2.

Kartografie
 = věda, která se zabírá technikou, tvorbou, využívaním, zpracováním, výroby map
 Zemský povrch lze zobrazit třemi způsoby:
o Glóbus – zmenšený, nezkreslený model země
o Mapa – zmenšený, rovinný obraz zemského povrchu, nebo jeho části, nelze z jeho
povrchu udělat rovinu bez zkreslení => při tvorbě map se používají matematické
způsoby, jak převést zakřivenou zemskou plochu do roviny
o Plán – není mapa, není zkreslený, plocha je tak malá, že na ní nedochází k zakřivení,
de facto půdorys, zapisuje území max 500 km2 = cca. Praha
o
Kartografická zobrazení:
 = matematické metody pomocí kterých převádíme zemský povrch do roviny mapy (způsoby
kterými je možno sestrojit zeměpisnou sít v rovině mapy)
 Dělení:
o Podle druhu zobrazovací plochy:
 Azimutální – rovina
 Válcová – plášť válce
 Kuželová – plášť kužele
o Podle polohy
 Normální – na póly
 Příčná – o 90°
 Obecná – kdekoliv
o Podle druhů zkreslení
 Plochojevná – nemají zkreslené plochy
 Úhlojevná – nemá zkreslené úhly, všechny námořní mapy
 Délkojevná – jen v poledníkovém nebo rovnoběžkovém směru
o Vyrovnávací
 Jen do určité míry ale v rovnováze – zkreslené všechno, ale jenom trochu
 O volbě zobrazení rozhoduje, pro koho mapa bude sloužit a jaké území na ní má být
zachyceno
Obsah map:
 = vše co je v mapě zakresleno, soubor všech jevů a objektů zakreslených v mapě
o Matematické prvky
 Měřítko
 Zeměpisná síť
 Rám mapy
o Polohopis
 =zakreslení situace/polohy objektů
 Bodové prvky – města
 Čárové prvky – řeky, hranice, silnice
 Plošné prvky – jezera, ledovce, lesy
o Výškopis
 =rozlišení nadmořských výšek v mapě
 Obrázková metoda – kopce malovali, v historii
 Šrafování – stínování
 Kóty – výškové body
 Vrstevnice – čáry které spojují místa se stejnou nadmořskou výškou
(hloubnice)
  Barvami – od zelené po hnědé, ve vodách hloubka –
tmavost/světlost modré
o Popis
 Mapa bez popisu je mapa slepá
 Cizí názvy:
 V originále
 Transliterace – český přepis – do latinky z azbuky např.
 Transkripce – podle výslovnosti
 Exonyma – vžitá jména – Linec, Benátky, Řím

o Dělení map
 Podle obsahu:
 Obecně zeměpisné –
 Tematická – srážky, teploty – používá se mnoho metod:
o Bodové značky – nerostné suroviny, zemědělství
o Areálová – náboženství, hustota zalidnění
o Kartogram – vyjádření střední hodnoty jevu (od, do)
v předem daných územních jednotkách, např. hustota
obyvatel podle okresů ČR
o Kartodiagram – zobrazuje jev pro územní celek (koláčový,
sloupcový diagram)
o Lokalizovaný diagram – např. mapa průmyslu ve městech ČR
o Tečková metoda – např. tečka = 1000 kusů slepic
o Stuhová metoda – doprava, migrace
o Pohybová čára – na dějepisných mapách
o Anamorfóza – velikost území odpovídá velikosti sledovaného
jevu např. velikost armády
o Izočáry (izolinie) – na mapách meteorologických, spojují
místa se stejnou hodnotou sledovaného jevu
 Podle účelu:
 Školní
 Námořní
 Vojenské
 turistické
 Podle měřítka
 Měřítko udává poměr zmenšení délky ve skutečnosti k téže délce
zobrazené na mapě
 Měřítko geografické mapy je měřítkem mapy, z něhož byla mapa
odvozena
 Měřítko číselné, měřítko grafické
 Mapy dělíme:
o Mapy velkého měřítka – do 1:200 000, jsou nejčastěji
turistické, velmi podrobné
o Mapy středního měřítka – od 1:200 000 do 1:1 000 000
o Mapy malého měřítka – od 1:1 000 000, málo podrobné,
rovinné obrazy glóbu, dochází na nich ke generalizaci obsahu
(zjednodušení)
 Využití moderní techniky při tvorbě map (dálkový průzkum země):
o GPS – globální polohový systém, ukazuje souřadnice
o Pozemní mapování nahrazeno fotogrammetrií:
  = vědní obor, který se zabývá zpracováním informací z fotografických snímků
 Vkládají se do přístroje – stereoskop – 3d zobrazení
 pro sběr informací i umělé družice, meteorologické družice, letadlové
laboratoře
o