Revoluční rok 1848

Obrázek [1]
Revoluce v Evropě
v roce 1848
– leden – Itálie

– únor – Francie

– březen – Německé státy

– Uhry
– Rakousko

– červen – Čechy
Požadavky:
1. Odstranění feudalismu - zrušení roboty a poddanství
– uvolnění pracovní síly ze zemědělství,
rozvoj tovární výroby
2. Odstranění absolutismu – volání po ústavě,
parlamentu
3. Posílení občanské společnosti – myšlenky VFR –
lidská práva
4. Sjednocení Itálie a Německa – snaha
o konkurenceschopnost
5. Růst nacionalismu – malé evropské národy – více
samostatnosti
6. 1847 – ekonomická krize – neúroda a její důsledky,
jak bude řešena?
 Revoluce v Itálii
• Itálie byla rozdělená
na řadu států
• cílem revoluce bylo
sjednocení země
a osvobození severní
Itálie od nadvlády
Rakouska
-Giuseppe MAZZINI – hnutí Mladá Itálie Obrázek [2]

-Sardinský král Karel Albert poražen u Custozy (červenec

1848)
• revolucionáři byli poraženi, ke sjednocení nedošlo
• vypukla v únoru 1848
• Král Ludvík Filip Orleánský byl
svržen
• Vznik republiky -prezidentem
Ludvík Bonaparte
Revoluce ve
• 1851 provedl státní převrat
Francii
a prohlásil se císařem
Napoleonem III.
• Francie se stala podruhé
císařstvím

Obrázek [3]
 Revoluce v německých státech
Myšlenka sjednocení německého národa v jednom státě
Existuje však německý spolek = suverénní německé státy a města a
rozhodující hlas ve spolkovém sněmu má Rakousko a Prusko
• Král Fridrich Vilém IV. slíbil změnu ústavy a reformy
• zástupci jednotlivých německých států jednali o sjednocení země
– 2 koncepce: VELKONĚMECKÁ X MALONĚMECKÁ
• Odpor Čechů k připojení se k Německu – František Palacký - raději
austroslavismus

Obrázek [4]
• Vítězí maloněmecká koncepce a poslanci nabídli Obrázek [5]

německou císařskou korunu pruskému králi- ten

odmítl, Prusko si již předtím zajistilo ústavou
rozhodující vliv.
Země zůstala rozdrobena na malé státečky. Pokus o
sjednocení Německa parlamentní cestou ztroskotal.
Revoluce v Habsburské monarchii Obrázek [6]
 Revoluce ve Vídni a v Uhrách

Vídeň - cíl: odvolat kancléře Metternicha + ústava

• Císař Ferdinand I. Dobrotivý – slib ústavy
• kancléř Metternich donucen odstoupit

• Uhry – cíl: nezávislost na Habsburcích, odpor k NJ

• Uhry - mnoho malých národů – např. Chorvati, Rumuni,
Slováci – nucena maďarština
• Ladislav Štúr – Žádosti slovenského národa
• Lájosz Kossuth – uherský vůdce za nezávislost

• Říjen 1848 – útoky rakouského davu na říšský sněm ve

Vídni
Vídenští demokraté sympatizují s uherskou
revolucí - jsou však umlčeni vojsky
Windischgrätze
• Přesun císařského dvora do Olomouce
• Přesun říšského sněmu do Kroměříže
• prosinec 1848 - abdikace Ferdinanda I. - nový
císař František Josef I. – velmi konzervativní
- osmnáctiletý

• Srpen 1849 Maďaři prohráli u Világoše

• „to byl ale Világoš…“
• Porážka revoluce díky pomoci carského Ruska
 Obrázek [7]

Ferdinand I.
Dobrotivý

Obrázek [8]

Clemens von Metternich

 Revoluce v Čechách
• za počátek revoluce se považuje shromáždění lidu 11.3.
1848 ve Svatováclavských lázních
v Praze
• zde byla sestavena petice císaři s požadavky:

zrušení poddanství svoboda tisku,

a roboty shromažďování
a vyznání

větší míra samosprávy ČJ na školách

pro české země, ústava
• Císař slíbil podepsat petici, protože se obával
revolučních nepokojů = Kabinetní list
• Svatováclavský výbor – reflektuje požadavky
Čechů
• „Jaro národů“ – veselo, uvolnění, konec cenzury,
politický život, očekávání zrušení poddanství
• František Palacký odmítá velkoněmeckou
koncepci – raději austroslavismus
„ Kdyby Rakousko nebylo, sami bychom si ho
museli vytvořit.“

Obrázek [9]
Obrázek [10]
 1. slovanský sjezd

• 2. 6. 1848 v Praze

• čeští politici (F. L. Rieger, F. A. Brauner aj.) v čele

s Františkem Palackým chtěli zachování rakouské
monarchie, která by chránila malé národy před
silným Německem

- Manifest národů evropských – každý národ má mít

právo na samostatnost
• 12. 6. 1848 - jednání na sjezdu přerušily pouliční boje
zvané pražské svatodušní bouře

• Roznětkou = zabita manželka rakouského generála

Windischgrätze v Celetné ulici

• Slovanský sjezd byl rozehnán

• vzbouřenci stavěli v ulicích barikády – vůdce J. V. Frič
• vládní vojsko v čele s generálem Windischgrätzem
začalo ostřelovat Prahu
• po šesti dnech se povstalci vzdali
• nad Prahou bylo vyhlášeno stanné právo- omezení
svobod
Obrázek [11] Obrázek [12]
 • revoluční hnutí v roce 1848
v Habsburské monarchii
skončilo porážkou

• jediným kladným výsledkem

bylo zrušení poddanství a
roboty dne 7. 9. 1848

• císař se vzdal vlády a na trůn

usedl jeho synovec František
Josef I. – návrat do starých
kolejí absolutismu
Obrázek [13]
 Výsledky revolucí roku 1848
• revoluce v evropských zemích v roce 1848 měly krátké
trvání a většina z nich byla poražena
• v dalších letech požadavky na práva sílily a vlády si
uvědomily, že demokratické reformy jsou
nevyhnutelné
• zrušena robota i poddanství v Habsburské monarchii –
vznik státní správy místo vrchnostenské
• rovnost občanů před zákonem
• zformovala se národní hnutí
• končí státní zásahy do obchodu a průmyslu