REVOLUČNÍ ROK 1848-49

- série vzájemně se ovlivňujících revolucí

- nižší vrstvy: boj proti bídě
- měšťanstvo: dosáhnout národní autonomie

12. – 17. 6. – SVATODUŠNÍ BOUŘE

- 12.6. mše na Koňském trhu (Václavské nám.) – část účastníků se vydala demonstrovat do pražských
ulic
- terč nenávisti – generál Alfred Windischgrätz – velitel rakouské posádky v Praze
o v Celetné ulici střet davu a vojska – první obětí Eleonora Windischgrätzová
 rozhoduje se povstání tvrdě rozdrtit
o bombarduje Prahu děly
 po 5 dnech Praha kapitulovala
 celkem 43 českých obětí
o vyhlášení výjimečného stavu a pozatýkal povstalce
 konec revoluce v Čechách
- dozvuky revoluce – 1849 májové spiknutí: skupina radikálů studentů chystá poněkud naivně povstání,
vyzrazeno – zatčeni, tvrdé tresty (Frič, Sabina, Arnold)

VÝZNAM REVOLUCE 1848 V RAKOUSKU

- zrušení roboty a poddanství – lidé se stali svobodnými občany a vlastníky půdy

- zrušení cechů
- rovnost občanů před zákonem
- posílení práv Židů
- zahájení cesty ke sjednocení Německa a Itálie
- Češi poprvé vstoupili do politiky – první volby, petice i parlamentní zkušenosti

BRITSKÉ IMPÉRIUM
- Velká Británie za největší slávy (2. pol. 19. stol.)

CHARAKTERISTIKA

- prům. revoluce – VB = „dílna světa“ – nejprůmyslovější země světa

- „královna moří“ – největší válečné a obchodní loďstvo
o převaha ve světovém obchodě
- politika „splendid isolation“ (skvělé izolace) – nezájem o evropskou politiku
- největší koloniální velmoc (pětina povrchu Země a čtvrtina populace)
- nová konkurence – USA a Německo

DOMÁCÍ POLITIKA

- konstituční monarchie -> král musí respektovat rozhodnutí parlamentu

- politiku řídí prime minister (jmenovaný králem, samotný král od 18. stol. do politiky příliš nezasahuje)
- politické strany
o Whigové = konzervativci
  důraz na silnou monarchii, důležitost aniglikánské církve, hospodářská autorita státu
– odpor k hospodářskému librealismu -> propsazují sociální zákonodárství
 Benjamin Disraeli
o Toryové = liberálové
 prosazují liberální kapitalismus, volný obchod, rozšíření občanských práv
 William Gladstone
o střídání obou stran u moci
- královna Viktorie
o 1837-1901
o pochází z německého prostředí
o 42 vnoučat – sňatková politika – nazývána „babičkou“ Evropy
o manžel Albert – předčasná smrt na tyfus, po jeho smrti sklíčenost, obléká jen černou barvu
o Viktoriánská éra – vrchol slávy VB
o první císařovna Indie (1876 z indické kolonie se stává Indické císařství)

KANADA

- 1763 britské vítězství v sedmileté válce proti Francii

- 1846 smlouva s USA – hranice na 49. rovnoběžce
- 1867 Kanada dominiem – s Británií společný panovník a zahraniční politika
- 1982 úplná nezávislost, ale britský král stále hlavou státu

AUSTRÁLIE

- první Evropané Nizozemci v 17. století – ale trvale neosídlují

- Brit James Cook 1770 zabírá Austrálii pro britskou korunu
- na východním pobřeží britská trestanecká kolonie – jako první založeno Sydney
- postupný vznik Australského svazu, téměř nezávislost na VB – federace (dnes 6 států a několik teritorií)
- 1986 úplná nezávislost, ale britský král stále hlavou státu

NOVÝ ZÉLAND

- první Evropané Nizozemci v 17. století – Abel Tasman

o název od nizozemských kartografů (po nizozemské provincii Zeeland)
- od 19. stol. britské osídlení
- 1907 se stává dominiem – nezávislost na VB
- britský král stále hlavou státu

AFRIKA

- plán VB osadit kontinent od Káhiry po Kapské město

- střety se zájmy Francie – 1898 Fašodský incident – o vliv v Súdánu – hrozí válka, ale Francie vyklízí
pozice
- zájem o J Afriku – objev zlata a diamantů, ale existovaly zde dvě nezávislé republiky Búrů (původně
nizozemských osadníků)

BÚRSKÁ VÁLKA (1899–1902)

- VB – snaha ovládnout búrská území

- zpočátku vítězili Búrové – partyzánská boj
o Británie nasadila 500 tisíc vojáků + taktika spálené země
 - první koncentrační tábory – pro búrské zajatce, genocida Búrů
- 1902 kapitulace a zánik búrských republik

INDIE

- dnešní Indie = Pákistán a Bangladéš

- pronikání Britů od 16. století (konflikt s Francií) – postupně ovládli
- 1876 Viktorie indickou císařovnou
- Britská kolonie do roku 1947 – rozdělení na dvě nezávislé republiky Indie a Pákistán

IRSKÁ OTÁZKA

- 1801 spojení VB a Irska

- úsilí Irů o nezávislost
o 1845 hladomor v Irsku (částečně vyvolaný vládou VB) -> umírá asi 0.5 mil. Irů (z 8 mil.), další 2
mil. emigrují (USA)
o odpor Irů proti britské nadvládě (navíc katolíci vs. anglikáni), ozbrojené střety
- 1922 rozdělení Irska, většina nezávislá na VB – irské dominium
- 1949 Irská republika

FRANCIE MEZI CÍSAŘSTVÍM A

REPUBLIKOU
= období Napolena III. a třetí republiky

FRANCIE OPĚT CÍSAŘSTVÍM

- 1848 zvolen Ludvík Bonaparte prezidentem

- 1852 se jmenuje císařem – Napoleon III. – oporou režimu opět bohatší vrstvy obyvatel (podnikatelé,
bankéři) + konzervativní venkov

NAPOLEON III.

- omezení liberálních svobod (konflikt se středostavovskými liberály)

- zpočátku je jeho vláda úspěšná – 50. léta 19. stol. – hospodářský růst
- snaha o velmocenskou politiku (účast v krymské válce 1853–1856 -> podpora Turecka proti Ruské
agresi)
- v 60. letech – hospodářské potíže v zemi -> roste sociální napětí (sílí levicoví liberálové, socialisté)

ZAHRANIČNÍ POLITIKA

- Napoleon se snaží odvést pozornost Francouzů od domácích problémů k zahraniční politice

o podpora Sardinska při sjednocení Itálie 1859
o zisk nových kolonií – v Indočíně, Senegal, Alžírsko
o 1861–1867 okupace Mexika a vytvoření mexického císařství pod kontrolou Francie
 do čela loutkové vlády dosazuje Maxmiliána Habsburského (mladší bratr císaře
Františka Josefa I.)
 proti francouzské okupaci narůstá odpor Mexičanů, nakonec Napoleon III. stahuje
vojáky – Maxmilián zůstává osamocený -> zajat a zastřelen
 - nechává se vyprovokovat Pruskem (Bismarckem), aby Prusku vyhlásil válku a ukázal, kdo je
kontinentální velmocí
o Francie ztrácí Alsasko a Lotrinsko a musí platit finanční reparace

ZÁNIK CÍSAŘSTVÍ A VZNIK III. REPUBLIKY

- v létě 1870 vypuká prusko-francouzská válka

- Francie prohrává jednu bitvu za druhou
- 2. září – bitva u Sedanu, po prohře Francie upadá Napoleon III. do pruského zajetí -> konec císařství

PAŘÍŽSKÁ KOMUNA

- porážka Francie ve válce + tíživá soc. situace + nárůst nezaměstnanosti -> povstání dělníků a
řemeslníků v Paříži (březen až květen 1871)
- povstání řídí tzv. Komuna (pařížská revoluční armáda) – levicoví radikálové
- v květnu je povstání tvrdě potlačeno francouzskou armádou (za pomoci Prusů) -> na 30. tis mrtvých
povstalců a konec revolucí

FRANCIE ZA III. REPUBLIKY

- po porážce Komuny – stabilizace poměrů

- prezidentem sice zvolen monarchista Mac-Mahon (1873-79), ale republika se již trvale udržela (1870
až 1940)
- 1875 republikánská ústava – propojuje republikánské a monarchistické prvky
o všeobecné hlasovací právo pro muže
o silné postavení prezidenta
- dva hl. politické proudy
o radikální strana – v čele George Clemenceau – demokraté, odkaz VFR, odluka státu od církve
o socialisté – ovlivnění marxismem – vnitřně roztříštěný proud
- na přelomu 19. a 20. století ovlivňuje Dreyfusova aféra
o křivé obvinění fr. důstojníka židovského původu ze špionáže ve prospěch Německa
o Francie zachvácena vlnou antisemitismu, Dreyfusovi přitěžuje jeho původ
o proti obvinění se staví radikální strana -> získávají oblibu -> 1902 vítězí ve volbách, u moci až
do 1. světové války (politika sbližování s VB a Itálií, provádí odluku státu a církve – ve své době
přelomové)

SJEDNOCENÍ ITÁLIE (VZNIK ITALSKÉHO KRÁLOVSTVÍ)

ITÁLIE PŘED SJEDNOCENÍM

- roztříštěnost Itálie do mnoha států a státečků

- vládnou zde panovníci cizích dynastií (kromě Savojské dynastie v Sardinsku)
- Benátsko a Milánsko navíc přímou součástí Rakouska
- snaha o sjednocení italských států má hluboké kořeny (již od středověku)
- v 19. stol. vzniká risorgimento – hnutí usilující o jednotu všech Italů
- opakovaně neúspěšné pokusy o sjednocení (povstání karbonářů 1820, revoluční rok 1848)

NOVÁ PŘÍLEŽITOST

- konec 50. let sardisnký ministerský předseda Camilio Cavourta ujednal spojenectví mezi Sardinskem a
Francií (ísař Napoleon III. – usiluje o oslabení Rakouska)
- Sardinsko-francouzské vojsko drtivě poráží r. 1859 rakouskou armádu (bitva u Solferina)
 o Rakousko ztrácí Lombardii (Milánsko) to je připojeno k Sardinsku
o severoitalské státy – nadšení a série revolucí -> připojení dalších států k Sardinsku (např.
Toskánsko a Modena)

PŘIPOJENÍ NEAPOLSKA

- po přechozím sjednocení států na S Itálie se zdá, že připojení dalších velkých států je nemožné
(Papežský stát a Království obojí Sicílie = Neapolsko + Sicílie)
- květen 1860 – Giuseppe Garibaldi bere věci do svých rukou
o 1000 spolubojovníků -> vylodění Sicílie a Neapolsko -> revoluce, svržení a připojení

DOKONČENÍ SJEDNOCENÍ

- Italové neovládají Benátsko (je Rakouska) a stř. Itálii (papežský stát)

- 1866 prusko-rakouská válka – Itálie je na straně Pruska
o Rakousko prohrává -> donuceno odstoupit Benátsko Itálii
- 1870 Papežský stát vojensky obsazen (papežům vyhrazen miniaturní Vatikán) -> hlavním městem se
stává Řím – nebyli tam vojáci, protože je Francie ztáhla
- Itálie = konstituční monarchie, snaha hrát velmocenskou politiku, ale stát slabý (zaostalý jih), chce
kolonie, ale většina světa již rozebrána (zisk alespoň Libye a Somálska)
o ostatní státy jim dávají vědět, že jsou mocností 2. kategorie

SJEDNOCENÍ NĚMECKA

- vznik nové evropské mocnosti

PŘEDPOKLADY

- 1815 vznik – Německý spolek – Prusko vs Rakousko o vliv ve spolku

- touha po sjednocení – několikrát neúspěšné
- sjednocení se ujímá Prusko – musí být provedena „shora“ = z vůle panovníka

PRUSKO A CESTA K SJEDNOCENÍ

- od r. 1861 – král Vilém I.

- „železný kancléř“ – Otto von Bismarck
o konzervativec, junker (=velkostatkář), vládne bez parlamentu
o nepouští liberály k sjednocování
o plán sjednotit Německo „krví a železem“
 vynutí si válkou svůj cíl a bude si moc diktovat podmínky

PRUSKO-DÁNSKÁ VÁLKA (1864)

- Prusko za podpory Rakouska útočí proti oslabenému Dánsku

- Šlesvicko – zisk Pruska
- Holštýnsko – zisk Rakouska
o obtížné spravování (Prusové provokují a ztěžují správu)
o válka mezi Pruskem a Rakouskem (Prusové s podporou Itálie – válka i na S Itálie (boj o
Benátsko)

PRUSKO-RAKOUSKÁ VÁLKA (1866)

- jde o to, kdo bude mít hl. slovo v Německém spolku

 - boje na V Čech
- rakouské armádě velí generál Benedek (specialista na italské bojiště)
- v čele pruské armády korunní prince Bedřich Vilém
- řada střetů – vítězí Prusové (Náchod, Česká Skalice…), jediné rakouské vítězství u Trutnova (generál
Gablenz)
- otázka výzbroje – pruské jehlovky vs. rakouské předovky (pomalejší nabíjení, přesnější a větší dostřel)
- 3. července rozhodující bitva u Hradce Králové – Rakousko poraženo, kapitulace
o Pražský mír – zánik Německého spolku
o vznik Severoněmeckého spolku (severoněmecké státy bez Rakouska, v čele Prusko)

PRUSKO-FRANCOUZSKÁ VÁLKA

- velkého Německa se obává Francie (Napoleon III.) – brání jeho sjednocení

- Bismarck se rozhoduje vojensky porazit Francii a eliminovat její vliv
o provokuje a válku vyhlašuje Francie
o vypuká válka (1870-1871)
o Francie prohrává, v bitvě u Sedanu (2.9. 1870), Napoleon III, do zajetí, kapitulace Francie ->
získává Alsasko a Lotrinsko (Prusko)
- ve Versailles je vyhlášeno Německé císařství 18. 1. 1871

RUSKO V 2. POL. 19. STOLETÍ

MIKULÁŠ I. (1825–1855)

- „S námi je Bůh, pochopte to národové a pokořte se.“

- heslo: „pravoslaví – samoděržaví – národnost“
o snaha izolovat Rusko od západní Evropy
- reforma tajné policie – cenzura (literáti ale mají celkem volno – Puškin, Lermontov, Gogol a Turgeněv)
- opozice – zapadnici -> Rusko je zaostalá země, nutnost přiklonit se k západní Evropě a zavést prvky
liberalismu a demokracie
o Rusko četníkem Evropy proti Revolucím

KRYMSKÁ VÁLKA (1853–1856)

- konflikt s Tureckem
- později s Británií a Francií -> porážka

ALEXANDR II. (1855–1881)

- uzavírá mír a ukončuje Krymskou válku

- reformní panovník (soudy, školství, zmírněná cenzura)
- r. 1861 zrušeno nevolnictví (1781 Rakousko-Uhersko)
- zahraniční politika
o celá řada sfér zájmu -> Kavkaz, stř. Asie, dálný východ, Balkán
o 1867 prodej Aljašky
- opozice – narodnici
o změny revoluční cestou, hlavní nositel revoluce je lid – zavražděním cara dosáhnout obratu
- 1881 – atentát na Alexandra II. – smrt

ALEXANDR III. (1881–1894)

- reakce na atentát = policejní teror

 - likvidace opozice, utužení režimu

MIKULÁŠ II. (1894–1917 (1918 RIP))

- poslední Romanovec na ruském trůnu

- růst opozice – levice
o eseři + bolševici, menševci – sociální demokracie
- ruské impérium zaostává

RUSKO-JAPONSKÁ VÁLKA
- zápas o mocenské pozice na dálném východě
- bitva u Mekdenu
- bitva u Cušiny
o námořní bitva, Rusko rozdrceno (unikl jen křižník Aurora)
o Japonsko – 8x účinnější granáty, rychlejší a vyšší dostřel lodí
- mírové podmínky pro Rusy kruté
o musí se vzdát všeho území na dálném východě

REVOLUCE 1905
- krvavá neděle
- pop Gapon vede průvod na palác, aby se domluvili s carem ten je nechá všechny vystřílet
- petrohradský sovět
- revoluce na venkově
- car – říjnový manifest = slib
o občanská práva a volební právo
o konstituce – vznik ruské Dumy

USA V 19. STOL.

- vznik: 13 kolonií vyhlašuje nezávislost roku 1776

- 1783 VB uznává nezávislost USA
- 19. stol.
o 1803 kupují Louisianu od Francie
o 1819 od Španělska Florida
o 1845 Texas
o 1867 Aljaška nákupem od Ruska

OBČANSKÁ VÁLKA 1861–1865

HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ
- ve druhé pol. 19. století USA rozmach
- SV USA (atlantické pobřeží) – velká města, přístavy, železnice
- prérie – obilnářství, dobytek
- J USA – zemědělství (otroci), plantáže = bavlna a tabák
- 19. stol. boj S a J o převahu v unii
- republikáni (S, průmyslová buržoazie) vs. demokraté (J, plantážníci)
- politické rozbroje hlavně v otroctví
CESTA KE KONFLIKTU
- 1860 vítězí ve volbách Abraham Lincoln (republikán) = proti otroctví
o proti J – odtrhují se od Unie, mají svého Jefferson Davis – konfederace
o generál J – Robert Edward Lee
o generál S – Ulysses Simpson Grant
- S chce obnovit Unii
- 1861 bitva u Bull Runu = konec „válečné turistiky“ – dříve se bohatí chodili koukat na bitvy, ale zde se
začalo používat dělostřelectvo, takže byli zabiti i civilisté

TECHNOLOGICKÉ NOVINKY
- velké ráže děl, kulomety, ponorky, obrněné lodě

ZRUŠENÍ OTROCTVÍ
- 1.1.1863 zákon o zrušení otroctví A. Lincoln
- J poražen = bitva u Gettysburgu (1863)

- S zatlačuje J na jih 😊
- bitva u Appomattox – 9.4.1865 podepsána kapitulace Konfederace
- 14.4.1865 byl A. Lincoln zavražděn ve Fordově divadle Johnem Wiklesem Boothem

CHARAKTERISITKA VÁLKY A JEJÍ NÁSLEDKY

- první moderní válka (hromadné zabíjení a změny válečné taktiky) – zabíjení bylo odtažité, neosobní a
mechanické
o nejkrvavější válka v amerických dějinách (600 tis. mrtvých)
- drážková děla, ručnice s vrtanými hlavněmi
- 1. koncentrační tábory
- vojáci se pohybují po železnicích

REKONSTRUKCE JIHU (1865–1877)

- Jih znovu připojen k Unii a je okupován armádou
- armáda slouží jako nástroj k prosazování změn – především prosazení zrušení otroctví
- na J stále přetrvává velký odpor ke svobodným černochům – vznik KKK

USA PŘED 1. WW

- ve 2. pol. 19. století a na začátku 20. století – velká přistěhovalecká vlna (hl. z Evropy)
- urbanizace, rozšířené dělnické hnutí – není organizované jako v Evr.
- rozvoj techniky
o 1893 první Fordův automobil
o 1096 let bratří Wrightů
o Edison fonograf (předchůdce gramofonu) a žárovku
- vznik monopolů
o Rockeffelerové, Morganové, Duponotové
- prům. centra – New York, Chicago, Philadeplhia
- před 1.WW – USA průmyslovou velmocí

ČESKÉ ZEMĚ PŘED I. WW (1848–1918)

= Rakousko-Uhersko před I. WW

40. LÉTA

- 1848 revoluce
- nový císař: Fr. Josef I. (1848–1916)
o úspěšně potlačil revoluci + vydává vlastní ústavu – oktrojovaná (může ji zrušit)

50. LÉTA

- 31. 12. 1851 silvestrovské patenty -> návrat absolutismu a zrušení ústavy
o neoabsolutismus – císař + A. Bach (bachovský absolutismus)
o persekuce odpůrců systému (Karel Havlíček Borovský)
o zákaz politického života
- 1855 konkordát s Vatikánem (smlouva o spolupráci)
o Vatikán získává kontrolu nad školstvím
o chce upevnit absolutismus – jeden vládce, jedna církev
o církev je kvůli spojení s Rakouskem nedůvěryhodná (hlavně během 1. republiky)
- hospodářství vzkvétá, protože majitelé továren si mohou dělat, co chtějí
o podpora soukromého hospodářství
o vrchol průmyslové revoluce
- 1859 – prohra RU v Itálii = ztráta Milánska/Lombardie
o narůst nespokojenosti v RU s režimem
o císař je přinucen ke změnám
 odvolává Bacha jako obětního beránka

60. LÉTA

- 1861 Únorová ústava

o RU se stává konstituční monarchií a už do konce zůstává
o výkonná moc – císař + vláda (císař je neodvolatelný a neodpovědný z funkce)
o zákonodárná moc – říšská rada
 dvě komory: poslanecká sněmovna, panská sněmovna
 v jednotlivých zemích – zemské sněmy

OBNOVA ČESKÉHO VEŘEJNÉHO ŽIVOTA

- po obnovení politiky (vyhlášením ústavy) -> impulz pro veřejný spolkový život
- spolek Hlahol (1861) = pěvecký spolek
- spolek Sokol (1862) – zakladatel Miroslav Tyrš
o nejen tělovýchovný spolek, pořádá i kulturní aktivity
o vymezení se proti němectví (Němci mají svůj spolek), ochrana češství
- spolek Česká beseda (1863) – pořádá různé kulturní spolky
- vychází Národní listy od 1.1. 1861
o vlivné médium, formulují politické názory

VZNIK POLITICKÝCH STRAN

- 2 proudy
o konzervativní
 = Strana konzervativního velkostatku
  především česká šlechta a velkostatkáři, majitelé velkého množství půdy
o liberální
 = Národní strana (Staročeši)
 především měšťanstvo
 chtějí být mluvčím českého národa
 chtějí liberální svobody (svoboda tisku, rozšíření volebního práva…)
 v čele Palacký, František Ladislav Rieger
o oba proudy chtěli určitou míru autonomie (sloučení správy všech českých zemích)
 uznání politických práv pro země koruny české
- po volbách do říšského sněmu získávají Češi málo míst v zemském sněmu, a ještě méně v zemské radě
o hodně Čechů nemá volební právo, protože jsou chudí
o Staročechům se nedaří prosadit dílčí autonomii
 na protest přestali chodit do říšského sněmu a do zemské rady
 politika pasivní rezistence

VZNIK RAKOUSKA-UHERSKA

- 1866 (Prusko-Rakouská válka) končí prohrou Rakouska

o oslabení mezinárodní pozice
- Uhersko/Maďarsko využívá oslabení Rakouska
o jako vždy v historii Maďarsko udělá cokoliv, aby dostalo to, co chce
o vynutí si vznik dvoustatí Rakousko-Uhersko (1867)
 Rakousko – císařství (Předlitavsko)
 Uhersko – království (Zalitavsko)
 každý má svoji vládu, zákonodárství ale společný císař, armáda, peníze a ministr
zahraničí

PŘEDLITAVSKO

- prosinec 1867
o nová ústava „prosincová“
o větší osobní svobody
o liberálnější, ale panovník je stále neodvolatelný a nezodpovědný
- reakce Čechů na dualismus
o nechtějí zrušení RU, chtějí jen větší autonomii -> chce federalizaci podle historických zemí, ale
ví že poté, co se „osamostatnilo“ Uhersko, že už je to nemožné
o protesty Čechů, 1868 položení základního kamene Národního divadla
o císař si chce udobřit Čechy
 jednání mezi Vídní a českými politiky (hl. liberálními např. Palacký)
 1871 – fundamentální články: Česko v rámci Předlitavska získává větší autonomii
 nelíbí se českým Němcům a Maďarům, kteří se bojí, že by autonomii chtěli i menší
státy v Zalitavsku (Slovensko, Slovinsko, Chorvatsko)
 císař ustupuje a dohoda padá
- neúspěch -> napětí v liberální straně, mladá generace vystupuje a zakládá Národní stranu
svobodomyslnou = Mladočeši
o nechtějí pasivitu, prosazují aktivní politiku
- Mladočeši
o vrací se do říšského sněmu a zemské rady -> na to reagují i Staročeši, kteří uznávají chybu a
taky se vrací
o Taaffe (hrabě) – podpora vlády od Čechů, on si toho váží a dává Čechům ústupky
  = drobečková politika
 česká univerzita na Karlo-Ferdinandově univerzitě
 používání češtiny na úřadech
- Punktace – 1890
o pokus o dohodu s Čechy
o vláda x Staročeši, šlechta a němečtí liberálové
o rozdělení českých zemí na 2 oblasti
 česko-německá = komunikace jak v češtině, tak v němčině
 německá = komunikace pouze v němčině (Sudety)
o s Mladočechy se nikdo nebaví – využívají Národní listy na protest
 Staročeši jsou vykresleni jako zrádci, diskreditováni a do budoucna jsou vyřazeni
z politiky, nikdo už je nevolí 1891
o kvůli Mladočechům neschváleno

NĚMECKO-ČESKÝ KONFLIKT
- 1893 Taafee končí
- 1895 ho nahrazuje Badeni
- 1896 5. kurie (všeobecná)
- 1897 – Badeního jarního opatření
o zrovnoprávnění češtiny a němčiny
o vzdor ve vládě, chtějí Badeniho zabít (je vyzván na souboj pistolí), nakonec je odvolán
o neprosazeno
- 1907 – zrušení systému Kurií a zavedení všeobecného volebního práva pro všechny muže nad 24 let

POLITICKÉ PŘED 1. SVĚTOVOU VÁLKOU

- Staročeši
- Mladočeši – nacionalistická strana, v rukou média, bratři Gregrové
- Strana sociálně demokratická – zastupují dělníky
- Agrárníci – zastupují zájmy farmářů/vesničanů Anton Švehla
- Realisté – Tomáš Garrigue Masaryk
- Pokrokářský proud
- Křesťansko-sociální proud

ČESKÉ HOSPODÁŘSTVÍ, SPOLEČNOST A KULTURA

HOSPODÁŘSTVÍ
- průmyslové centrum RU (2/3 průmyslové výroby)
- nové průmyslové oblasti (dříve hl. Praha)
o Ostravsko, Mostecko
- počet lidí v průmyslu se rovná lidem v zemědělství
- hl. průmyslové obory
o textil (1/2 zaměstnanců jsou ženy) – podkrkonoší, pod jizerskými horami (Liberec, Trutnov)
o sklářství – jizerské hory, Krušnohoří
o strojírenství – ČKD (Českomoravská–Kolben–Daněk), Škoda – Emil Škoda, Tatra a Laurin a
Klement
 Tatra Prezident – první sériově vyráběný automobil
 o elektroprůmysl – Kolben, František Křižík – nasvítil fontánu na výstavišti, zprovoznil první
tramvajovou trať
o pivovarnictví – hodně stále funkčních z 19. století, měděné kotle
o cukrovarnictví
- rozvoj dopravy = železniční sítě – nejhustší v Evr.
- bankovnictví = němečtí bankéři nechtějí půjčovat Čechům, Živnobanka
- 1873 krach vídeňské burzy
- 1:3 Češi : Němci v bohatství – nové oblasti jsou hl. Sudety
o jedině v pivovarnictví měli Češi větší podíl

SPOLEČNOST
- výrazně roste počet obyvatel
- 1880 = 8,2 milionů
o v Čechách 3,5 mil. Češi + 2. mil. Němci
o na Moravě 1,5 mil. Češi + 0,6 Němci
o Slezsko 126 tis. Češi + 256 tis. Němci + tis. 154 Poláci
- 1/3 obyvatel Předlitavska jsou Češi
- 1910 = 10 milionů
- 2/3 Česka jsou Češi zbytek Němci, Poláci, Ukrajinci

KULTURA
- Češi chtějí dokázat, že jsou na stejné úrovni jako Němci
- literatura: Němcová, Jirásek
- malířství: Mikoláš Aleš, Alfons Mucha, Ludvík Harold, František Ženíšek a Vojtěch Hynais
- Národní divadlo
o zákl. kámen položen 16.5.1868
o hl. architekt Josef Zítek
o novorenesance vyhovuje monumentálním a reprezentativním stavbám
o 1881 otevřeno a ihned vyhořelo
o rekonstrukcí je pověřen žák Josefa Zítka, Josef Schulz
o 1883 znovu otevřena
o umělci
 sochaři: Bohuslav Schnirch, Josef Václav Myslbek, Antonín Wágner
 malíři: Josef Ženíšek, Mikoláš Aleš, Josef Tulka, Vojtěch Hynais, Václav Brožík, Julius
Mařák
 = generace národního divadla
o Vojtěch Hynais = opona
o Bohuslav Snirch = Dvě trigy s bohyněmi Vítězství
- secese = vrací se k lidovým tradicím
o Jan Kotěra
o Sudety – neogotika
- hudebníci: Dvořák a Smetana