VZNIK ČSR

 1867 – na základě tzv. dualismu se habsburská monarchie rozdělila na

dvě části, na Předlitavsko a Zalitavsko.
 České země a rakouské země byly součástí Předlitavska – Cislajtánie,
Uhry Zalitavska. Obě části měly společného panovníka /František Josef I.
1848 – 1916/, ministerstvo zahraničí, ministerstvo války a obrany,
ministerstvo financí.
 Ústava z prosince 1867 platila až do vzniku samostatné republiky. /28.10.
1918/
 František Palacký – zemský historiograf od r. 1831, v čele staročechů
s Františkem Ladislavem Riegrem, hájili koncepci
austroslavismu /rakouského slovanství/, spravedlivějšího uspořádání
habsburské monarchie, měla fungovat jako federace rovnoprávných
národů.
 Politická scéna – staročeši a mladočeši
 Vize austroslavismu se nenaplnila, ve 2. polovině 19. stol. naše politická
reprezentace realizovala tzv. drobečkovou politiku – sbírat ústupky od
rakouské vlády jako „drobky pod stolem“. /Výrok F.L.Riegra/
 1867 – rakousko-uherské vyrovnání /dualismus/, k rakousko-českému
vyrovnání nikdy nedošlo. Dva pokusy – 1871 Fundamentálky, 1890
Punktace nevyšly díky protestům německé buržoazie.
 Do roku 1867 – habsburská monarchie, od roku 1867 Rakousko-
Uhersko.

ČSR vznikla

 díky porážce Rakouska-Uherska v 1. sv. válce, RU bylo spojencem

Německa, Turecka a Bulharska
 Dohoda – dohodové státy /Anglie, Francie, Rusko, USA, Japonsko, Itálie,
Řecko, Srbsko, Rumunsko a …/ se i na základě vojenské podpory, kterou
jsme jim symbolicky poskytli – úloha čs. legií, rozhodly, že změní mapu
Evropy
 čs. legie ve Francii, Itálii, Rusku
 o vznik ČSR se nejvíce zasloužili představitelé zahraničního odboje –
T.Garrigue Masaryk, Edvard Beneš a Milan Rastislav Štefánik
o /v r. 1916 v Paříži založili orgán odboje – Československou
národní radu /
 rozpadem Rakouska-Uherska vznikly nástupnické státy : Československá
republika, Maďarsko, Rakousko, Polsko, Království Srbů, Chorvatů
a Slovinců /od roku 1929 Jugoslávie/
 územní rozsah ČSR – Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko,
Podkarpatská Rus
 poválečná spolupráce – ČSR, Rumunsko a Jugoslávie vytvořily tzv.
Malou dohodu

 v zahraniční politice se ČSR spoléhala na dohodové státy – zejména na

Francii / smlouvy z r. 1925 a 1935 /
 díky válce zanikly čtyři říše – osmanská, německá /zánik císařství
Viléma II., 1919 vyhlášena Výmarská republika, prezidentem Fridrich
Ebert, ruská / vítězství bolševiků díky VŘSR a Leninovi, ruská revoluce
za německé marky, po revoluci občanská válka 1918 – 1921, rodina
posledního ruského cara Mikuláše II. v r. 1918 v Jekatěrinoburgu
/Sverdlovsk/ vyvražděna bolševiky, 30.prosince 1922 založen Svaz
sovětských socialistických republik – SSSR, rakousko-uherská /vznik
pěti nástupnických států/
 ruský car Mikuláš II. abdikoval 15. března 1917 /podle ruského kalendáře
v únoru 1917/, německý císař Vilém II. abdikoval 9. listopadu 1918, císař
Rakouska-Uherska Karel I. se vzdal trůnu 11. listopadu 1918, se svou
manželkou Zitou odešel do exilu
 1919 – založena Společnost národů, na mírové konferenci v Paříži
vítězné dohodové mocnosti podepsaly Pakt Společnosti národů,
organizace, která měla v budoucnu zabránit ozbrojeným konfliktům, byla
založena na popud amerického prezidenta Woodrowa Wilsona, SN měla
garantovat mír a bezpečnost, členy se staly všechny vítězné mocnosti 1.
sv. války, které byly oprávněny posuzovat přijetí nového člena, zpočátku
byly vyloučeny nepřátelské mocnosti a neutrální státy, USA nebyly
nakonec členem SN, sídlem SN Ženeva
 Pařížská mírová konference – leden 1919 , v Paříži se konala
mezinárodní konference, která rozhodla o novém uspořádání Evropy.
S každým z poražených států byla uzavřena mírová smlouva :
s Německem – ve Versailles – versailleská
s Rakouskem – v Saint Germaine – saint/germainská
s Maďarskem – v Trianonu - trianonská
s Tureckem – v Sevres – sevreská
s Bulharskem – v Neulily – neuillská
Systém smluv měl vytvořit fungující versailleský mírový systém.
Poražené státy musely platit reparace – válečné náhrady, přišly o kolonie,
loďstvo, území …. My jsme se také museli podílet na placení reparací,
protože jsme byli součástí Rakouska-Uherska. Posléze jsme byli vnímáni
jako samostatný a nezávislý stát a patřili jsme do skupiny států !!!!
s ohraničenými zájmy.!!!! Za ČSR v Paříži vyjednávali Karel
Kramář a Edvard Beneš.
Charakteristika 1. světové války / 1914 – 1918/

 válka dobyvačná a nespravedlivá, byla důsledkem sporů mezi velmocemi

na přelomu 19/20 stol., zejména to byl boj o kolonie a boj za nové
přerozdělení světa
 Německo a Itálie sjednoceny pozdě, málo kolonií, nespokojenost
Německa – dravá expanzivní zahraniční politika spojována zejména
s kancléřem Ottou von Bismarckem
 za hlavního viníka rozpoutání války označeno Německo, již v roce 1905
měli vypracovaný válečný plán – Schlieffenův plán
 výbušnou a velmi neklidnou oblastí byl Balkán, kterému se říkalo „sud se
střelným prachem“, Rakousko-Uhersko anektovalo - připojilo v r. 1908
Bosnu a Hercegovinu, obyvatelstvo Bosny velmi nespokojeno, v letech
1912 – 1913 a 1913 rozpoutány dvě balkánské války – boj Slovanů proti
rozpadající se osmanské říši - Turkům
 záminkou k rozpoutání války byl sarajevský atentát 28.6. 1914,
v Sarajevu byl zastřelen František Ferdinand d´ Este, synovec
Františka Josefa I. a následník trůnu, se svou manželkou Žofií,
atentátníkem byl srbský nacionalista Gavrilo Princip – před trestem
smrti ho zachránil jeho nízký věk, nebylo mu ještě 20 let, dostal tehdy
nejvyšší možný trest – 20 let ve vězení, vězněn v Terezíně, zemřel na
tuberkulózu
o atentát se pokusili dvakrát – poprvé to byl atentátník Čabrinovič,
člen nacionalistické srbské organizace „Černá ruka“, který hodil na
projíždějící automobil granát, atentát se nezdařil
druhým atentátníkem byl Gavrilo Princip, který byl členem hnutí „Mladá
Bosna“ a usiloval o nezávislost Bosny
 záminkou k válce – atentát v Sarajevu 28.6. 1914
skutečné důvody – rozpory mezi velmocemi, zbrojící Německo
začátek války – přesně měsíc po atentátu – 28. července 1914 !!!!
Rakousko-Uhersko napadlo Srbsko
 první světová válka – válka !!! ZÁKOPOVÁ !!!, linie fronty se téměř
neposunovala, byly tři fronty – východní, jižní a západní, válka začala
na jižní frontě, ale rozhodující pro chod války byla fronta západní,
 vojáci rakousko-uherské armády bojovali na dvou frontách – na
východní a jižní, na východě s Ruskem, na jihu se Srbskem a Itálií
/1915 Itálie vstoupila do války na straně Dohody/

 na severu Němci vedli ponorkovou válku, když začali potápět i civilní

lodě, USA v dubnu r. 1917 vstoupily do války
 války se celkem zúčastnilo 34 států
 některé státy byly neutrální – např. Španělsko, Švýcarsko, Nizozemí,
Švédsko, Norsko ….
 nové zbraně: poprvé použity chemické zbraně – dusivý chlór –
yperit, /poprvé použit 1915 u belgického Ypres Němci /, při ofenzívě na
řece Sommě / ve Francii/ Angličané poprvé použili tanky, kulomety,
velký pokrok v letectví
 nejkrvavější bitvy války – 1916
o bitva o pevnost Verdun /ve Francii/, „verdunský mlýnek na
maso“
o bitva na řece Sommě – „krvavá jatka“ /ve Francii/
o poslední významná bitva 1. sv. války – bitva na řece
Marně /nedaleko Paříže/, která přispěla k porážce Německa
 k ukončení 1. světové války významně přispěly dvě události v roce 1917:
1. duben 1917 – vstup USA do války
2. VŘSR – říjnová revoluce v Rusku vedená Leninem / podle ruského
kalendáře k ní došlo z 24.-25. října v Petrohradu, podle našeho
kalendáře v noci z 6.-7. listopadu 1917 /
Lenin byl ze Švýcarska Němci dopraven /ve vagonu přes severní
Evropu/ do Ruska, cílem Němců – Lenin provede socialistickou
revoluci /naváže na revoluci únorovou, kdy byl car Mikuláš II.
donucen abdikovat/, k moci se dostanou bolševici, kteří uzavřou
s Němci MÍR a přestane tak fungovat východní fronta. Němci
uvolnili milionové částky na podporu bolševické revoluce. VŘSR
zvítězila a s Němci byl uzavřen 3.března 1918 v Brestu Litevském
tzv. brest-litevský mír. Pro Německo byl mír výhodný, Německo
získalo velké územní ústupky v oblasti Polska, Pobaltí a Běloruska,
Ukrajina se osamostatnila. Němci přesunuli vojenské jednotky na
západní frontu. Bolševici vydali dekret o míru a vyzvali všechny státy
k okamžitému ukončení války.
!!!! VŘSR za německé marky !!!!
Brest-litevský mír byl mírem SEPARÁTNÍM = mír uzavřený
s jedním nebo s několika z nepřátelských států při trvajícím
válečném poměru k ostatním.

 oběti na životech – kolem 70 000 000 vojáků bylo povoláno do

o zbraně, 25 000 000 vojáků padlo, asi 20 000 000 bylo zraněno
 světový válečný konflikt proběhl mezi státy Dohody a Ústředními
mocnostmi, nejvíce na válce ekonomicky vydělaly USA a Japonsko,
válčilo se v Evropě, Africe a Asii a ve světových mořích a oceánech,
 po válce se rozmohl pacifismus – boj za mír, ale i nacionalismus –
přepjaté vlastenectví
 konec války – 30.9.1918 o mír požádalo Bulharsko, o měsíc později
Turecko, Rakousko-Uhersko zaniklo 27.10.1918 ,/k podpisu příměří
mezi RU a zmocněnci Dohody došlo až 3. listopadu 1918/,
11.11.1918 – Karel I. abdikoval a opustil Schönbrunnský zámek
11.11.1918 – Německo podepsalo příměří ve francouzském
COMPIEGNE – SVĚTOVÁ VÁLKA SKONČILA

České země za první světové války

 1. světová válka měla být válkou bleskovou – tzv. blitzkrieg, podle plánů
Německa, ale změnila se ve válku zákopovou – vsedě – sitzkrieg
 28. července 1914 podepsal František Josef I. manifest „Mým
národům“,ve kterém oznamoval vyhlášení války Srbsku
o /mobilizace byla zahájena o něco dříve – 25.července 1914/
 vládlo se bez parlamentu, Říšská rada byla uzavřena
 žádná z politických stran se otevřeně nepostavila proti válce, pouze u
vojáků nechuť narukovat a bojovat proti „svým“ – proti Slovanům
 řízené hospodářství, funguje přídělový – lístkový systém, předražování,
vznik černého trhu, militarizace hospodářství = přebudování hospodářství
na válečnou výrobu, němčina získává v úřadech znovu výlučné postavení,
cenzura a perzekuce – zákazy knih, her a kulturních akcí
 domácí odboj – organizace Maffie – v čele stáli Karel Kramář, Alois
Rašín, Přemysl Šámal, zpočátku i Edvard Beneš /později v exilu/,
manželka T.G.Masaryka, jejich dcera Alice /později zatčena kvůli
předávání zpráv – tzv. „knoflíková aféra“/,
 Maffie dodávala emigraci zprávy o poměrech v Rakousku, mapovala
nálady obyvatelstva, plnila příkazy zahraničního odboje

 1916 – mladočeští politici Karel Kramář a Alois Rašín zatčeni a

vojenským tribunálem odsouzeni k trestu smrti. Zatčen a z velezrady
obviněn i Václav Klofáč /1917/ Změna trůnu jim zachránila život –
nastoupil Karel I. /1916/, poslední z rodu Habsburků na českém trůně,
který vyhlásil amnestii – Kramář, Rašín a Klofáč dostali milost.
 zahraniční odboj – v čele stáli Masaryk, Beneš, Štefánik
v prosinci 1914 odešel Masaryk do zahraničí, válku bral jako možnost
změnit státoprávní postavení českých zemí, chtěl zabránit vytvoření
„německé Střední Evropy“ – Mitteleuropy – což byl válečný cíl
Německa, T.G.Masaryk na sebe upozornil již před válkou /dvě aféry,
které hýbaly českou politikou – hilsneriáda a boj o pravost rukopisů/,
byl také poslancem strany realistické v říšské radě za Valašsko od roku
1907 do roku 1914 - /před volbami 1907 návštěva Zlína/
!!!! politický odboj proti Rakousku-Uhersku bylo možné zahájit jen
v zahraničí – měl upozornit Dohodu na osud Čechů a Slováků !!!!
E.Beneš odešel do zahraničí v r. 1915, M.R.Štefánik již působil v Paříži
dříve – svým vlivem pomohl Masarykovi i Benešovi do nejvyšší politiky
6.července 1915 zahájil Masaryk v Ženevě zahraniční protirakouskou
akci – projev k 500. výročí upálení M. Jana Husa …., oznámil,že cílem
jeho zahraniční mise bude vytvoření samostatného státu Čechů a Slováků,
i když se vůbec nevědělo jakou podobu stát bude mít a v té době nebyl
ještě jasný postoj Dohody
Beneš se Štefánikem působili v Paříži, Masaryk žil a pracoval
nedaleko Londýna
říjen 1915 – v Paříži vznikl Český komitét zahraniční, který se později
přetvořil v ČESKOSLOVENSKOU NÁRODNÍ RADU - 1916
její úkol : přesvědčit Dohodu o možnosti vytvořit vlastní samostatný
stát, Rada nabídla Dohodě !!!! vlastní vojsko !!!! – LEGIE !!!!
Legie se měly tvořit především ze starousedlíků – krajanů, vojenských
zběhů a hlavně z řad českých a slovenských zajatců
Legie – na území Ruska /60 – 70 000 vojáků/
na území Francie /10 000 vojáků/
na území Itálie /20 000 vojáků/
Legie vznikly v letech 1917 – 1918 , asi 90 000 vojáků bojovalo na
straně dohodových států. Pád carismu usnadnil ČNR postavit v Rusku
své vojsko. Československá střelecká brigáda na sebe upozornila
úspěšným bojem u ZBOROVA /2.července 1917/ - proti R-U armádě

Zvláštní postavení legií – byly vojskem státu, který ještě neexistoval !!!!
Po VŘSR a zhroucení východní fronty ČNR podepsala s Francií dohodu o
přepravě asi 60 000 československých dobrovolníků do Francie – přesun
narážel na obtíže, v květnu 1918 se legie dostaly dokonce do bojů se
sovětskou vládou a ovládly do srpna železniční magistrálu od Volhy až po
Vladivostok, později dohodl Masaryk pro legie tzv. ozbrojenou
neutralitu – cílem bezpečná přeprava legionářů po železnici do
Vladivostoku a odtud loděmi domů. Neměli se zapojit do občanské války
v Rusku /1918 – 1920/ , války rudých /bolševici a stoupenci Lenina/ a
bílých /stoupenci cara/.
Ve Francii se základem legií stala dobrovolnická Rota Nazdar, ze které
vznikla později brigáda, která bojovala zejména v severovýchodní Francii.
Situace v Rakousku-Uhersku před vyhlášením ČSR

 21. listopadu 1916 zemřel František Josef I. a nastoupil na trůn Karel I.

 v listopadu 1916 byly vytvořeny dva české politické orgány – Český
svaz, který sdružoval většinu českých poslanců říšské rady a působil
přímo ve Vídni a Národní výbor, který měl řídit politiku ve vlasti a sídlil
v Praze. Postupně se měl připravovat na převzetí moci.
 opětovné otevření říšské rady, vyhlášena amnestie Karlem I.
 duben 1917 – protesty proti válce, střelba v Prostějově, 23 mrtvých
 květen 1917 – Manifest českých spisovatelů, autorem šéf činohry ND
Jaroslav Kvapil – prostřednictvím manifestu oslovili poslance říšské
rady, aby důsledně hájili zájmy českého národa, na Český svaz se
raději neobraceli, protože se choval loajálně vůči Rakousku
 6.leden 1918 – v Praze byla přijata tzv. Tříkrálová deklarace, ve které
čeští říšští a zemští poslanci zdůrazňovali požadavek na sebeurčení
národů a požadovali spojení českých zemí se Slovenskem
 8.leden 1918 – americký prezident Wilson zveřejnil 14-ti bodový
mírový program, ve kterém žádal pro národy rakousko-uherské
monarchie autonomii !!!!, ne ještě samostatnost
 Československé národní radě se začíná dostávat diplomatického
uznání od Dohody – je vnímána jako příští možná vláda
československého státu

 vojenské vzpoury v rakousko-uherské armádě – únor 1918 vzpoura

námořníků v zátoce Kotorské / Černá Hora/, přidalo se asi 40 lodí se
4000 námořníky, v květnu vzpoura pěšího pluku v Rumburku
 30. květen 1918 – podepsána Pittsburská dohoda v USA /zástupci
českých a slovenských organizací v USA podepsali s Masarykem dohodu,
která schvalovala spojení Čechů a Slováků v jeden stát
 v září uzavřelo Bulharsko příměří, počátkem října požádaly Německo a
Rakousko-Uhersko prezidenta Wilsona o podmínky příměří
 14.října 1918 – ČNR oznámila vznik tzv. prozatímní vlády, vláda měla
tři členy :
 o T.G.Masaryka
 plnil funkci prezidenta, předsedy vlády a ministra financí
o E. Beneše
 plnil funkci ministra zahraničních věcí
o M.R.Štefánika
 plnil funkci ministra vojenství
 1919 letecké neštěstí, mohyla na Bradle
 prozatímní vláda byla ustavena již dříve – v září
 Národní výbor vedl doma Karel Kramář – v červenci 1918 byl
reorganizován, byl složen ze zástupců politických stran z posledních
voleb v roce 1911
 Součástí Národního výboru se stala Zemská hospodářská rada, která se
snažila před koncem války zatajit a udržet doma co nejvíce potravin, které
měly jít na frontu /v čele agrárník Antonín Švehla/
 14. října 1918 – Socialistická rada, která byla podřízena NV, vyhlásila
generální stávku proti vývozu potravin z Čech
 18. říjen 1918 – Washingtonská deklarace = Prohlášení nezávislosti
československého národa, formuloval jej Masaryk a jeho
spolupracovníci. Podepsáni byli Masaryk, Beneš a Štefánik jako
zástupci zahraničního odboje. Deklarace předána am. ministerstvu
zahraničí, s prohlášením souhlasil am. prezident Wilson, tím dal najevo,
že jeho dřívější návrh na autonomii je již překonaný. Deklarace
zveřejněna 19. října, místo vydání – Paříž, ne Washington.
 Rozklad říše se již nedal zastavit
 27. říjen 1918 - ministr zahraničí Julius Andrassy sdělil Wilsonovi, že
R-U přijímá jeho podmínky pro mírová jednání, Andrássyho nóta byla
chápána jako konec Rakouska-Uherska
 28. říjen 1918 – dopoledne se Pražané seznámili s Andrássyho nótou, na
Václavském náměstí se začaly shlukovat davy, lidé se radovali z konce
války a nabyté svobody, kapely vyšly do ulic – nedošlo k žádným
násilnostem, zástupci Národního výboru převzali moc

 28. říjen – DEN VZNIKU SAMOSTATNÉHO STÁTU,

československá samostatnost byla vyhlášena odpoledne na
Václavském náměstí
 Muži 28. října – Alois Rašín, Antonín Švehla, František Soukup, Jiří
Stříbrný a jediný Slovák Vavro Šrobár
– podepsali navečer 28.10. 1918 Zákon o samostatném státu /byli to
představitelé NV/
  29.říjen 1918 – státní převrat zasáhl vnitrozemí Čech a Moravy,
pohraniční oblasti nezasáhl československý převrat vůbec – němečtí
politici tu provedli převrat vlastní a vyhlásili čtyři zvláštní provincie, které
se chtěly odtrhnout, odmítly spolupracovat
 30.říjen 1918 – Slovenská národní rada přijala v Turčianském Svatém
Martině Deklaraci slovenského národa – Martinskou deklaraci.
Slováci se veřejně a dobrovolně přihlásili ke společnému státu Čechů
a Slováků, Deklaraci připravil evangelický farář Samuel Zoch

Problémy l. republiky

 prezidentem se stal Tomáš Garrigue Masaryk, zvolen 4x po sobě –

v letech 1918, 1920, 1927, 1934, v roce 1935 se vzdal svého úřadu ze
zdravotních důvodů, pochován v Lánech, jeho americká manželka
Charlota brzy po válce zemřela /duševně nemocná/, syn Herbert zemřel za
války na tyfus, Alice se po válce stala předsedkyní ČČK, syn Jan Masaryk
byl před 2. sv. válkou českým vyslancem v Londýně, za války vysílal
prostřednictvím BBC, po válce se stal ministrem zahraničních věcí, nebyl
členem žádné politické strany, po komunistickém únorovém převratu
v noci z 9. na 10. března 1948 byl nalezen pod okny svého Černínského
paláce – pravděpodobně vražda
 prvním ministerským předsedou nové vlády se stal Karel Kramář, bylo
zřízeno revoluční Národní shromáždění, které zvolilo první
československou vládu, byly přijaty dva zákony – zrušeny šlechtické
tituly a zavedena osmihodinová pracovní doba
 E.Beneš byl ministrem zahraničních věcí až do roku 1935, pak se stává
prezidentem, zviditelnil se prací pro Společnost národů

 ministrem financí se stal v novém státě Alois Rašín, provedl měnovou

reformu, v roce 1923 na něj byl spáchán atentát anarchistou Šoupalem
 od počátku měla republika problémy národnostní – kromě Čechů a
Slováků zde žili Němci /asi 23 % - přes 3 000 000/, Maďaři /745 000/,
Rusíni a Ukrajinci, Poláci / 75 000/ a Židé /180 000/
 sudetoněmecký nacionalismus se nemohl smířit s krachem německé
„Střední Evropy“, a proto se snažil změnit hranice českého státu, čtyři
nově vzniklé provincie se měly odtrhnout a měly se začlenit do
Německého Rakouska
o sever českého pohraničí – provincie Deutschböhmen
o sever Moravy a Slezska – provincie Sudetenland
 o jih Moravy – Deutschsüdmähren
o jih Čech – Böhmerwaldgau
 Situace se vyřešila vojensky, s tichým souhlasem Francie dala čs. vláda
příkaz k vojenskému obsazení pohraničních oblastí
 dalším problémem byla situace na východním Slovensku, Maďarsko se
nechtělo vzdát Slovenska – v březnu 1919 vznik Maďarské republiky rad,
maďarská rudá armáda obsazuje východ Slovenska, v Prešově vzniká
Slovenská republika rad v čele s Antonínem Janouškem, pod hrozbou
vojenského zásahu se Maďaři stáhli na své území
 územní problémy s Polskem o Těšínsko – rozděleno mezi ČSR a Polsko
 ČSR zdědila 60 – 70 % průmyslu R-U, velký nepoměr mezi českými
průmyslově vyspělými zeměmi a zaostalým agrárním Slovenskem a
Podkarpatskou Rusí
 Československo je demokratickou parlamentní republikou, Národní
shromáždění vypracovalo novou ústavu, byla přijata 29.února 1920
 Malá dohoda měla zabránit návratu Habsburků na český trůn