Jméno: Průšová Tereza

Učo: 510920

Seminární práce:

Václav Hollar, Alegorie čtyř ročních dob jako celé postavy

 Jméno: Průšová Tereza
Učo: 510920

Úvod

Václav Hollar byl významnou osobností grafické a umělecké scény, a proto bych jemu a jeho práci
věnovala svůj čas a studium, abych čtenářovi nastínila jak jeho celkovou tvorbu, tak konkrétně dílo
čtyř půvabných ženských postav mistrně provedených technikou leptu, která byla pro tohoto umělce
tak typická. Dílu předcházel značný vývoj a mnoho studií, tento výsledek snoubí kvalitu, originalitu i
autorovu vlastní invenci. Hollar nebyl prvním, v jehož portfoliu nalezneme ztvárnění čtyř ročních
období, ale on se tohoto úkolu chopil tak jak ještě nikdo předtím.
V první části se budu věnovat jeho životu a období v kterém tvořil, tedy v 17. století, ke
kterému neodmyslitelně patří baroko. Hollar se však s tímto stylem neztotožňoval, a naopak se držel
více střídmých témat. S jeho životem se především pojí mnohé cesty, při kterých tvořil.
Nejvýznamnější událostí bylo však setkání s anglickým šlechticem, cestovatelem, diplomatem, a
především sběratelem umění.
Neodmyslitelnou částí je technika, jakou byla tato díla vznikla. Hollarovým velkým vzorem
byl německý malíř a grafik Albrecht Dürer, jehož ve svých počátcích kopíroval.
Dál se dotkneme populárního motivu ženského odívání a módy. Zde byly Hollarovy počátky
studií materiálů, které se poté projevily na Alegorii čtyř ročních období jako celé postavy.
Hollar vytvořil mnoho cyklů ročního období, mezi prvními sérii zaměřenou spíš na krajinu,
doplněnou postavami. Jeho další vývoj směřoval k alegorickým postavám žen v tříčtvrtečním a
polovičním provedení zasazených v interiéru, u kterých chybí poetický text. Každou z těchto postav
doprovází symbolické předměty typické pro dané roční období jako je ovoce, květiny, či kožešina.
Podoby jednotlivých dívek se nám opakují i v provedení celých postav.
Přesouváme se k ústřednímu dílu této práce, a to k Alegorii čtyř ročních období jako celé
postavy. Na první pohled nás upoutají čtyři krásné mladé ženy stejného věku oblečené do elegantních
dobových šatů, vtahující nás do svého dívčího světa. Při bližším pohledu můžeme vidět topografické
pozadí spojené s hrabětem Arundelem a mnoho symbolických předmětů. Budeme se věnovat také
okolnostem za jakých tyto grafiky vznikly a jakým způsobem ovlivnily autorovu další tvorbu.

Václav Hollar

Evropa v 17. století zažívala rozkvět grafické tvorby, toto období se dá považovat za zlatý věk
techniky leptu. Dílo Václava Hollara v tomto období zaujímá své specifické místo, kdy bychom mohli
poukázat na tři faktory způsobu jeho práce, a to za prvé na velké množství jeho děl které čítalo okolo
2700 grafických listů s velmi rozmanitou tematikou. Za druhé je to široký rozsah jeho kvality. Třetím
faktorem je osobitost, s jakou tvořil, onen rozsah kvality a námětů byl ovlivněn širokým spektrem
patronů a vydavatelů, ale ať už Hollar pracoval pro kohokoliv, tak si zachovával svou unikátní stopu
na každém svém listu, které se odlišují od všech ostatních grafik napříč staletími. Za Hollarova života
Evropou zmítala pompéznost a okázalost vrcholného baroka, to však Hollarovi bylo silně proti vůli a
 Jméno: Průšová Tereza
Učo: 510920

pokud dostal objednávku, která se měla držet tohoto stylu, většinou se setkal s neúspěchem. Jeho
silnou stránkou byly především scény z každodenního života, zobrazování přírody a unikátní, mnohdy
až obsesivní studie látek a materiálů. Jeho život byl protkán nešťastnými událostmi a doba v které žil
byla velmi těžká, kvůli své protestantské víře téměř deset let putoval po Německu a Nizozemí.
Zlomovým bodem jeho života bylo setkání s hrabětem Thomasem Howardem z Arundelu,
s kterým později pobýval v Londýně.1 Hollar byl v době setkání s hrabětem již zdatný kreslíř a mistr
svého oboru. Arundel si neváhal prohlédnout jeho díla v Hogenbergově nakladatelství v Kolíně nad
Rýnem a jako znalcovi se mu tyto práce velmi zalíbily a učinil tak umělci lákavou nabídku, aby
vstoupil do jeho služeb, jeho úkolem bylo zachycování význačných míst, hradů a krajin, jimiž se bude
jejich nadcházející cesta ubírat a zpět. 2

Technika

Ke každé z těchto grafik je přidán krátký poetický text, jehož autorem byl Henry Pecham, který sloužil
na dvoře hraběte Arundela. Taktéž kategorizace každého listu k určitému období nám jasně určují
anglické názvy v popisku.3 Každý list je signován, k tomu se pojí i grafické zpracování, zde konkrétně
technika leptu. Hollar tento způsob tvorby hojně využíval, nejprve zhotovil kresby, podle kterých
zhotovil samotné grafiky. Hollar jako i jiní mistři byl ovlivněn nizozemskými vzory, zejména jedním
největších grafiků všech dob Albrechtem Dürerem, porovnáme-li Dürerovi listy s Hollarovými,
nalezneme značné shody v celkovém pojetí i v podrobnostech. I přes to pozorujeme již na raných
pracích autorovu osobní invenci, jasně rozpoznatelnou na první pohled. Dürerova přísná a tvrdá kresba
ustupuje měkčí kresbě Hollarově s rozdíly mezi světlem a stínem, které nejsou tak přesné jako u jeho
předchůdce.4
Tato hlubotisková technika v 17. století nahradila náročnější rytinu. Celý proces spočívá ve
vyrytí vzoru nejčastěji do měděné nebo zinkové destičky opatřené krytem odolným vůči leptadlu
naneseným pomocí koženého tamponu, do leptadla se destička následně ponoří, kryt zabrání, aby se
kyselina dostala na místa, která nemají být narušena, a naopak místa odhalená se vlivem kyseliny
prohloubí a tím vznikne reliéf na který se nanese tiskařská barva. Takto připravená destička se stává
hotovou matricí pro ruční tisk. Aby výsledek byl kompletní tak se jednotlivé listy opatří signaturou
nesoucí počet výtisků datum a jméno autora.5

1
Griffiths – Kesnerová – Kotalík, Václav Hollar: kresby a grafické listy z Britského muzea v Londýně a
Národní galerie v Praze: (Pražský hrad, Jiřský klášter, červen – srpen 1983), Praha 1977, s. 14–19.
2
Stanislav Richter, 1977, s. 131.
3
Národní galerie v Praze, [online], Zima z cyklu Čtyři roční období jako celé ženské postavy
4
Zdeněk Kazlepka, Václav Hollar (1607-1677) a Evropa mezi životem a zmarem, Ateliér, 2008, r. 21, č. 2, s. 6.
5
Michálek 2014, s. 52–62.
 Jméno: Průšová Tereza
Učo: 510920

Předcházející díla – Dámská móda

Rok 1643 představují hlavně krojové studie k sérii Theatrum Mulierum tzv. „Ženské divadlo“ o počtu
36 listů o rok později vyšla pod jiným názvem Aula Veneris sive Varietas Foeminini Sexus neboli „Síň
Venušina aneb rozličnost ženského rodu“. I toto bylo Hollarovým autorským dílem, podle jeho
vlastních kreseb, které pořídil na svých cestách, v úvodním textu sám poznamenává, že je „z největší
části kreslil podle živých vzorů přímo na místě.“ V dalším vydáních se počet módních vyobrazení
rozrostl až na 100 listů.
Ženská móda byla v té době nesporně velmi populární, tento fakt nezměnilo nic ani přísné
puritánství, které stále více ovlivňovalo životní styl anglické společnosti. Móda byla velmi bohatá a
veřejnost si žádala vtipně kreslené vzorníky různého oblékání, které nebyly na odbyt jen v Anglii, ale i
na mnoha dalších místech kde si umělecký trh žádal stále čerstvých grafických novinek. Tyto listy
zajistily Hollarovi umělecký věhlas a velký úspěch. Zapůsobily i na o deset let mladšího známého
portrétistu Gerarda Terborcha. Terborch převzal mnoho z Hollarova učení, jak kompoziční řešení, tak
tematickou inspiraci. Krojové studie můžeme vidět v sérii pěti listů Theatrum Mulierum podle
Hollarových kreseb.6

Série ročních období

V široké škále Hollarova má téma ročních období své zvláštní místo. Tyto díla jsou jedny z  prvních,
kde vidíme zralou grafickou práci autora společně s originální myšlenkou. Prvopočátek tohoto námětu
se zrodil ve Štutgartu v dílně Jacoba van der Heyden, v které působili převážně nizozemští rytci. Právě
průsobení v této dílně mohla autora podnítit k tvorbě takovýchto děl. V nizozemském krajinářství byla
tehdy symbolická tematika a vyobrazení jednotlivých měsíců nebo ročních období velmi oblíbená.
Jedním z představitelů tohoto krajinářsví byl Herman Saftleven, podle kterého Hollar v roce 1628
zhotovil grafické listy v kosočtvercových formátech Jaro, Léto, Podzim, Zima, na kterých se
odehrávají scény z života prostých lidí vykonávající práce typické pro dané roční období. Téhož roku
vzniká 12 měsíců s popisem sezonních prací zasazené do krajiny podle Jana van de Velde. O rok
později tedy roku 1629 vzniká další soubor podle předloh stejného inventora zobrazující opět čtyři
roční období, oproti předchozím dílům nejsou scény zasazeny ve velkolepé krajině s důrazem na
namáhavou práci a venkovské prostředí, ale ukazují městské motivy a obyvatele při jejich
kratochvílích. Všechny tyto výjevy se odehrávají ve Štrasburku, či blízkém okolí jako Jaro, kde se
muži sešli na nedaleké střelnici, Léto s lidmi koupajícími se v řece, na podzim se odehrává typické
svážení sudů pravděpodobně s vínem, a nakonec zimní čas ožívá saněmi taženými koňmi.
Čtyři ročních období jako celé postavy předcházel cyklus tříčtvrtečních a následoval cyklus
polovičních postav se stejnou tématikou. U těchto děl je jasná symbolika odkazující na jednotlivé
6
Stanislav Richter, Václav Hollar: Umělec a jeho doba 1607-1677, Praha 1977, s. 170.
 Jméno: Průšová Tereza
Učo: 510920

etapy roku. U prvních z těchto děl Jaro doprovází kytice květů, Léto zralé plody spolu s dámskými
doplňky jako je vějíř, rukavice a závoj jako ochrana před horkým letním sluncem. Postava podzimu
natahuje svou pravou ruku k míse se sezonním ovocem, zatímco v levé svírá jablko. Zima je zahalena
do teplého oděvu doplněného kožešinovými rukávníky a škraboškou. 7 Zátiší s rukávníky a škraboškou
na okenním parapetu bylo nejspíš prvním impulzem a předzvěstí k jeho pozdějším slavným velkým
zátiším s rukávníky. Tyto předměty využil i na titulní list u díla Aula Veneris. Samostaně se zátiší
objevilo až v roce 1642, ale největších rozmach zažilo až v jeho pobytu v Antverpách. Rukávníky
představují jedno z nejzajímavějších děl v celé jeho tvorbě.8
Hollar se k tématu čtyř ročních dob vrátil v roce 1644 v podobě komornějšího zpracování
postav zasazených v interiéru nesoucí podobné motivy. Avšak celé postavy jsou ukázkou jeho zralé
práce a mnoho detailů nám napovídá, že se od něj odvíjelo mnoho jeho dalších děl jako například
slavné Zátiší s rukávníky, u kterého autor pozoruje především různé materiály, pro které měl Hollar
velkou slabost.9

Uměleckohistorický popis: Alegorie čtyř ročních dob

Toto dílo nyní uložené v pražské Národní Galerii vzniklo v letech 1643-1644, v této době Hollar
pobýval v Anglii pod záštitou svého mecenáše hraběte z Arundelu a Surrey, který ho pověřil
zachycením jeho uměleckých sbírek. Čtyři postavy oblečeny do tehdejšího módního oblečení, podle
daného počasí typického pro každé roční období, jsou zasazeny v topografickém prostředí jako celé
postavy, tyto místa zobrazená v pozadí nejsou autorovou pouhou fantazií, ale jedná se o místa úzce
svázaná s rodinou Arundela jako Tart Hall, katedrála sv. Pavla v Londýně nebo sídlo Albury.5
Tato doba byla Hollarovým velmi produktivním obdobím. Již roku 1642 vznikalo v jeho
ateliéru mnoho děl, zejména portrétů podle originálů Dürera a Holbeina, také série Kruhových
ženských krojů, na které pracoval celých osm let. V roce 1643, kdy vznikají první dva listy – Jaro a
Zima – řady tzv. Velkých ročních období, byl ve službách vévody z Yorku, budoucího krále Jakuba
II., to byla spíš jen záležitost titulu než nějakého určitého poslání. Avšak z této doby je třeba zmínit
vynikající jezdecký portrét hraběte Roberta Devereuxe z Essexu. Hollar se snažil reagovat na vztahy a
události u dvora, o tom svědčí i malá výmluvná podobizna, na které je znázorněné poprsí Johna Pyma.
Také se zde objevuje série třinácti listů s názvem „Christians Zodiake“ neboli „Křesťanský zvěrokruh“
na kterých jsou symbolicky znázorněny křesťanské ctnosti. Velké roční postavy, tj. roční období jako
celé postavy, jsou krásné studie ženských postav v dobových krojích. Po dílech s vyobrazením
různých ukázek ženské módy byla velká poptávka, které se snažil vyhovět. Autor je sám nakreslil a
vyryl podle vlastní invence. Další dva grafiky přibyly o rok později, tedy Léto a Podzim.

7
Národní galerie v Praze, [online], Zima z cyklu Čtyři roční období jako tříčtvrteční ženské postavy.
8
Alena Volrábová, Václav Hollar Kresby, Praha 2017, s. 16.
9
Národní galerie v Praze, [online], Zima z cyklu Čtyři roční období jako tříčtvrteční ženské postavy.
 Jméno: Průšová Tereza
Učo: 510920

Ikonografie

Umění člověka provází už od nepaměti, s ním se pojí i tematika ročních období, která se objevuje již
v ranně křesťanském umění. Jedny z prvních vizuálních forem najdeme v římských katakombách, kdy
jsou roční období symbolizovány zvířaty, květinami nebo plody. Způsoby znázornění se však
v průběhu času měnily. Nejznámějším příkladem jsou snad personifikované barokní obrazy Giuseppe
Arcimbolda. Roční období mohou být znázorňovány i jako antičtí bohové. Avšak zde se jedná o
personifikace s atributy, které se váží k přírodě a činnostem spjatých s daným ročním obdobím.
Nejčastěji se setkáváme s květinami, zvířaty, snopy, vinnou révou a vinnými listy, ohněm a
proměnami přírody obecně. Odraz ročních období nacházíme také v krajinomalbě, která se nám zde
také dotýká našeho díla, dříve byla krajinomalba pouhým doplňkem figurální malby. Krajina se stala
žádanou až v době baroka v Holandsku. Do popředí se nyní dostávají i jiné než religiozní náměty. 10 To
se později projevuje i na grafických listech Hollara se zpodobněním čtyř ročních období, jejichž
tématika byla velmi žádaná. Hollarem ale toto téma zdaleka nekončí, i přes to, že on ho ztvárnil
unikátním způsobem.

Jaro – První grafický list nám představuje ženu jako alegorii jara, pravděpodobně se
jedná o jeho těhotnou manželku, čekající jejich první dítě, to můžeme usuzovat z květin
zdobících její vlasy, konkrétně tulipány a růže, které symbolizují lásku a plodnost. 11Tuto
domněnku podporuje i verš na spodní straně archu kde je psáno:

„Welcom sweet Lady you doe bring Rich presents of a hopefull Spring That makes the Earth to looke
so greene As when she first began to teeme.“

Na každém z těchto listů si můžeme dále všimnout topografického pozadí. Jedná se o

místa a budovy úzce spjaté s rodinou hraběte Arundela. Zde je nejpravděpodobnější
identifikace místa dům Tart Hall, vila na okraji parku St. Jame’s, který nejvíce využívala
Arundelova choť okolo roku 1630.
Léto – Postava léta zahalena v jemném závoji nejspíše sloužící k ochraně zraku před
silným letním slunečním zářením je obklopena přírodou v plném rozkvětu a v pozadí vidíme zeď
obepínanou vinnou révou. 12Perspektiva napravo od postavy musela být zachycena přímo z přední
části Tart Hall směrem na severovýchod přes Rosamondův obdélníkový rybník, do Banqueting
House ve Whitehallu dál k Holbeinově bráně a zrekonstruované katedrále sv. Pavla za ní.

10
Ivana Miillerová, Roční období a jejich výtvarný výraz: Výtvarný projekt, Praha 2007, s. 5.
11
Dianne Duggan, A Rather fascinating Hybrid': Tart Hall: Arundel's 'Casino at Whitehal', The British Art Journal
2003, s. 54–64.
12
Petra Zelenková, Linie, světlo, stín, Praha 2019, s. 107.
 Jméno: Průšová Tereza
Učo: 510920

Text: „How Phoebas, crowns our Sumer dayes With stronger heate and brighterrayes Her lovely neck
and brest are bare. Whilst her fann doth coote the Ayre.“

Pozdim – Topografické pozadí je zde opět svázáno s rodinou Arundela a to s jeho

panstvím v Albury v Surrey. I zde nacházíme mnoho předmětů spjatých s daným ročním obdobím.

Text: „As Autumes fruit doth mourne and wast And if not pluckt it dropps as last So of herself (she
fearig) she shall, If not timely gatherd, fall.“

Zima – Avšak jeho záliba byla i ve vykreslování krajin a městských námětů. Konkrétně u díla
Zima, je město v pozadí unikátním uměleckým zpracováním tehdejšího londýnského prostředí.
Postava dámy je oblečena do honosných materiálů, které Hollarovi umožnily, plné rozvinutí jeho
grafických schopností. Doplněk zdobící tvář ženy–škraboška, dává dílu jistý nádech tajemna, avšak
měla i své praktické využití, a to ochranu tváře před smogem, zapříčiněným dýmem z komínů, který
v té době sužoval ulice Londýna. Taktéž způsob, jakým se věnoval detailům, jako například jemný
lesk v oku, je ukázkou mistrného provedení.13

Text: „The cold, not cruelty makes her meare For a smoother skinn at night Embraceth her with more
oight.“

Studie materiálů

Již u sérií čtyř ročních období si můžeme všimnout Hollarova zájmu o různé materiály, a to především
o kožešiny. Zátiší s rukávníky náleží k jednomu z vrcholů jeho grafické tvorby, a to nejen proto že,
zde ukázal své mistrovství, ale v porovnání se všemi jeho předchozími zátišími se tyto vyznačují
neobyčejnou originalitou. V době, kdy tato díla vznikala byl tento motiv výjimečný, rukávník
v angličtině – Muff – znamenal v tehdejším slagnu označení pro ženu lehkých mravů nebo ženských
genitálií. Můžeme polemizovat na tím, jestli měl autor určitou nebo zálibu ve ztvárnění těchto
předmětů jako sexuální symboly, nebo šlo jen čistě o záležitost studií drahých materiálů. V kontextu
jeho děl, na kterých se ženské oděvy a doplňky opakují, se však zdá, že šlo opravdu jen o zálibu ve
smyslu zpodobnění zajímavých předmětů.
Podobný motiv se poprvé objevil u personifikace Zimy v sérií Čtyři roční období jako
tříčtvrteční ženské postavy. První samostatné zátiší vzniklo v roce 1642, avšak naplno se tomuto
tématu věnoval během jeho pobytu v exilu v Antverpách v letech 1644–1652. Těchto zátiší, nyní
osvobozených od ženských postav vzniklo mnoho, někdy jen samostatné rukávníky nebo
komponované s jinými doplňky dámského šatníku. Věrohodnost materiálu je až neuvěřitelná, tohoto
efektu Hollar dosáhl pomocí techniky leptu, kterou přizpůsobil tak, aby dosáhl kýženého výsledku. To
spočívalo v opakovaném překrývání grafické desky voskem, což umožnilo různou intenzitu působení

13
Petra Zelenková, Linie, světlo, stín, Praha 2019, s. 107.
 Jméno: Průšová Tereza
Učo: 510920

kyseliny na vyrytá místa. Reliéf byl tak nesouměrné hloubky a při tisku vytvořil specifické spektrum
stínů.14

14
Petra Zelenková, Linie, světlo, stín, Praha 2019, s.109.
 Jméno: Průšová Tereza
Učo: 510920

Závěr:

Představili jsme si život Václava Hollara a nelehké podmínky v kterých tvořil, také různorodost témat,
kterých se dotkl a událost, která jednou provždy ovlivnila jeho další kroky. Díky jedinému setkání
s tím správným člověkem, se rozvinul jeho talent a cit pro přenášení svého nápadu na papír.
Alegorie čtyř ročních období je dílo, které představuje jeden z Hollarových vrcholů a taktéž se
řádí do jeho častého námětu ženského odívání. Mísí se zde mnoho Hollarových schopností a
zkušeností s různými náměty, zde právě kombinace krásných mladých dívek v módním oblečení
s topografickým pozadím staveb spojených s hrabětem Arundelem a skvělé grafické provedení.
Toto dílo ovlivnilo i jeho další práce, jako například jeho slavná zátiší s rukávníky, na kterých
se zaměřoval primárně na studie materiálů, které dovedl k dokonalosti.
 Jméno: Průšová Tereza
Učo: 510920

Bibliografie:

1) Antony Griffiths – Gabriela Kesnerová – Jiří Kotalík, Václav Hollar: kresby a grafické listy ze
sbírek Britského muzea v Londýně a Národní galerie v Praze: (Pražský hrad, Jiřský klášter,
červen - srpen 1983), Praha 1977.

2) Národní galerie v Praze, [online], Zima z cyklu Čtyři roční období jako tříčtvrteční ženské
postavy, dostupné z: https://sbirky.ngprague.cz/dielo/CZE:NG.R_50668, vyhledáno: 12.6.
2021.
3) Dianne Duggan, A Rather Fascinating Hybrid': Tart Hall: Lady Arundel's 'Casino at Whitehal', The
British Art Journal, 2003, Vol. 4, No. 3, s. 54–64.
4) Petra Zelenková, Linie, světlo, stín, Praha 2019, s. 107–109.

5) Národní galerie v Praze, [online], Zima z cyklu Čtyři roční období jako tříčtvrteční ženské
postavy, dostupné z: https://sbirky.ngprague.cz/dielo/CZE:NG.R_50660, vyhledáno: 12.6.
2021.
6) Eugen Dostál, Venceslas Hollar, Praha 1924, s. 11.
7) Ondřej Michálek, Kapitoly z černého umění: Přehled grafických technik a některých
průmyslových technologií tisku, 2014, s. 52–62.
8) Stanislav Richter, Václav Hollar: Umělec a jeho doba 1607-1677, Praha 1977, s. 170.
9) Alena Volrábová, Václav Hollar Kresby, Praha 2017, s. 16.
10) Ivana Miillerová, Roční období a jejich výtvarný výraz: Výtvarný projekt, Praha 2007,
s. 5.
11) Zdeněk Kazlepka, Václav Hollar (1607-1677) a Evropa mezi životem a zmarem,
Ateliér, 2008, r. 21, č. 2, s. 6.
12) Zdroje obrázků: https://sbirky.ngprague.cz/katalog?author=V%C3%A1clav+Hollar+-
+rytec, vyhledáno: 24. 6. 2021.