učebnice s.

85–92

Revoluce 1848/1849

FRANCIE – vláda Ludvíka Filipa, nejbohatší buržoazie – roste nespokojenost ve všech

vrstvách (republikáni, stoupenci Napoleona, chudí…) – roste nezaměstnanost, myšlenky
utopického socialismu, snaha rozšířit volební právo – liberální myšlenky se šíří dál

opozice pořádá bankety – propagují volební reformu

22. 2. 1848 – reformní banket v Paříži – nepokoje, barikády, boje s vojskem
25. 2. revoluce vyhlásila druhou republiku – král utekl do Anglie

prozatímní vláda – vypsala volby podle všeobecného hlasovacího práva, zavádí občanské
svobody, řeší nezaměstnanost a dělnickou otázku

červen 1848 – povstání dělníků proti prozatímní vládě – nespokojenost

krvavě potlačeno – prosadila se vláda silné ruky

Národní shromáždění přijalo republikánskou ústavu – po vzoru USA, v čele státu prezident

prosinec 1848 – prvním prezidentem zvolen Ludvík Bonaparte – synovec Napoleona I.;
zastánce pořádku a silné vlády – usiluje o neomezenou moc, obchází parlament, spoléhá na
plebiscity – opora o konzervativce (katolická církev, měšťanstvo, venkov…)
prosinec 1851 – prosazuje novou ústavu
leden 1852 – ústava prošla plebiscitem – zvýšeny pravomoci prezidenta

listopad 1852 – druhé císařství, vládne jako Napoleon III. (1852–1870) – císař Francouzů
autoritativní režim – chce uklidnit revoluční napětí, zachovat občanská práva, chce pořádek
a blahobyt, silnou exekutivu: styl bonapartismus

rozvoj Francie – Paříž se stává moderní metropolí, velká výstavba;

Napoleon III. rozšiřuje kolonie v Asii

NĚMECKO – silné liberální měšťanstvo, touha po sjednocení

Německa – idea ale naráží na konzervativní systém
Prusko – vytváří celní unii – snaha o společný trh – netýká se Rakouska

březen 1848 – vliv revoluce v Paříži – panovníci v jednotlivých státech ze strachu rozšiřují
občanské svobody (svoboda tisku, rovnost před zákonem…)
18. 3. – krvavé srážky v Berlíně – pruský král slíbil ústavu a sjednocení Německa

květen 1848 – celoněmecký parlament ve Frankfurtu nad Mohanem – má vypracovat

ústavu pro sjednocené Německo – otázka koncepce sjednocení:
velkoněmecká – maloněmecká (zjisti, o co se jednalo)
František Palacký – pozván do Frankfurtu, účast odmítl, sepsal otevřený list: odmítl spojení
Čechů a Němců, jsou to rozdílné národy, Rakousko je garantem malých národů

zvítězily maloněmecké tendence – vypracována ústava, císařská koruna nabídnuta pruskému

králi – ten ji odmítl – nechtěl sjednocení Německa parlamentní cestou

1850 – obnoven Německý spolek – předsedá Rakousko – stále soupeří s Pruskem

ITÁLIE – snahy o sjednocení – proti Rakousku a Bourbonům, ale velká roztříštěnost;

v čele těchto snah savojská dynastie – vládne na Sardinii, v Savojsku a Piemontu

leden 1848 – lidové povstání na Sicílii a v Neapolsku (zde Bourboni)

březen 1848 – povstání v Miláně a Benátkách – proti Rakousku
další nepokoje v Římě (vyhlášena republika), ve Florencii…

Rakouská armáda vítězí v S Itálii – v čele armády Jan Radecký z Radče -->
porazil sardinského krále Karla Alberta – abdikoval, předal trůn synovi:
Viktor Emanuel II. – uzavřel mír s Rakouskem

Milánsko a Benátsko dál pod Rakouskem…

HABSBURSKÁ MONARCHIE – konzervatismus, centralismus, robota (i Prusko a Rusko);

mnohonárodnost – národní hnutí – hlavně Uhry a Čechy
napětí proti konzervatismu i ve Vídni – liberální měšťané, studenti, dělníci…

13. 3. 1848 – revoluční pnutí ve Vídni – nespokojenost liberálního měšťanstva a radikálních

studentů, srážky s vojskem, dělníci útočí na továrny, barikády, rabování
císař donucen propustit Metternicha, slíbil ústavu, zřídil více ministerstev, zavádí občanské
svobody, zrušena cenzura – zavedena svoboda tisku

3. 3. 1848 – uherská revoluce v Prešpurku (Bratislava), vede Lajos Kossuth

Uhrům povolena uherská vláda – mohla svolat uherský sněm, faktická autonomie Uhrů,
můžou dělat reformy, zrušeno poddanství

Rychlé vítězství liberálů – ale narušena integrita Rakouska

duben 1848 – oktrojovaná ústava (nařízená shora) – pro celou říši kromě Uher:
vzniká říšský sněm – tomu jsou odpovědní ministři, vládnou spolu s císařem (má právo veta)
liberálové proti – chtějí široké volební právo pro muže – v květnu nové povstání

Rakouští poslanci se účastní sněmu ve Frankfurtu – působí velkoněmecké ideje;

Rakousko se otřásá v základech…