HOLOCAUST

Německo od roku 1933 = 3. říše; pravicová diktatura NSDAP = nacistů (vůdce - Adolf Hitler);
v nacistickém programu důraz na antisemitismus (A. Hitler.: „Mein Kampf“)
1935 – norimberské zákony:
. povinnost označení židů žlutou šesticípou Davidovou hvězdou
. zákaz mísení židů a árijců (Němců); přesné stanovení, kdo je žid a kdo míšenec
Postupně další zákony a vyhlášky ubírající židům práva – jejich vyčlenění z veřejného života (do obchodů
vstup jen ve vymezených hodinách, v dopravě oddělení, do divadel, kin, parků apod. měli vstup zakázán),
ekonomický útlak - zábory majetku, ztráta klientely, zákaz či znemožnění vykonávání řady zaměstnání.
Křišťálová noc – protižidovský pogrom v noci z 9. na 10. listopadu 1938.
V Německu byli židé perzekvováni a umísťováni do pracovních koncentračních táborů již ve 30. letech,
protižidovská opatření platila pak i na územích obsazovaných Němci za války.

Ghetta a koncentrační tábory

Od počátku 40. let byla ve V Evropě zřizována nacisty na jimi ovládnutých územích ghetta, do nichž byli
soustřeďováni židé. Jednalo se o uzavřené čtvrti měst – špatné životní podmínky: vysoká koncentrace
osob – přeplněné byty, postupně i sklepy, půdy apod., nedostačující zásobení, nedostupná lékařská péče,
vzdělávání, kultura atd.; nucené práce v daném městě pod dozorem ozbrojených německých strážců...
Velká ghetta: Varšava, Lodž, Lvov, Minsk aj.
Terezín = specifické ghetto na území Protektorátu (nedaleko Litoměřic):
nejednalo se o část města, ale o celé menší město (původ v době vlády Marie Terezie - posádkové pevnostní
město na hranicích s Pruskem) - pravidelný půdorys, řada kasárenských budov + Malá pevnost (věznice);
transporty se židy z Protektorátu, také z Brna – sraz brněnských židů předvolaných k transportu do
Terezína byl na rohu ulic Merhautovy a Jugoslávské (pamětní deska na ZŠ Merhautova).
Z přeplněných ghett vypravovány transporty do koncentračních táborů zřizovaných především na území
Polska zabraného Německem - v nich ještě horší situace (hlad, špína, násilí, těžká práce, nemoci, úplné
oddělení členů rodiny apod.). O umístění do transportu rozhodovala židovská samospráva (chytrý tah od
nacistů – konflikty mezi židy). Někteří evropští židé byli transportováni přímo do koncentračních táborů.

K o n f e r e n c e v e W a n n s e e (poblíž Berlína) v lednu 1942:

Návrh konečného řešení „židovské otázky“ (R. Heydrich) – stanoven cíl židy zlikvidovat = vyvraždit,
jako nejvhodnější pro tento účel navrženo (a schváleno) jejich vraždění v plynových komorách a spálení
těl v přilehlých krematoriích („továrna na smrt“)

O s v ě t i m – A u s ch w i t z
. nejznámější koncentrační tábor (nedaleko Krakova), postupně vyhlazovací
. původní tábor v budovách bývalých kasáren v Osvětimi – i političtí polští vězni (sv. Maxmilián Kolbe)
. postupně se tam soustřeďovali zejména židé ze zemí podřízených nacistickému Německu
. nedostatečná kapacita vedla k založení druhého pobočného tábora – Brezince (asi 2 km od Osvětimi), ten
byl vybudován nově – dřevěné baráky (téměř nevytápěné, stísněné palandy; vězeň - 1 deka, minimum
oblečení, 1 pár bot - ne podle velikosti nohou, plechový hrnek + lžíce; vše ostatní zabaveno při příjezdu)
. židi transportováni vlaky – vagóny bez sedadel, dlouhá cesta bez jídla a pití - častá úmrtí už během ní
. vlaky vjížděly po nově prodloužené železnici na proslulou rampu za bránu tábora – tam probíhaly selekce
(někdy je vedl dr. Mengele) – mladší, zdravější lidé na práci (přežívali týdny až měsíce), „neužiteční“ do
plynových komor (údajně hygiena – sprchování, místo vody ze „sprch“ cyklon B = jedovatý plyn)
. sonderkommanda = oddíly židovských vězňů, kteří odklízeli a spalovali mrtvé (někdy své příbuzné)
. Kanada – barák v zadní část tábora, kde se shromažďoval zabavený majetek; židé, kteří vyklízeli vlaky a
spravovali sklady v Kanadě měli šanci na delší přežití
. český rodinný tábor – rodiny nerozděleny, vězni neostříháni dohola, ponecháno jim jejich oblečení – ale po
pár měsících nahnáni do plynových komor (Fredy Hirsch - ochránce dětí, údajná neobjasněná sebevražda)
. pokusy o útěk – výjimečně se zdařily, ale přísné tresty (zabíjení) pro obyvatele baráku uprchlíků
. osvobození Rudou armádou v lednu 1945, před jejím příchodem zničení plynových komor a odsun vězňů
v tzv. pochodu smrti na západ do německých táborů (Bergen Belsenu aj.)

Filmy: Pianista, Konference ve Wannsee, Život je krásný, Chlapec v pruhovaném pyžamu, seriál Holocaust aj..........
Knihy: A. Franková – Deník, R. Hoss – Velitelem v Osvětimi, R. Vrba – Utekl jsem z Osvětimi, M. Bondy - Co odvál dým,
F. Fénelon – Osvětimský orchestr, R. Merle – Smrt je mým řemeslem, M. Amis – Zóna zájmu, A. G. Iturbe –
Osvětimská knihovnice, J. Littell – Laskavé bohyně, S. Sem Sandberg – Chudí v Lodži aj............