BIBLIOTÉKA

KLASSIKO r e c k y c h a r ím s k y c h
VYDÁVANÁ

III. TŘÍDOU ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA

PR O V Ě D Y , S L O V E S N O S Ť A UM ĚNÍ.

Č ÍSL O 2.

ARISTOTELOVA

ÚSTAVA ATHÉNSKÁ.

PŘELOŽIL

DR. JOSEF PRAŽÁK.

V PRAZE.
TISK EM A N Á K L A D E M A L O IS A W IE S N E R A .

1900.
 A R IST O T E L O V A
r r

ÚSTAVA ATHENSKA

PŘ E L O Ž IL

DR JOSEF PRAŽÁK.

POM OCÍ Č E S K É A K A D E M IE C ÍS A Ř E F R A N T IŠ K A JO S E F A

PRO V Ě D Y , S L O V E S N O S Ť A UM ĚNÍ.

V PRAZE.
T IS K E M A N Á K L A D E M A L O IS A W IE S N E R A .
 PŘEDMLUVA.

P řeklad tento zdělán jest dle třetího vydání Aristotelovy

Politeie athénské pořízeného od B. B l a s s a ( A r i s t o t e l i s
Π ο λ ι τ ε ί α 14 η v α ί ων , v Lipsku u T eu b n e ra 1898). K de
jsem v překladu uznal za d o b ré odchýliti se od čtení tam
přijatého, udáno jest v poznám kách. Ačkoli v kritice tex tu
naší politeie od jejího objevu velmi horlivě a se zdarem n e­
všedním bylo pracováno, přece ještě zbývá nemálo v této
příčině vykonati. T e n to dosavadní nedostatek musí patrně
zračití se také v překladu. P řekládaje nechtěl jsem setříti
zvláštní ráz slohu originálu, pok ud ovšem to nebylo na újmu
ducha našeho jazyka a zřetelnosti. Při své práci přihlížel jsem
nejen к cizojazyčným překladům , poku d m ně byly přístupny,1)
nýbrž též к jiným vydáním mimo uvedené (hlavně к S a n -
d y s o v u s poznámkami, v L ondýně 1893). Zvláště však užil
jsem spisu К a i b é l o v a : Stil und T e x t der Πολ. 14i)·. des
Aristoteles, v Berlíně 1893, mimo to spisu »Aristoteles und
A t h é n « od W i 1a m o w i t z e - M ô 11 e n d o r f f a (v Berlíně
1893, 1894) a pojednání roztroušených v rozličných časo­
pisech. Poznám ky .upraveny jsou z největší části dle spisů
odborných. V této příčině hlavně uvádím : C u r t i o v y , B u
s o l t o v y a H o l m o v y řecké dějiny, B u s o l t o v y , H e r -

*) Měl jsem po ruce f r a n c o u z s k ý překlad o d H a u s s o u l i e r a

(v Paříži, 1891) n ě m e c k é o d K a i b e l a a K i e s s l i n g a (ve Š trass-
burku 1891), o d P o 1a n d a (v L a n g e n sch eid to v ě b ib lio th e ce 1891), od
E r d m a n n a (v L ip sk u 1892), o d W e n t z e l a (v R e cla m o v ě bibl. 1891)
a p o l s k ý o d J. W i e r z b i c k é h o (ve V a d o v ic ích 1894).
6 Předmluva.

mannovy-Thumserovy, Gilbertovy, Schom annovy-

L i p s i o v у státní starožitnosti řecké, spis M e i e r ů v - S c h o -
m a η n ů v-L i p s i ů v o attickém processu, A u g . M o m m s e n a :
Heortologie a F este der S tad t Athén, S t e n g e l o v y řecké
starožitnosti sakrální. Že na několika místech v poznám kách
ponechán týž slovní výraz, ja k ý jest v uvedených spisech,
nebude při stručnosti poznámek, jíž jest překladatel vázán,
podivno.
Panu dvornímu radovi, universitnímu prof. dru J a n u
K v í č a l o v i vzdávám uctivý dík za l a s k a v é prohlédnutí
překladu a některé pokyny směřující к jeho zdokonalení.

V Praze, v říjnu 1899.

J o se f Pražák.
 U V O D.

V první polovici roku 1891 přišly z Anglie zprávy, že

se správě Britského Musea v L o n dý ně podařilo získati p a­
pyrový rukopis, nalezený v Aegyptě, v této zemi prastaré
kultury, ve které též řecké písemnictví, hlavně v stoletích éry
křesťanské, horlivě bylo pěstováno, který obsahuje velmi
bolestně pohřešované dílo slavného Stagiřana, zakladatele
státní vědy, »o ú s t a v ě a t h é n s k é * . A vskutku za n e­
dlouho vyšlo vydání ohlášeného spisu pořízené od F. G.
Kenyona.
V ě k náš přinesl klassickým filologům překvapení nemalá.
Nejen hroby se otvírají, jejichž drahocenné poklady téměř
dva tisíce let zraku lidskému zůstaly ukryty, nýbrž také
z knihoven a museí mnohé cenné pam átk y literární, poklá­
d ané již za ztracené, na světlo jsou vyneseny. *)
V ydání nového spisu přijato bylo s enthusiasmem, j a ­
kého nebylo od dob Petrarkových. K onány byly četné p ře d ­
nášky o novém londýnském nálezu, tém ěř všecky velké
politické listy a revue přinesly vice méně obšírné zprávy a
pojednání o díle nově nalezeném. V šeobecný zájem jevil se
nejen v kruzích klassických filologův a historiků, nýbrž
v kruzích vzdělanců vůbec.

*) Za n e d lo u h o potom vy d á n y sp rávou té h o ž m u sea m i m i a m b y ,

t. j. m im y v ia m b ech m ísto v prose, básníka H e r o n d a a nej nověji
ó d y B a k c h y l i d o v y . (Srv. p řed n ášk u prof. dra R. N o v á k a v Č eském
m u seu filologick ém , ročn ík IV ., se š. 1. na str. 1— 11.
8 Úvod.

Objevený papyrový rukopis skládá se ze čtyř závitku

nestejné velikosti. Celková délka všech závitků obnáší asi šest
metrů, výška asi 28 em. První závitek m á jed en á ct sloupců
písma, druh ý třináct, třetí šest. Čtvrtý závitek zachován velice
úryvkovitě a jest částečně nečitelný, z kterýchžto příčin tato
poslední část do překladu není pojata.
Rukopis není napsán jed nou rukou, nýbrž možno roze-
znati ruce čtyři.
T e x t objeveného spisu napsán jest na rubu (verso)
pap y ru ; na líci (recto) zaznam enán jest účet příjmů a vydání
nějakého aegyptského hospodáře. Poněvadž pak tex t napsán
jest na rubu papyru, kterážto strana, bylo-li jí vůbec k d y
к psaní užito, byla teprve později к účelu tom u upravena, a
nikoliv na papyru dosud neupotřebeném , soudí se správně,
že to nebyl rukopis určený pro obchod knihkupecký, nýbrž
soukrom ý opis.
Určení doby, ze které rukopis pochází, lze přibližně
stanovití na základě chronologického údaje na líci papyru.
T a m totiž se praví, že účty pocházejí z jedenáctého roku
vlády císaře V e s p a s i a n a , jenž, ja k známo, panoval od
r. 6 9 —79 po Kr., tudíž z r. 78— 79 po Kr. Poněvadž pak
není pravděpodobno, že by rub papyru velmi dlouho po té
době, kdy účty přestaly míti platnost, zůstal neup otřeben a
nepoškozen, dospíváme к závěru, že datu m rukopisu Aristo­
telovy politeie athénské m ůžem e s bezpečností položití na
konec prvního neb počátek d ruhého století éry křesťanské.
Rukopis politeie athénské nemá ani nadpisu, ani jm éna
spisovatelova, ani začátku. Začátek asi vůbec nikdy nebyl
napsán, poněvadž se tu v rukopise papyrovém nachází
prázdný prostor, jenž byl určen к tomu, aby se naň později
doplnil začátek díla. P atrn ě již předloha, z níž náš rukopis
byl opsán, byla na počátku neúplná. Podobně konec za­
chován velmi neúplně.
Spiš Aristotelův »o ú s t a v ě a t h e n s k é « { Μ η ν α ίω ν
πολιτεία) byl částí obšírného díla nadepsaného Πολιτεΐαι
(ústavy), které obsahovalo vypsání ústav ne m éně než 15&
obcí nejen řeckých, nýbrž i barbarských. T ím to materiálem
 Úvod. 9

chtěl si Aristoteles zjednati věcný podklad pro svá theoretická

bádání o vzorném státě, kteráž uložena jsou v osmi knihách
jeho P o l i t i k y (Πολιτικά) . *)
L átk u sebranou jal se za účelem uveřejnění monograficky
pečlivě zpracovati a stilisticky pilovatí za spolupůsobení svých
žáků, hlavně Theofrasta, po dokončení své Politiky (tato d o ­
končena byla mezi podzimem r. 336. př. Kr. a podzimem
r. 335. př. Kr.).
U spořádání jednotlivých monografií bylo stejné: po struč­
ných dějinách ústavních následovalo systematické vypsání
ústavy za doby Aristotelovy platné.
Z díla tohoto zachovaly se nám četné zlomky u starých
lexikografů, grammatikův a scholiastů, ježto jim tento spis
byl bohatou studnicí antikvárního poučení.
Ovšem žádný díl nevzbuzoval přirozeně takového zájmu
a neměl takové důležitosti jak o výklad o vývoji státního zří­
zení a institucích státních nejslavnější obce řecké, Athén.
Totožnost objeveného papyrového rukopisu se spisem,
který lexikografové, gramm atikové a scholiasté citují ja k o
spis Aristotelův »o ústavě athénské*, zaručena jest n ad e
všechnu pochybnost. 2)
l) U vyk li jsm e cito v a ti v č e štin ě te n to sp is ja k o P olitiku, t. j.
singu lárem , ačk oli Π ολιτιν.ά je st plurál a zn ačí »výklad o v ě c e c h a zří­
zen ích p olitick ých *. P olitik a p řelo žen a d o č eštin y o d dra. P. V y c h o ­
d i l a (v e sb ír c e sp isů filosofick ých , v P raze 1895).
') Z p o č tu 91 zlom k ů , k teré Val. R o se (A risto telis qui fereb an tu r
librorum fragm enta v L ip sk u u T e u b n er a 1886) přidělil s v ě tší n e b
m ěriší p ra v d ě p o d o b n o stí A r isto telo v ě p o liteii a th én sk é, je st jich 58,
v e k terých v ý slo v n ě p o zn a m en á n o je s t: »A r isto te le s praví v e sp ise
o ú sta v ě ath én sk é* neb p o d o b n ě. Z tě c h to 58 citátů v y sk y tu je se jich
v n ašem ru k o p ise 55. Jed en fragm ent připadá d o n e z a ch o v a n é h o za­
čátk u sp isu, d ruh ý na k o n e c sp isu , k terý zach ován velm i fragm entárně.
C o se tý k á zb ý v a jícíh o tř etíh o fragm entu , třeb a uznati, že s e le x ik o g r a f
v cita ci zm ýlil. Z o sta tn ích 33 zlom ků, v e k terý ch A risto telo v a p oliteia
a th é n sk á n en í v ý slo v n ě citován a, a č k o li p o n ejv íc e A r isto tele s jest
jm en o v á n ja k o autor, v y sk y tu je s e jich v n ašem ru k o p ise 23. Čtyři
z nich p o ch á zejí ze ztra cen éh o začátk u , je d e n ze z k o m o le n é části
o p oro tn ích d v o r e ch , ostatn í n ejsp íše n evztah u jí se к to m u to dílu,
nýbrž m oh ly se v y sk y to v a ti z ce la d o b ře v n ěk terém jiném sp ise Ari­
sto te lo v ě .
10 Úvod.

Hned po vydání spisu Aristotelova vzplanul tuhý boj

o autorství. Vyskytli se učenci, kteří původ aristotelský
popírali. Nyni jest věc již úplně rozhodnuta, a to ve smyslu
positivn ém ; nyni již nikdo nepochybuje, že Aristoteles spis
tento složil. Politeii athénskou máme v po dstatě v původní
podobě a od Aristotela samého. Pouze poslední opravné
ruky nemohl pro předčasnou sm rt přičiniti, tak že spis byl
uveřejněn ve stavu poněkud nedokonalém.
D o b a sepsání spisu určena jest těmito fakty:
Spisovatel nezná změny dem okratického zřízení z doby
Eukleidova archontátu v timokratické, které zavedeno bylo,
když se A thény vzdaly Antipatrovi na podzim r. 322 př. Kr.
Tím udán »terminus ante quem«. K rom ě toho zmiňuje se
v hl. 62, 2 o úřednících, kteří jsou posíláni z Athén na Samos.
Ostrov tento ztratili však A theňané rovněž na podzim roku
322. př. Kr.
»Terminus post quem« udán jest v hl. 54, 7, kde se
děje zmínka o archontátu Kefisofontově, který připadl na
r. 329/8 př. Kr.
Byla tedy Politeia složena mezi r. 329/8 a podzimem
r. 322. př. Kr. T o ho to roku opustil Aristoteles Athény a o d e­
bral se do Chalkidy na Euboii, aby unikl žalobě pro nezna-
božství, kterou naň podala strana protim akedonská, a aby

T e d y z c e lk o v é h o čísla 91 zlom k ů , z nich ž 85 neb 86 d le v e šk e r é

p r a v d ě p o d o b n o sti p och ází z p o liteie a th é n sk é , n alézá se jich 78 v to m to
ru k o p ise v n yn ější je h o p o d o b ě . S rovnán ím tě c h to zlom k ů s naším
te x te m p o liteie a th é n sk é p o zn á v á m e tak é, ž e zprávy A r isto te lo v y z a ­
c h o v á n y jso u nám velm i věrn ě i u gram m atiků nejm lad ších .
R. 1880 fragm enty z A r isto telo v y p o lite ie a th é n sk é o p ě t se r o z ­
m nožily. P ro fesso r B. B lass nalezl totiž v B erlín sk ém a e g y p tsk ém
m u seu dva siln ě p o ro u ch a n é k u sy ruk op isu p ap yrovéh o, p o c h á z e jíc íh o
z Faijům a v A e g y p tě , kteréž o b sa h u jí čtyři slo u p c e písm a. T ři z nich
obsahu jí ú ryvk y z ú stavn ích dějin a th é n sk ý c h (D am asias, reform y
K leisth en o v y , lo d n í zákon T h e m isto k le ů v ), č tv rtý iam b ick é v e rše
S o lo n o v y . G en iální T h e o d o r B ergk poznal a n a d e v še c k u p o c h y b n o st d o ­
kázal, že čá sti ty to p o ch á zejí z A r isto telo v y p o liteie ath én sk é. (N ejlép e
je vydal D ie ls: O ber d. B erliner F ra g m en te der Jí#. II. A b hd l. d. kgl.
A kad. d. W iss. zu B erlin 1885, str. 1 - 5 7 . )
 Úvod. 11

tak odňal, jak sám pravil, A theňanům možnost, p odruhé se

prohřešiti proti filosofii. Na Euboii pak ještě téhož roku
zemřel.
Ú č e l spisu našeho vysvítá z toho, co bylo svrchu p o ­
věděno o Aristotelových Politeiích vůbec. Vydáním jeho
Aristoteles měl na mysli nejen potřebu své školy, nýbrž
t a k é široký kruh vzdělaného obecenstva vůbec. Zvláště
к praktické p otřebě státníků mohl spis ten velmi dobře
sloužiti.
T ře b a tedy počítati politeii athénskou k t. zv. spisům
e x o t e r i c k ý m , kdežto e s o t e r i c k é spisy Aristotelovy byly
určeny pouze pro úzký kruh jeho posluchačů.
R ozhodně třeb a zamítnouti dom něnku, že Aristoteles měl
při skládání n a m y s li určitý p o l i t i c k ý cíl, ohledy na vládu
m akedonskou. O tendenci takové není ani zřejmě ani podtají
nikde v celém spise ani potuchy. Mimo to byla by celá druhá
polovice spisu, zajisté stejně obšírná jako první, vůbec ne­
vysvětlitelná, neboť zde není ani nejmenší stopy nějaké p o li­
tické tendence, zde p o dán a jsou p ouhá fakta.
V e shodě s účelem jest též s l o h . Jest prostý, jasný
a určitý, v první části spíše mile obšírný než stručný. Jest
to zkrátka klassická prosa. V ýklad prvé části protkán jest
tu a tam vhodnými episodami.
Spisovatel jeví se nám ve spise tom to jak o c e l ý
a r i s t o k r a t , jenž smýšlením svým nikterak se netají. Dobu,
kdy Areopag, tento sbor přísně aristokratický, měl v rukou
tém ěř veškeru státní správu, pokládá za šťastnou dobu obce
athénské (hl XXIII. 2.). S T heram enem , přívržencem mírné
oligarchie, sym pathisuje a horlivě se ho za stá v á ; rovněž
chválí státnickou činnost aristokratů Nikia a T huk ydida
(hl. X X V III. 5.). S d ruh é strany nep ok rytě odhaluje vady
dem okratického zřízení a škodlivé jeh o následky. Perikles p o ­
souzen chladně a jeví se již ve světle dem agoga (hl. X X V II
а X X V III. 1). Nepřízeň jeho proti vůdcům rozhodné deino-
kratie, zvláště proti Kleonovi a jeho nástupcům (hl. X X V III
3. 4.), nepokrytě jest vyjádřena. Vše to jest s politickým
přesvědčením Aristotelovým v úplné shodě. Ze zásady jeho,
12 Úvod.

že μεσάτης (prostřední cesta) jest největší občanskou ctností,

vyplynul soud jeho o jednotlivých státnících. Ú su d ek svůj však
podává » s i n e i r a e t s t u d i o * , t. j. bez vášnivosti a nená­
visti, ale také bez lásky a přízně к osobnostem. Že nebyl
zaslepen nenávistí, patrno z toho, že jako duch veliký a nad
nízkost povznesený zachovává vřelé srdce pro vše, co šle­
chetného a zdárného athénský dém os vykonal. Chválí vý­
slovně jeho d ob ré vlastnosti: vrozenou m írnost (ηραότης
hl. X V I. 10. XXII. 4.) a nenávist proti těm osobám» jichž
štvaním dal se strhnouti к činům zavržení hodným (hlava
X X V III. 3.). Právě tato nestrannost úsudku spisovatelova,
aniž by se sám tajil svým vlastním vyznáním politickým, ona
mírnost a spravedlnost, se kterou lidi i udalosti posuzuje,
jest ne nejmenším svědectvím původu aristotelského. Cítíme
všude, že spisovatel A thény i A th eň a n y miluje.
P r a m e n y , kterých Aristoteles užil, byly dílem l i t e ­
r á r n í , dílem m o n u m e n t á l n í . К literárním patří dílo
Herodotovo, (tohoto dějepisce jm enuje v hl. 14, 4), dílo T h u -
kydidovo, s nímž několikráte podtají bez udání jm éna pole-
misuje, a básně Solonovy. Hlavním pram enem byly mu ovšem
a tthidy,1) především Atthis A n d r o t i o n o v a , která n edávno
před tím vyšla. Užití atthidopisců jeví se zvláště tím, že u d a ­
losti dle jejich obyčeje seskupuje dle jednotlivých archontův.
Mimo to jsou znatelný u něho stopy strannických spisů
politických stran athénských, a sice spisu dem ok ratického
a oligarchického.
Monumentální prameny Aristotelovy byly zákony, pse-
hsmata, nápisy a j . Že těchto pramenů ceny nej přednější užil
hojnou měrou, patrno z jeh o výkladu o Drakontovi, Solonovi
a Kleisthenovi a zvláště při výkladu o vládě čtyř set a o vládě
třiceti tyrannů.

‘) V ýrazem ’Λ τ&ίς rozu m í se výk lad a ttick ý ch dějin od m yth ick ých
p očátků , te d y attick á kronika. A tth id o p isc i o m e zo v a li s e totiž p o u ze
na výk lad dějin a ttick ý ch ; v A ttice sh led ávali v še c k y zá ro d k y o sv ě ty
a n áb o žen stv í, k oléb k u v e šk e r é c iv ilisa ce . V ýk lad jejich byl s u c h o ­
párný. U d alosti kupili d le jm en arch on tů . P ram eny jim b y ly jed n ak
p op ulární trad ice, je d n a k díla literární a p am átk y m on u m en táln í.
 Úvod. 13

Nejvíce však užíval monum entálních pram enů v části

systematické.
Pro dobu před Drakontem, totiž pro dobu vlády k rá­
lovské a počátkův ústavního života v Athénách, byl také
Aristoteles odkázán na pouhé hypothese, hlavně na m ethodu
zpětných závěrů.
Pram enů těchto užil Aristoteles svědomitě se samostatností
úsudku a se všemi prostředky tehdejšího antického bádání.
Avšak nespravodlivo by bylo užívati téhož měřítka jako
u T h u k y d id a nebo žádati na Aristotelovi m ethody nynějšího
bádání historického. Ostatně se nesmí spouštěti s mysli, že
Aristotelovi nebylo historické bádání věcí h la v n í; hlavní
jem u bylo systematické vylíčení státního stroje athénského.
Rovněž nesmíme mysliti, že vše, co od Aristotela pochází,
m á pečeť neomylnosti.
Cena Politeie athénské jest pro nás nesmírná. Nejenom
poznáváme tu Aristotela v novém oboru literárním, totiž v děje­
pise, což zvláště pro ocenění jeho jako spisovatele po stránce
stilistické jest důležito, nýbrž jeho spisem otevřena nám
studnice nejbohatšího poučení o státním zřízení athénském
a jeho dějinách. Knihy příruční a výklady, týkající se tohoto
předmětu, které vyšly před objevem jeho Politeie, musí býti
označeny jako zastaralé. T ak é vskutku od té dob y mnohé
vyšly ve vydáních nových. V Politeii athénské dočítáme se
poprvé m nohých vzácných a nepochybných fakt, o kterých
jsme dosud nevěděli, mnohé zprávy známé do té dob y jen
neúplně a fragm entárně jsou doplněny, m nohé hypothese,
které byly pokládány za velmi pravděpodobné, smeteny jsou
s povrchu, a místo vratkých dom něnek a kontroversí dříve
velmi sporných, zjednáno v nejedné příčině pevné vědění.
Proti bohatém u výtěžku nepochybných fakt jsou problémy,
které objevem Politeie historickému bádání jsou uloženy,
celkem nepatrné. *)

l) Srv. p ř e k la d a te lo v o p ojed n án í: O sp is e A r isto telo v ě Λ

’ ίϊηναίω ν
πο λιτεία v e výr. zprávě c. k. reá ln éh o a v y ššíh o gym nasia v P raze 1892
str. 11 nn.
14 Úvod.

D i s p o s i c e Politeie athénské jest průhledná a rationální

a celkem výborná.
Spis skládá se ze dvou částí přesně od sebe oddělených.
P r v n í část (od p očátku až do hl. 40 incl.) obsahuje histo­
rický výklad o vývoji ústavního života v Athénách, změny,
kterých ústava doznala od dob nejstarších až po dobu
Aristotelovu. Účel této části jest p atrný: chtěl zajisté Aristo­
teles vyznačiti, že tehdejší ústavě lze porozuměti pouze v tom
případě, pojme-li se jako článek a výsledek určitého n ep ře­
tržitého ústavního vývoje.1) Na konci této stati (v hl. 41) jest
souhrnný výpočet, kolik celkem ústav se vystřídalo až p o
dobu sepsání tohoto spisu.
V d r u h é části (od hl. 42 až do konce) podán jest
systematický výklad o organisaci athénského státu v do bě
sepsání tohoto spisu platné. Jest to v podstatě výpočet stát­
ních úředníkův a funkcionářů a výklad o jejich kompetenci.
Nejobšírněji pojednal Aristoteles o soudním jednání před
athénskými soudy porotními. Bohužel jest čtvrtý závitek
papyrový, jenž obsahuje tento výklad, zachován ve stavu
velmi bídném.
V čele d ruh é části (hl. 42) jest výklad o zápisu nových
občanů (jtoAít a v ¿yy(jucprj), jak z efebů stávají se občané.
Úředníky třídí ve dva hlavní oddíly dle způsobu volby
bud’ l o s o v á n í m neb h l a s o v á n í m v ekklesii. N apřed jsou
vypočteni úředníci volení losem, v čele rada (hl. 43— 49).
Sem vložil Aristoteles vhodně výklad o ekklesii, kteráž od

*) N eop rávn ěn a je st v ý tk a n ě k te r ý ch u č e n c ů , že A r isto tele s n e ­

zm iňuje se o led a če m , o čem b y ch o m si přáli p o u čen í. N esm í s e za p o -
m ínati, že A r isto te le s n ep sal dějin y a th é n sk é v ů b ec , nýbrž p o u z e d ějin y
ú stavy, že te d y vybral jen om ro zh o d n é ob ra ty a na n ich c h o d dějů
znázornil. M im o to n esm ím e p o u ště ti se z ře tele , že A r isto te le s psal
sp is svůj pro H ellen y IV . stol. př. Kr. a n ik oli pro d ob u naši, že
u sv ý c h v r stev n ík ů le c c o s m ohl p řed p o k lá d a ti za z cela znám é, k čem u
m y te p r v e stu d iem d o sp ív á m e. A r isto te le s m á pln é právo p o ž a d o v a ti
od nás, ab ych om se n ep roviň ovali p roti přirozen é zásad ě, k te r o u sám
pronáší v ú su d k u sv é m o S o lo n o v i (hl. 9, 2): ov Síy.kiov éx t ů v vdv
yoyvo/xévcov . . . Iřscůqbív rrjv éxeívov (2ovXr]oiv. » S p ra v ed ln o st žádá, ab ych om
ú m ysly jeh o n e p o su z o v a li se sta n o v isk a n y n ějších p om ěrů*.
 Úvod. 15

členů rady byla svolávána a řízena (hl. 43). Dále vypočteni

jsou funkcionáři rady (hl. 44) a vyložena ko m petence její
(hl. 45, 46). Následuje výčet úředníků (pokladníci bohyně
Athény, poletové, apodektové, logistové, euthynové), kteří
zároveň s radou jisté funkce vykonávali (hl. 47 — 49). Pak
jsou uvedeni ostatní úředníci losem volení (hl. 50— 54).
K. tom u druží se výklad o archontech (hl. 5 5 —59), kteří
dříve voleni byli hlasováním, ale za doby Aristotelovy již
losem. Na konci tohoto oddílu jest výklad o athlothetech
(hl. 60), kteří voleni byli také losem, ale liší se od úředníků
před tím vypočtených, že nezůstávají v ú řad ě pouze rok,
nýbrž čtyři léta.
Hlavou 61 počíná d ruhý o d d í l : výklad o úřednících
hlasováním v ekklesii volených (stratégové, taxiarchové, hipp-
archové, fylarchové, hipparchos pro Lemnos, pokladník ná-
věstních lodí zvaných Paralos a Ammonias). Obsahem
hl. 62 jest, kteří úředníci losováni jsou dle fyl a kteří dle
jednotlivých demů. Dále jest výklad o platu sněmovním,
porotním, o dietách jednotlivých funkcionářů a úředníků,
o m ožném opětném zastávání téhož úřadu. Potom následuje
pod ro b n ý a obšírný výklad o jednání před athénskými soudy
porotními (hl. 63 až do konce), kterážto část zachována, jak
praveno, velmi úryvkovitě.
I v jednotlivostech jest disposice vý borná: Nejprve jm éno
úřadu, p ak způsob volby, obor působnosti, konečně, kde
bylo potřebí, zvláštní poznámky.
Z prvního dílu historického zachoval se nám ze starověku
suchopárný a chudý e x c e r p t , který se neprávem připisuje
H e r a k l e i d o v i P o n t s k é m u . Nyni má cenu pro nás pouze
potud, pokud obsahuje zprávy ze ztraceného začátku spisu.
 Hlava 1 Soudilo tři sta mužů ze šlechty, složivše
na oběti přísahu. Žalobu zastával M y r o n. x) Když pak pro
zločin ten byli odsouzeni, sami byli z hrobů vykopáni a rod
jejich na věčné časy vypovězen. Mimo to Epimenides 2) z Kréty
očistil město.

1) R u k op is p ap yrový p očín á u p rostřed v e ty (srv. ú vod u str. 8)

t a k t o : --------- vqcovos v.ctd-’ hncov ó(ióauvxe$ áoiGxivSrjv. KaxctyvcoGfrivxog S i
xoV cíyovg otvxoi fiiv év. x ú v xácpcov é^t^Xrj& fjaav, xu S i yívog a v x a v ty v y s v
áeicpvyťccv. Jest to k o n e c vy p ra v o v á n í o u d álosti, k teráž je st v s o u ­
v islo sti s p ok u sem K y lo n o v ý m (asi r. 632) zm o cn iti se v A th én á ch
tyran n id y, o kterém ž pod ávají zp rávu H e r o d o t V. 71, T h u k y d id e s I.
126. 2 a P lutarch v ž iv o to p is e S o lo n o v ě hl. 12. Znám o je st, že p ok u s
o n e n se nezdařil. K y lo n o v i však a je h o bratru pod ařilo se up rch n ou ti
z A k rop ole, k d ež o d lidu a th é n sk é h o byli obléh án i. P řív ržen ci jeh o,
so u ž e n i jso u c e hlad em , vzd ali se a p osad ili se jak o p r o se b n íc i ve
svatyn i A th én y P o lia d y a o p u stili asyl ten s to u p od m ín k ou , že b u d ou
zach ován i při ž ivotě. A v ša k arch on M egak les, z rodu A lk m aion ovců ,
dal je v še c h n y povražd iti. T ím uvalili na se b e nejen A lk m a io n o v ci,
nýbrž všich n i A th eň a n é k le tb u b oh ů ( t o K vX ávtiov uyog. Plut.).
P olitick ým nep řátelů m A lk m a io n o v ců dán a byla ta k to d o rukou m ocná
zbraň, k teréž v e v h o d n é ch v íli proti nim užili. Ú č a stn íc i to h o zločin u ,
t. j. h lavn ě A lk m a io n o v ci, byli p o sta v en i p řed sou d , sk lád ající s e ze
300 šlech ticů . Ž alobu proti nim v e d l M y r o n z F ly e a jm én o to h o to
m u že je st první slo v o na p o čá tk u papyru. O b ž a lo v a n í b y li uznáni
vin n ým i a v y p o v ě d ě n i na v ž d y ze zem ě. Ba i m rtv o ly k le tb o u stiž en ý ch
č le n ů rodu to h o b yly z hrobů v y k o p á n y a d o p ra v e n y p řes h ranice.
K dyž pak je ště p otom b ylo m ě sto h rozným i znam ením i zn ep o k o jo v á n o ,
pov o lá n byl z K réty kn ěz E p i m e n i d e s , o něm ž b yla rozšířen a p o v ě st,
ž e se tě ší zvláštn í m ilosti b oh ů v, ab y očistil m ě sto k letb o u stiž e n é .
2) ’Em fisvíSr]? ó K q ¡i g p řid ává A r isto tele s, aby jej rozlišil od
ste jn o jm e n n éh o a ttick éh o ep o n y m a B u zygů a heroa r o ln ic tv í. N ěk teří
n o v ě jší b ad atelé o so b n o s t E p im e n id o v u prohlašují za m yth ick ou . Jisto
 17

H l a v a II. Potom nastaly mezi šlechtou a lidem na

d lo u h o u dobu rozbroje.
Ústava jejich byla totiž veskrze oligarchická, ba také 2
otročili chudí boháčům, ja k sami, tak také děti a ženy
jejich a nazývali se p o d r u h y a š e s t i d í l n í k y , neboť za
takový nájem 1) vzdělávali půdu boháčů. V eškera totiž půda
byla m ajetkem několika málo boháčů. A když nájem ne­
mohli zaplatiti, upadali oni sami i děti do nevolnictví. Neboť
všichni ručili za dluhy svobodou osobní až do Solona. T ento
první zastal se lidu.
Nejtrudnější zajisté a nejtrpčí z pom ěrů ústavních lidu 3
bylo nevolnictví. Než také i ostatní věci těžko nesli; neboť
tak o řk a neměli v ničem žádného práva.

H l a v a III. Bylo pak uspořádání staré ústavy před

D ra k o n tem takovéto: Ú řa d y obsazovány byly šlechtici a
boháči. Z počátku úřadovali doživotně, později deset let.
Nejvyšší a první z úředníků byli k r á l , p o l e m a r c h o s 2
a a r c h on. Z těchto ú řadů zase první byl úřad krále, neboť
ten již ode dávna byl, potom přistoupil úřad polemarcha,
poněvadž někteří z králů se ukázali ve válečnictví nestate čn ý m i;
a to bylo příčinou, že též I o n a 2) povolali, když tíseň na ně
dolehla.
Poslední byl úřad archonta. Většina totiž tvrdí, že zřízen 3
byl za M e d o n t a , někteří, že za A k a s t a. Za důkaz pak
uvádějí, že devět archontů přísahá, že přísahy budou za-

je st o v šem , že ž iv o t a č in n o st to h o to k n ěze záhy b yla ok rášlen a

a zahalen a bájem i, a v ša k to je ště n en í d o sta teč n ý m d ů k azem jeh o
n eh isto ričn o sti.
‘) P o d ru h o v é (nsláxuiy &řjvss) byli ch u d í lid é o so b n ě svob od n í,
k teří vzd ělá v a li pole statk ářů . V A ttic e jm en o v a li se té ž ¿KtřjfioooL,
p o n ě v a d ž za vzd ěláván í p ů d y ob d rželi p ě t še stin v ý tě žk u , še stý díl
ú ro d y p ak o d v á d ěli jako nájem né pánu.
2) I o n , m y th ick ý ep o n y m o s Ionů. Zván byl sy n em X u th a, syna
H ellen ova. D le jin é verse, které na př. s e přidržu je E u rip id es ve
stejn ojm en n ém d ram atě, byl syn em A p o l l ó n a a K r e u s y , d cery
E r e c h t h e o v y a byl v y c h o v á n v D e lfec h . A th eň an ů m prý přispěl
. účin n ě ve válce proti E leu sin ě .
P ra ž á k : A risto telo v a ú stav a A thénská. 2
 18

chovávati jako za Akasta, neboť za něho K odrovci vzdali se

hodnosti královské za výhody přiřknuté archontovi. Než ať jest
tomu jakkoli, v době jest rozdíl n e p a trn ý .1) Že však n a p o s l e d
z těchto úřadů byl zřízen, o tom svědčí také to, že archon
nevykonává nic po předcích zděděného, jak o král a pole-
marchos, nýbrž pouze věci teprve později jem u přiřčené.
Pročež také nedávno 2) nabyl ú řad ten veliké důležitosti,
věcmi později přiřčenými byv povznesen.
4 T h e s m o t h e t i však byli zvoleni o m noho let později,
když se již úředníci volili pouze na rok, aby veřejně napíšíce
zákony chovali je za účelem rozhodnutí o rozepřích soudních.
Z té příčiny také tento jediný z úřadů netrval déle než rok. Co
se tedy doby týká, takovou m ěrou předčí navzájem nad sebe.
5 T ak é neúřadovalo všech devět archontů pohrom adě,
nýbrž král úřadoval v budově zvané nyní B u k o l i o n , poblíž
. P r y t a n e i a. 3) Svědectvím to h o : ještě dosud manželské
spojení choti krále s Dionysem tam se k o n á ; archon úřadoval
v P r y t a n e i u , polem archos v E p i l y k e i u , kteréž dříve se
jmenovalo P o l e m a r c h e i o n , když však E p i l y k o s je vy­
stavěl a upravil, nazváno bylo »Epilykeion«. T h esm othetové
pak úřadovali v Thesmotheteiu. Za Solona však všichni počali
společně úřadovati v Thesm otheteiu. 4) Archonti měli právo
také pře sam ostatně rozsuzovati a ne jak o nyní pouze p ře d ­
běžné vyšetřování vésti. T a k se to tedy mělo s úřady.
6 R a d a A r e o p a g i t ů pak měla za úkol bdíti pečlivě
nad zákony, řídila však ve skutečnosti nejmnožší a nej­
důležitější záležitosti státní, trestajíc a pokutujíc právoplatně
všecky, kteří se provinili. Archonti totiž voleni byli ze šlechty
a z boháčů, a z arch ontů zase ustanovováni byli Areopagité.
Proto také tento jediný z úřadů zůstal až podnes doživotním.
Taková tedy byla v hlavních rysech první ústava.

') V sezn am u c h ro n o lo g ick ém jsou jm én a jejich h n ed za seb ou .

2) A si od r. 682. př. Kr. byl arch on první a ep o n y m n í úředník.
3) Ú řed n í b u d o v a arch onta, P rytan eion, lež ela na sev ern ím sv a h u
A k rop ole. N ed a lek o n ě h o b y lo též E p ily k e io n (P olem arch eion ).
4) T h e s m o t h e t e i o n leželo , jak se p ravd ě p od ob á, v jižní,
p olovici tržiště.
 19

H l a v a IV. Potom, když ne m noho času? uplynulo, za aw««

- r. 621
archonta A r i s t a i c h m a , D r a k o n dal zákony. p ř. a> .

Jeho uspořádání mělo se tak to : Správa státu byla ode- 2

vzdána těm, k t e ř í si m o h l i p o ř í d i t i v ý z b r o j . 1) Devět
a r c h o n t ů a p o k l a d n í k y 2) volili z těch, kteří měli majetek
nejméně desíti m i n :í) nezadlužený, ostatní pak ú řady nižší
z těch, kteří si mohli poříditi výzbroj, s t r a t é g y pak
a h i p p a r c h y z těch, kteří se mohli vykázati majetkem
nejméně sto min nezadluženým a chlapci více než deseti­
letými ze zákonitého manželství. Za tyto p ak musili ručiti
prytanové, stratégové a hipparchové z roku předešlého až do
dob y složení účtů, dostávajíce zase čtyři rukojmí z téže třídy
majetkové, ze které jsou stratégové a hipparchové.
Členů rady bylo 401,4) kteří losem byli vyvoleni z veške- 3
rého občanstva. Tito a ostatní ú řad y byli losem vybíráni
z mužů, kterým bylo přes třicet let, a tatáž osoba nesměla
dvakráte týž úřad zastávati, až se všichni vystřídali. Teprve
potom mohlo se zase od počátku losem voliti. Kdykoli někdo
z buleutů do sezení rady neb sněmu se nedostavil, zaplatil,
byl-li to p e n t a k o s i o m e d i m n o s , 5) tři drachmy, r y t í ř
dvě, z e u g i t e s jednu.
A reopag byl p ak stále strážcem zákonů a dohlížel na 4
úřady, aby úřadovali dle zákonů. T e n pak, jem už se křivda
stala, měl právo učiniti udání u Areopagitů, uváděje zákon,
který byl porušen.

‘) T a k é po sv ržen í vlád y čtyř se t m ěli práva ob ča n sk á p o u ze ti,

kteří jak o tě ž k o o d ě n c i m ohli slou žiti. Srv. hl. 33.
*) P ok lad n íci b o h y n ě A th én y (p ů v o d n ě p r o stě ol zafiícti., p ozd ěji
t. u(i Lccl xcov ísqčov zfjg A&rjvaiag, z a g ía i zřjg dsoV ) d o lo ž en i jso u
n á p isy již ze VI. sto le tí. Srv. hl. 30, 2 ; hl. 47, 1.
3) S o lo n o v a m i n a (gvot), a ttick á libra stříbra, vážila n ě c o v íc e
než 436 gram m ů a m ěla cen u našich asi 90 K. Mina m ěla 100 d r a c h e m
(dQaxftcá). D rach m a vážila 4,367 g a rovnala s e našim asi 90 h. Š e stý
díl d rach m y slu l o b o l o s (ófiológ) a rovnal se asi 15 h. — Š e d e sá t min
tv o řilo t a l e n t (záXa.vzov) asi 5400 K.
*) Z řízení b u ly (rady) b y lo d o su d p řip isován o S olon ovi.
B) Č tyři c e n so v n í třídy, jich ž zřízen í d o su d b y lo přičítán o S o lo n o v i,
e x is to v a ly již za D rakon ta.
2*
 20

Avšak za dluhy ručili stále osobní svobodou a půd a

byla v rukou několika málo boháčů.

H l a v a V. Ježto takový byl řád v ústavě a většina

otročila několika málo boháčům, vzchopil se lid proti šlechtě.
o Roztržka byla p ru d k á a dlouho stály obě strany proti
7?. 594
př. Kr. sobě; posléze společně zvolili S o l o n a za smírce a arch onta
a úpravu ústavy svěřili jemu. Solon sepsal elegii, jejíž za ­
čátek jest:

»Jasně to p o z n á v á m a ňader vnitř bol mi uléhá,

když zemi nejstarší, Jonii, zřím a vidím,
jak se hubí«,

ve které proti oběma stranám a zase ve prospěch obou bojuje

a horlí a potom přimlouvá společně, aby trvající spor hleděli
odstraniti.
Byl pak Solon nadáním a vážností rodu z prvních, *)
jm ěním však a postavením z prostředních, o čemž jak
ostatní věci souhlasně svědčí, tak také on sám v této básni
dokládá, přimlouvaje boháčům, ab y neměli na mysli jen
svého prospěchu.

»Vy v m yslích a hrudích svých vzdorná srdce

z t i š í c e,
již výhod jste m nohých až do sytosti měli,
m írněte pýchu svou; my zajisté nechcem e více
vás poslouchat, aniž vám se po vůli stane«,

a vůbec v c e l é b á s n i příčinu rozbroje uvaluje na boháče.

Proto také na začátku elegie praví, že se obává »i l a k o t y
i z p u p n o s t i « , ježto nepřátelství z toho povstalo.

H l a v a VI. Ujav se správy státu Solon lid osvobodil

jak v přítomnosti, tak také pro budoucnost, zapověděv půj-
čovati na osobní svobodu, a zákony dal a zrušil dluhy

‘) S olon byl syn E x e k e stid ů v a p o ch á zel z rod u sp řízn ěn éh o

s královsk ým rod em M ed on tovců .
 21

soukrom é i státní, což nazývají s e i s a c b t h e i í , 1) ježto dlužníci

s e t ř á s l i se s e b e b ř í m ě .
V této věci někteří pokoušejí se osočovati Soluna. Stalo 2
se mu totiž, že hodlaje vyhlásiti seisachtheii napřed úmysl svůj
sdělil některým šlechticům, potom prý, jak d em ok raté vy­
pravují, bylo toho zneužito od přátel, jak však vypravují ti,
kteří jej chtějí osočovati, měl prý také sám v tom ú č a ­
stenství. Tito totiž vypůjčili si peníze a skoupili m noho
polností a když za nedlouho potom dluhy byly zrušeny,2)
stalí se boháči. Tím způsobem prý povstaly rody, které
později se zdály býti od pradávna zámožnými.
Nicméně však přesvědčivější jest podání dem okratů. Neboť 3
není pravdě podobno, aby muž, jenž v ostatních věcech osvědčil
se tak um írněným a společného dobra dbalým, že, moha si
druhé podrobiti a nad městem neobmezené vládnouti, raději
na sebe uvalil nenávist obou stran a výše cenil poctivost
a záchranu státu než svůj vlastní prospěch, aby ve věcech
tak malicherných a nedůstojných sebe byl poskvrnil.
A že této moci nabyl, o tom svědčí i chorobný stav 4
obce, ba on sám v básních na m noha místech o tom se
zmiňuje a ostatní souhlasí s ním všichni. T oto obvinění tedy
dlužno pokládati za lživé.

H l a v a VII. Solon ústavu zřídil a zákony dal jiné, řád y

Drakontovými pak přestali se spravovati vyjma zákony
o vraždě. A napsavše zákony na h r a n o ly 3) postavili tyto
v sloupoví k rá lo v s k é m 4) a složili přísahu, že se jimi budou

*) Ř e c k é ano) zn am en á s e t ř á s á m , ax&og pak značí b ř í m ě ;

te d y d o slo v a oa.oáxi)-aia s e t ř e s e n í b ř e m e n .
2) Ctu s R u th erford em a S an d ysem : r ř/g tcov XQ£®V ánoy.oitřjg
y s v o n i v t] g.
*) T y to o tá č iv é hranoly (xúy/řa?, a ío vtg ) b y ly č ty řb o k é a o tá č ely
s e kol o sy tak, že každá strana hranolu se m ohla d le přání d o předu
p o su n o u ti.
4) S l o u p o v í k r á l o v s k é (řj a t o u (iu otttiog) b ylo na tržišti
v A th én ách a m ě lo jm én o od arch onta-krále, k d ež te n to úřadoval. Za
S olon a však ú řad ovali všich n i arch onti v t. zv. th e s m o th e te iu ; n e b y lo
te d y zm ín ěn é s lo u p o v í d o su d je h o ú řad ovn ou .
 22

spravovati všichni. Devět pak arch ontů přísahajíce u kam ene J)

na náměstí slibovali, že postaví zlatou s o c h u ,2) přestoupí-li
některý ze zákonů. O dtu d ještě až doposud skládají takovou
přísahu.
2 Dav pak zákony stvrditi na sto let, Solon uspořádal
ústavu tímto způsobem: dle jm ění nem ovitého rozdělil o b ča n ­
stvo na čtyři třídy, ja k rozděleno bylo již dříve, na
p e n t a k o s i o m e d i m n y , r y t í ř e , z e u g i t y a t h e t y . U s ta ­
novil pak, aby státní ú řa d y zastávali pouze pentakosio-
medimnové, rytíři a zeugité, a sice ú řady d e v í t i a r c h o n t ů ,
p o k l a d n í k ů , p o l e t ů , j e d e n á c t i p á n ů v a k o l a k r e t ů , 3)
přikazuje jednotlivým třídám úřa d y pom ěrně podle velikosti
jmění. T hetům poskytl toliko účastenství na sněm u a soudech.
3 Měl pak platiti daně pentakosiom edim nů každý, kdo
z vlastního majetku sklízel pět set m ě r 4) plodů suchých
i tekutin dohrom ady, daně rytířů, kdokoli sklízel tři sta měr.
Dle mínění některých ten, kdo si mohl držeti koně. Za důvod
uvádějí jm éno třídy, které prý jí dáno bylo od toho za­
městnání, a obětní dary starých. Stojí totiž na Akropoli socha,
na níž napsáno jest to to :

*) K ám en ten to, v la stn ě oltář, na k terý ž s e při přísaze k lad ly

o b ětn í k u sy, stál b lízk o slo u p o v í k r á lo v sk é h o . Byl, jak s e p ravd ě
p od ob á, to to žn ý s oltářem Zeva, příjm ím ayogcciog.
2) Srv. hl. 55, 5.
s) K olak reti (oí xcoXccxqšxcu) b y lo p rastaré kollegiu m ú řed n ík u ,
jich ž ú k olem p ů v o d n ě, jak jm én o u k azu je, bylo, r o zd élo v a ti o b ě tn í
k u sy (xgUcí, xeÍQHv). P ozd ěji byli ú řed n ík y finančním i, jich ž sp rávě
sv ě ř en a byla p ok ladna, ze k teré se zap ravovaly h lavn ě d ie ty člen ů m
p o sv á tn é h o v y sla n e c tv í (t. zv. theorům ), nák lad na veřejn é stra v o v á n í
v prytaneiu a th o le , plat heliastům . M imo jiné plyn uly d o jejich p o ­
k lad n y p op latk y so u d n í (prytaneia) a p ok u ty. Na sk lo n k u V. sto le tí při
z m ěn ě ú sta v y za E u k leid a byli, jak s e zdá, nah razeni a p o d ek ty (srv.
hl. 48. a 52.). A r isto tele s asp oň v sy ste m a tic k é m d íle to h o to sp isu
n e č in í o nich zm ínky.
4) Mírami zd e z m ín ěn ým i r o zu m ěti je st m ed im n o s ( u í S luvoc)
a m etr e tes ([ifxqrjxrig). Na m ed im n y m ěřily se v ě c i syp k é, na m etrety
te k u té . O bě m íry n eb y ly stejn é. S o lo n ů v m ed im n o s rovn al se našim
51,84 litrů, m e tr e tes p o u ze 38,88 1.; ob sah oval tud íž p o u z e */* m edim nu.
 23

^ Z a s v ě t i l A n t h e m i o n , s y n D i f i l ů v , za p o d a ř ,
ze s t a v u t h e t a p ř i š e d d o s t a v u j í z d y , b o h ů m . 1)«

a vedle stojí kůň na svědectví, že prý jm éno od toh o pochodí.

Nicméně však jest důvodnější, že roztřídění byli dle počtu
m ě r , 2) jako pentakosiomedimnové. V e třídě zeugitů platil
daně, kdokoli sklízel 2 0 0 m ěr d o h r o m a d y ; ostatní pak
patřili mezi thety, nemajíce žádného účastenství v úřadech.
Protož i nyní, kdykoli se úředník otáže ,r) toho, kdo má býti
vylosován na nějaký úřad, ve které třídě platí daně, ani
jed in ý by neřekl, že ve třídě thetův.

H l a v a VIII. Ú řady ustanovil obsazovati losem a sice

z navržených, jež navrhla každá fyla. Pro úřad devíti archontů
navrhla každá fyla deset mužův, a z nich losem vybírali.
O dtud dosud platí, že každá fyla vylosuje 10 , a z těch se
potom opět losem b o b o v ý m 4) zvolí devět. Důkazem, že
Solon ustanovil ú řad y obsazovati losem dle jmění, jest zákon
o pokladnících, jímž se spravují nepřetržitě až doposud. U sta­
novuje totiž, že p o k l a d n í c i m a j í b ý t i v y l o s o v á n i
z pentakosiomedimnů.

*) Jest p o d iv n o , že te n to v o tiv n í n áp is sk lád á se ze d v o u penta-

m etrů . P o n ěv a d ž staří v sam ých p en ta m etrech b á sn ě n esk lád ali, m usím e
tu p řed p o k lá d a ti n ějaký om yl, aneb vybral A r isto tele s z c e l é h o
v o tiv n íh o náp isu , slo ž e n é h o v eleg ick ém d istich u , p o u z e č á s t i , které
m ají d o lo ž iti p r o je v en é m ínění.
-) M ínění, pro k teré se A r isto tele s rozh odl, že to tiž v ý tě že k
p ů d y rozh od oval o p ř íslu šn o sti d o té neb o n é třídy, je st pro dob u
S o lo n o v u o v še m sp rávn é. A v ša k třídy m ajetk ové b y ly starší n ež ústava
S o lo n o v a a je z d c i (ín n ijg ) nazván i byli p ů v o d n ě p roto, že na vlastn ích
k o n ích táhli d o pole.
3) T ato otá zk a dáván a byla při d ok im asii. Srv. hl. 55, 3.
4) Při losován í u žíván o b y lo b ob ů (xvafioi) b ílý ch a čern ých .
O d tu d s lo v ě po řecku losovati, v e d le o b y č e jn é h o slo v e sa k I ijqoí) v, též
tivauzvtLv. V o lb a losem konala s e ta k to : B yly p o sta v en y d v ě nád oby.
D o je d n é v h o d il se určitý p o č e t bob ů b ílý ch a čern ých , d o druhé
v lo žily se ta b u lk y se jm én y u ch azečů . P otom vytáh l s e so u ča sn ě
z ob ou n ád ob b o b a tabulka. Čí jm én o v y šlo s b ob em b í l ý m , byl
zv o le n .
 24

Solon tedy takové zákony dal stran devíti archontíu

Neboť za starodávna ra d a na chlumu A reově povolávala
a volila dle svého do brého zdání osoby vhodné k jednotlivým
úřadům, ustanovujíc je na rok.
3 F y 1y byly č t y ř i jako dříve *) a rovněž tolik n á č e l n í k ů
f y l . 2) Každá fyla byla rozdělena na tři t r i t t y e 3) a ve
12 n a u k r a r i í ; * ) v čele naukrarií stáli n a u k r a r o v é ,
kteří měli za úkol vybírati válečné dan ě a zapravovati pravi­
delné výdaje. Pročež také v zákonech Solonových, jichž nyní
již neužívají, často se č t e : » a b y n a u k r a r o v é p e n í z e
v y m áh a l i « a »aby v ý d a j e z a p r a v o v a l i z p o k l a d n y
naukrarské«.
4 Solon zřídil také r a d u čtyř set členů, po stu z každé
fyly; r a d u A r e o p a g i t ů pak ustanovil za strážkyni zákonů,
jakož také dříve byla dozorkyní nad veškerou ústavou.
Bděla jak nad největším počtem nejdůležitějších státních
záležitostí, tak zvláště trestala vinníky, majíc právo j a k
pokutovati tak trestati, a splacené p o kuty odváděla do
státní pokladny, nejsouc povinna udávati příčinu, pro kterou
kdo byl pokutován. Mimo to soudila ty, kteří se spikli, aby
zrušili ústavu dem okratickou, dle zákona eisangelie, jejž
o nich vydal Solon.
5 Vida pak, že v městě časté jsou rozbroje a že někteří
občané z pohodlnosti spokojují se tím, co samo sebou se stane,

') P ů vod čtyř fyl k m e n o v ý c h přičítán byl Ion ovi, p raotci Ion ů .
A v sk u tk u n e to lik o H er o d o t d o sv ě d č u je , že u Ionů b y ly ty té ž fyly
jak o u A th eň anů , nýbrž sv ě d e c tv í je h o lze d o lo ž iti té ž náp isy. Jm én a
tě ch fyl b y la : G e l e o n t e s , H o p l e t e s , A i g i k o r e i s a A r g a d e i s .
Srv. hl. 41, 2.
2) N á čeln íci fyl k m e n o v ý c h ((pvloflaoifolg) byli v o len i z eupatridů.
Jejich fu n k ce b yly p o u ze sakrální. O ú č a ste n stv í jejich při so u d n ic tv í
srv. hl. 57, 4.
3) T r itty e b y ly m ístn í o k r e sy a n azvány ta k proto, p o n ěv a d ž tv o ř ily
třetin u fyly.
4) N au krarie b yly p o d o b n ě ja k o trittye m ístn í o k r e sy a jm é n o
jich p o c h o d í o d tu d , že každ á nau k rarie m ěla za p o v in n o st d o d a ti
v á leč n o u loď a m im o to d va je zd ce . V č e le nau krarie stál n au k raros.
O zm ěn ě nau krarií za K le isth e n a srv. hl. 21, 5.
 25

vydal proti nim zvláštní zákon, a b y t e n , k d o z a v y ­

p u k n u t í r o z b r o j e v m ě s t ě n e c h o p í se z b r a n ě a n e ­
p ř i d á se ani k j e d n é ani k d r u h é s t r a n ě , byl
bezectný a zbaven práv občanských.
H l a v a IX. T a k se to mělo s úřady. V Solonově
ústavě jsou tři ustanovení, která se zdají býti nejvíce dem o­
kratickými. První a nejdůležitější, že s e n e s m ě l o p ů j č o v a t i
n a o s o b n í s v o b o d u , druhé, ž e k a ž d ý m o h l s e z a ­
s t a t i t o h o , k o m u s e s t a l a k ř i v d a , 1) třetí konečně,
jímž prý lid nejvíce zmohutněl, p r á v o o d v o l a t i s e (z roz­
sudků úřadů) k s o u d u . 2) Neboť lid jsa pánem na soudě,
stává se pánem ústavy.
K tom u druží se, že, poněvadž zákony nejsou sepsány 2
jed n o d u še a jasně, ja k o na př. zákon o dědictví a osiře­
lých dědičkách, nezbytně vznikají m nohé spory, a tu ve
všech případech, ja k veřejných, tak soukrom ých, rozho­
duje soud. Někteří ovšem myslí, že Solon úmyslně sepsal
zákony nejasně, aby rozhodnutí připadlo lidu. Avšak to není
pravděpodobno. Příčina toh o 3) jest, že není možno všeobecně
vystihnout! nejlepší.4) Neníť spravedlivo posuzovati úmysly
Solonovy dle toho, co nyní se děje, nýbrž dle ostatní jeho
státnické činnosti.
H l a v a X. T ato tedy ustanovení v zákonech jeho jsou
dem okratická. Před zákonodárstvím však provedl zrušení
dluhův a potom zvětšení měr, vah a m ěny.5)

') Zákon te n to je st pro a ttick é právo velm i ch a ra k teristick ý .

2) F a k tu m to to zd e zjištěn é, že to tiž již S o lo n zařídil p o r o tn í
so u d y , p řístu p n é všem o b ča n ů m , k nim ž s e m oh lo o d v o lá n í státi z ro z ­
su d k ů úřadů, je s t d ů ležité. D řív e upírali n ěk teří v ů b e c a ttick ém u
právu o d v o la c í řízen í.
*) t. j. n eja sn éh o zn ěn í zákona.
4) t. j. S o lo n při n ejlep ší vů li nem oh l v ž d y n alézti p řípad ný výraz
v y stih u jíc í v še c h n y je d n o tliv é případy.
5) Ú d aje A risto telo v y v té to h la v ě jso u sp rávn é, jak k oli m n ozí
v y k la d a te lé , n e v ě d o u c e si tu rady, bu ď č ten í papyru n ásiln ě m ěnili
an eb d o c e la zam ítali. Zásluha o sp rávn ý v ý k la d p říslu ší A n gličanů m ,
já se přidržuji v ý k la d u H i Í l o v a , u v e ř ejn ěn éh o v N um ism . C h ron icle.
sv . X V II (1897), str. 284 nn.
 26

2 Za něho totiž zavedeny byly jak míry větší, než byly

F eido nsk é,1) tak také mina, která měla dříve váhy sedm desát
drachem, doplněna byla na sto .2) Byl pak starobylý ražený
peníz dvoj d rach m a.3) Stanovil také váhy dle měny,4) talent

') F eid o n , m o cn ý král argejsk ý, jen ž vládl asi v p o lo v ici VIII. stol.
př. Kr., zaved l prý prvý v Ř e ck u n o v é m íry, váh y a m ěnu.

8) t. j. m ina (Solon ova) byla z v eliče n a to u m ěrou, že její drachm a

(čili Vím ) byla rovna */70 m iny feid on sk é. O b n ášelo tudíž z v ětše n í
30% čili 130 d rachem fe id o n sk ý ch rovn alo se 100 d rach em S o lo -
n ových .

Mina F e id o n o v a , k teré se u žív a lo v A th én á ch před reform ou

S o lo n o v o u , vážila m ezi 606,4 gr. a 598 gr. D rach m a n o v éh o sy stém u
S o lo n o v a rovnala se ’/70 váh y m iny F e id o n o v y t. j. m ezi 8,66 gr.
a 8,54 g r .; tu d íž m ina S o lo n o v a vážila m ezi 866 gr. a 854 gr.

ta le n t drachm a
(váha v gram ech) j (v áh a v gram ech) (váha v gram ech)

! F e id o n sk ý (á ) 35880 až 36384 598 až 606,4 5,98 až 6,064

S o lon ů v(-ova) 51240 až 51960 854 až 866 8,54 až 8,66

s) V řeck ém te x tu je s t: íjv S ’ ó xa Qayít^9 SiSQttx(tor.

S p iso v a tel užívá tu výrazu (ražená m ince, p ecu n ia cusa) ja k ožto
protivy k m ině, ab y vytk n u l, že n e jv ě tší te h d y ražen ý ku s n eb yla
čtyřd rach m a, jak o za jeh o d ob y, nýbrž dvojd rach m a; ale ta to d v o j -
drachm a S o lo n o v a vážila p rávě to lik jak o p o zd ější č t y ř d r a c h m a , t. j.
d rach m a S o lo n o v a rovnala s e váh ou d v ě m a drachm ám p ozd ějším , byla
0 50% těžší.

*) V našem sy stém u m etrick ých m ěr a vah jest, jak znám o, m ezi

jed n o tliv ý m i k ategoriem i organ ick á so u v islo st. K ostk ou , jejíž každá
hrana m ěří 1 dm ., dána je st je d n o tk a d u tý ch m ěr, totiž litr. Z této
je d n o tk y o d v o z e n a je st je d n o tk a váhy, t. kilogram , tím zp ů sob em ,
ž e s e zvážilo qu antu m v o d y — při te p lo tě 4° C — litr vyplň ující.
P o d o b n é vzta h y m ezi je d n o tliv ý m i k a teg o riem i m ěr a vah e x is to v a ly
1 za starověk u . V ztah y ty to b y ly znám y též A ristotelovi, jen ž, jak
z m ísta n a šeh o patrno, zm ěn u m ěr a vah sp o jo v a l tě sn ě s n o v o u
m ěnou.
 27

vážící 63 miny *) a ty tři miny byly přiděleny ku stateru 2)

a k ostatním váhám .3)

H l a v a XI. Ústavu tedy upravil způsobem právě vy-

psaným. Když však lidé přicházejíce k němu stran výkladu
zákonů jej obtěžovali, jed n ak stěžujíce si, jedn ak dotazujíce
se, tu on nechtěje ani tím hýbati, ani přítom ností svou n e­
návist na sebe uvalovati, odešel z vlasti ja k za obchodem tak
z touhy po zkušené do Aegypta, prohlásiv, že se nevrátí před
desíti lety. Neboť soudil, že by nebylo spravedlivo, aby, jsa
přítomen, vykládal zákony, nýbrž že každý je povinen říditi
se slovy zákona.
Mimo to mnozí ze šlechty přišli s ním ve spor pro zru- 2
šení dluhů a obě strany své smýšlení změnily, ježto ústava
upravena byla proti jejich očekávání. Neboť lid se domníval,
že rozdělí v še, šlechta pak, že o p ě t s t e j n o u ústavu zřídí
aneb jen málo pozmění. On však oběm a postavil se na odpor,
a ačkoli mohl, spoje se s kteroukoliv by byl chtěl z obou
stran, státi se samovládcem, zvolil uvaliti na sebe nenávist
obou, ale zachrániti tak vlast a dáti jí nejlepší zákony.

*) Sm ysl je s t te n to : S o lo n učinil tak é váhy o b c h o d n í na zák lad ě

sv ý c h ražen ých m incí a sic e tak, že jeh o ta len t o b c h o d n í s e rovnal
v á h o u 63 je h o m inám m in covn ím . S ta n o v í tu to tiž S o lo n váhu o b ­
ch o d n íh o talen tu v te rm in o lo g ii m ěny. T ím však nik terak n en í řečen o,
ž e b y talen t S o lo n ů v m ěl 63 m in ; m ěl zajisté, ja k o k aždý jiný talent,
p o u z e 60 min, ale o v še m sy stém u S olon ova.
2) S tater (tsxaxrjQ), p a d esátá část m iny; 3000 sta teru čin í talen t.
S tater byl to to ž n ý s d vojd rachm ou .
8) t. j. ty tři m iny b y ly p om ěrn ě (p roportionálně) p řid ělen y stateru
a m en ším jed n otk ám . V ezm em e-li na př. x za h od n o tu S o lo n o v y m iny
p e n ě ž n í , ob d ržím e ty to p om ěry:

ta le n t m in a sta te r drach m a

S o lo n ů v (-ova) x X
60 A-
peněžní 50 100

S o lo n ů v (-ova)
obchodní
 H l a v a XII. A že se to událo takovým způsobem, v tom
souhlasí všichni ostatní, a také on sám v básních svých činí
zmínku o tom těmito v erši:

»Já l i d u p r á v a t o l i k j s e m, j a k b y l o s l u š n o , p r o p ů j č i l
n e z k r á t i v j e h o čest, t éž ale n e z v e l i č i v .
K d o ž p a k m o c m ě l i v o b c i j m ě n í m v á ž n o s t i d os á h š e,.
t éž o ně j s e m pe č o v a l , k ř i v d y by n e z k u s i l i .
Na s t r a n y o b ě s t a n u l j s e m š t í t j a k o o c h r a n u v z t ý č i v ;
v r c h b e z p r á v n ě n e d a l j s e m s t r a n ě t é ni oné. «

2 A na jiném místě opět pronáší se, jak třeba s lidem

zacházeti:

»J e n t a k l i d n e j l é p e by š e l v ě r u s v ý m i za v ů d c i :
' nej sa v o l e n příliš, nej sa t a k é zot r oč en.
^ Neb zpu p no st i r o d i č k a sytost, k d y k o l i v j e b o h a t s t v í
h o j n é d á n o l i de m, j i mž s my s l p r á v a chybí . «

3 A opět s d ruhé strany praví na jiném místě o těch, k teří

chtěli pozemky rozděliti:

»Ti, j i ž za l u p e m s e m p ř i š l i , h o j n o u m ě l i n a d ě j i ;
» m y s l i l ’ť k a ž d ý z n i c h , že d o j d e b o h a t s t v í t u v e l k é h o
»a že h l a d c e l i c h o t ě , p a k p ř í k r o u z j e v í m p o v a h u .
»J ej i ch s o u d byl b l á h o v ý ; t e ď v š a k se na m n e h o r š í c e
» vš i c hni na mn e ú k o s e m zří j a k o na n e p ř í t e l e .
» D a r m o ! Co j s e m s l í b i l , s b o ž í v y k o n a l j s e m p o m o c í .
» J i n ý c h n e c h o v a l j s e m m a r n ě s na h : ni m o c í t y r a n s k o u
» v l á d n o u t mi s e n e l í b í , ni p ů d ě v l a s t i n a t u č n é
»a b y p o d í l m ě l i s t e j n ý š p a t n í 1) j a k o š l e c h e t n í . «

A opět také o zrušeni dluhů a o těch, kteří dříve o tro­

čili, ale seisachtheií byli osvobozeni:

»Já z k t e r ý c h p ř í č i n l i d j s e m s v e d l k u s m í r u ,
»v č e m u s t a l j s e m , n e ž p r o v e d l j s e m ú k o l s v ů j ?

l) n ik o li v e význ am u eth ick ém , nýbrž tolik co s p r o s t í , šle c h e tn í

tolik c o u r o z e n í .
 29

»Však s v ě d k e m toho v soudě času n ej l e p š í m

»mi b u d e m á t i v e l k á b o h ů v o l y m p s k ý c h ,
» t o Z e m ě č e r n á , j e j í ž t o j á m e z n í k y 1)
»jsem kdysi v y z v e d č e tn ě v pů du vražené, —
»dřiv o t r o k y n ě , a v š a k nyní s v o b o d n á .
» J á v e v l a s t b o h y z a l o ž e n o u , do A t h é n ,
»jsem u v e d mnohé, k t e ř í byl i p r o d á n i ,
» t e n p r o t i p r á v u , o n e n p r á v e m ; j i n é t éž,
»j i ž p r c h l i d l u h ů p o d t í h o u a a t t i c k o u
» ř e č n e z n a l i j i ž, s e m t a m s v ě t e m b l o u d í c e .
» K d o ž p o t u p n ý m p a k ve v l a s t i s v é o t r o c t v í m
»zde žili t ř e s o u c e se p á n ů p ř e d zvůlí,
»t ěm p o u t a sňal j s e m o t r o c k á ; t o mo c í svou,
»i s í l u z á r o v e ň i p r á v o s l u č u j e ,
»jsem d ok o n a l a proved, j a k j s e m přislíbil.
»1 z á k o n s t e j n ě š p a t n é m u j a k d o b r é m u ,
» d l e r o v n é h o v š e p r á v a u p r a v i v , j s e m da l .
»Vš a k j i ný d o s t a v b o d e c j a k já do r ukou,
» mu ž š p a t n ý c h z á m ě r ů a z i š t n ý , n a ú z d ě
»by n e b y l z d r ž e l l i d ; v ž d y ť k d y b y c h b ý v a l c h t ě l ,
»co t e h d y s t r a n ě p r o t i v n é se líbilo,
»a za s, co d r u z í t ě m t o v ú k o r m y s l i l i ,
»by b y l o m ě s t o m n o h ý c h m u ž ů z b a v e n o .
»A p r o t o , s t r a n á m o d p o r u j e o b ě m a ,
» j s e m o t á č e l s e j a k o v e s m e č c e p s ů vl k. «

A opět obrací se káravě proti pozdějším výčitkám obou 5

•stran:

» L i d d l u ž n o - l i j e s t z ř e j m ě p o k á r a t i , d í m,
»co n y n í ma j í , o t o m n e b y l o b y s e
»j i m v e s n á c h z d á l o .
» Kd o ž p a k j s o u v y š š í , s i l o u m o c n ě j š í , ti by
»mě c h v á l i t mě l i , u č i n i t s v ý m p ř í t e l e m . «

') Na zn am en í, že p o ln o sti jso u za d lu žen y a že v ý tě ž e k z nich

patří ne m ajetn ík u , nýb rž věřiteli, byly p o sta v en y dlu žn í slou p y. Po-
-zem ek sám , jak se zdá, n esm ěl býti prodán.
 30

Neboť, kdyby byl někdo jiný, praví Solon, této moci

nabyl,
»l i d n e b ý v a l b y z d r ž e l , a n i n e u s t a l ,
»až z m a t k y p ř i v o d i v b y s e b r a l s m e t a n u .
»Já u p r o s t ř e d v š a k n a h r a n i c i o b o u j s e m
»j ak m e z n í k s t anul . «

H l a v a XIII. Z těch tedy příčin odešel z vlasti. Po

odchodu Solonově, ač ještě obec byla rozechvěna, po čtyři
• jí .
590,89 léta žili klidně. Pátého však roku po ú řa d ě Solonově n e­
R.
58615 ustanovili archonta pro rozbroj a opět roku pátého z téže
příčiny přivodili bezvládí.
2 Potom za téhož stavu věcí D a m a s i a s zvolen byv za
R.
582180 archonta podržel úřad ten dvě léta a dva měsíce, až vy­
puzen byl mocí z úřadu. P otom usnesli se pro různice zvoliti
deset archontů, pět ze šlechty, tři z rolníků, dva z řemesl­
R.
580; 79 níků *), a tito úřadovali ten rok po Damasiovi. Z toho také
jest zřejmo, že největší moc měl archon. Neboť jest viděti, že
se stále přeli o tento úřad.
3 V ůbec vzájemné jejich styky byly nezdravé. Jedni brali
si za počátek a záminku nespokojenosti zrušení dluhů (staloť
se jim, že tím schudli), druzí žehrajíce na ústavu pro veliký
převrat, někteří pak proto, že se vespolek svářili.
Byly pak tři s t r a n y : 2) jedna paralň, jíž v čele stál
Megakles, syn Alkmaionův, kteří, ja k se zdálo, usilovali

*) P o u ze na to m to m ístě čin í A r isto tele s zm ín k u o ro zč le n ě n í

o b y v a te lstv a v e tři sta v y p řip isovan ém T h e se o v i. E u p a trid o v é (šlech ta)
byli v čele. N e šle c h tic i b yli d ílem roln íci (¿¿ygoLyob, yetafiogoi), d ílem
ř em esln íci (drjfitovQyoi). E u p a trid o v é b yd leli v m ě stě, a g r o ik o v é na v e n ­
k o v ě a d e m iu rg o v é p ů v o d n ě též asi m im o m ěsto.
2) K třem p olitick ým stranám sk lád ajícím se ze tří stavů , o nich ž
svrch u je st zm ínka, p řisto u p ily n o v é strany, k teréž s e v y v in u ly z p rotiv
lokálních . JJ fS lsIs [nedi.ay.oi, rovináři) b yla b o h a tá šle ch ta u sed lá
v ú rodn é rovin ě ath é n sk é (nedíov), k teráž s e p rostírá kol Ilisa, ¿háygioL
{ TnsQáyqioL, horáci) b yli n ejch u d ší ob ča n é, k teří živořili v h o rn a té
krajině v se v e ro v ý c h o d n í A ttice {¿JtayQÍu). U p ro střed co d o b la h o b y tu
b yli naQ áhoL (pom ořané), k teří b yd leli na p ob řeží (Ila g a U a ), k teré s e
táh n e na jih až k Su niu.
 31

o ústavu prostřední, d ru há pediajů, kteří tíhli k oligarchii.

Vůdcem jejich byl Lykurgos. T ře tí strana diakriů, v jejíž
čele byl Peisistratos, jenž se zdál býti nej horlivějším dem o­
kratem.
K těm to připojili se všichni ti, kteří přišli o jmění, 5
z c h u d o b y , a ti, jichž původ nebyl čistý, z e s t r a c h u . 1)
D ůkazem toho jest, že po zrušení samovlády nařídili
všeobecné zkoumání práva o b č a n s k é h o ,2) poněvadž mnozí
byli účastni práva toho nepříslušně. Měly pak jednotlivé
strany jm éna dle míst, ve kterých byly usedlé.
H l a v a XIV. Peisistratos, jenž se zdál býti rozhodným
dem o kratem a velice se vyznamenal ve válce s Megařany,
zraniv sebe přemluvil lid, předstíraje, že se mu to stalo od
politických protivníků, aby mu dal stráž tělesnou. Příslušný
návrh učinil Aristion. Obdržev tak zvané kyjonoše, pomocí
jich postavil se proti lidu a dobyl A kropole třicátého čtvr- a
tého roku po zákonodárství Solonově, za archonta K o m e a . 2
Vypravuje pak se, že Solon, když Peisistratos za stráž
žádal, vzepřel se proti tom u a pravil, že jest nad jedny
moudřejší, nad d ruhé statečnější. Kteří totiž nechápou, že
Peisistratos usiluje o samovládu, nad ty že jest moudřejší,
nad ty pak, kteří, ač to vědí, mlčí, že jest statečnější. Když
však řečí svou nemohl jich přemluviti, dav vynésti zbraně
přede dvéře prohlásil, on že na pom oc přispěl vlasti, seč
byl (bylť teh d a již velmi stár), i že žádá, aby i ostatní právě
tak jednali.
Solon ovšem nic nevyřídil ten kráte vyzývaje občany &
k obraně vlasti.3) Peisistratos pak zmocniv se vlády řídil stát
‘) z e s t r a c h u , p o n ěv a d ž by po o p ětn ém za v ed en í ú stavy a risto ­
kratick é b yli v y lo u č e n i ze sezn am u občanů v.
2) T o to v še o b e c n é zk ou m án í práva o b č a n sk é h o (Sia^rjcpLa^ús) za
tím ú č e le m , aby ti, k teří zp ů sob em n eo p rá v n ěn ý m se vlo u d ili m ezi
o b ča n y , byli v ylou čen i, b y lo ak tem m im ořád ným .
V p o z d ě jší d o b ě znám e p o d o b n é o p atřen í p o d jm én em 8baipijcpi.ai.g
d em otů . Při té to d ia p sefisi b ylo h lasován o bu ď o každém jed n otlivém
p říslušníku d e m u an eb jen o tom , proti je h o ž právu ob čan sk ém u byla
učin ěn a nám itka.
3) R ok p otom 560/59 př. Kr. S o lo n zem řel.
 32

způsobem více občanským než jak o samovládce. Avšak

ježto vláda jeho nezapustila ještě kořenů, sjednotily se strany
Megakleova a Lykurgova a vypudily jej v šestém roce první
R. jeho v l á d y za archonta H e g e s i a .
JSójS
4 Dvanáctého pak roku potom Megakles, jsa tísněn spory
stranickými, jal se vyjednávati opět s Peisistratem a uvedl
jej nazpět s podmínkou, že dceru jeh o pojm e za manželku,
způsobem starobylým a příliš jednoduchým . Dav totiž napřed
rozhlásiti pověst, že A théna chce zpět uvésti Peisistrata,
vyhledal ženu velkou a krásnou pocházející z dem u paian-
s k é h o *) jak praví H ero d o t,2) dle některých jiných byla to
květinářka z dem u Kollytu,3) rodem z Thrakie. Jmenovala se
Fye. T uto ustrojiv jak o bohyni, uvedl ji zároveň s ním, a sice
Peisistratos vjížděl do města na voze a vedle něho stála l)
ona žena. A theňané pak koříce se, vítali je s údivem.

■ok. r. H l a v a X V . První návrat udál se tedy takto. Po tom

.SSi/O
pak, když byl vypuzen po druhé, asi sedm ého roku po n á ­
vratu, — neboť neudržel se dlouho, nýbrž proto, poněvadž
nechtěl souložiti s dcerou Megakleovou, opustil Athény,
dostav strach z obou stran.
A nejprve osadil místo u zálivu t h e rm s k é h o ,5) které
slově Rhaikelos, od tam tud pak odešel na místa kolem pohoří
Pang aisk ého ,6) odtud, nabyv tam jm ění a najav si vojsko,

*) D e m o s (ok res) P aiania prostíral s e na vý ch o d n ím svah u

H ym etta, k d e nyn í leží v e sn ic e L io p e si, a patřil k fyle (kraji) Pan-
dion is. Z P aian ie p o c h á z e l ta k é sla v n ý řečn ík D e m o sth en es.
*) M ísto zm ín ěn é č te se u H er o d o ta v I. kn. hl. 60.
3) D e m o s K o l l y t o s n á ležel k fyle A i g e í s a byl nejk rásn ější
a n ejob líb en ější čá st A th én . V K ollytu jak ož i v dem u M e l i t e
b y d lelo m n oh o m e to ik ů v a p ro p u štěn ců v .
4) Zena za A th én u p řestrojen á stála po starém e p ick ém zp ů sob u
na v o z e v á leč n é m ja k o b o jo v n ic e , k d ež to P e isistr a to s řídil sp řežen í.
5j Záliv t h e r m s k ý v se v e ro z á p a d n í č á sti m oře a egejsk éh o,
se strany je d n é m ezi P allenou a C h alk id ik ou , se strany druhé m ezi
T h e ssa lii a M akedonií; nyn í zátok a S olu ň sk á.
6) P o h o ř í P a n g a i s k é (JláyyccM v ogog) v M akedonii m ezi řek am i
S trym onem a N estem , n e d a le k o m ěsta F ilipp, bylo b o h a té zlatým i
a stříbrným i d oly. N y n í slo v ě P i r n a r i .
 33

jedenáctého roku přišel zpět do E retrie *) a tehda poprvé

pokoušel se m o c í opět vlády nabýti, v čemž horlivě mu
pomáhali jak mnozí jiní, tak zvláště T h eb a n é a Lygdam is
n a x i j s k ý 2) a mimo to rytíři, kteří teh d a měli v Eretrii vládu.
Zvítěziv pak v bitvě u P a lle n id y 3) a zmocniv se města 3
a odňav lidu zbraň, držel již samovládu pevně. T a k é N ax a
dobyv za vladaře tam ustanovil Lygdamia.
Odňal p ak lidu zbraně tímto způsobem: Nařídiv pro- 4
hlídku zbraní v T h e s e iu 4) pokoušel se mluviti ku shro m á­
ždění.5) Když pak lid volal, že mu nerozumí, vybídl je, aby
se odebrali k p r o p y l u 6) Akropole, aby mu spíše rozuměli.
Zatím co onen řečnil, lidé, jimž úkol ten byl uložen, vzavše
zbraně a zavřevše je do budov sousedících s Theseiem, přišli
a oznámili to Peisistratovi. A on skončiv ostatek řeči, řekl
jim také, ab y se tom u nedivili, co se stalo se zbraněmi, a aby
nebyli proto malomyslni, nýbrž odejdouce dom ů aby si hle­
děli svého, o státní záležitosti všecky že se bu d e starati on sám.

') E r e t r i a , m ě sto v západn í E u b oii při Euripu.

*) B oh atý L y g d a m i s svrhl jak o v ů d ce lid u oligarch ii na N axu
a ch těl se státi tyran n em . Za p om oc, kterou P eisistra to v i p osk ytl, mě^
za se te n to p o m o ci mu k d o sa že n í p an ství nad N axem .
s) t. j. u sv a ty n ě A t h é n y příjm ím P a l l e n s k é . D e m o s slul P a l -
1e n e (JlciXfoivrf), byl čá stí fyly A n tio c h is a ležel n e d a le k o G argettu
u se v e r o v ý c h o d n íh o úp atí H ym cttu . Jm éno se d o su d za ch o v a lo v ozn a­
č e n í B a l l á n a.
*) T h e s e i o n {©rjaúov) bylo h eroon v A th én ách na blízku A k ro ­
p ole, jež b ylo v y sta v ě n o k přijetí osta tk ů T h e se o v ý c h , k teré K im on
r. 468 př. Kr. přinesl z o strova Sk yru . D říve byl v še o b e c n ě chrám
T h e se ů v m y l n ě sto to ž ň o v á n s d orsk ým chrám em , k terý stojí se v e r o ­
záp ad n ě od A k ro p o le a A reo p a g u a ze v še c h an tick ý ch chrám ů nej­
lép e jest zach ován . Z té d o b y za ch o v a lo se b ěžn é d osu d p ojm en ován í
to h o to chrám u: T h e se io n .
5) M ezeru, která je st na to m to m ístě v ru k o p ise, sm yslem do-
p ln iti je s t: ale sch váln ě m luvil m álo hlasitě.
B) P r o p y l o n zd e p řip om en u té b yla stará stavb a snad z d o b y
P eisistra to v y , k teráž byla orien to v á n a v íc e sm ěrem jihozápadn ím , než
p o z d ě jší sla v n é P rop yleje v y sta v ě n é za P erik lea (v 1. 437— 432 př. Kr.)
o d a rch itek ta M n esik lea. S to p y to h o to staréh o P ropyla se d o su d z a ­
chovaly.
P raž á k : A ristotelova ú stav a A thénská. 3
 34

H l a v a XVI. Tím ted y způsobem samovláda Peisistratova

z počátku nastala a takových změn zakusila.
2 Vedl pak Peisistratos, jak již řečeno, správu obce
umírněně a spíše způsobem o b č a n s k ý m než samovladař-
ským. Neboť nejen v ostatních věcech byl lidumilný a mírný
a proviňujícím se odpouštěl, nýbrž také půjčoval nezámožným
peníze do hospodářství tak, aby rolnictvím se mohli vyživiti.
3 Jednal pak takto ze dvou příčin: předně aby v městě se
nezdržovali, nýbrž roztroušeni jsouce po zemi žili a za druhé,
aby majíce mírný blahobyt a při svém zaměstnání jsouce,
ani netoužili, ani pokdy neměli starati se o záležitosti obecné.
4 Tím zároveň zvětšoval si také důchody ze vzdělávání
půdy. Neboť vybíral z výtěžku půdy desátek.
5 Z té příčiny také zavedl soudce venkovské M a i sám často
si vyšel na venkov dohlížeje (na právo) a urovnávaje spory mezi
stranami se svářícími, aby chůzí do města nezanedbávali svých
prací.
6 Když jedn ou také tak si vyšel,.přihodilo prý se mu toto
s rolníkem, jenž vzdělával pole u H y m e t t a ,2) zvané později
»daně prosté«. Spatřiv totiž kohosi, an nam áhavě skálu kope
a vzdělává, podivil se tom u a rozkázal otroku, ab y se ho
zeptal, jaký z toho místa jest výtěžek. A on pravil: »Samá
útrapa a tram pota, a z těchto útrap a tram p o t měl by Peisi­
stratos také dostati desátek.« T ak tedy onen člověk odpověděl
neznaje ho, Peisistratos však měl radost z jeho upřímnosti
a pracovitosti a sprostil jej všech daní.
7 Ani v ostatních věcech lid nikterak neobtěžoval za své
vlády, nýbrž stále zjednával mír a dbal o zachování pokoje.

*) T a to in stitu c e so u d c ů pro v e n k o v (oí nara Sr](iovg S íkccorod),

kteří v u rčité dny (term iny) ro zsu zo v a li pře m a jetk o v é v e v ě c e c h n e ­
patrn ých v je d n o tliv ý ch d em ech , byla, jak s e zdá, p o p ád u P eisistra-
to v c ů zru šena, p ozději v šak na návrh arch o n ta L ysik rata r. 453/2 o p ět
za v ed en a . Srv. hl. X X V I 3. Po pád u tř ic eti tyrannů byl p o č e t jejich
rozm n ožen na č ty řice t (ol mTUQÚv.ovta) a od té d o b y n e so u d ili po
d e m e ch , nýbrž p o u ze v m ěstě.
*) H y m etto s, p oh oří a ttick é jih o v ý c h o d n ě od A th én , p r o sla v e n é
za sta ro v ěk u m ed em sv ý c h včel.
 35

Pročež často se říkalo, že samovláda Peisistratova jest život

za K r o n a ; 1) neboť později stala se vláda, když ji přejali
synové, m nohem krutější.
Avšak ze všeho, co chvalného o něm se mluvilo, největší 8
bylo to, že byl svou povahou přítelem lidu a lidumilný.
Neboť i v ostatních věcech chtěl vše spravovati podle zá­
konů, sobě sam ém u žádné přednosti nevyhrazuje. T a k také
je d n o u byv obžalován z vraždy před Areopagem , sám se
dostavil, aby se hájil, avšak ten, kdo jej pohnal, ze strachu
se nedostavil.
Pročež také dlouhou dobu se udržel ve vládě, 2) a kdy- 9
koliv byl vypuzen, opět jí pokaždé nabyl snadno. Přála si
ho zajisté většina šlechty a dem okratů. Neboť jedn y naklonil
si osobními styky, d ruhé pak soukrom ým i podporami, a
k oběm a stranám choval se pěkně.
Měli pak též A theňané za tehdejších do b zákony proti 10
sam ovládcům mírné 3) mimo jiné zvláště ten, kterýž výslovně
se vztahuje k zavedení samovlády. Zákon totiž byl jim tento :
»Ustanovení toto zákonné platné u A theňanů dle dávného
z v y k u : 4) » K d o s e p o k u s í b ý t i s a m o v l á d c e m a n e b
kdo bude pomáhati k zavedení samovlády, budiž
b e z e c t n ý i o n i j e h o rod. «

H l a v a X V II. Peisistratos tedy sestárnul ve vládě a

zemřel nem ocí za archonta F i 1o n e a ; od té dob y co poprvé 528\7
se stal samovládcem, žil třicet tři léta, z nichž devatenáct
ztrávil ve v lá d ě ; neboť po ostatní léta byl mimo vlast.
Z té příčiny také patrně tlachají, kdo tvrdí, že Peisi- 2
stratos byl milencem Solonovým a že byl velitelem ve válce
proti M egařanům o S a la m in u ; neboť to neshoduje se s dobou,
uváží-li se život obou mužů a za kterého arch onta každý
z nich zemřel.
*) Za K rona byl, jak znám o, d le p o v ě sti zlatý v ě k lidstva.
*) D o p ln ě n í: iv t y oíqxv d le K aib ela, Stil u. T e x t der IIo L ’Ad-.
<les A r isto tele s, v B erlín ě 1893 str. 162.
3) m í r n é v z h led em k tom u, že p ozd ěji p o d o b n é p o k u sy byly
trestán y sm rtí.
4) D le K aib ela ve sp ise uv. str. 163 n.: třiauLce x a tá rá nátQLu.
3*
 36

3 Po smrti Peisistratově drželi synové vládu spravujíce dále

obec týmž způsobem. Byli pak dva synové z řádného m an ­
želství, Hippias a Hipparchos, dva pak z Argeianky, Iofon
a Hegesistratos, jenž měl přijmení Thettalos.
4 Pojal totiž Peisistratos po d ruhé za choť dceru muže
argejského z Arga, jenž se jmenoval Gorgilos, Timonassu,
kterouž před tím měl za manželku Archinos am pracký z rodu
K ypselovců.*) Z té příčiny také povstalo přátelství k A r ­
gejským a tisíc jich, jež přivedl Hegesistratos, bojovalo v jeho
řadách v bitvě u Pallenidy. Dle jedněch pojal Argeianku za
choť, když byl poprvé vypuzen, dle druhých, když vládu měl
v rukou.

H l a v a X V III. V čele státu stáli ja k dle rodu tak i dle

věku H ipparchos a H ippias; Hippias, ježto byl starší a nadání
státnického a rozumný, vedl v lá d u ; H ipp archos však byl povahy
veselé, zamilované a přítel b ásn ictví: on to byl, jenž povolal
A n akreon ta,2) Simonida 3) a ostatní b á s n ík y 4) do Athén.
‘2 Thettalos byl m nohem mladší a v jednání svém drzý a
zpupný a on také se stal jim původem všeho neštěstí. Zami­
loval se totiž do H arm odia a když láska jeho nebyla o pěto­
vána, nedovedl zdržeti svůj hněv, nýbrž při každé příležitosti
dával jej na jevo trpkými slovy a konečně, když sestra jeho

') K y p s e l o s , sa m o v lá d c e k orin tsk ý v VII. stol. př. Kr., vysla l

sv é tři syn y, G o r g a , P y l a d a a E c h i a d a , na pob řeží E p eiru a A k ar-
nanie, aby tam založili osad y. G orgos založil A m brakii. O d to h o to
G orga K y p se lo v c e o d v o z o v a ly n ejvzn ešen ější rod in y am b rack é svů j
pů vod.
*) A n a k r e o n z m ěsta T e a (žil v VI. stol. př. Kr.), sla v e n ý
b ásn ík písní m ilo stn ý ch a sy m p o tick ý ch . P řed sv ý m p o b y tem v A th é ­
n ách žil na d v o ř e m o cn éh o a um ění m ilo v n éh o sa m o v lá d c e P olyk rata
na Sam u.
3) S i m o n i d e s (r. 5 5 6 — 468 př. Kr.) z o stro v a K ea, znam enitý
a m n oh ostran n ý básník lyrický. V š e o b e c n ě znám ý je st je h o ep igram m
na hrdin y th e r m o p y lsk é : »P ou tn ice, zvěstu j L ak ed a im o n sk ý m atd.«
4) na př. L a s a z H erm ion y v A rgolid é, básníka h y m n ů a
dithyram bů , P r a t i n a z F liu n ta, sk la d a tele dram at sa ty rsk ý ch .
 37

m ěla se súčastniti průvodu Panathenajského a nésti košík, r)

zabránil tomu pohaněv Harm odia, že prý jest rozmařilý.
Tím se stalo, že H arm odios a Aristogeiton jsouce tím roz­
trpčeni strojili spiknutí, kterého byli účastni mnozí.
A když již čekali o Panathenajích na Akropoli na Hippia
(neboť tento měl průvod přijmouti, H ipparchos jej vypravoval),
spatřili, an jeden z účastníků spiknutí přátelsky rozmlouvá
s Hippiem. Domnívajíce se pak, že je udává a chtějíce před
svým zatčením něco vykonati, sestoupili s A kropole 'a vykro­
čivše před ostatními z řady, H ipp arch a pořádajícího průvod 28. He-
katomb.
u Leokoreia 2) zabili; tím však pokazili celou věc. 514 př,
K r,
H arm odios byl ihned usm rcen od kopinníků, Aristo­ 4
geiton později, byv ja t a dlouhou dobu mučen. Na mučení
obvinil mnohé, kteří je d n a k rodem byli ze šlechty, jed nak
přáteli samovládců. Nemohli totiž hned ani stopy spiknutí
postihnouti, neboť, co se vypravuje, že Hippias odňav zbraně
účastníkům průvodu, odhalil ty, kteří měli při sobě dýky, není
pravda; nenosiliť tehda 3) v průvodu zbraní, nýbrž to zařídil
teprve později lid.
Udával pak Aristogeiton přátele samovládcovy, jak praví
dem okraté, zúmyslně, aby popravou nevinných a svých přátel
se provinili zároveň a oslabili; někteří však praví, že si ne -

*) Kuv/jcpúeoL (vl. n o site lk y košík ů ) slu ly d ívk y, k teré v A th én ách

při n ě k te r ý ch sla v n o stn ích p r ů v o d ec h n e sly v n á d h ern ý ch k o šíc ích
p o sv á tn á n ářad í na hlavě. Pro sv o u krásn ou p osta v u b yly č a sto od
so ch a řů v y tvářen y. P roslaven y byly za sta ro v ěk u kan efory P o ly k le ito v y
a S k o p o v ý . K an efory zo b ra zen y jsou , jak se p ravd ě p o d ob á (reliefy
n alézají se nyn í v B ritsk ém m u seu ), též na vlysu P arth en on sk ém , zn á­
zorň ujícím sla v n o stn í p rů vod při P anathenajích, a sic e na vý ch o d n í
stran ě chrám u. Z volen u b ýti za k an eforu b y lo ctí, na niž byla každá
d ív k a hrda, a za urážku b y lo p ok lád án o, b ýti v y lo u č en u .
2) A e (o y , ó geiov, sv a ty n ě v e vnitřním K eram eik u v jižní části agory
(tržiště) v A th én á ch ; tu d íž b lízk o u lice, k u d y s e ubíral sla v n o stn í
průvod .
8) Čtu s K aib elem d le pap yru t ó < T ř > . A r isto tele s p olem isu je
na to m to m ístě s T h u k y d id em , jm éna je h o n eu d ávaje, jenž (VI. 58)
praví, že te h d a b y lo zvyk efn ch o d iti v e sla v n o stn ím p rů vod u se zb ra­
němi. Na v ly su P arth en on sk ém asp oň (V. stol. př. Kr.) ú častn íci prů­
vod u sla v n o stn íh o zbraní nem ají.
 38

vymýšlel, nýbrž udával skutečné spiklence, a posléze, když

nemohl, jakkoli vše zkoušel, zemříti, nabídl se, že udá m noho
jin ý c h ; a pohnuv Hippia, aby mu podal pravici na důkaz, že
mu věří, jak se jí chopil, jal se jej tupiti, že vrahu b ra tra
svého podal pravici, čímž Hippia tak popudil, že se hněvem
nedovedl zdržeti, nýbrž vytasiv meč usmrtil j e j . x)

H l a v a XIX. Potom byla samovláda m nohem k r u tě jš í;

neboť tím, že m nohé dal zahubiti a vypuditi, jen aby b ra tra
pomstil, vzbuzoval ve všech nedůvěru a trpkost.
J í. S i l ¡o
pf. Kr. Asi čtvrtého roku po smrti Hipparchově, když smýšlení
^ v obci nebylo mu příznivé, učinil pokus opevniti M unichii,2)
chtěje se tam přesídliti. Jsa tím zaměstnán byl vypuzen od
Kleomena, krále lakedaimonského, ježto L akonům stále d o ­
stávalo se věšteb, aby zrušili samovládu, z této příčiny:

*) B ron zové so c h y t y r a n n o b i j c ú (rvQ uvvoxtúvm .) H arm od ia a

A risto g eito n a , k teří byli p ok lád án i v p o z d ě jší trad ici za tv ů r c e s v o ­
b o d y A th eň an ů , dali A th eň a n é v y tv o ř iti od A n t e n o r a a p ostavili je
brzy p o r. 510 př. Kr. na jižn ím cípu agory na te ra sse zvan é orch estra
u c e s ty v e d o u c í z tržiště k A k rop oli. D ílo A n ten o ro v o dal X e r x e s ,
d o b y v r. 480 př. Kr. A th én , d op raviti d o E kb atan. A však již r. 477
př. Kr. nahradili je A th eň an é n ovým i m istro v sk ý m i d íly v y sp ě lé h o
arch aism u, která v yšla z dílny u m ělců K r i t i a a N e s i o t a a b y ly z d ě ­
lány asi d le v z o ru so c h A n ten o ro v ý c h . S o c h y d o A sie o d v le č e n é poslal
o 200 let p o zd ěji (po r. 280 př. Kr.) n a zp ět d o A th én A n t i o c h o s ř
syn S e leu k ů v , k d ež b yly p o sta v en y v e d le m ladší sk up in y tyran n ob ijců v.
V ýb orn é k o p ie m ladší sk u p in y m ám e v e d vou so ch á ch N á rod n íh o
m usea n e a p o lsk éh o zn ám ých p od jm én em na počátk u u v ed en ý m . P o ­
zoru h od n á je st z v lá ště e n e rg ie a ž iv o st poh ybů . O ba jso u v ú to č n é m
p o sta v en í: H a rm o d io s s m ečem v ruce pru d ce ú to čí v před, A r isto -
g eito n pak ho chrání.
2) M u n i c h i a , sk aln atá výšin a (87 m ) vyp ín ající se m ezi p řístavy
Z eou a M unichii, v év o d í celém u okolí. P ok u d v ím e, jest to první
p ok u s o p e v n iti tu to d ů ležitou výšin u . V e v á lc e p e lo p o n n e sk é hrála
d ů ležito u úloh u, rovn ěž je st znám o, že r. 404 př. Kr. T h rasyb u los
s d em o k ra ty v ní se usadil a se zdarem o d tu d čelil třiceti tyrannům .
P ozd ěji v d ob ě m a k e d o n sk é častěji se o ní děje zm ínka. D o p o su d
sp atřu je se tam velk á p od zem n í ch od b a, kterou se b e z p o c h y b y při­
vád ěla d o p e v n o sti voda.
 39

Vyhnanci, v jichž čele stáli Alkmaionovci, sami o sobě 3

nemohli si návrat vymoci, nýbrž p okaždé s nezdarem se
potkávali; neboť nejen ve všem, co podnikali, měli neštěstí,
nýbrž zvláště v tom, že, když opevnili v zemi *) Leipsydrion 2)
na P a r n e t h u 3) ležící, kamž někteří z m ěsta jim na pom oc
přišli, byli obleženi od samovládců a musili pevnost opustiti.
Pročež později na toto neštěstí zpívali stále ve skoliích: 4)

»Zel, ž e l , L e i p s y d r i o n , druhů ty zrádce,

jakých u t r a t i l o ’s m u ž ů statečných,
i v bojích i rodem vznešených,
již slavný původ tu dokázali.«

Majíce tedy nezdar ve všem ostatním, najali si stavbu 4

chrám u delfského, čímž nabyli hojně peněz, aby si získali
pom oc L akonů. 5) Pythia pak pokaždé, když se věštírny tázali,
připomínala Lakedaim onským , aby osvobodili Athény, až
k tomu Sparťany pohnula, jakkoli Peisistratovci byli jejich
hostinnými přáteli. Přispívalo pak nemalou m ěrou k tom uto
úsilí L ak o n ů přátelství, kteréž bylo mezi Argejskými fi) a Peisi­
stratovci.
Nejprve tedy poslali Anchim ola s vojskem po moři. 5
Ale když tento byl poražen a padl, ježto Kineas thessalský
přispěl Peisistratovcům na pom oc tisícem jezdců, jsouce roz-

’) V y h n a n ci vnik li b e z p o c h y b y na jaře r. 513. př. Kr. d o A ttik y

z B o io tie a o p e v n ili se u L e i p s y d r i a n a P arnethu. V ů d cem jejich byl
K l e i s t h e n e s , sy n M egak leův.
*) t. v A ttice.
3) P a r n e s (nyn í O z e a ) je st p oh ran ičn ě h o rstv o na sev eru A ttik y.
N a západě so u v is í s K ith aironem .
4) S k o l i a (oxóXia fiélij n eb nagnivíct) b y ly sy m p o tic k é p ísn ě o b ­
sa h u v la ste n e ck éh o neb g n o m ic k é h o , k teré při h ostin á ch o d účastn ík ů
b y ly zp íván y.
s) V p o d á n í rukop isném je st zajisté m ezera, k tero u ž co d o sm yslu
sp rávn ě d o p lň u je K aibel na str. 169 ta k to : uítsv tvnÓQr]ouv TCŮV
< xtíi av vtn tia c iv xijv Ilv& íu v avvíQyelv éavtoig > 7iqó $ tíjv tcov Accv.cóvcov
fiotjxYuuv.
6) P o n ěv a d ž A rg ejští byli úhlavním i n ep řáteli Sparťanů, je st ta to
jejich p olitik a v y sv ě tlite ln á .
 40

trpčeni ještě více proti nim touto událostí vyslali krále Kleo-
mena s větší mocí vojenskou po souši. T e n zvítěziv nad
jezdci thessalskými, kteří mu bránili vniknouti do Attiky,
uzavřel Hippia v tak zvané P e l a r g i c k é h r a d b ě 1) a o b ­
léhal jej s Atheňany.
6 V době obležení přihodilo se, že synové Peisistratovců
chtějíce podtají uniknouti byli zajati. Jich zajetím byli oble­
žení nuceni smluviti se, aby život dítek zachránili a o d ­
nesše si svůj m ajetek v pěti dnech, odevzdali Akropoli
5 ii'\io Atheňanům za archonta H a r p a k t i d a. Udrželi pak Peisistra-

t'r~Ár' tovci samovládu po smrti otcově asi sedm náct let, do hro m ady
pak i s lety, po která otec jejich panoval, čtyřicet devět let.

H l a v a XX. Když samovláda byla zrušena, brojili ve­

spolek proti sobě I s a g o r a s , syn Teisandrův, přítel samo-
vládcův, a K l e i s t h e n e s z rodu Alkmaionovců. Kleisthenes
nem oha se mu vyrovnati kluby politickými, 2) přivedl na
svou stranu lid snaže se odevzdati mu správu obce.
2 Isagoras zase nem oha se mu vyrovnati mocí, opět povolav
Kleomena, jenž mu byl hostinným přítelem, přemluvil jej,
aby » v y p u d i l p o s k v r n u « , ježto se zdálo, že Alkmaionovci
jsou kletbou stiženi.

') Hradba Pelargická (to n s lu ^ y iv .t> v t s í %o s ) byla m ohutná

hradba na A k rop oli, v y sta v ě n á z p o lygon áln ích buď zcela n e o te ­
san ých neb jen m álo o te sa n ý c h balvanů z m o d r o še d é h o vá p en ce na
A k rop oli. H radba tato se sílen a byla na sev ero zá p a d n ím sv a h u , m ístě
to nejpřístupnějším , vyb íh ající v ě ž o v ito u p evn ostí, v níž b y lo d e v ě t
bran, o d k u d slu la též ’E vvfánvX ov. P o d o b n o st jm én a TltlMQyiv.bv s P e ­
l a s g y , m ythickým i o b y v a te li A ttiky, byla příčin ou , ž e zb u d o v á n í její
b y lo jim přičítán o a že u p o z d ě jšíc h sp iso v a te lů nazývá se hradb a ta,
ov šem m ylné, t u nsXaaytv.bv z elxog.
2) t. zv. hetairie. 'E tc a g ia značí ja k é k o liv sd ru žen í za ú čelem
v zájem né p od pory. V užším sm yslu užívá se výrazu to h o to ob y čejn ě
o p olitick ých klu b ech , č a sto též tajných sp o le č n o ste c h , k teré sled o v a ly
jisté zájm y v e státu . Na př. p o d p o ro v a ly se vzájem n ě při u ch ázen í se
o úřady neb na so u d e ch , n ěk d y též m ěly v e svém program m u o d ­
stranění platné ú stavy a z a v ed en í vlády sv é strany. V p r o stř ed cíc h ,
aby d osáh ly cíle, n eb y ly vyb íravy. T a k o v é hetairie v d o b á ch p o h n u ­
tých byly č a sto terrorism em občanu .
 41

Když pak Kleisthenes unikl, přišel K le o m e n e s *) s ne- 3

četným vojskem, vypudil sedm set rodů athénských, ježto
prý jsou kletbou stiženy. T o vykonav pokoušel se zrušiti
radu a učiniti Isagora a tři sta jeho přátel pány obce. Ale
poněvadž se rada postavila na o d por a lid se srotil, Kleo­
menes, Isagoras a jejich přívrženci utekli se na Akropoli,
lid pak po dva dny je obléhal, třetího však dne Kleomena
a všecky jeho přívržence, učinivše s nimi příměří, propustili
a Kleisthena a ostatní uprchlíky povolali.
Když tak lid dostal správu obce do svých rukou, 4
Kleisthenes byl vůdcem lidu a ochráncem, neboť tém ěř nej­
více 'přičinili se Alkmaionovci o vypuzení samovládců a
neustali důrazně proti nim brojiti.
Ještě před Alkmaionovci K e d o n učinil útok na samo- 5
vládce, pročež také zpívali i na něho ve skoliích :

Nuž , č í š n í k u , n a l i j K e d o n o v i , m ě j ž t o na m y s l i ,
ač-l i m u ž ů m č a c k ý m č í š e s e má n a p l n i t .
H l a v a XXI. Z těchto tedy příčin věřil lid Kleisthenovi.
T e h d y pak stoje v čele lidu čtvrtého roku po vypuzení
samovládců, za archonta I s a g o r a , nejprve rozdělil veškeré
občanstvo v deset fyl místo č t y ř , 2) chtěje je smísiti, aby
většímu počtu dostalo se účasti ve správě o b c e . 3) Z toho
ta k é povstalo úsloví » n e p á t r a t i p o f y l e « proti těm, kteří
chtějí se tázati po r o d u .4)

r) Čtu d le d o p ln ěn í W ila m o w itz e -K a ib e la : ió n s^eld ,óvrog ě t tov

K i.fioOévovg ocyiv.úusvog ó K ltofihrr/g f i s ť óXiycov . ..
2) D e se t fyl K le isth e n o v ý c h vsto u p ilo na m ísto d řív ějších čtyř
fyl rod ových . T y to s ic e p otrvaly dále, neboť (pvloßaatU lg jso u i p o ­
zd ěji, ale m ěly význam p o u ze sakrální.
8) t. j. bez o h led u na jejich p ů v o d a sociáln í p osta v en í.
4) K aždá ze čtyř k m e n o v ý c h fyl sk lád ala s e ze tří fratrií (yo'«-
toíou ), každá fratrie ze třiceti rodů (ytvr]'), k aždý rod ze třiceti mužů.
Jak patrno, má c e lé to to rozd ělen í ráz sch em a tick ý . T o h o to sv a zk u
b yli ú častn i p o u z e eu p atrid ové, k d ež to řem esln íci, o b c h o d n íc i a rolníci
n ebyli pojati d o rod ů a tu d íž tak é ne d o fratrií a k m e n o v ý c h fyl. D le
to h o » t á z a t i s e p o r o d u « značí totéž, c o tázati se po starom ěšťan-
sk ém p ů vod u . N aproti tom u fyly K leisth en ovy n em ěly žád n éh o vztahu
k u starým rodům .
 42

2 Potom zřídil r a d u pěti set členů místo čtyř set, po p ad e­

sáti z každé fyly; doposud jich bylo po stu. Nerozdělil pak
občanstvo ve dvanáct fyl z té příčiny, aby nemusil děliti dle
trittyí již dříve stávajících. Bylo totiž ze čtyř fyl dvanáct
trittyí, takže ono smíšení občanstva by se nebylo podařilo.
3 Dále rozdělil zemi dle demů, nejprve ve třicet
částí, deset z okrsku městského, deset z okrsku pobřežního
a deset ze vnitrozemí a tyto pojmenovav t r i t t y e m i , přidělil
losem tři do každé fyly, aby každá z nich byla zastoupena
ve všech místech. 2) Všecky, kteří v jed n o m dem u bydlili,
učinil vespolek d e m o t y , aby jmenujíce sebe dle rodů ne-
usvědčovali nové o b č a n y ,3) nýbrž aby sebe jmenovali dle
demů. Pročež také jmenují sebe Atheňané dle demů. 4)

’) P o č e t d em ů (sp rávn ích o k resů ) K le isth e n o v ý c h n elze zevru b n ěji

určití, ale n ajisto b y lo jich d a le k o p řes sto.
2) K le isth e n e s rozd ělil c elo u A ttik u v e tři v e lik é ok rsk y (k raje):
1. v e lk o m ěstsk ý , jen ž ob sa h o v a l m ě sto A th én y a ok o lí, hlavn ě rovin u
na doln ím K e fisu ; 2. o k r se k pob řežní, který zabíral v šíři pěti až d e se ti
kilom etrů p ob řeží v ý c h o d n í, jižn í v ý b ěžek , jih o zá p a d n í pob řeží, ú z e m í
e le u sin sk é od m oře až k P arn eth u a K ith a ir o n u ; 3. vnitrozem í. K něm u
patřila D iakria, krajina na hořejším K efisu, krajina jižn ě od P en telik a
a v ý c h o d n ě od H ym etta až ku kraji pobřežním u. K aždý z tě c h to krajů
rozd ělil zase v d e se t částí, k teré nazval trittyem i.
Ze sk u p in y trittyí k a ž d é h o o k rsk u lo se m v y v o lil p o jed n é a spojil
v jed n u m ístn í fylu, tak že každá fyla se sk lád ala z je d n é trittye
kraje v e lk o m ěstsk é h o , je d n é v n itr o ze m sk é a je d n é p ob řežn í. T ím zru šil
se sk u p en í d le krajů, k teré d o su d v p o litic k ý c h bojích a vnitřních n e ­
pok ojích hrálo v e lk o u úlohu. Na př. k fy le P andion is patřily ty to
tritty e: K yd ath en aion , tritty s v e lk o m ěstsk á , Paiania, trittys v n itr o ­
zem sk á, a M yrrhinus, tritty s pob řežní. T ritty s pak buď se sk lád ala
p o u ze z je d n o h o dem u, byl-li zv lá ště lidnatý, na př. K y d a th e n a io n ,
F aleron , neb z několika. L o so v á n ím se stalo, že n ěk terá fyla b yla zcela
roztříštěn a, na př. H ip p oth on tis a L e o n tis. T ritty e n e m ě ly e p o n y m ů v
a v e veřejn ém ž iv o tě hrály m en ší úloh u než d em y a fyly.
3) K le isth e n e s u d ělil právo o b č a n sk é m noh ým m eto ik ů m (= : cizin ci
v A ttice u sed lí). B u so lt (F estsch rift z. F ried lán d er str. 521 n n ) sh le ­
dává n o v o o b ča n y K le isth e n o v y v h e k te m o re c h a d ě ln ícíc h zam ěstn a­
ných v p rů m y slo v ý ch p od n icích .
4) Jm éno p ln op rávn éh o ob čan a a ttick éh o sk lád á s e ze jm én a
vlastn íh o, jm éna o tc o v a a d em u, na př. ¿Jr/iwofrévrjg <JinioG‘&hvovg
ricattvisvg, neb v hl. X X II, 4 : "innctQxog X ágfiov KoXXvtBvg.
 43

Dále zřídil též náčelníky demů, kteří měli týž úkol, 4

ja k o dřívější naukrarové; neboť zavedl právě dem y místo
n a u k ra rií;1) dal pak dém ům jm éna je d n a k dle míst,2) jednak
dle zakladatelů, neboť pro všecky dem y nestačila jm éna
místní.3)
Rody, fratrie a kněžství ponechal, aby je jednotliví měli 5
dle starodávného způsobu. Fylám pak opatřil původce jm en
a sice z navržených sto praotců deset, které mu jmenovala
Pythie.4)

H l a v a XXII. Těm ito novotami m nohem demokratičtější

stala se ústava nad Solonovu. Neboť se stalo, že samovláda
zákony Solonovy v zapom enutí uvedla tím, že jich neužívala,
Kleisthenes však nové jiné dal chtěje si zavděčiti lid. Mezi nimi

') D em y lze srovnati se S o lo n o v ý m i n au krariem i p o u ze p otu d ,

že o b o je byly lok áln í o k resy. Co d o p o č tu b y lo dem ů m noh em v íce
než naukrarií.
'-) D le m í s t n azván y b yly na př. d e m y : M arathon, O in oe, A char-
nai, E leu sis, K e fis ia ; d le r o d ů : F ilaidai (h e r o s: F ilaios), B utadai (h eros:
B u tes), L ak iad ai (h e r o s: L akios). N ě k te ré nazvány d le rostlin: A ch er-
dus, M yrrhinus, F eg u s, E rik eia. D em y n eb y ly stejn ě velik é, ani stejné
lidnaté. N ejlid n atější byl d é m o s A charnai. V m ě stě A th én ách a okolí
byly n ejlid natější K yd ath en aion , K eram eis, M elite, K ollytos, Sk am bon id ai.
*) Č tení papyrů, lo n d ý n sk éh o i b erlín sk éh o, je st: ov yág cinavxss
inřjQ iov iv xolg tónoi-s. Č tení to to je st zajisté p oru šen o. V ěta tato má
o b sa h o v a ti v y sv ě tle n í ke slovů m p řed ch ázejícím , proč K le isth e n e s p o ­
jm en oval n ě k te r é d em y d le zakladatelů a n ik oli v še c k y d le m íst. Stará
m ístní jm én a n e sta č ila to tiž pro v elik ý p o č e t dem ů o d K leisth en a
u tvořen ých . O ček á v á m e ted y m yšlen k u asi tu to : »neboť pro v še c k y
d em y n e sta č ila p ojm en ován í m ístní«.
4) R e k o v é n ezříd k a při reorganisaci státn í sp rávy o b raceli se na
sv a ty n i d elfsk o u o sa n k c io n o v á n í n o v é h o řádu. Jm éna tě c h to d e se ti fyl
K leisth en o v ý ch b yla v pořádk u officialním : 1. E r e c h th e ís (h ero s: E rech -
th eus), 2. A ig e ís (A igeu s), 3. P an d ion is (P andión), 4. L e o n tis (L eon ),
5. A k am an tis (A kam as), 6. OineYs (O in eu s), 7. K ek rop is (K ek rop s),
8. H ip p o th o n tis (H ip poth on), 9. A ian tis (A ias), 10. A n tio ch is (A n tioch os).
S o c h y ep o n y m ů stály pob líž prytaneia, te d y na jižn í stran ě agory na
m ístě v y v ý še n é m , k te r éh o se užívalo k rozm an itým vyhlášk ám . Z o sta t­
ních d e v a d e sá ti ep o n y m ů byli snad vybráni e p o n y m o v é v o je n sk ý ch
ročn ík ův.
 r

44

dán byl též zákon o ostrakismu. J) Nejprve tedy pátého

roku po této úpravě ústavy, za archonta H e r m o k r e o n t a ,
zavedli přísahu pro členy rady, kterou skládají ještě i nyní.
Potom stratégy volili dle fyl, z každé fyly po j e d n o m ,2)
veškeré pak branné moci vojevůdcem byl polemarchos.
2 Dvanáctého roku potom zvítězivše u Marathonu, za
490,s archonta F a i n i p p a a nechavše uplynouti ještě dvě léta po
tom vítězství, když se již lid cítil silným, tehda nejprve užili
zákona o ostrakismu, jenž byl dán z nedůvěry proti občanům
v m ocném postavení jsoucím, poněvadž Peisistratos, jsa vůdcem
lidu a stratégem, samovládcem se učinil.
3 A nejprve vyobcován byl soudem střepinovým jeden
z jeho příbuzných, Hipparchos, syn Charmův, z dem u Kollytu,
k vůli němuž právě nejvíce zákon ten dal Kleisthenes, chtěje
jej vypuditi. Neboť A theňané přátele samovládců, kteří se
neproviňovali ve zmatcích, nechávali dále bydleti ve městě,
počínajíce si s mírností lidu obvyklou. H ipparchos pak byl
právě náčelníkem a ochráncem jich.
Ihned následujícího roku, za arch onta T e 1e s i n a, zvolili
R.4S7I6.
losem devět archontň dle tyl, z pěti set navržených od demotií,
tehdy po zrušení samovlády poprvé. Dřívější všichni byli

*) Ú čel o s t r a k i s m u (so u d u stř ep in o v é h o ) byl ten, aby o sob y,

které z ja k é k o liv ěk příčiny v o b c i v e lik é m o ci a vlivu n ab yly a zdály
s e býti n e b e z p e čn y s v o b o d ě občanů , která se zakládá na rovnosti,
z o b c e na nějak ou d ob u m oh ly býti o d stra n ěn y . P roced u ra byla t a t o :
K ažd oročn ě je d n o u a sic e v hlavním sh ro m á žd ěn í še sté p rytan ie (srv.
hl. 43) otázal se p ř e d se d a lidu, m á-li býti o strak i m os k on án čili nic.
R ozh o d l-li se národ pro o stra k ism o s, byl určen den . V te n to den
národ sh rom áždil se na tržišti, k d ež zřízena byla oh rad a s d esíti
v c h o d y pro je d n o tliv é fyly. K ažd ý o b čan napsal na střep in u (oaxQccv.ov)
jm én o to h o občana, jen ž d le je h o m ínění zdál se b ý ti s v o b o d ě o b čan u
n e b e z p e čn ý , a o d e v z d a l ji při v ch od u . S třep in y b y ly pak sp očten y.
B ylo-li o d e v z d á n o a sp o ň š e st tisíc střep in, byl ten, jeh o ž jm én o na
v ě tšin ě střep in b ylo nap sán o, n u cen o p u stiti d o d e síti dnů zem i. D oba
v y h n a n stv í trvala d e se t let. S tá v a lo s e v ša k též, z v lá ště v dobách
v še o b e c n é h o n e b e z p e čí, že u sn e se n ím lid u vyh n an ců m dříve návrat
byl d o v o le n . Jm ění v y p o v ě z e n é h o zů sta lo n e d o tč e n o a po návratu
nabyl o p ě t v še c h práv.
2) Srv. hl. 61, 2.
 45

voleni jmenovitě. A vyobcován byl soudem střepinovým

Megakles, syn Hippokratův, z dem u Alopeky. *)
Po tři léta tedy soudem střepinovým vypovídali přátele 5
samovládců, k vůli nimž zákon byl dán, čtvrtého však roku R-4SS\4-
potom i z ostatních, kdykoliv kdo zdál se býti příliš mocným,
býval vyobcován. A nejprve vyobcován byl soudem střepi­
novým z mužů, kteří ve styku se samovládou nebyli, X a n-
t h i p p o s, syn Arifronův. 2)
T řetího roku potom za archonta N i k o m e d a , když byly (>
./? ‘ZS3¡2
objeveny doly Maronejské a vynesly obci sto talentů, radili
někteří, aby se peníze rozdělily lidu. Themistokles však tomu
zabránil, nepravě sice, k čemu chce užiti těch peněz, nýbrž
vybízeje půjěiti stu nejbohatších Atheňanů každém u talent;
potom, jestliže by se vidělo, že jich k dobrém u bylo vy­
naloženo, aby talent onen na účet města se odepsal, ne li,
aby se peníze vymohly od d lu žn ík ů .4) S touto podm ínkou
obdržel onu sumu a dal vystavěti za ty peníze sto lodí
válečných, an každý z oněch sto dlužníků stavěl jednu. Jimi
svedli nám ořní bitvu u Salaminy proti barbarům .
V těch dobách byl vyobcován soudem střepinovým 7
Aristeides, syn Lysimachův.
T řetího pak roku povolali nazpět všecky soudem střepi- y
novým vyobcované, za archonta H y p s i c h i d a , za p říč in o u R.4&i\o.
výpravy Xerxovy. A pro b udoucnost ustanovili těm, kteří
b u d ou vyobcováni soudem střepinovým, aby nebydleli mezi
Geraistem a Skyllaiem,5) sice že budou zbaveni práv občan­
ských navždy.

‘) Střep in a s vešk rab an ým jm én em to h o to m u ž e : Meyav.Xrjg ( in n o ) -

y.gcirovg AXansui^d-f. (C. I. A. IV. 3. p. 192) se nám zach ovala.
*) P od ob n ě m ám e za ch o v á n u střep in u v á sy s čern ým i figuram i
s je h o jm én em : E á v ttim to g ’A ggLygovog (C. I. A. IV. 3. p. 192 č. 570).
*) M aroneia m ísto v L aurijském horním o k resu v jižním cíp u
A ttik y. O b y čejn ě se nazývají d o ly ty p r o stě L aurijské.
4) T h e m isto k le s navrhl, aby v yb rán o b ylo sto n ejb oh atších o b ­
čanu a z tě ch k a žd ém u aby dal se talen t, za který b y byli povinni
vyp raviti v á leč n o u loď (trieru).
s) G e r a i s t o s , m ys na jih ozáp ad u E u b oie. S k y l l a i o n , m ys,
jím ž vybíh á d o m oře krajina T roizen sk á.
 46

H l a v a X XIII. T a k daleko tedy pokročila tehda obec

zároveň s dem okracií znenáhla rostouc. Po válkách m edských
však opět nabyla moci rada na chlumu Areově a řídila obec,
žádným usnesením neobdrževši vůdčího postavení, nýbrž proto,
že vítězný boj u Salaminy byl její zásluhou. Neboť, když
stratégové zcela zoufali nad stavem věcí a dali vyhlásiti, aby
se hleděl každý zachrániti, tu rada davši každém u osm drachem
rozdala sumu peněz a tak lid k službě lodní přivedla.
2 Pro tuto zásluhu přenechávali jí vůdčí postavení a s p ra ­
vováni byli A theňané dobře v těchto dobách. Neboť v této
době vycvičili se ve věcech válečných a u Hellenů nabyli
vážnosti a obdrželi nadvládu na moři proti vůli Lake-
daimonských.
3 Byli pak náčelníky lidu v těchto dobách A r i s t e i d e s ,
syn Lysimachův, a T h e m i s t o k l e s , syn Neokleův, tento
hledě si válečnictví, onen jsa ve správě obce zběhlý
a spravedlností nad vrstevníky vynikaje. Pročež také měli
jedn oho vojevůdcem, d ruhého rádcem.
4 O pětnou stavbu hradeb ovšem řídili společně, jakkoli
vespolek se nesnášeli; Aristeides však to byl, jenž přivedl
Iony k odpadnutí od spolku s Lakedaimonskými, vyčíhav
doby, kdy Lakedaim onští chováním Pausaniovým stali se
nenáviděnými.
5 Z té příčiny také on ustanovil první příspěvky městům
r. 47SI7 spojeneckým, třetího roku po nám ořní bitvě u Salaminy, za
archonta T i m o s t h e n a . Dále učinil s l o n y spolek na výboj
a odboj a stvrdil p ř ís a h o u ; na potvrzení toho i žhavé pruty
železné do moře ponořili.

H l a v a X X IV . Potom, když již obec cítila se silnou

a mnoho peněz tam bylo nakupeno, radil jim, aby usilovali
o náčelnictví a odstěhujíce se z venkova usadili se v městě.
Výživu zajisté že budou míti všichni, jedni táhnouce do pole,
druzí střehouce pevností, třetí věnujíce se obecným záleži­
tostem ; takovým způsobem že n abudou náčelnictví.
2 Uposlechše ho v tom a dosáhše vlády nakládali se spo­
jenci příliš pánovitě, vyjma s Chijskými, Lesbijskými a Sam -
 47

skými. T yto měli za strážce své nadvlády, ponechávajíce

jim jejich ústavu a vládu nad těmi, nad kterými ji právě měli.
Zaopatřili pak také lidu hojnou výživu, ja k Aristeides 3
jim ukázal. Neboť z daní a z cel a ze spojenců *) mohlo se
živiti více než dvacet tisíc lidí. P orotců totiž bylo šest tisíc,2)
lukostřelců tisíc šest set, k tom u 1200 jezd c ů ,3) 500 členů
ra d y a 500 mužů posádk y v loděnicích, mimo to 50 strážců
na A kropoli; dom ácích úředníků asi 700, za hranicemi pak
rovněž asi 700.4) K rom ě toho později, když počali válku,5)
2500 těžkooděncň, 20 lodí strážných a jiné lodi, které vezly
2 0 0 0 mužů posádky losem určených, dále prytaneion,'1) sirotci
a dozorci vězení: všichni tito měli zaopatření ze státních
peněz.

H l a v a XXV. Výživa lidu tedy plynula z těchto p ra ­

menů. Asi sedm náct let po válkách m edských potrvala ústava fr. 4^ 3r
pod náčclnictvím Areopagitů, jakkoli pom alu klesala. Když
však lid rostl, stav se vůdcem lidu E f i a l t e s , syn Sofonidův,
jenž zdál se býti spravedlivým v životě politickém a ne­
úplatným, učinil útok na radu Areopagitů.
A nejprve zahubil mnoho Areopagitů, soudy na ně uvaluje 2
stran správy úřadu. Později za archo nta K o n o n a odňal r . 402/1
radě všecka nabytá práva, která ji činila strážkyní ústavy,
a odevzdal je jednak radě pěti set, jed nak lidu a porotním
soudům .

*) »a ze sp ojen ců « zdá se býti cizím přídavkem .

а) P rom ěna d e lsk é h o s p o l k u v a ttick o u ř í š i , kteráž m ěla za
n á sled ek , že v š e c k y d ů lež itě jší p r o c e sy byly přikázány sou d ů m
attick ým , stala se te d y již za v e d e n í A risteid ova. T o to faktum znám e
te p r v e odtu d.
3) D o p očtu to h o zahrnuto je st též d v ě stě jízd n ých lu k ostřelců .
J ezd ců bylo p ou ze tisíc. Srv. hl. 61, 4.
4) T o to číslo jest asi n esp rávn é a b y lo o m ylem o p a k o v á n o z čísla
p ř ed ch á zejícíh o .
s) t. p e lo p o n n e sk o u (r. 431 př. Kr.).
б) P rytan eion je st tu p o lo ž en o m e to n y m ick y m ísto o so b na státní
útraty v p rytan eiu str a v o v a n ý c h . S travován í b ylo buď trvalé (někteří
úřed n íci, kněží, o so b y o stát za slou žilé) n eb d o č a sn é (h o sté státu).
 48

3 Vykonal pak to za přispění T h e m i s t o k 1e a, *) jenž

byl členem rady Areopagitů a měl právě býti souzen pro
smýšlení medské. Themistokles chtěje radu svrhnouti, říkal
Efialtovi, že ho rada hodlá dáti zatknouti, Areopagitům zase,
že jim vyzradí některé, kteří činí spiknutí za účelem převratu
ústavy. Přivedl pak zvolené členy A reopagu na místo, kde
Efialtes se zdržoval, aby jim ukázal, kdo se tam shromažďují,
a rozmlouval horlivě s nimi.
4 Efialtes pak, jakmile to viděl, ulekl se a posadil se pouze
ve spodním rouchu u oltáře. Když pak všichni s údivem
hleděli, co se stalo, a potom ra d a pěti set se shromáždila,
žalovali Efialtes a Them istokles na A reopagity a opět ve
shromáždění lidu týmž způsobem, až jim odňali moc . . . . “)
k.462\i Zahuben byl i Efialtes byv úkladně zavražděn za nedlouho
od A r i s t o d i k a z T a n a g ry .

H l a v a X X V I. Tím to tedy způsobem zbavena byla rada

Areopagitů práva dozorčího. Potom ústava stávala se ne­
vázanější působením horlivých demagogů. Neboť v těchto
dobách se přihodilo, že um írnění neměli ani vůdce. V čele
jich stál K i m o n , syn Miltiadův, jenž byl dosud příliš mlád :i)
a pozdě politického života se zúčastnil, mimo to pak m nozí
byli válkou zahubeni. Neboť, ježto služba vojenská konala
se v tehdejších dobách dle seznamu b r a n c ů 4) a v čele stáli
vojevůdcové ve válečnictví nezkušení, kteří byli ve vážnosti jen
pro slávu svých předků, pokaždé se přiházelo, že na dva až
tři tisíce do pole táhnoucích padlo, tak že nutně umírnění jak
z lidu tak ze zámožných mizeli.

’) O n esn á zích ch r o n o lo g ic k ý c h , k teré vyp lývají z té to zp rávy

A r isto telo v y o ú č a ste n stv í T h e m i s t o k l e o v ě při p ád u su p r em a tie
A reop agu srv. m ého pojed n án í str. 23 n.
2) V m ezeře rukop isu, k terou ž tu třeb a uznati, o b sa že n a byla a si
zm ínka o dalším o su d u T h e m isto k le o v ě .
3) R u k o p isn é č ten í vbcótbqov je st b e z p o c h y b y pok ažen o.
4) Sezn am branců je d n o tliv ý c h ročn ík ů (yarákoyos) byl v z a t za
základ, k d yž se m ělo v o jsk o vyp ra v iti d o pole. D říve h lásilo se d o s ti
o b čan ů d o b rovoln ě. Srv. té ž hl. 53, 4.
 49

Ostatní tedy věci všecky řídili ne stejně jako dříve, při- 2

hlížejíce k zákonům, ale volbou devíti archontů nehýbali, až
teprve šestého roku po smrti Efialtově usnesli se, aby i ze
zeugitů navrhováni byli kandidáti k vylosování devíti archontů,
a první z nich dosáhl toh o ú řa d u M n e s i t h e i d e s. Dřívější
však všichni byli z rytířův a pentakosiom edim nů, zeugitové
zastávali jen úřa d y nižší, vyjma jestliže některého zákonného
ustanovení nebylo dbáno.
P átého p ak roku po tom za archo nta L y s i k r a t a bylo J^4SJi2
opět zavedeno třicet soudců t. zv. v e n k o v sk ý c h ; *) a třetího
roku p otom za A n t i d o t a, poněvadž bylo veliké množství R■-fsiio
občanů, usnesli se na návrh Perikleův, ab y nebyl účasten práv
občanských, kdokoli nepochází po otci i m atce z občanů.

H l a v a X X V il. Potom, když Perikles se dostal k vůd­

covství lidu a nejprve slavným se stal tím, že ač mlád,
obžaloval K i m o n a 2) při skládání účtů z úřadu velitel­
ského, stala se ústava ještě více dem okratickou. Neboť
A reopagitům odňal ještě některá práva a nejvíce povzbudil
obec k moci nám ořské, čímž se stalo, že lid, nabyv síly,
veškeru státní m oc strhoval ještě více na sebe.
Č tyřicátého devátého pak roku po nám ořní bitvě u Sala- 2
miny, za archonta P y t h o d o r a , vypukla válka peloponneská, R- 43211
ve které lid jsa uzavřen ve m ěstě a navyknuv si službu
vojenskou konati za plat, volil raději jednak dobrovolně,
jednak proti své vůli správu obce vésti sám.
Perikles první učinil také soudy porotní placenými, 3
závodě tak proti bohatství Kimonovu. Neboť Kimon, poněvadž
měl královské jmění, nejprve obecné leitu rg ie3) stkvěle vy­
konal, dále pak z příslušníků svého dem u vyživoval m no hé;
neboť kdokoliv z Lakiovců 4) mohl každodenně k němu přijiti

Srv. hl. X V I. a pozn. 1.

2) P o šť astn é výp ravě jeh o proti T h a su r. 463 př. Kr.
8) O leitu r g iíc h srv. hl. 56, 3.
K) L a k i o v c i (A am áSui,) jso u v la stn ě p o to m c i h eroa L akia. Jest
to jm én o d e m u v e fyle O i n e í s, k d e m ěl sta tk y rod K im on ů v P ro­
stíral se u »svaté cesty « m ezi vn ějším K era m eik em a K efisem .
P ra ž á k : A risto telo v a ú stav a A th én sk á. 4
 50

a obdržel slušnou stravu. Kromě toho všecky jeho pozemky

byly neoplotěny, aby každý mohl požiti ovoce.
4 Proti této štědrosti Perikles jměním zůstávaje za ním,
na radu Damonida z Oie x) (ten totiž, ja k se zdálo, byl rádcem
Perikleovým ve mnohých novotách, pročež jej později soudem
střepinovým vyobcovali), aby rozdával lidu jeho vlastní pe­
níze, kdyžtě vlastním jm ěním se mu vyrovnati nemohl, zavedl
p l a t 2) do soudů. Tím , jak někteří mu vinu dávají, soudy se
zhoršily, ježto vylosováni byli stále více lidé nahodilí než
vážení.
5 Potom počalo také podplácení, k němuž cestu první
ukázal A n y t o s 8) po svém velitelství v Pylu. Neboť žalován
jsa od některých pro ztrátu Pyla, podplatil soud a tak unikl.

H l a v a X X V lil. Pokud ovšem Perikles stál v č e le lidu,

byly pom ěry v obci lepší, po smrti však jeh o značně horší.
Neboť tehda poprvé obdržel lid vůdce nem ajícího vážnosti

1) D a m o n i d e s z Oie (O u , ''Or\ i Olrj byl dém os fyly zv a n é

O in eis) byl zn am en itý h u d e b n ík a politik . P laton jej pok ládá za a u to ­
ritu v o b oru hu db y, rh ytm ik y a v e ršo v n ictv í. D ů věrn ým i sty k y s v y ­
nikajícím i státn ík y nab yl ta k é v e lk é h o p o litic k é h o vlivu . P e r ik les b yl
v p o litice je h o žákem . Na jin ý ch m íste ch s lo v ě te n tý ž m už D a m o n ,
což se zd á býti z o b e cn ělá kratší form a m ísto D a m o n id es. P o d o b n é pří­
k lad y v y sk y tu jí se v ř eč tin ě častěji.
2) Plat so u d c o v sk ý (fiLoO-bg Sm cíannog) o b n á še l před K le o n e m
2 o b o ly (asi 30 h). Zdali hn ed v návrhu P er ik leo v ě d va o b o ly b yly
pojaty, či zda z p očátk u se vy p lá cel p o u ze jed en o b o lo s, jak to m u b y lo
při platu sn ěm ovn ím , a d ru h ý o b o lo s byl přidán v d o b ě nám n eznám é,
n en í jisto . K leon jej zv ý šil r. 425/4 na tři o b o ly . O z a v ed en í platu
sn ěm o v n íh o (ft. éy.v.Xr]6La6TLKÓg) srv. hl. 41 fin.
*) A n y t o s , syn A n th em ion ů v, b oh atý jirchář, n áležel k nej znám ěj­
ším politik ů m ath én sk ým . R. 409 př. Kr. byl poslán ja k o str a tég s loď­
stv e m na p o m o c m e sse n sk é m u P ylu , k terý Sparťané c h tě li A th eň an ů m
o p ě t odň ati. N ep řízn ivým i větry byl přin u cen k n ávratu a tak P y lo s
padl. Jest to týž A n ytos, jen ž s M eletem a L y k o n em pod al r. 399
př. Kr. na Sok rata žalob u pro n e z n a b o ž stv í a k ažen í m ládeže. Po
sm rti S o k ra to v ě byl v y o b c o v á n a v H erak leii P on tsk é, kam ž se u ch ý lil
b yl prý o d r o zh o řč en éh o lidu u k am en ován . A r isto tele s jm en u je je
je ště v hl. 34 jak o je d n o h o z politik ů, kteří se drželi T h era m en a .
 51

il mužův v áž ený ch; v dřívějších však d ob ác h neustále

mužové vážení byli vůdci lidu.
Neboť na počátku a prvním vůdcem lidu byl S o l on, dru h ý 2
P e i s i s t r a t o s z rodu urozeného a vznešeného. Když pak
samovláda byla zrušena, K l e i s t h e n e s z rodu Alkmaionovců
a ten žádného odpůrce neměl, od té doby co byl vypuzen
I s a g o r a s se svými přívrženci. Potom v čele lidu stál
X a n t h i p p o s , 1) v čele šlechty M ilt i a d e s , později T h e m i ­
s t o k l e s a A r i s t e i d e s . Po těchto E f i a l t e s byl vůdcem
lidu, K i m o n pak, syn Miltiadův, vůdcem bohatých. Pak
P e r i k l e s byl vůdcem lidu, T h u k y d i d e s , 2) příbuzný
Kimonův, vůdcem druhých.
Po smrti Perikleově však v čele vznešených stál N i k i a s , 3
jenž zahynul na Sicilii, v čele lidu K l e o n , syn Kleainetův,
jenž, jak se zdá, nejvíce zkazil lid svou vášnivostí a první
na řečništi jal se křičeti a spílati a v zástěře jirchářské řečnil,
kdežto ostatní v slušném šatě mluvili. Potom po těchto
T h e r a m e n e s , syn Hagnonův, byl vůdcem druhých,
vůdcem lidu K 1 e o f o n, hotovitel lyr, jenž plat dvou
o b o l ů 3) první poskytl. A po nějaký čas se dával, až jej
zrušil K a l l i k r a t e s z Paianie, jenž první přislíbil, že přidá
ku dvěma obolům ještě třetí. T yto muže oba odsoudili ovšem

*) V p řed ch á zející č á sti n en í jm en ován ja k o v ů d c e strany d e m o ­

kratick é, p o u z e v hl. 22, 5 je st u čin ěn a zm ín ka o je h o v y o b c o v á n í so u d em
střep in o v ý m .
2) P o d o b n ě T h u k y d id e s, syn M elesiův, p o litic k ý o d p ů rce P erik leů v,
n en í v čá sti p ř e d c h á z ející jm en ován ja k o v ů d ce strany aristok ratick é.
R. 442. př. Kr. byl so u d e m střep in o v ý m v y p o v ězen .
*) P latem d v o u o b o lů (S lco^ s U cí), n ašich asi 30 h, rozu m í se o b y čejn ě
t. zv. &£(ůQiy.úv, k teré d o stá v a li ch u d í o b č a n é ze státn í p ok lad n y o jistý ch
sla v n o ste c h jak o vstu p n é d o d ivad la, ale m im o to také, aby si o v e lik ý c h
s v á tc íc h přilepšili na stravě. D io b e lie s e v y p lá c ela na vyk á zá n í p ou k ázk y.
D o d o b y ob jevu A risto telo v y P o liteie a th é n sk é p řip iso v á n o b y lo z a v ed en í
th e o r ik P erik leo v i. P erik les však zaved l plat porotní. Srv. hl 27, 4. O za­
v e d e n í z v lá štn íh o úřad u pro správu th eo rik srv. str. 71, pozn. 2. — D le n ě ­
kterých však je st d io b e lie n e p r á v e m sto to ž ň o v á n a s th eorik em . S p íše
to byla p e n ě ž itá p od p ora na vý živ u pro c h u d é ob čan y v tě žk ý ch
•dobách v á lečn ý ch z a v ed en á na sk lon k u války p elo p o n n esk é.
4*
 52

později k smrti. Neboť lid z pravidla, kdykoli byl oklam án,

později nenávidí těch, kteří jej svedli k činům nesprávným.
4 Po Kleofontovi přejímali již ustavičně vůdcovství lidu
mužové, kteří chtěli drze si vésti a lidu se zavděčovati, při-
hlédajíce toliko k přítom ném u okamžiku.
5 Nejlepšími asi politiky v A thénách po starých byli
N i k i a s , T h u k y d i d e s a T h e r a m e n e s . O Nikiovi
a T hukydidovi tém ěř všichni souhlasí, že to byli mužové
nejenom dokonalí, nýbrž také státníci a že veškeru obec s p ra­
vovali dle příkladu předků, v úsudcích však o Theram enovi
jest spor, poněvadž za něho ústavní pom ěry byly plny zmatků.
Avšak ti, kteří nesoudí pouze povrchně, jsou to h o mínění, že
Theram en es nechtěl všecky ústavy rušiti, ja k tvrdí jeho p o ­
mluvači, nýbrž všecky podporovati, po k u d se ničeho n e ­
zákonného nedopustily, ježto dovedl vpraviti se do všech, což
právě jest úkolem dobrého o b ča n a; nezákonitostem však ne­
povoloval, nýbrž raději uvaloval na sebe nenávist.

H l a v a XXIX. Pokud ovšem štěstí válečné bylo v rovno­

váze, pevně se drželi demokratie. Ale když po porážce na
Sicilii převahy nabyla moc Lakedaim onských pro spojenectví
s králem, byli přinuceni dem okratickou ústavou hnouti a do-
saditi vládu se čtyřmi sty mužů v čele, při čemž měl
řeč před hlasováním M e 1 o b i o s, *) návrh sám podal
P y t h o d o r o s , syn Anaflystiův. Lid pak dal se k té změně
přemluviti nejvíce domněním, že král ve válce spíše jim p o ­
může, upraví-li ústavu oligarchicky.
2 Návrh P ythodorův byl takovýto:
L id necht zvolí kromě desíti probu lii2) j i ž ustanovených
je š tě jiných dvacet členu z mužů přes čtyřicet let starých, kteří
p o d a jí návrhy o záchraně státu, zavážíce se přísahou, že opravdu
učiní návrhy, které budou pokládati za nejlepší pro obec. B udiž
však dovoleno komukoli z ostatních občanu návrhy činiti, aby

’) B e zp o ch y b y ten týž, jen ž p o z d ě ji byl č le n e m vlád y třiceti tyrannů v.

2) T ě c h to d e se t p r o b u l ů b y lo zv o le n o p o p orážce A th eň a n ů na
Sicilii, aby učinili op atřen í ve p r o sp ěc h státu , h lavn ě ab y d ozírali na
výdaje.
 53

mohli si vybrati ze všeho nejlepši. K l e i t o f o n 1) navrhl totéž

co Pythodoros, připojil však ještě, aby zvolení mimo to p ro ­
zkoumali sta ré zákony, kteréž d a l Kleisthenes, když zřizoval
ústavu demokratickou, aby vyslechnouce i ty, mohli nejlepší tirády
učiniti, je žto dle jeho mínění tístava Kleisthenova nebyla lidová,
nýbrž podobná Solonově.
Zvolení nejprve navrhli, aby prytanové byli povinni 3
všecky návrhy o záchraně státu dáti odhlasovati, dále zrušili
žaloby pro nezákonné návrhy, 2) eisangelie 3) a předvolání

*) K leito fo n , sn ad žák S ok ratů v, d le n ě h o ž je st pojm en ován té ž

je d e n d ia lo g P la to n o v i n eprávem přičítaný.
2) P roti k aždém u, k d o navrhl zák on neb p sefism a p r o tizá k o n n é ,
m ohla d o roka o d e d n e, k d y návrh byl p od án neb přijat, u n om oth etů ,
p od án a býti žalob a (ygacpr] nciQccvúficov). P ro tizá k o n n o st týk ala se buď
o b s a h u , t. j., že n o v ý zák on n eb p sefism a o d p o ru je platném u zákonu ,
že je st šk o d liv ý , n e b f o r m y . K d o třik ráte byl o d s o u z e n tiuqcivóimův ,
propad l č á ste č n é atim ii, t. j. p ozb yl práva čin iti n ávrhy lidu. T y to ža­
lo b y b yly p ok lád án y za och ran u d e m o k ra tick éh o zřízen í a proti nim
sm ě řo v a la v první řadě op atřen í oligarch ů v.
3) Ze tří d ruh ů e i s a n g e l i e (ílauyyzU ct) u gram m atik ů p řip om e­
n u tých , n e jd ů le ž itě jší je st eisa n g elie, která se p od ávala z pravidla u rady,
a le n ě k d y též přím o v e k k le sii a týk ala s e m im ořád n ých tě žk ý ch zločin ů
v y tč en ý ch v t. zv. vó/.los tlo a y y sktw ó g , je h o ž z n ěn í v hlavn ích rysech
zn á m e z H ypereida. B yly to h lavn ě t ř i k a teg o rie z lo č in ů : 1. p o k u s
převratu ú s t a v y ; 2. v e l e z r á d a ; 3. ú p l a t n o s t ř e č n í k ů v .
Ž alobu tu to m ohl p od ati p ísem n ě k a žd ý o b čan u rady. R ad a pak roz­
h od la o přijetí n e b zam ítn u tí e isa n g e lie . V prvním případě byl o b ­
ž a lovan ý buď ih n ed z a tče n a n eb m usil n ab íd n ou ti tři rukojm í. A však
při e isa n g e lii z v e le zr á d y a p o k u su převratu ú stavy rukojm í se n e ­
p řipou štěli. P otom je d n a lo s e o ža lo b ě v radě, zd a vin en , či n ev in en .
R ozh o d la -li v ě tšin a pro vinu , n a sta lo d alší jed n á n í o t r e s t u , m á-li
to tiž rada o d s o u z e n é h o p o k u to v a ti v m e zích sv é p ravom oci (d o 500
d r a c h e m = asi 450 K). U znala-li v ša k rada, že zločin zaslu h u je tr est
v ě tší, o d e v z d a la v ě c th esm o th etů m a ti h elia stů m (porotců m ) neb
v z n e sla v ě c ku k o n ečn ém u rozh od n u tí na e k k le sii. Ž alobci n eh rozilo
ž á d n é n e b e z p e č e n s tv í, ani v tom případ ě, k d yž se ani pětina p o ro tců
n e v y slo v ila pro vinu.
D ruh é d va dru h y e isa n g e lie jso u : 1. p r o t i v e ř e j n ý m d i a i -
t e t ů m (rozh od čím ) pro p o r u šen í úřed n í p o v in n o s ti; 2. p r o t i
m a n ž e l ů m , k teří šp a tn ě nak ládají s o siřelým i d ěd ičk am i, p r o t i
54

k soudu, x) aby každý z Atheňanů, kdo by chtěl, mohl po

raditi ve věcech, o něž se jedná. Jestliže by však někdo pro
to chtěl buď penězi pokutovati 2) neb předvolati neb na soud
poháněti, budiž udán a odveden před s tra té g y ,3) stratégové
pak ať jej odevzdají jedenáctipánům 4) k potrestání smrtí.

d ětem , k teré šp a tn ě nakládají s rodiči, n e b o p r o t i p o r u č n í k ů m ,

kteří šp a tn ě nakládají s p o ru čen ci.
V širším význ am u značí elaayyéXXsiv, elactyyeUa k ažd ý druh udání
u so u d u .
') První k rok k p od án í ž alob y zá ležel v tom , že žalující v prů ­
v od u sv ě d k ů (o b y čejn ě d v o u ) v yzval protivníka, a b y s e u rčitéh o d n e
d ostavil k ú řed n ík u , jem u ž n á le že lo p ř e d se d n ic tv í d o ty č n é h o sou d u .
T o to v yzván í n eb p řed volán í slu lo ngóay.lrjaLs n eb Y.lřjGig, sv ě d k o v é
v.i.rjxřjQSQ. V n ě k te r ý ch p říp ad ech m ohl žalu jící d o n u titi p rotivn ík a,
ab y te n to ih n ed k ú řed n ík u se d o sta v il, neb m ocí jej dáti d o v é sti. T u
o d p o v íd á 7cguav.Xr](5Lg řím ském u »in iu s v o ca tio « .
2) R ada (bu le) a jistí ú řed n íci m ěli p rávo v m ezích sv é p ravom oci
o d so u z en ém u u lo žiti přím o p e n ě ž ito u p ok u tu (t. zv. é m ^o lř]) b ez d a l­
šíh o so u d n íh o jednán í. Srv. str. 53, p. 3.
*) ''E v S slI-is (vl. udání) a ánaycůyt] (vl. o d v e d e n í) již od starých
č a sto v e d le se b e jso u jm en o v á n y jak o ža lo b y so b ě p o d o b n é i co do
průb ěh u i n á sled k ů , ba n ě k d y tatáž žalob a ob ěm a term in y je st na­
značen a. F orm y ob ou žalob b y ly přísné. P řed volán í (ngÚGY.lriGi$) n e b y lo
nýbrž o b ž a lo v a n ý byl ih n ed , jak m ile p řed sed a so u d u žalob u přijal,
zatčen aneb m usil n ab íd n ou ti tři rukojm í. A p a g o g e b y lo u ž ív á n o
proti sp rostým zlo čin ců m (xccvotigyoL) při čin u ( ín avtncpdigco) d o p a d en ý m
Z ločin ec ta k o v ý byl ih n ed d o v ě z e n í o d v e d e n , a p řizn al-li se, p otrestán .
P ozd ěji m ísto sk u te č n é h o o d v e d e n í m oh lo n a sto u p iti p íse m n é udání,
k teré rovn ěž slu lo áitaycoyř]. R o v n ěž výraz é n ’ avrocpágcp byl p ozd ěji
osla b en a značil » p a t r n ě , z j e v n ě « . K zlo čin ců m to h o druhu byli
p očítán i: kapsáři, k d o šaty k rad ou , lidi unášejí, sv atok rád ci, n ám ořští
lup iči, vrah ové a j. Žaloba e n d e i x i s sm ěřovala zv lá ště p roti těm , kteří
p ostižen i byli při čin ech , k teré právě jim zák on em b y ly zak ázán y na př.
byl-li atim os (b e z ec tn ý ) p řistižen , an v y k o n á v á práva p ř íslu šíc í p o u ze
o bčanů m epitim n ím . T r e st ve v ě tšin ě případ ů byla sm rt. E n d e ix í
a ap agogou v y h r o ž o v á n o b y lo zvláště v d o b á ch p oh n u tý ch . Znám ý
příklad p o sk y tu je S o k ra tes, jen ž jak o p řed sed a prytan ů n ep řip u stil
h lasován í o str a téz ích v b itv ě u A rgin u s r. 406 př. Kr. Srv. P laton ovu
A p o lo g ii 32 B. Na n ašem m ístě z v lá ště zračí s e terroristick á p o v a h a
to h o to op a třen í zřeteln ě v tom , že e n d e ix e i ap a g o g e o d k ázán a je st
stratégů m a ti mají právo o b v in ě n é h o o d e v z d a ti sb oru je d e n á c ti
k p op ravě.
4) O sb oru je d e n á c ti srv. hl. 52, 1.
 55

Potom upravili ústavu tímto způsobem : »Důchodů státních 4

nebudiž dovoleno na nic jiného vyn aložiti nes: na válkn, úřadové
p a k všichni ať za stá va jí úřad bezplatné, poku d bude válka,
vyjm a devét archontu, a prytany p ř dvé úřadující. Z těchto každý
ať dostává tř i oboly denně. O statní správa státu zcela nccht
se svěří těm z Athénami, kteří nejvíce jso u s to i svou
osobou i penězi stá tn í povinnosti převzíti, nejméně p ěti tisícům,
pokud bude trv a ti válka. Tito nechť jsou oprávněni i smlouvy
uzavírali, s kým budou chtíti.Z k a žd é p ak f y ly necht
se zv o lí deset mužů přes 40 let starých za účelem, aby
vy b ra li oněch pět tisíc, složíce přísalm na oběti dokonalé.« *)

H l a v a XXX. T y návrhy tedy učinili zvolení. Když

p ak byly přijaty, zvolilo oněch pět tisíc ze sebe výbor sto
mužů, aby vypracovali návrh ústavy. Zvolený výbor učinil
tento návrh a uveřejnil jej.
» Cleny rady na rok ať jsou mužové přes třicet 2
let stá ři bezplatně. Z těchto ať se volí stratégové
devět archontu, hieromnemon, 2) taxiarchové, hipparchové,
fylarchové, velitelé pevností 3), deset pokladníků posvát­
ného pokladu bohyně Athény a ostatních bohů, 4) helleno-

*) D ok on alým i ob ětm i (ítQuct, ísoá t í I eik ) rozu m ějí se h lavn ě

ž er tv y d o sp ělé, b ezvad n é.
2) '¡sQOfivrjiicov byl v y sla n e c o b c e řeck é, p říslu šící d o am fiktyonie
d e lfsk é . V e h lavn ích sc h ů zíc h m ěl hlas a p ečo v a l o sp o le č n o u b o h o ­
slu žb u . N ap roti tom u p y l a g o r o v é b yli p o u z e rádci přidaní h iero-
m nem onů m za p o m o cn ík y .
3) O ú ř ed n ících v o je n sk ý ch viz hl. 61.
4) P o k l a d n í c i b o h y n ě A t h é n y (ta fiía i /zw v leqčov XQfl^úzcovJ
zrjq ’Afr/jvaLccs, zccpíat z?/g iřsoi)) sp ra v o v a li ch rá m o v ý pok lad b oh yn ě,
p o sv á tn á nářadí a dary v o tiv n í. O d r. 454 př. K r., k d y pok lad n a sp o l­
k o v á byla p řen esen a d o A th én , o p a tro v a li i tu to stá tn í pok ladnu . D o
p o k la d u b oh yn ě plynul n ejen 60. díl sp o jen ec k ý c h pop latk ů (t. zv. an-
cigxó), n ýb rž ta k é p řeb y tk y zb ývající p o zap raven í v še c h výdajů. P en íze
p o sv á tn é u lo ž en y b yly v t. zv. O p i s t h o d o m u , n o v ě zřízeném p o
zn ičen í sta r éh o chrám u A th en in a o d P eršan ův. R. 435/4 př. Kr. byly
té ž p o k la d y o sta tn ích b oh ů , k teré d o su d b y ly c h o v á n y v jed n o tliv ý ch
ch rám ech p od sp rá v o u zv lá štn ích p ok lad n ík ů v, u lo ž en y v O p isth o-
d o m u a sp rá v a jejich sv ě ř e n a k o lleg iu d e síti p ok lad n ík ů (tcvuiat to)v
 56

tamiové, *) dvacet správců všech ostatních obecních pokladu, aby

spravovali příslušné peníze, obétníci a obstaravatelé, každých
po desíti. Tito všichni necht se volí z těch, k teří jso u právě
členy rady, a sice z většího počtu navržených. Všichni ostatní
úřadové buďte voleni losem, nikoli však z členu rady. Helleno-
tam iové', kteří budou p rávě spravovati pokladnu, nebuďtež po tu
dobu zároveň cleny rady.
3 Rada skládající se z občanu majících věk svrchu udaný
necht se rozdělí ve čtyři oddíly pro příštč a z těch oddíl losem
ustanovený necht úřaduje. Podobně i ostatní nechť se p řid ě lí
k jednomu ze čtyř oddílu. Výbor stočlenný necht rozdělí sebe
a ostatní na čtyři d íly co možná stejné a jeden vylosují. Vy­
losovaný d íl p ak necht rok tvoří radu.
4 Ti nechť se ra d í, j a k by dle míněni jejich nejlépe se vedla
správa státních peněz, aby zů staly zachovány a pouze na nutné
věci se vynakládaly a rovněž o ostatních záležitostech dle své
možnosti nejlépe. Budou-li pak chtíti o něčem se poradili s větším
počtem, necht povolá každý důvěrníka, kterého bude chtíti, z těch,
kteří m a jí stejné stáří. Sezení ra d y ať se konají každých pět
dn í, nebudou-li jich potřebovati více.
5 Rada pak necht losem vyvolí devět archontu. Výsledek hla­
sování nechť zkoumá výbor pětičlenný, losem zvolený z rady, a z toho
zase jeden člen necht se vylosuje na den, je n ž by dá va l hlasovali.
Tento výbor pětičlenný necht losem ustanoví pořadí těch, kteří
chtějí předstoupiti p řed radu, a sice nejprve a t se vy říd í věci
náboženské’ za druhé hlasatelé\ za třetí vyslanectva a za čtvrté

číXXcov d-etiv). Na sk lo n k u válk y p e lo p o n n e sk é 406/5 př. Kr. byla o b ě

k ollegia p ok lad n ík ů slo u č e n a v je d e n úřad s titu lem : xuiiLca xčov Isqó&v
XQrjfiÚTcov xfjg ’A &rjvág xcti xcov cíXXcov ířsáiv, jak z n a še h o m ísta p atrn o.
A v ša k n e d lo u h o p otom (m ezi r. 390/89 a 385/4) byla o p ě t o d d ěle n a
(srv. hl. 47). O d k o n ce IV. sto l. se v ů b ec nepřipom ínají.
*) Ú řad H ellen o ta m iů ('EXXqvoxctfiLciL) zřízen byl záro v eň se z a lo ­
žen ím prvníh o d e lsk o -a ttic k é h o sp o lk u n ám ořsk éh o. B ylo jich d e se t
a v o len i byli z A th eň anů . K ažd ý člen měl p ř íse d ícíh o (náQsSgog^. A ž
d o r. 454 př. Kr. síd leli na D elu . Ú k o le m jejich bylo vybírati d a n ě
sp o jen ec k é (cpúooi) a sp ravovati je. Ú řad te n to trval p o u ze v V . stol.,
p o zd ěji nahrazen byl p ok lad n ík em p en ěz válečn ých ( t K^iíag tcov gxqccxlu)-
t ixcDv).
 57

■věci ostatní. Věci válečné vsa k , kdykoli bude třeba, necht bez
losování, předvedouce stratégy, projednávají.
Kdo z clenu rady se nedostaví v dobu ustanovenou r>
a dříve s i nevymůže dovolenou od rady, necht zaplatí drachmu
z a každý den.«

H l a v a XXXI. T en to tedy návrh ústavy učinili pro

budoucnost, pro nynější dobu t e n t o :
»R ada nechť sestává ze čtyř set členil, j a k to bývalo za
starých dob, po čtyřiceti z každé fy ly . Členové j e j í necht se
vo lí losem z navržených přes třicet roku starých, kteréž zvolí
příslušníci fy ly . Tito budou ustanovovati úředníky, učiní návrh
stran znění přísahy, kterouž j e s t třeba s l o ž i t í a učiní opatření
stran zákonu, skládání úctu a ostatních věcí, ja k u zn ají za
prospěšné.
Ř íd iti pak se budou zákony, které budou dány o záleží- %
tostech státních, a nesmějí jim i hýbati ani dáti jin é zákony.
Stratégové pro nynějšek a t se volí ze všech p ěti tisíc, rada
pak, a ž nastoupí 11a úřad, a t n ařídí přehlídku vojska a vy ­
bere deset mužů a písaře pro ně. Zvolení necht úřadují
následujícího roku s néobmezenou mocí a , budou-li čeho po ­
třeb ováti, a t se poradí s radou.
Nechť zvo lí též jednoho hipparcha, deset taxiarchú a deset 3
fylarchů , p ř íš tě však nechť volbu těchto vykoná rada dle návrhu
ústavy. Z ostatních úřadů vyjm a radu a stratégy nebudiž
dovoleno ani těmto, ani nikomu jiném u za stá va ti týž úřad více­
krát e než jednou.
Aby pak pro p říště oněch čtyři sta bylo rozděleno ve čtyři 4
oddíly, až jednotlivým připadne s ostatními zasedati v radě,
necht rozdělí j e výbor stočlenný.«

H l a v a X X X II. T uto tedy ústavu navrhl výbor sto­

členný, kterýž od oněch pěti tisíců byl zvolen. A když návrhy,
kteréž A r i s t o m a c h o s dal odhlasovati, byly stvrzeny od
lidu, rada za archonta K a l l i a , prve než doúřadovala, byla R. 4i 2[i
 58

zrušena čtrnáctého thargeliona,1) rada p ak čtyř set n astou­

pila 22. thargeliona. Měla však rada losem zvolená nastoupiti
teprve 14. skiroforiona.
2 T ím to způsobem tedy bylo zavedeno zřízení oligarchické,
za archonta Kallia, asi sto let po vypuzení samovládců, nej­
více přičiněním P e i s a n d r a , A n t i f o n t a a T h e r a m e n a ,
mužů to jak z rodu vznešeného pocházejících, tak rozum ­
ností a bystrostí politickou slávy požívajících.
3 Po zavedení této ústavy sbor pěti tisíc zvolen byl pouze
na oko, neboť vláda čtyř set s desíti vladaři neobm ezeným i
usadivše se v radnici ovládali město a vyslavše poselstvo k La-
kedaim onským snažili se válku odkliditi na tom základě, aby obě
strany podržely, co právě mají. Když však onino nechtěli o míru
slyšeti, nevzdají-li se také vlády na moři, přestali vyjednávati.

*-/0 H l a v a XXXIII. V láda čtyř set potrvala asi čtyři m ě­

síce a úřad vedl z nich zvolený M n e s i l o c h o s dva m ě­
síce za archonta T h e o p o m p a , jenž vedl ú řa d ostatních
deset měsíců. Když však v nám ořské bitvě il Eretrie utrpěli
porážku a E uboia celá od padla vyjma pouze Oreos, tu lid
rozmrzelý touto nehodou více než všemi předešlými (neboť
z E uboie měli větší užitek než z Attiky), svrhli vládu čtyř set
a správu odevzdali pěti tisícům vybraným z těch, kteří si mohli
poříditi výzbroj,2) odhlasovavše, aby žádný úřad nebyl placený.

*) A t t i c k ý r o k byl tak zv. vázan ý rok lu n n ý o d v a n á cti m ě sí­

cích. M ěsíc m ěl buď 29 n eb 30 dní, rok 354 dny. V yrovn án í s rok em
slu n ečn ý m d ě lo se p erio d ick ý m vk lád án ím tř in á cté h o m ě síc e o 30 d n ec h .
A ttick ý rok p očínal v p o lo v ici n a še h o červ en ce.
Jm éna m ěsíců js o u : H e k a t o m b a i o n (č er v e n e c -sr p e n ), M e t a -
geitnion (srp en -září), B o ě d r o m i o n (září-říjen), P y a n o p s i o n
(říjen - listop ad ), M a i m a k t e r i o n (listop ad - p r o sin e c ), P o s e i d e o n
(p r o sin e c -le d e n ), G a m e l i o n (led en -ú n or), A n t h e s t e r i o n (únor-
b řezen ), E l a f e b o l i o n (b ř e ze n -d u b e n ), M u n i c h i o n (d u b e n -k v ěte n )
T h a r g e l i o n (k v ě ten -če r v en ), S k i r o f o r i o n (č er v en -če rv e n e c ). V k lá ­
d an ý m ě síc slul d r u h ý P o s e i d e o n m ezi P o se id e o n e m a G am elion em .
2) Ú sta v a z 411/10 př. Kr. m á p o d o b n o st s ú sta v o u D r a k o n to v o u
v y líč e n o u v hl. 4., z č e h o ž n ěk teří so u d í, o v še m n ep rávem , že misto-
o ú sta v ě D r a k o n to v ě je st cizí p říd avek , jiní, že n e z a slu h u je h o d n o ­
v ě rn o sti.
 59

Hlavními původci toho svržení byli A r i s t o k r a t e s 1) 2-

a T h e r a m e n e s , kteří se nesrovnávali s počínáním si vlády
čtyř set. Neboť vše vyřizovali o své vůli nic nevznášejíce na
sbor pěti tisíc. A dobře, jak se zdá, byli spravováni v této
době, ve které byla válka a vláda vybrána byla z vojska.

H l a v a X X X IV . T ěm to tedy odňal vládu lid rychle.

Šestého pak roku po svržení vlády čtyř set, za archonta
K a l l i a z Angely,2) po nám ořní bitvě u Arginus nejprve s&R.406is
stalo, že lid dav se oklamati od štváčů o d s o u d il3) jedním
hlasováním všech deset stratégů, kteří v té bitvě zvítězili,
ačkoli někteří ani bitvy se nezúčastnili, jiní pak na cizí lodi
se zachránili. Potom když L akedaim onští nabízeli, že Dekeleii
opustí s tou podm ínkou, aby obě strany podržely, co mají,
a mír učinily, tu někteří horlivě o to usilovali, avšak lid ne­
přistoupil na to, dav se oklamati od K l e o f o n t a , jenž míru
zabránil tím, že přišel do sněmu opilý a ve zbroji a pravil,
že k míru nesvolí, nevydají-li L akedaim onští všech měst.
Nedovedše tehdy d obře užiti stavu věcí, za nedlouho 2
poznali svou chybu. Neboť následujícího roku, za archonta
A l e x i a, utrpěli porážku v námořní bitvě u K o z í c h R-wsn
ř e k . T a měla v zápětí, že L y s a n d r o s stal se pánem Athén
a ustanovil vládu třiceti tímto způsobem.
Když byl mír mezi nimi zjednán s tou podm ínkou, že 3
se budo u spravovati starou ústavou, d em o kraté snažili se
zachrániti ústavu dem okratickou, ze šlechticů ti, kteří byli

*) A r i s t o k r a t e s , syn S k elliů v, je h o ž rod v e d le rodu N ikiova

a P erik leova patřil k n ejv zn ešen ějším v A th én á ch , byl sám člen em
vlád y čtyř s e t a s ic e přidal se k straně m írné. H o rliv ě s e zú častn il
stržen í h radeb na E e tio n eii. Byl též jed n ím ze stratégů , k teří p o
v ítě z n é b itv ě n ám ořsk é u A rgin u s r. 406 př. Kr. k sm rti byli o d ­
so u z e n i.
2j A n g e l e {’Ayyeb']) je st d é m o s fyly zv a n é P andion is. P říd avk em
»z A n g ely « rozlišen te n to K allias o d arch o n ta ste jn é h o jm én a z r. 412'1
př. Kr.
8) V y já d řen í A r isto te lo v o je st p o n ěk u d n ep řesn é. H lasováním
(zsigoTovícč) v e k k le sii rozh od ! lid to lik o , že v še c h d e se t stratégů má
najednou býti so u zen o. O d so u ze n í sam o dálo se h la so v a c ím i
kam énky.
 60

v klubech *) a z vyhnanců ti, kteří po míru se navrátili, to u ­

žili po oligarchii, naproti tomu ti, kteří nepatřili k žádném u
klubu, ale vyrovnali se každému z občanů, chtěli míti starou
ústavu; k těm to patřil A r c h i n o s , A n y t o s , K l e i t o f o n , 2)
F o r m i s i o s 3) a mnozí jiní, nejčelnější však z nich byl
Theramenes. Poněvadž však L y s a n d r o s přidal se
k oligarchům, lid jsa zastrašen byl nucen hlasovati pro
oligarchii. Návrh učinil D r a k o n t i d e s 4) z Afiden. 5)

H l a v a X X X V . T ím to tedy způsobem vláda třiceti byla

r . 404i3 zavedena za archonta P y t h o d o r a . Stavše pak se pány
města, ostatních snesení o ústavě si nevšímali, nýbrž usta­
novivše pět set členů rady a ostatní úřady z tisíce navržených
a přibravše si deset vladařů v Peiraieu a jeden áct dozorců
státního v ěz en í6) a tři sta bičovníků na pomoc, drželi
město ve své moci.
2 Z počátku sice chovali se k občanům um írněně a tvářili
se, jako by tíhli k ústavě staré, a zákony Efialtovy a Arche-
s tr a to v y 7) o Areopagitech odstranili s chlumu Areova a ze
zákonů Solonových ty, které zavdávaly příčinu ke sporům 8)

1j O p olitick ých k lu b ech (h etairiích ) viz str. 40, p. 2.

*) O K l e i t o f o n t o v i srv. str. 53 p. 1.
3) F o r m i s i o s , h o rliv ý sto u p e n e c d e m o k r a tie, byla o so b n o st
v elezn ám á v A th én ách již sv ý m zev n ějšk em . N osil velm i d lo u h é vlasy
a v o u sy a žil ro zk o šn ick y . P roto jej k o m ik o v é stíh ali p osm ěch em . Byl
té ž člen em v y sla n e c tv í, k teré p o d v e d e n ím E p i k r a t a o d e b r a lo se
r. 388 př. Kr. ku králi p ersk ém u a n e sla v n ě proslu lo s v o u ú p la tn o stí.
N avrátiv se s T h ra sy b u lem a osta tn ím i d em o k ra ty r. 403/2, učinil
návrh, aby pln é právo o b č a n sk é o m e z e n o b ylo p o u ze na ty, kteří mají
p ozem k y, čím ž b y asi 5000 ob čan ů , h lavn ě o b c h o d n ík ů , k teří m ěli jen
jm ěn í m ovité, b ý v a lo z b a v e n o práv p olitick ých . N ávrh je h o vzbudil
p ru d k ý od p o r a propadl.
4) D r a k o n t i d e s , č lo v ě k n ičem n ý, ča sto k rá t o d s o u z e n ý , byl tak é
sám č le n e m vlád y třiceti tyrannů v.
') ''Aipt.8v<xL, "AcpiSva byl a ttick ý d é m o s fy ly zvané A i a n t i s .
®) R ozu m ějí se t. zv. oí evdev.u, 8eaiiocpvi.av.ss, o nichž viz hl. 52, 1.
7) A r c h e s t r a t o s , v ů d c e a th é n sk é stran y d em ok ratick é. Sn ad
p om áh al E fialtovi při je h o ú tok u na m oc A reop agu .
•) Srv. hl. 9, 2.
 61

a ta k zrušili neobm ezenou moc, která byla v rukou

soudců, předstírajíce, že ústavu napravují a sporné véci
z ní odstraňují. N a př. bez výminky platným jednou
pro vždy učinili zákon, aby každý odkázati mohl m ajetek
svůj, komu by chtěl a odstranili znesnadňující přídavek
»nebyl-li o d k a z a t e l š í l e n ý n e b s t á ř í m s e š l ý n e b
o d m a n ž e l k y p ř e m l u v e n » , za tím účelem, aby udavači
nem ohli žalovati. P odobně si počínali i v ostatních věcech
Z počátku tedy tak jednali, udavače a ty, kteří lidu 5
k libosti mluvili proti jeho prospěchu a zhoubnou činnost
rozvíjeli a podlí byli, dávali popraviti, z kterýchžto skutků
obec měla radost, majíc za to, že tak jednají pouze pro
blaho obce.
Když však obec dostali více ve svou moc, nešetřili nikoho 4
z občanů, nýbrž dávali popraviti občany, jměním, rodem
a vážností vynikající, chtějíce se zbaviti strachu z nich a jmění
jejich uloupiti. A v k rá tk é době zahubili nem éně než 1500
občanů.

H l a v a X X X V I. Když tak to město upadalo, T h e r a -

m e n e s rozmrzen jsa řáděním jejich, radil jim, aby ustali od
nezřízeného počínání a aby poskytli nejlepším občanům
účastenství ve správě státní. Oni z počátku se proti tomu
vzepřeli, avšak když roznesly se ty řeči mezi lid a většina
k Theram eno vi přátelsky se chovala, ulekše se, aby on, stana
se náčelníkem lidu, vládu jejich nesvrhl, vyberou t ř i
t i s í c e o b č a n ů , chtějíce jim dopřáti účastenství ve správě
státní.
T h e r a m e n e s však opět káral i toto rozhodnutí, předně, 2
že chtějíce účastenství poskytnouti občanům váženým,
toliko třem tisícům poskytují, jak o b y občanská způsobilost
pouze tímto počtem se omezovala, za druhé, že dopouštějí se
dvou nesrovnatelných protiv,1) totiž že zavádějí vládu násilnou,
ale slabší proti moci ovládaných. Oni však toho nedbali

') N e sr o v n a te ln o st p ro tiv z á le že la d le m ínění T h era m en o v a v tom ,

že vláda tř ic eti tyrannů, a č k o li ch těla dále vlá d n o u ti n e o b m e z e n é
vložila p řece správu státu v ru ce tři tisíců občanů , jím ž p říslu šel d oh led
 62

a s výběrem oněch tří tisíců po dlouhou d ob u otáleli a jm éna

vyvolených v tajnosti chovali a kdykoli se konečně rozhodli
je uveřejniti, jedny ze zaznamenaných opět vymazovali a d ru h é
z těch, kteří nebyli zaznamenáni, pojali v seznam na místo nich.

H l a v a X X X V II. Když již nastala zima a Thrasy bulo s

s uprchlíky obsadil F y l u *) a výprava, kterou vláda třiceti
podnikla proti nim, s nezdarem skončila, rozhodli se odejm outi
ostatním občanům zbraně a T h eram en a zahubiti tímto způ­
sobem.
2 Přednesli v radě dva zákony k odhlasování, z nichž jeden
dával vládě třiceti pravomoc usmrtiti z občanů, k d o nebyl
pojat do seznamu tří tisíců, druhý zbavoval ochrany přítom né
ústavy každého, kdo se zúčastnil zboření hrad eb v E e t i o n e i i 2)
aneb kdo dopustil se nějakého nepřátelského činu proti vládě
čtyř set, která zařídila dřívější oligarchii. V obou však těch
věcech měl účastenství právě Theram enes, tak že po přijetí
těch zákonů byl zbaven ochrany ústavy a vláda třiceti byla
oprávněna jej usmrtiti.
3 Po odstranění T h eram en a odňali zbraně všem, vyjma
ony tři tisíce, a i v ostatních věcech velice v ukrutnosti a
nad jejich činy. Buď te d y m ěli tyranni v lá d n o u ti d ále n e o m e z e n ě , n e ­
p osk y tu jíce ú č a ste n stv í v e sp rá v ě státu m im o se b e nik om u , aneb, kd yž
se rozh od li u d ěliti práva p olitick á on ěm třem tisíců m ob čan ů , m ěli se
v zd á ti c h o u te k a b so lu tistick ý ch .
*) V ýb orn á p e v n o st F y l e (nyní to rt>vU), jejíž ruiny h radeb d ob ře
za ch o v a n é d o su d pou tají c e s to v a te le , leží 650 m nad h lad in ou m o řsk o u na
vý b ěžk u P arnethu, na nejk ratší c e s tě sp o ju jící A th én y s T h eb am i, k te r o u
úp lně ovlád á. V e lk o le p ý a ú ch v a tn ý je st od tam tu d ro zh le d na rovin u
a th én sk o u , H y m etto s a záliv saron sk ý. O bsazením T h r a sy b u lo v ý m stala
se p e v n o st ta to v elezn ám ou .
*) O p evn ěn í E e t i o n e i e , sk a ln atéh o p o lo o str o v a , je n ž se táhn e
od se v e ru k jih u k ústí p ř ista v il'p e ira jsk é h o , na rozk az strany K ritiovy,
r o zh o d n ý c h to oligarch ů , vzb u d ilo m ezi sam ým i o lig a r c h y sm ěru mír­
nějšíh o zn ep ok ojen í, p o n ěv a d ž se rozšířila p o v ě st, že tam má vsazen a
b ýti sp artsk á p osád k a, ab y trvale o h ro ž o v a la p řístav a A th én y. N e v o le
o b ča n stv a rostla čím dále, tím více. Z ačátek stal s e v Peiraieu. V o jsk o
o b čan sk é, které b y lo u sta n o v e n o k pracím op ev ň o v a cím , v z b o u ř ilo se
a zajalo s v é h o v e litele . T h e r a m en es, jen ž od vlády byl v y slá n jak o
k om m issař, spojil se s e vzb ou řen ým i, kteří p o lo h o to v é o p e v n ě n í strhli.
 63

podlosti zašli. Poslali vyslance do L ake d aim o n a a vinili tam

T h e r a m e n a a žádali za pom oc pro sebe. A L akedaim onští
vyslechnuvše je, poslali harm ostu J) Kallibia 2) asi se sedmi sty
vojínů, kteří přišedše střehli A kropole.

H l a v a X X X V III. Potom když uprchlíci z Fyly obsadili

Munichii a zvítězili v bitvě nad pom ocníky vlády třiceti,
s tra n a m ěstská ustoupivši po té porážce a shromáždivši
s e d ru h é h o dne na náměstí, svrhla vládu třiceti a vyvolila
z o b č a n s t v a d e s e t s neobm ezenou mocí, aby válku ukon ­
čili. Ti však přejavše vládu, toho, k vůli čemu byli zvoleni,
nedbali, nýbrž posílali do Lakedaim ona, prosíce za pom oc a
vypůjčujíce si peníze.
Když pak to těžce nesli ti, kteří byli účastni práv 2
občanských, tu oni obávajíce se, aby nebyli svrženi s vlády,
a chtějíce zastrašiti ostatní, což se jim také podařilo, dali
zatknouti D e m a r e t a , nejpřednějšího z občanů, a popraviti.
T ím způsobem drželi vládu pevně v rukou, v čemž 3
jim pom áhal K a l l i b i o s a přítom ná posádka peloponneská
a krom ě toh o někteří z jezd c ů .3) Z těchto totiž někteří nej­
více ze všech občanů o to usilovali, aby uprchlíci z Fyly se
nevrátili.

l) Sparťané, z v ítě z iv še nad A th eň a n y v e v á lce p e lo p o n n e sk é ,

p o tla č o v a li v šu d e zřízen í d e m o k r a tick á a z a v á d ě li vlád y olig a rch ick é,
o b y č e jn ě s d e síti m uži v č e le (S m a g iia i, 8tyia8c(Q%iciL), k teré m ěly oporu
v p o sá d c e, jíž v e le l h arm osta ze Sp arty d o sa z e n ý . — P ů v o d n ě byli
h a rm o sto v é p o sílá n i d o krajů p erioik y o sa z e n ý c h , aby je d rželi v p o d ­
d an osti. P o zd ěji byli vysílá n i ta k é m im o zem i, čím ž dali Sparťané na
je v o , že n e č in í p o d sta tn éh o rozd ílu m ezi p o d d a n ý m i kraji v L a k o n ii
a cizím i m ěsty, která s e jim d o b ro v o ln ě n eb z p řin u cen í p od dala. H ar­
m o sto v é z o d p o v ě d n í b yli přím o eforům .
a) K a l l i b i o s , hrubý a n a d u tý Sparťan, jen ž si d o v o lo v a l n á sil­
n o sti i na o b č a n e c h a th én sk ý ch . A u t o l y k a , m la d éh o m uže, jen ž v n ě ­
k olik a z á p a se c h byl vítězem , zbil v e ře jn ě na ulici, p o n ěv a d ž prohrál
s ním p r o c e s a k d yž se te n to bránil, p ř e d v e d l jej jak o z lo č in c e před
L ýsan dra. L y sa n d e r je h o jed n án í n esch válil, ale K allib ios po o d c h o d u
L y sa n d ro v ě dal jej u sm rtiti.
8) Jízda a th é n sk á , k teráž byla vyb írán a z rodin n e jb o h a tších a
n eju rozen ějších , tvořila korp oraci sm ý šle n í r o zh o d n ě olig a rch ick éh o .
 64

4 A le k d y ž tito z m o c n ili se P e i r a i e a a M u n i c h i e a je žto

v e š k e r e n lid k n i m se p řid a l, ve v á l c e m ě li p ř e v a h u , t u s v r h š e
o n ě c h d e s e t, k t e ř í n e j p r v e byli zvoleni, zvolili j i n ý c h deset,
k t e ř í se z d á li b ý ti nej lepším i, j ic h ž úsilí a h o r liv o s ti s e p o d a ř i l o ,
ž e n a r o v n á n í se s t a l o a d e m o k r a t é d o m ů s e n a v r á tili. N ej­
č e ln ě jš í z n ic h by li R h i n o n 1) z P a i a n i e 2) a F a y l l o s
z A c h e r d u n t a . 3) T i t o to tiž, d ř ív e n e ž p ř iš e l P a u s a n i a s , v y j e d n á ­
vali s d e m o k r a t y v P eiraieu a p o je h o p říc h o d u h o r liv ě se
z a s a d ili o jic h n á v r a t .

5 N e b o ť m ír a n a r o v n á n í s k o n c o v a l t e p r v e P a u s a n i a s , k r á l
la k ed aim o n sk ý , s d e s íti s p r o s t ř e d k o v a t e l i , 4) k te ří p o zd ě ji n a
j e h o n a l é h á n í přišli z L a k e d a i m o n a . R h i n o n a j e h o s o u d r u z i byli
p o c h v á l e n i p r o b la h o v ů li k d e m o k r a t ů m . N e b o ť tito , a č k o l i ú ř a d
o b d r ž e li za v l á d y o lig a r c h ic k é , účty složili za v l á d y d e m o ­
k r a ti c k é , a p ř e c e n i k d o v n ič e m p r o t i n im s tí ž n o s ti n e p o d a l ,
an i z t ě c h , k t e ř í z ů s ta li v m ě s tě , ani z t ě c h , k t e ř í z P e i r a i e a
se vrátili. P rávě p ro to ta k é za stratég a R hinon ih ned byl
zvolen.

Hlava X X X IX . S talo p a k se n a r o v n á n í za a r c h o n t a
r . 40312 E u k 1e i d a za t ě c h t o p o d m í n e k . T i z A t h e ň a n ů , k t e ř í v m ě s t ě
z ů s t a l i 5) a c h t ě j í se v y s tě h o v a t i, n e c h ť b y d l í v E l e u s i n ě 6) j a k o
občané plnoprávní, nezávislí, sa m o sta tn í, p o ž í v a jíc e svých
s t a tk ů .

’) R h i n o n ( Tívcov,), aristok rat, byl n e jd ů le ž itě jší o so b n o stí v lá d y

d esíti.
2) O d em u P aianii viz str. 32, p. 1.
3) A ttick ý d é m o s A c h e r d u s ( ’A%eo8o vs) patřil k fy le z v a n é
Hippothontis.
*) S p ro stře d k o v a telé (duuXXuHTOiL) jso u sp ln o m o c n ě n c i ze Sparty od
úřadů v y sla n í za u rčitým ú čelem .
s) N ěk teří o lig a r c h o v é to tiž o p u stili h n ed po n ávratu d e m o ­
kratů m ěsto.
6) E l e u s i s , m ísto p r o sla v e n é m y stériem i, sp o jen o b ylo s A th é ­
nam i » p o s v á t n o u c e s t o u « . N yní je st tam c h u d ičk á , n ezd ravá v e s ­
n ice » L e f s i n a « , o b y d len á sam ým i A lbán ci. V e lk o le p é v ý k o p y (v 1. 1882
až 1895) na m ístě sta ré E leu sin y jso u záslu h ou ř ec k é a r c h a e o lo g ic k é
sp o le č n o sti.
 65

S v a t y n ě a b y b y la o b ě m a s t r a n á m s p o l e č n á a d o z o r aby 2
nad ní m ěli K erykové a E u m o l p o v c i , 1) d le sta rodávného
způsobu. N eb u d iž však d ovoleno občanům z E leu sin y
c h o d i t i d o A t h é n , a n i o b y v a t e l ů m A t h é n d o E l e u s in y , v y j m a
o m y s t é r i í c h . N e c h ť p ř is p ív a jí ze s v ý c h d ů c h o d ů d o p o k l a d n y
s p o lk o v é ja k o ostatní A th eň an é.
A k do z těch, kteří se vystěhují, budou chtíti v Eleusině 3
míti obydlí, nechť se vynasnaží po do brém se smluviti s do sa­
vadním držitelem. N eshodnou-li se vespolek, ať každý z nich
vybere si tři odhadce a s cenou, kterou tito určí, ať se spo­
kojí. Z Eleusinských p ak ať bydlí s nimi, kom u tito dovolí.
P r o ty , k t e ř í h o d la jí se v y s t ě h o v a t i a sice p r o ty, k t e ř í 4
j s o u d o m a , p la tiž l h ů t a k p ř i h l á š e n í se v s e z n a m d e s í t i d e n n í
ode dne s tv r z e n í s m lu v p ř í s a h o u , 2) k v y s t ě h o v á n í se l h ů ta
d v a c e t i d e n n í ; p r o ty, k t e ř í j s o u m i m o zem i, p la tiž tá ž lh ů ta ,
až se v r á t í d o m ů .
N ebudiž dovoleno bydlícímu v Eleusině zastávati žádného 5
úřa d u městského, pok ud se nepřihlásí opět, že chce bydleti
v městě.
S oudy o vraždě budtež konány dle starodávného způ- 6
sobu, jestliže někdo d ruhého vlastní rukou zabil neb poranil.
M in u l o s ti n e c h ť n i k d o n i k o m u z lý m n e v z p o m í n á , 3) v y jm a 7
v l á d ě třic e ti, d e s e t i 4) a j e d e n á c t i p á n ů m a v l a d a ř ů m v P e ir a ie u ,
b a a n i t ě m t o , v y d a jí- li p o č e t. Počet pak ať v y d a j í v la d a ř i
v P eiraieu před občany peirajským i, úředn íci pak m ě s tš tí
v m ě s t ě p ř e d o b č a n y d a n ě p la tíc ím i. P o t o m t e p r v e k d o chce»
ať s e v y s tě h u je .
Peníze, které si vypůjčili na válku, ať splatí každá strana 8
zvláště.

*) O slavn osti m ystérií e le u sin sk ý c h a k n ěžsk ý ch rod ech K eryk ů v

a E u m o lp o v c ů viz hl. 57, 1.
*) S m lo u v y (Gvvfrfjxca) b yly z pravidla u R ek ů stv r z o v á n y sla v ­
n o stn ím i p řísah am i (ogv.oi).
*) »N echť n ik d o nik om u zlým nevzpom íná« (,,firjStva ngóg iir/Siva
^v>jGixaxHvu) byla o b v y k lá přísaha při am n estii. N ik d o n esm ěl pod ati
proti druh ém u žalob u na zá k la d ě dřívějších sporů, k teré od n yn ějšk a
ve sm ěs jsou p o k lá d á n y za vyrovn an é.
*) O vlád ě d e se ti byla ř eč na p očátk u hl. 38.
P ra ž á k : A risto telo v a ú stav a A thénská. 5
 66

H l a v a X L . K d y ž t a k o v é n a r o v n á n í s e s t a l o a ti, k t e ř í n a
s t r a n ě t ř ic e ti t y r a n n ů b ojo v a li, s t r a c h m ě li a m n o z í z a m ý š l e li se
v y s tě h o v a ti, ale o d k l á d a l i p ř i h l á š k u až n a p o s l e d n í d n y , ja k
z p r a v id l a v šic h n i činí, tu A r c h i n o s 1) v id a v e l k ý p o č e t j i c h
a c h t ě j e z d r ž e ti je , zrušil z b y t e k l h ů t y k p ř ih lá š c e , č ím ž m n o z í
p r o t i sv é vůli by li p ř i n u c e n i zů stati, až k o n e č n ě n a b y l i d ů v ě r y .
2 P atrn o , že t e n t o p o l i t i c k ý čin A r c h i n ů v byl zn a m e n itý .
D r u h ý byl, že p o d a l ž a l o b u p r o t i n á v r h u T h r a s y b u l o v u j a k o
p ro tizák o n n ém u , jím ž ten to chtěl u d ěliti právo občanské
v še m , k t e ř í se v rátili z P e ir a i e a , z n ic h ž n ě k t e ř í b y li n a j is to
o tr o c i . T ř e t í čin byl, že, když k d o s i z tě c h , k te ří se v r á ­
tili, j a l s e v z p o m í n a t i zlým , d a v je j odv ésti p ř e d radu, do­
v e d l t o h o , že b e z d a l š í h o s o u d u b y l p o p r a v e n , p r a v ě , že n y n í
d o k á ž í, c h tějí-li d e m o k r a t i i z a c h r á n i t i a n a p ř í s a h á c h tr v a ti.
N e b o ť p r o p u s tí- li t o h o t o , že p o b í d n o u i o s t a t n í k j e d n á n í p o ­
dobném u; p a k li jej d a j í p o p r a v it i, že d a j í v ý s t r a ž n ý p ř í k l a d
v še m . A t o se t a k é sta lo . N e b o ť o d j e h o p o p r a v y n i k d o n i k d y
p o z d ě ji d r u h é m u zlý m n e v z p o m e n u l. N a o p a k j e s t p a t r n o , že
způsobem v pravdě velm i k r á s n ý m a n e j v ý š e p o litick ý m ze
v š e c h i s o u k r o m ě i v e ř e jn ě vzali si p o u č e n í z d ř í v ě j š í c h n e h o d .
3 N eb o ť nejen v y m a z a li všecky žaloby z d o b d ř ív ě j š íc h ,
nýbrž i peníze L a k e d a im o ň a n ů m , k t e r é ž v l á d a tř ic e ti v y p ů jč ila
si n a v á lk u , za p la tili s p o le č n ě , ja k k o li d le znění sm louvy
m ě l a k a ž d á s t r a n a p la titi zv láště, m ě s t s k á i p e i r a j s k á , 2) s o u d íc e ,

*) A r c h i n o s z K oile, v yn ik ající a prozíravý státn ík , p o d n ik l z á ­

r oveň s T h ra sy b u lem z F y ly boj p roti třiceti. Jem u p říslu ší n e jv ě tší
zásluha o sm ířen í stran. V y sto u p il jak o ro zh o d n ý a n e ú n a v n ý za sta n ce
n o v é ú sta v y i v p o d ro b n o ste c h ta k é proti sv ém u starém u so u d ru h u
T h ra sy b u lo v i. T ak na př. opřel s e proti je h o n ávrhu , aby u d ě le n o b y lo
právo o b ča n sk é všem ^neobčanům , k teří se vrátili s d em o k ra ty z P eiraiea
d o A th én . M ezi nim i byl i řečn ík L ysias. A rch in os vyzn am en al se
i jinak. Jeho úsilí s e pod ařilo, že z a v ed en a byla r. 403/2 officialně
i ó n s k á a lfab eta m ísto a t t i c k é . V yd al též sp is, v něm ž v y lo žil cen u
a v ý h o d y ió n sk é alfabety.
2) A r isto tele s p řihlížeje k tom u , že d e m o k r a té, d řív e než s e vrá­
tili d o m ěsta, d rželi P eiraieu s a M unichii, n azývá n ěk olik ráte jejich
stran u » p e i r a j s k o u * (ol év IT siqíus I, ol év. rot? IJei-Qcaécůs, oí xuv r iu -
QaLéa va'i xí]v M ouvl%íuv s%ovxes), nap roti tom u p řívržen ce v lá d y o ligar-
chiGké stran ou m ě s t s k o u (ol év x ů aoxec, ol év xov áaxsoog).
 67

ž e t o t o m á b ý ti p o č á t k e m s v o r n o s t i ; v o s t a t n í c h v š a k o b c í c h
d e m o k r a t é d o s t á v š e se k v l á d ě , 1) n e t o l i k o ze s v é h o nic ne­
p řid á v a jí, n ý b r ž i p o z e m k y dělí.
S m ířili p a k se i s tě m i, k t e ř í s e u s a d ili v E le u s in ě , t ř e t í h o 4
T o k u p o v y s t ě h o v á n í se, za a r c h o n t a X e n a i n e t a . r . 4 0 1 .0

Hlava X L I. T o ovšem s ta lo se v d o b á c h p o z d ě jš í c h .
T e h d á ž p a k lid, u ja v se v lá d y , z a v e d l ú s t a v u n y n í p l a t n o u ,
za a r c h o n t a P y t h o d o r a . A p r á v e m , m y slím , d o s t a l lid v lá d u R .4 0 4 3

d o svých ruk o u , j e ž t o si v y m o h l návrat svou v la s tn í silou.

Byl p a k to j e d e n á c t ý , c o d o p o č t u , z p ř e v r a t ů ú s ta v n íc h . 2
Neboť první zm ěna pom ěrů prv o tn ích stala se, když
I o n a j e h o d r u h o v é se usad ili. T e h d y to tiž p o p r v é byli r o z ­
d ě l e n i ve č ty ři fy ly a u s t a n o v ili n á č e l n í k y fy l.2) D r u h é uspo­
ř á d á n í ú s t a v y a z á r o v e ň prv n í, k t e r é v s o b ě c h o v a l o p ř e v r a t ,
sta lo se za Thesea a o d b o čo v alo je n m á lo od ústavy
k r á lo v s k é .
P o té to ú stav a za D r a k o n t a , k d y ta k é zákony poprvé
p í s e m n ě z a z n a m e n a li.
Třetí b y la po v n itř n íc h bojích za S o l o n a, od níž
p o č á t e k v z a la d e m o k r a t i e .
Č t v r t á b y la sam o v lá d a P e i s i s t r a t o v a .
P á t á ú s ta v a K l e i s t h e n o v a p o sv rže n í t y r a n n ů , j e š t ě
v íc e d e m o k r a t i c k á n e ž S o lo n o v a .
Šestá b y la p o v á l k á c h m e d s k ý c h , k d y r a d a n a c h l u m u
A r e o v ě v lá d u v r u k o u m ěla.
S e d m á p a k b y l a ta , k t e r o u A r i s t e i d e s n a z n a č il a E fia lte s
d o k o n č i l, z b a v iv n a d v l á d y r a d u A r e o p a g u .
V té době o b e c n e jv íc e c h y b se do p u stila pro v lá d u
n á m o ř s k o u , d á v a jíc se v ésti d e m a g o g y .
Osmá b y la ustanovení vlády čtyř set a po té
devátá opět d e m o k r a t i e .
Desátá by la v l á d a t ř i c e t i a deseti.

1) Čtu s K aib elem (Stil u. T e x t. atd. str. 200) oí S T ^ ol y.Qoctř]ouvxtq.

B la ss přijal č te n í: oí 8 r)[iov.QOíxr]oa.vtts.
2) Srv. str. 41., pozn. 2.
5*
 68

Jedenáctá po n ávratu z F y ly a z P e ir a i e a , k terá

p o trv ala až do dnes, stále ro z š iř u jíc právo lidu. N eboť
v š e h o u činil se lid pánem a vše říd í u s n e s e n í m i a soudy
p o r o t n í m i , v n ic h ž lid jest r o z h o d u jí c ím . N eboť i soud­
n ictv í r a d y p ř e š l o n a lid. A to činí d le m é h o m ín ě n í správně..
M a lý za jis té p o č e t lze sn áze p oru šiti i penězi i lich o cen ím
n ež v e l k é m n o ž stv í.
3 Z p o č á t k u za m ítli, a b y ú č a s t e n s t v í n a s n ě m u b y l o p l a c e n é .
A le k d y ž lid d o s n ě m u n e c h o d i l a p r y t a n o v é m u sili v še lik é
p r o s t ř e d k y v y m ý šle ti, a b y lid s e d o s ta v il k h la s o v á n í, p o s k y t l
n e j p r v e A g y r r h i o s *) o b o l, p o n ě m H e r a k l e i d e s z Kla-
z o m e n , 2) zvaný » k r á l« , dva o b o ly , konečně opět A g y r ­
r h i o s tř i o b o l y . 3)

H l a v a X L I I . N y n ě jš í ú s t a v a j e s t z a ř í z e n a t í m t o z p ů s o b e m :
P rá v občanských jso u ú ča stn i pouze ti, ji c h ž oba
ro d iče js o u o b č a n é . 4) Když jim je st o s m n á c t l e t , 5) z a p i ­
sují se d o s e z n a m u d e m o t ů . 6) K d y ž j s o u z a p is o v á n i, h la s u jí

') A g y r r h i o s , d e m a g o g z d em u K ollytu , zatlačil T h r a sy b u la a

A rchina a s nim i c e lo u u m írn ěn ou stranu d em o k ra tick o u d o p ozad í. Jem u
b ě ž e lo o to, aby sv ý m i n ávrhy získal si přízeň nižších v r stev lidu p o žitk ů
ch tivých . O n zaved l plat sn ěm ovn í, r. 390 př. Kr. jej z v ý š i l ; ro v n ěž on
zaved l o p ě t theorik a.
2) H e r a k l e i d e s z K l a z o m e n , ač c iz in e c, nab yl v A th én á ch
tak v e lk é h o vlivu , že byl v o len i na úřady. V p o litic e p řid ržoval se
nejkrajnější d em ok ratie. P řezd ívk u » K r á l « (P aailsvg) ob d ržel asi o d
sv é h o p ob ytu na d v o ř e p ersk ém v S u sách , k d ež konal slu žb y tlu m o č ­
níka, k te r ý m ž to p o sta v en ím n em álo se vy ch lo u b a l.
*) V den sn ěm o v á n í vyd án byl u r č itý p o č e t znám ek (ov[i(3oXa), na
něž ú č a stn íc i o b d rž e li p lat sn ě m o v n í (t. zv. h.Y.lrjaiaaxiY,óv, (iLoftog
éY.Y.XrjOUYGUKÚg) vy p la cen ý . O p o zd ilci n e d o sta li nic. Znám ky sn ěm o v n í se
nám z a ch o v a ly : jso u o lo v ě n é a o p a třen y n áp isem ¿ IH M O Z . O b o lo s = asi
15 h. — S r v . hl . 62, 2.
4) Srv. zák on P erik leů v z r. 451/0 na k o n ci hl. 26.
5) t. j. po d ok on an ém o sm n áctém roce.
®) Přijím ání n o v ý c h člen ů dálo se, jak se p od ob á, v ž d y na p o ­
čátk u a ttick éh o roku. S ezn am v še c h p říslu šn ík ů d em u (dem otů) slul
Xrj&ciQXLiidv ygap iiu tH o v. Z apsáním d o to h o to sezn am u stával se m lad ý
A th eň an sa m o sta tn ý m a státn ím ob čan em . Po d v o u leté slu ž b ě m ezi
e feb y byl zapsán d o jin éh o sezn am u nivcťt, tY-Y-lrioiaoriY-bg, k te r éž to z a ­
psání op rávň ovalo jej k ú č a ste n stv í v ek k lesii.
 69

o n ic h d e m o t o v é , slož ivše n a p ř e d p ř í s a h u , p ř e d n ě , myslí-li,

ze dosáhli z á k o n ité h o věku; a u k á ž e - li se, že n e d o s á h li ,
v r a c e j í se n a z p ě t do řad n ed o sp ělý c h ; za druhé, zd a -li
jest svoboden a je h o pův o d z á k o n itý . R ozhodnou-li hlaso­
vá n ím , že není svoboden, m ůže se odvolati k so u d u ; de­
m o t o v é v y v o lí p a k ze s e b e p ě t m u ž ů z a ž a lo b n ík y , a u k á ž e - li
s e n a s o u d ě , že n e p r á v e m c h c e . b ý ti z a p s á n , p r o d á jej o b e c .
P a k li zvítěz í n a s o u d u , m u s í d e m o t o v é je j za p sa ti.
P o t o m p o d r o b í z k o u š c e z a p s a n é r a d a a u k á ž e - li se, že 2
někdo jest m ladší než osm náct let, u lo ž í p o k u t u 4) těm
d em o tů m , k t e ř í je j za p sa li. P o z k o u š c e e f e b ů o t c o v é je jic h ,
s h r o m á ž d i v š e se d le fyl a složivše p ř í s a h u , zvolí h l a s o v á n í m
tři m u ž e z fy le tů p ř e s č t y ř i c e t let s t a r ý c h , k t e ř í se jim z d a jí
n e j le p š ím i a n e j v h o d n ě jš ím i, a b y p e č o v a l i o e f e b y ; z tě c h to
p a k lid j e d n o h o p r o k a ž d o u fylu zvolí z a s o f r o n i s ta ( k á z e ň ­
ského) a z ostatn ích A th eň a n ů je d n o h o za k o s m e t a 2)
( d o z o r c e ) n a d e všem i.
T i t o s h r o m á ž d i v š e e fe b y , n e j p r v e o b c h á z e j í s n im i s v a ty n ě , 3
p o t o m u b í r a j í se d o P e ir a i e a 3) a j e d n i z n ic h k o n a j í d o z o r č í
s l u ž b u v M u n ic h ii,4) d r u z í v A k t ě . 5) L i d volí p r o n ě t a k é d v a

1) O právu rady tresta ti srv. hl. 45, 1.

2) M ram orové H er m o v k y a p o p rsí tě c h to d o z o r c ů (v.oaprixai),
p o č te m 33, o v šem z d ob p o m ě r n ě p ozd n ích , to tiž z prvních sto le tí po
K r., n a le ze n y b y ly r. 1861 v e zdi gym n asia z v a n éh o D i o g e n e i o n
s e v e r n ě o d A k ro p o le, na je h o ž m ístě p o zd ěji stál k o stel H a g i o s Di -
m i t r i o s K a t i f o r i , a ch o v a jí se v národn ím m u seu (M ovaslov éd vw ó v)
v A th én ách .
8) P e i r a i e u s n ejh la v n ější v á le č n ý i o b c h o d n í p řístav a th é n sk ý
O sta tn í d va (Z e a a M u n i c h i a ) jso u m enší. V š e c k y tři p řístavy byly
jak znám o sp o jen y t. zv. » d l o u h ý m i z d m i « s A th én am i a sam y z n a ­
m en itě o p e v n ě n y . Im p osan tn í z b y tk y o p e v n ě n í sp atřu jí se d o su d . M y­
šle n k a o p ev n iti c elý p o lo o str o v p eirajský a sp ojiti hradb am i s m ěstem
b y la p lo d em b y stro zra k u T h e m isto k le o v a . M ěsto P eiraieu s bylo v y sta ­
v ě n o d le plán ů zn am en itéh o a rch itek ta H i p p o d a m a z M ileta, p ro­
slu lý a rsen al (av.evoftrjKr]) v y sta v ě l F i l o n .
4) O M unichii viz str. 38, p. 2.
5) ’A v.xí] (p o b ře ž í) zn ačí tu č á st p o lo o str o v a p eira jsk éh o v y b íh a ­
jící na záp ad , k teráž m á p o d o b u listo v ito u a u p ro střed d o s ti v y so k o
(58 m.) se zvéd á. Za sta r o v ě k u znám y b yly tam ější lom y v á p e n c o v é
{avxíxqg Ufrog), k teré d o su d na n ě k o lik a m íste ch z d e se nalézají.
 70

u č ite le tě lo c v i k u a cvičitele, k teří je učí b oj o v á ti v p ln é

zb ro ji, stříle ti z lu k u , m etati kopí a stříle ti z k a t a p e l t . 1)
K aždém u so fro n is to v i d á v a jí na výživ u d r a c h m u 2) denně
a každém u efebu č ty ři o b o ly . 3) K aždý s o f ro n is t přijm e
peníze efebů své fyly a n a k o u p í za ně p o třeb p ro všecky
sp o le čn ě (str a v u jí se to tiž d l e fyl) a vůbec m á p é č i o vše
o s ta tn í.
4 T a k z trá v í první ro k . D ru h é h o roku p o d a v š e ve s h r o ­
m áždění lidu v d iv a d le D io n y so v ě důkaz svého tak tick éh o
výcv ik u , obdrží od obce štít a kopí a k o n a j í s lu ž b u hra­
n ič n í a p e v n o s tn í.
5 A tu to s lu ž b u k onají dvě le ta no síce c h l a m y d y 4) a
j s o u p r o s t i v e š k e r ý c h p o v in n o s tí. Po t u d o b u ani n e m o h o u
b ý ti ž a lo v á n i ani žalov ati, a b y nem ěli zám in k y v z d á liti se,
v y jm a je d n á-li se o d ě d i c tv í a dědičku aneb p řip ad n e -li
n ě k t e r é m u z n ic h k n ě ž s tv í d l e p ř ís l u š n o s t i k r o d u . 5)
Po uplynutí těchto dvou let vstupují již mezi ostatní občany.

H l a v a X LIII. T akov á tedy jsou ustanovení o zápisu

občanů a o vzdělání efebů. Úřady, které se zaměstnávají

') T y to čtyři druh y v o je n sk éh o v ý c v ik u zn á m e té ž z n áp isů . N ej­

d ů ležitější byl p rvn í: ónX ofiaxtiv, jím ž s e m ladý A th eň a n vzd ělá v a l na
hop litu . D o ty č n ý u č itel c v ič il jej zá ro v eň v šerm u a tak tice. M etací
stro je (v.octccnéXtcu) b yly d v o jíh o druh u. J ed n y m eta ly střely tém ěř h ori­
zon táln ě, d ruh é m etaly k am en y v úhlu 45°.
*) asi 90 h.
8) asi 60 h.
*) C h l a m y s (xlofivg) byl krátk ý pláštík střihu o v á lo v é h o , sp í­
nan ý na p rsou n eb na pravém ram eni, který s e n osil na sp o d n ím ša tě
n eb na o d ěn í. O d ě v ten to p o c h á z e l ze se v e rn íh o Ř e ck a , z T h e ss a lie
n eb M akedonie, ale záhy zd o m á cn ěl v A ttice a sic e ja k o o d ě v e feb ů a
jezd ců v. K c h la m y d ě patřil o b y č e jn ě p e t a s o s , k lo b o u k s okrajem , ro v n ěž
th e ssa lsk ý . K rásné p o sta v y m ladých je z d c ů v c h la m y d ě a p eta su sp a ­
třují se na v ly su p arth en on sk ém . C h lam ys a p e ta so s jso u též ch arak ­
te ristick é pro b oh a H erm a.
s) S ta r o šle ch tic i (n ik oli v ša k n o v o o b ča n é) patřili d o je d n o h o z 3 6 0
rod ů (yívrj), k teré K le isth e n e s při sv é reform ě p on ech al b e z e zm ěn y
(srv. hl. 21). V n ěk terý ch šle c h tic k ý c h r o d e ch byla d ů sto je n stv í k n ěž sk á
d ěd ičn á.
 71

p r a v i d e l n o u s p r á v o u stá tn í, volí v e s m ě s lo s e m , v y jm a p o k l a d ­
níka peněz v á l e č n ý c h , 1) s p r á v c e peněz divadel­
n í c h 2) a d o z o r c e nad studněmi. T y t o volí h la s o v á n í m
a zv o len í ú ř a d u j í o d j e d n é sla v n o s ti p a n a t h e n a j s k é d o d r u h é . 3)
H l a s o v á n í m volí té ž v š e c k y ú ř e d n í k y v o je n s k é .

Rada volí se lo s e m p o č t e m 500 , p o p a d e s á t i z k a ž d é 2

fyly. Ú ř a d u j e p a k k a ž d á fyla d le p o ř a d í, j a k b y l a v y lo s o v á n a ,
a sic e p r v n í č ty ři p o 36 d n e c h , še s t n á s l e d u j í c í c h p o 35 d n e c h ;
n e b o ť A t h e ň a n é m a j í r o k l u n n ý . 4)

Prytanové stravují se předně v t h o l e 5) dostávajíce 3

na to peníze od obce ; za d ruhé svolávají radu a lid,
a sice radu každodenně, vyjma svátky, lid čtyřikráte v každé

0 Ú řad p o k la d n ík a p e n ě z v á leč n ý c h (rcefiias rcSv ozqixticotlxcův) byl

zřízen v p o lo v ici IV. stol. V e lk é h o význam u nabyl, kd yž ú silí D e m o sth e-
n o v u (r. 339 př. Kr.) s e p od ařilo, aby p ř e b y tk y p lyn u ly d o je h o p o ­
klad ny a n ik oliv, jak o d osu d , d o p ok lad n y th eorik . Č inn ost je h o n e ­
o m ezo v a la se to lik o na vyd á v á n í p en ěz na ú č e ly v á lečn é. Srv. hl. 4 7 ,2 ;
49,3. Úřad trval čtyři léta od je d n é sla v n o sti pan ath en ajsk é k druhé.
*) K dyž dary u d íle n é lidu ze státn í p o k la d n y čím d ále tím v íc e
rostly, zřízen byl b e z p o c h y b y za sp rávy stá tn ík a E u b u la m ezi r. 354
a 339 př. Kr. zv lá štn í finanční úřad th e o r ik (ol é n l rco &ecooLvá). Č le­
n o v é (p očtem n ejsp íše 10) v o len i byli o d lidu a úřad jejich trval od
je d n é sla v n o sti p an ath en ajsk é k druhé. V e lk é h o význ am u nabyli, k d yž
na návrh té h o ž E u b u la v š e c k y p řeb ytk y státn í p lyn u ly d o jejich p o ­
k lad n y. T ím zp ů so b e m vyk on ával d o h led nad sp rávou financí státn ích
a nad osta tn ím i ú řad y finančním i.
8) R ozu m ějí se z d e P an ath en aje v e lk é (riavccd-rjvcita to: fieyáAa),
k teré b yly sla v e n y k a ž d é h o p átéh o roku k e k o n ci m ě síce h ek atom b ai-
onu (v červen ci). Jm en ovan í úřed n íci ú řad ovali te d y čtyři leta. K rom ě
tě c h to P anathenají b y ly je ště P an athenaje m alé, k teré se sla v ily k a ž d o ­
ročn ě, o v šem s m en ší o k á z a lo stí a n ád h erou než ony.
*) » n e b o ť A t h e ň a n é m a j í r o k l u n n ý « zd á se býti p ozd ější
(a lexan d rijsk á) in terp olace, neboť za d o b y A r isto te lo v y m ěly v še c k y
ř e c k é stá ty i M ak ed on ové váza n ý rok lun ný. V y sv ětliteln ý je st však
te n to p říd a v ek , uznám e-li, že jej psal n ě k d o , který žil v zem i, k d e,
jak o na př. v A e g y p té , m ěli v o ln ý rok slun eční.
*) Ú ř a d o v n a p r y t a n ů , t. zv. S k i as , ro tu n d o v itá b u d ova
s kop ulí (o d tu d zván a též T h o l o s ) byla na jižn í straně tržiště (agory),
na úpatí ch lu m u A r eo v a v e d le radnice.
 72

p r y t a n i i . 1) A k o lik m á r a d a p r o j e d n á v a t i a c o k a ž d é h o d n e
a k d e z a s e d a ti, tito u s ta n o v u jí v y h lá š k o u .
4 Rovněž u s ta n o v u jí tito v y h l á š k o u s h r o m á ž d ě n í e k k l e s i e ,
je d n o h l a v n í 2), ve k terém se m usí h la s o v a t i o to m , zda
úřady správně ú ř a d u j í , 3) a j e d n a t i o zásobě ob ilí a bez­
p e č n o s t i ze m ě . D á l e e i s a n g e l i e 4) k d o c h c e p o d a t i , m usí je
p o d a t i t o h o t o d n e . M im o t o m u s í se p ř e č is ti s e z n a m y 5) s t a t k ů
zabavených, j a k o ž i n á v r h y s t r a n d ě d i c t v í 6) a o s i ř e l ý c h dě­
d ič e k , a b y n ikoho n ezů stalo ta jn o , k teré sta tk y jso u b ez
d rž ite le .

*) P rytan ové (nQvtávsLs) je st v ý b o r rady, k terý právě ú řad oval.

R ada p ěti s e t d ělila se to tiž v 10 o d d ě le n í p o 50 č le n e c h a ti střídali
se v ú řad ován í d le pořád k u na p o č á tk u roku losem u sta n o v e n é h o .
D o b a úřad ován í výb oru rady s lo v ě p r y t a n i e a trvala v ob y čejn ém
r o ce 35 n eb o 36 dní, v ro ce p řestu p n ém 38 n eb 39 dní. D le to h o b ylo
r očn ě d e s e t p rytanii.
2) E k k le sie byla z p o čá tk u sv o lá v á n a p ra v id eln ě je d n o u v k ažd é
prytanii, tud íž d e se tk r á t v roce. R ád ná sh ro m á ž d ě n í šlo v o u »iv ^ ia t
éY.Y.lr]aíai. Z nenáhla v šak rozm n ožil se p o č e t řád n ých sh ro m á žd ěn í na
čty ry v k ažd é prytanii. Jed n o z tě c h to čtyř m ělo i na d á le jm én o
Y.vQÍeí, p o n ěv a d ž se v něm v y řizo v a ly n e jd ů ležitější záležitosti. K teré
sh ro m á žd ěn í má býti hlavní, z á v iselo od prytanu neb rady, jak ož i to,
k d y sh ro m á žd ěn í k on án o býti má. M im ořádné sh ro m á ž d ě n í slu lo
Gvyy.lr}T03 tv.xXriaícc (vl. sn ěm svolan ý), p o n ěv a d ž lid d o n ě h o sv o lá v á n
byl zvláštn ím i p osly.
') t. zv. e p i c h e i r o t o n i e týk ala se v še c h úřed n ík ů , zv lá ště v šak
str a tég ů . Srv. hl. 61, 2.
4) Svr. hl. 29, pozn. 2.
5) ’A n o y QÚcp s l v m im o jin é význ a m y zn ačí v m lu vě s o u d n í: za-
zn am en ati jm ěn í n ěk teré o so b y neb čá st je h o za tím ú čelem , ab y b y lo
zab a v en o a připadlo státu. S ezn am tak ový, jak ož i c e lé p rávn í jed n á n í,
k teré s e k to m u pojilo, s lo v ě UTToyQctcpri.
6) V yjm a d e sc e n d e n ta an eb syn a, jen ž již d lo u h o p řed sn .rtí od
te sta to ra byl a d op tován a za a d o p to v a n é h o syn a v š e o b e c n ě uznán, n e­
sm ěl se n ik d o přím o, tak zvan ou em b a teu sí, u vázati v d ě d ic tv í, byť
1 v zá v ěti d ě d ic em byl u sta n o v en , nýb rž m usil p rve u čin iti návrh (Xrj£is)

p říslu šn ý u arch onta. N ávrh ten b yl n ejen v y v ě š e n na sou d n í ta b u li

(aavis, žsúxfflua), nýbrž též v n ejb ližší ek k lesii, která byla v.voía (řádná),
oh lášen . Přihlásilo-li se v íc e d ě d ic ů , vznikla z to h o sou k rom á ž a lo b a
§lcí8 íy.ugLcc to č v.Xqoov.
 73

Za š e s té pry tan ie d á v a jí m im o věci v zpom enuté ta k é

h la s o v a t i o to m , m á -li se k o n a t i o s t r a k i s m o s *) čili nic, r o v n ě ž
o p r o b o l á c h 2) p r o t i udavačům athénským i m e toikům , ale
nejvýše o tře c h p říp a d e c h každého z obou d r u h ů , 3) ro v n ě ž
o to m , je s tli ž e n ě k d o slib o b c i učin il a nesp ln il.
D r u h é s h r o m á ž d ě n í u r č u j í p r o p r o s b y , ve k t e r é m ž k d o - 6
k o liv ě k m ů ž e p r o s e b n o u r a t o l e s t p o lo ž ití a k te r é k o l i v ě k věci,
b u ď si soukrom é n e b v e ře jn é , lid u p ř e d n é s ti. Z b ý v a jíc í dvě
shrom áždění týkají se o sta tn íc h věcí, v n ic h ž d le p říkazu
zákonů m usí se je d n ati: o třech p řed m ětech po svátn ých ,
o t ř e c h s h la s a t e li a v y s la n e c tv ím i a o t ř e c h v ě c e c h o b e c n í c h .
N ě k d y však p ro jed n á v ají p ř e d m ě ty i bez p ř e d b ě ž n é h o h la so ­
v á n í . 4) P ře d stu p u jí pak ja k h la s a te lé , t a k i p o s la n c i před
p ry tan y n e j p r v e a ti, k t e ř í p í s e m n é z p r á v y p řin á še jí, ro v n ě ž
t ě m t o j e o d e v z d á v a jí.

Hlava X L I V . P r y t a n o v é m a jí j e d n o h o p ř e d s e d u vo­
l e n é h o lo se m . T e n t o p ř e d s e d á d e n a no c , a n e n í d o v o le n o , a b y tá ž

*) O z a v e d e n í o strak ism u viz hl. 22, 1.

2) T I q o (3 o l í] , druh stíž n o sti, záležela v tom , že žalob ce, p rve než
pod al ža lo b u u úředník a, jem u ž v e v ě c i té p říslu šela t. zv. řjysnovLa
S lv.ccoxiiqlov (p řed b ěžn é v y še tř e n í a p ř e d se d n ic tv í p orotn íh o so u d u ),
h le d ě l d o síc i p ř e d b ě ž n é h o sc h v á le n í sv é ž a lob y o d n ároda v ek k lesii
sh r o m á ž d ě n é h o (praejudic e k k le sie). T u to c e s tu volil ž a lo b ce jm e n o v itě
v tom p říp ad ě, kd yž o d p ů r ce je h o b yla o so b a m ocn á. P rostřed n ictvím
prytan ů n e b p roěd rů přišla v ě c d o e k k le sie , k d ež n árod h lasován ím
rozh od l buď v e p ro sp ěch žalob y (y.axocxsiQoxovLoi) neb ji od m ítl (a^o^si-po-
xovícc). V prvním p říp ad ě m ěla pře před porotn ím so u d e m d alší p ravi­
d e ln ý průběh. T o h o to druhu žalob y u žíván o b y lo proti syk ofan tú m a
ru šitelů m p o sv á tn ý c h sla v n o stí.
8) t. j. p o u ze tři ž alob y proti syk o fa n tú m d o m á cím a tři žalob y
p roti syk ofan tú m cizím .
4) N a d enn í p ořád ek sn ěm u a th é n sk é h o m oh lo přijiti jed n án í
p o u z e o tě c h p ř ed m ětech , o k te r ý ch s e rada již d říve radila a sv é
d o b r é zd án í (TCQo(iovksv^a) pod ala. Srv. hl. 45. 4. N ejprve b y lo p ř e čte n o
u s n e se n í rady, k teré zpravidla o b sa h o v a lo již u rčitý návrh. P otom bylo
h lasován o, zda sn ěm přijím á návrh rady b ez d eb a ty , či, m á-li se o p ř e d ­
m ětu zahájiti d eb a ta (t. z v. p r o c h e i r o t o n i e ) . A le p rob u leu m a n e o b sa ­
hovalo p o k a žd é u r č ité h o návrhu, nýb rž n ěk d y p ou ze v y líč e n í v ě ci bez
u rčitéh o návrhu.
 74

oso b a déle a n e b d v a k r á t e te n ú ř a d z a s tá v a la . T en to chová

u s e b e k líč e o d sv a ty n í, ve k t e r ý c h p o k l a d a a r c h i v s t á t n í 1)
jso u u lo ž e n y , a s t á t n í p e č e ť 2) a m usí b ý ti s tá le v thole,
r o v n ě ž t r itt y s 3) p r y t a n ů , k t e r o u t e n t o u s ta n o v í.
2 A k d y k o li p r y t a n o v é svo lají r a d u neb lid, zvolí t e n t o
lo s e m d e v ě t p r o ě d r ů , p o j e d n o m z k a ž d é fyly, v y j m a tu ,
k terá právě úřad u je, a z tě ch to zase jed n o h o předsedu
a o d e v z d á jim d e n n í p o ř á d e k .
3 A ti p ř ija v š e jej, d b a j í o p o ř á d e k a p ř e d k l á d a j í , o č e m
se m á j e d n a t i , z k o u m a j í v ý s l e d e k h l a s o v á n í a vše o s t a t n í ř íd í
a m a jí p r á v o s e z e n í u k o n č iti. P ře d se d o u p ro ě d rů n em ů že se
s tá ti n i k d o č a stě ji n e ž j e d n o u v ro c e , členem p ro ě d rů m ůže
b ý ti j e d n o u v k a ž d é p r y ta n ii.
4 Z a ř iz u jí té ž v o lb y s t r a t é g ů , h ip p a rc h ů , ja k o ž i o sta tn íc h
ú ř e d n í k ů v o j e n s k ý c h v e k k le sii d le to h o , j a k se lid u sne sl.
V o l b y t y z a řiz u jí ti p r y t a n o v é , za j i c h ž ú ř a d o v á n í p o š e s t é
p r y t a n i i o b je v ila s e p ř íz n i v á z n a m e n í. A však i o to m m usí
p ř e d c h á z e t i d o b r é z d á n í ra d y .

H l a v a X L V . R a d a m ě la d ř ív e m o c i p e n ě z i p o k u t o v a t i
i d o v ě z e n í u v r h n o u t i i s m r t í tr e s ta ti. K d y ž v š a k d a l a o d v é s t i
ke katu Lysimacha, a t e n t o s e d ě již n a p o p r a v n í sto lici
m ě l z e m říti, tu E u m e l i d e s z A l o p e k y 4) je j v y r v a l z á h u b ě ,
p r o h l a š u j e , že b e z n á l e z u s o u d u p o r o t n í h o ž á d n ý o b č a n n e s m í
b ý ti p o p r a v e n . A k d y ž p o t o m p ř e lí č e n í p ř e d s o u d e m se vy-

') Státn í listin y byly u k lá d á n y v e státn ím archivu, k terý se n a ­

lézal v chrám u K y b e l y , v e lik é m atky b oh ů (¿v rc5 M ^rgáco) n e d a le k o
rad n ice. K rom ě p ř e d se d y prytan ů m ěl správu státn íh o arch ivu n a sta ­
rosti státn í písař. Srv. hl. 54, 3.
2) S tátn í p ečeť ath én sk á (Srjfioaía acpguyíg, 8 r][íóaiov a ^c cv x g o vy
byla op atřen a n ejsp íše so v o u neb hlavou G orgon in on.
3) T r i t t y s d le K leisth en ova zřízení byla třetin a fyly. Z fyly právě
ú řad u jící (z prytanů) byla te d y stá le přítom n a třetin a ob ča n ů b y d lících
v té ž e trittyi.
*) L y s i m a c h o s a E u m e l i d e s , o so b n o s ti jinak neznám é. A l o -
p e k e (^Aoraíxjy), attick ý d é m o s fyly zv a n é A n t i o c h i s , r o d iště A ri-
ste id o v o a S o k ratovo.
 75

konalo, L y sim ach o s byl osvobozen a obdržel od to h o p ří­

jm e n í L y sim a ch o s »od kolu popravního«. L id pak
o d ň a l r a d ě p r á v o t r e s t a t i sm r tí, u v r h n o u t i d o ž a l á ř e a p o k u t o -
v ati p e n ě z i a dal zákon, odsoudí-li koho rada k trestu
aneb uloží-li pen ěžito u p o k u t u , 1) a b y t h e s m o t h e t i to t o od­
s o u z e n í k t r e s t u a u lo ž e n í p o k u t y p e n ě ž i t é p ř e d lo ž ili soudu
p o r o t n í m u a n a č e m s e p o r o t c i u s n e s o u , t o a b y p latilo.
R a d a s o u d í t a k é n a d n e jv ě tš ím p o č t e m ú ř e d n í k ů , zv láště 2
v š a k n a d tě m i, k teří s p r a v u j í p en íze . A v š a k n á l e z je jí n e n í
k o n e č n ý , n ý b r ž j e s t z n ě h o o d v o l á n í k s o u d u . 2) T ak é sou­
k r o m é o s o b y m o h o u u č in iti u d á n í 3) n a k t e r é h o k o l i ú ř e d n í k a ,
myslí-li, že se n esp rav u je zákony A v š a k i tito m o h o u se
o d v o la ti k s o u d u p o r o t n í m u , o d s o u d í - l i j e r a d a .
D ále p o d r o b u je zk o u šce ta k é členy rady, k teří příštím £
r o k e m m a j í ú ř a d z a s tá v a ti, a d e v ě t a r c h o n t ů . 4) D řív e m ě la
p ráv o bez odvolání odm ítn o u ti, nyní však m ohou se i tito
o d v o la ti k s o u d u l i d u . 5)
V těchto věcech tedy rada konečného rozhodnutí nemá. 4
Rada p řed k lá d á sv á d o b r á zdání ve s h r o m á ž d ě n í lid u
a lid n e s m í o d h l a s o v a t i n ič e h o , o čem rad a d o b réh o zdání
n e p o d á 6) aneb co p ry tan o v é na denní pořádek k od-

K dy to to o m e ze n í p ravom oci rady s e stalo, n e lz e zevru b n ěji

určiti. A v ša k v jed n o m zák on ě, nám fragm en tárn é zach ovan ém , z dob y
r e v ise ú sta v y po pádu čtyř set, k terým se upravuje k o m p ete n c e rady,
o b sa že n a jso u tatáž u sta n o v en í. O v šem v še lik é p rávo tresta cí n e b y lo
radě o d ň a to . Na př. m ěla i dále právo uložiti p ok u tu d o v ý še 500 dra­
ch em (ep ib ole), stá tn íh o dlu žn ík a dáti zatk n ou ti. Srv. hl. 48, 1. A v ša k
jiné r o zsu d k y rady mají p ovah u p o u ze návrh ů trestu .
*) P o u z e z n álezu sou d u p o ro tn íh o (h elia stů ) n e b y lo o d v o lá n í
(ecpeoLg). N ap roti tom u z ro zsu d k ů úřed n ík ů , rady a e k k le sie m ohl se
o d s o u z e n ý od volati.
8) V řeck ém te x tu tlaxyyiX lH v. V ýznam te n to značí zde ud ání
k te r é h o k o liv ě k druhu, n ik oliv e isa n g elii v u žším sm yslu . Srv. hl. 29.
4) O d o k im a sii arch ontů viz hl. 55.
*) V tom se je v í též o m e ze n í p ravom oci rady proti dobám dří­
vějším . N yn í jest rada pro dok im asii b u leu tů v a arch on tů p o u ze p rvn í
in stan cí
‘) Srv. hl. 43, 6.
76

h la s o v á n í lid u n e d a jí. A p r á v ě p r o t o , k d o usnesení provede,

p r o p a d á ž a lo b ě ze s k u t k u p r o t i z á k o n n é h o . 1)

Hlava X L V I. Rada má p éči tak é o vy stav ěn é tro j-

v e s lic e ,2) o lo d n í n á ř a d í 3) a lo d n í k o l n y 4) a d á v á s ta v ě ti n o v é
tr o jv e s lic e n e b o č ty řv e s lic e , k t e r é a k o l i k 5) lid o d h l a s u j e a n á ­
ř a d í p r o n ě a k o ln y . S ta v it e le lo d í v š a k volí lid h la s o v á n í m .
N e o d e v z d á - l i v š a k r a d a t y t o v ěc i h o t o v é n o v é r a d ě , n e m ů ž e
d o s t a t i o b v y k l é h o d a r u ; 6) d o s t á v a j í je j to tiž t e p r v e za ú ř a ­
d o v á n í r a d y n a s tu p u jíc í. D á v á p a k tr o jv e s lic e s ta v ě t i v ý b o r e m
d e s í t i č l e n n ý m , 7) je jž zvolí ze se b e.

*) Srv. hl. 29, 3.

2) P o č e t l o d í v á l e č n ý c h (trier, trojveslic) o b n á še l za finanční
sp r á v y L y k u rg o v y (od r. 3 3 8 — 326 př. Kr.) 372. S lo ž en í P oliteie a th é n ­
sk é sp adá přibližně v to u ž d ob u . Srv. ú v o d u str. 10.
8j B u d ovy, v nich ž se u s c h o v á v a lo v isící nářadí lo d í v á leč n ý c h ,
š lo v o u ov.Evo&ríxca (arsenál). V d o b ě A r isto te lo v ě (od r. 330 př. Kr.)
slo u žil tom u ú čelu zn am en itý lodn í arsenál u se v e r o v ý c h o d n íh o
p řístavu »Zea«, v y sta v ě n ý arch itek tem F i l o n e m za finanční sp rávy
p a trio tick éh o a um ění m ilo v n éh o řečníka a státn ík a L ykurga. N ád ­
hera, krása a r o zsá h lo st sta v b y F ilo n o v y v e le b e n a byla o d starých
v e lic e .
*) L od i a n tick é n e b y ly sta v ě n y tak, aby v y d r ž ely d lo u h o ve v o d ě
b e z e šk o d y . P roto lod i, k teré d e lší d o b y m ěly zů sta ti v p řístavě, v y ta ­
ž en y b yly na b řeh a ch rán ěn y p řed m ok rem v e z v lá štn ích l o d n í c h
k o l n á c h (vtáonM oi), k te r é b yly v y sta v ě n y p o d él p řístavu . K aždá vá­
lečn á loď m ěla s v é p řístřeší. V A th én á ch b y lo n ejv íce (přes p o lovici)
tě c h to lo d n ích stan ů v p řístavu » Ze a « (Z 372 lod í v á lečn ý ch v d o b ě
L v k u rg o v ě 196), v p řístavu p e i r a j s k é m a v M u n i c h i i druhá p o lo ­
v ic e (v tom to 82, v o n o m 94). Jejich r ek o n str u k ci d le z a c h o v a n ý c h
z b y tk ů p od ařilo se p od ati.
5) Připojuji po ónoxéQug je ště 0 « i oaug^>.
6) Za d o b y D e m o sth e n o v y b y lo zvykem , že o d stu p u jící radě na
d ů k az sp o k o je n o sti s její č in n o stí v up lyn u lém ro ce byl d le sn e s e n í
sn ěm u u d ílen z l a t ý v ě n e c , k terý i s d e k r e tem o v ě c i té byl u ložen
v n ě k te r é svatyn i jak o dar votivn í.
7) T a k o v ý c h d o z o r čích výb orů nad pracem i veřejn ým i zn ám e n ě ­
k olik . B yly v ša k o b y č e jn ě v o len y o d fyl, m ezi něž zřízení veřejn ý ch
prací b y lo rozvržen o. K rom ě tě c h to xou^ qo-holoC znám e k o m m issi pro
sta v b u h rad eb (xhxouoio L) a pro sta v b u příkopů (xacpQOKOiní).
 77

R a d a z k o u š í t a k é v š e c k y s tá tn í s t a v b y a n a b u d e - l i pře- 2
s v ě d č e n í, ž e se n ě k d o d o p u s t i l p o d v o d u , u d á je j lid u a k d y ž
t e n t o je j u z n á v in n ý m , o d e v z d á je j s o u d u .

Hlava X L V II. S p rav u je tak é společně s o sta tn ím i

ú ř a d y p ř e m n o h é věci.
N e j p r v e to ti ž j e s t d e s e t p o k l a d n í k ů A t h é n y 1) v o ­
le n ý ch lo sem p o je d n o m z k a ž d é fyly a sice z t ř í d y p e n t a -
k o sio m ed im n ů d le zákona S o l o n o v a , 2) kterýž je st dosud
v p la tn o sti; a ú ř a d t e n z a stá v á , k d o jest lo s e m zvolen, by ť
i byl zcela chud. O d p ř e d c h ů d c ů p ř e j í m a j í s o c h u A t h é n y , 3)
sochy bohyně vítězství, o s ta tn í ozdobu bohyně a p o k lad
v p ř í t o m n o s t i r a d y . 4)
D á le j e s t d e s e t p o l e t ů , 5) k t e ř í vo lí s e lo s e m p o j e d n o m 2
z každé fyly. T ito p ro n ajím ají všecky p ro n ájm y a d o l y 6)
i důchody společně s p o k lad n ík em peněz v álečných a se
s p r á v c i p e n ě z d iv a d e ln íc h , u p ř í t o m n o s t i r a d y , a p ř i ř k n o u t o m u ,

*) Srv. str. 55, pozn. 4.

2) Srv. hl. 8, 1.
8) P ro sla v en á k o lo ssá ln í s o c h a A t h é n y p a n e n s k é (nuQ&í-vns)
v c e lle chrám u jejíh o (v t. zv. H ek a to m p e d u ) b yla dílem slavn éh o m istra
F e i d i a , sy n a C harm idova, a byla d o k o n č en a r. 438 př. Kr. M odel byl
ze dřeva. Č ásti rou ch a p o k ry ty b yly ten k ý m zlatým p lech em , o b n a že n é
čá sti tě la d esk a m i ze slo n o v é k osti. O či b y ly z drahokam ů. P o u z e
o z d o b a ze zlata vážila 44 ta len ty = p řes 1152/ég\ Č ásti zlaté a ze s lo ­
n o v in y m o h ly býti sň aty. V ý šk a s o c h y byla b ez m ála 12 m. Malé m ra­
m orové k o p ie so c h y F eid io v y , jejich ž c en a sp o čív á hlavn ě v tom , že
nám d o jisté m íry m oh ou nahraditi p řed stavu originálu, p ozn án y b y ly
v e d v o u so c h á c h v t. zv. A th én ě L e n o r m a n to v ě a v d ruh é so še lép e
p roved en é, k terá byla n a le ze n a r. 1880 v A th én á ch blíž gym nasia V ar-
vakeia. O b ě ch ovají s e v N árodním m u seu ath én sk ém ( M ovaelov
ř frvLv.úv). — K rom ě s o c h y b y ly v chrám u on o m u lo ž en y též z l a t é b o ­
h y n ě v í t ě z s t v í (N iky), a p o s v á t n á n á ř a d í , k terý ch se zv lá ště
u ž ív a lo o sla v n o sti p an ath en ajsk é. H o to v é p e n íz e v m én ě stříbrné byly
u lo ž e n y v t. zv. O p isth od om u . V iz str. 55, pozn. 4.
*) P o k la d n íci b oh yn ě A th én y n en a stu p o v a li na úřad p očátk em
roku a ttick éh o , nýbrž o sla v n o sti pan ath en ajsk é.
*) flcůXrjxcň připom ínají se již v d o b ě S o lo n o v ě . Srv. hl. 7, 2.
8) S tátn í d o ly b yly te h d á ž p o u ze stříbrné d o ly l a u r i j s k é , k teré
o v šem proti d ob ám d řívějším (srv. hl. 22) n e b y ly tak výn osn é. V L auriu
s e doluje d o m d , ale n ik o liv na stříbro, nýbrž h lavn ě na olovo.
 78

pro koho rada h la s o v á n í m se r o z h o d n e ; dále p ro n ajím ají

do ly ja k ty , k teré jso u v chodu, je ž se zadávají na tři
lé ta, t a k i d o ly p ř e n e c h a n é , 1) k t e r é ž s e z a d á v a j í n a . . . léta.
R o v n ě ž p r o d á v a j í v d r a ž b ě 2) m a j e t e k z lo č in c ů , odsouzených
od A reopagu a o s t a t n í c h 3) v p říto m n o sti rady; konečné
s tv r z e n í v š a k p říslu ší d e v íti a r c h o n t ů m . D ů c h o d y státní p r o ­
n a j a t é n a r o k z a z n a m e n a j í n a b ílé d e s k y , té ž j m é n o n á j e m c e
i výši n á j e m n é h o a o d e v z d a j í r a d ě .
3 D á le z a z n a m e n á v a j í d o d e s íti s e z n a m ů j m é n a t ě c h , k teří
m ají v k a ž d é p r y t a n i i s p l á c e t i, a zv lá ště j m é n a tě c h ,
k teří třikrát v roce platí, u č in iv š e z v lá štn í s e z n a m pro
každou splátk u, a z v lá š tě zase seznam těch, k teří p la tí
v deváté p r y ta n ii. V e d o u tak é seznam p o zem k ů a budov,
k t e r é ž b y ly z a b a v e n y a p r o d á n y n a soudě. N e b o ť t y t o věci
té ž po leto vé pro d áv ají. M usí se p a k k u p n í c e n a b u d o v z a ­
prav il v p ě ti le te c h , kupní c e n a p o z e m k ů v d esíti. S p lácí
se p a k t o v d e v á t é p r y ta n i i.
4 Též archon-král odevzdává rad ě seznam p ro n ájm ů po­
svátných pozem ků, zaznam enav j m é n a n á j e m c ů n a b ílý c h
d e s k á c h . I t y t o p o z e m k y p r o n a j í m a j í se n a d e s e t le t a n á j e m
se p la tí v d e v á t é p r y ta n i i. Z té p ř íč i n y t a k é n e jv íc e p e n ě z
se s e jd e v t é t o p r y ta n i i.
5 O dev zd ávají se te d y radě seznam y, obsahující lh ůty
p latební a r a d n í k a n c e l i s t a 4) j e o p atruje. A k d y k o l i l h ů ta
p l a t e b n í p ř i p a d á , s e j m e s a r c h i t r a v ů s e z n a m y n á j e m c ů , o d n ic h ž
t o h o d n e m a jí p e n í z e s p l a c e n y a v y m a z á n y býti, a o d e v z d á j e
a p o d e k tů m ; ostatní seznam y ulo žen y jso u zvláště, aby za­
p la c e n í p ř e d č a s n ě n e b y l o v y m a z á n o .

’) t. j. d o ly p ř e n e ch a n é nájem ci p o u ze na z k o u šk u za m alý nájem ,

k teré od dřívějších nájem ců jak o n e v ý n o sn é b yly o p u ště n y . P o zo ru ­
hod n á je st kon jek tura P ola n d o v a a B u so lto v a : ([léxaLlů) avy/.excoafiéva,
d o ly zasyp an é. V m e ze ře n ásled u jící byl ud án p o č e t roků, na k olik se
zadávaly.
*) Zabavení jm ěn í stá tem a prodej jeh o b y lo zřídka trestem o so b ě,
n ejčastěji b y lo sp o jen o je š tě s jin ým i tr e sty jak o sm rtí, vyh n an stvím ,
-atimií, prodán ím d o otro ctv í.
3) t. o so b , jich ž jm ěn í bylo zab aven o.
4) Ú řad ten zastával sp o le h liv ý státn í otrok (ó Srj^óaiog).
 79

H l a v a X L V I I I . D á le j e s t d e s e t a p o d e k t ů ( v r c h n íc h
b ern ích), k teří jso u d le fyl zvo len i lo s e m . T ito přejím ají
seznam y a v y m a z u jí čá stk y sp lacen é u p říto m n o sti rady
v r a d n i c i *) a o p ě t o d e v z d a j í seznam y rad n ím u k a n c e lis to v i,
a neslo ží-li kdo s p l á t k u , z a z n a m e n á se ta m , a n e sp lac en o u
částk u je st p o vinen d lu ž n í k z a p la titi d v o j n á s o b n ě , sic e j e s t
d á n d o v a z b y a r a d a j e s t d le z á k o n ů o p r á v n ě n a t o v y m á h a t i
a dáti d lu ž n ík a d o vazby.
P r v n í h o d n e t e d y p ř ijím a jí v š e c k y o n y s p l á t k y 2) a r o z v r h u jí 2
je d n o tliv ý m ú řa d ů m ; d ru h é h o dne r o z v r ž e n í t o t o n a p íš í na
d e s k u , p ř i n e s o u d o r a d n i c e a t a m p ř e č t o u a v yloží v ú ř a d o v n ě
r a d y , ví-li k d o , že n ě k t e r ý ú ř e d n í k n e b s o u k r o m n í k d o p u s t i l
se p ro v in ěn í ve p ř íč i n ě rozvrhu a zdá-li se t o m u t a k býti,
d á v a jí o m í n ě n í c h h l a s o v a t i . 3)
Č lenové r a d y vo lí l o s e m ze s e b e tak é výbor deseti 3
l o g i s t ů , 4) a b y p ro zk o u m a li v každé p r y ta n i i účty úřed­
n ík ů .
D á l e volí lo s e m té ž d e s e t e u t h y n ů (p ře h liž ite lů ú č tů ), 4
po je d n o m z každé fyly a k a ž d é m u z n ic h d v a p řís e d íc í,
k t e ř í j s o u p o v in n i v d e n s h r o m á ž d ě n í 5) p o s a d i t i se u s o c h y
e p o n y m a 6) každé fy ly a c h c e - li někdo p ro ti ú ředn ík u,
j e n ž již složil ú č t y před soudem , p odati ža lo b u buď sou­
krom ou neb v e ř e jn o u , m usí ta k u č in iti do tř í dnů po
s lo ž e n í účtů. N ap íše na b ílo u desku jm é n o sv é i ž a lo v a -

‘) R a d n i c e (/lovtevxýQ Lov) b yla v A th én á ch na jižní čá sti tržiště

(agory) v e d le T h o ly a byla tě sn ě sp o jen a s e státn ím arch ivem (M etroem ).
V radnici k o n a la s e se z e n í rady. S e sín í z a se d a c í so u v isela k ap le, v níž
na oltáři s e přísahalo.
2) P řelo žen o d le d o p ln ěn í K a ib elo v a : áé%ovza.t zccg n fú a u g j t. xa-
xufiokág.
*) Ú řad a p o d e k t ů zru šen byl k o n cem č tv rté h o sto le tí a fu n k ce
je jic h sv ě ř e n a p ře d sta v e n é m u sp rávy finanční (ó é n l xy StotKýas t).
4) T y to lo g isty , ú č e tn í to v ý b o r rady, lišiti je s t o d k o lleg ia lo­
gistů , o n ich ž je st řeč v hl. 48, 3.
*) t. fyl. J e d n o tliv é fyly sc h á z e ly se v m ěstě. V e sh ro m á žd ěn ích
jejích (z v a n ý c h áyoQcd) k o n a ly se volb y ú řed n ík ů fyly, jed n á n o b y lo
o sp rávn ích v ě c e c h fyly, o vyzn am en án í n ě k te r é h o č le n a a p.
6) O m ístě, k d e stá ly s o c h y h ero ů -ep o n y m ů , viz str. 43, pozn. 4.
 80

ného i p r o v in ě n í, z něhož je j stíh á , přip íše výši po k u ty ,

k t e r o u o n u z n á v á , a o d e v z d á e u t h y n o v i . 1)
5 A t e n to p ř ija v to a prozkoum av, shledá-li jej v in n ý m ,
odevzdá žalo by soukrom é soudcům venkovským , k teří
v o n é fyle s o u d í, žalo by státní p a k p o d á p íse m n ě th esm o -
t h e t ů m . 2) T h esm o th eti k d y k o l i j e o b d r ž í, žalo bu tu to opět
vznesou na p o ro tn í soud a nález p o ro tců je st r o z h o d u jí c í.

Hlava XLIX. R ada koná té ž zkoušku koní a zdá-li

se jí, že n ě k d o , jsa b ohat, krásného koně šp atn ě krm í,
p o k u tu je ho o d n ětím peněz na výživu k o n ě ; k o n ím , k teří
nem ohou b ě ž e ti aneb n ec h tě jí stá ti, nýbrž se plaší, dává
vpáliti k o lo n a č e lis t a k ů ň t a k t o z n a m e n a n ý j e s t v y lo u č e n .
P o d r o b u j e z k o u š c e té ž p r o d r o m y , 3) k t e ř í se jí k t é t o
s lu ž b ě z d a jí b ý ti sc h o p n ý m i a k o hokoliv p ři h la s o v á n í za­
m ítn e , te n p ř e s t á v á b ý t i j e z d c e m .
R o v n ě ž p o d r o b u j e z k o u š c e h a m i p p y 4) a k o h o p ři h l a s o ­
v á n í z a m ít n e , i h n e d p ř e s t a n e t e n t o b r á t i p la t.
2 J e z d c e 5) o d v á d ě j í k a t a l o g o v é ( o d v o d n í k o m m i s s e jíz d y ) ,
k t e r é ž h l a s o v á n í m zvolí lid, p o č t e m d e s e t. S e z n a m tě c h , k t e r é v y ­
b e r o u , o d e v z d á v a jí h i p p a r c h ů m a f y la r c h ů m . T i t o o b d r ž e v š e je j,
p ř i n e s o u s e z n a m d o r a d y a o t e v ř e v š e d e s k u , n a n íž z a z n a m e n á n a

*) E u t h y n o v é n eú řad ovali sp o le č n ě jak o k ollegiu m , nýb rž k aždý

o so b ě se svým i d v ěm a p řísed ícím i (nágeSgoi.) přijím al ž alob y proti
úředník ům , k teří patřili d o je h o fyly.
2) V attick ém právu čin í se p řísn ý rozd íl m ezi ž alob ou s o u ­
k r o m o u (á y á v lSlos, Sív.r] iSva, S ÍK rj v užším sm yslu ), k d y p o u z e
osob n í zájem byl p o šk o z en , a žalob ou s t á t n í (dy jv (hjfiúauoc, 8 Lv.rj d t^ m a íu
y g a cp rj), když b yly p o šk o z e n y zájm y státn í přím o neb n ep řím o. O ba
ty to d ruh y žalob liší se od s e b e ta k é h lavn ě v p- áv n ích n á sle d c ích .
8) P rod rom ové (ol ngoSpoiioi) b e z p o c h y b y je zd ci, k teří v y sílá n
byli na v ý z v ě d y před ostatn ím vojsk em . Jiní vid í v n ich elitn í s b o r
jezd ců , kteří jso u v přím é b lízk o sti u hip parch a, adju tan ty jeh o.
4) H am ip p ové (ní ¿¿funnot.) b e z p o c h y b y p ěší, k teří bojovali m ezi
jezd ci.
*) K slu žb ě na kon i a k v y d r ž o v á n í v á le č n é h o k o n ě (ínnoxgocpía.)
byli zavázáni o b č a n é p rvn ích d v o u c e n so v n íc h tříd. M imo slu žb u v e
v á lc e b yli p ovin n i ú ča stn iti se p rů v o d ů při rozličn ý ch sla v n o ste c h na př.
p an ath en ajsk é.
 81

jso u j m é n a je z d c ů , v y m a ž í z j e z d c ů již d ř í v e z a p s a n ý c h x)
ty , k t e ř í p ř í s a h o u stv r d í, že p ro tě lesn é v a d y n e j s o u s to,
a b y n a k o n i sloužili. P o t o m v y v o lá v a jí v y b r a n é , a kdo p ří­
s a h o u stv rd í, že n e m ů ž e b u ď p r o t ě l e s n o u v a d u n e b p r o n e ­
p atrn é jm ění na koni sloužiti, to h o p ro p u stí; kdo ta k o v é
přísah y n e s lo ž í, o to m h la s u jí členové rady, zda se hodí
k s lu ž b ě n a k o n i či nic. A u zn a jí-li je j h l a s o v á n í m za s c h o p n a ,
z a p íš í n a d e s k u , p a k - l i ne, p r o p u s t í t a k é t o h o .
R a d a z k o u m a l a d ř ív e té ž v z o r k y s l a v n o s tn íh o r o u c h a , 2) 3
nyní však p o r o t n í s o u d lo s e m z v o l e n ý ; 3) z d á l o s e totiž, že
p ř i z k o u m á n í d á v a jí s e v ésti o s o b n í přízní.
T a k é o z h o t o v e n í so c h b o h y n ě v í t ě z s t v í 4) a o o d m ě n y 4
závodní p ři P a n a t h e n a j í c h 5) peču je rad a zároveň s p o k la d ­
n í k e m p e n ě z v á l e č n ý c h . 6)
R a d a p o d r o b u j e z k o u š c e té ž i n v a l i d y . J e s t to ti ž z á k o n , 5
a b y ty , k d o n e m a j í j m ě n í a n i tř í m i n 7) a n a tě le t a k js o u
z m r z a č e n i, že n e m o h o u ž á d n o u p r á c i d ě la ti, rada p o d ro b ila

*) P atrn ě je st tu řeč o d v o u se z n a m ec h V jed n o m (xatáAoyo?),

o b sa ž e n a b yla jm én a je z d c ů n o v ě vyb ran ých , v e dru h ém (n iv a £) jm éna
v še c h , kteří slo u ž í při jízd ě.
*) V e sla v n o stn ím p rů v o d u p an ath en ajsk ém , který se ubíral 28.
h ek atom b aion a, v d en n e jv ě tšíh o sv á tk u P anathenají, h lavn ím i u licem i
A th én na A k rop oli, n e se n o b y lo na lo d i n á d h e r n é r o u c h o (nénXos)
které p racován o b ylo o d paní a d ív e k (t. zv. éQyaotivat,) zv lá ště k tom u
v y b r a n ý c h . Na ša frá n o v é p ů d ě v y šita byla u m ě lec k y g igan tom ach ie
(boj b o h ů v o ly m p sk ý ch s g igan ty), jíž s e A th én a d le p o v ě sti z v lá ště
ú č in n ě zú častn ila. B ylo velk ým vyzn am en án ím pro tu, která k té to
práci b yla v y v o len a , a proto n en í divu, že le c k d y rozh od la o so b n í
přízeň. V p e p lo s p ak b yla so c h a A th én y buď o d ě n a , neb b y lo rou ch o
z a v ě še n o v e d le jak o záclon a. S la v n o stn í prů vod p an athenajský, byl,
jak znám o, zo b ra zen na v ly su p arth en on sk ém . T o h o to m istro v sk éh o
d íla p o ch á zejícíh o z d íln y F e id io v y z a ch o v á n y nám jso u zn ačn é zb ytk y,
je d n a k d o su d na vn ější stra n ě c e lly ch rá m o v é, je d n a k v M useu akro-
p o lsk ém , jed n a k v B ritském m u seu .
8) Z ajím avý dok lad, že č in n o st a th é n sk ý c h so u d ů p orotn ích n e ­
o m e z o v a la se p o u z e na sp eciáln í č in n o st so u d c o v sk o u .
4) Srv. hl. 47, 1 a pozn. 3.
*) Srv. hl. 60.
*) Srv. hl. 43, 1 a pozn.
7) asi 270 korun.
P r a ž á k : A ristotelova ú stav a A th 6
 82

z k o u š c e a d á v a la k a ž d é m u ze s t á t n í p o k l a d n y n a výživu d v a
o b o l y *) denně. Jest p ro ně tak é z v l á š tn í p o k l a d n í k volený
lo se m .
<3 T a k é z á r o v e ň s o s ta tn ím i ú ř a d y r a d a s p r a v u je , t a k ř ík a jíc ,
n e jv ě tš í p o č e t věcí.
Hlava L. T o j e s t t e d y o b o r p ů s o b n o s t i r a d y .
D á le se volí lo s e m deset episkeuastů svatyň
(m užů k opravě sv a ty ň ). T i t o o b d r ž í o d a p o d e k t ů 2) tř i c e t
m in *) a za n ě o p r a v u j í sv a ty n ě , k t e r é p o t ř e b u j í n e j v íc e o p r a v .
2 T é ž s e volí lo s e m d e s e t astynomů ( p o lic e jn íc h ú ř e d ­
n ík ů ); p ě t z n ic h ú ř a d u j e v P e ir a i e u a p ě t ve m ě s tě . T ito
m a jí d o h l e d n a p i š t k y n ě , h a r f e n i c e a c i t e r n i c e , 4) a b y se n e ­
p r o n a j a l y za v íc e n e ž d v ě d r a c h m y , 5) a u silu je-li více o s o b
to u ž d o s ta ti, tito o t o m lo su jí a p r o n a j m o u t o m u , na koho
padne los. Pečují též, aby m e taři nesk ládali n e č is t o tu ve
v z d á le n o s ti d e s íti s t a d i í 6) o d hradeb. D á l e z a b r a ň u jí, aby
n ik d o n e z a s ta v o v a l ulice, ani balkony nad ulic em i n e v e d l,
ani žlaby nahoře ned ělal s k o ry te m d o u lic e, ani aby se
d v é ř e n e o t v í r a l y d o u l i c e . 7) O s o b y na ulici zem řelé dávají
o d n é s ti, m a jíc e za p o m o c n í k y s t á t n í o t r o k y . 8)
H l a v a L I. T a k é se volí lo s e m a g o r a n o m o v é (ú řed ­
níci tr ž n í), pět pro P e ir a ie u s , p ě t p r o m ě s to . T ěm to jest
zákony uloženo p e č o v a ti, aby všecko zboží se p ro d áv alo
č isté a s p r a v e d l i v é . 9)
l) asi 30 h.
*) Srv. hl. 48.
*) asi 2700 K.
4) B ez tě c h to u m ělk yn í n eo b ešla s e žádná sla v n o stn í h ostin a
v A th én ách .
*) asi 1 K. 80 h.
6j H o n (<rtú S lov) p ů v o d n ě d élk a závod n í d ráhy o 600 sto p —185»*,
jíž p ozději u žito b y lo za m íru d é lk o v o u . D e se t h on ů = 1 km 85 m.
7) U váží-li se, že u lice ath én sk é byly ú z k é a b e z c h o d n ík ů , jsou
ty to p řed p isy v y sv ě tlite ln ý .
8) K rom ě fu n k cí od A risto tela z d e p ř ip o m e n u tý c h m ěli a styn o
m o v é též d o h led nad veřejn ou m ravností.
9) K rom ě to h o m ěli na starosti, ab y na tržištích čisto ta b y la z a ­
ch ováván a, a vyb írali od cizích m alo o b ch o d n ík ů plat za p o v o le n í k p ro­
deji zboží.
 83

T a k é se volí lo s e m m e t r o n o m o v é ( ú ř e d n í c i c e j c h o v n í ) , 2
p ě t p r o m ě s t o a p ě t p r o P e ir a i e u s . T i t o p e č u jí, aby všecky
m í r y a v á h y , jic h ž u ž ív a jí p r o d a v a č i , b y l y s p r a v e d l i v é . 1)
Dříve bylo též d e s e t s i t o f y l a k ů (dozorců obilních), 3
pět pro Peiraieus a pět pro m ěsto; nyní jest jich dvacet pro
město a patn ác t pro Peiraieus. Tito mají na starosti, předně,
aby nesemleté obilí na trhu spravedlivě se mohlo koupiti,
za druhé, aby mlynáři prodávali m ouku dle ceny ječm ene a pec-
naři chleby dle ceny pšenice a tyto aby měly váhu, jako u
dozorci ustanoví. Neboť dle zákona oni mají právo to s t a ­
novití.
Dozorců e m p o r i a 2) (skladiště přístavního) 4
volí lo s e m d e s e t. T ě m to je st u lo ž en o m íti n a s ta r o s ti sk la­
d iš t ě přístav n í a n u titi o b iln í o b c h o d n í k y , a b y dvě třetin y
ob ilí p ř i v e z e n é h o d o o b i l n í h o s k l a d i š t ě d o p r a v ili d o m ě s t a . 3)

Hlava L I L U s t a n o v u j í t a k é lo s e m j e d e n á c t i p á n y , 4)
k t e ř í m a jí na staro sti vězně a sm rtí trestají p ři č in u p ři­
stiž e n é z l o d ě je , o t r o k á ř e 5) a l u p ič e š a tů , p řizn a jí-li s e ; p a k li
p o p ír a j í, p řiv ed o u je před soud, a js o u - li uznáni nevin­
n ý m i, p r o p u s t í je, ne-li, d a j í j e p o p r a v it i. D á l e p o d á v a j í p ř e d
s o u d lid u s e z n a m p o z e m k ů a b u d o v , k t e r é se m a jí z a b a v iti 6)
a k teré rozsudkem so udním jso u p ro h lášen y za zabavené,

*) K p o m o c i m ěli m etron om ové t. zv. p r o m e t r e t y , jich ž A ri­

sto te le s, p o n ě v a d ž to byli p o u ze su b altern í úřed n íci, tu opom íjí.
*) S lo v e m e m p o r i o n rozu m í s e z d e v ý c h o d n í část p řístavu
p eirajsk éh o, sh ro m a ž d iště lod í o b c h o d n íc h . M im o to p atřilo k em poriu
nábřeží z m oh u tn ých k v ád rů v a p ět v e lk ý ch slo u p o v í, z nich ž se
ča stěji připom íná t. zv. S s l y ^ a , jak ýsi druh b u rsy a ob iln í slo u p o v í
(ffroá o d y l t ó 7ta)hg — [iccv-gá aroá;, k tero u ž P erik les dal vy sta v ěti.
*) Jim též p říslu šel d o h led nad z a ch ováván ím zák on ů celn ích a
o b c h o d n íc h . Sp ory v z e šlé in stru ovali a p řivád ěli před sou d , jem u ž pak
p ř e d se d a li.
*) asi po jed n o m z každ é fyly, je d e n á c tý byl písař. J ed en áctip án i
připom ínají se již v ú sta v ě S o lo n o v ě. Srv. hl. 7, 2
6) Z lo p o v ě stn í v té to příčině b yli zv lá ště th e ssa lští otrokáři
z Pagas.
*) Viz hl. 43, 4 a pozn. 5.
6*
 84

t y o d e v z d a j í p o l e t ů m . 1) M im o t o p o d á v a j í žalo b y zvané en-

d e i x e 2) ; to jest té ž j e jic h věcí. N ěk teré en d e ix e však
p o d á v a j í té ž t h e s m o t h e t i . 3)
2 V o lí lo s e m té ž e i s a g o g y ( s tá tn í z á s tu p c e ) , p o č t e m p ě t, p o
j e d n o m p r o d v ě fyly, k t e ř í u v á d ě j í n a s o u d ž a l o b y m ě s íč n í. 4) J s o u
p a k m ě s íč n í ž a l o b y p r o v ěn o , je s tli ž e n ě k d o j s a d lu ž e n h o ne*
v y d á ú ) n e b je s tli ž e n ě k d o si v y p ů j č í n a ú r o k d r a c h m u v y s o k ý 6)
a n ep latí, a n e b je s tli ž e n ě k d o c h t ě j e p r o v o z o v a t i o b c h o d na
tržišti v y p ů jč í si o d n ě k o h o n a to k a p i t á l . 7) M im o t o ž a l o b y p r o
u b líž e n í n a t ě l e , 8) ž a lo b y , k t e r é se t ý k a j í h o d o v n í c h s p o l e č n o s t í , 9)

’) Srv. hl. 47, 2.

*) V iz str. 54, pozn. ?.
*) Srv. hl. 59.
*) Po sk o n č e n é m p řed b ěžn ém v y še tř e n í (avávQiaig) byla žalob a
k ro zh o d n u tí p řed lo žen a so u d u p orotn ím u a d e n p ř e líč en í (ř; vvqíoc)
u sta n o v en . O b y čejn ě byl to t ř i c á t ý d e n o d e d n e p o d á n í žalob y, a v ša k
č a sto d ob a ta to byla z n a čn ě p rod lou žen a. P o u z e r o zh o d n u tí n ěk terý ch
žalob n e sm ě lo se p řes tu to lhůtu třiceti dn í p rotah ovati. T y to žalob y
šlo v o u od to h o ž a l o b y m ě s í č n í (Sivou smirjvot,).
5) P održu ji č ten í p ap yru : tú v xig ócpiílav fif/ u n o S ů .
8) R o zu m ěti je s t tu ú rok je d n é d rach m y m ě s í č n ě z jistin y
1 m iny t. j. 100 d rach em , co ž čin í 12% ročn ě. Ú rok te n to pok lád án
byl v A th én ách za velm i m írný.
7) d o p l ň : a n e sp lá c í ho.
8) Žaloba pro ub lížen í na tě le , pro ztýrán í (Sívr] u íve Lccs, ulvíocg) byla
so u k ro m á a p od á v a la se proti tom u , k d o d ru h éh o zbil, aniž sám d říve
o d n ěh o ránu d ostal. Ž aloby to h o to d ruh u b yly je ště r. 346/5 projed n á­
vány před sb o rem tak zv. č ty řice ti so u d c ů . P o zd ější z ařad ěn í (m ezi
r. 346/5 a 328) jejich m ezi ž a lob y m ěsíčn í, k te r é s e p rojed n ávaly p řed
k o lleg iem e isa g o g ů , je st p řirozen é. Jed n alo se o to, a b y ta k o v é ža lo b y
v y řízen y b y ly c o m ožn á nejd říve. Jest to jed in á so u k r o m á žalob a, při
níž n eb y lo p o tř e b í slo ž ití so u d n í p o p la tek (nqvxavH u).
®) T a k o v ý c h sp o le č n o stí, k rou žk ů ( eqkvol), k teré m ě ly sv o u vlastn í
organ isaci, zn ám e v A th én á ch d va druhy. Č le n o v é je d n é sp o le č n o sti
se sto u p ili se v k ro u žek za p říčinou sp o le č n ý c h h o stin , zpravid la jed n o u
m ěsíčn ě, a pojili se k e kultu n ě k te r éh o b o žstv a . P říb u zn é jim jso u t. zv.
Q -L u a n i, s nim iž též znenáhla v je d n o sp lyn u ly. S p o le č n é r o d o v é jm én o
v še c h ta k o v ý c h sd ru žen í je st ixougía. Za d ru h é zn ačí eqcívos sb írk u
p en ěžitou , k terá od jisté h o p o č tu o so b b yla za v ed en a za tím ú č e le m ,
a b y opatřili p říteli v ě tší o b n o s p en ěz, k terý ch te n to právě p o tř e b o v a l
a jež sp latiti byl p ov in en , k d yž se n alézal v lep ších p o m ěrech . M ožné
pře o d tu d v z n ik lé š lo v o u Sivou égavivut.
 85

k o rp o ra cí, o tro k ů , potah ů , tr i e r a r c h i e *) a žalo by ban­

k o v n í . 2)
T ito te d y ty to ža lo b y jak o žto m ě s íč n í u v ád ějí na 3
soud; a p o d e k t i 3) m a j í žaloby ve prospěch nájem ců cel a
p r o t i nim , ro zh o d u jíce sam i až do výše d e s íti d r a c h e m , 4)
o statní však uv ádějí na so u d p o ro tn í ja k o m ě s íč n í ž a lo b y .

Hlava L I I I . V o lí lo s e m té ž s b o r č t y ř i c e t i soudců,
po čtyřech z k ažd é fyly, u n ic h ž se po d áv ají ostatn í sou­
k r o m é žalo by. D ř í v e j i c h b y lo p o u z e t ř i c e t a ti c h o d í c e p o
d e m e c h , 5) s o u d i l i ; p o o l i g a r c h i c k é v š a k v lá d ě tř ic e ti t y r a n n ů r o z ­
m n o ž e n i byli n a č ty řic e t. S p o r y až d o v ý še d e s íti d r a c h e m
r o z h o d u j í sam i, c o t u t o c e n u p ř e s a h u j e , o d e v z d á v a jí d i a i t e -
t ů m ( r o z h o d č í m ) . 6)
T ito p ř e j a v š e sp o r , n e m o h o u - l i d o s íc i n a r o v n á n í, v y n e s o u ^
rozsudek, a js o u - li s r o z s u d k e m tím sp o k o je n y obě strany
a se trv a jí p ř i n ě m , j e s t tím s p o r ukončen. P a k li j e d n a ze
sporných stran o d v o lá v á se k soudu lidu, vloží v ý p o v ě d i
s v ě d k ů , 7) pro k lese (vyzv ání) 8) a zákony do dvou ná- *

*) O trierarch ii viz str. 94, pozn. 6.

*) S m ě n á r n í c i (xQunsfcixai,) sp ro stře d k o v a li h lavn ě cizí výplatu,
ale m ěnili též p e n íz e a o b starávali pů jčk y. U nich uk ládaly se kapitály
na m írné ú roky, k teréž oni pů jčovali dále na úroky o v še m v ětší. Sp ory
z o b ch o d u tě c h v zn ik lé šlo v o u d iv u i xQantfci.ttv.uL.
s) Srv. hl. 48, 1.
4) asi 9 K.
®) Srv. hl. 16, 5 a p ozn. 1 a hl 26. 3.
6) ¿ h u itq x a i (rozh od čí) so u d ili v první instan ci v še c k y pře so u ­
krom é vyjm a ža lo b y m ěsíčn í.
7) S v ě d č iti (su b st. fxnQxuoLa) před so u d e m m ohl jen zletilý epitim ní
sv o b o d n ý ob čan . V ý p o v ě d i otrok ů , vyjm a případy k d e se jed n alo
o vraždu, b yly p latný p o u ze teh d y , b y ly -li v y n u ce n y na m u čid le
(Púaavog). S v ě d e c tv í vy d a ti byl p ovin en na v y zv á n í každý, sic e se v y ­
d ával v šan c žalob ě. Ke v šem d ů ležitějším v ý k o n ů m , z nichž právní
je d n á n í m oh lo vzn ik n ou ti, přibíráni byli již p řed em sv ě d k o v é .
8) nQon/>ř]68Lg (vyzvání) zá ležely v tom , že žalu jící žádal na odp ůrci
v y d á n í d o k u m en tu , k teréh o jako dů kazu p otřeb o v a l k o p isu aneb, že od
n ěh o žádal, aby se v e sp orn é v ě ci v y sle ch li u rčití sv ě d c i, jichž výp o v ěd í
by m ohl p řed so u d e m za d ů kaz užiti, dále, že m u přísahu nabídl neb
od n ěh o žádal od p ů rce, ab y te n to sv é otro k y vyd al na m u čen í za pří­
čin o u sv ě d e c tv í. P ro k le se přip ojován y b yly p ísem n ě k aktů m žaloby.
 86

d o b , 1) zvlášť věci ž a lo b c e a zvlášť věci ž a l o v a n é h o , a z a p e č e ­

tivše j e a p ř ip o jiv š e d ia ite tů v rozsudek napsaný na desce,
o d e v z d a j í vše t ě m č t y ř e m s o u d c ů m , k t e ř í s o u d í ve fyle ž a l o ­
v a n é h o . 2)
3 T ito p ř e v z a v š e to, v z n e s o u v ě c n a s o u d p o r o t n í a sice
spory pod tisíc d r a c h e m 3) n a p o r o t u o 201 č le n u , spory
p ř e s tisíc d r a c h e m n a p o r o t u o 401 č le n u . N ení však do­
v o le n o užívati ani j i n ý c h z á k o n ů , a n i p r o k le s í ani výpovědí
s v ě d k ů , leč tě c h , k t e r ý c h užil d i a i t e t e s a d o n á d o b vložil.
4 D i a i t e t y j s o u ti, k t e r ý m j d e na š e d e s á t ý r o k . T o j e s t
p a t r n o ze j m e n a r c h o n t ů a h e r o ů - e p o n y m ů . J e s t to ti ž d e s e t
h e r o ů - e p o n y m ů fyl a d v a a č t y ř i c e t h e r o ů - e p o n y m ů je d n o t l i v ý c h
r o č n í k ů . 4) E f e b o v é , k d y ž se z a p is o v a li,5) z a p is o v á n i by li d řív e
n a b ílé d e s k y a k u j m é n u jic h p ř i p s á n b y l p o k a ž d é a r c h o n ,
za k t e r é h o byli z a p s á n i, a j m é n o h e r o a - e p o n y m a o n o h o r o č ­
n ík u , j e h o ž p ř ís lu š n íc i z a stá v a li p ř e d e š l é h o r o k u ú ř a d d i a i t e t ů ;
nyní se z a p isu jí n a kovový slo u p a slo up te n s to jí před
ra d n ic í u h e r o ů - e p o n y m ů f y l.6)

*) T y to n ád ob y slu ly ě^ vol. a b yly buď b ron zové neb h lin ěn é. D o

nich byla v šeck a akta vložen a, n ád ob y z a p e če těn y a n ález d ia itetů
zev n ě připojen (nQoaaoxáv).
*) Sb or t. zv. č ty řiceti so u d c ů (ol xtxxaQÚKnvxcc, d říve oí vctta Srjiiovg
S lv.ccoxuL) n eú řa d o v a l totiž sp o le č n ě , nýbrž dělil se d le p o čtu fyl v d e se t
sam ostatn ých o d d ě le n í (sekcí;. V žd y čtyři so u d ili m a jetk o v é žalob y p o ­
dané proti příslu šn ík ů m jejich fyly. Srv. str. 85, pozn. 5.
*) asi 900 K.
4) H lavn í sezn am (v a tái.oyog) ob čan ů , k teří byli p ovin n i slu ž b o u
vojen sk ou buď jako h op lité neb jak o jezd ci, zakládal se v e IV . sto l. na
ročn ích sezn a m ech m lad ých A th eň an ů d o svazk u o b č a n sk é h o přijatých.
S ezn am y ty to ved li d em a rch o v é. K ažd ý ročn ík zazn am en án byl pod
jm én em arch onta, za k teréh o d o sá h li zák on itéh o v ě k u ku k on án í slu žb y
v o je n sk é (d ok on an ý rok 18.), jenž od tu d slo v ě a r ch o n -e p o n y m o s to h o to
ročn ík u, a p o d jm én em o n o h o h eroa-ep on ym a, k terýž právě byl na
řadě. Jed n otlivé ročn ík y totiž m ěly jm én a d le sv ý c h h eroů -ep on ym ů a
ti byli pok ládáni za jejich och ran n é patrony. P on ěvad ž pak služba v o ­
jen sk á trvala od d o k o n a n éh o 18. roku d o 60., ob sah oval hlavní sezn am
42 ročn ík y a tud íž též 42 h ero y -ep o n y m y .
*; Srv. hl. 42, 1.
*j Srv. hl. 48, 4 a pozn. 6.
 87

Sbor čtyřiceti so u d c ů p ř ija v h e r o a - e p o n y m a p o s l e d n í h o 5

r o č n í k u , 1) p ř i d ě l u j e žalo b y d o ty čn ý m občanům v seznam u
t o m o b s a ž e n ý m a lo s e m u s ta n o v u jí, k d o k t e r o u p ři m á ro z-
h o d n o u t i . A k t e r é p ř e k o m u z n i c h lo s e m k r o z h o d n u t í p ř i ­
padnou, ty je s t po vinen ro zh o d n o u ti. N e b o ť z á k o n sta n o v í,
aby te n , kdo n e s t a n e se d ia ite te m , když p říslušn éh o věku
d o s á h n e , z b a v e n byl p r á v o b č a n s k ý c h , v y jm a je s tliž e právě
te n ro k zastává n ě j a k ý j in ý ú ř a d , aneb m e š k á - li v cizině.
T i t o j e d i n í s p r o š t ě n i j s o u t é p o v in n o s ti.

Lze té ž p odati e isan g e lii u d ia ite tů , sta la -li se komu 6

k řiv d a o d d i a i t e t a a je s tliž e s b o r je j u z n á v in n ý m , pozbude
dle zákonů práv o b č a n s k ý c h . 2) A v š a k i tito m o h o u se o d -
volati.
H eroů-eponym ů u žívají té ž k v ý p r a v á m . K d y k o l i m už- 7
s tv o n ě k t e r é h o r o č n í k u v y sílají d o po le , v yhlá sí, od k teré h o
arch o n ta a heroa ep o n y m a p o č í n a j í c až k u k terý m r o č n ík y
js o u povo lány d o zbraně.

Hlava L I V . V o l í lo s e m i t y t o ú ř a d y . P ě t c e s t m i s t r ů
k teří m a jí za úkol pom ocí d ěln ík ů obecných u p rav o v ati
c e s t y . 3)

l) t. j. o b d ržev sezn am těch , k teří patřili d o p o sle d n íh o (42.)

r očn ík u v o je n sk é h o a byli pod o ch ra n o u sv é h o heroa-ep on ym a. Za
d ia ite ty (ro zh o d čí) byli vo len i o b ča n é p o sle d n íh o ročn ík u v o je n sk éh o
P o n ěv a d ž pak ta k o v ý c h ročn ík ů b y lo 42 a A th eň an n a stu p oval službu
v o je n sk o u po d o k o n a n ém osm n á ctém ro ce je st patrno, že d ia itety
b yli o b ča n é v še d e sá té m ro ce v ě k u .

4) Ztráta práv o b č a n sk ý c h (áxi-fiia, p rotiva je st émxifiícc) byla

bud ú p l n á , která zah rn ovala v so b ě nejen zb a v en í v e šk e r ý c h práv
p o litic k ý c h , nýbrž též zákaz n a v štěv o v a ti trh a sv a ty n ě, aneb č á s t e č n á «
k terá zá ležela v od n ětí p o u ze n ě k te r ý ch o b č a n sk ý c h práv. N a př. je s t ­
liže při u rčitých v eřejn ý ch žalob ách ani pětin a so u d c ů se pro žalobu
n e v y slo v ila , p ozb yl ž alob ce práva p o d á v a ti b u d o u cn ě ž alob y p o d o b ­
n é h o druh u.

3) 'OSonoLoi m ěli na sta r o sti úpravu c e s t m im o m ěsto. V m ěstě

sam ém p e č o v a li o to a sty n o m o v é. Srv. hl. 50, 2.
 88

2 D ále d e s e t l o g i s t ů 1) ( v r c h n í c h p ř e h li ž ite lů ú č t ů ) a j i m
k u p o m o c i d e s e t s y n e g o r ů ( p o m o c n í k ů ) . P ř e d tě m i p o v in n i
jso u v šic h n i ú ř e d n í c i p o u p l y n u t í d o b y ú ř e d n í složiti účty.
N e b o ť oni j e d i n í j s o u z k o u m a t e l i o s o b ú č t y p o v i n n ý c h a o d e ­
v z d á v a jí j e s o u d u lidu. Je stliž e usvědčí někoho ze z p r o n e ­
věření, o d s o u d í je j p o r o tc i , a z j iš tě n ý o b n o s z a p la tí se d e s a t e r o ­
násobně. P a k li usvědčí n ěk o h o z ú p latk u a s o u d c o v é je j
o d s o u d í, p o k u t u j í jej p r o ú p l a t k y a t a k é t e n t o o b n o s p o k u t u j e
se d esate ro n áso b n ě. U z n a jí- li je j v i n n ý m pro z n e u ž i tí m o c i
ú ř e d n í , p o k u t u j í je j p r o t o t o p r o v in ě n í, a v š a k t o p o k u t u j e s e
p o u ze jed n o d u še, z a p la tí-li p o k u t u p ř e d d evátou p r y t a n i í , 2)
p a k li ne, d v o j n á s o b n ě . A v š a k d e s a t e r o n á s o b n á p o k u t a se n e -
zdvojnásobňuje.
3 V o l í lo s e m té ž písaře, jen ž se nazývá písař pry-
t a n i e . T e n m á d o h l e d n a d l i s t i n a m i 3) a o s t ř í h á s n e s e n í lid u
a v š e c h o s t a t n í c h p o ř iz u j e o p is y a j e s t p ř í t o m e n s e z e n í r a d y .
D ř í v e o v š e m b y l h la s o v á n í m n a t e n ú ř a d v o le n m u ž n e j v á ž e ­
n ě jší a n e js p o le h liv ě jš í. V ždyť je h o jm é n o n a p s á n o je s t na
stélách o sm louvách spojeneckých, o d ek retech h o stin n éh o

*) L o g isto v é (ol XoyLCtaí), vrch n í ú č e tn í úřad, bylo k o lleg iu m , p řed

ním ž k ažd ý úředník , řádný i m im ořád ný, v o len ý lo sem n eb hlasováním *
k d yž složil úřad, byl p o v in en vy d a ti p o č e t ze sv é ú řed n í čin n o sti. S lo ­
žen í p o čtu z úřad ován í b y lo v A th én á ch p rávě tak v še o b e c n é jako
d ok im asie. I ti ú řed n íci, k teří s o b e c n ím i p en ězi n ic n em ěli činiti, m u­
sili p od ati u logistů p íse m n é v yjád řen í to h o to ob sah u , t. že o b e c n ích
p en ěz ani nepřijali ani n evyd ali. L o g isto v é prozk ou m ali s p o m o cí s y n e ­
gorů ú č ty (řiiftvvai) o d s to u p lý c h ú řed n ík ů d o třiceti dnů a, shledali-H
n esp rá v n o sti, pod ají žalob u a z astávají ji p řed sou d em . T é ž so u k r o m ­
níci m ohli v té to d o b ě v y sto u p iti s e žalobam i proti o d s to u p lý m ú ř e d ­
níkům . P rovinění, na nich ž ža lo b y se zakládaly, jsou , jak z n a šeh o m ísta
p a trn o : 1. zp ro n ev ěřen í (žalob a y l n n f ^ [Srjfioaícov xqrm átatv]), 2. ú p la t-
n o st (žalob a Ságcov), 3. zn e u ž ití m oci ú řed n í ^žaloba á d w io v). A však
i v tom případě, k d yž lo g isto v é n esp rá v n o stí n e sh le d a li, b y ly ú č ty p o ­
d án y so u d n ím u dvoru, sk lád ájícím u se z 501 člen a. O lo g is te c h z rady
v o len ý ch srv. hl. 48, 3. Č in n ostí to h o to v ý b o r u z rady, jen ž v k a žd é
prytanii ú č ty ú řed n ík ů zk ou m al, b y lo lo g istů m m ožn o, p ro zk o u m a ti
ú č ty o d s to u p lý c h ú řed n ík ů v e lh ů tě p o m ě r n ě krátké, m ěsíčn í.
*) O p rytanii viz str. 72, p ozn . 1 a hl. 47, 3.
8) V iz str. 74, pozn. 1.
 89

p ř á t e l s t v í ( p r o x e n i í c h ) *) a u d ě l e n í práva občanského. Nyní

v š a k j e s t v o le n lo se m .
V o lí lo s e m j e š t ě d r u h é h o p í s a ř e , to ti ž z á k o n ů , j e n ž j e s t 4
p ř í t o m e n s e z e n ím r a d y . T a k é t e n t o p o ř i z u j e o p i s y v š e c h z á k o n ů .
D ále volí h l a s o v á n í m lid p ísa ře , j e n ž má za ú k o l čisti 5-
lis tin y ve s h r o m á ž d ě n í lid u a r a d y . K ro m ě před čítán í nem á
t e n t o ž á d n é jin é p ů s o b n o s t i . 2)
T a k é volí lo s e m d e s e t h i e r o p o i ů 3) ( o b ě t n í k ů ) z v a n ý c h ť>
» o b ě tn íc i p r o m i m o ř á d n é o b ě t i « . 4) T i k o n ají oběti v ěštb am i
n a ř í z e n é . 5) Je -li p a k p o t ř e b í v y k o n a t i o b ě t i p r o z d a r p o d n ik u ,
k o n a j í j e z á r o v e ň s věštci.
D ále volí jin ý c h d e s e t h ie r o p o i ů , k te ří šlo v o u 7
obětníci roční, k teří k o n a j í jis té oběti a ř íd í všechny
s la v n o s ti p ě t i l e t é 6) v y j m a P an ath en a jsk é. P ě til e té sla v n o sti
jso u ty to : P rv n í s la v n o s t n í p o s e ls tv í n a D e l o s , 7) (v e d le t é t o

*) O p r o x e n ií ( 7zqo& víu , h o stin n é p řá telstv í o b c e ) viz hl. 58, 2

a pozn. 4.
*) Jako je s t z v ř eléh o líč e n í o v ý c v ik u e feb ů (hl. 42) patrno, že
A r isto tele s m ěl ra d o st z to h o , ž e za u č ite le e feb ů o tc o v é jejich vo lili
h l a s o v á n í m m uže, k teří p o sk y to v a li b e z p e č n o u záru ku zd árn éh o v ý ­
cv ik u sy n ů jejich, tak za se s d ru h é strany patrna zd e n e lib o st A ri­
sto te lo v a , ž e d ů le ž itý úřad písaře p rytanie propadl v o lb ě l o s e m ,
k d ež to p ísař zák on ů , je n ž p řece krom ě p ř e d č ítá n í listin na sn ěm u
a v se z e n íc h rady n ic jin éh o na práci nem á, v o len je st h l a s o v á n í m .
3) H ie r o p o io v é připom ínají se ta k é m ezi úřed n ík y vlád y čtyř se t
v hl. 30, 2.
4) Jm én o jejich je st ísqotcoloI oí t n i zá txfrúfiocza na rozdíl od
o b ětn ík ů , jm en o v a n ý c h v n á sled u jících řád cích ííq o u o io í oí x a z ’ tvt-avzóv,
k teří o b starávali jisté o b ě ti p ra v id eln ě r o čn ě s e op ětu jící.
s) O b ěti o d v ě štc ů n ařízen é slu ly (lu v x tv tú , finvzLxá íeyá. V ě štilo
se z vn itřn ostí ž er tv y a z jistý c h znam ení při o b ě ti (t. zv. íto o a xo n u t).
V ů b e c p řed e v še m i d ů ležitým i p o d n ik y Ř e k o v é o b ě to v a li na šťastná
zn am en í (x u lh to tiv ) .
8) P ětiletá sla v n o st (nevtEtrjol?) je st ta, která byla slaven a po u p ly ­
nu tí č ty ř le té period y, te d y k a ž d é h o p á téh o roku.
7) D e lie (ta J ř jh u ) byla jed n a z n e jstk v ěle jších sla v n o stí h e lle n -
sk ých , sla v e n á na D elu n ejsp íše v attick ém m ě síci e la fe b o lio n u na p o ­
č e st A p ollón a, jen ž se tam narodil. M im o to s'a v en a byla tam že v tou ž
dob u tak é ročn í sla v n o st za stejn ým ú čelem , ale s m en ší ok ázalostí
a nád herou ; ta slu la ’A nollávicc. P átéh o roku o v šem m ísto ní n a sto u ­
pily D elie.
90

slaví se tam té ž s la v n o s t s e d m ile tá ) , druhá B r a u r o n i e , 1)

třetí H e r a k l e i e , a) čtvrtá E l e u s i n i e , 3) (a z tě ch to žádná
té h o ž r o k u 4) se n eslav í), pátá P a n a t h e n a j e . 5) Nyní

1) B r a u r o n i e ( t o : Bgavocůvia), sla v n o st slaven á v attick ém m ě síci

M unichionu p ů v o d n ě p o u ze v B rauronu na v ý c h o d n ím p ob řeží A ttikv
ku p o c tě A rtem id y příjm ím Brauronia. V d e n ten p řin ášely sla v n o stn í
oběť b oh yn i m ladé a ttick é d ív k y o b č a n sk é m ezi p ěti až d e síti lety.
J est velm i pravdě p o d ob n o, že p ozd ěji sla v e n y b yly B rauronie na A k ro ­
poli a th é n sk é (»B rauronie m ě stsk é« ) v e sv a ty n i A rtem id y b rauronské,
jejíž p o sv á tn ý ok ršlek prostíral se h n ed na p rávo za Propylaierni. V e sv a ­
tyni stála d le P ausania so c h a b o h y n ě p o ch á zející z dílny P ra x itelo v y .
2) S la v n o stí na p o č e st H ér a k le o v i (H Q áy.ltux) sla v e n o b y lo v A ttice
n ěk olik . N ejslavn ější z nich b y ly H er a k le ie sla v e n é v M arathonu, kteréž
s e zd e b e z p o c h y b y rozum ějí.
*) P en teterick á sla v n o st ( v e 1 k ý c h ) E l e u s i n i í xá (fisyáia) ’E ls v -
(s Lvlx p očínala v A th én ách n ejp ozd ěji 16. b o ed ro m io n a (v srpnu). T o h o to
d n e »m ystové« očisťovali s e v m oři. N ásled u jící d n y k on án y byly v m ě stě
sla v n o stn í p rů vod y a vzd áván y o b ěti. H lavn í sv á te k byl 19. b oed rom ion a,
k d y n ep řeh led n é m n ožství ú častn ík ů v e sla v n o stn ím p r o c essí ''»průvod
Iak ch ův«) u b íralo se z rána z A th én branou D ip y lo n p o p o sv á tn é c e s tě
Isgá óSús) do E leu sin y , kam ž k v e č e r u dorazilo. M ystové m yrtou o v ě n ­
č en í p rovolávali n e u stá le » '/a v /, co ’Vaxjs« a zpívali p o sv á tn é písn ě.
V E leu sin ě n á sled o v a la hlavn í slavn ost. Na k o n ec k on án y b yly zá v o d y
g y m n ic k é , h ip p ick é a m u sick é. M imo to kon ána byla k a ž d o r o č n ě sla v n o st
»m alých m ystérií« v m ěsíci a n th esterio n u (ú n o r-b řezen ) v p ř e d m ě stí
a th é n sk é m »Agrai« u Ilisa.
*) t řidržuji se č te n í: »xai. xovxcov ov S íu íú tv x<x> a v x w ¿r/iautó;/
yiyvsfxuL.J*, ale sou d ím , že tato v y sv ě tliv k a om y lem b yla v ru k op ise
napsána za slo v y : *rtBfiKxř] S i /Tavafr/jvaca.« D le m éh o m ínění patří
p ř e d n ě . Za p o c h y b en o u p ok lád ám d o m n ěn k u n ěk terých kritik ů,
k teří ch tějí p o m o ci m ístu to m u to tím , že slo v a *nf^inxr] S i n.civaifr]vuLK«
pokládají za p říp isek p o zd ějšíh o čten á ře P o čá tečn í slo v a : efia\J Si
nevxfxrjQÍSíg [¿Lu . ■■Sevxiga . . . . m ají sm ysl jen teh d y , jso u -li v y p o č te n y
v š e c k y p e n te ter ick é sla v n o sti. Srv. K aibel str. 228 n.
6) P en teterick á s l a v n o s t v e l k ý c h P a n a t h e n a j í (navK d-rjvum
ta f.ifyáku) m ěla základ v prastaré slavn osti na p o c tu b o h y n ě A th én y ,
o c h iá n k y n ě m ěsta (14d-rjvcí F lohá;). Z aložena b y la prý E r i c ’i t h o n i e m.
T h e s e u s ji ob n ovil a sp ojiv a ttick é o b c e v c elek (sy n o ik ism o s
T h e se ů v ) prom ěnil prý tu to sta r o a th e n sk o u sla v n o st, zvanou d o tu d
*'A&í]vcílcí*, znen áh la v e v še o b e c n o u sla v n o st a ttick o u a přezval ji
v navaQ-řjvuice. P e i s i s t r a t o s pak prý u stan ovil, ab y k ažd éh o p á té h o
roku byla sla v en a s ob zvláštn ím lesk em a nazval tu to p e n te te r ic k o u
sla v n o st » V e l k é P a n a t h e n a j e « . V d o b á ch p o z d ě jšíc h sla v e n y b yly
 91

k n im p ř ib y la s la v n o s t H e f a i s t i a *) za arc h o n ta Kefiso-
f o n t a. R. 32918
V o lí lo s e m tak é p ro Salaminu archonta a d e- 8
marcha pro P e i r a i e u s,*) k te ř í na obou m ístech pořá­
dají D i o n y s i e 3) a c h o r e g y 4) u s ta n o v u jí. Na S alam íně se
z a z n a m e n á v á i j m é n o a r c h o n t a . 5)

Hlava LV. T ito te d y úředníci volí se lo s e m a m a jí

p ra v o m o c svrchu řečenou.
T a k zvaných d e v ě t archontů, ja k ý m způsobem p ů ­
vodně b y lo u s t a n o v o v á n o , ř e č e n o b y lo s v r c h u . 6) Nyni volí
lo s e m š e s t t h e s m o t h e t ů a písaře jejich, krom ě to h o
archonta, krále a polemarcha d le pořadí z každé
j e d n o t l i v é f y l y . 7)
v elk é P anathenaje s p rogram m em velm i boh atým a trvaly nejm én ě še st
d n í. K onán y b yly při nich zá v o d y gym n ick é, jízd ní, m u sick é, veslařsk é,
p řed n á šk y rhapsodů z h o m e r sk ý c h ep ů N o čn í sla v n o st (navvvzL?) s běh em
p o c h o d ň o v ý m (Xa^TtaSocpogia) tvořila p ř e ch o d k n ejv ětším u sv á tk u (28.
h ek atom b aion a), k te r éh o žto d n e ubíral s e sla v n o stn í průvod , v něm ž n e ­
se n o b ylo sla v n o stn í ro u ch o (peplos), záhy z rána z v n ějšíh o K eram eiku
na A k ro p o lis za ú č a ste n stv í v še c h úřadů v a o b č a n stv a H ek atom b a
b oh yn i o b ě to v a n á , z níž c e lý národ h od o v a l, uzavírala slavn ost. V e d le
té to p ě tile té sla v n o sti trvala i d á le ročn í sla v n o st t. zv. P a n a t h e n a j e
m a l é , kteráž v šak on ou d o c e la byla zastín ěn a tak že slo v e m P anathenaje
z p ravidla se rozum ějí P anathenaje velk é.
*) H e f a i s t i e (Hnnxtarflcc) sla v n o st na p o č e st b oh a H efaista,
sla v en a byla v m ěsíci pyan op sion u h lavn ě závod em p o ch o d ň o v ý m
(lam p ad ed rom ií) v K eram eiku.
2) O stro v S alam is nepatřil jak o d e m o s k ú zem í a ttick ém u , nýbrž
byl sa m o sta tn o u o b c í o d A th én závislou . P ro to v č e le o str o v a stál
arch on . N aproti tom u P eiraieu s byl d e m o s attick ý, patřící k fyle H ip-
p o th o n tis a v č e le je h o stál d em a rch o s, jen o m že n eb yl vo len od pří­
slu šn ík ů sv é h o d em u jak o jiní d em a r ch o v é, nýbrž v y lo so v á n z ob čan stva.
*) R ozu m í se v e se lá sla v n o st D io n y sií m alých čili v e n k o v sk ý c h
{¿iLovvoLu t a v .a ť áyQov$), sla v en á v P o se id eo n u v je d n o tliv ý ch m ístech
A ttik y , nejh lu čn ěji v P eiraieu
*) Srv. str. 94, pozn. 6.
*) P atrn ě r em in isc en ce na n ě k d ejší sa m o sta tn o st o stro v a Salam iny,
k teráž byla p o d rž e n a k vů li m ístním u patriotism u.
8) Hl. 3 § 2 - 4, hl. 8 § 1, hl. 22 § 4, hl. 26 § 2.
7) P ořad í fyl b y lo n ap řed lo se m u sta n o v e n o . Z prvn ích d evíti fyl
b y li v y lo so v á n i arch onti p o jed n o m , z d e sá té písař th esm o th etů .
 92

2 T ito n ejprve p o d ro b en i jso u d ok im asii p ř e d r a d o u pěti

set, v y jm a p ís a ře , j e n ž se p o d r o b u j e d o k im asii p o u ze před
soudem , ja k o o statn í ú ř e d n íc i, ( n e b o ť v š ic h n i ú ř e d n í c i , j a k
lo s e m , t a k h la s o v á n í m v o le n í ú ř a d u j í te p r v e , když jso u p ři
d o k im a s ii stvrzeni), a r c h o n t i v š a k m u s í se p o d r o b i t i d o k i m a s i i
před radou a po druhé před soudem . D říve k o h o ra d a při
d o k im a s ii za m ítla , n e s m ě l v ů b e c ú ř a d o v a t i , 1) n y n í j e s t o d v o ­
lá n í k s o u d u a r o z s u d e k j e h o o d o k i m a s i i j e s t r o z h o d u jí c í.
3 P ři d o k im a s ii tá ž í se n e j p r v e : »Kdo jest tvůj o tec a
z k te ré h o dem u pochází?«, dále »kdo je st o tec tvého
o tc e, kdo m a t k a , k d o m a t k a m a t č i n a 2) a z k t e r é h o d e m u ? «
P o t o m je-li ú č a s t e n b o h o s l u ž b y A p o lló n a p ř e d k ů (patroa) a
Z e v a k r b u d o m á c í h o ( h e r k e i a ) 3) a k d e j s o u t y t o s v a ty n ě . D ále ,
m á -li h r o b y p ř e d k ů 4) a k d e , z d a d o b ř e z a c h á z í s r o d ič i, z d a
p o v in n é p o p l a t k y m á z a p l a c e n y 5) a branné p o v in n o s t i z d a
ř á d n ě d o s tá l. K d y ž se n a to v y p tá , p r a v í : » J m e n u j m i s v ě d k y
to h o .«
4 K d y ž s v ě d k y p o s ta v í, t á ž e se o p ě t : » C h č e n ě k d o t o h o t o
z d e ža lova ti? « A je-li n ě j a k ý ž a lo b c e , p o v o lí o b ž a l o b u i o b r a n u
a dá pak o v ěci h la s o v a t i v radě z d v i ž e n ím ru k y , na
s o u d ě p o r o t n í m h la s o v a c ím i k a m é n k y . N e c h c e - li v š a k n i k d o
žalovati, dá ihned h la s o v a t i kam énky. D říve v h od il p o u ze
j e d e n 6) (za v š e c k y ) h l a s o v a c í k a m é n e k , 7) n y n í m u s í v š ic h n i

*) O té to d ok im asii a dřívější v ě tší p ravom oci rady srv. hl. 45, 3.

*) B ylo te d y p od m ín k ou zastáván í arch on tátu ob ča n stv í d o třetíh o
k olen a (íx rgi-yovíac).
*) K ult Z eva h erk eia (Z tvg égveios, d o m á cíh o krbu) a A p o lló n a
patroa ( ’A núlkcov 7ic¿tgii.ogt o ch rá n ce d om ácíh o oltáře), na něm ž p řed k ů m
b ylo o b ěto v á n o , byl sp o le č n ý v šem státním ob čan ů m ath én sk ým .
*) T éž rodinn é p o h řeb iště (rá ¡¡gLa) na a ttick é p ů d ě d o k a zo v a lo
p říslu šn ost k a ttick é rodině.
5) T o zn ačí tolik , jak o zdali n ic státu n ed lu h u je. N eboť dlu žn ík
byl zb aven práv o b č a n sk ý c h a n esm ěl ž á d n é h o stá tn íh o úřadu zastávati.
e) t. j. n ev y sto u p il-li n ik d o se ža lo b o u , u s u z o v a lo se d le zá sa d y ,
» q u i t a c e t , c o n s e n t i r é v i d e t u r « , že p roti v o lb ě nik do n ic n e ­
nam ítá, a jen » p r o f o r m a « v h o d il se d o urny bílý h lasovací k am én ek .
7) Při h lasován í na so u d ě u žív á n o b y lo v A th én ách dílem m ušlí
(zoígcvni), d ílem b ob ů (xúrcuoi), dílem m alých k o v o v ý c h kruhů (auúvSvloi.),
 93

0 n ic h v e s k r z e h la s o v a ti, a b y v p ř í p a d ě , že b y n ě k d o š p a t n ý
js a , ž a l o b c ů se zbavil, v m o c i s o u d c ů b y lo je j při d o k im a s ii
od m ítn o u ti.

Byvše tí m t o způsobem při d o k im a s ii stvrzeni, ubírají 5

se k u k a m e n i, na něm ž oběti jso u a na n ě m ž i d ia ite to v é
p ř í s a h a j í d řív e , n e ž n á l e z y sv é v y n e s o u , a k d e s v ě d k o v é v ý ­
p o v ě d i p o d p ř í s a h o u činí. V ystoupivše na ten to kám en p ří­
sa h a jí, že s p r a v e d l i v ě b u d o u ú ř a d o v a t i d le z á k o n ů a ú p l a t k y
že bráti nebudou za příčin o u úřadu a vez m o u -li přece,
že p o s t a v í z l a t o u s o c h u . x) P o t é t o p ř í s a z e u b í r a j í se o d t u d
n a A k ro p o lis a ta m o p ě t to u ž p řísa h u sk lád ají a p o to m n a ­
stu p u jí n a úřad.

H l a v a L V I. P ř i b í r a j í si té ž p ř í s e d í c í a sice a r c h o n
1 král i p o lem arch , k a ž d ý p o dvou, k t e r é ch tějí. T a k é tito
jso u podrobeni d o k im a s ii před soudem , prve než na ú řad
nastu pu jí, a sklád ají účty, k d y ž ú řa d přísedících složí.

d ílem b ílý ch a č er n ý c h k am én k ů (iptfqpoi). Že n ejčastěji u žív á n o b ylo

k am én k ů , v y sv ítá z toh o, že rj iprjcpng k la d e s e č a sto o k ažd ém druh u
hla so v á n í, p o d o b n ě s lo v e s o tyrjyL&aířnL. V d o b ě řečn ík ů u žíván o b y lo
k h lasován í k o v o v ý c h kruhů, jichž p o d o b u zn ám e p od rob n ě ze z a c h o ­
va n ý ch ex em p lá řů . B yly to m alé, plné, k o v o v é kruh y, op atřen é na ob ou
stranách u p ro střed o so u (nvlíov.og), která byla buď plná (nlrjgrjg), buď
d u tá {xĚXovTcrjyibvr]). P ln á zn ačila o sv o b o z e n í, d u tá o d so u z en í. Na periferii
n alézá se n á p is: *PH<I>02 J l í M O S l A , hlas o b e c n í. K ažd ý so u d c e o b ­
d ržel dva, je d e n pln ý, druh ý du tý. Na v yzván í h la sa te lo v o p řistu p ovali
p orotci k p ód iu , k d e stá ly d v ě n ád ob y (v.ádm, v.údiav.oi, áficpooflg),
je d n a k o vová, d o níž se h á z e ly hlasy platné a která o d tu d slo v ě kvqlos,
d ru h á d řevěn á ( ockvqos), d o níž p o r o tc e vh od il hlas neplatný. Při h la­
s o v á n í držel p o r o tc e o su m ezi d v ě m a p rsty tak, že n e b y lo patrno, zda
o d e v z d á v á hlas pln ý či du tý.

*) t. ste jn ě tě žk o u , rovnající se vá ze stříbra ja k o ú p latek přijatého,

tu d íž d e sa te ro n á so b n o u cen u jeh o, je žto p om ěr stříbra ku zlatu byl
1 :10. Jiní vyk lád ají v tom sm yslu , že p ostaví zla to u so c h u tak velikou ,
jako jso u sam i. J e st to sta ro b y lá form a, ab y s e n aznačila n esm írn ě v e ­
liká pok uta. K do ji n eslo žil, propad l atim ii. V ý k la d druhý je st d le z a ch o ­
v a n ý c h zpráv p r avd ěp od ob n ější.
 94

2 A r c h o n , 1) j a k m i l e n a s t o u p í n a ú ř a d , n e j p r v e v y h l á š k o u
o z n á m í, že k a ž d ý p o d r ž í m a j e t e k , k t e r ý m ěl, p r v e n e ž o n n a
ú ř a d n a s to u p il, a j í m s v o b o d n ě n a k l á d a t i b u d e až d o k o n c e
j e h o ú ř a d o v á n í . 2)
3 P o to m u s t a n o v í tři c h o r e g y p r o t r a g o e d i e , 3) n e j b o h a t š í
m u ž e ze v š e c h A t h e ň a n ů . D řív e té ž p r o k o m o e d i e u s t a n o v o v a l
pět, nyní však ty to choregy u rčují fyly. P o to m obdržev
choregy od fyl u r č e n é p r o s b o r y m u ž ů , c h l a p c ů a p r o ko­
m o e d i e o D i o n y s i í c h 4) a p r o s b o r y m u ž ů a c h l a p c ů o T h a r -
g e l i í c h 5) ( jso u pak pro D i o n y s ie p o j e d n o m z k a ž d é fyly,
pro T h arg elie po je d n o m ze dvou fyl, a sic e p o sk y tu je
stříd av ě každá z fyl), tě m to z a ř iz u je vým ěnu j m ě n í 6)

l) T a k je st úřed n í je h o titul je ště v d o b ě m a k e d o n sk é. E p o n y m o s

n en azýval se p roto, že d le je h o úřad ován í n azván byl rok, nýbrž že
jm én o jeh o b ylo v č e le officiáln ích sezn am ů , z v lá ště sezn am ů branců
a občanů. A rch on je d n o h o rok u byl právě a r c h o n -e p o n y m o s to h o to
ročn ík u.
’) T a to v yh lášk a je st z b y te k b ý v a lý ch práv arch on ta. V d o b ě
A r isto telo v ě byla to již p ou h á form a bez ob sah u .
*) v zápasu tragick ém z ávod ili, pak znám o, p o u z e tři b ásn íci.
4) V e l k é D i o n y s i e čili m ě s t s k é (dw tvóaia t u /usycttu, t u ¿v
u a tu ) byla po P anathenajích n ejstk v ělejší slavn ost, která trvala o d 9. — 13.
elafeb olion a. K ní družily se je ště jiné sla v n o s ti: na p o č á tk u A s k 1 e p i e i a,
na k on ci P a n d i a . V e d le sla v n o stn íh o p r ů v o d u a v e lk ý ch o b ě tí vy ­
p ln ěn y byly sv á te čn í dn y p řed sta v en ím i v d iv a d le : a g on y lyrick ým i,
k o m o ed iem i a tragoed iem i. Při té to sla v n o sti b y lo zv lá ště m n oh o cizin ců
v A th én ách . S p ojen ci p latily právě v ty d n y sv é p řísp ěv k y (tributy).
5) &uQyr]ha (vl. sla v n o st prvotin) b yla velik á sla v n o st sm írná na
p o č e st A p ollon ovi příjm ím P atroos sla v en á v horkém m ě síci th a rg elio n u
(k v ě ten -če r v en ) a sic e d n e 6. a 7. na od v rá cen í m oru a jin ý c h n e ­
b e z p e čn ý ch n em ocí, k teré přinášejí vedra.
8) L e i t u r g i e (bjtouQ yiu, b ito v g y ía , vla stn ě slu žb a, p o v in n o st pro
lid, ob ec), značí finanční p o v in n o sti, ku kterým stá t a th é n sk ý ob čan y,
m ající jisto u v ý ši jm ěn í, z avazoval. L e itu rg ie b y ly d v o jíh o dru h u :
1. p ra v id eln é ročn í (É yxvxhor), 2. m im ořád n é k p otřeb ám válečn ým .
K pravid eln ým p atřila: c h o r e g i e (p ořízen í, n a c v iče n í, v y d ržo v á n í
a výp rava sb oru pro a g on y ly ric k é a d ram atick é), g y m n a s i a r c h i e
(v y c v ič e n í a. vyd ržován í ú častn ík ů z á v o d ů p o c h o d ň o v ý c h ), h e s t i a s i s
(p o h o ště n í č le n ů fyly o je d n o tliv ý c h stá tn ích sla v n o stec h ), a r c h i -
t h e o r i e (v e d e n í sla v n o stn íh o p o se lstv a ). T y to ročn í leitu rgie b y ly n ej­
h lavn ější. M im ořádné leitu rgie b y ly : t r i e r a r c h i e (v y str o jen í v á le č n é
 95

a o m l u v u j e j i c h p ř i v á d í p ř e d s o u d , t v r d í li n ě k t e r ý z nich, že
t é t o leiturgii již d ř ív e d o s tá l, a n e b že j e s t o s v o b o z e n o d t é t o
le iturgie, j e ž t o j i n o u le itu rg ii v y k o n a l a d o s u d d o b a o s v o b o z e n í
o d le itu r g ie j e m u n e v y p r š e l a , 1! a n e b že d o s u d n e m á z á k o n i t é h o
v ě k u ; n e b o ť c h o r e g o s p r o s b o r c h l a p c ů m u s í m íti p ř e s č t y ­
ř ic e t let. T é ž u s t a n o v u j e c h o r e g y p r o D e lo s 2) a a r c h i t h e o r a
( n á č e l n í k a s l a v n o s t n í h o p r ů v o d u ) p r o lo ď tř ic e tiv e s e ln o u , k t e r á ž
t a m v eze m l á d e n c e .

Archon má na starosti též slavnostní průvody a sice 4

průvod Asklepiovi,3) když mystové dom a jsou, a průvod při
velikých Dionysiích zároveň s pořadateli, jichž dříve lid
počtem deset hlasováním volil a tito uhrazovali náklad
na slavnostní průvod ze svého; nyní však volí losem po
jed no m z každé fyly a dá jim na výpravu sto min.4)

lodi) a p r o e i s f o r a . B yla-li totiž vyp sán a m im ořád ná daň válečn á

(eisfora), m u silo tři sta n ejb o h a tších o b čan ů su m m u její napřed složití
(proeisfora) a p o č á ste c h pak je vybírali od d ruh ých člen ů sym m orie.
V iz str. 107, p o zn 1. D om n íval-li se občan, jem u ž u ložen a byla leiturgie,
že se m u tím d ěje k řivd a a že jiném u ob čan u sp íše tato p o v in n o st pří­
slu ší, ozn a čil to h o to o b čan a, a zdráhal-li se te n to leitu rgii převzíti, nabídl
mu vý m ěn u jm ěn í (avxlSoaic). N ejp rve o b ě sp o rn é strany d o d a ly so b ě d o
tří dnů věrn ý inventář s v é h o m ajetku a so u d pak v e při zv a n é 9 ia S iv.a a ia
(vzájem n ý pů hon ) rozh odl. P ů v o d n ě o b ě sp orn é strany sk u te č n ě jm ěn í
sv é vy m ěn ily , jak jm én o n a sv ěd ču je, p o zd ěji však , k d y h o sp o d á řsk é
p o m ěry b y ly vyvin u ty, byl ten, jen ž při prohrál, p o v in en p ou ze leiturgii
p ř e v z íti; ku sk u te č n é v ý m ěn ě n e d o šlo .

*) D le zák on a byl zavázán v e dvou le te c h n e v íc e než je d n u

leiturgii převzíti.

2) N a pam átk u p la v b y T h e s e o v y na D e lo s a zabití M inotaura v y ­

síla li A th eň an é k a ž d o r o č n ě na D e lo s o D e liíc h sla v n o stn í p o se lstv í
(th eorii), které zároveň se sb o rem m lad ík ů , k teří p ů v o d n ě k a žd o ro čn ě
iVIinoovi ja k o daň byli p osílán i, p lu lo na staré, stá le o p ra v o v a n é lodi
T h e se o v ě .

*) D n e 18. b o ě d r o m io n a , právě p řed e dn em , k d y konán byl sla v ­

n ostní v e lk o le p ý p rů vod Iak ch ů v do E leu sin y , byla slaven a v A th én ách
sla v n o st na p o č e st A sk lep ia v z k ř isite le zvaná ’E m S u v g ic i.

*) asi 9000 korun .

 96

5 Má té ž n a staro sti s la v n o s tn í průvod o T h arg eliíc h a

p r ů v o d n a p o č e s t Z ev o v i o c h r á n c i . 1) Ř í d í té ž z á v o d o D i o n y -
siích 2) a T h a r g e l i í c h .

€ T o j s o u s la v n o sti, je ž a r c h o n m á n a sta ro s ti.

P ř i c h á z e j í p ř e d n ě j té ž ž a l o b y v e ř e j n é a s o u k r o m é , je ž
o n po p ře d b ě ž n é m v y šetřen í vznáší na p o ro tn í s o u d : žalob y
pro šp a tn é n a k l á d á n í s r o d ič i (tyto ž a lo b y js o u b ez trestn é
p r o k a ž d é h o , k d o j e p o d á 3), p r o š p a t n é n a k l á d á n í se s i r o t k y
( ty to ž a lo b y j s o u p r o t i p o r u č n í k ů m ) , p r o š p a t n é n a k l á d á n í s o s i­
ř e l o u d ě d i č k o u 4) ( t y t o ž a lo b y js o u p r o t i p o r u č n í k ů m a m a n ­
ž e lů m ), ž a l o b y p r o n e p o c t i v é s p r a v o v á n í j m ě n í s i r o t k ů (té ž t y t o
ž a l o b y j s o u p r o t i p o r u č n í k ů m ) , ž a l o b y s l a b o m y s ln o s ti, viní-li

*) při t. zv. D i i s o t e r i í c h (¿íufftaT^ptrc), sla v n o sti na p o č e st D ia

o ch rán ce. S laven a byla v p o sled n ím m ěsíci att. roku, sk iroforion u ,
v e lk o u o b ětí, hlavn ě v P eiraieu , k d e Z eus o c h r á n c e (aom/p) a A th én a
aájtsLoa m ěli chrám .
*) t. j. m ě stsk ý ch , v elik ý ch .
*) Při n ě k te r ý ch ža lo b á ch m usil žalob ce, m ěla-li žalob a b ýti p ro­
jed n án a, slo ž iti n ap řed u so u d u p en íze, ja k o u si p e n ě ž ito u záru ku, p o ­
p la tek (ituQ áaxnatg, Ttagunuzafiolř]), n ě k d y o b ě sp o rn é stran y (t. zv.
TZQVTavsia), při jin ých ža lo b á ch n e b y lo p e n ě ž ité záru k y potřeb í. K to m u to
d ruhu žalob n á le že ly v še c k y e isa n g e lie yaycóaeatg, o n ich ž je st řeč na
n ašem m ístě. D ále třeba vytk n o u ti, že při n ě k te r ý ch ža lo b á ch ž a lo b ce,
je stliž e ani p ě tin a p o r o tc ů se pro žalob u n e v y slo v ila , byl o d so u z e n
k p en ěžité p o k u tě (1000 d rach em ), ba n ě k d y p o z b y l práva pod ávati
ž alob y to h o druhu, jiné ž alob y však b y ly ta k o v é h o druhu, že pro ža­
lo b c e v každém příp ad ě b yly b eztrestn ý .
*) N em ěl-li o te c syn ů , nýbrž to lik o d ceru n eb d cery , slu ly ty to
d ě d ič k y (cd ínÍY.\r]Qot). O te c m ohl je ště za sv é h o ž iv o b y tí n e b v z á v ěti
naložiti d le sv é vů le se sv ý m jm ěn ím , ale tak, že ten , v je h o ž p r o sp ěc h
d ě d ic tv í (y.lrj^os) b y lo u čin ěn o , byl zavázán d ě d ič k u p o jm o u ti za m anželku.
Z em řel-li v ša k o te c , n e z a n e ch a v p ravop latn ých u sta n o v e n í stran s v é h o
jm ěn í a stran p rovd án í s v é d cery, n ejb ližší p říb u zn ý d le řádu uyxcorsícc
byl op rávn ěn ji p ojm ou ti za m anželk u a ob d ržel zároveň sp rávu jm ěn í.
D řív e v ša k m usil p říslu šn ý návrh éiil S lv. ugíu ) u čin iti u arch on ta.
J estliže v ša k v íc e o so b čin ilo n árok na ruku d ě d ič k y a tím o v še m na
sp rávu jm ění, vznikl z to h o právní sp or t. zv. duxSixaoíu xfjg ¿m xlýQ ov
'EnlnlrjQog překládám výrazem »osiřelá d ěd ičk a « , a čk oli jse m si věd om ,
že n e v y stih u je z c e la o b sa h pojm u ř eck éh o . L é p e sn a d b y se h od il
výraz: »d cera-d ěd ičk a«.
 97

n ě k d o n ě k o h o , že j m ě n í p r o m a r ň u j e , 1) ž a l o b y za ú č e le m v o lb y
d a t e t ů , 2) nechce-li někdo sp o lečn ý m ajetek ro zd ě liti, stran
u s t a n o v e n í p o r u č n í k ů , s t r a n r o z h o d n u t í o p o r u č n i c t v í 3), ž a lo b y
n a p ř e d l o ž e n í listin,4) k d y ž s e n ě k d o d á z a p s a ti za p o r u č n í k a ,
so u d n í p řiřč en í dědictví a osiřelých d ědiček.
P e č u j e té ž o s i r o t k y a o s iř e l é d ě d i č k y a v d o v y , k t e r é p o
s m r t i m a n ž e l o v ě tv r d í, že j s o u t ě h o t n ý , a m á p r á v o tě m , k te ří
se pro v in í, u k l á d a t i pok u tu , n e b v zn é sti v ě c n a s o u d . P ro­
najím á té ž j m ě n í siro tk ů a o siřelý ch dědiček, d o té d o b y

') V tom případ ě žádali n ejb ližší přibuzní, v první řadě sy n o v é,

ab y sla b o m y sln ý dán byl p o d ku ratelu a jim ab y sv ěřen a byla sp ráva
jm ění. Znám o je s t a n e k d o tic k é vyp ra v o v á n í, k teré s e č te v ž iv o to p is e
S o fo k le o v ě od n e z n á m é h o sk la d a tele, že sy n S o fo k leů v , Iofon , ob žaloval
před fratory sv é h o o tc e ze sla b o m y sln o sti (nagavniu?) a žádal, aby
sp ráva jm ěn í b y la m u odň ata. S o fo k le s v ša k p ř e sv ě d č il s o u d c e o úplně
zd ravém rozu m u, k d y ž jim p řed n esl ú ch v a tn ý c h v a lo z p ě v na zem i
a ttic k o u z tr a g o ed ie »O id ip ú s na K olon u «.
*) J estliže d v ě neb v íc e o so b m ěly sp o le č n ě v d ržen í nějak ou
z d ě d ě n o u v ě c n eb právo, m ohl k te r ý k o liv z e sp o le č n ík ů k d y k o liv ěk
žád ati za ro zd ělen í. K dyž se n em oh ly sh o d n o u ti po dob rém , vznikl
z to h o so u k ro m ý sp o r sis 8 axrjxvv acgssiv. S o u d pak rozh od l, m á-li se
ro zd ělen í p r o v é sti čili nic. V prvém p řípad ě vybraly si sp orn é
strany d ě lite le (S u x q x u i) a sice, jak se zdá, ze sb oru t. zv. č ty řice ti
^soudců.
*) C inilo-li v íc e o so b nárok, ab y u s ta n o v e n y b yly za p oručník y,
v zn ik la z to h o sou k rom á žalob a zvan á é m xg o n q s 8 i.aSiv.usLa. V ů b ec
rozu m í s e slo v e m 8 i a 8 í v u s L a spor, je n ž vzniká, je stliž e ze d v o u neb
v íc e o so b k ažd á tvrdí, že jí sp íše p říslu ší p rávo na n ěco , na př. aby
u sta n o v en a byla za p oru čn ík a, an eb je stliž e n ě k d o tvrdí, že druhém u
větším p rávem p říslu ší nějaká p o v in n o st, na př. leiturgie.
4) J e stliž e p oh yb livá v ě c k te r éh o k o liv druhu, na př. d ok u m en ty,
závěť, b yla u n ě k o h o u sch ován a, m ohl ten , jen ž se dom n íval, že m á na
ni právní nároky, žádati u sch o v a te le , a b y mu ji ukázal. Zdráhal-li se
u sch o v a te l tak učiniti, vznikla z to h o so u k r o m á žalob a ti? ¿nqjavfiv
v.axáaxaaiv. P o slo v e c h *slg éfiyavéov v a rá sx a siv * n á sle d u je v r u k o p ise:
ínLxg[o 7iJov atixóv éyygáipai. P říd avek te n to n ěk teří v y d a v a te lé pokládají
za glossem a. K aib el (Stil u. T e x t str. 2 3 4 n.) hájí v šak právem p říd a v ek ten
jako nu tný, je ž to ne v š e c k y žalob y sis tfiyavcdv v a xú a x a siv p od ávaly se
u arch onta, nýbrž p o u ze ty, k teré s e tý k a ly práva rodinn éh o, na př.
k d y ž žalovan ý byl vyzván , ab y p řed ložil listin u , kteráž jej opravňu je
dáti se zapsati za poručník a.
P ra ž á k : A ristotelova ú stav a A thénská. 7
98

až d o s á h n o u č t r n á c t é h o r o k u , p ř ijím á z á s t a v y 4) a v y m á h á n a
p o r u č n í c í c h p en íze , n e d á v a jí-li tito p o r u č e n c ů m n á l e ž i t o u v ý živ u .
A r c h o n m á t e d y t y t o věci n a sta ro s ti.

Hlava L V II. Archon-král má p ř e d n ě na s t a r o s t i

m y s t e r i e 2) z á r o v e ň s p o ř a d a t e l i , k t e r é lid h l a s o v á n í m zvolí,
d v a ze v š e c h A th eň an ů , je d n o h o z E u m o lp o v c ů a je d n o h o
z K e r y k ů . 3) D á l e m á n a s t a r o s t i D io n y s ie u L e n a i a . 4) T y to
s k l á d a j í se z p r ů v o d u a z á v o d u . 5) P růvod ovšem sp o lečn ě
v y p r a v u jí a r c h o n - k r á l a p o ř a d a t e l é , z á v o d v š a k p o ř á d á p o u z e
archon-král. On té ž pořádá všecky z á v o d y p o c h o d ň o v é ; 6)
a tak é t é m ě ř 7) v š e c k y s t a r o d á v n é 8) o běti sp rav u je te n to .

') N ájem ci statk ů sir o tčích m usili slo žiti záruku, h y p o th e k u (u n o x i-

A rch on p oslal o so b y {ánoxL[t,rjxaí), k teré v y šetřily , zda h y p o th ek a
nájem cova o d p o v íd á jm ěn í sirotčím u . — R o v n ěž m anžel byl p ovin en
pojistiti v ě n o sv é m anželk y, za k te r o u ž p říčinou vykázal jisté p o z e m k y
jak o h y p o th ek u jejím u p o ru čn ík o v i ( kvqlos).
’) Viz str. 90, pozn. 4
*) V e d v o u p rastarých a v z n e še n ý c h rod ech t. E u m o l p o v c ů
(E v ^o ln id a u , šle ch ta eleu sin sk á ) a K e r y k ů ( K ý v n e š , šle ch ta attick á) b yly
n e jv y šší úřady e le u sin sk ý c h m ystérií d ěd ičn é. N e jv y šší h o d n o s t t. zv.
h i e r o f a n t a zůstala E u m olp ovců m . P ou ze ty to d va r o d y m ěly p rávo
z a sv ě co v a ti d o m ystérií e leu sin sk ý ch .
*) ArjvctLu (slavn ost lisován í vína) čili ’E niXrjvcaa neb, jak zní offi-
ciální titu l v V . a IV. stol. Jiovvaiu. xá t n i Arjvcdcp slaven a byla v m ě ­
síc i gam elion u v e v e lk é svatyn i D io n y so v ě zvané Ař]vaiov. V rch olem
sla v n o sti byla d ram atick á p řed sta v en í, která s v e lk o u n ád herou a n á­
k lad em byla p ořádán a a v e lik é m n o žstv í lid í přirozeně vábila.
*) t. d ram atick éh o.
*) Z ávody p o c h o d ň o v ý m i (Xci(inuS/]SQo^ía, Xa^naS/^cpogía) b y ly
o sla v o v á n y m n oh é slavn osti. N ejznám ější byla la m p a d ed ro m ie v p o ­
svátn é noci (nccvvv%Ls) před největším svátk em P anathenají (před 28
h ek atom b aion em ). M imo to jsou znám y la m p a d ed ro m ie o sla v n o sti
T h e se o v ě , H efa isto v ě a j.
’) P ou ze o b ě ti A rtem id ě příjm ím A grotera a E n y a lio v i obstarával
p olem arch os. Srv. hl. 58, 1.
8) V č e le státu a th é n sk é h o stál nejprve d ě d ič n ý král. Jm én o je h o
se u d rželo i ve stá tě d em o k ra tick ém a p řešlo na arch onta, jen ž v y ­
konával za o b e c o b ěti, jež k d y si k on al král.
 99

Z v e ř e j n ý c h ž a lo b p ř ic h á z e jí p ř e d n ě j ž a lo b y p r o n e z n á - 2
b o ž s tv í *) a je s tliž e někdo s druhým vede spor o hodnost
k n ě ž s k o u . R o z s u z u j e té ž v š e c k y s p o r y r o d ů a k n ě ž í o d á v k y
ji m p ř ís lu š n é .
P ř i c h á z e j í p ř e d něj t a k é v š e c k y ž a l o b y p r o v r a ž d u a on 3
to j e s t, j e n ž v y h la š u je v y lo u č e n í z lo č in c e ze s p o l e č e n s k é h o
o b c o v á n í s o b č a n y . 2)

Ž alo b y p ro vražd u a poran ěn í, je s tli ž e n ě k d o zúm yslně 4

druhého z a b ije n e b p o r a n í , 3) žalo b y pro trav ičstv í, je stliž e
podav je d u u s m r tí, a pro p a lič s tv í soudí se před A reo-
p a g e m . 4) N e b o ť p o u z e t y t o ž a lo b y r o z s u z u je t a t o r a d a . Ž a l o b y
p r o z a b i t í 5) a p r o n a v e d e n í k v r a ž d ě , 6) a je s tliž e k d o o t r o k a
z a b ije n e b m e t o i k a n e b cizince, p ř i c h á z e j í p ř e d s o u d u P a l l a d i a . 7)
P a k li n ě k d o k v r a ž d ě se p ř iz n á v á , a le tvrd í, že d le zákonů
je d n a l , n a př. p o s t i h n u v c i z o lo ž n ík a n e b z a b iv s o u d r u h a ve

x) T a to veřejná žaloba (ygacprj aaspEtag) zahrnovala v e lk é m n ožství

rozm an itých případů, v nichž povin n á úcta k b o h ů m byla porušen a.
*) t. j. ta k o v ý z lo č in e c n eb yl ú ča sten práv, která p říslu šela o b ­
čanům b e z ú h o n n ý m ; na př. n esm ěl n a v štěv o v a ti svatyn ě, tržiště.
*) V ýrazem rgaU^ia ér ngovoíag rozu m ělo se ta k o v é poranění, při
něm ž jevil se úm ysl, p o ra n ěn éh o zabiti, te d y zlo čin n ed o k o n a n é vraždy;
k d e to h o ú m yslu n eb ylo, žalovalo se, třeb a s b y lo poran ěn í se b e těžší,
to lik o pro reální injurii (alrsíag). Z ločin d o k o n a n é v ražd y slul cpóvog
ér ngovoíag, cpóvog trovotog.
*) A rch on -k rál pak před sed á.
*) Z abití (cpóvog árovatog) b ylo p o k u to v á n o d o ča sn ý m vyhn anstvím .
D ob a je h o zá ležela na příb u zn ých zab itéh o, o d nich ž m usil zab ijce o b ­
d ržeti o d p u štěn í (aiSsoig), k teré v ša k p řes u rčito u lhů tu n esm ělo b ýti
o d ep řen o .
*) Žaloba (3ovXsvaea)g byla pod áván a proti tom u, k d o d ru h éh o
zjed n al n eb n aved l k činu, kterým p ř iv o d ě n a byla sm rt o so b y třetí, ať
již p ů v o d n ě byla zam ýšlen a čili nic. N á ležela k t. zv. Š ír a t cpovtxai. —
N ení sn a d n o v č esk é m jazyce případ ný term in nalézti. V olil jse m :
žaloba pro n a v e d e n í k vražd ě. O d té to žalob y (¡ovlevdecog je st lišiti
jinou, která byla p od áván a proti ú ředník u, jen ž dlu žn ík a, ač dlu h za­
platil, n evym azal z d lu žn íh o seznam u. Srv. hl. 59, 3 a pozn. 9.
7) P a l l a d i o n , starob ylá sv a ty n ě P allady A th én y v e F aleru.
y*
 100

válce z neznalosti *) neb závodě s ním v zápase, o tom

soudí sbor u Delfinia.2)
5 P a k li k o n e č n ě n ě k d o , jen ž se n a l é z á již ve v y h n an stv í
p r o zločin, k t e r ý lze u s m í ř i t i , 3) u valí j e š t ě n a s e b e vinu, že
n ě k o h o za bil n e b p o r a n il, t o h o s o u d í s b o r ve F r e a t o . 4) O b v i ­
n ě n ý h á jí se n a lo d i, se k t e r o u p ř ista l. S o u d í p a k t y t o ž a lo b y
soudcové lo s e m z v o len í . . ., v y jm a ž a lo b y , k te ré přich ázejí
před areopag, a na soud uvádí je arc h o n -k rál, a soudcové
s o u d í n a m ís tě p o s v á t n é m a p o d š ir ý m n e b e m a a r c h o n - k r á l ,
k d y k o l i s o u d í, s e jm e v ě n e c 5) s hlavy. O b ž a l o v a n ý j e s t p o c e lý
t e n č a s v y lo u č e n ze sv a ty ň , b a a n i n a tr ž iš tě přijiti m u n e n í
d o v o le n o . T e h d y v š a k v s to u p i v d o s v a t y n ě h á j í se.
6 Kdykoliv se pachatel nevypátrá, podá se žaloba na
(neznámého) pachatele. Soudí pak archon-král a náčelníci fyl,
jakož i žaloby stran předm ětů neživých a zvířat.6)
H l a v a LV III. A r c h o n - p o l e m a r c h koná oběti Arte-
midě lovkyni7) (agrotera) a Enyaliovi, p o řá d á závod pohřební
*) na př. m y sle za n astalé m lhy, že je st to nepřítel. K v y sv ě tle n í
n ásled u jícíh o m ů že slo u žiti druhá ze tří z a ch o v a n ý c h tetralogií a ttick éh o
řečníka A ntifonta, jejíž sm y šle n é them a je st to to : D va m ladíci c v ič ili
se v házení kopí. K dyž je d e n z nich kopím m rštil, přišel d ru h ý n áh o d o u
zrovn a d o rány a zem řel. O tec zem řeléh o m ladíka žalu je d ru h éh o z vražd y.
D e l f i n i o n , sv a ty n ě A p ollón a, příjm ím D elfin ios, ležela na v ý ­
c h o d ě A thén.
*) V iz str. 99, pozn. 5.
4) F r e a t o ( F r e a t t o , F r e a t t y s ) , v ý b ě ž e k p o lo o str o v a peiraj-
sk é h o u p řístavu »Zea«. Jm én o p o c h o d í d le T h e o fr a sta od heroa F reata
(<ď q b u x o s ).
*) O d zn ak em ú ředník ů, p řed ev ším arch ontů, byl m y r to v ý v ě n e c ,
sym b ol jejich n e d o tk n u teln o sti. V ě n e c sejm e s h lavy na zn am en í, že
ú řed n ík a s o u d c e jso u o d s e b e rozdílni.
6) S o u d nad p ř e d m ě ty n eživ ý m i (¿ipv%cc) a zvířaty, k terým i sm rt
n ě č í byla zavin ěn a, m ěl vý zn a m p o u ze n á b o že n sk ý , byl to sp íše
n á b o že n sk ý obřad. S o u d ten to zased al u P ry ta n eia (ró é n i llQvravEÍců
Siv.aatř]Qiov). N ástroje, p řed m ěty i zvířata, jim iž byla p řiv o d ěn a sm rt
n ěčí, b yly d o p raven y za hranice.
7) V elik á oběť m lad ých k o z (d le X e n o fo n ta b y lo o b ě to v á n o k a ž d o ­
r očn ě 500 ku sů ) A r t e m i d ě příjm ím A g r o t e r a kon ala se k a ž d o r o č n ě
6. b o e d r o m io n a v M arathoně na p am átk u ob ěti, k tero u zaslíb il p o le-
m arch K a l l i m a c h o s před b itv o u u M arathona (r. 490 př. Kr.).
R o v n ěž oběť E n y a l i o v i byla, jak se zdá, kon ána v tý ž d en.
 101

a oběti p o h ře b n í na p o če st p a d l ý c h ve v á l č e *) a n a p o č e s t
H a r m o d i o v i a A ri s to g e i to n o v i.

Ze ž a lo b soukrom ých přicházejí p ř e d něj to li k o ža- 2

lo b y t ý k a j í c í se m e t o i k ů , 2) i s o t e l ů v 3) a p r o x e n ů . 4) V tom
p říp a d ě je st arc h o n -p o le m a rc h o s p o v in e n ž a lo b y p ř ijm o u t i,
r o z d ě liti v deset d ílů a po je d n o m d ílu p řid ě liti lo s e m

') ’E n l t á(p l a sla v n o st na p o č e st m užů v e v á lce pad lých sp ojen a

byla se sla v n o stí T h e se o v o u . S laven a byla 7. p yan ep sion a. Při ní pro­
n ášen y b y ly znám é řeči poh řeb n í (luyot, é n iz á y io i).

2) M e t o i k o v é byli sv o b o d n í n e o b č a n é , k teří se v A ttice buď

tr v a le n eb na d elší dob u, hlavn ě za p říčin ou o b ch o d u a živ n o sti, usadili.
P ro p u štěn í o tr o ci v sto u p ili též v řady m etoik ů. P rávn í a v e ře jn é z á ­
lež ito sti m ohli vy k o n á v a ti p o u ze p o m o c í p ro střed n ík a z občanů , patrona,
o ch rá n ce {n ^n a rá zr^). K do n em ěl patrona, vyd ával se v šan c žalob ě veřejné
(yQaipr] áxooavaainv) a, b yl-li o d so u z en , byl prodán d o o troctví. M etoik ové
platili též zvláštn í daň (¡u-FToíraov) ročn ě 12 drachem . B ývalí o troci m im o
to je ště tři o b o ly ( zqcoopoíov), ja k o ž to náhradu za daň, k terou pán dříve
státu za ně platil. K rom ě to h o m e to ik o v é byli p ovin n i přispívati k m im o­
řádné dani v á le č n é (eiocpooá), a sic e m ěrou v ě tší než ob čan é, b yli za­
vázán i k slu žb ě v o jen sk é a jiným m en ším p o v in n o stem .

*) M etoik ové, k teří se zaslou žili o stát, byli sp ro štěn i povinnc sti
platiti m etoik ion a v y v o liti si prostata. P o v in n o sti jejich v o jen sk é a fi­
nan čn í byly ty té ž jak o ob čan ů , p r o č ež se nazývají l a o x e X e i s (vl. stejn é
[t. ja k o občané] p op latk y platící).

4) O bčanů m o b c e (na př. T h éb ), k teří získali si záslu h y o jin ou

o b e c (na př. A th én y), p od p oru jíce p říslu šn ík y její, přijím ajíce h o stin n ě
jejich v y sla n c e a p., ud ílen byl od cizí o b c e č estn ý n ázev nQÚ£tvog
(h o stin n ý přítel státu). P ro x e n ie byla p ravid eln ě rozšířen a i na p otom k y.
P ro x e n o s měl za úkol ujím ati se příslušníků o b c e , jejíž p r o x e n e m byl.
V y sla n ci té o b c e za vítali vžd y k něm u, on sp rostřed k oval sty k s úřady,
p e č o v a l o d ob rou sh o d u m ezi ob ěm a o b cem i a v ů b ec staral se o zájm y
jin é o b c e tak, jakob y to byla druh á je h o vlast. Znám o jest, že na př.
P in dar byl v T h eb ách p ro x en em A th eň an ů v a K im on v A th én ách p r o ­
x e n e m Sparťanů. S č estn ým titu lem n o ú ^tvn s č a sto byl sp ojován b«ké
n á z e v : fvso ytzrjs (d ob rod in ec). Za sv é slu žb y m ěl p r o x e n o s tak é n ěk teré
výh od y, na př. přístu p d o sn ěm u a rady, právo za k o u p iti se , čestn é
m ísto v d iv a d le a j. D e k r ety p r o x e n ů vryty b yly z pravidla d o kam en e
a v eřejn ě v y sta v e n y . M nohé z nich s e zach ovaly.
 102

každé fyle, s o u d c o v é f y l x) p a k js o u p o v in n i odevzdati je

d ia ite tů rn .
3 S á m u v á d í k s o u d u ž a l o b y p r o z l o v o ln é o p u š t ě n í o c h r á n c e
a p r o n e o p a t ř e n í si o c h r á n c e 2) a ž a lo b y s t r a n d ě d i c t v í a o s i­
řelý c h dědiček m e to ik ů. V ůbec č ím j e s t o b č a n ů m a r c h o n ,
t ím j e s t m e t o i k ů m p o l e m a r c h o s .

H l a v a LIX. T hesm otheti mají předně právo určiti je d n o ­

tlivým sborům porotním, ve které dny mají souditi, a dále
přiděliti je jednotlivým úře d n ík ů m ,3; neboť ja k tito je přidělí,
dle toho jich užívají.
2 D á le u v á d ě j í n a s o u d e is a n g e lie ,4) k t e r é n ě k d o ve s h r o ­
m á ž d ě n í lid u p o d á , a k a t a c h e i r o t o n i e 5) a p r o b o l y 6) v š e c k y ,

*; R ozu m ěti je st s b o r č t y ř i c e t i s o u d c ů, kteří rozd ělen i jso u c e

v 10 o d d ěle n í, sou d ili p o čtyřech m ajetk ové žalob y, týk ající se p říslu š­
níků jejich fyly. Srv. str. 86, pozn. 2. R o v n ěž m a jetk o v é žalob y proti
m etoik ů m přikázal a r ch o n -p o le m a rc h jim. P o n ě v a d ž však m e to ik o v é,
je žto nepatřili k ob čan ů m , té ž n eb yli zařad ěn i d o fyl, p řid ělo v á n y b y ly
žalob y ty to je d n o tliv ý m se k c ím losem .
2j Ř eck á term in o lo g ie právnická je st velm i vyvin u tá, je st stru čn á,
ale přes to v e ’mi výrazn á a zřetelná. V tom to p řek lad ě u čin ěn p o k u s
vy stih n o u ti ty to p řed n o sti je jí; p ok u d se to p od ařilo, zů stavu ji ú su d k u
pánů odb orn íků. — P roti p rop u štěn ců m , kteří se u k ázali n e v d ě č n ý m i ku
sv ý m bývalým pánům , zvláště tím , že si b ýv a léh o pána n ezvolili za s v é h o
právníh o z á stu p ce (patrona, nonaxáxrjg), a ned b ali jistý c h p o v in n o stí k pa­
tronu, ku kterým b yli zavázán i, m ohla pod án a b ýti so u k ro m á žalob a
{SLv.rj ánoaxaaiov). B yl-li o d so u z en , připadl o p ě t jak o o tr o k svém u b ý ­
valém u pánovi, aneb byl o d státu prodán a str že n é p e n íz e on om u v y ­
p lacen y. — K ažd ý m eto ik o s byl p o v in en zv o liti si patrona (nQoatáxrjg),
jen ž jej v e v še c h veřejn ých a právn ích z á le žito ste c h z a stu p o v a l. N e -
učin il-li tak, byla p od án a p roti něm u veřejná žaloba (yQ uyïj ánooaxaaLov).
Byl li o d so u z en , byl r ro d á n d o o troctví.
*) to tiž těm , k teří m ají v p říslu šn ém so u d u p orotn ím p ř e d se d n ic tv í
(fjys/iovía Sivaaxrjoíov) v žalob ách , k teré s jejich úřad ován ím so u v ise jí.
Č in n ost p ře d se d y so u d u je v í s e 1. při o b e slá n í (nQÓav.lrjaig) a p od án í
žalob y, 2. při p řed b ěžn ém v y še třo v á n í (úváv.Qíaig'),3.při jed n án í před
so u d e m porotn ím a 4. při v y k o n á v á n í rozsu d k u .
*) Srv. hl. 3 a pozn. 3.
*) S lovem tím r ozu m ěti je s t o d su z u jící ro zh o d n u tí sn ěm u p ro ti
ob žalovan ém u při pod án í e isa n g e lie . Srv. hl. 43, 5 a pozn. 2. Žaloba
pak m ěla před příslušným sb o rem p orotců d alší průběh.
®) O p rob olách viz hl. 43, 5 a p ozn . 2.
 103

d á l e ž a l o b y p r o n e z á k o n n é n á v r h y x) z á k o n a a p r o to , že n ě k d o
p o d a l z á k o n š k o d liv ý , ž a l o b y p r o ti p ř e d s e d ů m r a d y a p r o ti p ř e d ­
s e d ů m sn ě m u ,* ) a ž a l o b y p r o t i s t r a t é g ů m s t r a n slo ž en í ú č t ů . 3)
U n ic h se p o d á v a j í ž a l o b y v e ř e jn é , p ři n ic h ž se m u s í složití 3
p e n ě ž i t á z á r u k a 4): ž a l o b y za p ř í č i n o u cizinství, ž a lo b y za p ř í č i n o u
ú p l a t k u , k d y ž to tiž cizin e c p o d p l a c e n í m s o u d c ů v y h n e se o d s o u ­
z e n í , 5) ž a lo b y p r o u d a v a č s t v í , 6) p r o ú p l a t k y , 7) p r o k řiv é z a p s á n í
v s e z n a m s t á t n í c h d l u ž n í k ů , 8) p r o k ř iv é u v á d ě n í z a s v ě d k a , 9)
p r o z ú m y s ln é n e v y m a z á n í z e s e z n a m u s tá t n í c h d l u ž n í k ů , 10) p r o
k ř iv é v y m a z á n í ze s e z n a m u s t á t n í c h d l u ž n í k ů , 11) p r o c i z o lo ž s tv í.12)
‘) Srv. hl. 29, 3 a pozn. 2.
*) T. zv. ypaj>ai nposftpt-Kai v.al ém axciw tttí. O p ro ed rech a epi-
sta te c h srv. hl. 44, 1, 2.
*) Srv. hl. 48. a 54.
4) Srv. str. 96, pozn. 3.
*) Proti těm , k teří n ep rávem si o so b o v a li práva o b ča n sk á , kteří
s e vloud ili d o sezn am u ob čan ů , p od ávala se veřejn á žalob a (yqacpři
| tvLccg). V p říp ad ě o d s o u z e n í propad l tě le m i sta tk em ob ci. B yl-li o b ­
ž a lo v a n ý o sv o b o z e n výrok em so u d c ů , avšak , b y lo -li p o d ezřen í, že se
ta k sta lo p od p la cen ím so u d c ů , m ohla proti něm u b ýti p od án a nová
ža lo b a (yg<xcp/'j Scogo^íving).
#) K d o k o li hrozil o b ča n u žalobam i, jen ab y vyn u til na něm p en íze
an eb žaloval bez sk u te č n é h o právn íh o d ů v o d u , m ohl poh nán b ýti před
s o u d pro u d a v a č stv í (ygctcpíj auvMcpnviíus)-
’) Žaloba z úp latk ů (youaprj Sáocov, ScůooSoxías) m ohla pod ána
býti proti všem osob ám veřejn ě p ů sob ícím , jak o jso u : ú řed n íci, č le n o v é
rady, so u d c o v é , č le n o v é e k k le sie , řečn íci, k teří přijali p en íze neb dali
si slíb iti za tím ú čelem , aby v e sv é h od n osti dárci p om oh li k p ro sp ěch u ,
o b e c v ša k n eb so u k ro m o u o so b u p ošk od ili.
8) T. zv. yQacpr] tyevSeyyQNcpřis sm ěřovala proti ú ředník u, jen ž n ě k o h o
zapsal do sezn a m u stá tn íc h dlu žn ík ů v, ač te n to nic státu nedlu hoval.
®) K dok oliv v ž a lo b ě křivě s e dal o z n a č iti za sv ěd k a , an eb k d o
k řiv ě označil v ža lo b ě n ě k o h o za svěd k a, v jeh o ž p řítom n osti t. zv.
noóay./.rjGLg se stala (srv. hl. 2 9 ,3 a pozn. 1), m ohl býti žalován ipevdoxÁqTtíag.
10) rycccpr] povtevoecos sm ěřo v a la proti úřed n ík u , jen ž dlu žn ík a
s tá tu , ač svůj dluh již zaplatil, ze sezn am u d lu žn ík ů stá tn ích úm ysln é
n ev y m a za l. Srv. hl. 57, 4 a pozn. 6.
11) V eřejn á žalob a a ygacpíov sm ěřovala proti tom u, k d o ze seznam u
stá tn íc h d lu žn ík ů byl vym azán, aniž dluh zaplatil. M ožná, že b y la též
pod áván a p roti ú ředník u, k terý o p om en u l zap sati d lu žn ík a státu.
12) Žalobu pro c iz o lo ž stv í (ygacpr] pocitlccs) pod ával proti sv ů d ci
n ejb ližší příbuzný, ač-li na m ístě sám (bez d ov o lá v á n í se zák on ů ) na
n ěm se nepom stil.
 104

4 T h e s m o t h e t i u v á d ě j í n a s o u d té ž d o k i m a s i e p r o v š e c k y
ú ř e d n í k y , 1) r o v n ě ž o d v o l á n í tě c h , j i m ž o d d e m o t ů n e b y l o p ř i­
z n á n o p r á v o o b č a n s k é , 2) a o d s u z u j í c í r o z s u d k y r a d y . 3).
5 Krom ě toho uvádějí žaloby soukrom é ve sporech o b ­
c h o d n íc h 4) a h o r n í c h 5) a proti otrokům , jestliže n ě k d o
z nich svobodného občana urazí.6)
6 T i t o p ř id ě l u jí té ž lo s e m ú ř e d n í k ů m j e d n o t l i v é s b o r y p o
r o t n í p r o ž a l o b y s o u k r o m é i v e ře jn é .
7 R o v n ě ž s m l o u v y s cizím i m ě s t y tito stv r z u jí a ž a l o b y ze
sm lu v t ě c h v zn ik lé 7) u v á d ě jí, p o d o b n ě ž a l o b y p r o k ř iv é s v ě ­
d e c tv í p ř e d a r e o p a g e m . 8)
8 P o r o t c e volí lo s e m v š e c h d e v ě t a r c h o n t ů , a j a k o d e s á t ý 9)
p í s a ř t h e s m o t h e t ů , k a ž d ý z n i c h p o r o t c e své f y ly . 10)

H l a v a L X . T a k se t o t e d y m á s č i n n o s tí devíti a r c h o n t ů .

*) Srv. hl. 55, 2 — 4.

’) K d o k o li se dom níval, že při t. zv. diap sefisi (srv. hl. 13, 5 a pozn. 2 )
nep rávem ze sezn am u o b čan ů byl v y lo u č en , m ohl s e d o v o lá v a ti ro z ­
hod n u tí so u d n íh o (scpsois).
*) Srv. hl. 45, 1.)
\ Ž a lo b y v y p lý v a jíc í z e s m lu v o b c h o d n íc h (a v ^ ú k o a n ) m e z i o b ­
c h o d n ík y a m a jite li lo d í (vavxXriQoi.), k te r é s e t ý k a ly p ro d eje n eb d o ­
pravy zboží p ř ija té h o za záruku z a t t ic k é h o e m p o r ia n e b do něho,
SloVOU SLv.ttl ÉflTlOQLKOCÍ.
*) B yl-li m ajitel d olů v p r o v o z o v á n í tě ža ř stv í n ěkým p o šk o zo v á n ,
m ohl proti něm u p od ati žalob u horní (Sív.r/ (ietaM.bY.fi).
8) N e v še c k y žalob y pro urážku na cti (Siy.rj v.an/iyoQba,') p o d á v a ly
se u th esm oth etů , nýbrž jen v tom případě, když o tro k urazil občana.
Jinak p řich ázely p řed sb or č ty ř ic e ti so u d c ů v .
7) Státy, k teré b y ly v e sp o le k v čilém sty k u obch od n ím , u zavíraly
v e sp o le k zvláštn í sm lo u v y ( | v (i(3 o la i, av(i/loX u), v nichž b ylo v y tč e n o ,
jakým zp ů sob em sp o ry (SLkccl a n d av(t(3óX(ov) vzn ik lé buď m e zi tě m ito
stá ty aneb p říslu šn ík y jejich m ají projed n án y býti. S m lo u v y ta k o v é -b y ly
v A th én ách uzavírány na rozk az e k k le sie před zvláštn í k o m m issí h eliastů
(Sw uatrjQ t.ov) za p ř e d se d n ic tv í th esm o th etů . Ž aloby z o n ě c h sm luv p ly­
n o u cí slu ly: SLyul a n d 6V(i(3ú\(ov.
8) P ro k řivé s v ě d e c tv í m ohla p od án a b ýti žalob a (8 Ur] ipsvSo^iag-
ru pirtv. P ře d sed n ictv í při té to žalob ě p ř íslu šelo úřadu, před ním ž dřívější
žalob a byla projednána. P o u z e ža lo b y pro k řivé sv ě d e c tv í v y d a n é před
a r eop agem byly p od á v á n y u th e sm o th etů . O s v ě d e c tv í viz str. 85, p ozn . 8.
®) Srv. hl. 55, 1.
10) Srv. hl. 63.
 105

V o l í lo s e m t é ž deset athlothetů, po jednom z každé 2

fyly. T i t o b y v š e při d o k im a s ii stvrze ni, z a s tá v a jí ú ř a d p o č ty ři lé ta
a říd í p r ů v o d o P a n a t h e n a j í c h , závod hudební, závod gym -
n ic k ý a k o ň s k é d o s ti h y , a d á v a jí z h o t o v iti p e p l o s x) a a m f o r y 2)
z á r o v e ň s č l e n y r a d y a o d e v z d á v a j í olej z á p a s n í k ů m .
O lej t e n t o s e o p a t ř u j e z p o s v á t n ý c h oliv. A r c h o n jej v y - 3
b ír á o d m a j e t n í k ů p o z e m k ů , n a n ic h ž p o s v á t n é o livy r o s to u ,
tři p o l o k o t y l i e 3) z k a ž d é h o stro m u . D říve p ro d áv ala obec
p lo d y a k d ykoli n ě k d o v y k o p a l p o s v á t n o u olivu n e b zlomil,
s o u d il jej a r e o p a g 4) a byl-li o d s o u z e n , tr e s t a li je j s m r tí. Od
té d o b y však, co m a j e t n í k pozem ku olej odvádí, tr v á sice
z á k o n d á l e , a le s o u d je s t z r u š e n , n e b o ť olej p a t ř í o b c i z p o -
p o z e m k u , n ik o liv z k m e n ů . 5)
A rcho n te d y sebrav olej za j e h o ú ř a d o v á n í odvedený, 4
o d e v z d á jej p o k l a d n í k ů m , 6) a b y je j u s c h o v a li n a A k r o p o l i a

*) S tv . hl. 49, 3 a pozn. 2.

*) A m fory pan athenajské, ste re o ty p n í, b y ly d ělán y v e starém stilu
vás s čern ý m i figuram i na č er v en é p ů d ě i teh d y , k d y tech n ik a ta to
u sto u p ila vásám s figuram i červ en ý m i na čern é p ů dě. T ě c h to am for
m ám e v e lk é m n o žstv í o d první p o lo v ic e VI. stol. až ku k o n ci IV .
V š e c k y m ají na p řed n í stran ě obraz A th én y b o jo v n ic e (Ttoofto^oc)
v p ln é zbroji, ana pru d ce kráčí na lev o . Po o b o u stranách je st slo u p
a na něm k oh o u t. Z pravidla se n alézá na té to straně nápis v e staro-
attick é a lfa b e té: l 'O N A O H N H & E N A ® .IO N t. j. t rov ’A &rjvrjítfv ad-Xcov
(z o d m ěn pan athenajských). Na druhé stran ě zo b ra zen y jso u z pravidla
záp asy v p en tath lu a udáno jm én o archonta.
8) Míra d u tá pro te k u tin y y .n rv X rj je st */144 m etretu d le S o lo n o v a
systém u = 0,27 1.; p o lo v ic e k o ly ly ^ ( í l k o x v X lo v — 0,135 1. T ři
hem ik o ty lie ~ 0,41 1.
4) O so u d c o v sk é p ů so b n o sti A reop agu srv. hl. 57, 4.
sj P o sv á tn é olivy b yly d říve státn ím m ajetk em a plod jejich byl
prod áván . Za d ob y A r isto telo v y v ša k b y ly oliv y právě tak jak o pů da,
na níž stály, m ajetkem sou krom ým . M ajetník m ohl s p osvátn ým i olivam i
naložiti, ja k ch těl, m ohl jich na př. čá st dáti v y k o p a ti, ale přes to m usil
o d v é sti ste jn é m n o žstv í oleje. B ylo-li na př. na jeh o p ozem k u d říve 20
p o sv á tn ý c h oliv, m usil o d v é sti ročn ě 20 X 3 p o lo k o ty lie (= : 2 1/, Z^sš’)
oleje i te h d y , k d y ž č á st d řívějšíh o p o čtu o liv zrušil, tak že m u jich na
př. z 20 zů sta lo p o u ze še st.
8) Srv. hl. 47, 1.
106

n e m ů ž e d ř ív e v sto u p iti d o A r e o p a g u , p o k u d vše p o k l a d n í k ů m

n e o d e v z d á . 1) P o k l a d n í c i o p a t r u j í je j p o o s t a t n í č a s n a A k r o ­
p o li a o P a n a t h e n a j í c h o d m ě ř u j í je j a t h l o t h e t ů m a a t h l o t h e t i
v ítě z ů m v z á v o d e c h .
O d m ě n y to tiž v ítě z ů m v z á v o d e c h h u d e b n í c h js o u p ř e d ­
m ě t y s t ř í b r n é a zlaté, v ítě z ů m v e u a n d r i i 2) štíty, v í tě z ů m v zá
v o d e c h g y m n i c k ý c h a d o s t i z í c h k o ň s k ý c h o l e j . 3)

H l a v a L X I . H l a s o v á n í m volí v š e c k y ú ř e d n í k y v o je n s k é ,
d e s e t s t r a t é g ů , 4) d ř ív e p o j e d n o m z k a ž d é fyly, nyní ze
v š e c h ; t y t o ro z tř iď u jí r o v n ě ž h l a s o v á n í m : j e d n o m u p ř id ě l u jí
v e le n í n a d t ě ž k o o d ě n c i , j e n ž j i m velí, k d y k o li vy táh n o u do
p o le , j i n é m u p é č i o b e z p e č n o s t z e m ě . T e n t o t á h n e d o po le,
je s tli ž e v á l k a v ze m i s a m é se v e d e ; d v a volí p r o P e ir a i e u s ,
j e d n o h o p r o M u n ic h ii,5) j e d n o h o p r o A k t e ( p o b ře ž í) , 6) k t e ř í
m a j í n a p é č i o c h r a n u b u d o v v P e i r a i e u 7) ; j e d n o h o p r o s y m -

l) t. j. n esm í se stá ti člen em A reop ag'i, k terážto h o d n o st

p říslu šela o d sto u p lý m arch ontům .
*) 'Ayav tvavSyíccs zá ležel v tom , že k ažd á fyla postavila od d íl v y ­
b ran ých m užů, kteří se vyzn am en ávali v elk o stí, silo u a krásou . O d d íl
n ejlep ší o b d ržel býka jak o č e stn o u cen u. K do pak ze v še c h m ěl n e j­
lep ší výzbroj a n ejstatn ějším vy sto u p en ím vynik al, o b d ržel za o d m ě n u
štít. Byl to te d y jistý druh parády brann éh o m užstva.
*) C eny b yly d v ě . P rvní vítěz o b d rž e l p ětk rá t v íc e am for s olejem
n e ž druhý. V ítězn í c h l a p c i ob d rželi 30 — 50, p o p ř íp a d ě 6 — 10 am for,
v ítězn í m l a d í c i (áyéveLOi) 40 —60, p o případ ě 8 — 12 am for, v ítězn í
m u ž i je ště více. Patrno, že o d m ě n y b y ly d o sti zn ačné.
4) F u n k c e stra tég ů b yly v elm i rozm an ité. K rom ě v elen í nad v o j­
sk em p ozem ním a loď stvem , k rom ě p éče o b e z p e čn o st z em ě m ěli na
starosti m im ořád n ou daň v á leč n o u (eisforu ), trierarchii, o d v o d m u žstva,
so u d n ic tv í v e sp o re c h týk ajících se trierarchie a e isfo ry , d á le v o je n sk ý ch
provin ěn í, na př. zb a b ělo sti a p. D o jisté m íry b yly jim sv ě ř e n y též z a ­
hraničně záležitosti. S tra tég o v é uzavírají sm lo u v y s cizím i státy, kteréž
ov še m p o třeb o v a ly d o d a teč n é h o sch v á len í e k k le sie , stvrzu jí je v e jm én u
státu a ttick éh o přísahou. P eču jí též o stá ty a je d n o tliv ce , k teří požívají
o c h r a n y státu ath én sk éh o . S tr a tég o v é m ěli té ž právo v e v ě c e c h sv é h o
o b o r u sv o la ti ek k lesii. V A th én ách m ěli sp o le č n o u ú řad ovn u na tržišti
t . zv. atQutrjyBlov, k d ež se stravovali sp o le č n ě na státn í útraty.
*) Srv. hl. 19, 2 a pozn. 2.
®) Srv. hl. 42, 3 a pozn. 5.
7) Srv. hl. 46, 1 a pozn. 3 a 4.
 107

m o r i e , 1) k terý v y b ír á trie ra rc h y * ) a z a ř iz u je jim výměnu

j m ě n í 3) a p řivádí před soud vzájem né p ů h o n y ; 4) o s ta tn í
vysílají k v y ř íz e n í b ě ž n ý c h věcí.
V k a ž d é p r y t a n i i j e s t o n ic h o p ě t n é h l a s o v á n í , 5) z d a ř á d n ě 2
ú ř a d z a s t á v a j í ; a je s tli ž e č i n n o s t n ě k t e r é h o h l a s o v á n í m o d s o u d í,
s o u d í je j p ř e d sborem soudců, a je-li o d s o u z e n , odhadují,
ja k ý trest neb ja k á p o k u ta m á je j s t i h n o u t i . 6) P a k li jest
1) S y m m o r i e (ovfipoQícu) byly berní d ru žstva, d o k te r ý ch pojati
byli o b č a n é d an ě platící Z řízen y b yly za ú čelem m im ořád né d an ě v á ­
leč n é (ílacpoQÚ). S ym m orií b ylo d v a cet. V č e le sym m orie byl n áčeln ík
(řiyffiáv), d á le se připom íná o d h a d n í k o m m isse (Siu-ftnL-JyQcccpels■, která
se sta v o v a la listin u, d le níž se eisfo ra platila, k terou vybírali zvláštn í
v ý b ě r č í (¿jdoyřís). A však č in n o st v ý b ě r čích p řestala n ed lo u h o po z a ­
v e d e n í sym m orií n o v ý m zařízením , d le k teréh o při vy p sá n í eisfo ry tři
sta n e jb o h a tších ob čan ů b y lo povin n o su m m u d a n ě v á leč n é slo žit hn ed
napřed ( tcqohgcpéqelv) za v še c k y . J ed n otlivé o b n o sy pak vybírali od člen ů
sy m m o r ie. Z řízení sym m orií b y lo u žito od r. 351. př. Kr tak é při trierarchii.
2) Srv. hl. 52, 2 a pozn. 1.
3) Srv. hl. 56, 3 a pozn. 6.
*> S rv. h l. 56, 3.
s) T ím jse m ch těl v y stih n o u ti p on ěk u d přek lad řec k é h o slo v a
ítil %íiqot ;ovLoc, k teréž zn ačí o p ě tn é h la so v á n í o ú ředník u, zd a je st h o d e n ,
ab y úřad, k terý h lasován ím (itL )n xn viu ) byl mu sv ě ř en , d ále zastával, čili
n ic . — Jakýsi druh k on trolly nad ú řed n ík y vyk on ával tak é lid sám na
sn ěm u . V hlavním sh rom ážd ěn í každ é p rytanie tázal se p řed sed a sněm u,
je-li s ú řadován ím ú ředník ů sp o k o jen , čili nic. K d o k o liv ěk m ohl v y ­
stoupilti se stíž n o stí proti úředníku. U znal-li sn ěm h lasován ím stížn o st
za o d ů v o d n ě n o u (ccnoitLoorovtiv), byl te n to s úřadu d o č a sn ě sesa zen .
■Celá v ě c přišla pak před p orotn í sou d . Byl-li ú ředník uznán vinn ým ,
stih l jej bu ď tr est tě le sn ý neb p en ěžitá p ok u ta (na& elv rj a n n x u a a t)
B yl-li p ro h lášen za nevinn a, byl o p ě t restitu ován . C elé to to jed n án í
na sn ěm u slu lo tn iin o n x n vL a . E p ic h e ir o to n ie sm ěřovala zv lá ště p roti
stratégů m .
8) Byla to te d y žalob a c en ite ln á (aywv xi^ir]xóg), to je st v zák on ě
sa m é m pro případ o d so u z e n í n eb yl u rčitý tr est neb p o k u ta (zífirm a)
v y já d ř e n a . V tak ovém případě, když p orotci uznali o b ž a lo v a n é h o vinným ,
n á s le d o v a lo je ště druh é hlasován í (S ěvxíqcc iptfcpog) o trestu . N ejprve
n avrh oval ž a lo b ce a sic e, buď trest tě le sn ý (na& eiv) aneb p e n ě ž ito u
p o k u tu (ccnoxHaai). O b y č ejn ě v šak již v žalob ě sam é byl návrh trestu
{p okuta, zífir/^a ) n azn ačen . P o žalob ci p od ával protinávrh ob žalovan ý.
P orotci pak ro zh o d li se buď pro návrh ž a lob ců v n eb ob žalovan éh o.
Pro nějaký třetí návrh, k terý b y na př. v y še l z jejich střed u , se roz-
h o d n o u ti práva n em ěli.
 108

o sv o b o z e n , ú řad u je opět d ále. S tratég o v é jso u o p ráv n ě n i,

p o k u d velí, d á t i d o vaz b y , k d o se velen í n e p o d r o b í , v y lo u č iti
z v o js k a a ulo ž iti p eněžitou p o k u tu . T u to však z prav id la
n e u k l á d a jí.
3 H laso v án ím volí té ž d e s e t t a x i a r c h ů ( v ů d c ů p lu k u ) ,
po je d n o m z každé f y l y . 1) T e n t o velí f y le t ů m a u s t a n o v u j e
1 o c h a g y . 2)
4 H lasov án ím volí té ž d v a hipparchy (velitele jíz d y )
ze v š e c h A t h e ň a n ň . T i t o velí j e z d c ů m 3) a r o z d ě l í si fyly t a k ,
že k a ž d ý m á j i c h pět. M a jí to u ž p r á v o m o c , j a k o s t r a t é g o v é
v z h l e d e m k t ě ž k o o d ě n c ů m . I o n ic h d ě j e se o p ě t n é h l a s o v á n í
n a s n ě m u . 4)
5 H laso ván ím volí té ž d e s e t fylarchů ( s e tn í k ů j í z d y )
p o j e d n o m z fyly, j e n ž m á za ú k o l veleti j e z d c ů m , j a k o t a x i -
a r c h o v é t ě ž k o o d ě n c ů m . 5)
6 H lasováním volí té ž h i p p a r c h a pro Lemnos, jen ž
m á n a s t a r o s t i j e z d c e n a L e m n u . 6)
7 H laso v án ím volí té ž p o k l a d n í k a pro loď P aralo s
a n y n í té ž p o k l a d n í k a p r o l o ď A m m o n o v u . 7)

l) O rgan isace v ojsk a zakládala se na fylách. K aždá fyla p o sta v ila

je d e n plu k <pvi.řj\ tě ž k o o d ě n c ií a setn in u jízd y \(pvký). H op lit
sloužil v té ž e fyle, ku k teré patřil jako občan.
2j L o c h a g o v é (setn íci) byli v e liteli je d n o tliv ý c h lo ch ů (setn in ),
v něž se plu k y d ělily.
3) Jízda a th én sk á sk lád ala se od d o b y P erik leo v y z tisíc e m užů.
K rom ě to h o b ylo je š tě d v ě stě jízd n ích lu k o střelců ro v n ě ž z řad občanů.
K aždá fyla p ostavila 100 je zd ců , kteří byli rozd ělen i v 10 d ekád , každá
d ek ad a ve d v ě p en tad y. C elek pak byl ro zd ělen v e dva o d d íly p o 500
jezd ců , p od v elen ím hipparcha.
*) t. zv. e p ich eiro to n ie, jak o u stratégů. Srv. str. 107, p ozn . 5.
5j t. j. každý fyla rch os v elí setn in ě jezd ců sv é fyly, p o d o b n ě jak o
k aždý ta x ia rc h o s v e lí pluku h op litů sv é fyly.
e) Patrno, že na to m to o stro v ě, který (zároveň s Im brem , S k yrem ,
Sam em a D elem ) patřil A theňanům a ath én sk ý m i k leru ch y byl o sazen ,
byla trvalá organ isace jízdy.
7) A th eň an é m ěli též lodi, k teré i v d o b á ch m íru u sta v ičn ě b yly
m u žstvem vystrojen y. U žívali jich hlavn ě k slavn ostn ím p o selstv ím
(theoriím ), ale též k jin ým ú čelů m . Z p o čá tk u byly tři: d e l s k á
(řj J /j h á g , n azvaná dle toho, že jí b y lo u žíván o k d e lsk é th eorii,
P a r a l o s (f] n á o a lo g ), nazvaná d le toh o, že m u žstvo její p o c h á z e lo
 109

Hlava L X II. Ú řady lo s e m v o l e n é b y ly d řív e d v o j í h o

d r u h u . J e d n y z á r o v e ň s d e v íti a r c h o n t y volily se lo s e m z celé
fyly, d r u h é , v o le n é lo s e m v T h e s e i u , b y ly r o z v r ž e n y n a j e d n o ­
tlivé d e m y . A le o d té d o b y , c o d e m y p o č a l y ú ř a d y p r o d á -
vati, volí lo s e m i t y t o z c e lé fyly, v y jm a č le n y r a d y a s t r á ž c e . ')
V o lb u tě ch to p řen e ch áv a jí d o p o su d dém ům .

. P l a t u d o s t á v á lid za ú č a s t e n s t v í v o s t a t n í c h shrom áždě- 2

n i c h 2) d r a c h m u , 3) za ú časten stv í v řádném shrom áždění
d e v ě t o b o lů . D á le d o s t á v a j í p o r o t c i 4) tř i o b o l y , 5) č l e n o v é r a d y
pět o b o l ů . 6) P ry ta n ů m p řid áv á se n a s t r a v o v á n í o b o l o s . 7)
K ro m ě to h o d o stá v á devět a rc h o n tů na stravování p o čty ře c h
o b o l e c h . 8) Z to h o vydržují h la s a t e le a p ištc e . D ále arc h o n
pro S alam in u drachm u d e n n ě . 9) A t h l o t h e t i 10) j e d í v pry-
t a n e i u u ) p o m ě s íc h e k a t o m b a i o n , k d y s e slaví P a n a t h e n a j e , 12)
o d č t v r t é h o ‘p o č í n a je .

Amfiktyonové pro Delos dostávají d r a c h m u 13) 3

k a ž d o d e n n ě z D e lu . R ovněž dostávají na strav ov án í peníze

z a ttick éh o p o b ře ž í zv a n éh o P a ra lb , a s a l a m i n s k á (řj ZcdctfiLvía)

s m u žstvem ze Salam iny. V d o b ě A r isto te lo v ě b yly p o u z e d vě, jak
z n a šeh o m ísta p a trn o : ílá o a lo s a Afificcviág (A^acovíg), k teré b y lo u ží­
váno k th e o r ii k Z evu A m m on sk ém u . T a to loď v sto u p ila m ísto lodi
salam insk é. M u žstvo tě c h to n á v ěstn ích lod í d o stá v a lo d en n ě po čtyřech
o b o le c h “ asi 60 h
') S tr á ž co v é lo d ě n ic p o čtem 500. Srv. hl. 24. 3.
*) Srv. hl. 43. a hl. 41. o z a v ed en í sn ě m o v n íh o platu sk rze Agyrrhia.
*) D rach m a = asi 90 h.; d e v ě t o b o lů - asi 1 K 35 h.
4) O z a v e d e n í p latu p orotn íh o sk rz e P erik lea srv. hl. 27, 4.
‘ i asi 45 h.
6) asi 75 h.
T) O prytan ech viz hl. 43 a 44. P rytan ové dostávají ted y jed n u
d ra ch m u d e n n ě = asi 90 h.
8) asi 60 h
*) O to m to a r ch o n to v i srv. hl. 54, 8 a p ozn . 3.
10) Srv. hl. 60, 2.
**) V iz str. 18, 3.
’ *) Srv. hl. 54, 7 a pozn. 4.
” ) asi 90 h. » A m f i k t y o n o v é p r o D e l o s « byl úřad ath én sk ý,
je n ž m ěl na starosti sp rávu A p o llo n o v y sv a ty n ě na D elu .
 110

ú ř a d n íc i, k t e ř í se vysílají n a S a m o s 1) neb S k y r o s neb

L e m n o s neb I m b r o s .
Ú ř a d y v o j e n s k é lze z a s tá v a ti v íc e k r á te , a v š a k z o s t a t n í c h
4 ú ř a d ů ž á d n ý , p o u z e č l e n e m r a d y m o ž n o s e s tá ti d v a k r á t e .

Hlava L X I I I . P o r o t n í s o u d y volí lo s e m d e v ě t a r c h o n t ů
d le fyl a p ís a ř t h e s m o t h e t ů p r o d e s á t o u fylu.
D o so u d n ích o d d ělen í je st d e s et vchodů, je d e n p ro k a ž d o u
2 fylu, lo s o v a c í c h síní d v a c e t, dvě pro každou fylu, dále sto
sk řín í, d e s e t p r o k a ž d o u fylu, a j i n ý c h s k ř ín í d e s e t , d o n ic h ž
se v h o d í t a b u l k y soudců lo s e m z v o le n ý c h , a d v ě h y d r ie .

') O strov Samos ztratili A th eň a n é na p od zim r. 322. Srv.

úvod u str. 10.
2) A b y se p orozu m ělo, k terém u ú čelu n á d o b y lo so v a cí, jin é n á d o b y ,
hyd rie, žalu d y, h ů lk y slo u ž ily , o nich ž je st tu řeč, třeb a zm ín iti se
obšírněji o z p ů so b u v y lo so v á n í p o ro tců (r)h a a x a iy Siv.uaxuL), k teří m ěli
v určitý d en při so u d u zased ati. A r isto tele s p o p isu je zp ů so b te n to v elm i
p o d ro b n ě v čá sti n ásled u jící, která v ša k v ru k o p ise n ašem zach o v á n a
je st jen velm i ú ry v k o v itě. V je d n o tliv o ste c h je st zp ů so b lo so v á n í
porotců d o su d n e v y sv ě tlen . Z pů sob te n to byl v d o b ě A r isto te lo v ě
velm i slo ž itý , patrn ě za tím ú č e le m , aby p o d p la c en í p orotců b y lo
n em ožn é. (O p říp ad ě p o d p la c en í porotců sk rze A n yta zm iň uje se A r isto ­
te le s v hl. 27, 5.). Po válce p e lo p o n n e sk é , p o n ěv a d ž p o č e t o b č a n ů
zn ačn ě se zm en šil, n eb yli p o r o tc o v é k a žd o ro čn ě v y lo so v á n i jak o d říve,
nýbrž k aždý pln oprávný občan, který s e přihlásil, byl zap sán trvale d o
sezn am u p orotců. L o se m byl p řid ělen d o je d n o h o z d e síti p o r o tn íc h
o d d ěle n í (sekcí, ftf qo;, y Q Ú ^ a ), při č em ž b y lo p řih lížen o k tom u , ab y
v každém o d d ě le n í každá z d e síti fyl přib ližn ě stejným p očtem člen ů
byla zastou p en a. Jed n o tliv á o d d ě le n í o z n a čen a byla p ísm en y od alfa
až d o kap pa (A, B, r , J , E , Z, H, &, í , K ). K ažd ý p o r o tc e o b d ržel
legitim ačn í tab u lk u (n ivá m o v S mcusxly.óv), p ů vod n ě z k ovu , p o z d ě ji ze
zim ostrázu , na níž v y ry to b y lo jm én o jeh o, jm én o o tc o v o , derr.os, ze
k teréh o p o c h á z e l, a p ísm ě té se k c e , ku k teré n áležel. M im o to byfa na
ta b u lce jed n a n eb v íc e státn ích p ečetí.
Při v y lo so v á n í p o r o tc ů pro je d n o tliv é p orotn í so u d y v u rčitý d en
vzato za základ r o zd ělen í p orotců dle je d n o tliv ý c h fyl, n ik oliv d le se k c í.
P orotci sh rom ážd ili se ráno p řed m ístn o stí, k d e v y lo so v á n í jejich
se dálo, op atřen i jso u c e legitim ačn ím i tabu lk am i. L o so v a c í m ístn o st
slo v ě v.X/jQcozřiQLov neb též plurálem v.XrjQcoxriQia, p o n ěv a d ž každá fyla
m ěla v ní zvláštn í o d d ěle n í. D o sín ě té to v e d lo d e se t vch od ů pro k a ž d o u
fylu jed en . V každ ém o d d ěle n í je d n o tliv ý ch fyl byly p o sta v en y d v ě lo so v a c í
nád ob y (zvan é ta k é v.XrjQwxrjQax) a d e se t jin ých n ád ob (>u/?cótta) op a třen ý ch
 111

D á l e p o s t a v í se u k a ž d é h o v c h o d u to li k h ů le k , k o lik j e s t 3
s o u d c ů , a ž a l u d ů v h o d í s e d o h y d r i e to lik, k o lik j e s t h ů l e k ;
n a ž a l u d e c h n a p s á n o j e s t to li k p í s m e n o d j e d e n á c t é h o to tiž
A p o č í n a je , k o lik p r á v ě p o r o t n í c h s o u d ů m á b ý ti obsazeno.
P o r o t c e m m ů ž e b ý t i k a ž d ý A t h e ň a n p ř e s t ř i c e t let s ta r ý , 4
k d o n e n í d lu ž e n d o s t á tn í p o k l a d n y , a n e b n e n í z b a v e n p r á v
o b č a n s k ý c h . S o u d í-li v š a k n ě k d o , kdo n e m á práva, udá se
a předvede před soud. Je-li uznán v in n ý m , přiso u d í mu
n a d t o p o r o t c i d le s v é h o u z n á n í, j a k ý t r e s t n e b j a k o u p o k u t u
z a s lu h u j e . Je -li o d s o u z e n k p e n ě ž i t é p o k u t ě , m u s í b ý ti p o d r ž e n
ve v a z b ě t a k d l o u h o , až z a p l a t í d ř ív ě jš í d lu h , p r o k t e r ý b yl
u d á n , a p o k u t u , k t e r o u m u n a d t o s o u d určil.

p ísm en y od alfa až d o kappa, k terážto p ísm en a od p ovíd ají písm enům na

legitim ačn ích ta b u lk á ch porotců . K rom ě to h o tam stá lo je ště d e se t nád ob
(kí (3ú>t ta.) op a třen ý ch p ísm en y od lam bda d o y p silo n u a d v ě hydrie.
V y lo so v á n í p o r o tc ů v y k o n á v a lo d e v ě t arch on tů a jak o d e sá tý
písař th e s m o th e t ů ; k ažd ý z nich pro je d n u fylu.
N ejp rve v y lo so v a li p o ro tci pro je d n o tliv é p orotn í sín ě, k d e to h o
d n e se m ě lo zased ati, to lik p ísm en od lam bda dále, k olik p orotn ích
so u d ů m ě lo to h o d n e za sed a ti. Na př. m ělo-li to h o d n e zased ati p ět
p orotn ích so u d ů , v y lo so v á n o b y lo pro p ět p orotn ích síní p ět p ísm en a
sice A , M , N , 3 , O a p ísm en a tato p řip evn ěn a byla o d slu h y nad
vch o d em d o ty č n é p orotn í síně. M im o to třeb a p řip om en ou ti, že každá
z d esíti p orotn ích sín í o z n a čen a byla na h ořejší čá sti d veří jin ou barvou,
aby se od se b e rozezn aly.
K olik porotců při k ažd ém p orotním so u d u m ělo zased ati, tolik
s o u d c o v sk ý c h h ů lek natřen ých barvou p říslu šn é so u d n í sín ě p o sta v en o
bylo u v c h o d ů . Na př. m ělo-li z a se d a ti v p orotn í síni, zvan é to putoccxtotiv,
k teré lo sem u r č e n o b y lo písm ě A, 201 p o r o tc e a v d ru h é p orotn í síni,
zvané ró cpoivt.Ki.nvv, k teré losem u rčen o b y lo písm ě M , 401 p o ro tce,
p ostaven o b ylo u v c h o d ů 201 hů lka so u d c o v sk á barvy z elen é a 401
h ů lka so u d c o v sk á b arvy č er v e n é . P o n ěv a d ž pak b ylo d e se t v c h o d ů dle
p o č tu fyl, p o sta v en o asi u k a ž d é h o v c h o d u 20, po případ ě 21 h ů lek ,
barvy z elen é a 40, p o případ ě 41 h ů lek b arvy čer v en é. K rom ě to h o
b y lo 201 žalu d {¡SaXavm) s p ísm en em A a 40 L žalud s p ísm en em M .
Ž alud y v h o d ily se a sic e p om ěrn ě d le p o čtu h ů lek (20, resp. 21 + 40,
resp . 41) d o je d n é ze d v o u hyd rií p o sta v e n ý c h v k ažd ém o d d ěle n í fyly.
P otom p ř ik r o če n o k prvním u losován í, k teří totiž z porotců to h o
dne b u d o u so u d iti. Za tím ú čelem vh od il k ažd ý p o r o tc e v o d d ěle n í sv é
fyly svou leg itim a čn í tab u lk u d o je d n é z d e síti n ád ob tam stojících,
o zn a čen é p ísm en em je h o legitim ačn í tabu lk y. N ád obam i zatřásl sluha,
a b y tab u lk y se prom ích aly. A rch on pak vytáh l z k ažd é n ád ob y jed n u
 112

5 K a ž d ý s o u d c e m á t a b u l k u ze z i m o s t r á z u , 1) na k te ré n a ­
p s á n o j e s t j e h o jm é n o , j m é n o o t c o v o a j m é n o d e m u a j e d n o
z p í s m e n až d o K. N eboť so u d co v é ro zděleni jso u d le fyl
v d e s e t o d d ílů , t é m ě ř s t e j n ý m p o č t e m p r o k a ž d é o d d ě l e n í.* )
$ Když pak th esm o th e t p řid ělí lo s e m p ísm en a , k te rá
k j e d n o t l i v ý m o d d ě l e n í m se m a jí p ř ip o jiti, p ř ip e v n í s l u h a n a d
k a ž d ý m o d d ě l e n í m s o u d n í m p í s m ě lo s e m u r č e n é .

tabu lk u, celk em te d y d e se t. D e s e t p orotců , jich ž tab u lk y od arch on ta

b yly vytažen y, sluli ¿lor/yxtca a pom áhali arch on tů m při d alším h la so ­
vání a byli e o ip so p orotci to h o d n e. K aždý e m p e k te s up evn il (o d tu d
je h o jm én o : év dinrjyvv^L up evň uji) leg itim a čn í tab u lk y sv é h o o d d ěle n í
na zvláštn í ty č (Karoví?), kteráž m ěla to té ž písm ě. Na to vh o d il arch on
d o h y d rie za k ažd ých p ě t p orotců , k teří m ěli b ý ti v y lo so v á n i, k o stk u
(v.vfios) bílou a stejn ý p o č e t k o ste k čern ých .
A rch on táhl k o stk y a e m p e k to v é při každ ém v y ta ž en í k o stk y sňali
s ty č e pořad em v ž d y p ětici leg im a čn ích tab u lek . T a b u lk y připadající
na b ílou k o stk u vh o d ili d o d ruh é h yd rie, k d ež to tab u lk y připad ající na
č e r n o u k o stk u p od rželi a o d e v z d a li p o to m p říslu šn ým p o ro tců m , k teří
te d y to h o d n e k fun kci p ovolán i n ebyli.
P o to m to v y lo so v á n í n á sle d o v a lo lo so v á n í druh é, ab y s e u rčilo,
v k teré p orotn í síni má p o r o tc e zased ati. Za tím ú čelem arch on bral
z h y d rie tabu lk y je d n o tliv ý ch p o r o tc ů a vyvolal p o k a žd é jm én o p o r o t­
c ovo. V yv o la n ý přistoupil k hydrii, v e k teré b y ly žalu d y, vy tá h l je d e n
a ukázai písm ě na žalu d u (v n ašem p říp ad ě A neb M ) a rch o n to v i.
A rch on pak vh o d il tabulku d o n á d o b y o z n a č en é p ísm en em A , po p ří­
p a d ě M . P orotci ob d rželi hůlku b arvy sv é p orotn í sín ě, k d e m ěli za­
sed a ti a jež m ěla ste jn é p ísm ě s tím , k teré b y lo v y z n a č en o na žaludu
o d p o r o tc e vy ta žen ém . S h ů lk ou a ža lu d em o d eb ral se p o r o tc e do p ří­
slu šn é h o p o r o tn íh o so u d u , k d ež u v c h o d u o b d ržel znám ku (at)(i/3oXov),
na k tero u ž se mu vyplatil po sk o n č e n é m za sed á n í plat so u d c o v sk ý .
N á d o b y s legim ačn ím i tab u lk am i v y lo so v a n ý c h p orotců o d n e s e n y b y ly
za příčin ou k on trolly d o té p orotn í sín ě, která byla o z n a č en a stejným
p ísm en em , k teré b y lo na o n é n ád ob ě.
*) T y to l e g i t i m a č n í t a b u l k y p o r o t c ů ( ulvúklcc dtv.uaxiv.á)
b y ly p ů v o d n ě z k ovu , te p r v e p ozději d ělán y b y ly ze dřeva. N ám za­
ch o v á n o ta k o v ý c h k o v o v ý c h ta b u lek v íc e n ež o sm d e s á t ze IV. sto le tí
př. Kr. N a lezen y b y ly v e sm ěs v h rob ech . D á v á n y b y ly to tiž zem řelým
h eliastů m d o hrobu na d ů kaz jejich s o u d c o v s k é h od n o sti. K rom ě to h o ,
co A r isto te le s u vád í, je st na n ich je ště jed n a n eb v íc e státn ích p e č e tí.
*) T . j. ro zd ělen í so u d c ů v d e s e t o d d ě le n í (sek cí) d ě lo s e tím
z p ů so b e m , ab y v každ ém o d d ě le n í za sto u p en byl přibližně ste jn ý p o č e t
so u d c ů z k a žd é fyly. ,
 Chronologická tabulka.

Hlava a paragraf. Rok př. Kr.

4, 1. A rch o n A r i s t a i c h m o s ................................................................ » ok. 621
5, 1. A rch o n S o lo n ...............................................................................» 594/3
13, 1. R o k b ez arch onta .....................................................................» 590/89
13, 1. » » »
13, 2. A rch o n D a m a s ia s ...........................................................................» 582/80
13, 2. D e s e t a r c h o n t ů .............................................................................. » 580/79
14, 3. A rch on K o m e a s ........................................................................... » 561/60
14, 3. A rch o n H e g e s i a s ...........................................................................» 556/5
17, 1. A rch on F i l o n e o s ............................................................................» 528/7
18, 3. Z avražd ěn í H ip p a r c h a ................................................................» 514/3
19, 6. A rch on H a r p a k t i d e s ................................................................» 511/10
21, 1. A rch on Isagoras . . . >508
21, 2, 3. A rch on F a in ip p o s. V ítě z stv í u M arathonu . . . » 490/89
22, 2, 3. První v y p o v ě z e n í o s tr a k is m e m ............................................ » 488/7
22, 5. A rch on T e l e s i n o s ......................................................................... » 487/6
22, 6. O strak ism em v y p o v ě z e n X a n t h i p p o s .............................. » 485/4
22. 7. A rch o n N i k o m e d e s .................................................................... » 483/2
22, 8. A rch o n H y p sic h id e s . »481/
23, 5. A rch on T i m o s t h e n e s ................................................................» 478/7
25, 1. S ed m n á ct le t p o válk ách p ersk ý ch trvala Supre­
m atie A r e o p a g u » 463
25, 2. A rch on K o n o n .............................................................................. » 462/1
25, 4. Pád A reop agu, sm rt E f i a l t o v a .............................................> 462/1
26, 2. A rch o n M n e s i t h e i d e s .................................................................» 457/6
26, 3. A rch o n L y s i k r a t e s ..................................................................... » 453/2
26, 3. A r ch o n A n t íd o t o s .......................................................................... » 451/50
27, 2. A rch o n P y th o d o r o s. P o čá te k válk y p e lo p o n n e sk é » 432/1
29, 1. K o n e c sic ilsk é v ý p r a v y ...........................................................» 413
32, 1 A rch o n K a l l i a s .......................................................................... » 412/1
33, 1 A rch on T h e o p o m p o s .................................................................- 411/10
Pražák: Aristotelova ústava Athénská. 8
114

H lava a parag raf. R ok př. Kr.

34, 1.A rch on K allias z A n gely. N ám ořní b itv a u A rgin u s . » 406/5
34, 2. A rchon A le x ia s. B itva u K o zích ř e k .......................... » 405/4
35, 2. A rch on P y th od oros. T ř ic e t t y r a n n ů .................................... » 404/3
39, 1. A rch on E u k l e i d e s .......................................................................... » 403/2
40, 4. A rch on X e n a i n e t o s ..................................................................... » 401/0
54, 7. A rch on K e f i s o f o n .......................................................................... * 329/8
 Alfabetický rejstřík.
K olm é č íslic e zn ačí hlavy p řek lad u , šik m é paragrafy.

A e g y p t 11, 1. A p o d e k to v é (ánoSév-xcív) 47, 5 ; 48,

A fidn y 34, 3.
A g o r a n o m o v é (áyoQavófím ) 51, 1.
A g r o ik o v é v. rolníci.
A gyrrh ios 4 1 , 3 .
A c h e rd u s 38, 4.
A ig o sp o ta m o i v. K ozí řeky.
A k a sto s 3, 3.
A k ro p o lis 7, 4 \ 14, 1 \ 15, 4 \ 18,
3 ; 19, ó] 20, 3 ; 24, 3 ; 25, 1, 2',
27, 2 ; 37, 3 ; 55, S ; 60, 4.
A k te 42, 3 ; 61, 1 .
A le x ia s 34, 2.
A lk m aion , A lk m aion ovci 1 \ 13, 4 \
19, 3 \ 20, 1, 2, 4, 5 ; 28, 2.
A lo p e k e 22, 4 \ 45, 1.
A m fik ty o n o v é pro D e lo s 62, 2.
A m fory p a n ath en ajsk é 60, 2.
A m m on ias 61, 7.
A m n estie , z á k o n . . . 39, 7; 40, 2.
A m p rak ia 17, 4.
A n a k reo n 18, 1.
A n g e le 34, 1 .
A n ch im o lo s 19, 5.
A n th en ion 7. 3.
A n tid o sis v. vým ěn a jm ění.
A n tid o to s 26, 3.
A n tifon 32, 2.
A n y to s 27, 5 ; 34, 3.
1 ; 50, 1 \ 52, 3.
A p o llo n p a tro o s 55, 3.
A reo p a g 3, ó ; 4, 4 \ 8, 2, 4 \ 16, 8 \
23, 1 \ 25, 1, 3 ; 26, 7 ; 27, 1 \ 35,
2 \ 41, 2 \ 57, 5 ; 60, 3 , 4.
A rgin u sy, b itva u . . . 34, 1.
A rg o s a A rgejští 17, 4 \ 19, 4.
A r ch estra to s 35, 2.
A rch in os 34, 3 ] 40, 1, 2.
A rch in o s z A m p rak ie 17, 4.
A rch iv státn í 44, 1.
A rch on 3, 2, 3 \ 5, 2 \ 13, 1 \ 14, 1 ;
17, 1, 2 \ 56.
D e s e t arch o n tů v 13, 2.
D e v ě t arch o n tů v 3, 3, 5, 6 \ 4,
2', 7 , 2 ; 8, 1, 2 , 3 ) 9, 1, 2 ) 22 ,
4 \ 25, 1 ; 26, 2 \ 29, 30, 2,
5 \ 47, 2 ; 55, 1 \ 59, 3 ; 62, 1,
2 \ 63 1.
A rch on -k rál 3, 2 \ 47, 4 ; 55, 1 \ 56,
1 ; 57.
A rch o n -p o le m a rc h o s 3, 2 \ 22, 1 \
55, 1 ; 56, 1 ; 58, 1, 2, 3.
A rch o n pro Salam inu 54, 8 .
A rch o n tá t, je h o význ am 3, 3 \ 13, 2.
A rifron 22, S.
A rista ich m o s 4, 1.
8*
116

A r isteid es 22, 6 ; 23, 3, 4 ; 24, 3 ; D elfin ion 57, 4.

28, 2 ; 41, 2. D e lie (sla v n o st) 54, 7.
A ristion 14, 1. D e lo s 54, 7; 56, 3 ; 62, 3.
A r isto d ik o s 25, 4. D e m a g o g o v é 26, 1 ; 28, 4 ) 41, 2.
A risto g eito n 18, 2, 4, 5 : 58, 1 . D e m a re to s 38, 2.
A ristok rates 33, 2. D em a rc h o v é v. n á č e ln íc i dem ů.
A ristom ach os 32, 1. D em a rch o s v P eiraieu 54, 8 .
A rtem is 58, 1. D em o k r a té a d e m o k r a tie 6, 2, 3 )
A sk lep io s 56, 4. 16, 9; 23, 1 ; 29, 1, 2 ; 34, 2 ) 38;
A sty n o m o v é (áarvvófioL) 50, 2. 40, 3 ) 41, 1 ; 45, 1.
A th én a 14, 4 ; 47, 1. D e m o s (ok res) 14, 4; 21, 4 ; 5 5 ,3 ;
A th lo th eti (áfrXo&érúL) 60, 2, 4 ; 62, 1 ; 63, 5
62, 2 . D e m o to v é 21, 4 ; 22, 4; 27, 3 ; 42,
A tim ie v. ztráta práv o b č a n sk ý c h . 1, 2 ; 59, 4 ; 62, 1.
D ě d ic tv í 9, 2; 42, 4 ; 43, 4; 56, 6 ;
B itv a u Salam in y 22, ó ; 23, 1, 5 ;
58, 3.
27, 2.
D ě d ič k y o siř elé 9, 2 ; 42, 4 ; 43, 4 ;
B oje stran p řed D rak on tem 2 , 1 — 3.
56, ó, 7.
» » před S o lo n em 5, 1 — 3 )
D ě d ič n é p rávo 35, 2.
11, 12.
» » p o reform ě S o lo n o v ě 13. D e k r ety o h o stin n ém p řátelství 54,3.
D en n í p o řá d ek rady 43, 3.
» » p o pádu P eisistr a to v ců 20.
» » v . t é ž : šlech ta, d e m o ­ » » e k k le sie 43, 4; 44,
2 ; 45, 4
kraté, oligarch ové.
B rau ron ie 54, 7. D ia iteto v é (rozh od čí) 53, 1 , 3, 4, 5 ;
55, S ; 58, 2.
B u k o leio n 3, 5.
B ule v. rada. D ia k rio v é 13, 4.
D ifilos 7, 3
C ejch o v n í ú řed n íci (f lbtqovó^ ol) D io n y sie , v e lk é a m alé 54, 8 ; 56,
51, 2. 3, 4, 5 ; 57, 1.
C en a ch leb a 51, 3. D io n y so s 3, 5.
C en so v n í tříd y v. tříd y cen so v n í. D io n y s o v o d ivad lo v. D iv a d lo D io -
Cestm iStři (óSonoioí) 54, 1. n ysovo.
C itern ice 50, 2. D iv a d lo D io n y so v o 42, 4
C vičitel (8 i,SáGxcdog) 42, 3. D lu žn íci státn í 47, 2 ; 48, 1 ; 63, 4.
D ok im a sie 55, 2.
Č le n o v é rady 4, 3 ) 24, 3 ) 30, 2, » a th lo th e tů 60, 2 .
6 ; 62, 2 ) v. též ú řed n í přísaha, » č le n ů rady 45, 3 .
plat. » d e v íti arch on tů 45, 3 ;
55, 2.
D am asias 13, 2. » e feb ů 42, 2.
D a m o n id es 27, 4. » ham ippů 49, 1.
D an ě 47, 2. » prodrom ů 49, 1.
D e k e le ia 34, 1 . » p řísed ících arch on tů 5 6 ,1.
D elfi 19, 4. » ú řed n ík ů 55, 2 ; 59, 4 .
 117

D o z o r c e (yma^rjTÍ]g) 42, 2. E u m o lp o v ci 39, 2 ; 57, 1 .

D o z o rc i em p oria (sk la d iště pří­ E u th y n o v é (ev& vvol) 48, 4.
stavn íh o) 51, 4.
F ain ip p os 22, 2.
» nad stu d n ěm i 43, 1.
F a y llo s 38, 4.
» o b iln í (oLToupvhaYss) 5 1 ,3.
F e id o n 10, 2.
» v ě z e n í 24, 3 ; 35, 1.
F ilo n e o s 17, 1.
D rach m a 4, 3 ; 10, 2 ; 23, 7; 30, 6 ;
F le tn ic e 50, 2.
50, 2-, 52, 2, 3 ; 53, 3 ; 6 2 , 2.
F o rm isio s 34, 3.
D rak on 3, 1 ; 4, 7 ; 7, 7 ; 41, 2.
F ra trie 21, 6 .
D r a k o n tid es 34, 3.
F re a to 57, 5.
D vojd rach m a 10, 2.
F y e 14, 4.
F y la r c h o v é 30, 2 \ 3 1 ,3 ; 49, 2 ; 61, 5-
E e tio n eia 37, 2.
F y le , p e v n o st na P arn eth u 37, 7;
E fe b o v é 42, 2, 3 ; 43, 7 ; 53, 4.
38, 7, 3 ; 41, 2.
E fialtes 25, 1, 3 , 4; 26, 2 ; 28, 2 ;
F y ly , čtyři sta ré 8, 1, 3 ; 21, 7, 2 \
35, 2 ; 41, 2.
31, 7 ; 41, 2.
E isa g o g o v é (siaaycůyelg) 52, 2.
» d e s e t K le isth e n o v ý c h 21, 7;
E isa n g e lie 8, 4 \ 29, 3 \ 43, 4 ; 53,
22, 7 ; 29, 4; 42, 2 ; 43, 2 ; 47, 7,
6 ; 59 2.
2 ; 48, 7, 4, 5 ; 52, 2 ; 53, 7 ; 55,
E k k lesia stik o n v. plat za ú č a ste n ­ 7 ; 56, 3 , 4 ; 58, 2 ; 59, 8 ; 60, 2 ;
stv í v ek k lesii. 61, 7, 3, 5 ; 62, 7 ; 63, 7, 2, 5.
E k k le s ie (sh rom ážd ěn í lid u, sněm )
4, 3 ; 7, 2 ; 34, 1 ; 41, 3 ; 43, 3, G er a isto s 22, 7.
4 - 44, 4■ 45, 4 ; 46, 7 ; 4 9 , 2 ; G orgilos 17, 4.
62, 2 . H agnon 28, 3 .
E le u sin ie 54, 7. H a rfe n ice 50, 2.
E leu sis 39, 1 , 2, 3, 5 ; 40, 4. H a rm o d io s 18, 2, 4 ; 58, 7.
E m p orion 51, 4. H arp ak tid es 19, 6 .
E n d e ix is 29, 3 ; 52, 1. H efa istie 54, 7.
E n y a lio s 58, 1. H eg e m o n ie v. nadvláda.
E p ic h e ir o to n ie 43, 4 ; 61, 2, 4 . H e g e sia s 14, 3 .
E p ily k e io n , E p ily k o s 3, 5. H e g e sistr a to s v. T h etta lo s.
E p im en id es 1, 1 . H ek a to m b a io n 62, 2.
E p isk e u a sto v é (oprávci) sv a ty ň 50,7. H ellen o ta m io v é 30, 2.
E p o n y m o v é d e síti fyl 21, 4 ; 48. 7 ; H e r a k le id es z K lazom en 41, 3.
53, 4. H er a k le ie 54, 7.
» d iaitetů 53, 4 , 5. H erm o k reo n 22, 7.
» při m obilisaci 5 3 ,4 ,5 , 7. H e r o d o t 14, 4.
E r etr ie 15, 2. H iero m n em o n 30, 2.
» nám ořn í bitva u . . . 33, 1. H ie r o p o io v é v. o b ětn íci.
E u a n d rie 60, 5. H ip p a rch o s pro L e m n o s 61, ó.
E u b oia 33, 1. » sy n C harm ův 22, 3.
E u k leid e s 39, 1. » sy n P eisistratů v 17, 3 ;
E u m e lid es 45, 1. 18, 7, 3 \ 19, 2.
 118

H ip p arch ové 4, 2 \ 30, 2 \ 31, 3 \ K a ta lo g o v é (nnxKXoyslg) v. o d v o d n í

44, 4 \ 49, 2 ; 61, 4. k o m m isse jízd y.
H ip pias 17, 3 ; 18, 1 , 3, 4] 19, 3. K ed on 20, 5.
H ip p ok rates 22, 4. K efisofon 54, 7.
H la sa telé 30, 5 \ 43, 6 \ 62, 2. K ery k o v é 39, 2 ; 57, 1.
H on v. stad ion . K im on 26, 1 \ 27, 1, 3 ; 28, 2.
H o p lito v é v. tě žk o o d ě n c i. K in eas 19, 5.
H rad by ath én sk é 23, 4 \ 50, 2. K la zo m en y 41, 3.
H ry závod n í 56, 5 ; 57, 1 \ 58, 1 \ K le a in e to s 28, 3.
60, 2 , 5. K le isth e n e s 20, 1, 3, 4 \ 21, 1 \ 22,
H y m etto s 16, 6 . 1 , 3 \ 28, 2 \ 29, 2 \ 41, 2.
H y p sic h id e s 22, 7. K leitofon 29, 2 \ 34, 3.
K leofon 28, 3, 4 \ 34, 1.
C h arm os 22, 3. K le o m e n e s 19, 2 , 5 ; 20, 2, 3.
C h ios 24, 2. K leon 28, 3.
C h lam ys e feb ů v 42, 5. K líče o d sv a ty n í 44, 1.
C h o re g o v é 54, á"; 56, 3. K luby (p olitick é) 20, 1 \ 34, 3.
Chrám T h e se ů v 15, 4 \ 62, 1 . K n ě žstv í 21, 6 \ 42, 5.
K o d r o v ci 3, 3.
Im bros 62, 3. K o la k re to v é 7, 2.
Iofon 17, 3. K o lly to s 14, 4 ; 22, 3.
Ion 3, 2 \ 41, 2. K o m ea s 14, 1.
Io n o v é 23, 4 , 5. K o m m isse v. též výb or.
In valid ové 49, 5. » o d v o d n í jízd y 49, 2.
Isagoras arch on 21, 1. » tř ic etič le n n á z r. 411
» , syn T e isa n d rů v 20, / , 2, 29, 2.
3 - 28, 2 . K o m o ed ie 56, 3.
Is o te lo v é (iaottXelg) 58, 2. K on on 25, 2.
K o sm e t (v.oa^ir]rf]g) v. d o z o r ce .
Je d e n á c tip á n i 7, 2; 29, 3 \ 35, 1 \
K ozí řek y {Alyog novufioí), bitva
39, 7; 52, 1.
u . . . 34, 2.
J ezd ci (rytíři) (ín n tlg ) 4, J ; 7, 2 \
Král 3, 2.
24, 3 ; 38, 3 \ 49, 2 \ 61, 4 ,5 .
» p e r sk ý 29, 1.
» na E u b o ii 15, 2. K rálovsk á ú stava 41, 2.
» na L e m n u 61, 6 . K ron os 16, 7.
Jízda 24, 3 ; 49, 2. K yjonoši (v.oQvvrjcpúooL) P eisistr a -
to v i 14, 1 .
Kallias 32, 1, 2.
K y p se lo v c i 17, 4.
K allias z A n gely 34, 1.
K allibios 37, 3 \ 38, 3. L ak ed a im o ň a n é v. Sparta.
K allik rates 28, 3. L a k io v c i 27. 3.
K ám en p řísežn í 7, 1 ; 55, 5. L e ip sy d rio n 19, 3.
K an celista radní 47, 5. L e itu rg ie 27, 3 ; 56, 3.
K ata ch eiro to n ie v. r o zsu d k y o d ­ L e m n o s 61, ó ; 62, 3.
suzující. L e n a io n 57, 1.
 119

L e o k o r e io n 18, 2. N áčeln íci fyl (cpvlo/íaoLXsis) 8, 2 ; 41,

L e s b o s 24, 2. 2 ; 57, 2.
L h ů ty p lateb n í v. sp lá tk y . N ad vlád a A th eň an ů n ám ořsk á 23,2.
L o d ě n ic e 24, 3. » » v H ella d ě 2 4 , 1.
L o d i v á le č n é 24, 2 ; 46, 1. N ájem ci c el 52, 3.
L o g isto v é (loyi<TTíu) 54, 2. N ájem né sezn am y 47, 3.
» rady 48, 3 . » sm lo u v y v. sm lo u v y ná­
L o c h a g o v é 61, 3. jem n é.
L u k o stř elc i 24, 3. N á m ěstí (ath én sk é) 7, 1.
L u p iči ša tů 52, 1. N ám ořsk ý sp o le k v. sp o lek ná-
L y g d a m is z N a x u 15, 2 , 3. m ořský.
L y k u r g o s 13, 4 \ 14, 3. N aukrarie, nau krarové 8 , 2 ; 21. 5.
L y sa n d r o s 34, 2, 3. N a x o s 15, 3.
L y sik r a te s 26, 3. N e o k le s 23, 3.
L y sim a c h o s, o te c A r isteid ů v 22, 2; N e v o ln ictv í 2.
23, 3 . N ik ias 28, 3 , S.
» »od k o lu p op ravn íh o« N ik o m e d e s 22, 6 .
45, 1. N ik y (so c h y b o h y n ě v ítěz stv í) 4 7 , 7 ;
49, 4.
M arathon, bitva u . . . 22, 2.
O b ě ti 54, ó, 7; 57, 7 ; 58, 1.
M aroneia 22, 6.
» p řísežn é 29, 4.
M edon 3, 3.
O b ě tn íci 30, 2.
M egak les, tch á n P eisistr a tů v 13, 4 ;
» m im ořád ní (itç o n o io i oí t n i
14, 3 , 4 \ 15, 1.
TÙ tK&VflKTa) 54, ó.
» , syn H ip p ok ratů v 22. 4.
» ročn í (ieçonoLoï oí k u t ’
M egara 14, 1 \ 17, 2. évicívxóv) 54, 7.
M elob ios 29, 1. O biln í sk la d iště 51, 4.
M etaři (KonqoXóyoi) 50, 2.
O b o lo s 28, 2 ; 29, 4 \ 41, 2 ; 42, 2 ;
M eto ik o v é 43, 5 \ 57, 4 \ 58, 2, 3. 49, 2 ; 62, 2.
M etro n o m o v é 51, 2.
O d h a d ci 39, 2.
M iltiades 26, 7; 28, 2. O d p u ště n í dlu hů v. seisa ch th eia .
Mina 10, 2 ; 49, S ; 50, 7 ; 56, 4. O d v o d n í k o m m isse jízd y v. K ata­
M incovní reform a za S o lo n a 10. lo g o v é.
M n esiloch os 33, 1. O d volán í k so u d u p orotn ím u 9, 1 \
M n esith eid es 26, 2.
45, 2 ; 55, 2.
M unichie 19, 2 ; 38, 1 , 4 \ 42, 2 ;
O ia 27, 4.
61, 1 .
O lej 60, 2, 2, 4, 5.
M yron 1, 1. O ligarch ie, o lig a r c h o v é 2, 2 ; 4 , 2 ;
M ysterie 39, 2 ; 57, 1. 5, 1 \ 13, 4 ; 32, 2 ; 34, 2 ; 37, 2;
M y sto v é 56, 4. 38, 2.
O p ě tn é h la so v á n í v. ep ich eiroton ie.
N á b o žen sk é v ě c i v e k k le sii 30, 5; O p ě tn é z astáván í úřadů 4, 2 ; 44,
43, 6 . 7, 2 ; 62, 4.
N á č eln íc i dem ů 21, 5. O reo s 33, 1.
120

O strak ism os v. so u d střep in ový. P laty prytanů 29, 4 \ 62, 2.

O troci 40, 2 \ 59, 5 . » ú řed n ík ů 33, 1 \ 62, 2.
» státn í (SrjfiúaiOi) 50, 2. » » pro D e lo s '
O trokáři 52, 1 . » » » Im b ros
» * » L e m n o s J>62,3.
P aian ia 14, 4 \ 28, 3 ; 38, 4.
» » » S am os
P alladion 57, 4 .
> » » S k y ro s j
P allene, bitva u . . . 15, 3 ] 17, 4.
» za ú č a ste n stv í v e k k le sii 41,
P anathenaje 18, 2 , 3 \ 43, 1 \ 49, 4 \
3 \ 62
54, 7; 60, 2, 4 \ 62, 2.
Pangaion, p oh oří 15, 2. P o d p la cen í 27, 5.
P aralos 61, 7. P o d r u h o v é v. šestid íln íci.
P aralové 13, 4. P ok lad n íci, p o k la d n ík v. též sp rá v ­
P arnes 19, 3 . c o v é p en ěz, p ok lad ů .
P ok lad n íci A th én y 4, 2 \ 7, 2 \ 8,
P ausan ias starší 23, 4.
1 \ 30, 47, 1 ; 60,
» m ladší 38, 4, 5.
Pečeť státn í 44, 1 . P ok lad n íci o sta tn íc h b o h ů 30, 2.
» p o k la d ů o b e c n ích v.
P ed ia io v é 13, 4.
sp rá v co v é.
P eiraieu s 35, 1 \ 38, 4, 5 \ 39, 7;
P ok lad n íci státn ích lo d í 61, 7.
41, 2 ; 42, 3 ; 50, 2 \ 51, 1, 2, 3 \
» sp o lk o v í (élXrjvoxcniiui)
61, 1 .
30, 2.
P eisan d ros 32, 2 .
P ok lad n ík p en ěz v á leč n ý c h 43, 1 ;
P eisistratos, P eisistr a to v ci 13, 4 \
47, 2 ; 49, 4.
14, 1 — 4 ; 15, 4 \ 16, 1, 2, 6 ; 17,
P okladn ík rady 49, 5.
1 — 4 ; 19, 4 — ó] 28, 2 ; 41, 2.
P o k u ty p e n ě ž ité 3, 6 \ 8, 4 \ 42, 2 \
P elargická hradba 19, S.
45, 1 \ 48, 4 ; 54, 2 \ 56, 7; 61,
P elo p o n n esk á válk a 24, 3 \ 27, 2.
2 \ 63, 4.
P en ta k o sio m ed im n o v é 4, 3 \ 7, 2,
P o le d a n ě p r o sté (xa>qCov axslég)
3 ; 8, 1 ; 26, 2 ; 47, 1.
16, ó.
P ep lo s 49, 3 ; 60, 2.
P erik les 26, 3 \ 27, 1 , 3 , 4 ; 28, 1, 2. P o lem a rch eio n 3, 5.
P ersk é válk y v. válk y p ersk é. P o le m a rc h o s v. a r c h o n -p o le m a r -
P ět tisíc ob čan ů 29, 4 ; 30, 1 \ 31, c h o s.
2 \ 32, 1, 3 \ 33, 2. P o le to v é 7, 2 ; 47, 2, 3 \ 52, 1 .
P ísař e k k le sie 54, 4. P om ořan é v. P aralové.
» p rytan ie 54, 3. P op latk y so u d n í 59, 3.
» radní (Srjiióoios) 47, 5. P orotci 24, 3 ; 59, 8 \ 63, 3, 4, 5.
» th e sm o th etů 55, 1 ; 59, 8 \ P orotn í so u d y , p o r o ty v. so u d y
63, 1. p orotn í.
» zák on ů 54, 4. P o ru če n c i 56, 7.
P ištci 62, 2. P oru čn íci 56, ó, 7.
P laty fdiety) č le n ů státn í rady (buly) P o řa d a telé při D io n y siíc h 56, 4.
62, 2 . » » m ystériích 57, 1.
» d e v íti a rch on tů 29, 4 \ 62, 2. P o sád k a v lo d ě n icíc h 24, 3.
» p o r o tc ů 27, 4 ; 62, 2. P rávo d ě d ic k é 35, 2.

P rávo o b č a n sk é (ém ufiL a) a ztráta
je h o 8, 5 ; 13, 5 ; 16, 1 0 ; 22, 8 \
26, 5 ; 37, 2 ; 39, 1; 40, 2 ; 42,
54, 5 ; 59, 4 \ 63, 4.
P ro b o le 43, 5 ; 59, 2.
P ro b u lo v é 29, 2.
P r o c e s sy v. žalob y.
P rod rom ové (-TtQÓSqn^ioL) 49, 1.
P ro e d r o v é, v ý b o r d e v íti p roédrů
44, 2, 3 .
P roh líd k a k o n í 49, 1.
P ro c h e ir o to n ie 43, 6 .
P ro k le se 53, 2.
P ro p y lo n 15, 4.
P rosb y k e k k le sii (I kst >iq Lcu) 43, 5.
P r o x e n ie 54, 3.
P r o x e n o v é 58, 2.
P rů v o d y (p r o c essí) 18, 2, 3 ) 56,
4) 57, 1 ; 60, 2.
P rytan eion 3, S ; 24, 3 ; 62, 2.
P rytan ie 43, 3, 5 ; 47, 3 ; 48, 3 \
54, 2 ; 61, 2.
P rytan ové 4, 2 ; 29, 3 , 4 ) 41, 3",
43, 3 , ó ) 44, 1 , 2 , 4 ; 45, 4 ; 62, 2.
P řed b ěžn é h la so v á n í v. p r o ch eiro ­
to n ie.
P řed sed a p rytan ů (ém axáxrjs x ů v
TIQVxávĚGw) 44, 1.
P ře d sed a proédrů (éinaxáxrjs t tiv
nQoédQwv) 44, 2, 3.
P řed volán í k so u d u (TtQooxlriatLs)
29, 3.
P řiřčení d ě d ic tv í ( uX/iqov éniSLY-cíaia.)
56, ¿5.
P řísah a ú řední
> č le n ů rady 22. 1 .
» d e v íti arch on tů v 3, 3 \ 7,
1 ) 55, 5.
» d ia itetů 55, 5.
» ú řed n ík ů 31, 1.
P řísed ící a rch o n tů ( tcúqsS ool) 56, 1.
» eu th y m ů 48, 4.
» lo g istů (auvrjyoQOL) 54,
121
P ůda (m ajetek p o z e m k o v ý ) 2,
3, 5 ; 7, J.
P y lo s 27, S.
P y th ie 19, 4 ; 21,
P y th o d o r o s, arch on z r. 432/1 27, 2.
» » z r. 405/4 3 5 ,1) •
41, 1.
P y th o d o ro s, syn A n aflystiů v 29, 1.
R ada A reo p a g itů v. A reop ag.
» (b u le) p řed S o lo n em 4, 3.
» čty ř s e t p řed K leisth en em
8, 4.
» pěti se t o d d o b K leisth e-
n o v ý c h 21, 3 ) 25, 2 \ 40, 2 )
41, 3 ) 42, 2 ) 43, 2 , 3 ; 44,
4) 45, 1, 2) 46, i ; 4 7 , 2 , 5 ;
48, 7 ; 49, 1, 2 , 5 , 6 ) 54, 5 ;
55, 2 ) 62. 1.
» v ú s ta v ě z r. 411 30, 5 ; 31,
/ , 3 ) 32, 1.
» za třiceti tyran n ů 3 5 , 1 ; 37, 2.
R ad n í p ísař v. písař radní.
R a d n ice 32, 3 ) 48, 2 ) 53, 4.
R eform a m ěn y za S o lo n a 10.
R h a ik elo s 15, 2.
R h in on 38, 4, 5.
R o d ič e 55, 3 ; 56, 6 .
R o d y 21, 6 ) 57, 2.
R o ln íci 13, 2.
R ovin áři v. P ed ia io v é .
R o z h o d č í v. d ia iteto v é.
R o z su d k y o d su zu jící 59, 2, 4.
R y tíř o v é (jezd ci) 4, 3 ; 7, 2, 3 ; 15,
2 ; 26, 2 .
Ř e m esln íci 13, 2.
S a la m is 17, 2 \ 54, 5; 62, 2 ; bitva
u Salam iny 22, ó ; 23, 1 ; 27, 2.
S a m o s 62, 3.
S am ovlád a, sa m o v lá d ci v. tyranni
a tyrannie.
S b o r č ty ř ic e ti so u d c ů v. so u d c o v é
v e n k o v ští.
122

S e isa c h th e ia 6, 7 ; 12. 3. S p arta 19, 7 ; 23, 7 ; 29, 7 ;

Sezn am (xa xá lo yo s) b ranců 26, 1 . 32, 34, 7 ; 37, 3 \ 38, 7, 5 ;
» » je zd ců 49, 2. 40, 3.
» ob čan ů 42, 7 ; 53, 7. S p látk y 47, 3 ; 48, 2.
S ezn a m y nájem ní 47, 3. S p o le č n o sti h o d o v n í 52, 2.
S h ro m á žd ěn í lidu v. e k k le sie. S p o lek a ttick ý nám ořsk ý 23, 5.
S icilsk á výp rava v. výp rava sicilsk á. S p rá v c o v é p e n ě z d iv a d eln ích (o íé n i
S im o n id es 18, 1 . xm ířscopixtp) 43, 1 ; 47, 2.
S irotci 24, 3 ; 56, 7. S p rá v c o v é o b e c n íc h p o k la d ů 30, 2.
S ito fy la k o v é 51, 3. S ta d io n 50, 2.
S k iroforion 32, 1 . S tater 10, 2 .
S k la d iště p řístavn í v. em porion . S tá tn í a rch iv v. arch iv státní.
S k olion 19, 3 ] 20, 5. » d lu žn íci .v. d lu žn íci státn í.
S k yllaion 22, 7. » o tr o c i v. o tr o c i státn í.
S k y ro s 62, 3. » p ečeť v. p ečeť státn í.
S lo u p o v í k rá lo v sk é 7, 1.
S ta v ite lé lo d í 46, 7.
S lo žen í ú čtů (sv& vva) se strany
Strana d em o k r a tick á v. dem okrati.
úřed n ík ů 4, 2 ; 31, 7 ; 38, 5 ; 39,
» m ě stsk á 38, 7.
7; 48, 7 ; 54, 2 \ 56, 1.
» šle c h tic k á 2, 7 ; 5, 7 ; 6, 2 \
S m lo u v y nájem né 47. 11, 2 \ 13, 2', 16, 6 ; 18,
» s cizím i m ě sty 59, 7. 5 ; 28, 2 .
» sp o je n e c k é 54, 3. S tr a té g o v é 4, 2 \ 22, 7 ; 23, 7 ; 29,
S n esen í lidu 54, 3. 3 \ 30, 2, 5-, 31, 2, 3 ; 34, 7 ; 44,
Sn ěm v. e k k le sie. 7 ; 61, 7, 2, 7.
S o fo n id es 25, 1 .
S tr á ž c o v é na A k ro p o li 24, 3 ] 62, 7.
S o fr o n isto v é 42, 2 .
S tř e p in o v ý so u d v. so u d střep in ový.
S o c h y b o h y n ě v ítěz stv í 47, 7 ; 49, 4 .
S y k o fa n ti v. u d avači.
S o lo n 2, 2 ; 3. 5 ; 5, 2, 3 \ 6, 7, 2 \
S ym m orie 61, 7.
7, 7 ; 8, 7-7 ; 9, 7, 13, 7 ; 14,
7 -J ; 17, 22, 7 ; 28, 29, 2 ;
Š e stid íln íc i 2, i?.
35, 2 \ 41, 2 \ 47, 7.
Š lech ta , šle c h tic i v. strana š le c h ­
S o u d lidu v. so u d porotní.
tick á.
S ou d stř ep in o v ý 22, 2 , 5 , 6 \ 27, 7;
43, 5.
T alen t 10, 2.
S o u d c o v é v. porotci. T a x ia r c h o v é 30, 2 \ 31, 3 ; 61 , 3 , 5 "
S o u d c o v é v e n k o v š tí (pro v e n k o v ) T e isa n d r o s 20, 7.
16, 5 ; 26, 3 ; 48, 5 ; 53, 7, 5 ; T e le s in o s 22, 7.
58, 2. T e rm in y p la te b n í v. lh ů ty platební.
S o u d n í d v o r y v. so u d y porotní. T e tr e r y (č ty ř v e slic e ) 46, 7.
S o u d n í p op latk y 59, 3. T ě lo c v ik v. u č ite lé tě lo c v ik u .
S o u d y p orotn í 7, 2 \ 9, 7, 2 \ 25, T ě ž k o o d ě n c i 24, 3 \ 61, 7.
45, 7, J ; 46, 48, 5 ; 49, T h a r g e lie 56, 3, 5.
52, 7, J ; 53, 54, 55, 2, 7; T h a rg elio n 32, 7.
56, dí, 7; 59, 7, ¿5; 61, 63, 7, J. T h e b a n é 15, 2.

T h e m isto k le s 22, 6 ; 23, 3 ; 25, 3 ,
4 ; 28, 2.
T h e o p o m p o s 33, 1 .
T h e r a m en es 28, 3, 5 ; 32, 2 ; 33, 2 ;
34, 3 ; 36, 1, 2 ; 37, 1-3.
T h e r m sk ý záliv 15, 2.
T h e se io n v. chrám T h e se ů v .
T h e se u s 41, 2.
T h e se ů v chrám v. ch rám T h e se ů v .
T h e sm o th e te io n 3, 5 .
T h e sm o th e to v é 3, 4; 7, 2 ; 45, 7 ;
48, 5 ; 52, 1; 55, 7 ; 59, 1, 4 \
63, 5.
T h e s s a lo v é 19, 5.
T h e to v é (Ov)te?) 7, 2, 3.
T h e tta lo s 17, 3, 4; 18, 2 .
T h o lo s 43, 3 ; 44, 1 .
T h r a sy b u lo s 37, 1 , 40, 2 .
T h u k y d id e s 28, 2, 5.
T im o n a ssa 17, 4.
T im o sth e n e s 23, 5.
T r a g o e d ie 56, 3.
T r est sm rti 45, 7 ; 52, 7 ; 60, 3.
T rierarch ie, tr ie ra r c h o v é 61, 1 .
T r itty e 8, 3 ; 21, 3 , 4 ; 44, 1.
T r o jv eslice v. lod i v á lečn é.
T ržn í ú řed n íci v. ag o ra n o m o v é.
T ř ic et tyran n ů v v. vláda tř ic eti
tyrannův.
T ři tisíc e ob ča n ů v ú ča stn o práv
p o litic k ý c h 36, 7, 2 ; 37, 2 , 3.
T říd y c e n so v n í 4, 2 ; 7, 2, 3 ; 8, 1.
T y r a n n o v é a tyran n is v. též »třicet
tyrannů«, P eisistr a to v ci, P eisi-
str a to s 16, 22 .
U č ite lé tě lo c v ik u 42, 3.
U d a v a či 35, 2 ; 43, 5.
U d án í 45, 2.
U d ěle n í práva o b č a n sk é h o 54, 3.
Ú p la tek 54, 2 ; 55, 3.
Ú rok 52, 2.
Ú řady:
zp ů so b o b sa zo v á n í v d o b ě před -
so lo n sk é 8, 2 .
123
zp ů so b o b sa zo v á n í d le ú sta v y
S o lo n o v y 8, 1.
z p ů so b o b sa zo v á n í d le ú stavy
z r. 411 30, 31.
z p ů so b o b sa zo v á n í za tř ic e ti ty ­
rannů 35, 1.
z p ů so b o b sa zo v á n í v p o zd ější
d o b ě 43, 1.
z p ů so b lo so v á n í 62, 1 .
O b sazován í úřadů šle ch tic i a
b o h á či {ccQiaxívdrjV k k i n lo v -
xivSr/v) 3, 1.
Ú ř ed n íc i v d o b ě prvníh o sp o lk u
n ám ořsk éh o 2 4 ,3 ; v. té ž : úřady,
přísaha úřední, plat úředníkův.
Ú řed n íci c ejc h o v n í v. m etron om ové.
Ú sta v a k rálovsk á 3 ; 41, 2.
V á lečn é lo d i v. lod i v á leč n é
V álk a p e lo p o n n e sk á 27, 2.
V á lk y p e r sk é (m ed sk é) 23, 1; 25,
7 ; 41, 2.
V a zb a pro d lu h y 2, 2 ; 4, 5 ; 6, 7 ;
63, 4.
V e lite lé p e v n o stí 30, 2.
V ě n e c m y r to v ý 57, 5.
V ě štb y 19, 2 ; 21, 5 ; 54, 7.
V ě štc i 54, 7.
V lád a čtyř se t 29, 7 ; 32, 3 ; 33, 1 ;
34, 7 ; 37, 2 ; 41, 2 ; 53, 7.
V lá d a tř ic eti (tyrannů) 35, 7 ; 37,
7, 2; 38, 7 ; 39, 7; 40, 1 , 3 ; 41, 2.
V ladaři, d e se t vladařů 32, 3.
» » » v P eiraieu
35, 7 ; 39, 7.
V ý b o r v. též k om m isse.
» d e síti člen ů rady ku sta v b ě
lod í v á leč n ý c h 46, 7.
V ý b o r d e síti m u žů : první 38, 7;
4 ; 39, 7; 41,
V ýb or d e síti m u žů : druh ý 38, 4.
» p ěti » z rady r. 411
30, 5.
124
V ýb or p ěti tisíc z vojsk a 33, 1.
* sta m užů z p ěti tisíců o b ­
č an ů r. 411 30, 7, 3.
» tř ic eti m užů z r. 411 29, 2 .
» proědrů 44, 2 .
V yd ání p o č tu v slo ž en í ú č tů .
V y lo so v á n í úřed n ík ů 62, 1.
V ým ěn a jm ěn í 56, 3 ] 61, 1.
V ýprava sicilsk á 28, 3 \ 29, 1.
V y sla n ec tv a 30, 5 ; 43, 6 .
V yšeh rad a th é n sk ý v. A k rop olis.
V ýzbroj e feb ů v 42, 4 3 .
V zájem n é p ů h on y 61, 1.
V zo rk y sla v n o stn íh o r o u ch a 49, 2.
X an thipp os 22, 5 ; 28, 2.
X e n a in e to s 40, 4.
X e r x e s 22, 7.
Z áp asy stran v. boje stran.
Záruka p en ěžitá 59, 3.
Zastávání o p ě tn é ú řad ů v 4, 3 \ 44,
4] 62, 4.
Zástavy 56, 7.
Z ávodní hry v. hry závodní.
Z eu gitové 4, 3 ; 7, 2, 3 \ 26, 2 .
Z eus 55, 3 ; 56, 5.
Z kou šk a v. d ok im asie.
Z p ronevěření 54, 2 .
Ztráta práv o b č a n sk ý c h v. atim ie.
Zloději 52, 7.
Ž a lo b c i (n axřiyoQov) v e sp o rech
o právo o b č a n sk é 42, 1.
Ž aloby so u k ro m é (Sinať) a v eřejn é
(ygacpuí).
» a n tid o sis v. t.
» ap agoge 29, 3.
» b an k ovn í (Sinat, x g a n s^txtn a t)
52, 2.
» e n d e ix is 29, 3.
» iso te lů 58, 2 .
» korp orací (Sinat- notvcovtnaí)
52, 2.
» m ěsíčn í (Sinat- sufirjvoť) 52, 2 .
Ž aloby m e to ik ů 58, 2.
» na n e z n á m é h o p a c h a te le
57, 6 .
Žaloby na p ř e d lo že n í listin (sis
éficpavňv n axáaxaatv) 56, 6 .
Ž aloby na v o lb u d a te tů (sis SuxrjxtZv
ulqsoiv) 56, ó.
Ž aloby o h o d n o s t k n ěž sk o u 57, 2 .
» p rob oly 43, 5 \ 59, 2.
» pro c iz o lo ž stv í (ygaqpai (iol -
XSÍas) 59, 3.
Ž aloby pro křivé sv ě d e c tv í p řed
A reop agem (i|J3ud'o|u.o!{)Tt3eia xá ¿ |
’A qslov Ttáyov) 59, 7.
Ž aloby pro k řivé u v á d ěn í za sv ě d k a
(xpsvSonlrjxsías) 59, 3.
Žaloby pro křivé zapsán í v sezn am
stá tn ích d lu žn ík ů (ysvSsyyQacprjs)
59, 3 .
Ž aloby pro n a v e d e n í k vra žd ě (/Jou-
Xsvasms) 57, 4.
Ž aloby pro návrh šk o d liv é h o zák on a
(vúfiov fir/ šnixí\S sio v sív a t) 59, 2.
Žaloby pro n eop atřen í si o c h r á n c e
(ánQoaxaatov) 58, 3.
Ž aloby pro n e o p r á v n ě n é o so b o v á n í
si práva o b č a n sk é h o p o d p la c e ­
ním so u d c ů (SmQo^svías) 59, 3 .
Ž aloby pro n e o p r á v n ě n é v y k o n á ­
vání úřadu p o r o tc e 63, 4.
Ž aloby pro n eo p rá v n ěn é vym azán í
ze sezn am u státn ích d lu žn ík ů
(áyQatpiov) 59, 3.
Ž aloby pro n e o p r á v n ě n é zapsán í
v sezn am stá tn íc h d lu žn ík ů (tpsv-
SsyyQacprjs) 59, 3.
Ž aloby pro n e p o c tiv é sp ravován í
jm ěn í sir o tk ů (otnov ÓQtpavtnoti
nanmascos) 56, 6 .
Ž aloby pro n ezá k o n n é návrhy (7 1 0 :-
gavóiMův) 29, 3 \ 45, 4 \ 59, 2.
Ž aloby pro n e z n a b o ž stv í (aasfisías)
57, 2.
Ž aloby pro p a ličstv í (nvQ naás) 57, 4.

Ž aloby pro p o šk o z en í p o sv á tn ý c h
o liv 60, 3.
Ž aloby pro sla b o m y sln o st (na^a-
voiag) 56, 6.
Ž aloby pro šp atn é nak ládání s o s i­
řelo u d ě d ič k o u (xajtráffEros é m -
KlrjQOv) 56, 6.
Ž alob y pro šp atn é n ak lád án í s r o ­
d iči (yovécov xavcÓGsag) 56, 6.
Ž aloby pro šp a tn é n ak lád án í s e
sir o tk y (yp. oq^ ccvcov KuxcÓGscog)
56, 6.
Žaloby pro tr a v ič stv í (y£>. cpccQfiáxcav)
57, 4.
Ž aloby pro u b lížen í na tě le (odxtiag)
52, 2.
Ž aloby pro u d a v a čstv í (oiixocpavzíag)
59, 3.
Ž aloby pro úp latk y v úřadě (Súqgiv)
54, 2, 59, 3.
Žaloby pro v ě n o (ngomág) 52, 2.
Ž aloby pro vražd u (cpóvov éxovGÍov
č. ěv. nQovoLag) 57, 3.
Ž aloby pro vra žd u op rávn ěn ou
(ifúvov d r/aío v) 57, 4.
Ž aloby p r o x e n ů 58, 2.
» pro zabití (cpóvov uxovaiov)
57, 4.
» » » o tro k a 57, 4.
» » zločin n ed o k o n a n é
v ražd y (z^uvfiazog čx ngovoiag)
57, 4.
Žaloby pro z lo v o ln é o p u ště n í
och rán ce ((Ítcogzugíov) 58, 3.
Ž aloby pro zn eu žití m oci ú řed n í
(ccSiv.Lov) 54, 2.
Ž aloby pro z p r o n e v ěř en í (xlonrig)
54, 2.
Ž aloby pro zú m y sln é n evym azán í
ze se z n a m u státn ích dlužníků, ač
dluh byl zap lacen (/iovlbvGsmg)
59, 3.
125
Ž aloby proti iso te lů m 58, 2.
Ž aloby proti nezn ám ým p ach atelů m
57, 6.
Ž aloby p roti otrok ů m pro urážku
sv o b o d n é h o o b č a n a 59, 5.
Ž aloby p roti p ř e d se d ů m e k k le sie
(yp. TtQOtSQLKcá) 59, 2.
Žaloby p roti p ř ed sed ů m rady (yp.
ěTZLGzaziKaí) 59, 2.
Žaloby proti stra tég ů m stran s lo ­
žen í ú čtů (svd-vva) 27, / ; 59, 2.
Ž aloby p roti úřed n ík ů m stran s lo ­
žen í ú čtů (evd-uva) 48, 4.
Ž aloby proti p řed m ětů m n eživým
57, 6.
Ž aloby p roti zvířatům 57, 6.
» stran sp o le č n o stí h o d o v n íc h
(8. éQavzKcá) 52, 2.
Ž aloby stran d ě d ic tv í 56, 6 \ 58, 3.
Ž aloby stran o siř e lý c h d ě d ič e k 5 6 ,6.
» » d ě d ic tv í a o siřelý ch
d ě d ič e k m e to ik ů 58, 3.
Žaloby stran k n ěž stv í 4 2 ,5 ; 57, 2 .
» » rod u 57, 2.
» » ro zh o d n u tí o p oru č­
n ictví (sig č7ZLZQ07Z7]g SzccSwuGÍav)
56, <5.
Ž aloby stran trierarch ie 52, 2.
Ž aloby stran u sta n o v e n í poručník a
(slg tTtíZQOTifjg hcczúgtoigzv) 56, 6.
Ž aloby v e sp o re c h h orn ích (ďíxox
[iřXKlhxaí) 59, 5.
Ž aloby v e sp o re c h o b ch o d n ích
((Uxca éfmoQtxaí) 59, 5.
Ž aloby v e v ě c e c h n ep atrn ých (ba-
gateln í) 53, 1.
Ž aloby v zn ik lé ze sm lu v s cizím i
stá ty (Ó. á n ó av^póXarv) 59, 7.
Ž aloby za p říčin o u ciz in stv í 59, 3.
» ze sk u tk ů protizák on n ých
v. ža lo b y pro nezák on n é
návrhy.
 O pravy tisk o v ý ch om ylův.

23. ř á d ek 4. sh ora m á b ý ti: roztříd ěn i (m ísto : roztříd ěn í).

42. » 6. zd ola » » : zum fünfzigjährigen Jubiläum .
50. » 2. » » : jej (m ísto : je).
51. 5» 21. sh ora » » : přislíbil,
74. » 7. zd ola » » : G orgon in ou (m ísto: G orgon in on).
78. J> 15. P » > : písař (m ísto: kan celista).
79. 4. sh ora » » : p ísaři (m isto : k an celistovi).
79. » 5. zdola » » : hl. 54, 2.
80. » 9. P » » : v ysílán i (m isto : vysílán).
89. » 16. sh ora » » : p r o x e n ii (m ísto : proxen ií).
112. P 16. P » » : legitim ačn ích (m ísto : legim ačn ích ).

M éně ru šivé om yly tisk o v é , na př. v hl. X X V III. u ražen í n ěk o lik a

zn am én ek m ě k k o sti v p ísm ě ležatém , co ž se sta lo na stroji, op raví si
lask a v ý čten ář sám .