Máj

II. Světová a česká literatura 19. století

Autor: Karel Hynek Mácha

Literární druh a žánr: Lyricko-epická poezie, báseň; básnická povídka

Název
 Tematika:
o Temporální – odkazuje na období, ve kterém se dílo odehrává
 Formální stránka:
o Spisovný jazyk, neutrální (lexikum); 1 podstatné jméno (morfologie); 1 slovo, větný ekvivalent
(syntax)

Téma
 Námět:
o Základem Máje je skutečná událost, při které Hynek Schiffner zabil svého otce, který mu
bránil v lásce
o Hynek byl popraven
 Celkové téma:
o Vztah jednice a společnosti
o Základní otázky smyslu života
o Láska, smrt, příroda (kontrast lidských osudů X přírody)
o Touha po svobodě
o Nešťastná láska
o Oslava krásy české přírody
o Plynoucí čas

Časoprostor
 Doba děje:
o Autorova současnost
o Délka děje: 2 dny, pak 7 let po tragické události
 Prostředí:
o Vnitřní i vnější
o Okolí Máchova jezera (hrad Bezděz)
o Kontrast krásné přírody X Vilémovy tragédie
o Žalář, popraviště

Charakteristika postav
 Přímá i nepřímá charakteristika, postavy se vyvíjí
 Vilém
o „Strašlivý lesů pán“, hlavní hrdina
o Obávaný vůdce loupežníků
 o Žárlivý, pomstychtivý, odsouzený na smrt – nevěří ve svou vinu, lituje sám sebe, za svůj osud
dává vinu svému otci, který jej v mládí vyhnal z domu, má strach ze smrti, neví, co přijde

 Jarmila
o Krásná, zamilovaná, věrná – oddaně čeká na Viléma
o Citlivá – zpráva o Vilémově osudu od plavce ji zdrtila, neunesla jeho osud a utopila se

 Hynek
o Vypravěč = lyrický subjekt
o Poutník
o Sám autor (autobiografické prvky), zamyšlený, depresivní
o Otřesen Vilémovým osudem
o Ztotožňuje se s Vilémem

Hlavní téma (děj)

 1. zpěv:
o Obraz dvojí lásky – přírodní a lidské = protiklad
o Lyrika: Líčení večerní májové přírody
o Epika: Dívka sedí na skále a vyhlíží milého, kterého už 20 dní neviděla; místo něj připlouvá
loďka s jiným mužem, který jí oznamuje, že její milý Vilém se dozvěděl o nevěře a zavraždil
jejího svůdce – svého otce; Vilém čeká na popravu ve vězení na druhém břehu jezera; posel
dívku obviní z Vilémova neštěstí, ta je zoufalá a skočí do jezera
o Zvolání Jarmilo! Jarmilo!! Jarmilo!!!

 2. zpěv:
o Nejdelší a nejfilozofičtější
o Lhostejná příroda
o Reflexe vězně ve vězení:
o 1. Vilém čeká na popravu a vzpomíná: poté, co byl otcem vyhnán z domu, se stává vůdcem
loupežníků (strašný lesů pán) zamiloval se do dívky Jarmily; poté co zabil jejího svůdce,
dozvídá se, že to byl jeho otec; byl zajat, zítra bude popraven
o 2. Vilém přemýšlí nad otázkou viny (vinen není on, ale jeho otec a společnost), trestem,
svobodou nicotností pozemského života, posmrtný život = mučivé myšlenky, samota, děs
o 3. kontrast věčnosti přírody a pomíjivosti lidského života, vystupuje tam strážný – lituje
Viléma, ale ví, že nemůže nic dělat
o Expresivní monolog = otázky, zvolání, útržkovitost, výrazné členění, žalářní zvuky, zvuky
padajících kapek (symbolika plynoucího času)
o Téměř třetina celé básně
 I. Intermezzo = „Půlnoc“
 V noci se Vilémovi zdá o popravě; inspirace lidovou pověrou, komponované jako
scéna z dramatu, dějištěm popravčí pahorek; sbor duchů se v noci na popravišti
chystá na Vilémův příchod a příroda (duchové, svatojánské mušky, žáby, vítr,
měsíc, krtek...) slibuje, jaký mu vystrojí pohřeb = doposud lhostejná příroda
očekává nešťastného člověka, aby mu připravila pohřební rituál, který mu lidé
odepřeli (soucítění)

 3. zpěv:
 o Krásná příroda x tragický osud člověka = vyvrcholení skladby
o Líčení Vilémovy popravy, doprovázen davem stoupá k popravčímu kolu
o Vilém se loučí se zemí (kolébka i hrob, matka), oslava krásy pozemského života i přírody, po
smrti splynutí se zemí = jediná jistota, nepomíjivá hodnota, východisko ze žalu, ateistický
přístup; je popraven katem a vpleten do kola
o Viléme! Viléme!! Viléme!!! + oxymórony (žalozpěv pomíjivosti)
 II. Intermezzo
 Prostředí Vilémovy tlupy, loupežníci sedí u ohně, naříkají nad smrtí svého vůdce,
příroda přizvukuje; žalozpěv končí zvoláním: Pán náš zhynul! Zhynul!! Zhynul!!!

 4. zpěv:
o Vyvrcholení = časový posun, 7 let po Vilémově smrti poutník (vypravěč – Hynek (Máchův
literární dvojník) projíždí krajinou, kde se příběh odehrával, nalézá Vilémovu kostru na
popravčím kole a v hospodě se dozvídá celou historii; do kraje se vrací na jaře, stýská se mu
po dětství, existenciální úvahy (jako by vypravěč splýval s Vilémem) zoufalství, touha po nikdy
nenaplněné lásce
o Končí zvoláním: Hynku! Viléme!! Jarmilo!!! = lyrický subjekt se ztotožňuje s osudy hrdinů,
soucítí s nimi

Kompozice
 Vnější Kompozice:
o Dedikace, 4 nestejně dlouhé zpěvy + 2 Intermezza
o Dedikace Hynku Kommovi (vlastenec, oklamání cenzury)
o Dedikační báseň „Čechové jsou národ dobrý“
 Vnitřní kompozice:
o Chronologická kompozice, retrospektivní pohledy do Vilémova mládí
o Paralelismus – každý zpěv končí zvoláním
o Postavena na kontrastu
 Krása přírody X zmar mladého života
 Stále se probouzející příroda X konečnost lidského života

Vyprávěcí postup / pásmo vypravěče

 Vypravěčem je sám autor = lyrický subjekt
 Nejprve ich-forma, pak er-forma (pro romantismus netypické)
 Řeči postav:
o Převažuje monolog, jediný dialog v básni mezi Jarmilou a poslem (v I. Intermezzu)
 Typy promluv:
o Postavy spolu hovoří přímou řečí
Jazyk
 Lexikum:
o Originální, bohatý, obrazný
o Spisovný, dnes archaický
o Poetismy, symbolika
o Hudebnost
 Opakování hlásek (aliterace)
 Eufonie
 Kakofonie (v žaláři; řetězů řinčí hřmot [zároveň onomatopoie])
o Personifikovaná příroda
o Metafory, metonymie, přirovnání
o Řetězce oxymóronu („zbortělé harfy tón, ztrhané strůny zvuk, zašlého věku děj,
o umřelé hvězdy svit/zašlé bludice pouť, mrtvé milenky cit…)
o Inverze
o Paronomázie (milence milenka hledá)

Zařazení do kontextu doby

 Romantismus
o Umělecký směr konce 18. století a 19. století
o Vznikl jako reakce na umírněný a racionální klasicismus
o Staví na citu, vášni fantazii
o Motivy nešťastné lásky, smrti
o Melancholické pocity
o Rozpor mezi představami X společností
o Kontrasty
o Motiv antiky jako ideálního světa
o Návrat k přírodě, obdiv k folklóru a středověku (gotické zříceniny hradů)
o Autobiografické prvky, vypravěč ztotožněn s autorem, ich-forma
o Doba děje v hodině duchů o půlnoci
o Hrdina výrazná individualita (v Romantismu v  USA hrdinové z okraje společnosti nebo
s odlišným vzhledem – žebráci, vězni, tuláci)
o Typické žánry: román, balada, povídka
 Další autoři:
o Victor Hugo (Bídníci, Chrám Matky boží v Paříži), G. G. Byron (Hodina zahálky), Alexandre
Dumas (Tři mušketýři)

 České národní obrození

o Úsilí o zrovnoprávnění češtiny (u nás převládala němčina)
o Vzniklo z několika zdrojů – divadlo, věda, lidová slovesnost, drobní učitelé a kněží
o Čeština se používala už jen převážně na venkově, obroditelé chtěli češtinu vyzdvihnout zpět
jako národní jazyk a potlačit germanizaci
o Etapy národního obrození:
  Obranná – obrana češtiny, hledání vlastenectví a nabádání k obrodě českého
jazyka, počátky ryze českého divadla a básnictví
 Ofenzivní – období přesvědčování lidí k vlastenectví, generace Jungmannova
 Vyvrcholení – vítězství, generace Palackého

 Další čeští autoři:

o Národní obrození:
 Josef Jungmann – Slovník česko-německý
 F. L. Čelakovský – Ohlasy písní českých/ruských
o Český romantismus:
 K. J. Erben – Kytice z pověstí národních
 J. K. Tyl – Rozervanec
 Karel Sabina – Úvod povahopisný
o Český realismus:
 Božena Němcová – Babička
 K. H. Borovský – Král Lávra

Autor
 Narozen jako Ignác Mácha
 Romantický básník a prozaik, zakladatel moderní české poezie
 V roce 1832 ukončil studium filozofie a pod vlivem Josefa Jungmanna začal psát české verše, které
uveřejňoval v časopisech
 Hrál v ochotnických divadelních představeních ve Stavovském a Kajetánském divadle, spolupracoval
s J. K. Tylem
 Zde se seznámil s Eleonorou (Lori) Šomkovou – složitý vztah, plný zvratů – píše o něm ve svém deníku
 Tento vztah je znát i v jeho pohledu na svět
 Rád cestoval, většinou chodil pěšky, vyhledával zejména romantická místa spojená s historií a krásy
přírody
 V roce 1836 vydán Máj
 Další díla:
o Próza
 Křivoklad
o Lyrická-epika
 Mnich, Cikání
 Srovnání:
o K. J. Erben – Kytice
 Nadpřirozeno (vodník, polednice, nemrtvý)
 Osud, ale v Kytici většinou šťastný konec
 Důraz na přírodu
 Vlastenecké prvky