název díla: Divá Bára {

autor: Božena Němcová {

narození: 4.2. 1820 Vídeň
úmrtí: 21.1. 1862 Praha
díla {
pohádky: [Národní báchorky a pověsti, Slovenské pohádky a pověsti]
povídky: {
ženská tématika: [Divá Bára, Karla, Baruška]
vesnická tématika: [Dobrý člověk, Pohorské vesnice, Pan učitel, V
zámku a podzámčí, Babička]
}
}
díla {
poezie: [Ženám českým, Vodník, Moje vlast, Touha, Znamení, Hvězda má,
Žežulka, Zasnoubení, Slavné ráno]
próza [Babička]
povídky: [Domácí nemoc, Dlouhá noc, Obrázek vesnický, Čertík, Baruška,
Pomněnka šlechetné duše, Sestry, Karla, Divá Bára, Čtyry doby, V zámku a v
podzámčí, Chudí lidé, Dobrý člověk, Chyže pod horami, Pan učitel, Cesta z pouti]
pohádky: [Národní báchorky a pověsti, Slovenské pohádky a pověsti]

Národopisné a cestopisné obrazy ze Slovenska a Maďarska [Vzpomínky z

cesty po Uhřích, Z Uher, Uherské město (Ďarmoty), Obrazy ze života slovenského,
Kraje a lesy ve Zvolensku, Poslední medvěd na Čerchově u Chodova nedaleko Domažlic
a honba na medvěda na Polhoře v Gajdošově potoku na Slovensku, Slovenské
starožitnosti]
Národopisné a cestopisné obrázky z Čech []
Národopisné drobnosti[]
}
díla {
poezie: [Ženám českým, Vodník, Moje vlast, Touha, Znamení, Hvězda má,
Žežulka, Zasnoubení, Slavné ráno]
próza: [Babička, Divá Bára, V zámku a podzámčí, Chyže pod horami]
sbírky pohádek: [Národní báchorky a pověsti, Slovenské pohádky a
pověsti]
}
vlivy na tvorbu / inspirace: [Karel Jaromír Erben, Václav Nebeský]
tématová podobnost většiny děl: [vesnice, vlastenectví, ženská
problematika]
činnosti: [spisovatelka]
současníci {
autor: Karel Havlíček Borovský {
díla {
Epigramy: [Církvi, Vlasti, Múzám, Světu, Králi]
Cestopisy: [Obrazy z Rus]
Elegie: [Tyrolské elegie]
Satiry: [Křest svatého Vladimíra, Král Lávra]
Literární kritika: [Kapitola o kritice]
Překlad: [Mrtvé duše (Gogol)]
}
}
autor: Josef Kajetán Tyl {
díla: [Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, Strakonický dudák
aneb Hody divých žen]
}
}
}
literárně historický kontext {
rok vydání: 1987
 charakteristika období: národní obrození
literární směr/skupina: realismus
}
charakteristika {
vysvětlení názvu díla: přízvisko a jméno hlavní postavy
postavy {
Bára
Jakub: Bářin otec, pastýř
Bářina matka
Lišaj: Bářin pes
Vlček: kostelník
Vlčková: kostelníková
Jozífek: syn kostelníka
farář
Pepinka: manželka faráře
Elška: dcera faráře, Bářina kamarádka
Bářina teta
Hynek: doktor
Kylián Sláma: správce
myslivec
}
stručný obsah: [
polednice
Bára volá čerta
Bára plave
kostelník X Bára
návštěva Báry na faře
Elška k tetě do Prahy
Elška s Pepinkou od tety
návštěva Elšky v pastýrně
věnečky - Elška o Hynkovi
správce jezdí na faru (k Elšce)
strašidlo ze Zádušního lesa
myslivec
správce - strašidlo, Hynek + Elška
Bára v kostnici (trest)
myslivec + Bára
]
ukázka:
„Měj strpení, děvče, ještě tu být nemohou. Dvacet mil, to je kus země,
tři dni potřebujou tam, dva dni se tam Pepinka zdrží a tři dni na
zpáteční cestu – spočítej si to.“ Bára počítala dny, a když čtvrtý den
nastal, bylo na faře chystání a Bára čítala již jen hodiny. Konečně,
když
po desáté ven vyběhla vyhlížet, slunce již zapadalo a táta hnal domů,
ukázala se na silnici koleska.
analýza textu a ukázky {
druh: próza, povídka
žánr: epika
časoprostor: vesnice Vestce v Ratibořickém údolí, 18.-19. století
postoj vypravěče: er-forma
jazyk {
spisovná čeština
zastaralý pořádek slov (ven vyběhla vyhlížet)
knižní prostředky: [čítala, dni, všickni, běžíc]
archaismy: [koleska]
oxymóron: na svých hrobech se veselili
zdrobněliny: tichounko
obrazná pojmenování {
 metonymie: šla chasa do lesa
personifikace: oči bulící
přirovnání: pysky červené jako krev, množství vlasů černé jako
havran
}
příma řeč:
„Měj strpení, děvče, ještě tu být nemohou. Dvacet mil, to je
kus země,
tři dni potřebujou tam, dva dni se tam Pepinka zdrží a tři dni
na
zpáteční cestu – spočítej si to.“
nepříma řeč:
Bára počítala dny, a když čtvrtý den
nastal, bylo na faře chystání a Bára čítala již jen hodiny.
Konečně, když
po desáté ven vyběhla vyhlížet, slunce již zapadalo a táta hnal
domů,
ukázala se na silnici koleska.
}
}
}
hodnocení, vlastní komentář {
zábavnost: vleklý děj
čtivost: dobrá
nejzajímavější věc: nepověrčivost Báry
najzábavnější úsek:
Když už se hodně setmělo, přišel kostelník a ponocný, aby odvedli
Báru na hřbitov. Panna Pepinka na ni mrkla, aby prosila pana faráře,
chtěla také dobré slovo za ni dát, ale Bára nechtěla rozumět; a když
pan
farář sám řekl, že by se dal snad trest ten uprosit, pohodila vzdorně
hlavou: „Když jste ráčili usoudit, že jsem trestu hodna, tedy si ho
podstoupím!“
A šla klidně s muži. Lidé vybíhali ven, mnozí ji litovali, ale
Bára si žádného ani nevšimla a vesele kráčela ke hřbitovu, který ležel
u paty lesa, nedaleko obecní pastvy.
věrohodnost chování: dobrá
}
}