2.

Globus a mapa
Tvar Země a jeho důsledky
1. Geoid
– těleso, které nejpřesněji určuje skutečný tvar Země
– nepravidelný, fyzikálně definovaný = nelze na něm provádět výpočty
2. Elipsoid
– matematicky definován, lze na něm provádět výpočty
– Rotační elipsoid -> ještě přesnější na výpočty
3. Referenční koule
– Glóbus
– Nejvíce se liší od reality ale je nejlepší na výpočty

Mapa – zmenšený a zjednodušený rovinný obraz Země

- zkreslené, protože koule nejde převést do roviny bez deformací

Zeměpisná síť
– zeměpisné souřadnice = polohu určujemo pomocí souřadnic
Zeměpisná šířka- Úhel, který svírá rovina rovníku s normálou referenční hodnoty v daném bodě Země
- určují jí rovnoběžky (0o = rovník , 90o = j. A s. pól)
Zeměpisná délka – Úhel, který svírá rovina daného poledníku a rovina Greenwichského (nultého) poledníku
– určují jí poledníky (0o = Greenwich až 180o = 0o)
Azimut – úhel od severu
Měřítko mapy
– udává poměr zmenšení mapy
– nejčastěji číselný poměr (1:100 000 – 1cm = 1km) nebo grafické (přímka na mapě ukazující realné
vzdálenosti)
Vznik map
5 etap:
1. Astronomická práce -určení přesné polohy zákl. Bodů mapované oblasti
2. Geodetické práce – vytvoření trigonometrické sítě
3. Topografické práce – zpracování leteckých snímků terénu
4. Kartografické práce – zjednodušení topografického podkladu a výroba autorského originálu
5. Reprodukční práce – tisk a reprodukce

Druhy map
Dělení podle obsahu
Obecně zeměpisné – fyzická mapa → hory, řeky....
Tematické – podnebí,hospodářství, politická mapa
Turistické – popisné mapy
Dělení podle měřítka
Mapy velkého měřítka – do 1:200 000, malá území, podrobné, turistické
Mapy středního měřítka - nad 1:200 000, nástěnné mapy
Mapy malého měřítka - nad 1:1 000 000, nepodrobné, veliké území

Obsah map
Výškopis – vrstevnice, kóty,
Polohopis – znázorňuje celý topografický obsah kromě reliéfu
Popis – názvy objektů (různá velikost a barva)
Mapové značky – popsány v legendě
– Bodové (města, suroviny)
– Čárové (řeky, hranice), Izolinie – spojnice o stejné hodnotě jevu
– Plošné (lesy, oceány, hory)
Metody zobrazení tématického obsahu
Kartogram Kartodiagram

Izolinie Anamorfóza = velikost území= velikost daného jevu

Kartografická zobrazení (GIS, GPS, dálkový průzkum Země)

– matematické metody převodu zemského povrchu do mapy
Podle zkreslení
plochojevné – nezkreslují plochy , zkreslují úhly a délky
úhlojevné – nezkreslují úhly, zkreslují délky a plochy Kompromis: Mapy vyrovnávací
délkojevné – nezkreslují vzdálenosti, zkreslují úhly a plochy

Podle polohy osy

Normální poloha (pólová)
Obecná poloha (transverzální)
Příčná poloha (šikmá)

Podle vzhledu zobrazovací plochy

Azimutální zobrazení – zobrazovací plocha je rovina, dotýkající se glóbu v jednom bodě (vhodné pro území
tvaru kruhu)

Válcové zobrazení – zobrazovací plochou je válec, poledníky

a rovnoběžky jsou na sebe kolmé (př.: mapa čas. pásem)

Kuželové zobrazení – zobrazovací plochou je kužel, rovnoběžka je délkově zachována

Obecné zobrazení
– získává se matematickým odvozením (mapy v atlasech)

GIS (geographic information systém)

- počítačový systém, který umožňuje ukládat, spravovat a analyzovat prostorová data
GPS (Global positioning systém)
- je to navigační systém. Vlastněn USA. Funguje na základě radionavigace a satelitů. Dokáže zjistit polohu
na metry přesně.
Dálkový průzkum Země (DPZ)
- metoda získávání informací o objektech a jevech na povrchu Země bez nutnosti fyzického kontaktu.