4.

Hydrosféra
- vodný obal Země, všechna voda na Zemi v jakémkoliv skupenství
Hydrologický cyklus
– k oběhu dochází účinkem sluneční energie, zemské gravitace a rotace.
– Voda se vypařuje z oceánů, vodních toků, zemského povrchu a rostlin -> pára se pomocí pohybu
vzduchových mas přemístí a po kondenzaci dopadají kapky vody na zemský povrch -> zde voda
odtéká jako povrchová voda, nebo se vsakuje a vzniká podpovrchová voda a nebo se zase vypařuje.
Velký oběh = mezi oceánem a pevninou
Malý oběh = pouze nad oceány, bezodtokovými oblastmi
Složení a rozložení vody na Zemi
– 94% oceány 6%sladká voda (72% ledovce, 27% podpovrchová 1% povrchová)
Oceány/ Slaná voda
Tichý, Atlantský, Indický, Severní ledový, Jižní
Moře = musí být spojeno s oceánem (slané a poloslané)
– Okrajová – otevřená výměna vody s oceány (odděleny ostrovy,poloostrovy) př.: Beringovo,
Severní
– Středozemní – s oceánem spojeno průlivy, voda má specifické vlastnosti
1. Mezikontinentální – Středozemní moře
2. Vnitřní – Baltské moře
– Záliv – menší část océanu u pevniny. Nejsou odděleny (Mexický)
– Průliv – přírodní (Gibraltar)
– Průplav – lidsky vyroben (Panamský)
Reliéf mořského dna
Okraje pevnin – část dna mezi břehovou linií a oceánskou pánví
– Pevninský šelf – podmořské pokračování pevniny, hloubka 130m , rybolov
– Pevninský svah -výraznější svah
– Pevninské úpatí – začátek svahu, hromadí se zde materiál z pevniny
Oceánské pánve – hloubka 3-6km, tvoří největší část oceánu
Středooceánské hřbety – tam kde se dotýkají desky. Středoatlantský je největší
Podmořské příkopy – 1%dna, největší Mariánský 11km

Pobřeží
Klifové – tvořeno skalními útvary, klif = útes, strmá sklaní stěna na pobřeží,
- abrazní činnost -> voda odnáší horniny do moře
Plážové – ukládá se zde materiál z abrazní činnosti, písekové a kamenné pláže
Vlastnosti mořské vody
Teplota
– 53% přes 20oC – díky pohlcování sluneční energie, díky soli nemrzne pod bodem mrazu
– Vyšší u rovníku, nižší v hloubce
– Severní polokoule je teplejší, protože jižní je ochlazována antarktidou
Salinita = průměrná slanost vody – 3,5 promile
– ovlivňována zeměpisnou šířkou, přítoky, teplotou a prouděním
– nejslanější v subtropech (hodně vody se vypařuje)
– s hloubkou se zvětšuje
– malá v mírných pásech a na rovníku
Barva – závisí na obsahu minerálních látek, planktonu a hloubce
Modrá – chudá na plankton
Zelená – bohatá na organismy
Hnědá – okrajová moře, ovlivněno přítoky
Hustota – má jí větší než sladká voda (roste se salinitou a klesající teplotou)
Pohyby mořské vody
Vlnění – vzniká působením větru
– tsunami = zemětřesení
Slapové jevy = dmutí = příliv a odliv
– vzniká působením gravitačních sil Měsíce, výšku ovlivňuje i sklon pobřeží
Mořské proudy – výměna tepla a energie, na pohyb má vliv: vítr, tvar pobřeží, salinita
– teplé od rovníku k pólům(přinášejí srážky) = ohřívají a zvlhčují klima (Golfský, Brazilský, Kuro-
šijo)
– studené k rovníku = ochlazují a vysouší klima (Humboltův, Oja -šijo, Západní příhon)
Sladká voda
Řeky – odtok vod do oceánu
Vznik: dešťové a sněhové srážky, tající ledovce, vývěr z pramene, vyteká z jezera, soutok jiných řek
Zánik: Vlévá se do jiné řeky, jezera, bažiny, moře, vysychá, ponoří se
Typy ústí – místo kde se řeka vlévá do moře

Povodí – území z něhož všechna voda odtéká jednou řekou

Rozvodí – hranice mezi povodími (většinou hory)
Úmoří – území z něhož všechna voda odtéká do 1 moře ( u nás tři: Severního, Černého, a Baltského)
Průtok – vyjadřuje objem vody, která proteče daným profilem za určitý čas
Odtokový režim řek – vyjadřuje změny ve vodnatosti toků během roku -> znázornění hydrogramem
Erozní činnost řek
– meandry – vzniká boční erozí jesep – vnitřní břeh výsep – vnější břeh
– terasy – sedimentace z původního řečiště (schody z obou stran)
Bezodtoká oblast – území ze kterého voda nedotéká do žádného moře (kolem Kaspického moře, pouště)

Jezera
tektonická – vznikla pohybem litosférických desek př.: Kaspické
sopečná – v kráterech sopek -> zhroutila se sama do sebe
ledovcová – prohloubení kůry ledovcem (horská jezera - plesa)
krasová – rozpuštěním podloží ( ve vápencových oblastech)
antropogenní – lidskou činností (bývalé lomy)

Podpovrchová voda
– asi 30% veškeré sladké vody na souši -> vznikla vsakováním, obrovské zásoby
– minerální voda – když překročí stanovenou hranici minerálů
Artézská voda – vytlačovaná nad zemský povrch pomocí tlaku, je ohraničena dvěma
nepropustnými horninami (hlavně v Austrálii)
Ledovce
Vznik: vznikají nahromaděním sněhu, který se působením tlaku mění na ledovcový led
Erozní činnost – ledovce jsou výrazní erozní činitelé
– vytváří údolí do tvaru U
– brázdění -ledovec pod sebou tlačí úlomky, které ryjí horninu
– odlamování - voda rozmrzá a vsakuje se do horniny, kde pak zmrzne a roztrhá ji
– ohlazování - části ledovce se třou o jiné části, což rýhuje a ohlazuje okolní horniny
Typy:
– Pevninský – velké rozměry, pouze Grónsko a Antarktida
 – Horský
Moréna – akumulace kamenů unášených ledovcem – přední a boční
Kar – místo, kde ledovec vzniká, česky: ledovcový kotel (př.: Obří důl)
Trog – ledovcové údolí, kterým ledovec sestupuje až se zastaví
Fjord – pozůstatek ledovcové činnosti, úzký mořský záliv
Čtvrtohroní zalednění- ze Skandinávie do evropy putuje ledovec co se zastavuje v Krkonoších. Tak vznikají
ledovce i u nás.
Bludné balvany – kameny nepatřící na dané místo, dotlačené ledovcem