\'i\ ):rt\iii ltiifrin"ft>i .

,TT

(
 LOSTICE

MEST0 STRHDOVEKYCH HRNcf Rtl

Vladimir GoS

OPAVA 2007
1. bvod
2. Geologic a prav6k Lo§ticka
3.€asnystFedov5knaLosticku
4. Lostice a okoli ve 13. a na po5atku 14. stoletf
4.1 Movit6 pamatky
4.2Nemovit6pamatky
5. Lostice ve 14.,15. a 16. stoleti
5.1 Soupis archeologickych lokalit v intravilanu m6sta ................................
5 .1.1 Prostor mezi Komensk6ho ulici a Tfebtlvkou
5 .1.2 Prostor mezi Hradskou ulici a Tfebflvkou
5.1.3Prostorzapadn6odHradsk6ulice
5.1.40statninalezyzintravilinum5sta
5.2. Hm6ii;i v okoli m6sta
5 .2.1 Zadlovice 6.p. 4
5.2.2 Zadlovice 5.p.16
5 .2.3 Lo§tice -Na Masnicich
5 .2.4 Svinov
5 .2.5 Lisnice
6. Movit6 pamatky 14.,15.a 16. stoleti v Lo§ticich
6.1 Keramika
6.1.1 Technologie vyroby
6.1.2Morfologiekeramiky
6.1.2.1 Hmec
6. 1 .2.2 pohdr
6.1.2.3 Dzban
6.1.2.4 Misa
6.1.2.5 Zasobnice
6.1.2 . 6 Pokli6ka
6.1.2.7Trojnozka
6.1.2 . 8 Miniatumi nadoba
6.1.2.9 Kachle
6.1.2 .10 Dlazdice
6.1.2.11 Roura
6.1.2.12Zvla5tnitvary
6.1.3Vyzdobakeramiky
6.1.4Lo§tick6poharyajejichpfibehy
6. I .4.1 Pohary s lostickym efektem
6.1.4.2Poharyjdoudosv5ta
6 .1.4.3 "Item Lo§5icky hmec sffiebrem okovany I"
6.1.4.4Napodobeninylo5tickychpohardvestiedniEvrop5.........„............
6.2Kovov6pfedm5ty
7. Nemovit6 pamatky 14.,15.a 16. stoleti v Lo§ticich
7.1 Usedlost
7.2 Hm6ifsk6 pece
8 . Historick6 zav6ry
9. Nag poliled in lo§tick6 pohary
10. Zkratky, prameny, literatura

3
 "Evropa pila z lo5tickych pohdrd"
1. Uvod

Po6atky zajmu o lo§tickou keramiku velmi p6kn6 popsal jeji prvni \lykopce, lze jej tak
nazvat, nebot' se nev5noval archeologii a nem61 Zadn6 specialni vzd61ani, stavitel Klement
TI:+fwdr3s.. „Cht6je si zahradu svou v Lo5ticich ndlezit5 upraviti, dal jsem na podzim roku 1874
kvuli nasdzeni stromd jdmy kopati. Tu vykopali d6ln{ci na jednom mist6 ve hloubi I in pdlen6,
na-hn6dl6 sti;epy podoby ndpadn6, a kdyz jsme stopu tuto sledovali ddle, vyskytlo se mimo
po5etn6 tilomky vice m6n6 pohromad5140 podivnJ]ch nddob " CH:+aldiHs L885 ,184). "a. „rnisto
6inu" se pak vratil je§t6 v roce 1876 s profesorem J. Havelkou a spolu s keramikou nalezl
i dlomky kachlrfu. Zajimavy fenom6n stfedov€ku tak byl op6t po vice nez peti stech letech
na sv5t6. Klement Hladis, stavitel z Ostravy, v duchu tehdej§fch zvyklosti rozeslal Cast nalezfl
do muzei Rakousko-Uhersk6 monarchie, jedna nadoba s ozna5enim darce se doposud docho-
vala v Krakov5 (Kwapieniowa 1961, 237). Ostatni nadoby ziskan6 „otcem objevitelem" jiz
dnes nej sou identifikovateln6 vjinych institucich, i kdyz ve videfiskych muzeich se nachazi vice
pohard bez bliz5ich nalezo\tych okolnosti. Lze pfedpokladat, Ze i ony jsou nemymi sv6dky
aktivit nalezce konce devatenact6ho stoleti.
Kzajimavymnadobamse vyjadiili hned po jejich
znovuobjeveni tehdejsi vyznamni odbornici,
napf. Rudolf virchow aj., kteii je s drobnymi od-
chylkami zaiadili do vrcho]n6ho stfedov5ku,
zhruba v rozmezi 14. a 16. stoleti (Drobna - 1957,
101, zde piehled nejstar- 5ich zprav, kter6 jiz
neopakuj i). Prvnf obsahl6 zpracovani pohard s po-
vrchem pokrytym pu- chyfky podal na stran-
kach prestizniho videfis- k6ho sbomiku Kunst und
Kunsthandwerk v roce 1910 Alfred Walcher von
Molthein (1910, 75 -78). Pfedniho znalce stiedo-
Obr. 1. Repi.odukce nejstarsi lcresby lofstickych pohdrd
v5k6 keramiky v Podu- nalezeni)chvrocel874,dleK.Hladi5e` naji uvadim v pln6m
ky stin byl pfekro6en az
:n;nafaensea:o::: e::zvdee:[ec; ::c6;e{s#%oz#c8`J7o4? boy/k#,£#se>f tJJ`¢wiregs a/ Lt7ffzce doposud
v zahrani6i,
zejm6na v nemecky mluvicich zemich, je jeho studie uzivana doposud k dataci lo5tickych
pohard. Mezi sv6tovymi valkami a pozd€ji v padesatych letech minul6ho stoleti v Lo§ticich
provad6l drobn6 sb€ry a vykopy mistni vlastiv6dny badatel, pfivodnim povolinim piednosta
stanice, Adolf Lang. Evidoval nahodn6 nalezy ziskan6 pfi stavebnich aktivitach ve m5st5 a v le-
tech 1 947,1951 a 1 956 zde provedl v mistech pozitivnich nalezti pohard zjist'ovaci sondy spolu
s Heinanem Landsfeldem, keramikem ze Stfaznice. 0 s\lych aktivitach zanechal A. Lang
kratk6 zpravy v regionalnim tisku, dnes je musime povazovat za nalezov6 a Cast ziskanych
piedm6th ulozil v mistnim muzeu, nazvan6m po vyznamn6m rodakovi Janu Havelkovi. Eel
k v5t§ine pfedm5rfu nepfipojil zakladni identifika6ni hdaje, takze jsou jen anonymnimi
hmotnymi doklady jeho chvalyhodnych snah. Prvni modemi zpracovini pohard podala
Zoroslava Drobna ( 1957,101 ) a pozd6ji Zden5k M5iinsky (1969, 89). Jejich tiidici schema se
prakticky pouziva v mime modifikovan6 podob5 dodnes. Pro potfeby n6mecky hovoficich
badatelti podal kratkou zpravu Max Udo Kasparek (1957), byvaly u6itel v Zabi;ehu, ve specia-
1izovan6m regionalnim 6asopise, takze jinak nez 6esky hovofici badatel6 museli 6erpat
poznatky z jiz tehdy antikvovan6 prace A. W. Moltheina. Lo§tick6 pohary nemohl pfehlednout
ve sv6 monografii take Vladimfr Nekuda (1968,150-155). V kratk6m piehledu celkov6 pro-
blematiky v§ak nepfinesl Zadn6 nov6 poznatky, opakoval jen notoricky znama a chybna data
o nalezu minci v Tova6ove. Zajimava v jeho praci je mapa naleztl vypracovana na zaklade
podkladi A. Langa. V zav6ru minul6ho stoleti se postupn5 roz§iioval nalezo\ty katastr
lo§tickychpohardvestiedniEvrop6,pozoruhoddyjejejich\tyskytna\tychodnimslovensku-

4
i(t::ilk:I:::]3j'e:]5c)h6[vyvy;::;d;i?nhe€[:C2i%hJ:[#ea6f:::fvk£#[5:£:3;;2,5€e3±Jaf,mzaav]¥E:nisp[%e2i
201) pfi rozboru zajimav6 kolekce odlnyte v destruk5nich vrstvach zanikl6 osady Kondvky
navy§kovsku.
Pak se mi dostalo cti, Ze jsem mohl v intravilanu m6sta prov6st v ramci s\lych archeo-
1ogickych povinnosti v sedmdesatych a osmdesatych letech minul6ho stoleti tii rozsahlej§i
zachrann6 vyzkumy na rdznych mistech m5sta po ukon6eni praci na piedm5stske osad6 hm6iife
u Mohelnice (Go§ 1984 b, 220). Do Lo§ticjsem se opet vratil v letech 2003 a 2004, abych zde
provedl zachrann6 ilyzkumy pfi stavb6 t6locvi6ny na Komensk6ho ulici a byto\tych jednotek
na Hradsk6 ulici. Pravideln5 jsem sledoval take drobne stavebni akce, tak Ze evidence
pozitivnich zji5t5ni pak roz§ifily nalezo\ly katastr dilen ve m5st6 a jeho bezprostiednim okoli.
Zpravy o svych aktivitach jsem podal v nekolika pfisp5vcich /Go§ 1980, 369/, ale celkov6
zhodnoceni produkce nadob s povrchem pokrytym puchyfky a zejm6na jejich exportu v§ak
stalechybelo.
Tato knihaje shmutim v§ech dosavadnich poznatrfu o keramice vyrat)6n6 na Lo§ticku od 1 3 .
do 16. stoleti. Pokusil jsem se take nal6zt kofeny vyroby zajimav6 koncipovadych pohari jiz

¥:°ubd€asLe°svt::Si6e'zj:J;i.C€ev:;ko6[u°pbr[;:ysv#.]e;Srt:;::jvEovur°ap#nHa[%Z±:i°ysaenivppfir:pd6n[£Ckhpdofinnaacn|
unikatni technologie prvni protokameniny v zemich Koruny 6esk6. Podrobnym rozborem
pramenn6 zakladny, kterou jsem vytvafel t6m6f tiicet let, se mi podalilo prokazat, Ze hm6ifi
vem5stevedleunikatnichpohardprodukovalitak6standardnikeramikuur6enoupromistnitrh.
Pi;i ziskavani sv6ho „vezdejsiho" chleba take zasobovali trh kachli 6i oby6ejnymi dlazdicemi.
Ma studie je tedy „pfib6hem" lo§tickych hm6im, z nichz zhruba 6tyfi generace zasobovali trh
zajimavymipohary,jejichislavasedoposud„hv5zddotyka".
Pohary s povrchem pokrytym puchyfky nejsou jen zajimadym inventafem nasich muzej-
nich sbirek. Jejich neobvykly tvar zaujal prazsk6ho grafika a keramika Josefa Dudka, ktefy se
snazil pfijit „na kloub" tajemstvi jejich dyroby v 15. a 16. stolet£. Spolu s pfateli zkou§el
vypalovat nadoby obsahujici nejrdzn5j §i ingredience hlin z okoli Lostic ajako prvni se pokusil
vyrobit v6m6 repliky. Musim konstatovat, Ze se mu podafilo pfiblizit se prfuvodni receptufe.
Vyuzil take svti mistrovsky talent a pro katalog itystavy konan6 v roce 2002 v Lo§ticich
pod nazvem Pocula loscicensia aperta tedy Tajemstvi lo§tickych pohard odhaleno zhotovil
zajima\tygrafickylist/vyobrazennastran52/stematikoustiedov6kychpohardsv5ncemou§ek
napodhrdli.Nynijejpiedkladinenasim6tenaffimkposouzeni.Ses\lymistudentyprovedltak6
n6kolik tisp6§dych vypalfi keramiky v pecich se 5tyin vstupnimi otvory, jez zhotovil
na zaklad5 archeologickych zji§t6ni v Lo§ticich. Sv6 poznatky pe61iv5 zaznamenal a prokazal,
Ze zvladnuti slozit6 technologie dovolilo hm6imm v takto konstruovadych pecich tispesn6
dosahnout teplot kolem 1200°C nutnych ke slinuti povrchu. V5fim, Ze i ve 21. stoletf budou
pohary fit swhj tieti Zivot a jejich dokonal6 repliky se stanou ozdobou mnoha gal6rii a do-
macnosti v cel6 stfedn£ Evrop6. Budou velkym dikem na5im davdym piedldim zajejich tvtir6i
hsili.
Jemimiloupovinnostivzpomenoutv§ech,ktefisepodilelinapoznanispecifick6keramick6
skupiny a dnes jsou jiz v „archeologick6m nebi". Na prvnim mist6 musim jmenovat prvniho
zachrance keramiky A. Langa v Lo§ticich, ktely mi nezistn5 poskytl v zav6ru sv6ho Zivota
v§echny podklady ze s\tych ityzkumdych aktivit a V. Kapla, ktely ve voln6m Case ob5tav5
pracoval na zachrannych \lyzkumech v intravilinu m5sta. S\tym archeologickgiv citem se
dokazal velmi dobfe orientovat ve slozitych nalezoilych situacich, rozlisit jednotliv6 vrstvy
vysypanych defektnich \tyrobrfu, dnes bychom iekli kontexty, takze ptivodnf zapisy a nakresy
J;S::[egeecshq:§tr£:kp6°±:itaei=±#je:ikact£;:ap#rakv°e]ea#:iok[tneffcfhm±a?#[SBzsP£S,kKta[iotiudsa#
a Mad'arsku. Zejm6na pak musim pod5kovat s\giv spoluzarfum P. Michnovi a J. Ungerovi
zacenn6pfipominkyakonzultacepfitvorbem6Zivotniprace.

5
2. Geologic a prav6k Losticka

Dne§nim6stoLo§ticejesituovanovzapadni6astiMohelnick6brazdy/podskupinavychod-
nisudety/zapadn6odfekyMoravy.LezijiznahpatiMirovsk6vrchoviny,dnespooboubfezich
fi6ky Tfebtivky v prin6m6 nadmofsk6 \ly§ce 258 in /obr. 2/ v mime zvln6n6 krajin6. V podlozi
jsou spodno-karbonov6 bfidlice a droby Drahansk6 oblasti. Kvalitni kinen se t6Zi dnes v pros-
toru Koziho vrchu, 1om se nachazi asi jeden kilometr zapadn5 od m6sta mad pra\tym brehem
ieky Tiebtivky. Svrchni pokryv pak tvofi kvalitni sprase, v minul6m stoleti se mimo jin6 z nich
vyrab6ly cihly. N6mym sv5dkem za§16 slavy lostickych cihlain a hm5iin jsou dnes dve
opust6n6 cihelny situovan6 j izn5 Lo§tic. V kvalitni spra§i se velmi dobfe provadi archeologicke
`tyzkumy, takze m6 prace byly velmi pfijemn6. Mesto minula zhruba o tfi kilometry zakladni
dopravni tepna 1 9. stoleti -Zeleznice, pfestalo se rozvij et a dnes maj en regionalni \lyznam mezi
Mohelnici na severu a Litovli na jihu. Proto se dochoval t6m€f neporu§eny ptldorys
stiedov6k6ho m6sta jest€ na po6atku 20. stoleti. Jeho „genius loci" nam p6kn5 zachytil malii
stiedniho Pomoravi Jam Smital t5sn6 pied druhou sv6tovou valkou /obalka pfedni strana 4/.
Na okraji stiedov5k6ho jadra bylo postaveno v §edesatych letech minul6ho stoleti n5kolik
panelo\tych domd, az v sedmdesatych letech se mocni minul6ho rezimu rozhodli m6sto
„zvelebit", a tak na nam5sti vybourali n5kolik renesan6nich domti a na jejich mist6, na§t6sti
v pdvodni uli6ni 6ai;e, postavili nakupni stfedisko v duchu tehdy m6dni „sorely". Tak se nam
naskytlamoinostuskute6nitvLo5ticichprvnifadnyarcheologicky\tyzkum.Nast6stipozd6jise
jiz do intravilanu nezasahovalo, dnes Lostice cht6ji vyuzivat vyhody rozvijejiciho se turistic-
k6hoprfumyslu.
Oblast je klimaticky mima, srazky v tepl6m obdobi 6ini v thmu 400 -450 mm, v zimnim
obdobi 200-250 mm. Prdm6ma teplota v lednuje -2° az -3° C a v 6ervnu +17° az +18° C. Ptldy
v katastru jsou vhodn6 pro p5stovini obilnin, piedev§im p§enice a sladovnick6ho je6mene.
Dokladem davnych aktivit nasich pfedrfu jsou trosky sladovny v zapadni 5asti mesta. V mi-
nul6m stoleti se v okoli hojn5 p5stovala cukrovka zpracovavana v nedalek6 Litovli a zem6d61ci
se intenzivn6 v5novali sadai:eni. Kvalitni pfirodni produkty dovolily vyral)6t mistni syrovou
specialitu s charakteristickym aromatem, tzv.1ostick6 tvardzky. V sou6asn6 dob6 maji Lo§tice
statutm5staapolitickynalezidoolomouck6hokraje.
Z vy§e uveden6 charakteristiky vypl:h/a, Ze se jedna o prostor osidleny hust5 od prav6ku az
do sou6asnosti. Nase poznatky o jeho charakteru a intenzit5 v jednotli\lych tidobich jsou vsak
stale torzovit6 (Go§ 1978, 134), nebot' se neprovad51 na katastni m6sta Zaddy systematicky
archeologickyvyzkumzam6fedynaprehistorick6osidleni.Hmotn6pozflstatkyzivotadavn6ho
6lov5ka najdeme roztrou§en6 v mnoha muzeich, jen mensi Cast z nich je ulozena v Havelkove
muzeu v Lo§ticfch. Paleolit je zastoupen naliodngiv nalezem drasadla zhotoven6ho z kfi§t'alu
v tzv. Cervinkov5 ciheln5 (Go§ 1978, 134), dnes jiz opu§t6n6,1ezici na jiznim okraji m6sta.
K \lyrazn6mu rozvoji osidleni doslo v neolitu, osady zachycen6 na katastm Lo5tic se kumu-
lovaly na mim6m svahu nad le\lym biehem feky Tfebtivky, tedy na svahu exponovan6m kjihu.
Nepfekvapi tedy, Ze relikty objekrfu s lineami keramikou, pfevazn5 misovit6 zahlouben6 jamy,
se nalezly pfi odkryvu v§ech tfi znamych hm6ifskych dilen v intravilanu a take na nam5sti
m6sta. Zda se jedna o jedno sidlist6 6i vzajemn6 piekladini osad nenf mozn6 usoudit z torzo-
vit6ho materialu. Dalsi osada m61a existovat take v trati zavodi, vzdalen6 zhrubaj eden kilometr
jizn€ji od ieky. Nalezo\ty katastr pak doplfiuji kamenn6 sekerky nahodn5 vyoravan6 v okoli
Lo§tic na polich (Go§ 1978, 134). V eneolitu do§1o k titlumu osidleni, tak ze dnes znamej en dva
sekeromlaty kultury §iferov6, vyoran6 na neznam6m mist5 v katastru m6sta. Osidleni ve star§i
dob6 bronzov6 se stahlo na Olomoucko, takze nemame na Mohelnicku doklady kultury
dnetick6.

6
 Dalsiho vrcholu dosahlo osidleni v podhtiH Jesenildi az ve stiedni dob6 bronzov6 a star5i
dob€ Zelezn6, v kultule luzickych popelnico\lych poli. Doklady osad zname z prostoru dnesnich
objekth zem6d61sk6ho druzstva, vzdalen6 asi j eden kilometr od intravilinu, dalsi pak na svahu
mad le\tym bf;ehem Tfebflvky v prostoru Hradsk6 ulice. Pfi \tyzkumu hm6ifskych dilen v roce
1980 na tzv. Mayerov6 zahrad5, v publikaci ozna5eno jako 8, byly odkryty dv6 jamy, jez
obsahovaly zuhelnat516 obilky o celkov6m objemu 45,5 litni (Nekvasil, Opravil 1994, 3)
nalezej ici do star§i faze luzick6 kultury. Pomoci rozboru c 14 provedenych v n6kdej §i laboratofi
Akademie der Wissenschaften der DDR v Berlin€ dr. H. Quittou nalezi do obdobi zhruba 1400
az 1200 pf.n.1. Vzorek obsahoval pievazn€ p§enici dvouzmku / Triticum dicoccon / dale psenici
obecnou / shlou6enou / Triticum aestivum / compactum / a dal§i pfim6si plevele charakteris-
tick6proprav5k6zem6d5lce.
Pozd5jido§1okomezeniosidleninaMohelnicku,vsou5asn6dob5znamezLo§ticjenne6et-
n6 zlomky keramiky z obdobi lat6nu, a pak zejm6na nalezy minci z doby Hmsk6. Rozsahl6,
pravd6podobn5 polykultumi, sfdli§t5 existovalo v prostoru dnesni synagogy, na zapadnim
okraji intravilinu m6sta, z n6j se dochoval spolu s n6kolika zlomky keramiky take konsekra6ni
denar Antonia Pia (Bene§ 1967, 97) vyorany v 16t5 1962 pfi okopavini brambor. Dalsi nahodn6
nalezy fimskych minci pochazeji ze svahu mad potokem Lisni6kou. Jedna se o maly bronz
Maximiniina Herkulia a dendr Faustiny maior. Zajimava koncentrace minci, jedina na Mohel-
nicku, doklada vzajemn6 obchodni kontakty kraje pod Pradedem s Podunajim (Bene§ 1967,
97). Prav5k6 osidlenf kon6i na Mohelnicku v dob6 st6hovanf naro_dfl. V sou6asn6 dob6 jedinym
pozitivnim dokladem je sfdli§te zachycen6 v extr6mni poloze mad Losticemi na Kozim vrchu
(Svobodova, Smid 1998, 141). Pfi male zachrann6 akci osady naru§en6 t6Zbou kamene, se
podaiilo odklyt jeden zahloubedy objekt ovaln6ho ptidorysu blize neur6iteln6 funkce, ktefy
obsahoval hrubou keramiku formovanou v ruce a vypalenou do sv5tlehn6dych t6nrfu. Roz-
poznateln6 okraje hmctl, Zadn6 dal§i tvary nebyly determinovany, majf esovitou profilaci
typickou pro moravsky material po6atku 5 . stoleti. Pak pravek6 osidleni v regionu kon5i a o n5-
kolikstoletipozd5jisevkrajipodJesenikyobjevujislovan6.Jejichosudyjsoupfedm5temdal5i
kapitoly.

3.Casnystredov5knaLosticku

Po6atky slovansk6ho osidleni v okoli Lo§tic jsou prozatim nejasn6, nejstar§i na katastru
obceje pak depot minci odkrytyjiz v roce 1 910 pfi stavb6 vily stavitele Jaroslava Bendy na 6. p.
356. Lokalita lezi asi 500 mjizn5ji od centra m6sta na mfm6m svahu sklin6jicim se \tychodnim
sm5rem k Tfebrfuvce. Mince byly ulozeny v nadob6, jez je dnes Eel nezvestna. Jejich po6et
uvad6dy v literature kolisa, nebot' Cast z nich „byla rozprchnuta" do mnoha soukromych sbirek.
V sou6asn6 dob5 je evidovano 274 kusrfu, z jejich numismatick6ho vyhodnoceni vyplynulo, Ze

§:gf°atn°]bgs;8,°¥;1)Joe[no£::c#¥od:::E6:oacii£4z3e:eas€##;#LVo;7.Z#j=a:::tv!¥:jt65£±i
numismatiEL mne inspirovalo k rozsahl6mu sb6ru keramiky v mistech nalezu, a postupn6mu
shromazd6ni v6tsi kolekce keramiky. Pfekvapiv6 se soustied'ovala na mal6m prostoru o rozloze
asi 30 x 30 in t6sn6 mad obytdym domem \ly§e na svahu v jehoz zakladech byl odkryt depot
mincf. Jak uvedl autor prvni zpravy: „V jeho okolf se nachazelo mnoho stfepd v popelitych
`Tstvach"(Cervinkal928,179).Vkolekcisesbiran6vsadupfevladalytak,jakjevkrajizvykem
okraje hmcti vzhrfuru vytazen6 nahofe zakulacen6 a vn5 zdoben6 Zlabky tiidy 0200 /obr. 3, 1/.
V hmot5 nadobje obsazen ve velkem mnozstvi grafit, povrchje pak pfetien engobou a do okro-

};akrM;]f:+yi.±cP,1;es:utl5zaes:yec:a¥o]j:ri;:ej:v66n:on:2Z.askt[oa[€:££(d€::i:#4hbTZ2m;)?ncae¥:}s:un:fka:
ulomky masivnfch zasobnic, maji rovny zesileny okraj a mad hrdlem dovnitf prohnutym
plastickou li§tu /obr. 3, 2/.
Obr. 2. Okoli Lo5tic ve vrcholn6m sti.edov6ha,I. Svimov -lozisho grafitu, 2. Zddlovice 5. p. 4,16, 3 . Zddlovice
-U dvora, 4 . Lostice -stredov5k6 centrum m5sta, 5 . Lo§tice C. p . 3 5 6, 6. Lostice -Masnice.

?t32;oLr°as;ktethr%to°unrtt):4tfifo%:8'_emAe8d;:;:ic:#nc°evnt-re#a%;tscegrnaofipft362,.6Z2dd#,Vot:Ctec'e:°Ma4::t6:e3.Zdd'°Vtce

8
 Na zaklad5 profilace homi 6asti je fadime do nami stanoven6ho typu 11., ktely mtlzeme
zafadit do 12. stoleti (Go§, Karel 1979,165). Take tyto nadoby jsou zhotoveny z hliny siln6
promi§en6 zlomky grafitu a na povrchu pfetfen6 engobou hn5d6 barvy. Kolekce keramiky pln6
s`lym6asoilymzafazenimkorespondujespoklademminci.
Pfedpokladame tedy, Ze depot byl ukryt nejspi§e v blizkosti dvorce 5i loveck6ho dvora
pfi transportu z Olomouce do Prahy k pokryti finan5nich „potieb" ambici6zniho Pfemyslovce.
Dvorecnepochybn6zanikln5kdypo6atkem13.stoleti,nebot'vkolekcichybivysp616fimsovit6
okraje hrncti, jez znine pozdeji z intravilanu m6sta. Osidleni se na po6atku vrcholn6ho stie-
dov6ku pfesunulo na levy bf;eh Tfebtlvky, do mist dnesniho institucionalniho m5sta. V kolekci
take postradine jakykoliv material ze 14. a 15. stoleti, ktely by indikoval dalsi existenci osady
ve velmi exponovan6m prostoru. Prostor tedy byl pozd€ji vyuzivanjen k zem6d51skym aktivi-
tam, do prohlubni nebyly ukladiny Zadn6 dym6ty. Na§e voln6 tivahy o mozn6m politick6m
ei mocensk6m stfedisku homiho toku Pomoravi nepochybn5 zpfesni dal§i archeologicky
vyzkum.
Ve fondech Havelkova muzea je ulozena mala kolekce keramiky, o niz se z pfirdstkov6
knihy dovidame, Ze pochazi z Koziho vrchu. Jedna se o malo pfistupnou lokalitu na niz se mi
nepodalilo nal6zt doposud dalsi doklady ran5 6i vrcholn5 stiedov6k6ho osidleni (GoS 1978,
143).Vsouborujsouzlomkyhmctlsokrajivenvyklon5nymiardzn5profilovanymi.Dled51eni
materialu severomoravsk6ho \lyrobniho okruhu se jedna o tiidu 0101. Nadoby obsahovaly
velk6mnozstvigrafitu,povrchjedotmave§edavypaledy.Podobdykeramickymaterialpochazi
z nedalek6ho sidlist5 ze stiedni a mlad§i doby hradi§tni odkryt6 u Palonina (GoS, Kapl 1986,
176). Zdejej datujeme ramcov6 do prdbehu 1 0. stoleti.
Pfi stavbe rychlostni komunikace od Mohelnice do Olomouce bylo v roce 1976 ilychodn6
od Lostic v trati U vepfina, nedaleko cesty spojujic£ Palonin s Doubravici, zachyceno kostrov6
pohiebist5. Pfi rychl6m postupu stavebnich praci se podafilo identifikovat a 6aste6n6 proz-
koumat jen Best hrobrfu (Go§ 1979, 60), pfedpokladam, Ze dal§ich 25-30 pohibti bylo zni6eno
t6Zkymi stroji. Stavebni d51nici mi sd6lili, Ze naru5ovan6 hroby tvorily shluky. Hrob 6. 4 obsa-
hoval jednoduchou nadobu zhotovenou z materialu siln6 promi§en6ho grafitem do 6emo§eda
vypalenou. Hmec se zasadn51i5i od s\tych prot6j§ldi produkovanych na sidli§ti v Mohelnici,
mohlbytzhotoven\lyhradneprofuneralniti5ely.Vostatnichhrobechbylynalezenyjenesovit6
zausnice zhotoven6 z bronzu a posdibfen6 o prim6rech 15-20 mm. Nekropoli tedy mfizeme
rincov5 datovat do 11. stoleti, jeji vztah k nedalek6mu dvorci, 6i osad6 v Doubravici trati
Koulilka, je voldy. Mohlo se tedy jedrat o nekropoli, ktera slouzila n6kolika malym rozpty-
lenym osadam. Rozsahla femeslnicka osada specializovana na \lyrobu keramiky existovala
v mladsi dob5 hradi§tni sevem6 od Lo§tic, dnes jiz na katastru Mohelnice (Go§ 1984 b, 220).
Mistni hrn6ifi zcela nepochybn5 vyuzivali bohata loziska grafitu situovan6 u nedalek6ho
Svinova. Silymi vyrobky pak zasobovali mala a roztrou5ena sidlist5 v prostoru homiho toku
fekyMoravy.
V zav5ru je§te musime uv6st prvni pfimou pisemnou zminku, ktera se tyka nedalekych
Zadlovic (CDB I. 65, 6. 79). Dnes nevelka ves, tehdy zvana Zadlowiczy, je prvn5 jmenovina
v listine moravsk6ho tid6ln6ho knizete Oty I. a jeho manzelky Eufemie, jiz zakladaji v roce
1078benediktinskyklastersv.St6pananaHradiskuuolomouceaud51ujimustatkyadichody.
Zel se nit nepodafilo doposud identifikovat polohu one vsi existujici v 6asnem stiedoveku
naMohelnicku.Nejspi§esenachazelajinde,nezdnesexistujiciosadat6hozjm6na.
 1-
03

Obr. 3 . Lovstice 6. p. 3 56, vyb5r ndlend z pfedpoklddan6ho drorce,11. - 12 .stoleti.

Pic. 3 . Lo5tice ,6. p. 3 5 6, selection offinds from suspected courtyard c . 11. - 12 .

Obr. 4 . Lo5[ice -Komenskeho ulice, obj eke 5 .16 z 2 . poloviny 13 . stoleti.

Pic. 4 . Lostice -Komensky street, site no .16 2nd half c .13 .

10
4. Lostice a okolf ve 13. a na po5atku 14. stoletf

Po opu§t6ni pfedpokladan6ho dvorce v prostoru vily 6. p. 3 56 a zejm6na pak rozsahl6 osady

hm6iffi lezici jizn6 od Mohelnice (Go§ 1984 b, 221 ) n6kdy kolem poloviny 1 3 . stoleti se hm6ifi
postupn5 pfesunuli do prostoru dnesniho intravilanu m5sta. Jej ich pobyt mame v sou5asn6 dob5
dolozen jen ne5etdymi nalezy nahodn5 zachycedymi na dvou mistech, v prostoru dne§ni
Komensk6ho ulice a zapadn5 na Hradsk6 ulici. Dal§i \lyzkumy nepochybn5 zpfesni na§e
piedstavy o po6atcich m5sta, zejmena celko\ly rozsah osidlen6 plochy a jeho urbanisticke
uspofadini
Z poloviny 13. stoleti pochazi take prvni pfima pisemna zprava o na§i lokalit6, zapsana
`-testamentu olomouck6ho biskupa Bruna ze schauenburka, ktefy byl pofizen pfedjeho cestou
do prus na podzim roku 1 267. Vyznamny sas ve sluzbach pfemysla otakara Il. uvadi, Ze koupil
mimojin6 „tres araturas apud Petrum de Lossicz" (CDB V, 75, 5. 526), tedy tri popluzi odjak6-
hosi Petra z Lostic. Z hutn6ho textu nevyplyva, jake bylo spole5ensk6 postaveni onoho muze,
zejm6na pak zda vlastnil v prostorach dne§niho m5sta 6i jeho okoli n6jak6 opevn5n6 sidlo.
Star5i vlastiv6dna literatura pfedpokladala, a dodnes se hpom5 tato pfedstava v myslich
mistnich vlastiv5dnych pracovnfkti udrzuj e, Ze existovala n6j aka fortifikace na nam5sti v pros-
toru dne§ni radnice. Stavebn6 historicky prdzkum v§ak doposud j ej i relikty neprokazal zde, ani
najin6m mist5. Ptidorys osady 5i mista pozd€ji zvan6ho Lo§tice nejsme schopni pro 13 . stoleti
blize specifikovat. Zejm6na nevime, zda byla zastavena cela plocha okolo hlavni komunikace
Tedouci z Bouzova do uni6ova, existovalo n6co jako nam6sti a mistni hm5ifi zili v uzavienych
usedlostech. Jakje obvykl6 archeologicky vyzkum v Ziv6m m6st6 je velmi naro6dy a zejm6na
zachyceninejstar§ichfazijedilemnahody.
V Komensk6ho ulici, pied stavbou obchodniho domu Jednota v roce 1977 v Komensk6ho
ulici /na map5 obr. 7 ozna6eno pismenem A/ se podafilo zachytit objekt 6. 16 datovatelny do 2.
poloviny 13. stoleti (Go§ 1984 a,171). Jedna se o chatu pravideln6ho t6m5f 6tvercovit6ho
pddorysu se zaobledymi rohy o rozm5rech 600-580x620 cm. Podlaha se zahlubovala 75-80 cm
pod drovefi spra§ov6ho podlozi, tedy zhruba 100 cm od ptivodniho ter6nu. Sikmy vchod se
nal6zal v severozapadni 6asti objektu. V rozich a uprostied st5n chaty byly ktily, dal§i nosdy rful
byl situovan zhruba uprostfed objektu. Kdlov6 jamky byly v pfldoryse kruhovit6, vyhlouben6,
o prdm6ru 5060 cm a zasahovaly do hloubky 5060 cm. V kfllov6 jamce 6. 2 umist€n6 v seve-
ro`lychodnim rohu chaty se zachovaly zuhelnat516 zbytky di:eva pflvodniho ktilu o prdm6ru 20
cm, dle ur5eni Emanuela Opravila pochazelo z dubu. Podlaha chaty byla rovna, zhruba sever-
neji od stiedov6ho ktilu se nachazela skvma vypalen6 mazanice pochazejfci z otevien6ho
ohni§t6. Mazanice zabirala plochu zhruba 130xl40 cm a pravideln5 se na krajich vytracela.
Seveme od ohni§t6 byla do podlahy zasazena zasobnice, z niz se dochovala jen spodni Cast.
EL itychodni st5n6 objektu se podaiilo zachytit zbytky tramfl z \lydievy. Plocha byla pfekryta
mohutnou vrstvou mazanice, ktera nepochybn5 pochazi z \lymazti nadzemnich 6asti chaty,
nejspise st6n. Podlaha zemnice 6i proviz6ria nebyla upravovina, obyvatel6 se pohybovali
po udusan6 hlin5. V okoli nebyly nalezeny Zadn6 relikty objekth, kter6 by dovolovaly pfed-
pokladat, Ze zahloubena stavba byla sou6asti slozit6j §iho pfidorysu, ktefy by m51 vice obytnych
prostor umist5nych na drovni prfuvodniho ter6nu. Mlad§i hm6ii`sk6 dilny zni5ily take zazemi
stavby.
Keramika. Ve dyplni objektu a jeho zasypu se nalezlo obrovsk6 mnozstvi dlomrfu nadob
siln6 rozmackadych, jejich podrobny popis byl podin drive (GoS 1984a,175). Oba kontexty
bylo mozn6 odli§it jiz v ter6nu, 1isily se vzajemn6 skladbou 6em6 hliny a jsou chronologicky
pon6kud odlisn6. Dobfe dokladaji aktivity v ramci m5sta. Objekt obsahoval zejm6na dva
zakladni typy nadob vrcholn6ho stfedov5ku, hmce soudkovit6ho t€la s fimsovitymi okraj i /obr.
5` 1/ a masivni zasobnice k6nick6ho t51a /obr. 5, 3/, v§echny zhotoven6 z hliny siln6 promi§ene
grafitem,nasikeramick6tfidy050,povrchjev5tsinoupfetienengoboudosedavanebohneda

11
vypalenou. Za pozomost stoji drive neuvad5n6 A 26 452 - homi Cast dzbanu s §irokym
paskovfrouchem/obr.5,5/aA18436-zlomekvalcovit6nozky,nejspiseztrojnozky/obr.5,6/
Obaexemplafejsoutak6zhotovenyzgrafitov6hlinyado§edavavypalen6.
V intravilinu obce zname dal5i doklady osidleni z po6atku vrcholn6ho stiedoveku jen
z Hradsk6 ulice lezici na cest6 k Bouzovli /na obr. 7 ozna5eno C/. V roce 2003 se podafilo pfi za-
chram6marcheologick6mvyzkumupfedstavbouobytnychdorfuzachytitmalouuzitnoujamu
napln6nou keramikou z 2. poloviny 13 . stoleti. Z jeji \lypln6 pochazi hom£ Cast hmce s okrajem
ve tvaru fimsy zhotoven6ho z hliny keramick6 tfidy 050. Do t6Ze doby mrfuze nalezet take jama
19 z dyzkunu proveden6ho zde jiz v roce 1 982. Pozitivni stopy osidleni doposud zji§t5n6 z po-
6atku vrcholn6ho stfedov5ku jsou tedy velmi rozptylene a signalizuji jen existenci osidleni
anikolivhm6ifskychdilen.Mtizemepfedpokladat,Zezden5kdebydlelonenvy§euvededypetr
a na svazich nad fekou Ti;ebrfuvkou se rozkladalajeho tii popluzi prodana olomouck6mu bisku-
povi po polovin5 13 . stoleti.
Hrn5ifi zcela nepochybn6 pracovali jiz ve 12. stoleti take v nedalekych Zadlovicich /Sad-
louici tota in qua sunt figuli/, jak se dozvidame z listiny Jindficha Zdika vydan6 k roku 1131
nebo 1141 (CDB I, 84, 6. 115). Tento pro nas velmi dilezity tidaj byl zaznamenin pfi piilezitosti
pieneseni kapituly v Olomouci od kostela sv. Petra k sv.Vaclavovi. H. Ma5alova, roda6ka
znedalek6hoZabfeha,serozhodlanal6zttytodilny,aprotovtratiUdvora,vkatastruZadlovic
mistech velk6 koncentrace keramiky vyoravan6 pfi zem6d51skych aktivitach, provedla v roce
1979 drobdy zjist'ovaci vyzkum na plo§e 10x4 in (Ma6alova 1984,102). Misto je situovano
na svahu exponovan6m k jihu, jelri se sklani k mal6mu poth6ku Li§ni5ka, asi 500 in zapadne
odLo§tic.Vpodlozisenachazivelmikvalitnispra§.Sondavsaksplnilaswhjd5eljenzpoloviny,
nebot' zachytila Cast usedlosti, ktera je datovana keramikou az do konce 13. a po6atku 14.
stoleti.Tedy\lyrobnfaktivityhm6iffijizvel2.stoletisenepodaliloprokazat.
Odkryty byly zbytky nadzemniho objektu /I/ zahlouben6ho do spra§e jen 30 cm, v jehoz
zapadni5astibylaprohlubefiorozm5rechl65x80-120cm.Nan6jnavazovalasije/II/o§ifcecca
1,2 in a d61ce 3,5 in se schody vytesanymi do spra§ov6ho podlozi §irokymi 70 cm. Pod schody
bylulozendepotzeleznychpfedm6th/ndz,ostruhaskole6kem,poiiz,srp/.Ptlvodn6vydfevena
chodba, v niz se nalezly v hloubce 180 cm dva shluky nadob, byla druhotn6 pouzita jako
odpadni jina, COZ velmi dobfe dokladaji zasypov6 vrstvy pfeplaven6ho grafitu. Na rozhrani
objektu I. byly dv€ jamky, kter6 pravd5podobn5 nesly stiesni konstrukci. Chodba se rozdvo-
jovaladv6masm5ry,jednakkseverovychodupodprofil,/dalenezkoumino/akjihozapadu,kde
pfechazela do zahlouben6ho obj ektu. /III./. Jeho j edna m6fitelna strana zasahovala pod neproz-
koumanou plochu a m6la d61ku 330 cm, dalsi nedokopana 230 cm. Pfi st5nach se podafilo
zachytit pet ]dilovych jamek o prdm6ru okolo 20 cm, udusana podlaha se nachazela v hloubce
240 cm pod drovni podlozi. V odkryt6 6asti zahlouben6 stavby nebylo mozn6 identifikovat
Zadn6otopn6zafizeni.Nadn6objektuavjehozasypusenalezlyshlukygrafitov6suroviny.
Keramika.Jejizakladnicharakteristikabylapublikovanadiive(Ma6aloval984,101),proto
zdejenpoznamenejme,Zepfevladajfhmcev6t§inousoudkovit6hot51asHmsovitymiokrajivn6
zdobedymi vodorovdymi Zlabky /obr. 6, 5/. V kolekci se objevuji take hmce s jednoduchym
okruzim a zdoben6 vne Zlabkovadymi vlnovkami /obr. 6, 1/. Veskely material nalezi do kera-
mick6 tidy 050. Jmenovat musime take jednoduch6 k6nicky rozevien6 pokli5ky se §irokym
Jmoflikem" /obr. 6, 3/. Za pozomost stoji A 19 898 -homi Cast dzbanu esovit6 prohnuta,
urazen6ucho,jemdypis6itymaterialhned6barvy,naitydutijemn6vodorovn6fyzky/obr.6,2/
Torzo dzbanu se vyrazn6 odli§uje od ostatniho materialu. Vyzkum zachytil nepochybn5 Cast
dilnyhm6iiezkoncel3.stoleti.Celkovyrozsahjednesnerekonstruovatelny.

12
-yin
6/.

kovat

proto
jivne
cnym
kera-
okym
muta,
6, 2/.
5 Cast

Obr. 5 . Loijtice -Komensk6ho ulice, vj)bar ndlend z obj ektu 16.

Pic. 5 . Lo5tice -Komensky street, selection Of finds from site 16.

13
 Zapadn5 od osidleni v trati u dvora se mi podalilo najale 2007 na svahu exponovan6m kji-
hu v blizkosti k6ty 343 nal6zt po jami orb5 shluk tmav6 hliny pochazejici nepochybn€ z kul-
tumi vrstvy na pfldorysu o prdm5ru zhruba 30-50 in, ktefy obsahoval keramiku datovatelnou
do obdobi ran6ho a vrcholn6ho stiedov5ku. Nov5 obj evena osada lezi v t6sn6 blizkosti \lychozrfu
grafitu u Svinova a Li5nice. Snad nejv5t§i vypovidaci hodnotu rna zlomek okraje hmce vzhflru
vytazen6ho do tvaru j ednoduch6 Hmsy, nahofe j e zakulacedy, vn5 zdoben Zlabkovanou vlnov-
kou. Obdobn6 nadoby nal6zan6 v osad5 hm6iin u Mohelnice jsou datovany do prib5hu 1 2. sto-
leti (GoS 1984 b, 230). V kolekci pak byly jest5 dva zlomky okrajti vetsich nadob fimsovit6
profilace, ve hmot6 je pfimichin grafit. Prakticky totozdy material se nalezl na nedalek6m
sidlisti v trati U dvora a zde je datovan rincov6 do zav6ru 13 . stoleti. Prostor u k6ty 343 neni
vhoddy k jak6koliv zem5d51sk6 6innosti, nejspi§e jsme objevili osadu hm6iin, jejiz Cast by
mohla byt pfipominina jiz v polovin512. stoleti, jako sou5ast majetku olomouck6 kapituly.
Dal§iilyzkumyvprostorusvinovanepochybn6apfesninasepoznatky.

4.1 Movit6 pamatky

Jakje obvykl6 na sidli§tich vrcholn6ho stiedov5ku v Cechach a na Morav5, jez byly opus-
t6ny „studenou" cestou, nejv6t§i dil nalezd pfedstavuje keramika, sporadicky se dochovaji
Zelezn6 pfedm5ty. Je zajimav6, Ze v obou doposud odkrytych hm6ifskych dilnach v Losticich
zcela chybi zlomky skla, kamennych nastrojti a pfipadn6 mince. Keramika z obou uzavfenych
nalezoilych celrfu vzdaledych od sebe zhrubaj eden kilometr vykazuj e mnoho shodnych znarfu,
COZ by nasv5d6ovalo tomu, Ze pochazi z kratk6ho 5asov6ho obdobf . Na zaklad5 dlouholetych
zku§enosti a pfedchozich odbomych studif ji mtizeme zaiadit do mnou stanoven6 1. faze
severomoravsk6ho \tyrobniho okruhu (Go51980, 369). Nalezi tedy mezi roky 1250 az 1350.
Spodni datum vymezuje po6atky kolonizace v podhtlfi Jesenikd spojen6 se zakladnimi
strukturalnimi zm5nami ve spole6nosti a homi nastup no\lych technologii v keramick6 produk-
ci na Losticku, zejm6na zahajeni \lyroby 5erven6 malovanych nadob. Pozorovani prokazala,
Ze kvalitni keramika s vysokym obsahem grafitu nachazela stale dostatek zajemcti na sevemi
Morav5 a vzdalen6m okoli, a proto nebylo nutn6 m6nit zab6hnut6 technologick6 postupy.
Situacenatrhusezm5nilaazn5kdykolempoloviny14.stoletiananipakhrn6ifireagovali.

Technologie keramiky

V§echny nadoby vyrab6n6 na Losticku byly nepochybne dota6eny na pomalu rotujicim

hm6ifsk6mkruhu,doklademjsoustopypodsypkynamnohadnechapakjemnelyzkynavnitini
stran5 st5n. Nepfimym dtlkazem mohou byt take masivni st5ny hmcti, zejm6na zasobnic.
Sporadicky se take vyskytly na dnech hmcfl jednoduch6 zna6ky, napf. v Lo§ticfch v objektu 16
na A 17 944 -zbytek kfize 6i A 18 077 -torzo ve tvaru kruhov6 osnovy. Do hliny nadob bylo
pfidivino obrovsk6 mnozstvi grafitu,v6t§inou v drobnych tilomcich, nalezi tedy do nami
specifikovan6 keramick6 tfidy 050. Povrch v5t§iny nadob femeslnici pfetirali j emnou hlinkou,
engobou, jez byla v6tsinou do §edava az hn5dava vypalena. Mensi Cast nadob, zejm6na hmcti,
byla zhotovena z hrub§i pis6it6 hliny keramick6 ffidy 040. Povrch nadob rna pak spi§e povrch

¥zeed:Vke;pb[:oT|¥.6Z[a#:::ncyhfrc¥ztfe::t]]ekfeknetreamm]1:E£C±£t:£tvdrzcbha9£:6/:3r:t6f,e£/°::Ike::.:apv°2#
1ovicich, jenz byl zhotoven z jemn6 plaven6 hliny do b61ookrova vypalen6. Snad mame
pied sebou vzorek ziskany na cizich trzich, ktefy se mistni misffi pokou§eli napodobit v hrub-
5im materialu. Vysledny efekt mflzeme vid6t v Lo§ticich, objektu 16, kde se nalezl masivni
dzbin s hrubymi st6nami. Pece pouzivan6 k dypalu keramiky v 1.stupni severomoravsk6ho
\tyrobniho okruhu v Lo§ticich nezname, dtlvodn5 v§ak mtlzeme pfedpokladat, Ze se jednalo
ojednoduchajednoprostorovazafizenipodobnavt6dob5hojn5uzivadymchlebovympecim.

14
 Obdobn6 obj ekty, ve ktelych palili jej ich dedov6, se podafilo zachytit v nedalek6 Mohelnici
`-osade z 11.-12. stoleti (Go§ 1982, 27) a take jejich pravnuci k paleni nadob s povrchem
Pckrytgivpucftyikyvl5.stoletipouzivalijenjednoduch6pecemilifovit6konstrukce.PokusyJ.
nrdlra prokazaly, Ze k dosazeni teplot okolo 1 000°Cj sou tytojednoduch6 objekty dostate6n6.

;o;i .`Iorfo]ogie keramiky

;ti:: i Keramickaprodukcehm6iinnaLo§tickuve 13. a 14. stoletibylavelmijednoduchaamtlze-

{6m 3 ne ji rozd6lit do p5ti zakladnich skupin na hmce, zasobnice, dibany, pokli6ky a trojnozky.
neni Zbozi bylo vyrab5no ve velkych s6riich, tedy ve standardnim provedeni, a hojn6 exportovano.

a i=:i::vurzcahvor;]Pnyocuhsnea;er::# C2ea[d¥ankae¥adm°[¥:1:I:ed:¥;[z°eTit zd°vy¥p55#s'£c2f i:#fa:±ypc°hds#j:

disek.
Obdobn5 jako ve v§ech sidlistnfch celcich na Morav5 nejvice zlomrfu keramiky nalezi
jednoduchym hmctim. T€1o rna vej6ity az soudkovity tvar o prdm5m6 \ty§ce 18-25 cm. Je zaji-
mav6, Ze jiz v t6to dob6 se za6ina nejvet§i \lydut' na hmci postupn6 snizovat. Na jeho nejvet§i
`i-dut' nebylo je§t6 pfipewhovano ucho. Na rovn6m dnujsou stopy podsypky, zna5ka se vysky-
pus-

:cV£%J£ :ues.eJvaek±:mi:our::g][sevy;§[;'n:r]£edk;¥:load:yr:ng=a:n;=chpoTnk6emm :.terepdr::]e[#: t°aEia:ej.s=:rammo[±[:

:ays ECo°J±taJpe:tfo::r6°T°2[°]gLft°:astee¥yae]:Cz[ X:E:]°nbf[:::8];g [nge545g,°2[3e!.)::Ji::%::=:I:,12:6oniJ;;

3tych hice vzhthl vytazeny se postupn€ m5nil v okraj fimsovity. Typologicky je mtlzeme d6lit
faze na zalclad6 pfedchozich zku§enosti do dvou zakladnich skupin, na niz§i fimsovit6 /03 01 / a vyssi
I 3 50. iinsovite /03 02/. Jej ich homi hrana j e rdzn5 modelovana, v5t§inou j ednodu§e zakulacena nebo
inimi ro`ne sefiznuta, sporadicky kyjovite zesilena. Vn6j§i hrana fimsovit6ho okraje je v6t5inou
)duk- zdobena pasem vodorovnych zlabEL /obr. 6, 6/, zfidka jednoducftymi nebo nepravideldymi
izala, `-inovkami /obr. 5, 2/. N6kdy jsou fimsovit6 hmce mime ven vyklon5n6 a od hrdla mime od-
;vemi sazen6. Okraj e hmcfl ve tvaru iimsy postupn6 pfechazej i v okraj e ve tvaru okruzi. Tento plynuly
stupy. `T.voj ndzeme dobie sledovat na materialu v zadlovicich. Vyzdobahmcfije vzhledemkjejich
masov6produkcijednoducha.Jakjsmeuvedli\ly§epouzivinybylyjenjednoduch6Zlabkynebo
jednoduch6 vlnovky. V polovin6 13 . stoleti se take za6ina uzivat na sevemi Morav6 no\ly druh
`izdoby, pasy vryptl zhotovenych ozubedym koleckem. Jedna se o pravideln6 vrypy pievazn€
•ivercov6hoptidorysuumist6nevhomi6astinadoby,nebonafimsovit6mokraji.Pozd6ji,vel4.
stoleti, se tento motiv pfestal uzivat. Ziv6rem musime uv6st, Ze v Lo§ticich, objektu 1 6, pfedsta-
`-ovalhmecjen23,7%vsechnalezrfu,nejv6t§idilbylzastoupenmasivnimizasobnicemi.
Dal§im frekventovangiv tvarem v obou celcich jsou zasobnice. Jedna se o specificky tvar
ridoby charakteristickou pro sevemi Moravu. Dobfe provedena zasobnice dosahovala vy§ky
sO-60 cm, m5la jednoduch6 k6nick6 t61o a rovn6 dno bez stop vyta5eni na hm6ifsk6m kruhu.
Hrdlo t6m5f nebylo vytvofeno, nadoba byla zakon6ena masivnim okrajem. Pied tficeti lety
jsme vypracovali typologii zasobnic na sevemi Morav5, a na zaklad6 studia uzavienych celrfu
jsme v§echny znam6 exemplafe v 5asov6m roxp6ti 11.-15. stoleti rozd€lili do 5tyf zakladnich
t}pd (Go§, Karel 1979, 166). Masivni zasobnice 1. stupn6 severomoravsk6ho ilyrobniho okruhu
rilezi do nami definovan6ho typu Ill. Hlavnim typologickgiv prvkem je masivni kyjovity
okraj, ktely je na homi hran5 zakulacen /obr. 5, 3/. V Zadlovicich take nal6zame vy5Si okraje
zasobnic. Vyzdoba zasobnic se zjednodu§ila a tvofi ji jen jednoduch6 Zlabky pokrtyvajici v6t§i
east t5la. V§echny exemplafe byly zhotoveny z hrub6 keramick6 hmoty promisen6 grafitem
a nalezi do nami definovan6 tfidy 050. Hruby drolici povrch byl z praktickych drfuvodi pfetien
engobou a v6t§inou do hn6dava vypalen. Velka kolekce zlomrfu masivnich zasobnic byla nale-
zena v Losticich, objektu 1 6 (Go§ 1984 a,173).

15
 Zde tvofily ve vyplni az 75,4 % vsech hodnocenych zlomhi a v zasypu dokonce 81,4 %
Je tedy nepochybn6, Ze n6kde v okoli musela existovat dilna hm6ife, nebot' tak velk6 mnozstv
zdsobnicnemohlobytpouzivinovjedn6domacnosti.Vzadlovicichbylozasobnicm6ne,homj
6astnadobysvn5osekadymokrajembylazasazenadodnazahlouben6hoobjektuanepochybn€
slouzilakukladanfpopelazn5jak6hootopn6hozalizeni,jezv§aknebylonalezeno.
Na po6atku vrcholn6ho sti;edov6ku se objevuj e v nalezovych celcich sevemi Moravy no`ly
keramicky fenom6n, jednoducfty dzbin. Nebot' ve star§ich obdobich jej nezname, predpo
kladine, Ze jej za6ali hm6ifi vyrab5t v ramci inovaci keramiky, jez probfhaly sou6asn6 se za
kladnimi strukturalnimi zm6nami ve spole6nosti. Nepfekvapi tedy, Ze v obou celcich je zastou-
pen dzban malo a dochovan6 zlomky nelze jakkoliv typologicky 6lenit. Z nevelkych torz lze
uvazovat, Ze dzbin 13. stoleti m51 prohnut6 hrdlo, bafiat6 t61o a rovn6 dno. Nejlep§i ukazkouj€
torzo A 19 898 ze Zadlovic, jeho kulovit6 t51o plynule pfechazi v t6m6i valcovit6 hrdlo.
Nezbytnou sou6asti dzbanu pak nepochybn6 bylo paskov6 ucho. Dzban A 19 001 ze Zadlovic
m5l obdobn5 proveden6 t51o a byl zhotoven zjemn6 hliny sv5tle okrov6 barvy /obr. 6, 2/, kterd
se \fyrazn6 odli§uje od b6Zn6ho materialu. Take v Lo5ticich, objektu 16, m61 dzbin /obr. 5, 5
t6m5f valcovit6 hrdlo, okraj §ikmo dovnitf sefiznuty, §irok6 paskov6 ucho je na homi stran5
pfesekavan6. Je zhotoven z hrub6 hliny keramick6 tfidy 050 siln€ promi§en6 grafitem a do §eda
vypaleny. V§echny dochovan6 exemplare byly zdobeny na \lyduti pouze jednoduchymi lyz-
kami,zcelachybirad61ko.V6fime,Zedal5i\tyzkumynaLo§tickuzpfesnina§ezavery.
Obdobn6 se vyprofilovala az v prdb6hu 13 . stoleti pokli6ka, tvar, ktefy nebyl v ran6m stie
dov6ku na sevemi Morav5 take pouzivan. Nejstar§i exemplafe maji prakticky tvar pfevracene
misky, tedy 5iroce k6nicky rozevfen6 st5ny, okraj rovn6 nebo 5ikmo sefiznuty. Pokli5ka je
zakon6ena §irokym „knoflikem", jenz nese stopy po obta6eni. Nejlep§im dokladem je exem-
plaf nalezeny v Zadlovicich U dvora /obr. 6, 3/ vyrobeny z hnib§i pis6it6 hliny keramick6 tiidy
040 do 5edava vypaleny. Pokli5ka nepochybn6 nesouvisi geneticky se star§imi miskami mlad§i
dobyhradistninal6zanymivnedalek6Mohelnici.
V rinci inovaci 13 . stoleti byl trh vrcholn6ho stfedov6ku obohacen o no\ly tvar, trojnozku
neboli grapen. Doposud zname z m6st vrcholn6ho sti;edov5ku jen n6kolik celych exemplain,
ajakjizbyvazvykem,prav6nejzajimav6j§itvarysedochovavajivmalychtorzech.Nepfekvapi
tedy, Ze v Lo§ticich, jams 16, se nalezl pouze maly zbytek nozky k6nick6ho tvaru, dole zak
1acedy, zhotovedy z tuhov6 hliny keramick6 tfidy 050 do §eda vypaledy /obr. 5, 6/. Na zaklad5
analogickych pfedm5th vyskytujicich se v objektech s tzv. koloniza6ni keramikou lze zlomek
intelpretovatjako Cast nozky z trojnozky. Samoziejm5 nej sine schopni popsat tvar t5la 6i ruko-
jeti. Jedna se o prvni nalez tohoto zajimav6ho keramick6ho tvaru na sevemi Morave prove-
den6ho v mistnim materialu, jenzje datovateldyje§te do konce 1 3 . stoleti.
Zav6rem mtizeme konstatovat, Ze keramika vyzvednuta z obou objekth zcela navazuje
na tradice mlad§i doby hradi§tni na sevemi Morav6. Zejm6na hm6ifi dale pouzivali hlinu s vy-
sokym obsahem grafitu, z ni modelovalijednoduch6 hmce a zasobnice. Doslo pouze k inovaci
okraje hmcti, zavedeni nov6 \lyzdoby, rad6lka a zjednoduseni profilace zasobnic. Pro nov6
osadniky zavedli nov6 tvary, jez byly obvykl6 v jejich domovin6. Tak se na policich trznic
objevily dzbany, trojnozky a pravd5podobn5 take konvice s tinenoilym uchem. V sou6asn6
dob5 mame k dispozici jen malo kvalitnich celldi, kter6 by mohly charakterizovat produkci
keramiky v ramci 1. stupn5 severomoravsk6ho \lyrobniho okruhu. V6Hm, Ze dal§i archeolo-
gick6 \lyzkumy zejm6na v okoli m5sta zpiesni na§e poznatky. L6pe pak pochopime vsechny
mechanismy,kteievedlyostoletpozdejikprodukcinadobspovrchempokrytympuchyfky,jez
nasproslavilyvestiedniEvrop5.

16
 •``_

'-''' ':'`.`!`'-..`.-

vazuje
I S vy-
iovaci
) nov6
trznic
i5asn6
)dukc i 5
heolo-
;echny
ky,jez

Obr.6.Zddlovice-Udvora,vyb6rkeramikyzestredov6k6hoobjektu.
Plc.6.Zddlovice-Udvora,selectionofce:ramicsfrommedievdlsites.

17
Zelezn6predm5ty

V obou zahloubenych objektech se dochovalo velmi malo kovovych pfedm5th. Prakticky

k odbom6mu hodnoceni mtizeme pouzitj en n6kolik artefakth nalezedych pod schody usedlosti
hm6ife v Zadlovicich v trati U dvora. Kolekci, skladajicf se z noze, ostruhy, pofizu a srp
bychom mohli povazovat za stavebni ob5tinu nebo depot piipraveny pro kovafe k dal§imu
zpracovani. Skladba je tak idznoroda, takze pfedpokladam, Ze se jedna spi§e o nahodn6 sou-
stied5niproveden6majitelempiedm5thpfedopu§t5nimobydli.Vodbom61iteratufebylopubli-
kovano n6kolik tiidicich sch6mat stiedovekych kovovych piedm6th, ve sv6 praci jsem pouzil
tfidnikvypracovadypfednedavnemR.Krajicem(2003)namaterialuzeSezimovaUsti.Autor
soustfedil obrovsk6 mnozstvi dokladi ityskytu j ednotliilych pfedm5th, takze neni nutn6 uvadet
v§echny analogie poifebn6 k pfesn6jsimu chronologick6mu zaiazeni jednotli\tych artefakth.
Pfedm5tynalezen6nafemeslnick6mpiedm5stisezimovaUstirozd€lillogickydoosmizaklad-
nichskupin,tototfid5nipakrespektuji.
Mezidokladyovyuzivinikohsk6sily,skupina8,naleziA24825-ostruhaskole6kemocel-
kov6 d61ce 11,3 cm, s prohnutymi rameny zakon6edymi kruhovitym o5kem k upevn5ni na botu
a kratky tin v d61ce jen 1,4 cm. Dle Krajice se jedna o typ IV. (Krajic 2003,122) s obloukovit5
prohnutymi rameny, jednoduch6 o6ko nalezi do jeho skupiny 2. Ostruha s kratkym bodcem je
chronologicky citliva ajeji obdoby nachazime v objektech datovadych do 2. poloviny I 3 . stoleti
v 5eskych zemich, klasickou ukazkou jsou pfedm6ty z nezdaien6ho m5stsk6ho zalozeni
Hradi§t'ko Sekanka u Davle (Krajic 2003,124). Ostruhu za6ali pouzivat prvni osadrici v used-
losti zfizen6 v trati U dvora n6kdy po polovin€ 13. stoleti, a v dobe jejiho opu§t€ni jiz nebyla
m6dni. Do stejn6 skupiny musime zafadit take zlomek podkovy A 24 821 -ploch6 t6lo s obd6l-
dym ozubem o rozm6rech 1,2xO,5 cm a dochovadymi dvema otvory pro podkovaky, kter6 je§t
nebyly umist5ny ve Zlabku, zach.d. 9,4 cm. Dle Krajice (2003,103) se pravd6podobn6 jedn
o typ 6 c, tedy podkovu s pfi6n6 pod61dym ozubem. Pfedm5t b5Zn6 denni potieby nelze blize
datovat, obdobn6 tvary se nachazeji na desitkach sidlist' v zemich Koruny 6esk6, v uveden6
publikacijedostatekkvalitnichanalogii.
Do skupiny D, mezi femeslnick6 nastroje, nalezi A 24 827 -poifz s uzsi 6epeli o d6lce 23 cm
mime prohnutou a dv5ma rukojet6mi. Pra\ly tin svira s ostiim pravy tihel aje mime zvednuty,
1e\lyje pokra6ovanim ostii (Ma6alova 1984, obr. 7). Cely pfedm€t rna d6lku 34 cm. Dle tiid6ni
R. Krajice (2003, 157) nalezi do typu I. Obdobn6 piedm5ty se b€Zn5 nachazeji v objektech
z vrcholn6ho stiedov6ku, nebot' slouzily k opracovini nejpouzivanej §iho stavebniho matrialu
stiedov5ku,dfeva.Jezajimav6,Zevzadlovicichbylnalezenvusedlostihm6ife,spolusdal§im
piedm6ty b6Zn6 denni potieby. Dle analogii z nedalekych Lo§tic, kde obdobny piedm6t byl
nalezen zabodnuty do st6ny jamy slouzici k t5Zb6 hliny, pfedpokladam, Ze take hm6if v trati
U dvora j ej pouzival ke stejn6mu. ti6elu. Tedy pomoci pofizu strouhal potiebnou hlinu k \lyrob5
nadobzest€nyjamy.
Kolekci zem6d€lskych nastrojti, Krajicovy skupiny C, oddil 3, tedy piedm6ty slouzic
ke sklizni doplfiuje A 24 826 -srp s obloukovit5 prohnutou 6epeli a odsazedym tmem o celkov6
d6lce 38 cm. Jedna se o Krajictiv typ I. b, ktelyje charakterizovin obloukovitou 6epeli (Krajic
2003 , 139) Jedna se o standardni piedm5t b5in€ nal6zady ve vsich sti:edni Evropy, ktely slouzil
tak6hm6iffimvzadlovicimkziskivini„chlebavezdejsiho``.Tedyuvad6tv§echnylokality,kde
bylnalezennemasmysl.

18
 L2 `'emovit6 pamftky

'most
Srpu' Archeologick6 \lyzkumy osad z po6atku vrcholn6ho stiedov6ku v podhtifi Jesenildi nam
§imu riimsly vedle velkeho mnozstvi keramiky take skrovn6 poznatky o charakteru obydli mf stnich
SOu- dyl-atel. Na zaklad5 nesystematickych \tyzkumfl nemflzeme fici, zda usedlosti respektovaly
'ubli- riahou uli6ni 5i silni6ni 5in, anebo byly voln6 rozmist6ny v ter6nu. Jednoducha, a tak6jedina,
ouzil sB`-ba odkryta v Lo§ticich Komensk6ho ulici doklada, Ze ve slozit6m obdobi, kdy se zakladnim
tutor zpdsobem m6nila struktura spole6nosti, nebyl Gas ani finan6ni prostiedky stav6t slozit6 sidlistni
vad5t objekty. Musime tedy konstatovat, Ze v sou6asn6 dob5 nevime, jak vypadala usedlost hm6ife
fckth. `-e I 3 . stoleti. Remeslnici jiz nepochybn5 opustilijednoduch6 srubov6 domy, v nichz bydlelije-
Lklad- jich d5dov6 v Mohelnici (Go§ 1984 b, 229), ale je§t6 nem51i dosti sil vybudovat nadzemni
chjekty z kamene jako v Sezimov5 Usti (Krajic 2003, 7, obr. 3). Situace na sevemi Morav5 se
o cel- slabilizovalaaznakoncil3.stoleti,takzevzadlovicichjizstalslozit6j§isidlistnikomplexskla-
l botu dajici se z n€kolika prostor. Zel mala sonda o rozm5rech 10x4 in namjen poodhalilajeho exis-
covit5
mci.Jehopozniniztlstavavelkou\tyzvouarcheologiestfedov6kuvpodhdfiJesenihi.
)emje Zachrann6 akce odkryly velmi zajimav6 objekty v Lo§ticich (GoS 1984a,171) a 6aste5n5
stoleti T Zadlovicich (Ma6alova 1984,101), kter6 vykazuji zasadni spole5n6 rysy. Jedna se o zahlou-
lozeni ben€ stavby kvadratick6ho ptidorysu se 5ikmym vstupem. Od prvnich odkrywh v 6eskych
used- inch v padesatych letech minul6ho stoleti se ut5§en6 rozrdsta po5et jejich nalezrfu v zemich
lebyla
rfedi Evropy, vzajemn6 se v detailech odli§uji, a proto jsou rdzn5 intelpretovany (Michna
Dbd61-
u9as. 228). V odbome literature jsou naztyviny jen obecne jako zahlouben6 stavby anebo
6jeste
ulledem k jejich masov6mu \tyskytu v nov5 zakladadych m5stech stfedni Evropy jako tzv.
jedna
rlo`-iz6ria. Oba objekty odkryt6 na \lychodnich svazich Mirovsk6 vrchoviny nam mohou
= blize
prmoci s jejich inteapretaci. Celko\ly rozm6r zname jen u chaty 16 v Lo§ticich, na drovni
'eden6
pndlozi byl 600 - 580 x 620 cm, tedy byl dostate6ny k bydleni 6i provozovani iemeslnych
) 23 cm
aktivit. Zahlouben byl jen zhruba 100 cm pod povrch, tedy v5t§i Cast st5n byla mad ter6nem.

)dnuty'
Objektvzadlovicichm5lpodlahuzahloubenou230cm,takzeobytryprostorbylcelypodzemi
ffid6ni a stiecha se nepochybn6 opirala o okolni ter6n (Michna 1988, 23 8). Ktlly zachycen6 pfi st5nach
ektech nemohly nest strop, pfipadn5 dal5i patro. Oba objekty maji spole6nou take konstrukci st5n.
Latrialu Zckladni nosny skelet tvoiily rfuly zarazen6 do zem6 o mocnosti okolo 20 cm, z archeologick6
iaisimi Situace v Lo§ticich nenijasn6, zda vodorovn6 tramy byly zasunuty do zlal)rfu v ldilech anebo az
net by| Za ELly. Jedna se zcela evidentn6 o „prav5kou" technologii, ktera pozd€ji ve vrcholn6m stie-
• v trati doveku pfestala byt pouzivina.V objektu 16 v Losticich se podafilo prokazat existenci jedno-

vyrob6 duch6ho ohni§te. Jednalo se o skvmu propalen6 mazanice o prdm6ru zhruba 130-140 cm, ktera
nebyla nijak chran5na kameny od okoli, sevem5 od ni stala zasobnice. Objekt tedy mohl byt
ilouzici celoro6n6 temperovan. V zadlovicich zahloubeny prostor ozna6eny 6islici Ill. byl prozkoumin
;elkov6 jen z6asti, takze existenci otopn6ho zalizeni nemtizeme ani prokazat ani vyvralit.
(Kraj ic V rinci bohat6 diskuse, ktera neustale probiha mezi zastinci interpretace tzv. proviz6rii j ako
slouzil samostatn6ho obytn6ho objektu, anebojednoduch6ho sklepa, ktely m6l nadzemni obytnou Cast,
ity,kde se pfiklanim k nazoru, Ze mnou a H. Ma6alovou odkryte objekty jsou spi§e obytn6 stavby.
`- rinci aktivit hm6im byly postaveny jako prvni, v Lo5ticich pak byla obytna stavba zahy
opu§t6na, jak dokladaji keramick6 zlomky, v Zadlovicich si femeslnici vice vazili mista a pos-
tllpne pfistavovali dal§i prostory. I oni jiz nem6li moznost postavit si zde pevn€ kamenn6 domy
nadrovniter6nusdokonalymhospodafskymzazemim.

19
 Po revizi nalezov6 situace v§ech ffi zkoumanych ploch v Lo§ticich mtizeme zai;adit mezi tzv.
proviz6riaje§te jiny 19 a 27 odkryt6 v roce 1982 na Hradsk6 ulici. Z objektu 19 se dochovala
jen jedna st5na v d6lce 200 cm, rovn6 dno se nachazelo v hloubce 210 cm, pfi \lychodni st6n6
pakbylZlabeksedvemarfuly.
Pfi dne se podafilo nal6zt zlomek homi 6asti hmce s okrajem ve tvaru fimsy /obr. 26, 4/. Byt'
jedidy, ale cenny, hmec mrfuzeme ramcov5 zaladit do zav6ru 13 . stoleti. Objekt 27 m51 obdobn6
konstruk6ni detaily, v ptldoryse byl obdelny, jedna dochovana st5na m5fila 300 cm a rovn6 dno
se nal6zalo v hloubce 310 cm. St5ny proviz6ria byly oblozeny kameny spojengivi hlinou. Take
zde neznine vzajemn6 souvislosti. Obraz dilen doplhuji drobn6 jamy nejasn6ho ti6elu, v5t§i-
nou v ptidoryse ovaln6, kter6 mdzeme intexpretovat jako obecn5 uzitn6. Jedna se zejm6na
ojinulz\lyzkumunaHradsk6ulicivroce2003,jezm51azhrubakmhovityptldorysoprdm5ru
ccal60cm.Vyplhjamtvoiilasypkahlina6em6barvy.

20
:1 tzv. 5. Lo5tice ve 14.,15. a 16. stoleti
)vala
sten5 Na zaklade pisemdych xprav a archeologickych nalezti mfizeme pfedpokladat, Ze nekdy
`-polovin614. stoleti se stabilizovala uli6ni sit' ve m6ste. Hlavnimjeho vefejngiv prostorem se
• Byt' stalo nam6sti dnes mime lichob6Znikovit6ho ptldorysu, z jehoz rohti vychazeji komunikace
obn6 `-edouci k dilezitym obchodnim a politickgiv stiedisldim regionu. Na zapad dojedeme k Mo-
5dno hehici, na itychod do Olomouce, na sever vych5zela cesta z Lo§tic k Uni5ovu a kone6n5 najih
Take se jezdilo k Bouzovu, sidlu majitelti m6ste6ka ve vrcholn6m stiedov€ku. Ptidorys mesta z doby
vetsi-
nejv6tsiho rozmachu vyroby pohard s bradav5itym povrchem je dobie patmy na maps z roku
1727 /viz zadni strana obalky se zakreslenymi misty vyzkumu, 3/ a zejm6na pak na stabilnim
m6na
katastm z roku 1834 /Cast pouzita pro zakladni plinek, obr. 7/. Stiedov5ka zastavba se v t6to
meru
dob6omezovalajennanam6stianejbliz§iulice.
Na severje situovin kostel, dnes zasvecedy sv. Prokopovi, jenz byl nejspise postaven je§t€
`-rominsk6m 6i 6asn6 gotick6m slohu, ale no\ly velky presbytaf byl pfistav5n az na konci 14.
>|oleti. Z pisemdych pramend se dovidame, Ze roku 1545 postoupil Vaclav Haugvic z Biskupic
mestupanskydwhr.Vsou6asn6dob6jehledinvblizkostikostela(Ku6al998,640).Jehopiesny
rozsah v sou6asn6 dob6 nezname, a take souvislost se sidlem n€jak6ho Petra z 2. poloviny 13.
stoleti je nezjistitelna. Fortifikace m6sta chybi, zcela nepochybn5 nem5lo souvisly pas kamen-
dych hradeb. Udajn6 jig pied zfizenim Zidovskeho ghetta, nejstar§i zminka o jeho existenci
pochazi z roku 1544, existovala zapadn6 od nam6sti mezi sou5asnou radnici a prot5j Sim domem
tzv. Zadlovicka branka.
Podobn6 jednoduch6 uzav5ry mohly byt i na zbyvajicfch tiech cestach vedoucich z mesta.
Lo§tice jsou ve 14. stoleti prvn5 uvad5ny az ve zprav5 k roku 1353 (ZDO I,14, 6. 296), tedy
zhruba o sto let pozd5ji nez zname pozitivn5 archeologicky dolozen6 osidleni. Tehdy ud5lil
Bene5 z Vildenberka sv6 choti Arms 50 kop gro§ti ro6niho platu z polovice Lo§tic ELosczicz/
a z polovice vsi palonina a obectova. Misto jejmenovano bez pfivlastku, ktely by ur6oval jeho
bliz§i pravni postaveni. O dvacet let pozd6ji se informa6ni tok zlep§il. K roku 1 378 jsou Lostice
jiz uvad6ny jako oppido Losczicz (ZDO I, 113, 5. 419). Obdobn6 ozna5eni je pouzito k roku
1397, kdyz markrab6 Jo§t pienechal Bouzov spolu s Losczycz opido (ZDO I, 206, 6. 517)
a okolnimi vsi k dedi6n6mu uzivani Heraltovi z Kun5tatu. Podobn6 Lo§tice jmenoval Jifi z Po-
debrad k roku 1464 jako oppidum Lossticze (ZDO I, 424, 6. 34), kdyz dal bouzovsk6 panstvf
do uzivani sv6mu oblibenci Zdefiku Kostkovi z Postupic. Po vzajemn6m srovnani archeo-
bgickych a historickych pramend lze dtivodn6 piedpokladat, Ze Lostice m6ly spi§e charakter
m6ste6ka, ktere splfiovalo funkci trzniho stiediska pro nevelk6 panstvi se stiediskem na neda-
Hem Bouzov5. Majitel6 panstvi se 6asto stiidali, a tak nijak nezasahovali do Zivota mistnich
ineslnikti. Aktivity n6kolika rodin hm6iin, byt' zasobovali ilyznamn6 stiedoevropsk6 trhy, se
T jeho pravnim postaveni pfili§ neprojevily. Nebylo tedy nutn6, ani vhodn6, vzhledem k 6as-
inu pouzivini ohn5 femeslniky v cel6m arealu m5ste5ka, chranit je kamermymi hradbami.
.+rcheologick6 \tyzkumy na jinych lokalitach a 6etn6 pisemn6 zpravy (Nekuda, Reichertova
1968, 22) dokladaj£, Ze hm6ifstvi patiilo na Morav5 sp£§e k chud§im femeslflm a pfipadni
hofistnici by se zde asi neobohatili.

21
5. 1 Soupis archeologickych lokalit v intravilfnu m5sta

Doposud zji5t6n6 pozitivni nalezy stiedovekych dilen a j ej ich odpadnich mist j sem zakresli]
do mapy stabilniho katastni z roku 1834 /obr. 7/. Plo§n6 zachrarm6 vyzkumy se uskute6nily za pos-
1edrich dvacet let na tiech mistech a pfinesly velk6 mnozstvi hmotnych poztlstatEL. Opakujici s€
velk6 s6rie se velmi t5Zko uvad5ji v soupise, nebot' by to znamenalo publikovat bmom6 strinky
opakujicich se tidajfl, a tak ziskanou keramiku jsem rozd61il do p6ti zakladnich keramickych tiid
ajednodu5e popsal v kontextech, drive ozna6ovanych j ako nalezov6 celky. Detailni rozborje podat
nize, jen pro ilustraci uvadim jejich stru6nou charakteristiku. Keramickou tiidu 010 zastupuje tzv.
Io§tick6 zbozi, tedy keramika se sklovitgiv povrchem pokrytgiv pucftyfky, povrch je v€tsinou
hn6dav6 barvy, tiidu 020 keramika kameninov6ho charakteru s dobfe slinutym stiepem hn6dav€
barvy, zfidka se objevi drobn6 puchyfky. Tfidu 030 zastupuje tzv. keramika celistva. Pod timtc
ozna6enimjenutnochapatdfiveuvad6noukeramikuoxida6n5vypalenoudob51a\lychazokro\lych
t6rfuamnohdy5erven6malovanou.Tfidu040zastupujepis6itaoxida5n5palenakeramikaokro\tych
t6nti a kone6n6 patou tfidu, ozna6enou 050, zbozi s pfimesi grafitu do Sedava az hn€dava vypalen6
Materialuvad6nyvsoupiseozna6edy5islemavelkympismenemAjeulozenvmuzeuvMohelnici.
material ozna6edy velkym pismenem H se nachazi v Havelkov6 muzeu v Lo5ticich. Vyzkuny
v intravilanu m5sta z let 2003 a 2004 a sbery roku 2007 nejsou doposud zpracovany. Material
zjidychmuzeiuvadimsev§emitidaji.
Vedle velkych zachrannych akci jsem take zanesl do mapy drobn6 aktivity vlastiv6ddych
pracovnirfu, zejm6na A. Langa, nebot' nil poskytly zajimavy obraz Zivota hm6iid ve vrcholn6rm
stiedoveku a na za6ath] novov5ku v intravilinu m6sta. V soupisu uvadim i ty pisemn6 dochovan€
aktivity vlastiv5dnych pracovniEL, k nimz nedokazeme pfifadit hmotn6 pamatky. Dnes jsou jen
bodem na map5, ktefy dokumentuj e ptisobeni hm5iffi ve m5st6. Diky t6mto aktivitin dnes vime, Z€
hrn6ifinebyliusazenivLo§ticichvn6jak6specialni6tvrti,aleptlsobilivokolinam6stiapfihlavnich
komunikacich sm6fujicich k Bouzovu a Uni6ovu. M5sto je v sou5asn6 dob6 Ziv6, takze novodob€
pfestavby po5kodily v5t§i Cast stiedov5kych relikth. Hm6ifi v 17.a 18. stoleti nem6li jiz takov}
odpad,takzejejichdilnydostit6Zkoidentifikujeme.

5.1.1 Prostor mezi Komensk6ho ulici a TFebflvkou

JednaseovelmizajimavyprostorlezicinadfekouTfebtlvkouasou6asdymnam5stim,namap€
je ozna6en pismenem A /obr. 7/. Prvni doklady sti;edov6k6ho osidleni nalezi jiz do 2. poloviny 13,
stoleti. Celko\ly po6et dilen vrcholn6ho stiedov6ku, ani rozsah zastav6n6ho prostoru neni mozn€
v sou5asn6 dob6 zjistit. Prvni pohdy s povrchem pokrytym pucftyfky se zde podatilo zachytit ji£
pfi stavb5 obecni §koly na konci 19. stoleti (Brtni6ek 1930,16), pfi tipravach §kolnich pozemk
v roce 1968 byly ziskiny dal§i doklady hm5ifsk6 price, z nich jen Cast stiepov6ho materialu s€
dostala do muzea (Go§ 1978, 143). Pam6tniky jsem byl informovin, Ze cel6 nadoby si rozebral
mistninadsenci,dnessenekter6znichobjevujivprodejnachstarozitnosti.
V roce 1977 po demolici renesan6nich selskych staveni byla zahajena \tystavba obchodnihc
domu Jednota. V j eho ramci byl proveden prvni rozsahlej §i zachranny \tyzkum v intravilanu mesta
(Go§ 1983,197), jenz odkryl usedlost hm6ife se vstupem od nyn5j§i Komensk6ho ulice. Na jaf€
2004 zahajil M6stsky dfad v Lo§ticich pfistavbu t6locvi6ny v prostoru mezi obchodnim domem
a §kolou. V hektick6m tempu stavebnich praci se podaiilo zachrinit pouze dva objekty
pfedpokladame, Ze uzitne objekty, zejm6na odpadi§t6 defektnich \lyrobEL se nachazely \tyse na
svahu.

22
reslil
i POS-
ici se
ranky
h tiid
)odin
ie tzv.
:Sinou
edav6
timto
odych
ovych
alen6.
elnici,
iny
aterial

ddych
oln6m
Lovan6
ou jen
me, Ze
avnich
7odob6
takody

amape
iny 13.
moin6
lytitjiz
)zemkfl
rialu se
)zebrali

Lodniho
u m6sta
Najale
domem
)bjekty'
vy§e na
9br.7.Lo5tice-archeologickelokalityzdreslen6vmap5stabilnihokatastruzrohal834,vysv5tlivkystr.22
Pit.7.Lo5tice-archaeologicallocationinscribedonmapinlocallandrecordsoffice,froml834,moreonpage22

23
 Po demolici tfi domti v severovychodnim rohu nam5stijsem zahajil v letnich m5sicich roku
1977 zachranny vyzkum tohoto prostoru. Po konzultacich s majiteli domtl jsem nalezl nepod-
sklepen6 misto v prdj ezdu ptivodniho renesan6niho domu, takze j sem sondu mohl za6it hloubit
t6sn6 u stavajici komunikace a ukon6itji az v hloubi parcely. Podafilo se tak ziskat informace
o zastavb6 v obdobi vrcholn6ho stiedov6ku. Sonda m6la d61ku 40 in a dle potieby byla §iroka
5 - 10 in /obr. 8/. Nejstar§i zdejsi osidleni nalezelo do obdobf neolitick6 kultury s lineami kera-
mikou. Po opu§t5ni hm6ifskych dilen n5kdy v zav5ru 15. stoleti byl prostor dale stavebne
uzivan, takze plocha j e siln6 devastovana renesan6nimi a novodobymi obj ekty. Vapominam si,
Zejsmevpam6ml6t6muselizasypatadesinfikovatfunk6nlfekalnijimku.
V prostoru t5sn6 u vozovky se podarilo zachytit zbytky obvodo\lych zdi zhotovenych
z nepalenych cihel-vepfovic §irok6 cca 80 cm, v dzk6 sond6jsme nemohli zjistitjejich celkove
rozm6ry. K ni pfil6hala podlaha ozna6ena jako A, charakterizovana udusanou sytou 6emou
hlinou, misty na ni lezely pruhy zelenav6ho pisku. Pod ni se nal6zala dal§£ podlaha ozna6ena
jako A1, kterou tvofila syt5 5ema hlfna. Do nf bylo zasazeno dno masivni zasobnice A 26 456
stenykonickyrozevien6,grafitovymaterial,engobahned6barvy,pr.34cm.
Pod podlahou byla situovana jfma 14, blize nezji5t6nych rozm€rd, nebot' pokra6ovala
pod nezkoumanou east. Zachycen6 dno se nal6zalo v hloubce 145 cm pod sou6asnym povr-
chem,vyplfitvofilasyt56emahlina.
Keramika.Jamaobsahovala10kusdtilomrfumasivnichzasobnicsgrafitemvmaterialuIV.
typu,povrchpfetfenjemnouengobouhn5d6barvy.
Jizn5 od vepfovicov6 st6ny se rozkladala podlaha ozna5ena 8, take jeji celkove rozm5ry
se nepodafilo zjistit. Tvofila ji syte 6ema hlina, pod nf byly naskladany kameny sti:edni veli-
kosti. Pfi itychodni st6n5 byla situovana skvma mazanice o rozm5rech 50 x 60 cm, jeji sevemi
hranabyla80cmpoddne§nimpovrchem.
Vychodn6 od podlah, hloubEji do parcely, se nal6zaly zbytky destrukci zdi novov5kych
staveb, funk6ni septik a jin6 d6elov6 stavby. Nalezova situace za6ala byt 6itelna az po 25
metrech od silnice, kdy celou plochu pfekfyvala zhruba 40 cm silna vrstva Zlutav6 hliny
pochazejicizrozrusenychst6nlehkychstavebzhotovenychzvepfovic.Podnisenal6zalajama
3 8, v ptidoryse kruhovita o prdm6ru 180 cm, st6ny spadaly kolmo dolfl a rovn6 dno se nal6zalo
v hloubce 210 cm pod tirovni spra§e. Pfi dn6 jsme objevili A 27 015 -dzbin, bafiat6 t6lo, dzk6
hrdlo, paskov6 ucho, jemny material reduk6ne do §edava vypaleny, v 20 cm, pr. o. 12 cm.
V bl£zkosti t6to jamy se nal6zal objekt 19. Po skryti svrchnich destruk6nich vrstev m61 tvar
nepravideln5 protazen6 mazanicov6 destrukce v d61ce zhniba 300 cm a Sifce 160 cm. Po vypre-
parovanf se objevila mala pec, na jizni stran6 po§kozena pasy kamentl. V ptidoryse mela
obd6lnikovity tvar o vn6j§i §ifce 110 cm a unitini 60 cm. Zachovana d6lka ve sm6ru zapad
-itychodm6filall0cm,uvnitf60cm.St5nypecebylyzbudovanyzvelkychkamendomazanych
hlinou do 6ervena vypalen6. Dno pece bylo rovne. Destrukci kopule tvofila jemna mazanice
siln€promisenastiepyzt61masivnichzasobnic,t5sn5naddnemsenalezalavrstvi6kaobili.
Keramika. V destrukci kopule bylo Zest kusfi tilomrfu masivnich zasobnic IV. typu, okraj
kyjovit5zesileny,t6lopokryt6vodorounymizlabky,keramickatfida050.
V zadni 6asti parcely se nal6zala jama 16, torzo pravideln6 chaty, tzv. proviz6ria, z 2.
poloviny 13. stoleti. Jeji popis a interpretace byly podiny vy§e v kapitole 4.2. Na tirovni
za6i§t6ni obj ektu 16, v supexpozici, tedy vy§e, se podafilo zachytit destruk6ni vrstvu stiedov6k6
keramiky, ktera pak dale pokra6ovala do objektu, ktefyjsme ozna6ili jama 17. Zachovana east
objektu m6la v ptidoryse ovaldy tvar o §ifce 160 cm a d61ce 90 cm. Dno bylo mfsovit6. V ramci
stavebnich aktivit v roce 1978 se podafilo zachytit pokra6ovani rozsahl6ho stfepi5t6, ale v hek-
tick6m stavebnim tempu vsak nebylo mozn6 stanovit pfesn6j5i rozmery. Zcela evidentn6 byly
vym6ty z peci ulozeny na tirovni ptivodniho povrchu, takze neni mozn6 stanovit presn6j§f
rozmtry.Keramikazesevemi6astibylaozna6enajakosondaA,zjizni6astijakosondaB.

24
C
°p?rr.:.i:5:;Cr::KK:%3:S.f^e,hn2":'^t.C=:^3^Pr:t_PP,o,dlahd2mdyzdpadni5dstizkouman6p|ochy.
pic.9.Lostice-Komenskystreet'rem'airis.ofhousefi;;-ri;_wre_s;;;;;.e;t;%,i.eu;fox;ir:yn.

°p?rr.:#.i:!}::=-_E:r::Shtf.h~2..:l~iLceJ>_d?struFcepecese5typr~ivstupnimiotvory.
Pic.10.Lo5tice-Komenskystreet,destructionji;;:;;;;;;6-;i;ij£;%rp':;;%£.

26
Obr.11.Lovstice-Komensk6houlice,nddobyvjdm520b.
Pic.11.Lo5tice-Komenskystreet,receptaclesfrompit20b.

03
'111

Obr. 13 . Lo§tice -plocha A, `lyb5r ndlezd zjdmy 31.

Plc.13.Lovstice-areaA,selectionoffindsfrompit31.

27
Onp:.l,2^.±oVs.t,i.ce-plochqA,¥yb6rndlezdzjdnyl7.
Pic.12.LOYstice-areaA,sel-ectionofftnd;i;;ti;tl7.

28
 Keramika.Vjam617senachazelozhruba700jedinctikeranikyrozdrcedychnavelmimale
Irmsky.Znichnejv€t§idilpiedstavujekeramickatfidao10,tedytzv.1o§tick6zbozi,zhruba450
•ideb, v6tsinou pohard pouze I. typu, tedy §tihlych tvard s okrajem ve tvaru okruzi, povrch
Spucnyfty hn6dav6 barvy; misty p¥epaledy. Do tiidy 020 nalezi 100 dlomrfu, jedna se o hmce
Sohajem ve tvaru okruzi, do tfidy 030 mtizeme zaradit 50 6asti hmctl take s okrajem ve tvaru
dr]Zial00jedinctinalezikeramick6skupin5040,tedypis6itymaterial.
ZesondyAjenutn6uv6stl0kshmctlzjemn6kaolinitick6hlinytfidy030,dzbanA27026
Scsovit6prohnutymhrdlem,okrajvetvarujednoduch6hookruzi,napodhrdlije6ervenalinka,A
±T 075 - spodni east poharu, vodorovn6 Zlabky, na vyduti 5ervena linka, povrch b61av6 barvy.
[olekci doplfiuje 12 kusti §tihlych pohard s okrajem ve tvaru okruzi. V sond6 a bylo 40 ks den
maid z lostick6ho zbozi, 6 ks tilomrfu hrncrfu tiidy 040, A 27 094 - hmec,v homi 6asti
IEfonnovady,okruzi, ucho, vodorovn6 Zlabky a 2 ks okrajd masivnich zasobnic IV. typu.
aiidrovniza6ist5niplochysepodafilozachytitdlomkykomoro\lychkachm,typickyjezlomek
A 26 070 - jemny pis5ity material okrov6 barvy, plastickou \lyzdobu tvofi zbytky rozvilin
a prohlubni. Dale zde byly pfimichiny pokli6ky s hzkym „knoflikem", tedy material nalezej ici
a±do 16. stoleti.
Jiin6 od objekth 16 a 17 se nal6zala destrukce pece ozna5en5 jako jama 18. Byla siln6
I-rusena pozd6j§imi stavebnimi aktivitami, ale jeji ptidorys se v§ak podafilo rekonstruovat.
nDskrytisvrchnihumusov6vrstvysejevilajakoshlukmazaniceakamerfu.Pojejichodstran6ni
-ml6zalajemnamazanice5erven6barvymim6prostoupenatilomkymasivnichzasobnic.Dno
•cce bylo rovne, do Zlutava az do 6ervena tvrd6 vypalen6. Vypalovaci prostor m6l pravde-
rodobn5 kruhovity tvar o pravd5podobn6m prin6ru 160 cm. Z pece se dochoval v jizni 5asti
hbk o celkov6 §ifi 70 cm, vnitini sv€tlost pak byla 40 cm, ktely se plynule roz§ifoval do vypa-
l.r.-acihoprostoru.Ob6vn6j§ist5nybylyzesilenynaplochopolozenymikameny.Z5padnilalok
[Fl v sevemi 6asti poskozen jamou 21. Zachoval se jen v Sifce 40 cm, spodni vrstva mazanice
+Fh slabs vypalena a dosti t6Zko se odlisovala od okoli. Sevemi lalok byl take tipln6 zni6en
jfrou 21 a vychodni po5kozovala cihlova novodoba jimka. Jeho vnitini §ifka se take pohy-
-o`'ala okolo 40 cm, po obou stranach jej zesilovaly kameny. Celko\ly rozm6r pece ve sm6ru
gb-er-jih byl 420 cm, ve sm6ru sever-jih ji nelze zm6fit. Klenbu pece zpevfiovaly kameny
•zlomkyt6lmasivnichzasobnic.Zasobnicedatujipecrincov5dol5.stoleti.
Keramika. Z destrukce bylo vyzvednuto Zest blomrfu z okrajti a t51 masivnich zasobnic IV.
rm`i.kyjovit5zesilen6,zhotoven6ztuhovehliny,vodorovn6fyzky,povrchsiln€pfepaleny.
V blizkosti proviz6ria byla roxpoznina dalsi odpadni jama 20. Jedna se o prdnik dvou
•Pjelrfu, kter6 pokra6ovaly pod neprozkoumanou Cast. Mlad§i jina ozna6ena A m61a v prfudo-
rFseovaldytvaro§ifcell0cmazachovan6d61ce60cm.Vyplfitvorilasyta6emahlina.
Keramika. Kontext obsahoval dlomky sedmi kusfl nadob zhotovenych z tuhov6 hliny tfidy
rso. dale A 27 007 - hmec, vej6ite t6lo, okraj vn6 vyhnuty, 6o6kovit6 zesiledy, na podhrdli tii
6Er`.en5 malovan6 linky, paskov6 ucho, keramicka tfida 030, v 19,7 cm, pr. o.14,2 cm, pr. d. 90
im.Starsijamaozna6enaBm61atak6vptidoryseovaldytvaro5ifceccal00cmaprozkouman6
IEke 90 cm. Vyplfi tvofila hn6dava hlina pfi krajich promisena Zlutkou. Uprostfed jamy se
-hizelo nekolik celych nadob /obr. 1 1 /.
Keramika.Tfida040-10ksdlomrfuhmcd,povrchokrov6barvy;A27009-hmec,soudkovite
ft: okruzi, okrova barva, v 21 cm, pr. o. 16 cm, pr. d. 10 cm, A 27 010 -hmec, soudkovit6 t6lo,
chiruzi, ucho, okrova barva, v 20 cm, pr. o. 14 cm, pr. d. 10 cm, A 27 011 -hmec, spodni Cast, pr.d.
in cm, A27 012 -hmec, soudkovit6 t51o, okruzi, okrova barva, v 18 cm, pr.o.13 cm, pr.d. 9 cm, A
27 013 -hmec, soudkovit6 t€lo, okruzi, ucho, okrova barva, v 17,5 cm, pr.o. 14 cm, pr.d. 9 cm, A
FF 014 -hmec, soudkovit6 t51o, ucho, okruzi, okrova barva v 18 cm, pr.o. 14 cm, pr.d. 9 cm.

29
 A
/
/'
` / ffic I
iE
\, ii=
/
\`8
_`J_'_ I _
ii=
` //
~-+i
/ NARU5ENc> vgc>Fei^
/
~/
/in

A`AZANj<Ov7 z87TtzK sTfrNy fE;cE

FRC)F!L CP

V7PPL& Ft=oFtLu .
ji hifea>O€F`serd4~ HLrN^ a iLfd£ Fteo^^iT3EN<
PEC KrAA`j ^^AZAN(`a

O_br.I_4.±ostice,plochaA,pftstavbat5locvichyvroce2004,pddorysdestrukcetfipec{.
Plc.14.Lovstice,areaA,gymbuilding2004,groundplanf;ordestructionof3furnaces.

O_fir.1.5..±oYsvti.ce,ploch?A,pff.stayfiat6locvi5nyvroce2004,pohlednadestrukcitffpeci.
Pic.15.Lo§tice,areaA,gymbuilding2004,viewofdestructionof3fumaces.

30
 Vjizri 5asti odkryt6 plochy se fysovala v podlozi jama 21, z technickych dfivodh neml`bLi3
zrelaprobadana.Pfedilyzkumembylajestevyty6enasonda,kteram6labytkolmanazkctu-
plochu a jejim cflem bylo zjistit archeologickou situaci za renesan6nimi sklepy u\niti
ly. Z 5aso\tych ddvodi jiz nemohla byt dokon6ena, a tak se podafilo odklyt jen nekolik
slych pasti kamermych zakladti. Pfi \tychodni st6ne se nal6zal shluk tmav6 hliny
ny keramikou 13. stoleti o rozmerech 160 x 120 cm zhmba silky 5-10 cm. Plynule se
na ob6 strany. V 16t51978 zahajil tehdej5i Okresni stavebni podnik v Sumperku /dle
}h zvyklosti nadyvady OSP/ \lystavbu obchodniho domu, jak bylo tehdy dobrgiv
bez jak6koliv zpral7y pamatko\tym orgintim. Plocha mohla byt tedy jen sledovana
tjkopech pro zakladov6 pasy a dokumentovana torza objekth. Prostor pfi uli6nich 6arach
nEsti a Komensk6ho ulice byly podsklepeny, n5kolik shlurfu keramiky bylo ozna5eno j ako
lmstatn6 objekty. Jfma 31 m61a v ptldoryse tvar nepravideln6ho ovalu zachycen6ho v §iice
.-..-- _^ I ' + \,
mcm.vprdiezukotlovita,dnosenal6zalovhloubce80cm.Cemahlinapromi§enamazanici.
Kelanika. Ti;ida 030-20 ks hrncrfu, okraj ve tvaru jednoduch6ho okruzi /obr. 13, 2/, vne
T]ilhaen6 /obr.13,1/ a diband, valcovite hrdlo, A 27159 -drzadlo trojnozky /obr.13, 4/, A 27
1±5 - edit pokli5ky k6nick6ho t61a. Keramicka ffida 040-6 ks zlomrfu z hmcfl, A 27 124 - hmec
lHeche deformovady, povrch okrov6 barvy. Jama 34 byla pravd5podobn5 zbytek pece,
l[l]o`'al se jen obd61nik o rozm6rech 50x40 cm s 5asti sevemi st€ny. Dno bylo rovn6, svrchni
ha do b6lava vypalena, nize 6ervena mazanice zhruba v sile 10 cm. Pri sevemi dochovane
fie bylo situovano n5kolik kamend. Destrukce op6t obsahovala n5kolik dlomrfu masivnich
riobnic IV. typu zhotovedych z materialu promisen6ho grafitem. Jama 37 zbytek pece o roz-
-Erech 60 x 50 cm, v sevemi 6asti po§kozena zdi. Pravd5podobn5 se podafilo zachytit jeden
-ptrykanal,jehozapadnist€nabylazesilenakameny.Dnobylomim5dovnitiprohnut6,uvniti
chikcekamentiakustlmazanice.
Keramika. Atypicke tilomky nadob, tiida 040, A 27 176 - masivni misa, homi Cast, k6nick6
HD, vndorovn5 zesileny okraj, sv6tle okro\ly povrch. Na jafe 2004 zahajil M5stsky trad
wlidsticichpfistavbut5locvi6nyvprostorumeziobchodnimdomemJednotaazakladni§kolou.
Trychl6mtempubylaodstran5nasvrchnivrstvamnyataksepodariloidentifikovatpouzedva
:-lleologick6 objekty. Zhruba uprostied plochy, po odebfani 120 cm nadloznich vrstev, se
-apra§i lysovala kruhovita jama o prim6ru asi 110 cm, zcela zapln6na rozdrcenymi blomky
hmiky.Dochovanaspodni6astsezahlubovalajen60cmdozachycen6hrovn5podlozi.
Keramika: Material doposud nebyl inventovin, uvadim tedy jeho zakladni charakteristiku.
Y destrukci zcela chyb6ly nadoby keramickych ffid 040 a 050, ostatni nadoby byly siln6
-i5eny. Nejvice jedincd nalezelo tfid6 010 -zlomky pohard typu I. A celkem 105 ks, hmce
•alnajemvetvaruokruzil5ks,ffida020obsahovala28kshmcdaffida030celkem20kshmctl
adELd.
Ponekud pfizniv5j§i situace byla pfi sevemi hran€ \tykopu. T5sn6 pod povrchem se do-
do`-alo stiepi§t6, jez se nezahlubovalo do podlozi. Ulomky keramiky byly voln5 roxptyleny
• 6cm6 hline, ulozeny ve velkych vzdalenostech a dtivodn6 mdzeme pfedpokladat, Ze ze zem€
Th+- jiz dfive vyzvednuty mistnimi obyvateli cel6 nadoby. Stiepist6 plynule navazovalo
-destrukci peci zachycedych \lychodn6ji. Jednalo se o vzajemdy prthik ffi peci o celkov6
Hoe 540 cm /obr.15/. Nejl6pe se dochovala pec 6.I. situovana v zapadni 6asti. Dochovana
iH[abyla210cmvzapadni6astibylvstupsiroky60cm.Vjizni6astibylapecnaru§enastavbou
Prakticky neidentifikovatelnaje pec 11. Iezici uprostied destrukce. V sevemi 6asti se
drchoval jen zbytek klenby. L6pe roxpoznatelnaje ilychodni pec 5.Ill. o zachovan6 d61ce 190
in V jeji destrukci je take patmy vstupni otvor, jeho rozm5ry vsak nelze blize stanovit.
ve `'§ech pfipadech m5ly pece rovn6 dno, vrstva mazanice v homi 6asti propalena do b6lava
brla mocna 5-7 cm. V destruk6nich vrstvach se nachazely kusy pfepalen6 mazanice, z nich
rfuer6melyspodnihranuroztavenoudotmav6zelen6sklovit6hmoty.

31
| vrstvy lo§tickych pohdrd FERN spra§ s 5ernou hlinou
di c'er#d wz'#¢ I usrty spr¢sve

O_fir.1.6,.±o5tice,plochaB,pddorysjdnyodJtryt6vprosincil980.
Pic.16.Lo5tice,areaB,groundplanofpitdiscoviredDec.1980.

32
 1-
03

Obr. 17. Lo§tice, plocha 8, vyb6r ndlezdi z odlnyt6 jdmy.

Pic.17.Lovstice,areaB,selectionoffindsfromdiscoveredpit.

33
 Keramika.Vprostorupecizachycenyjenhlomkytiidyo10-pohtrytypul.Acelkem25ks
ahmcesokrajivetvaruokruzil5ksspolusnekolikaspe5edymihroudami.Dalezdebylyvelmi
rozdrcen6zlomkytfidy020-hmce,okrajevetvaruokru2i20ks.
Dokopulepece6.11.bylovsazenon6koliknadob.Identifikovatsepodafilopouzethnadoby
/materialdoposudneapracovan/.Keramika.Homi6dsthmcesokrajemvetvaruokruzi,soud-
kovit6t5lo,povrchpfetfenmazanici,hn5davabarva,pr.o.14,5cm.Homi6asthmcesokrajem
ve tvaru okruzi, 020, soudkovit6 t5lo, povrch pietien mazanici, hnedava barva, pr. o. 15 cm
/obalka vnitini strana 23/. Homi east hmce s okrajem ve tvaru okruzi,020, povrch pfetien
mazanic£,hnedavabarva,pr.o.15cm.Vdestrukcisenal6zalodale15tilomhihmctlkeramick6
tfidy020,zdasejednaozlomkydal§ichnadobzkopule6ivoln6pfimichanyzlomkodymaterial
nelzepfesn5jistanovit.
Stfepi5t6,kter6plynulenavazovalonadestrukcipeci,obsahovalomaterialkeramick6tiidy
010,28kszlondpobardtypu1.A,hmcesokrajivetvaruokruzi15ks,povrchsiln5prepalen,
tfida020jezastoupena34kshmctl,tfida030jenlkshmce.Ostatnfkeramickeffidychybi.

--=_-___=f---fse

•-.£ii.-.:=:-::`:£SRES

°n3:1,8o.E°5vt.i.Ceiploch_aB,yyb5rstar5ichndlezdz5.p.116.
Pic.18.Lo§tice,areaB,selectionofolderfindsfron;5.i.il6.

34
25ks SLl.2 Prostor mezi Hradskou ulici a Tfebtlvkou
elmi
Jedna se take o velmi atraktivni prostor nad rekou Trebfivkou ohrani6eny na zapade cestou
utucikBouzovuanaseverunam6stim.Lokalitabylanamap6pomocn6ozna6enapismenem
a obr. 7/. Na zaklad6 voln6 dedukce dospel drive A. Lang k zav€ru, Ze zde, v mistech sou6asne
prcely5.p.116,senachazelanakonci19.stoletizahradastaviteleK.Hladise,nanizsepodafilo
rfuodnezachytitprvninalezylo§tickychpohardvroce1874.Jmenovcfiapfibuzdychstavitele
-nachazelovem6stenakoncil9.stoletiviceadykopcenamvesv6zpravenesdelil,kdesisvou
zhadu upravoval. Lze tedy predpokladat, Ze pohary dnes ulozen6 v zahrani6nich muzeich,
I.vKrakov5(Kwapieniowal961,237)pochazejizdilenpracujicichji2neodnam5sti.Jedra
se o vyhodn6 misto nedaleko vodniho zdroje a kvalitnich surovin. Presdy po6et dilen, ani
zrstav5dyprostornelzeblizestanovit.Dotohotoprostorundzemezaladittak6naleztorzaboty
zhotovene z hliny a masivni pohar, jez jsou dnes ulozeny bez blizsich nalezodych okolnosti
vevlastivedn6mmuzeuvolomouci(Langl959,48).A.Languvadi,Zepfiprohlidceinventan
TmtEeuvOlomouciobjevilJanKapustainventamilisteksezaznamem:„vykopavkyLo§tice,
ridoba /pohar lo§ticky/ z hrub6 hliny ve tvaru rytifsk6 boty. Vykopano v Losticich r. 1876".
Pokudbytomubylo,piedmtrybyvyzvedlzezem5jizK.Hladi§spolusJ.Havelkou.
Keramika.Torzonadobyvpodobebotyzhotoven6zhrub6hliny,povrchpfepalenyhn5dav6
tryspuchyrky,spodni6astbezpodpatkuapode§ve,Spicezvednutanahoru,d18,3cm,zach.
`-11,2cm,silast5n0,8cm/obr.18,4/.UlozenoVMOlomouci.6.A74065.Pohar§tihl6hotela
s mine k6nickym hrdlem, 12 ousek, rovn6 dno, tuhody material, na povrcbu engoba hned6
barvy,strepjest5nenislinuty,vl9cm,ulozenovMolomouci.6.954/obalkavnithistrana8/.
Zajimrtyter6nnadTrebfivkouprotoA.LangsledovalaprovedlzdespolusH.Landsfeldem
nekolik drobdych zachrarmych dyzkumtl. Prvni vykop se uskute6nil 24. zafi 1951 na blize
neur6en6m miste. V sond5 nalezli velk6 rmozstvi nejrdzn€jsich hlomldi nadob, v hloubce 120
cmsepaknal6zalapropalenavrstvamazaniceosile7-10cm.Ziskadymaterialnelzevefondech
HavelkovamuzeaidentifikovatVykopciusoudili,Zenarazilinazbytkystredovek6pece.Dal§i
akce obou amat6rd probehla ve dnech 20.-23. zari 1956. Tehdy vykopana jama m5la rozmery
Ilo x 190 cm, svrchni vrstva silna 80 cm obsahovala velk6 mnozstvi stlepfi, podlozi bylo
`-hloubce 110 cm. Zel ziskady material nedokazeme dnes ve fondech Havelkova muzea
identifikovat.
Kdyz jsem v sedmdesatych letech 20. stoleti, tedy t6mer po 5tvrt stoleti, pri§el pracovne
doLo§tic,podjednoujabloninazahrad56.p.116seje§tevalelyhlomkynadob,kter6dlem6ho
soudu pochazely z on6ch drobnych amaterskych dykoprfu. Vybral jsem typick6 tvary a ulozil
dofondiHavelkovamuzea(Go§1978,145).V6tsinousejednaloodrobn6zlomkyokrajflhmcti
sokrajivetvaruokruzizhotovedychzpis6it6homaterialu,keramickatiida040,zlomkypohard
obr.18,2/atak6hmcetzv.kameninov6hocharakteru/020/sokrajivenvyklon5dymi/obr.18,
I.Pfitipravachsklepudomu5.p.118bylavroce1967naru§enamohutnakultumivrstvaosile
ccal00cmobsahujicivet§imnozstvikeramiky.Nadnibylaasil00cmmocnanavizkarecentni
hliny. Cast materialu se podafilo zachranit a publikovat v katalogu (Go§ 1978,149) vydanem
pied tiiceti lety. Za pozomost stoji H 905 -hmek, keramicka trida 030,svetly povrch, 6ervena
linka,okrajvnevyklon5dytvarovadydo6tyrlistku,v13cm.
Zdrobn6zachram6akcepro-veden6ve§patdychklimatickychpodminkachnelzeur6it,zda
sejednaloodym6tykeramiky6izbytkydilen.Vestejn6dob6odevzdaldoHavelkovamuzeap.
Ry§rty z 6. p.118 H 903 -hmek, keramicka trida 030, 6ervena linka, okraj vne vykloneny
tvarovany do 6tyflistku, v 1 2,8 cm.

35
0
 V roce 1980 v prostoru t6sn6 nad iekou Tfebtivkou byla zahajena vystavba Domu
s pe6ovatelskou sluzbou. Stavebnimi hpravami se prostor zcela zm6nil, zejm6na byla vybu-
dovana nova piij ezdova komunikace z Hradsk6 ulice a zmen§eny zahrady pfil6hajici k domtim
na nam5sti, tedy v mistech 6. p. 116. V prostoru pfedpokladanych dilen jsem provedl v roce
1980 zachranny archeologicky \lyzkum. Sonda byla polozena soub5Zn6 s plotem zahrady s ci-
1em zachytit zadni 5asti stfedovekych parcel se zbytky odpadi5t'. Podafilo se vsak pfevazn6
odklytobjektyzmlad§idobykamenn6akulturyluzick6(Nekvasill994,3).AZvprosincil980,
po ukon5eni ter6nnich praci, provedl Vladimir Kapl zachranny \lyzkum jiny v prostoru
ptivodnich zahrad, napln6n6 defektnimi stiedov5kymi vyrobky, vzdalen6 zhruba 1 in od hrany
mini zkouman6 plochy. Vzhledem k pozdnimu ohla5eni stavebnich praci mohla byt jama
zachycena az v hloubce 130 cm pod tehdej§im povrchem a na St6dfy den zde provedl V. Kapl
\lyzkum.AZzdesefysovalavptidorysezhrubaovalnajinaorientovanavesm5ruseverozapad-
jiho\lychod o celko\tych rozmerech 360x270 cm. Do mfsovit6ho dna se zahlubovaly tfi pro-
hlubn6. Na tirovni za6i§t6ni jamy se fysovala vrstva rozdrcedych pohard, pod vrstvami
promi§en6 sprase se kumulovaly dal§i vrstvy defektnich lo§tickych pohard /obr.16/. Odpadni
jamanepochybn6vzniklavybirinimkvalitnispra§e,pozd6jiposlouzilakulozenineprodejnych
defekth spolu s rozru§engivi klenbami peci.
Keramika. Ve \lykopu celkem evidovano 180 jedincti, tiida 010 zastupuje 20 kusti celych
pohard, zlomky cca 80 dalsich, zastoupenyjen pohary typu I. A, 10 ks zlomEL hmcd, A 25 518 -
hmec, deformovan6 telo, okruzi, dv6 ucha, v 23 cm, pr. d. 9 cm /obr.17, 2/, A 25 602 -hmec,
jednoduch6 okruzi, dv5 ucha, mime deformovady, v 23 cm. Tfida 020 je zastoupena 40 kustl
zlomrfu hrnctl, okraj ve tvaru okruzi, A 25 567 -hmec, nevyrazn6 okruzi, deformovany, v 21 cm.
THda 030 je zastoupena A 25 591 -homi Cast poharu, jednoduch6 okruzi se dv6ma Zlabky,
jemna plavena hlina, okrova barva. Tfida 040 je zastoupena 60 ks okrajti hmcd ve tvaru okruzi,
A25 519 -hmec, soudkovit6 t6lo, okruzi, ucho, okrova barva.

5.1.3 Prostor zapadn5 od Hradsk6 ulice

Jedna se take o velmi zajimav6 misto jiz mimo vlastni stiedov5k6 jadro m6sta, situovan6
zapadn6 od cesty vedouci sm6rem k Bouzovu. Pfesny rozsah dilen v tomto prostoru neni znin,
na maps stabilniho katastru byl prostor ozna6en pismenem C /obr. 7/. Lokalita se nachazi
na svahu sklin6jicim se k vychodu smerem k fece Tiebflvce, v podlozi je kvalitni spra§ vhodna
k vyrob6 keramiky. Prvni nalezy v mistech domu 6. p. 175 se uskute6nilyjiz v roce 1938 (Go§
1978, 150). Z kolekce keramiky bez blizsich nalezo\lych okolnosti se dochoval jen pohar typu
11. 8 /obr. 29, 3/ s osmi ou§ky, kozovity povrch hn6d6 barvy; v 12 cm. Pii stavebnich tipravach
svahu \ty§e mad cestou se podafilo v roce 1973 sesbirat n6kolik dlomrfu stfedov5k6 keramiky
(Go§ 1978,151).
Koncem sedmdesatych let minul6ho stoleti nechal tehdejsi Mestsky narodni vybor v LoS-
ticich demolovat zchatral6 zem6d5lsk6 usedlosti na zapadni strane Hradsk6 ulice s cilem
postavit zde n6kolik v t6 dobe oblibedych paneloitych domti. V fijnu 1980 sledoval V. Kapl
prostor v souvislosti s hloubenim lyh pro vodovodni pfipojky vedouci k prave dokon6ovanemu
Domu s pe6ovatelskou sluzbou, ktely se nachazi na druh6 stran5 ulice. V iizk6 lyze respektujici
mistni komunikaci odkryl zbytky stiepi§t6. Na jeho zjist5ni pak navazal zachranny \tyzkum,
ktefy jsem provedl v 6ervenci a slpnu 1982. Po ukon6eni zemnich praci byly obe plochy
zkresleny do jednoho plinu /obr. 19/. Vystavba obytnych domti v prostoru parcely se usku-
te6nila az na podzim 2003. Zemni prace byly tehdy sledoviny a podalilo se identifikovat
nekolikstfedov€kychobjekrfu.

38
 Vzhledem k velmi vhodn6 poloze zde existovalo osidleni jig v mladsi dob5 kamenn6 a pak
T kultule luzick6. V 16t5 2007 jsem sledoval stavebni aktivity pfi oprav5 prodejny Hru§ka
T Ihadsk6 ulici 2, ktera je situovana blize k nam5sti. Dohled byl negativni, nepodaiilo se
zlhytit Zadn6 relikty stiedov6kych staveb. Piedpokladam tedy, Ze dilny nebo t5Zebni jamy
b-lyodnam€stiodd61enyvolnymprostorein.
Sondaodkrytavfijnul980m5larozm6ry8x2m.Vdzk6mvykopusepodaiiloidentifikovat
Hinik zhruba ffi jam, jez pokra6ovaly zapadnim a vychodnim sm5rem. V jizni 6asti sondy se
mhazela prohlubefi Ill., ptivodn5 se jednalo o prav6kou jinu kultury s lineini keramikou,
zEBypanoustredov5kymivym6tyzpeci.Prohlubefill.sevestiedni6astimfsovit5zahlubovala,
abdobn€ prohlubefi I., situovana sevem5, se misovit6 zahlubovala do podlozi, prfum5r mel asi
160 cm. Celkov6 rozm5ry Zadn6ho objektu se nepodarilo ur6it. V sond5 byla zachycena slozita
±mace, shora byla syta 6ema hlina, pod ni vrstvy \lym6th obsahujici pohary a standardni
±iku 15. a po6atku 16. stoleti, pfi dn6 prohlubn511. se nachazela vrstva zelenav6 hliny,
bripravd5podobn5pochazizMasnic.
Keramika. Destruk6ni vrstva obsahovala zlomky cca 400 ks poharfu, pfevazn5 zlomky den
•`tyduti,keramick6tiidyo10,A25366-spodni6astpoharusmanzetouudna,hn6davypovrch
s nekolika pucnyfty /obr. 23, 3/. Zhruba 150 jedincfi nalezelo keramick6 tiid5 020, jedna se
pevain5 o hmce s okraji ven vyklon5dymi, A 25 370 -torzo hmce, zborcen6 vej6it6 telo, okraj
`-en vyklon5dy a zakulaceny, slinuty povrch hn6d6 barvy otvor mad dnem, v 19 cm. A 25 378 -
in6 deformovany hmec, okraj vn5 vyklonedy a zakulaceny, 5o5kovit5 zesileny, v 20 cm. Jen
inba30jedinctlnalezelotfide030,A25129-homi6asthmce,6erven6malovani.Zhruba40

ghicofiv:]tlzz[:::£r£;a£;tr:%£:±£:iperiv£3noe4;e_J:fcav°shj:2:;t:rba:f]zveen:]ad=n:£E:tape:Le6khc:
z`ifete.
Plocha zachrarm6ho vyzkumu o celkov6 rozloze 205 m2 z 16ta 1982 m51a tvar nepravi-
deln6ho koso6tverce, nebot' musela respektovat stavajici situaci, zejm6na p55inu vedouci
I rty§e na svahu jiz stojicim panelovym domtim /obr. 19 a,/. Odkryta plocha byla rozd61ena
do 6tvercti, jejich profily pak dokumentovany. Z technickych dfivodi jsou na obrazku 19 b
u`'edeny jen dva nejdilezitejsi, kteie zachycuji nejzajimavejsi situace zachycen6 v sevemi
edsti. Na plose blize ke komunikaci byly odkryty zbytky novov5kych usedlosti zboiedych
pied planovanou dystavbou panelo\lych domtl koncem sedmdesatych let 20. stoleti. Vy§e
in svahu se pak nachazely stiedovek6 jamy, pozustatky 6irmosti hm6ifu v 15. a na po5atku 16.
stoleti. Spi§e se jedna o misto, kde se te2ila hlina a pozd5ji slouzilo k ukladani defektnich
`tyrobrfu nez o zbytek dilny femeslnika. Doufejme, Ze pfi dalsich stavebnich aktivitach v tomto
prostorusepodafizpfesnitna5epoznatky.
Objekt3.Jednaloseo61enedylalokzhrubaorozm5rech500x280cm,jenzjepokra5ovanim
prohlubn5III.zrokul980.Nazapadnistran6jeukon6enkruhovitoujinouoprdmeru210-240
cm. St5ny jsou §ikm6, dno zprohyban6 v hloubce 70 cm. Vyplri obdobna, na profilu je patm6
tyraznezvrstvenivznikl6ukladinimodpadu.
Keramika.Vobjektusenachazelozhruba400jedinctl,nejvicenalezelokeramick6tiid6010
-pohtry I. A,11. A typu velmi rozdrcen6, hn6dy povrch pokyfty puchyfty. Zhruba 20 ks hmcfl
s okraji ven vyklonedymi nalezelo tride 020, 250 jedincu nalezelo tride 030, vet§inou se jedna
o hmce s okraji ve tvaru okru2i, A 29 079 -homi east misy, k6nick6 t5lo, zesiledy rovdy okraj .
Keramickou tiidu 040 zastupuje 60 ks jedincti, jedna se o tilomky hmctl a dzband, A 29 164 -
lchev bafiat6ho t51a pokryt6ho vodorovnymi Zlabky, zatazen6 hrdlo s hubi6kou, na dn5 stopy
po odiezani, jemna pis6ita hlina okrov6 barvy, v 10 cm, pr. d. 5 cm /obr. 26, 7/. Tfidu 040
zastupuje 60 ks, jedna se o hlomky hmcfi a dzbantl, A 29 164 -lahev bafiat6ho t61a pokrytym
vodorovnymi Zlabky, zatazen6 hrdlo s hubi6kou, na dn6 stopy po odiezani, jemna pis6ita hlina
okrov6 barvy; v 10 cm, pr. d. 5 cm /obr. 26, 7/. Tfid6 050 nalezel zlomek okraje masivni
zasobnice typu IV. kyjovit5 zesiledy. Kolekci doplfiuje zlomek podkovy A 29 013 s ozubem.
zach.d. 7,5 cm.

39
 Objekt 7. Op6t pokra6ovini prohlubn61. z ilyzkumu v roce 1980, dochovan6 rozm6ry
150x35cm.Vobjektubylojenvelmimalokeramiky.
Objekt 8. Nepravideldy ovaldy ptidorys o rozm6rech 240x230 cm, kolm6 st5ny spadaly
dolrfu, zaoblen6 dno se nal6zalo v hloubce 200 cm. Homi Cast jiny byla zasypana vym5ty,
vprofilum6lyzhrubatvartrychtyfe.
Keramika. V kontextu bylo 50 celych pohard typrfu I. A, 11. A keramick6 tiidy 010, s nimi
velk5 mnozstvi zlomrfu hmcti. Tfidu 020 zastupuje 250 ks hmcfl s okraji ven vyklon6nymi,
hn6dyslinutypovrch,zcelachybizlomkynadobkeramickychtrid030a040.
Objekt 12. Jina lichob5Znikovit6ho tvaru o rozm6rech 160x 100 cm, rovne dno se nacha-
zelo v hloubce 135 cm. V homi 6asti objektu se podafilo zachytit stiepist5, dnes jiz siln€
naru§enepozd€jsimistavbami.
Keramika. V objektu bylo cca 200 jedincd, pohary keramick6 tiidy 010 jsou zastoupeny
typyl.Aall.A,ffida020zastoupenal50kshmctisokrajivenvyklon6dymi.
Objektl7.Vptidorysunepravidelnajamaozachovadychrozm5rech400xl80cm.Zapadni
st6na je kolma, jizni se schodovit6 zahlubovala, dno t6mef rovn6 pod schody dosahovalo
hloubky 245 cm. Vyplfi zvrstvena mnoha \tym5ty vhazovadymi do objektu po ukon6eni jeho
primamifunkce.Naddnembyla\lyplfisiln5promi§enasprasi.
Keramika. T6m6f 780 inventovanych jedincti, ve svrchni 6asti se nachazelo 40 kusrfu
komoroilych kachlti keramick6 tiidy 030, A 31 153 -uprostfed medail6nov6 zahloubeni, v ro-
zich rozety, komora o rozm5rech 20,5x20,5 cm /obr. 27,1/, A 31109 -obd6lny komoro\ty
kachel, medail6nov6 zahloubeni, obvodova li§ta, 20,5x 7 cm /obr. 27, 2/, 25 ks nalezelo 010,
pohary typu I. A a 11. A, 20 ks hmce tiidy 020, okraje ven vyklon6n6, 25 zlomrfu nalezelo tiid6
040, A 31 139 -hom£ Cast hmce, 6o6kovity okraj, paskov6 ucho, uvnitf okrova transparentni
poleva, A 31140 -homi Cast hmce, rezny, zesiledy a podseknuty okraj, dv5 6erven6 linky,
2kusyokrajrfumasivnizasobnicelv.typ.
Ve stiedni 5asti se nalezlo 300 ks zlomrfu pohard I. A a 11. A typu, mezi nimi dva kusy spolu
se zlomky pohary typu 11. 8 keramick6 tiidy 010, A 31467 -k6nick6 hrdlo t)p 11. 8, st5ny
nad dnem mime dovniti prohnut6, pod hrdlem 1 1 ks ou§ek, mad ousky pas kolecko\lych vrypfi,
tii 6erven5 malovan61inky, v 14 cm, pr. d 5,5 cm, /obr. 24, 9/, A 31780 -k6nick6 hrdlo typ 11. 8,
st5ny mad dnem mime dovniti prohnut6, deset ou5ek, tfi 6erven6 vodorovn61inky, 13 ,5 cm /obr.
24, 7/, A 31 911 -spodni Cast poharu, st6ny mad dnem dovniti prohnut6, dv6 vodorovn6 6erven6
1inky, pr. d. 6,5 cm, A 31 912 - spodni Cast poharu, st6ny mad dnem dovniti prohnut6, vodorovne
vyvalky,6ervena linka, pr. d. 6 cm. Zajimava je homf Cast pokli6ky, bez i. 6. k6nick6ho tela
s knoflikem /obr. 24, 5/. Keramicka tfida 020 je zastoupena 40 ks tilomrfu hmcti, povrch
pfepalen s natavenou mazanici. Keramicka ffida 040 zastoupena hmci, A 31215 -pokli6ka,
zvonovit6 rozeviena, dzky knoflik, 25 ks zlomky valcovitych rour o prdm6ru cm, A 31 506 -
zlomek okraje roury, pis6ity material druhotn6 pfepaleny 6ervenohn5d6 barvy sila st5ny 2 cm
/obr. 24,8/. Kolekci doplfiuji ftyfi kusy okrajti masivnich zasobnic IV. typu, hruby material
sgrafitem.
Ve spodni 6asti objektu bylo 20 ks okrajtl hmcti tiidy 020, ffida 040 hmec A 31 967 -
soudkovit6 telo, okraj ve tvaru okruzi, ucho, uvniti syte zelen5 transparentni poleva, v 11,5 cm,
pr. o. 10,5 cm, pr. d. 6,5 cm /obr. 24, 6/, A 31 965 -zlomek dlazdice o sile 4 cm, jemdy material
6ervenohn6d6barvy,celkoilyrozm€rnezji§ten.Dost5nyhlinikuvhloubcel60cmbylzaseknut
A 3 1 774 - Zelezny pofiz, 6epel mime prohnuta, tlakem rozlomen na dv6 6dsti, s rovdymi tiny
/obr. 26, 2/.
Objekt 19. Prozkoumana pouze jeho Cast o rozm6rech 200xl80 cm, celkoily rozsah se
nepodafilo zjistit. St6ny spadaly kolmo dolti, rovn6 dno se nachazelo v hloubce 210 cm. Pfi vy-
chodni st5n5 se nachazel Zlabek se dv5ma ELly o prdm6ru 20 cm.

40
 Pravd5podobn5 se jednalo o objekt ozna6ovanyjako proviz6rium. Jeho \lyplfi v homi 6asti
tvofily \lym6ty z hm6iiskych peci, mad dnem byla syta 6ema hlina, ktera se odlisovala od hor-
nich vrstev. Na dn€ nalezena jina ozna6ena 19 A kruhovit6ho pddorysu zahloubena 40 cm.
Virhijamyl9setakeostieodlisovalaodobjektu27.
Keramika. Svrchni vrstvy obsahovaly velk6 mnozstvi rozdrcen6ho materialu, z nej se poda-
Ho eliminovat, keramicka tfida 02015 ks hmcti, okraj zduiely, tHda 030 25 ks hmcti, okraj
ve tvaru okruz£, A 32 079 -knoflik pokli6ky, okrova barva, tiida 040,10 kustl zlomEL hmcd,
edy povrch, tiida 050 A 32 071 -homf Cast hmce, vysok6 okruzi, uprostied li§ta, A 32.046 -
rtydut' zasobnice 11. typ, plasticka li§ta, engoba hn6d6 barvy.
V 5em6 vrstv6 pfi dn5 byl A 32 059 - zlomek okraje hmce fimsovite zesiledy, mime vn6
vyklonedy /obr. 26, 4/, ktefyje zataditeldy do 2. poloviny 1 3 . stoleti.
Ve vyplni jamy 19 A byl mimo jin6 A 32 095 -hmek soudkovit6ho t6la, okraj ve tvaru
jinoduch6ho okruzi, paskov6 ucho, dno odfezan6 z kruhu, pis5ity material okrov6 barvy, v 13
cm. pr. o.10,5 cm, pr. d. 7,3 cm /obr. 26, 6/
Objekt 25. Jedna se o prdnik vice objekth, uprostfed se nachazela valcovitajama o prdm6ru
loo-120 cm. Jama vznikla postupdym prolinanim vice zasahi do zem6, takze do5lo k velk6mu
promichanimaterialuzrdznych6aso\lychhorizonth.
Keramika. Celkem v destrukci nalezeno 80 ks nadob, tiida 010 6tyri kusy tilom]di pohard,
ffida 030 celkem 14 kusti hmcti a dzband, okraj ve tvaru okruzi, A 32 309 - hmec, okraj
askovite zesileny, uvnitf hn6dava glazura, A 32 285 -zlomek t€1a trojnozky, misovity, pasy
ndelek ve tvaru vlnovek, uvniti transparentni hn6da glazura, A 32 267 - zlomek kachle
ndail6nov6 zahloubeni. Tfida 050 Best kusti keramiky, A 32 321 -hmec, fimsovity okraj vn5
t}klon5dy, soudkovit6 telo, Zlabkovan6 vlnovky, v 23 cm, pr. d. 13 cm, 32 263 -homi 6dst
hce, okraj ven vyklon6ny, §irok6 vodorovne Zlabky, §ikm6 vrypy, tmavo§edy povrch, tii kusy
masivni zasobnice IV. typu. Zelezo. A 32 284 - Cast podkovy s otvorem pro podkovaky,
roztepany hmatec, zach. d. 7,5 cm.
Objekt 27. Zachycen pfi sevemi st5n6 \lyzkumu, tedy nedokopan v bezprostiedni blizkosti
jiny 19. Oba objekty se v§ak od sebe ostie odli§ovaly. V ptidorysu rna obd6lnikovity tvar, jizni
mi d6lku 300 cm, zapadni dochovana 200 cm. St5ny spadaly kolmo dolfi, rovn6 dno se
mchalelo v hloubce 3 10 cm. St6ny byly oblozeny pasy kamerfu kladedych nasucho v §iice 20
cm, vjejich okoli destrukce kamend pochazejicfch z homich 6asti. Na dn€ 1ezelo dno zasobnice
a nekolik Zelezdych pfedm€th. Vyplfi mad dnem tvofila syt5 5ema hlina s mazanici siln5
prostoupena voln6 lozedymi kameny, \tyse v jams druhotn6 ukladiny ilym6ty z okolnich, byt'
rdochovanychpeci.
Keramika. V homi 6astijamy se nachazelo 20 ks zlomrfu masivnich zasobnic IV. typu, 25 ks
zlomrfu hmhi tiidy 040. Vyplfi obsahovala Best kusti pohard keramick6 tfidy 010, A 32 428 -
pohar, rovny okraj se dv5ma Zlabky, rovn6 dno, A 32 396 -miniatumi pohdr neum51e v ruce
fomovany, jednoduchy okraj ve tvaru fimsy, soudkovit6 t51o, v 5 cm. Jama pod drovni podlahy
obsahovalatiikusyzlomrfuhmELtfidy040,okrajvetvaruokruzi.
M6stsky diad v Lo§ticich zahajil v 16t5 2003 na svahu ilystavbu no\lych obytnych domtl.
Objekty dostaly parcelni 6isla 748-750. Nejprve byla odstran5na omice se zbytky pflvodnich
zem6d51skych staveni a za6ala dprava parkovi§t6 \tyse na svahu ve vzdalenosti zhruba 40 in
od vyzkumu z roku 1982. Po§kozeny prostorjsme ozna6ilijako plocha 11 a neprodlen5 zahajili
zichrandy dyzkum. Pied hloubenim stavebnich fyh se podaiilo identifikovat n5kolik jam, Cast
z nich nalezi do mladsi doby kamenn6 a kultury luzickych popelnicovych poll. Do obdobi
`Tcholn6hostfedov6kumtizemezafaditpouzetytoobjekty.

41
 Jama1.Zachycenaaz50cmpodtirovniptivodnihoter6nu,vptldorysekruhovitaoprdm6ru
ccal60cm,dnomisovit6.vyplfitvofilasyt66emahlina.
Keramika. Ve vyplni se nachazelo pet dlomm hmcfl, nejl6pe zachovany bez i. 6. homi east
hmce, rimsovity okraj, vodorovn6 Zlabky na okraji a tele, pis6ity material s tuhou Sed6 barvy.
Keramicka tfida 050 je zastoupena dv5ma kusy zasobnic Ill. typu, vodorovn6 Zlabky povrch
5edav6barvy.
Jama8.Vptidoryseprotahlajamaledvinovit6hotvaruorozm5rech280x120cm,misovit6
dno.Vyplfitvofilahn6dahlfna.
Keramika. Trida 010 -6tyfi kusy pohard typu I. 8, 020 -§est kusfi hmcfi s okraji ven
vyklon5nymiaffida050-masivnizasobnice,tfikusyokraj§tihly,mim5venvyklon5dy.
Jama9.Prthikn5kolikaprav6kychastredov5kychobjekth,vsevemi6astikotlovitajama
o prdm6ru cca 150 cm, dno v hloubce 200 cm. Jama piepln6na drobnymi zlomky keramiky,
mezitilomky§edo6emahlina.
Keramika. Rozdrcena na velmi male zlomky, takze stanovit pfesny po6etje velmi obtizn6.
Keramickatfidao10jezastoupenapohdyl.Avpo6tucca40ks,ahmcisokrajivetvaruokruzi
15 ks, tiida 020 -hmce 42 ks, tridy 030 a 040 -nerozlisiteln6 60 ks hmcti a dzbanrfu, tfida 050 -
masivni zasobnice IV. typu 8 ks.
Dal§i shluk destrukci se podafilo zachytit t6sn6 u silnice, az po zahajeni stavebnich praci,
jizn5 od rtyzkumu z roku 1982. Zkoumady postor byl ozna6en jako plocha I. Moznost archeo-
logick6ho zachrann6ho \tyzkumu byla jen na plose ohrani6ene zapadn6 vodovodnim fadem.
Situacezdebylaobdobnajakopfizachrann6mdyzkumuvrljnul980,tedyzmet'jamlemujicich
vozovku. V sektoru 1 lezicfm sevemeji o d61ce 7,8 in byly odkryty 6asti 6tyf vzajemne se
prolinanfch jam, dno tedy bylo zprohyban6. Vyplfi tvofila syt5 6ema hlina siln6 promi§ena
hlomky keramiky. Jizn6ji se nal6zal sektor 2, zde byla situovana ledvinovit5 protazena jama
o d6lce 160 cm, nepravidelne zprohyban6 dno se nachazelo take v hloubce 160 cm. Vyplfi
tvofila syte 6ema mna, pfi rtychodnim okraji sondy se nachazel shluk zelenav6 mny, ktera
pravd5podobn5pochazizMasnic.
Keramika. Sektor 1 obsahoval cca 140 zlomhi hmctl keramickych tiid 010, 020 a 040
pfevazn6sokrajivetvaruokruzi,cca60kszlomktipohardtypti1.all.
Sektor2obsahoval60kszlomhihmcukeramickychtiid010,020,040,60zlomkfipohard
keramick6 tiidy 010, bez i. 6. dzban-keramicka tfida 030, okrova barva, 5tihly, velmi podobny
poharu, okraj ve tvaru okruzi, ucho, 6ervena linka, v 18 cm /obr. 36. 1 /.

42
43
44
Obr.23.Lo§tice,plochac,vJib5rndlezdzvf)zkunuvrocel980.
Plc. 2 3 . Lovstice, area c, selection off indsf rom exploration oct. 1980.

45
',`.\ ',

1-
03

Obr.24.Lo§tice,plochac,vyb6rndlezdzjdmyl7zkouman6vrocel982.
Plc.24.LOYstice,areaC,selectionofftndsfrompit17exaninedvroce1982.

46
Obr.25.Lovstice,plochac,`lyb5rndlezdzjdny8zhounan6vrocel982.
Pic.25.Lo5tice,areac,selectionoffindsfrompit8examinedl982

47
 (,. ,:.`?,. ,-i .:', :;,` I:, . ,;r.:, -.tI , +
`-.;,.`.1--'`.

i,`......

Onfir.2^6,.±o§uti.Ce,plochgc,rtyb6rndlezdzjdnyl9zkounan6vrocel982.
Pic.26.Lostice,areac,selectionoffind;froinpitl9exan;ne;I-;ti2.

48
Obr. 27 . Lo§tice, plocha c, kachle zjdmy 1 7 .
Pic. 27 . Lovstice, area c, tilesf rom pit 1 7 .
 5.1.40statninalezyzintravilanum5sta

Varealudnesnfhom6stasejizodkonce19.stoletinalezajlpoztlstatkydflenstredovekych
hm6fffi. Jejich evidenci od tficatych let 20. stoleti provad5l Adolf Lang, o svych aktivitach
zanechal v5t§inou drobn6 rukopisn6 zpravy, east archeologickych nalezti ulozil, Eel bez fad-
dych nalezovycb okolnosti do fondi mistniho Havelkova muzea, anebo rozdal do okolnich
muzei.Napodklad5jehozaznamfijsemsepokusilrekonstruovatsvet§imi6imen5imitisp5chy
nalezodykatastrstredov5kychdilenvintravilanum6sta.Jednaseoidealnirekonstrukci,nebot'
rmoh6 zaznamy o aktivitach vlastiv5dnych pracovnfrfu nemajf potiebn6 nalezitosti, zejm6na
chybijejichbliz§iprostorov66ichronologick6zafazeni.

OD::::+:V:::::,3.I.!!.keran:ka:ama.t6.rsk€hovyzfunuA.LangaaH.Landsfelda.
Pic.28.Lo5tice,5.p.71,ceramicsfromA.LangandH.Landsfi-ei-i.

Drobn6 zachrann6 akce jsem zanesl take do mapy stabilniho katastru /obr. 7/ a ozna6il
arabskymi5islyvmistech,kdepravd5podobn5aktivityamat6rfuprobihaly.Odprvnipublikace
soupisu(Go51978,134-157)jsemhloub5jipronikldojednoduchychrukopisdychzaznandA.
Langa,provedldal§izachram6akce,atakjsemupravilpfivodni6islovanipozitivn6zji§t5nych
zbyun ha6ifskych dilen. Je nepochybn6, Ze pfisti stavebni aktivity roz§ifi na§e poznatky,
zejm6na je nutne sledovat parcely v severovychodni 6asti intravilanu m5sta v prostoru
komunikace vedouci k Mohelnici. Archeologicky material ulozeny v Havelkove muzeu byl
evidovin v ramci mistni historick6 sbirky, takze pied inventarnim 6islem je uvedeno velk6
pismeno H. Kolekce muzea vedle pozitivn5 zafazenych nadob obschuje take v5t§i rmozstvi
jedinctldatovatelnychodll.do18.stoletibezbliz§ilokace.ZapozomoststojiH903-hmec,
keramickatiida030,sv6tlabarva,5ervenalinka,vgivalky,okrajvetvaru6tyflistku,v12,8,H
905-hmec,keramickaffida030,sv5tlabarva,6ervenalinka,vgivalky,okrajvetvaru6tyflistku,
vl3cm,H683-hmecmasivni,keramickatfidao10,okrajvetvaruokruzi,vl7,5cm.

50
 1/ZapadnistranaKomensk6houlice,5.p.47
Nalezkeramikyzfejm5souvisisdilnoulezicinadruh6stran5komunikace,ozna6en6jakoA.
Mu2e se tedy jednat o odpad b5Zn6ho uzitkov6ho materialu vysypan6ho na druhou stranu
komunikacesmefujicikUni6ovu.Dlezaznamfivpfirdstkov6knizekolekcezlommkeramiky,
ulozedych dnes v Havelkov6 muzeu, byla ze zeme vyzvednuta nekdy v roce 1962. Blizsi

i gfl^ez:¥:.1?xi9_1E?.S_ti_ Fejsou znamy (GoS 1978,144). Z rinorod6 kolekc`e stoji za pozom-o;-tii

860-pokli6kaSirocerozevren6hozvonovit6hot61a,pis6itamna,hn6davabarva,pr.o.10,5cm.
2/Severozfpadnirohnam6sti,5.p.56,57,62,63
Jednaseov6t§iprostor,vzdalenycca80moddy5euvad5nychnalezi§t'pricest6doMohel-
nice, na okraji stredov5k6 zastavby. Rozsah 6i po6et dilen neni mozn6 v sou6asn6 dobe
identifikovat/obr.7,2/.Parcelybudenutn6pe61iv6sledovatpfipozd6j§ichstave6nichhpravach
domtl. V zadni 6asti parcely 6. p. 56 byl v letech 1921 a 1929 vyzvednut ze zeme po6etny
keramickymaterial,ktefysev§akpraktickynedochoval.ZajlmadyjeH835-poharzhotoveny
z jemn6 kaolinitick6 mny tridy 030, okraj ven vykloneny, kolmo sefiznuty /obr. 29, 1/.
Pri oprav6 budovy tvardzkamy J. Pivn6ho v roce 1921 byly zachyceny hlomky stfedovek6
keramiky.VrukopisdychzaznamechA.Langanejsoubliz§inalezov6okolnostiuvedeny,mate-
rialsetak6nedochoval.PfiopravachvodovoduvhostinciUCoufambylanalezenastfedov5ka
keramika.Bliz§inalezov6okolnostinejsouznamy.
mprestavb6domunanamest£Miru3v6ervenci1961bylypfidykopuzakladinalezeny
rdzn6zlomkystiedov5kychzasot)nic,nepochybn5na§ehotypuIV.ajin6keramikyulozen6dle
slov nalezce v 6em6 popelovit6 vrstve. Sou6asn5 s nimi byl v destruk6nich vrstvach ulozen
parvusKarlalv.(Horkyl961).MaterialdneszelnelzedohledatvefondechHavelkovamuzea.
3/Jihozapadnirohnim6stf,5.p.70,71,72
Shlukpozitivn6zji§t6nychnalezti,senachazipricest6sm6remkBouzovu,vjihozapadnim
rohu namesti, nedaleko lokality C na Hradsk6 ulici /obr. 7/. Vzhledem k nedokonal6 evidenci
zkoumadychmist,opetnenimozn6stanovitpo6et6irozsahdilen.Jednopracovi§t6hm6Ifeje
zde jist6. Pfi hloubeni zakladi domu 6. p. 70 nalezli brigadnici v 6ervenci 1968 kolekci streptl
v hloubce 70 cm pod dne§nim povrchem (Go§ 1978, 145). Drobn6 hlomky keramiky byly
roztrou§eny v syt6 6em6 hlin5.
V 16t5 1947 provedli A. Lang a H. Landsfeld v zadni 6asti parcely 6. p. 71, byvala Beseda,
zji§t'ovacivyzkum(osobnidopisA.Langa).Presn6mistovkopujizdnesneniidentifikovateln6.
Obadykopcisedomnivali,Zeotevieliodpadnijamu,nebot'vyzvedlizezeme,dlesdychslov,41
celych nadob ulozenych mezi velkym irmozstvi stiepfi. Celkem zde melo byt 723 zlomkfl
pohardahmcfl.Jedinymdoklademjejich6imostijsou6emobil6fotografiebezbliz5ihopopisu
ulozen6dnesveStraznici.Jsounanichzachycenyhromadyzlonddilo§tickychpohardahrncti
pfednejakoudyrobnihalou.Najedn6fotografii/obr.28/stojinadiev5nychdeskachskupinka
Stihlych pohard, a tak jsem se pokusil ur6it jejich identitu ve fondech Havelkova muzea.
Podafilosemitou6tyfechexemplactypu1.8.JednaseoH883,H900,H827aH881.Vy5ka
pohard kolisa mezi 19-21,5 cm /tab. 11./ a jejich objem se pohybuje mezi 390-660 ml. Povrch
hn5d6 barvy je pokryt puchyfky. V kratk6 zprav5 je take uvedeno, Ze zde byly dva tilomky
reznych kachm, s reli6fiiim motivem sv. Jifi a 6esk6ho lva na CVS. Oba exemplafe jig nelze
identifikovat,jenvkatalogukdystav6uskute6nen6vestraznicinekdypo6atkemsedmdesatych
let20.stoleti(Landsfeld1976)jenaneozna6en6fotografii6elnlvyhiivacistenakachleselvem
umistenymheraldickyvpravo.Vesbirkachvestraznicijizneniulozen.
Pri adaptaci sousedniho domu 6. p. 72 na5li zednfci 13. dubnal 956 v navazce mocn6 25 cm
tfi zlomky pohard bez ou§ek. Pfedm6ty opet nelze ve fondech Havelkova muzea v Lo5ticich
identifikovat. Kone6n5 v 6ervnu 1977 pfi hpravach okoli tehdy nov6 prodejny Masna, dnes
Hru§ka,senarazilonaodpadi§t61o5tick6keramiky.Nachazelosevhloubce120cmpoddne§-
nimpovrchem,zfyhyprovodovodnipotrubisepodafilovyzvednoutzlomkyokrajtlhmcfiven
vyklonene, kyjovite zesilen6. Ramcov5 je lze datovat do 15. stoletl. Rozsah odpadni vrstvy 6i
dal§isidelniobjektysenepodafiloidentifikovat.

51
4 5
4/ Parcela 5. p. 201
Shlukkeramikyulozen6vsyt56em6hlinezachytilJ.Doubekvfijnul965prikopiniseptiku
na dvofe staveni (GoS 1978,150). Bliz§i nalezov6 okolnosti nejsou znamy. Lokalita lezi jiz
mimo vlastni intravilin m6sta, neni tedy nalez zakreslen na obr. 7, na prav6m bfehu Tfebrfuvky
a mdzeme jej ddvodn6 povazovat za odpad vyvezeny z m6sta. Celko\ly rozsah vysypky se
nepodafilo zjistit. Keramika. Tehdejsi spravce Havelkova muzea J. Kobza ulozil do sbirek
n6kolik kusrfu nadob, za pozomost stoji H 446 -dzbin, bafiat6 t5lo, rovn6 dno, valcovit6 hrdlo,
030,vodorovn6Zlal)kya5ervenalinkanapodhrdl£/obr.29,5/.
5/KorytoTfebflvky
Pohary byly nalezeny pfi t5Zeni pfsku v iece v letech 1927-1933 v mistech lavky z Louzku
do Pivovarsk6 ulice. Lokalita se nachazi v jiho\lychodni 5asti m5sta /obr. 7/. Bliz§i okolnosti
nejsouznamy,anisenadobynepodafiloidentifikovatvdepozitaiiHavelkovamuzea.Dokladaji
jen,Ze6ast\lym6thbylavhozenadoieky.

5.2. Hrn€iFi v oko]i m5sta

Archeologick6 ilyzkumy na Mohelnicku provad5n6 za poslednich ti;icet let prokazaly, Ze

Lo5tice nebyly jedidym mistem, kde se vyrab6ly nadoby s povrchem pokrytym puchyfky. Jiz
v§edesftychletechminul6hostoletisepodafilonahodnenal6ztkolekcikeramikyvzadlovicich
6. p. 4 a upozomit na tuto obec lezici nedaleko Lo§tic. Vyhodnoceni star§ich nalezfl z intravilinu
Li§nice a povrchovych sb€rd u Svinova prokazalo, Ze hm6ifi nebyli soustied5ni jen ve m5st6,
alepracovalitak6nedaleko\lychozrfugrafitu.Vm6pracisejednapraktickyoprvnisoupisnesys-
tematicky hledadych pamatek na \lychodnich svazich Mirovsk6 vrchoviny, ktefy je jen navo-
dem pro dalsi ilyzkumn6 tikoly. Zejm6na pozomost badatelfi se bude muset soustiedit na neda-
lek6Zadlovice/obr.2,5islo2/,jezjsouuvad5nyvpisemnychpramenechjizkrokul078(CDB
I., 65, 5. 79) v listin6 jiz byly tid51ngiv knizetem Otou I.Sli5nym move zalozen6mu kla§teru
na Hradisku u Olomouce ud6leny statky a dichody. Pozrfustatky osady z 11. stoleti se v§ak
nepodalilozachytit.Vesbylapozd5jivelmit6sn5politickyiekonomickysvazanasLo§ticemi.

5.2.1Zadlovice6.p.4

V roce 1 964 si upravoval s. Pecha dim 6.p. 4 situovady vjizni 6asti obce, nedaleko dnesniho
zamku. Pfi tiprav5 jiho\lychodniho kfidla domu v hloubce asi 20 cm pod dnesnim povrchem
vyzvedl ze zem6 kolekci keramiky (Go§ 1978, 155) a 6dst z ni pfedal do fondfl Havelkova
muzea. Nalezce mn6 sd6lil, Ze na mim6m svahu zvedajicim se mad domem sm5rem k Masnicim
jsou po orbs nal6ziny zlomky pohard. Nepochybn5 se jedna o doklad dilen zpracovavajicich
mistni hm6ifskou surovinu, tedy hlinu z Masnic a grafit od Svinova. Jejich po5et dnes nelze
stanovit.
Vedlevelk6homnozstvitilomrfumasivnichzasobniclv.typuzhotovenychzhrub6grafitov6
hliny, povrch pfetien engobou, zdobenych vodorovdymi Zlabky, je tieba uv6st H 291 -pohar
II.B typu zvoniv5 do hn6dava vypaleny. Niz§i vej5it6 t6loje zdoben6 pasy 6ervene malovadych
linek /obr. 30, 3/. V kolekci je pakje§t5 jedna homi Cast poharu s k6nickym okrajem /obr. 30, 2/
a tilomek okraje hmce ven vyklon6dy a zakulaceny, na podhrdli je vodorovna 6ervena linka
/obr. 30, 1/. Nalezce mi v roce 2006 poskytl k prohl6dnuti dva pohary pochazejici ze zachrann6
akce v roce 1964, kter6 si ponechal jako suvenyry. Pohdr typu 11. 8 je prakticky identicky s H
291, rna 8 ou5ek, 6tyfi vodorovn6 6ary vypalen6 do karminov6 6erveni, na dn6 stopy po odiiz-
nuti. Stihly pohdr typu I. 8 s okrajem ve tvaru okruzi se st5nami mad dnem dovniti prohnutymi
v 17,7 cm.

53
 5.2.2Zfdlovice5.p.16

Pfistavb6domup.N6mcenaparcele6.p.16,situovan6zhruba80mzapadn5odpiedchozi
parcely,pficest6vedoucfkeSvinovu,bylynaru§enyhloubenimzakladov6jamyvroce1991
dvaobjekty,odpadnijamaatorzopece.Usedlosthm6ifesenamal6plo§enepodafiloprokazat.
Jamamelakotlovitytvaroprdmeruvhomi6asticca120cm,dnosenal6zalovhloubce150cm
pod dne§nim povrchem. Zkoumana mohla byt jen jeji vychodni east napln5na defektnimi
vyrobky.Reliktypece,vzdalen6asi10m,bylomozn6zkoumatnaploseorozmerech150x100
cm. Dochovalo se z ni dno vypalen6 do b51ava, vrstva mazanice byla 7-10 cm silna. Dale se
podafilo rozpoznat 6asti dvou otopnych kanalku. Kultunf vrstva nad peci byla promi§ena
hlomkykeramikyamazanice,dosahovalasily30cm,vninebylypatm6zbytkykopule.
Keramika:vedyplnijamysenachazelovelk6mnozstvinadobzej.m6nakeramick6tfidy020,
hmce maji okraj ve tvaru okruzi. Vedle mnoha tilorfu se jedna o jednoduchy hmec
soudkovit6hot5la,zvonivevypaleny,tfida020/obr.29,I/,poharsoudkovit6hotelananozce,
nadvydutijsoudveplastick6li§typfesekavan6azbytekokrajenejspi§evetvaruokruzi/obr.29,
5/.Zajimadyjetak6mimedeformovanypoharsdovnitizatazenymokrajem,plna§irokanozka.
Povrchjehnedypokrytypuchyfky/obr.29,7/.Poharzafazujidonov6zaveden6hotypu111.
Kolekci doplfiuje 15 pohard s okraji ve tvaru okruzi, technologicky jsou zajimav6 dva kusy
spe6en6ksob5okraji/obr.29,2/.Nadpecisenalezlypouzezlomkyhmctlkeramicketfidy020,
okrajvenvyklon5nyardzn5seffznuty.Nepublikovano.

5.2.3 Lo§tice -Na Masnicich

Jindfichstar§fpodstackyzprusinovicpfiprodejiLosticzavi§oviBorovsk6muzeslavikovic
zapsal do zemskych desk k roku 1575, Ze mistni hm6fi`i majf pravo"branf. . . na Mastnicich
hliny." Jedna se o prvni primou pisemnou zminku o t6to velmi zajfmav6 lokalit5. Trat' se
nachazi,vprostoruzapadn5odLo§ticnadfekouTfebuvkou.Zdetezilimistnihm6ifipotfebnou
surovinunepochybnejizvevrcholn6mstiedoveku,nekolikstoletidfivepfedprvnimzapisem.
Na maps 5. 2 je lokalita uvedena pod 5islem 6. Pozustatky t5Zby byly dobfe patrn6 jeste
napo6atku§edesatychlet20.stoleti/obr.32/,takjakjepatm6naunikatnifotografii8.Hauka.
Odesetletpozd6jizdezfidiltehdej"5stskynarodnidyborvLo§ticichzahradkafskoukolonii
atipravamiter6nubylyv§echnyodvalyzcelazni6eny.Zrozborustafychgeologickychzprav
vyplyva, Ze zde byly t6Zeny, prakticky az do po6atku 20. stoleti, velmi kvalitni tietihorni
usazeniny.
VdepozitafiHavelkovamuzeavLo§ticichjeulozenonekolikhlondhmcfi,zhotovenych
zhlfnykeramick6trfdy040,kter6lzeramcov6zafaditdo14.pfipadn6po6atku16.stoleti(Go§
1978,151).

5.2.4 Svinov

Vprostorustiedov5k6vsiSvinovpfipominan6poprv6kroku1351(ZDO1,11,6.240),kdy
dalBemardzMrdicsvymbratffmZavisoviaBene§ovizRychenburkuvepsatdozemskych
deskpolovicivsi/Svynow/,Vacetina,Bezdekova,Pepfkova,RovneaVranov6Lhoty,sejiz
odstrednidobyhradi§tnft6Zilgrafit,jaknalndokladajinalezyznedalek6hoPaloninaaMohel-
nice/naobr.2ozna6eno1/Prvnipfimapisemnazminkaot5Zb5grafitov6surovinysvelkou
plimesi oxide Zeleza pochazf az z roku 1567, tedy doby, kdy jig slava „pohard s puchyfky
skon6ila".Ptivodnivychozytuhyvyuzivan6vestredovekunejsouznamy,v19.stoletisetezilo
jizn6odobce,vychodn5dne§nisilniceMohelnice-VranovaLhota(Hekele1957,32).Nepfilis
kvalitnfsurovinaslouzilaprevazn5vdynamickyserozvijejicimhutnictvikoncel9.stoletf.

54
K ukon6eni t€Zby do§lo v roce 1912 a n5mym pomnikem aktivit po dobu t6m6f sto let je dnes
halda ve Svinov5 vznikla pfi tipravach suroviny. Odtud jsou take ziskavany petrografick6
vzorky.
Lokalizaci ptivodni stiedov€k6 vsi Svinov znam6 jiz od 14. stoleti nezname, na svahu
ilychodn€ silnice, mad bezejmennou vodote5i se podafilo jiz v roce 1967 nasbirat autorovi
kolekci keramiky v mistech tma\lych antropogennich skvm. Zlomky hmcti a zasobnic
nalezejicich do severomoravsk6ho \lyrobniho okruhujsou datovateln6 do 2. poloviny 13. a 14.
stoleti.
Keramika. Bez i. 6. okraj zasobnice Ill. typu, ti;ida 050, bez i. 6. 2 ks okrajti hmce ve tvaru
okruzi s listou uprostfed, bez i.5. okraj hmce ve tvaru fimsy, vodorovn6 Zlabky. Ve fondech
Vlastiv€dn6ho muzea v Mohelnici je n5kolik zlomrfu pochazejicich z povrchoilych sberd
mistnich n5meckych amat6rd z doby pied 2. sv5tovou valkou. Blizsi nalezov6 okolnosti nej sou
znamy. Take tato keramikaje zafaditelna do 1 4. a 1 5 . stoleti, tedy delsiho 6asov6ho dseku.
Keramika. A 4 116 -hmec, jednoduch6 okruzi, Zlabkovana vlnovka, Sedy povrch, tfida 040,
A 4 129 -okraj zasobnice Ill. typu, vn€ flat)ky, tiida 050, A 4 122 -hmec, fimsovity okraj,
vodorovn6 Zlabky, pas §ikmych vrypti, tmavosedy povrch, tiida 040, A 4128 -hmec, jedno-
duch6 okruzi, vodorovn6 Zlal]ky, okrova barva tiida 040.

5.2.5 Li5nice

Ves lezi sevem5 od Svinova na mim6m svahu sklan5jicim se k potoku Li§ni6ka, jenz neda-
1eko odtud vt6ha do Tfebtlvky. V pisenmych pramenech je jmenovina take pozd5, az k roku
1348 (ZDO I, 2, 5. 21 ), kdy pfislu§nik rozv6tven6ho rodu Kunstath,".. .dominus woczko de Les-
nycz. . ." drzel Cast senice a ves Lou6any. Po6atky Li§nice sahaji nepochybn5 ojedno stoleti zp€t,
do doby kolonizace Mirovsk6 vrchoviny. V pisemdych pramenech pak nenal6zine Zadn6
zpravyoaktivitachhm5iinvblizkostiilychoztigrafitu.
V intravi[anu obce, na blize neur6en6m mist€, nalezl mohelnicky amat6rsky badatel J. Horky
v roce 1955 nekolik intaktnich hrubych nadob, jez mtizeme datovat ramcov5 do 14. stoleti.
Vzhledem k jejich napadne podobnosti, mohou byt poztistatkem stiedov5k6 hm6ifsk6
produkce, pravd6podobn6 \tym5tem. Jejich nalez nil dovoluje pfedpokladat, Ze take zde Zili
hm6ifiprodukujicikvalitnikeramikusvelkoupfim5sigrafitu.
Keramika. V§echny nadoby keramicka tifda 050, §edohn6dy povrch, misty pfepaleny
a s drobdymi puchyiky, A 4 578 -hmec, fimsovity okraj, posfroka, v 31 cm, pr. o. 17 cm, pr. d.
13,5 cm, A 4 579 -hmec, fimsovity okraj, soudkovit6 Stihl6 t€1o, vodorovn6 Zlabky, v 28 cm,
pr. o.17 cm, pr. d.13,5 cm, A 4 580 -hmek, jednoduch6 okruzi, vodorovdy Zlabek, v 11,5 cm,
pr. o. 9,5 cm, pr. d. 7,5 cm, A 4 581 -hmec, fimsovity okraj, soudkovit6 t51o, §roubovice, v 19,5
cm, pr. o.13 cm, pr. d.11,5 cm, A 4 582 -hmec, fimsovity okraj, soudkovit6 t61o, §roubovice,
v 22 cm, pr. o.14 cm, pr. d.10 cm, A 4 583 -miska s naznakem hubi5ky, k6nick6 t61o, posypka,
v 3,2 cm, pr. o.11 cm, pr. d. 7 cm.

55
 6. Movit6 pamatky 14.,15. a 16. stoleti v Lo§ticich

Zachrarm6archeologick6vyzkumyvLo§ticichsedoposudzam6rilyjennaprdzkumdilen
astiedov5kychsmeti§t'ohrozenychstavebnimiaktivitami,takzezadicetletsv6archeologick6
6innostinaLo§tickujsemmuselzkoumatpouzepredemur6en6plochykzastavbe.Km6velk6
litosti jsem nemel moznost jinde provad6t zemni prace, zejm6na vytypovat si nejm6ne
po5kozenou plochu a zde ziskat maximum poznathi. Shodou okolnosti se ne6etn6 investi6ni
akce soustfed'ovaly jen na svah nad rekou Tfebfivkou, zcela bez zajmu ztlstava prozatim
zapadni east intravilinu. Strategii dyzkumu, zkoumanl ohrozenych ploch v nepriznivych
politickych pomerech, bez moznosti ziskat v6t§i irmozstvi finan6nich prostredhi, odpovida
skladba hmotdych pamatek. Strepist5, z nichz se dochovaly jen jejich zahlouben6 6asti,
obsahovala prakticky pouze keramiku, Zeleznych pfedmeth se do nich dostalo velmi malo,
zcela chybi sklo, kamenn6 pfedmety a take mince, kter6 by nam pomohly blize 6asove zaradit
„nem6" zlomky nadob. M5sto se nachazi na kvalitnich spra§ich, zhruba 2-3 in pfevy§uje
hladinu feky Trebfivky, takze se nedochovaly zbytky staveb z organickych latek, kter6 by
pomohly datovat jejich relikty pomocf dendrochronologie. Zbytky dilen byly take siln6
po§kozeny novodobou zastavbou a v nektefych mistech byly movit6 nalezy ze stredov5ku
promi§eny s mlad§im materialem.

6.1 Keramika

Nezdafen6 rtypaly z dilen stfedovekych hm6iffi vyplfiujici v mocnych vrstvach prohlubne

jamposkytlyobrovskemnozstvimaterialukodbom6muposouzeni.Vhomich6astechzasypu
byly nadoby silne rozma6kany, nad dnem se pak podarilo nal6zt intaktni kusy. Byly zde velk6
s6rieopakujicichsetvardhmcfiapohard,tedykompletnivgiv5typeciponezdaren6mvypalu,
kter6 dovolujf pochopit mechanismy jejich vyroby a nasledn6 distribuce. Masova produkce
ukazujenacechovnistruktunvyroby,ikdyznamchybipfim6pisemn6pramenyojejiexistenci
jig v 15. stoletf. Je zajimav6, Ze jednotliv6 dilny vyrab6ly v delsim 6asov6m horizontu totozn6
dyrobky,kteieseodli§ovalyodprodukthnedalekopracujicichkolegfi.
VyrobukeramikynaMohelnickumamedolozenujizv9.stoleti,kdymistnlobyvatel6,snad
je§t5neremeslnici,za6alit5ZitgrafitnanedalekychvychozechsurovinyuSvinovaapfidavat
jejdohmotyjednoduchychnadob.Keramickaprodukcevran6mstredov6kudosahlanasevemi
Morav5 sv6ho vrcholu v dilnach situovadych na jiznim okraji Mohelnice. Baterie peci a jam
napln5nych grafitem dokladaji produkci specializovadych femeslnihi, ktefi jig zasobovali
blfzk6 a vzdalen€j§i okoli. Po jejich opu§tenf nekdy kolem poloviny 13. stoletf pokra6ovali
hm6iriv6imostibezjakychkolivzm6nnaLo§ticku.
Stiedov6ciremeslnicidosahlinejv5tsichhsp6crfuvevyrobepohardspovrchempokrytym
puchyfky. Nadoby se svym provedenim a dokonalym technickym zpracovinim dyrazn6 odli-
§uji od okolnich regionfi, takze jsem mistni produkci nazval pracovnim terminem severo-
moravskyvyrobniokruh(Go§1980,369).
Na zaklad6 nodych poznathi mtlzeme keramickou produkci ve stredov6ku v okoli Lo§tic
rozd61it do 6tyi zakladnich horizonrfu. Hmce a zasobnice vyrab5ne po roce 1250 maji swhj
specifickyaneopakovatelnycharakter,swhjrazsiudrzelyazdopolovinyl4.stoleti.Zarazujije
do 1. faze, jejich rozbor byl podan vy§e. Material z doby kv6tu produkce pohard s povrchem
pokrytym puchyfky nalezi do mnou stanoven6 2. faze vrcholne stiedov5k6 keramiky (Go§
1980, 369), kterou radim do let 1350-1450. Take hmce si udrzely swhj specificky charakter,
ktelymseodli§ujfod\lyrobrfuvokoli.
Keramicka produkce 3. faze zabirajici 16ta 1450-1530/1550 je prozatim velmi nejasna,
dokazeme 16pe ur6it jen pohary zdobedych v6ncem ou§ek na podhrdli a kachle. Zejm6na
chronologiehmctladzbinfivyrab6nychvt6todobejenejasna.Posouzenicharakteruprodukce
podv6stoletinaLo§tickujepfedm6temt6tokapitoly.

56
6.1.1Technologievyroby

Velk6 s6rie nadob pfipravedych pro vsadku do pece a pozdeji po nezdaien6m vypaleni
vyhozedych na skladku v zadnich 6astech parcel dovolily rozdelit hm6ifskou produkci jen
do p6ti zakladnich keramickych tiid. Situace v Lo§ticich je take jednodu§§i, nebot' do mesta
a jeho okoli se prakticky nedovazely Zadn6 nadoby. Vse bylo ur6eno jen pro mistni spotiebu
anebo pro export. Po dohod5 s doc. dr. M. Gregerovou a mgr. M. Hlozkem jsme celou kolekci
takto zpracovali.
Nejzajimavejsi jsou nadoby s povrchem pokrytym pucnyfky, ozna6en6 k6dem 010, kter6
nesou obecne ozna6eni lostick6. Jedna se o nadoby se zvonivymi ozvy, vypalen6 vetsinou
do hnedav6 az fialovo hnedav6 barvy; mnohdy slinut6, s povrchem pokrytym rfuzne velkymi
bradav6itymi pucftyfky. Takto je dnes chapano ve stfedni Evrope tzv. 1o§tick6 zbozi. Skupina
piedstavujemikroskopickykeramikusvysokympodilemsklovit6faze,vn6mzjsoupritomny
spinelidy a obsahuje relikty mineralnich zm ostiiva /obr. 34, 1/. Mikrostruktura artefakth je
fluidalni, 6asto s dokonale kulatymi p6ry, dokladajicimi existenci skloviny. Tato sklovina rna
variabilnislozeni,vyskytujesevedvourozdiln6odrazovychfazich.
Druha keramicka skupina, ozna6ena 020, je take kvalitn6 vypalena do hn6davych t6ntl
s kozovitym povrchem. Pro jeji ozna6eni pouzivame terminu keramika kameninov6ho
charakteru. Pojivo je slinut6, povrch kozovity, do hn5dava vypaleny. Mikrostruktura kera-
mickych artefakth j e dyrazn5 fluidalni, p6ry byvaji protahl6 a paralelni s povrchem studovan6
keramiky /obr. 34, 2/. V mistech se zdysedymi obsahy skloviny jsou zaoblen6 a2 dokonale
kulat6.Pojivojehomogenni.Rovn5Zvtechtoartefcktechsevyskyqujesv5tlaatmavasklovina.
Dotietikeramick6skupiny,ozna6en6030,nalezijemnykaolinitickymaterialb5lav6barvy
mnohdyzdobedy6ervedymmalovinim.Ozna6ujemejijakotzv.keramikucelistvou.Hm6ifiji
vypalovali z velmi jemn6 zrnit6 kaolinitov6 zeminy oxida6ne. Mikroskopicky jde o material
s variabilnim zastoupenim osdiva /od 10-40 %/. Pfibyvanim ostiiva a zastoupenim hrub§i
pis6it6 frakce prechazi do klasicke pis5it6 keramiky ffidy 040. Pojivo je heterogemi, rekrys-
talizovan6, mikrostruktura fluidalni, ktera pfibyvinim ostfiva, zejm6na muskovitu a biotitu
pfechazi v mikrostrukturu paralelni. Z hlomrfu mineram jsou zastoupeny kremen, alkalicky
Zivec, plagioklas, slidy /muskovit prevafuje nad biotitem/, amfiboly. Z hlomrfu homin jsou
identifikovany jemnozrrm6 a stiedn5 zmite piskovce s Zelezdym tmelem, jemnozmn6 jilov6
piskovce, kfemence, prachov6 biidlice, ojedin616 silicity, granitoidni hominy, jemne zmit6
amfibolity/obr.34,3/aslidnat6metakvarcity.Teplotadypalukeramickychartefakthbylavy§§i
nez950°C.Charakterzlomukeramikyjep6rovitysv5t§inasakavosti.
Do 6tvrt6 keramick6 tridy, ozna6ene 040, a nazyvan6 jako pis6ita oxida6n5 palena, nalezi
keramika zhotovena s bezn6 hm6irsk6 hliny tezen6 v Lo§ticich s v6t§i 5i men5i prim6si pisku.
Barvapovrchukolisaodsvetlychpohnedav6t6ny.Hranicemezikeramickoutfidou030a040
jevelmineostra,jepatm6,Zehm6ifinevenovalivelkoupozomostpfipravehmotyprobezn6ho
zakaznika. Hm6ifska hlina rna tedy velmi variabilni zastoupeni osffiva. Odpovida hrub6 zmi-
t6mupisku/0,5-2mm/azprachu/men§inez0,05mm/.
Patakeramickatfida,ozna6ena050,jezastoupenahrubymgrafitodymzbozim,povrchnek-
tefych artefakth rna rmohdy svetlej§i zbarveni v odstinech hn6d6 barvy. Nejedna se o engobu,
ale o ovlivn6ni povrchu pfi vypalu oxida6nim plamenem. Organick6 slozky pritomn6 v grafl-
tov6 surovin5 postupne „vyhorely" a zm6nily se na Sedou popelovinu. Pfitomna plasticka
slozka, cihlafsky jil, obsahuje relativn6 vysoky podil oxide a oxihydroxidi Zeleza. Oxida6ni
prostiedi v peci vede ke zm5n6 mocenstvi, Fe2+ pfejde na Fe3+ a barva se m6ni z hn6d6 na 6er-
venou. Podle koncentrace oxide Zeleza v jilovin6 a obsahu organick6ho uhlfku v grafitov6
surovin6 vznikaji rdzn6 kombinace hn6dych a §edych t6nrfu. V Lo§ticich a okoli se zhotovovaly
z tohoto materialu prakticky jen masivni zasobnice, hmce se piestaly na po6atku 15. stoleti
vyrabet. Ostfivo grafitov6 keramiky tvori rdzn6 velk6 /1 cm a vice/ hlomky grafit-muskovi-
todych a grafit-chloritovych bridlic, m6n5 jsou zastoupeny izolovane dlomky grafitu /obr. 34.
6/.Zajimavajevostiivupritomnosthlomrfuseapentinith.

57
 Pro posouzeni vychozi suroviny produkovan6 ve stfedov6ku v Lo§ticich a okoli byly
provedeny chemick6 silikatov6 analyzy 1/. Provedli jsme je u osmi artefakrfu keramiky, dvou
pfedpokladanych surovin a na 6tyfech vzorcich odebranych z kupole pece, jejiz destrukce byla
zachycenavroce2004naKomensk6houlici/obr.14/.Jiznaprvnipohledjepatm6,Zespra§ova
hlina ozna6ena jako L 2 je shodna se surovinou pouzitou na vystavbu pece /23/0/. U ostatnich
analyzovanych artefakth jsou patm6 ur6it6 rozdily v zastoupeni oxidtl. Nebot' v petrologii
existuje relace mezi mineralnim a chemickym slozenim, byly sestaveny pfepo5ty, kter6
dovoluji pfev6st chemickou analyzu na mineralni slozeni. Pro odli§eni od realn6ho slozeni se
pouziva pro ozna6eni mineralu termin „normativni mineral". Jde o normativni kiemen, albit,
plagioklasatd.Stanovenit6chtonoremseprovadipodlestandardnichformuliminerampomoci
po6ita6ovych programrfu napf . MINLITH.
Vysledkypiepo6tuprokazaly,Zesurovinykeramickychtiido10,020,030itfidy040sijsou
vzajemn5 velmi blizk6. Pro ov6feni moznosti uplatn5ni normativnich mineram pro identifikaci
surovinov6 baze lo§tick6 keramiky byly vybrany tf;i vzorky vizualn6 rozdilrtych artefaktti /L4,
L5, L6/ prvni keramick6 tridy 010, dva artefakty /L 3, L9/ druh6 keramick6 tfidy 020 a po jed-
mom vzorku ze zbgivajicich tfi keramickych tiid. Pozom6 studium hodnot pak doklada napad-
noupodobnostmezistudovanymiartefaktyasrovnavacimisurovinami.
Pfitomnost grafitu /C/ stanovena v chemick6 analyze, mezi realnymi mineraly ve vybru-
sovychpreparatechivmineralninorm5artefaktti,dovolujevyslovitpfedpoklad,Zetezenasuro-
vina byla tiid5na. Kvalitni Cast vytiidenych grafitovych klasth mohla byt pouzita v procesu
technologie vyroby keramiky s pfim6si grafitu. Tzv. odpad, m6ne grafitu v klastech, vice slid,
kfemen,oxidtiZeleza,mohlbytnaopakvhodnymdoplfikemostfivavtechnologiidyrobykera-
mickych nadob s povrchem pokrytym puchyfty, tj. zejmena tfidy 010. V analyzovanych arte-
faktechtridyo10jegrafitpfitomenodo,2dol,9%.Mikroskopickymstudiemvzorktitfidy020
byla ve sklovine prokazana pfitomnost cordieritu/obr. 34,6/. V keramice byly dale identi-
fikovany reliktni mineraly kfemen, alkalick6 Zivce, plagioklasy, amfiboly a vzacne granaty.
V nektefych artefaktech tfidy 040 byly identifikovany reliktni granaty-pyropy /94,6 % pyro-
pov6, 4,4 % almandinov6 slozky/.
Vkeramickychartefaktechtfid010a020bylyidentifikovanynovotvofen6cordierity.Tyto
bylystudovanynaelektronovemkomplexucAMECASX100.Pakbylyvysledkychemickych
analyz pfepo5teny na zakladni molekuly cordieritu. Je ziejm6 /obr. 34,3/, Ze jde o cordierity
vznikajici z taveniny, kter6 sdymi vzorci odpovidaji az vysoce Zeleznat6mu /Caoj Fe2+„
Mgo,]A12,3 Tio,, Si6,3 0]8 / a Zeleznat6mu /Mg„ Fe2+o,5 A14 Si4,9 0,8 / Cordieritu. Spolu s nimi se
objevuji i novotvofen6 mineraly jako jsou napiiklad spinely /magnetit, magnesiofrit a her-
cynik/.
Zav6rem mfizeme konstatovat, Ze na zaklad5 proveden6ho mikrochemick6ho studia kera-
miky s lo§tickym efektem, tiid 010 a 020, nebyl potvrzen velmi 6asto v odbom61iteratufe
citovady a v§eobecn5 uzn5vady nazor, Ze bublinky vznikaly v souvislosti se slou6eninami Fe
(Lang 1961, Go§, Novck 1976, 400). EDX analyzami nebyl prokazin mezi spinelidy magnetit
anizaddyjidyoxidFe.PfitomnybylyspinelidysobsahemA12036astovy§§inez20%avy§§im
obsahem Mgo /do 4 % a s obsahem Feo kolem 25 %/. Dal§im z novotvofenych mineram
vokolnisklovin51emujicipuchyfkybyvavysocezeleznatysekaninait.Stejn6taksenepotvrdila
uvazovana teplota vypalu v hm6£iskych pecich kolem 1 450°C (M5churova, Cejka, Zalabak
1992,210).

1/ Chemick6 silikatov6 analyzy byly stanoveny v laboratofich ACME ve Vancouveru,

Canada a v chemick6 laboratofi Ugv v Bm5, analyzoval P. Kadlec. Pfilozen6 fotografie byly
pofizenyvodrazen6mpolarizovan6msv6tlepolariza6nihomikroskopu.

58
 Prakticky v§echna keramika v Lo§ticich byla vypalena oxida6n6, COZ je ostatn6 typick6
pro severomoravsky vyrobni okruh. Drtiva v6t§ina nadob byla vyto6ena na rychle rotujicfm
hm6ifsk6m kruhu, mnoho z nich nese stopy po odiezani z homi desky. Jen masivni zasobnice
IV.typubylyzhotovovanyinadalezhrub6tuhov6mnyvevoln6ruce.Nadobybylyvypaloviny
velmi kvalitn5, za teplot kolem 1 000°C pravd6podobn6 v jednoduchych pecich milifovit6
konstrukce. Jedina pec se dochovala v arealu usedlosti hm6ife na Komensk6 ulici aje charak-
terizovana5tyhivstupnimiotvory.Reliktydal§ipecesepodafilozachytitvroce2004vt6mze
prostoru.Zdesev§aknepodafiloprokazat,zdapecmelavicevstupnichotvord.
Unikatnost konstrukce pece se rozhodl ov6fit grafik a keramik Josef Dudek. Nezatizen
starsimi pfedstavami archeologfl, Ze stfedov5ka keramika se musela vypalovat j en ve slozitych
pecich o dvou komorach, se zam6iil na pece se 6tyini vstupnfmi otvory, jez se podafilo odklyt
v Lo§ticich. Experimenty uskute6nil na sv6 chat5 situovan6 u male osady Radnice vzdalen6 cca
§estkilometrdodLo5ticapot6vpraze.
Zpo6atku postupoval standardn5, vysu§en6 hmce a ostatni hlin5n6 pfedm5ty naskladal
nahromadkutak,abybylyodsazenyodzem6azabiralykninoprdmeruzhruba100cm.V§epak
navrsil zhruba do stejn6 vy§ky. Piedm5ty oblozil na§tipanymi diev6nymi polinky, takze zde
vytvofil zajfmavou pyramidu. Konstrukci oblozil velkymi listy papiru, pfipadn61opuchy ros-
toucimiutekoucichvod,apfetfeljemnouhlinkou.Sou5asn6vytvofiludna6tyiivstupniotvory.
Imitacilehk6polnipecenechalvyschnoutapot6pfikro6ilksamotn6muvypalovacimuprocesu.
Nejprveoblozilokolidrobnymipol6nky,6astzasunuldovstupnichotvord.
Pakzapalilohefivneaza6aldosu§ovatkopuli.Zhrubazap6thodinpomalupfesouvalplamen
dovstupnichotvorfupeceapakpiikro6ilk\lypaluvsadky.Tatoprvnifazejenejslozit6j§i,nebot'
nahl6zdyseniteplotymtizecelyproceszkazit.Pakpostupn5zvysovalteplotu,azdosahlhodnot
vy§§ich nez 1100°C. Pomoci 6tyi vstupnich otvord a momentalniho proud5ni vzduchu regu-
lovalpravidelny\lypalv§echulozenychpfedm6th.
Samozfejm5do§1okpopraskanikopulepeceatinikukoule,kvalitazboziv§aknebylatimto
drobnymdefektemohrozena.Zhrubapoosmihodinachbylcelyprocesdokon5enapovychlad-
nutikopulerozebrana.Zbozibylodobrevypaleno.Podarilosetaknezvratn5prokazat,Zeivpe-
cich se spole6dym topeni§tnim a vypalovacim prostorem je mozn6 dosahnout vysokych teplot
a pfiblizit se hodnotam potfebdym pro vypal kameniny, tedy vice nez 1 200°C. Na mou vyzvu
vytvofil jednoduchou kresebnou rekonstrukci pece se 6tyini vstupnimi otvory /obr. 33/.
Vnimavy6tenafposoudijejiautenticitu.
0dobr6kvalit6dypalupaksv6d6ivelminizkanasakavost.Ikdyzjsemprovedlm5fenijen
na deviti vzorcich keramickych trid 010 a 020, jsou dosazen6 hodnoty homogermi a sv6d6i
ovelk6p66ifemeslni]divzav6re6n6fazicel6hokeramick6hoprocesu.Nejniz§inasakavostl,01
% byla nam5fena na zlomku hmce ze Zadlovic 6. p.16, nejvy§§i 3,39 % pak na zlomku hmce
z t6Ze lokality. Obdobna situace je take u pohard. Nejniz§i 1,34 % byla nam€i:ena na zlomku
poharuzjinyl7vLosticich,Komensk6houliciaprekvapivevysoka4,03%upohintypull.A
z Lo§tic, Hradsk6 ulice.
Ostatninam5ien6hodnotysepohybovalymezi2%-3%.Ukazujese,Zekeramikalo§tick6ho
charakteru vysoko pfesahovala svou kvalitou b5Znou hm6inu vyrabenou v Lo§ticich a okoli,
kterabylaur6enapromistnitrh.Nadobysvgivvysokymdypalemseblizilykamenin5,vodbor-
n6 literature se pouziva pro takto slinut6 zbozi ozna6eni polokamenina 6i keramika kameni-
nov6ho charakteru, v n6meck61iteratule pak Steinzeugartig.
Lo5tice jsou jedidym mistem, kde se v 6eskych zemich ve vrcholn6m sti;edov6ku vyrab51a
takto kvalitni keramika. Material se s`lym provedenim pfiblizoval polynsk6 kamenin5, pravde-
podobnenapodobovalluzickou6isaskouprodukciozna5enoujakotzv.Falkehoskupina.
Je zajimav6, Ze v§echny nadoby vyrab6n6 v Losticich a okoli maji rezdy povrch. Trans-
parentni, neboli olovnata glazura, se vyskytla jen na n6kolika exemplafich, zhotovenych az
kolem poloviny 15 . stolet£.

59
 Typickou ukazkou je v objektu 17 na Hradsk6 ulici odkryty hmec A 31967, ktefy rna
klasickytvartehdyobvyklysokrajemvetvarujednoduch6hookruzi/obr.25,5/.Uvnitijevylit
ostrezelenoutransparentnfpolevou.Lzepfedpokladat,Zesejednaortyrobekmfstnichhm5iife,
nebot'materialnalezidokeramick6tiidy030.Transparentniolovnatapolevabylaprokazatelne
pouzita na poharu nalezen6m ve stfepi§ti v Lo§ticich-Zadlovicich 5. p.16, jak nam prokazaly
chemick6 rozbory /tab.11./.
Remeslnici tedy jen zkou5eli nov6 technologick6 postupy, ktelymi by zlep§ili uzitn6
vlastnostikeramiky.Glazovanisezcelaevidentn5neujalo,atakzflstaliuoblibenychpohardse
slinutym povrchem. Je zajimav6, Ze take zakufovani nebo reduk6ni vypal nenalezlo mezi
hm5ifipffznivce.

6.1.2Morfologiekeramiky

Ve stiedov5kych objektech odkrytych v Lo§ticich nachazime velmi pestrou §kalu kera-

mickychtvard,obdobn€jakonajidychstiedov6kychlokalitachvcechachanaMorav5.Znich
jenpak6astnalezipoharinnebohmcinspovrchempokrytympuchyfty.
Material druh6 a tietf faze severomoravsk6ho \lyrobniho okruhu je mozn6 pojednat sou-
bom6, nebot' na sebe geneticky navazuje a zejm6na nedo§1o k Zadnym prudkym zm6nam.
Jednotliv6 keramick6 tvary zpracovavam samostatn5, nepouzil jsem tHdici schema autorsk6
dvojice Nekuda -Reichertova (1968, 55), ktefi produkci d5lf na keramiku kuchyfiskou, tech-
nickouatd.Predpokladam,Zehmecmohlbytpouzitkviceh6emm,atak6dopoharusenal6valo
vedlepivaivino.

03

9br.30.Lo5tice-Zddlovice,vyb5rndlezdz5.p.4.
Pic.30.Lo5tice-Zddlovice,selectionoffind;froml.p.4

60
6.1.2.1 Hrnec

Hmec,tedynadoba,ukterejevy§kazhrubadvakratv5t§inez5irkadna,predstavujenejvet§i
dil nalezfi v archeologickych kontextech na Lo§ticku ve vrcholn6m stiedoveku. Zjistit sta-
tistickyjejichpodilnacelkov6produkcivsaknenimozn6,vzhledemkvelk6fragmentamosti
hlomkfi. Zejm6na se velmi tezko ur5uji zlomky z homich 6asti, nekter6 mohou pochazet take
z jednoducnych hmcovitych mis s vice rozevredym okrajem. Take spodni 6asti hmcfi mohou
byt zamen5ny s dzbany nebo masivnej§imi pohary. Svou roli v Losticich nepochybn6 take se-
hrala specifika ulozen{, nebof do destruk6nich vrstev po nezdafedych dypalech se dostaly jen
piedm5ty s velkou technologickou naro6nosti, tedy hmce a pohary s povrchem pokrytym
pucnyfty.Tedypodilhmctlapohardve\lym5techneodrazijejich5etnostprodukce.
Hmecvyrab5nynaLo§tickumastandardniparametrysv6doby.Tedypfevladajisoudkovit6
tvary tela nad vej6itymi. Pravdepodobne hm6iri pri vyta6eni z hroudy hliny se 16pe pracovalo
s nadobou §ir§i ve spodni 6asti. Hrdlo je dovnitr prohnut6 a zasadne plynule prechazi v okraj ,
ktefy je rdzne tvarovan. Prav5 jeho profilace je i ve vrcholn6m stredov5ku chronologicky
citliva.Telojezfidkazdobeno,v5t§inoujenjednoduchou§roubovici.Jezajimav6,Zerad6lkose
pfestalo ve 2. fazi severomoravsk6ho vyrobniho okruhu jig prakticky pouzivat. Dno je rovn6,
v6tsinousestopamipoodiiznutizrychlerotujicihohm6irsk6hokruhu,sezna5kouseprakticky
jiz nesetkavame. Dochovan6 a m6riteln6 exemplafe mely zhruba stejdy objem, ktefy se pohy-
boval okolo 1,51 /tab. VIII./. Men§ich hmcfije velmi malo a v sou6asne dobe nemame k dispo-
zicim6fiteln6jedince.
Stredoveky hmec na sevemi Morav5 je voldym pokra5ovanim sdych slovanskych pred-
chodctl,aprotolzevytvoritjednotn6tridicisch6maprorane,avrcholnestredov5koukeramiku
na sevemi Morav€. Z nich chronologicky nejcitliv5j§ijsou okraje, kter6 d6lime do 6tyi zaklad-
nichskupinnavnevyklon5n6,vzhiruvytazen6,rimsovit6avetvaruokruzi.Popisujemeje6tyr-
mistnymk6dem,druh66islonalezizakladnimutypu,tfetivyhranen6skupin6.Verim,Zedal§im
studiem se podari na§e zavery zpresnit a zejm6na blize specifikovat varianty, kter6 obsadi
posledni 6islici.

Zfkladni5len5niokrajflnaseverniMorav5vran6mavrcholnemstFedov5ku:
0100-venvyklonen6,rdzn5profilovan6,znichmtlzemerozpoznatdal§itfiskupiny
0110 -jednoduch6 okraje nalezejici do stiedni doby hradi§tni. Lze je snadno odli§it celkovou
hmotnosti,jednoduchouprofilaciodmladsfchexemplaid
0120 -jednoduch6 okraje hmcfi vn6 vyklon6n6, rdzn5 profilovan6, vyroben6 na rychle rotuji-
cimhm6iisk6mkruhu.Homi6astnadobyjevn6vyklon5na,kyjovit5zesilenaneboovalena
0130-jednoduch6vn€vyklon6n6okraje,hrncetenkosterm6,pol6van6transparentniglazurou,
nalezijizdo6asn6honovov5ku
0200 -vzhin vytazen6, s li§tou a bez listy mad dovnitr prohnutgiv hrdlem, jedna se o material
mlad§idobyhradi§tni,zastoupenhojn5vosadehm6i~mlezicinajiznimokrajiMohelnice
0300 -fimsovit6 okraje, profilovan6 do dvou zakladnich variant. Li§ta je niz§i anebo vy§§i,
homihranavetsinouzakulacena,vn5zdobenavodorovnymi21abky
0400 - okraj hmce ve tvaru okruzi, dale jej mrfuzeme pomocn5 rozd51it do dvou zakladnich
variantnaniz§iavy§§i.Nekter6exemplarebylyvn5zdobenyZlabkovanouvlnovkou.
Okraje tridy 0100, jak vidime na dy§e piedstaven6 typologii, jsou velmi rdznorod6 a zabiraji
delsi 6asody tisek. Jejich nejstarsi derivfty zaiazen6 do tfidy 0110 nal6zame na rang stfedo-
vekychsidli§tich(Go§1984a,180)sevemiMoravy.Hmcebylyzhotovenyvevoln6ruceadota-
6eny na pomalu rotujicim hrn5ifsk6m kruhu. Maji tedy masivni st5ny a vyrazn6 se odlisuji
odsvychpozdejsichpravnuELzel4.stoleti.

61
 Jizvestrednidobehradi5tnisestavaprofilaceokrajechronologickycitlivymprvkem,obec-
n5platizasada,Zestar§ijsouprostEjimodelovan6amlad§ibohat6jipropracovan6.Samozrejm5
js,ou.velk6rozdilymezikeramikouvyrab6nounavenkovskychsidli5tichanadobamipouziva-
nyminacentralnichhradi§tichVelk6Moravy.Velmidobfepatmyjetentoprincipnakeramic-
k6m materialu z Palonina. Proto jsme v§echny okraje hace zde nalezen6 rozdelili pomocn6
dosedmizakladnichskupin(Go5,Kapll986,189).Nejjednodu§§ijsouokrajeprost5venvyklo-
n6n6 a jednodu§e zaoblene, pak nal6zame §ikmo seriznut6, kolmo sefiznute, vodorovne seriz-
nuts, kyjovite zesilene a na vn6j§i stran6 prozlaben6, zdurel6 a do posledni skupiny nalezi
ovalen6okraje.Nov6vyzkumy,zejm6napaksrovnanisdal§imivesniceminasevemiastfedni
Morav5,nepochybn5zpfesnina§epozorovinistaradvacetlet,takzetentotypokrajehmcfiblize
nehodnotime. Hmce s prostymi okraji vn5 vyhnutymi se vyskytry.i v uzavredych celcich
spole6n6sjednoducnymimisamiatak6zasobnicemitypul(Go§,Karell979,165).
Hmce s okraji ven vyklonenymi keramick6 tridy 0120, kteie zarazujeme do 2. faze seve-
romoravsk6hovyrobnihookruhusekvalitativn5li§iodsvychstar§ichpfedcmdcudatovanych
doran6hostiedov5ku.Nejsousnimisvazinyaobjevujisebezpfedchozichvgivojovychstupfiu,
nasevemiMorav6opetazpopolovin514.stoleti.Nadobyjsoujizvyta6enynarychlerotujicim
hm6irsk6m kruhu, zhotoveny z kvalitn€j§i keramick6 hmoty trfd 030 nebo 040, takze jsou
celkov5 subtilnej§f. Je zajimav6, Ze jejich profilace okraje je jednodu§§i, nez v ran6m stre-
dov5ku. Jsou tedy v5tsinou jen ven vyklon5n6, jednoduse zakulacen6, pfipadne kolmo sefiz-
nut6.Prozatlmblize6asov6nezafaditeln6jsouokrajehmcfivprfufezuovalen6spodseknutim
/obr.18,1/, ovalen6 /obr. 23, 2/ nebo kyjovit5 zesilen6. Jsou zasadn6 zhotoveny z keramick6
tridy 020, tedy tzv. kameninov6ho charakteru, a nal6zame je pievazn6 jen v Losticich. V des-
truk6nichvrstvachjevelmimalojedincfitohototypu,pokudjsoudolozenynal6zajisespole6n5
sjednoduchymimisami,dzbanyatak6kachli.Chronologickytedynale2iazdokoncel5.stoleti
apo6atkustoletinasledujiciho.
Zajimavosti jsou dva hmky nalezen6 v Lo§ticlch 6. p. 118 bez blizsich nalezovych okol-
nosti, dnes ulozen6 v Havelkov5 muzeu pod piirdstkovymi 6fsly H 903 a H 905. Maji jedno-
ducftyokrajvn5vyklon5ny,kolmosefiznuty,tvarovanydojednoduch6ho6tyfllstku.Sobdob-
nfroprovedenimsesetkavametak6umasivnihopoharuspovrchempokrytympuchyrky,ktefy
sepodafilonal6ztvBm6naZeln6mtrhunapo6atku20.stoleti/obr.35,8/.Vkontextechna§ich
trizachrarmychvyzkumtlnebylzachycenzadnytaktoprofilovanyokraj.Znalezovychsoubord
zapadnfastiedniEvropyznameobdobn5tvarovan6okrajejezjsoudatovanyv5irok6m6aso-
v6m spektm od 13 . do 15. stoleti.
Hmce s okraji skupiny 0130 jsou jig zhotoveny z jemn6 plaven6 hliny, v6t§inou uvnitf
pol6van6 transparentni glazurou. Okraje jsou jednodu§e ven vyklonen6, zakulacen6, v5tsinou
pak6o6kovitezesilen6,homihranajeza§pi6at6la.Jednasejizomaterialnalezejicido3.faze
severomoravskeho vyrobniho okruhu a vyskytuje se spole6ne s vysp6lymi pohary typu 11. 8.
Chronologickyjemfizemezafaditdoprdb6hul6.stoleti,jedincenale2ejicfdopo6atku6ikonce
dlouh6ho stoleti jest5 nedokazeme determinovat. V destruk6nich vrstvach v Losticich jsme
zachytili velmi malo takto tvarovanych jedincfl, a proto predpokladame, Ze misti`i jig zvladli
vypalovaci proces a nem51i tedy Zadny odpad. S obdobdym materialem se setkavame take
vdal§ichm5stecbvpodhfifiJeseniktl,nepochybn6bylyvyrabenyivjinychdflnach.Ur5itjejich
presne6asov6zafazenfbudepredm6temdal§ihostudia.
Domlad§idobyhradi§tninaleziokrajehmcfitffdy0200,tedyvzhtlruvytazen6vicenez20
mm.Bylydefinovanynazaklad6vyhodnocenikeramick6homaterialuzosadyhm6imvMo-
helnici(Go51984a,227).D51imejedodvouzakladnichskupin,naokrajesobvodovouli5tou
naddovnitrprohnutymhrdlem/obr.3,3/ajednodu§evzhfiruvytazen6.Homihranajev6tsinou
zakulacenanebodovnitisefiznuta.Vnej§ihranaje6astozdobena§irokouZlabkovanouvlnov-
kou. Po6atek okrajfi vzhin vytazedych je dobfe dolozen v Mohelnici v celcich zafazenycb
do po6atku 11. stoleti.

62
 Zde se vyskyquji spolu s velmi bohat5 profilovanfroi vn5 vyklon6nymi okraji. Nejv6t§i roz-
mach jejich \lyroby pak nastal ve 12. stoleti, kdy okraje vzhfiru vytazen6 dosahovaly vysky az
25 mm a vyrazne se odli§ovaly od obdobn5 profilovadych hmcti jizni Moravy. V Mohelnici,
v jamach, do ktelych byl ukladin \lym6t z pecf jsou nal6zany spolu s masivnimi zasobnicemi
typu 11. (Go5, Karel 1979,165), pfipadne plochymi talii:i. Okraje vzhrfuru vytazen6 se plynule
transformovalydofimsovitychtvardvprdb5hul3.stoleti.
Do 1. faze severomoravsk6ho vyrobniho okruhu mtlzeme zafadit okraje hmcti modelo-
vanych do jednoduch6 fimsy tildy 0300. Pomocn6 je dale d61ime do dvou zakladnich skupin
naniz§iavy§§i,jejichcelkovoucharakteristikujsmepodalivkapitole4.1.Jezcelajasn6,Zejsou
produktem tvoiiv6 aktivity mistnich femeslnirfu, ktei:i vyuzili bohatych zku§enosti svych d6dti
ptisobicich v Mohelnici. V hmot5 drtiv6 v5t§iny hmcrfu je pfimichin grafit, povrch vypalen
do Sedava.
Okraje ve tvaru okruzi ozna5en6 0400 vykazuji velk6 mnozstvi variant. Zcela nepochybn6
j sou plynulym pokra5ovanim star§ich okrajti ve tvaru fimsy tiidy 0300. V duchu tehdy m6dnich
stfedoevropskych tendenci dochazi k postupn6mu proftybini vn6jsi hrany a \lyrazn6mu odsa-
zeni okraje hmce od dovniti prohnut6ho hrdla. Hm6ifi se pak vice v6novali take homi hran6
okraje, ktefyje vice zesileny ajakoby ovaleny. V nalezovych celcich stfedni Moravy nachazime
velk6 mnozstvi variant, kter6 nemaj i zcela nepochybn6 chronologicky vyznam. Po6atky tohoto
procesu, tedy transformace iimsy v okruzi, mtizeme dobfe sledovat v Lo§ticich-Zadlovicich
v trati U dvora (Ma6alova 1984,105). Pravdepodobn5 cely proces lze ramcov6 datovat do 1. po-
1oviny 14. stoleti. V diln5 hm6ife se nalezly jednoduch6 tvary, kter6 maji znaky obou vyhra-
nenych skupin, jen je vn6j§i hrana vice dovnitf prohnuta a n6kdy zdobena Zlabkovanou
vlnovkou /obr. 6, 1/. Vysp61a okruzi hmcrfu lze rozd5lit pomocn6 do dvou zakladnich variant,
kter6 v§ak respektuji zakladni profilaci. Do prvni nalezi jednoduch6 niz§i tvary s dovnitf pro-
hnutou vn6j§i hranou a jednodu§e zakulacenou homi hranou /obr. 26, 6 /. Druha varianta je
vy§Si, homi hrana pak bohat€ji profilovana. Mnohdy se vyskytne na vnej§i hran6 okruzi
jednoducha vlnovka. Rozhodnout, zda se jedna o chronologicky prvek nebo jen m6dni
zalezitost neni dnes mozn6. U vysokych okruzi dochovanych na sevemi Morav6 se take
objevujenavnej§ihran5jednoduchybfit,ktelyjid51ioptickynadv66asti.Velkakolekcehmctl
takto profilovanych a zhotovedych z grafitove hliny se nalezla v Rymafov5, Hradku,
v objektech Ill. faze, jez byla opustena po roce 1 405 (Go§, Karel 2002, 20). Okraje maji obvykle
zesilenou homi hranu. Povrch hn6dav6 barvy je mnohdy pokryt drobngivi puchyfky, takze
v§echny byly nepochybne zhotoveny v nedalekych Losticich. Obdobn6 do dvou zakladnich
skupin 61enila hmce s povrchem pokrytym puchyfky nalezen6 v zanikl6 vsi Kondvky Z.
M5chur'ova (1989, 218). Na sevemi Morav5 se v uzavfedych celcich vyskytuji spolu s hmci,
jejichz okraje jsou modeloviny do okruzi take okraje tiidy 0120. V Lo§ticfch spole6n5 s takto
profllovanymi hmci se v uzavfenych celcich objevuji misy k6nick6ho t5la, pokli6ky zvono-
vit6ho t61a a dzbany, najejichz okrajije take vymodelovano stylizovan6 okruzi /obr. 29, 4/.
Konec pouzivani okrajti ve tvaru okruzi na sevemi Morav5 mtizeme zafadit n6kam k polo-
vin615 . stoleti. Snad nejlep5im doklademje nadoba z depotu minci nalezena v Zadlovicichjiz
v roce 1886. Dle zpravy podepsan6 §ifrou W /nepochybn5 J. Wankel/, najale t6hoz roku narazil
jisty Hofman pfi odoravani polni meze v trati „Na pansk6m" na kamen. Informator nam fika, Ze
„zastaviv sv6 spfezeni chtel domn5ly kinen odstraniti, shledal tu v§ak pod piiklopkem hmi6ek,
ve kter6m men§i nadoba, napln5na mincemi stiibmymi stala" (W.1886,179). Mince skon6ily
v Ostrav6 u p. Hladise, a dnes jsou nezv6stn6, obdobny osud postihl take obe vyobrazen6
nadoby. V depotu byly ur5eny jako nejmlad§i mince Albrechta Rakousk6ho z let 1437-1439.
V5t§i hmec, dle jedin6 dochovan6 kresby v praci J. Wankela, rna §tfhl6 telo pokryt6 vodo-
rovnymi vyvalky /obr. 36, 2/ a jednoducfty okraj ve tvaru okruzi dopln5n6 take dv6ma Zlal)ky.
Pfesn6rozm5ryhmcelzejenodhadovat.

63
 Men§inadobamadostispecifickytvar,bafiat6telopokryt6§rouboviciazatazenymhrdlem,
okrajjetak6jednoduchysnaznakemokruzi.Jednasespi§eominiatunihmec,ktefymaobdobu
vLo§ticich,Hradsk6ulici.Zdevjam63bylanalezenapodobnanadobai.6.29.164/obr.26,7/
ovy§ce10cmzhotovenazjemn6mnydookrovavypalena.Jejidatacedoprdbehu15.stoletij.e
nepochybna, vzhledem k ostatnim predm6thm v kontextu. V sou6asn6 dob5 zfistava velkym
badatelskgivprobl6memstanovit,zdatak6vjinychregionechMoravykon6iprodukcehmcfl
sokrajivetvaruokruzfazvpolovin615.stoleti.Doposudpublikovan6celkyzBmenskaa5esk6
5asti Slezska nin indikuji, Ze tento zajimavy tvar okraje se jig na po6atku 15. stoleti pomalu
pfestavaluzivat.Stanovittedydobusoubezn6produkceokruzisokrajivenvyklon6dymibude
dosti obtfzn6.
Vzhledemktechnologick6nenaro6nostibylyhmcevyrab5nypraktickyzmateriamv§ech
keramickychffid.Nasevem{Moravejsousnadnejcharakteristi6t5j§ivet§inadobyspovrchem
pokrytym puchyfky. Celkov5 jsou hmotn6, tedy vyrobeny z hrub§iho materialu, povrch pak
dohn5davavypalenyapokrytyvrdzn6mmnozstvipuchyfky.Vyskahmceoscilujeokolo20
cm,prdm5rdnajev5t§inez10cm.Okrajjepraktickyvzdymodelovandookruzi,homihranaje
zesilena,vn5j§ivyrazn6dovnitiprohnuta.Hmceseza6alyvyrab6tn5kdyvzav€ru14.stoleti,
doboujejichnejv5t§islavypakbyla1.polovina15.stoleti,zajemon6skon6iln5kdyokoloroku
1450.
Tohotofenom6nusijizpov§imlaz.Drobna(1957,99)predpadesatiletyazafadilajejako
typ 1 sv6ho 5len6ni lo§tick6 keramiky. Nenaro6ny, rmohdy az nevzhledny, hmec m51 dobr6
uzitn6vlastnosti,zejm6nanepraskalnaotevren6mohni,ataksedobfeuchytilnatrzichsti;edni
Evropy. Pouzita bmota se svym slo2enfm pfiblizuje keramick6 trid6 050. Vyskyt hrub6ho
hmce, mnohdy s povicpem pokrytym pucbyfky, je prakticky totozny s pohary obdobn6ho
provedeni,takzejsemjejnezana§eldopiehledn6mapy/obr.41/dokunentujicidyskytpohat
s lo§tickym efektem. V sou6asn6 dob5 nedokazeme spolehliv5 ur6it, zda nekter6 exemplaie
nebyly vyrobeny i mimo sevemf Moravu z hlin podobdych svinovsk6 „Zeleznici". Na mysli
mamzejm6naexemplafezestiedniMoravy,napf.Konfivek/M5cburova1989,218/.N6kteie
exemplarestzv.Io§tickymefektemmajinaspodrihran5okrajevetvaruokruzijednoduchou
pod6ln5protahloutichytku.Pravd5podobneslouzilyklep5£muuchopenihmcfiprimanipulaci
v kuchyni (M6finsky 1969, 89). Nadoby s takto tvarovadymi okraji zname z mnoha lokalit
Moravy,velmip6kn6kusysenalezlyvRymafov5,Hradku(Go§,Karel2002,20)vevrstvach
spolehlive datovatelnych pied rok 1405. Doposud nebyl Zadny kus takto tvarovany nalezen
vdestruk6nichvrstvachvLo5ticich.
Zajimavou kolekci hrubych hmcfi zhotovenych z grafitove suroviny se podafilo nal6zt
vintravilinustfedov5k6hoKrakova.Zdejsouvkontextub6Zn6keramikyfazenydoskupinylv.
dletfid6niA.Walowy(1979,35).Jednaseonadobysklasickymokruzim,velmipodobn6na§im
exemplainzLo§tic,jakmtlzemesouditpodlemakroskopick6hopozorovini.Obsahujihrub6
pfim5sy,6astotilomkygrafitu,protosenalomudroli,povrchmatmavo§edoubarvusrezavymi
skunami.IntaktninadobazeSlavkovsk6ulicerul.Slawkowska14/,situovan6vzapadni6asti
stredovek6hom5sta,pochazizopadnijfmkydatovan6doprovoddymmaterialemdo15.stoleti
/osobniinformaceA.Tyniec-KQpi€ska/.Nadobujsemm61moznoststudovatazjistiljsem,Ze
svymhabitemodpovidakeramicezzadlovic,tratiudvora.
Hmce byly take vyfab5ny z materialu keramick6 tfidy 020, tedy dosahovaly tzv. kame-
ninov6hocharakteru.Stiepjeslinuty,napovrchuhn6d6barvy,nalomupakSedavy.Nadoby
dosahujf dy§ky az 30 cm, maji §tfhl6 v6t5inou vej6it6 telo, kter6 je prakticky bez jak6koliv
vyzdoby. Hmec rna samozfejm5 rovne dno. Objem intaktnich exemplaid se pohyboval mezi
1700-2300ml.Okrajjevzdyvenvyklon5ny,tiidy0120,homihranakyjovit5zesilena/obr.23,
5/ nebo ovalena /obr. 23, 1/. Hmce v tomto provedeni se vyrab61y v Losticich a Zadlovicfch
vevelkychs6riich.Vzhledemktechnologick6naro6nostisemnohoznichdostalonaskladky.
Vkontextechsevyskytujispolusvysp5lej§fmipohdytypu1.8nebo11.A.Vsou6asn6dobeje
neznamezjinychlokalitsevemiMoravy,takzenemfizemestanovit,zdav§echnybylyur6eny
jenpromistnitrh.

64
 Nepfekvapi,ZehmcevLo§ticichbylyvyrab6nytak6zmaterialtlkeramickychffid030a040.
Stanovitvzajemnypom6rjevelmiobtizn6,nebot'naskladkachnenimoin6dobierozlisitvelmi
rozma5kan6 kusy. Remeslnici pfidavali do hmoty rdzn6 mnozstvi hrub§iho ostfiva a tak ob5
tfidysplgivaji.Hmcevypalovan6oxida6n€dlemnozstvipfim5sidosahujib6la\tychazokrovych
barev. Jedna se o levn6 spoifebni zbozi ur6en6 pro mistni trhy. Hmce maji standardnf tvar sv6
doby, tedy pfevafuji soudkovit6 kusy mad vej6itymi, jen ilydut' je vice zdobena, obvykle
jednoduchou¥roubovici.Okrajejsouvenvyklon€n6neboprofilovanedojednoduch6hookruzi
/obr. 26, 6/. Objem intaktnich kusti se pohyboval mezi 990-1700 ml. Jedna se o velky rozptyl
a nelze rozpoznat n€jak6 nasobky objemu, kter6 by indikovaly pouziti mistni dut6 miry.
mvodn5piedpokladam,Zehm6ifisenedrzelizadnychm6rvt6todob6pouzivanychpfiprodeji
obili 6i jinych komodit. Obdobn6 provedene hmce nachazime na mnoha lokalitach sevemi
Moravy, ale bez potiebnych petrografickych rozbord v§ak nebude mozn6 ur5it, zda se jedna
opiimyimport6ipouzitivmist6spotiebyobdobn6suroviny.
Z t6to blize neur6iteln6 skupiny se vymykaji hmce zhotoven6 z jemn6 plaven6 mny
keramick6 tridy 030 s okraji ven vyklon6nymi /obr. 24, 4/, kter6 jsou zdobeny 6ervene malo-
vadymilinkami.Doposudsenepodafilonal6ztintaktnitvar.

Obr.40.1.Nejstarsipe6e{lo5tickyJchhrn6iri.2`KachelzMohelnicesrelirfemAdamaaEvy.
Pic. 40. 1. Oldest seal of the Lo5tice potters . 2 . Tile from Mohelnice.

65
 6.1.2.2 Pohar

Pokud definujeme poharjako nadobu, jejfz vy§ka je nejm6n5 dvakrat spi§e vsak az trikrat
v5t§i nez primer dna, pak mame k dispozici velmi pestrou skupinu nadob. Zejm6na je velmi
neostra hranice mezi hmci a pohary, nebot' v kontextech nachazime bafiat6 nadoby, kter6
mfizeme s klidnym srdcem zafadit do obou morfologickych skupin. Klasickou ukazkou je
nadobaspovrchempokrytympuchyrky,donizbylyulozenyprazsk6gro§evTova6ove/obr.36,
5/.Je15cmvysoka,dnomaprdmer7,5cm,bafiatavydut'jespi5evespodni6astitela,takzese
vice blizi hmctlm. Do kategorie poharje v sou6asn6 dobe zarazovana spi5e vzhledem k sv6mu
charakteristick6mustrupat6mupovrchuatradici(Nekuda,Reichertova1968,151).
Dtivodn5 mfizeme predpokladat, Ze pohary dostaly klasicky §tihly tvar az vlivem gotick6
m6dy n5kdy v prdb6hu 15. stoleti, kdy §tfhl6 t6lo se za6alo protahovat a s prohnutim dovnitf
pfipojovatnatizk6dno.Zejm6navrenesancisednopostupnezm5nilove§tihloustopku,jakje
patrn6 i na tzv. bm6nskych poharech datovatelnych do 16. stoleti Orekuda,Reichertova 1968,
.155).Posl6zetak6hlin6n6poharybylyztrhuvytla6enyu§lechtilej§imisklen5nyminadobami,
jejichzdyrobasezlevnilaobrovskouprodukcihutivJesenfkach.
Star§i literatura (Lang 1961, 54) znala v Lo§ticich jen pohary s povrchem pokrytym pu-
chyfty.Archeologickevyzkumynamv5akpfineslymnohojedincrfusplfiujicichkrit6riapohard,
kter6alenemajinapovrchutzv.1o§tickyefekt.Zejm6namamnamysli§tihl6poharyzhotoven6
zkvalitnihlinykeramick6tfidy030,jezbylyoxida6n6vypalenydob6lavaazZlutava,an5kdy
zdobeny6ervenymmalovanim.Okrajjeprofilovanvetvarujednoduch6hookruziajehoprove-
dent se neli§i od pohard s povrcbem pokrytym puchyfky. N6kolik pohard rna take proste ven
vyklon5ny a kolmo sefiznuty okraj typu 0130. Klasickou ukazkou mistni produkce mtlze byt
intaktnipoharnalezenyvLo§ticichnag.p.56/obr.29,1,obalkavnitinistrana21/.
DalemusimejmenovatzlomekpoharuodkrytyvLo§ticich,i.6.A25.591sokrajemvetva-
ruokruzf,jenzjezhotovenzjemn6plaven6mny.
Dosavadniti;idicisch6matazverejnenavodbom6literatufesev6novalajenpohardmstzv.
Io5tickymefektem.Prvni,pou2iteln6,6len6nilo§tickychpohardpodalaazvpadesftychletech
20. stoleti Z. Drobna (1957, 99). Jeji typ 1 zahmoval standardni hmce s povrchem pokryfym
puchyrky,typ2lo§tickypoharbezou§ekatyp3pohdysou§ky,jezsed61inaa/ou§kapomem5
velkaab/roxpinajicisevhomipolovin6.
Naninavazalvoln5A.Lang(1961,55),ktelyrozd6lilpohdytak6dotiizakladnichtypfi.
Jehotyp1zahmovalpoharybezou§ek,hrdlomajfvysok6adlejehoterminologiepfeklopen6,
typll.maou§kavpo6tu4-16kustl,hrdlovysok6,rovn6adotypu111.dlen€jnaleziniz§iabafia-
tej§ipoharysou§ky,hrdlojemimedovnitfse§ikmen6.
Vsou6asn6dobesestalepouziva61en6niZ.Mefinsk6ho(1969,90),ktefypoharyrozd5lil
dodvouzakladnichtrfd.Dotiidyl.nalezfpohdybezuch,typAma§tihl6,vej6iteazsoudkovit6
t51o,okrajjeSiroky,manzetovity.Typ1.8pakmahomi5astobdobneprofilovanou,jenst6ny
naddnemjsoudovnitfprohnut6.Stylistickypon6kudodli§nytyp11.zahmujepoharysv6ncem
ou§eknapodhrdli,skupinaAmavalcovityokrajaskupinaBk6nicky.Velikostnadobypakneni
rozhodujici.
Vzhledemkobecn6muuzivanisch6matupodobuposlednichpadesatiletjejakceptuji.Jen
proozna6eniokrajeupohardbezou§ekpouzivamozna6eniokruzi,nebot'tentoterminjednes
vicefrekventovanyal6pevystihuj.eprofilokraje,ktefyjetotoznyuhmce,dzbanuipoharu.

66
Obr.31.Lo5tice-Zddlovice,`lyb6rridleztiz5.p.16.
Pic.31.Lo5tice-Zddlovice,selectionoffind;from5.p.16.

67
 Poharytypu1.majf§tihl6t61o,rovn6dnosestopamipoodi:iznutizhm6ifsk6hokruhu.Okra-
je jsou profilovany do dvou zakladnlch skupin. Nejvice exemplaid rna okraj ve tvaru jedno-
duch6ho okruzi, kdy vn€j§i hrana je mime dovnitr prohnuta /obr. 35, 1/. Je zajimav6, Ze tato
profilace se vyskytuje zejm6na u nejstar§ich pohard, napr. v Dolanech. Svym provedenim se
napadne podobaji b5Znym hmctlm. Pozdeji byl pouzivan mime upraveny jednoduchy okraj
vetvaruffmsy,ktefym51navn5j§ihran5jedennebodvazlabky/obr.23,4/.Stanovit,zdapouziti
odli§n6profilaceokrajejezalezitostijednotlidychdilen,6isejednaochronologick6sch6maje
v sou6asn6 dob6 nemozn6. Nejmen5i pohar typu I. Aje vysokyjen 5 cm, nejvet§i nepfesahuji
vy§ku20cm.Jejichobjemsepohybujevrozmezi400-500ml/tab.Ill./,nejvicecelkem620ml
m6l pohar ze Zadlovic. Nepodafil se prokazat predpoklad Z. Drobn6 (1957,103), Ze nepatm6
try§kov6iozdflyupohardznamenajiobsahjedn66tvrtkyzejdliku,tj.0,121itru.
Pohary typu I. 8 jsou jig technologicky vyspelej§I, 16pe vyta6eny na hm6irsk6m knihu,
v duchu dobovych zvyklosti maji st5ny nad dnem mime dovnitf prohnut6. Zajimavaje spodni
6astpoharu,odkrytanaHradsk6ulicivfijnul980,kteramadrozesllen6obvodovouli§tou/obr.
23, 3/. Obdottn5 tvarovany exemplaf nebyl v odbom6 literature doposud popsan. Velikost
aobjempohardprodukovanychvokolfLo§ticsezna6neli§i.Nejmen§ipohartypul.Bmavy§ku
15 cm a objem 320 ml a nejvet§i 20 cm a objem 640 ml.. Prdmem6 hodnoty se pohybuji mezi
15-16cmaobjem480-510ml/tab.IV./.Zeziskanychtidajtlnelzevyvoditzaver,Zepohdybyly
vyta6enydletehdyplatdychdutychm6r.
Pohdytypull.majitak6§tihl6telo,kter6nasedanarovn6dno,vet5inousestopamipoodriz-
nuti z hm6irsk6ho kruhu. U typu 11. A je nevysok6 valcovit6 hrdlo zdobeno vodorovnymi
Zlabky,typll.Bmak6nick6hrdlo.Po6etou§ekuoboutyptlkolisa,nejm6n6jichje§est,nejvice
ou§ekpakmajivelk6poharyzHradceKralov65iBudapesti.N5kter6exemplaiejsouzdobeny
vodorovnymi 6ervene malovanymi linkami /obr. 24, 9/, sporadicky take pasy rad61ek prove-
denyminadv6ncemou§eknebovespodni6astitela/obr.29,3/.Zcelaunikatnijsoupaklipan6
malinyumisten6nacel6mpovrchut6la/obr.31,6/.Zeldochovalysejennajednomexemplafi
nalezen6m v Praze v ruinach Lobkovick6ho palace. Obdobn5 kolisa vy§ka pohard, nejvet§i je
exemplaf nalezeny v Hradci Kralov6 jenz dosahuje 26,5 cm o objemu 1 660 ml a skvostny kus
dochovany v Budape§ti v pokladnici rodiny Esterhazy o dy§ce 31,5 cm, jenz byl dopln5n
zdobenym kovanim. Nejmen§i pohar typu 11. A rna objem 120 ml, nejv5t§I meritelny intaktni
kus ze strepi§t' 600 ml, primer se pohybuje mezi 220-440 ml. Pohary typu 11. 8 jsou obecne
men§i,dvam5ritelnekusyzeZadlovicmelyobsah260a270ml/tab.V./.Vsou6asn6dot]6neni
mozn6 jednozna6n5 prohlasit, Ze pohary typu 11. 8 vystridaly na trhu pohary 11. A. Pravd5-
podobne se vyrabely v jednotlidych dilnach sou5asne, i kdy2 esteticky vysp5lej§f exemplaie
zdobenepasyrad6leka6ervenymilinkaminepochybneznamenalylabutipisefikeramikyslo§-
tickym efektem.
Na zaklad5 novych vyzkumfi v Lo5ticich a okoli roz§ifuji schema zaveden6 Z. Drobnou
a Z. M5rinskym o typ Ill., kam zaiazuji §tihl6 pohary na nozce s rovnym okrajem. Jediny
intaktni exemplar se nalezl v Zadlovicich 6. p. 16 v roce 1991,Jobr. 31, 7/. Ma §tihl6 soudkovit6
t€1o s rovnym okrajem a §iroce rozevfenou plnou nozku /obalka vnej5i strana 6/. Jeho objem
6inil370ml/tab.VII.,J.tTlomekzhomi6astipakznameje§t6zhraduMelicuVyskova/obr.35,
2/. Torzo homi 5asti poharu se zatazenym okrajem se nalezl take v zanikl6 vsi Konfivkach
v objektu 1 (M6churova 217, tab.11, 5). Povrch je pokryt puchyfky, vypalen ale do cihlove
5erven6barvy.KolekcevZadlovicich6.p.16obsahovalatak6torzopoharusurazenymokra-
jem /obr. 29, 5/, jenz m51 rozevienou plnou nozku a soudkovit6 t€lo pokryt6 netryraznymi
plastickymi li5tami. Take tento tvar nema doposud obdoby v nalezen6m materialu sti:edni
Evropy. Nepochybn6 evidence novych a revize stafych nalezodych cem roz§Iri nalezovy
katastrtohotonov5stanoven6hotypu.

68
 Dot6toprozatimpestr6skupinymtlzemezaradittak6torzopoharunalezen6hovtroskach
kfalovsk6ho palace v Budine (Holl 1990, 233, obr. 25). Ma mime k6nick6 telo, okraj dovnitr
zatazedy je oddelen plastickou li§tou zdobenou rad61kodymi vpichy od t6la poharu. Povrch
hn5d6barvyjepokrytlipanymimalinami,nakruhov6mter5ijevzdyumist5nop5tte6ek.
Zbezn6produkcepohardsokrajemvetvaruokruziseodli§ujeexemplarulozedyvsou5asn6
dob€vM6stsk6mmuzeuvBmei.6.5859,ktefysepodalilonal6ztvBmenazeln6mtrhu6.1jiz
v roce 1900 /obr. 35, 8/. Standardni okruzi je na tiech mistech dovnitr prozlabnuto a tvoii tak
jednoducnytrojlistek.Sobdobdymvyzdobdymmotivemsesetkavamevcel6zapadniastiedni
Evrop5vel4.al5.stoleti.ExemplarzBmajevsakjedidympoharemtohototyputipravyokraje
zcelanepochybn6lostickeprovenience.
Mezizajimavostitak6nalezispodni6astpoharui.6.A25366/obr.23,3/odkryt6hovLo§-
ticich, Hradsk6 ulici, ktefy rna u dna jednoduchou manzetu. Obdoby bychom mohli hledat
ukameninyvpolyni.

6.1.2.3 Dzban

Poskromdychpokusechhm6ifuvyrobitdzbinzhrub6tuhov6hlinyvzav6rul3.stoleti,tak
jakjsmevidelinamaterialuvLo§ticich,Komensk6houlici,dosp51ihm6iriknazoru,Zenejl6pe
se hodi k tomuto h6elu kvalitni kaoliniticka hlina. Je zajimav6, ale doposud se nam nepodarilo
nal6zt Zady diban, ktefy by byl zhotoven z grafitov6ho materialu nebo mel povrch pokr)rty
puchyrky. Vyroba dzbarfu byla jednoducha, takze v destruk6nich vrstvach se dochovalo jen
n6kolikzlomrfu,cel6tvarysedochovalyvdepozitafiHavelkovamuzea.
Dzbdy vrcholn6ho stredoveku, tedy 2. a 3. faze severomoravsk6ho vyrobniho okruhu,
na sevemi Morav5 maji standardni tvar, tedy soudkovit6 telo, kter6 plynule prechazi ve Stihl6
hrdlo a rovn6 dno, vet§inou se stopami po odfiznuti z rychle rotujiciho hm6irsk6ho kruhu.
Zokrajevychazipaskoveucho,kter6sepripinananejv6t§ivydut'.Dleprofilacehrdlamtlzeme
dzbanypomocn5delitdodvouzakladnichskupin.Hrdlojebud'valcovit6,klasickouukazkouje
exemplar odkryty v Losticich 6. p. 201 /obr. 29, 5/ nebo esovite prohnut6 s okrajem esovite
prohnutym/obalkavnitinistrana22/.IntaktniexemplarsedochovalvLo§ticich6.p.47/obr.29,
4/.Maesovit6prohnutehrdloaokrajprofilovanyvetvarujednoduch6hookruzi.
Dzbinnepochybn6nalezelkluxusnejsimpredmetin,takzebylzbotovovanzkvalitnej§iho
materialu keramick6 tiidy 030 a vypalen do b51adych az okrodych t6nu. Casto byl zdoben
5ervedymmalovanim.Pfevladajipredevsimjednoduch6vodorovn61inkyavlnovkyproveden6
Stetcem na dyduti. Takto proveden6 dzbany se vyskytuji sou6asne s hmci, jez maji okraje
profilovan6vetvaruokruziapohtrytypu1.A.Doposudneznamedzbanydatovateln6dokonce
15.apo6atku16.stoleti.
Zbein6produkcesevemiMoravysezcelavymykadzbannalezedyvLosticichHradsk6
ulici v roce 2003. Ma Stihl6 t51o /obr. 36, 1/, takze se spise podoba poharin, hrdlo je dovniti
mime prohnut6 a plynule prechazi do okraje, ktefy je modelovan do jedroduch6ho okruzi.
Kjehodyrob5bylapouzitajemnakaolinitickahlina/030/pozdejidookrovavypalenaanapod-
hrdliozdobenjednoduchou6ervenoulinkou.
Dzban je klasickou ukazkou osidnosti vytvareni abstraktnich sch6mat a 6len6ni nadob
dopfesn5definovadychtypti.

69
 6.1.2.4 Misa

Op5t se jedna o vzacny tvar, ktefy se dochoval v mal6m mnozstvi v odpadnfch vrstvach
hm6imvLo§ticich.Misave2.a3.stupniseveromoravsk6hodyrobnlhokrubumajednoduch6
uniformnit5lokonick6hotvaru,rovn6dnosestopamipoodfiznutizhm6ifsk6hokruhu.Okrajje
zesileny nebo ven vyklon5ny. Cely tvar zname jen z jinych lokalit v okolf m5sta. Misy mely
vetsi rozm5r, jejich primer se pohyboval mezi 15-20 cm, dy5ka dosahovala 10 cm. Vyrab5ny
bylyzasadnezmateriamkeramick6tridy030,apot6oxida6n6vypalovanydookrovycht6nfi.
Dochovan6 zlomky objeven6 v destruk6nich vrstvach byly vzdy zdobeny 6ervenym malo-
vanim, kter6 se skladalo ze svazhi vodorovnych linek na t6le. P5kny fragment misy zdoben6
na homi hran5 okraje se nalezl na Hradsk6 ulici v fijnu 1980 /obr. 23, 8/. Na dochovan6m
zlomkuseprollnavfce6aravlnovekvevoln6kompozici.mnakeramickychtrido10nebo020
vytvafejicflo§tickyefektnebylanikdypouzitapiivyrob6misvLo§ticich.Misynejsouvhodn6
k dataci, nebot' jejich t6lo i okraj jsou konstantni a v prdbehu n6kolika staleti se prakticky
nezm6nily.Vkontextechseobjevujispole6neshrnci,jej.ichzokrajejsoumodelovanydojedno-
duch6hookruziapoharytypu1.

6.I.2.5Zfsobnice

Zlaty vek zasobnic ran6ho a po6atku vrcholn6ho stredov5ku na Lo5ticku jig v 15. stoleti
skon5il,atakvdestruk6nichvrstvachnal6zamejenvelmimalojedinctl.Doposudnebylnalezen
intaktni exemplaf. Zasobnice maji k6nick6 az valcovit6 telo pokryt6 vodorovnymi fyzkami,
dno je rovn6, bez stop po obta6eni na hrn5irsk6m kruhu. Pravd5podobn6 I)yly modelovany
ve voln6 ruce. Okraj je jednoduchy, v6tsinou kyjovit5 zesileny, hrdlo t6mer neni vytvofeno.
Plnezapadajidonamistanoven6hotyPUIV.(Go§,Karel1979,163).Zasobnicedosahujivy§ky
az 70 cm a hmotnosti 20-25 kg, jak mtlzeme soudit dle dvou exemplaffi bez nalezovych
okolnosti ulozedych v mohelnick6m muzeu. V§echny exemplafe jsou i nadale zhotovovany

#[:iogaTfi:t2:,Sfmh;fvneyzkeervaeT±:kfnt:1;dsytw?:10;Eyrzcahsopbf:::esneJnea¥z::venzga°dt::]cdf:h:€e::V4:
takzezdenekdemtlzemehledatdilnyhrn6Iffi.VintravilanuLo§ticpakbylojenmal6rmozstvi
6asti t6l volne roztrou§edych v destruk6nlch vrstvach. Zlomky homich 6asti zasobnic zpev-
fiovalyklenbupecese6tyinivstupnimiotvoryzachycenouvKomensk6houlicivLo§ticich.

6.1.2.6Pokli5ka

Vevrcholn6msti;edovekupokra6ovalanasevemfMoravedyrobajednoduchychpokli6ek.
Drtiva vetsina z nich t>yla zhotovena z pis6ite hlfny keramick6 tiidy 040 a pak oxida6n6
dookrovavypalena.Jensporadickybylkjejichdyrob5pouzitmaterialtridy010,ktefyvytvafi
tzv. Io§ticky efekt. Je zajimav6, Ze v destruk5nfch vrstvach v Lo§ticich bylo nalezeno velmi
malocelychtvard6ijejichzlomhi,takzekjejichvyhodnocenijsmepouziliv§echnydostupn6
tvary nalezen6 ve mestech 6i hradech sti;edni Evropy. Pokli6ky lze rozd5lit dle vn€j§ich
formalnichznahidotrizakladnichtyptl,kter6ozna6ujemevelkymipismenyarabsk6abecedy.
Skupinaozna6enajakoAma§irocerozevfen6t6lovetvaruotevren6hozvonu,vhomi6asti
pfechazive§tihl6drzadlo,vodbom6literatureozna6ovan6jako"knoflik".Najehohomihran6
jsouobvyklepatrnestopypoodiezanizrychlerotujicihohm6ifsk6hokruhu.Okrajjev5t§inou
zesiledya§ikmodovnitrseiiznutyneboprost5zakulaceny.KlasickympfiklademskupinyAje
exemplaf zachyceny v Hradsk6 ulici, jams 3, ktefy rna okraj kyjovite zesileny /obr. 26, 3/.
Mlad§i tvary pak maji bohat6ji profilovady okraj, jak nam doklada zlomek pokli6ky
vyzvednuty zjamy 31 v Lo§ticich, Komensk6ho ulici /obr.13. 3/. Homi hranaje prozlabnuta
a t6lo vice prohnut6. Zfidka byl k vyrobe pokli6ky typu A pouzit material vytvarejici tzv.
1o§tickyefekt,jaknamdokumentujezlomektzv.knoflikuzjamy17odkryt6naHradsk6ulici
/obr. 24. 5/.

70
 O_fir.3^2:toys,ti.ce-¥_asnice,pozdstatkyt5Zbyhlinypatrm6jest6vrocel960.
Pic.32.Lo5tice-Masniceline,remainsofmedi6;alclay-miningdiscoveredl960.

Kolekcimfizemedoplnitozlomekpokli6kynalezenyvtroskachkralovsk6hopalacevBudin6,
jenzmaknofliknahomihranedounitiproma6knuty(Holll990,229)at5lok6nickyrozevren6.
Pokli6ky byly nepochybn5 dodavany na trhy v okoli, takze prakticky toto2n6 exemplare
nachazimevOlomouciaokoli.Nazaklad5studiastredov5k6homaterialumtlzemekonstatovat,
pokli6ky majl standardni tvar, ktefy se udrzel v nezm6nen6 podob6 po dlouhy 6asovy hsek.
Chronologickycitlidyjejenjejihomi6ast,tedy„knoflik".Tvarydatovateln6dol5.stoletimaji
masivnejsi hchytku s v6t§i homi hranou, pozd€ji, v prdbehu 16. stoleti, se zmen§uje a meni se
vjednoduchyvalec.
Doskupiny8radlmepoklickysvalcovitymokrajem.Jednaseomalofrekventovanytyp,
ktefymamedolozenvestiedniEvropejenvn5kolikaexemplarich.Piedstavusimfizemeud5lat
dle pokli6ky 6i spi§e masivn5j§I zatky nalezen6 pri zachram6m archeologick6m vyzkumu
provad5n6m v letech 1974-78 na tvrzi ve Spytkowicich, jez lezi zapadne od Krakova (DQ-
bowskil988,379).Mak6nickyrozevren6t5los§irsim„knoflikem"ajednoduchymvalcovitym
okrajem.Dochovanyprdm5rjejen7cm.Torzoobdobn6pokli6kyi.6.26190/obr.12,6/bylo
zachyceno v roce 1977 v Lo5ticich, na staveni§ti Jednoty v jams 17. Torzo rna k6nicky okraj,
ktefy prechazi ve vypukl6 t61o. V troskach kralovsk6ho palace v Budin6 se dale nalezly dv6
zajimava torza okrajtl pokli6ek, ktera jsou dnes ulozena v T6rten6ti Mtizeum v Budape§ti.
Zlomek i. 6. 52.11180 rna valcovity okraj s vodorovnymi fyhami, na okraji jsou pak zbytky
cimbuli (Holl 1955,164). Druhy zlomek i. 6. 52.1181 rna take valcovity okraj, k6nicky se
rozevlrajici t5lo a jeho vn€j§f povrch je pokyt pasy rad61kovych vryptl (Holl 1955, 164). Je
zajimav6,Zetaktoformovan6pokli6kybylyzhotovenyjenzkeramick6homaterialutfidy010.
Obdobn6 exemplare, ov§em zhotoven6 z mistnlho materialu, se podafilo objevit v troskach
m6staSezimovoUsti(Reichertova1965,30)uTaboraopu§t5n6hovroce1420.Pokli6ky,dle
tiid5ni K. Reichertov6 typ II.a, maji take jednoduchy valcovity okraj zdobedy na pfechodu
dot6lacimbufima„knoflik"byvaupravenydobafiat6v6Zi6ky.

71
 V sou6asn6 dob6 je obtizn6 stanovit, zda se jedna o m6dni vystrelek praktikovany jen
na n6kolika mistech sou6asn6, tedy ve specializovanych hm6irskych dilnach v Sezimove Usti
a Lo§ticich v 15. stoleti, 6i obecne uzivany vyzdobdy motiv vychazejici z predloh stfedov6k6
architektury.Nepochybnedal§ivyzkumystfedov6kychm6stroz5irfna§ipramennouzakladnu.
Skupina C zahmuje zvla§tnl tvary, tedy pokli6ky v ruce modelovan6. V sou6asn6 dobe
mfizeme do t6to skupiny zaradit jen torzo pokfyvky, jez byla nalezena pfi zachrann6m
archeologick6m vyzkumu kralovsk6ho palace v Budlne tesn5 po 2. sv6tov6 valce (Holl, 1955,
165). Pokli6ka s povrchem hn6d6 barvy pokrytym drobdymi puchyfky je zcela nepochybn5
Iostick6provenienceanazna5ujehomi6astopevn6n6hosidlavduchutehdym6dnichiluminaci
s cimburim a valcovitou v6Zi /obalka vnitini strana 19/. Prohl6dneme-1i si vsak blize jediny
dochovanyexemplaf,dnesvystavenyvT6rten6tiMuzeunvBudapesti,vidfme,Zehomiadolni
east pokli6ky byly restauratorem voln5 domodelovany. K dotvofeni zakon6eni pokli6ky bylo
pouzito torzo s knoflikem dovnitf proma6knutym nalezen6 take v ruinach palace (Holl 1990,
229). Spodni east pak byla voln5 zakon6ena. Pfivodni tvar unikatnl pokli6ky tedy nezname,
nezdafenyrestauratorskyzasahprovedenyvpadesftychletechminul6hostoletiv§akjejivyji-
me6nostnesnizuje.

6.1.2.7Trojnozka

Trojnozky, nadoby s miskovifym t5lem stojicim na tiech nozkach a masivnim drzadlem,

siodl4.stoletina5lymistovkuchynichme§t'anskychdomacnosti.Vzhledemkv5t§fmupouziL
vinivbohatsichrodinach,bylynadobyzpravidlauvnitipol6vanytransparentnipolevou.Jejich
tvar podl6hal m6dnimu vkusu, takze se nam nepochybn5 6asem podafi vypracovat jejich
typologii na sevemi Morav6. V sou5asne dob6 nemfizeme fici, kdy se na§i mistfi rozhodli
zasobovattrhyon6mizajimatymi\lyrobky,anebosedoLo§ticjennahodn6„zatoulalo"n5kolik
vzorktlzjinychdilen.Vcelcichdatovanychdo14.stoletijeje§t5nenal6zame,prvnipozitivni
doklady nalezI az do 15. stoleti. V destruk5nlch vrstvach strepi§t' ani v depozitafi Havelkova
muzea se z t6to doby cely tvar nedochoval, musime jej tedy slozit z jednotlivych zlomktl.
Trojnozka m51a mlsovit6 t51o, v destruk6nich vrstvach v Lo§ticich se Zadny zlomek nedo-
choval, anebo jej doposud neumime determinovat. Zname jen zlomky Stihlych nozek, jez se
sporadicky nachazeji v objektech 15. a po6atku 16. stoleti. Cast drzadla A 27 158 se dochovala
vjam6 31 odkryt6 na staveni5ti Jednota v roce 1978 /obr.13, 4/. Ma valcovit6 t51o, okraj je
zesilenymanzetouarovneseriznuty.Trojnozkabylazhotovenazjemn6pis6it6hlinykeramick6
tfidy040adookrovavypalena.

6.1.2.8Miniaturninadoba.

Na Hradeck6 ulici v Lo§ticich se podafilo vyzvednout v roce 1982 z jamy 19 miniatumi

nadobu A 29164 /obr. 26,7/ bafiat6ho t5la se zatazenym hrdlem. Okraj vn5 vyklon5dy, kolmo
seriznutysmalouhubi6kou.Nadobajezhotovenazkvalitnikaolinitick6mny,keramick6tridy
0,30, do b5lava vypalena, povrch pokryt jednoduchymi Zlabky. Jedna se o b5Zny tvar, ktefy
nalezido15.stoletiapravd5podobn6slouzilkulozenfnejakychvormychmasti6iobdobnych
ingredienci.
Do t6to zajimav6 skupiny mfizeme zaradit take v ruce modelovady poharek i. 6. A 32 396
nalezenyvjam627vLo§ticichHradeck6ulici,ktefynapodobujelo§tickoukeramiku.Pravde-
podobn5namdnesneznamymistrvyrobilpropot6§enisdychdetimalounadobkunahranfdle
s6riov6vyrabenychpfedloh.Obdobn5sivytvorilneznamyhm6ifulozenyvefonduHavelkova
muzeamalyhmi6ekH31vysokyjen7,5cm,ktefybylmodelovanvevoln6ruce.Tytozajimav6
vyrobkynamdokreslujib6Znoudermiaktivituhm6iin.

72
 6.1.2.9Kachle

Neni prekvapenim nov6 zji§tenl, Ze hrn6iri v Lo§ticich a okoli vyrab5li pro mistni trh take
kachle potiebn6 ke stavb5 kamen. Prvni exemplafe se podaiilo nal6zt v destruk6nich vrstvach
mistnich dilen jig koncem 19. stoleti, jejich vystizny popis je uvad5n v 6lancich „otcfi zakla-
datem"(Houdekl891,60).Sd61ujlnam,Zekdyzkopalvrocel876panHladi§sprof.Havelkou
ajeho choti v mistech prvnich nalezti pohard znova, krom5 n6kolika nadob byla nalezena take
jedna cela kachle a n5kolik hlomkh. K tomu expresivn5 dodal V. Houdek "vesm6s velmi
zajimavychsvymipolovypuklinami".Jednasetedyoobdobn6kusyjakokachleodkrytevroce
1982vHradsk6ulici/obr.27,1/.Nadruh6mtilomkukachlezrokul876jedlet6hozautora„dfik
postavymuzsk6vkabatcisna5echranymirukavynaramenech.Kachletatojezvla§t6zajimava
napisem na pentli kolem postavy t6 se vinouci". Pon5kud upraven6 zpravy o vykopech v roce
1876 nam pfinesl K. Schirek (1897, 77). Dle nej byly mezi pohary identifikoviny pozfistatky
kachm s reli6fy pfileb, Zensk6 hlavy a najednom m6lo byt 6iteln6 slovo Jona§. Pri 6teni t6chto
„zapadlych" zprav si vzpomeneme na zlomky kachm odkryt6 koncem 19. stoleti na Bouzov5
a v mistnim depozitafi take ulozen6. Zde byl identifikovan na 6elni vyhfivaci st5n5 motiv
prorokaDanielasnapisovoupaskouarozvilinami(Pavlik,Vltanovsky2004,195,6.70).Kachle
byly zhotoveny z jemn6 pis6it6 hliny do okrova vypalen6. Do 15. stoleti pak mtlze nalezet
komorody kachel dle popisky nalezeny v Lo§ticlch, ktefy rna na CVS motiv lva bez korunky,
jak mdzeme videt na neozna6en6 tabulce v katalogu k \lystave poiadan6 v blize neur6en6 dobe
(Landsfeld 1976). Kachel, ktefy se pravdepodobn6 prfuvodn5 nachazel ve Straznici, je v sou-
6asn6dob6nezv5stny.VzaznamechA.Langaovyzkumuna6.p.71vroce19476teme,Zevedle
pohardbylynalezeny„stfepyt6m6rtiplnychdvounepol6vanychkachmsprekrasnoumodelaci
sv. Jifi - drakobijce na jedn6 a lva /asi 6esk6ho/ na kachli druhe" /zapis o vyzkumu ulozedy
ve Vlastiv5dn6m muzeu Mohelnice/. V§echny vy§e uveden6 predm5ty jsou v sou6asn6 dobe
nezv6stn6amohounampomocijenvhrub6mur6enirozsahuprodukcekamenvLo§ticich.
L6pejsmeinfomovanioprodukciazvnasledujicim16.stoleti.Vhomivrstv6zasypujamy
17 na Hradsk6 ulici v Lo§ticich byla zachycena kumulace zlomktl kachm, z nichz se podaiilo
identifikovat dva zakladni typy. Prvni je A 31 153 komorovy kachel s medail6novou prohlubni
uprostfed o celkodych rozmerech 20,5x20,5 cm. Je zhotoven z jemn6 pls6it6 hliny keramick6
tfidy 030 okrove barvy /obr. 27,1/. Dal§im typemje obd6lny kachel i. 6. A 31 109 o rozm5rech
20,5xl 1 cm s obd6lnou prohlubnf, zhotoveny z obdobn6 pis6it6 mny take do okrova vypalen6.
/ ordl.2] ,2`/ .
Podobn6 typy kachm s medailonovym zahloubenim klade J. Pajer (1983,109) na zaklad5
vyzkumti ve Straznici zhruba do poloviny 16. stoleti. Je zajimav6, Ze v destrukci jamy 17 byly
spoluskachlitak6zlomkypohardvet§inoutypull.B,jeznalezizhrubadostejn6doby.
Jakjsme uvedli dy§e, v sou6asn6 dob6 jsou doklady vyroby kamen v Lo§ticich velmi slab6.
Musime se tedy podivat na exemplafe nalezen6 v nedalekych vyznamnych mistech, na Bou-
zov6 a v Mohelnici. Pfi generalni rekonstrukci hradu Bouzova na konci 19. stoleti se podafilo
zachranit zlomky vice kachm, kter6 velmi pfipominaji lo§tick6. Kachle byly vyhodnocenyjen
zb5Zne (Pavlik, Vitanovsky 2004, 444), znin je v5ak z autopsie a mohu je tedy kvalifikovan6
posoudit. Obdobne pfi oprav5 sklepa v roce 1987 v prostorach byval6ho m6stsk6ho hradu
vMohelnici,dnesVlastiv5dn6muzeum,sepodarilovyzvednoutzdestruk5nichvrstevpfizemi
budovy n5kolik identifikovatelnych exemplan (Hazlbauer 2001,387). Pro nas je velmi
zajimavy fadkovy kachel s reli6fem Adama a Evy u stromu poznani nalezedy v Mohelnici.
Exemplaforozm€rech22,5x22,5cmjezhotovenzjemn6hlinykeramick6tfidy030adookrova
vypaleny /obr. 40, 2/. Motiv vychazi ze starozakormiho li6eni prvotniho hrichu, mohelnicke
pojeti je v§ak zcela unikatnf a nema v domaci ani zahrani6ni kamnafsk6 tvorb615. stoleti ana-
1ogii (Hazlbauer 2001, 392). Ustredni vyjev je za6len5n do kruhov6ho medailonu a take
zpracovanikorunystromujevna5emprostfedineobvykl6.

73
 Je zajimav6, Ze obdobdy motiv byl pouzit take na nejstar§i pe6eti hm6£fsk6ho cechu
zhotoven6vpolovin616.stoleti.Dalezdebylzezem6vyzvednutfadkodykachel,najehoz6elni
vyhfivaci stene je zobrazen erb paid z Kun§tatu, v t6 dobe majitem bonzovsk6ho panstvl
(Hazlbauer2001,388).Jednaseo§ikmopolozenyerbovnigoticky§titekvn6mzjsouumist6na
tfipfi6naZebra.Vhomimrohujeprost5stylizovanakol6iprilba.Ob6kachlejsouzhotoveny
zjemn6keramick6hmotytiidy030adookrovavypaleny.ObdobnenaBouzov5,naneznam6m
miste v blize neur6en6 dobe, byly nalezeny kachle zhotoven6 z obdobn6ho materialu a zcela
obdobn6ho trypalu. Jmenovat musime zejm6na zlomky kachle s motivem Klan6ni tri kraltl
(Pavlik,Vitanovsky2004,328,6.120),ktefymflzemedatovatje§tedozav5ru15.stoleti.Do16.
stoleti nepochybn5 nalezi kachel s motivem starozakomiho proroka Daniela o rozm5rech
22x20 cm zhotovedy ze standardni hliny a dle obvyklych postuptl vypaleny. Kolekce obou
naleztl pak doplfiuji dva t6mer shodne nalezy korunnlch nastavcfi se zpevfiovacimi Zebry
tzv.vimperky. Exemplaf nalezeny v Mohelnici (Hazlbauer 2001, 390) rna na vn€j§i stran6
vyrytopismeno„W".DleZ.Hazlbauerasenejspi§ejednaotzv.merku,tj.znamenizlomenych
ear,promitadychdoermnobilitovadychpfislu§niknm6St'anskychvrstev.Praktickyidenticky
kus,samozfejmebezzna6ky,zhotovenytak6zjemnepis6it6hlinysenalezlnaBouzov6(Pavlik,
Vitanovsky 2004, 298, 6. 1145).
Zav5rem mflzeme konstatovat, Ze nepochybn5 „hm6ifi v Lo§ticich vyrab6li take kamna".
Po6atky produkce jsou nejist6, nebot' zcela chybi v destruk5nich vrstvach jednoduch6 nadob-
kov6 kachle. Snad jedinym indikatorem zdej§i produkce jsou klasick6 exemplaie o vnej§ich
fozm6rech180-200x180-200cmzachycen6vdestruk6nichvrstvachm5stsk6hohraduvMohel-
nici(Hazlbauer2001,391).Materialpouzitykdyrobesezcelaidentickyskomorovymikachli.
Trhy v bllzk6m okoli sidla hm6iin byly nepochybn6 zasobeny produkty prdmem6 kvality az
nakonci15.stoleti.Kachlesb6inymimotivy5esk6holva,erbuKun§tathmohlyuspokojitjen
neprili§ naro6n6 odberatele. Take kachle s motivy starozakonnich prorohi maji standardni
kvalitu,obdobn6jakokachlesmedail6no\lymzahloubenimbezpe6n6dolozen6vdestruk6nich
vrstvachhm6iffinaHradsk6ulici.VdepozitafiHavelkovamuzeavLo§ticichjeulozenovet§i
mnozstvi novovekych kachlfi, takze je nepochybn6, Ze tento zajimavy artikl poskytoval mist-
nim obzivu az do konce 19. stoleti.

6.1.2.10Dlazdice

Jakjsemuvedldy§e,hm6ifivLo§ticichzasobovalisvymivyrobkymlstnltrhyatakvedle
kuchyfisk6 keramiky produkovali take keramiku technickou ve smyslu deleni V. Nekudy
aK.Reichertov6(1968,55).Neprekvapitedy,Zevjam517odkryt6vroce1982vHradsk6ulici
bylulo2enA31965-zlomekdlazdice,celkovyrozmernezjisten,siladosahovala4cm.Jezho-
tovenazjemn6homaterialu6ervenohn5d6barvy,povrchjehladkynezdobeny.Jamumtlzeme
datovat do zav5ru 15. stoleti. Jedna se o bezn6 zbozi, kter6 slouzilo k zlep5eni Zivotnich pod-
mfnek na hradech a v domacnostech bohat§ich m5§t'anfi. Snad pomohla zlep§it Zivotni pod-
minkyKun§tathnanedalek6mhrad5Bouzov6.

6.1.2.11 Roura

V jams 17 na Hradsk6 ulici se nalezlo nekolik okrajovych zlomkfi valcovitych rour

zhotovedycb z jerm6 pis6it6 bliny keramick6 ffidy 040, prepalen6 do okrova /souhmn5
evidovanoA31506/.Jejichvn5j§iprdm6rdosahoval9cm,vnitini6,5cm.Zmalychzlomkfi[se
nepodarilostanovitjejichcelkovoud61ku.Zasou6asnehostavupoznaninenimozn6stanovit,
zdasejednaozbytkyvodovodnichrour,kteiejsoudolozenynarmohamistechzemiKoruny
6esk6, nebo jsme nalezli trouby vkladan6 do korpusu peci 6i kamen. Zde pravd5podobn6
slouzily k lep§f cirkulaci tepl6ho vzduchu v mfstnosti. Trouby se nedochovaly ve „stojicich"
kamnech,takzenevime,kdesevkoxpusukamennachazely.

74
 Obdobn6kusysenalezlyvkartuziinsk6mkla§teievnedalekychDolanech(Vrina2002,18)
a v troskach straznice odkryt6 na Nov6m Hrad5 u Hanu§ovic (Go§ 2002, 185). Zde nalezen6
roury v destrukci kamen m6ly d6lku zhruba 45-50 cm a prdm6r 16 cm. Osobn5 se pfiklinim
ke druh6 variants jejich intexpretace, tedy Ze roury zhotoven6 v Lo§ticich byly vkladany do ka-
men 6i peci.

6.1.2.12Zvla§tnitvary

Unikatemvtvorb51ostickychhm5iinztistavanadobavetvarubotynalezenajizkonceml9.
stoleti /obr. 18, 4/ na neznam6m mist5 n5kde v Lo§ticfch. Jeji prvni popis a zhodnoceni podal
A.Lang(1959,48)adivodn6pfedpokladal,Zekobjevudo§1onaparcele6.p.116jizvrocel876
v rinci aktivit K. Hladi5e a J. Havelky. Bota, ulozena ve fondech Vlastiv5dn6ho muzea
v Olomouci, rna mekk6 anatomicky tvarovan6 t51o, spodni 5astje bez podpatku, se Spici mime
zdvizenou vzhdru o celkov6 d6lce 18,3 cm. Povrchje hruby, bradav6ity, patm5 druhotne pfepa-
1edy, homi Cast nadobyj e urazena.
Od jeji prvni publikace se nalezoily katastr obdobn5 formovanych pfedm5th rozrostl, a tak
mdzeme pfepokladat, Ze pohary ve tvaru boty slouzily ke kratochvilim mistnich femeslnikfl.
Snad nejlep§i analogii je luxusni nadoba nalezena v Szekesfehervaru v mistni trati Sziget
v ruinach komendy kla§terajohanith (Siklosi 1983,163). Ma Stihl6 t5lo, chodidlo je umist5no
na dvQu vysokych podpatcich, jak bylo ve stfedov€ku obvykl6. Je zhotoven z kameniny tzv.
Fa]keho skupiny, do hn6da vypaleny a 6asov5 zafazen do 15. stoletf. H. Rode (1999, 34)jej i`adi
do skupiny ozna6en6 "Trippenpokale". Torzo boty nahodn5 nalezen6 v Lo§ticich mflze byt
dal§im dokladem inspirativnich kontakth mezi lo§tickgivli a homoluzickymi hril6ifskymi mi-
stry v obdobi vrcholn6ho sti;edov6ku.

6.1.3Vyzdobakeramiky

Hm6ifi v Lo§ticich vyrab51i keramiku ve velkych s6riich, takze se pf£1i§ nezdrzovali s jeji
vyzdobou. Nadoby jsou tedy zdobeny jednoduchymi, lehce opakovateldymi motivy, kter6
nezabraly mnoho 6asu. Dle standardnich sch6mat mrfuzeme rozd6lit ilyzdobu v§ech typtl kera-
miky produkovan6 v Lo§ticich a okoli v prdb6hu druh6ho a tietiho stupn5 severomoravsk6ho
\tyrobnihooknihudotfizckladnichskupin.Prvnizastupujijednoduch6ryt6motivy,druhoupak
plastick6 prvky a posledni prost6 malovan6 1inky. Sance, Ze pfi dal§ich archeologickych vyz-
kumech se naleznou nov6 vyzdobn6 prvky je miziva. Skladba \lyzdoby keramiky na sevemi
Morav€odpovidaijidymregiontlmMoravy(Nekuda,Reichertoval968,55).
Nejvice nadob j e zdobedych rytou vyzdobou. Je zastoupena dv6mi zakladnimi vyzdobnymi
prvky, rytymi Zlal)ky nebo vrypy rad61kem. Na prost6m hmci, proveden6m bud' s uchem 6i bez
n5j , se nej6ast6ji objevijednoducha §roubovice, ktera poklyva zasadn5 homi Cast t61a. V5tsinou
jemalo\lyrazn6ape61iv6vyryta.Zlabekma§irfuzhruba2-3mm,pokfyvalv5t§inouhomi6ast
nadoby a byl zhotoven jednoduchym rydlem /obr. 12, 2/. Sporadicky se objevujf jednoduch6
Zlabkovan6 vlnovky provedene stejnym nastrojem. Obdobn5 jsou zdobeny take zasobnice,
jejich telo je pokryto svazky m5lkych vodorovnych Zlabkrfu. Pohary s povrchem pokrytym
puchyfky nejsou zdobeny Zlabky, obdobn6 zcela bez vyzdoby jsou pokli6ky. Jednoduchy
Zlabek pouzivady na sevemi Morav5 jiz od mlad§i doby hradi§tni neni vhodnym data5nim
prvkem. T51a n5ktefych hmctl jsou pokryta vodorovnymi vyvalky, kter6 nepochybn6 vznikly
privyta6eninadobzhroudyhlinyanemohoubytpovazovinyzaityzdobnyprvek.
Jak jsem uvedl \ly5e v kapitole 4.1, v polovin513. stoleti za6aly byt nadoby, pfedev§im
jednoduch6 hmce, zdobeny rad6lko\lymi vrypy. Jednalo se o obd6ln6 vrypy umist5n6 v pasu
vhomi6astinadobyanaokraji.Zninnezninychdivodivsakzahypfestalabyttatozajimava
\lyzdobnatechnikapouzivina.

75
 O_Pr. 3 i . _Rekonstrukce pe€e se 5tytmi vstupnimi otvory, ukdzka praci J. Dudka.
Pic.33.Reconstructionoffour-opening furnace,exan;pleoftheviorkofJ.Dudek.

Ve druh6m stupni severomoravsk6ho vyrobniho okruhu, tedy po roce 1350, se s ni jig

nesetkavame. Pozd6ji, ve tietim stupni, tedy po roce 1450, se rad6lko zase za6ina pouzivat,
tentokratalekvyzdob5lurusnichpohardll.typu.Natelejsouumist6nydvaaztfipasyvryptl
obd6ln6ho ptldorysu /obalka vnitini strana 18/. Nekteie pohdy maji take rad61kov6 vrypy
nadv€ncemou§ekvespodni5astihrdla.
Pohar,jehozspodni6astsenalezlavLo§ticich6.p.78melnat51etfipasyrad6lkovychvrypti
/obr. 29, 2/ umist5n6 jakoby na plastick6 1i§te. S koncem vyroby pohard kon6i take vyzdoba
radelkem. Je zajfmav6, Ze nebyly takto zdobeny pohary typu I. 8, kter6 jsou sou6asn6 s nado-
bamisv6ncemouseknapodhrdlf.

76
 Plasticka \lyzdoba se vyskytuje na lostick6 keramice velmi sporadicky, zastupuji ji jen tzv.
Iipan6 maliny. Jej ich pouziti doklada spodni Cast poharu nalezen6ho v Praze v prostoru Lobko-
vick6ho palace pfi odebirani zeminy ze sevemiho parkinu Prazsk6ho Hradu v roce 1973, 5islo
sa6ku pHSp ll. Jedna se nepochybn5 o spodni Cast poharu I. B s dovniti prohnutjmi st5nami, jez
jsou pokryty medailony s p6ti pupinky /35, 7/. Obdobdy exemplaf zname z trosek krdlovsk6ho
palace v Budin€ (Holl 1990, 233). Na kruhov6m ter5i je umist5no pst plastickych bodfl. Lipa-
nymi malinami byla take vyzdobena holba nalezena v Hlinsku /obr. 35, 6/, jejiz povrch
pfipomina tzv. Iosticky efekt. Je zaj imav6, Ze v destruk6nich vrstvach hm6ifskych dilen v Losti-
cich se nenalezl doposud Zaddy exemplaf zdobeny lipadymi malinami. Masivni zasobnice
na§eho typu IV., jez jsou sou6asn6 s pohary pokrytymi pucnyfky, jiz nebyly zdobeny plastic-
kymili§tamijakovpfedchazejicichstaletich.
Na po6athi 2. stupn6 severomoravsk6ho \lyrobniho okruhu hm6ifi za6ali sv6 \tyrobky zdo-
bit 5ervedymi linkami, kter6 malovali jednoduchgiv §t5tcem v homi 6asti nadoby. Takto deko-
rovan6 nadoby jsou zhotoven6 jen z jemn6 kaoliniticke hliny keramick6 tiidy 030 a pot6
oxida6ne do b51ava pfipadn5 okrova vypalen6. Hm6£fi sv6 \tyrobky exportovali na trhy stiedni
Moravy; takze se s nimi setkavine v Olomouci a dal§ich kralovskych m5stech. Pravd6podobn5
Lo§tice byly jedingiv mistem na Morav€, kde se takto kvalitnf keramika zdobena 5ervengiv
malovanim produkovala. Hmce maj i obvykle na podhrdl£ vodorovn61inky /obr. 3 0,1 /, obdobn6
jsou zdobeny take dibiny /obr. 29, 3/, n5kdy jsou linky doplneny jest6 nevysokou vlnovkou.
Bohat6ji jsou zdobeny jen k6nick6 misy. Zde uplatnili hm6ifi svti vgivamy talent, vlnovkami
nebo linkami ozdobili Siroky okraj a take telo /obr. 23, 8/. Jejich vzajemna kombinace je velmi
rdznoroda a nema chronologicky \tyznam. Je zajimav6, Ze n€kteie luxusni pohary typu 11. 8
byly vedle rad6lkoitych vrypti zdobeny take 6ervengivi linkami /obr. 24, 7/. Jsou vzdy umist6ny
ve dvou 6i tfech iadach ve spodni 6asti nadoby. Nekdy byly pii vysokych teplotach 6erven6
1inky vypaleny az do fialovo6erven6 barvy a zanikaji ve stejn6 barv€ povrchu. V sou5asn6 dobe
nemtizeme fici, zda zvyk malovat pohary byl "marketingo\lym tahem" jedn6 dilny, anebo
obecn€ pouzivany v§emi hm6ifi v Losticich a Zadlovicich. Snad nejlepsim dokladem neob-
vykl6p65ejepoharkovadysffibremulozenydnesvKolin6nadRynem/obalkavnitinistrana3/
apakzlomkyobjeven6vtroskachkralovsk6hopalacevBudin5(Holll990,230).

6.1.4Lostick6poharyajejichpFib5hy

Zajimav6tvaryznovuobjeven6pfedvicenezstoletypoutalypozomostbadateldjizodsv6-
ho „druh6ho narozeni" a dokazaly nam sd5lit mnoho zajimaveho o s\lych osudech. Jejich
pfib5h, nebot' pochopit beze zbytku jejich obrovskou oblibu ve vrcholn6m stiedov6ku neni
mozn6, nas stale zajima a inspiruje k hlub§imu studiu. Snad nejv6t§im probl6mem zrfustava
poznani j ej ich technologie a po5atku produkce pohard s povrchem pokrytym pucnyiky. Nem6-
n5 zajimavy je jejich osud v stiedni Evrop5, zejm6na frekvence uzivani v jednotlivych regio-
nech a za tfeti pak fenom6njejich imitaci. Na5e praceje prvnim pokusem o celkov6 zhodnoceni
problematikyanepochybn6dal§i\lyzkumyzpfesninasepozorovani.

6.1.4.1 Pohary s lostickym efektem

Spravn6 6asov6 zafazeni produkce keramiky s povrchem pokrytym puchyfky je velmi

obtizn6. Je zcela nepochybn6, Ze se jedna o dlouhodoby proces, kdy mistni hm6ifi zlepsovali
uzitn6 vlastnosti keramiky zhotoven6 z materialu, ktely za specifickych okolnosti vytvafel
na povrchu nadob pucftyiky. Proto s rozpraskadym povrchem se setkavame jiz na hmcich z 12.
stoleti v Mohelnici (Go§, Novak 1976, 399), 6etn6j§i \lyskyt nadob se specifickym povrchem
pak sledujeme ve 13. a 14. stoleti. Hm6ifi tehdy uZ dokazali z\ly§it teplotu v pecich, takze
postupn5 pfibyvalo nadob se slinutym kozovitym povrchem, jenz byl pokryt drobnymi
pucnyiky.

77
 Samozfejm6kobdobn6muefektudochazelotak6prinahodn6mpiepaleninadobypfipozaru
domu.Stanovittedypfesn6jidobupo6atkuprodukcekeramikyspovrchempokrytympuchyfky
jezatimnemozne.
Kli6 k pochopeni „startu" vyroby poharfu s tzv. Iostickym efektem nam poskytuje jednodu-
chy pohar obsahujici depot minci, dle listku kolem 300 gro§d 5eskych Karla IV., ktely byl
nalezenjiz v roce 1904 v Tova6ov5 na dvofe p. Husi6ky v hloubce 1 in. Piesn6 misto nalezujiz
dnes nelze ur5it. Do nadoby byl vlozen listek s ddajem, Ze obsahoval gro§e Karla Iv. V odbom6
literature je doposud tento tidaj mechanicky pfebirin (mimo jin6 Nekuda, Reichertova 1968,
151 ), takze se obecn6 pfedpoklada, Ze nadoba byla vyrobena n5kdy na po6atku 2. poloviny 14.
stoleti. Ma pozorovani v Losticich a okoli ukazuji, Ze je to velice brzo. Patral jsem ve Vlasti-
v6dn6m muzeu v Pferov5, a spravce mistni numismatick6 sbirky mi sd61il /osobni dopis M.
Chumchala/, Ze v depotu byly take gro5e Vaclava IV. Je tedy nepochybn6, Ze doba jeho
zhotoveni nalezi az do po6atku 15. stoleti. Nadobu popsal R. Nekuda (1980, 407), uvedl v§ak
n6kter6 myln6 ddaje. Jeji spravn6 inventami 6islo je 20 742-pohal niz§iho soudkovit6ho t6la,
vhomipolovin6jsouslab6znateln6m6lk6§roubovice,dnorovn6sestopamipoodiznuti.Okraj
je profilovin ve tvaru jednoduch6ho okruzi s Zebrem uprostfed. Povrch hn6do5erven6 barvy
spuchyiky.Pohar,ktefyjeskv51ouukazkoutypu1.A,jevsou6asn6dobenezv6stny,znamejej
v§ak z dobov6 fotografie pofizen6 J. Kralem v roce 1963 /obr. 36, 5/. S\giv habitem, masivnim
t6lem,jednoduchymhrubymokrajemsepodobavicevt6dob5vyrab5dymhmcdm.
Je tedy zfejm6, Ze jednoduch6 pohary s okrajem ve tvaru okruzi jsou mistnimi severomo-
ravskymi vyrobky. Nadoby s okraji ve tvaru okruzi odpovidaji m6dnim trendtim po6atku 15.
stoleti. Mezi nejstarsi doklady mrfuzeme uv6st prav6 Tova6ov a Opavu. Zlomky homich 6asti
pohat typu I. A se nalezly take v destruk6nich vrstvach hradu v Lelekovicich, jenz byl zni6en
asi roku 1401, ale do destruk6nich vrstev se mohly dostat az v souvislosti s rozebiranim zdiva
pro novou stavbu na pfedhradi az v 2. polovin615. stoleti (Unger 1999,105). Jejich tvar byl
velmi oblibeny a na trhu Zadady, takze se vyrab6ly po celou dobu produkce keramiky s po-
vrchempokrytgivpuchyfky.
Zasadniprobl6mpakminesdatacipo6atrfu\lyrobypohardsv5ncemouseknapodhrdli.Jiz
A. v. Molthein spi§e intuitivn5 vycitil (1910, 78), Ze pohary, pokud 6teme pe51iv6 jeho 61anek
zjistime, Ze pod timto terminem rozum61 jen exemplafe s v5nci ou§ek na podhrdli, se za5aly
vyrab5t n6kdy v 1. polovin615. stolet£. Archeologicka pozorovani z Lo§tic a jinych lokalit
Moravy dovoluji vyslovit nazor, Ze se tak stalo n6kdy kolem roku 1450. Kvalitni pozitivni
dokladyninv5akstalechybi.Podivine-lisevestfedniEvrop5naprodukcikeramikyzjistime,
Ze velmi podobn6 jsou nadoby zhotoven6 z kameniny tzv. Falkeho skupiny. Posledni velmi
precizni zpracovani provedl ve sv6 magistersk6 praci H. Rode ( 1999) a velmi pestrou skupinu
rozd6lil do sedmi zakladnich skupin. Zejm6na typ 3 tzv. "bimformige Pokale" (Rode 1999, 29)
maji rovdy valcovity okraj, §tfhl6 t51o a rovne dno. Jejich podobnost s pohary je nepfehled-
nutelna,ikdyzjimchybiv6necou§eknapodhrdli.H.Rodedaled5lionypohdydodvouskupin,
do prvni nalezi male exemplafe zhruba do \lysky 16 cm, povrch je upravovin engobou nebo
solnouglazurou.
Pohdy druh6 skupiny dosahujici \ly§ky 30-32 cm patii k vrcholrfum hm6iisk6ho femesla
ve stiedni Evrop5 v 15. stoleti a svym provedenim se vyrovnaji skv516 polynsk6 kamenin6.
Autor na zaklad5 dikladn6 analyzy soudi, Ze keramicka skupina se vyfab51a v Budy§in5 v dilne
jednoho hm6ifsk6ho mistra po dobu zhruba dvou generaci, tedy 2040 let n5kdy v 6asov6m
intervalul400-1450.Vpisemnychpramenechm6staseobjevujevt6todob6jisty„slovutnyJost
Reyge". Homi Luzice nalezela v t6to dob€ k lucemburskym drzavin a mfizeme tedy pfed-
pokladat, Ze kontakty mezi ob6ma zem5mi byly intenzfvni. Jeho velmi zajimav6 zav5ry
v hodnoceni tzv. Falkeho skupiny podrobil kritice H. G. Stephan (2004, 312). V podstat6
souhlas£, Ze nadoby se vyrdb6ly v kratk6m 6asov6m intervalu n6kde v Homi Luzici nebo
pfilehl6 6asti Saska, ale pfesnym mistem produkce mohla byt vedle Budy§ina take Zitava
5inedalekywaldenburg.

78
 Zejm6navokoliBudy§inachybivhodnamistasvyskytemkvalitnihm5iisk6hliny,kteraje
potfebna k dyrob6 kvalitni kameniny. Pro pochopeni souvislosti se zahajenim vyroby lo§tic-
kychpohardsv6ncemouseknapodhrdli,vsaktentodrobdyposunnenizasadni.
Pokud chceme spravn5 pochopit nag pfib6h musime se zamyslit mad vkusem doby. Trh byl
koncem 14. a na po6atku 15. stoleti zasoben velkym mnozstvim sklen6dych pohard, jez maji
v5tsinou protahly §tihly tvar a povrch pokryt nejrfuzn6j5imi nalepy. Prav6 snaha napodobit
luxusni nadoby v levn€jsfm materialu pravd6podobn5 vedla mistni hm5iie v modelaci pohard
s povrchem pokrytym puchyfky. N5kdy se na sklen6dych, ale take hlin5dych nadobach, ob6as
objevuji jednoducha ouska, takze najit pfimou pfedlohu pro na§e mistry neni mozn6. Sv6 take
nepochybne „zavinila" zaliba stiedovekych lidi v bizamostech. Nepochybn6 vice faktord zpfl-
sotiilo,Zemistiivmal6mm5st6vpodhoriJeseniktldokazalizhotovittakspecifickyvyrobek.
Dal§idepotyminciulozen6vnadobachspovrchempokrytympuchyftyninjenapresfiuji
jejich produkci a distribuci v Cechach a na Morav5. Dokladaji velkou oblibu nevzhlednych
predm5th v me§t'anskych domacnostech, kter6 delsI gas staly na poli6ce a prijimaly drobn6
tispory,nezzadramatickychokolnostisedostalydozem6.
Piikopanizakladidomu5.p.27vHomichBorechnaJihlavsku(Medunal956,85,Nekuda,
R.1980, 420) se podaiilo zachytit depot minci ulozedy pravd6podobn6 ve 6tyfech nadobach.
Mince pochazeji z del§iho 6asov6ho intervalu mezi 16ty 1360-1490. Rekonstruovat se podaiilo
pohar §tihl6ho tela o vysce 21 cm, ktely rna bradav6ity povrch hn6d6 barvy a okraj ve tvaru
jednoduch6ho okruzi /obr. 36, 4/. St6ny nad dremjsou mime dovnitf prohnut6. Nadobaje tedy
klasickouukazkoupoharu1.8.Zdruh6hopoharusedochovalokrajadnostejn6hotvarumime
dovnitrprohnut6adnotfetihopoharu.Kolekcidoplfiovalhmeksuchem5em6barvy,homi6ast
je zdobena rad61kovymi vpichy. Depot se do zem6 dostal n5kdy na po5atku 16. stoleti, kdy
v Cechach vladl mir. Mtizeme pfedpokladat, Ze n5kdy v t6to dobe za6ali mistii pod vlivem
m6d#:atz:nsdt#:fkyep:i]Sct[5:Z5n/:8£:]es¥6auni:gL°6q°p?°iv3a2t5tas:Jpeo¥:i:iuoc:Slept:Zr:yku2oo5podpod.

1ahou interi6ru zanikl6ho domu nal6zt depot minci ulozedych v lo§tick6m poharu. V depotu,
jenz celkem obsahuje 2052 stHbmych minci jsou nejstarsi razby Jana Lucembursk6ho.
Prevafuje v§ak tzv. kulaty peniz razedy v letech 1460-1480 /1askav6 sdeleni J. Zegklitze,
kter6mu dekuji za svoleni nadobu publikovat, oficialni vysledky numismatick6ho rozboru
nejsou dispozici/. Nadoba je klasickou ukazkou poharu bafiat6ho t61a, st6ny nasedaji rovn5
na dno, okraj je modelovan ve tvaru prost6ho okruzi /obr. 36, 3/. Vyska dosahuje 15 cm. Mame
tedypfedsebouklasickypohartypul.A,s\lymprovedenimjevelmiarchaickyaspi§esepodoba
poharu z Tova6ova. Jeho pozdni ulozeni do zeme by dokladalo obecne znamou skute6nost, Ze
mezi zhotovenim nadoby ajejim ulozenim do zem5 uplynul delsi 6aso\ly interval. Pohar mohl
stat na poli6ce minimaln5 50 let, nez se v dramatickych okamzicich dostal do zem5. Nadoba
nenivhodnakur6enipo5atkuprodukcelo§tick6keramiky.
K presn€jsimu stanoveni po6atku dyroby nadob s povrchem pokrytym pucftyfty nam po-
mfi2e take pohar nalezeny v troskach kartuziansk6ho kla§tera v Dolanech na Olomoucku, tedy
asi 30 kin od Lo§tic. Kla§ter byl zalozen v roce 1389 a jig 2.tinora 1425 vyhnal husitsky houf
mnichydoolomouce.Pfedkoncemrokupak,pospatnychzku§enostechsblokadouolomouce,
byl kamermy objekt m5St'any rozboien a jig vice neobnoven. Pohar, skoro hmec, se nalezl
ve dychodn£ 6asti zahradky mni§sk6ho domu pfi archeologick6m vyzkumu v roce 1963
ve 6tverci XXXVIII v hloubce 80 cm pfi lici zdiva, v dokumentaci V. Buriana ozna6eno jako
mistnost H (Vrana 2007, 35). Ma bahat6 telo /obr. 35,1/, z v5t§i 5asti rekonstruovan6, okraj je
modelovan ve tvaru jednoduch6ho okruzi, povrch hn6davy, pokyrty drobdymi pucftyfky. Dle
na§eho tfid6ni nalezij ednozna6n5 do skupiny I. A.

79
Obr.34.VfJbrusykeramikyzLo§tic
I: Mipros:r,ck^twr3,perrr:nick_6?p artef aktu .tidy P 10. Probn6 vysoce odrazn6 bil6 krystaly tvoi.i spineiy. Foto
P.qul?vVS^P:2:!fida02_0.`,ft?li_key.rorpras.feny±chzrnk?emeneobklopen6sv5tlouskl6vin;u.3.Reiiltry6randid
v tf.{d5 03P, Oly.rxpus .PX5`,I .P?I.^Fptp. M: Gr?gerovd. 4. Heterodenn{ rekystalizovan6 pojivo. 5: iiluiddlhi
mikrostrukturakeramikytridy030.6.Shlukytabulekgrafituvpoji;utfidy056.

Pic.34.CeramicfragmentsfromLo5tice

80
 Jeho \tyskyt v objektu rozbofen6m ve vfru husitskych valek je dal§im pfesv5d6irtym do-
kladem, Ze n5kdy na po5atku 15. stoleti jig museli hm6iri v Lo5ticich dodavat na trh specia-
1izovan6 pohtry s povrchem pokrytym pucnyfky. V objektech zni6enych pied koncem 14.
stoletijeje§t€nenachazfme.
Vopav6sepodafilonal6ztvrdznychkontextechv5t§imnozstv£1o§tickychpohard,v6t§inou
jejejichdatacenejista.Zanejstar§indzemepovazovatpoharnalezedyvodpadnijin6odkryte
v roce 2002 na 6. p.151, ktera pfil6ha k sevemi domovni fasad€ nam6stf (Moravcova 2007,
275). Spolu s poharem /obr. 35, 3/, kontext 149 7/02-149/loll -Stihly pohdr mime soudkovi-
t6ho t€la, okraj ve tvaru okruzi s vodorovngiv Zlabkem, t51o pokryto vodorovnymi vgivalky,
barva tmav5hn5da nepochybn5 vlivem agresivniho prostfedi vjimce, v 15,8 cm, pr. o. 7,5, pr. d.
5,3 cm byly zjimky vyzvednuty hmce s okraji ve tvaru okruzi /obr. 35, 4/, i. 6. 7/02-149/1171 -
niz§i hmek s paskoilym uchem, okraj ve tvaru jednoduch6ho okruzi, na podhrdli pas rad6l-
kovych vryptl. pis6ita hlina hn6dav6 barvy,v 11 cm, pr. o. 9,8, pr. d. 8 cm. Ob6 nadoby mtizeme
datovat na po5atek 15. stoleti obdobne jako pohar z Dolan. Opava byla ve vrcholn6m stie-
doveku ddlezit6 obchodri stfedisko, takze nepfekvapi, Ze mۤt'an6 si zahy poHdili m6dni
pfedm5ty.Jedenznichsezahydostaldoodpadnijimkynedalek6hovinn6ho§enku.
Konecprodukcepohardspovrchempokrytympuchyfkynampomtizedatovatmalakolekce
tilomhi pohard nalezena v troskach Schwarzenbersk6ho palace v Praze situovan6m na Hrad-
6ansk6m nam6sti 6. p. 2. Pied jeho stavbou zde existovala tii m6sti5t5 (V15ek 2000, 418), jez
po katastrofalnim pozaru v roce 1541 byla srovnana se zemi a na jejich troskach postaven
dodnes stojici renesan6ni palac. Pfi zachrann6m archeologick6m \tyzkumu v roce 2003 byl
zachycen v kontextu S Ill 8, tedy zbytku zidky demolovan6 po pozaru, zlomek homi 6asti
men§iho poharu /obr. 35, 5/. Dochovala se east k6nick6ho hrdla a dv6 mala ouska. Povrch hn5d6
i barvy je_ pokryt malymi pucnyfky a do hn5da vypalen. Pohar mflzeme bez probl6nd zai`adit
dotypull.B.Vsut'ov6vrstv5ozna6en6jakokontextlvBbylanalezenaspodni6astpohia/i.6.
14,130/, jenz rna st5ny prohnut6 dovniti. Zlomek nepochybn5 pochazi z poharu I. a. Je nepo-
chybn6, Ze v domacnostech poloviny 16. stoleti se uzivaly pouze pohary podskupin 8, tedy se
st5naminaddnemdovnitiprohnutymi.
Intaktni pohar typu I. 8 pochazi z odpadni jimky latinske m5stsk6 §koly u sv. Mofice v Olo-
mouci. Vyzkum pod vedenim J. Blahy zde probihal za dramatickych okolnosti na po6atku
I
I 70.tych let 20. stoleti (Blaha, Go§ 1999, 595), v nepHznivych politickych podminkach nemohla
byt komplexn6 prozkoumana. Skola a tedy s nf i j-imka j6 dat-ovina d-o d6by pied rokem 1538,
kdybylazasadn5piestavovana.Poharmaokrajvetvaruklasick6hookruz£,st5nynaddnemjsou

i ::Eom:Fo:od:evnnf[ir :r:#zuetfifbdeoc::£:S:#saf: dK°Sbti£Zr§:hda:tca¥:rdo°dJumk::bt:h¥:[nsti:var[c¥:=

i pokrytym puchyiky neni vhodny.
Zav6rem mtizeme konstatovat, Ze charakteristick6 pohary s povrchem pokrytym pucnyfky
se v Lo§ticich, pfipadn6 jejich okoli, za5aly vyrabet n6kdy na po5atku 15. stoleti, zcela
rfe nepochybn5 se tak stalo j e§t6 pied husitskymi valkami. Prost6 nadoby s okraj em ve tvaru okruzi
S a spi§e bafiatgiv t61em pln5 zapadaji do mistni produkce, ktefa je ozna6ena jako severomo-
ravsky vyrobni okruh. Konec vyroby pohard typu I. a a 11. 8 mdzeme spojit s vyrobou kachm
s medailonovou prohlubni, jez jsou spolehliv6 datovany do poloviny 16. stolet£. Zlomky obou
produkth se podafilo nal6zt ve stejn6m kontextu vjam517 v Lo§ticich Hradsk6 ulici jig v roce
1982.Hm6ifivid6li,Zezajemojejichzbozirychleklesa,ataksepokusilipfijitnatrhsnovgivi
\lyrobky. Dflvodn5 1ze piedpokladat, Ze prosa2ujici se renesan6ni m6da spolu s kvalitni
produkci habinskych dilen vytla6ily nag stiedov6ky fenom6n na okraj zajmu. Pohdy s povr-
chempokrytympuchyftyzdstalyvzav6ru16.stoletijensberatelskymikuriozitami,kter6byly
dale upravovany ozdobdymi manzetami zhotovenymi z u§lechtilych kowh, nej6ast€ji pozla-
cen6ho sffibra. Snad nejlepsim dokladem je pohar typu 11. 8 /obr. 36, 6/ upraveny v dilne
videfisk6ho mistra Hedenecka, jenz ptisobil v letech 1574 az 1594, tedy v dob5, kdyjiz pohary
neslouzilykpodivininapojfi.

81
6.1.4.2 Poharyjdou do sv5ta

Nadoby s povrchem pokrytym pucnyfky si ziskaly velmi brzy oblibu v cel6 stiedni Evrop5.
Zajem lze pfipsat jejich bizamimu povrchu, ktely splfioval krit6ria chapani stiedov5k6ho
6lov6ka, ktefy si liboval v bizamostech. Jen takto lze vysv5tlit jejich zajem v zemich zapadni
Evropy, kde obstaly v ostr6 konkurenci s kvalitni polynskou kameninou. Snad nejlep§im
dokladem nebyval6 pozomosti j e pohar namalovady na znam6m obrazu brabantsk6ho malife
a mystika Hieronyma Bosche Zahrada pozemskych rozkosi, dnes ulozedy v madridske galerii
Prado pod nazvem EI Jardin de las Delicias /obalka vnitini strana 4/. Mimofadn6 dilo bylo
zhotoveno na po6atku 16. stoleti, tedy v dob5 nejv€t§iho „kv6tu" lostick6 keramiky. Stihly
pohdr namalovady v prav6 6asti tryptichu, 6i spi§e jeho leva east, typu 11. 8. s v5ncem ou§ek
na podhrdli rna dno zdoben6 Sirokym zlacedym kovanim. Vzhledem k malifov5 precizni pfaci
je jeho stylov6 zaiazeni mezi lo§tickou keramiku nepochybn6. Zjistit, jak se tento unikatni
piedm5t dostal do prostfedf ovladan6ho polynskou kameninou je velmi obtizn6. Proto se
musime zamyslet nad velmi zajimavfro, ale take ojedin5lgiv nazorem profesora d€jin um5ni
Palackeho univerzity v Olomouci, Ze omen pohdr (Togner 1995, 47) je symbolem pandemie
syfilidy, jez se tisp5Sn6 §ifila Evropu na po6atlou 16. stoleti. Pfesdy \lyklad dila H. Bosche asi
nebudemoiny.
Podat soupis \lyskytu pohard s povrchem pokrytym pucnyfky v zemich Koruny 6eske je
velmi obtizn6 a dnes prakticky nemoin6, nebot' chybi pfesn5jsi publikace mnoha velmi
dilezitychzachrandych\lyzkumd,jezseuskute6nilyzejm6navposlednidob5.Pokusiljsemse
ziskat od s\lych kolegti co nejvice relevantnich ddajti a doplnit tak katastr nalezti, zejm6na

¥er::;2i:Csh;f§:Te:Cop;h:gz::£°j¥ur]fchhe££:#j£#vy8?c£::tha,Vsa[]eyz¥£ma]vt%±:£cvh:Zve:£r6anc:
na Morav5, v jeji sevemi 6asti obzvlast6, takfka nezname m€sto, hrad 6i tvrz, kde by nebyly
ziskiny v souvislosti s archeologickymi nalezy zlomky keramiky s tzv. 1o§tickgiv efektem.
Klasickou ukazkou je Olomouc, kde prakticky pfi v5ech zachrandych akcich se vyzvednou

Z::e.#ou#:a::i9bzstrp.osvlvcohbe.:,P:ELEgef#f,y'f:#i:?.#st#slpoevci|:|FkepfeTae:::;
ve stiedni Evrop5, tedy pohard i hmcfi, netinavn5 sbiral v padesatych letech 20. stoleti A. Lang,
jeho podklady pak zpracoval V. Nekuda a publikoval na mapce ve sv6 zdsadni praci o stiedo-
v6k6 keramice v roce 1968 (Nekuda, Reichertova,1968,152, obr. 48). Z mapky zcela jed-
nozna5n6 vyplyva, Ze uzitf pohard slabne ve stiedni Evrop5 od mf sta \lyroby na Lo§ticku
sm6rem k jihu a na zapad. Po vydani prace se roz§ifil katastr nalezrfu, zejm6na v okrajo\lych
6astech zkouman6ho tizemi.
Velmi zajfmarly plisp6vek k stanoveni po6atku produkce pohari pfinesl zachrandy
archeologicky \lyzkum hradu v Lelekovicich u Bma (Unger 1999,105). Hrad byl zni6en mezi
16ty 1392-1407, nejpravd5podobn5ji 1401, v jeho destruk5nich vrstvach se nalezly tilomky
pohari typu I. A. Autor \lyzkumu pripou§ti moznost, Ze se sem dostaly pozd€ji az pfi rozebirini
zdiva,nebot'obdobdymaterial,tedytilomkypohardtypul.,senalezlytak6napiedhradi(Kovai
2006, 96) a zdejsou doprovodnym materialem datovateln6 az do 2. poloviny 1 5 . stoleti. Poh5ry
typu I. 8 se dochovaly ve fondech muzea ve Slavkov5 u Bma (Koulil 1986, 336), piesn6 misto
nalezunezname.Dalsiteckounamap6jeHulin,mal6m5ste6kolezicinastiedniMorav6/d5kuji
D. Kolbirigerovi za poskytnuti ddajti/. Zde se podafilo v roce 1974 na nam5sti ve \lykopu
pro vodovodni potrubi nal6zt homi Cast masivniho poharu typu I. A, ktefy rna na vnej§i stran6
okruzivgivalek.Poharses\lymprovedenimpodobanadob5odkryt6vnedalek6mTova6ov5,jez
obsahovala mince z doby Vaclava IV. Nalezo\ly katastr na jiini Morav6 roz§£fil J. Unger
o Bo§ovice a Tynec (Unger 1969, 57). Naliodn6 nalezy pohard typu I. A z Kel6e a hradu
Roznova zvefejnil L. Baletka (1972, 21). Export take sm5foval na severo\lychod od Lo§tic
do Rymafova (GoS, Karel 2002, 20).

83
 Zde v destruk6nlch vrstvach vzniklych na Hradku po zaniku sfdla m5stsk6ho fojta se
podarilonal6zttilomkypohardtypuI.svysp6lymokruzim.Kontextyjsoudatovateln6doprd-
behu16.stoletl.Pohdysetak6muselynezbytneobjevitvm5stsk6mhrad5vBruntalu(Koufil
1981), bliz§f informace o nalezenych zlomcich nejsou k dispozici. Zachranny archeologicky
vyzkumvsevemi6astim6stsk6hopfikopusumperkuvroce2007pfinesltak6prvnidokladt6to
zajimav6 keramiky na sevemi Morave. V kontextu zasypu spolu s keramikou 16. stoleti se
podafilonal6ztt6m6fcelypohartypull.Bsvencemmalychou5eknapodhrdli,st5nynaddnem
jsou dovniti prohnut6. T6lo poharu zdobi pasy rad6lkovych vrypfl /nepublikovany vyzkum
V. Go§ a J. Halama/.
Vcechachjepaksituaceslozit6j§i,vychodnioblastpfil6hajicikMorav6jem{stem6ast6ho
dyskytu pohard (Blaha, Frolik, Sigl 2003, 525). Jsou dolozeny v politickych i obchodnich
centrech regionu, svym neobvyklgiv zjevem zaujaly zejm6na mnoho §lechtictl. Vzhledem
kpe6liv6publikacinemacenujeznovuuvad5t.Snadnejzajimav6j§ijenezvyklerobustnfpohar
nalezeny v Hradci Kralove pfi stavb5 Zalozniho tiv6rov6ho hstavu /dnes Galerie modemiho
umeni/ v letech 1911-12. Ma vy§ku 26,5 cm, na podhrdli 18 ou§ek a na t5le jsou nedyrazn6
vgivalky. Jeho objem je 1660 ml. Svym provedenim patfi mezi nejv6t§i pohary vyroben6
vLo§ticich,nezvykl6jsoutak6vgivalky,kter6nemajiobdobyvdoposudnalezen6mmaterialu.
Tck6Prahabyladobfezasobenakeramikouspovrchempokrytympuchyfty.Zajimav6no-
v6 nalezy roz§ifuji jejich nalezovy katastr a dokunentuji tak obchodni aktivity s Moravou.
Zajimrtyjezlomekpohardvdestruk6nlchvrstvachdondzbofenychpredstavbouSchwarz-
enbersk6hopalacedatovanychdodobypfedrokem1541/obr.31,5/,pfehl6dnoutnelzespodni
6astpoharuslipanymimalinamiobjevenyvLobkovick6mpalaci/obr.31,7/varealuprazsk6ho
Hradu.Kpoznaniv§ednihoZivotahlavnihom5staPrahyposlouzipoharklasick6hotypu1.A,
ktefy ukfyval depot minci ve St5pansk6 ulici. Pohar s mincemi byl do zem5 ulozen v letech
1460-1480.Velmiprimitivninadoba/obr./zhotovenan6kdypo6atkem15.stoletistalazdobila
del§i6aspfibytekm5§t'anavcentrum6sta.
Drobn6zlomkysepodafilozachytitvLibicichuPod6bradpfirtyzkumumansk6hodomu
u kulturniho domu (Justova 1981, 49). V protahl6 jam6 59 doprovazi lo§tickou keramiku
stiibma zhofelecka mince z 2. poloviny 15. stoleti a stfibmy tzv. jednostramy peniz, razba
cisafe Ferdinanda I. z roku 1563. Prave poslednl mince doklada, Ze pohdy s povrchem
pokrytympuchyfkyseza6alyvyhazovatzdomacnostiazpopolovin616.stoletivcel6stiedni
Evrop6.
NaMosteckuaPlzefiskunebylona§ezbozivelkyzajem,nebot'trhbylzasobovinkvalit-
nimi sklen6nymi 6£§emi s povrchem pokrytym bradav6itymi nalepy, kter6 silne pfipominaji
na§e pohary. Takze pfi zachrannych archeologickych vyzkumech se nachazeji jen ne6etn6
zlomky,kter6prozatimnejsoudostate6nezvefejfiovanyvodbom61iteratufe.
NalezzPlzn5uvadinamap6V.NekudaOvekuda,Reichertova1968,152),existencizlom-
hipohardseminepodafilovmuzeupotvrdit.ZesevemichCechjeznamjenjedenpohartypu
11. 8 z Usti nad Labem nalezeny v odpadni jimce /osobni sdelenl D. Cvrkov6/. Ze seve-
rodychodnfchCechpublikovalV.WolfpohdyzhraduBradlec(Jirasek,Wolf1970,52)atak6
zTrutnova(Hejna,Wolfl970,51).
Take na Taborsko si t5Zko hledaly cestu pohdy s povrchem pokrytym puchyfky. Star§i
literatura (Nekuda, Reichertova, 1968, 152) uvadi nalezy z Mlad6 Vozice, mal6ho m5ste6ka
lezicfho20kmseverodychodneodTabora.Revizisemipodafiloprokazat,Zedvamimofadne
dobfezachovanepohdypochazejinejspi§ezPrahyadomistnihomuzeasedostalyjakodar.
Jedinympozitivnimdoklademjejichuzitivregionujezlomekpohintypu1.zhraduSelmberk
/osobni sdeleni F. Jandy/. Fortifikace se nachazi nad hdolim feky Blanice, v 15. stoleti se zde
6asto stfidali majitel6, v I. polovin516. stoleti zde prob6hla rozsahla rchesan6ni pfestavba.
Pravdepodobn6n6kdyvt6dob6sivzne§enikoupilipropote§enizajlmadypohar.

84
 Poznat 16pe distribuci pohard s povrchem pokrytym pucnyfky a take hmcti s vysokym
obsahem grafitu v Cechach zfistava dal§im badatelskym hkolem. Zejm6na severovychodni
Cechybylymistem,kamsena§especifickakeramikavyvazela.
Take ve Slezsku slabl zajem o keramiku s povrchem pokrytym puchyfty aritmeticky
spfibyvajicivzdalenostiodmistatryroby.Pohdyj.soudolozenyvev6t5immnozstvijenvdnes
6esk6 6asti Slezska, zejm6na v jeho mocenskych a obchodnich centrech. Velky zajem o nase
zbozibylvopave(Moravcova2007,275),jakdokladajednoduchypoharektypuI.Analezeny
vodpadnijimcekontext508na6.p.151/obr.31,3/.Nejdalekseveru,zcelamimosouvislej§i
oblast, se hruba keramika s vysokym obsahem grafitu nalezla v metropoli Dolniho Slezska
ve Vratislavi. Jednoduchy pohar typu I. A se nalezl jig v roce 1967 pfi rekonstrukci domu
ve stiedov6k6m intravilanu m6sta na Szewsk6 ulici 6. 52 (Wachowski 1970, 281 ). Bliz§i male-
zov6 okolnosti ani kontext nejsou znamy. Pohar rna klasicky okraj ve tvaru okruzi, bafiat6 telo
a dosahuje ily5ky 16 cm. Sevemi hranice souvisl6ho \lyskytu pohard s povrchem pokrytym
puchyfty se nachazi zhruba 15 kin sevem5ji od dne§ni statnl hranice Cesk6 republiky. Snad
nejzajimav€jsi nalez pochazl z Ratibore, jednoho z center slezskych stredov5kych knizectvi.
Zdesepodarilozachytitvzadni6astiparcelnaReznick6ulici/ul.Rzeznicza/vroce2003jimku
6. 22, jez vedle keramiky z konce 15. stoleti obsahovala take hpln6 dochovany pohar typu I. 8
(Kozlowska, Turakiewicz 2006, 167). Spodni east masivn5j§iho poharu, nejspi5e typu I. A, se
nalezlananeznamemmist5vGliwicich/osobnisdeleniJ.TurakiewiczezmuzeavRatibofi/jig
pied rokem 1945.
V roce 2006 se podafilo nal6zt v kla§tefe minorith ve mest6 Wodzislaw Slaski, kter6 je
situovano nedaleko Bohumina, homi east poham I. typu /osobni sd6leni R. Kulpy z mistniho
muzea/.Obdobn5vNisenaHradsk6ulici/ul.Grodzka/1ezicivblizkostibiskupskehopalacese
podafilo jig v roce 1970 nal6zt kolekci stiedov5kych pfedm6th bez blizsich nalezovych
okolnosti, mezi nimi byl zlomek dna poharu, nejspi5e typu I., s povrchem pokrytym puchyfky
(Romiriski1977,232).Vintravilanum5staBielskoBiala,1ezicihojiznedalekoMalopolska,se
v prostoru byval6ho hradu vedle mistni keramiky nalezl zlomek okraje poharu typu 11. A
s valcovitym hrdlem (Pawlowski, Chorazy 8., Chorary 8. 1997, 132). V sou6asn6 dob5
nezname dle vyjadienf slezskych kolegrfu sevem€ji od t6chto mest Zadn6 nadoby s povrchem
pokrytympuchyfky.
Velmi malo dokumentovana je dnes situace v Malopolsku. Ve Spytkowicich, lezicich
nedaleko m6sta Zator (DQbowski 1988, 375), tedy zapadn5 od Krakova, se podafilo v letech
1974-78 na mistni tvrzi zachytit zajimavou kolekci keramiky s lo5tickym efektem. Byly zde
cel6 pohary typu I. A, vedle nich zlomky pohard typu 11. A s t61em pokrytym pdsy rad6lek,
nejzajimav6j§i je pak pokli6ka s valcovitym okrajem a „knoflickovitym drzadlem. Kolekci,
ktera je dnes nezv6stna, mtizeme datovat rincov5 do zav6ru 15. stoleti. Pfi studiu stiedov5k6
keramikyvKrakov5semipodarilodeterminovathomi6astpoharutypu1.hn6d6hokozoviteho
povrchuspovrchempokrytympuchyfty,ktefysenalezljizvrocel994naHlavnimnam5sti20
Rynek G16wny/. Zel byl sebran na povrchu haldy hliny vyhozen6 z odpadni jimky datovan6
do 15. stoletl /osobni sdeleni A. Tyniec-KQpinsk6/. Je nepochybn6, Ze dyznamn6 m6sto le2ici
na obchodni ceste bylo zasobovano mimo jin6 take na§imi zvla§tnimi vyrobky. V Krakov6 se
nalezlonavicemistechv5t§imnozstvihmcflzhotovedychzhrub6hlinysvelkoupfimesfgrafitu
(Walowy 1979, 35). Nejspise se jedna o pfimy export ze sevemi Moravy, nebot' n6ktere
exemplafe se napadn6 podobaji hmctim vyfab5nym na Lo5ticku. Zejm6na zaujmou okraje
ve tvaru vysok6ho okruzi, se zesilenou homi hranou. Nepochybne dalsi zpracovini velmi
zajimav6ho materialu dokladajiciho obchodni kontakty Moravy s m6sty lezfcimi v blizkosti
lozisek soli v Malopolsku nase zavery zpfesni. Badatelskou vyzvou ztistava poznani situace
na obchodni stezce vedouci do Lvova a odtud k Cem6mu mofi. Snad pfipravena nahoda nam
pomtizetak6zdenal6ztzlomkylo§tickychpohard.

85
 Velmizajima\lyjepakvelkyzajemopoharyvuhrach.Vysv5tlitjejlzetim,ZeMoravabyla
koncem 15. stoleti za dob Matyase Korvina sou6asti Uher. Komplexni soupis pozitivn6
zjist6nychlokalit,zDolnichiHomichuher,podalvyznamdymad'arskybadatell.Hollvedvou
svych zakladnich studiich (1955, 1990). Ukazal na velky vyskyt pohard v prostoru sevem5
od Budina a Blatensk6ho jezera. Jen v troskach byval6ho kralovsk6ho palace v Budin5
identifikoval 90-120 exemplaEL, z nich dle jeho min6nf nalezelo 25 % pohardm s ou§ky typu
11. A. Je zajimav6, Ze v destruk6nich vrstvach datovanych pfevazn5 do 2. poloviny 15. stoleti se
nalezly take zlomky pokli5ek ve tvaru cimbufi, jake doposud neznine z eponyrmi lokality
(Holl 1990, 265). Snadjenjako zajimavost mtizeme uv6st, Ze nejjizn5ji se nalezla homi Cast
lo§tick6ho pohin v troskach kralovsk6ho palace v 851ehrad6 (Bajalovi6 -Hadzi -Pesi6 1981,
136). Ma klasicky tvar s valcovitym hrdlem, pod nim je jedenact ou§ek, tedy jedna se o pohar
II.A.Odmistnikeramikysevyrazn5odli§ujesvymhrubympovrchempokrytympuchyfkyaje
tedy v mistni keramick6 produkci nepfehl6dnutelny. Jeho vyskyt tak daleko od eponymni
lokalitynepochybnesouvisisobchodempoDunaji.Podkladyv.Nekudyal.Hollajsemzkreslil
dojedn6mapyadoplnilonov6objevy,zejm6navRakouskuapolsku/obr.41/.Tmavsipodklad
zahmuje dzemi s vysokym vyskytem pohard, sv5tlej§i pak prostor, kam sporadicky „zablou-
dily".
Na tizemi dne§niho Slovenska, drive Homich Uher, se lo§tick6 pohary dostaly nejdale
do okoli Ko§ic (Slivka 1983, 65). Nepochybn6 je vzali do s\lych voztl Zoldn6fi, nazgivani jako
bratrici, vedeni Janem Jiskrou z Brandysa, kdyz zde branili zajmy uhersk6 kralovny AIzb6ty
proti mocnym Korvinrfum. Nepfekvapi tedy, Ze zlomky se nalezly v troskach komitatniho hradu
Saris(Slivkal983,65),ktefyovladalJiskrajizodrokul442.Spodni6astpoharusetak6nalezla
v troskach kla§temiho komplexu benediktind zfizen6ho u osady Firasna u Ko§ic (Polla 1986,
232). Z drfuleziteho hradu v Ostfihomi se dostaly take 1o§tick6 pohary na nedalekou osadu
v Chlab5 (Hanuliak 1989,176). V destruk6nich vrstvach se dochovaljen fragment okraje a dna
typu I. a. Jejich obliba se nemohla vyhnout ani Bratislav5 (Polla 1976, 132), kde pfi rozsahl6m
zachrann6mvyzkumusuburbiaahradnihopfikopuvsedmdesatychletechminul6hostoletibyla
ziskana kolekce 76 zlomkti vyduti a okrajti pohard typu I. A a I. a. Na sevemim Slovensku se
nalezl zlomek okraje poharu na hrad5 Stre6no (Sedo 1975,100) v mistech m5lk6ho pfikopu
ve vnitinim arealu hradu. Take tento dlomek bychom mohli spojit s aktivitami Jiskrovcrfu kolem
poloviny 15 . stoleti na Slovensku.
V sou6asn6 dob6 je nejm6n6 jista hranice pouziti pohard v Homim a Dolnim Rakousku.
Vestar§fliteratufe(Moltheinl910,78)jeuvad5nlo§tickypohartypull.Bzdobenynat61etfemi
pasy rad61kovych vryptl, ktefy byl ulozen ve sbirkach hradu Kreuzenstein lezicfho nedaleko
Vidn6. Jak mi sd5lil spravce objektu, je pohar v sou6asn6 dobe nezv5stdy. Lo§ticky pohar typu
11. A byl take nalezen v Kremzi Ovekuda, Reichertova 1968), dnes je vystaven v expozici
mistnihomuzea.Skrovnykatastrnalezfldoplfiujekolekcetilomhilostickychpohardziskanych
pfi vyzkumu tvrze ve vsi Sachsendorf nedaleko Eggenburgu (Krenn, Krenn-Leeb 1993, 59).
Tvrz byla zni6ena kolem roku 1482. Pfimych dokladi exportu mame skute6n6 velmi malo,
takze mtizeme jen doufat, Ze publikace no\lych vyzkund v centrech m5st, zejm6na Vidn5,
pfinese nov€ poznatky o uziti pohari s bradav6itym povrchem v domacnostech mistnich
m65t'and. Na§e sou6asn6 velmi skrovn6 znalosti dovoluji konstatovat, Ze lo5tick6 pohary se
pravd6podobn5neprodavalynatrzichjizn6odDunaje.Relativn5vy§§ivyskytpoharivDolnim
Rakousku,nezvzapadn€jipolozen6mHomimRakousku,mtizemespojitsobchodemsvinem,
ktefykvetlve2.polovinel5.stoletiobdobn\€jakoobchodsuhry.

86
 6.1.4.3„ItemLo§5ickyhrnecstriebremokovanyl"

Nazev kapitolyj.sine si vypflj6ili ze seznamu skvosth olomouck6ho biskupa Jana Filipce,

kter6siulozildoochranyuCtiborazCimburkall.prosince1490ponavratuzUher(Kalousek,
1897, 10). V listin6 je dale psino, Ze dle svobodn6 vtlle biskupa "tato stfiebra a jin6 veci
zuostand u pana hajtmana na Thova6ove". Dnes je hrnec 6i pohar skvostn5 vyzdobeny
samozfejm6 ztracen spolu s ostatnimi cermostmi. Obdobn5 vylepseny pohar zdobenym
kovanimnapatcebylnamalovannaobrazeHieronymaBoschezahradarajskychrozkosi.Take
tento zajimavy pfedm6t nezname, z kresby fotografick6 kvality si o kovani mfizeme u6init
dobroupfedstavu.
Jezajimav6,Zedoposuddochovan6exemplafevefondechevropskychmuzeipochazejiaz
z konce 16. stoleti, takze si neumime ud6lat pfedstavu, jak asi vypadal mini citovady „hmec".
Jan Filipec, prostejovsky rodak, pravd6podobn5 vstoupil do sluzeb uhersk6ho krale Matya5e
Korvinan5kdynakonci§edesatychlet15.stoletivprdb5hujehobojtinaMorav6skralemJifim
z Pod5brad. Sdymi schopnostmi si ziskal dtlv6ru hspesn6ho kondoti6ra, takze byl jmenovan
biskupem ve Varadine, dnes Chorvatsko, a slouzil krali v diplomatickych slu2bach (Kalous
2006, 31). Je samozfejm6, Ze ve sv6m postaveni daval i pfijimal skvostn6 dary, takze jednim
z nich mohl byt i nag inkriminovany pohar. Po Matya§ov5 smrti se vzdal v§ech sv6tskych
i cirkevnich tifadfi a vstoupil do frantiskansk6ho kla§tera ve Vratislavi, a sv6 dny dozil
v Uhersk6m Hradi§ti a v mistnim frantiskansk6m klastefe byl take pochovin (Shbat, Vystr-
6ilova2003).Jeho„stfiebra"bylad5dicirozchvacena.
Mimofadna obliba nadob s povrchem pok]]rtyn puchyfty na po6atku 16. stoleti, vedla
bohate majitele ke zlep§ovani jejich uzitnych vlastnosti. K nevzhledr6mu poharu pfidavali
stfibm6 kovani okraje a patky. Uplny soupis dochovanych kustl v polovine minul6ho stoleti
jako prvni podal ve vlastiv5dn6 literature A. Lang. (Lang 1974, 46). V pohnut6 dob6 mohl
pracovat jen s tidaji v literature, a tyto si nemohl ovefit pfimo v jednotlidych muzeich. Kra6el
jsem v jeho S16p6jich, a jim shromazd5n6 ddaje jsem m6l moznost verifikovat v ter6nu. Lang
uvad6l ve sv6 praci celkem sedm exemplaid, §est z nich jsem zkontroloval, doplnil o modemi
fotografie6ibliz§fpopisaum51eckyrozbor.Doplniljsemtak6mistajejichsou6asn6houlozeni.
Jenjedenpoharsozdobnymkovanfmjenedostupny.Vefondechstfedoevropskychmuzeisemi
nepodafilo objevit Zadny dal§i pohar se stribmym kovanim, piedpokladam, Ze §ance n€jaky
nal6ztjevelmimiziva.
Dva luxusni pohary se dochovaly v Muzeu uzit6ho um5ni v Kolin5 nad Rynem /Museum
fu angewandte Kunst/. Zajimav6j§i z nich, pohar i. 6. E 150, jenz byl do sbirek muzea prevzat
v roce 1888 z Wallraf-Richartz museum v Kolin5 mad Rynem. Jeho pfedchozi majitele
nezname.Mavej6it6t51o,rovn6dno,nozkajemim6roz§ifena,nat6lemadvapasyrad61kovych
vrypti a na podhrdli 11 malych ou§ek /obalka vnitini strana 2/. Dosahuje dysky 14,5 cm. Dle
nasich tfidicich sch6mat se jedna o klasicky pohar typu 11. 8. Na stiibm6m kovani hrdla jsou
vyryty sc6ny /obalka vnitini strana 1/ dle ur6eni dr. von Bock (1976, 425) -postava opilce,
lidova slavnost skladajici se ze skupiny osob sedicich u jednoduch6ho stolu na lavicich,
nad nimi stoji mug, ktefy drzi v prav6 ruce 6utoru a lev6 nadobu s v5ncem ousek na podhrdli
silne pripominajfci lo§ticky pohar take typu 11. 8 /obr. 39/, nasleduje par star5ich lidi, hudebnici
a milenecky par v objeti. Velmi realistick6 rytiny osob v dobov6m oble6eni jsou dopln5ny
znakem skladajicim se ze tfi orlic a tri kfi2EL /obr. 39/, ktefy mtlzeme pfiradit ke knizectvi
Leiningen /ptlvodn6 hrabata z Leiningen/. Panstvi rodu lezelo v sevemi 6dsti byval6ho velko-
v6vodstvi Badensk6ho, od Mosbachu na jihozapad5 az po Miltenberg na severu, do Heidel-
bergu to m51i obyvatel6 asi 50 kin. Jednalo se o velmi rozv5tveny rod znamyjiz od 13. stoleti,
ktefybylsfiatkysprizn6nsmnohadal§imiSlechtickymirodinamijiznihoNemecka(Kneschke
1930, 446). Pripsat jej tedy konkr6tni osobe neni mozn6. Pohar byl prevzat v roce 1888
zWallraf-RichartzmuzeavKolin5doUm5leckoprdmyslov6homuzeavt6mzem5ste.

87
 On!r.3^9^.K~ol.innadFyn£.in,^detailzertovn6sc6rlyvyobrazen6nahrdlepohdru.
Pic.39.Cologne,detallofcomicsceneshownontheneckofgoblet.

Dal5I pohar i. 6. E 2731 Cl ulozedy take v Muzeu uzit6ho um6ni rna vej5it6 t6lo, k6nick6
hrdlo a pod nim je umisten venec ou§ek. Nadoba je vysoka 13,5 cm. Opet se jedna o typicky
pohartypull.B.Povrcbjekvalitn5tvrd5vypaledyhn5dav6azkozovit6barvy,zdobedyvespod-
ni 6asti tfemi pasy 6ervedych linek /obalka vnitini strana 3/. Bohat5 zdoben6 kovini je bez
zna6ky. Pohar byl pfevzat okolo roku 1920 ze sbirky Clemens, takze jeho blizsi nalezov6
okolnostinejsouznam6.
Tak6mistointenzivnihouzivanilo§tickychpoh5rdnemohlozrfustatpozaduatakseninzde
dochovalydvapoharysozdobdymkovanim.Lurusnej§ijednesulozenvMuzeuu2itychum6ni
flparmtiv6szeti Muzeum/ v Budape§ti a pochazi z byval6 sbirky rodu Esterhazy. Pfi bom-
bardovaniBudape§tivrocel945bylspoluscelousbirkouvyznamn6horoduposkozenadnesje
neum51erestaurovan,kovanivdraftychkovechjev§akdochovano(Holl1990,236).Poharma
§tihl6 telo, na podhrdli je umist5no 17 ou§ek, na t61e se ptlvodn5 nachazely pasy rad6lkovych
vryptl,pravd5podobn6jichbylop5t/i.6.E63.10.1-2/.Jednasetak6orobustnipohartypull.B.
Patka je bohat5 zdobena, obdobn5 hrdlo rna pozlacenou stribmou manzetu, na ni je vi6ko
/obalka, vnitini strana 6/. Cely pohar rna vy§ku 31,5 cm s vyzdobou pak 43 cm. Pohar zaujal
mad'arsk6 historiky umenf , takze se jej pokou§eli zaradit do kontextu pozdne stfedov5k6
keramiky (Katona 1977, 6). Jeho pfivod byl hledan ve vychodnim Stfedomofi, kde mistem
vyroby luxusni keramiky je ostrov Lemnos.Autor vsak neuvadi Zadn6 relevantni analogie.
Do sbirky knizete Esterhazy se m51 dostat jako dar sultana, jak se dozvidame z inventare
pokladnicerodinyEsterhazyulozen6ptivodn6nazamkuForchtensteinvBurgenlandu.Kroku
1725 je uvedeno, Ze se zde nachazel pohdr jm6nem „terra sigilata" zasazeny do sffibra, ktefy
dostal palatin Mikl6s Esterh6zy jako dar od budinsk6ho vezfra. Je zcela nepochybn6, Ze se
vna§empfipad5jednaoklasick6lo§tick6zbozizlep§en6naneznam6mmist5.

88
 Skromn5j§inadobajeulozenavMad'arsk6mnarodnimmuzeu/MagyarNemzetiMuzeum/
pod inventamim 6£slem 61.65 C. Jeji nalezov6 okolnosti ani pfipadny vlastnik 6i zhotovitel
stiibm6ho kovani nejsou znamy. Pohir typu 11. 8 rna §tihl6 t6lo zdoben6 5tyin pasy rad6l-
ko\tych vpichtl, st€ny mad dnem jsou mfm5 dovnitf prohnut6. Na podhrdli je umist6no 13
jednoducftych ousek, hrdlo je zdobeno jednoduchou manzetou zdobenou rostlinnymi motivy
/obalka, vn6j§i strana 7/. Vy§kaje 18 cm, prin6r hrdla 8 cm. Pohdr do odbom6 literatury jako
prvni uvedl I. Holl (1990, 237). Pohar se napadn5 podoba nadobin pflvodn6 ulozenym
ve sbirce dr. Figdora v nedalek6 Vidni.
Jiz A. W. von Molthein (1910, 78) uvedl do literatury dva pohary, jez byly ulozeny na po-
6atku 20. stoleti ve sbirce \tyznamn6ho videfisk6ho bank6fe dr. Figdora. Po jeho smrti v roce
1927 se sbirka rozprodala a pfedmety se rozb5hly, jak mi napsala pracovnice Muzea uzit6ho
um5ni ve Vidni „auf alle Himmelseiten". Jeden z pohard se zatoulal, zde lezel zcela nepo-
v§imnut, po n5kolika pfesunech mezi videfiskymi muzei, do fondi Historick6ho muzea mesta
Vidn6 /Historisches Museum der Stadt Wien/, zde je ulozen pod i. 5. L. N. 56 301 /obr. 36, 6/.
Stihl6 t61o rna osm ou§ek, rad61ko\ly pas pod hrdlem, mime roz§ifena nozka rna ozdobn6
kovani. Na hrdle je umist5na mistrovska zna6ka videhsk6ho zlatnika Christopha Hedenecka
/1574-1594/.Poharbylprvn6publikovanjiznapo6atku20.stoleti(Moltheinl910,404).
Druhy pohar (Molthein 1909,16) byl v roce 1935 spolu s 6asti sbirky dr. Figdora prodan
do Berlina aje v sou6asn6 dob6 ulozedy ve sbirkach Um51ecko prdmyslov6ho muzea /Kunst-
gewerbe Museum Berlin/ pod i.6. F 85 . Jedna se o klasicky pohar typu Il. B vysoky 1 3 cm o prd-
meru hrdla 5 cm /obr. 36, 8/. Sffibma manzeta na n6j byla umist€na az v roce 1585. Daleje zde
vyobrazen erb rodu Wichgreue a Wimphling a erb rodiny Ebehart z Norimberku. V sou6asn6
dob6nenimozn6blizetytotidajeov5fit.
Posledniznamyexemplaipoharuspovrchempokrytympucnyfkybylulozennapo5atku20.
stoleti ve sbirkach hradu Churburg vjiznich Tyrolich, dnes Italic, povincie Alto Adige, ktely je
v majetku rodiny Trapp. Pokousel jsem existenci poharu fyzicky ov6iit, v dopise mi v§ak
spravkyn5 hradniho muzea sdelila, Ze pohal je v sou6asn6 dob6 nezv6stny. Mame tedy dnes
k dispozici jen jeho nekvalitni fotografii z po6atku minul6ho stoleti (Molthein 1910, 404, obr.
75).Jakjepatm6,jednaseopohartypull.8sv6ncemou5eknapodhrdli,jejichcelkoilypo6etje
nezjistiteldy /obr. 36, 7/. Na t61e jsou dva pasy rad6lko\lych vrypti. Zajimavosti je napis vyryty
na stiibm6 manzet6, ktera zabira jen homi Cast okraje. Cituji die literatury:„Ist der Wein gut so
schmecktermyrdesterpas".Jetedynepochybn6,Zepoharynejviceslouzilykekonzumacivina.
Dochovan6 pohdy se sffibmym kovanim jsou pon5kud v rozporu s jedinou historickou
zpravouojejichexistenci.M6l-1ipodobn6zdobedypoharvmajetkubiskupJanFilipecnakonci
15. stoleti, tedy v dob5 jejich nejvet§i slivy, pak je zajimav6, Ze dochovan6 exemplaie byly
zdobeny az po ukon6eni jejich produkce. Klasickou ukazkou jsou oba pohdy ze sbirky
dr. Figdora. Pohdr ulozeny dnes ve Vfdni rna mistrovskou zna6ku Ch. Hedenecka z konce 16.

ita°p[:tiae#£:tarp:v:::1:=ektde::tas]vg:£bbTz:±:¥tafn;£:axorv°aci:[r:£:;aJne6d:F¥6r¥:yes.t[%n6feTeJ:
nadob bylo, nejspise, vzbuzovat zajem bohatych mecena§tl a nav5t5vnirfu „Kunstkammer"
a nikoliv xpifjemfiovat piti rozmafilym §lechtictim. Nag postfeh je drobdym posunem ve \ty-
znamu dochovanych pohard se stiibmym kovinim.

6.1.4.4NapodobeninylostickychpoharflvestredniEvrop5

Specificky povrch nadob si ziskal srdce pij arfu ve sti;edni Evrop6, originalni lostick6 pohary
nebyly vzdy ke koupi, a tak se mistni hm5ifi pokou§eli dodat na trh levn6 napodobeniny
i luxusni kusy inspirovan6 ptivodnimi pfedlohami. Je zajimav6, Ze k tomu pfistoupili misffi
v mistech 6ast6ho pouzivini pohard s povrchem pokrytym pucnyfky i mimo oblast standardne
zasobenoupravyminadobami.

89
 Prozatim shledavame jednotliv6 kusy v 5ir§Im geografick6m rozptylu, nebot' v odbom6
1iteratule bylo doposud publikovano jen n6kolik exemplan a studium v depozitafich zahra-
ni5nich muzei je velmi obtiin6. Evidovan6 artefakty mtlzeme pomocn6, s jistou davkou
schematizace,rozd6litdodvouskupin.Prvnizastupujfexemplafe,kter6velmivzdalenepripo-
minaji ptlvodni pfedlohu, do druh6 pohary, kter6 se sdym bratranctlm podobaji vice, zejm6na
byl najejich hrdle umist6n venec ou§ek.
Prvni skupina je v sou6asn6 dob5 nejm6ne jasna, nebot' mame k dispozici velmi malo
dokladfl.Nepochybn6doninaleziholbai.5.470/obr.31,5/nalezenavHlinskunanam6sti6.p.
9 v roce 1936 (Blaha, Frolfk, Sigl 2003, 527). Ma zajimav6 valcovit6 t5lo o dy5ce 18,3 cm
ajednoduch6uchovprdiezukruhovit6.Povrchjezdobentremiiadamilipanychmalin,apak
bylpfetiensolnouglazurou.Povypalu,jemozn6,Zetak6nasledn6m,povrchpopraskalavy-
tvofilefektpodobnytehdyobliben6mulo§tick6mu.

Dodruh6skupinyzarazujemeexemplafe,kteresesvouuzitnoukvalitouvyrovnaji6ipied6i
zbozi pokryt6 pucbyrky a svfro provedenim se velmi blizi svym pfedloham. Snad nejblize
Losticim se snazili napodobit proslul6 zbozi s povrchem pokrytym puchyiky hm6ifi v Mo-
ravskych Budejovicich. Zde pfi hlouben{ vykopfi pro inzedyrsk6 site n6kdy koncem osm-
desatych let minul6ho stoleti v ramci opravy §koly, dnes nesouci jm6no T. G. Masaryka, se
podafilo zachytit nejspi§e strepi5t6 n6kter6ho z mistnich hm6iid. Dilna jig lezela mimo
stredov6k6 jadro m5sta. Jak bylo tehdy zvykem, nalez byl zcela ignorovan odbomou i poli-
tickouelitoum6staadomistnihomuzeasetedydostalojennekolikexemplambezjakychkoliv
nalezovychokolnosti.Nalezctlmsezejm6nanelibilab5Znadomacihm6ina,takzevsechnyjeji
zlomkyzrfustalyvertykopu.VefondechmuzeavMoravskychBud€jovicichjsoudnesulozeny
dve dokonal6 imitace lo§tickych pohard (Prochazka, Stehlfkova 1999, 594). Slepovan6 torzo
pohini.6.09890-737/90/obalkavnitinistrana17/ody5ce13cm,makonick6hrdlo,§tihl6telo
naddnemdovnitrprohnut6.Napodhrdlisedochovalosedmuch.Povrchjepokryttehdym6d-
nlmi lipanymi malinami.
Dal§i torzo podobn6ho poharu i. 6. 09890-738/90 je take vysok613 cm. Na podhrdli se
dochovala jen tii ucha, povrch je take pokyrf lipanymi malinami umist5nymi na t5le poharu
vetiechfadach.Poharyjsouzhotovenyzjerm6kaolinitick6hlinyvypalen6oxida6n5dobelo-
okrovaas`froprovedenimnapadnepripominajioriginalnilo§tick6pohdytypull.8.Kolekci
doplfiuji 6tyri pohary, kter6 se jen vzdalen6 podobaji svym slavnej§im piedloham. Pohar i. 5.
09890-736/90 rna valcovite hrdlo, §tihl6 soudkovit6 telo, jeho spodni east chybi. Povrch je
pokr)rflipanymimalinami.Uv6stje§t6musimepohari.6.09890-772/90,ktefymatak6valco-
vit6hrdlozdoben6vodorovnymiZlabky,§tihl6t5loanapodhrdlijedevetuch.Povrchjepokryt
rad6lkovymdekoremvetvarupfilm6sice.Pohdyjenvzdalen5pfipominajisv6slavn6j§i„bra-
trance",op6tjezdepatmainspiracetypem11zLo§tic.Nadobyjsoutak6zhotovenyzjerm6
hlinydob6lookrovaoxida6n5vypalen6.
Kolekci dochovan6 keramiky doplfiuji je§t6 male konvi6ky vysok6 7 cm bafiateho t6la
s nalevkou. Jsou zhotoveny ze stejn6 keramick6 hmoty. A6koliv mame k dispozici jen torzo
nalezov6ho celku mflzeme konstatovat, Ze pohdy musely byt vyrobeny n6kdy na konci 15.
nebopo6atku16.stoleti.Jednaseoprvnipozitivn5zji§t5nydokladimitacepohardnaMorav6.
Hm6ifipakzasobovalisvymizajimavymirtyrobkyokolnitrhy.Jedenpoharsepodarilonalezt
na neznam6m mfst6 v Baierdorfu v Homim Rakousku a je dnes ulozeny v muzeu v Homu
/osobnisd61eniG.Surbocka/.Jednaseointaktnipobar§tihl6hot5lanapodobujicitypll.8.Je
zhotovenyzjemn6hlinydookrovavypaledy,pfesn6rozm6rynejsouzjistiteln6.K6nick6hrdlo
je zdoben6 pasy vodorovnych Zlabhi, na t51e jsou lipan6 maliny. Dal5I vyzkumy v ter6nu
i depozitafich muzei v kraji seveme Dunaje nam nepochybn5 prinesou je§t6 dal§i doklady
mistrovstviiemeslnihivMoravskychBudEjovicich.

90
 Vzhledem k velk6mu \lyskytu originalnich poharfu s povrchem pokrytym puchyfky v Uh-
rach nepfekvapi, Ze take mistni femeslnici napodobovali vzacn6 zbozi. Na prvnim mist6
musime jmenovat dva zlomky vyzvednut6 z ruin kralovsk6ho palace v Buds (Holl 1990, 238,
obr. 31). Homi Cast poharu i. 6. 52 775 s urazedym okrajem rna vej6it6 t61o a tii dochovana
ou§ka. Jsou v6t§i a §irsI, tedy za jistych podminek mohly slouzit i k uchopeni. Pohdr byl
zhotoven z jemne plaven6 hliny uvniti do okrova vypalen6. Vn6j§i povrch je pokryt netrans-
parentni, tedy cini5itou polevou zelenav6 barvy. Vyzdobu tvofi svisly pas tmav5 zelenych
kfizEL umist6ny mezi ou§ka, nize jsou vodorovn6 linky /obalka vnitini strana 14/. Imitaci
lo§tickych pohard mtizeme ve shod6 s I. Hollem zaladit n6kam na po6atek 16. stoleti, mame
tedykdispozicidokladnejstar§ihouzitimajolikyvestiedniEvrop5.Druhyexemplaf,homi6ast
poharu, jejizjednodu§§i, byl nalezen v byval6 kralovsk6 kapli (Holl 23 8, obr. 30). Ma valcovit6
hrdlo zdoben6 vodorovnymi fyhami a Stihl6 vej6it6 telo. Ucha, dochovala se 6tyfi, se pfipinaji
na hrdlo a nejv6t§i vydut', tedy pon5kud odli§n5ji nez v Lo§ticich. Pod nimi jsou plastick6
medailony nazyvane jako „1ipan6 maliny", uprostiedje umist5no osm te5ek. Pohar byl zhoto-
ven z jemne plaven6 hliny, povrch pokr)rf transparentni, tedy olovnatou glazurou, v homi 6asti
hn5d6, ve spodni zelen6 barvy. Zlomekj e take velmi obtizn6 pfesn6j i datovat, destruk6ni vrstvy
pochazeji z doby pfed tureckym vpadem. Pohary tedy musely byt vyrobeny pfed rokem 1529,
kdybylBudintotaln6vypaledytureckymioddilysultinasulejmina.

Dalsi, take morfologicky pestra kolekce poharfu byla zhotovena v neznamych dilnach
pravd6podobn6 v okoli Vidne. Nejhez5im exemplaiem je pohar s pokli6kou zakoupedy v roce
1933 do sbirek Museum fiir angewandte Kunst ve Vidni/ Muzeum uziteho um6ni, i. 6.
Ke 7266/1+2/. Je velkou §kodou, Ze prodejce tehdy nedodal Zadn6 bliz§i nalezove okolnosti
o mimoi:adn6m piedm6tu. Pohdr stoji na tiech nozkach ve tvaru lvich hlav, dno je rovn6
s obvodovou listou s nazna6enymi kolmymi vrypy. T51o se nahoie Siroce rozevira, na obvod5je
pas 16 ousek, mad nimi k6nick6 hrdlo s vodorovdymi vrypy. Poharje zhotoven z jemn6 hliny,
povrch vn5 piskovan a pak pfetien transparentni glazurou hn5d6 barvy. Pokli6ka je zvonovit6
§iroce rozeviena, na obvod6 je take 16 ou§ek, ktera pfechazi do Zeber zakon6edych obvodovou
li§tou. Material je obdobny, povrch glazovan, vn5 piskovan. Vy5ka nadoby 20,2 cm, prdm6r
v ou§kach 24,5 cm, pohdr s pokli5kou celkem mefi 25,5 cm /obalka vnitini strana 12/. Jedna se
o ojedin61y exemplaf, ktely nema Zadn6 analogie v doposud zji§t6n6m archeologick6m
materialu, ani v ojedin51ych unikatnich pfedm5tech ulozenych ve sbirkach evropskych muzei.
Proto se velmi t5Zko datuje, svym habitem v§ak odpovida m6d6 po6atku 16. stoleti. Jeho
podobnost se starsimi „bratranci z Lo§tic", zejm6na typem 11., je nepochybna, takze jsem jej
zafadil do naseho piehledu.
Obdobnypohar,tak6beznalezo\tychokolnosti,senachazivevidni/HistorischesMuseum,
i. 6. mv 8912/. Siroce rozevieny pohar s rozsifenou patkou a §esti ou§ky na obvodu. Hrdlo je
k6nick6. Je zhotoven zjemn6 hliny, hn5dava glazura, vn5 piskovini. Vyska 10,5 cm. Prakticky
obdobny exemplaf se nalezl v Buds vjizni 6asti Disz t6r (Holl 1990, 241,obr. 33,1). Ma nizk6
t61o, dovnitf zatazene hrdlo, pod nim se nachazi pas miniatumich ou§ek. K rovn6m dnu jsou
pfipojeny tii nozky ve tvaru zvifecich hlavi6ek, I. Holl pfedpoklada, Ze sejedna o Ivy.
Kolekci doplfiuji torza nadoby /T6rt6neti mrizeum, i. 6. 51.688/, dnes rekonstruovan6
do §iroce rozevfen6 misky (Holl 1990, 239, obr. 32), kter6 se take nalezly v troskach
kralovsk6ho palace v Bud6. Pflvodni je Cast bahat6 \lydut6 a valcovity okraj /obalka vnitini
strana 13/. Z nej vychazeji dochovana dv5 ouska, ktera se pfipinaji na nejv6tsi ilydut'. Z pfi-
vodniho exemplafe se je§t5 dochovala jedna nozka modelovana do podoby lidsk6 tvafe.
Nadoba, spi§e miska, byla zhotovena z jemn6ho materialu, povrch piskovin a pak pokr)rf
transparentni polevou tmav€ zelen6 barvy. Nadoba vyobrazena v dile I. Holla je jen volnou
rekonstrukci. Take tuto nadobuj e velmi obtizn6 datovat, pochazi z doby pied tureckou expanzi.

91
 Pohdr velmi podobny lo§tick6 produkci z okoli Vidn5 se dochoval v M5stsk6m muzeu
vRezn5/MuseumderStadtRegensburg/.Podafilosejejnal6ztvblfzeneznam6dob6vokolf,
jakjepsinonadn5nadoby,Neupfalplatz,GrunddesehemaligenGasthofszudendreiHelmen.
Lokalitasenachazizhrubauprostfedintravilanum5sta,dnesjeprostorzcelapfestav5n.Pohdr,
bezinventamiho6isla,mavej6it6t5lo,§irokoupatku§ikmopfesekavanou,rovn6dno,valcovit6
hrdloapodnimjeosmousek.Jezhotovenzjemn6hliny,povrchposypanpiskemapakpfetfen
olovnatouglazurouhn6d6barvyovy§ce13,5cm/obalka,vn6jsistrana2/.Jezajimav6,Zese
svymprovedenimnapadn5podobastar§impfedlohamzLo5tic.Jedinymrozdilemje§iroka
§ikmopiesekavanapatka,kteramaobdobyvpofynsk6kamenin6,zejm6naprodukcivSieg-
burgu.Napoharprvn5upozomilvesv6zajimav6publikacijizI.Holl(1990,242)av5imlsi,Ze
obdobny exemplaf je vyobrazen na vn5j§i stran5 oltafe jenz byl okolo roku 1517 zhotoven
pro kla§ter minorith v Rezne v diln5 mistniho vyznamneho malife Albrechta Altdorfera
(Angerer1995,75).Dnesjevystavenvestal6expozicimuzeapodi.6.HV243.}TLprav6m
kffdlejesc6naZvestoviniParmyMarii,jinakklasickymotivkle6fciZeny,nadniplujioblaka
avespodni6astiobrazujepakvyobrazenpoh6r,jenzjepraktickyidentickysdochovanym
poharemnalezedymvprostoruhostinceUtfihelem/obalka,vn5j§istrana"Jezajimav6,Ze
v6esk6odbom61iteratuiesiobranspoharemjakoprvniv§imljizpiedviceneztiiceti16ty
P.Michna(1976,335),zejm6najejpakzaujalanapadnapodobnostsmaterialemnal6zanym
vLo5ticich.Spatnareprodukcevestar5ichodbomychpublikacichmunedovolilablizespeci-
fikovatvelmiunikatnipfedm6t,zejm6naidentifikovat5irokoupatku.

Datacet6toskupinynadobjevelmiobtizna,I.Holl(1990,242)pfedpoklada,Zev§echny
uveden6kusysouvisiazspozdnfprodukcipohardvLo5ticich,nebot'v5t§inaznichmak6nicke
hrdlo,atedybylyzhotovovinyn6kdynapo6atku16.stoleti,podpfimymvlivemspecifickych

B:i:nm:mtrynua[]vy:h::56am±set2n¥to:¥j££;agesT:::nnya:a;emv:;emmed:t:%£::atboo£::stjoemp:hez:
namalovadyvroce1517naobrazA.AltdorferavRezn5.Zcelaevidentn6sejednaoprodukci
vicedilenahm6ifisenechalivoln5inspirovattehdym6dnimipohdydova2enymizLo§tic.
Povrch pokryty puchyfky napodobovali pfskovanfm, pro zhy6kan6 odb5ratele pak povrch
pohardpokgivaliglazurou.

6.2Kovov6pFedm6ty

Jakjsemuvedlvy§e,vdestruk6nichvrstvachvymethpecisenalezlovelmimalopredmeth
zhotovenychzezelezanebobarevnychkowh.Jednalosejenon5kolikzlomhi,slouzfcichb6Zn6
dennipotreb6,kter6nijaknereprezentujivybavenidomacnosti6idflnystfedov5k6hohm6ife.
Jednaseozlomkypfedm6thvyfazen6zuzfvanfavyhozen6naodpadnihromady.Vpfedchozi
kapitole 4.I jsem uvedl, Ze v odbome literature je uzivano v sou5asn6 dob6 vice tiidicich
sch6mat,kter6seli§ijenvzafazenipfedm6thdologickychskupin.Kodbom6muvyhodnocenf
ne6etnychkovovychpfedm5thzLo§tickajsemserozhodlpou2itnejnovej§f6len5niR.Krajice
(2003)vypracovan6namaterialuzeSezimovatJsti.V§echnykovov6artefaktyjsourozdeleny
doosmiskupinozna6enychvelkympismenemabecedyapakdaledelenydlefunk6nfhouziti.

Doskupiny8,dokladyovyuzivinfkofisk6sily,naleziA29013-prava6astpodkovysma-
lymozubem/obr.26,I/otvorypropodkovakyulozenyveZlabku.DleKrajice(2003,103)se
jednaotyp6.Dochovanyexemplaijeomlety,takzejejnelzezafaditdopodtypfl.Nepochybn6
sejednaomlad§iexemplaI,ktefyjizmaZlabekpropodkovaky,vLo5ticlchjedoprovodnym
materialemdatovatelnydoprdb5hul5.stoleti.Vfmejen,Zevmlstniha6{fim5litak6kon6.
 Do skupiny C, zem6d51sk6 nastroje oddil 3, tedy pfedm6ty slouzicf ke sklizni nalezi A 30
328 -zlomek srpu s prohnutym §tihlym ostfim a odsazedym tmem, zach. d. 12 cm /obr. 26,
2/.Vyzvedlijsmejejzezem6vHradsk6ulici,jin68.DleKrajicenalezidotypull.(Krajic2003,
139), jedna se o klasicky stiedov6ky tvar, tedy srp se §tihlym ostiim a odsazenym tmem. Blize
jej nelze hodnotit. Obdobn6 tvary nal6zame prakticky ve v§ech vsich zem£ Koruny 6esk6.
V Lo§ticich tedy specializovani hm6ifi museli jit v dob5 §pi6ky sez6nnich pracf na sva pole
apfipravitsenazimu.
DoskupinyD,tedymezifemeslnick6nastroje,nalezipofizA31774-obloukovit6prohnut6
osffi, tlakem deformovan6 /obr. 26, 2/, tiny jsou umfst5ny v prav6m tihlu k ostii. Jedna se o typ
11. dle Krajice (2003, 157) a dle 6etnych analogii slouzil ve stiedov6ku a take donedavna
k loupani mry z 6erstv6 porazenych stromti. Nepfekvapi tedy, Ze se jedna o klasicky piedm5t
dolozeny na mnoha lokalitach stfedni Evropy. Je zajimav6, Ze v Lo§ticich Hradsk6 ulici byl
v roce 1982 nalezen zabodnuty do stenyjamy 17 v hloubce 160 cm pod dne§nim povrchem.
Hluboka kotlovita jama, jez m5la do st5ny vysekan6 schidky nepochybn6 vznikla pfi tezb6
kvalitni spra§e pro potfeby mistnich hrn6iffi n6kdy v prib6hu 15. stoleti. Dfivodn€ tedy lze
piedpokladat, Ze poffz se specialn6 prohnutym osffim slouzil ke strouhani hliny ze st5n jamy
pro potieby mistnich femeslnikd. V doposud publikovan6m materialu stredni Evropy nebylo
zverejneno obdobn6 uziti pofizu. Musime opet pfipomenout poHz nalezeny ve skladce kovo-
dych piedm€th v usedlosti hm6ife v Zadlovicich v trati U dvora. Jeho vyskyt ve stejn6m
kontextunindovolujeintelpretovatjejobdobn6.

7. Nemovit6 pamatky 14.,15.a 16. stoleti v Lo§ticich

Tfirozsahlejsizachrann6archeologick6akcepfineslyzajimav6indiciekpozniniusedlosti
a hm6£fskych dflen v Losticich. Husta zastavba Zijiciho m6sta v§ak velmi po§kodila vyrobni
objekty vrcholneho stiedov5ku, takze nemame k dispozici dplny pfldorys domu a zazemi
femeslnika. Je zcela nepochybn6, Ze hm6if se musel v dob5 polnich praci v5novat i jidym
aktivitam, a tak jeho usedlost musela pfijmout v 16t6 obili z poli a v zim5 uskladnit hlinu
z Masnic, nutnou k \lyrob5 nadob. V sou6asn6 dob6 nemtizeme blize charakterizovat pfibytky
femeslnimajejichzazemipracujicichvZadlovicich,pfipadn6LisniciaSvinov5.Nepochybn5
dal5i archeologicke vyzkuny xpfesni na§e pozorovini, zejm6na pomohou rozpoznat rozdily
vybavenidilnyve13.stoletiadob6„kvetu"pohatspovrchempokrytympuchyfky.

7.1 Usedlost

Rodina hm6ife v Lo§ticich Zila v usedlosti, kterd respektovala zakladni uli5ni 5aru m5ste6-
ka. Z \lysledrfu archeologickych \tyzkund vyplyva, Ze specializovani femeslnici nebyli sous-
tied6nidozvla§tni6tvrti,alebylirozmist5nivcel6mintravilanu.Kvysypcedefektnichvyrobhi
jim pak slouzily jamy vznikl6 t5Zbou suroviny v zadnich 5astech parcel nebo bieh Tfebtivky.
Hm6ifi nenavazeli odpad na jedno misto, takze zde nevznikla mohyla jako v Siegburgu
vpofyni.
Kdyza5alipracovatspecializovanifemeslnfcivprostorudnesnihointravilanujeobtizn6fi-
ci.Odkryvzahlouben6hoobjektuz2.poloviny13.stoletivhloubiparcelyprokazal,Zeobjekty
v t6to dob5 nedodrzovaly n6jaky stavebni fad. Nepochybn6 ke stabilizaci uli6ni site do§lo az
v prdb6hu 15. stoleti, kdy se zvym po6et hm5im ve m€st5 a nam5sti slouzilo obyvatemm
panstvik\lym6nezem6d5lskychprodukrfu.

93
 NejvicepoznatrfukpoznaniurbanismuusedlostipfineslzachrannyvyzkumvKomensk6ho
ulici provedeny jig v roce 1977, kdy bylo mozn6 realizovat sondu kolmou na uli6ni 6aru az
do hloubi parcely v d6lce vice nez 40 in /obr. 8/. V blfzkosti komunikace vedouci z nam6sti
kUni6ovusepodafiloodkfytzbytkynadzemnfchobjekth,zanimipakbylvolnyprostor,ktefy
nepochybn6 slouzil k b6Znin dennfm pracim hm6Ife a jeho rodiny (Go§ 1983,198). Dale
vhloubiparcelysenachazelajednoduchapecobd61nehopfldorysu,vedlenipecnavypalovanf
keramikykruhovit6hoprfudorysuse6tyinivstupnimiotvoryadalekiecevysypkadefektnich
vyrobhi.Nadzemnidim,jakmuzemesouditzesiln6rozrusenychrelikth,m51st6nyzhotoven6
zvepfoviceaudusanoupodlahu.Jehocelkov6rozm6rynebylomozn6vhzk6sondestanovit.
Domy,jakbylovestiedov5kuzvykempodl6halyvelmirychlezkaze,takzejsmevtizk6sonde
odkrylidv5navzajemsepfekrgivajicipodlahy.Dojedn6znichpakbylozasazenodnomasivnf
zasobnice,jezpravd5podobn5stalavblizkostiotevien6hoohni§t5,kter6senamv§aknepo-
dafilo odkfyt.
Archeologickyobrazusedlostizkouman6v„Ziv6m"m5st5jedopln5nvelkymmnozstvfm
nejrdzn5j§ich jam. V6t§ina z nich vznikla pfi b5in6 demi 6imosti obyvatel a po ur6it6m
6asov6m intervalu byla zasypana. Takto mfizeme interpretovat jamu 1 odkrytou v roce 2003
v Hradsk6 ulici, jez m61a ovalny pfldorys o d61ce strany 160 cm. Lo§tice jsou zbudovany
na kvalitnich spra§ich, takze femeslnici mohli brat potiebny material pfimo na mf st5, mohli
I)ychomfici„podnohama".Vzniklytakvpfidorysenepravideln6objektyst6m6fkolmymi
st5nami a dnem, jez se nacbazelo v riloubce v6t§i nez 200 cm. Klasickou ukazkou je jama
nepravidelnehopfidorysuorozmerechzhruba360x270cm/obr.16/,odkrytavhloubiparcely
pfidyzkumuvprosinci1980/plocha8/.Nadn6bylypatm6rdzn5velk6kapsy,kter6vznikly
pfijednorazov6mvybfranihliny.Hlubokajamabyladruhotn6vypln6navym5tyznedalekych
pecf.Obdobnevzniklyjamy3a8odkryt6pfitryzkumunaHradsk6ulicivroce1982.Jezaji-
mave,ZetytojamynebylyuvnitfusedlostijakovKomensk6houlici,alenaokrajiintravilanu
m6sta.Snadnejlep§imdoklademhlinfkujejama17odkrytavHradskeulici.Jejipudorysse
vezmetistarsichimlad§ichjamt5Zkour6oval,stenyspadalyt6m5fkolmodolfl,vjedn6znich
byly vysekany schfidky /obr. 20/. Snad nejlep§fm dokladem pfedpokladane funkce jamy je
pofizzaseknutydost6ny.HlinikyvLosticichsesvymhabitempodobajipodobnymobjekthm
odkrytym na nedalek6 osad6 hm6iffi v Mohelnici (Go§ 1984 b, 230). Take jejich dno bylo
zprohyban6,pln6kapesvzniklychpfit5Zb6kvalitnispra§e.Zpopsan6hosch6matusevymyka
jenjamaodkrytavzadlovicfch6.p.16vrocel991,kteram5lavpfldorysekruhodytvarast6ny
spadalykolmodom.Jejiprimamifunkcejenejista,vyplfiaumist6ninedalekorelikrfupecezcela
jednozna6n6specifikujejejikone6n6uziti.Jepatme,Zejamynevznikalypodlenejak6prvot-
niboplanu,alejsouvysledkemokamzit6potfebymaterialu.
Zav5rem musime konstatovat, Ze na§e poznatky se od prdkopnickych 6asfl A. Langa
podstatneroz§ifily.Vime,Zeobdobn6jakovjinychfemeslnickychstiediscfchstfednfazapadni
EvropyZiliapracovalihm6ifivsamostatnychusedlostech,vektefychbylyzaji§t5nyjejich
iemeslnick6 a take vyzivovaci potfeby. Detailni poznani rozmist5ni jednotlivycb dyrobnicb
objekthbudeckolempfistfchgeneraciarcheologfi.Zejm6naneznamelehk6pfistfe5ky,vekte-
fychsenadobyvyta6elyasu§ily.Velkouvyzvoukdal§imuzkouminijsoumal6osadylez{cl
meziLo§ticemiasvinovem,jeznemuselybytpravideln6uspofadiny,dlepfedemstanoven6ho
uli6nihosch6matu.Hm6ifizdebydlelinepochybn6vjednoduchychobjektechzhotovenych
zorganickychmaterialti,nebot'nenachazimepfipovrchovychsberecfizadn6kameny.

94
 7.2. Hrn5ifsk6 pece

Zachrann6 archeologick6 vyzkumy v intravilanu m6sta a v nedalekych Zadlovicich pfine-

sly zajimav6 doklady k poznani konstrukci peci slouzicfch k vypalovini keramiky ve vr-
choln6m stiedov5ku. Pomohly tak zmenit zazitou pfedstavu, Ze ve 13.-16. stoleti se zasadn6
pouzivaly jen konstruk6n6 dokonal6 lezat6 tzv. kaselsk6 pece, kter6 m6ly odd51edy vypalovaci
a topenistni prostor. Mistii pracujici ve stiedov5ku v podhifi Jesenfhi nepochybne navazali
nastar§itradice,kdyjejichprad6dov6vll.-12.stoletfpouzivalivMohelnicijenmilifovit6pece
identick6 sdym provedenim s chlebovfroi. Zde dokazali femeslnf ci pfi sprivn6m zachazeni
s plamenem dosahnout teplot mad 1 000°C. Jednoducha zafizeni odkryta zde v rozsahl6m
hliniku (Go§ 1982, 25) take podl6hala rychle zkaze a musela byt 6asto opravovana, pfipadne
posunuta o kus dal.
Nejl6pe dochovana pec k paleni keramiky v Lo§ticich byla zachycena jiz v roce 1977
v prostoru Jednoty v Komensk6ho ulici (Go51982, 26) a ozna6ena jako objekt 18. M5la zcela
neobvyklou konstrukci, spole5dy topeni§tni a vypalovaci prostor o prin6ru 160 cm, jenz byl
vytap6n5tyinvstupnimiotvory.Kopulebylazhotovenazproutiomazan6hohlinou,donibyly
zasazeny zlomky t51 masivnich zasobnic. Zel dva vstupni otvory byly siln5 po§kozeny
novodobymi stavbami. Nedaleko od ni na jafe 2004 se podafilo zachytit dal5i destrukci pece
milirovit6 konstrukce, ovsem bez souvislosti s okolnimi objekty. Jednalo se o prinik tfi vy-
palovacich zafizeni vzajemn6 se naru§ujfcich, takze po6et vstupnich otvord se nepodalilo ani
ujednohoobjektuzjistit/obr.14/.
Pravd5podobn5nejl6pedochovanapecozna5enal.M51anejm6n6tiivstupniotvory.Kopu-
le peci m51y obdobnou konstrukci, hlina se piepalila a na vnitini stran6 se vytvofila sklovita
hmota§edav6barvy.TfetipecbylaodkrytavZadlovicich6.p.16jizvroce1991.Nepochybn5
se jednalo o zbytek milifovit6 pece se spole6nym vypalovacim a topeni§tnim prostorem, po6et
vstupnich otvord se nepodafilo prokazat. Take jeji kopule m6la hlin6nou konstrukci. Je tedy
nepochybn6,ZemistfivpodhdiiJesenihipouzivalikilypalupouzejednoduch6milifovit6pece,
n5kter6 z nich m6ly vice vstupnich otvord. Dal§i \tyzkumy nepochybn5 pfinesou nov6 doklady
k poznani jejich konstrukce, zejm6na ov5fi nag pfedpoklad, Ze k vypalovini pohard pokrytych
pucnyfkyslouzilypecesviceotvory.
Snad nejlep§i analogie k jednoduchym pecim se 6tyin vstupnimi otvory nachazime
v lidov6m hm6ifstvi vychodni Evropy (Rein fuss 1960, 335). Je§t6 na po5atku 20. stoleti ob-
dobna pec fungovala ve vsi Slawk6w situovan6 ve vychodnf 6dsti Polska. Jednalo se o jedno-
komorov6 zaHzeni kruhovit6ho ptidorysu se 6tyini vstupnimi otvory umist6dymi proti sobs.
Obdobn6 zafizeni fungovalo take v ran6m stiedov5ku na ilychodnim Slovensku ve vsi Pozdi-
§ovce (GoS 1982, 29).
Je zajimave, Ze pece slouzici k vypalu kameniny pozdniho stiedov6ku v Pofyni a Dolnim
Sasku m6ly zcela odlisnou konstrukci. Zasadn5 byly dvoukomorov6 a horizontalni. Tedy
v pfedni 6asti byla zahloubena pfedpecni jama a vypalovaci prostor byl odd61en nevelkym
vystupkem. Za v§echny mfizeme jmenovat pece odkryt6 v Siegburgu, znam6m hm6ifsk6m
stfedisku, nedaleko Kolina nad Rynem (Weiser 2003, 155). Hm6ifi zde byli soustiedeni do sa-
mostatn66tvrtiaodpadsypalinavelkouhromadu,jezstaleztistavasymbolemjejichumu.
Pec se 6tyini vstupnimi otvory odkryta v Komensk6ho ulici se stala inspiracf pro keramika
a grafika J. Dudka, ktefy ve velmi presn6 replice provedl n5kolik pokusdych dypam a dosahl
na povrchu nadob tzv. Iostick6ho efektu. Prakticky tak prokazal, Ze pfi dobfych profesnich
schopnostech hm6ire nebylo probl6mem dosahnout teplot vy5Sich nez 1 200°C a dodat na trh
mimofadr6 kvalitni \tyrobky. Jeho vytwama invence nam pak nabidla pfedstavu, jak asi tako-
vatopecvLo§ticichvypadala/obr.33/vesv6pln6krase.

95
 Kb6inymdeunimpotfebinrodinyhm6ffeslouzilajednoducbapecozna6enajakoobueke
19ovnitinfchrozmerech60xl10cmodkrytavzadnicbprostorachusedlostivKomensk6ho
ulicijizvroce1977.Pecm6lajednoduchoukopulizhotovenouzmazanice,jaknamdoklada
destruk6nivrstvavjejfmokolf.Lzepfedpokladat,Zeslouzilaksu§eniobili6iovoceprob62n6
dermipotfebyhm6iie.Samozfejm6vnimohlzku5enyfemeslniktak6su§itnadobyvyto6en6
nahm5iisk6mkruhu.

8.Historick6zfv6ry

Archeologick6 vyzkumy specializovanych dflen v Lo5ticich pfinesly velk6 mnozstvf

poznathiotechnologii,dob6produkceadistribucipohardspovrchempokrytympuchyfky.
Podafilosenintak6zfskatdokladyojejichnapodobovanivestiedniEvrop5.Na§epoznatky
jsou v§ak limitovany stavem dochovani hmotdych pamatek, v na§em pffpad6 rmozstvfm
nezdafenych vypalfi Pokusfme se tedy spojit na5e archeologick6 poznatky s rdznorodymi
histonckymixpravamiuvad6nymivmohapramenech.Jizgenerace„otctlzakladatelfi"(Lang
1957, 27) prokazala, Ze pfi'davn6 jm6no „1o§tick6" psan6 v rmoha podobach ve spojeni
spodstathfro„hmec,hmiec,peccaria"je6astozachycenovrdznychsouvislostechvpisem-
nychpramenechaliteramichpamatkachkonce15.a16stoleti.Dokladatakneoby6ejnou
popularifubizamich,dledne§nichm5fiteko§klidych,nadobvtehdej§ispole6nosti.ZapisoL
vatel6v§aknerozli§ovalihmceapohdyvna§empojeti,tak2ejeobtiin6ur6it,jakypiedm5t
melinamysli.T6toskute6nostisijizv§imlimipfedchtldci,kdyzvytwafeliprvnisoupisy(mimo
jin6Langl974,46),aprotovesv6pracijsemud5lal„invenfum"v§echstar§ichzapisfipordznu
citovanych,6astovezkomolen6podobe.Zpravyuvadimvpfesn6man5nidledobov6hozapisu.
Nepodafilosemiov6fit6inal6ztZadnoupfimoupfsermouapraveohm6fffchvLo§ticich
zpoloviny15.stoleti,tedyzdobykdysezdeprodukcepohardrozjizd5laaza6alybyszaso-
bovanymfstnitrhy.Pfi6ast6mstiid5nimajitelfipanstvinaBouzov5nikdonem5lzajempsat
otakbanalnichzalezitostech.
Jet6m5ftypick6,Zejm6nolostick6vespojeniskeramickymivyrobkyjeprvn5pouzltoaz
vtzv.chodimskychprivilegiichzrokul486,tedyzhobaazstoletodzahauenijejichprodukce.
VprivilegiichkfalVladislavpotvrzujem5§t'antimchrudimskympravovybiratcla,"jake2
oddfi'v€j§fchdobvybiratiopfavn6nibyli".Mezimnohakomoditamijeuvedeno,2e„itemktoz
veztidomiestahmcelosstick6nebledecks,makazdydattizkazd6hovoan6tyfipenieze"
(Celakovsky,Friedrich,1948,759).Zkontexfutedynevyplyva,Zesemuselonezbytn5jednat
jenopoh5ry,alepiedm5temexporfumohlybytioby6ejn6hmcesokranvetvamokruzi
zhotoven6zmaterialusvysokymobsahemgrafitu.
Dalesesetkavamesespecifickfroozna5enimtypick6moravsk6produkcevzav5tijedn6
m65t'ankyvsopronikrokul503(Holll990,234).Jezdeuvedeno"..Itemglaserloschyszerund
andertrinkhassich".Tck6tentohdajnelzejednozna6n5„roz§ifrovat",mohlosesamozfejme
skute6n6jednatojednoduch6hmcespovrchempokrytympuchyfky,vintravilanustiedo-
v6k6hom6stasealenalezlymimojin6i§tihl6poharyscharakteristickympovrchem.Spi5e
minedokladjejichexistencevdomacnostibohat6home§fana.
Dalsizajimavaapfavasedochovalavmanualukolinsk6hopisaieJakubazVrbicekroku
1497(Langl961,62).Zdejeuvedeno,Ze„..tmhliceneboztfkavani",jenzpochazelznedalek6
Kre6hoie„danajestpanuomkschranenienarathuz,..vkterezbylonalezenoXVg.czeskych
vhmcylossickem".Op5tnevime,zdaseskute6n6jednalooklasickyhmec,vokolijemame
dolozeny,anebo§tihlypohar.
 PropozniniobchodnichaktivitnapomeziCechaMoravynamposkytujeinformacevelmi
zajimava zpriva zapsana v privilegiu dan6m rychtafi z RTenova u Moravsk6 Tiebov6 (Schirek
1897, 77) k roku 1 548. Zde se pfikazovalo krasnou 6e§tinou". .Item ktoz tu bezku soly wyseypa
k prodagi s toho gemu dati rna losszycky hrnziek soly...". Vesnice Kfenov lezi na byval6
Trstenick6 stezce, asi 30 kin zapadn6 od Lo§tic, byla tedy mistem 6ilych obchodrich aktivit. Je
zajimav6,Zekm6fenibylapouzitanepfesnamirajednohohmku,zkontextubyspi§evyplyvalo,
Ze se jednalo o pohdr. Po provededych m5fenich obsahi pohard lze piedpokladat, Ze rychtaf
dostalzhrubaptilkilogramuon6vt6dob6vzacn6surovinyzjednebe6ky.
Je zaj imav6, Ze termin lo§ticky dostava sv6 misto take v medicinsk61iteratuie pro ozna6eni
blize nespecifikovadych koznich onemocn6ni, kter6 se proj evuj i rfuzngivi pucnyiky 6i viedy,
mistnim zarudnutim rfuze, zejm6na ve tvafi uzivatele. V5tsinou se nepochybn5 jednalo o nas-
1edky nadm5m6ho piti alkoholu 6i malou hygienu, typickou pro vrcholdy stiedov5k. S ter-
minem se setkavame u nas v prvnim 6esk6m pfekladu slavn6ho herbafe italsk6ho 16kale
a botanika Pietra Antonia Mattioliho, ktely pofidil Tadea§ Hajek z Hajku a vydal u JiHho star-
§iho z Aventina prvn5 v roce 1562. My mame k dispozici originalni mlad§i vydini, z n6ho
citujeme heslo 0 divizn5 (Mattioli 1596, 300). Cteme zde „woda z Kwitj wypalena a do 06j
wpusst6na...pfidadaknjmaloKaffrutwaflosstickauhogj..."/obr.38/.Zkontextuvyplgiva,Ze
se spf§e jednalo o kosmetick6 vady na tvaHch obyvatel m5st a vesnic zemi Koruny 6esk6.
SlovIitdy 16kal se jim snazil pomoci jednoducnym, ale take v t6 dobe jedidym receptem.
Zajimailyje nazor M. Tognera, Ze strupaty povrch pohard, z nichz jeden byl vyobrazen na zna-
m6m dile H. Bosche, mohl byt pro slovutn6ho mistra symbolem nastupujici pandemie syfilidy
(Togner 1995, 48) na po5atku 16. stoleti. Dnes jeho piedstavy nelze ani vyvratit ani potvrdit,
zejm6naprokazat,Zetaktostrupatypvrchchapalilid6vcesk6kotlin6.
V ryze literami verzi se op6t s timto terminem setkavame v mravoli6n6m spise Vavfince
Leandra Rva5ovsk6ho z Roudnice, v jeho Masopust6, vydan6m op6t u Jifiho Melantricha
z Aventina v roce 1580. Zapis tedy pochazi z doby op6t po ukon6eni produkce nadob. Pfi cha-
rakteristice 6tvrt6ho syna Masopustu-Wozralce, poznamenava Rva6ovsky, Ze. . . z toho pitie
pfichazi mrakota o6j, zavraf a bolest hlavy, lossticka a uhrovata tvai. Pohdy s hrubym
povrchem pokrytym puchyfky tedy byly pro obyvatele m6st a vesnic velmi cen6ngiv feno-
m6nem,ktelyjimpfipominalhorsiilep§istrinkyvsednihozivota.
Nepfekvapi nas, Ze prvni pHma pisemna zminka o hm6iHch v Lo§ticich pochazi az z roku
1545, tedy z doby, kdy pohtryjiz pomalu mizely z trhu a misdi zasobovali s\tymi produkty jen
okolnivsi.Vlistu,ktelynapsalvaclavHaugviczBiskupicanaBouzov6vsobotudensv.Marka
Evangelisty, tedy 25.dubna, upravil mistrin iemesla hm6ifsk6ho z m6stecka Lo§tic a ze vsi
Pavlova platy (Houdek 1891, 62). Dozvidame se, Ze "cechmisffi a mistii..femesla hm6ifsk6ho
z m5ste6ka Lo§tic.. povirmi budou mn5 Vaclavovi Haugvicovi ... pfi 6asu svat6ho Jifi v p€ti
ratechplatiti..pfi5asusvat6hoMartinadyrycetip6thmctiwaficichdoblych..davati.Zpravaje
nepfimym dokladem, Ze o pohtry jiz majitel panstvi nemel zajem a pozadoval klasick6 hmce
potiebn6kb5Zn6muuziti.Jednanadobanem6laasivalnoucenu,atakjichcht6lhned45kusd.
Je§t6 zajimav6j§i je druha listina vydana v roce 1567 v Krom6fizi v ned€li, v den svat6ho
Bartolom€je (Houdek 1891, 63) olomouckym biskupem Vil6mem. Sdeluje nam, Ze koupil
stiitezsky statek Svinov od „urozen6ho vladyky Jindficha Podstatsk6ho z Prusinovic a na Lo§-
ticich``. A tak „Vil6m z Bozi milosti biskup Olomoucky" sd€1uje, Ze pied n5j „piedstoupili
poctivi cechmistii a misdi iemesla hm6iisk6ho a sd5lili mu, Ze od „starodavna, bez v§elijakych
pfekazek...ku potiebin s\giv k d51ani hmctiv Zeleznice .... bravali, „aby v tech gruntech Svi-
novskych, na tech mistech, jakz od starodavna t6Z Zeleznice bfavali, beze vselijak6 pfekazky
na§i a budoucich potomldi a drzitelfi toho statku, takov6 Zeleznice k potfebin s\tym bez §kody
t5chgrunthbfatimohli".

97
 JednaseoprvnipritrydfikazexploatacevychozfigrafituvkatastruSvinova,ktefyzde
probihaljiz700letkespokojenostiv5echhm6iinnasevemiMorav6.Mistiisijizvt6todobe
v§imli, Ze t5Zedy grafit obsahoval pfim6si oxide Zeleza, ktera zpfisobuji specifick6 efekty
pfivypalunadob.Pfim6dokladygrafitodychnadobzkonce16.stoletijiznemame,snaddal§i
archeologickyvyzkumvLo§ticlchaokolipfinesen5jak6pozitivnidokladyjejichvyroby.

dohmz6?i:::h[:S:LencFu¥ek=;ZVZ:£t;Zee::it:6:i;e£:;1(nj:`fcbf¥`i;1;4y2;t5°),da°nb]::e6J:g`c5eec:#te#;

=x±€+ep=repk;°an=ta%ta°+Y?::^Z.eL=±+=±.e~1_±±pej`sttar:["+;.e.T8`s.i€.-f=dyiiiri:;==tl#:===a".:e.==+gb&.sLnu3
existencejepe6et',kterajedatovanakroku1555.Nanividimetypickyhm6ifskymotiv,tedy
biblickyvyjevAdamaaEvyustromupoznani,spolusopisemPECZET:HRNCZIRV:ZLO
/obr. 40,1,.
Pouzitymotivnape6etisevelmipodobapravdepodobnevLo5ticichvyrab6nymkachmm.
kter6bylynalezenyvnedalek6Mohelnicivarealubyval6hom5stsk6hohradu.Jedn'iseorad-
kovykachelsmotivemAdamaaEvyustromupoznanidatovanydozav6ru15.stoleti,ktefy
nema v domaci ani zahrani6ni kamnafsk6 tvorb515. stoleti obdoby (Hazlbauer 2001, 392).
Misffimohli6elpatzestejnychvytvamychpramentl.
SnadnejzajimavEj5ijeujedninimeziJindfichemPodstackymzPrusinovicpfiprodeji
Lo5ticZavi§oviBorovsk6muzeSlavikoviczapsanydozemskychdesekvroce1575(ZDO111,
XXIX,49).Vn5mseuvadi"...splatemodha6ifuovashmcemplattrymiabfaniuvsiSvinova
nahmceZeleznice,naMastnicichhlfn.".0pravutezitgrafitovouhlfnuuSvinovajsmebyli
informovinijizpfeddesftilety,novyjehdajotezbepotfebn6surovinyuMasnic,psinodnesjiz
bezt.Lokalitasenachaziasijedenkilometrjizn6odvsiadonedavnazdebylykvid5nizbytky
odvam.Kvalitnikaolinnepochybneslouzilkvyrob6jemn5vyta6en6keramiky,nevime,zdabyl
vyuzivinjiz ve 14. stoleti.
Frekvence zprav se v 17. stoleti zvy§uje, mame jig dolozenu existenci hm6iid ve m5ste
ajejichjm6na(Sefcikl984,277).Nendzemesicestanovitcelkovypo6et,dy§ijejichprodukce,
alelzedokunentovatapfisobjejichzivota.Napf.vime,Ze„Polakhm6if,jsapurkmistremhipil
o6isklenny".Jinyhm6ifJakubjepurkmistremjmenovanvletech1564-1567,vletech1531-
1535jehm6irvojt5chkon§elem.Krokul619jedolozenospi5epikantninezdilezit6narovnani
mezi Grygarem Studenym, m6§t'anem lo§tickym, hm6iiem a hm6ffskym cechem: Tehdy
„GrygarStudedy,jednoho6asujedouczMohelnicenavozeabudouchnib6pfitrurfu,Zejest
neconaodporprotit6muzpoctivemucechupromluvil".Hm6ifitedym5linezastupiteln6misto
vmal6komunit5iemeslnihivLo§ticich,kdyzjizneznalislavIsvychprad5dti.Vsou6asn6dob6
nedokazemeknimpiifadithmotn6pamatky.
Zav5remnd2emekonstatovat,Zenov6zpracovinfv5echnalezrfulo5tick6keramikyvestfed-
ni Evrop6 pln6 potvrdilo nase star§i zav6ry. Na sevemf Morav5 se na za6atku vrcholn6ho
stfedov6kuvytvofilaspecifickakeramickaprodukce,jezbylaozna6enajakoseveromoravsky
vyrobniokruh(Go51980,369).Ikdyzbyltentopojemdefinovanjizpfeddvacetip5tiletyje
staleaktualniaprodne§nidobupouzitelny.Vu2§£mvyznamuterminuznamena,Zesejednalo
oseskupenivysocespecializovadychdilensoustied6nychnamal6mprostoru,kter6dodavaly
natrhkvalitniproduktyvyrazn5seodli§ujiciodokolnichdilen.V§ir§imvyznamuznamena,Ze
hm6ifizasobovalisvymiproduktypievazn6sevemfMoravli,pfipadn6blizkouoblastvychod-
nichCechadne5ni6ast6esk6hoSlezska.Jenvdob5„kv6tu"pohardspovrcbempokrytym
puchyrkyznamejejichdyrobkyvcel6sifedniEvrop5.
Severomoravskyvyrobniokruhjevysledkemdlouh6hovyvojeumumistnichhm6£ife,kte-
fit6ZiliuSvinovaapot6pfidavalidohlinynadobgrafitovousurovinusneopakovatelnymi
prfsadami. Plne navazali na znalosti hm6iffi pfedchazejfci doby slovansk6. vyvoj produkce
severomoravsk6hovyrobnihookruhumfizemepomocn5mfizemerozd5litdotiizakladnichfazi
vd61cevzdyzhrubaminimaln5stolet.

98
 1.faze 1250-1350
2.faze 1350-1450
3. ffize 1450-1530/1550

Je zajimav6, Ze vzdy v polovin6 stoleti do§lo k technickym inovacim, kter6 vtiskly hrn5in6
neopakovatelny raz. Hmce a zasobnice se s\lym provedenim a pouzitou surovinou \lyrazn6
odli§ovaly od sv6ho okoli a na lokalitach, kam se dovazela keramika z vice mist jsou zcela
nepfehl6dnuteln6. Dobra znalost lo§tick6 produkce nin dovoluje vy6lenit jeji produkty napf.
volomouci,Bm5neboopav56inezdaien6mm5stsk6mzalozenistar6Mytouvysok6hoMyta.
Jiz strukturalni zm5ny poloviny 13. stoleti pfinesly nov6 keramick6 tvary, zejm6na dzban
a pokli5ku. Objevuje se take na hmcich nova \lyzdoba, zejm6na radelko. V dilnach nebyl v§ak
zaveden rychle rotujici hm6ifsky kruh, takze nadoby maji stale archaicky tvar. K ilypalu
slouzilytak6jednoduch6milifov6pece,kter6umozfiovalyjenoxida6ni\lypal.Aktivityhrn5iin
nemamezachycenyvpisemnychpramenech.
Dal§i zasadni technologick6 zmeny zaznamenavine az v polovin514. stoleti. Hm5ifi za5ali
pouzfvat kvalitni kaolinitick6 hliny, pravd5podobn€ t6Zen6 na Masnicich, takze mohli zav6st
ve svych dilnach itykonn6j§i nozni hm6ifsky kruh. Povrch nadob vypaleny do sv€tlych az
b51a\lych t6nfl umoznil zdobit nadoby 6ervedymi linkami. Hm5ifi take obohatili trh §tihlymi
pohary, nejprve zhotovenymi z kvalitni hliny, pozd5ji z materialtl zprfusobujicich tzv. 1o5ticky
efekt. Dale vyrab6li §tihl6 dzbiny, pokli5ky s knoflikem a take bohat6 zdoben6 misy. Nepo-
chybn6 se shizil zajem o masivni zasobnice, takze se s nimi setkavame jiz sporadicky. K vypa-
1ovani nadob dale slouzily jednoduch6 pece pilifovit6ho ptidorysu. V pisemnych pramenech
nal6zine prvni informace o na§ich hm6ifich, v§imaji si v§ak jen jejich vyjime5nosti a bizar-
nosti. K poznani v§edniho Zivota 6i specifick6 technologie jsou titrzkovit6 zaznamy nepou-
Ziteln6.
Kone6ne tieti faze severomoravsk6ho vyrobniho okruhu je zcela ve znameni vrcholu
produkce nadob s povrchem pokrytym puchyfky. Hm6ifi ve velkych s6riich vypalovali uni-
katni pohary, zejm6na s v6ncem ou§ek na podhrdli, a zasobovali jimi trhy stiedni Evropy.
Pravd5podobn6jednotlivimistfisespecializovalinacharakteristick6dyrobky,mistiivprostoru
Komensk6ho ulice,1okalita A, produkovalijen pohary §tihl6 pohary, mistfi z Hradsk6 ulice pak
z v5t§i 6asti pohary s v5ncem ou5ek na podhrdli. Jejich absence 6i pfitomnost na nadob5 tedy
nejspi§enebudechronologickymprvkem.Jenjejist6,Zevzav6rujejichprodukcedoslovduchu
m6dnichtrendtikprohnutispodni6astit5laapokusuvytvoiitjakousinozku.N6kdykolemroku
15 50 do§1o ukon6eni produkce keramiky s povrchem pokrytym puchyiky. Mistfi za6ali vyrabet
jednoduch6 nadoby, ktefymi mohli zasobovat mistni trhy. Ani pokus vyrab€t ka]rma nevynesl
lostick6 mistry op6t na vysluni zajmu mistnich odb5rateld. Hm6ifi v§ak po krachu zajmti o zbo-
Zi se strupatym povrchem pracovali v Losticich dale a tedy produkci ran6ho novov5ku mtlzeme
zai:adit do dal§i periody, opet v d61ce zhruba sto let.

4. ffize 1530/1550-1620/1650
Po6atek 6tvrt6 faze tedy souvisf s ukon6enim produkce nadob s povrchem pokrytym pu-
chyfky a jeji zav5r s dramatickymi udalostmi konce tficetilet6 valky, kter6 znamenaly velky
zasahdozivotaobyvatel.Velkastiepi§t€namvsakneposkytlapotiebnymaterial,atakprodukci
mistnich misrfu mtlzeme spi§e odhadovat. Nepochybne zhotovovali ve velkych s6riich jedno-
duch6 hmce, nyni jiz pol6van6 transparentni glazurou, hn€dav6 a zelenav6 barvy. Pied koncem
stoletfobohatilitrhoprost6talife,v6t§inoujenjednodu§epolevan6.Pravd5podobn5vLosticich
byla vyrobena keramika nal6zana na mnoha mistech v Mohelnici, takze ji nepfimo mtlzeme
vyhodnotit. Zbozi nepfesahlo svou kvalitou b5Zny primer a profilace okraje nevybo€ovala
zestandardu,tedyv6t§inoubyly6o6kovit6zesilenyneboovalen6.

99
 V kontextecb se take velmi 6asto nachazi trojnozky misovit6ho t5la uvniti pol6van6
transparentnf glazurou. Pravdepodobn6 keramika za6ala byt zakufovana. Masivni zasobnice
byly nahrazeny men§imi nadobami zdobenymi plastickymi li§tami a do m65t'anskych do-
macnostf byly dodavany kacble zdoben6 obvyklym motivy. Poznani 6tvrt6 faze keramick6
produkce,kdyjiznebudemoin6bovofitoseveromoravsk6mvyrobnimoknihu,vLo§ticichje
dal§imvelkymbadatelskymtikolem.Musimezejm6navytipovatvhodnamfsta,kdedalepra-
covalimistfi.Vsou5asn6dob6senabizivysv5tlenf,mistiiran6honovov6kusv6dllnypostavili
jindenezjejichprad6dov6vl5.al6.stoletf.
Prvnialarmuj{cfpohromou,zv5stujicfkonecprosperitykrajevran6mnovov6ku,bylpozdr,
ktefyvypuklvLo§ticich2.6ervence1635ajakninsd6lilypiserm6prameny(Sefeik1984,
277) „se v§ech stran v rinku i za m6ste6kem mnozstvi domtl do gruntu vyhofelo". Sotva si
ob6an66aste6n6svaobydliopravili,ji2Lo§ticeanedalek6Doubravicevydrancovalavffjnu
1642 §v6dska vojska, ktera terorizovala obyvatele v zemi „nikoho" v podhdif Jesenfkti. Ta
ztistalavkrajiazdorokul650ahm6ifisepomaluza6alivzpamatovavatzutapenychran.
Tak6pokrutychranachzpfisobenychtricetiletouvalkousehm6ifidokazalivzpamatovat.
Postupn5obnoviliprodukcikeramikypromistnitrh,dostfedostavovskychdomacnostidoda-
valikachlekestavb5kamen.Je§t6vrocel836pracovalovem5st524hm6ifskychmisrfu(Lang
1957,31),definitivnitistupzeslavynastalazvzav6ru19.stoleti,kdybyliztrhuvytla6eni
levnymakvalitn6j§imsmaltovanymnadobim.Poslednfmhm6£fem,jakymsi„mobykinem"
za§16slavysestalAntoninSpi6ka,jehozkopulovitoupeckvypalovanikeramiky,sepodafilo
na po6atku 20. stoleti zachytit na celuloidov6m pasu. Jednalo se o velmi primitivnf zafizeni
postaven6nakruhov6mpfldorysusvyssikopuli.Zeza516fotografienenipatrn6,zdasejednalo
ojedno-6idvouprostorovoupec.Vzadn6mpfipad6nemelpectzv.kaselsk6hotypupouzivanou
jizhabanyv16.stoleti.VzhledemktvrdekonkurenciprodukovalmistrSpi6kav5t§inoujen
jednoduch6kv6tina6evevelkychs6riichpromistnisadare.

9.N£§pohlednalo§tick6poliary

Pied vice ne2 sto lety nalezl nahodn5 stavitel K. Hladi5 na sv6 blize neur6en6 zahrad5
vLo§ticich„140podivnychnadob".Dlenetiplnychpopisflsejednalopfevazneo§tihl6pohary
pokryte velmi neobvyklymi pucbyfky. Nadoby okamzit5 upoutaly pozornost badatelu Ra-
kousko-Uhersk6monarchiesvymzajimavymprovedenim,nebot'sezcelavymykalyzb6Zn6
keramick6produkcesv6doby.Jepozoruhodne,Zehnedposv6m„znovuzrozeni"bylyspravn5
6asov5zafazeny,dlesv6homfstaobjevuatu§en6homistaprodukceozna6enyjakolo§tick6.
Postupn6seza6alynal6zatpoharyihmceobdobn6hocharakterunamnohamistechstiedni
Evropy,pievain5nahradechavdomacnostechm6§t'anfi.
Dokoncesepodafiloidentifikovatjedenpoharnaobrazeznam6hobrabantsk6homaliie
HieronymaBoscheZahradapozemskychrozko§i,jenzbylnamalovanporoce1500.Davno
zapomenut6nadobytakza6alyzitswhjdruhyzivot.
Teprvepopolovin620.stoletibylypoharyodbom6zpracovanyZ.Drobnou,A.Langem
aZ.M5fi'nskym.Badatele,zejm6naamat6rskyarcheologapfednostastanicevMoravi6anech,
A. Lang, shromazdili velk6 mnozstvi historickych zprav a prokazali, Ze ozna6eni lo§ticky
„hmec"jepouzlvanvpisemnychpramenechjizodroku1486avpolovin616.stoletfsestal
synonymemprohruboutvaf,v5t§inoupo§kozenounadm5mympouzivanimalkoholu.Postup-
n5 take bylo vypracovano zakladni schema produkce pohat a zpfesneno jejich 6asov6
zafazeni.

100
 Pakjsem zahajil v Lo§ticich zachrarm6 archeologick6 \lyzkumy a pfi nich ziskal obrovsk6
mnozstvihmotnychinehmotdychdokladizivotastfedov5kychhm5im.Najejichzcklad5jsem
sepokusilpodatno\tyobrazod6nivkrajipodJesenikypfedvicenezp5tistyl6ty.Podalilosemi
zpfesnitdobuprodukcekeramikyspovrchempokrytympucnyikyaprokazat,Zetvofilajen6ast
produkce specializovanych femeslniEL, nebot' pro mistni trhy vyfab5li hm6ifi jednoduchou
keramiku.VkrajichnadDunajemsemipodalilonal6ztvelmikvalitninapodobeninylo§tickych
pohard a ud6lat „inventuru`` nadob se stfibmou manzetou. Stale si v5ak nejsme jisti, jake
ingredience hm6ifi piidavali do hlfny nadob, aby dosahli Zadadych efekth. Lze soudit, Ze
na rozdil od silych kolegti v okoli, si zakladni suroviny 16pe pfipravovali, a proto vyrobky
z jednotli\lych dilen se od sebe nepatm5 1i5i. Vime jen jist5, Ze nezbytdym piedpokladem
k dosazeni efektu „bublin" na povrchu nadob byla teplota pfesahujici 1 200°C. Take nevime,
pro6tytopronasnevzhledn6nadoby,siziskalytakrychlemistovsrdcichpijarfustiedniEvropy.
Pokud chceme tento slozity problem pochopit, musime se vcitit do mysli stiedov5k6ho 6lov6ka,
COZ je zajist6 velmi obtizn6 a ve sv6m kone6n6m drfusledku o§idn6. Posuzovat cely problem
dne§ni optikou neni mozn6, nebot' Zebfi6ek hodnot stiedovekeho 61ov5ka byl jiny nez dne§ni.
Pfi i;eseni musime vyjit z dobovych pramentl, kter6 nas informuji, Ze tehdej§i lid6 m51i zalibu
v bizamostech a neobvyklych jevech. Do jejich pohledu „na svet" tedy dobfe zapada pohar
s povrchem pokrytym puchyfky, i kdyz hygiena pfedm6th byla nevalna. Je tedy na vnfmav6m
6tenafi, jaky si utvoi:i nazor na tento velmi zajima\ly fenom6n. Swhj osobni pohled nechci
nikomuvnucovat,nebot'pron€jnemindostatekrelevantnichpodkladi.Pi§emetedy„pfib5h",
ktefyna§inasledovnicipoziskinidal§ichinformacinepochybneopravi.

Vse za6alo na Lo§tickujiz v 9. stoletf, kdyz mistni hm6ifi zjistili, Ze grafit piidavany do hli-
ny nadob zvysuje jejich odolnost v ohni a zlepsuje piipravu potravy. Loziska tuhy se nachazela
nedaleko odjejich dilen u dne§ni obce Svinov a nat6Zit potfebn6 mnozstvi suroviny ve ilycho-
zech, jez jsou je§t5 dnes patm6, nebylo obtizn6. Proto t6m5f polovina nadob v t6to dob5 rna
piim5s grafitu. Pozd6ji, v 11.-1. polovin5 13 . stoleti, se hm6ifi usadili u potoka Ujezdky jizn5
od pozd6j§iho stiedov5k6ho m6sta Mohelnice. Ve velkych s6riich zhotovovali jednoduch6
hmce a masivni zasobnice vysok6 az 50 cm, do jejich hmoty piidavali velk6 mnozstvi grafitu.
Pfi z5chrann6m archeologick6m \lyzkumu se nil podafilo odklyt jednoduch6 pece slouzici
vedle pe6eni chleba take k vypalovini nadob a j iny napln5n6 nat5Zenou grafitovou surovinou.
Nadoby m61y Spi6kovou kvalitu, takze se vyvazely do §irok6ho okoli. Najdeme je na Olo-
moucku, ale take ve Slezsku, napf. v kastelansk6m hradu Opole.
Nadoby b5Zn6 hm6ifi vypalovali do teplot 1 100°C, pii mimofadn6m z`ly§eni Zaru v peci,
nebo pfi prudk6m pozaru obytn6ho domu zejm6na v letnich m6sicich, se na jejich povrchu
vytvofily drobn6 pucnyfky. V t6to dobe byly je§t6 povazovany za defekt a nadoby vyhazovany
do odpadnichj am.
Po polovin613. stoleti se hm6ifi pfest6hovali do nedalekych Lo§tic a jeho blizk6ho okoli,
napf. Zadlovic. Do hlfny nadob nadale pfidivali grafit, ktely t5Zili z lozisek u Svinova. Na trhu
v blizk6m a vzdalen6jsim okoli se dobfe uplatnily jednoduch6 hmce a zejm6na vysok6
zasobnice. Take na povrchu t5chto nadob se sporadicky objevuji drobn6 pucnyrky, vznikaly
v§ak spontann6, v5t§inou pfi druhotn6m pfepaleni v peci. Hmce a zasobnice nachazime v hoj-
n6m po6tu na Olomoucku, ve vychodnich Cechach, ale take ve Slezsku. Nadoby se vyrazn6
odli§uji s\tym habitem od okoli, a proto jsem k jejich ozna5eni zavedl termin severomoravsky
\lyrobni okruh. Slivy, jez se „hvezd dotyka" dosahli hm6ifi v Lo§ticich n€kdy na po6atku 15.
stoleti, kdyz za5ali vyrab6t §tihl6 pohary o \ty§ce 10-15 cm s jednoduchym okrajem ve tvaru
okruzi. Nadoby m6lyjiz hn5dy kozovity povrch zam6m6 pokr)rty pucftyfky. Jednalo se o zcela
specifick6 zbozi, snadno rozpoznatelne a lehce definovateln6. Pohdy byly velmi praktick6,
ataksirychleziskalymistonastolechpijaldi.

101
?BbL!°#dc:e:]%°S;i;}5f%r%\:°riv,Zpce;d#ev;J,nVIkanTk,:l,a:.v.3`P,r?ha-St5vpdn.S.fe4ul.C.3,dleJzegkhtze,4Hornl
Bd;eryfu8!;hJ;inMa%%r;;n%eafov;tdh'e;jnJ;Krile,i:whir;if.in::uu*u#5%"%dun%,`%6a%o;;h4e:%ifea4h;%b°ur£,
d_leMoltheina,8.Berlin,dleMoltheina.
Pi,c.36.SelectionOfLo§ticeceramics

102
 Mimojin6je pouzivaly mni§i v kartuziinsk6m klastefe v Dolanech u olomouce 6i §1echtici
na hrad5 v Lelekovicich u Bma a take bohat§i m5§t'an6. Samozfejm5, Ze mistii hm5ifsk6ho
i:emesla vyrat]eli pro potfeby sedlaldi v okoli jednoduch6 hmce z hrub§i pis6it6 hliny §edav6
barvy zdoben6 jednoduchymi linkami, pro vy§Si spole6ensk6 vrstvy pak z jemn6 kaolinitick6
hliny dzbany a misy belav6 barvy 6asto zdoben6 6ervenym malovanim. Snad se jiz v t6to dobe
pokou§elivyrobitkachlepotfebn6prostavbukamen.
N6kdy po polovin615. stoleti dodali na trh nov6, zcela unikatni pohary. Mely Stihl6 t5lo,
valcovit6 nebo k6nick6 hrdlo a pod nim v6nec ousek. Nadoby dosahovaly \ty§ky 10-20 cm
a po6et malych ou§ek, kter6 zcela evidentne m5ly esteticky ti6inek, kolisal od Sesti do osmnacti
kustl.Tak6jejichpovrchjekozovity,hn6d6barvy,pokrytypuchyfkyanepochybn5bylvyroben
podle osv5d6enych receptur. Jejich pfesn6 slozeni neznine, nepochybn5 na vznik slinut6ho
povrchu m51a teplota vyssi nez 1 200°C. Dosahovali ji, jak nam dokladaji archeologick6
\tyzkumy, vjednoduchych pecich se 6tyini vstupnimi otvory. Ze v§ech sv5tovych stran piistu-
pna pec dovolovala lep§i manipulaci s ohn6m.
Ob6as se situace vymkla kontrole a vysoky Ear piepalil pracn6 piipraven6 zbozi. Vsadku
bylo nutn6 vyhodit k fece a pripravit pro nas „praci". Po srovnini s okolnimi pecemi sti`edo-
vekych hm5iffi mtizeme konstatovat, Ze se jedna o zcela unikatni inovaci mistnich femeslnikti.
Take \lysledny pohar, pokud se podafilo jej vypalit, se \lyrazn5 odli§uje od vsech nadob vyrabe-
nych v zemich Koruny 6esk6. Mikrochemick6 studium keramiky s lo§tickym efektem nepo-
tvrdilo v§eobecne uznavady nazor, Ze puchyfky vznikaly v souvislosti se slou5eninami Zeleza.
Po p5ti stech letechj en voln6 uvazujeme, zda pohdyj sou \tysledkem „tvdr6iho ducha" ndstnich
femesln£EL, tedy zrodily se v jejich myslich bezjak6hokoliv ovlivn6ni zven6i, nebo se nechali
inspirovat tehdy oblibenymi sklen5nymi 6isemi tzv. 6esk6ho typu, kter6 maji take povrch po-
kr)rty bradav6itymi nalepy. Skliny v Jesenikach za6aly pracovat pozd5ji a Ziznivi m5§t'an6
museli hledat levn5j§i nahrady. Je mozn6, Ze jako piedlohajim poslouzily pohary tzv. Falkeho
typu zhotovene z kameniny, kter6 byly pravd6podobn6 vyrab6n6 v 15. stoleti n5kde v Luzici,
zemi, ktera byla tehdy sou5asti lucemburskych drzav. N€kter6 pohary maji Stfhl6 hruskovit6
t5lo, povrch vypaleny do hn6dava a napadn5 pfipominaji na§e lostick6 zbozi. Jen se li§i §irokou
nozkou, ktera se pouzivala v Pofyni. Mozna sejedna o obecn6 m6dni trendy 15. stoleti, do kte-
lych se „strefili" na§i mistfi.
Tentonoilytyppohardsizfskalje§t5v6t5ioblibupijakfinezstarsitypy,takzeseprodavalyaz
v Uhrach, ve Vidni na Dunaji 6i hlavnim m5st6 polsk6ho kralovstvi, Krakov6. Dnes nas jen
zarazi, Ze pijarfum nevadil drsdy povrch, nebot' v puchyfcich se musely usazovat ne5istoty,
kter6 6asem zapachaly. Inujiny Gas,j idy mrav. N6kolik exemplaffi dovezli kupci se suknem take
do zapadni Evropy, kde tisp6Sn6 konkurovaly kvalitni polynsk6 kamenin5. Zde je uvid61 mistr
myst6rii Hieronymus Bosch a namaloval na obraz Zahrada pozemskych rozko§i. Jaky m6l
pohar pro n5j smysl se mtizeme jen domnivat. Zda byl symbolem tehdy nastupujici syfilidy,
nebojenznazoriovalmamostsv6tasemtizemejendomnivat.
Nebyvalyzajemopoharyspovrchempokrytympuchyikyinspirovalhm5iievokoliRezna,
Vidne a Budape§ti k \tyrob5 dokonalych replik. Nepochybn5 se jednalo o vice dilen, nebot'
imitace maji tvar podobny originaltim, ale li§i se zasadn6 v technick6m provedeni. Pohary
zhotoven6 n5kde na homim Dunaji maji povrch posypany piskem, a pak pokryty olovnatou
hn6davouglazurou.VicesedrzIs\lychpfedloh,jenpohdrvRezn5marozsifenounozku,jakje
obvykl6 u pofynsk6 kameniny. Kopie vyrab5n6 v Budape§ti jsou kvalitn6j §i nez originaly. Maji
§tihly tvar t6la s v5ncem ousek na podhrdli, povrch je ale pokryt cini5itou polevou, a pak dale
zdoben linkami. Tento typ glazury za6ali pouzivat na Morav5 az na konci 16. stoleti habani,
losti6ti hm6ifi ji vrfubec neznali. Hm6ifi v Moravskych Bud6jovicich si svti. bkol zjednodu§ili,
dodrzelisicetvarlo§tickychpohari,alewhbecseneobtezovalinapodobitstrupatypovrch.

103
 Pied polovinou 16. stoleti se za6aly „stahovat" mraky mad dsp6Sdymi lo§tickymi hrn6ifi.
Na jizn£ Morave se v roce 1526 usadili pfislu§nici bigotni protestantsk6 sekty -tzv. Huterit6
6i Huter§ti bratfi, vyhnani ze Svycarska. Tito lid6 si krom6 nabozensk6ho zapalu a nechuti
k soukrom6mu vlastnictvi pfinesli ze sv6 domoviny take femesln6 dovednosti. Zahy po sv6m
pfichodu se mimo jin6 prosadili jako tisp5§ni hm5ifi. Za6ali dodavat na trh kvalitni vyrobky,
mnohdy glazovan6 a bohat6 zdoben6. Renesance take zm5nila my§leni lidi a o hrub6 nadoby
pfestal byt zajem. Jejich vyroba v Lo§ticich postupn6 stagnovala, a jak nin ukazuji nalezy
z Prahy a Libice u Pod6brad kolem poloviny 16. stoleti byly nevzhledn6 pohary vyhazovany
z domacnost£. Na policich jidelen renesan5nich kavalird jiz pro nevzhledn6 pohary nebylo
misto,nahradilajekvalitnihabanskakeramika.
Je zajimav6, Ze jests pied koncem 16. stoleti pfi§el „druhy dech" pohari s povrchem
pokr)rtym puchyfky. Bohati aristokrat6 za6ali sbfrat neobvykl6 pfedm6ty a ukladat je do tzv.
Kunstkomor. Nemohli j e nezaujmout bizami pohary, pro sb5ratelsk6 potieby j e v5ak vylepso-
vali kovanim patky a hrdla. Vznikla tak dokonala um5lecka dila, z nich n5ktera se dochovala
ve sbirkach piednich evropskych murei. Snad nejkrasn6j§i pohar z majetku rodu Leiningen je
dnes ulozen v Muzeu uzit6ho um6ni v Kolfn5 mad Rynem. Na ozdobn6m kovani hrdla jsou
vyryty Zertovn6 sc6ny, na jedn6 z nich mug levou rukou podava skupince pijarfu sedicich na
jednoduchych lavicich u stolu pohar, ktely rna v6nec ou§ek na podhrdli. Jedna se o prvni
zobrazeni lo§tick6ho poharu jiz v 16. stoleti. Nejluxusn5j§i je pohdr pochazejici z pokladnice
rodu Esterhazy, dnes ulozedy v Muzeu uzit6ho um5ni v Budapesti. Ma bohat5 zdoben6 hrdlo
a take skvostnou poklici. K pochopeni doby vzniku t6chto unikath nam mtlze slouzit pohdr
zakoupeny do sbirky dr. Figdora ve Vidni n5kdy na po6atku 20. stoleti. Bohat5 zdobena
manzeta nese mistrovskou zna6ku zlatnika Hedencka, ktefy ptisobil v letech 1574-1594. Pohar
zdobil n5kterou soukromou sbirku v zemich habsbursk6 monarchie n6kdy na konci klidn6ho
16. stoleti.
Zajemsirok6veiejnostiotytobizaminadobyv§akneskon5ilvran6mnovov5ku.Napo6at-
ku21.stoletiserozhodlprazskygrafikakeramikJosefDudek,jinakrodakzolomouce,odhalit
taj emstvi \lyroby lo§tick6 keramiky. Po vzaj emdych konzultacich se mnou si postavil na zahra-
d6jednoduchou pec se 6tyin vstupnimi otvory a lehkou kopulf. Usp6Sne dosahl pomoci dieva
na keramice tzv. 1o§tick6ho efektu. Beape6n6 prokazal, Ze zakladem tisp6chu byla vysoka
teplota piesahujci 1 200°C a zvla§tni pfisady. Sv6 um6leck6 nadani take vyuzil k vyto6eni
nadob, na j ej ichz povrchu dokonale napodobil hruby povrch s puchyfky. Pro vystavu nazvanou
Pocula loscicensia aperta uspofadanou v roce 2002 v prostorach Havelkova muzea v Lo§ticich
pfipravil velmi zajimavy graficky list s motivem unikatnich pohard. Vnimavy 6tenai nepo-
chybn6 oceni jeho prfuvaby i za n6kolik des{tek let. Pohary s povrchem pokrytym puchyfty tak
chytly „tieti dech". Ve stopach mistra kra6i i mlada generace um5lcfl. Prvni vla§tovkou je
Katefinap€kna,kteravroce2006vytvofilatechnikousuch6jehlyzajimavoukompozicina§ich
unikatnich nadob pod nazvem Lo§tick6 pohary. V6fim, Ze na§e pohary vystavene na 6estn6m
mist5 v mnoha evropskych muzeich a galeriich budou i nadale inspirovat um51ce i komer6ni
vyrobcekeramikyknasledovini.

104
 d§aeiw>ts«¢+&ftp+xcvHI+
Jt ©S"&«fro I, V€r'bafcum.

sO¢be3Bw;I"`roypffian',p¥Ib¢b#!ffl'
m£!¢2i¢ffr#,froft`€&¢ffSi'€ifett¢¢g|.;Sby§b?r€gi€acSt>mifro¢f.

Obr` 38. Ukdzka z herbdi;e P. Mattioli, heslo Divizna, 1594.

Plc. 3 8 . Illustration Of the herbarium Of. P. Mattioli, vith the motto Divizna, 1594.

105
 10.Zkratky,prameny,Iiteratura

Technick6zkratky

6elni vyhiivaci st5na

inventami6Islo,sou6asn5uvedenfondmuzea
prdm6rdna
prdm6rokraje
vy§ka

Prameny:

Arcbiv6esky6ilistarepisemn6pamatky6esk6imoravsk6,sv.XVI,ed.JosefKalousek,
Praha 1897.
Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, T.V/2, edd. Jindfich Sebanek et Saga
Du§kova, Prague 1981.
Moravsk6 zemsk6 desky, Rada olomoucka I., (1348-1466), ed. Petr Ritter von Chlumecky
a kol., Briinn 1856.

Seznamzkratekpouzit6literaturyapramenfl:

AC) -Archiv6esky6ilistar6pisemn6pamatky6esk6imoravsk6
AH -Archaeologiahistorica,Bmo
AR -Archeologickerozhledy,Praha
CDB -CodexdiplomaticusetepistolarisregniBohemiae
CMM
CslM
CvMSo :i;§§§:§#[§i;#;|g=¥:in::::,Bn:h:spoikevolomoucl
PA - Pamatky archeologick6, Praha
PV - Pfehled dyzkumti, Bmo
SM -SevemiMorava,Sumperk
SIA -Slovenskaarcheol6gia,Nitra
VVM
ZDO :X[:::[jvs6k¥zyevmesskth6f5e¥k°;,aK:tz'o:omm°oucka

106
Literatura:

Angerer,M.1995:RegensburgimMittelalter,KatalogderAbteilungMittelalterimMuseum
derStadtRegensburg,Regensburg.
Bajalovi6-Hadzi-Pesi6, M. 1981 : Keramika u srednevekovnoj Srbii, Beograd.
Baletka,L.1972:Nalezylostick6keramikynavala§skuazahoii,PfacevUvsetin,21.
Bene§,J.1967:Knov6munalezufimsk6minceuLo§ticnasevemiMorav6,Numismatick61isty
2:2.,97-99.
Blaha,J.,GoS,V.1999:LostickakeramikainHlobil,I.,Peritka,M/eds./Odgotikykrenesanci,
vyrtvamakulturaMoravyaslezskal400-1550,III.0lomoucko,01omouc.
Blaha,R.-Frolik,J.-Sigl,J.2003:Nalezylo§tick6keramikyvedychodnichcechach,AH28,
525-537.
Bock v. G. R. 1976: Steinzeug, K61n 1976.
Brtni5ek, J. 1930: Z mych vzpominek, in.Fischer, R./ed/ Pamatnik vydady
k Il. sjezdu lostickych rodaldi, 01omouc,16-19.
Debowski,T.1988:Ceramikalo§tickaznalezionanatereniep6inosredniowiecznegodworu
obronnegowspytkowiciachk/Zatora,BadaniaarcheologicznepracowniKonserwacji
Zabytk6w,StudieiMaterialy,Warszawa,375-391.
Drobna,Z.1957:Lostick6pohary,Kotazcejejichdatovaniaslohov6hozafazeni,C)eskylid44,
98 -108.
Celakovsky,J.-Friedrich,G.1948:Privilegiakralovskychm5stvenkovskychvkralovstvi
6esk6m z let 1420-1526, Praha.
Franz, A. 1897 : Mahrische Zunftsiegel, Museum FrancisceumAnnales, Bmo, 247-290.
GoS,V.1978:HavelkovomuzeumvLo§ticich,Zpravy6s.spole6nostiarcheologick6pficsAV,
20,134-163.
-1979: Slovansk6 pohfebi§t6 z 11. stoleti v Losticich, Sevemi Morava 37, 60-62.
-1980: Keramika doby husitsk6 na sevemi Morav6, AH 5, 369-374.
-1982:Hm6iisk6pecesevemiMoravy,Zkoumini\lyrobnichobjekrfuatechnologii
archeologickymi metodami, Sbomik z 2. seminafe, ktely se konal dne 1 1 . prosince
vTechnick6mmuzeuvBm6,Bmo,25-32.
-1983:Stiedov6k6hm6ifstvivLosticich,P€tletarcheologickychvyzkumtlmesta,AH8,
-197-209
-1984 a: K otazce zahloubenych obydli ve 1 3 . stoleti na sevemi Morav6 /Zemnice 6. 16
z Lo§tic namesti/VVM36,171-178.
-1984b:Sidli§tniobjektyslovansk6osadyvMohelnici,CSIM,serie8,221-252.
-2002:Archeologov6naNov6mHraduuKopiivn6nasumpersku,VVM54,183-187.
Go§,V.-Karel,J.1979:Slovansk6astiedov6k6zasobnicesevemiMoravy,AR31,163-175.
-2002:M€stskyhradvnymalov6vel3.-15.stoleti,StiedniMoraval5,20-40.
GoS, V. -Novak, J. 1976: Po6atky dyroby lo§tick6 keramiky, AR 28, 399-404.
Hanuliak, M. 1989 : Pravek6, v6asnodejinn6 a stredovek6 osidlenie v chlabe, SIA 37,
151-207.
Hazlbauer, Z. -Heidemeich, M. - Lamr, J. 2001 : Stavebni rekonstrukce pozdn5 gotickych
kachlovychkamenvMuzeuMohelnice,okr.Sumperk,AH26,387-402.
Hejna,A.-Wolf,V.1970:Trutnovskynalezlo§tick6keramiky,SM19.51.
Hekele, F. 1957: Zanikl6 tuhov6 doly ve Svinov6 u Mohelnice, SM 1, 32-3 5 .
Hladi§K.1885:Lostick6pohary,CVSM05,184-186.
Holl, I. 195 5 : Ktilfoldi kerinia Magyarszagon(XIII. -XVI. szazad), Auslandische
Keramikfunde des XIII.-XVI.Jahrhunderts in Ungam, Budapest R6gis6gei 16, 147-197.
-1990:AuslandischeKeramikfundeinungam/14.-15.Jhdt./,Actaarchaeologica
AcademiaescientiarumHungaricae42,210-267.

107
 Houdek,V.1891 : Obchod a femesla v Lo§ticich, in. Lostice rodi§te Jana Havelky,
vydano na pamatku slavnosti odhaleni pam5tni desky na rodn6m domku Jana Havelky
dne 16. slpna 1891, 0lomouc, 60-68.
Horny,J.1961:Nalezpfedhusitsk6mincevLo§ticich,Kultumizpravodajm6staMohelnice,
Mohelnice 1961.
Jirasek, L. -Wolf, V. 1970: Lo§tick6 pohary na hrad5 Bradlec, SM 19, 52
Justova, J. 1981 : Vyzkum libick6ho pfedhradi, in. Turek, R., Haskova, J., Justova, J. : LIVBVZ
METROPOLIS,Tamkdefekacidlinatratisv6jm6no,Libicenadcidlinou.
Kalous,A.2006:JanFilipecvdiplomatickychsluzbachMatyaseKorvina,CasopisMatice
moravsk6125, 3-32.
Katona,I.1977:EinPokalausLemnosinderEsterhazy-Sammlung,Arsdecorativa5,5-16.
Kasparek,M.U.1957:DiemittelalterlichenLoschitzerTonbecher,Heimatjahrbuch
Ostsudetenland,13-14.
Kneschke,E.H.1930:NeuesallgemeinesDeutschesAdels-Lexicon,Leipzig.
Krej5ik,T.-Stefan,K.1998:Lo§tickynalezdenardajehometrologie,Zpravyvlastiv5dn6ho
muzea v Olomouci, 5. 276, 29-44.
Kovaf,J.2006:Lelekovick6pfedhradipodlevyzkumuzroku1989,Prav5k-Supplementum16,
Bmo.
Krajic,R.2003:Sezimovousti,Archeologiestiedov5k6hopoddansk6hom5sta3.Kovama
vsezimov6Ustiaanalyza\lyrobrfuzezeleza,Praha-Sezimovoust£-Tabor.
Krenn,M.-Krenn-Leeb,A.1993:Sachsendorf-einBeitragzumderzeitigenForschungsstand
dermittelalterlichenBurganlage,Archaologieostereichs,43,51-60
Koufil, P. 1976: Lostick6 pohary ze Slavkova, VVM 28, 33 5-337.
-1981 : Stiedov5k6 nalezy ze zinlai Bruntal, PV 1979, Bmo, 48.
Kozlowska,K.,-Turakiewicz,R.2006:Sprawozdaniezratowniczychbadah

Xka°c::lot:i°,¥o:.:;r:Sin:SW:esc[Z:¥:e:gal:;en¥ama]r:Shzecoz[:ngs]¥icnhepnrazyG:]i?:Zsni]acsz£[z]em
pogranicznych w latach 2003-2004, 166-172.
Ku6a,K.1998:M5staam6ste5kavcechach,naMorav5aveslezsku,III.dil,Ko-Mi,Praha
-2000:M6staam5ste6kavcechach,naMorav5aveslezsku,IV.dil,Ml-Pan,Praha.
/Mohelnice na str. 93/
Kwapieniowa,M.1961:ZbiorceramikisredniowiecznejwMuzeuArcheologicznym
wKrakowie,MaterialyArcheologicznelll,237-258.
Landsfeld, H. 1976: Stfedov6k6 a novov5k6 kachle, Strainice.
Lang, A. 1957: Z historie lo§tick6ho hm5ifstvi, SM 1, 27-32.
-1959:Fragmentnohyvelk6hopoharulo§tick6vyroby,SM4,48-49.
-196l:Lo5tick6pohdy,Pfehleddosavadnich\tyzkumti,SM6,54-63.
- 1960: Losstickau twar co hogi, SM 5, 52-54.
-1974: Lo§6icky hmec striebrem okovany, SM 28, 46-48.
Ma6alova,H.1984:VysledkydyzkumuvLo§ticich-Zadlovicich/okr.Sumperk/,AH9,101
-110. ,

Mattioli,P.A.1596:HerbafanebBylinarwysocev6en6hoawznessen6hop.Doktoraondieje
Mathiola, nysj zase ..., Praha.
Meduna,L.1956:Nalezprazskychgro§tlvHomichBorechaotazkalo§tickychpohard,
Vlastiv5dnysbomikvyso6inyl,85-89.
M6churova,Z.1989:Keramikalo§tick6hotypuzKorfuvek/okr.Vy§kov/,CMM,v6dy
spole6ensk6, 74, 217-228.
M6churova,Z.-Cejka,J.-Zalabak,P.1992:Prisp6vekkproblematicetzv.1o§tick6keramiky
vsouvislostisrentgenovoufazovouanalyzouvzorfuzKondvek,CMM-v6dy
spole5ensk657,201-212.
M5rinsky,Z.1969:Prehledtyptllo5tick6keramiky,jejichvyvojadatovani,VVM21,1-15.

108
 Michna, P.1976: Lo§ticky pohar na malbe ze 16. stoleti? (Na okraj studia lo§tick6
keramiky),VVM 28, 334-335.
-1988: K poznani zahloubenych obydli doby velk6 kolonizace, in. Rodna zem6,
Sbomik k 100.\lyro6i MVS v Bm5 a 60.narozeninin V. Nekudy, Bmo, 222-284.
Molthein, A. W. von 1909: Die deutsche Keramik der Sammlung Figdor, Wien.
-1910: Beitrage zur Geschichte mittelalterliches Keramik, Kunst und Kunsthandwerk
13, 73-80,404-417.
Moravcova, K. 2007: Keramika stfedov6k6 odpadni jimky v Opav5-pozrfustatek vinn6ho
§enku?, VVM 59, 272-278.
Nekuda, R.1980: Soupis stiedov5k6 keramiky datovan6 mincemi z Moravy a Slezska, AH 5,
389-427.
Nekuda, V. -Reichertova, K.1968: Stiedov6ka keramika v €echach a na Morav5, Bmo.
Nekvasil, J. -Opravil, E.1994: Dv6 staroluzick6 jamy z Lo§tic, SM 68, 3-11.

3:I:e[:k:c[.9.8+it:::€ts#frv°2Voe&f:kEe#oyp::1:Ei:Eii]'vS6reac¥::i.,naMorav5aveslezsku,
Praha.
Pawlowski, S. -Chorazy; Bozena -Choraay Boguslaw 1997: Sprawozdanie z badari
archeologicznych na zamku w Bielsku-Bialej, Badania archeologiczne na G6mym
Slasku i ziemiach pogranicznych w 1993 roku, Katovice,127-137.
Polla, 8.1979: Bratislava, zapadn6 suburbium, Bratislava.
-1986: Ko§ice-Krdsna, Bratislava.
Prochazka, R. - Stehlikova, D. 1999: Keramika, in Chamonikola, K. Od gotiky k renesanci,

Re]c¥e¥oavT,aKk.ui#;:¥t°fread?v:ksatekzesr¥am|££2;15:z°i':I;vBaE:#4a:o5r:5;Kozihohradku,
Archeologick6 studijnf materialy Ill. Praha.
Rein fuss, R.1960: Piece do wypalu naczyn w Polskim gamcarstwie ludowym, Etnografia
Polska, Tom 3, 328-350.
Rode, H.1999: Eine stempelverzierte Keramikgruppe des frtihen 15. Jahrhunderts,
Untersuchungen zu Typologie, Herkunft, Verbreitung und Bedeutung der Falke-Gruppe,
Halle/Saale.
Romihski, W.1977: Nysa, ul. Grodzka, woj. Opole, Silesia antiqua 19, 329-333.
Shbat, A. -Vystr6ilova, M. 2003 : Identifikace kostemich pozflstatrfu biskupa Jana Filipce,
in Nekuda, R. - Unger, J. /eds./ Ve sluzbach archeologie 4, Bmo, 263 - 267
Schirek, C. 1897: Mahrische Keramik, Loschitz, Mittheilungen des mahrischen Gewerbe
Museums in Brinn,18, 76-77.
Slivka, M.1983: Importy lostickej keramiky na \lychodn6 Slovensko, SM 46, 65-66.
Siklosi, G.1983: „Dreihausener" Pokal von Sz6kesfehervar, Alba Regia 1983,153-164.
Svobodova, H. -Smid, M. 1998: Dv5 nova \lysinna sidli§t6 na sevemi Morav5, Acta Mus.
Moraviae, Sci. soc. 83,141-148.
Stephan, H. G. 2004: Badania mad ceramika „gruppy Falkego". Bogato zdobiona gotycka
kamionka Luzycka i jej §rodowisko archeologiczno-historyczne, in. Piekalski J. /ed./
Wroclaw na przelomie Sredniowiecza i czas6w nowozytnych, Materialne przejawy zycia
codziennego, Vratislavia antiqua 6, 293-329,
Sedo, 0.1975: Zist'ovaci \tyskum na Stre6nianskom hrade, Archeologick6 \lyskumy a nalezy
na Slovensku 1974, Nitra,loo-101.
Sefcik, E.1984: PHsp6vek k d5jinam lo§tick6ho hm6£fstvi /do tiicetilet6 valky/, CSIM, s6rie

snaj:i,3L3'i2878]6-.238opifikyaopravyvpfi6in5nadoblo§tickych,CVSM059,41.
Togner, M.1995: Moravska keramika a Hieronymus Bosch, Umenf a femesla I. 47-5=.
Unger, J.1969: Neznam6 nalezy lo5tick6 keramiky na jihovychodhi Morave. SM 1 -. 5--.<S_
-1999: Zivot na lelekovick6m hrad5 ve 14. stoleti, Bmo.
V16ek, P. /ed/ 2000: Um5leck6 pamatky Prahy, Prazsky Hrad a Hrad6an}. Praha_

109
Vrana,J.2007:KartuzianskyklastervDolanechuolomouce,01omouc,Archeologick6
pamatky stiedni Moravy, sv. 13 .
W.1886:Hromadnynalezmincivzadlovicich,CVSM03,179-180.
Wachowski, K. 1970: Wroclaw, Silesia antiqua 12, 281 -282.
Walowy, A. 1979 : P6Znosredniowieczne gamcarstwo Krakowskie w §wietle Zr6del
archeologicznych, Materiafy archeologiczne 1 9, 5-125 .
Weiser, 8. 2003 : T6pfer6fen von 500 bis 1500 n. Chr. im deutschsprachigen Raum
und in angrenzenden Gebieten, Bonn.

Lovstick¢pohdry
graf ika Katei.iny P5lan6 (2006)

110
`,--+_ -
Tabulky

Tabulka I. Chemick6 slozenf vybranych keramickych artefaktfl lo§tick6 keramiky.

Pec23/0 Pec23/1 Pec2:3/2 Pee23/3
Ll L2 HH L4 L5 L6 L8 L9 L10

55,7 72,9 HiH 60,4 58,9 64,7 67,4 65,2 45,4 7`_.S 58,1 54,2 51,I

0,9 0,8 EH 1,0 I,0 I.0 0,9 0,9 0,7 0,5 I,2 0,8 0,4
21,8 ]',2 fiEH 24,8 24,8 23,2 22,1 24,0 17,3 13,8 31,6 25,9 30,6
4,0 4,1 HE 5,I 5,6 5,3 3,4 3,0 7,4 0,00 0,0 0,0 0,0
0,0 0,0 un 0,0 0.0 Oro 0,0 0,0 0,0 5,2 3,5 10,9 10,4
1,0 1,1
un 1,1 1,3 1,2 1,0 I,1 1,6 0,8 0,9 2,9 2,7
0,9 0,9 RE a,9 I,0 0'8 0,9 0,9 0,9 I,2 0,7 0,9 0,7
0,3 1,I
EH 0.2 0,4 0\3 0,4 0,5 0,1 0,6 0,5 0,4 0,4
- I,9 2,7 HH 2,3 294 2,4 2,3 2,7 2,6 4,4 3,0 3,0 2,7
0,2 0,2 illH 0,1 0,2 Ot2 0,1 0,I 0,6 0,0 0,0 0,0 0,0
0,0 0,I EN 0`0 Om OJ 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0.1

0,6 0,2 HE 1.9 1,4 0¥2 0,0 0,0 8,0 0,0 0,0 0,0 0,0
0,0 0,0 di 0,i OJ 0,0 0,0 0,0 0,7 0,0 0,0 0,0 0,0
0,4 0,0 EH 1>8 2,4 0'3 0,0 0,0 14,2 0,0 0,00 0,0 0,0
0,0 0,0 HH 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
87,7 95,2 HH 99,7 99,4 99,7 98,6 98,3 99,5 99,0 99,5 98,8 99,0
26,4 54,1 ERE 24,3 21,7 28,4 32,I 27,4 22.2 46,6 12,9 14,8 6,8
0,6 0,2 H 1,9 1.4 0,2 0,0 0,0 8,0 0,0 0,0 0,0 0,0
0,0 10,2 u 0,0 0,0 0,0 0,2 0,9 0,0 5,4 2,2 0,0 0,0
2,8 i,3 HE 1,2 2,9 2,I 2,8 2,5 0,7 3,2 2,4 3,0 2,3
55,0 28,0 EH 53'4 55,I 49,i 49,2 54,2 41,6 33,7 73,1 48,6 58,6
12,2 0,6 ut 17,9 15,4 17,8 13,I 12,8 22,9 0,0 6,7 29,8 28,7
1,5 3,4 HE 0,0 2,1 1,0 1,4 0,9 0,0 3,4 I,6 3,1 3,2

Vysv6tlivky: L 1 -surovina §eda, jilovita s kousky grafitu, L2 -surovina spra§ova hlina, L3, L7 -keramika tiidy
(020), L4, L5, L6 keramika tfidy /010/, L8 -keramika ffidy /030/ L9 -keramika tfidy /040/, L10 -grafitova
keramika /050/. Chemick6 analyzy vzorhi ozna6edych 23/0, 23/I,23/2, 23/3 byly stanoveny na elektronov6m
mikroskopucAMECASX100.

-
Tabulka 11.
Chemick6sLozeniglazurkeramick6tFidyo10.

112
Tabulkalll.Metrick6ddajepohartltypul.A

Lokalita - i.€. vy§ka prdmerokraje |]rdm€rdna Ob.jem-mL

Pierov-bez lokality
20. 753
€grggE¥*_
ae±AXRIngtaffing
arm-
fpr++-- REF-t--th- zfgrasapaeasKRE
asggg%~asffasg#ffifgasas
g-gaeLas
I-, ti±%fi%RAieegfif3asREseB

agaeTTg€as%ggaegas=jgfaas
4pgr%=LT%grffiB
Helfstyn -50/68/12/ J-i
Olomouc -i.6. 25194/ .I-

asg8gis¥gisfij%
~~~se=ifeEBg=ife±±gr¥ffi
+

`
-
.. +++

-`- .4gg;ggrjasTsegggrgiREng
.. ...

---
i.: I.-

=--_
gg8ggREgas*8
as=g¥%=as_¥8393gggra8asi=asas
JE\^
_prffiasisgfangL=gg%¥

±RE=ELifeasggrngD

Le c-A 32.396 5++

Rxxeean

es7g9-qg-aaq
REg¥xpg%¥jgrjLTigrjLig`eea

Lo B-A 25.541 ® V,*

Lo B-A 25.596 RTasfiggg¥gias==-=53g=-=j+iR¥33:g£=BggrjsL=T£` -`,\,
TTTTTTTTT_TTTT ,.L` `T,. =„^.:„^::,. . T
~-
Lo B-A 25.595 D _¥g%es€ife=rfe ifeprR±Q~±as
~j-- i.:. nrm 6rmgrTir+Tgig€;A
Olomouc -i.6. 14/04- :1.-

159/1 5/ ¥LggLgjsejasi¥i¥
=gg±===i=i rngrvrmg++5ggr¥iseJgas¢+++.. .-.+TT+r<RTrry»~±rs;isefyfytytytyngfyxpsg===:€fr=`e>ckgst3sefyxayvzkyarff±asas=%fyyRE
ggg-igirf8¥
T T+iLTi+TT . T
£8iggTiREgasngTfgi5org*¢eeseseHtE±RE4rtyneRE`%%REZ±TZZ£=±33<%%

Lo A-A 25.923
x_Axxmeprprfrngm¥ngesgrirgHrmRErfeq \^^
Ijo A-A 25.924 exqrmrmjxinymxpnapRgq_ seiggrg*:s£ i T T . .....+T :'TTTTT
Ran b=%assasrages7asriryxy±z===±rtw=asas=A3jftyprasx>=eees=====ar
£_
Lo C-A 25.271 ..a ae¥=asiLifgngasTBasngig
Lo C A 25.272 5.J ?faE%L*igrEsetg%jir++!ifeut*£*:nepe¥ asgb_nnnH~~asasisgaenoquE8iifermgK8%:3Liigse

Lo C-A 25.273 g
1 ,
a
Jr,
grLgias "_Ffrng=aB¥==eses=S=g±==£¥+rfe+=seas=:qm
rfe9tiaeee£%asggndkapinr5bgg%jgrmsdigseca
»HRETggL%Tng-=%&fg88L#®¥Li8grTgg:glal%
^--
_ffipp„^..esiise_rasrmfg;2=es?=¥as=as

Lo C-A 25.346 a Pgr=prDrm i:i

X=se=ae>zes„±Z±=*=ZSL#pr_exno-==4asng=esRT`r=x^*aa==ZX.#¥=====***=`.

Lo C-A 25.347 -,_-,_ i-- Tf-Till.L' . ` TTTT`TTT \Jen

Lo C-A 25.348 i + +++++++i . \
"%aavz7±x6"±fyj_yjro4strmcjRT4±fseREk5asREZZ=552fiBxedxcexto4ttyxp
\*
rfeneREes=±"RT*as#Z=gr#_sez£#b"xofastyz#*.**b

I,o C-A 25.345 I mgfrorffi*igasesj2inssssirJ==~£

»Fasgg¥asaiasi€
±=es:in=3SiEesir`#==+g====
Zadl. 16-bez i.6. J£®` TTTTT.TTTTT`LT`TT
g cogLi%ggLTasapp
Zadl. 16-bez i.6. + ,- .. ++++++i. .. i _.-seiggrgff¥¥*
g±3REzse±g±€b \~-
A g:b g8Lii8gggg?

Zadl. 16-bez i.i;. + - - +- --;~|~;*r,kl

sehaer " _-Jseifa= +JV
i-gggasffffi5f i l± ee •--_ I
Zadl. 16-bez i.5. inegeegedb§8isg=g¥f%~¥ ® . a -@ ``.
J,U
-i-
.`,+ . . + . +++++-++ iEseesA*bseprxnox~sezse%zrm±qu
Zadl. 16-bez i.€. dr€girngT9gg¥=T¥gasgTgjg;xrm=
rm ±REE%RE562Z#anas¢rd&E%b%5seg€`%REmjr"irm*Zse%trtojFxurrm3,aELeeqRE"`tsjfrordj"a¥5RE*RAL=E€
I ,I J.+-. +++-_ . \ - J~
Zadl. 16-bez i.6. eszRZR=tyszRE%j±XneRE%E%qqued"eez=iasm"%¥¥* %€esnorm=sez3%=as=£eeoes*#`=azulQa4x4.xtoife**€iresee*„%
ifemas3asFg±ggg£¥asTgggsgtr
Zadl. 16-bez i.6. seasELg=+=¥ J,-
»rty`gfagdiggasjLTTeeri_
Bmo - Zeldy trh 5. 1i.5.58598/
93garmgris=isggasgang±asgLiorgg¥iLig€jirjrmL;ir:as

Bmo -Zehy trh i.5.58587/ 0\.

a%i%*;unREseEf=££€£%:±P5fz±f5gzesg¥gggIggggREggggBasg2ggftg%%igz=
uJ+++++\\
I+` "agck.gr.¢bin_se?seasit§Srmgraeg;a8gfgrTgjg€:ggi:::igrT¥€grmfi"ai:isgis

qg==grTigas=gggrjggg!as
%esgiv¥nd=±esL:=±rfe¥§iL+:es=¥-¥x ±-gger¥LLgse-ieass§ggjg±
Bmo -i.5.5860 seaeigj±rmgggnggjj:£¥:;;%g
Agg&g€ggeegeeas+¥grmgs J,V
Tmavka %q-%aea.€RE==xszfz7fyas
Lu,.,++T`+
`v
H gas-RE
`,-
^E'
Bmo - Masarykovaul.13,i.6.585710/ |J
aej:%irTirj88g;T3TT ggaegREkas=asg=g;ffi%7 ash.aa+as~grTaegs=gj;%iggrj;3¥seTg8ii§§

Bmo - Vesefa 2-4, i.6.585611/ %¥==aegife¥¥ |TTTTT+T-+'``.'|:+`:`T

ggas--,-````-
=as£¥as¥gasLgrasmgpex-gBg-:g=88ggi_gg!g!3g©REffsyrdc4 A±y¥A4~4_3mse^An=z£%a=es=z3=s#a44rfu*=4="4Aty.

Bmo - nan. Svohody18,i.e.5855

€3giirTggasTngFg=
¥ qgr±inedrmx"
grggig=ggasg¥asg=as%gh`
"SJis3±REE3±eermesarar©±birAjenxftyre.=aa±ges€±%
HM Lo, H 824 gin a gfflasn
~ REgff©F%%%%%Life€==ss=¥¥sese¥%!¥ qae9gg8gLjggg%gse¢%%

%53ffifgggg±gg=sgg#zggassg=g±se:se= + -+ -::. .. ++++

HM Lo, H 823 |ir
as¥ «mxrfexurrm fy_RE-Tggjg H 8g-¥irasaeaeTigirij*as= I
HM Lo, H 45
O'X 1
seasras=g=gfg=====##g=##esffggggKEgffs=zggRE
`»Ag£:asgarngTasngigggggg%ngg¥=asgigenan
, `
g--in
ab¥aeifeeefsejgLrfeiggLgg^
E+ 1
HM Lo, H 841 rm.»=g_gasi*€se5LigrTorTjg=gifg*gjgivri6rmfro •+ , _+_i- . +++
ro^~_„„`fyndae±=nebe_±ias±rmes==
HM Lo, H 840 se=3ifea:asapgzs±5%kyrARE
a,I `,S pseck aggxisgjgLTae¥sexpse%

Mlada Vozice? i.6.488712/

.+,+++++ ++- +_ ++ +-+i- .. +++ E
prasprarTg_?_z€jg g %%qg r igr¥REi¥±arTgr=gorjasj¥grmas
\,-
xggaeas¥ggg¥aeREnggL8T€%
ggigae¥ing8BggorTgggrgg£% mtriigrjgrRETaeg88g8RE~peg
ggrg¥gggrgasgjnggg¥rg5 seiasETTi8ggLTgrg%&igrrfengasi!¥%¥RE=irfa?as
gg=as=Lgngiirgj§asaegi€a

113
Tabulkalv.Metrick6tidajepoharfltypul.B

114
Tabulkav.Metrick6tidajepoharfltypull.A

Lokalita I i.5. vyska prtlm5r dna IARE®

ob.jem-ml
Hradec Firalov65771/

Lo C-A 24.890
Lo C-A 25.059 g

Lo C-A 25.206
ae^ rty

Lo C-A 25.180
BREA a. H yi,

Lo C-A 25.407 Sbeq•>--, .

`ffi
%uni
I-+ T T.,,,+`.-.,-,.,,:^`-_.__.L_.__
Lo C-A 29.225 --`= a gg a fagiv= - %`geees

Lo C-A 29.234 ut - H
)anA`?i a
&b
froa 2 #
g"rfeffiffimseREafa%a<ifrofrRERg}i_And€es
b

geea%:RE api

Lo C-A 29.704 '`t6 cht ~*¥y%aaeseRE§gRE Ma i A £ ff yx^ as prtxny`

Lo C-A 29.706 ffi giF#fu# RE a qFggia-->_``

_ .ffgm ¥ ` px-i9^*`¥ +\

Lo C-A 29.707
fax ¢£g `ifefflgqaea` feDaeREife
Lo C-A 29.537 a,a-,-.`

BRse
riijSRE8-Ei.ry
LoC-A 29.538 /

T T.-T T
LoC-A 29.543 ffl§se.y y i,,-REas
\-

LoC-A 29.544
B;; S, ag* .

+ .: + .-+

3asrasae. vf fy anrmsf siiREqi A +

Lo C-A 29.546 FA rna - g¥ rna RE as-++++++++

Lo CIA 29.547 ex¥,,bib``A,as#

EN sin

Lo C-A 29.692 ^^ ~~ ffi

``/`
A F§ck r
• S - A REX aG;utffi8ul

gffi A.aerp £ S£

LoC-A 29.696 atRE

Lo C-A 29.697 ` .fi"&i# .. 9-;

Lo C-A 29.702 i a>*_" REdH es fa S*

`,.~ `.`al_

Lo C-A 29.709 mae4,.

?

Lo C-A 29.712 a . ` ,`

Lo C-A 29.980 TT TT i T

Lo C-A 29.982
Lo C-A 29.986 /

Lo C-A 30.203 _ -^` I 1

¥ngseusenenfa

Lo C-A 30.205
Lo C-A 30.929
9 fi

Bmo I i.5. 5850

115
 TabulkavI.Metrick6tidajepoharfltypull.B

Zadl.4-H291 12 5,7,v
270
Zadl. 4-bez 1.c. 11,4 5,8 260?
TabulkavII.Metrick6tidajepohfrtltypulll.

TabulkavIII.Metrick6tidajehrnctl

LOB A25.519 20 11 7,5 1400

Lo a A 25.518LoAA25568 21 deformovady, 2ucha 8,5 1500+-100

14,5 11,513,513,512 8 990

Lo A 27.012LoA27.014HMLoH836HMLoH855 18181821 8,5 1700
9 1800
9,5 ]760
deformovady11 9,59,5 2300]170
HM Lo H 683HMLoH850 17,518,57,5
12'57,510,2 9 1300
1" Lo H 3 1Bmo-nit.Svobody17i.6.58549/HMLoH853Lo6..118H903Lv
4,1 150
18,6 7,2 890

]112,813 9,3 5,5 490

7,57,7 5,4 510
o. c. .118 H 905
5,5 600

Obsahpohfrflahrnctljsemm5¥ilpomocfklasick6hosklen5n6hoodm5rn6Iiovalce
asemfnekhoF€ice.Nadobyjsemplnflvzdyazpookraj,sp6noupivajsemnepo6ital.

I/Pobdrnalezenvzakladechtiv5rovehotistaVIi,dnesGaleriemodemihoumenivroce1905,rna
celkem18ou§ekrelaha-Frolik-Sigl2003,533/.
2/Pohararchaick6hotvarupochazizestalychsb5rdnahrad5.
3/Pohdrnalezenvsachticipr6vetusevemihonadvofivychodnfterasy.
4/Poharnalezenvolomouci-tr.Svobody,vyzkuml996,jinal24/96.
5/Pohdrnalezenvolomouci,Semberoval3,vyzkun2004,sondypfirekonstrukcidvora.
6/Pohdrpochazizodpadnijimkylatinskem5stsk65kolyusv.Moficerelaha-Go§1999,595/.
7/PohdrnalezennaZeln6mtrhu5.1vroce1900.Siln5druhotn6pfepaledy.
8/Pohar,spi§ehaec,nalezennazeln6mtrhu5.1.Okrajvetvaruokruzi,hornihrana
modelovanadotrojlistku/obr.31,7/.
9/Hmecspovrchempokrytympuchyftynalezenvrocel898piistavb5domu.
10/Poharnalezenvroce1898pfistavb5domu.
11/Masivnipoharnalezenvrocel905pfistavb5domu
12/Pohtryi.64887,4888zmuzeavMlad6Vozicipochazejidlezaznandvpfrfustkov6knize
nejspi§ezprahy.Vzhledemkdobr6muzachovanimohounadobypochazetzdaru
K. Hladi§e muzeim v c. k. monarcbii.

116
 Lostice-townofmedievalpotters

1. Introduction
The first goblets with pustules in the surface, which later inspired pottery, were found in
Lostice in 1874 by the builder Kliment Hladis while doing repairs in a garden. Even though
at the end of the 19th century scholar were interested in medieval goblets, the first scientific
evaluationwasmadebyWalchervonMoltheinin1910inthepagesoftheprestigiousKunstund
Kunsthandwerkmagazine(inGerman,naturally).Intheperiodbetweenthetwoworldwarsthe
noted, self-educated researcher AdolfLang conducted a detailed survey of the local area, while
the first scientific assessments on Czech soil were made by Zoroslava Drobna (1957) and
Zden5k M5finsky (1969). I myself began my research in Lostice in 1977 and thus far that has
involved three sites. I have written several studies (1978,1980,1983) on our archaeological
activity in Lo§tice. I have been able to show that the slim goblets with pustules in the surface
werefirstproducedatthebegirmingofthe15thcenturyandceasedtobemanufacturedsometime
intheearly16th.WithanincreasingnumberoffindsintownsandcastlesacrossCentralEurope,
our attention was particularly drawn to the collection of goblets uncovered in the royal castle at
BudainHungary.Recentdiscoverieshaveindicatedthatthepoeticgobletswereahighlyprized
form of trading goods, and much imitated.

2. Geology and prehistory of Lo§tice region

Modern day Lo§tice is to be found in the western part of Mohelnicka brazda, west of the
Morava river. It lies at the foot of the Mirovsk6 highlands, on both sides of the Tiebtlvka stream
at a height of 258 in above sea level. The subsoil contains low-level carbon slate covered by
loess. These extremely high quality raw materials are used today in construction, quarrying
stone from the Kozi cliffs and employing the loess in the making of bricks. The soil of the
surroundingareaissuitableforgrowingwheatandbeet.
Lo§tice is on the site of a long-standing settlement between the waters of the Morava river
and the Tfebtivka stream. The oldest finds in cadastral records of the town date back to the
paleolithic era. The settlement's original hub was laid out in the loess on the left balik of the
Tfebtivka, and, as well as the remains of various items from the settlement, we discovered
anumberoffindsinthehistoricalcentrewhilstinvestigatingthemedievalworkshops.Laterthe
site of the town was settled in the era of bronzr age, and most interestingly, the discovery of two
pits filled with grain remnants. The surface items collected have been verified as from the
Roman era settlement. In all probability, the almost inaccessible area around Kozi vrch, west of
the town, was the site of a settlement from the time of national migration. As said migration
ended Mohelnice region filled with people, and thus, probably, the Slavic people came to the
abandoned area.

3. Early medieval of Lo§tice region

Though the Slavonic settlement at Lo§tice has not been fully explored, the oldest find so far
is coins with the imprimatur of the prince Svatopluk discovered in 1910 while constructing
house no. 356, some 500 in south of the city centre. Archaeological data suggests that this was
probably a courtyard of some 30m by 40m. Fragments of pots and storage bins covered in
graffiti were found, from which an approximate dating of 11-12th century was made. It is
presumedthatthedepositwasburiedaround1109,thetimeoftheprince'stragicdemise.
TheSlavonicsettlementatnearbyMoravi5anyistheoldestknown,datingbacktothe7-8th
century, whilst there was a community at Palonin in the loth, some 2 lam from Lo§tice. Remains
of houses and grain pits have been discovered. Mohelnice, not far off, was the site of a potters'
community from the llth to the first half of the 13th century. Here too there were clay pots with
graffiti.Lo§ticeitselfsprangupinthesecondhalfofthe13thcentury.

117
 4.Losticeanditsenvironsinthe13tliandearly14thcentury
After the abandonment of the courtyard of the house 6.p. 356 and the growth of the potters'
settlement at Mohelnice, the inhabitants began to build on the left bank of the Tfebtivka.
In Komensky street /area A, Pic. 7/ there was a covered chalet no.16 with a regular square
ground plan 600-580 x 620 cm. The flooring went down 75-80 cm, centred around a fireplace.
The construction involved stakes sunk into the foundation and dividing walls. The chalet is
madeofceramicsdatedtothesecondhalfofthe13thcentury.
InZadlovice,intheareaof"Atthecourtyard"(Udvora),some1.5kmfromthetown,apart
ofthepotters'habitationwasdiscovered(Ma6alova1984,101).Theprobeidentifiedremainsof
anabovegroundstructure/I./atadepthof30cm,andapassage/11./c.1.2mwideand3.5mlong
withsteps0.7minwidth.Beneaththesteps,anumberofironitemshadbeensecreted.Theseled
intoanotherstructure/Ill./,whichhadonlyonedefinitewallof3.3minlength.Thehard-packed
floorwentdowntoadepthof230cm.Thehabitationcontainedaccumulationsofcrudegraffiti,
markedintotheclaypots,madefromclayfromnearbySvinov.Thesitehasbeenreliablydated,
basedonthefinds,tolate13th/early14thcentury.

4.1. Portable finds

Atbothsitesuseableceramicmaterialswerefound,whichcanbeascribedtothefirstphase
ofNorthMoravianproduction,thatisc.1250-1350.Thepotswerethrownonaslowlyrotating
potter's wheel, graffiti inscribed in the clay and after firing most had a grey surface. Pots were
the primary product, with a barrel-shaped body, level base and Romanesque rim. The pot was
decoratedwithhorizontalgrooves.Thestoragebinhadanalmostcylindricalbodywithaclub-
shaped strengthened rim and level base. Potters began to produce jugs, pot lids and probably
tripods, all from raw clay covered with graffiti. In local materials they copied foreign designs,
wellknowninWestemEurope.
At both sites several iron items were discovered, a drawing-knife, a sickle, a spur with a
wheel,allofwhichassistedindating.Neithercoinsnorboneitemswerefound.

4.2. Non-portable finds

Both chalets discovered in Lo5tice and Zadlovice have the same construction. They are
countersunk, have vertical walling and a level base. Embedded posts bear the weight of the
double-pitched roof. In comparable locations we find a large number of settlements from the
start of the high medieval era in Czech territory, and these are the so-called "proviz6ria". The
lifebloodofthecommunitywasrenewedbyaninfluxofcolonists,andsome,unclear,timelater,

Fe:::hs:+:d;fip[:tvtehg2::[do€£Oc:LoC:]e:Sw¥::::Oanss:F[catt::.d:f]eg:::;e=:dLpoa§±]::aw]aasrguenrdcoou#:i¥
perhapsapotter'sworkshop.
AftertheevaluationofthefindsfromLo§tice,wehavetoconsiderHradskastreet,andalso
pits19and27whichhavethesameconstruction,verticalwallingandalevelbase,2mbelowthe
modem surface. These we can also categorise as "proviz6ria". In conclusion we can state that
these sites which have a quadratic ground plan with a level base were the oldest habitable
dwellings in the newly founded North Moravian towns and clearly distinguishable from the
olderSlovakerasites.Originallydetached,theylaterhadabove-groundannexesadded.Intime
theyevolvedintocellars,mostwerestone-walled,andwhollylosttheiroriginalpuapose.

5. Lo§tice in the 14th,15th, and 16th centuries

Fromthewrittenrecordsandarchaeologicalfindsitmaybededucedthatsomewhereinthemid-
14th century the street grid of the town was laid down. The basis was the square's trapezoidal
shape, from the comers of which the main roads to other places, 01omouc, Uni6ov, Mohelnice
andthecastleatBouzov,theseatofthelord,emerged.TheChurchofst.Procopeistobefound
northofthesquare,withwhatwasprobablyitscourtyardadjacent.

118
Jews inhabited the town in the 16th century, and thus there was a literal ghetto. Potters appear
regularly in the written records from the 16th century on. The most important, and today
famous, locations have been marked on the cadastral map of 1834, when the medieval houses
were limited to the square and its immediate environs. In all probability the town did not have
a medieval defensive wall.

5.1.Catalogueofarchaeologicallocationsinthehistoricalcentreofthetown
The 1834 cadastral map provided the location of key archaeological sites. (7/Pic.). Pre-
servation of archaeological sites has been established in three locations, labelled with capital
letters,which1havesomarkedinthetext.A.LangandH.Landsfeld'sworkislikewisemarked,
andthusaclearpicturedevelopsofpotteractivityinthe15thand16thcenturies.Itisshownthat
mastersworkedaroundthesquareandonthemainstreets.InLo§tice,asopposedtothepotters'
centreinRhineregion,therewasnocraftsmen'squarteroutsidethetowncentre.

5.1.1 the area between Komensky street and the TFebdvka stream
The potters' workshops lay between modem-day Komensky street, leading to Uni6ov, and
the Ti:ebfivka stream, sloping south. The first goblets found here were uncovered at the end of
the19thcentury,duringthebuildingoftheschool,andin1977thisiswhere1hadmyfirstdigin
the town. After the houses were demolished, I marked out an area for probing along the street to
a vertical depth of 40m, which went deep into the plot. Around the main road the remains of
houses were discovered, the walls of which were at least partially clay. Deep within the plot
were a furnace and ceramics which had been fired. It presented a unique aspect, a combined
firing and heating space and four openings. It then became a storage area for badly made
crockery. In 2004, whilst building a gym some 40m north, the remnants of furnaces were
discovered, among which were later identified three consecutive furnaces. Most finds were
from the late 14th and 15th centuries.
Archaeologicalresearchalsorecoveredthe13thcenturiesitemsdescribedabove.

5.1. 2 the area between Hradska street and the Tr.ebdvka stream
In the area south of the square between Hradska and the Trebtlvka stream there were other
potters' workshops. The first goblets with pustules in the surface, which later inspired poetry,
were probably found here in 1874 by the builder Kliment Hladis. The first minor conservation
effortbyAdolfLangwasalsoheresometimelater.In1980theconstructionofaseniorcitizens'
residential home allowed for archaeological research. The gardens contained an exceptional
numberofitemsofbronzeage,nearthehabitabledwellingstherewasapitof3.6by2.7m,much
damagedbytheconstructionwork.Threetrenchesinthepitcontainedaninordinatenumberof
medievalceramics,includingwholeexamplesofthepoeticgobletswithpustulesinthesurface.

5.1.3. the areawest ofHradska street

This deals with an extremely interesting area outside the medieval town centre, west of the
main road to Bouzov. The first Lostice goblet finds come from the early 20th century. In 1980,
while laying water pipes to connect a senior citizens' home a disposal pit filled with broken
goblets was uncovered, and in 1982, archaeological exploration examined an area of 205 m2
surrounding. The terrain was severely damaged by houses constructed in later eras. The area
outside the medieval core of the town was used for digging up clay, and later asa dump for
rubbish. Here two pits,19 and 27, were uncovered, which were, perhaps so-called proviz6ri.
The examined section of pit 19 measured 200xl 80 cm, and thus its total dimensions could be
calculated.Thebaseofthepitwas210cmdown.

119
 Alsointhecaseofpit27,wedon'tknowtheentiregroundplan,althoughtheextantsection
wassquareinshape.Thebaseofthepitwasatadepthof310cm,andthewallswereencircledby
aswathofdrystonewalling.Nexttothemwereirregularpitsfilledwithbitsofbrokenpottery
andover-bakedgoblets.Forexample,site12isatrapezoidalpit240x230cin,thebaseatadepth
of135cm.Theceramicsdatefromtheendofthe14thtotheearly16thcentury.

5.1.4. Other finds in the historic section of the town

Thesiteofthemodem-daytownhas,sincetheendofthe19thcentury,unearthedtheremains
of the potters' work. While part of this archaeological material is currently housed in the
Havelek museum in Lostice, the majority was long since lost, and is known only through the
amateur lists ofA. Lang.
1.North-easternsideofKomenskystreet,p.47.
A collection of ceramic fragments found some time around 1962 and their appearance
suggestsaprobablelinkwiththeworkshopsdiscoveredontheothersideoftheroad.
2.North-westerncornerofthesquare,p.56,57,62,63.
Thisdealswiththelargerareasome80cmabovetheoriginalleveloftheroadtoMohelnice.The
workshops are recognised only by the fragments recovered, and thus their precise dimensions
cannot be ascertained.
3.South-westerncornerofthesquare,p.70,71a72.
Theclusterofclearlyidentifiedworkshopscanbefoundonthecomerofthesquareleadingto
Bouzov, not far from site C on Hradska street. It is not currently possible to state the exact
number of workshops, there was, however, at least one potter's workplace. The relics were
uncoveredduringminorconservationworkundertakenin1947,1956and1968.
4. Plot of land .p. 201.
Acollectionofceramicswasfoundin1965byJ.Doubekwhilediggingpitsinthecourtyardof
ahouseonthebanksoftheTfebfivka,outsidethehistoriccoreofthetown.Probablyadisposal
sitefordefectiveproductsandnotpotters'workshops.
5. The bed of the TFebflvka
Goblets were accidentally discovered while collecting sand from the bed of the Trebuvka
betweenl927andl933inthewestempartofthetown.

5.2Pottersaroundthecity
New archaeological research in Lo§tice has revealed that the town was not the sole site for
production of ceramics displaying the eponymous "Lo§tice effect". Workshops have been
discoveredinnearbyZadlovice,inthehouseatsite4,alayerwasfoundwithceramicfragments
dating back to the 15/16th centuries, whilst site 16 contained the hidden remains of a furnace
andawastepit.VeryhighqualityclayhasbeenfoundaroundLo§tice-Masnice.InLi§niceatan
unspecifled location other potters' workshops have been discovered. Near Svinova graphites
canbeseenwhichindicatesthatmedievalpotters'workshopsstoodhere.

6.0 Moveable finds from the 14th,15th and 16th centuries

Thestrategyofpreservingfindsfrompotters'workshopsinLo§ticehasledtoalargenumber
offragmentsofceramicbeingobtained.Allsaidfindsbelongtothesecondphaseofthenorthem
Moravianproductioncycle,c.1350-1450.Theperiodroughly14001550seesthemakingofthe
blister-surfacegoblets.Inthelayersofdetrituspracticallynoothermaterials,suchasiron,glass
or coins, were found.

6.1 Ceramics
Asstatedabove,fragmentswerethemajorityoffindseverywhere.DuetothefactthatLo§tice
didnotimportanyceramics,thefindswerehomogeneousandeasytoworkwith.Weprocessed
theceramicsusingstandardschematics.

120
6.1.1Technologyofproduction
The creation of pottery goods can be divided into five basic ceramic categories. The first
/010/comprisesblister-markedsurfaceceramics,thesecond/020/isverywellbakedceramics,
i.e.stoneware,thethird/030/ismadeupofsoftkaoliniteclay,mostwhitebaked,the fourth/040/
includessandandthefifth/050/graphite.
Vesselsweretumedonrapidlyrotatingpotters'wheels,oxidationbakedinsimplefumaces,
with combined firing and heating space. Common vessels were fired at a temperature around
1.000°C, with the Lo§tice effect requiring more than 1200°C. The surface tint is then light, a
mixture of whitening after red.

6.1.2 Morphology of ceramics

TheproductionofceramicsinLo§ticewasextremelyvaried.Thelargestnumberoffindsare
mugswithabarrel-shapedbody,flatbaseandvariousedging.Theedgingisperiodindicative,
and we can identify four basic categories. The class 0100 comprises extemalised edging and
variousprofiles,mostfromthe9th-10thcentury.Class0200picksupontheendoftheabove,
dealing with typical forms of northern Moravia in the llth -12th century. Class 0300 are
Romanesqueedgedanddatingtothe13thcentury.Class0400ismadeupofgobletsproducedin
Lo§tice,later 14th to early 15th century.
Another highly interesting form is the goblet, made from soft kaolinite clay (class 030) or
had blister-surface (class 010). The most renowned are the so-called "Lostice goblets", which
wecategoriseinthreebasicclasses.Type1.isslimwithacircularrim,groupAhavingflatwalls,
whilstgroup8displayswallcurvature.Typell.hasawreathhandleonthebody,groupAwith
acylindricalneckandgroup8conica1.TypeIII.hasaslimbodyandevenrim.
ThepottersofLo§ticealsomadejugswithacylindricalors-shapedneck.Bowlshadaconi-
cal body and flat base, often decorated with red markings. The vessels had a conical body,
aclub-shapedrimandagraphite-basedmaterialusedintheriproduction.Threebasicvarieties
of lid were made. Type A has a conical body, type 8 a cylindrical rim and type C contains a va-
riety of shapes resembling castle architecture. Very rare varieties include three-1egged and
miniature vessels. Archeological research has shown that Lo§tice made tiles, too. Ceramic
collections included flagsones, pipes and other forms, although only boot-shaped fragments
havesurvivedtothepresent.

6.1.3 Decoration of ceramics

DecorationofceramicsinLo§ticewasextremelysimple,leadingtothreebasicgroups.The
first covers engraving, such as parallel grooves or notches from a tracing wheel. The second
includes raised forms, above all the so-called "1ipan6 maliny", which appear from time to time
on the goblets. Group three comprises painted pieces, especially red painted. Pots were
generallyadomedwithparallelgrooves,whilejugsandbowlswerepainted.

6.1.4. Lo§tice goblets and their history

The blister-surface goblets rapidly won the hearts of drinkers across Europe. They fomed
a core component of the crockery of the average hostelry, so other potters copied them and
adomedinsilvertheirownversions.

6.1.4.1 Goblets with the Lo§tice "effect"

It is extremely diffcult to date the production of blister-surface ceramics precisely. It was
unquestionably a long process, whereby local potters gradually improved, from the early
MiddleAgeson,thequalityoftheclayfromwhichtheymadevessels.Thisiswhyweencounter
theblistersurfaceonlyoccasionallyinthe12thcentury,withthe"boom"cominginthe14th.

121
 Characteristicslimgobletswithaplainrimfirstappearedinthe15thcentury,andoneofthe
oldestexamplesthereofisthegobletwhicbheldthe"grog"(silvercoins)oftheCzechkings
CharlesIV.andWenceslasIVdiscoveredatTova6ovandthemonasteryatDolanyuOlomouce
anditselfmadec.1425.Aroundthemid15thcentury,productionbeganongobletswithawreath
handle,designatedtypell.Themanufactureofgobletsceasedsometimebefore1550,whenthe
handiwork of southern Moravian craftsmen, of higher quality, forced them out of the mar-
ketplace.

6.1.4.2Gobletsgooutintotheworld
Citizenandnoblealikesoontooktotheseslimgoblets,andtherelicsthereofcanbefound
throughoutthetownsandcastlesofMoraviaandeastemBohemiainquantity.Thesecondhalf
ofthe15thcenturysawthemexportedtoHungary,andevenasfarsouthasBelgrade.Ineastern
Slovakia so-called bratrici appeared in the mid-15th century. To the south, they sold on the
banksoftheDanube,andinthenorththeywereknowninSilesia.Totheeasttheydonotseemto
have spread.

6|.4.3HtemLo§tickyhrnecstFiebremokovany"-Losticesilverdecoratedgoblets
Gobletsoftypell.8provedverypopular,andthuswereedgedwithsilver.Theparamount
examplecanbeseeninthepicturebyHieronymusBosch"Thegardenofearthlydelight".Two
othersareinthemuseumcollectionintheMuseumofAppliedAIfinCologne,agobletinthe
NemzetimuseuminBudapestandanotherinthelpamtivesetimuseum(MuseumofApplied
Art).Twogobletswerethegiftofalittle-knowncollectoratthestatofthe20thcentury,
Dr.Figdorofvlenna,onetodayresidesintheHistorischesMuseumderStadtVienna,andthe
other in the Kunsthistorisches Museum in Berlin. The whereabouts of thegoblet from the

folleftion of M. Trapp of Churburg castle (Alto Adige, Italy), which has the humorous
lnscnption"IstderWiengutsoschmecktermyrdesterpass",iscurrentlyunknown.

6J.4.4.CopyingofLo5ticegobletsacrossCentralEurope
Theexoticshapeofthegobletsandtheirsuccessonthemarketinspiredpotterstodevise
similarproducts.ImitationsoftensuapassedLo§ticeoriginalsinquality.Somewherenearthe
Danube,typellgobletsweremadewithsandsprinkledonthesurfaceandabrownglaze.In
Moravsk6Budejovicesoftclaywasusedintheproductionofgoblets,onwhichwereimpressed
theso-called"lipan6maliny".InBudapest,Lo§ticestylegobletsofwerecreatedwithamajolica
glazeandrichlyadomed.InRegensburg,the1517pictureof"TheAssumptionoftheVirgin
Mary"showsagoblet(dustjacket),the"twin"ofwhichwithasandsprinkledsurfaceisinthe
inventoryofthelocalmuseum.

6.2Metalfinds
Among the ceramic rejects there were very few iron items. On Hradska street the walls
containeddeeppitswhichheldpotters'rawmaterialmarkedwithbarkingiron,wbichperhaps
seervedtogratetheclay.Fragmentsofasicklewerealsodiscovered,alongwithpaftofahor-
seshoe,botheverydayitems.

7.Non-moveablefindsinLo§ticefromthe14th,15thand16thcenturies
"Modemactivity"inthetownoftenuncoverstheremainsofbuildingswherethepotters
livedandworkedintheMiddleAges.Theyarefarfromintact,buttheyindicatethatspecialist
craftsmenhadtheirworkshopsaroundthesquareandnotoffinsomequarteroftheirown,as
wasthecaseforexampleinSiegburginRhineregion.

122
7.1 Habitation
RemainsofdwellingswerefirstunearthedonlyduringtheresearchexcavationofKomenskj-
street in 1977. The outline revealed the remains of a house with a dried clay floor of unasce-
tainable dimensions. Behind this was an open space and then two furnaces, the smaller for
drying,andthelarger(four-opening)tofirevessels.Inthedepthsofthesitetherewasadump for
defectiveproducts.ThepitsonHradsk6streetcametolightwhilediggingforclay.

7.2. Potter's furnace

ItisofinterestthatthepottersofLo§ticeonlyusedsimplecharcoalfumaces,withacombined
baking and heating space. The only intact find was on Komensky street, and was interesting for
its four openings. Fragments of furnaces were discovered in 2004 on Komensky street and in
Zadlovice at site 16.

8. Historical conclusions
Theceramicouq)utofLo5ticeclearlyshowsthatthiswasatruephemenon,withallthequirks
that implies, a situation which tapped out the local supply of raw material and of them made
something peculiar to the town. For this reason an overview of the northern Moravian
production cycle is enlightening. Earlier we defined three basic groups, the first of which
flourished c.1250 -1350 on the basis of traditional production methods, and the second,1350-
1450,manifestingtechnologicaldevelopments,suchasredpaintedceramicsandblistersurface
goblets. The third era,1450-1550, comprises the boom period in Lo§tice. The potters supplied
the market with gobletswith a wreath handle, and these can be found in Hungary and the Bosch
painting. When interest in goblets waned, the potters continued to supply local markets in the
fourth phase,1550-1650.
The first written mention of Lo§tice goods is from 1486, and the 16th century tells us of the
"Lo§ticemug"hallmarkinnumerousplaces.Atthattimetheterm"Lostician"waswidelyused
in literature, primarily in connection with skin complaints. The first direct reference to the
potters of Lostice comes from 1545, when the production of goblets had already ceased. The
masters of the time took crude clay from Svinov.

OurperspectiveonLo§ticegoblets
This chapter gives an overview of the issue of Lo§tice ceramic production. Its origins can be
tracen back to northern Moravia in the 9th century, when the potters added graphite to the clay
for pots. In Lostice and its environs production of single rim goblets took place from the mid-
13thtotheearly15thcentury.Fromthemid-15thcentury,theybegantotumoutgobletswithan
external "ear" (handle). This practice ended by the mid-16th century. We carmot be more exact
as to the contents of the clay than to say that the vessels were baked at a tempeature in excess of
1200°C.Wecanlikewiseonlyspeculatewhythispreciseitemgainedsuchmassivepopularity.
The goblets are still admired today. The graphic artist and potter Josef Dudek used motifs from
the "Lo5tice goblet" theme in his graphic pages on several occasions. He also endeavoured
a bake in a furnace with four openings, an attempt which convinced him that local potters were
able to create stoneware even in very simple furnaces.

TranslatedbyAlexpacker

123
Tables

Table I. Chemical composition ofselected artefacts ofLo§tice ceramics.

Tablell. Chemical composition of the glazes of ceramics class o10.
Tablelll. Metric data on goblets type I.A
Tablelv. Metric data on goblets type I.B.
Tablev. Metric data on goblets type Il.A
TablevI. Metric data on goblets type Il.B.
Table VII. Metric data on goblets type Ill.
Table VIII. Metric data on pots.

124
Legenda: Obalka -vnitrni strana
1. RozvinutavyzdobakovanipohintypuIl. B, Kolinnad
ftynem, Muzeum uzit6ho um6ni, i. 6. E 150.
2. Pohartypull. B s kovinim, Kolinnadrtynem, Muzeum
uzit6ho um6ni, i. 6. E 150
3. Pohdrtypu ll. B s kovinim, Kolin nadftynem, Muzeum
uzit6ho un6ni, i. 6. E 2731 C1.
4. Hieronymus Bosch, Zahrada pozemskych rozko§i, detail
prav6 strany obrazu s lostickym poharem, ko]eml 500
5. Pohartypull.A, Lo§tice
6. Pohartypull. B s kovanim, Budapest, lparmtiveseti
Muzeum, i. 6. E 63 .10. I -2.
7. Pohartypu I. B, Lo§tice, Hradskaulice
8. Pohartypu ll. B, 01omouc,Vlastivedn6muzeum, i. 5. 954 9. Goblettypell.B.Zadlovice6.p.4.
9. Pohartypull.B,Zadlovice6.p.4.
10. Pohat typu Il. A, Lo§tice, Hradska ulice.
11.Pohartypull.8,Zadlovice6.p.4.
12.Pravd5podobnanapodobeninapohintypull.B,V{defi,
Muzeum uzit6ho umeni, i. e. Ke 7266.
13.Napodobcninalo§tickekeramiky,8udape§t',T6rteneti
Mtizeum, i. 6. 51.688.
14.Napodobeninalo§tick6hopoharu,Budape§t',T6rteneti
Mhzeun, i. 6. 52.775
15 . Pohar typu I. A, Lo§tice
16.Pohartypu1.A,Lo§tice
17.Napodobeninapoharutypull.B,MoravskeBudejovice,
i. 5. 09890-737/90
18. Spodni 6astpoharu, Lo§tice
19.Pohartypull.Aspoklickou,Budapest,T6rteneti
Mtizeum
20. Piepaledy pohdr typu I. A, Bmo, Muzeum m5sta Bma
21. Pohal zhotoveny zjemn6 hliny, Lo§tice 6. p. 56
22. Dzban zhotoveny zjemn6 hliny, Lo§tice 6. p. 47
23 . Hmec umisteny v kopuli pece,Lo5tice. Komensk6ho
ulice, vyzkum 2004.
Dustjacket-insidepage
1. Advanced decorated facet of goblet, Cologne, Museum of
AppliedAI, i. 5. E 150.
2. Gob[ettype Il. B with facet, Cologne, Museum ofApplied
Art, i. 6. E 150.
3. Goblettypell.Bwithfacet,Cologne,i. 5.E2731 Cl.
4. Hieronymus Bosch, "The garden of earthly delight",
detail on right-hand page.
5. Goblettype ll.A, Lo§tice.
6. Goblettype Il. B with facet, Budapest, Museumof
AppliedArt, i. 6. E 63 .10,1 -2.
7. Goblettype I. B, Lo§tice, Hradskastreet.
8. Goblettype ll. B, 01omouc,Vlastivedn6museum,i. 5. 954.
10. Goblet type Il. A, Lo§tice, Hradska street.
11.Gob[ettype11.8,Zadlovicee.p.4.
12. Probable appearance ofgoblet type 11. B,Vienna, Museum
ofAppliedArt, i. 5. Ke 7266.
13.AppearanceofLo§ticeceramics,Budapest,T6rteneti
Muzeum, i. 6. 51.688.
14. Appearance ofLo§tice goblet, Budapest, T6rteneti
Muzeum, i. 6. 52.775.
15 . Goblet type I. A, Lostjce.
16. Goblet type I. A, Lo§tice.
17.Appearanceofgoblettypell.B,Moravsk6Budejovice,
18. Lower section of goblet, Lostice,
19. Goblet type 11. A with lid, Budapest,T6rteneti Muzeum,
20. Overbumt goblet type I. A, Bmo, Muzeum m6sta Bma.
21. Goblet made of soft clay, Lostice 5. p. 56.
22. Jug made of soft clay, Lo§tice €. p. 47.
23.Potplacedinfumacedome,Lo§tice,Komenskystreet,dig
2004.
125
Legenda: Obflka -vnitrni strana
1. Rozvinuta dyzdoba kovani poharu typu Il. B, Kolin nad
Rynem, Muzeum uzit6ho uln5ni, i. 6. E 150.
2. Pohar typu ll. B s kovinim, Kolin mad ftynem, Muzeum
uzit6ho um5ni, i. 5. E 150
3. Pohartypull. B skovinim, Kolinnadnynem, Muzeum
uzit6ho un5ni, i. 6. E 2731 C1.
4. Hieronymus Bosch, Zahrada pozemskych rozkosi, detail
prav6stranyobrazuslo§tickympohdhem,koleml500
5. Pohdrtypull.A, Lostice
6. Pohdr typu Il. B s kovinim, Budapest, Iparmtiveseti
Muzeum, i. 5. E 63 . 10. I -2.
7. Pohartypul. B, Lo§tice, Hradskaulice
8. Pohdrtypull. B, Olomouc,Vlastiv6dn6muzeum, i. 6. 954 ; g:3::: #: ::: B; 2;:To::cc;¥[::tfy6dn6 museum,1. 6. 954.
9. Pohdrtypull. B, Zadlovice 6.p. 4.
i:.::Ei:#I:£;Z:::[ocve]'c¥r5::S£:ullce.
12.Pravdepodobhanapodobeninapoharutypull.8,Videfi,
Muzeum uziteho umeni, i. 6. Ke 7266.
13.Napodobeninalo§tick6keraniky,Budape§t',T6rteneti
Mbzeum, i. 6. 51.688.
14.Napodobeninalo§tick6hopohini,Budape§t',T6rteneti
Mtizeum, i. 5. 52.775
15.Pohdrtypu1.A,Lostice
16.Pohdrtypul.A,Lo§tice
17.Napodobeninapoharutypull.B,Moravsk6Bud5jovice,
i. 5. 09890-737/90
18.Spodni6astpohin,Lo§tice
19.Pohartypull.Aspokli6kou,Budapest,T6rteneti
Mtizeum
20.Pfepaledypohdrtypul.A,Bmo,Muzeumm6staBma
21.Poharzhotovenyzjemn6hliny,Lo§tice5.p.56
22.Dzbanzhotovedyzjemn6hliny,Lostice5.p.47
23.Hmecumist5dyvkopulipece,Lo§tice,Komensk6ho
ulice, vyzkun 2004.
Dustjacket-insidepage
1. Advanced decorated facet ofgoblet, Cologne, Museum of
AppliedArt, i. 6. E 150.
2. Goblettype Il. B with facet, Cologne, MuseumofApplied
Art, i. 5. E 150.
3. Got)1ettypell. B with facet, Cologne, i. 6.E2731 C1.
4. Hieronymus Bosch, "The garden ofearthly delight",
detailonright-handpage.
5. Goblettypell.A, Lo§tice.
6. Goblettypell. B with facet, Budapest, Museurnof
AppliedArt,i.6.E63.10,1-2.
7. Goblettypel. B, Lostice, IIradska street.
10.Goblettypell.A,Lostice,Hradskastreet.
11.Goblettypell.B,Zadlovice5.p.4.
12.Probableappearanceofgoblettype1I.8,Vienna,Museum
ofAppliedArt, i. 6. Ke 7266.
13.AppearanceofLo§ticeceramics,Budapest,T6rteneti
Muzeum, i. 6. 51.688.
14.AppearanceofLo§ticegoblet,Budapest,T6rteneti
Muzeum, i. 5. 52.775.
15.Goblettypel.A,Lo§tice.
16.Goblettypel.A,Lo§tice.
17.Appearanceofgoblettypell.B,Moravsk6Bud€jovice,
18. Lower section of goblet, Lo§tice,
19. Goblet type 11. Awith lid, Budapest,T6rteneti Muzeum,
20.Overbumtgoblettype1.A,Bmo,Muzeumm6staBma.
21. Goblet made of soft clay, Lostice 6. p. 56.
22. Jug made of soft clay, Lo§tice 6. p. 47.
23 . Potplaced in furnace dome, Lo§tice, Komensky street, dig
2004.
125
 fil M{sta archeologickych vf}zhamdi v obci.

Legenda:Obflka-vn5j§fstrana Dustjacket-frontpage:
I.A.Altdorfer,Zv6stovdriiPannyMarie,Regensburg1517,
1.A.Altdorfer,AssumptionoftheVlrginMary,Regensburg
HistorischesMuseumderStadtRegensburg,i.6.HV243.
1517,HistorischesMuseumderStadtRegensburg,i.6.HV
2.Pohar,HistorischesMuseumderStadtRegensburg,bezi.6.
243.
3.Nejstar§ivyobrazeniLo§ticzrokul727,zakreslenamista,
2.Goblet,similartoLo§ticeceramics,HistorischesMuseum
kdeprovedenarcheologickydyzkumvletechl977-1982.
derstadtRegensburg
4.J.Smital,PohlednaLo§tice,1935,obrazvystaven
3.0ldestextantpictureofLosticefrom1727,sketchof
naM5stsk6mtirad6vLo§ticich.
archaeologicalresearchlocations.
5.Pohartypull.A,Lo§tice
4.J.Smital,ViewofLo§tice,1935,picturehangsinthe
6.Pohdrlll.typu,Lostice-Zadlovice6.p.16.
Offices in Lo§tice.
7.Pohartypull.Bsesffibtrymkovinim,Budapest,Nemzeti
5.Goblettypell.A,Lo§tice.
Mhzeuni.6.61.65.C
6.Goblettypelll.,Lo§tice-Zadlovice6.p.16.
7.Goblettypell.8withsilverfacet,Budapest,Nemzeti
Muzeum, i. 6. 61.65 C

126
i Recenzenti prof phDr Josefunger,CSc
PhDr. Pavel Michna

Knihavy§1avramcigrantov6hoprojektuGACRpod6islem404/05/2764.
Navydiniknihypiisp61M6stskytifadvLo§ticichavlastiv6dn6muzeum
vSumperku.

Vladimir Go§
Lo§tice - m6sto stFedov5kych hrn5iFd

Autorkreseb:Mgr.JifiKarel
Grafickatiprava:RomanKarel

Tisk: Sofyko v.o.s., Rymatov

VydalaSlezskauniverzitavOpav5vroce2007
1 . vydani
© Slezska univerzita v opav5, 2007
© VladimirGo§

ISBN 978-80-7248-434-8
Vladimir GoS
Lostice - Town of Medieval Potters
A
M

;
il
EfH'":# ;£in;:I,#Ti ;:#
•!,:' ",'lT,' .
I

-i