KDU/HZM1

Ph.D. Květa Jordánová

ČTENÍ Z MAP
- ARCHIVNÍ PRŮZKUMY (historický místopis, ověření datace stavby, určení
datace stavby aj.)
- TERÉNNÍ PRŮZKUMY (orientace v terénu, navedení na lokalitu aj.)
- ZANÁŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH INFORMACÍ DO MAPOVÝCH PODKLADŮ
 ARCHIVNÍ PRŮZKUMY
- nedílná součást výzkumu
- umožňuje přesnou identifikaci a vyhledání objektu
- umožňuje sledovat změny stavební hmoty (půdorys objektů, areálů)
- umožňuje oveřit dataci stavby
- umožňuje sledovat krajinné změny nebo změny v osídlení

ODKAZY NA PORTÁLY
http://towns.hiu.cas.cz/
https://mapy.vugtk.cz/muller/index.php?rs=2
- archivy – sbírky map a plánů
- https://mapy.cz/19stoleti?
x=18.1952342&y=49.8968620&z=12&source=muni&id=4680
http://oldmaps.geolab.cz /
- http://www.chartae-antiquae.cz/cs/?
view=49.9954,14.3536,8&year=1200,2000&scale=100,7500000
http://historickemapy.cuzk.cz/
- https://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/pohledy/archiv.html
 Historické mapy

Müllerova mapa Čech z roku 1720 a Müllerova mapa Moravy z roku 1716 ve vydání z
roku 1790

- nejrůznější údaje o krajině Čech na počátku 18. století (sídla, vodstvo, schematicky
reliéf a zeleň, komunikace, také zemědělské usedlosti, zaniklé osady, mlýny, vinice,
doly na zlato, stříbro, doly na měď a další nerostné suroviny, hutě, sklárny aj.,
poštovní stanice…),

- vznikla na základě vojenských, správních a hospodářských požadavků státu

(rakouské monarchie).

- grafické měřítko cca 1:132 000

- mědirytina, 1720 (Čechy), 25 sekcí, rozměr sekce 465 x 540 mm, celkem 2403 x
2822 cm.

- mapový obsah ryl Michael Kauffer, parerga Johann Daniel Herz podle návrhu
Václava Vavřince Reinera.

- Mapová sbírka Historického ústavu Akademie věd České republiky, sign. VII/ 4/ A-
2587.
Současnost mapy
UKÁZKY (MORAVA)
MAPY STABILNÍHO KATASTRU

STABILNÍ KATASTR
- soubor údajů o veškerém půdním fondu v Rakouském císařství. Pořízen byl v první
polovině 19. století za účelem získání dostatečně přesného měřického podkladu pro
stanovování pozemkové daně. Měl to být trvalý registr, a proto byl nazván
„stabilní“.
- zahájení činnosti v roce 1806 pod správou Dvorské kanceláře (sedmičlenná komise
pod vedením K (Ch)ristiana Wurmsera, komořího a tajného rady císaře Františka I.,
také předseda d.k.)
- zahájení terénního mapování po roce 1816, kdy vyšel v platnost patent Františka I. „
O dani pozemkové a výměře půdy“.

Terénní mapování probíhalo ve třech krocích:

- vymezení hranic pozemků
- zaměření pozemků
- evidence velikosti, polohy a čistého výnosu
- V Čechách měření proběhlo v letech 1826–1830 a pak 1837–1843, na Moravě pak v
letech 1824–1830 a 1833–1836. Vznikaly tak katastrální mapy v měřítku 1:2880 (1
rakouské jitro v terénu = 1 palec čtverečný na mapě) zvlášť pro každou katastrální
obec

- kmenový fond Ústředního archivu zeměměřictví a katastru a patří mezi jeho

nejžádanější a nejvyužívanější archiválie

- LEGENDA STABILNÍHO KATASTRU

- šedohnědé - lesy
- sytě zelené - parky a zahrady
- zelené - louky
- světle zelené - pastviny (s písmenem W nebo GW, což je zkratka pro obecní pastviny)
- karmínové - jsou zděné budovy, kamenné mosty, jezy a silnice
- tmavě červené - veřejné stavby
- žluté - dřevěné budovy (roubené, spalné), mosty a jezy
- bílé - veřejná prostranství a půda, která se neobdělává, jako jsou dvory a nádvoří
- hnědá – cesty
- modré - vodní plochy

- KATALOG OBJEKTŮ STABILNÍHO KATASTRU – UKÁZAT!

UKÁZKY
I. vojenské mapování – tzv. Josefské 1764-1768 a 1780-1783, měřítko 1: 28 800
- podkladem Müllerova (1712) mapa zvětšená do měřítka 1: 28 800.
Důstojníci vojenské topografické služby projížděli krajinu a mapovali
pouhým pozorováním v terénu. Jeden důstojník za léto zmapoval až 350 km2.
- po dobu 23 let jich bylo cca 100 s roční produktivitou až 690 km² s výpomocí velitelství
posádek a úředníků…

Popisná textová příloha ke každému mapovému listu obsahovala:

- vzdálenosti mezi městy (hodiny, kroky)

- hloubku, šířku, břehy a broditelnost řek
- informaci o stavu cest
- popisy lesů s cest, terén a jeho průchodnost
- hodnocení kvality luk a pastvin
- močály, slatiny s možnostmi brodění
- možnosti použití vod v řekách, rybnících, a jezerech k pití nebo napájení koní
- viditelnost obzoru z výšin a vrcholů hor
- charakteristiky cest za různého počasí
- - údaje o stavbách, kostelech, využitelných dvorech, mlýnech, hospodách, stodolách.
UKÁZKY
II. Vojenské mapování – tzv. Františkovo 1836-1852, měřítko 1: 28 800

- vzniku předcházela vojenská triangulace, která sloužila jako geodetický základ

Podkladem byly mapy Stabilního katastru v měřítku 1 : 2 880 – přesnější než I. vojenské

- cílem druhého vojenského mapování bylo vytvoření mapového díla s jednotnými

kartografickými a geodetickými základy a s jednotným obsahem vojensky důležitých objektů
zobrazených podle jednotného značkového klíče.

- mapování vznikalo v době nástupu a rozmachu průmyslové, dopravní a zemědělské

revoluce, v době budování občanské společnosti, rozmachu
kapitalismu a vlny urbanizace.

- budování rozsáhlé triangulační sítě pro celé území rakouské monarchie jako referenčního
geodetického systému druhého vojenského mapování (Anton Freiherr Mayer von
Heldensfeld)

- v letech 1806 – 1808 a 1810 – 1811 vybudována souvislá trigonometrická síť až k

budapešťskému poledníku.
Poloha bodů byla přesně geometricky zaměřena v rámci trigonometrické sítě metodou
triangulace. Pomocí geodetického přístroje pro měření úhlů - teodolitu byly měřeny
vodorovné úhly mezi směry na sousední body trigonometrické sítě a následně byly
výpočtem určeny přesné souřadnice, které se využívají pro další geodetická měření a
mapování.
III. Vojenské mapování – tzv. Františko-josefské
1876-1878 (Morava a Slezsko), 1877-1880 (Čechy) , měřítko 1 : 25 000
- podkladem se opět staly katastrální mapy, oproti II. vojenskému mapování je vylepšeno
znázornění výškopisu – nejen šrafami, ale také vrstevnicemi a kótami.
Výsledkem mapování jsou kolorované tzv. topografické sekce, z nichž přetiskem vznikly
mapy speciální (1 : 75 000) a generální (1 : 200 000), které již byly tištěny černobíle.

- V podstatě využívané do 50. let 20. století

JAK ČÍST V MAPĚ
Základní státní mapová díla:

katastrální mapa,
Státní mapa v měřítku 1 : 5 000,
Základní mapa České republiky v měřítkách 1 : 10 000, 1 : 25 000, 1 : 50 000, 1 : 100 000
a 1 : 200 000,
Mapa České republiky v měřítku 1 : 500 000, tak i několika tematických státních
mapových děl.
- vydavatel je Český úřad zeměměřický a katastrální
1: 5 000
1: 25 000
Slepá mapa – terénní průzkum