Druhá Světová Válka

Druh svtov vlka
Druh svtov vlka byl globln vojensk konikt, jeho se zastnila vtina stt svta a jen se stal s vce ne 60 miliony obt dosud nejvtm a nejvc zniujcm vlenm stetnutm v djinch lidstva. Piny
vlky bvaj hledny v dsledcch Versaillesk smlouvy,
kter podle nkterch historik prohloubila pocit ponen v poraench sttech, zvlt v Nmecku, a velk
hospodsk krize na pelomu dvactch a tictch let.
Tato krize zsadnm zpsobem oslabila mnoho evropskch stt, m umonila vzestup nacismu (pod vedenm Adolfa Hitlera) a jinch totalitrnch reim v cel
Evrop.
kladem genocidy se stal holocaust, ktermu na zklad

nacistick rasov ideologie padlo za ob est milion evropskch id. Dalm pkladem bylo systematick vyhlazovn slovanskho obyvatelstva na okupovanch zemch vchodn fronty, kde bylo na 8 milion civilnch
obt. Vtina civilnch obt podlehla nemocem a hladu vyvolanmi vlenmi operacemi nmeck armdy a
masakrm nebo genocid pchanmi specilnmi nmeckmi komandy. Vlen sil pohlcovalo veker lidsk,
ekonomick, prmyslov a vdeck potencil vech zastnnch nrod, lze tak hovoit o veden totln vlky. Takt pohled na civilizovan metody vlen se v
Za prvn ozbrojen stet na zem Evropy v pedveer mnoha ohledech vrazn promnil, nebo zatmco v roce
druh svtov vlky je povaovn tzv. Jablunkovsk in- 1940 demokratick stty v ele s Velkou Britni a USA
cident, co byla nmecko-polsk pestelka v Mostech u odmtaly plon nlety na neptelsk msta, poslze se k
Jablunkova, kter se odehrla v noci z 25. na 26. srpna nim samy uchlily.
1939.[1] V Asii je za potek druh svtov vlky po- V samotnm zvru vlky byla ustavena Organizace spovaovno pepaden ny Japonskem, kter zaalo ji 7. jench nrod, jejm stednm clem byla prevence
ervence 1937.
vzniku jakhokoli dalho podobnho koniktu. Po vtzObecn pijmanm datem zatku vlky v Evrop je stv Spojenc se zrodily dv vedouc svtov supervelmo1. z 1939, kdy nacistick Nmecko napadlo Polsko. ci: Sovtsk svaz a Spojen stty americk. Jejich stle
vt vzjemn antagonismus vedl k bipolrnmu rozdleKrtce pot vyhlsily Francie, Velk Britnie a stty
Commonwealthu Nmecku vlku, avak prvnch osm n svta a k potku studen vlky, kdy Josif Stalin spustil nap evropskm kontinentem eleznou oponu, kter
msc pot nebyly na zpadn front vedeny vt bojov
operace (drle de guerre). 17. z 1939, tedy estnct dn od sebe oddlila svobodn zpadn svt a komunistick
stty ve Vchodn Evrop poddan Sovtm. Vedlejm
pozdji, zahjil Sovtsk svaz (SSSR) invazi do Polska na
efektem vlky byl tak vzrst poadavk na prvo na sevchod tehdejho polskho zem.
beuren mezi nrody ovldanmi kolonilnmi mocnostSovtsk svaz nejprve uzavel s Nmeckem smlouvu o ne- mi, co vedlo k akceleraci dekolonizanch hnut v Asii a
toen (tzv. Pakt Ribbentrop-Molotov), podepsanou 24. v Africe.
srpna 1939 (avak datovanou o jeden den dve, tedy 23.
srpna 1939). Tmto paktem si tyto dva stty - mimo jinch ustanoven - rozdlily sfry vlivu. V dsledku toho
byl de facto uvolnn prostor pro vojenskou expanzi obou 1 Piny a pedehra k vlce
stt. V dalm prbhu udlost byl vak 22. ervna 1941
Souvisejc informace naleznete tak v lnku
Sovtsk svaz sm pepaden Nmeckem a jeho spojenci
Piny druh svtov vlky.
(tzv. Operace Barbarossa).
Spojen stty americk, kter u dve poskytovaly nkterm Spojencm v ponajc vlce pomoc, vstoupily aktivn do vlky 7. prosince 1941 pot, co Japonsko udeilo
na jejich nmon zkladnu v Pearl Harboru. Konec vlky
v Evrop nastal 8. kvtna 1945 kapitulac Nmecka. Po
americkm svren atomovch bomb na msta Hiroima
a Nagasaki kapitulovalo Japonsko 2. z tho roku.
Piny koniktu tkvly v nespokojenosti s vsledky

prvn svtov vlky, kter se krom ady mench zem
tkaly pedevm tech velkch mocnost. Poraen Nmecko bylo podle versaillesk smlouvy pinuceno vzdt
se vznamn sti svho zem, smlo udrovat jenom
omezen vojensk sly a muselo se zavzat k platbm
vysokch vlench reparac. Itlie, jeden ze stt stojcch na stran vtz, obdrela jenom nedostaten zem vzhledem k rozmrm pedchozch ztrt, souasn se
ctila neuspokojena ve svch velmocenskch ambicch.
Takt vtzn Japonsko neusplo ve snaze poslit svoji kontrolu ny. V prbhu dvactch let se demokra-
Druhou svtovou vlku provzely v dosud nevdan me zloiny proti lidskosti, vlen zloiny a nehumnn
zachzen s vlenmi zajatci. Oproti vem dosavadnm
koniktm bylo prbhem boj podstatn zasaeno rovn civiln obyvatelstvo, je utrplo obrovsk ztrty. P-
2
tick mocnosti pokusily zabezpeit trvalost versailleskho uspodn Evropy zajitnm stabilnho mru. V roce
1920 byla proto vytvoena Spolenost nrod, je mla fungovat jako frum, na nm mly nrody mrovm
zpsobem urovnvat svoje spory. O pt let pozdji byla
sjednna smlouva z Locarna, v n byla poskytnuta zruka
nmecko-francouzsk hranici, piem ppadn zemn
spory mezi Nmeckem a jeho vchodnmi sousedy mly bt eeny arbitr. V roce 1928 byl uzaven BriandKelloggv pakt, kter zakazoval veden ton vlky.
1 PINY A PEDEHRA K VLCE

novn skm kanclem, nae bhem nkolika mlo
msc realizoval skutenou nacistickou revoluci. V roce
1935 byla v Nmecku obnovena brann povinnost, m
bylo urychleno obnoven nmeck armdy (Wehrmacht),
a rovn bylo pipojeno Srsko. V tme roce napadla Itlie za blahovolnho pihlen Spolenosti nrod Habe.
V rozporu se smlouvami z Versailles a Locarna remilitarizoval Hitler v beznu 1936 Porn. Francie a Velk
Britnie se vak zdrely jakchkoli protiakc.
V ervenci roku 1936 vypukla panlsk obansk vlka.
Nacionalistick sly faistickho generla Francisca Franca se postavily proti panlsk vld veden levicovmi
republikny, kter byla podporovna Sovtskm svazem
a tzv. mezinrodnmi brigdami. Franco v tomto krvavm stetu zvtzil po tech letech vlen za pomoci Hitlerova Nmecka a Mussoliniho Itlie.
V jnu 1936 vytvoily Nmecko a Itlie tzv. Osu Berlnm. O msc pozdji sjednaly Nmecko a Japonsko protisovtsk spojenectv, nazvan pakt proti Komintern,
m vznikla Osa Berln-m-Tokio. V ervenci 1937
napadlo Japonsko nu, m zapoala druh nskojaponsk vlka. nt nacionalist a komunist vlc
proti sob uzaveli mr, aby spolen elili cizm tonkm. I pesto Japonci brzy dobyli anghaj, Nanking a
nejprmyslovj oblasti na severovchod zem.
Nmet vojci na sjezdu NSDAP v Norimberku v roce 1935
Mrov snahy vak byly maeny obnovenm

izolacionismem Spojench stt a obzvlt rozmachem rznch totalitnch reim, k emu vraznou
mrou pispla velk hospodsk krize, je mla po
roce 1929 devastujc vliv na svtov hospodstv.
Rusk obansk vlka vedla k vytvoen komunistickho
Sovtskho svazu, v nm se po Leninov smrti v roce
1924 chopil moci Josif Stalin. Po pochodu na m v
roce 1922 pevzal vldu v Itlii Benito Mussolini, jen
zde vytvoil prvn faistickou diktaturu. Rostouc vliv
armdy na csaskou vldu v Japonsku vedl zde k nastolen vbojnho militaristickho reimu. Po mukdenskm
incidentu obsadilo Japonsko v roce 1931 Mandusko,
kter ustavilo svm loutkovm sttem.
Ekonomick rozvrat v Nmecku na potku tictch let
ml za nsledek vzestup Adolfa Hitlera, vdce nacionlnch socialist (NSDAP) slibujcho Nmcm zruen
versaillesk smlouvy a zajitn ivotnho prostoru na
Vchod (Lebensraum). 30. ledna 1933 byl Hitler jme-
Japont vojci v n
Hitlerv expanzionizmus v Evrop vedl 12. bezna 1938 k

tzv. anlusu Rakouska, tedy pipojen tohoto malho sttu
k Nmeck i, proti emu Britnie a Francie, pes sv
znepokojen nmeckm postupem a stle se stupujcm
zbrojenm, nijak nezashly.
12. z 1938 pohrozil Hitler eskoslovensku vlkou, pokud by Nmecku nebylo vydno eskoslovensk pohranin zem obvan sudetskmi Nmci. Toto vyvolalo
v eskm pohrani pu organizovan Sudetonmeckou
stranou. eskoslovensk armda sice tento pu potlaila, ale od 19. z zaaly proti eskoslovensku toit jednotky Sudetonmeckho Freikorpsu vyzbrojovanho Nmeckem. Datum zatku tto teroristick kampan bylo
pozdj eskoslovenskou exilovou vldou v Londn ureno jako datum, kdy eskoslovensko vstoupilo do v-
2.1
Vzestup Osy
lenho stavu s Nmeckem.[2] Britsk premir Neville

Chamberlain mezitm inicioval rozhovory, je vyvrcholily 29. z 1938 pijetm mnichovsk dohody. V n bylo eskoslovensko donuceno k odstoupen Sudet vmnou za Hitlerv pslib, e nezabere dn dal eskoslovensk zem. Dsledkem tto dohody byl nucen odchod ech, id a nmeckch odprc Adolfa Hitlera do okletnho eskoslovenska. Chamberlain vil, e
doshl mru pro nai dobu. Nicmn neuplynulo ani
est msc, kdy 15. bezna 1939 obsadil Wehrmacht
zbytek eskoslovenska, jen byl pemnn v Protektort
echy a Morava. Ji o den dve vyhlsil svoji nezvislost
slovensk tt, jen se stal v ele s Jozefem Tisem nmeckm satelitem. Poboueni touto novou agres a Hitlerovmi vhrkami vi Polsku kvli Gdasku se Britov a Francouzi zaruili za polskou nezvislost. Vzjemn nedvra mezi Stalinem a zpadnmi demokraciemi
nakonec pispla ke sjednn paktu Ribbentrop-Molotov,
v nm se Nmecko a SSSR 23. srpna 1939 zavzaly k
oboustrann neutralit. V tajnm dodatku k tto smlouv si tyto dv velmoci navc - jak se pozdji ukzalo, na
krtkou dobu - mezi sebou rozdlily Polsko a velkou st
vchodn Evropy.
Prbh vlky
Chronologie druh svtov vlky.
2.1
2.1.1
Vzestup Osy
Pepaden Polska
Souvisejc informace naleznete tak v lncch
Invaze do Polska (1939) a Sovtsk invaze do
Polska.
3
jako bylo pepaden vyslaky v Gliwicch pslunky
Abwehru v polskch uniformch, kter mly ospravedlnit jejich invazi. Tebae polsk armda nebyla poetn o
mnoho slab ne Wehrmacht, svoj rovn vzbroje a vstroje nepedstavovala pro tonka rovnocennho soupee. Polsk vlda spolhala na podporu Francie a Velk
Britnie, kter v souladu s dvjmi zrukami vyhlsily
po marnm vypren ultimta 3. z Nmecku vlku.[4]
Vlastn vojensk tok byl zahjen bombardovnm msta Wielu. Nmeck Luftwae ihned pot zatoila proti polskm vojenskm a komunikanm clm. Sotva po
tyech dnech boj prolomila dv velk nmeck vojensk uskupen, toc z Pomoanska a ze Slezska, polskou
obrannou linii. Rychle se pohybujc nmeck pancov
a motorizovan divize vyrazily vstc Varav a Brestu, v
em jim tkopdn polsk pchota nedokzala zabrnit. Zpadn novini pouili k popisu tohoto novho zpsobu veden boje termnu Blitzkrieg (bleskov vlka).
Mezi 8. a 10. z se Nmci piblili ze severu a jihu k Varav, avak polsk divize seven v Poznani,
zpadn od Varavy, podnikly rozhodn protitok. 17.
z pekroila sovtsk Rud armda polsk vchodn
hranice[5] a v tent den byla Varava zcela obklena.
Po dalch jedencti dnech boj a intenzivnho dlosteleckho a leteckho bombardovn obleen polsk hlavn msto kapitulovalo. V t dob byla prakticky cel zem v rukou Nmc a Sovt, pouze izolovan kapsy vytrvvaly v odporu, jen skonil do 6. jna. Po zavren boj si Nmci a Sovti rozdlili svoji koist: zpadn
zem Polska byla zalenna do e, zatmco vchodn
Polsko se stalo soust Sovtskho svazu. Stedn Polsko bylo pemnno v Generln gouvernement okupovan Nmci. Na dobytm zem byly zahjeny rozshl represlie proti civilnmu obyvatelstvu. Probhaly deportace na nucen prce a popravy polsk inteligence a
id. Na tomto teroru se podlely pedevm Himmlerovy
Einsatzgruppen a jednotky SS-Totenkopfverbnde. Stejn nemilosrdn metody uplatovali Sovti ve vchodn
sti Polska. 22 000 polskch dstojnk zajatch Rudou
armdou bylo na Stalinv pkaz popraveno NKVD v tzv.
katyskm masakru.
2.1.2 Zimn vlka
Zimn vlka.
Pot, co po vce ne dvou mscch diplomatickho ntlaku odmtlo Finsko sovtsk poadavky na odstoupen
zem, bylo 30. listopadu napadeno Rudou armdou.[6]
Vzhledem k drtiv sovtsk pevaze oekval Stalin rychNmeck a sovtsk dstojnk si potsaj rukou po spn invazi l a snadn vtzstv, avak Sovti Finy hrub podcenili. Dky obratn taktice dokzala nsk armda veden
do Polska
marlem Mannerheimem zadrovat Sovty a do bezDruh svtov vlka zaala 1. z 1939 nmeckm a na 1940. Rud armda, jej velen bylo zdecimovno
slovenskm tokem proti Polsku.[3] Ji v pedchozch stalinskmi istkami, pila o 200 000 mu, zatmco ndnech provedli Nmci nkolik ngovanch provokac, sk ztrty inily 25 000 mu. Britov a Francouzi zva-
2 PRBH VLKY
zkladny. Svoji roli v Hitlerov rozhodnut sehrla
rovn dleitost norskho pstavu Narvik, jen slouil
jako pekladit pi dovozu vdsk elezn rudy do
Nmecka. Tto skutenosti si byli dobe vdomi i
Britov, kte chystali vlastn vsadek v Narviku, odkud
hodlali podpoit Finy v jejich boji proti Sovtm.[zdroj?]
Po skonen Zimn vlky bylo ale od tohoto zmru
uputno.
Fint vojci bhem Zimn vlky
ovali vojenskou operaci na podporu Finska, ovem dve ne mohla bt uskutenna, byla 13. bezna 1940 podepsna mrov smlouva, podle n muselo Finsko odstoupit Sovtm st Karlie. Nmeck poznatky z tohoto koniktu pivedly Hitlera k pesvden, e Rud armda neme bt pro Wehrmacht vnou pekkou. V
dsledku tohoto sovtskho toku se Finov v roce 1941
zapojili do nmeckho taen proti SSSR, aby se v tzv.
pokraovac vlce pokusili dobt zpt ztracen zem. I
kdy byli Finov spojenci Nmecka, zachrnili si svoje idovsk spoluobany ped holokaustem. O idovsk
otzce se nsk vlda odmtla s Nmci vbec bavit.
2.1.3
Obsazen Dnska a Norska

Operace Weserbung.
Zatkem dubna zahjili Britov zaminovvn norskch

vsostnch vod, m vak podntili nmeck tok, k nmu dolo 9. dubna 1940.[7] Dnsko se vzdalo bez boje
bhem jedinho dne. (Byla to jedin okupovan zem,
kter si svoje idovsk spoluobany zachrnila ped nacistickm holokaustem. Shromdila je a v noci je tajn
pevedla do neutrlnho vdska). Zato v Norsku narazili Nmci na houevnat odpor. Vtina vylodn probhla spn s vjimkou Osla, kter bylo dobyto teprve
nmeckmi vsadki. V Narviku se Nmcm podailo
obsadit msto i pstav, zhy vak byli obkleni takka
ptinsobnou pesilou Brit, Francouz a Nor, podporovanch Krlovskm nmonictvem (Royal Navy). V nsledn bitv o Narvik byli Nmci koncem kvtna nuceni
msto vyklidit a ustoupit smrem k hranicm vdska,
ovem vvoj situace ve Francii piml Spojence potkem ervna ke staen jejich oddl z Norska. Nmci zde
pozdji instalovali loutkovou vldu pod vedenm norskho zrdce Vidkuna Quislinga.
2.1.4 Nmeck tok na zpad
Bitva o Francii.
Dva dny po vyhlen vlky Nmecku podnikli Francouzi
omezenou a spe symbolickou ofenzvu do Srska. Nsledovalo klidn obdob na zpadn front, oznaovan
jako Sitzkrieg (vlka vsed, ppadn podivn vlka),
kter kvli nepznivmu podzimnmu poas a neoekvan vysokm nmeckm ztrtm v Polsku pokraovalo
a do jara nsledujcho roku. Dvody francouzsk pasivity spovaly v defenzivn mentalit, v jejm duchu se
francouzsk armda spolhala na siln opevnnou pohranin Maginotovu linii. Ta vak nebyla vybudovna podl
hranic s Belgi. Na potku jna povil Hitler Vrchn velen armdy (Oberkommando des Heeres) vypracovnm
plnu pro taen proti Francii, nazvanm Fall Gelb.
Nmet vojci stoupaj do kopce v Norsku jin od Bagn
Velitel
nmeckho
vlenho
nmonictva
(Kriegsmarine) vyzval od podzimu 1939 Hitlera k
okupaci Norska, jeho pstavy pedstavovaly optimln
zkladny pro nmeck ponorky. V polovin prosince
Hitler projevil souhlas, nae byl vypracovn pln
Unternehmen Weserbung, podle nho mlo bt Norsko
obsazeno po soubnm vylodn nmeckch pozemnch sil v osmi nejvtch pstavech. Pln zahrnoval
tak okupaci Dnska, kter mlo poskytnout leteck
Na jae 1940 byl nmeck pln toku proti Francii a sttm Beneluxu hotov. Pvodn zmru mla bt invaze
na zpad provedena podobn jako v prvn svtov vlce.
Nicmn generl Erich von Manstein a jeho spolupracovnci pesvdili Hitlera, aby jdro obrnnch sil soustedil k rychlmu postupu pes Ardensk les a eku Mzu,
piem nsledn prlom ml vst k roztpen spojeneckch armd ve dv. Ardeny pedstavovaly kopcovit, hust zalesnn tern naprosto nevhodn pro operace tank,
avak Manstein tvrdil, e neptel zde nebude oekvat
masivn tok, m bude dosaeno momentu pekvape-
2.1
Vzestup Osy
5
c pispl i Hitlerv rozkaz z 24. kvtna, kterm ze zcela
nepochopitelnch dvod zakzal svm tankm v pokraovn postupu.
Nmet vojci v Pai po dobyt Francie
Britt a francouzt zajatci v Veules-les-Roses
n. Ob vlc strany disponovaly stejn poetnmi armdami. Spojenci mli pevahu v tancch, naproti tomu
nmeck Luftwae mla nad svmi protivnky navrch ve
vzduchu, co se spolu s prunj organizac nmeckch
pancovch sil ukzalo jako rozhodujc faktor.
Vlastn tok zapoal 10. kvtna 1940, kdy Wehrmacht
pekroil hranice Belgie, Holandska a Lucemburska.[8]
Nmet vsadki obsadili dleit letit, mosty a strategicky vznamnou belgickou pevnost Eben-Emael. V reakci na nmeck vpd do Beneluxu postoupil britsk expedin sbor a st francouzskch armd do Belgie na linii eky Dyle, kde hodlaly zastavit nmeck postup. Tm
vak ly na ruku Mansteinovu plnu, nebo v te dob se sedm z deseti nmeckch pancovch diviz valilo nikm nezpozorovno ardenskmi prsmyky. Po tech
dnech, kdy se setkaly jen se slabm odporem, dorazily nmeck tanky veden generlem Guderianem u Sedanu k
ece Mze, kterou 14. kvtna po urputnm boji zdolaly.
V tent den podnikla Luftwae niiv nlet na Rotterdam, nae Holandsko kapitulovalo. O ti dny pozdji padl tak Brusel. Po pekroen Mzy se nmeck tankov
divize ocitly v nin severn Francie a 20. kvtna doshly
st eky Sommy do kanlu La Manche, m byl zavren
Mansteinv sek srpem (Sichelschnitt). Britov se pokusili zashnout bok nmeckch diviz u Arrasu, avak pot, co byli odraeni, se ocitli v obklen. Do 27. kvtna
vedl neustl nmeck postup k seven britskch a francouzskch jednotek u Dunkerque. Na zchranu obklench vojsk byla proto zahjena operace Dynamo, v n
se i pes nepetrit nmeck nlety britskm vojenskm
i civilnm plavidlm podailo do 4. ervna evakuovat z
Dunkerque takka 340 000 spojeneckch vojk. Evakuovn byl tm cel expedin sbor a rovn 110 000
pslunk francouzsk armdy. K tto zchran Spojen-
Nmci obnovili 5. ervna ofenzvou na ekch Somm a

Aisn tok do nitra Francie a ji po tyech dnech pekroili eku Seinu. 10. ervna se zapojila do vlky po boku
Nmecka i Mussoliniho Itlie. tok Ital v Alpch skonil ale navzdory italsk pevaze pohromou. 14. ervna
vstoupil triumfujc Wehrmacht do Pae, kter byla jet pedtm prohlena otevenm mstem.[9] V te dob
byla prolomena Maginotova linie. Za tchto kritickch
okolnost byl francouzskm pedsedou vldy jmenovn
Philippe Ptain, hrdina z prvn svtov vlky. Ten zahjil okamit vyjednvn o pm, kter bylo uzaveno
22. ervna v Compigne v tomt elezninm vagn, v
nm Nmci podepsali pm v roce 1918. Blitzkrieg na
zpad tak skonil po pouhch esti tdnech. Podle podmnek pm byla Francie rozdlena na dv sti. Sever
a zpad zem, kde se nachzely dleit leteck zkladny pro vlku s Brity a pstavy v Atlantskm ocenu, byly
okupovny Wehrmachtem. Jin a vchodn st Francie
setrvala pod kontrolou Ptainovy vldy, kter se usadila
ve mst Vichy. Ptain zde nastolil kolaborantsk, loutkov vichistick reim zcela loajln vi Nmecku. Mezitm se v Londn do ela exilovho hnut Svobodnch
Francouz postavil generl Charles de Gaulle. Francouzsk ota zakotven u alrskho Oranu byla vak 3. ervence napadena[10] britskm nmonictvem, aby nepadla
do rukou Nmc.
2.1.5 Bitva o Britnii
Bitva o Britnii.
Po vtzstv nad Franci ovldal Adolf Hitler v lt 1940
pmo nebo prostednictvm spojenc tm celou Evropu. Jeho jedinm zbvajcm neptelem zstvala osamocen Velk Britnie, jej nov ministersk pedseda
Winston Churchill sliboval Britm ve svch burcujcch
projevech pouze krev, pot a slzy. Nicmn britsk armda se po katastrof ve Francii nachzela v troskch.
2 PRBH VLKY
Jedinou pekkou, kter brnila Hitlerovm armdm v

podroben Britskch ostrov a je mohla zmait chystanou invazi (operace Seelwe), bylo nyn britsk letectvo
(Royal Air Force) v ele s leteckm marlem Hughem
Dowdingem. Zlomit slu RAF se v nadchzejc bitv pokusila nmeck Luftwae, jejm velitelem byl Hermann
Gring. Nmci rovn doufali, e Britnii izoluj a vyhladov s pomoc svch ponorek, operujcch z Francie a
Norska.
zahjila pekvapiv tok proti ecku.[11] Ovem ofenzva patn vybavench a nedostaten motivovanch italskch vojk selhala sotva po nkolika dnech. ekov
pimli italsk agresory k pechodu do defenzvy a vzpt je zatlaili zpt do Albnie. Vzhledem k nebezpe
porky svho spojence a z obav z britskho zsahu, jen
by mohl ohrozit nmeckou kontrolu rumunskch ropnch
pol, vydal v prosinci Hitler pokyn k vypracovn pln
taen na Balkn (operace Marita). Zrove byla zahjena diplomatick ofenzva, v jejm rmci se na stranu
mocnost Osy pidaly Rumunsko, Maarsko a Bulharsko.
Na konci bezna 1941 se k Ose pipojila i Jugoslvie,
avak protinmeck demonstrace a pu jugoslvskch leteckch dstojnk ml za nsledek vystoupen Jugoslvie z aliance.
Supermarine Spitre sthaka Krlovskho letectva (RAF)
Samotn leteck bitva zaala krtce po dobyt Francie.

V prvn fzi se Luftwae zamila na britsk konvoje,
kter bhem tzv. bitvy o kanl (Kanalkampf) vytlaila z
Lamanskho prlivu. Hlavn tok byl zahjen 13. srpna, v tzv. den orla (Adlertag). Nmci nejprve sten neutralizovali britsk radarov systm a zatoili proti
pstavm a vojenskm a leteckm zazenm na pobe. V prbhu tto fze boje utrply ob strany nejvy
ztrty za celou bitvu. Pozdji se Luftwae zamila proti letitm RAF ve vnitrozem a leteckm tovrnm. V
zvren etap boje, na potku z, podnikli Nmci
denn toky na Londn a jin velk britsk msta, jako
bylo teba Coventry, s clem zlomit morlku jejich obyvatel. Konen 15. z Britov pesvdiv odrazili rozshl nmeck tok, nae Hitler nadil odloit vylodn
na neurito. Luftwae i nadle pokraovala v bombardovn mst (Blitz). Kvli velkmu mnostv zniench
letadel se vak od jna omezovala pouze na non toky, kter si i pesto do jara nsledujcho roku vydaly
pes 40 000 ivot. V bitv o Britnii usilovali Nmci o
znien neptelskch sthaek, avak podcenili vznam
radaru pro obranu Brit. Navc britsk prmysl dokzal
vdy pln nahrazovat ztrty vlastnch stroj. Znan podl
na tomto vtzstv nemnohch nleel krom britskch
pilot tak Polkm, Kanaanm, Novozlananm,
echoslovkm, Belgianm a zstupcm mnoha jinch
nrod.
2.1.6
ecko a Jugoslvie
Balknsk taen.
Nmet vsadki nad Krtou
6. dubna 1941 pekroily nmeck divize z Rakouska,

Rumunska a Bulharska hranice s Jugoslvi, soubn
Luftwae podnikla niiv nlet na Blehrad. Jugoslvsk obrana byla brzy prolomena a u 10. dubna 1941 stanuly jednotky Wehrmachtu v chorvatskm Zhebu, kde
byly uvtny jsajcmi davy. Blehrad dobyly nmeck
pancov divize dva dny nato a 17. dubna pijalo jugoslvsk velen svou bezpodmnenou kapitulaci. Poraen
Jugoslvie byla rozdlena mezi vtzn stty a na jejch
troskch byl vyhlen tzv. Nezvisl stt Chorvatsko pod
vedenm Ustaovc.
ekov poslen britskmi jednotkami, pesunutmi ze
severn Afriky, kladli Nmcm houevnatj odpor.
Nmeck postup do vnitrozem ztoval tak nepzniv hornat tern. Po pekonn Metaxasovy linie padlo
9. dubna 1941 do rukou Nmc msto Solu, take
tm polovina eck armdy byla uvznna ve vchodn Makedonii. Bhem dvou tdn byli ekov obkleni rovn v Epiru. Britov se pokusili zadret Nmce u
Thermopyl, avak pot, co byla jejich obrana zdolna,
zahjili obojivelnou evakuan operaci. 27. dubna 1941
vstoupily oddly Wehrmachtu do Athn a na Pelopons,
m bylo balknsk taen ukoneno.
O necel msc pozdji, 20. kvtna 1941, provedly nJi od tictch let smoval Benito Mussolini sv velmo- meck vzdun sly leteckou invazi na Krtu. Pi tomto
censk ambice na Balknsk poloostrov. V dubnu 1939 toku vak nmet vsadki utrpli tk ztrty a taokupovala italsk vojska Albnii, z n 28. jna 1940 k zprvu nedokzali dobt dn letit potebn k za-
2.1
Vzestup Osy
jitn pchodu posil a k plynulmu zsobovn. Kvli

patn koordinaci a komunikaci mezi jednotkami britskho Commonwealthu a intenzivnm tokm Luftwae
se vak Nmcm nakonec podailo konsolidovat svoje
pozice a vytlait Spojence z ostrova. Hitler nicmn do
budoucna zakzal provdn jakchkoli dalch vsadkovch operac.
2.1.7
Vlka v Africe a na Stednm vchod
7
Zatm v kvtnu 1941 pemohlo vojsko Commonwealthu
pronmeckou vldu v Irku, kter byla podporovna nmeckmi vzdunmi silami z leti ve vichistickou vldou kontrolovan Srii. Bhem ervna a ervence proto
Britov spolu se Svobodnmi Francouzi obsadili Srii a
Libanon. U v lednu pronikly smen britsk a koloniln oddly do Etiopie a do konce kvtna 1941 porazily
zde umstn italsk vojsko, m Italsk vchodn Afrika vzala za sv.
2.1.8 Pepaden Sovtskho svazu
Operace Barbarossa a Vchodn fronta (druh
svtov vlka).
Australt vojci u Tobrku

Druh svtov vlka v Africe.
Severoafrick taen zaalo v z 1940, kdy 160 000
italskch vojk proniklo z Libye do Egypta, jen byl
protektortem Brit. Italsk postup se vak zastavil
po pouhch sto kilometrech, nae zatkem prosince zahjilo 36 000 britskch, australskch, indickch,
novozlandskch a jihoafrickch vojk protitok, pi
nm byli Italov vytlaeni do Libye. V pokraujcch bojch byli Italov nuceni ustoupit na Kyrenaiku, kde byla
vtina italsk armdy poslze polapena a zniena britskm tokem nap poloostrovem. Po tomto katastroflnm vvoji nezbylo Mussolinimu ne podat o pomoc Hitlera, kter vyslal do severn Afriky dv divize
pod velenm generla Rommela. Ihned po svm pchodu koncem bezna 1941 se Rommel vrhl do ofenzvy.
Po pekonn britsk obrany, oslaben staenm sti sil
do ecka, dobyl jeho Afrikakorps zpt Kyrenaiku a pstav Benghz. V dubnu dorazily Rommelovy tanky k libyjskmu pstavu a pevnosti Tobrk, brnnmu australskmi vojky. Jeliko Tobrk pedstavoval pekku
postupu do Egypta, pokusili se ho Nmci tikrt dobt,
avak jejich sil skonilo nespchem. Podobn dopadly
tak britsk snahy o vyprotn, nae se Rommel uchlil
k oblhn pevnosti, je se prothlo na osm msc.
Nmeck pchota kdesi v severnm Rusku. V pozad LT-35
Boj proti bolevismu nleel spolen se zsknm ivotnho prostoru na vchod mezi hlavn motivy Hitlerovy politick kariry. Vlastn taen proti Sovtskmu
svazu, je mlo bt podle nacistick rasov ideologie vedeno jako vyhlazovac vlka, bylo pipravovno ji od
vtzstv nad Franci v lt 1940. Operace Barbarossa,
jak byl vsledn pln pojmenovn, pedpokldala rozdlen nmeckch vojenskch sil do tech skupin armd. Na
severu mly bt obsazeny pobaltsk stty a Leningrad.
Skupina armd Sted, na n spovala hlavn te taen, mla postoupit pes Blorusko a dobt Moskvu. Jin uskupen nmeckch vojsk spolu s Rumuny, Italy a
Maary mlo okupovat Ukrajinu. Za operan cl, jeho
mlo bt dosaeno, byla stanovena linie spojujc msta
Archangelsk a Astracha.
Sovtsk svaz byl napaden 22. ervna 1941, kdy 3 miliony nmeckch vojk s 3600 tanky pekroily sovtsk hranice.[12] Akoli pesuny nmeckch armd byly
dobe patrn cel msce ped zatkem taen, Stalin,
jeho dvra v sovtsk vojensk kapacity byla otesena zimn vlkou, odmtal vykonat jakkoli protiopaten,
je by mohla vyprovokovat Nmce. Rud armda byla tud tokem naprosto zaskoena, tebae mla nad Nmci
pevahu v tancch i v letadlech. Obzvlt sovtsk letectvo bylo znan ponieno nmeckmi nlety prvn den
toku. Nmeck pancov klet, nsledovan pchotou, u v prvnm tdnu obklily a zniily ohromn sesku-
8
pen sovtskch vojsk v prostoru Biaystok-Minsk. Pitom urazily vce ne 600 kilometr. Na potku ervence
pekroila skupina armd Sted Dnpr a piblila se ke
Smolensku, kde se pot odehrla rozhoen obkliovac
bitva, je byla skonena v srpnu. V obou tchto stetnutch padly do zajet stovky tisc sovtskch vojk. Mezitm skupina armd Jih obsadila zpadn Ukrajinu, zatmco Rumuni obklili Odsu. Postup v tomto sektoru
fronty se vak rozvjel pomaleji. Na severu Nmci rychle pekonali eku Dvinu a po obsazen Litvy, Lotyska a
Estonska smovali k Leningradu. Stejn jako v Polsku
postupovaly za jednotkami Wehrmachtu Einsatzgruppen
SS, kter nemilosrdn likvidovaly veker idovsk obyvatelstvo a politick komisae Rud armdy. Na tchto
zvrstvech se leckdy podlel i Wehrmacht. S obdobnou
krutost a brutalitou bylo nakldno rovn se zajatmi
rudoarmjci vech hodnost, s partyzny a tak s civilisty.
2 PRBH VLKY
ho nutnho zsobovn. Obleen Leningradu trvalo vce ne dva roky a vydalo si ivoty a jednoho milionu
civilist.[13] Do konce z bylo pak v gigantick obkliovac bitv u Kyjeva zajato dalch 650 000 sovtskch
vojk.[14]
Po estitdenn pauze obnovila skupina armd Sted 2.
jna svj tok na Moskvu (tzv. operace Tajfun). Nmeck postup vak zhy zpomalily podzimn det, je promnily rusk cesty v blto. O msc pozdji udeily prvn
mrazy. V listopadu pronikli Nmci do Rostova na Donu a
na Krym. 15. listopadu zahjili svoji nln ofenzvu proti Moskv, je mla bt provedena obrovitm obchvatem
msta. Na konci msce stly pedsunut jednotky Wehrmachtu sotva 30 kilometr od Kremlu, vyerpan nmet vojci se ale ocitli na pokraji svch sil. Do 5. prosince
1941 byl cel nmeck postup zastaven. Nsledujcho
dne zahjily erstv sibisk divize marla ukova, kter byly vybaveny modernmi tanky T-34, sovtsk protitok, kter do zatku ledna 1942 zatlail pli roztaen
nmeck linie o 200 kilometr zpt. Nmeck bleskov
vlka v Sovtskm svazu ji tehdy prakticky ztroskotala.
2.2 Sly se vyrovnvaj

2.2.1 tok na Pearl Harbor, vstup USA do vlky
tok na Pearl Harbor a Vlka v Tichomo.
Sovtsk obrana s minometem u Moskvy
Po dobyt Smolenska se nmet generlov zasazovali za

okamit tok na Moskvu, kter byla pro jejich vojska
nyn vzdlen jen 400 kilometr. Nicmn Hitler povaoval za dleit ovldnout ukrajinsk zemdlsk a prmyslov zdroje, akoli krtce po zatku taen nadilo
sovtsk vrchn velen (Stavka) evakuaci sovtskho prmyslu na vchod, pedevm demontovn vekerho tkho prmyslu a jeho evakuaci ze zpadnch region do
oblast za Ural. Hitler proto skupin armd Sted nadil
zastavit postup na sovtsk hlavn msto a obrtit se na
jih. 8. z 1941 Nmci spolu s Finy oblehli Leningrad
a toto msto postupn tm zcela odzli od veker-
USS Arizona hoc po zsahu japonskmi bombami bhem toku na Pearl Harbor
Japonsk agrese v n od roku 1937 mla za nsledek ochlazen ve vztazch s USA. Po pdu metropolitn
Francie vstoupily japonsk jednotky koncem z 1940
do Francouzsk Indony a krtce nato Japonsko formln stvrdilo sv spojenectv s Nmeckem a Itli. Ptomnost csask armdy v Indon a stupujc se japonsk
poadavky vi Holandsk vchodn Indii pimly USA
k uvalen ropnho embarga na Japonsko, m bylo vn
pokozeno jeho hospodstv. Podle militantnho kdla
2.2
Sly se vyrovnvaj
japonsk vldy, v jeho ele stl Hideki Td, si Japonsko muselo k zachovn svch vboj ve vchodn Asii
zajistit dodvky ropy a ostatnch surovin silou. Csask
generln tb proto vypracoval pln obrannho perimetru v Asii a v Tichm ocenu, umoujcho Japonsku
neruen vyuvn tamnch prodnch zdroj k veden
defenzivn vlky. Nezbytnm pedpokladem spchu tohoto zmru byla neutralizace americk tichomosk otily.
7. prosince 1941 se z japonskch letadlovch lod, je
nepozorovan pipluly do blzkosti Havajskch ostrov,
vznesly stovky japonskch letadel, kter krtce ped osmou hodinou podnikly niiv nlet na americkou nmon zkladnu v Pearl Harboru.[15] Bhem dvouhodinovho toku byla potopena nebo vn pokozena ada americkch bitevnch lod a jinch plavidel. Po tomto
zkenm napaden vyhlsily USA Japonsku vlku. Na
stranu Japonska se o tyi dny pozdji pidaly tak Nmecko a Itlie. U ped vstupem do koniktu USA pozvolna opoutly svoji izolacionistickou politiku a zastvaly jen formln neutrln postoj k vlcm stranm.
V beznu 1941 prezident Roosevelt podpoil Spojence,
kdy prosadil zkon o pjce a pronjmu umoujc Britm, anm a Sovtm odebrat americk zbrojn a
jin dodvky bez nutnosti okamitho splacen. Konen po japonskm pepaden Pearl Harboru se ohromn
americk prmyslov kapacity pln zapojily do boje proti Ose. 11. prosince 1941 vyhlsilo nacistick Nmecko
vlku Spojenm sttm americkm a Adolf Hitler osobn schvlil ppravu na proveden sabotnch a teroristickch tok na zem USA (nap. Operace Pastorius v
roce 1942).
9
stal tud nejvce pokoujc kapitulac britskch djin.
Po vtzstv v bitv v Jvskm moi okupovali Japonci
v beznu Holandskou vchodn Indii a pistli na Nov
Guinei. Americk a lipnsk oddly kapitulovaly na lipnskm Luzonu v dubnu a obrnci Corregidoru vydreli
a do kvtna. Na potku tho msce zahjili Japonci
obojivelnou operaci k obsazen Port Moresby na Nov
Guinei, m by naruili komunikan spoje mezi USA
a Austrli. Ovem v nsledn bitv v Korlovm moi
Spojenci odrazili japonsk invazn sly. Po symbolickm
Doolittlov nletu na Tokio[16] japonsk velen rozhodlo o obsazen atolu Midway. Souasn mly bt dobyty
Aleutsk ostrovy. Na konci kvtna vyplula japonsk ota
pod velenm admirla Jamamota vstc Midwayi. Japonci
usilovali o dal pekvapiv der, avak Amerian krtce pedtm prolomili japonsk kd a byli tak zpraveni o
jejich myslu. 4. ervna 1942 se Amerianm podailo v bitv u Midway rozdrtit japonsk letadlov lod, je
tvoily jdro japonskch nmonch sil, nae Jamamoto
nadil stup. Po pouhch esti mscch skonilo obdob
japonskch spch, nebo csask nmonictvo se z tto porky, kter ho pipravila o klov letadlov lod,
nikdy zcela nevzpamatovalo.
Pamtn foto t astnk Khirsk konference: zleva ankajek,

Franklin Roosevelt a Winston Churchill.
2.2.2 Taen do Egypta
Americk stemhlav bombardry v bitv u Midway
Ochromen pacick oty poskytlo Japoncm volnou ruku k jejich expanzi. Ped koncem prosince obsadili Japonci britsk Hongkong a Gilbertovy ostrovy, stejn jako Guam a ostrov Wake, je byly v dren Amerian.
Rovn vpadli do britskho Malajska. Ze spojeneckho
Siamu napadli Barmu a vylodili se na Amerianech kontrolovanch Filipnch. Singapur, povaovan za nedobytnou pevnost, padl 15. nora 1942. Kolem 130 000 Ind,
Australan a Brit bylo vzato do zajet, pd Singapuru se
V listopadu 1941 zahjila poslen britsk 8. armda

operaci Crusader, bhem n osvobodila Tobrk. Jeliko nmeck nmon a zsobovac linie byly naruovny
toky britskch nmonch a leteckch sil operujcch z
Malty, byl Rommel pinucen k stupu na svoji vchoz
pozici. Jakmile britsk tlak na neptelsk komunikan
linie na potku roku 1942 polevil, sly Osy byly rychle
doplnny, proe v lednu obnovily svoji ofenzvu. Rommel pot snadno vytlail Brity zpt na Kyrenaiku, kde
koncem kvtna pemohl jejich obranu u Gazaly. Nato
Afrikakorps zdolal veker britsk obrann pozice a po
dvoudennm boji obsadil na konci ervna 1942 Tobrk.
Vtzstv Osy bylo korunovno zajetm vce ne 25 000
spojeneckch vojk. Rommel pak navzdory rozkazm
10
2 PRBH VLKY
pronsledoval poraenou 8. armdu do Egypta a v ervenci se s n stetl v prvn bitv u El Alamejnu. Nicmn
Rommelv pokus obsadit Alexandrii vzdlenou pouhch
100 kilometr neuspl. Boje pokraovaly po cel ervenec, ne byly ob strany pli vyerpny.
2.2.3
Bitva o Atlantik
Druh bitva o Atlantik.
Nmeck ponorka U-848 napaden spojeneckm letadlem
Nmeck ponorkov lostvo mlo obdobn jako v prvn

svtov vlce vyhladovt a izolovat Britsk ostrovy nienm obchodnch lod. Za vlastn potek bitvy o Atlantik
lze povaovat 14. jen 1939, kdy jedna nmeck ponorka vnikla do zlivu Scapa Flow, hlavnho oprnho bodu
britsk domc oty (Home Fleet), piem potopila jednu ze zde zakotvench bitevnch lod. Pes tento spch se
vak do poloviny roku 1940 nmeck toky v Atlantskm
ocenu omezovaly pouze na ojedinl akce osamocench
ponorek. Teprve po dobyt Francie, je umonilo zzen
ponorkovch zkladen v pstavech v Brestu, Lorientu,
Saint-Nazaire a La Rochelle, zajiujcch rychlej dosaen operanch prostor, dolo k zefektivnn nmeckch ponorkovch operac. Nmeck ponorky pln rozvinuly taktiku vlch smeek, proti nim byly spojeneck konvoje, slab chrnn doprovodnmi torpdoborci,
bezmocn. V roce 1940 pili Spojenci o 4,5 milion tun
lodnho prostoru a v roce 1941 o zhruba stejn mnostv. Vtzstv nmeckch ponorek obratn vyuvala nacistick propaganda, je mnoh z spnch kapitn stylizovala do role nrodnch hrdin. K podpoe veden ponorkov vlky vyplula v kvtnu 1941 z Baltskho moe
do Atlantiku nmeck eskadra. Ta sestvala z prv do
sluby uveden bitevn lod Bismarck, tkho kinku
Prinz Eugen a nkolika torpdoborc. V prbhu plavby
v Dnskm prlivu mezi Grnskem a Islandem poslal Bismarck ke dnu britsk bitevn kink HMS Hood. Pesto
dve, ne doplul do Francie, byl dostien a znien britskm lostvem.
Po vstupu Spojench stt do vlky se tit nmeckch

akc pesunulo ble k americkmu pobe. Zpotku
patn organizovan americk poben obrana nedokzala zamezit tokm na obchodn lod. Operan psmo
ponorek se pozdji v dsledku intenzivnj obrany rozilo a do Karibiku a jinho Atlantiku. Pvodn poet
asi 50 ponorek na potku vlky vzrostl ve druh polovin roku 1942 na vce ne 300. Tento rok byl proto nejspnjm rokem nmeckch ponorek, kter zniily pes
8 milion tun lodnho prostoru, m se nejvce piblily
kritick hranici ohroujc britsk hospodstv. V ervnu 1942 tak probhla nespn Operace Pastorius, kdy
dolo k prvnmu pokusu o vylodn nmeckch sabotr na zem USA, kte mli za kol pokodit vlen
prmysl USA a vyvolat bombovmi toky paniku mezi
civilnm obyvatelstvem.
Koncem roku 1942 vak Spojenci prolomili nmeck ifrovac zazen Enigma, pouvan ponorkami. Dky zven spojeneck produkci modernjch letadel a torpdoborc bylo v kvtnu 1943 potopeno 43 nmeckch
ponorek, co si vynutilo doasn peruen ponorkovch
operac. Na tomto zvratu, jen se projevil poklesem potopen tone na 3,5 milion, nic nezmnil ani vynlez
norchlu. Po osvobozen Francie v lt 1944 musely bt
oputny ponorkov zkladny na pobe Atlantiku. Ponorky byly pak zatlaeny zpt do Severnho a Baltskho
moe. Po nmeck kapitulaci v kvtnu 1945 byly ponorky bu poslny ke dnu, nebo se jejich posdky vzdaly ve
spojeneckch pstavech.
2.2.4 Bitva u Stalingradu
Bitva u Stalingradu.
Pot, co byly sovtsk prlomy na vchodn front eliminovny, pevzal Wehrmacht na jae 1942 opt iniciativu. Nov Hitlerova ofenzva (Fall Blau) si kladla za
cl dobyt jinho Ruska a po dosaen Volhy proniknut
za Kavkaz, kde mlo bt obsazeno Baku a mstn ropn pole. Jakmile pda po jarnm tn dostaten ztvrdla, byl v kvtnu zahjen tok proti Sovtm na Krymu,
jen byl zavren dobytm obleenho Sevastopolu na zatku ervence. 28. ervna vyrazili Nmci vchodn od
Charkova smrem na Voron a za mn ne tyi tdny
stanuli na bezch Donu. Navzdory rychlosti toku byly poty zajatch sovtskch vojk nesrovnateln ni
ne v pedchozm roce. Stalin a jeho generlov vili, e
Nmci chystaj druh, mnohem mocnj der na Moskvu a shromdili zde veker dostupn zlohy, zatmco na
jihu se Rud armda mla vyvarovat obklen.
Koncem ervence se Hitler vlivem relativn snadnosti nmeckho postupu rozhodl pozmnit pvodn pln a nadil polovin armd blcch se ke Stalingradu zamit na
Kavkaz. 23. ervence byl znovu dobyt Rostov a na zatku srpna se nmeck tanky pehnaly pes Kub, nae
dorazily k severnmu Kavkazu, kde byly spateny prvn
2.2
Sly se vyrovnvaj
vrtn ve. 21. srpna vztyili bavort hort myslivci vlajku se svastikou na hoe Elbrus. Kvli velkm vzdlenostem a nedostaujc eleznin sti se vak vn zhorilo
zsobovn vojenskch operac, co zpomalilo dal toky.
11
sobit obleenou 6. armdu letecky, rozkzal Hitler jejmu
veliteli, generlu Paulusovi, vytrvat na mst. 12. prosince byl zahjen pokus o vyprotn. Nicmn trvajc sovtsk npor a Hitlerv kategorick nesouhlas s vyklizenm Stalingradu mly za nsledek, e nmet vojci ve
mst se ocitli v pasti. V polovin prosince byla sputna operace Saturn, pi n Rud armda vytlaila Nmce z Kavkazu. Zatm ve Stalingradu Paulus odmtl sovtskou vzvu ke kapitulaci, proe Sovti obnovili tok na
msto, ne konen 31. ledna Paulus a vtina vyhladovlch vojk 6. armdy v beznadjn situaci kapitulovala.
Zbytky nmeckch sil ve Stalingradu se vzdaly 2. nora
1943, akoli omezen stety pedevm v mstskch stokch pokraovaly jet v dalch mscch. Z tm 300
000 pslunk 6. armdy padlo do sovtskho zajet 90
000 mu, z nich se po vlce vrtilo do Nmecka pouze
6000. Sovtsk vtzstv u Stalingradu denitivn zlomilo
mtus o neporazitelnosti Wehrmachtu a stalo se symbolem obratu ve vvoji vlky.
Nmeck postup ve Stalingradu
Soubn s ofenzvou na Kavkaze pokraoval rovn po- 2.2.5 Vtzstv Spojenc v Africe
stup nmeck 6. armdy vstc Stalingradu. Vlastn bitva
u Stalingradu zaala 23. srpna potom, co asi 1000 letadel
Druh bitva u El Alameinu.
Luftwae zasypalo Stalingrad zpalnmi bombami, kter promnily vtinu msta v hromadu sutin. Krtce nato
doshly nmeck jednotky Volhy severn od msta. V
samotnm Stalingradu Stavka zorganizovala improvizovanou obranu, s n se Nmci stetli v rozhoenm boji
o kad dm a ulici. Zapletli se tak do nron a vyerpvajc bitvy v rozvalinch msta, v n utrpli vysok
ztrty. Bhem nmeck ofenzvy, pokraujc a do poloviny jna, pila 6. armda o polovinu svch bojovch
stav, zatmco sovtsk 62. armd neustle proudily pes
Volhu erstv posily.
Vojci Commonwealthu u El Alamejnu

Rud armda obkliuje nmeck vojska bojujc ve Stalingradu
u Kalae
Kvli plinmu roztaen fronty byla nmeck kdla tvoena mn kvalitnmi rumunskmi, maarskmi a
italskmi divizemi. Tto slabosti vyuili Sovti, kdy v
rmci operace Uran provedli 19. listopadu dva mohutn
dery severozpadn a jihovchodn od msta. O tyi
dny pozdji se toc sovtsk fronty setkaly zpadn od
Stalingradu, m byla 6. armda uvrena do obklen.
Ujitn Gringovm tvrzenm, e Luftwae doke z-
Armdy Spojenc a Osy v severn Africe se v srpnu

1942 zotavovaly z pedchozch nronch boj. V tme
msci navtvil Winston Churchill Egypt, nae byl novm velitelem 8. armdy jmenovn generl Montgomery,
jen dodal britskm silm v Africe novou energii. Koncem srpna se Rommel pokusil znovu prorazit do dol
Nilu, avak byl odraen rozhodnou britskou obranou v
bitv u Alam Halfy. Rommel se pot vydal ze zdravotnch dvod do Nmecka, eho Britov vyuili k poslen svch vojsk a k pprav vlastn ofenzvy. 23. jna
zahjil Montgomery druhou bitvu u El Alameinu, v n
12
2 PRBH VLKY
po dvancti dnech intenzivnch boj sly Commonweal- Titem dokzali osvobodit rozlehl zem Bosny a Herthu pinutily Afrikakorps ke staen z Egypta.
cegoviny a ern Hory, piem na sebe vzali nkolik
Na potku listopadu se americk a britsk jednotky vy- diviz Osy. Obdobn et komunistit (ELAS) a molodily v Casablance, Oranu a Alru ve francouzsk se- narchistit partyzni (EDES) kontrolovali hornat eck
vern Africe (operace Torch). Nicmn Hitler a Mus- vnitrozem. Takt na dobytm zem Sovtskho svazu
solini neekan rychle zareagovali pesunutm vojska do operovaly etn odbojov skupiny, kter provdly saboTuniska. Tam ustupoval rovn Rommelv Afrikakorps, te na komunikanch uzlech. Partyznsk zpsob boje
obezetn sthan Montgomeryho 8. armdou. Po pekro- byl plnovn Rudou armdou u ped vypuknutm vlky,
take po obsazen zpadnch st zem zahjily odzen Libye se Rommel opevnil na tuniskch hranicch. V
noru se pokusil vymanit z neptelskho seven a za- nut jednotky toky proti okupanm silm v tlu fronty.
Boj proti partyznm vedli Nmci odlin ve vchodn a
toil na zpad proti americkm divizm v prsmyku Kasern. Ostlen nmet veterni zde pivodili Ameria- zpadn Evrop. Ve Francii nebo Itlii, kde vzniklo siln komunistick hnut odporu po okupaci zem Nmci,
nm vnou porku, ti se ale z tohoto nezdaru rychle
pouili. Koncem bezna se Britm podailo vymanvro- dochzelo k spe ojedinlm ppadm masakr civilnho obyvatelstva. Naproti tomu vlka proti partyznm
vat Rommela u Mareth, proe se postaven Osy v Africe zaalo pozvolna hroutit. Pot, co Spojenci vstoupili do v ecku, Jugoslvii, Albnii nebo SSSR nabvala podoTunisu, sly Osy 13. kvtna 1943 kapitulovaly. Do zajet by nemilosrdnho a systematickho vyhlazovacho boje.
Dokladem toho je skutenost, e jenom v Blorusku zapadlo 275 000 italskch a nmeckch vojk.
hynula v prbhu vlky takka tvrtina veker populace.
Asijsk nrody okupovan csaskou armdou byly Japonci zahrnuty do Velk vchodoasijsk sfry spolenho blahobytu. Akoli japont vojci byli nejprve vtni
Po pchodu nmeck armdy byly v rznch evropskch jako osvoboditel z nadvldy Evropan, jejich brutalita
sttech zavedeny rozdln metody zachzen s podrobe- vi Asiatm zvedla proti nim brzy veobecnou nenvist
nm obyvatelstvem, kter vychzely z nacistickch po- a odpor.
litickch, rasovch a ekonomickch idej a zmr. K
jejich naplnn vyuvali okupanti vech monch prostedk represe, je obnely pedevm vojensk a poli- 2.2.7 Siclie a Itlie
cejn tlak, reprezentovan systmem koncentranch tbor a hrozbou odvleen na nucen prce, jimi byly poSouvisejc informace naleznete tak v lnku
stieny miliony lid. Represe a vykoisovn vak brzy
Italsk taen.
narazily na odpor poraench a okupovanch nrod.
2.2.6
Odpor proti okupaci
Sovtt partyzni vytlaujc nmeckou trestnou expedici
V Nizozemsku probhla stvka policie a elezni. Ve

Francii dochzelo k ozbrojenm tokm, na nich se podlely odbojov skupiny Rsistance a Maquis. V Polsku
psobila podzemn Zemsk armda (Armija Krajowa),
kter v srpnu 1944 zorganizovala varavsk povstn.
V Protektortu probhl v kvtnu 1942 spn atentt
na Reinharda Heydricha, jednoho z nejve postavench
nacist.[17] Nejsilnj odpor pevldal v balknskch sttech a ve vchodn Evrop. Jugoslvt partyzni veden
Bitva o Monte Cassino
V lednu 1943 se konala Casablansk konference, na n

Churchill pesvdil Roosevelta k upednostnn invaze
na Siclii a do Itlie ped pmm tokem na zpadn
Evropu. Realizace tohoto zmru zapoala 9. ervence
1943, kdy se kombinovan britsko-kanadsko-americk
2.2
Sly se vyrovnvaj
sly zachytily na Siclii. Navzdory houevnatmu odporu nmeckch diviz nebyla vojska Osy schopn zabrnit
Spojencm v dobyt ostrova. Pesto jet ped pdem Siclie v polovin srpna stihla Osa evakuovat vtinu svch
jednotek na pevninu. Mezitm, co probhaly boje na Siclii, byl Mussolini v Itlii zbaven moci a uvznn. Na
zatku z byl vak osvobozen nmeckm komandem a
na Nmci okupovanm zem pozdji vyhlsil loutkovou
Italskou socialistickou republiku.
Italsk vlda zahjila vyjednvn se Spojenci, kter vystilo v podepsn kapitulace 3. z 1943.[18] V tent den pekroili Britov Messinsk prliv. 9. z, den
po zveejnn italsk kapitulace, se Amerian vylodili
u Salerna nedaleko Neapole. Zde ale museli elit prudkmu nmeckmu protitoku. Ovem jet ped zatkem zimy se Nmci sthli na Gustavovu linii na jih od
ma, kde hodlali vyut pirozenho defenzivnho ternu Apeninskho poloostrova k co nejvtmu zpomalen spojeneckho postupu na sever. Amerian se v lednu 1944 nespn pokusili prolomit nmeckou obranu
vylodnm u Anzia v tlu Gustavovy linie. V te dob zaala namhav a zdlouhav bitva o Monte Cassino. Spojenci podnikli celkem tyi toky, avak teprve v kvtnu
se Polkm podailo v tomto boji dobt vtzstv. 4. ervna vstoupili spojenet vojci do ma.[19] Nmci zatm v
podku ustoupili na Gtskou linii, protnajc italsk poloostrov mezi Pisou a Rimini. Churchill vil, e rychl
postup pes severn Itlii by Spojencm umonil proniknout k Vdni. Nicmn do zatku zimy 1944 spojeneck
armdy nedokzaly zdolat nmeck odpor.
2.2.8
Kursk a osvobozen Ukrajiny

Bitva v Kurskm oblouku.
V prbhu operace Saturn piel Wehrmacht do poloviny nora 1943 o kontrolu nad Rostovem a Charkovem.
Pi nslednm nmeckm protitoku, jemu elili v bitv
u Sokolova i vojci 1. eskoslovenskho praporu, vak
Nmci opt obsadili Charkov, m vznikla vdu u msta Kursk.
13
ofenzvy, jejm clem mlo bt obklen a znien sovtskch vojsk ve vbku u msta Kursk. Ve srovnn
s dvjmi letnmi kampanmi se jednalo o mnohem
skromnj operan cl. Stavka byla prostednictvm sovtsk rozvdky dostaten informovna o nmeckch
myslech a nechala proto kursk oblouk znan opevnit
vytvoenm hustch minovch polch a protitankovch
past, rozmstnm velkho potu protitankovch dl a
zzenm do hloubky vedench lini zkop. Bitva u Kurska zaala 5. ervence 1943 nmeckm derem severn
a jin od msta, piem jdro nmeckch sil pedstavovaly pancov divize tvoen tak novmi typy tank vetn Tigr. Toto stetnut se stalo nejvt tankovou
bitvou cel vlky. Navzdory ohromn koncentraci tankovch sil se nmeckm pancovm kletm nepodailo
spojit, nae Hitler po nkolika dnech nadil zastaven
ofenzvy. V tomto marnm boji byly promrhny nmeck
tankov zlohy, take iniciativa na vchodn front pela
denitivn na stranu Rud armdy.
Sovti zahjili vlastn protitok ji v polovin ervence a do konce srpna dobyli tce zkouen Charkov. V
srpnu zaala druh bitva o Smolensk, jen byl Sovty
osvobozen na konci z. Hitler se pokusil zadret stupujc se npor Rud armdy vybudovnm Vchodnho
valu. Tato obrann linie byla ale zhy proraena pot,
co v bitv o Dnpr vytvoili Sovti adu pedmost na
pravm behu tohoto toku a v listopadu dobyli za asti eskoslovenskch vojk Kyjev. Postup Rud armdy neustval a v lednu 1944 byla v rmci leningradskonovgorodsk operace prolomena blokda Leningradu. Na
jihu zatm pokraovalo osvobozovn Pravoben Ukrajiny, na nm se v rmci ytomyrsko-berdyevsk a
korsu-evenkovsk operace podleli i pslunci 1. eskoslovensk brigdy. Na pelomu bezna a dubna se sti
nmeckch vojsk podailo vyvznout z hrozcho obklen v bitv u Kamence Podolskho. Pokraujc sovtsk ofenzvy zatlaily Nmce do konce dubna k ece Prut
na rumunskch hranicch. Sovtsk tanky se dle na zpad probily a do blzkosti Lvova, kdy pedtm doshly sovtsko-polsk hranice z roku 1939. st nmeckch
a rumunskch diviz byla odznuta na Krymu, kde byla dlem zlikvidovna pi krymsk operaci, dlem se je
podailo evakuovat.
2.2.9 Ofenzva Spojenc v Tichomo
Bitva o Guadalcanal.
Po zastaven japonsk expanze v Tichomo rozhodlo

americk vrchn velen v ervenci 1942 o vysln nmonch a pozemnch sil na alamounovy ostrovy a Novou
Guineu, kde mla bt eliminovna klov japonsk voZnien nmeck tank Panther v bitv u Kurska
jensk zkladna v Rabaulu. Prvn krok k jejmu obsazen
pedstavovalo dobyt ostrova Guadalcanal, na nm byl v
Jet ne jarn det peruily v beznu 1943 boje na nsledujcm msci zahjen vsadek americk nmon
vchodn front, vrhl se Hitler do plnovn nov letn pchoty. Poten snadn pistn na ostrov zkompli-
14
2 PRBH VLKY
pesuny jednotek musely provdt vlen lod, kterch
ale nebylo dostaten mnostv.
Mrtv japont vojci na Guadalcanalu
koval pchod japonskch posil (tokijsk expres). V pobench vodch svedly ob strany est nmonch bitev,
zatmco na soui zuila vyerpvajc materilov bitva.
Enormn ztrty lod a letadel pinutily Japonce ke staen lostva koncem listopadu. Vlastn bitva o Guadalcanal
skonila pak 9. nora 1943 americkm vtzstvm.
V beznu 1944 bylo po dobyt okolnch ostrov Spojenci izolovno asi 100 000 japonskch vojk v Rabaulu.
Ve stejnm msci byla sputna operace U-Go, japonsk invaze do indickho smu, jeho dobytm by Japonci znemonili psun zsob ankajkovm nskm
nacionalistm. Japonsk zmry byly vak zmaeny odhodlanou obranou pohraninch indickch mst Kohimy
a Imphlu silami Commonwealthu. Takka souasn probhala v n japonsk ofenzva Ii-Go, kter vystila v
tm pln kolaps nskch vojsk. V ervnu se Amerian vylodili na Marianech a utkali se s Japonci v namhav bitv o Saipan. Japonci usilovali o zvrat ve vvoji vlky v Tichomo, ovem jejich nmonictvo a letectvo byly v tme msci poraeny v bitv ve Filipnskm moi. Z Marian mohly od tohoto okamiku vzltat
americk bombardry, m byla zapoata destrukce japonskch prmyslovch center. Ve druh polovin jna
byl zahjen americk vsadek na Filipnch. Krtce nato
vyplulo japonsk csask nmonictvo do svho poslednho velkho stetnut v tto vlce. V ti dny trvajc bitv
u Leyte na konci jna 1944 byla japonsk ota navzdory
sebevraednm tokm kamikaze zcela rozdrcena.
2.3 Vtzstv Spojenc

2.3.1 Strategick bombardovn
Strategick bombardovn.
Americk nmon pchota bhem bitvy o Guadalcanal
V zvru roku 1942 se Britov pokusili proniknout z

Indie barmskou dungl do dol eky Iravd, avak tato
operace skonila katastroflnm stupem v kvtnu 1943.
V te dob zskali Amerian zpt Aleutsk ostrovy,
ovem hlavn operace probhaly v jihozpadnm Paciku. V z vypudili Australan a Amerian pod velenm generla MacArthura Japonce z vchodnho pobe
Nov Guineie. Americk a novozlandsk postup na alamounovch ostrovech byl fakticky zavren vylodnm
na Bougainville v listopadu. Na konci roku 1943 zatoili Amerian na Gilbertovy ostrovy v centrlnm Paciku, obzvlt tvrd boje se odehrvaly v bitv o siln
opevnn atol Tarawa. V noru 1944 pokraovali Amerian na Marshallovy ostrovy, kde se setkali s podobn
tuhm odporem na Kwajaleinu a Eniwetoku. Vznamn
podl na japonskch nezdarech nleel americkm ponorkm, kter potply japonsk obchodn lod.[20] Kvli
nslednmu nedostatku surovin kolabovala japonsk vlen vroba a nedostvalo se rovn pohonnch hmot.
Zsobovn odlouench post se hroutilo, evakuace a
Americk bombardry B-17
Potky koncepce strategickho bombardovn lze vypozorovat ji na konci prvn svtov vlky. V mezivlenm
obdob byla mylenka leteckho bombardovn neptelskho tlu rozvjena pedevm britskmi a americkmi
leteckmi teoretiky. Nicmn byli to Nmci, kte jako
prvn aplikovali tuto doktrnu, kdy ve panlsk obansk vlce Legie Condor bombardovala Guerniku. Rovn
Japonci napadali v n velk msta, jako byla anghaj,
2.3
Vtzstv Spojenc
Wu-chan, Nanking nebo Kanton. V z 1939 uskutenila Luftwae niiv nlety proti civilnm i vojenskm
clm v Polsku, zvl tce byla poniena Varava. Podobn bylo postieno tak centrum Rotterdamu pi toku Luftwae 14. kvtna 1940. Bombardovn Britskch
ostrov zaalo u bhem bitvy o Britnii, po jejm nespchu pela Luftwae na podzim 1940 k nonm nletm na britsk msta (Blitz). 8. listopadu vybombardovali Nmci Coventry. V reakci na to Bombardovac velitelstv RAF zintenzvnilo odvetn toky proti prmyslovm clm v Nmecku. Hitler pvodn trval na tom, e
bombardovn budou vystavena pouze letit a jin vojensk cle. Od tchto omezen bylo ale postupn uputno. Vzhledem k blcmu se taen proti SSSR omezila
Luftwae v kvtnu 1941 dal bombardovn Britnie.[21]
Po napaden Jugoslvie byl v dubnu tho roku srovnn
se zem Blehrad. Luftwae sehrla velkou roli takt pi
operacch na vchodn front, akoli ani u Moskvy ani
u Stalingradu nepivodila rozhodnut. Pozdj nmeck
snaha zbrzdit postup Rud armdy strategickm bombardovnm sovtskch tovren byla limitovna neexistenc
vhodnho typu letounu dlouhho doletu.
15
hasii nedostali k porm, souasn tm peruila rozvod vody a plynu.(Po vlce provdn statistiky zjistily,
e sklepn kryty chrnily dosti pmm zsahem bomby zemelo jen 5% obt, ale cca 80% obt zpsobilo ve
sklepch uduen kouem z por- oproti bunkru, kter
m vlastn klimatizaci). Na jae a v lt 1943 byla splena na prach msta v Por. Spojeneck bombardovn
Hamburku v ervenci zpsobilo ohovou boui, j padlo
za ob 30 000 lid. (Hamburk hoel 14 dn a noc a jeho z byla v noci vidt na 200 kilometr). Od z 1943
byl nletm vystaven tak Berln. V prvn polovin roku
1944 se spojeneck toky zamily vce na komunikan
uzly ve Francii, avak nmeck msta byla vytrvale bombardovna a do konce vlky. Na tuto zkzu se nacist
pokusili v ervnu 1944 odpovdt tajnmi zbranmi, raketami V1 a V2, kter byly pli nepesn k tokm na
vojensk cle. Z toho dvodu byly uplatovny proti civilnmu obyvatelstvu Londna, Antverp a jinch zpadoevropskch mst. V samm zvru vlky provedli Spojenci mezi 13. a 15. norem 1945 bombardovn Dran,
pi nm zahynulo mezi 25 000 a 40 000 lid. Z dvodu vzdunch tok zemelo v Nmecku kolem 600 000
civilist,[22] pesto ochromen nmeck prmyslov produkce nsledkem rozvratu morlky, je bylo hlavnm clem strategickho bombardovn, nenastalo dve ne na
jae 1945.
V souvislosti s postupem Amerian v Paciku bylo v roce 1944 zahjeno bombardovn Japonska, do nho se
zapojovaly rovn americk letouny z ny. V poslednch
sedmi mscch vystila leteck kampa proti Japonsku
ve znien takka edesti mst. Nejniivji byly zasaeny
velk konurbace jako Nagoja, saka, Kbe a Jokohama.
Po nletech na Tokio z pelomu nora a bezna 1945,
je si vydaly 100 000 obt, se v sutiny promnily cel
mstsk sti.
2.3.2 Vylodn v zpadn Evrop
Vybombardovan tvrti Hamburku

Bitva o Normandii.
Od poloviny roku 1942 psobilo v Evrop americk letectvo (USAAF). V te dob se zaala projevovat rostouc innost bombardovn v dsledku zvyovn potu
bombardr, vylepovn technickch prostedk a posilovn eskort doprovodnch sthaek. Z dvodu kriticky
nzk efektivity tok na nmeck tovrny peli Britov na potku roku 1942 k plonm nletm na nmeck
msta. (Zpotku se bombardovalo v noci, od druh poloviny roku 1944 po oslaben Luftwae se pelo k
bombardovn i ve dne). V beznu provedla RAF nlet na
Lbeck, jen se stal prvnm nmeckm mstem obrcenm v trosky. V kvtnu a ervnu podniklo tisc britskch
bombardr nlety nejprve na Koln a pozdji na Essen a
Brmy. Spojenci brzy zjistili,e ne niit msta vbuninami, je mnohem efektivnj je zaplit. Proto svrhvali
na velik ploe velk mnostv lehkch zpalnch bomb.
Por msto osvtlil, a dal vlna bombardr mla tk Spojeneck invaze do Normandie
bomby, kter svrhvala do ulic. Peruila dopravu, aby se
16
2 PRBH VLKY
tdnu do Bruselu a osvobodili tak Antverpy. st eldy,

bez nho byl zdej pstav bezcenn, setrvalo v rukou
Nmc a do listopadu. adu jinch pstav na pobe Lamanskho prlivu a Atlantiku drely v souladu s
Hitlerovmi rozkazy nmeck posdky, kter tm vrazn naruily ji tak komplikovan zsobovn Spojenc.
Mezi tyto pstavy patil i Dunkerque, na jeho oblhn
se vrazn podlela i eskoslovensk samostatn obrnn brigda. Nmci mezitm konsolidovali svoje pozice na
Zpadnm valu, proe Montgomery zskal podporu pro
operaci Market Garden, v rmci n mli Spojenci rychle pekonat Rn a vpadnout do Nmecka. 17. z byli
britt a amerit parautist vysazeni u most pes Rn
v Nizozemsku. Soubn vyrazily z Belgie britsk tanky,
Amerit vojci v ulicch Cherbourgu
je mly vsadke vyprostit. Poslednho z tchto most, jen se nachzel v Arnhemu, se ale Spojenci zmocnit
nedokzali. spnou obranou Nizozemska si Nmci zaNa konci listopadu 1943 se Roosevelt, Churchill a Sta- jistili as k rekonstrukci svch poniench diviz, nebo
lin setkali na konferenci v Tehernu, aby zde projednali kvli petrvvajcm zsobovacm obtm Spojenc se
spolen postup, piem bylo dohodnuto, e spojenec- situace na zpadn front na podzim 1944 stabilizovala.
k invaze do Francie bude uskutenna v nadchzejcm
roce. Hitler hodlal tomuto nebezpe pedejt budovnm
siln opevnnho systmu pobench pevnost zvanch 2.3.3 Vchodn Evropa a Balkn
Atlantick val. Operace Overlord, jak znl kryc nzev
vylodn v Normandii, zaala 6. ervna 1944 (den D), kdy
zhruba 6500 spojeneckch plavidel vysadilo na plch
Operace Bagration.
Normandie dv americk, dv britsk a jednu kanadskou
divizi.[23] Ty byly podporovny temi vsadkovmi divizemi, zajiujcmi v nmeckm tlu kdla vyloujcch
se jednotek, a tm 12 000 letadly. Navzdory houevnat obran se Nmcm nepodailo zatlait tonky do
moe a Spojenci, jejich vrchnm velitelem byl generl
Eisenhower, dokzali postupn rozit svoje pedmost.
Do konce ervna dopravili Spojenci do Normandie kolem 850 000 vojk a vyistili poloostrov Cotentin s pstavem Cherbourg. Zrove podnikali toky na Caen,
kter bylo po tuhch bojch dobyto Brity a Kanaany v
prbhu ervence. Koncem tho msce zahjili Amerian operaci Cobra, je vedla k prolomen nmeck linie na potku srpna. Hitler se pokusil provst protitok, jm by odzl divize generla Pattona pronikajc do
Bretan a k Loie. Jeho tanky vak byly snadno odraeny.
Kolem nmeckch pancovch sil na zpad se navc zaala u Falaise nebezpen stahovat smyka hrozc jejich
obklenm. Westheer jen st vyvzl z tto pohromy a
v znan poramocenm stavu se sthl za Seinu. Vtzn
Spojenci pot za zk souinnosti s francouzskm hnutm odporu osvobodili 25. srpna Pa. U o deset dn dve uskutenili Amerian a svobodn Francouzi operaci
Dragoon, kdy se vylodili v jin Francii, odkud rychle
postoupili dolm eky Rhny na sever. Do poloviny z
se setkali u Dijonu se spojeneckmi jednotkami razcmi
si cestu z Normandie. Skupina nmeckch generl, vdoma si bezvchodnosti nmeckho postaven, provedla
20. ervence atentt na Hitlera. Akce skonila nespchem, nae byli spiklenci popraveni.
Kapitulace nmeckch vojsk u Vitebsku
22. ervna 1944, v den tetho vro napaden SSSR, zahjily ukovovy a Vasilevskho fronty operaci Bagration,
je smovala proti skupin armd Sted v Blorusku.[24]
Nmet generlov, kte soustedili hlavn sly na
Ukrajin, nepotali s tokem Rud armdy ve vesms
bainatm ternu Bloruska. V nastal bitv si Sovti vytvoili mstn trojnsobnou pevahu v pchot a disponovali rovn absolutn pevahou ve vzduchu. Akoli Hitler
zakzal stup, nmeck linie se zaala zhy po zahjen toku hroutit. 3. ervence se toc sovtsk tanky
setkaly v Minsku, m obklily a zniily jdro skupiny armd Sted. Hitler nechal pemstit do Bloruska poPo pekroen Seiny pronikli Spojenci do Belgie a k n- sily z Ukrajiny, co bylo strategickm zmrem sovtmeckm hranicm. Britov vstoupili v prvnm zijovm skho velen, kter zahjilo na Ukrajin 13. ervence
2.3
Vtzstv Spojenc
17
Lvovsko-sandomskou operaci. Na vchodn front e- 2.3.4 Ardeny a Rn

lil nyn Wehrmacht prlomu katastroflnch rozmr.[25]
Do konce ervence dobyli Sovti Lvov, vchodn Polsko a
Bitva v Ardench.
Vilno na severu, m ohrozili nmeck pozice v Pobalt a
piblili se k Vchodnmu Prusku. Sovtsk dery uvrhly Ostheer na pokraj kolapsu a teprve na potku srpna
se Rud armda zastavila na Visle v bezprostedn blzkosti Varavy. V reakci na to vypuklo 1. srpna varavsk
povstn veden Zemskou armdou, je vak nacist po
dvou mscch boj brutln potlaili, piem zemelo
200 000 Polk.
Vstup sovtsk armdy do Bukureti v srpnu 1944. Foceno pobl bulvru Karla I. Na fotograi je britsk Universal carrier,
pronajmut v rmci smlouvy "Lend-Lease" Sovtm.
Ve druh polovin srpna spustila Rud armda jaskokiinvskou operaci proti Rumunsku. Nato v Bukureti
dolo ke svren pronmeckho dikttora Antonesca. Pot, co Rud armda vstoupila do rumunskho hlavnho
msta uzaveli Rumuni se Sovty pm a vyhlsili vlku Nmecku. V te dob se rozhoelo nrodn povstn
na Slovensku, Sovti spolen s eskoslovenskmi jednotkami proto v z zahjili karpatsko-dukelskou operaci. Nicmn dve ne mohlo bt s povstalci navzno spojen, Nmci v jnu slovenskou vzpouru rozdrtili.
V z bhem baltick operace zlomili Sovti v Pobalt odpor Nmc a jejich mstnch spojenc. Zbytky nkolika nmeckch diviz byly seveny v kuronsk kapse,
kde pokraovaly v boji a do kvtna nsledujcho roku.
V dsledku toho kapitulovalo 19. z Finsko. Ji o nkolik dn dve pronikla Rud armda do Bulharska, je
pot zmnilo strany stejn jako dve Rumunsko. 20. jna osvobodili Sovti a jugoslvt partyzni Blehrad, co
vedlo k nmeckmu vyklizen ecka. Krtce pedtm se
maarsk regent Mikls Horthy pokusil sjednat pm se Sovty, avak byl svren maarskmi faisty podporovanmi Nmci, kte okupovali Maarsko v beznu. Ovem i pes pornou obranu nmeckch a maarskch jednotek se Rud armd podailo do konce prosince 1944 dokonit obklen Budapeti.
Nmeck vojk v Ardench
Podzimnho zklidnn na zpadn front vyuil Hitler ke

shromdn novch tankovch zloh. S nimi hodlal udeit proti americkm divizm v Ardench, m by si otevel cestu do belgickch nin a k Antverpm. Dobytm
tohoto pstavu by pak vrazil kln mezi americk a britsk armdy. Bitva v Ardench, posledn Hitlerv pokus o
zvrat vvoje vlky na zpad, zaala 16. prosince 1944,
kdy ti nmeck armdy zcela zaskoily sv protivnky.
patn klimatick podmnky zpotku znemonily Spojencm uplatnit jejich vzdunou pevahu. Po nkolika
potench nmeckch spch vak energick protiopaten Spojenc a nedostatek pohonnch hmot pinutily Nmce k zastaven ofenzvy dve, ne stihli pekonat eku Mzu. Jakmile nastalo zlepen poas, obnovilo
spojeneck letectvo toky na nmeck pancov divize, kter tud pely do obrany. Vznikl vbek Spojenci eliminovali do poloviny ledna 1945, kdy zatlaili
Wehrmacht do jeho pvodnch pozic. Pesto jet 1. ledna podnikli Nmci men ofenzvu v Alsasku.
V prbhu nora Spojenci vyistili Porn, nae 24.
bezna pekroili na irok front samotn Rn a pronikli do nitra Nmecka. V dubnu se rozhoela bitva v
Por, kde bylo obkleno a zajato pes 300 000 nmeckch vojk. Mezitm Britov pekonali 5. dubna eku
Veseru a o est dn pozdji doshli Amerian Labe u
Magdeburku. Berln se nachzel pouhch 120 kilometr
na vchod, nicmn Eisenhower rozhodl penechat dobyt nmeckho hlavnho msta Rud armd. 25. dub-
18
2 PRBH VLKY
na se amerit vojci setkali se Sovty v Torgau na Labi.

Americk 3. armda pokraovala na jih do Bavorska a zatkem 18. dubna pekroila zpadn hranice prvorepublikovho eskoslovenska. Souasn Britov a Kanaan
dorazili k Baltu.
2.3.5
Konec vlky v Evrop

Bitva o Berln.
Montreal Daily Star: Germany Quit, 7. kvtna 1945
Velk trojka na jaltsk konferenci
Vojci Rud armdy slav v ulicch Berlna vtzstv
V lednu 1945 se Nmci pokusili vyprostit obleenou

Budape, avak jejich protitoky doshly jen omezench spch, zbvajc nmet a maart obrnci msta kapitulovali v polovin nora. 12. ledna spustili Sovti viselsko-oderskou operaci, je vedla u po nkolika
dnech k prolomen nmeck obrann linie. Sovti nsledn osvobodili zcela znienou Varavu a msta v zpadnm
a jinm Polsku. Dle pronikli do Slezska a do zatku
nora stanuli na Ode ve vzdlenosti pouhch 60 kilometr od Berlna. Pi svm postupu Sovti 27. ledna objevili
nacistick vyhlazovac tbor Osvtim, v nm bylo zavradno kolem 1 milionu id. O dalm osudu Polska
a vchodoevropskch stt bylo rozhodnuto v noru na
jaltsk konferenci, na n pedstavitel Roosevelt, Churchill a Stalin jednali o povlenm uspodn Nmecka
a Evropy. Stalin se navc zavzal zashnout proti Japonsku. Od nora vedla pchota 1. eskoslovenskho armdnho sboru tuh dvoumsn boje o Liptovsk Mikul.
Na zatku bezna doshla Rud armda pobe Baltskho moe v Pomoansku. V tme msci byly zahjeny i ostravsko-opavsk a bratislavsko-brnnsk operace.
Ve Vchodnm Prusku odznut nmeck sly byly neutralizovny v dubnu v rmci vchodoprusk operace. Po
pekonn Maarska vstoupili Sovti koncem bezna do
Rakouska a 13. dubna dobyli Vde. Zatmco na vchodn front se schylovalo k zvrenmu stetnut, v Itlii
zahjili Spojenci zatkem dubna ofenzvu, bhem n
pekroili eku Pd a dobyli severoitalsk msta. Nedlouho nato dopadli italt partyzni prchajcho Mussoliniho,
jen byl 28. dubna zastelen. V Itlii vlka ociln skonila kapitulac zdejch nmeckch sil 2. kvtna.
Bitva o Berln, Prask povstn a posledn boje v
eskch zemch Finln bitva o Berln zaala 16. dubna tokem ukovovch a Konvovch diviz na Ode a
Nise. Po vce ne tdnu rozhoench boj Sovti dokonili obklen Berlna, m boj o msto vstoupil do sv
konen fze. 30. dubna pronikli sovtt vojci do centra
msta, nae Adolf Hitler spchal v podzemnm bunkru
pod skm kanclstvm sebevradu. Zbvajc obrnci Berlna se 2. kvtna vzdali Sovtm. 5. kvtna zahjili
Amerian postup do ech na osu Karlovy Vary Plze
esk Budjovice.
Osvobozen zpadnch a jihozpadnch ech
americkou armdou.
Ji potkem kvtna vypuklo v eskch zemch kvtnov
povstn eskho lidu, kter se z Perova rozilo do dalch mst i na venkov. 5. kvtna zaalo prask povstn,
kter ti dny pot skonilo podpisem pm a stupem
Wehrmachtu. Nsledujc den vstoupily do Prahy v rmci
Prask operace sovtsk jednotky, je zpadn od msta
svdly s Nmci boje a do 11. kvtna. Poslednm bojem
eskoslovenskch jednotek byla bitva o Best, kter se
19
uskutenila 7. kvtna. Vlka v Evrop skonila 8. kvtna Sovtsk svaz a nsledujc den zahjil operaci Srpnov
1945, kdy vstoupila v platnost bezpodmnen kapitulace boue. Bhem nkolika dn pemohl kwantungskou arnmeckch ozbrojench sil.[26]
mdu v Japonci ovldanm Mandusku.[27] V dsledku
tchto katastrof japonsk csa Hirohito oznmil 15. srpna kapitulaci Japonska, kter byla ociln podepsna 2.
2.3.6 Kapitulace Japonska
z 1945.[28]
3 Dopady vlky
3.1 Poty obt
Poet obt druh svtov vlky.
Vbuch jadern bomby nad Nagasaki
Americk nmon a pozemn sly se v lednu 1945 vylodily na klovm lipnskm ostrov Luzon a v beznu nsledoval vsadek na Mindanao. Britov s podporou
nskch nacionalist zahjili na podzim 1944 ofenzvu
proti Japoncm v Barm, j zavrili obsazenm Rangnu
v kvtnu dalho roku. V Paciku zatm Amerian svedli nronou bitvu o Iwodimu, je byla s tkmi ztrtami
dobyta v beznu. Zdej letit poslze vyuilo americk
letectvo k zintenzivnn u tak niivch nlet na Japonsko. 1. dubna zaala bitva o Okinawu, kter byla vzdlena
jen 500 kilometr od Kj, nejjinjho z japonskch
ostrov. Dobe opevnni v horch na jihu Okinawy vedli
Japonci tvrdojn a fanatick odpor a do poloviny ervna, piem drtiv vtina z nich padla nebo spchala sebevradu. Amerian utrpli v tomto boji podobn jako
pedtm na Iwodim nesmrn ztrty.
Ve vlce zahynulo tm 9 milion sovtskch vojk
Odhadovan celkov poet lidskch obt ve druh svtov vlce se znan li, avak vtina souasnch historik
se klon k slu 60 milion mrtvch, z eho 20 milion
pipad na vojky a 40 milion na civilisty.[29][30] Celkov mnostv ztrt zstv ovem nejist, nebo poet
mrtvch nelze zcela pesn urit. Nejvnj ztrty utrpl
Sovtsk svaz, kter v prbhu vlky piel o 27 milion lid.[31] Procentuln nejvymi ztrtami bylo stieno
Polsko, je pozbylo takka ptinu sv pedvlen populace. Polovinu jeho mrtvch pedstavovali polt id. Ze
souhrnnho potu obt tvoili piblin 83 % pslunci
spojeneckch stt a 17 % obyvatel zem astncch se
koniktu na stran Osy. Vtina civilnch obt podlehla nemocem, hladu, masakrm nebo genocid. Odhaduje
se, e v nacistickch koncentranch tborech zahynulo
asi 12 milion civilist.[32] Dal 1,5 milion zemelo v
11. ervence se vd pedstavitel Spojenc seli na dsledku bombardovn a kolem 14,5 milion z jinch
konferenci v Postupimi. Byla potvrzena pedchoz ujed- pin.
nn tkajc se Nmecka a zrove byla Japonsku adre- Smrt mnoha lid byla dsledkem genocidy a vlench
sovna vzva k bezpodmnen kapitulaci. Ta vak byla zloin provdnch nmeckmi a japonskmi silami
japonskou vldou odmtnuta, a proto americk prezident na okupovanch zemch. Nejodpornj nmeck zloTruman, jen nastoupil do tohoto adu po smrti Roose- in pedstavuje holocaust, systematick a promylen vyvelta, rozhodl o pouit jadernch zbran. Nato americk vraovn id na nacisty a jejich spojenci ovldanm
letectvo svrhlo 6. srpna jadernou bombu na japonsk teritoriu, je si vydalo ivoty 6 milion lid. Nacisticmsto Hiroimu a o ti dny pozdji dal na Nagasaki. k brutalita se zamovala i proti dalm skupinm obyPi tomto dosud jedinm atomovm deru pilo o ivot vatelstva. V Blorusku byly vyvradny stovky vesnic v
vce ne 100 000 lid. 8. srpna vyhlsil vlku Japonsku i odvet za toky partyzn a celkem zahynula asi tvrtina
20
tehdej blorusk populace.[33] Patrn nejotesnjm japonskm zloinem byl nankingsk masakr, pi nm byly
zavradny i znsilnny stovky tisc nskch civilist. V
prbhu koniktu pak japonsk csask armda pivodila smrt 3 a 10 milion civilist, pevn an.[34]
3.2
Koncentran tbory a vlen zloiny

Podrobnj informace naleznete v lncch
Holokaust, Vlen zloiny Nmecka bhem
druh svtov vlky a Zloiny Sovtskho svazu za druh svtov vlky.
Vzni koncentranho tbora Mauthausen osvobozen americkmi vojky
V lednu 1942 se nacistick piky sely na konferenci

ve Wannsee, kde rozhodly o konenm een idovsk otzky (holokaust). K uskutenn tohoto zvrcenho zmru poslouil nacistm systm koncentranch a
vyhlazovacch tbor, v nich bylo zavradno zhruba
6 milion id. Stejn osud stihl tak 2 miliony Polk a dal asi 4 miliony podlid (Untermenschen), vetn Rom, Slovan, mentln postiench, homosexul,
Svdk Jehovovch ,a jinch skupin osob. Soust programu myslnho vyhlazovn, jen byl plnovn a realizovn v nacistickm Nmecku, byl Generalplan Ost,
podle nho mla bt provedena likvidace a etnick
istka Slovan, m ml bt pro nmeck nrod zajitn Lebensraum (ivotn prostor) na vchod. Miliony osob, pevn z vchodn Evropy, byly proti
sv vli totln nasazeny na prci v nmeck vlen
ekonomice.[35]
Podobn jako v nacistickch koncentranch tborech zahynulo nessln mnostv lid i v sovtskch gulazch
a pracovnch tborech, v nich byli uvznni oban
okupovanch zem, jako bylo Polsko, Litva, Lotysko,
Estonsko, stejn jako nmet vlen zajatci a sovtt
oban podezel ze spoluprce s nacisty.[36] Z piblin 5,7 milion Sovt, kte upadli do nmeckho zajet, zemelo bhem vlky tm 60 %.[37] V prvnm roce
po napaden Sovtskho svazu bylo zabito nebo zemelo hlady a na nemoci asi 3 miliony sovtskch vlench
DOPADY VLKY
zajatc.[38] Po svm nvratu do vlasti byli navc pokldni

za zrdce,[39] proe byli mnoz poslni do gulag.
Vysokou mrou mrtnosti se vyznaovaly tak japonsk zajateck tbory, kter slouily jako pracovn tbory. Japonsk armda dle odvedla ze svch domov vce ne 10 milion nskch civilist, jich pak vyuvala k otrockm pracm v Mandukuu a v severn n. Je takt prokzno omezen pouit biologickch a
chemickch zbran stty Osy. Italov nasadili yperit pi
taen v Etiopii, zatmco japont vojci uplatnili rzn
druhy tchto smrtcch prostedk pi invazi a okupaci
ny. Nmci i Japonci testovali inky zbran hromadnho nien na civilistech a v nkterch ppadech i na
zajatcch.[40]
Obalovan v norimberskm procesu
K otrock prci byli nuceni i zajat i po vlce internovan

Nmci. S miliony z nich bylo takto nakldno pedevm
v Sovtskm svazu a v Polsku, akoli obdobnmu zachzen byli vystaveni i na Zpad. Ve Spojench sttech byly internovny tisce japonskch, italskch a nmeckch
Amerian, piem stejnou praxi uplatnila i kanadsk
vlda.
Po skonen druh svtov vlky byly nmeck zloiny
proti lidskosti, veden ton vlky, zloiny proti mru a
vlen zloiny potrestny v hlavnm norimberskm procesu, v nm byli odsouzeni eln pedstavitel nacistickho reimu. Podobn byli souzeni strjci japonskch vlench zloin v tokijskm procesu. Rozhodnut obou
tchto mezinrodnch soudnch tribunl jsou povaovna za zklady modernho mezinrodnho trestnho prva.
Zvr norimberskho tribunlu zn: Kad, kdo vykon
zloinn rozkaz, je vinen. Nebylo mon se nadle vymlouvat J jsem jenom splnil rozkaz. (Nap. nmeck
ponorka U 852 postlela bezbrann trosenky kulometem. Po vlce byli akti nalezeni a byl potrestn kapitn
za vydn a vojk- kulometk- za splnn zloinnho rozkazu).
Pro plnost nutno dodat, e nmeckm vojkm bylo stle zdrazovno, e dan rozkaz mus okamit splnit, a
e za ten rozkaz je zodpovdn nadzen, kter jim ho
dal. Po vlce vak pravidla uruj vtzov. Oproti zloi-
3.3
Technologick pokrok
21
nm, jich se dopustili pslunci stt Osy, iny zpsoben na stran Spojenc nebyly nikdy souzeny. Nkte
pokldaj za vlen zloiny pesuny obyvatelstva v Sovtskm svazu, internace oban japonskho, nmeckho a italskho pvodu ve Spojench sttech a Kanad,
sovtsk masakr polskch dstojnk v Katyni a kontroverzn plon nlety na civiln cle na neptelskm zem
(pedevm bombardovn Dran a atomov toky na
Hiroimu a Nagasaki).
3.3
Technologick pokrok
Dokonalej typy letadel plnily obdobn jako za prvn svtov vlky przkumn, sthac a bombardovac koly, jimi podporovaly pozemn sly. Vedle toho zaala letadla slouit k vzdun peprav zsob, vybaven i posil,
tebae jen v omezenm mtku. V rmci strategickho
bombardovn se navc zamovala na toky proti zalidnnm oblastem, jejich clem bylo naruen neptelsk
prmyslov vroby a morlky obyvatelstva. Znan pokrok zaznamenal systm protiletadlov obrany, kter vyuval radaru a vylepenho protiletadlovho dlostelectva.(Po vlce provdn statistiky vak pekvapiv ukzaly, e kdy se vzalo v vahu mnostv nasazen techniky
a vojk, byl efekt sestelench letadel velmi nzk- nejvce letadel sestelily sthaky. Jednalo se spe o morln
efekt: lid beli do krytu a dunn dl znamenalo, e se s
letadly bojuje. Vt efekt byl v tom, e neptelsk letadla byla pinucena ltat ve vt vce, a tm mla zten
pesn zamovn). Svho prvnho omezenho nasazen
se za druh svtov vlky dokala proudov letadla. Kvli
svmu pozdnmu zaveden a nepli velkmu potu sice
nemla vnj vliv na vvoj vlky, pesto pedznamenala povlen masov rozen tohoto typu letadel.
V nmonm vlenictv bylo rovn dosaeno vestrannho rozvoje, zvlt je vak teba vyzdvihnout rozmach
letadlovch lod a ponorek. Akoli na potku vlky se
nmon letectvo mohlo pochlubit jen skromnmi spchy, toky na Tarent, Pearl Harbor a bitvy v Korlovm
moi a u Midway brzy povily letadlov lod na klovou nmon zbra na kor bitevnch lod. V bitv o Atlantik se doprovodn lod ukzaly bt ivotn dleitou
soust spojeneckch konvoj vrazn zvyujc jejich
obranyschopnost. Vedle vy efektivity byly letadlov lod ekonomicky mn nron ne bitevn lod, jeliko
nemusely bt podobn siln pancovny. Ponorky, kter
prokzaly svoji niivou innost za prvn svtov vlky,
byly nasazovny vemi vlcmi stranami. Hlavn Britov se soustedili na vvoj protiponorkovch zbran a taktiky, jako byl sonar, hlubinn pumy a konvoje, zatmco
Nmci usilovali o zven svch tonch kapacit vynalezenm schnorchelu a uplatovn taktiky vlch smeek.
Hiroima po atomovm toku
n k podpoe pchoty, se vyvinul v primrn pozemn

zbra. Na konci 30. let byly sestrojeny po vech strnkch pokroilej typy tankovch konstrukc a tento trend
pokraoval i po celou dobu vlky. To se projevilo zvyovnm rychlosti, zeslenm pance a vy palebnou silou.
Nejprogresivnj doktrnu pouit tank rozvinuli na potku vlky Nmci, kte se snaili vyvarovat pmmu
stetu vlastnch tank s neptelskmi, co se za podpory ostatnch sloek ozbrojench sil, pedevm ze strany
letectva, osvdilo v podob taktiky Blitzkriegu, vysoce
spn v Polsku a ve Francii. Velkho vznamu postupn nabvaly rzn protitankov zbran, jako byly sthae
tank, nepm stelba, protitankov dla, protitankov
miny a pchotn protitankov zbran krtkho dostelu.
I pes zvyujc se rove mechanizace armd, zstvala mn pohybliv pchota jdrem kadho vojska. Vtina pchotnch zbran a vybaven se pitom pli neliila od tch, je byly vyuvny v pedchoz vlce. Nejvtch pokrok bylo dosaeno rozenm rychle penosnch kulomet a rznch typ samopal, kter byly obzvlt vhodn pro boj zblzka v mstsk zstavb anebo
v dungli. Pednosti puky a samopalu v sob spojovala
ton puka, je se po vlce stala standardn pchotn
zbran takka vech armd.
V oblasti komunikace se vlc strany pokusily vyeit problm zabezpeen pouvnm rozshlch seznam
kd pro ifrovn vyuvanch rznmi ifrovacmi stroji, z nich nejznmj byla nmeck Enigma. Proti tomu psobily systmy rozlutn kd, mezi n nleela
napklad britsk Ultra i americk systm, jen dokzal prolomit japonsk nmon kd. Vojensk rozvdky
se dle zamovaly na provdn mystikanch operac,
kterch nkolikrt pouili s velkm spchem Spojenci, m odvrtili pozornost nmeckho velen od pprav
invaz na Siclii i do Normandie. Mezi jin vznamn
technologick a technick poiny dosaen bhem druPozemn vojenstv se zsadn promnilo od statickch h svtov vlky pat prvn programovateln potae,
frontovch lini prvn svtov vlky k dynamitjmu a zen stely a balistick rakety (V1 a V2), a v projektu
mobilnjmu veden vlky. Vraznou inovac byl kon- Manhattan vyvinut jadern zbran.
cept koordinovan podpory jednotlivch druh zbran. Ve strojrenstv skonily mnohalet diskuze, zda je lep
Tank, jen byl v prvn svtov vlce uplatovn pev- ntovn, nebo svaovn. Svaovn je rychlej, spor-
22
DOPADY VLKY
v San Franciscu 26. ervna 1945.[41] Navzdory tomuto

poinu se v alianci mezi Zpadem a Sovtskm svazem
zaaly brzy po skonen koniktu objevovat vn trhliny. Evropa byla proto ji nkolik let po vlce rozdlena tzv. eleznou oponou, kter byla sputna od ttna
na Baltu k Terstu na Jadranu a je od sebe oddlovala
demokratick zpadn stty a komunistick zem zen
Sovty. Vzrstajc napt mezi USA a SSSR perostlo
ve studenou vlku a vedlo ke vzniku Ameriany veden
Zruen vlenho stavu s Nmeckou Severoatlantick aliance (NATO) a sovtsk Varavsk
smlouvy.
spolkovou republikou
nj, a hlavn proto bylo zavdno. Svaen dly jsou a o

30% leh (ntovan spoje mus bt pepltovan), proto
byly rusk tanky leh a materilov spornj. Mimo to
je ntovn fyzicky velmi namhav, pro eny je na hranici jejich fyzick sly, a museli je vykonvat mui.[zdroj?]
Kdeto sven zvldly ve zbrojovkch i eny, a mui
mohli jt na frontu.
3.4
Vlen stav spojenci zruili a v roce 1951, Velk Britnie 9.7.,Francie 13. 7.,USA 24. 10.
3.5
Povlen vvoj
Studen vlka.
Mao Ce-tung vyhlauje v Pekingu nskou lidovou republiku
Vysdlen sudetskch Nmc z eskoslovenska
Poraen Nmecko a Rakousko byly rozdleny do ty

okupanch zn, piem historick nmeck zem na
vchod byly podzeny polsk a sovtsk sprv. Soubn s tm probhlo vysdlen nmeckho obyvatelstva
z vchodn Evropy, zvlt z Polska a eskoslovenska,
co bylo stvrzeno na postupimsk konferenci. Sv domovy bylo nuceno opustit vce ne 12 milion Nmc.
Polsko zskalo nov zpadn hranice, m mu byla kompenzovna ztrta Sovty zabranho polskho vchodnho
zem, z nho uprchlo kolem 3,5 milion lid. Sovtsk
svaz si vedle nkdejho vchodnho Polska podrel pmou kontrolu nad pobaltskmi stty Litvou, Lotyskem
a Estonskem a nad dve rumunskou Besarbi, k emu
zskal eskoslovenskou Podkarpatskou Rus. V Asii okupovaly Spojen stty Japonsko a sv sprv vystavily nkdej japonsk ostrovy v zpadnm Tichomo, zatmco
Sovti anektovali jin Sachalin a Kurilsk ostrovy. Dve Japonci kontrolovan Korea byla rozdlena mezi ob
velmoci.
V mnoha stech svta se nedlouho po konci druh svtov vlky rozhoely nov vlen konikty. V n se
nacionalist a komunist utkali v obansk vlce. Komunistick sly v n se sovtskou podporou zvtzily, proe
byla v jnu 1949 Mao Ce-tungem zaloena nsk lidov
republika. Poraen nacionalist se sthli na ostrov Tchajwan. V ecku vypukla obansk vlka mezi krlovskm
vojskem, za nm stli Britov a Amerian, a mstnmi
komunisty, kte v tomto boji nakonec podlehli. Nejvnj konikt se rozhoel v roce 1950 na Korejskm poloostrov, kde komunistick Severn Korea podporovan Sovty a nou, napadla Jin Koreu, kter obdrela
vojenskou a materiln pomoc od zpadnch mocnost.
Korejsk vlka skonila po tech letech pmm.
Ihned po vlce nastalo v zmoskch dravch evropskch stt obdob dekolonizace. Piny tohoto jevu
tkvly ve zmn nahlen Evropan na kolonialismus,
pedevm vak v ekonomickm vyerpn evropskch
kolonilnch mocnost zpsobenm vlkou a v rostoucch
poadavcch ovldanch nrod na prvo na sebeuren. Dekolonizan proces probhal z vt sti mrovou
cestou, pesto se vyskytly etn vjimky v zemch jako
Indona, Madagaskar, Indonsie a Alrsko. ada zem
byla po odchodu Evropan rozdlena podle etnickho nebo nboenskho hlediska, co mlo za nsledek rozdlen Britskho mandtu v Palestin na Izrael a Palestinu
Ve snaze o zachovn mezinrodnho mru vytvoili Spo- a vytvoen nezvislch stt Indie a Pkistnu na zem
jenci Organizaci spojench nrod, kter byla zaloena nkdejho Britskho Rde.
4.1
Reference
Rychlost povlen ekonomick obnovy se liila v rznch stech svta, tebae veobecn probhala vcelku
rychle. V Evrop se Zpadn Nmecko dky Marshallovu
plnu snadno zotavilo a ji v 50. letech doshlo dvojnsobn hospodsk vkonnosti oproti pedvlenmu stavu (U v roce 1955 se v ulicch objevily plakty Wir
sind wieder Wer My jsme zase Nkdo!). V roce 1956
uvtali v Nmecku prvn vlak zahraninch dlnk, znborovanch v Itlii. Nmecko provalo obrovsk hospodsk rozmach a vyhlsilo, e bude potebovat miliony dalch dlnk. Itlie vzela z vlky zcela zruinovna, nicmn bhem 50. let vykazovala stabiln a vysok ekonomick rst. Vyerpan Spojen krlovstv se po
skonen vlky ocitlo na pokraji hospodskho kolapsu,
piem jeho relativn hospodsk pokles pokraoval i
v dalch desetiletch. Francie navzdory potenm obtm brzy doshla ekonomickho rstu, jen napomohl
rychl modernizaci zem. Rovn Sovtsk svaz se dokzal pomrn prun vyrovnat s utrpnmi kodami, kter postihly pevn zpadn zem sttu. V Asii doshlo
Japonsko rapidnho hospodskho vzestupu, dky nmu
se tato zem stala v 80. letech jednou z nejvtch svtovch ekonomik. na se po skonen obansk vlky nachzela v troskch. Obstojn se vyvjejc hospodstv,
kter u v roce 1953 doshlo rovn ped druhou svtovou vlkou, bylo vak tvrd zasaeno Velkm skokem,
ekonomickm experimentem s katastroflnmi dsledky.
Spojen stty obstarvaly v samm zvru vlky tm
polovinu veker prmyslov vroby, na em se mnoho
nezmnilo a do 70. let.
4
4.1
Odkazy
Reference
V tomto lnku byly pouity peklady text z lnk World

War II na anglick Wikipedii a Zweiter Weltkrieg na nmeck Wikipedii.
[1] Meislav Bork v Nstinu djin Tnska (1992), str. 107.
[2] BENE, Jaroslav. Str obrany sttu : 1936-1939. Dvr
Krlov nad Labem : Fortprint, 2007. 367 s. ISBN 97880-86011-34-9. S. 241.
[3] Kronika druh svtov vlky. Peklad Jan Gebhart. 1. vyd.
Praha : Fortuna Print, 2000. 520 s. ISBN 80-86144-61-5.
S. 14.
S. 18.
S. 19.
[6] http://www.army.cz/avis/vojenske_rozhledy/2000_1/
zvalka.htm
23

S. 40.
S. 45.
S. 56.
[10] http://www.valka.cz/newdesign/v900/clanek_11101.
html
S. 78.
S. 106.
[13] "Vzpomnky pamtnice leningradsk blokdy: Bomby,
hlad, kanibalismus a mrz". esk televize. 26. nora
2013
S. 124.
S. 136-137.
[16] http://www.valka.cz/newdesign/v900/clanek_12046.
html
S. 168.
[18] http://www.dejiny.nln.cz/archiv/06-2003/01-62003.
html
S. 336.
[20] http://www.navy.mil/navydata/cno/n87/history/
wwii-campaigns.html
[21] http://www.eyewitnesstohistory.com/blitz.htm
[22] http://www.guardian.co.uk/world/2003/oct/22/
worlddispatch.germany
S. 340-341.
S. 346.
[25] http://www.palba.cz/viewforum.php?f=187
S. 432.
24
4 ODKAZY
[27] http://www.fronta.cz/
sovetska-armada-na-dalnem-vychode-v-roce-1945
S. 448-449.
CHURCHILL, Winston. Druh svtov vlka I-VI.

Praha : NLN, Nakladatelstv Lidov noviny, 2005.
ISBN 80-7106-739-3
[29] http://web.jjay.cuny.edu/~{}jobrien/reference/ob62.
html
JORDAN, David; WIEST, Andrew. Atlas druh

svtov vlky: fakta o bojovch stetnutch na vech
frontch. Praha : Ottovo nakladatelstv, 2006. ISBN
80-7360-273-3

S. 450.
KEEGAN, John. Druh svtov vlka. Praha : BetaDobrovsk; Plze : evk, 2003. ISBN 80-7306063-9
[31] http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4530565.stm
LIDDELL HART, Basil. Djiny druh svtov vlky. Brno : Jota, 2000. ISBN 80-7217-117-8
[32] http://fcit.usf.edu/Holocaust/people/victims.htm
[33] "V blorusk Chatyni uplili nacist zaiva 149 obyvatel,
vetn 75 dt". esk televize. 22. bezna, 2013
[34] http://www.hawaii.edu/powerkills/SOD.CHAP3.HTM
[35] http://www.dw-world.de/dw/article/0,2144,1757323,
00.html
[36] http://www.heritage.org/Research/RussiaandEurasia/
HL-800.cfm
NLEVKA, Vladimr. Druh svtov vlka. Praha

: Triton, 2003. ISBN 80-7254-390-3
NEAS, Ctibor. Nad osudem eskch a slovenskch
Cikn v letech 1939-1945. Brno : Univerzita J. E.
Purkyn v Brn, 1981. 180 s.
OVERY, Richard. Pro spojenci zvtzili. Praha :
Beta-Dobrovsk; Plze : evk, 2008. ISBN 97880-7306-338-2
[37] http://www.historynet.com/
PIEKALKIEWICZ, Janusz. Druh svtov vlka.
soviet-prisoners-of-war-forgotten-nazi-victims-of-world-war-ii.
Praha : Svojtka & Co., 2007. ISBN 978-80-7352htm
764-8
[38] "Geograe krvavch zem". Respekt. 24. listopadu, 2013

[39] http://www.channel4.com/history/microsites/H/history/
t-z/warlords1stalin.html
[40] https://archive.is/20120529003741/search.japantimes.
co.jp/member/nn20040727a9.html
[41] http://www.un.org/aboutun/history.htm
4.2
Literatura
BETHELL, Nicholas. tok na SSSR: druh svtov

vlka. Praha : Svojtka & Co., 2000. ISBN 80-7237279-3
BOYLE, David. Druh svtov vlka ve fotograch. estlice : Rebo, 2007. ISBN 978-80-7234-7803
SALMAGGI, Cesare; PALLAVISINI, Alfredo.

2194 dn: ilustrovan chronologie druh svtov vlky. Praha : Olympia, 2007. ISBN 978-80-7376-0052
SHAW, Antony. II. svtov vlka den po dni. Praha :
Nae vojsko : Columbus, 2007. ISBN 80-206-07323
WILLMOTH, Hedley Paul. Druh svtov vlka.
Praha : Euromedia Group Knin klub, 2005.
ISBN 80-242-1403-2
Kronika druh svtov vlky. Praha : Fortuna Print,
2003. ISBN 80-7321-072-X
FRIEDRICH,Jrg Der Brand. Mnchen :13.Auage 2003 ,Propylen Verlag ,ISBN 3-549-07165-5
CAWTHORNE, Nigel. Bitvy druh svtov vlky.

Frdek-Mstek : Alpress, 2007. ISBN 978-80-7362- 4.3 Souvisejc lnky
446-0
Prvn svtov vlka
CLEK, Roman. Holocaust: zetzen zla. Praha :
Piny druh svtov vlky
P3K, 2007. ISBN 978-80-903584-8-5
DAVIES, Norman. Evropa ve vlce 1939-1945 :
dn jednoduch vtzstv. Praha : BB/art, 2007.
542 s. ISBN 978-80-7381-203-4.
GILBERT, Martin. Druh svtov vlka: pln historie. Praha : BB/art, 2006. ISBN 80-7341-933-5
Chronologie druh svtov vlky

Podivn vlka
Velk vlasteneck vlka
Holocaust
4.4
Extern odkazy
25
Modern djiny
World War II Military Situation Maps (anglicky)
Studen vlka
World War II in Europe: Every Day (anglicky)
Druh svtov vlka v literatue
Naval & Military Campaign Summaries of World

War 2 (anglicky)
Seznam lm s tematikou druh svtov vlky z vchodn fronty

Seznam eskch lm odehrvajcch se bhem
druh svtov vlky
Vojensk produkce bhem druh svtov vlky
4.4
4.4.1
Extern odkazy
Obrzky, zvuky i videa k tmatu Druh svtov
vlka ve Wikimedia Commons
Tma Druh svtov vlka ve Wikicittech
esk
Seznam dl v databzi Nrodn knihovny R, jejich tmatem je Druh svtov vlka

Druh svtov vlka (fronta.cz)
Druh svtov vlka a Reenacting na jednom mst(militaryzone.cz)
II. svtov vlka (strnky eskho rozhlasu)
2. svtov vlka: Vlku vidt slyet
II. svtov vlka piny, prbh, vsledek, dsledky (PDF)
Druh svtov vlka (druha.svetova.cz)
Panzernet, nmeck a sovtsk obrnn technika
druh svtov vlky
Barevn fotograe z druh svtov vlky
4.4.2
Cizojazyn
World War II Database (anglicky)

World War II Encyclopedia by the History Channel
(anglicky)
Deutsche Welle special section on World War II (anglicky)
Der Zweite Weltkrieg (shoa.de) (nmecky)
World War II Propaganda Leaet Archive (anglicky)
World War 2 Pictures In Colour (anglicky)
Multimedia map, from the invasion of the Soviet
Union to the fall of Berlin (anglicky)
26
5 ZDROJE TEXTU A OBRZK, PISPVATEL A LICENCE
Zdroje textu a obrzk, pispvatel a licence
5.1
Text
Druh svtov vlka Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Druh%C3%A1_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka?oldid=13129543

Pispvatel: Pastorius, Prochaine, V. Z., Paddy, -jkb-, Ludek, Mojza, Mormegil, BotCS, Miraceti, Avitek, Postrach, Poko, Blahma, Beren,
Sumil, Egg, Ale Toovsk, Cinik, Radek Linner, Kotec, Zkf, Wiki-vr, Li-sung, Jirka O., OnovyBOT, Kyknos, Milhaus, Snek01, Aktron,
Yurik, Zirland, Zp, Adam Hauner, Petr.adamek, Otis, Che, Reo On, Bota47, Zwobot, Amic, Mirek256, YurikBot, Nolanus, Tlusa, Tsca.bot, Michal.Pohorelsky, -x-, JAn Dudk, RobotJcb, Sebesta, MMN, Juandev, Joker Island, Pazuzu, Ndvornk, Milda, Matthew~cswiki,
Timichal, Porthos, Danny B., Ozzy, Mihman, Master Chief, Rottweiler, JeM84, Chmee2, Jowe, Bilboq, FlaBot, JanSuchy, Dezidor, Tumik1, Petr Matas, Faigl.ladislav, Jedudedek, Sroubek, Mercy, Harold, Horst, Dinybot, Stigmatore, Japo, JAnDbot, TimiBot, Sage~cswiki,
Strepon, Escarbot, LN7, PastoriBot, Radek Barto, Kibitzer, Thijs!bot, Fnn, Kokpit, Adam Zivner, Linn, BobM, Reaperman, Pelex, Pavel
Jelnek, CommonsDelinker, Oldsoft, Janus~cswiki, Bot-Schafter, Ervinpospisil, Rei-bot, SinBot, Sazex, Ladin, Marcus Cyron, Silesianus,
W.Godfrey, Elm, Podzemnik, Nikos, VolkovBot, Honza chodec, Vaclav.kolar, Nabukhadnezar, Gumruch, Vojmil, TXiKiBoT, Sevela.p,
Jvs, Lafoun, Kouba, Lasy, Idioma-bot, Czbero, Synthebot, Mozzan, YonaBot, Dr. Krlk, Ria, Mr. Richard Bolla, MiroslavJosef, BotMultichill, Louperibot, SieBot, Ioannes Pragensis, AlleborgoBot, Sabio, Benoit Rochon, Jaguar~cswiki, Jenda H., Kukusak, PipepBot, Nador,
Doktory, Marv1N, Carb, Sedlyboy352, Libor Pacovsk, Alexbot, DeeMusil, BodhisattvaBot, Lovelygirl, RadkaN, Gravedigger, Purbo T,
Jj14, SilvonenBot, Kacir, NIGKDO, Mathew~cswiki, Martin Kotaka, David Kennedy, Feour, FocalPoint, SlBot, ArthurBot, Kolomaznik, MelancholieBot, Mrton CZ-HU, Zipacna1, Bediverecswiki, Adam Zbransk, Jiekeren, Manuel Trujillo Berges, Birnak, DragonySixtyseven, Loupeznik, Adamcervenka, Luckas-bot, Kendrikdirksen, Tomas62, G3ron1mo, Jana Lnov, Sumivec, Tcho, Nabulcar, esnek,
Badmaniak, Fredy.00, DirlBot, Saltzmann, JagRoBot, Nortmannus, TchooBot, John M, Xqbot, Hadonos, GhalyBot, Jan Polk, LucienBOT, RibotBOT, MastiBot, DaBlerBot, Mionek, Mrzout, RedBot, Zet, LukMacek14, Davcza, ButkoBot, Dragovit, Kajan112, TobeBot, TheAnkopinko15, Dinamik-bot, KamikazeBot, Antemister, Vavrin, Marek Koudelka, Technyck, Beraith, Outlo, Mattesk, David.Mirth, Marturius, K123456, EmausBot, ZroBot, JackieBot, Onsek, Dialnica, Knochen, WikitanvirBot, Mjbmrbot, ChuispastonBot,
FoxBot, Hon-3s-T, Movses-bot, Denis Skopal, Matj Suchnek, Mates, MerlIwBot, Tudupcik, MirecekCZ, Zbrnajsem, oldk, Paja1111,
Werlen, Vachovec1, Zetor9540, Termitec1234, Marquas, JYBot, MahdiBot, Ivannah, Vajs, Steinsplitter, Gerakibot, Rotlink, WWII, Bende23, Spartan~cswiki, Milky9999, Krajanek.m, MatSuBot, G3robot, Radovan Samotny, RomanM82, Addbot, Christoph Braun, Jan Kov
BK, Roman3349Bot, Ti meditanti, Dehet, Rafus, Norik, Owie08, L.Safranek, HypoBOT, Jackwhiteblack, Miracle dream, Usmrdlina
tkotonn a Anonymov: 262
5.2
Obrzky
Soubor:1931_Flag_of_India.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5a/1931_Flag_of_India.svg Licence: Public domain Pispvatel: http://www.crwflags.com/fotw/flags/in-hist.html Pvodn autor: Nicholas (Nichalp)
Soubor:1944_kapitulation_witebsk_vasilevsky_chernyakovski_gollwitzer.jpg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/
commons/0/05/1944_kapitulation_witebsk_vasilevsky_chernyakovski_gollwitzer.jpg
Licence:
Public
domain
Pispvatel: http://www.rsva.ru/pcgi/show_img.pl?img_id=156 Pvodn autor: neznm<a href='//www.wikidata.org/wiki/Q4233718'
title='wikidata:Q4233718'><img
alt='wikidata:Q4233718'
src='https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/ff/
Wikidata-logo.svg/20px-Wikidata-logo.svg.png' width='20' height='11' srcset='https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/
thumb/f/ff/Wikidata-logo.svg/30px-Wikidata-logo.svg.png
1.5x,
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/ff/
Wikidata-logo.svg/40px-Wikidata-logo.svg.png 2x' data-le-width='1050' data-le-height='590' /></a>
Soubor:1stAlameinBritDefense.jpg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/df/1stAlameinBritDefense.jpg Licence: Public domain Pispvatel: This is photograph E 14575 from the collections of the Imperial War Museums (collection no. 4700-32)
Pvodn autor: Fox (Sgt), No 1 Army Film & Photographic Unit
Soubor:Approaching_Omaha.jpg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/96/Approaching_Omaha.jpg Licence:
Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: Pvodn soubor naetl Taak na projektu Wikipedie v jazyce anglitina Later versions were
uploaded by Raul654, Nauticashades at en.wikipedia.
Soubor:AustraliansAtTobruk.jpg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8a/AustraliansAtTobruk.jpg Licence: Public domain Pispvatel: This is photograph E 4792 from the collections of the Imperial War Museums (collection no. 4700-32) Pvodn autor:
Smith, N (Lt), No 1 Army Film & Photographic Unit
Soubor:B-17_Flying_Fortress.jpg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8b/B-17_Flying_Fortress.jpg Licence:
Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:British_Raj_Red_Ensign.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/be/British_Raj_Red_Ensign.svg
Licence: Public domain Pispvatel: based on Canadian Red Ensign.svg: <a href='//commons.wikimedia.org/wiki/File:Canadian_Red_
Ensign_(1957-1965).svg' class='image'><img alt='Canadian Red Ensign (1957-1965).svg' src='https://upload.wikimedia.org/wikipedia/
commons/thumb/d/da/Canadian_Red_Ensign_%281957-1965%29.svg/48px-Canadian_Red_Ensign_%281957-1965%29.svg.png'
width='48' height='24' srcset='https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/da/Canadian_Red_Ensign_%281957-1965%
29.svg/72px-Canadian_Red_Ensign_%281957-1965%29.svg.png
1.5x,
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/
d/da/Canadian_Red_Ensign_%281957-1965%29.svg/96px-Canadian_Red_Ensign_%281957-1965%29.svg.png
2x'
data-lewidth='1000' data-le-height='500' /></a> and Star-of-India-silver-centre.svg: <a href='//commons.wikimedia.org/wiki/File:
Star-of-India-silver-centre.svg' class='image'><img alt='Star-of-India-silver-centre.svg' src='https://upload.wikimedia.org/wikipedia/
commons/thumb/b/be/Star-of-India-silver-centre.svg/32px-Star-of-India-silver-centre.svg.png' width='32' height='32' srcset='https:
//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/be/Star-of-India-silver-centre.svg/48px-Star-of-India-silver-centre.svg.png 1.5x,
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/be/Star-of-India-silver-centre.svg/64px-Star-of-India-silver-centre.svg.png
2x' data-le-width='99' data-le-height='99' /></a> Pvodn autor: Barryob
Soubor:British_prisoners_at_Dunkerque,_France.jpg
Zdroj:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/df/British_
prisoners_at_Dunkerque%2C_France.jpg Licence: Public domain Pispvatel: www.archives.gov [1][British prisoners at Dunkerque,
France] Pvodn autor: neznm<a href='//www.wikidata.org/wiki/Q4233718' title='wikidata:Q4233718'><img alt='wikidata:Q4233718'
5.2
Obrzky
27
src='https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/ff/Wikidata-logo.svg/20px-Wikidata-logo.svg.png' width='20' height='11' srcset='https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/ff/Wikidata-logo.svg/30px-Wikidata-logo.svg.png 1.5x,

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/ff/Wikidata-logo.svg/40px-Wikidata-logo.svg.png 2x' data-le-width='1050'
data-le-height='590' /></a>
Soubor:Bundesarchiv_Bild_101I-020-1268-36,_Russland,_russischer_Gefallener,_Panzer_BT_7,.jpg
Zdroj:
https:
//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ab/Bundesarchiv_Bild_101I-020-1268-36%2C_Russland%2C_russischer_Gefallener%
2C_Panzer_BT_7%2C.jpg Licence: CC BY-SA 3.0 de Pispvatel: Tento obrzek byl na Wikimedia Commons naten dky spolenmu
projektu s Nmeckm federlnm archivem (Deutsches Bundesarchiv). Nmeck federln archiv zaruuje autenticitu pouze pi vyuit
originlnch materil (negativ i pozitiv), ppadn pi digitalizaci tchto originl prostednictvm digitlnho obrazovho archivu.
Pvodn autor: Johannes Hhle
Soubor:Bundesarchiv_Bild_101I-209-0090-28,_Russland-Nord,_Infanterie_und_Panzer_35t.jpg
Zdroj:
https://upload.
wikimedia.org/wikipedia/commons/0/03/Bundesarchiv_Bild_101I-209-0090-28%2C_Russland-Nord%2C_Infanterie_und_Panzer_
35t.jpg Licence: CC BY-SA 3.0 de Pispvatel: Tento obrzek byl na Wikimedia Commons naten dky spolenmu projektu s Nmeckm
federlnm archivem (Deutsches Bundesarchiv). Nmeck federln archiv zaruuje autenticitu pouze pi vyuit originlnch materil
(negativ i pozitiv), ppadn pi digitalizaci tchto originl prostednictvm digitlnho obrazovho archivu. Pvodn autor: Zoll
Soubor:Bundesarchiv_Bild_183-B22222,_Russland,_Kampf_um_Stalingrad,_Infanterie.jpg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
wikipedia/commons/7/76/Bundesarchiv_Bild_183-B22222%2C_Russland%2C_Kampf_um_Stalingrad%2C_Infanterie.jpg Licence: CC
BY-SA 3.0 de Pispvatel: Tento obrzek byl na Wikimedia Commons naten dky spolenmu projektu s Nmeckm federlnm archivem
(Deutsches Bundesarchiv). Nmeck federln archiv zaruuje autenticitu pouze pi vyuit originlnch materil (negativ i pozitiv),
ppadn pi digitalizaci tchto originl prostednictvm digitlnho obrazovho archivu. Pvodn autor: Herber
Soubor:Bundesarchiv_Bild_183-E0406-0022-018,_Berlin,_Siegesfeier_der_Roten_Armee.jpg Zdroj: https://upload.wikimedia.
org/wikipedia/commons/b/b9/Bundesarchiv_Bild_183-E0406-0022-018%2C_Berlin%2C_Siegesfeier_der_Roten_Armee.jpg
Licence: CC BY-SA 3.0 de Pispvatel: Tento obrzek byl na Wikimedia Commons naten dky spolenmu projektu s Nmeckm
federlnm archivem (Deutsches Bundesarchiv). Nmeck federln archiv zaruuje autenticitu pouze pi vyuit originlnch
materil (negativ i pozitiv), ppadn pi digitalizaci tchto originl prostednictvm digitlnho obrazovho archivu. Pvodn autor: neznm<a href='//www.wikidata.org/wiki/Q4233718' title='wikidata:Q4233718'><img alt='wikidata:Q4233718'
Soubor:Cairo_conference.jpg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4c/Cairo_conference.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Cairo conference - Chiang Kai-shek, Franklin D. Roosevelt, and Winston Churchill at the Cairo Conference November
25, 1943 Pvodn autor: ?
Soubor:Cherbourg1944-Combat_avParis.jpg
Zdroj:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a6/
Cherbourg1944-Combat_avParis.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Archivesnormandie 1939-45 Pvodn autor: US Army
Signal Corps, per the stamp at the lower left
Soubor:Commons-logo.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4a/Commons-logo.svg Licence: Public domain
Pispvatel: This version created by Pumbaa, using a proper partial circle and SVG geometry features. (Former versions used to be slightly
warped.) Pvodn autor: SVG version was created by User:Grunt and cleaned up by 3247, based on the earlier PNG version, created by
Reidab.
Soubor:Defendants_in_the_dock_at_the_Nuremberg_Trials.jpg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9f/
Defendants_in_the_dock_at_the_Nuremberg_Trials.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Creator: Oce of the U.S. Chief of
Counsel for the Prosecution of Axis Criminality/Still Picture Records LICON, Special Media Archives Services Division (NWCS-S)
Pvodn autor: Work of the United States Government
Soubor:Ebensee_concentration_camp_prisoners_1945.jpg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e7/Ebensee_
concentration_camp_prisoners_1945.jpg Licence: Public domain Pispvatel: This media is available in the holdings of the National
Archives and Records Administration, cataloged under the ARC Identier (National Archives Identier) 531271. Pvodn autor: Samuelson, Lt. A. E.,
Soubor:Finn_ski_troops.jpg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/73/Finn_ski_troops.jpg Licence: Public domain Pispvatel: This is photograph HU 55566 from the collections of the Imperial War Museums. Pvodn autor: Ocial Finnish photograph
Soubor:Flag_of_Albania_(1939-1943).svg
Zdroj:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e1/Flag_of_Albania_
%281939-1943%29.svg Licence: Public domain Pispvatel: Roberto Breschi ags home page Pvodn autor: F l a n k e r
Soubor:Flag_of_Australia.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b9/Flag_of_Australia.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Ian Fieggen
Soubor:Flag_of_Belgium.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/65/Flag_of_Belgium.svg Licence: Public domain Pispvatel: Van den Bussche, E., Chief of Protocol, Belgian Federal Department of the Interior (2008) Noble Belgique, Mre chrie
- LE PROTOCOLE EN BELGIQUE (PROTOCOL IN BELGIUM), Heule: Editions UGA ISBN: 9789067689359. Pvodn autor: Dbenbenn and
others
Soubor:Flag_of_Brazil.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/05/Flag_of_Brazil.svg Licence: Public domain
Pispvatel: SVG implementation of law n. 5700/1971. Similar le available at Portal of the Brazilian Government (accessed in November
4, 2011) Pvodn autor: Governo do Brasil
Soubor:Flag_of_Bulgaria.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9a/Flag_of_Bulgaria.svg Licence: Public domain Pispvatel: The ag of Bulgaria. The colors are specied at http://www.government.bg/cgi-bin/e-cms/vis/vis.pl?s=001&p=0034&
n=000005&g= as: Pvodn autor: SKopp
Soubor:Flag_of_Burma_1943.gif Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3a/Flag_of_Burma_1943.gif Licence: CC
BY-SA 3.0 Pispvatel:
File:Peacock symbol Burma.svg Pvodn autor: Jaume Oll
28
Soubor:Flag_of_Canada_1921.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/66/Canadian_Red_Ensign_1921-1957.

svg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Flag_of_Croatia_Ustasa.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c7/Flag_of_Independent_State_of_
Croatia.svg Licence: Public domain Pispvatel: Zakonska odredba o dravnom grbu, dravnoj zastavi, Poglavnikovoj zastavi, dravnom
peatu, peatima dravnih i samoupravnih ureda, 28. travnja 1941, Nr.XXXVII-53-Z.p.1941 30. travnja 1941. Pvodn autor: public
domain by User:Zscout370
Soubor:Flag_of_Cuba.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bd/Flag_of_Cuba.svg Licence: Public domain Pispvatel: Drawn by User:Madden Pvodn autor: see below
Soubor:Flag_of_Denmark.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9c/Flag_of_Denmark.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: User:Madden
Soubor:Flag_of_Egypt_(19221958).svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/85/Flag_of_Egypt_%281922%
E2%80%931958%29.svg Licence: Public domain Pispvatel: http://www.fotw.net/flags/eg-kingd.html Pvodn autor: Mysid
Soubor:Flag_of_Ethiopia_(1897-1936;_1941-1974).svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/55/Flag_of_
Ethiopia_%281897-1936%3B_1941-1974%29.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Oren neu dag
Soubor:Flag_of_Finland.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bc/Flag_of_Finland.svg Licence: Public domain Pispvatel: http://www.finlex.fi/fi/laki/ajantasa/1978/19780380 Pvodn autor: Drawn by User:SKopp
Soubor:Flag_of_First_Slovak_Republic_1939-1945.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7e/Flag_of_
First_Slovak_Republic_1939-1945.svg Licence: Public domain Pispvatel: Based on DarkEvil's Image:Flag of First Slovak Republic
1939-1945 bordered.svg, modied by PhiLiP. Pvodn autor: DarkEvil, PhiLiP
Soubor:Flag_of_France.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c3/Flag_of_France.svg Licence: Public
domain
Pispvatel:
http://www.diplomatie.gouv.fr/de/frankreich_3/frankreich-entdecken_244/portrat-frankreichs_247/
die-symbole-der-franzosischen-republik_260/trikolore-die-nationalfahne_114.html Pvodn autor: This graphic was drawn by
SKopp.
Soubor:Flag_of_Free_France_1940-1944.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c9/Flag_of_Free_France_
%281940-1944%29.svg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Flag_of_German_Reich_(19351945).svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/99/Flag_of_German_
Reich_%281935%E2%80%931945%29.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Fornax
Soubor:Flag_of_Greece_(1822-1978).svg
Zdroj:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6e/Flag_of_Greece_
%281822-1978%29.svg Licence: Public domain Pispvatel: own code Pvodn autor: (of code) User:Makaristos
Soubor:Flag_of_Hungary_1940.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/dd/Flag_of_Hungary_%281920%
E2%80%931946%29.svg Licence: Public domain Pispvatel: [1], [2], [3], [4], [5], [6], [7], [8], [9] Pvodn autor: User:Zscout370,
colour correction: User:R-41, current version: Thommy
Soubor:Flag_of_Iraq_(19211959).svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5f/Flag_of_Iraq_%281921%E2%
80%931959%29.svg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Flag_of_Italy.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/03/Flag_of_Italy.svg Licence: Public domain Pispvatel: There has been a long discussion on the colors of this ag. Please read the talk page before editing or reverting this image. Pantone
to RGB performed by http://www.pantone.com/pages/pantone/colorfinder.aspx Pvodn autor: see below
Soubor:Flag_of_Italy_(1861-1946).svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ad/Flag_of_Italy_%281861-1946%
29.svg Licence: CC BY-SA 2.5 Pispvatel: http://www.regiamarina.net/ref/flags/flags_it.htm Pvodn autor: F l a n k e r
Soubor:Flag_of_Japan.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9e/Flag_of_Japan.svg Licence: Public domain
Pispvatel: Law Concerning the National Flag and Anthem (1999) URL link in English, actual law (Japanese; colors from http:
//www.mod.go.jp/j/info/nds/siyousyo/dsp_list_j.htm#Z8701 Pvodn autor: Various
Soubor:Flag_of_Luxembourg.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/da/Flag_of_Luxembourg.svg Licence:
Public domain Pispvatel: Vlastn dlo http://www.legilux.public.lu/leg/a/archives/1972/0051/a051.pdf#page=2, colors from http://www.
legilux.public.lu/leg/a/archives/1993/0731609/0731609.pdf Pvodn autor: Drawn by User:SKopp
Soubor:Flag_of_Manchukuo.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8c/Flag_of_Manchukuo.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: ?
Soubor:Flag_of_Mexico.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/fc/Flag_of_Mexico.svg Licence: Public domain
Pispvatel: Tento vektorov obrzek byl vytvoen programem Inkscape. . Pvodn autor: Alex Covarrubias, 9 April 2006
Soubor:Flag_of_Mongolia.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4c/Flag_of_Mongolia.svg Licence: Public
domain Pispvatel: Current version is SVG implementation of the Mongolian ag as described by Mongolian National Standard MNS
6262:2011 (Mongolian State Flag. General requirements [1]
Pvodn autor: User:Zscout370
Soubor:Flag_of_Morocco.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2c/Flag_of_Morocco.svg Licence: Public
domain Pispvatel: Flag of the Kingdom of Morocco
Moroccan royal decree (17 November 1915)
Pvodn autor: Denelson83, Zscout370
Soubor:Flag_of_New_Zealand.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3e/Flag_of_New_Zealand.svg Licence:
Public domain Pispvatel: http://www.mch.govt.nz/files/NZ%20Flag%20-%20proportions.JPG Pvodn autor: Zscout370, Hugh Jass
and many others
Soubor:Flag_of_Norway.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d9/Flag_of_Norway.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Dbenbenn
5.2
Obrzky
29
Soubor:Flag_of_Philippines.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/99/Flag_of_the_Philippines.svg Licence:

Public domain Pispvatel: The design was taken from [1] and the colors were also taken from a Government website Pvodn autor:
User:Achim1999
Soubor:Flag_of_Poland.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/12/Flag_of_Poland.svg Licence: Public domain
Pispvatel: Own work, modied color values by text substitution in the existing le Pvodn autor: Mareklug, Wanted
Soubor:Flag_of_Romania.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/73/Flag_of_Romania.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: AdiJapan
Soubor:Flag_of_South_Africa_1928-1994.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2a/Flag_of_South_Africa_
%281928-1994%29.svg Licence: Public domain Pispvatel: SVG based on this image Pvodn autor: Parliament of South Africa
Soubor:Flag_of_Thailand.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a9/Flag_of_Thailand.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Zscout370
Soubor:Flag_of_Yugoslavia.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/71/Flag_of_SFR_Yugoslavia.svg Licence:
Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Flag designed by ore Andrejevi-Kun[3]
Soubor:Flag_of_the_Czech_Republic.svg
Zdroj:
Republic.svg Licence: Public domain Pispvatel:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Flag_of_the_Czech_
-x-'s le
-x-'s code
Zirlands codes of colors
Pvodn autor:
(of code): SVG version by cs:-x-.
Soubor:Flag_of_the_Empire_of_Vietnam_(1945).svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7a/Flag_of_the_
Empire_of_Vietnam_%281945%29.svg Licence: Public domain Pispvatel: Originally from vi.wikipedia; description page is/was of the
Empire of Vietnam (1945) here. Pvodn autor: Gunter Kchler
Soubor:Flag_of_the_French_Mandate_of_Syria_(1920).svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/99/Flag_of_
the_French_Mandate_of_Syria_%281920%29.svg Licence: Public domain Pispvatel: Own work, based on Flags of the World - Historical
Flags up to 1932 (Syria) Pvodn autor: Thommy
Soubor:Flag_of_the_Kingdom_of_Yugoslavia.svg
Zdroj:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e7/Flag_of_the_
Kingdom_of_Yugoslavia.svg Licence: Public domain Pispvatel: SVG le own work by uploader, ag design uncopyrightable (simple
geometric) Pvodn autor: Fibonacci
Soubor:Flag_of_the_Mengjiang.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6d/Flag_of_the_Mengjiang.svg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Flag_of_the_Netherlands.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/20/Flag_of_the_Netherlands.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Zscout370
Soubor:Flag_of_the_Republic_of_China-Nanjing_(Peace,_Anti-Communism,_National_Construction).svg
Zdroj:
https:
//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/08/Flag_of_the_Republic_of_China-Nanjing_%28Peace%2C_Anti-Communism%2C_
,
Pvodn autor: SVG le created by User:Mononomic
National_Construction%29.svg Licence: CC BY 3.0 Pispvatel:
on en.wikipedia.org.
Soubor:Flag_of_the_Republic_of_China.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/72/Flag_of_the_Republic_
of_China.svg Licence: Public domain Pispvatel: [1] Pvodn autor: User:SKopp
Soubor:Flag_of_the_Soviet_Union_1923.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/58/Flag_of_the_Soviet_
Union_%281923-1955%29.svg Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: ? Pvodn autor: created by rotemliss from Image:Flag of the Soviet
Union.svg.
Soubor:Flag_of_the_United_Kingdom.svg
Zdroj:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ae/Flag_of_the_United_
Kingdom.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo per data at http://flagspot.net/flags/gb.html Pvodn autor: Original ag by
Acts of Union 1800
Soubor:German_forces_climbing_a_very_step_road_just_south_of_Bagn.jpg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/
commons/a/a6/German_forces_climbing_a_very_step_road_just_south_of_Bagn.jpg Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: no:Bagn
Bygdesamling Pvodn autor: Repro John Erling Blad
Soubor:German_soldier_Ardennes_1944.jpeg
Zdroj:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/10/German_soldier_
Ardennes_1944.jpeg Licence: Public domain Pispvatel: U.S. www.defensimagery.mil photo no. HD-SN-99-02729; NARA le no.
111-SC-197561 Pvodn autor: German military photo, captured by U.S. military
Soubor:German_soldiers_before_Arc_du_Carrousel_1940.jpg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/43/
German_soldiers_before_Arc_du_Carrousel_1940.jpg Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: Owned by family/John N. Pvodn autor:
family/John N.
Soubor:GuadMatanikauDeadJapanese.jpg
Zdroj:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/dc/
GuadMatanikauDeadJapanese.jpg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Hiroshima_aftermath.jpg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a0/Hiroshima_aftermath.jpg Licence:
Public domain Pispvatel:
http://www.chinfo.navy.mil/navpalib/images/historical/hiroshima.jpg Pvodn autor: U.S. Navy Public Aairs Resources Website
30
Soubor:Japanese_naval_landing_forces_blasting_Chinese_pillbox_and_marching_with_the_naval_flag,_Canton_Operation.
jpg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1b/Japanese_naval_landing_forces_blasting_Chinese_pillbox_and_
marching_with_the_naval_flag%2C_Canton_Operation.jpg Licence: Public domain Pispvatel: http://erizo403-3.blogspot.com/2010/
04/la-masacre-de-nanking-nanjing-genocidio.html
19 (1944) 89 Pvodn autor:
Imperial Japanese Navy
Soubor:Kalac_Novembre_1942.jpg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/11/Kalac_Novembre_1942.jpg Licence: Public domain Pispvatel: scan da 'Stalingrad, the infernal cauldron', di S.Walsh, Amber books Limited 2000. Foto del Ukrainian
Central State Archive Pvodn autor: fotoreporter sovietico sconosciuto
Soubor:Kingdom_of_Greece_Flag.svg
Zdroj:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5e/State_Flag_of_Greece_
%281863-1924_and_1935-1970%29.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: User:peeperman
Soubor:Lend-Lease_x_Universal_Carrier_x_Intrarea_Armatei_Sovietice_in_Bucuresti_-_Bulevardul_Carol.jpg
Zdroj:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/ba/Lend-Lease_x_Universal_Carrier_x_Intrarea_Armatei_Sovietice_in_Bucuresti_
-_Bulevardul_Carol.jpg Licence: Attribution Pispvatel: http://fototeca.iiccr.ro/picdetails.php?picid=31972X22X150 Pvodn autor:
tov. Caroly / soudruh Caroly (Rumun, anebo podivn pepis ruskho jmna???)
Soubor:Mao_proclaiming_the_establishment_of_the_PRC_in_1949.jpg
Zdroj:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/
commons/f/f2/Mao_proclaiming_the_establishment_of_the_PRC_in_1949.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Sina.com
< search.sina.com.cn? not found the rst 10 resultpages) Pvodn autor: neznm<a href='//www.wikidata.org/wiki/Q4233718'
title='wikidata:Q4233718'><img
alt='wikidata:Q4233718'
src='https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/ff/
Wikidata-logo.svg/20px-Wikidata-logo.svg.png' width='20' height='11' srcset='https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/
thumb/f/ff/Wikidata-logo.svg/30px-Wikidata-logo.svg.png
1.5x,
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/ff/
Wikidata-logo.svg/40px-Wikidata-logo.svg.png 2x' data-le-width='1050' data-le-height='590' /></a>
Soubor:Marines_rest_in_the_field_on_Guadalcanal.jpg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a8/Marines_
rest_in_the_field_on_Guadalcanal.jpg Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Monte_Cassino.jpg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b9/Monte_Cassino.jpg Licence: Public domain
Pispvatel: Copied from the Italian Wikipedia. Originally from this page on www.qmmuseum.lee.army.mil. Pvodn autor: ?
Soubor:Nagasakibomb.jpg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e0/Nagasakibomb.jpg Licence: Public domain
Pispvatel: http://www.archives.gov/research/military/ww2/photos/images/ww2-163.jpg National Archives image (208-N-43888) Pvodn autor: Charles Levy from one of the B-29 Superfortresses used in the attack.
Soubor:News._V.E._Day_BAnQ_P48S1P12270.jpg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e2/News._V.E._Day_
BAnQ_P48S1P12270.jpg Licence: Public domain Pispvatel:
This le has been scanned and uploaded to Wikimedia Commons gracefully with the permission and cooperation of Bibliothque et Archives
nationales du Qubec and Wikimedia Canada under the Poirier Project.
Pvodn autor: Conrad Poirier
Soubor:Palestine-Mandate-Ensign-1927-1948.svg
Zdroj:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/33/
Palestine-Mandate-Ensign-1927-1948.svg Licence: Public domain Pispvatel: Design data from FOTW and the existing WP
image (PNG by AnonMoos, now deleted). Created from scratch using PD resources. Pvodn autor: User:Greentubing, User:AnonMoos
Soubor:Paratroopers_Crete_'41.JPG Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5b/Paratroopers_Crete_%2741.JPG
Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: From collection of Wiki-Eds great uncle, probably traded Pvodn autor: Arthur Conry (digitised
and edited by Wiki-Ed)
Soubor:Partisans_attack_village.jpg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/01/Partisans_attack_village.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Na Commons peneseno z en.wikipedia. Pvodn autor: Pvodn soubor naetl Irpen na projektu
Wikipedie v jazyce anglitina
Soubor:Philippines_flag_original.png Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/54/Philippines_flag_original.png Licence: Public domain Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Pre-1962_Flag_of_Nepal.svg
Zdroj:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8e/Flag_of_Nepal_%2819th_
century-1962%29.svg Licence: CC BY-SA 3.0 Pispvatel: Vlastn dlo Pvodn autor: Orange Tuesday
Soubor:Reichsparteitag_1935_mod.jpg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/00/Reichsparteitag_1935_mod.
jpg Licence: Public domain Pispvatel: ARC Identier: 558778 (http://arcweb.archives.gov/arc/basic_search.jsp) Pvodn autor: Charles
Russell
Soubor:Relitti_2.jpg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/92/Relitti_2.jpg Licence: Public domain Pispvatel:
scan da 'Kurskaja bitva',Mosca 1998 Pvodn autor: fotoreporter sovietico sconosciuto
Soubor:Royal_Air_Force_Bomber_Command,_1942-1945._CL3400.jpg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/
b/b9/Royal_Air_Force_Bomber_Command%2C_1942-1945._CL3400.jpg Licence: Public domain Pispvatel: http://media.iwm.org.
uk/iwm/mediaLib//9/media-9830/large.jpg Pvodn autor: Dowd J (Fg O), Royal Air Force ocial photographer
Soubor:SBDs_and_Mikuma.jpg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b9/SBDs_and_Mikuma.jpg Licence: Public domain Pispvatel: Ocial U.S. Navy photo 80-G-17054; U.S. DefenseImagery photo VIRIN: HD-SN-99-02631; originally from
en.wikipedia; description page is/was here. Pvodn autor: U.S. Navy; Pvodn soubor naetl Palm dogg na projektu Wikipedie v jazyce
anglitina, 2006-01-30 (rst version); 2006-02-14 (last version)
Soubor:Second_world_war_europe_animation_small.gif Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/19/Second_
world_war_europe_animation_small.gif Licence: CC-BY-SA-3.0 Pispvatel: Vlastn tvorba zaloen na: maps of the University of Texas
Libraries Pvodn autor: San Jose
Soubor:Soviet_soldiers_with_107_mm_mortar_defending_Moscow.jpg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/
3/35/Soviet_soldiers_with_107_mm_mortar_defending_Moscow.jpg Licence: Public domain Pispvatel: http://waralbum.ru/168195/
Pvodn autor: neznm<a href='//www.wikidata.org/wiki/Q4233718' title='wikidata:Q4233718'><img alt='wikidata:Q4233718'
5.3
Licence obsahu
31
Soubor:Spitfire_IIA_P7666.jpg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/82/Spitfire_IIA_P7666.jpg Licence: Public

domain Pispvatel: This is photograph CH 1890 from the collections of the Imperial War Museums. Pvodn autor: P.H.F. Tovey, Royal
Air Force ocial photographer
Soubor:Spotkanie_Sojusznikw.jpg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/99/Spotkanie_Sojusznik%C3%B3w.
jpg Licence: Public domain Pispvatel: TASS press agency , October 1939, published also in Krasnaya Zvezda in September 1940
( the rst anniversary of Soviet invasion of Poland ). Besides part of Soviet newsreel from October 1939. (Osvobozhdenie Zapadnoi
Ukrainy i Zapadnoi Belorussi) Pvodn autor: unknown war correspondent of TASS
Soubor:Submarine_attack_(AWM_304949).jpg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f1/Submarine_attack_
%28AWM_304949%29.jpg Licence: Public domain Pispvatel: This image is available from the Collection Database of the Australian
War Memorial under the ID Number: 304949
This tag does not indicate the copyright status of the attached work. A normal copyright tag is still required. See Commons:Licensing for more information.
Pvodn autor: Crew of PB4Y-1 107-B-12 of VB-107

Soubor:USSArizona_PearlHarbor_2.jpg
Zdroj:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7c/USSArizona_
PearlHarbor_2.jpg Licence: Public domain Pispvatel: This media is available in the holdings of the National Archives
and Records Administration, cataloged under the ARC Identier (National Archives Identier) 195617.
Pvodn autor:
neznm<a href='//www.wikidata.org/wiki/Q4233718' title='wikidata:Q4233718'><img alt='wikidata:Q4233718' src='https:
//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/ff/Wikidata-logo.svg/20px-Wikidata-logo.svg.png'
width='20'
height='11'
srcset='https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/ff/Wikidata-logo.svg/30px-Wikidata-logo.svg.png
1.5x,
Soubor:US_flag_48_stars.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1a/US_flag_48_stars.svg Licence: Public domain Pispvatel: Vlastn dlo based on PD info Pvodn autor: Created by jacobolus using Adobe Illustrator.
Soubor:Vertreibung.jpg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c9/Vertreibung.jpg Licence: CC BY-SA 1.0 Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Wikiquote-logo.svg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/fa/Wikiquote-logo.svg Licence: Public domain
Pispvatel: ? Pvodn autor: ?
Soubor:Yalta_summit_1945_with_Churchill,_Roosevelt,_Stalin.jpg Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d2/
Yalta_summit_1945_with_Churchill%2C_Roosevelt%2C_Stalin.jpg Licence: Public domain Pispvatel: [1] The source web page include
the following caption: Photo #: USA C-543 (Color) Pvodn autor: ?
5.3
Licence obsahu
Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0

Druhá Světová Válka

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Druhá Světová Válka

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Druh svtov vlka

kladem genocidy se stal holocaust, ktermu na zklad

Piny koniktu tkvly v nespokojenosti s vsledky

1 PINY A PEDEHRA K VLCE

Nmet vojci na sjezdu NSDAP v Norimberku v roce 1935

Mrov snahy vak byly maeny obnovenm

Hitlerv expanzionizmus v Evrop vedl 12. bezna 1938 k

lenho stavu s Nmeckem.[2] Britsk premir Neville

Fint vojci bhem Zimn vlky

Obsazen Dnska a Norska

Zatkem dubna zahjili Britov zaminovvn norskch

Nmet vojci stoupaj do kopce v Norsku jin od Bagn

Nmet vojci v Pai po dobyt Francie

Britt a francouzt zajatci v Veules-les-Roses

Nmci obnovili 5. ervna ofenzvou na ekch Somm a

Jedinou pekkou, kter brnila Hitlerovm armdm v

Supermarine Spitre sthaka Krlovskho letectva (RAF)

Samotn leteck bitva zaala krtce po dobyt Francie.

Nmet vsadki nad Krtou

6. dubna 1941 pekroily nmeck divize z Rakouska,

jitn pchodu posil a k plynulmu zsobovn. Kvli

Vlka v Africe a na Stednm vchod

Australt vojci u Tobrku

Souvisejc informace naleznete tak v lnku

Nmeck pchota kdesi v severnm Rusku. V pozad LT-35

2.2 Sly se vyrovnvaj

Sovtsk obrana s minometem u Moskvy

Po dobyt Smolenska se nmet generlov zasazovali za

Pamtn foto t astnk Khirsk konference: zleva ankajek,

2.2.2 Taen do Egypta

Americk stemhlav bombardry v bitv u Midway

V listopadu 1941 zahjila poslen britsk 8. armda

Nmeck ponorka U-848 napaden spojeneckm letadlem

Nmeck ponorkov lostvo mlo obdobn jako v prvn

Po vstupu Spojench stt do vlky se tit nmeckch

Nmeck postup ve Stalingradu

Vojci Commonwealthu u El Alamejnu

Armdy Spojenc a Osy v severn Africe se v srpnu

Odpor proti okupaci

Sovtt partyzni vytlaujc nmeckou trestnou expedici

V Nizozemsku probhla stvka policie a elezni. Ve

Bitva o Monte Cassino

V lednu 1943 se konala Casablansk konference, na n

Kursk a osvobozen Ukrajiny

Po zastaven japonsk expanze v Tichomo rozhodlo

Mrtv japont vojci na Guadalcanalu

2.3 Vtzstv Spojenc

Americk nmon pchota bhem bitvy o Guadalcanal

V zvru roku 1942 se Britov pokusili proniknout z

Americk bombardry B-17

Vybombardovan tvrti Hamburku

Souvisejc informace naleznete tak v lnku

tdnu do Bruselu a osvobodili tak Antverpy. st eldy,

Kapitulace nmeckch vojsk u Vitebsku

Lvovsko-sandomskou operaci. Na vchodn front e- 2.3.4 Ardeny a Rn

Nmeck vojk v Ardench

Podzimnho zklidnn na zpadn front vyuil Hitler ke

na se amerit vojci setkali se Sovty v Torgau na Labi.

Konec vlky v Evrop

Velk trojka na jaltsk konferenci

Vojci Rud armdy slav v ulicch Berlna vtzstv

V lednu 1945 se Nmci pokusili vyprostit obleenou

Vbuch jadern bomby nad Nagasaki