MILAN NAKONECNY

",

NOVODOBY
v ",

CESKY
HERMETISMUS
Druhe, prepracovane
a rozsirene vydani

EMINENT 2009
Venovano prednim predstavitelum
ceskeho hermetismu:
baronu Adolfu Leonhardimu
Otakaru Griesemu
Emanuelu Haunerovi
Petru Kohoutovi (Pierru de Lasenicovi)
PhDr. Janu Keferovi
Frantisku KabeIakovi
JUDr. Oldfichu Eliasovi
Josefu Loudovi (Theofanu Abbovi)
a MUDr. JiHmu Rysankovi

Phpsano vzpomince na Miladu Libanskou, patizskou

martinistku a obetavou ptitelkyni.

Podekovani:

ThDr. Efremu Jindrackovi op.

rvan u H ynkovi
Petru Kalacovi
Luk:isi Louzeckemu
Michalu Stranskemu
za velmi cenne archivni ptispevky a vsestrannou
spolupraci.
 Vy,jejichz usta jsou stvorena k obrazu bozimu
J!

Usta, ktera jsou l~ad sam

Bud'te shovfvavi, kdyz nas srovnavate
S temi, kdoz byli naplnenfm Mdu
Nas, kteN vsude vyhledavame dobrodruzstvi

Nejsme vasimi nepMteli

Chceme vam darovat oblasti sire podivuhodne
KvetMlCf tajemstvi se tam nabfzeji kazdemu, kdo je chce utrhnout J;

Planou tam ohne nevidane barvami nezfenymi

Tisfce nezvazitelnych pre/udu
Ktere je treba promenit ve skuteenost

Chceme probadat dobro nesmirnou konCinu, kde vse uticha

A je tu take cas, ktery lze zapudit nebo zph phvolat
Slitovani s nami, kdoz vzdycky svadfme boj na hraniC£ch
Nekoneena a budoucnosti
Slitovani s nasimi omyly, s nasimi hNchy ((

G. Apol/inaire
OBSAH II

Obsah

Predmluva k druhemu vydani .... 13 JiH Arved Srnichovsky .............. 257

Prolog ...................................... 15 Oldrich Elias ............................ 278
Vymezeni tematu .................... 19 Josef Louda-Theophanus
Panorama novodobeho Abba .................................... 286
evropskeho hermetismu ........ 23
Jihoceske zacatky ........................ 45 OSTATNI .................................. 291
Historicke koreny ...................... 61
n' ~
Obdobi mezi obema PKILOHY ................................ 333
svetorymi valkami ................ 71 Zakladajici clenove martinisticke
Epilog ........................................ 93 16ze Simeon (1924) ................ 334
Spor Otakar Griese - Karel
ORGANIZACE ............ ............ 99 Weinfurter ............................ 335
Martiniste .................................. 100 Pierre de Lasenic: Desatera ........ 338
Svobodna Skola Pravda 0 pHpadu Jitiho Arveda
Ved Hermetickych .............. 122 Smichovskeho ...................... 342
Universalia .............................. 129 Satansky hymnus (z pozustalosti
Horev-klub ................................ 151 Rafaela Bousky) .................... 350
Alexandrijska geneze .................. 351
OSOBNOSTI.. .......................... 165
Baron Adolf Leonhardi .............. 166 LITERATURA ........................ 354
Otakar Griese ............................ 175 Bibliografie ceske hermeticke
Emanuel Hauner ...................... 189 literatury (1895-1949) .......... 354
Petr Kohout-Pierre de Lasenic .... 195 Ceska periodika 0 hermetismu
Jan Kefer .................................. 219 (1897-1940) ........................ 357
Frantisek Kabelak ...................... 237 Jmenny rejstHk .......................... 359
PREDMLUVA K DRUHEMU VYDANi
Predrnluva
k druhelllU vydani
Toto druhe vydani historie novo do-
beho ceskeho hermetismu je ve srov-
nani s prvnim vydanim, vyslym pred
dvanacti lety, zcasti prepracovano
a rozsireno. V puvodnim textu jsou
upraveny jen nektere formulace, ale
rozsHeni se tyka predevsim celkove
charakteristiky doby a podminek,
v nichz se novodoby cesky hermetis-
mus utvafel, a to jak vnitfnich, ces-
kych, tak i vnejsich, zahranicnich. Vet-
si pozornost jsem venoval zejmena
francouzske kolebce novodobeho ces-
keho hermetismu a jeho nemeckemu
sousedstvl. Konecne je text tohoto vy-
dani rozsiren 0 informace 0 perzeku-
Adam a Eva v hemletickcm pelltagra11l!l
13
ci ceskych hermetiku v dobe nacistic-
ke okupace a 0 rozbor cinnosti a dila
nejvyznamnejsich novodobych ces-
kych hermetiku, jakoz i 0 opravy ne-
kolika zivotopisnych dat. Je zde
i zminka 0 tematizaci hermetismu
v ceske beletrii a pfidana fada nOvYch
dokumentarnich obr:izku.
PHI bych si, aby toto vydani naslo
pflznivou odezvu u zajemcu 0 her-
metismus a aby tern, ktefl se venuji
organizaci hnuti za sHeni nauk her-
metismu, pfipominalo ty jeho uslech-
tile, obetave a vedoucl predstavitele,
kteH stali u jeho zrodu a jimz byl her-
metismus zivotnim osudem.
PROLOG
Prolog
Pres tticet let jsem sbiral material k de-
jinam novodobeho eeskeho hermetis-
mu, patral usilovne v archivech a Caso-
pisech, ale predevsim jsem ziskaval
poznatky v kontaktu s temi, kdoz tuto
historii vytvareli, nebo osobami, ktere
jim byly velmi blizko. Dnes je toto his-
toricke tema jiz uzavreno, nebot zivi
svedkove jeho poeatku jiz neexistuji
a v pisenmych pramenech je uchovano
jen malo. Z tech, kteH mi poskytli zive
svedectvi, bych chtel vzpomenout pre-
devsim uslechtileho basnika Emanuela
Lesetickeho z Lesehradu, ktery stal na
samem zaeatku teto historie, dale ne-
pochybne jednoho z nejvetsich pred-
stavitelu eeskeho hermetismu, skrom-
neho a vedouciho Frantiska Kabelaka,
ktery jediny z posledni generace nej-
vetsich predstavitelu hermetismu preZil
leta nacisticke okupace, sdilneho, ale
osameleho J osefa Loudu (Theofana Ab-
bu), moudreho kronikare poslednich let
prazske U niversalie Ladislava MaIka,
milou a laskavou "moravskou babieku"
pani Emilii ReZnou,jednll z deer Ota-
kara Grieseho, dobrosrdeenou a kulti-
vovanOll Blankll CvanCarovoll, sestrll
neStastneho doktora Arveda Smichov-
sh~ho, doktora Blahoslava JaneSe, j enz
mi obetave llmoznil pHstup k lyonske-
mu archivu francouzskych martinistll,
ktery obsahllje dulezite dokllmenty
shromazdene povestnym Papusem -
15
mimo jine take korespondenci prvnich
eeskych martinistu-hermetiku s fran-
couzskymi bra try.
Prosel jsem mista, kde se odehravaly
pohnute dejiny podivuhodneho hnuti,
jez se stalo osudem nemene podivuhod-
nych lidi, kteH je predstavovali. Od za-
hadneho zamkll v jihoeeske Strazi nad
Nezarkou, kde to vsechno zaCalo, az po
stary dum ve smichovske Svandove uli-
ci, kde to na poeatku druhe svetove val-
ky tragicky skoneilo. Musel jsem Casto
prekonavat mnoho nejruznejsich obti-
zi, neduveru a uzavrenost z jedne a sli-
diestvi z druhe strany, ale bylo to velke
duchovni dobrodruzstvi; v jeho prube-
hll jsem. si Casto ptipominal slova veli-
keho znake podivllhodnych lidi Stefa-
na Zweiga: "Psychologicke luidanky
maji nade 111110U primo zneklidnujici
moc, k smrti reid peitreim po souvislostech
a staCi, aby byl pritomen nejakJI zvleist-
III C/ovek, a uz me rozniti veisnivei tou-
ha poznat, co je zac, touha, kterei je sko-
ro stejne silnei jako veisnivei touha po
nejake zene. {{ Poznaval jsem opravdll
zvlastni povahy oSlldu a zvlastni souvis-
losti, a proto jsem nikdy nelitoval vel-
keho llsili, ktere jsem musel vynalozit
na to, co jsem poznal, i na to, eeho jsem
nedosah1.Takjsem napfiklad bez v-ysled-
kll prosel dum od domu jednll velkou
karlinskoll ulici, kde mela lldajne byd-
let pani Jarmila Skreena, manzelka za-
16
hadneho Pierra de Lasenica,jehoz zivot
a dllo mne vzrusovaly nejvic.Jindy mi
vsak pomohla nahoda, kdyz jsem se ja-
ko vojak setkal v podstate nahodne se
slovenskym magem profesorem Jinem
Okruhlicou v malem Plaveckem Pod-
hradi, kde mel zvLlstni obydli, tvorene
zpolovice magickou oratoH. Mnohe
melo zrejme zustat zapomenuto, mno-
he melo byt zachovano, aby byla udde-
na ideova kontinuita, tak surove zpretr-
hana dvema totalitnimi rezimy. Z toho,
co jsem vypatral, podavam zde to, co rna
byt zachovano jako podnetne svedectvi
duchovniho hnuti, vynikajidho a oje-
dineleho v celem svetovem meHtku.
Cesky hermetismus thcatych let pathl
k vrcholum svetoveho hermetismu vu-
bec, Praha se opet stala na temer dvacet
let magickym mestem jako v rudolfin-
ske dobe rozkvetu tajnych ved.
V roce, kdy tato kniha poprve vy-
chazi, tomu bude sto let, kdy podivu-
hodna historie novodobeho ceskeho
hermetismu zacala. Pokusil jsem se ji
zachytitjiz v roce 1974, kdy jsem "vy-
dal" th rukopisne exemplare s fotogra-
fickou dokumentad pro sve pratele her-
metiky. 0 neco pozdeji vysla take
v jedne samizdatove edici. SouCasne vy-
dani je vsak podstatne prepracovano
a jsou v nem opraveny i chyby, ktere se
vloudily do meho puvodniho rukopi-
su.Je tedy v podstate mozne pokladat
je za definitivni.
Lze si vsak polozit otazku, kdo byli
tito Ii de a co je vlastne to, cemu se tak
bytostne oddavali? Je cely hermetismus
druhem sebeklamu a byli jeho predsta-
vitele pouhymi blouznivci? Nebo je to
temer zapomenute vedeni a jeho vy-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
znavaCi, lide s vypjatou potrebou trans-
cendence, tusi za hranicemi kazdoden-
nich zkusenosti existenci tajemneho
sveta, v nemz se Clovek setkava se svou
duSi? Naplneni faustovskou touhou, by-
tostnym neklidem viry v tajemny zivot
prapodstat, vydali se na cestu, zanecha-
vajice na ni stopy svYch lidskych slabos-
ti a omylu. Cestu pro mnohe k neuve-
htelnemu svetu, ktery je jim jen
skladistem omselych rekvizit a loutek
pro divadlo, ktere sami sobe hraji lide
vezdejsim zivotem vyvlastneni ve vy-
bledlych kosrymech carodeju. Pro jine
vsak cesta ke svetu skutecnejsimu, nei
je skutecnost opatrne stHzlivYch, tech
opilcu elektronickych iluzi. Neuveh-
telny svet! Ale coz jeSte dnes, kdy sku-
tecnost je tak peClive vykolikovana uz
jen psychiatry a naivnimi realisty, lze vy-
tycit bez rozpaku hranice mezi uveh-
telnym a neuvehtelnym nebo je stale
posouvat do sfer "dosud nepoznaneho"
podle povelu patentovanych znalcu lid-
ske zoologie?Vzdyr skutecnostje staY
mysli a v te je i onen svet, ktery jen ceka
na probuzeni ze zivota pHlis probdele-
ho ve stavu spolecenskych stereotypu.
Spourani okovy svYch intelektualnich
konvend, mnozi nikdy nepochopi ty,
kteH strhli pouta zavazneho rozumar-
stvi a stoupali vzhuru, aby nahledli do
horskeho udoli bohu, kteH umeji tan-
cit. Cosi fascinovalo tyto poutniky po
strmych cestach, temer zapomenurych,
ale existujidch jako skryte stezky, ne-
bot po nich sli, neohlizejice se jiz na
hluk, ktery k nim stale slabeji zaznival
z hospod tohoto svera dole.
Tato kniha nechce presvedcovat,
chce jen ukazat nekolik podivuhod-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
nych osudnych hledanf, piipomina-
jicich horecne putovani zlatokopu.
Cestu lidi, kteii vhk neW za zlatem
omyvanym krvi a slzami, ale kteii pu-
toyah ke sve zaslibene zemi, k duchov-
nimu riji,jako vracejici se vyhnanci.
A putujice, iikali si s bisnikem: "S Psy-
che, molt dUSl, Sli jsme bloud(ce, jd jsem
mel plne srdce v)lkhku a Idvy, Sli jsme za
svetlem Astartil1a mrs(ce, te hvfzdy, blede
jako b}lvd vrah" (E.A. Poe).Ai uz kre-
17
do tech lidi, obrnene vystiizlivenim
z osviceneho iluzionismu, bylo sebe-
klamem ci hledanim sve prapodstaty,
bylo to take kredo tisiciletych skry-
rych tradic a bylo v nem cosi veky pie-
trvavajiciho. "Stidi svuj zivot, kdo
hleda svou cestu" (Piislovi 11,17).
Matny lesk saturnske hvezdy, kteri je
vedla, pIne zazaiil az v jejich posled-
nim pohledu, ale byly to oCi usmil'e-
nych.
18 ~OVODOBY CESKY HERMETISMUS
VYMEZENi TEMATU
VYlllezeni telllatu
Predmetem naseho pojednani je no-
vodoby cesky hermetismus, a tak vy-
mezeni naseho tematu vychazi z dvo-
jiho ran1Ce: Casoveho a obsahoveho.
Casovy ramec je dan neurcitym ter-
minem "novodobf', ktery poukazuje
na sirSi historicke obdobi nez stejne
neurcity termin "soudobf', ale .nijak .
presneji je neurcuje. Zlaty vek ceske-
ho hermetismu spada nepochybne do
doby panovani cisare Rudolfa II.
Habsburskeho (1552-1612), velikeho
ptiznivce ved a umeni, ale take veli-
keho ctitele "tajnych ved". Za jeho
vlady se Praha stala sdediskem jejich
pestovani, a to se neomezovalo jen na
cinnost alchymistickych sufleru. Obli-
benou cetbou cisare pry byla jedna
z nejstarSich evropskych knih 0 magii,
Picatrix.
Doba tohoto cis are je jiz oznacova-
na za "novy vek". Musime tedy nase
pojeti "novodobeho" vymezit opera-
tivne, nebot je posouvame do doby
mnohem mladsi. SouCasne chceme tu-
to novodobost pojmout s ohledem na
urCity Casovy dej Ci historicky predel,
na udalost, ktera novodoby cesky her-
metismus jaksi nastartovava, a tim dava
teto pocatecni udalosti i smysl. Timto
startovnim okamZikem bylo zalozeni
martinistickeho krouzku v roce 1891
a pote 16ze v roce 1895 v Ceskych Bu-
dejovicich baronem Adolfem Leonhar-
19
dim ze Straze nad Nezarkou. V marti-
nistickem hnuti se tehdy sousdedili vy-
znamni zajemci 0 hermetismus, ktery
byl v ramci tohoto hnuti v podstate
pestovan az do konce ttidrych let mi-
nuleho stoleti.
Obdobi od smrti "Sileneho Habs-
burka" do pocatecniho obdobi nasi
"novodobosti" je velmi chude na in-
formace, nen! vsak zrejme chude na
udalosti, nebot je nepochybne zaplne-
no predevsim cinnosti rosekrucian-
skych spolku, ktere byly jakymsi medi-
em pestovani a sireni hermetickych
nauk, a jednim z center rosekrucian-
skeho hnuti, byt obsahove diferencova-
neho, byla Praha. Osobnim lekarem ci-
sare Rudolfa II. byl nepochybne jeden
z mala pravych rosekrucianu Michael
Maier a na cisarove dvore pusobil vy-
znamny hermetik John Dee. Rozhodli
jsme se vsak zacit az onou dobou, kte-
ra ceskemu hermetismu vtiskla velmi
osobiry raz a byla impulsem, jak pozna-
me dale, k jeho vrcholnemu vyvoji.
Touto udalosti, jiz nase historie ceske-
ho hermetickeho hnuti zacina, jak jiZ
bylo poznamenano, bylo nepochybne
zalozeni martinisticke 16ze U modre
hvezdy v Ceskych Budejovicich asi
v lednu roku 1895 baronem Adolfem
Leonhardim. Ctyti roky predtim zalo-
Zil tento nadseny a obetavy Sititel eso-
20
ternich nauk teosofickou l6zi v Praze
a martinisticky krouzek v Ceskych Bu-
dejovidch. V ceskobudejovicke marti-
nisticke l6Zi, ktera vznikla z uvedene-
ho krouzku, jiz dominoval zajem
o hermetismus, vedle zajmu 0 teosofii,
neognosticismus, iluminatstvi a spiritis-
mus.
Zaciname tedy rokem 1895, kdy byl
do Cech uveden martinismus v lozove
forme. Zb-yva nynijdte urcit obsah na-
seho predmetu, jimz je hermetismus.
Slovo sarno je odvozeno ze jmena l11y-
ticke postavy staroegyptskeho boha pis-
rna a tajnych ved Thovta, ktereho Re-
kove nazyvali Hermes Trismegistos
(Hermes Tfikrit Mocny), a to proto,
ze podle legendy znal tajemstvi tH taj-
nych ved: alchYl11ie, astrologie a ma-
gie. Je mu pfipisovana !'ada esoteric-
kych spisu, nejasneho puvodu, ktere
jsou shrnovany do souboru zvaneho
Corpus Herl11eticum. N eni v nem vsak
zahrnuto to, co jeho pozdejsl'zaci po-
kladali za jeho vrcholne dilo, totiz
strucne shrnut! jeho uceni do kritke-
ho textu, vlastne do nekolika tezi vy-
rytYch na desce ze zeleneho skla, ktere
je nazyvano Tabula Smaragdina (Sl11a-
ragdova deska). Je to dilo, ktere melo
velky vliv na evropsky stredoveky eso-
terismus a ktere bylo jednim ze zaklad-
nich pramenu alchymie, nazyvane
v obdobi renesance tez "hermetickou
filosofii". Take puvod Sl11aragdove des-
ky je nejasny, jeji nejstadi verze je
v arabstine, ale jeji obsah poukazuje na
to, ze je syntezou staroegyptskeho eso-
terismu, resp. jeho helenistickou syn-
tezou. Smaragdova deska j e v tomto
sl11yslu nejvyznamnejsim historickym
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
pral11enem hermetisl11u. Klasicky her-
metismus, jak bylo jiz uvedeno, tvofila
trojice "tajnych ved", alchYl11ie, astro-
logie a magie, a po jeho proniknuti na
evropsky kontinent a jeho rozsifeni,
ktere bylo jednak dllel11 v Egypte used-
lych Reku a jednak zrejl11e take Ara-
bu, pronikajidch do Evropy zejl11ena
pres Spanelsko, dostal tento staroegypt-
sky esoterismus v 16. stol. svou speci-
fickou evropskou fornlU, jejiz nejvy-
raznejsi variantou bylo rosekrucianstvi
(rhodostaurotismus). Avsak herl11etis-
mus splyval i se starozidovskym esote-
risl11el11, s kabbalou, ktera podle nekte-
rych pramenll je jeho zidovskou verzL
V duchovnim kvasu alexandrijske sko-
ly dochazelo k ruznYl11 syntezam a syn-
kretismum esoternich doktrin, coz
l11elo, mimo jine, za nasledek, ze her-
l11etismus byl neprivel11 pokladan za
druh gn6ze, ktera byla tez jednim
z produktu onoho duchovniho pohy-
bu staroegyptskeho esoterismu, ktery
by'l pestovan v Alexandrii v prvnich sta-
letich naseho letopoctu.
Hermetismus, ci esoterni doktrina
Herma Trisl11egista mela velky vliv na
filosofii v obdobi renesance, kdy Mar-
silio Ficino prelozil z podnetu Cosima
Medicejskeho Hermovi pfipisovane di-
10 Poimandres, ktere mu z Makedonie
pfinesl jisty mnich. Od r. 1463, kdy
Poil11andres v latinskem prekladu vysel,
se zajem 0 hermetismus rychle mil Ev-
ropou a spl-yval nekde s tehdy jiz rozsi-
renym neoplatonisl11em a nejvice
ovsem s alchymii, ktera byla pozdeji na-
zyvana "hermeticke umeni". Zatimco
uvedeni Poimandra melo vliv zejmena
na rozvoj akademickeho neoplatonis-
mu, Smaragdova deska se stala bibb
VYMEZENf TEMATU
alchymie a magie a Egypt se tak stal ko-
lebkou noveho druhu zipadniho eso-
terismu - hermetismu. Podobne jako
zidovski kabbala sply-vala s kl'esranstvim
v tzv. kl'esranskou kabbalu, splyval her-
metismus s kl'esranstvim v rosekruciin-
stvi (rhodostaurotismus), promenoval
arabskou fyzickou alchymii v alchymii
duchovni a plodne pronikal k mysteri-
im sv. Grilu. Vy-voj hermetismu byl ces-
tou duchovnich vitezstvi, ale i proti-
venstvi, nebor vedle pozoruhodnych
ideji a Svetla s sebou vlekl i poveru a ne-
ptitelstvi mocnych. Ve svYch trech
aspektech, alchymii, astrologii a magii,
nabizel n0vY pohled na svet a jeho tid,
najeho transcendentni podstatu, na po-
staveni cloveka v tomto tidu, jemuz
vlidl duch a ktery byl pIny vzrusujidch
tajemstvi, skryrych vztahu mezi vecmi
a mezi clovekem a svetem. Avsak vedle
toho byl i velkym svudcem a temnou
nadeji lidem ponizenym a urazenym,
kterym v masce d'abla sliboval bohat-
stvi, rozkose a moc. Od do by sveho
vzniku vsobe hermetismus skry-val na-
deje pro hledace duchovnich pravd, ale
byl i vibnickou pro otroky vidin bo-
hatstvi, moci a slasti a iluzi pro dobro-
druhy poznavani Faustova typu. Her-
metismus je jednim z pramenu tzv.
"archaicke moudrosti", jejiz stopy v za-
padni kulture zanechali krome jinych
Pythagoras, Plat6n, Plotin, Jamblichos
a dalSi ve forme predlogickeho pozna-
n1. V tomto smyslu vyznacuje obdobi,
kten~ predchazelo ceste od mytu k 10-
gu, od orfistu k Aristotelovi a jeho de-
dicum, od archetypu k pojmum, a vy-
jadruje v symbolech to zahadne "cosi",
co je skryto za kazdodenni zkusenosri
jako tuseni transcendentna a jako tou-
21
ha po teto transcendentni zkusenosti,
naplnovani nejen zvLlstnim druhem
poznivini, ale i praxe.
Kdyz koncem 19. stoled, po obda-
bi cinnosti pHsne utajovanych 1621
a osamelych poutniku k duchovnim oi-
zim esoternich pravd, prechizi herme-
tismus do obdobi vice Ci mene verej-
neho hnud, jsou jiz esoterni doktriny
stareho Egypta smiseny na jedne strane
s kabbalou a na druhe s orientilnimi
esoterismy, zejmena indickeho typu (te-
osofie). Soucasne jsou s vlnou Siridho
se spiritismu, pozustatku mesmerismu
a nesmrtelnou profanaci divinacnich
metod tyto doktriny smiSeny s tzv.
okultisment, ktery je mnohdy privem
odmitin jako zdroj naivni povercivosti,
pokud j e pestovin v poklesle, stare ve-
deni a umeni profanujici forme. Zislu-
hOll velkeho francouzskeho hermetika
a kabbalisty Eliphase Leviho je vsak her-
metismus v 19. sto1. ocisten ad balastu
profanace, a kdyz se duchovni Zik Le-
viho, Papus, se skupinou mladych na-
dsencu ujimi organizace hermetickeho
hnuri v ramci jim renovavaneho mar-
tinistickeho tidu, stivi se ParH sveto-
vYm centrem sireni a organizace hnud
za renesanci hermetismu, jako duch~
Zipadu nejblizsi forme esoterismu. Sil-
ny vliv mel hermetismus i na pokraco-
vatele anglickych "rosekruciinskych"
a esoterne-zednirskych 1621. Uslechtile
hnuri svobodnych zedniru, ktere se
v minulosti napijelo z pramenu staro-
egyptskeho esoterismu, se v te dobe
z nejvetsl cisti bohuzel jiz promenilo
v politicko-mocensky spolek.
Na konci 19. stoleri, v dobe ozna-
covane "fin de siecle", se v kulture
Zipadu cosi podstatneho meni a cosi
22 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

podstatneho zacina - zacina ona tak V nasem pojednani nepujde 0 jaky-

blahodarna oZivujici krystalizace a re-
nesance starovekeho hermetismu, jak
tu jiz bylo uvedeno, a to predevsim
v Pai'izi zasluhou nesmrtelneho Eli-
phase Leviho a pozdeji jeho duchov-
niho zaka Gerarda Encausse, zvaneho
Papus. Jak ukazeme pozdeji, neni na-
hodou, ze z tohoto pafizskeho zdroje
vychazi take novodoby cesky herme-
tismus, ktery je pestovan predevsim
uvniti' martinistickeho Hdu, jehoz je
Papus obnovitelem. V te dobeje ovsem
hermetismus pestovan i uvnitf anglic-
kych a severoamerickych neorosekru-
cianskych l62i a krouzku, ktere byly
zalozeny zprvu anglickymi neorose-
kruciany (E. G. Bulwer-Lytton) a po-
tom take evropskymi exulanty nejprve
ve Spojenych statech severoamerickych
(P. B. Randolph ve Filadelfii). Pesto-
van je ovsem hlavne i v rakouskych
a nemeckych l6Zich Hdu Ordo Templi
Orientis (K. Kellner, Th. Reuss).
si "cisty" hermetismus, nebot ten, jak
jiz bylo poznamenano, smeroval vyvo-
jem k integraci s jinymi esoternimi
systemy, nejvyrazneji vsak splynul
s kabbalou, resp. s jeji renesancni
evropskou formou, tzv. ki'estanskou
kabbalou. Proto zde budeme hovoht
i 0 kabbale a kabbalistech ceske pro-
venience. Avsak ponechame stranou
synkreticky okultismus a teosofii, ktera
rna u nas bohatou a dynamickou his-
torii, ale jejiz doktrina je akcentovana
vice vlivy indickeho esoterismu (H. P.
Blavatska). Stranou ponechame i z te-
osofie se vyvinuvsi antroposofii (R.
Steiner), v niz rovnez prevladl na ki'es-
tanstvi naroubovany duch Vychodu.
Nase novodobe dejiny ceskeho her-
l11etisl11u jsou tedy dejinal11i novodobe
ceske alchYl11ie, astrologie, magie a kab-
baly. Jen okrajove tu budou zmineny
i jine esoterni spolecnosti a proudy.

Okultisticke a hermeticke nauky

jsou pestovany take v uzke souvislosti
s cinnosti nekterych l6Zi svobodneho
zednarstvi, zejmena s l6Zemi jiz zn1.i-
neneho staroegyptskeho ritu, z nichz
nejvyraznejsi byl rad Memphis-Mis-
raim, zalozeny r. 1805 v Milane, kte-
ry se koncem 19. stol. rozsifil i do
Anglie O. Yarker) a do Nemecka (Th.
Reuss). Potom tu byla ovsem pestra
smesice ruznych vice Ci mene verej-
nych okultistickych, zejmena spiritis-
tickych spolku, z nichz mnohe vedle
primitivniho vyvolavani "duchu" pes-
tovaly, obvykle na nevysoke urovni,
i ruzne druhy hermetismu, zejmena
astrologii.
II II II II II II II
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
Panorallla novodobeho
evropskeho herllletislllU
Chceme-li vystopovat historicke sou-
vislosti. novodobeho eeskeho hermetis-
mu, zdroje, z nichz vyrustal, musime
zde vytvofit alespoii skicu novodobe-
ho evropskeho hermetismu, v jehoz
ramci se eesky hermetismus utvarel. Je
to velmi pozoruhodne obdobi konce
19. stoled, poznamenane vzestupem fi-
losofickeho pozitivismu, politicHho li-
beralismu a ekonomickeho industria-
lismu. Dochazi k velkemu rozvoji
ptirodnich ved a prumyslu, avsak pod
hladinou relativni hospodarske stability
a svetoveho miru se jiz pfipravuji dalSi
vyboje imperialismu, ale i socialismu
a ateismu a novodobe arogantni pokro-
kitstvi nabira jedovaty dech, aby jim
otravilo hodnoty viry a oddanosti ide-
alum ktestanstvi. V teto dobe novo do-
beho osvicenstvi, samospasitelneho ro-
zumarstvi a pokrokirstvi, kdesi na
periferii spoleeenskeho zivota, vyrusta-
ji jemne kvety lidske touhy po pozna-
ni tajemnych svetll, starodavnych pravd
a po duchovnim zivote vubec. Svet, fas-
cinovan hlasy falesnych proroku po-
zemskeho blaha a pokroku, vsemohou-
d vedy a destruktivniho liberalismu,
yeti uz jen v chemii a fyziku, horeene
poCita, obchoduje, prehodnocuje.
V male patizske uliece, v blizkosti nej-
znamejsich kabaretu na rue Pigalle,
z nichz sem dozniva m6dni kanbn, se
v byte mladeho markyze Stanislase de
23
Guaity schazi mala skupinka muzu, kte-
ti zde diskutuji 0 obsahu svYch studii
kabbalistickych textu a magickych ri-
tualu, 0 alchymii a kabbale, 0 svYch po-
znatdch a zkusenostech s praktickou
magii. A ptiblizne totez se odehrava
kdesi v Londyne, ve Vidni a v Berline
- je to poeatek renesance hermetismu,
ktery se soueasne mlsi s vlivy literarni-
ho dekadentniho romantismu. S. de
Guaita je kabbalista a hermetik, prak-
tikujid mag a take dekadentni basnik.
Asi na konci prvniho desetileti
19. stoled zalozil Godfrey Higgins
v Anglii rosekrucianskou spoleenost,
ale ta byla rosekrucianski spiSe jen
podle sveho jmena, nebot se v ni pes-
toval synkreticky pojary a buddhistic-
kym ueenim akcentovany esoterismus.
A. E. Waite (1888) oznaeil toto sdru-
zeni za esoterni zednarstvi, nicmene
se v jeho Cinnosti uplatiiovaly i prvky
hermetismu. Na tyto poeatky na-
vazovala pak jina, v prumyslovem
Manchesteru roku 1860 vznikla rose-
kruciansb skupina, ktera pusobila ne-
vei'ejne a jen po dobu deviti let. Vlast-
ni zaklady rosekrucianskeho hnud
v Anglii, ktere, jak jiz vime, je evrop-
skou, resp. ktestanskou variantou her-
metismu, byly polozeny vlastne az
roku 1866, kdy se v Londyne sdla
skupina svobodnych zednaru oriento-
24
vanych na hermetismus a zalozila 0 rok
pozdeji spolek nazvany Societas
Rosicruciana in Anglia. Jeho prvnim
ptedstavenym byl Robert W. Little
(1840-1878), ktery mel vysokou hod-
nost v londynske zednarske 16Zi
a v uvedenem rosekrucianskem spolku
mu ptislusel titul Supremus Magus.
Tento anglicky hermetik mel styky
s jistym nemeckym rosekrucianskym
spolkem, a byl snad ijeho Clenem. Kro-
me toho byl Clenem vysoce esoterni-
ho spolecenstvi Asijskych bratti, velmi
stareho okultniho sdruzeni, ktere po-
dIe nekterych povesd zalozilo mesto
Prahu. (Clenem tohoto sdruzeni byl
i znamy prazsky okultista nemeckeho
puvodu, spisovatel Gustav Meyrink.)
Po Littleove smrti se ujal vedeni ang-
licke rosekrucianske spolecnosti Wil-
liam Wynn Westcott (1848-1925).
Jinym ryznamnym ptedstavitelem te-
to anglicke rosekrucianske spolecnosti
byl Robert Henderson Mackenzie
(1833-1886), ktery byl zvan Bapho-
metus a mel prokazatelne kontakty
s klasikem novodobeho francouzskeho
hermetismu Eliphasem Levim, ktere-
ho navstivil v Patizi. Mackenzie je
srym zpusobem klicovou postavou pro
historiky novodobeho evropskeho
hermetismu, protoze se tei asi sedm
let zdrZoval v tehdejsim Rakousko-
Uhersku, kde intenzivne pusobil vy-
nikajid hermetik hrabe Alexander Ap-
ponyi (1844-1925), 0 nemz bude jeSte
tec. Krome toho, ze Mackenzie mel
cile styky s prednimi francouzskymi
a rakouskymi hermetiky, zaslouzil se
o uvedeni Tarotu do Anglie. Studoval
na univerzite jazykovedu a reci, poz-
deji tei prava, a mel velky vliv na ry-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
voj rosekrucianskeho hnud v Anglii.
Jinym vyznacnym clenem uvedene
anglicke rosekrucianske spolecnosti byl
nepochybne mistr Frederick Hockley
(1808-1885), ktery se soustavne zaby-
val praktickou magii a ptislusel k pro-
slule "magicke skole" Francise Barret-
ta, autora encyklopedickeho dila
o prakticke magii (The Magus, or Ce-
lestial IntelligenceI'; being a complete
system of Occult Philosophy, London
1801). Barrettje povazovan za novo-
dobeho Agrippu z Nettesheimu, prv-
niho velkeho syntetika magie. Take
Hockley, jako temer vsichni hermeti-
kove te doby, byl svobodnym zedna-
tern a byl v kontaktu s Eliphasem Le-
vim, jiz zminenym francouzskym
magikem a kabbalistou, ktery je pokla-
dan za skutecneho obnovitele herme-
tismu. Jinym anglickym tadem her me-
tickeho typu byl Fratres Lucis Order
CrUd bradi svetla), ktery byl odnozi ta-
du Order of the Brothers of hook cross
(1~Ud brad! hakoveho ktize) , jenz mel
svuj puvod ve Francii a navazoval na
syst"em tzv. egyptskeho zednarstvi, kte-
re udajne na konci 18. stoled zalozil
povestny hrabe Cagliostro ve Floren-
cii. Rad, ktery se zabyval zejmena al-
chymii, mel odnoze i v Rime, Patizi
a ve Vidni. Cagliostro tad patrne jen
renovoval, nebor jeho Clenem pry kdy-
si byval i anglicky rosekrucian a alchy-
mista Thomas Vaughan (1622-1666),
zvany Philalethus, ktery vsak zil sto pa-
desat let pted udajnym zalozenim to-
hoto tadu Cagliostrem. K uzsimu spo-
j eni mezi anglickymi rosekruciany
a francouzskymi hermetiky, kteti pra-
covali ptevazne individualne, doslo ph
druhe navsteve Eliphase Uviho v Lon-
PANORAMA NOVODOBEHO CESKEHO HERMETISMU
dyne, v prosinci roku 1861, kdy byl Le-
vijmenovan eestnym Clenem fidu. Spi-
sovatel E. G. Bulwer-Lytton (1803-
-1873) obddel tehdy titul "grand pa-
tron of the order". Lord Bulwer-Lyt-
ton uddoval spojeni se vsemi vYznam-
nymi okultisty sve doby a pozval
Leviho do Londyna. Jinym vyznam-
nym elenem teto rosekrucianske spo-
lecnosti byl historik rosekrucianu Har-
grave Jennings (1817-1890), autor
velmi osobite pojate interpretace rose-
krucianskych symbolu (The Rosicruci-
ans, their rites and mysteries, Lmidon
1870). Vyznamnol1 roli sehrili dva jini
znameniti Clenove teto spoleenosti, W
R. Woodman (1828-1891) a lekar dr.
W W Westcott (1848-1925), dlouho-
lety pHtel H. P. Blavatske, zname rus-
ke svetobezkyne a spoluzakladatelky
Teosoficke spoleenosti v roce 1883. Te-
osofie a spiritismus tvohly hlavni na-
pHi cinnosti tehdejsich okultistickych
krouzku. W W Westcott zaeal roku
1888 vydavat v Yorkshiru okl1ltni ea-
sopis The Lamp oJThoth, ktery sehril
duleiitou roli v orientaci na puvodni
hermetismus, podavaje jeho doktrinu
jako uceni staroegyptskeho Thovta
(Thotha), tj. Herma Trismegista. Ang-
liet! rosekruciani se rozsihli nejprve ve
Skotsku a odtud do Spojenych statu se-
veroamerickych, nejprve do Filadelfie
a potom do Bostonu, kde vznikla cent-
ra hermetickeho hnut! v USA. Jeho vY-
raznym, ale tragickym predstavitelem
byl v te dobe Pascal Bewerly Randolph
(1825-1874), zakladatel spolecnosti
Eulis, ktery behem sveho pobytu ve
Francii, kde se setkal s Levim, zalozil
Hermetic Brotherhood of Light (Her-
meticke bratrstvo svetla), ktere bylo
25
pozdeji patrne totozne s fidem Her-
metic Brotherhood of Luxor. Pozdeji
ve Spojenych statech zalozil rad Eulis,
ktery se stal jednim z hlavnich zdroju
pestovani sexualni energie.
Do Francie pronikli anglieti rose-
kruciani kolem roku 1880 a v Berline
bylo zalozeno roku 1901 Collegium ro-
secrucianum vedene Theodorem Reus-
sem, ktery vsak byl roku 1906 z toho-
to fidu vylol1een a pretvohl pak tento
spolek na berlinske "kolegium". To
pozdeji splyn1110 s fidem Orientalniho
templu (Ordo Templi Orientis). Od ro-
ku 1868 vydavala Societas rosicruciana
in Anglia easopis The Rosicrucian, ktery
s urCirymi prestavkami vychazi dodnes.
Rovnez tato anglicki rosekrucianski
spoleenost stile existl1je. Jeji vYznam
vsak spoCival predevsim v tom, ze z ni
vysel podnet k zalozeni nejvYznam-
nejsiho anglickeho a patrne i svetove-
ho hermetickeho radl1 The Golden
Dawn (Zlata Jitfenka, nekdy tez Zlaty
usvit), jehoz programem bylo jiz studi-
l1m vsech druhu hermetismu, jimz vY-
razne phspel k jeho celosvetovemu
rozvoji, jak 0 tom svedei obsahle dno
Israela Regardieho (The complete Gol-
den Dawn system oj Ma,,?ic, repro Santa
Monica Cal. 1984, th svazky). Sam na-
zev radl1,jak zduraznuje K. R. H. Frick
(1978), poukazuje na historickou na-
vaznost na hermeticke tradice, nebot
je patrne odvozen z esoterni interpre-
tace Jitrenky jako symbolu vychizejid-
ho Svetla (latinsky "aurora"). Pod pseu-
donymem Dominicus Gnosius roku
1610 vysly spis Hermes Ii-ismegisti tracta-
tus vere aureliS, de Lapidi Philosophici sec-
reto ... (Lipsiae 1610) je vYznanmym po-
26
jednanim 0 hermetismu s ustfedni ka-
pitolou nazvanou Aurora COl1surgens
quae dictur aurea hora (tj. Vychazejid jit-
renka, nazyvana zlata hodina). Nazev
tohoto nejv-yznamnejsiho hermeticke-
ho radu novoveku nebyl tedy zrejme
jen produktem poetickeho postoje, ale
mel urciry esoterni smysl.
Th Clenove tadu Societas Rosi-
cruciana in Anglia, William Robert
Woodman, William Wynn Westcott
a Samuel Liddell MacGregor Mathers,
. zalozili 1888 rad Zlate jitfenky, ktery
mel pIny nazev Hermetic Order of the
Golden Dawn. 0 tom, jak tento tad
vznikl, koluji ruzne povesti. Uvadi se,
ze v jednom londynskem antikvariate
byl nalezen rukopis, oznacovany jako
Cipher Manuscripts, ktery byl ddif-
rovan reverendem A. F. A. Woodfor-
dem; autorstvi bylo phsuzovano opa-
tu Johannu Trithemiovi, nejvetsimu
stredovekemu znalci magie. V unoru
1886 pry sdelil Woodford svuj nalez
Iekah dr. W. W. Westcottovi, ktery
pozdeji nalezeny spis s pomod W R.
Woodmana definitivne rozlustil. Wo-
odford, na rozdil od obou posledne
jmenovanych, nebyl Clenem rosekru-
cianske spolecnosti. Obsah tohoto le-
gendarniho spisu nebyl nikdy zverej-
nen, tvrdilo se vsak, ze se jedna
o vyznamny rosekruciansky rukopis,
ktery byl predrim tez v ddeni Elipha-
se Leviho, nebot v nem pry byl phlo-
zen list s inicialami A. L. C. - to byla
zacatecni pismena Leviho vlastniho
jmena, jez znelo Alphonse Louis Con-
stant. V rukopise byla zminena "stara
sestra", ktera mela zit v nemeckem Ul-
mu (podle jine verze ve Stuttgartu)
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
a ktera byla pozdeji identifikovana ja-
ko slecna Anna Sprengelova, rosekru-
cianka vysokeho stupne zasvecenL Je
vsak velmi pravdepodobne, ze Spren-
gelova je pouha mystifikace, nebot
pozdejsi patrani po ni, ktere provedli
G. Meyrink a dr. H. C. Birven, jeden
z nejvetsich nemeckych hermetiku,
bylo zcela bezv-ysledne. Nicmene poz-
dejsi v-yznamny clen radu Zlate jitren-
ky, lekar dr. R. W. Felkin, ktery
pozdeji spoluzakladallondynskou sku-
pinu Stella Matlltina, tvrdil, ze roku
1904 ph navsteve nemecke rosekru-
cianske skupiny v okoll Hannoveru
poskytllek, uzivany jen v Anglii, jiste
pacientce z Hannoveru, ktera se jme-
novala Anna Sprengelova, ale ktera
svou pHslusnost k rosekrucianum po-
prela. Podle jine verze mela vsak byt
clenkoll norimberske rosekrucianske
skupiny Goldene Dammerung.
Historikove radu Golden Dawn,
kterych je cela :fada, obvykle uvadeji,
ze byl zalozen v Londyne roku 1888
spolu s Isis-Urania-Tempel, chramem,
ktery byl centrem tohoto radu. Tremi
prednimi zakladajidmi Cleny byli West-
cott, Woodman a pozdejsi vudce radu
Samuel Liddell, (MacGregor) Mathers
(1856-1918), ktery na prelomu 19.
a 20. stol. studoval v PaHZi stare spisy
o magii (krome jineho prelozil povest-
nou Abramelinovu knihu 0 posvatne
magii). J iz na zacatku sveho puso beni
zalozil v Bedfordu Horus-Temple a da-
le take v Edinburghu Aman-Ra-Tem-
ple, kde se pestovaly esoterni ritualy.
Rad Zlate jitrenky byl jiz v-yrazne her-
metickym radem, v nemz se pestovala
vsechna odvetvi hermetismu, ale mel
PANORAMA NOVODOBEHO CESKEHO HERMETISMU 27

William W)'1I11 Westcott (WWW), dlol/holet)' pN- Allglick), esotenzl zedndUohll Yarker.
tel Helen), Petr01NlY Blavatske, kterd v roce 1875
zalozila Theoso.fickou spoleCllost.

Samuel Liddell MacGregor .VIathers Aleister erolule), ue veku, kdy vstupoval do Mdu
Ordo Templi Orie/ltis.

velmi pohnutou historii. Osobni spo- ly posleze k jeho rozpadu. Dnes jeho
ry 0 vedeni radu mezi Mathersem novou verzi reprezentuji u nas znami
a proslulym Aleistrem Crowleym ved- autoh nekolikasvazkove ucebnice ma-
28
gie Chic Cicero a Sandra Tabathe Ci-
cerova (Zasvecc/li do prakticke magic, sv.
I.-VII., Praha 2001-2003). Cleny ra-
du byli take vyznamny irsky basnik
William Butler Yeats, spisovatel Arthur
Machen a pozdeji neblaze prosluly
a rozporuplny Aleister Crowley. Ces-
kym Clenem radu byl od roku 1892
hrabe Frantisek Otto z Bubna. V Ang-
lii pusobil i zednar Johann Daniel
Siegfried Leonhardi, zakladatel lon-
dynske Pilger-Loge pro Nemce usedle
v Anglii. Byl to jeden z predku vy-
znamneho ceskeho hermetika barona
Adolfa Leonhardiho. Za nechutnych
sporu mezi Mathersem a Crowleym se
tad posleze v obdobi pred prvni sveto-
YOU valkou rozpadl a nebyl jiZ obno-
yen. V jeho archivech, ktere byly zcas-
ti uverejneny, vsak zustalo mnozstvi
cenneho materialu 0 alchymii, kabba-
Ie, tarotu, astrologii, ceremonialni ma-
gii, divinacnich technikach, esoternich
symbolech a dalSi. Crowley byl do ta-
du uveden roku 1898. Po odstoupeni
Matherse z funkce predstaveneho tadu
v roce 1900 se vystHdalo nekolik di-
rektorii a roku 1903 ueinil jiny vy-
znamny anglicky hermetik Arthur
Edward Waite (1857-1940) pokus 0 re-
form.u radu, ale jeho postupnemu
upadku a posleze zaniku uz nezabranil.
Tehoz roku se od radu odtrhla laze
Amen-Ra-Tempel v Edinburghu a osa-
mostatnil se londynsky tempI Isis-Ura-
nia pod vedenim R. W Felkina. V nem
Crowley zaeal svou dramatizacni me-
todu ceremonialni magie (evokace my-
tologickych bozstev doprovazene hud-
bou, zpevem a tancem). Podnet k teto
metode, kterou pozdeji Crowley spojil
se svou osobite pojatou sexualni ma-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
gii, vytvotil patrne sam Mathers, ktery
behem svych studii v PaHzi pestoval,
spolu se svou manzelkou Moinou,
v chramu nazvanem Athanor "magic-
ke dramatizace mytu" a objevil v kni-·
hovne paHzskehoArsenalu prosluly ru-
kopis Abramelinovy posvatne magie,
ktery prelozil do anglictiny a vydal po-
tom v Londyne. Rukopis z roku 1458
patti mezi nejuCinnejsi, ale take nejne-
bezpecnejsi ptirucky prakticke magie.
Mathers vybudoval v Pa[izi chram
Ahathoor, v nemz rovnez zavedl ritu-
alni dramatizace mytu. DaISi ryvoj her-
metismu v Anglii ajeho expanze na ev-
ropsky kontinent a pozdeji do USAje
spojen se jl11enem jiz zmineneho
Aleistra Crowleyho (1875-1947) aje-
ho legendarnich dobrodruzstvl.
Pro nas j e vyznamna zej l11ena ein-
nost Crowleyho ve spojeni s nemec-
kym radem Ordo Templi Orientis
(zkracene O.T.O.), do nehoz byl
Crowley jako hlava magickeho radu
A. A. (Atlantsti adepti ci Astrum Ar-
gentinum) ptijat roku 1912 Theodo-
r~m Reussem, ktery rozpoznal pHbuz-
nost Crowleyovy sexualni magie (velmi
skryte naznacovane v casopise The
Equinox, ktery Crowley sam vydaval
a napliioval sVyl11i pracemi od roku
1909). Reuss a Crowley spolu uzce
pracovali az do vypuknuti prvni sveto-
ve valky v roce 1914, kdy Crowley
emigroval do USA a Reuss oddel
z Londyna do Srycarska, kde zil az do
sve smrti v roce 1923. Reuss byl pozo-
ruhodnou postavou; mel mimo jine
i styky s anarchisty a revolucionati, vy-
stupoval jako zpevak a byl podezHvan,
ze je nemeckym spionem. Stal se Cle-
PANORAMA NOVODOBEHO CESKEHO HERMETISMU
nem ruznych zednarskych l6zi, jine
sam zakladal, zrejme proto, aby mohl
jejich Clenum, ktei'i byli nezi'idka pre-
devsim sberateli kuri6znich diplomu,
tyto diplomy udilet za nemale penezni
castky. Crowley po svych bohatych
zkusenostech s praktickou evokativni
magii - mimo jine pracoval ve skot-
skem Boleskinu pobliz znameho jeze-
ra Loch Ness s Abramelinovou pi'iruc-
kou - se po skonceni valky a svem
navratu do Evropy pokusil dale praco-
vat v intendch sve sexualni magie v ko-
mune Thelema, kterou zalozil' v Cefa-
lu na Sicilii. Tam prisel v roce 1920,
ale byl odtud posleze po tragicke smr-
telne pi'ihode, ktera se zde udala, vy-
hosten. Odjel do Nemecka, nebor byl
persona non grata nejen v Italii, ale i ve
Francii a v Anglii, a pokusil se zde
ovladnout nemeckou kvazirosekruci-
anskou spolecnost Pansophia (zaloze-:-
nou r. 1922) s centralami v Lipsku
a v Berline, kde pusobil ryznamny ne-
mecky okultista, berlinsky antikvar
Heinrich Tranker (1880-1956), a Eu-
gen Grosche (1888-1964), vystupujici
jako Gregor A. Gregorius, ktery roku
1928 zaloZil nyni velmi znamou Fra-
ternitas Saturni, jakousi variantu
O.T.O. pracujid v intencich sexualni
magie. Lipske rosekrucianske hnuri
skonCilo svou Cinnost po nechutnych
osobnich sporech jeho vUddl. Pro ces-
ke zajemce 0 hermetismus byly du-
ldite kontakty zejmena s rakouskymi
hermetiky a teosofy, ktere se koncent-
rovaly na osobu Friedricha Ecksteina
(1861-1939), jenz byl take v uzkem
styku s kllcovou postavou tehdejsiho
esoterickeho hnut! v Cechach, baro-
nem Adolfem Leonhardim, s nimz za-
29
kladal r. 1891 v Praze teosofickou 16-
zi. Ale cily baron Leonhardi byl ve sty-
ku i s ustredni postavou anglickeho eso-
terniho zedn:'ttstvi Johnem Yarkerem
(1833-1913),jakoz i s ustredni posta-
yOU francouzskeho hermetismu a neo-
gnosticismu Papusem, ktery soustre-
cl'oval zajemce 0 esoterismus do
martinistickeho hnuti, v jehoz cele ja-
ko jeho neunavny organizator stal. Ba-
ron Leonhardi byl tak v pisemnem sty-
ku s Yarkerem a v osobnich stycich
s Ecksteinem a Papusem, tremi klico-
vymi dramatis personae esoterickeho
deni na konci 19. stal. Dve z techto
postav byly vsak velmi problematicke:
Reuss byl vice obchodnik s honosny-
mi tituly a dekrety ("komanderu", "ry-
riru" atd.) a byl to patrne i anglicky
a nemecky spion. Yarker byl postavou
nemene zahadnou. Mel sice styky snad
se vsemi ryznamnejsimi rady a zedn:'tt-
skymi l6zemi te doby, ale brzy ztratil
duveru svobodnych zednaru a nebyljiz
v esoternich spolcich, ktere byly zed-
nah ovladany, akceptavan. Cele deni
se tehdy toCilo kolem radu Memphis-
Misraim. Mel to byt fad staroegyptske-
ho ritu, zalozeny r. 1805 v Milane, ale
jiz r. 1814 preneseny do Francie. Ang-
licke zednarstvi tenta tad odmitalo,
kdyz ho Yarker r. 1872 zavedl do Ang-
lie, takze ho musel pozdeji prejmeno-
vat na Oriental Order of Memphis.
Roku 1902 l6zi Memphis-Misraim za-
vedl Reuss v Berline, kde byli brzy na-
to phjati i ceSt! zajemci 0 Clenstvi v te-
to l6zi. Take Papus byl clenem fidu
Memphis-Misraim a velmistrem jeho
patiZske l6Ze. V radu Memphis-Misra-
im se tedy seSli th nejryraznejsi posta-
vy esoterniho zednarstvi, resp. okultis-
30
mu z konce 19. sto1.: Reuss, Yarker
a Papus. S poslednimi dvema jmeno-
vanymi byl Leonhardi prokazatelne ve
styku, a je pravciepodobne, ze se srykal
i s Reussem, nebot ten reprezentoval
tehdy se jiz ryrazne prosazujid rakous-
ky tad s nazvem Ordo Templi Orien-
tis (viz dale).
Druhym stiediskem hermetickeho
hnuti bylo tehdy Nemecko, proslule
srymi rosekrucianskymi tradicemi, ale
i tim, ze zde byla jako prvni v zahra-
nici uvaciena dila L.-c. de Saint-Mar-
tina jdte za zivota tohoto "Nezname-
ho filosofa" O. F. K!euker: Magico 11 ,
Frankfurt u. Leipzig 1784), ktery byl
vedle dalSich vlivu silne ovlivnen kla-
sickym hermetismem. Jinym interpre-
tem jeho dila by! romanticky filosof
Franz von Baader (1765-1841). Ne-
mecko melo vynikajiciho znalce ma-
gie, dvorniho radu Karla von Eckharts-
hausena (1752-1803) a vynikajiciho
historika okultismu Carla Kiesewette-
ra (1854-1895), ktery byl nejaky Cas
tajemnikem dr. Karla Kellnera, spolu-
zakladatele tadu O. T 0., a ktery po
svem dedovi vlastnil cenne rosekruci-
anske rukopisy. Nicmene Nemecko
bylo ptedevsim stiediskem nepravych
rosekrucianskych spolku s centry
v Berline, Mnichove a Lipsku. Puso-
bila tu pozdeji i pangermansky orien-
tovana spolecnost okultistu Thule,
k niZ nalezeli i nektef[ pozdejsi ptedni
naciste, ktera byla propojena s rakous-
kym pangermanskym hnutim a s pseu-
domystickou ariosofii (Q. von List, C.
von Liebenfels). Thule-Gesellschaft
(byla jakousi pobockou hnuti Germa-
nen-Order) vznikla roku 1918 v Mni-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
chove, jeji Clenove bojovali proti ru-
dym povalecnym revolucionatum
a mela pozdeji i uzky vztah k Arbeiter
Partei Antona Drexlera, kde zacinal
svou politickou karieru Adolf Hitler.
Zda se, ze ptedhistarii tadu orien-
talniho templu (Ordo Templi Orientis
- dale jen O.TO) tvotila anglicka od-
bocka tadu Memphis-Misraim, kterou
snad zaloZiI Harry J Seymour roku
1862 v Anglii a v niz pusobil s Johnem
Yarkerem. Odtud patrne vzdel podnet
k zalozeni OTO, 16Ze, najejiz bazi se
sesli Reuss a Crowley, ktery roku 1913
ziskal povoleni k zalozeni filialni 16Ze
O.TO v Anglii. Reuss si z Anglie pti-
vezl v roce 1902 chartu k zalozeni 16ze
. Memphis-Misraim v Berline, ale pted-
tim spolu s Kellnerem zalozil O. TO.
(podle nekterych pramenii byl dalSim
zakladatelem vyznamny teosof Franz
Hartmann a clenem 16ze mel byt do-
casne i pozdejsi antroposof Rudolf
Steiner). Arthuro Reghini, ktery byl
ve spojeni s Crowleym, zanesl nektere
ideje teta 16Ze pestujid sexualni magii
do italske skupiny Ur. Pod vlivem
Crowleyho byl i nejryznamnejsi pted-
stavitel italskeho okultismu Giuliano
Kremerz (Ciro Formisano), zakladatel
sexualne-magickeho tadu Miriam.
Ideovou bazi techto ttl ze ctyt nejak-
tivnejsich ptedstavitelu evropskeho
okultismu na zacatku 20. sto1., Reusse,
Crowleyho, Kremerze, byla sexualni
magie (v O.TO. bylajejim pramenem
i tantra "leve stezky", jak j dte uvidi-
me dale). Ctvrry nejaktivnejsi okultis-
ta te doby, Papus, zustaval neochvejne
u ideji martinismu a u pestovani evo-
kativni magie. Mezitim neunavny Re-
PANORAMA NOVODOBEHO CESKEHO HERMETISMU
uss, ktery pobyvalleta V Londyne, ale
take v Mnichove, kde od roku 1902 do
roku 1923 vychazel vyznamny esote-
ricky Casopis Oriflamme (Auri flamma
- Zlaty plamen), v Berline a v PaHZi,
rozsiroval sexualne magickou doktrinu
16ze O.T.O. po cele zapadni Evrope.
Srycarske odvetvi tohoto Hdu vedl od
roku 1923 Hans Rudolf Hilfiker
(1882-1955). Reussuv vliv vsak byl
ohrozen jiz v lete 1906, kdy v Mni-
chove vypukla afera se zasvecovanim
novicu uchazejicich se 0 clenstvi
v O.T.O., kteH odmitli Reussovy se-
xualne-magicke praktiky. V Mnichove
se objevuje eesky taneenik Rudolf de
Laban (von Varalya 1879-1958), ktery
zalozil poboeku sve taneeni skoly ve
Svycarsku a vedl, spolu s Reussem,
v Curychu v roce 1917 zalozenou 16zi
Libertas et Fraternitas. Take zde se
uplatilOvaly ideje radu orientalnich
templaru, coz spolu s udalostmi na po-
vestne svycarske Hore Pravdy (Monte
Verita) vedlo k vniti'ni krizi teto laze.
Odpor teto a nekterych jinych 16zi vy-
vrcholil roku 1920, th roky pred Reus-
sovou smrti, kdy se v Curychu poradal
kongres prednich 16n esoterniho
svobodneho zednarstvi. Dedictvi ori-
entalnich templaru pak prevzal zejme-
na rad Fraternitas Saturni a pozdeji
i svycarsky Hd Illuminatu (Herrmann
Joseph Metzger, 1990), ktery navazo-
val take na rad Fraternitas Saturni, ale
vzdal se pestovani sexualne-magickych
praktik. Faktickym dedicem ideji
a praktik o.T.O. se stal Crow'ley, uplat-
nujici vsude svuj thelemicky princip
"ein, co chces, to je veskery zakon"
a sve, pro mnohe dosti drasticke pojeti
sexualni magie. L6zi O.T.O. v Anglii
31
vedl pozdeji Kenneth Grant (nar.
1923), Crowleyho Zik, ktery spolu sje-
ho nemeckym zakem Karl Germerem
(1885-1962), puvodne sekretarem
Pansofie, a americkymi zaky G. L. Mc-
Murtrym (1918-1985) as. Clymerem
(1878-1966), puvodne neorosekrucia-
nem, prevedli sti'edisko O. T. O. do
USA. Nyni je jeho nejvyznamnejsim
predstavitelem Henry Smith Bertiaux
(nar. 1935), znalec v6d6. Nejhloubeji
zapustilo Crowleyho ueeni sve koreny
v USA, kde vznikala fada thelemickych
16zi jiz ve ti'icitych letech a dokonce
Thelemicki drkev v kalifornske Pas a-
dene Oack Parsons, jeji vudce, usilujici
sexualne-magickymi praktikami mar-
ne 0 pozemske vteleni "Babylonske
devky", ktery posleze roku 1952 be-
hem jakehosi chemickeho pokusu ph
rybuchu zahynul).
Crowleyho dllo, vychazejici z inte-
grace ideji a praktik O.T.O. a vlastnich
zkusenosti, ma dnes nejvetsi vIiv na oso-
by zab-yvajid se magii a v Evrope je mu
nejblize Hd Fraternitas Saturni, ktery
zalozil Gregor A. Gregorius (Eugen
Grosche 1888-1960) roku 1926 v Ber-
line a jehoz eleny byla fada tech "hle-
dajidch", kteH byli znechuceni osob-
nimi spory v Pansofickem hnut!, ale
soueasne vabeni sIibnym programem ra-
du, ktery sliboval v IX. stupni zasveceni
do praxe sexualni magie. Sexualne-ma-
gicke doktriny a praktiky vsak inspiro-
valy, zejmena v Nemecku, celou i'adu
pochybnych spolku. Jeden z takovych
neprarych spolku predstavovali neslav-
ne prosluli Adoniste, spoleenost, kterou
zaloZil rodily prazsky Nemec PhDr.
Franz Sattler (1884-1945), orientalista,
32
Friedrich Eckstein (1861-1939),jedel1 z nejv);-
znamnijSich, by!' dnes jiz malo zl1a111J;ch evrop-
skych okultistu, ktery G. Meyrinka, K. VJleil'!!i4rte-
ra a dam Cl01y l6ze " U j'v1odre hvhdy" zasvecoval
do Teosoficke spoleCl1osti.
jenz nejakou dobu pobyl v Male Asii,
vystupujici pod pseudonymem dr. Mu-
sallam. Tento dobrodruh podaval ve
svych spisech zahadnou smes arabske
magie a nemeckeho klasickeho carodej-
nictvi (Magie oder die Kunst der Zauberei
nach del' adonistischen Geheimlehre, Berlin
bez vroc.), pozdeji sexualne akcentova-
nou. Poby-val v Praze, kde vystudoval na
nemecke prazske univerzite filosofii
a byl znalcem orientalnich jazyku, kte-
re si osvojil predevsim behem sveho po-
bytu v zemich Blizkeho vYchodu. Po
prvni svetove valce se usadil nejprve
v BerHne, kde zalozill6zi Hekate, ktera
se zabyvala studiem chaldejske magie.
Zde take vydaval vlastnim nakladem sve
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
spisy, oznacovane souborne Dr. Musal-
lams Zauberbibel. Pozdeji, patrne pro
potize s policii, se pokusil neuspesne
prevest tuto l6zi do Vidne. Do l6Ze pri-
jimal za vysoky poplatek Cleny z celeho
sveta, jimz podle vzoru "lipskych rose-
krucianu" ("pansofistu") zasilal "magic-
ke dopisy", jakesi ucebni texty prisne
tajneho, ale celkem banalniho obsahu.
Clenove spolku mu museli odepisovat
"magickym inkoustem", ktery jim sam
dodaval. Ziskal slusne jmeni, kdyz si za-
vedl obchod s talismany, amulety,
ritualne magickymi predmety a svYm
zakaznikum nabizel i sestavovani horo-
skopu a grafologicke expertizy. Nako-
nec se pokusil 0 Sileny podnik, 0 ziska-
ni zlata z vestirny na hore Olympu, byl
vsak v Recku zatcen a odsouzen. Po-
kracoval pak ve sve Cinnosti v Berline,
kde na konci valky beze stop zrnizel.
Proslul vsak predevsim jako zakla-
datel a "velmistr" spolku Adonistu aja-
Theodor Reuss, hlava nemeckeho fddu Ordo Te111-
pli Oriel/tis.
PANORAMA NOVODOBEHO CESKEHO HERMETISMU
ko autor spisu, ktery byl ideovym ry-
chodiskem cinnosti tohoto spolku
(Adonismus odeI' die uralte Geheimlehre,
bez mista 1926). Sattlerovi velmi bliz-
ky byl F. W Quintscher (1893-1945),
vystupujiei jako Rah-Omir Quint-
scher, k nemuz mel zase blizko "opav-
sky mag" a varietni umelec Franz Bar-
don.
Nicmene nemecky hermetismus
mel take sve skvele predstavitele. Mezi
nejvetsi pattili nesporne dr. Henri
Clemens Birven (1883-1969), autor
vytecneho dila 0 magii v Goethove
Faustu (Goethes Faust und del' Geist del'
Magie, Leipzig 1924), filosof "ma-
gickeho idealismu" a vydavatel ne-
mene skveleho Casopisu Haill del' Isis
(1927-1931). Stykal se s Meyrinkem
a Crowleym a byl skutecnym znalcem
magie. V Nemecku na zacatku naseho
stoled pusobila take [ada vynikajieich
kabbalistu (G. Scholem, ktery byl znal-
cem kabbaly, ale nikoli kabbalistou ja-
ko Erich Bischoff, ktery byl navic vse-
strannym okultistou, ci berlinsky rabin
A. Jellinek, jehoz nemecky preklad
francouzskeho spisu 0 kabbale od
A. Francka, doprovazeny komentarem,
je lepsi nd original - viz: Franck A.:
Die Kabbala oder die Religio/ls-Philoso-
phie del' Hebraer, Berlin bez vroc., kol.
1850). Vynikajiei pak byla zejmena ne-
mecka astrologicka skola v cele s no-
vodobym klasikem K. Brandlerem-
Prachtem (Berlin) a reformatorem
klasicke metody A. Wittem (Ham-
burg). Hermetickou medieinu a spa-
gyrii predstavoval zejmena G. W. Su-
rya (1873-1949, vlastnim jmenem
D. G. Weitzer), ktery rozpracovaval
33
zvlaste metodiku Paracelsovych arkan.
Mezi nejvetsi, avsak eticky sporne po-
stavy pattil take jiz zmineny Theodor
Reuss, predstavitel Hdu O.T.O. a 16ze
Memphis-Misraim.
Mezi nejvetsi esoteriky v Rakous-
ku-Uhersku pattil macfarsky hrabe
Alexander Apponyi (1844-1925), syn
rakouskeho atase v Patizi, ktery mel
rosekrucianske predky. 5itil v Rakous-
ku-Uhersku a Nemecku rosekrucian-
ske ideje a byl v uzkem spojeni s vy-
nikajieim nemeckym teosofem dr.
Franzem Hartmannem (1836-1912),
ktery po svem navratu z Indie zakla-
dal jiz koncem 19. stoled v N emecku
teosoficke laze. DalSim byl dr. Fried-
rich Eckstein (1861-1939), oriento-
vany vsak vice na teosofii, a jiz zmine-
ny dr. Karl Kellner (1850-1905),
bohaty majitel chemicke tovarny ve
Vidni, teosof a rosekrucian, ktery svou
drahu vsestranneho okultisty zacinal
v 16Zi H umanitas v N eudorflu (?)
v Cechach, jak tvrdi K. R. H. Frick.
Kellner ptijal za sveho osobniho ta-
jemnika dosud nejvetsiho historika
okultismu Carla Kiesewettera a byl
v uzkych styeich s G. Meyrinkem a ba-
ronem Adolfem Leonhardim ze Stra-
ze nad Nezarkou. Kellnerovi se stalo
osudnym neblahe setkani s protrelym
indickym joginem a okultistou Sri
Mahatma Agamaya Guru Parahamsou.
Ten byl mimo jine tantrik "leve stez-
ky". Cestoval po Evrope a Severni
Americe, seznamoval se s okultisty aja-
ko arrivista si v kontaktu s nimi pro-
dluzoval svou fyzickou existenci. Kell-
ner se stal Agamayovym zakem a byl
brzy stizen neznamou chorobou, kte-
ra ho fyzicky velmi vycerpavala. Do-
34 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

volena na Korfu ho sice V kriticke fazi

Eugen Grosche alias Gregor A. Gregoritls.
Gustav Me)/rink
jeho choroby ponekud zotavila, ale
pak byljednoho dna nalezen mrtev ve
sve laboratofi. Dr. Kellner mnoho
cestoval, byl v Indii, v USA, a na svYch
cesd.ch poznal mnoho okultistu i taj-
nych spolecnosti. Do praktik cerne
magie ho zasvetil Arab Soliman ben
Aitba a Ind Bhima Sen Pratap. Dne
1. zati 1901 se Kellner stal spolecne
s Reussem spoluzakladatelem a az do
sve smrti take ptedstavenym tadu
O.T.O. (Ordo Templi Orientis). Po
jeho smrti prevzal vedeni tohoto
podivuhodneho tadu Th. Reuss (1855-
-1923), blizky ptitel skladatele Ri-
charda Wagnera a bavorskeho kdle
Ludvika II. Pusobil, jak uz vime, take
v Anglii, kde vyhledal Crawleyho, a po
navratu do Nemecka se stal mimo jine
take spoluzakladatelem Velke zednar-
ske laze nemeckeho Hdu Illuminatu
v Berline. Z teto laze a z anglickych
zakladu se pak vyvinula nova verze
egyptskeho ritu Memphis-Misraim, jiz
zminena 16ze esoterniho zednarstvi.
Reuss v nemeckych komunitach
O. T. O. prosazoval velmi vYraznou se-
xualni magii, coz vedlo ke vzpoure ne-
kolika novicu a v race 1906 k reforme
radu. Soucasne Reuss pecoval 0 lon-
dynskou pobocku tadu a ztidil zde ro-
ku 1908 Vysokou skolu pro herme-
ticke vedy, patrne podle Papusova
patizskeho vzoru, jimz byla Vyssi svo-
bodna skola hermetickych ved zHzena
jiz v race 1897. Reuss raku 1908 svo-
lil, aby Papus, J. Bricaud a Teder zH-
dili v PaHzi odbocku Hdu Memphis-
Misraim. K. H. R. Frick oznacuje
sexualne-magicke praktiky O.T.O. ja-
ko "neognosticko-satanisticke".
PANORAMA NOVODOBEHO CESKEHO HERMETISMU 35

N epochybne nejvetsim rakouskym,

resp. nemeckym vsestranne orientova-
nym esoterikem byl Gustav Meyrink (vI.
jm. Gustav Mayer, 1868-1932), ktery iiI
docasne take v Praze, kde zaeal sva okul-
tisticka studia a rozsahlou praxi, vcetne
evokativni magie.
Krome maleho spisku 0 spiritismu
napsal vynikajici dila esoterni povahy ve
forme romanu (Golem, 1915,po nemz nd-
sledovaly Bil), dominikdn, Zelend tvdf, Val-
purzina noe, Andel zdpadl1iho okl1a, Hodi-
ndrovy povidky a dalSi); krome toho psal
i satiricke povidky a novely). Meyrinko-
vo esoterne-literarni dllo je skvHym
uvodem do studia esoterismu vubec, kte-
re jako takove je svetovym vrcholem.
Meyrink byl ve styku mad se vserni v-y-
znamnyrni okultisty sve doby a byl Cle-
Julius Evola
nem, vetsinou jen docasnym, mnoha
okultnich spolecenstvi.
conseil (Nejvyssi rada) .tohoto tadu
Tretim evropskym centrem her me- o dvanacti Clenech. Vedle Papuse, kte-
tickeho hnuti byla Francie. Vedle vlivu ry byl ustaven velmistrem, tuto nejvys-
teosofickych, tehdy nejsilnejsich, se ve si radu tadu tvotili S. de Guaita, P. Se-
formovani francouzskeho hermetismu dir (Yvon Leloupe), A. Chaboseau,
uplatnovalo i uceni dvou skutecnych Ch. Barlet, dale literati Maurice Bar-
Mistru: theurga Martineze de Pasqual- res, Paul Adam, ]osephin Peladan (Sar
lyho (1724-1744) ajeho zaka Louise- Merodac) a dalSi. Papusova propagace
-Clauda de Saint-Martina (1743-1803), dila Eliphase Uviho a rychly rozvoj
jehoi uceni bylo syntezou esoterniho martinistickeho hnuti, ktere se milo
ktestanstvi a hermetismu. Esoterni zed- i daleko za hranice Francie a bylo v-y-
narstvi bylo na konci 19. stol. jii v upad- razne orientovano na pestovani herme-
ku, ale mnozi hermetikove te doby byli tickych nauk, vedlo k tomu, ie se Pa-
soucasne svobodnymi zednati, patrne vi- Hi stala Mekkou vsech zajemcu
ce z rninule tradice nd z osobniho zau- o hermetismus, kteremu se zde dokon-
jeti. Kratce pred svou srnrti predal Hen- ce soustavne a na vysoke urovni vyu-
ri Delaage, jehoi dedecek byl ptimym covalo na Papusem zaloiene Ecole su-
zakem L.-c. de Saint-Martina, Papu- perieure libre des sciences hermetique,
sovi chartu martinistickeho tadu a ten kde prednaseli temer vsichni tehdy v-y-
jej roku 1888 neverejne a roku 1891 znamni francouzsti odbornici na veS-
verejne renovoval. Byl ztizen Supreme kera odvetvi hermetickych nauk, ale
36
i na kabbalu a daISi esoterni systemy.
Zajem 0 hermetismus znasoboval i vliv
hojne vydavane literatury, zejmena no-
rych vydani spisu Eliphase Leviho, ale
take mnozstvi vlastnich Papusorych
spisu, ktere se tykaly temer vsech ob-
lasti hermetickych nauk, jakoz i vyda-
vani revue I' Il1itiation a pozdeji j eSte
oile d' Isis.
Soucasne se v paHzskem hermetic-
kern hnud silne uplatniljiz zminenyvliv
francouzskeho hermetika a kabbalisty
Eliphase Leviho (1810-1875, vlastnim
jmenem Alphons Louis Constant -
k pseudonymu Levi si tento muz pHle-
zitostne phdaval j eSte jmeno Zahed).
Tento exkomunikovany paHzsky "ab-
be" (ve skutecnosti jahen v kostele Sa-
int Sulpice), ktery zQovu objevil a for-
muloval vsechna zak:1adnidogmata
klasickeho hermetismu, jet identifiko-
val tez v reci kabbaly, se stal vyhledava-
nym "profesorem magie" a mel radu
ryznamnych Ziku. Zemrel vsak nako-
nec tezce nemocen, opusten, v bide
a zapomenut, takZe kdyz mu Papus ad-
resoval nadseny dopis, byl Levi jiz radu
let mrtev. Protoze jeho hrob zustal po
nekolika letech nezaplacen, byly jeho
pozustatky exhumovany a ulozeny do
spolecneho hrobu chudych. Leviho di-
la se stala zakladnim pramenem novo-
vekeho hermetismu. Gbsahuji podivu-
hodnou syntezu hermetickych dogmat
a osobite pojateho katolictvi, a jak jiz
bylo poznamenano, lze toto dllo cha-
pat take jako pokracovani tradic kres-
tanske kabbaly. Podrobne analyzoval
vliv Leviho dlla na novodoby herme-
tismus anglicky badatel Ch. McIntosh
(1972).
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
Levi mel, jak uz vime, styky s ang-
lick)Tmi rosekruciany. Velky vliv na jeho
dllo, ktere se rodilo z intenzivnich stu-
dii klasikll hermetismu a kabbaly, jejichZ
dlla objevil Levi v jednom francouzskem
klastere, kde byl z trestu v klausure a pra-
coval v klasterru knihovne. Mel take styk
s polsk)·m matematikem a filosofem
"mesianismu" Josephem-Mariem Hoe-
ne-Wronskim (1776-1853), ktery zilja-
ko exulant v PaHZi. Roku 1854 cesto-
val Levi poprve do Londyna, kde byl
zasvecen do tajemstvi anglickych rose-
krucianll. Ke studiu magie jej vsak in-
spiroval jiz roku 1838 jeho pHtel spiso-
vatel, autor rom.anu Le 111agicicII (Mag),
A. A. Esquirol. Sva studia pak Levi dovr-
sil v knihovne benediktinskeho radu
v klastere v Solesmes. Roku 1854 (resp.
1856) pak Levi vydal s podporou vy-
znamneho zednare a hermetika J. M.
Ragona a paHzskeho chiromanta A.
Desbarollesa sve zakladni a pro rozvoj
novodobeho hermetismu stezejni dllo
Dogme de la haute magie (Dogma vy-
soke magie). 0 dva roky pozdeji k ne-
mu pridal druhy dll, Rituel de la haute
magie (Ritual vysoke magie), a pozdeji
vydal oba dily v jednom svazku pod
titulem Dogme et rituel de la haute ma-
gie. K nim pak pribyla rada daISich,
z nichz nasledujid dve tvorila s ryse uve-
denym titulem zakladni trilogii: L'histo-
ire de la magie (1860, resp. 1861 - Dijil1y
magie) a La clif des gral1ds mysteres, suival1t
Hel1och,Abraham, Hermes Trismegiste et Sa-
10mol1 (1861 - KliZ k velkym tajemstvim
podle Hel1ocha, Abrahama, Herma Trisme-
gista a Salomoul1a). Tato trilogie je po-
kladana za pramen novodobeho her me-
tismu - existuje dnes uz take v ceskem
vydanL
PANORAMA NOVODOBEHO CESKEHO HERMETISMU
Levi mel hdu Hku, mezi nejvy--
znamnejsi pattili: baron Spedalieri, ba-
ron Gleichen, polsky hrabe Jerzy Mni-
szek, ale jen dva nasledujid, Mary
Gebhardova a Jacques Charrot, a jeden
jeho spolupracovnik, dr. J. Roziere, se
pokusili 0 rozsireni jeho dlla. Rada Le-
viho rukopisu vsak byla vydana az dlou-
ho po jeho smrti. Leviho prvnim velkym
zivotopiscem byl paHzsky nakladatel
a knihkupec Paul Chacornac (Eliphas
Levi, renovateur dioccultisme en Fran-
ce, Paris 1926). Levi se vsak stal duchov-
nim mistrem dvou vynikajidch fran-
couzskych hermetiku, dr. Gerarda
Encausse-Pap use (1865-1916) a mark-y-
ze Stanislase de Guaity (1861-1897). Na
oba pusobil jeSte jejich uceny soucasnik,
markyz J. A. Saint-Yves d' Alveydre
(1842-1910), jakoz i predchUdce Levi-
ho, uceny lingvista a kabbalista A. Fabre
d'Olivet (1768-1825),jehoz dllo zapu-:-
sobilo na francouzske hermetiky az
dlouho po jeho smrti prostrednictvim E.
Leviho. Papusovy-m mistrem byl krome
toho N. A. Vachod (1849-1905), nazy-
vany mistr Philippe, prosty obCan z Ly-
onu, lecitel povazovany vsak za thauma-
turga, kteremu byl na ptani posledniho
ruskeho cara v Petrohrade propL~cen ti-
tul doktora medidny. Jinym vy-znam-
nym Hkem "mistra Philippa" byllekar
hermetik dr. Emmanuel Lalande, vystu-
pujid jako Marc Haven, autor skvele
monografie 0 hrabeti Cagliostrovi. Po
urCitou dobu k mistrovy-m zakum pattil
i Paul Sedir (Y Leloup), ktery od odvaz-
neho pestovani prakticke magie presel
posleze k mystice.
Rozhodujid udalostl ve vy-voji no-
vodobeho francouzskeho hermetismu,
37
jen postupne krystalizujidho ve smesi-
ci okultnich nauk a diferencujidho se
i od blizke teosofie (Papus byl roku
1887 prijat do paHzske teosoficke laze
Isis), bylo zalozeni skupiny pro herme-
ticH studia a vydavani Casopisu
l'Initiation (od roku 1888) a sborniku
Le voile d' Isis (lsi din zavoj). Relativne
nezavisle na teto skupine, v jejimz cele
stili Papus, de Guaita a Sedir, vznikla
roku 1895 Societe alchimique de Fran-
ce v cele s F. Jollivet-Castelotem, kte-
ry spolu s Papusem a ostatnimi pusobil
take na zHzene L'ecole superieure lib-
re des sciences hermetique (Hermetic-
H skola zalozena 1897), z niZ pozdeji
vznikla mezi okultisty proslavena pa-
HzsH Universite libre des hautes etu-
des (Sv0bodna universita vysokych stu-
dii), vedeni"Papusem, udelujid po
pHsnych pisemnych a ustnich zkous-
Hch diplomy pro ruzne obory herme-
tismu a kabbaly. Stejnou skolu zalozil,
jak jiz bylo poznamenano, Reuss roku
1908 v Londyne.
Roku 1888 markyz S. de Guaita za-
klada a az do sve predCasne smrti vede
ryze hermeticko-kabbalisticky tad Ro-
se-Croix Cabbalistique (oznacovany
tez L'Ordre cabbalistique de la Rose-
Croix - Kabbalisticky tad Ruze a kri-
ze), ackoli tomu jeho nazev nenasved-
coval. V de Guaitove pojeti totiz lze
hermeticke teze srozumitelne vykladat
tei kabbalistickymi terminy ci symbo-
lickymjazykem kabbaly. Uvedeny tad,
vedeny de Guaitou, sdruzoval tehdy
nejlepsi francouzske hermetiky a sou-
Casne nejvyssi vedeni martinistickeho
radu (L'Ordre martiniste), ktery byl ve-
rejne ustaven roku 1891 v PaHzi. Po de
Guaitove predcasne smrti stal v (ele ta-
38
(]stred{ martinistickeho fddu v Pal'izi, v eele sed{ Papus.
du Ruze a kHze kratkou dobu F. Ch.
Badet a po nem az do sve smrti Papus.
Po leta martiniste \lzCe spolupracovali
se zednafi a Clenstvi v zednarske 16zi
bylo podminkou pfijed do martinistic-
keho ridu. Od teto podminky vsak by-
10 pozdeji upusteno.
Ve Francii byla mezi okultisty obli-
bena gnosticka a posleze neognosticka
drkev, ktera vyhovovala, stejne jako rid
orientalniho templu a dalSi sdruzeni,
tehdy m6dni "sexualni magii" Uejimi
sifiteli byli zejmena Th. Reuss a A.
Crowley). Francouzsky archivar a zednar
Jules Doinel (pozdejsi gnosticky patri-
archa Valentin II.) objevil v knihovnich
dvou mensich francouzskych mest do-
kumenty 0 jiste gnosticke a katharske
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
sekte, ktere pestovaly urcite sexualni ri-
tualy po vzoru spermatognostiku. Ro-
ku 1890 zalozil Eglise gnostique univer-
selle (Universalni gnostickou drkev),
z niZ se po jeho smrti r. 1902 vydelila
neognosticka drkev, v niz vznikly ostre
osobni spory 0 jeji vedenLJehonastup-
ce, patriarcha Synesius (Fabre des Essart)
usiloval 0 spojeni neognostiku s Papu-
sovymi martinisty, coz se posleze po-
datilo.
Martinisticky rid se stal v podstate
zakladnou pro sireni novodobeho her-
metismu, i kdyz nikoli vzdy v j eho Ciste
podobe. Jiz v roce 1898 existovalo ve
Francii 27 martinistickych 1621, v Ne-
mecku 33, v Italii 8, v Rusku a v Ang-
PANORAMA NOVODOBEHO CESKEHO HERMETISMU
lii po dvou a v Rakousku-Uhersku tti
l6ze, jedna v Ceskych Budejovidch.
DalSi laze tohoto ridu existovaly ve
Spanelsku, Svedsku, v Dansku, Ho-
landsku, Rumunsku, Arg~ne, Ko-
lumbii, Tunisku, Egypte, Indocfne, na
Kube. V USA bylo v te dobe 36 lazi.
Martinismus se rychle sffil po celem
svete dfky tomu, ze byl ideove velmi
tolerantnf, integrovan s kresranskym
esoterismem, zejmena b6hmeovskeho
typu, a ze byl v uzkem vztahu k zed-
narskym 16zim. Do Ruska jej znovu
(kratce po kniZeti Golicynovi, sou Cas-
niku Saint-Martina ajeho pHmem za-
ku) zavedl jiz na zacatku 19. stoled ka-
tolicky fundamentalista (!) hrabe Joseph
Marie de Maistre (1754-1821), Hk
Pasquallyho a Saint-Martina. Velkym
podnetem pro rozsii'enf martinismu
a s nim i hermetismu byl kongres spi-
ritistu a spiritualistu (Congres spirite
et spiritualiste), ktery se konal ve dnech
9. az 16. zaH 1889 v PaHZi pod patro-
nad a v sidle zednafske laze Droit-Hu-
main, rue Cadet c. 16 - to byl dum,
v nemz v Ie tech prvni svetove valky
sidlilo vedeni ceskoslovenskeho za-
hranicniho odboj e a kde bylo stfedis-
ko zednarskeho Velkeho Orientu. Na
zminenem kongresu,jehoz prubeh po-
drobne zaznamenala revue ['Initiation
z te doby, vystupovala jako samostatna
jiz sekce hermetismu.
Historie francouzskeho novodobe-
ho hermetismu rna svou zvlistni vnitI'-
ni dynamiku, kterou by bylo mozno
charakterizovat terminy "boj ruZi"
a "boj magu". Nejprve k prvnimu
zobou techto "boju". Kdyz byl v Pa-
Hzi roku 1888 zalozen fad "rose-cro-
39
ix-cabbalistique", v jehoz cele sril
nepochybne nejnadanejsi duchovni
zak Eliphase Leviho S. de Guaita, pat-
til k temto novodobym rosekrucianum
tez excentricky spisovatel Josephin
PeIadan, ktery se sam nazyval Sar Me-
rodac a rid zaujimal p6zu vzndeneho
a zasveceneho rosekruciana a maga.
Tento pateticky neoromantik, nasle-
dovnik J. Barbey d' Aurevillyho, jiz
roku 1890 zpusobuje schizma, vystu-
puje z fadu a zaklada sanl pseudoher-
meticky, ale i pseudokatolicky esteti-
zujid fad Rose-croix-catholique,
ktery mel sice kratke trvani, ale zato
byl zdrojem neplodnych sporu a roz-
vratu. Omezil se jen na pestovani
umeni vseho druhu. Peladan zaujal p6-
zu zasvecence vysokeho stupne, ale byl
to pfedevsim pouhy pozer a extrava-
gantni bohem.
DruM udalost, "boj dvou magu",
byla nepochybne mnohem ryznamnej-
si, protoze vedla k j dte vyraznejsfmu
rozpolceni francouzskeho hermetic-
keho hnuti. Bylo vyvolano sporem
o hodnoceni dvou postav, a to nam jiz
znameho markyze S. de Guaity a z ka-
tolicke drkve vyobcovaneho kneze Je-
ana-An to ina Boullana (1824-1893).
Mezi obema doslo k magickemu sou-
boji, v nemz nejprve zahynul Boullan
a 0 ctyti roky pozdeji pry i de Guaita.
Boullan byl zakem prosluleho viziona-
I'e P. M. E. Vintrase (1807-1875), pti
jehoz osobite pojatych msich se obje-
vovaly krvacejid hostie se zvlastnimi
znamenimi, na nichZ Eliphas Levi roz-
poznal satanska znameni. Vintras nic-
mene ziskal povest noveho proroka, za
nehoz se ostatne sam vydaval, a pHzen
mimo jine i fady katolickych kneZ!.
40
Eliphas Levi,jranwuzsk}, magik a kabbalista,
klasik nOllodobeho hermetismu.
Zalozil pseudonabozenskou sektu , kte-
ra se sirila ve Francii i v zahranici, kam
byl nucen na Cas z Francie uprchnout.
Mark}lz Stanislas de Guaita.
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
. Frall.couzsk}1 neognostik a hermetik Pap us.
Papd Gregor XVI. jeho sektu koncem
roku 1843 odsoudil. Boullan, ktery zis-
kal doktorat teologie v Rime, se stal
vyznamnym misionarem a jako neza-
visly knez spolu se svou milenkou, jep-
tiskou Adelou Chevalierovou, zaloZiI
roku 1859 v Bellevue, pobliz Pafize,
Spolecnost pro "obrozeni dusi", ktera,
jak se pozdeji ukazalo, byla pouhym
prostredkem k ukajeni jeho hyperse -
xuality. Spolecnost, tvorena previZne
zenami - Boullan delal take nejakou
dobu duchovniho v zenskel11. klastete,
kde se prive seznamil se svo~. pozdejsi
milenkou Chevalierovou-==: propago-
vala deviantni sexualni praktiky jako
podminku "povzneseni dusi" . Pozdeji
se spolek prejmenoval na bratrstvo Car-
melu a prenesl sve pusobiste do Lyo-
nu . Tam Boullan 8. [edna 1860 prove-
dl ritu alni vrazdu novorozenete,
PANORAMA NOVODOBEHO CESKEHO HERMETISMU 41

vlastniho ditete, ktere mel s Chevalie- gicky de Guaita. Aferou se dokonce

rovou, aby mohl slouZit cernou msi zabyvaly tehdejsi predni francouzske
podle ortodoxnich predpisu. deniky a listy (napHklad Echo de Paris).
Podezreni, ze de Guaita zabil Boulla-
Pozdeji, kdyz S. de Guaita studoval na "astrilnimi fluidy", posilil jisry kri-
na jezuitskem lyceu v Lyonu, navstivil tik listu Le Figaro v nekrologu na ab-
zde Boullana a ubI se u neho praktic- beho Boullana. S. de Guaita se po
ke magii. Brzy vsak seznal skutecnou delsim mlceni proti tomu brinil Clan-
podstatu jeho praktik a Boullana opus- kem v listu Gil BIas (z 15. ledna 1893),
til. V dobe sveho patizskeho pobytu, a kdyz pak de Guaita sam koncem ro-
kdy byl jiZ velmistrem tadu "rose-cro- ku 1897 nahle zemrel ve veku 36 let,
l:x"::cabbalistique", poslal k Boullanovi rozsitilo se tvrzeni, ze se tak stalo v du-
tajne sveho osobniho sekretare Oswal- sledku zpetneho odrazu jeho magic-
da Wirtha, mladeho svYcarskeho mag-
netizera a pozdeji vYznamneho znalce
Tarotu a hermetickeho symbolismu,
aby ziskal proti Boullanovi usvedcujid
materialy. To se Wirthovi skutecne po-
datilo - podstatu teto spionazni akce
popsal potom de Guaita ve svem dUe
Clmim Satanuv. Tak byl svolan femo-
vy soud tadu "Rose-croix", ktery
Boullana odsoudil k smrti jako nebez-
pecneho cerneho maga. Rozsudek mu
byl pisemne dorucen. V te dobe zil
Boullan s jasnoztivou Julii Thibaulto-
YOU, ktera ho informovala 0 de Guai-
tovych pokusech vysilat proti nemu
smrtid astrilni elementaly. Jednoho
dne, kdyz spolu s Thibaultovou slouzil
tzv. "Melchisedechovu obet", se be-
hem obtadu nahle zapotacel, vyktikl
a roztrhl si sat na prsou, kde se obje- J. sa,. Nladal1
vila krvacejid rana. Pozdeji pak za stej-
ne dramatickych okolnosti nahle ze- keho utoku proti Boullanovi. Fran-
rntel. Velmi rychle, zejmena ptibnenim COUZStl okultiste se rozdelili na dva

spisovatele J. K. Huysmanse, ktery se tabory: jeden, ktery de Guaitu hajil,

s Boullanem osobne srykal a zvecniljej
ve sve knize Tam dole (ces. prekl. Pra-
ha 1919) jako dr. Johannesa a ktery se
po Boullanove smrti ujal Thibaultove,
se rozsifila fama, ze Boullana zabil ma-
a druhy, ktery ho oznacoval za cerne-
ho maga. Afera vyvrcholila v souboji
na pistole, ktery se mel konat mezi Pa-
pusem a Julesem Bois. Oba se nako-
nec bili na kordy a Bois byllehce zra-
42
Paul Sedir
nen na predlokti. Bois hajil Boullana,
ale pozdeji uznal svuj omyl a stal se Pa-
pusovym dobrym pHtelem. Jak bylo
zcela spolehlive zjisteno, S. de Guaita
zemrel na predavkovani morfiem.
VudCi osobnosd francouzskeho
hermetismu a okultismu vubec byl pa-
Hhky lekar dr. Gerard Encausse-Pa-
pus (1865-1916), ktery se stal neunav-
nym popularizatorem vsech odvetvi
hermetismu, praktikujiclm magem
a vudCi osobnosd martinistickeho
hnutL Zemrel vsak v roce 1916 jako
vojensky lekar na chfipkove onemoc-
neni ve veku 51 let. Preddm opustil
hermeticke hnud Paul Sedir (1871-
-1926), ktery se stal mystikem. Nic-
mene zaklady hermetickeho hnuti
svetoveho vyznamu byly vybudovany
a ParlZ se stala jeho sdediskem. Vy-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
chizely zde jiz vyse uvedene Casopisy,
pusobila zde vysoki skola hermetic-
kych nauk, bylo zde ustredi martinis-
tickeho Hdu a dYe, pozdeji tfi velki
knihkupectvi specializovana na vyda-
vani a prodej hermeticke literatury
(Chamuel, Chacornac a Dorbon). Pa-
Hz se stala Mekkou hermetickeho
hnuti.
Nakonec se zde jdte zminime
o dalSlm stredisku hermetickeho hnu-
d, ktere se vytvohlo v ltilii. Hvezdou
italskeho herl11etisl11u se stal ani ne tfi-
cetilety baron Julius Evola (1898-
-1974), osobnost se sloziryl11 vYvojel11
od dadaisl11u k esoterisl11u, nejprve vy-
chodnil11u a posleze i zapadnil11u,
a s docasnou fasistickou l11inulosd (byl
pHvdencel11 jen kratce pusobicl skoly
"l11ystickeho fasismu", prakticky italsky
fasisl11us jeho doby pokladal za druh
l11alol11estictvi). Pestoval transcenden-
talistickou filosofii a byl zdrcujiclm
kritikel11 zapadni pretechnizovane
a pseudoracionalni kultury Ue autorem
znal11eho dlla Revolta proti modernimu
svetu, ktere vyslo ve vsech svetovych
jazYclch jako pozoruhodny pokus
o novou "l11etafyziku dejin a kultur"
a jako zdrcujicl kritika industrialni ci-
vilizace a upadku duchovniho zivota
Zapadu). V oblasti esoterismu proslul
zejmena l11onografii 0 svatel11 Grilu,
dale vynikajicl knihou Hermetickei tra-
dice (franc. prekl. La tradition hermeti-
que, Paris 1974), kterije hlubokou stu-
dii 0 alchYl11istickem symbolisl11u,
a dHel11 0 l11etafyzice sexu. PodHel se na
vydani obsahleho dlla Magie jako veda
o Jei, kde byly shrnuty poznatky ze stu-
dii Clenu esoterni skupiny Ur. Mlady
PANORAMA NOVODOBEHO CESKEHO HERMETISMU
Evola, pote co se rozdel se svou ume-
leckou dadaistickou orientaci, shro-
mazdil kolem sebe v Rime skupinu
hermetiku, ktera se pojmenovala Ur
(chaldejske slovo pro ohen) a od roku
1925 se zabyvala studiem vsech oboru
hermetismu, zejl11ena pak experi-
l11entilnim studiel11 l11agie. Mezi jejimi
cleny byli zejmena Arturo Reghini
(1878-1946), Pietro Negri, Guido de
Giorgio, bisnik Arturo Onofri (1885-
-1928) a dalSi.
Velky vliv na ty, kteti se zabyvali
sexualni magii, mel italsky zakladatel
iniciacniho spolku Myrial11 Ciro For-
misano, vystupujici a piSici pod pseu-
donymel11 Giuliano Kremerz (1861-
1939), autor monumentalniho ctyr-
svazkoveho, encyklopedicky pojateho
dila La scienza dei Magi (Veda magu).
Kremerz je tvurcem tzv. "pyromagie"
(magie ohne), ktera je zalozena na vy-
vojove vyse pojate sexualni l11agii muz-
skeho druhu (zena jako medium akti-
vace a rozvinuti magickych sil, cehoz
se dosahuje ritualizovanou heterosexu-
alni interakci). Tuto tematiku pozdeji
nejhloubeji analyzoval Evola ve sve Me-
tafysice sexu (nem. prekl. Metaphysik des
Sexus, Stuttgart 1962). Skupina vyda-
vala nejprve Casopisy Atanar a ~,?nis, po-
zdeji Casopis Ur, prezvany posleze kvu-
li perzekuci ze strany italskych fasistu
na Krur (cozje sumersky- vyraz pro pfi-
bytek). Take skupina Ur, aby unikla
perzekuci ze strany fasistu, se prejme-
novala na Krur. Vynikajici prace teto
skoly vySly pozdeji v jiz zminene syn-
teticke praci, ktera zadm vysla pouze
v nemeckem prekladu (EvolaJ.IGrup-
pe von Ur: Magie als Wissenschaft yom
43
Ich: Praktische Grundlegung der Initi-
ation, Interlaken 1985, a 2. sv. s podti-
tulem Schritte zur Initiation vysel r.
1997 tamtez).
Dominantou evropskeho hermetis-
mu se na prelomu 19. a 20. stol. po roz-
kladu anglickeho radu Golden Dawn
stala Patiz se skupinou hermetiku,
sdruzenou kolem neunavneho organi-
zatora a plodneho autora Papuse, kte-
ry byl v cele martinistickeho radu
a Svobodne skoly hermetickych ved
v Patizi. V Nemecku pusobili prevaz-
ne jen jedinci a skupiny, ktere se vy-
tva rely kolel11 O.T.O., a po jeho roz-
padu skupiny ptislusejici zejmena ke
Gregoriove Fraternitas Saturni. Vice se
zde prosazovala teosofie - podobne ja-
ko v Anglii a v USA - a pozdeji ze-
jmena antroposofie R. Steinera. Ve
Francii, jak jiz bylo uvedeno, doslo
v druhe polovine minuleho stoled k re-
nesanci hermetismu v dile Eliphase Le-
viho a k pokracovani teto renesance,
resp. k druhe renesanci v dilech jeho
duchovnich Hku, zejmena Papuse a S.
de Guairy. Pafiz se na prelomu 19. a 20.
stoled stala svetovym strediskem her-
metickeho hnuti, jehoz zajemcum
z mnoha zemi sveta se zde dostavalo
iniciace ze dvou pramenu: z pramenu
martinistickeho radu a radu "rose-cro-
ix-cabbalistique" .
Diky osobnim srykLlm barona Leon-
hardiho s Papusem, za nimz zajizdel do
Patize a jimz zde byl take zasvecen do
martinistickeho radu, byl duch herme-
tismu prenesen z Francie do Cech. Zda
se, ze ackoli Leonhardi mel zajem 0 si-
rokou oblast esoterismu a okultismu, byl
teosofem (zakladal v Praze teosofickou se zalozit v Ceskych Budejovidch mar-
16Zi) , ale by! take iluminatem a nepo- tinistickou 16ti, orientovanou na pes to-
chybne i clenem dalSich radii , rozhodl vam hermetisl11u.
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
Jihoceske zacatky
Novodoby cesky hermetismus vznikal
na konci 19. stoled v duchovni atmo-
sfere tehotne nejruznejsimi okultistic-
kymi hnudmi, z nichZ nejv-yraznejsim
byl rychle se siHd spiritismus. Dobu
charakterizovala vlna nove zaldidanych
okultistickych spolku, ale byli zde i je-
dinci, kteri se snazili jit i nad pouhy
spiritismus, nad tento z vetsi casti zvul-
garizovany spiritualismus, a nespoko-
jovali se pouhym "citovanim duchu"
zemrelych osob, kteremu se nejlepe
dahlo v sirokych lidovych vrstvach.
Odtud se - zejmena z Podkrkonosi,
jd jim bylo primo zaplaveno, jak
o tom psal Antal Stasek ve svem ro-
mane Blouzllivci l1asich hOI' - sifil i do
velkych mest, zejmena ovsem do Pra-
hy. Tam byla fada spiritistickych krouz-
ku, z nichz nejznamejsi byl spiritistic-
ky krouzek Na Porici, ktery vedlJosef
Posch a kam obcas zavitali i lide s hlub-
simi spiritualnimi ritualnimi zajmy,ja-
ko byli J ihoceSi baron Adolf Leonhardi
a spisovatel Julius Zeyer a prazsky vse-
stranne orientovany okultista Gustav
Meyrink, v jehoz byte se schazeli lide
touzid po poznavani tajemnych svetu
a sil, pestitele hermetismu. Debatovali
na ruzna okultisticka temata a koutili
hasis. Mit zkusenosti ze spiritistickych
seand pattilo tehdy ke spolecenskemu
bontonu a pro okultisty vseho druhu
to bylo jakousi samozrejmosti. Vlad-
45
noud rdim vsak temto zalibam moe
nepral,jak 0 tom svedCi protokoly z po-
licejniho v-yslechu osob, ktere se ke spi-
ritistickym seandm schazely, zejmena
s medii, a take perzekuce tech, kteri se
snazili propagovat spiritismus verejny-
mi prednaskami. Tak napr.jeSte v rij-
nu roku 1911 byli policii vysetfovani
clenove spiritistickeho krouzku (ctyti
muzi a ctyti zeny) v Praze, v cele s me-
diem Emilii Zemanovou, a prazsky po-
licejni reditel jeSte v dubnu 1912 za-
mitl povoleni verejne prednasky na
tema Co jest spiritismus, kterou mel
proslovit A. M. Marek a jiz se mela zu-
Castnit i tehdejsi Vlldci osobnost ceske-
ho spiritismu, Karel Sezemsky z Nove
Paky. Policie adresovala poradateli na
jeho Hdost 0 povoleni prednasky od-
poved', v niz krome jineho stalo: "c. k.
policejni reditelstvi v Fraze zakazuje
Yam s ohledem na verejne blaho,jakoz
i z duvodu zdravotnich odbyvati spiri-
tisticke schuze" (uvedeno podle archi-
vu C. k. mistodditelstvi v Praze).Jindy
vsak byla policie shovivavejsi a povo-
lovala vydavani mesicniku Pose! zdhrob-
/1i a spiritisticke schllze v Praze, ktere
se konaly kazdou nedeli za llCasti ko-
lem sto padesati osob a ktere organizo-
val Augustin Jdek, od roku 1913 na
Betlemskem nam. v dome c. 269. Jiz
dlouho predtim rada Frantisek Pavli-
cek, horlivy sititel spiritismu, prelozil
46
a vydal v Ceskych Budejovicich dye
stezejni dlla ("bible spiritismu"), Kl1ihu
duchu (1881) a Kl1ihu medii (1888)
A. Kardeca. Zajem 0 svetem se sirici te-
osofii vedl k zalozeni teosoficke laze
v Praze roku 1891 z podnetu barona
Adolfa Leonhardiho. Nejakou dobu
k ni pathl i Meyrink, ktery v te dobe
byljiz, stejne jako baron Leonhardi, cle-
nem cele rady esoteristickych spolec-
nostL Lze vsak rici, ze na rozdll od agil-
niho barona byl Meyrink tehdy spiSe
typem osamele hledajiciho, a i kdyz ve-
dl stejne jako Leonhardi rozsahlou ko-
respondenci s vyznamnymi zahranic-
nimi okultisty a sraval se clenem ceIe
rady spolku, slo u nej spiSe 0 inspiraci
nei 0 spolcovanLVe stejnem roce, 1891,
zalozil Leonhardi v Ceskych Budejo-
vicich nejprve martinisticky krouzek
("cercle" - mala skupina do sedmi Cle-
nu, kteraje predstupnem laze) a potom
roku 1895 tamtez martinistickou lozi
U Modre hvezdy.
Duchovni atmosferu doby naz)rvane
"fin de siecle" ("konec stoled") akcen-
toval predevsim ruch literarni a politic-
ky: "dorustal mlad)! (esk)! realism us vedeck)!
i bcisnicky a vedle neho rodila se novci poe-
sie,jez se okraslovala m6dnlmi vinetami s)'m-
bolismu a dekadel1ce, (( psal ve svych pa-
metechJ. Kvapil (0 (em VIm, sv. 1., Praha
1946, s. 151). Nebyla to doba poklidna,
roku 1894 uvalil mistoddici hrabe
F. Thun na Prahu vyjimecny staY a byla
zavedena pHsna "preventivni cenzura
tisku". Ke slovu se hlasili socialiste, ale
i anarchiste, ve vecie a filosofii se prosa-
zoval pozitivismus, darwinismus a mate-
rialismus, sii'il se ateismus a oZ)rvala se tvr-
da kritika nabozenstvL
NOVODOBY CESKY. HERMETISMUS
Svobodni zednah, tolerovani v Ma-
d'arsku, byli sice jiz trpeni i Vidni,
ale byli politickou policii sledovani.
Prohlubovalo se narodni vedomi a slo-
vanske citeni; roku 1895 se v Praze ko-
nala velkolepa Narodopisna ceskoslo-
vanska vystava. V Evrope se rozvijela
reakce na sedy pozitivismus a natura-
lismus, objevoval se pHklon k novoro-
nuntismu a zaliba v literarnim psycho-
logismll. Doba mel a sveho noveho
Shakespeara, dramatika Henrika Ibse-
na, a ceske malii'e a grafiky okouzlova-
10 psychicky pusobive dllo Eduarda
Muncha. Prosazovani psychologismu
bylo spojeno s odporem k plochemu
a bezbarvemu pozitivismu, ktery se
uchytil zejmena v psychologii: subjek-
. tivne psychologicke vzdoruje poziti-
vistickym principum vedy, zdurazno-
val P. Bourgeat ve svem romanu 2cik
(ces. prekl. Praha 1920). U nas se v li-
terature generace "lumirovcu" odpou~
rava od narodni tematiky O. Machal:
Boje 0 nove smery V (eske literature, Praha
1926), v politickem hnuri se upevnuje
moe "mladocechu" a pokracujici boj
za ceskou statnost je vSak procesem
s cleny "omladiny" zeslaben (V Dyk:
Vzpomlnk)' a komentcire, Praha 1927, s.
21). Odpor k nemeckemu vsak trva
a smeruje ceskou literaturu k ruskym
a francouzskym vzorum; v ruskych ozi-
va idea slovanstvi, ve francouzskych
idea liberalismu, ale take dekadentniho
symbolismu. Dozniva vliv realismu
a prosazuje se novy druh romantismu,
ktery znovu, tak jako tomu bylo v je-
ho klasickem nemeckem obdobi, po-
sunuje zajem 0 lidsky dusevni Zivot
k jeho hlubinam, za hranice normality
a skutecnosti. Zejmena ve francouzske
]IHOCESKE ZACATKY
literature (Barbey d' Aurevillyho kniha
Dabelske jiz odrazl zablesk demonic-
keho, nikoli jiz jen ve sve "naturfiloso-
ficke", ale esoternl temne podstate), ve
ktere se snazl prosadit francouzsky sym-
bolismus &ibelska morbidni temata, na-
chazeji eeSti bisnici inspiraci, ktera sou-
Casne vede k okouzleni okultismem
QiH Karasek ze Lvovic, Otakar Theer
a dalSi, v neposledni fade i mystik Oto-
kar Brezina, ktery studuje knihy fran-
couzskych okultistu te doby).V litera-
ture tedy kOnel obdobi "lumirovcu"
a nastupuje obdobi symbolismu. U je-
ho francouzskych pramenu stoji fada
basniku-hermetiku: vedle S. de Guaity
zejmena Paul Adam, Edouard Dl1bus
a daBL Hvezda francouzske symbolis-
ticke dekadence J. K. Hl1ysmans byl
v uzkych stycich s francol1zskymi okul-
tisty a dokonce,jak sam tvrdil, se sata-
nisty. Dekadentni ton zazniva u nas jiz
v dopise Otokara Bi'eziny Anne Pamm-
rove: " ... nelekati se hnij{cich bazin lid-
sk)lch duS{ ... " (Dopis)' O. Brezin)' A.
Pammrovezlet 1889-1903,Praha 1931,
s. 92). Skupina francouzskych bisniku
pi'ijima oZnaeenl "dekadenti" a zaeina
od roku 1886 vydavat Casopis Le Deca-
dent; po tomto vzoru pak u nas zakla-
dajiJii'i Karasek ze Lvovic a Arnost Pro-
chazka Casopis Moderni revue (Hjen
1894), ktery se stava dominantou ees-
keho literarniho hnud a !ihni intelek-
tualne zalozenych okultistu, mezi ni-
miz vyniki zejmena Emanuel Hauner,
piSici pod jmenem Aurel Vlach. Pozde-
ji jiZ tvoH skupinu literatu-okl1ltistu
zejmena Otakar Theer, Jan Opolsky,
Hugo Kosterka, Emanuel Leseticky
z Lesehradu,jeste pozdeji Josef Sima-
nek a ovsem jejich nedostizny vzor Ju-
47
lius Zeyer, senzitivni duch se smyslem
pro myty, tajemno ajeho symboliku.
Symbolisticka Modern{ revue (roc.
III., 1895-1896, s. 30n.) vymezl1je v re-
dakCnim elinkl1 okultismus takto:
" Okultismus je vedou komplexnf . .. je Imu-
t{m etick)II11, ktere podporuje individualitu,
11Cse l11i1~ lasku, bratrstvi ... Provede obrat
niterny nejen v jednotlivci, ale i v celku. "
Je to zcela nepochybne velmi intelek-
tualizovane, mesianisticke pojed okul-
tismu, v nemz nektei'i intelektualove na
konci 19. stoled hledali protivahu sii'i-
ciho se socialismu a ateismu. SouCasne
je to vice deklarace nei skuteeny pro-
gram, nebor jak mravne povzniSejici
mohlo byt nakazlive brouzdani v "ba-
zinach duse"? PUli si vsak reformu spo-
leeenskeho i'adu, pi'edevsim mesracke
moralky ubijejici ideily, ale i smysly, ne-
navideli plebejstvi a chteli si zachovat
svou novopohanskou a aristokratickou
pozu vzpoury proti vsednosti, spiSe de-
klarujice nei zijice sve eruptivni a ex-
cesivni touhy. Dekadentni "spleen" te
doby sl1gestivne vyjadi'il Jii'i Karasek ze
Lvovic ve stejnojmenne basni ze sbirky
Zazdena okna:
"Hned duse po rloci, hned zase po dni
touz£.
Hned tmou se zpiti clue, hned zase za-
rem spalit.
Krok prazdnou jizbou zn{, kde unava se
plouif.
Bez barev zachvev~lv a bez h)lren{ t6nu,
Kde v stiny plouzive vse dlouz{ se a schvi-
va.
A duse znavena se smutkem vseho sply-
vel. {(
48
At z p6zy nebo ze skutecne zivotni
prizdnoty, touzili dekadentni bisnici
po tom, co bychom dnes nazvali trans-
cendend, tj. prejit z kazdodenniho ve-
domi do sveta tuseneho, za jeho sedou
empirii vymezenYl11i hranicemi. Tento
postoj nutne radu z nich phvedl
k okultismu, k okouzleni tajemnem
a tusenim jinych svetu, k touze po ne-
obycejnych vzrusenich. Mnozi z nich
poiadovali jakousi paradoxni retro-
gridni revoluci, naptiklad Josephin Pe-
ladan-Sar Merodac, ktery zelel konce
1'Omanskeho obdobi ("finis latino-
rum"); smyslny Pierre Louys chtel na-
vrat k smyslnemu reckemu pohanstvi.
V literarnim symbolismu je obsazena
jakasi dionyska vzpoura, zahrnujid
i navrat k magii, "vzndene vede kra-
lu", a antipozitivistickou touhu po po-
znani hlubin duse (pozitivisticka psy-
chologie te doby byla velmi abstraktni,
neplodna a nudna a psychoanalyza, na-
hliZejid tyto hlubiny, se jen pozvolna
prosazovala). N ezanedbatelnou roli tu
hril i vnitrni tlak konvencemi spoutane
erotiky,jak soudi R. Tegtmeier (Okkul-
tismus und Erotik in del' Literatur des fin
de siicle, Konigswinter 1983).V litera-
ture je to vsak take jakesi opakovani
anglickeho gotickeho 1'Omanu, byt v 1'0-
vine mene morbidne dramaticke.
Sl11ysly, smrt adabel, tj. nazev vynikaji-
dho dila na toto tema, ktere napsal M.
Praz (1966 italsky; polsky prekl. Zmys-
ly, Smiere i diabel w literaturze roman-
tyeznej, Warszawa 1974), zachycujidho
toto okultismem prosakle obdobi "cer-
neho romantismu", v nemz krasne
splyva s tajemnym a d'abelske se smysl-
nym.V bombasticke proklamaci ozna-
muje J. Peladan, stylizujid se do p6zy
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
posledniho chaldejskeho l11aga Sara
Merodaca, toto pro11nani literatury
a okultismu ve vyhranene skupine fran-
couzskych sYl11bolistu: "Zjevil jsem
Magii, to jest phzpusobil jsem ji pH-
tol11ne dobe. Tem, jei na scesti uvedl
Merodac k smrtelnel11u htichu, tem,
kteH ptiSli l11ne poHdat, abych na nich
dokoncil Zl11atenou prici, pocatou tim,
ze l11ne cedi, nabizim tuto praktickou
l11etodu automagifikace." Zduraznuje
pak sve tempIarske a rosekrucianske
predky, sebevedome prohlasuje: "Sryl11
dilem jsel11 stardinou souCasne Magie;
svym jmenem a svym Slovem ptislu-
sim k posvatnemu 1'Odu Chaldeu ... "
a vyslovuje pak celym svym dilem 11-
tost nad "skonavajicim stole tim ", aby
. "umirajid latinske race" ptipravil "po-
sledni zar" a aby "oslepil a obmekCil
ptichazejici Barbary" (manifest jeho
tadu Ruze a kHze; piSe take v uvodu
ke sve knize Umeni stati se magem, ces.
prekl. Praha 1920 - orig. z roku 1891).
Dekadentni zivotni naladu na prelomu
19. a 20. stol. vyjadtil snad nejryrazneji
basnik hrabe Villiers de l'!sle Adam ve
vyroku Axela, hrdiny stejnojmenneho
1'Ol11anu: "Ziti? To za nas odbudou naSi
sluhove ", nebot jak pravi sve duchovni
milence Sare tesne pred spolecnou se-
bevrazdou: " Vi dis zevnijSi svet svoji duSi:
oslih~je te ! ale on nemuze nam dati ani je-
dine hodiny, jiz lze phl'Ovnati intenzitou by-
t{ k nektere takove vtefine, jake jsme prave
probli. Splnen{ skutdne, napl'Oste dokona-
Ie, tot' ehvile vnitl~n{, jiz jsme zakusili jeden
z druheho v pohfebni nadhefe tohoto skle-
peni. Zeme, pravim ti, jest nadmuta jako
skvouci bublina bidou a lzemi a jako deera
puvodni nicoty, praska a hyne. Vzdalme se
od n{ nadobro ! prudee (jedn{m posvatnym
JlHOCESKE ZACATKY
Jm Karasek ze LI'OlJic
skokem. " (Axel, Praha 1930; s. 234). Ra-
da z nich, vcetne Villierse de l'IsIe Ada-
rna, hledali unik v okultnim transcen-
dentnu.
ZvIastni atmosferu kolem Casopisu
Moderni revue pro literaturu, tl111bd
a zivot vytvarenou propojenim Iiterar-
niho symbolismu s okultismem popi-
suje JiH Karasek ze Lvovic (VZPOl1lill-
49
ky, Praha 1994, str. 63nn., 87), ktery
spolu s Iiterarnim kritikem Arnostem
Prochizkou tuto revui zakladal. V re-
dakci tohoto Casopisu, ktera se pozdeji
nachazela v Prochazkove byte v Praze
v Anenske ulici, pusobili dva vy-znam-
ni prazstl okultiste, vynikajici prekIa-
datel Hugo Kosterka a pravnik Karel
Pavel Drazd'ak, "vasnivy- ctenar okult-
ni literatury" a ,,cIen ruznych okult-
50
nich spolecnosti", ktery,jak uvadi Ka-
rasek ze Lvovic, jako martinista mel
styky s Juliem Zeyerem,jemuz poma-
hal uddovat korespondenci s martinis-
tickou l62i v Londyne. Jiti Karasek ze
Lvovic se sam stal Clenem prazske mar-
tinisticke 16ze Simeon az v cervnu ro-
ku 1924, ale jeho zajem 0 okultismus
byl mnohem stadiho data a jeho pro-
slula knihovna, kterou jsem mel moz-
nost tajne navstevovat jeSte pred jeji
zlocinnou likvidaci komunisty, byla na-
plnena vzacnymi okultistickymi dily.
Knihovna tvofila soucast Karaskovy
galerie v prazskem Tydove dome, byla
vsak pocatkem padesatych let zrusena
a tisice vzacnych knih, spolu s mnoz-
stvim grafickych listu a jedinecnou
sbirkou symbolistickych obrazu a dal-
sich sbirek, byly kdesi "deponovany".
V prostorach galerie se usidlil ustav pro
"vedecky komunisl11us". V podkrovni
mistnustce galerie l11i bylo umozneno,
diky tehdejsimu kustodovi techto sbi-
rek, studovat fadu techto vzacnych
knih.
Rada ceskych literatu z prelomu
19. a 20. stoleti tihla k okultismu; byli
to zejl11ena Jiti Karasek ze Lvovic
(1870-1951), Emanuel LeSeticky z Le-
sehradu (1877-1955), Otakar Theer
(1880-1917), Jan Opolsky (1875-
-1942) aJan zWojkowicz (1880-1944,
vlastnimjmenemJan NebeskY). Zatim-
co programove chorobneho Jana Woj-
kowicze charakterizuje Arne Novak
(Diijiny ceskeho p{semnictv{, Praha 1946,
str. 257) jako basnika, ktery svou slib-
nou sensitivnost "pohfbil zcela v di-
daktice a verbalismu metafysickeho
vedovani, namnoze beztvarneho", cha-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
rakterizuje Theerovu sbirku Vsel11!l na-
vzdory (1916) jako "honbu za tajem-
stvil11 ve smyslu metafysickel11". Podle
Karaska ze Lvovic "Drazdak psal okult-
ni basne, v nichz zabihal az do kultu
Satana", ale jevily se jako "znacne na-
ivni" a "neuspokojovaly umelecky".
J\;lodcl'llf revuc nicl11ene uvefejnila Dra-
zd'akovu basen Pred zavfenym chra-
mem satanistu, protoze v ni Karasek ze
Lvovic, i kdyz "se mu moc nelibila",
citil jakousi "zufivost", ktera mu pfece
"nakonec udelala". Drazd'ak basneni
brzy zanechal a venoval se cele okultis-
mu a spolu s H. Kosterkou zalozil Sbol'-
nfk pro filosofii, mystiku a okkultisl1lus
(1897) a venoval se martinismu, ilul11i-
natstvi a neognosticisl11u. Cinnost ces-
kych hermetiku pronikala do literatu-
ry sYl11bolismu zejmena v A10dcrni revui,
koncentrovala se kolem l11artinistic-
kych 162i, nejprve ceskobudejovicke
a pozdeji prazske a pferovske. Nejvet-
sim basnikem-hermetikem te doby byl
ovsem Julius Zeyer. Literarni symbo-
lisl11uS byl obsahove bohate diferenco-
vany sl11er, ktery byl podle F. X. Saldy
(1893) protivou realismu a naturalismu
a chtel "ne psychofysiku, ale skutecnou
umeleckou sugestivni psychologii",
smerujici take do temnych hlubin lid-
ske duse.
Geneze zajmu 0 okultisl11uS je vzdy,
sociologicky i psychologicky individu-
alne, spojena se vzedmutymi vlnami
romantisl11u, idealismu Ci spiritualismu
a jiz zminene touhy po transcendenci,
jako reakce na sifici se agresivni sttiz-
livost a vecnost doby, vyznacujici se
pozitivismem a pfizemnil11 utilitaris-
mem.Ve velke skupine francouzskych
JIHOCESKE ZACATKY 51

nutne musel u nekterych jeho predsta-

Julius Zeyer (1841-1901)
vitelu splynout s okultismem, poziti-
visty ostouzenou a opovrhovanou kul-
turni z6nou.
Podle velkeho znalce dekadence
E. von Sydowa (Die Kultur der Deka-
denz,Dresden 1922,s.Sln.) byli mno-
zi francouzsd dekadenti fascinovani
hruzou; byli ovladani pocitem desive-
ho: ]) temne a neurCite je to, co odedavna
vytvaN pNbytek techto pocitu" a tim, ze
]) vse je obklopeno tajemstvim ". Proto
znovu objevili ponure tajemstvi ve-
vody Gillese de Rais, "Modrovouse"
O. K. Huysmans a daISi), znovuvzkti-
sili drazdivy satanismus O. Bois a dal-
si) a znovu uvefili v moc magie. To
vse se na konci 19. stoled odehravalo
v ramci exaltovaneho kvazikatoli-
cismu, ale i p6zovaneho helenskeho
novop 0 hanstvi. V yraznym reprezen-
tantem tohoto zivotniho postoje

symbolistu, mezi nez patti ovsem i ly-

rikove jako P. Verlaine, A. Samain,
G. Rodenbach a daISi, se utvati skupina
esoteriku inspirovana hermetickymi
naukami a motivovana zajmem 0 lid-
ske inferno, ktere na rozdH od natura-
listu,jako byl E. Zola ajini, nehledali
v socialnich podminkach existence clo-
veka, ale v jeho nitru ajeho styku s de-
monickym, tedy nikoli v psychosocial-
ni realite, ale v metafyzicke dimensi
bytL Zlo jim nebylo primarne zlem
spolecenskym, ale metafyzickym, trans-
cendentnim. Francouzsky literarni
symbolismus - vnittne pochopitelne
diferencovany - byl reakd na po-
vrchnost naturalismu a pozitivismu
(H. Hatzfeld: Der franzosische Symbolis- Josef .Haria El1la'lIIei LefetickJ' z Lesehradu
mus, Munchen-Leipzig 1923), a tak (1877-1955)
52
byl Stanislas de Guaita, ktery sam za-
einal cestu jednoho z nejvyznam-
nejsich hermetiku sve doby jako
basnik dekadentni poezie (La Muse
noire a daISi sbirky), stejne jako poz-
deji jiZ satanisticky bisnik Aleister
Crowley.
. hardim zprostredkovany pHmy osobni
Obraz barona Leonhardiho.
Avsak bylo by jednostrannosti od-
vozovat renesanci hermetismu a jeho
eeskou historii z konce 19. stoleti jen
z literarni einnosti ureite skupiny pa-
Hzskych symbolistu a jejich vlivu na
eeske literarni dekadenty. Byly tu i ji-
ne proudy,jiz zminene, zejmena pak
navaznost na duchovni odkaz Elipha-
se Leviho, na nejz navazal jak bisnik
de Guaita, tak i lekar Papus, a na mar-
tinismus, jehoz byli oba, de Guaita
i Papus, nejpovolanejsimi reprezentan-
ty a vudci. Vliv dila Eliphase Leviho
vsak byl zasadni: de Guaita byl aje po-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
vazovan za jeho nejlepsiho duchovni-
ho Zika a Crowley dokonce prohlaso-
val sam sebe za vteleneho Eliphase Le-
viho. Novodoby eesky hermetismus
rna sve historicke prameny jednak ve
styku s onou esoterickou skupinou
francouzskeho literarniho symbolis-
mu,o niZ byla vyse tee, ve styku, kte-
ry byl zprosttedkovan Moderni revu[ (E.
Hauner, JiH Karasek ze Lvovic, R.
Adamira, P. Drazel'ak), ajednak ve sty-
ku s francouzskymi martinisty, s jejich
paHzskym ustredim v eele s Papusem
(baron Adolf Leonhardi ze Straze nad
NeZirkou,potomjeho nastupce ve ve-
deni eeskobudejovicke martinisticke
16ze Jan Rebik a dalSi). Nicmene se tu
uplatnoval predevsim baronem Leon-
kontakt s paHzskym ustredim marti-
nistickeho fidu a jeho pHme zasvece-
ni Papusem) a potom jiz individualni
kontakty nekterych elenu, ale i neele-
nu eeskeho martinistickeho radu s pa-
tizskym centrem (k prvnim pathli,
krome barona Leonhardiho, Otakar
Griese a Jan Rebik, k druhym J. Ada-
mira, vsichni th byli v pHmem kon-
taktu s fidem Rose-Croix cabbalisti-
que a s Papusovou Vyssi svobodnou
skolou hermetickych ved a sVyssi svo-
bodnou skolou aplikovanych medidn-
skych ved; na prvni jmenovane skole
ziskal Rebik "licenciat kabbaly" a na
druhe Griese "doktorat hermetis-
mu "). N ekteH eeSti hermetikove te
doby byli ovsem soueasne jak marti-
nisty, tak i rosekruciany, neognostiky,
iluminity a eleny daISich okultistic-
kych spolku, a ovsem take svobodny-
mi zednah.
JIHOCESKE ZACATKY 53

F.Jollivet-Castelot ve svem autobi-

ografickem romanu, v nemz Hei jedi-
neenou atmosferu prostredi tehdejsi-
ho paHzskeho hermetismu, piSe 0 byte
Sedira v podkrovni mistnosti na Ave-
nue de l'Opera. Na stenich byly roz-
veseny Muchovy kresby,jd Sedir, ta-
ke svobodny zednar, ziskal pHmo od
Muchy, ktery vsak nikdy hermetikem
nebyl (byl vsak svobodnym zednarem
vysokeho stupne). Mezi tehdejsimi
esotericky orientovanymi zednari
a hermetiky existovaly uzke vztahy.
V PalJUsove tehdejsim byte ve Villa
Montmorency na Avenue des Peupli-
ers v Auteil se paHzsti hermetikove
schazeli, ale zasvecovani do tretiho
stupne martinistickeho radu, ktere by- Otakar Griese na fotografii z obdobi prelomu
10 spojeno s povolenim zakladat mar- 19. a 20. stoletf.
tinisticke krouzky a l6ze - zasvecenec
mel na pozadani pravo na vydani fu Leonhardimu, ktery tu byl primo
"charty", ktera ho k tomu opravnova-: Papusem uveden do tretiho stupne
la -, se odehravalo v male, kritke martinistickeho fidu. Stupen byl
a tmave uliece "rue de Savoie", v do-
me e. 4. Ulieka leiela pobliz Quai des
Grands-Augustins a ve vedlejsim do-
me e. 3 byla doeasne umistena proslu-
la, francouzskymi i zahranienimi okul-
tisty hojne navStevovana Librairie
d'Hermetisme nakladatele Chamuela,
ktery byl pHtelem Papuse i de Guai-
ty. Asi v polovine rue de Savoie byl
Hotel de Savoie, kde byla v prvnim
poschodi redakce casopisu I' Initiation
a ustredi martinistickeho fidu . Zasve-
covani byli obvykle pHtomni Papus
a Sedir, de Guaita a jeho sekretar O.
Wirth, F. Rozier (pametnik Eliphase
Leviho) a dalSi vyznamni predstavite-
Ie tehdejsiho francouzskeho hermetis-
mu. Zde se take, nekdy kolem roku
1890, dostalo zasveceni baronu Adol- Emal1uel Hauner lIa zacatku 20. stoleti.
54
oznacovan nazvem Superieur Incon-
nu (Vyssi neznamy) a byl symbolicky
oznacovan jako S. I. Nove ptijary clen
("associe") si volil fidove jmeno.
Po svem navratu z Parize pak ba-
ron Leonhardi zalozil v Ceskych Bu-
dejovicich roku 1891 nejprve krou-
zek a pak roku 1895 martinistickou
16zi U Modre hvezdy,jejiz Clenove se
k ritualnim pracim schazeli v miste,
kde byla loze zalozena a jimz byl ma-
ly stejnojmenny hotel. Sem se pak po
nejakou dobu, nd loze zanikla a mar-
tinisticke ustredi bylo potom preloze-
no do Prahy, sjiZdeli prvni cdti mar-
tiniste-hermetikove; mezi jinymi sem
krome barona Leonhardiho ze Straze
nad Nezarkou jezdival Julius Zeyer
zVodnan,Jan B. Rebik z Lisova a ne-
pochybne i dalSi, jejichz jmena jiz
upadla v zapomenuti. Do obdobi za-
lozeni prvni martinisticke loze v Ces-
kych Budejovicich baronem Leonhar-
dim lze klast organizovane pocatky
novodobeho ceskeho hermetismu, ne-
bor tuto lozi tvotili hermetikove, kte-
ri, jako napr. baron Leonhardi, byli
vetsinou take souCasne svobodnymi
zednati, teosofy, iluminaty a Cleny dal-
sich fidu. Nepochybne tehdy existo-
valo v Cechich vice osob zabyvajicich
se studiem hermetismu i jeho prakti-
kami, ale nebyla tu patrne Zidna jina
organizace, ktera by byla zajemce
o hermetismus sdruzovala ke spolec-
ne Cinnosti. Zejmena tu nebyla zadna
esoterne orientovana zednarski 16ze,
a lze rici, ze v prazske teosoficke 16zi
byli zajemci 0 hermetismus a v cesko-
budejovicke martinisticke 16zi nepo-
chybne zajemci 0 teosofii. Pro skutec-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
nost, ze prvni cesti martiniste k nam
uvedli, cerpajice z francouzskych pra-
menu z obdobi "fin de siecle", her-
metismus, svedCi primo nejlepe dilo
velkeho ceskeho hermetika Otakara
Grieseho, ktery byl take jednim z prv-
nich ceskych martinistu. Ostatne vaz-
ba ceskych martinistu na francouzske
bra try pestovani hermetismu primo
zarucovala. Baron Leonhardi, ktery
hodne cestoval - jezdival casto take
jako poslanec panske snemovny do
Vidne, kde mel mnoho pratel mezi
politiky (hrabe V. Laiansky) -, se
pohyboval predevsim mezi zajemci
o nejruznejsi esotericki a okultni hnu-
ti. Jednim z nich byl vyznamny vse-
stranny rakousky okultista,jiz zmine-
. ny dr. Friedrich Eckstein, znalec asi
deseti jazyku, mezi jinymi hebrejstiny
a sanskrtu. N arodil se v zidovske ro-
dine v Perchtelsdorfu u Vidne.Ve Vid-
ni vystudoval klasicke gymnazium
a potom tamtez na vysoke skole che-
mii. Ve Vidni navazal styky s tovarni-
kern G. Gebhardem z nemeckeho EI-
berfeldu, jehoz manzelka Mary
(narozena 1832 v irskem Dublinu) by-
la primou zakyni Eliphase Leviho.
V letech 1869-1874 ho pravidelne
navstevovala v PaHZi a leto roku 1871
stravil Eliphas Levi na jeji pozvani
v Elberfeldu. Gebhard sam byl spiSe
pod vlivem teosofie a byl roku 1884
zakladatelem prvni nemecke teosofic-
ke spolecnosti. Take dr. Eckstein zalo-
zil na podzim roku 1887 ve Vidni prv-
ni teosofickou 16zi a stal se jejim
vudcem. Dvema ceskymi cleny teto
16ze byli baron A. Leonhardi a hrabe
V. LazanskY. Eckstein zajiZdel na pred-
naskova turne do nekolika evropskych
JIHOCESKE ZACATKY 55

statu i do USA a nejakou dobu byl
i pruvodcem H. P. Blavatske, zaklada-
telky teosofickeho hnut1. Podle P. Kll-
my (1935 - v revui Psyche) baron
Leonhardi seznamil Ecksteina s T. G.
Masarykem a zprostfedkovaval styky
mezi praiskou a videnskou teosofic-
kou 1621. Mezi obema !6zemi se po-
hyboval i spisovatel Gustav Meyrink,
ktery se v Praze zacal zajimat 0 okul-
tismus a pozdeji kana! v Prokopskem
a Sareckem udoll sve prvni experi-
menty s evokacni magi1. Meyrink, kte-
ry se zabyval snad vsemi oblastmi
okultismu, psal take vynikajici esote-
ricke romany a povidky s alchymistic-
kou tematikou, badal ve spiritismu
a mel rozsahle styky s tehdejsimi vy-
znamnymi okultisty a okultistickymi
spolky i vysoce esoternimi spolecnost-
mi. Stfedobodem techto celosveto-
vych kontaktu mezi okultisty vsech
vyznamnych denominaci ci fadu byl
pobHze Manchesteru Zijici John Yar-
ker, ktery byl ve styku s Meyrinkem
i s Leonhardim. Meyrink byl nepo-
chybne nejryraznejsim okultistickym
esoterikem, ktery v porovnani se svy-

Tabris (A/ois Jlla]' - pad/I! 1. sl'etolle vci/ee).Jedw Z l1~jvet­

Hell zlIalaj OkllltislIlll Ile SIlC dobe.
56
mi ceskymi prateli - mezi nez padil
take pozdejsi vudce prazske mysticke
skoly Karel Weinfurter - byl na ne-
srovnatelne vyssi urovni poznanL Ale
daval pozdeji prednost osamelemu
hledanLVedl sice nejakou dobu praz-
skou teosofickou l6zi, mel cilou ko-
respondenci a ziskaval diplomy mno-
ha tajnych spolecnosd, ale jakmile se
jeho orientace - diky vlivu mystika
"tkalce" Friedricha MaiIandera (t
1901) - vcelku stabilizovala, vratil se
ke svemu duchovnimu samotarstvL
MaiIanderuv vliv na Meyrinka zaeal
pusobit v pHmem styku s nim od kon-
ce Hjna 1892.
Nositeli vlivu, nikoli jenom, ale
predevSim, hermetickych ideji, byli
tedy na konci 19. stoled v prvni tade
martiniste. Podle historika tajnych
spolecnosd Emanuela z Ldehradu,
ktery byl sam jednim z prednich ces-
kych hermetiku a prvnich martinis-
tu, se vliv martinismu u nas projevo-
val patrne jiz v 18. stoled: )) Take II nas
mozno l1ajiti ke kOllci XVIII. stoieff stop],
martinistickJ,ch slwh v olol11oucke spo-
leCl10sti Societas eruditorum incognitol"UlI1
in terris austriacis {( (Emanuel z Lde-
hradu: Po stopaclz tajeml1),ch spoleCl1ostf,
Praha 1935, s. 183). Tato Spolecnost
neznamych vzdelancu v zemich ra-
kouskych byla budovana na martinis-
tickych idejich "jednoty rozumu
a srdce" a nasla svou renesanci na za-
catku didtych let dvacateho stoled,
kdy prazst! martiniste zaloZili Cesko-
slovenskou spolecnost intelektualu,
kterou navenek vyrazne reprezento-
vala ceska publicistka PavIa Moudra.
Vliv martinismu pfichizel, jak jiZ
bylo uvedeno, predevsim z Francie:
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
k paHzskemu ustredi radu martinistu,
ale i Rose-Croix-cabbalistique vytvo-
fili pevne vazby krome barona Adolfa
Leonhardiho a Jana Rebika predevsim
Karel Pavel Drazd'ak a Josef R. Ada-
mira, ktei'i v rosekrucianskem tadu
ziskali "licenciat kabbaly". Pozdeji
to byl moravsky hermetik Otakar
Griese, ktereho do ideji martinismu
patrne uvedl Cech usedly v Rezne,
Theodor Krauss, ktery byl legatem
martinistickeho ustredi pro zeme ko-
runy ceske. Griese pak sve martinis-
ticke zasveceni dovdil rovnez v Pai'i-
h.V Prerove tehoz roku 1905 Griese
zalozil martinistickou lazi a v duchu
martinisticke ideove tolerance zde
zacal vydavat i svuj casopis Isis. Nic-
mene ceskobudejovicka prvni mar-
. tinisticka laze na uzemi Cech nemela
dlouheho trvani, a ackoli se brzy stala
velkol6zi se statutem "materske 16-
ze", opravnene k zakl:idani dalSich lazi
a krouzku (sdruzeni martinistu do po-
ctu sedmi clenu se nazyvaji "cercle",
krouzek a s vetsim poctem pak laze),
jeji Cinnost na konci 19. stoled v pod-
state zanika (panstvi barona Leon-
hardiho hospodarsky upada, roku
1901 umira nemocny Zeyer a roku
1906 ve velke bide a nemocen zem-
rel baron Leonhardi. Centrum mar-
tinistickeho hnud se presouva do Pra-
hy, do jeho cela se dostavaji pozdejsi
advokat z Opocna Karel P. Drazd'ak
a vinohradsky publicista Jan Mastalir.
V roce 1897 skupina prazskych mar-
tinistu s financni podporou Hynka
Ticheho a v redakci Emanuela Hau-
nera a Hugo Kosterky zacina na
Vinohradech vydavat vyznamny Sbor-
nik pro Jilosofii, 111}'stiku a okkultis111us.
]IHOCESKE ZACATKY 57
58
Mezi obema martinistickymi laze-
mi, tj. ceskobudejovickou (Leonhardi
a potom Rebik) a prerovskou (Grie-
se), stoji mozni jdte laze olomoucki
(Frantisek Sidlo), ktera vsak trvala j en
kritce a neni znamo, kdy byla zaloze-
na. V roce 1898 stabl jeSte baron
Leonhardi v Ceskych Budejovicich
spojit martinisty s iluminity - sim
ptislusel take k fidu iluminitu. A na
zacitku dvacateho stoled dochizi
v Praze k ndtastnemu spojeni marti-
nistu a neognostiku,jejichZ ustfedi je
ve Francii, ale je zmitino nechutnymi
osobnimi spory, ktere posleze vedou
k tomu, ze neognosticke hnud je od-
souzeno k pouhemu zivoreni a jeho
vudci, vytvotivsi ruzne frakce, se vza-
jemne potiraji a z hnuti vylucujL
Novodoby cesky hermetismus
vznikl tedy z iniciativy barona Adolfa
Leonhardiho na konci 19. stoled
v Ceskych Budejovicich. Odtud
v rimci martinistickeho hnuti pak
vznikaly impulzy k jeho rozvoji; te-
mer vsichni vyznamni cdd hermeti-
kove z obdobi na prelomu 19. a 20.
sto1. byli martinisty. N a zacitku stole-
d dvaciteho byl hermetismus v Ce-
chich a na Morave pestovan, po vzo-
ru francouzskeho martinismu, v ramci
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
martinistickych l6z1. Ceske a morav-
ske martinisticke hnud melo v te do-
be tti centra: v Ceskych Budejovidch
(kde jeho vedeni prevzal po baronu
LeonhardimJan Rebik), v Praze (kde
bylo vedeno Pavlem Karlem Drazefi-
kern a Janem MastaHtem) a v Prerove
(kde je vedl Otakar Griese). 0 brnen-
skych a olomouckych martinistech
nevime temer nic, ale olomoucky
martinista F. Sidlo byl clenem Grie-
seho krouzku lektoru pro jeho edicni
cinnost. CeSd martiniste udduji cile
styky s Francii (Drazefik, Adamira,
Rebik, Griese) a roku 1905 pro ne
znimi prazski publicistka a uslechtili
zena PavIa Moudri preklida stezejni
dllo L.-c. de Saint-Martina Tableau
. 11aturel des rapports qui existent entre di-
eu, l'homme et l'univers (Prirozeny tid
vztahu, ktere existuji mezi Bohem,
clovekem a vesmirem), j eZ j e opatfe-
no velmi milym Sedirovym dopisem,
adresovanym jmenem francouzskych
martinistu "ceskym bratfim"; dllo
vsak dodnes zustalo jen v rukopise.
Hermetismusje v teto dobe uzce pro-
pojovan s teosofii, iluminitstvim,
neognosticismem, kabbalou a jinymi
esoterickymi, zej mena indickymi
systemy, a bohuzel u jedindi i s velmi
primitivne pestovanym spiritismem.
JIHOCESKE ZACATKY
Prameny k uvodni casti:
Ach M ., jorgensen J.: joris-Karl
Huysmans und die okkulte
Dekadenz, Munchen 1980.
Dantinne E .. Bertholet E .: Lettres
inedites de Stanislas de Guaita au Sar
josephin Peladan: Vne page
incounnue de I'histoire de
I'occultisme ala fin du XIXe siecle,
Neuchatel-Paris 1952.
Encauss e Ph. : Papus, sa vie, son oeuvre,
Paris 1932 (roz51i'. vyd. tamtez
1948) .
Frick K . R . H .: Licht und Finsternis,
sv. 11.. Graz 1978.
Hauner E.: Strucny nastin nekterych
tajnych spolecnosti, Praha 1905.
Howe E.: The Magicians of the Golden
59
Dawn: A documentary history of
a magical order 1887-1923, London
1972.
Chacornac P.: Eliphas Levi , renovateur
de l' occultisme en France, Paris
1926.
jollivet-Castelot F. : Le destin ou les fils
d'Hermes, Paris 1920.
Klima P: Ruzne duchovnl smery ajejich
prukopnici. in Psyche (revue venovana
mystice, okultismu a metapsychice),
c.6a7.1935 .
Ldehrad E.: Po stopach tajemnych
spolecnostL Historie a uvahy. Praha
1935. cast III., s. 161-288.
McIntosh Ch.: Eliphas Levi and the
French occult revival. New York
1972.
60 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

Tegtmeier R.: Okkultisl11uS und Erotik Webb J.: The flight from reason, sv. 1.:
in der Literatur des fin de sieck The age of irrational, London
Konigswinter 1983. 1971.
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
Historicke koreny
Za jakych podminek a v jab~m du-
chovnim ovzdusi novodoby cesky her-
metismus vznikal, bylo naznaceno
v predchizejici kapitole. Ptipomenme
si to nyni uz jen nekolika slovy. Vzni-
kal na konci 19. stoled v dobe ozna-
covane "fin de siecle", ktera nebyla jen
koncem stoled, ale take koncem tra-
dicnich spiritualnich hodnot. Duchov-
ni svet Zapadu, zakoreneny hluboko
v ktestanske tradici, se hroutil pod na-
porem arogantniho pozitivismu a po-
zitivnich ved, vyhrozujidch, ze ze sve-
ta budou odstranena posledni tajemstvi
(E. Haeckel). Viru melo nahradit ve-
deni, aristokraticky Zivotni styl p6za,
za niz se nezHdka skryvalo mestacke
plebejstvi. S postupujid industrializad
a s rozpinajici se burzoazii mizela ze
sveta jakasi nejen ekologicka, ale Zivot-
ni idyla vubec. Bida chudych se zmir-
novala, ale narustala bida duchovni.
Vse, co melo obrodit stary spatny svet,
liberalismus, socialismus, ptipravovalo
lidstvu sve objed pro ponizene, z ne-
hoz pozdeji nebylo uniku. Tradicni
hodnoty se hroutily pod kopanci inte-
lektualskeho relativismu a liberalismu,
zivouci pravdy sesychaly v seda ab-
strakta. Vecnost se propadala do per-
spektiv "stastne budoucnosti lidstva",
jejimz symbolem se stane ruda hvezda
socialismu a cerny hikovy- kHz nacis-
mu, zaHd nad morem prolite krve. Pti-
61
pominalo to starce, ktery se s nadeje-
mi probouzi do noveho dne, na jehoz
konci ho ceka posledni infarkt. ZaCi-
nalo nabozenstvi svobody a pokroku,
odhazujici zvetsela dogmata a ritualy,
aby je nahradilo novymi. }) Liberalistic-
k}! svetov}! mizor a jeho etika se zrodily
z l110dernflw mySlenf dialektickeho a his-
torickeho. To staN, aby jim byl phzl1dn
ndbozensk)! charaktel; (( piSe velky zna-
lec duchovni atmosfery 19. stoled B.
Croce (Evropa v XIX. stoleti, Praha
1938, s. 15) a ptisuzuje teto epose em-
pirismus a materialismus, soude, ze v ni
"nastala nebezpecna myslenkova a ide-
ova prazdnota", j eZ by la na konci sto-
led vyplnena jen "castecnym obro-
zenim a zjemnenim filosofie, ktera se
na konci staled zhostila hrubeho natu-
ralismu a naivniho positivismu". V tom-
to kvasu ideji zadelanem rozumovy-mi
spekulacemi vydavanymi za Cistou ve-
du a la "Zivot je okyslicovani" se za-
choval ostruvek duchovniho zivota.
Ostruvek v Cernem moti, z nehoz vy-
plouvali novodobi argonauti na cestu
za Zlatym rounem. Byli to novodobi
hermetikove, zpocatku spiSe mnoho-
stranni okultiste, a rimto ostruvkem by-
la PariZo Vabila neklidne povahy hle-
dajidch. A jednou z nich byl velmi
vzdelany a uslechtily baron Adolf Leon-
hardi zjihoceske Straze nad Nezarkou.
V PaHzi byl ptijat do martinistickeho
62
fidu, zasvecen do tretiho stupne samot-
nym Papusem a ziskal chartu pro zalo-
zeni martinisticke l6ze, ktera by byla
strediskem meni ideji "Vyssich nezna-
mych" v zemich kralovstvi ceskeho.
Historik ceskych esoterickych spo-
lecnosd Emanuel z LeSehradu (1935)
uvadi, ze prvni l6ze Vyssich nezna-
mych, tj. martinistLl, se vyskytuj e
v Ceskych Budejovidch jiz v letech
1895-1896. Z Papusova lyonskeho ar-
chivu vsak plyne, ze se tata ceskobu-
dejovicka martinisticka asociace s po-
radovym cislem 12 j iz roku 1891
ptipravuje z iniciativy barona Leon-
hardiho pretvotit krouzek v l6zi. Ten
se vsak pro obdze, ktere rna s uddo-
vanim sveho panstvi, vzdava brzy veS-
kere Cinnosti v cele tade esoterickych
spolecnosti a predava vedeni ceskobu-
dejovicke lO2e Janu Rebikovi, tehdy
notatskemu koncipientovi v Ceskych
Budejovidch, ktery bydlel v nedale-
kern Lisove. Martinisticke hnuti, ktere
je v te dobe nejvyraznejsim nositelem
hermetickych ideji, se pozvolna dife-
rencuje od iluminatskych, teosofic-
kych a jinych proudu. ZaCina se mit
z ceskobudejovicke materske lO2e dve-
rna smery: do Prahy, kde v jeho cele
stoji J. MastaHt, K. Drazcl'ak a E. Hau-
ner, a na Moravu, kde je zHzena mar-
tinisticka lO2e 1110znd nejprve v 010-
mouCl (Frantisek Sidlo), pozdeji
prenesena do Brna, nebo v Prerove
(Otakar Griese). Delegatem martinis-
tickeho paHzskeho centra pro zeme
koruny ceske je rezensky drogista ci
lekarnik Theodor Krauss, pozdejsi
Griesuv pHtel. Prvni prazska l6ze byla
podle Em. z LeSehradu (1935, str. 191)
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
zHzena asi r. 1899, "pro prazske Cleny jiz
drive volne zasvecelle (( mela sidlo v Bre-
zince a zHdil ji JUC Karel Drazclak. Le-
sehrad neuvadi jeji jmeno, ale jde prav-
depodobne 0 l6zi zvanou Aux trois blancs
lotos, patrne spiSe zednarskou, v niz jsou
nicmene martiniste zastoupeni (Lde-
hrad uvadi, ze l6Ze Aux trois blancs lotos
byla r. 1905 k prazske martinisticke l6zi
ptirazena, a zminuje Drazclaka jako pred-
sedu a jako Cleny Emanuela Haunera,
Josefa Posche, Paula Leppina a K. Wein-
furtera). 0 Cinnosti teto 16ze, ktera ne-
sla nazev U tH korunovanych sloupu
a trvala udajne do r. 1909, se nedocho-
valy zadne zpravy,jen naznaky urcirych
ideovych diferend mezi Drazcl'akem,
ktery tihne k iluminismu (s iluminaty
uzaviraji ceSti martiniste roku 1908 do-
hodu 0 sjednoceni v ramci martinistic-
kych lO2i), a pravovernym Haunerem.
Roku 1905 je paHZskym ustredim mar-
tinistickeho tadu poveren vedenim ces-
kych martinistu Jan Rebik (102ovym
jmenem Origenes, ktery byl zasvecen jiz
r. 1893 a vedl ceskobudejovickou "ve-
lel6Zi"). Z taho, co bylo vyse uvedeno,
vyplYva, ze r. 1905 existovaly v Cechach
j edna martinisticka "vele16ze" v Ces-
kych Budejovidch, vedenaJanem Re-
bikem, a druha v Praze, vedena Karlem
Drazclakem. Obe v r. 1909 zanikly. Pod-
Ie Ldehrada pak "kolem r. 1910" zalo-
zil a vedl v Praze martinistickou l6zi Sla-
via Jan MastaHt, publicista z Vinohrad,
ale take jen dOCasne (po prvni svetove
valce, kdyz byly zpHstupneny rakous-
ko-uherske policejni archivy, v nich
bylo nalezeno dvanact udavacskych
dopisu, ktere psal vedoudmu oddele-
ni politicke policie Chaunovi Jan Mas-
taHt - byl policejnim agentem nasaze-
HISTORICKE KORENY
nym na eeske okultisty). DalSim mu-
zem s pHmymi osobnimi kontakty
s PaHzi je Josef Adamira, ale ten zatim
vice tihne k neognosticke drkvi. A tak
se posleze sch;izi dvojice Emanuel
Hauner a Otakar Griese a v jejich ru-
kich nyni spoeiva dalSi osud eeskeho
hermetismu, protoze se rozhoduji or-
ganizovat u nas hermetismus jako hnu-
ti a propagovat ho tiskem. Oba jsou jiz
vyrazne se profilujidmi hermetiky.
K nim se pfidavaji dalSi, zejmena praz-
sti hermetikove, a to Odon Kopp
(1870-1958), ktery byl usazen v PaH-
zi a mel uzke styky s tamejsim ustfe-
dim martinistickeho tadu, Milos
Maixner (1873-1937) a pozdeji iJosef
Adamira (1877-1953). Nejprve je
v Praze vydavan Sbom{k pro filosofii,
mystiku a okkultismus, ktery se stava tis-
kov-ym organem hermetickeho hnuti,
pak je to revue Proc zijeme, nahrazena
pozdeji revui Nove rozlzledy, kterou ve-
de Tabris (Alois May 1882-1915). Po-
sleze Griese, nejprve v Prerove, pozde-
ji v Praze a pote opet v Prerove, vydava
Casopisy Isis a Luc~fer (ten vsak ma na
natlak drkevnich kruhu prejmenovat,
ale jiz se to nestane, protoze pfisla prv-
ni svetova valka).
Hermeticke hnuti se na prelomu
devatenacteho a dvacateho stoled po
zaniku eeskobudejovicke martinisticke
l6ze koncentruje nejprve v Praze: Hau-
ner, Kosterka, Drazd'ak tu organizuji
skolu esoternich nauk, kam je zvana
k prednaskam rada vyznamnych fran-
couzskych hermetiku a Sbornik otis-
kuje i jejich elanky (L. Fugairon, F. Jol-
livet-Castelot, Papus), vedle stati z del
klasikll (Eliphas Levi). Mezi hermeti-
ky koluji hektografovane preklady v-y-
63
znamnych publikad 0 hermetismu,
ktere vetsinou pofizuje Hauner a ex-
peduje spolu s Hugo Kosterkou z Bla-
nicke ulice na Vinohradech. Prostred-
nictvim neho, Haunera a Drazaaka se
edti hermetikove napojuji na symbo-
listickou Modem{ revui, v niZ mimo ji-
ne dominuje basnik JiH Karasek ze
Lvovic (1871-1951), ctitel a znalec
hermetismu a pozdeji take elen jedne
prazske martinisticke l6ze, jakoz i au-
tor pozoruhodne romanove trilogie
Romany tf{ magu (Roman ManJi'eda Mac-
millena, 1924; Scarabeus, 1925; Ganyme-
des, 1925) a rady novel s esoternim
obsahem. Druha vazba, opet za zpro-
stredkovani Haunera, se vytvaH nejpr-
ve na v-ytvarne a pozdeji i na literarni,
katoliky usmernovane hnuti Sursum,
jehoz Cleny jsou akad. mali[ Milos Mai-
xner a pozdejsi nova hvezda eeskeho
hermetismu, spisovatel Josef Simanek
(1883-1959). Nenapadnym muzem
v pozadi je vse zaznamenavajid a dosi-
roka zahledeny basnik Emanuel Lde-
ticky z Ldehradu (1877-1955). V kru-
zich eeskych prazskych esoterikli se
dOCasne pohybuje pozdeji proslaveny
spisovatel Gustav Meyer-Meyrink
(1868-1932), ktery predseda prvni
prazske teosoficke l6zi, zalozene roku
1891 opet baronem Leonhardim (16-
zov-ymjmenem Zanoni). Meyrink, na-
dseny milovnik stare a noeni Prahy,
bydlel tehdy v blizkosti nuselskych
schodu ve skuteene vezi a jako jeden
z mala se oddaval vsem druhum prak-
ticke magie, opatruje ve sve vezi
klasicky zaHzenou magickou orator.
Mezi prazskyrni okultisty se tehdy po-
hyboval i sverazny drevorytec a grafik
Josef Vachal (Pameti Josefa Vachala dfevo-
64
fytee, Praha 1995, str. 227 ajinde). Na
zaeatku 20. stoled se stfedisky eeskeho
hermetickeho hnud stavaji Praha a Pre-
roy (Griese se z Prerova na Cas stehuje
do Prahy, ale potom se vrad zpet do
Prerova). Esotericky ruch se vsak sou-
stred'uje hlavne v kruzich teosofli, kte-
rych je vice a kteH jsou i lepe organi-
zovani. Zajem 0 teosofii tehdy byl
znaene vetsf nd 0 hermetismus,jehoz
nektere obory, zejmena astrologie, byly
pestovany i teosofy. Take oni zvou do
Prahy vyznamne predstavitele sveho
hnud, mimo jine napr. dr. Franze Hart-
manna, jednoho z pfednich predstavi-
telll teosofie vllbec. Nemene dobre or-
ganizovanfjsou i neognostikove - eesH
neognosticH drkev vznikla roku 1900
za vedenf K. DrazQaka. Jejim organem
se stala nejprve pi'iloha Sborniku pro
filosofii, mystiku a okultismus, pozdeji
tento sbornik sam. Od roku 1905 ji
vsak uz vedlJ. Posch. Nechutne spory
v zapase 0 vedeni ve francouzskem
ustredi se odrazily i mezi eeskymi neo-
gnostiky, ktefi se ostatne starali vice
o vnejsi efekty, 0 vzneSene tituly a rou-
cha, neZ 0 ueeni samo, takze jiz roku
1907 neognosticH spoleenost v Ce-
chich zanikla. Roku 1923 se pak v Pra-
ze ustavila starognosticka spoleenost,
ktera rok pusobila navenek jako Krou-
zek pratel filosofie, schazejid se v praz-
ske kavarne Opera. Vudei postavou te-
to spoleenosti se stal znalec gn6ze
a prekladatel Jamblicha a Porfyria Jaro-
slav Matousek (1872-1946), Ui'ednik
ministerstva post, autor vynikajid mo-
nografie Gnose (1926). Take pokus
O. Grieseho obnovit roku 1908 neo-
gnostickou drkev ztroskotal. Ruzne
esotericke smery byly na zaeatku 20.
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
stoled zastupovany Sbomikem pro Jiloso-
Jii, m)'stikll a okkultis11l11s, ktery vycha-
zel od roku 1897, desetkrit roene, a od
roku 1898 s pi'ilohami ~fillx a Gliosis.
Jeho majitelem a vydavatelem i vedou-
dm redaktorem byl J. Adamira. Od
dubna roku 1907 byl organem Ceske
sekce Mezinarodni ligy svobodnych
spiritualistickych myslitelll (mezi nez
pattili i martiniste, Ceski obec gnos-
ticH, Cerkl pratel psychickych bada-
ni, Cerkl rozumovych socialistu, Ces-
ki alchymisticki spoleenost, Cerkl
Fourieristu - "societaru", Fakulta her-
metickych ved a Svobodne filosofie,
Cerkl universalistu, Cerkl naturianu
a dam male krouzky zajemcu 0 nove
ideove proudy v esoterismu, ale i po-
litice a jine). Teosofove (Alois Koch,
pozdeji Jan Bedrnieek) vydavali Caso-
pis Lotlls s pomerne sirokou publici-
tou. Dale tu byli spiritiste s nekolika
Casopisy a dalSi okultisticke spolky. Ko-
lem Sborniku, ktery vsak roku 1910
zanikl, se sdruzovala pestri smes "mys-
litelu" nejruznejsiho druhu.
V roce 1903 zaeina v Praze vycha-
zet take prvni mysticky Casopis Pokoj
Tobe, ktery rediguje znamy populari-
zator mystiky JosefStetka,jenz rna bliz-
ko ke StHbrnemu kruhu Ladislava
Danka, ktery udajne saha az k Amer-
lingovym Stalcum, a prvnim eeskym
l6Zim svobodnych zednaru vubec - je-
ho peCi byl roku 1919 poprve do Cech
uveden Tarot. V uzkem vztahu k tem-
to mystickym smerum je take Ibbin-
gUY mysticky kruh, ustanoveny v Pra-
ze roku 1908 pani Antoni! Jelenovou
(vystupujid pod jmenem Ibbing, ze-
snulou roku 1923). Prvnimi eeskymi
HISTORICKE KORENY
mystiky, navazujicimi pozdeji na her-
metismus, byli akademicti malifi Ru-
dolf Adamek a Bohumil Hradecny,
prvni predstavitel ceske "mysticke al-
chymie". Roku 1905 zacina Griese
v Prerove vydavat casopis Isis a Kl1ihov-
nu Isid}" v niz pfinasi fadu prekladu v-y-
znamnych hermetickych spisu Uedny
z prvnich to jsou Papusovy Zaklady
prakticke magie, 1905, a Eliphase Levi-
ho Dogma a ritual v),soke magie, 1906).
Prekladaji mu je hlavne M. Maixner
a B. Janousek. Avsak roku 1907 je
Griese jiz v Praze CZizkov, Taboritska
ulice c. 13). Hauner v te dobe sidli na
Vinohradech v Blanicke ulici c. 6. abe
tato mista jsou v te dobe centry her-
metickeho hnuti. Jdte z obdobi pred
zapocetim vydavani Isidy jsou v Pamat-
niku narodniho pisemnictvi zachovany
dopisy, ktere Griesemu posHal Hauner
a ktere jsou svedectvim snah 0 rozvoj
ceskeho hermetismu soustredenych
u techto dvou muzu. Jsou to dopisy pI-
ne entuziasmu a idealismu, ale take pI-
ne osobni horkosti, tak charakteristic-
ke pro Haunerovu osobnost. Hauner
(l6zovym jmenem Amis) piSe Griese-
mu (l6Zov-ymjmenem Heliodorus), ze
chtel pllVodne sam vydavat casopis,
ktery by byl veden "ve velkem stylu ala
l'Initiation" (to byl organ francouzskych
martinistu, vychazejici dodnes). V do-
pise Griesemu z 26. srpna 1904 piSe
Hauner, pro sebe tak pfiznacne: "Ja-
kou nedllstojnou komedil Cini si Clovek zi-
vot. Vsude llekOlleene v),sky a lzlollbky
a 111)' jS111e jell lid111i toulzy, lidmi spalo-
vall}'l1Ii do nebe nelzajici111i pla11lellY bf-
l},c/z tuzeb a ZbOZll}'clz pl~all f. Volam po
mistnt, bojllji sam se seboll, cllt~je b},ti
CiSt}'111 jako posvatll)' lotos, vzpflla111 paze
65
po chi111eFe posvatne sily a lask)' a nako-
nec zalomcuje slabou hrudf hoFk)!, marn}!
plae, plae dftete, cht~jfciho prs a hryznou-
ciho vlastni prstiky. Slabost porodila trp-
kost. ((
Na podzim roku 1905 ma pod za-
stitou Spolku pratel filosofie v Praze
fungovat hermeticka fakulta a ma vy-
chazet Casopis. Avsak Hauner marne
shani 50 zlatYch, jez potrebuje k finan-
covani prvnfho cisla Casopisu, ktery ma
vyjit v 500 v-ytiscich, aby byly zaplace-
ny jeho naklady. Nemajetny urednik
Pojistovny Praha na Ferdinandove tfi-
de (dnesni Narodni tfide) se tedy na-
konec vzda a koncem roku rezignuje
na vydavani casopisu, jehoz existence
je v ramci daneho programu nejista,
avsak nezbytna, ale napiSe a vyda ales-
pon maly spiritualisticky slovnicek,
pozdeji podstatne rozsireny a prepra-
covany na Spiritllalistick)! s[ovnik (Praha
1922). Griese, vybaven dedictvim po
matce, sam zacina vydavat Casopis Isidu
a najare roku 1906 nabizi Hauner Gri-
esemu, aby Isis splynula se Sbornikem
pro filosofii, mystiku a okkultismus.
K tomu ale nedoslo, snad proto, ze
martiniste jiZ redakci Sborniku ne-
ovladali a ve vedeni Casopisu je vy-
stfidali neognostikove. Tiskovym or-
ganem martinistu se stala Grieseho
Isida.
Roku 1905 obddel K. Drazd'ak
z pafizskeho ustredi martinismu Papu-
sem podepsanou chartu, v niZ je jme-
novan generalnim dele gat em radu pro
zeme kralovstvi ceskeho. SouCasne do-
srava Griese dne 5. prosince z tehoz
ustredi povoleni k uzivani maitinistic-
keho emblemu (cerveneho hexagramu
66
v cervenem kruhu) na titulni strance
Isidy. Tim se tento Casopis stava i for-
maIne novy-m tiskovy-m organem ces-
keho martinistickeho hnuti, ale zusra-
va i tribunou pro spratelene iluminaty
(k nimz Griese rovnez pathl), teosofy
a dokonce i buddhisty a jine esoteric-
ke smery. V roce 1907 vychazi uz Isida
v Praze a Grieseovo dllo dynamizova-
ne jeho neumornou aktivitou a obeta-
yost! se rozrusta. Zanedlouho je vsak
vydavani Isidy - Griese se vrad do Pre-
rova - nahrazeno Casopisem Lucifer,
ktery je po prvnim rocniku prejmeno-
van na Zasvecenf, zacinajid vychazet
v roce 1914. Nazev Lucifer se cenzure
nelibil a vydavani Zasvecenf prerusila
prvni svetova valka, do niz Griese na-
rukuje, nastesti jako zasobovad dustoj-
nik, ktery zustava v Prerove. Vypuknu-
d prvni svetove valky znamena drsne
prervani cinnosti vsech esoterickych
hnud a phnese nemale ztraty. V roce
1915 padl u Gorlice v Halici j eden
z nejtalentovanejsich predstavitelu po-
catecniho obdobi ceskeho hermetis-
mu, Tabris, vlastnim jmenem Alois
May, clen prazske rodiny Mayu, ktera
pattila k prednim predstavitelLlln ces-
keho esoterismu (lidumilny mecenas
MUDr. Karel May je pokladan za jed-
noho z nejvyraznejsich reprezentantu
novodobe ceske astrologie).
Zacatek 20. stoled znamena velmi
cily pohyb v proudu esoterickych hnu-
ri v Cechach a na Morave. Roku 1905
je delegace ceskych martinistu, kterou
tvoti E. Hauner, J. Adamira, A. Kern
a A. Nevahl, phjata vedenim radu
Memphis-Misraim v Berline - rad vedl
povestny Theodor Reuss (1855-1923)
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
- a dostane se ji zasveceni do tohoto
radu, kter~' patti k tern malo, ktere se
snazily 0 renovaci esoterniho zednar-
stvi.
V roce 1925 zHdil Papus komisi slo-
zenou z VLldcu nekolika martinistic-
kych l6zi, ktera mela prostudovat moz-
nosti spojeni martinistu s nekterymi
zednarskymi lazemi, aby "bylo reno-
vovano prave zednarstvi", nebor to sta-
vajid se jiz propadalo beznadejne do
Zivota politickeho a ztracelo svuj pu-
vodni esoterni charakter. Krome jine-
ho tak bylo navazano spojeni se zedna-
h ritu Cernau a Memphis-Misraim
a Papus se sam stal pozdeji vudcem pa-
tizske l6ze posledne jmenovaneho ri-
tu. Avsak Papus nebyl u zednaru obli-
ben a nikdy do zadne zednarske laze
neesoterniho druhu nebyl phjat.
V ramci techto intend, vZeSlych z pa-
Hzskeho centra martinistickeho hnuri,
pak cesd martiniste navazali spojeni
s vyse uvedenou berlinskou lazi, nej-
prve prostrednictvim Drazd'aka. Jan
Mastalit, jeden z prednich ceskych
martinistu, ale take policejni agent,
zaklada v Praze roku 1910 vedle mar-
tinisticke laze Slavie jeste tad Templaru.
Nejvyssi rada tadu Vyssich neznamych
vydala do zacatku prvni svetove valky
na zaklade zasvecen5 3. stupne nekolika
ceskym martinistum (krome barona
Leonhardiho to byli jeSte Rebik, Draz-
d'ak a Griese) povoleni osobniho (mi-
mo16zoveho) zasvecovani jedincu a tak,
jak poznamenava Lesehrad, )) vznikla ra-
da tzv. divok}lch martinistu ", zejmena
v obdobi pred a po prvni svetove valce.
A tak doSlo k tomu, ze po prvni svetove
valce zacali ceSri martiniste organizovat
az v r. 1923 rad Templaru.
HISTORICKE KORENY 67

Bilance pocatku ceskeho hermetic- z prelomu obou stoleti je celkem pozi-

keho hnuti, rozvijejidho se v ramci Cin-
nosti martinistickych 16Zi a propojene-
ho s ilurninaty, neognostiky i teoso£Y, se
vyznacuje organizacnim a edicnim usi-
lim a az na typicky ceske osobni spory
tivnl. V danych podrnink:ich bylo vyko-
nano maximum, diky osobni obetavosti
nadsencu, aVSak bez osobnich sporu
a boju 0 Hdove tituly a s vetSi financni
podporou mohlo byt vykonano vice.

,-,'tiMm JVtjantw vUr mrq a.J. C1JJ?~JWu1{l$

tu.flifitatumu tWlS,' ?sOlI. IIJ.
68 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

MartillistickJI MdovJI dekI'et pro Jalla Reb{ka

 HISTORICKE KORENY 69

.." ',:,,-,,_ .. - .. -.,..~" . :';"':"'7' .. :_e_ .•:~._.. ::::::,'. =:= .

~.!~. :,,~' :..;'."
..:." .. .; ......... . ':.'. ':~:' , ;~~:...;... .'

Dopis barolla LcoII/wrdi//O Pap,/s<lf'i.

70 ;-.rOVODOBY CESKY HERMETISMUS

a -'t:; II
'DiFe~tion: PAlPU~ - /\ '2 J-12.1
H, /III" dc Slrrlshollr.q. - [':1 TIIS.
REVUE PHllOSOPHIQUE

INOEPENDA"T£ ET SY'TIlETIQ0E

,Ie

Mensuelle

100 PAGES - eo R!tOACTEUAS

fI-' ADEl6e

PapUS01!O dobrozddl1( k 1!]'ddl1( charty barOlH1 Leol1hardil1ll1 pro zalozell{ marfil1isficke l6ze.

I~
OBOOB1 MEZI OBEMA SVETOVYMI VALKAMI
Obdobi lllezi Obellla
svetOvYllli vilkallli
Prvni svetova valka vedla k celkem pfi-
rozenemu preruseni jak spolkove cin-
nosti, tak i cinnosti jednotlivcu, vud-
cich osobnosti v ceskem hermetickem
hnud. Griese jako zalozni dustojnik
narukoval sice kjakesi intendancnijed-
notce v Pre rove a po celou valku zde
zustal, ale na edicni a organizacni Cin-
nost nebylo ani pomysleni. Na zacat-
ku valky byl Griese l1ucen prerusit vy-
davani Casopisu Zasveceni, venoval se
vyzive sve rodiny, a podobne jako ostat-
ni soukromemu studiu a pIanovani.
Tabris (Alois May), jeden z nejnadej-
nejsich predstavitelu novodobeho ces':'
keho hermetismu, narukoval do valky
a padl ve veku tficeti tH let v Halici jiz
v druhem roce valky. Z valky se vsak
stastne vratil Bohumil Janousek z Pra-
hy, vynikajici prekladatel klasiku her-
metismu (Leviho, de Guaity a dalSich).
Po skonceni valky zajem 0 herme-
tisnms znacne ozil. Byla to pfirozena
reakce na valecne deziluze spojena
s utekem z fyzicky i duchovne devas-
tovaneho sveta k transcendenci.Valka,
at uz na frontach nebo v zazemi, byla
pfilis kruta a kazdodenni skutecnost
byla pocitovana jako zklamani a strach
z budoucna, ale bylo tu take mnoho
mrtrych otcu a synu, bratru a manzelu
a to vedlo k nebYvalemu rozvoji i zne-
uzivani spiritismu (pozustali pouZivali
71
media ke komunikaci se zemrelymi
a ml10ha media, ale i kardrky a dalSi tu-
to touhu pozustalych komercne zneu-
Zivali). Hospodarsky upadek a pova-
lecne snizovani zivotni urovne vsak
nedovolily, aby se, hermeticke hnud pI-
ne rozvinulo ve smeru organizacnim,
osvetovem, edicnim atd. Starosti 0 kaz-
dodenni existenci nedovolovaly mno-
hym zajemcum, vetSinou patHcim do
kategorie lidi s prumernymi financni-
mi pHjmy, pHmou a uzkou aktivni par-
ticipaci na tomto hnud. N edostatek pe-
nez, zpusobeny povalecnou drahotou,
vytvarel take prekazky pro edicni cin-
nost, lide nemeli penize na knihy a ca-
sopisy. A prece to byl opet Griese, kte-
ry se dal do prace, sotva mu to pomery
jen trochu dovolily.Jiz roku 1920 vy-
dava sbornik Pentagram a roku 1922 ob-
novuje po dvanactilete prestavce vyda-
vani Isidy (V rocnik). Toto usili j e vsak
podnecovano jiz poslednim zbytkem
jeho financnich moznosti. PriSti rok,
1923, uz Isida nevysla a nasledujici rok,
1924, vyslo uz jen prvni a posledni cis-
lo. Griese, zbaven vsech srych financ-
nich prosti'edku a zadluzen, j e nucen
vzdat se sve oblibene cinnosti a stah-
nout se do soukromi. Zije v Prerove
a tvrde vydeIava na Zivobyd pro svou
rodinu a na splaceni svych dluhu. N ej-
vetsi osobnost pocatku ceskeho herme-
tismu, tak obetave se angazujici v jeho
72
sifeni,je Zivotnimi okolnostmi donu-
cena odejit ze sc<~ny.
Centrem esoterickych hnuti nejrliz-
nejsich smerli se stava opet Praha, vzni-
kaji a zanikaji tu rlizne, na propagaci
"duchovniho zivota" orientovane spo-
lecnosti a Casopisy. Vyrazne tu vystu-
puje JUDr. Oldrich Elias, pilne publi-
kujid po Casopisech popularni Clanky
o okultismu a vydavajici r. 1923 brozur-
ku Mrtvf se mst! - lla okraj zcihadlU? sl11rti
objevitele hrobky Tutanchcimonovy lorda
Camarvol1a; je to reakce na vzrusene de-
baty te doby k teto udalosti. Mnoho pro
sifeni okultnich nauk vykonal znamy
prazsky nakladatel z Kralovskych Vino-
hrad Dohumil Janda, ktery byl take vy-
davatelem velmi popularni kniznice Ev-
ropskeho literarniho klubu (tzv. ELK);
v edicni fade Knihovna Sfingy Uejimi
redaktory byli E. Hauner a M. Maixner)
vydivi, vedle du Potetovy Odhalenc ma-
gie (1923), Guaitova Chrcil11u Satanova
(1921) a dalSich mene ryznamnych del,
predevsim neobycejne cenne a vzacne
dllo klasicke teurgie, Jamblichliv spis
o mysterifch egyptsk)!ch (1922, v prekl. J.
Matouska). Na zacatku dvacirych let vy-
chazi v Knihovne Sfingy fada vynikaji-
dch okultne-esoterickych, pfedevsim
kabbalistickych knih; smichovsky rabin
S. Arje vydava Pojedncilli 0 zidovske l11ys-
tice a Kabbala J. K. Agrippy z Netteslzei-
mu, 1922, a J. Eisenberg preklad dlla Kni-
Ita andela Raziela (iii praktickci theurgie
a l1l}'stika kabbalistickci, 1923; bohuzel Pa-
pusova Tajnci veda vysla ve dvou svazec-
dch 1920 a 1921 nedokoncena, ale E.
Hauner zde vydavi svlij Spiritualisticky
slovnik, 2. vyd. 1923, a kabbalista O. Eli-
as we vynikajid pojednini Golem. His-
torickci studie na podklade okkultnim, 1924,
NOVODOBY (;ESKY HERMETISMUS
a obsahle dllo svetove urovne, Magie a de-
m01'lologie ve stare Babylonii, 1923. Jiny
prazsky nakladatel, O. Pysvej c, vydal jiz
r. 1920 znovu, tentokrit ve dvou svaz-
dch a na velmi spatnem papire, Papu-
sovo dllo Zcikladove praktickc magie a v r.
1922 vydiva Leviho Velike tajel11stvi Cili
odhalel1)! okultismus.
Zacatek dvacirych let je skutecnym
zdrojem hodnotne okultne-esotericke
literatury. V roce 1920 zacina v Praze
znamy literat a Clen kruhu Modemi re-
vue Alfons Breska vydavat edici Runy)
)) KnillOvnu okkultnich a l11)'stickych romci-
net a del "; vydal vsak pouze nekolik svaz-
kli, napf. J. Pel adana Vitezstvi manzelo-
vo, ktery mel ovsem k okultismu daleko.
Ponekud dele vychizi Casopis Stopy
duse, ktery rediguje novy muz, JUDr.
Oldrich Elias, vynikajici znalec kabbaly
a dejin okultismu (casopis zanikl roku
1925). Nakladatelstvi Zmatlik a Palicka
v Praze na Letne zacalo v r. 1921 vyda-
vat Okultnf a spiritualistickou revue, kterou
fidili Jifi Karasek ze Lvovic (v te dobe
jiz martinista s l6zovymjmenem Damis),
po nem K. Weinfurter a posleze Em. Le-
seticky (Lesehrad), avsak r. 1924 bylo vy-
davani zastaveno. N akladatelstvi take
obohatilo cesky trh dobrou okultni lite-
raturou, ktera byla vzacna, 0 nekolik ry-
znamnych titulli v edici nazvane Knihov-
na SiaSfl1)!ch lidf (krome jineho zde vysly:
Louis-Claude de Saint-Martin: Ejhle Clo-
vek lEcce h01110], 1925; P. Piobb: Formulcir
vysoke magie, bez vroc., v pfekl. 0. Grie-
seho a K. Tucka; fantaskni, ale velmi po-
pularni dllo francouzskeho autora E.
Schure: Veld zasvecenci. Tajnc dCjin}' ncibo-
zC11StVt. Rama- Krisna- Hermes- MojZis-
- Oife- Pytlwgor- Platon - JeZis, 1926 a dal-
si). Zajem vefejnosti se presouvi do
OBDOBI MEZI OBEMA SVETOVYMI VALKAMI
oblasti parapsychologie, v jejimz ramci
se provadi i ryzkum spiritistickych me-
dii, ktery stedi'e financuje prazsky na-:-
kladatel Vklav Neubert (v Praze se ob-
jevuji znama svetova media, napi'. pani
Silbertova, s nimiz je na seandch pti-
tomen vedle Karla Kuchynky, ktery je
hlavnim organizatorem, i 0. Elias).v ro-
ce 1922 vznika Spolecnost pro psychic-
ka badani,jejiz pi'edstavenstvo tvoH ing.
Viktor Mikuska, MUDr. Jan $imsa,
MUDr. KarelVojacek, ing. Svojmir Mi-
kulik a Emanuel Hauner. Prednimi pra-
covniky teto spolecnosti se pozdeji sta-
vaji take JUDr. Karel Kuchynka a JUDI'.
Oldrich Elias. Spolecnost opet financ-
ne podporuje znamy prazsky naklada-
tel v Praze na Smichove V. Neubert, -
jehoz peCi v Praze vychazi i [ada
pozoruhodnych nemecky tistenych
hermetickych spisu, z nichZ nejvy-
znamnejsi je nepochybne Kleines Le1zl'-
bitch del' weissen A1agie Herberta Frit-
73
scheho z r. 1934.Jiny prazsky naklada-
tel,JosefFlesch, vydava v roce 1923 ne-
mecky ryznamny spis Die Erotik dey
Kabbala Georga Langera, bratra zname-
ho prazskeho spisovatele, ktery zil po
urCitou dobu mezi halicskymi chasidy
a patti k prazske skupine ryznamnych
znalcu kabbaly. DalSim prispevatelem
do pokladnice okultne-esotericke lite-
ratutury je, vedle jiz shora zminenych,
prof.Julius Nestler, ktery po sobe zane-
chal ve sve strasnicke vile nemecky
(publikovany) a cesky (pozdeji publi-
kovany) pi'eklad Papusovy Kabbaly. * Jiz
zmineny -elr. J. Eisenberg, prekladatel
a vydavatel kabbalisticke knihy andela
Raziela, vydal roku 1923 take malou,
ale velmi informativni monografii
o kabbale (Kabbala, zidovskd mystika).
V Praze vznika po valce [ada speciali-
zovanych nakladatelstvi okultni litera-
tury, vedle jiz zminenych B.Jandy a O.
Pysvejce je to zejmena J. ZmatHk na
Letne.Jini nakladatele,jako napr. E. Be-
aufort z Prahy-Zbraslavi, se zajimaji
o okultismus, sponzoruji Cinnost ruz-
nych okultistickych spolku a pripravuji
vydavani okultistickych spisu. Zmine-
ny Beaufort meljednu z nejvetsich kni-
hoven okultni literatury.
Z ryznamnych spolecnosti, ktere po
valce zacinaji Cinnost, uvadim nasledu-
jid:
Spolecnost pro mysticka studia, za-
lozena 1920 v Praze; vedl ji J. Bedr-
nicek (1878-1939);
* NestlerllV rukopis ceskeho pi'ekladu Papusovy
Kabba/y se po temei' sedmdesati letech nasel na
pude vily ve Strasnidch, kde jeho autor bydlel,
a byl po mItne IIp rave publikovan r. 1996 s na-
zvem Kava/a v nakladateistviVolvox globator.
74
o CD
EG.,{PTJI<~("·
\/yDAVAiEL' SflNX KRVINOHRADY
Spoleenost pro objektivni a experi-
mentalni okkultismus, zalozena
v bteznu roku 1922 v Praze a vedl
ji E. Knopp.
Alchymisticka spoleenost, zalozena
roku 1925 v Plzni za asistence fran-
couzskych prednich alchymistu
a vedl ji V ZikeS.
Volne sdruzeni pracovniku okkult-
nich, zalozeno v letech 1920-1921
a vedl je nejprve P. Kohout-Lasenic
a po nem ing. Karel Mach.
Posledne jmenovana spoleenost byla
nejvyznamnejsi a v ramci jeji Cinnosti
vystoupil na scenu eeskeho hermetic-
keho hnuti jeho nejvetsi predstavitel
Petr Kohout (Pierre de Lasenic). Z te-
to spoleenosti pak vznikla nejvet-
si a nejvyznamnejsi "spoleenost ees-
kych hermetiku", Universalia.V roce
1921 zaeina nakladatel z Prahy-Letne
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
J. Zmatlik (nakladatelstvi neslo nazev
Zmatlik a Palieka, ale 0 okultistickou
literaturu se zde staral Zmatlik) vyda-
vat Okultni a spiritualistickou revui, ea-
sopis pomerne dobre urovne, ktery pi'i-
nasel informativni puvodni eeske
i prelozene studie. Prvni Cisla redigoval
J. Karasek ze Lvovic, potom dva roeni-
ky redigoval Karel Weinfurter, ti'eti spi-
sovatel Emanuel LeSehrad (ve vznikle
republice uz nesmi pouzivat sve puvod-
ni, slechticky znejici jmeno "LeSeticky
z LeSehradu") a etvrry, posledni roenik
redigoval opet spisovatelJiH Karasek ze
Lvovic (ktery naopak u sveho slechtic-
keho jmena zustal, v tirazi je vsak uva-
denjenjako JiH Karasek). Tomuto vy-
davani predchazelo dlouhe vyjednavani
mezi Griesem ajeho pHtelem Zmatli-
kern (pozdeji tez martinistou).Jiz v ro-
ce 1911 chtel Griese u Zmatlika vyda-
vat ruzne hermeticke spisy, naptiklad
S. de Guaity KHc k ceme magii, ale Zmat-
11k se obaval podnikatelskeho rizika
a vydaval radeji mnozstvi kvazimystic-
ke literatury a z hodnotne hermeticke
literatury vydal pozdeji jen neco (mi-
mo jine Griesem korigovane vydani
FormullHe v)'soke magie P. Piobba, vy-
znamne pHrueky prakticke magie, kte-
re v predchozim vydaniVitrografie by-
10 pIne chyb). Po dlouhych a trpkych
rozeptich, v nicM nechybely vzajem-
ne vyeitky (Griese Zmatlikovi mimo
jine vyCital, ze ho obchodne poskozu-
je zlevnenym odprodejemjim vydava-
nych knih, ze mu yeas nedodava knihy
sjednane jako vy-menu mezi obema na-
kladatelstvimi), se Griese a Zmatlik
v roce 1921 rozdli a vedeni Okultni
a spiritualisticke revue, kterou pak zaeal
Zmatlik vydavat, se ujal Weinfurter,
OBDOBi MEZI OBEMA SVETOVYMI VALKAMI
i kdyz toto vedeni nabizel ZmatHk pu-
vodne Griesemu. (Prvni cisla teto re-
vue redigoval JiH Karasek ze Lvovic,
pak redakci prevzal Weinfurter, ktery
se jiZ tehdy ptipravoval na svuj vzestup
tribuna ceskeho okultistickeho hnUtl
vseho druhu a soucasne i za jeho jedi-
neho arbitra.) Griese prohledl obchod-
nicke zalozeni ZmatHka a v dopise ze
dne 27. dubna 1922 mu napsal: "Bud'
ubezpelen, ie nereflektuji na redaktorstvi
v Tve revui, acTvoje dt/vera projevel1a loni
nabidkou mne opravdu tBi. (( Griese mel
patrne obavy, ze by teto revui musel
davat populisticky obsah, ale zrejme
se v tom mylil, nebot revue mel a cel-
kern siroky tematicky rozsah a one, bo-
huzel nejcetnejsi kategorii primitivnich
okultistu se nijak nepodbizela. Nicme-
ne v roce 1924 revue zanikla a teprve
roku 1929 byla nahrazena Revui St'ast-
I1)Ich lidf, "venovanou okkultismu, na-
bozenstvi, hermetickemu lekarstvi
a vseobecne potrebnym otazkam zivot-
nim". Zodpovednym redaktorem se stal
Jaroslav Sule. Rada autoru zde publi-
kovala pod ruznymi pseudonymy (na-
pr. o. Elias jako Etana). Revue jiz me-
la populisticke zamereni, ale byla v ni
publikovana i fada vyznamnych stati
o kabbale a ruznych hermetickych
naukach. Na zacatku tticatych let vsak
rovnez zanikla. Po leta byla nicmene
spolu s Okllltnf a spirittlalistickotl revuf
jedinou tribunou ceskeho hermeticke-
ho hnutL
Nejvy-znamnejsi esoterickou spolec-
nosd prvnich povalecnych let u nas,jak
jiz bylo poznamenano, bylo Volne sdru-
zeni pracovniku okkultnich. Neni zna-
mo, kdo je tvofil, ani kdo je zalozil.Jeho
75
Clenove se schazeli v restauraci V sadech
v Praze-Bubenci. Z dopisu ing. K. Ma-
cha, pozdejsiho vedOUclho tohoto sdru-
zem, panu St. K. z roku 1932 vyply-va, ze
prvnim vedouclm tohoto spolecenstvi
byl Petr Kohout, vystupUjicl pozdeji pod
pseudonymem Pierre de Lasenic.V do-
pisu se uvadi: "Potkal nas spolu 5 Griesem
a bylJalym pfedsedou VS.PO. Kohoutem stej-
11)' osud. Vsichl1i jsme se pokouseli osjed11o-
ceni, vsicll11i jsme se pokouseli 0 povzneseni
idealu lidstvi, vsicll11ijsme se pokouseli a ru-
ku v ruce pracovali na SpOlel11e praci - jed11o-
flo nam vyrvala smrt, druheho osud odvedl
do Francie a AJi'iky Ja zustal Sa111 ... (( Ak-
tivistou sdruzem bylJiH Grubner, tehdy
student, ktery zastaval fakticky jakousi
funkci tajemnika a jednatele. Sam ing.
K. Mach, ktery pracoval v diploma-
tickych sluzbich, odjel pozdeji do za-
hranici, stejne jako preddm Kohout-
-Lasenic.
I~Nn IO\'NASFINuYS~133
P~I · DR: s· !\R.J~:
l'IDOV5KA MYJIII(A
KABBALA
J'K1\@IPW"NlJTlfHfIP1U
76
Avsak v dobe, kdy dostal St. K. vYse
zmineny dopis, existovala jiz spoleenost
Universalia, ktera vznikla v roce 1920
nejprve jako soukromy studijni krou-
zek, dne 24. eervna 1927 se pak usta-
vila jako volne sdruzeni a koneene
4. kvetna 1930 byla urady uznana jako
spoleenost vyvijejici verejnou Cinnost.
Dne 17. unora 1930 pozadal PhDr. Jan
Kefer 0 legalizaci Universalie jako
"spolku eeskych hern'letikli" minister-
stvo vnitra a to pak dne 20. brezna te-
hoz roku teto zadosti vyhovelo s tim,
ze "jde 0 spolek nepoliticky a nesmi
ani politicke einnosti vyvij eti, ani
einnost, ktera nespada do pusobnosti
stanovami ureene". Na stanovach byli
podepsani: dr.Jan Kefer (Praha-Letna,
Ovenecka 98; Josef Lomos, Praha-
- Troja 129; Jan JudI, Praha-13ubenee
654).
V kvetnu tehoz roku,jak uz vime,
pak byla existence Universalie verejne
PRAHTfevA , 110St roZU1110VOU, zl1iCili 1110rcilku dl1es-
TEURGJE~ M'fSTfJ.{[1 KfiBl3AlISTICHA
=NAPSAL DRJ£ISEN!3ERG.=
NAKLADATELSTVf-~FINX-PRAI-lA-mORENEC
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
proklamovana. Zaealo se velkoryse po-
jate a peelive organizovane eeske her-
meticke hnuti na vysoke svetove urov-
ni. K eemu universaliste smerovali, bylo
formulovano v provolani otistenem
v prvnim eisle jejich interniho vestni-
ku, nazyvaneho Herold, v lednu 1933.
Provolani nadepsane Kdo jsme a co
chceme patrne napsali Jan Kefer a Petr
Kohout-Pierre Lasenic (nese autorskou
znaeku J. K. - k.) a zni takto:
!! PohUdneme-li kolem sebe, po spo-
leCnosti lidskc, vsude vidime jiz dem do-
bu chaos, zmatek, radu nedostatku a nes-
rovnatelnost£. Dnesni veda neuspokojuje
pine Cloveka a mate jej mnozstvim ruz-
11idch se ncizoru a SYStC111U. Zcidnci sta-
vaj(d ncibozenskci soustava rovnez neu-
spokoj( pine Cloveka hledaj(dho pravc
a skuteCnc ncibozenstvi, nebot ho dnes
v drkvich nen£. Rozpory jsou vsude, the-
orie je jinci nez prakse. SablonolJitc, Fc-
111eslnc odbyvcini Cinnosti vedeckc i nci-
bozenskc u 111110hych zcistupcu techto
skupin phvcidi neduveru sirok},ch vrstev
lidovych a odpor poctivych intelektucilU.
Odvraceji se od tech to studnic poskozo-
van),ch nedobr)lI11i jednotlivci a hledaj(
dcile, nekdy 5 lepH111, nekdy s horH111 V)'-
sledke111. Neduveruj(ce vUe, kterci nedo-
vede nejprostH jevy vysvCtliti, protoze
jsou die stcivaj(dch zcikonu a method l1e-
vysverlitelnc. Hledaj( ncibozel1stvi ve spi-
ritis111U a l1izkc pov8e. Veda pak te111,
kteN hledaj(, 111ci toto hledcil1{ za zlc; ti,
kteN chtCjice ovlcidati hmotl1e svCt, vzali
lidstvu viru ve vedu, ochr0111ili mu CiI1-
l1{ho Cloveka, vzavse 111U ncibozel1s tvi.
Ti, kteN 111aj( byti rozsevaci vedy a l1a-
bozenstvi, vzali lidstvu i to posledl1i, co
OBDOBj MEZI OBEMA SVETOVYMI VALKAMI
jdte melo. Dnes se tomu divi, ze lid vi-
da je v pravem sverle, odvrad se od nich
a hledd sdm neco lepSiho.
Toto vidi kazd}1 nepredpojaty {lovek
se zdravym rozumem. A je prdve zndm-
kou duchovnfho zdravi a jeste vysSi
zndmkou, ze Izledd lepSi, nez je to, co
dosud stdvd. Jsou nauky, ktere jsou i ve-
dou, i ndbozenstv{m,jsou stare jako lid-
stvo sa1110. Nase veda i nase dnesnl sou-
stavy ndbozenske z nich vznikly a jdte
dodnes nesou jejich peed, znacku to, kte-
rou dneSnl jejich majitele si v)'svetliti
nedovedou. Co je neprobddanych oblasti
ve vedn Co je 1'I4zl1)lch tajemstvi v nau-
kdclz cfrkvi! ... S temi si nevedi zdstup-
ci obo14 S111erl~ rady, ve skrytu sv}'ch sclzu-
Zl a snhnu lzddajice se 0 111alichernosti
Ilechdvajf ulliknollti veci velke. Ba, mno-
he zjev), ddvajf I1dm tusiti upadek ve
vsech smerech.
Hledajfci lidstvo toto vse bud' vidr,
lIebo tuH. VedOllC, ze existttje neco vys-
WLO, dokollalejSiho Ilad fo, co md a co se
111U Ilabizl, lzledd.l\IIl1oh}' zldkdl1 Hikem
sarlatdtdt a kupNkll, horSich /lez jsou ti
prvni, dei se strlznollti k n~jnizSim a nej-
IzrubSim system~lm, zat{mco (lovek sku-
tcel1e lzledajid a touZicf po lepSim, na-
jde formy dokollalejSi.
I my jsme proW chaosem dl1dl1i ve-
dya rekli jsme si: I s thl1i, casto nedo-
konal}1111i prostredky 11I0Z1l0 ItCiniti vel-
ke dUo. Umelec i obycejllJ'111 uhle111
dokdze [unelli CellY 11 eS111 lrne. Ale je tre-
ba k tomlt, aby byli prav{ lide l1a pra-
ve111 111isfe. Velkei doba,jako je 11ase, po-
tl~ebl~je velkl'ch lidi. A tech je mdlo.Jest
nutno je nalezti a p01110cijich VyclLOVd-
vati daW, ab)' nase lidstvo spelo vyse
a nezaniklo v upadku,jako kultury dN-
vejSi, jak !leis uN d~j i 11)'.
77
Tak vznikla l1afe spoleCl1ost. Stojic
na podklade Ciste vedeckem, sousaed'14je
hledajici lidi, touzld ddle a v},se, pomdhd
jim v tero ceste, vede a udi/{ rad)' slab-
Sim. Zl1ajfc zdklady ved i ndbozensk}/ch
s),sternzl, kted uchovaly se I1dm v ruz-
I1)Ich spisech a praktikdch od sereho ddv-
110veku, vybird z nich nejv}IhodnejSi,
pNZplJSobuje je naSi dobe a nasemu pro-
saedi a zuzitkovdvd je ve prospech dnes-
nlho lidstva. Vycheizejlc z pohnutek
a potreb {loveka 1110dernf do by, navaz14-
je sice na nejstarSi zndme vedecke i nd-
bozenske soustav), a hledei v nich jddro,
ale pNzpusoblUe je potFebd111 zeipadniho
modernilzo {loveka. ua sve {len)" kteri
zvldste doMe prospivaji a majf touhu vy-
se, postupne zl1dti her11leticke nauky sta-
r}/ch uCiteltt a Ita je umeni111 zivota.
Clue v)'pl11iti 11Iezeru, kterd v nasem
kulturnilll zivote se jevila a ackoli nelli
proti nikomu a chce bratrsky vyjiti se
stdvajfcimi syste11l)" vi p,~edem, ze se .I' ni-
mi v lec!em stFetne. Ne ovsem zdsluhou
svojf, nebot' spor)' v)'hleddvati nechce.
Chce Ziti se vsemi v mint a spoluprdci
na dobrem dile ku povzneseni lidstva
a sal11ozr~jme take naSi velke slovanske
lip)'. ((
Nepokladam tento manifest za ob-
sahove nejzdahlejsi, ale je nutno oce-
nit, ze je nepochybne dobre minenou
vyzvou ke spolupraci na pestovani
uslechtilych ideji a pozoruhodne pra-
xe hermetickych nauk.Vysel v dobe,
kdy jiz byly vytvoreny zakladni pod-
minky pro tuto spolupraci tim, ze hle-
dajidm jiz Universalia obetave po-
skytla celou radu studijnich textu
temer ke vsem oborum hermetismu.
V hektografovane forme jiz byly k dis-
78 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

pozici preklady nekolika textu z dila by v Moravske Ostrave. Spolecnost za-

Paracelsova, Agrippy z N ettesheimu,
Eliphase Leviho, Salamounovy klicky
a fada dalSich textu. Universalia neby-
la nicmene jedinou organizaci sdru-
zujicl zajemce 0 hermetismus u nas.
Volne sdruzeni pracovniku okkultnich
jeSte v dobe cinnosti Universalie exi-
stovalo, ale je pravdepodobne, ze fada
zajemcu 0 hermetismus byla cleny
obou spolku, z nichz ten druh,,,
Universalia,jim nepochybne poskyto-
val mnohem vice. Byly zde i dalSl,
mene vyznamna sdruzenl,jako napr.
Okkultni a astrologicka spolecnost pro
vedecke badani a pro studia narodo-
hospodarska, ktera vznikla 3. kvetna
1935 ve Stonave, kde mela take sve
centrum . Jejimi piedstaviteli byli: Jan
Skiidlovsky, obchodnik z Moravske
Ostravy, Karel Raik, uCitel z Kausky
u Tiince, a Emanuel Sarka, prof. hud-
151
SBORHif( PRO KRITlfKE zKoumfitd OHULTlsmu R OTRZEH
HRao'zEti5HV(H, KULTU RNlrH. sonfH.HlcH A ZORRUO·
vtOH'ifH 5£ ZREHlm K vvss1mu NAZORU svtrcue:mu
OB5AH:
O..-odem. .
Osohnl pokuaY ve fysiolo(icki p$yclwlogii (Marius DecNtpe)
Bar'l\'Ile- $lyknJ rSL BuClk) . •
Okwlism v C!:ntko-anamtkim likafshi (&. J. Regnaultl .
Papusuv pokus 0 sousta..-ny Dunn kabaly (dr. herm. O. Griese)
Paracelsu~ Q ,'uulu! nemod {MOOt. F. TIchy}
Probltm magickYch ct>;crW a periodiCnQst tivotniho dbti
{dr. herm. 0, G r i e s e ) .
F. Jollivct Caslel<>! 0 akhymii pokusnt {Gisela NacllodskAl
Uklady roel:a.fysiky {prof. dr. P. Deussenl .
lAkankd bl1dka (ud. MUDr. f. Tichy)
J(.uzn<: %provy~
lilcr;iml hlidka
VYClAVR A RiDl OTAKAR GRIESE
.. la!n~
~1dc,w",.!l~ft\U
p"'I ..... ~ UyI> .. ltf ,""Ct.a/lM lIt<lly
<lhl~I>"U!.!ltd..IlYoI>"p..ml
nikla az 3. Hjna 1940 z pHkazl.l nacis-
tickych okupantu.
V roce 1925 zacal v Praze vychizet
Casopis Psyche, organ stejnojmenne spo-
lecnosti mystiku vedene Karlem Wein-
furterem, ktery take casopis redigoval
a povetsinou i naplnoval svy-mi vlastni-
mi pHspevky.Jine pozoruhodne hnud
se vytvoiilo kolem spisovatelky vystu-
pujicl pod jmenem Alma Excelsior
(Marie Kubistova, 1877-1956).V roce
1906 neStastne provdana autorka, ktera
pozdeji zila s akad. maHikou M. Gar-
davskou, prozila udajne roku 1922 za-
sveceni na Hostyne, ktere vyvrcholilo
v roce 1927, kdy se rozhodla piedat je
ve forme ucebnkh textu,jd byly roz-
mnozovany jako rukopisy cyklostylem.
Autorka zila pievazne v Brne a v Bos-
kovidch a mela mnozstvi pHvdencu.
Jeji spisy, nesoucl kabbalisticke a astro-
logicke nizvy, napi. Kabbala hierarchic-
5 k}lch bytosti domu B}lka (1933), Kabbala
hierarchickych bytosti Mes{ce (1936), Kab-
t!~LO 1. bala jcihve Bachura: 0 silcich Jcihve Bachu-
ra; 0 pusoben{ Loga v dobl spcinku a 0 noc-
nim zivote lidskem v mi Kedes; prehled sil
, 11
16
20 me Kedes a vsech jej£ch urovn{: Imaginace
. 26
ze sedmi urovn{ NSe Kedef (1938) a fada
. 28
•
33
41
dalSlch, byly zakladenl uceni, ktere tvo-
, 50
. 56: filo tzv. Zodiakalni skolu. Obsah spisu
, 60
je kontaminad Ci synkrezi z fragmentu
ruznych esoterickych nauk, ale take

*"1111,18,,,1. :lprll.UQ Q uwrauno .. Pkro"i, Kojrlill,kt uL 9. Vyth6:t:!

vlastnkh vizi a mozna i medijnkh za-
i~daoa u d •• m""'c~ y lo:d.n", hf<:.u.n. kdll>lI, a...""ci, un .. ]lJlo~d,. ....,
£l"d, .. 6f ItrU.td.. t'~Jorolnf ph!:"p1otni K~ 31'>'_ • .P~ K~ 18'-, ' zitku . Tak napiiklad "Jihve Bachur"
;M~llid UtI .. po !G 0-_. Rulo:opa6 IlCYl"acll:ne. f'Hspwll::y h"llorujem",
In....'6ty t1~l1llemc leVll~ -g pfiHm'-me ~II lakon, jd odpol'fdtj! fill"" haa-
P- Ho lIop!~ odpovldime. plil(lk<l....1i ~Il nil ..dpo,"W. N. <it", vyjadiuje jednu z vke slozek univer-
od\lor/l~ 04~ pfl.o:dfrd suby. f'c/lm!nl!:y oa!.>lrllnl~ Kdo J;I~vrtll ukh-
mthofl.tltd"ollll id"6,j«tpokl6<l"' .... ,,dMriltcl•• j ..tmuphdpl .. Uti.
~.td"llI pl..t.h! Itttl w1Ulo pI«.mn.::>u YjpovW/, Kdo ualaaj<:b ~1,.1
saIni sily Boha Otce, vyjadiuje kosrnic-
,,~Trl.ll " ... b TD ",Ul p4Z;dtji u!«inou, roZkUllf" potpUoblf, lltOO jiadi: po-
ilro..l«cl.jmpov~tl\jt uplnllt1 kou silu vnitini organizace "astrilniho
rena 6 Kc. tela boZiho", resp. "sedm jastevnkh
podstat tela Kristova", piicemz "Jahve
OBOOB1 MEZI OBEMA SVETOVYMI VALKAMI
OTAKAR GRIESE
SEFER JECIRA
KABALISTICKA STUDIE
CAST PRvA
Bachur ovlada cele astralni telo Kris-
tovo,jeZ je kosmickym astraInim telem
Boha Otce, V nemz pusobi princip
Kristuv, Liska". Kabbala Jdhve Bachura
pak pojednava 0 "sferickem zivote du-
chovniho Cloveka v dobe spanku".Au-
torka byla osudem tezce zkousena a ne-
pochybne to byla povahove uslechtila
zena, ale jeji literarni projevy jsou fan-
tasmagorie, obsahujid nespojene frag-
menty z ruznych esoterickych syste-
mu. Nicmene zajem 0 jeji dllo
pretrvava dodnes.
Jaky byl vsak osud ceskeho marti-
nistickeho hnuti v obdobi mezi obema
svetov-ymi valkami? Byl to osud, da se
Hci, ryze ceskY. Jdte pred rozpadem
ceskobudejovicke martinisticke "ma-
tefske l6ze" vznika roku 1899 v Praze
nejprve martinisticky krouzek, pak
smiSena l6ze pracujid podle ritu
Memphis-Misraim, zvana Aux trois
79
blancs lotus, ktera se roku 1905 pre-
jmenovala na l6zi U tH korunovanych
sloupu, ale jiz roku 1909 byla "uspa-
na". Jak jiz bylo naznaceno vyse, neni
spolehlive znama casova naslednost obou
techto prazskych martinistickych lMi:
bylajako prvni l6ze U tff korunovanych
sloupu a jako druhi, k ni pfidruzena 16-
ze Aux trois blancs lotos, nebo to bylo
naopak? Protoze tu bylo uzke spojeni se
svobodnymi zednafi, mohly by na tuto
otazku dit spolehlivejsi odpovea zed-
narske archivy. Ponechme odpoved' na
tuto otazku otevrenou a pokracujme:
V roce 1910 zaklada martinistickou 16-
zi Slavia Jan Mastalif, mozna proto, aby
mel pod kontrolou ceske martinisty,
resp. okultisty a nektere zednare,jak mu
to ukladaji povinnosti policejniho spic-
lao Jak jiz bylo uvedeno, po otevreni
soukromeho archivu prazskeho odde-
leni tajne police reditele Chuma bylo
PENTAGRAM
S\l()l\NIK 'iYIlAANYOl sprut OKKl.JLT"ICH C.1,IO. R U. 1m
KLIC
KCERNEMAGH
()v.\H 0 vtDAcn P.l\01tI£"lYClI SVAZl!KlL NAI'SAl. STAN!.
xt.AV 11/0; G!'AITA rliF.IOZtl. J1JDR. IlOHUMtl. JANOUSEK,
NAuADbM DsmmN&!O NAI<LADATEL'<TV! OKKULTNfcH
lIf.'" OTAKARA GRIES~ V Pt'<ERO\'!': NA MORAv ll: Kf ,~._.
80
zjisteno, ze Jan Mastalir byl plnych je-
deniet let placenym konfidentem taj-
ne prazske statni policie (v Chumove
soukrome korespondenci byla po valce
nalezena fada Mastalirorych "hlaseni"
zamerenych specialne na svobodne
zednare a okultisticke spolky - ten to
konfident se stal dokonce i duvernikem
paHzskeho usdedi). Zdrcenym marti-
nistum trva nekolik let, nei se zase "se-
berou" a sdruzl. Vyse zminena laze fun-
guje patrne az do roku 1918, potom
mozna zanika prave v dusledku odha-
leni Mastalire. Teprve roku 1924 zakla-
daji Jan Rebik a Emanuel z LeSehradu
v Praze martinistickou 16E Simeon
v Ofiru podle charty, kterou Rebikovi
vystavilo paflzske usdedi jiz v roce
1905; Rebik vedlmisto Leonhardiho
ceskobudejovickou 16zi a korespon-
denci s paHzskym usdedim (v lete 1906
ziskall~ebik na paHzske Vyssi svobod-
ne skole "licenciat" - bakalariat -
v kabbale) a byl nepochybne martinis-
tickym vedenim pokladan za nejvy-
znamnejsiho reprezentanta martinismu
v Cechkh. Po Papusove predeasne smr-
ti r. 1916 se martinistickym velmistrem
stava Teder (Charles Detre), ktery vsak
za dva roky nato umira a r. 1918 seje-
ho nastupcem stava Jean Bricaud, ktery
preklada vedeni Hdu do Lyonu. Na roz-
dil od tolerantniho Papuse je vsak Bri-
caud rozhodnym zastancem nazoru, ze
martinistou se muze stat pouze svobod-
ny zednar. Tato podminka se vsak pro
mnohe ceske martinisty srava, pro od-
por ke svobodnemu zednafstvi, nesplni-
telnou, a jak uvidime jeSte dale, zpuso-
buje mezi ceskymi martinisty stale
vnidni spory.Jiz nasledujidho roku se
vsak pripravuje zalozeni filialni prazske
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
16ze s nazvem Gedeon (podrobnosti
uvadim dale). Ideova, ci spiSe politicb
dvoukolejnost prazskeho martinismu se
zachova az do jeho konce, ktery pricha-
zi s nacistickou okupad:jednak odpurci
zednaru z laze Simeon v Ofiru odcha-
zeji ajednak v roce 1939 existuji v Pra-
ze dye martinisticke 16ze, Paragava, na-
vazujid na 16zi Simeon a vedena P. de
Lasenicem, a 16ze Gedeon (nazev zu-
stal patrne zachovan), vedena zpocatku
spisovatelem J osefem Simankem a poz-
deji doc. MUDr.Vladimirem Bergaue-
rem. Krome toho pus obi v Praze take
"rozpryleni Clenove", z nichZ nejryraz-
nejsim je jiz tezce nemocny prazsky
bohem a spisovatel nemeckeho puvo-
du, Meyrinkuv druh Paul Leppin.
. "Nejvyssi radu" ceskeho martinistic-
keho hnut! tvoH koncem dvacarych let
vedoud Clenove laze Simeon:Jan Re-
bik, Josef R. Adamira, Emanuel LeSe-
hrad a basnik JiH Karasek ze Lvovic.
Kratkou dobu je clenem 16ze Simeon
take pozdejsi nejvyznamnejsi cesky
hermetik, tehdy jeSte vystupujid pod
svym vlastnim jmenem, Petr Kohout.
DalSimi Cleny 16ze jsou mimo jine
JUDr. Oldrich Elias, kapiran Antonin
Bayer,JiH Hynais, Bohumil Janousek,
Karel Dewetter,Jaroslav Matousek.
Od roku 1930 je tu vsakjiz verejne
cinna Universalia, "spolecnost ceskych
hermetiku", ktera v roce 1934 zaCina
vydavat Casopis Logos, redigovany Ja-
nem Keferem, ktery se tei stava dusi
ceskeho hermetickeho hnut! te doby.
Kohout-Lasenic zije v te dobe ve Fran-
cii a cestuje po svete, predevsim jako
clen cele fady vysoce esoternich Hdu
(S. E. S., New Eulis a dalSich).V PaHZj
OBDOBi MEZI OBEMA SVETOVYMI VALKAMI 81

zaklada l6Zi, ktera je odboekou Uni- ~Qlfil€l"" "®e,®@e~@®@<!>~",®_e@OOE;lOO@@@<!>@

versalie a ktera, stejne jako jeji prazski KNDlOVNA. SVOBODl,t SKOLY VED HERMETICKYCH - SV. rn,-IV.

materski organizace, hlasa ideu univer-

DOGMA ARITUAL VYSOKE MAGIE
salismu, kterou P. de Lasenic ve sve
prednake ph otevreni paHzske Uni-
versalia loge de France vymezil jako
"pol'Ovnavaci zpttsob nazirani na rt'lznc
kultury, nabozenstvl,jilosif/cke smery a me-
tapsychickou praxi ruzll)lch l1arodtt a dob «
(Universalismus, 1933, s. 10). Idea uni-
versalismu je tedy spiSe teze metodo-
logicki nezjakysi ideovY eklekticismus.
Hermetik-universalista studuje esoter-
ni systemy jinych druhu, necha se jimi
inspirovat, ale take "ddi svou pravdu".
Praktickym dusledkem tohoto univer-
salismu bylo mimo jine to, ze koncem
prosince 1932 vysel peei prazske Uni-
versalie prvni seSit, tvoHd volne listy
osmerkoveho formatu, Encyklopedie
okultismuJilosojie a mytologie. Byl to vel--:
kolepy, bohuzel nedokoneeny pokus jemcu 0 hermetismus a jejich organiza-
o velke encyklopedicke dHo, na nemz ci. SOlleasne zaCina vychazet vYznamna,
pracovala fada reprezentantu ruznych pro studium hermetismu nezbytna lite-
esoternich systemu, kteH take tvorili ratura, prekladana (zejmena spisy Elip-
mezinarodni redakCni kruh, jehoz hase Leviho a daBi) i puvodni eeski (Eli-
predsedou byl P. de Lasenic. Ten byl as, Lasenic, Kefer a daBi). Rok predrim
v llzkem pisemnem styku s Keferem, (1936) zahajuje einnost Svobodna sko-
posHal mu z PaHze pro Encyklopedii la ved hermetickych v Praze pod ve-
sve pHspevky, ale vetsinu jich psaval sam denim dr. Oldhcha Eliase. Roku 1938
Kefer, ktery cele dllo, vydavane v Pra- je v centru Prahy zHzena alchymicka
ze, fakticky redigoval a staral se i 0 je- laborator, kde se zajemci Uel pod do-
ho vydavani,jeZ trvalo osm let, aniz by zorem odborniku phpravovat dvanact
bylo dokoneeno. zakladnich spagyrickych essend. Jsou
organizovany prednasky, ktere porada-
Formalnimi vudci Universalie byli ji predevsim elenove vyboru Univer-
nejprve kratce J. S. Kminek, po nem salie. N ejvice prednasi dr. Kefer, Casto
J. Rebik a posleze od roku 1937 Jan zaskakuje za jine. Pozdeji hodne pred-
Kefer,jeji skuteeny spiritus agens. Od nasi take jiz z Francie se navrativSl
1'. 1934 zaene vychazet revue Logos, re- P. de Lasenic. N ovym, velmi agilnim
digovanaJanem Keferem, ktera vytvaH a vyznamnym muzem Universalie se
nezbytny predpoklad pro vzdelavani za- stava Frantisek Kabelak, ktery se jako
82
I?RAKTICKA mABIE.
• • •
fl~nNtOll7.~'!<,{ H!lf'~I1"
mUDr, OERARO !;:HfAU5$E.,
t'j\et..nzll,.
tn!LO$ mA1XH€R.
vidensky Cech po navratu z cest po
svete rozhodl usadit v Praze. Ten take
obetave pomaha vybudovat hermetic-
kou laborator, v niz se zhotovuji hlav-
ne ruzne spagyricke prastiedky, ale
take magicka zrcadla, s nimiz se expe-
rimentuje na jedne chate na Shave.
Vytvareji se regionalni sdruzeni Uni-
versalie, napHklad na Kladne a v Hrad-
ci Kralove, nejsilnejsi je vSak pobocka
brnenska, kterou v te dobe vede Vac-
lay Leitgeb. N ejsilnejsi sekci se stava
sekce astrologicka: pracuje v ni Kefe-
rava manzelka Dagmar,JosefDanzer,
JUDr. Otto Myslik a pozdeji zejmena
"lektor" Erik Hejna. Nemene vy-
znamna je cinnost edicni. Spolecnost
vydava dila klasicka, napHklad kritic-
ky preklad SalamourlOvych kU{bl (Cla-
viculae Salamonis (KU{ky Salamounovy,
1934) a zejmena pak zakladni dila Eli-
phase Leviho. Bohuzel jeho dlouho
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
ptipravovana, duldita kabbalisticka
studie, KnihaJasu, nevyjde, a neni do-
konceno anijeho dilo D~jilly magie; za-
to vsak universaliste dokonci vydani
S. de Guaity Kli{ k (erne magii (1934),
nejlepsi pojednani 0 astralu jako pred-
metu magie v cele svetove literature;
jeho podstatnou cast vydal jiz Griese
v Prerove roku 1921, ale z financnich
duvodu nestaCiI vydat dilo cele. Pre-
kladatelem byl B. Janousek. Vychazi
ovsem i tada del puvodnich, z pera ces-
kych autoru: nejprve Lasenicova Sexu-
cillli magie Ueji prvni vydani s tadou bi-
lych mist, kdyz puvodni pasaze byly
cenzurou zabaveny, dalSi dye vydani
byla jiz prepracovana; tied, doplnene
vydani vyslo 1933), pozdeji vysly jd-
te: E!iaSllV Uvod do magie (1935), Lase-
nicoya Alchymie, jejf teorie a prakse, ve
dvou vydanich (1936), dale od tehoz
autorajeho Egyptske hieroglxfy ajejich
filosofie (2. vyd. 1935), ale vydana byla
take tibetska kniha mrtvych Bardo The-
dol a rada KminkovYch mystickych spi-
su a nekolik vzacnych tisku premio-
vych. V r. 1935 zaeala take v sditech
nepravidelne vychazet Keferova SYllte-
tickci magie a v r. 1939 vysla take jeho
Praktickci astrologie (nejpre ve dvou
a posleze v jednom svazku).
V race 1936 se pusobnost Univer-
salie rozsiruje do tady pobocek, coz
svedCi 0 narustajidm zajmu 0 jeji Cin-
nost, a take ovsem 0 hermetismus.Jed-
nalo se 0 nasledujid pobocky (v zavor-
ce je uveden jejich vedoud):
Brno (V Leitgeb)
Bratislava (P. Kaderka)
Hradec Kralove O. Horalek)
OBDOBI MEZI OBEMA SVETOVYMI VALKAMI
Kladno (V Vondrasek)
Trinec (B. Bielesz)
Nove mesto nad Vahom O. Csillag)
Nemecky Brod (V Zahradnik)
Liptovsky sv. Mikulas O. Dokoupil)
Prvni pobocky vubec vznikly v Br-
ne a v Bratislave. V Brne ji zpocatku ve-
dl Vojtech Kreihansel a poradane pred-
nasky (kam z Prahy dojiZdeli lektori,
zejmena Kefer) se uskutecnovaly v bu-
dove realneho gymnazia v Janske ul.
c. 22. Bratislavskou pobocku vedl Vale-
rian Dodek a schuzky zajemcll 0 her-
metismus se uskutecnovaly v kavarne
Metropol.
Velmi zavazne bylo vytvoreni edice
Knihovny 16zovYch tisku, "prisne sou-
kromych", v nichz vyslo j edno z nej-
lepsich del hermetismu vubec, Laseni-
cova Hermetick6 il1iciace Universalismu l1a
z6klade systlimu rhodostaurotickeho a jeho
preklad Kerningova Kr6lovskliho umel1f;
krome dalSich tu dale vyslo take tiskem
jiz zcela nevydane Kabbalistickli zasvece-
rtf Frantiska Kabelaka,jakoz i Jana Ke-
fera Tlzeurgie magicke evokace a G. Rago-
na Okultnl zedn61~stv{ ve dvou svazcich.
Vedle toho bylajdte ustavena edice Eu-
lis, v niz byly vydavany hektografovane
publikace (vazane ave volnych listech),
ktere zcasti prinasely znovu materialy
rozmnozovane coby "prisne soukro-
me" jdte pred vznikem Universalie ja-
ko verejne spolecnosti. Oejich seznam
je uveden v podkapitole 0 Universalii.)
TiskovYm organem Universalie byl me-
sicni, krome prazdnin vychazejici caso-
pis Logos, revue pro esoterni chapani zi-
vota a kultury.Vychazel od roku 1934
do roku 1940 (tento rocnik byl uz ne-
83
uplny) a po celou tuto dobu jej redigo-
val Jan Kefer. Mel velrni dobrou uroven
a prinasel cenne informativni pHspev-
ky v duchu universalismu (publikovali
zde nej en hermetikove, ale i mystikove,
buddhiste a dalSi). Proslavil se proroc-
kou pasazi, ktera vysla v lete 1937 (!),
v dvojcisle 4-6, str. 144, a ktera, poda-
vajic Proroctvi N ostradamova nasi do-
be, znela: " V kvetl1U 1945 bude uzavren
velky a dlouhJI mlr ... R6dy dosavadl11 se
sklon! pl~ed rady jednotlival. .. Rus rozpros-
de svuj vliv na Mehy moN ... Zacne velkli
panstvf Al1tikristovo ... {{ Objektivne je
vsak treba konstatovat, ze s bliZici se spo-
lecensko-politickou krizi se v revui Lo-
gos prosazovali stale vice mystikove
a "esejiste" na ukor hermetickych te-
mat. Tak byla nektera (isla zaplavena
Clanky 0 problematic kern Krisnamur-
tim a mnohoslovnymi eseji lidi, kteri
pred fakty davali prednost zdanlive hlu-
bokym abstraktnim "uvaham".
V dobe, kdy vrcholiia Cinnost Uni-
versalie, [ada mensich spolecnosti
s pribuznym programem cinnosti jiz
zanikla. Byla to predevsim Alchymis-
ticka spolecnost ceskoslovenska, usta-
vena v PIzni roku 1925 pod patronaci
slavne Societe alchimique de France,
jejimz cilem bylo vybudovani "pev-
neho a mocneho stiediska alchymic-
kych badateIu,jimz by bylo umozne-
no studium theoreticke (bibliotheka)
i prakticke (zHzeni laboratore)".Avsak
i ceSti alchymiste byli sdruzeni v Uni-
versalii a mezi predni pattil predevsim
Josef Louda (Theophanus Abba), kte-
ry se zabyval predevsim aichymii fy-
zickou, a akad. mali[ Bohumil Hradec-
ny, ktery se zabyval "mystickou
alchymii". K vynikajicim znalcum al-
84
LOGOS
chymie mezi universalisty pattil take
doc. RNDr. Ferdinand Prantl (publi-
kujid pod pseudonymem Logell), pa-
leontolog, jehoz A lchymicke zasvecen{
ptipravovane pro Knihovnu tajnych
l6zovych iniciad jiz bohuzel nevyslo
a zustalo v rukopise, ktery se ztratil,
stejne jako jim poHzeny preklad kll-
coveho esoterniho dHa H. Khunratha
Amphitheatrum sapientiae aetemae z ro-
ku 1608.
Ve vedeni ave vyboru Universalie
se vystHdalo jen nekolik osob, stall
kmenovi Clenove, kteH byli take lekto-
ry, zustavali. Dale podavam prehled per-
sonalniho slozeni vedeni Universalie
v letech jejiho nejvetsiho rozkvetu
1934-1936:
1934:
predseda J. B. Rebik, mistopredse-
dove R.Adamek a JUDr. 0. MysHk, po-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
kladnik ing. Fr. Kasparek,jednatel PhDr.
]. Kefer, tajemnik prof. c.]. Novak; Cle-
nove vyboru: B. Hradecny, J. Mazany,
Q. Cernik, MgPh.V KHzek,V Leitgeb,
]. Horalek, P. Kaderka; nahradnici:]. No-
vak,A. Kosakova, Fr. Rosenfelder, JUDr.
H. Mattern, prof.]. Karasova.
1935:
predseda J. B. Rebik, mistopredse-
dove R. Adamek, JUDr. H. Mattern,
pokladnik ing. Fr. Kasparek, jednatel
PhDr. ]. Kefer, tajemnik prof. c.]. No-
vak; clenove vyboru: B. Hradecny,
V Leitgeb, P. Kaderka, Fr. Sykora,
A. Kosakova,A. Kloubkova, J. Soumar.
1936:
predseda J. B. Rebik, mistopredse-
dove PhDr.J. Kefer,JUDr. H. Mattern,
pokladnik]. Soumar,jednatel S. Novak;
Clenove v-yboru:V Leitgeb, P. Kaderka,
A. Kosakova, A. Kloubkova, O. Vlk,
P. Zembery, M. Nemeckova.
OBDOBj MEZI OBEMA SVETOVYMI VALKAMI
Mezi nejvy-znamnejsi a nejvy-raznej-
si osobnosti Universalie patrili nepo-
chybne:Jan Kefer, Petr Kohout-Lase-
nic, Frantisek Kabelak - to byla silna
triada, dale to byli Oldrich Elias, Arved
Smiehovsky a v druhe tade Vojtech
Kempfer, pozdejsi tajemnik spoleenos-
ti, dva advokiti, Otto Myslik, astrolog,
a Hubert Mattern, znalec starovekeho
earodejnictvi, dale alchymista a znalec
Tarotu Josef Louda (Theophanus Ab-
ba), St. Novak,Jar. Novak,Jos. Soumar,
mystik Vlastimil Holy, Jar. Dokoupil,
Bohumil Hradeeny a dalSi. Triada Ke-
fer-Lasenic-Kabelak, to byla sestava,
kteri se vytvoti jednou za cele stoletl.
Byli to predevsim vy-znamni badatele,
siroce orientovani, s hlubokymi zna-
lostmi a rozsahlou praxi; Lasenic navie
byl elenem cele tady vy-znamnych eso-
ternieh spoleenosti. Prednasky Svobod-
ne skoly ved hermetickych se konaly
85
nejprve v kavarne Louvre na Narodni
ttide a od eervna 1938 pak, protoze
tamni prostor jiz pro mnozstvi zajem-
cu nevyhovoval, ve velkem sale kavar-
ny Zlata husa na Vaclavskem namesti.
Ueast se pohybovala mezi 50 az 80 po-
sluchaei. Sekretariat Universalie by!
vzdy v byte dr. Kefera a od 1. dubna
1936 presidlil z Malitske ulice c. 7 na
Letne do Svandovy ulice e. 11 na Smi-
chove. Za Keferova vedeni pokraeova-
la demokratizace hermetickeho hnutL
Na mimoradnem valnem shromazdeni
23. zati 1937 bylo usneseno, ze: JJ V ram-
ci spoleenosti nesmej! byt poradany akce,
jez by nebyly pffstupny vsem clenum. ({
V prednasce konane dne 12. zati 1938,
ve dnech hluboke krize tehdejsi CSR,
Kefer prohlasuje: "KNsime hermetismus,
abycho111 svetu dali nove krale a nove ve-
lekneze. ({ Na predchozi prednasce dne
29. srpna 1938 tiki: "Pristi vlada musi
b)'t syntezou moci, vedy a nabozenstvi. ({
To byl ovsem pouhy ideal, ktery se
v marasmu politiky nikdy nemuze
uskutecnit. Hermetismus je tu pojat jiz
v sirokych souvislostech Zivota !idstva
vubec a jeho kultur zvListe, nikoli jen
jako individualni zalditost reintegrace
jedincu a malych skupin, tj.jako druh
mesianismu. To vsak narazilo na odpor
P. de Lasenica, ktery proto U niversalii
opustil a zalozil 16Zovy Horev-klub.
Nepratelstvi mezi nim a Keferem vsak
z toho nevzniklo, byl tu jen nesoulad
ideove-organizaenL Nicmene se v jed-
nom eisle Logosu objevila anonymni,
ponekud jizliva poznamka 0 vy-znamu
pestovani staroegyptskeho esoterismu
pro pestovani esoterismu eeskeho. Pra-
ha na zaeatku tricatych let dvacateho
stoled, kdy cesky hermetismus startuje
86
EUfAS LEVI:
v
DEJINY
MAGIE
PRAHA 1935
ke svemu vy-vojovemu vrcholu,je plna
zajmu 0 okultismus, ktery je take roz-
dmychavan tehdejsi zurnalistikou. No-
viny prinaseji zpravy 0 strasidelnych
mistech - v Praze je to, krome jinych
mist, ponura opustena vila Terebka nad
Boticem na Pankraci, ktera by val a Cas-
to objektem policejnich razii, zacinaji-
dch v proslulem hotelu Dira a konCi-
dch v teto vile, v jejiz blizkosti byl kdysi
zabit straznik, ktery tu mel nyni strasit
spolu s pHzrakem s klepajid drevenou
nohou. DalSi zpravy hovoH 0 rejdech
cernych magu.
V roce 1930 zaeal vychazet pozo-
ruhodny Casopis 01, ctrnactidenik "pro
popularizaci okkultismu, mystiky, spi-
ritualismu, magie, psychiky a mantik",
ktery vydaval Quido Langhans;jeho re-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
dakce a administrace byla v Praze na
Karlove namesti 15. List mel dosti vy-
sokou uroven, ale vyslo jen nekolik ci-
sel. Dobrou uroven ziskal posleze i ea-
sopis Medium, jehoz posledni cisla
v roce 1940 redigoval F. Kabelak a P. de
Lasenic.
v zaH 1937 vsak Lasenic z Univer-
salie vystoupil a zalozil Horev-klub, za-
mereny na pestovani staroegyptskeho
esoterismu a integrovany s martinistic-
kou 1021 Paragava, kterou roku 1938 po
sve posledni ceste do Francie zaloZil
a vedl. Chartu na zalozeni martinis tic-
ke lO2e mel take dr. Elias, avsak Lase-
nic mu ji za nevyjasnenych okolnosti
odebral. Podle jednoho z poslednich
zijicich martinistu te doby,J.V, rekl La-
senic Eliasovi, aby mu tuto chartu puj-
Cil, a kdyz to Elias uCinil, rekl mu, ze se
charta nepujcuje, a odmitlmu ji vratit;
mekky Elias ustoupil, ale Lasenicovi to
mel za zle. Druhou prazskou martinis-
tickou lO2i vedl nejprve agilni dr. Josef
Simanek, tehdy jdte celkem znamy spi-
sovatel romanu s okultni tematikou,
a po nem doc. MUDr. Vladimir Ber-
gauer (1898-1942), ktery se jako Clen
odbojove skupiny staljednou z mnoha
obet} nacisticke okupace. Predchozi
Lasenicuv pokus 0 zalozeni prazske po-
bocky vysoce esoterniho radu Societe
egyptienne secrete (Hakasutech) ztros-
kotal, ale zda se, ze pro jeji ceskou va-
riantu nebyly ani vhodne podminky.
Stejne tak ztroskotal i jeho pokus 0 za-
lozeni radu Eulis. Jedinym skutecnym
znalcem staroegyptskeho esoterismu
byl v te dobe u nas Lasenic, pozdeji se
zaeal jeho odkazem, studiem filosofie
Svetla-Horev, zabYvat Kabelak. Nejlep-
OBDOBi MEZI OBEMA SVETOVYMI VALKAMI 87

byli manzele Zdena a Alois Sedlacko-

vi,Vladimir Rohlicek, Stanislav Kulo-
vany, Julie Stejskalova, dr. Frantisek
Vahala, dr. Hubert Mattern, ing. JiH
Teyrovsky a nekolik dalSich muzu a zen
oddanych Lasenicove osobnosti a jeho
dHu. Zajimavou cinnost tohoto krouz-
ku jsem se pokusil vylicit v podkapi-
tole 0 Horev-klubu.

Maly krouzek hermetiku kolem se-

be soustredil take dvojnasobny doktor,
skutecny novodoby prazsky Faust,JiH
Arved SmichovskY. Patti! k nemu za-
hadny rusky emigrant, byvaly carsky
dustojnik Muchin, Frantisek Kabelak,
ktery byl vsak tez cinny v Universalii
az do jejiho konce, a znamy prazsky spi-
sovatel romanu vetsinou nevalne urov-
ne a publicista Felix Achille de la Ca-
mara del Campo.

sim Lasenicovym Hkem byl profesor

Th"s"urus Thesourorum AlcI>~ist"rum
latiny na pHbramskem gymnaziu Fran-
tisek Vahala, ktery se po druhe svetove
to jest
vaIce stal univerzitnim profesorem
egyptologie, motivovan nepochybne
Lasenicovou osobnosti a dHem. Krome POKLAD
prazskeho Horev-klubu mel Lasenic
jdte skupinu Hkil, ktera se schazela ALCHYMISTU
v byte akad. mallte Vladislava Kuzela Filip" Th""frosl" Bombasto
v Turnove.

Horev-klub, ktery mel klubovou vi-

lu v Modranech, kde byla zHzena ma- PARACELSA VEI.UdHO
gicki orator, alchymicki laborator",ko-
mora rozjimani" a kde byl tez maly ----'
Lasenicuv prazsky byt, vyvijel velmi in-
tenzivni Cinnost. Avsak skutecne eso-
terni price byly preneseny do uzsiho
krouzku, ktery se schazel ve vile v Ka-
I'raho
ranem u Prahy. Cleny tohoto krouzku
88 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

Avsak prisel osudny bi'ezen 1939,

s nim nacisticka okupace a protektorat
Cechy a Morava. Esotericke spolky
a spoleenosti byly jako "RiSi nebezpee-
ne" zruseny, stejne jako predtim v Ne-
mecku. Cinnost Universalie oficialne
zanikla az dne 9. eervna 1940 z pHka-
zu nemecke stitni policie. Stejny osud
postihl i Horev-klub a jine organizace
tohoto druhu. Vzsi krouzek kolem La-
senica pracuje vsak az do roku 1944,
kdy v lete Lasenic predeasne umira.
Avsak ani on se nevyhnul doeasnemu
uvezneni a vysetfovani na gestapu.
Z universalistu byli zateeni Kefer a Eli-
as a oba v koncentraenich taborech za-
hynuli. Nez doslo ke Keferove zateeni,
schazi se v jeho byte ve Svandove ulici
posledni v-ybor Universalie; ze starych
Clenu je to F. Kabelak, z novych Josef do zvlastni sluzby Technische Nothilfe,
Panek (1902-1969) z Mnichova Hra- polovojenske organizace, coz u jeho
diste, MgPh. Evzen Behounek (t 1945 pratel-hermetiku vyvolava nepHjemne
na jedne z barikad prazskeho kvet- prekvapeni, jak se vsak ukazalo, zcela
noveho povstini), Ladislav Malek, neopravnene.Jako nemecky obean se
MUDr.Jan Kloubek, MUDr.Jan Sim- vsak stava take nedobrovolnym a ne-
sa a dam. Kefer do poslednich okamZi- placenym poradcem gestapaka Kiese-
ku vefejne prednasi, piSe stati pro sdi- wettera, ktery rna na starosti okultisty
tove vydavani Synteticke magie, zaeina a nabozenske sektare. Arved Smichov-
sditova vydani dalSich spisu (Encyklo- sky je nucen dat se do sluzeb sicher-
pedie zapomenuteho vedeni, Astrologickou heitsdienstu, kde pozdeji vypracovava
diagnostiku) a preklada Eliphase Leviho reference 0 sokolech, okultistech, zed-
a daISi, dosud nevydane svazky Okultni naHch a daISich organizadch, zajimaji-
filoscifie neboli magie Agrippy z Netteshei- dch okupanty.
mu. Horeene pracuje,jako by tusil bll-
Zid se konec. Gestapo nejprve zatyka Smichovskeho reference 0 eeskych
dr. O. Eliase a potom i dr.]. Kefera a oba okultistech, ktere musel vypracovavat
brzy umiraji v nacistickych koncent- pro prazsky sicherheitsdienst (nemec-
raenich taborech (Elias v Osvetimi, kou bezpeenostni policii) nam nejsou
Kefer ve Flossenburgru). Kabelak, kte- znamy, ale v Archivu rninisterstva vnitra
remu byla pouze zabavena bohata kni- se zachovaly protokoly z jeho vYslechu
hovna, je jako byvaly rakousky statni po skoneeni valky, kdy byl jako kolabo-
obean, nyni nemecky obean, nasazen rant zateen a pozdeji souzen.V techto
OBDOBt MEZI OBEMA SVETOVYMI VALKAMI 89

ni ceskeho okultismu na okultismus

franeouzsky a obavali se, ze v ramei
teehto styku by mohlo doehazet ke
L N A N
spionazi. Seznamy ceskyeh okultistu
y meli jiz pred okupad pfipraveny; syno-
VEDA , vee O. Grieseho, ktery s nim mel stejne
pHjmeni, mi vypravel, ze hned po pH-
KABALISTIC)(A, aneb
jezdu nemeekeho okupacniho vojska
do Prerova byl zatcen, ale prokazal, ze
POZNAVACi l1ETHOOA DOBRYCH G[N/V.
jde 0 omyl a ze hledany Otakar Griese
je jiz temer sedm let mrtvY. Z pozoru-
hodne vYpovedi dr. Smichovskeho vy-
jimam nasledujid:
"Z Kiesewetterova* materialu byly vy-
,fULtS'
brany jen takove okolnosti, ktere zdanlive
PRAHA - 1940.
3')llk !, cn~'
1::hihovn;,'
f'tdiopis
inic:iac.i
odl1vodi1ovaly dalSi patran£' Proti fiVeinji4rte-
U:.i'a$ . . SV3.?.l)Jo:·l .
rovi a jellO spolku bylo tbnU nemozno kon-
struovati niijake obvinen{; zab}lval se jiz leta
se sV}/mi zaky kl~esianskoll mystikou,jsa spi-
se hlavou male sekty nez-li spolku, byl poli-
ticky Ilaprosto indiferentn{ a takovou byla
i jeho publicisticka Cinnost. Bylo mu tedy
alespoi:j kladeno za vinu, ze pozval v roce
FRANTISEK KABELAK
1936 do Prahy anglickeho spisovatele Pavla
Brulltona, kter}1 mel b}lti Zidem a zamest-
Kniha rajemsrvi velikeho semu nancel11 Intelligence Service. Kiferuv pNpad
byl jiz slozitiij5{ a nebylo v me situad SI1ad-
no, prohlasiti jej pfedel11 za bezv}lznamnJ'.
lviagickc charalttery 72 pismen V clikeho )mena
Boziho dobra j z!a. - Usporadani 72 jmen ge~
nil~ na 36 vscmocn}$ch talismanech.
Dr. Kifer byl spatne placmYI11 knihovnikel11
knihovny Narodn{ho l11usea v Praze a vy-
budoval si z theoretickJ/ch zl1alost{ okultni
tradice vseho druhu a v obratncm IIJ1beru za-
l11ozllJ/ch {[emf pro svuj spolek pral11en sta-
l}/cli pFijl1u/, dosahujid stotis{cov)/ch obnosu.
PRAHA - EULIS - 1940
Prisne soukrom)' rukopis, Pro sve platfc{ klienty vykonaval D,: Kifer
thelll;gicke oMady se vsel11i nalei:itostl11i a kde
bylo lze, leCil i jejich choroby okultl1il11i l11e-
thodami. Z d~fvodu takoveho [eceni, spoje-
protokoleeh Smichovsky opakovane
Zdurazlluje, ze se snazil mozny nezadou- * Fritz Kiesewetter,jak jiz bylo poznamcnano,
d vliv ceskyeh okultistu na zajmy RiSe byl v prazskem gestapu specialistou krome ji-
bagatelizovat. Nemei vedeli 0 propoje- neho na ceske sektare a okultisty.
90
neho 5 vylakan£m obnosu 50. 000 Kc, byl
take oznamen Gestapu cesk)!m architektem,
jehoz jmeno v teto chv£li nevzpOmlnal11. Pro-
ti KeJerovi a druln't11l bylo take vzneseno gro-
teskn{ obvinenl, sledovane 5 plnou vazllostl
Gestapem i nasimi uhdn{ky: Dr. KeJer se
pry v lete 1938 nab£zel kancelari presidenta
republiky, ze za urcitych podm£nek vyroblse
sV}!111i adepty egregora, t). bytost, pusobldja-
ko ziv)! a inteligCllcl sveho tvurce lladallJ!
kondensator sil, SChOPI1)! zasalmouti 11a dal-
ku Hitlera i ji11e neprdte!e Ceskoslovenska.
V prostred£ stale vzrusenem a zm£tanel11 ob-
cas nejfantastictijS[mi poverami,jako j£m by-
ly vysoke kruhy SD (t). sicherheitsdie11stu,
ne111ecke bezpeCllostn£ policie - POZIl. M.
N.), staCilo ovsem i takove podezren£ k vy-
slan£ na urychlenou s111rt do koncentracniho
tabora,jak se v prfpade KeJerove take stalo.
ZciVaZn}!111 bylo tez, ze lceil, prj! neuspCSlle,
i NSske statn£ pNslusniky Pokud Slo 0 Dra
Eliase, bylo mu 1110Z110 dokazati pouze
111ravnostn£ delikty, ** byl vsak martinistou
a byl udan, ze jest mistrem prakticke thellr-
gicke Kabba/y; postacovalo ostatne, ze byly
u neho nalezeny hebrejske text)'. Podezrenl
z nebezpeCneho carodejnictv£, prU£mallci ja-
ko verohodna, byla hromadena i proti Lase-
nicovi.Jemu pritezovaly zednarske sklony,
neznama minulost ve Francii a okolnost, ze
vystupoval jako superieur i11C011tlU Martinis-
tu. Protoze se 111i i na tomto useku policejn£
agendy pH/is nevNilo, l1edostaval jsem take
uplne spisy 0 postupu vysetrovan£. Zavolal
jse111 si tedy nedobrovolneho duvem£ka Kie-
sewetterova v okultl1{ch vecech, F Kabelaka,
ceskeho okultistu a samouka znacne erudice
- i jeho knihovna propadla konJiskaci a 011
sam usel uVCznen£ jen proto, ze Gestapo po-
** Eliisovy "mravni delikty" se tykaly toho,
ze pestoval sexuilni magii.
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
tl~ebovalo tez svellO odbornika (Kabe!ak zil
v nUZII)!ch pomerech 5 cetl10u rodinou a stal
se proto Ne111cem)*** - a 11echal se od I1C-
ho injorl11ovati, kolik a co Gestapo vi. Ne-
bylo tollO ce!kem vice nez-Ii se vede/o u lias.
Pokusil jsem se tudlz znovu uvesti zajem
Leitabsclmittu**** 11a pravou m£ru, coz se
111i v nedloulze dobc podamo tak dokonale,
ze jsem mohl intervel10vati za Wei11jurtra
a Lasmica a vymoci, bez vlastniho ohroze-
ni,jejich propustbzi. Pokud jde 0 jejich za-
jistene a pozdiji zabavClle knihoVI1)" z l1i-
chz jenom Weil1jurtrova (soukroma, nikoliv
011a spolklt Psyche) a Elicisova mohl)' m£ti
vetS[ odbom}! v)!znam a hmot11ou cmu, ne-
b),ly tyto Leitabsch11ittem Gestapu predan)'
a nebyl jsem take vyzvan, ab)'ch je prohlCdl
a rozhodl 0 jejich urcel1i. (Bylo to sice proti
. umluve sjed11ane mezi obema il1stitucemi,
ale takove pNpad), neb)'l}' v)ijimkou. Slo pa-
tme 0 knilz)' doMe prodejne, 0 l1ez zcijemce
by/ predem zajisten a tak byl)' asi likvidova-
n)' Gestapem k uzitku nektereho podnika-
veho reJerenta. V{m, ze jsem se mame po-
kOllse! zlskati pro sebe jedl10 KeJerovo dao,
jehoz celli naklad byl pl~evezen ria Gestapo.
Podobll}! osud stihl asi velkou a celmou kni-
hovnu Adamirovu. Cast techto knih, zaba-
venych pro jejich okultn£ obsah, objevila se
pozdiji v knihkupectv£ Andreove a Orbisu,
kde b)'la prodavana jako nezcivadnci a za
ve!mi vysoke ceny. Z toho je vidno, ze Ges-
tapo prodalo nebo postoupilo znacnou cast
tech to k011fiskatu pOdl1iku Volks u. Reichs-
verlag, ncilezej£C£mu SS.)
*** Kabelik se jako rakousky statni pHslusnik
stal po "anslusu" automaticky nemeckym
statnim pHslusnikem.
**** Leitabschnitt byl nazev pro specializova-
ne oddeleni sicherheitsdienstu.
OBDOBi MEZI OBEMA SVETOVYMI VALKAMI
Internovcinim KeJerov)1111 a ElicisovYI11
pominul i zcijel11 Leitabschnittu na pronci-
sledovcini okultistu, kdyz se 111U nepodahlo
prokcizati spojeni ceskeho okultisl11u s cizi-
nou, neb alespon jeho ustaveni se jako 01'-
ganisace zedncirske a Risi ohrozuFd. ((
E:NlHO\'N.A SVO:BODNK AlKOl.\" \ltD HERMETICKYCH
P i erre de Lasenic ,
Alchymie,
jejj teorie a prakse
UNIVERSALIA PKAHI\ 1936
91
Je to pozoruhodna vYpoved' jedno-
ho z prednich ceskych okultistu, znal-
cu kabbaly a dokonce praktikujiciho
theurga, ale neni zcela pravdiva. Stra-
nou ponechavame fakt, ze Smichovsky
patrne sam nem.eI se svou okultni mi-
nulost! u okupantu potize. Nepravdive
je predevsim Smichovskeho tvrzeni, ze
Kefer mel velike financni pfljmy od
boharych mecenasu, Clenu Universalie,
nebor ta stale zapasila s financnim do-
tovanim tisku knih, ktere vydavala; ce-
la jeji Cinnost byla financovana z pi'i-
spevku, ktere zdaleka nedosahovaly
vyse uvadene Smichovskym. Podle
osobniho svedectvi pani E. P., kterija-
ko sluzebna zila v rodine Keferovych,
investoval Kefer do edicni a spolkove
Cinnosti Universalie - pani E. P. rekla
"utopil" - cele nemale veno sve man-
zelky, ktera mu to vsak nevycitala. Ke
Keferove zatceni gestapem se jdte vri-
time, ale domnivam se, ze podnetem
k nemu nebylo Smichovskym zmine-
ne udani jistym architektem (ve sku-
tecnosti toto udani podal ing. L.). Je
mozne, ze Smichovsky intervenoval za
Weinfurtera a Lasenica a ze je to
zachrinilo pred nacistickym koncent-
rakem; Smichovsky si Lasenica velmi
cenil, a mozna ze u Smichovskeho in-
tervenoval za Lasenica Kabelak, ktery
chtel v Lasenicove dile pokracovat,jak
se jdte dovime dale.
V roce 1939, tesne pred vypuknu-
tim druhe svetove valky, se v Pai'izi
v honosnem hotelu Georges V. kona
svetovy kongres Universalni federace
radii, spolecnosti a bratrstev zasvecen-
cu, v jehoz cele je tehdejsi vudce fran-
couzskych martinistu C. M. Chevillon,
92
PIERRE DE lASENIC
~c..,
~
*:>~
~tt
~~~
PRAHA 1933
osobni pHtel Lasenicuv.Je zde i R. S.
Clymer, pensylvansky nastupce P. B.
Randolpha a souCasna hlava radu New
Eulis. Ale Lasenic se tam uz nedosta-
ne. Nastala doba temna a zkazy. Roz-
voj novodobeho ceskeho hermetismu,
ktery v jeho nejlepsich predstaviteHch,
one vyse uvedene triade, dosahl urov-
ne opravdu svetove,je surove prervan.
A pravdepodobne jiz nikdy nedosah-
ne onoho vrcholu, k nemuz byl teh-
dy pfiveden. Universalia a Horev-klub
byly jedinecne organizace s neopako-
vatelnym personalnim obsazenim, ne-
opakovatelnou Cinnosd a neopakova-
telnym duchem. Sotva se najde nekdo,
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
kdo by dosahl takove urovne jednoty
poznani a praxe jako ona jiZ nekoli-
krat zminena trojice Lasenic - Kefer
- KabeJak, hermetik-theurg a mag
v klasickem slova smyslu, trojice lidi,
kteH svuj zivot zasvetili tomu, co ci-
nili tak bezprostredne bytostne, ovla-
dani touhou po poznani. Trojice vel-
kych hermetiku, odliSnych osobnosti,
ale spojenych spolecnou ideou a vas-
nL Po valce pokracoval uz jen Kabe-
lak, stradajid, osamely a skryty, a Ke-
fer s Lasenicem fili uzjen v obdivnych
a uctivych vzpominkach tech nemno-
ha, kteH prdili okupaci a vratili se
k jejich odkazu.
EPILOG
Epilog
Druhou svetovou valku,jak jiz bylo po-
znamenano, z nejvyznamnejsi trojice
ceskych hermetiku, skutecnych za-
svecencu, preZiljen Frantisek Kabelak,
ktery se odstehoval z Prahy a dal se na
cestu osameleho badatele. Pokracoval ve
sv-ych kabbalistickych studiich, experi-
mentalni magicke praxi a v duchu La-
senicova odkazu ve stu diu filosofie Svet-
la-Horev, ve sv-ych magickych operacich
se stale venoval magickym zrcadlum
a pozdeji zejmena zkoumani vztahu ast-
dIu a rostlinne hermeticke mediciny.
Prochazel pohranicim a do Prahy zajiz-
deljen ztidkakdy ke svemu ptiteli akad.
maliJ-i Jitimu Wowkovi, v jehoz byte
v Anenske ulici prespaval a ktereho fi-
nancne podporoval.
Pokus uCineny jiz v roce 1946
J. Danzerem a 0. Myslikem 0 rekonsti-
tuci Universalie, zalozeny urednim po-
danim dne 24.listopadu 1945, nemel
jiz sanci na uspech. Zacala nova doba
temna, v niz doslo i ke konverzim ne-
kterych hermetiku v "dialekticke ma-
terialisty" (ucelove konverze zajistujici
poklidnou obcanskou existenci ve
zdanlive demokratickem statnim ztlze-
ni). Stejne ztroskotal i pokus 0 rekon-
stituci martinisticke 16ze Paragava:
V Rohlicek se vypravil v roce 1947 do
Patize, kde sice ziskal novou chartu
k teto rekonstituci, ale pokus 0 ni spa-
93
dal jiz do obdobi, kdy se komunisticka
strana zmocnila vedeni statu a zacala
dusledne uskutecnovat tvrdy totalita-
rismus. Nechybely ani v-yslechy na StB,
hrozby a perzekuce, ktere,jak mi sdelil
V Rohlicek, zazil.
Avsak jiz v prvnich, relativne svo-
bodnychpovalecnych Ie tech byly po-
kusy 0 rekonstituci nekterych starych
spolku, zrusenych nacisty, zamitany na
zaklade dojemne spolupdce komunis-
tu, narodnich socialistu a jinych tzv.
"demokratickych" strano Tak napr.
ministerstvo skolstvi a osvety, a take
vnitra a informad, odpovidalo stereo-
typne formuli: }) ... jiz samotny nazev
spolku je ZaVaZIl}lm dz,lvodem pro pochyb-
nost, ze by se 1110hlo jednati 0 spolek, kter}1
by slouzil vaznym vedeckym zajmum ".
Ministerstvo vnitra k tomu dodavalo:
}) Utvofeni spolkll by nebylo ve vefejnem za-
jmu. "To jsou v-yroky z dubna 1946! Za-
znamenal jsem je v archivech ptislus-
nych ministerstev jako odpoved' na
zadost jiste skupiny osob, ktere zadaly
o povoleni k ustaveni astrologicke stu-
dijni spolecnosti. Nicmene kontinuita
tradice byla uddovana v cinnosti jed-
notlivcu a malych, tajne sdruzenych
a pracujidch skupin.V roce 1967 do-
konce doSIo, z podnetu neunavneho V
Rohlicka, v Praze-Nuslfch k pokusu
o rekonstituci martinisticke 16ze za
osobni uCasti tehdejsiho francouzskeho
94 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

Abb. 210. »Der Wind hat es in seinem Bauche getragen« (»Tabula

Smaragdina Hermetis Trismegisti«) ..-Der »foetusspagyricus« ist der
___ erneuerte Mercurius seiber;
Emblema I aus M. Majer: :tScrutinium Chymicum< (Francorurti 1687).
EPILOG 95

LeSehrad~lv dopis Rebfkovi.

96 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

pAD VYSSfCH NEZNAMYCH

/l
(/Ol.dts't:Z(r w-e&'J fra.:,n · <;l Jlr~ vl.:./J." c<.crf!,u:1. (let fJl.nt:> .

.t;ukF 'l;v;.,.: tl ( 'Zd !I.2if;· t:tC/l'(i'"

I ("uLi:<: 1}.I-... jth..bi6£ ?1l£il(:~~u'
,.
(1 ?ti..· t Ct.z,e.{,:..' t· 1 l.c.i '11 <4lc c~na-t:.~, c-(.u"I.Xj}J< ("V el 17(.J3d.."1.a..,c/U. Ot-:t.;loddU!U.,«li'l'~

,. JoeP.' fJ'cie.,/c p,.CJrOf<' / .." I,.,r>.&": :74cz..<.e. ?Cpcccm..:i"< "'lea,,;:

~to:6'ta. .I've'/'uJ tu:; v:Jce.~: ~.-, 1~y'{jr[c' tZ.a /&~Z'u8v~ Q ~~.e<Z

:>u.c.e ""-.;:; ,rc,'lf,' dUC<4 tIl/t??,,· cL<.u:(lu::.. IVCal!.>.

tw,- e ,a4 (9nyea..cq.

Reb{kuv dopis bratrnm , .... (nelitelne)

EPILOG 97

/
JAN
~-----------------------------------
....... . 11a..:~r&1:;' · Vinohradech., .
----------------------------- ---------
..... ~T~tn Mastal i ," t-;; 1 pl n)ch 11 plac~ny~ konfidentem
tajne P:raZsk;5 stith:: polieie za taly mesiCl;!. plat, kte_
rj v posl~dnich l~~ce~ ojn6§ e l {o l e~ K 400.- mls. 6. vedl~
~oto cestov~i ~~r~ty ~vl hlt:
- i
\' zeoav() n ll ,'ou k romj koiT2sPoidenei ChuL1a nalezeno kolein
20 ti kon:ficicnt s~-:yci! ref!r. t~ Maltal i1"e a 80U-

kro~y dopis ja ho Chu~O~i. neml seo sv~ji konfident~kd

10 l,,;:,e 5innosti zminuj€ s li'c uje , ze i nastupci Chuma
verne slouziti bUcie . Fofepsal se plnym jmenem, jinak po-
uzival znacky C. ./ cerr/J-/
Jeho r8fera.ty pol icii /b yi y pfesne a podrobne a ' referoval
o vse:n !;loznem 1-:de sel /

co iozvedel. Byl speeialistou pro

!'.}Jra.vy 0 svob. Ztd rich. Jezdil vellce casto do V{dne
a ~a Moravu, na r " zn6 sjcizdy a i do ciziny . I RumQnsko!
Plat poukazoval 'e mu. cas to jeho sloznim listkem postovni
spori"elny. :'Ia
I
£yt dostaval mcsicne K 60.-
/
Z! za baven6 ~}r~espondence CHUMA a sice z referatu. ' ~oli-
I

~ ejniho komi~afB K jest prokazano, Ie Dr aviha byl 'pIa-

I
eenjm ~onfipentem tajne statni prazske polieie_pod zn. W
Z dot.ycrue~ ref~ra,tu je z1"ejma cele. Svihova .cinno~d, 1 ja-
koz i nnsf-lo Ii za svoje zpravy dostaval platu. DIe sd~­
leni d.o~cneho .policejniho urednika pyly zpravy ad ~;i":'
I
h y vy'bIrnym a d'~l"
eZltym
LL ' 1 em ',
l!\aterla pro sta·tni policii""

v prje. "
~v~a~ ""l d~lezitosti jsou z~ravy Mastalite z kTUhu jihoslovao-
skye '. &:tere snad ·nepravem ~tiplsCvany 9yly na vrub F'or1llall§..
' ~ vjet referatech Z dubr.a r. 1915 2~inuJe se cb6irnd O. VSa-
!Ji:t.r ' t rr1m vy!,;cru ceskelJ. tak. zv.-desetd- 0 prlpojeni soc. d~UI10-
xr' t' l a a,-:rrarn:(};j ;,,; ie\:lnotn6 vsena.ro j ni akci c s'eilnoceni 0<1-
~ in'·) v;§ech radikaln1cl1 shan a pfipCj€ni radi:':alii k celku..
J:'Il teTe uda,l celou radu jeunotlivycn osob.

Zdpis 0 MastaMove udavaCsfvf.

98 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

velmistra Irene Segureta, ktery pn- spory a po dahl se az v roce 1988.V te

cestoval do Prahy jako turista v dopro- dobe tu jiz vyvijela cinnost fada dalSich
vodu obetave francouzske martinistky spolku. Avsak to je jiz nova etapa vy-
ceskeho ptivodu, Milady Libanske. voje novodobeho ceskeho hermetis-
Pokus vsak skoncil typicky ceskymi 111U.
ORGANIZACE
100
Martiniste
Jednim z nejrozsHenejsich hermetic-
kych radu dndka, ktery neni vyslove-
ne esoterni, ale disponuje esoterni
doktrinou a jehoz clenstvi je vybero-
ve, j e martinisticky tad. Rad j e rizen
nejvyssi radou se sidlel11. v ParIzi a v je-
ho cele je velmistr,jimz je v soucasne
dobe Emilio Lorenzo. Rad je rozsiren
po celem svete a jeho pHslusnici jsou
organizovani v mensich krouzdch
(cerklech) a pocetne vetsich 162ich.
Centrum s vedenim tadu je nyni v Pa-
Hzi, coz - vyjma obdobi, kdy toto
centrum bylo docasne v Lyonu - je tra-
dicnL Rad zalozil bud' sam "Neznamy
filosof" Louis-Claude de Saint-Martin
(1743-1803), ktery byl zakem theurga
Jacquese Martineze de Pasquallyho
(1715-177 4), nebo j eho zaci. Saint-
Martin prevzal Pasquallyho ideu rein-
tegrace, ale odmitl jako jednu z metod
reintegrace theurgickou praxijako pH-
lis riskantnL Dilo "Neznameho filoso-
fa" bylo vsak tef ovlivneno ucenim
mystika Jakoba B6hma a vizionare
Emanuela Swedenborga a studiem
Taratu.Jeho obsahemje esoterni kres-
tanstvi a v tomto smeru ma velmi bHz-
ko ke klasickemu rasekrucianstvi, kte-
re je ve sve podstate krestanskou
variantou staroegyptskeho esoterismu.
Uvniti: martinistickeho Hdu byl take
nejvice pestovan prave hermetismus,
respektive jeho ruzne druhy, a vy-znam-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
ni hermetikove 19. a 20. stoled byvali
cleny martinistickych 1621. Puvodni
uzke spojeni martinismu a svobodne-
ho zednarstvi esoterniho druhu bylo
pozdeji zruseno a dndni martiniste
nemusi byt a nebyvaji souCasne svo-
bodnymi zednah DalSi uzke spojeni
mel martinismus s iluminatstvim a na
konci 19. staled take s neognostickou
drkvL Martinismus prodelal take ne-
kolik dOCasnych a prerusovanych spo-
jeni s martinesismem,jehoz pHvdenci
byli Cleny Hdu Elus-Cohen (Vyvoleni
knHi). Martinisticky tad byl v ParIzi
rekonstituovan Papusem, ktereho ini-
cioval tesne pred svou smrd Henri De-
1aage, j enz byl poslednim c1ankem re-
tezu sahajidho az k Saint-Martinovi.
Pozdeji se vsak ukazalo, ze existova1y
nejmene tri takove retezy lidi, z nichZ
nejstarSi byl primo zasvecen "Nezna-
mym filosofem".Jak uz vime, k usta-
veni Hdu doslo v race 1888 v PaHzi.
Dam posledni clanek retezu predstavo-
val Jean Chabosseau, jemuz se dostalo
zasveceni z jineho pramene. Papus
a Chabosseau se obcas vidali u snidane
v jedne kavarne, oba meli zajem 0 okul-
tismus a jednou zjistili, ze jsou oba za-
svecenymi martinisty.
Podstatou martinisticke doktriny je
esoterni vy-klad "padu Cloveka" a jeho
"vyhnani z raje", iluze jeho pozemske-
MARTINISTE
ho zivota a podminky "navratu k raj-
skemu prastavu", tj. k reintegraci.
V uceni L.-c. de Saint-Martinaje zdu-
razneno, ze primarne byl stvoren Clo-
vek jako boH idea, tj. ve stavu duchov-
nim, a jeho zpronevereni se bozskemu
poslani, k nemuz byl svym tvurcem
predurcen, bylo tedy take duchovni
povahy. Teprve potom, kdyz byl clovek
materializovan, doslo k j eho druhemu
padu. Martinisticka doktrina, vyjadfe-
na ve spisech Saint-Martina slozitymi
symboly a tarotovymi kliCi,je v pod-
state jednoducha. Clovek byl primar-
ne stvorenjako duchovni bytost zvlast-
niho urceni a Zil v dokonale jednote
se vsim bytujicim. Avsak "pojedl se
stromu poznani dobreho a zleho" a byl
vyhnan z "raje" sveho prastavu. Je
v nem vsak hluboce zakorenena tou-
ha po navratu ("k reintegraci ") k pra-
puvodnimu prastavu a martinismus ma
byt napomocen k vydani se na tuto
cestu. J de v nem spiSe 0 duchovni ve-
deni nd 0 sdelovani treskuty-ch tajem-
stvi, je hnutlm, ktere nikomu z jeho
Clenu neb rani, aby takova taj emstvi
hledal jinde. Martinismus je v tomto
smyslu druhem krajniho spiritualismu,
a proto take klade duraz na vedeni
k duchovnimu Zivotu; predpokladem
duchovniho zivota je "cesta srdce",
uskutecnovana predevsim modlitbou,
kterou vsak martinismus rozumi
jakoukoli bohulibou Cinnost, tj. prede-
vsim obetavou praci pro druhe. Pojeti
"cesty srdce" vsak bylo uskutecnova-
no az v povalecne fazi vyvoje marti-
nismu. Na zacatku 20. stoled se marti-
nisticke 16ze zamefovaly predevsim na
pestovani ruznych forem okultniho
esoterismu (magie, alchymie, astrolo-
101
gie, studium tarotu, kabbaly atd.), ne-
bot' v tom byl spatrovan vydatny zdroj
duchovniho zivota. Proto take byly ty-
to nauky pestovany na vysoke ideove
i prakticke urovni a martinisticke laze
se staly zdrojem sireni hermetismu ja-
ko syntezy vyse uvedenych forem
okultniho esoterismu. Novodoby ritu-
al pro cinnost martinistickych 16H vy-
pracoval Papusuv nastupce Teder (Detre
- Rituel de l'Ordre Martiniste dresse par Te-
der, Paris 1913)
Cinorody a obetavy- vyznavac eso-
ternich nauk baron Adolf Leonhardi
z jihoceske Straze nad N ezarkou, ma-
jite1 ve1keho, ale upadajiciho panstvi
a poslanec rakouske snemovny, ktery
mel mnoho styku se zahranicnimi
okultisty vseho druhu a ktery sam byl
hermetik, svobodny zednar, iluminat
a teosof,je zakladate1em ceskeho mar-
tinistickeho hnut!. S martinismem se
seznamil pfijedne ze svy-ch casty-ch cest
do PaHze. Do uceni radu byl uveden
samotnym Papusem, ktery ho poveril
zalozenim prvni ceske martinisticke 16-
ze a jmenoval ho soueasne de1egatem
pro zeme kralovstvi ceskeho. To se ode-
hdlo na konci 19. stoled, kdy v tehdej-
sim Rakousku-Uhersku jiz existovala
laze Walhalla ve Vidni a v bavorskem
Regensburgu (Rezne) pak dalSi marti-
nisticka 16ze. Baron Leonhardi pak po
navratu do Cech zalozil,jak uzje nam
znamo, nejprve roku 1891 prvni mar-
tinisticky krouzek a potom, patrne az
na konci roku 1895, v Ceskych Bude-
jovicich prvni martinistickou 16zi, kte-
ra nesla nazev U Modre hvezdy. To byl
souCasne nazev nuleho zajezdniho hos-
tince, nachazejiciho se v blizkosti sta-
102
nice tehdejsi konske drahy, kde se po-
prve cdti martiniste sdli a kde se po-
tom schazeli k l6zovym pracim. Tento
hostinec, ktery ldel na rohu nynejsi
Manesovy a Lidicke ulice proti parku
zname Hardtmuthovy vily, byl v roce
1960 zboren.
L6zi,jakjiz bylo poznamenano, za-
lozil a vedl baron AdolfLeonhardi, kte-
ry se vsak jiz na konci devadesarych let
19. stoleti dostal do financnich nesnazi
a sve panstvi velmi zadluzil, a proto byl
nucen se vedeni l6ze vzdat.Vedeni se
po nem ujal mlady notarsky koncipi-
ent z Ceskych Budejovic Jan Rebik,
ktery tam pi'isel ze sveho puvodniho
bydliste Lisova. Kdo byli Cleny l6ze, ne-
vime, je sice zachovan jejich seznam
v lyonskem Papusove archivu, ale jsou
zde uvedeni jen sv-ymi l6zov-ymi jme-
ny.Jdte di'ive, nez je uvedu,je vhodne
poznamenat, ze ceskobudejovicka mar-
tinisticka l6ze byla v lyonskem archivu
evidovana pod nemeckym nazvem
"Zum blauen Stern" pod cislem 29-c
jako "matei'ska l6ze", coz znamenalo,
ze muze zakladat dalSi martinisticke
krouzky, a pokud by jeji vudce ziskal
pi'islusnou chartu, i daISi martinisticke
laze v distriktu zemi kralovstvi ceske-
ho. Dnes mohou martinisticke krouz-
ky a l6ze zakladat martiniste uvedeni
do tretiho a ctvrteho stupne zasvecenL
Martinisticky krouzek vznikl v Ces-
kych Budejovicichjiz roku 1891,jak
uz vime, a v Lyonskem archivu rna cis-
lo 12.
Seznam Clenu ceskobudejovicke
martinisticke laze U Modre hvezdy:
(seznam je ze dne 22. unora 1906):
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
1. Neznamy filosof: Origenes (special-
ni dele gat pro Cechy).
2. Zasveceny mistr: Cornelius v Bude-
jovicich.
3. Mistr "associe": Nikodemus v Bu-
dejovicich.
Clenove:
4. Nathanael v Husinci
5. Sthenelus v Budejovicich
6. Valentin v Praze
7. Konstantin "in Lettek bei Prag" (?)
8. Aristodemus v Budejovicich
9. Eusebius v Budejovicich
10. Hippokrates v Budejovidch
Poznamka: Vyse zminene ti'i tituly
jsou uvedeny francouzsky, regionalni
pi'islusnost clent'i nemecky. Baron
Leonhardi korespondoval s francouz-
skym centrem martinistu francouzsky,
Rebik nemecky.
Z uvedeneho seznamu clenu lze spo-
lehlive identifikovat jen J. Rebika, ktery
mel lazove jmeno Origenes. Baron
Leonhardi, ktery byl od roku 1903 vaz-
ne nemocen a zil jiz ve velke bide, zde
uveden nenLA chybi zde iJulius Zeyer,
jeden ze zakladajidch Clenu l6ze z roku
1895, protoze v roce 1901 zemrel.
Z uvedenych lokalit, z nicM Clenove 16-
ze pochizeli,je zrejme, ze az na dva by-
li vsichni z Ceskych Budejovic nebo je-
jich okoli. 0 tom, kdo se skryval za
uvedenym l6zov-ymjmenem, muzeme
jen spekulovat. Mozna, ze k zakladaji-
dm clenum pattil i velmi nadseny okul-
tista Karel Schopenhauer, velkoobchod-
nik a majitel realit z Dobre Vody
u Ceskych Budejovic, ktery byl teoso-
fern a mel rozsahle styky se zahranicni-
mi okultisty. Prava jmena vsech ceskych
martinistu oznamil jiste pozdeji nam jiz
MARTINISTE
znamy Mastalir, ktery pracoval jako po-
licejni informator reditele politickeho
odboru prazskeho policejniho reditel-
stvi Chuma, avsak jeho hlaseni jsou ne-
dostupna, nebot 0 soukromy archiv re-
ditele politicke policie se nekdo postaral
oneco drive, nei jsem mel moznost ho
prostudovat. 0 ceskobudejovickou 16zi
v te dobe pecovali H. von Kleeberg z 16-
ze videnske a Th. Krauss z laze rezen-
ske.Jak se martinisticke hnuri na zacat-
ku sveho vzniku v Cechach rozvijelo,
je nam jiz znamo: asi 1'. 1899 ztizuje
v Praze pro "volne" (tj. v krouzdch a 16-
zich neorganizovane) martinisty l6zi,
resp.jsou ptijati do zednarske laze, a to
bud' do l6ze Aux trois blancs lotos ne-
bo U ttl korunovanych sloupu (Cleny
byli krome Karla Drazd'aka, Emanuel
Hauner,JosefPosch, Paul Leppin a Ka-
rel Weinfurter a nepochybne i daBi,je-
jichz jmena nejsou znama). J iz na sa-
mem zacatku se feSi otazka, zda se
martiniste spoji s iluminaty nebo neo-
gnostiky, ale jde nyni spiSe 0 to, zda praz-
ska l6ze bude martinisticka Ci iluminat-
ska, nebo dokonce neognosticka.Wci se
pak vyvijeji tak, ze patrne z prazskeho
martinistickeho krouzku vznika roku
1905 l6ze U ttl korunovanych sloupu
z puvodne sm1Sene l6ze Aux trois blancs
lotus (U ttl bilych lotosll), nebo je tomu
naopak. SouCasne trvaji spory 0 vztah
martinistu ke svobodnemu zednarstvi.
Dusi ceskobudejovickych martinistll byl
Jan Rebik, ktery na unor roku 1906 svo-
lal do Ceskych Budejovic sjezd marti-
nistu, aby doslo kekoordinacijejich CiI1-
nosti a k ptlpadnemu zalozeni dalSich
1021. 0 Cinnosti prvni prazske martinis-
ticke l6ze l1eni vcelku nic znamo, ani
o Cinnosti daBi lbze, kterou v roce 1910
103
v Praze zalozil Jan MastaHr (pozdeji od-
haleny policejni agent) a kteri mela
jmeno Slavia (ta uz nese v archivu fran-
couzskych martinistu cislo 246) a vedl
ji. V lO2i pracuji Milos Maixner, Ladi-
slav Danko, Odon Kopp aJosefPosch,
patrne i Hauner, ale nikoli jiz Drazd'ak,
ktery se stal neognostikem. Zhruba v te-
ze dobe, nebo uz kratce predtim, vzni-
ka dalSi martinisticka lO2e v Olomouci
(Frantisek Sidlo), pozdeji prenesena do
Brna (0 n12 neni znamo nic) a patrne
spolu s ni l6ze v Prerove, kterou zakla-
da daBi, v Patlzi zasveceny martinista
Otakar Griese.Je mozne, ze Grieseova
prerovska l6ze byla materskou pro vznik
l6zi v Olomouci a v Brne, protoze Grie-
se jiz na zacatku 20. stoled zajizdel do
Pame a mel We pratelske styky s rezen-
skym martinistickym delegatem Kraus-
sem. Griesem od 1'. 1905 vydavany
Casopis Isis se stallistem ceskych marti-
nistu, kdyz jejich puvodni tiskovy or-
g{m Sbornik pro filosofii, 111ystiku a okkul-
tiSltlUS (1897-1907) preSel do rukou
neognostiku. Nicmene vsechny vyse
uvedene l6ze vznikly z ceskobudejovic-
ke "materske l6ze". Podle zvyku svo-
bodnych zednaru,jimiz tehdejsi marti-
niste vsichni byli, byvaly dalSi l6ze
zakladany "vnasenim svetla" nekterym
z "bratru" materske l6ze, ktery k tomu
byl oprivnen. Takove oprivneni tehdy
padilo jen "delegatu" Janu Rebikovi
(baron Leonhardi byl na zacatku 20. stol.
jiz ve smeru spolkoveho Zivota zcela in-
aktivni) a zrejme i Otakaru Grieseovi,
ktery v Patlzi ziskal titul "doktora her-
metismu" na zname Papusove vyssi
"svobodne skole hermetickych ved" na
zaklade treti disertacni prace, kterou poz-
deji,jiz za sveho pobytu v Praze, vydal
104
tiskem (Mu111idlni herl1letickd lezha. PH-
spevek k medicine star)lch, Praha-Zizkov
1908).
Pocatky ceskeho martinistickt~ho
hnud, v jehoz ramci se novodoby ces-
ky hermetismus rozvijel predevsim, ne-
jsou bohuzel prosty destruktivnich roz-
poru; na jedne strane jsou zde ti, kteH
obetave podporuji toto hnud, a mezi
nimi na prvnim miste baron Adolf
Leonhardi,jenz vsak bohuzel pro sve
existencni starosti brzy na cinnost
v martinisticke 16zi rezignuje; na dru-
he strane ti, kteH vse vztahuji jen ke
svemu osobnimu profitu, staraji se pre-
devsim 0 ziskani okultistickych titulu,
diplomu atd., s nimiz nejsou sice spo-
jeny Hdne hmotne zisky, nybd jen
utajovany status, ale to vse u ceIe fady
techto lidi velmi uspokojuje ego-
vztazne pocity dulezitosti a vyjimec-
nosti. Korespondence prvnich ceskych
martinistu, ceskobudejovickych a praz-
skych, s francouzskym ustredim je vel-
mi rozporuplna a v fade pHpadu odra-
Zi onu ndiastnou ceskou malost,
v jejimz bahne uz bylo leccos uslech-
tileho utopeno. V dopise ze dne 20. fij-
na 1908, ktery jeden z prednich
prazskych martinistu adresuje fran-
couzskemu ustfedi, se mimo jine uvadi
toto: "Stav veci, ktery dnes panuje, by ne-
mel trvat dele, jestlize cely martinismus
v Cechdch se nemd stdt smutn)lm diva diem
vhi nejv}ls neblah)lch a zahynout pod hid-
nymi udery jeho vlastnich pletichdru " (" de
ses propres faiseurs "). Tato pasaz vystihu-
je presne podstatu problemu. V tech
dopisech, ktere do Francie posilalo ne-
kolik ceskych martinistu, se az na vzac-
ne ryjimky rykajici se skutecnych pro-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
blemu hnud zduraznuji predevsim
vlastni zasluhy a schopnosti, intrikuje
se proti moznym konkurentum na ruz-
ne funkce,jako je vedeni 16Zi, ziskani
statusu delegata atd.Jeden z pisatelu do-
konce upozornuje na to, ze jisty "bra-
tr" je podezrely, ze je spiclem rakouske
policie, ale neni jiste, ze jim byl minen
Mastalif, ktery tim spiclem skutecne byl
- rakousky statni klerikalismus totiZ
esoterickym hnudm jakehokoli druhu
nepral, a proto je dal sledovat tajnou
statni policii. Svobodni zednari, ale
i okultiste byli ruzne perzekvovani
a sledovani policii. N elze vyloucit, ze
policejni konfident Mastalif byl jiz teh-
dy nekomu z martinistu jako konfident
znam.Jak uz vime, az po valce se zjis-
tilo, ze dmto spiclem byl Jan Mastalif,
jeden ze zakladatelu laze Slavia. Mezi
ceskymi esoteriky vsech druhu bylo
nemalo sberatelu exkluzivnich titulu
a diplomu a nejvetsi honicka za honos-
nymi tituly a diplomy byla zejmena
mezi neognostiky. A tak se ceskobude-
jovicka laze kolem roku 1911 rozpada
a prazske 16ze jsou znepratelene, vedou
se osobni spory a vlastni Hdouci cin-
nost skomira.
Delegatem martinismu pro ceske ze-
me Rakouska-Uherska se na zacatku
20. stoled stal Theodor Krauss, drogis-
ta, lekarnik a homeopat z Regensbur-
gu CR. ezna), ktery byl diky spolecnym
zajmum 0 hermeticke lekarstvi osob-
nim pHtelem Otakara Grieseho. Na
Morave byly zrejme jine pomery. Grie-
se byl muz uslechtile povahy a zanice-
ny sifitel svetla, a tak se tHiste marti-
nistickeho hnud presouva, patrne
nejprve do Prerova, kde Griese sidlil.
MARTINISTE
Ten take easteji zajizdel za vudcem mar-
tinistu Papusem do PaHze a byl v pH-
mem osobnim styku i s Kraussem. Cin-
nost radu Vyssich neznamych cili
martinistu kratce pote, co u nas ten to
tad vznikl, byla zachvacena osobnimi
spory a cinnost skomirala, ackoli radu
neschazel pocatecni rozlet, spojeny ze-
jmena se zalozenim Sbom[ku pro jiloso-
jii, mystiku a okkultismus (Praha 1897),
v nemz se angazuje trojice: K. P. Draz-
c1ak, H. Kosterka a E. Hauner. Prvni roc-
nikje tiskovYm organem prvnich praz-
skych martinistickych 16Zi, pak se jim
stava casopis Proc zijeme, prezvany v ro-
ce 1910 na Nove rozhledy ("Revue pro
souborne studium ved okkultnich. Or-
gan Neodvisle skupiny pratel filosofie
a vedy", coz je kryd nazev martinistic-
keho hnuti). Sbornik vede vynikajid
znalec hermetismu Alois Frant. May, vy-
stupujid pod jmenem Tabris. DalSim
listem martinistu je Grieseova Isida.
Martiniste vyslali sveho delegata na me-
zinarodni Kongres spiritistu a spiritua-
listu, ktery se konal roku 1900 v PaHzi.
Delegatem byl bratr Apollonius, tj. Pa-
vel Drazei'ak. Ale to je temer vse, co je
o jejich 6nnosti znamo, krome toho, ze
se pilne rozhlizeli a navazovali styky,
hlavne se zednarskymi 16zemi, u kterych
bylo mozno jdte najit stopy esoterismu.
Budd zde s politovanim konstatovano,
ze motivy nepochybne cde rady osob,
ktere se podilely na 6nnosti ruznych
spolku pestujidch ruzne druhy okultni-
ho esoterismu, byly casto velmi proble-
maticke. Mnohe z nich k vyhledavani
styku s "velmistry" a 16zemi vede vice
touha po exkluzivnich titulech, dekre-
tech a rouchach, nei bytostny zajem
o okultni esoterismus samotny. To bylo
105
charakteristicke zejmena pro vzndeny-
mi tituly oplyvajid funkcionare neo-
gnosticke drkve,jejiz celni francouzsti
predstavitele vedli necestne spory 0 vud-
covstvi teto sekty, ktera v podstate nabi-
zela jen vzndene tituly, dekrety, roucha
a ritualy. Jan Rebik, nesmirne agilni
muz, 6nny ve vefejnych spoldch, poli-
ticke strane, okultistickych hnutich, sbe-
ratel, lecitel atd. atd., byl zakladanim eso-
terickych spolku a hnuti pHmo posedly
- na jedne schuzi martinisticke 16ze je-
ho nepHtomnost Ldehrad omlouval
tim, ze "Reb{k prave zaklada rad svateho
Gralt! ". Rebika vsak k teto rozsahle 6n-
nosti nevedlajditnost, spojena se ziska-
vanim exkluzivnich titulu a dekretu, ale
skutecny bytostny zajem 0 vse tajemne.
Prvni svetova valka (1914-1918) ak-
tivity martinistickeho hnuti v Cechich
zastavila, coz byl celkem pfirozeny du-
sledek neutesenych valecnych a pova-
lecnych pomeru. Mastalifuv pokus ob-
novit cinnost 16ze Slavia ztroskotal,
protoze se zjistilo - 6 lepe potvrdilo po-
dezreni - ze byl policejnim agentem, na-
sazenym na zednare a okultisty. Avsak
v povalecne dobe vystupuje n0vY muz,
Emanuel Lesehrad (Ldeticky z Ldehra-
du), Rebikuv pfitel, ktery koncem
r. 1922 prernlouva Rebika, aby opet sta-
nul v cele ceskych martinistu. Chytfe
vyuZiva toho, ze Rebik rna v te dobe pI-
ne ruce prace v nacionalisticke organi-
zaci Narodni hnuti a v dopise ze dne 19.
prosince 1922 mu sdeluje "dMezitou
vee ", ze proti N arodnimu hnuti "pracuj{
zidovske zivly" a ze do Prahy pfijel "zid
Camet ", aby ziskal ceskoslovenske spiri-
tisty pro SvetovY svaz spiritistu, "c; neco
tonlll podobl1ello ", a ze se mu jiz podafi-
10 ovlidnout redakci spiritistickeho ea-
106 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

sopisu Stop), duse. Mozna, ze to byla pou- tam martinistou; za neofyty byli pfijati
ze taktika, majid nacionalistu Rebika Vosalik a Cermak. Cinnost l6ze se patr-
vyburcovat k navratu mezi martinisty ne vyviji pHznive, nebor jiZ v prosince
(Ldehrad byl pozdeji naopak obviiio- 1926 ma byt v Praze otevrena filialni 16-
van, ze je pHtelem Zidu). Ldehraduv ze "pro zacdteeniky", Gedeon, kterou rna
impulz byl uCinny az 0 dva roky pozde- vest, ale nakonec nevede bratr Damis
ji, v dobe, kdy Griese musel ukoneit svou (Karasek ze Lvovic). L6ze vsak vznikla
Cinnost (v lednu 1924 vychizi jeho Isi- az v lednu 1927 a prosazuje se v ni poz-
da naposledy). Rebik takHkajic zabral, deji bratr Porfyrius (pod timto lazorym
12. prosince 1923 piSe LeSehradovi do- jmenem vystupovali J. R. Adamira
pis, v nemz stoji, ze "bratN" (tj. marti- a A. Kern, ale tim zminenym aktivistou
niste) "se rozhodne stav{ proti pozadavku, byl nepochybne,jak pozname dale, Ada-
aby Zlenove Fddu martinistickeho byli soucas- mira).
nc zedndh ", a soudi, ze by to znamenalo
,Jtpadek idej{ martinistick)'ch ", takZe, kdy-
by byl takovy pOZadavek pfijat, prestali
by byt martinisty: "Ce§t{ martiniste za
zddnych okolnosti nepFijmou podm{nky, aby
kazdy mal'tinista byl soucasne zedndh111. "
Po prvni svetove valce ztratili eeSti mar-
tiniste spojeni s francouzskym ustredim
tadu, ktery se presunul do Lyonu a v je-
ho eele stal presvedeeny zednar J. Bri-
caud, ktery na pozadavku spojeni zedna-
ru a martinistu trval. SouCasne se na
zaeatku dvacirych let aktivuji "jihoeeSti
bradT' (obchodnik Emanuel Krasa
z Ceskych Budejovic, plukovnik Josef
Kiiourek z Pisku a Antonin Zeman, pos-
tovni asistent v Tabore) a spolu s praz-
skymi bratry je r. 1924 zalozena v Praze Teprve dlouho pote zalozilJan Mas-
martinisticka laze Simeon v Ofiru. Ve- talif l6zi Slavia, kteri vsak brzy zanik-
de ji bratr velmistr Origenes Qan Re- lao Lazi Simeon v Ofiru zalozil az ro-
bik) spolu s bratrem Orfeem (Emanuel ku 1924 bratr Origenes Qan Rebik)
z Ldehradu), ktery se stal velmi aktiv- spolu s bratrem Orfeem (Emanuel z Le-
nim sekretarem. DalSimi eleny jsou:Jo- sehradu). Podle Ldehrada pozdeji ne-
sef Adamira, JiH Karasek ze Lvovic, kolik elenu teto l6ze vystoupilo a za-
akad. malif Rudolf Adamek, smichov- lozilo "sesterskou l6zi" Gedeon, kterou
sky tovarnikJaroslav Lichtner,ArnostTi- vedl bratr Porfyrius Q.Adamira). Na ve-
chy, dr. Jan Rejsa, dr. Roman Jirman, rejnost pak edti martiniste vystupovali
0. Parma, E.V Kuhnel, Cerenka a Odon pod nazvem Ceskoslovenska spoleenost
Kopp, ktery zil dlouho v PaHzi a stal se intelektualu. Co se s eeskym martinis-
MARTINISTE
tickym hnutl delo v obdobi tesne pred
a po prvni svetove vake, neni znamo.
Jiste je, ze existovalo,jak 0 tom svedCi
Zeno Haral, pseudonym prazskeho
martinisty, ktery roku 1925 preloZiI
a vydal spis Ejhle C/olJek L.-c. de Saint-
-Martina. Z obsahleho doslovu prekla-
datele je patrne phnejmensim dvoji:
1. "Martinismus v Ceskoslovensku do-
sud trva a v posledni dobe se deji
pokusy eeske martinisticke hnutl osa-
mostatniti od vlivu francouzskeho",
a 2. v martinistickem hnutl krystalizuji
ideove spory, tykajid se zejmena je-
ho vztahu k svobodnemu zednarstvi
(francouzskou zednarskou organizaci
"Grand Orient" oznaeuje autor doslo-
va s despektemjako "materialisticke a athe-
isticke sdruzenf'J. Z obojiho vypl-yva, ze
snaha eeskych martinistu po osvobo-
zeni se od parlzskeho ustredi radu byla
v podstate snahou odpoutat se od vli~
vu zednaru na Cinnost a ideologii ra-
duo Prekladatel (phpomenme si, ze jim
byl eesky martinista) dale ve svem do-
slovu zduraznuj e, ze "martiniste maz{ se
b)'ti a jsou opralJdolJ)'mi kl~est{my bez jake-
hoko/ilJ spojenf s klerikalismem ", a posle-
ze uvadi: "Martinismus je lJ pralJe podsta-
te Hesial1skym illuminismem a zacholJalJa
jelzo principy. " Co vsak znamena tento
"kresiansky illuminismus"? Puvodni
iluminati Adama Weishaupta byli
v pods tate vice nd esoteriky spoleeen-
skymi revolucionari. Znamena to tedy,
ze i pravi martiniste jsou spoleeensky-
mi revolucionah? L.-c. de Saint-Mar-
tin phvital Velkou francouzskou re-
voluci, ale v obdobi teroru, ktery
rozpoutala, se ji zrekl. Pokud byli eeSti
martiniste skuteene tim, za co je ozna-
cil j eden z nich, byli tedy spiSe refor-
107
matory nd revolucionah. V lednu 1927
odmitli eeStl martiniste dalSi spolupraci
s iluminaty, "protoze jsou slOlJanskemu mJ's-
len{ naprosto odporujiC{ SPOleCl1ost. Ponechme
je jejfl11u osudu" (Ldehrad).
Dilo "Neznameho filosofa" L.-c.
de Saint-Martina k nam vsak bylo uve-
deno jiz na zaeatku dvacateho stoleti,
kdyz znama a uslechtila prazska publi-
cistka PavIa Moudra, uCastnice marti-
nistickeho hnuti, preloZila stezejni dllo
"N eznameho filosofa" Tableau Naturel
des rapoports qui existent entre Dieu,
I'Homme et ['UnilJerse z roku 1782 (fran-
couzStl martiniste je znovu vydali s Pa-
pusovou predmluvou r. 1900 v PaHzi).
Rukopis tohoto prekladu, ktery u nas
knizne bohuzel nikdy nevysel, se za-
choval v pozustalosti spisovatele Josefa
Simanka a eeka na mecenase, ktery by
byl ochoten finanene dotovat vydani
tohoto obsahleho a studijne narocne-
ho dila. Preklad byl hotov jiz v roce
1902, byl v ruene psanem vydani, pro-
vazen predmluvou Papuse a doslovem
Sedira z kvetna 1907, ktery vyslovil ra-
dost, ze bude tento preklad uverejnen,
a nadeji, ze dilo splni sve posIani, tj. ph-
speje k duchovni obrode jedincu i ce-
Iych skupin. "Kez lJsichni pochopi skry-
tou l1auku, kteroll podalJa Saint-Martin,
hluboke pochopenf lJelkeho arkana preji
z celeho srdce bratH111 eecl1l1m, " ukoncil
Sedir sve poselstvi, adresovane tehdy
jeSte do Ceskych Budejovic. Papus pak
v predmluve nazyva martinisty "vel-
kym rytirstvem idealu", ktere pracuje
na duchovnim vYvoji svYch spolubratH
a na vlastnim zdokonaleni: "Za naSf do-
by surolJe, bezolzledne hOl1by za pozitky
1z1110tllY111i phl1aSf 11/art;l1ista zOI~falemu
108
bratru vseobecne mora/ni prispenf a osobnf
pomoc" (Papus). Papusova predmluva
i Sediruv doslov-poselstvi "eeskym
bratrum" je velkolepym dokumentem
vselidskeho porozumeni, jehoz mllZe
byt dosazeno jen v intendch duchov-
niho zivota a sebezdokonalovanL
Velkym arkanem martinismllje idea
reintegrace, tj. cesty ke znovunalezeni
ztracene lidske duchovni podstaty, zi-
vot v alltentickem duchovnim byti, tj.
rozsireni vedomi za hranice kazdoden-
nich zkusenosti k spiritualnim dimen-
zim byti a zduchovneni byti osobniho.
Realizace tohoto dIe spoeiva podle
martinismu predevsim v sebeobetavem
zivote ave studiu esoternich nauk. Ide-
ove je martinismus velmi tolerantni,
vyzaduje jen viru v boha, ale phpousti
jakekoli jeho pojeti, tj. jakekoli nabo-
zenske vyznani. Martiniste pro tllto
svou toleranci take sply-vali s nejrllznej-
Si111.i esoterickymi smery, zejmena eso-
terne-zednarskymi, ktere vsak na za-
eatku 20. stoleti jiz temer vymrely,
a s teosofiL Zaeatkem minuleho stoleti
se pak vyvinula zejmena orientace na
esoterne-zednarsky rad Memphis-Mis-
raim, jehoz tehdejsi centrum bylo
v Berline a jejz reprezentoval Theodor
Reuss, osobnost bohuzel velmi proble-
maticka. K odpout<ini se eeskych mar-
tinistu od patlzskeho usdedi dal pod-
net jejich sjezd v roce 1924, na nemz
byla prosazena narodni orientace a ne-
zavislost na svobodnem zednarstvi, za
coz se vehementne zasazoval zejmena
Milos Maixner, narodovec a neptltel
zednarstvi, ktere ve sve dobe pokladal
jiz za pokleslou politickou organizaci
ovladanou sionisty. edti martiniste po
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
vYzve patlzskeho llstredi z rokll 1905,
aby navazovali kontakty se zednarsky-
mi lazemi, navazali prosdednictvim dr.
P. Drazd'aka styk s berlinskym ritem
Memphis-Misraim. A velka rada toho-
to radu pak pozvala delegaci eeskych
martinistu do Berlina k slavnostnimu
phjeti do laze, ktera se nazyvala Licht
il11 Osten. Zprostredkovatelem byl ber-
linsky dramaturg eeskeho puvodu
Frantisek Zavrel (nikoli totozny s poz-
dejsim prazskym basnikem a dramati-
kel11 tehoz jmena), ktery byl take ruCi-
telel11 delegatu. Delegace, kterou tvohli
E. Hauner,j.Adamira,A. Kern a A. Ne-
vahl, pak byla na Bilou sobotu veliko-
noeni dne 22. dllbna 1905 v Berline
phjata a nasledujid den pak uvedena
.do prvnich ttl stupiiu janskeho ritu
a do stupne R +C Memphis-Misraim.
Prazsti martiniste pak ve spolupraci
sJ ednotou pratel filosofie zalozili v Pra-
ze zednarskou 16zi U ttl korunovanych
sloupu,jejimz predsedou byl K. Draz-
cllik a jednatelem E. Hauner. Od te do-
by byli za Cleny martinistickeho tadll
phjimani jen svobodni zednah detiho
stupne zasveceni, coz trvalo az do ro-
ku 1924, kdy se eesti l11artiniste,jak uz
vime, od svobodnych zednaru oddelili.
V roce 1935 zalozili l11artiniste v Praze
Dllsevednoll spoleenost, kterou vedl
j. Adal11ira a ktera patrne byla bazi
Bergauerovy laze, zalozene pozdeji.
Jiz predtim vedl Hallner od roku 1920
Spoleenost pro psychicka studia, je-
jiZ utvoreni bylo rovnez dilem marti-
nistu.
Po prvni svetove valce vede ideovy
odes k silnemu vlivu ruznych esoter-
nich systemu a k zakladani ruznych
MARTINISTE
spolku s duchovne zalozenou cinnosti.
Byly to zejmena krouzky mystiku rt'lz-
neho druhu a velmi odlisne urovne. Za-
kLidali je a vedli neztidka lide uslechti-
Ii, dychtid po skutecnem duchovnim
zivote, ale nezfidka take propadajici vli-
vum ruznych zahranicnich sarlatanu.
B. KoCi, K. Stetka a dalSi patrili mezi
takove uslechtile a obetave prukopni-
ky duchovniho zivota, ktery mel vest
k vyssimu v-yvoji lidske osobnosti i spo-
lecnosti, ale byl to obvykle jen druh ur-
Citeho utopismu. Na druhe strane se
mnoho lidi poznamenanych valkou
obracelo ke spiritismu a Casto i k ma-
gii; ve spiritismu byly hledany moznos-
ti styku s milovanymi mrtvymi, v ma-
gii pak cesty k dosazeni bohatstvi,
uspechu a jinak nedosazitelnych slastl.
Bylo to obdobi hledajidch, 0 nemz se
zmiiiuji v jedne z pfedchazejidch ka-
pitol, ale to hledani melo nejednotny
dl, jak je naznaceno shora, jeho sub-
jekty byli lide cestni i necestni a ruzne
zivotem poznamenani.
Ceske martinisticke hnutl se v po-
Iovine dvacatych let koncentruje
v prazske 16zi Simeon, kterou roku
1924 zaklada Jan Rebik, ale vede ji fak-
ticky Ldehrad. Rebik se take silne an-
gazuje politicky v narodoveckem hnu-
t1. Cleny laze jsou Emanuel Hauner,
znovu Odon Kopp, Emanuel Ldehrad,
Karel Dewetter, Jaroslav Matousek, dr.
Oldrich Elias, kap. v. v. Antonin Bayer,
dr. Bohum.ilJanousek,Jiti Hynais, akad.
malif Rudolf Adamek, basnik Jifi Ka-
rasek ze Lvovic, Josef Simanek a jeho
chot Zdenka a dalS1.V roce 1926 vstu-
puje do laze take Petr Kohout (tehdy
"soukromnik" z Proseka c. 97 u Pra-
109
hy),jeho 16zovejmenoje Milan ajeho
ruCitelem je Clen l6ze Jaromir Licht-
ner. Petr Kohout (pozdejsi Pierre de
Lasenic) se prateli hlavne s Ldehradem,
ale jiz roku 1927 z l6ze spolu s dalSimi
cleny vystupuje. Mezi vystoupivsimi
byli mimo jine Vladimir Zikes, Zdenek
Hobzik (Zeno Haral) a Josef Fukar.
Zvlastni skupinu, formujici se proti Le-
sehradovu vlivu, tvoH spisovatelJosefSi-
manek (Satornilos),Jifi Hynais (Eumol-
pos), Antonin Bayer (Aristides), Karel
Dewetter (Boromeus), dr. Oldrich Elias
(Etana), Jaroslav Matousek (Markos)
a dalSi. ZaCina se uplatiiovat typicki ces-
k:i nesvornost, vedouci posleze k rozko-
lu a rozpadu laze Simeon. Neorganizo-
vanymi martinisty v te dobe zustali,
krome dalSich, Otakar Griese a Milos
Maixner. A jiZ pfedtim, roku 1925, vy-
stupuje z laze skupina vedena Josefem
Simankem (Satornilos) a obsazuje mar-
tinistickou lazi Gedeon,jejimiz cleny
jsou "vystoupivsi bratri" Jifi Hynais
(Eumolpos),Antonin Bayer (Aristides),
Karel Dewetter (Boromeus), dr. Old-
rich Elias (Etana), Jaroslav Matousek
(Markos) a dalSi. Co bylo pficinou
techto udalostl, neni znamo, znama je
vsak typicka ceska nesvornost. N eor-
ganizovanymi martinisty v te dobe zu-
stali, krome dalSich, Otakar Griese
a Milos Maixner. Po rozkolu se vedeni
l6ze Simeon ujima Josef Adamira (Por-
fyrios) .
Co bylo ptiCinou rozkladu teto 16-
ze, neni spolehlive znamo, ale vi se, ze
jiz 18. prosince 1923 v dopise Ldehra-
dovi se Simanek rozhodne postavil pro-
ti tomu, aby martiniste byli povinne ta-
ke svobodnymi zednari, a to i za cenu
rozchodu s paHzskym llstfedim.Jini vy-
110
tykaji LeSehradovi, ze "do nasich tad
uvadi zivly zidovske, zapadni tradici
nepratelske". Ale jiz roku 1922 eini
Hauner a Maixner pokl1s 0 upravu mar-
tinismu "v duchl1 slovanskem": "j'IIIarti-
niS111US Jrancouzsk)1 hledi l1a vee ze stano-
viska lidske realizaee jsoucna a ne ze
stanoviska vecl1eho absolutna. "Vudei ide-
ou francouzskeho martinismu je troj-
nost, slovanskeho pak etvernost a sym-
bol llpy (1. semeno v zemi, 2. klleek
vyrazejid nad zemi, 3. "prvopocdteCl1i roz-
Cienenl na dve vCtevky" a 4. ,,clenitost, Cili
dokonal)! orRanisl1llls "). HovoH se 0 "po-
slovaneni" martinismu a 0 vYvojove fa-
de jedinec-rodina-narod-lidstvo. Cely
tento projekt, uchovany jako nastin ide-
ji v archivu LeSehrada, vsak epi jakousi
vyumelkovanosti a politikou. Ostatne
brzy nato se Hauner vrad ke sveml1 ka-
tolictvi a Maixner ke svemu antisemit-
sky vyhrocenemu nacionalismu a pan-
slavismu, v nemz neblaze pokraeoval
i jeho syn a ktery sdilel i Rebik. Zda se
vsak, ze mnoho problemu kolem sebe
vytvarel i LeSehrad, navenek noblesne
vystupl~id, ale udajne take velmi mali-
cherny, ktery se dokazal opravdove na-
dchnout, ale i projevit zarazejid malost
- soudi se se svym najemnikem Hau-
nerem, ktery se z jeho vily Na Santos-
ce nakonec roztrpeen stehl1je jinam;
Petra Kohouta,jeSte jako spoleenika fir-
my Kohout a Skreeny, "tovarny na ob-
rabeni dfeva" v Chrasti u Chrudime,
zada dopisem dost nevhodne 0 slevu na
dodany nabytek a v roce 1948, patrne
ze strachu, vstupuje udajne do KSC!
Nicmene v rozhovorech se mnou, teh-
dy mladym studentem, se naopak
vyznaeoval nejen laskavosti, ale i ote-
vrenostl a odvahou. Zda se vsak, ze nej-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
vaznejsi pHeinou rozpadu laze Simeon
byl nejednotny vztah jejich Clenu k ze-
dnarum a spory, ktere se 0 tomto pro-
blemu vlekly cela leta. SvedCi 0 tom
"bratfim" adresovane provoIani vel-
mistra Jana Rebika ze dne 11. prosince
1929, v nemz se krome dalSiho l1vadi:
Mnozi zednafi zasahovali do vefejneho
a soukromeho zivota lidi a to vedlo
u mnoha "bratfi" (Clenu martinisticke
16ze) k neduvere vuCi zednafiim. Nyni
vydala Nejvyssi rada S. 1. (paHzske ve-
deni martinistickeho radu) rynos, ze
Clenem martinistickeho radu se muze
stat pouze svobodny zednar, ale" to ne-
odpovidd duehu Ceskel11u a rada bratN z /6-
ze vystoupila ". Rebikuv text pak pokra-
euje: "Zedndfstvi nehodi se pro nasi povahu
ceskoslovenskou, IIpNI111l0u, 6st01l, pNl110u
a Ilezdludnoll, a proto llel11~IZe ndm iWarti-
/listllm Ceskoslovensk)lm nikdo vnucovati
to, 0 cem vime, ze se pro nds nehodi a nel11
pro nds uzitkem." Proto "generalni
dele gat" a "spoll1inspektor Nejvyssi ra-
dy martinisticke pro Ceskoslovensko"
(tj. Rebik) "oznamuje bratfim", ze:
"I1Hlze111e sami utvohti pro nasi republiku
svoji vlastn{ samostatnou O1;ganizaci, sve
vlastni l1stFedi S. J., nezdvisle na NejvySS£
rade Fral1couzske, kterd ovldddna jest upl-
ne svobodn)lm zedndrstve111, v jehoz pod-
ruN lJplne se naiezd oproti dobdm dNvej-
Sim za Pap use. "Proto Rebik Hda Cleny
16ze 0 "projev souhlasu nebo nesouhla-
Sl1 s osamostatnenim radu S. 1. v Re-
publice nasi" a zmociiuje bratra Le-
sehrada, aby to s eleny projednal.
Provolani je podepsano Rebikem jako
"Maitre de cette grand loge Simeon".
Jak hlasovani bratru dopadlo, mi neni
znamo, ale v te dobe se jiz tada mar-
tinistu organizuje ve spoleenosti ees-
MARTINISTE
kych hermetiku Universalii, ktera vsak
neni jdte formalne ustavena jako spo-
lek.
Od roku 1910 mely tedy prazske
martinisticke laze status velkolazi, coz
nebyla zalditost poctu, ale spiSe pocty
ze strany francouzskeho ustfedniho ve-
deni martinistickeho hnuti. To od roku
1918 ovladal zednarum nakloneny Jean
Bricaud, ktery zpusobil roztdku i v pa-
Hzskem ustredi, takZe se od radu odde-
IiI Ordre Martiniste Traditionel nejpr-
ve v cele s V-E. Micheletem (1931)
a potom sA. Chaboseauem. Od r. 1934
byl puvodni Ordre Martiniste veden
Constantinem Chevillonem, Lasenico-
vym pHtelem (zemrel v temze roce
jako Lasenic, kdy byl zastrelen fran-
couzskou fasistickou milici). L6ze Si-
meon se do stavu jakesi ospalosti do-
stala i proto, ze stale hyperaktivni Rebik
se zacal silne angazovat politicky v hnu-
d, ktere se nazyvalo velmi charakter is-
ticky Radikalni narodovci ceskoslo-
vensti.
V ratme se vsak nyni 0 nekolik let
zpet k dobe, kdy mezi prazskymi marti-
nisty vypukly vyse zminene nesvary.
Z dostupnych,nikoli vsak boharych pra-
menu lze zjistit, ze tu slo, krome jiz v-y-
se uvedenych aspektu politickych,
o osobni spory,jmenovite 0 kon£likt me-
zi Lesehradem a Simankem. Rebikovije
vyrykano, ze zanedbava schuze 16ze, pro-
toze se venuje organizaci radu sv. Gralu,
Ldehrad piSe Rebikovi, ze je sledovan
a denunciovan, a Simanek si stezuje, ze
LeSehrad se chova nevhodne, kdyz si na-
pro v kavarne telefonicky sjednava schuz-
ky s bratry, ktere hlasite naz-yvajejich 16-
zoV-Ymijmeny.Jiz od r. 1925 se v Cinnosti
111
16ze prosazuje dvojice PhDr. Josef Si-
manek (Satornilos) a JiH Hynais (Eu-
molpos), v jehoz byte se schuze laze
konaji. Sekretaremje vsak LeSehrad (Or-
feus), ktery vede zapisy 0 schuzich, ale
pozdeji se na ne casto nedostavuje. Hy-
nais mu to vytkl a pozadal ho, aby pfi-
nesl a predal zapisky, razitko a 16zove ar-
chivalie, ale Ldehrad to odmitl. Oba,
Simanek a Ldehrad, se potom obraceji
se sdznostmi na Rebika. Ldehrad vy-
svetluje svou neuCast na schuzich l6ze
nadbytkem pracovnich ukolu, ktere ho
Casove zatezuji, ale take dm, ze se prace
l6ze omezuje na "pouiuf teoretizovan{ ",
a piSe: ,,11 ie nemlvidim tak jako jalove (tl~e­
ba jilosojieke) l~eCi a debatu" a stejneho mi-
nenije i Karasek ze Lvovic (Damis). Si-
manek si zase Rebikovi stezuje na
"svehlave velikasstvl Lesetiekeho" Uak se
tehdy Lesehradjmenoval), ale take na to,
ze Ldeticky (Ldehrad) "zavadi do laze
politiku ", pozdeji nicmene 0 LeSehrado-
vi uvadi: "l1en{ to vsak zld vule, n)lbrz pou-
ze lIeSiastl1JI temperament ". Absurdni by-
10, ze Lesehrad, varujici kdysi Rebika
pred "zidovskymi zivly" ,je nyni obvi-
novan z zidomilstvi: "br. Ldehrad snazi
se ltvesti do l\lfartinismu zivly velmi bUzke
zivhlm zidovsk)I/n, zdpadlll tradici Ileprija-
telne a stojid zF~jme ve sluzbdeh zakukle-
Ile/zo materialismu", ktere "se vpUzily do
nasie/z dosud neposkv1'llenyeh l~ad" (Sima-
nek). Na martinisty, majid pestovat pre-
devsim vlastni duchovni rozvoj, vrhal
tento trapny antisemitismus velmi tem-
ny stin. Ldehrad pak v dopise Rebikovi
(z 9. zaH 1925) radi, jak vest proti Si-
mankovi rozhodny uder: na nejbliZSim
zasedani obe strany (tj. pHznivci Lde-
hrada a pHznivci Simanka) "prednesou
sve vytk)', potom hatee rozhodnes, vezmes si
112
jim ZapttjCene veci" (plast, ritualni knihu)
a "s Tebou pak ihned opus tim ja a ti, kteN
budou s nami souhlasit ". Dale v dopise
konstatuje, ze "tech, kteN s nami souhlasi,
je pet, a tech, kteN 5 nanli Ilesollhlasl, je ta-
ke pet. ZmatUk v),stollpil. Tak ihned s dal-
5(mi vern),mi zapocneme praci novou. (( Za
Simankem rozhodne stili: Hynais, Bay-
er, Ki10urek a Elias, za LeSehradem Ada-
mira, Karasek ze Lvovic,Jirman a De-
wetter. Rozhodujid byla patrne schuze
l6ze, ktera se konala 7. dubna 1925 v by-
te Zmatllka na Letne, kdy za prozatim-
niho predsedu l6Ze byl zvolen Simanek
(Rebik se musel dOCasne venovat orga-
nizaci jinych esoterickych hnuti) a za
predsedu filialni l6Ze Gedeon, ktera me-
la vzniknout, Karasek ze Lvovic.V Le-
sehradove zapise z teto schuze, ktery byl
zaslan Rebikovi,je uvedeno vystoupeni
J. Matouska, za ktereho vsak byl do ve-
deni kooptovan plukovnik Ki1ourek,
takze "dvanactka je uplna ", konstatoval
Ldehrad. Funkcionafi "vele16ze Sime-
on" byli: ceremoniar Hynais, "uvadec"
Elias, pokladnik a zasvecovatel neofytu
Zmatlik a sekretar obou l6zi Ldehrad
(druM l6ze s neofyty vsak zatim neexi-
stovala). Mezi Cleny "vele16ze" byly ta-
ke spory 0 pfijimani neofytu: napr. Le-
sehrad marne prosazoval sveho kolegu
JUDr. Karla Mollendu, ktery byl Clenem
Duchovedne spolecnosti, vedene Ada-
mirou. Elias navrhoval spisovatele Ota-
kara Theera, ktery vsak byl prokadrovan
az pozdeji. Zajimavy byl spor 0 pfijeti
znameho praZskeho predstavitele "prak-
ticke mystiky" Karla Weinfurtera; Hy-
nais, ackoli byl jeho svagr, Weinfurtero-
vo pfijeti nedoporucil, "protozc se pro
praci v 16zi nehod{", a Ldehrad si pfi te-
to pHlezitosti stezoval na to, ze "kdosi
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
chce do l6ze zatalmout Ce/Oll Weinfllrterovu
kliku ". Zvlastni postaveni mel mezi ces-
kymi esoteriky JUDr. Bohumil Janou-
sek, Grieseuv spolupracovnik, preklada-
tel de Guaitova KUce k cerne magii, ktery
vSak v te dobe pusobil na Slovensku
v Rimavske Sobote. Nekdy na podzim
1925 doSlo tedy fakticky k rozdeleni
"velel6Ze Simeon" a cast jejich Clenu
v cele se Simankem pak vytvohla clen-
skou zakladnu prazske filialni l6Ze Ge-
deon, vznikle na zacatku r. 1926.V l6Zi,
kterou vede Simanek se objevuje rada
nov-ych martinistu (K. Selepa, Zd. Hob-
zik,J. Fukar,Vl. ZikeS, ing. Zych, dr. Rej-
sa, dr. Hynek, Kurzweil a daISi, uvazova-
10 se i 0 vstupu nakladatele Boh.Jandy,
ktery vydaval, krome jineho, napr. po-
vestneho ELKu, tadu vyznamnych
okultnich knih, hlavne prekladanych, za
lektorske spoluprace Em. Haunera).
Tim vsak nebyl rozkol mezi ceskymi
martinisty dokonan, dalSi se jiz pfipravo-
val ajeho pHCinou byly opet osobni vud-
covske ambice a animozity. N ov-ym pre-
tendentem na vudce ceskych martinistu
je nyniJosef Adamira (Porfyrios), r. 1925
zvoleny vedoud "volnych martinistu
v Cechkh". Ten se v r. 1937 obrad na
tehdejsiho velmistra martinistu K. Che-
villona s zadosti 0 vydani charty k zalo-
zeni martinisticke "radne l6Ze", j ejimiz
Cleny by byli martiniste-zednafi (objevu-
je se mezi nimi znovu Em. Hauner, kte-
ry Adamiru do martinismu zasvecoval jiz
1'. 1904 a 1924 znovu, do vyssiho stupne
- oba byli Cleny l6ze Aux trois blancs lo-
tos, ktera byla mozna spiSe zednarska nez
martinisticka nebo naopak).V dopise vel-
mistrovi zdurazi1uje: "vyprosuji si korespon-
denei jedine [slovo je pisatelem podtdeno]
na mou adresu, nlze uvcdenou, jczto nikdo
MARTINISTE
jiny nemci prciva nadcile v}'jedncivat se S .
C .. [Supreme conseille de l'Ordre Mar-
tiniste] ". Opet slova ambici6zniho lovce
exklusivnich titulu a dekretu. L6zi meli
tvotit nasledujid Clenove (v zavorce je
u kazdeho z nich uvedeno jeho clenstvi
v zednarske l6zi a stupen martinisticke-
ho zasveceni):
J. A. Adarnira (18° l6ze U ti'i koruno-
vanych sloupu v Praze, 3° martin. zasv.)
E. Hauner (30 l6ze Jana Amose Ko-
menskeho v Praze, 3° martin. zasv.)
R. Adamek (3° l6ze Bohemia v Pra-
ze, 3° martin. zasv.)
M. Maixner (3° l6ze Bohemia v Pra-
ze, 3° martin. zasv.)
R.Vonka (18° laze Jana Amose Ko-
menskeho, 1° martin. zasv.)
PavIa Moudra (4° laze Dobrovsky
v Praze, 3° martin. zasv.)
Emanuel Ldeticky (Ldehrad - 3° 16-
ze Dilo v Praze, 3° martin. zasv.)
H. Matula (30 laze DOna v Praze,
1° martin. zasv.)
Do tohoto jednani 0 vytvoreni dalSi
martinisticke laze v Praze vstupuje nyni
Petr Kohout-Lasenic, nejprve jako pro-
strednik styku mezi Adamirou a Chevil-
lonem. Nelze s jistotou rIci, zda v teto
dobe jdte existovala 16ze Simeon, pro-
toze Ldehrad jiz usiloval 0 vstup do ji-
ne 16ze, ktera mela vzniknout, s jistotou
vsak lze i'ici, ze existovala 16ze Gedeon,
vedena Simankem.V jednani mezi Ada-
mirou a velmistrem Chevillonem zpro-
stredkovavavaji Lasenic a Ldehrad, prv-
ni asi proto, ze zna vell1listra osobne
a l1luze vest korespondenci ve francouz-
stine, druhy chce mit patrne veci pod
palcem. Dopisel1l (ze dne 5. listopadu
1937) sdeluje Lasenic Lesehradovi, ze
Adarnirova zadost 0 zi'izeni 16ze v Praze
113
byla Nejvyssi radou martinistickeho ra-
du zamitnuta;je ji totiz jednak znamo,
ze mezi ceskymi martinisty "pamyi osob-
ni spor}' a rozhcidanost" (Chevillon v do-
pise Lasenicovi z 25. tijna 1937, ktery
tato slova ve sve dopise Ldehradovi
cituje) ajednak byly charty vydavany jen
do 1. prosince. V jinem dopise sdeluje
tehdejsi vell1listr martinistu C. Chevil-
Ion Adamirovi, ze "i z jine stran}, ceske"
bylo poZ8.dano 0 vydani charty. Timto
Zadatelemje Petr Kohout-Lasenic aAda-
mira to zrejme vi, nebot v odpovedi
Chevillonovi odmita Lasenicovo oprav-
neni k tOl1luto kroku, poukazuje na jeho
odchod z laze Simeon. Velmistr fran-
couzskych martinistu je vsak Lasenico-
vYm osobnim ptitelem a je mu znamo,
ze Lasenic je neobycejne vzdelan v obo-
ru okultniho esoterismu a ze je clenem
fady vYznamnych esoternich spolecnos-
ti, a chartu k zalozeni nove prazske l6ze
mu vyda - vznika martinisticka 16ze Pa-
ragava, kterou vede P. de Lasenic (Mi-
lan) a ktera se stava soucasti rovnez jim
zalozeneho Horev-klubu (viz dale). Po-
zoruhodne je, ze vlastnikel1l daISi charty
je 0. Elias.
V Praze tedy koncem dvacatych let
existuji dve martinisticke 16ze, Simeon
v Ofiru a jeji filialni 16ze Gedeon. Prv-
ni, nazyvajid se "velelazi", navazovala
na lazi Slavia, kterou zalozil policejni
agent Jan Mastalir v roce 1910 a ktera
trvala asi do roku 1918. Schuze "vele16-
ze" Simeon se odehravaly v byte Jitiho
Hynaise v Praze v Soukenicke ul. c. 25.
Rozpory mezi Ldehradem a Siman-
kern, ktery byl poveren dOCasnym vede-
nim 16ze za casove pretizeneho Rebika,
vyvrcholily odchodem Sil1lankovych
ptiznivcu. Pokusil jsem se nastinit vyvoj
114 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

Ain
techto prazskych martinistickych lO2i
zejmena podle pramenu, uchovavanych
v archivu Ldehrada.
Take Rebik se nakonec znovu posta-
viI proti svobodnym zednarum a v srp-
nu 1937 pozadal dopisem Ldehrada
o vraceni vsech pisemnosd, protoze je
jako zednar nespolehlivY. Tak se nako-
nec rozeSli i dva byvall spojenci a staH
pratele a bnnost lO2e Simeon dm patr-
ne skoncila. Naopak Adamira, od roku
1926 predstavitel "volnych martinistu
v Ceskoslovensku", pozadal N ejvyssi
martinistickou radu v PaHzi 0 vystaveni
charty ke zHzeni "velke lO2e martinis-
ticke" v Praze, "jejiz Clenove by byli zed-
nah". Avsak neuspel a chartu dostal P. de
Lasenic a krome neho O. Elias (kdy a za
jakych okolnosd, neni znamo).
V Praze jsou v te dobe, tj. koncem
thcitych let minuleho stoled, bnne th
martinisticke lO2e: velko16ze Simeon
(v cele s vrativsim se Rebikem), Gede-
on (kterou vede nejprve spisovatel J. Si-
manek a po nem doc. MUDr.Vladimir
Bergauer, pisecky rodak, ktery je vsak
roku 1942 jako odbojovy pracovnik Ceske martinisticke hnud vrcholl
zatcen gestapem a pop raven. L6ze Sime- pak rokem 1938. Predni cesky herme-
on vsak nekdy kolem r. 1937 zanika tik Petr Kohout-Pierre de Lasenic vy-
a Cleny l6ze Gedeon byli, krome jinych: stupuje ze spolku Universalie pro ne-
paleontolog doc. RNDr. Ferdinand souhlas stirn, ze jeho predstavitel Jan
Prantl (piSid pod pseudonymem Logell), Kefer preferuje verejne meni herme-
JUDr. Frantisek Holub, JUDr. Hubert tickych nauk.V lete tehoz roku odjiz-
Mattern, PhDr. Rudolf Vodicka, drama- di do Francie a jako francouzsky mar-
turg, psychiatr prof. MUDr. Vladimir tinista tfetiho stupne zasveceni si
Vondracek a daBLJe zrejme, ze v marti- phvazi chartu k zalozeni martinisticke
nistickem hnud teto doby prevladali in- l6ze v Praze. Zaklada nejprve Horev-
telektualove. 0 cinnosti techto lO2i ne- -klub (viz dale) a v jeho ramci tez mar-
marne zadne zpravy, z osobniho sdeleni tinistickou l6zi nazvanou Paragava. Pu-
dr. R. Vodicky vsak vim, ze to byla pre- vod pojmenovani neni znam. SouCas-
vazne cinnost studijnL ne odnima, z duvodu ne zcela jasnych,
chartu E. Eliasovi.Jakji ten ziskal, ne-
MARTINISTE
ni znamo. V Praze v te dobe tedy exis-
tuji dve martinisticke 102e, ktere jsou,
pokud vim, take jedine na celem uze-
mi tehdejsiho Ceskoslovenska.Jsou to:
16ze vedena Bergauerem a 102e vedena
Lasenicem. Mezi obema 102emi prak-
ticky neexistuji zadne kontakty, proto-
ze Clenstvo i Cinnost 16ze Paragava jsou
v podstate totozne s clenstvem a cin-
nosti Horev-klubu, ktery je uzce zame-
ren na staroegyptsky esoterismus a evo-
kativni magii, a i kdyz rna centrum
v Praze, odehrava se skupinova Cinnost
jeho vybranych Clenu ve vile manzelu
Sedlackovych v Karanem u Prahy. La-
senicem vedenou 102i tvoH jeji tajem-
nik Vladimir Rohlicek, Stanislav Kulo-
vany, manzele Alois a Zdena Sedlackovi,
115
Oldhch Elias a nekolik dalSich osob,
o nichZ bude zminka dale. Po Laseni-
cove smrti v lete 1944 prakticky 16ze
zanikla a jeji clenove si rozebrali 1020-
vou dokumentaci a rozdelili mezi se-
bou veci sveho Mistra, ktereho si velrni
vazili. Po valce, jak jiz bylo uvedeno,
uCinilV Rohlicek pokus 0 jeji obnove-
nLVydal se do PaHze, kde ziskal novou
chartu na sve jmeno, ale nez mohla byt
cinnost 16ze obnovena, doslo ke komu-
nistickemu prevratu, s nim phslo vyset-
rovani a varovani pred dalSi cinnosti,
takZe clenove 16ze jiZ nepracovali sku-
pinove a ritualne, ale schazeli se jen vy-
berove a nepravidelne. Ceske marti-
nisticke hnuti tak rokem 1948 jako
organizovane hnutt fakticky zaniklo.
116 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

Supltime (?;onnil
DE L'ORDRE
ORDRE MARTINISTE
--
S«retari4l :
M. JACQUES BURG
as. rae des AboD4iacef. S8
BOULOGNE:SUR-SEINE

Pour I~ Supr~me Conseil d par Ordre.

L '.4rrhi"illle :
JACQUES nnw.

:XI n ,\ : C(,Il,', I'u;lie doit f(re re{OllrnL'e (HI seer,ifari,,( I/,'ec /a sit:lliJltu'<' till (.'/,,'/ til> [uK",

Dopis z pai'fiskeho ustredf martinistiekeizo rddll, adresovallJI barolnl Leonltardimu, iddajfd 110 0 poddnl
zprdvy 0 {illllosti ceske martinistieke l6ie.
MARTINISTE 117

SUptt0tlU! ~on90iI
DE L'ORDRE
ORDRE MARTINISTE
SecrtitaI'illt : ~ 'l.;
M.JACQUES BURG~
lJ8, rue des Abond;ln'c~) a~

B()l~LOti:\:E - sr It·S El:'lE

MOT DE SEMESTRE

Signatare dll CII".! de loge , \'(>1l1' le S\lp'\'~me c,;lt$(lil d 1'1\\'

al~4&~ f. 'A /'I,hi,·i,.t .. .'

t.!' f'r,isidcII/ :
I'AI't'S.

!\OTA: CIJ({'!jC'uilie doit ii1re retourni!e (lU secl'<1((J/'int (/1'('(; fa l<iglHlturc .itl

Sdelen{n~;ho s/olJa barD/III Leollhardilllll Z ,/st/'ed( lI1artillistickt!ho Mdll.

118 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

! ...
RENSEIGNEMENT
/0. ...

*
... /
.
. . .... ~ ~ .... ..

Pour constiluer unc Lo,,"C lorsqu'on possede 103 elemcnts necessaites (inembres,
. ~'\> commu~ute d'idees, etc.) il faut eIre titulaire du troisieme d~re de I'Ordre Martioiste
:f.~'f-'" (S::: I:::) el adN'SSer une demandc Il M. le .Directeur de I"niliation, 29,l'Ue de Trevise,
c . 0 : g . . e ;ans, ou a (out membre du Supreme Conseil qu'on pourrait coooailre.
,'I.; Lorsqu'on n'est pas litulaire d'un grade mnrtiniste, il faut :
&1;11.' t· Uoe demande 11 I'elfet d'obtenir I'initiation de I'Ordre;
~ ,11 ~ F:lire connaltre son intention de (onder une Loge, une fois cette initiation
~ obteoue.
Dans tous les cas Ie demandeur s'engage, &ur IOn Iwnntur, a (eDir secrets tous lea
actes coDfideotiels qui lui seroot adresses.
Aucun sermeot d'obeissance n'~t demaode aux .rnembres de rOrdre, quel que soil
leur grade, 000 plus qu'aucuoe cotisa~on soit mensuelle, soit autrement periodique.

DElW:A.NDE
Ay",,' prU conMiuanCf' da di.potiti4m ci.,u..." "'~,l4i flwnnlJUTtU tkrnatuUr
.tr'.,i&<&;'; --2e. ~ ~--;;-;;'z:tGMCA
..L~_~~..<e.«c ~7 Dr ~

en m'cfl49'Jf11ll, ftJT moil Mlln...,., c1 gud.,. atertf. (61U Ie. add confideotiels qui me
_aienl adreuh: .

t/k,.,.~. ~-~

....... (m~h1.): _ m~~ .~ ?II~~~

Baron Leol1hardi iddd na forl11uldN, kde jsou II I/eden)' podm(l1k)' pro zaklddan( martillistickj'ch foi(,
o sl/olen{ k zalozeII( martinisticke loi:e 1/ Praze.
MARTINISTE 11 9

ORDRE

Charta lI),stavel1d Lesehradolli paf{zskym llsffedfm lIlartinisticktHIO fddu (ustal!ollel! Mistrem prazske vel-
kol6ze Simeon II Ofiru).
120 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

Pfihlaska zadafele.
. .

l~ Imino Q pn}mlnl ~J r..'.

~(, V·.-
/V/.! . /
\J-:'!"/ I",A-::;-/ (~-1~
.
'/

2. Den, mislc, fok a mlsto narozeni ;/ '-it- /v=. ;/'q~

/ . /
3. Slav - zamlstndnf ~ .-/ :1 . l ... ~~l '!, J ... (
,

A_... ,. ., •• t

4. Zda slloboden, ienai.·ovdOV~IY, prQ."ddna, ,dOPa /V-l,''(.,Ct.,":''''

:'I" ~ ,.
5~ Imino maniela (marrJilky) .... -.' ·'·~-::>t, ~. ;-,,(,.( -1\~~
" ~

6" ZaJIm4-li s~ "

man.ul (mahzelka) 0- pokrok vabec a vyfii
ndzor svllovj
7. Ndbozenski vyzndnl - ..... $1,.:..-------''--------
-' . j <..4' A
8. Vetl vk, uma utf jeho cirkev .Fer/I. t.;"·t·H,~·· .." , d'l;;' ,-..{.( "J
. F' • _.-
9. laki zdsady socldlnl, metafysfcke a filosoJicki isou mu (jf)
zndmy ____________ _____________ ~

10. laki smirp dakvnlch prod a nauk ndbozenskjch, 11 jiloso-

• ~ /~ ;;,., ~ .;' ,:! ,
fickjch prozkoumal ,/. r\···r"=~· c;...~, I ..': ~"J • ...:;r.~......
_._···_ __

11. vm-ll ve VyBI bytost .,c::;:::{../.-'-.:....: --..::.~;",.

....... ... _._ _ _ _ __

./~, _l"7'~
2 C0 prlVta
'1.
•· ./ h
0 0
k
e vstulu d~.--:-·.~
.f;,!',..,..'··
.~.; . ,., /'
;:.,:;?,;/."'-~" ~
.....
..
13. Kdo ho doporaCiJ ,/"'7' i<--1., ~--:t/F-t~"-(,...~

14. Zachovd-/i v tajnostl II!e. co la.ko tainost bude svileno a~t

1....7·'. _. . ,/ ~.. " /~i ~: ..:.;;-
:['""/
. ' ..... ::'1.~' i / .', -./ ...,. .,./'""
V , .. / / f L'~ f""

PNhldska Petra Kohouta (Lasenica) do prazske martinisticke l6ze.

MARTINISTE 121

nux ACHIUI! CAHMRA b (r..> J , 7-

DE LA CAMARA
~ VI. t.oW. -- TClieCOSLOV.lQ.UI2.
r ~-.~ v.

~'14fr"':
/ .. ;/$ r;,;-_l ~'I;"'S>~'
~'~;- r-r L--r·
~~?i/-c.: i.t.:'/_-4-1L-l. ~ --I"
;-'.... ~~... t.·t...t... ...; !;.t.(..:(.. O"R.. .• ~ .....- : ~~ ..b-, .
..-'

t'~.:.....- ~~--. c2~:::-:.J' ~~ ._... ('4..~;-?1;"." ~t;~r-i

;;..1..~9....I-'-·'-1·""'l'·---~ ( o{!"'-j.t.J' r .. ~/t... ct;.d.... , - ~t.;'"
~/~ .~ ....z.: ~·~i-. . ,.;I.;, .It.t../~ K-Jji,......... ~'~. 4..o~..:.-tCv. C....:.-

-.. Li. J..--.. r~ d. . ;.;. ' c

£a./.,..,.. o:;l~4UJO<;",,-,,:.. ... c:c'• -s/. . . .
.!.t.l ,-:-:-.e .. / .. '1...( ... /'o_:~ f"~6.. ~"'iG.··~"" '" t... ~~.:

~ ~ t;,; o~......-zt/ ",c.l.~ ~, 1'tKA.~ r.....:..~~ .~, ---.: 4~

..1-................ ~ . s.(~j ... r~.!!J fjl-d·.L: 1. . . . d!;'.JJ ~. ~':.~'
.;1f~ . .;ilit.. ",A. "" q:..:..: ;;':'"w.-.: ; - : - . -l~ t...o<.o. .. ~ ....... ~ !-~.
C0--~~ r~'- -c;.;~' ---.JC.-:t. a.r:E
fi6~t r;:"'-' ~ t.-~~ ~,;(.,.'~.

Cf 114'--4.' ._'. is
~'('.I./I

~ '""'c?~
~
Ccil1lal'liV dopis Otakll/'l/ Griese/II/./.
122
Svobodna Skola
Ved Herllletickych
Nejagilnejsi osobnosti ceskeho herme-
tickeho hnuti se na zacatku dvacateho
stoled nepochybne stava prerovsky ro-
dak Otakar Griese. Sam se prakticky
zabyva temer vsemi obory okultnich
ved, vede rozsah1ou korespondenci
s francouzskymi a nemeckymi okultis-
ty, casto zajizdi do Pafize, Drazel'an,
Berlina, Lipska a Vidne, kde je spolu se
svou druhou n1.anzelkou Luisou, B.Ja-
nouskem, F. Sidlem (patrne zakladate-
lem martinisticke laze v Olomouci),
R. Rasinem, F. Macounem aJ. Zmatli-
kern, nak1adate1em z Prahy. Pos1eze se
Griese koncentruje h1avne na fran-
couzske martinisty a jejich vudce Pa-
puse, ktery dovrSuje jeho zasveceni.
Griese zavadi na Morave i1uminatstvi,
zak1ada zde roku 1908 neognostickou
spolecnost a zfejme jiz v roce 1905
i martinistickou 16zi v Prerove.Jeho 16-
zove jmeno je Heliodorus.Avsak nej-
vice ho pfitahuje pafizska vysoka sko-
la ved hermetickych, odkud se sifi
hermetismus predevsim do cele Evro-
pya v jejimz lune se hermetismus etab-
luje jako specificky druh oku1tniho
esoterismu. Dosud by1y klasicke her-
meticke nauky promiSeny s teosofii,
ruznymi esoterickymi smery a dokon-
ce i se spiritismem. A sam Griese, kte-
reho zajima temer vse esoterni, se stale
vice profiluje jako hermetik: pestuje
magii a astrologii, hermetickou medi-
NOVOD OBY CESKY HERMETI.SMUS
dnu, spagyrii ... je vzde1any teoretik
i pouceny praktik, ktery cely svuj zivot
zasvetil meni hermetickych nauk. Od
roku 1905 zacina vydavat Casopis Isis
a studijni materialy, ktere maji byt za-
k1adem vzdelavadho centra, v nemz by
podle pafizskeho vzoru bylo vyucova-
no hermetickym vedam. Tyto materia-
1y, vydane pozdeji v jednom svazku -
druhy pfipravovany uz nevysel-, ob-
sahuji preklady uvodnich casti nasledu-
jidch klasickych pramenu: Kiesewet-
ter: Dijiny magie; Jollivet-Caste1ot:
Zciklady alchymie; Papus: Zciklady kabba-
ly. Soucasne Griese zacina vydavat za-
kladni hermeticke texty take knizne.
Zacina Papusovymi Zciklady prakticke
magie, pokracuje dvema svazky Elipha-
se Leviho Dogmatu a ritucilu vysoke ma-
gie, nektere texty (Kosmoskop, Astrolo-
gie, lV1umiciln{ hermetickci lelba, Problem
olarovcin{ a dalSi) piSe sam Ueho Novo-
dobci astrologie byla napsana a dospe1a do
strankove korektury, ale nakonec nevy-
SIa, stejne jako poslednich nekolik vet
jeho vydani Sefer Jeciry - komercne za-
lozeny nakladatel mu proste s placenim
"nepockal", ackoli ho Griese kdysi,
kdyz jdte disponoval s dedictvim po
matce, vytahl z podnikatelskeho kra-
chu - vdecnost nebyva obecnou vlast-
nosd).Jim vydavana revue Isis se stava
nejlepsim hermetickym Casopisem,
ktery mMe soutezit s jinymi, i zahra-
SVOBOONA SKOLA VEO HERMETICKYCH
nicnimi casopisy teze kategorie, vyzna-
cuje se velkou ideovou tolerand a je
soucasne organem martinistickeho ra-
du v Cechiich.
Nejprve Prerov, potom na Cas Pra-
ha a posleze zase Prerov se stavaji cent-
ry novodobeho ceskeho hermetismu.
V prvnim elsIe prvniho rocniku Isidy
Griese formuluje v proslovu ke ctena-
rum sve kredo a zamery. Avsak roku
1907, kriitce potom, co obetave zacal
sve dllo, mu nahle zemrela jeho rnIada
zena Albina. (Byl priive v PaHzi u Pa-
puse, kdyz jeho zena doma utrpela
uraz, ktery vedl k potratu a ten ke smr-
telne sepsi.) Griese se vrad domu aje-
ho zena je uz mrtva. Toho roku take,
aby se mohl pIne venovat sifeni her-
metickych nauk, se i s rodinou stehuje
do Prahy. "Isis vstupuje do zivota s nej-
krdsnejSimi nadejemi, (( piSe Griese ve
zminenem prvnim elsIe. ,,Jeji program
jest obsdhlJ'. Srov11Civacim studiem starych
i novych ved, bdddnim ve vsech soustavdch
ndbozenskych a filosofick}lch, analysou del
tech nejosv!cel1~j5{ch phdstaviteltl lidstva,
pokus! se ona preklenouti propast mezi ve-
dou a virou,fysikou a metafysikou a ob-
jektivnlm stu diem sil a zdkonu okkult-
nlch, dosud tez mdlo zndmych, bude
hledlti v tomto ohledu poraziti pl~edsudky
modernf vedl'. Nebude sledovati nijakych
tendend sektdrsk}lch nebo politick}ICh, bu-
de uplne neodvisl}lm hlasatelem svobodl'
sm}lsleni a prukopnici Pravdl', Dobra
a Krdsna. Proto otevre pole kazdemu pl~e­
svedcenl, vsem vdznJIr/1 snahd111 smehtjf-
dm k mravnimu povzneseni Cloveka ...
Nase Isis nechce pusobiti k ml'sticisovdl1i
exaktni vedl', n}lbrz ke zvedeZtenl ml'sti-
kl' a zdroven clue dokdzati, ze modeml
okkultismus neni nez rozsirenou trallscen-
123
dentdlni pfirodni vedou,jiz lze prdve tak
zkoumati jako fl'siku, chemii atd. ((
Bylo to nepochybne uslechtile pro-
volani, ktere se Griese snazil take uplat-
novat v praxi, ale melo jeden zasadni ne-
dostatek, ktery uz vytykal historik
francouzskeho hermetickeho hnuti
V-E. Michelet ve svYch vzpominkiich
na ne z r. 1937 rnIadym nadSencum pe-
stovani hermetismu: pokouseli se po
vzoru sve doby vysvetlovat okultni jevy
vedeckymi poznatky, a to je zakladni
omyl, nebot hermetismus pracuje jiny-
mi metodami, rna svuj specificky objekt
studia, ktery urcuje povahu metod a svuj
symbolicky jazyk; vykladat okultni jevy
terminy fyziky, biologie a dalSich pH-
rodnich vedje nepatticne z hlediska roz-
dilnych dIu, metod i jazyka. Griese mu-
sel ovsem ze sveho narocneho programu
mnoho slevit. Predevsim musel otisk-
nout i takove veci,jako byl romanek na
pokracovani 0 radeni satanistu, aby vy-
hovel vkusu prumerneho ctenare, ne-
bot Isidu bylo take treba prodavat. Ale
otiskl take Deussenuv narocny uvod do
metafysiky v prekladu rnIadeho medika
E. Benny. Puvodnich prad bylo malo,
vetsinou se prekladalo z francouzske
a nemecke literatury. Vyber byl infor-
movany stejne jako vybrane texty byly
reprezentativnL
V /side se objevila i takova jmena ja-
ko Anna Pammrova, pHtelkyne biisni-
ka Otokara Breziny a sveriizna mysli-
telka feministickeho razenL Brezina
sam s Casopisem nespolupracoval, ale
Isidu citaval. Podle j eho Zivotopisce
O. Kriilika (Otokar Brezina 1892-1907,
logika jeho dfla, Praha 1948, s. 459 a jin-
de) mel Brezina" l11agick}1 postoj ke sku-
124
teenosti" a )) ncspocct jc v Blczillove poesi i
magiek}!eh gest a situad". V Brezinove
cetbe - uvadi dale Krilik - najdeme
)) vyznavace (erne magie ", Przybyszew-
skeho a Huysmanse, avsak vetsi vIiv na
Brezinovy )) magieke zdliby" mel]. Pela-
dan, jako na zajemee 0 okultismus te
doby vubee. Niemene v jednom dopi-
se Pammrove Brezina obdivuje Papu-
se! E. z Ldehradu (HlcdaCi m}'stiek}!eh
pramenu, Praha 1934, s. 27) uvadi, ze
Brezina byl od roku 1921 Clenem
StHbrneho kruhu.
Griesem v Prerove zalozena Svo-
bodna skola ved hermetiekyeh byla re-
prezentovana edicni druzinou, kteri
ptipravovala preklady a vydavani uceb-
nieh textu ze vseeh oboru her metis-
mu. Nejprve byly tyto texty vydavany
hektografieky v rozsahu asi padesati
strano Pozdeji nektere z nieh vysly tis-
kem, vetsinou jen jejieh uvodni casti.
Finaneovani prevzal pIne Griese. Edic-
ni druzinu tvotily tyto osoby:
O. Griese, redaktor v Prerove. F. Gr-
gae, uCitel vojenske skoly v Praze. E.
Hauner, spisovatel v Praze. MUDr.].
Hoffner, lekar v Kvasideh.JUC. B.Ja-
nousek, kandidat notarstvi v Praze.
MUDr. K. Kas, lekar v Dobruke. F. Sid-
10, odborny ucitel v Holesove. Th.
Krauss, spisovatel v Rezne.
Kdyz Griese presidlil na Cas do Pra-
hy, zustali Hauner, Janousek, Sidlo,
Krauss a ptibyli daHi Geho pHtel K.Tu-
cek, B. Blazkova,A. Pammrova, G. Na-
ehodski, MUC. E. Benna).
Ve svobodne skole ved hermetiekyeh
vysly nasledujid knizni publikaee:
1. Eneausse G.: Praktiekd magie (prel.
M. Maixner), Prerov 1907.
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
2. G. M.: Zivotni elixIr (preklad P. M.),
Prerov 1906.
3. Patanjali: System Radza-jogy (bez
udaju).
4. Braun P.: Praktiekd metaf}'sika (bez
lldaju).
5. Randolph P. B.: Taje111stv[ eulidsk}!eh
111}'strrii (bez udaju).
6. Randolph P. B.: Ansairetiekd l11}'ste-
ri (bez udaju).
7. Levi E.: Dogma vysoke magie, Plerov
1913, Ritudl vysoke magie, Prerov
1919; 2. vyd. v jednom svazku v Pre-
rove 1920 (preklad B. Janousek).
8. Agrippa z Nettesheimu c.: Okult-
n[filosrjie ncboli magie, kniha 1., Pre-
rov 1913 (prel. O. Griese); 2. vyd.
rozsirene asi 0 polovinu druhe kni-
hy vyslo bez udaju.
9. Hasnu Hara: Praktiekd joga (preklad
A. Janacek) , Prerov 1920.
10. Griese 0.: Mumidlnf hen11etiekd lec-
ba, Praha 1908.
11. Griese 0.: Problem ocarovdnf, Praha
bez vroceni.
12. Aia Aziz: Prineip}, kosmieke filosofie,
Praha 1907.
13. Hermes: Tajemstvi indieke jogy, sV.
1.-11., Praha 1908.
14. Griese 0.: Astrologie, Prerov 1911.
15. Svetlo Egypta: hermetieke listy ucebne
(prel. K. Tucek), Prerov 1919 (autor
neuveden,je jim vsak Burgoyne).
16. Subhadra Bhiksu: Nauka vyvolelle-
ho, buddhistiek}! kateehismus (prel.].
Dlouhy), Prerov 1919.
17. Sedir P.: Povinnost duehovnfho Clove-
ka (prel. E. Hauner), SankaraCarya:
Palladium moudrosti (prel. F. Sidlo),
Karel z Eekhartshausenu: Vykoupe-
ni (prel. E. Hauner), Prerov 1919
(vse v jednom svazku).
SVOBODNA SKOLA VED HERMETICKYCH
18. BourgeatJ. G.: Tarot (prel.A. Ne-
dbal), Prerov 1920.
19. Sedir P.: Magicka zrcadla (prel. O.
Griese), Prerov 1921.
20. Griese 0.: VJ1znam a uzit{ kosmo-
skopu v okultnf praxi, Prerov 1920.
21. Maveric J.: Hermeticke lekatstv{ rost-
linne (prel. O. Griese, B. Blazkova
a K.Vlach), Prerov 1921.
22. Guaita S. de: Klic k cerne magii, cast
1. (prel. B.Janousek), Prerov 1922
(dllo vyslo nedokoncene).
23. Griese 0.: SeJer jecira: kabbalisticka
studie, cast I. (spolu s hebrejskym
originalem a prekladem knihy Se-
fer Jecira), Prerov 1921 (vySlo ne-
dokonceno - Griese prekladal
z nem. textu E. Bischoffa, nikoli
z hebrejstiny).
Grieseho Novodoba astrologie, dllo
nekolikrat anoncovane, ktere bylo roz-
sirenym vydanim j eho Astrologie, bylo
jiz v tisku, ale nevyslo. Krome uvede-
nych publikaci vydal Griese barevny
kosmoskop z tvrdeho papiru, slouZici
k analyze horoskopickych korespon-
denci, inzeroval sestavovani magickych
125
zrcadel, obstaravani zahranicni litera-
tury a daISi sluzby zajemcum 0 herme-
tismus. Cinil to nepochybne z duvodu
financni tisne, protoze na vydavani
knih doplacel, ale chtel, aby phspivaly
k Sireni hermetismu. Cinnost Svobod-
ne skoly ved hermetickych byla de-
finitivne prerusena v roce 1924, kdy
vyslo posledni cislo Isidy. Zastaveni
cinnosti bylo zpusobeno tim, ze se
Griese vydal ze vsech financnich pro-
stredku, ktere mel k dispozici, a zadlu-
zil se u tiskarny tak, ze mu dalSi vyda-
vani knih i Casopisu bylo odmitnuto.
Svedci to 0 tom, ze Griese na sve Cin-
nosti nevydelaval, naopak soustavne fi-
nancne ztracel. Avsak Sireni "uslechti-
lych ideji okkultickych",jak rikaval,
mu bylo dulezitejsi nei penezni zisk.
Griese ve sve edicni cinnosti utratil ce-
Ie jmeni, vydatne podporovan svou
matkou, a jeSte se zadluzil tak, ze mu-
sel sve dluhy splket az do konce sve-
ho zivota. Po jeho smrti v roce 1932
byl zbytek dluhu splacen prodejem je-
ho knihovny, nejprve Narodnimu mu-
zeu v Praze, ale v jeho depozitah zu-
stala jen cast teto knihovny.
126 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
SVOBODNA SKOLA VED HERMETICKYCH 127

Isis je dnes nejlevnejsi~

okultistickym listem
ceskym.
Nase prace je velmi obtiznou, uvazime:-li, jake hory
starych predsudkit a zakorenenych dogm3;t ria
kazdem kroku jest nam pfekonavati nejen v cizich
taborech, ale , i ve vlastmch fadach. Pravdabyva
horkou a tide neradi ji slysi a zamilovanych
vidin a bitzkit clovek odjakziva nerad se zrt-
kal, i kdyz pravda mohutnymi udery nan doraz~la.
T oho vseho jsme sobe . r>lne vedomia proto je tfeba;
rna-Ii byti nase ,
opravdove tninena pra~e ucinnou f
abychom shromazdili kolemsebe - kdyz uz pro pravdu
riskujeme popularnost, oblibu a pfizen nekterych' kruhil
ideove . nam blizkych - jedince sa~ostatn'eii1y~
,.slici, nestcanne, nepodjate, 'popravd~ a " p :()'; '
2:lu1'ni touzici a predevsim po'ctiv~. Poder~~li~
proto pomocnou ruku i Ty, nejchudsi .z nejchud-
sich, ktery nemuzes . pnspeti ani halerem, ktery 'Vsak.
muzes podepfiti rozvoj naseho dilapratelskou a
laskyplnou myslenkou, dobrou vitti a snahou
po lepsim a vyssim. Mnohdy b5r vaji ty nejsub-
tilnejsi: sily prave , temi nejmocnejsimi hybly v dem
svetbvem~
K nasemu spolecnemu . cili, poznani pravdy a
vsem z neho plynoucim dusledkum, vedou cesty
rozlicne a jdejen 0 to,aby byly . poct~v~, ,nebof
jenom poctivost mute omluviti event. omyly. Hlavm
cestou je prava veda, jez spojena s . pravym
nabozenstvim osviceneho lidskeho ,ducha, .
prosteho jakychkoli dogmat a smerujicilio
jen~jvYSSimu mravnimu idealu, · pfivadik
128 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

\
Ptdtelfim sPirltuDlIstlchebo· bnutl.
Srovnavame-l! na jectne strane rozsah spirltualistickeho hnuff, na druhe pak
hodnotu Uterarni spiritualistkke renaissance u jednotlivYch narodd, shledavame, Ie
vysoce vzdelany a kulturne te slovanskych narodu nelvyspelejs/ narod ceslcY stoJi
v ohledu tom temer na mfste poslednfm a to vzdor tomu, ~e ~Ita spiritU8listU nlznych
smerti do tisfcu. Psatl 0 hnut! spirituallstickem v zemi. kde jeho prlvrzencl nedovedli
udrzeti ani jednoho vazneho Ilstu trvale, kde vydavatele museU zapaslti napof{td pHmo
s hroznymi obtizeml financnimi, vlastne ani nelze Co clni v nai\ich zemich dojem
jakehosi spiritualistickeho hnutl,· nen! nef zrUdou velkych myi\lenek hrstky nekdeji\fch
ceskych nadsencti, lim:! vypadly po kratkem case oteze vedeni z rukou a kteH nedo-
vedli po te vice zabraniti, aby se jich neuchopili lide nepovolani, zfanatisovani ne-
zdravym nabozenskym cftenfm a v okkultismu nedostatecne vy§koleni. A prave onl
stali se hrobati vaznych spiritualistickych snah! Prave oni pfivedli ceslcY spiritualism
na dogmatarske scestl!
Pl'iCinu teto smutlle skutecnosti dluzno hledatl jednak v neznalosti zakladnicb
prvkti vecteckeho bildan! na poli okkultismu, lednak v nedostatecnych a namnoze vetmi
problematickych vedomostech okkultnich. Vedecky okkultism nelze studovati z nahodile
volenych del, podavaj!cich mnohdy jen nepatrne zlomky te ktere okkultnf doktriny.
K vaznemu studiu jest zapotiebi co mo!n! uplneho a hlavne soustavne zpracovaneho
materiitlu stud!jnlho, a to jak po strance historicke, tak i s hlediska theorie a praxe.
A takoveho soustavne zpracovaneho materiAlu ucebneho postradaj! v mnobem ohtedu
I Iiteratury cizl, nato! nase chudlcka okkulticka Ilteratura ceska. Prece vsak cizina ve
smeru tom jest daJeko pl'ed nami, majic krome obsahle a celkem dobre Iiteratury
okkuitlcke Jeste zvlastn! hermetlcka uci1iste (Francie, Amerlka, lndie). Na AkolAch tech
pl'ednasejl ucitele nauky okkultnl po zpCtsobu vysokoskolskem.
U nas nemame bohuzel ani hojne literatury ani hermetickych skot, a prece bylo
by oMho u nas tak zapotI'ebf. A to nejen proto, ze by se interessentWn poskytla
dobra a obsahlA latka studi}nf, nybrz ceskj okkultism vydobyJ by sobe respektu
i obliby take U odpurcu, kdyz by tito seznali, fe vedecky okkultism neni brlatanstvim,
lak nezasvecenci z nevectomosti HkaJi, nybd prave tak jednou z odnoz! pi'lrodni vedy,
jako jine obory exaktne vectecke.

I A lectine proto, aby se jiz jednou nedostatku rAdneho vedeckeho vyAkolen!

v okkultismu v nasich zemfch odpomohlo, rozhodli se nektefi celnejif naii pracovnici
zaloziti

S abadnau Skalu
Ved Hermellck9ch
knihovnu to systematicky, prehledne a pi"i tom co mo~na obsAhle zpracovanych pi'ed-
Dlisek z jednotllvych oboru okkultni vMy.
Zalozenl Svobodne Skoly Ved Hermetickych vyplynulo z nelpalciveJ~f poti'eby
poctat! ceske obci spirituallsticke dobry okkulticky material ucebny. Nai\e .hermeticka
ikola objevuje se v dobe, kdy puda k zaset! obrodneho semene jest liz pl'ipravena,
kdy v zemich koruny Ceske nauky okkultni nejsou jiz tak neznamy. Pllda obdelavana
hluboce, ale - krvave! Vzpomenme jenom nekdejsfch naslch dobrych casopisu, nyru
liz neexistujiclch, vzpomenme jejich obetavych vydavatelu, kterf posledni haler vydalf,
aby Iisty udrteli - ovsem marne, a to jenom vinou velike veUiny lehkomyslnjch,
neplaticich odberatelu - a divne pocity sevrou srdce. Toho vseho jsme 80be pine
vedomi, prece vsak vstupujeme mileradi do prvnich rad bojov/llku za zdravy a vyUi
nazor svetovy, nelekame se obtizl, pevne doufajice, ze nam pratele porozumi a podaji
pomocnou ruku. DokaUe jednou, bram, ze jstei opravdovymi stoupenci naiich snah
UNIVERSALIA
Universalia
Prvni svetova valka s sebou ptinesla,ja-
ko kazda valka, krizi stavajidch hodnot
a pHklon k iracionalnimu. Umele je vy-
volavana znacna averze vuCi katolicke
drkvi, kterou opousti na piH milionu
veHdch. Hrstka knezi z ni zbehlych za-
klada, z podnetu z nejvyssich mist, dr-
kev ceskoslovenskou. Cestu k narodu si
razi ateisticka Volna myslenka, vzkveta
"ruda kultura" a marxismus, intelektu-
alove jsou okouzleni bolSevickou revo-
Iud a liberalismem, cozje stejne stupid-
nijako spojovani pokroku s marxismem
as "osvobozenim sexu".Ale siH se i vliv
teosofie a vola se po "svetle z Vycho-
du". Tyto vselijak se prolinajid a proti-
najid smery v duchovnim zivote Clo-
veka svedci 0 zmatdch, ktere v teto
oblasti nastaly. Nastava take obdobi pro
rozkvet okultismu.V Praze vznikaji no-
va centra spiritistickeho hnuri a stara
(Ostrava-Radvanice, Nova Paka) zin-
tenzivnuji svou cinnost.Jsou zakladany
nove okultisticke spolky a Casopisy.
V polovine dvacatych let zanika sice
Casopis Stop), du§e, ktery redigoval
O. Elias, ale totez nakladatelstvi, Zmat-
11k a Palicka, zacne vydavat Okkultni
a spiritualistickou revui (1921-1924).
V znika fada nOvYch spolku zamerenych
na studium okultismu a parapsycholo-
gie, mezi jinymi to jsou: roku 1920 Spo-
lecnost pro mysticka studia G. Bedrni-
cek); v roce 1922 Spolecnost pro
129
objektivni a experimentalni okultismus
(E. Knopp); Alchymisticka spolecnost
ceskoslovenska za prime podpory So-
ciete Alchimique de France se ustavuje
v roce 1925 v Plzni (V Zikd); k mysti-
ce ma blizko "bratrstvi" Svetlo, vznika-
jid roku 1929 (F. Hajek-Hvezdinsky),
k niz pHslusi i znamy prazsky popula-
rizator mystiky Josef Stetka; v kvetnu
1930 vznikJ take, opet v Praze, Spolec-
nost pro studium okkultnich nauk (V
Seifert); na jare 1932 vznika v Praze
Spolecnost pro psychicka studia, kterou
vedou parapsychologove ing.V Mikus-
ka a dr. K.Vojacek, ale ve vYboru, ktery
vznikl v Hjnu tehoz roku, jsou i staH
hermetikove E. Hauner a M. Maixner;
roku 1935, opet v Praze, vznika Duse-
vedna spolecnost G. R.Adamira) a bylo
by mozno uvadet i dalSi,jiz dHve uve-
dene. N ejvyznamnejsi vsak j e Volne
sdruzeni pracovniku okkultnich, ktere
je zalozeno na zacatku dvacatych let
a ktere se zameruje predevsim na stu-
dium hermetickych ved.Vede je zpo-
catku mlady Petr Kohout-Lasenic a po
jeho odjezdu do Francie ing. Karel
Mach, ktery vsak pozdeji rovnez odjiz-
di do zahranicLV ramci styku mezi cle-
ny tohoto sdruzeni se zacatkem dvaca-
rych let ustavuje n0vY spolek, ktery pak
sehraje rozhodujid roli ve vyvoji ces-
keho hermetismu,jenzjeho Cinnosti ta-
ke vyvrcholLJe to nejprve mala hrstka
130
zajemcu 0 hermetismus, povahy sou-
kromeho studijniho krouzku, ktery se
pak na den sv.Jana Khitele, 24. cervna
1927, ustavuje jako volne sdruzeni na-
zvane Universalia.
Ustavujici schuze se kona v hotelu
V sadech v Praze-BubenCi. Prvnim
predsedouje zvolenJ. S. Kmlnek, ale br-
zy ho vystHdal agilni J. Rebik. Prvnirni
universalisty jsou, krome P. Kohouta-La-
senica a J. Kefera, student JiH Grubner,
Oldhch Elias, prof. Miroslav Kruml
z Mlade Boleslavi (pozdeji pod pseudo-
nymem Mirko Boleslavsky vyda velkou
ucebnici astrologie), kabbalista prof.Ju-
lius Nestler (prekladatel Papusovy kab-
baIy, prazsky Nemec z Prahy-Strasnic),
akademicky malif Bohumil Hradecny,
ktery se pred deviti Iety vritil z Vidne
a ktery se zabyva mystickou alchymii,
dalSirni Cleny jsou akademicky malir B.
Adamek,VojtechJeiek zTrebone a daI-
s!. Prvnimi vudCimi osobnostmi sdru-
zeni se stali Jan Bohuslav Rebik, tehdy
jiz notar z Lisova u Ceskych Budejovic,
a Josef Stepan Kminek z Prahy. Dne
4. kvetna 1930 se pak Universalia usta-
vl~e jako urady uznana spolecnost vy-
vijejid verejnou Cinnost. Od ledna 1933
zaCina vydavat "organizacni vestnik
Universalie, spolecnosti ceskych herme-
tiku" , ktery j e nazyvan Herold, v j ehoz
prvnim cisle publikuje provolani 0 svem
programu Cinnosti a sve ideologii, ktere
jsem tu jiz uvedl. Od roku 1934 pak vy-
dava Casopis Logos, revui pro esoterni
chap ani zivota a kultury.
Take pocatecni Cinnost UniversaIie,
ktera je uz oznacena jako "spolecnost
ceskych hermetiku", j e poznamenana
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
osobnimi spary, ktere souvisi s typicky
ceskym bojem 0 funkce. Prvnim pred-
sedou verejne cinne Universalie se sta-
va Jan Rebik, arganizacnim tajemni-
kern prof. C. J. Novak. Brzy se vsak
ustrednimi postavami spolecnosti sti-
vaji J. Kefer a P. Kohout-Lasenic, prvni
pracuje v Praze, druhy je v PaHzi, kde
prosazuje ideu universalismu a kde ta-
ke zaklada roku 1932 filialni centrum,
Universalia - Loge de France, ktere za
Lasenicovy nepHtomnosti vede v PaH-
zi usedly Polak, majitel filmoveho ate-
lieru W Klimowicz. Laze porada pred-
nasky, exkurze do egyptologickych
sbirek pafizskeho Louvru za vedeni
Lasenica, studijni vypravu do Egypta
a dalSi pozoruhodne akce. Kefer a La-
senic jsou ve stilem pisemnem spoje-
ni, nebot mezinarodni vybor Univer-
salie phpravuje velkolepy podnik.
Chysta se vydavat obrovskou Encyklo-
pedii okkultismu, filosofie a mytholo-
gie v listkovem formatu rozmeru
osmerky, aby hesla mohla byt casem do-
plnovana. S vydavanim se zapoealo
koncem prosince 1932 a nepravidelne
se v nem pokracovalo az do roku 1940.
Celkem vySlo 58 sditu nestejneho roz-
sahu, tj. zhruba asi petina puvodne pla-
novaneho rozsahu. Toto dllo se stalo
jedinecnou publikad svetoveho vYzna-
mu a urovne. Predsedou mezinarodni-
ho redakCniho sdruzeni teto encyklo-
pedie byl tehdy jiz jednoznacne pod
svYm pseudonymem vystupujid Pier-
re de Lasenic. Z ceskych clenu redakc-
ni rady lze uvest nasledujid: PhDr. Ka-
rel Galla (pozdejsi profesar sociologie
na Karlove univerzite); prof. Jihna Ka-
rasova z Prahy; ing. Frantisek Kasparek,
pokladnik Ceske prumyslove banky
UNIVERSALIA
v Praze; PhDr. Jan Kefer, knihovnik
knihovny Narodniho muzea v Praze;
Josef Stepan Kminek, predseda prazske
Universalie; PhMg. Karel Krizek, Ie-
karnik na Kladne;Jaroslav Novak, stu-
dujici Filosoficke fakulty UK v Praze;
MUDr.Jan Simsa, lekar v Praze; Ru-
dolf Adamek, akademicky mali[ v Pra-
ze; Karel Weinfurter, spisovatel v Praze.
Posledne jmenovany vsak brzy odstou-
pil, protoze redakce nemohla splnit je-
ho poiadavky na honorar za vypraco-
vana hesla. Ta vypracovavali zejmena
Kefer a Lasenic. Cinnost Universalie se
naplno rozjela v roce 1932, v roce
Grieseova umrti. Vedoucim duchem
spolecnosti byljiz tehdy Jan Kefer, kte-
ry,jak 0 tom svedCi dopis v pHloze, po-
Cital s Griesem, nestorem ceskych her-
metiku, ale Grieseho smrt pfisla
necekane. Stejne tak se neuskutecnila
spoluprace, kterou pfislibil jiz drive
Gustav Meyrink, Zijici v Nemecku.
Krome cinnosti organizacni (ziskavani
Clenu, zakladani regionalnich pobocek
a sekci, pozdeji take vybudovani labo-
ratore a dalSi) se vedeni U niversalie,
ktere bylo prakticky v rukou tajemni-
kaJana Kefera, venovalo zejmena pred-
naskove a edicni Cinnosti. Kefer chtel
v Praze vybudovat skutecne centrum
hermetickeho hnuti. Edicni cinnost by-
la rozdelena do nasledujicich kategorii
produkce:
A. Dila klasicka:
Paracelsus: Filoscifie okultll.{, 1932.
Paracelsus: Zciklady magie (Archidoxa
magica), 1933.
- Agrippa z Nettesheimu J. c.: Ok-
kultnifilosofie, knilza 1.,1934; kniha
II. , 1935.
131
Levi Eliphas: Dejiny magie, ccist I.,
1934.
Levi Eliphas: Veda duchu, 1936.
Levi Eliphas: Kniha zasveceni,
1936.
Guaita S. de: KUc k cerne magii, d£l
II., 1936 (zaverecne kapitoly dila ne-
vydane O. Griesem).
Levi Eliphas: Klic k velkym tajem-
stv{m, 1937.
Krisnamurti: V{tezstv{ zivota, 1937.
Bardo Thedol (Tibetskci kniha mrt-
v}!ch),1938.
B. Dila dokumentarnf:
Cerny drak, aneb tajne s£ly Clovekem
ovlcidnute, 1932.
Claviculae Salamonis (Klicky Sala111ou-
novy), 1934.
c. Dila modernkh autonl:
tnaly fortnat:
Kminek J. S.: Universalis111us jako nci-
bozenstvi, bez vroc.
- Kminek J. S.: Cesta lcisky Hesianstvi,
1933.
Lasenic P. de: Universalis111us, 1933.
Lasenic P. de: Sexucilni magie, 1933
(a dalSi dve po konfiskaci opravena
vydani).
Lasenic P. de: Hermes 7hsmegistos aje-
ho zasveceni, 1936.
Kminek J. S.: Cesta prcice (universalis-
mus), 1934.
- Kefer J.: Theurgie, 1935.
Holy V: Uskuteeneni Bolza, 1938.
velky fortnat:
Elias 0.: Uvod do magie, 1935.
Lasenic P. de: Egyptske hieroglyfy
a jejiclz filosofie, 1935 (a dalSi vyda-
ni) .
132
Lasenic P. de: A lc/Z)' 111 ie, jejl teorie
a prakse, 1936.
]. Kefer: Praktickci astrologie, 1939.
Jako premiove tisky:
Poklad alchymistii ... Pm·acelsa Velike-
110, 1936.
- AlchYl11ick}! traktcit stredovek}! zvan}!
Herl110va tajemstv[, 1939.
D. Periodika:
- Encyklopedie okkultis11lu, JilosoJie
a mythologie, 1932-1940 (celkem 58
sditu nestejneho rozsahu).
Spektrum (Knihovna klasickych
i modernich del z oboru okultisml1
a filosofie vydavana v sditech).
Agrippa z Nettesheimu: Okkultll[ji-
losoJie, dil IJ., 1935-1937 (7 sditu
cis. 1-10).
Levi Eliphas: Dejiny 111a,(!ie, d{[ IJ.,
1936-1938 (3 sdity, Cis. 1-3).
Logos: revue pro esoterni chcipcini zivo-
fa a kultury; 1934-1940, roc. I.-VII.
(z posledniho,VII. rocnikl1 vysla jen
3 cisla, posledni jako dvojCislo, tak-
ze jen cis. 1-4).
- Kefer].: Praktickci astrologie, 1939
(nejprve vysla ve 3 svazcich, potom
znovu v jednom svazkl1).
Kefer ].: Syntetickci magie, 1935 az
1940 nepravidelne (vyslo 23 sditu
ruzneho rozsahl1, cis. 1-30, celkem
488 str.).
Kefer].: Astrologickci diagnostika, d£l
I., 1940 (vysel jen 1 sdit).
Kefer ].: Encyklopedie zapomenuteho
vi?denl, sv. I., 1940 (vysel j en 1 se-
sit) .
Garres]. von: Kfest'anskci mystika, dil
I., 1936 (vysel jen 1 sesit).
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
E. Knihovna tajnych
16zov-ych iniciac:i:
Kerning]. B.: List), 0 krcilovskem ume-
n[ (preklad a doslov P. de Lasenic),
1937.
Lasenic P. de: Hermetickci irliciace Uni-
versalisl1lu lIa zciklade syste111u rhodo-
5tallrofickellO, 1937.
Kefer ].: TheU/gie magicke evokace,
1937.
- KabeIak F.: Kabbalisticke zasvecen[,
1938 Uen do str. 92, nedokonceno).
Ragon: Okkultni zednciFstvl, sv. 1.-
II., 1938.
F. Knihovna Eulis
(rotaprintovana vydani, text byl sva-
zan v modrych Ci rudohnedych des-
kach). Svazky vychazely v letech
1939-1941.
Ragon: Smysl antickych mysterii, I.
Ragon: SmJ'sl antickych mysterii, II.
El1clziridion Leonis Papae.
Lenain: Veda kabbalistickci.
Faust].: Magia il111aturalis.
Kabelak F.: Kabbalisticke zasvecel1i, II.
Kabelik F.: Kabbalisticke zasvecel1l, III.
- Kabelik F.: Kabbalisticke zasvecel1l,
IV
Kabelik F: Magia nigrae.
Kabelik F.: Praktickci spagyrie.
Kabelik F.: Herbarium spirituale side-
rum, I-III.
Arbatel: De magia vetent/l1.
Abano P. von: Heptamerol1 aneb Zci-
klady magie.
Kabelik F.: Charakter), a pantakZy Zu-
n)' (vyslo jen 10 rytisku).
Paracelsus: Filosojie okultni, 1932.
Paracelsus: Zdklady magie (Archidoxa
magica), 1933.
UNIVERSALIA
Agrippa z N ettesheimu]. c.: Ok-
kultni JilosoJie, kniha I., 1934; kniha
II. , 1935.
Levi Eliphas: Dejiny magie, cast I.,
1934.
Levi Eliphas: Veda duchu, 1936.
Levi Eliphas: Kniha zasveceni, 1936.
Guaita S. de: Klic k cerne magii, dil II. ,
1936 (zaverecne kapitoly dila nevy-
dane 0. Griesem).
Levi Eliphas: Klic k velk}!m tajem-
stv{m, 1937.
Krisnamurti: V{tezstv{ zivota, 1937.
Bardo Thedol (Tibetska kniha mrt-
v}!ch),1938.
Kabelak F.: Kniha velikeho Semu (vy-
slo jen 10 vYtisku).
(Ptipravovane svazky Logell: Alchy-
micka iniciace a Khunrath].: Chram vec-
ne moudrasti jiz nevysly.)
V knihovne Eulis vychazely "ptis-
ne soukrome tisky" ,jejichZ ziskani by-
10 podmineno reverzem, ale jen for-
malne, ve skutecnosti byly pozdeji
prodavany volne.
Vyse uvedene edicni Cinnosti pred-
chazelo vydavani hektografovanych
ucebnich textu, ktere byly distribuova-
ny jen mezi zakladajici Cleny Univer-
salie. Celkem bylo vydano nasleduji-
dch 22 svazku:
- Tarat. - Klicky Salamounovy. - lVIyste-
rium stupne I. - lUysteritim stupne II. -
Mysterium stUp11e III. - Magicke sigllatu-
ry - Cesta lcisky. - Cesta pravdy. - Kurs
alclzYl11ie. - Kurs I1wJ?ie. - Kurs theurgie. -
Kurs spagyricke zecby. - Klirs zecby 111U11Ii-
cilni. - Brevd okkllltistl4V. - ReceptciF stup-
l33
ne I. - Receptcif stupne II. - Receptcif stup-
ne III. - Ritucily tajn}!ch spoleenosti. - Ma-
gie grimociru. - Randolph: Magie sexucil-
ni. - Levi: Dejiny magie. - Tajemstvi
Alberta Velikeho.
DalSi dulditou cinnosti Universalie
byly prednasky v ramci Svobodne skoly
ved hermetickych (pokracovani Grie-
seovy skoly). Prvni se konaly v mistnos-
tech novinarskeho klubu v Patizske uli-
ci, potom v kavarne Louvre na Narodni
ttide a od cervna 1938 ve velkem sale
kavarny Zlata husa na Vaclavskem na-
mest!. Nejvice prednasel Kefer, ktery
casto za ostatni prednasejid zaskakoval.
V roce 1937, kdy cinnost Universalie
vrcholila, byl program prednasek nasle-
dujid:
- 6.ledna: Slovanskci mystika (dr.A. Smi-
chovskY). - 13. ledna: Metody psycho-
metrie (F. Kabelak). - 20.ledna: Astralo-
gie a zekafstvi (E. Hejna). - 3. {mora:
Arijskci mystika (V Lexa). - 10. unora:
Theosofie a Krisnamurti (V Holy). - 17.
unora: Okkultismus u J. de Maistre (dr.
A. SmichovskY). - 24. unora: Mediumi-
fa (dr.]. Simsa). - 3. bfezna: Kabbalistic-
kci tlzeurgie (F. Kabelak). - 10. bfezna:
Idea svobodneho zedncifstvi (S. Novak).-
17. bfezna: Modemi magie (dr.]. Kefer).
- 24. brezna: Uvod do parapsychologie (dr.
]. Simsa). - 31. bfezna: Tajne spoleenosti
(dr. A. SmichovskY). - 7. dubna: Mystic-
kci kontemplace (dr.]. Kefer). - 14. dub-
na: KOllcentracni metody (F. Kabelak).-
21. dubna: Chemie a alchymie (E. Hej-
na). - 28. dubna: Psychologie 16zoveho
okultisl11u (dr.A. SmichovskY). - 5. kvet-
na: Okultismus a nervosy (dr.]. Simsa).-
12. kvetna: AlehY111ie 1I C£i'zanu (dr.]. Ke-
fer). - 19. kvetna: Magieke cfverce (S. N 0-
134
yak). - 28. kvetna: Strom 5ifirot~'l (F. Ka-
belak). - 2. eervna: Katolickci mystika (dr.
A. SmichovskY). - 9. eervna: Tajemstvl
lidske ruky (V Holy). - 16. eervna: Ma-
gie a mystika (V Lexa). - 23. eervna: Mo-
dernf idealisl11us (dr. J. Kefer).
To je ukazka ilustrujid tematickou
siri prednasek Universalie, kted. vy-
jadrovalajeji universalistickou ideu. Po
prazdninach, v zimnim semestru, pak
byly zafazeny nasledujid prednasky
a cviceni Qejich autory jiz neuvadim,
ale povetsinou je konal Kefer): Dvod
do magie, Dejiny magie, Antropolo-
gie, Kosmologie, Analogie a syntesy,
Signatury, Astd.lni svet, Symboly, Bar-
vy a tony, Magie eisel, Zakony magie,
Tarot, Magicka pracovna, Adaptace,
Postup prad v magii, Theurgie. Lek-
torske jadro tvorili nasledujid eleno-
ve, u nichz uvadim take, co predna-
seli:
,. Jan Kefer: magie, theurgie, vyklad
apokalypsy, hermeticke lekarstvi,
okultni spolecnosti, hermeticka fi-
losofie, metafYsika, dejiny magie.
,. P. de Lasenic: hermeticka filosofie,
egyptsky esoterismus, alchymie, spa-
gyrie, tarot.
,. Oldrich Elias: kabbala (zvlaste deji-
ny), dejiny okultismu, uvod do stu-
dia magie, spiritismus, parapsycho-
logie.
,. Frantisek Kabelak: kabbala (teore-
ticka i prakticka), kabbalisticka the-
urgie, zvedna magie (zvl. magicka
zrcadla), spagyrie.
Vyznamnym Cinem bylo vybudo-
vani laboratore v roce 1937, 0 nez se
zaslouzil zejmena F. Kabelak, ktery po
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
svem pHchodu z Vidne byl pro Cinnost
Universalie velkou posilou.V laborato-
h si mohli Clenove spoleenosti, zejme-
na pod vedenim Kabelaka, phpravovat
spagyricke arkany, magicka instrumen-
taria, zejmena zrcadla, kuhdla atd. Po-
kusy s magickymi zrcadly se pod vede-
nim Kabelaka a Kefera konaly ve srubu
pani Krajnikove v Trepsine u Pikovic
na Sazave a byly spojovany s prijem-
nym pobytem v krisne pHrode. Redi-
telem Svobodne skoly ved hermetic-
kych byl od roku 1936 dr. o. Elias. Na
podzim roku 1937 byl F. Kabelak jme-
novan lektorem pro obor prakticke ma-
gie, lektorem pro obor astrologie se stal
Erich Hejna (v astrologicke sekci se ry-
znamne uplatnovalJosefDanzer). J.Ke-
fer mel serie prednasek 0 theurgii, ma-
gii, dokonce i 0 vybaveni alchymicke
laboratore a fadu dalSich. Elias predna-
sel 0 kabbale, dr. Hubert Mattern "vy-
brane kapitoly z praxe stredovekych ca-
rodeju", P. de Lasenic "hermeticke
zasveceni s ohledem na esoterismus ast-
rologie a praktickou magii". Shrnujid
informace ze zakladnich kurzu byly
vzdy publikovany v Logosu ve zvlastni
rubrice tomu venovane. Na Cinnost la-
boratore navazovaly "seminate pro
prakticky hermetismus", ktere se ko-
naly jednou tydne veeer v Zimni za-
hrade kavarny Zlati husa na VacIavskem
namesti.
Velikym pocinem universalistu by-
10 vydavani mesieniku Logos. Revue
pro esoterni chapani zivota a kultury,
jehoz prvni roenik vysel r. 1934.
Revui redigoval dr.Jan Kefer, zodpo-
vednym redaktorem byl dr. Hubert
Mattern. Prvni cislo bylo uvedeno
UNIVERSALIA
prologem, v nemz se tikalo: mnozi si
poloZl otazku, jak je mozne, ze
v dneSni "dobe zachmureneho nebe ",
v dobe, "kdy hesla a snahy zdanlive ide-
alisticke stavaji se maskami nejhrubSich
zajmu ", si "hrstka lidi usmyslila studo-
vati a propagovati vee tak jemnou a l1eea-
sovou,jako je esoterni pojeti zivota a kul-
tury". Na to autor prologu odpovidi:
ano, doba je takovi, ale" vlastni pNCi-
l1y zmatku nep1')!stily z ducha, n}!brz
z potl~eb Cloveka dravce, kter}! pouziva
lacine magie slov a tisku stejne, jako pou-
zival kyje, mlatu Ci meee k utlaceni bliz-
niho a ku koristeni, s tim rozdilem, ze
Jraze je zbra/1 nebezpeen~jSi". Avsak my
vetime v cloveka, pokracuje autor
a tiki dile: "Zvolte si svuj zivotni {{del:
opovrhnete nami a jdete za hesly dne, veF-
te v silu nenavisti a moc penez, vysmejte
se blaznum, hledajic{m slavu a ncidheru
zivota. Aneb pod~jte nam svoji ruku, na-
slouchejte hlasu stoleti a volcitd tajemn}!c1i
konstelaci hvezd, planoucich na nebeslch
oblohy i srdce, ozbrojte se virou v Clove-
ka, laskou ke vsel11u, co existuje, a prav-
dou, ktera vaSiI11 prosaednictvlm stane se
pozehnanim, posveeenim a vykoupenim.
Jest mozne, ze padneme. Avsak i v tomto
padu budeme spatrovati vitezstvi, nebot
nelze zoujati nad dobou a pomery, ktere
dovoluji, aby se v n{ objevili nejen lide,
ale i spoleeenstva, kterci v)'znavaji a veN
v j\l1yslenku, v Logos, Slovo, ktere ma b},t
uCineno telem. "Autorem prologu byl
nepochybne Kefer, nebot v nem lze
spati'ovat dikci jeho bytostneho pato-
su, ktery mu byl vlastni a ktery nebyl
nikdy frazl.
Dlilezitou udilostl bylo vystoupe-
ni P. de Lasenica z Universalie, k ne-
135
muz doSlo 23. ziti 1937 a ktere bylo
motivovino neshodami s Keferovym
pojetim spolkove Cinnosti. Lasenic v ni
spati'oval ptilis mnoho demokratismu
a dival ptednost pracim 16zovym. Byl
proti hromadnemu pestovini herme-
tismu, obivaje se jeho profanace. La-
senic si take pril, aby jeho spisy vy-
chazely jeho vlastnim nikladem,
v cemz mu bylo vyhoveno. S Laseni-
cern odeSla fada clenli do nove orga-
nizace, kterou Lasenic vytvoril a na-
zval Horev-klub, vetsinou vsak sve
clenstvi v Universalii nepterusili.
Lasenic a Kefer se vsak proto nestali
nepfiteli. Kefer Lasenica prohlasil "za
jemu znal11eho nejvetSillO znalce henne-
tismu" (Logos 1934, c. 3-4, s. 56) a La-
senic mu tuto poklonu take oplatil,
a z jedne i z druhe strany to jiste ne-
byla jen pouhi formalnost. V polovi-
ne thcitych let Lasenic u Kefera byd-
leI, a i kdyz si vykali, byli pritele
a vzijemne se respektovali.
Ackoli Kefer Lasenicliv odchod
z Universalie respektoval, mel odmita-
ry postoj take k Lasenicovu pojeti pes-
tovani magie.Vyjadhl to vsak pozdeji,
az v ptednasce konane 1. cervence
1940, kdyz tekl: "V magii nema uspech
ten, kdo neni Clenem nejakeho nibo-
zenstvl. Totez tikaji i rituily cernoma-
gicke, ze lide, kteti nejsou ptislusniky
nejake viry, nemaji uspech.Vzdy je ry-
hodnejsi spojiti se se silou, ktera je tu
vytvoteni, nei pracovat s nejakou no-
you. Kdo je tteba veticim katollkem,
posiluje tim tohoto egregora. Ji si
vzdycky vyZidim pavezu katolicke
cirkve. Dobre je pockat na den, kdy se
slouzi pamitka nejakeho andela; ne-li,
tedy dati slouziti ve ti'ech az ctytech
136
kostelich mse k andelum straznym. To
je pak (lZasne silne. Cirkev to velmi
dobie zna, Zidna svetski moe nema to,
co drkev. Cirkev dove de rozlisiti to, co
je nutne, od toho, co je dobrovolne. Ty
nutnosti musi zachovati vsichni. Cir-
key spojuje moe a svobodu.V tom spo-
eiva umeni organisovati zivot, ktery ky-
pi kazdou chvili jinak. Proto je ueelne
zapojiti se na nejaky vytvoieny elemen-
tal. Pan Lasenic chce delat egyptskou
magii.Jde do Egypta a opira se 0 ten
stary pantheon. Ovsem kdyz nabozen-
stvi vymie, tak nepusobL Jediny ueel
opodstatneny je zapojiti se k udum Zi-
vym.Je to nutne a kazdy okultista to
citi, piimknout se k oficialnim bo-
hum,"
Kefer a Lasenic byli sloupy eeske-
ho hermetickeho hnuti, k nim pozde-
ji piistoupil Kabelak.V teto trojici do-
sahl eesky hermetismus nejvyssi uroven
sve reprezentace. Nicmene si Kefer poz-
deji postezoval na pomery v eeskem
hermetickem hnuti (Logos 1938, e. 2,
s.33n.) a hajil veiejnou spolkovou Cin-
nost: " ... nebot' pres vsechny obtize, spo-
lek md neobycejne vyhody Je to organisace
demokratickd a hlas lidll je hlasem BoZfm.
Hlas vseho CiellStva, hlas valnelzo slzromdz-
den{ md podivuhodny usudek a podivu-
hodnou schopnost rozlz"§ovaci, podivuhod-
l1J! cit pro to, co je obew}1111 dobre111. A proto
nehorsete se na vady spolkoveho zivota, na-
opak, chvalte demokracii a vse, co jejf jest,
jejf nev}!/lOdy i jejf prednosti. Budiz po-
chvdlcn spolek, kde rozhoduje plenum
a kde kazd}! hlas je slyscn! Jc tit zdruka,
ze organisacc nebude miti diktdtory, tajl1d
hlasovdni a rozhodovdnf, tajne ucetnictv{
a fajlle krouzky Takovy spolck vzdy sncsc
verejl10u kontrolu, vzdy odrazi zl0111ysl-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
nost, 1lebot' dobrci a verejl1d prdce nemusi se
clzouliti prcd svetlem zdraveho lidskeho
ti5lldku. (( Kez by tato slova platila i pro
demokracii statne politickou Ci poli-
ticko-partajnLV temze elanku charak-
terizuje Kefer soudoby eesky herme-
tisn1US takto: ".,. povsimnetc si nasich
hermetibi, pred lety jich bylo v Cechdch
tak asi deset, a kdyby stltice se spolkoveho
zivota pracovali jako jednotlivci, bylo by
jicll dnes jiz 111nohe111 mene. Nebdli se ve-
rejneho 6dia a zalozili spolek, A dnes se
I1nlze111e pochlubiti takOV}!111 poctem vzde-
lQ/1}!ch pracovlliku a kval1titou a kvalitou
odborne prdce jako S/lad zddl1d evropskd
zeme. Vzpomeritejaktu, ze pl~es vseclmy
slabosti fidi a spolkoveho zivota, pl~es vsech-
ny plodne i neplodne kritiky, putky ideove
i mene ideove, pl~Cs vseclmy exody clenstva
a jeho fluktuaci dokdzala nase Universdl-
ka, ze v nasich vlastech je na sedm set osob
ze vsech povoldni, od deln{ka az po uni-
versitniho projesora, pru111ysln{ka a politi-
ka, a ze tyto osoby povazujf vedu Her1110-
vu za naplneni sveho zivota, Nemys[{te,
ze tito lide jiz dokdzi, aby dejiny naseho
ndroda byl)' zabarveny nesmrteln}!m odka-
zel11 tlito vedy? (( N uze, tento piedpo-
klad se sice dodnes nevyplnil, ale jiste
je, ze Universalia dala eeskemu her me-
tickemu hnuti pevne zaklady a jasnou
orientaci, polozila zaklady tradice, kte-
ra, doufejme, uz nebude opustena i pies
mnoha protivenstvi, ktera jdte nasta-
nou.
Jak intenzivni a vsestranna byla
einnost Universalie, dosvedeuje rub-
rika Aktuality v poslednim eisle prv-
niho roeniku Logosu (Logos, 1934, e.
8-10; s.146), kterou zde pro ilustraci
podavam in extenso: "Podzimni kurs),
UNIVERSALIA
a prednciSky ,Universalie', spol. csl. her-
metiku, pl~inesly oplt velmi mnoho zaji-
maveho. Na srpnove Clenske schuzi pfed-
nesl p. Th. Kahle svoje velmi zajimave
poznamky k ,Horoskopu Hitlerove'
z hlediska objektivn{ a tud{z nepoliticke
astrologie. V zaN prednasel predseda spo-
leenostiJ. B. Reb{k a v duchaplwjch sen-
tendch seznamil Cleny s esotem{m poji-
man{m Novello Zakona; neobycejne
zajimave byly jeho dedukce do oboru spi-
ritismu, hermetickeho lekaFstvi a dijin taj-
wjch spoleenosti v Cechach. - V Njnu
prednasel vrchni rada Dr. 0. Elias 0 ,Pro-
blemu Semhamefora.re '. V pNsne logicke
a vedeck)lmi fakty dolozel1e I~eei objasnil
pNtomnym tuto nejvyss{ zahadu kabbaly
zpusobem jedineCl1)lm. - V listopadu
prednasel akad. malh~ Hradeel1}1 0 alchy-
mii a mystickem obsahu Svatojanskeho
evangelia; mimo to bylo riferovano i 0 vy-
sleddch studUn{ cesty P. de Lasenica po
Maroku, ktere neobycejne obohatily po-
znatky 0 arabske magii a zvlaste partie
o fascinaci a ritualu Aissanskeho bratrstva.
Vychova Clenu v systematick)lch kursech:
Inz. Kasparek pokracoval v astrologii par-
tiemi 0 horoskopu solamim a transitech.
J. Soumm" konal praktickd cvicen{ astrolo-
gicka. Dr. Mattern konal kurs systematic-
keho uvod~1 do hermetismu l1a zaklade
kabbaly, akad. mala Hradeel1}1 kOllal cvi-
cell{ alchymicka a mysticka, dr. Kefer se-
zl1al11il posluchace 5 praktickolt kabbalis-
tickou l11agif. « Komentovat to jiste
neni debao
Ideou Universalie byl universalis-
mus, proto se jmenovala tak, jak se
jmenovala. Byla to sice spolecnost ces-
kych hermetiku, ale neuzavirala se vli-
vum smerujicim k synteze esoterniho
137
vedeni. V pHslusnem hesle Encyklope-
die okkultismu, filosofie a mythologie je
Universalia charakterizovana jako
"neodvisla nedogmaticka spolecnost
pracujici v zasadach filosofickeho
i hermetickeho universalismu" a j ejim
poslanim je "propagace hermetismu
a filosofie, synteticke studium nabo-
zenskych a okkultnich nauk vsech
smeru a dob, aby byl posilen idealis-
ticky a duchovni proud v soudobe
kulture". Dale se tu uvidi: JJ Universa-
lismus jde za jednim hlavn{m diem, Pra-
pNCinou nebo Bohem, k nemuz cfU vsech-
no byti po nlznych individuelne vhodnych
cestdch. Nezavrhuje zadneho nabozenstvi,
ani zadne metody k tomuto dli vedoud,
jestlize je dobra a individualne vhodna.
Universalismus je poklddan nejen za filo-
soficko-hermetick)1 ndzol; ale i za urCitou
vym V)lvojovou jcfzi kritickeho badatele.
Za hlavni realizatory universalisl11u jsou
l11il11O jine pokladal1i farao Achuenaton
(Amel/hotep IV. stol. pi: Kr.) a Plat6n, ze
spoleel1osti nektere z gnostickych, alchy-
miste, Bratrstvo Ruze a KNze, SES, New
Ell lis. « Lasenic, ktery je nepochybne
autorem techto slov, pak jinde (Logos
1934, C. 8-10, S. 113n.) charakterizo-
val universalismus temito slovy: JJ Fa-
naticke zdpasy Ildbozenske, filosoficke
a esoternl zplodily podle tohoto zakona
novy s),lltetickJI prolld,j~jz naz)lvame uni-
versalismem. Ulliversalismus jest porovna-
vad zp~lsob naziral11 na n'lzne kultury,
nabozenstvl,filosoficke smer), a metapsy-
chickoll praxi rltzl1J1ch l1arodtl a casu. Je-
ilo stoupenci zapsali se jiz v Hepal11Ctl1u
do kllilzy d~jill. Path k lIim vCtsina eso-
terniclz filosofu a l1abozenskych riformato-
ru ... Chtije ukazati lIa spoleblOlI pravdu
vseclz smedt nabozensk)lch a esotemich,
138
stavi?! puvodni primitivnf universalis11111s
na symbolech spoleCn),ch vsem. Nebot" ony
jsou abecedou hermetismu ... Kd1'z cho-
robne skepticky rozum pFelil se pres viru,
postavil si universalismus svoje skol1'
a chrdmy a slouCiI se ve spoleCl1ostech pod
ruznymi jmeny. " Sve universalisticke
kredo formuloval Lasenic i v brozufe,
ktera pfinasi obsah jeho vstupni pfed-
nasky pfi zalozeni pa£izske odbocky
prazske Universalie (Lasenic P. de: Uni-
versalis111us, Praha 1932). Prvky nabo-
zenskeho universalismu spadoval au-
tor pfedmetne brozurky jiz v prvnich
umeleckych skulpturach: " Vsechna bu-
douci kultura b1'la skryta v teclzto beze-
jmennych bdsnich ", a proto "celd kultura
ducha a jeho vir1' pomdhd ndm lIesti nase
svetla ". Obraceje se nakonec k hleda-
jidm, napsal: )) Vdhds, zdku? Nestuj na
rozcesti a neph se, kterym smerem se dd-
ti; vol svou cestu k Bohu a ai bude jakd-
koliv, budeme po tvem boku a pOI1u'lzeme
ti nesti tve bNme. " (Universalismus, s. 8;
13n.). Prvni tajemnik Universalie Ja-
roslav Novak (Logos 1934, c. 3-4, s.
65n.) se vyjadfil takto: ,,Jakdjest 1111'5-
lenka Universalie? Jest to filosoficky ethic-
ky universalismus, smer s1'ntetick)" nepo-
hrdajid zddnou slozkou kultumiho vyvoje
cloveka, netkvici v problematick)'ch zdsa-
ddch, neznajid proroku, n),brz vdz{d si
vseho, co krdsl1eho a velikellO phnesly mi-
nute civilizace, vdzici si piln}'ch a skrom-
nych badateh'l pHtomnosti a vidoucf nad
obzorem naSi dob1' zdh pNsti synteticke,
duchovni a lidske kultur1'. " U niversalis-
mus Universalie tedy smefoval k pes-
tovani ucty vuci vsem esoternim a na-
bozenskym systemum a stoje na
zakladech hermetismu, usiloval sou-
Casne 0 jeho obohaceni vsemi plod-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
nymi proudy duchovniho Zivota, ne-
bot hermetismus je temto snaham
otevfen vice nez kterykoli jiny esoter-
ni system.
Sekretariat Universalie byval vzdy
v byte dr. Kefera, nejprve to bylo v Ma-
Hfske ulici c. 7 na Letne, od roku 1936
pak na Smichove ve Svandove ulici
c. 11, ve 3. pade proti schodisti. Kefer
zde vyfizoval vdkerou agendu, zde se
schazel vy-bor Universalie, sem za nim
chodivali jeho nejbliZSi pfitele. Kefe-
rovou pravou rukou by val Vojtech
Kempfer, ktery hlidal finance, a dru-
hou pravou rukou byl praZsky advo-
kat, stary mladenec dr. Otto Myslik,
ktery se staral 0 zalditosti pravni. N a
jeho chatu na Berounce v Zadni Tfe-
bani Kefer obCas zajizdel, aby si odpo-
Cinul, nebor vse, co pro Universalii de-
lal, tj. organizoval, pfednasel, psal, Cinil
pfi plnem pracovnim uvazku knihov-
nika.
V patem rocniku Logosu (1938, c. 8,
vnidni strana obalky) nachazime toto
zhodnoceni jeji cinnosti: )) Universalia
je jedil10u esotemi spoleCnosti ryze ceskeho
puvodu a prdce. Nebyla, neni a nikdy ne-
bude zdvisld l1a cizine.Jeji Cinnost l1esle-
duje bludicek filosofie a vedl' vsedniho dne,
je zalozel1a na ryzim a klasicke,n herme-
tis11lu,jehoz zdsadl' hrde a nekompromislle
hdji a propaguje.
Universalia vl'budovala ceskou henne-
tickou literaturu, vybudovala ceske hen11e-
ticke skolstvf, vl'budovala ceske her111etic-
ke laboratoFe. To vykonala dosud. Co
vykond v budoucnosti? Vybuduje mollllt-
ne il1iciacl1i stredisko, zdstavu budoucnos-
ti ceskellO ndroda, ktere vytvofi velike du-
se, jedil1ce silne duchem, pravdou a virou!
UNIVERSALIA
Velikost ceskriho lidu zcilez{ jen na mo-
hutnosti ceskeho hermetismu! Tlsn{-li vcis
doba, nezoufejte, nebojte set Zijte a pra-
eujte! Pamatujte, ze po Kalvarii ncisledu-
je vzdy vzkNSenl! Toto vzkNSel1{ bude Vl-
tezstv{m odvahy a vedy! ((Tato slova byla
napsana v fijnu 1938, kdy se nad teh-
dejSim eeskym narodem stahovala
temna mraena ze sousedniho nacistic-
keho N emecka. Vlastenecky zalozeny
Kefer, obavaje se 0 osud naroda, se
rozhodl. N ejprve se spolu s Kabela-
kern, za zprostredkovani prazskych
svobodnych zednaru, vydali na Hrad
za Benesem - to bylo jiz na zaeatku
roku 1938 - ale byli odmitnuti, nabi-
zejice pomoc magickou cestou. Pre-
zident Bend "mel svuj plan".* A tak
bylo rozhodnuto podniknout tuto
magickou akci bez jeho souhlasu. Ty-
to evokace byly na naleMni Kabelaka
vykonany celkem di, ale prvni se ko-
nala jiz v roce 1937 na khzovatce cest
v brdskych lesich, druhe dve jiz za na-
cisticke okupace. Mezi eeskymi her-
metiky 0 nich kolovaly ruzne poves-
ti, zejmena se vypravelo, ze ph jedne
z techto evokad byl Kefer zasazen
zpetnym odrazem, protoze v jistem
okamziku magicke operace pevec Lu-
dikar, ktery byl pritomen jako po-
mocnik, uprchl z magickeho kruhl1.
Podle vypovedi L. M. vsak neslo
o "pevce Ludikara", ale 0 elena Uni-
versalie tehoz jmena. Zpetnym odra-
zem mel byt udajne zasazen Kefer take
ph demonologicke evokaci v brd-
* Pozllstali po Kabelakovi jeho ucast na navste-
ve s Keferem u Bende popiraji. Predmetne
operace se Kabelak neucastnil, ani 0 ni nikdy
nehovofil.
139
skych lesich. Fakta vsak tomu neod-
povidala. DruM velka evokace se ko-
nala v soukrome vile reditele Karlika
v Mirosovidch u Prahy za ueasti Ke-
fera, Kabelaka, Kloubka a panu B. a M.
CHern evokace byl magicky utok na
Hitleruv astral. Evokace se konala tes-
ne po zapadu slunce a probehla bez
fenomenu: "jedine, co bylo pozoruhodne
a co upoutalo pozornost vseeh zucastnc-
l1yeh tesl1C pred zcipadem slunee, bylo je-
dil1eCne pal10ramatieke seskupen{ mracen
l1a zcipadc, od teml1e modre, kJialove, zlu-
te, rumelkove i zelel1e, temN eele spekt-
rum se tu navrSilo a pro/{nalo (( (L. M.).
Operace se konala v zari 1940. Treti
evokace za pHtomnosti Ludikara, kte-
ry ovladal magickou hul, pani A. M.
Kloubkove (nazyvane "Lord"), ktera
ovladala kalich, pana Mgr. E. Behoun-
ka, ktery ovladal mee, pani Krotilove,
ktera sddila pantakl, a Kefera-evoka-
tera se odehrala 13. dubna 1941 v 5
hodin ranD v nedeli. Jednalo se tu
o evokaci jl1piterovskeho genia Jeza-
lela, tedy nikoli 0 utocnou magickou
operaci.Vyse uvedene tvrzeni 0 Lu-
dikarove uteku z magickeho kruhu je
tedy asi pouhou smyslenkou, nebyla-
-li provedena jdte dalSi operace, 0 niz
ti, s nimiz jsem mluvil, nevedi.
Revue Logos (1939, e. 1; s. 26n.)
v poslednim eisle pred nacistickou
okupad republiky phnesla ne prilis
zdahle Proroctvi na rok 1939: "v tom-
to race bude stoupati vcileel1ci lwreeka, avsak
vcilka dosud nenastane ((, nicmene "bude
v)'Hzen pNpad spanclsk)! ((.Valka sice na-
stala, ale ve Spanelsku na jare defini-
tivne zvitezil fasista Franco. Obecne
panovala stisnena nalada a uzkost. Nad
140
Josef Danzer, astrolog, {fen Universalie.
zbytkem republiky se stahovala mrac-
na a Kefer tusil svou bHzkou smrt po
ptibehu, ktery se udal ph oslave jeho
poslednich narozenin, dne 31. ledna
1941, kdy mu jeho syn Reginald za-
pomnel blahoprat a na Keferuv dotaz,
co mu preje k narozeninam, odpove-
del: "Nic!" Kefer na to, podle tehdy
ptitomneho pana L. M., rekl: "Nic, to
je nirvana, to jsou posledni narozeni-
ny!" Ten vecer, na rozdil odjinych na-
vstevnich dnti plnych pohody, pry
vladla vazna nalada, Kefer hovohl
o vsem, co napsal a udelal, a skonCiI
slovy: "Do sestatficeti let jsem toho
snad splnil dost, a tak bude Cas ode-
jit." Brzy nato byl zatcen gestapem
a tehoz roku zahynul v koncentrac-
nim tabore.V roce 1938 interni kruh
U niversalie, schazejici se ve Svandove
ulici v Praze na Smichove az do kon-
ce, tvohli krome dr.Jana Kefera Fran-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
tisek Kabelak, MUDr. Jan Kloubek,
Ladislav Malek, MgPh. Evzen Behou-
nek, Vojtech Kempfer, JUDr. Otto
MysHk, Josef Danzer, pani Anna
Kloubkova aJosefPanek z Mnichova
Hradiste. Kefer intenzivne verejne
prednasel a Malek to stenograficky
zachycoval - tyto prednasky pozdeji
prepsal na psacim stroji a zustaly tak
zachovany. Patti ke skutecnym pokla-
dum ceskeho hermetismu.
Keferovych prednasek, jak plyne
z nekolika zachovanych prezencnich
archu, navstevovalo obvykle kolem 50
az 60 zajemcu, mezi nimiz byla vice
nei polovina zen. Prednaskam asisto-
vali "pofadatele", hlavne Kabelak,
MysHk, Kloubek, a "zapisovatel" Ma-
lek. Ten za nekolik dnu potom zajiz-
del do Keferova bytu, aby byl text pred-
nasek upraven (napr. zapsana spravne
cizi jmena apod.).
L. Malek zaCaI stenografovat Kefe-
rovy prednasky od 3. Ie dna 1938 a po-
kracoval az do 14.listopadu 1940.Tak
zachytil asi 105 prednasek. Krome to-
ho stenografoval dve prednasky 0 kab-
bale od Kabelaka, dve z astrologie od
MysHka a take dve z astrologie od
Dagmar Keferove. Stenograficke za-
znamy KeferovYch prednasek,jakjsme
se jiz shora zminili, pak s jejich auto-
rem vzdy konzultoval, aby se vyhnul
moznym zkreslenim uvadenych jmen
apod.
Konec se vsak bHzil a nastal dne 9.
cervna 1941, kdyz gestapo dr. Kefera
zatklo a jeho pracovnu, kde byl sekre-
tariat Universalie, zapecetilo. Tehoz
dne byla Universalia nemeckou statni
 c
z
<
tT1
;<l
Vl
>-
r'
>-

Skupina Cinovn{ku Universalie, spoleel1osti ceskych hermetiku. NafotogrC!/ii je Hprostfed zadn{ fady dr. 0. EliaS, po jeho leve ruce Lasenic, vedle l1eho dr. Kifer, po
:;
Eliasove pravc ruce St. Kuloval1JI. ~
 142 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

• • __ • '- 0 " __ _

-<-.'\"" :;:-:':' ~,.'; :~,'y'> ~ ~,~:~,,- :,

;~::':(~~;::i,,;~;.:;~~.'::!;;::~;~~j :.::: .

--: <''',','. ..,."

~

hei; me tiku·,
. -: ;'." ." ! _. __ . " . /; ". 1 . -~ ;.~ ,.-

'--'", -. ; - :" ":' ,.

. . ..•.-r.. .. ~: ' ,! '

' ,(Y:>kj ·_:.H.o~qlkJ~ _ .-

_,.:;:j::.:i ,.,,' '-'----:---:,-'-,,--.'-------:--~::-:-:---,---:-c---'---,-,:--'----"-':-':--- " -7'.~~~_...:."~
.:.,------::-:---'---_""_-'
.-; .•~< ; ': .: :'.:~

i,·~;iMj"f~,, ;c:;:;({JVO VEM. . :, ~, :" '- "

~fiti~i:i~t~ki;;fJlfM~~~1;r;~~f~J~:J;;;~~fi;teh:;f:~(~~~£~i{'
'~,:,'·:;- : ,(,~ : ,>,nimu nas i V (:izine,:l'oihodlse l/SUedr).! 1)vb'oi- -vycllit>dti -

::It'1~f~~1~:1;1;li~;~~~;i!~ti~~f~~~i~. '
(~:~;i - : :'Jvehoc'bjdhSte),emiJhou >bjtisusU:t;dijn ve, sldiem os06 - ' --

V cizine.

-~

,'~:. .

I.

"::':::/;:::,.'Xvsudevidimejizdelsi 'dopuchaos, ' zII).~tek:. ,f,adu

>t·N:;~~'~~Y{i:I:i¢dostatkU · a-nesr()vnalcisti.DnesIiiy~da neuspo-
';:-.~-:~;·~'!c(:?D.:;:kojuje nIne cloveka ·80 '-. :p:latejej .mnozstvimrUzni-

t;~~~~f~I;~f~ir~!~~~S;~~::s~~aa ':::~:r~'et~s~~~~jit~r:li:~l~v~b:~ ,
~i~:~~:~~~S:~':::''''.: : ~' :'
.".". - . ~; '" ~ - .".
1

PrVl1l tiskov), OIgdl1 Ul1iversalie (pro i'/e/1)' spoleCl1osti}.

 c:::
z
<
tTl
;0:;
Vl
11 Universalia" Kursy Hermetickeho ustavu: >-
t'"
spolecnost csL hermetikti. v Praze III. 412. >-
1. rok: .
Dejiny okuItismu, astrologie, hebrejstina.
2. rok:
Vaieny pane, miJostiva! Alchymie, Hermeticke lekai'stvi, Okultni
prv:ky v nabozenstvi.
V Ilovem roce sto;i nase spolecnost pfed 3, rok:
novymi t'tkoly. Zfizu;e laboratore, vydava Synteticka ma~ie. Ritualy hermetickych
casopis pro cleny zdarma. Vybor se snazi spolecnostf. Teurgie.
splniti sve povinosti vuCi cienstvu. Prosim,
raCie uiehciti nasi praci zapravenim sveho Kursy vysoke skoly v Paiiii r. 1933.
clenskeho pfispevim na Miny rok (Mimo uvedene, ktere jsou povinne.)
v castce Kc 24.- 1. Rostliny, nerosty a zvirena ze stanovi-
ska okultniho. 3 hodiny tydne.
(sludenti a deinici Kc 12.-) pokud moino 2. Osobni magie. (2 hod.)
brzy pHlozenou slozenkou. 3. Vestecka magie. (2 hod.)
4. Mystika. (5 hod.)
V hiuboke tic!e
5. Typologie (2 hod.)
Ing. Fr. Kasparek, 6. Okultni prvky v moderni literature.
pokladnik. 7. OpticH magie.
8. Jazyky: (volny vyber.)
Hebre;stina, arabStina, kambodzstina, la-
tina, rectina, staroegyptstina.
Dovoluji si upozorniti, ze spolecnost (dIe Tyto kursy jsou urCeny (volny vyber) jen
usneseni valne hromady 16. dubna 1931) pro ty, ktefi se prihlasi za posluchace skoly.
povazuje za Cleny jen ty, kteri majl vy-
rovnany pfispevel{ na bezny rok

'"
144 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

Hove kulturne·histori(ke dilo!

HUTHY DOPLHEK KAIDEHO NAUCHEHO

SLOVHIKUI

Dr. JAN KEFFER:

EHCYKLOPEDI E ZAPOMEHUTEHO
VEDEHi
Znamy autor ve svem novem dile vypisuje vse dulezite, co 0 svete,
vikich a prirodnich jevech soudila staroveka a stredoveka veda, lidova
tradice a povera.

Ve forme slovnfku v abecednfm poradi hesel je jasne a prehledne uspo-

radano vedenC ktere bylo vyvojem bud' prekonano aneb odsunuto
z pameti moderniho cloveka, Cimz se stalo neznamYm.

Dllo je plodem dlouho!ete historicke srovnavacf prace, informuje

o odkazu minulosti dulezitem pro doplneni obrazu lidske civilisace
a kultury.

Kniha rna na 500 stran s cetnymi ilustracemi. Je tistena jasnym pfsmem

na specielnrm slovnfkovem papfru. Stoir pouze K 150.- a Ize ji obdrZeti
postupne v deseti svazcfch po K 15.- u kazdeho knihkupce.

U N I V E R SAL I A,
Praha xv!., ~vandova 11.
UNIVERSALIA 145

RlIkopis Petra Kohollta-Lasellica (dopis jail II K~rerovi).

146 p: 0 V 0 0 0 Bye E 5 K Y HER ~1E TI 5 MUS

UNIVERSALIA
IPOUOfOST es.. HERM!:lIKO ........28..~iJAa. ..... -ttU.
PRAIIA m. 413.

810vutnY pane doktore,

prosil1e,abyste np.m prominul,ze s1 Vas do.olujeme
obt!l!ovatl svojl prosbou.Na~o snoleX,nost mini v ne.ibl1gi dobl! vyd.avati
owelkou encyklopedi1 olrult1smu,plo'1 nrnce nal'ii 1 na"lch dOpllsujicich
~lenu uhranll!nich a na§i odboi'!l:y v PariZ1.Js:.e 31 v"ak ~til1~ dobl'e
ow!ldoml,fe redakce-llyf sebe pel!l1vllji vybrnnll- b:;r neb:;rla uolna,kdyby dilu
nestal v l!ele znalec tai{ov(,ho druhu, ja!c}•.l r:'·l'ite h:··t1 Vy.Prosime Vlta
slovutny pane doktore, abyste ro.l!11 nn;;l prosllU vl; dn~ p!·ljr.loutl a prl-
jal spolupraco1lIllctvi na tomto d~ le, ktere t18. bytl u naB jedlnei'!n:9"m.SBJllOZ-
i'e jml'l , ze vdMn~ pH.jmer.1e vi:\e,cokol1v s1 bU:;.ete pi'llt1.rri.1mete-ll vlid.ni!!
na~e pozve.ni,ral!te prosim udatl obory nell hesla,ktero byste sl ral!ll
pilatl vypraeovat1.Sarnozr·ejmi!!, ze veske:r;{' Yare preee bude honorovltna obno-
sem,jehoz vyH sl ra.~te sam url!1t1.
Ti!!s11o by n&s Va"e kladn~ rozhodnuti,nejen pro Va~
odborn:}' v~hlas, ale t.ak6 proto, ~;e t~ml!r vii! ehni naH l!lenove, jsou VaiH.lIIl
laky.Byl Jste prvnil nas,l:tGry il5.i>il zn,\.mcst a 706.jem 0 vl\deeky okultls-
IllUs,nejen p'ro strt\ne~· odborn~,al" 1 l.lravni,dila Vtlml vydana tvori mater6U
k na§i pracl.prljml'lte prosim v tomto dopi3U nejen na§e diky za Svou praol
ale 1 na~ obdlv Va!!i P'lvaze,kcera pres tol1.k pi"ekazek dovedla pracovatl
k dobru v!!echi Netroufb!Ue si Vas pozadatl 0 spoluprael v nalli spolel!noatl,
nebot jsme jenp0uhYmi u~edniky tam,kde Vy rB~ite bytl mlstrem,av§ak brlo
pro nas velml Ilchotlv6,kdybyste re.611 se postavltl v ~eIo ~a~lm vi!!deckta
8naham,ktere nejsou nle jln~ho,nez odlesk Va~eho zlvotniho dila.
Prosime Vas,slovutny pane doktore,l v tom pripad5,
kdybyste odmitl primou spolupracl,nbyste byl aspon tak laskav a ral!ll n6a
poskytnoutl potrebnych dat,jak blogrnflck~eh tak I1terarnich,aby healo
ow na~i EneykIopedll Grlese,bylo s~tte~n~ uplni~ obrazem Va~eho plodn6ho
Uvota a dila. Jako protls1u;'bou jame hotov1 Vrun na jakemk"llv poll bttl
owAestran1!- pokud ovllem na§e slab6 sily stal!i- b~·ti n6,pomocn1.
Pro sime je~tl'l jednou za promlnuti, bude-Il nal!e
prosba VAS obtlliovatl a pron{r1!'l, Rhyste rM1I T-I''-ij!'\outl nejen od n~s,al.
1 od v!!eah nalllah clenu,dornecieh 1 zahranl~nich,projev nejhIub§i uctr:
Za:

:J~¥
jednatel.

Dopis veden{ Universalie Otakaru Griesemu.

UNIVERSALIA 147

UNIVERSALIA V Pn..... 26. XI. 193;0 •

MIU!tMosr est. IIEIIMET1&O
I'RAHA m 4112-
•0.. ~ lA20-32.
Vic •

....,.
111oBtt.' pani,

d·:<kujeJQ') vam za VA~ h:'.sn: a u~leehtl.l:'" <louis. -:'u~iU jS!n8,

Jl. netroufali jsme si v~i'1 t1. vU dopis ncs pi'"sv"d~ll 0 srlutn'" PT'!!lVdlS.
froeue Vas,ml10stive. pani,Flhy jGtf! Vy 1 Vs.~·e vz:"eno r011na pi'ijala 1'1'0-
J.... na~i nejhl.ub~i sO'..ls~rast1.ude,.el velk~' 'lov'l<,naplnlv I!Iv,o,j "ivot
ppaYdou,l(rasou e. dobreu .... no'" 0:\" 01 jen proto,aby Jeho velkf,z41'1...y
.~ .... byl palBdlel:! nai\ieh snoll,nits,hlec'ajieieh.Nebot vf,~ chot nepatHl
Jeom Ydm a yaH rodin.~. pAti'!.l calt:mt; nrrodu II lidstvu a p}'ijde Jist·]
<Aoba,kter6 jej po~';avi do hlstol"ie na l:!isto,l,tQr," nu patr·i.Jeho zivot
..,1 l!IIIIUtn:',ob'ltovBl v~e a s.u.ldll n,wd-k.Vyi'itv.!.le sl,7e jS1le k Il~mu ne-
~111l1 drive,!'le chMU J~L1e to.;· uCinl ti, af bye hoe mu mohU nalJidnou':i
Id.to,ktor(' jed1n~ D1U p'-'is1uiielo !l..Pro ktore by dos\!d nale Dnahy ne~o­
.taIl11y.aohu:·el,nB~e to'.l"n 3e nev~nl1a,gl'" ~na'! bU(\01.l8 clocl a1"8;->on
~eho rod1n~ pon~kud p!'o"p·<U.
tros~mo V~~,m!lostiv( pani,~by~tc r~~11e v~novatl Svoji
,ozornost n'~I<t(3r~'J!I na~lm pl"o3bf.m; r'l'te n'm prodme'ZBsIBtlJt~'''ll1 el!
_date lDoc1 b •• 1Ihony na sv'-'m zlir'~utlm- de til b10.o;rafickqF "r"rni
'allaho p.nn ohot~.VelJ"l jlc, 'lot ·ebu.~0;,e, ":yc"'o:" :nohll uctit1 jeho pa-
attIN.Dlil" V~S prooit'le,n"rnXt o ni"ello ,-,ro:l;,v'lt1 z je'lo po~ staloatl."£
MI1 0 co:'o11v.Jeho pozi:~to.!ost mf. c"nu nesMirnou n h:rlo hy h":oher:t;hy
.a Cloatalq 10 rukou ne"" o<1n ',1. ti:·.~: to l1 r.,' ".1 n' jnl:c n"vy·'p.nc' 1'l.1 kol"is,. , kta-
. . . . . . ne::lomylll:to 'T:rd!ltl,rR~te n("" je k v:;,d!·ni res9rvovet1.vydfune je
",atll! a v"r'keren Eiak (Ii Vf<m'.ovol:'nn 0~evz1ntl.~nn-:!. 'by "Tlo JlIo~no "'1-
tat1 lIahrR!>" ~T\I "7 z"p.nul ~ho"
allsen Va~i pi .1c"ry ot1s\:neme for:'ou.ktnro:" Vie .11st
.... Vail. zo\h1Utku. pot'!~i. .
'roBlee V6t. ,:.;110.:t1 vi noni,o ''c' 1 vz'.o",ou ... 1" ~an,d'~­
. .~_. yAm za propa ':aol na ~i ~ c;' c1 ope<l.l", \,t"l"~ 01 '1 VH y,9!!nult ,An oho~
~t1 ... lIal.,ale kter(' nlcJ:ll;z;ll hU'j" od"ov~cJBtl Jeho sn'lhr.m.

aallte pi·1jJ.lout1,!'1~loll~1v.' -:l'lni.:,roj"v )ln~i hlubok6 uotJ':

t
.(~~
pp,!dse~!l..
. UNlVERSAlIA"
SPOLECN08T eeL. HERMmllD
V ~RAZE.
;J~cf':. ~~fr .

Dopis veden{ Universalie pan{ Grieseove - vdove.

148 NOVODOBY CESKY HERlvIETISlvIUS

.. ''';;;I','ERSALlA'' Pr&ha,5.kv~tna 1933.

spo ... ~J. '. c :.~. lii:RMETIKO
v PRAZE:

VBzen~ pane ucitell,

diky za kr,iisne' heslo a dB.le prosbu za promlnuti, ze
jsem Ve.§ dop1s ihned nezodpov~del,de.le ze jsem neposlal ~tocky.M~l jsem
toho velmi mnoho.Jednak jsarn byl zam~stntn trochu odbornou prsci /eela-li
clov~k jednatele,nema b~hem roku mn9ho chvl1,kdy je nutno bytl soustfed~n/,
a DO skoncerii pr'ljell z Pai"ize pp.Andre Walter, tajemnik Loge de France' a
je'ji Dokladnik D.Klimowlcz /naturallsovany Polak/, byl:r mjIrii hosm! a vite,
.iak host1 tels\,vi z-e=je .Dnes' odj ell do Var~avy, kde dl'laji novou odbo1!ku,
hlavn x prost~ednlctvim D.Y.limow1cze,kterY rna mnoho znamych,takza mam trochu
vice 'casu,ktery mohu vl'novati obi;;irn~j~imu dop1su.Musim VIim l'ici,ze Va!\e
heslo pfislo veas,cely vecer jsma s1 je cetI1 /ov~em s prevad~nim do fran-
cUny bvIa DraCe/ a oba by11 nad~en1.Domnivru:ne se, ze na~e heRlo je leoM
nei francou~ske,co se tt~e skutecn~ jedlnecneho pojeti jak archaickeho tak
i moderniho.Kl.sl d'''lal poznamky,rozumi trochu cestlne pomoci pol!\t1ny,a
rozhodne zadali,aby mohli Vaseho hesla pouzit1 at j1z v pl'akladu pro Ency-
::lopedU c1 j1nak / v revul/ .Myslime, ze Vas1 pracl by ve F'ranc1l jll}ak oce-
nili, pokusll js~m se jednati 0 pfipadne vydani Va~lch d~l v PaHH .Cekmn
jeste bllz~ich udaj",aIe myslim,ze neni nutno ~ekatl na Francouze a ~e
heslo otiskneme bez vtrhavBni,tak,jak je.Cetl jsem Vil.~ dopls va v.'boru a
mam Vam vyridlti pozdrav vsech panu,spojeny s pranim,ze jiz od pfisti
valne hromady svolita take zasedatl Ve vyboru jak soolecnosti cele, tak 1
Ve v.rboru alchymicke sekce.Ja sam osobni! bych vid~l rad Vase v",dci postave-
ni,pon~vadz dosavadni nas alcha~icky predsada p.lnz.Pece.k ~e dostl sVfmi
pracemi finan~n~ po~~odil,takz~ nyni musi zvysenou c1nnosti obchodni si
existBBci zajistlt1; stale je mimo Prahu,takze jaho spoluprRce jen)~i
minlmRlni; druhy nas odbor diHe. alchemii vica mystickou .Samozrejm~, za
si vazim osobn~ i tohoto odv~tvi, ale fe dobre nepletou-li sa organlsacnli
gba ty'::o sm>;ry.
Stoc.ky dosud nedoSly.Tiskar "obtiilil" pouze n"ktere,ktere posilam v karta-
covern ot1sku zvl.postou.Je toho cel' badna a nevim bude-li mozno v~eho
pouZi t1.Sp"cham s tim take; za zaslanych Ho~k'" si vybei"te a pod kddy
ragte uclnitl kratky vYklad.Myslim,~e do Va~aho elanKu sa nebudou ~oditl;
bud je zaradime pod Alchyml1,1!1 uci .. ima z toho pozd~ji samostatna hesla.
Nyni pl'imo zuriv~ dlilame hebrajstinu pro Encyklopedli.Franeouzska ma
.ien kratky vj-klad,r~d bych mimoto je~t;.; pHdal kritkou gramatlku a slovnik
e.-habr. a habr.-c. pon~vad~ nle takoveho do sud u ftas neni.Ov~em narazi
to na znacne potiza,jak financni tak 1 precovni /korektury!/,tkkze nevime
zda by nebylo lapa sazetl slovnik latinkou.Ma to ovsem obtize,ala eo se
da di'latl,kdyz finance jsou tak omezene.Znamenalo by to, ze by se nl!\ktere
cisla musila odbyt1,aby sa vyvazil prlimernY naklad na cisIo,pon~vadz oenu,
ktera je "ORt!. znal!na nelza na hebrejske S!?!aty zvysovet1.Tak s1 myslim,
kdyby se Encyklo'1e ~,'_""'l'11" ';~s''l1ol'ti a"',-,Oil 'J leOO v;Tt1sd.ch, jak by ~5.s1a
vypadala.Tak'" vyjedn"verne 0 ba1'Vo7.~s':"."e·!5m jak to dopadne.
Diky za Infor"l8,ct".I jl' ."c'" ·'->7.~rd·1"J_,l)"1 l)"'ch T':'<1..yrhrby"te sa dostal do
Prahy; obchazel jsam odborne skolY,nepotrebovaly-ll by u~itele franctlny.
Kdyby se dR~. ?;i.E!~:2.t1 i men~'i p~.j' j-:!t: ~;J 3kol-y u z!):rtek by 8Q :-lct"l!::!.l :;~;~-~.
~C' .~·C.I::·,,'_ ,"lelOov; i"r::,,~~osti, .1ejich di';tl, znlimi a pfibuzni/ myslim, za'
by se tu existence tak na 1000 Kc mesi~n~ pro Vas na~l~.Nevim dosud nlc
uriHt&ho;"le spolehni!!ta.sa,ze za vi'ci 5du.S banlmvnim ui'ednictvim i .tRtnim,
.le to dost! ti<zke.Kdyby VRS lak"la Pariz,mAte k dlsposioi na~l spolecnost
a tam jsou lids velm! vllvni; ov~am okultismus je tam oficielni a modou
u n"II, lide, ktefi dl'laji hermetlcky, strani s,a spolecnostl a mnoho v ni t~­
ke nezna.'TIenaji.
S"olehn'te ne pratelstvi nas v~ech,1:;o;~ime sa vildy uprimne na k€l.zdeho pra-
~ovnika ~~v"'ho a.predei-li ost€l.tni,marna% z toh9 nejvi'tsi radost my.N~jake
adepstvl ,a R tlm spojene neonosti fevnivost,usko~nost a pod.u naB nikdy
neexistovalo €I. take myslim a doufam,n1kdy axistovati nebude.Neni pro to
u nas !tivne p'·,dy.
TAsim se nil. dalsi zpravy a hesla a s~olupraci.
S projevem hluboke ucty:

atr/¥-
Promin te papiru:'ul<Adni" papiry jsou rozebrany a nove dosud nedo!\ly.

Dopis dl:J. Kefera,)edl1atele Universalie,Josefu Loudovi (Th.Abbovi).

UNIVERSALlA 149

UNIVERSALIA VP,"zc.dn< 20.111. 193 3.

SPOLEC:-IOST CSL. HERNETII(tJ
PRAHA III. 412 .
•
C;,_ jednacl 377- 33

Vee, Podckovmi.
Odpoved k Cislu

Pfilohy:

Vazeny pane uc1te11,

racte prijmouti nas nejvrelejsi dik za vzacn~
obohaceni nasi knihovny svYmi knlhwmi.rludeme se Yam revansovati.
DilQ....Y.~~_ je 9l<y..t!!~_nl\ znwmentt~, pokHd~~ _,j e. ~Lne jle~~L~.~lIl!;Y "s.:Qts
o tomto,oboru.Je psan vp.cn~,osv~tluje dobre probl~m a mozno jen se
~1'-na-iial§e'vYvody v dilech nasledujicich.Jedina chyba dill. je
ta,~e autor se zahall1 pseudonymem.~acte se 9polehnouti,~e dil.r
odporucime; mame pripadne objednavky fid1tl na Vas ci na nl.kladatele,
Obdr~eli by na!§l clenove slevu? Myslime,!:e se bude dob!'e prodavatL P.
nakladatel ned~la dilu velke reklamy a v dnesni nadprodukci knih
anadno novinka,na kterou nebylo dostatecn~ upozorn~no zapadne k vellk~
skod~ v~ci 1 autora.
Na Vasi spolupracl ne~e reflektujeme,ale budeme
Yam velml povd~cni,za kafde obohaceni na§lch vi\domoati va§lmi jisti\ bo-
hat;Ymi zku§enostmi.rrosJme.pi"!!let<!!:-:+i_.. ~l ,p.~.kt,er,a .be!!la. vyprac..pn.t;!. 49
Jmc!kl~~t~.,t..!..~!lt~,~i~i,!. sv.lI n'vrhy • .ltejn~ tal! i v caeopise, ktery
bysme jli!i tal!: rldI vydali, jest v'kJJ k dispoa1ci rozsah jakjkollv.Bohu-
fel casopis neni jests zdaleka kryt.HaPi brchom jej davall clenlim zdar-
ma,a tu je treba nakladu asl 12.000 do rokl..Tyto penize jame dourl.li
ziska tl naSiml knihaml, hl.Encyklopedii, avl§ak doposud dopltcime na l!:ncy-
klopedll 300 Kc nl. kl.zde cislo.Ne snad,~e by se neladala.Ale knihkupcl
nmn t~m~r niceho neplati I. poni\vadf jsou to velke polozky ~ustava mnoho
I.ktlv na'papire.To co zapll.ti jednotllvcl zdl.lekl. nekryje ucet tlskarny.
Jakmile budou v§ak polozky uvedeny do poradku,lhned se prlkroci k revul,
ktera skutecnl\ mule I. bude nal§l spolecnost a tim i cely ceskY hermetia-
mus representovatl.Je nam skoro hanbl.,ze zl.tim co v cizln~ ae spolecnost
rapldn~ sifi,u nas nemuzeme vykrocltl z nl.slch ml.lYch poml\ru.Vite sam
jl.kj naklad vy7.l.duje hermeticke badmi,ma-Il se ditl serlosni\ s vylouce-
nim sensace a zisku.Ucelem je vlastni prace a misto toho mnoho casu a
pencz ztravi kursy pro nove 61eny,kterych prlbyv! kl.~dYm dn~m.Rozpocet
odbor;"l roste rok z roku a je. skutecnl\ primo genlalnim ukolem p.pokladnika
~± ze vzdy to urni zariditi ta¥.,aby spolecnost byla akt1vni a bez dlu-
hu.Doufame vsak,ze i tato stranka bude vypln~na,a fe snad jiz tento rOk,
budeme mitl nove krasn~ labo •• toi'e I. revui,cehoz spolecnost poti"'ebuje
nejvice,A proto tim vice sl vazime Vl.l§i spoluprace,pon~vadz musi t~~itl,
kazdeho na~eho clena,ze spolecnoat skutecn~ Boustredi vl§echny hermetiky
nasi vlaatl k spolecn~ praci k dobru nas v§ech.Adresy clenu z Va~eho
kra,je-vyhl~da a sd~li p.tajemnik; jde v!§ak povl\tHne 0 pracovniky mladll
I. obavame se,l.byste snad nebyl pfili~ obtezovan,pon~vadz k tak zku~enemu
pracovniku se jlst~ budou hrnouti.
Tel§ime se na s~olupracl I. prosime,abyste prijal znovu projev
nas:ch dikU I. nejhlub~i ucty.
S bratrskYm pozdravem:
Za: "UNIVERSAUA"
8P~~-=~~~~rIo4ETIKO
~dnatel.

Dopis lledC/l( UI/illersalie, podepsall); jedlla telcl1l d/: Kefcrel11,Jos~flt LOLidolli (Th. Abbo/!i).
150
policii zrusena a vdkery jeji majetek
byl zabaven. Ze shora uvedene edicni
a prednaskove cinnosti Universalie,ja-
koz i z velike odborne erudice jejich
lektoru nezvratne plyne, ze tato ve
svetovem metitku vyjimecna organi-
zace hermetiku dala ceskym zajem-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
cum 0 hermetismus a okultni esote-
rismus vubec vynikajid predpoklady
studijni, ktere vsak byly vyuzity jen
zcasti. Po valce to byl v podstate jen
F. Kabelak, ktery mohl byt nazyvan
skutecnym znalcem kabbaly a her me-
tismu.
HOREV-KLUB
Harev-klub
v zaH 1937,jak uz vime, Pierre de La-
senic vystoupil z Universalie a zalozil
o rok pozdeji klub Horev, ktery mel de
facto povahu esoterni 16ze. Z ryznam-
nych clenu Universalie, resp. z fad je-
jich cinovniku za nim oddli dr. Old-
rich Elias a dr. Hubert Mattern.
Clenstvo klubu tvohli hlavne manzele
Alois a Zdena Sedlackovi (kteH byli ta-
ke hlavnimi financiery klubu),Vladi-
mir Rohlicek (tajemnik klubu), Stani-
slav Kulovany, ing.]iH Teyrovsky,]ulie
Stejskalova (bYvala Clenka ryboru Uni-
versalie), prof. Frantisek Vahala (tehdy
bytem v PHbrami, pozdejsi profesor
egyptologie na Filosoficke fakulte UK
v Praze), dr. Oldhch Elias, dr. Hubert
Mattern, ing. Rudolf Libra a Frantisek
Sykora (ktery byl pozdeji z klubu vy-
loucen).
]akymsi externim clenem, pro vzda-
lene bydliste, byl akad. malii'Vladislav
Kuzel z Turnova, k nemuz pozdeji La-
senic zajizdel ke schuzkam s malou sku-
pinou zajemcu 0 hermetismus (viz: Ho-
vary 5 Lasellicem. Otazky kladl a odpovedi
zapsal Vladislav Kuzel, Praha 1993).
Schuzi se zpocatku zucastnoval i dr.
o Idhch Elias a ing.] osef Zavadil.
Horev-klub tvohl ideovou a pro-
gramovou jednotu s martinistickou 16-
zi Paragava, zalozenou v roce 1938,
v temze roce, kdy Lasenic naposledy
151
odjel do Francie prave pro chartu k za-
lozeni teto laze. Klub vydaval Casopis
Horev, revui pro srovnavad studium tra-
dicni filosofie a nabozenstvi,jehoz zod-
povednym redaktorem byl dr. O. Elias
(vysel j en j ediny rocnik). Po dlouhem
hledani nasli clenove klubu v Modfa-
nech k pronajmuti celou vilu, kterou
pojmenovali "Vytouzena" a kde byly
zHzeny klubovni mistnosti pro ritualni
ajine prace.ve vile mel Lasenic tez ma-
ly soukromy byt. Byla zde vetsi mist-
nost vyzdobena staroegyptskymi sym-
boly, kde se konala shromazdeni Clenu,
mistnost cela potazena cernou latkou,
kde se konaly meditace jednotlivcu,
magicka orator, alchymicka laborator
a knihovna. Druhym centrem Horev-
klubu byla spolecna vila manzelu Sed-
lackorych a Lasenica v Karanem u Pra-
hy. Zde byla vytvorena jakasi mala
komunita z osob, ktere byly Lasenicovi
nejblize.V teto vile v Karanem mel La-
senic svuj druhy byt. Cinnost Horev-
klubu byla velmi pestra, konaly se zde
rozpravy na ruzna esotericka temata,
prace alchymicke, spagyricke i magic-
ke a Lasenic tu phpravoval svuj posled-
ni a velmi ryznamny spis 0 Tarotu (Ta-
rot, klf{ k iniciaci, 1938-1939), ktery
vychazel nejprve jako pHloha revue
Horev a posleze vysel i jako samostatna
kniha. Lasenicuv Tarot byl doplnen upl-
nou sadou tarotorych karet, ktere vy-
152
sly ve dvou verzkh, cernobile a barev-
ne (rucne kolorovane nekolika Cleny
Horev-klubu). Obsahovaly Lasenicovu
originalni rekonstrukci zakladnich
symbolu a zejmena velkych arkin,je-
jichZ obrizky zhotovil akademicky ma-
lit V. Kuzel. Duleiitou soucasti, ne-li
vubec nejduleiitejsi, byly individualne
pojate price s vystupovanim do astrilu
a pozorovani astrilnich bytosti na vy-
chazkach do okolni pHrody (viz dale).
Poslani Horev-klubu bylo formu-
lovano v provolani ke ctenarum v prv-
nim cisle revue Horev v nasledujicich
tfech bodech:
1. "Studium klasickych lzermetick)/clz
kultur z lzlediska reintegmcniho, neibozen-
skelzo i filosofickeho, shromazd'oveini a I~a­
zeni esoternich prvht, skr)'tych za kazdou
tmdid, za kazdym kultem a kazdym s)'m-
bolismem.
2. Spiritualizace lidske spoieZl1osti od
jednotlivcu ke kolektivu a realisace tradic-
nich piUfu Sily, Veden{ a Kreis)' dllcllOvna,
proti atheismll, citovemu zeiPOI"ll a materia-
lismu dneska.
3. Theoreticke a hlavne prakticke bcidei-
ni 0 skrytyclz pfirodnfch sileich,j~jiclz pNCi-
neich a zeikonech. "
V temze provolani se zduraznuje
martinisticke v-ychodisko cinnosti klu-
bu: "Vychazime ze systematickych za-
kladu ucem Neznameho filosofa, Louis-
Claude Saint-Martina,jehoz rad predal
nam svoje Svetlo ... "Vytceny cil "neni
ve hmote, ale v duchovnu ajedinoujest
stalou hvezdou v mlhach nasi pozem-
ske Pouti". Nicmene klub nepestoval
jen filosofii, poradal vedle "debatnkh
veceru", ktere se konaly obvykle kazde
lltery v kavarne Louvre na Narodni tH-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
de v Praze, take prakticke kurzy,jei se
vsak pozdeji omezily jen na Cleny klu-
bu a byly uskutecnovany ve vile "Vy-
touzene", kde byla zHzena spagyricki
laborator a "laborator pro pokusy v me-
tafysice". Ve spagyrii pracoval hlavne
V. Rohlicek, S. Kulovany se pfipravoval
na magickou evokaci. Pozdeji se jeSte
odIevaly stHbrne pantakly, zhotovovaly
se "planetarni kondensatory", pestovala
se talismanologie a konaly se prakticke
pokusy s aurou, hlavne "fotografovani
aurickeho zareni". Prakticka cinnost
clenu klubu se pozdeji prenesla do vily
v Karanem u Prahy.
Zalozeni Horev-klubu predchazel
pokus 0 zalozeni spolecnosti Eulis, resp.
o zavedeni teto spolecnosti do Cech,
ale ten ztroskotal na nedostatecnem za-
jmu, stejne jako jiny Lasenicuv pokus,
vytvofit ceskou odbocku Societe egyp-
tienne secrete (Hakasutech - Mesto
Sethovo). Eulidske ideje se pokusil
u nas propagovat jiz O. Griese; jejich
autorem byl P. B. Randolph, soucasnik
Eliphase Uviho, ktery je spiSe znamjen
jako predstavitel sexualni magie klasic-
keho druhu. Ve skutecnosti je eulidsky
system zalozen siteji na metafyzice lid-
ske erotiky vubec a jeho uceni neni
z tohoto sveta. Podle radove legendy je
prostfednictvim rozsireneho stavu ve-
dorni, tzv. "sialamskeho spanku", vyvo-
lenym sdelily mimozemske by tosti,
"neridiove", "ktere uci filosofii zvanou
eulidskou" . Ve velmi propracovanem
systemu prakticke magie je pak zdu-
raznena sekvence: posismus - chteni -
dekretismus, a to v ramci sexualniho
spojeni, v nemz se uplatnuje pohlavni
eulidsky princip, "rozvinuti yule v las-
HOREV-KLUB 153

ce". Muz-mag musi chdt dosazeni uce-
lu operace od okamziku introitu az
k okamziku expulze a toto chteni mu-
si byt silne imaginovano. Ve vrcholnem
okamziku sexualni interakce se vytvaH
"mocny magicky naboj", ci "duchov-
ni semeno" tohoto imaginovaneho
a sexualnim aktem dynamizovaneho
chteni. Lasenic byl Clenem fidu New
Eulis. Cesky Eulis-klub mel kritkou
dobu stredisko v Praze na PHkopech
c. 14 a vydalletak obsahujid zakladni
teze Eulidy, ktery mel naborovou funk-
ci - jak uz vime - neuspesnou. Eulid-
ske teze znely takto:
znavad znameni a zajistiti je v pfipa-
de nestesti.
9. Chceme slouCiti spoleene idealy v har-
monicky celek spoldenskym stykem, da-
vajidm uroven vsem slozkam bezneho
zivota, a tim uskutdnit ideal nejen du-
chovni, ale i spoldenske urovne.
10. Chceme byt dokonalou skolou esoter-
niho vedeni a pozndni, skolou absolut-
ne neodvislou od te ktere kultury ci nd-
bozenstvi.

1. Vs'e z jednoho a k jednomu se vrad. Po-

znati Zakon, pochopiti Zakon v jeho
jednoduchosti i aplikadch a uHt Zako-
na k uspiseni vyvoje vsech veri.
2. Prav)! rozum, prava vira a pravy cit je
pravou silou, mod a krasou.
3. Ta ktera kultura sam a 0 sobe nemuze .
byt studovana pod zornym uillem kul-
tury jine, nybrz prozita v jeji vlastni
forme.
4. Theoreticke badani,jei: nebylo aplikova-
no na praxi, nema samo 0 so be ceny.
5. Clovek se nam snaH jeviti se takov)!m, Vladimir Rohlicek, tajemn{k Horev-klubu
jak)!m by si pM[ b)!ti, c/tceme, aby se nam
jevil takovym,jakym je, a aby byl tako-
vym,jak)!m si byti preje. Pozoruhodny je tred bod eulidske-
6. Idealem vysSiho Cloveka je ten, kdo po- ho desatera, ktery mimo jine znamena
znal pll10st vedy, umeni nabozenstvi navrat k magickemu prastavu prostred-
a esoterismu a dovede l1ezistl1e tyto po- nictvim urcirych pradavnych kultu,je-
znatky poloziti v obet tem, kteN si p,~e­ jichZ psychicky obsah muze byt rekon-
ji kraceti jeho cestou. struovan theurgickou cestou. To byla
7. Cestou Eulidy projdou jen ti, kteN po ni do znacne miry cesta Aleistra Crowley-
kraceji ruku v ruce v dokonalem bratr- ho, omezena ovsem na sexualne-ma-
stvi. gickou revokaci zejmena dionyskych
8. Chceme spojiti tyto jedince v dokonal)! kultu (ponechame-li stranou Crowley-
zapNsahly bratrsk)! svazek. Dati jim po- ho satyriasis vydavanou jim za sexualni
154
magi i) . Lasenicova snaha zustala nepo-
chopena a Eulis-klub nikdy svou cin-
nost nerozvinul. Nicmene "eulidsb.
agape" byla realizovana v prubehu jed-
ne silvestrovske noci, ale jen jedinou
dvojid, ve vile "Vytouzene" (podle
sdeleni pani M.).
Akad. malfl' V. Kllzel, LaselliClIV pNtel.
Pro uzky krouzek Lasenicovych
pratel a spolupracovniku zustaly neza-
pomenutelne zazitky, k nimz je vedl ve
vile v Karanem i v jejim tehdy jdte po-
hadkovem okoIf. Na nocnich prochaz-
kach lesem a lukami pozorovali Zivot
zivlov-ych by tosti, dokonce je pomod
zvlastni metody fotografovali. Na sv-ych
vecernich cestach lesnimi pesinami by-
Ii pry provazeni sedmi svetYlky. Cin-
nost skupiny v tomto obdobi byla za-
chycena ve dvousvazkovem deniku,
kde byly zazitky zaznamenany a kam
byly vlepovany i fotografie skHtku, viI,
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
bludicek a dalSich Zivlovych bytosti.
Duveryhodnost techto fotografii je
vsak vice nez pochybna.
v Karanem take doslo k setkani
s prastarym gn6mem, ktery obyval sta-
ry dub, ptitahovan krvi, ktera zde byla
kdysi prolita: neSrastne zamilovana si
tu pry pied mnoha a mnoha lety jeh-
lid probodla srdce.Jak gn6ma evoko-
vat v ramci tzv. "uslechtilych zabav",
ktere zde vedle osobniho v-ycviku by-
ly provozovany, poradil skupine sluzeb-
ny duch, ktereho mela k dispozici. Sde-
leni uCinil jako vysvetleni urCitych
ukazu, ktere bylo mozno pozorovat na
zahrade vily. Sdelil jim vsak nejprve,
jak se gn6m jmenuje, kde sidli a proc
si vybral prave toto misto, tj. onen sta-
ry, pamatkovym uradem tehdy chra-
neny dub. A dale k nim promluvil tak-
to: "Chcete-li s jeho panem navazati
styky - rozumi se s onim gn6mem ja-
ko panem uvedeneho dubu - jdete zit-
ra odpoledne k jeho sidlu a polozte
pod strom pul ... a druhou polovinu
ptineste domu a dejte ji na zahradu.
Druhy den vykopejte jamu a ptikryjte
ji peclive. Slunecni kvety,jez se 0 pul-
noci objevi,jsou smrtid; nedotykejte
se jich, ale zakopejte je. Nato polijte
hlinu, kterou byly kvety zasypany, vo-
dou a gn6m se projevi svetlem. Pak
muzete s nim kdykoli obcovati po
dvoudennim pustu a kazdou sobotu
o pulnoci na miste jeho bydliste. Beda
vam vSak, nebudete-li cisti! Jinak ne-
musite se bati Hdneho nepHtele ani
~"
v
zranem.
Ucineno tedy vse, co ucineno me-
10 byt, a kratce po pulnoci byla jama
odkryta. Najejim dne byly tti male za-
HOREV-KLUB
tid kameny, sestavene do trojuhelni-
ku, a vice velmi malych kamenku.Ja-
rna byla zasypana a polita vodou, kdyz
po chvili vyslehl ze zeme "maly syeid
plamenek s ohnivym kulatym klo-
bouekem" a horel asi sest vtetin. Pak
nasledovala silna rina, objevil se "oh-
nivy snop" a silny zapach jako po pet-
roleji. Sluzebni duch pozdeji vysvetlil,
ze petrolej je astrilni vune skalnich
gn6mu. 0 pulnoci se pak skupina ode-
brala ke staremu dubu, ale mela zde
pouze sedet a neevokovat. Bylo videt
jen jakisi svetla pohybujid se smerem
ke skupine a pak "gn6mova lampie-
ka", ale pti ceste zpet byla spatrena in-
tenzivne ozarena paseka. Sluzebni
duch skupine pozdeji prozradil, ze to
byl "snem zivlorych bytosti". Upozor-
nil je, ze se nesmi projevit prvni, aby
nebyli v gn6move podruei, ale mohou
mu zatim jednou rydne ptinaset k du-
bu urCitou potravu. Najedne ceste zpet
od dubu k vile, prive kdyz jeden z ele-
nu skupiny vyslovil zklamani, ze se nic
nedelo, "vyrazil z blizke kaluziny s ty-
pickym praskotem kulory blesk". Do-
rna jim sluzebny duch sdelil, ze gn6m
sel za nimi, ale v mesienim svetle ho
nevideli a ze "zuti, protoze jste jej ne-
zavolali". Sluzebny duch byl vazan na
magicky vitalni naboj, ktery byl ve
sklenene trubiece ulozen v nitru jiste
sosky.
Zkratim nyni lieeni ptipravy gn6-
movy evokace. Pti jinem navratu od
stareho dubu slyseli vsichni "velmi hI a-
sity rev gn6muv, podobny chropteni
a ozyvajid se ze vsech stran". Bali se,
aby to neslysela nemecki vojenski hlid-
ka, kteri byla v blizkosti umistena. Po-
sleze skupina ptistoupila k fotografo-
155
vani gn6ma zvlastni metodou, pti n12
musely byt fotograficke desky ureitym
zpusobem vitalizovany, muselo byt
pouzito ureitych filtru a urCiteho ku-
tidla. Jedna z techto fotografii je zde
zobrazena.
Skupina v Karanem se zabyvala
krome evokace gn6ma a jeho zobra-
zeni uvedenou fotografickou cestou
a evokad sluzebneho ducha take evo-
kad jiste bytosti ryvojove vyssiho dru-
hu, s niz Lasenic vystoupil do astrilu.
Mela velmi vysokou postavu a podo-
bu staroegyptskeho kneze. Lasenic ji
vytvarel v noci psychurgickou cestou,
ptieemz mimo jine imaginoval unik
vlastni ektoplazmy. N ejprve zaslechl
"silid se selesteni na okenni tabuli, asi
takove,jako by nlOryl nebo velmi drob-
ny ptak doukl do skla ktidly". Pak se
v pokoji, kde se operace odehrivala,
objevil svetelny bod, ktery zaeal stale
rychleji vitit a obalovat se svitid
mlhovinou, kteri se "po kratke dobe
rozrostla ve sloup od podlahy az ke
stropu a z neho se vytvarela lidski po-
stava". Take tato bytost ptinasela poz-
deji duldita sdeleni.
K dalSim Cinnostem pattilo fotogra-
fovani "palouku vil", cvieeni zivlu, fo-
tografovani astrilnich larev, veeerni roz-
hovory s Milanem (to bylo Lasenicovo
16zove jmeno), a zejmena nezapome-
nutelne spoleene vylety, zvlaSte noeni,
pocitovane jako vzrusujid dobrodruz-
stvi. Kdyby magie nebyla nieim vic nd
jen krasnym probuzenim ditete v nas,
kdyby byla jen iluzivnim navratem do
sveta pohadek, nevyprivenych, ale zi-
tych jako archetypicki fantasmata, stoji
za to, aby byla tou nejvice vzrusujid
iluzi z tech vsech, ktere pokladame za
156
skutecnost. Tak to take asi citili ti,
kdoz v lete 1939 zaCali psat svuj denik
a vedli jej plnych pet let az do dne La-
senicovy smrti. Zminuji se zde jen
o "uslechtilych zabavich" ,jak naz-yvali
sve v-ylety do sveta zivlovych bytostL
Obsah jejich cinnosti byl bohatsi, byly
to pokusy 0 vlastni duchovni v-yvoj ve-
dene jejich Mistrem. Ale ty neptinesly
Zidoud v-ysledky a po vice nd dvaceti
letech mi jeden z ucastniku techto po-
kusu ptiznal, ze Lasenic nemel nikoho,
kdo by byl schopen vyssiho duchovni-
ho v-yvoje. Prozrazovaly to snimky au-
ry kazdeho z nich. Zachovali si vsak
vzrusujid, blahodarne vzpominky a tu-
seni, ktere jim pomahalo prdit tezke
doby, ktere ptiSly. Lasenicovu smrt nes-
Ii velmi tezce.
Lasenic v mistnosti Horev-klubu ve vile Vytouzena.
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
Horev je staroegyptsky v-yraz pro
svetlo ci ohen, ve staroreckych textech
Casto zamenovany se slovem "neuma",
a vyjadruje "filosofii Svetla" Ci "Ohne",
ktera byla pestovana hierofanty Ptahova
chramu v Menoferu (Memfide). Kabe-
lak ji pokladal za nejvyssi uroven
dosazeneho poznani transcendentna.
Z Clenu Lasenicova krouzku ji asi nejle-
pe pochopil FrantisekVahala, ktereho La-
senic inspiroval ke studiu egyptologie
a ktery se pozdeji stal nasim prednim
egyptologem, a snad ijeho nejoblibenej-
si Zik Alois Sedlacek. Po dIe V. RohHcka
se vsak radeji vetSina zab-yvala odlevanim
planetarnich kovov-ych kondenzatoru
nd studiem hermeticke filosofie. Uve-
domili si,jakou pHlezitost ztratili, az kdyz
Lasenic v lete roku 1944 zemrel.
HOREV-KLUB 157

Vila" Vytouzend((, prazske s{dlo Horev-killbu.

Lasellic na zahrad€ vily.

158 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

Interier Horev-klubu ve vile Vytouzena.

HOREV-KLUB 159

Interier zasedacillO salli Horev-klubu.

160 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

C/eHove HOl'ev-k/ubu lie vile Sed/alkollyell v Kal'allelll. Ctvrt)' z/eva U!SCII;e, ttetf zprava 0. Elias.

U!senic se dvema (/enkam; Horev-k/llb~1.

HOREV-KLUB 161

Fotografie gn6ma evokovamiho Cleny Horev-k/ubu v lese u Kdraneho.

Astrdln{ utvary (udajne Jotografie P. de Lasenica).

162 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
HOREV-KLUB 163

G1l0lllJiv dub v Kciram:m.

OSOBNOSTI
166
Baron Adolf Leonhardi
Baron Adolf Leonhardi ze Straze nad Neiarkou
Otcem novodobeho ceskeho herme-
tismu byl V soucasnych okultne esoter-
nich smerech vsestranne orientovany
baron Adolf Franz Leonhardi ze Straze
nad Nezarkou .Jeho tiemi nejvetsimi
duchovnimi Liskami byly martinismus,
illuminatstvi a teosofie. Mnoho cesto-
val po Evrope, zejmena po rakousko-
-uherskych zemich, zajizdel casto do
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
Berlina, Mnichova,Vidne a Rezna a ta-
ke do PaHze, kde se mu dostalo postup-
ne zasveceni az do tretiho stupne mar-
tinistickeho iadu . V PaHE se stykal
hlavne s Papusem, ktery byljeho zasve-
titelem, v Rezne s drogistou-Iekarni-
kem Theodorem Kraussem, ktery byl
delegatem martinistickeho fadu pro ze-
me koruny ceske, resp. Rakouska-
OSOBNOSTI
Uherska, a ve Vidni se srykal s vudcem
tamejsich martinistu Ernestem Rech-
nitzerem.Je velmi pravdepodobne, ze
videnskou martinistickou IMi Walhalla
zalozil, nebo spoluzakladal sam baron
Leonhardi. Do Vidne totiz jezdil casto
jako fissky poslanec a stykal se tam
s mnoha okultisty ruznych smeru, ze-
jmena s dr. Friedrichem Ecksteinem,
a byl clenem tamejsi teosoficke 16ze.
Do Drazrun zajizdel za Leopoldem En-
gelem, tehdejsim vudcem nemeckych
iluminitu (Illuminati Germaniae). Jako
svobodny zednar a okultista byl patrne
pod policejnim dohledem; naznacuje
to v jednom ze svych dopisu Papuso-
vi, kde mimo jine uvadi, ze tajnym ve-
dam se v Rakousku-Uhersku moe ne-
dafi vlivem silneho klerikalismu, ktery
pronasleduje cinnost vsech esotericky
pracujidch IMi.
Drive nez se budu zab-yvat osobnos-'
ti a Cinnosti barona Leonhardiho, chtel
bych se kratce zminit 0 psani jeho jme-
na. K. Weinfurter piSe "Leonardi"
a stejne tak je toto jmeno uvedeno na
hrobce ve Strazi nad NeZarkou; Ema-
nuel z Ldehradu vsak piSe "Leonhar-
di", tedy s h. Nastesti vsak mam kopie
Leonhardiho vlastnorucnich dopisu
s jeho podpisem, ktery je vzdy "Leon-
hardi", a proto jsem presvedcen, ze tak
se jeho jmeno sprivne piSe. Omyl na
hrobce ve StraZi nad Nezarkouje snad
vysvetlitelny tim, ze baron zemrel upl-
ne opuSten a zcela chudy, a tak se asi
spravne psan1 jeho jmena prehledlo.
Vratme se vsak jdte k jinemu pro-
blemu. Em. z Lesehradu ve sve knize
Po stopdch tajcI1lllJ1ch spoleClIostf (Praha
167
1935, s.185) uvadi, ze: "Nauky fidu
Vyssich neznamych (tj. martinistu)
uvedl do Cech v letech devadesatych
baron Leonhardi ze Straze,jenz byl do
S. 1. * zasvecen v Pafizi." Z korespon-
dence barona Leonhardiho s tehdejsim
martinistickym ustfedim v Pafizi, ze-
jmena s Papusem, kteraje ulozena v Pa-
pusove lyonskem archivu, vSak plyne,
ze jiz na zacatku roku 1892 existoval
v Ceskych Budejovidch krouzek mar-
tinistu. Leonhardi referuje Papusovi
o Cinnosti tohoto krouzku, Hda ho
o sdelen1 "slova" (tj. vlastne aforismu,
ktery by byl Cleny ridu meditovan)
a sdeluje ve svych dopisech dalSi fakta,
ktera poukazuji na to, ze pred zaloze-
nim 16ze, ktera se pozdeji stala "matef-
skou", nebot z ni pak vznikaly 16ze dal-
S1, existoval v Ceskych Budejovidch
martinisticky krouzekjiz zrejme roku
1891, nebot zacatkem ledna 1892 jiz
baron Leonhardi posila Papusovi zpra-
vy 0 Cinnosti tohoto krouzku. Baron
Leonhardi je zpocatku vudcem tohoto
krouzku, v r. 1895, kdy se hovofi jiz
o martinisticke 16zi U Modre hvezdy
v Ceskych Budejovidch,je vsakjejim
druhym vudcem Jan Rebik.
Rok 1903 byl pro barona Leonhar-
diho osudovy: zemrela mu jeho zena,
on sam tezce onemocnel ledvinovou
chorobou, ztratil svuj majetek a zustal
sam zcela bez prostfedku se svou dva-
nactiletou dcerkou Ludvikou. Z toho-
to obdobi je zachovino nekolik jeho
dopisu. Spoleha se na vlivnou bratislav-
skou zednarskou 16zi, prosi francouz-
ske martini sty, aby u jejiho vedeni in-
* S. I.je zkratka pro Superieur Inconnu, tj.vy5-
51 neznal11)\jak se marriniste nazyvaji.
168
tervenovali za poskytnuti financni za-
ruky, kterou potrebuje, aby se dostal
z dluhu. L6ze vyslala do Straze nad Ne-
zarkou tri delegaty, aby prostudovali si-
tuaci, ale nepomohla. Stejne se zacho-
val Th. Reuss, ktery se vydaval za
nejvyssiho reprezentanta nemeckeho
zednarstva, prokazal se jakymisi dekre-
ty, slibil Leonhardimu financni pomoc,
ale nakonec ho poskodil (podle jedno-
ho dopisu J. Rebika). Situace se ruz-
nym "bratrum" zrej me j evila j ako zce-
la beznadejna.
Leonhardiove byl stary slechticky
rod i talskeho puvodu, j ehoz j edna ve-
tev se usadila v Cechkh na zamku, kte-
ry stoji v puvabnem jihoceskem mes-
tecku Straz nad Nezarkou. Zamek
koupil baron Karl Ludwig von Leon-
hardi, banker z Frankfurtu nad Mo-
hanem, a v r. 1811 se zde s rodinou
usadil. Zemrel zde ve vysokem veku
r. 1873. Rikalo se 0 nem, ze byl skvely
hospodar, strazske panstvi velmi zvele-
bil, ptal chudym lidem a pomaha! jim
v nouzi, avsak byl pry velmi prisny na
sve sluzebnictvo. Zamek ve Strazi kou-
pil od zadluzeneho rytii'e Josefa z Lili-
enbornu takrikajic "za babku". Rytir
byl velmi zadluzen a po "cernem pat-
ku" r. 1811 musel platit trikrat tolik
v bankovkkh, takze se musel sveho
zamku ve Strazi vzdat a zemrel pak ve
velke bide. Zamek koupil i s panstvim
od Kaspara Bertholda z UherCic. Pan-
stvi Straz existovalo jiz v 11. stoleti.
Strazsky zamek mel svou zajimavou
historii. Byl pry zde ujednan plan zra-
dy krale Premysla Otakara II. Milotou
z Dedic se Sezimou Rozmberskym.
Panstvi se zamkem patrilo take Jindri-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
chu ze Straze, nejvyssimu hofmistru
krale Jiriho z Podebrad. DalSimi maji-
teli strazskeho panstvi by! i Petr Vok
z Rozmberka (za neho zde pry bylo
protestantske sti'edisko) a take komori
Vilem Slavata, obet prazske defenestra-
ceo Roku 1595 koupil Straz od Petra
Voka pan Adam z Hradce a 0 ctyri ro-
ky pozdeji od neho pak Joachym Old-
rich z Hradce, "rystredni katolik", kte-
ry z panstvi vsechny nekatolicke kneze
vypovedel. Zamek mel ovsem i svuj
prizrak, ktery bloudil po jeho chod-
bach, cernou pani strazskou se "zlym
pohledem". Zpocatku jezdil baron Karl
Ludwig von Leonhardi do Straze jen
dvakrat do roka, pozdeji se zde usadil
natrvalo se svou zenou Annou Marii,
ktera byla polskeho puvodu, a se sedmi
detmi.Jeden z jeho ctyr synu, Ludvik
Karel, otec naseho barona Adolfa, du-
stojnik, se stal dedicem strazskeho pan-
stvi. Na zamku s nim Zily jeho sestry,
baronesy, z nichZ se jen jedna pozdeji
neStastne provdala za chudeho barona,
ktery pHlis pil, a kdyz byl zbaven sprav-
covstvi strazskeho panstvi, odesel a poz-
deji spkhal sebevrazdu. Jizni stranu
zamku obyvaly neprovdane dcery An-
na a Karolina a sestry barona Adolfa,
severni stranu jeho bratr Ludvik Karel,
bYvaly dustojnik, ktery zde nahle ve ve-
ku 26 let zemrel. K panstvi ve Strazi
nad N ezarkou naldely vesnice Plav-
sko, Pistina, MniSek, Pribraz, Vydri
a cast Liborez. Otec naseho barona
Adolfa Leonhardiho se ozenil ve
Frankfurtu nad Mohanem s Katerinou
Mellingerovou, dcerou tovarnika a vel-
koobchodnika, k velke nelibosti sveho
otce, Adolfova dedecka. Po svatbe se
usadil na strazskem panstvi. V r. 1846 se
OSOBNOSTI
jim narodil prvni syn Karel a dne 16.
kvetna 1856 ve Vidni pak syn Adolf
Franz, nas baron. V r. 1873 pfipadlo
strizske panstvi Adolfove matce, ovdo-
vele baronce Katefine. V dobe, kdy
panstvi prevzala, byl v nem zahrnut
dvur zvany Basta, Novy Dvur, Hute
a ctyfi dalSi dvory s rozsahlyrni lesy. Ce-
na panstvi v te dobe obnasela 5 milio-
nu korun. Sprivcem panstvi se r. 1873
stal prvni AdolfUv domaci vychovatel
Josef Fechter, ktery vsak hospodarstvi
vubec nerozumel, a tak od te doby za-
cina hospodarsky upadek strazskeho
panstvi. Kdyz r. 1892 Fechter nahle
zemfel, byl majetek preveden na baro-
na Adolfa Leonhardiho.
Mlady baron Adolf Leonhardi hI
nejprve ve Vidni, kde pry mel "vy-stred-
niho domaciho ucitele" dr. Morice
Wagnera, svetaka, ktery byl pozdeji pro
spatny vliv na sveho sverence ze sluzeb
propusten. Baron studoval nejprve ve
Vidni, pak v Lipsku a posleze v Praze
priva, ale nedokonCiI je.Venoval se stu-
diu esoternich nauk, mineralogickym
a botanickym sbirkim,jezdil po Evro-
pe a navazoval styky s tehdejsimi vy-
znamnymi predstaviteli ruznych okult-
ne esoterickych smeru a hospodarske
sprive panstvi se mnoho nevenoval.Ja-
ko Hssky poslanec a starosta Jindficho-
va Hradce se venoval take politice.
Kdyz se baron Adolf Leonhardi vritil
pfedCasne ze studii, usadil se na zamku
ve Strazi a zamilnval se zde do hezke
divky Rllzeny Svecove z Lutove, ktera
byla sluzkou u strazskeho Hdiciho uCi-
tele a dcerou chudeho rolnika. Rikalo
se 0 ni, ze pochazi z pytlicke rodiny,
a nemela nejlepsi povest. Baron se do
169
ni beznadejne zarniloval a pozdeji, kdyz
sve matce oznamil, ze si RllZenu vez-
me, byl z toho v rodine poprask. Avsak
baron veren rodinne tradici nepovolil,
a tak byla slecna Ruzena dana nejprve
na dva roky na vychovani do Prahy do
jisteho soukromeho ustavu. Dne 16.li-
stopadu 1879 se pak baron Adolf Leon-
hardi s Ruzenou Svecovou z Lutove
ozenil a novomanzele se usadili na
strizskem zamku.v meste se 0 teto svat-
be hodne hovofilo. Ruzena Svecova,
kdyz slouzila u Hdiciho uCitele ve sko-
Ie Idici v blizkosti zamku, chodila do
zamecke zahrady s putnou pro vodu
a baron Leonhardi pry oknem pozoro-
val jeji ztepilou postavu. Nicmene Ru-
zena navazala nejprve milostny pomer
s lokajem Vilemem Princem, ktery byl
pak ze sluzeb propusten. S baronem
Adolfem se pozdeji schazela v zamec-
kem altanku, od nehoz vedla stezka
k N ezarce, jiZ pouZivala pozdejsi do-
Casna majitelka zamku operni pevkyne
Ema Destinnova, ktera se chodila rada
koupat a rida rybafila.
Leonhardiove ze Strize meli ve zna-
ku petilistol1 modrou ruzi na zlatem
pozadi. Strazsky kronikir zaznamenal
"zamecke historky baronu z Leonhar-
di" a plljCiI je zpevacce Eme Destin-
nove, ktera zamek vlastnila a obyvala
v letech 1914-1930. Zaznamy uz kro-
nikifi nevratila a napsala podle nich
svuj ctyrsvazkovy- roman Ve stlnu modre
rllze - romall zaslJ/ch vaSll1 (Praha 1924,
1925; 2. vyd. tamtez 1927), ktery je pI-
ny zlych smyslenek, napHklad ze jedna
z Leonhardiho dcer se ad jednoho ze
sprivcu nakazila syfilidol1, na niz poz-
deji zemfela.Jmeno Leonhardi se zde
170
ovsem nevyskytuje,je vsak zrejme, ze
byl napsan 0 baronove rodine. Manze-
Ie Adolf a Ruzena Leonhardiove meli
dye dcery:jedna, Zlata, zemrela rnIada
na tuberkul6zu v italskem Meranu, kde
byla na leceni; druha, Ludvika, zemrela
r. 1915 ve veku 22 let v klastere bene-
diktinek v Praze na Smichove jako po-
sledni Clen teto vetve Leonhardiu.
Baron Adolf Leonhardi vedl ciI-y
spolecensky zivot: byl tiSskym poslan-
cern ve videnske snemovne, po urcitou
dobu byl take starostou mesta Jin-
dhchuv Hradec, stykal se s radou vy-
znamnych lidi, politiku, umelcu, ale
predevsim okultistu vseho druhu. Nej-
v-yznamnejsimi z nich byli tehdy, vedle
Pap use, velmistr tadu a svatyne Mem-
phis-Misraim v Berline Theodor Reuss
a John Yarker z anglickeho Manches-
teru, velmistr Royal oriental order of
Apon, to byl udajne onen prosluly tad
"asijskych bradi", k nemuz pry naleiel
jiZ basnik Petrarca a take Leonhardiho
ptitel, spisovatel Gustav Meyrink. Na
zamku ve Strazi se schazeli predni ev-
rophi okultiste a svobodni zednah eso-
terickeho smeru, zde byla potvrzena
smlouva 0 spolupraci mezi martinisty
a iluminaty a konaly se zde i spiritistic-
ke seance,jimz byl baron velmi oddan.
Kdyz byla drazena knihovna Emy
Destinnove, byl potizen knizni katalog
zamecke knihovny, ktera patrne puvod-
ne pathla baronu Leonhardimu. Kata-
log,jehoz kopii jsem ziskal, obsahoval
mnozstvi vzacnych starych tisku 0 ma-
gii a alchymii a vedle dalSich oboru
okultnich ved take kompletni stredo-
vekou demonologickou literaturu. De-
stinnova mela 0 tuto tematiku zajem,
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
ale knihy patrne shromazdil baron
Adolf Leonhardi. Je mozne, ze vedle
spiritistickych seand se oddaval i prak-
ticke magii evokacnLV rodu Leonhar-
diu byli svobodni zednah; jednemi
z poslednich byli jeho strycove z ne-
mecke vetve,Johann Daniel Siegfried
Leonhardi a Johann Peter von Leon-
hardi. Prvni byl r. 1771 phjat do l6ze
spolu s basnikem G. E. Lessingem, dru-
hy byl velmistremjedne nemecke 10-
ze. Jak se baron Adolf Leonhardi dostal
ke sv-ym zajmum 0 esoterismus okult-
niho druhu, mi vsak neni znamo.
'ft+
Ce.rde
PouV" (Ol1.rlll"CK' Lucde.' u S·
(-6/,rib.,
Strazske panstvi od konce 19. stole-
d hospodarsky upadalo a baron se sil-
ne zadluzoval. Cinil ruzne pokusy,jak
z dluhu vybrednout, ale marne. Poku-
sil se tezit kaolin a vyrabet z neho "zvo-
nive cihly", ale neziskal odbyt a zave-
deni vyroby cihel vedlo k dalSimu
zadluzeni. Z nejhodiho mu pomahalo
bceni krasnych vzrostlych dubu. Za-
catek katastrofy nastal, kdyz se na straz-
OSOBNOSTI 171

skem zamku stal sekretirem baron kopat, aby je nalezl. Ph jednom tako-
Gottfried Rumerskirch. Venoval se ze- vem pokusu zle nastydl, vazne one-
jmena lovu a - pani baronce, s niz ko- mocnel a dne 11. unora 1908 zemrel.
nal divoke jizdy na konich. Rikalo se,
ze se stal jejim milencem. Dne 9. srpna
1903 baronka Ruzena Leonhardiova
nahle zemrela ve veku 48 let. Povidalo
se, ze byla s baronem Rumerskirchem
tehotna a ze se pokusila 0 vyhnani plo-
du odvarem z listi tuje, ktera rostla v za-
meckem parku, a v dusledku toho pry
zemrela. Avsak je to, vzhledem k veku
pani baronky, spiSe jen nepravdepodob-
na historka. Tuto nepravdepodobnou
verzi podala take ve svem vyse uve-
den em zlomyslnem romane E. Destin-
nova. Tehoz roku, kdy zemrela jeho
manzelka, baron sam onemocnelled-
vinovou chorobou, kterou ziskal, kdyz
pomahal ph kaceni stromu a nastydl.
Zoufale pokusy 0 zoichranu majetku,
napr. tezba raseliny, otevreni kameno-
lomu a dalSi podniky, uz nemohly od~ Baronka Ruzena Leonhardiova.

vratit bliZid se zkazu. Tu pry dovdila

boure, ktera zpustosila zameckou za-
hradu,jakoz i pozar lihovaru a casti pi-
vovaru a uhynuti peti konL A tak se jiz
r. 1900 konala v zamku prvni drazba
a na velkostatek byla uvalena nucena
sprava. Druhy odhad ceny panstvi znel
jiz na necelou polovinu puvodni hod-
noty,jen na dva miliony korun, a ti'eti
dokonce jiz na 940 786 korun a 84 ha-
leru. Do zamku se nastehovala rodina
sekvestra N. Kruha, ktery, stejne jako
nasledujid dosazeny spravce, hospoda-
hI predevsim pro sebe. Baron Adolf
Leonhardi se svou desetiletou dcerkou
Ludvikou zil na vykazanem miste zce-
la bez prosti'edku.Vlastne uzjen zivo-
hI, vdkere nadeje vkladal nyni do na-
lezu uhlL Chodival sam na ruzna mista
Nebylo pry ani penez na pohreb,
uvadi kronikar mesta. Baron byl pocho-
van v rodinne hrobce na nedalekem
mistnim hrbitove. Hrobka se v r. 1963
propadla a byla zasypana. Dceruska Lud-
vika byla dana do klastera v Praze, kde
za sedm let nato zemrela. Majitelem
panstvi se stal sekvestrujid vehtel, vi-
denska banka Allgemeine Ubersor-
gungsanstalt, ktera panstvi nemilosrdne
exploatovala - v kronice je to oznaco-
vano jako "lupicske hospodareni". Na-
mitky, ktere baron podaval proti nizke-
mu poslednimu odhadu, nebyly uznany.
Dva mesice po baronove smrti bylo za-
dluzene panstvi prodano ve verejne draz-
be Ceskobudejovicke zalozne za 636000
rakouskych korun. V dluzich a na-
In
prostem financnim upadku skoncila
i dalSi majitelka zamku, operni pevkyne
Ema Destinnova, v jejimz majetku bylo
mnoho ved, ktere kdysi patEly baronu
Adolfu Leonhardimu. Ty vsak byly
v drazbe rozprodany. 0 strazskou hrob-
ku Leonhardiu pecovaly pietne tadove
sestry, ktere v zamku, zmenenem posle-
ze na azylovy- utulek pro tHce slabomy-
sIne divky, pusobily jako vychovatelky.
Osobnost barona Adolfa Leonhar-
diho byla nemene slozitajako jeho utr-
penim poznamenany Zivot. Baron byl
jemny kultivovany aristokrat, od det-
stvi vychovavany domadmi uciteli
a vychovateli a zijid v ponekud prefe-
minizovanych pomerech, ktere nebyly
prosty napeti mezi neprovdanymi ba-
ronesami a baronovou matkou,jd ne-
mela slechticky puvod. 0 romantickem
zalozeni barona svedci jeho pomer
k proste divce z lidu, navlc divce 5 po-
nekud pOSramocenou povesti, s niz se
tajne schazival ve starem altanu ve sva-
hu nad rekou a v houstinach zamecke-
ho parku v mistech, kde tehdy stala pis-
kovcova socha reckeho Pana a pod ni
kamenna lavicka. Byla to zpustla cast
parku a rikalo se, ze tam strasl. AVSak
baron mel take velmi realisticke zajmy,
ktere byly vyjadreny v jeho rozsahlych
sbirkach mineralu a herbaru. Laska
k prirode a zalib" v tajemnem, to slo
dohre dohromady na bazi hluboce vy-
znavaneho panteismu. Baron byl pro-
testant, nemel rad rakousky klerikalis-
mus a pokusy 0 germanizaci. Tak jako
j eho predkove se staral 0 blaho svych
sedlaku a zameckych zamestnancu, me-
zi nimiz byl velmi obliben, podobne ja-
ko jeho dedecek, ktery pry za sve ery
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
rozdal potrebnym pres 90 000 zlarych,
tedy cele velke jmeni. Baron Leonhar-
di psal elegantni francouzstinou a jako
msky poslanec umel vy-borne i nemec-
ky, poradil si i s anglictinou (v tomto
jazyce si dopisoval s velmistrem tadu
Asijskych bradi). Laskavost a duveri-
yost, snad az pHlisna, ho nesmirne po-
skozovaly. Plyne to ze zapisku jeho re-
virnika Frantiska Kythyra, ktere se
dochovaly v mestskem muzeu. Pro pra-
ci v kaolinove cihelne najal italske del-
niky, kteH oddli 5 vysokou vyplatou,
aniZ by co udelali.Vyrobene cihly po-
sIal do Vidne, ale tam je nechteli, a tak
je "prodal" na dluh podvodnikovi do
Pdti. Penize za ne nikdy nedostal. Stej-
ne to dopadlo s vylamanym kamenem,
ktery byl nakonec venovan na stavbu
trebonske skoly a Budejovicke brany
v Treboni. Baron nedovedl bojovat
s bezpravim, podvody a lidskou cham-
tivosti,jiz byl obklopen. Na konci sve-
ho zivota vsak tento jemny aristokrat
dokazal tezce pracovat s lopatou, seke-
rou a pilou. Zil sam v nuznem vykaza-
nem pribytku, zdarma dostaval jen
otop, a staral se prikladne 0 sve jedine
dite, zdrcen smrti sve milovane zeny
ajiste i tim, ze byl svedkem,jak mu roz-
kradajijeho majetek,jak ze zamku od-
vazeji starodavny nabytek, jeho sbir-
ky ... Dokazal vzdorovat ranam osudu;
tezce nemocen, suzovan horeckami, se
potacel za svou tvrdou prad, aby si vy-
delal par korun na nezbytne Zivobyti,
muz, ktery se kdysi pohyboval v nej-
vyssich kruzich tehdejsi spolecnosti
a byl donn v luxusnich hotellch rady
evropskych velkomest. Zemrel posleze
ve veku 52 let a jen par spravedlivy-ch
se postaralo 0 to, aby mohl byt pohrben
OSOBNOSTI 173

Novi!jS( podoba zamku ve Sfraii nad Neiarkou.

HistorickJ! obraz zamku ve Straii nad Neiarkou.

174
Nahrobek rodil1Y Leol1hardill l1a hfbitove ve Stra-
t i l1ad N eiarkou.
do rodinne hrobky a aby bylo postara-
no 0 jeho dcerusku.
Baron Adolf Leonhardi,jak jsem uz
rekl, po sobe z;tnechal jen nemnoho
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
korespondence. A prece dllo, ktere vy-
konal, bylo nesmirne cenne. Byl hlav-
nim akterem meni esoterickych ideji,
zejmena martinistickych, teosofickych
a iluminatskyeh v zemich koruny ces-
ke a jednim z prednich Cinorodyeh si-
ritelu techto ideji v Rakousku. Podob-
ne jako jeho pHtel Gustav Meyrink byl
ve styku s prednimi predstaviteli vy-
znamnych esoteriekyeh hnuti v Evro-
pe, byl clenem rady vyznamnyeh lozl.
Do Cech zavedl iluminatstvi, teosofii
a martinismus as nim i hermetismus.
Proto muze byt pravem pokIadan za
otee novodobeho ceskeho hermetismu
a jen utrapy na konei jeho zivota,
plneho bolestnyeh osudovych ran,
a pfedcasna smrt mu zabranily v tom,
<Lby byl ucasten take na rozvinuti toho-
to sveho us ilL Nebyl, tak jako mnozi
z jeho bezprostredniho okoli,jen sbe-
ratelem podivnyeh diplomu a poet, ale
byl esoterikem bytostneho zalozeni,jak
o tom svedCi nekolik jeho dopisu Pa-
pusovi, v niehZ rozebira symboliku ces-
kobudejovicke martinistieke laze, kte-
rou zalozil.
OSOBNOSTI
Otakar Griese
Otakar Griese.
Na zacatku 20. stoled, kdy se ve vza-
jemnyeh rozepHeh zacal projevovat
prvni upadek novodobeho ceskeho
hermetismu, vstoupil na jeho seenu
moravsky rodak Otakar Griese, aby za-
ehrinil, co se jdte zaehrinit dalo. Neni
prehnane, rekneme-li, ze organizaei
a meni hermetiekeho hnuti venoval ee-
ly svuj zivot, eele sve jmeni, a to na ukor
vlastni badatelske cinnosti, ktera vSak
175
i tak byla rozsahla, a sveho soukrome-
ho zivotaV tomto smyslu je Griese jed-
nou z nejagilnejsieh, nejobetavejsieh
a nejusleehtilejsich postav novodobe-
ho ceskeho hermetismu, a jen predeas-
na smrt zabrinila tomu, aby se stal
i uznavanym vudeem tohoto hnuti.
Neehybely mu ty nejdulditejsi osob-
nostni predpoklady: byl vynikajidm
vsestrannym znalcem vseeh oboru her-
176
metismu, byl obetavym nadsencem
a mel uslechtilou povahu, i kdyz se vy-
znacovala take neustupnou bojovnosti
a nekompromisni zasadovosti. Od nua-
di se venoval studiu astrologie, alchy-
mie, hermetickeho lekarstvi, kabbale
a zejmena take prakticke magii, aby se
posleze venoval organizacni, redakcni
a vydavatelske cinnosti,jejimz smyslem
mu bylo "Sireni vzndenych ideji ok-
kultickych" ,jak sam nazy-val sve posla-
ni. Teto praci obetoval sve zdravi a cely
svuj majetek, aby na sklonku sveho
predcasne uzavreneho zivota mohl jen
phhHzet tomu, co vykonal a co jdte
vykonat mohl, kdyby byl meljdte do-
statek financnich prostredku. Kdyz se
na nej vedeni Universalie obritilo do-
pisem, aby se postavil do cela tomuto
sdruzeni, byl jiz nekolik rydnu mrtev.
Otakar Griese se narodil 19. Hjna
1881 v Prerove. Otec byl reditelem
obecne skoly, ale rodinu opus til, takZe
Griese byljako dire vychovavan jen
svou matkou Emilii Grieseovou, kteri
vlastnila v Prerove m6dni zavod, zaso-
bujid hlavne prostejovskou "honora-
ci". Penez vsak nebylo nazbyt, a tak si
phvydelavala prodejem hracek, vyri-
benych olomouckym Andrem. V Pre-
rove Griese nejprve r. 1899 maturoval
a potom zde absolvoval vyssi hospodar-
skou skolu. Kritkou dobu byl zamest-
nan nejprve jako hospodarsky adjunkt
na blizkem velkostatku, pote jako prak-
tikant okresniho soudu v Pre rove a ko-
necne pak jako urednik postovni spri-
vy v Prerove.
V roce 1905 vsak toto zamestnani
opustil, aby se moW plne venovat studiu
hermetickych ved a jejich meni. Zalo-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
zil casopis Isis a knihovnu, ktere mely
tomuto meni napomahat.V te dobe jiz
byl znam ceskym hermetikum, kteH se
o nem Zl1llr1Uji ve zprive 0 Cinnosti ces-
kych martinistu Papusovi. Do martinis-
mu byl patrne zasvecen tehdejsim dele-
gatem radu pro zeme krilovstvi ceskeho,
resp. pro Rakousko-Uhersko, Theodo-
rem Kraussem, drogistou-lekarnikem
v Rezne, s nimz sdllel spolecne zajmy
o hermeticke lekarstvi. V te dobe mel
jiz take styky s ceskobudejovickymi
martinisty a s olomouckou martinistic-
kou l62i, vedenou jeho pozdejsim bliz-
kym spolupracovnikem Frantiskem Sid-
lem. Nelze vsak vyloucit, ze byl sam
zakladatelem teto l6ze nebo iniciatorem
jejiho zalozeni, po l6Zi prerovske, kte-
rou sam preddm zalozil.Vei'ejna Cinnost
na poli hermetismu se Griesemu stala
zivotnim osudem. Zalozil v Prerove
martinistickou l6zi a uCinil Prerov cent-
rem ceskeho hermetickeho hnud.
Vybudoval zde sti'edisko "Hermetic-
kych studii", prejmenovane pozdeji na
Svobodnou skolu ved hermetickych,
organizovanou podle jejiho paHzskeho
vzoru. Jeho Ustredni nakladatelstvi
okultnich del v Prerove na Morave se
nadlouho stalo duchovni oazou celeho
ceskeho okultne-esoterickeho hnud,
nebor zde umozr1oval vydavani publi-
kad sirokeho esoterne obsahoveho roz-
peti. Griese do Cech uvedl zakladni di-
la Eliphase Leviho a Papuse. Sva vlastni
intenzivni a extenzivni hermeticka stu-
dia proWuboval kontakty s ceskYnll i za-
hranicnimi hermetiky: z ceskych to byl
zejmena nemene uslechtily E. Hauner,
ze zahranicnich, krome jiz zmineneho
Th. Krausse, nemene nadseny propaga-
tor hermetickych ideji, Papus.V PaHzi
OSOBNOSTI
se habilitoval srym spisem 0 mumialni
hermeticke lecbe (roku 1908 jej vydal
v Praze tiskem) a j iz 5. hrezna 1910 lTm
byl z PaHze udelen titul "cestneho dok-
tora hermetickych ved" na zaklade di-
sertacni price, kterou obhajil na pariZ-
ske Papusove Vysoke svobodne skole
ved hermetickych. 0 neco pozdeji se
stal "cestnym profesorem" Vyssi skoly
uzit-ych ved lekaiskych v PaHzi, kterou
vedl rovnez Papus. Do PaHze Griese,
ktery dohre ovladal francouzstinu, dosti
Casto dojiZdel, stejne jako K. Drazcl'ak,
JAdamira a a. Kopp (ten se zde i na le-
ta usadil), kteH v paHzskem centru ev-
ropskeho hermetickeho hnuti tehdy re-
prezentovali cesky martinismus.
0. Griese jako stHdent.
Roku 1907, 7. hrezna, prive ph po-
bytu v PaHzi, byl Griese stizen osudo-
vou ranou, kdyz mu nahle po {uaze
177
zemrela na sepsi jeho mladicka tehot-
na manzelka Albina. Byla to nejen od-
dana Grieseova Zivotni druzka, ale
i spolupracovnice, stejne jako jeho
druha zena Luisa. Griese, otec dcery
a syna, ovdovel, ale ve svem organizac-
nim a edicnim usili neochabL Na kon-
ci 1". 1907 presidlil do Prahy, usadil se
na Zizkove vTaboritske ulici c. 13. Zde
pokracoval ve vydavani casopisu Isis
a knih, povetSinou prekladu, ale take
rotaprintem rozmnozovanych textu
o dej inach okultismu, alchymii, kab-
bale a dalSich (pozdeji neco z toho vy-
dal tiskem, ale jsou to pouze zlomky,
jen uvodni kapitoly dHa K. Kiesewet-
tera, Jollivet-Castelota, Papuse a dal-
sich tehdy znamych autoru). Grieseo-
va dcera Emilie pozdeji vzpominala na
toto prazske Grieseovo obdobi: byt by-
val pIny cerstve vytistenych knih; kdyz
doslo nove vydani, knihy se balily a za-
sHaly zajemcum. Mnozi z tech, kteH si
je objednali, vsak neplatili. Griese to-
tiz neposHal vse na dobirku - neplati-
ce omlouval, dluzne penize nevyma-
hal. Hlavne ze byly knihy mezi lidmi
a byl 0 ne zajem. Nepostradatelnym
pomocnikem mu byla, jak jiz bylo
zmineno,jeho druha zena Luisa, roz.
Svobodova. Griese do sve edicni bn-
nosti investoval cele sve jmeni a byl
vydatne podporovan svou matkou
a potom i dedictvim po nL Umozno-
valo mu to skromne zit "na volne no-
ze", venovat se srym zajmum, vydavat
Casopisy a knihy i cestovat casto do Pa-
Hze, Berlina , Lipska a Drazcl'an. Avsak
na vydavani Casopisu a knih nevydela-
val, byl Casto poskozovan, nejen nepla-
tib, ale i odberateli z rad knihkupcu.
Snazil se pozdeji phvydelat si neco ry-
178
robou magickych zrcadel na objednav-
ku, dodavkami zahranicni literatury,
ale historie se opakovala a Grieseho
ztraty narustaly. Neni presne znamo,
kdy se znovu vratil do Prerova. Pred-
tim nd oddel do Prahy, bydlel na
Hornim namestl c. 2; v r. 1909, kdy uz
je zase v Prerove, bydH v Kojetinske
ulici c. 9.Y Praze tedy pobyljen asi dva
roky.
v Prerove pokracuje ve vydavani
Isidy a hermetickych knih. Na konci
roku 1913 zacne vydavat velmi vYprav-
ny "mesicnik venovany vedeckemu
Griese se svou prvn{ manzelkou Alb{nou.
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
studiu okkultismu", Lucifer. To vsak
vzbudi nelibost klerikalli, a tak jej mu-
si v lete 1914 prejmenovat na Zasvece-
nf.Ale vyjdoujen dva seSity, nebot pro-
pukne prvni svetova valka. Griese je
odveden, ale zustava v Prerove u jakesi
zasobovaci jednotky, na frontu se ne-
dostane.
Po valce jej laka do Prahy letensky
nakladatelJ. ZmatHk,jeho pHtel a mar-
tinista, ktery mimo jine vydava take
okultni a mystickou literaturu. Nabizi
Griesemu, aby redigoval casopis, ktery
chce vydavat. Casopis se rna nazyvat
Okkultnf a spiritualisticka revue. Nakonec
OSOBNOSTI
Griese jako vojak za prvn{ svetove valky.
vsak jeho prvni rocniky rediguje Karel
Weinfurter. U Zmat11ka, v jeho Knihov-
ne Siasttrjch lidf, se Griesemu podaH
vydat jen novy preklad Piobbova For-
mulare vysoke magie, v nemz jsou odstra-
neny hrube chyby ve vydani, ktere po-
Hdila z komercnich duvodu prazska
Vitrografie jiz preddm. V roce 1921
propuka Grieseho spor s K. Weinfurte-
rem,jednak pro kriticky pHstup Grie-
seho k Weinfurterove poze arbitra ve
vecech okultismu a mystiky a jednak
proto, ze Weinfurter odpovedel na cel-
kern vecnou Grieseho kritiku svych
nazoru agresivnim a podrazdenym to-
nem. Oba si vymenili i nekolik osob-
nich dopisu,jejichZ obsahje velmi kon-
trastnL Grieseho slusna neustupnost
poUkaZUjicl na zasadovost najedne stra-
ne a Weinfurterova nervozni utocnost
prozrazujicl urazenou jeSitnost na stra-
ne druhe. Griese na zaklade toho, co
179
mu svefil pHtel ZmatHk 0 ruznych
Weinfurterovy-ch aferach, nemeI navic
o tomto "mystikovi" vubec valne mi-
nenL Vecna stranka sporu sla posleze
stranou a z Grieseho a Weinfurtera se
nakonec stali nesmifitelni odpurci. Ale
zadmco Griese zustal u vecne argu-
mentace, Weinfurter vnesl do polemi-
ky osobni ton, ktery pozdeji Grieseho
vyprovokoval k nesmifitelne tvrdosti.
Ve svem nenavistnem utoku pokraco-
valWeinfurter i po Grieseove smrti, kdy
Grieseho obvinil z cernomagickych
utoku na svou osobu (viz dodatky, ka-
pitolu Spor Griese - Weinfurter). We in-
furter se v tomto sporu zachoval ha-
nebne, kdyz po Grieseove smrti ve
svych Pametech okultisty (Praha 1933,
s. 197n.) napsal oCividne 0 Grieseovi
nasledujid: "Brzy po uvefejnenf mych
prvnfch Clanku 0 mystice ve ZmatUkove
Revui byl jsem take napaden jednfm
okkultistou nepravym, ktery se chlubil svy-
mi magickymi vedomostmi, ale pozdiji pro-
hlasil cely okkultismus za humbug a sal-
bu. Utok byl s pocatku tiskem a pozdiji se
ono individuum pokouselo uskoditi mne
take carodejstvim ... Jednoho rana jsem
obdrzel od onoho Cloveka serit jeho okkult-
nfho casopisu.Jakmile jsem jej vzal do ru-
ky, podtil jsem ihned nepMtelsk}! vliv, kte-
ry vanul ze zasilky. Proto jsem sesit
odlozil. Veeer tehoz dne, kdyz jsme ulehli,
zaslechl jsem v nabytku klepani, ve kterem
jsem ihned poznal vyslaneho elementa-
la ... (( Potom Weinfurter dramaticky 11-
ci,jak se pomocl dteveneho uh11, ktere
mu bylo "poslano" - rozumi se jakou-
si vySSi bytostl -, tomuto cernomagic-
kemu utoku ubranil. Weinfurterova ne-
navist sla tedy az za hrob a uvedena
pasaz je spatnou vizitkou jeho mystic-
180
keho zalozeni, ktere tak Casto zduraz-
noval,jakoz i urovne jeho duchovniho
ryvoje.
Grieseho zivot byl rozdelen pre de-
vsim na Cinnost vydavatelskou a orga-
nizacni a na vlastni badani. Mel, po-
dobne jako pozdeji Lasenic a Kabelak,
snahu overovat si magicke, spagyricke
a jine formule vlastni praxi. Jeho za-
jem obsahl celou oblast hermetismu,
ale zajimal se i 0 j6gu, teosofii a jine
esotericke smery. Wnoval se i ceremo-
nialni magii a je 0 nem znamo, ze ph
magickych experimentech pouZival
cerneho psa, upoutaneho v magickem
kruhu, v nemz operoval. Pes mu slou-
zil jako jakysi biologicky detektor ast-
ralu. Pracoval tez s magickymi zrcadly
a zejmena pak v oboru mumialni her-
meticke lecby. Pokousd se phblizit ob-
lasti hermetismu vedeckym narokum
na ryzkum, ale v pozadijeho snah, ur-
cujicim motivem jeho cinnosti, bylo
pomoci cloveku. Toto uslechtile zame-
feni vyjadhl pak zalozenim Bratrstva
Bile 16ze. Doslo k nemu jiz pred prv-
ni svetovou valkou, ale presnejsi datum
neni znamo. Bylo to sdruzeni "volne
esoterni skupiny ceskych okultistu"
a Griese je verejnosti prezentoval
r. 1914 spisem Zasvecovaci material
Bratrstva Bile 16ze, ktery 0 bsahoval
prvni a druhy stupen zasveceni do ces-
keho iluminatstvi a bratrstva "nezna-
mych samaritanu", a to "na zaklade ru-
kopisneho materialu uvedenych
okultnich spolecnosti" .v programu to-
hoto spolku se zduraznovalo, ze neni
tajnou spolecnosti, ale "jakousi idealni
rodinou svetovou", ktera "j de ve sle-
pejich naseho velikeho ucitele, Mistra
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
Nazaretskeho" a ma za cil "rozsevati
jenom bratrstvi a lasku",jakoz i "pro-
bouzet v lidstvu duchovnost a mohut-
nost mravni". Bylo zde dale zdurazne-
no, ze spolek vychazi z "vychodniho
esoterismu", ktery "jest zakladen"l
vsech nabozenskych, filosofickych
i okultnich systemu", protoze v pri-
tomne dobe "nejlepe vysvetluje nej-
palCivejsi zahady zivota". Nebyl to od-
vrat od hermetismu, v jehoz smeru se
Grieseho zajmy ubiraly dale, ale vedle
neho priklon k Vychodu, inspirovany
zrejme vlivem teosofie. "Jdeme za ide-
alem lidstvi," uvadi se v programovem
prohlaseni tohoto spolku, j ehoz ustre-
di bylo v Prerove a jehoz clenove, spo-
jeni svym duchovnim zalozenim, byli
roztrouseni po cele tehdejSi oblasti
Cech a Moravy. Slibovany zasvecovaci
material 3. stupne uz nikdy nevysel,
byl vsak phpraven do tisku. Prvni stu-
pen zasveceni reprezentuji Cdt! illu-
minati a je zalozen na sebepoznani.
Druhy stupen pak Neznami samariti-
ni, phcemz tezistem je jiz studium
astralni urovne, avsak z hlediska zho-
tovovani spagyrickych arkan a herme-
tickeho lecitelstvi. Zasvecovani se pro-
vadelo obradne v krouzku vyspelejsich
bratru.
Po prvni svetove valce se u Griese-
ho objevuje nova orientace, totiz na
"ansaireticka mysteria" P. B. Randol-
pha, reprezentanta pozoruhodneho
magickeho systemu a Hdu Eulis,jehoz
stredisko bylo ve Spojenych stitech se-
veroamerickych. Nevime,jak eulidska
idea pronikla do Cech, ale je jiste, ze ji
byl Griese, zhruba v teze dobe, ovliv-
nen stejne silne jako Lasenic. Griese byl
OSOBNOSTI
prvni, kdo s touto ideou seznamil ces-
ke hermetiky. Mel jsem moznost na-
hlednout do sditu, v nemz mel vYpisky
z jakeho materialu cerpal, a poznamky
k tomuto tematu. Grieseho zivotni
podminky a cinnost dobi'e charakter i-
zuje vydavani Casopisu, resp. preryvy,
ktere v tomto vydavani nastavaly a kte-
re nepochybne signalizovaly jeho fi-
nancni potiZe. Tuto casopiseckou edic-
ni Cinnost lze popsat takto:
- Isis (1905-1910 - roc. I.-IV); - Lucifer
(1913-1914); - Zasveceni (kveten 1914
- zari 1914); - Pentagram: Sbornik pro fi-
losqfii, mystiku a okkultism (1919-1920);
- Isis: Sbornik pro filosofii, mys tiku a ok-
kultism (1922-1924 - roc. V a jedine Cis-
lo VI. roc., ktere vyslo v lednu 1924
a jimz bylo vydavani casopisu ukonce-
no definitivne.
Grieseho predmluva k tomuto po-
slednimu cislu Isidy a bohuzel take
k poslednimu pocinu jeho vydavatel-
skeho usili jiZ prozrazuje urcity vyvoj,
jimz Griese prosel, a obrat, ktery v tom-
to vyvoji nastal. Konstatuje, ze "kvali-
tativni bilance okultismu byla u nas jd-
te do nedavna zalostna", ale ze "dochazi
ponenahlu k potesujidmu obratu",
ktery spociva v tom, ze "velika cast
okultisticke verejnosti" prestava bez-
myslenkovite prejimat to, co ji k vere-
ni predkladali "knezi okultni drkve",
a "zacina pomalu z dusevniho omame-
ni se probouzeti a premysli" . Z dalSich
vYroku je patrno, ze se zde Griese, aniz
kohokoli jmenuje, obrad predevSlm
proti Weinfurterovi, ktery se primo
i neprimo prohlasuje za nejvyssiho ar-
bitra vdkereho okultniho esoterismu
181
a mystiky u nas. Take nasledujid pasaz
vypovida predevsim 0 Weinfurterovi:
"Strhujice zavoje ze saiskych padelku
a kacejice modly nezdraveho mysticis-
mu byli jsme casto nuceni dotknouti
se tvurcu i sihtelu tohoto karikaturni-
ho okultniho vYtvarnictvi, coz nam by-
10 mnohymi nepravem vykladano ve
zle. Zel, ze malokdo uznava nutnost
zaujeti spravedliveho stanoviska vuci
osobim uzce spjatym s urCitYmi posu-
zovanymi jevy verejneho zivota a ze
poHdku je tech, kdoz jsou presveciCeni
o zdrave funkci nestranne a vecne kri-
tiky v kulturnim zivote narodu." Grie-
se take Weinfurterovi vytykal spatne
pochopeni KerningovYch cviceni, kte-
ri byla zakladem jeho prakticke mysti-
kyo N akonec pak formuloval program
"pracovniho kruhu Isidy", ktery de
facto reprezentuje predevsim on sam:
"Nas program je znam. Chceme po-
zvednout vednou uroven okultismu,
rekonstruovati j eho filosoficke jadro ja-
ko nazoru svetoveho a zbaviti ho vsech
nabozenskych pHvesku, ktere ztezuji
jeho pochopeni, aby nebyl vice pHha-
nou svYm vyznavacum, nybd v retezu
jinych nazoru svetovych filosoficky
i vedne rovnoprivnym jeho Clankem.
Abychom tohoto dle alespon z casti
dosahli, volame okkultisty jakychkoli
smeru k loyalni souCinnosti." To byla
jiz myslenka universalismu, a proto se
ke Grieseho odkazu hrde phhlisila
o nekolik let pozdeji ceska hermeticki
spolecnost Universalia, vyzyvajid Grie-
seho, aby se postavil do jejiho cela.
Jeho velkou zasluhou vsak bylo postup-
ne oCistovani hermetismu od pHzem-
nich poverecnych nazoru a praktik.
Jeho slabosti vsak byla snaha po vedec-
182
kern vykladu okultnichjevu, ktera,jak
jsem se zde jiz zminil, byla omylem, ne-
bot okultismus a empirkd. veda se sice
mohou potkavat, ale nikdy nesplynou
pro odlisne zadleni svych snah, pro od-
lisny predmet a metody jeho studia.
Okultismus je druhem transcendenta-
lismu, vedaje pHsne empiricki.Je vsak
nutno pfipomenout, ze Griese odmital
vedu, ktera by okultnijevy vazila a me-
fila (viz dale), nybd chtel vedu, ktera
by zahrnovala i transcendentno, ale to
by uz nebyla konvencni veda empiric-
b .. Touto mylnoll snahou 0 vedecke
pojeti okultismu trpeli i prvni fran-
couzsti hermetici,jak uvadiY.-E. Mi-
chelet (1937) ve svych vzpominkich
na zacatky francouzskeho martinismu.
Na prelomu 19. a 20. stol. to byla infi-
kace okultniho esoterismu tehdy jdte
m6dnim pozitivismem.
Svou edicni cinnost chtel Griese
nejprve spojit se Zmatlikovym nakla-
datelstvfm v Praze na Letne, nebotjeho
majitel byl Grieseho blizkym pHtelem,
okultistoll a Clenem prazske martinis-
ticke 16ze Simeon. Ten ale daval pred-
nost hlediskiim obchodnim a Griese-
ho edicnim zamerum neduveroval.
V teto sfere je totiz komercne uspes-
nejsi literatura podradna nef dobra -
to je jiz tradicni a plat! to stale. A tak
Griesemu, ktery na meni "uslechtilych
ideji okkultickych" lpel, nezbYvalo nef
se dat sam do teto edicni cinnosti, kte-
rou pokladal za zakladniho cinitele re-
alizace svYch zameru. Avsak zisk z pro-
deje Casopisu a knih, ktere vydaval,
sotva stabl na kryti nakladu a na to, aby
uzivil sebe a svou rodinu. Nakonec
Griese, ktery nedokizal tvrde vymahat
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
KNIHOVNA
svouonNE SkOLv Vf;l) ftt:RMETlCK:t>CH
S,,'A.?..&! 1i, :\olS.
JtnMlcha Ko....eUn AgrJppy
;e l'IeUeshcyanu
OKKULTNI
FILOSOFIE
NEBOLI MAGIE
P.tctu:&U
OTAKAR GRIIESf:
KNIHA pnvA A PRmtA
Ji114Jtt.... D.'M (J"..,,1-llrDNtuo NAKt.,UlA'' U!l,IITV-f
OKKVL'Ttde" b£l,. V PA£I1Ov,e;:.
dluzne castky od nepoctivYch abonen-
tu, byl nllcen delat dluhy u tiskaru, kte-
H s nim casto jednali bezohledne. Tak
nemohl vydat cely K/{{ k {erne magii
S. de Guaity, vynikajid dllo, ackoli by-
10 cele pfipraveno do tisku, protoze ne-
mel penize na tiskarnu (dllo po rade let
dovydala Universalia). Stejny osud me-
la i Okultn{ filosofie C. Agrippy z N et-
tesheimll. Jeho dlouholety tiskar mu
dokonce odmitl vysazet posledni stran-
ku jeho kabbalisticke studie Sifer Jeci-
rah, protoze na ni Griese proste nemel
(kniha konci rozdelenym slovem a k za-
konceniji chybelajedina veta!). Na za-
catku 1". 1924 byly Grieseho financni
pomery jiZ tak katastrofalni, ze musel
sve cinnosti zane chat a zmizel ze sceny
ceskeho hermetickeho hnuti v dobe,
kdy jej pfivedl jiZ k prvnimu stupni
rozkvetu, kdyz mll opathl nejdulezitej-
OSOBNOSTI
si prameny. Soucasne byl poskozovan
nepoctivosti, sobeckosti a zasti svych
odpurcu, a bohuzel i nekterych pratel.
A tak se vycerpaval neustalymi boji
a starostmi nejen psychicky, ale i fyzic-
ky. Dostaval se do sporu s ostatnimi na-
kladateli pro svou zasadovost, napr.
s Jandovou edid Sfinx, kdyz tomuto
nakladateli vytkl neuplne vydani spisu
S. de Guaity Na prahu tajemstvi, ktere
bylo vydavano za uplne (nakladatelstvi
vydalo Guaitovo prvni vydani tohoto
spisu, ackoli v te dobe bylo na trhu jiz
jeho vydani druhe, podstatne rozsHe-
ne).V tomto smeru byl Griese, bojujid
za cistotu postoju, nesmlouvavy; kriti-
zoval mimo jine i chyby v dile O. Eli-
ase 0 magii a demonologii starych Ba-
byl6uanu a dam. Problemu mel tedy
Griese vice nd dost. Svou propagad
hermetismu a okultismu vubec si vel-
mi pohneval pierovske klerikily. Ti sli
ve sve zlobe tak daleko, ze nedovolili,
aby byla Grieseho prvni zena Albina
pochovana na hibitove, protoze byla
obvinena, ze zemiela na umele vyvo-
lany potrat. Griese protestoval, ale
marne.A tak byl pro ni u hrbitovni zdi,
vedle sachty sebevrahu, vykopan osa-
mely hrob, ktery pozdeji zdobily dye
stihle chvojky, modre kosatce, mramo-
rova deska s kabbalistickou kresbou
a - "pod tim vSim kus tatinkova St'astneho
zivota ",jak mi 0 tom napsala jeho dce-
ra Emilie R.
Po prvni svetove valce byl pak Gri-
ese jeden z prvnich, kdo vystoupil
z katolicke drkve. Byl antiklerikal,
avsak verid a svym zpusobem i zboz-
ny. Chodival s rodinou na slavnosti
Vzkmeni a Boziho tela a Hkaval, ze
183
z chramu naplneneho modlitbami, vi-
rou a zpevem stoupa neco nepostizi-
telneho vzhuru a zase se jako dobro
obrad k zemi. Nejkritictejsi fizi jeho
zivota charakterizovala pani Emilie R.
temito slovy: "Rok 1924 - to zacala ta-
tinkova kalvcirie. Zivot byl k neuneseni.
Nepfipustil, abychom se sestrou sly do za-
mestncini, bcil se 0 ncis a vzdy Nkcival, ze
svet je zlY. Chtel ncis toho usetfit ... Ko-
lem roku 1920 stave! tatinkuv obchodni
pfitel, u ktereho tiskl sve knihy, velky dum
a rozsifoval tiskcirnu. Potfeboval penize
a tatinek jemne, aby se ho nedotkl, mu na-
bidl eery svuj majetek, ccistku velmi vyso-
kou, pry na papir dopfedu. Doplatilna to.
Pfisla doba, kdy tiskcirna zadrzela nciklad
knih, a kdyz jsme chteli expedovat, muse-
Ii jsme od ni kupovat vytisky po nekolika
kusech! A zase vidim tatinka rozCileneho,
jak se vrcitil z tiskcirny, chodi dlouho sem
a tam po velke kuchyni v Kojetinske ulici
a fikci: ,Je to hrozny C/ovek, hrozny, jde
pfes mrtvoly. ( V souvislosti s timto pNpa-
dem je zajimavci i osoba tatinkova znd-
meho advokdta, ktery byina cas i jeho spo-
leenikem. Vsichni th - tatinek, majitel
tiskcirny i advokdt, zemfeli v jednom roce.
A vsichni pomerne mladi. " V roce 1924
tedy Griese, financne i fyzicky vycer-
pin, opousti scenu a uchyluje se do
soukromL Zivi se sestavovinim a opra-
vovanim radiopiijimacu, ktere piicha-
zeji do m6dy. Rediguje Casopis Mcij,
ktery vydava jen kratce prerovski tis-
karna E. Dobrovolneho. Otiskl zde
mimo jine nekolik povidek E. LeSe-
hrada. V teto dobe hodne zatrpknul
a jeho dusevni staY z te doby vyjadiu-
je pasaz dopisu, ktery poslal svemu pH-
teli Jindiichu Vlasakovi kritce pied
svou nihlou smrti (dopis je ulozen
184
v Grieseho pozustalosti v archivu Pa-
matniku narodniho pisemnictvi v Pra-
ze): "Od studia okkultn{ch nauk odtahla
mne zelezna, neuprosna nutnost. Staljsem
se obchodnfm jednatelem, komisionarem,
radioobchodn{kem. Nen{ to muj zivel,
a tak se nynf zase vradm k svemu zami-
lovanemu studiu. Na nejakou vetS{ vyda-
vatelskou akci nen{ ovsem prozat{m po-
mySlen{, protoze krvaC£m ze starych
nakladatelskych ran. Snad jsou to zkous-
ky, ale pretrpke... Po Utech bedliveho
a empirickeho studia pohUz{m na okkul-
tismus jinak. Nen{ to neplodna nihilistic-
ka skepse, ale moje gnose mne ukazala ji-
ne cesty,jine mety.Jsou snad neromanticke,
bezutesne, stfizlive, jsou vsak pfislibem
pfiblizovanf se ke Pravde. Snad se nam
deje to, co kdysi Kolumbovi, ze hledaje ces-
tu do Indie, nalezl Ameriku ... (( Nezna-
mena to vsak, ze se Griese od herme-
tismu odvratil - tohoto terminu
pouzival jen vzacne, vetsinou uZlval
slova okultismus, jak 0 tom svedci
osobni zaznamy, ktere jsem ziskal od
jeho dcery Emilie. Neco z tohoto
obratu, ktery znamenal spfSe zmenu
takHkajic metodickou nez zasadni,
ideovou, naznacuje take obsah jedno-
ho z jeho poslednich Clanku v casopi-
se Isis (1922, cis. 2, s. 103; roc.v.): "Je
nutno, abychom uz jednou z okkultn{ho
romantismu vybfedli. Nepracuji v okkul-
tismu od vcerejSka; prodelal jsem vsechny
faze okkultniho balamucen{ jako pokusne
morcatko, dosahnuv nejrozmanitejS£ch
hodnost{ v ruznych okkultnich spoleCnos-
tech a 16z{ch. A jaka je bilance teto fcidove
prace? Ze jsem vystf{zlivel, vratil se k so-
be a nasel sebe. "To 0 neco pozdeji pro-
hlasil Weinfurter za Grieseuv odvrat
od okultismu a tvrdil, ze jej Griese na-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
konec prohIasil za "humbug". Griese
se vsak neodvracel od okultismu, ale
od neprarych "okultistu", kterymi byl
obklopovan, od jejich p6z, ktere vy-
davali za zasveceni, od jejich povrch-
nosti a pHzemniho prospechafstvi.
Prototypem takoveho "zasvecence"
a "okultisty" byl Th. Reuss a mnozi
dalSf. Ve vyse uvedene pasazi ostatne
Griese mluvi 0 "vybfednuti z okkult-
niho romantismu", neodsuzuje okul-
tismus jako takory.
Nove nadeje svitly Griesemu pra-
ve v roce jeho smrti, kdy mu bylo ne-
celych jedenapadesat let. Zacatkem
zaH odjel na Prazsky veletrh jako "ra-
dioobchodnik". Setkal se zde s prate-
li a vratil se domu 9. zari pin nadeji,
ackoli se jiz ned til zdrav. Chystal se
znovu do Prahy v dobe sokolskeho
sletu, v dobe, kdy se zaealo pfipravo-
vat verejne vystoupeni Universalie.Je
pravdepodobne, ze byl ve styku s je-
jim esoternim kruhem. Ale smrt ho
zaskocila. V den 18. zafi 1932 nahle
onemocnel a byl dopraven do pferov-
ske nemocnice, kde byl u neho zjis-
ten tyfus a posleze tyfovy zapal plic.
Pres tento teiky stav nemocneho,je-
hoz organismus byl vycerpan tezky-
mi existencnimi boji - Griese musel
splacet dluhy ze sve edicni cinnosti -
doslo k urcitemu, bohuzel jen zdanli-
vemu zlepseni j eho stavu. V predve-
cer sve smrti jdte zive hovofil se sry-
mi nejblizsimi a mluvil 0 svych
planech, 0 navratu na scenu ceskeho
hermetickeho hnuti. Mel tim nepo-
chybne na mysli prazske universalisty.
Avsak 2. Hjna 1932 v casnych rannich
hodinach zemfel. 0 dva dny pozdeji
byl v Olomouci zpopelnen a urnu
OSOBNOSTI 185

s jeho pozustatky si k sobe vzala jed-
na z jeho dceLVysilujici, ale bohaty
Zivot nejuslechtilejsiho novodobeho
ceskeho hermetika se tragicky uza-
vrel.
o Grieseho smrti kolovala zcela ne-
pravdiva legenda, rozsirovana spiritisty,
jejichZ jedna centrila byla v blizkosti
Grieseova prazskeho sidla v Taboritske
ulici na Zizkove. Podle teto Hmy byl
Griese zabit v jakesi hospode, kdyz byl
pfistizen jako faldny hric. Byla to po-
mluva velmi blizki fame 0 smrti Para-
celsove. Cast Grieseho pozustalosti by-
la predana v roce 1934 Pamatniku
narodniho pisemnictvi v Praze na Stra-
hove.Jeho knihovna byla z velke casti
prodana knihovne Narodniho muzea
v Praze (patrne zasluhou Kefera). Zde
bylo mozno az do poloviny sedesat-ych
nove jsou Vasimi zaky". Dopis pokracu-
j e: ,,]ste prvni u nas, ktery scm znamost
a zajem 0 vedecky okultismus, nejen po
strance odboYne, ale i mravni; d£la vami vy-
dana tvof{ material k nasi prad. "Tehdej-
si tiskovy organ Universalie, "organi-
zacni vestnik" Herold (roc. 1., cis. 1
z ledna 1933) prinesl zprivu 0 Grie-
seove smrti, kde je mimo jine uvede-
no: "Byl to muz uslechtily, vzacnych
kvalit. .. Nedockal se lepsiho Zivota
mezi nami, zemrel chudy ... "V temze
cisle je take nekrolog In memoriam O.
G.Jeho autor dr. M.Alter zde mimo
jine piSe: JJ •••oplakavame smrt, truchli-
me tim vice, ze odesel Vudce a Mistr. "Ja-
ko jedno z prvnich hesel sve Encyklo-
pedie okultismu, filosofie a mystiky
pak U niversalia vydala heslo 0 Grie-
seove osobnosti a dUe, ktere obsahuje
tato pochvalna slova: Griese byl beze-
JJ

let studovat Grieseho Isidu s j eho vlast- sporu nejlepSfm ceskym hermetikem, ktery
norucnimi poznamkovymi vpisky, ale
pak kdosi vsechna cisla ze studovny,
kam byla pouze pujcovana, odcizil. Ta-
ke literatura, nd byla zarazena do fon-
du muzejni knihovny, prosla cistkou,
byla zcasti rozprodana zajemcum
a zcasti patrne rozkradena,jak 0 tom
svedci porovnani se zachovanym se-
znamem, v nemz jsou odprodane kni-
hy, tentokrit vlastne jiz podruhe od-
prodane, zaskrtnuty, ale a ve fondu
chybi.
Dopis tehdejsiho predsednictva
Universalie ze dne 28. Hjna 1932, po-
depsany J. S. Kminkem a dr. J. Keferem
(viz obrizek) svedci 0 tom, ze Griese
byl tehdy pokladan za naseho nejvet-
siho hermetika a ze mel rozhodujici
vliv na ceske hermeticke hnuti, nebot,
jak se zde uvadi, ,,temer vsichni nasi Cle-
186 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

ovlddal theoreticky i prakticky veskere obo-

ry techto nauk. Ceskemu okultismu vtiskl
provzdy svoji peed. Z oblasti romantismu
prenesl ceskd bdddni na uroven pfisne 1'0-
zumove vedy. Popularizoval zahranicni bd-
ddni, pracoval samostatne theoreticky
a prakticky predevSlm na poli magie a the-
urgie. Jeho preeetne cldnky, bohuzel roz-
trousene po casopisech, tvoN spolehlive
kompendium znalosti pro kazdeho vdzne-
ho zdjemce. Povahy jsa nanejvyse uslechti-
Ie, vychoval radu velmi dobY)lch zdku a svy-
mi dily a pfikladem dal podnet k utvol~en{
Rddu Bile 16ze a pozdiji i k Universalii. ((
Bylo to vysoke uZllani Grieseovy
osobnosti a dila,jehoz osud v mnohem
nasledoval Jan Kefer.

Grieseho usleehtilost se projevovala

krome dalSiho i ve vztahu kjeho rodi-
ne,o niz obetave a Iaskyplne pecoval.
Jeho deery na neho s uetou a laskou .
vzpominaly.Jeho velkou lidskou vasni
bylo koupani v Becve a vylety, ktere
s eelou rodinou poradal do okoli Pre-
rova. Byla to sverazne pojata turistika:
eela rodina "vyrazila" do pHrody, slo se
stale vpred, casto i daleko, a pak se ro-
dina zpet vraeela vlakem. Letni dny tra-
vila rodina na brezich Becvy. Ph eastern
koupani se Griese naehladil a trpivalla-
ryngitidou,jinak byl vsak zdrav. Na sve
rodine velmi lpel a venoval ji mnoho
casu. Ackoli ho velrni zamestnavaly ta-
ke jeho zajmy, pathlo zejmena leto ro-
dine. Jedna z jeho deer vzpominala na
zvlaStni v-ylet, ktery Griese uskutecnil
se svou rodinou a obema nejlepsimi
prerovskymi prateli, lekarem dr. Divo-
kym a Aloisem Trckou. Slo se do Smol-
ne u Lipnika, kde v lese na my tine by-
10 misto, kam byli kdysi davno po
mnoho let pohrbivani sebevrazi a po-
praveni z eeleho kraje. Na misto dora-
zili pozde vecer. Pan Trcka narysoval
velky magieky kruh, v nemz vsiehni
prenoeovali. Rano probudila Grieseho
mladsi deeru Vlastu zima. Chvili se,jeS-
te uvnitf kruhu, pokousela zahrat, ale
pak vybehla z kruhu yen a ustrnula: za-
timeo v kruhu temer mrzli, vne kruhu
bylo teple letni rano. Po eeste zpet pak
pozorovali zvIaStni zvuky,jakoby "ude-
ry do traverzy", kovove zvuky, ktere lze
slyset ph nekromantiekyeh operadeh.
Pomer obou Grieseho deer k otei byl
velmi nezny. Snazily se mu pomahat,
kde mohly, a starostlive sledovaly jeho
praeovni vypeti. Nosivaly mu vzdy prv-
ni snezenky, ktere rozkvetaly v lese
u Becvy. A Griese jim tyto pozornosti
oplacel, kde mohl. Za prvni svetove val-
ky byl Griese zasobovadm dustojni-
kern na prerovskem nadrazi. Spaval do-
rna a rano ehodi,val kolem Becvy na
OSOBNOSTI
"Bahnhofskommando". Jednou tam
prisel ajeho velitel, Nemec, hodny clo-
vek, se rozesmal a povlda: "Griese, co
to mate na savli?" Griese se podlval
a strnul. Strapec u sayle mel omotany
ruzencem, se kterym sel pres cele mes-
to. Dcera Vlasta si chtela tatlnka vyzdo-
bit. Potrebne prerovske rodiny zasobo-
val komisarkem a mlekem, ktere vojaci
dojiIi od ustajenych krav. Delal to pro
zname obetave a zcela nezistne. Z prv-
nlho manzelstvl mel Griese dceru Emi-
Iii (nar. 1904) a syna Otakara (nar.
1906), ktery vsak jako petilety zemrel.
Patrne v r:oce 1909 se Grieseovi vratili
z Prahy do Prerova.v roce 1908 se Grie-
semu v druhem manzelstvl narodila
dcera Vlasta a roku 1910 syn Milan, kte-
ry vsak zemrel ve veku necelych dvou
let. Oba synove zemreli pravdepodob-
ne na tyfus, kteremu pozdeji podlehl
i jejich otec. Griese tak byl zasazen ra-
nami osudu i na mlste nejcitlivejslm.
187
Jeho druM zena Luisa byla spolu
s Griesem clenkou rakouske martinis-
ticke 16ze Walhalla, ktera byla centrem
martinistickeho hnutl v tehdejslm Ra-
kousku-Uhersku. NejbliZslmi spolu-
pracovnlky Grieseho byli vudce mar-
tinisticke 16ze v Olomouci F. A. Sldlo,
R. Rasln a F. Macoun, v Prerove pak
jeho dobry pHtel Alois Trcka. Bohatou
korespondenci vedl Griese s prazskym
choreografemJoe Jenclkem, basnlkem
JiHm Karaskem ze Lvovic, O. Brezinou,
s taborskym gymnazijnlm profesorem
Rafaelem M. Bouskou a dalSlmi. Grie-
seho dllo je uctyhodne sv-ym rozsahem
i obsahem.Jednlm z jeho prvnkh del
byla Mumidln{ hermetickd lecba, pflspevek
k tajnt! medicfne starjch (Praha 1908; zno-
vu vydano v cyklostylovane forme
a s doplnky A.R. Svobody v edici Kruh
r. 1946). Druhou vyznamnou knihou
byl Problem ocarovdn{ (Praha b.i., asi r.
1908), v niZ byly probrany zakladnl kla-
sicke a novodobe techniky ocarovanl
a v nlz byl podan i pokus 0 metapsy-
chologicky v-yklad tohoto fenomenu.
V tomto smyslu byl Griese jednlm
z prukopnlku i soucasne transpersonal-
nl psychologie, studujlcl mimo jine
metapsychicke aspekty okultnkh feno-
menu. Griese vsak pecIive rozlisoval
tradicnl "vedecke" ajlm cMpane ve-
decke pojeti techto probIemu, jak
o tom sveda jeho poznamky v rubri-
ce Listarna redakce v casopise Penta-
gram (cIs. 10 z r. 1920, s. 349), v nichZ
komentuje povesti, ze T. A. Edison vy-
nalezl pHstroj detekujlcl projevy "du-
chu zemrelych osob": "Jsou otdzky,jez
nerozreSf veda, pokud bude disponovati pe-
ti stdvaj{cfmi nedokonalymi smysly a pfl-
stroji, jichz regis trace bude se pohybovati
188
v uzkych mezfch fysikdlnfho vdzenl, mefe-
nf atd., a dokud nebude mfti transcendent-
nfho merftka pro transcendentnl denl,jiny-
mi slovy, dokud nebude mlti (fovek bud'to
zostfC11Y smysly dosavadnf aneb probuzeny
nove,jemnljSf. "Proto odsuzuje udajny
Edisonuv vynalez jako )) bldhovy pokus
hmotarsky myslfcfho ulence, jenz snazl se
smestnati zdvratnd tajemstvl vysSlch urovnl
a jemn~jSfch skupenstvl hmoty v uzouck)!
kruh tffrozmerneho strojm\tvf. .. Nenf !epe
povznesti se radeji svym Ctyfdimensiondl-
nfm anebo jeste snad vyssfm jddrem naSf
bytosti do onech oblastf a zkoumati tam on)'
zjev)" kde jsou vlastnc domovem? A tam
smeruje prdve vyssf spil'ituelnf praxe. "To
byla Grieseova varianta transcenden-
talniho subjektu, kterou propracoval
nemecky filosof mystiky C. du Prel
(1910). A to bylo take Grieseovo ve-
decke pojeti okultismu, vychazejid
z uznani empiricky potvrzene existen-
ce vyssich schopnosti poznavani, ktere
tehdejsi veda neznala. Griese propra-
coval take sveriznou metodu jejich vy-
cviku (Pentagram c. 2-4, leden 1920,
s. 166). Astrologii venoval Griese spis
Kosmoskop, jellO vyznam a uzitf v okult-
nf praxi (Prerov 1920), k nemuz vydal
pro potfeby zkollmanf formalnich zna-
ku horoskopll kartonove astrolabium.
Cesky astrolog M. Boleslavsky jej po-
vazoval za jeden z nejvyznamnejsich
ceskych astrologickych spisu. Kefer pak
NOVODOBY CESKY HERMET1SMUS
Grieseho prohlasil za jedpoho ze za-
kladatelu ceske astrologicke skoly. Dru-
he vydani jeho spisu 0 astrologii na-
zvane Novodobd astrologie, pfipravene
k tiskll ve sloupcove korekture, vsak jiz
nevyslo.Vyznamnym spisem Grieseho
je take jeho preklad a komentir kab-
balistickeho SpiSll SeJer Jecira, kniha
o utvdrenl, cast prvni (Prerov 1921). Gri-
ese,jak soudi O. Elias, neprekladal z ori-
ginalu, ale z nemeckeho prekladll
E. Bischoffa (Die Elemente der Kabba-
lah, sv. 1., Berlin 1913, s. 63-80). I kdyz
to nebyla studie originalnf, znamenala
uvedenf tohoto vy-znamneho kabbalis-
tickeho dna do ceStiny. Nemene infor-
mativni byl i Grieseuv spis Tajemstvf in-
dicke jogy (Prerov b. 1.), obsahujfd
krome uvodu do hathaj6gy i metodi-
ku vycviku jasnovidnosti a "jasnoslu-
Chll" ,jakoz i vyvolavani snu a dosaho-
vanf "astralnfho vedomf" a dalSich
"vyssich magickych schopnosti a sta-
vu".VelkOll zaslllhu mel Griese take na
vydani klasickych alltoru hermetismu,
starych i novodobych,jako byl Agrip-
pa z Nettesheimu, Eliphas Levi, Papus,
S. de Gllaita, a nekterych dalSich vy-
znamnych novodobejsich autoru,jako
byli Sedir, Maveric atd. Vsemi temito
skutky a take SVOll jedinecnou osob-
nosti si Griese zajistil predni misto v de-
jinich novodobeho ceskeho herme-
tismu.
OSOBNOSTI
Elllanuel Hauner
Emanuel Hauner
Nejcistsim, ale soucasne velmi s!ozitYm
zjevem novodobeho ceskeho hermetis-
mu by! urednik prazske pojistovny Sla-
vie a bibliofil Emanuel Hauner. Naro-
dil se 24 . prosinee 1875 v Praze v ehude
rodine (otee byl vratnym v ustavu v Ka-
tehnkaeh) . Spolu s K. Drazd'akem,
s nimz se vsak ponekud nesnasel, a sv-y-
mi dobrymi prateli, Hugo Kosterkou
a docasne i s Emanuelem Lesetickym
189
z Lesehradu, v jehoz vile Na SantoSce
nejakou dobu bydlel, stal u zrodu no-
vodobeho ceskeho hermetickeho hnu-
d. S temito prateli ho pojily literarni
zajmy. S Hugo Kosterkou phspival do
symbolistni literarni Modernf revue,
mimo jine take basnemi, ktere jsou ve
dvou sbirkich, vetsi pozornost vsak vy-
volala j en sbirka basni Vo/ani do kosmu,
publikovana pod pseudonymem Aurel
190
Vlach. Soucasne byl Cinny v hnuti svo-
bodnych zednahl, v metapsychicke
spolecnosti, byl martinistou, redigoval
prvni cesky hermeticky casopis Sbornik
pro filosofii, mystiku a okkultismus, j ehoz
redakce byla docasne take primo v je-
ho byte v Blanicke ulici c. 6 v Praze na
Vinohradech. Byl autorem dvou her-
metickych spisku, Strucneho nastinu
tajnych spoleenostf (1905) a Spiritualistic-
keho slovn{cku (2. vyd. 1923), dale pre-
kladatelem, lektorem a redaktorem.
Predevsim vsak byl organizatorem a ja-
kynlsi aktivistou hermetickeho hnuti
u nas.V tomto smeru se vyznacoval vel-
kou obetavosti, neunavnosti a napadi-
tostL Organizoval napr. v Praze jakousi
obdobu parizske Svobodne skoly ved
hermetickych, staral se 0 obsazovani
prednasek, ktere poHdala a na ktere
zvala i sve francouzske bratry-martinis-
ty.Vdkera tato cinnost se totiz dala pod
egidou praZskeho martinistickeho hnu-
ti,jehoz byl nejaktivnejsim Clenem. Mel
l6zove jmeno Anus.
Po maturite vstoupil do premon-
stratskeho noviciatu ve Strahovskem
klastefe v Praze, ale jiZ po roce vystou-
pil, nespokojen se zpusobem pripravy.
Zapsal se na teologickou katolickou fa-
kultu v Praze na akademicky rok
1894-1895, ale jiz po prvnim semest-
ru ji opustil a zacal studovat filosofii na
Karlove universite. V seminah prof. Fr.
Cady se zabyval Spinozou, avsak ani
studium filosofie ho neuspokojovalo,
a tak je prerusil a jiz se k nemu nevra-
til. Pathl k onem tekavym duchum,
plnym vnitrniho napeti, stale hledaji-
dm a stale nespokojenym se sebou sa-
mymi. Toto zalozeni ho nutne phved-
10 k okultismu a jiz roku 1896 pusobi
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
mezi prazskymi spiritisty. Pod vlivem
prazskeho literarniho dandyho, ale ta-
ke skveleho prekladatele a hermetika
Hugo Kosterky prebira po nem redi-
govani martinistickeho Sborniku pro .fi-
losofii, mystiku a okkultismus a venuje se
bytostne hermetickym studiimVe svem
prazskem byte v Blanicke ul. cyklosty-
luje vlastni preklady hermetickych au-
toru. Mezi jinynli k nam uvadi Elipha-
se Uviho a sam take tyto preklady
distribuuje. Je aktivnim svobodnym
zednarem, spolupracuje s jiZ zminenou
Moderni revui. Soukromym nakladem
vydava r. 1899 symbolistickou sbirku
basni, utlou sestnactistrankovou knizec-
ku, jejiz "dekadentni" obsah pozdeji
zcela zavrhl a kterou pak sam skupova-
val, aby ji sprovodil ze sveta jako "ne-
zraly vykhk mladi". Inspirad teto bas-
nicke sbirky byl tehdy m6dni motiv
zhnuseni sexem, ale snad vice nd osob-
ni zkusenosti se zde uplatnil vliv vud-
ce ceskych dekadentu ArnoSta Pro-
chazky (viz jeho "Prostibolo duse").
Mottern kniZecky je verS: ,,Jdu hnusu
cestou k idealum krasy. (( Hrdinka jeho
verSu Tereza se pozdeji stava jeho man-
zelkou a oddanou a obetavou, ale ne
pfilis stastnou zivotni druzkou. V sil-
vestrovske noci z rokl1 1899 na rok
1900 se Hauner v kavarne Demince,
ktera byla tehdy centrem schuzek praz-
skych hermetiku, ale take hnuti Sur-
sum corda (Vzhuru srdce), seznamuje
s basnikem Karlem Tomanem a odkla-
ni se od ideji dekadence, kterou posle-
ze prohledl jako pouhou p6zu. Snad
zde zapusobilo i mlceni jeho literar-
nich pratel, kteri jeho literarni dilo po-
nechali bez povsinmutLV roce 1905 se
Hauner srava fl1nkcionarem Jednoty
OSOBNOSTI
pratel filosofie, ale pokraeuje predevsim
v publikacni Cinnosti v tehdejsich ruz-
nych okultistickych Casopisech, jako
bylo Janeckovo Nove Slunce (kde pub-
likoval od r. 1904), v nemz mimo jine
uverejnuje pozoruhodny WmekJulius
Zeyer 0 okkultismu a vynikajici studii
Doktor Faust.
V teto dobe je pro nej ureujici pra-
telstvi s moravskym hermetikem a mar-
tinistou Otakarem Griesem, s nimz sni
o vydavani velke hermeticke revue a za-
lozeni ceske hermeticke skoly. Cile ko-
responduje v bezvadne francouzstine
s Papusem a v rozporech mezi marti-
nistou Janem Mastalitem a iluminatem
Karlem Drazclakem se kloni k prvnimu
z nich. Marne shani penize na vydani
prvniho cisla "dobreho ceskeho her-
metickeho casopisu". N akonec Griese
sam zaklada a financuje vydavani caso-
pisu Isis, kde Hauner publikuje pod
jmenem Platon.Avsak prekvapive pti-
spiva i do Myslikovy Volne myslenky a ji-
nam.vrchol Haunerovy publikacni Cin-
nosti vsak spada az do obdobi po prvni
svetove valce, kdy se stava pOl·adcem na-
kladatele Bohumila Jandy, ktery v Pra-
ze vydava okultistickou edici zvanou
Knihovna Sfingy a kde vedle spisu cis-
te konjunkturalnich vychizi i !'ada vy--
znamnych spisu hermetickych (S. de
Guaita Na prahu tajemstvi, Chram sata-
nuv; du Potet Odhalena magie a dalSi zde
jiz uvedene a take zde sam publikuje
druhe vydani sveho Spiritualistickeho
slovnicku). K nekterym zde vydanym
knihim piSe predmluvy a uvody a vy-
dani nekterych rediguje. Krome toho
se stale zaby-va spiritismem. Pro Haune-
ruv duchovni vyvoj je duleZity rok
191
1912, kdy vstupuje do katolicke mys-
ticke literarni spoleenosti Sursum
(z hermetiku je zde take Josef$imanek),
nebot je to pocatek jeho konecne kon-
verze ke katolictvi, ktere je pozdeji
dovdeno pHklonem k reholnimu zi-
votu a opetovnym pusobenim v pre-
monstratskych klaSterech na Strahove
a zvlaste v jihoceskem Zelivu. Literar-
nim vy-sledkem teto konverze je kniha
Volani do kosmu z r. 1919, kterou Hau-
ner pod jmenem Aurel Vlach vydava
v Dankove StHbrnem kruhu s dtevo-
ryty Josefa Vachala. ,,Jdeme cestou, tma-
vou cestou hledajlcich duS£. Hledame cil, tre-
ba bychom si Nkali, ie dIem je nam BUh.
Lee Buh se l1am dosud nezjevil. .. Nezna-
my jsou l1am i temne krajiny naseho puto-
vani" (s. 27). Pobyt v premonstritskych
klasterech, kam se uchyluje na cele ryd-
ny, nicmene koresponduje s jeho by-
tostnym smyslem pro tajemnou dimen-
zi byti. V jejich atmosfere je cosi
magickeho, uznava se tu napr. nutnost
exorcismu a tim i jakasi okultni sub-
stancialita c1abelskeho.
Velkou vasni E. Haunera bylo sbe-
ratelstvi: sbiral knihy, stare mince a me-
daile; byl jednim z nejvyznamnejsich
tehdejsich prazskych numismatiku
a bibliofilu. Mel krasnou sbirku starych
tisku, nikoli jen okultniho obsahu, ale
byl nucen ji z finanenich duvodli be-
hem prvni svetove valky prodat, kdyz
potreboval penize na vy-zivu rodiny a fi-
naneni vydaje se za vilky znacne zvy-
sovaly. Mel tehdy ctyti deti (tti deery,
z nichz jedna ve veku dospivani ze-
mrela, ajednoho syna). Hauner casto
navstevoval prazske antikvariaty, zvlaste
tehdy prosluly antikvariat Rivnaeuv,
ktery se nachizel na rohu Nekizanky
192
a PHkopu, a casto si tu s basnikem Ji-
tim Karaskem ze Lvovic, ktery byl ne-
mene nadsenym bibliofilem, "vyfoukli
pred oCima" ruzne stare tisky. Hauner
mel vlastni pojeti sberatelstvi: bylo mu
predevsim dobrodruzstvim hledani
a nikdy neukojitelnou touhou. Na
svYch sbirkach vsak nelpeL Kdyz obsa-
hovaly "skoro vsechno", prodaval je,
nebo daroval. Obcanske zamestnani
mel Hauner nudne: byl reditelem kan-
celare pojisrovny Praha a byl nerad,
kdyz se 0 tom hovotilo. 0 rodinu se po
strance hmotne vzorne staral, ale hod-
ne ji zanedbaval, nebor mnoho casu si
vyzadaly jeho zajmy. Jeho manzelstvi
nebylo srastne, Hauner byl upnut na re-
holni zivot, ktery mu byl jakymsi idea-
lem. Manzelstvi i peb sve obetave choti
nesl jako urcitou pHtez. Jeho manzelka
to udajne vedela a pry ho casto pti-
stihla,jak se zamyslene diva ke Strahov-
skemu klasteru, ale milovala ho a byla
z toho, co na nem pozorovala, velmi
neStastna.
Hauneruv navrat ke katolictvi byl
dovrSen roku 1924, kdy se v zelivskem
klastere zUCastnil pohtbu tamniho pre-
vora Kosmase. Zapusobila na neho sil-
ne atmosfera premonstratskych ritualu
a trvale ptilnul k premonstratskemu
duchu. Dostal zvlastni povoleni k po-
bytu a ke studiu v zelivskem klastere
a mohl se zde podilet i na reholnim zi-
vote. Ackoli do rehole jiZ nevstoupil,
stal se prakticky prenlOnstratskym mni-
chern. V zelivskem klastere travil veS-
kery volny Cas. Studia hermetismu za-
nechal. V bohate klasterni knihovne,
kde bylo mnozstvi hermeticke litera-
tury a jeji knihovnik se pry v ni dobre
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
vyznal, studoval vSak predevsim dog-
matiku, cirkevni vedu, zvlaste patrolo-
gii, dejiny premonstratskeho tadu,je-
ho organizaci a symboliku.Vysledkem
byla [ada vYznamnych praci 0 premon-
stratech,jejich historii, kniznich znac-
kach a medailich, 0 chramu N arozeni
Panny Marie v Zelive a [ada dalSich
studii, ktere byly publikovany roztrou-
sene v ruznych specializovanych caso-·
pisech a sbornicich. Soucasne studoval
latinska hymnicka dila a prekladal je,
venoval se numismatice a heraldice.
Ackoli se nyni stava ortodoxnim
katolikem, nezbavuje se zcela sveho
smyslu pro magicke. To bylo patrno ze-
jmena z jeho silneho proZivani ritua-
lu, mimo jine i exorcismu, ktere zde
byly cas od Casu uskutecnovany. Spo-
lupracuje tehdy se znamym spiritua-
lem-kanovnikem StHzem a ptispiva do
casopisu Vinice Pane, mimo jine napt.
zajimavym Clankem 0 vode sv. Reho-
re (voda na sveceni oltare), ktery pro-
zrazuje, ze se v jeho mysli stale uplat-
nuje magicke mysleni. Katolicismus ho
upoutava, tak jako J. K. Huysmanse,
svou magickou strankou a svym bo-
jem proti demonickemu. Stava se,jak
to vystizne vyjadtil jeho tehdejsi pH-
tel, s nimz byl kdysi i ve strahovskem
noviciate, "premonstratskym magem",
naplnuje svuj katolicismus magii a ve-
H v demonismus jako v te dobe jiz ma-
lokdo - svet je dilem d'abla a d'abelske
rna i formu krasnych, ale jedova~ych
kvetu. Klastery byly Haunerovi jaky-
misi stiedisky bile magie a mse theur-
gickym aktem. Hauner byl,jak uz by-
10 receno, "cista duse" s bytostnym
smyslem pro objevovani, pro tajemno,
OSOBNOSTI
ale i pro zvlastni entuziasmus, v nemz
se jeho ja rozpoustelo v mystickem
splyvani s Bohem. N ehromadil ani pe-
nize, ani statky, ani slivu, zil pry jako-
by v jinem svete. Dospel k jakesi re-
zignaci na "Zivot v slzavem udoll"
a odevzdal se do "vule boH", ale ne-
byla to kapitulace pred zivotem, nybd
smiHive odevzdani se mu. Casto ph
rozhovoru s nim byly pry u neho pa-
trny absence, z nichz se jen obtizne
vracel ke skutecnosti.Jeden zjeho ma-
la intimnich pratel, dr. B. Lifka (Margi-
nalie, vestnik spolku ceskych bibliofi-
hi, 1943-1944, cis. 2) v nekrologu na
nej napsal: "Byl to zivot vetvite roz-
sahle vnitrni clenitosti a barokove
vasniveho duchovniho usili." "Bylo
v nem cosi z Giacoma Leopardiho,"
piSe jeho pHtel dale a pokracuje: "za-
stirala mu zrak jakasi pesimisticka tiha,
premahana vypetim vule.Jako by ce-
lym svym vnejsim zitim cosi odcino-
val, co kdysi ho osudove minulo, kdy
melo byt uchopeno a nazirino jako
sverene vyssi mod." Toto cosi byla pa-
trne Haunerova rezignace na mnissky
Zivot v premonstritskem fidu v jeho
mladi.
Hauner byl muz spiSe vySSi posta-
vy, silne prosedively, s hladce dozadu
ucesanymi vlasy a malou bilou brad-
kou, spiSe astenicke stavby tela, ale
"s bHskem". Trpel anginou pectoris,
na niz patrne i zemrel dne 14. cervna
1943 ve veku necelych osmasedesati
let. Koncem zivota trpel take tezkym
revmatismem.Jeho rodinny zivot,jak
uz bylo uvedeno, nebyl stastny.V roce
1910 mu zemrelajeho nejmladsi dce-
ra a se svou dlouholetou laskou a man-
193
zelkou Terezou si prestal rozumet. Pa-
trne si byl i vedom toho, ze ji uCinil
ndtastnou, kdyz se nesplnila jeji nade-
je na rodinny zivot. Hauner byl vnitr-
ne pHlis neklidny a dynamicky, nd aby
mohl zakotvit v pokojnem rodinnem
zivote. Adaptoval se vice jen na tizi zi-
vota obeanskeho.Jeho misto urednika
ho sice financne zajistovalo, ale bylo
mu utrpenim. Teprve koncem sveho
Zivota nasel svou autenticitu, ale za ce-
nu, ktera se stala dalSl nezhojitelnou
ranou, za cenu strid;'mi by tosti, ktera
ho milovala. Phlnul vnitrne ke katoli-
cismu, ale zustal ve sve duchovni pod-
state "premonstritskym magem".Jeho
zivotni pocity jsou stejne jako ty, ktere
vyjadhl v jednom ze svych dopisu je-
ho starSi soucasnik, pozoruhodny ces-
ky publicista H. G. Schauer (SpisJ', Pra-
ha 1937, s. 577): "Boli mne srdce. Touz£m
po vire) po ukoji nabozenskem - a jsem
skeptikem) chci se pohrouziti do jedne uspo-
kojujiC£ soustavy JilosoJicke - a kolisa111
111ezi vse111i; touzlm po naiVl11111 nadseni
urCiteho narodniho pNslusenstva - ne1110-
hu se priznati k zadnemu reelnimu kme-
ni. Ham/etovska bytost. .. Nesmiritelne
protivy v sobe a nemoznost je opanovati)
a pritom vsem uplne vedom toho. Boj logi-
ky s touhou ... «
V roce 1911 vydal poprve svuj
strucny, ale informativni SpiritualistickJI
slovnfcek.Jeho nejvetsim literirnim pH-
spevkem novodobemu hermetickemu
hnuti byl vsak predevsim jeho preklad
Dogmatu a ritualu v)'soke magie od Eli-
phase Leviho, nejdulditejsiho dila
novodobeho hermetismu. Prelozil je
spolu s B. Janouskem a vydal poprve
v r. 1918 a 1919 (vyslo poprve ve dvou
svazdch) u O. Grieseho v Prerove.
194
Griese byl nucen text dlla z financnich
duvodu dosti redukovat. Toto dllo se-
hdlo rozhodujid ulohu ve vYvoji pred-
nich ceskych hermetiku, stalo se jejich
jakousi hermetickou bibli. Ke knize
prazskeho rabina S. Arjeho Pojedndn{
o zidovskri m),stice (Sfinx, Praha 1922)
nap sal na svou dobu velmi informativ-
ni uvod 0 kabbale. Hauneruv vyznam
v dejinach novodobeho ceskeho her-
metismu,jakjiz bylo naznaceno,je pre-
devsim organizacni: organizoval ceske
hermeticke hnuti. Protoze velmi dob-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
re ovladal francouzstinu, uddoval take,
zejmena pomod korespondence, kon-
takt s pai'izskym Papusovym centrem.
Jeho velkoryse plany na organizaci her-
metickeho hnuti v Cechach a na meni
hermetickych ideji vsak ztroskotaly.
Trpel nejen nedostatkem finand, kte-
rych bylo k uskutecneni techto planu
ti'eba, ale i typickou ceskou malosti
a revnivosti, ktera jeho nadseni a obe- .
tavosti zasadila nejednu bolestivou ra-
nu. Hauner je pohtben na sareckem
svatomatejskem hrbituvku.
OSOBNOSTI
Petr Kohout
(Pierre de Lasenic)
Petr Kohout (Pierre de Lasel1icj
Nejvyraznejsi, ale souCasne nejzahad-
nejsi postavou ceskeho hermetismu
v obdobi mezi obema svetovymi val-
kami byl bezesporu Petr Kohout. Na-
rodil se dne 17. kvetna 1900 v Brne ve
starem dome ve Vavrove ulici, dnes jiz
zborenem,jako syn Petra Kohouta (na-
rozeneho roku 1867), technickeho
urednika a slavneho prebornika v jizde
na kole a krasojezdce,jehoz otec, rov-
195
nez P. K., byl tovarnikem v Praze na
Smichove. Matkou byla Anna Kohou-
tova, roz. Helmichova (narozena roku
1870), dcera majitele gruntu a hostin-
skeho ve Velke Chuchli, Frantiska Hel-
micha. Rodice uzavreli manzelstvi ro-
ku 1891 ve Zbraslavi. V Brne rodina
dlouho nepobyla. Roku 1910 je jiz ro-
dina usazena trvale v Praze na Prose-
ku, ve vile se zahradou a rybnickem ve
196
Vysocanske tHde c. 35. Predtim bydleli
Kohoutovi ve Vysoeanech, Krilovska
tHda c. 178. Petr Kohout-otec byl ured-
nikem firmy Kolben a spo!. v Praze.
o detstvi naseho Petra Kohouta nevi-
me mnoho. J eho bratranec, ing. J. E.,
s nim travival prazdniny v romantic-
kern prostfedi Zbirohu, kam maly je-
dinacek Petr, ktereho charakterizoval
jako velmi ziveho neposedneho chlap-
ce, zajiZdel na Ie to s rodici. Kohoutove
byli rozvetvena rodina; nekteH jeji cle-
nove umirali predeasne na tuberkul6-
zu. Tento osud postihl i Petrova otce,
ktery zemrel roku 1920 ve veku 53 let.
Petrova matka zemrela roku 1940.
Petr vystudoval obchodni akademii
v Praze v Resslove ulici. Po maturite
namkoval k leteckemu pluku do Kbel
a dosahl behem sve vojenske sluzby
u letectva hodnosti cetare. Dne 14. za-
H 1924 se mlady Petr Kohout ozenil
s Jarmilou Skrcenou, dcerou bohateho
obchodnika z Uhelneho trhu. Manzele
se odstehovali do Chrasti u Chmdimi,
usadili se zde ve v-ystavne vile a prevza-
Ii vedeni zavodu na v-yrobu "ohybane-
ho nabytku". Za nekolik let se vSak roz-
vedli a roku 1929 jiz zije Petr Kohout
sam a bydli v Hotelu MaHk na Smi-
chove.V listopadu tehoz roku se vSak
jiz prestehoval k Josefu Adamirovi do
Vocelovy ulice v Praze na Vinohradech,
k temuz Adamirovi, ktery stal u pocat-
ku ceskeho hermetickeho hnut! na pre-
lomu 19. a 20. stoleti a uddoval uzke
kontakty s paHzskymi martinisty,jme-
novite s Papusem. Bydlel zde vsak j en
pul roku.V lete roku 1930 odjiZdi Ko-
hout do PaHze, ale nebyla to jeho prv-
ni cesta do tohoto "mesta, ktere zna-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
mena svet".v kvetnu roku 1933 se vra-
d do Prahy a bydli u dr. Jana Kefera
v Malifske ulici c. 230 v Praze-Buben-
ci, aby 0 rok pozdeji odjel opet na tfi
roky do ciziny, nejprve do AlZim. De-
finitivne se do sve vlasti vrad na jare
roku 1937 a usazuje se ve vile v Kara-
nem u Prahy. Prechodne vsak bydli
i v Praze v modranske vile, ktera patH
klubu Horev,jejz v roce 1938 zalozil,
a ve Skolske ulici. Roku 1938 odjiZdi
jeSte na nekolik t-ydnu do Francie a Al-
zim. Umira dne 23. cervna 1944 v Ka-
ranem na "tuberkulosis pulmonum
haemaptoe" a dne 27. cervna 1944 je
pohfben do rodinne hrobky na OlSan-
skych hfbitovech.
To je stmcne curriculum vitae Clo-
veka dynamicke osobnosti, ktery vtiskl
novodobemu ceskemu hermetismu je-
dinecnou pecd a muze byt pravem na-
zyvan homo viator, clovek poutnik.
V usilovnem hledani prosel snad cely
svet: pobyval ve Francii, v severni Afri-
ce, v Egypte, na Madagaskam, poma-
hal s rekonstmkd chramu Angkor Wat
v tehdejsi francouzske IndoCine, na-
vstivil Indii ...
Neni znamo,jak vznikl Kohoutuv
zajem 0 hermetismus.V archivu mar-
tinisticke 16ze Simeon v Praze se za-
chovala "pfihlaska zadatele" Petra Ko-
houta z Proseka ze dne 12. unora 1926,
v niz zada 0 pfijeti za clena. Uvadi, ze
ke vstupu ho pfivedla "touha po prav-
de" a ze ho dopomcil "bratr Licht-
ner". Z volil si lozove jmeno Milan. Ale
jiz v roce 1927 z 16ze vystoupil. Z vy-
praveni nestora ceskych teosofU pana
J. A. vim, ze jiz v Chrasti u Chmdimi
OSOBNOSTI
se intenzivne zabyval studiem magie.
Jezdila za nim tehdy mala skupina zi-
jemcu z Prahy, v n12 byl i vyse zmine-
ny pan A. Popisuje prosdedi, v nemz
manzele Kohoutovi zili: pani Jarmilu
jako velmi pHvetivou a kultivovanou
zenu a Petra Kohouta jako pratelske-
ho a otevreneho muze s velkym pre-
hledem 0 esoternich systemech vsech
veku a kultur; samotne prostredi se vy-
znacovalo pohostinstvim a vlidla
v nem "atmosfera francouzskeho du-
cha" v celem zivotnim stylu, ktery byl
charakteristicky pHjemnou elegand
a neformilnostt. V prubehu jednoho
rozhovoru 0 tajnych spolecnostech
ukizal Kohout rukou najakousi skHii-
ku stojid v pokoji na stolku a nazna-
Cil, ze obsahuje duleiite archivni ma-
terialy jiste tajne spolecnosti. Byly to
patrne archivalie spolecnosti New Eu-
lis, ktere byl Kohout jiz tehdy Clenem
ajejiz doktdna silne ovliviiovalajeho
tehdejsi cinnost. Kohout je jednou vy-
zval k Masti na jakemsi magickem ex-
perimentu - jinak sdilny pan A. vsak
nechtel 0 jeho podstate Hci nic blizsi-
ho, ale bylo na nem patrno velike vzru-
sent. Kohout pozdeji zavedl onu ma-
lou skupinu zajemcu 0 magii, ktera ho
v Chrasti navstevovala, do mistnosti,
kde mela byt operace uskutecnena: by-
la cela potazena cernou latkou - vice
pan A. nerekl, dodal j en, ze vsichni by-
li zdeseni a prestali do Chrasti doj12-
det. Nicmene to mohl byt ale take vil-
lonovsky trik, jimz se tehdy Lasenic
zbavillidi, v nichz rozpoznal jen po-
vrchni zvedavce, ci ponekud skodoli-
b:l. mystifikace. Zda se, ze se tehdy Pe-
tr Kohout zabyval tim, co bychom
mohli nazvat experimentilni magit.
197
Zkoumal ucinnost magickych receptu
a byl-Ii vyznavacem eulidskeho kreda,
byly to nepochybne operace sexualne-
-magicke. To pry bylo take pozdeji du-
vodem toho, ze se manzele Kohoutovi
rozvedli.
V muzeu v Chrudimi je zachova-
na cast tehdejsi Kohoutovy knihovny.
V knihich, ktere mu patrily,je vlepen
Kohoutuv exlibris s pozoruhodnym
mottem: "Cherchez la vie chez dieu ,"
("Hledejte zivot u Boha"). Bylo-Ii toto
heslo Kohoutovi devizou jeho tehdej-
siho zivota, nemohla byt jeho tehdejsi
sexuilni magie jen jakousi primitivni
praxi a pseudoesoterickou ideou, ale
spiSe variantou duchovni tantry. Pro
esotericky zalozeny duchovni vyvoj
plati, ze se uskuteciiuje v dyade, tj.
v heterosexuilni dvojici, a sexualni
magie v uzsim ci konvencnim pojeti
sexu je slozkou duchovni interakce
mezi obema pohlavimi.Jiz v te dobe
pouzival Petr Kohout pseudonymu Pi-
erre de Lasenic, resp. Petr z Lasenice.
To vedlo nektere prazske okultisty
k domnence, ze pochizel z jihoceske
Lasenice, obce, ktera leii v bezpro-
sdedni blizkosti Straze nad Neiirkou,
kde, j ak vime, sidlil baron Adolf Leon-
hardi, zakladatel novodobeho ceskeho
hermetismu.Je to vsak omyl! Petr Ko-
hout se ztotoznil s osobnosti Petra
z Lasenice, ktery sice pochizel z jiho-
ceske Lasenice, ale zil na zacitku 15.
stol. na tvrzi v Krchlebich a r. 1444 se
zde ozenil s Machnou z Radice. His-
torik ceskych hradu a zamku August
Sedlacek popisuje tuto tvrz temito slo-
vy: " Tvrz krchlehskd (jihovychodne od oh-
ce Krchleby) hyla takovellO zvldstn{ho po-
lozelll, ze jf co podohneho nenachdz{me.
198 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

Lasenic (stojid druh)1 zprava) jako vojak v r. 1919.

Stavala mezi tremi rybnfky: Hlubokym,

Tvrznfm a Star}'m, ktere nyn{ vesmes na
louky premeneny jsou. Mezi temi spatruJe
se val podoby vejCite, v jehoz sevrenf se dva
pahrbky, jeden vet§f, druhy menS{, spatru-
ji. Za starych dob bylo i zavrenf valu za-
topeno vodou, ktera sem hojne z reeenych
tr£ rybnfku prystila. Stavala tedy tvrz ta
v same vode. Byla zde dvoji stavenf, jedna
vez okrouhld a jeste jedno staven{ bezpo-
chyby Ctverhranne zakladu obdelneho; obe
pak spojoval most dfeveny. Lid Hka tvrzis-
ti Hanspurka. « 0 historickem Petru
z Lisenice neni vcelku nic znimo.
Chrudimsko je krisny kraj se zajima-
you historii a Chrudim sama byla na-
zyvina "vYchodoceskymi Athenami".
Chrast byla vcelku provincni mestec-
ko; z jejichZ nekolika slavnych rodiku
lze ptipomenout zejmena Frantiska
Cupra (t 1882), vynikajidho znalce
Lasellic (druhJI zleva) v paNzskem atelieru. a autora "staroindickych uceni". Byd-
OSOBNOSTI 199

meni nasledkem vyrovnani skody beru

Wite manzelU Kohoutovych v Chrasti
bylo v Horecke ulici c. 306 a po roz-
vodu se Kohout-Lasenic na cas uby-
toval v Chrasti v Jiriskove ulici c. 62
u vdovy Frantisky Charvatove.
zpet." Zaluje ho i bratr jeho byvale
manzelky, ze na ni vylakal 14 000 Kc
a ze padelal zapis ve vkladni knizce za-
lozny Hermes na Smichove.V Praze je
dokonce policii zadden a dan do vy-
setrovad vazby dne 10. srpna roku
1929. Existuje protokol z tohoto zadr-
zeni, v nemz Kohout-Lasenic svym
podpisem stvrzuje seznam predmetu,
ktere mu byly odebriny, spolu s penez-
ni castkou 60 Kc.v roce 1932 je zatcen
cetnictvem v Chrudimi a dodan do
vazby tamejsiho krajskeho soudu.v hla-
seni je uvedel!-o, ze je soucasne hledan
okresnim soudem trestnim v Praze. Ne-
chceme se zde zabyvat analyzou tech-
to udalostl, kterych bylo vice, nebot
Kohout-Lasenic byl mnohokrit vyset-
rovan, ale nikdy souzen a odsouzen.
Nemilost policie ho provazi jeSte i'adu
let,je dokonce vysetrovan v souvislosti
se senzacni tehdy vrazdou V ranske

V te dobe se po Lasenicove rozvo-

du zaCina podivuhodna odysea tohoto
nemene podivuhodneho muze.Je vy-
setrovan cetnickou stanid v Chrasti pro
fingovane vloupani do byvaleho vlast-
niho bytu, udajne aby ziskal pojistku za
odcizene predmety, fotoaparit, roz-
mnozovad pHstroj a psad stroj, ktery
byl nalezen pohozeny v zumpe. Pozde-
ji ho hluje jeho byvala tchyne Marie
Skrcena, v jejimz byte na Ovocnem tr-
hu Kohout-Lasenic ph svYch pravidel-
nych pobytech v Praze prespaval, pro
odcizeni i'ady cennych predmetu, ale
potom cini prohlaseni: "Trestni ozna-
200 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

a pozdeji z vrazdy jakesi Janotove,

a kdyz se nastehuje k dr. Keferovi, uda-
va ho jakysi anonym z homosexualnich
styku a uvadi, ze pan Kohout je pode-
zrely mimo jine proto, ze "ma d'abel-
sky zasmusily v-yraz tvare".

V cervenci roku 1930 odjizdi Ko-

hout-Lasenic do Patize, nikoli poprve.
Zivil se zde,jak pozdeji rekl sv-ym pra-
telum, nejprve tim, ze v jiste restauraci
vatil pro hosty kivu. Nejakou dobu byl
zamestnan take jako pruvodce po mu-
zelch a vystav:ich a organizoval zajezdy
do Egypta, na nichz byl rovnez cinny ja-
ko pruvodce. Pozdeji je zamestnan ve
stukaterske dHne a odjiZdi,jak uz bylo
uvedeno v-yse, do Indociny, aby se po-
dHel na opravach a rekonstrukdch chri-
mu Angkor Wat. V te dobe patrne take
navstivil Indii a indoneske ostrovy.v Pa-
tizi zaklada Kohout-Lasenic lozi Uni-
versalia, kterije pobockou prazske Uni-
versalie, a posHa dr. Keferovi do Prahy
tadu hesel pro Encyklopedii okultismu,
filosofie a mythologie, kteri byla uni-
kitnim dHem svetove hermeticke lite-
ratury, bohuzel nedokoncenym.V Pati-
zi bydlel Petr Kohout-Lasenic ve ctvrti
Nantes, v Rue de Chatillon c. 13.Je vel-
mi pravdepodobne, ze se Lasenic be-
hem sveho pobytu v Patizi srykal s teh-
dy tam ptisobid Marii de Naglowskou,
vyznamnou predstavitelkou sexualni
magie, prekladatelkou Randolphovy
knihy 0 sexualni magii (viz take Hakl
H. Th: Marie de Naglowska a conjrel'ie de
fa Fleche d'o/~ in Logos Cis. 1-2,2007;
s. 81). Lasenic v te dobe vydal v Patizi
knihu La Magie sexuelle (pozdeji prelo-
zenou do ceStiny) a byla ohlisena jeho
les rituels des societes de Magie se-
Exlibris P. de Lasel1ica.
xuelle, ale dHo nevyslo. V kvetnu roku
1933 se Lasenic,jak ho budeme nadale
nazyvat, vrad do Prahy a bydli temer
rok v byte dr. Kefera v Malitske uI.
C. 230 v Praze-BubenCi. ZUCastni se jiz
rozvinute Cinnosti Universalie, publi-
kuje v Casopise Logos, ktery spolecnost
vydiva, a prednasi v rimci ji organizo-
vanych kursu hermetismu. Prvni pred-
nasku rna v prosinci roku 1933 v novi-
nirskem klubu v Patizske ulici. Avsak
v srpnu roku 1934 odjizdi znovu do za-
hranici. CHern cesty je AlZir, kam Lase-
nic cestuje pres Francii. Dne 2. ziti ro-
ku 1934 se v Marseille nalod'uje na
parnik, ktery ho odvazi do Casablanky,
kde se zdduje do 13. tijna tehoz roku.
Trasy jeho cest nejsou znimy, zda se, ze
byly preruseny a ze se na kratkou dobu
nekolikrit vritil opet do Cech. Jiste je,
ze je tentokrat v zahraniCi az do dubna
roku 1937, kdy se vrad do Prahy a byd-
Ii asi pul roku ve Skolske ulici c. 26 (cp.
OSOBNOSTI
693) u pani Cadove a potom ve vile
v Karanem. V teto dobe znovu pusobi
v Universalii, kterou posleze v roce
1937 pro neshody s dr. Keferem na po-
slani teto spoleenosti a na pestovani her-
metismu opousti. Nasledujidho roku
zaklida Horev-klub a soueasne marti-
nistickou 16zi Paragava. Chartu na za-
lozeni teto 16ze mu vystaviljeho pHtel,
tehdejsi martinisticky velmistr Chevil-
Ion jiz v roce 1937 nebo 1938. Lasenic
byl mezi francouzskyrni martinisty dob-
re znam, i predchizejid velmistr J. Bri-
caud byl Lasenicovy-m pHtelem.Jedno
Ie to trivi s mecenasi Horev-klubu a je-
ho Cleny, manzely Sedlaekovymi, na
Cote d' Azure, kde se citi velrni stasten.
N aposled pak j ede do Francie, tento-
krat do Lyonu, kde ma pratele, vy-znam-
ne martinisty, v !ete roku 1938, ale zdr-
zuje se zde jen dva rydny; podle razitka
ceskoslovenske pasove kontroly v Che-
bu prekraeuje dne 11. zaH 1938 hranice
do republiky. Jako by se touto cestou
navzdy rozloueil se svymi francouz-
skymi prateli a se svou rnilovanou Fran-
cii.
Obdobi od konce prvni republiky
az do sve smrti v race 1944 trivi Lase-
nic prevazne v Karanem u Prahy. Stal
se zde majitelem poloviny vily c. 97,
druha polovina pathla manzelum Sed-
lackovYm. UZSi krouzek Horev-klubu
zde konal sva zivlova cvieeni, zde do-
slo k proslule evokaci jiste staroegypt-
ske divinity a pozdeji tei nebezpeene-
ho gn6ma, zde se konaly kouzelne
nocni prochazky loukami a lesem, ph
nichz byly pozorovany zivlove bytosti.
A zde take jednoho krasneho letniho
dne, 23. eervna 1944 mezi 5. a 6. hodi-
nou ranni, Lasenic po dlouhe a vysilu-
201
jid chorobe v zachvatu chrleni krve
umlra. Pohreb se konal az 27. eervna,
protoze se shanela kovova rakev. Hlou-
eek nejblizsich ho provazel najeho po-
sledni ceste do rodinne hrobky na 01-
sanskych hrbitovech. Zde odpoeival az
do roku 1977, kdy byl z iniciativy jed-
ne jeho obdivovatelky exhumovan
a ulozen v prostem hrobe na nepHlis
vzdalenem miste od hlavniho vchodu.
Exhumace pfisla vCas, nebor rodinna
hrobka Kohoutu byla jejich dedici pro-
dana a hrozilo nebezpeci, ze pozustat-
ky zde pohfbenych osob budou, podle
zvyku, dany do spoleeneho hrobu. No-
ve misto Lasenicova posledniho odpo-
einku, mezi hroby vpravo blizko hlav-
niho vchodu na hrbitov,je prosty rov
s jeho jmenem a symbolem egyptske-
ho kfize ankh.
Posledni leta Lasenicova zivota se
vyznacovala predevsim jeho einnosti
v Horev-klubu a edid jeho nejduleii-
tejsich spisu: Hermetickci iniciace Univer-
salismu l1a zciklade rhodostaurotickem a Ta-
rotu, kliCi k iniciaci, ktery byl doprovazen
i vydanim originalnich tarotovy-ch listu
v eernobile a v barevne, ruene koloro-
vane verzi. Jejich symboliku Lasenic
znovu rekonstruoval, vytvarne prove-
deni je dilem blizkeho Lasenicova pfi-
tele, prof.Vladislava Kuzela. Nemocny
Lasenic, ktery se na poeatku valky pod-
robil v nemocnici na Bulovce tezke
a bolestive operaci na plidch, phjel asi
thkrat, pokazde na tydenni pobyt za
prof.Vladislavem Kuzelem do Morav-
ske Ostravy a z jeho pobytu zde vznik-
ly Hovory 5 Lasenicem, tj. Lasenicovy od-
povedi na otazky, ktere kladl prof. Kuzel
a ktery take tyto otazky a Lasenicovy
odpovedi zapsal. Predtim prof. Kuzel,
202 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

prijizdel 0 sobotich za Lasenicem do

Prahy z PHbora, kde tehdy pusobil, kja-
kymsi nedelnim konzultadm. Text ko-
loval dlouhi leta jen mezi nejbliZSimi
prateli Lasenicovy osobnosti a jeho di-
la, az byl posleze roku 1993 nakladatel-
stvim Trigon v Praze vydan knizne ja-
ko cenne svedectvi Lasenicovych
znalosti. Podle sdeleni tajemnika Ho-
rev-klubu, pana Vladimira Rohllcka, tr-
pel Lasenic dusledky tezke dehydratace
plic, kterou si zpusobil, kdyz se svym
pHtelem zabloudil v pisecne bouri
v egyptskem Udoll kralu.Jeho pHtel za-
hynul, Lasenic s tezkymi nasledky, kte-
re jej v poslednich letech zivota tezce
suzovaly, prdil. Ani toto posledni ob-
dobi Lasenicova zivota se neobdlo bez Lasenialv portret (kresba akad. mal.]. Wowka.
pronasledovani. Byl zatcen gestapem
a veznen nekolik rydnu na Pankraci. Pri volne noze. Nejakou dobu se skutecne
jednom v-yslechu, kdy jeho vysetrovatel ziviljako redaktor edice Masarykova l1a-
na chvili opustil mistnost, Lasenic pry uCl1eho SIOVl1fku a kratkou dobu i jako
postrehl jakysi nebezpecny doklad ve redaktor Casopisu Medium, "mesicniku
svem spisovem materialu a rychle jej se- venovaneho praktickym naukam psy-
zvykal a spolkl. Gestapo ho nakonec chickym", ktery vychazel v Praze. Od
propustilo, Cinnost Horev-klubu vsak zacatku r. 1940 redigoval tento Casopis
byla zastavena, nicmene uzky krouzek F. Kabelak, ktery vyrazne pozvedljeho
se v Karanem schizel dal, az do Laseni- drive nevalnou uroven. Lasenic pak re-
covy smrti. Lasenicovi pratele pecovali digoval jeho posledni dvojcfslo z kvet-
o jeho hrob, poznal jsel11 dva z nich na 1940, kdy casopis zanikl, zrejme po
vlastne tak, ze jsem se s nimi setkal ve zasahu okupacnich uradu, ktere pesto-
vyroci Lasenicovy smrti u jeho hrobu, vani okultismu nepraly. Lasenic zil
ktery upravovali a zdobili kvetinami - v podstate jen z jakesi apanaze, kterou
bylo to vic nd dvacet let po jeho smr- mu poskytovali Clenove Horev-klubu,
ti.V zaH roku 1940 zemrela Lasenicova a zejmena pak z financni podpory l11an-
nlatka Anna Kohoutova, tichi nenapad- zelu Sedlackov-ych, ktere ucinil univer-
na zena, ktera se pry velice trapila nad zilnimi dedici sve pozustalosti. Neja-
budoucnosti sveho jedineho ditete. kou dobu take soukrol11e vYllcoval
francouzstinu. Malou SUl11U penez, kte-
Lasenic vystupoval jako "redaktor" ra zustala po matce, Lasenic ol11ylem
nebo "spisovatel" a zil vetsinu sveho zi- spalil, kdyz zatopil v kamnech, kam si
vota, patrne i v zahraniCi, takfikajic na je llschovala. Mensi prijem mel ze sv-ych
OSOBNOSTI
spisu a z vydani tarotov)rch listu,jichi
nekolik sad bylo Cleny Horev-klubu
ruene kolorovano a jsou dnes velkou
vzacnosti. Pred sv)rm druhym odjezdem
do zahraniei, mezi eervnem 1933 a srp-
nem 1934, se patrne tez zivil preklada-
telstvim.V te dobe byl vysettovan pro
podezreni, ze chtel v soukrome edici
vydat proslulou pornografii, vzpomin-
ky videnske prostitutky Josefiny Mut-
zenbacherove, a aby nezustalo u jedi-
neho obvineni, byl vysettovan pro
podezreni z vrazdy jakesi Janotove.
V tomto obdobi se Lasenic, ktery mel
sve stanoviste v kavarne Belcredi na Let-
ne, zivil opravdu vSelijak, ale vzdy v za-
konem dovolenych mezich.vysetrova-
ni pro podezreni z ueasti na dvou
vrazdach (Vranske a Janotove) roku
1933,jakoz i dalSi policejni perzekuce
Jedna z Lasenicovych fotografi{(?!) astrdln{ho jevu.
203
vynesly Lasenicovi patrne ono pone-
hid uzavrene vystupovani a zddenli-
Yost v navazovani pratelskych vztahu,
dokonce i jakysi pohrdav)r postoj k lid-
skym slabostem a konvendm. Protoze
v dobe vysetrovani vrazdyVranske byl
Lasenic jdte v PaHzi, byla na nej dota-
zovana policii jeho matka.
Lasenicova osobnost byla velrni slo-
zita a lide, kteH ho znali, 0 nem vyslo-
vovali ruzna minen!. Od roku 1937 az
do sve smrti travilleto s manzely Sed-
laekovYrni v Karanem, na zimujezdival
do PHbrami k manzelum VahalovYm.
Frantisek Vahala zde byl stredoskolskym
profesorem a byl Clenem Horev-klu-
bu. Lasenic podnitil jeho zajem 0 stary
Egypt. Vahala po druhe svetove vaIce
studoval egyptologii a stal se posleze
204
univerzitnim profesorem egyptologie
na prazske Karlove univerzite. Po urci-
tou dobu, jak uz vime, pobyval take
u manzelu Kuzelovych v Moravske
Ostrave.Vsichni vyse jmenovani meli
o Lasenicovi velmi priznive mineni,
ocenovali jeho nesmirne znalosti v ob-
lasti esoterismu,jeho prakticke zkuse-
nosti v evokativni magii, ale i ve spa-
gyrii a velmi pozitivne hodnotili i jeho
vlastnosti povahove. Podle osobniho
sdeleni paniVahalove, pani Sedlackove,
ing. Teyrovskeho a pana Rohlicka jevil
se jim jako ponekud uzavreny muz,
ktery 0 sobe mnoho nemluvil, ale sou-
casne jako primy a dobrosrdecny Clo-
vek s elegantnim, ale skromnym vystu-
povanim, se smyslem pro humor, ale
i pro odpovednost, milujici zivot v pri-
rode, ale venujici se i cele hodiny stu-
diu (zejmena v zime v byte manzelu
Vahalovych). Byl pokladan za j emne-
ho, senzitivniho Cloveka, ale soucasne
za energickeho, rozhodneho muze.
Lasenicovo formalni vzdelani neby-
10 velke: pet did obecne skoly, ctyh tH-
dy realky a rri tridy obchodni akade-
mie s maturitou, vyznacoval se ale
velkou touhou po poznani a svych vel-
kych znalosti nabyl sebevzdelavanim
a praktickymi zkusenostmi. Podstat-
nym znakem Lasenicovy osobnosti byl
vyhraneny estetismus. Miloval vytvarne
umeni, sam trochu maloval, byl znal-
cern sperku (0 jejich okultnim vyzna-
mu vydal v PariZi 16zovy spis) a v es-
tetickem citeni spadoval jednu z cest
k transcendentnu. Znal mnoha tajem-
stvi pHrody: syn manzelu Sedlacko-
vych, ktery poznal Lasenica jako chla-
pec, mi vypravel, jak jej Lasenic bral
s sebou na prochazky do lesa v Kira-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
nem a jak, mimo jine, mu dovedl ph-
volat ruzna lesni zvirata, s nimiz jakoby
dokazal zvlastnim zpusobem komuni-
kovat. Lidem, kteH za nim do Karane-
ho phjizdeli a kteH tvohli uzky krou-
zek jeho oddanych pratel a ctitelu,
dokazal objevovat tajemstvi zivlove
podstaty pHrody. Avsak byli i taci, kteH
v Lasenicovi spadovali spiSe nicim se
neomezujidho bohema, ci dokonce ja-
kehosi kavarenskeho povalece a dobro-
druha,jako jeho spoluzak z obchodni
akademie pan J. K. Pani E. P., ktera v do-
be, kdy Lasenic bydlel u dr. Kefera, ved-
la manzelllm Keferovym domacnost,
byla presvedcena, ze byl pHCinou cele
rady Keferovych potizi a ze se jim ne-
chal bezohledne vyddovat. Jednou pry
dr. Kefer hledal psad srroj a Lasenic ho
upozornil na to, ze jej zastavil, protoze
podeboval penize. Laskavy Kefer, pro
nehoz penize nikdy neznamenaly pH-
lis mnoho, to pokladal jen za jakousi
nepHjemnou lapalii. Bezpenez byl La-
senic temer neustale, obeas ziskal neja-
kou drobnejsi nenavratnou pujcku, tro-
chu si vydelaval jako redaktor a jako
uCitel francouzstiny. Pozdeji dostaval,
jak uz vime, nevelkou, ale pravidelnou
financni podporu.Jedl stHdme a pro-
ste, dovedl vsak phpravovat velmi
zvlastnijidla; oblecen b-yval rovnez pro-
ste, ale elegantne, a kdyz se, ph nekoli-
ka malo pHlezitostech, takHkajic "ho-
dil do gala", napr. ph navsteve divadla,
stal se z nej velmi elegantni, pro zeny
velmi atraktivni muzo Ackoli mel ne-
mocne plice, dosti kouhl. Zjevem byl
Lasenic asi 180 cm vysoky, stihle po-
stavy a tmavych rovnych vlasu, dozadu
ucesanych, s vyraznymi celnimi kouty.
N ekolikrat vsak prekvapil sve okoli
OSOBNOSTI
tim, ze si obarvil vlasy na blond. Mel
vyrazne modre oci a pekne vykrojena
usta, v reci trochu rackoval, coz byl
mozna spiSe zvyk spojeny stirn, ze Cas-
to uzival francouzstinu.
Zahadny byl jeho pomer k zenam.
Pan J. D. tvrdil, ze Lasenic mel intimni
vztah k jedne zname prazske herecce,
ale nikdy neprozradil jeji jmeno. Pani
E. P. Hkala, ze za nim do Keferova bytu
chodila nejaka mlada zena, pozdeji zre-
telne tehotna, s niz jednal velmi chlad-
ne. Ackoli 0 sobe pHlis nehovotil,jed-
nou se nicmene svym nejblizsim
pratelum z Horev-klubu,jak mi sdelil
j eho taj emnik V Rohlicek, svetil, ze na
Madagaskaru zanechal dve velke lasky,
zenu a syna, 0 ktere,jak dodal, "je vel-
rni dobre postarano".
V Lasenicove povaze bylo cosi vil-
lonovskeho,jakesi zvIastni spojeni na-
dseni a opovrZeni, lyricnosti a tvrdosti,
s niz reagoval nemilosrdne na lidske sla-
bosti, ktere jej odpuzovaly. Rikalo se
o nem, ze premll1vil jakehosi prazske-
ho obchodnika, aby prodal svuj maje-
tek a odjel s nim do severni Afriky, ze
budou spolu vyrabet pisecne lyze, coz
se udajne take stalo, k velkemu pozdej-
simu zklamani postiZeneho.Jednomu
prazskemu takyokultistovi slibil, ze mu
ukaze d'abla, a ve sklepe jednoho domu
na Staromestskem namesti mu pak sku-
tecne predvedl jakousi magickou ope-
raci, pti niZ vydeseny zvedavec utdil
nekolik "astralnich po!icku". Fotogra-
fie skHtku a vil, ktere predkIadal cle-
num Horev-klubu v Karanem, jsou
nepochybne fotomontaze s dokreslo-
vanymi prvky, a to jdte velmi napad-
ne. Od O. Eliase si vypujciljeho mar-
tinistickou chartu, kterou mu uz nikdy
205
nevratil stirn, ze se charta nepujcuje.
Jednoho prazskeho okultistu, ktery La-
senica v diskl1sich po prednaskach za-
sadne oslovoval "chevallier de Lasenic",
coz se Lasenicovi nezamlol1valo, vyde-
sil tim, ze u neho jedne noci vyvolal
vizi sviticiho lampionu, v nel11.z zatil
jeho oblicej. Tato pHhoda mu vynesla
povest earodeje, ktera byla umocnena
tim, ze Lasenic zhotovoval ruzne male
plastiky, mezi jinym take figurky, ktere
byly povazovany za volty pro ocarova-
nL Pti evokaci jedne staroegyptske di-
vinity, ktera se odehdla v Karanem, zj ev
egyptskeho velekneze Lasenicovi mi-
mo jine rekl: " ... a byr i mohu te chra-
nit jen pred tebou samYl11., poznas br-
zy, ze je to dosti." Pred svou smrti
zanechal Lasenic sveml1 nejblizsimu
spolupracovnikovi Aloisl1 Sedlackovi
nekromanticky ritual,jehoz uzitim by-
10 mozno vstoupit do styku s Laseni-
covym astdlem. Nebyl vsak nikdy pou-
Zit a jeho dditel jej pied svou smrti
znicil. Pred svou smrti se Lasenic take
v jedne kavarne na Vaclavskem namesti
setkal nahodne s Frantiskem Kabela-
kern a pozadal ho,jak mi Kabelak sam
sdelil, aby pokracoval v ddifraci urci-
tych textu z chramu v Menoferu
(Memfide), ktere Lasenic pokladal za
klicove, ale ktere,jak sam vedel, uz ne-
staci rozlustit. Pro Kabelaka to byla vel-
ka pocta a vzhledem k jeho ucte k La-
senicovi i velky zavazek. Ackoli se cely
zivot zabyval predevsim kab balou
a zvednou magii, Lasenicovi slibil, ze
se tohoto ukolu ujme, a skutecne to 6-
nil. Zanechal po sobe rukopisnou stu-
dii 0 "filosofii ohne-Horev" ("svetla-
Horev"), jedinou v cele svetove
literature, kterou pokladal za vrchol
206
esoterniho poznani. Bez Lasenicovy
pomoci vsak nemohl svuj ukol zcela
splnit, a proto se rozhodl, ze vyvola "La-
senicuv pHzrak", aby se ho dotazal na
rdeni nekolika problemu spojenych
s "ohnem" Ci "svetlem" Horev, ale svuj
zamer uz neuskutecnil.
Lasenicuv zivot poznamenavaji dva
paralelne probihajici deje: jednu tadu
tvoH udalosti vyznacujici se zvlastnim
druhem skrupuli prosteho bohemstvi,
druhou tvoH bytostne oddani se krase
a taj emstvi. Astrologicky j e Lasenicova
osobnost signovana Merkurem, ktery je
ve znameni Blizencu, v nemz se naro-
dil, tedy intelektem ve spojeni se saturn-
skym erotem: osudove tihnuti k lasce ja-
ko iddlu, ktery nemuze naplnit zadna
konkretni zena ani zadny eroticky zazi-
tek. Lasenic je autorem pozoruhodnych
"planetarnich desater", z nichz "mer-
kurovske" obsahuje tato ptikazani:
"Ber vse, eeho potrebujes k splneni svych
diU. «
"Nemds-li dosti say, ani prostredku, lsti do-
byvej a vlddni! «
"Nehled' na cestu, krdeis-li za vyteen)lm d-
Iem. «
"Nelpi na zivote, ale v)'uzij jeho krdtkosti
k novemu b)'tf. «
Lasenic jde vpred za Svetlem, okouz-
len jeho zaH, neohlizeje se, nedbaje ka-
menitosti cest a nevsimavy ke konven-
cim,jimiz pohrda.V predmluve ve sve
knize 0 alchymii (1936) hovoH 0 "zla-
tych trunech, na nichz sedi nase civili-
zace a kultura", vyslovuje se s despek-
tern 0 dravosti "sobeckymi pudy"
nadaneho "nevyspeleho Cloveka" a lid-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
sky zivot charakterizuje jako "neklidny
spanek". Jan Kefer ve sve Synteticke ma-
gii nazval Lasenica velkym objevitelem
esoterniho Egypta. A Lasenic jim sku-
tecne byl. Predcasna smrt mu vsak ne-
dovolila dojit az tam, kam diky svym
zkusenostem a znalostem dojit mohl.
Lasenic byl Clenem cele tady vysoce
esoternich tidu, mimo jine New Eulis
a Societe egyptienne secrete (esoterne
Mesto Sutechovo). N ejvyssiho zasve-
ceni se mu dostalo pd.ve prostfednic-
tvim teto posledne jmenovane spolec-
nosti, udajne primo v pyramide v Gize,
kde - jak sdelil jen nekolika svYm pH-
telum - mu bylo krome jineho umoz-
neno pHme nazi rani astralu v iniciacni
kobce, v niz stravil noc. K cestam do
astralu se pak vratil v poslednich letech
sveho zivota. Zanechal po sobe olejo-
malbu zenskeho portretu, stfedoveke
damy se zdvizenym ukazovackem, kte-
rymjakoby kyvala a zvala kohosi k so-
be.Je to vzpominka na astralni potulky
stfedovekou Prahou, ph nichz spatril
v okne stareho don1U zenu, ktera ho
k soM zvala kyvanim prstu. Temito ces-
tami se vracel i ke svemu zahadnemu
jmenovci Petru z Llsenice, vzdelane-
mu vladykovi z tvrze na Krchlebich.
NejvYznamnejsim LasenicovYm di-
lemje nepochybnejeho Her11letickd ini-
ciace Universalismu na zdklade s),stemu
rhodostaurotickeho (vysla jako druhy sva-
zek Knihovny tajnych 16zovYch inicia-
ci roku 1937 v Praze a vychazela take
postupne v arsich).Je uvodem k synte-
ze zapadniho esoterismu a s nim spo-
jeneho ritualu a vYcviku prvniho stup-
neV tomto smyslu podava novY poWed
na souvztaznosti mezi ucenim rosekru-
OSOBNOSTI
cianu, rytiru sv. Gdlu, eulidskym syste-
mem a martinismem. Prozrazuje, ze au-
tor tohoto dlla byl hluboce poucen ve
filosofii i praxi techto esoternich syste-
mu, a vyznam jeho prace pak spociva
zejmena v originalnich formuladch
hermetickych zakonu. Lasenic v nich
zrejme integroval poznatky obsazene
v utajovanych textech spolecnosti,jichZ
byl clenem, s vlastnimi bohatymi zku-
senostmi ze studia hermetickych nauk
a z praxe.Je tu mimo jine zduraznena
metafyzika yule a eulidske kredo 0 ma-
gicke uCinnosti spojeni predstav a vu-
Ie: "Kazda predstava, ktera je soucasti
yule, at uz kladne ci zaporne,jest ziva
a jest silou, ktera tvoti, udrZuje, nebo
nici; nic na tomto svete neexistuje, co
by nebylo predem yuH v astralnu stvo-
reno" (Hermeticka iniciace, s. 17). Eulid-
sky system aktivizuje toto komplexni
magicke agens ritualizovanou sexualni
interakd, v niz hraji duleZitou roli
astrologicke korespondence a p6zistic-
ke prvky. 0 teto realizaci se vsak Lase-
nic ve sve Sexualni magii, ktera vysla
francouzsky v Patizi nejprve jako sou-
kromy tisk, zminil jen velmi obecne
a naznakove. Tou se pak (v ceskem pre-
kladu, ktery potidil A. R. Hanousek)
uvedl, spolu s brozurkou 0 universalis-
mu, po svem navratu ze zahraniCi ve sve
vlasti. Lidski sexualita, personifikovana
tremi legendami, kterymi je toto dllo
- v prvnim vydani zabavene cenzurou -
uvedeno,je tu pozdvizena na uroven
mysteria. Lasenic zde naznaCiI, ze sexus
je velky a uCinny astralni agens, ale ze
rna take svou esoterni dimenzi sakralni
a iniciacnLJeho Hermeticka iniciace, kte-
re 0 rok predchazel v-yznamny spis Her-
mes Trismegistos a jeho zasveceni, patti
207
k tomu nejlepsimu, co bylo na tema
hermetismu, resp. okultniho esoteris-
mu ve svetove literature vubec napsa-
no.v tomto svem mistrovskem dlle po-
dal dogmaticke zaklady hermetismu
rosekrucianske orientace (tedy syntezy
staroegyptskeho klasickeho hermetis-
mu a ktesianstvi). SouCasne je to dllo
prozrazujid basnika, ktery s vyvinutym
smyslem pro krasu davnych legend
teskni nad dobou, kdy Clovek rozrnlou-
val s bohy. Zarovenje tu zduraznen an-
tropocentrismus esoterniho poznani:
,,Jdi k so be, k sobe jdi a nebude pro tebe ta-
jemstvi. V tobeje odpoved', septa sfinx pro-
s('ym usmevem drtete jen proto tajemnym,
ponevadz tak prostym (( (Hermeticka inici-
ace, s. 79).A take zde nachazime onen
estetizujid akcent,jimz je cele Laseni-
covo dllo poznamenano: JJ Chcete vnik-
nout do tajemstvi? Studujte umenl . .. Ces-
ta kras)' jest nejjistejSi cestou k Tajemstvi,
nebot' sku teeny Zivot, Absolutno, B)'tI, ne-
bo chcete-li Buh,jest zivou, absolutni, nebo
bozskou Krasoll ... (( (Hermeticka iniciace,
s. 28).Vedle ideje kdsy se v Lasenicove
dile uplatnuje tez idea lasky, a obe z nej
tak cini emocemi naplneny novoro-
manticky esej. Ve sve Sexualn! magi; (3.
vyd. 1933, s. 5) Lasenic tiki: JJProSli jsme
chram), bratrstva New Eulis, videli jsme ob-
Fad)' knezek Kamadev), v Indii, kleeeli jsme
v templu lask)' v Eg),pte, zucastnili jsme se
celebrad cem)lch mSf, succubistick)lch sedd-
nek i obet! satanistu ... Videli jsme vsude
jednu boh)'Hi - Lasku - Isis - Ci Hekate -
at' tvoHd Ci niCid . .. (( Magickou formou
teto Lasky j e Lasenicovi predevsim
obet: JJ Obet{ vzkNsil Clovek Hor sveho ot-
ce a obet{ v)'kupuje si lidstvo cestu k dli, na
nejz pl~es moFe veku ukazuje s)'t/um teto
zeme vrchol pyramid)' (( (Hermes Ihsmegis-
208
tos, s. 51). Lasenicuv ('Janek 0 Mysteriu
obeti (easopis Logos, 1935, c. 4-6; s. 78nn.)
pfinasi jednu z nejhlubsich sentend ve
svetove hermeticke literature vubec,
vyjadrujid esoterni podstatu Usky-
obeti:
" V zahradaeh tV)leh, 6 Pane, sklanel jsem
se nad nejkrasnijSfmi kvery zivota. Ptal se
mne kdosi, co jsem zazil na sve pouti. V Ank-
hoI' Watu obdivoval jsem zapadajici slunee,
jei: zlatilo kOVOV)1H1 leskem jeho pohadkove
skulptury. V Hali ben Gaa pet hodin zapasil
jsem se smrti v piseene boufi.A v Tanarive
louCil jsem se navzdy 5 bytosti,jez mne byla
nadevse drahou. To jest vse, co stoji za zmin-
ku.Ale nevratim se v tato mista jiz nikd)~
nebot' svetlo krasy, majestatnost smrti a hru-
za bolesti, kterym jsem se tam postavil v tval;
byly pfilis strhujici a pHlis krasne, a to stoji
za to, aby byly obetovany zivotuJednou vi-
del jsem i boha; a ten byl v oCich matky, kte-
ra obetovala pomstu nad vrahy sveho dite-
te.A tehdy jsem poznal, ze neni vy55ieh sil
a zakomt nad lasku a obet'. ((
Teto exaltaci bozskeho v Cloveku
postavil Lasenic protiklad hlubokeho
upadku lidstva, kdyz napsal (Egyptske
hieroglyJy a jejieh filosofie, 2. vyd. 1935,
s. 27): "Nevefim v lidstvi, ale v jeho dueha
vefim, nevefim v soudnost, ale veHm ve vec-
nou Pravdu. Pro Pravdu jsem psal a ne pro
omylnou soudnost stafim zdetsteieho Clove-
ka, ktery kritizuje povzlety sveho mladi,
sede nadute na kupe svyeh meehaniekyeh
hracek, na ktere je tak nevyslovne Ind ...
Sesly, sediv)I, vazny a impozantni - ale jen
pro sebe - nebot' z jeho bezzubyeh ~;st trCi
traslave siditko exaktniho realismu, - jez
ma spasit svet, - a z neho skapava dloultd,
vlaknita, impotentni slina na b£lou napr-
senku socialnlho pokrytectvf. .. A povadle
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
Uee pana pNrody zardivaji se nekoneenou
p)lchou nad komJortem, kter)1 dovedl po tak
dlouh)lch leteeh umorne prace vybaviti svoji
pozemskou jidelnu ... Podlva111 se snad ji-
nak pres propast nekolika tis lcile tl, nez
predpisuje m6da intelektualnlch s111eru naSf
dob)'- Vim 0 tero sve c/zybe, jei: jest vasni
vecne hledajicich nespokojennt, vasni dnes
ne111ravnou a po pravu i zavrzenlhodnou.
Pro dnesek pardon! Ale az jednou zub
casu z111eni m6du l1a.~ich nazoru, kdoz vi,
zda pranyrovane vystrelky vcerejska nestanou
se pravdou soucasl1osti? ... ((
Jednou z techto povrchnich "pravd"
soueasnosti byla Lasenicovi akademicka
egyptologie, proti niz postavil sve eso-
terni pojeti staroegyptske kultury. Proto
o nem J. Kefer pravem napsal (Syntetic-
ka magie, s. 138): "Zavratnou magii stare-
ho Egypta odhalil teprve v nejnovijSf dobe
Pierre Lasenic. Dovedl spojit bystrost moder-
niho filosofickeho s),ntetika s tradicemi egypt-
sk)lch tajn)lch radu v genialni kUc ke svaty-
nim starovekych kultu. Vytusil tajemstvl
vnitrnlho fddu egyptskych slov a aplikaci je-
ho rozre5il podstatu egyptskeho esoterismu,
jenz l1yl1i muze mluviti presto k naSf dobe,
bez prostfednictvi zidovskyeh podal1i, ktera
jsou namnoze nedokonalym odrazem vzne-
sen)leh spekulad veleknezu zeme Misraim.
Do nebe strmici stavba kabbaly, pred kterou
se sklaniji nejlep5{ z filosoJu, objevuje se by-
ti teprve druhotl1ou dcerou bohotvame a kos-
mologieke predstavy esoteriS111U egyptskeho,
kterou teprve daleka budoUC110St bude moci
dokonale zvladnouti. ((
Nebylo to vsakjen up orne studium
a rozsirovani vedomi tajnymi cviky vy-
soce esoternich fadli, ale take bytostna
empatie vznecovana Iaskou a nadsenim,
OSOBNOSTI
ktere Lasenicovi umoznily prunik
k podstate egyptskeho esoterismu.
Svedei 0 tom pasaz, v niz Lasenic liei
svuj objev podstaty staroegyptskeho
umeni vyjadrovat konfrontaci doCas-
nosti a absolutna lidskeho zivota a vec-
nosti (easopis Horev c. 7, s. 56):
"Zvleistni, jakoby strnule drzeni tela
a udu na obrazech egyptskych bohu pusobi
na nezasveceneho pozorovatele dojmem veiz-
ne, casto az pl~el111ane nehybnosti. I jei pod-
lehl jsem kdysi tomuto chladnemu kouzlu
smrti, tak sugestivne klamnemu a prchave-
mu, a po dlouhem hledeinf jeho nejvnitrnij-
sf podstaty dosel jsem jednou s dusi vyprah-
lou a s trpkou chuti marnosti v srdci do
jednoho z Isidinych temp/U na nilskem po-
rm. V zeipadu rudeho soumraku kreslily
sloupy svoje stinove dvojniky na vlhkou
dlazbu chreimovou a kdesi v deilce voleini
chudych pastyru chvelo se horkym vzdu-
chem.
Na chladnem kameni prucelni steny ry-
soval se obraz Isidy, vytesany dnes mrtvou
jiz rukou umelce pred tisici a tisici lety. Po-
zvolna houstlo sero v ovzduSi a jakeisi ne-
zluimei sila pfipoutala moje oCi k obrazu
bohyne. A tehdy prepadl mne pocit zivota.
Jako blesk, sponteinne a tak silne, ze pro-
hnal mreiz ce/ou moji bytosti a vtdinovei
hruza pred nerim nezmerne velikym, ne-
porovnate/ne zivym a vsudypNtomn)!m 1"OZ-
busila mi srdce a rozSifila zornice: Ta Isida
nesteila; deile sla, tise, majesteitne, bez de-
chu, ale jei jsem se zastavil; a teprve tehdy
jsem pochopil, ze zivot lidsk)! jest jen vte-
finou tak kreitkou, tak zouJale kreitkou, ze
z knihy kosmickeho deni, napsane temito
primitivnimi jigurkami, muzeme postreh-
nout toliko momentn{ snimek ...
Marne, marne mluvi novei doba 0 sta-
rem Egyptu jako 0 pfeZite kulture; zije dei-
209
Ie v neis, s nim a kolem neis; byla-Ii by sou-
dobou, prchala by z nasich rukou jako chi-
mera a pisek pouste; ale preive proto, ze jest
tak vzdeilena, po{{neime ji cheipati. Svezi
kvCty jsou v hlase jejich primitivnlch legend
a jas v us tech jejich proroku a pres propasti
vehl mluvl k neim utechou majesteitni pi-
sen naivnich poheidek stareho Egypta do Vl-
ru, shonu a utrap naseho stoleti. Lide blei-
hOVl! Proc zouJeite uprostred neklidneho
speinku? Vzdyt' prijde jednou rein 0, ktere
stvofime si spolu! Az vzduch pohlti dym
a zeme popel, probudite se v fisi Atumove,
tak jako male dite z tezkeho snu, abyste
poznali, ze jste souceisti nekoneCna a ze va-
se srdce buSi uprostred vecnych dnu, pod du-
hou jeho majesteitu, naplnenou naSim, po-
zemskou bolesti 1"Ozzeirenym stestim! ((
Lasenic vsak nebyl jen obratny ese-
jista osobnich impresi, dokazal take vel-
mi presne formulovat podstatne po-
znatky tykajid se hermetickych
konceptu a principu. Jeho teoreticke
uvahy se vyznacovaly urCitou preciz-
nosti a systematicnosti,jakoz i smyslem
pro vystihovani podstaty veci. Tak na
ozehave tema, co je esoterismus, napsal
v clanku Uvod do esoterismu (Logos 1934,
c. 1; s. 2): " Vsechny vySSi koncepce, at'jiz
jilosojicke, neibozenske Ci umelecke, prame-
nily vzdy z esoterismu nektere z kultur; on
byl zeirukou lidskeho sourucenstvi 5 Abso-
lutnem, schoprlOstl a darem, Pratvtlrce,jenz
vede {loveka pres speilenei ohniste jeho na-
deji a tuzeb celou jeho veisni ku splynuti
s objektem a jeho esencieilnl podstatou, dei-
vaje vznik v prve rade projevum neibozen-
skym a umeleck)!m. A tak sledujice tyto dva
projevy te Ci one kultury v urCitem case, mu-
zeme dospCti k pochopeni kvality jejich pod-
Hetu - jejiho esoterismu, jenz vzhledem
210
k sve abstraktnosti nemuze byti ani jinak
urcen a posuzovan. Umeni a nabozenstvi,
posuzovany tlmto zpusobem jako celek,jsou
onim legendarn{m mostem vedoudm k Pra-
prfCini!, mimo prostor a cas, tam, odkud kaz-
dy z velkych geniu lidstv{ a kOS111U shIedl
v oka111ziku kratke a prchave inspirace ne-
koneene kolotani svetu v bozim athanoru
a chaos mikrobytosti na svetech-molekulach,
bytustek, jez nadany jsouce jeho slovem
mohly by svym hlasem otFasati prahem
Stvoreni. " Lasenic tu obraznou dikd
vyslovuje dulditou pravdu, ze totiz
esoterismus je obsazen v umeni a na-
bozenstvi vsech kultur (proto rna kaz-
de svetove nabozenstvi vedle sve exo-
terni strinky take svuj esoterismus
a tajemstvi neviditelnych svetu je
obsazeno take v umeni). Nemene za-
sadne dovedl Lasenic podat take pod-
statu alchymie a zejmena pak Tarotu.
Jeho monografie Tarot. Klic k iniciaci
(1938-1939, dno vychazelo nejprve ja-
ko pHloha revue Horev a pozdeji bylo
vydano knizne) je nejlepsim dnem te-
to kategorie v cele svetove literature,
v nemz najcieme, vedle hlubokych in-
terpretad tarotovy-ch arkin, souvislosti
techto velkych arkin s kabbalou, astro-
logii, zednarskou symbolikou a dalSimi
oblastmi a systematicke usporadani vy--
kladu tarotovych symbolu jako nikde
jinde, az po soucasnou, bohatou litera-
turu 0 Tarotu (viz v jeho uvedenem di-
Ie prehledy na s. 196-205 a vztahy
k "systemu rhodostaurotickemu" na s.
176-182) .Ale vrarme se k alchymii. La-
senic (AlchY111ie, jeji teorie a prakse, Pra-
ha 1936). Lasenic zde vystoupil proti
obligatnimu tvrzeni historiku chemie,
ze alchymie byla prototypem chemie,
Ci protochemii ve smyslu "predchudce
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
analyticke chemie". Temito predchud-
ci byli }} tzv. sujlefi, podvodnici a sarlatani,
kteN nedosahnuvse zasveceni do prave ces-
ty, hledali ka111en 111udrcu dobrodruzne
a e111piricky. Prava alchymie naproti tomu
neznamena pokusne hledani, nJ1brz pevnou
a jistou cestu tomu, kdo nepracuje pro zisk,
nJ1brz z lasky k vi!deni" (AlchY111ie, s. 7).
Precizni je take jeho definice alchymie:
}}AlchY111ie jest hermeticka nauka 0 zivoti!
hmoty, jeji111 vyvoji a jejich pro111enach "
(AlchY111ie, s. 8). Zvlistni na tomto dne
je, ze zcela ponechava stranou spiritu-
alni aspekt alchymie, ktery byl i sou-
casti alchymie hmotne.
Lasenicovo pojeti universalismu zde
jiz bylo uvedeno a znamenalo pro vy-
voj ceskeho hermetismu nejen vzajem-
ne obohacovani 0 poznatky jinych
smedl, ale i tolik potrebnou toleranci.
V tomto smyslu se v Universalii sdli
hermetikove s mystiky a esoteriky nej-
ruznejsich smeru. Lasenicovi nejblizsi
byl ovsem esoterismus stareho Egypta,
jeho podstatu formuloval v osmi za-
kladnich teorematech (viz: P. L. Egypt,
in Horev 1938, c. 7; s. 54n.). Kefer pro-
hlasil Lasenica za nejvetsiho znalce sta-
roegyptskeho esoterismu a lze rici, ze
Lasenic v mnohem prevysuje dna tech
mala nejznamejsich znalcu starovekeho
egyptskeho esoterismu,jako byli Sch-
waller de Lubicz, Enel (Skariatine)
a nekolik malo dalSich, hloubkou svy-ch
postrehu a uvah, ktere byly plodem ce-
lejeho osobnosti, nikolijenjeho vzde-
lanosti.
Lasenic byl svy-m zpusobem zboz-
ny, napsal si sam vlastni "otcenas" a rid
se zastavoval v katolickych kostelech
k tichemu usebrini. Nejoblibenejsim
OSOBNOSTI
mu byl farni kostel sv. Stepana v Praze
na Novem Meste "Na Rybnicku", po-
staveny ve sve nynejsi podobe fidem
Khzovniku s cervenou hvezdou v le-
tech 1351-1360 na miste puvodni ro-
tundy. Ma krisny renesancni oltar s ob-
razem Jana Khitele od K. Skrety.
Lasenic ale nebyl jen basnicky zaloze-
ny metafyzik osobiteho razenL Byl to
take velky praktik,jimz zustal po cely
svuj zivot. Neco 0 tom tu jiz bylo uve-
deno, ale chci se zminit jdte 0 tom, co
mi osobne vyprivel F. Kabelak, kdyz
jsem se ho ptal prive na Lasenicovu
praxi: "Videljsem ho jednou,jak si po-
hrival s kulov-ym bleskem," odpovedel
Kabelak svym lapidarnim zpusobem.
Ve sve brozurce Universalismus (1933),
kteri je ceskym prekladem prednasky,
jiz Lasenic prednesl 0 dva roky dHve
na ustavujid schuzi spolecnosti Uni-
versalia, Loge de France v PaHzi, kteri
byla odbockou prazske Universalie, for-
muloval svou ideu universalismu:jde tu
o synteticky proud, ktery zplodily pod-
Ie zakona akce a reakce nabozenske a fi-
losoficke boj e a v tomto smyslu pak
"jest to porovnavad zpz,lsob nazirani na
ruzne kultury, nabozenstvi,filoscificke sme-
ry a metapsychickou praxi ruzn}!ch narodu
a dob (( (cit. broz., s. 10).Je personifiko-
van Sethem, tretlm synem Adamov-ym,
ktery prevzal dedictvi Kaina (hrube si-
ly) a Abela (odusevnelosti), a vyjadruje
tak moc jednoty sHy a ducha; v rovine
universalismu esoterickeho je vyjadro-
van spolecnymi symboly, ktere jsou
"abecedou hermetismu". Krome spisu
jiz uvedenych (Alchymie, jeji tearie
a prakse, Praha 1936) je pak vynikajid
zejmena Lasenicova studie 0 esoterni
podstate a divinacnich technikich
211
tarotu (Tarot, klfc k iniciaci, Praha
1938-1939). Jeho rekonstrukce taroto-
v-ych arkan zde predCila tu, kterou pro-
vedljeden z nejvetSich znalcu tarotove
symboliky O. Wirth. Krome toho pre-
lozil a poznamkami doprovodil Kra-
lovske umeni J. B. Kerninga (1937, pod
titulem Listy 0 Kralovskem umenf). Za-
slouzenou pozornost vzbudily take
knihy nevelkeho rozsahu, ale vrcholne
zajimaveho obsahu, Sexualni magie (1.
vyd. 1932,3. vyd. 1933) a Hermes 7hs-
megistos a jeho zasveceni, 1936). V knize
o Hermovi (s. 55n.) podal originalni
syntezu hermetickych zakonu, zaloze-
nou na hluboke interpretaci tezi Sma-
ragdove desky.
Domenou Lasenicova n1.ysleni zustal
vzdy stary Egypt: "Historie dokazuje,
ze vsichni nejvetsi filosofove a myslite-
Ie staroveku dopliiovali svoje vzdelani
hermetickou iniciad, jejimz centrem
byl tehdejsi Egypt" (Hermeticka iniciace,
s. 21). Lasenic phjal hypotezu 0 atlant-
skem puvodu staroegyptske kultury
a esoterismu, za jehoz v-yvojove nejv-y-
se vyspele stredisko pokladal chrim
v Menoferu (Memfide), kde vznikla
esoterni doktrina Svetla-Horev. Egypt-
sky esoterismus pak pokladal za "kHc
ke skryrym prvkum vsech nabozenstev
a mytologii pozdejsich" (Filosofie egypt-
sk)!ch lzieroglrfu, s. 6). Za pHmy doklad
tohoto esoterismu pokladal Smaragdo-
vou desku Herma Trismegista, a proto
teto myticke postave ajejimu zminene-
mu dilu venoval vyse uvedeny samo-
statny spis, v nemz podal strucny, ale
pregnantni rozbor Smaragdove desky
a odvodil z neho zakladni hermeticke
zakony.
212
Na podzim roku 1937 vystoupil La-
senic z Universalie, spolecnosti ceskych
hermetiku, a zalohl klub Horev, ktery
se mel zab-yvat studiem klasickych her-
metickych kultur. Klub byl propojen
s martinistickou l6zi Paragava, k jeji-
muz zalozeni dostal Lasenic z paHzske-
ho ustredi chartu a kterou vedl. Tisko-
vym organem klubu i l6ze byl casopis
Horev (1938-1939), ktery redigoval dr.
O. Elias.
Vratme se vsak jdte k jeho zde jiz
naznacenemu ponekud zvlastnimu vzta-
hu k alchymii (viz jeho: Alchymie, jeji te-
orie a prakse, Praha 1936), v niZ se kupo-
divu omezil jen na fyzickou stranku
tem.atu, definoval alchymii v klasickem
stredovekem smyslu jako "hermetickou
nauku 0 zivote hmoty,jejim vyvoji a jejich
pfemenach {{ (Alchymie, s. 8). Za polito-
vanihodnou povazoval jeji zamenu
s mystikou, coz je nepochybne spravne,
ale temer se nezminuje 0 rozdilu mate-
rialni a spiritualni alchymie. Z toho vsak
neplyne, ze neuznaval analogii transmu-
tace hmoty a duse, naopak, ve sve Her-
meticke iniciaci na tyto analogie pouka-
zoval (viz tabulku na s. 101 uvedeneho
dila) a vyslovene uvedl: " Velike Dao, ne-
bo Magisterium Slunce,jez jest opredeno to-
lika podivuhodnymi bajemi, legendami a glo-
riolou tajemnosti, neni v pods tate niC£m jinym
nez exaltad zlata v Kamen ... Stejne jest
is Clovekem: jeho poslanim jest stati se Ka-
menem vyslym z vyhne usilovne prace z at-
hanoru tohoto sveta, Kamenem nebo Svet-
lem, jejz temnoty nezkal£ ani hrubost
nezneCisti, nebot' jest principem meniC£m,
transmutujiC£m, nikoli menitehjm, otcem ne-
bo tvurcem sveho vlastn{ho prostredi,jez by-
tuje v jeho nejvnitrnCjsi podstatC" (Henne-
ticka iniciace, s. 113). Mnohy ctenar jeho
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
dila by nicmene usoudil, ze Lasenic
vztah alchymie a spirituality chape jen
jako analogii, nikolijako dve nhne ces-
ty; ve fyzicke alchymii intervenuje
i duch alchymisty a ve spiritualni se
uplatnuje jeho telo, ale spiritualni alchy-
mie je prece jen obor relativne auto-
nomni a jeji podstata je nejlepe vystize-
na symboly alchymie materialni.
Zdurazneni teto skutecnosti se vsak
v hermetismu zaealo uplatnovat az s roz-
sirenim dila C. G.Junga (Psychologie und
Alchemie, Zurich 1944), ktere bylo her-
metikum znamo az pozdeji. Na obrov-
sky rozsah Lasenicovych znalosti z obo-
ru okultniho esoterismu poukazuji
jiz shora zminene Hovory s Lasenicem
(1993), v nichZ byly zachyceny jeho hlu-
boke popisy a analyzy, krome jineho pra-
xe s magickymi zrcadly,jejich zhotovo-
vani, tvoreni "subtrahentnich bytosti",
dynamika astralniho sveta, povaha ziv-
lovych by tosti, "prenos pocitu voltem"
a dalSi. Najdeme tu i pozoruhodne pa-
saze metapsychologicke (0 strachu, vas-
nich a daISi); predposledni kapitola je
venovana "ucebnici imaginace".V de-
vadesirych letech minuleho stoleti vsak
vyslo i nekolik textu phsuzovanych La-
senicovi, u nichz je ale jeho autorstvi
sporne.
Lasenicuv filosoficky odkaz, ktery
je vysledkem studii, praxe, liporneho
hledani a zasveceni,jehoz se mu dosta-
10 nej en v 16zich, ale i v reflexi vlast-
nich zivotnich osudu, je formulovan
v nasledujid pasazi jeho Hermeticke ini-
ciace Ul1iversalismu (s. 84): "Duch lidsky
sl1il 0 svete a svet se stal vysl1el1)lm by tim.
Ale duse jsou rozdane a jejich SI1Y podob-
ne, nikoli vsak stejne. Pravda jest harmonii
OSOBNOSTI
myslenek v jednom duchu; skuteZnost jest
ale souzvuk mnozstvi. Od veku k vekum
vzdy nove akordy planet zaznivaji vesmi-
rem do kosmickeho mlceni: menici se svety,
zeme i Clovek se meni, ale vecnei Pravda zu-
steivci. Stare spoleZenske utvary zanikaji ego-
ismem kast a nove lidstvo zotrocuje se no-
vymi systemy. Veda, drive ovleidanei,
podmanuje si Cloveka a chemicke Jormulky,
nahrazujiC£ idoly dob minulych, smazeivei
sede blcito novych dnu. Ale neprestane clo-
vek hledat Ticho, jez nedcivci tato zeme,
a tesklive jednou obreiti svuj zrak na seSle
ruiny chreimu, v nichz tUSlme Mil' a Po-
zncini. A z viru divych dnu hluku, boure
a hruzy, cas od casu vyplouvei zlatci lod' ke
brehum tich)!ch visi jinych, lepSlch sjer,jeZ
Lasenicovo exlibris Z obdobi pobytu v Chrudi111i.
213
zeiYi za polostiny zivot zuSlechiujici Boles-
ti, bez niz by byla smesnou predstavou po-
hcidka 0 Krcilovstvi nebeskem. {(
Posledni mesice zivota Lasenic vel-
mi trpel, suzovan svou tezkou choro-
bou, ale posledni den podle svedectvi
tech, kteH byli s nim, mel velmi ra-
dostnou naladu, smal se casto a zdalo
se, ze je srasten. Pak pfisla noc, v mist-
nosti s nim byl Alois Sedlacek. Laseni-
cuv neklidny spanek prerusilo nahle
prudke chrleni krve, pokusil se omyt
si oblicej a hrud' vodou z umyvadla,
ktere stalo na jeho nocnim stolku,
a pak rekl: "Je konec."To bylajeho po-
sledni siova.
214 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

Ex{ibris Petra Kohouta-Lasellica.

OSOBNOSTI 215

Zabel' ze sl11utelniho obradu ph pohi'bu P. de Lascniw (v popredi Vladimir RohUlek, tajemn{k Ho-
rev-klubu, a l11anzeie Sedldlkov;) ,

Pn'4beh pohrebn{ho obradu,

216 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

Rakev 5 LaSe/1;COVJ'111i ostatky

Uklddan( raklJc do zel11e.

OSOBNOSTI 217

Imagincirni portret Petra z Lcisenice (ole) M. Nakone6u£ho).

218 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

Portrct Petra z Ldsellice (ole) M. Nakonebu:ho}.

OSOBNOSTI
Jan Kefer
D/:Jal1 Kifer
Sveraznou postavou novodobeho ces-
keho hermetismu, neunavnym a obe-
tavym Cinitelem spolecnosti ceskych
hermetiku Universalie, od jejfch po-
catku az do konce, ale i nemene neu-
navnym organizatorem a pilnym spi-
sovatelem vYznamnych hermetickych
del, prekladatelem a vsestrannym
praktikem v hermetickych vedich, to
byl PhDr. Jan Kefer, knihovnik kni-
219
hovny Narodniho muzea v Praze,
dlouholety sekredJ a posleze predse-
da Universalie, redaktor jejiho casopi-
su Logos a predevsim skvely lektor na
Svobodne skole ved hermetickych,
kteri byla jednou z nejvyznamnejsfch
institud ceskeho universalistickeho
hnuti,jakoz i spisovatel vynikajidch
knih 0 teurgii, synteticke magii a prak-
ticke astrologii.
220
Jan Kefer se narodil 31. ledna 1906
v Novem Bydzove Ludviku Keferovi,
majiteli pily v Novem Bydzove, a mat-
ce Bohumile Keferove, rozene Svobo-
dove, dcdi mestana v N ovem Bydzo-
ve. Keferuv otec se narodil v bavorskem
Regensburgu CR_ezne). Jeho otec, tj.
Keferuv dedecek, byl nemecke narod-
nosti. Manzelstvi Keferovych rodicu
nebylo stastne, krome Jana nemeli jine
deti a sam maly Jan se narodil jako ne-
vidomy a zustal jim az do tH let veku,
kdy mohla byt vrozena vada zraku
upravena operad. 0 jeho detstvi ne-
mame :ladne blizsi zpravy.Vime jen, ze
se s nim j eho matka prestehovala do
Prahy, kde s nim zila po smrti sveho
manzela osamele.V Praze zaeal mlady
Jan Kefer studovat na arcibiskupskem
gymnaziu, ktere bylo tehdy velmi slav-
ne. Jeho tHdnim uCitelem byl teolog
a spisovatel vynikajid knihy 0 mystice
Jaroslav Ovecka.V cervnu roku 1924
Kefer na arcibiskupskem gymnaziu ma-
turoval. Nejakou dobu prodIeval v no-
viciatu Strahovskeho klastera a chtel se
zrejme stat pHslusnikem premonstrat-
skeho tadu, ale pak z noviciatu vystou-
pil a zapsal se na Filosofickou fakultu
Univerzity Karlovy. Studoval zde hu-
debn! estetiku a filosofii. Studium
ukoncil disertacn! prad na tema Pro-
bleln melodie a jeho lzudebne-esteticke l~eSe­
ni a doktoratem (doctor in scientia ar-
tis musicae et aesthetica nec non in
philosophia doctrinam probavit - tak
znela formule jeho diplomu).
Od detstvi se ucil hre na klavir, poz-
deji sam komponoval, mimo jine slozil
operu PaleCek. Lze rici, ze jako mlady
muz mel vyhranene zajmy esteticke
a umelecke, zejmena hudebni, a take fi-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
losoficke. Nicmene neztracel smysl pro
prakticky zivot. Po vystoupeni z novi-
ciatu kratkou dobu praktikoval, nejpr-
ve bezplatne v knihovne Narodniho
muzea a jako nadseny skaut pracoval
take ve skautskem hnuri a stal se jeho
funkcionarem.Vedl skupinu skauriku,
jejimz clenem byl take pozdejsi spiso-
vatel Vaclav Ctvrtek, ktery na Kefera
s vdecnosri a laskou vzpominal. Kjeho
vzpominkam se jdte vrarim. Na uni-
verzite navstevoval Kefer take prednas-
ky z psychologie a biologie a projevil
tim smysl pro vsestranne vzdelani.
Jak se Kefer dostal ke svemu tak hlu-
bokemu a zasvecenemu zajmu 0 her-
metismus, neni znamo.Je vsak znamo,
ze k mistu muzejniho knihovnika mu
dopomohl dr. Cenek Zibrt a take svo-
bodny zednar dr.JosefVolf. Oba se za-
jimali 0 esoterismus, Zibrt byl v jistem
smyslu i historikem nekterych jeho od-
vetvi (napsal napr. brozuru 0 "kouzel-
nem proutku", virguli a jine prace na
podobna temata).Je pravdepodobne, ze
se 0 Kefera zajimali jiz jako 0 cloveka,
ktery se studiem esoterismu zab-yval, a to
mohlo byt jiz v dobe jeho studentskych
let vysokoskolskych, mozna ze i gym-
nazijnich.V roce 1933 slozil Kefer kni-
hovnicke zkousky a byl ustanoven od-
bornym lIi'ednikem a roku 1938 pak byl
jmenovan zemskym muzejnim komisa-
rem.Jeho kvalifikace,jak vypl-yva z jeho
osobniho spisu, ktery je ulozen v archi-
vu Narodniho muzea, byla vynikajid,
coz mimo jine prokazovala i jeho zna-
lost nasledujidch jazyku Uak je tu
zaznamenano): nemcina, italStina, fran-
couzstina, anglictina, latina, rectina
a arabstina. Obraz Keferova intenzivni-
ho sebevzdelavani doplnuji zalozena vy-
OSOBNOSTI
mahani dluznych castek za knihy, ktere
nakonec vedly k urcitemu obstaveni je-
ho platu.V Praze bydlel Kefer na neko-
lika mistech, nejprve kdesi v ModTanech
spolu s pozdejsim sociologem K. Gal-
lou, potom v Ovenecke ulici, pak na
Letne v MaHl'ske ulici c. 7 a naposled na
Smichove v ulici P. Svandy c. 11 (580).
Jak jsem se uz zminil,jako mladik
se velmi venoval skautingu. S oddilem
skautu, ktery vedl, podnikal vylety po
Luznici a po Vltave. Ke svym sveren-
cum mel velmi pekny pratelsky vztah.
Jeho mladenecky byt v Ovenecke uli-
ci jim byl kdykoli pristupny, chlapci si
zde mohli Cist, mohli se zde i z Kefe-
rovych zasob najist. Vaclav Ctvrtek
vzpominal,jak se jich nekolik v Kefe-
rove byte jednou seSlo, namazali si
chleba s maslem a hledali suI. Nasli ja-
kousi nadobu s necim, co vypadalo ja-
ko suI, a protoze to i jako suI chutna-
10, chleb si s tim osolili. Soli tam
mnoho nebylo, a protoze chlapcu by-
10 vic, zasoba byla temer spotfebova-
na. Kefer, ktery pozdeji prisel a videl
to, se velmi zarmoutil: "Byla to suI ze
sedmi mori," vycital chlapcum; Ctvr-
tek pozdeji poznal, ze ji Kefer pouZi-
val jako ingredience pro sve magicke
experimenty. Magii, ktera byla Kefe-
rovi hlavni domenou zajmu, se tedy za-
byval jiz jako mladik. Ctvrtek s nim
pozdeji tento zajem sdilel, ale omezil
se spiSe jen na to, ze pl'ekladal ruzne
texty ze stare francouzstiny, pl'esneji ze
starych francouzskych grimoaru (na-
pl'. Cerneho draka, ktereho Universalia
vydala r. 1932). Dne 7. cervence 1935
se Kefer ozenil s mladiCkou a puvab-
nou divkou, 0 deset let mladsi Dagmar
Moosovou,jejiz otec, inzenyr, byl vy--
221
znamnym pracovnikem v oblasti bu-
dovani zeleznic a jejiZ matka byla na-
dsenou posluchackou Keferovych
pl'ednasek, poradanych Universalii. Ta-
ke Dagmar se zajimala 0 skveleho lek-
tora i 0 hermetismus a chodila s mat-
kou na Keferovy pl'ednasky. Pozdeji
s uspechem a velkou akribii pestovala
astrologii. Manzelum Keferovy-m se 27.
cervence 1936 narodil syn Reginald,
ktery byl po pl'edCasne smrti manzelu
Keferovych vychovavan svymi praro-
diCi, manzely Moosovymi.
o Keferove mladi mi vypravela pa-
ni Eva Psikova, sluzebna rodiny Keferu
a predtim i sluzebna Keferovy-ch rodi-
cu. Podle ni zil Kefer v jakemsi sralem
shonu a horecne Cinorodosti, neustale
neco organizoval, psal, domu mnohdy
pribehl jen na chvili, Casto pry mival
i hlad, protoze proste nemel cas na jid-
10, zivil se pry hlavne rohHky a bursky-
mi ofiSky, kterych mival pIne kapsy.
Mel vyssi robustni, ponekud obezni
postavu, celni pIeS a nebyl zcela zdrav.
Dokazal vsak vyvinout obrovskou
energii a Cinorode se angazovat v siro-
ke oblasti zajmovy-ch aktivitV muznem
veku, krome toho ze vykonaval zamest-
nani omezujici jeho Casove moznosti,
se venoval hudbe, pl'ednaskam, byl spi-
ritus agens Universalie od jejiho zalo-
zeni a ve vsech oblastech jeji Cinnosti.
N ej enze byl j ejim nejagilnejsim lekto-
rem, ale Casto pl'ednasel i za jine, staral
se 0 publikacni cinnost a chod spolec-
nosti, psal clanky a knihy, pl'ekladal
z francouzstiny, zejmena dila Eliphase
Leviho, z latiny pl'elozil temel' celou
tfeti knihu Okkultni filosofie H. C. Ag-
rippy z Nettesheimu, sestavoval hesla
pro kartickove vydavani Encyklopedie
222
okultismu, filosofie a mythologie a dokon-
ce byl funkcionatem male pravicove
strany, do jejichZ novin ptispival poli-
tickymi Clanky.Jednalo se 0 Narodni
stranu lidovou, kterou zalozil Fr. Ze-
lenka, neuspesny kandidat v obecnich
volbach za lidovou stranu. Za protek-
toratu mel, tento postovni urednik
a karierista, velmi podeztele styky
s okupanty (Smichovsky ho dokonce
oznacil za konfidenta), ale soucasne za-
lozil ilegalni organizaci Kruh svobody
(ktera byla mozna kontrolovana gesta-
pem, ale je sporne, zda to byla pHcina
pozdejsiho Keferova zatceni, protoze
clenem teto organizace byl i funkcio-
nat Universalie dr. 0. Myslik, ktery ne-
byl zatcen). Kriticky rok 1938 podnitil
Kefera k politickym aktivitim, pattil
k tem, kteH se snazili organizovat nove
radikalni politicke sHy, ktere by byly
s to, aby se okleStena republika vyrov-
nala s novy-mi, tezkymi zivotnimi pod-
minkami a zhoubnou Cinnosti politic-
kych partaji. Keferovym kredem bylo:
"NiCi-li zlf dobre, pak je to chyba dobr}/c/z,
kteN Iledovedou stdti pevne, aby panovali.
Zdaji-li se z[{ b)lti na zemi silnejSimi ltd
dobN, pak jest tomu tak jedine proto, ie zlf
dovedou Ciniti zlo, kdeito dobN neumi Ciniti
dobro. Z[{ jsou pozorni a jednaji, zatim co
dobN se spokojuj£ s virou a modlitbou. Bldz-
ni se poklddaji za mucedn£ky. (( (E. Levi:
Kniha zasveceni, Praha 1936; s. 104). Na
dovolenou j ezdivali Keferovi k ptate-
Wm do Plane nad Luznid u Tabora.
Take zde Kefer, ktery nepromarnil ani
chvilku, pracoval.
Dne 11. zaH 1935 odjel Kefer na
studijni cestu do I talie a Francie, pti
ktere navstivil, jak uvadi ve zprave ze
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
sluzebni cesty, knihovny a muzea ve Va-
tikane, proslulou milanskou Ambrosia-
nu, uchovavajid ve svych fondech ra-
du cennych hermetickych rukopisu,
a knihovnu v Turine a PaHzi. Neni po-
chyb 0 tom, ze teto navstevy vyuzil ta-
ke ke studiu vzacnych hermetickych
spisu. V Turine navstivil take egyptolo-
gicke muzeum. Tato cesta navazovala
na svatebni cestu manzelu Keferovy-ch,
jejimz dIem byl Egypt a z niz se do-
chovalo nekolik pohlednic, ktere posi-
lali pani Psikove.
N ejvetsi usill a nejvice Casu veno-
val Kefer rozvoji hermetickeho hnuti.
Ptal si, aby se Praha stala jakymsi cent-
rem tohoto hnuti, a jako ptesvedceny
narodovec vetil, ze k jeho rozvinuti je
nyni povolano Slovanstvo a zejmena
Cechy. Byl v tom nepochybne i kus
Keferova vlastenectvi, ktere se odvaz-
ne projevovalo v jeho ptednaskach, ko-
nanych jiz v obdobi nacisticke okupa-
ceo Avsak v jeho neumorne cinnosti
neSlo jen 0 osobni £Yzicke a psychicke
vypeti, ale 0 velkorysou obet vubec.
Kefer - a to bylo vseobecne znamo -
na ucely sireni hermetismu obetoval
cele, nemale veno sve manzelky, nepo-
chybne s jejim souhlasem, a navic se
zadluzil. SvedCi 0 tom nekolik exekud
na jeho plat, ulozenych v jeho osob-
nim spise, z nichz zvlaste neodbytna
a poviZliva byla exekuce vysla z pod-
netu Grafickych zavodu Pour aspol.
Praha 1 z 2. zaH 1940, ktera se tykala
nesplacenych uctu za tisk knih pro
Universalii. Proto pozdejsi Smichov-
skeho vypoved', ze Kefer pro sebe cer-
pal z daru bohatych mecenasu,je zce-
la nepravdiva. Po rozdeleni republiky
se Universalii pHjmy z daru jeSte zten-
OSOBNOSTI
Cily, nebot,jak se udajne vyjadtil jeji
hospodar Kempfer, "Universalii fi-
nancne ddelo Slovensko". Svych fi-
nancnich obed, za nimiz ovsem stalo
i nutne uskrovneni pro celou rodinu,
vsak Kefer nikdy nelitoval a vytkam,
ktere mu pani Psikova jako stary Clen
domacnosti Cinila, se pry Kefer jen
smal, "hlavne, ze jsou veci v pohybu,"
Hkaval. N ebyla to ale lehkomyslnost,
nybd pevna vira, ze se vse, co je vyna-
lozeno na slechetne ucely, v dobre
obrati. Tticata leta jsou pro Kefera
nejplodnejsi, ale take nejnamahavejsi
a znamenaji predevsim usilovnou cin-
nost ve znameni Universalie.Vedle in-
tenzivni cinnosti organizacni je to ta-
ke cinnost publikacni a prednaskova.
Kefer vydava tadu vyznamnych knih
a prednasi ve Svobodne skole ved her-
metickych na temata, ktera pokryvaji
temer cely rozsah hermetismu. Pred-
nasi 0 magii,jejkh dejinach, 0 v-ykladu
Smaragdove desky, ale i evangelia sv.Ja-
na, 0 mytologii, astrologii a dokonce
i 0 vybaveni alchymisticke laboratore
a na dam temata. Nejvyznamnejsi je
jeho cyklus prednasek 0 theurgii, kte-
ry zacal v politicky pohnutem obdobi
dne 7. cervence 1938 a pokracoval i na-
sledujicl rok jiz v obdobi tzv. protek-
toratu. Kefer sve prednasky hodne
aktualizoval a z jejich zapisu, porada-
nych jeho obetavym spolupracovni-
kern L. Malkem,je zrejme, ze se opa-
kovane dopoustel "RlSi nepratelskych
vyroku", coz mohlo byt gestapu zna-
mo.
Stenograficky tyto nejcennejsi Ke-
ferovy prednasky, vedle dalSlch, zachy-
til a obetave prepsal jeho verny pHtel
a Hk, jiz zmineny Ladislav Malek.
223
Prednasky 0 theurgii jsou opatteny
charakteristickym a vystiZnym podti-
tulem: )} Od dob alexandrijskych poprve
po dvou tislc{ch Utech predndsi theurgii
doktor filosofie Jan Kefer ". Keferovo the-
urgicke dllo je jedinecne v cele sveto-
ve literature a jdte se k nemu vritime.
Prednasky, ktere proslovoval zpameti
a ktere jsou naplneny faktickymi lldaji
i sledovanim sirokych souvislosti
(okultne-esotericka temata podavana
v historickych kontextech a v souvis-
lostech nabozenskych, filosofickych
atd.). Kefer vSak neni jen funkcionar
a prednasec, zabyva se take praktickou
evokacni magii, a to velmi intenzivne.
Ale magieje mujen pHpravou pro the-
urgii, ktera j e vlastnim smyslem j eho
Cinnosti a vrcholem jeho dlla.
Zminuji-li se 0 Keferove rozsahle
Cinnosti, tak neuveEtelne bohate a obe-
tave, nemohu zde opomenout ani to, ze
v dubnu 1924 je odmenen za literarni
praci cenou Zeyerova fondu pE Cesko-
slovenske akademii ved a umeni (nepo-
daElo se mi vsak zjistit 0 tom nic bliz-
siho). Tim nejplodnejsim rokem, 1938,
kdy zaeal prednaset theurgii a psal sve
monumentalni dllo Syntetickd magie, se
vsak take zacina naph'iovat Keferuv tra-
gicky osud. PEch:izi nacisticka okupace
ceskych zemi a s ni i nabidka, aby po-
zadal 0 nemeckou narodnost, podporo-
vana poukazem na to, ze rna z otcovy
strany nemecke predky.Vlastenec Kefer
vsak hrde odmitaVe sv-ych prednask:ich,
ktere pokracuji, uCini obcas protinacis-
ticke poznamky a vyslovuje presvedCe-
ni 0 nesmrtelnosti ceskeho genia a vim
v lepsi budoucnost sve vlasti. A tak na
gestapo ptichazi udani od jiste pani L.
P., datovane dnem 2. prosince 1940. Ale
224
teprve 9. eervna 1941 v 8 hodin rano
prijizdi gestapo do Svandovy ulice a Ke-
fera zaryka. Mezi gestapaky je i muz, kte-
ry si pozorne prohlizi Keferovu pracov-
nu, kteri byla soueasne sekretariatem
Universalie, osobne zabavuje a odnasi
nejake spisy a zle se oboruje na gestapa-
ka, ktery se predtim techto spisu neSe-
trne dotkI. Keferova pracovna j e zape-
eetena a Kefera odvazeji na Pankrac. Zde
je jako vezen nejprve poveren tim, aby
pro jakehosi vysokeho funkcionare SS
z mnozstvi svezenych knih vybiral vzac-
nou hermetickou literaturu. Pro tento
ukol nemohl byt vybran lepsi odbornik,
ale Kefer je take Cech, a tudiz "vybiri"
tak, aby se to nejvzacnejsi do rukou ese-
sackeho velmoze nedostalo. Potom je
transportovan do jednoho z nejhorSich
nacistickych koncentraenich taboru, do
Flossenburgu.Jeho spoluveznemje tam
Frantisek Sobek, Clen mestskeho diva-
dla v Olomouci, ktery po osvobozeni
vydaljedineene svedectvi 0 poslednich
dnech Jana Kefera. Jako ostatni veZrlove
musi i zeslably Kefer pracovat v povest-
nem kamenolomu a vLieet po nekonee-
nem schodisti tezke balvany, ktere jsou
zase nahore shazov;'my dolu. Jednou,
kdyzje uz na smrt unaven - v te dobe
se mu prudce zhorsila jeho cukrovka -
se snazi vzit si lehei balvan, ale esesacky
dozorce to zpozoruje a Kefera surove
zbije. S pomod spoluvezrlu se Kefer jeS-
te dovleee do tabora, ale to uz umiri a vi,
ze zemre. Pomodli se jdte za sveho vra-
ha a veeer 3. prosince 1941 vydechne
naposled. Rodina dostava krabici s jeho
popelem a Keferovy ostatky jsou uloze-
ny v hrobe na hrbitove na Malvazinkach
- snad jsou to opravdu jeho pozustatky.
N dtastnym Hzenim osudu mu vsak na
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
hrob misto "Jan" napiSi "Josef'. Trage-
die vsak pokraeuje: Dagmar Keferova
umiri 11. eervence 1942 nahle v Plane
nad Luznid. PHCinou smrti pry byl te-
tanus, ktery dostala, kdyz pomahala ph
prici na poli a lehce se poranila. Mesic
predtim ji bylo dvacet sest let. Sestilete-
ho Reginalda se ujimaji dedeeek a ba-
bieka Moosovi a je z nej pozdeji vy-
znamny hudebnik, ktery dnes zije
v Brne.
Mezi okultisty existovaly ruzne do-
hady 0 pHeinach Keferova zateeni a je-
ho smrti. Nechybela zde ovsem ani hy-
poteza "zpetneho odrazu", souvisejid
s nekolika magickymi operacemi, ktere
Kefer podnikl ve dnech krize eeskoslo-
venskeho statu, aby odvratil nacisticke
nebezpeei. A nechybela samozrejme ani
hypoteza, ze byl obeti Smichovskeho,
hermetika, ktery ho navstevoval a byl
agentem sicherheitsdienstu. Moznym
udavaeem vsak mohl byt i jeho stranic-
ky sef Zelenka, ktery byl prokazatelne
agentem sicherheitsdienstu a, jak je
o nem v jeho soudnim spise uvadeno,
shinel udavaeske zasluhy kde mohI.
Nejpravdepodobnejsi vyklad je vsak
ten, ze naciste zatkli Kefera v souvislos-
ti s tazenim proti okultistum a do kon-
centraeniho tabora jej dopravili proto,
ze prive jeho pokladali za "RiSi nebez-
peeneho", nebot,jak jsem uz uvedl, me-
Ii zajem ziskat ho, ale nepoda:filo se jim
to a jejich experti vecieli, ze je vynika-
jid theurg. Udani, kteri na gestapo do-
sla,jen potvrzovala, ze je nebezpeeny,
nebot svedeila 0 jeho bytostnem naro-
dovectvi i 0 jeho mimoradnych znalos-
tech a schopnostech okultnich praktik.
OSOBNOSTI
Ackoli se Kefer dozil jen tticeti pe-
ti let, nedovedeme si predstavit zivot
plnejsi a dynamictejsl. SveciCi 0 tom jiz
dllo, ktere po sobe zanechal.Jeho du-
chovnim Mistrem byl Eliphas Uvi,je-
hoz spisy ptekladal do cdtiny (DCjiny
magie, Klic k velkym tajemstvim, Veda du-
chu, Kniha zasveceni - Kniha jasu byla
prelozena, ale k jejimu vydani jiz ne-
doslo, stejne jako k vydani cele druhe
casti Uviho DCjin magie). Podobne ja-
ko Uvi byl presvedcenym a praktiku-
jicim katolikem a katolictvi pokladal za
jedine "magicke ktestanstvi" a stejne
jako Uvi neduveroval "indickym nau-
Hm" , ktere k nam v hoj ne n1.ire pro-
nikaly; odmital jejich egocentrismus
a odtdeni od zivota. Svuj postoj k sou-
Casnemu, svetem se siHcimu okultismu
indickemu vyjadtil Kefer touto pasazi
ze sveho nejvetsiho dila, SYl1teticke ma-
gie (s. 171n.):
"Podati objektivnl narys magicke kul-
tury indicke jest znacne nesnadne, neboi
nase civilizace se dosud nezbavila nadse-
neho zaujeti pro asijsky zpusob mySleni,
naopak, vychodni myslenkova kultura
a vychodni chapani kolektivismu triumJu-
je dnes ve velike fiSi ruske a hrozi pohltiti
Zapad. Osvobodime-li se od pojmu obvy-
klych v okultismu a nabozenstvi a pfeve-
deme-li je na (iste logicke kategorie, moz-
no snadno pozorovati velmi jasnou
paralelu mezi extasi vychodnich mystiku
a zdanlive zeleznou logikou dialektickeho
materialismu. IndiCti bohove v devatenac-
tem stoleti dovedli uchvatiti nabozensky
a mysticky cit, ve stoleti dvacatem pokou-
seji se 0 Evropu, nikoliv jiz feCi snu, nybrz
slovem politiky " Keferova kritika in-
dicke kultury byla az pHlis pHsna, kdyz
napsal: "Indicka kultura jest civilizace bez
225
programu, bez logiky, bez vedy, bez dog-
matu, bez nadeje a lasky, in dick)! zasve-
cenec zna jen sebe a svym ucenim jen po-
tvrzuje dany stav, zatim co se zapad snaZi
aspon 0 ideal dokonalosti, pravdy a huma-
nity, a i kdyz zouJa nad jeho dostizenim,
pl~ece chce pracovati, aby se lidsky duch pri-
blizil ke slunci idealu, ktere nejlepSi du-
chove videli vznaseti se nad mlhou teto
zeme" (Synteticka magie, s. 184).Vyso-
ce si vsak cenil prazdrojll indicke kul-
tury: " Vzpomeneme-li si na exoterni na-
bozensk)! panteon s 300 000 modlami,
nescetne sekty, velmi nesnadno hledame
spoje mezi timto dosahem a vznesen)!m
esoterismem vedick)!ch hymnu. Z obrov-
skeho esotemillO materialu indickeho lze
vyvoditi veliky, 111agicky Sem, zcela ana-
logicky kulturam atlantsk)!m a otvlrajid
kUce k nejvysSim rozphlm magicke moci"
(Synteticka magie, s. 190). Opadek in-
dickeho esoterismu spatroval Kefer ve
vlivu brahmanismu: "Brah111ini porazili
buddhistickou mravnost jejim opake111,
zdivinisovavse zivot, plozenl, sexualnl in-
stinkty, nerest a nemravnost.Jedine tfmto
zpusobem mozno vysvetliti nesoulad
vzneSeneho indickeho esoterismu a barbar-
StvI esoterismu" (Synteticka magie, s.
197). V ramci techto uvah dospel Ke-
fer nepochybne i ke kritice souCasne
zapadni kultury, zdevastovane "positi-
vistickym ucenlm ", "ktere nepatrajic po
tom, co byti ma, postavilo bohoClovecsky
ideal Kristuv do stejne fady s poverou
a primitivnlmi vera111i a tim se stalo chu-
vou perversnlho materialismu nekterych
politickych skol, menic je v organisovane
sobectvI urCit)!ch tffd a Jalsujlc pomer Clo-
veka k Cloveku v pomer vyrobce a spotfe-
bitele, az po modernl umelou evokaci nej-
hrubSlch pudu chatry zakrytou
226
nemravnYI11 a obludnJ,m ucen[111 0 jakesi
mystice tf(dnich boju, krve nebo p~ldy,
tj. d'db elska joiforescence nezNzel1eho a di-
vokeho plamene svetoveho pozaru, vy-
hrozujid zkazou kazdernu snu 0 lidskos-
ti, dobru a krase, ktery odkazal veliky
Nazaretsky budoucfm. " Nemuze byt
pochyb 0 tom, ze tu Kefer ostfe od-
soudil nacismus a bolSevismus. Sou-
Casne vsak ctenari pfipomnel: }}Pama-
tujm e, ze za vsechny kvety evropske
kultury dekujeme Hest'arzstvi, tho VZl1e-
sene touhy po jednote Bolza a lids tva , kte-
ra pomalu postupuje za svym diem . Kris-
tovo ucen{, tot' nejvysSi a nejuslechtilejSi
revoluce ducha, ktera pfichaz{ osvobozo-
vati (loveka a otrasati truny tyranie a or-
ganisovanl!ho otroctvi. " (Synteticka ma-
gie,s.198).
Kefer tedy odmitl novodoby indic-
ky esoterismus, avsak odmital take bu-
dovat moderni magii na staroegypt-
Prakticka astrologie
aneb
Umeni predvidani a hoje proti osudu
NaJJlai;
0,. JAN KEH: R
Praha, Univel'salin 1939
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
skych ritualech, protoze V jeho dobe
jiZ byly mrtve. Nicmene Egypt}} vy-
chazi z magickeho zakona 0 analogifch.
,Bozi egyptsti', tj. vlastnosti Bytl, podle
tohoto zakona majl svou bezprosaedni
hrubou obdobu v tomto pozemskem sve-
te" (Synteticka magie, s. 139) . Egyptske
ritualy jsou sice mrtve, ale egyptska
magie je ziva v zakonu 0 analogiich,
ktery je podstatou vdkere magie mi-
nule i soucasne: }} Pro budoUC11ost oceka-
va magie svoji renesanci, ktera ma nastati
po straSlive krisi evyopske civilizace v d~"­
sledku budouci svetove valeene katastrojy,
k niz, podle zakona analogie, soucasne
lidstvo speje" - tyto i'adky publikoval
Kefer v r. 1937, v dobe, kdy se hovo-
filo 0 miru a mir se zachranoval! Ke-
fer byl take jeden z prvnich, kdo pro-
nikli do esoterismu slovanske kultury,
ktera mu byla nejbliZsi (Synteticka ma-
gie, s. 264n.) .
AS'F.ROLOGJCKA.·.
_ . '. , .T~' ,
DIAGNOSTIKA
,
PRAH", ,940.
OSOBNOSTI
Jeho pojeti vztahu hermetismu
a magie, ktera byla domenou jeho za-
jmu, byl takHkajic "doma" ve vsech
jeho odvetvich, vyjadruje doMe na-
sledujid formulace: "Praktick},m proje-
vem hermetismu je magie. V}lvoj magie,
jejiz syntezu vypracovali Agrippa a Para-
celsus, se zastavil a zajem na sebe strhl
spiritismus. Teprve dilo Eliphase Leviho
dalo pozdej5im generacim, tj. na konci
19. stol., podnet k regeneraci hermetismu;
Levi byl spravne pochopen eeskou skolou
hermetickou, zemfelym Griesem poCinaje
a Universalii konee" (Logos 1939; c. 1;
s. 10). Kefer take pregnantne for-
muloval podstatu praktickeho her-
metismu,jimz ovsem vedle magie je
i alchymie a astrologie, kdyz napsal:
"Zakladni vetou hennetismu je, ze vse na
zemi ma svuj korelat v astralnu, aneb ji-
nak yeZeno, v dusevnu. Hermeticka akce
deje se na piani dusevni a odtud teprve
je pusobeno na plan fysickou. Vseho, eeho
docilujeme fysicky, lze dosahnouti i ma-
gicky" (Logos 1939; c. 2-6, s. 36). Onim
"dusevnem." tu ovsem. nem.inil to, co
jim mini empiricka psychologie,
nybri okultne esotericky pojatou
"dusi sveta" , tj. astralni plan ajeji sloz-
ku, individualni psychiku, ktera rna
ovsem dimense metodam empiricke
psychologie nedostu pne. Podstatu
prakticke magie spattoval v praci s ast-
ralem a v astralu, a to predevsim pro-
sdednictvim imaginace ve spojeni
s vuli, kterou je nutno cviCit sebeza-
piranim a ktera urcuje "smer pohy-
bu" astralnich by tosti, zvanych ele-
mentalove, "a proto jsou to hlavne jen
oni, pomoci nichz lze vykondvati di/a bile
i eerne magie" (Synteticka magie, s. 189).
Vrcholem prakticke magie mu vSak
227
byla theurgie. Magicko-kabbalisticka
evokace spojuje operatera s "urCitymi
astralnimi shluky, tvofenymi kolektivnimi
imaginacemi veku ", kdeito: "Nejvys5i
magicka evokace je zapojenim Cloveka do
neju51echtileFich sfer a zda se jiz dotJ,ka-
ti evokace theurgicke. Rozdil jest pouze
v tom, ze magie pracuje se silami jiz vy-
tvoFenymi, do kterych se operater zapoju-
je, zatim co theurgicka evokace magicke
sily tvoN a donucuje lidstvo, aby se zapo-
jovalo do sil,jez tvoN operater" (Theur-
gie magicke evokace, Praha 1937; s. 67).
V tomto citatu je skryt Keferuv by-
tostny humanismus jako motiv jeho
theurgicke praxe; chce ji vytvoht ast-
ralni egregor, ktery by pusobil na zu-
slechteni lidstva.
Kefer byl nejen vynikajidm znal-
cern vsech oboru hermetismu, byl ne-
jen skvelym evokaterem a velmi pou-
cenym spagyrikem, ale i vynikajidm
astrologem; se svou vzacnou zenou ve-
noval mnoho casu studiu horoskopu
a byl novodobym predstavitelem ast-
romagie, nauky boje proti osudu. The-
urgii, v niz dosahl nejvyssi urovne sve-
ho vyvoje jako okultisty-esoterika,
chtel budovat na nove bazi a poiado-
val: "Pouziti extase tam, kde viadne ro-
zum, a vykdzat rozumu ony drahy, ji111iz
se dosud ubirala extase" (Theurgie 111agic-
ke evokace, s. 6). To bylo velmi hluboce
pochopene kabbalisticke "prestaveni
svetel", v nemz se dosahuje lidsky nej-
vyssi urovne poznani transcendentnich
svettL
Kefer napsal a v edici Universalie
vydal nasledujid spisy: - Synteticka ma-
gie (vychazela od r. 1935 v sditech; cel-
228
kern vyslo 30 sditu - 488 stran - dno
vsak zustalo nedokonceno). - Theurgie
(soukromy tisk 1935,28 str.). - Theur-
gie magicke evokace (l6zovy tisk 1937,
102 str.).- Praktickd astrologie aneb ume-
n{ pl~edv{ddn{ a boje proti osudu (1939,338
str. - poprve ve dvou svazdeh, potom
v jednom).- Encyklopedie zapomenuteho
veden{ (1940, vysly jen dva sdity).- Ast-
rologickd diagnostika (1940 - vysel jen
jediny sdit).
Velkoryse pojata Syntetickd magie ne-
vysla bohuzel eela, podle planovane
osnovy dila, kteri se zaehovala, vysla j en
asi ti'etina toho, co Kefer puvodne za-
myslel vydat. Kefer ehtel toto dno,
o nez byl zajem i v Nemeeku, vydat
puvodne knizne, ale nenasel dostatec-
ny pocet subskribentu pro takove vy-
dani, a tak je zacal psat a vydavat ne-
pravidelne v sditeeh. Dno vyehizelo
jdte na pocatku protektoritu, ale kdyz
mu bylo oznameno, ze vydavani bude
zastaveno, ryehle je zhustenim nejbliz-
sich kapitol ponekud neorganieky do-
konCil. eela rozsahla praktieka - nejo-
riginalnejsi a nejeennejsi - cast vsak
nebyla vydana. Dno nebylo,jak je dnes
jiz s jistotou znamo, dokonceno ani
v rukopise.Je vsak znamajeho pllVOd-
ni osnova, kterou dale podavam. Kefer
dovedl toto dilo jen ke zhustene IV ka-
pitole.
Osnova Synteticke magie:
Uvod: Definiee magiekeho - Magie,
jeji podstata a problemy.
Kniha I.: Prineipy a theorie
Kapitola I.: Tradiee Vznik a dejiny
magie, jeji promeny v nabozen-
stvich, eivilizadeh, magie proroku
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
a bratrstev. Kapitola II.: Magieke
kultury Lemurie - Atlantis - Stari
Amerika - Tibet - Cina - Egypt-
Babylonie - Indie - Persie - Arabie
- Eleusis - Slovane - Druidove -
Kabbala - Alehymiste - Ruze a kHz
- L6zove kultury - Eulis. Kapitola
III.: Legendy Magie individuelni
i narodni vtelena v my thy - Primi-
tivove - Legendy Egypta, Indie
a Reeka - Esoterni podstata my-
thologii - KliC k legendam. Kapi-
tola IV: Magove a earodeji Hermes
- Zoroaster - MojzlS - Apollonius
z Tyany - Paraeelsus - Agrippa -
Stiny sabbatu - Fabre d'Olivet - Le-
vi - Randolph. Kapitola V: Zakony
Zakony byd - Zakony deni - Za-
kony premen. Kapitola VI.: Analo-
gie a syntezy Klic k analogii - Syn-
teza pHrody - Synteza dusevniho -
Synteza duehovniho. Kapitola VII.:
Magie a zivot Realizaee zakona syn-
tez - Adaptaee jednotlivee a kolek-
tivu.
Kniha II.: Praktieka magie
Kapitola I.: Magieky vYevik Kapi-
tola II.: Magieke rity Jasnovidnost
- Hypnotismus - Magnetismus -
Faseinaee - Vystup astrilu - Sabbat
- Evokaee - Psyehism - Magie me-
ditacni - Magie obfadni - Magie
imperativni - Magie sexualnL Ka-
pitola III.: Hermetieka a mumialni
lecba. Kapitola IV.: Astrologieke
prvky magieke praxe. Kapitola v.:
Magieke drogy, minerily, flora a fau-
na. Kapitola VI.: Magieky reeeptar
Tisic nejdulditejsich predpisu ob-
sahujideh syntesu vseeh magiekyeh
skol, pokud se tyee praxe. Kapito-
la VII.: Pomueky a mista Naradi
OSOBNOSTI
a pHstoje k magicke praxi - Magic-
ki orator - Voina pHroda - Magic-
ki zrcadla. Kapitoia VIII.: Magicki
pisma a kliee. Kapitoia IX.: AndeIe,
geniove a duchove; Jejich evokace
ve spiritismu a magii. Kapitoia X.:
Magie pantakIu, fetisu, talismanii
a kruhu. Kapitoia XI.: Magicke for-
my a symboly. Kapitola XII.: Inkan-
tace a alokuce. Kapitola XIII.: Ma-
gicky posism a astdlni anatomie
mikrokosmicki. Kapitola XIV: Klie
k formularum a Cislove prevody
k ritualu.
Kniha III.: Filosofie magickeho
Svetov-y nazor na podklade magie -
Jeho logika, noetika a metafyzika.
Z osnovy je patrno, ze pokud by by-
la tato kniha 0 magii napsana - a jen
malokdo byl schopen ji v tomto pojeti
napsat -, bylo by to nejuplnejsi dilo
o magii vubec, dilo,jei dosud svetova
literatura nema. Keferova kvalifikovana
aprobace k sepsani takoveho dila byla
dana jednotou jeho velkeho vedeni
a velkych praktickych zkusenostLAvsak
i torzo, jimz Synteticki magie je, zu-
stava velkym dilem, ve svetove litera-
ture ojedinelym, obsahujicim pasaze
nesmirne ceny a svedCicim 0 velkem
rozsahu i hloubce Keferov-ych znalosti
i zkusenostL
Po zateeni Kefera se dva odvazni
elenove U niversalie, Keferovi blizci
spolupracovnici, s ptispenim pani Ke-
ferove, dostali do jeho zapeeetene pra-
covny tak, ze peed opatrne snali a po-
sleze opet ptilozili.vynesli tehdy z teto
pracovny Keferuv nedokoneeny ruko-
pis prekladu III. knihy Agrippovy Ok-
kultni JilosoJie a odnesli odtud i velke
229
mnozstvi publikaci vydavanych Uni-
versalii, knih, j ednotliv-ych eisel Logosu
a listkove Encyklopedie. Tyto publikace
pak byly celou vaiku uschovany v Mni-
chovicich u Prahy u p. panka. Pretrva-
Iy protektorat, avsak az na zmineny ru-
kopis a ureity zIomek puvodniho
mnozstvi uvedenych publikaci nepre-
zily rezim komunisticky a byly na po-
eatku sedesarych let z obavy pied moz-
nou perzekuci pti jejich objeveni
znieeny. Keferovo dllo bylo velmi klad-
ne ptijato nejen zajemci 0 esoterismus.
Tak napr. 0 jeho Prakticke astrologii byia
v Nedelnim liste (9. eervence 1939, s. 4)
otistena recenze, v niZ bylo mimo jine
uvedeno: J! Prednost{ publikace je kritic-
nost a jasne poddni ... Kniha ceskeho au-
tora vsak se vyrovnd nejlepSim di/um ciz{m
a je zajimavd i pro toho, kdo se k astrologii
stavi odm{tave. (( Proto byly take za Ke-
ferovy spisy a zejmena za jeho astroIo-
gii v obdobi komunistickeho rdimu
nabizeny eetnymi zajemci obrovske su-
my, byly rozsirovany ve strojopisnych
opisech a pattily k nejvyhledavanejsim
"sarnizdatov-ym" publikacim.
Kefer,jakjsem uz poznamenal, chtel
pozvednout eesky hermetismus na sve-
tovou uroven a vybudovat v Praze je-
ho svetove stfedisko. Prvni ukol se di-
ky universalisticke trojici Lasenic,
Kefer, Kabelak podatilo splnit beze
zbytku. Spineni druheho ukolu zabra-
niia druha svetova vaIka, v jejimz pru-
behu Kefer a Lasenic zamreli a po niZ
byl Kabelak odsouzen k osamocenemu
dalSimu badanL Duchovne navazoval
Kefer na svuj velky vzor, Eliphase Le-
viho, na jeho pokus 0 syntezu esoter-
niho katolicismu a hermetismu. Avsak
zatimco Levi akcentoval svou snahu
230
studiem kabbaly, vychazel Kefer spiSe
z tradic Zapadu. Proto nejvyssi usili te-
to syntezy spattoval V theurgii, vrcho-
lu praktickeho hermetismu, ktery mel
koreny v esoternim syntetismu alexan-
drijske skoly. Evokativni magii, kterou
se zabyval, pokladal jen za prupravu
k praxi theurgicke. Pfiklon k theurgii
podporovalo u Kefera i jeho hudebni
zalozenL Napsal operu nazvanou Pale-
cek, k niz text vytvorila Clenka Univer-
saIie, prof. J. Karasova. Zatimco vSak
jeho velky historicky predchudce Mar-
tinez de Pasqually (t 1774) chapal the-
urgickou evokaci jako nezbytny pred-
poklad osobni reintegrace a vedl proto
sve Hky k jejimu usku tecneni, chapal
vzdy nadosobne, nadindividualisticky
myslici Kefer theurgickou evokaci ja-
ko tvoreni novych "svetu", tj. novych
ideji v nadsmyslovem svete, aby se pak
tyto ideje mohly uskutecnit ve svete
pozemskem - to byl take ideal starych
theurgu alexandrijske skoly. Nebot vse
pozemske je primarne dana v astral-
nim transcendentnu, v nemz jsou tedy
obsazeny pfiCiny (Cinitele) pozemske-
ho deni,jeho osudovost, nebot to, co
se odehrava nyni,je dusIedkem toho,
co se zde odehralo kdysi. To bylo vel-
kou a uslechtilou ideou Keferova dila,
jak uz tu bylo poznamenano: povzne-
seni lidstva cestou theurgickou, cestou
transcendentni reevoluce. Proto take
chtel vybudovat v Praze stredisko her-
metismu a proto se angazovaljako the-
urg v pokusech ovlivnit neblahy vy-voj
udalosti ve sve vlasti v r. 1938. Tim se
vsak Iisil i od sveho pfitele Lasenica,
jak tu jiz bylo naznaceno. Zatlmco ten
usiIoval 0 vyvoj individualni, usiloval
Kefer 0 vy-voj celku. Proto se dal Lase-
NOVODOBY CESKY HERMETlSMUS
nic posleze - a zrejme nikoli nahodne
prave roku 1938 - na cestu hermetis-
mu I6zoveho, zatlmco Kefer zustal uni-
versalistou a usiIoval 0 verejne sireni
hermetickych nauk. Zopakujme si Ke-
ferovo kredo: "Magieka evokaee pracuje
se silami vytvorewymi, theurgieka evokaee
tvoN je sama ... Teprve theurgie dove de vy-
tvofiti lidskemu duehu novy svet a pfibU-
ziti nove svety lidskemu zivotu a lidske
myslenee" (Theurgie magieke evokaee, S. 5,
6). Theurg pracuje pro blaho Iidstva,
pusobi i sam na sebe, nebot: "Ocelem
evokaee theurgieke je vytvofiti sve osobnos-
ti novou skuteCl10St vnimanou jinym zpu-
sobem, nez vnima vetsina lidi. Magie i the-
urgie obohaeuje zivot, nebot' Clovek noN se
do zahad byti jemn)lmi spoji, vnima nad-
heru skuteCl1osti, okouSi slasti zivota,jez
neni z tohoto sveta, pficemz vsak zustava
v prostoru a casu, na pude tho zeme"
(Theurgie magieke evokaee, S. 5). Tento
Dr. }11N 1(/CF'El~:
Encyklopedi.e
o
Zt\!>o:!l1mnlle'110 ve(
" 1"ell'! r
SIJII1;"~' /,
A " A/rilllllti()
1'1.'.4/1.1 J 940.
NdHfull'lII II'lI-~("II!" llY~A"1Il ;/1tJI KIII/illl III Wlllilt)l, /'I'il/III l/.!
6~"1.!. W••
OSOBNOSTI
vselidsky aspekt zapadniho okultniho
esoterismu, tj. hermetismu, jehoz vr-
cholemje theurgie, vyjadfuje Kefer vy-
razne take zejmena ve sve Synteticke ma-
gii (s. 73,184 a jinde), kdyz srovnavi
esoterismus vychodni s krestanskym,
tj. zapadnim, kde tiki: "Formule spasmi
a vecneho zivota nepo{{na sluvkem ,ja',
wybrz ,on '; nezalezl na tom,jak pomahali
jsme sami sobe na ceste k Boltu, nybrz jak
jsme pomahali jinym nesti bfemeno zi-
vota. "Tento socialni aspekt Keferova
hermetismu, ktery nejen vyznival, ale
i zil, byl podstatnym znakem j eho zi-
vota a dila. Proto take,jak tujiZ bylo
uvedeno, zaujal kriticky postoj k no-
vodobemu indickemu esoterismu. Sna-
Zl-li se "orientalec", jak piSe Kefer,
uniknout utrpeni tohoto sveta, pak je
tieba take vedet, ze existuje utrpeni,
ktere "nuti Cloveka, aby se rozletel
kAbsolutnu, ktere jitti hlubiny nasi du-
se, aby ji koncentrovalo k velike ceste
osvobozeni, ktere nesmi byti utekem
ze sveta a byti, nybd prekonanim sve-
ta ajeho zakonu" (Synteticka magie, s.
186).
Dne 7. cervence 1938 zaeal v Praze
Kefer s prednaskami 0 theurgii a hned
v te uvodni rekl, ze: "Magieje Ilallka 0 do-
konalem zvladnutf sVCta duseVl1fho neboli
sVCta astralniho; theurgie je nauka 0 zvlad-
nuti sVCta duchovnfho neboli bozskeho . ..
Klasicka theurgie se obrad do Nse princi-
pu, do me bohu, andeiU, do me prvni ema-
nace. "Jejim predmetem jsou principy,
ale lidsky pojate, napr. "lidsk)! theurgicky
princip lasky", tedy "existence idealna ".
Avsak "stopy nejvysS£ch duchovnich pod-
stat ztratil Clovek temer uplne. .. ". Ve sve
Theurgii pak napsal: "A proto chce-li zro-
231
zenec teto zeme hledCti opCt do klidnych
svetel andelskeho sveta, musi v soM probu-
diti, to je evokovati ony duchovni slozky,
ktere mu umozYzuji, aby podstaty andelske
vpramenily do podstaty lidske a aby Clovek
byl zameren k nadsvetnym sjeram natolik,
ze veci duchovni budou mu skuteCnljsi nez
svCty hmotne" (Theurgie magicke evokace,
s. 7). Tak lide stejneho duchovniho za-
lozeni tvoti v astralu silny egregor ur-
cite ideje,jenz se nutne projevi v po-
zemskem zivote, nebot ideje pus obi
"zdola nahoru" a "shora dolu". Kefe-
rovym idealem bylo vytvareni Zidou-
dch astralnich egregoru duchovniho
zivota. Svou prednasku dne 29. zati
1938 zaealJan Kefer konstatovanim, ze:
"Puvod vsech z111atku kotvi v tom, ze byla
ottesma autorita. " A dale rekl: " To zna-
mena, ze jak111ile ottesete autoritou, 111usi
povstati autorita nova, nebot svCt bez auto-
rity IlmnlZe existovat. Tuto obycejne dava
hruba sila. « Nenechal nikoho na po-
chybich, ze touto hrubou autoritou
mini nacismus. Dale pak pokracoval
takto: "Pro l1asjedina autoritaje autorita
duchoVl1i, koru11a svatovaclavska ... Je to
autorita, ktera v astralu existuje tiSlC let. "
N akonec vyslovil presvedceni, ze:
" ... tento velky egreg01' je tak siln)!, 111OCI1)!
a krasn)!, ze neda zahYl10uti l1am ani l1a-
sim dCtem, kter)!m da plnost zivota. « Toto
proroctvi se vsak dosud nevyplnilo, ne-
bot pIne tento narod ndil ani za nacis-
ticke okupace, ani za bolSevickeho pro-
tektoratu a ndije pIne ani dnes,
v prostredi primitivniho a zkorumpo-
vaneho ceskeho kapitalismu. Kefer
srym ryrokem vyjadfil duldit'; theur-
gicky ideal: Zije-li narod velkymi tra-
dicemi a nezrazuje-li je, tj. nezeslabu-
je-li jejich astralni egregor, tesi se
232
kulturnimu vy-voji ve smeru teehto tra-
die. Tomuto vYvoji, duehovne tak jedi-
necnemu, se bude cesky nirod tesit, az
se vrid ke sve svatoviclavske tradiei,
tj. ke skutecnemu zivotu v bohu, tj.
v pravde, pokore a lisee.
Tramsmutaee osobnosti je podmi-
nena urovni jejiho morilniho vyvoje;
theurgieki komunikaee s genii j e pod-
minena osvojenim vlastnosd, ktere je
personifikuji,V magii intervenuji "sti-
ny", je tu konflikt a strhivini k astril-
ni111. proudum demoniekeho negativis-
mu. V theurgii se operater spojuje
s pozitivnimi egregory, posiluje jejieh
astrilni byd nebo je vytviH, a to sme-
ruje k pusobeni "dolu", na dusi niro-
du ci lidstva. Kefer se velmi intenziv-
ne venoval take praktieke evokativni
magii klasiekeho typu. Prunik tehdy
vlivnyeh a m6dnich smeru, zvliste
tech, ktere byly pod vlivem dna Aleist-
ra Crowleyho, se Keferovy cinnosti ne-
dotkly.Vedel vsak 0 nieh a mel k nim
velmi kritieky vztah. Zustal, tak jako
jeho velky mistr Eliphas Levi, vzdy ve-
ren svemu osobite pojatemu katolie-
tvi, sve, s nim spojene magieke kredo
Kefer vyjidfil temito slovy: "Autorovi
tho knihy jest magie soustavou, kterd vy-
uz{vd a zuzitkuje zpusobem zcela jedno-
duchym nezmerny obzor viditelnyclt i ne-
viditelnych sil,jest mu snuskou zkusenosti
a praktik celych veku a Cinnosti, ktere ve-
dou daleko za prdh naseho analytickeho
chdpdni a zasluhuji si proto, aby byly stu-
dovdny. Magie nen{ mu pouhou radou na-
ivnich receptu, jak by se na prvni poltled
zddlo. Recepty samy 0 sobe skryvaji v tom-
to pfipade daleko vice, nez co v nich muze
nalCzti povrchni badatel. Magie jest mu
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
naukou, pred kterou se skldneli velici du-
chove, jasni a kultivovani badatelC, svedo-
miti experimentdtoN a vdzni spisovatelC.
Antickd veda, vysokd magie, kabbala a her-
metismus tvoN v zdklade jeden celek ... Jen
v mozdch bldznu evokuje magie bizarni
a bandlni historky carod~ju. Moudreho uvd-
d{ do vzrusujid kapitoly intelektudlniho
dobrodruzstv{ lidstva, vysvetluje, pokud slo-
va a pIsmo k tomu staN, odveke touhy lid-
skeho srdce a duse,jest nap{nav},m vykla-
dem vesmiru, zivota a kosmu,jestfilosofii,
kterd neznd prekdzek a omezeni" (Synte-
tickd magie, s. 38).
Kefer byl vyraznym novodobym
intelektuilem v pozitivnim slova
smyslu, ehtel spojit sve akademieke
vzdeL:ini, nemale rozsahem i hloub-
kou, se studiem staryeh foliantu her-
metiekyeh ved. V tomto smyslu sel
k pramenum. Mnozstvi vzicnyeh knih
si vypujcoval zejmena z knihovny
Strahovskeho klistera, kteri byla po-
kladnid hermetieke literatury. Ale ne-
zustaljen u teoretiekyeh a praktiekyeh
studii, Setkal jsem se v lete roku 1959
v pods tate nihodou se slovenskym
migem prof.Jinem Okruhlieou v Lip-
tovskem Podhradi, kde bydlel v jakesi
moderne postavene vilce Ci ehate,
v niZ mel vybudovinu magiekou ora-
tor. Byl jsem tehdy v tomto miste na
vojenskem eviceni a ehodivaljsem pa-
na profesora, ktery byl take malifem
a v miste mel povest earodeje, po ve-
cereeh navstevovat. Znal dr. Kefera
osobne a vyprivel mi, jak jednou
v Bratislave, kam byl Kefer pozvin,
pred malou skupinou zijemeu 0 ma-
gii, v niZ byl tehdy i pan profesor, ozi-
viI Paraeelsuv obraz. Okruhliea byl
OSOBNOSTI
presvedCen, ze Kefer patl'il mezi nej-
vyznamnejsi predstavitele prakticke
magie sve doby. Frantisku Kabelakovi
jsem kdysi poloZil otazku pO srovnani
Kefera a Lasenica a dostal jsem tuto
pozoruhodnou odpoved': "Lasenic vic
mohl, nd chtel, a Kefer naopak vic
chtel, nez mohl." Pozdeji jsem pocho-
pil smysl teto odpovedi: Lasenic se za-
byval magii experimentalne a v urcite
fizi sveho vYvoje se ji uz zabyvat pre-
stal, ackoli mohl dospet dale; Kefer do-
spel k theurgii, ale stanovil si nedo-
stizny ideal theurgie jako cinitele
duchovniho vYvoje lidstva, ktereho jiz
nebyl s to dosahnout. Zemrel rnIad, ale
zanechal nejen velkolepe a rozsahle di-
10, ale i velkolepy priklad esotericky
pojateho a v zivote uskutecnovaneho
entuziasmu, jehoz obsahem a cHern
byli jedinci, narod a lidstvo.
Kefer byl velmi tvurci osobnostL
Ke sve theurgicke praxi si napr. pl'e-
kladal hlmy,jimiz se geniove evokuji,
ale nepouzival jiz stavajid preklady
podle Bible eeske (preklad J. Hej CIa),
nybd vytvarel vlastni preklady.Tak na-
pI'. 36. genius Menadel se evokuje ver-
sem Zalmu 26, odst. 8, ktery si Kefer
prelozil takto: "Pane, miloval jsem ncid-
heru domu tveho a mlsta, kde prebyva sla-
va tva {( (HejCIuv preklad stejne pasa-
ze: "Hospodine, miloval jsem okrasu domu
tveho a misto prebyvani slavy tve. "). Take
Keferuv preklad modlitby sv. Tomase
Akvinskeho se lisi od prekladu 010-
mouckeho dominikana P. Em. Souku-
pa. Zni takto (Logos roc.v., c. 4; str. 86
je latinsky text a na str. 61 jeho Kefe-
ruv preklad): "Nev)'slovn)' Stvoriteli,
jenz z pokladu moudrosti Sve Jsi vyvolil
tYi hierarchie andelu a umistil je podivu-
233
hodn),m Mdem nad nebe plame/ma a jenz
tak skvele Jsi usporadal oblasti vesmiru,
Tebe, jenz prave111 se nazyvas pramenem
svetla a moudrosti a Poeatkem NejvysSim,
prosim, rae osvltiti 111~j rOZU111 paprskem
Sve zMe, vysvobod' mne z dvojf te111noty,
v ktere jsem se zrodil, z temnoty hNchu
a neved01110sti! TJ', jenz udeluje5 dar V)/-
mluvnosti detem, uCin bohatou moji mlu-
vu a vylU na rty me milost Sveho poze-
lmanl. Dej mi duvtip k pochopeni, pamet
k pamatovani, metodu a snadnost v ueeni,
bystrost pYi vykladu a jemnost slohu. Bud'
ph, kdyz zaCinam, rid' moji prad a koru-
nuj koncc. Skrze Jezise Krista, naseho Pa-
na. Amen. {(
Ph svYch prednasHch se Kefer ne-
vyhybal utokum na nacisticke okupan-
ty a dokonce, byr skryte, i na Hitlera.
Tak napr. ph prednaSce konane 18. lis-
topadu 1939 uvedl, ze podstatou "ne-
meckeho ducha {( je "boht formy {( (Lut-
her v nabozenstvi, Wagner v hudbe
a daISi, ,,0 souCasnosti rnIuvit nebudu,"
dodal.). Sve politicke kredo projeviljiz
drive. V prednasce konane 26. zari
1938, v dobe velke politicke krize ces-
koslovenskeho statu, kdy se zacinaly
prosazovat extremne pravicove politic-
ke zivly, uvedl: vladnout lze inteligen-
d nebo silou; cloveka dustojne je je-
dine vladnout inteligend, ale kdyz
inteligence seIze, pak nutne musi na-
stoupit sila. Mluvil 0 "zprostituovani
inteligence" a rekl: "ponevadz lide ne-
dovedou zachazeti 5 pravdou, nejvysSi si-
lou boZi, pak nutne musi podlehnout sile
osudove {( a pl'ipomnel pasaz z Apoka-
lypsy sv. Jana 0 videni nevestky, ktera
smilnila se vsemi krali sveta - "a to je
ta lidska duse, ktera smilnila se vsemi na-
234 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

zory a bludy sveta ". Na v-yborove schu-

zi Universalie dne 8. prosince 1938 pak
Kefer rekl: "BUB se na neis, co se bUzilo
na Atlantidu. Proto je dulezite iniciacn{
stfedisko. " Uvazovalo se 0 tom, co by
se v tomto smeru melo a dalo ucinit,
a 0 moznosti zikazu Universalie, ne-
bot v te dobe byla jiZ rada politickych
i nepolitickych organizad zakizina.
Nacisticky uder vsak prisel dHv, net
bylo mozno cokoli pro zichranu Un i-
versalie ucinit.
Jan Kefer jako student Karlov), univerzit),.

Rodina Keferovych; matka a otec, maly Jan Kefer, zena sed{c( vedle jeho babicka.
OSOBNOSTI 235

Kifer rIa prazdl1il1ach v [talii (/ez{d tref{ zprava).

Svatba KiferovYch. Dagmar Kiferova.

236 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

Novomanzele Kiferovi.
OSOBNOSTI
Frantisek Kabelik
Frantisek Kabeldk (foto z konce tricdtych let).
Koncem roku 1936 prisel do Prahy
mlady vidensky Cech, ktery se oka-
mzite zapojil do Cinnosti Universalie
a stal se jejim aktivnim clenem. Zil
vetSinou takHkajic na volne noze,
bydlel v Praze na Letne a jen pHlezi-
tostne si obstaraval penize revizne-
-ucetnickymi pracemi. Jeho vedo-
mosti a znalosti, zejmena z oboru
prakticke magie a kabbaly, byly tak
237
obsihle, ze byl temer ihned zapojen
do "vefejnych prednisek z oboru eso-
terismu", takZe jiz nisledujid rok
v lednu zacal predniSet. Touto novou
hvezdou na nebi ceskeho novodo-
beho hermetismu byl Frantisek Ka-
belik. Brzy se stal, vedle Lasenica
a Kefera, nejvyraznejsi a take nejvy-
znamnejsi osobnosti ceskeho herme-
tickeho hnutL
238
Frantisek Jindtich KabeLik se naro-
dil 8.listopadu 1902 ve Vidni jako prv-
ni dite zahradnika Frantiska Kabelaka
a Johanny Kabelakove, rozene Plesch-
miedove. Kabelakovym se pozdeji
narodila jeSte dcera, ktera se usadila ve
Vidni. 0 Kabelakove detstvi a rane do-
spelosti nevime temer nic, protoze to
byl clovek uzavreny, ktery 0 sobe ni-
kdy nemluvil. Poznal jsem ho osobne
a stykal jsem se s nim pravidelne temer
dva roky, ale jakykoli pokus 0 rozhovor
na tema jeho zivotnich osudu skonCiI
bezvysledne a vzdy se stocil na tema
neosobni. Proto je zde i fada nejasnos-
ti, predevsim 0 pobytu rodiny Kabela-
kovych Ci Frantiska Kabelaka v Ce-
chich a v Rakousku. Je zjisteno, ze
Frantisek Kabelak mel v r. 1921 ceskou
narodnost a bydlel v obci LiMn u Ko-
pidlna, do Cech vsak ptisel zVidne snad
uz r. 1931 a teprve r. 1936 pak ptisel
do Prahy. Nicmene tyto udaje jsou ne-
jiste a v Kabelakove zivotopise je, ze-
jmena v orazce mist, kde pobyval pred
prvni svetovou valkou a koncem dva-
catych let, nejasno. Podle osvedceni
o narodnosti ze dne 8. cervna 1945 mel
v unoru 1921 ve scitacim archu pro
"scirani lidu republiky Ceskosloven-
ske" narodnost ceskou, avsak v. obdobi
protektoratu mel jako rakousky obean,
ptiCleneny k RiSi, narodnost nemec-
kou.
Podle udaju Kabelakova vnuka se
jeho dedecek sice narodil ve Vidni
(XVIII. okres), ale v letech 1919-1921,
to je po prvni svetove valce, zil v teh-
dejsi Ceskoslovenske republice, potom
pravdepodobne zase v Rakousku a do
Cech se vratil znovu v r. 1931, kdy byl
ptihlasen v obci LiMn u Kopidlna.
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
Stredni skolu tedy patrne vystudoval ve
Vidni, kde udajne po maturite studo-
val na jedne vysoke skole dejiny che-
mie a na druhe indickou filosofii.
Pozdeji uvadel ruzna zamestnani, na-
posled pracoval jako "hornik Jamy 3".
V r. 1949 se rozvedl, ale v r. 1957 bylo
manzelstvi znovu sezdano.
Kabelakuv vnuk nme take upozor-
nil na to, ze Kabelak se nepovazoval za
panteistu,jak byl charakterizovan v mi-
nulem vydani teto knihy, a dokladal to
jeho zaznamem: "Moznosti panteismu
zabrat'iuje zdkon Absolutna, kter}! v druhe
cdsti stvofitelskeho zdkona, v cdsti systema-
ticke, obsahuje systematickou totoznost, kte-
rou lze nazvat ,korunujici unifikaci'. "Pti-
poustim, ze Kabelak nebyl panteista, ale
soudim, ze uvedeny ryrok neni s poje-
tim panteismu v rozporu.
Po valce potvrdilo rakouske vysla-
nectvi v Praze, ze Kabelak mel rakous-
ke obeanstvi (v r. 1921 vsak ptiznal ces-
kou narodnost), a obeane, ktefi s nim
bydleli ve stejnem dome, mu vydali
osvedceni 0 bezuhonnem chovani za
okupace a ze sve cieti vychovavali Ka-
belakovi jako deti ceske, ktere ani ne-
mecky nehovotily. Byl tak povazovan
za rakouskeho pfislusnika ceske narod-
nosti a odsun obcanu nemecke narod-
nosti se t:la nej nevztahoval.
Nicmene mi sdelil, ze jiz jako stu-
dent se zabyval magii a byl Clenem vi-
denskeho krouzku Magikon, ktery ve-
dl spisovatel Karl Kraus.Vypravel nil, ze
clenem tohoto krouzku byl i jiny vi-
densky Cech,jakysi Tuma, ktery se vel-
mi intenzivne zabYval demonologickou
magii a posleze skoncil snad sebevraz-
dou. Po jeho smrti se u nej naslo mnoz-
OSOBNOSTI
stvi cernomagickych grimoaru, ktere
pak skoupila jakasi rakouska hrabenka.
Po maturite chtel Kabelak studovat pH-
rodovedeckou fakultu, ale po nekolika
semestrech studia zanechal a vydal se
do sveta; 0 svem vysokoskolskem stu-
diu indicke filosofie se nezminil, ale to
neznamena, ze tomu tak nebylo. Dostal
od otce nejake penize a cestoval nejpr-
ve po Evrope, pak odjel do Afriky a na
Blizky vYchodV Africe onemocnel ma-
larii a dusledky teto choroby trpel cely
zivot. Leta cestoval po svete a neni zna-
mo, kde vsude byl, vzpominal jen, ze
v Palestine se setkal se skutecnym "mist-
rem kabbaly" - toto setkani jej patrne
silne ovlivnilo, nebor hlavni domenou
jeho studii se stala kabbala az do doby,
kdy Lasenicovi slibil, ze bude pokraco-
vat v jeho studiich filosofie "Ohne" ci
"Svetla-Horev" .
Kdyz pi'isel do Prahy, ovladal velmi
dobre ceStinu, coz svedCi 0 tom, ze ve
Vidni, nebo preddm, zil v ceskem pro-
sti'edi a snad i chodil do ceske skoly.
Krome toho vsak ovladal i nemcinu
a francouzstinu a ovsem biblickou heb-
rejstinu, jazyk, ktery byl zakladem jeho
kabbalistickych studii, kterym byl by-
tostne oddan. Asi rok potom, co ptiSel
do Prahy, se ozenil s zenou 0 rok star-
si,jiz rozvedenou pani Zdeiikou Laci-
novou, dcerou spravce velkostatku
a majitelkou textilniho obchodu v Pra-
ze na Letne. Manzele bydleli az do ro-
ku 1946 ve Strossmayerove ulici c. 9.
Z prvniho manzelstvi mela pani Kabe-
lakova syna, z jejiho druheho manzel-
stvi s F. Kabelikem se narodili dva sy-
nove a dcera. Kabelik vystupoval jako
soukromy urednik, ale,jakjiz bylo zmi-
neno, pracoval j en pHlditostne tak, ze
239
urcirym firmam delal financni uziver-
ky, daiiova pi'iznani, kontrolu uctu
apod. Pro pracovni urad uvidel, ze je
zamestnanjako prodavac v jednom ob-
chode s fotoaparaty a fotografickymi
potrebami. Penez mela rodina stale ne-
dostatek a to vyvolavalo cetne manzel-
ske konflikty. Navic bYval Kabelik cas-
to mimo domov. Mnoho studoval
v univerzitni knihovne, kted byla jeho
oblibenou duchovni oazou, hodne byl
bnny v Universalii,jako clen vyboru
az do jejiho konce. Krome prednisek
se take zaslouzil 0 vybudovani a vyba-
veni alchymicke laboratore. Prednasel
o kabbale, ceremonialni a zvedne ma-
gii,o magickych zrcadlech, psychomet-
rii, spagyrii a 0 dalSich tematech. Pod-
statne se podilel take na Hermetickem
seminai'i revue Logos, kde byly ti'i roky
uvefejiioviny kurzy astrologie, magie
a alchymie. Ph jedne z prvnich pred-
nasek 0 theurgii nahle v sale spadl tes-
ne pred Kabelakovym stolem ze stro-
pu lustr a rozbil se na tisice kousku.
Kabelak pry tehdy silne zbledl, na chvi-
li se odmlcel a pak prednasel dal, ne-
zdalo se vsak, ze by to bylo pouhe lek-
nud z necekaneho spadnud lustru.
Stykal se previzne s dr. Smichovskym,
a to melo za nasledek, ze nejen vyse-
daval mnoho hodin v jeho proslule kni-
hovne, ale ze s nim take mnoho nod
proflamoval. Jednou, kdyz se nekolik
tydnu zddoval mimo domov, prodala
mu manzelkajeho celou knihovnu, coz
ho potom, kdyz se vratil, zdrtilo. Nic-
mene zacal knihy shromazel'ovat dal
a potidil si peknou sbirku literatury
o tajnych spolecnostech, ale gestapo mu
za valky tyto knihy zabavilo.
240 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

Tajne spolecnosti byly v ohnisku je-

ho zajmu; peclive studoval zejmena
spisy rosekrucianu, ale byl pevne pre-
sveciCen 0 tom, ze jeden z udajnych ro-
sekrucianskych klasiku, Johann Valentin
Andreae (1586-1654), byl neprav-y ro-
sekrucian a ze jemu phsuzovane spisy,
zejmena proslula Chymickd svatba,jsou
bezcenne. Neni to zcela ojedinely na-
zor, cela fada esoteriku soudi, ze v tem-
nych alegorifch a symbolech ve spisech
tohoto protestantskeho teologa je skry-
ta kritika tehdejsfch nabozenskych po-
meru a zejmena "papdenstvi",jakoz
i idealy pansofistu.Je pozoruhodne, ze
Kabelak sam nikdy nebyl Clenem zad-
neho esoterniho tadu (s v-yjimkou v-yse
zmineneho spolku Magikon) - to mi
jednou rekl zcela otevrene, ale phznal,
ze byly zvenci vyvijeny snahy, aby se Portn?t F. Kabeldka (kresbaJ. Wowk).
Clenem takoveho tadu stal. Byl tedy jen
clenem Universalie, ktera byla otevre- jsem se ovsem dozvedel z jinych pra-
nou spolecnosti esoteriku, ale nikoli menu. Hrabe de la Camara byl po ur-
spolecnosti esoterni. Kabelakov-ym pH- citou dobu zenat s prazskou primaba-
telem se stal zahadny rusky emigrant- lerfnou ruskeho puvodu Jelizavetou
-belogvardejec kapitan Muchin, ktery se Nikolskou a ta byla Kabelakovou vel-
take zabY'val praktickou magii a s nimz kou, ale tajnou laskou. Styky s de la Ca-
chodival studovat do universitni kni- marou nicmene byly motivovany pre-
hovny hermetickou literaturu a zejme- devsim spolecnymi zajmy a trvaly
na literaturu kabbalistickou. Hodne se i potom, co se hrabe s primabalerfnou
srykal take s hrabetem Felixem A. de la rozvedl. Kabelikovo manzelstvi nebylo
elmarou, 0 jehoz znalostech mel vy- stastne, a tak se oba manzele rozvedli,
soke mineni. A byl to prave Kabelak, ale zustali spolu, sve manzelstvi pozdeji
ktery mne upozornil na to, ze tento po- obnovili a zili v jedne domacnosti az do
nekud excentricky hrabe a prazsky dan- Kabelikovy smrti. Skutecnym asi nej-
dy byl take muzem praktikujidm ma- blizsim pHtelem se Kabelikovi stal praz-
gii. S Camarou ho spojoval nejen sky mam ukrajinskeho puvodu JiH
spolecny zajem 0 magii, ale take to, ze Wowk (vl.jm.Volkov), ktery se tez pra-
pradedecek hrabete se srykal s Cagliost- telil se Smichovskym a s hrabetem de
rem. Hrabe si na tom velmi zakladal la Camarou. S Wowkem se Kabelak sry-
a byl skutecnym znalcem "praveho kal i po vilce, a protoze Wowk Zil teh-
Cagliostra".Ale byla tujina vazba, 0 niz dy ve velmi bednych pomerech, pod-
OSOBNOSTI
F. Kabelcik s vnoucaty.
F. Kabelcik se synem a vnukem.
241
poroval ho financne, ackoli sam nebyl
nijak zvlast movity. Od Wowka dostal
darem fadu portretu vynikajidch za-
hranicnich i domadch okultistu, napt.
Lasenica a dalSich.
Mezi prazskymi hermetiky se Ka-
belak brzy etabloval jako skutecny zna-
lee kabbaly a ceremonialni magie,jako
ptedni Cinovnik Universalie,jako po-
zoruhodny ptednasec a jako pilny au-
tor pozoruhodnych clanku v Logosu
a pozdeji i fady spisu, ktere vetsinou
vychazely v ptisne l6zove edici Eulis.
Na zacatku okupace se Kabelak ujal re-
digovani casopisu Medium, jehoz pu-
vodni zamereni, vyhovujid nizkemu
poverecnemu pseudookultismu, zme-
nil ve skutecnou okultistickou revui,
avsak zredigoval jen par cisel. Posledni
cislo tohoto Casopisu redigoval Lasenic
a pak bylo vydavani okupacnimi urady
zastaveno.
Na zacatku ctyticatych let byl Ka-
belak clenem nejuZSiho krouzku vede-
ni Universalie, zasedal v jejim vy-boru,
ale stykal se i s Lasenicem, a byl jim
ovlivnen natolik, ze svou bytostnou po-
zornost venovanou kabbale zmenil
v hluboky zajem 0 staroegyptskou "fi-
losofii Svetla-Horev" a odvritil se od
sveho zamilovaneho ptedmetu ke sta-
roegyptskemu esoterismu. Slibil Lase-
nicovi, ze bude pokracovat v ddifraci
menoferskych textu 0 filosofii Horev,
ale sve dllo v tomto smeru nedokon-
cil, zustavil jen strucny nacrtek 0 teto
nauce, kterou pokladal za vrchol eso-
terniho vedenL Cestou zvedne magie
se mu podatilo objevit i posledni cent-
rum pestovani teto esoterni nauky a ur-
cit j eho geograficke soutadnice - bylo
242
F Kabeldk (tficdtd leta minuleho stolet£).
to kdesi v Indii! Take Kabelak se, stej-
ne jako Lasenic a Kefer, intenzivne za-
byval ceremonialni magii vseho dru-
hu, od evokaci elementarnich by tosti,
nekromancie a demonologicke magie
az po theurgii, ale nikoli v pojeti Ke-
fera; Kabelak mel zajem 0 magii a the-
urgii zvednou; evokoval starodavna
boistva, spojena s kulty a reprezento-
vana urcitymi genii. Podarilo se mu
evokovat opticke fragmenty sceny jed-
noho takoveho kultu, svedcici 0 exi-
stenci toho, co se v indicke teosofii
oznacuje jako "akasa", astralni kronika
lidstva, uchovavajici vsechny obrazy
deju, ktere se v tomto svete odehraly.
Vypravel mi 0 teto evokaci,jejimz ob-
sahem byl obraz tancicich divek a bub-
nujiciho muze, odeneho lvi kozdinou.
Na rozdH od Lasenica a Kefera byl
predstavitelem kabbalisticke magie. Sve
zivotni dllo take uzavrel vrcholnym po-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
jednanim Magia Divina (Bozska magie
- jedna jeji verze s titulem Magie 1.
Magia divina vysla j en j ako rukopis),
ktere je v jistem smyslu komplemen-
tarnim dilem ke Keferove Synteticke ma-
gii. Dllo, ktere dokonCiI tesne pred svou
smrti a bylo dlouho v rukopise, bylo
konecne nedavno vydano (fakticky az
v r. 2007) a zajemce se v nem muze se-
znarnit s hloubkou a siH KabelakovYch
znalosti veci.
Na zacatku nacisticke okupace byl
Kabelak jako rakousky statni ptislus-
nik, ktery se po "anslusu" stal auto-
maticky nemeckym statnim ptislus-
nikem, zmobilizovan do jakehosi
polovojenskeho nemeckeho utvaru
Technische Nothilfe, ktery zasahoval
do nasledku nicivych leteckych uto-
ku, a chodil obcas v uniforme. Tak
vznikla povest, ze byl za prazskeho
kvetnoveho povstani zabit povstalci.
Jini tvrdili, ze byl po valce souzen za
kolaboraci. Nebyla to ovsem pravda.
Kabelak byl souzen jen jednou v zi-
vote, a to za neplaceni alimentu, avsak
nebyl odsouzen.
Sve bohate zkusenosti ze sve magic-
ke praxe a hluboke znalosti ze studia
doktriny a historie vsech hermetickych
nauk ulozil Kabelak,jak jiz bylo po-
znamenano, ve svem rukopise Magia
Divina, svem poslednim dile. CHern
magie je mu poznavani nejvySSi kos-
mogonicke ideje, Souladu (harmonie);
magie je mu tedy predevsim metodou
transcendentniho poznavani. Je to po-
znavani zakona vesmirneho souzneni,
ktere Pythagoras nazyval "harmonie
sfer". N ejvyssim transcendentalnim za-
zitkemje pak "hudba sfer", staY, do ne-
OSOBNOSTI
hoz ho uvedljeho vidensky mistr a kte-
ry v nem vzbudil neprekonatelnou
touhu vracet se k teto "velke zkusenos-
ti". Oznacuje se jako poznani, ale je to
ve skutecnosti staY tzv. zvlastniho dru-
hu "rozsireneho vedomi", tj. komplex-
ni zazitek, ktery lze tak trochu srovnat
s hlubokym estetickym dojmem, neni
to poznani zcela verbalizovatelne a ver-
balne sdelitelne. Podle Kabelaka pak
s ptihlednutim k dilu Hoene Wronski-
ho (ktery mel tez velky vliv na Elipha-
se Leviho) je magie: 1. v teorii pozna-
vaci cestou kosmogenese; 2. v realizaci
je mesianismem; 3. v adaptaci je "uzi-
tim umocnene vule Cloveka k rychlemu vy-
voji zivych sil pffrody ({ (Papus). V tomto
smyslu pak Kabelak rozeznava nasledu-
jici druhy magie:
'*' Magia Divina = transcendentni po-
znavani
'*' Magia sympathetica = navozovani
ztracene harmonie
'*' Magia innaturalis = dynamizace
metafyzickych sil
'*' Magia naturalis = soulad exaktnich
zakonu fyziky a chemie se zakony
magle
Ve svem rukopise Magia Divina
oslovuje Kabelak adepty tajnych ved
temito pozoruhodnymi slovy: "Pocho-
pili jste, vy vsichni, ktefi se domnivate, ze
se stanete nadlidmi, serosvit smutku zasve-
cencova, ktery je a zustane ... jen Clove-
kem? ({ Ana jinem miste tiki: "Dejiny
magie a esoterismu vubec jsou dijinami vy-
bojne touhy.Jsou dijinami tragicke namahy
opus tit svet materialni empirie. A to je zba-
vuje serosvitu zklamani a smutku. Nelezi
na vsech velikanech esoterismu neco podob-
243
neho bolestne rezignaci? I v postoji nejoh-
nivijsich z nich jevi se neco podobneho skry-
te bezutesnosti. Avsak byli to lide, a to je
vse. Planula v nich ohniva touha a touha
je krvi duse. ({ V techto slovech je nepo-
chybne promitnuta Kabelakova reflexe
sve vlastni cesty. Ve svem mesianistic-
kern pojeti magie rna Kabelak velmi
blizko ke Keferovi.
Domenou Kabelakovy cinnosti by-
la kabbala a kabbalisticki magie, uzi-
vana ke zvednym ucelum. Tento nena-
padny stihly muz stfedni postavy,
s laskavyma modryma oCima a svetle
hnedymi tidkymi vlasy pattil mezi nej-
vetsi znalce prakticke evokativni ma-
gie a byl snadjeSte zkusenejsim evo-
katerem nd Kefer. Rikalo se 0 nem,
ze se pokusil 0 magickou korekci sve-
ho horoskopu, coz byl velmi riskantni
cin, vedelo se 0 nem take, ze praktiku-
je s magickymi zrcadly a ze pouZiva
nekromantickych operaci jako sympo-
sii s davnovekymi filosofy, aby se mu
podatilo hloubeji proniknout do je-
jich mysleni. Sam v jednom soukro-
mem dopise popsal evokaci, kterou
provedl, kdyz studoval "egejski mys-
teria krasy". Chtel evokovanemu pti-
zraku polozit nekolik otazek k tomu-
to tematu. Ptizrak Numenia z Apamei
mu podal jasne vysvetleni, ale po prv-
nim spanku, ktery po skonceni evoka-
ce nasledoval, bylo vse zapomenuto
a zustalo jen jakesi temne tuseni od-
povedi na to, na co se tizal. V evoka-
cich tohoto druhu se mezi evokaterem
a evokovanym zjevem uplatnuje ze
strany zjevu mimoslovni komunikace.
Evokater chipe, co je mu takto sdelo-
vano, a jen obtizne to verbalizuje.
Uplatnuje se tu praforma komunikace
244
mezi praClovekem a demonickou di-
menzi pHrody,jakysi prapoeticky za-
zitek nevnimatelnych podstat. Svuj
preklad knihy Magia innaturalis, pi'ipi-
sovane Faustovi, doplnil Kabelak v pa-
sazi venovane charakteristice Me-
phistophiela touto pozoruhodnou
poznamkou: "Evokoval jsem roku 1938
za postaveni Slunee v Rybaeh a ub)lvajid
Lun), thkrate tuto jupiterovskou demonie-
kou il1teligenei s pouzitim Faustovyeh eha-
rakteru a peleti. Zjevil se mi vzd)' v podo-
be starsiho muze mens{ rozlozite postavy,
odeny do stredoveke cerne sukniee prepasa-
ne cernym I~emenem. Na hlave mel baret
cerne barv)' s fialovou kulickou ria temeni
a v ruee drzel vetvicku bodlaku 5 abnor-
maine Jialov}lm kvetem. Jsem od te dob)'
pl~esvedcen 0 hodnote tho inteligenee, tak-
ze se nUak nedivim uzavreni paktu mezi
Faustem a ji. Die me zkusenosti pouze
Mephistophiel muze v)'hovet a ukojit l1e-
nasytnou touhu vzdelaneho Cloveka Jau-
stovskeho razeni po vedomosteeh,jinak ni-
kde nedosazitelnyeh. Ne kazdy muze
evokovati arehandela Cadkiela, ne kazdy
nese k tomu potfebne znaky svetee. Mep-
histophiel byl proto raeionalistovi Faustova
typu bliB{m ... {( (Magia innaturalis, vyd.
Klubu Mlade poezie v Praze 1970,
s.46n.)
Kabelakova dcera mi vypravela, ze
otec, po odchodu rodiny z Prahy, si
v lese v katastru obce, kde bydleli, zH-
dil sam jakousi chatre, kde pobyval
o dovolene v lete cele tYdny. Kdyz ho
nekdy s bratrem navstivili, vzdycky je
venku dobre pohostil, ale nikdy je ne-
pustil dovnitr.Je velmi pravdepodob-
ne, ze tu pokraeoval ve svych magic-
kych experimentech. Ty pak v te dobe
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
zamei'il do oblasti hermeticke medi-
dny, ktera jej velmi zajimala, a cestou
magicke evokace zjisioval uCinky ruz-
nych arkan, ktere sam zhotovoval, ale
i diagn6zy osob, ktere lecil. K overo-
vani informad ziskanych magickou
cestou pouzival pokusnych psu. Avsak
samotu poti'eboval take proto, ze pro-
pracoval a pouZival zvlastni metodu
"cestovani do astralu", ktera vyhdo-
val a podminky,jd mohly byt splneny
jen na osamelem miste. Kabelak mel
ve sve osobnosti faustovske prvky stej-
ne jako Lasenic, Kefer, Smichovsky
a dalSi z tehdejsich prazskych univer-
salistu, ale jako nikdo z nich byl do-
konalym typem renesancniho maga,
ktery se pohyboval mezi knihami, la-
boratoi'i a magickymi kruhy, aby ob-
jevil tajemstvi pHrody. Tato tajemstvi
lakala Kabelaka nejvice. Mel-li Kefer
vice smyslu pro svet ideji, mel Kabe-
lak smysl predevsim pro skrytou ma-
nifestaci techto ideji v pHrode, pro
skryte signatury ved. Proto mu take
nejblizsi hermetickou vedou byla, ved-
Ie magie a zamilovane kabbaly, herme-
ticka medidna, zalozena na spagyrii
a znalosti okultnich vlastnosti rostlin
a mineralii. Proto se take stal auto rem
jedinecneho a rozsahleho trojsvazko-
veho rukopisneho dila Herbarium spi-
rituale siderum, ktere shrnovalo vYsled-
ky jeho badani v tomto smeru.
Zachoval se take jeho denik, kam si
zaznamenaval vysledky svych experi-
mentu s hermetickymi arkanami. Ka-
belak byl predevsim badatel empiric-
keho, Ci lepe receno transempirickeho
typu, ale nechybel mu ani smysl pro
hermeticky pojaty a abstraktne vyjad-
rovany transcendentalismus.Jako jedi-
OSOBNOSTI
ny propracoval do podrobnosti, byr
spiSe na kabbalistickem zaklade, za-
kladni temata esoterni ontologie a ze-
jmena gnoseologie. 0 jeho sirokem
zaberu teto problematiky svedci i je-
ho pozoruhodna Kniha 0 j6gu a jeho
Indickd astrologie.
Po skonceni svetove valky se Kabe-
lak, sice rozvedeny, ale stale zijici s ce-
lou rodinou, odstehoval nejprve do
Telnice, pohranicni obce v severoza-
padnich Cechach. Odtud pak pozdeji
do Vodne, obce leZici pobliz, a po krat-
kern pobytu zde posleze do opet bliz-
keho Becova nad Teplou, kde se cela
rodina usadila v maIem rodinnem dom-
ku. Kabelak zde zil v podkrovni svet-
nicce, ale se cleny rodiny se stale srykal,
pozdeji take jako dedecek. N evlastni
syn se usadil v Praze, vlastni syn hI
s nim a dcera se provdala a usadila
v Novem Meste nad Metuji. Pracoval
jako dulni pumpar, do prace si nosil
vzdy tasku plnou knih, nebor stale, az
do konce sveho zivota, studoval. Be-
hem pobytu v Telnici si na opustenem
miste v lese, v katastru obce Sernice,
zbudoval ono jiz zminene staveni, kde
travil vsechny volne chvile a kde se od-
daval svym studiim a experimentum.
Z mist sveho exilu zajizdel obeas do
Prahy a bydlival vzdy u pHtele JiHho
Wowka v Anenske ulici. Mel zde snad
i nekolik dalSich pratel, ale nikdy 0 nich
nemluvil. Za sveho dHvejsiho pobytu
v Praze mel nekolik mecenasu. Patrila
mezi ne predevsim pani Barbara Pribi-
kova, manzelka bohateho prazskeho fo-
tografa, a dale zejmena bohaty sou-
kromnik J. Zajicek z Uzni Zeleznice.
Zanechal pozoruhodne dopisy, adreso-
245
vane J. Zavadilovi do Prahy a pHtelky-
ni do Vodne, ktere jsou propracovanym
uvodem do studia kabbalyV obdobi to-
hoto, dalo by se rici, exilu vznikla nej-
lepsi Kabelakova dila.Vytvarel je v tvr-
dych podminkich kazdodenniho
pracovniho zatizeni, ktere bylo zdro-
jem obzivy pro celou rodinu, a v ne-
mene tvrdych podminkach komunis-
tickeho reZimu. Po roce 1948 uvazoval
o tom, ze se s rodinou vystehuje do Jiz-
ni Ameriky, zejmena uvazoval 0 Argen-
tine, ale nakonec z toho seSlo s ohle-
dem na zdravi pani Kabelakove,
a Kabelak prijal roli prosteho delnika,
aby unikl nevlidne pozornosti moc-
nych a mohl pokracovat ve svem dile.
Jeho pobyt byl znam jen nekolika jeho
pratelum, kteHjej utajovali, a tak se roz-
mila i ona povest, ze zahynul za praz-
skeho kvetnoveho povstani. Teprve
kdyz jsem ziskal duveru jednoho z je-
ho pratel, mohljsem se s nim sejit a po-
tom i pravidelne setkavat v Praze, kam
dojizdel do maleho krouzku zajemcu
o hermetismus.
Nemohu si zde odpustit nasledujici
poznamku: schuzky skupiny s Kabela-
kern se odehravaly najedne katedre Fi-
losoficke fakulty Univerzity Karlovy
v Praze, Celetne ulici c. 20, kde jsem
byl tehdy zamestnan jako odborny asi-
stent, tedy na univerzitni pude, a to pod
heslem: "pod svicnem bYva tma".A tak
Kabelak v obdobi tvrdeho komunistic-
keho reZimu prednasel 0 kabbale, ma-
gii a hermetickych vedich ... na pude
prazske Karlovy univerzity. Po skonce-
ni techto pfednasek jsem zvaval Ka-
belaka na obed do restaurace U supa
a odtud jsme pak po obede odjizdeli ta-
xikem, obvykle jeSte s jednim nebo
246
dvema prateli, kjednomu Clenu krouz-
ku, kde besedy s Kabelakem pokraeo-
valy uz v kruhu vyslovene esoternim;
u tohoto elena krouzku Kabelak take
prespaval. Byla to nezapomenutelna se-
tkani, ktera znamenala, krome jineho,
kontinuitu eeskeho hermetickeho hnu-
d, navazujid na jednoho z jeho nejvet-
sich predstavitelu. Kabelak, jiz tehdy
vazne nemocny, mi jednou rekl: "Se-
dim v ryehliku a ten se zanedlouho za-
stavi." Ptijizdel vzdy v tmavomodrem
obleku s nezbytnou aktovkou s ruko-
pisnymi poznamkami. Hovotil vzdy
s prehledem,jiste a vecne, na dotazy od-
povidal struene, ale vzdy informativne.
Obdiv a projevy chvaly nesnasel. Ob-
cas v Praze i prespaval, nemel Hdne na-
roky, ptijal vzdy jen malou eastku, kte-
ra se rovnala cestovnemu. Praeoval
tehdy na svem poslednim dlle, na jiz
zminenem rukopise Magia Divina.
Vzpominal na sveho jedineho mozne-
ho Hka, presneji reeeno muze, ktery se
chtel jeho Hkem stat, ing.]. S., ktery
vsak emigroval do Australie, odkud Ka-
belakovi psal a obeas posllal i mensi
eastky penez na phlepsenou. Kabelak
byl v te dobe jiZ nekolik let v dueho-
du a mel minimalni ptijmy.Jiz v roee
1966 se u Kabelaka projevily sympto-
my jeho pozdejsi vazne ehoroby, tezke
skler6zy. Nejprve mu selhava ledvina
a dostava se do komat6zniho stavu, ale
j eho organismus j dte vzdoruj e a j eho
vule k zivotu vitezi. Prodelava vsak ne-
zadriitelnou sklerotiekou degeneraei
srdee.Vi 0 svyeh spatnyeh vyhlidkaeh,
a takjdte usilovneji praeuje,jakje pa-
trno z dopisu, ktere jsem od neho do-
stal. Smrt ho zaskoeila nahle: umira
v noei 13. srpna 1969 na selhani srdee.
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
Najdou ho rano zhrouceneho u luzka
v jeho podkrovni svetnieee s rukou na-
tazenou pro leky, ktere si jiz nestaeil
vzit. Potomje, proti sve vuli, zpopelnen
v Karlov-yeh Vareeh. Pohreb se konaljen
za ptitomnosti elenu rodiny, smuteeni
parte nikomu zaslano nebylo, a prece
pti pohtbu j e i pani R. z blizke Vodne,
jiZ pred lety posllal dopisy 0 kabbale.
Zpravu 0 jeho smrti jsem se dozvedel
az po prazdninach, kdyz jako odpoved'
na dopisy, ktere jsem mu adresoval
a ktere zustaly bez odezvy, mi tuto zpra-
vu zaslaljeho syn.
Za nekolik mesicu nato vyehazi
v edici Klubu Mlade poezie jeho pre-
klad Faustovy Magie innaturalis v pek-
nem bibliofilskem vydani, na ktere se
velmi tesil. Kabelak objevil tento Faus-
tovi ptipisovany text v knihovne ko-
burgskeho vevody. Latinsky text s da-
tern 1505 preloZiI do eestiny a vydal
jiz v 16Zove edici Eulis roku 1940.Vo-
ditkem mu bylo patrne i vydani poti-
zene v proslule "klasterni knihovne"
]. Scheibleho ve Stuttgartu roku 1849
v nemeine. Kniha byla Kabelakovi du-
leiirym pramenemjeho vlastni magie-
ke praxe, kterou opiral 0 dlla klasieka.
Kabelakovo dllo zustalo vetsinou v ru-
kopiseeh, rozptyleno mezi jeho prate-
li, sam je jiz veelku nevlastnil. V adich
zaeal vydavat od roku 1938 sve vyni-
kajid Kabbalisticke zasvecen{, ktere vsak
zustalo tiskem nedokoneeno. Dokon-
Cilje pak az v roce 1940 ve treeh svaz-
deh vyslyeh v ediei Eulis a zahrnuji-
deh i text vysly predtim tiskem. J e to
jedna z nejoriginalnejsich kabbalistie-
kych studii, zahrnujid eelou zakladni
problematiku kabbaly a opirajid se
prevazne 0 studium puvodnieh heb-
OSOBNOSTI
rejsky psanych pramenu a 0 theurgic-
ke overovani nekterych poznatku. Ka-
belak vydal tyto nasledujici spisy:
Kabbalisticke zasvecenl, dil 1., 1938
(tiskemjen do str. 92).
Kabbalisticke zasvecenl, sv.I.-III., edi-
ce Eulis 1940.
Kabalisticke zasvecenl, Brno 1995
(knizni vydani).
Pantakly a charaktery Luny, Eulis
1940 (soukrome vydani 2006).
Kniha tajemstvi velikeho semu, Eulis
1940.
Tajemstvi velikeho semu. Magicke cha-
rakter), zVll~etnlku, Brno 1998 (kniz.
vyd.).
Prakticka spagyrie, Eulis 1940.
Prakticka spagyrie, Bmo 1996 (knizni
vydani).
Herbarium spirituale siderium, sv.
I.-III., Eulis 1941.
Magia Nigrae (Cerna magie), Eulis
1940.
Magia nigrae, Brno 1994 (knizni vy-
dani).
Magia innaturalis (preklad), Eulis 1940
(Clenske vydani klubu Divoke vino,
Praha 1970).
Magie 1.: Satanismus, demonie, sexua-
lita, soukromy tisk 1940.
Indicka astrologie, soukromy tisk v se-
sitech 1941, nedokonceno.
Kniha 0 j6gu, rukopis.
Psychurgie vseobecna a specid/nl, ruko-
pIS.
Ucenl mistru, kabbalisticky rukopis.
Merkabstl jezdci, kabbalisticky ruko-
pIS.
Magia Divina, rukopis: knizni vyda-
ni v Praze 2007 (vroceni 2006).
247
II£.H Al£TICK,A INICIAC..E UNIVBRSALISbiU
NA ZAKLADE SYSTEMU KABBA.LISTICKtHO .
Frantisek Kahelilk:
I(ab balistic r
e
V /
zasvecenl.
8, LlSTU 0 NEJVYSSi VEDE.
Vyse uvedeny seznam Kabelakov-ych
spisu neni mozna uplnY. Ackoli po pa-
du komunistickeho reZimu vyslo pet
Kabelakov-ych knih, vydavani jeho dila,
ktere by bylo velmi zadouci, nebylo do-
konceno a nektere ztracene rukopisy se
stale hledaji (napr. MerkabStl jezdci a dal-
si). V Kabelakove pozustalosti se nasly
dalSi rukopisy, serie dopisu a velmi cen-
ny sdit poznamek,jiz zmineny, obsa-
hujici poznatky 0 hermeticke medici-
ne, rekonstrukce charakteru geniu,
nedokonceny preklad d' Alveydreova
Archeometru a dalSi. Soukromy tisk 0 sa-
tanismu je v podstate dalSim vydanim
spisu Magia Nigrae, ktery KabeIak se-
psal, stejne jako svuj spis 0 spagyrii, na
zadost dr. Keferajako kompilaci slouzi-
ci pro informaci 0 danem tematu. Pra-
menem k Magii Nigrae mu byl zejmena
spis Satanische Magie od Gregoria a "za-
248
svecovaci dopisy" Hdu Ordo Templi
Orientis a Fraternitas Saturni, ktere by-
ly tehdy v Praze k dispozici. nebor je
od uvedenych Hdu dostaval, krome ji-
nych, dr. O. Elias. Kabelak take tento
spis nevydaval za sve puvodni dllo, obo-
hatil jej vsak fadou vlastnich original-
nich poznamek. Kompilaci je take jeho
spis 0 spagyrii. 0 pIny seznam jeho dila
vsak dodnes chybi a sotva jiz bude po-
Hzen, neborjeho uplne dllo vlastnil, po-
kudje mi znamo,jenJ. Zajicek, avsak
po jeho zatceni komunistickou StB by-
la jeho knihovna, obsahujici krome ji-
neho take Kabelakovy rukopisy, vyve-
zena do sberny stareho papiru. Odvazna
Zajickova sestra odtud cast materialu
vykoupila, ale vsechno se zrejme neza-
chovalo a z toho, co bylo zachraneno,
byla cast ztracena pozdejsim pujcova-
nim rukopisu, ktere nebyly vdceny. Ta-
ke Kabelak, stejne jako Kefer, mel sna-
hu 0 syntezu sveho vedeni a jako
malokdo byl take on k teto synteze, za-
lozene oproti Keferovi na kabbale, po-
volan. Nacrt teto syntezy zustal zacho-
van a je nasledujici (napsana z toho vsak
bylajen cast, odhademjen asi tfetina):
A. Kabbalisticke zasveceni
1. Bdny svetla 1. Stvoreni - BereSit
2. Trunni vuz - Merkaba II. Cesty
moudrosti 1. Filosofie cisel a pismen 2.
Kombinace cisel a pismen III. Nauka:
Esoterismus pHrody, krasy a mravnosti
IV Pantheon: Oplny soubor znaku kab-
balistickych personifikaci
B. Magie
1. Magia Divina 2. Magia Sympat-
hetica a. Sympatie, mumie a talismany b.
Drahokamy a kovy 3. Magia Innaturalis
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
a. Magie kabbalistickych zosobneni
b. Magie parskych zosobneni 4. Demo-
nismus, satanismus a sexualita 5. Magia
Naturalis 6. Sbirka magickych textu
a. Jamblichos: De mysteriis Aegyptorum
b. Agrippa: De occulta philosophia
c. Faust: Magia Innaturalis d. Faust: Ma-
gia Naturalis e. Claviculae Salomonis et
Theosophia pneumatica f. Arbatel: De
magia veterum g. Magicke orakulum
Zoroastrovo h. Zoroastruv teleskop
i. Pic tor: 0 druzich obfadne magie
j. Herpentil: Kniha zakHnanl k. Grimo-
ar papde Honoria.
c. Theurgie
1. Tfi cinitele planu - Sedm Cinite-
lu konstrukce 2. Ctyficet dye evolucni
slly 3.Teorie, realizace, adaptace 4. Sbir-
ka theurgickych textu
D.Alchymie
1. Alchymicka teorie 2. Chemicka
realizace 3. Spagyricka adaptace 4. Tfi
me pHrody 5. Alchymie a alchymiste
E. Astronomia magna
1. Vesmirna filosofie 2. Apriorita 3.
Kauzalita 4. Mathesis a. Efemeridy sta-
lic b. Efemeridy obeznic
F. Tarot
1. Esoterni logika 2. Pantakly (taro-
tove lamy)
G. Psychurgie
1. Specialni a. Kniha Zlateho kvetu
b. Kniha 0 j6gu ba. Teorie a praxe bb.
Tattvy, man try, man daly, indicka eso-
terni anatomie c. Kniha sufi d. Kniha
saosjanti e. Kniha chasid f. Kniha Ho-
rev 2.Vseobecna
OSOBNOSTI
H. Herbarium spirituale siderum
1. Synteticki fYsiologie 2. Filosofic-
ka anatomie 3. Vseobecna etiologie
a patologie 4. Diagnosa a prognosa 5.
Terapie a. Contraria contrariis b. Si-
milia similibus c. Methoda sympatheti-
ca 6. Farmacie a spagyrie 7. Herbal' her-
metikuv a. Rostliny b. Latky nerostne
c. Litky zivocisne d. Prosti'edky theur-
gicke a psychurgicke
Jak je z prehledu patrno,je to pro-
jekt obrovskeho dila, encyklopedickeho
zaberu, v jehoz uskutecneni zabrinily
Kabelakovi tvrde zivotni podminky
a predcasna smrt. Z rozvrhu je patrno
Kabelakovo synteticke pojeti hermetic-
kych ved, zahrnujfci hebrejskou vari-
antu hermetismu, kabbalu. Ta byla Ka-
belakovi klicem k objevovani skrytYch
souvislosti, avsak pozdeji za nejlepsi klic
k objevum okultnich analogii a souvis-
losti pokladal Areheometr M. Saint-Yve-
se d'Alveydra (1912), ktery take zcasti
prelozil a s poznamkami vydal v ruko-
pise, bohuzel jen velmi strucneho ob-
sahu. Kdyz jsem se jednou Kabelaka
otazal, co mu mam phvezt ze zahrani-
ci, kam jsem mel brzy odcestovat, bez
vahini odpovedel "archeometr". Z to-
ho, ze archeometr v jeho projektu neni
uveden,je patrno, ze v-yse uvedeny plan
hermeticke syntezy nemusel byt po-
sledni a ze by byl patrne ponekud zme-
nen. Mnohe z toho, co bylo planovano,
ale nebylo nikdy napsano,je in nuce ob-
sazeno v Kabelakove dile Magia Divina,
ktere je tak, vedle jeho kabbalistickych
studii,jeho nejcennejsim odkazem.
Toto dllo, existujici ve strojopise,je
datovano rokem 1960, avsak KabeLik
je upravoval a opatroval i'adou vsuvek
249
svym charakteristickym energickym
rukopisemjeSte v race 1969, tedy krat-
ce pred svou smrti, zejmena v jeho ob-
sahle casti historicke,jiz vlastne cele to-
to jedinecne dllo zacina.Je mi znamo
nekolik variant prepisu tohoto dila,
ktere se od sebe dosti lisi, zejmena chy-
bejici historickou cast!, ktera obsaho-
vala hlavne alchymistickou problema-
tiku. Kabelak v tomto svem poslednim
dile, ktere bylo nepochybne syntezou
a j e zamereno predevsim na nastin
okultni ontologie a gnoseologie, for-
muloval sve esotericke kredo, k nemuz
dospel vyvrcholenim syntezy svych
studii a sve praxe.V dile venuje nap ad-
nou pozornost teurgickym operacim
M. de Pasquallyho, resp.jeho zasveco-
vacim dopisum k tonmto tematu,
adresovanym Willermozovi (str. 57-78
kniz. vyd.). Dilo sarno je mozno cha-
pat predevsimjako pokus 0 jednotny
okultne-esotericky (hermeticko-kab-
balisticky) v-yklad skrytych forem sku-
tecnosti a jejiho poznavani, jehoz
rimce111. bylo Pasquallyho pojeti rein-
tegrace.
Hned na prvni strince dila Magia
Divina cteme: Ve Vsehomlru neni nie
J)
bez iivota; vse jest naplneno iivotem je-
mu vlastnlm; nebeskd telesa i eele vesmlry,
iivly i vse v pozemske pNrode... Svct
thhto transeendentnleh iivotu jest obkU-
een zdkonem Souladu (harmonie), takie
jej lze pFirovnati ke strune, napjate mezi
absolutne dobr}'m a zlym, kterd se ehveje
a zvuCi, je-li do nl Clovekcm v jejim stre-
du uddeno ... Clovek nc1s1edujid svoji vys-
si nebo niiS{ pFirozenost muie navdzati
styk se iivoty vysin nebo propastf; aby to-
ho dosdhl, musi se jim co nejviee pFizpu-
250
sobit. " Kabel;ik tu zkouma nejen her-
meticky pojatou povahu jsoucna, ale
i jeho hermeticky pojatou gnoseolo-
gii, podstatu divinacni magie, vztah
magie a "neporusitelnost zakonu empi-
rickeho den{ - Jyziky " a radu dalSich vy-
znamnych problemu naznacujicich
nejvyssi a nejskrytejsi tajemstvi her-
metickych ved. Mathesi, tj. syntetic-
kou formuli tohoto esoterne pojate-
ho sveta, je mu pak aritmosoficka
a kabbalisticka "definice" jeho urovni
a jednoty. "NejvysSf kosmogonicka idea
nazyva se Soulad (harmonie); extaticke
zten{ teto ideje jest nejvysSfm diem magie
jako poznavad cesty" (Magia Divina, ru-
kopis, s. 93). Kabelak dale propracoval
tuto metodu "extatickeho zreni" jako
zakladni "techniku" esoterniho po-
znavani, ktera spoCiva ve "strzen{ satu
apriority" z naziraneho objektu, tedy
v eliminaci a priori danych forem na-
zirani v kantovskem smyslu a umoz-
nuje tak extaticke nazi rani souladu,je-
ho tfi zakladnich aspektu, pravdy, krasy
a dobra. Na to navazuje pfisne nor-
mativni jednani s esoternimi ucinky,
tzv. rigorismus. Dosahuje se toho ma-
gickymi prostfedky vyvolanou extazi.
Je-li ritualni, pak je to magicky akt,
jehoz duleiitym predpokladem byla
mimo jine pfirozena askeze. Na tu kla-
dl Kabelak silny duraz a zvysovaljeji
ucinky uzitim urcitych drog a pfisnou
dietou. Extaticke zreni je univerzalni,
lze ho jako metodu najit v hermetis-
mu stejne jako v taoismu, sufismu
a jinde.
Vyse zminenou nekromantickou
operaci, jiZ evokoval pfizrak pythago-
rejskeho filosofa Numenia z Apamei,
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
podnikl Kabelak roku 1940 v oratofi
ve vile sveho pfitele pobliz Prahy
a pouzil k ni upraveneho Eckhartshau-
senova nekromantickeho kufidla.
Z ust Numeniova pfizraku ziskal,jak
uvadi ve svem dopise, "podivuhodne jas-
ny vyklad pythagorejskych {{sel jako idej{
a jejich totoznosti s archetypy objektu ".
Dale uvadi: "Po celkovem ukoncen{ evo-
kace byl jsem zfskanym poznanfm tak pro-
niknut, ze jsem mel dojem, jako by jeho
jas prozQ1~oval nejen mne, ale i vse okolo
mne. " Za okamZik nato, uvadi dale Ka-
belak, zacalo v nem vznikat "druhe ve-
dom{ ", staY, "jehoz existence byla neod-
visla od vedomi pl'oniknuteho z{skanym
poznatkem ". Posleze "se s velikou na-
mahou" pfinutil k tomu, aby se vy-
koupal a sel spat. Po probuzeni vSak
"jas evokacn{ho poznatku zcela zmizel
a poznatek sam byl zakryt neprostupnou
mlhou ". To je zakladni poznatek gno-
seologicky pojate magie - symposium
evokatera a evokovaneho,jehoz dusle-
dek zustava a pusobi "v dusi", aleje-
hoz obsah si uz nelze v pameti vedo-
me vybavit jako verbalizovatelne
pochopeni toho, co bylo predmetem
tohoto magicky vedeneho dialogu.
Duleiitym momentem Kabelakova
osobniho v)rvoje - jak mi osobne sde-
lil - bylo "nahodne" (!?) setkani s La-
senicem v jedne kavarne na Vaclav-
skem namesti v Praze roku 1942.
Lasenic tu Kabelaka pozadal a presved-
61, aby pokracoval v rekonstrukci afo-
rismu filosofie Horev, ktere byly za-
znamenany v hieroglyfickych textech
preddynastickeho Egypta, zejmena
v Ptahove menoferskem chramu. Ka-
belak to Lasenicovi, ktery uz tusil svuj
bliZici se konec, slibil. THiste sveho za-
OSOBNOSTI
jmu pak presunul z kabbaly na studi-
urn filosofie Svetla (Ohne)-Horev, ale
ani Kabelakovi nebylo doprano toto
dilo dokonCit.V jednom ze svy-ch do-
pisu z roku 1961 se Kabelak k tomu-
to tematu vraci a konstatuje, ze pred-
pokladem splneni ukolu je i sestup do
me Amenti, "aby se podrobil soudu Vel-
kym Jmenem - protoze pozncivaci cesta
staroegyptskeho Chu jest na esoternim po-
Ii niCfm nepfekonatelnou skuteenosti ".
Sestupu mela predchizet evokace
Lasenica, "jehoz pf£zrak mu mel byt
ncipomocen ". Operaci vsak jiz neusku-
tecnil.
Stezejnim Kabelakovym dilem
z obdobi jeho universalistickych zacat-
ku, kdy se zameroval pIne na kabbalu
a ceremonialni magii, bylo jeho Kab-
balisticke zasveceni, ktere zacalo od r.
1932 vychizet tiskem v arsich a vyslo,
jak jiz bylo poznamenano,jen do str.
92. Dilo vychazelo v "Knihovne taj-
nych l6Zovy-ch iniciaci" jako "soukro-
my text podmineny reversem". PIny
nazev dila je: Kabba!isticke zasvecenf. 82
!istu 0 nejvySSf vede.V predmluve toho-
to dila Kabelak uvedl, ze toto jeho di-
10 je vysledkem temer dvaceti let pil-
nych studii, kterym "bylo obetovano
vse". Jednoduchou pocetni operaci
s rokem vydavani tohoto dila (1937),
dvaceti lety price na nem a rokem Ka-
belakova narozeni (1902) lze dospet
k zaveru, ze se studiu kabbaly venoval
jiz od patnacteho roku sveho veku
(1937 minus 20je 1917, kdy bylo Ka-
belakovi patnact let).
Z tohoto udaje lze take hypotetic-
ky odvodit, ze kdyz po maturite odjiz-
del do zahraniCi, mel jiz cestovni za-
251
mery sladene se svymi zajmy, zkratka
receno,jel hledat Mistry, a to se mu sku-
tecne,jak uz vime, podai-ilo (nasel Mist-
ra kabbaly v Palestine).V uvodu toho-
to dila, kde Kabelak jmenuje ty, kdoz
ho inspirovali, jmenuje take Eliphase
Leviho a potvrzuje tak, ze velki ceska
hermeticki trojice (Lasenic, Kefer, Ka-
belak) mela, krome jinych, jednoho
spolecneho duchovniho vudce, jimz
byl i pro Kabelaka "provzdy nepfekona-
telny ElifaI Levi ".
Pokusim se nyni jeSte vritit k obe-
rna zakladnim Kabelakovym dilum,
k prvnimu svazku jeho Kabbalistiekeho
zasveceni a ke kniZnimu vydani jeho
Magie Diviny, a podat strucny nastin
jejich tematiky. Narocna cesta kabba-
listickeho zasveceni zacina "otevira-
nim padesati bran", poCinaje brinou
padesitou, nejnizsi: "ehee-li nekdo po-
ehopit nejnizsi, jest mu fditi nejvysSf ",
jimz kabbaliste rozumiji absolutno, "En
Soph ", staroegyptske "Nun", starocin-
ske "Tao", to, co krestane nazyvaji
"Buh" a indicky esoterismus "Parab-
rahma".Je to "nejskrytijsi nitro, obsahu-
jici vse, absolutni Cistotu neexistujici mimo
prostor a cas,jsouenost niCfm nepodmfne-
nou a naprosto samostatnou " (Kabbalis-
tieke zasveceni, s. 13).Vse existujicije
emanaci tohoto duchovniho absolut-
na.V nasledujicich pasazich pak Kabe-
lak podal originalni pojeti vsech hlav-
nich temat kabbaly, tedy vyklad toho,
co je "En Soph", "Slovo stvoreni",
"Prasvetlo" (" Or En Soph "), sefiry
atd. Pracoval svou metodou jednoty
teorie a praxe, jak dosvedcuje nasle-
dujici citat: "Abyehom overili svoje the-
se,jsme jiz po druhe nueeni sestoupiti do
oblasti experimentcilnf magie. Objektiv-
252
nost tech to vis! byla pred kratkou dobou
znovu ovNena pokusy naseho pNtele Dra
A. Sm!chovskeho « (Kabbalisticke zasve-
cen!, s. 90, pozn. pod brou). KabeLik
tu formuluje duleZitou tezi: boha, te-
dy ono absolutno,jehoz studiem kab-
bala zaCina, j e mozno poznavat j en ve
vztahu k Cloveku, sam 0 sobe je nepo-
znatelny. Hebrejske sloveso "jodh",
poznavat, "nezna{{ abstraktn! veden!,
nybrz empiricke poznan! prostl~ednictv!m
smyslu. Neznamena tedy poznan! 0 pl~ed­
metu 0 sobe, nybrz ve vztahu k poznava-
jidmu « (Kabbalisticke zasvecen!, s. 91).
Kabel~k pokracuje: "Cesta, ktera k to-
mu vede, je pozorovan! pNrody v celku
i jednotlivostech ljob 28, 1-14}, tak i Clo-
veka (Zalm 139), vlastnost! boZich, pro-
jevujidch se ve vlade a Nzen! sveta (Ex
33, 18-23), odmet'1ovan! dobra a zla ljes
41 a 43}. « (Kabbalisticke zasvecen!, s.
91). M. Szepesova a W. Charon (Aca-
demia Occulta, Miinchen 2000; s. 113
a 118) nazyvaji tuto cestu esoterniho
poznavani "ziZitky kabbalisticke j6-
gy" ci "revitalizaci tfetiho oka"; kab-
balisticka j6ga krome jineho spociva
v zaujeti "pozice embrya", usnadiiuji-
ci revitalizaci zakrneleho "tretiho oka",
tj. epifYzy. * Kabelak tuto cestu rozsi-
til 0 ritualni koncentrovani se na jis-
tou nebeskou stilici a na uzivani
magicke evokace, jak tu jiz bylo
naznaceno. Obojijsou dye formy "ex-
tatickeho zreni". Podle Kabelaka je in-
teligence cloveka "vnimavajen pro ur-
city tad pravd" a v esotericky pojatem
* Teorie l11nichovskeho paleontologa E. Da-
cqueho z tiicatych let min. stal. 0 epi£Yze ja-
ko percepcniho organu praCioveka, ul11oznu-
jiciho zi'eni "pi'irodni del11onie".
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
poznavani jde 0 rezonanci mysli s ar-
chetypicky zalozenym poznamm
Pravdy, Dobra a Krasy, ktere jsou ima-
nentni vnimane fyzicke skutecnosti,
ale v jeji symbolicke rovine (kazda for-
ma fyzickeho byti ma svuj symbol,
poukazuji k jeho transcendentnimu
vyznamu);je tedy tfeba rozlisit fyzic-
ky fenomen a jeho symbol. Uvedena
rezonance je ptirozenym dusledkem
toho, ze individualni duse jsou orga-
nickou soucasti duse sveta a ta je sou-
casti duchovniho tadu vesmiru. Kabe-
Uk vyslovne zduraznil, ze: nikdo
nedospeje k Pravde, "zam!ta-li hyper-
j)'zickou skuteenost jako podm!nku Jyzic-
ke skuteenosti « (Magia Divina, 2006; s.
259). Tato "hyperfyzicka skutecnost",
Ci "veci 0 sobe" je to, co se oznacuje
jako transcendentno, nebor je to svet
transcendujici nase empiricke vedomi
(opirajici se 0 druhove zalozene vni-
mani a mysleni). Tvotivy- magicky akt
rna podle Kabelaka tti formy: 1. egej-
skou, vyjadrenou cislem jako symbo-
lem; 2. kabbalistickou, vyjadrenou
jmenem (slovem), a 3. indickou, vyja-
drenou myslenkou (mantrou), ale" ve
skuteCnosti nen! mezi nimi rozdll «. To je,
zda se, velmi pozoruhodna diskutabilni
cast Kabelakova pojeti esoterni gno-
seologie, nebor jsou tu empiricky cha-
pane terminy (symbol, myslenka) spo-
jovany s transcendentalnimi obsahy;
soucasne je to oblast, kde se uskutec-
iiuje prechod Ci transformace vedomi
jednoho tadu veci ve vedomi jineho
tadu veci, vedomi konvencniho ve ve-
domi rozsirene, prekracujici konvenc-
ne vnimatelny a myslitelny svet. Za
dulezity nastroj esoterniho poznavani
vSak Kabelak povazoval take Tarot:
OSOBNOSTI
)JPomocnym ndstrojem normativne ff-
zeneho esoternfho myslenf je Tarot. Jako
takovy je Tarot ndstrojem esoterniho nor-
mativniho umeni, esoternf logiky {( (Magia
Divina, s. 310). SouCasne vsak zduraz-
nil, ze: fdeje esoterniho sveta se 1m svojf
)J
zivotnostf od idejf abstraktn{ho sveta filo-
sofie, ktere jsou pouze pomyslne. fdeje eso-
tern{ho sveta jsou ideami realistickymi ve
smyslu pffrodnfch sil a nikoli idealisticky-
mi ve smyslu transcendentdlnlm {( (Magia
Divina, s. 315).Jadrem tohoto vyroku
je hermeticke pojeti duchovniho jako
formy metafyzikalniho cinitele, jako
inteligibilniho ptirodniho cinitele -
ptiroda je ve sve podstate duchovni
(L.-c. de Saint-Martin). Na konci Ka-
belakovy Magie Diviny lze najit sou-
zneni s Keferorym pojedm nadosobni-
ho poslani theurgie: Vrchol magickeho
)J
umenf predstavuje mdguv zdsah do zivot-
nl katastrofy C/oveka, kdy se objevuje hruz-
nd strdnka zivota, bezmeznd bolest, ndrek
Jidstva, triumf spatnosti, vysmivqjld se zlo-
ba osudu a neodvratny pdd spravedliveho
a nevinneho; neboi v tom se nachdzl pro
mdga vyznamn}! pokyn 0 utvdfenosti sveta
a jsoucna {( (s. 319). Je zvlastni, ze filo-
sofKefer dospel krome jineho k iden-
tifikaci psychofyzickych podminek
operativni magie,jeji nejvyssi formy,
theurgie, zatimco Kabelak, kabbalista
a mag renesancniho typu dospel k po-
kusu stanovit archetypicke psychicke
podminky objevovani esoterni Pravdy,
bliZid se absolutni metafyzice Svetla-
Horev. Kefera a Kabelaka pak spojova-
10 mesianisticke pojeti magie, resp.jeji
nejvyssi formy, theurgie.
Kabelakovo vedeni alaska k vede-
ni byly nezmerne, a nevime am, co
253
vsechno podnikl a ceho se odvazil na
svych cestach za poznanim. Rekl mi
naptiklad, ze se mu podafilo exaktnim
rozborem dokazat zasadni vliv perske-
ho maga Ostana na nektere Demokri-
tovy ideje, pficemz dukaz, z nehoz vy-
chazel, mu poskytl temer neznamy
rukopis, ktery se nachazi v knihovne
d6zedho palace v Benatkach. Dnes
muzeme jen tusit skutecnou hloubku
vedeni tohoto osameleho hledace
pravdy a jen steZl muzeme a smime
nahIednout hloubeji do zivota clove-
ka, ktery svemu poznavani obetoval
vse a ktery se v rozhodujidch okamzi-
dch sveho hledani dokazal uzavtit ve
sve opustene lesni chate, aby zde jdte
hloubeji pronikl do tajemstvi ptirody
metodami nejriskantnejsimi. Nepti-
slusel nikdy Hdne tajne spolecnosti,
mel jen sve Mistry, mezi nez patrili,
jak sam napsal ve svem Kabbalistickem
zasveceni, zejmena legendarni Cinsky
kral Wen, staroegyptsky knez Petusi-
rev, S. de Guaita a Eliphas Levi.V tom-
to prostem Cloveku s vyzarujid ener-
gii a rozhodnosti by byl nikdo
nehledal muze, ktery rozmlouval s fi-
losofy jiz cela staled mrtrymi, ktery se
nebal evokovat ani samotneho cl'abla,
ktery prosel kus sveta, aby se setkal
s Mistry, a ktery velkou cast sveho zi-
vota stravil studiem davno zapomenu-
tych rukopisu a vzacnych tisku, hle-
daje ztracene pravdy.
Kabelak byl formalne ceskobratrske-
ho vyznani, ale nepraktikovalje.Vefil ve
vsudyptitomnost metafyzicky pojateho
zivota, v jeho finalni uspotadani a bo-
hosluzbou mu byla theurgicka evoka-
ce, tj. nadvedoma komunikace s boz-
254 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

skymi evoluenimi silami, ovlidajicimi

zivot vseho, co jakymkoli zpusobem je.
S jeho smrti zanikla velki epocha no-
vodobeho eeskeho hermetismu, tvore-
na zejmena trojici Lasenic-Kefer-Ka-
belak, tak bytostne oddanou svYm
esoterickym studiim a praktikim, kteri
byla a provzdy zustane naprosto jedi-
neena.

F Kabeldk se synem.

F Kabeldk s manzelkou.

F Kabeldk se synem a snachou. F Kabeldk se synem a manzelkou.

OSOBNOSTI 255

F Kabeldk 5 kapitdl1em Muchinem.

256 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

Obsah kapito1y :Adaptace uceni mistrU divinacni magii

~f.:---,;: - .15ast.~.prvV I V"

a~ ?l/}"/'{f,~(,zAKntUJy DIVlN~llft? /vii5'/4--
A. Ese t e r-n-i e s t e' t i k a •
B. E-S-O~~=f 1 0 g i k a •
1. e&a~i ~na~ytika a syntetika
.ai' 8I1alytika e syntetika pojIIDl ~.
. / .... ~U'
b/ dedukce a indukce .:I.nt.ui..:M.'V'ni-c>-pojmO j' • / . , /
.cl precI:od ~;.·e,~~~dukc:C- ~i. -,?:.<O'Ci:!,~"l·I- /l.rJ;/:''<7,0/ Ie£;
~f t ,•.,.. i • 'tot '<>C') ~<-vlu",,~.;f, "tit.. (+Ir~ I -1 C'it.1?
2. doktrine esoterniho soudu "1),lv '
__ . -kl-H~-U(f.1.J..c>·A'~J--
a/ schematismus .intUl,-M.'VJlkk'1lojIIDl I
, b/ soustava pou~ek .:.1f~~i.{jlRlt.e;mosti a mohutnosti·
c/ dftvod ~kstat1ckeh6rozri~ovani
3. dielekti.'ka zrece
a/ ekstaticke pojmy
b/ poznavaci zavery soudO ekstatickou lnohutnol3ti'c
cl ekstase - ideB.l·zrecOv

C. Met 0 d i k a e kat a tis mu •

1. discipline extatickp. mohutnostf·
al ekstaticka discipline. v dogmatice ,
b/ ekstaticka disciplina se zretelem k ~;v.m"i lq?(,·UJ-t,u-v. '~"-
cl ekstaticka disciplina se zrete~~m k vedeni ZQS~~~~:Q.7a
'2. z8.kortik \ ek~taticke mohutnosti
. ---

B, Z k 0 n y di·v i n .8 p
n tee h n i k Y •

Kabelcikovl' I'lIkopisllC pozllcimkl' ke strojopislI dila iVlagia divil1a,

OSOBNOSTI
Jif! Arved Slll!Chovsky
Dr. Jift Arvid Smichovsky
Novodobym prazskym Faustem muze
byt nazy-van maly temperamentni muz
s bujnou cernou kstid a pronikavy-ma
svetle modryma oCima, ktery se jme-
noval JiH Arved Smichovsky (v obdo-
bi protektoritu Georg Arved Smi-
chowski). Byl doktorem filosofie a pray.
Take vsak spionem, aktivnim fasistou
a nacistickym agentem, kabbalistou
a theurgem, bonvivanem a satanistou,
257
ktery posleze bidne zahynul v komu-
nistickem vezeni, ale predtim prosel
i veznicemi gestapa.
Narodil se 1. kvetna 1898 v Praze
v Jilske ulici v dome za kostelem
c. 447/8 (10/400) v patricijske rodine,
jejiZ predkove se v Praze usadili pred
vice nd dvema sty lety. Bohati rodice
pozdeji zakoupili v Praze Na Klarove
rohovy- dum na khzovatce ulic Leten-
258 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

ske a u Luzickeho seminare, ktery se prokladanym renesancnim strop em.

jmenoval "U zlate lodi" a ktery dali Dum navstevovala rada tehdejsich v-y-
upravit, respektive zrekonstruovat do znamnych osobnosti, mezi nez patrili
jeho puvodni renesancni podoby a po- malif Max Svabinsky, strahovsky opat
sleze se sem prestehovali. Dum posta- Zavoral, slavny legionarsky general
viI roku 1518 rytir Hrzan z Harasu a vudce ceskych fasistu Radola Gajda
a hranicil se zahradou fadu Bosych kar- a dalSi. Rodina Smichovskych patfila
melitanu u sv.Josefa. Puvodne,jak se k v-yznamne malostranske honoraci.
zjistilo ph stavebnich upravach, tu by-
10 pohrebiste. Zjevoval se tu pfizrak Maly Arved byl neposedne dite, ale
muze ve stredovekem uboru. Mozna, byl pHsne vychovavan. Navstevoval nej-
ze to vsak byl pfizrak muze, ktery zde prve obecnou skolu u sv.Jilji na Uhel-
byl zabit v dobe, kdy dum byl zajezdni nem trhu a po maturite na nemeckem
hospodou, do niz chodival i povestny gymnaziu ve Stepanske ulici r. 1916 nej-
lupic V. BabinskY. Otcem Jifiho Arveda
Smichovskeho byl bohaty podnikatel
Rudolf Smichovsky, ktery v dome zfi-
dil dilnu na v-yrobu tiskafskeho naradi.
Matkou byla Ruzena Smichovska, ro-
zena Rozankova. Manzelum Smichov-
skym se, krome syna Jifiho Arveda, na-
rodila r. 1896 dceruska Gabriela, ktera .
vsak ve veku asi ctrnacti mesicu zemre-
lao Druha dceruska, Irena, se narodila
r. 1902 a zemrela na ceste po ItaIii r. 1909
jako sedmileta. Nejrnladsim ditetem by-
la treti dcera, Blanka, nar. 1904. Rodina
byla silne katolicky zalozena, rodice
meli styky sVatikanem, byli i phjati pa-
pdem, s nimz pry maly Arved,jak mu
rodice fikali, ktery se od detstvi ucil
italsky, pfijedne audienci prornluvil ne-
kolik italskych vet. Stary pan Rudolf
Srnichovsky byl cestnym obeanem ital-
skeho mestecka Trevi a rytirem fadu
Boziho hrobu. Jednou z jeho zalib by-
la sbirka starozitnosti a cennych pred-
metu, zejmena umeleckych del a sta-
roZitneho nabytku. Temito vecmi byl
rozsahly byt Smichovskych vyplnen.
Pozdeji byly shromazdeny ve velke
mistnosti s krasnym, dfevenymi tramy Smfchovsky jako student gymndzia.
OSOBNOSTI
Studentsky index Arveda Smichovskr~ho.
prve rok studoval v seminafi katolieke
teologieke fakulty v Praze; prubezne
s tim studoval v Praze filosofii a soueas-
ne se zapsal na prazskou nemeekou uni-
verzitu, kde zaeal studovat prava, ale
v prubehu prvni svetove valky byl mo-
bilizovan a slouziljako zpravodajsky du-
stojnik na italske fronte. Vyuzil prvni
pHlditosti a zbehl. Nejakou dobu se
ukryval v jednom italskem klastere
v okoH Pisy, pak se dostal do italskeho
zajeti a po valce se vritil do vlasti jako
italsky legionaf a byl Cinovnikem svazu
italskyeh legionaru. Dokoncil sve stu-
dium prav doktorskou promod r. 1921
a soucasne pokracoval ve studiu na te-
ologiekem seminafi a ve studiu filoso-
fie na Karlove univerzite do r. 1923. Po
promoei na doktora "obojiho prava"
pokracoval nejen ve studiu teologie a fi-
losofie v Praze, ale v leteeh 1921-1923
259
studoval take na univerzite v Toulouse,
kde ziskal titul "lieeneiat filosofie", kte-
ry odpovidal u nas titulu doktora filo-
sofie. Behem studia se dale uCil eizim
jazykum, mimo jine take hebrejStine,
ktere ho vyucovaljeden prazsky rabin.
NeZ se vydal do Rima na studium teo-
logie - bytostne touzil stat se knezem-,
umel reeky, latinsky a hebrejsky, ale
take italsky, franeouzsky a ovsem ne-
meeky, mohl cist v anglictine a pasivne
pry ovladal jdte nekolik dalSich jazy-
ku. V rodine se mluvilo cesky, pHldi-
tostne i nemeeky a v obou teehto ja-
zydeh psal i rodicum z eiziny, kam se
vypravil na studia, ktera mu rodice ra-
di umoznili.
Duldite informaee ziskane pfimo
v Rime a vedouci ke korekei nekte-
ryeh dfivejsich udaju v zivotnim kuri-
kulu Arveda Smichovskeho mi poskytl
260 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

ThDr. Efn~mJindracek OP, ktery je zis-

kal pHmo v pHslusnych italskych ar-
chivech a ktere se tykaji hlavne Smi-
chovskeho studia teologie v Rime na
papdske Gregoriane a jeho pobytu na
koleji Collegium Germanium et Hun-
garicum, kam Smichovsky prisel v Hj-
nu r. 1924. Na tato studia ho doporu-
Cili prazsky jezuita P. Alois Stork
a dominikan P.Jindfich Saip, farar u sv.
Jilji v Praze, pozdejsi plzensky dekan.
V zhledem ke svym jiz ziskanym titu-
lum JUDr. a PhDr. zaeal Smichovsky
studovat jiz v prvnim semestru tretiho
rocniku.Ve stejnem rocniku s nim stu-
doval Marcel Lefebvre (t 1991), pozde-
ji prosluly kardinal, odpurce vysledku
II. vatikanskeho koncilu. Smichovsky
na studiich neuspel a musel kolegium
6. brezna 1925 opustit s nasledujidm
oduvodnenim Ueho preklad z latiny Smichovsk); jako vysokoskoldk.
poHdil rovnez ThDr. Efrem Jindracek,
o P): JJ Bylo mu doporuceno, aby odesel, stal soukromym docentem srovnavad
a sm!fen se svymi pfedstavenymi dne 6. religionistiky. Behem sveho pobytu
bfezna opustil kolej (Germanicum). Ne- v Rime i pozdeji, do r. 1935, byl Smi-
zddl se byt vhodny ke knezstv! pro velikou chovsky v Wem styku s easopisem Ri-
slabost vule a nestdlost, kterd byla spojena ccerche religiose a s nakladatelstvim La-
5 lehkomyslnost{ temer detinskou. Casto terza, kde chtel vydavat stiedoveke
lhal, aby se dostal z tezkostl. Zanedbdval rukopisy, zejmena pak dilo Joachima
studium, casto pfestoupil domdd fdd, odddn z Fiore.V r. 1925 take dostal stipendi-
jsa svetskym marnostem. Na druhou stra- urn na Harvardovu univerzitu, avsak
nu je mu tfeba pfiznat uslechtilost a poko- pro potiZe neznameho druhu je nevy-
ru, kterou obcas projevil, a velke lpen! na uzil. Z materialu uvedeneho kolegia lze
vytouzenem knezstv!. « Doktorat teolo- take zpresnit predrim nepresne uvade-
gie tedy nikdy neziskal,jak se tvrdilo ny prubeh Smichovskeho studii doma
a jak tvrdila take jeho sestra Blanka C. i v zahranici a jeho tituly: spolehlive
Nicmene po vylouceni ze studia teo- zjisteno je, ze Smichovsky byl tedy
logie zustal Smichovsky v Rime a na doktorem prav a filosofie. Udaj, ze
Kralovske univerzite, na Scuola di stu- nejakou dobu pusobil v Rime jako
di storici religiosi, si zapsal studium soukromy docent srovnavad religionis-
srovnavad religionistiky.Venoval se stu- tiky, neni overen. Kdy se vratil k trva-
diu nabozenskych sekt a udajne se zde lemu pobytu do Prahy, neni spolehlive
OSOBNOSTI
znamo, a z obdobi let 1925 az 1930 ne-
ni 0 jeho zivote prokazatelne znamo
vubec nic. Teprve r. 1931 nastoupil ja-
ko advokitni koncipient u prazskeho
advokita JUDr. J iHho Branzovskeho,
ktery se vsak venoval vice politice jako
predni funkcionar Narodni obce fasis-
ticke. Patrne ph teto pHlezitosti se Smi-
chovsky seznamil s generalem Gajdou
a stal se jeho poradcem.V te dobe byl
eeskymi fasisty obvinovan, ze je tajnym
jezuitoll a svobodnym zednarem. Zda
byl Clenem obou techto organizad,je
vsak sporne, a po svem debaklll na Gre-
goriane by byl rozhodne za elena jezll-
itskeho Hdu nebyl phjat, nebo by z nej
byl vyloueen. N acistieti okupanti
o nem zjistili, ze byl agentem italske taj-
ne policie, tehdy jiz fasisticke, a nelze
vyloueit, ze byl odtud poveren dohle-
dem nad generalem Gajdoll, ktery byl
s italskymi fasisty v kontaktu a llsiloval
u nich 0 finaneni podporu eeskeho fa-
sistickeho hnlltL
261
Pokusime-li se nyni 0 prehled Smi-
chovskeho studii a jeho vzdelanosti, do-
stavame obraz eloveka v mladi zcela od-
daneho vzdelavani, tj. poznavanL Studuje
na nekolika vysokych skolach postupne
nekolik oboru (privo, filosofii, teologii)
a venuje se nepochybne take intenzivni-
mu sebevzdelavani a osvojeni si cizichja-
zyku, coz mu umoznuje studium na za-
hranienich vysokych skolich. Krome
toho se jiz ve dvacatych letech venoval
se stejne sirokym zaberem stu diu okult-
nich nauk, resp. esoterismu. SveciCi 0 tom
jeho pozdejsi, byt jen vzacne llskuteeno-
vane prednasky pro Universalii (0 ,,16-
zovem okultismu", slovanske mystice
atd.). Avsak kdyz se zaeatkem thcatych
let usazuje v Praze v dome svy-ch rodieu
v Letenske ulici, kde ma velkou mistnost
naplnenoll a stale doplnovanou knihami
a vlastni byt s peknou terasou, pracuje ja-
ko advokitni koncipient a vede bourlivy-
Zivot vice jako bohem a bonvivan nd
jako vzdelanec patrajici v hlubinich taj-
nych ved.Vede zivot, kde se prostupuji
celodenni a celonoeni pitky s celoden-
nirni a celonoenimi debatami,jak to 1161
jeho tehdejSi druh Frantisek Kabelak,
vzpominajid na spoleena sezeni ve vi-
narnich i ve Smichovskeho knihovne,
kde se Smichovsky projevoval take jako
hluboce poueeny hermetik. A je tu
ovsemjeSte de la Camara, s nimz, pokud
je tento stejne kontroverzni hrabe pHto-
men v Praze, podniki riskantni experi-
menty s evokativni magii.
Je osobni tragedii novodobeho praz-
skeho Fausta Smichovskeho, ze sve roz-
sahle vedomosti mohl pozdeji uplatnovat
az ve sluzbach nejprve nacisticke a poz-
deji komunisticke tajne policie. Phnese
mu to nejprve pohrdani, potom trpky za-
262
Lir a opet pohrdani, tentokrat od spo-
luvezilU, kteH vedi nejen 0 jeho easto
vynucovanych svedectvich pfi souzeni
zradcu naroda a kolaborantu partajnim
sekretariatem predem odsouzenych, a po-
sleze i od tech, ale kteH vedi take 0 jeho
vezeiiskem spiclovanLVsichni ho opusti-
li,je jen zneuzivan,jeho osobni identita
je hluboce otresena, nebot nikdy nechtel
byt tim, kym se nakonec stal, veznem-
-udavaeem, kterym vsichni opovrhuji
a ktery je nakonec zavrazden, kdyz ztra-
til svou jedinou oporu v komunistickem
estebakovi, ktery, tak jako on, politicky
dohral svou roli. Cloveku ponizovanemu,
nenavidenemu a s postupne ztracenou
nadeji, ze by se mohl jeSte vratit k plne-
mu duchovnimu zivotu i pohodli sv)rch
studentskych let, se v jeho mysli muselo
odehravat ono muCive inferno stretavani
vzpominek a hasnouclch nadeji, v nemz
se Clovek stava uz jen stavem uzkosti.
Domu se tedy vratil asi v roce 1930,
nebo spiSe jeSte pozdeji, a pracoval nej-
prve nejakou dobu jako advokatni kon-
cipient u dr.]. Branzovskeho, ktery pat-
ril k prednim funkcionarum Narodni
obce fasisticke a bylleta pravou rukou
generala Gajdy. Take Smichovsky se teh-
dy stal Clenem teto fasisticke strany, a do-
konce ijejim prednim funkcionarem, ale
udajne zaprel, ze je souCasne jezuitou
a svobodnym zednarem. Byla to zahad-
na kombinace zajmu a postoju, dodnes
nejasna. UrCite vysvetleni snad pfinasi
skuteenost, ze se Smichovsky behem
sv)rch Hmskych studii stal agentem ital-
ske zpravodajske sluzby a ze spicloval
i u svobodnych zednaru. Udajne, ze by
byl takejezuitou, resp. "tajnymjezuitou",
jak se pozdeji domnivali naciste,je vel-
mi nespolehlive tvrzeni, protoze pfiji-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
mani za Clena jezuitskeho Hdu bylo vel-
mi pHsne a Smichovsky by byl jiste ne-
uspeL Z vyse uvedeneho oduvodneni
jeho vyloueeni z knezske koleje a teo-
logickych studii neni sice zrejme, eim se
konkretne provinil, ale z faktu, ze byl vy-
loueen ze tretiho roeniku,je zrejme, ze
to byla obvineni zavazna, ktera by ani ne-
dovolovala, aby zustaljezuitou, byl-li Cle-
nem tohoto Hdu jiz pred vstupem na
Gregorianu. Na druhe strane je znamo,
ze v)rznamny prazsky jezuita Stork mu
byl velmi naklonen a jeho reference
o Smichovskem jsou velmi pozitivni.
Oba prazsti knezi, kteH ho doporueili
ke studiu teologie v Rime, zemreli az po
druhe svetove valce (Saip 1947 a Stork
1970) a dozili se tedy odsouzeni Smi-
chovskeho jako zradce naroda Geho pro-
ces byl tiskem velmi sledovan). Na za-
eatku tficarych let, kdy mel Srnichovsky-
za sebou jiz giganticke formalni vzdela-
ni a nemene rozsahle a hluboke sebe-
vzdelavani, nebot se zajimal temer
o vsechno, zil velmi bouHive. Podle pani
E.T., ktera ho v te dobe znala, "dovedl
o vsem znalecky hovofit", mel uzasnou
pamet, z niz dovedl naprosto presne ci-
tovat cele rozsahle pasaze ze svetove lite-
ratury filosoficke, politologicke, teologic-
ke, ale i z beletrie - znal pry krome jineho
zpameti a v originale celou Danteho
Bozskou komedii, dilo,jirnZ byl uchvacen.
Ale take hodne flamoval a mel velke dlu-
hy v fade prazskych vinaren, zejmena ve
vinarne U PetHku na PerSryne (pozdeji
vinarna U medvidku), kde mela sve sta-
noviste parta,jiz byl jakymsi leadrem. K ni
patfili P. L. (pHtel pani E. T.), malif JiH
Wowk, tehdy znamy prazsky bohem
a vlajkar Jaroslav Slavata, carsky kapitan
a emigrant Muchin a jakysi astrolog
OSOBNOSTI 263

Ii vse,jen ne to nejbliZSi". Existuje sve-

Smichovsk)! jako rakousko-uhersky vojcik.
dectvi, ze Smichovskemu ph provadeni
demonologickych operad ve sklepeni
domu "U zlate lodi" v nekterych pH-
padech asistovaIi de la Camara a byvaly
carsky kapitan Muchin, belogvardejsky
emigrant usedly v Praze. Podrobnosti
nejsou znamy, ale mnohe si lze domys-
let. Lze Hci, ze to byl osudny krok.Avsak
nd Clovek propadne satanske lsti, dava
mu bOZl milost,jak pravi kabbaliste, na-
hlednout propast "seolu", kterou Buh
stvohl spolu s rajem, "edenem" (Midra.~
rabba, IX). Kdo uveH satanskym prelu-
dum, stava se otrokem svYch skutku.
Smichovskeho zivot byl retezem
erupd a srazejidch se protiv: katolik
a svobodny zednar, student teologie

z Podkarpatske Rusi Hrevus. Krome ne-

kolika dalSkh pathl k teto skupine poz-
deji i Frantisek Kabelak, ktery se k nim
phpojil, kdyz poznal, ze Smkhovsky je
take vynikajid kabbalista a theurg. S ka-
pitanem Muchinem pak Smichovskeho
navstevoval take v jeho byte v dome
U zlate lodi, kde v jeho knihovne vedli
nekonecne rozhovory, ktere casto trvaly
cele noci. Smkhovsky ho zde presved-
cil, ze neni jen teoreticky znalec, ale
i praktikujid theurg.ve svem Kabbalistic-
kem zasveceni (Praha 1938, s. 90) to Ka-
belak pozdeji potvrdil a mne to ustne
potvrdil i osobne.

Od serafickeho k diabolickemu exi-

stuje Casto jen krok. Od theurgie k cer-
ne magii phvedl Smkhovskeho jakysi
osudovy zvrat, vzpoura Cloveka, ktery
se kdysi malem stal knezem a ktery byl
pIny vnitrnich rozporu. Platilo 0 nem
ono tragicky villonovske "mam v mys- Smichovsky jako itaLsk)! legiol1cii'.
264
a satanista ... V te dobe,jak uz bylo na-
znaceno, zil Smichovsky jakysi dvoji zi-
vot. Absolvoval nescetne pitky, pticha-
zel domu opily, ale take se cele dny
uzaviral ve sve knihovne, ve ktere ho,
podle E. T., "navstevoval cllibel", rozbi-
jel schuze ruznych politickych stran,
ale prednasel i v kurzech spolecnosti
ceskych hermetiku Universalii 0 slo-
vanske mystice, tajnych 16zovych spo-
lecnostech a filosofii katolickeho fun-
damentalisty J. de Maistre. Navstevoval
dr. Jana Kefera v knihovne N arodniho
muzea, kam pry vzdy, podle jine sved-
kyne, ptichazel v jakesi fasisticke uni-
forme, v cernych hoHnkach, cernych
rajtkach a sede kosili s cernou vazan-
kou. Vypujcoval si tu patrne vzacne
knihy, jimiz byval dr. Kefer zasoben.
Krome toho se knihovnik Kefer zaby-
val tez theurgiL Kratkou dobu byl Smi-
chovsky asistentem archeologickeho
oddeleni nemecke prazske univerzity.
NeZ se vratil ze sveho pobytu v zahra-
nici zpet do Prahy, byl udajne kratkou
dobu i soukromym docentem v Rime,
kde prednasel 0 nabozenskych sektach.
Pozdeji take publikoval v Casopise Lo-
gos (c. 1, 1938) svuj preklad epigramu
Omara Chajjama, "jei vystihuj£ bcisnika
jako hlubokeho esoterika (( (redakcni po-
znamka k {lVodu pfekladu). Chtel teh-
dy napsat velke dno 0 nabozenskych
sektach, ale nesehnal sponzora a rodice
jej pro jeho velke dluhy odmitli dale fi-
nancne podporovat. Z tehoz duvodu se
asi neuskutecnila ani jeho studijni ces-
ta do Spojenych statu, kterajiz byla vy-
jednana. Respekt vzbuzovaly nejenje-
ho ohromne znalosti, ale take jeho
ohromna knihovna, umistena ve velke
samostatne mistnosti opatfene spleti
NOVODOBY CESKY HERMETlSMUS
cetnych regalu, kde bylo mozno nalezt
mnozstvi vzacnych spisu z mnoha obo-
ru. Mel jsem moznost navstevovat tuto
knihovnu, kde byly zbytky rozsahle
sbirky knih, ktere Smichovsky po svem
povalecnem zatceni ulozil u sve sestry,
bydHd v temze dome. Po letech byly
do mistnosti byvale knihovny vraceny.
o jeji skladbe si bylo mozne ucinit
predstavu podle zachovalych kovovYch
stitku,jimiz byly oznacovany katego-
rie zde ulozenych knih. Bylo tam sko-
ro vse, co se rykalo humanitnich obo-
ru, zejm.ena filosofie a religionistiky, ale
predevsim vsech oblasti okultismu.
Smichovsky se vsak venoval predevsim
stu diu hermetismu, pozdeji theurgicke
a bohuzel posleze i cernomagicke pra-
xi. Knihy sbiral vsude, posHal je z Italie
a z Francie domu v celych balidch, ob-
jednavalje z Nemecka i z Francie a po-
sIal domu dokonce - jak mi reklajeho
sestra Blanka C. - i bednu knih, ktere
ziskal z jakesi klasterni knihovny v Ita-
Iii v dobe, kdy tam slouzil jako vojak
rakousko-uherske armady. Byl posedly
knihami a shromazdil neuveritelnou
sbirku vzacnych tisku. Nezanechal vsak
po sobe Zidne pisemne dllo, krome
zminenych preklad{'l z poezie arabske-
ho sufisty a hebrejske liturgie, ktere
publikoval v revui Psyche.Vedl boufli-
vy Zivot pIny protivenstvi a pozdeji
i vaznych afer a konfliktu. Mel tti sest-
ry, dye zemrely jako deti,jedna zemre-
la na jedne ceste do Italie, kam rodina
na leto casto zajizdela, mladsi, Blanka,
studovala rovnez v Toulouse. Stala se
pozdeji stfedoskolskou profesorkou
francouzstiny a provdala se za usedle-
ho a pracoviteho muze.Jeji zivot kon-
trastoval s zivotem jejiho bratra, ktery
OSOBNOSTI 265

byl jeho pHsnemu otei tmem v oku.

Dluhy za Arveda Smichovskeho platila
jeho matka bez vedomi otee a mela co
delat, aby je sprovodila ze sveta.
Avsak ten to Arveduv horecny Zivot
mel nejen koreny v jeho faustovske po-
vaze, ale i v jeho homosexualnim zalo-
zeni, ktere,jak je patmo z jeho kores-
pondenee, vzniklo behem jednoho
jeho pobytu v ltilii na konei dospiva-
ni, kde se jeho prvnim homosexualnim
partnerem stal patrne jakysi knez.v do-
piseeh, ktere odtud posHal svym rodi-
cum, ktere casto oslovoval "earissimi",
se k tomu phznava a piSe 0 hlubokyeh
depresich, ktere prozival, i 0 pokuseeh
zbavit se sveho udelu tim, ze vyhleda-
val pomoe u ruznyeh lekaru.V Praze
mel nekolik homosexualnieh afer, kte-
re byly takHkajic ututlany, ale zustaly
v zaznameeh polieie. OsudovYm part-
nerem,jak pozname pozdeji, se mu stal
jeho kumpan v pitkieh, ale i okultista
a fasistieky cinovnik P. L., ktery po
urcitou dobu take spolupraeoval, stejne
jako Smiehovsky, s Weinfurterem.
Z Italie piSe Arved domu krisne dopi-
sy, ktere svedci 0 jeho hlubokem du-
ehovnim zalozeni, obdivuje se vec-
nemu Rimu a "kouzelne Floreneii", Sm{ehovsky na eeste Ita Kampu.
pIne umeleekyeh a historiekyeh pokla-
du.V jednom z dopisu si piSe 0 Zeye- Phehazi rok 1938 a Smichovsky
ruv roman Jan Maria Plojhar, protoze v obdobi mobilizaee nastupuje jako ces-
"je psan prekrasnou cdtinou", ale sou- koslovenskY zilozni dustojnik v hodnos-
casne piSe 0 svem osudovem predzna- ti porucika k utvaru na Podkarpatskou
menani a "vi, ze mu neni pomoei". Rus. Pak se vraci do Prahy, staci se zde
Studuje do umoru, nabs pobyva jdte phpojit k manifestacim proti Mni-
i v Heidelbergu, kde setH na strave, aby ehovu, ale take jako velitel fasistieke
mohl posHat domu eele baliky knih, uderky zautoci na vinohradskou syna-
a posleze, jak naznacuje jeden jeho gogu.V polieejni zprive se pak uvadi, ze
dopis, onemocni v teto dobe tuberku- tak patme ucinil proto, aby se zmoenil
16zou. eennyeh knih, ktere tam byly ulozeny.
266
Smichovsky se sestrou Blankou na dvore domu
v Letenske ulici.
Nicmene je take v cele fasistickeho uto-
ku na socialne-demokraticky Lidovy
dum v Hybernske ulici. A pak ptichize-
ji prvni dny okupace a jeho tragicky Zi-
vota beh se zacina dovrSovat.Jiz treti den
okupace je vyzvan, aby se dostavil do ho-
telu Aleron, a kdyz tam ptijde, objevi se
nekolik agentu sicherheitsdienstu. Rek-
nou mu, ze 0 nem vedi, ze jako rakous-
ky dustojnik dezertoval, ze je italskym
spionem a ze za to muze byt souzen.
A pak mu daji na vybranou: bud' vstou-
pi do jejich sluzeb, nebo ... Srnichovsky
se rozhoduje stat se agentem sicher-
heitsdienstu. PoveH ho nejprve tim, ze
v jedne prazske sluzebne, ktera rna kryd
nazev Deutsche Nachrichtendienst a na-
chizi se v tehdejsi Lutzowove, nynejsi
Opletalove ulici c. 5 (ve skutecnosti to
byl tzv. SD-Leitabschnitt, ktery vedl opi-
lee a zkorumpovane individuum Leo-
pold Oberlacker, ktery byl sam pozdeji
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
gestapem zatcen), zpracovava hlaseni
"agentu chodcu", tzv. "meldru", a vy-
pracovane svodky posHa vyse. Je to vsak
spiSe jen jakisi proverka, neboe brzy je
mu ulozen jiny ukol, protoze se v dosa-
vadni funkci vcelku neosvedCil. Jeho
nadHzenym se stava sef prazskeho sic her-
heitsdienstu WJacobi a Smichovsky je
nyni vytezovan jako znalec, predevsim
ceske historie. Dostane v prazske Uni-
versitni knihovne zvlastni rnistnost a rna
zpracovavat problematiku ceskych zed-
naru, ceske protirakouske mafie, Sokola
a - okultistickych spolecnosti.
Smichovsky se ujima sveho ukolu
a stava se expertem nemecke bezpec-
nostni sluzby, spolupracuje krome jinych
take s vedoudm oddeleni gestapa pro
okultisty a nabozenske sektare F. Kiese-
wetterem, ktery je ironii osudu jmenov-
cern slavneho nemeckeho historika
okultismu Kiesewettera. Ma se take vy-
jadtit k problemu, zda a zajakych okol-
nosti lze pro vilecne ucely pouzit okult-
nich poznatku, rna za ukol najit jistou
Smichovsky se sestrou Blankou.
vzacnou knihu, ktera je kdesi v Praze,
a rna sledovat generala Gajdu,jemuz na-
ciste never:!' Sve ukoly svedomite plni,
najde i onu vzacnou knihu, ale generalu
Gajdovi,jehoz pravou rukou byval, rek-
OSOBNOSTI 267

zivly", a posleze objevuji ito, ze rna ho-

mosexualni pomer s jakymsi nemeckym
vojakem, s nimz se schaziva v jednom
pronajatem byte v blizk9sti Loretanske-
ho namesti. Soucasne se naciste dozvi-
daji 0 jeho udajne zednarske, ale i jezu-
itske minulosti. Smichovsky je gestapem
zatcen a pfipravuje se s nim proces. Po-
prvejeuveznenjizvsrpnu 1941 ajedr-
zen ve vazbe az do Vanoc tehoz roku,
podruhe je veznen od zaH 1944 do kon-
ce dubna 1945 a potred je znovu zatcen
1. kvetna 1945 a zustava ve vazbe na
Pankraci az do osvobozeni ve dnech
prazskeho kvetnoveho povstani.

Patrne proto, aby se vyhnul dalSimu

SmichovskJI jako student teologie v RJme. podezHvani z homosexualnich styku,
ozenil se Smichovsky r. 1943 s ruskou
ne otevrene, ze rna 0 nem podavat zpr:i- emigrantkou Nadezdou Ragozinovou,
vy nacistum. A na obsahu techto zpr:iv ktera byla zamestnankyni Univerzitni
se pak oba podileji. Kdyz rna - mozna knihovny a predtim rusH univerzity
z vlastniho podnetu, ale predevsim jako
znalec hebrejstiny - zpracovavat archivy
zidovske nabozenske obce a prazskeho
Zidovskeho muzea, vymuze si, aby s nim
mohla spolupracovat tada zidovskych
odborniku, a je mu vyhoveno. Tim za-
chranuje tadu lidi pred koncentracnim
taborem, a tak i temer pred jistou smrti.
Je mezi nimi dr. Stefan Placek, 0 nemz
jdte bude duldid zminka, protoze se-
hr:il v povalecnem zivote Smichovskeho
rozhodujid wohu, zachr:inil ho pred po-
pravou.
Ale pak dochazi k obratu. Naciste
objevuji, ze nektere zpravy "meldru"
potlacoval, ze jeho expertizy 0 ceskych
zednarich jsou pHlis abstraktni a nejsou
dovedeny do soucasnosti. Totez se tyka
i ceskych okultistu, kteH jsou gestapem
pronasledovani jako "RiSi nebezpecne Sl1lichovsky jako student teologie v Rime.
268
v Praze. Jeji otec, univerzitni profesor
Jastrebov, byl pHtelem T. G. Masaryka
a dr. Ragozinova napsala pozoruhod-
nou monografii 0 Masarykove huma-
nitni filosofii. Manzelstvije vsak ndtast-
ne, manzele spolu ndiji a Ragozinova
tim velrni trpi. Po valce byla,jako mno-
ho ruskych emigrantu, sovetskou taj-
nou policii odvlecena z Prahy, ale po le-
tech se ozvala Smichovskeho sestfe
odnekud z byvale NDR. Naciste sice
Smichovskeho nekolikrat zatkli, ale ni-
kdy nesoudili, ackoli prvni soud s nim
mel byt skutecnym "monstrprocesem",
jak se vyjadhl jeden ze zamestnancu
prazskeho gestapa. Zustava dokonce
agent em sicherheitsdienstu, ale je ph-
deIen jako kontrolor sluzbe zabyvajid
se stihanim hospodarskych deliktu.v te-
to sve funkci je zatcen v kvetnu 1945
aje obzalovan, ze zneuzil sveho sluzeb-
niho postaveni tim, ze ph jedne do-
movni prohHdce odcizil cenny prsten.
Sm{chovsktiho exlibris.
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
Zda se, ze se Smichovsky pHmo snazil,
aby byl na konci valky nacisty uveznen,
nebot se obaval dusledku sve kolabora-
ce s nirni. Phpravoval se take pred skon-
cenim valky k uteku do Nemecka, ale
nedoslo k tomu, protoze mu to jeho ho-
mosexualni pHtel P. L., astrolog, rozmlu-
viI, jak pozdeji uvedl pred soudem,
umyslne, aby mu zabranil v uteku.
Za valky poznava Smichovsky dalSi
spHznenou dusi, a to ve dvojim smyslu:
cloveka, ktery je presvedcenym fasistou
a soucasne okultistou.Je to hrabe Felix
Achile de la Camara del Campo, do-
brodruh a svetobeznik, spisovatel po-
klesle literatury (prevazne na okultni te-
matiku ala Cerny mag, Ve sparech dcmonu
apod.). Hrabe bydH nedaleko v MiSen-
ske ulici c. 3, a tak se vzajemne casto
navstevuji. Ve Smichovskeho knihovne
sedavaji take Kabelak, kapitan Muchin,
a kdyz phjde cas, sestupuji do sklepeni
starobyleho domu s hlubokou stud-
nou ... Ve Smichovskeho mladeneckem
"cervenem pokoji" se od jiste doby
ozyvalo klepani. Po kratkem pobytu
s manzelkou v Jicinske ulici c. 8, na dru-
he strane Vltavy proti Klarovu, se Smi-
chovsky natrvalo vratil do domu U zla-
te lodi a zde byl take pozdeji zatcen,
tentokrate naposled.
Smichovskeho zatceni po prazskem
kvetnovem povstani predchazely velmi
dramaticke udalosti. Jak uz vime, byl
zacatkem kvetna roku 1945 zatcen na-
cisty a vsazen do vezeni na Pankrici.
Kdyz ho odtud osvobodila kvetnova re-
voluce, byl ph ceste domu kymsi roz-
poznan a odvlecen do jiste oblasti na
pokraji Vinohrad, kde se uskutecnovala
hromadna likvidace zaddenych nacis-
OSOBNOSTI
Sm{chovskeho manzelka Nadezda
tu a ceskych kolaborantu. Nejprve vsak
byl pfinucen kopat si vlastni hrob, ale
tu ho opet nekdo poznal, odvedl ho
stranou a umoznil mu utek. Tentokd.t
se mu podafilo dostat se domu do sve-
ho bytu v dome U zlate lodi. Prisel zbi-
ty, fyzicky i psychicky vycerpany, ale
dlouho se ze sve svobody neteSil.Jak uz
vime, byl na zaklade udani P. L. 15. kvet-
na 1945 zatcen a znovu dopraven do
vezeni na Pankraci, ktere pred nekoli-
ka dny opustil v davu osvobozenych
politickych vezllu. StaCil uz jen vybrat
nekolik svych nejoblibenejsich knih
(bylo mezi nimi krasne prvni original-
ni vydani de Guaitovy trilogie Had
Genese) a predat je sve sestre, kted. byd-
lela ve stejnem dome. A pak mu nezby-
valo nd cekat. Ocekavat mohl jen to
nejhodi, protoze jiz behem okupace
byl dvakrat nekym prepaden, vzdy
v blizkosti sveho bydliste, a zbit. Musel
269
si byt vedom toho, ze s jeho fasistickou
minulosti (byl v dobe "ohrozeni repub-
liky" aktivnim fasistou) a s jeho zradou
narodnich zajmu v obdobi protektora-
tu bude tvrde zuctovano. Sve zkusenos-
ti jiz mel, kdyz byl hnan davem revo-
lucni Prahou do mist, kde mel byt
fyzicky likvidovan. Budoucnost se na
neho sklebilajako oblicej d'abla,jehoz
figura visela v jeho knihovne ...
P. L. 0 nem Lidovemu soudu poslal
pHpis, v nemz mimo jine stoji: Vse jej
J1
zaj£malo a jsa obdaren Jenomencilnf pame-
tf, nikdy nezapomnel co slysel, cetl a se na-
ucil. Ovicidal cestinu, nemCinu,Jrancouzsti-
nu, italstinu, polStinu, latinu, reCtinu
a hebrejstinu. Byl doma v literature vsech
veki't a ncirodi't, ve filosofii, v politickych
naukcich, ncibozenskych vedcich, v medid-
ne, i ve vedcich pffrodnfch, v gastronomii,
historii i prcivech. Byl zncim neomylnymi
citcity a kazdy se od neho dozvedel, co ve-
det potreboval. Rikalo se mu chodid lexi-
kon. Vyzkousel predpisy na zaklincini d'cib-
la se stejnou zvedavosti jako recepty
kucharske (byl znamenitym kucharem) ({
(s. 199 soudniho spisu MLS-Praha
c. 2285/47, Smichovsky J.A.). Preliee-
ni zacalo dne 29. dubna 1947 u Mest-
skeho lidoveho soudu v Praze na Kar-
love namesti. Byl to jeden z poslednich
procesu dIe tzv. retribucniho dekretu,
podle nehoz byli souzeni eeSt! zd.dci
a kolaboranti, protoze Smichovsky byl
vyuzivan casto jako svedek v klicovy-ch
procesech. Na tomto miste je vsak tre-
ba Hci, ze byl jako "svedek" zneuzivan
tam, kde bylo treba z politickych du-
vodu nekoho usvedcit, a to zarizoval
dr. S. Placek, ktery se stal jako policista
jeho vysetrovatelem a po valce pracoval
270
pro komunistickou stranickou zpravo-
dajskou sluzbu.Je zrejme, ze jiz v te do-
be se stal nastrojem v rukach sveho vy-
setfovatele dr. S. Placka 0), onoho
Placka, ktereho jako nepostradatelne-
ho odbornika pro zidovske otazky vy-
reklamoval a tak zachranil pred nacis-
tickym koncentrakem. Smichovsky se
stal jeho osobnim veznem, byl Casto
odvazen ze sve cely v pankracke vez-
nici a dden ve zvlastni mistnosti v ho-
telu Esplanade, kde m.el Placek, ktery
pracoval take v bezpecnostni sluzbe
komunisticke strany, sve pracoviste.
Pozdeji byl Smichovsky dokonce pre-
sunut do zvlastniho vezeni v nynejsi
Opletalove ulici, kde mel svou vlastni
celu, psad stroj, pohodlne hHko, sbir-
ku dymek, dostaval jidlo z restaurace
a zabyval se vypracovavanim expertiz
o cinnosti ruznych prominentnich
osob v obdobi protektoratu (podle oCi-
teho svedka A. S.). Skutecny vysetrova-
tel Smichovskeho, K. P., pozdejsi gene-
ralni reditel Kratkeho filmu, ale take
jeden z prednich pracovniku povalec-
ne StB, si na to stezoval, protoze si mu-
sel pro vYslechy Smichovskeho pujco-
vat. Nicmene tu byl vySSi zajem jak
Smichovskeho vytezit a take pouzit ja-
ko svedka. Tak byl napriklad pouEt
v jednom z prvnich procesu s generaly
Rychtrmocem, Blahou a majorem
Mohaplem, ktery mel vest k diskredi-
taci ceskeho dustojnickeho sboru.
V prime konfrontaci pred soudem
"usvedcil" generala Elahu ze spolu-
prace se sicherheitsdienstem. Cetnicky
general skutecne byl agentem sicher-
heitsdienstu, nicmene Smichovsky
v pripade generala a mnoha dalSich
osob vydaval "svedectvi" 0 tom, ze by-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
ly agenty sicherheitsdienstu nebo ges-
tapa, protoze llplne seznamy techto
agentu chybely. V teto roli klicoveho
"svedka" Smichovsky vystupoval dost
Casto a pozdeji se svym spoluvezillllll
chlubil, ze privedl na sibenici osmacty-
ricet nevinnych lidi. Soudni proces se
Smichovskym byl jednim z poslednich
procesu proti "zraddllll a kolaboran-
tum" prave proto, aby mohl byt vyte-
zovan jako zivY svedek v jinych proce-
sech, z nichZ mnohe byly politicky
zmanipulovany.
Pfeliceni se Smichovskym budilo
velkou pozornost, protoze mu pfed-
chazela ostra tiskova kampan, v niz byl
nazyvan "malostranskym d'ablem"
a podobne a v niZ byla odhalovana je-
ho role agenta sicherheitsdienstu. Po-
drobnejsi prubeh preliceni podavam
v pHloze, zde se omezim na strucne vy-
liceni. Smichovsky byl obvinen z ne-
kolika udavacstvi, byl zamenen s jed-
nim vyznamnym agentem gestapa,
ktery pracoval v ilegalnich odbojovYch
organizadch, a konecne byl obvinovan
z toho, ze pro sicherheitsdienst vypra-
covaval dulezite expertizy 0 ceske ma-
fii, svobodnych zednafich, sokolech
a okultistech a ze byl pracovnikem te-
to nacisticke tajne sluzby vubec, take
napriklad ve funkci vyhodnocovace
udani tzv. "agentu chodcu", kteti sli-
dili po prazskych ulidch, obchodech,
kavarnich atd. a udavali osoby, ktere
ucinily vYroky proti RiSi. Advokata ex
offo Smichovsky odmitl stirn, ze je
pravnik a ze se tedy bude hajit sam. Ha-
jil se skutecne doMe, nebot se vseobec-
ne ocekavalo, ze dostane trest smrti, ale
rozsudek, ktery byl posleze vynesen,
OSOBNOSTI
znel jen na dozivoti. K zachrane jeho
zivota pfispelo vsak predevsim to, ze
mel jiste kompromitujid materialy na
tehdejsiho prezidenta Bende a ze je
svemu vysetrovateli nabidl za zachranu
sveho zivota. Uvedena skutecnost, kte-
rou mi jeho tehdejsi vysetfovatel K. P.
vypravel, mela pHmo svejkovske sou-
vislosti. Smichovsky prohlasil, ze do-
klady proti Bendovi rna uschovany
v dome, kde bydlel, ale odmitl sdelit
kde a pohdoval, aby je smel sam vy-
zvednout. A tak s nim poslali dva "taj-
ne" a Smichovsky je pfivedl zpet upl-
ne opile. Doklady, ktere mu zachranily
Zivot a ktere pochazely ze zednarskych
pramenu, pfinesl ovsem take. Placek si
je ponechal a zaHdil, ze Smichovsky
nedostal trest smrti. Pred soudem bylo
mimo jine cteno svedectvi by-valeho se-
fa Smichovskeho,jednoho z prednich
cinitelu sicherheitsdienstu W Jacobiho,
ktery charakterizoval Smichovskeho
dvojakou povahu, kolisajid mezi "vy-
slovenou dobromyslnosti a chladnosti
srdce", jakoz i "osobni velkorysosti,
ktera nebyla hrana" , a "brutalitou bez
skrupuli, kterou vykazoval v ideologic-
kych rozhovorech".
Po vynesem rozsudku - Smichovske-
mu bylo 49 let - byl z pankracke vezni-
ce prevezen nejprve do vezem na Borech
u Plzne a odtud byl premisten na prace
v kamenolomu, ktery byl u vezeni
v Horm BHze.Jako vezen byl Srnichov-
sky neustalym predmetem agrese ze stra-
ny spoluveznu, v kamenolomu na nej na-
pHklad pustili vozik naplneny kameny
a zpusobili mu poraneni patde a hrud-
niku. Od zacatku dubna 1947 byl vez-
nen na Borech, kratce potom v Terezine
271
a posleze na Mirove, kde se stal promi-
nentnim veznem,jak 0 tom svedci jeho
dopisy z vezem. Take zde ho Placek a ji-
ni, nynijiZ dustojnici StB, "vytezovali",
vyuzivajice jeho ohromnych vedomosti.
Lze Hci, ze Smichovsky pomahal budo-
vat komunistickou StB. Potom co komu-
niste v unoru 1948 uchvatili moc ve sta-
te, zacaly nove procesy a Smichovsky byl
vyuzivan i v nekterych z nich. Kdyz se
jednou seznamoval s nove pfibyvsim vez-
nem a ten se mu predstavil, Smichovsky
prohlasil, ze zna jeho pHpad, protoze na
nem pracoval, a uvedl mu podrobnosti,
ktere to dokazovaly. Mel nejprve samo-
statnou celu, kde mohl mit sve oblibene
svicky a kde si mohl sam vafit.Jeho do-
pisy matce a sestre z te doby se ry-kaji pre-
vazne jen toho, co mu maji poslat, aby si
mohl pripravovat sva oblibenajidla a "sil-
ne polevky". Je to velky rozdil oprotije-
ho dopisum z Itilie, a dokonce i ve srov-
nam s teali, ktere psal obcas z vysetrovad
vazby na Pankraci.V jednom z prvnich
zada, aby si mohl nechat od sve sestry po-
slat dymku a tabak - predtim zadal na ve-
liteli veznice, aby mu bylo dovoleno kou-
fit jako ostatnim veznum - a dale chce
nechat poslat recky text N oveho z;ikona
ze sve knihovny.JeSte ve veznici na Mi-
rove, kam Smichovsky prisel v r. 1948 se
mu, jako prominentnimu vezni, vedlo
dobre,jak 0 tom svedCijeho dopis ze dne
22. cervna 1948, adresovany jeho matce:
"Potrebuji nejakou slusnou kravatu, tma-
vou,jen ne zelenou, a mozno-li takovou,
kted. by se nemackala. Take bych si Ca-
sem ptal tmavsi a dukladnejsi klobouk.
Na to je ovsem dosti Casu." Vezen, na
dozivotm odsouzeny Srnichovsky, si piSe
o kravatu, pokud mozno nemackavou,
a predbezne si objednava i klobouk!
272
Pozdeji, kdyz jeho a Plackova hvezda po-
hasla, si vsak piSe uz jen 0 jidlo. Take po-
mery se radikalne zmenily a Smichovsky-
zustal sice na VI. oddeleni, ale uz nema
vlastni celu, kde si sviti! oblibenymi svic-
kami a vai'il obHbene polevky; byl umis-
ten v cele c. 3 spolu s brnenskym domi-
nikanemJakubem Zemkem, pozdeji byl
jednim z jeho dalSich spoluveziiU Vladi-
mir Struska. Slibovali mu, ze bude jako
nemecky statni obean odsunut do teh-
dejsi NDR, ale pak ptislo zatceni samot-
neho dr. Placka a Smichovskeho osud byl
zpeceten. Nesl to, podle svedectvi sveho
spoluvezne, velmi tezce. Strasne touzil po
svobode, a byl-li obeas nekdo propusten,
dostaval pry hystericke zachvaty. Nako-
nec se opet uchylil k dablu. Diky sve fe-
nomenalni pameti znal spolehlive jakou-
si staroreckou formuli pro vyvolavani
dabla a opakovane se, v podminkach ve-
zenske cely, pokusil 0 satanskou evokaci.
Pro jeho spoluvezne to bylo udesne a po-
vazovali to za SilenstvLAle uCinil tu udaj-
ne jeSte neco Silenejsiho: "Ve vezeni mel
udajne prestoupit na judaismus a ve sta-
vu polovicniho Silenstvi vykonal na sobe
obHzku, ,infikoval se a zemrel sepsi'''
(Statnik D.: Agenti nemeck},ch bezpeenost-
nich sluzeb Gestapa a SD ve sluzbdch StB,
in Sbornik AMV c. 1, 2003). To j e ovsem
v rozporu se svedectvim, ze byl zabit do-
zorcem. Take na Mirove byl Smichovsky-
mezi vezni velmi neobHben. Donasel na
sve spoluvezne, byl povazovan za "bom-
zaka". Psal ministru vnitra, ze nechce zit
"se spodinou lidske spolecnosti", fetoval.
Jednou ho spoluveznove potrestali tim,
ze ho kdesi na um-yvarne prepadli a na-
cpali hlavou do kade pine vody.Jen tak-
tak to prdil. 0 bcas za nim pi'ijizdela j e-
ho sestra Blanka se svym manzelem na
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
navstevy. Byl bledy, pohubly, prosedivele
vlasy mel ostHhane "najdka".V navrat
na svobodu jiz prestaval verit, ale znovu
a znovu se chytal kazde nadeje, stale ur-
goval, aby sestra zadala 0 intervenci jake-
hosi dr. Rousala. Posledni den tezkeho
zivota nadeSel dne 22. Ie dna 1951. Ten
den dopoledne, patrne z vyssiho pHka-
zu, udei'il j eden z dozorcu Smichovske-
ho, pohybujidho se pred svou celou, ne-
jakym tezkym predmetem do hlavy.
Tezce zraneny Smichovsky byl dopraven
do vezenske nemocnice, kde pomalym
dusenim umiral az do pozdniho odpo-
ledne. Dne 25.ledna 1951 byl pohfben
na vezenskem hfuitove na Mirove a jeho
hrob dostal Cislo 301. Smichovskeho sest-
ra zde vysadila tuji, ale vezensky hfbitov
byl pozdeji zrusen a premenen v park,
a tak Smichovskeho hrob nelze jiz dnes
spolehlive urCit. V rodinne hrobce na
OlSanskych hrbitovech je uvedeno i je-
ho jmeno, ale jeho teJesne pozustatky tam
neJsou.
Po odsouzeni Smichovskeho byl je-
ho veSkery majetek zabaven.Jeho ob-
rovska a skvela knihovna byla odvezena
do jakehosi depozitare, patrne Univer-
zitni knihovny. Mezi osvobozenim Smi-
chovskeho z nacistickeho vezeni na
Pankraci a jeho uveznenim opet na
Pankraci, ale jiz jako ceskeho povalec-
neho vezne, uplynulo nekolik dni, v ni-
chz se mu podafilo ze sve knihovny vy-
Clenit urcite mnozstvi cennych knih
a umistit je v byte sve sestry. Te pozdeji
pi'ipadla i mistnost, v niz byla Smichov-
skeho knihovna umistena. Navstevoval
jsemjeho sestru nekolik let a v teto kni-
hovne, kde byla jeste v teto dobe za-
chovana spier regalu, v jednom koute
OSOBNOSTI 273

co desiveho. Podle pani B. C. si tuto fi-

gurku Smichovsky pEvezl odkudsi
z Blizkeho vychodu a byl to oearovany
predmet, ktery mu pEnesl ndtesti.

V polovine sedmdesarych let byla by-

vala Smichovskeho knihovni mistnost
spolu s dalSimi postoupena Ustavu pro
vyzkum kultury a jeden z jeho pracov-
niku si pry tuto figurku dabla odnesl.Asi
Cdst Smichovskeho knihovny
za tyden nato, kdyz sel po ulici, na nej
mnozstvi knih a casopisu, konferencni spadl okenni ram a poranil mu pater ...
stolek a zvlastni kfeslo, ktere umozno-
valo dvema osobam, aby sedely vedle
sebe tvaH v tvar, v teto knihovne byla
zvlastni vec. Byla to drevena figurka
d'abla, asi 60-70 cm vysoka, obarvena.
Jednu paZi mel tento d'abel pokrcenou,
druhou vztycenou se zahnutou rukou,
za niz se figurka zavesovala. A ta byla
skutecne vice nez dvacet let zavesena
stale na stejnem miste, na jednom z kni-
hovnich regalu. Kdyz drsni prazst! ste-
hovaci po odsouzeni Smichovskeho,je-
hoz majetek byl zabaven, vyklizeli jeho
knihovnu, odmitli s sebou vzit tuto fi-
gurku a ocividne se zdrihali se ji i jen
dotknout. A tak tam ta dabelski figurka
zustala az do doby, kdy jsem do tech
mist zacal dochazet. Laskavosti Smi-
chovskeho sestry, pani B. C., mi bylo
umozneno, abych zde trivil cele hodi- POl'tret Sm{chovskeho (kresha J. Wowka).
ny.Jednou vecer jsem si v setmele mist-
nosti prohlizel pomod baterky ruzne Zajemce 0 cesky hermetismus bude
tiskoviny, ktere tu byly nakupeny, a na- jiste zajimat, jak to bylo s veznenim
hIe jsem se z jakehosi impulsu vztycil prednich ceskych okultistu (i hermeti-
prive pred touto figurkou a svetlo ba- ku) za nacisticke okupace. Po valce se
terky dopadlo na jeji tvar. V tu chvili rozsirovaly povesti, ze byli uvezneni na
jsem podtil, ze je to neco ohyzdne zi- zaklade udani Smichovskeho,jemuz by-
veho a desneho. Nelze popsat oblicej la kladena za vinu Keferova smrt i smrt
tohoto d'abla, mel jakousi obycejnou ceskeho mystika K. Weinfurtera, ktery
lidskou tvar, a prece z ni vyzarovalo ne- zemrel kratce potom, co byl z vezeni
274
gestapa propusten. Smichovsky,jak uz
vime, vinu na techto uveznenich popi-
ral a tvrdil dokonce, ze eeske okultisty
(veetne Weinfurtera) chrinil tak, ze
o nich podavaljakasi dobrozdani, ze ne-
jsou RiSi nebezpeenLJak to ovsem by-
10 ve skuteenosti, se jiz nedozvime, ale
lze mit za to, ze Smichovsky, kteremu
bylo prokazano jedine udani (viz do-
datky), eeske okultisty neudaval. Tato
domneIa udani byla take pred soudem
projednavana, ale nebyla prokazana,
a nepotvrdil je ani gestapak Kiesewet-
ter, ktery mel nad okultisty dozor.
Smichovsky byl nepochybne nej-
vzdelanejsi eesky hermetik, ovladany
faustovskym komplexem neukojitelne-
ho poznavani, ktery ho nejprve pfive-
dl k theurgii a posleze z nej uCinil eer-
neho maga v pravem slova smyslu.
V touze po poznani a posleze v touze
po osvobozeni se oddal eerne magii ja-
ko j eho historicky prototyp a j ako on
mel sveho Mefista a take "nejvyssi svou
chvili" prozil ve vezeni. Sve posledni
hodiny pry Smichovsky strasIive pro-
Hieel, snad ze strachu z uduseni, nebor
uder do hlavy, kterym byl smrtelne zra-
nen, mu patrne poskodil prodlouzenou
michu, v niZ je take centrum regulace
dychani, a on se postupne stale vic a vic
dusil a po smrti pry "zeernal". Kdyz se
tyto podrobnosti jeho smrti spojily
s faktem, ze ve vezeni vyvolaval d'abla,
vznikla snadno mezi tehdejsimi okul-
tisty povest, ze si Smichovskeho odnesl
d'abel. Jak je videt, stredoveke okultis-
ticke zkazky do soueasnosti nevymre-
ly. Avsak nezavisle na teto povesti tu
Smichovskeho d'abel skuteene byl -
v nem samem roznecoval vsechny je-
ho osudne vasne a pO"dnecoval jeho Ci-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
ny, ktere mu posleze ziskaly onu povest
"malostranskeho d'abla" ei "d'ablova
pHtele", jak byl oznaeovan v tiskove
kampani vedene proti nemu. Ale ne-
pochybne proZlval i chvile pochyb
o smyslu sveho zivota ve znameni "eer-
ne moci", a proto snad i 0 nem plati
slova sebeobzaloby Goethova Fausta:
"Kdybych, prost magie, moh svetem )fti,
kouzelnych hesel zcela zapomniti,
pFed tebou, phrodo, jak muz bych stal
a s r!chou bych se lidskJ,m tvorem zval.
Ja se)fm zval, nez v temna tajuplna
jsem zabFed, so be sam i svetu kina ...
Tak zijem, mlhou pover zmateni:
jsou zde, jsou tam, ted' hlas, ted' znameni;
a zlekan, kazdy z nas je sam a sam ... ((
Knihovna dvojnasobneho doktora
ani tajemne sklepeni domu U Zlate 10-
di uz nevydaji Z:idne svedectvi 0 zbe-
sile touze prazskeho Fausta naseho sto-
led, ktery cestu za pravdou skonCil ve
svete pHzraku. 0 jeho osudl1 lze opet
s Goethovy-m Faustem Hci:
» Bcsu se C/ovck snadno nezhosti,
pout phsnych duchu nelze zpFetrhati. ((
Kym vlastne byl Arved Smichovsky,
tento "d'abel s andelsky modryma oei-
ma",jakjej nazvaljeden zjeho spoll1-
vezrn\ tento "d'abluv pHtel" ,jak jej na-
zval jeden novinaf? Zevnejskem byl
maleho vzrustl1, puvodne ponekl1d ob-
tloustly a mekky, s bohatymi vlnitymi
eernymi vlasy a vyraznyma modryma
oCima. Nosival plnovous, nebo jen sil-
ny knir, ale chodival i bezvousy. Srov-
name-Ii jeho ruzne fotografie z obdo-
bi dvacatych a tficatych let, marne
dojem, ze se tl1 jedna 0 nhne osoby;
z fotografii se na nas diva chlapecky zi-
va, ale take zasmusile duchovni i bon-
vivansky pozivaena tvar. Dokazal byt,
OSOBNOSTI
podle svedectvi ruznych osob, laskavy
a obetavy, ale i kruty a mstivy. Zenu
j ednoho znameho astrologa, trvale
upoutanou na luzko s roztrousenou
mozkomiSni skler6zou, dlouho theur-
gicky lecil tim, ze ji po znacny cas te-
mer denne nosil vzacne kvetiny, ktere
ji kladl k hlave. Dokizal byt velkorysy
i malicherny, obetavy i sobecky, pH-
stupny i uzavreny ... Jeho osobnost by-
la plna dynamickych protikladu. Do-
kizal pfijit na schuzku se svy-mi prateli,
odlozit tasku plnou knih - temer stale
se pohyboval s odfenou taskou plnou
knih - a pit a bavit se az do rina, zpi-
vat a hrit na kytaru. Ale dokizal byt ta-
ke cele tydny sam, ponohn do svych
knih. Miloval dobre jidlo a vino, ale na-
devse miloval knihy a zase jenom kni-
hy, za jejichZ ziskinim podnikl neuve-
fitelne v)Tpravy. Pfipomenme si, ze aby
se zmocnil jistych kabbalistickych spi-
su, stal v cele utoku fasisticke bojuvky
na vinohradskou synagogu. Citil se byt,
jak sam pfiznal u soudu, vice Nemcem
nd Cechem, protoze trpel malosti ces-
kych pomeru a ceskou pHzemnostL
U soudu vubec dokizal byt hrdy
a otevreny, a prece se propujCiI k ha-
nebnemu "usvedcovani" nevinnych
ave vezeni podlemu udavacstvLJe to
osobnost ovladana dravou touhou po
neustale se prohlubujidm a rozsiruji-
dm poznani, pfipravena obetovat mu
vse, ale rna, zejmena ve vezeni, i obdo-
bi krize, v nichz se zoufale upina na za-
chranu holeho Zivota.
v co vlastne vefil tento udajne "taj-
ny jezuita", svobodny zednar, fasista,
theurg i satanista? Vroucne miloval
hebrejskou liturgii.Jeho preklad hym-
275
nu Melek Eljon (Psyche 1936, c. 8) to
dokazuje jako jedna z mala prad, kte-
re po sobe zanechal, ale dokizal i po-
kfikovat na politickych schuzich hesla
rasove nenavisti, utoCiljako jeden z ve-
litelu fasistickych gard na Zidy, ale do-
kizal je i zachranovat pred zlobou na-
cistu. Chlubil se svym katanstvim, ale
u soudu vystoupily i osoby, ktere do-
svedcily, ze jim pomohl zcela nezistne
a obetave. Udal sam jen jednou, ale
i potlacoval udani "meldru" ... Nikdo
uz nebude s to analyzovat slozitou psy-
chiku tohoto prazskeho Fausta, ani
identifikovat smysluplne souvislosti je-
ho zivota, v jejichZ pletivu se jeho du-
se utvarela a vybuchovala jako mno-
hobarevny gejzir, nikdo uz nebude s to
pochopit tyto psychicke iluminace pI-
ne tlumenych i jedovate zaHdch ba-
rev. Mozna, ze v nem byla pHtomna
nevedoma tendence k sebedestrukci
vyvstala z aktivace jeho demonickeho
alter-ega, nutne provazejid jeho cer-
nomagickou praxi, mozna, ze to byla
spiSe jen nevedoma, ale pfirozena tou-
ha po sebezniceni zivota tak dynamic-
keho, ale souCasne neplodneho, plne-
ho podivuhodnych zaZitku, v nemz
vsak jako hluboki ran a tkvelo i jeho
lidske nenaplnenL Smichovsky je v jis-
tern smyslu i jakousi postavou z hrdi-
nu anglickeho gotickeho romanu, je
z rodu tajemnych a zrudnych mnichu,
kteH za sebou vlecou zlo jako tragic-
ky nevyhnutelny osud, ktery je hnete
a soucasne pohlcuje. Sklepeni malost-
ranskeho domu, kam sestupoval, aby
zde narysoval magicky kruh a evoko-
val demony,je symbolemjeho vlastni
duse - sestoupil az na j eji dno a osle-
pen zelenym pHsvitem pulnocniho
276 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

Ctyi'i ruz11I? tVclfe JiNho Arveda Sm{chovskeho.

OSOBNOSTI
slunce, ktere zde plane, uz nenasel ces-
tu zpet k lidskemu slunci polednimu.
V honosne hrobce rodiny Smichov-
skych na OlSanskem hrbitove, v jejiz
kapli , vyzdobene komturskymi stuha-
mi vybledlych barev, kde byly slouze-
ny zidusni mse zajeho otce,je uloze-
no jenjeho jmeno, vetsinou tech, kdoz
277
se s nim stykali, proklinane a nenavi-
dene. A prece za sebou nezanechal jen
pohrdini a nenivist, ale - a to prede-
vsim - take velkou hadanku Ci velke
tajemstvi, ktere uz nikdy nebude od-
haleno.Jeho psychologicke, ale i etic-
ke, esotericke a jine aspekty muzeme
uz jen tusit.
278
Oldrich Elias
Old rich Elias
Vzdelany a pilny hermetik a zejmena
uceny kabbalista romantickeho zaloze-
ni JUDr. Oldrich Elias se narodil 24.
zaH 1895 v Tabore v rodine statniho
Mednika. Otec, piSid tehdy hodne cte-
ne detske knihy, zvlaste pohadky, pod
jmenem T. E. Tisovsky, byl zamestnan
na financnim Made. Matka, pHsna ka-
tolicka vychovana v klastere, byla uCi-
telkou. Otec prispival take cetnymi
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
Clanky do mistnich regionalnich Caso-
pisu pod zahadnym pseudonymem
"Marta". Manzele Eliasovi meli celkem
ctyri deti, a to dva syny, Oldricha
a Mojmira, kteH oba zemreli v nacis-
tickem koncentracnim tabore (Mojmir
byl gestapem zatcen na zaklade cetnych
pokusu 0 zichranu sveho bratra Old-
richa, ktery byl zatcen dHve), a dye dee-
ry, z nichz jedna se stala spisovatelkou
OSOBNOSTI
lehkych spolecenskych romanu, ktere
vydavala pod pseudonymem Hiittlova,
a druha se stala profesorkou na gynma-
ziu. Nekdy kolem roku 1910 se Elii-
sovi odstehovali z Tabora do Prahy, ne-
bot otec zde ziskal misto reditele na
Zemskem financnim reditelstvi.
V Praze dokonCil Oldrich Elias, nej-
stadi syn, gymnazijni studia, ktera zacal
v Tabore. Pote vystudoval prazskou
pravnickou fakuItu. Po dokonceni
studia a snad uz i behem neho se ve-
noval navstevam prednasek 0 asyrolo-
gii a egyptologii a pilne se uCil hebrej-
stine. Za prvni svetove valky byl
mobilizovan do rakousko-uherske ar-
mady, ale na frontu ndel, slouzil v kan-
celafi leteckeho utvaru na znamem le-
tisti Schwechart u Vidne. Asi kolem
roku 1921 se ozenil s bohatou divkou,
ktera dostala venem nekolik Cinzov-
nich domu v Praze, ale jeho manzelstvi
nebylo stastne a by val pry casto viden
v doprovodu damy, ktere Hkal Anynka
a jd byla nejen jeho pHtelkyni, ale sdi-
lela s nim i zajem 0 okultismus. Po vy-
studovani prav nastoupil dr. Elias na
misto urednika a stal se pozdeji vrch-
nim radou Nejvyssiho financniho kon-
trolniho uradu v Praze, coz bylo spo-
lecensky vysoke a financne vynosne
postaveni, ktere mu umoznovalo, aby
se venoval pIne svym zajmum a zali-
bam. NejvetSimi z nich bylo studium
kabbaly v sirokych souvislostech dejin
zidovskeho naroda a mysticismu, ale ta-
ke mel zalibu ve sbirani earodejnicke
literatury, zejmena starych grimoaru
a cernomagickych receptu. Aktivne se
vsak venovaljen spiritismu, a ackoli byl
znaIcem magie, kjeji praxi nikdy ne-
279
pfistoupil. Byl Cinny ve Spolecnosti pro
psychicka studia, publikoval clanky ve
Zmatlikove prazske Revui St'astnych lidi,
pusobil a prednasel ve spolku Univer-
salia a koncem tficar-ych let pusobil do-
casne v jedne prazske martinisticke 16-
zi. Nekolik let redigoval casopis Stopy
duse.Jako znalec mezinarodnich financ-
nich dohod a financniho prava cesto-
val sluzebne casto do zahranici, zejme-
na do Rakouska a Nemecka. Po
nekolikere vymene bytu se s manzel-
kou usadil na Smichove v dndni Nad-
razni ulici. Manzele vsak spolu ndili
asi od poloviny tficar-ych let. Tato okol-
nost vedla k tomu, ze po zatceni gesta-
pem byla uchranena od zabaveni
Eliasova knihovna, bohata na kabbalis-
tickou a magickou literaturu, a ucho-
vano zustalo i nekolik rukopisu, zejme-
na rozsahle dejiny okultismu a obsahla
ucebnice kabbaly. Pani Eliisova vsak
pred svou dobrovolnou smrti tuto kni-
hovnu rozprodala a rukopisy ukryla ve
sklepe pod uhlim, kde podlehly zkaze,
protoze byly ulozeny jeh ve velke ple-
chove krabici. 0 Eliasove zatceni ges-
tapem kolovaly ruzne domnenky. Sou-
dilo se, ze byl zatcen proto, ze byl
povazovan,jako znalec kabbaly, za pH-
tele Zidu, ale take, ze byl povazovan za
pHbuzneho generala A. Eliase, predse-
dy protektoratni vlady, ktery spolupra-
coval s protinacistickym odbojem a byl
za to pozdeji nacisty zatcen a popra-
ven. Jeho pfibuznym vSak nebyl. Po
kritkem vezneni na Pankrici byl Elias
prevezen do koncentracniho tabora
v Osvetimi, kde 8. listopadu 1941 ze-
mrel. Udajne pry na otravu krve, kte-
rou si sam pfivodil, kdyz si osetfoval
vred, ktery se mu na tele vytvofil. Sve
280
zatceni a svuj osud si sam predvidal.
Mluvil jsem s zenou, ktera ho osobne
znala, a ta mi sdelila, ze se s ni a se svY-
mi nejbliZsimi prateli pred svYm zatce-
nim rozlouCil stirn, ze se uz nikdy ne-
0. Elias s manzelkou.
uvidi, protoze bude zatcen a z vezeni
gestapa se uz nevrati. Elias pry byl vy-
nikajidm chiromantem, ale prakticky
provozoval tuto divinacni metodu jen
zHdkakdy. Kratce pred svYm zatcenim
byl pry velmi rozrusen, mival depresiv-
ni stavy, povahove se velmi zmenil
a prosil sve zname, aby se za nej mod-
lili. Telesne by val zdrav, trpel vsak sil-
nou nedoslychavosti, kterou ziskal jiz
jako dire v dusledku prodelane spaly.
Byl vyssi, spiSe gracilni postavy s vyso-
kym olysalym celem a bilymi vlasy. Ne-
doslychavost pry kompenzoval vYbor-
nym odeziranim. Lide, kteH dr. Eliase
znali z doby dlouho pred nacistickou
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
okupad, kdy se mu az na jeho manzel-
ske problemy doMe dahlo, ho charak-
terizuji jako velmi pHjemneho, i kdyz
zddenliveho a ponekud sucheho Clo-
veka, nicmene se smyslem pro jemny
intelektualni humor, velmi pracovite-
ho a maximalne setHdho svuj draho-
cenny cas. Konzultace pry casto posky-
toval v chuzi, neustale sledoval Cas se
zretelem na svuj pevne stanoveny den-
ni program. Mel pry chorobny strach
ze spinavYch ved, zejmena z pouzirych
bankovek, ktere si vymenoval za Ciste,
nepouzite.Jeho taborsky spoluzak P. F.
ho charakterizoval jako mileho, i kdyz
ponekud uzavreneho kamarada a po-
zdeji obetaveho pHtele, ktery byl vzdy
ochoten pomoci. Dochazel do prazske-
ho Rotary-klubu a jeho nejlepsim pH-
tel em pry byl tehdejsi vrchni prazsky
rabin.
OSOBNOSTI
Jako jeden z mala eeskych hermeti-
ku ovlidal starou hebrejstinu a byl scho-
pen eist kabbalisticke spisy v originale.
Byl vubec velkym znalcem zidovske
kultury, a kdyz se zueastnil exkurzi do
staroprazske synagogy, Casto pry ptebi-
ral ryklad, kdyz ho 0 to pruvodce, kte-
ry znal jeho velke vedomosti, pozadal.
Dokizal pry zasvecene a zaujate vypri-
vet ruzne historicke zajimavosti. Byl
velmi hloubave povahy se zajmem 0 Ji-
teraturu a 0 vse tajemne. Citaval rid ho-
rory a jeho nejoblibenejsi knihou byly
pry staroprazske povesti Popelky Bilia-
nove, v nicM byla fada hruzostrasnych
historek. Fascinoval ho udajne ohen a uz
jako chlapec mival jakesi pyromanicke
tendence. Se zaujetim, a taktikajic v te-
renu, studoval fenomen lidoveho earo-
dejnictvi, ktery take na nekolika ptipa-
dech venkovskych earodejnic, ktere se
tehdy jdte tu a tam vyskytovaly, popsal
a publikoval. Tak napt. popsal souboj zle
earodejnice se "starym moudrym pis-
makem,jinak dobrotirym earodejem",
ktery se odehril kdesi na venkove; ph
pohtbu tamejsi earodejnice se pry strhla
takova vichhce, "ze rvala ptikrov z jeji
rakve" (Elias 0.: Carodijnice mezi ncimi;
1938, Horev e. 5, s. 41n.).Velmi se pry
obaval zdanlive smrti, protoze se v jeho
rode takovy ptipad stal. Jednalo se
o mladeho muze, ktery byl zdanlive za-
bit bleskem a pak pochovan v kovove
rakvi v rodinne hrobce. Ph dalSim po-
htbu se zjistily stopy marneho pokusu
tohoto zdomneleho neboztika dostat se
ven. Zajem 0 okultismus mel u Eliise
patrne dvoji puvod,jednak to byla ryse
zminena eetba strasidelnych povesti,
kteri ho vzrusovala, a dale vliv jeho ro-
dieu, zvlaste matky, ktera byla udajne
281
medijni, a ae zbozna katolieka se pry
zabyvala spiritismem. Spiritisticke sean-
ce Eliase take phtahovaly a spolu s dr.
Karlem Kuchynkou, ptednim eeskym
parapsychologem, se zueastnoval seanci
se znamymi eeskymi i zahranienimi
medii, jejichz vyzkum sponzoroval
prazsky nakladatel Neubert. Pravidelne
zajizdel do osady Smolotely u Ptibra-
mi a studoval zde medijni projevy jiste
osoby, ktere se realizovaly jako "strase-
ni". Rodiee dr. Eliase se nakonec od-
stehovali do Sadske a bydleli zde ve vi-
le u lesa, v nemz pry Eli sktitkove.
Pravidelne jim na ureite misto v lese
phnaseli sui a med a jejich existenci
brali jako neco samoztejmeho, protoze
se jim pry vicekrit zjevili. Eliasuv za-
jem 0 okultismus byl hluboky a 0 jeho
zaeatcich sam piSe v easopise Stop), du-
se, ktery po urCitou dobu take redi-
goval.
KNlHOYKA S\"-olh."l)~~ $~0I.\ YED
,u: ""U2nc K-;-CH
$Y~
L
DR. 0LDiUCH EuAS
DO l\1AGIE
lJN{\'E.~s..\U~Sl"011~~~q¢St.Ht."R..'\tb.'1.-ffit).tt.~
K~H{l!S.K..\R..",\:.~ \~. k:'~L~N". ~~~N:,\.. ~
282
Domenou jeho zajmu vsak byla
kabbala, jiz byl skutecny znalec. Mel
styky s tehdejsimi nemeckymi okulti-
sty, zejmena z okruhu clenu radu Or-
do Templi Orientis a Fraternitas Satur-
ni, a dostaval od nich "zasvecovad
dopisy". Patrne take jako jeden z mala
ceskych okultistu se v Hannoveru
osobne seSel s Aleistrem Crowleyem.
Byl pry vsak typem ucence knizniho
typu a jeho ponekud abstraktni ptistup
se vyrazne projevuje zejmena v jeho
spise Uvod do magie (1935).
Elias pattil k zakladajidm clenum
Universalie, ale v roce 1938 se take stal,
aniz sve clenstvi v U niversalii pferuSil,
clenem Lasenicova Horev-klubu, ale
nikdy nepattil kjeho uzsimu krouzku.
V teze dobe ho take Lasenic "ptipra-
viI" 0 martinistickou chartu a prevzal
vedeni jedne ze dvou tehdejsich praz-
skych martinistickych 16Zl. Elias byl ta- .
ke clenem tadu iluminatu a ve v-yboru
Universalie zastaval funkci mistopfed-
sedy a predsedy smirciho soudu.v ram-
ci sveho pusobeni v Universalii pattil
k nejeasteji prednasejidm lektorum
a jeho ptednasky z kabbaly, konane
v kavarne Louvre, vyvolavaly znacny
zajem posluchacu. Na Lasenica pry po-
nekud zarlil, protoze ten byl pokladan
za vetsiho znalce hermetismu nd on.
Eliasuv vyklad magickych fenomenu,
jak je podal ve sve vyse uvedene kni-
ze, ktera slouzila jako ucebnice pro her-
meticke kurzy, byl dosti mechanisticky
a v podstate naivne materialisticky, for-
maIne dost suchy, nicmene prozrazuji-
d velke znalosti. Elias, ktery nosil ang-
licky zasttizeny knir a mel tmave,
mekke oCi,jemne vystupovani a cho-
dil vzdy peclive ustrojen, byl pres svou
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
urcitou uzavrenost velmi obliben. Za-
byval se j6gickymi dechovymi cvice-
nimi, ale duchovne v tomto smeru ni-
jak nepokrocil, cinil to spiSe z jakychsi
zdravotnich duvodu - velmi dbal na
hygienu a na sve zdravl.
Do hermeticke literatury vstoupil
spiskem Mrtv{ se ms({ - na okraj zdhad-
ne smrti objevitele hrobky Tutanchdmonovy
(Praha 1923). Bylo to tehdy vzrusujid
tema a Eliasovi dalo pHlditost pojed-
nat zde 0 sv-ych oblibenych tematech.
Tehoz roku vydal velke dilo Magie a de-
monologie ve stare Babylonii (Praha 1923),
ktere bylo v-ysledkemjeho intenzivnich
a extenzivnich studii. Ackoli bylo na
svetove urovni, nedosahlo informacni
hodnoty monografii Fosseye nebo Le-
normanta. Nicmene bylo v mnoha
smerech v-yznamnym ptinosem ke stu-
diu daneho tematu a v nekolika ptipa-
dech opravilo i historicke omyly Le-
normantovy. Prozrazovalo jiz velmi
erudovaneho badatele a cenny byl ze-
jmenajeho uvod do magicke praxe sta-
rych Babylonanu. 0 rok pozdeji vydal
Elias v temze nakladatelstvi vynikajid
monografii Golem - historickd studie na
podklade okkultnim (Praha 1924). Toto
dilo patti mezi nejlepsi, co bylo ve sve-
tove literature k problematice magicky
ozivenych soch, a prazskeho Golema
zvlaste, napsano. Shrnul v nem vse, co
bylo znamo 0 magickem stvoreni zi-
v-ych soch, a vse, co bylo znamo 0 praz-
skem i jinych golemech. Prazskeho go-
lema nepovazovaljen za legendu, ale za
skutecnou udalost a pokusil se i vy-
stopovat jeho dalSi osudy, naptiklad
i mista, kde byl po svem zniceni jeho
tvurcem, prazskym rabbim Jehudou
OSOBNOSTI 283
284
Lowem ben Becalelem, ulozen, a ozna-
Cil i hypoteticke misto, kde byly zbyt-
ky golema posleze pohrbeny. Opet
s velkou erudid popsal zpusob kabba-
listickeho tvoreni golema v opustene
kosirske cihelne.V mnoha smerechje
tato Eliasova kniha lepsi nd svetove
zname monografie na dane tema od H.
L. Helda a Chajima Blocha. Mene zda-
fiLi byla jeho dam kniha Uvod do magie
(Praha 1935, nakladem Universalie), ac-
koli byla v recenzi phjata pHznive. Me-
la to byt ucebnice, resp. studijni mate-
rial slouzid kurzu 0 magii, ktery
Universalia opakovane poradala. Elias
tu uvedl mnozstvi ruznych definic ma-
gie, ale sam k presnejsimu vlastnimu
vymezeni nedospel. Zavedl zde vsak
pojem "mentalni magie", "omezene na
sily a prostfedky vlastni psychicke
osobnosti operaterovy" (pokLidal za ni
napr. hypn6zu). Bylo to zcela sporne
pojeti a vice nd vlastni magii se v te-
to pomerne title knize venoval prede-
vsim kabbale.V knize, ktera rna celkem
jen 119 stran, pojednava na str. 19-32
o spiritismu, na str. 33-39 0 parapsy-
chologii, na str. 41-69 0 kabbale ana
str.110-119 0 mystice. Magieje zde
v podstate ztotoznena s kabbalou, jiZ j e
venovana podstatna cast dila, a magie
je tu pojednana,jakjiz bylo naznaceno,
dosti abstraktne a suse. Temer polovina
knihy je venovana kabbale a take spiri-
tismu a parapsychologii. Prednosti je
ale jinde zanedbavane rozlisovani ma-
gie na psychurgii a theurgii: prvni je
"magicke umeni vchazeti ve styk"
s duchovnimi bytostmi nizsiho, druhe
s bytostmi vyssiho radu. Za nejlepsi vy-
stizeni podstaty magie poklada formu-
laci Papusovu: "Magie jest uziti dyna-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
misovane yule lidske k rychlejsil11u v-y-
vinu Zivoudch sil pHrody", ktera vsak
sarna vyzaduje dam vysvetleni. Posled-
nim Eliasovym dilem je pak strucne
psana Kabbala. Pojem, dejiny a prameny
(Praha 1938), ktera byla snad pHprav-
nou prad k jeho, bohuzel znicene,
ucebnici kabbaly a ktera byla ve sve
dobe nejlepsim inform.ativnim dilem
o dejinach kabbaly v ceske literature.
Dilo bylo psano zjevne s velkym pfe-
hledem a zaujetim.V knize je zdi\raz-
nen zasadni vyznam kabbaly pro her-
metismus, ale je tu odmitnuto pokladat
kabbalu jen za "pomocnou vedu" pro
hermetismus. Autor zde take poukazal
na to, ze v jistem Sl11eru bude mit kab-
bala "povzdy prednost pl~ed Magi{ pouze
astralni z toho duvodu, ze vychazejic z nej-
vym Urovl1C plal1c zivota, pusobi dolu 5 pl~i­
rozerl}'m proudem svetoveho dCl1i,jez se na-
{emu vcdomi jevl jako Cas ". V prakticke
Kabbale (Elias piSe velke K) je nejdu-
lditejsi "zdahla dYl1al11icka pr~jekce kab-
balistovy vule do urovnc hl11otl1e/7o, l1ebo
aspol:; astralniho sveta" (oba citity za spi-
su Kabbala, s. 3).
Elias hodne publikoval casopisecky
v ruznych revuich pod radou pseudo-
nymu,jako napHklad Etana, Echad, Ete-
lot ve Stopach dure a jinde. A byl to pa-
trne on, kdo dal podnet k ceskemu
prekladu (ktery byl rozSifen jen v ro-
taprintove forme) tivodnich kapitol di-
la 0 l11agii prosluleho Aleistra Crow-
leyho.Jakjiz bylo uvedeno,Elias byl take
patrne jedinym vyznamnym ceskym
hermetikem, ktery se s Crowleym osob-
ne seSel. Stalo se to nekdy uprostred tfi-
catych let v Hannoveru. Schuzka byla
domluvena v jiste kavarne, ale nd k ni
OSOBNOSTI
melo dojit, Elias se jdte s jednim praz-
skym hermetikem prochazeli v pHsta-
vu, kdyz k nim ptikrocil nejaky muz,
ktery se predstavil jako Crowley. I kdyz
se 0 Eliasovi tvrdilo, ze se zabyva sexu-
alni magii, nebylo tomu tak a tato po-
vest vzdla zrejme z toho, ze z jeho pod-
netu vysla v rotaprintovanem vydani
dvoje skripta obsahujici Crowleyuv
uvod do magie.
Originalnim dilem EIiase byl po-
kus 0 tzv. "narodni kabbalu", tj. 0 pre-
vod kabbalisticky pojatych relaci mezi
pismeny a cisly, ktery vychazi z heb-
rejstiny, na cdtinu, tedy pokus ptifadit
ceskym pismenum ciselnou hodnotu
k ucelum zvednYm. Podnitili ho k to-
mu patrne nemectl badatele Peryt-
Schou a A. Strauss, ktefi se pokusili -
285
neuspesne - 0 narodni kabbalu ne-
meckou. Elias venoval teoretickym za-
kladum problemu narodni kabbaly
enormni cast sveho dila 0 magii (s.
102-109), aniz se jen ptibliZiI jeho
konkretizaci pro narodni ceskou kab-
balu. Take s predcasne zesnulym EIia-
sem oddlo z novodobeho ceskeho
hermetismu cosi jedinecneho, osob-
nost a dilo, ktere byly bytostnymi rea-
lizacemi jakehosi vyssiho predurceni.
Byl-Ii Frantisek Kabelak predevsim
kabbalistickym magem a filosofem, byl
Oldtich Elias predevsim velmi pouce-
nym historikem kabbaly a filosofem
kabbalisticke magie. Patfil ke svetlym
zjevum duchovniho hnuti, ktere po-
mahal utvaret a jehoz povahu pozna-
menaval svou erudici a ptirozenou du-
stojnosti.
286
Josef Louda
(Theophanus Abba)
Josef Louda (Theophanus Abba)
Posledni vyraznou osobnosti z kruhu
ceskych universalistu, s niz jsern se
osobne setkaval, byl pratelsky a rnily
Clovek, znalec Tarotu a alchyrnista Josef
Louda, pfSid pod pseudonyrnern The-
ophanus Abba. Setkavali jsrne se v Pra-
ze, karn Abba,jak ho budu dale jrneno-
vat, dojizdel z rnista sveho posledniho
bydliSte, ponureho dornku z nernene
ponure ulice v Terezine.
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
Narodil se 14. prosince 1901 v Hod-
kach u Svetle pod Jdtedern, v kraji spi-
sovatelky Karoliny Svetle,jako prvoro-
zeny syn Vaclava Loudy, pekarskeho
delnika, a Marie Loudove, rozene Kabat-
kove, dcery chalupnika z teze obce. Po-
chazel tedy z chudeho prostredi a rodina
se pozdeji,jdte s dalSlrn synern, preste-
hovala z hor do Mnichova Hradiste, kde
otec zakoupil starou pekarnu, z niz poz-
OSOBNOSTI
deji vybudoval podnik, ktery pekarsky-
mi a cukrarskymi ryrobky zasoboval ce-
Ie okoli.Jdte pred prvni svetovou vilkou
rodina mela etyfi deti, tfi syny a jednu
dceru.Valka do Zivota Loudorych tvrde
zasahla, protoze nebyl dostatek mouky
a jinych materiaIu pro ryrobu a otec na-
rukoval do valky. Rodina zivofila a rnla-
dy Josef Louda se rozhoduje, ze zaene
studovat tfilete obchodni uciliste v Mla-
de Boleslavi, aby jako nejstarsi syn rodi-
ne co nejdHve pomohl.V roce 1918 to-
to studium absolvuje a je pak zamestnan
jako llcetni a eesko-nemecky korespon-
dent u textiIni firmy v Liberci. Pro funk-
ci korespondenta je kvalifikovan tim, ze
v letech 1913-1916 absolvoval nemec-
kou mestanskou skolu v tehdy nemecke
osade Haida u Ceske Lipy, dnes zvane
Cesky Bor. Ale jiz za rok prechazi k jine
textilni firme v Mlade Boleslavi, kde pak
setrvava nekolik let a kde se zapracovava
do oboru obchodovani s textiliemi.V le-
tech 1921-1922 vykonava prezeneni
vojenskou sluzbu v Turnove a v Mlade
Boleslavi.v teto dobe se jiz zajima 0 her-
metismus a kabbalu. Dochazi na hodiny
hebrejstiny k mistnimu rabinovi dr.
Goldmannovi. Na sklonku roku 1929,
vybaven solidnimi znalostmi francouz-
stiny, odjizdi na zkusenou do Francie, se-
trvava nejprve devet mesicu v PaHzi a pak
odjiZdi do Bordeaux, kde nachazi za-
mestnanijako francouzsko-nemecky ob-
chodni korespondent.Ve volnych chvi-
lich hodne cestuje, poznava Azurove
pobrdi, navstevuje Monte Carlo, Brusel
a jina mista. Studuje francouzskou her-
metickou literaturu a rnnozstvi knih, kte-
re si v PafiZi zakoupil, si pozdeji pfivezl
domu, mimo jine i temer kompletni vy-
dani llplneho francouzskeho prekladu
287
kabbalisticke knihy Zohar od]. de Pau-
lyho z roku 1906, ktereho bylo vydano
jen tfi sta rytisku a patH dnes k velkym
vzacnostem. Chybel mu pouze patY sva-
zek, ale ten chybi temer kazdemu ddi-
teli tohoto dila, protoze byl po vydani
k)rmsi skupovan.v dobe sveho pobytu ve
Francii se stava honorovanym dopisova-
telem Narodn{ politiky, tehdy predniho
ceskeho deniku, do nehoz pfispiva zpra-
varni 0 politickych a kulturnich udalos-
tech ve Francii. Predtim, nd se vrati do
Prahy, kde rna slozit zkousky jako lektor
francouzstiny, navstevuje jdte Lurdy
a Spanelsko. Zaliba ve vyucovani fran-
couzStiny Abbovi zustala po cely zivot,
stale mival nejmene deset soukromych
zaku a honorare za toto vyucovini mu
pomahaly prekonavat pozdejsi trpky lldel
duchodce bUrZoazniho 0) puvodu.
Po kratkem pobytu v Cechach odjiz-
di roku 1931 znovu do Francie, ale te-
hoz roku se take vraci zpet do vlasti, kde
je pak zamestnan jako textilni odbornik
u ruznych firem, az si konecne zaHdil
vlastni obchod textilem v Opoene pod
Orlickymi horami.V roce 1932 se oze-
nil, ale roku 1959 bylo toto manzelstvi
rozlouceno aAbba od te doby ziI osame-
Ie, i kdyz j eho styky s zenami, akcento-
vane zvlastnim lyrick)rm pojetim, nebyly
vzacne. Za druhe svetove vilky podpo-
royal francouzske vaIecne zajatce pracu-
jici v Opoene potravinami a odevy a vy-
slouzil si za to kritkodobe zatceni
a ryslechy na gestapu. Po "viteznem llno-
ru" 1948 je nucen predat svuj obchod
do narodni spravy a pfijmout manualni
prici. Pozdeji se vsak stava mzdorym
llcetnim v cukrovaru v Ceskem MeziH-
Ci, ale pracuje zde jen kratce, brzy nastu-
288
pUJe zamestnani v pobocce brnenske
zbrojovky v Opocne, nejprve jako sklad-
nik, pakjako dispecer dilenske prace.Ja-
ko chernik se hJasi na rizikove pracoviste
a pracuje jako galvanizator. Dusledkem
je vsak lehke astma, ktere ho trapi do kon-
ce zivota. Za praci dostava od vedeni pod-
niku pochvalu a v roce 1961 odchazi do
duchodu. Pfilepsuje si financne vyuco-
vanim francouzstiny, kterou soukrome
vyucoval temer stale, a usazuje se v Mni-
chove HradistiV roce 1973 se stehuje do
Terezina, kde po tezke nemoci 22. pro-
since 1975 umira a kde je take pohlben.
Hermetismem se Abba intenzivne
zabyval spolecne se svYm nejlepsim pH-
telem Josefem Pankem z Mnichova
Hradiste. To byl jeden ze dvou muzu,
ktefi po zatceni Kefera vynesli z jeho
gestapem zapecetene pracovny mnoz-
stvi publikad Universalie a nekolik Ke-
ferovych rukopisu. Spolecnou pHtel-
kyni, ktera se pozdeji stala P.1nkovou
manzelkou, pani Bozenu Ferklovou,jez
byla vynikajidm mediem, pouzivali
k nekromantickym operadm. Zde
vznikly Abbovy "nadpfirozene kontak-
ty" s Paracelsem, ktere daly pozdeji
vzniknout jeho dilu 0 Tarotu, ktere je
dodnes v rukopise. Ale v Mnichove
Hradisti na z.1mku je take vynikajid
knihovna s mnozstvim vzacne her me-
ticke a zvlaste magicke literatury, a tak
maji oba, Abba i Panek, zdroj her me-
tickych studii na dosah ruky. * U P.1n-
ka byla take po celou valku ulozena li-
* Na zamku v Mnichove Hradisti je pozoru-
hodna sbirka sti'edoveke Iiteratury 0 111agii
a krome jineho tez sbirka rukopisu Salamou-
novych klii'ku.
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
teratura, zachranen.1 pred gestapem
z Keferovy pracovny. Pani Ferklova-
Pankova zachranila v roce 1922 Abbo-
vi zivot, kdyz jasnovidne urcila sprav-
nou diagn6zu choroby, kterou Abba
tehdy prodelaval behem sve hospitali-
zace v nemocnici v Mlade Baleslavi.
Lekafi stanovena diagn6za a terapie by-
la mylna a byla by vedla k osudne otra-
ve organismu a k nevyhnutelne smrti.
Pocatecni Abbuv zajem 0 kabbalu
a alchymii - laboroval take podle klasic-
kych receptu a venoval mi pozdeji al-
chymistickou cestou vyrobene stfibro -
je pozdeji vystHdan zajmem 0 Tarot,
v nemz pravem spatruje syntezu herme-
tickeho ucenl. N ejvyssim vzorem a poz-
deji duchovnim Mistrem, s nimz m.1
psychurgicky kontakt,je mu Paracelsus.
Abba zaeal publikovat v easopise Logos
ajeho pHspevky byly tak pozoruhodne,
ze jej Kefer zve k trvale spolupraci do
Prahy (viz pfilohu). Knizne, po dlou-
hych pHpravach, vydava v roce 1939
u nakladatele Kociho, ktery byl pHzniv-
cern esoterismu a zejmena mystiky, prv-
ni dil sve pfipravovane trilogie Z odka-
zu proroku, nazvany AZchymie ve svetle
chemie soucasne, a brzy nato druhy dil VJI-
klad zjeven£]ana Theologa, abe knihy pod
pseudonymem Theophanus Abba. Tretf
dil, venovany Tarotu, se mu uz nepoda-
filo vydat, protoze pfisla nacisticki oku-
pace a s ni zakaz okultnich publikad.
Tento tretf dil uvedene trilogie, hlubo-
ki analyza Tarotu inspirovana psychur-
gickymi komunikacemi s "duchem" Pa-
racelsa, byl vsak napsan a ceki v rukopise
na vydani, ktere by bylo nespornym
obohacenim puvodni ceske hermeticke
literatury. Studie 0 Tarotu je psana ve for-
OSOBNOSTI 289

me dopisu Paracelsovi a je doprovazena fik Martin Stejskal.V rukopisne pozu-

viastni rekonstrukd dvaadvaceti veikych staiosti, kterou rni Abba pred svou smrti
tarotovy-ch arkan.Jejich obrazy pozdeji odkazai,je fada dalSich cennych prad,
nakresliijeden zAbbovy-ch spoiupracov- ktere by byio vhodne vydat knizne; rni-
niku a pratel, Zllamy prazsky malir a gra- mo jine synteticka prace 0 Dusi sveta,
290
kabbalisticka a hermeticka "miscela-
nea" ,jak Abba nazval sve drobnejsi pri-
ce shrnute do dvou svazku rukopisu,
v nichZ mimo jine tematizuje i problem
homuncula a dalSi. Abbovu rukopisnou
pozustalost, kterou jsem dal k dispozici
jednomu prazskemu nakladateli, tvoH
nasledujid rukopisy:
- Praktickd mystika (bez data) - Mystika
- Autopsychoterapie (1964-1967) - Ho-
munculus (1966) - Vznik vsemu iivemu
jen voda dala - esoterismus v umen{ (1968)
- Duse sVCta (1969) - Kabbala (1970) -
Esoterickd miscelanea, sv. I-II (1974) -
Dopisy Paracelsovi - 22 arkdn Tarotu (bez
data)
N a Dopisech Paracelsovi pracoval Ab-
ba az do konce zivota, neustale je do-
plnoval a prepracovaval, posilal mi
k nim ruzne dodatky a opravy temer
do poslednich dnu. Abba vsak nepra-
coval jen teoreticky. Jak uz bylo uve-
de no, take alchymicky laboroval, a jd-
te roku 1975, v roce sve smrti, chtel
u jednoho ze svych dalSich prazskych
pratel, dr. Z. Rejdaka, na jeho parcele
v Hodkovickich s jeho pomod vybu-
dovat alchymistickou laborator pro
fyzicke transmutace a ryrobu spagyric-
kych esend. Ale pro jeho rychle po-
kracujici nemoc k tomu jiz nedoslo.
Svou smrt vytusil. Zemrel v noci 22.
prosince 1975 ve svem byte v Terezine
v tehdejsi Gottwaldove ulici c. 21.
Abbovou kazdodenni zalibou byla
cetba v Zoharu, byl jeho skutecnym
znalcem a dovedl pozoruhodne vykla-
dat i jeho nejtemnejsi mista. Ve sve po-
zustalosti zanechal mnozstvi poznamek
a rypisku, ktere svedci 0 tom, ze stu do-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
val s velkou pili a s velkym prehledem.
Prosdednictvim Beatrice (n. Ferklove)
se srym ptitelem Pankem pestoval styk
s transcendentnimi bytostmi. Jednou
z nich byl genius Anael, projevujici se
v postave maleho chlapce.Abba sam ry-
cvikem vysoke urovne dusevni kon-
centrace (sammasamadhi) vstupoval ve
styk se srym duchovnim mistrem Para-
celsem i potom, co pani Ferklova-Pan-
kova jiz ndila. Klasickou formou cere-
monialni magie se nikdy nezabyval,
muze byt oznacen spiSe za alchymistu
klasickeho typu, i kdyz se intenzivne za-
byval i studiem vykladu Tarotu, kabba-
lou a vykladem Apokalypsy. Metodou
transcendentalni gnoseologie, zalozene
na ryse uvedenem mentalnim rycviku,
kterou sam nazval "nadptirozene sny",
ziskal podle sveho vlastniho doznani
nejvice nejhlubsich poznatku. Zabyval
se ji hlavne behem sveho pobytu v Kut-
ne Hore a v Mnichove Hradisti (v Kut-
ne Hore pobyval v letech 1957-1964).
Josef Louda-Theophanus Abba byl
mily a ziry Clovek, pHjemneho zevnejs-
ku a velmi distingovaneho, ale vreleho
vystupovani, stiedne vysoky, stihly
supine sedivymi vlasy a vysokym ly-
sym celem. Charakteristickym rysem
jeho osobnosti byly rychle reakce, vlid-
ne a pratelske vystupovani, sklon k hu-
moru, neobycejna pracovitost, pocti-
vost, spolehlivost a zivotni ukaznenost.
Vazne onemocneni, ktere ho postihlo
v roce 1974, a ocekavanou tezkou ope-
raci nesl stoicky, klidne poradaje sve di-
10, a nasel dost Casu i pro styk se srymi
praiskymi prateli, kterym imponoval
srymi nevsednimi a velkymi znalostmi
a kteH ho milovali.
 Ostatni
Dale uvadirn v abecednirn poHdku jrnena osob, ktere se
podilely na vyvoji novodobeho ceskeho herrnetisrnu,
i kdyz nektere z nich nebyly hermetiky.Jejich vliv nebyl
tak vyrazny jako u osobnosti uvedenych v predchozi
kapitole, ale rozhodne stoji za zrninku.
292
Josef R. Adalllira
Josef R. Adam{ra
Narodil se roku 1877 a byl nejprve za-
mestnan jako rada "lucebniho ustavu
zemedelske rady" v Praze. Pozdeji zil
jako bohaty soukromnik a majitel do-
mu v Praze ve Vocelove ulici c. 10 nad
Narodnim muzeem. Mel povest maga,
patrne nezaslouzenou, i kdyz se v mla-
di udajne venoval magii.Vyznacoval se
velkou agilnosti a organizatorskou Cin-
nosti, redigoval Sbornik pro filosofii,
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
mystiku a okkultismus, zajizdel k Papu-
sovi do PaHze, kde ziskal titul "bakala-
riatu kabbaly", vedl prazskou Duseved-
nou spolecnost, pokusil se 0 rekonstituci
neognosticke cirkve a jdte po druhe
svetove valce redigoval Casopis Psychic-
kd knihovna (vysly jen dva svazky: Zivot
duse a Septuagesima).Ve svem byte or-
ganizoval krouzek zajemcll 0 okultis-
mus (vedl zde jakysi Isidin kult). Po-
OSTATNi OSOBNOSTI
chazel z Hradce Krilove, ale pusobil
prevazne v Praze, kde take roku 1953
zemrel. Denik, ktery zanechal spolu
s velkou sbirkou pornografie, svedci
o tom, ze byl nemene agilni i v jinych
sferich a ze ideu "duchovniho povzne-
seni" , kterou hlasal, chapal dosti siroce
a sverazne. Se svou rodinou se rozesel,
j eho manzelka zahynula ph naletu na
Prahu. Cast sve velke a vzacne knihov-
ny venoval Adamira Ceskoslovenske
akademii ved, druhi, znacna cast, obsa-
hujid velmi vzacne tisky, byla radu let
po jeho smrti jeho druzkou prodana do
jednoho prazskeho antikvariatu, ktery
ji pak prodal do zahranici za smesne niz-
ke ceny. Mozna, ze fada knih z knihov-
ny S. de Guaity, opatrenychjeho exlib-
risem, ktera byla pied nekolika lety
nabizena v aukci jednim prazskym an-
tikvariatem, pochazela z tohoto zdroje.
Mnoho vzacne hermeticke, ale i jine li-
teratury tehdy koncivalo v jednom am-
sterodamskem ajednom newyorskem
antikvariate.V tehdejsim prazskem an-
tikvariate v ulici 28. Hjna, kde jsem mel
jiste konexe, ktere mi umoziiovaly po-
divat se do skladu,jd byly zcasti vzadu
za mistnosti prodejny a z vetsi casti ve
sklepe,jsemjednou narazil na obrov-
skou hrom.adu dosud nezpracovanych
293
knih. Najejim povrchujsem mohl zre-
telne cist nazvy mnoha z nich, byla to
prevazne d:ila Papusova, Leviho apod.
Projevil jsem zajem a dozvedel jsem se,
ze jsou z pozustalosti pana Adamiry a ze
by je bylo mozno ziskat na potvrzeni,
ze budou slouZit k odbornemu studiu.
Marne jsem tehdy shine! nekoho, kdo
by mi byl ochoten takove potvrzeni vy-
stavit, nebo knihy prevzit do nejake
ustavni knihovny. Za nekolik dnu po-
tom byla tato sbirka knih prodana do
zahranicl.
Adamira (Porfyrios) stal u pocatkii
ceskeho hermetismu, byl clenem mar-
tinistickeho Hdu a cele rady dalS:ich
okultistickych a jinych spolecnosti za-
byvajidch se vyzkumem "duse", byl
svobodny zednar, ale predevsim byl ne-
ognostik. Nejakou dobu u neho ve Vo-
celove ulici v Praze pobyval take Petr
Kohout-Lasenic, s nimz vsak pozdeji
marne soutezil 0 ziskini dekretu na za-
lozeni martinisticke 16ze v Praze. Ada-
miruv zajem 0 hermetismus a okultis-
mus vubec byl hluboky, ale i kdyz se
venoval i organizaci hnuti za sireni
okultistickych ideji, byl rozptylovan ;;i-
H svych zajmu, v nichz hermetismus
asi nebyl dominantni.
294
Frantisek Bardon
Fralltisek Bardoll
Narodil se 1. prosince 1909 a Zil pre-
vazne v Opave.Vystupoval v Nemecku
jako varietnf artista pod pseudony-
mem Frabato (coz je spojenf pocatec-
nfch pfsmen jeho vlastnfho jmena
v nemcine a ptfjmenf). Objevoval se
vsak take v Praze, ale nepodatilo se mu
dostat se do vnittnfho kruhu Univer-
salie, protoze se jejfm predstavitelum
nelfbilo jeho vystupovanf a Kefer
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
a Kmfnek s nfm pak prerusili styky.
Bardon byl Hkem Wilhelma Quin-
tschera (vystupujfdho jako Rah-
-Omir-Quintscher) a nepochybne,jak
je svedecky dolozeno, ovladal magic-
ke operace v astralu. To pry jednou
prokazal take tim, ze po jistem sporu
s jednfm svYm kritikem vyvolal na vi-
nohradskem namesti Mfru za jasneho
bezoblacneho dne blesk, 0 cemz se
OSTATNi OSOBNOSTI
udajne tehdy psalo i v novinach jako
o pHrodni kuriozite.
Bardon pochazel z chude rodiny,
vyueil se jemnym mechanikem, ale sve
zamestnani dlouho neprovozoval, Zil
takHkajic "na volne noze", zabyvaje se
pHpravou homeopatickych leCiv, ktera
zhotovoval ve vlastni laboratoti v Opa-
ve. K vuli tomu byl take vysetrovan po-
licii, roku 1958 byl obvinen z nelegal-
niho provozovani leeeni, byl zateen a ve
vezeni v Brne tehoz roku 10. eervence
zemrel na neosetfenou peritonitis.Jiz
preddm dojiZdel do Prahy, kde vedl
krouzek zajemcu 0 okultismus a kde
s pomod pani O.Votavove, v Praze-Ho-
ldovidch v ulici Komunardt\ diktoval
svou pozdeji na Zapade proslulou eso-
terickou trilogii a svuj autobiograficky
roman.Jeho rukopisy byly tajne dopra-
veny do Nemecka a vysly v naklada-
telstvi H. Bauera ve Freiburgu/Breis-
gau.Vzbudily velkou pozornost, byly
pozdeji prekladany i do anglietiny a vy-
chazely v dalSich vydanich; zjednaly mu
povest velkeho znalce magie. Zejmena
v Nemecku pak byly zakladany krouz-
ky Franze Bardona a pestovan jeho
kult. Bardonovy spisy vysly mnohem
pozdeji take v eeskem prekladu (Praxe
magicke evokace. Navod k vyvolavan£
bytosti ze sfel~ jei nas obklopuji, 2. vyd.
Praha 1998; KHZ k opravdove kabale. Ka-
balista jako dokonal)! vladce mikro- a mak-
rokosmu, Praha 1998; Brana k opravdo-
vemu zasvecel1f, Praha 1998; Frabato.
Magick)! romal1). J eho iniciaeni trilogie
je pozoruhodna a obsahuje cenne in-
formace spiSe praktickeho nd teore-
tickeho razu a patH nepochybne k za-
kladnil11u fondu zejmena literatury
295
o magii.Avsak kriticky, a dokonce i me-
ne kriticky smyslejid hermetik musi
rozhodne odmitnout mnohe Bardono-
vy vyroky, uvedene v "magickem ro-
mane" Frabato, ktery je v podstate po-
kusem 0 primitivni autostylizaci.Autor
zde "autobiograficky" liei sve vitezne
souboje s eernyl11i magy apod. Korunu
dodala temto smyslenkim poznamka na-
kladatelstvi na zadni strane knihy, ze:
"Behem valky mil [rozumi se Bardonovi,
pozn. M.N.] Hitler nabidl za magickou po-
moc vysoke misto ve sve vlade. « Sporne
jsou ijeho mnohe "mistrovske" v-yro-
ky jako odpovedi na dotazy jeho Ziku
(viz: Ruggeberg D. (vyd.): Otazky l1a
lV1istra Ariona IFrantiska Bardonal, Pra-
ha 1999). Bardonuv kult byl pestovan
i v jeho prazskel11 krouzku,jehoz ele-
nove pozdeji tvrdili, ze Bardon byl ve
svych minulych zivotech Hermem
Trismegistem, Lao-c'em, Nostrada-
mem, Robertem Fluddem, hrabetem
Saint-Germainel11 a v predposlednil11
vteleni,jak oznamuje soukromy nekro-
log, ktery vydali jeho prazsd Zici, take
tibetskym mudrcem Mahul11 Tah-Ta,
zvanym "Mudrc z hor". Hodnotu je-
ho "zasvecovad trilogie" to nesnizuje,
ale nezaujatemu hodnoceni jeho osob-
nosti to uskodilo, stejne jako p6zovani
artisty-kouzelnika s rukou plnou ob-
rovskych prstenu.
Bardon byl u nas jiz koncem ttica-
tych let znam jako vynikajid praktic-
ky magik a v zahraniCi je dnes pokla-
dan za jednoho z nejvyznamnejsich
predstavitelu moderni magie, aekoli
prosazoval klasicke l11etody magicke
evokace, ktere jsou dnes stale vice na-
hrazovany na veeernich party pohodl-
296 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

nejsi skupinovou "psycho-magii", na- ho dllo vrcholne, systematicky navod

sledujid pO intelektualnim potlachu k provadeni magickych evokad. Do
a dobre veceh. Za nejcennejsi lze po- v-yvoje novodobeho ceskeho hermetis-
kladat jeho dllo uvodni, informativni mu v obdobi,jimz se nas spis zabyva,
a propracovanou pfipravu adepta, a je- vsak nezasahl.
OSTATNt OSOBNOSTI
Rafael Maria Bousek
Rafael Maria Bousek
Tohoto velmi zajimaveho cIoveka jsem
poznal osobne. Narodil se v Klokotech
u Tabora roku 1892 jako syn Hdidho
uCitele a zeml'el roku 1969 v domove
duchodcu v Chynove u Tabora. Byl,jak
mi sdelily l'adove sestry, ktere v domo-
ve pracovaly, podle sveho prani pocho-
van "ve zvliStnim starobylem odevu
as mecem po boku" v rodinne hrob-
ce v Klokotech.
297
Bousek vystudoval v Praze PHrodo-
vedeckou fakuItu, obor biologie, v r.
1914 zde ziskal doktorit, a net se stal
stl'edoskoiskym profesorem na tabor-
skem rdinem gymniziu, kde az do kon-
ce protektoritu vyucoval biologii, ze-
jmena pl'edmety zoologii a botaniku,
vyucoval na gymniziich v Rakovniku,
ve Dvol'e Krilove a v Nymburku. Na
gymnaziu v Tabol'e byl prosiaven cetny-
298
mi neobycejnymi kousky. Napr. na ry-
lete se studenty chytil zmiji, ptilozil si ji
k pazi a nechal se ji ustknout,jindy zase
organizoval krojovanou skupinu studen-
tu, kteti meli ptivitat kdesi ptijezd jake-
hosi budouciho ceskeho krale ... Bou-
sek publikoval radu odbornych, prevazne
vedu popularizujicich Clanku v zahrani-
ci a v ceskych casopisech (CeskJI jih, PN-
roda, Biologicke listy), vydal knihu Herpe-
tologie v zemfch ceskych (1934) a byl
clenem Ceskoslovenske biologicke spo-
lecnosti v Brne, Deutsche zoologische
Gesellschaft v Berline a Societa zoolo-
gica italiana v Rime. Predevsim vsak byl
vynikajici herpetolog a cele jedno pat-
ro jeho velkeho domu, stojiciho v roz-
sahle zahrade, bylo vivariem, kde pes-
toval mnoho cizokrajnych hadu.Jejich
nakupy se tak zadluzil, ze mel cela leta
obstaveny plat, obcas mu pry, k velke-
mu zdeseni sousedu, nejaky had unikl.
do zahrady, kde ho pak lovil. Bousko-
vym Hkem byl univerzitni profesor
MVDr.V. Dyk, DrSc., ktery na sveho
ucitele s uctou vzpomina ve Zpravach
ceskoslovenske spoleenosti limnologicke jako
na prukopnika prehradniho vyzkumu
u nas a jako na vyznamneho ceskeho
biologa, ktery v tiborskem rybnice Jor-
danu provadel ryznamny ryzkum slad-
kych vod, prvni sveho druhu vubec.
Bousek pak na zaklade srych ryzkumu
vypracoval skvele prehledy 0 periodi-
cite planktonu, doprovazene "mistrny-
mi kresbami".
Po prvni svetove valce ho vSak po-
tkal zivotni neuspech, kdyz byl povo-
Ian k vedecke praci na jedne italske
univerzite, ale nebylo mu povoleno vy-
cestovat, protoze nemel splnenou vo-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
jenskou povinnost. Byl pry prehliZen
i pozdeji a jeho vyzkumy nebyly bra-
ny na vedomi. Druhou osudovou ra-
nou byl neStastny snatek v r. 1936 s div-
kou 0 ctytiadvacet let mladsi. Zcela
disharmonicke manzelstvi se rozpadlo
o sest let pozdeji, kdy bylo rozlouce-
no. Na jeho svatbu mistni pametnici
dlouho vzpominali, protoze se tehdy
na ve:fejnosti objevil ve zvlastnim ode-
vu s okruzim, ptipominajicim vzezre-
ni stredovekeho rytire, mimo jine
s hrotitymi naramky, ktere mu dokr-
vava rozdiraly zapesti. Bousek byl poz-
deji velmi zatrpkly, uzavrel se do sebe,
oddaval se piti a pozivani opia, ktere
nosil ve sttibrne lahvicce na retizku na
hrdle.
V padesatych letech, kdy jsem ho
poznal, byl jiz sveraznou taborskou fi-
gurkou, byval casto viden opily,jak se
potaci a snazi se uddet rovnovahu, Cas-
to s radou knih pod paZi a vzdy sholl
zavesenou za okraj kapsy osunteleho
ttictvrtecniho cerneho kabatu.v te do-
be take rozprodaval svuj majetek, pre-
devsim sve obrazy, ktere poruznu vise-
ly v ruznych taborskych hospodach,
a sve knihy, v nichZ bylo charakteris-
ticke exlibris s obrazky hadu a s hes-
lem: "Solus semper et ipse desertam vi-
am gradior" (viz p:filohu). Ackoli byl
telesne sesly, byl neobycejne dusevne
bystry, vtipny, vzdy velmi slusny
a ochotny, i kdyz mi jednou rekl, ze ho
vzdy vice zajimala zvirata nd lide. Kni-
hy z jeho knihovny se obeas objevova-
ly v taborskem antikvariatu, ale jeho
velkou sbirku okultni literatury koupil
jakysi fanaticky katollk, ktery pokladal
za svou povinnost ji znicit. Podatilo se
OSTATNj OSOBNOSTI
mi ho najit a byl jsem sokovan tim, co
jsem u nej vi deL Zavedl mne do za-
hradniho domku, kde mel zbytek tech-
to knih v truhle u kamen, aby s nimi
mohl topit. Zustala tamjdte rada vzac-
nych knih, ale on za jedinou knihu
hodnou pozornosti pokladal bibli. Do-
volil mi, abych si nektere z tech knih
prohledl, byly ve svem textu huste po-
psany Bouskovy-mi poznamkami, ktere
svedCily 0 tom, ze jejich obsah uporne
promyslel.
Pozdeji jsem profesora Bouska na-
vstevoval v domove duchodcu v Chy-
nove u Tabora, kde ldel s tezkym rev-
nntismem v mistnosti s asi dvaceti
lliZky, mezi lidmi postizenymi vetsinou
senilni demend. Chtel jsem se pokusit
o jeho premisteni do lepsich podmi-
nek, ale odmitl to. Sedaval jsem u jeho
loze a on mi vypravel 0 svych zkuse-
nostech ze studia magie. Bral ji jako ex-
perimentalni vedu a byl k ni pfiveden,
kdyz se v Ceskych Budejovidch sezna-
mil s Otakarem Griesem, ktery tam do-
jizdel kjakymsi svYm pratelum.Vypra-
vel mi 0 jedne demonologicke operaci,
pfi ktere byl, stoje v kruhu, obklopen
velkym mnozstvim cernych vran, kte-
re se nahle sletly a poletovaly tesne ko-
lem magickeho kruhu.Vypravel mi ta-
ke 0 tom, jak se d'abel projevuje ve
svete,jak se jisry demon pokusil tfikrat
ho pfipravit 0 zivot ... Pozdejijsem ob-
jevil v mestskem muzeu v Tab ore po-
zustalost profesora Bouska. Krome ne-
kolika malo fotografii obsahovala
sditek s latinsky psanou 6dou na Sata-
na a zvListni tlustou knihu, psanou taj-
nym pismem a plnou zahadnych barev-
nych obrazku, na nichz vystupovaly
299
rytirske pfilby a stylizovani netopYh.
Najednom z techto obrazkuje na cer-
nem pozadi ruda lebka ddid v zubech
zlomenou kost, signovanou nasleduji-
dm znakem: 8 v . Je to signum, ktere
Bousek pouZival ve svem exlibris i ve
svem osobnim razitku, a je to signum
satanistickeho spolku. Posledni kresba
predstavuje padajid oltar s maltezskym
kHzem; u oltare stoji rytir,jehoz jedna
ruka je jiz zmenena v netopyH kHdlo,
za nim stoji kostlivec, kolem neho po-
letuje mnozstvi netopyru, ze zeme vy-
rustaji zkrvavene kostlivecke ruce
s ohnutymi, ale jakoby pHsahajidmi
prsty. Cely dej je situovan v jakemsi
prostornem, studenem chramu s vyso-
kou klenbou. Tato kniha j e v archivu
vedena jako "heraldicka studia" ,je to
vsak kniha nepochybne okultniho ob-
sahu. Jina podobna kniha psana prof.
Bouskem se dostala zvlastni cestou do
ddeni byvaleho taborskeho kaplana,
ktery ji vsak odmitl komukoli ukazat.
Vyse zminenou Bouskovu knihu psa-
nou tajnym pismem ddifroval vy-znam-
ny predstavitel soueasne ceske magie
Josef Vesely.
Bousek si 0 svy-ch magickych evo-
kadch vedl podrobny denik, ale znicil
jej spolu s rukopisnym vydanim Sala-
mou11ovJ1ch kl£lku, podle nichZ pracoval.
Rekl mi 0 nich jednou, ze je nesmel
prodat,jen venovat, a proto je zniCil.
Podivuhodny svet profesora Bouska
zustane uz provzdy uzavren nepronik-
nutelnou oponou, za niz vSak prosvi-
taji siluety jakehosi satanskeho reje.
A take otazka, proc se tento vYznamny
prirodovedec oddaval magii tak drs-
nych forem, zustane nezodpovezena.
300 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

Profesor Bousek byl po vetsinu sveho mi pHrodnich ved je jdte jiny svet, ale
zivota osamelym badatelem pHrodnich jehoz tragicky osud strhnul na dno zi-
zikonu i pHrodnich tajemstvi, badate- vota, and vsak pokoril jeho intelekt
lem, ktery vedel averil, ze za hranice- a hrdost.

ill, rrJC" ItWJ1F1'i:ir stir{'" rTWi.j, 1CllT'd: mi!L~

·u.tII"'rsr.-;l:tti-iF I1l1"f8]llJ m~[]*") ITI!r:JTi1"':taT+
r liP7 rr mI !If .. 11 IT' 11 to l IT'" tll 1'1[11"11- 1=I 3 RID rr-
l3 LJIr"i1 r 81'"+ Tmnll Li+'ll11Ht-L:rn ~1Trrr­
u..:1Jm·mrr-riC11ri:T~IL1-4- mm llm1!::l.ll I[~C;r.
J 'TI r: U. II,' raT 11 F.lJC Frr 81 fFTiT rI1"f BG ' ncr:d
ITJ L*J ar U. LL If R=", I L OJ Flll. 11 1- fit:! :;- Slf lLF"f-fj it .,
I
Rtr e r- ~ T T- IT IF ~ rI r1l 8 J ff" I e!J B [ll Til ":F B r
jllIlIlLl:r~ TJ -=FeiT! It=9II1-ft-l1r8r CJIIU.!l7-lf-
I111I,.;:8 I:F.J:J lL';]All1rr-+ mJll::JJm
I
fTUS1. -

Nahore je ukdzka Bouskova tajneho p{sma.

OSTATNl OSOBNOSTI
Felix Achille de la Call1ara
Felix Achille de la Camara
Kdyby mi 0 tomto zvlastnim muzi ne-
byl vyprivel Frantisek KabeIak, ktery
jej osobne znal, nebyl bych ho nikdy
zaradil mezi osoby podilejid se na ces-
kern hermetickem hnuti, nebot jsem ho
znal jen jako autora nekolika knih po-
klesle urovne 0 cerne magii, male mo-
nografie 0 Cagliostrovi a ponekud lep-
si knihy 0 Iside. Jinak byl u nas znam
jako spisovatel nevalne urovne, za na-
301
cisticke okupace jako propagator fasis-
tickeho Spanelska a cenzor ceske filmo-
ve tvorby v pHslusnem odboru fiSskeho
protektora. Ponekud lepe se prezento-
val jako autor pohadek a v-yrazneji jako
majitel divadla, obchodnik s filmy, ma-
nazer slavnych svetovych filmov-ych
hvezd a jako predni cesky fasista. Avsak
i jeho plytke cernomagicke romany
prozrazuji znalosti magie. Jeho dopis
302
0. Griesenm (viz ptilohu) svedCi 0 ba-
datelskych snahach v tomto smeru
a svedectvi F. Kabelaka prozrazuje, ze
tento jinak veskrze prakticky zalozeny
muz s povesti novodobeho dandyho, se-
stupoval do ponureho sklepeni, aby byl
ucasten ukonu evokativni magie, pre-
devsim ve spolecnosti a v sidle sveho
druha in artibus magiae Arveda Smi-
chovskeho. S typicky ceskou plebejskou
animozitou vuCi slechte a jejim titulum
se jakysi pisalek kdysi vysmival, ze de la
Camara se vlastne jmenuje Cammra.
Pravda je takova, ze de la Camara po-
chazel skutecne ze starobyleho spanel-
skeho slechtickeho rodu, jehoz jedna
vetev byla nucena emigrovat a usadila
se v Cechach a v predposlednim poko-
leni si zmenila jmeno z de la Camara
na Cammra. Nas de la Can'lara toto pre-
jmenovani, ktereho se dopustiljeho de-
decek, opustil a vritil se ke svemu pu-
vodnimu jmenu a spanelsky diktator
Franco pozdeji jeho jmeno a slechtic-
ky titul uznal. Camara byl slechtic ne-
jen krvi, ale i svYm silne aristokraticky
stylizovanym vystupovanim; mimo jine
nosil i monokl.
Camara se narodil roku 1897 v Kut-
ne Hore jako syn dustojnika tamejsiho
pesiho pluku.Jeho otec se zde ozenil
s Karolinou Marii Scholzovou, dcerou
znameho kutnohorskeho knihtiskare,
nakladatele a knihkupce, ktery si poz-
deji zcdtil jmeno na Sole. Felix Achil-
le de la Camara byl poslednim potom-
kern sveho rodu,jehoz erb tvoi'ila dve
zki'izena brevna a heslo "Un Dios y una
Espada" ("Jeden Buh a jeden Mec").
Pozdeji za sveho pobytu ve Francii zis-
kal j dte daISi dedicny titul, pry za upla-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
tek, takZe se plnym jmenem posleze
jmenoval hrabe Pierre Fourier Marie
Etienne Fourier d'Hincourt, Seigneur
de Cheronval de Charny, hrabe Felix
Achille de la Camara del Campo - zli
jazykove opet tvrdili, ze posledni jme-
no si dal sam, protoze bydlel dlouha le-
ta na prazske Kampe. Camara vystudo-
val v Kutne Hore gymnazium, udajne
s jistymi potizemi, protoze se venoval
vice studentskym radovankim nd stu-
dijnim povinnostem, a jako sedmnac-
tilery- se dobrovolne pi'ihlasil do rakous-
ko-uherske armady, kdyz vypukla prvni
svetova valka. Slouzil pak u prosluleho
13. dragounskeho pluku "Prinz Eugen
von Savoyen" na ruske fronte a byl za
boji\ vyznamenan nemeckym Zelez-
nym ki'iZem, ti'emi rakouskymi rady
a medaili za statecnost. Valku bral zrej-
me velmi viZne, nebot odmitl demo-
bilizovat a na konci valky organizoval
zbytky pluku k boji s rudymi gardami
v Mad'arsku.VuCi boISevismu pocitoval
bytostny odpor a podporoval proto
pozdeji spanelske fasisty v boji proti ko-
munistum v obdobi obcanske valky
a v 0 bdo bi protektoritu se stal j ednim
ze zakladajidch clenu Ligy proti bol-
sevismu. Kdyz se vratil do Cech, odmi-
tl se dat aktivovat jako dustojnik z po-
volani a venoval se spisovatelstvi. Psal
lacine romanky jako Cern}1 mag, Ve spa-
rech demonu apod., ale byl tei pozdeji
autorem i'ady filmovYch libret, z nichZ
nejuspesnejsi byla D{vka v modrem.
V Praze byl znam jako ponekud vy-
sti'edni dandy a take jako manzel zna-
me primabaleriny ruskeho puvodu,
Jelizavety Nikolske. Ta se s Camarou
vsak pomerne brzy rozvedla a po valee
tajne emigrovala do Jizni Ameriky.
OSTATNi OSOBNOSTI
V Praze Camara hodne vydelaval spi-
sovatelstvim, ale dal se take do divadel-
niho podnikini a ziskal koncesi na pro-
vozovani divadla. Prvni se jmenovalo
Apollo, druhe Komedia a bylo umiste-
no v "oranzovem salonu" palace Lu-
cerna. Prosla jim tada pozdeji znamych
ceskych hercu, ale bylo poplatne do-
bovemu vkusu a kritika jeho repertoar
i vy-kony pHlis nechvalila.V roce 1926
v dubnu vstoupil Camara do Narodni
obce fasisticke a zacal s politickou pub-
licistikou.Jako zajimavost uvadim sku-
tecnost, ze v archivu prazskeho poli-
cejniho reditelstvi je v jeho slozce
zalozen dotaz dr. Popelky z kancelare
prezidenta republiky z roku 1938 na
jeho "spolehlivost". Dotazuje se tu
vlastne E. Bend, tehdejsi statni prezi-
dent, ktery byl Camarou ostre napadan.
Objevuji se snahy zbavit Camaru diva-
delni licence. Zaminkou je, ze jeho di-
vadlo sehrilo operetu Fifi, coz neni v li-
cenci povoleno. Camara se brinil, ze je
to "hra se zpevy", nikoli opereta. To
bylo v roce 1926, v nasledujicim roce
1927 divadlo Komedia vyhorelo.
Camara se rozvedl a odjel do PaH-
ze. Zde zacinal temer z niceho, ale znal
tadu svetovy-ch jazyku a stal se nejprve
manazerem filmovych herecek, byl
mimo jine i ve styeich s Mary Pickfor-
dovou a Gretou Garbo, s tanecnici
Josephinou Bakerovou (napsal i jeji zi-
votopis) a dalSimi tehdy slavnymi fil-
movymi hereckami. Krome toho piSe
francouzsky romany a vydava knihu
okultnich povidek Soumrak, ktera je
velmi uspesna. Dati se mu opet velmi
dobre, tak dobre, ze zil v pronajatem
palaci v ulici sv. Dominika, pohybuje
303
se v nejvyssich spolecenskych kruzich,
bydli dokonce v pronajatem palaci,je
adoptovan jistym hrabetem, ktery na
neho prenasi sve tituly a jmena, a v ro-
ce 1935 se stava majitelem prosperujiei
firmy Camara-Films Paris. Soueasne
francouzsky piSe a v PaHzi publikuje
tadu okultnich romanu. Zajizdi do Spa-
nelska, pobyva v Berline, kde rozsifil
svou spoluprici s nemeckymi filmovy--
mi producenty, ale zije i v PaHzi a ob-
Cas zajizdi i do Prahy, kde zije jeho mat-
ka. V policejnim archivu v Praze je
o nem zalozena zprava z 26. dubna
1937, ze "vede ridny zivot". Roku
1931 mu spanelsky kral Alfons XIII.
udelil rid kralovny Isabelly za jeho pu-
sobeni ve prospech Spanelska, tehdy
jdte nefasistickeho. Po vypuknuti ob-
canske valky ve Spanelsku horuje pro
"narodni Spanelsko" generila F Fran-
ka, odjiZdi do bojujici zeme a piSe
valecne reportaze a monografii II Cau-
dillo 0 generilu Frankovi. V letech
1936-1939 pak z povereni generala
Franka vede v Praze propagacni odde-
leni falangistickeho Spanelska a zacat-
kern roku 1939 se opet trvale usazuje
v Praze na Kampe v MiSenske ulici c. 3.
Odtud pochazeji vyse zminene po-
smesky, ze si ke svemu jmenu phdal
ono "del Campo", ve skutecnosti je
mel po svem stryci ze Sevilly, vicomtu
del Campo.
Camara se ve thcitych letech zno-
vu vrhl do politiky, tentokrit nejprve
jako Clen a spolupracovnik ceske naci-
onalisticke organizace Vlajka (Nove
Ceskoslovensko). N apsal desitky Clan-
ku do Narodni politiky (spolupracoval
s redaktorem dr. S. Nikolauem, vy-raz-
304
nym ceskym nacionalistou), do Narodn{
V}!zvy (spolupracoval uzce se spisovate-
lemJaroslavem Durychem), od zacatku
roku 1938 pomahal pri redigovani ctr-
nactideniku Sv{tan{ a spoluzakladal spo-
lek Pratele narodniho Spanelska, ktery
se stal ideovou protivahou levicaky za-
lozeneho Vyboru pro pomoc demokra-
tickemu Spanelsku. Jiz koncem roku
1937 napsal ryse zminenou knihu 0 ge-
neralu Frankovi, ale mohlji vydat az za
protektoratu v roce 1939 (znovu pak
1942).V roce 1937 vydal ideove vyhra-
nenou knihu Kupredu Spanelsko - Arri-
ba Espa/1a,jiz dovrSil svuj krajne pravi-
cory, antibolSevicky postoj.V teto dobe
se na nej velmi utocilo v levicovem de-
mokratickem tisku, byl ruzne ostouzen,
zejmena za styky se spanelskymi falan-
gisty a francouzskymi "Ohnivymi kti-
zi", fasistickymi boj ovnymi organiza-
cemi. Postval si proti sobe levicove
intelektualy knihou Paifumy zla (1942),
protoze zde popisoval zlociny spanel-
skych komunistu, kterych se dopouste-
li behem obcanske valky a 0 nichZ ceS-
ti levicovi intelektualove takticky taktne
mlceli, zlocinnost spojovali jen s fasisty
ana komunisty,jakje znamo, nedali ni-
kdy dopustit. Potom prisel protektorat
a de la Camara se zaeal objevovat v uni-
forme SA, nebor se stal HSskym statnim
ptislusnikem a stal se filmorym porad-
cern v kulturnim oddeleni HSskeho pro-
tektora; rozhodoval 0 ryrobe a uvadeni
ceskych filmu. Dokonce zazadal 0 vstup
do nemecke armady, ale neuspel.
Ale potom prisel konec. Osmeho
kvetna 1945 v prubehu prazskeho po-
vstini skupina "narodni (strelecke) gar-
dy" si pro de la Camaru prisla do jeho
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
bytu v MiSenske ulici. Gardiste se bali,
ze je ozbrojen a ze se bude branit, po-
slali tedy za nim mladeho chlapce, kte-
ry Camaru vylakal na chodbu; tam se
na neho vrhli a "zatkli ho". Odvlekli
ho z domu a kdesi na Kampe ho udaj-
ne zaziva upalili; uz se nikdy potom ne-
objevil a jakekoli zpravy 0 nem po
tomto dni chybi. Kruty osud potkal
ijeho matku Karalinu, ktera s nim byd-
lela. Do Camarova bytu se nastehoval
kdosi, kdo se vratil z nacistickeho kon-
centracniho tabora a jemuz byl pride-
len, jak bylo tehdy zvykem, byt po
"zradci naroda", ale privlastnil si i jeho
majetek a s Camarovou matkou pry za-
chazel jako s prasirym psem a po race
ji doslova vyhodil na ulici. Ujala se ji
jeji byvala sluzebna, kteraji u sebe ne-
chala dozit.
Camara si svou krutou smrt nepo-
chybne nezaslouzil. Byl sice ideovym
fasistou, antisemitou a zpocatku i ex-
tremnim nacionalistou, ale nikdy ni-
koho neudal, i kdyz jiste nejednomu
panovi od filmu zpusobil starosti jako
cenzor. Byl ovsem take zakladajid Clen
Ceske ligy proti bolSevismu, Clenem
nenavidene Vlajky, obhijcem spanel-
skych falangistu, stal se nemeckym
statnim obeanem a clenem SA. Pravde-
podobne byl jiz za prvni ci druhe re-
publiky i agentem sicherheitsdienstu.
Mel toho tedy na svedomi mnoho, ale
neprovinil se 0 nic vic nd nekteti jini
kolaboranti, kteti byli pozdeji vzati na
milost, a uz vubec ne vic nd mnozi
sadisticti estebici vysedovatele a do-
zorci z komunistickych koncentraku,
kteti po "sametove revoluci" odcha-
zeli s vysokymi duchody a zacali bez-
OSTATNI OSOBNOSTI
trestne podnikat. Avsak ne vsechny
prevraty jsou revoluce a ne vsechny re-
voluce jsou nezne. Camarovym nej-
vetSim zloCinem bylo, ze sel dusledne
proti partajnicke pseudodemokracii
a intelektualskemu pseudohumanismu.
To byly nepochybne postoje, na ktere
mel pravo, nemel vsak pravo na svuj
vyhraneny agresivni antisemitismus, na
svou narodni zradu. Ale nemel podle
tehdejsich reguli, jako 0 petactyficet
let pozdeji mnozi jemu podobni, pra-
vo na sve omyly, ani na eventualni kon-
verzi,jako pozdeji prosluli "osmasede-
satnici" a polistopadovi komuniste.
Majitelka domu, v nemz de la Camara
bydlel, mi vypravela,jakjednoho ve-
cera, kdyz se u ni poslouchal Londyn
- coz se v te dobe trestalo i smrti -,
"pan hrabe" u nich zazvonil a upozor-
nil je decentne, ze rozhlas je moc hla-
sity a ze jsou u nej nejaci nemectl
hoste. Byla to jedna z vice epizod,ji-
miz hrabe de la Camara prokazoval sve
lidske vlastnosti, ktere 0 neco pozdeji
chybely mnoha zastancum tfidniho
boje, aniZ by jim to, zase 0 neco poz-
deji, vadilo stat se plnokrevnymi de-
mokraty.
Vime tedy pomerne dost 0 zivote
hrabete Felixe Achille de la Camary,
ale jen malo 0 tom, co Cinil jako her-
metik, zejmena jako praktikujici mag.
Podle Kabelakova svedectvi vime, ze
participoval na magickych operacich
Arveda Smichovskeho, ktere se za spo-
luucasti carskeho kapitana Muchina
konaly mimo jine take ve sklepeni do-
mu U zlate lodi na Klarove. Dale vi-
me, ze se,jak to tvrdil sam Camara,je-
ho pradedecek stykal s Cagliostrem
305
a Camara se 0 Cagliostra velmi zaji-
mal. Camarovi predkove pochazeli ze
stareho kastilskeho rodu a prave tento
praded byl nucen po abdikaci spanel-
skeho krale Carlose IV. emigrovat do
zahranici; usadil se v Rakousku a zil
v ustrani. Camara ve sve knizce Hrabe
de Cagliostro. Kritickd studie (2. vyd.
Kutna Hora 1922) prokazal slusnou
znalost tematu a j eho literatury a hajil
tezi, kterou pred nim vyslovil Marc
Haven, ze Josef Balsamo byl nepravy
Cagliostro. * PravY Cagliostro byl sku-
tecnym Velkym Koptou a zakladatelem
egyptskeho esoterickeho svobodneho
zednarstvi. Avsak to nebylo svobodne
zednarstvi politickeho druhu, proti
kteremu fasiste ostre vystupovali. Po-
dIe Camary byl pravy Cagliostro ne-
jen take pravy esoterik, ale i jeden
"z poslednich mucedniku katolickeho
Rima"* (Cagliostro, s. 136).Vetsi knihu
o Cagliostrovi, kterou oznamuje jako
pfipravenou k vydani, vsak jiz nevy-
dal.
Pozoruhodna byla tez jeho kniha
Knilovske potesen{ Isis, kterou vydal ro-
ku 1943 a kterou doprovodil ilustra-
cemi akademicky mali[ Jifi Wowk
Ueho kresba kleCiciho muze v teto kni-
ze na str. 126je obraz de la Camary).Je
to pokus 0 beletristicke zpracovani
"nejstadi baje lidstva", pIne hlu-
bokych tajemstvi. Camara ji uvedl
uvahou, ktera svedci 0 jeho nevsed-
nich znalostech dane problematiky
a 0 tom, ze i jako spisovatel byl clo-
vekem dvoji tvare.
* Viz: Haven M.: Le Maitre il1COl1l111 Ca,,?liostro.
Etude historique et critique sur La haute 1/1agie, no-
ve byd. Paris Deraill 1964.
306 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

i:~ri'n..r~>-·Ji3sl.iO"'· .
3~.f'" V lVT2J31103ft 1:.11.3JljOCi

~@u~tt:i ner JltV.O

"'_ _---~--
..•
-.-•••---.•--.., raha, dne 19, srpna 1941
'.--...

Fe] ix C6nara Ora! deJ JJa-apo

Oberleutnant a.D. .'"
Prag III.
Metssnergasse 3.
----------------
Rei chsdeutscher Staatsan{Jeho'rtger

U p' r a z e
-:5"
:!ada.~ 0.1 aska.v.! yys tav en( n~eck!ho . .ootl?rz.eT"} (,•. zej sern se v
roce 1918 po 28. r(Jrw., h16sil Jako n"adporuc(h;:",.;s. cs •. drag. plukU'·
v. 13 a udal jsem nar~dnost spane1skou.

Archtv Jfinisterstv.Q. vnt.tra. d1e pr(pisu ze dhe 1.V'III.t.r. -

Z. 120;)1/ arch. at 1941 :lIt nell!oh1 toto .ootvTdtt, jelikoz jse'?; II any
sc(tard t.j. II 1etech 1930 a 1921 bV1 ",i'?lo hranice b';V. :;eskoslouen-

ske repub1tkv. / II Par(zt /.

?otllrzen( potrebuj( jako doklad k podan!mu jii sptsu !"la Jber-

. 1
L " ".
OSTATNf OSOBNOSTI 307

Rr.Dt "CHUE CAHHRA

~ (r-.) ) , 7-
DE LA CAMA.RA r~......... ~ .v.
fIA,OW. VI. 1+4. .• TClitCOSLOYAO,UI! .

.-/I".s~ ...:
/' .. ;~ r;,;----l-·/~~s>~
.t.A.~r r-r L~-r'
~(0'
~
"i ....... c.,.'~ I
...: i.t.:t. i !--4Y/~kJ,
L.
~
t:"
""'-I".
/ ' " ~~.. t.·t..,t... ...; ;;'t(..:~ O ...
..;
r"'...t... . . . .......: ~~ ..'i- .
t'~~.:.....v .......~". Q.;;~. ~ .... -~ (4.,...:....r?j:.:' ... t<~"I-"-f
;#.J.,~~/--·'-1'"'lAA;'O''''''' (. a(j"'j.t3 y .. ~/t.... ct;'~"" ~ ~t..1-
~/~ .~ ....z.: I'-'-V--"Sj-~.•'(t.;t.....-... M)<-... ........-:~. ~~..:....~. C-...4-

_. . Li. J..,-.. ~~ . . ;;.",d. ,

hJ.I........ ~~~4IA~..........~t. ... ....5i--~C .
.!.t./ ~./ . :...t .. / .. <t.d -I----~ r~t...., ~"'it..··4 ... , -. tv.. ~1;:i:'

~~ r..; .. t."04~ "c.l,~~, I-~~ r....:..~i.~, ---':.(.o.~

'''r~' ,-.. ~.Slt::....:;. ·r""'-o.!~ "L.d.J.:L: I-"'~·.J/ -....e. ~-:;-- •
~~ . .i1i.t.. l)t ..... r:;r:,"';":;;':'"..:-..c ~ --;",., 4..0G0. "~"""'..:;.I-"~'

(0-"-w~ T""-'- 0/ _J"c.-X. 'r'Ji

~---- t r;w. ~ I." -.;:;.s. ~«"'-.

C-f ~'-~e. :-·.tS I

~'('J/

~~q~~
308
Karel Pavel Drazaik
Za dob svych prazskych pravnickych
studii pathl K. Drazelak, pozdeji doktor
prav a advokit v Opocne, mezi nejagil-
nejsi bnitele ceskeho hermetickeho
hnuti. Stal se martinistou, ale byl pre-
devsim iluminatem, a kdyz se martiniste
a iluminati spojili, prosazoval k nelibos-
ti E. Haunera dominanci illuminatstvi.
Drazd'ak byl v bUm pisemnem styku
s francouzskym martinistickym ustre-
dim, ziskal na Papusove paHzske skole
hermetickych nauk "bakalariat kabba-
ly" a byl jednim z mala ceskych Clenu
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
radu Rose-Croix-Cabbalistique, ktery
az do sve predeasne smrti vedl S. de Gu-
aita, nejvetsi hermetik sve doby. Draz-
d'ak, ktery zil v letech 1872-1921, se
podilel na vydavani Sborniku pro filoso-
fii, mystiku a okkultismus v Praze, zucast-
nil se literarniho ruchu kolem Moderni
revue A. Prochizky a JiHho Karaska ze
Lvovic, ktery byl jeho pritelem, stal ur-
btou dobu v cele ceskeho martinistic-
keho hnuti. Byl tez neognostikem a svo-
bodnym zednarem. Zemrel predeasne
ve veku ctyhceti deviti let.
OSTATNi OSOBNOSTI
Vojtech Ketnpfer
Prakticky zalozeny a velmi schopny or-
ganizator akd i edicni Cinnosti prazske
Universalie byl V Kempfer, ktery terni-
to vlastnostmi vyvazoval idealismus Ja-
na Kefera. Kempfer se narodil roku
1916 ve Strasburku ve smiSene fran-
couzsko-ceske rodine (otec byl Fran-
couz, matka Cdka). Kdyz mu bylo sest-
nact let, oddli rodice do Cech a usadili
se zprvu v Olomouci a pozdeji v Pra-
ze. Kempfer pracoval nejprve jako ta-
jemnik hrabete Lozovskeho a potom
jako namestek vedoudho Sdruzeni
ceskych pil. Nakonec pracovaljako ve-
doud restaurad v Krkonosich a v Ces-
kern Sternberku. Zemrel v roce 1972.
Byl dvakrat zenaty a mel z kazdeho
309
manzelstvi dve dcery.V Universalii mel
urCite rysadni postaveni, protoze Kefer
si vazil jeho schopnosti, a tak 0 nem
nekteti Clenove rozsirovali pornluvu, ze
se na ukor edicni cinnosti teto spolec-
nosti obohacuje.Jdte po zaniku Uni-
versalie a Keferove smrti vydal Kemp-
fer soukromy katalog, v nemz nabizel
tadu vzacnych l6zorych tisku, ktere vy-
chazely nakladem Universalie v fade
zvane Eulis. Protoze byl stale s Kefe-
rem, dali mu clenove uzsiho kruhu
Universalie neptilis lichotivou prezdiv-
ku "Ratlik".Jeho jedinou publikad na
tema hermetismu byl Clanek Hermetic-
ke lekarstvi rostlinne (Logos 1939, c. 2-6;
s.36).
310
Petr Klillla-Tousek
Petr Klima- Tousek
Vlastnim jmenem Petr Klima, jmeno
Tousek prevzal po svem pradedeckovi
z matCiny strany, ktery byl pHrodnim
leCitelem a vladl okultnimi silami.
Narodil se roku 1901 v Kamennem
Ujezde u Ceskych Budejovic v rodi-
ne chudeho zemedelce. Jako dire pa-
saval dobytek bohateho mistniho sed-
laka a ph skotaceni si zlomil obe nohy
v kotnicich. Tato udalost ho vyznam-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
ne poznamenala, stal se uzavreny a sa-
motarskY·
V Ceskych Budejovicich zacal na-
vstevovat mysticky krouzek a roku
1922, suzovan tezkymi socialnimi po-
mery, odeSel do Vidne, kde se usadil
a ziviljako skladnik, prekladatel ijinak.
Velikou peCi venoval sebevzdelavani,
prostudoval mnozstvi filosoficke, teo-
OSTATNi OSOBNOSTI
logicke, mysticke a okultni literatury
a naubl se dobre nemecky a anglicky.
V roce 1927 se na cas vd.til do Prahy
a srykal se s prazskymi mystiky a okul-
tisty, zvListe s K. Weinfurterem, ale poz-
deji mel vuci jeho osobe i jeho uceni
znacne v-yhrady a rozdel se s nim vel-
mi kriticky. Ptispival do Casopisu Das
neue Licht (Video.), Psyche (Praha), do
spiritisticke Psychicke revue (Radvanice
u Ostravy) a dalSich. CviCil pilne bhak-
ti a dznanaj6gu a stal se duchovnim za-
kern Maharisiho.V roce 1946 presidlil
trvale do Prahy a zil na Zizkove v je-
dine podkrovni mistnosti osamele
a chude, navstevovan nemnoha zaky.
Navstevovaljsem ho take, ale zejme-
na proto, abych se dove del neco 0 osob-
nostech a okolnostech ceskeho her me-
tickeho hnutL Byval velmi naladovy
a zejmena hyperkriticky ke vsem, kdoz
se nehlasili k jeho ceste. Opovdlive se
vyjadroval 0 Weinfurterovi, Bo- Yin-
Raovi, Abdrusinovi, Paulovi Brun to-
novi a jinych znamych osobnostech
v kruzich mystiku a okultistu. Brunto-
na prohlasoval za podvodnika, ktery
s mystikou pouze obchoduje,Weinfur-
tera za cloveka zatizeneho silnymi vaz-
bami na urbte astralni larvy.
Klima-Tousek byl praktikujid mys-
tik, ale prodelal sloZiry duchovni v-yvoj.
Uvadel k nam klasicke rosekrucianstvi,
spoluzaklidal ceskobudejovicky rose-
kruciinsky krouzek, ktery pozdeji vedl
pan Reitinger, prelozil rosekrucianske
Tajne figury, ktere vysly tiskem v Plzni,
prelozil a v rukopisech rozsii'oval dllo
Poimandres, pi'ipisovane Hermu Trisme-
gistovi, ale preklidal i taoisticke a jine
311
texty. KniZne vydal vyznamneho pru-
vodce mystikou Cesta do nitra duse (Pra-
ha 1947). Petr Klima-Tousek se velmi
zaslouZiI 0 to, ze ceskym zijemcum
o duchovni zivot zprostredkoval mnohe
cenne zahranicni prameny k jeho pes-
tovani.
V mlidi se zab-yval i evokativni ma-
gil. Publikoval jednu z ptihod, kterou
v te dobe zazil, ve Spiritisticke revui
a pozdeji mi znovu vypravel zazitek,
ktery ho od praktikovani magie odvedl.
V jednom "prokletem l11iste" v Ka-
mennem Ujezde, kde tehdy bydlel, se
odehd.la tada tragickych udalosti,
a proto usoudil, ze toto misto je oby-
vano "autochtonnim buzkem" zle po-
vahy, tj. patme nejakYl11 elementalem.
Chtel jej evokovat a znicit, nebo pti-
poutat najine misto.Jednou pi'i ptipra-
ve na tuto evokaci, sede na svem luz-
ku, se necekane manifestovala silna
astrilni larva v hruzne podobe: zpozo-
roval nahle, ze ze steny mistnosti jako
by vystoupila obludna bytost, kted. se
na nej divala a za chvili nato opet zmi-
zela. Byl timto zazitkel11 tak ottesen,
ze od sveho llmyslu evokace upustil
a k magii se jiz nevratil.
Zustal svobodny s ponekud miso-
gynskYl11i postoji; trpel tim, ze 0 nej
nebyl takovy zajemjako 0 jeho "kon-
kurenta" Kvetoslava Minatika, ktery
v sedesarych letech mel v Praze pocet-
ny krouzek zajemcu 0 l11ystiku a ktery
zdaleka nedosahoval ve vsech smerech
llrovne Klimy-Touska. Klima-Tousek
byl velmi vzdelany a zkuseny mystik
a jeho ptispevek k duchovnimu v-yvoji
u nas spociva hlavne v jeho preklada-
312 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

telske Cinnosti; v tomto smeru je to jine denik Gustava Meyrinka, 0 ktery

pHspevek uctyhodny a znacny. Zemrel vsak priSel, kdyz ho pujciljednomu za-
po dlouhe tezke nemoci v peci sveho jemci do Rakouska, a jine vzacne do-
oddaneho Hka-lekare roku 1976.vlast- klady 0 zivote a dHe tohoto vyznam-
nil radu vYznamnych rukopisu, mimo neho prazskeho okultisty.
OSTATNi OSOBNOSTI 313

Josef Stepan Kminek

Pochizel ze zemedelske rodiny v Pola- "Carodej" a soudilo se 0 nem, ze mivi

bi, byl hluboce nibozensky zalozen ajiz
jako mladik se zajimal 0 okultismus a se
svym strycem se udajne venoval i ma-
gii. Koncem roku 1920 se usadil v Pra-
ze, kde prosel ruznymi povolinimi: byl
Ui'ednikem v cukrovaru, na poste, na
prazskem magistrate. Patti I k zaklidaji-
dm Clenum Universalie a kritce ji ta-
ke vedl. Nihle vsak ztratil v dusledku
zinetu duhovek a sklivce zrak a jako
temer nevidomy byl nucen ptijmout
misto hlidace v parku 0), coz ho velmi
suzovalo. V Universalii ho nazyvali
Caste vize astrilnich by tosti, nebot je
nekdy zive popisoval. Byl Clenem ruz-
nych drkvi, spolu s Farskym, Brodskym
a jinymi byvalymi katolickymi kneZi-
mi byl spoluzakladatelem Ceskosloven-
ske drkve, ale byl i clenem starokato-
licke a dokonce i pravoslavne drkve.
Zabyval se posleze mystikou a zduraz-
noval vzor zivota JeZiSe Krista.
Ideove byl prukopnikem universalis-
mu a k predmetu svYch zijmu napsal ra-
du pozoruhodnych brozurek: Cesta svet-

•I CISTA l'
m

I CIS1~J\
§

II
.P

i LA S KY
PR CI i
{UNU'¥1£ lRS)U:.I SFl!lUS)
1rvt
lli ITu:~nl ANS
NAPS}%.!!. JOSH lhI.MliNllhl. I NAJI>SAIL ]c(})SlEIF lKMlllNlElhI.

I ... '"

I -e.G-

II
~
mnJHrE VlrDA.NlI
I
I
'"
~
;;;
'"b
§

I lP'JRAHA
~
n
if;'
~ H>IIV~HA. 19.).3.
314
la, Cesta prace, Cesta lasky, Universalismus
jako nabozenstv{ budoucnosti (vsechny vy-
sly nakladem Universalie). Keferovi
skautici,jak mi sdelil spisovatel V. Ctvr-
tek, nazy-vali Kminka "Carodej Krnin",
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
ale nebylo to mineno hanlive, naopak,
meIi ho fidi a viZili si ho. Potom co te-
mer oslepl, odstoupil z funkce v Uni-
versalii, ale s Keferem se sty-kal dale.
Zernrel v Praze roku 1953.
OSTATNi OSOBNOSTI
Odon Kopp
Odon Kopp
Mezi prvnimi ceskymi mart1ll1sty
z konce 19. stoled nachizime jmeno
Odon Kopp. Byl to Clovek technicke-
ho vzdeLini, elektrotechnik s velkym
smyslem pro literaturu a esoterismus.
Usadil se pozdeji v PaHzi, stal se roku
1895 Clenem paHzske martinisticke 16-
ze Hermanubis a Clenem nejvyssi mar-
tinisticke rady,jakoz i osobnim pHte-
lem Paula SediraV ParIzi zil mnoho let
315
jako technicky urednik, podporoval
tam, mimo jine, tehdy na studiich meS-
kajiciho bisnika Jindficha Horejsiho
a jine ceske studenty. Po navratu do
Prahy ziljako penzista.
Obrovskou a vzacnou knihovnu,
kterou si z ParIze pfivezl, zdedila jeho
dcera, ale po jeji neStastne sebevrazde
se knihovna rozplynula v jednom
316 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

prazskem antikvariate, ktery ji z vetSi dele Zijid svedek pocatkli ceskeho

casti pradal do zahranicl. Odon Kopp hermetickeho hnuti, ktery stal u jeho
se narodil raku 1870 a zemi'el ve vy- zacarkli v Cechach a u jeho vrcholu
sokem veku v roce 1958. Byl to nej- ve Francii.
OSTATNi OSOBNOSTI
Elllanuel Leseticky
z Lesehradu
Emanuel Lesetick), z Lesehradu
Sverizny cesky basnik panteisticke
orientace, prekladatel poezie prokletYch
basniku, ale ijinych, ctitel WWhitma-
na, historik ceskeho klasickeho rose-
krucianstvi a esoternich spolecnosd,
svobodny zednar a martinista, autor ta-
juplnych povidek - to byl Ldehrad,jak
byval kratce nazyvan. Posledni muzsky
potomek stareho ceskeho slechtickeho
rodu,jakysi cesky Maria Rilke, ktery ve
317
sve vile v Praze-Radlidch Na Santosce
vytvotil velice vzacny a cenny literirni
a historicky archiv, znamy jako Ldehra-
deum.Jako zakladajid clen prazske mar-
tinisticke l6ze Simeon mel pHznacne
lozove jmeno Orfeus. Narodil se roku
1877 a zemrel nahle v Praze na selhani
srdce roku 1955. Zil osameIe se svou
sestrou Marii Ldetickou ve sve vile, ob-
klopen knihami a zajimav-ymi archiva-
318
liemi a predmety (napHklad sbirkou
mandragor), ktere prozrazovaly jeho
zvListni romanticke zalozeni. V jeho
sbirkich se krome jinych kuriozit pry
nachazel i Sitek smoceny ph poprave
Marie Antoinetty v jeji krvi. Obean-
skym povoLinim byl urednikem Zem-
ske banky v Praze. Financne celkem
dobre zajisten se venoval hlavne lite-
rature a mimo jine take hermetismu.
Jako bratr Orfeus spoluzakladal prvni
prazskou martinistickou 16zi Aux trois
blancs lotos ci U tfi korunovanych
sloupu (neni spolehlive znamo, zda to
byla jiZ laze martinisticki, ci 16Ze zed-
nafski martinistickeho zamereni, resp.
s hdou clenu-martinistu) a velmi ak-
tivne pracoval v 16Zi Simeon, kde byl
sekretafem. Ldehrad (psaval se take Le-
seticky Ci Ldeticky z Ldehradu) byl ta-
ke clenem prazske zednarske 16ze Dilo
a mel uzke styky zejmena s J. Rebikem
asP. Lasenicem.
Jeho svetonazorove kredo vyvrcho-
lilo ve sbirce basni Kosmicka pout' a li-
terirni cinnost, majici vztah k herme-
tismu, pak zejmena v knihach: Pokus
o historii bratrstva Ruze a Kfize ve styku
s Jednotou ceskobratrskou (1921), Tajne
spoleenosti v Cechach od nejstar5ich casu
do dnesni doby (1922), Po stopdch tajem-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
n)lch spoleenosti (1935) a ve sbirce
okultnich povidek Schodiste preludu
(1947) a dalSich.Jeho bisnickym de-
butem byla sbirka Smutne kraje (1898),
lyricko-melancholickeho obsahu.
V tezke dobe protektoritu vsak napsal
a vydal odvazne verSe vlastenecke ve
sbirceJen viral (1940).Jeho odvazne
vlastenectvi se projevilo i tim, ze roku
1917 jako jeden z prvnich podepsal
prosluly manifest spisovatelu za narod-
ni a statni ceskou samostatnost.
Ldehrad byl Clovek noblesniho, ale
nikoli chladneho, nybd velmi pfatel-
skeho vystupovani a jeho neocekiva-
na smrt pro mne znanlenala, krome
velkeho smutku nad jeho odchodem,
i ztratu dalSiho oso bniho svedectvi
o pocatdch ceskeho hermetickeho
hnuti. Pozdeji jsem se v archivu Le-
sehradea bohuzel dovedel, ze byl od
roku 1948 clenem komunisticke stra-
ny. Snad to ucinil ze strachu, ale se
mnou v tezkych dobich padesatych
let, kdy jsem ho jako student navste-
voval, hovohl 0 soucasnych pomerech
velmi otevrene a kriticky. V te dobe
se s nim krome dalSich velmi pfatel-
sky stykal i V. Effenberger, pozdejsi
vudci osobnost mezi prazskymi sur-
realisty.
OSTATNi OSOBNOSTI
Milos Maixner
Tento sved.zny prazsky okultista a her-
metik, autor brozury Okkultismus
(1922) a tItle knizky Mantika (1923),
prekladatel Papusovych Zakladu prak-
ticke magie a de Guaitova Chramu Sata-
nova, se narodil roku 1873 jako syn zna-
meho malii'e Petra Maixnera. Zemrel
v roce 1937. Pusobiljako profesor kres-
leni na gymnaziu v Beroune a pozdeji
jako tajemnik ministerstva narodni
obrany. Cetne spory s okultisty mu vy-
neslo jeho nekriticke slavjanofilstvi, na-
cionalismus a jeho vasnivy odpor ke
svobodnemu zednarstvi, spojeny s an:-
tisemitismem, ackoli byl sam po urCitou
dobu Clenem zednarske laze Bohemia
v Praze. Byl velkym znalcem hermetis-
mu a rna, svou prekladatelskou cinnos-
ti zejmena, zasluhy 0 rozvoj hermetis-
319
mu u nas. Spory, do kterych se poustel
zcela nekompromisne, ho vsak nakonec
vedly k tomu, ze se zcela stahl do sou-
kromi. Spolupracoval zejmena s Ota-
karem Griesem a spolu s pd.vnikem
Bohumilem Janouskem patH k prekla-
datelum nejlepsi francouzske herme-
ticke literatury do cdtiny. Janousek
k nam v letech 1913 a 1919 uvedl ve
dvou svazdch, vydanych "Nakladatel-
stvim okkultnich del v Prerove na Mo-
rave", nejdulditejsi dllo novodobeho
hermetismu vubec, Dogma a ritual vy-
soke magie Eliphase Leviho. Maixner ta-
ke Hdil spolu s E. Haunerem v-yznam-
nou edicni cinnost nakladatele B.Jandy
(edice Knihovna Sfingy), kted. sehd.la
v-yznamnou osvetovou roli take na po-
Ii okultismu.
320 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

Gustav Meyrink

Gustav Meyrink, vlastnim jmenem Gustav Mayer,

proslul predevSim jako spisovatel.

Vlastnim jmenem Gustav Meyer, dnes Nejdulditejsi Meyrinkovy spisy vysly

uz i u nas dostatecne znamy nemecky
spisovatel svetove urovne, vstoupil do li-
teratury kratkymi Casopiseckymi povid-
kami a pak nahle zazahl vynikajidmi
okultnimi romany, vychizejidmi v teh-
dy neuvehtelnych nakladech: Golem
(1915 - 220 tisic), Zelena tvaf (150 ti-
sic), Ba)1 dominikan, Andel zapadnfho okna,
Alchymistovy povfdky a radou dalSich.
zatim v sesti svazdch v prazskem nakla-
datelstvi Argo. Zde uvedene Meyrinko-
vy knihy jsou sice dila beletristicka, ale
jsou soucasne vynikajidmi uvody ke stu-
diu a pochopeni okultniho esoterismu.
Mene znamo je, ze Meyrink zaCinal
svou rozsahlou okultni praxi v Praze
a ze jej Praha jako magicke mesta po
OSTATNi OSOBNOSTI
cely zivot inspirovala.Jeho nejslavnejsi
roman Golem je pHbehem odehravaji-
dm se v prazskem Zidovskem ghetu
a v jeho pozadi vystupuje prosluly hli-
neny sluha prazskeho rabbiho L6wa
ben Becalela, ktereho vytvofil pomod
kabbalisticke magie.Je to vsak prede-
vsim typicky "roman dvou svetu",
v nemz jeho hrdina prekraeuje prah
mezi temito obema svety. Ze svetacky
zalozeneho prazskeho bankere Meyera
se v Praze stal okultista Meyrink.
Narodil se roku 1868 veVidnijako
nemanzelske dite hereeky Marie Mey-
erove a wilrtenbersh~ho ministra Car-
la, svobodneho pana von Varnbiihler
von und zu Hemmingen. Pobyval
v I'ade mest, podle toho, kde jeho mat-
ka ziskala herecke angazn'la. V Mni-
chove zaeal studovat na gymnaziu,
v roce 1885 odtud prdel pres Ham-
burk do Prahy, kde roku 1888 absolvo-
val obchodni akademii. Zde ho matka
opustila, kdyz ziskala dalSi angazma
v Berline. V Praze Meyer po nekoli-
ka prechodnych zamestnanich zaloZiI
s jednim spoleenikem bankovni zavod.
Ostrou kritikou mest'ackych manyr ne-
me eke prazske spoleenosti si vyslouzil
eetne nepratele, kteH ho obvinili z ban-
kovnich podvodu. Meyer byl zateen,
a aekoli se ukazalo, ze obvineni jsou fa-
ldna, ztratil obchodni duveru a byl
z Prahy vystvan. Nejakou dobu stravil
ve Vidni a na cestach po Evrope, az se
se svou druhou manzelkou usadil roku
1906 v Mnichove a v roce 1911 v ma-
lem drevenem, dnes jiz bohuzel neexi-
stujidm, dome ve Starnbergu u Starn-
bergskeho jezera pobliz Mnichova.
Dum pojmenoval,jako vzpominku na
Prahu, "U posledni lucerny" (nazev
321
mytickeho domu v prazskem podhra-
di, ktery je vestaven do hradebni zdi
a ktery je mozno spatEt jen za urCirych
nod - je jednim z nekolika mist v Pra-
ze,jimz lze podle povesti v ureite noci
vstoupit do astralu).
Meyrink slavil jako spisovatel velke
uspechy, ale eim vice esoterismu jeho
literarni dno obsahovalo, tim vice poz-
deji, kdyz vlna zajmu 0 okultismus
opadla, klesal zajem 0 ne. Meyrink byl
od ureite doby suzovan osudorymi ra-
nami, chorobou patere, tragickou sebe-
vrazdou sveho syna Hano a posleze
i bidou, ktera ho stihla po neuspesich
jeho literarni tvorby. Za sveho prazske-
ho pobytu, vyeerpan neustilymi kon-
flikty, rozhodl se Meyrink pro sebevraz-
du, ale pfikLldaje ke spanku browning,
vsiml si, ze mu nekdo strka pod dvere
jakesi papiry. Odlozil sebevrazedny ry-
strel, aby se podival, co to je. Byly to
prospekty na okultistickou literaturu,
ktere ho tak zaujaly, ze ze sebevrazdy
sdlo a zcela propadl tajnym vedam.
Energicky Meyrink si zaeal obstaravat
cele haldy knih, ktere mu dochazely
z Nemecka,Anglie a odjinud. Zaeal si
take dopisovat s tehdejsimi vyznanmy-
mi okultisty, navazovat kontakty s ruz-
nymi rady a stal se posleze Clenem bra-
trstva Sad Bayu, ktere udajne zaloZilo
Prahu a bylo nazYvano Asijsti bratri.
Brzy objevil magicke kouzlo Prahy,
ktere jej uchvatilo uz navzdy.Jeho po-
vidka Neviditelna Praha je vyznimim te-
to lasky k magicke Praze. Meyrink tu
napsal: "Neznam jine mesto, ktere by [/0-
veka - bydli-li v nem a zVCtra-li 5 nim du-
chovne - k sobe tak podivuhodne kouzelne
322
veibilo a jez by tak neodolatelne vybfzelo
k neivsteve mist jeho pohnute minulosti -
jako Praha. Vypadei to,jako by mrtvi volali
neis zive na mista, kde kdysi treivili sve po-
zemske byti, aby neim poseptali, ze Praha
nemei sve jmeno nadarmo - ze je ve sku-
teenosti prahem mnohem uzSim nez na ji-
nJ,ch mistech zeme ... pak kreiCime jakoby
pod jakymsi vlivem, nevidime a neslysime
nic, co bychom uz deivno nevedCli, ale od-
neiSime si pocit, na ktery nelze zapomenout
do pozdniho steiN - podivny pocit,jako by-
chom nCJakym zpusobem pFekroCili preih. «
Tuto Lisku k tajemne neviditelne
Praze sdlleli s Meyrinkem j eho souCas-
nici Paul Leppin aJiH Karasek ze Lvo-
vic. Prvni z nich take podal Meyrinkuv
portri:t v jedne z postav sveho romanu
Severinova cesta do temnot.
V Prokopskem udoli u Prahy konal
Meyrink sve prvni pokusy s evokativ-
ni magii, v Praze na Kampe, sede jed-
ne zimni noci na lavicce, ponoren do
meditace 0 vnitfnhTl zreni, prohl vizi,
ktera mu otevrela "vnitrni oko". Tha-
dvacetilety Meyrink se v Praze stal
okultistou a pozdeji joginem a od ro-
ku 1892 mystikem, zakem rakouskeho
"tkalce" Friedricha Mailandera. V te
dobe mel take uzke osobni styky s ba-
ron em Adolfem Leonhardim a byl Cle-
nem jim zalozene prazske teosoficke
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
laze. "Jako prorok davnych dob tvohl
Meyrink sve dllo," napsal 0 nem j eho
zivotopisec, prazsky Nemec a okultista
H. Fritsche, ktery byl jeho pritelem
a ktery vydal v Praze v Neubertove na-
kladatelstvi pozoruhodne dllo Kleines
Lehrbuch der weissen Magie (1934).
Meyrinkovo dllo velke Zkusenosti
a velkeho Poselstvi vsem hledajicim
musi nutne potkat a prozit kazdy vaz-
ny zajemce 0 jakykoli druh okultniho
esoterismu. Dne 3. prosince se Mey-
rink rozloucil se svymi nejblizsimi,
zaujal j6gickou pozici a s vychodem
slunce dne 4. prosince 1932 vedome
a naposled prekrocil navzdy prah: "Je-
ho vecne oci pohlizely k vychodu,
k Praze," napsal Fritsche (August Strind-
berg - Gustav Meyrink - Kurt Aram: Drei
magische Dichter und Deuter, Prag-Smi-
chov 1935, s. 22). 0 Meyrinkovych
prazskych magickych operacich napsal
v roce 1948 pozoruhodny CL'mekJ.Vik-
tara (Povest 0 prazskem magikovi Gusta-
vu Meyrinkovi, in Svetovy pramen zeibavy
a pouceni, c. 56, str. 29-32).Vynikajici
knihu 0 Meyrinkove dlle a jeho okul-
tistickych aspektech napsal predni zna-
lec hermetismu u nas D. Z. Bor (V Za-
drobilek) s charakteristickym nazvem
Bdelost, tot'vse. Gustava Meyrinka cesta
k nadsmyslnu (Praha 2002).
OSTATNj OSOBNOSTI
Jan Bohuslav Rebik
Jan Bohuslav Reb{k
Jihocesky rodakJan Bohuslav Rebik se
narodil roku 1867 v Presece u Trebo-
ne v rodine chudeho chalupnika, kteri
byla silne nabozensky zalozena. Jeho
matka byla venkovska vedma, kteri,jak
o ni lide po jeji smrti Hkali, byla "po-
zehnanim" pro cele okoli, nebor mno-
ha lidem pomohla uCinnymi bylinny-
mi leky a moudrymi radami. Zemrela,
kdyz bylo Janu Rebikovi sedmnact let.
323
Jeho dva brath se vystehovali do Sever-
ni Ameriky, kde dosahli vyznamnych
spolecenskych postaveni, 0 mladsiho
bratra, udajne dusevne postizeneho,
musel sam pecovat. Mel velmi tvrde
rnIadi, pIne odHkini, ale take snah 0 du-
chovni vyvoj. Absolvoval gymnizium
v Treboni a v Ceskych Budejovicich
a potom s pomoci sve tety vystudoval
v Praze priva. Po absolvovani pusobil
324
L ~~,.,u.
~ t'M".Ji'#Po- ~ IS~",';"" ..",-KJfo.t/
3i~ t.,c deN /.O«CCQL~' of, ... M- cec..~ ~
tJUO~ j 4; e'~ if.u..- ~ ~ Ii.! ~
~f~{fU 91 ~ ~ J~ ~ IIH~~ ~
~~ ~ ~ .-/~~ '- It~ eta...
~ CLlCtC-fA" ,
Stdinl1! na1!rh na udelen{ diplol11u kabbaly Janu Reb{ko1!i.
nejprve jako advokit, zil v Lisove,jako
soudce, pozdeji jako norarsky koncipi-
ent v Ceskych Budejovicich a posleze
od r. 1927 jako notal' v Klatovech.
Jiz behem sve praxe v Lisove a v Ces-
kych Budejovicich se seznamil s baro-
nem Leonhardim a stal se nejprve Cle-
nem a pozdeji take vudcem prvni
martinisticke l6ze v Ceskych Budejo-
vicich, svobodnym zednal'em (s l6zo-
vym jmenem Origenes), iluminatem,
pozdeji vudcim pracovnikem fadu Bile
lilie a posleze prvnim pfedsedou spol-
ku ceskych hermetiku Universalie a jiz
v r. 1924 take velrnistrem martinisticke
l6ze Simeon v Praze_V roce 1906 zis-
kal v Pafizi dip lorn bakalal'e kabbaly,
podepsany Sedirem. Zpocatku se veno-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
,
Jdt.".. ~11,
val zejmena spiritismu a teosofii, pozde-
ji praxi pfirodniho leCitelstvi a stu diu
dejin tajnych spolecnosti a osobnostiJe-
zlSe Krista. Byl to velmi pl'atelsky a dob-
rotivy-, avsak ponekud ambici6zni muz,
zatizeny i nescetnymi vefejnymi funk-
cemi, od r. 1918 se angazujici take v ces-
kern nacionalistickem hnuti, dlouho
svobodny, osamele Zijici, snad az pHlis
duverivy, s navyky stareho mladence
(nakonec se vsak pl'ece jenom ozenil).
V polovine ti'icarych let prisel 0 ce-
Ie jmeni, kdyz byl oklaman podvodnym
podnikatelem. Oklaman znovu pod-
vodnikem, koupil za horentni castku
nepravou sosku Vestonicke venuse. Do-
pustil se pry proto penezni zpronevery
u svych klientu, coz ho od roku 1940
OSTATNj OSOBNOSTI
vyradilo z verejneho Zivota. Byl cilym
organizatorem zejmena spiritistickeho
a pozdeji martinistickeho hnuti a cest-
nym predsedou Universalie zustal az do
jejiho konce. PatH k prednim akterum
pocatku ceskeho hermetismu.Avsak an-
gazoval se jako funkcionar cele rady ve-
325
rejnych kulturnich a jinych organizaci
(napr. take organizace pecujici 0 pro-
pUStene trestance) a velmi aktivni byl
v male politicke strane Radikalnich na-
rodovcu ceskoslovenskYch. Datum je-
ho smrti mi neni presne znamo, zemrel
nekdy na pocatku padesarych let.
326
Josef Simanek
Josef Si111al1ek
Dnes jiz nepHlis znamy cesky spiso-
vatel PhDr. Josef Simanek, obcan-
skym povolinim urednik, se narodil
roku 1883 v Jindtichove Hradci. PU-
sobil pozdeji jako knihovnik minis-
terstva zemedelstvi a posleze jako
urednik Statniho pozemkoveho ura-
du v Praze. Intenzivne pracoval jako
Cinovnik a ideolog skautingu (spis
Skauting, jeho podstata, vyznam a eti-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
ka, 1925).Ale nejintenzivneji se ve-
noval literature a byl autorem rady
dnes jiz temer neznamych romanu
a sbirek basni s esoterni tematikou,
psanych v duchu jakehosi neopohan-
stvi (Haj Satyru, Ozivle mramory, Pro-
pasti a plameny, Bratrstvo smutneho za-
livu, Hudba Acherontu, Bitva stinu,
Bohove na zemi, Bila pant), vydavanych
ve dvadtych a ttidtych letech. Pre-
OSTATNi OSOBNOSTI
kladal take spisy Rudyarda Kiplinga
a psal basne, ktere vsak zcela zapadly
bez povsimnutLVe dicatych letech
nejprve zastupoval ve vedeni16ze Sime-
on J. Rebika a potom vedl druhou praz-
skou martinistickou l6Zi Gedeon. Ohla-
sem teto cinnosti je jeho roman Baa
pa111 (1937), v nemz je zminka 0 C.
de Saint-Martinovi a v nemz je patr-
ny vliv martinistickych ideji. N ejed-
na se tu vsak 0 znamy zjev "Bile pa-
ni" Perchty z Rozmberka. V jinem
svem romane, H4i 5atyru (1926), vy-
jadruje sve zaujeti pohanskou anti-
kall a symbolikoll jejich mysteril
(nymfa Chrysis, velky buh Pan, pod-
zemni chram neznameho bozstva
a tajemny haj Satyru). Okultni tema-
tika (novela Upir) a okouzleni pohan-
skou antikou (5mrt Perikleova, 5mu t-
l1y Faun) zazniva take ze sbirky novel
Ozivle I11ramory (bez data), jakoz
i v "novelach a mythech" Bohove l1a
zemi (1925), kde vystupuje tema vec-
neho trv:'mi mytt'1 (Duse studal1ky, Hlas
propas ti), a v dalSich pradch.
Tematicky a ideove pHbuzny mu byl
spisovatel Rolf Fremont OUDr. Rudolf
Fiedler, narozen v roce 1879 v Mlade
Boleslavi, zijid tehdy v Praze), autar
romanoveho cyklu Ve stirtU vecl1osti, kte-
ry byl pokladan za ceskeho Bulwer-
Lyttona, ale byl zameren spiSe na mys-
teria stareho Egypta.
Take Simanek mel vztah ke kruhu
kolem Moderni revue a vstoupil do li-
teratury knihou baSili Ve chvilieh svCt-
327
lyeh i temn}/eh (1902). KritikJ. Borecky
(1917) 0 nem napsal: ,,Josef Simal1ek
vyehazi z ceske dekadenee . .. 5 dekadel1-
ty tehdejSimi souvisi skvelou vybrousel1ou
formou, v}lrazem syt)lm a nadhery milov-
nym, slovem melodieky zrythmisoVal1}/m,
zalibou v n~ivybral1ejS{eh a l1ejrafil1ova-
l1ejSieh pozitdeh smyslu, sklol1em k sata-
nismu ... ((
V Jidhchove Hradci vystudoval Si-
manek tamni gymnazium, v Praze pak
Filosofickou fakultu UK, kde roku
1909 ziskal doktorat filasofie. Ackoli
a nem jisty anonymni kritik napsal, ze
dokazal spojit svou zalibu v )) rozkosnie-
kem helenstvi" s )) vasnivolt laskou k ma-
giekemu svitu tzv. tajnyeh Ci hermetiek)leh
ved ", pathl Simanek dOCasne take ke
katolickemu sdruzeni Sursum (1910 az
1912), ktere organizoval mali[ a grafik
E. Pacovsky a ktere bylo pozdeji roz-
sireno z vytvarne i na literarni sekci.
Zde se setkaval s Milosem Maixnerem,
Emanuelem Haunerem a jinymi her-
metiky. V roce 1911 byl Simanek za
odstoupivsiho Frantiska Koblihu do-
konce na cas zvolen predsedou tohoto
umeleckeho sdruzeni. Simankovymi
prateli byli lide majicl blizko k ruznym
esoternim smerum,jako Emanuel z Le-
sehradu (s nimz se vsak rozdel), intlli-
tivisticky filosof Vladimir Hoppe,
Alfons Breska a dalSLVelmi blizko mel
zejmena ke spisovateli JiHmu Karasko-
vi ze Lvovic, chodival casto do jeho ga-
lerie umistene v Tyrsove dome na ma-
lostranskem Ujezde. Zemrel roku 1959
na nahle selhani srdce nedaleko odtud,
na ulici, kdyz se vracel z teto galerie.
328
lCarel~einfurter
Karel WeinJurtel'
Puvodne odborny- uCitel a novinar, take
osobni tajemnik basnikaJaroslava Vrch-
lickeho, se narodil roku 1867 a je znam
predevsim jako zakladatel a vudce praz-
ske skoly prakticke mystiky. Mezi cet-
ny-mi knihami, ktere napsal,je vsak take
rada del s hermetickou tematikou (Od-
halend magie se zvldstn{m zretelem k magii
ceremonidlni a jejimu prototypu Faustovi,
1922; Astrologie vseobecnd, 1931; Astrolo-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
gie specidlni, 1931; Tajne sily pNrody a Clo-
veka, 1925; Tajnd tradice a uceni bratru ro-
sikrucidnu, 1933; Amulety a talismany,
1925, a rada dalsich). Weinfurter se pre-
zentoval jako arbitr v cele oblasti okult-
niho esoterismu a mystiky, neuroticky
Ipel na sve autorite a ostre napadal kaz-
deho, kdo ji byt jen v naznadch zpo-
chybnoval. Tak napadl nejen 0. Griese-
ho, ale i P. Lasenica, mystika K. MinaHka
OSTATNi OSOBNOSTI
a daISl. Zdiskreditova1 se vsak sam, zpu-
sobem, jakym vedl osklivy utok proti
autorovi stejneho razeni, Pau1u Brunto-
novi. Tento utok vedl ke krizi v jeho
spolku Psyche, ktery r. 1929 zalozil. Do-
slo tak k tomu, ze mnoho jeho b-yvalych
stoupencu tento spolek opustilo a pfi-
dalo se k bruntonovske opozici vedene
Josefem Hoznourkem. Weinfurter, kte-
ry se osobne zna1 a st-ykal s Meyrinkem
a baronem Leonhardim, se take na cas
sta1 Clenem prvni prazske teosoficke
i martinisticke 16ze.V archivu teto laze
je ve Weinfurterove osobnim spisu po-
znam.ka: "svarlivY". Vydaval mnozstvi
prekladu n1.ysticke a okultni literatury
a v1astnich praci, ktere byly zcasti nepfi-
znanymi kompilacemi ruzne urovne.
Lze ho spiSe nazvat popularizatorem
mystiky a okultismu. Pravem je velmi
cenen j eho trisvazkovy spis Ohniv)! keF.
Odhalend cesta mystickd (od 2., rozs. vyd.
v Praze r. 1930 vysla i'ada dalSich vydani
a dilo bylo prelozeno i do anglictiny
a nemciny).Velmi cenne jsou take oba
svazky jeho Mystickeho slabikdre (1. vyd.
1930,podedni2000).
V zahranici byl uznavan a prekladan
jeho nejlepsi spis, Ohniv}! kd - odhale-
nd cesta mystickd (sv. I.-III., rozsirene vy-
dani 1930 - druhy svazekje prekladem
Testamcntu J. B. Kerninga, nemeckeho
mystika, z jehoz uceni Weinfurter vy-
chazel, ale ktere sverazne interpreto-
val). N ejvyznamnejsim Weinfurtero-
vym Hkem byl PhDr. lng. Dr. Otakar
Capek, ktery si po uCitelove smrti v ro-
ce 1942 vzal jeho manzelku Bozenu
Weinfurterovou. Za okupace byl Wein-
furter jako vetsina znamych ceskych
okultistu take veznen gestapem a ph
329
vyslesich vselijak trapen a zesmesno-
van. Zemrel kratce po propusteni z vez-
nice, zrejme na nasledky t-yranl.
Weinfurter vydaval od roku 1925
casopis Psyche, do nehoz pfispival pre-
vazne vlastnimi clanky, ktere byly solid-
nim prehledem predevsim problemati-
ky prakticke mystiky. Autor dila
o dejinach ceske mystiky, venovane ze-
jmena Weinfurterovi a jeho adoraci, po-
pira i'adu ruznych negativnich tvrzeni,
ktera se 0 Weinfurterovi mila, napr. ze
byl patrne jediny cesky okultista, ktery
se svou rozsahlou publikacni Cinnosti
velmi obohatil, ze byl i pfekladatelem
a autorem i'ady pornografickych publi-
kaci a ze se ve svem beznem Zivote za-
sad, ktere hlasal, sam nepridrioval. *
S temito povestmi mne seznamil zejme-
na Klima-Tousek a jedna Clenka spolku
Psyche, ktei'i je vsak za povesti nepova-
zovali. Naproti tomu se 0 Weinfurtero-
vi take tvrdilo, ze byl svym zpusobem
zbozny, velmi seCtely v okultisticke
a mysticke literature vydavane v nemec-
kem a anglickemjazyce.Weinfurter mel
nepochybne velke zas1uhy 0 vcelku kri-
tickou popularizaci okultismu (pouka-
zovani na nebezpeci a nemoralnost cer-
ne magie), stavel se vsak mnohdy do
p6zy zasvecence, ktera mu rozhodne
* SanitrakJ: DejitlY ceske 111)'5tik)', sv.l. Legel1da
Karel Wei/~furtcr; sv. II.: KOHee z/ate Cry, Praha
2007. Ve 2. sv. uvedeneho dHa (5. 196) mne
autor obviJ'mje, ze moji kritiku Weinfurtera,
zejnlena ve sporu s Bruntonem, n lIelze vylo-
Zit jinak HCi: jako elel1lentaml IIcznalosf (i 5/1ad
i dlenou agresi 5 jedlloznacne ZIJIJl1 uII1Y51cm ".
Soudny ctenai' si uCini sam obraz osobnosti
K. Weinfurtera (viz dale take dodatek Spor
Griese - Weit~furtcr).
330
Karel TI1iEinfurter s manzelkou Bozenou a Paulem Bruntonem.
nepHslusela.Ve sve knize Pameti okultis-
ty (1933) uvadi, ze jiz jako skolak mel
nabozenskou vizi jakehosi svetce, a na-
znacuje, ze prosel slozitym vy-vojem od
praktikovani spiritismu az k praktiko-
vani osobite pojaty-ch mystickych cvi-
ceni, ktere u neho vedlo k ziskini vys-
sich schopnosti a vyssiho poznani. Muze
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
byt oznacen take za predstavitele prak-
ticke mystiky a za interpreta mystickych
aspektu ktestanstvi a indicke teosofie.
Jeho vy-znam pri meni okultnich nauk
u nas je nesporny,je vsak ve vy-se zmi-
nenem dUe 0 dejinach ceske mystiky
precenovan.
OSTATNl OSOBNOSTI
Otakar Zachar
Otakar Zachar
Obcanskym povolanim byl tento vy-
nikajid znalec stredovek6 cesk6 alchy-
mie a stfedovek6 alchymie vubec i na-
dseny prekladatel a vydavatel jejich
klicovYch textu (radajeho prekladu zu-
stalajen v rukopisech v jeho pozusta-
losti) inzenyrem-chemikem, ktery pra-
coval na Kladne jako sladek.
Zachar zil v letech 1870-1921 aje
autorem rady puvodnich spisu 0 alchy-
331
mii a vydavatelem rady alchymickych
traktatu, prelozenych jiz ve stredoveku
do cdtiny,jejichZ vytisteni doprovazel
zasvecenymi poznamkami. Zachar, ac
publikoval predevsim radu odbornych
prad z oboru pivovarnictvi, mMe byt
privem pokladan za vysoce odborn6-
ho autora z oblasti kulturni historie
a dejin cesk6 stfedoveke alchymie
zvlaste. Prokizal to zejm6na temito
pracemi: Mistra Antonia z Florencie Ces-
332
ta spravedlivd v alchymii (1899), Bavor
Rodovsky z Hustlfal1 a jeho rukopis, l1yl1i
leydel1sky (1902), Laurentius Ventura:
o zpusobu pfistrojel1i Kamel1e filosoficke-
110 (1907), Rajmund Lullius: Praktika
testamel1tu (1904), Jitfni zd,~e (1909),
Chemie ddvl10veku (1912), 0 alchymii
a ceskJ1ch alchymistech (b. 1., s kresbami
JosefaVachala), Ucastj. A. Komenskeho
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
v dejil1dch alchymie (zv1. otisk 1918)
a Z dejil1 spiritismu v mil1ulosti, 1914
(s drevoryty JosVachala). Zachar se po-
sleze stal majitelem pivovaru v Kroce-
hlavech, kde take zemrel. Zanechal po
sobe bohatou knihovnu a mnozstvi
rukopisu. Oboji je nyni archivovano
jako jeho odkaz v jedne zamecke
knihovne.
PRILOHY
334
Zakladajici clenove
martinisticke l6ze Simeon (1924):
- Jan Bohuslav Rebik (Origenes), *1867,
svobodny, notal' Lisov - predseda
- JosefAdamira (Porfyrios), *1877, zena-
ty, odborny rada Rolnicko-lucebniho
ustavu Praha
- Josef Simanek (Satornilos), PhDr.,
*1883, zenaty, knihovnik Statniho po-
zemkoveho Ui'adu Praha
- JiH Hynais (Eumolpos, Hegesios),
*1889, urednik tiskoveho odboru mi-
nisterstva zahranici Praha
- Jan Zmatlik (Nikodem), *1869, zenaty,
knihtiskar a nakladatel
Emanuel Le!ieticky-Lesehrad (Orfeus),
1877, vrchni urednik Zemske banky
Praha
- JiH Karasek ze Lvovic (Damis), *1871,
postovni reditel Praha
JiH Jirman (Marsanes), *1901- Jaroslav
Matousek (Kolarbatos), *1872, minister-
sky rada Praha
Karel Dewetter (Boromeus), *1882, ze-
nary, spisovatel (Maj), spravce knihovny
ministers tva finand
Oldrich Elias (Etana), *1895, zenaty,
mistotajemnik Nejvyssiho Ui'adu kon-
trolniho Praha
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
- Antonin Bayer (Aristides), *1887, stabni
kapitan Praha
- Bohumil Janousek (?), soudni rada v Ri-
mavske Sobote - dopisujid Clen
DaISi: Rudolf Adamek, Jaromir Licht-
ner, Arnost Tichy, dr. Jan Rejsa, O. Parma,
E. V Kuhnel
:leny:
Simankova, Hynaisova, Zmatlikova,
Adamirova, Dewetterova, Eliasova, Bayero-
va, Pavla Moudri
Zaslouzili Clenove martinistickeho ra-
du:
- JUDr. Karel Pavel DraZei'ak (1872-
-1921)
- Gustav Meyrink (Mayer)
- Julius Zeyer (1841-1901)
- Alois May (t 1915 ve valce)
- JUDr. Bozetech Prazak (t 1915 ve val-
ce)
Nejvyssi rada radu:Jan Bohuslav Rebik,
Josef Adamira, Emanuel Le!iehrad,JiH Ka-
risek ze Lvovic.
PRfLOHY
Spar Griese -Weinfurter
Otevreny spor mezi Griesem a Weinfurte-
rem propukl v roce 1921 a mel puvodjed-
nak v Grieseho kriticky nekompromisnich
postojich a jednak ve Weinfurterove snaze
zachovat si pozicijakt~hosi neomylneho ar-
bitra ve vecech mystiky a okultismu.
Z Grieseho strany zacal spor vecnymi
pi'ipominkami "k nekterym pi'ekladatelo-
vym poznamkam", ktere Weinfurter napsal
ke svemu pi'ekladu spisu Bo-Yin-Ra O. A.
Schneider-Franken) Knih)' 0 zivem Bohu.
Spor se rykal problemu, v cem vlastne spo-
Civa uCinek magickych formuli (zaklinani,
ale i manter apod.). Griese ve sve kritice
zduraznil, ze tu nejdulezitejsi roli hraje
"kvalita hudebnf neboli intonace (zapenf, uda-
nf t6nu) ", nebot ton v sobe utajuje sHu, "jfz
uvolniti muze kdokoli, dovede-li jen vhodne vy-
sloviti, a fekneme pflmo, zazp[vati urlita slo-
va ". Magicka slova jsou proto tak mocna,
ze byla sestavena "ptisne podle zakona
o vniti'ni souvislosti pismen stony, barva-
mi a Cisly". Magicke pllsobeni slova spoCi-
va tedy ve vyvolani vibrad, coz je dano
spojenim urCit)Tch hlasek. Podle Weinfur-
tera zde vsak nepusobi vibrace, nybrZ mys-
lenkory obsah slov a v magii pak velmi za-
Idi na stupni duchovniho vyvoje: "Kdyby
tataz slova v)'fkla osoba nezasvecena, kterd ne-
ma vnitfnfho vyvoje, zustala by bez ulinku,
a kd)'by zase jiny magik pfelozil ona slova do
kterekoliv feli, dodlif by stejnych vysledku. "
Podle Weinfurtera je tedy rozhodujid Ziva
vira, nikoli zvuk slov a ph Carovani je vzdy
nutno magicke for mule septat nebo poti-
chu mumlat. Ale soucasne na jinem miste
Weinfurter tvrdil, ze modlitba je ucinna,
i kdyz je povrchnLVira v ucinek magicke
formule nepochybne dynamizuje pi'edmet-
nou operaci, ale tyto formule musi byt sku-
335
tecne inkantovany, nikoli odtikavany,
a v nekterych Carodejnickych papyrech
uvedene recke samohlasky jsou klicem
k tomu,jak je treba tyto formule inkanto-
vat. Spor probihal dale na strankach prvni-
ho rocniku Okultnf a spiritualisticke revue,
potom pokracoval Grieseovou poznamkou
(na konci jim pi'elozene a vydane knihy Se-
dir: Magicka zrcadla, Prerov 1921, s. 64), kte-
ra se tykala opet Weinfurterovy poznamky
k vyse uvedenem spisu Bo-Yin-Ra 0 10-
tosu "svadhisthana", v niz prazsky mystik,
dIe sveho zvyku, neopomnel poznamenat,
ze tu jde 0 tajemstvi, ktere nelze zvei'ejiio-
vat, ale ktere je mu ovsem znamo.
Griese si pak dovolil, jak napsal, svym
ctenarum toto mysterium "ponekud od-
halit". Weinfurtera phtom nejmenoval, ale
ten pak odpovedel dvema Clanky v Okult-
n{ a spiritualisticke revui (c. 7 a 8, 1922), kte-
rou redigoval, charakteristicky nazvanymi:
Vsem nasim nepfatelum a Otok na nasi m}'s-
tickou skolu.V techto cIandch je zahrnuta
i Weinfurterova odpoved' na Grieseuv kri-
ticky Clanek 0 tzv. "mystickem skoleni"
(Isis, c. 1, 1922), v nemzjeho autor nazna-
Cil, ze ve Weinfurterove pojeti tohoto sko-
leni je fada omylu zasadniho druhu. Wein-
furter odpovedel arogantne: "Kdyby byl pan
G. pockal nekolik dml, az vyjde moje kniha
Ohnivy kef, byl by si uspofil evropskou bla-
maz." Praktickou mystiku chapal Weinfurter
jako "vnitrn{ znovuzrozen{", ktereho se do-
sahuje predevsim tzv. "pismenkorymi cvi-
cenimi", tj. vysoce zavaznou formou. Pro-
hLisil, ze z toho, co 0 techto cvicenich kdy
napsal, neslevi ani tecku, a zduraznil: "Kdo
chce cviliti, i kdyby nebyl Clovekem mravnJ'm
a uplne listym, dojde vysledku a presvedcen{,
 336
ze B~th
seim si takoveho Cloveka postllpne oeis-
tr. " Weinfurter tu tak trochu spolehal na
boha i pro sebe a byl tu zrejme v rozporu
s tim, co psal jinde 0 magickych formulich
a mystickem ryvoji.
Weinfurter vsak nezustal u vecne swin-
ky polemiky. ZalltoCiI na Grieseho zpuso-
bem opravdu neomalenym: vytkl mu, ze
kdyz magie prestala byt "dojnou kravii'koll ",
pi'eSel nyni k mystice. 0 magickych zrcad-
lech, ktera Griese doporucoval, prohlasil,
ze je to "veteS", a napadl i Griesem pouzi-
vany titul DrHerm., ktery mu udelila Pa-
pusova paHzska vyssi skola aplikovanych
lekarskych ved, 0 n12 prohlasil dale, ze se
o ni Papus, ktery ji "jedllou navstlvil ", vy-
jadi'il velmi 0povdlive. Papus byl ovsemje-
jim zakladatelem a predstavenYm. OpovrZ-
live se Weinfurter vyjadi'il i 0 magii a spor
prevedl do roviny osobnich osocovanL Spor
mel vsak take dimenzi osobni korespon-
dence, ktera je uchovana v Pamatniku na-
rodniho pisemnictvi v Praze v Grieseho
pozustalosti.
Korespondenci zacal Griese dopisem
Weinfurterovi dne 14. brezna 1923, v nemz
se ho taze, "kterak clue urovnati spor" s tim,
ze "lIrovllein{ by bylo ve/;k)'111 plus v nasem du-
chovn{m snazenf". Ale uvadi take: "Na po-
sledn{ VtIs hrub]' a i'iste osobn{ v)'pad mli'eti ne-
Ize, to l11us{te uznat seim; je nutno nikoli se
heijit, ale objasnit naH obci prav)' stav veci ...
A Nez odpovfm, rad bych se s VtImi dohodl. Ta-
to dohoda neznamenala by vsak zanechan{ do-
savadn{ kriticke linie Isidy. Tot' program, od ne-
I10Z upustit ncmohu. Znamenala by vsak
rozhodne vnesen{ poctiveho a spravedliveho prv-
ku do naseho vd~ineho zivota, kter)' jest tak
zbahnen, a meia by blahodeimy vliv na dav, kte-
ry jest neim oddein a hledf na neis s velk)'1/1 otaz-
n{kem. DncSn{ krok steil mne mno/IO sebeza-
p{eI1{, ale koneCne n~vet5{m v{tezel11 je tel1, kdo
vftez{ sam nad scbou ... Jdu k VtIm s otevrenos-
t{ a upNmnost[ a jsem tak so becky, ze zeidam
za to od Veis totez. "Weinfurter tuto vstfic-
nost neprijal a odpovedel Griesemu povy-
senym a podrazdenym dopisem, v nemz
zduraznil, ze na predmetny spor nebude
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
plytvat Casem a ze "s tribuny mystika ho ni-
kdo nes/lOd{". Griese na to odpovedel dal-
sim dopisem, v nemz mimo jine uvedl: " ...
utekljste se ke zbabelel11u gestu vsech, kdoz ne-
1110/1011 rOZIl1110V]'I11; dltvody i'cliti, ze do debat
se poustet nebudete, nemaje IJa to 111[sta all; i'a-
su,jak doslovne pisete ... A m{sto veencho vy-
vracC/l{ libujete si se zvleistn{ rozkoSf v kalu tech
nejhrubSfch osobn{ch ncijezdl1, stvete proti 111ne
nase stoupence a nakladatele Roizma, Ilpozor-
i'n~ietc na muj titul akademick], senat, lzete 0 Pa-
pusovi, kterr.ie na 111cm diplomu podepsein, Ize-
te 0 hermetickeJakulte, 0 koupcnych doktoreitech,
vi/l[te trine z Hifta{stv{, vyi'fttite jakousi dojnou
kravii'ku, a to vsc naz)lvate odpoved{ na m~!i
veell]' i'leinek ... To 11en{ odpoved' na moji vec-
11011 kritiku, 11)'b,.z ncsl),chanc zumalistickc tr-
hanstv{, jei /len! dl/stojnc iI1teligent~'i, l1atoz
mystiht,j~iichz praxe je zcela jina. Po skutcfch
poznate je ... Proto 111i rlczaz/{vejte, zc VaSf
11Iystickc praxi nevU{m. " To byl konec po-
lemiky. Zatimco Griese ehudnul na obeta-
vem vydavani casopisu a knih, Weinfurter,
vydavaje knihy mystieke, okultisticke a ji-
ne, byl z toho dobre ziv a stal se "vyznal11-
nym predstavitelem prazske skoly praktie-
ke mystiky", i kdyz jeho poziee byla
pozdeji otrasana spory s K. MinaHkem a ze-
jmena P. Bruntonem. Avsak lid chee byt
klal11an ...
N euvei'itelne surovosti se "mystik"
Weinfurter proti Griesemu dopustil po
jeho sl11rti ve sryeh Pametech okultisty (Pra-
ha 1933, s. 197nn.), kde obvinuje kohosi
z cernomagickeho utoku na jeho osobu,
ale z uvedeneho je vsak zeela zrejme, ze se
jedna 0 Grieseho. Weinfurteruv utok na
Grieseho je tim podlejsi, ze se ho dopustil
neeely rok po Grieseho smrti. Nebylo po-
ehyb 0 tom, ze "ono individuum ",jak psal
Weinfurter, ktere se l11U pokouselo ublizit
"i'arodejI1ictv{m" a ktere mu "poslalo scSit je-
ilo ,okultnfho ( i'asopisu ",je Griese. Weinfur-
ter hysterieky pokracuje, ze jakmile vzal do
ruky onen casopis, podtil ihned "neprcitel-
sky vUv, ktery vanul ze zasilky" a vecer, kdyz
ulehl a zasleehl v nabytku klepani, "ihned
poznal vyslaneho elementeila ". Pote co odra-
PRiLOHY
zil eernomagieky utok tohoto "bNdila ", tj.
Grieseho, "obdrzel jsem od l1eho nekolik pro-
sebn)!ch dopisl4, abych se s nfm s111fri/ atd. To
jse11l OVSC11l uCinil, neboi je to spravedlive a za
dntlle jedini! okultne spravne." To uz byla sku-
teena nestoudnost, ktera ovsem zdaleka ne-
byla jedina, kterou ten to prazsky "mystik"
vykazal. Podobnym zpusobem napadl poz-
deji ve svem Casopise Psyche i P. de Lase-
mea.
o Weinfurterove, rekneme ponekud la-
bilnim zalozeni svedCi i nasledL~id pi'ibeh,
uvei'ejneny jim 0 jednu stranku dale za
ukoneenou pasHi 0 eernomagiekelll uto-
337
ku (Pameti okuitisty, s. 199n.). Weinfurter tu
liCi,jak kdyz nesl do jednoho nakladatel-
stvi "nemeekou magiekou knihu", aby z ni
byly poi'izeny reprodukee do jeho Odhale-
ne magie, si ph nastupovani do tramvaje zlo-
mil nohu v nartu. " To byl zfejm)! trest za mo-
ji kl1i1JU a ma,,?ii! A take jsem ihned vedel, prot
se 111; stala fafo nehoda. " 510 tu patrne 0 na-
bor zajemeu 0 tuto jeho knihu, nebot
Weinfurterova Odhail'1la magie jc zeela pru-
merna kompilaee s velmi zanedbanym ob-
razkovym doprovodem, takze tu vznika
otazka, za co byl vlastne Weinfurter demo-
ny potrestan. Zkratka, v Ceehach nemame
na novodobe mystiky stesti.
. ::~
: ....... ~
338
Petr Kohout-Lasenic: Desatera
1. Hodnotiti budes svoje pfednosti tak,
jak se jen tobe samotnemu jevi.
2. NesestoupiS k nikomu, kdo se tobe te-
be hodnym nezda.
3. Kazdou nak1onnost i nepfizeii dej ur-
eiti svemu citu; podle neho trestej ei
odmenuj.
4. Chraniti budes vsechna stvofeni zem-
ska pfed hrubosti eloveka.
5. Povinnen jsi vyuziti moci a pfednosti,
jez ti darovali bohove.
6. Nikdy nepoloziS hranice zvidavosti ve
svem okoli a bud' uchemjeho rozumu
a usty jeho citu.
7. Miluj zivot lid sky ve vsech jeho pro-
jevech; jest prvni po stavu a zivote
tvem a hoden tvoji pomoci.
8. BojiS-li se utrpeni, chrai'i se lasky, zi-
vot-li chces dati, neptej se, kdo jej pfi-
nasi.
9. Veene zmeny jsou podstatou vseho
deni; neboj se rozmaru, nebot' onjest
touto zmenou v pozemske sku tee-
nosti.
10. Ne jen zaslouzene Cini vzndenym;
i z daro pfirody vytvofiS svuj trun.
Mars
1. Vezmi vse bez ohledu, co uznavas po-
tfebnym.
2. Jen sila vytvafi pravo; vladni hruzou,
city pfenech slabochum!
3. Dobre jsou vsechny idealy, jez slouzi
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
k naplneni tvych cilu; dej modI am
mluvit feCi svych zameru.
4. Mas pravo niCiti vse v boji, jejz uznas
spravedlivym.
5. NesestoupiS se sveho trunu, i kdyby
sarno nebe se proti tobe boufilo.
6. Nevel' na osud; tvof si jej vlastni silou
a sam!
7. Nesetfi zivoty jinych, chces-li zacho-
vati svuj vlastni.
8. Nehu oplodi'iuj hrubosti a bojechtivost
rozumem.
9. Weny zapas jest nepsanym zakonem
bozim; bojem a krvi mu obetovati bu-
des.
10. Slavnymi ueiniS einy sve, aby tvoje-
jmeno vedlo te k zivotu bez konce.
Merkur
1. Poznavani jest nekoneene; nikdy ne-
skoneiS v zajmu a postupu.
2. Ber vse, eeho potfebujes k splneni
svych cilu.
3. Pfizpusobuje se bez ohledu na dosa-
zeny staY.
4. Pomni, ze jest lepe zdokonalovati ci-
zi, nez tvofiti horsi, puvodni.
5. Nemas-li dosti sHy, ani prostfedku, lsti
dobyvej a vladni!
6. Nehled' na cestu, kraeiS-li za vytee-
nym cHern.
7. Nezabijej, muzes-Ii zneskodniti.
8. Ploditi budd v kazde pfilezitosti zi-
vota.
PRiLOHY
9. Z vesmirneho pohybu vzeslo vsechno
byti; nezastaviS se ve svete doeasnem,
ani veenem.
10. Nelpi na zivote, ale vyuzij jeho krat-
kosti k novemu byti.
Jupiter
1. Ne meeem, ani citem, ale moudrosti
chniniti se budes.
2. Ne snizovati, nybri povznaseti budes
nizsi sebe, aby byli schopni prevzfti
east vlady z rukou tvYch.
3. Ctiti budes svobodnou vuli lidskou
a zbavovati eloveka predsudku.
4. Nevahej svei'iti svou ochranu prirode,
pokud neuznala te svym panem.
5. Tvurei einnost ostatnich budiz ti sva-
tou, i kdyz si osobujes pravo ji meniti.
6. Nelekej se ani abstraktnich odpurcu,
zadas-li pravo, nebot' vsechny pro-
stredky podrazeny jsou spravedlnosti.
7. Milosrdenstvijest vyssi prava; nezma-
fiS zivot bez souhlasu rozumu i citu.
8. Cit jest korunou kazde lasky i tvore-
ni; nebudes bez neho ani milovati, ani
tvoi'iti.
9. Nebor stare chramy a idoly; ue se zje-
jich minulosti a jsou-li pro tebe pre-
starle, vystav si na nich novy rad.
10. Bud' tim, eim se sobe zdas, a sni
o tom, Cim jsi.
Venuse
1. Poddej se lasce!
2. Neein rozdilu, milujes-li; bez lasky
neni ani prateistvi.
3. Neodmftnes nikdy vnitrniho vol ani
Iasky.
4. Pomni, ze kazde plozeni z Iasky jest
posveceno zemi.
5. Snaseti budes vsechna protivenstvi
lasky.
339
6. Laska jest vesmiru zakonem; kazda
forma lasky budiz ti posvatna.
7. Laskajest darcem zivota; nehiedej svuj
cil v boji, jenz niei, ale v plozeni, kte-
re jej udriuje.
8. Nikdy nebudes spojovati lasku s ver-
nosti.
9. Laska jest vsechno ve svych prome-
nach, jako Priroda i Buh; modli se
k ni,
10. nebot'jenom v lasce sarna sebe doko-
nale naleznes.
Saturn
1. Nevahej znieiti sve dilo, ani plody
sve, ohrozovaly-li by vladu tveho fi-
zeni.
2. Se sobe rovnymi se spojiS.
3. Byl-li jsi zneuznan v dome svem,
odejdi k eloveku.
4. Ctfti budd Zakony Zeme-Roditelky
jako nejvyssi.
5. lsi-Ii neschopen tvoreni, promen svuj
eas a moznosti sve k jeho podpore
a svetlo milosti tebe ozari.
6. Prozreteinost vraci vse, co eas kdysi
k udrieni svoji vlady vzal; nezehrej
nikdy na osud.
7. Zivot je veeny a rozum je jeho zako-
nem; nezabijes bez rozumovych du-
vodu.
8. Cos vyrval nebesum, vrhni do klinu
zivota.
9. Cas jest pouhym prostredkem, kterym
Absolutno uskuteenuje svoje zamery;
uzivej ho - tak, aby se nikdy nestal
tvym panem,
10. aniz prostoupil byti tve, nybri zahra-
dou, ve ktere budes pestovati kvety
sveho ducha, okem, kterym na sebe
a dilo svoje shIiZis.
340
Slunce
1. Idealy krasy a umeni budtez ti nejvys-
simi vzory.
2. Ani zrak svuj neposkvrniS zlocinem,
jenz pi'inasl litost, ale utechou za-
rmoucene leCiti budes.
3. Neodmitnes smhu a zivota rozdavati
budd tolik, kolik ti jej vlozi do rukou
bohove.
4. Pi'emahej pozemsky chlad, jenz brani
rozkvetu zivota.
5. NeporuSiS nikdy harmonii kosmicke-
ho deni.
6. Nemuzes-li meniti osud, cesty sledo-
vati budd, jimiz se ubid.
7. NepostaviS se proti draze zivota a trpe-
live vsechna pfikoi'i snaseti budes, jez
pi'inasi laska, ktera mu brany otvira.
8. Nedej uniknouti zadnemu byti, jez
muze byti spoutano v jiny tvar.
9. Jsi-li povolan, povinenjsi stati se iis-
ty bozimi,
10. a vaziti jeho slova v feCi a chapani clo-
veka, abys sam sebe zachoval a nepo-
rusil klid pi'ibytku zemskych.
Bakchovo desatero
1. Pamatuj, ze tve Ciny mluvi 0 tobe; pra-
cujes, abys Zil, a nezijes, abys praco-
val:
2. Ctiti budes radost; radosti nebran, ra-
dost cin, radosti zij.
3. Netrestej bolesti ani utrpenim, nebot'
becta metlam bozim.
4. Ber vse k potfebe sve, co zeme tobe
nabizi, a nebraii, aby davala i jinym.
5. Dokonalost neni jen ku klaneni, ale
i k napodobeni. Snaz se zpodobniti ce-
lou svou dusi i zivotem s jejim vzo-
rem.
6. Dobre budes tvoi'iti na zemi, abys
v nebesich nalezl svuj cil.
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
7. Nezabijes; vaz si kaMe formy zivota
ke chvaIe vecnosti.
8. Ctiti budes lasku v jejim poslani; sym-
bolem je ona Boha tvurciho planu.
9. Ve svoje bozstvo veriti budd; jemu
obetovati, je vzyvati a kraceti po
cestach jeho vzoru, neboi nejenom ci-
ny, ale i vira korunuje zivot tvuj.
10. Modli se v radosti i ve smutku, mod-
litbou dekuj i pros, neboi modle se,
k Bohu se bliziS, jenz je zdrojem vse-
ho, co kdy muzd chtiti.
Dionysovo desatero
1. Telo zeme spalis ohnem extasi pro zi-
vot novy, nebot' dvakrate se rodi Clo-
vek bozi.
2. Hroziti smiS i unikati v promenach,
ale trest za ki'ivdy na tobe spachane
pi'enech Osudu, jenz s tebou ruku v ru-
ce kraci.
3. Bozske silenstvi jest vyssi moudrosti
lidske; ctiti budes kazdou formu toho-
to vytrZeni, neboi ono jest otcem ume-
ni a krasy - feCi bohu.
4. Jsi koncem zeme, z nizjsi vzal svuj
pocatek; odvaziS se jejich sil, abys
vedel duchem, srdcem chtel a mlcel
zivotem.
5. Neni mista, jez by nebylo tvym domo-
vern, ani viry, ani vyznani, ktere by
neskryvalo jednu pravdu. Poznavej
sebe ve svete a Pravdu v sobe.
6. Nevladne-li cas bohum, ani prostor,
tvoi' pro vecnost a mimo svet; nikdy
nedohlednes konce sveho tvoi'eni, ale
nesmrtelnym a skutecnym budes ve
svem dUe i v sobe samotnem.
7. Nebudes branit vzniku zivota ani vse-
ho, co se utvai'i; jine-li nemuzes pi'i-
vesti k jeho naplneni, radost neber,
a vladnes-li, vladni radosti.
PRiLOHY
8. 0 lasce-li mluviS, zapomen na vse, co
ji nosi, nebo ji zije. Zadna zen a, ani
matka zadna, ale Laska korunuje pi'i-
Ciny vsech sil.
9. Zanik i vznik jedno jsou, okamzik
i vecnost, projevy Ducha, jenz byl na
pociitku i pi'ed nim a vzdy nove svety
341
tvoi'i. Jen jemu klaneti se budes, jemu
v soM samem i ve vsem, co jest.
10. Vzdyt' ty jsi v Nem a On jest v tobe,
a budes-li dale, stanes se Jim. Nebot'
nestal ses, abys nebyl, ale iisty byti
mas, jimiz On chce vysloviti Ja v so-
be samotnem.
342
Pravda 0 pripadu
Jiriho Arveda Smichovskeho
V roee 1946 byla v prazskt~m tisku vedena
ostra kampan proti dr.Jifimu Arvedu Smi-
ehovskemu, ktery byl v te dobe ve vazbe
a mel byt souzen jako jeden z nejvetsich
kolaborantu s naeistiekymi okupanty. Pro-
ees s nim byljedni111 z poslednich proeesu
se zradei a kolaboranty, protoze Smichov-
sky byl vyuzivan jako svedek v jinyeh pro-
eeseeh, napfiklad s generaly Blahou, Ryeh-
trmoee111 a n~r. Mohaplem, v niehz usvedcil
generala Blahu jako agenta sieherheitsdien-
stu.V kampani proti nemu vedene byl Smi-
ehovsky oznacovan jako "malo stransky
vrah", "d'abluv pfitel" a podobne. Fakta,
ktera zde dale podava111, se opiraji pre de-
vsim 0 doku111enty soudniho spisu z pro-
eesu s dr.]. A. Smichovskym pred Mimo-
fadnY111 lidovym soudem v Praze. Svazek
jeho kauzy nese oznaceni MLS I 5121/46.
Krome toho se opiram 0 svedeetvi rady
osob, ktere v kauze Smiehovsky vystupo-
valy. Proees s nim byl jednim z poslednieh
sveho druhu. Hlavni prellceni se Smichov-
skym se konalo v Praze u soudu na Karlo-
ve namesti a zacalo 29. dubna 1946 presne
v 9.40 hodin. Dvojnasobny doktor JiH Ar-
ved Smichovsky (tehdy se jako obcan ne-
meeke narodnosti psal Smiehowski) byl ob-
hlovan ze zloCinu proti statu podle § 3,
odst. 1 a z udavacstvi podle § 11 a 7, odst.
1 tzv. retribucniho zakona. Predsedou sou-
du byl dr.V. Kozak, verejnym hlobcem dr.
V. Hladik. Smichovskeho mel obhajovat ex
offo dr.]. Stourac, ale Smichovsky to odmi-
tl s tim, ze je sam take doktorem pray a ze
se bude hajit sam. K soudu byl Smichovsky
pfiveden z vazby na Pankraci, v niz setrva-
val od 12. hodiny dne 15. kvetna 1945. Ne-
kolik dnu predtim, nez byl na zaklade uda-
ni P. L., sveho byvaleho pfitele, druha
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
z Narodni obce fasisticke a okultisty, obvi-
nen, byl osvobozen z vezeni gestapa na
Pankraci ajen 0 vlasek unikl smrti, kdyz byl
kratce potom zaddenjako zradce a mel byt
spolu s dalSimi likvidovan. Tchdy ho kdosi,
kratce pred hromadnou popravou provadc-
nou ceskymi revolucionafi, poznal a odve-
dl stranou, aby mu umoznil unik. Smichov-
sky si jiz tehdy musel sam kopat hrob. Ale
z nabyte svobody se dlouho neteSil. Proces
se Smichovskym mel byt senzaci, protoze
se mu phpisovaly legendarni zloCiny.
Pred soudem vystupoval Smichovsky
velmi sebejiste, prokazal nepochybnou
pravni erudici, ale na jeho tvari bylo znat
lltrapy, ktere prozil, a uzkost, kterou poci-
t'oval, nebot' zlocinec jeho formatu mohl
ocekavat jen rozsudek smrti. Hlavnim
trumfem obhloby, ktery mel Smichovske-
ho pfivest na sibenici, byl pokus identifiko-
vat ho s nacistickym. agentem majorem
Glassowskim, ktery radiI v tadach ceskeho
odbojoveho hnuti a mel na svedomi mnoz-
stvi Zivotu ceskych vlastendL Avsak Josef
Haring, akademicky malif z Roztok u Pra-
hy, po konfrontaci se Smichovskym s na-
prostou urCitosti prohlasil, ze Smichovsky
neni s Glassowskim totoznY. Tim byl hlavni
bod obhloby vyvracen. Niemene po od-
mitnuti nekolika udani z ruznych stran,
napfiklad tez z univerzitni knihovny, kde
Smichovsky nejakou dobu pracoval pro si-
eherheitsdienst ve zvlastni kancelafi, zbylo
obzalobe pro obvineni z udavacstvi projed-
nani dvou pHpadu, kolem nichZ se potom
koncentrovalo temer eele dalSi soudni Hze-
n1. Byl to jednak pHpad vinarnika Petfika,
majitele vinarny na PerStYne, kam Smichov-
sky se svymi prateli casto doehazel, a jed-
PR1LOHY
nak pHpad kapelnika Mandeho, praiskeho
Nemce. Krome toho byl Smichovsky ob-
vinen z taho, ie byl agentem sicherheits-
dienstu, ie byl Clenem Narodni obce fasis-
ticke a ie vystupoval jako fasisticky, resp.
nacisticky publicista.
PHpad Vladislava PetHka a vrchniho ra-
dy Va clava Panka, kteH byli udajne Smi-
chovskym udani gestapu a zemreli v kon-
centraenim tab ore v Mauthausenu, byl
projednavan na zaklade ialoby pplk. v. v.
Emanuela Pryla. Zalobce uvedl, ie mu
v uvedenem koncentraenim tabore, kde byl
take veznen, PetHk a Panek tesne pred po-
pravou sde!ili, ie jim bylo na gestapu reee-
no, ie jejich udavaeem byl SmichovskY. Oba
pak Pryla zadali, aby je pomstil, preZije-li.
Totei co Pryl tvrdila i vdova po Pankovi,
ale s tim, ze se dozvedela od komisare ges-
tapa Guskeho, ie udan! najejiho maniela
pi'islo z Berlina, nikoli z Prahy. PHpad vzni-
kl z nasledujiciho incidentu. V lete roku
1941 prisel Smichovsky v doprovodu sve
pozdejsi manielky Nadezdy Ragozinove
a nekolika nemeckych pratel do sve obli-
bene vinarny "U Petriku". U stolu se ba-
viii nemecky, coz se nelibilo stalemu hostu,
vrchn!mu radovi Pankovi, ktery si udajne
zavolalmajitele vinarny PetHka (byvaleho
kapitana eeskoslovenskych legii a Clena Na-
rodni obce fasisticke a zui'iveho antisemi-
tu) a pozadal ho, aby spoleenost napome-
nul, aby v eeskt~m podniku hovoi'ila eesky.
Petrik se pak odebral ke Smichovskemu
a pi'ani rady Panka mu vyHdil. Smichovsky
se proti tomu razne ohradil, nicmene za
chvili nato se svymi prateli z vinarny ode-
sel. Asi za dva tydny nato byli Petrik a Pa-
nek gestapern zateeni. Korunni svedek
v procesu se Smichovskym, P. L., uvedl, ze
sam vide! Smichovskeho udani na Petrika,
a sice za nasledujicich okolnosti: prisel spo-
lu se svYm pritelem Frantiskem Kabelakem
za dr. Smichovskym do univerzitni knihov-
ny, aby si od neho vypujeili nejake zakaza-
ne okultni knihy, neboc Smichovsky, ktery
zde jako expert sicherheitsdienstu pracoval,
mel pi'istup k celel11u kniinil11u fondu.
343
Kdyi Smichovsky oddel pro vyzadane kni-
hy, povsimli si oba, ze v psacim stroji je za-
sunut nejaky popsany list. L. prohlasil, ie to
bylo udani na PetHka psane nemecky, ale
doznal, ie nemecky neumi. Kabelak jako
svedek odmit! prohIasit, ie slo 0 udani na
Petrika. Uvedl, ie pouze zahledl poznam-
ku, ie Petrik je antisemita. To ovsem moh-
10 byt vykladano take naopak jako dobro-
zdani, ktere Smichovsky mohl psat na zadost
gestapa 0 posudek na Petrika. Smichovsky
ovsem popi'el, ie by Petrika udal. Pi'i vYsle-
chu se naopak zjistilo, ie L. sam gestapu udal
Kabelakovu manielku za urazlive vyroky
o nacismu a nemecke armade a ie dokon-
ce udal i Smichovskeho z padelani krestn!-
ho listu spisovatelky Passerove-Gaschmajo-
ve, kterymji zachranil pred protiiidovskou
perzekuci.JinY svedek, dr. Milos Stransky,
ktery byl ve stejnem koncentraenil11 tab ore
jako Petrik a Panek a pracoval zde v odde-
len! osobnich spisu, zpochybnil vypoved'
svedka Pryla, avsak uvadel nespravne, ie ve
spise Panka byl navrh na "Sonderbehand-
lung", neboc takovY postup byl zaveden ai
v dobe po Pankove poprave. L. a KabeIak
byli v inkriminovany den ve vinarne pri-
tomni a incident pozorovali, v detailech se
vsak jejich vypoved' neshodovala. Udani
PetHka a Panka tedy Sm!chovskemu pro-
kazano nebylo.
P. L. po tomto neuspechu na Smichov-
skeho osti'e zautoCiI. Dal soudu z vlastni
iniciativy k dispozici jakysi posudek na
Smichovskeho, ktery byl ve skuteenosti ha-
nopisem cele rodiny Sm!chovskych. Navic
obvinil nenavistne Smichovskeho z cele ra-
dy dalSich zloCinu, uvadtje napi'iklad, ie se
mu Smichovsky sveril, ie likvidoval eeske
okultisty a podobne. Dokonce, ie zavinil
smrt Lasenica a Weinfurtera, kteH byli sice
oba nejakou dobu gestapem vezneni, ale
zemi'eli na svobode. Zda se tedy Smichov-
sky stal za okupace udavaeem eeskych
okultistu,je sporne.
DalSim pHpademmel byt dukaz, ze Smi-
chovsky udal kapelnika Rudolfa Mandeho
344
z Prahy, k cemuz melo dojit koncem cer-
vence 1943. Smichovsky pi'iznal, ze toto
udani skutecne uCinil, ale za nasledujidch
okolnosti, ktere Mande potvrdil. Matky
Mandeho a Smichovskeho byly pHtelkyne
a take Smichovsky a Mande byli prateli
a tykali si. Mande jednou Smichovskemu
po jeho matce vzkazal, ze Nemecko valku
prohraje a ze se pak Smichovskemu zle po-
vede. Totez pak opakoval Smichovskemu
na terase jeho bytu, kde spolu jednoho let-
niho vecera sedeli. Navic Smichovskeho
vyzval, aby prestal spolupracovat se sicher-
heitsdienstem, a sdelil mu, ze sam pracuje
ilegalne proti nacistum. Mande byl rlssky
Nemec a kapitan v zaloze nemecke arma-
dy. Proto to Smichovsky povazoval za pro-
vokaci ajeSte tYz vecer, po odchodu Man-
deho, na nej napsal udani na gestapo, ale
ucinil to take proto, ze sam mel v te dobe
ruzne potize, byl sv-ymi predstavenymi ob-
vii'iovan, ze kryl ceske obcany tim, ze niCil
ruzna udani, ktera na ne ptichazela, a ze
diskreditoval nektere agenty-udavace, kdyz
pracovaljako vyhodnocovac hlaseni "agen-
tu-meldru" v jedne sluzebne sicherheits-
dienstu. Asi za deset dnu potom byl Man-
de zatcen a Smichovsky mu ph konfrontaci
na gestapu zopakoval jeho vyroky 0 nacis-
tech, prohrane valee atd. Mande byl pak
v Mnichove ve druhe instanci odsouzen na
puldruheho roku do vojenskeho pracov-
niho tabora v Poznani, ale v lednu 1944
odtud uprchl a po valee se vratil do Prahy.
Smichovsky mel tehdy v Mnichove sved-
Cit, ale nedostavil se k soudu a radeji zapla-
til pokutu. L. pohotove u soudu vypravel,
jak Smichovskeho od cesty do Mnichova
odradil, kdyz mu vysvetlil, ze ma pro to ne-
pHznivou astrologickou konstelaci. Kolem
Mandeho pfipadu se proti Smichovskemu
vytvoi'ila fada intrik,jejichz puvodcel11 byl
prazsky nemecky advokat dr. Croy, ktery
Mandeho pted nemeckym soudel11 hajil.
Croy tvrdil, ze dva prazsti advokati, dr.
Branzovsky (kdysi ptedni funkcionai' Na-
rodnf obce fasisticke) a dr. Chlubna, ktei'i
rovnez zahynuli v nacistickem koncentra-
ku, l11eli proti Smichovskemu, ktery u nich
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
postupne praktikoval, kdyz se vratil ze stu-
dii v cizine, usvedcujid l11aterialy a ze Smf-
chovsky je oba udal gestapu. Chlubna udaj-
ne tyto materialy Croyovi pfedal, ale
gestapo, ktere ho pozdeji zatklo, l11U je ode-
bralo. Gestapak Schenk, ktery zahynul pi'i
prazskel11 kvetnovem povstani, pry L. na-
znaCil jejich "desny obsah", ktery pry sta-
cil k tomu, aby byl Smichovsky nekolikrat
odsouzen k smrti.Jak se vsak Schenk, kte-
ry dNal na gestapu sofera, k temto materi-
alum dostal, bylo nejasne,jasnejsi spiSe by-
10, jak se L. dostal k tomuto gestapakovi.
Proti Smichovskemu vystoupil v techto
souvislostech dam svedek, dr. Otakar Lan-
kas, ktery soudu vypravel zcela nepravde-
podobnou pfihodu: kdyz byl za valky vez-
nen na Pankraci ve stejne dobe jako
Smichovsky, ale v jine cele, fekl mu pry jed-
nou Smichovsky ph spolecne vychazce na
dvore, ze dr. Chlubnu udal gestapu jako je-
mu nepohodlnou osobu. Tehdy se oba,
Smichovsky a Lankas, vi deli poprve a na-
posled. Smichovsky tuto vypoved' poptel
a uvedl, ze nemel zadne duvody k tomu,
aby se sveroval zcela neznamemu Cloveku.
A popfel take, ze by Chlubnu a Branzov-
skeho udal gestapu. Svedek dr. Vojtech
Miiller, byvaly zamestnanec dr. Chlubny,
potvrdil, ze Smichovsky Chlubnu nekoli-
krat varoval, aby "tolik nemluvil a dal si po-
zor na to, co fika", nebot Chlubna casto
v jedne prazske kavarne vykladal,jak Ne-
mecko prohraje valku a on se pak da do
politiky a bude ministrem. Jiny svedek,
dr. Slouka, pak uvedl, ze mu Chlubna
v transportu sam rekl, ze ho udal jakysi dr.
p. Take obvineni, ze Smichovsky udal Bran-
zovskeho a Chlubnu, nebylo tedy proka-
zano a soud uznal, ze jde 0 pouhe do-
mnenky.
Ve prospech Sl11ichovskeho vystoupila
fada svedku, ktefi uvedli, ze jim Smichov-
sky za valky ruzne pomahal. NapHklad
Marie Civinova z Prahy 1upsala Smichov-
skeho matce po valce dopis (v soudnich
spisech ulozeny pod Cislem 277), v nemz
mimo jine uvedla: " Vcis syn mi prokcizal ve-
PRiLOHY
like dobrodin{ tIm, ze l11i kazd)lch ltrnact dnu
obstaraval do RBe propustky, na svoje vlastn{
I1cbezpeel. .. , ab)'ch 1110hla navstevovat sveho
s)'l1a ... tIm, ze jsem syna tak casto videla, moh-
la jsem ho potesit i ledacos mu sdelit a tim jsem
ho drzela v dusevni rovnovaze 00. Choval se
ke mne (rozumej Smichovsky, poznamka
M. N.), trebas jSC111 mu byla tiplne ciz{, vzd),
velmi pratelsky a vUdne. (( Jine zene, uklizec-
ce Josere Petrovcove, s niZ se znal z uni-
verzitni knihovny, zachranil pred popra-
you svagra. Smichovsky za neho v roce
1942 intervenoval a dosahl toho, ze mu byl
trest smrti zmenen v osmilety Zalar. DalSi
svedci, Bozena Jiizova a dr. Konstantin
Vyskovaty, uvedli, ze je Smichovsky chra-
nil pred gestapem. Petrovcova dokonce
uvedla, ze ze zvedavosti otevirala Smfchov-
skemu dopisy a ze v nich byla podekovani
za jeho cetne intervence ve prospech po-
liticky stihanych obcanu protektoratu.
Poslednim zavaznym argumentem by-
10, ze Smichovsky pracoval jako agent
sicherheitsdienstu, bezpecnostni sluzby za-
merene na politicke delikty. Jejim praz-
skym sHem byl mnichovsky nacista Wer-
ner Jacobi, pozdeji Smichovskeho pHmy
nadHzenY. Smichovsky pracoval nejprve
jako vyhodnocovac udani a potom jako
expert vypracovaval zpravy 0 ceskych
okultistech, svobodnych zednarich, soko-
lech a dalSfch.Tvrdil, ze jiz v prvnfch dnech
okupace byl agenty sicherheitsdienstu do-
nucen ke spolupraci, nebot mu prohlasili,
ze vedi, ze je italskym spionem a ze jako
rakousky dustojnik za prvni svetove valky
dezertoval; nebude-li spolupracovat, bude
za to sou zen. Smfchovsky se tedy podvolil
a pracoval nejprve jako zamestnanec si-
cherheitsdienstu, vyhodnocujici hlaseni
"agentu-chodcu", kteH se pohybovali na
ulicich a ve vel'ejnych mistnostech, aby sle-
dovali, co lide Hkaji a delaji; vyhotovoval
svodky techto hlaseni pro centralni sluzeb-
nu. Potom fungoval jako politicky porad-
ce a expert. Dostal pi'idelenu zvlastni mist-
nost v univerzitni knihovne, aby mel na
dosah ruky prameny, a vypracovaval stu-
345
die 0 ceske mafii, svobodnych zednaHch,
sokolstvu a okultistech,jak tu jiz bylo uve-
deno.
Pred soudem byl sveden boj 0 to, zda
Smichovsky byl phnucen do sicherheits-
dienstu vstoupit,jak uvadel, nebo zda tam
vstoupil dobrovolne jako presvedceny
nacista. Sve nacisticke presvedceni nepo-
piral a nepoprel dokonce ani to, ze jeho
expertizy pro sicherheitsdienst "byly cen-
ne". Leo Drnovsky, byvaly policejni in-
spektor prvni tHdy, vypovedel, ze po oku-
paci, jiz v breznu 1939, dal tehdejsi
policejni rada Schroder pHkaz k zatceni
Smfchovskeho, ale nepotvrdil Smfchovske-
ho ryrok 0 tom, ze muze dosvedCit, ze uda-
losti probihaly tak,jak je Smichovsky vy-
liCi!. Smfchovsky tehdy nebyl zatcen, nybrz
pozvan agenty sicherheitsdienstu do hote-
lu Esplanade, kde s nim bylo jednano,jak
je uvedeno vyse. Do tH dnu se mel roz-
hodnout, zda spolupraci se sicherheits-
dienstem pi'ijm.e, Ci nikoli. Soud Sl11fchov-
skeho tvrzeni neuveril a dospel k zaveru,
ze sve sluzby nabidl sicherheitsdienstu dob-
rovolne. Take zde byl L. usvedcen z neprav-
dive vypovedi, nebot uvadel, ze se svymi
prateli sebrali Sl11fchovskemu prukaz agen-
ta sicherheitsdienstu a ke svemu prekvape-
ni zjistili, ze mel prukaz obycejneho uda-
vace ("Meldra").Jacobi jako svedek uvedl,
ze Smichovsky byl placenym urednikem
a expertem sicherheitsdienstu a ze nikdy
nepodaval Hdne zpravy gestapu, ze vsak
v jedne prazske "Dienststelle" (sluzebne)
sbiral a vyhodnocoval udani poulicnfch
agentu a podaval zpravy dale do llstredi, ale
to cinil jen prechodnou dobu.Jako expert
pak pracoval take v byvale Petschkove vile
v Praze 9. Avsak Smichovskeho expertizy
byly, podle Jacobiho, pfilis abstraktni a psy-
chologizujici a nektere z nich, napHklad
elaborat 0 ceskem antisemitismu, byl kri-
tizovan profesorel11 nemecke prazske uni-
verzity dr. H.J. Bayeremjako neuplnfVet-
sinu techto elaboratu uvadel Smichovsky
umyslne jen do urCiteho data. Tak napi'i-
klad v roce 1940 vypracoval zpravu 0 ces-
346
kych tajnych spoleenostech, avsak ukonCil
ji rokem 1910, a tak byla prakticky nepou-
Zitelna.Jak byla tato Cinnost nacisty tehdy
hodnocena, neni znamo, protoze z hlaseni
Jacobiho 0 dr. Smichovskem do berlinske-
ho usti'edi se zachovala jen tieti ohorela
strana, kde bylo hodnoceni kladne. Smi-
chovsky sam ptiznal, ze jeho prke pro si-
cherheitsdienst byla hodnotna, i kdyz to
Jacobi pred soudem spiSe zpochybnoval.
Smichovsky ho ostatne jiz za okupace ob-
vinil, ze vyuZiI jeho materialu k sepsani
dvou knih, Golem metla Cechu a Zeme za-
slibend, se silne antisemitskym obsahem.
Otazka, zda sicherheitsdienst mohl ze Smi-
chovskeho elaboratu profitovat a zda tim
byla ohrozena svoboda i zivot eeskych li-
di, zustala vcelku nezodpovezena zcela ob-
jektivne, ale soud pozdeji tuto einnost pro-
hlasil jako vrcholne nebezpeenou, ktera
ptinesla eeskenm narodu nedozirne skody.
Predstavenym Smichovskeho ve sberne
sluzebne byl pracovnik sicherheitsdienstu
Oebellacker, odporne individuum, alko-
holik a pederast, ktery byl nacisty sam poz-
deji zateen a zel1lJel v koncentraku. Pred-
tim byl Smichovsky podHzen stejnym
individuim, dr. Blazkemu a dr. Brassovi,
v takzvanem SD-Leitabschnitt, kde se or-
ganizoval tym agentu z eeskych obeanu.
Oba tito vedoud pracovnici,jak vyslo pred
soudem najevo, vytvotili ze sveho "uradu"
misto pusrych homosexualnich orgii a oba
byli proto take pozdeji nacisty zateeni; dr.
Brass byl nacisty posleze fyzicky zlikvido-
van. Pitky, zneuZlvani sluzebni moci, orgie
homosexualniho dr. Brasse Smichovskeho
tak znechutily, ze chtel ze sluzeb sicher-
heitsdienstu vystoupit - podal si celkel1l asi
etyhkrat zadost 0 propusteni, ale pi'estoze
byl sam nacisty ti'ikrat zateen a veznen ve
vyseti'ovad vazbe, bylo mu durazne i'eee-
no, ze propusteni neni mozne a ze pHslus-
nici sicherheitsdienstu musi plnit rozkazy
na jakemkoli phdelenem miste. Nicmene
v roce 1944 byl Smichovsky ptidelen ke
Statni cenove kontrole a pro sicherheits-
dienst jiz pHmo nepracoval. J eho predsta-
veni v teto nacisticke organizaci ho neko-
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
likrat obvinili, ze zadrzuje duldita udani,
napHklad na i'editele Nemocenske pojis-
tovny A. ChmeHka a na dalSi osoby, ze li-
kvidoval nekolik agentu obvinenim, ze po-
davaji smySlena hlaseni. Tak napfiklad
zdiskreditoval a likvidoval agenta VoHSka,
ktery si jako byvaly komunista sam vyra-
bel komunisticke letaky, ktere pak v hos-
tindch strkallidem do kapes odlozenych
kabatu, aby je mohl dat zatknout. Dale na-
ciste kladli Smichovskemu za vinu, ze ma-
til akce smerujid k provereni osoby prof.
dr. Jana Kaprase, predniho svobodneho
zednare a elena prvni protektoratni vLldy
(!), ktereho Smichovsky varoval, ze j e sle-
dovan, stejne jako varoval generala Radolu
Gajdu, vudce eeskych fasistu, kteremu sde-
lil, ze je poveren, aby ho sam sledoval, pro-
toze Gajda byl znam svYm protinen'leckym
smyslenim. Smichovsky podnikl take vel-
mi odvaznou akci na zkhranu knihovny
Zidovske nabozensb~ obce v Praze, ktera
mela byt prevzata Rosenbergovym insti-
tutem v Berline, ale ktera byla zasluhou
Smichovskeho nakonec pfidelena Orien-
ralnimu ustavu ph nemecke univerzite
v Praze. 0 tuto knihovnu Smichovsky
osobne peeoval az do roku 1944 a zafidil,
ze zde okupaci pi'dilo nekolik jejich
zidovskych zamestnancu jako nepostrada-
telnych odborniku. Mezi nimi byl i dr. Ste-
fan Placek, pozdejsi seda eminence rozved-
ky KSC a vedeni pounorove StB. V roce
1943 zachranil Smichovsky pred nacisty
pozustalost pi'edniho ceskeho svobodneho
zednare dr.Josefa Volfa, i'editele knihovny
Narodniho muzea.Jeho osobni archiv ob-
sahoval mimo jine zavaznou koresponden-
ci Edvarda BeneSe s francouzskymi zedna-
h, ktera byla pro BeneSe politicky
kompromitujid, nebot plnil take pHkazy
pai'izskeho Velkeho Orientu, kterc nebyly
vzdy v souladu s eeskoslovenskymi statni-
mi zajmy. Tuto Bende kompromitujid ko-
respondenci Smichovsky ofotografoval
a ukryl na tajnem miste, ale v prubehu vy-
seti'ovani nabidl, ze ji vyda - vime jiz, za
jakych okolnosti se to stalo -, a to mu pa-
trne zachranilo zivot.
PR1LOHY
Naciste obvinovali Smichovskeho ze sty-
ku s katoliky, zvlaste s Cleny Tovarysstva Je-
mova Gezuity), a byl dokonce nazy-van "taj-
nym jezuitou" Qacobi). To bylo zavazne
obvineni, nebot' podle jedne verze sicher-
heitsdienstu pronikli jezuite do nejvyssich
lTlist nacistickeho politickeho aparatu. Dale
byl obvinovan z homosexuality, coz se za-
kladalo jednak na zjistenich ceske policie,
jiz bylo znamo, ze udduje styky se znamY111.
homosexual em PhOr. et MUOr. Richar-
dem Thiele111. z Ruzodolu u Liberce, a jed-
nak na svedeckych v-ypovedich, ze mel po-
mer s nekolika homosexualni111i gestapaky
a Cleny sicherheitsdienstu,jakoz i s ne111.ec-
kym vojakem Hlavou, kvuli nemuz si v bliz-
kosti Lorety vyddoval tajny byt, kde se s nim
schazel. Take to bylo pro nacisty neodpusti-
telne provineni. Konecne se 0 Smichovskem
v nacistickych kruzich tvrdilo, ze je Zidov-
skeho PllVOdu a tajny zednar k tomu. Zi-
dovskeho puvodu nebyl,zednarem vsak ano,
mel s tim problemy uz u ceskych fasistu aja-
ko prava ruka generala Gajdy jim musel vy-
svetlit, ze byl mezi zednai'i jako spion. Zaji-
l11ave je, ze se nezajimali 0 jeho okultisticke
zalozeni,Jacobi 0 nel11 tvrdil, ze byl "spiri-
tistou", coz ovsem bylo l11ylne.
Obraz Smichovskeho osobnosti byl slo-
ZitY.Jacobi sam ho soudu piselTl11e charak-
terizoval takto: "Sein Wesel1 wechselte zwi-
schen ausgesprochener Gutmiitigkeit und einer
Kiilte de Herze11S. Er kOl1nte Kavalier und per-
sonlich grossziigig sein, was nicht gespie/t war;
dann wieder zeigte er in Gespriichen ideologisch
eine Brutalitiif und Skrupellosignkeit ... Star-
ker Ehrgeiz und Geitungsbediiifnisse wechsel-
ten mit Niedergeschalgenheit und Zweifel an
sich selbst. H* Je to je celkem. pfesna charak-
teristika Smichovskeho, ktery byl osobnos-
ti zn1.itanou silnymi protiklady.
* "Jeha pO/Jaha Sf I/lfni/a I/Iezi
a chladllostr srdce. i\!lohll))~t kava/{rc'II
coz Ilchylo //I"{1110; poro'll z{/se IIkazollal v roz/JolJorecl, ideo-
lopJck), hrutalitlf a cllyiJCII( skfllpulf. .. Sill/a aiiddostilJosf
a potj-:eba Ifp/afl/CIlI Sf s(' stiYdaly s porazcl1cc(lJ{m a pochyba-
1/1; 0 sobe SC1/1I(!/II. "
347
Sam 0 sobe napsal Smichovsky na za-
dost soudu mimo jine toto: "K cele sve cin-
nosti v SD podotykam: az do roku 1941
vcetne pracoval jsem pro SD poctive
a predpokladam, ze tato moje dobra prace
mela pro SD pati'icny v-yznam a byla hod-
notna. Od roku 1941 pozbyl jsem 0 vykon
sluzby v SO veskery zajem z tech duvodu,
ze jsem ukoly, ktere mi byly odtud piide-
lovany, nepovazoval za Cinnost zpravodaj-
skou, k niz jsem byl uvazan, a ze jsem ne-
souhlasil ani s metodami, ani s celkovou
ideou a politickou orientaci SD. Pokud se
pamatuji, zadal jsem nejmene ctyiikrat,
abych byl ze svazku SD propusten. Pii ce-
Ie sve zpravodajske cinnosti, kterou jsem
behem protektoratu pro SD vyvijel, uve-
domoval jsem si, ze tato muze a bude miti,
jako kazda zpravodajska Cinnost, neblahe
a snad i katastrofalni nasledky pro jednot-
livce a i urCite skupiny. Presto jscm tuto
Cinnost provadel a pokracoval v ni z tech
duvodu, ze nebylo vyhnuti. Byl jsem k te-
to Cinnosti donucen, a jak jsem jiz uvedl,
donucovanf se projcvilo mym nekolikerym
zatcenim, nebot' jedine takto si ony zakro-
ky vysvetluji."
Smichovsky byl nacisty zatcen a veznen
celkem tiikrat Ci ctyi'ikrat: poprve byl ges-
tapem zatcen a veznen od 9. srpna 1941 do
24. prosince 1941; podruhe od 27. zaii
1944 do 26. dubna 1945 a posleze od 1.
kvetna 1945 do 5. kvetna 1945, kdy byl ja-
ko vezen na Pankraci osvobozen prazsky-
mi povstalci. Prvni uvezneni, ktere ho pot-
kalo, se odehravalo dokonce v Berline. Byl
obvinen z nepfipllstnych intervend, z po-
tlacovanl udavacskych zprav, urednl nedba-
losti a z homosexuality. Hajil se tim, ze uda-
ni, ktera na sluzebnu, v niz byl zamestnan,
pfichazela, kontroloval, aby zamezil zby-
tecnym perzekudm.V souvislosti s tim ne-
gativne hodnotil a zdiskreditoval nejhorsi
")'S/OlJCIlMI dobrolllys/,.,osr{ agenty teto sluzebny,Jifiho Padiora a Cest-
a osoblle velkoryS)~lIl, mira Pavlika. POtOlTl se stal expertem a by-
ly 1l111, krome jiz llvedenych ukolu, svero-
vany daBi, oznacovane jako "Geheimc
Reichssache", mezi nimiz bylo i posouzc-
348
ni moznosti vyuZiti magie pro valecne uce-
Iy, zda lze duvodne predpokladat, ze schop-
ne a vycvicene osoby mohou zrazovat stat-
ni tajemstvi telepatickym prenosem na
urcite osoby v cizine - toto podezreni
vzniklo ve vudcove hlavnim stanu - a dal-
S1. Na techto problemech pracoval Smi-
chovsky az do konce zaH 1944, kdy byl
znovu zatcen, tentokrat kripem (nemec-
kou kriminalni policii), a obvinen ze zne-
uziti sluzebniho postaveni ph provadeni
kontroly u jedne prazske firmy (to jiz pra-
coval jako kontrolor Zemskeho uradu
v Praze, ale paralelne byljeSte Clenem si-
cherheitsdienstu). Smichovsky se dopisem
sicherheitsdienstu pi'iznal k brani uplatku,
a byl proto pocatkem roku 1945 ze svazku
sicherheitsdienstu vyloucen. Je pravdepo-
dobne, ze to byl ucelovy tah, smerujid ke
zpretrhani svazku s touto proklinanou or-
ganizad.
Korunnim svedkem v procesu sc Smi-
chovskym byljeho davny pHtel, b-yvaly fa-
sisticky funkcionar a okultista P. L., tehdy
take snoubenec Emmy T., novinarky, ktera
proti Smichovskemu rozpoutala rozsahlou
kampan v tisku. L. take upozornil policii
na to, ze Smichovsky je jeSte na svobode,
poskytl soudu spontanne elaborat 0 Snli-
chovskeho osobnosti a Cinnosti, v nemz byl
Smichovsky a jeho rodice vyliceni v nej-
hOrSim svetle. Smichovsky tu byl oznacen
za sadistu, narkomana, bezcharakterniho
vyderace a "gaunera", ale take za "obycej-
neho udavace bez kvalifikace". Take pani
Emma T. vystupovala u soudujako svedky-
ne proti Smichovskemu, ale stejne neu-
spesne jako L. Navic Smichovskeho obvi-
novala, ze jejiho snoubence demoralizoval
,,£lamy a pitkami". L. nenavist proti Smi-
chovskemu byla patologicka a vysvetleni
pfislo, kdyz liceni bylo z duvodu "ohroze-
ni verejne mravnosti" prohlaseno za neve-
fejne. Smichovsky pak uCinil doznani ci
odhaleni, ze s L. mel dlouholety homose-
xualni vztah, a vyjadhl domnenku, ze L.
ho povazuje za sveho udavace. UrCitou ro-
Ii zde l11.ohlo hrat ito, ze Smichovsky L.
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
jaksi konkuroval ve Weinfurterove casopise
a spolecnosti Psyche, ze Smichovskeho po-
kIadal za sveho udavace, nebot byl za valky
nejakou dobu veZl1en v Terezine, ale i to,
ze se L. horliv-ymi denunciacemi snaZiI po-
nekud zbavit sve fasisticke minulosti - an-
gazoval se pozdeji take ve Spolecnosti ces-
koslovensko-sovctskeho pratelstvi a po
unoru 194R se mu nevedlo spatne, mel mis-
to vedoudho jedne vetsi prazske prodejny
knih. Mluvil jsem s L. mnohokrat, a oVSem
take 0 Smichovskem. Opatroval jeho fo-
tografie, uznaval jeho l1eobycejnou uce-
nost, desil se jeho cernomagickych praktik
a bylo patrne, ze si vuCi nemu zachoval
postoj smlSeneho obdivu a strachu. Jeho
stara nenavist mohla byt vyvolana tim, ze
Smichovskeho pokladal za sveho udavace,
jimz ale Smichovsky nebyl. L. byl skutecne
za valky veznen, ale pro h0111osexualitu.
Rozsudek byl vynesen dne 3. kvetna
1946 dopoledne: JUDr. PhDr. JiH Arved
Smichovsky byl odsouzen za trestny cin
zlocinu proti statu dIe § 3, odst. 1,4 a § 6
retribucniho zakona a proti osobam die § 7,
odst. 1 tehoz zakona, tj. za propagaci nacis-
111U, zavineni ztraty svobody a za spolupra-
ci s nacisty, k dozivotl1imu zalai'i, zostfene-
mu ctvrtletni111 tvrdym luzkem, pfice111z
15 let z trestu odpyka v l1ucenych pracov-
nich oddilech; dale pozbyva obcanske cti
navzdy a jeho jmcni propada statu.V ne-
kolika bodech obhloby byl S111ichovsky
zbaven ViI1Y, ale soud uznal, ze sve sluzby
sicherheitsdienstu nabidl dobrovolne, opi-
raje se 0 tvrzeniWJacobiho. V oduvodne-
ni rozsudku se mi1110 jine uvadeIo: "Byr' ne-
bylo mozno obzalovanemu prokdzati nomindlnf
uddvdnf, limlOst obzalolJal1eho musi b)lt kvalifi-
kovdna jen jako podpora nacistickeho aJasistic-
keho hmlfi ... jeji dusledky byly nedozfrne
a zpusobily i'eske veci neprehledne skody ... ve-
dome bojolJal proti zemi, v niz se narodil a kte-
I'd mu podle jeho vlastniho vyjddreni v zdverei'-
ne reli nikdy neprokdzala nic jineho nez dobro. "
Konecne zde bylo uvedeno zvlastni zjiste-
ni, ze Smichovskeho trestna Cinnost byla
spachana za zvlast pfitezujidch okolnosti,
PRiLOHY
protoze byla zamerena proti mladdi (!).
" Obzalovanemu polehcovalo casteene doznan{
- uvadelo se v rozsudku dale - pfitezovala mu
naopak rozvaha, s nlz zloCinJ' pachal, a pred-
choz{ trest)'. «
Tragicky osudjednoho z nejvzdelanej-
sich lidi se naplnil a devetactyi'icetilety
Smichovsky putoval do hlate.Jeho erup-
tivni Zivot a jeho bohaty, ale rozporuplny
vnitfni svet byl nyni sevi'en zdmi cely, kru-
nyi'em vezenskych stereotypu a bojem
o holou existenci.V povalecne vlasti plnil
roli mnohonasobneho faldneho svedka
v procesech, v nichZ se melo, podle poli-
tickeho scenai'e, popravovat - podle vlast-
niho pozdejsiho doznani pfivedl na sibenici
osmactyi'icet nevinnych lidi. Z Pankrace
byl pfevezen nejprve do vezeni na Borech
u Plzne, odkud byl pi'emisten na prace v ka-
menolomu v Horni BHze. Postvani vezno-
ve tu na nej pustili vozik naplneny kame-
ny a tezce ho poranili na hrudniku a pateh.
Posleze od 2. dubna 1949 byl pak veznen
na Mirove, kde se stal prominentnim vez-
nem, protoze tu byly znovu vyuZivany je-
ho ohromne vedomosti. Stal se znovu uda-
vacem svych spoluveznu, kteH ho proto
nenavideli a pokusili se ho znovu odstra-
nit, ale opet bezvYsledne. Stal se znovu ex-
pertem, tentokrat StB a duvernym porad-
cern dr. S. Placka, ktereho kdysi zachranil
pred nacistickym koncentrakem a ktery byl
jednim ze SIOUpll StB.Ale Placekjako "ne-
bezpecny Zid" spolu s dalsimi padl, byl ko-
munisty zatcen a odsouzen. A to byl i ko-
nec Smichovskeho. Mel byt deportovan do
SSSR, protoze 0 nej projevila zajem i so-
vetska bezpecnostni sluzba, ale nakonec by-
10 rozhodnuto, aby byl zabit. Nastrojem to-
hoto dodatecneho rozsudku se stal jeden
dozorce, ktery Smichovskeho udehl neja-
kym tvrdym pfedmetem do ryla, kdyz ko-
349
Arvid Sl11icllOvsky pred Narodn[111 soudel11.
lem neho prochazel na vezenske chodbe.
Stalo se to ranG a Smichovsky ve strasnem
fyzickem i psychickem stavu umiral mno-
ho hodin.
Incident zavrazdeni Smichovskeho ve-
zenskym dozorcem popsaljeho sestre Blan-
ce pHmy svedek, vezen, po svem propus-
teni na svobodu.
Smichovsky zemfel vecer dne 22.ledna
1951 a dne 25.ledna byl pohmen na vezen-
skem hfbitove za Masti katolickeho kneze.
Hrbitov byl pozdeji premenen na park.
Ui'edne zemrel ve vezenske nemocnici na
edem plic s diagnozoll tuberkuloza.Jednim
z nejcharakteristictejsich dokumentu
o Smichovskem je jeho vlastnorucni dopis
z pocatecniho obdobi jeho vysetrovad vaz-
by, ktery je sOllcastijeho soudniho spisu.W-
zen ve vysedovad vazbe Smichovsky zde
zada spravu veznice na Pankraci, aby mu by-
10 dovoleno - jako jinym vezllllm - kouEt
dymku a mit u sebe knihy, ktere dale vy-
jmenovava a ktere ma doma v knihovne.Jde
o radu hebrejskych mystickych textu
a 0 recke a latinske vydani Noveho zakona.
Sprava veznice jeho zadosti vyhoveIa.
350 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

Satansky hymnus
(z pozustalosti R. Bousky)

1. Ave, ave Imperator

Lucifer, Illuminator!
(Salutamus hic Te omnes
nunc et usqu~ ad cosmi fines!)

2. Puellarum Conductio
peccatorum Oblivio,
(Salutamus hic Te omnes
tartarorum fida proles!)

3. Uxorumque Persuasio
congerendi Occasio!
(Salutamus hic Te omnes
et virtuti reductores!)

4. In noctibus insomniis
dabis nobis Libidinis
(semper uti luxuriis
maxi me et satis nimis!)

5.0, aeterna Rebellio,

libertatis Promotio!
(Vivat, vivat regnum Tuum,
in saecula saeculorum.)
PRILOHY
Alexandrijska geneze
(cast do sud nepublikovaneho textu z archivu Horev-klubu)
Nize otisteny uryvek studijniho textu Ho-
rev-klubu byl ziskan udajne P de Lasenicem
astralni cestou a mel b}/{ ve fondech proslule kni-
hovny v Alexandrii. Jak)lm Jazykem byl na-
psan, neni znamo.
Na pobitku (tohoto sveta) vyslovili bo-
hove nebe a zemi, Nut, Geb.
Zeme pak byla neklidna a pusta, kdyz
nebe Idelo na vodkh.
Temnoty byly v jejich splynuti a zeme
nemela prostoru, ni dechu.
I vyslal Hospodin dech Evota do pro-
storn jejich splynuti; prostorem byla Tef-
net, dechem S6f, a v nich se stalo vsechno,
co jest zde.
A ctvero bylo pak ditek Geba a Nuty;
a ony vyslovily zivot vysly z vod zeme.
Dva a dva: klad, zapor a jejich opaky.
Oni byli duchem pHrody.
I stvofil Hospodin-Buh hvezdy zako-
nu svych na obloze nebeske a dye velike,
z nichz vetsi k podobenstvi podstaty sve.
Velkemu pak svetlu urceno, aby davalo
a vladlo dni, malemu, aby vladlo noci a bra-
10.
A svetlo denni bylo symbolem viditel-
nym jeho majestatu, nocni pak, mensi, vse-
ho, co se vrad.
A kdyz vody zemske shrnula svetla
v misto jedno a ukazala se souse, z ust ctve-
ro ditek Gebovych vysla duse PHrody.
Neboc zplodila zeme bylinu i strom, ne-
soud ovoce podle pokoleni sveho, a vody
vydaly ryby, hmyz vseliky, ptactvo nebes-
ke, hovada a zeme plazy a zver zemskou.
I pozehnali jim bohove rkouce: "Dali
jsme yam lasku druha k druhu a matky
k plodum svym, aby otevreny byly cesty
k naplneni zakona. Plocl'td a mnoZtez se
351
a naplnte zemi, dokud nebudete schopni
rnilovati jako bohove."
I rekl Hospodin: "Ucinime Cloveka
k podobenstvi svemu, aby vladl nade vsim
Zivotem zemskym,jako Slunce-Meslc na
obloze nebeske."
Tak povstal Clovek, muz-zena, H6r-
Hathor, neboc stejny byl jejich obraz s bo-
Hm.
Ale po vitezstvi hodiny sedme nastal
soumrak; i seslal Hospodin svoji plodivou
tvar, aby utinila Cloveka z prachu zeme.
Silnemu pak a jeho druzce z ditek Ge-
ba a Nllty dana jest stati se jeho roditi.
Stipil pak Buh kraj liby na vychod, oply-
vajid kvetenstvim, stromovim vseho dru-
hu i ovocem chutnym.
Stredem tohoto sadu, stvoreneho k po-
dobenstvi zahrad svych, vedl pak Hospo-
din reku,jednujedinou, vecne tekoud.
jedna jedina reka zavlazovala sad Erev;
tehotna zivotem, nesla v sobe prvotiny k 01-
tatum, pruty stHbrne, mluvila chuzi a tem-
nymi viry noci ostHhala cesty sve.
Odtud dale delila se ve ctyfi prameny:
prvni mel vody zlatem zaHd, druhy se lesk-
nul jako stHbro prad vycistene, ve ti'etim
nabihalo v barvu sede a ctvrry opl)rval cer-
nosti hliny zvifene.
N esmrtelny, kdo u jejfch bfehu preby-
va; neboc v ramenech vody se deli a kyvaji
se vahy a do hrobu pada tvorstvo zbloudile.
Postaviv tedy Hospodin-Buh Cloveka
v zahradu Erev, aby ji spravoval a tvotil,
poutil ho rka: "jsi svoboden, synu muj,
chceS-li ale zde ziti vecne, strez se ovoce
poznani dobreho a zleho. Taji v sobe jed
boju a soumraku a kdykoliv bys je poje-
dl,odsouzen budd smrti zemfiti."
352
Takto ustaven byl Clovek, zahrady boZi
koruna.
Aby pak nalezena byla pomoc klidu je-
ho yah a naplneny dny samoty, dano mu
kdeeti ve stopach jeho tvurce: nebot jak-
koli by nazval kterou dusi, byla vyslovena,
stala se.
I pojmenoval Clovek vsechno byti,jeZ
vedel: stvorene i tvorene, ale pomoc, ktedz
by ph nem stala, nalezena nebyla.
I rekl Hospodin: "Dvoji ueinil11 tedy
tvoji tvar k podobenstvi sveta duchu; bu-
dd-li se vsak nekdy vraceti zpet, mnohost
naleznd misto jednoty a smrtelne misto
veeneho."
Protoz rozstepen Clovek a dva byli ve
svete zahrady Erev jako velika svetla na ob-
loze nebeske: vetsimu ureeno, aby vladlo
dni a davalo, l11ensil11u pak, aby bralo a vlad-
10 noci, ale spoleeny byl zdroj jejich zare.
Tak povstali rodieove prvni vseho po-
koleni lidskeho; nazi a Cisti a jejich dnove
byli jako kalich lotosu, ktery nikdy neuva-
da, ni vune nezu'ad u brehu ieky zivota.
Duse pakjedna, kterou vyslovil Clovek .
a jeZ zila na rozhrani dne a noci, byla nej-
lstivejsi ze vseho ziveho na zel11i.
Ta rekla zene: "Proe mate se chraniti
ovoce poznani?"
A odpovedela ji zena: "Chdnil11e sc jej,
ponevadz rekl Hospodin: strez se ovoce po-
znani dobreho a zleho."
I naddel veeer. Za jitra drllheho dne
vratila se dllse lstiva, rkouc: "Vyhybate se
smrti a sal11i umirate blazenstvil11; co do zi-
vota presladleho kvirim?" A opet treriho
dne phsla duse lstiva vyslovena Clovekem,
aby pokousela krev jeho krve: "Hle, zeno,"
pravila, "trpyri se vias tvuj jako ohen slun-
ce na hladine reky vaseho raje; nephjde ale
poutnik tel11notami ZI11Ueeny, pro nehoz
jedno polaskani melo by cenu celeho zi-
vota."
"Tvoje nohy jsou podnoZi z oltaru; proe
nevystavel ti je jeste Hospodin? Coz ne-
padne pred tvoji krasou nikdo,jemllz by
temne viry na dne oc! tvych byly hvezda-
mi vlahe noci letni?"
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
"Nikdy neoceni rty zarem vyprahle roz-
kos demantu rosy nebeske, nikdy nepozna
k smrti znaveny syn bohu utech bezesne-
ho spanku. Nikdy - zeno! Nikdy - doklld
nebude zemi zastirat srin, nevydas zati v ce-
Ie svoji nadhete."
"Vi Buh, ze kterykoli den okusite ovo-
ce poznani, budete jako On,vedouce dob-
re i zle. Vyhybate se smrti a sami umirate
blazenstvim; kvety jSOll ozdobou zeme, ale
zlo a utrpenijsou jeji soli, nekoneene draz-
si, a vy - 6 bloudove - jich jdte neznate!"
Pak naddla noc a pojedla zena ovoce
a dalaje okusiti Clovekll. Za usvitu padli oba
pred tvai'i Hospodinovou v prach, nebot
poznali chudobu svoji nahe bezradnosti.
I rekl jim Hospodin, plynoud po zahra-
de Erev k svetlu dennil1lu: "V teto zel1li je-
dine byli jste osti'ihani hfichu a zaniku.
Proe uzili jste ovocc poznani, pred nimz
jsem Vas varova!? Coz neni hoden pokuse-
ni svobodny syn bohu? Vyslovili jste bolest
a srin a utrpeni, poznavse dobre i zle: v bo-
lesti a temnotach a pokoreni Ziti a roditi
blldete, hledajice Svetlo, dokud se znovu
neobririte v prach, z nehoz vas Plodivy
(Chnum) ueinil."
"Dal jsem vam silu l1lilovati jako boho-
ve, ale stvofite telo a chaos vedouce dobre
i zle: Liska vase klesne do obzoru tech, kte-
ti jsou pod vami a teprve s nimi smite jiti
nazpet."
"Zloreeena pak bllde lstiva, nebot beda
strujci nutneho pokuseni, po zemi se pla-
ziti bude a prachel1l se ziviti po vsechny
dny zivota sveho. Nad to poloZim nepra-
telstvi l1lezi ni a zenu a mezi semeny jejich;
jeji hlava za patu ditete Cloveka obetovana
bude."
Takto dokonan jest pad Cloveka.V no-
ci,jd nastala, nesmrtelnost hledal v klinu
zeny a tehdy otevreny jsou oei obou a po-
znali tajel1lstvi sveho pLlvodu.
A z dna dne noveho sdelali sobe sat ko-
zeny a vysli ze zahrady Erev, sledujice re-
ku, aby naplnili tidel sveho zivota.
Tehdy zaplakal Hospodin nad cestami
ditek srych a slzy jeho staly se lidl1li v od-
lesdch Casu teto zeme.
PRiLOHY 353

Skutecne jest jen vecne a spravedlive.
Kde jest vecnost u lidi v Casu zeme? Clo-
vek netrva stale, a proto neni skutecnYm.
Jest jen zdanim a zdani jest Cloveku nepfe-
konatelnym klamem.
Kde jest prapfiCina vseeh vee!? V prv-
nim a jednom, obsazenem v Cloveku a ve
vsem, co jest.
Neni synem zitfku ani nadeji minula;jest,
nebot nehaH se do casu tvaf Hospodinova.
Jest sokolem na prsou nebeske zeny; sam
v Cloveku, ze zdani tvoH skutecnost silou
plynoud z vlastniho uu·peni.
Jest ve vsem, co zije a dyeha, ndije a ne-
roste, ve vsem, co jest nebo se tusi, plyne
nebo se rozplyva.
Nebot Svetlo ho nikdy neobsahlo ani
temnory nezkrusily; on jest ehvalou Tvur-
ee a jeho jmeno jest HOR, Clovek v Clo-
veku.

MODLITBA
(Pierre de Lasenic)

SeSli jsme se, abyehom nasli cestu a naplneni Duchem.

Prosme a bude nam dano.
Wena a svrchovana Moci, Ty jd jsi Otcem v Zakone a Matkou v PHrode,
napln nas Duchem veenosti pro svatou myslenku navratu v Tebe.
Cesta k veenosti vede easem a zivot pHrody taji vsechna kouzla boziho tvofeni.
Ona je branou, ktera se milostive otevira tern, kteH ji velebi.
Prosme a bude nam dano.
PHrodo, Kniho, v niz 0 Tobe same je psano a v niz se uei eisti zaci Tvoji moudrosti
nase 06 hledi na Tebe, nebot od Tebe vse pochazi,
Tobe patH a k Tobe se jednou navrati.
Otevri milostive sva tajemstvi, abychom uskuteenili myslenku synovstvi boziho.
On jest, ktery jest, a jim stava se Clovek usty bozimi.
Prosme a bude nam dano.
Weny a svrchovany Pane, Ty jenz slibujeS, ze kdykoli tri sejdou se ve jmenu Tvem,
Ty prebyvas mezi nimi a zehnas jim, dej nam sHu, abychom na ceste vytrvali.
354 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

Literatura

BmLIOGRAFIE CESKE HERMETICKE LITERATURY (1895-1950)

1. ABBA, Th.: Z odkazu proroh'l 1.: y,·ansmutace fysickd, Praha, 1930

2. ABBA, Th.: Z odkazu proroh'l II.: Vyklad zjeveni Jana TheoloRa, Praha, 1939
3. AGRIPPA z Nettesheymu: Okkultn{filosofie neboli Magie, kniha I.-II., 2. vyd., Prerov,
bez data (1. vyd. I. knihy, Prerov, 1913)
4. AGRIPPA z Nettesheimu: Okkultn{filosofie, kniha I. all., Praha, 1934, 1935
:). ARJE, S.: Zidovskd mystika - Kabbala J K. Agrippy z Nettesheimu, Praha, 1922
6. ASTR., c.: Elix{r mudra'l, Praha, 1923
7. AUDY, F: Kdy vyhrdm l1a los. Astrologickd studie, Praha, bez data
8. AUPIC,].: Magicke ctverce, Praha, 1932
9. BOIS,].: Satanova cirkev, Praha, 1930
10. BOLESLAVSKY, M.: Vedeckd astrologie, Praha, bez data (1938)
11. BOSC de Veze, E.: Ha5is, ldtky pSl'chicke a magicke rostliny, Praha, 1922
12. BOURGEAT,]. G.: Tarot, Prerov, 1919
13. BOUTMY, N. A.: Kabbala, sekty a tajne spolky, Praha, 1925
14. BRICAUD,].: Cernd mse, Plzeil, 1925
15. CAMARA de la: Cagliostro, Kutna Hora, 1922
16. CAMARA de la: Velmistr svobodnych zedndfi'l (2. vyd. Cagliostra), Kutna Hora, bez
data
17. Claviculae Salomonis (Klicky Salamounovy), Praha, 1934
18. CEDiK,].: 0 carovne moci mrtve hlavy, Plzen, 1920
19. CAPEK, 0.: Encyklopedie okultismu, mystiky a vIech tajn)lch nauk, Praha, 1940
20. Cerny drak aneb tajemne sill' Clovekem ovlddnute, Praha, 1932
21. DANIEll: Ucebnice astrologie a horoskopie, Praha, 1936
22. DUZ, M.: Astrdln{ medicina, Praha, 1922
23. Du POTET: Odhalend magie (iii zdklady vedy okultn{, Praha, 1923
24. Dvacet dva arkdna Tarotu, (vyd. L. Danko), Praha, 1919
25. ECKHARTSHAUSEN, K. von: Tajne pocty pfirody, Praha, bez data
26. ECKHARTSHAUSEN, K. von: Kostova cesta zasvecenim do bae magie, Nova Paka,
1924
27. ECKHARTSHAUSEN, K. von: Nejdi'llezitfj5£ hieroglyfy pro lidske srdce, Praha, bez data
28. EISENBERG,].: Kabbala, zidovskd mystika, Praha, 1923
29. ELIAs, 0.: Mrtv{ se mstl - na okraj zahadne smrti objevitele hrobky Tutanchdmonovy lorda
Carnarvona, Praha, 1923
30. ELIAs, 0.: Magie a demonologie ve stare Babyl6nii, Praha, 1923
31. ELIAs, 0.: Golem, Praha, 1924
32. ELIAs, 0.: Uvod do magie, Praha, 1935
33. ELIAs, 0.: Kabbala - pojem, dfjiny a prameny, Praha, 1938
34. ENCAUSSE, G. (PAPUS): Praktickd magie, Prerov, 1907
LITERATURA 355

35. Encyklopedie okultismu, filosofie a mythologie, 1932-1940

36. FISCHER, W: 0 milkovan{ s aably a zlymi duchy, Praha, 1923
37. FRITSCHE, H.: VysH bdelost, Praha, bez data
38. GIBSON,W B.: Magie {{sel, Praha, 1939
39. GRIESE, 0.: Mumialn{ hermeticka ldba, Praha, bez data
40. GRIESE, 0.: Problem ocarovan{, Praha, bez data
41. GRIESE, 0.: Astrologie - mathematicky system modernf horoskopicke astrologie, Prerov, 1913
42. GRIESE, 0.: Kosmoskop, jeho v)'znam a uzit{ v okultni praxi, Prerov, 1920
43. GRIESE, 0.: Zasvecovad material Bratrstva Bae L6ze, Prerov, 1914
44. GRIESE, 0.: SiferJedra: Kniha 0 utvareni, Prerov, 1921
45. GUAITA, S. de: Na prahu tajemstvi, Praha, 1921
46. GUAITA, S. de: Chram Satamlv, Praha, 1921
47. GUAITA, S. de: Klic k ceme magii, cast 1., Prerov, 1921
48. GUAITA, S. de: Kifc k ceme magii, cast II., Praha, 1934
49. HALEIZOVA: Bm·va vladne svetem, Praha, 1928
50. HAUNER, E.: Stntcny nastin nekterych tajnych spoldnosti, Praha, 1905
51. HAUNER, E.: Spiritualisticky sIovnik, 2. vyd., Praha, bez data (1. vyd., 1911 jako SIov-
nicek spiritualisticky)
52. HAVLIK,V: Snay okultll{, Praha, 1925
53. HEMELIK, F: Zakon ({sel v diijillach narodu, Hradec Kralove, bez data
54. Hermova tajemstv{ (Alchymick), trakfaf sthdoveky), Praha, 1939
55. Hrozny a mowy zaitay krale Salamouna, Praha, 1937
56. HUSPEK, Ch.: Prakticke rukoznaIstv{, Praha, bez data
57. JAMBLICH: 0 mysteri{ch egyptskyc/z, Praha, 1922
58. KABELAK, F: Kabbalisticke zasveceni, Praha, bez data
59. KEFER,].: Theurgie, Praha, 1935
60. KEFER,].: Theurgie magicke evokace, Praha, 1937
61. KEFER,].: Prakticka astrologie, Praha, 1939
62. KEFER,].: Synteficka magie, Praha, bez data
63. KEFER,].: Encyklopedie zapomenuteho veden{, Praha, 1940 (neukonceno)
64. KEFER,].: Astrologicka diagnostika, Praha, 1940 (neukonceno)
65. K/{c ku tajemstvi zazracneho od Eckhartshausena, Hrabacov, bez data
66. KOBZA, Z.: Alchymie, Praha, 1916
67. KOCI,].: Carodiijnicke procesy, Praha, 1973
68. KostAL,].: Carodiijnice a carodiij v tradid lidove, Praha, bez data
69. LANCELIN, Ch.: 0 inkubech vedy a v{ry, Praha, 1929
70. LASENIC, P de: Universalismus, Praha, 1933
71. LASENIC, P de: Sexualn{ magie, 3. vyd., Praha, 1933
72. LASENIC, P de: Egyptske hierogl){y ajejichfilosofie, 2. vyd., Praha, 1935
73. LASENIC, P de: Hermes Trismegistos a jeho zasveceni, Praha, 1936
74. LASENIC, P de: Hermeticka iniciace Universalismu na zaklade systemu rhodostaurotickeho,
Praha,1937
75. LASENIC, P de: Alchymie, jej£ teorie a prakse, Praha, 1936
76. LASENIC, P de: Tarot, kU{ k iniciaci, Praha, 1938
77. LESEHRAD, E.: Pokus 0 historii Bratf{ Ruze a Kfize ve styku sJednotou ceskobratrskou,
Praha,1921
78. LESEHRAD, E.: Tajne spoldnosti v Cechach od nejstarHch casu po dnesni dobu, Praha,
1922
79. LESEHRAD, E.: Po stopach tajemnych spoidnosti, Praha, 1935
356 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

80. LEVI, E.: Dogma a ritudl vysoke magie, 2. vyd., Pi'erov, 1919 (1. vydani: 1. sv. Dogma,
Pi'erov, 1918, II. sv. Ritudl, Pi'erov, 1919)
81. LEVI, E.: Velike tajemstvi Cili odhaleny okultismus, Praha, 1922
82. LEVI, E.: Dijiny magie, cdst I., Praha, 1934
83. LEVI, E.: Veda duchu, Praha, 1936
84. LEVI, E.: Kniha zasveceni, Praha, 1936
85. LEVI, E.: K/{c k velkJ1m tajemstvim, Praha, 1937
86. LEXA, F: Egyptske povidky 0 carodijnidclz, Praha, 1921
87. LEXA, F: Ndbozenskd literatura staroegyptskd, Praha, 1921
88. LEXA, F: Staroegyptske carod~jllictvi, sv. I.-II., Praha, 1923
89. LULLIUS, R.: Praktyka testa111e1!tu (vydal O. Zachar), Praha, 1904
90. MAIXNER, M.: Okkultismus, Praha, 1922
91. MAIXNER, M.: Mantika, Praha, 1922
92. MATOUSEK,].: Up£ri, Cili mrtvi, sajid krev ze zivyclz, Praha, 1927
93. MATOUSEK,].: Cnose, Praha, 1925
94. MATULA, V H.: Hleddni kamene mudrcu - podstata a smysl alchymie, Praha, 1948
95. MATZNER,].: Alchymie - hleddni kamene mudrckeho, Ceske Budejovice, 1909
96. MONTFAUCON de Villars: Hrabe de Cabalis, Praha, 1932
97. MAVERIC,].: Hermeticke leka(stvi rostlinne - spagyrickd p(fprava kvintesence, Pi'erov, 1921
98. NEMEC,]. (dIe V FISCHERA): Historie Satana, Praha, 1914
99. PAPUS: Tajndveda, sv. I.-II.,Praha, 1920, 1921
100. PAPUS: Zdkladove prakticke magie, sv. I.-II., 2. vyd., Praha, 1920 (1. vyd., 1920).Totez
dno pod titulem PAPUS: Praktickd magie, Pi'erov, 1905 (vyd. O. Griese)
101. PAPUS: Veda okkultnf, Nova Paka, 1927
102. PARACELSUS: Filoscifie okkultnf, Praha, 1932
103. PARACELSUS: Zdklady magie (Archidoxa magica), Praha, 1933
104. PARACELSUS: Poklad alchymistu, Praha, 1936
105. PARKEROVA, E.: Astrologie ajeji upot(ebenf v zivoti!, Hrno, 1929
106. PEJML, K.: Dijiny ceske alchymie, Praha, 1933
107. PEJML, K.: Kytice carovnych rostlin, Praha, 1938
108. Pansophia hermetickeho bratrstva Ruze a KNze, Praha, 1926
109. PELADAN,]. (Sar MERODAC): Umeni stati se magem, Praha, 1920
110. PIOBB, P: Formuldf vysoke magie, Praha, bez data (Vitrografie)
111. PIOBB, P: Formuldf vysoke magie, Praha, bez data (Zmatlik a Palicka)
112. POLAK,].: Astrologickd doktrina, Brno, 1938
113. PORFYRIOS:jeskyne nymf, Praha, 1922
114. PREL, K. du: Zdhada Cloveka (Uvod ve studium tajnych ved), Praha, bez data
115. PRZYBYSZEWSKI, S.: Satanova synagoga, Praha, 1911
116. PRZYBYSZEWSKI, S.: Cernd mse, Praha, 1919
117. RAGON: Okultni zedndfstvf, Praha, 1938
118. ROUCKA,V: Pfsemny kurs astrologicky, sv. I.-II.-III., Rosice u Chrasti, 1935 (tisteno
jako rukopis)
119. SAINT-MARTIN, L.-c. de: Ejhle Ciovek (Ecce Homo), Praha, 1925
120. SEDIR, P: Magickd zrcadla, Pi'erov, 1921
121. SEFER REZIEL HAMALACH: Kniha andela Reziela, Cili praktickd theurgie a mystika
kabbalistickd, Praha, 1923
122. SEIFERT,V: Na uskaH okultismu, Praha, 1921
123. SEZEMSKY, K.: Rukoznalstvf (iIi ctenf z ruky, 3. vyd., Nova Paka, 1926
124. SEZEMSKY, K.: Astrologie, Nova Paka, bez data
LITERATURA 357

125. SCHERR,].: Carodijnice, 2. vyd., Praha, 1910

126. Svetlo Egypta - hermeticke listy ueehne, Prerov, 1919
127. STANKOVSKY,].].: Oheti povery - 0 carodijstv! ajeho prondsledovdnl v zemich kfest'cll1-
Sk)ICh, 2. vyd., Praha, bez data
128. SCHOPENHAUER,A.: 0 animdln{m magnetismu a magii, Praha, bez data
129. SCHDRE, E.: Veld zasvecenci, Praha, 1926
130. STEFANOVIC, S.: 0 Paracelsovi, Praha, 1930
131. TABRIS: Okkultismus - tradice, vymczcni, zdkony, Praha, 1910
132. Tarot, kahhalistickd kniha 0 pozndn! hudoucnosti, Praha, 1938
133. Tajnefigury Rosekrucidnu ze XVI. a XVII. stoleti, Plzen, 1938
134. TICHY, L.: Chiromantie Cili eten{ osudu z ruky, Bratislava, bez data
135. VENTURA, L.: 0 zpusohu pfistrojen{ kamenefilosofickeho, Kladno, 1907 (vydal 0. Zachar)
136. VLASAK, M.: Tarot - cesta k l1esmrtelnosti, Praha, bez vroc. (asi 1947)
137. VONDRACEK,V - HOLUB, E: Fantasticke a magicke z hlediska psychiatrie, Praha, 1968
138. WEINFURTER, K.: Tajne spoleCno5ti okultl1i, mysticke a I1dhozenske, Praha, bez data
139. WEINFURTER K.: Amulety a talismany, Praha 1925
140. WEINFURTER, K.: Magie v ldsce, Praha, bez data
141. WEINFURTER, K.: Odhalend magie, Praha, 1922
142. WEINFURTER, K.: Tajl1e sill' pYirody a Cloveka, Praha, 1925 (2. vyd., 1948)
143. WEINFURTER, K.: Tajnd tradice a ueeni hratru Rosekrucidnu, Praha, 1934
144. WEINFURTER, K.: Astrologie vseohecnd, Praha, 1931
145. WEINFURTER, K.: Astrologie specie/ni, Praha, 1931
146. ZACHAR, 0.: 0 alchymii a ceskych alchymistech, Praha, bez data
147. ZACHAR, 0.: Mistra Antonia z Florencie Cesta spravedlivd v alchymii, Praha, 1899
148. ZACHAR, o.:Jitfni zdfe, Kladno, 1909
149. ZACHAR, 0.: Alchymista Bavor Rodovsky m/. z Hust£fan a jeho rukopis, nyni lcydcnsky,
Praha,1902
150. ZACHAR, 0.: Chemie ddvnoveku, Praha, 1912
151. ZACHAR, 0.: Z dijin spiritismu v minulosti, Praha, 1914 (s drevoryty JosefaVachala)
152. ZIBRT, C. (vyd.): Historie zivota doktoraJana Fausta, znameniteho carodije (podle origi-
ndlu z roku 1611), Praha, 1903
153. ZILLICH - BRAMPTON -ARRHENIUS: Tajemne vedy ajejich uziti, Moravska
Ostrava-PHvoz, 1935
154. G. M.: Zivotni elixir, Prerov, 1906

CESKA PERIODIKA 0 HERMETISMU (1897-1940):

Sbornik pro filosofii, mystiku a okkultismus, 1897-1907

Proc iijeme, 1906-1909
Nove rozhledy, 1910-1914
Encyklopedie okultismu, filosofie a mythologie, 1932-1940
Isis (a Paracelsia), 1905-1910; 1922-1924
Lucifer, 1913-1914
Zasveceni,1914
o kkultni a spiritualisticki revue, 1921-1924
Logos, 1934-1940
Horev,1938
01,1930
358 NOVODOBY CESKY HERMETISMUS

ex chymCis
.Ai a=fcrjtiJ
'Fraus ktuta

Fi:sill
lMENNY RE1STRiK
Jmenny rejstrik
A 232,282,284-285
Adamek, Rudolf 65,84,106,109,113,
130,131,334
Adamira,Josef R. 52, 56, 58, 63, 64, 66,
80,106,108,109,112-114,129,177,
292-293,334
Agrippa z Nettesheimu 24,72,78,88,
182,188,221,227,229
Andreae, Johann Valentin 240
Apponyi, Alexander 24, 33
AristoteU:s 21
B 191,308,334
Bardon, Frantisek 33, 294-295
Barrett, Francis 24
Benes, Edvard 139,271,303,346
Bergauer,Vladimir 80,86,108,114, 115
Bertiaux, Henry Smith 31
Birven, Henri Clemens 26, 33
Bischoff, Erich, 33, 125, 188
Blavatski, Helena Petrovna 22,25,55
Bohme,Jakob 100
Bois,Jules 41,42,51
Boullan,Jean-Antoine 39,40,41,42
Bourgeat, P. 46
Bousek, Rafael Maria 297-300
Bo-Yin-Ra 311,335
Brandler-Pracht, K. 33
Bricaud,Jean 34,80,106,111,201
Brunton, Paul 89,311,329,330,336
Brezina, Otokar 47, 123, 124, 187
Bulwer-Lytton, E. G. 22, 25, 327
C Grant, Kenneth 31
Cagliostro 24,37,240,301,305
Camara, Felix A. de la 87, 121,240,263,
268,301-307
Cicero, Chic 28
Cicerova, Sandra Tabathe 28
Cosimo Medicejsky 20
Crowley, Aleistr 27-31, 33-34, 38, 52, 153,
359
Ctvrtek,Vaclav 220,221,314
D
d'Alveydre,JA. Saint-Yves 37,247,249
Danko, Ladislav 64, 103, 191
Danzer, Josef 82, 93,134,140
Delaage, Henri 100
Destinnova, Ema 169-172
Dewetter, Karel 80,109, 112,334
Drazelak, Karel Pavel 49-50, 52, 56, 58,
63-66,103,105,106,108,177,189,
E
Eckhartshausen, Karl von 30, 124,250
Eckstein, Friedrich 29,32,33,54,55,167
Elias, Oldi'ich 72-73, 75, 80-82, 85, 86,
88,90-91,109,112-115,129,130,134,
137,141,151,160,183,188,205,212,
248,278,278-285,334
Emanuel LeSeticky z LeSehradu 15,47,50,
51,63,72,74,105,111,113,189,317,
318,334
Evola,Julius 35,42,43
F
Felkin, R. W 26, 28
Ficino, Marsilio 20
G
Germer, Karl 31
Giorgio, Guido de 43
Gregor XVI., papd 40
Griese, Otakar 15, 52, 53, 54, 56, 58,
62-66,71,72,74,75,82,89,103,104,
106,121-125,131,146,152,175-188,
191,193,227,299,302,319,328,329,
335-337
Grosche, Eugen 29,31,34
360
Guaita, Stanislas de 23,35,39,40,41,42,
43,47,52,53,71,72,74,82,112,182,
183,188,191,253,269,293,308,319
H Kern,A.66, 106, 108
Hartmann, Franz 30, 33, 64
Hauner, Emanuel 47, 52, 53, 56, 62, 63,
65,66,72,73,103,105,106,108-110,
112-113,124,129,176,189-194,308,
319,327
Hermes Trismegistos 20,25,36,207,211,
295,311
Higgins, Godfrey 23
Hilfiker, Hans Rudolf 31
Hitler, Adolf30, 90,137,139,233,295
Hockley, Frederick 24
Hoene-Wronski,Joseph-Maria 36,243
Hradecn)7, Bohumil 65,83-85,130,137
Huysmans,]. K. 41, 47, 51,124,192
Hynais,Jiti 80, 109, 111-113,334
Ch
Chabosseau,Jean 100
Chajjam, Omar 264
Chevillon, C. M. 91, 111-113,201
J 189,190
Jamblichos 21,248
Janousek, Bohumil65, 71, 80, 82, 109,
112,122,124,193,319
J elenova, Antonie 64
JeZek,Augustin 45
Jollivet-Castelot, E 37,53,63,122,177
K
Kabelak, FrantisekJindtich 15,81,83,
85-88,90-93,134,136,139,140,150,
156,180,202,205,211,229,233,
237-252,255-256,261,263,268,285,
301,302,305,343
Karasek ze Lvovic,Jii'i 47,49,50,52,63,
72,74,75,80,106,109,111-112,187,
192,308,322,327
Karasova,Jitina 84, 130,230
Kefer,Jan 76, 80-85, 88-92,114,130-31,
133-141,145,148,149,185,186,188,
196,200-201,204-206,208,210,
219-236,237,242,244,247,248,251,
253,254,264,273,288,294,309,314
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
Keferova, Dagmar 82, 140, 221, 224, 229,
235
Kellner, Karl 22,30,33,34
Kempfer,Vojtech 85, 138, 140,223,309
Kerning,]. B. 83, 181,211,329
Kiesewetter, Carl 30,33, 122, 177
Kiesewetter, Fritz 88,89,90,266,274
Kleeberg, H. von 103
Klima-Tousek, Petr 55,310-312,329
Kloubek,Jan 88, 139, 140
Kloubkova,Anna 84, 139, 140
Kminek,Josef Stepan 81,82, 130, 131,
185,294,313-314
Knopp, E. 74, 129
Kohout, Petr (Pierre de Lasenic) 16,
74-76,80-83,85-88,90-93,109-111,
113-115,120,129-131,134-138,141,
145,151-156,157-162,180,195,
196-198,199-213,214-218,229-230,
233,237,239,241-242,244,250-251,
254,282,293,318,328,337-338,343,
351,353
Kopp, Odon 63, 103, 106, 109, 177,315,
316
Kosterka, Hugo 47,49,50,56,63,105,
Krauss,Theodor 56, 62, 103-105, 124,
166,176
Kremerz, Giuliano 30,43
Kubistova, Marie 78
Kuchynka, Karel 73, 281
Kulovany, Stanislav 87, 115, 141, 151, 152
Kuzel,Vladislav 87, 151, 152, 154,201,204
L
Langer, Georg 73
Langhans, Quido 86
LaZansky,V, hrabe 54
Lefebvre, Marcel 260
Leonhardi,Adolf 19,28,29,30,33,43,45,
46,52,53,54,55,56,58,61,62,63,66,
69,70,80,101,102,103,104,116,118,
166-174,197,322,324,329
Leonhardi,Johan Daniel Siegfried 28
Leonhardiova, Ruzena 171
Leppin,PauI62,80, 103, 106,322
Leseticky, Emanuel z Le!iehradu 15,47,50,
51,56,62-63,66,72,74,80,95,
]MENNY RE]STRiK
105-107,109-114,119,124,168,183,
189,317-318,327
Levi, Eliphas 21-22,24-26,35-37,39,40,
43,52-54,63,65,71-72,78,81-82,88,
122,152,176,188,190,193,221-222,
225,227,229,232,243,251,253,293,319
Little, Robert W 24
Lorenzo, Emilio 100
Louda,josef 15,83,85, 148, 149,286-288,
289,290,
Lowe ben Becalel,jehuda rabbi 282,284,
321
M Pavlicek, Frantisek 45
Mackenzie, Robert Henderson 24
Maharisi 311
Machen, Arthur 28
Maistre,joseph Marie de 39,264
Maixner, Milos 63,65,72,103,108,109,
110,129,319,327
Marek,A. M. 45
Mastalir,jan 56,58,62,66,79-80,
103-106,113,191
Mathers, Samuel Liddell MacGregor 26, 27
Matousek,jaroslav 64,72,80,109, 112
Mattern, Hubert 84,85,87,114,134,137,
151
May,Alois 55,63,66,71,105
McIntosh, Ch. 36
McMurtry, G. L. 31
Meyrink, Gustav 24,32,33,34,35,45,46,
55,56,63,80,131,170,174,312,320,
321-322,329
Michelet,V-E. 111, 123, 182
Mikulik, Svojmir 73
Mikuska,Viktor 73, 129
Minarik, Kvetoslav 311,328,336
Moudra, PavIa 56,58, 107, 113
Muchin, kapitan 87,240,262,263,305
Myslik, Otto 82,84,85,93,138,140,191,
222
Negro, Pietro 43
Nestler,julius 73, 130
Nevatil,A. 66,108
Numenio z Apamei 243,250
o Sad Bayove 321
Onofri, Arturo 43
Opolsk)T,jan 47, 50
361
p
Panek,josef88, 140,288,290,343
Papus (Gerard Encausse) 21-22,29-30,
34-38,40,41-43,52-53,62,63,65-66,
69,70,72-73,80,100-103,105,
107-108,110,122-124,130,166-167,
170,174,176-177,188,191,194,196,
243,284,292-293,308,319
Paracelsus 33,78,185,227,232,288,
290
Parsons,jack 31
Pasqually,jacques Martinez de 35,39, 100,
230,249
PeIadan,josephin S_r 35,39,41,48,72,
124
Placek, Stefan 267,269-272,346,349
Plat6n 21,72,137
Plotin 21
Posch,josef 45,62,64, 103, 106
Potet, du 72, 191
Prantl, Ferdinand 84, 114
Prel, C. du 188
Prochizka, Arnost 47,49,190,308
Psikova, Eva 221,222,223
Pythagoras 21,242
R
Ragozinova, Nadezda 267,268,343
Randolph, Pascal Bewerly 22,25,92, 124,
133,152,180,200
Regardie, Israel 25
Reghini,Arthuro 30,43
Rechnitzer, Ernest 167
Reuss,Theodor 22, 25, 28, 29-31, 32, 34,
37,38,66,108,168,170,184
Rohlicek,Vladimir 87,93,115,151-153,
156,202,204,205,215
Rudolf II. Habsbursky 19
Rumerskirch, Gottfried 171
Rebik,jan Bohuslav 52,54,56,58,62,66,
80-81,84,95-96,102-103,105-106,
109-114,130,137,167-168,318,323,
324-325,327
S
Saint-Martin, Louis-Claude de 30,35,39,
58,72,100,101,106,107,152,253,327
362
Sattler, Franz 31
Sedir, Paul 35, 37, 42,53,58,107,108,
188,315,324
Se&l.cek,Alois 87,115,151,156,201,
202,205,213,215
SedLlckova, Zdena 87, 115, 151,201,203,
204,215
Sezemsky, Karel 45
Smichovsky,JiH Arved 85, 87-89, 91,222,
224,239-240,244,252,257-277,302,
342-49
Sprengelova, Anna 26
Sri Mahatma Agamaya Guru Parahamsa
33
Stasek,Antal45
Steiner, Rudolf 22, 30, 43
Stejskalova,Julie 87, 151
Surya, G.W 33
Swedenborg, Emanuel 100
S Woodford, A. FA. 26
Sidlo, Frantisek 58,62,103,122,124,176,
187
Simanek,Josef 47,63,80,86,107,109;
111,112,113,114,191,326,327
Simsa,Jan 73, 88, 131
Stetka,Josef64, 109, 129
T Z
Teyrovsky,Jiti 87, 151,204
Theer, Otakar 47, 50,112
Thovt 20,25
Toman, Karel 190
Tranker, Heinrich 29
NOVODOBY CESKY HERMETISMUS
v
Vahala, Frantisek 87, 151, 156, 203, 204
Vaughan, Thomas 24
Vesely, Josef 299
Villiers de l'Isle Adam 48, 49
Vintras, P. M. E. 39
Vojacek, Karel 73, 129
Volf,Josef230,346
Vondracek, Vladimir 114
W
Wagner, Richard 24, 233
Waite, Arthur Edward 23
Weinfurter, Karel 32,56,62,72,74,75,
78,89,91,103,106,112,131,167,
179,181,184,265,273,274,311,328,
329,330,335-337,343,348
Weishaupt, Adam 107
Westcott, William Wynn 24, 25,26,27
Wojkowicz,Jan 50
Woodman, William Robert 25
Wowk,Jiti 93,240,241,245,262,305
y
Yarker,John 22,27,29,30,55, 170
Yeats, William Butler 28
Zachar, Otakar 331, 332
Zemanova, Emilie 45
Zeyer,Julius 45,47,50,51,54,56,102,
191,223,265
Zibrt, Cenek 220
MILAN NAKONECNY

NOVODOBY
CESKY
HERMETISMUS
Druhe, prepracovane
a rozslrene vydanl

Sazba a pi'iprava pro tisk Studio Ricardo

Tisk CPI Moravia Books, S.LO.

Vydalo nakladatelstvi Eminent

P. O. Box 298, 111 21 Praha 1
www.eminent.cz

09/04/15

ISBN 978-80-7281-327-8
 ca.Sto nejen ctenarskou.
Hermeticke - esoternfnebo take okultni - nauky stimulujiu mnoha
touhu po neukojitelnem vedeni a pozna,vani, ktere jde za hranice emlpiJ:i"c1~'Ii9J1i
·s ve'ta y, objeti, nalehavou potrebu transcendence, kieraje vede k@stttdtli-l:l.n(~-Zi'~t1
i praxi v oboru techto tajnych ved.
Zla~: 6bd(')bim hi storie hermetismu v Gechach byla doba panovfu:U elS';a Fei:9\.lU{
}ia II. H'afu'sburskeho, kter-y ucinil z Prahy stredisko Mdani v hermetickYch "..",,I"'_A<;""..Y.;,'"
a s pti~p~nim prosluh§ho tvlirce golema, rabbiho Lowa ben Becalela take (1U(mo¥lll~
oazu badan! v kabale. Vedle pOQvodnych alchymistu a lziv-ych "mistrU
skutecni zasvecenci, zejmena RudolfUv lekar Michael Maier a UV,J . . ,,'HV' · ....

a okultista John Dee.

~L<"''''y'',!H obdobim historie ceskeho hermetismu byla tticata leta mInUlenlQ:;:1
se v Praze sesla trojice skutecnych Mistru tajnych ved, velkY V8ilstI'Mn£:,
Petr Kohout (pierre de Lasenic), teurg Jan Kefer a -n.u"p""!""",<,,,

staroveke teurgie a renesancni magie, pest(}Vana astrologie, ot€f'm~n~(~"1

r... hA'n-..,'j,Air.A pro zhotovovani spagyrick-ych arka:n, ale i magicltYch zrcadel.
;.... ~!"..."_'.I.VX.v s 1>odivohodnYmi osudy lidr, kteri v doteku s
n $De'lli1.iiteiim k hlubokemu smiru s zivotem., poznamenanYm cetnYmi Drc)tnre
i ke zkaze v hlubinach satanskello zatraceni.
n ...,'¥~''''" ..L'''vJ,u,~.Y novodobeho ceskeho hermetismu lze cist nejen jako

N''''I\'~,~~~'H.V esoterismu, ale i jako soubor ph'behu 0 podivuhodnych os()ba(nn

1\.6~~t1tich dilech.
www.emjnent.cz
ISBN 978- 80- 7281-327-8

9 788072 813278