konjunktura = rozmach výroby

akcie = cenný papír zajišťující podíl na zisku určité akciové společnosti

burza = trh s cennými papíry
makléř = zprostředkovatel obchodu na burze
bankrot = finanční úpadek
hypotéka = peněžní dluh na nemovitosti
devalvace = snížení hodnoty peněz
zlatý standard
státní intervence
sociální partnerství

20. léta – konjunktura

- růst výroby, pásová výroba, počátky automatizace, zlatá dvacátá léta

DEN KRACHU NA NY BURZE - VIDEO

- Evropa po 1SV zadlužena, v Německu inflace
- x 20. léta v USA – zlatá doba
=> rozjezd pásové výroby, rostly mzdy, blahobyt, nadbytek, ...
- obchody na burze – ceny akcií pouze rostly (=> snadné zisky)
- investují i chudí, kteří si na to půjčují
=> banky poskytují úvěry
- A. Fischer (americký ekonom)
- veškeré své měnní investoval do akcií
- „akcie ještě nedosáhli svých skutečných hodnot, během několika měsíců očekávat obrovské zisky“
- brán jako odborník x obrovský omyl
- 21. 10. 1929
- W. Hammelton – varování: ceny akcí jsou neudržitelné => musí jít dolů
- znervózní investory => začnou své akcie prodávat
- 24. 10.1929
= černá čtvrtek
- obrovský počet lidí prodával své akcie
- x nebyl kdo by je koupil
=> burzy se hroutí
- další den to pocítí i Evropa
- padají ceny na evropských burzách
=> zhroucení trhu
=> lidé přišli o své peníze + byli zadlužení bankám
=> propouštění, lidé bez domova
=> sběrači hrášku – lidé, kteří pouze přežívají
=> x podpora v nezaměstnanosti
=> hodně lidí situaci řeší sebevraždou

- bída zaplaví celý svět

- bankrot bank
- ČSR krize přišla později – bankroty, pokles výroby

=> otřásla důvěrou v kapitalismus a demokracii

=> někteří lidé už pak neěmli, co ztratit
1929-1933
-největší hospodářská krize v moderních dějinách
- nejhlubší – všechny složky hospodářství – zemědělství,
průmysl i obchod + bankovnictví
- nejrozsáhlejší – ve všech zemích světa (vyjma SSSR)
- nejvleklejší

PŘÍČINY KRIZE
- krize z nadvýroby
- finanční krize
- neúroda
- centralizace + koncentrace kapitálu
- ochromen světový obchod
- měnová krize – devalvace
- nezaměstnanost: USA 17mil., N 6 mil., ČSR 1mil.
– stávky, nepokoje
- fakticky také krize mezinárodních vztahů a vlastně i krize demokracie

DŮSLEDKY KRIZE
- zhroucení světového obchodu (pokles na 1/3)
- pokles průmyslové výroby (1932 o 37 %)
- devalvace měn – opuštěn tzv. zlatý standard
- nezaměstnanost ve světě (30 miliónů)
- nepokoje ve společnosti – stávky, demonstrace, hladové pochody, osobní krachy, sebevraždy
-krize demokracie + posílení N nacismu, I fašismu, J militarismu
+ posílení i SSSR (krize ani nezaměstnanost se jej netýká)

ŘEŠENÍ KRIZE
- kritika ekonomického liberalismu => nově prosazován státní intervencionismus

USA
- prezident Franklin Delano Roosevelt
=> New Deal:
- stát dohled nad bankami
- regulace dovozu a vývozu (devalvace dolaru)
- regulace konkurence (minimální ceny, výroba)
- veřejné práce
- pomoc farmářům (bankovní úvěry)
- kodexy práce
ŠVÉDSKO
– tzv. švédská cesta
- od 1932 - sociální demokraté: program
- sociální partnerství
- levné úvěry
- sociální reformy: starobní důchod, odbory, zdravotní pojištění
- veřejné práce
- 1936 – program státního blahobytu
FRANCIE
- destabilizace
- II/34 pokus o fašistický puč (Ohňové kříže, Francouzská akce)
X široká Lidová fronta x fašismu vláda Léona Bluma (socialista)
- sociální opatření
- devalvace F
- zestátnění
+ neúspěch zahraniční politiky (Španělsko)
- 1938 – vláda Édouarda Daladiera

VB
– devalvace měny + krize Labour Party (odděl. nacionalisté + fašisté)
- 1935 – volby – konzervativci: appeasement – N.Chamberlain + Halifax

ITÁLIE
– expanze v Africe – Habeš, Hailé Selassie x SN

JAPONSKO
– 1931 – Mandžukuo (obč.válka v Číně) – Süang-tung
odchod ze SN (33), pakt x KI
ŠPANĚLSKO
– Falanga (F.Franco, E.Mola) x 1936 – koalice Lidová fronta
+ maurské odd. + I + N + interbrigády (levice + rep)
Guernica
! politika neintervence
- diktatura gen. Franca (1975)

NÁSTUP NACISMU NĚMECKU

- 1932 – 6 milionů nezaměstnaných + radikalizace, roztříštěnost demokratů
- NSDAP – šovinismus + revanšismus + volební úspěchy
- I/33 – Paul von Hindenburg – AH kancléřSS + SA + gestapo + SD
- požár Reichstagu + zmocňovací zákon + koncentrační tábory x SN
- VI/1934 – noc dlouhých nožů
- 1935 Sársko, branná povinnost
- IX/35 norimberské zákony (XI/38)
- 1936 Porýní, Berlín-Řím, +Jap
 1. Vysvětlete důvody , které vedly ke krachu na newyorské burze. 
 - nadprodukce – vyrábí více než spotřebují a prodají
- americké banky – půjčují lidem na akcie
- snížení cen akcií => dochází k jejich prodeji

2. skupina: Popište, k čemu přesně došlo 24.10. 1924 na newyorské burze. 

- nadhodnocení akcií
- lidé chtěli prodat své akcie => už to nikdo nechce koupit
- burzovní makléři  

3. skupina: Jak konkrétně se krize projevovala v hospodářství? 

- zahlcení akciovému trhu => firmy neprodávají své výrobky => propuštění
 - zničení a krachy bank
- klesající počet odbitišt výrobků
- neschopnost půjčit si u bank
- banky neumí poznat, které peníze jsou z akcii a které peníze podnikatelé ukládai
=> zmizí i peníze lidí, kteří je vydělali – banky je nejsou schopny poskytnout
- české banky jsou na tom dobře – nepracoval s akciemi
- zemědělství - neúroda,

4. skupina: Jaké byly společenské (a politické) důsledky velké hospodářské krize? 

 - nepokoje ve společnosti – stávky, demonstrace, hladové pochody, osobní krachy
- dluhy – na investice si půjčovali => poté je neměli
- lidé se vrací z měst zpátky do vesnic
- sebevraždy
- posílení extrémistických stran – N nacismu, I fašismu, J militarismu
- posílení nacionalistických stran Slovenska
- krize demokracie

5. skupina: Popište východiska z krize obsažená v Rooseveltově New Dealu. 

- NEW DEAL = podpora a reforma ekonomiky, jeho představa jako jednoho z kandinátů na prezidenta) => vyhrála mu
to)
- stát dohled nad bankami
- regulace dovozu a vývozu – cla
- podpora zemědělcům
- zakázal vývoz zlata a stříbra
 
6. skupina: Jakými způsoby hledají cestu z krize ostatní státy (vyjma USA).  
- nejlépe z toho vyšlo ŠVÉDSKO?
=> tzv. švédská cesta
- vzájemná solidarita – bohatí lidé budou více zdanění, aby byl ve státě klid
=> získají část peněz od bohatých pro pomoct chudších
- sociální partnerství, levné úvěry, sociální reformy: starobní důchod, odbory, zdravotní
pojištění, veřejné práce
- Francie – pokus o fašistický převrat
- uspěšně se s krizí vyrovná: VS, ŠVÉDSKO, Německo (Hitler prosadí veřejné práce, přestane platit reparace,
nezaměstnaní jdou do armády)

7. skupina: Jak vypadá hospodářská situace v SSSR v době celosvětové krize? 
- nezasáhnutí hospodářskou kirzí
- měli jiný ekonomický systým založený na plánování
+ neměli burzu, odříznuti od světa
- zavedena: pracovní povinnost, dělníci museli vstoupit do svazu, vybudován energetický průmysl za krutých
podmínek => SSSR se stala hospodářskou velmocí
=> SSSR to využívá k propagandě – nabízí dělníkům práci v sovětském svazu
- posilování představy, že demokracie je špatná proti vládě pevné ruky
- roste počet lidí, kteří se chtějí prosadit jako vládci

- obecně:
Státy DEVALUJÍ svoji měnu
- opuštěn zlatý standart pevných měn