Babička – rozbor díla

Autor: Božena Němcová

1. část
Literární druh: epika
Literární žánr: povídka
Téma: Život na venkově.
Motivy: rodina, venkov smrt, dětství, stáří, láska, chudoba, zrada
Kompozice: chronologicky i retrospektiva (babička vzpomíná na svůj život)
Časoprostor: 19. století na venkově (Staré bělidlo u zámku Ratibořice)

2. část
Vypravěč: er-forma (vypravěč), ich-forma (Babička)
Postavy:
Babička Magdalena Novotná – věří v Boha, dodržuje staré zvyky, žije skromně a k tomu vede
i svá vnoučata, prostá, moudrá, zkušená žena, laskavá, pracovitá, obětavá, starostlivá,
s dobrým vztahem k přírodě, zvířatům, k vlasti, pomáhá všem potřebným.
Barunka (autorka) – zvídavá, citlivá, bystrá, nejoblíbenější vnučka babičky, nejstarší,
poslušná, babička je její vzor.
Adélka – zvědavá, bystrá, učenlivá, nejmladší sestra Barunky
Vilém, Jan – Barunčini sourozenci, bezstarostné děti
Tereza Prošková – málomluvná, babička je její maminka, matka dětí, nemá ráda báchorky a
pohádky
Jan Prošek – manžel Terezy, přímý, sdílený, srdečný
Viktorka – bláznivá dívka, její příběh končí tragicky
Hortensie – schovanka kněžny, milá, ráda si hraje s venkovskými dětmi, v babičce nachází
porozumění a lásku
Paní kněžna Zaháňská – přátelí se s babičkou, milá, obětavá, pomáhá chudým a obyčejným
lidem.

Vyprávěcí způsoby: dialogy a monology

Jazykové prostředky a jejich funkce: přirovnání, lidové obraty a rčení
Typy promluv: přímá řeč v dialozích postav, jazyk je spisovný i nespisovný, nářečí, archaismy,
vulgarismy, přísloví

3. část
Autor: Božena Němcová (1820–1862)
Kontext autorovy tvorby:
- Karla – z povídky v zámku a v podzámčí – román
- Pan učitel – povídka
- Divá Bára – povídka

Literární / obecně kulturní kontext:

- Období = realismus
- Snaha bojovat za české vlastenectví
- Vychovává/vzdělává české občany
- Snaha bojovat proti poněmčování českého jazyka
 - Popis běžného dne
- Popis změn ročních období
- Autoři z této doby a jejich díla:
- Karel Hynek Mácha – Máj
- František Ladislav Čelakovský – Ohlas písní ruských, Ohlas písní českých
- Jan Kolár – Slávy dcera

Děj:
Prolog: úvod, vzpomínky na babičku = autorka vzpomíná s odstupem času
Povídka: děj, babička přijíždí do Ratibořic na Staré bělidlo k rodině své dcery Terezky,
seznamuje se s vnoučaty a obyvatelstvem, později pomáhá s hospodářstvím a výchovou
vnoučat
Epilog: popis posledních let života babičky a její smrt

Kniha popisuje život babičky, která se přistěhuje z podhorské vesničky ke své dceři
Terezce. Ta bydlela v osamělém stavení, kterému se říkalo Staré bělidlo. Společně se svým
manželem Janem vychovávali čtyři děti – Adélku, Vilímka, Jana a Barunku. Okolo stavení byla
spousta domácího zvířectva a nechyběli ani psi Sultán a Tyrl. Babička pomáhala dceři s prací
v domácnosti a kolem stavení. Věnovala se svým vnoučatům, vedla je ke skromnosti,
vychovávala je podle starých zvyků a učila je víře v náboženství. Barunka si s babičkou
rozuměla a velice si jí vážila.
Knihou se prolínají babiččina setkání s kněžnou a se slečnou Hortenzií, které mají babičku
velice rády. Často naslouchají jejím vyprávěním a v mnohých situacích s jejím názorem
souhlasí.
Vnoučata i Barunka odcházejí na studia, babička pomalu stárne a onemocní. Všechny děti
včetně Barunky se vrací na Staré bělidlo, aby se s babičkou naposledy rozloučily. Celé údolí
zaplakalo nad smrtí babičky.

Vlastní názor: Kniha mě moc nebavila, špatně se mi četla. Ale obdivuji chování babičky, jak
byla ke každému milá a jak dokázala pomoct všem, kteří to právě potřebovali.