24.

Československo a svět po druhé světové válce

Důsledky druhé světové války
pro Evropu
-obrovské materiální ztráty – oslabené ekonomiky (byly orientovány na válečnou produkci)
-nutnost vypořádat se s válečnými zločinci
-silný politický vliv SSSR
-Studená válka
-ztráta mimoevropských kolonií
pro svět
-asi 58 milionů mrtvých
-radikální politické změny
-rozpad koloniální soustavy
-atomová zbraň
Postupimská konference
Od 17.7. do 2.8. 1945
Účastnila se Velká trojka (Stalin, Truman, Attlee)
Řešili: nalezení dohody o poválečné správě Německa a o uspořádání válkou poničené Evropy
Německo bude spravováno ve 4 okupačních zónách (americká, sovětská, britská a francouzská)
Program čtyř D v Německu: demilitarizace (rozpuštění armády), denacifikace (zákaz NSDAP a pronásledování
nacistů trochu), demokratizace (přechod k demokracii), demonopolizace (znárodňování, posun k levici,
likvidace válečného průmyslu) + reparace (výrobky a suroviny)
Oblast Východního Pruska a přístav Královec připadly SSSR
-vznik Rakouska, Československa
-odsun Němců, kteří žili mimo Německa (ČSR, Polsko a Maďarsko) zpátky do Německa (na přání Beneše)
„rooseveltovská tendence“ – Truman a Attlee Stalinovi hodně ustupovali v zájmu zachování spojenectví
ustavena Rada ministrů zahraničních věcí (Čína, Francie, SSSR, USA a Británie) – ti měli sledovat plnění
výsledků konference a připravit konečnou mírovou smlouvu s Německem a dalšími poraženými státy
Postupimská deklarace
-USA, VB a Čína (SSSR ještě ne) – výzva Japonska ke kapitulaci
-podmínky kapitulace, výhružka totálního zničení, nová zbraň – jaderné hlavice
Japonsko odmítlo  Hirošima a Nagasaki
Norimberský proces
-jak naložit s poválečnými zločinci
Churchill „Postřílet!“, USA chtěli spravedlivý soud
20.11. 1945 se rozjel mezinárodní vojenský tribunál s 22 hlavními zločinci (Hitler, Goebbels a Himmler už byli po
smrti)
-souzeni za spiknutí, zločiny proti míru, lidskosti a válečných zločinů
-všech 22 popřelo svoji vinu
-soud měl k dispozici 2500 dokumentů díky kterých je mohli odsoudit + 200 svědků
-všichni připustili, že jenom plnili rozkazy a vinu svalovali na mrtvé
12 trestů smrti (Göring spáchal ve vězení sebevraždu), 3 doživotí, 2x 20 let, 15 let jednou, 10 let jeden, 3
osvobozeni
OSN bylo založeno 25.4. 1945 v San Franciscu
-při přípravě charty OSN došlo k názorovým střetům americké a sovětské delegace
-charta OSN byla podepsána 26.6. 1945 představiteli 51 států
-vůle mezinárodního společenství nastolit mezi státy vztahy založené na zásadách spravedlnosti a mírové
spolupráce
Německá otázka
-v okupačních se začali bavit o spojení (Británie a USA se spojili, Francie nechtěla)
1948 se nakonec spojili – vznikla trizonie (budoucí SRN)
-v sovětském Německu vznikla SED (1946 jediná pol. strana – sociální demokraté a komunisti) – provádí
znárodnění, omezení demokracie…-nevole od SSSR
červen 1948- vytvoření společného státu ze 3 okupačních zón
-nevole od SSSR – Stalin zablokoval pozemní a vodní cesty do západního Berlína (USA jim nechtěli Berlín nechat)
Vzdušný most – každé 3 minuty létali zásoby USA do západního Berlína (Stalinův krok zbytečný)
7.9.1949 – rozdělení Německa na Spolkovou republiku Německo (vznikla tam demokratická vláda – kancléř K.
Adenauer-CDU-lidovec) -celou domu stáli u moci sociální demokraté nebo lidovci
-hlavním městem Bonn
-ministr zahraničí – Ludwig Erhard – tvůrce německého hospodářského zázraku, sociální reformy a ekonomický
liberalismus
-7.10. Německá demokratická republika (prezident W. Pieck, jediná strana SED) - východ
vznik bipolárního světa, studená válka
(Rakousko – neutrální – v 1955 vydali ústavu, kde vyhlásili neutralitu a ta byla přijata) – postupně odešla
okupační vojska a získali samostatnost
taky neutrální-Švédsko, Finsko, Irsko, Švýcarsko, Španělsko (generál Franco)

Studená válka
-mocenské soupeření východního a západního bloku (závod o vesmír, území, ekonomiku, umění…)
-politický, hospodářský, ideologický tlak
-období po 2. sv. v.
-nikdy nebyl přímý vojenský konflikt v Evropě, válčilo se jen v bývalých kolonií (přeli se o území)
-politické napětí mezi komunistickými státy SSSR a jeho satelitními státy a spojenci a západními státy
-střídala se období vysokého napětí s obdobími uvolňování napětí
-konec kolonií, státy se přidaly buď na stranu západu nebo SSSR (Korejská válka)
-vytvoření sovětského bloku
-přítomnost sovětské armády v Rumunsku, Maďarsku, Německu a Rakousku (z ČSR, Bulharska odešli)
-přesto tam byl silný vliv SSSR (v polských volbách zasáhli, aby vyhráli komunisté)
-vznik lidově demokratických režimů (znárodňování, zestátnění, přerozdělování půdy, JZD)
-silný vliv jedné strany – komunistů
1947- vznik Informačního byra komunistických stran ve Sklárské Porebě – Polsko (místo Komunistické
internacionály) – byli tam komunisti z celé Evropy, chtěli sovětský model socialismu, boj proti imperialismu
-reakce USA – politika zadržování komunismu – Trumanova doktrína (zrušil zákon o půjčce pronájmu)
1946- projev Churchilla – poprvé použil termín železná opona
1947- vyhlášen Marshallův plán hospodářské pomoci poválečné Evropě (ministr zahraničí USA)
-mnozí byli proti(izolace), ale v 1948 změnili kongresmani názor a peníze rychle začali posílat Evropě
-důvod: únorový převrat 1948 u nás
17 miliard dolarů – USA ekonomicky zachránila Evropu
SSSR odmítnul plánu, 16 zemí to přijalo
ČSR a Maďarsko ho přijali, informovali Stalina – to se mu nelíbilo
Realizace 1948–1952
Projevy soupeření Studené války
-budování vojenských koalic – NATO – vznik v 1949 – reakce na: SSSR poprvé odpálilo jadernou zbraň
-USA měla největší armádu
-protipól je Varšavská smlouva – armády zemí východního bloku
-vznik 1955 – reakce na vstupu Německa (SNR) do NATA
-závody o zbrojení, sport (Emil Zátopek, Věra Čáslavská), vesmír…
-zástupné války (Korea, Vietnam…)
-vojenská a ekonomická pomoc zranitelným státům ve vlastní sféře vlivu (Marshallův plán, RVHP)
-hospodářské bloky
-špionáž (Manžele Rosenbergovi – sovětští špioni (hon na komunisty – McCartismus)
Zbrojení – jaderná, vodíková, neutronová bomba
-vybudování strategické triády: bombardéry – ponorky – ICMB (rakety)
-některé počítali s definitivním zničením lidstva (těchto situací bylo hodně – obyčejní lidé o tom nevěděli)
-nakonec zákaz militarizace vesmíru
-proces odzbrojování: smlouvy Salt 1 a Salt 2

Dobývání vesmíru:
1957- Sputnik
1961–1.člověk ve vesmíru – J. Gagarin
1969- přistání na měsíci (Apollo 11 – Američané)
1978- první československý kosmonaut ve vesmíru – Vladimír Remek
-vedlejší produkty dobývání vesmíru: karimatky, dětské pleny, rovnátka, cyklistické přilby – materiály vznikly
prvotně k použití vesmíru
Západní Evropa
-integrační proces – spojování západní Evropy
-vznik Evropského společenství 1965 – Benelux, Francie a Německo
Východní Evropa
-1953 zemřel Stalin, také první nespokojenosti
-snížení životní úrovně, u nás měnová reforma
-zásahy proti povstáním v NDR (1953), v Maďarsku (1956), ČSSR (1968)
-v Maďarsku – zvolili si i novou vládu… Sovětský svaz zasáhli, revoluci potlačili
Dekolonizace
-pro státy bylo důležité se rozhodnout, jestli jsou pro USA nebo pro SSSR
1960- většina Afrických států získala nezávislost
-v 80. letech nastoupil v Sovětském svazu M. Gorbačov
-vyhlásil reformy, přestavbu (=perestrojka), glasnosť (=otevřenost, otevřená kritika poměrů v zemi)
-trošku se uvolnil soukromý sektor, ale pořád to bylo plánované hospodářství
-zrušil cenzuru – říkal co se děje (šok)
-oponentem R. Reagan (republikán)
-vyhlásil „hvězdné války“ – systém
-přezbrojení sovětského svazu (je na tom hospodářsky mnohem hůř než USA)
-kromě Rumuska (popravili vůdce) nenásilné revoluce na východě
Jan Pavel Druhý – první slovanský papež
3. 12. 1989 – Gorbačov a H. W. Bush vyhlásili na summitu na Maltě konec studené války
-1990 zánik Varšavské smlouvy
Čínská lidová republika
-funguje doposud
-v 60. letech roztržka se SSSR
-v 70. letech americko-čínské rozhovory (Čína se vymanila ze západní izolace)

1975 – konference O bezpečnosti a spolupráci v Evropě – vyšel Závěrečný pakt

-zúčastnily se téměř všechny státy
-zavazují se dodržovat chartu lidských práv a svébytnost lidských národů
-SSSR to nedodržovalo
-proto u nás vznik Charty 77

Hlavní ohniska konfliktů ve světě

Body mezinárodního napětí
 Berlínská blokáda – Berlín rozdělen na 4 okupační zóny, v západní okupační zóně dochází ke spojení
(trizónie-přijala Marshallův plán)
-Stalin blokuje spojení mezi západním Berlínem a sovětskou okupační zónou
-spojenci použili letecký most
 vedlo k nedomluvení mezi 2 oblastmi v Berlíně (vznikly 2 republiky)
-západní Berlín patřil k SRN
 Druhá Berlínská krize – ukázalo se že lidově-demokratický režim nedokáže držet krok se západním
režimem
-NDR plně patří do sovětského bloku, SRN jednoznačně k Západu – „německý ekonomický zázrak“-Ludwig
Erhard
-východní Berlíňané často emigrovali do západního  W. Ulbricht (NDR) – nároky na faktickou kontrolu
Západního Berlína chtěl jeho začlenění do NDR nebo neutralizaci – pařížská konference představitelů 4
velmocí 1960  nezdar
-Západ to nedovolil  v srpnu 1961 postavili přes noc zatím provizorní Berlínskou zeď (padla až 1989)
-symbol komunistického útlaku, přístup SRN do Západního Berlína zachován
 Korejská válka
1950-1953 - Jižní Korea a KLDR
-KLDR zaútočila na jižní část – válka trvala 3 roky
-na straně jižní Koreji bylo NATO (USA), vypadalo to, že už vyhrají, ale KLDR pomohla Čína
-nakonec se hranice ustálila tam, kde byla původně před 3 lety
J. Korea – dnes již demokratická, S. Korea – dynastie Kimů
 Válka ve Vietnamu
1959–1975
-typický produkt Studené války
-Východ byl dříve francouzskou kolonií, poté se tam dostali k moci komunisté
-Indočína byla okupovaná Japonci
-poté se osvobodili, část byla proamerická, část prosovětská
-v čele osvobození, sjednocení: H. M. Nghindöng (kult osobnosti)
Ženevská konference – konec okupace Francouzi, nastolení míru v Indočíně, vznik Vietnamského státu
S. Vietnam zůstal komunistický (budovali armádu)
-pokusili se svrhnout vládu v J. Vietnamu
-západ (hlavně USA-Kennedy) chtěl pomoci J. Vietnamu
1964 – S. Vietnam zaútočil na americkou loď
 válka S. Vietnam + Čína, SSSR a satelitní státy (např. ČSR)
J. Vietnam + USA
Vietkong – komunisticky smýšlející politická organizace – vedli partyzánské boje
Partyzánský typ války
-Američani bojovali v džungli s partyzány – kruté boje (upalování lesů, pesticidy…)
-Američané měli sice lepší vybavení, ale nebyli schopni je porazit (nebyli na tento typ boje zvyklí)
1968- ofenzíva – S. se dostal hodně na Jih – ale nakonec stejně neúspěch
-dohoda mezi USA, Jižním Vietnamem, Vietkongem a Severním Vietnamem – podepsána 1973 v Paříži
-jihovietnamský prezident Thieu označil dohodu za faktickou kapitulaci své země, protože dobře věděl, že
komunisté ji budou ignorovat
1973 se USA stahuje – podle dohody, že S. nebude ohrožovat J.
-jakmile se USA stáhlo, tak S. přestal dohodu dodržovat
1975 – se S. dostal na J.  Vietnam sjednocen pod severem – komunismus
-dodnes je socialistická republika s diktaturou jedné strany – komunistické
-2 miliony Vietnamců zemřelo v boji za ideologii
-mírové rozhovory v době USA prezidenta R. Nixona
 Karibská krize
-pád Batistova režimu na Kubě – moci se ujmul Fidel Castro
-na Kubě – znárodňování hospodářství – což škodilo USA 
USA obchodně zablokovalo Kubu – ta se přiklonila k SSSR
1961 – invaze v zátoce Sviní – jednotky USA rozdrceny
-v SSSR vládne Chruščov – udělal chybu – na Kubu umístil jaderné hlavice – navzájem si vyhrožovali s USA
-USA mělo umístěny rakety v Itálii a Turecku (oboje 1962)
22. 9. 1962 – Kennedy vyhlašuje blokádu Kuby na moři
-získal důkazy o umístění raket SSSR
-na Kubě i v Evropě probíhá mobilizace
-USA pořídila snímky raket – chce je ukázat světu
25. 9. – setkání USA a SSSR na půdě OSN, Chruščov na poslední chvíli rozhodne o zastavení
-USA mu dalo ultimátum  SSSR stáhlo hlavice z Kuby a USA je stáhlo z Turecka a Itálie
-to stálo Chruščova místo – místo něj Brežněv
-svět byl kousek od jaderné katastrofy
 Sovětská válka v Afghánistánu
-dobré místo na ovládání
-agrese SSSR
-Sověti tam napochodovali a zůstali tam 10 let
-Sověti tam nebyli schopni zvítězit (malé lokální bojové skupinky proti nim sovětská armáda)
-Sověti bojovali proti mudžáhidům – muslimští fanatičtí bojovníci
-žádné výsledky pro Sověty
-až Gorbačov podepsal mír
-americká armáda bojovala proti muslimským teroristům (Američané si mysleli, že tam operují jednotky Al-
Káidy – kteří způsobili Dvojčata, nakonec tam neměli sídlo)
 Izraelsko-Palestinský konflikt
Izrael byl původně domovem Židů, v průběhu let se tam dostali Arabové
-po 2. sv. v. – území britského mandátu se rozdělí mezi Palestinu a Izrael
 problémy mezi obyvateli – Izrael vyhlásila vlastní stát (nezávislost)
Palestina na ně zaútočila – nenávist na obou stranách
-po roce bojů Izrael vyhrál, čímž obhájil svoji existenci
1956 – Suezská krize – 6denní válka – druhá arabsko-izraelská válka
-ozbrojený konflikt mezi Egyptem na jedné straně a aliancí Velké Británie, Francie a Izraele na straně druhé
-hlavní spor byl o kontrolu nad strategicky důležitým Suezským průplavem
-výsledkem bylo oslabení vlivu evropských mocností a posílení egyptské pozice
-Izrael získal velká území (Palestinu, 2. břeh Jordánska)
1964 – vznik organizace pro ochranu Palestiny (OOP)
Jásir Arafat – palestinský premiér – získal Nobelovu cenu za mír
-až v 90. letech se sešli představitelé obou území a ustanovilo se rozdělení zemí

Sovětský blok vs. západní demokracie

Nový směr politiky
-po Stalinově smrti vyhlásilo sovětské vedení „nový kurz“ v mezinárodní politice – zásada mírového soužití
s kapitalistickými státy
-1952 – USA prezident D.D. Eisenhower – ukončil válku v Koreji (souhlasilo s tím i SSSR)
-1954 – konference ministrů zahraničních věcí v Ženevě – vyřešili asijské záležitosti, evropské ne (furt napětí)
-podepsání pařížských dohod – vstup SRN do NATO a do západoevropských společenství
-1955 – získala Spolková republika Německo plnou suverenitu
nelíbilo se SSSR – anuloval smlouvy s V.B a Francií, začal zase intenzivně zbrojit + Varšavská smlouva (i NDR)
Varšavská smlouva: Albánie, Bulharsko, Československo, Maďarsko, NDR, Polsko, Rumunsko a Sovětský svaz
-vnitřní soudržnost sovětského bloku + vojenská podřízenost Ss  společná vojenská strategie
1955 – Rakousko získalo plnou suverenitu, neutrální stát, zemi opustila okupační vojska
USA – udržení rovnováhy mezi bloky, ideologické „odzbrojení“
Sovětský svaz – ideologické soupeření, rozšiřování svého vlivu dál do světa
střídání období jednání a konfliktů, uvolnění a napětí
-úspěšné řešení indočínské či rakouské otázky
-rozpory v německé otázce  druhá berlínská krize, agrese Varšavské smlouvy proti Československu v 1968
-70. léta – druhá fáze koexistence 2 bloků
-vyvrcholilo podepsáním Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě – v Helsinkách 1975
-charta uvolnění napětí mezi Východem a Západem (obsahovali i dodržování lidských práv)
-uznání současných hranic v Evropě, ustavení kontrolních orgánů KBSE
-východní politika západo-německého kancléře Willyho Brandta – smlouva mezi SRN a SSSR, Polskem a
Československem
-vzájemné uznání obou německých států – vstup obou států do OSN (1973 – řádní členové)
prvek ideologických a politických pochybností do satelitních států
-opětné zhoršování politických a hospodářských vztahů mezi bloky (USA požadovalo svobodnou emigraci
sovětských Židů, omezení vývozu technologií na východ NATEM, USA odmítly přiznat doložku nejvyšších výhod
SSSR – vázána na lidská práva)
-SSSR – snahy proniknout do jižní Afriky, vliv v Angole a Mosambiku, 1979 – sovětská invaze do Afghánistánu
-nové zbrojení – rozmisťování raket pro Evropě (v ČSR, NDR)
-nástup M.S. Gorbačova – opětné uvolňování napětí – setkání s prezidentem USA Ronaldem Reaganem
-nový přístup k odzbrojení a snížení zbrojení
-hospodářské obtíže v SSSR (nepomohla ani perestrojka – přestavba a glasnosť – větší svoboda projevu)
-1988 – odchod sovětských vojsk z Afghánistánu

Rozpad sovětského bloku

70. léta – neostalinismus/brežněvismus – návrat k socialismu z 50.let
-hospodářské potíže, zaostání za západem, rostla role šedé ekonomiky, nedostatek zboží, pokles mezd
-na západě počítačová revoluce – SSSR se bála šíření svobodných informací, rozvoj těžkého průmyslu
-zahraniční zadluženost států RVHP
-Brežněv se vypořádal s odpůrci režimu – disidenty – exil nebo vězení
-morální úpadek, nový kult osobnosti, krize ekonomická a politická po jeho smrti
Polsko – vznik Polské solidarity – církev s programem pro ochranu lidských práv
1980 – dělnické demonstrace, vznik odborového hnutí Solidarita (Lech Walesa)
-1985 – Gorbačov – reformy v SSSR i v celém sovětském bloku – postupné uvolňování závislosti satelitních států
na Moskvě, zmírňování konfrontace se Západem
perestrojka a glasnosť
-1990 – jediný prezident SSSR
-země dospěla k faktickému zhroucení ekonomiky
-1991 – pokus o státní převrat – prezidentem Boris Jelcin
-Komunistická strana Sovětského svazu rozpuštěna, proces definitivního rozpadu SSSR, národy chtěly
samostatnost
1991 – Litva, Lotyšsko a Estonsko vystoupili ze SSSR, později vyhlásila nezávislost i Ukrajina a postupně i další
svazové republiky
-všechny státy kromě pobaltských a Gruzie (přinucena) – vytvořili s Ruskem Společenství nezávislých států
-rozpad sovětského bloku: 1989 – Polsko, Maďarsko, NDR – padla berlínská zeď, Československo, Bulharsko,
Rumunsko – občanská válka
1.7.1991 – podepsání protokolu o ukončení Varšavské smlouvy – v Praze
Příčiny rozpadu: hospodářská deprese, prohloubení politických problémů, tlak demokratických států na
dodržování lidských práv, nebyl dostatek sil a prostředků na zastavení rozpadu
-na konci 90. let – rozpad Jugoslávie (nebyli Sověti, ale vládli komunisté) – národnostní rozpory
1991 se osamostatnilo Slovinsko a Chorvatsko, 1992 Bosna a Hercegovina, zůstala federace Srbska a Černé
Hory

Poválečné Československo
Politické uspořádání u nás
-potřeba obnovit politický systém
-vláda a prezident už domluveni Košickým vládním programem
-povoleny jenom středové a levicové strany (pravice, konzervativci ne)
Národní fronta Čechů a Slováků (ČSSD, ČSN socialistická, ČS lidová, KSČ) + (Demokratická strana a KS
Slovenska)
-vznik národních výborů
Prozatímní poslanecká sněmovna (nebyly ještě z voleb) – strany voleny paritně (každá strana stejný počet
hlasů)
-komunisti měli dvakrát víc křesel (česká a slovenská)
Košický vládní program – stát dvou suverénních národů, lidově demokratický režim, znárodnění (velkých
podniků, majetku zločinců), potrestání zrádců
-znárodňovací dekrety, přerozdělování půdy Němců a kolaborantů
-změna v sociální skladbě (záleží více na kádrovém profilu) = sociální revoluce
28.10. se schází prozatímní národní shromáždění – už se nevydávají dekrety
-nikdo z členů domácího odboje nebyl členem nové vlády
Dekrety: znárodňovací, potrestání zločinců, vojenské, ústavní změny, osud majetku Maďarů a Němců
-neřešily odsun Němců a Maďarů
(znárodněny doly, banky, pojišťovny, průmyslové podniky)
Správa státu
Asymetrický politický model
-na Slovensku zachovali slovenskou národní radu (u nás zrušena)
-vznikl Sbor pověřenců, který měl výkonnou moc (u nás neexistoval)
V ČR – parlament, prezident, vláda
Bezpečnostní složky – Sbor národní bezpečnosti, státní bezpečnost – ovládali to komunisti
Ozbrojené složky – četníci)
Odsun Německého obyvatelstva
-odsun bez nároku na majetek
-odsunuto téměř 3 miliony Němců
-od května do září- „divoký odsun“ – brněnský pochod smrti
-potom organizovaný odsun – rozhodnutí postupimské konference
1997- česko-německá deklarace
-Maďaři se nemuseli vystěhovat, Slováci to ale chtěli
československo-maďarská dohoda o výměně obyvatel (Slováci z Maďarska neměli zájem), mezi přesídlenci i
Romové
-politika reslovakizace
-většina židovské obyvatelstvo co se vrátilo, stejně odešlo (nepochopení)
-ze 120 000 přežilo 14 000
Dekret o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské díky němu
mnoho Maďarů a Němců ztratilo československé občanství. Neplatilo například pro ty, kteří se neprovinili
proti československému národu nebo trpěly pod nacistickým terorem nebo se účastnili odboje. Také mohli
ti, kteří občanství ztratili o něj znovu požádat. Problém byl ale v tom, jak byla tato ustanovení v praxi
respektována – byla často porušována.
1946-1948
-vydán dvouletý plán obnovy hospodářství
-strany moc nespolupracují, boj mezi komunisty a zbytkem stran (demokratických)
-průmyslové konfiskáty (dekrety se týkaly firem nad 500 zaměstnanců)
-komunisti chtěli, aby se zabavené firmy znárodněli, demokrati je chtěli dát soukromým vlastníkům – poté
problém se zabaveným majetkem
-komunisti ovlivňovali policejní a vojenské složky, chtěli tam mít svoje lidi, začínají ovládat policii (SNB)
začíná vyvolávat strach, ministrům chodili balíčky s výbušninami
-na Slovensku chtěli diskretovat demokratickou stranu (za tím vším stalo KSČ)
-ministr vnitra – komunista
-Gottwald nedovolil Stalinovi ovládnout vojensky ČSR (zdráhal se)
-ostatní strany se proti KSČ spojili až v únoru 1948
20.2. 1948–12 ministrů podalo demisi (policejní velitelé nahrazeni komunisty) – čekali, že se vypíšou nové
volby, ale vláda měla 26 členů (byli furt funkční)  nové volby nevypsány, 12 ministrů nahrazeno novými
E. Beneš měl rozhodnout (nechtěl podepsat jejich demisi), komunisté začali jednat-lidová masa se dostala do
ulic, z demokratů šli do ulic jenom studenti (ale bylo jich méně)
25.2. se podepsala demise  K. Gottwald hlásá, že přijal Beneš všechny jeho požadavky
Milionářské daně – lidé co měli majetek nad 1000 000 Kč bude mít vyšší daně – díky tomu je lidé taky volili

Upevnění komunistického režimu v ČSR

Nastolení totalitní moci
-všichni nepohodlní lidé byli odstraněni – čistky
-prováděli Akční výbory národní fronty
-nově systém vlády jedné strany
-všude byli prověření lidé – ve firmách
-napřed exil bezproblémový, poté už není emigrace jednoduchá
-sociální demokracie se spojila s KSČ
-ostatní strany musí s KSČ spolupracovat nebo neexistují
-volby už nebyly demokratické (když jste nevoliliproblém) – až do roku 1989
-zvoleno nové Národní shromáždění – to zvolilo nového prezidenta Gottwalda (2.6. Beneš abdikoval)
-kontrola masových společenských organizací a spolků – nástroj moci
-vznik ideově-uměleckých svazů
-měli v rukou tisk, rozhlas, sovětští poradci ukazovali našim, jak se vypořádat s odpůrci…
10.3. 1948- Jan Masaryk nejspíš spáchal sebevraždu (možná ho zabili komunisti, do dnes se to neví)
Výsledky voleb z května roku 1946.
-volby do Ústavodárného národního shromáždění ČSR – svobodné a demokratické
-účastnily se jenom strany sdružené v Národní frontě.
-výsledky voleb potvrdily velkou převahu komunistů v celém ČSR
-dalším cílem bylo získat většinu národa. K. Gottwald byl pověřen sestavením nové vlády (2.7. 1946 jmenována)
– stoupenci demokracie v ní ale stále měli významnou roli
-v Česku získalo KSČ přes 40 % hlasů, na Slovensku 30 % (Demokratická strana získala 62 %)
Komunistická strana Československa– přes milion členů
-ministerstvo vnitra, zemědělství, informací, zpravodajské složky armády a police
-do voleb šli se snahou dosáhnout přesvědčivé většiny, odrazový můstek pro monopol moci
Národně socialistická strana – 520 000 členů
-odkaz Masaryka a Benešova demokracie a socialismus
-volili střední vrstvy
Lidová strana – přes 400 000 členů
-volili křesťané
Sociálně demokratická strana – 350 000 členů
-rozpory mezi levičáky a demokratickými socialisty
Demokratická strana na Slovensku
-různé politické strany, katolicismus
Strana práce
-sociální demokrati, nechtěli se sloučit s KSČ

Socialistické hospodářství
-po 2. sv. v. – oslabení soukromého podnikání, posílení státního a družstevního podnikání, kolektivní formy
řízení výroby, obchodu a financí
předpoklady k rychlému zavedení socializace ekonomiky a likvidaci soukromého sektoru národního
hospodářství
-duben 1948 – přijaty zákony týkající se podniků s více než 50 zaměstnanci (doopravdy postihlo i menší
podniky)
-konec 1948 – převažoval státní sektor, pracovalo v něm 95 % obyvatel
-následovala hromadná likvidace soukromých řemeslníků, živnostníků a maloobchodníků
 KSČ pánem ekonomiky
-ekonomika řízena z jednoho centra podle jednoho ústředního plánu (za ním stály politické cíle, ne ekonomické
rozbory)
-hospodářství řízeno pětiletkami (první schválen v květnu 1949 – vytyčení generální linie výstavy socialismus
podle sovětského vzoru)
-přestavba průmyslu a jeho strukturálního složení (ČSR se mělo stát zbrojnicí sovětského bloku)
-důraz na těžké strojírenství vycházející z potřeb armády
-rostla zbrojní výroba, ostatní (spotřební průmysl a služby) zaostávaly
-obrovské výdaje na armádu (za 2 roky z 110 000 mužů na 230 000)
=připoutání k Sovětskému svazu a k Radě vzájemné hospodářské pomoci
Kolektivizace zemědělství
-zákon přijat v únoru 1949 – první vlna kolektivizace (nepřinesla trvalé následky, JZD se rozpadala)
-rolníkům se to nelíbilo, zklamání KSČ („kolchozy nebudou“)
-druhá vlna 1952-53 – už nebyla dobrovolná (kampaň doprovázená politickým i ekonomickým nátlakem)
-perzekuování a věznění těch, co do JZD nechtěli vstoupit (útok na vesnické boháče)
-třetí vlna 1955-58 – po konci JZD převládla na vesnici a spolu se státními statky vymýtila soukromé zemědělské
podnikání
 řada nedostatků
-nechuť a nezájem družstevníků
-nedostatek vzdělaných odborníků
-velkovýrobním poměrům chyběl kapitál a technika
-nekvalifikované a politicky motivované zásahy stranických orgánů do řízení zemědělství  pokles produkce,
poruchy na trhu s potravinami (maso, masné výrobky nejvíc)  popuzení zemědělci
Procesy (čistky)
-všude hledají nepřátelé – armáda (H. Píha – tresty smrti)
- sportovci (hokejisti, co cestovali)
- katolická církev
- organizace (skaut, sokol)
- nekomunistické a demokratické strany  exil (i sociální demokraté – B. Laušman –
zjistil, že ho mají zatknout – emigroval – později zatknutý STB)
1950 – proces s Miladou Horákovou
1952 – proces s R. Slánským – generální tajemník ústředního výboru KSČ – čistky ve vlastní straně
-neúspěšný pokus SSSR zasahovat do Izraele  proti semitistické tendence, proaramský
-obžalováno 14 lidí, včetně Slánského – většina byli Židé (i Slánský)
-také byli mnozí odsouzeni z trockismu (Trockij – po Leninově smrti upadl do nemilosti Stalina a byl vypovězen
ze země – usadil se v Mexiku, kde byl v roce 1940 zavražděn agentem NKVD)
-odsouzeni z titoismu – Tito prezident Jugoslávie – od 1949 nechtěl spolupracovat se SSSR
-z imperialismu
-ve státě atmosféra strachu
1953 – prezident A. Zápotocký vyhlásil měnovou reformu – 1:5 do 300 Kč, 1:50 nad 300 Kč  zchudli všichni
(nikdo nemá nic)
-dělníci šli do ulic – musela zasáhnout policie
-ekonomice se nedařilo – shodili to na vnitřní nepřátelé
Proces s Miladou Horákovou
-národní demokratická socialistka, právnička, politička
1940 – vězněna nacisty (zapojena v PVVZ), 1945 – osvobozena americkou armádou
1948 – vyloučena z veřejných funkcí – vystupovala proti komunistům
-proces – 31.5. – 8.6. 1950 – vykonstruovaný politický monstrproces k zastrašení odpůrců režimu
-obvinění z příprav protistátního puče a teroristických akcí
-velký ohlas veřejnosti (dostávali se k nim lživé informace)
4 tresty smrti (justiční vraždy), 4 doživotí + dlouhé tresty
-žádosti o milost byli odmítnuty (i přes protest veřejnosti)
27. 6. 1950 byl vykonán rozsudek
Soudní procesy s válečnými zločinci, zrádci a kolaboranty
-pro potrestání těchto zločinců byly zřízeny mimořádné lidové soudy
-před ním: K. H. Frank (role ve vyhlazení Lidic) – odsouzen k trestu smrti
-pro případy velkých zrádců a kolaborantů byly zřízeny Národní soudy v Praze a v Bratislavě.
-před nimi: členové Beranovy druhorepublikové vlády, protektorátní ministři, prezident Slovenska J. Tiso.
Vynesené tresty – mimořádně přísné
-nebyly souzeny jenom trestné činy, ale i politické postoje a politická orientace
 politická odplata, veřejnost chtěla vidět potrestání viníků

Pražské jaro a období normalizace

Pražské jaro–1968 – politické rozvolnění
-reformy pražského jara byly pokusem uvolnit režim a urychlit proces demokratizace
-nesetkalo se s pochopením na sovětské straně, která vyslala (po neúspěšných jednáních) tisíce vojáků vojsk
Varšavské smlouvy, aby zahájily okupaci státu, jež měla odstranit z vedení státu reformní komunisty a umožnit
vytvoření „Dělnicko-rolnické“ vlády
-Československo následně vstoupilo do éry tzv. normalizace, vedení strany v podstatě znovu nastolilo politické
a ekonomické hodnoty, které vládly koncem padesátých let
 vstup Varšavských vojsk – návrat totality, čistky ve straně  normalizace
-zrušeny mnohé organizace – Junák, Sokol, kulturní spolky a jiné
-zrušeny reformy provedené před rokem 1968 (nová hospodářská soustava, poměrně mírná cenzura, liberální
výuka na školách, relativní umělecká svoboda ve filmu, divadle…)
-v Bezpečnosti, armádě, odborové organizaci a v nezrušených zájmových organizacích a složkách Národní
fronty byly provedeny důkladné čistky
-kádrování z hlediska postoje v roce 1968 vytrvalo po celou dobu normalizace
-z KSČ bylo vyloučeno 327 000 lidí, o práci přišlo asi 350 000 lidí, z vedoucích míst museli odejít lidé s liberálními
názory, mnoha mladým lidem nebylo z kádrových důvodů umožněno studium
-tisíce lidí opustily dobrovolně nebo z donucení republiku
-1969 vznik Federace
-na protest proti potlačování svobod – sebeupálení Jana Palacha – 16.1.1969
-tajemník Ústředního výboru KSČ Dubček byl nahrazen Husákem
-cenzura knih, hudby, filmů, ve škole
-na konci 70. letech – krize
-nedodržování lidských práv (podle konference O bezpečnosti a spolupráci v Evropě – vyšel Závěrečný pakt)
-reakce: Charta 77 - část sestavil Václav Havel – v tomto roce ji podepsalo 242 občanů
 Anticharta (byli nuceni podepsat)
-hospodářská stagnace (dlouhé fronty před obchody)
-rozmach korupce (kvůli pětiletkám)  nízká motivace pracovníků
Husákovy děti – podpora mladých rodin, půjčovali jim peníze
Tuzex – zboží ze západu (platilo se bony, prodávali veksláci)
-stavění panelových sídlišť, stavba Dukovan, ropovod Družba
-Spartakiády

Sametová revoluce a vznik ČR

-změny probíhaly od 17.11. do 29.12. 1989
28.10. 1939 – protinacistická demonstrace na které zemřel student Jan Opletal
17.11. 1939 – gestapo zatklo studenty vysokých škol, posláni do koncentračních táboru  den studenstva
-leden 1989 – začátek demonstrací – „Palachův týden“ – upálil se na protest proti okupaci (1969) – největší
demonstrace proti režimu od roku 1969
17. 11. 1989 – povolená demonstrace na památku J. Opletala
-vznik OF – občanské fórum (na Slovensku VPN) – v čele Havel
-petice „Několik vět“ – požaduje svobodu a demokracii, podepsalo ji 40 000 lidí
 start sametové revoluce
Hesla: Máme holé ruce, Havel na hrad…
18. 11. – vyhlášena protestní stávka – Občanské fórum (účastnilo se přes 75 % obyvatel)
23. 11. – proslov k dělníkům od KSČ – poslanec byl vypískán
10. 12. – Gustáv Husák jmenoval první vládu bez převahy komunistů od jejich nástupu k moci v únoru 1948,
Husák poté oznámil federálnímu shromáždění svoji demisi
-poté odstraňování železné opony, otevřely se hranice do Rakouska
29. 12. – Václav Havel zvolen jednomyslně prezidentem
-změněn název na Československá federativní republika
-červen 1990 první demokratické volby – vyhrálo Občanské fórum a VPN
-byl to velmi rychlý proces – Občanské fórum nebylo připraveno převzít plně výkonnou moc, a tak na některých
pozicích zůstali komunisté
-komunistická strana nebyla nikdy oficiálně zakázána jako totalitní
-změna řízeného hospodářství na tržní
-kupónová privatizace v letech 1992 a 1994 – privatizace a převedení státního majetku do soukromého
vlastnictví
-vznikají nové politické strany, rostou národnostní spory mezi Čechy a Slováky
-1990 zánk RVHP, 1991 zánik Varšavské smlouvy, sovětské jednotky úplně opustil Československo
1.1. 1993 – vznik samostatné České (a Slovenské) republiky
-1. český premiér – Václav Klaus, 1. český prezident Václav Havel (1993-2003)
1999 – ČR vstupuje do NATO, 2004 – ČR vstupuje do EU