Mnichovská dohoda -

schůzka čtyř velmocí

29. září 1938
„O nás, bez nás.“
 Mapka národnostních poměrů
Československa v roce 1931

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/85/R%C4%8Cs._Pom%C4%9Bry_n%C3%A1rodnostn
%C3%AD.jpg/800px-R%C4%8Cs._Pom%C4%9Bry_n%C3%A1rodnostn%C3%AD.jpg
 Příčiny
• „Již v roce 1932 prohlásil Adolf Hitler v Mnichově následující:
Českou pánev a Moravu a východní regiony na hranici
Německa osídlíme německými sedláky. Čechy vysídlíme na
Sibiř nebo do oblasti Volyně… Češi musí opustit střední
Evropu [2]. Od roku 1933, kdy se nacisté chopili moci v
Německu, bylo Československo ve vážném nebezpečí stran
německé expanze, která měla své motivy politické (
revizionismus), ideologické (nároky na bývalá území
německé říše a expanze na východ), strategické (průmyslový
potenciál českých zemí a jejich poloha). Tomuto nebezpečí se
Československo snažilo čelit jak budováním silné moderní
armády a pohraničních opevnění, tak i posilováním
spojeneckých svazků se západními velmocemi (Francie) a nově
i Sovětským svazem.“ (1.)
________________________________________________________
1. Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Mnichovská dohoda [online]. c2012 [citováno 8. 12.
2012]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mnichovsk
%C3%A1_dohoda&oldid=9378575>
 Konrad Henlein a SdP
Hitlerova návštěva v Sudetech v březnu 1938

založil
roku 1935
Sudetendeutsche
Partei, tu volí dvě
třetiny Němců u nás
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/
2/2e/Bundesarchiv_Bild_121-
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/32/Bundesarchiv_Bild_183- 0008%2C_Sudetenland
H13192%2C_Adolf_Hitler_im_Sudetenland.jpg/781px-Bundesarchiv_Bild_183- %2C_Besuch_Wilhelm_Frick_
H13192%2C_Adolf_Hitler_im_Sudetenland.jpg %28cropped_Konrad_Henlein%29.jpg
Sled událostí před rokem 1938 od jara 1938
• Prezidentem je od • Sjezd SdP v dubnu
roku 1935 zvolen E. 1938 v Karlových
Beneš Varech požaduje:
• Německo • Sudety do říše – více
vypracovává Fall než 50% Němců
Grún – vojenský • zrušení smluv s F a
plán napadení SSSR
Československa • volnost nacismu
• Březen 1938 - • orientace
Anšlus Rakouska = na německou
připojení k Německu
zahraniční politiku
(ovace!)
 Edvard Beneš
• Ve funkci:
18. prosince 1935 – 5. října
1938
• Předchůdce: Tomáš Garrigue
Masaryk
• Nástupce: Emil Hácha
• Ve funkci:
2. dubna 1945 – 7. června 1948 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/
thumb/9/98/Edvard_Bene%C5%A1.jpg/195px-

• Předchůdce: Emil Hácha

Edvard_Bene%C5%A1.jpg

• Nástupce: Klement Gottwald

 Co následovalo po karlovarském sjezdu SdP?
• Na Slovensku vyhlašuje
HSLS kampaň za
autonomii Slovenska
• 21.5.1938 proběhla
částečná mobilizace
• F, VB vedou politiku
„usmiřování“ vůči
Hitlerovi
• VB vyslala
zprostředkovatele – lord
Runciman, který tvrdí, že
Češi utlačují Němce a
chtějí vehnat svět do války
• 21.9. VB, F tlačí na ČSR,
aby přijala Hitlerovy
územní požadavky +
ultimátum vládě
• 22.9. vláda podala
demisi
• 23.9. všeobecná
mobilizace – lid je
odhodlán bojovat za
vlast, jen Němci
neuposlechli výzvu
• 29.9. schůzka v
Mnichově
 Naše pohraniční opevnění

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b5/MO_S-19%28c%29.jpg/800px-MO_S-19%28c%29.jpg
 Neville Chamberlain za Velkou Británii, Édouard
Daladier, zástupce Francie, Adolf Hitler za Německo a
Benito Mussolini za fašistickou Itálii

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9c/Bundesarchiv_Bild_183-R69173%2C_M%C3%BCnchener_Abkommen%2C_Staatschefs.jpg
 Mapka ČSR po Mnichovu
• Vyklízení nastalo od 1.10. 1938
• Které 3 sousední země zabírají naše
pohraničí?

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/81/Druh%C3%A1_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A1_republika_1938.png/800px-Druh
%C3%A1_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A1_republika_1938.png
 „Přinesl jsem mír.“

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0c/MunichAgreement_.jpg
 Důsledky Mnichova - možnosti vojenské obrany

• „Československo dokázalo během 5 dnů shromáždit 1 128 000 vojáků a bylo

připraveno se bránit.[17] Německo ale po připojení Rakouska k "Třetí Říši" v
březnu 1938 obklopovalo Československo ze severu, západu i jihu. Útok ze
všech stran na západní polovinu státu by byl nejspíše zdrcující, což byl také
jeden z argumentů, které padly při jednání o dohodě.[18] Armáda by se musela
pokusit stáhnout na Moravu, odkud by mohl být veden odpor maximálně po
dobu několika týdnů.[19]
• Mobilizačního rozkazu neuposlechlo zhruba 126 tisíc mužů, z toho 100 tisíc
Němců.[20] Polovina československých Němců tak mobilizačního rozkazu
uposlechla.[21] Jednotky, kde Němci sloužili, nebyly většinou dislokovány v
kritických oblastech nebo v první linii (obvykle týlové jednotky a zásobování).
Překvapivě loajální se ukázali maďarští a rusínští odvedenci.
• Přes očekávanou odvahu a bojovou rozhodnost Československé armády
nemohla vojska společného státu dlouhodobě odolávat mnohem silnějšímu
nepříteli. Nemohla okamžitě počítat s žádnou pomocí od SSSR, naopak musela
počítat s tím, že Maďarsko a Polsko využijí jejího oslabení u svých hranic a
pokusí se přiživit na německé kořisti. Diskuse o možnosti obrany budou
pravděpodobně stále přetrvávat.“ (2.)

______________________________________________________________________
• 2. Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Mnichovská dohoda [online]. c2012 [citováno 8. 12. 2012]. Dostupný z WWW:
<http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mnichovsk%C3%A1_dohoda&oldid=9378575>
 Ztráty a co následovalo od října 1938 do
15.3. 1939
morální
rána
Beneš
abdikoval –
30% druhá republika:
obyvatel Česko-Slovensko
třetina
ztráta
území
zabrána

zrada Francie
450 000 lidí Lesy, uhlí,
uprchlo do vnitrozemí, orná půda,
ztráta majetku železnice
1. Popiš rozpad státu a jeho okleštění za druhé republiky.
2. Co následovalo v březnu 1939 v Čechách a na
Moravě?
3. Zůstalo Slovensko součástí dřívějšího státu?
4. Kdo okupuje od března 1939 Podkarpatskou Rus?
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/52/%C4%8Ceskoslovenska_1939_cs.SVG?uselang=cs