Kartografie, geometrická podstata map

* kartografie je věda, která se zabývá návrhem, výrobou a využíváním map a

mapám příbuzným znázorněním.

* Jejím úkolem je prostřednictvím mapy graficky vyjádřit zemský povrch a jeho

okolí.

Využití map: turistika, synoptické mapy předpovědi počasí, politické mapy ve

zprávách aj.

Co je to mapa?

Je to zmenšené, zevšeobecněné a vysvětlené znázornění objektů a jevů na Zemi

nebo ve vesmíru, sestrojené v rovině pomocí matematicky definovaných vztahů.

* mapám příbuzná znázornění (glóby a 3D modely)

Glóbus

Jedná se o geometricky zmenšená model Země.

Délky, plochy a úhly na glóbu jsou úměrné délkám, plochám a úhlům na Zemi

Výhoda: znázorňuje celý zemský povrch bez zkreslení

Nevýhoda: jsou neskladné, špatně přenosné a mohou se vyrábět pouze v malých

měřítkách

Pro znázornění objektů a jevů je potřeba znát jejich zeměpisnou šířku a délku

Zeměpisná šířka → úhel mezi rovinou rovníku a spojnicí střed Země s bodem na
zemském povrchu

Spojnice bodů se stejnou zeměpisnou šířkou se nazývá rovnoběžka.

Významné rovnoběžky: rovník, obratníky, polární kruhy

Zeměpisná délka → úhel mezi dvěma poledníky: základním (nultým) a místním

Poledník: spojuje místa se stejnou zeměpisnou délkou → na místech stejného

poledníku nastává poledne vždy ve stejnou dobu

V čem se počítá zeměpisná délka a šířka? Stupně a minuty, popřípadě sekundy

(značení)
10˚ (stupně)

15´ (minuty)

30´´ (sekundy)

Kartografická zobrazení → zemský povrch převádějí nejprve na glóbus a potom do

roviny buď přímo nebo přes válec či kužel

Zakřivený zemský povrch nelze rozvinout do roviny (mapa) bez zkreslení →

kartografická zobrazení → zkreslení určitých prvků

Kartografická zobrazení

Kartografické zobrazení - obraz Země se přenáší z glóbu na rovinu

Obsah mapy

Každá mapa musí měřítko obsahovat

měřítko: vyjadřuje velikost v mapě k velikosti ve skutečnosti 1:m

Typy měřítek mapy - číselné měřítko 1: 10000 (vyjadřuje poměr mapy a

skutečnosti)

1cm na mapě = 100 m ve skutečnosti

* grafické měřítko (viz atlas)

dělení map podle měřítka

* Mapy velkého měřítka do 1:200 000

* Mapy středního měřítka od 1:200 000 do 1:1 000 000

* Mapy malého měřítka nad 1:1 000 000

Výškopis - terén značený hypsografií (metoda zakreslování nadmořské výšky do

map pomocí barev), nejvyšší body jsou okótovány

Izolinie: čáry spojující místa se stejnou hodnotou sledovaného jevu

Vrstevnice – izohypsy (nepravidelná čára na mapě, která spojuje body na mapě se

stejnou nadmořskou výškou)

Hloubnice – izobáty (spojnice bodů se stejnou podmořskou hloubkou)

Polohopis – vodstvo, silnice, sídla, parky

Mapové znaky - bodové (známá místa, pomníky) – nelze v měřítku vyjádřit

velikost

* čárové (řeky, silnice, hranice) – nezáleží na šířce

* plošné (jezera, ostrovy, lesy, vinice, močály)

Popis – názvy měst, osad, hor, řek

Druhy map

Podle obsahu

a) obecně zeměpisné mapy – vyjadřují obecně zemský povrch z hlediska fyzické

geografie (nadmořská výška, vodstvo atd.)

b) tématické mapy: vyjadřují jedno nebo více témat, přičemž, horopis je potlačen
nebo zcela chybí

příklady tématických map:

astronomické (např. mapy hvězdné oblohy)

geomagnetické (mapy magnetického pole)

gravimetrické (zobrazení tíhového zrychlení)

seismické (oblasti zemětřesení, seismicky aktivní zóny)

geologické (stavba a složení zemské kůry)

geomorfologické (tvary povrchu)

hydrologické mapy (oceánské proudy)

synoptické (stav a vývoj počasí)

klimatické mapy (vzdušné proudy)

ozónové mapy (stav ozonu ve stratosféře)

demografické (stav a rozložení obyvatelstva)

hospodářské (surovinové, průmyslové, zemědělské a pod.)

politické (barevně rozlišení státních celků s vyznačením hlavního města)

metody tématické kartografie:

* kartogram

* kartodiagram

* metoda lokalizovaných diagramů

* stuhová metoda

* metoda pohybových čar

* tečková metoda

* atd.

Na mapách je vždy nutná a častá generalizace – zjednodušení a uspořádání

mapového obsahu v souladu s účelem, tematikou a měřítkem mapy. Bez
generalizace by byly mapy hlavně malých měřítek nepřehledné a nečitelné.

Na mapách měříme délky, úhly a plochy.