VÁLKA S MLOKY

Karel Čapek

Martina Středová, 3. C
Karel Čapek (1890-1938)

■ spisovatel, novinář, dramatik, překladatel, pacifista

■ narodil se v Malých Svatoňovicích, žil v rodině lékaře se dvěma sourozenci
■ vystudoval gymnázium v Hradci Králové, poté filozofii v Praze
■ rád pracoval na zahradě, cestoval, fotografoval
■ získal mezinárodní uznání a byl navržen na Nobelovu cenu
■ věřil v lidský rozum, měl kladný vztah k přírodě a životu
■ byl ovlivněn I. světovou válkou, do které kvůli nemoci nemusel nastoupit
■ zemřel na zápal plic pár měsíců před plánovaným zatčením gestapem
Díla

■ 1.období – knižní prvotiny ve spolupráci s jeho bratrem Josefem (Krakonošova zahrada,

Boží muka, Loupežník – povídky známé pro svou ironii, parodii, vtipné nápady, touha
po lásce jako základ lid. života)
■ 2.období – názor, že válka zneužila moderní techniku k hromadným vraždám (RUR, Ze
života hmyzu, Věc Makropulos, Továrna na absolutno, Krakatit)
■ 3.období – Povídky z jedné kapsy, Devatero pohádek, Dášenka čili život štěněte
■ 4.období – Hordubal, Povětroň, Obyčejný život = tzv. neotická trilogie, na každou
skutečnost lze nahlížet z mnoha pohledů (vliv pragmatismu)
■ 5.období – období charakterizuje tlak politických událostí (Hovory s T. G. Masarykem,
Válka s mloky, První parta, Bílá nemoc, Matka)
Historicky literární kontext

■ Česká literatura 1. pol. 20. století

■ téma I. světová válka, legionářská próza , expresionismus
■ demokratický proud: autoři se nazývají Pragmatisté, jejich filozofický směr je pravda,
která vychází ze skutečnosti a zkušeností, většina lidí psala do Lidových novin
Současníci:
K. Poláček – Bylo nás 5
E. Bass- Klapzubova jedenáctka G. Orwell – 1984
V. Vančura – Rozmarné léto R. Rolland – Petr a Lucie
Válka s mloky

■ Druh, žánr: antiutopický (protifašistický) román, epika

■ Téma: varování před nebezpečím fašismu, morální úpadek, ztráta individuality, varování před zánikem
civilizace
■ Motiv: varování, nadčasovost, zásah člověka do přírody
■ Časoprostor: různá prostředí – Tichomoří, Atlantský oceán, Praha, svět před 2. světovou válkou (30. léta)
■ Kompozice: chronologická, kniha začíná předmluvou, dále je děj rozdělen do třech knih, každá má kapitoly
1. Andrias Scheuchzeri – vypravování jak vše začalo, er-forma
2. Po stupních civilizace – novinové a deníkové články
3.Válka s mloky – závěreční konflikt, autor rozmlouvá sám se sebou
■ Jazyk: typické novinové výstřižky nalepené v knize, většinou jde o odborné texty, málo dialogů, většinu textu
tvoří popis
postavy

■ Kapitán Van Toch – kapitán obchodí lodi, dobrosrdečný, naivní , objevuje mloky v
Tichomoří
■ Mloci – obraz lidí v Německu, pracují pro společenství, nepotřebují lásku ani přátelství,
černí, slizcí
■ Chief Salamander – vůdce mloků, člověk
■ G. H. Bondy – továrník, má obchodního ducha, přítel Van Tocha, pomáhá mlokům
■ Pan Povondra – pracovitý a ochotný sluha pana Bondyho
Děj

■ První část je psána jako dobrodružný román. Dozvídáme se o tom, jak kapitán van Toch obchodoval s perlami a jak
náhodou narazil na mloky. Mloky si velice oblíbil a začal s nimi vyměňovat zbraně (na žraloky) za perly. Po mnoha
letech se van Toch rozhodl navštívit bývalého známého pana Bondyho. Díky panu Povondrovi, který van Tocha pustil
do Bondyho vily, se pan Bondy a Kapitán domluvili a začali mloky využívat pro sbírání perel výměnou za zbraně.
Po smrti van Tocha vybudoval pan Bondy spolu se svými společníky syndikát (Salamander-Syndicate). Začal tak
obchod s mloky sloužícími jako otroci.
Ke konci první části se objeví zpráva o prvním mluvícím mlokovi pojmenovaném Andrias Scheuchzeri.
■ Druhá část knihy je psána formou novinových výstřižků, které pan Povondra sbíral ve svém volném čase. Z mnoha
vědeckých článků se dozvídáme o rozšiřování mloků po světě a jejich začleňování do lidské společnosti (mloci a
jejich práva a povinnosti). Dochází k ohromnému rozšiřování mloků.
Ke konci druhé části dochází i k prvním konfliktům mezi mloky a lidmi.
■ Třetí část filozoficky pojednává o zániku lidstva. Mloci začali bojovat s lidmi, ničit pobřeží díky trhavinám získaných
od lidí a začali také klást požadavky. Jejich vůdcem se stal člověk přezdívaný Chief Salamander, který k lidem
promlouval skrze rádio. Vše vypadá beznadějně. Nakonec autor skrze vnitřní monolog pojednává o možném konci
knihy (a lidstva).
.
A ve jménu Pravého Mloctví. Ve jménu národní Slávy a Velikosti.
Heslo je: Buď my, nebo oni! Lemurové, ozbrojení malajskými krisy a
dýkami jógů, podřežou bez milosti atlantské vetřelce; za to
pokročilejší, evropsky vzdělaní Atlantové vpustí do lemurských
moří chemické jedy a kultury zhoubných bakterií s takovým
válečným úspěchem, že se tím zamoří všechny světové oceány.
Moře je infikováno uměle vypěstovaným žaberním morem. A to je
konec, člověče. Mloci vyhynou.
“Všichni?”
Všichni do posledního. Bude to vymřelý rod. Uchová se po nich
jenom ten starý öhningenský otisk Andriase Scheuchzeri.
“A co lidé?”
Lidé? Ah pravda, lidé. Nu, ti se začnou pomalu vracet z hor na
břehy toho, co zůstane z pevnin; ale oceán bude ještě dlouho smrdět
rozkladem Mloků. Pevniny zase pomalu porostou nánosem řek;
moře krok za krokem ustoupí a všechno bude skoro jako dřív.
Vznikne nová legenda o potopě světa, kterou seslal Bůh za hříchy
lidí. Budou také zkazky o potopených mytických zemích, které prý
byly kolébkou lidské kultury; bude se třeba bájit o jakési Anglii nebo
Francii nebo Německu –
“A potom?”
– – – Dál už to nevím.