Práce s historickými prameny

Ve válce milióny mladých lidí ztratily víru v životní hodnoty a jistoty. Prozrazuje to i dopis
britského vojáka, který byl poslán na frontu v roce 1916.
„Byl tam strašný smrad. Byl tak strašný, že nás skoro otrávil. Smrad hnijícího masa. Stará
německá fronta zákopů byla pokryta těly, která všechna zčernala. Těla tam ležela od počátku
července. Bylo to nemravné. Plukovník Pinney obstaral nosítka a naším úkolem bylo dát na
ně mrtvoly, odnést je a hodit do jámy. Muselo v ní být přes tisíc mrtvol. Nikdy nezapomenu na
ten pohled. Mrtvoly všude kolem. Nikdy na to nezapomenu. Bylo mně jen 18 let, ale uvědomil
jsem si, že zde není všechno v pořádku.“
1) Charakterizuj tento písemný pramen (primární/ sekundární, literární/úřední/osobní)
2) Kdy a kde tento pramen vznikl?
3) Kdo a proč ho napsal?
4) Co tím chtěl autor říci?
5) Porovnej tento pramen s pramenem, který popisuje odsun Němců v roce 1945. Co
mají tyto prameny společného a čím se naopak liší?

Ze Zlaté buly sicilské

„Proto my (Fridrich) … jej králem (Přemysla Otakara I.) ustanovujeme a potvrzujeme, a tak
posvátné a důstojné ustanovení schvalujeme a království české štědře a beze všeho vymáhání
peněz i obvyklé spravedlnosti našeho dvora jemu a jeho nástupcům na věky propůjčujeme…
Také jemu a jeho dědicům úplně povolujeme právo a moc potvrzovati biskupy království…
Kdybychom my nebo naši nástupci byli v Římě korunováni, ponecháváme na vůli řečenému
králi Otakarovi nebo jeho nástupcům, by nám poslal tři sta oděnců nebo vyplatil tři sta
hřiven…“
1) Charakterizuj tento písemný pramen (primární/sekundární, literární/úřední/osobní)
2) Zjisti, kde je tento pramen uložen, zda je veřejně přístupný a zda byl i v následujících
letech a staletích využíván
3) Proč právě tato listina je nejvíce v učebnicích dějepisu zmiňována a zdůrazňována?
4) Jaký byl vztah českého krále k římskému císaři?
5) Kdo a za jakých podmínek se mohl stát římským císařem?
6) Stalo se někdy, že český král byl zároveň i římským císařem? Pokud ano, řekni
jeho/jejich jména/jméno.
7) Co je hřivna? Pomohla by ti zde některá z PVH?

Z kroniky Fulchera de Chartres (kronikář I. křížové výpravy)

Oslavuje jeruzalémský masakr (dobytí Jeruzaléma 7.6.1099 křižáky), kde se křižáci podle něj
brodili po kolena v krvi … viděli byste něco úžasného, když naši panošové a chudší pěšáci
prohlédli chytrost Saracénů a mrtvé je párali, aby jim z vnitřností vybrali peníze, byzantiny,
které za živa spolykali ohavnými chřtány. Z tohoto důvodu po několika dnech snesli mrtvoly
na jednu hromadu a na popel je spálili, a takto v popelu snáze nalezli zlato. Teprve poté, co
bylo město řádně vypleněno, se šla většina křižáků pomodlit ke Svatému hrobu.“
1) O čem vypráví tento pramen? V jakém světle nám představuje muslimy a křižáky?
2) Porovnej tento pramen s dopisem britského vojáka z I. světové války. Jsou v něčem
shody/rozdíly?
3) Je tento pramen osobní či literární?
4) Na co bychom si měli dát u kronik pozor? Jaké další otázky si položit?
5) Je tento pramen hodnověrný?
6) Zamysli se, jak křížové výpravy a dobytí Jeruzaléma vnímali samotní muslimové?
7) Co naopak se psalo v jejich kronikách?

Příběhy bezpráví – emigrace a život v exilu

Devizový příslib
Lágr, i když samozřejmě lepší, byl běžnou součástí útěku za hranice v dobách totality. Zubní
lékařka Jana Dvořáková odešla z republiky s manželem i dětmi přes Jugoslávii v roce 1984:
„Byli jsme rozhodnuti emigrovat přes Jugoslávii, kam jsme chtěli odjet na dovolenou. Ale
vůbec jsme nevěděli, jestli se tam dostaneme, protože předtím už nás několikrát nepustili.
Jednou jsme směli jet, ale museli jsme doma nechat mladší dítě jako rukojmí. Pak se nám
naštěstí podařilo získat devizový příslib a odjeli jsme všichni.“
1) Kam zařadíš tento pramen? Charakterizuj ho.
2) Porovnej emigraci s odsunem, co mají společné/rozdílné?
3) Z jakého důvodu se mladší dítě stalo rukojmím? A co vy, odešli byste bez něho s tím,
že ho zanecháváte v rukou prarodičů?
4) Jaký byl další osud emigrantů, když se jim podařilo dostat do Jugoslávie, Rakouska či
Německa?
5) Znáš nějaký film, knihu, které vypráví o útěcích za hranice během totality?
6) Vyhledej na internetu/vzpomeň si na známé osobnosti, kterým se útěk podařil, ale i
těch, kteří byli zadrženi.
7) Bylo to poprvé během totality, kdy Češi opouštěli svou zemi? Pokud ne, uveď i další
emigrační vlny a případně i jména známých emigrantů/exulantů.
https://www.google.com/search?q=mandelinka+bramborov%C3%A1+plak
%C3%A1t&sxsrf=AOaemvLqBOhTVtWmGPU9VNZ7v6GYXqBDhQ:1639595991336&tbm=isch&source=iu&ictx=1&fir=o4WZVLwOy
GdPuM%252CPGmC4r14PQY_9M%252C_%253B821Hw0rEMVPOOM%252CUfe-i-1S3hTdOM%252C_%253BinNSCbm_vl7emM
%252CsYnPTEI-axNW6M%252C_%253B9-yPR6TR6A01dM%252CTZIw_nFf1U3YfM%252C_%253B2LaVu3t-WHFvAM
%252C3X7y1tERmq5lFM%252C_%253B9UsJ-fpu7FzrgM%252CSOsc5DVOGyB7YM%252C_%253B7iUkCk-nFTWRvM
%252CHq1Tf89jQ3DAwM%252C_%253Bjk-sEbP167V7HM%252Ch9KOPZ5WLKq6EM%252C_&vet=1&usg=AI4_-
kSeAL6Tz2BOY1ZroAUViJ-Z_1xt_A&sa=X&ved=2ahUKEwi6vo2Fw-
b0AhXMQvEDHWdIDRoQ9QF6BAgGEAE&biw=1366&bih=657&dpr=1#imgrc=o4WZVLwOyGdPuM

1) Tento obrazový pramen je z nedávné minulosti. Kde myslíš se s ním naši

prarodiče/praprarodiče mohli setkat? Podle čeho jsi to poznal/la?
2) Co to byly MNV? Existují i dnes?
3) Pokus se interpretovat pramen.
4) Co bylo tím americkým broukem a proč dostal právě této pojmenování?