ÚVOD DO NOVOVĚKU

 Novověk začíná obdobím po třicetileté válce.

 Pamatuješ si, jakým způsobem skončila třicetiletá
válka? Pokud ne, pusť si předešlou prezentaci.

 Od 17. století začíná v Evropě sílit názor, že lidé

by měli mít stejná práva a povinnosti bez ohledu
na svůj společenský původ. Během několika
staletí se díky tomu utvořily moderní
demokratické státy. V některých stačilo, aby
panovník nařídil reformu, ale v některých státech
se demokracie dobývala za cenu mnoha životů.
VELKÁ FRANCOUZSKÁ REVOLUCE
 Jednou
ze zemí, kde se demokracie tvrdě
dobývala, byla Francie
SPOLEČNOST
 V 17. a v 18. století začaly v Evropě vznikat nové typy
monarchií.
 Z učiva sedmého ročníku víte, že do panovníkovy moci
často zasahovaly stavy. To bylo většinou měšťanstvo a
duchovenstvo. Takovým zemím se říkalo stavovské
monarchie. Typickými příklady byly například Polsko a
České království.
 V zemích, kde panovník svou moc ztratil, se šlechta nebo
stavy snažily oslabení panovníkovy moci legalizovat
(uzákonit). Prostředkem pro omezení byla nejčastěji ústava
(latinsky konstituce). Takovým zemím se proto říká
konstituční monarchie. Panovník je stále váženou osobou,
ale s omezenými pravomocemi, jeho vládu navíc kontroluje
například parlament. Příkladem je Anglie.
SPOLEČNOST
 Státy, kde panovník postupem času získal ničím
neomezenou, absolutní moc, se nazývají
absolutistické monarchie. Ani takový panovník
nevládl sám, měl několik rádců – ministrů. Příkladem
absolutistické monarchie byla například Francie.
 V některých zemích měli panovníci velmi moderní
názory a prováděli řadu reforem – uvědomovali si,
že čím lépe se bude dařit poddaným, tím více bude
vzkvétat stát. Jejich reformy se týkaly mnoha oblastí
života – hospodářství, školství, správy státu,
soudnictví i vojenství. Takovým státům říkáme
osvícenské monarchie.
SPOLEČNOST
 Osvícenské monarchie vznikaly později než
konstituční a absolutistické monarchie, až v 18.
století. Osvícenskou monarchií se stala i habsburská
říše, jejíž součástí byly, od roku 1526 i české země.
 Příkladem osvícených panovníků jsou i Marie Terezie
a Josef II.
 https://www.youtube.com/watch?v=iRndi_yz8TQ

 https://www.youtube.com/watch?v=o06OQ6RGkVc

 Jaký je rozdíl mezi konstituční, absolutistickou a

osvícenskou monarchií?
OBČANSKÁ REVOLUCE
 Už jste se setkali s občanskou revolucí v Nizozemí, v
novověku ale takových revolucí proběhlo mnohem
více.
 Občanská revoluce = revoluce, při které se z obyvatel
státu stávají občané
 Znáš historický stát, který měl občany?

 Panovník je buď svržen, nebo je jeho moc omezena

– zanikne starší uspořádání společnosti. V novém
uspořádání mají mít obyvatelé podíl na řízení státu
a být rovnoprávní. To znamená rovnost před
zákonem (stejný trest za stejné provinění).
OBČANSKÁ REVOLUCE
 V politických právech ale stále rovnost nebyla –
ženy neměly právo volit, nemluvě o
obyvatelích kolonií a domorodcích.
 V některých zemích mohli volit jen muži s
určitým majetkem – tomu se říká majetkový
cenzus.
 V některých státech byla snaha o rovnoprávnost
završena až ve 20. století.
 Letos se budeme učit o občanské revoluci v
Anglii, v anglických koloniích v severní
Americe (→ USA) a ve Francii.
ANGLIE A VELKÁ BRITÁNIE
 Se skotským králem Jakubem I. Stuartem začali v
Anglii vládnout Stuartovci. Anglie a Skotsko byly dva
samostatné státy, kterým vládl jeden král – tomu se
říká personální unie. Aby se mohl Jakub I. Stát
králem i v Anglii, musel přestoupit na anglikánskou
církev. Když se pokoušel zavést
anglikánskou víru i ve Skotsku, narazil na
odpor → vztahy mezi Anglií a Skotskem
se zhoršovaly.
ANGLIE A VELKÁ BRITÁNIE
 1625 – po smrti Jakuba I. nastoupil na trůn jeho
syn Karel I. – pokoušel se vládnout
absolutisticky a přestal svolávat parlament.
 Karel vybíral daně i bez souhlasu parlamentu,
navíc se snažil vnutit anglikánskou víru Skotsku
a katolickému Irsku → v těchto zemích rostl
odpor vůči Angličanům. Anglikáni měli opozici i
v samotné Anglii.
 1639 – skotská vojska vtrhla do Anglie
ANGLIE A VELKÁ BRITÁNIE
 Karel potřeboval peníze na vybudování armády a
mohl je získat jen vypsáním mimořádných daní
– l tomu potřeboval souhlas parlamentu →
nechal ho svolat – parlament mu však daně
zamítl a král a jej rozpustil.
 Ve válce se mu nedařilo, svolal tedy parlament
znovu – parlament si začal diktovat podmínky,
které měly omezit jeho absolutistickou vládu –
to nakonec vyústilo v boj.
 1642 v Anglii začala občanská válka.
ANGLIE A VELKÁ BRITÁNIE
 Ve válce zprvu vyhrával Karel, když se ovšem do čela
odporu postavil Oliver Cromwell, Karel byl poražen,
zajat, souzen a v roce 1649 popraven.
 Karel I. byl prvním evropským vladařem, kterého
odsoudili k trestu smrti vlastní poddaní.
 Brzy po Karlově smrti byla Anglie

vyhlášena republikou.
ANGLICKÁ REPUBLIKA A
CROMWELLOVA DIKTATURA
 Anglický parlament byl od středověku rozdělen
na dvě komory: Sněmovnu lordů (zde zasedala
vysoká šlechta a duchovenstvo) a Dolní
sněmovnu (zde zasedala drobná šlechta a
měšťanstvo). Ve Sněmovně lordů bylo členství
dědičné, do Dolní Sněmovny byli poslanci
voleni, ale volit (a být voleni) mohli jen
majetnější lidé.
 Po vyhlášení republiky byla Sněmovna lordů
rozpuštěna → republiku měl řídit pouze
parlament složený z volených zástupců.
ANGLICKÁ REPUBLIKA A
CROMWELLOVA DIKTATURA
 Skutečnou moc však měl v rukou Cromwell podporovaný
armádou. S tou se napřed vydal napřed do Irska, potom do
Skotska. Obě země se mu podařilo dostat pod anglickou
svrchovanost, Irsko se tak stalo první anglickou kolonií. Odpor
vůči anglickému útlaku cítily oba národy, to vedlo ke krvavě
potlačeným povstáním.
 Cromwell podporoval i námořní obchod. Vydal plavební
zákon, který dovoloval dovážet zboží na britské ostrovy a do
anglických kolonií pouze anglickým lodím nebo lodím zemí,
odkud zboží pocházelo. Tento zákon byl namířen zvlášť proti
nizozemským obchodníkům, kteří do Anglie dováželi zboží z
celého světa a znamenali pro anglický obchod velkou
konkurenci.
 Nizozemsko vyhlásilo Anglii válku, ale Anglie vyhrála a stala se
námořní velmocí.
ANGLICKÁ REPUBLIKA A
CROMWELLOVA DIKTATURA
 Cromwell v roce 1653 rozehnal parlament, prohlásil se
„lordem protektorem“ a nastolil diktaturu.
 Byl puritánem, tvrdě potlačoval opozici, zakázal divadlo
a jakoukoliv veřejnou zábavu.
 Došlo k několika pokusům o atentát, ale Cromwell
zemřel přirozenou smrtí v roce 1658.
 Neměl vhodného nástupce → 1660 Anglie opět
královstvím.
SLAVNÁ REVOLUCE
 1660 na anglický trůn dosedl syn popraveného
Karla I. Karel II.
 On i jeho nástupce Jakub II. Se marně proti
parlamentu pokoušeli prosadit absolutistický způsob
vlády. I oni však měli v parlamentu řadu příznivců, a
tak se parlament rozdělil na dvě skupiny:
konzervativní, která podporovala krále a radikální,
která byla pro co největší omezení panovníkovy
moci. Z těchto dvou skupin se později vyvinuly
moderní britské politické strany – konzervativní a
liberální.
 https://videacesky.cz/video/desive-dejiny-karel-ii
SLAVNÁ REVOLUCE
 Jakub II. udělal dva kroky, které ho stály trůn:
přestoupil na katolické náboženství a v roce 1688
rozpustil parlament → revoluce – Jakub II. Byl
sesazen a na trůn povolán jeho zeď, nizozemský
místodržící Vilém Oranžský – byl protestant a v
Anglii vládl jako Vilém III.
 K trůnu mu dopomohl parlament, Vilém III. Proto
musel přistoupit na řadu podmínek, které mu
parlament kladl, a potvrdit jeho práva. Z Anglie se
tak stala konstituční monarchie - od roku 1688 až
dodnes – tato změna vešla do dějin jako slavná
revoluce.