Odsun Němců 1945-1946

Myšlenka na odsun

Plány na odsunutí německých obyvatel z ČSR se objevují

Během války a postupně se radikalizují.
CO PŘISPÍVÁ K RADIKALIZACI?

Tvrdší postup plánuje domácí odboj než zahraniční. – PROČ?

Nakonec s odsunem Němců souhlasí i hlavní velmoci.

KDY A KDE JE SOUHLAS VELMOCÍ POTVRZEN?
Plány Čechů na vypořádání se s Němci se radikalizují během
okupace, hlavně díky teroru za heydrichiády. Domácí odboj
zažívá teror na vlastní kůži a jeho plány jsou proto tvrdší.

Vypálení Lidic
byl jeden z
klíčových momentů
při plánování
odsunu
Odsun Němců z ČSR, Polska a Maďarska byl schválen
na Postupimské konferenci na přelomu července a srpna 1945.
Z Polska bylo vyhnáno kolem 9 milionu Němců z území, které
historicky patřilo Německu a nyní bylo připojeno k Polsku.
V našem případě šlo o území, které vždy patřilo k českým zemím.
Jaké dvě hlavní fáze odsunu rozlišujeme?

Kolik celkem Němců bylo odsunuto?

Kteří Němci byli z odsunuti vyjmuti?

Transport českých Němců

z ČSR (1945)
První fáze: květen – červenec 1945 – divoký odsun
(někdy se používá pojem živelný, často ale zcela živelný či
spontánní nebyl)
-mezi koncem války a postupimskou konferencí
-období největších masakrů
Druhá fáze: 1946-1947 – organizovaný odsun
-podle pravidel, humánním způsobem, po schválení Postupimí

Počty odsunutých se často liší, mnozí odešli sami již před

koncem války – přibližně se jednalo o 2,5 milionu lidí.
Podobně se liší počet obětí – odhady jsou mezi 15.000-30.000

Z odsunu byli vyjmuti úředně potvrzení antifašisté

a osoby klíčové pro chod hospodářství. Většina z nich ale
stejně raději odchází z ČSR.
Nejznámější případy masakrů v průběhu divokého odsunu:

Lanškroun 17.-21.5. (100 obětí)

Brněnský pochod smrti 20.-31.5. (cca 5.000 obětí)

Postoloprty + Žatec 31.5.-15.6. (1000 obětí)

Doupov červen (24 obětí)

Podbořany 7.6. (68 obětí)

Chomutov 9.6. (122 obětí)

Horní Moštěnice u Přerova 18.-19.6. (265 obětí)

Ústí nad Labem 31.7. (100 – 2000 obětí)

Lom u Mostu
Brněnský pochod smrti
30.-31.5. Asi 20.000 Němců pěšky odvedeno na rakouské hranice.
Při pochodu střílení do týla, bití, týrání
Často děti a staří a nemocní, kteří umírali vyčerpáním.
Ověřené oběti 1691 / německé odhady daleko vyšší
459 Němců zemřelo v táboře v Pohořelicích (hrozné poměry)

Postoloprty
Přímo se na masakru podílí Československá armáda, mezi obětmi i
ženy a děti

Chomutov
Masakr na sportovním hřišti: mlácení holemi, vypichovány oči,
holí urážena přirození, jeden muž obalen svitky starých filmů a zapálen

Horní Moštěnice u Přerova

Zabito 265 lidí: 71 mužů, 120 žen a 74 dětí včetně kojenců
Nejstaršímu bylo 80 let, nejmladší osmiměsíční dítě
Ústecký masakr
-31.7. 15:30 výbuch muničního skladu v Krásném Březně
-příčina výbuchu dodnes není zcela objasněna
-okamžitě útoky na Němce na Mírovém náměstí, na Předmostí, před
Hlavním nádražím a na mostě přes Labe
-oběti tlučeny, stříleny, topeny v požární nádrži, shazovány z mostu
-různé odhady obětí 80-100 – sudetoněmecké odhady 2700
-nejvíc útočí vojáci ČS armády, Revoluční gardy, rudoarmějci
-mnozí cizí lidé (včetně vojáků) v Ústí už den předem
Most přes Labe v Ústí v říjnu 1938, kdy ho obsazují německá vojska.
O 7 let později z něj budou shazováni Němci do řeky.
Pamětní tabule v Ústí nad Labem
Památník obětem pochodu smrti z Chomutova do Záluží
v Německé Nové Vsi (Deutschneudorf)
8.5.1946 byl přijat Národním shromážděním zákon o beztrestnosti
za činy spáchané „v boji za svobodu“ mezi 30.9. 1938
a 28.10.1945.

PROČ bylo přijetí takového zákona důležité?

CO co vás ale zarazí?
Zákon byl důležitý, aby nemohly být souzeny činy proti
nacistické okupaci jako atentát na Heydricha, různé sabotáže
apod.

Problém je, že konec boje za svobodu je až několik měsíců

po válce – účelově šlo o promlčení zločinů při odsunu.
Němci v ČSR po válce:
-dostávali potravinové lístky jako Židé za války
-se museli policejně hlásit
-museli nosit viditelně označení své národnosti (bílá páska,
písmeno N / antifašisté rudé pásky)
-nesměli používat veřejné dopravní prostředky, navštěvovat
veřejná prostranství, sady…
-měli zákaz vycházení po 20 nebo 21 hodině
-nesměli opouštět bydliště za určitý vymezený okruh
-když měl Čech zájem o místo, kde pracoval Němec, musel
být Němec propuštěn
-v obchodech mohli nakupovat jen hodinu před zavírací dobou
-neměli volební právo
-bez povolení nesměli vlastnit rádio a používat telefon

CO VÁM TAKOVÁ OMEZENÍ PŘIPOMÍNAJÍ?

Protiněmecká opatření byla inspirována protižidovskými,
která za války zavedli nacisté.

Americká armáda nutí

Němce aby si prohlídli
židovské ženy, které
zemřely při pochodu
smrti.

Volary 1945
Ačkoli se po odsunu Němců snaží Češi o dosidlování pohraničí
a mnozí Češi jsou sem i povinně posíláni, celkově zde klesl
počet obyvatel. Zaniklo tu na 3.000 obcí. Například i okresní
město Doupov (na fotografii), kde v roce 1930 žilo 1506 Němců
a 18 Čechů.