1 PŘÍMKA

= jednorozměrný základní geometrický útvar

= nekonečně dlouhá rovná křivka/čára
- označení: malé písmeno
- vznik:a) spojením 2 bodů – prochází li dvěma body => značení AB
b) pomocí bodu a vektoru u = B - A
- vektor - směrový
- normalový = kolmý na směrový
- přímka lze vyjádřit graf lineární funkce
+ lze použití k řešení lineárních rovnic a nerovnic

ANALYTICKÉ VYJÁDŘENÍ PŘÍMKY

A) PARAMETRICKÁ ROVNICE
- používáme v rovině i v prostoru
- jak přepsat na obecnou?
1) vyjádřím t
2) dosadím do y

B) OBECNÁ ROVNICE PŘÍMKY

- používáme POUZE v rovině
(a, b) = normalový vektor

C) SMĚRNICOVÉ VYJÁDŘENÍ = lineární funkce

k = koeficient = tg 
q = posunutí po ose y

- jak získám z obecné?

1) vyjádřím y

VZÁJEMNÁ POLOHA PŘÍMEK V ROVINĚ A V PROSTORU

A) V ROVINĚ B) V PROSTORU
- různoběžky = 1 společný bod - různoběžky = 1
- rovnoběžky = žádný společný bod společný bod
- totožné = všechny body stejné - rovnoběžky = žádný
společný bod
- totožné = všechny
+ speciální přímky: kolmice = 2 přímky svírají úhel 90 stupňůbody stejné
- skalární součin vektorů = 0 => u-1*n1 +mimoběžky
u2*n2 = 0 =
příčka = protíná 2 různé přímky v různých bodech
neprotínají se
odchylka = velikost úhlu, který přímky svírají
v prostoru
 ODCHYLKA PŘÍMEK, VZDÁLENOST
- vzdálenost dvou rovnoběžných přímek = normalový vektor
=> najdu bod
=> dopočítám vzdálenost bodu od přímky

PŘÍMKA JAKO GRAF LINEÁRNÍ FUNKCE

k = směrnice
- klesá: k>0
- stoupá: k<0
- konstantní: k=0
q = průsečík s osou y

- obecně o lineární funkci:

- sudá: k = 0 D(f): x náleží R
- lichá: q = 0 H(f): x náleží R => k není rovno 0
- prostá: k není rovna 0 x náleží q => k = 0
- nemá nulové body => ani konvexní ani konkávní

ZÁKLADNÍ VĚTY Z PLANIMETRIE A STEREOMETRIE

A) PLANIMETRIE = rovinná geometrie
- bod = základní geometrický objekt, značení: + a velké písmeno
- přímka = nekonečně dlouhá rovná čára
- rovnoběžky, kolmice (průsečík = pata kolmice) , různoběžky, mimoběžky, …
- polopřímka = přímka ohraničená 1 bodem – nekonečně dlouhá čára vycházející z počátku, značení: |->
- úsečka = přímka ohraničená 2 body
- polorovina = rovina rozdělena hraniční přímkou na 2 poloroviny
- úhel = vrchol úhlu, ramena úhlu
- ostrý < 90, tupý > 90, přímý = 180, pravý = 90
- styčné, vedlejší, doplňkové, vrcholové, přilehlé, střídavé, souhlasné

B) STEREOMETRIE = prostorová geometrie

1. Jestliže bod A leží na přímce p a přímka p leží v rovině ß, pak i bod A leží v rovině ß.
2. Jestliže v rovině ß leží dva různé body A,B, pak také přímka p, která těmito body prochází, leží v rovině
ß.
3. Každými dvěma různými body prochází právě jedna přímka.
4. Libovolná rovina rozděluje prostor na dva navzájem opačné poloprostory a je jejich společnou hraniční
rovinou.
5. Přímkou a bodem, který na ní neleží, prochází právě jedna rovina.
6. Mají-li dvě různé roviny společný bod, potom mají společnou celou přímku, která tímto bodem
prochází.
7. Ke každé přímce lze daným bodem vést právě jednu rovnoběžku.

PŘÍKLADY
- vzdálenost bodu od přímky (bod B a přímka p)
= vzdálenost dvou bodů
- vedeme rovinu bodem B + kolmá na přímku p (směrový vektor přímky p = normalový roviny)
- dosadím do rovnice roviny přímku => bod Y
 - vzdálenost bodu Y a B

- vzdálenost 2 přímek:
- určím polohu přímek:
- rovnoběžné = vektory jsou vzájemnými násobky
- různoběžné = soustava dvou parametrických rovnic má 1 řešení = průsečík
- mimoběžné = soustava dvou parametrických rovnic nemá řešení
a) rovnoběžné - z druhé přímky si vyberu bod => vzdálenost bodu od přímky
b) různoběžné => nemají vzdálenost
c) mimoběžné - udělám rovinu – bod náležící přímce p a směrový vektor w = u x v
- vzdálenost bodu od roviny: