Velká francouzská revoluce (1789-1799)

 Zlomová změna v evropských dějinách a dějinách lidstva, změna společenského uspořádání

 Základy moderní občanské společnosti
 Etapy:
1. Předrevoluční Francie a pád absolutismu
2. Konstituční monarchie
3. Francouzská republika
4. Jakobínská republika
5. Vláda direktoria a Napoleonův převrat
 Předrevoluční Francie:
o V průběhu 18. století je Francie absolutistickou velmocí
 Vládne Ludvík XVI. z rodu Bourbonů
 Vede nákladný život
 Bourboni vedou další války – např. dědictví rakouské, sedmiletá válka, boj o nezávislost
amerických osadníků
o Přibližně 26 milionu obyvatel
 Tři stavy:
 100 000 duchovních – opora panovníka
 400 000 šlechticů – žijí z práce a dávek třetího stavu
 Ostatní obyvatelé – měšťané, venkovské obyvatelstvo
o Platí daně a dávky – církev, král, vrchnost
o Šikana ze strany královských institucí
o Náboženský útlak – pronásledování francouzských protestantů (Hugenotů)
o Ekonomické problémy
 Merkantilní politika
 Brzdí svobodné podnikání
 Vnitřní cla
 Cechovní monopoly
 Vlastnictví půdy a daňová zátěž
 1/10 půdy vlastní církev
 1/5 vlastní šlechta
 Malá hospodářství – do 20 akrů
 Zadluženost
 Francouzský stát dluží více než kolik je oběh peněz
 Nárust dluhů kvůli okázalému životu dvora – Marie Antoinetta
Napoleonské války (1799-1815): 1 Dějepis
  Reformy daní (daň ze vzduchu?)
 Ministr Tugot
o Snaha o rovnoměrnější rozdělení daňové povinnosti
o Odpor privilegovaných vrstev
 Ministr Necker
o Platit musí všichni (první i druhý stav)
o Nutnost svolání generálních stavů, které mohou schválit nové daně
o Odvolán – zveřejňuje skutečnou výši dluhu
o Květen 1789 – po 175 letech svolány tzv. generální stavy do Versailles
o Zástupci všech tří stavů – duchovenstvo, šlechta a měšťané, aby jednali o tom, co s prázdnou
pokladnou
o Vyhrocená jednání – nikdo nechce ustoupit
o Vznik Národního shromáždění
 17. června 1789 se 3. stav prohlásil za Národní shromáždění, za reprezentanta národa, protože
tvořil 96 % všeho obyvatelstva Francie
 Cíle
 Nová ústava a omezení moci krále
 Vyváženost rozdělení moci zákonodárné, výkonné a soudní
 Rovnost před zákonem
 Král uzavře sněmovnu
 Přesun jednání do Míčovny – přísaha zástupců, že se nerozejdou, dokud nevypracují ústavu
 Později se přidává i první a druhý stav (tlak obyvatelstva)
o Pád absolutismu
 Dobytí Bastily 14.7.1789 (symbol absolutismu; vězení pro politické odpůrce)
 Vznik Národní gardy
 Občanské vojsko věrné králi
 Sestavil a velí jí markýz La Fayette (hrdina bojů o nezávislost amerických osad)
 Nový symbol změn – trikolóra (bílá je barva krále, červená a modrá barvy Paříže)
 Vlna změn na venkově
 Povstání proti feudálům – vypalování zámků a archivů s robotními povinnostmi
 1.8.1789 Národní shromáždění zrušilo feudalismus
 Byla zrušena daňová privilegia prvního a druhého stavu
 Byla zajištěna rovnost před zákonem
 Byla zrušena práva vrchnosti vůči poddaným

Napoleonské války (1799-1815): 2 Dějepis

  V srpnu 1789 změna názvu – Ústavodárné shromáždění (místo Národního shromáždění), ale
později po vzniku Ústavy se zase změní zpátky na Národní shromáždění
 Základem Ústavy je „Deklarace práv člověka a občana“
 Jedním z autorů je markýz La Fayette
 Svoboda a rovnost před soudem, právo na soukromé vlastnictví
 Osobní svoboda
 Postavení krále:
 Váhá přijmout změny
 Král má odročující (pouze na krátkou dobu) právo veta
 Organizuje věrné vojenské pluky (z celé Francie), aby hájil absolutistický systém
 V říjnu 1789 – vzpoura pařížského lidu a následné přesídlení krále do Paříže (nedobrovolné)
 Konstituční monarchie (1790-1791):
o Přijímání zákonů Ústavodárným shromážděním
o Oddělení moci zákonodárné, soudní a výkonné (král, ale je „loutkou“ ÚS) – odročovací právo krále
o Volební právo jen pro bohaté (asi 4 z 26 milionů)
o Vybudování krajů – tzv. departementů
o Zavedeno oslovení „občan“
o V září 1791 konečný text „Ústavy“ – panovník je králem všech Francouzů (je přinucen podepsat)
o Vznikají politické kluby a politické spektrum:
 Jakobíni (levice) – radikální inteligence a střední buržoazie, zastánci republiky
 Vůdcem Jakobínů byl Robespierre, byli pojmenováni podle kostela, ve kterém se společně
scházeli, jakobínská = revoluční čapka
 Kordiliéři (střed) – neboli společnosti lidských práv, jak se nazývali, zastánci republiky
 Vůdcem Kordiliérů byl Marat a Danton, vydávali noviny nazvané Přítel lidu
 Girondisté (pravice) – liberální buržoazie, obchodníci, finančníci a průmyslníci, jm. po regionu
 Období 1791-1792:
o Společenské a ekonomické problémy:
 Vyvlastnění církve (spor s papežem)
 Povstání ve Vendée – venkované, royalisté
 Emigrace šlechty a duchovních
 Liberální trh – krach řemeslných cechů, inflace, spekulace
o Pokus krále o útěk v červnu 1791  zajatec Paříže (ponechán na trůnu)
 Konstituční monarchie – vnější nebezpečí:
o Formování odporu v zahraničí (císař Leopold II. a císař František I.)
o Král – chce se zbavit domácího vězení

Napoleonské války (1799-1815): 3 Dějepis

 o Radikální politické síly ve Francii – Girondisté
 R.1792 vyhlášení války Rakousku (v prvních měsících prohry – hledání viníků)
 Vyhlášení pařížské komuny
 Zatčení krále
 Nové volby do konventu a 22. září 1792 zrušena monarchie a vyhlášena republika
 Vítězství v bitvě u Valmy a zastavení postupu protifrancouzské koalice – revoluční píseň
Marseillaisa
 Emigranti + Rakousko, Anglie, Španělsko => první protifrancouzská koalice
 Republika:
o Rok 1792 také revolucionáři nazývali rokem 1, protože to byl první rok revoluce (byl zaveden
revoluční kalendář)
o Všeobecně hlasovací právo a zvolen nový zákonodárný sbor – konvent
 V něm měly zastoupení 3 hlavní strany
 Girondisté, Lemarais (bahno), Jakobíni
 V letech 1792-1793 měli převahu Girondisté
o Král byl 21. ledna 1793 popraven
o Nové povstání ve Vendée
 Jakobínská diktatura (červen 1793-červenec 1794):
o Poprava krále  zahraniční emigrace, vyvolá další zapojení států do bojů proti revoluci
o Nepokoje i na venkově a v konventu  moc přebírají Jakobíni (poprava 26 Girondistů)
o Bratři Robespierrové (dostávají se do čela)
o Dvě nové instituce:
 Výbor pro veřejné blaho (zahraniční politika, zásobování, hospodářství a ekonomika)
 Později hledá vnitřní nepřátele
 Výbor pro veřejnou bezpečnost (hledání nepřátel revoluce)
 Vláda direktoria (1794-1799):
o Snaží se napravit křivdy, které byly učiněny za dob Jakobínů, má silnou armádu
o 5 členů – direktorium:
o V konventu jsou dvě instituce:
 Rada starších (jmenuje direktorium)
 Rada 500 (kontroluje radu starších a direktorium)
o Většinovou moc mají Girondisté
o Roste ale i moc armády (v čele od roku 1796 stojí Napoleon Bonaparte)
o Snaha o zabránění převratu (Roajalisté, Jakobíni)
o Nastartování hospodářství  roky neúrody

Napoleonské války (1799-1815): 4 Dějepis

 o Nová zahraniční politika – zisk kořisti (boje proti Rakousku a Velké Británii)
o 1796 – Itálie  Cisalpinská republika
o 1798 – tažení Středomoří  do Egypta, Malta 1798, bitva u Pyramid 1798 (úspěch)
o Napoleon – Nález Rosettské desky (jazykovědec Champolion)
o 1798 Abukir – porážka francouzského loďstva
o Hrozba občanské války
o 9.11.1799 – státní převrat s podporou armády
o Konzulát – 3 konzulové  první konzul Napoleon Bonaparte
o Obnovení pořádku
o Nová ústava – bez deklarace práv občana
o Plebiscit
o Cenzura  dohled policie

Napoleonské války (1799-1815):

 Listopad 1799:
o Státní převrat s podporou armády
o Tři konzulové – Napoleon prvním konzulem
o Nová ústava – rovnost před zákonem, svoboda podnikání, dohled policie – cenzura, plebiscit
o Vydání Code Civil (občanský zákoník) R.1804 – vzor pro celou Evropu
 Napoleonova vítězství:
o R.1800 Marengo (Itálie) – vítězství nad Rakušany a Rusy – nové vazalské republiky na území Itálie
 Předchozí vítězství Rusů a Rakušanů v R.1799 generál Suvorov
o Rozšiřování francouzského území na levém břehu Rýna – Sársko, Rýnsko, Rúrsko
o R.1802 získává Napoleon doživotní hodnost konzula – proces obnovování monarchie (návrat
emigrantů, katolické církve)
o R.1804 Napoleon prohlášen císařem Francouzů (za přítomnosti papeže)
 Cítil se pokračovatelem Alexandra Velikého a Karla Velikého
o Trafalgar – porážka francouzského vojska a převaha VB na moři
o Tažení v roce 1805:
 Vítězství u Ulmu – obsazení Vídně
 Bitva Slavkova
 „bitva tří císařů“ (Napoleon, František – Rakousko, Alexandr – Rusko)
 Jedna z nejkrvavějších bitev na našem území
 Ovládnutí střední Evropy
 Na Apeninském poloostrově rušil republiky a zřídil království, vévodství a velkovévodství

Napoleonské války (1799-1815): 5 Dějepis

 o Dosazeni příbuzní a generálové
 R.1806 zánik Svaté říše římské:
o Důsledek tažení na jejím území
o Vznik tzv. Rýnského spolku – francouzský spojenec
o František I. používal jen nový titul císař Rakouský
o Vítězství v bitvách u Jeny a Auerstedu nad Pruskem a obsazení Berlína
 Kontinentální blokáda – zákaz obchodování s VB a jejími koloniemi
 R.1807 vítězství nad Rusy u Královce (vytvoření varšavského velkovévodství)
 Ovládnutí téměř celé Evropy
 První neúspěchy:
o Porušování kontinentální blokády ze strany Portugalska a Španělska
o Dosazení bratra Josefa na španělský trůn
o Guerillová válka
o Důsledek – násilí proti civilistům, zdařilý odpor
 R.1809 nový střet s Habsburskou monarchií
o Porážka Rakušanů u Wagramu
o Sňatek Marie Luisi s Napoleonem (snaha o založení evropské dynastie)
 Hospodářská a obchodní krize ve Francii
o Odvody do armády, vyčerpanost revolucí, kontinentální blokáda
 R.1812 tažení do Ruska:
o 600 000 mužů
o Ustupování ruské armády – menší střety
o Bitva u Borodina (obsazení vypálené Moskvy – taktika spálené země)
o Tuhá zima, následný ústup Napoleona
o Decimace Napoleonovy armády v bitvě na Berezině
 Konec vlády Napoleona:
o R.1813 nová koalice (VB, Prusko, Rusko a Rakousko)
o Bitva „národů“ u Lipska a porážka Napoleona
o Napoleon sesazen (vyhnán na Elbu), Francie v hranicích r. 1792, dosazení Bourbonů – Ludvík XVIII.
o Návrat Napoleona v r. 1815 – tzv. 100denní císařství
 Bitva u Waterloo – porážka Napoleona na hlavu
 Zajat a vězněn na ostrově Sv. Helena do r. 1821

Napoleonské války (1799-1815): 6 Dějepis