepsat hledn kopie jednotlivch hlen, napsal vod shrnujc celkov vsledky operace a vysvtlujc dvody k jejmu proveden. Pipojil tak seznam obt z ad Nmc - 16 mrtvch a 95 rannch - vybral 56 fotografi pozench v prbhu akce a nechal do ern ke svzat ti exemple jako upomnkov alba. Na tituln stran nechal tun vabachem vytisknout: "Es gibt keinen jdischen Wohnbezirk in Warschau mehr!" - "Ve Varav u nen idovsk tvr!" Jednu zaslal Krgerovi, jednu Himmlerovi a tet si nechal sm. Pleitosti k rabovn samozejm Herrenvolk nikterak neodrazovaly. Stroopv a Moczarskho spoluvze, bval ni nmeck policejn ednk a SS-Untersturmfhrer Gustav Schilke dobe vdl z doby, kdy pracoval v Krakov, e penze a cennosti zabaven pi prohldkch dom a v tborech smrti nebyly zdaleka vechny odevzdvny. Kad lovk, kter se zastnil njak razie nebo ry, oekval, e nco zsk a povaoval to za sv prvo. ekl Stroopovi, e podle jeho nzoru se velk mnostv penz a cennost z

varavskho ghetta ztratilo v kapsch pslunk SS, policist a mstnch strnk zapojench do akce. Stroop mu neodporoval.140 Franz Stangl, kter pevzal na podzim 1942 velen v Treblince po dr. Eberlovi, se Gitt Serenyov po vlce zmnil, e nco podobnho se podle nho dlo i na mnohem vy rovni. Hovoil o svm nstupu do Treblinky, jako o tom nejhorm, co zail za celou dobu Tet e. Kolem elezninch kolej leely po cel kilometry mrtv tla a na ndra samotnm byly stovky mrtvol, kter se tam v horku zjevn rozkldaly u nkolik dn. Zpach byl nepopsateln. Gitta Serenyov si vimla, e kdykoli se Stangl dostal ve svm vyprvn k nemu hroznmu, vraz v jeho tvi se npadn zmnil: "jako by zhrubl, zmaltnl a nhle se stal zmatenm. ly mu vystoupily, zaal se potit a prohloubily se mu vrsky na tvch a na ele. Zaal nezeteln vyslovovat ...tv mu natekla a zbruntnla."141 Kdy veel do tbora, uvidl Stangl penze, drah kameny, perky a obleen, pohzen nedbale po cel pijmac ploe. Za plotem z ostnatho drtu, ohraniujcm pijmac plochu, vidl stany a tborov ohn ukrajinskch strnch a jejich prostitutek. Vichni byli opil, zpvali, tancovali a hrli. Nepopsateln zmatek panujc v tboe se pital Eberlov administrativn neschopnosti. Stangl vak Gitt Serenyov naznail, e pln zhroucen jakkoli kontroly mohlo bt zmrn, aby se nedalo vst pesn etnictv a Eberl a Wirth mohli obejt Globocnikovo velitelstv a poslat penze a cennosti pmo na Hitlerovo kanclstv v Berln.142 Jeden strn z Treblinky, Franz Suchomel, pak Serenyov potvrdil, e pinejmenm jednou k nemu takovmu dolo: vzpomnal si, jak napchoval milion marek do kufku a ten byl potom odesln pmo na berlnsk kanclstv. "lo o fantasticky vysok sumy penz," ekl Stangl, "a kad z nich nco chtl, kad se chtl podlet na jejich rozdlovn." Osobn byl Stangl pesvden, e cel vyhlazovac program byl pouhou loupe.143 Zd se, e Stangl byl Globocnikovm muem a v prv ad ml za kol roztdit penze a cennosti. Kdy dorazily transporty po Stroopov varavsk operaci, byl stle jet ve funkci velitele tbora. V Sbiboru po nm nastoupil Franz Reichleitner, tak bval policista a absolvent kurzu ve vyhlazovacm centru na hrad Hartheim. Krtce pe ukonenm Grossaktion Varava poslal SS-Gruppenfhrer Frank, tbn dstojnk na Pohlov velitelstv WVHA v Berln, zodpovdn za idovsk majetek shromdn vesms v tborech smrti a pi "zvltnch akcch", seznam cennch a uitench pedmt Himmlerovi a podal jej o rozhodnut ohledn jejich rozdlen. Odpov znla: "Vyuit zbo zskanho a ukradenho idy" - lo o pozoruhodnou zmnu rol nazvanou psychology "projekce". V prvn sti dokumentu se pe o 94 000 pnskch hodinek, 33 000 dmskch hodinek, 25 000 plnicch per, 14 000 patentnch tuek, 3500 penenek, 130 000 iletek, 7500 holicch strojk a bitev, 400 strojk na vlasy a 14 000 nek. To ve bylo dovezeno do tbora v Oranienburgu koncem dubna. V druh sti se uvd 7000 pnskch hodinek, 8000 plnicch per, 100 000 iletek, 5000 holicch strojk, 400 strojk na vlasy a 5000 nek. Vechny tyto pedmty byly dn opraveny a pipraveny k distribuci do skladi. Dalch zhruba 2500 pnskch hodinek se dalo opravit a "celkov tak v tomto roce (1943) bude k dispozici dalch 20 000 hodinek".144 Z opravenho zbo u bylo 100 000 holicch strojk odeslno do kantn (patcch pravdpodobn SS) na odprodej a 1000 novch nebo tm novch distribuovno do nemocnic SS pro mue na front. 250 bitev a 400 strojk na vlasy putovalo do holren v koncentranch tborech a nky dostaly za platu Nmeck vyzbrojovac zvody GmbH a zdarma domovy Lebensborn a lkask oddlen a holrny koncentranch tbor. Frank podal, aby bojov divize Waffen-SS dostaly 500 pnskch hodinek okamit a dalch 500 1. jna. Hlsil tak, e divize Leibstandarte Adolf Hitler, Das Reich a Totenkopf u kad 500 hodinek dostala. Frank dle navrhl, aby 3000 hodinek bylo rozdleno mezi posdky ponorek ihned, dal 3000 1. jna a aby 200 kus dostali velitel koncentranch tbor k rozdlen mezi sv podzen. Kad divize Waffen-SS mla podle nj dostat 300 a posdky ponorek 2000 plnicch per. Podal tak o rozhodnut ohledn 33 000 dmskch hodinek a rznch dalch pedmt: a) nkolik stovek velmi cennch starch zlatch a stbrnch minc ... velk sbratelsk hodnoty. b) tyi velk truhly sbrek znmek, mezi nimi jsou nkter kompletn sbrky v cen 40 000 marek a vce. c) asi 5000 hodinek s velmi drahmi vcarskmi soustkami v pouzdrech z ryzho zlata a platiny a sten t oszen drahmi kameny (zlat hodinky s hormi strojky nebo provedenm ji dostala Reichsbank, aby je roztavila). Frank se tak dotzal, jestli m zlat hodinky dostat sk banka a pout je pi transakcch v cizch mnch, nebo jestli m urit poet "nejkrsnjch a nejcennjch kus" ponechat pro zvltn vyuit.

Skladoval tak jist poet zlatch plnicch per a patentnch tuek: "Mme je pedat sk bance pro transakce v zahrani, nebo na roztaven?" Zajmav je, e mezi navrhovanmi pjemci mli bt krom pslunk Waffen-SS, personlu koncentranch tbor a dalch organizac SS tak posdky ponorek. Ty byly elitou ozbrojench sil, jejich lenov bojovali v nejnebezpenjch podmnkch a tvoili jedinou nmeckou slu schopnou ofenzivn strategie vi zpadnm Spojencm. Pohl, kter dve pracoval v nmonictvu jako etn, ml v tto ozbrojen sloce blzk kontakty. O ponorky se vak zajmal u v noru krtce po Dnitzov jmenovn nejvym velitelem tak Himmler, kter zadil schzku, na n se hovoilo o monostech zven rychlosti pohybu ponorek pod hladinou - na tto otzce spovala budouc efektivita cel ponorkov flotily.145 Jako Reichsfhrer-SS a velitel nmeck policie dn oficiln zjem na ponorkch neml, je pro nho vak typick, e svou energii vrhl i do tto oblasti, tak dleit pro vlen sil celho Nmecka. Naznauje to tak, e se ji velmi zhy spojil s Dnitzem a novm velitelem ponorkovho lostva kontraadmirlem Hanzem von Friedeburgerem. Dnitzv pobonk, korvetn kapitn Hansen-Nootbar, po vlce uvedl, e Himmler se v t dob usilovn snail navzat s Dnitzem kontakt a zahrnoval ho pozvnkami.146 Je mon, e hodinky byly soust tohoto snaen. Frankv nvrh se uskutenil, a tak se zd jist, e jej Himmler stn odsouhlasil. Jeden bval nmon poddstojnk z ponorky U-333 po vlce vzpomnal, e po nvratu z jedn plavby v lt 1943 na nmonky jejich "frontovho" plavidla ekala v pstavu krom obvyklch zvltnch poitk devn bedna pln hodinek, z nich si mohli vybrat ty, kter chtli. Vechny byly z druh ruky, ale vechny fungovaly, nkolik z nich vak bylo pro slepce. "Potom jsme vechno pochopili. Bylo to pro ns pli dsiv. Nikdo by neml kat, e nevdl, co se dlo. Vdli jsme, odkud se hodinky vzaly."147 I pes nkolik upomnek Himmler s podrobnou odpovd Frankovi vykval a do prosince - tedy asi sedm msc. V dnm ppad to vak nebylo proto, e by se v nm hnulo svdom nad nmm svdctvm o tiscch lidskch tragdi, a lo spe o to, e ml jin nalhav koly a jako obvykle nijak nespchal s rozhodnutm ve vci, kter si nedala okamit een. Potvrzuje to dopis, kter napsal Kaltenbrunnerovi 19. kvtna, pt dn pedtm, ne dostal Frankv seznam. Himmlerv dopis se tkal knihy idovsk rituln vrada (Der jdische Ritualmord) o dajnm idovskm zvyku krst dti pro rituln obtn ely. Tento mtus je stejn star jako pronsledovn id a obvykle se v prbhu stolet vynooval vdy, kdy byla jejich perzekuce obzvl tvrd. Himmler rozkzal, aby knihu obdreli dstojnci SS a do rovn Standartenfhrera, a zrove zaslal nkolik stovek vtisk Kaltenbrunnerovi pro pslunky jeho Einsatzkommand, zejmna pro ty, kte maj na starosti idovskou otzku. Dle mu nadil, aby proetil idovsk rituln vrady v komunitch, kter zatm nebyly evakuovny, zejmna v Maarsku, Rumunsku a Bulharsku. Zskan materil ml pout k soudnm procesm, jejich prbh ml zvejnit v tisku "a pomoci tak odsunu id z tchto zem." Kaltenbrunner dostal tak za kol, aby se spojil s ministerstvem zahrani a zjistil, zda by bylo mon "zdit ist antisemitskou ilegln rozhlasovou stanici pro vysln do Anglie a Spojench stt". Himmler hodlal spustit "senzan prezentaci" tohoto tmatu podobnou t, kterou pinesl v "dobch boje" asopis Strmer. Krom toho ml Kaltenbrunner zdit okamit zvltn sekci pro monitorovn zprv z anglickch soud a policejnch oznmen o poheovanch dtech: "abychom mohli vyslat odpovdajc krtk zprvy, e v mst XY se poheuje dt a pravdpodobn jde o ppad idovsk rituln vrady." Himmler ml za to, e tmito prostedky, a mon jet za pomoci podobn stanice vyslajc v rutin, se jim poda "aktivovat ve svt antisemitismus v obrovskm mtku".148 V t dob u se s nejvt pravdpodobnost usmil s Bormannem, nebo s nm piblin ve stejn dob vedl diskuzi na tma, jak naloit s rznmi stupni idovskch "kenc" (Mischlinge) a 22. kvtna mu zaslal nvrh pochzejc z pera "znmho rasovho odbornka profesora doktora B. K. Schulze" z RuSHA. Doprovodn dopis zan oslovenm "Drah Martine" a Himmler v nm Bormannovi tyk. Dle pe, e tuto zleitost mus provst podobn jako pi lechtn rostlin nebo zvat - mus si to vak nechat jen pro sebe. "Pinejmenm po dobu ivota nkolika generac (3 a 4) mus bt rodiny kenc pod psnm dohledem nezvislch instituc a v ppad, e by se objevily znmky rasov nedostatenosti, mus bt dan jedinci sterilizovni, a tak vyloueni z reprodukce dal generace. Teba T v tto souvislosti nco napadne a d mi vdt, co si o tom mysl."149 Mezitm v ppad id, kter ml ve sv moci, postupoval Himmler stejn jako ve Varav. Nadil, aby byli vichni id v ghettech shromdeni v koncentranch tborech a uril jako konen datum 1. srpen. Po tomto dni bylo zakzno vozit idy z koncentranch tbor na prci. Vechny soukrom firmy zamstnvajc idy ve vrob obleen a zbran pro Wehrmacht mly bt rozputny a nedaleko Rigy ml

vzniknout nov koncentran tbor, kde by byla jejich vroba pevedena do "ist tborovch podnik." Pohl ml za kol dohldnout na to, aby Wehrmacht dostval vechny dodvky vas. id z ghett, kterch nebylo poteba, mli bt "evakuovni na vchod"150 - tento eufemismus byl zcela zbyten vzhledem k tomu, e rusk armdy stle postupovaly a smrem na vchod u nebylo mon nikoho "evakuovat". Kdy nakonec v prosinci Himmler podrobn odpovdl na Frankv dotaz ohledn "Vyuit zbo zskanho a ukradenho idy", souhlasil s navrenm zpsobem distribuce mezi divize. O ponorkch se nezmnil, a zejm tak uinil pouze stn. Souhlasil tak s Pohlovm nvrhem, aby byl jist poet hodinek a plnicch per rozdn zaslouilm jednotkm Waffen-SS u pleitosti Julfestu - nhradou za Vnoce - jeho jmnem. 15 000 dmskch hodinek mli dostat etnit Nmci pichzejc z Ruska. Vzcn mince chtl poslat do muzea penz sk banky. Zlat a platinov hodinky s nejdrami vcarskmi soustkami, zlat plnic pera a patentn tuky mly pipadnout rovn tto bance pro transakce v zahrani a stejn mlo bt naloeno se sbrkami znmek.151 Kapitola 13 Velitelem zpravodajsk sluby Himmlerova ast na kadodennm plnovn taktiky pi varavsk akci naznauje, e se neomezoval jenom na vymezovn irch politickch smrnic. Trval na tom, e bude osobn rozhodovat i o detailech. Z dopis, nazen a pkaz je zjevn jeho zvyk a posedlost zabvat se podrobnostmi. Kersten si poznamenal, e dlouh pracovn hodiny, kter Himmler trvil za pracovnm stolem dsily jeho podzen. Kdy se Kersten snail nco namtnout ze zdravotnch dvod, odpovdl Himmler: "Djiny se nebudou ptt, jak dobe Heinrich Himmler spal, ale eho doshl. Po vlce bude na spnek dost asu."1 To pravdpodobn znamen, e pi svm snaen vytvoit dokonal svt nosil v hlav jakousi pedstavu vlastn dokonalosti, ke kter se mus dopracovat. V tom se zcela liil od Hitlera, jeho neschopnost pravideln prce i soustedn jakhokoli druhu je znm. V Himmlerov korespondenci existuje mnoho pklad jeho zjmu o jednotliv dstojnky SS, jejich chovn a dodrovn rytskho postoje vi enm. Jestlie se u nkterho jinak "slunho" dstojnka i jeho manelky nalezla stopa idovsk krve od vzdlench pedk, trval Himmler na tom, e sm bude mt posledn slovo a rozhodne, co se m stt. Vdy se pak snail zmrnit nevyhnuteln kroky a bral zetel na neasn osud danho lovka. Podobn jako v ppad jinho "pozitivnho" kolu - germanizace vchodu se ve sloitch ppadech zabval osudem jednotlivc. Tyto konkrtn ppady pak prozrazuj jasnji ne anonymn pkazy k provdn hromadnch vrad (v jakkoli velkm mtku) mraziv chladn mylenky, tvoc jdro jm prosazovan politiky. Ponmovn nepokraovalo tak jednodue a ist, jak Himmler pvodn zamlel. Jeho dstojnci se zapltali do podobn muiv smantick a kategorizan st jako v ppad otzky, zda m bt "kencm" povoleno rozmnoovn. Mui provdjc rasovou politiku v praxi mli tendenci jednat pragmatitji. Napklad SS-Gruppenfhrer Arthur Greiser, Gauleiter ve Warthegau, kter se snail dodrovat pkazy tak, jak jim rozuml, si stoval, e cel program je pokozovn tm, jak je rasov politika provdna ve dvou sousednch oblastech - Danzigu (Gdasku)/Zpadnm Prusku a General Gouvernementu. Polci, kter do tchto oblast on sm vyhnl, tam dostvali nabdku, aby se nechali ponmit a byli zapisovni na Volkliste, akoli mli v krvi pouhch 12,5% nmeck krve, co pedstavovalo jednoho prarodie nmeck nrodnosti. Greiser si Himmlerovi alespo v tomto smyslu na jae roku 1943 stoval.2 Himmler pak podal Kaltenbrunnera, aby se na to jeho lid podvali. Odpov je natolik roubovan, e je to neobvykl i s pihldnutm ke zvyklostem nmeck byrokracie: lenov rodin budou povaovni za osoby nmeckho pvodu, skupina A ... v ppad jejich zaazen do rasov kategorie I-III a budou-li vykazovat maximln 50 % cizho pvodu, a naopak osoby zaazen do rasov kategorie I-III majc alespo 12,5 % nmeck krve. Za osoby nmeckho pvodu skupiny B budou povaovni nsledujc: nmeckho pvodu zaazen do skupiny IV, kte jsou z ist nmeckch rodin nebo maj alespo 3 nmeck prarodie a jejich ekonomick situace a nzory jsou hodnoceny pzniv...3 Zapsn tchto lid na Volkliste znamenalo pouze prvn krok na cest k povlen obnov nmeck krve, uzavel svou odpov Kaltenbrunner. Takto zmaten byl oficiln postoj k tmto otzkm v noru 1943, kdy se musel Himmler zabvat pti "zvltnmi ppady" na zem General Gouvernementu. Prvn z nich byla jist Johanna Achidzanjanzov z Tomaszowa nedaleko Lublinu, kter mla "50% nmeck pvod a jej rasov hodnocen bylo dobr", je se vak zrove odmtala nauit nmecky a Nmkou se vbec nechtla

stt. Maria Lambuck, tak z Tomaszowa, mla dokonce 100% nmeck pvod, ale za manela si vzala istho Polka (nachzejcho se v t dob v ruskm zajateckm tboe) a mla s nm dva syny Ignce a Georga. I ona odmtala ponmen a argumentovala tm, e m za mue Polka a nechce, aby po nvratu ze zajet zjistil, e se stala Nmkou. Stanislaw Koch ze Sitna odmtal i pes svj 75% nmeck pvod "mt cokoli spolenho s Nmci". Brunhilda Muszynsk, rozen von Wattmannov, od potku poprala, e by byla nmeckho pvodu a zaujmala postoj, "kter lze popsat jako veskrze neptelsk k Nmecku." Teprve pot, co se podailo vyptrat jejho otce, kter il jako sk Nmec ve Vdni, pipustila, e m nmeck pvod. Jejm manelem byl polsk dstojnk, kter padl v nmecko-polsk vlce, a ona si pla vychovat sv dti jako Polky. Ingeborg von Avenariusov, rozen von Wattmannov zase pipoutla svj nmeck pvod, tvrdila vak, e nem s Nmeckem nic spolenho a e kdy si vzala za manela Polka, stala se Polkou nejenom z prvnho hlediska, ale tak mylenm a ctnm a "v dnm ppad si nepla, aby jej dti byly vychovny Nmci..." O souasnm mstu pobytu svho manela nic nevdla. V poznmce pipojen k jejmu ppadu se uvd, e jeliko jej manel byl "polskm intelektulem, vyaduje si tento ppad zvltn pozornosti".4 Himmler rozhodl o osudu tchto pti lid na svm polnm velitelstv u Ltzenu za pouhch pt dn. Johanna Achidzanjanzov, "50% Nmka zcela polskho smlen", mla bt odvezena mimo oblast nmeckho osdlen v General Gouvernementu: 2. Maria Lambucki z Tomaszowa-Lub. je 100% nmeckho pvodu, ale totln polskho smlen. Zcela popela sv nmectv. Naizuji jej okamit transport do koncentranho tbora Ravensbrck. Oba synov ve st 8 a 13 let jsou z rasovho hlediska velmi hodnotn a budou odvezeni do Nmecka pes agenturu velitele Hlavnho rasovho a osidlovacho adu (RuSHA) za spoluprce bezpenostn policie, rozdleni a umstni do dvou obzvlt dobrch Heimschulen (zvltn interntn koly). Vyaduji tvrtletn hlen o jejich pokroku. Korespondenci s matkou maj zakznu a do dalch nazen, dokud si ona neuvdom, jak zrady se dopustila. Oba hoi jsou rasov kvalitn a spoluci se jim stejn jako jejich uitel mus snait vysvtlit, e dky svmu pvodu se nevzdvaj polctv, ale naopak se navrac ke sv vlastn krvi a rodu. Na tto mylence se mus zakldat vechny pokusu zskat zpt veker Nmce, kte se politicky a nrodnostn odcizili nrodu.5 Stanislaw Koch, kter zapel 75 % svho pvodu, ml bt zapojen do zbrojn vroby njakho tbora stejn jako jeho ena a dcera, pokud mono v rznch mstech. Brunhilda Muszynsk, rozen von Wattmannov, mla bt tak internovna v koncentranm tboe a pvod jejho otce se musel pezkoumat pro podezen z vlivu idovsk krve. Ob jej dti byly ureny na pevchovu v nmeckch rodinch a v ppad, e jejich rodokmen bude shledn v podku, ml star odejt do Heimschule. Do koncentranho tbora mla odejt tak Ingeborg von Avenariusov, rozen Wattmannov, a s jejmi dtmi se mlo naloit stejn jako v pedchozm ppad.6 Toto nazen podepsan Himmlerem se d porovnat s dopisem, kter jeho tajemnk dr. Brandt poslal manelce pslunka Waffen-SS, kter podala, aby jej manel dostal dovolenou. Jej dost se zejm snaila zapsobit na Himmlerovu veobecn znmou touhu, aby byly plozeny dti. Brandt toti v odpovdi pe, e jej dosti snad bude mon vyhovt, zrove dodv: "Radm Vm vak, abyste se nechala pedem vyetit enskm lkaem a ujistila se tak, e dan doba bude vhodn pro poet. Jedin v ppad, e dovolen bude udlena ve vhodnou dobu, lze do urit mry zajistit, alespo podle lidskho sudku, e touha Vaeho manela po dtti se napln."7 V prosinci skonilo eten rodinnho pvodu nazen Himmlerem v ppad Brunhildy Muszynsk a Ingeborg von Avenariusov, kter tak tvrdohlav trvaly na svm polctv. Ukzalo se, e jejich otec Freiherr von Wattmann byl idovskm "kencem" II. stupn. Velitel RuSHA SS-Gruppenfhrer Hildebrandt (pvodn HSSPF) oblasti Danzig/Zpadn Prusko, napsal Brandtovi na Himmlerovo poln velitelstv, e podle jeho konenho soudu v ppad tchto dvou en "neexistuje dn dvod, pro je pro nmectv znovu zskvat".8 Inspektor Heimschulen SS-Obergruppenfhrer Heissmeyer napsal, e jeliko byl stvrzen jejich idovsk pvod, nemohli bt chlapci pijati na nmeckou Heimschule: "Co tedy s nimi?" Zrove se zmnil, e dti Marii Lambuck byly umstny na jin koly - tinctilet syn v Elsassu a osmilet v Badenu - a zeptal se, zda m bt matka i nadle zadrovna v Schutzhaftu, kdy jej dti byly pro Nmecko zachrnny.9 Tentokrt trvalo Himmlerovi rozhodnut mnohem dle. Brandt ho RSHA tlumoil teprve koncem kvtna 1944: 1) Maria Lambuck a Stanislaw Koch by nemli bt nadle zadrovni v Schutzhaftu. 2) Jechwigs Koch by ml bt umstn do Heimschule. 3) Brunhilda Muszynska by mla bt zadrena v Schutzhaftu. Ob jej dti ve vku ty a sedmi let budou sterilizovny a umstny njakm zpsobem do pstounskch rodin.

4) Ingeborg von Averiusov bude takt zadrena v Schutzhaftu. Jej dti budou po sterilizaci umstny njakm zpsobem do pstounskch rodin.10 Kopie Himmlerova rozhodnut obdrelo RuSHA, hlavn ad RKF, Volksdeutsche Mittelstelle, HSSPF-Vchod a Hlavn ad pro nrodnostn otzky. Ponkud jin pklad Himmlerova rozhodovn o osudu jednotlivch rodin z te doby (jaro 1943) se tkal rodin nmeckch dezertr. Sedm mu z rezervn jednotky umstn v severnm Norsku cestovalo po trase znm jako "podkova" pes neutrln vdsko, na jedn zastvce opustili vlak a u se nevrtili. Himmler jednal okamit pot, co byl upozornn na telegram od HSSPF-Sever s datem 1. dubna, 18.00. Brandt poslal telegram na RSHA v Berln: "RFSS si peje okamit zjitn trvalho bydlit rodin dotynch mu a jejich nsledn zaten. Pokud by se tto akci snail zabrnit pslun Gauleiter, dm ho, aby se obrtil na RFSS."11 Za pomoci Wehrmachtu byly bhem dvou tdn zjitny adresy nejblich pbuznch dvou z dezertr. Himmler o tom obdrel zprvu a Brandt nsledovn poslal dlnopis tohoto znn: "Nyn poaduji, aby byl vykonn pkaz RFSS k zaten rodin."12 Souasn nadil HSSPF oblasti Danzig/Zpadn Prusko, aby vyptral rodiny zbylch pti mu. 28. dubna se tak stalo. Konenm dokumentem ve svazku tkajcm se tto zleitosti je spis o zaten dotynch osob a jejich pevozu do koncentranho tbora.13 Tak se rodiny Kazimira Gernskho, Izidora Lewandowskho, Jozefa Malischewskho, Maxe Ossovskho, Jana Schuefelherna, Bruna Schulemalkese a Johanna Stefanskho staly obt Sippenhaftu neboli zaten nejblich pbuznch v dsledku dezerce jednoho ze svch len. Co se stalo s jejich majetkem nebylo zaznamenno. Ani tento barbarsk trest - Himmler ho v jednom ze svch projev ospravedlnil s odkazem na praktiky starch Germn - vak dezerci nezastavil. Na potku ptho roku se o n zmnil velitel jednoho ze stranickch orgn zabvajcho se zahraninmi zleitostmi: Auslands-Organisation. V dopise uvedl, e ve vtin ppad maj dezerti za manelku vdku nebo vcarku. Jako jedin een vidl uzaven hranic s tmito zemmi pro vojky, kte jsou na dovolen - "vichni slun Nmci maj smlu".14 Z dokument se ned vyst, do jak mry byla tato opaten Himmlerovou odpovd na znmky padku vnitn morlky. Nen tak jasn, kolik z nich bylo pijato po Himmlerovch astch rozpravch s Hitlerem "mezi tyma oima" - opravdu phodn oznaen debaty mezi tmito krtkozrakmi a nedvivmi mui. Je tak mon, e Himmler byl tak neltostn proto, aby si udrel pze Hitlera i demonstroval svou tvrdost ped podzenmi a jednotlivmi HSSPF. Objasnit tuto otzku by znamenalo najt podstatu Himmlerovy oddanosti nacismu a jeho sloitch vztah s rivaly v nejvym velen a s Fhrerem samotnm. Jedno z nazen vydanch Himmlerem lze zejm pitat Hitlerovi. V lt roku 1943 si nlety anglo-americkch Spojenc vybraly kadou noc svou krutou da na ivotech v i. Hitlerovm oblbenm a asto opakovanm aforismem bylo "Teror me bt zlomen jedin terorem" a Fhrer ho jist asto pouval v rozhovorech o britskch a americkch pilotech, kterm se kalo "letci hrzy". K diskuzm na toto tma dochzelo mezi Himmlerem a Hitlerem patrn asto, protoe Himmler pevzal zodpovdnost za civiln obranu a opaten proti nletm, jakmile je v pedchozm roce tisce spojeneckch letoun zahjily. Zaal tak navtvovat zdevastovan msta, aby zastoupil Hitlera znmho svou nechut provdt prohldky zpsobench kod a poskytovat tchu lidem bez domova a zrannm. 10. srpna 1943 vydal Himmler psn tajn obnk uren vem HSSPF, velitelm bezpenostn i podkov policie a hlavnm velitelm SS, kte mli jeho nazen vhradn stn sdlit vem oddlenm SS a policie a pslunm zodpovdnm dstojnkm. Pkaz byl jednoduch: "Nen kolem policie zasahovat do konflikt mezi nmeckm lidem a sestelenmi anglickmi a americkmi letci, kte seskoili s padkem."15 Prakticky tak vyjdil svj souhlas a podpoil lynovn, pi nm mnoho spojeneckch letc zahynulo. Jin byli zase "zasteleni pi pokusu o tk". Koncem z pedal Himmlerovi hlavn lka SS dr. Grawitz dost jednoho z osobnch Hitlerovch lka, profesora dr. Karla Brandta: vzkum poplenin fosforem, ktermi tolik obt nlet trplo, se provdl na zvatech a vsledky byly nedostaten. Bylo by mon poskytnout pro poteby vzkumu jednotliv vzn z tbora Sachsenhausen? Himmler si svm zelenm perem poznamenal: "Ja."16 Na podzim roku 1943 se vojensk situace stala neudritelnou. Letn ofenziva pod krycm nzvem "Zitadelle", jejm kolem bylo obklit na vchodn front rusk vbek u Kurska, pela v boje nebvalho rozsahu a krutosti. Divize SS-Panzerkorps, Leibstandarte, Das Reich a Totenkopf, vyzbrojen nejnovjmi typy tkch tank Tiger a stedn tkmi Panthery, potvrdily v bojch

v jinm sektoru absolutn odhodln jednotek Waffen-SS. Po prlomech fronty a stokilometrovch postupech vped proti stejn fanatickm protivnkm se vak Rusm podailo jejich ofenzivu zastavit. Pi masovch tankovch bitvch, ve kterch se v nkterch ppadech bojovalo doslova tank proti tanku z tsn blzkosti, a pi zuivm dlosteleckm bombardovn, je svou divokost a nslednm krveprolitm nemlo obdoby ani v dvjch bojch na vchodn front, byly nmeck armdy rozdrceny jak s ohledem na ztrty lidsk, tak i materiln. V z se u rusk armdy valily na vech frontch vped smrem na zpad za pomoci partyznskch brigd, napadajcch nmeck dopravn tepny. Hitlerv posledn der se nezdail. Jak v jnu poznamenal tbn dstojnk, kter ml na starosti odhad "neptelskch sil na vchod": "v budoucnosti bude mt rusk Sovtsk armda nad Nmeckem pevahu jak v potu vojk a vybavenm, tak i na poli propagandy."17 Himmler nadil HSSPF na Ukrajin SS-Gruppenfhrerovi Hansi Prtzmannovi, aby se spojil s generlem pchoty Stapfem, kter ji obdrel zvltn pkazy. Spolen pak mli podniknout ve, co je v lidskch silch, aby v Donck pnvi nezstalo nic, co by Rusov mohli pout: "...dn lid, dn dobytek, ani metrk obil, dn eleznice. dn dm nesm zstat stt, kad uheln dl mus bt zlikvidovn, aby se nedal pout alespo nkolik let, nesm tam zstat jedin studna, kter by nebyla otrven. Neptel mus najt zcela znienou a zernalou zem."18 Mezitm se zhroutila Itlie. Hitler to ji njakou dobu oekval a pvodn tam zamlel poslat vechny jednotky SS-Panzerkorps v nadji, e ideologick sla tchto "politickch vojk" a jejich zkuenosti na poli propagandy by mohly udret Italy v boji za spolenou vc. Od takovho een jej vak odradila pedevm rusk protiofenziva u Kurska a za nastal situace se do Itlie pesunuli pouze pslunci Leibstandarte. Zd se, e v t dob byla vra v jednotky Waffen-SS zcela bezmezn, vzrostla v reakci na celkov se zhorujc situaci. 3. z se Himmler ped nvtvou u Hitlera Brandtovi chlubil, co Fhrer o SS ekl pi jejich pedchoz schzce. Brandt zaznamenal, e Fhrer vyjdil svj mysl zachovat i po vlce rozdlen ozbrojench sil do t sloek. Podle jeho slov takov uspodn "pedstavuje pro sttnka podstatnou levu. Z toho se d celkem bezpen vyvodit, e na schzce Himmler s Hitlerem hovoili o nevraivosti panujc v t dob oteven v dstojnickm sboru. V nmonictvu a v letectvu vak ani zdaleka v takovm mtku jako u pozemnch sil. "V prbhu rozhovoru pak Fhrer uinil nsledujc poznmku: To nejlep, co penechm svmu nsledovnkovi, je SS. Navc uvedl, e v germnskch zemch mus bt ozbrojen sly vybudovny pod dohledem SS."19 Plny na odzbrojen italskch sil a pevzet moci v zemi v ppad "zrady" Itlie vypracovaly vechny ti ozbrojen sluby a Wolffovo velitelstv SS a policie. 8. z byly vyslny zprvy o italskch nvrzch na pm. Heslo "Achse" vyslan z Hitlerova hlavnho stanu spustilo odzbrojovac operaci. Ta probhla mimodn spn a bez krveprolit. Pevrat pipomnal Hitlerovy poten triumfy v Rakousku a eskoslovensku a v prbhu nkolika hodin byl pnem nad vtinou italskho zem. Mezitm se vak u jin od Neapole vylodily spojeneck sly. Toto skvl een na jihu vak bylo pouze krtkodob a Hitler stl tv v tv vojensk porce. Neml dostatek lid ani materilu, aby zastavil neptele na vech stranch. Na vchod ho tlaily rusk armdy, na jihu a zpad kontrolovaly spojen angloamerick sly moe stejn jako jejich letectvo vldlo vzdunmu prostoru nad . Dnitzova ponorkov ofenziva se zastavila ji v lt a v Anglii se sousteovali vojci a materil na invazi do okupovan Evropy, kter mla probhnout v ptm roce. Nmeck msta, tovrny a komunikace souasn trply neltostnm bombardovnm, situace byla zl v neposledn ad tak v samotnm hlavnm mst e, odkud u byly evakuovny eny a dti. Hitler vak pes vnost situace pipravil duevn bariry proti vlastnmu poraenectv: prvn z nich pramenila z nacistickho svtovho nzoru a kala, e pokud Nmecko vlku prohraje, pak si ji nezaslouilo vyhrt a Nmci nejsou hodni jeho gnia. V praktitj rovin rozvinul teorii, e spojenectv Vchodu a Zpadu je teba rozbt. Pedevm tmto smrem se snaila psobit propaganda po nlezu hromadnch hrob v Katyskm lese. Stejn bylo smovno mnoho "neoficilnch" kontakt snacch se doshnout dohody s jednou i druhou stranou a pokouejcch se zast podezen, e pokud se Nmcm nepoda uzavt dohodu se stranou jednou, poda se mu to s tou druhou. Hitler podporoval teorii nevyhnuteln roztrky mezi Zpadem a Vchodem pklady z historie, zejmna z doby vlek Bedicha Velikho. Na konferenci s Dnitzem v srpnu upozornil, kolikrt ji v hodinch nejtemnjch pro nrod zmnil neekan vvoj situaci a pinesl nhl zvrat k lepmu. ekl, e "m t bude vlka pro Nmce, tm vce se budou objevovat a projevovat rozdln nzory Spojenc." Podle Hitlera ji bylo jasn, e Britm se cle jejich vlenho sil - udret rovnovhu sil v Evrop - nepoda doshnout, protoe z Ruska se stala hrozba zcela novch rozmr. Npor z vchodu mohla zastavit jedin Evropa spojen pod nmeckm vedenm a tam se zjmy Nmecka shodnou s britskmi.20 Takov nzor alespo

sten ospravedlovaly dkazy o existujcm znepokojen Brit a Amerian z rostouc Stalinovy moci a ambic. Stejn tak se vak dalo dojt k zvru diametrln odlinmu od Hitlerova: m vce se zhorovala situace e, tm silnj byl tlak obou stran, aby postoupily co nejdle na vchod i na zpad, a zskaly tak co nejvt st z roztrhan mrtvoly. Dnitz, Rommel (jmenovan vrchnm velitelem v Itlii) a Bormann si vichni vimli sebejistoty, kterou Hitler vyzaoval v dob italsk krize.21 Vdcv optimismus pramenil zejm z uvn amfetaminu. Podle svdk se u Hitlera v lt roku 1943 rozvinul zvyk charakteristick prv pro uivatele amfetaminu - nutkn mnout ki za krkem "jako by se snail nco sekrabat". Spolu s tm se u nj objevil dal typick zlozvyk, okusovn ke kolem neht na palci a prvnch dvou prstech. Jeho osobn sluha oznail tento Hitlerv zlozvyk za nejcharakteristitj.22 Leonard a Renata Hestonovi doli ve sv studii o Hitlerov zdravotnm stavu k nzoru, e pot, co u nj Morell zjistil progresivn srden chorobu, snail se obejt bez drogy. To vedlo k vnm abstinennm pznakm a tkm depresm v dob boj u Stalingradu, kdy se prakticky sthl do stran. V prbhu jara se podle pozorovatel zotavil a pot vystupoval s absolutn sebejistotou i tv v tv vem nespchm. To vedlo Hestonovi k nzoru, e se znovu uchlil k amfetaminu nebo mon kokainu. Kad den tak patrn zanal intravenzn injekn dvkou a udroval si "rovnovhu, kter maximalizovala optimismus a sebejistotu a minimalizovala pehnanou inorodost" peliv regulovanmi perorlnmi dvkami.23 Pokud jsou zvry Hestonovch sprvn, pak se Hitlerovi podailo doshnout svho cle. V den zrady Itlie si Martin Bormann zapsal: "Je skvl vidt Fhrerovu rovnovhu, kterou si udruje i tv v tv fantastickm komplikacm na vchod, na jihu a jinde..."24 Bormann doel k zvru, e nastal as elit protivenstv pevn, s eleznou rozhodnost. Dnitz byl po srpnov Fhrerov konferenci stejnho nzoru: "Ve zle na tom, jak tvrdohlav dokeme vzdorovat"25, aby nastala oekvan roztrka neptelskho spojenectv. Na Himmlera zapsobily v t dob Hitlerova energie a pehled o dn stejn jako na Bormanna, Dnitze a Rommela. Dlouho po vlce si Speer vzpomnl na schzi, kterou ml spolu s Keitelem u Himmlera na jeho polnm velitelstv dne 20. srpna. Himmler navrhl Hitlerovi (zejm na schzce pedelho dne), aby se pro lep utajen raketovho programu v Peenemnde pod krycm nzvem A4 vyrbly soustky v koncentranch tborech. On sm by za tmto elem zajistil potebn kvalifikovan techniky a pracovn sly. Hitlera tato mylenka zaujala a ekl Speerovi, aby ji s Himmlerem prodiskutoval. Proto pijel Speer spolu se Saurem na Himmlerovo poln velitelstv. Tam jim Himmler sdlil, e provedenm projektu povil velitele pracovnho oddlen Pohlova WVHA SS-Brigadefhrera Heinze Kammlera. Potom se rozpovdal a o plnu hovoil jako o nejdleitjm kolu na poli vyzbrojovn Nmecka, kterm Hitler povil prv jeho, a pochlubil se, e pi odchodu ze schzky mu Fhrer poloil ruku na rameno a ekl, e spolh na nj (na Himmlera) a povauje ho za zruku pesnho a vasnho proveden zakzky.26 Po diskuzi na Hochwaldu odjeli Himmler, Speer a Saur zpt na Wolfschanze za Hitlerem, kter poadoval minimln 5000 raket A4 v co nejkratm monm ase. lo o rakety s kolmm startem, vyzbrojen vysoce vbunou hlavic, zkonstruovan tmem Wernera von Brauna, kterm se pozdji kalo V-2. Hitlerovi, a se v pravdpodobnost tak Himmlerovi, poskytly tyto rakety nik z beztn reality: byly to "ton", a ne "obrann" zbran jako bitevn letouny, a na "teror" odpovdaly "terorem". Pedevm vak slibovaly odplatu Anglii, kterou lid dali za bombardovn nmeckch mst a souasn mohly umonit pevahu ve vzdunm prostoru nad jin Angli, co mohlo znemonit angloamerickou invazi a pimt zpadn Spojence k vyjednvn. Hitler byl o tchto monostech nov zbran pesvden a v tom duchu se tak na schzce s Himmlerem a Speerem veer 20. srpna 1943 vyjdil.27 Speerovu vpov o tto schzce je teba brt s rezervou, avak jeho zmnka o Himmlerov vychloubn, e m Fhrerovu absolutn dvru, odpovd Brandtovu zpisu ze 3. z, kdy se Himmler chlubil Fhrerovm dobrm hodnocenm SS. Druh den, 4. z, pak Kerstenovi Ohlendorf ekl, e "Reichsfhrer v, e cokoli Fhrer pke, je pro Nmecko nejlep. Reichsfhrer m nesmrnou vru ve vtzstv."28 Ohlendorf zdaleka nebyl Himmlerovm dvrnkem a hlen jeho SD byla v t dob tak pesimistick, e mnoho z nich Hitler nesml spatit. 18. z Himmler Kerstenovi vysvtlil, e zbyten malikosti se Hitlerovi nesdluj, aby neodvdly jeho pozornost od hlavnho kolu, a tm bylo dovst Nmecko k vtzstv. Na druhou stranu mohl vak v t dob Ohlendorf Himmlera velmi dobe pochopit, protoe se ho Reichsfhrer snail dostat do klov funkce na na ministerstvu hospodstv. lo zejm o intriku, kterou pipravoval spolen s Bormannem proti Speerovi a jeho rostoucho vlivu. V ervenci toti Speer pesvdil Hitlera, e jeho ministerstvo m dit nejenom zbrojn prmysl, ale tak vekerou vrobu.

To ve naznauje, e akoli vojensk situace Nmecka se jevila jako zoufal konzervativn opozici, stle vtmu potu armdnch dstojnk, vtin pednch prmyslnk a velk sti veejnosti, Hitler, Himmler a dal vojensk a politick piky se udrovaly mimo realitu mylenkami na "zzran" zbran a nevyhnutelnou roztrku v neptelsk koalici. Takov mylenky se zejm Himmlerovi honili hlavou, kdy cestoval potkem jna do Poznan, kde pronesl dva pozoruhodn projevy. Prvn z nich byl 4. jna uren Gruppenfhrerm a druh, velmi dobe znm, o dva dny pozdji Gauleiterm. Spolu s Bormannem uspodali toto shromdn, aby se v onch pro i kritickch asech setkali s pedstaviteli strany, poskytli jim informace, vnukli dvru ve vtzstv, a zastavili tak rostouc vlnu deftismu. Na tribun se sela elita: Dnitz za nmonictvo, Milch za Luftwaffe, Speer (v t dob u sk ministr pro vzbroj a vlenou vrobu) a pt dalch f oddlen dcch celou oblast zbrojn vroby a zsobovn. Pouze Goebbels schzel z pln sestavy kabinetu "totln vlky", kter ml podporovat Hitlera i v poslednm obdob a udrovat i na cest ke znien. Pro naslouchajc Gauleitery to musel bt opravdu dlouh den. Rann schzi zahjil Speer a jeho odbornci z vroby. Po obd hovoil Milch o vrob sthacch letoun, kter mly nad Nmeckem vztyit ochrannou "stechu", a po nm Dnitz o novch typech ponorek, kter mly bt opt schopny bojovat proti zpadnm Spojencm. Himmler povstal, aby pronesl nejdleitj projev dne, teprve v 17.30.29 "Mluvm k vm jako vdy jako Reichsfhrer-SS a jako stranick soudruh," zahjil svj projev v obvyklm domckm stylu. Pokraoval, e by se chtl zmnit o jistch problmech, kter nesouvisely pmo s hlavnm tmatem setkn. V prv ad lo o "bandity, partyzny a pak celkovou situaci kolem generla Vlasova". Jist o tchto problmech slchvali nekonen v dopisech a od vojk, kte byli doma na dovolen, ale Himmler jim chtl sdlit svj vlastn nzor, zaloen na dlouhodobch zkuenostech a, jak v, jeho vlastn velmi dobr znalosti vchodu a cel slovansk otzky. ehrn na partyzny se thlo jako erven nit dopisy z fronty. kalo se, e 300 a mon i 400 kilometr irok okruh partyzn oddluje vojky na front od vlasti. Himmler pipustil, e eleznin trat jsou "tak asto porouchny" a trv to "pl dne, den a nkdy ti dny", ne se je poda opravit. Nicmn vak fronta podle jeho slov netrpla ani nedostatkem potravin, ani nedostatkem munice. Jako Reichsfhrer-SS a velitel nmeck policie jsem se od samho potku ruskho taen partyznskm nebezpem zabval a organizoval podle toho nleit sv policejn a podkov sly. Na een tohoto nebezpe jsem vylenil asi 25 policejnch pluk, dv pchotn a jednu motorizovanou brigdu. Tikrt jsem peskupil vechny formace SS - poprv v zim 1941/42, podruh v zim 1942/43 a potet za souasnch usilovnch boj na vchodn front - a pesunul je na frontu, abych pomohl zabrnit potm. Jednalo se jmenovit o brigdy a motorizovanou divizi. V okamiku, kdy nestojm proti partyznm, jejich innost se obnov. Nemohu oekvat, e by sami spchali sebevradu. Pot Himmler tuto problematiku opustil, aby se zmnil o generlu Vlasovovi a dalm ruskm generlovi, kterho zajal v tme roce SS-Brigadefhrer Fegelein - Himmlerv favorit. Ten pevzal po Wolffovi funkci stynho dstojnka s Fhrerovm hlavnm stanem. Himmler odboil od hlavnho tmatu svho projevu charkteristickm ironickm zpsobem a vyprvl, jak zajat rusk generl pedal Fegeleinovi Leninv d. Fegelein ho pak dal Hitlerovi a ten mu jej vrtil zasazen do stbrnho pouzdra. S tmto generlem jsme zachzeli korektn, byli jsme k nmu velmi slun, velmi pjemn. Je v povaze Slovan, kte se rdi poslouchaj, e jestlie jim eknete "Vy to vte mnohem lpe ne j" a kdy je vyslechnete a souasn stimulujete k diskuzi, prozrad vm rozmstn vech diviz, vechna neptelsk postaven, ve, co neptel zaml, strun eeno vechno, co v. A cena, kterou mus za tuto zradu zaplatit? Tet den jsme dotynmu generlovi ekli asi toto: te u je jasn, e zptky jt nemete. Jste ale dleit lovk a my vm zaruujeme, e na konci vlky dostanete penzi psluc ruskmu generlporukovi a e budete mt dostatek napsu, cigaret a en. Takovmto zpsobem meme velmi levn zskat lovka. Je velmi lacin. Podvejte, v tchto situacch musme chladn kalkulovat. Takov lovk ns pijde na dvacet tisc marek ron. Dme-li mu njakch deset i patnct let ivota, bude ns stt 300 000 marek. Jestlie plme dn z dlosteleck baterie po dobu dvou dn, stoj to tak 300 000 marek. Je vak riskantn zaloit na vyuit takovho Slovana politick program. V konenm dsledku se to obrt proti nm. Zde Himmler narel na Vlasovovu propagandu Rusk osvobozeneck armdy, kter jej podle jeho slov

znepokojovala. "Rusko nebude nikdy poraeno Nmeckem, Rusko mohou dobt jenom Rusov - k tomu se ta svin Herr General Vlasov propjil." Vlasov dal mue a zbran, aby mohl bojovat proti Rusku, ale mon tak proto, "aby mohl jednou bojovat proti nm." Himmler tu patrn narel na zbhnut GillRodionova. O problmu verbovn Slovan pak hovoil v ist rasovm kontextu: My (Nmci) jsme vak cennj ne oni. kolem pro nai pt generaci, pro pt stolet je, abychom z nordick rasy uinili opt vldnouc aristokratickou tdu, kterou byla za prastarch as, a vldli tak svtu. V okamiku, kdybychom zaali tuto zkladn zsadu znevaovat a kali na pchot, e nedokeme Rusy porazit a e Rusov mohou bt poraeni zase jenom Rusy, v tom okamiku si pod sebou zaneme podezvat nai vlastn vtev. V tom je velk nebezpe Vlasovova hnut. Proto nemu takovmu musme zabrnit. Fhrer to psn zakzal, a proto mus bt takov tendence v naich vlastnch adch zcela vymcena. Jak Himmler uvedl, je samozejm, e ve smsi mongolskch a germnskch nrod se tu a tam naraz na dobrho jednotlivce pochzejcho z dvj kvalitn rasy. "Je v naem zjmu, abychom takov dt pevezli do Nmecka. Pokud se vak nepizpsob, musme ho zlikvidovat, protoe je nebezpen. Stalo by se toti v budoucnosti nebezpenm vdcem pro ostatn. Pokud se dt pizpsob, je teba ho vychovat jako nae vlastn v prosted naeho nroda a nesmme dopustit, aby se nkdy v budoucnu vrtilo do zem pvodu." Potom peel k mezinrodnmu spiknut svobodnch zedn, id, Poloid, bolevik, demokrat, plutokrat a zpolitizovanch crkv bojujcch proti Nmecku iniciovnm podvratnch hnut ve vech okupovanch zemch. Neptelsk podpora sabotr a pion v i byla podle jeho slov tak deliktn vc, e mu nedovoluje prozrazovat podrobnosti. Slbil vak, e jim o tom ekne vce na konferenci Gauleiter po vlce. Ujistil vak posluchae, e se nemaj nieho obvat. Zmnil se o ivotn dleit roli, kterou pi zajitn vnitn bezpenosti a zbrojn vroby pln koncentran tbory. Pochlubil se, e jejich vzni odpracuj pro Speerovo ministerstvo kad msc 15 milion pracovnch hodin. Speer po vlce toto slo odmtl jako absurdn pehnan. Kdy Gauleitery ujistil, e jeho bezpenostn sloky maj nad situac plnou kontrolu, a nikde tak neme dojt k "povstn i jinm obtm", peel k likvidaci id. Pro se k otevenmu vyhlen tohoto zmru - i kdy lo pouze o omezen okruh pevn stranickch kdr - rozhodl prv tehdy, nen jasn. Snad chtl zamezit en fm a sdlit jim fakta, nebo ctil, e se na cest k dosaen konenho cle dostali tak daleko, e se me pochlubit dosaenmi vsledky. Mon si vybral tento rozhodujc moment, kdy se e nachzela v kritick situaci, a chtl z nich svm projevem udlat komplice, kte mohli v ppad porky oekvat od Spojenc odplatu. Ti se toti zavzali pozatkat a potrestat vechny vlen zloince. To se domnval Albert Speer. Dlouho po vlce napsal, e podle jeho nzoru podal Hitler Himmlera, aby pedstavitelm strany sdlil vechny skutenosti o vyhlazovn id, a dal jim tak najevo, e vechny mosty jsou spleny. A u to byl jeho zmr jakkoli, bylo to podle veho teprve podruh, co Himmler mluvil bez pkras a oteven o hrzyplnm bemenu, kter spovalo na jeho ramenou. Poprv tak uinil o dva dny dve ped svmi vysokmi dstojnky. "V tomto prosted a nejum okruhu ptel," ekl, se mu zmnit o otzce, kterou jste vy, meine Parteigenossen, povaovali za samozejmou, kter se ale stala nejt vc v mm ivot. Jde o idovskou otzku. Povaujete za samozejm a chvlyhodn, e ve vaich oblastech u nejsou dn id. Vem Nmcm - a na vjimky - je to jasn. Nebyli bychom schopni vydret bombardovn a utrpen tvrtho, a mon ptho a estho roku vlky, kdyby v tle naeho nroda i nadle hlodal tento mor. Ono se snadno nkolika slovy ekne: id mus bt vyhlazeni. Pro toho, kdo m splnit tento poadavek je to nejt a nejobtnj kol v jeho ivot. Podvejte, pirozen existuj id, kterm bychom nechtli ublit. Jen si vzpomete, kolik lid - dokonce Parteigenossen - zaslalo mn nebo jinm adm petice, v nich se prav, e id jsou, pravda, vichni svin, jenom ten a ten je slun a ml by bt ueten. Troufm si ct, e tch petic za jednotliv slun idy bylo vc ne id v cel i. To znamen, e v Nmecku je tolik milion lid, kte znaj onoho slavnho slunho ida, e jejich poet prost pevyuje skuten celkov poet id. Zmiuji se o tom, protoe z vlastnch Gaue vte, e i vichni estn lid nrodnsocialistickho pesvden znaj kad njakho slunho ida. Potom zaal mluvit tnem, jako by se s posluchai dlil o njak temn zakzan tajemstv, co vykonavatele genocidy zejm od samho potku povzbuzovalo. Zdrazuji, e co km v tomto krouku, je ureno jenom pro vae ui a dm vs, abyste o tom nikdy nemluvili. Dostvme se k otzce: co s enami a s dtmi? I v tomto ppad jsem se rozhodl pro zcela jednoznan een. To znamen, e se nectm oprvnn vyhlazovat mue - tedy zabjet je nebo naizovat jejich zabjen - a souasn dovolit mstitelm v podob jejich dt, aby dospli a my je penechali naim synm a vnukm. Muselo bt uinno to dleit rozhodnut, e tento nrod m zmizet ze svta.

Zorganizovn tohoto posln bylo nejtm kolem, kter jsme a dosud museli splnit. Podailo se to vm, e to mohu oprvnn prohlsit - ani by utrplo naden i due naich mu. Toto nebezpe bylo velmi reln. Vyhnout se dvma protikladnm monostem, tj. bu pli zhrubnout, stt se bezcitnm a nemt ctu k lidskmu ivotu, nebo zeslbnout a zhroutit se, bylo stejn obtn jako proplout stralivou inou mezi Skyllou a Charybdou. Veker zkonfiskovan idovsk majetek - dosahuje nesmrn hodnoty - byl pedn skmu ministrovi hospodstv do poslednho feniku. Zaujal jsem tento postoj: jsme vzni povinnost naemu lidu, na rase a naemu Vdci, kterho se naemu lidu po dvou tisciletch opt dostalo, e jestlie chceme zvtzit ve vlce, nesmme bt v tomto ohledu malichern, ale dkladn. Hned zpotku jsem dal mum SS jasn najevo, e kdo si pisvoj by i jedinou marku, je mrtev. Za nkolik poslednch dn jsem v tto souvislosti podepsal nkolik - klidn mohu ct, e to byl asi tucet - rozsudk smrti. V takovchto ppadech musme jednat tvrd, jinak by tm trpl celek. Ctil jsem, e je mou povinnost, abych k vm o tto otzce jednou pro vdy oteven promluvil jako k nejvym nositelm vle strany, nejvym hodnostm naeho politickho du, Fhrerova politickho nstroje, a vysvtlil vm, jak se vci maj. V nmi okupovanch zemch bude idovsk otzka vyeena do konce tohoto roku. Zbudou u jenom jednotliv skrvajc se id. Otzka Neid enatch i vdanch s idy a otzka Poloid bude rozumn a pimen proetena, rozhodnuta a vyeena. V tchto slovech je snad nejjasnji vyjdeno uvaovn nacistick strany. Jsou vyslovena ve zcela vcnm tnu a je jasn, e je nebylo teba nijak podrobnji vysvtlovat tomuto okruhu "nejvych nositel vle strany", mezi nimi se nachzeli mimo jin Hitlerv nejbli dvrnk Bormann a vznan host Dnitz, Milch a Speer. Vyzauje z nich spolen cl vyhladit idy. Tyto vty by mly stait k pohben suchoprn debaty mezi "intencionalisty", kte jsou nzoru, e konen een naplnoval a nadil Hitler, a "funkcionalisty", podle nich k masakru id dolo na ntlak zdola, kdy se ni funkcioni snaili najt een problmu co s idy, tsncmi se na vchod. Himmlerv projev dv jasn najevo, e to nebyli sami Hitler, Himmler a Heydrich, ani dstojnci na front, ale e konec id si pla mysl i due strany a vichni lid, kte byli pesvdeni o jejm poslan. Himmler byl setrvankem a Hitler hnacm emenem v tomto stroji sloenm z nesetnch ozubench kol a pevod pohnnm nenvist a touhou niit. "Asi mi budete vit, e mi psob velk pote mnoho rznch ekonomickch zjm," pokraoval Himmler. V nejdleitjch oblastech jsem vyistil idovsk ghetta. Ve Varav jsme museli s idy tyi tdny bojovat v ulicch. tyi tdny! Zlikvidovali jsme tam zhruba 700 bunkr.Cel ghetto vyrblo - koichy, obleen a podobn vci. Kdy jsme se tam dve snaili zashnout, ozvalo se: "Stj! kod vlenmu hospodstv! Zjmy zbrojn vroby!" Parteigenosse Speer pirozen neml s tmito hlasy nic spolenho (v tomto bod se na pdiu jist obrtil smrem ke Speerovi). Vy jste v tto vci jist nemohl nic podniknout. Ty souvisely s dajnmi zbrojnmi zjmy. Parteigenosse Speer a j chceme tuto nejasnou sfru v ptch tdnech a mscch spolen vyistit. A uinme tak nesentimentln, protoe v ptm roce vlky se ve mus provdt nesentimentln, ale s ohledem na Nmecko. Tmto bych chtl idovskou otzku uzavt. Nyn vte, co se dje a nechte si to pro sebe. Pozdji budeme moci zvit, jestli o n mme nmeckmu lidu sdlit vce. Vm, e my - my vichni - jsme konali v zjmu nmeckho nroda a vzali na sebe zodpovdnost - zodpovdnost za proveden, ne za mylenku - a e si s sebou vezmeme toto tajemstv do hrobu. Je tk uhdnout, co pesn chtl Himmler tmito slovy ct. Bylo by nerealistick oekvat, e zmizen celch milion id z Evropy by se dalo utajit. Pli mnoho lid, Nmc dcch prci a dlnk vech nrodnost pracujcch v osvtimskch tovrnch a na celm zem General Gouvernementu, vojk na cest na frontu nebo z n, vidlo plameny a ctilo plc se maso, kdy jejich vlaky projdly oblast vyhlazovacch tbor. Polt dlnci, prostitutky, kter se shlukovaly kolem tbor, aby pabrkovaly na majetku konfiskovanm idm, lenov polsk Zemsk armdy a komunistickho odboje, Rakuan ijc v blzkosti Mauthausenu, ti vichni vdli o zpsobu vyhlazovn podstatn vce, ne Himmler Gauleiterm ekl. Skutenost, e dochz ke genocid, publikoval ve svt tisk a vyslal o n rozhlas. Byla snad Fhrerova ast na n tajemstvm? Pokud ano, pak se o n Himmler zmnil jenom nepmo. Snad chtl jenom mluvit kvtnat a snail se symbolicky zpeetit pokrevn dohodu tajemstvm, kter nemlo bt prozrazeno. Dle se vnoval problmu deftismu. Jak ekl, bylo mu jasn, e kdy v Itlii svrhli Duceho, objevil se nebezpen precedent: "Also, Duce me bt zaten, zajmav, ano, velmi zajmav. ...ale italsk faismus a nrodn socialismus nejsou jedno a tot. "Se v ctou k Ducemu" se o nm podle Himmlera nedalo hovoit stejnm dechem jako o Fhrerovi. Takovm psychologickm chybm se mli

vichni vyhnout. Poukzal na spch bezpenostnch sil, kter zjistily msto, kde je Mussolini zadrovn, a SS-Kommmanda pod velenm Otto Skorzenyho - o nm se jmenovit nezmnil nejsp proto, e z nj Goebbels udlal hrdinu ve vech nmeckch domcnostech - ho vysvobodilo ze zajet. Osvobozen Duceho vak bylo podle Himmlera jen jednou strnkou jejich prce. Druhou bylo postarat se o ty, kter Duceho pd inspiroval, aby mluvili o pdu Fhrera a NSDAP. Ti byli "hezky ist vyptrni" a pedni ministerstvu spravedlnosti. Z vchovnch dvod se v novinch objevovaly krtk lakonick lnky, e ten i onen Herr X ztratil hlavu. Trvalo to njakou dobu. Nikdy se nm nepoda zatknout vechny reptaly, a v dnm ppad to ani nemme v myslu. U vech pestupk je dleit, abychom as od asu nkoho chytili. Me to bt nkdo, kdo m opravdu zl mysly, me to bt nkdo, kdo m jenom smlu - na tom vbec nezle. Kdokoli bude zaten, mus pykat a bt potrestn - to je samozejm smyslem zkona - aby jeho smrt byla lekc a varovnm tiscm jinch, aby se ve svm nerozumu nedopustili neho takovho. Povinnost strany podle nj bylo, aby la v boji proti deftismu pkladem. Nejenom v doslovnm smyslu, ale tak vnitn. Krom toho mla za povinnost urovat normy chovn. Himmler na sv posluchae nalhal, aby vedli vzorn bezhonn ivot, ale mli tak morln odvahu a zakroili brutln a neltostn proti tm lenm strany, jejich chovn zavdalo pinu ke skandlu nebo pomluvm. Sm by neml odvahu pedstoupit ped n a nabdat je k tomu, kdyby nemohl prokzat, e se podle takovch zsad sm chov v SS. U dvno zavedl praxi, e kad dstojnk SS odsouzen u soudu byl degradovn ped nastoupenou jednotkou. Nebo jak jinak, ptal se Himmler, by mohli dat od vojk, aby obtovali svj ivot, kdyby nemli v ct sv dstojnky? Pak se jim vdy dostalo pleitosti, aby odinili sv provinn na front jako prost vojci. Staly se vak i hor ppady, kdy se dstojnk mohl rehabilitovat jedin smrt. Po jeho poprav bylo oznmeno, e den ped tm dostal zpt svou hodnost a byl rehabilitovn. "Tak po sob zanechal alespo dobr jmno pro sv dti." Hovoil o svm nedvnm jmenovn ministrem vnitra a o pirozench konffliktech mezi centrlnmi a regionlnmi ady. Kzal o svch pedstavch, jak m vypadat vkonn administrativa a pot mluvil s velkou pchou o WaffenSS. Pipomnl hrdinsk iny jednotek SS-Panzerkorps v Rusku a zmnil se o novch divizch, kter zakldal. Oekval, e koncem roku bude mt pod svm velenm sedm sbor, sedmnct diviz a vt poet brigd oznaovanch "Sturm" a "Schock". Ml tak dv kadetn koly, piem tet mla zhy nsledovat, a tyi koly pro poddstojnky. Na front vak jednotky SS krut platily krv. Nezapomnejte, e na front byla vtina velitel mch rot tyiadvacetiletch a dnes jsou tiadvacetilet. V prmru tam (na front) nevydr velitel roty dle ne tyi msce. Potom bu padne, nebo je zrann. Za poslednch deset tdn musela divize Totenkopf nahradit dvakrt vechny sv divize, 32 velitel rot padlo a 48 jich bylo zranno. Kdy musm svit rotu jedenadvacetiletmu mladkovi, je pochopiteln, e nen dost vyspl a postrd vlastnosti, kter bych za jinch okolnost od velitele roty Waffen-SS poadoval. Za to by ns ale nikdo neml kritizovat. Kad organizace m sv nedostatky a meme - jak vm - tvrdit, e jsme se nikdy nedostali do krize. Nae odvaha ns nikdy neopustila. Nikdy jsme neztratili smysl pro humor. Nikdy! Vrn jsme podle zkona odvedli svj dl prce. Jestlie z roty zstalo pt mu a dostali nazeno, aby se piadili k jin jednotce, pak to beze slova provedli. Zformovali jsme novmi mui ji potet 1. rotu Leibstandarte - onu slavnou rotu, jej pslunci m metr devadest a jsou vdy ve stehu. Vcelku byl Himmler pesvden, e jednotky Waffen-SS reprezentovaly stranu v boji dstojn a nikdy j nezavdaly pinu k hanb. Na zvr svho projevu se zahledl do budoucnosti, co bude po mscch, "mon letech" vlky, kter je jet ekaj, ne vybojuj mr. Podle Himmlera bylo nutno zamyslet se nade dvma budoucmi koly. Prvnm z nich mlo bt zorganizovn 120 milion Nmc za souasnho posunut hranic zem obvanch germnskmi nrody o 500 kilometr na vchod, jak doslova ekl: "rekonstrukce Germnsk e, jej hranice - a te mne vichni budete povaovat za lenho optimistu - budou jednou sahat a po Ural." To podle nho znamenalo nenavn budovn nmeckch osad, vytven mocnch nrodnch zkladen v etzcch, kter se pothnou tak daleko na vchod, jihovchod a zpad, pokud jen budou nmeck sly stait. Nejdleitj kolem vak mla bt pprava nroda na budouc konflikty, a to jak kvalitativn, tak kvantitativn. Ped jejich vnuky a budoucmi generacemi toti podle Himmlera stly vlky ne mezi stty, ale vlky, v nich proti sob budou pochodovat cel organizovan rasy a kontinenty. Dojde k tomu. A to uvidme na vlastn oi, pak budeme nsledovat samozejm zkon prody. A se bude ona bitva odehrvat ped naima oima, pak ns nae vra nikdy neopust, nikdy nebudeme nevrn i zbabl, nikdy nebudeme rozmrzel. Budeme usilovat, abychom si zaslouili t pod Adolfem Hitlerem a

bojovat po jeho boku. Tmito vtami konil Himmlerv dlouh projev. V podstat se nijak neliil od jeho e pronesench na potku vlky (krom prohlen o konenm een idovsk otzky). V pasch tkajcch se rasy a kolu Nmecka na vchod se v hlavnch bodech neliil ani od Himmlerovch projev pedvlench. Kompromisy, ke kterm musel ve vech oblastech pistupovat, ani postup ruskch vojsk a pravdpodobn porka, nic ho nedokzalo pinutit, aby zmnil sv cle a zpsob jejich dosaen. Kdy dokzal mluvit o nmeckch hranicch na Uralu v dob, kdy nmeck vojska ustupovala na vech frontch, pak byl opravdu "len" optimista. Snad se domnval, e trvn na stranick ortodoxii zstvalo jedinou cestou, jak bojovat proti deftismu, mon vil, e se vypln Hitlerovy pedpovdi o nutnm rozpadu neptelsk koalice, nebo si nael njak dvod pedpokldat, e zpadn mocnosti s nm budou ochotny uzavt obchod. Snad si myslel, e v Bormannov ptomnosti je nutn hrt starou psniku, nebo vdl, e zprvy se donesou k Hitlerovi. Nebo jinou hrt neuml. Anebo pi tak masov pleitosti pevil jeho fanatismus a sny o budoucnosti nad racionlnm sudkem. Nejpravdpodobnj vysvtlen ale zn, e skuten pesvdil sm sebe. Vra ve vtzstv e a v osdlen vchodnch oblast a po Ural nebyla za souasn situace o nic fantastitj ne jeho pedvlen pesvden o svtovm spiknut proti Nmecku nebo o istot krve pansk rasy. m vce se zdlo, e vnj svt bude klst pekky, tm pirozenj bylo, e ustupoval k tsn obezdnm a klaustrofobickm, avak dvrn znmm a nitern bezpenm pedstavm svho idelnho svta. Vdy prv ony jej udlaly nkm, dky nim zskal svoji obrovskou moc; bez nich a bez svho Vdce - o nem podobnm snad ani nebyl s to uvaovat. Byly jeho soust, a m he se jim dailo, tm silnji se k nim poteboval pimknout. Tko ct, jak byla jeho e pijata, protoe pekvapiv pas o idech zpsobila, e vichni posluchai, kte peili vlku, museli lht. Podle pamt skho mldenickho vdce Baldura von Siracha vldlo bhem Himmlerovy ei tiv mlen a po n, kdy je Bormann pozval na oberstven, vichni "sedli beze slova kolem stol a nedokzali si navzjem pohldnout do o".30 Podle Alberta Speera se toho veera upn vedouc a Reichsleitei zpili do nmoty. Jakmile byl objeven text Himmlerova projevu, Speer pozmnil svou vpov: odjel z Posenu nkdy kolem obda, take Himmlerovu e neslyel; opil scny, kter popisoval, se tkaly jinho rokovn upnch vedoucch.31 Dnitz do konce svho ivota popral, e by ml ped koncem vlky jakkoli tuen o vyhlazen idovsk rasy. Zatmco byl Himmler v Poznani, odcestoval Kersten do Stockholmu, kde navzal spojen se zvltnm zstupcem prezidenta Roosevelta Abramem S. Hewittem. Dostalo se mu v zsad stejn odpovdi, jakou dostal Langbehn ve vcarsku. Spojen stty by si velmi ply ukonit vlku, ale odmtaj jednat s Hitlerem a nacistickou stranou. Nmecko se navc bude muset vzdt dobytch zem, snit velikost svch ozbrojench sil na rove, kter mu znemon jakoukoli budouc agresi, a vydat sv vdce tribunlu pro soud s vlenmi zloinci. Protoe tyto podmnky byly zjevn nepijateln, odmtl Himmler uvit, e by zpadn Spojenci, zvlt Britov, nechpali, e budou-li pokraovat v podpoe Rus, mus nsledn dojt k bolevizaci Evropy. Vyslal proto k Hewittovi Schellenberga, kter ml zjistit, co dl. Ten pr ped rokem pesvdil Himmlera, e okupovan zem mohou bt vyuity jako esa pi rozhovorech, v nich by e mohla zskat mr v hranicch zhruba odpovdajcch jejmu rozsahu k 1. z 1939.32 Schellenberg odletl do Stockholmu, nedokzal vak politickmi argumenty zmnit Hewittv nzor a rozhovory vyznly do ztracena. On i Kersten popisovali ve svch povlench svdectvch Himmlerovu neschopnost rozhodnout a postavit se proti Hitlerovi a stran. Kersten mu vkld do st slova: "Nemohu zradit svho Vdce. Za vechno, m jsem se stal, vdm jemu."33 Je ale zejm, e podmnky, na kterch Hewitt trval, odporovaly vem jeho clm na vchod, a e odstrann stranick hierarchie by podkopalo i jeho vlastn postaven. Jestlie vskutku uvaoval o zrad Hitlera a ukonen vlky, pak nelo o podmnky, kter by byl schopen akceptovat. Jako politik vdy inklinoval k vykvn na vhodnou pleitost, kdy se teprve odhodlal k inu, take pro nj muselo bt relativn snadn namlouvat si, e Zpad dve nebo pozdji pijde k rozumu, budou-li Rusov pokraovat ve svm postupu. Schellenberg ve svch pamtech popisuje, jak nasazoval veker svj pesvdovac talent, aby mu objasnil skutenou situaci Nmecka. Snail se marn: "dn sla nemohla zruit kouzlo, kterm Hitler stle psobil na vechny okolo sebe."34 Samozejm nen vyloueno, e Himmler v tu dobu nemusel bt jen ovlivnn Hitlerem, ale mohl souasn hrt vlastn hru a pokouet se o neoficiln vyjednvn se Zpadem. Gottlob Berger, kter byl v tchto pozdnch letech urit jednm z nejblich Himmlerovch dvrnk, ekl v povlenm svdectv, e podle nzoru, kter Himmler vyslovil bhem jednoho z jejich rozhovor, nemusel bt Hitler v poslednch letech duevn normln.35 Klidn mohl vypovdat pravdu, protoe my vme,

e Himmler vlastnil tajnou lkaskou zprvu, podle kter Vdce trpl syfilidou a bylo by pekvapiv, kdyby se ze stejnch zdroj nedovdl o jeho progresivn srden chorob a zvislosti na drogch; jist t Hitlera pozorn sledoval. Pravdpodobn ale je, e vechna jeho pozorovn a vechny racionln vahy o zkze Nmecka, kter slchal od Schellenberga, Ohlendorfa, Popitze a Langbehna, pro nj mly men vznam ve srovnn s citovou potebou oddanosti Vdci. Mon Hitlera zrazoval hlavou, nikoli vak srdcem. Zde se ovem dopoutme spekulac. Vidno zven, upnal se psn na sv cle, pokraoval v roziovn svho vlivu do jinch oblast a pracoval nenavnji a usilovnji ne dve. Mohlo jt o zoufalou reakci na situaci e, nebo o prostedek niku z intelektulnch pochybnost a vnitnho schizmatu - ostatn tento prostedek pouval ji od dob adolescence vdy, kdy poteboval zvldnout duevn konflikty. Protoe nezmnil svou strategii ani svou vru, lo s nejvt pravdpodobnost o nikovou reakci, racionalizovanou jako ob k zajitn konenho vtzstv. Nejnalhavjm kolem, kter nabval na urgentnosti s postupem Rud armdy smrem ke General Gouvernementu, bylo vyhlazen idovsk rasy v Evrop. Ped italskou kapitulac nebylo mon pesvdit Mussoliniho, aby sv idy pedal Nmcm. Nyn, kdy bylo pnem v Itlii Nmecko a Mussolini se vrtil do ela zem jako pouh loutka, stala se izolace a likvidace italskch id prioritou prvnho du. Ped koncem z dorazil do ma Eichmannv asistent Hauptsturmfhrer-SS Theodor Dannecker a nkdy potkem jna dostal f msk bezpenostn policie Obersturmfhrer Herbert Kappler rozkaz k zaten 8000 id ve mst. Kappler zahjil akci 14. jna plenm synagog a plennm idovsk tvrti. O tyi dny pozdji vyrazil na cestu do Osvtimi prvn transport, nkladn vlak s vagony peplnnmi lidskm nkladem. Devatenctho jna se u Himmlera hlsil Wolff, kter jako nejvy SSPF v Itlii zakouel podle svch slov "nepopsatelnou radost" z prvn samostatn velitelsk funkce a z "dvry, kterou mu Vdce a ReichsfhrerSS prokzali".36 Oba pak odjeli do Wolfschanze, kde poobdvali s Hitlerem. Jist hovoili o prv probhajc akci a o vyhldkch budouc judenfrei Itlie. Konen een, vdy dokonale iracionln, bylo nyn, pokud tak vbec lze uvaovat, jet nesmyslnj, protoe se konen ukzalo, e id z Anglie a z neutrlnch zem Evropy se s konenou platnost ocitli mimo dosah nacist. Nevyrostou snad prv z nich "mstitel, kte jsou dnes teprve dtmi", aby "pronsledovali jejich syny a vnuky"? Vra vak nebv zakotvena v rozumu; po italskch idech mli pijt na adu id ze spojeneckch stt na Balkn, po nich id z ecka a jeho ostrov. Nejen v ppad velkch skupin, ale i u jednotlivc zstval Himmler zkostliv vrn svmu pesvden. V srpnu se musel vypodat s bolestnou povinnost a informovat velitele divize Waffen-SS Das Reich, Gruppenfhrera Waltera Krgera, e neme schvlit satek jeho dcery a SS-Sturbannfhrera Klingenberga. Ukzalo se toti, e v rodokmenu Krgerovy manelky figuroval v roce 1711 jeden ist id. Nebylo sice vyloueno, e k poet potomstva dolo mimo manelstv, ale vichni pamtnci byli po smrti, take to nebylo mon prokzat.37 Koncem jna, pot, co obdrel prosebn dopis od Krgerovy manelky, psal Gottlobu Bergerovi, aby mu oznmil, e "po nejtm vnitnm boji a pochybnostech a v rozporu se svm pesvdenm" se rozhodl povolit Krgerovu synu Gebhardovi vstoupit do SS; rozhodn ovem nemnil zmnit nzor ohledn jeho dcery.38 K podobnmu rozhodnut dospl koncem jna, kdy se na jeho stl dostaly ti dosti o povolen satku, jedna od jistho poddstojnka a dv od bratr, kte slouili jako dstojnci. Vichni ti mli ve svch rodokmenech spolenho pedka jmnem Abraham Reinau, kter se narodil jako id roku 1663 a roku 1685 se nechal poktt. Vichni ti se vyznamenali v poli a psobili "rasov vhodnm dojmem"; v dnm ppad "pms idovsk krve nepoznamenala jejich genetick vlastnosti (Erscheinungsbild, pesnji tedy fenotyp')."39 Jejich svazky mu poslal f RuSHA, Obergruppenfhrer Richard Hildebrandt, a pipojil k nim dobrozdn nelnka rasovho adu, Standartenfhrera profesora dr. Schultze, podle kterho zanikaj vlivy idovskch chromozom ve tet generaci. V souladu s jeho nzorem Hildebrandt navrhoval, aby se sledovn rodokmen v rmci SS omezilo na pouhch est generac pedk. Himmler satky ve vech tech ppadech schvlil, vydal si ale, aby mu pslun dokumenty po vlce pedloili k pehodnocen. Rozhodl se nicmn, e dti z tchto t manelstv nebudou v dnm ppad pijaty do ad SS, ani jim, v ppad potomstva enskho pohlav, nebude povoleno provdat se za pslunky SS. Tce napadl nzor profesora Schultze: tvrd-li profesor, e idovsk chromozomy po tech generacch zaniknou, m mu snad rozumt tak, e podobn zaniknou i chromozony ostatn? Jedna vc mu byla jasn: "Herr Prof. dr. Schultz" - ped nkolika msci jeho oblbenec - "se nehod pro funkci fa rasovho adu."40 Jeho metody zstvaly stejn zvrhl jako jeho vra: v z mu Hitlerv osobn lka a generln komisa pro zdrav a hygienu, SS-Brigadefhrer profesor Brandt, hlsil, e mnstersk biskup Clemens von Galen vyslovil pochybnosti o evakuaci pacient psychiatrickch leben v oblastech ohroench leteckm bombardovnm. Bhem roku 1941 pispla Galenova kzn o duevn nemocnch "zabjench z milosti" k ednmu

rozhodnut zastavit sttn program eutanazie - kter pak nahradil program "13 f 14." Tenkrt chtl Himmler von Galena zatknout, ale neudlal to, protoe se bl nepokoj, kter by takov krok vyvolal ve Vestflsku. Nyn dal Kaltenbrunnera aby, jakmile v nkter mnstersk farnosti zeme knz, podezen padlo na biskupa, obdobn jako uvrhl biskup podezen na evakuan politiku. "Muste rozhlsit, e zesnul knz ml problmy s jeho (biskupovmi) pznivci, protoe proti biskupovi kdysi nco ekl." Kaltenbrunner ho ml informovat, jakmile dojde k mrt, kter by bylo takto vyuiteln.41 V tu dobu dozrval i Himmlerv pln na infiltraci skho ministerstva hospodstv jeho pznivci. Ministr Funk ztrcel pdu pod nohama v dsledku Speerovch spch pi sousteovn veker vroby pod dohled jeho vlastnho ministerstva a Funk, podobn jako dve Gring, vidl pi svm sestupu nejvt nadji pro soupeen se Speerem prv v Himmlerovi.42 Byl proto astn, kdy mohl v listopadu a prosinci 1943 reorganizovat sv ministerstvo a do dvou klovch pozic dosadit dv vd postavy Himmlerova Krouku ptel, Hanze Haylera a Otto Ohlendorfa. Hayler se stal sttnm sekretem a Ohlendorf - kter si ponechal svou funkci v RSHA - fem nov vytvoenho hlavnho oddlen II, kter odpovdalo za veobecnou hospodskou politiku, pdlov systm a zsobovn civilnho obyvatelstva. Himmler ml dost dvod k zjmu o tyto oblasti, nebo zkuenosti z revoluc na konci prvn vlky mu ukzaly, jak zce je provzno zsobovn potravinami s vnitn bezpenost. Navc Ludolf Herbst ve sv studii o hospodsk politice Tet e dokzal, e Himmler vidl ve ztrt Funkovy moci anci pro SS, kter tak mohla zskat zkladnu pro vhledov podkopn Speerovch pozic a pemnu hospodsk politiky podle ideologickch hledisek.43 Speer si to, jak se zd, uvdomoval. Snad i proto pesvdil Hitlera, aby ho povil povlenou pestavbou nmeckch mst, m snad chtl ukzat svm soupem, e jeho pozice nen jen doasn. Zarejc je, e prv v dob, kdy byly vechny zdroje konen v zoufale "posledn chvli" mobilizovny pro "totln vlku", ozvala se frze "po vlce" z vedoucch stranickch kruh stle astji. Mon to souviselo s nadj, e nyn, kdy vlka mohla jen st skonit vtzstvm, se Hitlerovi poda njak mistrovsk politick tah, podobn tm, na nich zaloil sv pedvlen spchy. Hitler se na veobecn nlad pochopiteln podlel svm pesvdenm o brzkm rozpadu neptelsk koalice. Soudme-li z Himmlerovy korespondence, pak tuto ideu pijal zcela za svou. Zatmco bhem pedchoz zimy mluvil o dalch "sedmi letech, i dokonce ticeti letech" vlky, nyn se v jeho dopisech a dekretech stle astji objevuj zmnky o povlenm vvoji. V jnu vyhrooval tyiatyicetiletmu starmu mldenci, Hauptsturmfhrerovi SS Franzi Schwarzovi, e pokud se neoen ped koncem vlky, bude z SS vylouen.44 V lednu 1944 instruoval editele Lebensborn Maxe Stollmanna, e pdly pro matky mus bt "po dobu vlky" sneny, konkrtn e kae z ovesnch vloek mus bt pipravovna z vody, a nikoli z plnotunho nebo odstednho mlka.45 Ve stejnm msci se zabval obrannmi vesnicemi obydlenmi ozbrojenmi rolnky (Wehrbauern), kter se po vlce mly stt pevnostmi Germnstva na okupovanm vchod.46 V noru psal Gruppenfhrerovi SS Taubertovi, kter spravoval hrad Wewelsburg, reprezentan sdlo du. Navzdory spoust prce pr si doke udlat as na pemlen o spoust vc a na nkter mylenky by nerad zapomnl - nae pokrauje: ...vzpomnl jsem si, e by Wewelsburg ml dostat vhodn titul: Wewelsburg - Reichshaus der SS-Gruppenfhrer (sk sdlo Gruppenfhrer SS). dm, abys mi tuto poznmku pipomnl, jakmile bude nastolen mr.47 V beznu mu Hitler vyprvl o pozoruhodnm fenomnu: m hloubji zakoen cibule ocnu jarnho, tm tu bude nsledujc zima; naopak m mleji zapust koeny, tm mrnj zimu lze oekvat. Himmler o tom napsal SS-Oberfhrerovi dr. Waltheru Wstovi z Ahnenerbe a dodal, e by se tento jev mohl stt soust plnu na systematick vzkum poas plnovan na povlenou dobu.48 Nznaky z dubna 1944 jsou jet jasnj. Brigadefhrerovi Wilhelmu Keilhausovi z kancele SS-Fhrungs (velitelstv) napsal, e "nejurgentnjm kolem pro zpravodajsk sluby po vlce, ba dokonce ji v dob po podepsn pm, bude zzen telefonn st SS a policie, kter doshne i do nejzapadlejch slueben etnictva a stanic pohranin policie."49 Jet npadnj je, e dal Bergera, aby pipravil skho ministra pot Ohnesorgeho na skutenost, e budovn takov telefonn st bude jeho prvnm kolem po vlce. Dal dkaz se ukrv ve svazku, kter je vnovn hradu Grnwald u Mnichova, roditi Ludvka Bavorskho. Ten byl jednm z Himmlerovch hrdin - Pohlovi ekl, e Ludvk byl "postaven crkv mimo zkon a nepochybn patil k velkm nmeckm csam". Kdy se Himmler potkem roku 1944 dovdl o mrt majitele, podal Pohla, aby se dotazoval na monost zakoupit sdlo pro SS, protoe v nm jednou zamlel zdit kolu nacionlnsocialistick ideologie.50 V kvtnu Pohl zjistil, e ddicov nemaj na prodeji hradu zjem. Himmler mu pesto pikzal, aby zskal pedkupn prvo pro WVHA "pro ppad, e by majitel chtli hrad prodat jet ped koncem

vlky", a podal ho, aby si o koupi pi nejbli pleitosti promluvil s skm ministrem financ.51 K nejnpadnjm projevm plnovn pro mrovou dobu dochzelo na ministerstvu hospodstv. Pestoe kapitni prmyslu ve spoluprci se Speerem zvedali prmyslovou vrobu na rekordn rove - tak v ervenci 1944 byla vroba zbran navzdory bombardovn o tetinu a vrtinu vy ne v lednu 194252 - nedlali si dn iluze o brzkm konci vlky. A ve dvojm ohroen, kter pro n pedstavovaly jak ekonomicky ochromujc nsledky centrlnho plnovn a reglementovn vlen ekonomiky, tak dal revolun trendy, vyputn ze etzu vlenmi nespchy na vchod, se jako skupina snaili vzjemn uchrnit pro obtn pechod od vlky k mru, jeho blzkost vichni vnmali. Za nstroj si zvolili ministerstvo hospodstv: bylo zce svzno s skou bankou, odpovdalo za zahranin obchod, mnovou a kreditn politiku a veobecn bylo vnmno jako rival Speerova centralistickho ministerstva pro zbrojn vrobu. Ze svho hlediska mli Hayler a Ohlendorf, kte se stali skutenmi vldci ministerstva hospodstv, ty nejlep dvody spolupracovat s velkmi finannky a prmyslnky, aby pro sebe - to jest pro SS - zajistili prvenstv v povlen prmyslov sfe. Z utajench potk v zim 1943/44 vyrostla Ohlendorfem koordinovan skupina pro hospodsk plnovn, kter se ukrvala za jeho oddlenm v RSHA. A tak, zatmco kapitni prmyslu vkldali ve do Speerova sil o "totln vlku" a Himmler znovu donekonena omlal svou vru v konen vtzstv, Ohlendorf budoval svou Zentrale pro povlen hospodsk plnovn a peit, a to pmo v srdci nejmocnjho orgnu SS, Hlavnho skho bezpenostnho adu.53 V tut dobu se objevuj nov cle a nov odhodln vojensk opozice. Ta krystalizovala kolem plukovnka Clause Schencka, hrabte von Stauffenberga, kter se v jnu 1943 stal nelnkem tbu Veobecn armdn kancele (Allgemeine Heeresamt). Na jae utrpl vn zrann v Africe, pi kterm piel o lev oko, pravou ruku a dva prsty na lev ruce. Akoli si dlouho uvdomoval, e "hnd zlo" mus bt odstranno, a ok ze zrann nebo dlouh obdob rekonvalescence, kdy mohl pemlet o situaci, a kter koincidovalo s rychlm propadem v postaven e, ho pesvdily, e mus nco podniknout, aby zachrnil Otinu a zabrnil dalmu zbytenmu mrhn lidskmi ivoty. Nov ad pro nj znamenal pleitost, protoe Veobecn armdn kancel sdlila ve star budov ministerstva vlky na berlnsk ulici Bendlerstrasse, v n se nachzel i hlavn stan zlon (domc) armdy, a kter byla pinejmenm od rozpadu Osterovy skupiny v Abhweru centrem armdn konspirace proti Hitlerovi. Navc se j eho pmm nadzenm stal generl Olbricht, len steden spolenosti a jeden z elnch konspirtor. Von Stauffenberg byl jihonmeck aristokrat nejlepho pvodu, obdaen romantickou krsou a schopnostmi, pro kter mu jeho nadzen pedpovdali skvlou vojenskou kariru. Vnesl do hnut mladick dynamismus a vnivost, kter zvlt ve postavenm konspirtorm pln chybly a vzal doslova na sv bedra praktick plnovn vojenskho pevratu. Souasn do hnut vnesl vzneen a romantick - nebo, jak se domnval Canaris, ztetn a nebezpen - socialistick mylenky, kter ho pimly rozit obzor civilnch astnk z pvodnch konzervativnch uskupen kolem Goerdelera, Popitze a von Hassella na dal skupinky, k nim patili politici a bval odborov pedci z politickho stedu a levice. To vedlo ke hlubokm rozkolm a nebezpenmu napt, nebo jedin, na em se nejrznj civiln a vojensk opozin skupinky shodovaly, bylo pesvden, e vlka ji neme skonit vtzn a e odstrann nacistickho reimu je nutnou podmnkou mrovch rozhovor. m dle von Stauffenberg diskutoval o zmnch ve veden zem, bez nich se e nestane dvryhodnm vyjednvacm partnerem pro sv neptele, tm jasnji si spolu se svm bratrem Bertholdem uvdomoval, e Hitlera budou muset zabt, a ne pouze zatknout nebo nahradit. Vechny jejich plny se tud soustedily na zavradn Hitlera, kter chpali jako nutnou podmnku pro armdn pevrat a znekodnn SS. Mezitm padl Canaris. Vzvdn innost Abwehru byla u dlouho v rozkladu. Neptel vykazoval iniciativu ve vech oblastech, pedevm v klamnch operacch. m zejmj bylo, e Nmecko ek porka, tm mn neutrln vldy tolerovaly nmeckou podzemn aktivitu. Platilo to i pro panlsko, kter bvalo nejspnjm lovitm Abwehru: spojeneck tlak zde ohrooval celou nmeckou vzvdnou s. V severn Africe byly zkladny Abwehru zlikvidovny a v Itlii, kter se nyn dostala do stedu pozornosti, neexistovala dostaten s mstnch agent, protoe donedvna platil zkaz vzvdn innosti proti spojeneckmu sttu Osy. Canarisovy vsledky v Itlii byly dlouhm seznamem nespch. Jeho pd bezprostedn zpsobil incident, kter byl jakmsi antiklimaxem. Von Ribbentrop si stoval Hitlerovi, e sabote, kter Abwehr provdl na palubch britskch lod ve panlskch pstavech, ohrouj jeho politiku vi panlsku; Hitler zareagoval dekretem z 8. nora 1944, podle nho mly bt podobn sabote zastaveny. O ti dny pozdji dola zprva o explozi na britskm plavidle naloenm pomerani, ke ktermu dolo v pstavu Cartagena. Himmlerv styn dstojnk u Vdcova hlavnho stanu Hermann Fegelein nejsp vyuil vbuchu Hitlerova hnvu a navrhl mu, aby pevedl cel Abwehr do kompetence skho vdce SS. Hitler pikvl, poslal pro Himmlera a povil ho zzenm jednotn zpravodajsk sluby sestvajc z SD a Abwehru.54 Zd se tedy, e posledn kartu, kter vyadila Canarise ze hry, vythl von

Ribbentrop. Nemnil tak uinit v zjmu svho arcirivala, ale Himmler, kter admirla tak dlouho chrnil ped jeho nepteli z RSHA, dokzal sebrat cel bank. Vyjednvn, kter vedli Kaltenbrunner, "Gestapo" Mller a Schellenberg na Himmlerov stran a Keitel plus sekn fov Abwehru na stran OKW, trvalo nkolik tdn. Himmler pistupoval na kompromisy, jako ostatn vdy bhem sv kariry, a nechal nkter ryze vojensk zpravodajsk obory, kontrapion a sabot, v rukou lid z OKW, m pro sebe zskal prvn msto zalennm prakticky vech existujcch sekc Abwehru, zahraninch slueben a zamstnanc do "vojensk" sekce VI, kter se stala soust RSHA. V jejm ele stanul Schellenberg, kter se tak stal nelnkem jednotn sk zpravodajsk sluby. Konenou dohodu podepsali Himmler a Keitel 14. kvtna 1944. Canaris proil njakou dobu ve faktickm domcm vzen, nae ho Hitler v ervnu rehabilitoval a jmenoval hlavou zvltnho tbu OKW pro obchodn a ekonomickou vlku, co byl v tto fzi vlky celkem nadbyten ad. Pro ho Hitler znovu vyzdvihl, zstv pro ivotopisce zhadou. Mon se za nho jet jednou pimluvil Himmler, mon to jeho zpadn kontakty dosud pokldaly za dleit. Vidme tedy, e v zim 1943-4, kdy se postaven e hroutilo a opozin skupiny zoufale touily jednat rychleji, ne bude pli pozd, Himmlerv vliv mohutn narstal. Souasn Schellenberg a Ohlendorf, fov oddlen jeho nejmocnjho orgnu - RSHA, souhlasili s velkmi prmyslnky, konzervativnm odbojem a armdn opozic shromdnou kolem Bendlerstrasse, e mus bt nalezeno politick porozumn se zpadnmi Spojenci. To bylo jasn i Himmlerovi a v jistm ohledu i Hitlerovi: usiloval o n od potku. Ze Zpadu se vak opakovan ozvalo, e s nm nejsou ochotni mluvit. Na druh stran bylo zejm, e pokus armdy o pevzet moci je ohroovn mimodnmi obtemi: relativn mal okruh zasvcench dstojnk v klovch pozicch mohl bt ped dnem X pevelen; tby i jednotky byly prostoupeny politicky indoktrinovanmi nacisty, kte v nich psobili jako vzdlvac dstojnci; jakkoli pokus iniciovat ir kruh konspirtor sice mohl zabrnit zmatkm v okamiku pue, souasn vak zvyoval nebezpe odhalen. Krom toho by ryze armdn pu, ppadn pu vyvolan pouze nktermi jednotkami armdy, nutn vedl k obansk vlce proti SS, bezpenostnm slubm a policii, kter by zstaly vrn Hitlerovi. Nebylo sporu, e SS se na zmn reimu mus podlet. A protoe SS byla strcem ideologick istoty nacistickho sttu, stli puist ped neeitelnm paradoxem. Ten mon netrpil Himmlera a Ohlendorfa, kte stranu pokldali za zkorumpovanou, byl vak neeiteln a kolosln nebezpen pro opozin seskupen. Pravdpodobn vce ne kdykoli od hrozby "revoluce" SA roku 1934 byl Himmler osobou, kter v dlani drela kl k veker moci v i. Zd se, e bhem t doby dolo ke tyem pokusm o atentt na Hitlera.55 Jednou byla na palubu jeho letadla propaovna bomba, ale jej zapalovac mechanismus selhal. Nen jist, zda ostatn ti atentty neusply neastnou nhodou, vinou Hitlerova zvyku mnit plnovan rozvrh, aby se tak vyhnul zavradn, nebo dky Himmlerovi, kter je mohl odhalit a pozmnit Vdcv itiner. Jist se zd bt tolik, e existovaly etn kontakty a il vmna informac mezi Himmlerovmi agenty a leny vojensk opozice, mezi jeho agenty a prostednky jednajcmi se Zpadem, i mezi fy ministerstva hospodstv a RSHA a skryt "deftistickmi" finannky a prmyslnky. Mezi podnikateli z Krouku ptel byli mnoz, kte spolu s Ohlendorfem ilegln plnovali povlenou integraci nmeck ekonomiky se Zpadem, piem vak i nadle pispvali velkmi sumami na zvltn et SS: v z 1943 na nj dolo 1,1 milionu marek, z nich 200 000 zaslal osobn bank Schrder, kter Himmlerovi v piloenm dopise psal: "Jsme rdi, e vm meme alespo takto pomoci s vaimi specializovanmi koly."56 Zrove vak byli eln pedstavitel opozice pozorn sledovni SD a Gestapem a velmi dobe si to uvdomovali. Ob strany hrly spletitou a hazardn hru. Meme si jen pedstavovat, jak Himmler sed ve svm frontovm hlavnm stanu a zr ped sebe s pohledem sfingy zpoza malho cvikru. Zrove pepnal vechny sly, dky nim se e mohla udret. Nalhal na Pohla, aby zbrojn tovrny budoval v prodnch jeskynch a podzemnch tunelech imunnch vi neptelskmu bombardovn a pikzal mu, aby nechal vyhloubit dlny a tovrn haly ve vech kamenolomech spravovanch SS. V lt 1944 mli ve vech tchto "jedinen bombovzdornch tovrnch" pracovat v co nejvtch potech "nov jeskynn lid". Plny na vyuit prodnch jeskynnch prostor se utkaly s obvyklou rivalitou soupecch ad, kter pily se stejnou mylenkou. Sekn f Pohlova pracovnho adu Brigadefhrer Hans Kammler nicmn dokzal zdit podzemn dlny a ubytovny v jeskynch stedonmeckho poho Harz tak rychle, e Speer, kter mu musel blahopt, hovoil o "dob neuviteln krtk i na americk pomry."57 Do tohoto podzemnho komplexu znmho pod jmnem "Dora" se mla z Buchenwaldu pesthovat vroba soustek pro rakety A4 ili V - "Vegeltungs" (Odplata) -, za kter Himmler od lta odpovdal. Nalhavost, se kterou byl program prosazovn, pln souvisela s touhou po vyjednvn se Zpadem, protoe rakety mly Spojence dohnat k jednacmu stolu.

Kammler, kterho Speer popsal jako "extrmn ilho, energickho a tvrdho mue - ve srovnn s dojmem, jakm psobil Heydrich", se pustil do vstavby dalch podzemnch tovren, a to v obdobn krtkch termnech a za cenu tisc lidskch ivot, piem znanou st otrock prce vykonvali id z Maarska. Maarsk vlda dokzala ochrnit sv idy ped vyhlazovacm soustrojm. Kdy ale v beznu 1944 pikzal Hitler vojenskou okupaci zem, kter mla zabrnit jejmu vystoupen z Osy, picestoval do Maarska hned druh den po okupaci Eichmann se svm oddlem Sondereinsatzkommando. Fyzicky zdatnch id se mnil zmocnit jako otrok; ostatn mli skonit v tborech smrti dve, ne se pes General Gouvernement peval Rud armda. Vechny osoby, kter nebyly vybrny na prci, byly do Osvtimi odeslny v kvtnu. Tam je podle Hssovch zznam likvidovali tempem, jak dosud nemlo obdoby: "nco pes 9000" jich kadch tyiadvacet hodin vyloili z peplnnch transport, zplynovali a splili v krematorich.58 V dob, kdy probhala genocida maarskch id, se objevil bizarn nvrh vymnit je se Zpadem za zbo a zahranin mnu. Eichmann pi vslech roku 1960 tvrdil, e pokud si pamatuje, vyel tento npad od Himmlera.59 Stejn tak je mon, e se nvrh zrodil v Schellenbergov plodn mysli a ml bu postavit Himmlera do lepho svtla u zpadnch Spojenc, co ve svch denkovch zznamech z ervna naznauje Kersten60 - kter tenkrt vedle Himmlera oetoval i Schellenberga -, nebo vyzkouet a zvit napt mezi Spojenci a Ruskem. Msto, kde se odehrvala jednn, ukazuje na Schellenbergovu ast: dolo k nim v Turecku, kde Schellenberg a von Ribbentrop bu zskali, nebo vili, e zskali, agenta s krycm jmnem "Cicero", kter ml pstup k nejtajnjm materilm britskho velvyslance v Ankae, Sira Hugha Montgomeryho Knatchbulla-Hugessena. Pravdpodobn ale nikoli jist je, e "Cicero" ve skutenosti pracoval pro britskou tajnou slubu. Ke konci dubna sice na prci pod Sirem Hughem rezignoval, ale pln, kter byl koordinovn s tajnou sionistickou organizac Vaadah, se musel zrodit dve, ne se to Schellenberg dovdl. Jist maarsk id jmnem Uyell Brandt, kter cestoval na palub nmeckho letadla s nmeckm pasem znjcm na jmno Eugen Brandt a v doprovodu agenta Gestapa, pistl 19. kvtna v Istanbulu. Tvrdil, e zastupuje maarsk idovstvo a oznmil idovskm a spojeneckm adm, e Nmci jsou ochotn evakuovat do panlska a Portugalska milion id. Jako protihodnotu dal 10 000 nkladnch automobil - dajn mly bt pouity pouze na rusk front - a jist dal komodity nebo zahranin mnu. Neuzave-li dohodu, ek vechny zbvajc maarsk, rumunsk, eskoslovensk a polsk idy likvidace.61 Nabdka psobila extrmn podezele. Ve Washingtonu se domnvali, e se Eichmann, nebo mon Himmler, sna zskat valuty k soukrommu pouit po porce Nmecka. V Londn mli nvrh za "jasn ppad vydrn i politick vlky", kter m zathnout USA a Spojen krlovstv do konfliktu se Sovtskm svazem a "ukzat sovtsk vld, e zpadn Spojenci vyjednvaj s neptelem".62 Rusov byli bezodkladn informovni a odpovdli, e dn debaty s hitlerovskm Nmeckem nepipadaj v vahu. Britov a Amerian pesto jednn neukonili a hrli nkolik msc o as. Faktem je, e nabdka mohla bt st mnna vn, protoe, jak zaznamenal Hss, bhem lta 1944 postupovalo vyhlazovn v Osvtimi dosud nejvym tempem, zatmco vichni prceschopn id byli zamstnni vstavbou podzemnch tovren nebo jinmi pracemi v koncentranch tborech. V posledn fzi nacistick vldy v Evrop doshla logika Weltanschauung sv apotezy. Kavkazsk ropa, nerostn a prmyslov potencil Donck pnve, rodn zemdlsk pda Ukrajiny, Lebensraum na vchod, vechny tyto vychvalovan cle Hitlerovy agrese byly bhem sovtskch zimnch a jarnch ofenziv ztraceny spolu s vce ne milionem nmeckch vojk i mu ze satelitnch stt Osy. tyi ze tincti nmeckch armd na vchod pestaly existovat, jedna armda utrpla na Krymu faktickou porku a musela bt evakuovna po moi. Rusk der hluboko do Bukoviny v severnm Rumunsku roztpil obranu jinho kdla. Zpravodajt experti zahraninch armd Vchod pedpovdali nepetrit rusk npor veden z tohoto klnu severovchodnm smrem proti jinmu kdlu skupiny armd Sted, kter zstvala poslednm batou nmeck moci na vchodn front. Na zpad oekval Rommel angloamerick invazn sly, shromdn v ohromnch masch v jihoanglickch hrabstvch. Dopravn systm ve Francii a prmyslov oblasti v Nmecku trply neustlmi toky spojeneckho letectva. Vnost situace byla zejm i z Hitlerova vzezen. Nvtvnky Wolfschanze nebo Berghofu okoval pohled na "schlenho starce s nezdrav zsinalou tv",63 jeho lev noha, pae a ruka se neovladateln chvly. Avak dky sv vli - nebo amfetaminm - a podpoe nejuho krouku vrnch, Bormanna, Himmlera, Goebbelse, Dnitze a Speera, vidl na dosah okamik, kdy se karta obrt: programy urychlen vroby novch tryskovch sthaek, "Vergeltung" raket a novch typ ponorek dosahujcch pod hladinou dosud

nevdanch rychlost zabrn spojeneck invazi na zpad, ppadn povedou k jej porce a umon Nmecku pesunout zpadn armdy na vchod, kde v rozhodujc bitv zlom "vyerpan" Rusy. Takov peludy oivovaly stsnn mstnosti Vdcova hlavnho stanu. Mezi vemi, kdo je vytveli a udrovali pi ivot, mli hlavn slovo Himmler a Speer, nebo jim byla sven vroba nezbytnch "zzranch" zbran. Jin pelud se vyznaoval dlouhou, zkou lebkou, modrma oima a postavou vlenka. Oitn od krve podadnch ras, doke tento nmeck rijec pekonat vechny rny osudu, kter se na nj t a vyjde z nich dky svm vrozenm kvalitm jako vtz. Zde drel hlavn slovo Himmler. Endlsung mu bylo talismanem i dkazem. "Jednm si mete bt jist," prohlsil na shromdn generl a len Vdcova hlavnho stanu na potku kvtna 1944.64 "Kdybychom z Nmecka neodstranili idy, nebyli bychom schopni vydret bombardovn a nepomohla by nm ani spodanost naeho lidu (Volk). O tom jsem pesvden." Potom pipomnl Hitlerovo pedvlen proroctv, podle kterho ve vlce nezahyne nmeck nrod, ale id. Pokraoval prohlenm, kter uinil ji ped shromdnm upnch vedoucch v Posenu v jnu loskho roku: idovsk otzka v Nmecku a v okupovanch zemch byla vyeen. Byla vyeena nekompromisn, tak, jak si to dal n "Volk" a jeho boj o peit, v nm bylo v szce peit na krve. Hovom k vm jako ke svm soudruhm. Vichni jsme vojci, a nosme jakoukoli uniformu. Snad m dokete pochopit a pedstavte si, jak obtn bylo splnit tento vojensk rozkaz, kter mi byl dn a kter jsem plnil poslun a v nejlep shod se svm pesvdenm. Namtnete-li: "Mue - to bychom pochopili ale dti, to ne," pak vs musm upozornit na sv dvj slova. V tomto rozhodujcm zpase s Asi si musme zvyknout na zkladn pravidla hry a zapomenout na mravy minulch evropskch vlek, kterch si cenme a kter nm jsou mnohem bli. Podle mho mnn nem nikdo z ns prvo dopustit, a to ani v na nmeck, hluboko v srdcch zakoenn dobrot a citlivosti, aby vyrostly generace nenvistnch mstitel, s nimi by musely bojovat nae dti a vnouata, protoe my, jako otcov a ddov, jsme byli pli slab a zbabl a nedokzali se vypodat s dnenmi dtmi. Frze "tento vojensk rozkaz, kter mi byl vydn" uit ped generly a leny Vdcova hlavnho stanu je jist klovm dkazem pro pravdivost jeho tvrzen, kter pi jinch pleitostech nkolikrt opakoval, e rozkaz k vyhlazen id vyel od vrchnho velitele, to jest od Vdce. Pozdji v tme msci znovu mluvil ke skupin generl a zopakoval sv slova o idovsk otzce, kterou podle rozkazu nekompromisn vyeil. Z dochovan nahrvky projevu je zejm, e posluchai jeho slova odmnili potleskem,65 co opt poukazuje na iroce sdlen ztotonn s cli a vsledky politiky, uplatovan vi idm. Prv armda do znan mry zajistila mocensk vzestup strany; zd se, e Weltanschauung odrel touhy a pn vojk mnohem pesnji, ne byli po vlce ochotni pipustit. Himmler byl, jako ostatn vdy, extrmnm konformistou. "Vm, meine Herren," pokraoval pak, "e m znte natolik dobe, abyste uznali, e nejsem dn krveznivec (blutrnstiger Mensch) a e neshledvm dnou rozko ani poten v drsnch kolech, kter musm vykonvat. Zrove vak mm dobr nervy a tak siln smysl pro povinnost - to mohu sm o sob prohlsit - e ve, co uznm jako nutnost, nekompromisn splnm."66 Pot zopakoval svj dvj argument, e by bylo zbabl nevypodat se s enami a dtmi a dopustit tak, aby z nich vyrostli ti, kte by se mstili na nmeckch synech a vnucch. O msc pozdji ped dalm shromdnm generl sv tvrzen o nekompromisn vyeen idovsk otzce zopakoval jet jednou. Kdyby ji nebyl vyeil, nmeck lid by nedokzal zvldnout hrzy bombardovn - "kter podle poslednch analz organizuj id".67 Zmnn proslovy jsou zajmavou sms chvastounstv, sebeobhajoby a vzev k poslucham, aby pochopili povahu kolu, kter musel splnit a kter od nj dal odvahu a tvrdost pi likvidaci en a dt. Co ho pimlo, aby v mimostranickch kruzch odhalil fakta o vyhlazovacm programu, o nm pl roku a nkolik mlo dn pedtm s upnmi vedoucmi hovoil jako o tajemstv, kter si s sebou mus odnst do hrobu, zstv hdankou. Mon chtl z generl podobn jako z upnch vedoucch udlat sv spoluvinky, a tak jim ukzat, e vechny mosty byly spleny. Mon vak lo pouze o projev jeho radikalismu, kter vyvolala zoufal situace, kdy bylo zapoteb pozvednout morlku: nyn, kdy se podailo vyeit idovsk problm, vypod se oitn e i s ostatnmi nepteli. Mohla se zde projevit i jeho nefalovan pcha ze splnnho kolu, kter zvldl navzdory ad praktickch pot. Konen snad jeho ei pochzely z podvdom poteby racionalizovat jednn, o kterm musel vdt, e bylo zloinem historickch rozmr - a bereme-li v vahu jeho zbonou katolickou vchovu, meme hdat, e kdesi hluboko v jeho nitru, pohbeno pod silnmi stnami dogmatismu a rozumu, ale ovajc a plpolajc za temnch noc, spovalo prvotn, dtinsky prost vdom,

e spchal hch, hch ped tv Bo. A vychzely jeho ei z jakkoli smsice nejrznjch motiv, lze je chpat jako pravdiv obraz veho, v em konen krize nacistick moci spatovala vyjden celho Weltanschauung, obraz pohnutek, je stly za silm uchvtit moc a dobvat, on lsky k vlen a zkze, tak typick pro leny dvnch Freikorps, i pedstav, kter si jeho lenov vytveli o ench, ench istch a cudnch, kter zabydlovaly jejich sny, nebo naopak agresivn ivoinch "rudch ench" - idovkch - kter musely bt znsilovny a vradny, mla-li bt odhalena jejich slab ensk strnka a ml-li svt zstat bezpen, ist a maskulinn. Toho lta doshly osvtimsk komplexy plynovch komor a krematori vrcholn kapacity a zstupy Untermenschen, kte pracovali a umrali jako otroci pansk rasy, narstaly neuvitelnou rychlost. Ovem i v dantovskch mlnech smrti se odrela chaotick konkurence mezi institucemi, charakteristick jak pro i, tak i pro Himmlerovo krlovstv. Hss ml monost poznat celkov obraz, nebo byl z Osvtimi pevelen do Inspektortu koncentranch tbor vedenho Glcksem. Ve svch pamtech popisuje toto obdob nsledovn: m obtnj byla vlen situace, tm neltostnji dal sk vdce SS vzeskou prci... Pevn byli obtovni pro zbrojen. Koncentran tbory spadaly kompetenn mezi RSHA (Kaltenbrunner) a WVHA (Pohl). kolem RSHA bylo vzn likvidovat, piem nezleelo na tom, zda se tak dlo bezodkladn, to jest popravami a v plynovch komorch, nebo ponkud pomaleji prostednictvm epidemi (kter vypukaly pod vlivem hygienicky nesnesitelnch podmnek v tborech, je mysln nikdo nezlepoval). WVHA chtlo vzn uchovat pro zbrojen (zbrojn vrobu). Protoe Pohl dovolil skmu vdci SS, aby mu svmi neustle zvyovanmi poadavky na poet pracujcch vz zasahoval do kompetence, podporoval nechtn RSHA, protoe tlak na spln poadovanho potu pracujcch vz v praxi znamenal, e tisce vz musely zemt, nebo v pracovnch tborech chybly vechny podmnky nezbytn k jejich peit. Tenkrt jsem na podobn vztah ml podezen, ale nemohl jsem a nechtl mu uvit. Dnes chpu celou situaci pesnji. Toto a nic jinho bylo skutenm pozadm, skutenm stnem za koncentranmi tbory.68 Tlak, kter Himmler Pohlovm prostednictvm vykonval na velitele koncentranch tbor, se neomezoval jen na poty vz, ale i na pracovn dobu. Tak na konci dubna 1944 vydal Pohl nazen, podle kterho "prce mus bt v pravm slova smyslu vyerpvajc, aby byl zskn maximln vnos... Pracovn doba je neomezen. Jej dlka zvis na technick struktue tbora a na rozsahu potebn prce a rozhoduje o n pouze velitel tbora."69 Je v tom cosi iracionlnho. O msc dve zavedl Albert Speer dvaasedmdestihodinov pracovn tden v tovrnch na sthac letouny. Zhy se ukzalo, e dlouh pracovn tden vede k nim vkonm nsledkem zven nemocnosti, nervovho vypt a problm v soukrom.70 Jestlie Pohl poadoval, aby vzni pracovali doslova do dna svch sil, navc bez adekvtn hygieny a stravy, odepisoval je jako nahraditeln zdroje; navc od tchto opaten nemohl oekvat - protoe nebyl hlupk - dn zven produktivity prce. Zd se tud, e velk zbrojn programy a "vroba zzranch zbran" byly jen dalm vyjdenm poteby niit a zabjet. Nen divu, e vzov z pracovnch koncentranch tbor vykazovali podle Speerovch vpot pouze jednu estinu a jednu sedminu produktivity normlnho dlnka v soukrom tovrn. Vzov pracujc v Siemensovch elektrotechnickch zvodech, chemikch IG Farben, u montnch ps zbrojaskch a leteckch magnt i pmo v tborovch tovrnch a dlnch trpli ponenm, podvivou, muenm a terorem. Podmnky, v nich se ocitli otroci pidlen do podzemnch zbrojnch komplex, vak byly jet dsivj. Speer, kter se ve svch povlench lench snail distancovat od hrz, na kterch se podlel, pipout, e mu hlavn lka Todtovy organizace po inspekn cest do tovren na V-zbran v poho Harz sdlil, e spatil Dantovo peklo.71 Sm pak popisoval "tve bez vrazu, przdn oi, ze kterch ji nebylo mono vyst ani nenvist, vyerpan tla ve pinavch modroedch borech". Vzduch v jeskyni byl "vlhk, zatuchl a prosycen pachem vkal. Z nedostatku kyslku se mi toila hlava..." Vzpomnl si na nvtvu jeskyn v Syrakusch, kterou ped tisci lty vyhloubili et vlen zajatci; scny, kter vidl v Harzu, byly hrznj ne ve, co mu tenkrt vykreslila jeho pedstavivost.72 Zkuenosti vzn nm zprostedkoval dr. Alfred Balochowsky, rozen Rus a naturalizovan Francouz, kterho zatkli ve Francii v ervenci 1943. Do komplexu Dora v Harzu se dostal v noru 1944 z Buchenwaldu:73 "Kdy ns pivezli, museli jsme strvit cel den a noc bez jdla, v zim a na snhu. ekalo se na dokonen registranch formalit..." Kpov jejich bloku byli zloinci odsouzen nmeckmi soudy jet ped vlkou, kter do koncentranch tbor uvrhli na doivot pot, co si odkroutili tresty ve vzench. Nemli dnou nadji, e by se mohli dostat na svobodu. Jejich poznvacm znamenm byly zelen trojhelnkov nivky vyhrazen zloincm s naitm ernm "S" oznaujcm "Bezpenostn tvar" (Sicherheitsverband). A tito zloinci zde zskali, dky podpoe a spoluprci s esesckm vedenm tbora, anci udlat kariru. Ta sestvala z okrdn a olupovn ostatnch vz a z donucovn k maximlnmu vkonu, kter SS

vyadovalo. Bili ns od rna do noci. Vstvali jsme ve tyi rno a bhem pti minut museli bt pipraveni v podzemnch lonicch, kde jsme byli natsnni, bez ventilace, v odpornm ovzdu na blocch... kde se makalo mezi 3500 a 5000 vzni. Bylo tam pt poschod pryen se shnilmi slamnky. Nov se nikdy nefasovaly. Mli jsme pt minut na to, abychom vstali, protoe spt jsme chodili pln obleen. Usnout se tam dalo st, protoe pod nkdo pichzel a odchzel a mezi vzni se neustle kradlo. Navc nm ve spnku brnily vi, ktermi jsme byli prolezl. Cel tbor Dora se rojil hmyzem. Zbavit se ho bylo prakticky nemon. Bhem pti minut jsme museli bt seazeni v tunelu a pochodovat do prce. Jedinou motivac do prce bylo pro tyto mrtvoln bled, petaen, pinav a zahmyzen ivouc kostlivce neustl bit, kter dostvali od svch zloineckch dozorc a varovn popravy obenm, jejich obti zstvaly pro vstrahu viset v tunelech. Himmler vysvtloval systm kp, zaveden ve vech tborech, v proslovu ke generlm v ervnu toho roku. Tchto 40 000 nmeckch politickch a profesionlnch zloinc slouilo jako - podal posluchae, aby se nesmli - jeho poddstojnick (Unteroffizier) sbor v tborovch komunitch. Smch. Kad kpo odpovdal za to, aby jeho ticet, tyicet nebo sto podzench vykonvalo svou prci, neodvailo se sabot, dodrovalo hygienick nvyky a stlalo si lka. V kasrnch nemohl bt vt podek. "Mus sv lidi pkn prohnt," pokraoval. "Ve chvli, kdy s nm nejsme spokojen, pestv bt kpem a vrac se zptky mezi ty lidi (na blok). Jet t noci ho zabij - a to on v. Kpo se t jistm privilegim. Nevytvoil jsem pro n - to piznvm v cel nahot - dn humanitrn systm, ale posbral jsem Untermenschen z ulice a nauil je pracovat pro Nmecko - pro vtzstv."74 Piblin v dob, kdy si Balochowsky zvykal na reim v tboe Dora, podal Himmler Maxe Sollmana, vedoucho domov Lebensborn, aby zaloil svazek "Otzka poet chlapce nebo dvky" a diktoval mu vodn zznam: Berger mu vyprvl o starm zvyku, kter praktikovali starousedlci ve vbskch Alpch, pokud chtl njak pr zplodit dt. Mu ani ena po jeden tden nepili alkohol, dobe jedli a nevykonvali dnou vyerpvajc prci. Pak manel odeel ve dvanct hodin v poledne z domova do asi dvacet kilometr vzdlenho Ulmu a zptky, ani by se zastavil v hostinci. "Pot, co se vrtil ze svho pochodu, dolo k poet. Pedpokldali, e se vdy narod syn."75 Himmlera mohly motivovat vahy nad pokraujcmi tkmi ztrtami na vchod nebo jeho vlastn vyhldka na otcovstv. Hschen opt othotnla a byla ve tvrtm msci. Bhem jara a prvn poloviny lta ukazovaly Ohlendorfovy zprvy na stle pesimistitj nlady mezi obyvatelstvem. Znepokojen psobil nedostatek bytovch prostor ve vybombardovanch mstech i atstva a zeleniny - zvlt koenov zeleniny jako mrkve a tunu, protoe nebylo dost lid na jejich pstovn - to ve ale pekonval dvoj strach z nlet a spojeneck invaze na zpad. V kvtnu zprvy opt zaznamenaly "zvyujc se nervozitu mezi enami vlivem neustlch poplach. Matky se noc za noc uchyluj do kryt. Co dl nae obrana?' zn neustle opakovan dotazy." Za danho stavu nebylo mon vydret o mnoho dle, to ctili vichni. Petlak se chystal nsiln vybuchnout.76 Pt hlen uvedla invazi jako zkladn tma vech hovor. Schyluje se k n, nebo ne? Obyvatelstvo zmtan mezi touto otzkou a teroristickm bombardovnm provalo ohromn napt: takto se zkrtka nemohlo pokraovat. K 1. ervnu vyvolvaly "hloubkov nlety" neptelskch stha, kte ostelovali chodce v ulicch a zemdlce na polch, stejn zden jako pokraujc bombardovn. Kapitola 14 Spiknut proti Hitlerovi Zprvy SD vytvely dojem, e bezprostedn hroz zhroucen morlky nmeckch civilist. Allen Dulles z OSS sledoval ve vcarsku podobn nznaky demoralizace, kdy mu ednk berlnskho ministerstva zahraninch vc, jist Fritz Kolbe - krycm jmnem "George Wood" -, poskytl tajn vojensk a diplomatick dokumenty.1 K Dullesovi se dostvaly i zprvy o plnech opozice provst atentt na Hitlera a pevzet moci armdou, provzen obvyklmi dotazy po podmnkch, za nich by zpadn Spojenci pistoupili na mrov jednn nebo uzaveli pm s novou vldou. Roosevelt ale neustupoval z veejn oznmenho postoje t velmoc, jm byl poadavek bezpodmnen kapitulace, kter vyluoval monost separtnho mru. Fritz Kolbe, podobn jako sourozenci Scollovi z Bl re, pevyuje vlivn mue, intelektuly a nov proopozin konvertity z ad armdy kilovou istotou svch motiv. Pracoval na sv vci zcela sm, veden pesvdenm, e pouze totln vojensk porka odstav nacisty od jejich moci.

Pevn st opozice - zvlt pak jej nov pvrenci - byla ve svch motivech "realistick", piem se v odhadu toho, jak je Nmecko vnmno vnjm svtem, mlila stejn jako samotn reim. Tito odprci vili, e pokud se jim poda odstranit Hitlera a zformovat novou vldu, stane se Nmecko pijatelnm partnerem pro vyjednvn, bude schopno zahrt na strunu obav zpadnch Spojenc z bolevizace Evropy a zsk estn mr bez okupace, zemnch ztrt a kontribuc, politickho obklen a ekonomickch okov. V ppad nutnosti lze uvaovat o odstoupen Vchodnho Pruska jako kompenzaci Polsku a o vyhlen nezvislho Rakouska. Proti tomu stoj pouze anglick pirozenost, je vid v Nmecku nenapravitelnho agresora. Jako by mylenky na agresi nebyly zavinny Versailleskou smlouvou...2 Tento propagandistick pamflet nalezen mezi svrky jednoho z konspirtor, Ulricha-Wilhema hrabte Schwerina von Schwanenfeld, kter byl spojkou mezi vojenskmi a civilnmi skupinami opozink, mohl bt sepsn Schellenbergem, Ohlendorfem nebo nkterm zamstnancem Goebbelsova ministerstva. Stoupenci opozice z ad pslunk armdy a politik, kte v hodin jedenct usilovali o zchranu Otiny ped neslavnou porkou provzenou rozdlenm a neptelskou okupac, se v pohledu na mocensko-politickou situaci zamlench politickch een neliili od Hitlera a Himmlera, piem vak hovoili o cti, o n pozdji budou mluvit vichni historkov odboje. Nechpali mravn rozmr svho zpasu, kter si od potku uvdomovali jednotlivci jako Oster a Goerdeler i nboensk uskupen typu Kreisauskho krouku. Von Stauffenberg stejn jako Himmler odmtal uvit, e by Anglian nechpali bezprostedn nebezpe bolevizace Evropy. Viditeln vak rovn nechpal, jak slab je vyjednvac pozice Nmecka. Koncem kvtna navrhl podmnky pro pm na zpad: ze strany Spojenc okamit zastaven leteck vlky, odvoln pln na invazi a zastaven dalho krveprolit, z nmeck strany sestaven nov svobodn vldy, kter zajist vyklizen vech okupovanch zem na severu, zpad a jihu, piem si ponech "permanentn schopnost obrany na vchod" podl hranic z roku 1914. Rakousko a Sudety mly zstat soust e, k n mla bt pipojena i st Tyrol. Jeho mylenky se prakticky nijak neliily od Schellenbergovch pedstav - meme-li vit jeho pamtem - a von Stauffenbergovy posledn nvrhy se zcela shodovaly s Ohlendorfem: "energetick rekonstrukce ve spoluprci s rekonstrukc Evropy, vyrovnn t se zloinci v nrod" (mnn je pravdpodobn vldnouc reim), "znovunabyt cti, hrdosti a sebecty".3 Kdyby ve vlce dolo k patov situaci, mohly bt tyto podmnky - kter, jak Stauffenberg ekl Goerdelerovi, se do osmi dn ocitnou na Churchillov stole - hodnoceny jako "realistick". V souvislosti s celkovou eroz vojenskho, diplomatickho, ekonomickho a mravnho postaven Nmecka, s vyerpnm jeho lidskch zdroj a civiln morlky, nebyly nim vc ne sebeklamem. Pedstava, e by nacistick reim mohla nahradit "svobodn vlda", byla v kadm ppad iluzorn. Britov samotn se k nov opozici stavli stejn skepticky jako dve ke star. Mli dost dobrch dvod domnvat se, e nmeck nrod je nenapraviteln militaristick, nacionalistick a stedovce barbarsk. Von Stauffenbergovi a jeho kolegm nelze mt za zl, e nedokzali odhadnout reakci zpadnch Spojenc: dlouholet vliv nacistick propagandy u nich zpsobil, e kladli rovntko mezi spojeneck bombardovn a leteck ostelovn civilist vetn en a dt a nmeck zloiny na vchod. Ani povlen nmet historikov, kte se zabvali odbojem, nedokzali - a to ji nen omluviteln - pochopit nnos hanby, spojen s pouhm jmnem Nmecka. Britov a Amerian byli odhodlni neopakovat chyby z Versailles: nmeck stt mus bt rozdlen tak, e z nho ji nikdy v budoucnu nevzejde nacionalismus. U nikdy neml zskat prmyslovou moc potebnou k dobyvan politice. Protoe Spojenci vldli prostedky k dosaen svch cl, byla jejich pozice tak "realistick", jako byly Stauffenbergovy pedstavy "nerealistick". Pipomeme navc, e nvrhy opozice se pli neliily od nvrh Himmlerovch. asto byly peneny tmi kanly: pes vdsk banke Jacoba a Marcuse Wallenbergovy, Himmlerova kuriznho ptele Langbehna, jeho kolegu z Freundeskries Karla Rasche a dal osoby s obskurnmi kontakty a zvazky. Vichni, kdo v Nmecku zastvali vy postaven, vetn Hitlera a Goebbelse, si uvdomovali, e je teba najt politick een a - protoe vtina z nich byli antikomunist - snaili se ho najt na Zpad. Spojenci proto nemli nejmen dvod vit, e nov vlda, kterou jim von Stauffenberg sliboval, bude nco vc ne kosmetick zstrka, je umon nacionalistickm generlm, bankm a prmyslnkm zskat as potebn k naerpn sil. Nkdy koncem kvtna nebo potkem ervna hovoil inspektor tankovch vojsk generl Guderian s Himmlerem o poteb nahradit tbn dstojnky, kte strvili pli dlouhou dobu daleko od fronty a zanali se chovat nerozhodn. Zahrnul mezi n nelnka tbu generla Friedricha Fromma, velitele zlon armdy, a navrhl Himmlerovi, aby tento problm pednesl ped Hitlerem. Himmler se ptal, koho by Guderian do funkce nelnka tbu navrhoval. Ten za svho kon oznail von

Stauffenberga. Himmler okamit souhlasil, vzpomn ve svch pamtech ministr financ Schwerin von Krosigk.4 lo o velmi dleit rozhovor, protoe jako nelnk tbu by von Stauffenberg zskal osobn pstup k Hitlerovi. Je tk uvit, e by Himmler plnch osm msc pot, co Stauffenberg zaal pracovat v Bendlerstrasse, nevdl, kdo je skutenm motorem vojensk opozice. Stejn tk je vit, e by to nevdl Guderian. Opozice ho kontaktovala u ped rokem a on se k n odmtl pipojit. Byl vak, jako ostatn generlov, zden Hitlerovou vchodn strategi spovajc ve snaze dret kad p zem. Jeho skuten postoj meme oznait za vskutku nevyzpytateln: uvtal by pevzet moci armdou, kdyby jej neprovzela obansk vlka. Fromm, kter se pirozen musel vyjdit ke jmenovn nelnka svho tbu, byl do pln opozice zasvcen ped rokem. Zavral nad n oi, spe ne by ji podporoval a jeden ze spiklenc ho popsal jako mue, kter se k povstn pipoj ve chvli, kdy o vtzstv bude rozhodnuto.5 S von Stauffenbergovm zaazenm prokazateln souhlasil, take k nmu dolo 15. ervna s platnost od 1. ervence. Vyvstv ped nmi obraz t neprhlednch povah, Himmlera, Guderiana a Fromma. Vichni se shodovali v poteb odstranit Hitlera, vichni vdli o von Stauffenbergov bytostn touze zhostit se tohoto kolu, vichni se mlky shodli, ani by jeden ped druhm odhalili svj nzor, e mladmu plukovnkovi poskytnou volnou ruku. A k rozhovoru, kter zaznamenal von Krosigk, dolo nebo ne, je jeho zznam uitenm zobrazenm situace za scnou: vichni se shodovali na nutnosti zmn, vudyptomn teror ale systm zmrazil do nehybnosti. Dokonce i Himmler, mistr v pouit teroru, byl znehybnn emotivn strnkou sv povahy, je od nj vyadovala vrnost psaze a silnmu vldci, a souasn svou racionln polovinou, je odmtala pidat se k jednomu i druhmu tboru, pokud zde byla ance vykvat a nsledn tit z vvoje udlost. Proto se Himmler s armdou vzjemn obchzeli po pikch a spolhali na von Stauffenberga, kter ml sehrt roli katalyztoru. V Himmlerovch psemnostech byl nalezen vzkaz z ledna 1944, kter me bt interpretovn jako dkaz, e vdl o novm stedisku vojensk opozice v budov na Bendlerstrasse; nanetst je vzkaz nepln a chyb v nm jmna. Jde o "psn tajn", "urgentn" kabelogram, kter Himmlerovi zaslal SS-Brigadefhrer dr. Werner Naumann, vedouc sekretaritu ministerstva propagandy: "Generl, o nm jste se mi nedvno zmnil, pedloil 13. prosince Generaloberstu Frommovi zprvu o opatench pro ppad vnho leteckho toku na Berln, kter se mi dnes nhodou dostala do ruky..."6 Naumann cituje st zprvy, v n je zdraznno, e vojensk velen (Generalkommando) nedokzalo vyut "ovldnut vech mocenskch center sttu, strany a spznnch organizac", protoe spoluprce s Gauleiterem Berlna (Goebbelsem) jako komisaem pro obranu e, se nevyvj pli slibn a "vechna opaten mus bt pijmna na zklad kadodennch konzultac s Gauleiterem". Naumann tento dokument pedloil Goebbelsovi, svmu nadzenmu, a ten ihned poslal pro generla Fromma a svm bezchybnm stylem ho upozornil, e mylenky jmenovanho generla o struktue velen pro ppad "katastrofickho" vvoje v Berln jsou nesmyslnmi "fantaziemi". dal Fromma, aby ihned pipomnl jmenovanmu generlovi i ostatnm velitelm z Generalkommanda, e neij v csaskm Nmecku, ale v nacionlnsocialistickm Fhrungsstt, v nm se strana nikdy nevzd svch nrok na vldu. Generaloberst Fromm vzal jeho upozornn na vdom a ujistil ministra, e pedloen dokument vznikl bez jeho vdom a v rozporu s jeho rozkazy. Zaru, e jmenovan generl bude okamit pouen o platnch (velitelskch) pravomocech. Naumann zakonil svj kabelogram tvrzenm, e jeho ministr se nyn zam zvl na pedpisy o velen pro ppad silnch nlet na Berln. "Povil m, ven Reichsfrere, upozornit vs na tento problm." Je zejm, e "jmenovan generl" slouil pod Frommem coby nelnkem pro vzbroj a velitelem zlon (neboli domc) armdy. K nejpravdpodobnjm kandidtm mohli patit generlmajor Hellmuth Stieff, nelnk sprvnho oddlen Frommova velitelstv a dvn von Stauffenbergv spolupracovnk, a generlporuk Paul von Hase, vojensk velitel Berlna a rovn astnk konspirace. Mn pravdpodobn je, e by zprvu o opatench pro ppad nlet na Berln vypracoval von Stauffenbergv pm nadzen, generl pchoty Friedrich Olbricht; vylouit to ovem nelze. Je tedy zejm, e Himmler byl upozornn pinejmenm na jednoho z vych tbnch dstojnk, take s obrovskou pravdpodobnost musel vdt o existenci spikleneckho hnzda. * Schellenberova sjednocen tajn sluba nebyla pi odhalovn trik i dvojch trik zpadnho blafovn o nic spnj ne Canarisv Abwehr. Kdy generl Eisenhower vyslal v asnch rannch hodinch 6. ervna 1944 invazn armdu k pobe Normandie, Spojenci doshli absolutnho taktickho i strategickho pekvapen. Dnitz, jeho ponorky a specializovan mal plavidla mly hrt klovou - a sebevraednou - roli v kritick prvn fzi vyloovac operace, trvil spolu se svou rodinou dovolenou ve Schwarzwaldu. Rommel, velitel skupiny armd B soustedn podl pobe La Manche a Severnho moe, se zastavil dom cestou do Berghofu, kde ml podat hlen Hitlerovi. tb OKW pokldal vylodn za falen a snail se

neznepokojit Hitlera. Zd se, e jako prvn si vnost situace uvdomili ve tbu nmonictva: v 11.15 dopoledne, kdy se Dnitz dostavil do velitelskho stanovit Koralle na okraji Berlna, nikdo z nmonho tbu nepochyboval, alespo podle slov zapsanch ve vlenm denku, e "z nmeckho hlediska vlka vstoupila do svho finlnho stdia".7 Spojeneck jednotky se vyloovaly pod ochranou masivnho bombardovn z moe a obrovsk pevahy ve vzduchu. Krtkou zsobovac cestu mezi ostrovem Wight a plemi, na n smoval tok, chrnily takov nmon i leteck sly, e Dnitzova plavidla nedostala ani anci vstoupit do plavebnho koridoru, nato pak ohrozit psun vojsk, vzbroje, munice a zsob. 10. ervna Dnitzv tb pipustil, e spojeneck vylodn bylo spn; "druh fronta se stala skutenost."8 Nmeck obyvatelstvo a nepochybn i ozbrojen sly pijaly zprvu o invazi jako nhlou levu od napt. Hlen SD o veejnm mnn ji pirovnv k "oistn boui". Vtina lid, k se v hlen, pijala novou situaci "s radost a uspokojenm"; "pozitivn smlejc kruhy" byly pesvdeny, "e se nm poda vylodnho neptele zahnat a vid v tom nai nadji na vtzstv ve vlce".9 Nsledujc tden se objevily zprvy o tajnch raketovch zbranch vystelench proti Londnu a jin Anglii. "Mm vynikajc zprvy," ekl podle hlen o veejnm mnn jist len strany svmu kolegovi. "Odplata zaala!" ("Die Vergeltung geht los!") Jin strank pirovnval raketov ostelovn jin Anglie ke sklapnut pasti na myi, jin zas oekval konec vlky ped Vnocemi.10 V tomto divokm vzept optimistickho mnn lze patit projev hysterie, take nen divu, e koncem msce nlada opt poklesla. Piny vyjmenovv zprva SD z 28. ervna, kter hovo o zklamn z pehnanch nadj vkldanch do raket V-1 a do slib zahnat normandsk invazn sly zpt do moe, spnm zatku rusk letn ofenzivy a pokraujcm tkm bombardovn e.11 Jet hlub pesimismus zachvtil generly, vetn - podle jednoho svdectv - nejvyho dstojnka Hitlerova tbu Keitela. Rommel a poln marl von Rundstedt, vrchn velitel skupiny armd Zpad, picestovali 29. ervna do Berghofu, kde chtli Hitlera seznmit se skutenm stavem vc. Nebyli vak pozvni, aby s nm stolovali a pi veern situan porad je umlel Vdcv monolog o "veobecn situaci" a novch "zzranch zbranch", kter zhy zpsob nhl zvrat udlost podobn jako smrt carevny za sedmilet vlky. Nasazen tchto zbran, tvrdil Hitler, zahj "konen totln vtzstv".12 Pozdji Rommel Keitelovi ekl, e Hitler ije ve svt fantazi; hovoit o totlnm vtzstv bylo absurdn: i naopak hrozila totln porka a jedinou nadji, jak udret frontu na vchod, zabrnit chaosu v i a odvrtit dal zkzu bombardovn, pedstavovalo okamit ukonen vlky na zpad. Keitel slbil, e s Hitlerem promluv, pak ale dodal rezignovanm tnem: "Vm, e nememe nic dlat."13 Hitler se pokusil zarazit deftismus vrchnho velitelstv ve Francii tm, e nahradil von Rundstedta nikoli Rommelem - jak se ekalo -, ale von Klugem, a na msto velitele sedm armdy v cherbourgskm sektoru Rommelovy skupiny armd B - kterho postihl infarkt - dosadil velitele II-Panzerkorps-SS, fa Himmlerovch vetern Verfgungstruppe, Paula Haussera. Uplatnil rovn svou vchodn strategii, je vyadovala, aby se o kadou pevnost a kadou p zem bojovalo do poslednho mue. Kdy si velitel tankovch vojsk Zpad stoval, e jeho statick koncepce penechv iniciativu v rukou neptele, Hitler jej obvinil z deftismu a vystdal ho. Von Kluge dorazil do Francie pozitivn naladn po dlouhch instruktch na Hitlerov velitelstv. Bhem nkolika dn vak zmnil nzor: inspekce fronty ho pesvdila, e Rommel mluvil pravdu a e Hitler je ztracen ve svch pedstavch. 9. ervence se na Rommelov velitelstv setkal s podplukovnkem dr. Csarem von Hofackerem, rezervistou z hospodskho tbu vojenskho velitele Pae generla Karla von Stlpnagela (pozor na zmnu s bvalm vojenskm velitelem Francie, Otto von Stlpnagelem). Von Hofacker byl von Stauffenbergovm bratrancem a v Pa pracoval jako spojka konspirtor z Bendlerstrasse; Stlpnagel, kter byl rovn pesvdenm stoupencem opozice, v nm vidl svho pednho poradce. Pinesl s sebou do Francie memorandum, kter zdrazovalo prvoadou potebu ukonit vlku na zpad, v ppad nutnosti i nezvislou akc vojenskho velitelstv ve Francii. Ptal se von Klugeho, jak dlouho se invazn fronta me udret. "Nanejv trnct dn a ti tdny," odpovdl poln marl, "pak musme oekvat proraen. Nemme mu jak zabrnit."14 Von Hofacker podal zprvu do centra spiklenc v Berln. Jeho popis von Klugeho zmny nzor udlal obrovsk dojem a znovu ujistil von Stauffenberga o nutnosti spchat. Zprvy pichzejc od jeho zpadnch kontakt sice nedvaly dn nadje jednnm o separtnm mru, urit ance se ale objevila v souvislosti se slovy, kter pronesl 6. ervence v Doln snmovn Churchillv zstupce, Sir Clement Attlee. Peje-li si njak st nmeckho lidu obnovu reimu zaloenho na ct k mezinrodnm zkonm a prvm jednotlivce, ekl Attlee s jasnm odkazem na opozin seskupen: "mus jej stoupenci chpat, e jim nikdo

neuv, nepodniknou-li aktivn kroky ke svren souasn vldy." lo pochopiteln o oficiln stanovisko, kter Britnie zastvala jet ped vlkou. "m dle budou podporovat a tolerovat sv souasn vldce," pokraoval Attlee, "tm t bude jejich osobn odpovdnost za zkzu, kterou uvrhli na svt i na svou vlastn zemi."15 Tento jasn nvod podpoil v Doln snmovn 12. ervence samotn Churchill. Mon shodou okolnost a snad v dsledku osobnch kontakt se Spojenci, kter umonilo krtk mstn pm, bhem nho dolo k vmn tce rannch spojeneckch zajatc za nmeck spojae a nemocnin personl, zajat v Cherbourgu,16 von Kluge piznal Rommelovi, e zjioval nzory velitel svch jednotek na ppadn pevzet moci armdou a uzaven separtnho mru ve Francii. Samotn von Kluge byl ochoten dt se k dispozici vdcm vojenskho pue, pokud se jim poda odstranit Hitlera; nebyl vak ochoten jt dl. Patnctho ervence zskal Rommel podobn ujitn od svch vych dstojnk, vetn dvou sluebn nejvych velitel zbran SS, Oberstgruppenfhrera Paula Haussera, velitele 7. armdy a Seppa Dietricha, velitele SS-Panzerkorps I.17 Skutenost, e i velitel pvodn Hitlerovy elitn gardy, jeho Liebstandarte, byl pipraven spolupracovat s reaknmi dstojnky na zmn reimu, je jasnm dkazem vnosti vojensk situace, jak se jevila z Francie. Je nepedstaviteln, e by Himmler nebyl pln informovn. Podle Stroopa, kter pravdpodobn vdl hodn, Himmler dobe znal von Klugeho nzory, nebo "ml u dvno svho lovka mezi jeho nejvrnjmi tbnmi dstojnky."18 Mezitm Rud armda na vchod postupovala na vech secch fronty. Skupin armd Sever hrozilo obklen, protoe neptel prorazil smrem k Riskmu zlivu a k hranicm Vchodnho Pruska. Skupina armd Sted utrpla vn otesy a ztratila vt st celch dvou armd a obrnnch jednotek; na Ukrajin doshla sovtsk ofenziva a ke Lvovu, nedaleko hranic Protektortu. Nedostatek pohonnch hmot a poadavky vchodn fronty omezovaly nmeckou obranu proti tokm ze vzduchu a celou situaci zhorovala narstajc aktivita partyzn. V Polsku a na Slovensku plnovala nacionalistick a komunistick podzemn uskupen povstn proti okupantm, je mla vyut postupu ruskch armd. Podle vech racionlnch mtek Nmci vlku prohrli. Opozice mohla jen doufat, e odstrannm Hitlera rozlo neptelskou koalici a zachrn tak Otinu. Hitler byl mon realista, kdy prohlsil, e "je dtinsk a naivn domnvat se, e v okamiku straliv vojensk porky nastala chvle pro nadjnou politickou akci. Politicky vhodn chvle je, kdy mte spch."19 Dosud se zoufale upnal na vvoj "zzranch zbran", jimi chtl v sob, ve svch nohsledech a ve svm lidu uchovat dvru uprosted deftismu a zrady, kter vude ctil. Nadle prosazoval statickou defenzivn strategii, poadoval, aby kad pozice byla brnna do poslednho mue a povil Himmlera, aby sestavil patnct novch diviz, je mly ucpat dry ve skupin armd Sted. Za normlnch podmnek by za nov divize odpovdalo velitelstv zlon armdy v Bendlerstrasse. Von Stauffenberg tak jako nelnk Frommova tbu spolupracoval s Himmlerem na jednom kolu a 15. ervence odcestoval do Wolfschanze, kde se na to tma ml zastnit konference. Tho dne tam odjel i Himmler. Von Stauffenberg onoho msce doprovzel Fromma i na nkolik dvjch konferenc a podle pozdjch hlen Gestapa na n nosil vbuniny; nenastrail je vak, protoe tam nebyli ptomni Himmler a Gring.20 Nae informace o konferenci z 15. ervence jsou trkovit a protichdn, zd se ale, e s sebou vbuninu opt ml, ppadn e ji nesl jeden z len jeho doprovo du. Svmu adjutantovi kapitnu Klausingovi ekl, e se "mon" pokus provst svj pln.21 Asi dv hodiny ped zatkem porady, zatmco von Stauffenberg dosud sedl v letadle, uril v Berln jeho bval nadzen generl Olbricht heslo, kterm ml bt dn pokyn k zahjen pesun jednotek, a tak ml zat vojensk pu kryt takzvanm plnem "Walkre", urenm pvodn k potlaovn civilnch nepokoj. Konference ve Wolfschanze zaala asi deset minut po jedn hodin; v pl druh von Stauffenberg odeel k telefonu a volal do Bendlerstrasse, pravdpodobn aby oznmil, e porada trvala pli krtce. Musel t sdlit, e se mu nepodailo spchat na Hitlera atentt - pokud ho vbec toho dne plnoval - protoe Olbricht odvolal rozkazy k akci "Walkre" a poslal jednotky zpt do kasren. Von Stauffenberg se pak zastnil jinho jednn, pravdpodobn s Himmlerem, na nm se probraly detaily o patncti divizch pro vchodn frontu. Himmler byl toho dne ve Wolfschanze zcela jist ptomen a jeho run psan poznmky pro rozhovor s Hitlerem zahrnuj dotazy ohledn novch diviz, monost paradesantnch tok neptele na Fhrerovo velitelstv, problm Maarska a idovskou otzku.22 Kapitn Klausing, kter na Stauffenberga ekal s automobilem pipravenm k rychlmu odjezdu, musel vykat a do ty hodin, ne konen spatil svho nadzenho v doprovodu generla Fellgiebela, dopravnho nelnka armdy, a generla Stieffa z Grommova administrativnho oddlen v Bendlerstrasse. Oba byli oddanmi stoupenci spiknut. "Tentokrt z toho zase nic nebude," svil se von Stauffenberg Klausingovi cestou na pozdn odpoledn obd s Keitelem.23 Lze si pedstavit mnoho monch vysvtlen tohoto druhho, i mon tetho nebo tvrtho von

Stauffenbergova neuskutennho pokusu umstit do Hitlerovy blzkost asovanou nlo. Mon lo o testovac operaci: ti, kdo byli do "Walkre" zasvcen, si patrn pli vdt, za jak dlouho jednotky z rznch kasren a cvii doraz do centra Berlna, sm von Stauffenberg se asi poteboval ujistit, e atentt ve Wolfschanze je provediteln. Olbricht po zruen poplachu, kter jim zdvodnil jako cvien, navtvil jednotky, je se ho zastnily a ekl jim, e musej bt pipraveni urychlen zareagovat na vzvu, kterou mohou dostat v souvislosti s "odvelenm na vchod, vsadkem neptele v nmeckm zlivu, nebo s potebou potlait civiln nepokoje, zvlt v Berln, kde je ptomno tolik cizch dlnk".24 O dva dny pozdji vyslal majora Oertzena, dvjho lena von Tresckowa tbu - kter ho zasvtil do spiknut - ke klov jednotce, rezervn brigd pluku Grossdeutschland situovan u Chotbuze, pes sto kilometr jihovchodn od centra msta, aby tam "zskal jasnou pedstavu, za jak dlouho bojov jednotka v ppad vzvy k potlaen civilnch nepokoj doraz do centra Berlna". Oertzen zdrazoval monost akc rozpoutanch zahraninmi dlnky.25 V nedli 16. ervence veer se u krouek mladch konspirtor shromdil v dom von Stauffenbergova bratra ve Wansee. Krom obou Stauffenberg byli ptomni hrabata Schwerin von Schwanenfeld, von der Schulenburg (Fritz-Dietl) a Yorck von Wartenburg, vd duch Moltkeho kesanskho Kreisauskho krouku, plukovnk Mertz von Quirnheim, nov nelnk tbu veobecn armdn kancele v Bendlerstrasse, Adam von Trott zu Solz z ministerstva zahraninch vc, plukovnk Georg Hansen, pvodn Canarisova prav ruka v Abwehru a nyn f vojensk vzvdn sluby pod Schallenbergem, a konen Csar von Hofacker, kter pedstavoval spojen na Pa. Ten opt zopakoval sv zprvy o nladch na vrchnm velitelstv ve Francii; den pedtm Rommel sestavil "ultimtum" pro Hitlera, v nm vylil dokonale beznadjnou situaci na invazn front a dal o bezodkladn vyvozen zvr. Povil pednm dokument von Klugeho, ale ten se nechtl kompromitovat a zprvu do Fhrerova hlavnho velitelstv nedoruil. To mohl von Hofacker vdt jen st, s jistotou vak mohl tvrdit, e von Kluge zstval stejn pesimistick jako Rommel. Diskuse se, jako pravdpodobn u tolikrt pedtm, toila kolem vyjednvn o skonen vlky. Podle Hansenova svdectv von Trott zdrazoval, e neptel jist ochotn zasedne za jednac stl, jakmile bude splnna jeho podmnka, kompletn zmna reimu.26 Kdy byl pozdji vyslchn Gestapem, von Trott toto tvrzen celkem pochopiteln popral. Zdrazoval naopak, e o pipravenosti zpadnch mocnost vyjednvat, podpoen rychlm postupem Rus, byl pesvden hlavn von Stauffenberg. On sm pr byl toho nzoru, e armda by mla udrovat u kontakty s SS, a doplnit tak svou vojensko-technickou odbornost o "vt politickou vysplost a mylenkovou prunost len SS".27 Nsiln vslechy mohou z vyetovanch snadno dostat ve, co si vyetovatel pej slyet; nae znalosti navc komplikuje to, e z vyetvn se dochovaly jen protokoly, kter byly zaslny k prostudovn Bormannovi, a tud pravdpodobn proly redakc, je vykreslovala takov obraz konspirace, jak si pla prezentovat SS. Nsledujcho dne, 17. ervence, se plukovnk Hansen setkal se dvma dstojnky, kte mu zajiovali kontakt se Zpadem, Hans-Berndem Giseviem a dr. Theodorem Strnckem z Osterskho krouku. Vsledek setkn s bvalmi Canarisovmi mui byl nsledujc: "Vechny hlasy ze vcarska jasn ukzaly, e jednn s Angli by mohlo bt mon"28 a e Amerian jsou pro rychl ukonen vlky v Evrop, je by jim uvolnilo ruce proti Japonsku. Po tomto rozhovoru odjel Gisevius v Hansenov automobilu za generlem Beckem, vdcem starho, pvodnho vojenskho odboje, aby ho seznmil s vsledky. Tho dne pinesl korvetn kapitn Alfred Kranzfelder, bval bezprostedn nadzen Bertholda von Stauffenberga ve vojensko-politickm odboru vrchnho velen nmonictva, zprvu o povstech, kter kolovaly v Postupimi. Jaksi nmon dstojnk zasvcen do spiknut navtvil pedelho dne verek podan pan von Bredow a zaslechl tam jinho dstojnka, kter oteven hovoil o plnu zabt Hitlera pumovm atenttem v prostorch jeho velitelstv. Kranzfelder pijel do Berlna, aby varoval von Staufenberga ped nebezpenm pehlenm konspiranch pravidel a zrove se ho zeptal, zda m za souasn vojensk situace smysl pokraovat ve spiknut. "Nemme jinou volbu," odpovdl mu Stauffenberg. "Rubikon ji byl pekroen."29 V asnch hodinch tho dne zahjil Rommel nvtvu bojovch lini sv fronty. Dodval svm mum odvahu a s vybranmi veliteli hovoil o ultimtu, o nm se domnval, e putuje do Fhrerova tbu. Kdy se vracel z velitelstv posledn ze svch jednotek, I. Panzerkorps SS Seppa Ditericha, zpozorovaly jeho automobil ti britsk sthaky, kter stemhlav zatoily. ofr byl zabit, neovldateln auto havarovalo ve velk rychlosti a Rommel byl zrann tak tce, e jeho zrann pokldali za smrteln. Von Kluge pipojil ke svm povinnostem vrchnho velitele skupiny armd Zpad jet velen nad skupinou armd B. Nsledujc den, 18. ervence, se von Stauffenberg musel dovdt, e bude poven hlenm na konferenci ve Wolfschanze 20. ervence, protoe Olbrichta a zk kruh dstojnk v Bendlerstrasse upozornil na

monost, e plnovan akce se uskuten tho dne. Podplukovnk Robert Bernardis, tbn dstojnk ve veobecn armdn kanceli, dostal pkaz pipravit hlen o novch divizch a von der Schulenberg, kter se v Bendlerstrasse hlsil v pt odpoledne, byl Mertzem von Quirnheimem upozornn, e k atenttu pravdpodobn dojde 20.30 Von der Schullenberg byl zstupcem velitele berlnsk policie, hrabte Helldorfa. Ten rovn patil ke spiklencm a nepochybn byl svm zstupcem informovn. Devatenctho von Stauffenberg obdrel vzvu, kter potvrzovala, e je nazt oekvn ve Wolfschanze. Byly uinny posledn ppravy, oznmena hesla a do pohotovosti uveden ir okruh vojenskch i civilnch konspirtor. Na tomto mst je zajmav spekulovat, kolik toho asi vdl Himmler. Arthur Nebe, f kriminln policie a informtor opozice, tvrdil svmu velkmu pteli Giseviovi, e Himmler neml o ppravch spiknut nejmen tuen - alespo podle Giseviova povlenho svdectv.31 Kdyby ovem Nebe byl Himmlerovm konm v opozin stji, nemlo by jeho tvrzen dnou hodnotu. Zato jeho dal slova jsou zajmav: v tu dobu se zaal mnit veobecn nzor na Himmlerovu osobu. Dosud z nj el strach, souasn vak byl pokldn za jedinho mue uprosted veobecnho rozkladu, kter za sebou m skutenou moc. "Tko mohl nkdo doufat v politickou zmnu, na n by se Himmler neastnil."32 Tento argument se musel nesetnkrt ozvat bhem diskuz mezi konspirtory, ale na zprvch Gestapa o vslech spiklenc, kter byly zaslny Bormannovi, o nm nenajdeme jedinou zmnku. Himmler na nich figuruje pouze jako cl atenttu. Jedinou vjimkou je ji zmnn von Trottovo doporuen, e armda mus vyut "vt politickou vysplost a mylenkovou prunost len SS". Nebeho zmnky o veobecnm rozkladu podporuj hlen SD o veejnm mnn: odhaluj totln rozpad morlky. Zvl eny trply zoufalou situac a absolutnm nedostatkem dobrch zprv; dajn nadle nebyly schopny sledovat vlen zpravodajstv. Lid byl ochoten uposlechnout Goebbelsovy vzvy a vydat ze sebe ve ve jmnu "totln vlky", ale pouze v ppad, e "thu utrpen ponesou vichni stejn a vd kruhy' akceptuj t nutn omezen, jako prost Volksgenossen".33 Zjevn neschopnost "Vergeltung" zbran donutit Angliany kapitulovat v nkolika tdnech zpsobila pln obrat nzor veejnosti: stely V-1 byly nyn pokldny za pouh propagandistick zbran. Spojeneck leteck teror a hloubkov nlety za dennho svtla vyvolvaly zkost z pedstavy, e "konce vlky se mon doije jen 60 procent populace (rozhovor mezi dstojnky bhem jzdy vlakem)". Zvl npadn byl nrst zjmu o astrologii, vykldn karet a vechny numerick a alfabetick metody pedpovdn budoucnosti.34 Tento hlubok pesimismus a deziluze tvoily pozad dstojnickho spiknut proti Hitlerovi. Kdyby Himmler u pouhm jmnem nevzbuzoval takov odpor, e s nm Zpad odmtal jednat, stal by se muem povolanm zmnit vldu - co ostatn lze vyst z Trottovch nvrh. Tm dokonal utajen tohoto een v hlench, kter Gestapo pedalo Bormannovi, svd o extrmn choulostivosti tmatu. Nebeho dajn pevn vra, e Himmler o ppravch spiknut nic nevdl, je souasn natolik neuviteln, e tm podrv jeho tvrzen o bezvhradn pslunosti k opozici. Zvl kdy si uvdomme, e bhem onch ervencovch dn udroval Nebeho ptel Gisevius stl kontakt s Hansenem, kter nejene byl Schellenbergovm zstupcem, ale navc s nm spolupracoval na vytven kontakt pro vyjednvn se Zpadem. Schellenberg byl Himmlerv mu a musel by bt vjimen neschopnm fem tajn sluby, kdyby netuil, e jeho zstupce a bval lenov Abwehru, blzc Canarisovi a Osterovi, pracuj pro opozici. Dalm z f Himmlerova RSHA, jeho vnitn tajn sluba pokrvala svou innost celou i, byl Ohlendorf. Pokouel se ovlivnit Himmlera stejnm smrem jako Schellenberg, zasypval ho nejpesimistitjmi zprvami o veejnm mnn a v tajnosti spolupracoval s hlavnmi finannky a prmyslnky, s nimi pipravoval povlenou integraci nmeck a zpadn ekonomiky. Nkte z nich udrovali kontakty s odbojem: zvlt Karl Blessing, generln editel firmy Continental-l, kter byl kandidtem na msto ministra hospodstv v posthitlerovsk vld a Emil Hellferich, editel spolenosti Hamburg-Amerika, kter byl vnm kandidtem na ministra financ. Oba mui byli starmi leny Himmlerova Krouku ptel a blzce spolupracovali s Kepplerem a Kranefussem. Ani tyto detaily se pochopiteln neobjevily v protokolech z vyetovn. Kad den kolem druh odpoledne se vedouc hlavnch oddlen RSHA schzeli u pracovnho obda se svm nadzenm, Kaltenbrunnerem, na velitelstv Gestapa na Prinz Albrecht Strasse slo 8. Jeden z nich, Nebe, se netajil ast na konspiraci; dal dva, Schellenberg a Ohlendorf, usilovali o stejn een jako konspirtoi a ovldali tajn sluby, je by musely bt dokonale neschopn, kdyby nepily na stopu spiknut, o nm se oteven hovoilo na vercch v Postupimi, ve vcarsku, Madridu a Stockholmu a na vech stynch bodech se Zpadem. tvrt z vedoucch, "Gestapo" Mller, by t ml leccos vdt, nebo se mu podailo infiltrovat komunistick podsvt a na potku ervence pozatkal nkolik bvalch odborovch vdc, socialist a komunist, kter do konspirace zasvtil von Stauffenberg, pravdpodobn z popudu von der

Schulenberga, a zcela jist proti Goerdelerov vli. Nejvznamnj ze zatench, Adolf Reichwein a Julius Leber, se znali se zstupci konzervativnch a vojenskch opozink, protoe smyslem jejich zasvcen do konspirace bylo vytvoen jednotn obansk fronty v celm spektru. V pedveer von Stauffenbergovy cesty do Wolfschanze byli ji nejmn trnct dn v rukou Gestapa. Nikdy se nedovme, kolik toho z nich Mllerovi lid dokzali vythnout; francouzsk hnut odporu pedpokldalo, e v konfrontaci s gestapckmi metodami nikdo nevydr nepromluvit dle ne tyiadvacet hodin. O em se tedy hovoilo u pracovnch obd ve dnech, je pedchzely von Stauffenbergovu vstupu do historie? Kolik toho kad ze ty vedoucch vdl a o kolik se podlili s Kaltenbrunnerem nebo pmo s Himmlerem? Byli rivaly ve smrteln mocensk he nad troskami Berlna, nebo kolegy, kte se dlili o informace, aby si spolen zachrnili ki, piem pod vedenm Kaltenbrunnera thli za jeden provaz s Himmlerem? Tajil kad z nich sv informace a hledal vlastn nikovou cestu? Spolen ovldali teroristick stt; souasn vak byli jeho obmi, vystraenmi z donae a z intrik svch protihr. Vichni za svou moc vdili Himmlerovi a vdli, co je ek, budou-li pistieni pi falen he. Nikdo z nich nm nezanechal dvryhodnou zprvu. Pravdu se asi nikdy nedozvme, avak v impriu SS je st pedstaviteln, e by kad z nich nehledal zruky alespo u Reichsfrera. Obrtme-li pohled k Francii, dozvdme se ze svdectv generla Hanse Speidela, e jako prvn z vysokch dstojnk tam Rommela kontaktovali generlov SS Sepp Dietrich a Paul Hausser. Vznesli k nmu dotaz, co mn podniknout v tvi v tv neodvratn katastrof a ujistili ho, e sv jednotky SS dr pevn v rukou jinmi slovy, e jednotky SS uposlechnou Rommelovy rozkazy.35 Sepp Dietrich se s oblibou dil vlastnmi zkony a jeho nezvisl akce bvaly astm terem Himmlerovch vtek, ale je tko pedstaviteln, e by dva sluebn nejstar frontov generlov SS poruili svou psahu vrnosti a pebhli k Reaktion, ani by Reichsfhrera obeznmili se situac. V kadm ppad, mme-li vit Stroopovi, kter ve sv cele odsouzenho k smrti neml mnoho dvod si vymlet, ml Himmler svho informtora v nejuch kruzch von Klugeho tbu a vdl o vem, co se prv peklo ve Francii - a pochopiteln bylo v souladu s jeho vlastn snahou o vyjednvn se Zpadem. Tolik spekulace. Nejjistj domnnkou se zd bt, e Himmler byl pln infomovn o celm vvoji spiknut, vdl, e von Stauffenberrg byl vdm duchem "krouku mladch hrabat", vdl, e ho na 20. ervence pedvolali do Wolfschanze - vdy s nm spolupracoval v otzce vybaven posil pro vchodn frontu - a usoudil tud, e prv toho dne me dojt k pokusu o atentt. Na zklad znalost metod, ktermi se vyznaovala cel Himmlerova karira, se meme domnvat, e chtl setrvat v stran a vykat, a prci udlaj za nho, piem si byl jist schopnost svch organizac ujmout se vldy v ppad spnho atenttu na Hitlera, nebo alespo vdl, e dr v rukou dostatek karet, aby mohl s armdou vyjednvat o uchovn sv vnitrosttn moci. Alternativou by musela bt obansk vlka a absolutn kolaps na frontch. Po takovm vvoji nepochybn touila britsk tajn sluba i britsk vlda, co vak Himmler nebo Schellenberg pravdpodobn prohldli. Nezapomeme, e Himmler zskval moc ve sv skromn a spoleensky geniln kamufli, pedstral komukoli cokoli a tajn shromaoval informace, hromadil svazky, postrkoval udlosti vytouenm smrem, ale udroval si oteven nzory a dvru obou stran, dokud se konen nerozhoupal k rozhodnmu kroku tm, i onm smrem. Vechny indicie nasvduj tomu, e svmu stylu zstal vrn i v rozhodujcch chvlch ervencov krize dvry v i. Stroop, kterho po Varav povili na SS-Gruppenfhrera a generlplukovnka policie, byl HSSPF SSOberabschnitt Rn-Westmark, kter zahrnoval Lorraine a Porn, kde byla dislokovna ada sloek skupiny armd B. Ve Wiesbadenu, kde sdlilo jeho velitelstv, jej v noci ze 17. na 18. ervenec zastihl telefont Himmlera, kter mu oznamoval, e von Kluge pevzal veden skupiny armd B po zrannm Rommelovi. Himmler Stroopa vyzval, aby se nevzdaloval z Wiesbadenu a vykal na kdovanou zprvu, kter ho pov dleitm kolem. Ta zakrtko pila dlnopisem a Stroop ji osobn deifroval. Byl okovn, nebo se tkala Rommelovch a von Klugeho aktivit; o nkolik hodin pozdji obdrel kdovan radiogram, kter shrnoval vechny poznatky o jejich machinacch. Nen jist, jak instrukce pesn dostal, v se vak, e svou manelku a dti ukryl na utajen adrese a e nespal ve vlastn vile.36 Je tedy jist, e Himmler vdl o nastupujc zrad; zda si byl konkrtn vdom, e se von Stauffenberg pokus odplit bombu na porad ve Vdcov hlavnm stanu 20. ervence, u nen mon zjistit. Kadopdn se toho rna neodebral do Wolfschanze, nbr pot, co mu Kersten poskytl obvyklou lbu, zstal na vlastnm, nkolik mil vzdlenm velitelstv. Mon je podstatn, e se na 20. a 21. ml dostavit Dnitz, ale odloil svou nvtvu - podle povlench vzpomnek jeho pobonka pr proto, e do Wolfschanze ml pijet na nvtvu Musssolini a ptomnost Duceho by zkrtila dobu, kterou by Dnitz mohl strvit s Vdcem.37 Mussoliniho nvtva vak byla znma nkolik dn pedem. Dnitz byl ve sv fanatick podpoe Hitlera Himmlerovm spojencem a pro Himmlera by bylo ohromn uiten, kdyby

jej nmonictvo podpoilo v ppad konfrontace mezi SS a armdou. vahy o tom, e by Dnitz byl vas varovn, jsou pochopiteln jet mnohem spekulativnj ne ty, e Himmler znal von Stauffenbergovy zmry. Letadlo, na jeho palub cestovali von Stauffenberg, jeho pobonk - a spoluspiklenec - poruk von Haeften a generl Stieff z vrchnho velitelstv Wehrmachtu (OKH) dosedlo na pistvac drhu v Rastenburgu vzdlenou asi 9 km od Wolfschanze 20. ervence kolem 10.15 rno. Stieff a von Haeften odjeli do blzkch kasren OKH v Mauerwaldu, zatmco vz s von Stauffenbergem zamil do Wolfschanze. Tam von Stauffenberg posndal s adou dalch dstojnk, vetn pobonka velitele zkladny, nae byl pivoln na malou konferenci o posilch pro vchod, kter se s nm zastnil i von Haeften. Kolem 11.30 byli vichni astnci pozvni do Keitelovy pracovny, kde v rozhovoru pokraovali zhruba do 12.30, kdy mla zat vdcov pravideln situan porada Lagebesprechung. Zanala o pl hodiny dve ne obvykle, protoe se oekvala Mussoliniho nvtva. Jakmile se astnci zvedli k odchodu, von Stauffenberg se zeptal Keitelova pobonka von Freyenda, kde by se mohl oplchnout a pevlci si koili - byl hork a vlhk den. Von Freyeband ho poslal do nedalek vlastn pracovny, kam s nm el i von Haeften, dajn aby mu pomohl s pevlknm - ve skutenosti proto, aby s nm pipravil vbuninu a asov spna, mechanicko-chemick zazen anglick vroby.38 Od tto chvle se jim pestalo dait. Mli s sebou dv balen vbuniny, kad o vze asi 1 kg - ob se vela do koenho kufku, kter ml von Stauffenberg s sebou, a veobecn se m za to, e kdyby pouili ob balen, dn astnk Lagebesprechung by nevyvzl iv. Von Stauffenberg z jakhosi dvodu pipravil jen jedno balen a nastavil spna na deset minut; von Haeften si ponechal druh balek, ale nespojil ho s rozbukou. Zasedac mstnost byla na konci takzvan "hostitelsk" budovy; jednalo se o zkou a dlouhou - asi 4,5 m na 12 m - s, uprosted s mohutnm stolem na mapy podpranm temi pevnmi pnmi sokly z dubovho deva. Protoe se von Stauffenberg opozdil, konference zaala ve chvli, kdy do mstnosti vstoupila Keitelova spolenost. Hitler sedl na svm obvyklm mst ve stedu del strany stolu, s tv obrcenou k otevenm oknm v dlouh venkovn stn, za zdy ml holou vnitn ze; vchodov dvee stc do konferenn mstnosti z chodby ml po prav ruce; pmo za nimi sedl generl Heusinger, kter podval hlen o nejnovjm vvoji na vchodn front. Hitler se musel obrtit, kdy do mstnosti vstoupil Keitel se svou spolenost a pedstavoval mu von Stauffenberga; pak pokynul Hausingerovi, aby pokraoval. Keitel uel nkolik krok a zaujal sv obvykl msto po Hitlerov levici. Von Stauffenberg se vmkl ke stolu napravo od Heusingera a jeho fa tbu, plukovnka Brandta, co bylo nejble k Hitlerovi, kam se jen mohl dostat, sklonil se a postavil kufk s nlo na podlahu pod stolem. Pak se zvedl, pronesl vmluvu o telefonnm rozhovoru a opustil mstnost. Aby nevzbudil pozornost strnhotelefonisty Wachtmeistera Adama, nevyzvedl si od nho epici a opasek, kter tam zanechal, ale zamil pmo z budovy a pak uel krtkou vzdlenost kolem spojovacho bunkru k budov pobonk, kde ml svou kancel plukovnk Sander, velitel spoja ve Wolfschanze. U Sandera nael velitele armdnch spojovch jednotek generla Fellgiebela, kter byl jednm z nejodhodlanjch spiklenc, i svho pobonka von Haeftena. Jakmile se von Stauffenberg objevil, Fellgiebel vyel z kancele; nepochybn se ihned dovdl, e se nlo podailo instalovat. Krtce ped exploz se k nim pidali Sander a von Haeften, kte pak nasedli do vozu, jen je nablzku oekval, a pikzali idii, aby je odvezl na letit v Rastenburgu. Projeli kolem prvnho stanovit str, ale ve chvli, kdy doshli vnjho opevnn zkladny, byl vyhlen poplach, zvory byly sputny a str jim nechtla dovolit odjet. Von Stauffenberg vysoupil z automobilu, veel do strnice a zatelefonoval do kancele velitele zkladny, kde se mu podailo sehnat pobonka, se kterm rno sndal. Po telefonu mu vysvtlil, e spch na letit, aby stihl zpten let do Berlna. Pobonk, kter neznal pinu poplachu a nevidl von Stauffenberga, kter byl bez opasku a epice, pikzal strnm, aby ho nechali projet. Oba dstojnci rychle odjeli na letit, kde na n ekalo letadlo, a kolem 13.15, asi tiaticet minut po vbuchu, odltali do Berlna.39 Von Stauffenberg pirozen pedpokldal, e Hitler pi explozi zahynul. Dolo ale k tomu, e kufk ze svho msta pobl pravho rohu stolu umstil vn pevnho pnho soklu, kter spolu s tkou stoln deskou psobil jako dokonal protivbun stna. Vichni, kte stli vpravo, byli vn rann; tyi z nich svm zrannm podlehli. Ostatn, vetn Hitlera, byli v oku, mli proraen un bubnky, utrpli spleniny a vcemn drobn zrann od stepin. Jeden z prvnch, kte se po vbuchu vzpamatovali, von Below, byl stynm dstojnkem Luftwaffe. Zatmco Keitel pomhal okovanmu Vdci v potrhan uniform dojt do jeho bytu, von Bellow spchal do spojovacho bunkru a rozkzal uzavt zkladnu. Sm k tomu nebyl oprvnn, mohl to pikzat jen Sanders, ale von Bellow ho nechal pivolat, nae podal slubu konajcho poruka, aby ho spojil s Himmlerovm velitelstvm. Jakmile bylo navzno spojen a objevil se Sander, von Bellow mu ekl: "Attentant auf Fhrer -

Fhrer lebt. Nichts darf nach aussen dragen -!"40 ("Pokus o atentt na Vdce - Vdce ije. Nic se nesm dostat ven -!"). Zatmco vykikoval, i spe vytkval tato slova, stl blzko sluchtka nebo ho drel v ruce, take ho Himmler musel slyet. Jist je, e jakmile promluvil na Himmlera a dal ho, ani by uvedl dvod, aby se okamit dostavil, Himmler se ptal, zda pijali vechna bezpenostn opaten.41 Himmler rozkzal, aby ho vz s doprovodem ihned odvezl do Wolfschanze. Pak zatelefonoval Kaltenbrunnerovi do Berlna a ekl mu, e ve Vdcov velitelstv dolo k pumovmu toku; Kaltenbrunner ml neodkladn pilett s tmem kriminalist. Zatm ve Wolfschanze Fellgiebel, kter doprovzel Sandera do spojaskho bunkru a dovdl se tak, e Hitler peil, zamil k mstu vbuchu. Spatil tam Hitlera, kter byl u schopen chze bez ciz pomoci. Fellgiebelovm kolem pi spiknut bylo informovat OKH a Bendlerstrasse, jakmile dojde k atenttu a uinit pak ve, co bude v jeho silch, aby Wolfschanze izoloval od spojen. To ve skutenosti nebylo mon, protoe spojen probhalo po mnoha paralelnch linkch a pedbn ppravy mohly vzbudit pozornost bezpenostnch slueb.42 U kdy zahldl Keitela a von Stauffenberga mc na konferenci s Vdcem, informoval Fellgiebel svho velitele tbu v OKH v Mauerwaldu, plukovnka Kurta Hahna. Po vbuchu mu telefonoval znovu a sdlil mu dohodnut heslo, kter oznamovalo, e k atenttu dolo a e by se ml pokusit o komunikan blokdu. Nyn se vrtil do spojovho bunkru, kde byly na Sanderv rozkaz vechny obvody perueny a kde personl posunul sv idle metr od spojovacho panelu. ekl Sanderovi, aby informoval generla Waltera Thieleho, kter mu zajioval spojen na Bendlerstrasse, e byl na Vdce spchn atentt, jen se ovem nepodail. Sander se s Thielem nemohl spojit, nechal vak Fellgiebelv nalhav vzkaz u jeho sekretky. Zd se, e o nco pozdji se Fellgiebelovi konen podailo osobn se s Thielem spojit. Dovolal se rovn k Hahnovi na OKA a ekl mu: "Stalo se nco hroznho, Vdce ale peil" - dokonale kryptick zprva. Kdy se Hahn ptal, co by mli dlat, odpovdl mu: "Vechno zablokovat!" - jinmi slovy, pokraovat podle plnu. O nco pozdji se Hahn dovolal k Thielemu na Bendlerstrasse a ekl mu o tomto rozhovoru. Thiele tedy zskal autentick zprvy od dvou zdroj asi bhem dvaceti minut po vbuchu. Nen mon zjistit, co dlal pak, protoe nsledn se vichni zastnn snaili zahladit stopy, zd se vak, e mohl opustit budovu, ani by komukoliv nco ekl. Stejn jako ostatn spiklenci, i on stl tv v tv dsivmu rozhodnut - bu bude pokraovat podle plnu, pestoe se atentt nepodail a bylo nutn potat s krutm protitokem, nebo se pokus distancovat od ostatnch spiklenc a zachrnit si vlastn ki. Mon se vytratil, aby si promyslel situaci, mon jednodue ztratil hlavu. Stejn tak mohl hovoit s Olbrichtem a oba se mohli rozhodnout, e pokaj na von Stauffenbergv nvrat, aby si spolen vyjasnili dal postup.43 To byla druh chyba: byla pochopiteln nsledkem chyby prvn. Protoe veker spojen bylo perueno, o co se zaslouil Sander, kter chtl zabrnit niku informac o atenttu, i Hahnovi lid, kte se pokusili izolovat Wolfschanze, a protoe von Stauffenberg a von Haeften sedli v letadle mcm k Berlnu, kde se s nimi nebylo mon spojit, vznikla v asnm odpoledni mrtv doba, bhem n konspirtoi z Bendlerstrasse nevdli nic jistho, nebo pinejmenm nic nepodnikali. Olbricht nemohl vydat rozkaz k operaci "Walkre" naslepo, jako to uinil 15., protoe pokud by von Stauffenberg svj pokus odloil, nebo kdyby neuspl, tko by poplach v kasrnch vysvtlil druhm "cvienm" bhem jedinho tdne. Fromm tentokrt na rozdl od pedchozho tdne neletl na konferenci s von Stauffenbergem a kadopdn by nevydal rozkazy k pokraovn akce, dokud by si nebyl jist, e je Hitler mrtev. I pslunci SS a policie, kte se astnili na spiknut, vdli, e k nemu dolo. Pot, co Himmler ze svho velitelstv telefonoval Kaltenbrunnerovi, zavolal Kaltenbrunner velitele kriminln policie Nebeho a ekl mu, aby shromdil tm detektiv. Nebe byl samozejm jednm ze spiklenc. Jeho ptel a spoluspiklenec Gisevius ekal na policejnm editelstv se svm ptelem, berlnskm policejnm prezidentem hrabtem Helldorfem, kter rovn patil ke konspirtorm. Podle Giseviova povlenho svdectv zavolal (Gisevius) tsn ped druhou Nebemu a ptal se ho, zda nem njak zprvy. Nebe mu opatrn - telefony mohly bt odposlouchvny - odpovdl, e ve Vchodnm Prusku se stalo nco divnho. Gisevius si s nm smluvil schzku v restauraci, ve kter se obvykle schzeli, ale Nebe se nedostavil; peslechl se a el do jinho podniku.44 Pak musel Nebe na pracovn obd s "Gestapo" Mllerem, Schellenbergem a Ohlendorfem - nikoli s Kaltenbrunnerem, kter odletl s Nebeho detektivy do Wolfschanze. Tak se stalo, e Gisevius a Helldorf museli petrpt hork letn odpoledne pln napt, zatmco vdcov

spiklenc z Bendlerstrasse tak odeli na obd a jejich spojka, Thiele, se vytratila neznmo kam. Velmi neobvykl a tm neuviteln je cel historie vidn z Himmlerovy strany. Ten krtce ped druhou odpoledne dorazil do Wolfschanze, provedl inspekci msta inu a vyslechl si hlen. K nalezen hlavnho podezelho nebylo nutn vynakldat dn detektivn sil: von Stauffenberg v zasedac mstnosti chybl, kdy se Hitler ped exploz ptal po jeho informacch a Keitel pro nj kohosi poslal. Strntelefonista Wachtmeister Adam byl pesvden, e bombu nastrail von Stauffenberg, protoe ten odeel z budovy krtce ped vbuchem bez epice, opasku a kufku; musme pedpokldat, e pobonk velitelstv a strn z vnitnho i vnjho kontrolnho stanovit oznmili, e von Stauffenberg s von Haeftenem opustili zkladnu prakticky v okamiku vbuchu a mili na letit v Rastenburgu; letit potvrdilo, e ve 13.15 startoval letoun mc na letit Berln-Rangsdorf. Himmler u dvno sledoval Fromma a jednoho z jeho generl v Bendlerstrasse, von Kluga a Karla von Stlpnagela ve Francii i Becka, Goerdelera a dal spiklence z konzervativnch kruh v armd. Pravdpodobn vdl i o von Stauffenbergovi; ten byl kadopdn nelnkem Frommova tbu a vdlo se o nm, e se vrac zpt do Berlna, s nejvt pravdpodobnost na Bendlerstrasse. Je tud nepedstaviteln, aby si Himmler neuvdomoval, e atentt byl, i pinejmenm mohl bt, signlem k vojenskmu pevratu - pedpokladu mrovch vyjednvn se zpadnmi Spojenci. Pesto nic nepodnikl. Nevydal pkaz k bezpenostnm opatenm na Prinz Albrecht Strasse nebo pro velitelstv Gestapa v Pai, nevaroval kasrna Waffen-SS Liebstandarte Adolf Hitler v Berln-Lichterfeldu ani SS v Pai, a dokonce, zd se, nepikzal sledovat velitelstv v Bendlerstrasse. Po njak dob pikzal "Gestapo" Mllerovi, aby zatkl von Stauffenberga, jakmile pistane v Rangsdorfu, byl to vak chab a neinn rozkaz v porovnn s absolutn kontrolou vech plet do Berlna, kterou mohli zajistit, kdyby spolu s Mllerem brali sv opaten vn. Von Stauffenberg, kter tm jist pistl na jinm letiti, zaten nebyl a jeho idi na nho v Rangsdorfu ekal do pozdnho odpoledne. Oficiln zprva, kterou 26. ervence zaslal tm Kaltenbrunnerovch detektiv Bormannovi, tvrd pouze to, e von Stauffenberg "odletl kolem 13.15 z Rastenburgu ve smru Berln-Rangsdorf", ani by podvala dal vysvtlen.45 Tak plynulo hav letn odpoledne. V Bendlerstrasse a v adu berlnskho velitele v ulici Unter der Linden, v pracovn hrabte Helldorfa v nlety znien budov berlnskho policejnho velitelstv, v Nebeho kanceli, na von Stlpnagelov tbu v Pai a ve von Klugov tbu v La Roche Guyon i v jinch kancelch a domovech oekvali napjat spiklenci konkrtn zprvu; soubn s nimi ekali i lenov Himmlerovy suity ve Wolfschanze, na velitelstvch Gestapa v Berln a v Pai, v Schellenbergov a v Ohlendorfov kanceli, zatmco Kaltenbrunner se svm tmem spchal do Vchodnho Pruska a von Stauffenberg mil k Berlnu. Zd se, e Himmler, Mller a Schellenberg chtli spiklencm dopt as a vhodu pekvapen, ale v sted konspirtor na Bendlerstrasse nebyl vdce, kter by se dokzal vzchopit ke skoku. Takov se zd bt celkov obraz udlost. Npadn ovem je, e pkazy a instrukce, kter spiklenci pipravili a chtli uvst do chodu, nebyly neptelsk k organizaci SS jako celku. Vdy "bezohledn klika stranickch vdc, kte nikdy nespatili prvn linie", nikoli SS, mla bt obvinn ze zlovolnho pokusu vyut Vdcovu smrt a "vrazit n do zad tce zkouench frontovch jednotek a uzurpovat moc ve stt pro sv sobeck cle",46 piem cel Waffen-SS mly bt s okamitou platnost zalenny do armdy. Pravdou je, e neltostn odzbrojeny mly bt ty jednotky Waffen-SS, jejich poslunost novmu reimu byla pochybn, e mly bt obsazeny stanice Gestapa a SD, jako i koncentran tbory, a e mli bt zateni velitel HSSPF a Gestapa, stejn jako vichni Gauleitei a pedn stranit funkcioni. To ve psob dojmem, jako by spiklenci doufali, e mohou rozdlit Himmlerovo imprium a spolehnout se na pomoc Waffen-SS a policie. K odpoledni 20. ervence se vztahuj nkter hdanky a spory mezi zdnm a skutenost, kter ani nejpelivj badatel dosud nedokzali vyeit. Konen se ve soustedilo na skutenost, e Hitler nezahynul. Revoltu nakonec nepotlaili Himmler, "Gestapo" Mller ani Liebstandarte SS, ale pochybnosti konspirtor. Prvnm z vdc, kter poruil pravidla, byl Fromm - zd se ostatn, e nikdy nebyl zcela pesvden. asovn a pesn poad udlost je nejist, ale krtce ped tvrtou se Olbrichtovi ozval von Haeften se zprvou, e spolu s von Stauffenbergem pistli v Berln a e Hitler nepochybn zahynul. Olbricht zareagoval na tento telefont, nebo na jin z OKH, kter musel obdret zhruba ve stejnou dobu. Ihned vyal z pancovho sejfu pokyny pro operaci "Walkre" a poslal je do dlnopisn ifrovac mstnosti v nm pate budovy; dal pokyny byly eny osobnmi kurry. Spolu s nelnkem svho tbu Mertzem von Quirnheim pak odeli za Frommem, oznmili mu, e atentt na Hitlera byl spn a e vydvaj pokyny platn v ppad obanskch nepokoj. Fromm se chtl ujistit o Vdcov smrti, a protoe Himmler ve ti hodiny pikzal ukonit informan blokdu, dokzal se spojit s Wolfschanze. Jakmile se odtamtud dovdl, e Hitler nen vn rann, odmtl vydat pslun rozkazy. Udlosti se vak zatm daly do pohybu.

Asi o hodinu pozdji se na Bendlerstrasse objevil von Stauffenberg. Zil sebevdomm a energi a tvrdil, e Hitler nemohl vbuch pet; protoe Fromm i nadle odmtal vydat rozkazy k akci, nechal jej von Stauffenberg zatknout a hldat. Ve Wolfschanze si okamit uvdomili, e pokyny k vojenskmu pevratu vychzej z Bendlerstrasse. Nesly buto podpis polnho marla ve vslub von Witzlebena, kter tvrdil, e pevzal vkonnou moc, nebo Fromma v zastoupen von Witzlebena - akoli Fromm byl zaten - nebo konen von Hoepnera, kter tvrdil, e pevzal velen po Frommovi. Keitel nevhal a zaal vydvat opan rozkazy. Po cel i vypukla komunikan bitva po pozemnch i vzdunch linkch. Von Stauffenberg energicky bojoval prostednictvm telefonu a zmaten velitel nepestvali vyzvnt v Bendlerstrasse. Zatm se vak nikdo nepostaral o prioritn koly v samotnm Berln. Snad proto, e pedem mohl bt do plnu zasvcen jen relativn ml poet dstojnk a nyn dochzelo k nevyhnutelnm zdrenm a zmatkm, snad proto, e spiklenci nechtli shnout ke gangsterskm metodm proti svm oponentm, pedevm vak v dsledku pochybnost, kter vyvolaly nespch von Stauffenbergova atenttu a to, e Hitler jako prvoplatn vrchn velitel peil - nebo mon skutenost, e dstojnci byli cvieni k poslunosti, nikoli k revoltm - se zdlo, jako by puistm schzelo odhodln. ivotn dleit spojov centrly a vyslae nebyly obsazeny, nebo okupovny byly, ale neobsadili je technit experti;47 Goebbels, upn velitel Berlna a sk ministr propagandy - hlavn opora reimu - nebyl zaten, nikdo nevzal tokem velitelstv RSHA a Gestapa na ulici Prinz Albrecht Strasse. Naopak Goebbels, jeho loha pipomn Himmlerovu, Mllerovu a Schellenbergovu roli, proti puistm nic nepodnikl. Souzeno podle vsledk, ob strany jaksi uhbaly. Pravdou je, e obrnnm jednotkm, kter mly obsadit vldn tvr, by trvalo pes dv hodiny, ne by dorazily do centra Berlna, ale spiklenci jako by se nesnaili chopit se iniciativy a vyut tonch jednotek, kter ji mli k dispozici pobl centra msta, nebo policejnch sloek hrabte Helledorfa, zatmco Goebbels a Mller se tvili, jako by nemli tuen, e se dje nco nepstojnho. Skutenost, e Hitler peil, byla klovm faktorem pro Keitelovu snahu udret velen z Wolfschanze, pesto vak Goebbels a ve tvrt na est - pravdpodobn na Hitlerv osobn pkaz48 - pipravil krtkou relaci pro rozhlas, v n se oznamovalo, e byl spchn atentt na Vdce, kter tok peil, utrpl pouze lehk zrann, okamit se vrtil ke svm povinnostem a pijal k dlouhmu rozhovoru Mussoliniho. Rozhlas zprvu tm ti tvrt hodiny neopakoval.49 A dokonce a v est nebo krtce po est dorazil na Bendlerstrasse Oberfhrer-SS dr. Achamer-Pifrader provzen pobonkem a dvma policisty v civilnch atech. Ptal se po von Stauffenbergovi a dal ho, aby se v jeho doprovodu dostavil na velitelstv Gestapa, kde by s nm rd hovoil Mller. Von Stauffenberg nechal Pifradera i jeho doprovod zatknout a dret pod dozorem. Kdyby Himmler, Mller a Goebbels nemli tuen o plnech puist, bylo by podobnou udlost mon vysvtlit zamlenou situac a veobecnm zmatkem. Protoe ale pinejmenm Himmler a Mller mli vc ne jen tuen, a kadopdn tou dobou dvno vdli, e z Bendlerstrasse vychzej velezrdn rozkazy, lze jejich jednn vysvtlit jedin tajnou dohodou nebo - co je jet zhadnj - pokusem o vyjednvn. O nco dve, nkdy kolem ty hodin ticeti minut, telefonoval Schellenbergovi do RSHA Thiele-Fellgiebelv kontakt z Bendlerstrasse, o jeho reakcch a inech vme tak mlo - a ptal se ho, co e se vlastn dje. Zd se, e je to pu, odpovdl mu Schellenberg.50 Mon se Thiele pouze snail zachrnit si ki a rozsval kolem sebe dkazy sv neviny. Pesto vak tento telefont stejn jako Pifraderova nvtva napovdaj na spojen Bendlerstrasse s Schellenbergem a Mllerem, jako i s Nebem a hrabtem Helldorfem - tedy na spojen mezi spiklenci a vekerm bezpenostnm a policejnm apartem e. O Himmlerov innosti bhem t doby vme jen v hrubch obrysech. Doprovzel Hitlera na nstupit u eleznin trati, kter prochzela pes Wolfschanze a po n ml nkdy mezi pl tet a tet hodinou pijet Mussoliniho vlak. S Mussolinim dorazil i Wolff, kter jako Himmlerv zstupce v Itlii osobn odpovdal za Duceho bezpenost. Himmler a Wolff pak kreli za Hitlerem, kter s ohoelmi vlasy a pravou rukou na psce provzel svho udivenho nvtvnka do zasedac mstnosti a ukazoval mu spou, kterou vbuch napchal. Nato se vypravili do takzvan "ajovny", kde na Mussoliniho dost diskutovali o Italech, kte byli internovni a poslni na otrock prce po kapitulaci Itlie. Musme pedpokldat, e prv zde Hitler povil Himmlera, aby po Frommovi pevzal funkce nelnka pro vzbroj armdy a velitele zlon armdy. Wolff po vlce tvrdil, e byl jednm z mla lid, kte byli ptomni tomuto poven; Gring, kter byl rovn u toho, zael dajn jet dl a navrhoval Hitlerovi, aby Himmlera jmenoval ministrem vlky. Himmler podle Wolffa odpovdl skromnm, vhavm tnem: "Mein Fhrer, i to bych mohl zvldnout."51 Wolffovi nelze vit, ale je pravdpodobn, e v hysterick nlad, kter podle Mussoliniho tlumonka z SS v ajovn brzy zavldla, mohl Gring pednst podobn nvrh, aby dokzal svou loajalitu a odhodln vypodat se s armdnmi reakcioni a deftisty. Himmler by sv

naden nepochybn maskoval skromnm tnem. Zato Hitlera by ani nenapadlo rozbt peliv vyven rozdlen moci tm, e by skmu vdci SS poskytl i moc nad ozbrojenmi slokami armdy. Podle Wolffovy zprvy Himmlerovi pouze pikzal, aby okamit odletl do Berlna a potlail problmy pmo v jejich ohnisku. "Mte mou plnou moc. Zugreifen!" ("Do toho!") Pedpokldejme, e Himmler dostal sv poven krtce pot, co se objevily prvn rozkazy podepsan Frommovm jmnem, kter prokazovaly jeho vinu - jestlie ovem nebyla prokzna u jeho spojenm s von Stauffenbergem - tedy kolem tvrt hodiny. Prvn oznmen se objevilo v Keitelov radiogramu veliteli vojenskho okruhu IV (Kassel), kter byl vydn ve Wolfschanze v 16.15. Oznamoval, e Hitler atentt peil, rozkazy podepsan von Witzlebenem, Frommem a Hoepnerem jsou neplatn a e novm velitelem zlon armdy se stal Himmler. Himmler neodcestoval do Berlna okamit. S jistotou se v, e ekal na Kaltenbrunnera a jeho tm kriminalist, kte na letiti v Rastenburgu nepistli dve ne v 16.30. Jeden anonymn svdek zahldl, jak Hitler dv Himmlerovi posledn pokyny. lo asi o tut scnu, jej zvren slova popisuje Wolff: "Mte plnou moc. Zugreifen!" "Mein Fhrer," odpovdl Himmler, "mete se spolehnout."52 Zhruba v tu dobu se objevil Dnitz se svm pobonkem, kter dojel krtce po vbuchu, tedy ve stejnou dobu jako Himmler, a zastnil se spolu s Gringem, Ribbentropem, Keitelem a Jodlem onoho bizarnho ajovho dchanku, kter je tak asto popisovn - vichni se navzjem trumfovali v projevech vrnosti Vdci, kter jen tie sedl s uima ucpanma vatou a polykal pestrobarevn pastilky, dokud nkdo z nich nezmnil Rhmv pu z roku 1934, nae nhle vyskoil, kiel a hrozil pomstou vem zrdcm, kte si dovolili pokusit se postavit Prozetelnosti, je si v nm vyvolila Vdce nmeckho lidu. Asi pl hodiny chodil tam a zpt po mstnosti s pnou u koutku st a zuil, zatmco ostatn mlky a zaraen sedli a Duce vyvalenma oima celou scnu pozoroval. V popisech tto phody nejsou Himmler ani Wolff zmiovni. Nepochybn tou dobou ji byli na cest. Kam pesn cestovali, zstv tajemstvm. Podle Wolffa odletli v souladu s Vdcovm rozkazem do Berlna. Zato podle Kerstena se Himmler vrtil na sv velitelstv, zatmco on vyspval po obd. Probudil ho pr Himmlerv idi, kter kiel: "Pokusili se zabt Vdce!"53 Nezd se pravdpodobn, e by Kersten spal a do pl est. Mon se Himmler vrtil ke svmu tbu pot, co se setkal s Mussolinim a Wolffem, pak odjel zpt do Wolfschanze, a tam Hitler potvrdil jeho jmenovn do funkce velitele zlon armdy a povil ho cestou do Berlna. A Kerstena tyto zprvy probudily kdykoli, jist je, e zamil pmo do Himmlerovy pracovny, kam bez klepn vstoupil. Himmler stl u psacho stolu, tdil dokumenty a nkter z nich likvidoval. "Udlal to jaksi plukovnk Wermachtu," odpovdl na Kerstenv dotaz. "Te pila moje chvle. Pochytm celou tu reakcionskou bandu. U jsem vydal rozkazy k zaten zrdc." Kersten se ptal, jak je mon, e dolo k atenttu, ani by o nm Himmlerovy vzvdn a bezpenostn sluby mly tuen. Kdy mu Himmler neodpovdal, pipomnl mu zprvu o Hitlerov zdravotnm stavu z doby ped osmncti msci a ptal se, zda by v t souvislosti nebylo lep, kdyby Hitler nepeil. Himmler na nj pohldl s hrzou smenou s zkost. "Tm, e zachovala Vdce, dala nm Prozetelnost znamen... M msto je nyn po Vdcov boku..." Pokraoval ve sbrn dokument ze stolu. "Okamit odltm do Berlna."54 Zd se, e Kersten bu zaspal po tkm obd, nebo se svdek, kter spatil Himmlera opoutt ajovnu, spletl v asovm daji, a nebo se Himmler krtce spojil s Wolfschanze cestou ze svho velitelstv na letit Rastenburg. Avak bez ohledu na as, kdy spolu s Wolffem odltli smrem na Berln, se jejich stopa a do plnoci ztrc. To je sotva pekvapiv: Himmler by st oteven vstoupil do sted spiklenc, kte vydali rozkazy k zaten vech vdc strany a k obsazen budov Gestapa a SD; ti z jeho poradc, kterm se podailo pet, pak mli spoustu dobrch dvod mlet o nejednoznanch reakcch SS bhem onoho kritickho dne. Musel nejsp pistt v nkter spojovac Zentrale, z n mohl monitorovat a dit bh udlost. S nejvt pravdpodobnost vykval a doufal, e opozice zahj rozhovory se Zpadem prostednictvm Schellenbergova zstupce, plukovnka Hansena, nebo doktora Otto Johna - ten se 19. vrtil z Madridu a 20. trvil v Bendlerstrasse, dajn za elem vyjednvn se svmi kontaktnmi osobami na Zpad, pokud by pevrat spn probhl - nebo snad prostednictvm von Klugeho, kter by se mohl kontaktovat se spojeneckmi generly na invazn front. Von Kluge toho dne odvolal bombardovn raketami V-1, aby tak vyjdil ochotu k vyjednvn. Stejn tak ovem Himmler mohl pokldat Hitlerovu zzranou zchranu za znamen Prozetelnosti, jak ostatn ekl Kerstenovi, a vidt v loajalit sv prav posln. V tom ppad ale jeho dosavadn jednn psob znan rozpait. V kadm ppad Himmler neodltl do Berlna dve ne v pl est nebo v est, ne-li jet pozdji. V projevu, kter pronesl tden nato, ekl: "...na Vdcv pkaz jsem odltl do Berlna veer onoho dne, kdy byl

spchn atentt, abych vykoenil spikleneckou kliku v Bendlerstrasse..."55 Ke zvratu udlost dolo jet bhem jeho letu. A sice v myslch dstojnk, kte se na vvoji mli aktivn podlet, konkrtn tch z nich, kte nebyli zasvceni do konspirace. Poten nejistota a pochybnosti ohledn povahy jejich kol a pvodu vydvanch rozkaz postupn narstaly s tm, jak si dstojnci uvdomovali, e se jedn o tok armdnch velitel proti reimu. Jakmile se rozila zprva, e Hitler ije, jednotliv dstojnci odmtali plnit rozkazy, nebo se aktivn postavili proti konspirtorm, zsti protoe byli pesvdenmi nacisty a vili ve svho Vdce a sten ze strachu ped tresty, kter mohli ekat za zradu. Prvn z rozhodujcch der zasadil konspirtorm velitel strnho pluku Grossdeutschland major Otto Remer. Ml za kol neprodyn svmi jednotkami uzavit vldn tvr a nepustit nikoho, ani ministry a generly, dovnit ani ven. Podle jeho slov ml od potku jist podezen. Stejn na tom byl jeho "styn dstojnk skho ministerstva pro lidov vzdln a propagandu" - jaksi politick komisa - kapitn dr. Hans Hagen. Ten Remerovi navrhl, e se pokus zskat potvrzen rozkazu od dr. Goebbelse nebo od SD. Remer souhlasil a Hagen urychlen vyrazil na motocyklu k ministerstvu propagandy. Tam neml nikdo tuen o nem nepstojnm; Hagen trval na tom, e chce hovoit s ministrem a byl uveden do Goebbelsova sdla sousedcho s upnm velitelstvm na Hermann Gring Strasse. Nael tam Goebbelse, kter o situaci vdl stejn mlo. Bylo za pt minut pl est, ale Goebbels vyjdil nedvru, kdy mu Hagen oznmil, e strn pluk dostal rozkaz uzavt vldn tvr. Bu tajn spolupracoval s Himmlerem a RSHA a hrl svou roli, nebo ho Himmler s Mllerem schvln izolovali od jakchkoli zprv o pui, nebo Goebbels, jak u dve tho roku zdrazoval Frommovi, byl z pozice Gauleitera Berlna nejve postavenou autoritou ve mst. Pot, co varoval Goebbelse, spchal Hagen za velitelem svho pluku, majorem Remerem. Remer pozdji popisoval, e zdil kordon kolem vldn tvrti a ekal v pedpokoji vojenskho velitele Berlna generla von Hase, kdy mu nkdy kolem 18.30 jeden z jeho poruk pinesl vzkaz od Hagena, v nm stlo, e Hitler je naivu a e se jedn o vojensk pu. Remer zamil k von Hasemu a dal ho, aby mu dovolil sejt se s Goebbelsem, ale von Hase, kter ke spiklencm patil od zatku, dost odmtl. Pot, co si promluvil s nktermi ze svch dstojnk, se Remer vzdlil, aby si vechno v klidu promyslel. Dospl k nzoru, e by se za Goebbelsem ml vypravit sm - takto aspo pozdji popisoval sv jednn. Mluvil-li pravdu, znamenala tato chvle skuten zlomov okamik dne: Remer jet nebyl rozhodnut, byl vak pipraven neusposlechnout von Hasenovy rozkazy. V tu chvli si ji von Hase byl vdom Remerovy nerozhodnosti, nedokzal ho ale zatknout - mon mu to pipadalo neprovediteln. Spiklenci jako celek mohli vyut celch est klidnch hodin, kter uplynuly od vbuchu, nedokzali ale zatknout upnho vedoucho Berlna a ministra propagandy. Nezabrnili mu ani v pouit rozhlasov stanice Deutschland, kter vyslala zprvu, e Hitler pokus o atentt peil. Prvn zpravodajsk relace byla odvyslna v 5.42, krtce po Hagenov nvtv, druh pak asi v pl sedm, pravdpodobn krtce pedtm, ne Hagen poslal vzkaz Remerovi na von Haseho velitelstv v ulici Unter den Linden. Dramatick obrat, k nmu dolo, jakmile se Remer setkal s Goebbelsem, kter ho telefonicky spojil pmo s Hitlerem do Wolfschanze, je dobe znm. Dolo k nmu asi v sedm hodin. Nechme hovoit Remera: Vdce mi ekl, e nen zrann a ptal se, zda poznvm jeho hlas. ekl jsem, e ano. Vdce hovoil o kasrenskm pevratu a podal m, abych se poddil jeho osobnm rozkazm a do pjezdu Reichsfhrer a Himmlera, kter byl jmenovn velitelem zlon armdy. Jakkoli odpor jsem ml potlait vemi dostupnmi prostedky.56 Z toho je zejm, e Hitler se nedomnval, e by Himmler v tu dobu ji mohl dorazit do Berlna. Let z Vchodnho Pruska toti trval podle povtrnostnch podmnek a pouitho typu letadla dv a ti hodiny. Pot, co rozptlil sv pochybnosti, Remer jako Vdcv zstupce s plnm nasazenm pracoval na potlaen revolty. Situace, v n se musel orientovat, nebyla ani zdaleka jednoznan. Mstem se ily fmy, ale dstojnci z jinch armdnch jednotek dosud plnili rozkazy von Haseho a Bendlerstrasse. Remer zruil kordon obklopujc vldn tvr a shromdil sv mue v zahrad Goebbelsova sdla, kde k nim ministr propagandy promluvil o jejich historick loze; Remer jim pak ekl, e ho Hitler osobn povil neltostnm potlaenm vzpoury. Dv roty povil ostrahou vldn tvrti, zatmco tet mla obklit von Hasela v budov komplexu jeho Kommandatur, kde bylo shromdno dal spiklencm podlhajc mustvo i tanky, a pokusit se pesvdit dstojnky z ostatnch jednotek, e Remer jedn z Goebbelsova poven jako ministrv zpravodajsk dstojnk. To ve si vydalo jistou dobu, bhem n pr si nebyl vdom, e centrem vzbouenc je velitelstv na Bendlerstrasse. Jakmile se to dovdl, vyslal jednu rotu, aby uzavela pslun blok budov a zatkla vechny podezel. V Bendlerstrasse mezitm skupina dstojnk, kte nebyli zasvceni do konspirace, pevzala vldu nad udlostmi do svch rukou. K inu je opt pimlo vdom, e Hitler ije, akoli bezprostednm podntem pravdpodobn bylo rozhlasov vysln v devt hodin, kter oznamovalo,

e v rozhlase brzy promluv Vdce a e velitelem zlon armdy byl jmenovn Himmler. Kolem dest hodiny nebo krtce po n se smluvili, e osvobod Fromma a po krtk potyce, bhem n byl von Stauffenberg zrann do ruky, drel Fromm hlavn konspirtory pod dozorem. Toho odpoledne pijel do Bendlerstrasse i generl Beck, kter byl skutenm zakladatelem a nejstar osobou vojenskho odboje. I on se ocitl mezi zatenmi. Jemu Fromm dovolil ponechat si revolver, aby si mohl sm vzt ivot. Olbrichtovi povolil napsat manelce dopis na rozlouenou. Pak vyhlsil rychl vojensk soud ve jmnu Vdce a oznmil rozsudky smrti pro "plukovnka generlnho tbu Mertze (von Quirnheim), generla Olbrichta, plukovnka," ukzal na von Stauffenberga, "kterho nechci jmenovat a nadporuka von Haeftena." Exekuce mla bt vykonna okamit. Vzpoura se tak zhroutila pmo ve svm stedu. V tu dobu ji ze stejnch dvod zkolabovala i v provincich, ve Vdni a v Praze. Ve Francii von Kluge zradil spiklence stejn jako Fromm pesn v tom okamiku, kdy obdrel jednoznan zprvy o Hitlerov peit. Pestoe von Stlpnagel spn a bez jedinho vstelu obsadil budovy paskho Gestapa a SD a uvznil tamn mue v jejich kasrnch, po kolapsu v Berln a po von Klugeho obratu mu nezbvalo, ne vechny zajat jet v noci propustit. Olbricht, von Stauffenberg, Mertz a von Haeften byli odvedeni na dvr velitelstv v Bendlerstrasse a ve svtle zaparkovanch automobil postleni poprav etou. Zaplatili za postupn kompromisy, kter jejich nadzen uzavrali s obludou reimu, j pomohli k ivotu. T lze ci, e zemeli pi beznadjnm pokusu zachrnit Nmecko a jeho jmno dlouho pot, co bylo oboj bezvchodn ztraceno. Umrali jako hrdinov, von Stauffenberg jet stail vykiknout: "Es lebe das heilige Deutschland!" ("A ije svat Nmecko!") Fromm nadil urychlenou popravu, aby se sm oistil a ihned po jejm vykonn telefonoval do Wolfschanze, kam chtl podat hlen o svch zsluhch. Nlada v Hitlerov sdle mu ale byla tak neptelsk, e nejprve Keitel a po nm vichni, po kterch se ptal, odmtli pijt k telefonu. Nakonec se sluchtka musel ujmout Dnitzv pobonk, kter Frommv vzkaz tlumoil shromdn spolenosti. Nsledoval vbuch "hromovho hnvu".57 Nen pochyb, e Fromm zamlel popravit i dal spiklence shromdn v budov, ale nkdy kolem plnoci, dve, ne mohl podniknout cokoli dalho, se na scn objevil Kaltenbrunner s oddlem SS pod vedenm Sturmbannfhrera Otta Skorzenyho, odbornka na pepadov akce, kter se svou jednotkou vysvobodil ze zajet Mussoliniho. Spiklenci byli spoutni po dvojicch a odvezeni do cel velitelstv Gestapa na Prinz Albrecht Strasse. Kaltenbrunner je nepochybn doprovzel. Fromm doel do sdla Gestapa sm a setkal se tam s Himmlerem. Podle Himmlerovch slov pednesench na schzi upnch vedoucch 3. srpna, psobil Fromm "nejpodivnjm dojmem" jak na nj, tak i na Goebbelse." dajn se nemohl ubrnit domnnce, e jist "nepohodln spolenci, nechci-li ct svdkov, byli urychlen odstranni ze scny".58 Druhho dne byl Fromm zaten a pozdji i jeho popravili. Zhruba v tu dobu, kolem jedn hodiny rann 21. ervence, podval Remer v Goebbelsov sdle hlen o svm postupu Himmlerovi. Jeho svdectv je prvn informac o Himmlerov innosti od chvle, kdy ho kolem pt hodiny pedchozho odpoledne zahldl ve Wolfschanze anonymn svdek. Povstn armdnch dstojnk ztroskotalo v dsledku nerozhodnosti a nedostatku odhodln, k jeho krachu pispli i pevlkai kabt jako Fromm a von Kluge. V Berln ho potlaili Goebbels s Remerem bez jakkoli pm pomoci ze strany SS, a pravdpodobn i bez pokyn Himmlera i Kaltenbrunnera. Himmler mon nechtl intervenovat, aby se vyhnul nrstu napt mezi armdou a SS, kter by mohlo vyprovokovat obanskou vlku. Alespo v pozdjch projevech se takov dojem snail vyvolat: bylo mm zmrem... aby se nikdo mimo armdu a jej jednotky neastnil itn toho hnzda. dn jin sloka Wehrmachtu nesmla pozdvihnout ruku proti armd... Jakkoli instituce, kter prodl podobn vnitn rozklad a dopust se tak stranho skutku, me bt zachrnna pro budoucnost jen tehdy, kdy se sama vlastnmi silami zbav nehodnch len, vylou je ze svch ad a postav je ke zdi.59 Zn to jako pohodln obhajoba jeho neinnosti. Kdyby byl Hitler zabit, jeho postoj by se obrtil jinm smrem. Za dan situace z nespnho pue nepochybn nejvc zskal prv Himmler. K jeho etnm pravomocm a monostem zasahovat do tm vech oblast ekonomickho ivota pibyly funkce nelnka pro vzbroj a velitele zlon armdy. Neuvitelnou shodou okolnost mu tho dne, 20. ervence, Hschen Potthastov na klinice profesora Gebhardta v Hohenlychenu, kter je vzdlen asi 150 km na severozpad od Berlna, porodila druh dt, dcerku, kterou pojmenovali Nanette Dorothea.60 e trvil den ve svm polnm tbu, a nikoli po jejm boku, je sotva pekvapujc, bereme-li v vahu kritickou situaci ve Wolfschanze.

Na nespnm atenttu nezskal pouze Himmler. I Hitlerovo postaven znan poslilo. Na jeho paladny ve Wolfschanze, na Keitela, Jodla a jin vysoko postaven leny armdnho veden, kte mohli pokldat za tst, e unikli zmrzaen nebo smrti z rukou svho bratra-dstojnka, na utlaovan masy prostch Nmc, na vechny ty, kte podle slov zprv SD o veejnm mnn provali "jaksi rostouc zden"61 ze patnch zprv hrnoucch se ze vech stran, zapsobil vbuch v konferennm sle jako oistn lze, kter je zbavila potlaovanho zoufalstv.62 "Jsme naplnni svatm hnvem a nekonenou zuivost vi zloincm, kte si dovolili ukldat o ivot naeho milovanho Vdce...,"63 prohlsil te noci Dnitz. Jodl ekl svmu tbu: "soucit (vi spiklencm) nen na mst a as shovvavosti pominul. Nenvist bez smilovn vem, kdo se postav proti nm!"64 Nkte sv pocity vyjdili urkami: Normann oznail spiklence za "reakn kriminlnickou chtru... s povahou nicotnch nul (MiniaturWrstechen)."65 Von Ribbentrop oznmil svm diplomatm, e za puem stli "zrdn a zloinn generlov," kte "ili sv zbabl a deftistick nzory, otravovali slab povahy a zatahovali je do svch intrik..."66 Hitler svou zchranu chpal jako znamen. Kdy on noci promluvil k nmeckmu lidu na rozhlasovch vlnch, vyvozoval tyt zvry, kter pednesl Mussolinimu bhem inspekce znien mstnosti: jeho zchranou mu Prozetelnost oznamovala, e mus stejn jako dosud pokraovat v cest ke svmu "ivotnmu cli". Jeho souputnci se do poslednho mue pipojili k jeho nzoru. Dnitz charakterizoval spiklence jako "kliku lench generl..., loutky v rukou naich neptel, kte jim slouili v bezcharaktern, zbabl a podl he." Nmonictvo se od nj dovdlo, e "Prozetelnost... zattila a uchrnila Vdce, a neopustila tak nai Nmeckou Vlast v osudov bitv."67 Gring se uchlil k velmi podobnm epitetm, kdy prohlsil: "Vemocn Prozetelnost jako zzrakem spasila naeho Vdce..." a zakonil ponkud odlinou formulac urenou pro vc: "K je dlouho iv n Vdce, jemu dnes vemohouc Bh tak zeteln ukzal sv poehnn."68 Bormann telegrafoval stranickm vdcm, e "astn zchrana naeho Vdce souasn ukazuje na zchranu nmeckho lidu (Volk)"69 a von Ribbentrop tvrdil, e Volk "spatil v zzran zchran svho Vdce ve chvli nejvtho nebezpe znamen Prozetelnosti, kter si peje, aby Vdce dle pokraoval ve sv prci... a do vtznho konce".70 Goebbels na stejn tma rozvinul propagandistickou kampa. Akoli se zdlo, e vichni otrocky sledovali Hitlerovu linii, meme z mnoha psychologickch dvod vit, e lo o spontnn skupinovou reakci, kter byla o to extrmnj, e nikdo z paladn si netroufal, dokonce ani v duchu - to v dnm ppad -, pipustit, e spiklenci, kte ohrozili jejich postaven, ztlesovali pochybnosti, je pronsledovaly i je samotn, jako i zkost nmeckho lidu jako celku. Protoe jejich zuivost nepochybn mila i na ty zrdce, kter kad z nich vnmal ve svm nitru, musela bt doprovzena hladem po pomst. Dnitz pikzal svm lidem, aby "neltostn zlikvidovali kadho, kdo se projev jako zrdce!" Jodl vyadoval od svch dstojnk a ednk "nesmiitelnou nenvist!" Gring nakzal Luftwaffe zahjit drastick kroky k "vykoenn vech zrdc", kte mli bt "pozatkni a postleni... Dstojnci, kte se astnili na zloinech, se sami ocitli mimo nmeck Volk, mimo Wehrmacht, mimo jakoukoli pedstavu o vojensk cti, mimo svou psahu vrnosti. Z jejich vyhuben zskme novou slu."71 V moralizujcm kzn ke svmu tbu vyjdil Jodl jet vy aspirace - pochzely pmo z pruskho vojenskho kodexu: byl pesvden, e Nmecko vytrv, kdyby se vak "tst obrtilo proti nm a my se nakonec museli rozhodnout, chopili bychom se zbran a obklopili naeho Vdce, m bychom se obhjili ped budoucnost... obstli ped histori a ped vnost".72 20. ervenec tak nen jen dnem katastroflnho krachu opozinch pln, ale i zavrenm nacistick revoluce. Dstojnick sbory v armd, dosavadn pil kontrarevoluce, byly rozdrceny, jejich est zstala osudn zpochybnn ast na zrad, kterou mnoz pirovnvali k "rn dkou do zad" z roku 1918. O tyi dny pozdji se Keitel pipojil ke Gringovi a Dnitzovi a nabdl Hitlerovi zaveden nacistickho pozdravu ve vech ozbrojench slokch "na dkaz nezlomn vrnosti Vdci a zkho svazku mezi stranou a armdou". Vnitn kruhy na Hitlerov dvoe se k nmu souasn zaaly tsnji piklnt, jejich pslunci byli v budoucnu mn tolerantn vi svm vlastnm velezrdnm vahm o monch nikovch cestch. Museli v nho vit - bez nj by se jejich moc rozplynula, byli s nm nerozlun spjati. Souasn si uvdomili, e Hitler je jejich talismanem, nebo tento obraz se dky Goebbelsovi zakotvil hluboko v srdcch veho lidu. Zprvy SD o veejnm mnn z obdob po atenttu popisuj nrod prodlvajc kolektivn zchvv radosti z toho, e Hitler atentt peil. "Vztah k Vdci a vra v nae veden se tm bez vjimek poslila a prohloubila..." Z jednotlivch hlen dle vyplv, e jmenovn Himmlera na msto velitele zlon armdy vyvolalo v lidu veobecn oekvn "zsadn oisty"73 na vech pozicch, do nich pronikly reakn elementy. Tko ct, nakolik lo o kolektivn reakci a nakolik o Ohlendorfovy fabrikace, kter mly uchlcholit jeho fa. Zd se ale bt jist, e dal organizovan pokusy o uchopen moci nevylouil pouze teror Gestapa - akoli ten

zstval vznamnm faktorem - ale i veobecn seven ik vi vnitnmu nepteli. Spojenci byli odhodlni donutit Nmecko k "bezpodmnen kapitulaci"; Nmecko bylo odhodlno semknout se kolem svho Vdce. Lze pochybovat, zda njak reln vchodisko vbec kdy existovalo, jist vak je, e po 20. ervenci se vechny nikov cesty uzavely. Slova, kter Himmler toho odpoledne po atenttu pronesl ke Kerstenovi, ukazuj, e okamit pochopil situaci. Co obsahovaly ony dokumenty, kter likvidoval? Mohlo jt o symbolick mosty, kter za sebou plil. Opt se mu vak podailo zachovat si v okamiku krize chladnou hlavu. Zatmco Hitler, Bormann a fov Wehrmachtu vyhroovali pomstou a ukldali svm lidem vykoenit a zlikvidovat kadou zradu, kterou odhal, Himmler, kter ihned poznal, e pokus o spiknut zkolaboval, se snail smiovat, uklidovat a rozptylovat mon frakce. Jasn to je vidt z telegramu oznaenho slovem "Nalhav!" ("Eilt Sehr! Sofort auf den Tisch!"), kter 21. ervence v 11.35 adresoval Bormann vem vedoucm up: Velitel zlon armdy, sk ministr H. Himmler, vs nalhav d, abyste zastavili veker samostatn zen proti dstojnkm, kte ve svm jednn vykzali vhavost, a dokonce i proti tm, kte jsou pokldni za oteven neptele. Velitel zlon armdy poaduje, aby mu byly zaslny zznamy o vech ppadech, na kter nemte jasn nzor. Heil Hitler! M. Bormann.74 e lo o nezbytn opaten vyplv z nesetnch vyrovnvn t a z akt osobn msty, k nim v nsledujcch tdnech navzdory instrukci dochzelo.75 Zd se rovn, e Himmler rozmluvil Hitlerovi jeho touhu po veejnch monstrprocesech s maximln publicitou rozhlasu a filmu a e ho pesvdil, aby konspirtory pedal lidovmu soudu Volksgerichtshof, kter ml pracovat podle obdobnho procesnho du, ale pouze ped malm publikem vybranm podle psnch mtek politick spolehlivosti.76 Protoe vojky mohli soudit pouze jejich druhov, musely lidovmu soudu pedchzet soudy estn, kter spiklence vylouily z ad armdy. O hlubinch, do nich se propadla morlka a est dstojnickho sboru nmeck armdy, nejlpe vypovd skutenost, e se bez pot podailo shromdit porotu sloenou z generl pod pedsednictvm polnho marla von Rundstedta jen tak byl potrestn za svj deftismus ve funkci vrchnho velitele ve Francii - kter z armdy ochotn vylouila vechny obalovan dstojnky pouze na zklad dkaz pedloench Gestapem, ani by jim poskytla prostor k obhajob. Jet 21. ervence, tedy tho dne, kdy nalhav dal Bormanna, aby zabrnil pomst strany vi reaknm dstojnkm, kter mnoz stranit byrokrat nenvidli, pednesl Himmler v Bendlerstrasse smliv proslov k dstojnkm, je nyn podlhali jeho velen.77 Bhem proslovu nastnil mylenky a tmata, k nim se bude vracet ve vech dalch v lt a na podzim: jak je smysl a cl vlky? Zjevn se s tmto problmem musel vypodat, chtl-li obnovit pokleslou morlku a porazit deftismus, o jeho rozen v nrod byl informovn ze zprv SD a kter jist kvetl prv zde, v samotnm srdci spiknut. Vlka pedevm mus, vysvtloval, zajistit Nmecku takov msto mezi svtovmi mocnostmi, jako sedmilet vlka zajistila Prusku msto mezi mocnostmi tehdej Evropy. Dle mlo dojt k rozen a konsolidaci nmeck e, jej obyvatelstvo vzroste z 90 na 120 milion lid. Konen mlo dojt k reorganizaci rozen e v souladu s otzkami obrany, hospodstv a populace - m pochopiteln myslel otzky rasy. "Musme si jasn uvdomit, e podobn invaze z Asie, jak jsme nyn svdky, se bude pravideln opakovat kadch 50, 100 nebo 200 let. Jene ne pokad ns povede nkdo srovnateln s Adolfem Hitlerem. Proto musme vytvoit vechny podmnky k tomu, aby n "Volk" podobnm tokm odolal. Dal nutnou podmnkou spchu v naem zpase je rozen naeho ivotnho prostoru. Bhem nkolika nsledujcch let se nm poda pinejmenm zskat zpt ve, co jsme v Rusku ztratili. Vytvome ochrann hranice a vchod se stane cviitm naich vojsk, kde kad divize prodl alespo jednou nebo dvakrt do roka nron cvien v boji proti banditm (partyznm). Bereme-li v vahu celkov pehled o situaci, kterm jako f vzvdn sluby a velitel Waffen-SS disponoval, uvdomme-li si jeho stzlivou strnku, kter ho nutila usilovat o smen se Zpadem a pipustit za tm elem i zmenen hranic e, na kter nalhal Schellenberg, musme podobn pedstavy chpat jako fantazii nebo fikci, je mla dodat odvahu jeho poslucham. Hovoil o clech, o kter vdy usiloval, a z nich neslevil od doby, kdy Nmecko bvalo kladivem; nyn se stalo kovadlinou. Situace se tden za tdnem zhorovala, ale on hovoil o rozen hranic a s narstajc vmluvnost

popisoval skvlou budoucnost Nmeck e. Ztrcel se snad ve fantazich, protoe pro nj bylo pli bolestiv pln zvit onen cul de sac, do nho Nmecko smovalo, nebo nyn nevidl jinou monost ne absolutn vru ve Vdce? Posedl snad jeho, Bormanna, Goebbelse, von Ribbentroppa, Dnitze a Speera kolektivn fantas, o kter se dlili s Hitlerem a o nm spolu hovoili? Nebo sv posluchae vdom klamal? Existuje zznam jeho konverzace ze 17. listopadu 1938, bhem n ekl svm hostm: "lovk nesm nikdy lht, nikdy nesm klamat sm sebe, a to ani v politice, ani v kadodennm ivot."78 Znm je rovn svdectv profesora Gebhardta, podle kterho Himmler vdy vil tomu, co v danou chvli kal. Nkter pznaky vdomho klamu z t doby nicmn existuj: kdy napklad 26. ervence mluvil k dstojnkm jedn z novch diviz, kter se mly pokusit ucpat dry na vchodn front, ekl jim, e podle dostupnch zprv si prv tyi tdny bombardovn raketami V-1 vydaly v Londn 120 000 obt na ivotech - co je slo, pokraoval, kter absolutn souhlas s potem raket, kter byly vysteleny.79 Byla to ir fantazie. Za tut dobu oznmil Churchill Doln snmovn mn ne 3000 mrtvch. Li od potku tvoily integrln soust nacistick propagandy. A u byl pesvden, e ho ke li opravuje vzneenost konenho cle, nebo ho lta u moci a Hitlerova blzkost zbavily schopnosti oddlit pn od stzlivch kalkulac, rozhodn se jednalo o nepravdy. Vechna jeho slova byla vdy nepochybn smsic osobnch pedstav a propagandistickch fikc, kter se navzjem neoddliteln propojovaly. Kdy se nyn skutenost tolik vzdlila nacistickm fantazim, byly jeho li jet npadnj. Svm poslucham ekl, e v sob choval absolutn vru ve vtzstv a prohlsil, e o konenm vtzstv nikdy ani na sekundu nepochyboval - jet npadnj dkaz, e vdom lhal. Zkladem jeho vry zstvaly od chvle, kdy byla e pinucena k obran, nhl a neekan obrat v sedmilet vlce, kter zajistil vtzstv Bedicha Velikho ve zdnliv beznadjn situaci, vdom historick pravdy, e bhem velkch vlek se koalice jen zdka udr pohromad, a konen zsadn rozdly v nzorech a zjmech mezi Ruskem a zpadnmi mocnostmi. "Nyn probh zvod o to, zda se bolevikm poda zkit plny Amerian, nebo Amerianm zjmy Anglian - protoe rozhodn nejsou pli jednotn - nebo zda Anglian zk plny vem ostatnm...," ekl 26. ervence dstojnkm nov zzen 545. p divize lidovch grantnk (Volksgrenadiers).80 Existuj mezi nimi stovky tecch ploch. Dve nebo pozdji, budeme-li mt dost pevn nervy - a ty my mme -, se jeden z nich rozejde se zbytkem koalice, protoe pro nj vlka ztrat smysl nebo protoe ji nebude schopen vnitn unst. Nedok ve vlce udret svj lid. A jakmile se koalice rozpadne, bude to znamenat konec vlky a nae vtzstv. Vlka je vyhran stejn jist, jako by svtov vlka byla vyhrna v listopadu 1918, ano, i v lednu 1919, kdybychom jen tenkrt mli pevn veden, vrnost zakoennou v srdcch veho lidu, vetn jeho vdc, a pevn nervy. Takto se legenda o "rn dkou do zad" neporaen nmeck armdy stvala historickou pravdou, je se jako albatros vznela nad hlavami mu, kte se jet ani nenarodili. Tentokrt, pokraoval Himmler, m Nmecko vechny podmnky, kter roku 1918 postrdalo. Volk se chov bezprecedentn ukznn. Ono slovo, Anstndigkeit, i jeho adjektivum anstndig, se neustle opakovalo jako leitmotiv jeho proslov, stejn jako ve vhradch mnoha Nmc, kte peili vlku. Tentokrt bylo poslucham eeno, co tato "kze" nebo t "spodanost," "slunost" i "poslunost" lidu znamen: nmeck Volk v tto vlce je jin, ne byl Volk z roku 1918, protoe byl oitn od id a veker zloineck chtry. Dnes tyto elementy neohrouj Nmecko ani v nejmenm. Vdy pece dobe vte - hovom k vm, dstojnci, svenm mi nam Vdcem zcela oteven - vte, e jsem po celch deset let z preventivnch dvod zavral veker bahno Nmecka, profesionln zloince a asociln ivly, z nich se dnes stali jedni z nejpracovitjch zbrojaskch dlnk v potu, kter si jako jednotlivci st dokete pedstavit. Tetina z mnoha dleitch zbran a zazen pouvanch Wehrmachtem je vyrbna v jejich tborech. Navc mme to neuviteln tst, e jsme se zbavili vekerch id, take bahno, z nho kvasily vechny vzpoury, bylo vykoenno z lidovch mas. Dal podstatn rozdl oproti roku 1918 samozejm spoval v tom, e jim osud seslal, jako to dl jednou za tisc let, vdce formtu Adolfa Hitlera. Nyn se dostvm k tomu, co se koneckonc ozvalo bhem celho mho proslovu. To, co od vs dm, je nco, co po cel as nosm i v sob: neotesiteln vra, neotesiteln vra ve Vdce, vra v lep budoucnost tohoto velkho Nmecka - ne, tto skvl nmeck e, vra ve smysl naeho snaen, vra v ns samotn. Tato vra je onou jedinou touhou, kterou ve vs musm, ani bych vyslovoval frze, zaehnout jako posvtn ohe. Vam nejdleitjm kolem, mil soudruzi, je, abyste ani na jedinou sekundu, ani jedinou hodinu - jakkoli zoufale se vm me jevit - neztrceli vru v konen vtzstv, vru v nmeck posln, a

abyste nikdy nedvali prchod sebeklamnm a iluzornm kalkulacm a soudm. Posledn vta jist mnoho prozrazuje. Lze si povimnout, e s nrstem Himmlerovch pravomoc a s jeho novm kolem budovat divize lidovch grantnk, kter mly poslit vchodn frontu, se sm Himmler stal pedmtem zeslen propagandy - ze strany orgn SS - a jeho frontov sluba, o n se zmnil v pedchozch projevech, se stvala zavedenou skutenost. Tak ho ve vysln ze 24. ervence nechali v roce 1917 vstoupit do 11. bavorskho pluku "jako kadeta", kter byl "roku 1918 odvelen na frontu".81 Nsledujc msc se v rozhlasovm poadu "Hlas SS" dovdme, e "v letech 1917-1918 bojoval v nmeck armd, kter musela, neporaena, sloit zbran..."82 Stejnm dojmem psob i jeho projevy. Stval ped svmi posluchai "jako vojk mezi vojky". Na sv dstojnky z Bendlerstrasse a z jednotek lidovch grantnk se obracel jako velitel, soudruh a kamard, jako by hovoil, jak rd kal, ke svmu mustvu. "Nevidm mezi nmi dn rozdl, vkldm vekerou svou dvru do nmeckho dstojnickho sboru a uvdomuji si, e se ve vs, jako vdy v nmeckm lidu, nejlepm zpsobem snoub poslunost a rytsk zpsoby. Rd bych vs, mil dstojnci, obdaroval prastarm germnskm heslem. Ve stedovku ho psvali na zdi nmeckch kupeckch dom, a pelom-li ho do nov nminy, zn: est je n jedin pkaz!' My vichni se jm chceme dit..." Oteven hovoil o pedpokldan dlce ivota dstojnk na vchodn front. U velitele roty trvalo ti msce, u velitele praporu tyi, ne byl zabit nebo zrann. Zoufat si by bylo hloup a zbabl. "Je vlka...," ekl a pokraoval vzpomnkou na Bedicha Velikho, kter bhem sedmilet vlky zail takovou nouzi o vojky, e musel otevt vznice a poslit sv prapory o zloince, kter do bitev vedli patnctilet chlapci a posledn zbvajc synov lechtickch rodin - je obvykle do vlky nerukovali, aby mohli zachovat linii rodu. "Vytrvali ale a do vtzstv v roce 1763." Himmler apeloval i na city. Nabdal dstojnky, aby ve svch much zaplili "posvtn r tradin cti skutench nmeckch vojk" a vru v jejich Vdce a vysvtlili jim, za jak hodnoty maj bojovat. "Kad den jim opakujte, aby mysleli na sv dti, mlad sestry, eny - aby je chrnili, aby chrnili istotu sv krve a krsu na zem, naeho domova..." Jeho posledn apel se tkal filosofie a rasovch svazk: dokud je na svt rijec, dokud existuje nae nordicko-germnsk krev, trv na tto planet Bo d. A tento kol, od nejdvnj vnosti po budoucnost naeho lidu, je sven kadmu dalmu pokolen, pedevm vak na generaci. Kdy hledte pes tato obdob nekonenho a vnho asu, pak vm, e si kad z vs v hodin obt a nebezpe uvdom, o jak krtk moment se jedn ve srovnn s ivotem na Zemi, ve srovnn s ivotem naeho nroda (Volk). A bhem tohoto krtkho okamiku skuten zle jen na tom, aby kad z ns stl na mst, kam ho povol jeho povinnost... Pot se vrtil k oblbenmu tmatu, kter v tom obdob tolikrt opakoval: "jednou se nae ivoty mus uzavt, a proto dnes uinme ve, abychom si na konci mohli ct, e o ns nae dti a vnouata budou opakovat: Nai otcov, nai pedci neili nadarmo, nebo slouili jako dstojnci Adolfu Hitlerovi, svmu Bohem seslanmu Vdci, v nejobtnj chvli nmeckho nroda.'" Takto vyslal sv mlad Volksgrenadier-dstojnky do barbarskch bitev vchodn fronty. O inku jeho slov nemusme pochybovat: existuj vmluvn svdectv o dojmu, kter dokzal uinit na pslunky SS a na leny strany oddan nacistick ideologii83 a tito mlad muov byli ideologi syceni bhem dlouhch let, kter trvili ve kolch. Himmler pravdpodobn vil vem tm sentimentlnm slovm, kter k nim pronel. Dvme-li se na jeho tehdej roli objektivn a s vhodou znalost dalho vvoje, je nm jasn, e vyslal mlad lidi na jatka pedem ztracench bitev pouze proto, aby se udrel u moci, e za obdob mezi ltem 1944 a koncem vlky, kdy nepestval se svou agitac, bylo mnoho dalch nmeckch mst promnno v pust hromady sutin a e pi leteckch nletech zemelo vce blzkch a milch, kter jeho vojci dajn mli chrnit, ne za celou dobu, je uplynula od potku vlky. Tehdy mu ovem zbvala jedin alternativa: bezpodmnen kapitulace, znik nacistick strany, rozdlen a okupace Nmecka neptelskmi mocnostmi a soud s "vlenmi zloinci", na jejich seznamu stlo jeho jmno na druhm mst hned po Hitlerovi. Vechny historick sly, kter a dosud pohnly Nmecko, jeho vlenick minulost a jeho filosofov a romantici, kte na jejm zklad zfalovali rijsk mtus, vda o rasov hygien, Herr Professoren, kte vykldali djiny ve smyslu nmeck dobyvan mise a Kultur, vojci a sttnci opil pruskou legendou a povst o "rn dkou do zad" a "neporaen nmeck armd" z prvn svtov vlky - vechny ty sly, z nich byl stvoen Himmlerv svt, jej nyn pohnly kupedu, bez nich by z nho nezbylo doslova nic. Souasn ale vechny historick sly, kter byly donuceny se Nmecku postavit, jejich nenvist a odhodln odzbrojit neptelskou zemi tak, aby se po njakch druhch Versailles ji nikdy nemohla vzchopit a

uvrhnout Evropu do tet svtov vlky, znemoovaly spojeneckm mocnostem jakkoli zmrnn jejich poadavk na bezpodmnenou kapitulaci a absolutn vykoenn veho, co nmeck militarismus a nacismus zastupovalo. Takov byl odkaz djin: zpas soupecch sil mohly rozhodnout jen dal vlen, krveprolit, utrpen, nenvist a zkza. V tomto smyslu jsou Himmlerova slova autentickm hlasem nmeckho osudu, vedle nho byly nadje spiklenc pesn pouze tm, za co je Himmler oznaoval - zoufalmi sny. Byly vak nutn i jeho vlastnmi sny. Himmler nemohl nebo nechtl pochopit zden, jak vyvolvalo pouh jeho jmno, a nepestval usilovat o tyt kontakty se Zpadem, o kter usilovali i spiklenci. Dokonce dokzal pesvdit sm sebe, e m he se Nmecku dailo, m vce se jeho hranice smrovaly, tm vce narst dern vznam onoho okletn mezi postupujcmi armdami. "Podivuhodn skutenost! S kadm dalm tdnem roste nae politick hodnota a zvyuje se nae (politick) sla. Pirovnal bych ns k vbunmu klnu nebo nloi, kter roztrh neptelskou koalici na kusy. Koalice naich neptel, Anglie, Ameriky a Ruska, je a od potku byla msi nepirozenm..."84 Proto je snad mon, e kdy hovoil o rozen vchodnch hranic k Uralu a o skvl nmeck budoucnosti, kter se ped nm vynoovala za tkou souasnost, vil svm slovm. Stejn tak si ale musel neustle uvdomovat, a toto vdom mu nedvalo spt, e se jedn o chimru. Na potku z, kdy Rud armda obsadila ropn pole v Rumunsku a vstoupila do Bulharska a Finsko vystoupilo z vlky proti Sovtskmu svazu, musel ulehnout s aludenmi keemi, kter vdy dokonale indikovaly jeho psychick zdrav. Kersten ho nael v agnii, s rozetenm vtiskem kornu vedle lka. "Takovou bolest dle nevydrm," ekl mu Himmler."85 Kapitola 15 Nejmocnj mu e Nesoulad mezi Himmlerovmi frzemi o dobrch zpsobech a peklem, kter rozpoutval, dle vzrostl a zvraznil se bhem smrteln agonie e po 20. ervenci. Hrznm pkladem se stala polsk Varava. Pohled na zbit a demoralizovan nmeck jednotky, ustupujc pozstatky skupiny armd Sted, kter na potku lta prochzely mstem, dodal odvahu polskmu podzemnmu hnut, Zemsk armd, a pesvdil jejho velitele, generla Tadeusze Bora-Komorowskho, e Nmci nebudou schopni zabrnit rychlmu postupu Rud armdy pes Vislu a obsazen Varavy. Jakmile sovtsk tanky 29. ervence dorazily k vchodnm pedmstm, rozhodl se Bor zahjit odpoledne 1. srpna ozbrojen povstn v obvodu msta. V mnoha ohledech lo o politick rozhodnut. Stalin podporoval innost soupec - i spe neptelsk podzemn odbojov skupiny, Lidov armdy, a zdil komunisty ovldan Polsk vbor nrodnho osvobozen, kter se ml stt jeho nstrojem k zataen osvobozenho Polska do sovtsk sfry vlivu. Zemsk armda byla naopak ozbrojenm nstrojem polsk emigran vldy se sdlem v Londn. Povstn tud nemlo pouze pomhat Rud armd pi osvobozovn msta, ale t obsadit Varavu nacionln-konzervativnmi polskmi silami, kter by zkily plny Polskho vboru nrodnho osvobozen a Stalina a zabrnily komunistm pevzt po vstupu Sovt do msta moc. Protoe Zemsk armda byla nejvt a nejsilnj partyznskou organizac v Evrop, znamenala pro Stalinovy plny vnou pekku.1 V dan chvli Stalinovi pomohlo Hitlerovo odhodln udret Varavu jako komunikan centrum a pevnost na pravm kdle nmeckch armd. Do msta mily z Pobalt a Francie posily vetn "ohniv brigdy" SSPanzerkorps sestaven z elitnch diviz Wiking a Totenkopf, poslench armdn 19. tankovou diviz. Povstn Zemsk armdy vypuklo shodou okolnot ve chvli, kdy Panzerkorps-SS zahjily protitok na rusk sly vn Varavy, ohrozily peten dopravn trasy a pinutily je zaujmout obrann postaven. Bor s piblin 40 000 bojovnky Zemsk armdy tak zstali odznuti, zatmco napadali nmeck hldky a obrann postaven ve mst. O Hitlerov dve v Himmlera svd mimo jin i to, e potlaenm povstn povil prv jeho, a ne nov jmenovanho vrchnho velitele pro vchodn frontu generla Heinze Guderiana. Himmlerovy jednotky sice odpovdaly ze protipartyznsk operace v tlu, avak blzkost Rud armdy a skutenost, e jednotky Wehrmachtu umstn ve mst ho mly dret proti postupujcmu nepteli, napovdaly, e boj s povstalci spadal spe do operan kompetence armdy. Okolnosti, za kterch ho Hitler povil novm kolem, objasnil Himmler armdnm dstojnkm nsledujcmi slovy:2 Jakmile jsem se doslechl o povstn ve Varav, okamit jsem spchal k Vdci. Rd bych vm ve vypovdl pro ilustraci pkladn klidnho pstupu ke zprvm podobnho typu. ekl jsem mu: "Mein Fhrer, doba je zl. V historick perspektiv vak meme bt astn, e Polci takhle vyvdj. Za njakch pt i est tdn budeme muset ustoupit. V tu dobu vak Varava, hlavn msto, mozek a inteligence bvalho 16-17 milionovho nroda, kter ns blokoval na vchod a stl nm v cest po 700 let od prvn bitvy u Tannenbergu, pestane existovat. Polsk problm tak pestane bt velkm historickm

problmem pro nae dti, kter pijdou po ns, a dokonce i pro ns samotn." Himmlerovo posln bylo ideologicko-politick; i nyn, na sklonku vlky, ml pokraovat v programu zahjenm roku 1939 - pipravit polsk lid o jeho vdce a nechat pevat pouze zbytek vyuiteln jako koovn pracovn sla pro i. Tm lze vysvtlit i skutenost, e Hitler zastavil rozhovory veden v nkolika pedchozch mscch mezi zstupci Zemsk armdy a Himmlerovm bezpenostnm zmocnncem ve Varav dr. Ludwigem Hahnem, kter mly prozkoumat monost uzaven protikomunistick aliance Zemsk armdy s Nmci.3 Nyn Hitler pikzal srovnat Varavu se zem. "Mon si myslte, e jsem straliv barbar," ekl k tomu Himmler svm dstojnkm. "Barbar skuten jsem, nemm-li jinou monost." Vedenm operace byl poven zkuen velitel protipartyznskch akc, Gruppenfhrer-SS Erich von dem Bach-Zelewski. K dispozici dostal smutn proslulou Dirlewangerovu brigdu sestavenou z pytlk, zloinc, degradovanch dstojnk, vojk odsouzench vlenm soudem, potrestanch esesk a cizinc ve zkuebn lht pro slubu ve Waffen-SS; nemn barbarskou protipartyznskou brigdu Kaminskho, sloenou hlavn z ukrajinskch vlench zajatc, jejich nenvist k Polkm se vyrovnala jejich nenvisti k Sovtm; pravideln policejn jednotky z Poznan patc pod tamn SSPF (SS und Polizei Fhrer) pod vedenm SS-Gruppenfhrera Heinze Reinefartha; a konen st 22. jzdn divize SS Maria Theresia, sestaven z etnickch Nmc z Maarska. Nejvt ucelenou formac byla brigda Kaminski, v tu dobu zaazen do Waffen-SS jako 29. divize ozbrojench grantnk Rona (Rusko); jej velitel Kaminski byl jmenovn Oberfhrerem SS. Von dem Bach ml k dispozici dlostelectvo, vetn nejtch polnch zbran uvanch v cel vlce, mod Karl s hlavnmi re 60 cm - odpalovaly dvoutunov stely schopn prorazit 2,5 m betonu plamenomety, plynov zbran do kanalizac, strojn puky MG 42 a nejnovj "zzran zbran", dlkov ovldan miniaturn tanky znaky Goli. Byly to asi 1,5 m dlouh tanky na psech, kter nesly 90 kg siln vbuniny; telefonn nebo rdiov signl je navdl na cl, kde vybuchovaly. Ideln uplatnn nachzely pi proren poulinch barikd, ani by vojky ohroovala palba ostelova. Von dem Bach ml k dispozici i skuten tanky vybaven modi a mohl podat Luftwaffe o zsah hloubkovch bombardr Stuka. S tmto ctyhodnm arzenlem a patologickmi veliteli Dirlewangerem a Kaminskm, kte veleli dvma nejvtm tvarm sestavenm ze smrteln nebezpen etnicko-zloineck smsi, a s SS-Fhrerem Reinfharthem, stejn rasisticky indoktrinovanm a neltostnm, jako byl Jrgen Stroop, jako i s Himmlerovm rozkazem srovnat msto ve jmnu Vdce se zem - k nmu Himmler dodal poven pozabjet co nejvt mnostv Polk4 - byly nsledky akce hroziv pedvdateln. Bloky dom byly systematicky podpalovny; civiln obyvatel byli nahnni na veejn prostranstv, nmst, parky a hbitovy, a tam koseni kulometnou palbou, trhni vbuchy a stepinami grant a pak pleni na masovch hranicch. Nkte museli na rozkaz vytrhvat devn plotn plaky a nalhat na n, kdy do nich stleli, aby kreman hranice snadnji prohoely. Nikdo nehledl na vk nebo pohlav obt; v tomto ohledu pipomnal potek takzvan divok akce obdob masovho vyhlazovn id. Svdkov a lid, kterm se podailo pet, popisuj hrzy obdobn. Napklad Janini Rozinska svdila, jak ji a jej dv dti nahnali do tramvajovho depa na ulici Mlynarska. Tam je esesci i mui bez odznak SS nahnali do houfu s asi 200 dalmi Polky, nae do nich zaali stlet z kulomet. "Prvn salva v davu vykousala viditeln rny. Pak zali hzet run granty... Mj mal chlapec byl vn zrann vzadu na hlav. M dcei poranil grant nohy, bicho a hrudnk. Jakmile cel skupina padla k zemi, Nmci zaali stlet na ty, kte se hbali nebo se pokoueli vstt..."5 Waclawa Szlacheta, ena, kter peila masov vradn dky tomu, e se pi prvnm vstelu vrhla na zem a pedstrala smrt, popsala, jak vojk piel k dtskmu korku s dvojaty jejho souseda Jabuczyka a ob dti zastelil. Vypovdla, e nebyla schopna urit pesnou dobu, kdy jin Nmec zabil jej vlastn dceru Alinu.6 Jin nmeck jednotky mezitm toily na nemocnice, kde vypukly orgie vradn, loupen a znsilovn pacientek, oetovatelek i dovch sester. Mnoz tonci byli opil. Vlen denk velen nmeck 9. armdy, situovan ve mst, zmiuje, e Kaminskho brigda si "propila cestu" z jinch pedmst do centra. Takov akce nebyly vojensky obhjiteln a s ohledem na potlaen Zemsk armdy psobily kontraproduktivn. Lze je vysvtlit pouze barbarskm duchem rasistick nenvisti, mstivosti a nsil, kter se zrodil v jednotkch Freikorps z ponen a porky v prvn vlce, zstal zachovn a nyn vybuchl pi vyhldce na porku ve vlce druh. Takov duch vyzaoval z Hitlerova veden. Himmler opt vykonval rozkazy z nejvych mst, znovu je v extrmn form pedval mum, kter si vybral na zklad jejich absolutnho nedostatku skrupul. Varava je dalm ztlesnnm systmu a Himmlerova msta v nm.

Jednotky Zemsk armdy mly mlo zbran a brzy jim dochzela munice a potraviny; protoe nemly dlostelectvo a uplatovaly jaksi kavalrsk pstup k taktice, nepodailo se jim dobt nejsilnj zkladny nmeck posdky ve mst nebo obsadit mosty pes Vislu, kter by jim otevely cestu ke spojen s Rudou armdou na vchodnch pedmstch. Uplatovaly v zsad stejnou taktiku jako id ped nimi: nechvaly nmeck a "ukrajinsk" jednotky piblit na dostel, nae proti nim zahjily palbu ze zlohy a napadaly je Molotovovmi koktejly. K vpadm a stupm jim slouil systm mstsk kanalizace. Pokud nemohly uniknout, bojovaly do poslednho mue a eny, protoe vdly, e neptel s nimi nem slitovn: zajatci se stleli na mst nebo museli tvoit lidsk barikdy ped postupujcmi tanky, rann se stleli nebo polvali naftou a zapalovali stejn jako civiln obti masovch poprav. Nen divu, e slitovn s neptelem nemly ani polsk jednotky. Zemsk armd se dlouho nedostalo dn podpory od spojeneckch mocnost. Stalin pedstral, e jejich pokus pokld za "bezhlav dobrodrustv" a odmtal leteck shozy zsob i vysln stha proti nmeckm hloubkovm bombardrm. Dokonce nedovolil pout sovtsk poln letit britskm a americkm letadlm, kter mla povstalce zsobovat. Americkho velvyslance v Moskv upozornil, e pistn nebude povoleno ani pokozenm letounm. Royal Air Force uskutenila v dobr polovin srpna nkolik zsobovacch let z leti v italskm Brindisi, jene v tu dobu u von dem Bach prorazil klny zkzy celm mstem a k Visle a navzjem oddlil jednotliv oblasti dren povstalci. Von dem Bachovu technickou pevahu mohla pevit pouze pomoc ruskch jednotek z vchodnch pedmst - ta ale nepichzela. John Erickson ve sv studii o rusk vlce tvrd, e za pasivitou Rus nebyly jen Stalinovy politick motivy, ale i ohledy na strategickou rovnovhu ruskch vojsk, jejich zsobovac trasy se prothly na tm 500 km a na kter jin od Varavy toily nmeck tanky. Rud armda se dajn zastavila na druhm behu Visly "nejen proto, e by byla ve tvrti Praga (na vchodnm behu) zadren neptelem, ale i proto, e se pipravovala na rozshlej bitvu".7 Zatm se Polci zatlaovan do stle mench enklv uchlili k ohromujc odvaze. Na konci msce hlsil Bor do Londna, e se Varava stala "mstem trosek", v nm " mrtv jsou pohbvni ve zceninch nebo vedle nich".8 Stalinova neinnost a jeho pokusy zabrnit zpadnm Spojencm v pomoci Zemsk armd nyn hrozily vystit na Zpad ve vn skandl. Prv tato trhlina, rozevrajc se mezi Spojenci bezpochyby dovolila Himmlerovi hovoit o Nmecku jako o "vbunm klnu", kter "roztrh neptelskou koalici na kusy". Bhem druhho zijovho tdne zaal Stalin obnovovat mosty, kter ho pojily se Zpadem. Souhlasil s tm, aby angloamerick zsobovac lety nad Varavu startovaly ze sovtskch polnch leti, povil velen Rud armdy vyslnm stha proti nmeckm stukm, pikzal dlosteleck bombardovn nmeckch pozic ve mst a konen vyslal 1. polskou p divizi v Sovtskm svazu - sloenou z bvalch polskch vlench zajatc - do vchodnho pedmst Praga, aby se probojovala pes Vislu. Musel ovem vdt, e je pli pozd. Polkm se podailo doshnout eky, ale Nmci se obrnili na zpadnm behu a vyhodili do vzduchu vechny mosty. Velitel polsk divize, generl Zygmund Berling, pekroil sv pravomoci a vedl improvizovanou obojivelnou vyloovac operaci: v noci ze 16. na 17. z se jeho jednotkm podailo pekroit eku, dobt na zpadnm behu nkolik mench pedmost a navzat spojen se Zemskou armdou. Nebyl vak podporovn ruskm postupem a brzy musel velet k stupu na opan beh. V tu dobu, na konci z, zbvala Borovi pouze kapitulace. Mohl o n uvaovat, protoe Hitlera mezitm pesvdili, e Zemskou armdu uzn za vlc stranu; ti z jejich bojovnk, kte peili, se vynoili z trosek msta se svmi zbranmi, ervenoblmi pskami na rukvech, svmi zrannmi i svou hrdost a pochodovali mezi palry zvdavch nmeckch vojk, kte jim vzdvali ctu. V dosud koucch sutinch zstalo 15 000 jejich mrtvch soudruh spolu s asi 200 000 civilist.9 Potlaen povstn stlo nmeck protipartyznsk i pravideln jednotky 10 000 mrtvch, 9000 rannch a 7000 nezvstnch - za vysok ztrty mohlo sten i nezzen chovn Kaminskeho mu a excesivn Draufgngertum zaveden v Dirlewangerov brigd. Odmny, kterch se dokali tito dva velitel z Himmlerova popudu, nebo alespo s jeho vdomm, se z njakch dvod dost liily. Kaminsky byl sesazen a v tichosti popraven, take se terem divok partyznsk zloby stali jeho nstupci; Dirlewanger zskal Rytsk k. Von dem Bach a Reinefarth byli v zvrench obrannch bitvch na vchod poveni na velitele armdnch sbor. Vichni peiv civilist byli z msta evakuovni: zdrav a schopn na nucen prce do e, slab do zvltnch tbor nebo plynovch komor; z asi 1000 id, kte peili Stroopovo dn nebo uprchli z pracovnch skupin a bojovali po boku Polk, zahynula asi polovina.10 Do trosek msta vtrhla "istic komanda", takzvan Rumungs a zaala rabovat vechno, co mlo njakou cenu; po nich nsledovaly

zvltn skupiny vybaven plamenomety a vbuninami, kter mly dokonit Hitlerv rozkaz a vymazat msto z povrchu zem. Nezniili vechny zdi, ale Polci, kte se do Varavy vrtili po "osvobozen" Rudou armdou, nali ze svch dom jen komny a hromady sutin za ohoelmi a przdnmi fasdami. V Berln bhem varavsk agonie provali v rukou ednk Gestapa a kriminln policie ti z hlavnch konspirtor ze 20. ervence, kte byli dosud na ivu, svou osobn agonii, nsledovanou soudy a popravami. Hitlera posedl hlad po pomst. A opt to byl Himmler, hlavn vkonn ednk, kdo celkovou nladu interpretoval v nejextrmnj form. 3. srpna, dve ne von Rundstedtv estn soud vykl prvn vylouen z ad Wehrmachtu pro dvaadvacet nejzetelnji se provinivch dstojnk, oznmil Himmler ped shromdnm upnch vedoucch, jak jsou jeho mysly s vdci revolty. ekl jim, e tla von Stauffenberga, Olbrichta, Mertze a von Haeftena ji nechal exhumovat z hrob, kam byla urychlen zakopna ihned po exekuci. "Vydal jsem rozkaz, aby mrtvoly splili a jejich popel rozprili po polch. Nepejeme si jedinou vzpomnku na ty lidi - ani na dal, kte budou zhy popraveni - nesm po nich zstat dn hrob i podobn msto."11 Dalm krokem, pokraoval, mus bt zaveden "absolutnho Sippenhaftung", m mnil zaten vech pbuznch a ptel tchto mu. Svj koncept Sippenhaft petsal o tden dve v projevu k dstojnkm divize lidovch grantnk.12 ekl jim, e odpovdnost rodiny nebo rodu za vechny pslunky byla starm germnskm zvykem. Nelo o nic nerozumnho. Tak jako je rodina vojka ctna a odmovna sttem, ktermu vojk slou, tak mus bt rodina zrdce pohnna k odpovdnosti, neme-li dokzat, e zrdce i zrdkyni vylouila ze svho stedu - vdy vojkova ena i pbuzn mohou bt rovn vinni. Pes vekerou moralizujc frazeologii lo o jasn varovn. Na shromdn vedoucch up musel bt opatrnj: poteboval, aby jeho kroky schvlili a chtl jim ukzat, jak mohou opaten vysvtlit pochybovam. Nebo tou dobou, jak piznal, ji jeho lid zaali se zatknm urench rodin. Nikdo by si neml dovolit pijt a namtnout: "To, co dlte, je bolevick." Ne, nebute nedtkliv. Nejde o nic bolevickho, ale o prastar zvyk, kter byl obvykl mezi naimi pedky. Sta se podvat do germnskch sg. Jestlie nai pedkov odsoudili rodinu a postavili ji mimo zkon, nebo jakmile mezi rodinami vypukla krevn msta, pak byli drasticky dkladn. Jestlie byla nkter rodina odsuzena a postavena mimo zkon, ekli: "Tento mu je zrdce, m v sob patnou krev, v jejich rodin je patn krev, kterou musme vykoenit." A v ppad krevn msty pobili rodinu do poslednho lena Sippe' (klanu). Rodina hrabte Stauffenberga bude vyhuben do poslednho lena upn vedouc ho odmnili potleskem. "Mus jt o vjimen odstraujc pklad," pokraoval, viditeln poten jejich reakc. Navc bude vem Nmcm, kte se jmenuj Stauffenberg - obecnji eeno vem' osobm, kter nesou nkter z neasnch pjmen, je se objevuj v tomto procesu - navreno, aby si je nechali zmnit, protoe od nich nikdo neme oekvat, e budou nadle nosit jmna niem a zrdc. Rovn musme - a to je velmi dleit - zabavit majetek a vlastnictv vech rodin, jejich len se jako vdce astnil spiknut, i se zachoval nevrn a zrdn. Jeho hrozby se naplnily. Ne sice, s vjimkou von Stauffenberga, zcela systematicky, sp jaksi zmaten, protoe Himmler odmtl pevn pravidla, kter by mohla brzdit osobn aktivitu.13 Stauffenbergv klan pronsledovali s maximln dkladnost; rodiny Klause, Bertholda a jejich bratra Alexandra, jejich matka, strcov, tety, bratranci a sestenice a dokonce i pbuzn z manelinch stran a rodinn ptel, z nich vtina nemla o spiknut ani potuchy, byli vetn starch lid a dt pozatkni a uvznni, umstni do ochrann vazby Schutzhaft nebo, v ppad mladistvch, poslni pod novmi jmny do stranickch internt i pstounskch rodin. Po vlce trvalo cel msce, ne byli znovu vyptrni. Zd se, e vzdlenj vtve rodin ostatnch konspirtor nebyly pronsledovny tak nenavn. Pesto byli blzc pbuzn Olbrichta, von Haeftena, Mertze, Goerdelera, von Tresckowa, von Hassella, von Haseho, Hoepnera, Ostera, von Hansena, von Hofackera, Yorcka von Wartenburga a von Moltkeho, mme-li jmenovat jen osoby, kter se objevily na tchto strnkch, uvznni a poslni do koncentranch tbor. Mezitm "zvltn komise pro vyetovn 20. ervence 1944", zzen Kaltenbrunnerem a sestvajc z asi 400 ednk, pokraovala dnem i noc ve vslech a neustle roziovala okruh osob, kter byly podle jejich zjitn namoeny do spiknut. Souhrnn zprvy vypracovvan jistm Obersturmbannfhrerem Kielpinskim byly kadch tyiadvacet hodin doruovny se strunm Kaltenbrunnerovm shrnutm na Bormannv stl. Je zajmav, e navzdory Himmlerovm stykm s mnoha zatenmi se jeho jmno objevuje jen v malm potu hlen, a to pouze v lichotivch souvislostech. Napklad 22. ervence komise komentovala nlady populace: "Poven Reichsfhrera SS funkc velitele zlon armdy vyvolalo nadji, e se ve konen poda objasnit'; ozvaj se poadavky po veobecn istce."14 O dva dny pozdji se objevuje velmi podobn koment: Reichsfhrer-SS je pokldn za "silnho mue"; oekv se od nj, e "konen a neltostn udl podek

ve vnitnch zleitostech".15 V hlen z 26. ervence teme, e Klausing, kter doprovzel von Stauffenberga k Vdci 11. a 15. ervence, tvrdil, e nlo v tch dnech nebyla odplena, protoe nebyl ptomen Reichsfhrer-SS - tuto vpov pozdj zprvy komise nepotvrzuj, naopak ji vyvracej. Jet npadnj je, e autor zprvy, Kielpinski, fabuloval bez dkaz: Je pravdpodobn, e ony dv (sic) vbuniny, kter von Haeften vyhodil z automobilu, kdy prchal z msta atenttu na letit, byly pipraveny pro skho vdce SS (kurzva v originle).16 Je tk si pedstavit, jak by mohli provst druh atentt na kohokoli krtce pot, co vybuchla bomba na Vdcov konferenci. Kielpinski nepe, jak by von Stauffenberg i von Haeften mohli takov pln realizovat. Mui, kte vdli o flirtech SS s opozic nebo se Zpadem, byli bu pod Himmlerovou ochranou, nebo nic neekli, protoe si jist uvdomovali, e by se tm odsoudili k smrti. Canarise nejsp nikoli nhodou zatkal Schellenberg osobn. "Njak jsem tuil, e to budete vy," ekl admirl, kdy mu otevral dvee, a pot, kdy si vyjasnili situaci, dodal: "Njak to zvldneme. Muste mi ale skuten slbit, e v nejblich tech dnech budu mt monost promluvit si osobn s Himmlerem."17 K rozhovoru evidentn dolo. Canaris byl vyetovn v z, ale chovali se k nmu, alespo na potku, s neobyejnou ctou a nepodrobili ho fyzickmu muen. Trval na prohlen, e s opozic neml nikdy nic spolenho. Kdy byly objeveny Osterovy tajn svazky o pedvlen opozin konspiraci, jejich soust bylo nkolik stran z Canarisova denku, pokral "Gestapo" Mller pslunho ednka, kter o nich mluvil na schzi zvltn komise, ani by pedtm Mllera informoval, a zakzal mu jakkoli dal zmnky o nlezu i ped blzkmi pteli.18 I Langbehn se til ochran. V nkolika hlench jsou zmnny jeho vztahy s rznmi opozinmi skupinami a jeho stedn role v koketerii se Zpadem, ale jeho spojen na Himmlera je uvedeno jen jednou v pehledu dkaz proti Goerdelerovi. Goerdeler vypovdal, e ho s Langbehnem seznmil profesor dr. Jesson; Langbehn mu tenkrt ekl o svch zahraninch kontaktech ve vcarsku a ve vdsku a o sv znmosti s skm vdcem SS. Goerdeler ho pokldal za podezelho. "Na jedn stran zde byl jeho dleit vztah k skmu vdci SS, protoe Goerdeler na konferenci v kvtnu 1943 vytrvale pesvdoval Langbehna, e iniciativa k zchrannm akcm me vychzet jen od skho vdce. Na druh stran se mu role, kterou Langbehn hrl, zdla bt nebezpen" (kurzva jako v originle). Goerdeler se pak zmnil, e mu v srpnu nebo z 1943 ekl o "znmch rozhovorech"mezi Himmlerem a Popitzem, ani by vak prozradil detaily. "Nevyvjel jsem na nho tlak, protoe jsem chpal, e mus bt diskrtn." Kdy se vak Goerdeler dovdl, e Langbehn zn plny vojenskho povstn, vylekal se. "Byl jsem okovn a v duchu se ptal, kdo mohl bt tak indiskrtn a zasvtit ho. Pak jsem vyhledal Popitze. Usilovn jsem se ho vyptval, abych si udlal obrzek o tom, co vechno v. Potom jsem mu ekl, e jde o jeden velk nesmysl, protoe generlov se k akci nikdy nerozhoupou. Udlal jsem to, protoe jsem si nikdy nebyl zcela jist Langbehnovou osobou."19 Takov pehled vpovd podporuje Himmlerovu vlastn verzi o jeho kontaktech s Langbehnem a Popitzem, podle kter je oba dil, aby odhalil dal vtve spikleneck organizace. Neexistovala prakticky dn hlen, kter by se rozepisovala o loze Arthura Nebeho. Podle Gisevia Nebe odletl z Berlna okamit, jakmile se dovdl o zaten hrabte Helldorfa 24. ervence. Gisevius prchal s nm a obma se dky usilovn snaze Allena Dullese nakonec podailo dostat do vcarska. Nebe byl nicmn v lednu 1945 dopaden, vyetovn a pravdpodobn i popraven, akoli to nelze nijak potvrdit. Prvn zmnka o Nebem v Kaltenbrunnerovch dennch hlench pro Bormanna se objevuje 16. srpna. Neptelsk rozhlasov stanice Atlantik - zen britskm adem pro politickou vlku (Political Warfare Executive, PWE) - hlsila 7. srpna, e SS, aby ped veejnost zatajila ast svch vysokch pohlavr na "mrovm hnut", nepiznala skutenou hodnost a postaven SS-Obergruppenfhrera Nebeho; v hlen se rovn tvrdilo, e jeho odlet zajiovali jin vysoc ednci SS a police.20 Jedenctho srpna Atlantik hlsil, e se konspirace astnili vysoce postaven initel strany, ekonomiky, politiky a "dokonce velitel Waffen-SS".21 Rdio zmnilo von Neuratha, Schachta, hrabte Helldorfa, znovu Nebeho, a dokonce pilo s mylenkou, e druh Himmlerv pobonk byl za svou ast na spiknut zastelen. Zajmav je, e propaganda Atlantiku byla veden natolik zasvcen, e Bormann s Kaltenbrunnerem zaali mt obavy z ptomnosti informtora pmo ve Vdcov tbu a vylenili 200 spojaskch specialist, kte mli vyhledat paraleln linky, je podle nich penely tajn hovory - bez spchu.22 Kdy vak Kaltenbrunner v beznu nsledujcho roku podval zvltn hlen o Nebem Hitlerovi, nezmnil se, e by policejn f pi vyetovn piznal cokoli jinho krom irokho okruhu en, s nimi se stkal; jako sm Nebe vysvtloval i on jeho zradu nsledky operace ttn lzy, kterou prodlal v roce 1943. To, e se v hlench objevuje tak mlo informac o lidech, kte byli Hitlerovi nejble, jistm zpsobem

podporuje tehdy rozen fmy, podle nich ve spiknut figurovali SS-Oberstgruppenfhrer Daluege a SSObergruppenfhrer Kaltenbrunner - a pokud tito dva, pak nejsp i "Gestapo" Mller." Povsti k nim tehdy piazovaly i Keitela, von Rundstedta, von Mansteina, von Brauchitsche, von Klugeho, Haldera, Fromma a von Stlpnagela23; protoe je znmo, e vtina z nich skuten spolupracovala se spiklenci, nabz se zajmav spekulace o Keitelov asti. V kadm ppad vyetovatel SS co nejusilovnji pronsledovali a likvidovali prv vojensk spiklence, pslunky tradin vldnouc tdy a dvn neptele nacistick revoluce: to proti nim shromaovali dkazy pro soudn fraky, kter sehrl takzvan lidov soud pod pedsednictvm obrcenho komunisty dr. Rolanda Freislera. Prvnch osm obalovanch vetn von Witzlebena, Hoepnera, Stieffa, von Haseho a Yorcka von Wartenburga bylo souzeno 7. a 8. srpna. Hitler vydal osobn fovi nmeckho filmovho tdenku Deutsche Wochenschau pkazy ohledn propagandistickho vyuit procesu a Freisler v rud rb hrl hlavn pro kamery; podle slov jedn stenografky pedvdl "teatrln, brutln a neltostnou roli - na prvn pohled nacvienou ped zrcadlem jako druh Robespierre". Kiel na obalovan, kte se snaili nco vysvtlovat, nazval je slovem Lumpen, nadval jim do zrdnch a zbablch vrah. Na zvr hlasem, kter "musel dolhat jako polnice do okolnch ulic, oznail vech osm vinnmi z nejodpornj zrady spchan na Vdci, na jeho stoupencch a na vem, co in nmeck lid (Volk) nmeckm lidem, na nmeck historii a vech nmeckch much a ench..."24 Hitler poruil, aby obalovan povsili do dvou hodin od vynesen rozsudku, piem i poprava mla bt nafilmovna a promtna veejnosti. Odvezli je do poprav komory ve vzen Pltzensee v severozpadnm Berln. Mstnost byla soust cihlovho pstavku, k jejmu vybaven patila guillotina za ernm zvsem, stl pro svdky, lhev koalky pro kata a velk umyvadlo. Na traverze pod stropem viselo osm eleznch hk. Poprav a jeho asistent nebyli ve svm povoln dnmi novky: od pevzet moci, Machtergreifungu, zde popravili pes 2000 neptel nacistickho sttu. Nejprve dovnit pivedli von Witzlebena. Byl oben na ocelov smyce, s rukama spoutanma za zdy, v kalnm svtle filmovch kamer. Nsledovali ostatn, pivdn po jednom do mstnosti. Podle oitho svdka se kat, proslul svm smyslem pro humor, bhem poprav usmval a pronel vtipn poznmky. "Vichni odsouzen se zachovali stejn staten."25 Film byl urychlen vyvoln a dopraven do Wolfschanze, kde ho Hitler jet te noci z 8. na 9. srpen vidl. Tak daleko el jeho hlad po pomst. Bhem nsledujcch poprav filmovali jen umrn nejdleitjch obt. I tyto filmy byly pravdpodobn odeslny do Wolfschanze, ale ani zbry poprav, ani Freislerovy exhibice u lidovho soudu nebyly promtny veejn, protoe vybran divci, kte je zhldli pedem, upozornili, e by mohly zapsobit jinak, ne se oekvalo. Zatmco pokraovalo vyetovn, soudy a popravy, Himmler uspodal ztah na ideologick neptele. Pod krycm nzvem "Aktion Gewitter" ("Boue") ho u njak as plnoval. Pedbn pkaz podepsan Mllerem doel vem sluebnm Gestapa z velitelstv na Prinz Albrecht Strasse v noci 17. srpna: RFSS pikazuje zaten vech bvalch zstupc KPD (komunistick strany) a SPD (socilndemokratick strany) v skm snmu a v zemskch snmech, jako i v mstskch radch, kte jsou ptomni v i, bez ohledu na to, zda se njak provinili, nebo neprovinili v posledn dob. Osobn roziuji platnost tohoto rozkazu i na bval stranick a odborov tajemnky SPD. Zatkn mus zat simultnn 22.8.44 v asnch rannch hodinch...26 Zaten mli bt vzati do ochrann vazby (Schutzhaft). Jedinmi vjimkami mly bt osoby pracujc jako informtoi Gestapa a SD, kter aktivn psobily ve stran a pbuznch organizacch a star sedmdesti let, ppadn lid natolik nemocn, e by v tborech nedokzali pet. Den ped plnovanm zapoetm akce Himmler rozil rozkaz i na bval poslance a mstsk radn za katolickou stranu Centrum a pikzal, aby mu byl zasln krtk pehled politickch postoj kadho zatenho po pevzet moci Machtergreifung.27 Ztah vyvolal poplach v ad obc po cel i, zvlt tam, kde dolo k zatkn duchovnch; tho veera vyel z Prinz Albrecht Strasse maximln urgentn rozkaz, kter duchovn ze ztahu vylouil .28 Poet zatench po 20. ervenci dajn peshl 2000. Z pokyn pro "Aktion Gewitter" je zejm, e vtina z nich nemla s pokusem o pu nic spolenho a byli zateni z preventivnch dvod a jako dkaz, e Himmler bere svou prci vn. Jin osoby byly zateny a popraveny pro "deftismus", co vak nebylo nim novm: podobn vci se stvaly od prvnch dn vlky. V roce 1944 bylo edn registrovno 5764 poprav, co je pouze o 80 vc ne edn registrovan poet za rok 1943.29 Nen jist, kolik popravench patilo ke konspirtorm. Popravy opozink pokraovaly i v prvnch mscch roku 1945, prakticky a do konce vlky; jedna z autorit urila jejich poet na 200.30 Jrgen Stroop prohlsil bhem svho pobytu ve

vzen, e popravench spiklenc bylo celkem 4500. "Ale ano, je to mon," odpovdl na Moczarskho skepticismus. "Nebylo posdky, kde by nebyli odhaleni vinci nebo jejich spojenci. Kad buka SD, kad kancel, bezpenostn policie musela znekodnit spiklence a zejmna ty, kte se dobe maskovali..."31 Moczarski se domnval, e Stroop vlastn hovoil o pleitosti zbavit se politickch neptel, vydit si osobn spory nebo odstranit osoby, kte nkomu pekely v osobnm postupu; Stroop nesouhlasil. S konenou platnost nebude poet lid, kte byli popraveni za svou ast na spiknut nebo za skutenost, e o nm vdli, nikdy pesn znm. Stroop osobn odpovdal za zaten von Klugeho. Neustle ho sledoval nkolik tdn, kter nsledovaly po atenttu a zjistil, e udroval tajn rdiov kontakt s Brity maskovan plnnm usnesen ervenho ke o vlench zajatcch. 15. srpna Stroopovi telefonoval Himmler a oznmil mu, e Hitler von Klugeho, kter m bt zaten, odvolv z funkce. Podle Stroopa dolo k zaten druhho dne, kdy se von Kluge chystal odcestovat na setkn s britskmi zstupci. Po dvou dnech vslech, pi nich von Kluge ve zapel, ho Stroop nechal o samot s pistol, a umonil mu tak estnou smrt. Von Kluge sebevradu odmtl a napsal dopis Hitlerovi, ve kterm se zapsahal vrnost a prosil, aby mu bylo umonno bojovat a do konce vlky. Stroop ho stelil do hlavy, tvrdil pak Moczarskmu, a to tak, aby smrt v souladu s Himmlerovm pnm vypadala jako sebevrada.32 Je dobe znmo, e pozdji tho roku musel podobn volit i Rommel, kter se postupn zotavoval ze svho zrann. V zjmu cti sv rodiny souhlasil s dobrovolnou smrt jedem. Bylo oznmeno, e zemel na zstavu srdce a dostalo se mu sttnho pohbu, kterho se v Hitlerov zastoupen zastnil von Rundstedt. Mnoh dal vedouc osobnosti nevhaly se sebevradou, aby nepadly do rukou Gestapa. Den ped von Klugeho "sebevradou" napsal Himmler dlouh dopis fovi Ahnenerbe, SSSturmbannfhrerovi Wolframu Sieversovi a jeho hlavnmu akademickmu poradci, kterm byl SS-Oberfhrer prof. dr. Walther Wst. Dopis se zabval nejnovj odbornou knihou o germnskm folkloru a spravedlnosti, kterou mu poslali ped mscem. Z detailnch koment je patrn, e ji Himmler peliv studoval. Psal o sv ve, e germnt pedkov uzavrali prvn dohody vetn satk u kamen pedk na velkch pohebnch mstech klan (Sippe). "Odpovd to zvykm a pesvden naich pedk: zkuenosti mrtvch pedk ns ve vem vedou a kad z ns je jim zodpovdn." Vtina jeho koment se tkala satk a plozen potomstva. Upozoruje napklad na pas, v n se hovo o starodvnm zvyku, podle kterho dvky o plnoci pichzely ke kameni pedk, aby zskaly mue: Musm se zde zmnit o zvyku, kter byl dosud iv jet v na dob, kolem roku 1930. V Kielu jaksi dvka porodila v nemocnici. Na dotaz po otci odpovdla, e otcem dtte je kmen. Kdy se j vyptvali podrobnji, zjistili, e mla na mysli tento star zvyk: Byla-li ve vesnici dvka na vdvn, kter si nenala enicha, vyel s n jej otec v doprovodu vesnian za bezmsn noci, to jest za novho msce, ven z vesnice. Dvku poloili na dolmen (kamenn stl) na pohebiti pedk a vesnian (Bauern aus dem Dorfe) se v irokm kruhu postavili kolem nich a odvrtili tve. Otec dvky se ji pedem smluvil s nkterm vesnianem, to jest se lenem pokrevn komunity. Vybran mu opustil kruh kolem pohebit a spil se s dvkou. Lska a pohlavn akt se odehrvaly na dvnm pohebiti. Tento zvyk lze interpretovat nsledovn: dn dobr krev nesm odumt, ani by nesla plody. Dcera vak me zskat dt pouze od mue dobr krve, kter je pslunkem pokrevn vesnick komunity. To, k emu dolo, nebyl pleitostn pohlavn akt, protoe k nmu dochzelo pod dohledem pedk a na jejich hrobu.33 Po zmnce o jin pasi, kter se tkala novomanelskch pr, je za bezmsnch noc pichzely ke "svatebnmu kameni", Himmler poznamenal, e bude nutn podniknout vzkum na domcch a divokch zvatech, kterm by se zjistilo, zda obdob novu nen periodou zven plodnosti. Nakonec, pot, co diskutoval etymologii jmna pro kmen "Heisser", o nm vil, e pochz z vrazu heischen nebo bavorskho der Heiss, spekuloval o pvodu roter ("ervenho") kamene: psal, e erven vdy symbolizovala prvo a spravedlnost: Kati nosili rudou rbu, soudn stolice byly pokryty rudm sametem nebo rudou hlnou. Vm, e v oblastech, kde byl k dispozici vhodn materil, bvala soudn stolice Gerichtsstein (kmen spravedlnosti) z ervenho pskovce nebo podobnho kamene. Podobn vm, e Gerichtsstein nebo heissen Stein bval obecn znm jako roter Stein nebo roden Stein. Vztah rud barvy a spravedlnosti i podobn souvislosti by mohly bt zajmavm vzkumnm projektem, kterm by se Ahnenerbe po vlce mla zabvat.34 Himmler vdy vystupoval jako nejmocnj mu po Hitlerovi. Nen mon zjistit, zda jm byl i v praxi, a pli

na tom nezle, protoe nikdy nebyl pipraven ut svou moc tak, aby pispl ke zmn bhu udlost. Sv pravomoci pouze shromaoval, sbral, jako jin sbraj bohatstv a ukldaj je v jistinch a bankovnch sejfech. Infiltroval jednotliv mocensk centra, vytvel si v nich kontakty a jakmile uzrl as, spektakulrn si je pisvojoval. Snil o stle vtch imprich, kter by ovldl a o neomezen moci jako ze svta starch sg, ale nikdy si netroufl, a pravdpodobn ani nemohl, uvst do pohybu obrovsk sly, kter ml pod kontrolou, nebylo-li to v zjmu Vdce. V tom ohledu byl Hitlerovm nejschopnjm a nejmn nahraditelnm nstrojem. Goebbels byl mimodn inteligentn, Speer technologick gnius, Bormann dokonale slizk plaz, ale bez svho "der Treuer Heinrich", sv prav ruky, mue, kter chtl vechno vdt a dokzal vechno kontrolovat, ale postrdal odvahu k samostatnmu rozhodovn a snad i ctidost stt se nm vc ne pravou rukou, si nelze pedstavit, jak by Hitler, jeho e a spolek jeho paladn mohli tak dlouho pet. Samozejm nebyl pouze onm "der Treuer Heinrich", jak dokazuje jeho koketovn s opozic a se Zpadem. Nebyl vak ani potencilnm krlem Jindichem. Kdyby si byl pl pevzt vldu v i, sotva by se pro nj naly lep podmnky, ne jak panovaly ve dnech tsn ped 20. prosincem. Mohli bychom ct, e k vrnosti ho nutila neochota Zpadu navzat s nm styky. Skuten sil o absolutn moc by vak innost neptele nemohla ovlivnit. Prbh spiknut ze 20. ervence ukazuje, e byl jako obvykle pipraven sledovat hru a pohrvat si se zradou; jakmile vak nastala jeho chvle, nedokzal se chopit pleitosti a dovolil moci, aby se vrtila ke svmu pvodnmu zdroji. Mon skuten poctil niternou levu, jakmile Prozetelnost uetila Hitlera a rozhodla msto nho: mohl tak svmu Vdci i nadle slouit. Po 20. ervenci jeho vznam v postaven stlho druhho mue jet vzrostl. Jeho moc se dramaticky zvila. Zneuctn armda ztratila vekerou mravn autoritu, kterou si do t doby drela. Naproti tomu Himmler, jeho Waffen-SS narostly na osmaticet diviz - alespo podle jmna - byl poven velenm zlon armdy a vytvenm novch "lidovch diviz". Se vemi svmi tituly skho vdce SS a velitele nmeck policie, ministra vnitra, fa pro vzbroj armdy a velitele zlon armdy byl faktickm ministrem vlky ve vem krom titulu, fem vekerch tajnch slueb, vedoucm pracovnho a prmyslovho komplexu svzanho s koncentranmi tbory a pevzal zodpovdnost za program vroby raket V-1 a V2. Souasn si uchoval vechny funkce vyplvajc z jeho odpovdnosti za rasovou politiku, kterou vykonvaly jeho hlavn ad, RKF (Konsolidace nmeck nrodnosti), Volksdeutsche Mittelstelle, RuSHA a Dienststelle Heissmeyer. Zatmco se vznam tchto ad snioval se smrovnm skch hranic, zvyovala se jeho odpovdnost za obranu: na podzim dil formovn domobrany zvan Volkssturm, pozdji vedl armdy v poli a v jednu chvli se stal vrchnm velitelem zpadn fronty. V tu dobu se dokonale rozplynuly presti a vznam oficilnho ddice, skho marla Hermanna Gringa, a Himmler se nepochybn pokldal za Hitlerova nstupce. Zd se, e to uznval i sm Hitler, kter zvyoval Himmlerovu moc do takov mry, e ho v listopadu povil pednst v jeho zastoupen velkou e na kadoronch oslavch v Brgebru. Hitler ho odhadovoval vcemn sprvn. Himmler si i nadle zahrval se zradou, ale nikdy se k n neodhodlal. Mohl si pro to sm najt spoustu omluv. Pro by pebral moc, kdy s nm Zpad odmtal jednat stejn jako s Hitlerem: Prozetelnost mu dala znamen. Hitlerovi vdil za ve, m byl. Vrnost byla jeho ct; jak by mohl prv on Hitlera zradit? Podle svdectv vech, kdo ho dobe znali, se jednodue neuml rozhodnout. Nsledkem nespnho spiknut s nm jist zmtaly i nvaly emoc. Ty pochzely jak od len strany a pslunk SS, kter rozzuil pokus o "rnu dkou do zad" a je nyn dali konen vyitn reaknch a "intelektulnch" chlv, tak od Vdce a vedoucch mu reimu, kte se kolem nho semkli v zoufal snaze zachrnit mocensk a ideologick systm, kter je vynesl do jejich postaven. Nklonnost k extrmm a nezvratnost ve smovn se zvrazovaly pi obran proti ostatnmu svtu, kter byl jako celek vi systmu neptelsk. Ohlme-li se zpt, je nm jasn, e veker zbytky racionlnho uvaovn, kter v Nmecku zbyly, se ztrcely mezi obrovskmi silami vnjho ohroen a vdomm nevyhnuteln porky. Himmler se, jak to ml ve zvyku, choval jako dokonal konformista. Himmler a Goebbels - ped dvaceti lty dva ountl potuln aktivist polozakzan meninov skupiny, kte pespvali v chudch bytech strank v nejrznjch mstech, v nich veejn vystupovali - se stali klovmi osobami poslednho djstv systmu, kter jako zzrakem povstal z jejich sil. Hitler se zcela ztratil z o veejnosti. Moc si uchovval pouze jeho obraz, kter byl Goebbelsovm dlem. Pouze Goebbels ze svho adu "komisae pro totln vlku" a Himmler, bubenk svolvajc do boje nov a nov divize, mobilizovali veker zbvajc zdroje pro vlen sil a verbovali vechny mue a chlapce pozdji i eny a dvky - na obranu Otiny. Oba dokzali propagandisticky vyut takzvan Morgenthauv pln, kter na sv zijov konferenci v Quebeku pijali za svou oficiln politiku Churchill s Rooseveltem. Pln pedpokldal nejen povlen

rozdlen Nmecka, ale i likvidaci tkho a elektrochemickho prmyslu v Por a Srsku a pemnu zem na "primrn zemdlskou a pastorln oblast". Clem, kter je dost pochopiteln, uvme-li nmeck znovuvyzbrojen mezi dvma vlkami i v dob ped prvn svtovou vlkou, bylo zabrnit Nmecku opt zbrojit a podniknout tet pokus o nadvldu nad Evropou a svtem. Takto oznmen cle se v ovzdu, kter vytvoilo nmeck sil zskat Lebensraum, zdly rozumnj, ne se nm jev ve zptnm pohledu - lo koneckonc o pesn stejn osud, jak Hitler pipravoval vchodn Evrop. Avak autor plnu, americk ministr financ Henry Morgenthau, byl id; to se vedle zmnek o velikosti populace, kterou odprmyslnn Nmecko doke uivit, stalo skutenm darem pro snahu Goebbelse i Himmlera vytvet a pohnt duch fanatickho odhodln pro obranu Otiny. Nmeck tisk zhy oznamoval, e Roosevelt "rozvinul pln svho dvrnho ptele, idovskho finannka Morgenthaua a vypracoval program neltostnho vyhlazovn".35 Goebbels a Himmler byli nejnpadnjmi symboly odporu. Bormann hrl svou roli ve stnu po Hitlerov boku, kontroloval a tdil informace, kter se k Vdci mohly dostat a dil prci Gauleiter i stranickho apartu. Speer dil vlenou ekonomiku, na kterou tce dolhaly zniujc nlety i chorobn skupinov fantazie vdc, jejich odhady vroby nebyly o nic mn pemrtn, ne bvaly Gringovy fantazie v lepch dobch. Gring a Dnitz omezovali poty mustva u svch zbran, aby jimi zaplnili mezery na bojujcch frontch a podpoili Hitlera ve strategii bojovat a do chvle, kdy budou vyrobeny nov zzran zbran. Keitel plnil rozkazy mue, kter bval nejvtm vlenkem vech dob a kter zakzal vyklidit jedinou p zem. Von Ribbentrop marn vyslal na zpad i na vchod sv przkumnky s nabdkami ke smru. Tito mui tvoili, vlunji ne dve, Hitlerovu vlenou radu bhem poslednch smrtelnch ke e. Odhodln erpali z jeho vle - nebo si jen uvdomovali, e nemaj jinou monost. Hitler reagoval na fantazie, kter mu pedkldali: vroba tryskovch letoun, kter nad i rozprostou svou ochranou stechu... nov ponorky, kter vyrvou iniciativu zpadnm Spojencm... rakety V-2, kter do Brit vtluou smlivj nladu... tec body mezi Zpadem a Vchodem, kter rozbij neptelskou koalici... zzrak sedmilet vlky, kter se zopakuje v nejtemnj hodin e... Pes vechna ujiovn o konenm vtzstv, ktermi zahrnoval veejnost i sama sebe, sthaly Himmlera pochybnosti. Kerstenovy hbit prsty mu ulevovaly od nejhorch ke, kter ho na potku z pipoutaly na lko, ale Brand, jeho soukrom sekret, jej v noci z 9. na 10. z spatil, jak pechz sem a tam po pokoji a nedoke usnout.36 Ml mnohem vt odpovdnost, ne s jakou by se kterkoli jedinec mohl vyrovnat, a situace byla zoufal: zpadn Spojenci prorazili invazn kapsu a valili se pes Francii, osvobodili Pa, Brusel i Antverpy a bojovali na dostel od Rna. Za touto vodn pekkou leela prmylov oblast Por, jeho ztrta by znamenala faktick konec vlky. Na severu der Rud armdy smrem k Baltu odzl skupinu armd Sever, kter nyn bojovala svou izolovanou obrannou bitvu. Krtce pedtm, 24. ervence, osvobodila skupina armd marla Rokossovskho vyhlazovac tbor Majdanek; Spojenci prvn na vlastn oi spatili neuviteln. Fotografie plynovch komor, krematori a ivch koster vz okovaly cel svt. Na Balkn opustilo Rumunsko 23. srpna koalici s Nmeckem a bezpodmnen se vzdalo Rusm. To osudov oslabilo i maarsk spojenectv s Nmeckem. Bez maarsk ropy se vak nebylo mon obejt. Mezitm na konci srpna vyvolali slovent partyzni povstn, kter bylo potenciln nebezpenj ne revolta ve Varav. Zamstnvalo snad Himmlerovu mysl nenavn hledn cesty ze zuujc se smyky? Nedval se teba den pedtm na filmov zbry ze 20. ervence, na nich von Witzleben a dalch sedm spiklenc bojuje s tenkou drtnou smykou v poprav komoe vznice v Pltzensee? 12. z se na Himmlera obrtil Kersten, kter zaal vyuvat svj blzk vztah s Himmlerem a jako jeho "kouzeln Buddha" asto dal o proputn nkterch vz z tbor. Tentokrt se zastal skupiny sedmadvaceti duchovnch. Bhem jejich rozhovoru se Himmler piznal, e pokld nacistick tok na crkev za chybu. Ukzala se bt silnj ne oni - ne jejich strana - a on se tzal, zda v jejch adch zstvalo msto i pro nj, kdy pedtm crkvi tolik ublil. Souhlasil, e skupinu propust a ptal se: "Budou se, a zemu, modlit i za mou dui?"37 O ti dny pozdji pijal generla Vlasova, velitele Rusk osvobozeneck armdy, o kterm na poznask konferenci Gauleiter loskho prosince mluvil s pohrdavm vrazem jako o slovanskm zrdci. Od doby, kdy s nm o Vlasovovi mluvili Berger, Ohlendorf, Schellenberg a dal vysoc dstojnci SS, se postaven Nmecka zhorilo tak dramaticky, e Himmler zskal Hitlerovo svolen zaadit antisovtsk Vlasovovy jednotky na vchodn frontu. Pvodn byla schzka Vlasova s Hitlerem smluven na dobu mezi 21. a 23. ervencem, ale nsledky pumovho atenttu si vynutily jej odklad na 13. z. Dolo k n v Himmlerov polnm tbu ve Vchodnm Prusku. Oba mui se setkali "mezi tyma oima" pouze v doprovodu tlumonka, co byl Himmlerv nemnn zvyk, kdykoli lo o nco podstatnho.

Vlasov se ze schzky vrtil poten tm, eho doshl a velmi pekvapen. Oekval, e se setk s krveznivm Velkm inkvizitorem la Berija, ekl svmu nelnkovi tbu. Msto toho hovoil s decentnm a dobe vychovanm buroou. Tich, mrn lovk, kter vbec nepipomn gangsterskho fa typu dr. Leye. Spe naopak, nebyl nijak zvl sebejist. Neekl jedin slovo o Herrenmenschen'. Jedinkrt se nezmnil o idech. Vcemn se omlouval, e tak dlouho opakoval sv Untermensch' teorie. Nemyslm si, e by byl inteligentn. Zdl se mi omezen, pedantick, bez rozhledu. M statek - take je rolnk, stejn jako j. A m rd zvata.38 Himmler zjevn piznal Vlasovovi veker prva pramenc z postaven spojence a souhlasil, aby vystrojil divize ke spolenmu boji proti Stalinovi. A vak svj skoro obrat myslel sebevnji, jeho pakt s Vlasovem brzy utonul v pscch meziministerskch tenic a podezravost. Jeho naplnn se postavil do cesty rychl kolaps Nmecka. V polovin z odcestoval do Bratislavy, aby se podepsal na potlaen "svobodnho Slovenska", kter vak tentokrt pmo kontrolovali Sovti. Pvodn vyslal vrnho Gottloba Bergera, kter se ml s povstnm vypodat podobn, jako se von dem Bach vypodval s Varavou; nyn ho nahradil regionnm zstupcem HSSPF, pkladn tvrdm muem jmnem Hermann Hffle, ktermu dal k dispozici Dirlewangera a jeho kriminlnky, v jejich pamti dosud iv ulpval zpach popela a krve neastn Varavy, pt komand bezpenostn policie, 18. divizi pancovch grantnk SS Horst Wessel a 14. (haliskou) divizi grantnk Waffen-SS. V jnu se tyto formace postaraly o hrzy "dkladn prce" SS v oblasti - jak ekl Himmler pi jin pleitosti bhem z. "Mte mou podporu. Mete si bt absolutn jist, e neodsoudm dn z vaich vstelk!"39 Postup tankovch a policejnch jednotek SS lemoval kou z hocch dom, masov hroby civilist a vojk, cesty ucpan zstupy uprchlk nebo zdench mu, en a dt odvdnch do zajet a na nucen prce do Nmecka. Koncem jna bylo "svobodn Slovensko" jako jednotn sla rozdrceno. Kdy se potkem jna vracel ke svmu polnmu tbu, strvil den v Obersalzbergu s Hschen Potthastovou a jejmi dvma dtmi. Druh den se piznal Bormannnovi, e nepijmal dn telefony a na cel den se zcela oddal "rozvovn obrzk, opravm v dom a hran s dtmi". Otcovstv tenkrt dvouletho chlapce Helgeho a malik dceruky nechal legln uznat 12. z - nevme, zda je, nebo nen nhoda, e se tho dne svil Kerstenovi s obavami o vztah crkve ke sv osob - a nechal se jmenovat pstounem obou dt.40 Manelka Martina Bormanna Gerda, jedna z Hscheninch sousedek v komplexu dom, kter nad Berchtesgadenem obvali stranit vdci, nm v dopise svmu mui ze 21. z zanechala svdectv o Himmlerov rodin: Helge je mnohem vy ne n Harmut, ale mnohem keh a thlej. V pohybech a celkov stavb tla se Heinrichovi podob tak, jako se Harmut podob Tob, ale jejich podobu ve tvch u nerozeznvm. Zato ta mal holika se a smn podob svmu ttovi. Hschen m nkolik fotografi z Heinrichova dtstv, a ta mal vypad pln stejn. Je to siln a zdrav miminko, a jak je sladk! Cel odpoledne leela ve svm koku a spala, nebo si hrla s ruikama. Helge dostal hezk vozky a modr trakek od rannch vojk z Hohenlychen a kluci s nimi bhali cel odpoledne. Na Helgem je vidt, e hry dtskho vku jsou pro nho dosud nov...41 Gerda psala, e Hschen byla naden svm novm domem - dokonili ho pro ni teprve nedvno - a okouzlen svm postavenm. Pestoe Himmlera pinejmenm od ervence neopoutla mylenka na uspodn masovch odvod do nov pomocn ozbrojen sloky, kter mla pispt k obran zem, nen zcela jasn, zda ho k n dovedl generln tb armdy, kter vyslovoval tyt poadavky, nov zzen obrann milice ve Vchodnm Prusku pod vedenm Gauleitera Ericha Kocha, nebo paralely, kter nachzel v nmeckch djinch. V t souvislosti si Bormann vymohl, aby novou slu, nazvanou Volkssturm, organizovali a vedli upn vedouc. Himmler, v souladu se svou novou vznamnou lohou hlsn trouby Vdcova odporu proti nepteli, byl jmenovn vrchnm velitelem. Jakmile pln 18. jna oznmily vechny rozhlasov stanice Velkonmeck e, bylo na Himmlerovi, aby ho vysvtlil veejnosti. Vyslanou e pednesl ve Vchodnm Prusku k pslunkm Volkssturmu Ericha Kocha. Fotografie slu ukazuj Himmlera ped mikrofony enickho pultu, podivnou figuru pod ohromnm nmeckm orlem a prapory s hkovmi ki. Po jeho prav a lev ruce mu stoj Keitel a Erich Koch, jejich vlenick postavy a vystupujc elisti jen zdrazuj jeho domck vzezen. Vskutku - psob na ns jako hochtapler. Shromdn zaalo zpvem chorlu "Volk ans Gewehr!" ("Nrode, do zbran!"), po nm konferencir peetl Vdcv dekret: "Po pti letech naeho usilovnho boje a nsledkem zrady naich spojenc, kte poruili sv zvazky, stoj neptel na nmeckch hranicch. Napn sv sly, aby zniil i a vykoenil

nmeck Volk a jeho spoleensk d. Konenm clem neptel je vyhuben nmeckho nroda..." Vdcv dekret, jakmile peel k detailm, pikazoval, e v kad up (Gau) zd upn vedouc jednotky Volkssturmu k obran "rodn zem". sk vdce SS jako velitel zlon armdy odpovd za jejich vojenskou organizaci, vcvik, vzbroj a nasazen v boji. Po tomto oznmen zahjil Himmler svou e:42 "Bojovnci Volkssturmu! Pesn ped 131 lty, 18. jna 1813 veer, po krvav a neuviteln dramatick bitv u Lipska, zvtzil n lid v dlouhm zpase. Tehdej spch vyhnal z nmeck pdy zdnliv neporaziteln Napoleonovy sly..." Pokraoval ennm o udlostech tehdejho jara, kdy z ad prostch vesnian a man povstal prusk Landssturm "ozbrojen nejpodivnjmi zbranmi od kesadlovch puek s bajonety i bez nich po kop, motyky, vidle, mee a kosy... atd.," a vytvoil pluky odhodlanch bojovnk za svobodu: Se slovy "Otina! Otina!" toil Landwehr a Landssturm na vycvienho, zkuenho a lpe vyzbrojenho neptele po cel zemi a po mscch, bhem nich nastalo mnoho zvrat k hormu, vyhnal neptelsk Francouze z prusk pdy. Vrcholem se stala bitva u Lipska, v n se bok po boku skvle vyznamenali prut a rakout vojci. Landssturm dokzal bhem pl roku vytvoit za zdnliv beznadjn situace podmnky ke strategickmu vtzstv armdy u Lipska, kter se stalo zkladem k osvobozen na Otiny a vtzstv v cel vlce. Nyn, 18. jna 1944, v pamtn den vtzstv u Lipska, povolv n Vdce a nejvy vlen velitel Adolf Hitler vechny nmeck mue od estncti do edesti let vku, kte dosud nenastoupili do armdy a jsou schopni nosit zbra, povolv cel svj lid k nmeckmu Volkssturmu, k obran na zem a vlasti. Pokraoval popisem situace, v n se ocitli neptel, kte sice mli slu vstoupit na pdu Nmecka, ale jejich sly vude jinde byly napjaty k prasknut. Hok je hladov zoufalstv v rusk zemi, jej vesnice a msta krvcej a pustnou. Vechny metody idobolevickho nsil a teroru musely bt pouity, aby nahnaly ohromn masy, od chlapc a po starce, na bitevn pole... I pro nae neptele ze Zpadu je vlka stle obtnj. V srpnu se jim zajist jen dky poetn pevaze podailo s nejtmi ztrtami prorazit nai frontu v Normandii. Ale u za est tdn, a v rozporu s jejich oekvnm, byla nae zpadn fronta v dlce 900 kilometr obnoven, opevnn a zsadnm zpsobem poslena... V tu samou dobu ve Varav, hlavnm mst zrdnho Polska, propukla vzpoura odbojovho hnut. Domnvali se, e Nmecko ztratilo slu potrestat neposlunost v milionovm mst za nmeckou frontou. Bhem osmi tdnu boj, kter stly polsk nrod pes 200 000 ivot a vedly k plnmu znien jejich metropole, bylo povstn rozdrceno. Pouze dky nmeckmu humanismu, jako i pozdnmu zmouden polskho generla Bora, kterho hanebn oklamali a opustili jeho vlastn spojenci, mohl posledn tvrtmilion polskch mu, en a dt uvznnch v ohnivm pekle bitevnho kotle uniknout jist smrti pi poulinch bojch. idovstvo, svobodn zedni a demokracie, pokraoval, zavinili dky pinavm trikm a korupci kapitulaci nmeckch spojenc: Bulharska, Rumunska a Finska. Tyto zem tak spchaly nrodn sebevrady. Na zpad se amerit vojci s kadm dnem astji ptaj, pro mus bojovat proti Nmecku. Britsk Tommy "zoufale tou" po konci vlky, kter mu jeho vdcov slibovali na zatku jna, v polovin jna, na konci jna... Musel vak jt jet dl. V Nmecku se "neloajln a zbabl zrdci a deftist, kte poruili svou psahu" spikli proti svmu Vdci. Osud vak zashl a zachrnil jej pro jeho Volk. Armdu a jej dstojnick sbor skandl ranil, ale nmeck vlenick tradice petrvaj vky, jdouce ve stopch svch vnch vzor, "velikch duch a vzneench hrdin, prince Evena a Bedicha Velikho". Pak se penesl do budoucnosti. Luftwaffe buduje nov eskadry a paradesantn divize. Nmonictvo, "neporaen v boji", se s neptelem utk novmi prostedky, "spojenm nejnovj technologie a nekonen statench posdek" - to byla jeho ifra pro nov typ ponorek schopnch vyvinout pod hladinou vysokou rychlost, o jejich vrobu se usilovn snail Speer. V tto obrann fzi vlky, pokraoval, "hrdinn mui a eny", kte se nezalekli teroristickho bombardovn, podvaj, vyzbrojeni ri, lopatami a krumpi, nadlidsk vkony pi budovn neproniknutelnch opevovacch systm. Mimo to vak je nevyhnuteln, aby Volk podpoil svj Wehrmacht postavenm jednotek Volkssturmu. Tak, jako Landssturm v historick vlce za svobodu, mus se i nyn Volkssturm fanaticky vrhat na neptele vude, kde se mu poda proniknout na nai rodnou pdu, a pozemnmi prlomy, nebo vsadky ze vzduchu, mus ho zkrotit a pokud mono i zniit. Nai neptel mus dostat lekci: kad kilometr, o kter by chtli postoupit do na zem, je mus stt potoky krve. Kad mstsk blok, kad vesnice, kad statek, kad zkop, kad mez a kad les budou hjeny naimi mui, chlapci, starci a - bude-li to nutn - naimi

enami a dvkami. I v oblastech, o nich se neptel domnv, e je dobyl, se bude v jejich zdech znovu a znovu rozhovat plamen odporu a nai dobrovolnci, pohrdajc smrt, budou jako werwolfov toit na neptele a jeho komunikace. Nai proklet neptel' mus zjistit a pochopit, e za proniknut do Nmecka, i kdyby bylo spn, zaplat cenu srovnatelnou s nrodn sebevradou. Lidov (Volk) odvody pomohou Wehrmachtu v ohroench oblastech a umon mu peskupit se a znovu toit na neptele. Jeho zmnka o werwolfech byla dal ifrou: svho bvalho vrchnho SSPF pro Ukrajinu a HSSPF pro jin Rusko, Obergruppenfhrera Hanse Prtzmanna, povil, aby dil tajnou organizaci Werwolf, kter mla udret nacionln socialismus pi ivot v ppad, e by dolo k okupaci zem. Podle Stroopa, kterho Prtzmann o msc dve zasvtil do plnu, mli bt "vojci i civilist, SS-mani a bezpartijn, chlapci a dvata a dokonce i dti a eny" vykoleni v metodch sabot, likvidace neptelskch agent, trven potravin a vody a tok na dopravn prostedky.43 Z dopisu, kter v den nsledujc po zmnnm rozhlasovm projevu zaslal Himmlerovi HSSPF-Zpad z Dsseldorfu, je zejm, e jednm z cl organizace byla likvidace nmeckch kolaborant. Ze zprv neptelskho tisku lze vyst, psal, e v mnoha oblastech okupovanch angloamerickmi jednotkami se obyvatelstvo "nechov dstojn". Himmler proto vydal nazen, podle kterho mly bt provinil osoby volny k odpovdnosti ihned po znovudobyt tchto mst, a navc: "nae organizace za americkou frontou musej vyut osvtov efekt rychlch rozsudk smrti pro zrdce."44 Hitler ve sv ei k lidu pokraoval slovy, jimi se dve obracel ke svm eseskm: musej se vnitn vyzbrojit nadasovmi ctnostmi, kter jako jedin mohou zajistit vtzstv. Pak jim nabdl "novou psahu": Pedevm psahme, e si tak jako nai otcov chceme zachovat vrnost, vrnost Vdci, kterho nm seslal Bh; vrnost i, kter po stalet sjednocuje vechny vhonky Nmecka a je, byla a vdy bude vd silou na evropskm kontinent. Vrnost lidu (Volk) a tud sob samm, nebo jsme nejcennjmi prvky v obran a uchovn nmeckho nroda, jeho en a dt a jeho krve, dky n je v lovku tolik vzneenho. Druhou st psahy byl slib poslouchat vechny rozkazy pochzejc od Vdce a nadzench, tet se tkala vdom, e nejmocnjmi silami, ktermi lid vldne, jsou vrn srdce a pevn odhodln, konen nikdo z psahajcch neml podlhat falenm nadjm: Pmo z st naich neptel jsme se dovdli, co od nich meme ekat: zkzu na zem, vykcen naich les, rozbit naeho hospodstv, znien naich mst, pory naich vesnic a vyhlazen (Ausrottung) naeho lidu... lenov Volkssturmu se nesm nikde a nikdy vzdt. Jestlie se nkdy odpovdn vdce ocitne v situaci, o n se domv, e je beznadjn, pak se ve Volkssturmu piklonme k praxi obvykl v naem statenm nmonictvu: velitel ped velen tomu z podzench - i kdyby to byl nejmlad len jednotky - kter m dost vle, aby pokraoval v boji. Himmler pro nastvajc tdny a msce pedpovdal jet t zkouky, ale vil, e Volkssturm "vyzbrojen navenek i uvnit, prodchnut svatou vrou a naplnn fanatickm odhodlnm neetit ciz ani vlastn krev, jestlie si to d dobro nroda" v nich obstoj a stane se neporazitelnou silou. Projev konil vtou: "Chovme v sob nejupmnj dvru a pesvden, e na konci vech obt, vech obt, veho strdn a boj se Vemohouc postar o tce nabyt vtzstv naeho Vdce a jeho lidu." Pak vystoupil Erich Koch s krtkou promluvou, v n se vrtil k pedchozm tmatm a sliboval: "Vechnu nai vru, vechnu nai lsku, vechnu nai slu a vechnu nai nenvist..." a nakonec zakonil trojm hluboce hrdelnm vkikem, kter byl ozvnou let pod vldou "Adolfa Hitlera, Vdce vech Nmc... Sieg Heil! Sieg Heil! Sieg Heil!" O tden pozdji pinesl tisk zprvy o setkn pslunk armdy a Waffen-SS s Himmlerem v jeho zvltnm vlaku, kde jim Himmler vnoval jmnem Vdce d Konen boj se zlatou sponou.45 Goebbels Himmlera nazval "nejstatenjm ze statench" a prezentoval jej v tisku v tto a podobnch vlenickch rolch, m vytvel dojem jeho nstupnictv ve veden e a ujioval, e Himmler zastupuje mlenlivho a neviditelnho Vdce. Tko ct, zda si tento obraz mme spojovat s Himmlerovmi opakovanmi pokusy pimt Zpad k vyjednvn o separtnm mru, nebo zda mu mme vit doslova a pokldat ho za propagandu totln vlky a odporu proti nepteli. Jist je pouze tolik, e se Himmler koncem jna nkolikrt pokusil navzat spojen s britskou vldou. Jednm z jeho emisar byl Wolffv f SS a policie v severn Itlii, Obergruppenfhrer-SS dr. Wilhelm Harster; jako prostednk psobil italsk prmyslnk napojen na velk britsk firmy, Franco Marinotti. K jejich schzce dolo odpoledne 24. jna v Harsterov vile u jezera Komo. Nabdka se v niem neliila od vech ostatnch pokus SS o vyjednvn. Byla neskrvanou smsic vydrn a apel na sobeck zjmy - v tomto ppad prmyslov-finann zjem zpadnch podnikatelskch kruh na osvobozen Evropy od komunismu. Mli bychom poznamenat, e toto poselstv se nezmnilo bhem dlouhch let, kdy byli nacist u moci. Nejprve vak pily hrozby: Harster ekl Marinottimu o Hitlerovch

plnech na politiku splen zem, zvlt na znien vekerho prmyslu bhem stupu nmeckch armd. Kdyby vak Spojenci byli ochotn vyjednvat, tvrdil - pr "z poven skho vdce SS" - mohl by jim nabdnout ptadvacet nmeckch diviz z Itlie, kter by udrely podek ve stedn Evrop (to jest zastavily nstup komunismu) a ukonil by veker neptelsk akce na zpadn front. Spojenci naopak mli zaruit nedotknutelnost skho zem a obyvatelstva.46 Marinottimu byl zajitn voln prjezd pes vcarsk hranice a 30. jna pedal svou zprvu Britsk rad v Curychu, kter ji tlumoila do Londna. Nabdka by jist byla odmtnuta, bez ohledu na osobnost pvodce - ten odmtnut jen pojistil. Marinotti se pak prostednictvm katolick crkve spojil s fem Rooseveltovy tajn sluby v Bernu - se stejnm vsledkem.47 Himmlerova neschopnost chpat nenvist, kterou jeho jmno na Zpad vyvolvalo, pramenila z jeho nacionlnsocialistickho pohledu na svt i z jeho dostivch ambic. Domnval se, e za ni me propaganda, ovlivnn Churchillovmi a Rooseveltovmi idovskmi poradci. Jakmile by si ale zpadn finannci uvdomili straliv ohroen, kter pro Evropu znamenalo nebezpe bolevismu, jist by se postarali, aby se smovn propagandy zmnilo; pak by se mohl tit na britsk a americk tisk vychvalujc Himmlera a jeho SS jako spasitele Evropy.48 Tyto jeho nadje ivilo i Harsterovo hlen, kter podle Allana Dullese obsahovalo zkreslen pohled na jeho reakce. Harster tvrdil, e Dulles ml od Roosevelta mandt navzat kontakty s SS, protoe pouze SS mohou bt Spojenm sttm uiten, kdyby se chtly vyvzat z Evropy a soustedit sv sly proti Japonsku. Kontakty pr mly bt navzny po druhm zvolen Roosevelta prezidentem.49 Z tohoto hlu pohledu mly Himmlerovy vzvy k fanatickmu odporu jist opodstatnn, a nebyly v rozporu ani s jeho mrovmi nabdkami. O dsu, kter jeho jmno vyvolvalo, se Himmlerovi jednou v zim bhem lebnho zkroku zmnil Kersten. Dostalo se mu nikoli neopodstatnn odpovdi, e Zpad akceptoval jako spojence Stalina, kter byl v mnoha smyslech jet hor.50 Politick obrat v prezentaci komunist a komunismu v americkm rozhlase a filmu, kter ve Spojench sttech nastal po jejich vstupu do vlky - a k nmu dve dolo i ve Velk Britnii - to, jak zkostliv byly dodrovny pokyny ohledn informac o novm spojenci, jako i povlen angaovn dstojnk SS sthanch za vlen zloiny v zpadnch vzvdnch slubch, poskytuje dal dkazy o Himmlerov "realistickm" pohledu na svt. Z mnoha dvod meme vit, e zpadn Spojenci se neobvali ani tak Hitlera nebo Himmlera, ale spe nmeckho vojensko-prmyslovho expanzionismu. Vili, e Nmecko mus bt poraeno a mus svou porku uznat, maj-li bt jeho vd kasty pevychovny a pipojeny k rodin (zpadnch) nrod.51 Na Zpad rovn panoval velmi realistick strach, e by jakkoli nznak vyjednvn mohl pimt Stalina, aby jet jednou zmnil sv spojence. Tyto vahy mly pravdpodobn vt vhu ne setrvanost emotivn nenvisti i zden, a jakkoli Himmlerv pokus pedem odsuzovaly k nezdaru. Ovem i emoce, kter Himmler vyvolval, mly velmi reln, ne-li zniujc dopad na jeho Realpolitik - co si sk vdce SS mon nikdy nepiznal. Jeho pstup k idm se nezvisle na udlostech nijak nemnil, pouze se pizpsoboval zmnnm okolnostem: jednak se Osvtim a dal zbvajc vyhlazovac tbory ocitly v dosahu ruskho postupu, jednak nyn poteboval vechny pracovn sly, kter mohl ovldnout, a to hlavn ke kopn protitankovch pkop a vstavb opevnn zvanho Vchodn val, kter mlo Rudou armdu zastavit na hranicch e. Tyto poadavky si vynutily zastaven innosti plynovch komor; nevme ale, kdy pesn k nmu dal pkaz. idovsk Sonderkommando v Osvtimi-Bezinkch se o pipravovanch zmnch doslechlo na potku jna, a protoe jeho lenov vdli, e znamenaj jejich konec, vzbouili se a pi nstupu 7. jna se vrhli proti strnm. Vechny je skosila kulometn palba. Vyhlazovn v Bezinkch nicmn pokraovalo, vedle selekce pro pracovn tbory, a do konce jna. Jakmile pak skonilo, zaala demolice plynovch komor a krematori provzen bournm celho tbora.52 K obdobnmu vvoji dolo pravdpodobn ji dve v jinch tborech na polskm zem. Hss ve svch pamtech datuje Himmlerv rozkaz "peruit vyhlazovn id" do podzimu 1944.53 Standartenfhrer-SS Kurt Becher, kter vedl bizarn vyjednvn o vmn id za nkladn automobily, se domnv, e byl vydn mezi polovinou z a jnem. Jeho tureck mise vystila v setkn se zstupci americkho idovstva ve vcarsku a k dohod o proputn maarskch id vmnou za zahranin mnu - 50 vcarskch frank za obyejnho ida a 500 za "prominenta". Podle jeho svdectv z Norimberku ho vsledky jednn pimly, aby pesvdil Himmlera vydat rozkaz zakazujc dal vyhlazovn.54 Nen jist, co si od vmny id za vcarsk franky sliboval Himmler. Obecn se pedpokld, e hrl dvoj hru, v n si na jedn stran otevral monosti spojen s Rooseveltem, kter mlo vst k dalmu pokusu sjednat mr se Zpadem, a na druh stran pedstral, e mu jde o zskn valut pro dal vlen zjmy, m se kryl ped Hitlerovm a Bormannovm hnvem.55 Jist je, e se v tu dobu zoufale snail o kontakt s

vldami obou zpadnch Spojenc. Krom Marinottiho pokus v Itlii a snahy o spojen s Allenem Dullesem ve vcarsku se pokouel pesvdit uvznnho Goerdelera, aby prostednictvm svho vdskho spojen na Jacoba Wallenberga a na sionistickho vdce Chaima Weizmanna oslovil Churchilla. S Churchillem chtl jednat i s pomoc vdskho inenra Dahleruse, kter roku 1939 zprostedkoval Gringv pokus vyhnout se v posledn chvli vlce s Angli. Krom toho chrnil ped rozsudkem smrti Popitze, Langbehna, Haushofera a dal astnky spiknut, kte mli uiten kontakty na Zpad a shromaoval si sbrku vznamnch rukojmch, pedevm id, o nich se vilo, e jsou bohat nebo maj vliv. Patila k nim napklad pan Glckov, v USA narozen sestra idovskho starosty New Yorku, La Guardieho. ila v Maarsku a Himmler bhem ztahu na maarsk idy potkem roku 1944 pikzal, aby ji vyadili z transportu do Osvtimi a dreli po ruce ve zvltnm tboe "pro mon politick pouit".56 Podle Schellenberga si Himmler nedokzal uvdomit, jak bylo proputn id dleit pro nmeckou zahranin politiku - ml na mysli vztahy se Zpadem, kter se snail navzat - a omezoval se pouze na dsledky ve vztahu k Hitlerovi a stran.57 Rovn se podle Kerstena dsil Hitlerovy reakce v ppad, e by povolil rozshl proputn id; konen zde byl Bormann, kdykoli pipraven vrazit mu n do zad.58 Bormannovy dopisy manelce tento nzor nepotvrzuj. 25. jna popisuje veer strven s Himmlerem ve Vdcov tbu, bhem nho je oba k slzm rozsemli dva Himmlerovi host, Wolffv nstupce a dlouhodob Himmlerv favorit Hermann Fegelein - kter se toho lta oenil se sestrou Hitlerovy milenky Evy Braunov - a Hitlerv vojensk pobonk generl Wilhelm Burgdorf; "byli jako dva rozpustil kluci," psal Bormann. "Jist si um pedstavit, jak jsme se pobavili."59 Na konci roku j pak ekl, e prv na jeho dost "strka Heinricha" jmenovali vrchnm velitelem skupiny armd Horn Rn, "aby dal vci do podku."60 Objevily se dohady, e Bormann navrhl Himmlera na nov msto, aby ho vzdlil z Vdcovy bezprostedn blzkosti a postavil ped koly, kter pesahovaly jeho monosti. Pi tak zvan krizi celho systmu by vak podobn skok psobil dost podivn; spe se zd, e volba musela padnout prv na Himmlera. Po cel podzim se zabval poslenm Zpadnho valu, pracoval jako velitel zlon armdy a hlavn veejn zastnce "fanatick" obrany vlasti. Jako vd postava reimu byl osobn zainteresovn, aby se obrana na Rn udrela. Nevme, zda Himmlerova podezravost vi Bormannovi, se kterou se Kerstenovi svil, pramenila z jeho patnho svdom po pjezdu prvnch proputnch id do vcarska v listopadu, nebo zda tak omlouval svou nerozhodnost nebo mon podezravost, kter byla na Hitlerov dvoe vudyptomn a nutn protoe sv mue znal pli dobe - jist ale je, e nebyl schopen velkch milosrdnch gest, je by ho v zpadnch och vykoupila, kdyby byl propustil posledn zbvajc idy, protoe se bl reakc Bormanna, Goebbelse a von Ribbentropa na tak zsadn stup od pednho principu nacismu. Souasn je dobe znmo, e postrdal morln odvahu elit zlob svho Vdce. A vechny jeho napl skryt iny a rozhodnut ukazuj, e za rtorikou boje o zchranu Otiny se snail pedevm zachrnit sm sebe, teba, jestlie by nebylo zbyt, za cenu obtovn jak Vdce, tak i strany. Takov vznam mohl mt i vzkaz, kter prostednictvm Dahleruse pedal v zim britsk ambasd ve Stockholmu. Himmler jist dokzal pesvdit sm sebe, e jeho nabdky pedstavovaly pro zchranu Nmecka a Evropy nejlep a jedinou monost, protoe jeho SS zstvalo jedinou silou schopnou spasit kontinent ped bolevismem. Jene karta, na kterou hrl, nemla ve vnjm svt - za hranic jeho pedstavivosti - dn vznam. Navc i tenice v neptelsk koalici, ve kter tolik doufal, ve skutenosti psobily proti nmu: Dahlerusv pokus a pedstava, e by se pekroucen zprvy o nm dostaly k Rusm a Amerianm, zpsobily, e Churchill projevil "vn obavy" a zakzal dal rozhovory.61 Tak se Himmler na vrcholu sv zdnliv moci v i ocitl v zajet systmu, kter jeho moc stvoil. Pevn soukol Vdcovy kontroly a setrvanost ideologie, jejich souinnost umonila spchy nroda a strany v konfrontaci s nepipravenmi nepteli, nemohly bt rozebrny jen proto, e se okoln svt probudil. Schellenberg, Kersten a Ohlendorf si mohli stovat na Himmlerovu nerozhodnost, ale oni i Himmler se ocitli v soukol stroje, kter pomhali uvst do chodu, stroje, jeho hybn sla byla tak velk, e pekonala sly jakkoli vysoko postavenho jednotlivce. Zcela to plat pro vyhlazovn id. Jeho rozkaz ho zastavit ml men dopad ne nutnost rozebrat tovrny na smrt, kter se ocitly v dosahu ruskho postupu. I kdyby si to byl pl, nemohl vymazat vliv dlouholet ideologick indoktrinace. Jeho rozkaz nikterak neovlivnil Eichmannv smysl pro povinnost ani bezcitn velitele a strn z tbor; pokud nebylo mon idy pmo zabjet, bylo mon je udt a vyhladovt k smrti. To se pochopiteln netkalo pouze id - cel tborov pracovn-prmyslov komplex pod Pohlovm vedenm, kter spotebovval pracovn slu jako nahraditeln zdroj energie, byl pohnn zvenm tempem v souladu s nutnost zvit produktivitu a oddlit tak porku. Navc zde psobila hlubok poteba zabjet, o kter se zmnil Hss. Pan Vaillant-Couturierov, kter peila pracovn reim v Ravensbrcku i Osvtimi, se v

Norimberku vyjdila v podobnm smyslu: "systematick a nenahraditeln nutkn uvat lidskch bytost jako otrok a zabjet je, jakmile nebudou schopny dle pracovat".62 Dr. Victor Dupont, ktermu se podailo pet Buchenwald, popisuje stejn fenomn: do podzimu 1944 byly pracovn oddly a jednotlivci, kte pestali zvldat i nejleh prci, posln k likvidaci do Osvtimi, pak ale jednoznan v dob, kdy pestala pracovat osvtimsk tovrna na smrt - se likvidace zaaly provdt na mst, pmo v nemocninm sektoru tbora. Kdy poet vyerpanch vz narstal, byl pro n vyhrazen zvltn blok slo 61. Do bloku sesbrali vechny, kte si pro svj vzhled vyslouili pezdvku "musulmani" - nikdy nevychzeli bez svch pikrvek ovinutch kolem ramen. Nestaili ani na nejleh prce. Vichni museli na blok 61. Poet lid urench k likvidaci v bloku 61 kolsal od 10 do asi 200 denn. Usmrcovalo se nejbrutlnjm zpsobem, injekc fenolu do srdce. Tla pak odneli do krematoria...63 Dupont dle popisuje vyuit pozstatk vz: Popel po kremaci hzeli do odpadnch jam, jejich obsah se pouval jako hnojivo na pole okolo Buchenwaldu. O tto podrobnosti se zmiuji, protoe m tenkrt velmi zarazila... Prce jakhokoli druhu byla jedinou vzovou anc na peit. Jakmile se pestal hodit pro prci, nastal jeho as.64 Stle astji bhem podzimu a zimy byli lid, kte vykonvali otrock prce v dolech a prmyslovch podnicch zavranch ped postupujc ruskou frontou, evakuovni pmi pochody; lo o pochody smrti, kdy lid umrali hlady, vyerpnm a zimou, kulkou ti, kdo cestou padli a hromadnou stelbou slab a nemocn, kte nemohli pokraovat v cest. Takov byl i osud tisc id, kte by bvali mohli pet, kdyby byl Himmlerv rozkaz zastavit vyhlazovn naplnn stejn dkladn, jako jeho pvodn rozkaz ke genocid. Vtina evropskch id, kterm se dosud dailo unikat z nacistickch st, ila v Maarsku. Po masovch deportacch, kter v dvjch mscch organizoval Eichmann, odmtla maarsk vlda spoluprci a v srpnu se transporty zastavily. V jnu, kdy se Rud armda piblila k Budapeti a vlda se chystala nsledovat rumunsk pklad a vystoupit ze spojenectv s Nmeckem, zorganizoval Hitler pevrat, kter pivedl k moci nacisticky orientovanou antisemitskou organizaci povho ke. Eichmann se okamit vrtil do Budapeti, svolal vdce tamn idovsk komunity a poadoval po nich 50 000 tlesn zdatnch id pro prce na vstavb Jihozpadnho valu, co byla soustava opevnn ped Vdn, a na vrob sthacch letoun v i. Tentokrt mli bt dopravovni pky, protoe dopravn prostedky byly vyteny jinmi koly. Jak Becher, tak i dal Himmlerv zvltn "komisa pro pesdlen", Dieter Wisliceny, kter se astnil i vyjednvn o vmn id za zahranin mnu a zbo, pozdji prohlsili, e Eichmann pokldal i nadle za svj cl uinit Maarsko judenfrei - nebylo-li mon pm vyhlazen, zbvala mu jet deportace do pracovnch a koncentranch tbor. Jejich svdectv potvrzuje dopis Himmlerova zplnomocnnce v Maarsku Edmunda Veesenmayera z 18. jna 1944: "po skonenzmnnho pochodu Eichmann plnuje poadovat dalch 40 000 id s perspektivou doshnut konenho cle, zbavit maarsk zem tamnho idovstva."65 Na jeho cl meme usuzovat i ze skutenosti, e do pochod zaazoval i dti a star eny, kter pi kopn protitankovch pkop nemohly bt nim prospn. Ze 40 000 shromdnch mu, chlapc, en i dt, kte mli postoupit sedmi- a osmidenn pochod do Rakouska, jich cestou 7000 zahynulo nebo bylo postleno.66 Jakmile zprvy o pochodech dorazily do vcarska, kde ohrozily Becherem sjednan prodej id za valuty, stoval si Becher Himmlerovi, kter poslal na msto fa svho Fhrungs (vedoucho hlavn kancele) a Rudolfa Hsse z Inspektortu koncentranch tbor, aby situaci vyetili. Oba dva znervznil celkov chaos a hromady mrtvol kolem cest, take deportace na as pozastavili. Himmler brzy pikzal jejich obnoven, pravdpodobn proto, e americk organizace, kter financovala zchranu id pes vcarsko, odkldala platbu za prvn nevelkou skupinu, kter do zem dorazila. V kadm ppad Eichmann poadoval dalch 75 000 id pro prce v i a vyhrooval, e pokud se nezlep platebn morlka, "odkrgluje vechny smradlav idy z Budapeti".67 Podle Kerstena, kter se o vech tchto transakcch dovdl nkolik dn po obnov deportac na konci listopadu, zapel Himmler, kdy se ho Kersten zeptal, jakoukoli svou ast na cel vci. O nkolik dn pozdji pipustil, e veden poadovalo penze; Schellenberg, kter za zleitost dajn odpovdal, ml zaruit, aby se penze dostaly do rukou Mezinrodnho ervenho ke.68 Schellenberg ve svch pamtech prezentuje celou akci jako pokus navzat kontakt se zpadnmi Spojenci, kter by i umonil vyjednat pm. A u je pravda jakkoli, me Himmlerovo poten odmtn odpovdnosti v rozhovorech s

Kerstenem signalizovat jeho ostych nebo pocit viny; Himmler ovem Kerstenovi vdy tvrdil, e odmt vyhlazovac politiku, se kterou se tak chlubil upnm vedoucm a jinm osobm, o nich vdl, e sympatizuj s jeho dokonalm plnnm obtnho kolu, jm ho Vdce povil. Pizpsoboval se osobm a skupinm, s nimi jednal; povaha "pravho" Himmlera zvisela na osob pozorovatele. Hss, kter ml bhem svch inspeknch cest v zvrench mscch roku 1944 monost poznat cel komplex koncentranch, vyhlazovacch a pracovnch tbor, prohlsil, e ve, co se v nich dlo a co ztlesovaly, "vychzelo toliko ze zmr (Wollen) skho vdce SS". dn SS-Fhrer by si nedovolil poruit nebo obejt jeho pkazy, napsal Hss.69 Tot zdrazoval vyslchan Eichmann: "Rd bych vidl, co by se stalo, kdyby sk vdce SS zjistil... e jsem poruil jeho pkazy... bez prodlen by m na mst zatkli."70 Hss uzavr, e cel SS bylo "nstrojem, kterm Heinrich Himmler, jeho sk vdce, uskuteoval sv zmry"; to, e jej roku 1944 pemhaly mocnj sly, "konkrtn pak vlka", nemohlo zmnit tuto skutenost.71 Reska Weissov, kter peila polsk koncentran tbor, popisuje ve sv knize Putovn peklem (Journey through Hell) epizody z konce roku 1944, jejich paralely bychom nali v nesetnch svdectvch: pe o pstecch, v nich ti, kte pro nemoc nebo celkovou selost nemohli pracovat ani chodit, leeli naz a prochladl ve vlastn moi a vkalech, pokryt blechami a hnisajcmi ranami, a z nich se linul dsiv zpach, kter ani "nejbohat pedstavivost nedoke obshnout, nejobratnj pero nedoke popsat slovy..."72 Alfred Oppenheimer, kter peil, pestoe se v tboe Gleiwitz v prosinci 1944 dostal mezi "musulmany", svdil, e ho spolu se edesti dalmi vzni oznaili pi nstupu 25. prosince za neschopnho a ekli jim, e bhem nkolika dn "vylet komnem". Zachrnil je pouze nedostatek nkladnch automobil, dky nmu je nemohli pevzt do Osvtimi.73 Dr. Dupont, ktermu se podailo pet Buchenwald, popsal nsledky tborovho ivota jako postupnou degradaci lidskosti. "Dlo se to systematicky. Mli jsme dojem, e ns nezadriteln vle strhv vechny na stejnou rove, na nejni monou rove lidsk degradace." Poslednm stadiem procesu bylo postavit vzn proti vzni: Dovolte mi zmnit zvl brutln ppad. V komandu ASG, kter bylo umstno v Mansleben-am-See, 70 kilometr od Buchenwaldu... se velo veejn v tovrn hale sousedc se solnm dolem. SS se poprav astnilo v pardnch uniformch se vemi odznaky. Vzov se museli pod trestem nejkrutjho zmlcen dvat. Kdy ty neboh trosky veli, vzov museli zdravit Hitlerovm pozdravem. Jet hor bylo, e jeden vybran vze musel odkopnout podstavec, na kterm ob stla. Rozkazu nemohl uniknout, nsledky by pro nj byly pli straliv. Po skonen popravy museli vzov pochodovat v tvaru ped zraky SS. Jeden po druhm se museli dotknout mrtvho tla a - dsiv detail - podvat se obti do o. Jsem pesvden, e lid, kter donutili astnit se takovch ritul, museli ztratit smysl pro svou lidskou dstojnost.74 Jin vze, kter peil Buchenwald, dr. Alfred Balochowsky, byl zamstnn na vrob okovacch ltek proti tyfu, kter se vedle dalch, dodvanch nmeckmi podniky, pedevm firmou IG Farben,75 pouvaly pi vzkumech na vznch. Popsal metodu, jakou bylo zskno dvanct kultur tyfovch baktri oznaovanch BU (Buchenwald) 1-12, ktermi byly infikovny pokusn osoby: Stl zsoba kultur byla udrovna na bloku 46 (blok pro pokusy na lidech) tak, e nemocn osoby infikovaly zdrav jedince. Provdlo se to umlou inokulac tyfovch zrodk intravenzn injekc 0,5 a 1 kubku infikovan krve od pacienta ve vrcholn krizi. Chci dodat, e je dobe znmo, e uml inokulace tyfu cestou nitroiln injekce je za vech okolnost smrteln. V dsledku toho vichni mui pouit jako bakteriln kultury bhem cel doby, kdy byly poadovny (...a do osvobozen tbora) zemeli, co in 600 lidskch ivot obtovanch pouze k zajitn zsoby tyfovch bacil...76 Pi testovn lk pro vojky a civilisty zasaen zpalnmi pumami Spojenc byli na bloku 46 pleni fosforem rut vzov; Rusov byli vybrni, protoe "se vyznaovali nejvt fyzickou odolnost, v n jasn pekonvali Francouze a jin vzn ze zpadn Evropy". Balochowsky vidl jejich fotografie a "nemusel by bt specialistou, aby poznal, e tito lid, jejich maso shoelo a na kost, museli trpt".77 V jin srii experiment byli homosexulov v Buchenwaldu "oetovni" pohlavnmi hormony, dal vzkumn program se zabval obmi edm a otok z hladu. Balochowsky rovn hovoil o stahovn mrtvch z ke; nejastji lo o osoby s tetovnm: Na bloku 2 se vdy naly tetovan lidsk ke. Nemohu ct, zda jich bylo mnoho, protoe ke neustle pijmali a poslali dl. Ty ke vak nebyly jen tetovan, ale i vyinn... Vdal jsem esesky, kter pili na blok 2, takzvan Patologick blok, a nesli si pod pa vydlan lidsk ke. Od kamard, kte na bloku 2 pracovali, vm, e

ohledn k existovaly jist rozkazy; vyinn ke se dvaly darem nkterm strnm nebo nvtvnkm, kte si do nich vzali knihy...78 Bval mauthausensk vze Maurice Lampe si vzpomn, e vrchn zdravotn dstojnk tbora ml na psacm stole dv lidsk lebky, kter pouval jako ttka: "Byly to lebky dvou mladch holandskch id, kter vybrali z konvoje 800 vz, protoe mli neporuen chrup."79 Takov byl svt koncentranch tbor: vichni, kdo se v nm ocitli, a u jako strn, lkai nebo vzov, uvzli nevyhnuteln v oivl non me a bu se pizpsobili a ili podle rol, kter jim byly pedepsny, nebo zeleli, zemeli, byli zabiti, ppadn se zabili sami. Byl to svt vymykajc se lidsk pedstavivosti, zhrob, kde vldly prastar pudy krve, obti a nadvldy, je zde dostaly novou, zcela odlidtnou podobu; tento svt byl opakem lsky, konenm naplnnm fantazi o nadlovku a pansk rase, v nm byli "podlid" redukovni na "musulmany" a "musulmani", pot co "vyltli komnem", se mnili v prach. Kdy se dr. Duponta ptali na jeho nzor na otzku zavinn, zarazila jej podobnost reim v jednotlivch tborech: Npadnou uniformitu, kter se projevovala v zen vech tbor, bych pokldal za jasn dkaz, e rozkazy pochzely z vych mst. Zvlt v ppad Buchenwaldu by lenov personlu bez ohledu na osobn krutost podobn zvrstva tko pchali z vlastn iniciativy. Velitel tbora i lka SS se asto, by vgn, odvolvali na rozkazy z vych mst. Nejastji zmiovanm jmnem byl Himmler...80 Koncentran tbory zdil a zformoval Eicke, kter ped rokem zahynul v ruskm taen. O nm Hss napsal: "Vdy se opral o pevnou vli skho vdce SS."81 Ji rz a obsah Himmlerovch e z dvnch pedvlench dob ns nenechv na pochybch, e velitel a strn v tborech naplovali jeho vslovn pn odlidtit vzn a chovat se k nim, jako by byli uren pouze pro prci a smrt. On sm el pkladem, kdy verbln ponioval vzn, nastoupen bhem jeho nvtv v tborech. Nememe pochybovat o jeho nzoru na vyhuben vchodoevropskch nrod, kter mlo zajistit ivotn prostor nrodm germnskm, ani o jeho samozejmm odhodln odstranit z Evropy idovskou rasu: "Antisemitismus je tot jako odviven," ekl velitelm svch Waffen-SS v dubnu 1943. "Jde jednodue o istotu. Nyn jsme tm odviveni..."82 Stejn tak nen pochyb, e jeho voln po vstavb bombardovnm nezniitelnch tovren v jeskynch a dolech, je mly zajistit vrobu V-raket, letadel a zbran bez ohledu na to, v jakch podmnkch ili a pracovali jejich podzemn obyvatel, zpsobil v poslednch mscch vlky nstup vrcholn fze otroctv, lidskho ponen a umrn. To on vldl i podlid; on jedin ji stvoil jako produkt sv vle a pizpsobil svm vizm ryz germnsk budoucnosti; on jedin ji mohl kontrolovat. To ona je jeho pomnkem, kter daleko pekonv vechny ostatn. Chladn kmen a ostnat drt dosud pipomn mnoh z tch stranch mst; dsivch fotografi a svdectv vz, kte peili, je bezpoet. Ale cel rozsah a hrza e, kter vldl, se vymykaj lidsk pedstavivosti. Meme si bt jisti, e jeho e koncentranch tbor reprodukovala temnou strnku jeho povahy, akoli se nm nechce vit, e by mohla bt pouze jeho vtvorem - e by takov znelidtn strnch, lka i vz mohlo zat prostm rozarovnm a nenvist bavorskho kolka, kter se nepokldal za dost dobrho v tlesnch a bojovch cviench a opovrhoval svm nerijskm vzhledem, nebo posmky a hrubinstvm profesora Himmlera, uitele tlocviku pana Haggenmllera i dvat, kter odmtala prudrnho adolescenta. Himmler byl konformista. Jeho vra hluboce koenila v intelektulnm ovzdu, kter dchal. Nikdy mu neinilo pote zskvat dstojnky a funkcione, kte sdleli jeho nzory, nebo se to nauili, pestoe vtina z nich zaila velmi odlin a mnohem spnj dtstv a dospvn. V ranch dnech reimu neml nouzi o konkurenty, kte rovn zizovali tbory, vtinou se vak jednalo o prachsprost murny. Jeho systm zvtzil, protoe byl nejspodanj a nejefektivnj. Jakmile byl zzen, nikdy netrpl nedostatkem profesor a lka, kte byli ochotn vyut nabzench monost, vdy se nalo dost prmyslnk ochotnch zamstnat tborov otroky. Seznam spolenost, kter v blzkost tbor zdily sv tovrny, se te jako pehled velkho byznysu: IG Farben, Siemens, Krupp, Messerschmitt, Heinkel, Junkers, Sauer... Albert Speer, pmo ztlesnn racionlnho lovka technologick ry, vykonal inspekci jeskynnch tovren, kde na kost vyhubl, zaviven lidsk trosky dely na vrob soustek k V-raketm a letadlm, navtvil i Mauthausen, usmval se, potsl si rukou s velitelem a jeho svdom zstalo neoteseno. Ani diskuze o vyhlazovn a konenm een se neomezovala na Himmlera a SS. Vichni sttn sekreti a pednostov ad, kte se v lednu 1942 zastnili Heydrichovy konference ve Wannsee, byli zasvcen do nejvyho, pesto vak otevenho sttnho tajemstv; tot samozejm plat pro jim nadzen ministry. ryvek zpisu rozhovoru mezi ministrem spravedlnosti dr. Thierackem a Goebbelsem ze z 1942 zn nsledovn: S ohledem na potebu zlikvidovat asociln ivly se dr. Goebbels domnv, e zlikvidovni by mli bt:

vichni id a Cikni, Polci odsouzen ke tem a vce letm vzen a vichni ei a Nmci odsouzen k smrti, doivotnmu uvznn nebo ochrann vazb. Za nejlep zpsob je pokldna likvidace prac...83 Potlesk, jakm upn vedouc, Gruppenfhrei SS a dstojnci Wehrmachtu odmovali Himmlera, kdy se ped nimi chlubil plnnm tkho kolu, jeho se ujal z Vdcova poven, je nejlepm dkazem podpory, s n byla jeho innost pijmna. Klidn meme parafrzovat Hssova slova vyen na adresu Eickeho: "vdy se opral (Himmler) o Vdcovu pevnou vli. Ve, co se bhem vlky stalo v koncentranch tborech, vychzelo jedin a pouze ze zmr Vdce..." Vdce byl samozejm ztlesnnm vle a pn strany. V Himmlerov dle se vle strany uskutenila ve sv nejextrmnj podob. Vle a pn strany se zrodily z frustrac, ponen a touhy po pomst. Tyto emoce se znovu rozhavily v kotli nastvajc porky a Himmler zstval jejich nejvym strcem. Pracovn oddly vlench zajatc, vzov koncentranch tbor, pslunci Volkssturmu a ostatn civilist, veker obyvatelstvo nkolika up vetn en a dt, vichni hloubili podl vchodnch i zpadnch hranic e protitankov pkopy a stavli opevnn, piem se jim nedostvalo materilu, nstroj, dopravnch prostedk, potravin, vody a dokonce ani technickch odbornk, kte by plnovali a koordinovali jejich prci.84 "Byla to tak tk a tak patn zajitn prce," vzpomnal jeden Nor internovan v pracovnm oddle v tboe Neuengamme u Hamburku, "e bhem pti i esti tdn, kdy jsme tam pracovali, zahynula asi polovina vz na prjmy a vyerpn..."85 I obyvatelstvo bylo skeptick: "Jestlie jsme neubrnili ani Atlantick val (poben opevnn proti invazi), jak bychom mohli ubrnit tyto pozemn bunkry a pkopy?" - takto znl typick koment zaznamenan pi przkumu veejnho mnn Ohlendorfovmi agenty.86 Ve vybombardovanch mstech pracovaly jin skupiny vz z koncentranch tbor. V sutinch dom ptraly po nevybuchlch bombch, vyproovaly iv i mrtv obyvatele. "Vypadali jsme jako oddl mrtvch, vichni jsme na tom byli velmi patn," vzpomnal tent Nor na dobu, kdy ho peveleli na tuto nebezpenou prci. Zsinal civilist hledc na zceniny svch domov pro n nemli jedin slovo dk: "Nkte z nich nm nadvali: To va vinou ns bombarduj.'"87 Pravdpodobn si jeho oddl pletli s idy. Pokud byl "teroristick letoun" sestelen a jeho pilot seskoil s padkem, stvalo se, e ho na mst zastelili nebo pedali sluebn SD, kde ho ekalo "zvltn zachzen". V Maarsku se Eichmann namhal, aby posledn zbvajc idy odsunul dve, ne Rud armda uzave veker spojen s Budapet. Ztahy na n provdly bandy povch k, kter je nkdy samy vradily v masakrech ne nepodobnch prvnm divokm akcm v Polsku. Na Slovensku protipartyznsk divize SS likvidovaly roztrouen zbytky povstaleck armdy vetn mnoha mladch id, kte se pipojili k povstn, a nahnly civilisty do pracovnch tbor. Nenvist a zkza zaplnily tm cel Himmlerv svt; odpovdaly poselstv, kter hlsal od svch mladch let, a kter se mu zjevn dailo it. Hitler od potku z plnoval pekvapiv tankov tok pes Ardeny, kter se ml podobat potku jeho bleskov zpadn kampan z roku 1940. Clem bylo oddlit masu americkch armd ve stedu a na jih od britskch sil v Belgii a Holandsku, prorazit k Antverpm a pipravit tak zpadn Spojence o jejich hlavn zsobovac pstav. Vil, e takovm derem zsk as pro vrobu a nasazen V-raket, novch ponorek a proudovch sthacch letoun, pedevm vak chtl "vyvrtit nepteli pesvden, e jeho vtzstv je jist" - jak ekl tm z velitel, kte se mli astnit ofenzivy, a jist mnohokrt opakoval i Himmlerovi. "Vlky bvaj rozhodnuty ve chvli, kdy ta i ona strana pochop, e neme zvtzit." Kadmu, kdo nepodlehl skupinovmu sebeklamu Hitlerova okol, muselo bt zejm, e operace, pojmenovan mysln defenzivnm krycm nzvem "Wacht am Rhein" ("Str na Rn"), nemohla mt anci na trval spch: akutn nedostatek pohonnch hmot, drtiv leteck pevaha Spojenc a nakonec masa obrnnch diviz, kterou Rud armda urychlen vrhla proti vchodn front, pohbily nmeck pln na samm potku. Hitler pedstral, e nev zpravodajskm hlenm o rusk sle a zmrech, souasn vak asi nkde pod maskou maniakln sebedvry, kter z nj vyzaovala, vdl, e ardensk hazard nelze vojensky zvldnout. Zdrazoval proto morln strnku operace a pedpovdal, e "nkolik dalch drtivch der" zpsob rozpad uml koalice neptel. Nmecko mlo nepteli ukzat, "e a dl cokoli, neme potat s kapitulac. Nikdy! Nikdy!"88 S takovm poselstvm oslovil Himmler sv divize lidovch grantnk a Volkssturmu. Obrtil se i na neptele, ktermu hrozil Prtzmannovou tajnou organizac Werwolf. V tomto kontextu je vznamn, e v jnu zaslal Kaltenbrunnerovi a Prtzmannovi zprvu agentury Reuter z Londna, kter se tkala projevu britskho ministra zahraninch vc Edena na tma poadavku bezpodmnen kapitulace. Zd se, e prv on zatrhl jednu pas, na kterou chtl sv podzen upozornit. Stlo v n: "Himmler, f a odpovdn velitel Gestapa, se ji pipravuje na pokraovn odboje bhem spojeneck okupace Nmecka. Momentln jeho organizace usiluje o vytvoen tajn st, kter by byla schopna operovat po mnoho let."89 V pedveer ardenskho hazardu, do kterho Hitler a ostatn vd osobnosti reimu, uvznn ve svch

vidinch, vloily vechny sv nadje, doshl Himmler pravdpodobn vrcholu svho vlivu na Vdce. V listopadu, pot, co mezi vrcholy Vogz v Alsasku uvzla nmeck 19. armda, odznut francouzskoamerickm nporem na Rn, potvrdil Hitler, dajn na Bormannv nvrh, jmenovn Himmlera vrchnm velitelem pro Horn Rn s pravomoc velet armdm od vcarskch hranic k Srsku. Podstatou jeho kolu bylo udret 19. armdu jako pedmost na zpadnm behu Rna a obejt se pitom bez rezerv, kter Hitler shromaoval k toku pes Belgii. Himmler na svm seku rozvinul divize zlon armdy, doplnn o spn improvizovan jednotky lidovch grantnk, Volkssturmu a protiletadlov obrany, dostal vak jen chabou pleitost vyzkouet svj velitelsk talent v poli. Eisenhower se rozhodl netoit na kapsu 19. armdy a obrtil svou 7. americkou armdu k severu, kde se spolu se 3. armdou zamila na Srsko. Dalm dkazem Hitlerovy pzn bylo, e ze ty tankovch diviz Waffen-SS - Leibstandarte, Das Reich, Hohenstaufen a Hitlerjugend vytvoil 6. tankovou armdu pod velenm Oberstgruppenfhrera SS Seppa Dietricha: Ten se tak stal prvnm dstojnkem z ad SS povenm velet cel armd. 6. tankov armda mla v Ardench prorazit cestu hlavnmu deru na Antverpy, zatmco 5. tankov armda pod velenm generla von Manteuffela, je sestvala z diviz Wehrmachtu, mla toit na vedlej cl operace, Brusel. Zd se, e Himmler sdlel Hitlerv optimismus ohledn "Wacht am Rhein". Potkem prosince pesunul svj tbn vlak na elezninici pobl Tribergu v Schwarzwaldu a Kerstenovi ekl, e Britov a Amerian budou zahnni do moe.90 I Eichmann, kter nov Himmlerovo velen nkdy potkem prosince navtvil, se do Budapeti vracel se znovu nabytou dvrou ve vsledek vlky. Vdci idovsk komunity ekl, e Nmecko pekonalo kritick bod a nyn smuje k vtzstv. "Pipravujeme novou zbra, proti n budou Spojenci bezmocn."91 V mlhav tm ped rozbeskem 16. prosince sestoupilo trnct diviz nmeck pchoty ze zalesnnch svah poho Eifel a zatoilo na 120 km irok front, brnn pti divizemi armdy Spojench stt dislokovanmi v tomto seku Arden. Deset tisc kanon zahjilo palbu na americk pozice, na Antverpy a Liege byly vypleny salvy z raket V-1. piky armdnho velen se nedomnvaly, e by operace mohla splnit vechny vytyen cle, ale morlka jednotek byla skvl, hlavn zsluhou nekompromisnho postoje, kter po 20. ervenci zastvali Goebbels a Himmler. Dkazem panujcho ducha je dopis, kter ped tokem zaslal sv seste Untersturmfhrer (podporuk) slouc u tankov divize SS Hitlerjugend: "Nkte lid v na ivot, ale ivot nen ve! Dleit je, e zatome a vyeneme neptele z na domoviny. Nae posln je svat."92 Za pchotou vyrazilo pt tankovch diviz. Dokonal pekvapen a mlhav poas, kter pipoutalo k zemi spojeneck letadla, pomohlo Nmcm zaplavit nkter sektory americk fronty a doshnout vznamnch potench spch, zvlt ve smru von Manteuffelovy 5. tankov armdy. Z tankovch diviz SS se vznamnj postup podail jen 1. bitevn skupin divize Liebstandarte pod velenm Obersturmbannfhrera Joachima Peipera, kter pokroila o 50 km. Bhem boj dostli devtadvacetilet Peiper a jeho podzen barbarsk reputaci, kterou si Waffen-SS vyslouily na vchodn front. Asi 170 americkch vojk, kte sloili zbran pobl Malmd, bylo odvedeno do pol u cesty, po n skupina postupovala, a pokoseno kulometnou palbou ze dvou zaparkovanch nkladnch automobil. Jedin americk dstojnk, kter masakr peil, pozdji svdil: "Kdy po pti nebo mon deseti minutch pestali plit, chodili mezi mui, kte se dosud iv svjeli v agonii a stleli je do hlavy..."93 Pozdjm vyetovnm se potvrdil masakr jedenasedmdesti Amerian. Zdaleka nelo o jedin zvrstvo jednotek SS, dokonce ani na zpad. Divize Das Reich si v dvjch mscch roku vyslouila stralivou povst v protipartyznskch operacch v poho Auvergne, kterou v pedveer ervnovho spojeneckho vylodn obohatila o vyplen vesnice Oradour-sur-Glane a zmasakrovn vekerho obyvatelstva, co mla bt pomsta za dstojnka, kterho zabil francouzsk ostelova. 21. prosince psal Himmlerovi Gottlob Berger a nalhav ho dal, aby zanechal svho angam ve funkci vrchnho velitele pro Horn Rn a vrtil se do Vdcova tbu. Nevedly ho k tomu pouze pomluvy en z uritch mst - "sk vdce SS upadl do nemilosti, protoe podlz Wehrmachtu" - ale i pocit, e, "nen-li sk vdce SS v hlavnm stanu, ohromn tm trp nae politick prce, kter je zkladem veho".94 Himmler vyslal Brandta, aby Bergerovi podkoval za upozornn a ujistil ho, e jeho prce na Rn brzy skon.95 O Vnocch vnoval obvyklou pozornost drkm pro ob sv rodiny, jako i pro dti len SS, kterm byl za kmotra, nebo je podporoval. Obdaroval i sv stranick kolegy a dstojnky SS: napklad z denku Wollfova syna Thorismana vyteme, e dostal figurku tverckho klauna z nmeckch lidovch pbh, Tylla Eulenspiegela, okoldu a sladkosti - k devtm narozeninm, kter ml o ti tdny pozdji, mu Himmler

poslal pilku na vyezvn a okoldu.96 Kad prmyslnk z jeho Krouku ptel (Freundeskreis) od nj dostal balek obsahujc 1 kg kvy, balen aje, 100 cigaret, okoldu, patiku ze zajech a husch jater, zubn pastu, holic krm, mdlo, iletky a heben.97 Na Bergerovu radu pak cestoval 150 mil na sever, aby oslavil Vnoce ve Vdcov hlavnm stanu, kter se na dobu ardensk ofenzivy pesunul do Adlerhostu ili Orlho hnzda pobl Bad Nauheim u Frankfurtu, kam pozval na veei generla Guderiana. "Protoe vedle svch dalch povinnost velm skupin armd Horn Rn, trvil jsem vnon svtky na front," napsal pozdji v jednom dopise."98 Kapitola 16 Pd do nemilosti Sovtsk zimn ofenziva zaala ped svitem 12. ledna 1945 z pedmost na Visle zpadn od Sandomiru, msteka mezi Lublinem a Krakovem v General Gouvernementu. Baterie tkch a stednch kanon rozmstn podl fronty v hustot 300 hlavn na kilometr vytvoily dsivou palebnou pehradu podl nmeckch lini; boue dlostelby, kter trvala tm dv hodiny, otsala zem a vrhala do povt pdu, beton, dla, vozidla, lidi a kusy jejich tl. I ti nejotrlej bojovnci se nervov hroutili. Sovtsk trestn pluky postupujc pod pkrovem dsivho evu obsadily pedn linie zkop. Za nimi postupovaly tankov jednotky. K veeru prorazily prvn kolony tkch tank o tm tyicet kilometr. O dva dny pozdji podnikl stejn drtiv tok ze dvou pedmost na zpadnm behu Visly jin od Varavy marl ukov, velitel 1. bloruskho frontu, kter na severu bezprostedn sousedil s Konvovmi vojsky; veer se i jeho tanky adily 35 km za nmeckmi liniemi. Pedpovdi nmeck rozvdky se splnily. Jen tyto dv sovtsk skupiny armd mly oproti jednotkm, kter jim stly v cest, ptinsobnou pevahu v iv sle a tancch, sedminsobnou pevahu v artilerii a sedmnctinsobnou v letectvu.1 Tsn na sever od ukova zahjil 2. blorusk front marla Rokossovskho tok smujc severozpadn k baltskmu pobe. Hitler nejene odmtal vit hlenm sv tajn sluby, ale navc zakzal zdit hlavn bitevn linii (Grosskampflinie) nkolik kilometr za rou fronty. Nsledkem toho mohly Konvovy a ukovovy tanky, kter se probjely tby i taktickmi rezervami, tm neruen postupovat ke svm prvnm clm na cest k hranicm e a k Ode, piem mjely Varavu. Na zpad zatm ardensk ofenziva krom toho, e vykousla hlubok kln do americkch lini, nedoshla vtho spch. T nepze poas, kter pibila k zemi spojeneck letectvo, omezila pohyb nmeckch konvoj na kivolak venkovsk silnice, kter smovaly pevn diagonln na zamlenou ru postupu. Bhem Vnoc se obloha vyjasnila, co uvolnilo ruce spojeneckmu letectvu. Shluky nmeckch tank a zsobovacch automobil, kter ucpvaly ardensk silnice a kiovatky, poskytovaly spojeneckm pilotm koncentrovan, nehybn cle. Bombardry kropily i eleznice, silnice, dopravn prostedky a lokomotivn depa v nmeckm tlu, m dle znemonily zsobovn ji nedostaten zajitn fronty. Pestoe generl Guderian, kter se stal nelnkem generlnho tbu, opakovan poadoval nvrat k defenziv a pesun hlavnch sil na vchod, trvalo Hitlerovi do 8. ledna, ne uznal nespch sv strategie a omezil cl operace na udren ton iniciativy. Musel prot ok z Konvova a ukovova zniujcho toku, kter po 14. lednu rozdrtil chabou obranu na Visle, aby konen dal Guderianovi za pravdu. Nsledujcho veera opustil Adlerhorst a 16. rno zdil svj hlavn stan v budov skho kanclstv v Berln. Pes pokozen velk sti budovy bombardovnm a krtery v zahrad, kter te zakrval snh, zstaly jeho vlastn pokoje a pracovny neporuen. Za posledn rok neuviteln zestrl. Porky a straidlo totln katastrofy, kter ho pronsledovalo za bezesnch asnch rn, napjat a nezdrav ivot, pi kterm bez ustn pobval v psn steench prostorch a o nm si Speer ve sv vzesk cele po vlce uvdomil, e se a pli podobal ivotu ve vzen, a pedevm neustl rny, jimi trpla pedstava nebem seslanho Vdce nroda (Volk), kterou si sm o sob vytvoil, jej po vech strnkch poznamenaly. Vlasy mu zeedivly, knr zcela zblel, tv ml ztrhanou a opuchlou, ple kolem o psobila dojmem plnho vyerpn. Chodil strnule, jeho pohyby byly tak pomal a nejist, e napovdaly pedasnou senilitu a jeho lev ruka i pae se ostudn tsly.2 Souasn vak je zejm, e neztratil nic ze svho osobnho kouzla: v och se i nadle zrail pronikav lesk, jen podle jednoho mladho dstojnka, kter ho tenkrt spatil poprv, "psobil dsivm a zcela nadpirozenm dojmem"; koutky rt i nyn smovaly dol a poukazovaly na krutou povahu. Na jeho odhodln se nic nemnilo. Nejpodivnj ale bylo, e neztrcel neotesitelnou sebedvru, kterou po nm dalo jeho okol. Jeho nohsledi a nsledovnci se museli zeknout veho, vetn svdom, vle a svobodnho mylen, pokud se chtli poddit jeho pohledu na svt a jeho genialit. Nyn, uprosted veobecnho rozarovn, pro n bylo jet dleitj bezvhradn se mu poddat. Jeho reakce byly nepochybn zesleny dvkami amfetamin. Zd se, e Vdce zanechal svho nvyku po 20. lednu a jet jednou po zchvatu loutenky koncem z, nyn vak svou drogu znovu uval, a to orln i nitroiln.3

Skupinov fantazie, kter po Vdci dala, aby j vdechl nadji, se tak ivila jen jeho pedstavami. Tato pozitivn zptn vazba je zvl vrazn ve vztahu Hitlera a jeho mladho vrchnho velitele nmonictva, velkoadmirla Carla Dnitze. Dnitzovm zkladnm clem bylo pomoc novch ponorek typu XXI a XXIII, jejich nasazen se brzy pedpokldalo, obnovit ofenzivn akce proti zpadnm Spojencm. Z jeho memorand i ze zprv o jeho rozhovorech s Hitlerem nicmn lze vyctit, e hlavnm motorem jeho ambic byla prost snaha zalbit se Vdci.4 Sm Hitler uval Dnitzovy argumenty, aby jimi podpoil svou vlastn strategii. ton sla, kterou mly nov ponorky na jae pedstavovat, se stala lnkem dogmatick vry, z nho vyplvalo potvrzen Dnitzova nzoru, e baltsk pobe a pedevm gdask ztoka jsou nepostradateln pro vcvik posdek ponorek. Generlnmu tbu bylo jasn, e armdy, kter drely Vchodn Prusko a Kuronsko, by mly bt staeny zpt a pouity k poslen obrany ped Odrou; Hitler ale nic takovho nechtl slyet. Ponorky, tvrdil, byly dleitj ne pozemn operace, nebo samy o sob povedou ofenzivu proti zpadnm Spojencm.5 Dnitzv optimismus a pevn, profesionln vystupovn, kter propjovaly optimistick vyhldky i nejfantasknjm pedstavm, slou jako skvle zdokumentovan pklad mechanism, dky nim Vdcv systm, iven vlastnmi sebeklamy, pracoval a nepestval pracovat tm do samotnho konce. U od potku se opral o strach. Po 20. ervenci se na situanch poradch zaal objevovat dsiv Kaltenbrunnerv obliej. V och vojk, zvlt Guderiana a von Rundstedta, vrchnho velitele pro zpadn frontu, kte si dve pohrvali se zradou, ale Keitela a Jodla, musel Kaltenbrunner pedstavovat dsivou pipomnku zneuctn a agonie tch jejich koleg, jejich pedpovdi jako by kad dal den opt potvrzoval. Mohli se s Hitlerem pt o taktickch dispozicch, ale doba pro rozshlou akci ji minula. Ani Gringa, dokonale zdiskreditovanho nespchy jeho Luftwaffe, ani Dnitze, novou hvzdu na Hitlerov dvoe, by v dnm ppad nenapadlo propjit sv ozbrojen sloky mylence na vzpouru. dn z nich si dokonce netroufal podpoit Guderianovy strategick argumenty, protoe oslaben prvho z nich bylo pli velk a druh se soustedil vlun na vcvik ponorek na Baltu, kterm dokazoval svou loajalitu a odhodln. Himmler jako jedin z rozhodujcch hr, kter ml dost moci, aby zmnil systm, byl v dob, kdy si vichni iv pamatovali 20. ervenec, pli nebezpen, ne aby si jej nkdo troufl kontaktovat. Navc se jasn identifikoval s duchem totln vlky Vdce. 17. ledna se dostala do rukou ukovovch vojsk Varava; 19. padla i Lod a Konvovy armdy obsadily Krakov; 20. pekroily pedn jednotky Konvovy 52. armdy vchodn od Vratislavi nmeckou hranici a o dva dny pozdji dorazila ela jeho 4. a 5. gardov armdy severn od Vratislavi k Ode a dobyla pedmost na jejm zpadnm behu. Na vce ne 500 km mezi Konvem a Rokossovskm, kter tlail v severozpadnm smru na baltsk pobe u Gdaska, byly nmeck sly rozloeny, drceny, obchzeny nebo obkleny. Posdky mst, kter mla bt drena jako pevnosti, se zakopvaly do ledov pdy; ostatn jednotky vce i mn zmaten ustupovaly smrem k i, provzeny nmeckmi civilisty a Volksdeutsche, kter v oblasti teprve nedvno umstil nkter z Himmlerovch ad, a kte nyn prchali v pochopiteln hrze z rudoarmjc. Tisce dalch civilist byly z Vchodnho a Zpadnho Pruska evakuovny po moi. V tomto takka katastroflnm okamiku, kdy se jeho armdy mezi Vislou a Odrou zcela rozloily, povolal Hitler z Kuronska polnho marla Schrnera, aby se ujal velen nad pozstatky skupiny armd v centrln oblasti Slezska, a z Porn Himmlera, ktermu svil velen nad zbytky vojsk na severu, je mly bt reorganizovny jako nov skupina armd Weichsel neboli Visla. Schrner byl zaplen nacista, tak krut, e by se uplatnil i v SS. Metody, v jejich uplatovn soutil s Himmlerem, dokazuj, e Hitler vybral prv tyto mue, protoe se spolhal, e se dok vypodat s domnlm poraenectvm a zradou, kter pokldal za piny vojenskho kolapsu. Soubn Vdce odmtl Guderianovy obnoven prosby o pesun skupiny armd Sever z Kuronska na Odru a pijal rozhodnut, kter Guderian pokldal za nemn zvrhl - odmtl poslit frontu na Ode 6. tankovou armdou SS Seppa Dietricha, kter se prv pezbrojovala po staen z Arden 8. ledna; tato "ohniv brigda" mla nadle psobit v Maarsku. Hitler jet ped sovtskou ofenzivou na Visle poslal do stednho Maarska dv elitn tankov divize SS, Totenkopf a Wiking, aby tam ulevily nmeckm jednotkm, kter v Budapeti a jeho okol obklily dv sovtsk skupiny armd. Zatm se Rusm podailo v barbarskch poulinch bojch vyistit od Nmc vchodn st Budapeti, Pe. Tankov sbory SS se probily tm na pedmst zpadn sti msta, Budy, kter dosud zstavala v nmeckch rukou, ale Hitler byl odhodln msto udret a nedovolil tud pokus o vpad. Za tto situace potvrdil svj zmr vyslat do Maarska 6. tankovou armdu SS. Na situan

konferenci 23. ledna vysvtloval, e maarsk ropn pole a vdesk pnev mus bt udreny, protoe odtud pochzelo 80 % nmeck nafty; bez n nebylo mon pokraovat ve vlce.6 Avak v direktiv, kterou o ti dny dve zaslal Rundstedtovi a v n mu pikzal okamit pesun 6. armdy, vysvtluje tento tah snahou nedovolit nepteli hrt na vech secch fronty prvn housle. Rozhodl se "zastavit npor Rus a pejt do ofenzivy".7 Vzhledem k tomu, e si i nadle udroval absolutn vru ve Waffen-SS, mohl Hitler skuten pedpokldat, e 6. tankov armda zvrt bh udlost na jihovchod: vdy hodn szel na pekvapen neptele. Jeho dispozice mohly klidn vychzet i z dlouhodob perspektivy a smovat k dob po pedpokldanm rozpadu neptelsk koalice, kdy se s nm mly anglo-americk sly spojit proti Stalinovi. Ji 19. ledna povil von Ribbentropa, aby prostednictvm Allena Dullese vyslal przkumnka s mrovmi nabdkami.8 Stejn tak je ovem mon, e trpl otravou amfetaminy a vykazoval typick pznaky euforie, kter omezovaly schopnost jeho sudku. "Skuten si myslte, e Anglian jsou nadeni z poslednch ruskch spch?" ptal se Gringa a Jodla po skonen situan porady 27. ledna, v dob, kdy masy ukovovch a Konvovch armd stly podl Odry a msty ji pekraovaly; jedno z pedmost bylo jen 80 km od Berlna. Gring mu odpovdl pesn tm, co chtl jeho Vdce slyet, a co sm musel tolikrt slchat z Hitlerovch st: "Vstoupili do vlky, aby nm zabrnili v cest na vchod, ne proto, aby vchod doel k Atlantiku." Gring dodal, e pokud se rusk npor nezastav, mohou v nkolika mlo dnech ekat kabelogram - pmo od Churchilla.9 I Himmler, kter dky svm tajnm slubm vdl o nladch na Zpad pravdpodobn mnohem vc ne ostatn, se chlcholil tmi nadjemi. Pozoruhodn ovem je, e se osobn nijak neastnil strategickch vah, kter vedly k panujc zoufal situaci. Tak jako vdy, i nyn nechval tvorbu velk strategie na Hitlerovi; jeho kolem bylo plnit to, m byl poven a slouit jako echo Vdcovy linie. Podle Guderianovch slov se Himmler zachoval stejn odmtav jako Hitler, kdy se ho ped Vnocemi snail varovat ped mohutnmi silami, kter Rusov shromaovali proti slab vchodn front.10 Nmeck lid, kter musel elit neptelskmu nporu, zatmco jeho veden ekalo na zzrak, byl realistitj. Zd se, e v tu dobu byla peruena pravideln Ohlendorfova hlen o veejnm mnn, zato se ale dochoval velmi vmluvn telegram Hauptsturmfhrera SS Rolfa d'Alquena, kter slouil v takzvan "propagandistick" jednotce pi pvodn Himmlerov skupin armd Horn Rn, pro jeho bratra, nelnka propagandistickho pluku SS v Berln a fredaktora asopisu SS Das Schwarzen Korps. Text nese datum 20. ledna:11 Ve frontovch jednotkch panuj v dsledku udlost na vchodn front den za dnem nervznj a nebezpenj nlady... Jestlie se situace v nkolika ptch dnech dle zhor, musme oekvat, e jednotky pestanou zvldat svou zkost a jejich bojov duch bude paralyzovn... Nlada mstnho obyvatelstva je, pominu-li nemysliteln, obdobn... Za tto nebezpen situace ctm, e mi m povinnost pikazuje dat po veliteli, aby se dostavil a pronesl k nm povzbuzujc slova... z Vdcova hlavnho stanu. Snad by pro zatek stailo, kdybychom se z kruh blzkch Vdci dovdli obsah jeho odpovdi na otzku: "Co bude dl dt?" urenou pro jeho nejbli okol, snad se velitel rozhodne prozradit nm svou odpov osobn, nebo prostednictvm svho zstupce... D'Alquen dle konstatoval, e vechny soudn osoby v armd i v civiln populaci dosply k pesvden, e vlku nelze vyhrt konvennmi prostedky. Navrhoval, aby veden vydalo prohlen, e je nutno frontu jet njak as udret, nae bude nasazena nov zbra, kter pinese rozhodujc obrat v osudu vlky. Podle telegramu pokldal D'Alquen za svou povinnost dat, aby byl alespo Vdce informovn o situaci na front. Je siln nepravdpodobn, e by Bormann pipustil, aby se takov vzkaz dostal k Hitlerovi; u dlouho byly za pli siln pokldny i Ohlendorfovy zprvy. Gnter d'Alquen vak pokldal vzkaz za natolik dleit a "charakteristick pro psychlogick nlady na frontch", e zaslal kopii dr. Brandtovi do Himmlerova novho tbu, kter se nachzel v pomoanskm Deutsch Krone, severn od sovtskho prlomu. dal ho, aby na vzkaz upozornil Himmlera.12 Himmler 30. ledna odpovdl dopisem, kter ml bt doruen Rolfu d'Alquenovi:13 ...vm, e jednotky trp rznmi zkostmi, osobn se vak domnvm, e vy osobn se muste ctt vbec nejbdnji. Pokldm v nvrh za absolutn nemon. Jednotkm je nutno ct, jakkoli hoce to zn, e prv nyn mus pevnji ne kdykoli jindy dostt svm povinnostem, nebo pouze bude-li zpad nleit steen, dok nmeck sly na vchod odrazit neptelsk vpd a znovu zskat ztracenou aktivitu. Od vs osobn pak poaduji niternou pevnost pravho pslunka SS. Doufm, e si uvdomujete, e lovk je poraen pouze tehdy, ct-li se poraen ve svm srdci. O tden pozdji odpovdl na dopis od Liny, vdovy po Heydrichovi. Svj kol v Pomoanech charakterizoval jako velmi obtn, byl vak "pevn pesvden", e se poda

nejprve zastavit rusk postup, a pak Rusy zatlait zpt a zskat ztracen zem: "a se to v souasnosti nezd bt pravdpodobn, jsem si jist, e bhem tohoto roku, kter je fortissimem vlky, skon n zpas vtzn, protoe porazit ns nelze..."14 12. nora napsal dopis pro Obergruppenfhrera Schlessmanna, v nm souhlasil s jeho dost, aby jist Frulein porodila v domov Lebensborn. "Situace zde je velmi obtn," uzavr pas o svm velitelstv, "ale j jsem pevn pesvden, e ji zvldneme."15 Guderian a ostatn armdn dstojnci nm odkzali zdrcujc popisy Himmlerova psoben v pozici velitele skupiny armd Visla. S jejich vtkami lze v mnohm souhlasit: Himmler nikdy pedtm nevelel frontovm jednotkm. Ml sklon nechat se zahltit nhlm entuziasmem pro detaily a zvykl si, e rozkazy, kter vydval od svho psacho stolu, bvaly plnny prakticky bez ohledu na situaci a zdroje pmo na mst. Zrove bychom ale nemli zapomnat, e ada dstojnk dnch jednotek si po vlce zvykla popisovat Himmlera v nejgrotesknjm svtle a vytkat mu vechny pedstaviteln chyby. K tomu je nutily psychologick i politick ohledy: jestlie hanbu za zloiny a velkou st odpovdnosti za katastrofu svrhli na Himmlera, pedstavovali sv vlastn zbran v lepm svtle, maskovali svou spoluast a nabzeli nrodu obtnho bernka za jeho nejstralivj morln a materiln porku. Dstojnci pravideln armdy po vlce skuten nemli jedin dvod k sympatim vi SS. Ve velmi krtkodobm pohledu byly Himmlerovy metody inn. Svou energi a odhodlnm, stejn jako svou schopnost - a ochotou - jednat bez jakkoli ltosti, dokzal zastavit rusk postup k Ode. Improvizovanm divizm, kter sestavoval ze zbytk rozprench armd, jednotek nmonictva a Luftwaffe, osdek protiletadlovch bateri, pohranin stre, mladk a starch mu z Volkssturmu, dokzal vdechnout fanatick odhodln odrazit neptelskou invazi. Velitel dostali rozkaz dret sv pozice bez ohledu na cokoli; kdyby se nectili dost jist vytrvat, mli pedat velen nktermu odhodlanjmu mui. Vojensk policie (Geheime Feldspolizei) a podkov policie (Ordungspolizei) dostaly pkaz stlet dezertry bez soudu, ppadn je vet pro vstrahu. Mnoz jeho velitel diviz a dva velitel sbor, bval policejn generlov Bach-Zalewski a Reinefarth, vdili za svou reputaci bojm s partyzny, v nich byly vlen zloiny a zvrstva pravidlem. Tot plat pro jeho tehdejho nelnka tbu, Brigadefhrera SS Heinze Lammerdinga, kter slouil jako nelnk tbu pod Eickem a pozdji pod von dem Bachem v divizi Totenkopf, nae byl jmenovn velitelem divize Das Reich, kde sv schopnosti uplatnil v hrznch akcch proti civilnmu obyvatelstvu, z nich nejznmj je vyplen vesnice Oradour-sur-Glane. U takovho tmu ns neudivuje, e prvnm ivm dojmem, kterm nvtva odersk fronty v polovin nora zapsobila na Goebbelsova tiskovho dstojnka Wilfreda von Ovena, byla tla dezertr poven na traverzch zniench most.16 Pt msc navtvil Schrnerovu skupinu armd Goebbels a setkal se s tmi metodami: "profesionln ulejvci", vysvtloval mu Schrner, si zaslou viset na nejblim strom s cedulkou kolem krku: "Jsem dez ertr a odmtal jsem brnit nmeck eny a dti."17 Narychlo sestaven tvary skupiny armd Visla, inspirovan touhou brnit nmeckou zemi a nmeck eny ped Rudou armdou, jej vojci mstili zvrstva spchan SS na ruskm zem znsilovnm a barbarskou krutost, a pohnn terorem, kterm jejich vlastn policie bojovala s dezerc, plnily Himmlerv slib, divoce se rvaly o kadou pozici a poutly ruskm silm ilou.18 Pomohla jim nhl obleva, kter Rusm znemonila pechod Odry a zkomplikovala pesuny tank a zsob po petench zsobovacch cestch. Ve svtle neptelsk pevahy vak lo o pouze doasn oddych. Prv Himmlerova neochota rzn situaci vysvtlit Hitlerovi, nebo alespo podpoit Guderianovy argumenty o poteb uvolnit sly roztrouen podl pobe Baltu a soustedit je k obran e, vyvolala plnm prvem z armdy vi jeho osob. Guderian hovoil o jeho strachu z Hitlerovy zuivosti; i Kersten a Schellenberg se zmiuj o onom neustlm strachu z Hitlera. Z rozhovoru, kter Himmler vedl se svm blzkm dvrnkem profesorem Gebhardtem, vyplv, e si uvdomoval, jak podivn jsou Hitlerova rozhodnut. Pesto se nedokzal osvobodit z Vdcovy nadvldy, nedokzal poruit navyklou poslunost, kterou si vykldal jako vrnost. Z vnjho pohledu je jednoduch kritizovat a zatracovat jeho zbablost, kter ho nutila skrvat hlavu v racionalizacch, je si skupina kolem Hitlera vytvela pro pokraovn vlky na et ivot dalch vojk i celho nmeckho lidu. Pohlme-li vak na situaci jeho vlastnma oima, st ns napadne, co jinho mohl udlat. Hitler nebyl jedin, kdo se rozhodl nikdy nekapitulovat: vichni lenov jeho uho krouku sdleli tot zahokl odhodln k odporu. V noru se Roosevelt, Churchill a jejich vojensk tby seli na krymsk Jalt se Stalinem a jeho marly. Spolen komunik ze 13. nora opakuje rozhodnut Spojenc rozdlit si po vlce Nmecko. Konference zdnliv ukonila vechny nadje na rozkol v neptelskm tboe a souasn mocn poslila nmeck odhodln pokraovat v boji. Hitler reagoval triumflnm evem: potvrdil se jeho nzor, e vyjednvat z pozice slabho nem smysl -

pestoe povil von Ribbentropa, aby se o vyjednvn pokusil. "Jestlie prohrajeme vlku, Nmecko pestane existovat!" kiel. "Nyn musme zstat pevn a nevzdvat se."19 Goebbels vyuil formulac ze spojeneckho komunik a Hitlerovu nladu snadno rozil mezi lid. Z praktickho hlediska neml Himmler jinou monost, ne nsledovat svho Vdce. Zpadn Spojenci s nm nejen odmtli uzavt obchod, ale pisoudili mu i cejch druhho vlenho zloince hned po Hitlerovi a slibovali, e vechny dopadnou a postav ped soud. Obyejn ohled na vlastn peit mu znemooval pomlet na kapitulaci. Schellenberg, Kersten a nepochybn i Ohlendorf, kte hovoili za bankovn a prmyslov zjmy v jeho Freundeskreis, ho stle nabdali, aby uinil velk stupky Zpadu a propustil idy i dal vzn koncentranch tbor. Doufali, e to oteve cestu k jednnm o ukonen vlky. Protoe s nm takovm by Hitler nikdy nesouhlasil, chtl Schellenberg po Himmlerovi, aby Hitlera odstranil a strhl moc na sebe, nebo "v opanm ppad jej historie odsoud za jeho nerozhodnost" - takto k nmu promlouval, meme-li vit jeho povlenm pamtem.20 Pevzet moci bez rizika obansk vlky vak nebylo mon bez podpory Dnitze, Gringa a pedevm strany, kterou ztlesoval Martin Bormann, a pouh slovo na toto tma by v Bormannov ptomnosti mlo osudov nsledky. Ji nynj Himmlerova neptomnost u dvora poskytovala jeho rivalm - zvlt Bormannovi a pravdpodobn i Kaltenbrunnerovi pleitost podkopvat jeho pozice. Mon, e v jeho strachu z Vdce, jeho si tenkrt vimli ti pozorovatel, kte k nmu mli nejble, se zrcadlily pochybnosti a zmatky skrvan za pedstranm optimismem. Na jedn stran zde byli Kersten a Schellenberg, svdjc podle Schellenbergovch slov tm kadodenn boj o jeho dui,21 na druh stran pak nenvistn a destruktivn atmosfra skho kanclstv, strach z Hitlerovch vbuch hnvu i podezen, e mu za zdy intrikuj jeho konkurenti. Ti se ho samozejm bli. Byl nejobvanjm muem v i, opral se o nejobvanj skou organizaci. V polovin nora 1944 donutil dal rusk postup Himmlera pesunout velitelstv do Birkenhainu u Prenzlau asi 50 km zpadn od Odry. Hlavn stan skupiny armd sdlil ve velkm zmku, kter SS koupilo ji ped vlkou, rozenm nyn o devn vojensk barky. Osobn tbn vlak pojmenovan "Steiermark" ("trsko") stl na vedlej eleznin trati v nedalekch bezovch lesch. Kryc jmno znlo "Birkenwald". Rozkaz slo 1 o zzen "Birkenwaldu" 1. Birkenwald, tak jako vechna sdla tb, mus bt uchovn v tajnosti. Jakkoli vyzrazen jeho polohy, vznamu atd. bude trestno jako velezrada. 2. Za zvlt tajnou informaci budi pokldna doba pobytu skho vdce SS...22 Na potku bezna se svil Goebbelsovi, e z rozumovho hlediska chpe, e maj jen mal nadje na vtzstv ve vlce, ale dodal, e instinkt mu napovd, e dve nebo pozdji se najde politick vchodisko.23 Pochopiteln to musel ct: vdl, e jeho slova se okamit dostanou k Hitlerovi nebo Bormannovi. Toto politick vchodisko se bez ustn snail najt. Jeho jednn s americkmi idovskmi organizacemi v podstat uvzla na mrtvm bod, protoe na n Kaltenbrunner upozornil Hitlera, ale nov nadje se objevila ve vdsku. Byl j hrab Folke Bernadotte, jeho strc byl pedsedou vdskho ervenho ke. Bernadotte dorazil do Berlna 17. nora, dajn jako zstupce skupiny pi vdskm ervenm ki, kter usilovala o repatriaci ve vdsku narozench en, je se provdaly za nmeck mue a bhem vlky s nimi ztratily kontakt. Jeho skutenm clem bylo vyjednat s Himmlerem proputn vz (pedevm Skandinvc) z koncentranch tbor.24 Nebyl kompetentn hovoit za Spojence, doufal vak, e zahraje na Himmlerovu touhu po navzn kontaktu se Zpadem. Himmler se peliv kryl, postaral se, aby Bernadotte hovoil nejprve s Kaltenbrunnerem a von Ribbentropem, a pijal jej a 19. nora v nemocnici profesora Gebhardta v Hohenlychenu, nepli vzdlen od jeho hlavnho stanu, Birkenwaldu. Ml na sob edou poln uniformu bez distinkc a brle s obroukou z rohoviny; prvn, co Bernadotta napadlo, byla pedstava "celkem nezajmavho ednka, kterho byste si sotva vimli, kdybyste ho potkali na ulici". Z jeho dalho popisu je nicmn jasn, e Himmler dokzal navzdory vem svm vnitnm pochybnostem udret vnj dojem: Byl pekvapiv a pozoruhodn slun. Ukazoval stopy humoru provzen jemnmi grimasami, ktermi se snail odstranit napt. Hlavn vak v jeho vzhledu nebylo nic belskho. Nevidl jsem onen studen chlad ve tvi, o kterm jsem tolik slchal. V naem rozhovoru se ukzal jako velmi iv lovk - velmi sentimentln ve svm vztahu k Vdci - a zrove pekypoval entuziasmem. Byl to pozoruhodn zitek, hovoit s lovkem, kter tm nejskandlnjm zpsobem poslal na smrt miliony lid a nyn naden popisoval gentlemansk pstup v bojch mezi Nmci a Brity ve Francii, kde v lt 1944 peruili palbu uprosted bitvy, aby si ob strany mohly posbrat sv rann...25 Kdy se Bernadotte zeptal, zda m vznam dle pokraovat v boji, Himmler mu odpovdl, e kad Nmec by radji bojoval jako lev, ne aby se vzdal. Svj vztah k Hitlerovi charakterizoval tm pesn stejnmi

slovy, kter pouil v rozhovoru s Kerstenem: jako vojk a jako Nmec se nezpronev sv psaze. Hitlerovi vdil za ve, m byl: "Jak bych ho mohl zradit? Vybudoval jsem SS na principu vrnosti. Nemohu se tomuto zkladnmu principu zpronevit." Tvrdil, e skandinvsk vzn neme propustit bez "kompenzace" a navrhl, aby dnsk a norsk podzemn hnut zastavilo sabotn akce. To mu Bernadotte samozejm nemohl zaruit, take se oba shodli na kompromisu, e skandinvt vzni budou pesunuti to jedinho tbora, kde na n dohldne personl ervenho ke. Pesuny zajist vozidla ervenho ke ze vdska. Bernadotte ho, pravdpodobn na Schellenbergovu radu, na konci schzky obdaroval knihou o vdskch runovch kamenech a viml si, e na nho udlala dojem. Vrtil se s pesvdenm, e Himmler je jeden z nejkomplikovanjch lid, jak kdy poznal. Po schzce povil Himmler Schellenberga, aby se o splnn dohody zasadil navzdory obtm, kter se daly oekvat ze strany Kaltenbrunnera a pravdpodobn i von Ribbentropa. Schellenberg jej, jak pozdji tvrdil, prosil, aby se vrtil do Berlna a vyjednal mr se Zpadem. Protoe ve Vdcov hlavnm stanu se o kapitulaci nikdo nesml zmnit, musel mt na mysli pu v reii SS, kter by celou skupinu kolem Vdce odstranil dve, ne bude pli pozd. A v tto "bouliv konverzaci" padly jakkoli argumenty, zd se bt jist, e Himmler, kter si Bernadotta oblbil, se snail ponechat si toto spojen se Zpadem oteven. Mohl tud Schellenberga povit, aby s Bernadottem vyjednal mrov podmnky, kter by pedal Eisenhowerovi. Podle Schellenbergovch pamt to Himmler skuten uinil, ale druh den vechno odvolal.26 Schzka v Hohenlychenu se uskutenila soubn s nespchem toku Himmlerovy 3. tankov armdy proti ukovovu pravmu kdlu. Himmler byl pro odklad toku, dokud nezsk vce pohonnch hmot a munice, ale Guderian pln prosadil bhem zuiv porady s Hitlerem na skm kanclstv. Himmler musel mlky pozorovat bsncho a jecho Vdce; nakonec se poddil jistmu zneuctn, kdy ke skupin armd Visla piadili dstojnka z Guderianova tbu, generla Walthera Wencka, kter ml operaci vst.27 tok po slibnm zatku vyznl do ztracena. Jak napsal Bormann sv manelce: "Ofenziva strka Heinricha neuspla..."28 Sovtsk vrchn velen se njakou dobu obvalo mezery mezi ukovovm pravm kdlem a Rokossovskho levm kdlem v Pomoanech, kterou se Guderian snail vyut. Nyn obdreli oba marlov rozkazy k zahjen spolenho toku na sever, k pobe Baltskho moe v prostoru Kolbergu. Rokossovskij zahjil ofenzivu 24. nora, 1. bezna ho nsledoval ukov. Sovtm se podailo dokonal taktick pekvapen, protoe Himmler a tb armdy oekvali tok na Berln a podle toho rozmstili i sv rezervy. Sovtsk tanky proklouzly nmeckou obranou a zpsobily nov chaotick stup vojk i civilnch uprchlk. 4. bezna doshli Kolbergu, kde velk nmeck sly uvzly v pasti mezi dvma rameny ruskch klet.29 Toho veera panovala v kanclstv podle Goebbelse ponur nlada. "Generlov klopili oi, pouze Hitler drel hlavu zpma."30 Ovem i Hitler psobil ponkud stsnn, co kontrastovalo s nladou, v jak ho Goebbels nalezl na potku tdne. Tas v jeho lev ruce se npadn zvil. Pustil se do kritizovn generlnho tbu za rozmstn vojsk ped Berlnem. Vdy pece pedpokldal, e se Sovti nejprve obrt do Pomoan a dopustil se chyby, kdy tbu dovolil prosadit jeho nzor. Dokonce i Himmler, stoval si Vdce, podlehl falenmu nzoru, e ofenziva povede na Berln.31 Mezitm se Himmler, kterho mohla vyerpat nmaha z velen skupin armd - jak tvrdili jeho neptel -, nekonen dina s zenm nkolika ad, jim stl v ele, nesporn vdom, e jeho hvzda u Vdce upad, i pouze pohled do tve skutenosti, z n vyetl, e se jeho dvj nadje nevypln a rusk postup nebude zastaven, odebral do stran v Hohenlychen a ulehl na lko. Podle Goebblese, kter ho tam 7. bezna navtvil, onemocnl vnou angnou, z n se vak pomalu dostval. Nen pravdpodobn, e by s Goebbelsem oteven hovoil o svm zdrav. Podle jeho osobnho tajemnka Brandta toho ml na prci pli mnoho a snail se sv povinnosti plnit, pestoe onemocnl opakovan chipkou.32 Snad lze jeho stav vysvtlit zniujcmi bolestmi hlavy a aludenmi keemi, kter u nj propukaly ve chvlch kriz a zvanch rozhodnut. Kersten jej popisuje v tch dnech jako znan nervoznho. Pr za to mohl nov Hitlerv rozkaz, podle kterho mly bt koncentran tbory zlikvidovny i s vzni, ne aby padly do rukou neptele.33 Kersten se prv vrtil ze Stockholmu, kde souhlasil, e se ve prospch Svtovho idovskho kongresu pimluv za zsobovn koncentranch tbor potravinami a lky a za proputn id do vdska a vcarska. Zpotku vak Himmlerovi nemohl rozmluvit ani nesmysln jatka, k nim dal pokyn posledn Vdcv rozkaz: m-li bt znieno nacionlnsocialistick Nmecko, ekl mu Himmler, nesm bt jeho

neptelm a zloincm shromdnm v tborech dovoleno, aby z vlky vyli jako vtzov. "Pjdou pkn s nmi! Takov je jasn a logick rozkaz Vdce, a j se postarm, aby byl splnn dkladn a pesn."34 Kersten stl na svm, ale trvalo cel tden, ne se mu podailo pimt Himmlera k rozhodnut, e svm podzenm neped Hitlerv rozkaz zniit tbory ped pchodem neptele, a e naopak nad, aby tbory spodan pedali. Kersten byl pesvden, e Himmler by byl schopen mnohem vtch stupk, nebt jeho neustlho strachu z Hitlera a jeho okol, zvlt z Goebbelse a Bormanna. Navzdory tomuto strachu se Kerstenovi podailo zskat od Himmlera souhlas k proputn skupiny id a dalch vz z nkolika tbor.35 Bezen byl klovm mscem pro kadou analzu Himmlerovy povahy. Vlka byla nezvratn prohrna. V oblasti, kter Himmler velel, byly cesty ucpny ustupujcmi jednotkami a civilisty, kte prchali na zpad; kdykoli na n narazily ukovovy tanky, nemilosrdn si prorely cestu, piem do zstup neastnk plily z dl a opozdilce drtily v bahn pod svmi psy. Situace ve Slezsku nebyla jin. Goebbels, kter navtvil slezskou frontu, nalezl kolem vech cest dsiv dkazy sovtskch zvrstev. Na opltku se setkal s nmeckmi vojky, kte zajat Sovty ubjeli polnmi lopatkami a pabami puek.36 Byl donucen zmrnit ve sv propagand len "nepopsatelnch" ruskch barbarstv a znsilovn, aby pli nevydsil obyvatelstvo. V Maarsku, kde budapesk st Budn v polovin nora konen padla do rukou Rud armdy, provzely jej dobyt obdobn orgie znsilovn a nesmyslnho krveprolit. Protiofenziva Seppa Dietricha a jeho 6. tankov armdy SS uvzla kvli nedostatku pohonnch hmot. Kolem 15. bezna, kdy se jeho tanky a samohybn dla zmnily v nehybn cle, zaal Sepp zachraovat, co se zachrnit dalo; jeho stup se brzy zmnil ve zbsil tk. Na zpad pekroily eln jednotky 1. armdy Spojench stt 7. bezna Rn u Remagenu v Eifelu. Vyuily k tomu most, pod kterm nevybuchly hlavn nloe. Dal pedmost zskali Spojenci na vchodnm behu Rna po nonm toku 3. americk armdy 22. bezna. 23. angloamerick sbor veden Montgomerym provedl masivn pekroen dolnho toku eky ve Weselu, jin od holandskch hranic. Ke 26. beznu ji oba behy Rna spojovalo dvanct most, po nich se neustle pesunovaly dal posily. Cesta do Por a Vestflsk niny byla oteven. Oblohu nad kiovaly ve dne v noci nim neruen spojeneck bombardry. Berln a prmyslov centra se mnily v pustiny suti a skelet budov. Ti, kdo peili, se bez nadje na pokojn spnek snaili pevat v hlubokch sklepch, "jako koovnci, kte uprosted pout narazili na ruiny msta, utboili se v nich, ili ve sklepench a mezi zcenmi budovami ptrali po sv koisti, zbytcch zanikl civilizace," jak napsal Stephen Spender, kter tsn po vlce navtvil msto, kde stval Koln nad Rnem.37 Ohniv boue nad obytnmi tvrtmi zabjely po tiscch, dodvky vody a energie se hroutily, doprava uvzla na mrtvm bod. Pdly ji klesly na hranici peit. Asi nejhor vak bylo jasn vdom, e veden nroda nedoke odpovdt ani na bombardovac teror, ani na invazi vedenou na nkolika frontch. "Morlka nmeckho lidu se v zzem i na frontch propad stle hloubji," poznamenal si Goebbels 12. kvtna do denku a dodal, e vitky a kritika se nyn nevyhbaj ani samotnmu Vdci.38 Hlen SD o nzorech panujcch mezi dlnky v Meklenbursku zmiuj o tden pozdji unaven cynismus namen proti pedstavitelm sttu.39 Jin hlen, pochzejc z dalch oblast a vypracovan 28. bezna, popisuj totln odcizen mezi obyvatelstvem a stranou i ztrtu vry ve ve, co se lidem k, zvlt je-li to oznamovno jmnem Vdce. "Domnvaj se snad, e nmeck lid (Volk) pln pestal myslet?" znl jeden koment zaznamenan v Bdensku. "Mysl si snad, e ns mohou donekonena ohlupovat slovy a przdnmi sliby?" Jin poznmka z Bdenska k, e by se mlo pestat opakovat, e Nmecko nevyhnuteln zvtz. Spe by ml lidem nkdo vysvtlit, jak by jeho neptel jet mohli prohrt. Uprchlci vude ili zvsti o zmatcch, k nim pi evakuaci dochzelo vinou velitel a zodpovdnch ednk. Z Hamburku pilo hlen, e dav na ulicch projevuje zjevn odpor vi stranickm funkcionm v uniformch. V Lneburgu komentovali lid Vdcovo prohlen mimo jin i slovy: "Vdce zasa dl proroka!" a "Pod star znm psnika."40 Obavy z porky i neho jet horho probleskovaly z o en i z frz vedoucch osobnost strany a SS, kte nesmli situaci nazvat pravm jmnem. Vdom nevyhnutelnho konce bylo ptomno i na Vdcovch poradch, ztlesovno zchtralou postavou samotnho Hitlera, kterho leteck toky na Berln donutily k ivotu v komplexu betonovch bunkr pod budovou kanclstv, kde poslouchal hlen o katastrofch, nedostatku pohonnch hmot, rezerv a drel si levou ruku pravou, aby zklidnil neustl tes, kter se tak penel na cel jeho tlo. Chvlemi dosud pirovnval sv postaven k situaci Bedicha Velikho tsn ped zzrakem, kter rozhodl o obratu v sedmilet vlce; upral zrak do psnch modrch o tohoto velikna, kter na nho shlel z portrtu nad psacm stolem, jako by z jeho vle zskval slu. Jet astji opakoval sv vitky: Gringovi, von Ribbentroppovi, generlm - tch se pr ml zbavit v

istce roku 1934 msto Rhma - ministrm, profesionlm a intelektulm ze star koly, a nyn i Himmlerovi, kter pipustil jeho pd. Pmo na Himmlerovu hlavu padal Hitlerv hnv za katastrofln porku v Pomoanech. Kdy mu 11. bezna splal, ekl Goebbelsovi, e se Himmler od potku sv velitelsk funkce stal obt generlnho tbu. Goebbels si zapsal do denku: "Vdce jej (Himmlera) obvinil z hrub neposlunosti a mn mu pi prvn pleitosti promluvit do due a jasn mu vysvtlit, e pi nejblim dalm proheku by se mezi nm a Himmlerem rozevela nezaceliteln trhlina..."41 Pleitost nastala, kdy Himmler 15. bezna odpoledne dorazil do Berlna. Den pedtm, napsal Brandt, se vylil z choroby, kter ho po nkolik dn poutala na lko: "Natst je opt zptky ve sv ki."42 Nen znmo, jak se ctil po sv nvtv kanclstv a nev se ani, co mu Hitler ekl, veer ale po telefonu oznmil Vdce Goebbelsovi, e Himmlera "vjimen dkladn zkoupal".43 Hitlerovo groteskn zbytnl ego, kter zpsobovalo, e z katastrofy vinil vechny krom sebe, u nj vyvolalo, kdy u byl odsouzen k zhub, touhu strhnout s sebou ve ostatn. Hlad po znien jeho neptel, kter byl hnac silou vech jeho let u moci i samotn vlky, se obrtil na nmeck Volk, kter se projevil jako biologicky podadn, a opustil jej. "Tentokrt t chte nedm anci zakrt jej zbablost za takzvanou revoluci," ekl Albertu Speerovi na potku loskho listopadu. "Za to rum! Do rukou neptele nepadne jedin msto, kter by nebylo hromadou trosek."44 Speer, jeho ptel, kter s nm sdlel ve pro artchitekturu, plny na monumentln vstavbu i oddanost nmeckmu lidu, spatil strenou masku, pod n "nael jen ledov chlad a misantropii".45 Hitler nyn plnoval rozit vchodn politiku splen zem na samotnou i, dajn aby tak vetelcm znemonil jejich npor na domovinu, avak ve skutenosti pouze proto, aby dal prchod sv nenvisti a splatil krv a popelem rnu, kterou utrpl jeho vlastn svt. Z vedoucch piek e dokzal jedin Speer vyvznout z panujcho marasmu a pohldnout na nj zven. Pot, co se v polovin bezna vrtil z inspekce prmyslu v Porn, bhem n se pesvdil, e vlka je ekonomicky ztracen, odhodlal se k sepsn memoranda - tho dne, kdy Hitler udloval Himmlerovi jeho koupel - kterm chtl Hitlera odradit od jeho niivch zmr. Ve svm postaven se dostval do zkho kontaktu s prmyslnky a finannky, kte si u dlouho uvdomovali, e vlka je prohran, a snaili se plnovat povlenou budoucnost; nen pochyb, e Speer jednal sten i v jejich zjmu. Stejn tak nen pochyb, e si zaal budovat vlastn povlen vchodisko z trosek. Ml-li ovem Hitlerovi ci, e vlka je ztracen, musel sebrat ohromnou mravn i fyzickou odvahu. Bhem ty a osmi tdn, psal, s jistotou nastane konen zhroucen nmeckho hospodstv. Pak nebude ani z vojenskho hlediska mon se udret ve vlce. Nien zbvajcch nmeckch zdroj tedy nikterak neovlivn vsledek; nmeck lid tak bude pouze pipraven o prostedky k dal existenci. "V tto fzi nemme dn prvo poadovat nien, kter by mohlo ohrozit ivot nroda."46 Hitler jeho zprvu nevzal na vdom. Dne 19. bezna vydal dekret, kterm pikazoval vedoucm up, aby pi piblen neptele zniili ve, co by se mu dostalo do cesty, vechny tovrny a zazen, elektrrny, vodrny a plynrny, pehrady, veker dopravn a komunikan prostedky a pepravovan zbo, sklady paliva, potravin, odv a zsob veho druhu. Kdy se Speer ohradil, dovdl se, e nrod, kter prohrl vlku, je odsouzen k zniku. Nebylo pr jin cesty. Nemlo smysl uvaovat o zkladech k jakkoli, by primitivn, existenci - nejlep bylo zniit i ji samotnou. "Nrod se ukzal jako slab," pokraoval Hitler - o tto informaci ze Speerovch pamt nemusme pochybovat, protoe byla zkladem svtovho nzoru, Weltanschauung, a v Hitlerovch slovech se ozvala mnohokrt - "a budoucnost pat silnjmu vchodnmu nrodu. Navc boje peij pouze mncenn, protoe ti dob v nich zahynou."47 Speerovi se njak podailo pet navzdory jeho vzdoru vi Vdci. V dalch tdnech napjal vechny sv sly a sabotoval Vdcv dekret pi kad pleitosti, kter se mu naskytla. Nejpozoruhodnj na tom je, e Hitler zdil rychl poln soudy, kter mly soudit a bezodkladn popravovat vojensk velitele, je se provinili neuposlechnutm rozkazu, zklamali ve svch povinnostech nebo vedli "deftistick" ei. Prvn obti ji byly zasteleny. A se Speerovi dailo pevat jakkoli, jeho pklad ukazuje, e i z zkho kruhu kolem Hitlera bylo mon se vyvzat, e aktivn vzpoura byla mon. To se Himmlerovi vak nikdy nemohlo podait. Jeho zakoenn v ideologii bylo hlub ne Speerovo; byl politickm intriknem a neustle se snail vnutit Zpadu pedstavu, e budoval SS jako nstroj protibolevickho podku v anglo-americko-nmeck zpadn Evrop. Sv snahy musel skrvat nejen ped paranoidn skupinou obklopujc Hitlera, ale i ped vlastnmi vysokmi dstojnky, kte k nmu vzhleli jako k silnmu vdci, kterm dosud vdy bval. Nebo nyn zjevn nastvala situace, pro kterou byly Schutzstaffel vytvoeny: mly bt Vdcovou pretorinskou gardou, posledn batou, kter, i kdyby padly vechny ostatn, zachrn nacistick stt a ubrn ho ped rozkladem zevnit.

Himmler zmtan nesmiitelnmi spory mezi vrnost a rozumem, mezi mtem a neptelskou skutenost, mezi strachem z Vdcova bunkru a obavou z ponen a trestu, kter by jej jako vlenho zloince ekaly od Spojenc, opatrn manvroval, hrl rzn role, kter od nj vyadovaly rzn skupiny, tahal rozumy z von Dohnanyiho, Albrechta Haushofera a dalch vz z doby po 20. ervenci, uhbal, ale nikdy se neodhodlal k jednoznan zmn kurzu na tu i onu stranu, pi n by musel vsadit ve na jednu kartu. Doufal, e najde zpsob, jak proklouznout mezi sklou a estihlavou san. Takto si snad meme vysvtlit jeho chovn mezi beznem a plnm koncem, kter nm dokresluje jeho charakter. Nevme, zda se emotivn rozeel s nrodnm socialismem, ani zda se, jak pozdji tvrdil ministru financ von Krosigkovi, vrtil k nboenstv. Nitern boue a trapy, kter ho sthaly, zstvaj skryty za jeho kolsnm a hereckou maskou. Goebbels jej 7. bezna oznail za "jednu z nejsilnjch osobnost mezi nmi".48 Guderian, kter ml bhem poslednch msc monost poznat se s nm zblzka, jej popsal jako "nejmn prhlednho Hitlerova ka".49 17. bezna, dva dny pot, co Himmlera v Berln "zkoupal" Hitler, mu Kersten navrhl, aby se seel s pedstaviteli Svtovho idovskho kongresu. Himmler se zdsil: Vdce by ho na mst zastelil.50 Kersten namtal, e jako velitel pohranin sluby by Himmler mohl vstup id do zem utajit a Hitler, Bormann ani Goebbels by se nemuseli nic dovdt. Himmler vhav souhlasil, aby Kersten uspodal schzku na svm vlastnm statku v Hartzwalde. V pedveer Kerstenova odjezdu do Stockoholmu, kde mla bt cel vc sjednna, mu Himmler poslal osobn dopis, v nm deklaroval sv pesvden, e "navzdory krvavm ranm, kter ns postihly na vech stranch, mus moudrost a rozum zvtzit, a s nimi lidsk srdce odhodlan ke smen."51 Tho dne, 21. bezna, ho Guderian pesvdil, aby se v zjmu svho zdrav, zjevn oslabenho pepracovnm z mnoha funkc, kter zastval, vzdal alespo velen nad skupinou armd Visla. Himmler, kter stle pobval v stran v Hohenlychen, nevidl podle Guderianova len na jeho nvrhu nic patnho; netroufal si ale pedstoupit s nm ped Vdce. Guderian mu nabdl, e nvrh Hitlerovi pednese za nj a Himmler souhlasil. O ti dny pozdji se Goebbels doslechl, e Himmler peml o rezignaci na velitelskou funkci a pokldal to za sprvn rozhodnut. Koneckonc, zapsal si do svho denku, Himmlerovou lohou bylo pouze ucpat dry v obran. Nanetst se nechal zlkat slvou vlenka - nznak pomluv ench ve Vdcov okol - a dokonale zklamal. Jestlie by byl pokraoval, pouze by "poskvrnil svou dosud dobrou politickou povst".52 Generl Gotthard Heinrici se po nm ml ujmout velen nad skupinou armd Visla. Ke tbu v Birkenhein dorazil 22. bezna. Himmler jej zdravil vztyen za svm stolem, nad kterm visel portrt Bedicha Velikho. Kdy se oba usadili, tbn dstojnci ped nimi rozloili mapy a stenografka zaala zapisovat jejich slova, Himmler se pustil do shodlouhho popisu sv innosti na front, kter Heinriciho pesvdil, e "bhem ty msc nepochopil ani elementrn znalosti dobrho generla."53 V kadm ppad jej vak Himmler pot, co tbn dstojnci odeli, usadil vedle sebe na pohovku v nejvzdlenjm kout mstnosti, mimo doslech stenografky, a tam mu tichm hlasem svil, e podnikl kroky ke sjednn mru se Zpadem prostednictvm neutrlnho sttu. Jeho slova meme vysvtlit nkolika zpsoby: mohl se pokouet zvit svou dleitost v och onoho psnho, vnho a proedivlho vojka, kter se chopil kolu, v nm Himmler sm tak npadn zklamal, nebo se mon, protoe si uvdomoval zoufalou situaci na frontch, snail dodat Heinricimu odvahu a poslit jeho odhodln k divokmu odporu vyhldkou na phodn obrat udlost. Dokonce nelze vylouit, e chtl dvrnm sdlenm navzat spojenectv obou mu pro ppad, e by ho Himmler poteboval ke svmu pui SS proti Hitlerovi a stran. Heinrici pozdji popisoval sv tehdej obavy, zda nejde o belskou provokaci, kter mla vyzkouet jeho vrnost.54 To, e vlka je prohran, vdl stejn dobe jako kad jin generl. Guderian, kter ho ped pidlenm novho postu instruoval, se prv pedchozho odpoledne snail pimt Himmlera, aby trval na rozhovoru s Vdcem o podmnkch kapitulace. Ale "v dnm ppad s nm nemohl pohnout. Ten lovk se pli bl Hitlera."55 Himmler se o vyjednvn se Zpadem mohl zmnit i proto, e byl pesvden o jeho blzkm spchu: mon i proto byl ochotn vzdt se svho velen skupin armd. Rozhovory, kter ml mon na mysli, zahjil v noru v Itlii Karl Wolff. Jeho prostednky byli italsk podnikatel baron Luigi Parrilli, kter se obval Hitlerovy politiky splen zem v severn Itlii, a dstojnci vcarsk tajn sluby. Dky jejich zprostedkovn se Wolff v curyskm konspiranm byt OSS tajn seel s Allenem Dullesem. Ped schzkou mu bylo jednoznan oznmeno, e Spojenci odmtaj rozhovory s Hitlerem nebo Himmlerem, a Wolff se nkolikrt zapishl, e jedn pouze ze sv iniciativy a bez jejich vdom. Tehdy se pr od vcarskho astnka rozhovor poprv dovdl o Himmlerov systematickm vyvradn

milion id na vchod. Dulles tehdy musel pedstrat, e mu v; Wolff svou verzi nepestval opakovat do konce svho dlouhho ivota, roku 1984. Psobil jako vdy pznivm vojenskm dojmem a zjevn se mu podailo pesvdit Dullese i jeho emigrantskho experta na nmeck vnitn zleitosti, Gera von Schulz-Gaevernitze, e se rozeel se svmi nacistickmi veliteli. Dulles mu jist rd uvil i proto, e Roosevelt touil po pm v Itlii, kter by uvolnilo tam vzan americk sly. Nepm dkazy vak Wolffovo podn vyvracej. Pobval v Nmecku 6. nora, tsn ped svm nvratem do Itlie, kde ihned zahjil jednn s Dullesem,56 a vt st dne strvil s Himmlerem, kter si na ten den zapsal do die nsledujc: "13.45 SS-Obergruf. Wolff; 14.00 obd s Wolffem, Obergem, Seysem-Inquartem... 15.00 SS-Obrergruf. Wolff."57 Tho dne pijal Hitler spolen Wolffa a von Ribbentroppa a dovolil jim navzat kontakty se Zpadem. Himmler vdl, e je stejn jako Hitler pro Zpad nepijateln; musme tedy pedpokldat, e se Wolff pokouel utajit svj vztah k reimu - z dvod, kter brzy pochopme. V kadm ppad mu bhem schzky s Dullesem stouplo sebevdom a na jejm konci Ameriany ujioval, e doke pemluvit vrchnho velitele, Kesserlinga, aby kapituloval a dodal: "Meine Herren, mjte troiku strpen a pinesu vm Itlii na stbrnm podnose."58 Krtce po tto schzce Kesserling Itlii opustil, aby od von Rundsstedta pevzal vrchn velen na zpad. Nahradil ho generl von Vietinghoff, Prus poslun eleznho principu vrnosti psaze, kterho musel Wolff teprve pesvdit, kdy 19. bezna podnikal svou druhou tajnou cestu pes vcarsk hranice na schzku s Dullesem a von Gaevernitzem. Tentokrt se k nim pidali jet zstupce nelnka tbu americk 5. armdy, generl Lemnitzer a editel britsk vojensk rozvdky pi spojeneckm velen v Itlii, generl Airey. Wolff je opt ujistil, e na sv bedra vkld kol zajistit kapitulaci Itlie a nmeck skupiny armd, kter drela sever zem. Pitom pravdpodobn narazil na Kaltenbrunnerovu snahu, rovn inspirovanou Hitlerem a Himmlerem, kter snad mla pimt Spojence, aby spolkli nvnadu, kterou jim Wolff nabzel: nmeckm vyjednvacm esem byla hrozba fanatickho odporu v opevnn "Alpsk pevnosti" v okol Berchtesgadenu, kter by se, vzhledem k povaze ternu, mohla dret cel lta. Kaltenbrunner Spojencm nabzel kapitulaci alpsk pevnosti, kter ve skutenosti neexistovala, jako protihodnotu za garance, e Zpad nedovol, aby Rusov okupovali Rakousko, ani nepipust jeho rozdlen na okupan zny. Ba co vc, Rakousko mlo bt vyloueno z pravomoci soud s vlenmi zloinci. Prv vra v existenci alpsk pevnosti nutila Spojence k tlaku na kapitulaci nmeckch sil v Itlii, nebo ty by v opanm ppad mohly prv do horskch opevnn ustoupit. Kdy se 19. nora Dulles na alpskou pevnost zeptal, Wolff skoil po nabdnut vhod. "lenci!" zareagoval. "To by jen zpsobilo dal utrpen nmeckho lidu. Muste podniknout vechno, abyste zabrnili takovmu odporu do posledn minuty."59 Pak vythl dal Himmlerovu vyjednvac kartu, politick vzn v koncentranch tborech ohroen Hitlerovm dekretem, podle kterho mli bt pozabjeni, kdyby tbory mly padnout do rukou Spojenc. Nevme, zda Wolff skuten hrl velkou hru a snail se o kapitulaci nejen v Itlii, ale i na zpad - m by Himmlerovy zmry rozvjel na vlastn odpovdnost, protoe mu muselo bt absolutn jasn, e jedinou monou podmnkou je kapitulace bez dalch pomnek - i zda manvroval a souasn pesvdoval Himmlera, e pro nj stle pracuje, nebo pro nho opravdu pracoval a sledoval hlub, komplikovanj zmr, ne z jeho prostho vojckho vystupovn Dulles a jeho kolegov vytuili. Pravda zstv skryt za mlhou dezinformac, kter od t doby hal Wolffovo vyjednvn. Dullesovi ekl, e navtv Kesserlingv hlavn stan na zpadn front, aby od nj zskal podporu pro svou snahu pesvdit von Vietinghoffa ke kapitulaci v Itlii.60 Himmlerovi pravdpodobn tvrdil, e chce zajistit Kesserlingovu podporu pro uzaven veobecnho mru se zpadnmi mocnostmi. Za tchto okolnost Himmler prozradil Heinricimu, e podnik kroky k uzaven mru se Zpadem. Mon byl opravdu optimistick. Kdyby byl slyel o Stalinov reakci, byl by jet optimistitj. Rusov se o rozhovorech, kter vedli jejich zpadn Spojenci, dovdli 12. bezna. Nebyli pizvni a jejich dost o ast byla smetena ze stolu s vysvtlenm, e jedinm pedmtem vyjednvn je cesta nmeckho zplnomocnnce ke spojeneckmu velen v Itlii, kde teprve dojde na skuten jednn o pm - u nich budou Sovti srden vtni. Stalin, kter ml podezen, nebo ho alespo pedstral, e Zpad jedn za jeho zdy, povil svho ministra zahraninch vc Molotova, aby 22. bezna poslal znan urlivou ntu, kter naznaovala, e hroz separtn mr mezi Nmeckem a Zpadem, z nho by byl Sovtsk svaz vylouen.61 Nta se objevila ve chvli, kdy vrcholila hok tahanice mezi Stalinem a Zpadem o osud Polska. Mon mla poslouit jako argument v probhajcm sporu. Stejn tak ovem Stalin mohl vit - jak tvrdil v

nslednm kabelogramu Rooseveltovi - e vyjednvn ve vcarsku skonilo dohodou s Nmci, podle n by Kesserling otevel angloamerickm silm cestu na vchod. Je velmi nepravdpodobn, e by si Churchill a Roosevelt, kte se zanali obvat Stalinova arogantnho chovn a jeho povlench pln, chtli nebo mohli dovolit ho klamat v tto fzi vlky. Na druh stran je velmi dobe mon, e informaci o Wolffov cest do Kesserlingova hlavnho stanu v Bad Nauheim, k n dolo ihned po rozhovorech ve vcarsku, podstril sovtsk tajn slub Schellenberg, aby tak v Sovtech vyvolal dojem, e pm na zpad bylo ujednno. Dobe vme, e vren klnu mezi neptelsk aliance bylo po lta hlavn zbran nacistick politiky, jako i nstrojem konspirtor ze 20. ervence, jejich mylenky Himmler i nyn vykrdal. Jestlie by to byla pravda, pak byla Wolffova nvtva u Kesserlinga 23. bezna soust celkovho plnu. Wolff nerozvzal spojen s Himmlerem a Hitlerem, pouze k tomu byl pipraven. Tato verze vysvtluje cestu do Bad Nauheim mnohem lpe, ne jeho vlastn historka pro Dullese, podle n ml Kesserling pimt von Vietenghoffa ke kapitulaci. Zneklidnn, kter v zpadnch Spojencch vyvolvaly Stalinovy mon zmry s vchodn Evropou, zpsobily mezitm zvan spory o celkov strategii. Churchill si pl, aby angloamerick sly vyrazily pmo na Berln a zajistily si hlavn msto e jako vyjednvac kartu, kter by nutila Stalina dodret dohody z Jalty a souasn vyrovnala zvenou presti, je Rud armd zhy zsk obsazen Vdn. Roosevelt podporoval Eisenhowerv pln na hlavn der do jinho Nmecka a setkn s Rudou armdou na Dunaji, kter by "alpskou pevnost" odzl dve, ne ji Nmci pipravili k obran. Z toho je zejm, e Kaltenbrunner a Schellenberg dokzali kousek, za jak by se nestydl ani Heydrich. Zprvy zpadnch pionnch slueb o vyhldce na Hitlera zakopanho v neproniknutelnch alpskch opevnnch, o nezniitelnch tovrnch hluboko v horskch jeskynch a o vcviku elitnch gerilovch jednotek pipravench osvobodit Nmecko od okupanch mocnost psob dojmem, jako by je diktovala pmo RSHA. Hitlerovo rozhodnut pevst elitn jednotky SS, zvlt 6. tankovou armdu Seppa Dietricha, na jihovchodn bojit a nikoli na Odru, kter tak otrvilo Guderiana, i jeho odhodln udret severn Itlii, psobilo dojmem, e clem nmeck strategie byla "pedevm obrana alpsk oblasti."62 Za tmto strategickm sporem byly i jist prvky politikaen v zemch zpadnch Spojenc: jestlie by byl upednostnn der v severnm smru, pak by britsk marl Montgomery - postrach americkch generl zskal vavny za dobyt Berlna. Z asovho odstupu si uvdomujeme, e by mu nmet generlov ze zpadn fronty oteveli cestu, jen aby angloamerick sly dorazily do msta dve ne Rud armda. To ale tenkrt zdaleka nebylo jist. Protoe Amerika hrla jednoznan prim mezi zpadnmi Spojenci, odeslal marl Eisenhower 28. bezna Stalinovi kabelogram s nstinem svch pln, kter nezahrnovaly pm vstup do Berlna. Nen znmo, zda jeho poselstv, kter vyvolalo Churchillovy ostr protesty, protoe nebylo pedem schvleno Spojenm vborem nelnk tb, nemlo alespo zsti za cl rozptlit Stalinovo podezen ohledn Dullesovch schzek s Wolffem. Rozhodn tak ale zapsobilo. Stalin Eisenhowerv pln pivtal a odpovdl, e i on pokld hlavn msto e za cl druhoadho vznamu. Tho dne svolal velkou poradu svho vrchnho velen, kter mla dokonit a schvlit plny a ppravy na gigantick tok proti Berlnu, jen ml bt zahjen ped polovinou dubna.63 Z ostrch diskuz a intrik, kter vypukly mezi spojeneckmi velmocemi, a z lohy, ji pi nich sehrlo Wolffovo manvrovn ve vcarsku, by se mohlo zdt, e Himmler takka pt minut po dvanct, jak se pozdji vyjdil Guderian, mlem doshl svho cle a rozloil neptelskou koalici. Role, kterou sehrly "alpsk pevnost" a Vdcem vynucen vstedn pesuny vojsk rovn jako by napovdaly, e Hitlera neopustil jeho geniln talent pro klamn neptele, kter mu svho asu zajistil moc a spch. Ve skutenosti vak nevybravost spojeneckch vdc pi jejich vzjemnch sporech dokazovala, spe ne spch nmeck snahy doshnout rozpadu koalice, absolutn zhroucen nmeckch vyjednvacch pozic. Bylo jen pirozen, e jakmile se e ocitla na kolenou, zanali se Spojenci hdat o jej mrtvolu. Takov obraz alespo vyvstv ze zveejnnch dokument. Himmlerovy vyhlazovac programy navc zcela vylouily monost, e by ho Spojenci akceptovali jako partnera pro jednn - proto se souasn snail, prostednictvm Bernadotta, Kerstena a idovskch zstupc ve Stockoholmu, dokzat svj obrat k "moudrosti a rozumu... lidskmu srdci odhodlanmu ke smen".64 Wolff si k nvtv u Kesserlinga zvolil patnou chvli: eln jednotky 3. americk armdy generla Pattona dobyly bhem pedchoz noci pedmost na vchodnm behu Rna u Oppenheimu. Nen divu, e si poln marl nael jen mlo asu na rozhovor o Wolffovch projektech. Wollf pesto zaslal Dullesovi optimisticky znjc zprvu o tom, e Kesserling bude bhem t dn pipraven k dalm rozhovorm.65 Hrl svou vlastn hru, nebo chtl oslovit Stalinovy agenty?

Z Bad Nauheim odjel Wolff 24. bezna autem do Berlna. Byla to navn cesta, protoe ho "hloubkov letadla" neptele kropc ve, co se hbalo, pinutila opustit dlnici a cestovat po vedlejch silnicch. Do kanclstv dorazil krtce ped polednem a v Himmlerov hlavnm stanu, ve znien a rozstlen budov, ho pijal jeho vlastn nstupce, Hermann Fegelein; zhy se k nim pidal i Kaltenbrunner. Podle verze uren pro Dullese, kterou Wolff bez ustn omlal i po vlce, kdy poteboval pesvdit sv ptele a ochrnce, e od potku jednal na vlastn pst, jej Himmler pokral za jednn s Dullesem za jeho zdy. Pot ho pr Kaltenbrunner podrobil tvrdmu vslechu a chtl jej na mst zatknout. dajn se zaten vyhnul dky tvrzen, e se s neptelem spojil pouze proto, aby vyjednal proputn zajatho Standartenfhrera SS. To by, bereme-li v potaz Himmlerovy metody a jeho rozshl informace o Wolffovch aktivitch, jednodue nebylo mon. Meme si tud bt jist, e Wolff, a u v tu dobu byl, i nebyl odhodln opustit sv bval pny, cestoval do Berlna, aby Himmlerovi podal hlen o misi, kterou ho sm Himmler povil. Schellenbergovo mlen o cel udlosti podporuje tuto interpretaci, zvlt kdy Wolff tvrd, e ho druh den Kaltenbrunner odvezl do Bavorska na hrad, kam byly evakuovny berlnsk kancele SD, kde ho vyslchali Schellenbergovi experti. To je pravdpodobn, lo vak nejsp o pracovn schzku, a nikoli o tvrd vslech. Do Berlna se Wolff vrtil v Kaltenbrunnerov doprovodu 26. bezna. Seel se s Himmlerem, kter si po odjezdu z Birkenheinu zdil poln velitelstv v Hohenlychen. Jeho neptel tvrdili, e si Hohenlychen vybral proto, e ho erven ke na stee tamn nemocnice chrnily ped neptelskmi nlety. Dv dti, kter mu porodila Hschen Potthastov, a pravdpodobn i sama Hschen, byly tehdy v nemocnici pod ochranou profesora Gebhardta,66 co mohlo ovlivnit vbr sdla jeho tbu. Navc je Hohenlychen klidn venkovsk hnzdo, kter je z Berlna pohodln dostupn. Kdy se Wolff objevil se svm hlenm, Himmler byl otrven jeho pozdnm nvratem a oznmil mu, e ho neme pijmout: prv spchal na vlak do Vdn, protoe musel do Maarska, kde ml podpoit tamn nmeck odpor.67 V Maarsku ml dohldnout na exemplrn potrestn 6. tankov armdy Seppa Dietricha. K Hitlerovi se toti donesly zprvy, e Dietrich, navzdory rozkazu nepohnout se z msta, ustoupil. Guderian, kter byl prv u Hitlera, popisuje, e se Hitler mohl zblznit vzteky. Jeho vbuch nezpsobila ani tak ztrta ropnch pol, jej nsledky musely bt osudn, jako spe skutenost, e ho zklamaly jeho vrn Waffen-SS vetn jejich nejelitnj jednotky, Vdcovy oblben Liebstandarte. Nechal rdiem odvyslat rozkaz, aby byli pslunci vech ty diviz - Liebstandarte, Das Reich, Totenkopf a Hohenstauffen - zbaveni psek, kter nosili na lev ruce jako oznaen divize nebo pluku. Pestoe si je vojci z diviz SS pravdpodobn ji sundali sami z bezpenostnch dvod, lo o urku, na ni Dietrich, kter se ctil hoce odmnn za pt let sv absolutn oddan sluby na frontch, odpovdl kabelogramem, e se radji zastel, ne aby rozkaz splnil. Hitler povil Himmlera, aby na mst zajistil vykonn trestu. Goebbels, kter se ve svm denku zmiuje o "jakmsi pocitu zmaru" mezi vojky v Hitlerov okol, si nicmn viml, e si generlov nad ponenm svch sok mnuli ruce.68 Himmler Dietrichovy dstojnky nepochybn obdail jednm ze svch projev plnch vzev k fanatickmu odporu; jist t s Dietrichem hovoil o slibnch kontaktech se Zpadem. Vyuil rovn pleitosti a promluvil si ve Vdni s tamnm Gauleiterem Baldurem von Schirachem. Hovoil s nm o idech zamstnanch v prmyslu a pi opravch cest, eleznic a most. Chtl, aby byli v co nejlepm stavu a s maximln lkaskou p pevezeni do Lince a Mauthausenu, protoe pr jsou jeho nejlep investic. Von Schirach z toho pochopil, e se Himmler chtl "vykoupit dobrm zachzenm s idy".69 Mezitm se Wolff cestou do Itlie nakrtko zastavil u sv rodiny v St. Wolfgangu u jezera Wolfgangsee, asi 35 km od Salcburku a Berchtesgadenu a zajistil pro ni pesthovn do jinho Tyrolska. To ukazuje, e v tchto dnech na samm sklonku bezna, pot, co vidl nladu plnou fatalismu smenho s fantazrovnm, kter panovala ve Vdcov okol, a souasn pochopil, e obyvatelstvo ztrc trplivost, se konen rozhodl poruit svou psahu a zachrnit, co jet zachrnit mohl - nebo si pinejmenm tuto monost otevral, protoe z jinch Tyrol mohl rodinu v kritick chvli snadnji dostat do Itlie. Himmler to jasn vytuil, jakmile se dovdl o Wolffov kroku. O velikonon nedli 1. dubna, den pedtm, ne se ml Wolff opt objevit ve vcarsku a hovoit s Dullesem, Lemnitzerem a Aireyem, mu Himmler telefonoval a zakzal sthovn jeho rodiny ze St. Wolfgang. Wolff z rozhovoru citoval frzi, e Himmler jeho rodinu vzal pod svou osobn ochranu. Wolffova manelka a synov se stali rukojmmi jeho loajality.70 Podle jistho lena spojovacho oddlu ve Veron, kter si vzpomnl, e spojoval tento "Blitz Reichsfhrergesprch", vyslovil Himmler svou hrozbu mnohem jemnjmi vrazy.71 Jakmile se Himmler ohlsil, popl mu Wolff vesel Velikonoce. "Danke schn, Wlffchen, danke schn!" odpovdl mu Himmler unavenm, rezignovanm hlasem, nae po krtk, jakoby zahanben odmlce pokraoval: "Povz mi, copak se to stalo s tvoj manelkou? Vera rno pr vzala nohy na ramena a vypaila se ze St. Wolfgangu."

Wolff musel s podobnou otzkou potat. "Dostal jsem zprvy ze Salcburku, e nlada obyvatelstva tam nen naklonna vym dstojnkm SS, proto jsem manelce poradil, aby odvezla dti nkam do e." "A to t nenapadlo pemlet, jak to udl dojem? Zrovna mi v t vci telefonoval Kreisleiter. Mm o situaci v Salcburku pesn zprvy. Zdaleka to tam nen tak zl, jak si mysl." "V tom ppad enu samozejm hned dopravm zptky." "To je sprvn, Wlffchen, udlej to co nejrychleji." Po krtkm hovoru o vmn zajatc, co byla zstrka pro jeho jednn ve vcarsku, se Wolff Himmlera zeptal na zprvy o vojensk situaci. Nastala krtk odmlka. "Vm, jako jsem vil vdycky, Wlffchen, e vechno dobe dopadne. Pokud ne, ek ns vechny hrdinsk smrt." Druhho dne, na Velikonon pondl, se Himmler v Hohenlychen podruh seel s hrabtem Bernadottem. Ten jej zastihl v "dost vn a nervzn nlad", svolnho piznat, e situace dospla do zvl kritickho stavu - nepestval nicmn doufat. Bernadotte se ho snail pesvdit, e ve chvli, kdy se obv katastrofy vlastn zem, neme sv mylen svazovat vrnost k Hitlerovi. lovk s tak ohromnou odpovdnost jednodue nesm slep nsledovat svho Vdce. V tto fzi zavolali Himmlera k telefonu a po nvratu se hovor omezil na oficiln el Bernadottovy nvtvy, proputn skandinvskch vz z tbor. Po pvodnm odmtnut zaal Himmler smlouvat o kompromisu a nakonec povolil proputn vech dnskch a norskch en a nemocnch mu do vdska. Po schzce odjel Bernadotte v Schellenbergov doprovodu zptky do Berlna. Bhem peruen hovoru s Himmlerem se ho Schellenberg znovu zeptal, zda by se nemohl obrtit na Eisenhowera a projednat s nm monost nmeck kapitulace na zpadn front. Dovdl se, e to nen mon, e iniciativa by musela vyjt od Himmlera. Nyn se Schellenberg k tmatu vrtil. Himmler by nevhal a dvno by Bernadotta podal, aby Eisenhowerovi tlumoil nabdku kapitulace, kdyby se nebl Hitlera. sk vdce SS se zmt mezi touhou zachrnit zemi a zvazkem vrnosti. Kdy Schellenberg otevral toto tma, urit mluvil z Himmlerova poven; mon i proto tak zjednoduil jeho podivn dilema: cel jeho karira a organizace, kterou zbudoval, se zakldaly nejen na vrnosti Vdci, ale i na absolutn nenvisti k bolevismu. Kapitulace do rukou Rus byla pro Himmlera stejn nepedstaviteln jako pro Hitlera, a protoe zpadn Spojenci trvali na simultnn bezpodmnen kapitulaci na vchod i na zpad, nemohl stejn jako Hitler podniknout nic, aby zastavil boje. Vechny Himmlerovy pokusy o vyjednvn se tkaly pouze zpadnho een. Ve vcarsku se tho dne dostavil k rozhovorm s Dullesem, Lemnitzerem a Aireyem pouze baron Parrilli bez Wolffa. Toho pr postihly tak siln deprese, e nemohl cestovat."72 12. dubna zemel prezident Roosevelt. Depee agentury Reuter se do Berlna dostala kolem 11. hodiny veer. Sted msta se otsal pod jednm z nonch nlet, kanclstv a okoln bloky zachvtily pory. Krtce ped plnoc se Goebbels vrtil z inspekn cesty na vchodn frontu. Zprvu mu sdlili na schodech budovy, kter bvala ministerstvem propagandy a kterou nlet a nsledn por asi ped mscem z vt sti zniil a promnil ve zceninu. "Nikdy nezapomenu na vraz jeho tve," ekla pozdji jedna ze zamstnanky ministerstva, kter mu spchaly vstc.73 Na chvli se zastavil jako omraen, por ve mst ozil ostr rysy jeho oblieje. Pak pikzal donst ampask, svolal do sv pracovny vechny poradce i zstupce tisku a soukromou linkou se spojil s bunkrem pod kanclstvm. "Mein Fhrer! Blahopeji vm. Roosevelt je mrtev. To je zzrak Domu Branibor..."74 V tomto pepjatm, nerelnm svt ns nepekvapuje, e mrt prezidenta Spojench stt mohlo bt srovnvno se smrt carevny Albty, kter v hodin jedenct zachrnila ped porkou Bedicha Velikho. Hitler, kter o novin ji vdl, zaal Goebbelse ujiovat, e Amerian a Rud armda po sob brzy zanou plit pes stechu skho kanclstv. Pivolal k sob Speera a Dnitze, aby jim zprvu sdlil osobn. Jakmile se dostavili, vrazil jim Reuterovu zprvu do rukou. "tte! Roosevelt zemel!" Slova se dusila v jeho vytren. "Tak kdo ml pravdu?! Vlka nen prohran..."75 Zd se, e Himmlera nikdo nepovolal. Mon byl pli daleko: zizoval nov hlavn tb na hrad Ziethen u Wustrowa na behu Baltskho moe, vchodn od Lbeck ztoky, kam by se mohl pesunout, kdyby Berln padl. Spe vak upadal do nemilosti. "Neschopnost" Seppa Dietricha v Maarsku krtce po Himmlerov vlastn neschopnosti zastavit Rusy v Pomoanech Hitlera znan rozhoily. Goebbels si zapsal 30. bezna do denku, e Hitler hovoil o Dietrichov "vin ped tv djin" a poznamenal, e "v souladu s tm znateln klesla i Himmlerova presti". Himmler byl pepeliv lovk, ekl pr Hitler, ale dn velitel. Postrdal jakoukoli boskou jiskru.76 Schellenberg, kter byl povoln na hrad Ziethen v t den, kdy se Dnitz a Speer dostavili do Vdcova bunkru, aby se tam zastnili oslavy Rooseveltovy smrti, nalezl Himmlera znan zklamanho, jeliko ho pr Hitler tm zavrhl.77 To jen poslilo jeho pokraujc nerozhodnost ohledn vlastn odpovdnosti. Vlka byla prohran, dn vojensk vchodisko neexistovalo. Ropn pole v Maarsku, prmyslov a dln oblasti ve

Slezsku, Srsko a vtina Por byly v rukou neptele. Americk armdy stly na Labi, jejich postaven byla asi 85 km od Berlna. Sovtsk armdy sledovaly n systm Odra - Nisa, jejich eln jednotky dlilo od hlavnho msta asi 70 km. e se smkla do tvaru pespacch hodin, piem zk hrdlo mezi severem a jihem bylo u ne 180 km. Uvnit se milionov armdy uprchlk, pevn en, dt a starc, s vekerm majetkem na dtskch korcch a runch vozcch, zoufale snaily dostat na zpad, pry z dosahu zvrstev rudch vojsk a pod ochranu Angloamerian. V opanm smru krely houfy vyhladovlch vz z koncentranch tbor, hnny mimo dosah anglickho a americkho postupu; mnoz z nich byli ji dve evakuovni z tbor na vchod. Vzn, kte cestou padli nebo zaostvali, stre nemilosrdn stlely nebo ubjely. Himmler pozval Schellenberga na dlouhou vychzku do les, aby s nm znovu probral mon reakce na vzniklou situaci. Projednvali spolu otzky, s nimi se potkali u adu tdn. Himmler se dsil, aby Kaltenbrunner neinformoval Hitlera o jeho schzce s pedstaviteli Svtovho idovskho kongresu, k n mlo dojt u za nkolik dn. Kaltenbrunner bude v Rakousku, pipomnl mu Schellenberg; Himmler jej krtce pedtm jmenoval svm zplnomocnnm zstupcem pro celou jin oblast pro ppad, e - i spe a - se e po spojen sovtskch a americkch sil rozpadne na dv sti. Nemn Himmlera trpily obavy z Vdcova rychle se zhorujcho zdrav a z jeho podivnch rozhodnut; pod tm vm byla zkost z bezvchodn situace, v n se ocitl. Schellenberg ho opt vyzval, aby Hitlerovi vyrval moc a vzdal se zpadnm Spojencm. Ale jak? ptal se Himmler: nedokzal by Hitlera konfrontovat s nastalou situac a vyzvat ho k odstoupen - Hitler by upadl do jednoho ze svch zchvat zuivosti a na mst by ho zastelil. Stejn tak ale nemohl Hitlera zastelit, otrvit nebo uvznit. Cel vojensk mainrie by se zastavila. Takto popisuje Schellenberg stav Himmlerovy mysli.78 Himmler se jist nemlil, kdy tvrdil, e kad pokus o pevrat by vystil v chaos. Vedle mnoha generl (k nim patil i jeho nstupce Heinrici), kte ji nyn poruovali rozkazy a snaili se vyvolat situaci, v n by se co nejvc Nmc, civilist i vojk, mohlo vzdt zpadnm mocnostem, zde byla ada jinch, kte byli fanaticky vrn sv psaze a chystali se bojovat do plnho konce. Himmler k tomuto duchu pispl svmi vzvami k fanatick oddanosti a zzenm organizace Werwolf. Vdy prv pedchozho odpoledne sm pipravil dekret, kter byl v nkolika dalch dnech opakovan vysln. Zanal oznmenm, e neptel si pod hrozbou leteckho a dlosteleckho bombardovn vynucuje kapitulace mst; na tuto lest vak nikdo nesko: "dn nmeck msto nebude prohleno otevenm mstem. Kad vesnice a kad msto budou dreny a brnny vemi prostedky. Kad Nmec zodpovdn za obranu msta, kter ze vzepe sv jednoznan vlasteneck povinnosti, ztrc svou est a nrok na ivot."79 Goebbels vyslal obdobn poselstv v kadodennm vysln stanice Werwolf. Dnitz pedvdl nemn fanatick odhodln: kdy pslunky svho nmonictva poslal jako pomoc pro obranu Berlna, vydal dekret, kterm si co do barbarskosti nezadal s Himmlerem: Nae vojensk povinnost, kterou splnme bez ohledu na to, co se dje napravo i nalevo od ns, nm pikazuje klst sklopevn, neochvjn a vrn odpor. Kad mizera, kter nespln svou povinnost, bude poven a oznaen cedul s npisem: "Zde vis zrdce, kter z hnusn zbablosti dopustil, aby nmeck eny a dti umraly, msto aby je brnil jako mu."80 Pedevm vak zde byli takov pslunci dvora jako Bormann a Kaltenbrunner, kterm ji Himmler nemohl vit. Schellenbergovi ekl, e nyn v jen jemu a Rudimu Brandtovi. V takov situaci nebylo divu, e zpochyboval monost pevratu organizovanho SS, nebo ten by byl vyzrazen dve, ne by zaal. Schellenbergovy vzpomnky na Himmlerovu nladu potvrzuj i slova Jrgena Stroopa. Ten se s Himmlerem setkal o den pozdji, 14. dubna, ve tbnm vlaku "Steiermark" v Hohenlychen. Himmler psobil pepracovan a pepadle, ale Stroop si viml, e ml jako vdy dokonale ist ruce a upraven nehty. Pijal ho zvl srden a rozhovor, jako ostatn vdy, zahjil dotazem na rodinu. Pot, co vyslechl Stroopovo hlen o jeho poslednch tdnech ve funkci velitele oblasti Rhine-Westmark - a blahopl mu k spn von Klugeho "sebevrad" - zaal hovoit o celkov vojensk a politick situaci. Bhem rozhovoru zmnil nkter ze svch obav a popsal Hitlerovo chovn jako "zvltn". Nen vyloueno, ekl, e Vdce je nemocn. Dl pochopiteln nezael. Nakonec podal Stroopa, aby se pipojil k jeho osobnmu tbu na hrad Ziethen, odkud mnil pokraovat dle do Dnska.81 Stroop nabdku odmtl a bylo to poprv, kdy si dovolil odmtnout nco svmu skmu vdci. Chystal se pr organizovat skupiny werwolf v Alpch. Nemohl opustit sv mue. "Heinrich Himmler se zeptal, zda vm, e e vlku vyhraje. Odpovdl jsem s plnm pesvdenm, e ano. Je pece jasn, e germnskho ducha, kterho uvolnily mylenky a iny Adolfa Hitlera, neme nikdo porazit (...) Tento argument Heinricha Himmlera pesvdil. Zaslzel. Srden m objal, gratuloval mi k pevnmu germnskmu charakteru a ekl piblin toto: ,M-li

Tiscilet e takov vojky Adolfa Hitlera, jako jsi ty, mj milovan Jrgene Stroope, pak nezahyne nikdy!'" Takto se s nm Stroop louil naposledy. Meme-li soudit z jeho rozhovor s Moczarskim, v jeho spolenosti ekal na smrt, zstal "Adolfu Hitlerovi" a "Heinrichu Himmlerovi" vrn do plnho konce. "Vrnost, vrnost, vrnost, to je vlastnost poctivho lovka." "asto mluvte o vrnosti," ekl mu jednou Moczarski. "Komu je vak teba bt vrn? Copak bylo sprvn bt vrn lidem, kte pivedli vai zem do takov katastrofy?" To Stroopa rozladilo: vlku prohrli pouze proto, e intriky internacionln anglosask, idovsk, socialistick, komunistick, zednsk a katolick sebranky rozloily nmeck Volk; byli toti pli liberln..."82 Krtce pedtm, ne Stroopa popravili, se ho velitel polsk vznice ptal, zda doke svou ast pi vradn en a dt ve varavskm ghettu obhjit ped svm svdomm. Stroop mu odpovdl, e se z id nedl dn vitky. Jeho arogantn nzor zarazil vechny, kdo ho na konci jeho pouti znali. K ibenici krel vyrovnan, s vojenskm drenm tla.83 Himmler ve stejn den, kdy si dval posledn sbohem s "der treue Stroop", odeslal kabelogram, kterm odpovdal na dotazy velitel tbor Dachau a Flossenbrg a pikazoval jim, aby tbory v dnm ppad nepedvali nepteli, a naopak je bezodkladn evakuovali: "dn vze se k nepteli nesm dostat iv."84 Rozkaz byl opakem slibu, kterm se ped mscem zavzal Kerstenovi, slibu, e Hitlerv rozkaz k nien neped na ni msta, ale e se postar, aby byly tbory spodan pedny nepteli. Jeho slib ztratil cenu i dky Bormannovi a Kaltenbrunnerovi, z nich prvn vydal dekret pro pslun upn vedouc a druh osobn instruoval velitele tbor . Tak napklad 7. dubna vydal Kaltenbrunner obdobn rozkaz veliteli tbora Bergen-Belsen, ke ktermu se blila britsk vojska. O situaci se dovdli lenov Svtovho idovskho kongresu ve Stockholmu a okamit kontaktovali Kerstena, kter byl dosud ve vdsku. Nsledovala srie Kerstenovch nonch telefont Brandtovi, dky kterm se mu podailo pimt Himmlera, aby rozkaz k likvidaci tbora i vz odvolal.85 Jene 15. dubna Himmler znovu zakolsal se svm pkazem evakuovat vzn z Dachau a Flossenbrgu. Mon se tak chtl krt ped Bormannovmi a Kaltenbrunnerovmi machinacemi i Hitlerovm hnvem, kter by nsledoval, kdyby se mu doneslo, e Belsen padl nedoten do rukou neptele. Co se stalo o den pozdji, 15. dubna. To, co Britov nali za drty tbora, pedilo i nejotrlej pedstavivost. Podle jejich hlen "podlahy bark i prostor mezi nimi pokrval koberec mrtvch tl, lidskch vkal, hadr a pny". Vzov, kte dosud ili, se potceli nebo plazili v rozpadajcch se vzeskch atech, zmnn v lidsk kostry napaden blechami, v jejich przdnch och byla jen beznadj a ztrta jakchkoli lidskch cit.86 Zhruba tho dne si Himmler vydal setkn s Eichmannem. ekl mu, e plnuje vyjednvn s Eisenhowerem a pikzal mu, aby odcestoval do tbora v Terezn a zajistil, aby vechny tam dren prominentn idy odvezli na bezpen msto v Tyrolsku, nebo je chtl vyut jako rukojm pi vyjednvn.87 Zrove vyzval Wolffa, aby se vrtil z Itlie a podal mu hlen. Schellenbergv f rozvdky pro jihovchodn Evropu, SS-Obersturmbannfhrer Wilhelm Hoettl, souasn cestoval do Curychu, aby pi vyjednvn se Zpadem nabdl "alpskou pevnost". Dulles se dosud domnval, e "pevnost" je Himmlerovm a Kaltenbrunnerovm trumfem, kterm by mohli zabrnit uskutenn Wolffova plnu. Zd se, e Wolff se obval tho. Msto aby se vrtil, poslal se svm hlenm kurra, a kdy ho Himmler 15. znovu kategoricky vyzval, aby se do Berlna dostavil osobn, nechal ve vcarsku vzkaz pro Dullese, ve kterm mu oznmil, e pokud se vrt, dovede jednn o kapitualci k spnmu zvru. Naopak pro ppad, e by ho v Berln uvznili a popravili, Dullese prosil, aby ochrnil ob jeho rodiny i jeho est, konkrtn aby pak zveejnil, e s nm nejednal z osobnch zitnch pohnutek, ale "v zjmu zchrany nmeckho lidu".88 Lze vytuit, e Wolff podobn vzkaz musel zanechat, nebo jinak by v pedveer odjezdu do Berlna, kde se ml setkat se svm fem, Spojenci pestali vit jeho pedstrn - paklie jet nco pedstral - e nejedn v souladu s Himmlerovmi pokyny. 16. dubna v 5.00 rno prozily non tmu vchodn od Berlna zblesky a plameny z vce ne 8000 dl a etnch raketovch vstel. Nebesa i zem se otsaly a vybuchovaly s hromovm rykem. ukov uvedl do pohybu jedno z ramen zvren ofenzivy proti hlavnmu mstu e. Za hodinu a nkolik mlo minut se obloha nad Niesou rozburcela podobnm nporem Konvovch bateri. Americk sly se zastavily na Labi a plnily tak slib, kter dal Stalinovi Eisenhower. Do veera Konvovy tanky prorazily o njakch 15 km; naopak ukovovy sly narazily na urputn odpor. Relativn chab vsledky rozmrzely Stalina a ukov proti nmeck obran po celou noc vrhal dal a dal jednotky.

Za tto situace pistl Wolff na polnm letiti jin od Berlna, aby se ohlsil u Himmlera. ekal na nj profesor Gebhardt, kter ho odvezl do hotelu Adlon, jeho nepokozen st stle ubytovvala vznamn nvtvnky hlavnho msta. Druh den rno ho profesor odvezl do Hohenlychen k Himmlerovi. Zachoval se pouze Wolffv popis tto schzky.89 Nejprve pr s Himmlerem ptelsky poobdvali, nae se k nim pidal Kaltenbrunner, kter Wolffa okamit obvinil z jednn o pm na italsk front. Wolff to popral, tvil se, e nerozum, nae se zaal stavt do role uraen obti zlovolnch pomluv; nerozhodn Himmler sedl mezi nimi. Nakonec Wolff navrhl, protoe Himmler nebyl schopen rozhodnout jejich spor, aby celou vc pednesli k posouzen Hitlerovi. Himmler cestu k Hitlerovi odmtl, souhlasil ale, aby k nmu jeli Wolff s Kaltenbrunnerem. Oba se tedy vrtili do Berlna. "Pokud m povs, bude moje oprtka viset mezi tvou a Himmlerovou," ekl Wolff Kaltenbrunnerovi cestou, m mu neskrvan pohrozil, e me Hitlerovi prozradit jeho vlastn vyjednvac pokusy. V bunkru pod kanclstvm pak Hitlerovi oznmil, e se mu podailo pootevt dvee "prezidentskho palce" ve Washingtonu; zd se, e Hitler s jeho snahami souhlasil. "Pokud ale zklamete," ekl mu, "pak vs zavrhnu stejn jako Hesse."90 Tak se Wolffovi, alespo podle jeho neovitelnho a zsti neuvitelnho popisu, podail dky kombinaci vhruek a vmysl jeho druh velk trik. 19. kvtna se vrtil do Itlie, aby tam - ve jmnu nmeckho lidu - dokonil zradu svho Fhrera i Reichsfrera, kterm v pedchozch letech tak oddan a hrd slouil. Bhem dalch deseti dn vyjednvn a smrteln nebezpench intrik se mu podailo doshnout kapitulace vech nmeckch sil v Itlii, platn od 2. kvtna. Po vlce se Dulles postaral, aby nebyl spolu se svm rivalem Kaltenbrunnerem a ostatnmi pikami reimu zaazen mezi nejt vlen zloince souzen v Norimberku. Pi denacifikanm procesu hovoil v jeho prospch Dullesv nmeck expert Gaevernitz a Wolff vyvzl s kategori III, odpovdnost podrunho charakteru, kter mu byla brzy snena na kategorii IV, souputnk reimu. Wolff se pak vrtil ke sv peruen karie v bankovnictv a "public relations", spn vyuval kontakty s prmyslnky z Krouku ptel (Freundeskreis) a plul na vlnch nmeckho ekonomickho zzraku 60. let. Brzy se stal majitelem velkho venkovskho zmku u jezera, pobral vysok pjem a radoval se z po mnoha strnkch zvidnhodnjho ivotnho standardu, ne jakho kdy doshl v Himmlerovch slubch. To ve ohrozil a skandl po dopaden a odsouzen Eichmanna, kdy nmeck soud obvinil i Wolffa z napomhn pi holocaustu. Byl shledn vinnm a odsouzen ke kuriznmu trestu patncti let vzen, ale jeho amerit ptel a ochrnci ho neopustili a nalezli cestu, jak ho z vzen dostat ze zdravotnch dvod.91 Pozdji nikdy nepestal protestovat proti nespravedlnosti svho odsouzen - co byl, jak poznamenv jeho ivotopisec Jochen Lang, typick rys jeho generace. Jako velmi mlad mu slouil csaskmu Nmecku jako dstojnk elitnho pluku a vyslouil si elezn k I. a II. tdy za statenost v zkopech. Jako Himmlerova loajln, dokonale rijsk prav ruka se nezalekl nutnosti vyvradit idovsk nrod, aby se oistila krev nmeckho Volk. Zskal si oblibu Vdce a nakonec, kdy byl poven samostatnm velenm jedn z armd, dokzal pesvdit Dullese a Gaevernitze, e je estn vojk, kter se obrtil proti svm pnm. Po vlce dky obchodnmu spchu povstal spolu s celm Nmeckem z popela a trosek e. Byl dokonalm chameleonem. Navenek vdy tvrdil, e jeho svdom je ist. Mon, e kdyby si byl v duchu pipustil, eho byl soust, odpovdl by si stejn vzdorovit, jako odpovdl Stroop veliteli vznice; to ovem nikdo nev. Ped rokem 1984, kdy v poehnanm vku zemel, se astnil ppravy podvrhu "Hitlerovch denk".92 Protoe pevnou st informac o vnitn historii Tet e a jejich smrtelnch kech musme odhadovat a slepovat z povdaek tak nedvryhodnch osob, jakmi jsou Wolff a Schellenberg, nen mon pesn zjistit, kdo proti komu a s km v dubnu 1945 intrikoval, a vlastn ani nevme, v co doufali vdcov, marn hledajc soukrom nikov cesty z kritick situace. Pokud jde o Hitlera, ten zstval vrn svmu pesvden. V dob, kdy se s nm naposled setkal Wolff, byl Hitler rozhodnut zstat - a zemt - v Berln. 15. dubna penesli do bunkru pod kanclstvm postel a atnk z berlnskho bytu Evy Braunov a umstili je v mstnosti sousedc s Hitlerovou lonic. Dlaly se sice ppravy na pesthovn Vdcova hlavnho stanu do Obersalzbergu, ale mnoho osob z Hitlerova okol muselo pochopit, podobn jako jeho sekretka Gerda Christianov, kter pomhala jeho milence pi sthovn, e Hitler kanclstv ji nikdy neopust.93 I Goebbels se pravdpodobn rozhodl zstat - a hrdinsky zemt - v Berln. Jako Gauleiter hlavnho msta a vd duch rdia Werwolf byl pesvden, e bl prapory nesmj nikdy zavlt. Hlavn vak byl tvrcem a ochrncem legendy o Vdci a jeho i a vymyslel pln, jakm se legenda mla zachovat pro budoucnost. Pedstavoval si ji jako ohromn velkofilm - nebo o nm tak pinejmenm hovoil 17. dubna na porad svho tbu - barevnou podvanou, kter bude po dlouh vky uchvacovat divky pohledem na

Gotterdmmerung v Berln 1945. "Musme se nyn dret," ekl svm spolupracovnkm, "aby si jet za sto let divci nedovolili pskat, a se objevme na pltn." Nen divu, e ho vlastn poradci mli za blzna.94 Himmlerovo kolsn a nhl obraty v poslednch tdnech dokonale kontrastuj s pevnm odhodlnm Hitlera a Goebbelse. Zd se, e se divoce zmtal mezi fanatickou vrnost osob Vdce i s jeho "zvltnm" rozhodovnm a svou pedstavou, e jako Vdcv nstupce sjednv spojenectv se Zpadem proti Rusm. Dokonce i tato mylenka se mu rozpadala mezi nadji, e se pro Zpad stane pijatelnm, propust-li vzn z tbor a pedstavu, e vzn vyuije jako "rukojm" a s jejich pomoc si dohodu vynut. Jeho dvoj tv se zvl npadn projevila 19. dubna, v pedveer Hitlerovch narozenin. Na jedn stran se v ten den setkal se dvma mui, o nich dosud doufal, e by mohli zajistit jeho spojen se Zpadem: znovu s hrabtem Bernadottem pod zminkou jednn o skandinvskch vznch a s pedstavitelem Svtovho idovskho kongresu Norbertem Masurem pod zminkou jednn o uvznnch idech. Masur v sob nael odvahu a letl s Kerstenem na letit Tempelhof u Berlna, odkud ho Kersten zavezl na svou venkovskou chalupu, kde oba ekali na Himmlera. Ten pobval v Berln, kde s ministrem financ Schwerinem von Krosigkem soukrom jednal o poteb urychlen skoncovat s vlkou, a u s Hitlerem nebo bez nho, nebo jen tak mohla bt zachrnna nmeck kapitlov aktiva. Na druh stran dal rozkaz k evakuaci koncentranho tbora Neuengamme a na dkaz svho odhodln pokraovat ve fanatickm odporu zdil "zvltn mobiln poln soudy", tmy veden "pevn velmi mladmi dstojnky SS... slep fanatickmi",95 kte za bojujc frontou podali lovy na flkae a dezertry a veli je na nejbli stromy nebo sloupy. Navc si krtce po nvratu do Hohenlychenu nechal pinst ampask, aby si s hodinovou pesnost pipil na Hitlerovy narozeniny.96 Druh den musel odjet do Berlna, aby se tam pipojil k ostatnm paladnm, kte se v bunkru pod kanclstvm chystali osobn poblahopt svmu Vdci. Jeho chovn a dokonalost, s jakou vykazoval rzn podoby normality, je mu dovolovaly jednat s tak rznmi povahami, jako byli Bernadotte, Kersten a Schellenberg, Wolff, Kaltenbrunner a Stroop, a dokonce i sm Hitler, me napovdat na schizoidn osobnost. Podle teorie o schizoidnch stavech nevnmal reln vnj svt, ani k nmu nezaujmal dn stanovisko, ale pohyboval se v pokiven verzi reality, kterou vytvelo jeho destruktivn rozdlen ego, kter na vnj svt pohlelo z hlu "falenho systmu j", z nho se jeho skuten j vzdlilo. Vrnost Vdci, kter tak zjevn nechval krvcet pevzcn nmeck Volk, nebo ten se ukzal pli slab na svj historick zpas, se stdala s neustlmi pokusy vyjednvat se "Zpadem", je ovem byly, protoe s nm Zpad jednat odmtal, iracionln a nepraktick. Jeho zhroucen a odchod do Hohenlychen, po kterm nsledovala hektick aktivita, to ve jsou symptomy, je by mohly v kad uebnici figurovat jako pklady schizoidnho chovn. Diagnzu posiluj i dal indicie: jeho adolescentn denky, nutkav pracovn rutina a zkostliv plnn povinnost "pepeliv lovk", ekl o nm toho msce Hitler Goebbelsovi97 - jeho neustl intelektulsk enn a moralizovn - "je jako lovk z jin planety", psal o nm Guderian, "s ivouc a fanatickou pedstavivost"98. Pedevm zde vak jsou koncentran tbory, lkask experimenty a tovrny na smrt, kter siln poukazuj na sadomasochistick sklony: podle teorie zmnn u rozporu mezi "antilibidinznm" egem, kter pronsleduje svho "libidinznho" dvojnka, na sadomasochistick vztah jeho skutenho a imaginrnho j. Kdybychom tuto teorii aplikovali na celou jeho kariru, pomohla by nm osvtlit ty podivn udlosti bhem vlky, pi nich postupoval jakoby souasn s Hitlerem i proti nmu - pedevm tajemstv jeho obojetnho chovn 20. ervence 1944 - stejn jako klov epizody z pedvlen doby, kdy si nadbhal svho prvnho hrdinu, mentora a formlnho fa, "dobrho kapitna Rhma", jemu pak na Hitlerovo pn vrazil n do zad, a kdy uinil tot i svmu druhmu uiteli a fovi, Gregoru Strasserovi. Takov iny jsou pochopiteln a dokonce pedvdateln, pokud ctnost, kterou miloval nade vechny ostatn, a sice vrnost, byla soust jeho "falenho systmu ega" - jakhosi "j" pro vedn den - kter si jeho neptomn vnitn j zbudovalo, aby se njak vypodalo s obvanm vnjm svtem. Jeho vnj j nemlo nic spolenho se skutenost ani se ivotem: vzniklo jako intelektuln kalkulace a zstvalo odtren, generalizovan a mrtv. Ve chvlch krize se v nm pouze zrcadlily frustrace, zkostn stavy a pocity viny zakouen zmuenm vnitnm "j." Touil po svm Vdci a souasn se mu zden vyhbal; touil po uznn ze strany Zpadu a zrove se ho bl. Je to jist svdn vysvtlen. Nemus ale platit pro cel jeho ivot. V extrmnch situacch i "normln" lid provaj schizoidn odtren od skutenosti nebo tk do svho vnitnho j, z nho sv tlo pozoruj jako cosi vnjho, co ije automaticky a nezvisle na nich. Vzpomnky lid, kte peili koncentran tbory, jsou pln zmnek o "neskutenm" ivot za lgrovmi drty, kter vnmali jako ve snu.99 Hitler mohl t v podobn iluzi, kdy na mapch posunoval neexistujcmi armdami. I generlov, kte s nm sdleli jeho fantazie, Keitel, Jodl a nov nelnk generlnho tbu Hans Krebs - jmenovan na konci bezna, kdy

Guderian odmtl nadle zvldat situaci - mohli v podzemnm bunkru zakouet schizoidn odtren od skutenosti. Goebbels jako by sm sebe vnmal jako herce v epick he. Podobn i Himmler mohl nyn, kdy se piblil konec a vechny nikov cesty byly zataraseny - jeho vlastn rtorikou, mtem roku 1918, organizac SS a jejm heslem, dohodou Spojenc o bezpodmnen kapitulaci i jeho statutem druhho nejsthanjho vlenho zloince po Hitlerovi - a zavrhl jeho i Vdce, ktermu zasvtil cel svj ivot a pro kterho oddan plnil ty nejobtnj koly (o em byl jist pesvden), ctit siln tlak na schizoidn nik ze skutenosti. Snadno vak najdeme i alternativn a jednodu vysvtlen. Neml na svj tk kol dost pevn nervy: jeho nedostatky, kter se vdy snail skrvat za extrmnm odhodlnm a vzvami ke tvrdosti, nezvldly posledn a nejt zkouku. Byl jako tvan zve, kter zoufale manvruje, aby nalo nikovou cestu a uval vech metod podvodu, kamufle a zrady, kter ho kdysi vynesly k moci a dky nim si ji dokzal udret. 20. dubna se pedvoje ukovovy 2. gardov tankov armdy probily k severovchodnm pedmstm Berlna; v 11.00 dopoledne se msto ocitlo pod palbou jeho dlostelectva. Na jihu se Konv hnan touhou dorazit k cli ped ukovem til se svmi obrnnci k Zossenu vzdlenmu 35 km od hlavnho msta. Masy spojeneckch bombadr na obloze zdravily Hitlerovy narozeniny vbunmi a zpalnmi pumami. Ten den byl sttnm svtkem. Tve en a dvek, kter se po nletu stavly do front na potravinov pdly, byly bl a napjat strachem, z jejich o lo vyst ds z ruskch vojk. Mladci z Volkssturmu stec provizorn barikdy z trosek vybombardovanch dom, se snaili udret na uzd sv rozbouen nervy. Masa uprchlk smujc na zpad s vozky naloenmi ubohm majetkem prochzela kolem zcenho zdiva a krter. Nikdo nepekel doprav, protoe dn neexistovala. Jedinou vjimku tvoily obas sluebn vozy nebo nkladn auta centrlnch ad a ministerstev, v nich sttn byrokracie opoutla sv sdla, ppadn se v nich Hitlerovi paladni sjdli z opanho smru ke kanclstv, aby oslavili narozeniny svho pna. eln stna budovy dosud stla. Esesci z Hitlerovy osobn stre s tvrdmi, neproniknutelnmi vrazy a samopaly steili vchod a strn posty; stbrn umrl lebky, stbrn runov znaky na ernch uniformch vrnost byla jejich ct. Obrovsk sly a mramorov chodby znien po vbuch pum, nebo vyhoel a zasypan sut, zely przdnotou; devn trmy podpraly rozpraskan zdi, okna byla zabednn nebo zatemnn kartonem; cementov prach tanil do rytmu nedaleko vybuchujcch grant v paprscch jarnho slunce, kter prosvtaly drami ve stee. Ale Dvorana cti ped starm kanclstvm dosud stla, a prv zde byly pipraveny kamery filmovch tdenk, aby zaznamenaly ceremonii, pi n Gring, von Ribbentrop, Himmler, Goebbels, Speer a dal ministi obadn blahopli Hitlerovi k jeho ptaedestm narozeninm. "Vypadal spe na sedmdest ne na edest pt," poznamenal jeden ze svdk. "Jeho stav bych nazval fyzickou zchtralost."100 Pak se Vdce provzen Gringem, Himmlerem a Goebbelsem dobelhal do zahrady pln krter, kde vykonal pehldku oddlu Hitlerjugend a rozdal vyznamenn. Dokzal Himmler vystupovat se svou obvyklou pzou, na jakou byl v ptomnosti svho Vdce zvykl, dokzal se povzbudiv usmvat na tyto - dosud jet chlapce, kte ji bojovali proti Rusm? Ze slunenho jasu Hitlera jeho vrn nsledovali pomalm krokem ze schod dol, do umlho svtla a stlho vren klimatizace ve spodnm bunkru. Hitler pijal jednoho po druhm Dnitze, Keitela a Jodla v tamn mal konferenn mstnosti, nae veel do chodby, kter slouila jako hlavn sl pro kadodenn situan porady. Vypadal jako staec, napsal Dnitzv pobonk, "zlomen, odrovnan, shrben, slab a nervzn".101 Nabdali ho, aby se drel pvodnho plnu, odjel z Berlna a zdil nov vrchn velen v Obersalzbergu dve, ne Rusov obkl Berln a odznou vechny nikov cesty. Nedal si ct, ale souhlasil, aby ostatn odjeli. Dnitz ml zdit hlavn stan na severu zem, odkud by dil severn oblast, kdyby spojen sovtskch a americkch armd rozzlo zemi na dv poloviny - toto rozhodnut pijal ped nkolika dny. Himmler patil k tm, kte mu radili okamit odcestovat z msta, ale co jinho mu ekl a jak se Hitler choval ke svmu dlouholetmu a nejoddanjmu skmu vdci SS, nevme. Bylo to jejich posledn setkn. Musel to bt i posledn Himmlerv pobyt v Berln. Pravdpodobn hovoil s "Gestapo" Mllerem a dal mu pkazy ohledn zbvajcch politickch vz z 20. ervence: nebylo v jeho stylu neuklidit po sob stl. Vtina opozinch skupin ji byla zlikvidovna, jedna z poslednch na zatku msce, kdy se v sejfu na velitelstv Abwehru nhodou podailo objevit Canarisovy denky. Kaltenbrunner pinesl nlez Hitlerovi a zatrhl pro nj nkter zvl zajmav pase. Jedin pohled utvrdil Hitlera v pesvden, kter u dlouho choval: stal se obt gigantickho spiknut, kter ho mlo oloupit o vtzstv. Pikzal cel krouek zlikvidovat. Mller vydal pslun pokyny a 9. dubna v asnch rannch hodinch byli v koncentranm tboe Flossenbrg Canaris, Oster, nkolik dalch dstojnk Abwehru a pastor Dietrich Bonhoeffer odvedeni naz k pipravenm oprtkm.

Von Dohanyiho, kter nsledkem patnho zachzen nemohl chodit, povsili tho rna v Sachsenhausenu. Georga Elsera, dajnho jednorukho pachatele pumovho atenttu v pivnici Brgerbrukeller z listopadu 1939, zlikvidovali zhruba v tu dobu v Dachau. Rozkaz opt podepsal Mller: Eller, co bylo jmno, pod kterm byl tento zvltn vze evidovn v tborovch zznamech, ml bt vyvezen z tbora a v tichosti zabit pi nejblim nletu. V jeho mrtnm listu pak stlo, e byl "smrteln zrann pi teroristickm nletu".102 Nev se, zda Mllerovy instrukce pochzely od Hitlera nebo Himmlera, jasn je pouze tolik, e Elser musel bt umlen pro ppad, e by Spojenci osvobodili tbor neekanm tokem - a jeho poprava mla zstat utajen. V den Hitlerovch narozenin bylo popraveno i dalch osmadvacet politickch vz. Naivu zstaly nejmn ti dal skupinky, piem nejvt tst mla ta, jej bezpenost byl poven Eichmann, a do kter patili Schacht, Halder, pan Goerdelerov - jejho manela u popravili - a ada osob zatench na zklad pbuzenstv. Vechny je pozdji propustili v Alpch. Dal politit vzov byli dreni v troskch obvan budovy na Prinz Albrecht Strasse a v berlnsk vznici na Lehrterstrasse. Nen znmo, zda je Himmler pikzal umlet, ale je to pravdpodobn. Vechny zznamy Gestapa se spn plily, ale iv svdkov mohli bt nemn nebezpen. Nev se, e by nkter z nich peil. Nkolik vz z Lehrterstrasse zabily granty z ruskch dl. Zbytek nsledujc noci po skupinch vyvedli na dvr, postavili ke zdi a postleli. Byl mezi nimi i Albrecht Haushofer.103 Tm o rok pozdji spchali jeho otec s matkou spolenou sebevradu na behu potoka pobl jejich bavorskho domu. Zanechali po sob vzkaz, v nm daj, aby jejich hrob neoznaoval dn nhrobek ani npis.104 O dvou obtech se v, e je zatkli a popravili na pm Himmlerv pkaz: doktora Sigmunda Raschera a jeho enu.105 Kapitola 17 Konec Himmler opustil Berln 20. dubna. Mil na hrad Ziethen, kam dorazil pozd v noci. Schellenberg, kter tam na nho netrpliv ekal, nespal a pesvdoval ho, e by neml odkldat schzku se idovskm zstupcem Norbertem Masurem, na ni se oba ihned vydali. Na Kerstenv statek v Hartzwalde dorazili ve dv hodiny rno 21. dubna. Kersten vyel z domu, aby se s nimi pozdravil, vzal Himmlera stranou a zdraznil mu mimodn vznam jeho prvnho setkn s reprezentantem rasy, kterou Tet e chtla vyhladit. Nyn se naskytla ance ukzat svtu a budoucm generacm, e s dosavadn krutou politikou je konec. Kersten znal svho pacienta dobe. Prost zpsob, jak zvolil, aby mu vysvtlil vznam monosti, kter se nyn naskytla, je pro pochopen Himmlerovy povahy stejn signifikantn jako jeho odpov: "Kdybych ml monost jednat samostatn, hodn vc by se dlalo jinak."1 V dom pozdravil Himmler Masura svm oviln ptelskm zpsobem a oba usedli ke kvovmu stolku spolu s Kerstenem, Schellenbergem a Brandtem, kter s nimi pijel ze Ziethenu. Himmler tento dleit rozhovor zahjil, v souladu s nejhormi Schellenbergovmi a Kerstenovmi obavami, celkem pedvdatelnmi historizujcmi vsty o nutnosti vyeit idovskou otzku v Nmecku, k n se reim musel postavit, a o svm zmru zvldat cel problm emigrac, k n ale nesvolila dn ze zem, kter pedstr nklonnost k idovsk rase. Peel k vlenm rokm a svedl existenci krematori v tborech na vchod na potebu odstranit tla tisc obt epidemi. Po asi titvrthodinovm vlevu ho bu Masur - jak tvrd Schellenberg - nebo Kersten - jak tvrd on sm - konen umlel a piml hovoit o konkrtnch nabdkch do budoucna. Himmler na zvr zopakoval sv pedchoz sliby, e nedopust zabjen dalch id a e tbory budou spodan pedny spojeneckm jednotkm. Co nejdv tak propust vechny idovsk eny z Ravensbrcku, ovem pod podmnkou, e akce zstane absolutn utajen a eny budou vydvny za Polky. Zd se, e mu Hitler dovolil polsk eny z tbora propustit.2 Bylo pt hodin, kdy rozhovor ukonil a rozlouil se s Masurem. Kersten ho doprovzel k automobilu. Ne Himmler do auta nasedl, mluvil chvli jakoby omlouvnm tnem, co ped svm zpovdnkem dlval asto. Pipustil, e vlka je prohran a e se e dopustila mnoha vnch chyb: chtli pro Nmecko velikost a bezpe a zanechvaj po sob hromady trosek. On sm si vdy pl jen to nejlep, ale pli asto ho pinutili jednat proti jeho pesvden. Jako loajln vojk jsem musel poslouchat, protoe bez poslunosti a disciplny by dn stt nepeil. Je jenom na mn, abych rozhodl, jak dlouho jet budu t, protoe mj ivot nyn ztratil smysl. A co o mn pov historie? Omezen mozky prahnouc po pomst namaluj falen a kiv obraz vech velkch a dobrch vc, kter jsem pro Nmecko udlal...3 Kdy nastupoval do auta a potsal si rukou s Kerstenem, ktermu dkoval za dlouh lta, kdy ho lil svm "magickm talentem", ml slzy v och - nevme, zda od sebeltosti, nebo protoe si uvdomoval, e svho

"kouzelnho Buddhu" u nikdy neuvid. "M posledn mylenky pat m neboh rodin," ekl, ne automobil odjel. Kersten o nkolik dn pozdji odcestoval do Stockholmu. Tam se s nm vedouc idovsk delegace podlil o obavu, e Himmler sv sliby nespln. Kersten mu ekl, e na zklad znalosti povahy svho bvalho pacienta me zaruit, e Himmler zvazkm dostoj.4 Z Hartzwaldu odjeli Himmler, Schellenberg a Brandt do Hohenlychenu, kde je oekval hrab Bernadotte. Pipravena byla sndan, vdsk stl (smrgsbord) pekypujc pedvlenou hojnost. Himmler psobil zcela vyerpan a souasn byl rozruen na nejvy mru. Bernadotte z nho ml dojem, e nen schopen chvilku postt na mst a neustlm pobhnm pekonv svou zkost. Nutil hrabti, kter byl zvykl sndat prost toasty a kvu, jednu delikatesu za druhou. Kdy se konen posadil, jedl hltav, bubnoval prsty do stol nebo si ukal pikami prst o pedn zuby - jasn signl, e je nervzn, vysvtloval potichu Schellenberg. Bernadotte nalhal na evakuaci skandinvskch vz z tbora Neuengamme a diskutoval o monosti pepravy polskch a idovskch en z Ravensbrcku pomoc konvoj ervenho ke. Himmler se opt neodhodlal otevt klovou otzku vlky a mru; Schellenberg byl nucen Bernadottovi cestou ze schzky do Berlna navrhnout, aby odletl k Eisenhowerovi a zprostedkoval jeho schzku s Himmlerem. Bernadotte zopakoval, e to nen mon: iniciativa by musela vzejt od Himmlera. Kdy se louili, myslel mon na vdsk stl, kdy ekl: "sk vdce SS pestv chpat svou situaci. Ml se zen nmeckch zleitost chopit hned po m prvn nvtv."5 Po nvratu do Hohenlychen k sob Himmler krtce po poledni zavolal Schellenberga. Leel v posteli, "hotov netst", a piznal, e se nect dobe. Schellenberg mu ekl: on ji nyn nic nezme. Je na Himmlerovi, aby nco podnikl. Po obd odjeli na hrad Ziethen. Zdrovaly je nekonen dopravn zcpy zpsoben vojskem a uprchlky, kousek ped Wustrowem je napadly nzko letc sthaky. Cestou se Himmler Schellenbergovi poprv piznal, e se ds budoucnosti.6 Dohody uzaven s Masurem byly hned dal den, 22. dubna, podrobeny prvn zkouce. Do tbora Ravensbrck dorazil Schellenbergv pobonk, Obersturmfhrer-SS Franz Gring, a pikzal veliteli tbora, Sturmbannfhrerovi SS Suhrenovi, aby nechal eny odpochodovat do tbora Malchow, kde na n budou ekat transporty ervenho ke. Suhren odmtl s odvolnm na Vdcv rozkaz tlumoen mu Kaltenbrunnerem, podle kterho mly bt eny zlikvidovny, pibli-li se k tboru neptel. Gring telefonoval Brandtovi a nastnil mu situaci. Brandt se spojil s Himmlerem a zakrtko veliteli tbora telefonicky potvrdil rozkaz k proputn en. To Suhrena podle Gringova svdectv dokonale zmtlo; poadoval aspo likvidaci skupiny pokusnch subjekt, kterou mu pedchoz rozkazy vslovn naizovaly padesti ty Polek a sedmncti Francouzek, kter byly naokovny choroboplodnmi zrodky a chirurgicky leny. Gring znovu telefonoval Brandtovi; rozhodovn tentokrt Himmlerovi trvalo dle, ale za dv hodiny se Brandt znovu ozval a sdloval veliteli tbora, e Reichsfhrer pikazuje proputn vech Versuchskaninchen (pokusnch krlk), jak se jim v tborov hantrce kalo.7 Toho dne bylo z Ravensbrcku proputno na 15 000 en, kter kolona autobus vdskho, dnskho a mezinrodnho ervenho ke odvezla na svobodu. V tboe zstalo asi 2000 nemocnch en a skupina dobrovolnic, kter se nabdly, e o n budou peovat. Mezitm se Hitler v berlnskm bunkru zhroutil a vbec poprv pipustil, e vlku prohrl. Bezprostednm podntem byl nespch SS-Obergruppenfhrera Felixe Steinera, kter velel pozstatkm bval zlon skupiny armd situovan u Eberswalde, njakch 50 km severovchodn od hlavnho msta. Steinerovy sly byly v poslednch tdnech zcela zdecimovny v bojch a jeho divize pancovch grantnk SS musely vyplnit mezery na jinch mstech fronty; z jeho "11. tankov armdy" mu nezbylo o mnoho vc ne velitelstv a tb, policejn oddl, nmonci poslan k nmu Dnitzem, pozemn personl Luftwaffe, Hitlerjugend s runmi zbranmi a mn ne padest tank, z nich mnohm chyblo palivo. Nevme, zda si Hitler uvdomoval rozsah ztrt, kdy Steinerovi pikzal, aby postupoval k Berlnu a vrhl se proti pravmu kdlu ukovovch tank, kter uvzly v severnch pedmstch. Steiner ho jednodue ignoroval. Hitler stle napjatji oekval zprvy o tomto toku a opakovan se dotazoval na jeho prbh a do odpoledne, kdy se na situan konferenci dovdl, e se Steiner ani nehnul. Nsledek byl elektrizujc. Hitlerovi ztuhla krev ve tvi a roztesen se zhroutil do kesla. Jeho vzhled a chovn poukazovaly na mrtvici nebo na infarkt. O nkolik okamik pozdji poslal sv pobonky a poradce z mstnosti. Zstali s nm jen Keitel, Jodl, Krebs, generl Burgdorf - jeho hlavn vojensk pobonk - Bormann a stenograf Gerhard Herrgesell. Ti byli svdky neuviteln scny, kdy Hitler stdav val a vzlykal, rudl a mrtvoln bledl, dokud ze sebe konen neuvolnil veker petlak, kter se v nm v poslednch mscch hromadil: zradili ho, vlka je prohran, Tet e byl omyl. Zekne se vrchnho velen, ale bitvu o Berln povede a do konce; nikdy se nevzd, radji spch sebevradu zastelenm. Kad, kdo by chtl odejt, m jeho svolen.8 Zachovalo se

pochopiteln nkolik verz jeho tirdy, kter trvala dlouh hodiny; podle stenografa Herrgesella nebyla jeho hlavnm tmatem obecn zrada, ale zrada ze strany Waffen-SS. "kal, e je to poprv, kdy Waffen-SS zklamaly jeho dvru. Dosud je vdy pokldal za elitu vojska, kter ho nikdy neopust."9 Takto o tto udlosti telefonoval Fegelein Himmlerovi, kter se, pot co dokonil evakuaci ruskm postupem ohroenho hradu Ziethen, prv vrtil do Hohenlychen: Hitler zu, e po Wehrmachtu, kter ho zrazoval a klamal celou dobu, ho nyn i Waffen-SS nechvaj na holikch. Telefont ml pro Himmlera vt vznam, ne by Fegelein mohl tuit, nebo se konen rozhodl, e Hitlera zrad tak - nebo pinejmenm toho odpoledne vyslal Schellenberga do Lbecku a doufal, e se mu tam poda zastihnout Bernadotta. Dostal za kol oznmit hrabti, e Himmler je pipraven oficiln ho svm jmnem podat, aby doruil poselstv Eisenhowerovi.10 Pesto jet jednou telefonoval Hitlerovi a naposled na nho nalhal, aby ihned opustil hlavn msto. Jist ho t ujioval o sv vrnosti. Lze pedpokldat, e se snail uhodnout Hitlerovu nladu a zjioval, zda Vdce skuten plnuje sebevradu nebo abdikaci; pes nedvn padek sv obliby se dosud pokldal za pirozenho nstupce. Pak zatelefonoval Fegenleinovi a smluvil si s nm schzku v Nauen u hlavn slnice vedouc do Berlna od zpadu. Chtl s nm podrobnji probrat vznam Vdcova vbuchu. V dalm aut ho doprovzel profesor Gebhardt, kter si pl, aby ho Hitler jmenoval hlavou Nmeckho ervenho ke - doufal, e ho takov funkce dostaten ochrn ped Spojenci. Fegenlein na schzku nejsp nedorazil a Himmler, kter si nepl, nebo se bl navtvit bunkr osobn, poslal k Hitlerovi jen Gebhardta, kter mu ml na obranu Berlna nabdnout 600 mu Himmlerova strnho pluku. Ne Gebhardt do bunkru dorazil, vzpamatoval se Hitler natolik, e mu byl schopen ukzat, kde chce Himmlerovy mue rozmstit. Kdy profesor odjdl, ptal se Hitlera, zda nem skmu vdci SS nco vydit. "Pozdravujte ho s lskou," odpovdl mu Hitler zhadn.11 Schellenberg se den nato, 23. dubna, skuten setkal s hrabtem Bernadottem. Nael ho ve Flensburgu nedaleko dnskch hranic a pesvdil ho, aby se v noci v Lbecku jet jednou seel s Himmlerem. Setkali se v 11.00 veer v budov vdskho vyslanectv, ihned se vak museli pesunout do sklepa, protoe vypukl nlet. Pvod elektiny byl peruen a Bernadotte, kter si Himmlera prohlel pi svce, byl zden jeho "nepop satelnou" nervozitou a vyerpnm. Jako by se ze vech sil snail uchovat si klidn vraz ve tvi.12 O plnoci mohli konen vyjt ze sklepa a zahjit, stle pi svce, rozhovor. Himmler ekl, e bhem poslednch t schzek nemohl, pestoe situace v i byla beznadjn, poruit svou psahu, kterou byl vzn Vdci, a pokusit se zastavit boje. Nyn se ale zmnily okolnosti, Hitler zstal v Berln odhodln zemt spolu s jeho obyvateli, nebyl-li dokonce u mrtv - a jestlie nebyl, tak jist v nkolika dalch dnech bude. Zahyne v zpase, ktermu zasvtil svj ivot, v zpase proti bolevikm.13 Za tohoto stavu vc, pokraoval, se mu uvolnily ruce. Aby zachrnil co nejvt dl Nmecka a zabrnil dalmu prolvn krve, je pipraven kapitulovat ped zpadnmi Spojenci a umonit jejich silm postoupit na vchod. Pak podal Bernadotta, aby tento vzkaz pedal vdsk vld, kter jej me tlumoit generlu Eisenhowerovi.14 "Kapitulace ped Rusy vak je pro Nmecko, a zvlt pro mne, vylouen. Budeme proti nim bojovat i nadle, dokud fronta vytvoen zpadnmi mocnostmi nenahrad frontu nai."15 Bernadotte by nesouhlasil, kdyby Zpad zahjil separtn mrov jednn, svolil ale, e nvrh pednese sv vld, jestlie Himmler vzthne kapitulaci i na Dnsko a Norsko a dovol, aby transporty vdskho ervenho ke odvezly do bezpe skandinvsk zajatce soustedn v Neuengamme. Himmler souhlasil, chvli se radil se Schellenbergem a napsal strun vzkaz pro vdskho ministra zahraninch vc. Byl to absolutn nezvazn dokument, kter hovoil pouze o "ad problm, kter jsme spolu (s Bernadottem) dnes prodiskutovali".16 Zdaleka nen vyloueno, e se s Schellenbergem jet stle pokoueli katalyzovat rozpad neptelsk koalice, nebo oba museli lpe ne Bernadotte vdt, e zpadn mocnosti nepistoup ani na separtn mr, ani na vyjednvn s Himmlerem. Spe vak jednali z istho zoufalstv. Po skonen schzky 24. dubna v 1.30 rno zasedl za volant svho tkho opancovanho automobilu z njakho dvodu sm Himmler a vystartoval tak prudce, e vjel pmo do pekky z pkopu a ostnatho drtu, nae se vichni ti, vetn Bernadotta, deli njakch patnct minut, ne se jim podailo dostat vz zptky na cestu.17 Gring zatm pobval na jihu, v Berchtesgadenu, kam odletl z Berlna. Navenek byl dosud oficilnm Hitlerovm nstupcem a pod vlivem jeho zhroucen 22. dubna doel i on k zvru, e jedinm pijatelnm eenm je kapitulace na zpad a pokraovn ve vlce na vchodn front - lo ostatn o nzor veobecn sdlen vldou i vojenskm velenm. Avak tam, kde Himmler manvroval s had skonost, on zaslal pmoar telegram: "Mein Fhrer! Vzhledem k tomu, e jste se rozhodl setrvat v pevnosti Berln, souhlaste s tm, abych se jako V zstupce s plnou moc jednat doma i za hranicemi ujal veden cel e...?"18 Byl tak neopatrn, e uvedl i pevn asov limit: nedostane-li odpov do noci tho dne, 23. dubna, bude mt

za to, e Hitler ji nen schopen svobodnho jednn a zane se pokldat za pln zpsobilho jednat jako jeho oficiln zstupce. Spn termn stanoven Gringem a Himmlerova odpov Bernadottovi, e Hitler je pravdpodobn mrtv, poukazuj na skutenost, e pod vlivem zprv pichzejcch z bunkru oba oekvali Hitlerovu sebevradu spe dve ne pozdji. Hitler se vak po boui pedchozho dne dostal do stavu, kter mohl bt zklidnnm vyvolanm amfetaminy, a pokraoval v zen svch vyfantazrovanch armd, jako by se vbec nic nestalo. Bormann nevhal vyut Gringova kabelogramu a namluvil mu, e sk marl pekroil svou autoritu a provinil se velezradou. Vzhledem ke Gringovm dosavadnm slubm stran ho Hitler nechtl odsoudit k smrti, ale souhlasil, aby ho zbavili vech hodnost, jako i titulu jeho zstupce. Bormann formuloval odpovdajc rozkaz a odeslal ho zhruba v dob, kdy nervzn Himmler odjdl z Lbecku. Nikdo z nejvyho veden ji dlouho nebral Gringa vn, nejmn ze vech pak Himmler. Dnitzv pobonk, Kapitn zur See Walther Ldde-Neurath, si poznamenal vtip, kter ekl sk marl SS bhem spolen veee s admirlem v jnu minulho roku. Gring pr tsn po atenttu 20. ervence ekl: "Donnerwetter! Kdybych nastoupil po Vdci, pibyla by mi spousta prce." To vyvolalo zchvaty smchu. Pak se Himmler, kter nhle peel k vnmu tnu, obrtil na Dnitze: "Jedno je rozhodn jist, Herr Grossadmiral, a to e sk marl by nebyl vhodnm nslednkem."19 Pes svou patnou povst se v okamiku Gringova pdu stval jasnm Hitlerovm nstupcem Himmler. Alespo on sm tomu vil. V hlav u ml sestavenou stnovou vldu, jej sloen diskutoval s Dnitzem, kter souhlasil, e pod nm bude pracovat, jako i s von Krosigkem, Ohlendorfem a nejsp i s nktermi dalmi ministry, teba se Speerem, kter se dostavil do Dnitzova novho hlavnho stanu v Plnu, na pli cesty mezi Lbeckem a Kielem. Protoe mu bylo jasn, e Spojenci nebudou vyjednvat s nacistickou vldou, vymyslel si pro svou organizaci nov jmno, Strana nrodnho soustedn (Nationale Sammlungspartei). Dokonce se zastnil, pot co Keitel s Jodlem odjeli do Berlna, vojensk porady, kter mla severn od Rheisbergu zdit nov hlavn stan Wehrmachtu.20 Churchill a nov prezident Spojench stt Truman podle oekvn odmtli Himmlerovu nabdku kapitulace na zpad a - protoe se bli novho pokusu na rozbit aliance - okamit o n informovali Stalina. Jakmile se tato zprva dostala k Schellenbergovi, pokusil se uspodat jet jednu - ji ptou - schzku mezi Himmlerem a hrabtem Bernadottem. Avak jet dv, ne k n mohlo dojt, bylo tajemstv o vyjednvnch prozrazeno. Churchillv ministr zahraninch vc Eden, kter se astnil konference v San Francisku, se o n zmnil editeli britsk informan sluby ve Washingtonu, jen zprvu prozradil svmu znmmu z agentury Reuter. Osmadvactho ji Reuter vyslal do celho svta. Bernadotte ji zaslechl tho odpoledne, kdy poslouchal britsk "ern" vysln propagandistick stanice Radio Atlantik. Vysln poslouchali i ve tbu nmonictva, odkud Dnitz ihned telefonoval Himmlerovi. Bylo by podivn, kdyby Dnitz o rozhovorech dvno nevdl, protoe od doby, kdy se admirl pesthoval do Plnu,21 hovoil s Himmlerem tm denn a oba sdleli shodn nzor na situaci. Dnitz stle dil masivn nmon evakuaci civilist a vojk, kte uvzli za ruskou frontou na baltskm pobe. Himmler podle nho popel vyslanou zprvu, sdlil ale, e neuin prohlen pro veejnost. Ve skutenosti mon uvedl, e se s Bernadottem neme znovu setkat, dokud pesn nezn Hitlerv osud. To je ovem pouh spekulace - jist je, e se nezastnil schzky, kterou v Lbecku jet jednou dojednal Schellenberg. Ten tam pijel s Himmlerovm svolenm sm a jednal s Bernadottem o sten kapitulaci ve Skandinvii. Onoho veera v devt hodin zachytili senzan zprvu o Himmlerovch vyjednvnch i ve Vdcov bunkru. Ze stockholmskho rozhlasu se o n dovdl jeden len Goebbelsova tbu; okamit ji pedal Bormannovi. V tu dobu hovoil Hitler s Ritterem von Greimem, generlem letectva, kter se na jeho rozkaz dostavil do Berlna, aby tam byl msto Gringa jmenovn polnm marlem a novm vrchnm velitelem Luftwaffe. Odhodlan nacista von Greim pekonal bhem dlkovho peletu tk rusk tok v doprovodu sv kolegyn, mon jet odhodlanj aviatiky Hanny Reitschov - bylo to bezhlav dobrodrustv, kter ho stlo pohyblivost prav nohy. Nyn, o ti dny pozdji, se v bunkru dosud zotavoval ze svho zrann. Kdy zprvu pedali Hitlerovi, vybuchl vskutku velkolep. Byla to ta nejhor zrada - zradil ho "der treue Heinrich", nejdle slouc z jeho paladn, velitel jeho osobn gardy, vedle nho vichni ostatn zrdci rzem vybledli. Hanna Reitschov popisuje, e vyvdl jako lenec, s hndofialovou zkivenou tv pobhal tam a zpt po chodbch bunkru a tkal onu st uvitelnou novinu na kadho, koho potkal. Vichni reagovali stejn hystericky nebo omren. Konen se uklidnil a el zprvu probrat s Bormannem a Goebbelsem.22 Pravdpodobn prvm vsledkem jejich porady byla poprava Fegenleina. Den pedtm ho zatkli pro dvoudenn neast na situanch poradch v bunkru. Nali ho v byt na Kurfrsterdamm, ve kterm

vydroval svou milenku. T se v prvnm zmatku podailo uniknout, ale dstojnk, kter Fegenleina zatkal, zabavil cestovn zavazadlo, kter milenci prv balili a je obsahovalo kabelku z kamzi ke napchovanou diamanty a jinmi drahokamy, perky, trojmi zlatmi hodinkami, skmi markami, vcarskmi franky a temi falenmi pasy. Nebylo tk uhdnout, e plnovali tk. Hitler ho zbavil hodnosti a pedal "Gestapo" Mllerovi. James O'Donnel ve svm pojednn o poslednch dnech v bunkru spekuluje, e Fegenlein skonil na Gestapu a nsledn byl vojenskm soudem odsouzen k zastelen, protoe se Bormann s Hitlerem domnvali, e konen odhalili kanl, jm unikaly detailn informace o Vdci a lidech kolem nj, kter po dlouh msce vyslaly britsk propagandistick stanice - a e tm kanlem byla Fegenleinova milenka.23 A tomu bylo jakkoli, Fegenlein byl ztracen ve chvli, kdy se do bunkru dostaly zvsti o Himmlerov zrad. Popravili ho jet t noci - pravdpodobn se nikdy nedozvme, zda se stal pohodln dostupnm clem Hitlerova hnvu na skho vdce SS, jestli vyetovn prokzala jeho spoluast na Himmlerovch pokusech o vyjednvn, nebo zda obyvatel bunkru uvili, e pes nho unikaly dvrn informace. Himmler pak el do mstnosti, kde odpoval von Greim. Pikzal mu odlett z hlavnho msta a pipravit tok Luftwaffe na rusk sly, kter postoupily na mn ne 2 km od kanclstv, jako i zadit Himmlerovo zaten: "Zrdce se nesm nikdy stt mm nstupcem," ekl chraptivm a rozechvlm hlasem. Rty se mu pitom tsly. len surrealismus poslednch hodin ve Vdcov bunkru pekonvaly jen hrzy v ulicch msta. Mladci z Volkssturmu, veterni z Himmlerova strnho pluku, jet holobrad nmon kadeti a plavci z Kielu i jednotky SS zaloen ve Skandinvii, Belgii, Francii a na vchod - "sveden mlad mui naverbovan v polovin Evropy," ekl o nich lka, kter pracoval na stanici prvn pomoci ve sklepen novho skho kanclstv24 - bojovali, vyzbrojeni pouze runmi zbranmi, proti nekonen materiln pesile, s n se Rusov za pomoci dlostelectva a letectva probjeli do centra msta, piem niili ve, co se jim postavilo do cesty, a mnili ulice, u dvno pokryt krtery, i pozstatky budov na beztvar hromady suti a kouc jmy. Bortc se budovy drtily, zasypvaly a pohbvaly zoufal obrnce. Lehce zrann mli zakzno opustit sv posty - a vtinou je neopustili, nebo je dsila pedstava rychlch vlench soud i dkazy jejich bdlosti visc na sloupech poulinho osvtlen. Ti, kte se dopotceli nebo byli pineseni do peplnnch nemocnic a oetoven prvn pomoci ve sklepch, byli bu v bezvdom, nebo potebovali nron chirurgick zkrok. Pokud dokzali mluvit, vyprvli o dvno ztracen bitv lkam, zbrocenm krv a vyerpanm nedostatkem spnku i pohledem na nekonen ady zmrzaench. "Ti mlad, kterm asto nebylo ani estnct, mli strach a kieli hrzou."25 Civiln obti daleko pesahovaly ztrty mezi vojky a nekonen hrza, je zachvtila berlnsk eny, se naplovala v t nejdsivj podob. Primitivn a opil tlupy rudoarmjc lanc po koisti prohledvaly trosky a sklepen, kde se erstv bezdomovci pokoueli naleznout kryt. Nejni odhad ohlench ppad znsilnn je 90 000, skuten slo muselo bt mnohem vy.26 Oficiln vykazovan poet sebevrad spchanch bhem msce dubna ja 6400.27 Pot, co novmu polnmu marlovi a vrchnmu veliteli Luftwaffe, stle provzenmu jeho neochvjnou genossin Hannou Reitschovou, pomohli vyjt o berlch po schodech bunkru a nastoupit do obrnnho vozidla, kter je mlo odvzt k letadlu zaparkovanmu na irok td, vedouc k Braniborsk brn, oenil se Hitler s Evou Braunovou. Mla na sob krtk ern aty se zlatmi sponami na ramenou, ve kterch ji Hitler nejradji vdal, a psobila vyrovnan a astn. Jeden ze stranickch inspektor Goebbelsovy berlnsk upy, odn do hnd uniformy s pskou pslunka Volkssturmu na pai, vykonal v malm konferennm sle prost obad "vlenho satku". Jako svdkov se astnili Bormann a Goebbels. Pot novomanel pozvali do sousedn pracovny k malmu pohotn s obloenmi chleby a ampaskm Goebbelse, Bormanna, Krebse, Burgdorfa, Hitlerovy sekretky a dal obyvatele bunkru vetn pan Goebbelsov, kter se sem potkem tdne pisthovala i se svmi esti dtmi, aby tam ila a doila svj ivot. Hovor se nesl v nostalgickm tnu. V polovin oslavy se Hitler vzdlil s jednou ze svch sekretek: plny na sebevradu a budoucnost ho zajmaly vc ne obad, kterm odmnil Evinu oddanost sv osob, oddanost, kterou zvraznila Himmlerova a Gringova podl zrada. Zaal diktovat svou zvt. V mnoha smrech se podobala Himmlerovm kznm. Po vce ne ticet let, kter uplynuly od chvle, kdy se jako dobrovolnk pihlsil do prvn svtov vlky, je byla nmeck i vnucena, jej vedly toliko lska a oddanost k jeho lidu. "Nen pravda, e bych si j nebo kdokoli jin v Nmecku v roce 1939 pl vlku. Pla si ji a vyprovokovala ji vhradn mezinrodn finann konspirace, kter bu byla idovsk krve, nebo pracovala pro idovsk zmry..."28 Po zdlouhavm shrnut svho politickho krda se vypodal s nsledovnky: Vyluuji ze strany bvalho skho marla Hermanna Gringa...

Na jeho msto jmenuji velkoadmirla Dnitze skm prezidentem a vrchnm velitelem brann moci. Ped svou smrt vyluuji ze strany i ze vech jeho funkc bvalho skho vdce SS a skho ministra vnitra Heinricha Himmlera. Na jeho msta jmenuji Gauleitera Paula Hankeho skm vdcem SS a velitelem nmeck policie. Gauleitera Paula Gieslera jmenuji skm ministrem vnitra. Je zde patrn Bormannv vliv, akoli pekvapiv rozhodnut jmenovat nstupcem Dnitze muselo v Hitlerov mysli po njak as uzrvat samostatn. Velkoadmirl tak byl odmnn za sv fanatick, v poslednch mscch a slep odhodln, oddanost a optimismus, kter triumfovaly nad vemi pekkami. Goebbels byl jmenovn skm kanclem, Schrner vrchnm velitelem armdy, Bormann pedsedou strany. Nakonec se Hitler vrtil ke svm dvnm posedlostem: "Pedevm pak naizuji, aby nov veden nroda dbalo na psn dodrovn rasovch zkon a kladlo neltostn odpor nepteli vech nrod svta, mezinrodnmu idovstvu." Ve tyi hodiny rno 29. dubna byla zvt pipravena k podepsn. Spolu s n sepsal Hitler i osobn zv, v n sloil poklonu Ev Braunov, kter "veden svobodnm rozhodnutm vstoupila do msta, kter ji bylo v obleen, aby tak mohla sdlet mj osud. Ze sv vlastn vle zeme po mm boku jako m manelka..."29 Jet tho rna byly kopie zvti sveny spolehlivm dstojnkm, kte s nimi mli pejt pes rusk linie a dopravit je k Dnitzovi a k nov jmenovanmu vrchnmu veliteli Schrnerovi. Odpoledne nechal Hitler otrvit svho psa, nmeckho ovka Blondiho. To byl neomyln pznak, e i jeho sebevrada se piblila. Pak nabdl dv kapsle s cyankli svm dvma sekretkm. K by, ekl jim pr, byli jeho generlov tak spolehliv jako tento jed. Na veern situan porad lil velitel Berlna generl Weidling beznadjnou situaci msta. Dochzela munice, leteck zsobovn neexistovalo, Rusov se dostali do prostoru vldn tvrti a bojovali pouh tyi bloky od kanclstv. Vil, e boje mus skonit bhem nsledujcch tyiadvaceti hodin a dal, aby byl jeho jednotkm dovolen pokus o masivn prnik z obklen. Hitler vhav a nerozhodn svolil, aby se o to pokusily men skupiny - sv svolen pozdji odvolal. Stle si udroval mlhavou vru ve vyproovac "armdy", kter se mly blit ke hlavnmu mstu. V jednu hodinu v noci 30. dubna padly i tyto nadje: zprva od Keitela ukzala, e i tyto sly ustupovaly, nebo byly obkleny. Bylo jasn, e Keitel peel ke zrdcm a drel sv generly zptky - tak si to pedstavovali v podzem bunkru. Bormann telegrafoval Dnitzovi Vdcv rozkaz okamit a neltostn zlikvi dovat vechny zrdce. Odpoledne tho dne spchali Hitler a Eva Braunov spolenou sebevradu. Jejich mrtvoly odnesli do zahrady, poloili vedle sebe a polili naftou; kousek odtud plila rusk dla, zatmco nafta vzplla a Bormann, Goebbels a nkolik dalch svdk vzdvalo posledn spontnn hold Hitlerovm pozdravem. Hitler ve sv zvti vysvtlil nov jmenovn potebou "dt nmeckmu lidu vldu sloenou z estnch mu, kte dle povedou vlku vemi prostedky". Goebbels a Bormann, nov kancl a pedseda strany, odeslali t veer zprvu pro Dnitze, v n mu oznmili, e byl msto Gringa jmenovn Vdcovm nstupcem - ani by uvedli, e Hitler je mrtv - pak se spojili s Rusy a podali je, aby generl Krebs s tlumonkem mohli pejt neptelsk linie a sjednat zastaven palby. Jejich clem, o nm v noci ekli generlu Weidlingovi, bylo informovat Stalina, a pouze jeho, o Hitlerov smrti a dohodnout lokln pm, kter by umonilo nov vld sejt se v Berln a kapitulovat do rukou Sovt.30 Krebs se na cestu vydal asn zrna druhho dne, 1. kvtna. Na pedsunut velitelsk post generla ujkova dorazil krtce ped tvrtou. Ihned mu ekl o Hitlerov sebevrad a peetl zv, v n byla jmenovna nov vlda. ujkov se telefonicky spojil se svm nadzenm, marlem ukovem, kter telefonoval do Moskvy a probudil Stalina. Stalin zakzal rozhovory s Krebsem "nebo jakmkoli jinm hitlerovcem"; Krebsovi pouze oznmili, e jedinm poadavkem je bezpodmnen kapitulace do rukou SSSR, USA a Anglie. Krebs se zarputile pokouel pimt Rusy k uznn nov nmeck vldy a k uzaven pm, kter by umonilo vyjednvat o mru, ale hovor, kter se po cel hodiny odvjel v kruhu, narazil vdy na stejnou pekku: Rusov pijmou pouze bezpodmnenou kapitulaci vi vem spojeneckm mocnostem. Krebs jejich poadavkm nemohl vyhovt, protoe Dnitz, kter byl novou hlavou sttu, nevdl nic o nejnovjch udlostech v Berln.31 A odpoledne, kdy se Krebs vrtil do bunkru, aby osobn podal hlen o sv nespn misi, uznali Goebbels a Bormann, e jejich posledn pokus rozloit neptelskou koalici neuspl, a odeslali Dnitzovi zprvu o Hitlerov smrti: "Vdce zemel vera v 15.30. V zvti ze 29. 4. jste jmenovn novm skm prezidentem... sk vdce Bormann vs mn navtvit a probrat s vmi situaci..."32 Toho veera otrvila Frau Goebbels svch est dt, nae spolu s jejm drobnm kulhavm doktorem vyli do temn zahrady, kde spolen spolkli jed. Stejn jako Hitler se i Goebbels stelil do spnku ve chvli, kdy

rozkousl kyanidovou kapsli. Takov je pbh poslednch dvou dn v bunkru, jak se nm zachoval dky vyprvn osob, kter peily, z ruskch zznam rozhovor s Krebsem a z odeslanch kabelogram. Navdy zstane pedmtem spor, kolik z tchto informac odpovd legend, kterou chtl Goebbels pstovat, kolik z nich jsou pouh fmy, nepesnosti, nebo dokonce fabrikace. Bormann s ostatnmi (krom Krebse a Burgdorfa, kte spchali sebevrady) se nyn pipravovali proklouznout v malch skupinch pes rusk obklen a opustit msto - je to chvle, kdy se Martin Bormann ztrc z historickch zznam. Prvn nznaky o jeho zapuzen se k Himmlerovi dostaly 29. dubna, kdy von Greim a Hanna Reitschov pot, co oklamali ruskou palbu, protoe se vznesli po vtru nad Braniborskou brnu a mlem pokodili jej heroickou sochaskou vzdobu - pistli v Plnu a informovali Dnitze, e Vdce pikzal zatknout skho vdce SS jako zrdce. S tm Dnitz mnoho nezmohl: Himmlera doprovzel mocn dvr jeho dstojnk SS a podstatn st silnho strnho pluku. Pobonk odpovdn za jeho bezpenost, bohat dekorovan bojovnk z obvan divize Das Reich, Sturmbannfhrer-SS Heinz Macher, popsal po vlce sv mue jako "nejoddanj, nejstatenj a nejzkuenj vlenky v celm Nmecku".33 Krom toho Dnitz poteboval vechny orgny vnitn bezpenosti a tajn sluby, kter Himmler dosud kontroloval v okupovanm Norsku, Skandinvii a Holandsku, jako i jednotky, je ovldal z titulu sv funkce velitele zlon armdy a Volkssturmu. Jasn je, e spolu zce spolupracovali. Macher popisuje, e Himmler navtvoval Dnitzv tb prakticky kad den. Pijdl k nmu s eskortnm motorizovanm oddlem ze svho velitelstv, kter si nechal zdit v policejnch kasrnch v Lbecku. Takto pijel do Plnu i 30., tedy v den, kdy se tam objevil von Greim. Hlavnm bodem porady mla bt reakce na rozhodnut Gauleitera Hamburku, kter byl odhodlan uetit sv msto od dal zkzy tm, e se vzd Montgomeryho jednotkm - i kdyby ml poslat sv mue proti jakmkoli nmeckm silm, je by mu v jeho myslu chtly brnit. Po rozhovoru s Himmlerem poslal Dnitz do Hamburku rozkaz, v nm zdrazoval absolutn nutnost brnit linii na Labi proti zpadnm Spojencm. Protoe se pedpokldalo, e Rusov pi svm taen na vchod pekro demarkan ru dohodnutou se Zpadem v Jalt, meme usuzovat, e Himmler nepestval doufat ve vyprovokovan rozpad neptelsk koalice a Dnitz jeho politick zvry pijmal. Zatmco se Himmler, zdrovan neustlmi toky spojeneckch stha a proudy uprchlk i demoralizovanho vojska, kter se pesunovalo pky a blokovalo vechny silnice, pomalu vracel do Lbecku, obdrel Dnitz pekvapivou zprvu, e byl jmenovn Hitlerovm nstupcem. Albert Speer, kter s nm jednal ve chvli, kdy mu jeden z pobonk, Ldde-Neurath, pedal Bormannovo poselstv, byl nemn pekvapen a chvli mu trvalo, ne se vzpamatoval a poblahopl novmu Vdci. Takto se scna pinejmenm traduje v povlen literatue, akoli Speer ve svch pamtech vcemn piznv, e se ho Hitler bhem jejich pedposlednho rozhovoru v bunkru dotazoval na vhodnost Dnitzova jmenovn.34 Dnitz pikzal Ldde-Neurathovi, aby okamit pedvolal Himmlera a souasn zajistil potebn bezpenostn opaten. Jeho pr spovalo v tom, e si na stl poloil pistoli a pikryl ji njakmi psemnostmi.35 Z toho lze vyst, e akoli von Greim a jeho neohroen milenka iv popisovali scnu, k n dolo ve Vdcov bunkru, kdy se odhalila Himmlerova zrada, Himmler stle vystupoval jako jednoznan nslednk trnu. Za toho jej pinejmenm v severn sti Nmecka i pokldali, na em se shoduje veker memorov literatura. Ldde-Neurath vyhledal korvetnho kapitna Aliho Cremera, kter velel mum z ponorkovch posdek, jejich kolem bylo hldat hlavn stan a ekl mu, aby se pipravil na vechno. "Himmlerovi se nebude lbit, e n f byl jmenovn nstupcem." Cremer sv mue rozmstil za stromy kolem budovy.36 Jakmile Himmlera v Plnu zastihl Dnitzv pkaz, telefonoval Macherovi. "Tohle se mi nelb. Zrovna jsme odtamtud pijeli. Nco se muselo stt. Vemte s sebou dost mu."37 Macher vybral estaticet nejspolehlivjch a nejotrlejch vetern. Do Plnu cestovali v kolon obrnnch automobil a otevench volkswagen. Pravdpodobn dojeli kolem plnoci. Zatemnnou budovu bylo v nepatrnm msnm svitu sotva vidt. Macher vyctil, e nco nen v podku a seskoil z auta sm. Naproti mu vyel dstojnk, na jeho hrudi se v msnm svtle zaleskl Rytsk k; byl to Cremer. Macher udlal plobrat a zahldl Cremerovy mue rozestavn za stromy. "Zatracen pitomci," napadlo ho. "Rozstlme je bez nejmen nmahy."38 K tomu vak nemlo dojt. Po ptelskm pozdravu vyprovodili Macher, Cremer a pt mohutnch esesk Himmlera do budovy, kde ho Lde-Neurath uvedl do Dnitzovy pracovny a nechal oba dva o samot. Nikdy se nedovme, o em spolu hovoili. Podle Dnitzovy povlen verze admirl podal Himmlerovi Bormannv

vzkaz a pozoroval, jak jeho tv bledne pekvapenm a hrzou. Pedpokldejme, e se na chvli posadil, po krtk vaze opt vstal, poklonil se ped Dnitzem, poblahopl mu a ekl: "Dovolte mi, abych se stal druhm muem ve va vld." To nepipad v vahu, odpovdl pr Dnitz. Jednodue Himmlera nepoteboval. Himmler se ho pak pokouel pesvdit o vhodch, kter by zskal ze vzjemn spoluprce. Dnitze pr "pekvapilo jeho pesvden, e m skvlou povst v zahrani".39 Je tk pochopit, pro by mla zprva Himmlera okovat, protoe von Greim nikomu nedovolil pochybovat, e ho v Berln pokldaj za zrdce, jeho nslednictv nepipad v vahu. Zato zbytek pbhu je docela pravdpodobn. Jist ho vydsilo, e nslednkem m bt Dnitz, politick nevitko zvisl na jeho radch. Jist vak rozhodnut akceptoval: zvyk poslouchat Vdce se stal soust jeho j. Nepochybn projevil onu starosvtskou zdvoilost smenou s oduevnlost, kter psobila vyrovnan povznesenm dojmem - nebo za ni, jak se domnv Speer, ukryl svou dosavadn familirnost.40 Nepochybn t nabdl sv sluby, nebo u dvno pesvdil sm sebe, v em se vtina memorov literatury shoduje, e jeho policejn sly a tajn sluba budou nepostradateln pro kadou nmeckou vldu, kterou by Spojenci akceptovali. Jin otzka je, zda ho Dnitz zdvoile odmtl. Nemusel se rozhodovat unhlen. Nikdo z nich nevdl, zda je Hitler mrtv, vdy Bormannv pedchoz rozkaz o rychlm skoncovn se vemi zrdci konil slovy: "Hitler je naivu a vede obranu Berlna." e Vdce ije se oba museli domnvat jet v 1.22 rno, kdy Dnitz asi po hodin peruil rozhovor a odeslal odpov na Bormannv kabelogram, kter vlastn vyvolal jejich schzku: "Mein Fhrer! M vrnost vi Vm zstv neotesiteln. Proto pokrauji v pokusech vyprostit Vs z Berlna. Jestlie si osud pesto bude pt, abych jako V nstupce stanul v ele Nmecka, povedu vlku do konce, kter odpovd historickmu vznamu tto heroick bitvy za nmeck Volk. Velkoadmirl Dnitz.41 A spolu bhem on pozdn non schzky diskutovali o emkoli, rozhodn se nejednalo o relativn krtkou zleitost, jak Dnitz naznaoval ve svch pamtech. Po odesln kabelogramu toti pokraovali v rozhovoru, zatmco v jdeln popjeli Macher a dva dstojnci SS s Ldde-Neurathem a Cremerem brandy znaky Hennessy. Slunce bylo ji vysoko, kdy se rozeli ke sndani. Jak Himmler se svm doprovodem SS nastupoval zpten cestu do Lbecku, setkal se s von Greimem a Hannou Reitschovou, kte vyuili pleitost a vytkli mu zradu Vdce. "Dopustil jste se velezrady, Herr Reichsfhrer," ekla mu Reitschov, kter ho podala o nkolik slov mezi tyma oima. "Velezrady? Nikoli. Uvidte, e djiny m budou soudit jinak. Hitler chtl pokraovat v boji. Zaslepila ho jeho pcha a smysl pro est. Chtl prolvat dal nmeckou krev ve chvli, kdy u nebylo co prolvat. Zelel. Mlo se to zastavit u dvno." "Umral estn a staten," odsekla mu, "zatmco vy, Gring a vm podobn muste bt oznaeni cejchem zbablosti a zrady." "Uinil jsem, co jsem mohl, abych zachrnil nmeckou krev a ve, co jet zbvalo z m vlasti."42 Nemus ns pekvapovat, e Schellenberg, kter se u nj v Lbecku onoho rna 1. kvtna ohlsil, nalezl Himmlera v "nejhor pedstaviteln nlad. Pohrval si s mylenkou na rezignaci a dokonce mluvil o sebevrad."43 Kdy se Schellenberg pokouel hovoit o svm vyjednvn kapitulace v Norsku a Dnsku, byl Himmler tak nervzn a nesoustedn, e nedokzal poslouchat. V kadm ppad tvrdil, e nadle nen schopen aktivn jednat. Msto toho odjeli s Schellenbergem do Plnu, aby tam podali hlen o nejnovjch rozhovorech. Z tchto krok jako i ze zznam o nsledujcch schzkch Dnitze s Himmlerem je jasn, e admirl Himmlerovi neekl, e ho nepotebuje;44 kdyby ho byl propustil, Himmler by st uvaoval o rezignaci. Byl toti vskutku nenahraditeln, zvlt za nastvajc situace. Obyvatelstvo a vtina jednotek na severu zem byli pokraujcmi boji a nepetritm ostelovnm spojeneckmi letadly stejn znepokojeni jako upn vedouc Hamburku. Aby mohl pokraovat v boji, co Dnitz jednoznan chtl - z vrnosti Vdci, ale i proto, aby mohl dokonit svou nmon evakuaci Nmc z vchodu, kter je mla zachrnit od nepochybnch zvrstev Rud armdy, internace a, jak vil, otroctv - poteboval hrozbu dsivch trest, kterou rozsvaly Himmlerovy organizace: SD, Gestapo a Geheime Feldpolizei. Nemnil od sankc ustoupit. Jeho nmon policie, pezdvan Kettenhunde (psi na etzech) podle hodnostnch oznaen noench na etzech okolo krku, byla stejn proslul jako Himmlerovy putovn vojensk soudy. Vtve strom na rovinch Braniborska a Holtnska nesly jejich straliv varovn: "Zde vis zrdce, kter ze zbablosti dopustil, aby nmeck eny a dti umraly, msto aby je brnil jako mu." Himmler a Schellenberg pijeli do Dnitzova hlavnho stanu 2. kvtna ve dv hodiny odpoledne. Dnitz je pozval na obd. Himmler pivezl zprvu, e upn vedouc Hamburku se stle mn vzdt.45 Albert Speer, kter byl rovn ptomen, nabdl, e se k nmu vyd a pokus se mu kapitulaci rozmluvit. Spd udlost ho pedbhl: v

ulicch Lbecku se objevily britsk tanky. Vyrazily z labskho pedmost u Lauenburgu asi 45 km jihovchodn od Hamburku a spchaly k baltskmu pobe, aby zabrnily ruskm tankm, kter postupovaly nap Jutskm poloostrovem pes lesvicko-Holtnsko, v dosaen pobe Severnho moe co byla ance, kter by mohla rozbt jednotu Spojenc.46 Urychlenou evakuaci na sever nebylo mon odkldat - Pln le sotva 50 km od Lbecku - take Dnitz pikzal pesunout hlavn stan do nmon kadetn koly v Mrviku nedaleko Flensburgu, kousek od dnskch hranic a za lini Kielskho kanlu, kter pedstavoval hjiteln protitankov pkop. Souasn bylo rozhodnuto vyslat k Montgomerymu delegaci, kter by mu nabdla lokln kapitulaci nmeckch sil na severu. Vedl ji Generaladmiral von Friedeberg. lo o taktick trik, jeho clem bylo obejt odmtn separtn kapitulace ze strany zpadnch Spojenc a souasn zskat as k dokonen evakuace civilist, kte uvzli na vchod. Dnitz von Freideberga osobn instruoval jet tho veera. Hovoil s nm bhem pesunu na sever u mostu pes Kielsk kanl v Levensau. Vzal sebou i von Krosigka, kterho chtl jmenovat ministrem zahraninch vc. Himmler ekl Schellenbergovi, e ke jmenovn von Krosigka piml Dnitze bhem jejich celononho rozhovoru. Byl to jeho konen triumf nad von Ribbentropem. Schzka u Kielskho kanlu se prothla, protoe na Dnitzv automobil stlel nzko letc letoun, kter admirla s von Krosigkem donutil vyskoit a ukrt se v pkopu. Kolona, kter pevela hlavn tb SS a mila rovn do Flensburgu, se v Kielu dostala do silnho nletu. Vdce belgickch SS, kter jel s kolonou ve volkswagenu na lihov pohon, nm zanechal iv popis scny, kdy generlov SS, velitel policejnch jednotek, tbn dstojnci a sekretky vybhali z automobil a zden peskakovali zahradn zdky a ploty, zatmco na n Himmler, usazen v koen motoristick pilb za volantem svho opancovanho mercedesu, kter jel v ele kolony, kiel: "Discipline, pnov! Discipline!"47 Pozd veer do Himmlerova auta pisedl dr. Werner Best, jeden z intelektul, kter Heydrich v dvnch dobch naverboval do SD a kter momentln slouil jako zplnomocnn ministr pro Dnsko. Bhem jejich rozhovoru o Schellenbergovch vyjednvnch a o budouc politice v okupovanch skandinvskch zemch se mu Himmler svil se svm pesvdenm, e kdyby mu Eisenhower umonil teba jen plhodinov rozhovor, pesvdil by ho o poteb spojit sly a zahnat rusk vojska zpt.48 Nebezpe nletu donutilo kolonu k zajce, take do Flensburgu dorazili a 3. kvtna ve ti hodiny rno. Himmler podal Besta, aby vzal eny ze tbu SS do sousednho Dnska, kde by se mohly okoupat a dt si nco k jdlu, ne se vrt zptky do prce. O nkolik hodin pozdji se Best vrtil z Dnska a zastnil se konference novho hlavnho stanu, kter se usdlil v kadetn kole v Mrwiku. Pedchozho odpoledne kapituloval Berln, nmeck sly v Itlii se vzdaly, amerit a britt vojci se na severu a ve stedu zem bratili s Rusy. Hlavn otzkou porady bylo, zda by Dnitz neml pesunout svj tb do Dnska nebo Norska - nebo dokonce do Prahy - a pokraovat v boji mimo zem e. sk komisa pro Norsko Josef Terboven - kter svou kariru ve stran zahjil roku 1927 jako pion ultrareaknho uhlobarona Emila Kirdorfa - vrchn velitel pro Norsko a Dnsko a Keitel s Jodlem byli pesvden, e by ml. Werner Best, Speer a von Krosigk byli proti. Dnitz odkldal jakkoli rozhodnut, dokud se nedozv o vsledcch von Freidebergova jednn o pm, ale vyslal svho dvrnka a pravou ruku z doby ponorkov vlky, admirla Godta, a svho zet Gnthera Hesslera, se zvltnm poslnm prozkoumat situaci v Norsku. Von Friedeberg se vrtil pozd v noci. Pivezl Montgomeryho odpov: Britov jsou pipraveni pijmout kapitulaci vech sil na zpadnm a jinm kdle - v Holandsku, Frsku, lesvicku-Holtnsku a Dnsku - nikoli vak kapitulaci skupiny armd Visla, kter bojovala proti Rud armd na vchodn front. Na druh den, 4. kvtna, svolal Dnitz schzi kabinetu, na kter chtl projednat spojeneck podmnky. Himmler na schzi dorazil ve svm mercedesu s doprovodem tbnch vozidel a v cel ndhee skho vdce SS a velitele nmeck policie. Argumentoval, e Holandsko a Dnsko by nemlo bt vydno: spolu s Norskem v nich vidl cenn trumfy v budoucch jednnch o stupky. Podporoval ho Jodl, kter vil, e prv nyn, kdy nastv as dlen Nmecka, se neptelsk koalice mus roztpit; radil, aby pokraovali v boji, dokud k tomu nedojde.49 Jejich argumenty ostatn nepesvdily. Vidli kolem sebe pli mnoho znepokojivch pznak mezi civilnm obyvatelstvem - hrozily povstn a vzpoury. Souasn se zdlo, e Montgomeryho podmnky spluj dvoj cl zabrnit dalmu prolvn krve na zpad a souasn pokraovat v boji proti Rusm, a pivst tak co nejvc Nmc do zpadn zny. Mon si Dnitz nyn, kdy konen pochopil, e Hitler neije, uvdomil nesmyslnost dalho zpasu. Vyloueno nen ani to, e podobn jako ped asem jeho hlavn civiln poradci Speer a von Krosigk i on nyn zahldl paprsek svtla na zpad a zaal pemlet o monch cestch k nmu.

Kadopdn poslal von Friedeberga zptky k Montgomeryho tbu, aby tam podepsal kapitulaci vech nmeckch sil ve vytyench oblastech. Jakmile veer slyel, e pm bylo ujednno a m vstoupit v platnost 5. kvtna v osm hodin rno, odeslal nutn rozkazy vojenskm a nmonm velitelm. Po Dnitzovch fanatickch vnosech a rtorice boje do poslednho mue znamenal jeho nhl obrat k rozumu takov pekvapen, e nkte nmon dstojnci pojali podezen, e neptel rozlutil nmeck kd a vysl k nim fingovan pokyny. Pro Himmlera znamenalo pm na severu konec. Jeho ivotn dlo se zhroutilo a, jak ekl Kerstenovi, zbyly z nho jen trosky. Ztratil svho Vdce, kter pro nj pedstavoval jedin ivotn vodtko - pedevm vak ztratil Vdcovu dvru. Mystick symbol autority peel na Dnitze. Znme adu vmluvnch svdectv o zmatcch, kter ho pronsledovaly bhem tdn, je pedchzely tto chvli. V obklopen svmi nohsledy a symbolikou titulu, uniforem a moci vak a dosud dokzal pokraovat v loze, kter se od nho oekvala. Nyn, kdy se Dnitz vzdal boje proti Zpadu, nezbvala pro nj dn prce. Ji nebylo Hitlera, kter pro nj znamenal prvotn oporu ve vech krizch. Navc i psaha, kterou byli vichni pslunci ozbrojench sil vzni Hitlerovi, nyn pela na Dnitze, Vdcova legitimnho nstupce. Dnitz to zdraznil ve svm prvnm provoln k ozbrojenm silm ihned po svm jmenovn, 1. kvtna. Byla to jeho karta, karta, na ni hrli vichni Himmlerovi neptel a vechny osoby shromdn kolem Dnitze, kter te zoufale usilovaly vyhnout se odpovdnosti za vlen zloiny a pesunout bm zla na SS a jejho Reichsfhrera. Nyn mu Dnitz ekl, aby el. Druh den veer, 5. kvtna, vstoupilo pm v platnost. Himmler shromdil svou svitu vetn Ohlendorfa, Hanse Prtzmanna z Werwolf, Rudiho Brandta, svho bratra Gebharda, f oddlen, velitel policie a Waffen-SS a Rudolfa Hsse, kter bval velitelem Osvtimi, a pednesl k nim posledn e na rozlouenou. Nezachoval se dn zpis a vyprvn svdk si odporuj. Verze uvdn Frischauerem, jeho prvnm ivotopiscem, kter o n pravdpodobn slyel od Gebharda Himmlera, je asi nejbl pravd. Himmler naznail, e osud pro nho pipravuje nov velk kol, nezmnil se ale jak. Bude ho muset zvldnou sm, ale nkte z nich se k nm mohou pidat.50 Rudolf Hss nevylil celou e, ale pouze dojem, jakm na nho zapsobila. Nezmiuje se o dnm kolu, urit ne o hnut Werwolf. "O dnch dalch bojch nemluvil," napsal Hss. "Zachra se, kdo me, to byl strun obsah jeho slov."51 Hss nemohl vit svm om a um. Svt, jejich svt se zhroutil a Himmler, rozzen a src vtipem, je nabd, aby se ukryli. Kdyby byl ekl: "So, meine Herren, je po vem, vte vak, co je vae povinnost," byl bych to pochopil - po cel lta kzal SS nutnost obtovat se pro ideu. Jene jeho posledn rozkaz znl: "Rozptylte se ve Wehrmachtu!" Takto ns opoutl mu, ke ktermu jsem tolik vzhlel, v nho jsem tolik vil, jeho rozkazy i poznmky pro m znamenaly evangelium...52 Spolu se svm kolegou Mauerem na sebe nechpav hledli. Jene oba mli rodiny, na kter museli myslet, a proto, psal Hss, uposlechli jeho poslednmu rozkazu. Jist byli rdi, e je neekala na zvr spolen sebevrada. U dve dostali falen dokumenty a hodnosti Wehrmachtu. Zd se, e Inspektort koncentranch tbor se "rozplynul" en masse mezi nmonictvem. Hssv nadzen Glcks zskal msto v nmon nemocnici; z Hsse se stal pomocnk lomistra Franz Lang v nmon signalizan kole na ostrov Sylt. Jako ostatn i on si s sebou vzal kapsli s kyanidem.53 Himmler se vybavil dokumenty bvalho destnka Geheime Feldpolizei Heinricha Hitzingera; skutenho Hitzingera popravili za deftismus. Ml s sebou nejmn dv kapsle s kyanidem a do jedn stoliky si nechal vyvrtat dru, do n jednu z kapsl ukryl. Nen pochyb, e vechna tato opaten zdvodovali ppravou na podzemn innost v organizaci Werwolf. Jist je, e vdl, co ek jeho i jeho komplice v ppad, e by padli do rukou neptele. Von Krosigk a Ohlendorf pozdji tvrdili, e mu navrhli, aby splnil svou povinnost, vypravil se rovnou k Montgomerymu a vzal na sv bedra odpovdnost za ve, co spchalo SS nebo dokonce cel nacistick reim. Von Krosigk, svho asu Rhodesv stipendista na Oriel College v Oxfordu, odkud se do Nmecka vrtil jako pesvden fabinsk socialista, slouil Hitlerovi vrn od roku 1933 a do kolapsu reimu; Ohlendorf, o kterm Himmler mluvil jako o strci Svatho grlu nacismu, vedl nejdsivj ze vech Eisatzgruppen, je provdly masov vradn v Rusku. Jestlie tito mui Himmlerovi radili, aby se vzdal, byla to od nich netaktnost. Pravdpodobn jim ekl, e mu politick vvoj d za pravdu. Pejde do ilegality a pok si.54 Do jist mry ml pravdu, protoe brzy vypukne studen vlka. Jedna z jeho sekretek, Doris Mehnerov, kter mu byla zavzna za pozorn gesto z asnho rna 3. kvtna kdy podal Besta, aby vyprovodil sekretky pes hranici a postaral se jim o sndani a koupel - si vzpomn, e kdy se s n louil a dkoval za jej sluby, ekl j, aby se vrtila do Bavorska a odpoinula si. Brzy se znovu setkaj a budou mt spoustu prce.55 Dosud vil, e po nevyhnutelnm rozkolu mezi Vchodem a Zpadem budou on a jeho organizace nezastupiteln pro udren podku ve stedn Evrop.

Meme jen spekulovat, zda lo o dal schizoidn tk od skutenosti, nebo zda se snail neztratit tv ped svmi souputnky, je ale jist, e si dokzal uchovat mimodn sebevdom vystupovn.56 Mezitm se von Friedeberg vydal k Eisenhowerovu tbu ve Rheimsu. Ml se pokusit o podobn lokln pm s Ameriany ve stednm a jinm seku zpadn fronty. ekli mu, e pijmou bezpodmnenou kapitulaci, sloenou simultnn do rukou vech t spojeneckch mocnost. Kdy se to dovdl Dnitz, vyslal do Rheimsu Jodla. Generl Bedell Smith zastupujc Eisenhowera se s nm pli nepral. Amerian prv osvobodili koncentran tbor Buchenwald a byli zdeni hrznmi vjevy, kter tam spatili. Fotografie se objevily ve frontovch novinch Stars and Stripes (Hvzdy a pruhy). Nkolik vtisk dali von Friedebergovi, aby je s sebou vzal do Flensburgu. Jodl ml bhem hodiny zskat zplnomocnn k podepsn bezpodmnen kapitulace: nespln-li toto ultimtum, budou rozhovory perueny. Kdy toto poselstv tlumoil prv Jodl, nejzatvrzelejho advokt pro pokraovn ve vlce, Dnitz a jeho kabinet se konen vzdali. Ve 2.30 rno 7. kvtna podepsal Jodl dokument o formlnm ukonen boj na vech frontch, kter ml vstoupit v platnost od plnoci 8. kvtna. Spojenci u zanali oslavovat. Ped Dnitzem a jeho kolegy stl posledn kol - distancovat sebe a ozbrojen sly od zloin reimu, ktermu slouili. "Nemme se za co stydt," prohlsil Dnitz. "Nae vojensk est zstv bez poskvrny, meme na ni bt prvem hrdi a zstv nepoznamenan..."57 O nkolik dn pozdji - pot, co byl zaten Keitel - Jodl v projevu ke svmu tbu zopakoval, jak by ml bt postoj k nepteli: Oni (neptelsk mocnosti) vedli vlku jmnem (mezinrodnho) prva. Proto dme, aby se s nmi podle prva zachzelo. Musme Spojencm mezinrodn prvo neustle pipomnat... Musme Spojence upozorovat na nebezpe, e nae zvazky vi kapitulan smlouv pominou, jestlie bude zpochybnn nae est...58 V rmci tohoto nehezkho humbuku - kter ml pokraovat dalch dvacet a ticet let, svm zpsobem vak a do souasnosti, a to s tak snadnmi spchy, e to muselo zarazit, nebo dokonce pesvdit i jeho pvodce - museli bt formln zavreni nejznmj Hitlerovi ministi. Dnitz proto pipravil propoutc dopisy pro Goebbelse, Bormanna, Rosenberga (ten byl dosud ministrem pro okupovan vchodn zem), ministra spravedlnosti Thieracka a Himmlera. Himmler svj propoutc dopis pravdpodobn nedostal: nali ho nepodepsan v Dnitzov stole, pot, co byl na "vldu" 23. kvtna proveden ztah a jej lenov skonili ve vzeskch celch: Drah Herr Reichsminister - Vdom si souasnho stavu vc, rozhodl jsem se ukonit dal spoluprci s vmi jako skm ministrem vnitra a lenem sk vldy. Souasn vs zprouji funkce velitele zlon armdy a velitele policie. Vechny vae ady pokldm za zruen. Dkuji vm za prci, kterou jste pro i vykonal.59 Himmler byl nejhledanjm nacistou hned po Hitlerovi, o jeho smrti se dosud nevdlo. Kolovalo mnoho zvst, podle kterch byl spaten, nebo e se s tlupou esesk probojovv do hor. Ve skutenosti se zd, e zstal ve Flensburgu, byl upoutn na lko a trvil as s Hschen Potthastovou, jejmi dvmi dtmi, Ohlendorfem a dalmi vetn profesora Gebhardta, kter v pozdjch vpovdch popsal Himmlera za britsk okupace jako "straliv osamlho".60 10. kvtna opustil Hschen a vydal se automobilem do Bavorska.61 Cestoval v doprovodu Brandta, Ohlendorfa, profesora Gebhardta, Heinze Machera a svho vojenskho pobonka Wernera Grothmanna. V Bavorsku se ml, alespo podle Stroopa, pidat k ostatnm dsdtojnkm SS, kte se vydali na jihovchod, aby organizovali hnut Werwolf v Alpch. Jist je, e Hans Prtzmann jel naped, aby pipravil pekroen Labe. U Labe museli opustit automobily a pokraovat pky, ztracen v konvojch uprchlk a vojk, kte se vraceli dom a pespvali pod irm nebem, na ndrach nebo v sencch. Himmler si oholil knrek, podil si ern monokl na prav oko a oblkl se do uniformy rotmistra Geheime Feldpolizei; jeho dva pobonci byli maskovni jako vojni te ozbrojen sloky. Mon i tato hierarchie ukazuje na jeho potebu stt v ele, kter tentokrt vedla k jeho pdu, protoe Geheime Feldpolizei patila k organizacm, kter se ocitly na spojeneckm ernm seznamu a na vechny hodnosti ponaje rotmistrem se vztahoval okamit zatyka. Himmler tak nemohl vdt, e Dnov upozornili britskou tajnou slubu na jeho pln pejt do Bavorska, take Britov si dvali pozor. Jeho maska, snad a pli teatrln, byla nicmn inn, nepochybn i dky ernmu monoklu, kter poruil vraznou tmavou linku jeho obo. Pesto byl 21. kvtna spolu s obma pobonky zaten jako len Geheime Feldspolizei. Stalo se to na britskm kontrolnm postu pobl Bremervrde, napl cesty mezi Hamburkem a Brmami. Pevezli je do internanho tbora Westertimke u Brm, kde je podrobili prohldce a vslechu. Himmlera nikdo nepoznal, ale protoe se svmi spolenky piel z Flensburgu a ml u sebe tam

vydan dokumenty, poslali je vechny do vyetovacho centra v Barfeldu u Lneburgu, kde byly shromdny osoby s teba jen nepatrnmi znalostmi o nacistickm veden.62 Spolu se svmi pobonky sem piel nkdy po poledni 23. kvtna. Himmlera dosud nepoznali - alespo Britov ne -, ale on se sm piznal. Pro tak uinil, zstv tajemstvm. Asi ho k tomu dohnal spe nitern stav mysli ne vnj tlak jeho spoluvz nebo strach z odhalen. Teorie schizoidnho chovn dovede jeho krok vysvtlit. Tlaky v jeho nitru narostly do t mry, e se jeho skuten, skryt j odhodlalo k poslednmu pokusu: nelo o sebevradu, spe o vradu onoho "falenho j," kter ho dosud ovldalo. Bez psychoanalzy a pouhm selskm rozumem si meme pedstavit, e po tm trncti dnech na tku, bhem nich tm nespal, a pot, co ho zatkli, ponili osobn prohldkou a vslechem a nakonec nacpali do vojenskho nklaku jako zcela anonymnho zajatce, se jeho sebecta a dstojnost vzbouily; mon jen poteboval poslit svj status. Po cel msce il v nepedstavitelnm nervovm vypt, ale navenek musel zachovvat sebevdomou pzu; te mohl jednodue povolit. Nebo se skutenost neptelskho zajet v okupovan zemi konen srazila s jeho iluz o podzemnm "posln" v Alpch, nikoli vak, zd se, s jeho iluz o "porozumn" se Spojenci. Byl zrovna as obda, kdy podle vzpomnek jednoho ze zpravodajskch dstojnk v tboe Berfeld, Chaima Herzoga - budoucho prezidenta sttu Izrael - ohlsil hlavn serant velcmu dstojnkovi, kapitnu Selvesterovi, e ti z novch vz trvaj na rozhovoru s velitelem; jeden z nich tvrd, e je Heinrich Himmler. Selvester el do sv kancele a nechal si ty mue pedvolat. O dvacet let pozdji si vzpomnal, e jeden z nich byl drobn a vypadal churav, druz dva byli vysoc a vystupovali po vojensku - Grothmann a Macher. Vyctil nco neobvyklho a pikzal, aby ty dva vt odvedli a dreli stranou od ostatnch vz. Ten men si pak sundal monokl, kter nosil a nasadil si brle. "V tu chvli mi bylo jasn, o koho jde," vyprvl Selvester, "a on velmi klidnm hlasem ekl: Heinrich Himmler'."63 K Chaimu Herzogovi se pbh donesl tak, e se vze postavil do pozoru a zahlsil: "Ich bin der Reichsfhrer-SS."64 Selvester poslal pro zpravodajskho dstojnka, kter ml vzn vyslechnout a spojil se s nelnkem Montgomeryho zpravodajsk sluby plukovnkem Michaelem Murphym ze tbu 2. armdy v Lneburgu. Zatmco ekali, a se dostav Murphy, ovili podle faximilie Himmlerv podpis, svlkli ho a podrobili dkladn tlesn prohldce. V jeho atech nali dv drobn mosazn krabiky, z nich jedna obsahovala sklennou ampulku, o n Himmler tvrdil, e obsahuje lk proti aludenm kem. Selvester usoudil, e se jedn o jed a domnval se, e druhou ampulku Himmler ukrv v stech. Hans Prtzmann, kterho zatkli ped dvma dny, spchal sebevradu tak, e kousl do kapsle s jedem a Selvester o tom dozajista slyel. Poruil proto, aby Himmlerovi pinesli aj a podn obloen chleby se srem a pozorn ho pi jdle sledoval. Neviml si nieho. Murphy pikzal, aby Himmlera nevyetovali, dokud se nedostav osobn. Zpravodajsk dstojnk vak neodolal a ukzal mu fotografie z Buchenwaldu s hromadami mrtvol a ivmi kostrami peivch vz. Ptal se na jeho koment. Himmler zareagoval otzkou: "Jsem snad odpovdn za vstelky svch podzench?"65 Vichni zajat velitel koncentranch tbor, ednci a strn svdli odpovdnost na sv nadzen. Otzka provinn se tak uzavela v kruhu. Selvester nechal Himmlerovi pinst britskou armdn uniformu msto t, kterou ml na sob po mnoho dn, ale Himmler odmtl, evidentn ze strachu, e by ho v n vyfotografovali. Pijal jen boty, ponoky, spodky a koili. Kolem tla si ovzal vojenskou pikrvku.66 Selvester, kter ho po nkolik hodin bedliv sledoval, "nemohl uvit, e by byl onm arogantnm muem, jak ho tisk lil ped vlkou a bhem n."67 Himmler ml starost o sv dva pobonky, nkolikrt se ptal, co s nimi bude, a vypadalo to, e je pipraven vypovdat; chvlemi se dokonce choval oviln. Zdlo se, e mu jde hlavn o rozhovor s Montgomerym, nebo dokonce s Churchillem, ktermu chtl nabdnout svou organizaci jako hrz proti ruskmu postupu do zpadn Evropy. Chaim Herzog vzpomn, e by se Himmler klidn mohl vydvat za malho anonymnho ednka, ale "jeho oi, jak jsme si tenkrt vimli, byly zatvrzel a bez jakhokoli vrazu". Plukovnk Murphy dorazil asi v osm veer, vyvedl Himmlera bez jakchkoli obadnost ven a nacpal ho do svho vozu. Podle Herzoga ho Murphy "pobzel vemonmi epitety jako Tak polez, ty hajzle!' nebo My u ti ukeme!'"68 Himmler pravdpodobn nerozuml jeho hovorov mluv, ale jej urliv tn musel pochopit. Odvezli ho ke tbu 2. armdy pobl Lnebergu, kde bylo ve vile s ervenou stechou na Uelznerstrasse . 33 zzeno vyetovac centrum. Z oken se otevral vhled pes lipovou alej, kter obklopovala ulici, k borovm lesm lnebergskch vesovi. V jedn z mstnost v prvnm pate mu hlavn serant Austin vnoval podobnou pi. Ve stejn mstnosti hldal i Prtzmanna, ktermu se podailo spchat sebevradu a jak on, tak Murphy si uvdomovali, e

Himmler me mt v stech druhou ampuli s jedem. Austin ukzal na pohovku a pikzal vzni, aby se svlkl.69 Himmler hledl do przdna a, podle slov, kter Austin druh den sdlil tisku, ekl: "On nev, s km m tu est." "Samozejm e vm," odpovdl Austin. "Jse Himmler. Ausziehen! Svlknout!" Himmler na nho dl vytetn zral, pak sklopil oi, posadil se na pohovku a svlkl se. Lka 2. armdy C.J.L. Wells ho podrobil druh dkladn prohldce. Pak mu pikzal otevt sta. Viml si malho ernho pedmtu, kter vynval v mezee mezi zuby prav spodn elisti. "Zvednte se a pojte sem na svtlo," ekl a ukzal k oknu. Himmler udlal, co mu pikzali a znovu otevel sta. Wells se zrovna chystal nahmatat ern pedmt vko sklenn ampulky s kyanidem draselnm - kdy Himmler nhle trhl hlavou do strany, jazykem vysunul ampulku z mezery a rozdrtil ji v zubech. Zaplavily obrazy z rodnch Bavor jeho mysl bhem nekonen chvle, kdy mu jed ochromoval nervov centra?... Das Brauneck dort do freundlich schaut, zum Geigerstein als seine Braut... "Jak bdn stvoen je lovk... Srdce zven, dokud nespoine v zemi"... Austin a plukovnk Murphy k nmu piskoili, obrtili ho hlavou dol a dreli ho za nataen nohy, zatmco mu Wells sevel hrdlo. Vze u ztratil vdom. Zkoueli emetika a pumpovn aludku, ale bhem njakch patncti minut nedstojnho boje z nj ivot vyprchal - podle ednch zznam nastala smrt 23. kvtna ve 23.04 hodin. Nah, podivn zkroucen tlo leelo na podlaze v klauch vody mezi hadry a kbelky, pozstatky boje, kter ho ml udret pi ivot - zatmco zadchan dstojnci, kte si svou cennou koist nechali proklouznout mezi prsty, na sebe nejsp hledli v oprvnnm rozarovn. Z Himmlera se stal, mme-li se dret jeho oblben analogie, lnek vnho etzu mezi pedky a budoucmi generacemi, jeden der tepu nmeck krve - v krvav ece Evropy a lidstva. O dva dny pozdji zabalil serant Austin mrtvolu do maskovac st, sthl ji drtem armdnho telefonnho veden, hodil na korbu dodvkovho auta a odjel ji pohbt na lnebergsk vesovit. Hrob kopal sm. "Nikdo," oznmil pozdji, "se nikdy nedov, kde je zakopn."70 Tch pr pedmt, kter u sebe Himmler ml na sv posledn cest, si mezi sebe rozdlili zpravodajt dstojnci ze tbu. Niall MacDermot z kontrarozvdky si ponechal jeho ern monokl a brle. Byly to tlust brle, Himmler musel bt velmi krtkozrak. Na pouzdru bylo jmno mnichovsk optick firmy. MacDermott je nkolik let schovval, ale jednou, kdy na n nhodou narazil, je v nhlm nvalu znechucen zahodil do odpadkovho koe.71 Monokl daroval fovi dnsk tajn sluby, aby mu tak podkoval za pomoc a spoluprci. Je k vidn v Kodani a pipomn podivn zpsob, jakm se Himmler ve chvli, kdy se vichni kolem snaili zapt jakkoli spojen s nm, rovn pokouel zapt skho vdce SS. Heinrich Himmler jako dt spolu se starm bratrem Gebhardem a rodii. Rodina Himmlerovch nkdy na sklonku prvn svtov vlky. Zleva: Frau Himmler, Ernst, profesor Himmler, Heinrich, Gebhard. Tiadvacetilet Himmler dr csask prapor pro Reichskriegsflagge Ernsta Rhma bhem "pivnho pue" z roku 1923. "lovk pmo ctil, jak pevn vlajku svral a jak na ni byl hrd. Stoupm k nmu, neschopn jedinho slova..." (Mariele Rauschnayer). Himmler po jmenovn skm vdcem SS, 1929. Nacistit vdcov s vojenskm velitelem mnichovsk oblasti, generlem Ritterem von Eppem roku 1930. Prvn ada zleva: Himmler, Frick, Hitler, von Epp, Gring. Druh ada: Mutschmann, Goebbels, Schaub; ve dvech dr. Fritsch. Himmler (vpedu vpravo) jako zstupce Reichsfhrera zajiuje se dvma svmi mui ochranu poulinho mtinku, na kterm promlouv pokladnk nacistick strany, Franz Xavier-Schwarz. Gring pot, co v Prusku zdil svou vlastn politickou policii (Gestapo), jmenuje vyholenho Himmlera velitelem bavorsk politick policie. Duben 1933. Canaris, proslul f Abwehru (vojensk pion a kontrapion). Na fotografii jet jako nmon dstojnk. Po pevzet moci (Machtergreifung), 1933. Hitler a Gring uprosted, Himmler po jejich boku (vpravo); v zadn ad: Goebbels (tvrt zleva), Rhm (uprosted); Darr, Hess (vpravo).

"Der treue Heinrich" po boku svho nadzenho, nelnka tbu SA Ernsta Rhma roku 1933. Himmlerv pvodn nadzen, Gregor Strasser, zavradn stejn jako Rhm bhem krvav istky 30. ervna 1934. Hitler, Gring a Himmler spolen vtipkuj po krvavm skoncovn s Rhmem, Strasserem a dalmi "nepteli sttu", 1934. Himmler s chot Margou a dcerou Gudrun na letiti v Kasselu, 1935. Nkolik krok za nm jdou "Wlffchen", jeho manelka Frieda a jejich dcera. Soupei: Heydrich (stoj vlevo) podv hlen Himmlerovi, 1938. Poslouch je Karl Wolff (vpravo). Obtav tatnek s dcerkou Gudrun ("Puppi"), 1938. Himmler promlouv ke strnm bhem nvtvy koncentranho tbora Dachau, 1938. Himmler s Heydrichem, kter jde krok za nm, ve Vdni po Anschlussu, bezen 1938. Himmler na pdiu. Klidn kantorsk styl ei s mrnm bavorskm pzvukem. Sepp Dietrich, velitel Leibstandarte Adolf Hitler, hovo s Himmlerem nedaleko Varavy bhem polskho taen, 1939. Einsatzkommando v akci popravuje polsk vlastence a intelektuly. Polsko, 1940. Himmler pi inspekci u divize Waffen-SS na vchodn front. Trestn kly v koncentranm tboe Buchenwald. "Oivovac pokus po hlubokm podchlazen." Koncentran tbor Dachau, 1942. "Experimentln objekt" v komoe pro vzkum vysokch nadmoskch vek. Dachau, 1942. Hitler se svmi paladny, 1943. Zleva: "sk marl" Hermann Gring, Poln marl Wilhelm Keitel, velkoadmirl Karl Dnitz a Heinrich Himmler. (Himmler k Dnitzovi: "Jedna vc je jist, Herr Grossadmiral: sk marl by nebyl vhodnm nstupcem!") Einsatzkommando v akci na vchod, kvten 1943. Nah obti stoj na okraji masovho hrobu. Hitler blahopeje svmu nejvrnjmu Reichshrerovi k jeho tyiatyicetm narozeninm. 7. jna 1943 na pd Wolfschanze; pihl Martin Bormann. Nahnn id k transportu do plynovch komor v Treblince bhem toku na varavsk ghetto v r. 1943. Popravy astnk varavskho povstn, 1944. Koncentran tbor v r. 1945. Himmler unik poprav, kvten 1945.

Poznmky: Dokumenty jsou specifikovny podle krabice a sla poloky (Britsk vlen muzeum, Londn), sla svitku a snmku, (Nrodn archivy mikrofilm Spojench stt) nebo tdy a sla poloky (Spolkov archiv, Koblenc). U knih je uveden autor (nebo editor) a slo strany, ppadn autor, klov slovo nebo slovo z nzvu a slo strany, pokud je autor ve vbrov bibliografii zastoupen vce ne jednm titulem. Nsledujc lnky jsou upesnny pouze autorem a slem strany: Angress & Smith W. T. Angress a B. F. Smith: Diaries of Heinrich Himmler's Early Years, Journal of Modern History, ro. XXXI, bezen - prosinec 1959, str. 206 a dle. Hallgarten G. W. F. Hallgarten: Mein Mitschuler Heinrich Himmler, Germania Iudaica, Bulletin der Klner Bibliothek zur Geschichte des deutschen Judentum, . 2, 1960-61, str. 4-7. Loewenberg P. Loewenberg: The Unsuccessful Adolescence of Heinrich Himmler, American Histocal Review, . 76(3), 1971, str. 612 a dle. Nsledujc zkratky znamenaj: BA Bundesarchiv (Spolkov archiv), Koblenc DC Dokumentan centrum, Berln F/Vortrge hlen velen vlenho nmonictva a jeho rozhovory s Fhrerem (mikrofilm Knihovny nmonictva) G. H. Gebhard Himmler, bratr H. H. Gruf SS-Grupenfhrer - poruk SS HD Himmlerovy dokumenty, Hooverv institut vlky, revoluce a mru Stanfordsk univerzity, Kalifornie, USA H. H. Heinrich Himmler H. H. - seznam knih in BA, Nachlass

Himmler/II Leseliste H. H. - denk in HD, Hooverv institut Stanfordsk univerzity IfZ Institut fr Zeitgeschichte, Mnichov IMT Mezinrodn vojensk tribunl, evidence a dokumentace o vin hlavnch vlench zloinc, publikovan v Norimberku r. 1948, cit. podle vydn v angl. jazyce IWM Imperial War Museum (Britsk vlen muzeum), Londn MGM Militrgeschichtlische Mitteilungen (asopis o vojensk historii) NA US National Archives (Nrodn archivy USA) Washington, D. C. Nav. Lib. Nmon knihovna, ministerstvo obrany, Londn PRO Public Record Office, Kew Gardens, Londn RFSS Reichsfhrer-SS (sk vdce SS), H. Himmler Stuf SS-Sturmbannfhrer (major SS) T-175 specifikace mikrofilmu v NA VJHZ Vierteljahresheft fr Zeitgeschichte (tvrtletnk pro soudob djiny) Wiener Lib. Wienerova knihovna, Londn Kapitola 1 1. H.H.-denk, 15. 12. 1919 2. Kerstenv denk, 12. 9. 1944; cit. in. A. Besgen, Derstille Befehl, Mnichov 1960, str. 35 3. H. H.-denk, 15. 7. 1910 4. Trevor-Roper, Witch Craze 5. Tamt, str. 39 6. Tamt, str. 53 7. Kamen, str. 16 a dle 8. J. Mitchener: Spanish Travels and Reflections, New York 1968, str. 190-1 9. Kamen, str. 126 a dle 10. Tamt, str. 162-5 11. M. Reich in Die Zeitung (exilov noviny), Londn 25. 5. 1945 (Wienerova knihovna) 12. H. H.-denk, 24. 11. 1921 13. Guntrip, str. 37 14. Laing, str. 73 15. Guntrip, str. 38 16. Laing, str. 82 17. M. Wallace: Schizofhrenia, The Times, Londn 20. 1. 1986 18. Tamt, 3. 3. 1986 19. Guntrip, str. 21 20. Tamt, str. 63 21. H. H.-denk, 1. 12. 1921 22. Tamt, 11. 11. 1919 23. Smith, str. 113-14 24. H. H.-denk, 5. 2. 1922 25. Guntrip, str. 58 26. H. H.-denk, 20. 10. 1919 27. Viz Guntrip, str. 38 28. Viz E. Conze: Buddhist Thought in India, Allen & Unwin, 1962, str. 87 29. Guntrip, str. 191 30. Andersch, vodn vta (str. 13) 31. Tamt, str. 16-17 32. Tamt, str. 116-17 33. Kamen, str. 162 34. Trevor-Roper: Witch Graze, str. 38 Kapitola 2 1. Hallgarten, str. 5 2. Andersch, str. 61 3. Hallgarten, str. 5 4. Smith, str. 21 5. Tamt, str. 24-5 6. Frischauer, str. 17 7. Andersch, str. 47-52 8. Hallgarten, str. 5 9. Frischauer, str. 16 10. Tamt, str. 15

11. H. H.-denk, 13. 7. 1910 12. Hallgarten, str. 4 13. Tamt, str. 6 14. Tamt 15. Tamt 16. Loewenberg, str. 616 17. H. H.-denk, 17. 7. 1912 18. Tamt, 29. 7.- 5. 8. 1914 19. Tamt, 23. 8. 1914 20. Tamt, 30. 8. 1914 21. Tamt, 28 . 9. 1914 22. Tamt, 2. 10. 1914 23. "Franzosen, Franzosen, O gest nur recht acht Fr Euch wird no Pardon gemacht. Uns're Kugeln pfeifen und sausen Und verbreiten Euch. Schrecken und Grauen Wenn wir da so unheimlich hausen." Cit. in Smith, str. 63 24. Tamt, str. 43 25. H. H. - denk, 16. 8. 1915 26. Smith, str. 51 27. Tamt, str. 52 28. Tamt, str. 53 29. Tamt, str. 56-7 30. 29. 11. 1918, HD - svitek 98, poada 2, cit. tamt, str. 59 31. Tamt, str. 60 32. A. de Tocqueville: Democracy in America, Schocken Books, New York 1961 (6. vyd. 1974), I. dl, str. 515 (es. vyd.: Demokracie v Americe I, Lidov noviny, Praha 1992, pel V. Jochman) 33. P. Roubiczek: Existencialism For and Against, Cambridge University Press, 1964, str. 131 34. Die Tchtigkeit unserer Rasse und der Schutz der Schuachen, Berln 1895 35. Viz Nowak, str. 20 36. Cit. in A. Dorpalen: Heinrich von Treitschke.Yale University Press, 1957, str. 232, 149 37. Viz B. Russell: The History of Western Philosophy, Allen & Unwin, 1946, str. 795 38. Viz Pools, str. 8 39. Viz G. Franz: Munich: Birstplace ... of the National Socialist Germant Work's Party, in Journal of Modern History, ro. XXIX (4), prosinec 1957, str. 325 40. Vpov prof. Gebhardta in Doctors' Trial, Norimberk, IX, str 3958 (IWM) 41. Viz Nowak, str. 22; Ackermann, str. 196-7 42. Andersch, str. 61 43. H. H.-denk, 24. 9. 1919 44. Tamt, 2. 11. 1919 45. Tamt, 7. 11. 1919 46. Tamt, 17. 11. 1919 47. Tamt, 18. 11. 1919 48. Tamt, 19. 11. 1919 49. Viz Heygate, str. 40 50. H. H.-denk, 19. 11. 1919 51. Tamt, 28. 11. 1919 52. Tamt, 8. 12. 1919 53. Tamt, 27. 12. 1919 54. Tamt, 19. 10. 1919 55. Viz Smith, str. 79 56. Thewelweit, str. 61 57. Tamt, str. 434 58. H. H.-denk, 4. 11. 1919 59. Tamt, 1. 12. 1919 60. Tamt, 21. 12. 1919 61. Tamt, 24. 12. 1919 62. Tamt

63. 64. 65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78. 79. 80. 81. 82. 83. 84. 85. 86. 87. 88. 89. 90. 91. 92. 93. 94. 95. 96. 97. 98. 99. 100. 101. 102. 103. 104. 105. 106.

Tamt H. H.-seznam knih, . 36 Tamt, . 23; a viz Smith, str. 74; Ackermann, str. 25 H. H.-denk, 15. 12. 1919 Tamt, 26. 12. 1919 3. 3. 1920, HD, svitek 98, 2, cit. in Smith, str. 90 H. H., G. H., I. Zahler Himlerovm rodim, 24. 3. 1920; tamt H. H.-denk, 24. 11. 1921 H. G. Adler, cit. in Ackermann, str. 25 H. H.-seznam knih, . 47 Tamt, . 51; cit. in Smith, str. 91 Podle J. Howalda; seznam knih, . 61, viz Smith, str. 59 Podle Mayrhofera; seznam knih, . 59, viz tamt Ibsen, str. 20 (peklad str. 25) H. H.-denk, 27. 5. 1922 Ibsen, str. 86-7 (peklad str. 79) Tamt, str. 222 H. H.-seznam knih, . 65 H. H.-denk, 6. 11. 1921 Lu Zahlerov H. H., 22. 11. 1920; T-175, svitek 99, snmek 2619999 a dle Kaethe Loritrov H. H., 6. 12. 1920; tamt, snmky 2619888-91 H. H.-sbrka citt, HD, svitek 98, poada 2, cit. in Smith, str. 107 H. H.-denk, 1. 1. 1921 Tamt, dle datace Tamt, 29. 1. 1921 Loewenberg, str. 635, viz tak Angress & Smith, str. 210 H. H.-denk, 26. 1. 1922 Tamt, 11. 11. 1921; 22. 2. 1922; 24. 2. 1922; viz Smith, str. 113 H. H. - denk, 5. 2. 1922 Tamt, 28. 11. 1921 Tamt Tamt, 3. 7. 1922 Tamt, 27. 5. 1922 H. H. - seznam knih, . 106 H. H. - denk, 9. 6. 1922 Viz G. Franz, op. cit. (pozn. 39 ve), str. 332 Viz Strasser: Mein Kampf, str. 35 H. H.-denk, 24. 6. 1922 Tamt, 26. 6. 1922 Tamt, 29. 6. 1922 Heygate, str. 35 Tamt, str. 36 H. H. - denk, 17. 6. 1922 Tamt

Kapitola 3 1. Viz H. H. SS-Gruf Pohlovi, 29. 11. 1941; Heiber, str. 89 2. 7. 11. 1922; cit. in Smith, str. 130 3. Koehl, str. 13, odhad potu len nacistick strany, lto 1923, ca 55 000; SA max. 10 000 (Mnichov ca 2000, Franken ca 3000, Landshut ca 1500, ostatn ca 3000) 4. Smith, str. 134 5. Mnichov 13. 4. 1922; cit. in Bullock, str. 86 6. H. H. - denk, 29. 1. 1921 7. Nedokonen koncept, Schleissheim 18. 4. 1923; MD MA: svitek 98, Hoover: fascikl . 1 8. Weilheim, 6. 7. 1923; T-175, svitek 99, snmky 2620195-200 9. Weilheim, 4. 3. 1924; tamt, snmek 2620204 10. Weilheim, 4. 3. 1924; tamt, snmky 2620205-6

11. Mnichov, 23. 5. 1924, tamt, snmek 2619757-9 12. Mnichov, 22. 5. 1924, tamt, snmek 2619756 13. The Times, Londn 12. 11. 1923 14. Mnichov, 13. 6. 1924, T-175, svitek 99, snmek 2620053 15. Piloeno k snmku 2620049 16. E. Weckerle G. H., 1. 8. 1924; IfZ, mikrofilm MA 320-234, cit. in Ackermann, str. 27 17. H. H. H. Grtnerovi, 25. 1. 1924, pipojeno 2. 2. 1937 ke Grtnerovu hlen pro Knihu cti star gardy; BA NS 26/1222; cit. in Ackermann, str. 37 18. H. H.-seznam knih, . 205 19. Tamt, . 190 20. Tamt, . 191 21. H. H.-denk, 17. 2. 1924 22. H. H.,-seznam knih, . 181 23. Tamt, . 189 24. Smith, str. 141 25. H. Gnther: Ritter, Tod und Teufel, Mnichov 1920, str. 143; cit. in Ackermann, str. 111 26. Fermor, str. 104 27. H. H.-seznam knih, . 202 28. Tamt, . 220 29. Tamt, . 180 30. Tamt, . 171 31. Tamt, . 176 32. Tamt, . 207 33. Tamt, . 208 31. Tamt, . 43 35. Tamt, . 148 36. Tamt, . 175 37. Tamt, . 193, 196; viz Smith, str. 143-4 38. H. H.-denk, 24. 2. 1924 39. Tamt, 15. 2. 1924 40. Tamt, 20. 2. 1924 41. Ludecke, str. 206 42. Tamt, str. 209 43. Bullock, str. 207 44. The Times, Londn 2. 4. 1924 45. H. H. - seznam knih, . 276 46. Viz Stachura, str. 33 47. Mnichov, 13. 6. 1924; T-175, svitek 99, snmky 2620050-3 48. osobn dopis z 16. 7. 1924; tamt, snmek 2019948 49. Andersch, str. 60 50. Mnichov, 13. 8. 1925; T-175, svitek 99, snmek 2620374 51. Mnichov, 7. 9. 1925; tamt, snmek 2620377 52. R. Kistlerovi, 22. 8. 1924; HD, svitek 98, poada 1 53. Mnichov, 2. 8. 1924; T-175, svitek 99, snmky 2620060-1 54. Tamt, snmek 2620055 55. Tamt, snmek 2620057 56. Tamt, snmek 2620058 57. Strasser: Mein Kampf, str. 15 58. Tamt 59. Manvell & Fraenkel, str. 256; Smith, str. 159 60. 25. 11. 1925; cit. in Stachura, str. 42 61. H. H.-seznam knih, . 220 62. Tamt, . 216 63. Ludecke, str. 258 64. Obdrel sv stranick slo 14 303 a 2. 8. 1925, protoe jeho minulost nebyla ist; viz Aronson, str. 266, pozn. 74 65. Ludecke, str. 259

66. Smith, str. 52 67. Ludecke, str. 268 68. Tamt 69. Manvell & Fraenkel, str. 256, pozn. 13 70. A. Wykes: Himmler, Pan Books, Londn 1973; nen citovno, ale vyznv shodn 71. H. Heiber (ed.): The Early Goebbels Diaries, Weidenfeld & Nicolson, 1962, str. 116; cit. in Manvell & Fraenkel, str. 17 72. 13. 4. 1926, tamt, str. 78; cit. tamt, str. 16 73. Aktenvermerk 16. 12. 1939; T-175, svitek 88, snmek 2611405 74. Aktenvermerk, Berln 19. 12. 1939; tamt, snmek 2611406 75. Allen (ed.), str. 266 76. ,Die Lage der Landwistschaft', NS Briefe, 1. 4. 1926 77. Stachura, str. 69 78. Broszat (ed.), str. 54, pozn. 2 79. Viz Hhne: Death's Head, str. 23-4; Koehl, str. 22 80. Forstmatmannu Roschattovi, 17. 7. 1926; T-175, svitek 99, snmek 2620089 81. Tamt, snmek 2620090 82. Ludecke, str. 93 83. 15. 2. 1926; Lochner (ed.), str. XX 84. 6. 11. 1925; tamt, str. XVI; viz tak 16. 6. 1926, tamt, str. XVII 85. 6. 7. 1926; tamt, str. XVII 86. Andersch, str. 60 87. Viz Smith, str. 161-2 88. Befehl . 1, 13. 9. 1927; DC Sch. 425; cit. in Aronson, str. 48 89. Tamt 90. Tamt 91. Strasser: Mein Kampf, str. 44 92. H. H.-seznam knih, . 247 93. Tamt, . 262 94. Strasser: Mein Kampf, str. 45 95. H. H.-seznam knih, . 235 96. Tamt, . 269 b 97. Hesse: Siddhartha, str. 138 (peklad str. 110, 112) 98. Tamt, str. 166 (peklad str. 132) 99. Zptn datovno 6. 1. 1929; viz Koehl, str. 32 100. Allen (ed.), str. 266 101. A. Krebs: Tendenzen und Gestalten der NSDAP; Erinnernggen, Deutsche Verlags Anstalt, Stuttgart 1959, str. 210 102. Tamt 103. Cit. in Hhne: Death's Head, str. 50 Kapitola 4 1. Viz Abraham, str. XVIII; O. Geary in Stachura (ed.). str. 90 a dle 2. Cit. in Pools, str. 151-2 3. Fromm, str. 31 4. Calic, str. 6 5. 4. 12. 1931; cit. in Stachura, str. 92 6. 17. 10. 1930; cit. tamt, str. 55 7. Strasser: Mein Kampf, str. 64 8. Tamt, str. 65 9. Berghahn, str. 24 10. St. A. Potsdam. Bd 2170, Rep 37, Gutsarchiv v. Armim-Beitzenburg, B1 36 f; cit. in Gossweiler, str. 244 11. Strasser: Mein Kampf, str. 45 12. Tamt 13. Aronson, str. 51 14. Tamt, str. 53

15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64.

Hhne: Death's Head, str. 68 Fhrerbesprechnung der SS-Gruppe Ost; DC Sch. 425/3; cit. in Aronson, str. 53 Tamt, str. 53-4 Cit. in Gossweiler, str. 263-4 Reprodukovno in Ackermann, str. 262-3 Moczarski, str. 126 (peklad str. 88) Tamt, str. 127 (peklad str. 89) Cit. in Aronson, str. 258, pozn. 29 Cit. in Calic, str. 24 Aronson, str. 24 Cit. tamt, str. 23-4 Tamt Tamt, str. 259 Viz str. 56 DC SS-Pers.-Akt. Heydrich; cit. in Aronson, str. 311 Cit. in Aronson, str. 38 Tamt, str. 35 Viz Calic, str. 58-9 v. Lang, str. 65 W. Best, Anfzeichnungen, 1. 10. 1949; BA; cit. in Calic, str. 85 Viz Koehl, str. 56 Viz Calic, str. 88 a dle Seznam in Aronson, str. 318-19 Berghahn, str. 5 Koehl, str. 53 Gossweiler, str. 288 H. Frank: Im Angesicht des Galgens, Mnichov 1953, str. 108; cit. in Stachura, str. 106 Tamt Viz Calic, str. 101 a dle, citovn Hans-Peterem von Heydebreckem IMT PS-3337; cit. in Gossweiler, str. 295 Tamt, str. 205-6 Viz Gossweiler, str. 206 a dle; Abraham, str. XXXVII, Pools, str. 464 Cit. in Bullock, str. 222 Cit. tamt, str. 224 Viz Calic, str. 129 Aktenvermerk; T-175, svitek 88, snmek 2611416 30. 1. 1933; Fromm, str. 72 Aktenvermerk; T-175, svitek 88, snmek 2611416 2. 2. 1933; Fromm, str. 72 Cit. in Diels, str. 81 Aronson, str. 154 Fromm, str. 73 The Times, Londn 28. 2. 1933 Diels, str. 192 a dle Cit. in Diels, str. 194 Viz nap. Fromm, str. 74; Calic, str. 113 Fermor, str. 130 DC SS-Pers-Akt. Heydrich; cit. in Aronson, str. 311 Diels, str. 91 Cit. in Berben, opp. str. 1

Kapitola 5 1. Frischauer, str. 46 2. Viz Aronson, str. 113-14 3. Eicke H. H., 10. 8. 1936; cit. in Aronson, str. 106 4. Broszat (ed.), str. 67 5. Tamt, str. 58

6. Viz B. Bettelheim: The Informed Heart, Illinois, 1960, str. 225 7. Broszat (ed.), str. 61 8. Tamt, str. 60 9. Diels, str. 135 10. Tamt, str. 136 11. Frischauer, str. 45; uvd, e Himmlerova knihovna dokazuje, e byl inspirovn Torquemadem a Fouchm 12. Poznmka v Staatsannalt Stepp, 6. 12. 1933; cit. in Aronson, str. 326 13. Aronson, str. 131 14. Berben, str. 62 15. Tamt, str. 4 16. Viz tamt, str. 231-4 17. Broszat (ed.), str. 56 18. Berben, str. 114 19. Tamt, str. 112-13 20. Cit. in Aronson, str. 169 21. Strasser: Mein Kampf, str. 45 22. OSAF Order 1403/33, 8. 9. 1933; cit in. Aronson, str. 326 23. v. Lang, str. 362-3 24. Heiber, str. 20 25. Moczarski, str. 103-4 (peklad str. 69) 26. Tamt, str. 104 (peklad str. 70) 27. Heiber, str. 20 28. Frischauer, str. 62 29. 5. 4. 1939; v Hassell, str. 55 30. 14. 3. 1934; cit. in Aronson, str. 326 31. Fhrertagung SS-Oberabschnitt E, Vratislav 19. 1. 1935, B NS 19/1092 32. 29. 12. 1933; BA NS 19/271; cit.in Ackerman, str. 72 33. Diels, str. 92 34. Tamt, str. 408 35. Tamt, str. 409-12 36. Tamt, str. 379 37. Tamt, str. 385 38. Tamt, str. 386 39. v. Lang, str. 34 40. Ltzowovy poznmky; cit. in Diels, str. 416 41. 18. 12. 1938; v. Hassell, str. 39 42. O. v. Heydebrech E. Calikovi; cit. in Calic, str. 146 43. Tamt, str. 147 44. Stachura, str. 123 45. Overy, str. 30 46. Viz Gossweiler, str. 433 47. Tamt, str. 276 48. Viz tamt, str. 270; Vogelsang, str. 154 49. Viz Vogelsang, str. 149-50 50. Viz Aronson, str. 154 51. Fhrerbesprechung der SS-Gruppe Ost; DC Sch. 425/3; cit. in Aronson, str. 53 52. Viz Abraham, str. 217-18; Gossweiler, str. 464 53. Winterbotham, str. 54 54. Tamt, str. 82-8 55. Viz rozhovory in Padfield, str. 140-142, 148-150 56. Blow v. Neurathovi, 16. 8. 1934; cit. in Gosweiler, str. 475-6 57. Cit. in Gossweiler, str. 276 58. v. Lang, str. 31 59. 28. 11. 1933; cit. in Gossweiler, str. 16 60. Gisevius: Bitter End, str. 149 61. Koehl, str. 98

62. 63. 64. 65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78. 79. 80. 81. 82. 83. 84. 60 85. 86.

A. Boyle: Montagu Norman, Londn 1967, str. 194 Noakes (ed.), str. 208 Cit. in Gossweiler, str. 451 Weissbuch, str. 52; cit. in Gossweiler, str. 429 Cit. in Gossweiler, str. 439 Cit tamt, str. 493-4 Koehl, str. 99 Cit. in Noakes (ed.), str. 211-12 Tamt, str. 212 Diels, str. 423 Vpov dr. Kloeppela; DZAP R Md I 25 794/3 299 F; cit. in Gossweiler, str. 552 v. Lang, str. 34 Gisevius: Nebe, str. 144 Gisevius: Bitteren Ende, str. 215-16 Viz Koehl, str. 100; Hhne: Death's Head, str. 121 Gisevius: Bitter End, str. 167 Viz Koehl, str. 100-1; Gisevius: Nebe, str. 146 2. 7. 1934; cit. in Gossweiler, str. 157 v. Lang, str. 40 Koehl, str. 317 Der Reichsverteidigungsminister, Berln 24. 9. 1934; IWM F2 AL 2704 E 313 Gisevius: Nebe, str. 154 Gestapu, 11. 10. 1934; T-175, svitek 89, snmky 1536 a dle; cit. in Smith, Petersen (eds), str. 58Stachura, str. 124 Gisevius: Bitter End, str. 146

Kapitola 6 1. 19. 1. 1935; T-175, svitek 89, snmky 1507-8; cit. in Smith, Petersen (ed.), str. 53-4 2. Viz v. Lang, str. 86 3. 19. 1. 1935; op. cit. (pozn. 1 ve), snmek 1502 4. Schellenberg, str. 72 5. Cit. in Hhne: Death's Head, str. 165 6. Moczarski, str. 111 (peklad str. 77) 7. Viz T-175, svitek 88, snmky 2611342 a dle 8. Tamt, snmky 2611302 a dle 9. 22. 5. 1936; T-175, svitek 89, snmky 1558 a dle 10. SS-Gruf(ovi)-Besprechnug, 8. 11. 1936; BA NS 19/HR 3; cit. in Ackermann, str. 248 11. Obnk dstojnkm SS, SS Leitheft, 8. 12. 1937; cit. in Ackermann, str. 72 12. Nedatovan pln RFSS; BA NS 19/320; cit. in Ackermann, str. 253 13. SS-Oberfhrerovi dr. Wackerovi, 23. 7. 1938; BA NS 19/nov 1705; cit. in Ackermann, str. 46 14. 14. 8. 1938, IWM H/13/16 15. Viz v. Lang, str. 46 16. Winterbotham, str. 138 17. 8. 11. 1936; op. cit. (pozn. 10 ve) 18. Vpov prof. Gebhardta: Doctor's Trial, Norimberk, IX, str. 3981 19. Roberts, str. 90 20. Pepis obadu, 4. 1. 1937; v. Lang, str. 43-4 21. Na Reichsbauerntag, Goslav: IMT 1918-PS 22. RFSS, Die Schutzstaffel als antibolschewistische Kampforganisation, Zentralverlag der NSDAP, Mnichov 1936, str. 9 (Wienerova knihovna) 23. Viz Die Weltnoche, Curych, 12. 12. 1947 (Wienerova knihovna) 24. 19. 1. 1935; op. cit. (pozn. 1 ve), snmky 1507-8 25. RFSS, Schutzstaffel; op. cit (pozn. 22 ve), str. 3 26. Tamt, str. 5 27. Tamt, str. 6 28. Tamt, str. 15

29. Tamt, str. 20 30. Tamt, str. 24 31. Tamt, str. 29 32. Tamt, str, 31 33. Voltaire: Candide. Hodder & Stoughton, 1976, str. 1-2 (es. vyd.: Hynek, Praha 1994, pel. R. Krtk, str. 8) 34. Winterbotham, str. 146 35. Viz R. Olden: Hitler the Pawn, Gollanz 1936, str. 401 36. Winterbotham, str. 157 37. RFSS veliteli SSHA, HA Ordrungspolizei, HA Siderheitspolizei, 27. 4. 1939; IWM H/6/228 38. 10. 7. 1937; Fromm, str. 214-15 39. Pro Akademie fr Deutsches Recht, 11. 10. 1936; cit. in Ackermann, str. 142 40. Vogelsang, str. 88 41. Broszat (ed.), str. 177 42. Tamt 43. IWM H/13/48 44. 28. 5. 1938; IWM H/13/49 45. IWM H/13/50 46. 4. 6. 1938; IWM H/13/54 47. Viz Krausnick a kol., str. 158-60 48. Westdeutscher Beobachter, 16. 1. 1937 (Wienerova knihovna) 49. 18. 2. 1937; T-175, svitek 89, snmek 1869 a dle 50. Viz Diels, str. 381-2 51. Heygate, str. 72 52. Tamt, str. 74 53. H. H. Echhardtovi, 25. 12. 1937; cit. in Heiber, str. 45-6 54. Viz Ackermann, str. 68-9 55. H. H.- rozhlasov projev; Westdeutscher Beobachter, 16. 1. 1937 (Weinerova knihovna) 56. Viz v. Lang, str. 58 57. Viz Berben, str. 35-6 58. 6. 9. 1938; Fromm, str. 243 59. Roberts, str. 89-90 60. Schielke; cit. in Moczarski, str. 109 (peklad str. 74) 61. 27. 1. 1937; cit. in Krausnick a kol., str. 448 62. Viz Koehl, str. 135 63. 14. 12. 1937; cit. in Ackermann, str. 143 64. 8. 11. 1937; T-175, svitek 90, snmek 2399 65. A. Lehnerovi, 18. 5. 1937; cit. in Heiber, str. 47 66. Koehl, str. 124 67. Viz Hhne: Canaris, str. 178, 209 68. Tamt, str. 177 69. v. Lang, Sibyll (ed.), str. 22 70. C. Burckhardt: Meine Danziger Mission 1937-1939, Mnichov 1960, str. 57-8; cit. in Calic, str. 236-7 71. Viz Aronson, str. 327-8 72. In SS Leitheft 3, 2 Jahrgang, 22. 4. 1936; cit. in Ackermann, str. 159 73. Heydrich veliteli der Sicherheitspolizei (a cel sttn a kriminln policie), 12. 6. 1937; IWM AL 2531/2 74. Heydrichv pkaz, 4. 1. 1937; BA R 58/990; cit. in Herbst, str. 105 75. Heydrich SD-Fhrerovi der SS-Oberabschnitte, 4. 9. 1937; BA R 58/990; cit. in Herbst, str. 105 76. v. Lang, Sibyll (ed.), str. 46 77. Viz Calic, str. 243 78. Prof. dr. K. Astel RFSS, 14. 6. 1937; RFSS prof. dr. Astelovi; BA NS 19/176; cit. in Ackermann, str. 284-6 79. Korespondence mezi dr. Gttem a H. H., dr. Wagnerem a H. H., leden 1938; IWM H/6/268-74 80. H. H. Martinu Bormannovi, 26. 4. 1938; IWM H/6/67 81. 1. 5. 1936; viz Heiber, str. 44 82. Viz Heiber, str. 50

83. 84. 85. 86. 87. 88. 89. 90. 91.

H. H. SS-Stuf A. Graf Kottulinskmu, 16. 9. 1938; cit. in Heiber, str. 61 H. H. A. Rosenbergovi, 27. 7. 1938 a 15. 12. 1938; cit. in Heiber, str. 58, 62 v. Lang, str. 73-4 Cit. in G. Lean: Frank Buchman: A life, Constable, 1985, str. 203-4 Tamt, str. 236 Roberts, str. 89-90 22. 5. 1936; T-175, svitek 89, snmky 1565-6 8. 11. 1937; T-175, svitek 90, snmek 2438 Frischauer,. str. 75

Kapitola 7 1. Dokumenty z Hossbachu, 5. 11. 1937; IMT 386-PS 2. Viz A. E. Simpson: The Struggle for Control of the German Economy, 1936-1937, Journal of Modern History, XXXI, bezen - prosinec 1959, str. 37 a dle 3. Nedatovan pozn.; T-175, svitek 88, snmek 2611415 4. Viz Overy, str. 56; Vogelsang, str. 152 5. W. Treue (ed.): ,Hitlers Denkschrift ber die Aufgaben eines Vierjahresplanes', WJHZ, 3(1955), str. 205; cit. in Herbst, str. 66 6. Viz Herbst, str. 67 7. Young, str. 30 8. Hhne: Canaris, str. 262 9. Dokumenty z Hossbachu; op. cit. (pozn. 1 ve) 10. Viz v. Lang, str. 80 11. Calic, str. 257 12. Gisevius: Nebe, str. 273-4 13. Viz Hhne: Canaris, str. 254 a dle 14. Tamt, str. 255 15. Viz Gisevius: Nebe, str. 280 16. Beck, cit. in Hoffmann, str. 68 17. Viz Hhne: Canaris, str. 222 18. W. Canaris: ,Politik und Weltmacht', in R. Donevert (ed.); Wehrmacht und Patei, Lipsko 1938, str. 48; cit. in Hhne, Canaris, str. 224 19. Viz tamt, str. 253-63 20. Simpson, op. cit. (viz pozn. 2 ve), str. 44 21. Jahreslagebericht 1938; Boberach, 2, str. 74 22. v. Lang, str. 85 23. Tamt, str. 86 24. Vogelsang, str. 54; Koehl, str. 142 25. Vogelsang, str. 104-5 26. Overy, str. 113 27. Viz Hhne: Canaris, str. 275 28. Cit. in v. Lang, str. 86 29. Canarisovo kolen ,Die nationalpolische Stelleng des Offiziers...,' 22. 4. 1938, IfZ F 6/1, str. 1; cit. in Hhne: Canaris, str. 283 30. Viz v. Lang, str. 89-90 31. Boberach, 2, str. 79 32. M. Reich in Die Zeitung (exilov noviny), Londn 25. 5. 1945 (Wienerova knihovna) 33. 3. 7. 1938; T-175, svitek 90, snmek 2346 34. 20. 4. 1938; IWM H/15/250, str. 1 35. Tamt, str. 2 36. Tamt, str 3e 37. Tamt, str. 4g 38. 3. 7. 1938; op. cit. (pozn. 33 ve), snmky 2342-3 39. Henderson, str. 136 40. Viz Padfield, str. 165 41. Viz tamt, str. 166-9 42. Viz Overy, str. 85-6

43. Tamt, str. 86 44. Cit. in G. Schreiber:,Zur Kontinuitt des Gross- und Weltmachtstrebens der deutschen Marinefhrung', MGM, 2/1979, str. 126 45. Viz Young, str. 132-3; Overy, str. 87 46. Viz M. Gilbert, str. 63 47. 28. 6. 1938; Fromm, str. 235 48. E. g. Hitler, str. 403, 444, 447 atd. 49. Viz Lifton, str. 50 50. Roberts, str. 265 51. Viz Olden; op. cit (pozn. 35, kap. 6), str. 393 52. Jahreslagebericht 1938; Boberach, 2, str. 21 53. Roberts, str. 264 54. Boberach, 2, str. 23 55. Einsatz des SD in Falle CSR (eskoslovensko), Berln, erven 1938, str. 1; IWM AL 2570 56. Tamt, str. 7, 2c 57. Viz Hoffmann, str. 112-21 58. Young, str. 46-57 59. Viz Hoffmann, str. 119-21 60. Viz v. Lang, str. 100 61. Gisevius: Nebe, str. 186 62. Moczarski, str. 121 (peklad str. 84) 63. Tamt, str. 119-20 (peklad str. 82) 64. Denk R. Byrona, 6. 9. 1938; Spectator, 22. 8. 1987, str. 22-3 65. Tamt, 8. 9. 1938; in tamt, 29. 8. 1987, str. 22 66. Tamt, 11. 9. 1938; tamt 67. v. Lang, str. 100 68. Aktenvermesrk fr Frl. Potthast, 18. 2. 1938; T-175, svitek 88, snmek 2611412 69. Viz v. Lang, str. 185 70. Henderson, str. 300-1 71. IMT 1780-PS; cit. in Bullock, str. 430 72. Cit. in Hhne: Canaris, str. 283 73. Goerdeler; cit. in Young, str. 135 74. Tamt, str. 120 75. Vpov Z. Grynszpana, Eichmannv proces, 25. 4. 1961; cit. in M. Gilbert, str. 68 76. Viz stn v ervenci 1942, cit. in M. Gilbert, str. 713 77. 8. 11. 1938 ped SS-Gruppenfhrern;, T-175, svitek 90, snmky 2585 a dle 78. Viz v. Lang, str. 105 79. Berln 9. 11. 1938, 23.55 hod.; IWM AL/2531/1 80. Mnichov 10. 11. 1938, 01.20 hod.; tamt 81. Ogilvie-Forbes, . 2, 16. 11. 1938; pro FO 371/21637; cit. in M. Gilbert, str. 73 82. G. Trenhaft: "The Darhest How", The Times, Londn 7. 11. 1988 83. Blitz, Berln 1. 11. 1938, 14.30 hod.; IWM AL/2531(1 84. Berln 12. 12. 193, 20.00 hod.; tamt 85. Cit. in Calic, str. 285 86. "Die Aktion gegen die Juden am 9/10. 11. 1938"; Boberach, 2, str. 26 87. Viz M. Gilbert, str. 69; viz G. Treuhaft, op. cit. (pozn. 82 ve) 88. "Die Aktion...", op. cit. (pozn. 86 ve) 89. 27. 11. 1938; v. Hassell, str. 31-2 90. Young, str. 152 91. Tamt, str. 234 92. Tamt, str. 236 93. Cit. tamt, str. 327 94. 20. 12. 1938; v. Hassell, str. 39 95. Tamt 96. Viz v. Lang, str. 106 97. Kersten, str. 294, 297

98. 99. 100. 101. 102. 103. 104. 105. 106. 107. 108. 109. 110. 111. 112. 113. 114. 115. 116. 117. 118. 119. 120.

Frischauer, str. 121 Kersten, str. 294 Tamt, str. 109 Hestons, str. 35 Kersten, str. 300 Tamt, str. 301 Cit. v. Lang, str. 193 Daily Mail, Londn 17. 4. 1945 (Wienerova knihovna) Roberts, str. 89 Poznmky z nvtvy RFSS ve Wewelsburgu 15.-18. 1. 1939; T-175, svitek 88, snmek 2611409 Tamt H. H. - projev 2. 7. 1938, z nejmenovanch nmeckch novin (Archiv Wienerovy knihovny PC4) 29. 1. 1939; T-175, svitek 90, snmek 2492 Tamt, snmky 2494-5 Cit. in Calic, str. 554 P. Dukes: An Epic of the Gestapo, Cassell 1940, str. 183 v. Lang, str. 117 SIS - zprva, 18. 3. 1939; cit. in Aster, str. 74 Gisevius: Bitteren ende, str. 362 Stein, str. 26 Tamt, str. 14 8. 11. 1938; op. cit. (pozn. 77 ve) Cit. in Bullock, str. 469

Kapitola 8 1. Aster, str. 274 2. Denk R. Byrona, 6. 9. 1938; Spectator, 22. 8. 1987, str. 22 3. Hitler, str. 444 4. Tamt, str. 317 5. Tamt, str. 347 6. Tamt, str. 772 7. Tamt. str. 447 8. Tamt 9. Aster, str. 307 10. Nowak, str. 77-8 11. Lifton, str. 62 12. Cit. in Fleming, str. 20 13. IMT 630-PS 14. Nowak, str. 80-1; Lifton, str. 69 15. Viz Klee, str. 83 a dle 16. Viz tamt, str. 84-5 a E. Klee (ed.): Dokumente zur ,Euthenasie', Fischer Verlag, 1985, str. 69 a dle 17. Viz nap. soud. zen okresnho soudu v Hannoveru proti SS-Sturmbannfhrerovi K. Eimannovi, 20. 12. 1968 (2 Ks 2/67), cit. tamt, str. 70 a dle; viz Lifton, str. 78 18. Lifton, str. 63 19. IMT 798-PS 20. David Irving pedpokld, e Himmler byl v tomto obdob Hitlerovi nabzen a cituje ryvek z denku H. H. z 28. 8. 1939 v knize The War Path (Papermac, 1978) str. 255-6. Tento ryvek dokazuje, e Himmler nic nenamtal proti Hitlerovm zvrm, byl patrn zcela oddn jeho gniu. 21. Canarisovy poznmky, 22. 8. 1939; cit. in Hhne: Canaris, str. 387 22. Henderson, str. 337 23. Cit. in Hhne: Canaris, str. 349 24. Viz nap. Calic, str. 299 25. Schmidt,; cit. in Bullock, str. 505 26. Henderson, str. 287 27. Shirer, str. 161 28. Anfzeichnung, 3. 9. 1939, 1 Skl, Teil CVII; PG 32183 (Nmo. knih.) 29. Broszat (ed.), str. 71

30. Schellenberg, str. 72 31. Tamt, str. 73 32. Viz Kersten, str. 305-7 33. Tamt, str. 306 34. Viz v. Lang, str. 138 35. Viz Schellenberg, str. 75 36. Viz v. Lang, Sibyll (ed.), str. 92 37. Tamt, str. 92-3 38. Heydrichovo nazen, 3. 9. a 20. 9. 1939; cit. in Noakes, str. 136 39. Broszat, (ed.), str. 74 40. Hhne: Canaris, str. 363-4 41. Tamt, str. 361 42. Cit. tamt, str. 364 43. Lahousenova poznmka o porad ve Vdcov vlaku; cit. tamt, str. 364 44. Erlass, 7. 10. 1939; cit. in Ackermann, str. 204 45. Viz v. Lang, Sibyll (ed.), str. 61 46. Frankv denk, 19. 12. 1939; IMT USSR - 223; cit. in M. Gilbert, str. 105 47. Informace poskytnut M. Tregenzou (ivotopisem Christiana Wirtha) autorovi 9. 6. 1989 48. 26. 9. 1939; Overy, str. 95 49. Herbst, str. 100 50. Viz Stein, str. 30, 271 51. Z nazen GFP, str. 6; cit, in Hhne: Canaris, str. 365 52. Stein, str. 30 53. Projev H. H. 8. 11. 1938; op. cit. (pozn. 77, kap. 7) a G. Berger H. H.-ovi 10. 2. 1940 ve vci nazen z 18. 5. 1939, potvrzujc nrst mu v jednotkch Totenkopf na 40-50 000 pro vlen poteby; T-175, svitek 104, snmek 2626613 a dle, cit. in Stein, str. 33 54. Dienstweisung fr Ergnzungsamt der haffen-SS, 29. 10. 1939; T-175, svitek 104, snmek 2626776 a dle; cit. in Stein, str. 36 55. Historick zprva G. Bergera H. H.-ovi 5. 6. 1942; IW H/15/264 56. SS-Befehl, 28. 10. 1939; BA NS 19/1791 (reprodukovno jako dodatek dok. . 4 in Ackermann) 57. Gauleiterm 22. 9. 1940; IMT 1918-PS 58. S. Lorentz: The Destruction of Warsaw Castle, Varava 1947; cit. in Woods, str. 14-15 59. Gisevius: Nebe, str. 198 60. Strasser: Mein Kampf, str. 146 61. A. Zoller: Hitler Privat. Droste, Dsseldorf 1949, str. 181; cit. in Bullock, st. 523 62. Univerzita v Bernu, hist. stav., reprod. in Calic, str. 326 63. "Innenpolitischen Lage", 10. 11. 1939; Boberach, 2, str. 442-3 64. Viz nap. Hhne: Canaris, str. 386 a dle; Ritter, str. 145 a dle 65. Viz Hhne: Canaris, str. 392 66. Viz Ritter, str. 149-50 67. v. Lang, str. 149 68. Viz Calic, str. 325-6 69. Viz Payne-Best: The Venlo Incident, Londn 1950, str. 130-2; Strasser: Mein Kampf, str. 146-7; Gisevius: Nebe, str. 211-12 70. A. Haushofer Frau K. Hastoferov 23. 12. 1939; cit. in Douglas-Hamilton, str. 106 71. v. Lang, str 141 72. 29. 2. 1940; T-175, svitek 37, snmek 238 73. 7. 9. 1940; IMT PS-1918 74. v. Hassell, str. 117 75. v. Lang, str. 141 76. Tamt, str. 143 77. 29. 2. 1940; op. cit. (pozn. 72 ve) 78. K. Wolff: "Eichmanns Chef Heinrich Himmler", Neue Illustrierte, . 17, 23. 4. 1961, str. 24 79. Viz IWM H/28/374 80. Viz IWM H/28/323 a dle 81. IWM H/3/367 82. IMW H/3/368

83. 19. 5. 1941; IWM H/3/382 Kapitola 9 1. H. Johst: Ruf des Reiches-Echo des Volkes! Eine Ostfahrt, Mnichov 1942, str. 86; cit. in Ackermann, str. 227 2. Viz v. Lang, str. 147 3. Viz H. H. v. Ribbentropovi ve vci Fhrerbefehlu, 23. 4. 1940; IWM H/6/217 4. Viz hlen G. Bergera o odvodech, 5. 6. 1942; IWM H/15/264 5. Viz ryvky z dopis odvedenc z Nordland, IWM H/6/220 6. Grtner H. H.-ovi, 9. 5. 1940; T-175, svitek 104, snmek 2626360 a dle, cit. in Stein, str. 53-4 7. Berger H. H.-ovi, 2. 7. 1940; tamt, snmek 2626144 a dle; cit. tamt, str. 97 8. Hlen Reichskommissar fr die Festigung deutschen Volkstums, 25. 3. 1943, str. 7; IWM H/28/224 9. v. Lang, str. 154 10. Viz H. Krausnick: "Denkschrift Himmlers ber die Behandlung der Fremdvlkischen im Osten", VJHZ, 5, 1957, str. 195 11. Tamt, str. 196-8 12. Tamt, str. 197 13. v. Lang, Sibyll (ed.), str. 68 14. Viz Lifton, str. 77; Sereny, str. 56; poet dt viz Nowak, str. 83 15. Informace poskytnut M. Tregenzou (ivotopiscem Christiana Wirtha) autorovi 9. 6. 1989 16. Wiesenthal, str. 271-2 17. Viz Sereny, str. 56; Pacienti odeslan do tchto stav byli schvalovni ke zplynovn Franzem Suchomelem. A viz tamt, str. 54 a dle k otzce, kter likvidan stediska byla urena jako cvin centra pro pracovnky. 18. W. Koppe J. Sporrenbergovi, 18. 10. 1940; BA Zentrale Stelle fr Landesjustizverwaltungen, sv. 9, 806-7; cit. in Fleming, str. 21 19. Viz v. Lang, Sibyll (ed.), str. 45-6 20. Cit. in Calic, str. 433 21. The Joint Distribution Comittee; viz v. Lang, Sibyll (ed.), str. 63 a dle 22. Viz Reitlinger, str. 134 23. Lifton, str. 14 24. Pozn. H. H. psan v jeho zvltnm vlaku 28. 5. 1940; VJHZ, op. cit. (pozn. 10 ve), str. 195 25. Viz Manvell & Fraenkel, str. 100, 102 26. Kersten, str. 88 27. 6.-8. 2. 1940; Kersten, str. 334-6 28. Erlass, 22. 6. 1940; BA R 4311/311, B 1.42; cit. in Herbst, str. 127 29. 1 Skl., 3. 6. 1940; cit. in Salewski, 3, str. 105 a dle, mapka tamt, str. 121 30. Viz Salenski, 3, str. 122 a dle 31. Meldung No. 104, 11. 7. 1940; Boberach, 5, str. 1362 32. Meldung No. 103, 8. 7. 1940; tamt, str. 1553 33. Meldung No. 105, 15. 7. 1940; tamt, str. 1376 34. Meldung No. 107, 22. 7. 1940; tamt, str. 1402 35. Viz Koehl, str. 120; Krausnick a kol., str. 276 36. Broszat (ed.), str. 96 37. Jahrbuch der AWi der DAF, 1940/41, p. 61 a dle; cit. in Herbst, str. 163 38. Dstojnkm Liebstandarte, 7. 9. 1940; cit. in Ackermann, str. 147, 154 39. Krausnick a kol., str. 270, 461 40. Viz v. Lang, str. 156; Kersten, str. 184-5 41. Shirer, str. 356 42. Stein, str. 90 43. Meldung No. 107, 22. 7. 1940; Boberach, 5, str. 1402 44. Shirer, p. 359 45. Tet Bessie, 7. 8. 1940; cit. in M. Bloch: The Duke of Windsor's War, Weidenfeld & Nicolson, 1982, str. 103 46. 31. 7. 1940; Halder, 2, str. 49-50 47. 10. 8. 1940; v. Hassell, str. 162 48. 22. 9. 1940; tamt, str. 166

49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68. pozn. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78. 79. 80. 81. 82. 83. 84. 85. 86. 87. 88. 89. 90. 91. 92. 93. 94. 95. 96. 97. 98. 99. 100. 101. 102. 103. 104.

Viz Calic, str. 403 Viz IMT 446-PS; viz Whaley, str. 17-18 Viz Stein, str. 98 a dle Bergerova zprva; op. cit. (pozn. . 4 ve) 23. 12. 1940; Kersten, str. 69 21. 12. 1940; tamt, str. 67-8 23. 12. 1940; tamt, str. 69 28. 12. 1940; tamt, str. 70-1 5. 1. 1941, tamt, str. 72-3 Vermerk der Reichskanzlei, 6. 11. 1941; BA R 43 11/278 B 1. 103; cit. in Herbst, str. 154 16. 12. 1940; BA R 7 2017, cit. tamt 15.-17. 1. 1941; Kersten, str. 74 Tamt Tamt, str. 75-7 18.-19. 1. 1941; tamt, str. 77-9 v. Lang, str. 194 Manvell & Fraenkel, str. 261, pozn. 20 15. 5. 1940; Heiber, str. 80 Viz Kersten, str. 91 Doris Mehnerov, kter nastoupila do adu H. H. v r. 1943; Manvell & Fraenkel, str. 267, doplujc Tamt, str. 261, pozn. 20 Viz Bullock, str. 581-2; Calic, str. 400 3. 2. 1941; Kersten, str. 46 7. 2. 1941; tamt, str. 50 Tamt, str. 48-51 Viz Berben, str. 87 Hssovo hlen RFSS, listopad 1940; Broszat (ed.), str. 178 Lifton, str. 187 Tamt, str. 156, pozn. Broszat (ed.), str. 179 Tamt, str. 178 Tamt, str. 180 10. 3. 1941; Kersten, str. 173 IMT PS 447; cit. in Noakes, str. 617; Halder, 2, str. 419 Zpis ze 2. 7. 1941, Heydrich tyem HSSPF, shrnuje zkladn instrukce; cit. in Noakes, str. 620-1 Vpov Sonderkommanda Cdr.; cit. in Krausnick a kol., str. 62-3 IMT EC-126 a ND 2718-PS; cit. in Bullock, str. 591 Viz svdectv vom dem Bacha-Zelewskho; IMT IV, str. 36; viz Koehl, str. 180; Reitlinger, str. 161 11. 11. 1941; Kersten, str. 119 Tamt, str. 120 Viz Canaris Halderovi, 27. 8. 1940; Halder, 2, str. 79 18. 5. 1941; v. Hassell, str. 209 Viz Hess, str. 69 18. 5. 1941; v. Hassell, str. 207 6. 4. 1941; Kersten, str. 173 16. 4. 1941; tamt, str. 174 17. 4. 1941; tamt, str. 175 Whaley, str. 174 Tamt, Dodatek A Hess, str. 70 18. 5. 1941, v. Hassell, str. 207 Douglas-Hamilton, str. 165 a dle Frau Lina Heydrich, cit. in Calic, str. 380 Viz PRO, NF/1/912, Calic, str. 380 F. Mennecke manelce, 24. 11. 1941; cit. in Lifton, str. 135 Cit. in Nowak, str. 192, pozn.

105. Viz Boberach, 6, str. 1812 106. Tamt, 6, str. 1917-18 107. Moczarski, str. 151, 436 (peklad str. 109) 108. Cit. in M. Gilbert, str. 152 a viz v. Lang, Sibyll (ed.), str. 73 109. Schellenbergv obnk, 10a Js 39/60, str. 239; Landgericht Mnichov II, cit. in Fleming, str. 44-5 110. Viz Lifton, str. 274 111. Reichsarzt-SS RFSS, 29. 5. 1941; IWM H/28A/364 112. Viz Lifton, str. 170 a dle 113. Broszat (ed.), str. 157; viz tak Hssova vpov in Bulletin of the Main Commision for the Investigation of Nazi Crimes in Poland, Wydawnictvo Prawnicze, Varava 1960, XIII, str. 130 a dle, 149, kde znovu neudv pesn datum svho povoln do Berlna, ale pouze daj "nkdy v lt 1941". 114. Broszat (ed.), str. 157 115. Tamt, str. 181 116. v. Lang, Sibyll (ed.), str. 75 117. Broszat (ed.), str. 158 118. Tamt 119. Viz Halder, 2, str. 318, 336, 419; Varlimont, str. 164; Calic, str. 439 120. 30. 3. 1941; Halder, 2, str. 336-7 121. 16. 6. 1941; v. Hassell, str. 212 122. Meldung No. 179, 17. 4. 1941; Boberach, 6, str. 2204 123. Meldung No. 190, 29. 5. 1941; Boberach, 7, str. 2354 124. Meldung No. 192 , 9. 6. 1941; Boberach, 7, str. 2380 125. Meldung No. 194, 16. 6. 1941; Boberach, 7, str. 2408 126. Meldung No. 195, 19. 6. 1941; Boberach, 7, str. 2418-19 127. Hinsley a kol., I, str. 467-72, 475-7 128. Whaley, str. 231 129. Tamt, str. 80 130. Tamt, str. 242 131. Meldung No. 196, 23. 6. 1941; Boberach, 7, str. 2426 Kapitola 10 1. IMT, XXII, str. 352; cit. in Stein, str. 273 2. Korpsfhrerm v Charkov, 24. 4. 1943; IMT 1919-PS 3. Cit. in v. Lang, Sibyll (ed.), str. 80 4. Denk F. Landaua, 14. 7. 1941; cit. in M. Gilbert, str. 171 5. IMT NO-2456; cit. in H. Heiber: "Aus dem Akten des Gauleiters Kube", VJHZ, 4, 1956, str. 72 6. Hinsley a kol. 2, str. 671 7. K. Wolff; op. cit (pozn. 78, kap. 8), str. 22 8. Tamt 9. Tamt 10. Svdkov pi procesu s Wolffem, 1964; viz v. Lang, str. 172 11. Cit. in Krausnick a kol., str. 68 12. Viz zvlt "Wirtschaft" Meldugen in Boberach, 7 13. Viz Overy, str. 132 14. Viz Besprechung in Fhrer HQ o Generalplan Ost, nedat.; IWM H/5/85; viz tak Meldung No. 196, 23. 6. 1941; Boberach, 7, str. 2433-4 15. Viz Broszat (ed.), str. 158-9; podrobnj popis viz Reminiscences of Pery Broad SS-man in the Auschwitz Concentration Camp, Muzeum Panstwowe, Osvtim 1965, str. 54 a dle, viz tak stedn komise pro vyetovn nmeckch zloin v Polsku in German Crimes in Poland, Varava 1946, I, str. 83 16. Vpov dr. S. Klodzinskho; cit. in Lifton, str. 259 17. Viz M. Gilbert, str. 76-7; Irving, str. 325 18. 4. 10. 1941; v. Hassell, str. 231 19. 15. 9. 1941; cit. in Krausnick a kol., str. 526 20. Viz v. Lang, str. 173 21. Moczarski, str. 155 (peklad str. 112) 22. Heydrich Wolffovi (im Hause) 2. 11. 1941, ke schzce 4. 10. 1941, str. 5; IWM H/6/118 23. Tamt, str. 6 24. Viz Meldungen No. 195, 19. 6. 1941 a 210, 11. 8. 1941; Boberach, 7, str. 2424 a dle, 2638 a dle

25. Viz M. Gilbert, str. 210 26. NA NO-365; cit. in Fleming, str. 71 27. Trevor-Roper (ed.): Table Talk, str. 162 28. H. Heims: Adolf Hitler, Monologe im Fhrerhauptquartier 1941-1944, Hamburk 1980, str. 106; cit. in Calic, str. 520 C29. Schellenberg, str. 359 30. Kersten, str. 112 31. Tamt, str. 116 32. Tamt, str. 117-18 33. Tamt, str. 119 34. Jeckelnv vslech, 14. 12. 1945; Stt. histor. archiv, Riga; cit. in Fleming, str. 75 35. SS-Korpsfhrerm, Charkov 24. 4. 1943; IMT 1919 PS 36. Cit. in Reitlinger, str. 186, pozn. 37. H. H. R. Heydrichovi, 26. 11. 1941; IWM H/6/120 38. Viz Risk proces (50) 9/72, rozsudek, str. 69-73; cit. in Fleming, str. 78-9; pozorovatele a krut smch slyel plukovnk W. Bruns, viz Fleming, str. 80-1 39. Jeckelnv vslech, op. cit. (pozn. 34 ve); cit. in Fleming, str. 96 40. 26. 12. 1941; T-175, svitek 108, snmek 2632287; cit. in Stein, str. 135 41. Viz Stein, str. 134, 168 42. v. Lang, Sibyll (ed.), str. 89 43. Viz Fleming, str. 91-4 a Raul Hilberg: The Destruction of the European Jews. Holmes & Meier, Londn 1985, str. 165-6. Jmno dr. Langeho je posledn na seznamu 14 zastnnch. 44. Krausnick a kol., str. 85 45. v. Lang, Sibyll (ed.), str. 91 46. Tamt, str. 77-8 47. Viz popis idovskho kope hrob Y. Grojanowskho; cit. in M. Gilbert, str. 255 a dle 48. Foreign monitoring service, Washington, D. C. ; cit. in F. Watts (ed.): Voices of History, New York 1943, str. 121; cit. in M. Gilbert, str. 285 49. Meldung No. 256, 2. 2. 1942; Boberach, 9, str. 3235 50. Cit. in Aronson, str. 62-3 51. Kersten, str. 90-1 52. Schellenberg, str. 30 53. Kersten, str. 90 54. Cit. in Aronson, str. 62 55. Manvell & Fraenkel, str. 262, pozn. 3 56. Heydrich Wolffovi 21. 10. 1941, ve vci schzky 4. 10. 1941; IWM H/6/118 57. 26. 1. 1942; Heiber, str. 101 58. 31. 1. 1942; tamt, str. 101-2 59. Posudek dr. Wetzella, 27. 4. 1942, in H. Heiber: "Der Generalplan Ost", VJHZ, 6, 1958, str. 297 60. Tamt, str. 294 61. Tamt, str. 296 62. H. H. editeli RuSHA, jen 1940; BA NS 19/neu 604; cit. in Ackermann, str. 208 63. H. H. K. H. Frankovi, leden 1941; tamt 64. Anordnung No. 67/1, str. 9 III 3, 19. 2. 1942, IWM H/1/236 65. Viz Henry & Hillel, str. 153 a dle 66. Tamt, str. 152 67. K.-H. Huber: Jugend untern Hakenkreuz. Ullstein, Berln 1982 68. 4. 3. 1942; IWM H/6/156 69. Zprva z porady guvernra G. G., 30. 3. 1942; cit. in Ackermann, str. 207 70. Anordnung No. 70/1, 23. 3. 1942, "nderung des Begriffes, artverwandtes Blut"; IWM H/6/98 71. 10. 11. 1940; Kersten, str. 57 72. RFSS, Berln 7. 3. 1942; IWM H/6/165 73. H. H. O. Pohlovi, 8. 5. 1942; BA NS 19/421; cit. in Ackermann, str. 133 74. 15. 5. 1942; Heiber, str. 120 75. Oberabschnittsfhrern und Hauptamtschefs, 9. 6. 1942; T-175, svitek 90, snmek 2664 a dle 76. 7. 4. 1942; IWM H/6/26 77. Tamt 78. 30. 4. 1942; IWM H/6/29

79. Viz Stein, str. 170-2 80. H. P. Kraemer-Leitung der Reichskanzlei, 7. 4. 1942; IWM H/10/281 81. H. H. R. Heydrichovi, 24. 4. 1942; IWM H/10/283 82. Viz Sereny, str. 102-3 83. Tamt, str. 111 84. Viz K. Smolen: Auschwitz 1940-1945, Museum Panstwowe, Osvtim 1966 (2. vyd.), str. 64 a dle, 69; viz Hssovy vpovdi bhem polsk vazby; cit. in Sehn, str. 114; viz tak Garlinski, str. 117-18 85. Broszat (ed.), str. 108 86. Cit. in Krausnick a kol., str. 104 87. V. Brack H. H., 28. 3. 1941; cit. in Lifton, str. 279 88. Viz tamt, str. 280 89. Alexander: Prolonged Exposure, str. 20 90. Tamt 91. Datovno "B" listopad 1942; cit. tamt, str. 27 92. Alexander: Miscellaneous Aviation, str. 10-12 93. Viz tamt, str. 12-13; tak vpov A. Pacholegga; IMT 2428 PS, XXX, str. 351; tak Berben, str. 129 94. 13. 4. 1942; expont 316 (1986) muzea v Dachau 95. 5. 4. 1942; cit. in Berben, str. 128 96. IMT XXX, str. 351 97. Viz v. Lang, str. 186 98. Alexander: Prolonged Exposure, str. 22 99. dr. Lutz L. Alexanderovi; cit. tamt, str. 40 100. Alexander: Miscellaneous Aviation, str. 13 101. Viz Lifton, str. 273 102. Alexander: Prolonged Exposure, str. 44, 41 103. Cit. in Aronson, str. 266, pozn. Kapitola 11 1. Viz C. MacDonald: The Killing of SS-Obergruppenfhrer Reinhard Heydrich, Macmillan, 1989, str. 118 a dle, 155 a dle 2. Tamt, str. 175-6; Calic, str. 477 3. R. Hildebrandt: Wir sind die Letzten, Berln 1947, str. 135-6, cit. in Reitlinger, str. 215 4. Hoettl, str. 30 5. Schellenberg, str. 323-4 6. Meldung No. 290, 11. 6. 1942; Boberach, 10, str. 3805 7. Meldung No. 288, 1. 6. 1942; tamt, str. 3773 8. L. Heydrich: Leben mit einem Kriegsverbrecher, Pfaffenhoften 1976, str. 119; cit. in Calic, str. 477 9. Viz Hhne: Canaris, str. 471 10. 9. 6. 1942; T-175, svitek 90, snmek 2664 11. Tamt, snmek 2664 a dle 12. 30. 11. 1941; v. Hassell, str. 240 13. 22. 7. 1942; cit. in v. Lang, str. 182 14. Viz nap. Meldung No. 289, 4. 6. 1942; Boberach, 10, str. 3787-8 15. Viz Henry & Hillel, str. 199-202 16. 21. 6. 1943; Heiber, str. 214 17. Meldung No. 292, 18. 6. 1942; Boberach, 10, str. 3840 18. Viz IMT, VI, str. 191 19. H. H. Greifeltovi, 12. 6. 1942; cit. in Heiber: Generalplan Ost, op. cit. (pozn. 59, kop. 10), str. 325 20. Tamt 21. 16.-17. 7. 1942; Kersten, str. 132-5; viz detailn plny na Wehrdorfen (obrann vesnice) a zaloen a vcvik oddl rolnick milice in HSSPF Russland-Mitte - RFSS, 28. 1. 1944; IWM H/28/282 22. 16. 7. 1942; Kersten, str. 132 23. Brandtv zznam 7. 7. 1942; IMT NO-216; cit. in M. Gilbert, str. 373 24. Broszat (ed.), str. 182 25. Viz Garlinski, str. 119

26. Broszat (ed.), str. 161 a viz K. Smolen, op. cit. (pozn. 84, kap. 10), str. 65 27. Lifton, str. 14 28. Fleming, str. 127 29. Broszat (ed.), str. 171 30. Tamt, str. 182 31. Tamt, str. 171; i kdy dr. O. Wolken uvdl "okolo osmi minut"; cit. in Lifton, str. 165 32. F. Miller, kter peil pracovn komando, hovo ve filmu a Clauda Lanzmanna (uvedla T, 1992) 33. Broszat, (ed.), str. 169 34. Tamt, str. 183 35. Tamt, str. 183-4 36. Kersten, str. 304 37. v. Lang, str. 338 38. 21.-22. 7. 1942; Kersten, str. 137-8 39. 19. 7. 1942; Heiber, str. 131 40. Sereny, str. 151-2 41. Franz Suchomel (strn), vpov ve filmu a C. Lanzmanna; vpov Samuela Rajzmanna v Norimberku, cit. in M. Gilbert, str. 395 a dle; vpov Gustava Boraka pi Dmjaukov procesu; The Times, Londn 5. 3. 1987 42. Vslech K. Gersteina Ameriany 4. 5. 1945; cit. in H. Rothfels: "Augenzeugenbericht zu den Massenvergassung"; VJHZ, 1, 1953, str. 191-2 43. G. Sereny: "Displaced Persons in the World's Dock", The Times, Londn 14. 2. 1987 44. Broszat (ed.), str. 161 45. Gersteinv vslech, op. cit. (pozn. 42 v e), str. 192 46. Sereny, op. cit. (pozn. 43 ve) 47. Gersteinv vslech, op. cit. (pozn. 42 ve), str. 192 48. 19. 7. 1942, Heiber, str. 132 49. Tamt, str. 133 50. Pro RSHA, ?. 7. 1942; IWM H/1/135 51. Kersten, str. 302 52. RFSS Pers.Stab HA, Mnichov - RFSS, 8. 7. 1942; T-175, svitek 88, snmek 2611336 53. Dr. Brandt - Glasindustrie ... schule, 28. 7. 1942; Heiber, str. 134 54. "Die Goten auf der Krim", 14. 7. 1942; IWM H/1/219 55. Alexander: Prolonged Exposure, str. 22 56. H. H. H. Backemu, 30. 7. 1942; Heiber, str. 135 57. Kopie ve Wienerov knihovn 58. 8. 8. 1942; Kersten, str. 148-9 59. Tamt, str. 151-2 60. Viz R. C. Zaehner: The Bhagavad-Gita, Oxford University Press, 1969, str. 20 (. vyd.: Bhagavadgta, Odeon, Praha 1976, pel. J. Filipsk a J. Vacek) 61. Tamt, kap. 4, ver 8 (peklad str. 50) 62. Tamt, kap. 4, ver 7 (peklad str. 50); Kersten, str. 152 63. "Gesprche des RFSS am Mittagessen am 13. 9. 1942": T-175, svitek 88, snmky 2611398-99 64. H. Krausnick (ed.): "Himmler ber seinen Besuch bei Mussolini vom 11-14 Okt. 1942", VJHZ, 4, 1956, str. 425-6 Kapitola 12 1. Overy, str. 159 2. Tamt, str. 193 3. 8. 11. 1943; Milch Docs, sv. 63, 5901-2; cit. tamt, str. 177 4. Meldung No. 357, 8. 2. 1943; Boberach, 12, str. 4770 5. Tamt, str. 4771 6. Tamt, str. 4772 7. Viz Hestons, str. 82-3; viz Kersten, str. 166, kvli aplikaci injekcemi 8. Cit. in Irving, str. 446 9. 10. 11. 1942; Kersten, str. 161 10. Tamt, str. 160 11. Viz Erickson, str. 1

12. Cit. in Irving, str. 455-6 13. 21. 11. 1942; Kersten, str. 127 14. 18. 12. 1942; tamt, str. 261 15. 20. 12. 1942 v souvislosti s 12. 12. 1942; v. Hassell, str. 290 16. A. Fischer: Sowjetische Deutschlandspolitik..., Stuttgart 1975, str. 41; cit. in Hhne: Canaris, str. 479 17. Hestons, str. 59 18. Tamt, str. 57 19. Irving, str. 480 20. Hestons, str. 88, 139, 159 21. 12. 12. 1942; Kersten, str. 165-6 22. Tamt, str. 166-7 23. Hestons, str. 115 24. 19. 12. 1942, Kersten, str. 168 25. Tamt, str. 169 26. H. H. M. Bormannovi, 20. 1. 1943; IWM H/6/252 27. M. Bormann G. Bormannov, 16. 1. 1943; cit. in Trevor-Roper (ed.): Bormann Letters, str. 1 28. F. Gilbert (ed.), str. 17-20 29. Viz Padfield, str. 268 30. Viz Stein, str. 203-4 31. Korpsfhrerm v Charkov, 24. 4. 1943; IMT 1919-PS 32. Overy, str. 223 33. 18. 3. 1943; IWM H/6/244 34. Viz RFSS inspektorovi fr Statistik, 18. 1. 1943 a RFSS editeli RSHA, 18. 1. 1943; IWM H/5/260 a H/5/259 35. Vpov SS-Unterscharfhrera Karla Frenzela a SS-Oberscharfhrera Huberta Gomerskho; dokumenty soudnho procesu o Sbiboru, ad prokurtora ve Frankfurtu n. M.; viz tak spis . 8 Js 5302/601 ad prokurtora v Dsseldorfu; viz tak spis . PKs 3/50: Kauza proti Erichu Bauerovi, ad prokurtora v Zpadnm Berln; viz tak vpovdi idovskch svdk in Novitch, str. 59, 108, 154-5 36. Vpov Moeho Bahira; cit. in Novitch, str. 154-5 37. RFSS veden SIPO a SD, 9. 4. 1943, BA NS 19/neu 1570; cit. in Fleming, str. 137 38. R. Brandt pro Inspekteur fr Statistik, 10. 4. 1943; cit. tamt 39. Viz v.Lang, Sibyll (ed.), str. 112 40. Fleming, str. 139 41. Meldung No. 377, 19. 4. 1943; Boberach, 13, str. 5145 42. Tamt 43. Hestons, str. 46 44. Meldung No. 365, 8. 3. 1943; Boberach, 13, str. 4902 45. Tamt, str. 4903 46. Berichte zu Inlandsfragen (Grne Serie), 2. 8. 1943; tamt, 14, str. 5562-3 47. Tamt, str. 5561-2 48. Viz Herbst, str. 185 49. Viz Kersten, str. 206 50. 3. 9. 1943; Kersten, str. 211 51. 7. 9. 1943; tamt, str. 214 52. 22. 3. 1942; v. Hassell, str. 258 53. Royce (ed.), str. 57 54. Potvrzeno F. X. Sondereggerem 9. 9. 1948; Akten der Lneberger Staatsanwaltschaft, IX, str. 250; cit. in Hhne: Canaris, str. 508 55. Tamt, IX, str. 299; cit. tamt, str. 508-9 56. Schellenberg, str. 408 57. Viz Hhne: Canaris, str. 488 58. Vpov A. Kraellov v ppadu Schmidhuber 25. 8. 1948; Akten der Lneberger Staatswaltschaft, III, str. 166; cit. in Hhne: Canaris, str. 529 59. 25. 5. 1943; v. Hassell, str. 317 60. v. Lang, str. 196-7 61. Viz Royce (ed.), str. 36 62. Berichte zu Inlandsfragen (Rote Serie), 19. 8. 1943; Boberach, 14, str. 5646

63. Tamt, 26. 8. 1943; tamt, str. 5675 64. Wolffova zprva o vytovn, cit. in v. Lang, str. 200 65. Viz nap. Evening Standard, Londn 25. 8. 1943; Die Zeitung (exilov noviny), Londn 27. 8. 1943 (Wienerova knihovna) 66. 25. 8. 1943; T-175, svitek 88, snmek 2611390 67. Viz Dulles: Underground, str. 159 68. Viz vpov Puppi Sarreov; tamt, str. 163-4 69. Cit. in G. von Roon: German Resistance to Hitler, Londn 1971, str. 376 70. RFSS K. Frh. v. Ebersteinovi a H. Mllerovi, ved. Amt IV RSHA, 15. 1. 1943; cit. in Heiber, str. 183 71. Viz Meldungen No. 356, 4. 2. 1943 a 357, 8. 2. 1943; Boberach, 12, str. 4750, 4760 72. Cit. in Royce (ed.), str. 39-40 73. 28. 3. 1943; v Hassell, str. 307 74. Meldung No. 360, 18. 2. 1943; Boberach, 12, str. 4822-3 75. 30. 9. 1941; IMT VI, str. 128 76. Vpov P. Rosera; IMT VI, str. 291 77. Tamt, str. 296 78. Vpov M. Labussie` ra; tamt, str. 172 79. Tamt 80. Nazen ze 14. 12. 1942; cit. in H. Marsalek: Die Geschichte des Konzentrationslagers Mathausen, Stuttgart, str. 150; cit. in Speer: Slave State, str. 316 81. Speer RFSS, 5. 4. 1943; IWM H/13/75 82. O. Pohl R. Brandtovi, 19. 4. 1943; IWM H/13/76 83. Vpov Mme Vaillant-Couturierov; IMT VI, str. 205-6 84. Tamt, str. 207 85. Tamt, str. 208 86. Vpov M. Lampeho; IMT VI, str. 184 87. Tamt, str. 185 88. Tamt, str. 185-6 a viz vpov J. F. Veitha; tamt, str. 234-5 89. Vpov M. Lampeho; tamt, str. 186 90. Tamt, str. 193 91. Viz Alexander: Prolonged Exposure, str. 21-2 92. E. Holzlhner, S. Rascher, E. Finke: Bericht ber Abkhlungsversuche am Menschen, nedatovno, teno H. H., 21. 10. 1942; cit. tamt, str. 50 93. Cit. in Alexander: Prolonged Exposure, str. 23 94. Tamt 95. 24. 10. 1942, tamt, str. 25 96. Versuchsanordnung B; cit. tamt, str. 34 97. Tamt, str. 35 98. Tamt 99. Tamt, str. 33 100. Tamt, str. 36 101. Viz Lifton, str. 249 102. Vpov Mme Vaillant-Conturierov, IMT VI, str. 212 103. Viz Lifton, str. 270 104. Viz RFSS O. Pohlovi, 2. 8. 1943 a O. Pohl R. Brandtovi, 2. 8. 1943; IWM H/28/37 105. Dr. Miklos Nyiszli, cit. in Lifton, str. 359 106. 15. 12. 1942, IWM H/13/70 107. 5. 3. 1943; Heiber, str. 195-6 108. Viz Stein, str. 268 109. Erickson, str. 94-5 110. Projev H. H. na Tagung R. P. A. - Leiter, 28. 1. 1944; T-175, svitek 14, snmek 2614801, cit. in Stein, str. 182 111. Heiber: Generalplan Ost, op. cit (pozn. 59, kap. 10) 112. RFSS HSSPF Russland, vel. HA Orpo, RSHA atd., 6. 1. 1943; Heiber, str. 179-80 113. Viz Moczarski, str. 187-8 (peklad str. 139) 114. RFSS Pohlovi, Krgerovi, Globocnikovi, RSHA, Wolffovi, Gen. QM Wagnerovi, Wehrmachtu, 2. 10. 1942; IWM H/28/380

115. ?. 1. 1943, IWM H/28/383 116. Viz M. Gilbert, str. 524 117. 16. 2. 1943, IWM H/21/157 a viz Heiber, str. 190 118. 5. 1. 1943. IWM H/1/31 119. 18. 1. 1943; IWM H/1/23 120. ?. 1. 1943; IWM H/1/33 121. Moczarski, str. 186 (peklad str. 138) 122. Tamt, str. 190 (peklad str. 142) 123. Viz Stein, str. 47; Reitlinger, str. 170, Wirth (ed.), str. 10 124. 20. 4. 1943; Wirth (ed.) 125 Moczarski, str. 195 (peklad str. 146) 126. Tamt, str. 196 (peklad str. 146) 127. 20. 4. 1943; Wirth (ed.) 128. Viz M. Gilbert, str. 557 129. Moczarski, str. 201 (peklad str. 150) 130. 22. 4. 1943; Wirth (ed.) 131. 24. 4. 1943; tamt 132. Moczarski, str. 213 (peklad str. 160-1) 133. Tamt, str. 230 (peklad str. 173) 134. Tamt, str. 210 (peklad str. 158) 135. 13. 5. 1943; Wirth (ed.) 136. Moczarski, str. 210 (peklad str. 158) 137. 16. 5. 1943; Wirth (ed.) 138. Moczarski, str. 252 (peklad str. 190) 139. Tamt, str. 262 (peklad str. 198) 140. Tamt, str. 257-8 (peklad str. 193-4) 141. Sereny, str. 50, 157 142. Tamt, str. 162 143. Tamt 144. Frank pro RFSS, 13. 5. 1943; IWM H/15/178 145. Viz Speer: Slave State, str. 135 146. Hansen-Nootbar autorovi, ervenec 1982 147. Dieselmaat U-333 F. Lynderovi, 14.-15. 11. 1978; cit. in Padfield, str. 322 148. 19. 5. 1943; Heiber, str. 212 149. 22. 5. 1943, tamt, str. 213 150. RFSS pro HSSPF Ostland a vel. WVHA, 21. 6. 1943; Heiber, str. 214-15 151. RFSS O. Pohlovi, 3. 12. 1943; IWM H/15/183 Kapitola 13 1. Kersten, str. 302 2. A. Greiser RFSS, 16. 3. 1943; IWM H/28/84 3. E. Kaltenbrunner RFSS, 20. 7. 1943; IWM H/28/39 4. SS-O'stuf Jarrow, vel. Sich. a SD Einwanderer Zentralstelle, O. Globcnikovi, 10. 2. 1943; IWM H/28/76 5. RFSS pro RuSHA, Volksdeutsche Mittelstelle, Stab. HA RKF, HSSPF Ost....atd., 16. 2.1943; IWM H/28/77 6. Tamt 7. R. Brandt-Frau Walkerov, 14. 5. 1943;; Heiber, str. 211 8. Vel. RUSHA pro RFSS Pers. Stat, 18. 1. 1944; IWM H/28/97 9. O'gruf Heissmeyer R. Brandtovi, 24. 4. 1944; IWM H/28/98 10. RFSS Pers. Stab. pro RSHA, Berln 28. 5. 1944; IWM H/15/220 11. 2. 4. 1943; IWM H/15/220 11. 14. 4. 1943; IWM H/15/222 13. Aktenvermerk, 5. 6. 1943; H/15/229 14. Gauleiter Bohle pro RFSS, 4. 2. 1944; IWM H/15/235 15. RFSS vem adovnm SS a policie, 10. 8. 1943; IWM H/15/210 16. E. Grawitz pro RFSS, 30. 9. 1943; Heiber, str. 235 17. T-78/12, svitek 466, snmky 644031-45l; cit. in Erickson, str. 135

18. 7. 9. 1943; Heiber, str. 233 19. Vermerk, 7. 9. 1943, ve vci pipomnky H. H. ze 3. 9. 1943; T-195, svitek 88, snmek 2611418 20. F/Vortrge, 9.-10. 8. 1943; cit. in Padfield, str. 315 21. Viz nap. Dnitzv rukopis vzpomnek na Hitlera; cit. tamt, str. 316 22. Hestons, str. 114 23. Tamt, str. 138 24. 9. 9. 1943; cit. in Irving, str. 567 25. F/Vortrge, 9. 10. 1943; cit. in Padfield, str. 315 26. Viz Speer: Slave State, str. 206 27. Tamt, str. 207 28. 4. 9. 1943; Kersten, str. 211 29. Pro Reichs- a Gauleitery, Posen (Pozna), 6. 10. 1943; T-175, svitek 85, snmek 152 a dle 30. B. v. Schirach: Ich glambte Hitler, Hamburk 1967, str. 269 31. A. Speer: "Antwort an E. Coldhagen", in A. Reif: Albert Speer, Mnichov 1978, str. 389 32. Schellenberg, str. 354 a dle 33. 9. 12. 1943; Kersten, str. 195 34. Schellenberg, str. 423 35. Novinov vstiek (bez nzvu), 22. 5. 1948; Biog. archiv Wienerovy knihovny, poada 24 36. K. Wolff Frau Wolffov, 29. 9. 1943; cit. in v. Lang, str. 218 37. 22. 8. 1943; Heiber, str. 230-1 38. 30. 10. 1943; tamt, str, 231 39. R. Hildebrant pro RFSS, 1. 12. 1943; tamt, str. 246 40. RFSS R. Hildebrandtovi, 17. 12. 1943; tamt, str. 246-7 41. R. Brandt E. Kaltenbrunnerovi, 3. 11. 1943; IWM H/28/20 42. Viz Herbst, str. 273 43. Tamt 44. R. Brandt pro SS Pers. HA, 22. 10. 1943; Heiber, str. 239 45. R. Brandt M. Sollmannovi, 9. 1. 1944; tamt, str. 249 46. Viz ploha in HSSPF Russland-Mitte pro RFSS, 3. 2. 1944; IWM H/28/282 47. RFSS SS-Gruf Taubertovi, 26. 2. 1944; T-175, svitek 88, snmek 2611294 48. RFSS W. Wstovi, W. Sieversovi... atd., 31. 3. 1944; Heiber, str. 256 49. RFSS W. Keilhausovi, 27. 4. 1944; T-175, svitek 88, snmek 2611300 50. RFSS O. Pohlovi, 26. 2. 1944; tamt, snmek 2611298 51. O. Pohl RFSS, 22. 5. 1944 a RFSS O. Pohlovi, 31. 5. 1944; tamt, snmky 2611297, 2611296 52. Index 322 (leden 1942 = 100); viz Herbst, str. 343 53. Viz tamt, str. 347 54. W. Huppenkothen: "Canaris und Abwehr", IfZ, ZS 249, cit. in Hhne: Canaris, str. 553 55. Viz Hoffmann 56. IMT (nm. vyd.), XXXVI, str. 532; cit. in Gossweiler, str. 314 57. Speer Kammlerovi, 17. 12. 1943;, cit. in Speer: Slave State, str. 219 58. Viz Broszat (ed.), str. 165; v. Lang, Sibyll (ed.), str. 202 a dle 59. v. Lang, Sibyll (ed.), str. 207 60. 9., 16., 17. 6. 1944; Kersten, str. 162-4 61. H. Knatchbull Hugessen min. zahrani, . 794, 24. 5. 1944 a nta min. zahrani, 26. 6. 1944; PRO WO 208/685A 62. Min. zahrani do Washingtonu, 3. 6. a 1. 7. 1944; tamt 63. Gen. Salmuth, cit. in Irving, str. 614 64. 5. 5. 1944; T-175, svitek 92, snmek 3476 a dle; cit. in Smith, Petersen, str. 202 65. NA Tb 242-211, viz tamt, str. 203 66. 24. 5. 1944; T-175, svitek 92, snmek 4639; cit. tamt, str. 203 67. 21. 6. 1944; T-175, svitek 93, snmek 3961 a dle; cit. tamt, str. 203 a dle 68. Broszat (ed.), str. 139 69. IMT RF-348 a viz IMT VI, str. 330-1 70. Viz Berichte zu Inlandsfragen (Weisse Serie) Wirtschaft 8. 6. 1944; Boberach, 17, str. 6582 71. Dr. A. Poschmann; cit. in Speer: Slave State, str. 210 72. Speer, tamt, str. 210-11

73. IMT VI, str. 303 a dle 74. 21. 6. 1944; op. cit. (pozn. 67 a ve), str. 200 75. Anlage, 12. 2. 1944 Verhmerk RF[SS] in R. Brandt M. Sollmannovi, 14. 2. 1944; Heiber, str. 251 76. Viz Berichte zu Imandsfragen (Grne Serie), 4. 5. 1944 a (Weisse Serie), 18. 5. 1944; Boberach, 17, str. 6509, 6544 Kapitola 14 1. Dulles: Surrender, str. 22 a dle 2. Peter (ed.), str. 34-5 3. Tamt, str. 126-7 4. Viz v. Krosigk: Es geschah in Deutschland. Tbingen 1952, str. 346; cit. in Zeller: Freedom, str. 274 5. Denk H. Kaisera, 20. 2. 1943; IWM AL 911 6. Dr. W. Naumann pro RFSS, 19. 1. 1944, 3.30 hod.; IWM H/16/192 7. Cit. in Padfield, str. 361 8. Vlen denk divize nmonch operac, 10. 6. 1944, Nmo. knihovna 9. Meldungen aus den SD-Abschnitten, 8. 6. 1944; Boberach, 17, str. 6572-3 10. Tamt, 19. 6. 1944; tamt, str 6596 11. Tamt, 28. 6. 1944; tamt, str. 6613 12. Viz gen. H. Spiedel: Invasion 1944; cit. in Royce (ed.), str. 92 13. Tamt 14. Tamt, str. 95 15. Cit. in Cave-Brown, str. 740-1 16. Viz Royce (ed.), str. 95 17. Tamt, str. 96 18. Moczarski, str. 352 (peklad str. 268) 19. 31. 8. 1944; cit. in F. Gilbert, str. 105 20. Viz nap. Peter (ed.), 24. 7. 1944, str. 44 (Hoepnerova vpov) a 1. 8. 1944, str. 119 (Stieffova vpov) 21. Tamt, 3. 8. 1944 str. 130 (Klausingova vpov) 22. Poznmky H. H. pro poradu u Fhrera; BA NS 19/275, 331; cit. in Hoffmann, str. 454 23. Peter (ed.), 3. 8. 1944, str. 131 (Klausingova vpov) 24. Tamt, 6. 8. 1944, str. 158 25. Tamt 26. Tamt, 30. 7. 1944, str. 101 27. Tamt, 8. 8. a 30. 7. 1944, str. 175, 111 (v. Trottova vpov) 28. Tamt, 17. 8. 1944, str. 248 29. Tamt, 1. 8. 1944, sytr. 117 30. Tamt, 24. 7. 1944, str. 21 31. Gisevius: Bitter End, str. 515 32. Tamt, str. 516 33. Meldungen ber... Meinungsbildung, 13. 7. 1944; Boberach, 17, str. 6637-8 34. Bericht an die Parteikanzlei, 14. 7. 1944, tamt, str. 6641-4 35. Viz gen. H. Spiedel: "History of events preceding 20th July 1944"; IWM AZ 914, str. 12-13 36. Viz Moczarski, str. 350 (peklad str. 266) 37. J. Hansen-Nootbar autorovi, ervenec 1982 38. Viz Hoffmann, str. 899 39. Zprva RSHA "Sonderkommission 20. 7. 1944", 26. 7. 1944; Peter (ed.), str. 86 a viz Hoffmann, str. 472-3 40. Viz Hoffmann, str. 480 41. Tamt, str. 480-1 42. Viz Peter (ed.), str. 226; viz Hoffmann, str. 485 43. Viz Hoffmann, str. 823, ve vci pravdpodobnosti, zda Wagner v Zossenu navtvil Olbrichta okolo 14.00 hod. 44. Gisevius: Nebe, str. 38-9; Gisevius: Bitter End, str. 532-3 45. Zprva "Sonderkommission", op. cit. (pozn. 39 ve) 46. 20. 7. 1944, 16.45 hod.; cit. in Royce (ed.), str. 124 47. Viz Hoffmann, str. 512

48. Viz Zeller: Freedom, str. 388 49. Viz Royce (ed.), str. 157, k vysln v 18.45 hod. 50. Hoffmann, str. 587 51. v. Lang, str. 251 52. Zeller: Freiheit, str. 335 53. Kersten, str. 201 54. Tamt, str. 202 55. Dstojnkm 545. p divize Volksgrenadier, 26. 7. 1944; cit. in Smith, Peterson (ed.), str. 218 56. Remerova zprva; cit. in Royce (ed.), str. 142 57. J. Hansen-Nootbar autorovi, ervenec 1982 58. Cit. in Zeller: Freedom, str. 437 59. 26. 7. 1944, op. cit. (pozn. 55 ve) 60. Manvell & Fraenkel, str. 263, pozn. 14 61. Meldungen aus den SD-Absehnittsbereichen, 22. 7. 1944; Boberach, 17, str. 6651 62. Meldungen ber ... Meinungsbildungen, 28. 7. 1944; tamt, str. 6684 63. Padfield, str. 373 64. tbnm dstojnkm a ednkm, 24. 7. 1944; cit. in Royce (ed.), str. 187 65. Rundschreiben No. 4, 20. 7. 1944, 21.20 hod.; tamt, str. 183 66. Dlnopis vem diplomatickm mism, 24. 7. 1944; tamt, str. 188 67. Padfield, str. 373 68. Royce (ed.), str. 180 69. Rundschreiben, op. cit. (pozn. 65 ve) 70. Dlnopis, op. cit. (pozn. 66 ve) 71. Pro Luftwaffe, 21. 7. 1944; Royce (ed.), str. 180 72. 24. 7. 1944, op. cit. (pozn. 64 ve) 73. Meldungen ber.... Meinnugsbildungen, 28. 7. 1944; Boberach, 17, str. 6684-5 74. Rundschreiben No. 7, 21. 7. 1944, 11.35 hod.; Royce (ed.) str. 184 75. Viz Moczarski, str. 242 (peklad str. 260); Royce (ed.), str. 182 76. Viz Zeller: Freedom, str. 371; Royce (ed.), str. 182 77. 21. 7. 1944; T-175, svitek 93, snmky 3919-20; cit. in Smith, Petersen (ed.), str. 245-6 78. 17. 11. 1938; T-195, svitek 88, snmek 2611474 79. 26. 7. 1944, op. cit. (pozn. 55 ve) 80. Tamt 81. DNB Presseschreibrundfrunk, 24. 7. 1944; Tiskov archiv Wienerovy knihovny, PC 5, sloka 4 82. Voice of the SS, 20. 8. 1944, 11.30 hod.; tamt 83. Viz nap. H. Johst pro RFSS, 3. 4. 1944; Heiber, str. 256-8; tak "Himmler als Redner", in Smith, Petersen (ed.), str. 259, citovno v souboru reakc na jeho projevy in T-175, svitek 118, snmky 3393-3556 84. Pro Wehrkreis Cdrs., 21. 9. 1944; T-175, svitek 93, snmek 5402; cit. in Smith, Petersen (ed.), str. 246 85. 5. 9. 1944, Kersten, str. 221 Kapitola 15 1. Viz Erickson, str. 259 2. 21. 9. 1944, op. cit (pozn. 84, kap. 14) 3. L. Hahn; cit. in Deschner: Warsaw, str. 17 4. Vpov E. Rodeho; cit. in Woods, str. 74 a viz Deschner: Warsaw, str. 79 5. Archiv stedn komise pro vyetovn nacistickch zloin v Polsku, 1100/2/VK 1056; cit. in Woods, str. 76 6. Tamt, 1100/2/VK 1981; cit. tamt, str. 77 7. Erickson, str. 274 8. Cit. tamt, str. 285 9. Erickson, str. 289-90; Deschner: Warsaw, str. 157 10. M. Gilbert, str. 714 11. Cit. in Royce (ed.), str. 382 a dle 12. 26. 7. 1944, op. cit. (pozn. 55, kap. 14) 13. Viz E. Kaltenbrunner M. Bormannovi, 25. 10. 1944; BA EAP 105/34; cit. in Hoffmann, str. 620 14. Peter (ed.), 22. 7. 1944, str. 7

15. Tamt, 24. 7. 1944, str. 11 16. Tamt, 25. 7. 1944, str. 50 17. Schellenberg, str. 410 18. Viz Hhne: Canaris, str. 582 19. Peter (ed.), 5. 9. 1944, str. 351 (Goerdelerova vpov) 20. Tamt, 16. 8. 1944, str. 242 21. Tamt, 20. 8. 1944, str. 279 22. Viz Howe, str. 247 23. Peter (ed.), 12. 10. 1944, str. 445 ("Gerchte um den 20 Juli 1944") 24. P. Vassen (oit svdek); cit. in Royce (ed.), str. 199 25. Oit svdek popravy; cit. tamt, str. 210-11 26. Fernschreiben vem adovnm gestapa, 17. 8. 1944, 22.40 hod., IWM AL 2581 27. Fernschreibewn vem policejnm stanicm, 21. 8. 1944, 17.00 hod.; tamt 28. Blitz vem adovnm gestapa, 22. 8. 1944, 21.00 hod,; tamt 29. Viz "Mordregister" in Royce (ed.), str. 182 30. Hoffmann, str. 630, 871 31. Moczarski, str. 342 (peklad str. 260) 32. Tamt, str. 345-54 (peklad str. 261-70) 33. RFSS W. Wstovi a W. Sieversovi, 17. 8. 1944, tk se: J. Meier: Das Ahnengrab in Kult und Recht, 1944; Heiber, str. 281-2 34. Tamt, str. 283 35. Br. Political Warfare Excutive Report, 2. 10. 1944; PRO FO 371/39083; cit. in R. Lamb: The Ghosts of Peace. Salisbury, Wiltshire 1987, str. 239 36. Viz Kersten, str. 223 37. 12. 9. 1944; A. Besgen: Der stille Befehl. Mnichov 1960, str. 35 38. Strik-Strikfeldt, str. 207 39. Pro Wehrkreis Cdrs, 21. 9. 1944; BA NS 19/323; cit. in Ackermann, str. 55 40. Manvell & Fraenkel, str. 263, pozn. 14 41. Cit. in Trevor-Roper (ed.): Bormann Letters, str. 119-20 42. Viz Hamburger Fremdenblatt, 20. 10. 1944; Tisk. archiv Wienerovy knihovny 43. Moczarski, str. 362-3 (peklad str. 276) 44. RFSS K. Gutenbergerovi, 18. 10. 1944; Heiber, str. 291 45. Hamburger Fremdenblatt, 24. 10. 1944 a 14. 11. 1944; Tisk. archiv Wienerovy knihovny 46. Rechtsanwalt Greuter: "Himmler contra Hitler", Die 7 Tage, 1, . 6, 17. 12. 1948; Tisk. archiv Wienerovy knihovny 47. Dulles: Surrender, str. 43 a dle 48. Viz Kersten, str. 238-9 49. Dulles: Surrender, str. 45 50. 10 .12. 1944; Kersten. str. 239 51. Viz Wheeler-Bennett (Dep. Head Political Warfare) Edenovi a Churchillovi, 25. 7. 1944; PRO FO 371/39062; cit. in Lamb, op. cit. (pozn. 35 ve), str. 296-7 52. Viz M. Gilbert, str. 754 a dle 53. Broszat (ed.), str. 164 54. Vpov K. Bechera; IMT II, str. 369-72; cit. in Fleming, str. 168 55. Viz v. Lang, Sibyll (ed.), str. 212 a viz Irvingv pedpoklad, e Hitler chtl osvobodit idy vmnou za valuty; Irving, str. 717 56. v. Lang, Sibyll (ed.), str. 235 57. Schellenberg, str. 429 58. 2. 12. a 8. 12. 1944; Kersten, str. 204, 229 59. Trevor-Roper (ed.): Bormann Letters, str. 140 60. 31. 10. 1944; cit. in Manvell & Fraenkel, str. 206 61. Churchill Edenovi, ?. 12. 1944; cit. in Lamb, op. cit. (pozn. 35 ve), str. 298 62. IMT VI, str. 228 63. Tamt, str. 245 64. Tamt, str. 247 65. Cit. in v. Lang, Sibyll (ed.). str. 247 66. Tamt, str. 253-4; M. Gilbert, str. 753

67. Dr. Kastner, cit. in v. Lang, Sibyll (ed.), str. 254-5 68. 29. 11. 1944; Kersten, str. 203-4 69. Broszat (ed.), str. 143 70. v. Lang, Sibyll (ed.), str. 224 71. Broszat (ed.), str. 143 72. R. Weiss: Journey through Hell. Londn 1961, str. 189; cit. in M. Gilbert, str. 765 73. Vpov A. Oppenheimera, Eichmannv proces, 7. 6. 1961, stn 68; cit. in M. Gilbert, str. 763 74. Vpov V. Duponta; IMT VI, str. 250-1 75. IMT VI, str. 309 76. Vpov A. Balochowskho, tamt, str. 307 77. Tamt, str. 314 78. Tamt, str. 311 79. Vpov M. Lampeho, tamt, str. 191 80. Vpov V. Duponta; tamt, str. 251-2 81. Broszat (ed.), str. 143 82. 24. 4. 1943; IMT 1919 PS; cit. in Smith, Petersen (ed.), str. 200-1 83. IMT 682-PS; cit. in IMT VI, str. 379 84. Viz Bericht an den Reichsschatzminister der NSDAP, 28. 10. 1944; Boberach, 17, str. 6721, 6722-6 85. Vpov H. Cappelena; IMT VI, str. 283 86. Bericht..., 28. 10. 1944, op. cit. (pozn. 84 ve), str. 6726 87. Vpov H. Cappelena; IMT VI, str. 286 88. ryvek z Fhrerovy porady 28, 12. 12. 1944, cit. in Wilmot, str. 578 89. R. Brandt O'gruf dr. Kaltenbrunnerovi, O'gruf Prtzmannovi, 3. 10. 1944 (tato pos oznaena dvmi arami na okraji); IWM H/15/242 90. 2. 12. 1944; Kersten, str. 204 91. Dr. Kastner; cit. in v. Lang, Sibyll (ed.), str. 254 92. Zachycen neodeslan dopis; cit. in Wilmot, str. 582 93. Vpov V. T. Laryho ml. ve slyen o masakru v Malmedch, str. 1033; cit. in Stein, str. 279; viz tak IMT 1634-PS a IMT VI, str. 375-7 94. G. Berger pro RFSS, 21. 12. 1944; Heiber, str. 299 95. Viz tamt, pozn. 2 96. Znaka na navtvence H. H., reprodukovno in v. Lang, str. 372-3 97. R. Baumert (Stabsfhrer Pers. Stab RFSS) R. Brandtovi, 27. 12. 1944 a Anlagemu; Heiber, str. 300-1 98. RFSS M. Ruhlandov, 11. 1. 1945; Heiber, str. 302 Kapitola 16 1. Erickson, str. 447 2. Popsno admirlem Assmnannem; cit. in Irving, str. 750, a G. Boldtem; cit. in Bullock, str. 703-4 3. Hestons, str. 140 4. Viz Salewski, 2, str. 522; Padfield, str. 388-9 5. F/Vortrge, 22.-23. 1. 1945; Nm. knihovna 6. Tamt 7. Cit. in Stein, str. 235 8. Viz Irving, str. 759 9. ryvky z Fhrerovy konference . 24, 27. 1. 1945; cit. in Wilmot, st. 626-7 10. Guderian; cit. in Manvell & Fraenkel, str. 208 11. R. d'Alquen G. d'Alquenovi 26. 11. 1945; IWM H/13/231 12. SS-Stuf. Kriegbaum (ohledn d'Alquena) R. Brandtovi, 28. 1. 1945; IWM H/13/232 13. RFSS R. d'Alquenovi (piloeno in R. Brandt Kriegbaumovi), 30. 1. 1945; IWM H/13/233 14. RFSS Frau Lin Heydrichov, 7. 2. 1945; Heiber, str. 306 15. 12. 2. 1945; Heiber, str. 305 16. W. v. Oven: Mit Goebbels bis zum Ende. Buenos Aires 1949, 2, str. 245; cit. in Reitlinger, str. 404 17. 8. 3. 1945; Trevor-Roper (ed.): Goebbels Diaries, str. 80 18. Viz Erickson, str. 517 19. Cit. in Irving, str. 769 20. Schellenberg, str. 438

21. Tamt, str. 437 22. 4. 2. 1945; IWM H/1/202 23. 7. 3. 1945; Trevor-Roper (ed.): Gobbels Diaries, str. 71 24. Viz Hewins, str. 109 a dle 25. Tamt, str. 118 26. Schellenberg, str. 437 27. Vyprvn pluk. Eismanna in J. Thornald: Es begann an der Weichsel. Stuttgart 1950, str. 285; cit. in Reitlinger, str. 405-6 a H. Guderian: Panzer Leader. Londn 1952, str. 413; cit. in Manvell & Fraenkel, str. 212 28. 20. 2. 1945; cit. in Manvell & Fraenkel, str. 213 29. Viz Erickson, str. 522; Trevor-Roper (ed.): Goebbels Diaries, 4. 3. 1945, str. 40 30. Tamt, str. 46 31. Tamt, str. 40-1 32. R. Brandt H. Johstovi, 14. 3. 1945; Heiber, str. 316 33. 5.-12. 3. 1945; Kersten, str. 276-7 34. Tamt, str. 277 35. Viz tamt, str. 278-83 36. 8. 3. 1945; Trevor-Roper (ed.): Goebbels Diaries, str. 82 37. S. Spender: European Witness, Right Book Club, Londn 1946, str. 22 38. 12. 3. 1945; Trevor-Roper (ed.): Goebbels Diaries, str. 112 39. Bericht an das Reichsministerium fr.... Propaganda, 19. 3. 1945; Boberach, 17, str. 6732 40. Tamt, 28. 3. 1945; tamt, str. 6733-4 41. 11. 3. 1945; Trevor-Roper (ed.): Goebbels Diares, str. 103 42. R. Brandt H. Johstovi, 14. 3. 1645; Heiber, str. 310 43. 15. 3. 1945; Trevor-Roper (ed.): Goebbels Diares, str. 145 44. Speer: Spandau, str. 200 45. Tamt 46. Speer Doc. 027; cit. in Bullock, str. 707 47. Vpov A. Speera, IMT XVII, str. 35; cit. in Bullock, str. 707 48. Trevor-Roper (ed.): Goebbels Diaries, str. 71 49. Cit. in Manvell & Fraenkel, str. 215 50. 17. 3. 1945; Kersten, str. 281 51. 21. 3. 1945; Kerstenv archiv, Stockholm; cit. in Fleming, str. 177-8 52. 21. 3. 1945; Trevor-Roper (ed.): Goebbels Diares, str. 191 53. Viz Ryan, str. 61 a dle 54. Tamt, str. 71 55. Guderian, op. cit. (pozn. 27 ve), str. 387; cit. in Reitlinger, str. 414 56. v. Lang (str. 263), uvd, e po nvratu do Itlie 8. 2. 1945 Wolff nadil, aby mu byl hlen kad nznak kontakt s neptelem. 57. Himmlerovy dokumenty uloen Manvellem & Fraenkelem ve Wienerov knihovn 58. v. Lang, str. 269 59. Dulles: Surrender, str.116 60. Tamt 61. Erickson, str. 527; Wilmot, str. 688 62. Nlez SHAEF, 11. 3. 1945, cit. in Wilmot, str. 690 63. Viz Erickson, str. 529 64. Kerstenovi, 21. 3. 1945, op. cit. (pozn. 51 ve) 65. v. Lang, str. 272 66. Viz Kniha dokument I, Ppad I, Sthn lka; mstopsen prohlen W. Grothmanna, str. 70 a Doctors' Trials, Norimberk, IX, mstopsen prohlen prof. Gebhardta, str. 3963; IWM 67. Dulles: Surrender, str. 135-6 68. 27. 3. 1945; Trevor-Roper (ed.): Goebbels Diares, str. 245 69. Vpov B. v. Schiracha; IMT XIV, str. 374; cit. in Manvell & Fraenkel, str. 224 70. v. Lang, str. 274 71. Viz Mittag (nedat.); Tisk. archiv Wienerovy knihovny 138/1 72. Dulles: Surrender, str. 129 73. Frau I. Haberzettelov; cit. in Trevor-Roper: Last Days, str. 100

74. Svdectv cit. tamt a in O'Donnell, str. 117 75. A. Speer: Erinnerungen. Propylen, Berln 1969, str. 467 76. 30. 3. 1945; Trevor-Roper (ed.): Goebbels Diares, str. 281 77. Schellenberg, str. 439; Hewins, str. 131 78. Schellenberg, str. 439 79. DNB Persseschreibrundfunk (Inland), 12. 4. 1945; 14.15 hod.; Wienerova knihovna, mikrofilm PC5, cvka 4 80. Geheimerlass Gr. Adml Dnitz, 7. 4. 1945; SSD MBKO 6611; IWM 81. Moczarski, str. 359 (peklad str. 274) 82. Tamt, str. 87 (peklad str. 54-5) 83. Tamt, str. 417 (peklad str. 320) 84. Cit. in Fleming, str. 178; viz Berben, str. 184 85. Viz Fleming, str. 178 86. Hlen britsk armdy; cit. in M. Gilbert, str. 794 87. v. Lang, Sibyll (ed.), str. 258 88. Viz Dulles: Surrender, str. 158; v. Lang, str. 278-9 89. Viz v. Lang, str. 279 a dle 90. Tamt, str. 282 91. Viz tamt, str. 322-39 92. Tamt, str. 350 93. O'Donnell, str. 132-3 94. Trevor-Roper (ed.): Goebbels Diares, pedml., str. XXXII; cit. in R. Semler: Goebbels The Man Next To Hitler, 1947, str. 56 95. J. Thiornald: Die Grosse Flucht, Stuttgart, str. 427; cit. in Stein, str. 247 96. Schellenberg, str. 442 97. 30. 3. 1945; Trevor-Roper (ed.): Goebbels Diaries, str. 281 98. Guderian, op. cit. (pozn. 27 ve), str. 422; cit. in Manvell & Fraenkel, str. 215 99. Viz Laing, str. 78 100. Kpt. P. Hartmann; cit. in O'Donnell, str. 52 101. W. Ldde-Neurath: Regierung Dnitz. Musterschmidt, Gttingen 1953, str. 27 102. Hoffmann, str. 305-6 103. Viz tamt, str. 632; Douglas-Hamilton, str. 236 104. Viz Douglas-Hamilton, str. 242 105. Viz Alexander: Prolonged Exposure, str. 19-20 Kapitola 17 1. 21. 4. 1945; Kersten, str. 286 2. Viz Schellenberg, str. 444; Kersten, str. 286-9 3. 21. 4. 1945; Kersten, str. 292 4. 27. 4. 1945; tamt, str. 293 5. Schellenberg, str. 445 6. Tamt, str. 446 7. Prohlen F. Gringa, 24. 2. 1948; Schellenbergv pedmt obhajoby 36; NA; cit. in Fleming, str. 179-81 8. Viz O'Donnell, str. 138; Trevor-Roper: Last Days, str. 118; G. Boldt: Hitler's Last Days, Sphere, 1973, str. 118 9. Herrgesell P. Knauthovi; Time, 21. 5. 1945; cit. in Stein, str. 242 10. Schellenberg, str. 448 11. Trevor-Roper: Last Days, str. 125-6 12. Hewins, str. 129 13. Viz tamt, str. 139; Schellenberg, str. 450 14. Viz Hewins, str. 139, Fleming, str. 183, cituje zprvu o ppadu W. Schellenberga, 1980, str. 104, NA 15. Tamt; cit. tamt 16. Cit. in Fleming, str. 184 17. Schellenberg, str. 450-1 18. Cit. in Trevor-Roper: Last Days, str. 130 19. Ldde-Neurath, op. cit. (pozn. 101, kap. 16), str. 38

20. Viz tamt, str. 86 21. H. Macher F. Lynderovi; cit. in Padfield, str. 403 22. Soubor vslech kpt. Worka, "The Last Days in Hitler's Air Raid Shelter", 8. 10. 1945; NA; viz tak Trevor-Roper: Last Days, str. 169; O'Donnell, str. 240 23. Viz O'Donnell, str. 213 a dle. Ale podle Hanny Reitschov in "Soubor vslech...", op. cit. (pozn. 22 ve), Hitler prost rozkzal zastelit ho za dezerci. 24. Prof. E.-G- Schenck; cit. in O'Donnell, str. 177 25. Tamt, str. 172 26. Mjr. E. Reuter; cit. in O'Donnell, str. 202 27. Tamt, str. 201 28. Cit. nap. Ldde-Neurathem, op. cit. (pozn. 101, kap. 16), str. 120-1 29. Cit. in Bullock, str. 726-7 30. Viz Erickson, str. 607 31. Tamt, str. 614 32. Cit. in Padfield, str. 410 33. H. Macher F. Lynderovi, cit. in Padfield, str. 408 34. Viz Speer: Erinnerungen, op. cit. (pozn. 75, kap. 16), str. 482 35. K. Dnitz: 10 Jahre und 20 Tage. Athenum, Frankfurt 1958 (cit. vyd. z r. 1963), str. 346 36. A. Cremer F. Lynderovi; cit. in Padfield, str. 408 37. K. Macler F. Lynderovi; cit. tamt 38. Tamt 39. K. Dnitz: 40 Fragen an Karl Dnitz. Bernard & Graefe, Mnichov 1980 (4. vyd.), str. 164; LddeNeurath, op. cit. (pozn. 101, kap. 16), str. 86-7; Padfield, str. 408-9; Steinert, str. 62-3 40. Speer: Erinnerungen, op. cit (pozn. 75, kap. 16), str. 489 41. Padfield, str. 410 42. Hanna Reitschov in "Soubor vslech...", op. cit. (pozn. 22 ve) 43. Schellenberg, str. 455 44. A viz Steinert, str. 119-20: "4. kvtna se RFSS Heinrich Himmler dal velkoadmirlovi k dispozici pro een problmu uteenc a zachovn veejnho podku." 45. Sperr: Erinnerungen, op. cit. (pozn. 75, kap. 16), str. 495 46. Wilmot, str. 704-5; Padfield, str. 415-16; Steinert, str. 139 47. Le Degrelle: Die verlorene Legion. Stuttgart 1955, str. 473 a dle; cit. in Reitlinger, str. 443 48. Viz dr. Best Fraenkelovi; Manvell & Fraenkel, str. 241 49. Steinert, str. 148-9; Reitlinger, str. 443-4; Speer: Erinnerungen, op. cit. (pozn. 75, kap. 16), str. 497, potvrzuje Himmlerv postoj, ale nezmiuje jeho ptomnost na tto porad, bezpochyby ze stejnch dvod, kter ho vedly k obvyklm vytkm. 50. Frischauer, str. 255 51. Broszat (ed.), p. 148 52. Tamt 53. Viz tamt, str. 148-9 54. Viz Frischauer, str. 254 55. D. Mehner Fraenkelovi; Manvell & Fraenkel, str. 273 56. A viz jeho posledn slova in Trevor-Roper: Last Days, str. 225-6 57. OKW KTB, 11. 5. 1945; cit. in Padfield, str. 427 58. OKW KTB, 15. 5. 1945; cit. Padfield, str. 426 59. Cit. in Trevor-Roper: Last Days, str. 226 60. Vpov prof. Gebhardta; Doctors' Trials, Norimberk, IX, str. 3980; IWM 61. J. Kiermaier; cit. in Manwella & Fraenkel, str. 244 62. Prezident C. Herzog (bv. vzvdn dstojnk u 32. gardy) autorovi, 2. 2. 1988 63. Selvester; cit. in Manvell & Fraenkel, str. 245 64. Autorovi, 2. 2. 1988 65. Niall MacDermot (bv. nelnk vzvdn sluby velen 21. armdy) autorovi, 9. 6. 1988 66. Manvell & Fraenkel, str. 247 67. Manchester Guardian a Daily Telegraph (Londn), 28. 5. 1945, uvdj kalhoty a boty 68. C. Herzog autorovi, 2. 2. 1988 a viz H. Harris pro The Times, Londn 31. 1. 1983 69. Frischauer, str. 10; Daily Telegraph, Londn 28. 5. 1945 70. Frischauer, str. 258

71. Niall MacDermot autorovi, 9. 6. 1988 Vybran bibliografie D. Abraham: The Collapse of the Weimar Republic. 2. vyd., Holmes & Meier, New York 1986 J. Ackermann: Heinrich Himmler als Ideologe. Musterschmidt, Gttingen 1970 L. Alexander: Miscellaneous Aviation Medical Matters. SHAEF, 1945 -: The Treatment of Shock from Prolonged Exposure to Cold. SHAEF, 1945 W. S. Allen (ed. a pel.): The Infancy of Nazism: Memoirs of Ex-Gauleiter Albert Krebs. Franklin Watts, New York 1976 A. Andersch: Der Vater eines Mrders. Diogenes, Curych 1980 S. Aronson: Reinhard Heydrich und die Frhgeschichte von Gestapo und SD. Deutsche Verlags Anstalt, Stuttgart 1971 S. Aster: 1939: The Making of the Second World War. Andr Deutsch, Londn 1973 P. Ayoberry: The Nazi Question. Routledge & Kegan Paul, Londn 1979 P. Berben: Dachau, 1933-1945. Norfolk Press, Londn 1975 V. R. Berghahn: The Americanisation of West German Industry, 1945-1973. Cambridge University Press, Cambridge 1986 K. W. Bird: Weimar, the German Naval Officer Corps and the Rise of National Socialism. Grner, Amsterdam 1977 P. R. Black: Kalltenbrunner: Ideological Soldier of the Third Reich. Princeton University Press, Princeton 1984 H. Boberach: Meldungen aus dem Reich. Pawlak, Herrsching 1984 M. Broszat: Hitler and the Collapse of Weimar Germany. Berg, Leamington Spa 1987 - (ed.): Kommandant in Auschwitz: Autobiographische Aufzeichnungen von Rudolf Hss. Deutsche Verlags Anstalt, Stuttgart 1958 A. Bullock: Hitler: A Study in Tyranny. Odhams, Londn 1952 E. Calic: Reinhard Heydrich: Schlsselfigur des Dritten Reiches. Droste, Dsseldorf 1982 D. Calleo: The German Problem Reconsidered. Cambridge University Press, Cambridge 1978 A. Cave-Brown: Bodyguard of Lies. Star, Londn 1977 G. Deschner: Reinhard Heydrich. Stein & Day, New York 1981 -: Warsaw Rising, Pan, Londn 1972 R. Diels: Lucifer ante Portas. Deutsche Verlags Anstalt, Stuttgart 1950 J. Douglas-Hamilton: Motive for a Misiion. Macmillan, Londn 1971 A. Dulles: Germany's Underground. Macmillan, New York 1947 -: The Seceret Surrender. Weidenfeld & Nicolson, Londn 1967 D. Ehlers: Technik und Moral einer Verschwrung. Kassel, Bonn 1964 J. Erickson: The Road to Berlin: Stalin's War with Germany, dl 2. Weidenfeld & Nicolson, Londn 1983 P. L. Fermor: A Time of Gifts. Penguin, Londn 1979 G. Fleming: Hitler and the Final Solution. Hamish Hamilton, Londn 1985 M. R. D. Foot: Resistance: And Analysis of European Resistance to Nazism. Eyre Methuen, Londn 1976 W. Frischauer: Himmler: The Evil Genius of the Third Reich. Odhams, Londn 1953 B. Fromm: Blood and Banquets. Bles, Petworth, Sussex 1942 J. Garlinski: Fighting Auschwitz. Fawcett Crest, Greenwich, Conn. 1975 F. Gilbert: Hitler Directs His War. Oxford University Press, Oxford 1950 M. Gilbert: The Holocaust: The Jewish Tragedy. Collins, Londn 1986 H.-B. Gisevius: Bis zum bitteren Ende. Fretz & Wasmuth, Curych, 1954;(angl. pekl.: To the Bitter End, Jonathan Cape, Londn 1948) -: Wo ist Nebe?. Droemersche Verlaganstalt, Curych 1966 K. Gossweiler: Die Rhm Affre. Rugenstein, Koln n. R. 1983 H. Guntrip: Schizoid Phenomena: Object-Relations and the Self. Hogarth Press, Londn 1977 F. Halder: Kriegstagebuch. Ed. H.-A. Jacobsen, Kohlhammer, Stuttgart 1963 U. von Hassell: Vom andern Deutschland. Atlantis, Curych 1946 H. Heiber: Reichsfhrer: Briefe an und von Himmler. Deutsche Verlags Anstalt, Stuttgart 1968 N. Henderson: Failure of a Mission: Berlin 1937-39. Hodder & Stoughton, Londn 1940 C. Henry a M. Hillel: Lebensborn: Children of the SS. Hutchinson, Londn 1976 L. Herbst: Der totale Krieg und die Ordnung der Wirtschaft. Deutsche Verlags Anstalt, Stuttgart 1982 W. R. Hess: My Father, Rudolf Hess. W. H. Allen, Londn 1986 H. Hesse: Demian (trans. W. J. Strachan). Panther, Londn 1969 (es. vyd.: Demian, Argo, Praha 1994, pel. V. Slezk) -: Siddhartha (trans. H. Rosne). Peter Owen, Londn 1954 (es. vyd.: Siddhrtha, Vyehrad,

Praha 1984, pel. dr. M. ern) L. a R. Heston: The Medical Casebook of Adolf Hitler. William Kimber, Londn 1979 R. Hewins: Count Folke Bernadotte: His Life and Work. Hutchinson, Londn 1949 J. Heygate: These Germans. Hutchinson, Londn 1940 F. H. Hinsley, E. E. Thomas, C. F. G. Ransom a R. C. Knight: British Intelligence in the Second World War. HMSO, Londn 1979-84 A. Hitler: Mein Kampf. 795. vyd., Zentralverlag der NSDAP, Mnichov 1943. W. Hoettl: The Secret Front. Praeger, New York 1954 P. Hoffmann: Widerstand, Staatsstreich, Attentat: Der Kampf der Opposition gegen Hitler. Piper, Mnichov 1969 H. Hhne: Canaris: Patriot im Zwielicht. Bertelsmann, Mnichov, 1976; (angl. vyd.: Canaris, Secker & Warburg, Londn 1979) -: The Order of the Death's Head. Secker & Warburg, Londn 1969 R. Hss, viz Broszat (ed.) E. Howe: The Black Game. Michael Joseph, Londn 1982 H. Ibsen: Brand. Gyldendalske, Koda 1922 (. vyd. in Hry II. Odeon, Praha 1975, pel. B. Menck) D. Irving: Hitler's War. Hodder & Stoughton, Londn 1977 H. Kamen: The Spanish Inquisition. Weidenfeld & Nicolson, Londn 1965 P. Kennedy: The Rise of Anglo-German Antagonism, 1860-1914. George Allen & Unwin, Londn 1980 F. Kersten: The Kersten Memoirs 1940-45. Hutchinson, Londn 1956 E. Klee: ,Euthanasie' im NS-Staat: Die Vernichtung lebensunwerten Lebens. Fischer Verlag, Frankfurt n./M. 1986 H. Klotz (ed.): The Berlin Diaries. Jarrolds, Londn 1934 R. L. Koehl: The Black Corps: The Structure and Power Struggles of the Nazi SS. University of Wisconsin Press, Madison 1983 H. Krausnick, H. Buchheim, M. Broszat a H.-A. Jacobson: Anatomy of the SS State. Collins, Londn 1968 R. D. Laing: The Divided Self. Penguin, Harmondsworth 1966 J. von Lang: Der Adjutant: Karl Wolff: Der Mann zwischen Hitler und Himmler. Herbig, Mnichov 1985 - a C. Sibyll (ed.): Eichmann Interrogated. Bodley Head, Londn 1982 W. Laqueur: The Terrible Secret. Weidenfeld & Nicolson, Londn 1980 G. Lean: Frank Buchman: A Life. Constable, Londn 1985 R. J. Lifton: The Nazi Doctors. Macmillan, Londn 1986 L. P. Lochner (ed.): The Goebbels Diaries. Hamish Hamilton, Londn 1948 K. Ludecke: I Knew Hitler. Jarrolds, Londn 1938 R. Manvell a H. Fraenkel: Heinrich Himmler. William Heinemann Londn, 1965 K. Moczarski: Gesprche mit dem Henker. Droste, Dsseldorf 1978 (es. vyd.: Rozhovory s katem, Mlad fronta, Praha 1985, pel. P. a D. Provaznkovi) J. Noakes a G. Pridlam (ed.): Documents on Nazism. Jonathan Cape, Londn 1974 K. Nowak: Euthanasie und Sterilisirung in Dritten Reich. Vanderhoech & Ruprecht, Gttingen 1978 M. Novitch: Sobibor: Martyrdom and Revolt. Holocaust Library, New York 1980 J. P. O'Donnell: The Berlin Bunker. Pan, Londn 1975 R. J. Overy: Gring: The Iron Man. Routledge & Kegan Paul, Londn 1984 P. Padfield: Dnitz, the Last Fhrer. Victor Gollancz, Londn 1984 J. Passmore: The Perfectibility of Man. Duckworth, Londn 1970 K. H. Peter (ed.): Spiegelbild einer Verschwrung. Seewald, Stuttgart 1961 H. Peuschel: Die Mnner um Hitler. Droste, Dsseldorf 1982 J. a S. Pool: Who Financed Hitler?. Macdonald & Jane's, Londn 1978 G. Reitlinger: The SS: Alibi of a Nation. Arms & Armour Press, Londn 1981 G. Ritter: The German Resistance. George Allen & Unwin, Londn 1958 S. H. Roberts: The House That Jack Built. Methuen, Londn 1939 H. Royce (ed.), nov vyd. E. Zimmermann and H.-A. Jacobsen (ed.): 20 Juli 1944. Berto-Verlag, Bonn 1952 C. Ryan: The Last Battle. New English Library, Londn 1985 (es. vyd.: Posledn bitva. LN, Praha 1993, pel. V. Burianov) M. Salewski: Die deutsche Seekriegsleitung, 1939-45. Bernard & Graefe, Mnichov 1975-84 W. Schellenberg: The Schellenberg Memoirs. Andr Deutsch, Londn 1956 F. von Schlabrendorf: The Secret War Against Hitler. Hodder & Stoughton, Londn 1966 K. Schuschnigg: Im Kampfgegen Hitler. Molden, Vde 1969 A. Schweitzer: Big Business in the Third Reich. Eyre & Spottiswoode, Londn 1964 J. Sehn: Owicim-Brzezinka (Auschwitz-Birkenau) Concentration Camp. Wydawnictwo Prawnicze, Varava 1961

G. Sereny: Into That Darkness: An Examination of Conscience. Picador, Londn 1977 W. Shirer: Berlin Diary. Hamish Hamilton, Londn 1941 B. F. Smith: Heinrich Himmler: A Nazi in the Making, 1900-1926. Hoover Institute Press, Cal. 1971 B. F. Smith a A. F. Petersen (ed.): Heinrich Himmler: Geheimreden, 1933-1945. Propylen, Berln 1974 A. Speer: Spandau: The Secret Diaries. Macmilan, New York 1976 -: The Slave State. Weidenfeld & Nicolson, Londn 1981 S. Spender: European Witness. The Right Book Club, Londn 1946 P. D. Stachura: Gregor Strasser and the Rise of Nazism. George Allen & Unwin, Londn 1983 - (ed.): The Nazi Machtergreifung. George Allen & Unwin, Londn 1983 G. H. Stein: The Waffen SS: Hitler's Elite Guard at War, 1939-1945. Cornell University Press, Ithaca, New York 1966 M. S. Steinert: Capitulation 1945. Constable, Londn 1969 O. Strasser: Hitler and I. Jonathan Cape, Londn 1940 -: Mein Kampf: Eine politische Autobiographie. H. Heine, Frankfurt n./M. 1969 W. Strik-Strikfeldt: Against Stalin and Hitler. Macmillan, Londn 1970 K. Thewelweit: Male Fantasies, vol. I: Women, Floods, Bodies, History. University of Minnesota Press, 1987 F. Thyssen: I Paid Hitler. Hodder & Stoughton, Londn 1941 H. R. Trevor-Roper: The European Witch Craze of the Sixteenth and Seventeenth Centuries. Penguin, Harmondsworth 1967 -: The Last Days of Hitler. Macmillan, New York 1947 - (ed.): Hitler's Table Talk. Weidenfeld & Nicolson, Londn 1953 - (ed.): The Bormann Letters. Weidenfeld & Nicolson, Londn 1954 - (ed.): The Goebbels Diaries: The Last Days. Secker & Warburg, Londn 1978 H. A. Turner: German Big Business and the Rise of Hitler. Oxford University Press, Oxford 1985 R. Vogelsang: Der Freundeskreis Himmler. Musterschmidt, Gttingen 1972 R. G. L. Waite: The Psychopathic God: Adolf Hitler. Signet, New York 1978 -: Vanguard of Nazism: The Freikorps Movement in Post-War Germany, Harvard University Press, Cambridge, Mass. 1952 W. Warlimont: Inside Hitler's Headquarters. Wiedenfeld & Nicolson, Londn 1964 B. Whaley: Codeword Barbarossa. MIT, Cambridge, Mass. 1973 S. Wiesenthal: The Murderers Among Us. William Heinemann, Londn 1967 C. Wilmot: The Struggle for Europe. Collins, Londn 1952 F. W. Winterbotham: The Nazi Connection. Weidenfeld & Nicolson, Londn 1978 A. Wirth (ed.): Es gibt keinen judischen Wohnbezirk in Warschau mehr. Luchterhand, Darmstadt 1960 (angl. vyd.: The Stroop Report. Secker & Warburg, Londn 1980) W. Woods: Poland: Eagle in the East. Andr Deutsch, Londn 1969 A. P. Young: The "X" Documents. Andr Deutsch, Londn 1974 E. Zeller: Geist der Freiheit. Mller, Mnichov 1953 (angl. vyd. The Flame of Freedom. Wolff, Londn 1967 E. Zimmermann a H.-A. Jacobsen (ed.) - viz H. Royce (ed.)

Vysvtlivky Abwehr - Armdn tajn vzvdn sluba Anschluss - pipojen Rakouska k Nmecku Barbarossa - kryc jmno pro nm. invazi do Ruska Eindeutschung - zskvn osob germnsk rasy z cizch nrod pro ponmen Endlsung - konen een, termn uvan hlavn v tzv. "idovsk otzce" Gestapo - Tajn sttn policie GEP - Tajn vojensk policie HSSPF - vy dstojnk SS a policie, Himmlerv oblastn velitel KPD - Komunistick strana Nmecka Kripo (Kriminalpolizei) - kriminln policie Lebensunwertes Lebens - osoby nehodn ivota Machtergreifung - pevzet moci v Nmecku nacisty (1933) Minderwertigen - pslunci mncenn rasy OKH (Oberkommando des Heeres) - nejvy armdn velen OKW (Oberkommando der Wehrmacht) - nejvy velen ozbrojench sil Ordnungspolizei - uniformovan policie RFSS - sk vdce SS RSD (Reichs-Sicherheitsdienst) (SS) - sk bezpenostn sluba (Vdcova ochranka) RSHA (Reichs-Sicherheitshauptamt) (SS) - Hlavn ad sk bezpenosti RuSHA (Rasse und Siedlungshauptamt) (SS) - Hlavn rasov a osidlovac ad SA (Sturmabteilung) - nacistick polovojensk dern oddly Schutzhaft - ochrann vazba SD (Sicherheitsdienst) (SS) - Bezpenostn sluba (politick policie) Sipo (Sicherheitspolizei) (SS) - Bezpenostn policie Sippenhaft - vznn pbuznch SPD Socilndemokratick strana Nmecka SS (Schutz Staffeln) - ochrann oddly SSPF - velitel SS a policie,

Himmlerv okresn velitel Totenkopf - umrl lebka Verfgungstruppe - prvn poln jednotky SS Volkssturm lidov armda, jednotky domobrany Waffen SS - bojov jednotky SS WVHA - Hlavn ekonomick a administrativn ad SS Sluebn hodnosti SS a jejich ekvivalenty v na armd Untersturmfhrer - poruk Obersturmfhrer nadporuk Hauptsturmfhrer - kapitn Sturmbannfhrer - major Obersturmbannfhrer - podplukovnk Standartenfhrer - plukovnk Oberfhrer - plukovnk/generl Brigadefhrer - generlmajor Gruppenfhrer generlporuk Obergruppenfhrer - armdn generl Oberstgruppenfhrer - generlplukovnk