HYDROSFRA VODSTVO PEVNIN

Vodn obal Zem voda v ocenech a moch, na povrchu soue, voda vzan v ledovcch a organizmech, pdn, podzemn i atmosfrick voda. Nachz se ve vech podobch (kapaln, plynn i pevn). Severn polokoule - voda: 61% ; sou: 39% Jin polokoule - voda: 81% ; sou: 19% Schma rozdlen vod: voda (71% = 100%) -slan (94%) -sladk (6%) -podpovrchov -led -povrchov a atmosfrick Obh vody (hydrologick cyklus) Velk obh obh z ocenu na pevninu Mal obh obh jen na pevnin nebo jen na ocenu

Rybnky
umle vybudovan ndre pedevm k chovu ryb podle toho, jak jsou napjeny je dlme: a) Nebesk: atmosfrickmi srkami b) Prton: meme ho regulovat c) Pramenit: je zde ist, ale velmi studen voda d) Obton:

eky
-povrchov vody tj. potoky + eky tvo dohromady n s -vodn toky zanaj jako potoky a bystiny, spojenm nkolika mench pramennch tok vznik eka -kad n s m hlavn tok a ptoky - jsou napjeny atmosfrickmi srkami -vodn toky hodnotme podle dlky toku a prtoku -prtok kols, nebo zvis na zdroji zsobovn tj. na snhu, deti, podzemnch vodch apod. -nejdel eka: Amazonka - 7 025 km -nejkrat eky: Reo River - ptok Missouri v USA - 61m, st-msto, kde se eka vlv do jin eky i ocenu apod. Povod (plocha v km2)-zem, ze kterho hlavn tok se svmi ptoky odvd povrchovou i podzemn vodu Rozvodnice-smylen ra vyznaujc geografickou hranici mezi sousednmi povodmi Prtok-mnostv vody protekl prtonm profilem eky v m3 nebo v litrech za 1s Rozvod-pirozen rozhran mezi 2 povodmy v krajin mo-zem tvoen povodmi tok, kt. odvdj vodu do tho moe p.R: 3 mo: Baltsk - Odra Severn - Labe ern - Morava

Jezera
-prodn sneniny na zemskm povrchu sten nebo pln vyplnn vodou, vznikaj pi dopadu meteoritu -maj velk geografick vznam, velk jezera ovlivuj podneb, usmruj n odnos, maj i turisticko-rekrean funkci a hlavn jsou zdrojem povrchov pitn vody -pevn st sladk vody je soustedna ve tech oblastech 1.) Severn Amerika- Velk kanadsk jezera 2.) Jezera Vchodoafrick pkopov propadliny 3.) Pnev nejhlubho jezera planety-Bajkalu - Dlme: 1.) Tektonick-vznikla poklesem ker zemsk kry podl zlom (Kaspick m.) 2.) Ledovcov-vznikla odsunovou nebo akumulan innost ledovc (skandinvsk jezera) 3.) Krasov- vznikla ve sneninch, kter vznikly propadnutm strop pirozench podzemnch prostor ve vpencovch oblastech (Skadarsk jezero) 4.) Jezera vznikl n eroz-kolem dolnch tok ek (p.kolem Dunaje i Nilu) 5.) Sopen-vznikla v krterech vyhaslch sopek, zahrazenm dol ztuhlou lvou (Crater Lake v USA, jezera ve Francouzskm Stedoho) 6.) Hrazen- vznikly prodn pekkou (ztuhl lvov proud nebo horsk svah zcen do dol), vtinou ledovcovho pvodu, v Alpch, Tatrch, na umav, 7.) Karov- vznikla ve skalnch vklencch vytvoench ledovci v pohoch 8.) Poben- vznikla z sti moskch zliv oddlench od moe

Pehradn ndre
-slou k zadrovn vody, k rekreaci, k rybolovu, k vrob vodn energie, porn ndre, - u ns: Nechranice, Vranov -plon nejrozshlej p.n. je na ece Volt v Africe - 8 500 km2

Povrchov voda
vody, kter stkaj po zemskm povrchu a jsou zadrovny v umlch vodnch ndrch pochzej z atmosfrickch srek, vvr, z tajcho snhu ron: voda, kter stk nesoustedn po zemskm povrchu a odn nap. hlnu, kameny a psob velk kody) soustedn odtok: voda je odvdna do struek, rh, potok, bystin, (tvo tak zklad eky) Horn tok: - prudk srz - vyml behy - un materil smrem do nich nadmoskch vek Stedn tok: - tok je ir a vt - me sbrat ptoky - rychlost u se trochu uklidnila Doln tok: - nejvce vody - voda proud velmi pomalu - dochz k ukldn materilu

Podpovrchov vody
-takto se nazvaj vody, je se vyskytuj a pohybuj v pevnch a sypkch horninch -je to voda vznikl vsakovnm srkov vody (infiltrac), pop. kondenzac vodnch par v horninch, dl se na pdn a podzemn -termln prameny- prameny, ve kt. vyvr voda s vy teplotou, ne je okoln teplota pdy -gejzry-termln prameny, kt. vystikuj pravideln v ur. asovch intervalech na povrch, je to sloupec hork vody spolu s vodn parou - oblasti gejzr - Island, Yellowstonsk NP v USA, Kamatka, Karlovy Vary,

Bezodtok oblasti
oblast, kde vpar a vsakovn pevld nad atmosfrickmi srkami oblast subtrop vyskytuj se ve st. Asii, Africe, Austrlii, i v Evrop krieg: eky, kter mohou bhem dne vyschnout (Afrika Okavango, Austrlie)

Vodopdy
-vznikaj na mstech, kde eka vyml rzn odoln horniny (hlavn v horninch sopenho pvodu) a tam, kde je relif modelovan ledovcem -nejvy vodopd: Angel (Venezuela) - 979m

Bainy
-zem bez nleitho odtoku vody, trvale pesycen voda -vznikaj zbahnnm pd -nejrozshlej b. na zem Ruska a Kanady

Mokady
vznikaj tam, kde srky pevldaj nad vparem vody pirozen zsobrny vody voda se nevsakuje najdeme v horskch oblastech

Raelinit Slatinit
v nich polohch zarstnm zbahnlch snenin na kyselch a chudch pdch Snh a led - pevn st sladk vody - snhov (snn) ra: ra ohraniujc zemskou plochu se souvislou snhovou pokrvkou. Nad touto hranic padaj atmosfrick srky jen ve form snhu - firn: napadl erstv snh, kter pi oteplen zane tt a stanou se z nho ledov krystalky