Divá Bára – Božena Němcová

AUTOR
Narodila se r. 1816 ve Vídni, později se přestěhovala do Ratibořic. Byla to česká spisovatelka,
věnovala se i sběratelství – pohádky a pověsti¨

Další díla:
Pohádky – Národní báchorky a pověsti – O Popelce, Slovenské pohádky a pověsti – Sůl nad zlato
Povídky – Baruška, Karla
Dobrý člověk, Pan učitel

DÍLO
Kontext: Český realismus v 1. polovině 19. století – základním principem je objektivní vnímání,
zobrazení reálného života bez přikrášlování, zaměření na nižší vrstvy. Roste obliba prózy s popisem
postav a prostředí, autor stojí mimo děj. Směry – realismus, romantismus – hrdina je nepochopený
společností, cítí se sám, utíká do přírody.
Další autoři – K. H. Borovský, ve světě Charles Dickens – Oliver Twist, Honore de Balzac – Otec Goriot,
Tolstoj – Anna Kareninna, N. Gogol – Revizor

Datum vydání: 1856

Lit. Druh: epika
Žánr: próza, povídka
Směr: romantismus/realismus – romantické snění s realistickým líčením

Jazyk: převažuje spisovný jazyk, ale objevuje se i hovorový jazyk, hanlivá a odborná slova, archaismy
(dřevenka, kamizola, suknice), historismy (kolesa, loktuše, husopas) vesnické výrazy – kravka,
kostelníkovic. Časté jsou i zdrobněliny a dlouhá souvětí. Bára Elišce vyká. Er-forma.
Figury a tropy – přirovnání (červené jako krev)
metonymie (když šla chasa do lesa)
oxymoforon (na svých hrobech se veselili)
personifikace (slunce polilo zlatou září zelené pole)
metafora (život plyne jako luční potok
hyperbola (vidívala jsem ho ještě mnohocetkráte)

Téma: děj se soustřeďuje kolem Býry, na které autorka znázorňuje mravní vlastnosti českého
venkovana. Motivem je vesnický život, pověrčivost, postavení ženy a muže ve společnosti. Bára je
estetickým ideálem průbojné ženy – ženy nového typu, narušuje konvenční představy.

Kompozice: chronologická, objevují se dialogy i monology

Místo a čas: 19. století ve vesnici Vestec v Ratibořickém údolí

Postavy:
Bářina matka – Bára, osamělá a chudá děvečka, zemřela na nemoc
Pastýř Jakub – Bářin otec, silný, nehezký, dobrosrdečný
Bára – statná a nebojácná, hrubé černé vlasy a postavu, miluje přírodu, „divá“
Elška – drobná blondýna, miluje přírodu, naivní, nejlepší kamarádka Báry
Josífek – malý zrzek, Bára ho chránila, kamarádský, syn kostelníka, zamiluje se do Báry
Myslivec – zamiluje se do Báry, pak se vezmou
pana Pepinka – sestra faráře, teta Elišky, starší hospodyně, kvůli Elšce má Báru ráda
Obsah: Příběh vypráví o chudém pastýřovi Jakubovi, který si vezme chudou děvečku Báru, protože je
mu řečeno, že bez dětí nemůže do nebe. Narodí se jim dcera Bára, ale její matka se potká s polednicí
a od té chvíle je nemocná, až nakonec zemře. Mezi vesničany se povídá, že polednice malou Báru
vyměnila za divé dítě, a když roste, jen se jim to potvrzuje. Bára je nebojácná, nebojí se strašidel a
jako jediná dívka umí plavat. a lidé z vesnice ji nemají rádi, nejvíc paní kostelníková. Přátelí se ale
odjakživa s Eliškou, neteří faráře, a synem paní kostelníkové, Josífkem. Když je dětem 12, Josífka dají
na studia a Eliška jede za tetou do Prahy, aby se naučila způsobům. Bára zůstává na vesnici, pomáha
paní Pepině a hospodaří se svým otcem na jejich statku. Eliška se po 3 letech vrátí a jejich přátelství
se nemění. Eliška se svěří, že se v Praze zamilovala do mladého doktora Hynka. O to víc si nechce vzít
správce, kterého jí domluvila Pepinka. Bára chce Elišce pomoct, a proto využije pověry, že v tamějším
lese chodí bílá smrtka, a převlékne se za strašidlo a vyleká správce na jeho zpáteční cestě z fary.
Vesničané zjistí, že za tím vězí Bára, a dohodnou se ji za trest nechat strávit noc v kostnici na hřbitově.
Ta tam šla dobrovolně a bez strachu spát, v noci za ní přiběhl otec i se psem Lišajem a zůstali tak až
do rána. To šel okolo tamní myslivec, do kterého byla Bára tajně zamilovaná. Když mu Jakub vysvětlil
situaci, vyrazil dveře do kostnice a vyznal Báře lásku, kterou opětovala. Do týdne byla svatba, správce
už se na faře víc neukázal, a Elišce poslala teta dopis, že jí odkáže veškeré jmění, když si vezme
mladého doktora. Před svatbou se všichni s Bárou usmířili a ona se pak i s otcem odstěhovala do
myslivny na kopci, kde všichni spokojeně žili.

Jiná zpracování: Film Divá Bára z roku 1949, režie Vladimír Čech – odlišný konec, kostnice hoří a
myslivec Báru zachrání