Atmosféra na planetární a regionální úrovni

= plynný obal kosmického tělesa přitahovaný gravitační silou

- ochrana před kosmickým zářením

- zabraňuje velkému kolísání mezi dnem a nocí

- zajišťuje průměrnou teplotu na Zemi

Klimatogeografičtí činitelé
Makroklima (velké oblasti – kontinenty a jejich části)

1) zeměpisná šířka

- intenzita slunečního záření klesá od rovníku k pólům

2) obecný oběh atmosféry

- vzduch proudí z tlakových vyšší do tlakových níží

3) vzdálenost od oceánů a moří

- oceánské podnebí a kontinentální podnebí

- oceánské = malé rozdíly teplot vzduchu během dne a noci a během roku, vlhké (Velká
Británie)
- kontinentální = velké rozdíly teplot vzduchu během dne a noci během roku, suché (Rusko)
- přechodné = prolínaní a střídaní obou typů (ČR)

4) oceánské proudy

- na velké vzdálenosti přenášejí obrovské množství tepelné energie

- vznikají pravidelnými větry, různou slaností částí oceánů, různou teplotou vody
- teplé = oteplují, proudí od rovníku (Golfský proud – západní Evropa)
- studené = ochlazují, proudí od pólů (Labradorský - Kanada)

Mikroklima

1) Vlastnosti zemského povrchu

 - nadmořská výška (pokles teploty o 0,6 °C na 100 m)
- vegetační kryt
- orientace georeliéfu
- sněhová pokrývka

2) Činnost člověka

- globální oteplování
- produkce skleníkových plynů

Vertikální členění atmosféry

- troposféra

- stratosféra

- mezosféra

- termosféra

- exosféra

Troposféra

- přiléhá bezprostředně k zemskému povrchu

- 0 – 18 km (na pólech 8 - 9 km)

- teplota s výškou klesá (teplotní gradient)

- tvoří 80 % atmosféry

- probíhá zde většina meteorologických jevů a procesů

- počasí

Stratosféra

- 18 – 50 km

- do výšky cca 30 km se teplota nemění, potom teplota s výškou roste

- 25 – 35 km nad Zemí – nejvyšší koncentrace ozonu v atmosféře

- ozonová díra (oslabená vrstva ozonu)

 - odštěpování chlóru z freonů
- průnik ultrafialového záření (karcinogenní)

Mezosféra

- 50 – 80 km

- teplota s výškou klesá až na -100 °C

Termosféra

- 80 – 500 (700) km

- díky pohlcování UV záření může být teplota ve vrchní části termosféry až 1 400 °C

- polární záře

Exosféra

- 500 – 20 000 km

- okrajová vrstva atmosféry – atomy vodíku a helia unikají do meziplanetárního prostoru

Chemické složení atmosféry

- vzduch = směs plynů

- neprobíhají běžně chemické reakce, složení se výrazně nemění

- dusík 78 %

- kyslík 21 %

- zbytek vzácné plyny a znečišťující plyny (freony, CO2)

- vodní pára, led, voda

Skleníkový efekt

= proces, při kterém atmosféra způsobuje ohřívání planety tím, že absorbuje dopadající sluneční
záření a zároveň brání jeho zpětnému odrazu do prostoru
- část slunečních paprsků odražených od Země se do atmosféry odráží zpět na Zem, dochází
k ohřívání Země

- vodní páry, oxid uhličitý, methan…

- spalování fosilních paliv

Všeobecná cirkulace vzduchu

= pravidelné pohyby zvukových mas v planetárním měřítku Země způsobené jejich ohříváním a
ochlazováním a rotací Země

Hadleyova buňka

- teplý a vlhký vzduch od rovníku vystupuje k horní hranici troposféry (zde ztrácí velkou část vlhkosti)
a pohybuje se směrem k pólům, zhruba kolem 30° severní a jižní šířky a klesá dolu v oblasti vysokého
tlaku, oběh uzavírají přízemní větry, které se vracejí zpět k rovníku

Ferrelova buňka

- u sestupných pohybů v oblasti 30° severní a jižní šířky se vzduch zastaví o zemský povrch a
odchyluje se a část putuje k pólům, přibližně okolo 60. rovnoběžky opět vystupuje a navrací se ve
výšce směrem k rovníku

Polární buňka

- vzduch na 60° severní a jižní šířky vystupuje k hranicím troposféry a pohybuje se k pólu, tam
ochlazený klesá k zemi a tvoří oblast vysokého tlaku, vrací se směrem k rovníku při zemi

Pasáty

- stálý vítr směřující ze subtropických oblastí k rovníku

- silné větry vanoucí z vysokého tlaku nad obratníky k rovníku

Antipasáty

- pasáty se stáčí a začínají proudit od obratníků k rovníku – antipasáty

Proudění vzduchu v mírném pásu a polárních oblastech (vliv slunečního záření, Coriolisovy
síly, teploty vzduchu, vznik tlakových oblastí)

Vzduchové hmoty a fronty

Fronta

= rozhraní mezi teplým a studeným vzduchem

Teplá fronta

- nasouvání teplého vzduchu

- studený vzduch se drží při zemi, teplý stoupá nad něj nahoru

- slabé ale dlouhé deště, po přechodu teplé fronty oteplení

Studená fronta

- nasouvání studeného vzduchu

- studený vzduch se nasouvá pod teplý, ten je vytlačován nahoru

- krátké silné deště, po přechodu ochlazení

Okluzní fronta

- rozhraní mezi studenou a teplou frontou

- projevuje se jako studená fronta se slabšími účinky

- mnohdy se začne rozpadat před vznikem srážek

Cyklóna

- tlaková níže

- vzduch vstupuje do výšky vtéká od okrajů ke středům (zmenšuje se tlak)

- stoupající vzduch se ochlazuje, roste jeho vlhkost – oblačnost + srážky

Anticyklóna

- tlaková výše

- vzduch klesá a spirálovitě se roztéká od středu k okrajům

- při sestupu vzduchu se rozpouští oblačnost – suché počasí (v zimě mrazy, v létě vysoké teploty)

Podnebné pásy Země

Podnebí

- dlouhodobá režim počasí

- vytváří se působením klimatogeografických činitelů

- zeměpisná šířka
- oběh atmosféry
- vzdálenost od oceánu
- oceánské proudy
- vlastnosti zemského povrchu
- činnost člověka

- klimatologie

Oceanita

- souhrn charakteristických vlastností klimatu vytvářených vlivem oceánů

- malé denní teploty vzduchu v průběhu ročních období

- vysoká oblačnost s velkým množstvím srážek

Kontinentalita

- pevninský typ podnebí

- velké denní a roční rozdíly teploty vzduchu

- malá oblačnost, málo srážek

Porovnání klimatických pásů

Tropický podnebný pás

- mezi obratníky Raka a Kozoroha

- pouště, savany a deštné pralesy

- rovníkový

- malé teplotní výkyvy během roku i dne

- prší každý den v odpoledních hodinách
- velká vlhkost vzduchu

- střídavě vlhký

- střídaní období dešťů a sucha

- suchý

- minimální srážky (neprší klidně i několik let)

- velké výkyvy teplot během dne
- vysoký tlak vzduchu

Subtropický podnebný pás

- jižní polokoule 30° - 40°

- severní polokoule 30° - 45°

- minimální teplotní rozdíly mezi dnem a nocí

- mírná léta a suché dlouhé zimy

- západních okrajů pevnin

- v létě sucho a jasno

- v zimě děštivo

- východní okraje pevnin

- v létě vydatné srážky

- v zimě období sucha

Mírný podnebný pás

- mezi tropickým a polárním pásmem

- teplé léto, mírná zima a rovnoměrné srážky

- oceánský

- malé roční výkyvy teplot

- více srážek v zimě

- mírný kontinentální

- velké roční výkyvy teplot

- méně deštivý
- sněhové zimy

Subpolární podnebný pás

- především kolem polárních kruhů

- dlouhé studené zimy a krátká léta, nízký úhrn nočních srážek

- střídání polárního dne a noci

- subantarktický a subartický

Polární podnebný pás

- velmi chladné podnebí, polární pustina

- kontinentální

- srážky rovnoměrně rozložené do celého roku

- velký roční výkyv teplot

oceánský

- roční výkyv teplot ne tak velký

- pravidelné východní větry
- více deštivo v zimě

Klimadiagram

X
Proudění vzduchu – vítr
Monzuny

- vyrovnávání tlaku vzduchu mezi mořem a pevninou

- letní monzun

- vane z chladnějšího oceánu do nitra pevniny

- velké množství srážek

- zimní monzun

- vane z prochladlé pevniny na teplejší oceán

- období sucha

Místní větry

Bríza

- pravidelný vítr vznikající díky rozdílu teploty vzduchu ve dne a noci

Fén

- vítr vanoucí z jihu přes Alpy

- na návětrné straně pohoří stoupá a ochlazuje se, tím dojde k vypadávání srážek

Údolní vítr a horský vítr

- dva propojené lokální větry, které se střídají v denním cyklu

- převážně v horských údolích

- údolní vítr

- teplý a lehký vzduch se konvekcí šíří do vzduchu

- horský vítr

- horský vzduch se ochlazuje rychleji a „padá“ do údolí

Mistrál

- severozápadní vítr
- vyskytuje se převážně v létě a zimě

- provází ho slunečné a stálé počasí

Bóra

- studená, kontinentální vítr

- vzniká nad pevninou u moří, která je blízko pohoří

- způsobuje pokles teploty, vlnobití

Blizard

- vánice

- silný, suchý a velmi studený vítr většinou doprovázen sněžením

Tropický cyklon

- atmosférický útvar charakteru cyklóny (tlakové níže) v podobě obrovského větru

Tajfun

- tropické cyklóny v jihovýchodní Asii

Hurikán

- tropické cyklóny v Atlantiku

Orkán

- označení pro nejsilnější vítr

Tornádo

- rychle stoupající větrný proud

- vzniká při nerovnoměrném rozložení teploty a tlaku vzduchu při zemském povrchu
Počasí, meteorologická měření, přístroje
Počasí

= okamžitý stav ovzduší na daném místě

- změny počasí způsobeny především zemskou rotací

Teplota

- udává teplotní stav ovzduší

- měří se ve stínu 2 m nad povrchem

- teplotní gradient = 0,6° na 100 m

- izoterma = spojuje místa se stejnou teplotou

- teploměr

Tlak

- síla vzduchu působící v daném místě atmosféry kolmo na libovolnou plochu

- vítr proudí z tlakových výšin do tlakových nížin

- izobara = spojuje místa se stejným tlakem

- barometr

- vyvolává proudění vzduchu, není stálý

Vlhkost

- množství vody v plynném stavu v daném množství vzduchu

- vlhkoměr

Vítr

- popisuje pohyb vzduchu v určitém místě atmosféry

- anemometr (rychlost)
- směr odkud vítr vane se měří ve stupních

Sluneční svit

- délka slunečního svitu udává po jak dlouhou dobu přímé sluneční záření dosahovalo zemského
povrchu

- záleží na délce dne, oblačnosti, mlze, překážkách v místa pozorování

- heliograf

Vodní srážky

- vodní kapky nebo ledové částice vzniklé následkem kondenzace nebo desublimace vodní páry
v ovzduší

- hyetometr

Oblačnost

- viditelný shluk drobných vodních kapiček nebo ledových krystalků v atmosféře

- vzniká při ochlazování vzduchu pod teplotou rosného bodu

- vodní, ledové, smíšené

- cirrus, cumulus, stratus

Teplotní výškový gradient

-  teplota směrem vzhůru od zemského povrchu klesá po 100 m o 0,6°

Inverze

- teplota vzduchu v některé vrstvě dolní atmosféry s výškou neklesá, ale stoupá

- způsobena např. stékáním chladného vzduchu po svazích dolu

Předpověď počasí (čtení synoptické mapy)

X

Klimatické rekordy Země

Teplota, vodní srážky

Globální změny klimatu

Ozónová díra

Skleníkový efekt

Smog – znečišťování atmosféry (emise, imise)

El Nino