Četba

1. Prostudujte si kapitolu Problém bezpečnosti v knize R. Rotbharda Ekonomie státních zásahů (2001) a
zformulujte stručné shrnutí základních myšlenek.

2. V knize Adama Smithe Pojednání o podstatě a původu bohatství národů si přečtěte kapitolu s košatým
názvem O veřejných stavbách a institucích usnadňujících obchod společnosti, a to nejprve o takových, které
usnadňují obchod vůbec (str. 642-649 ve vydání z roku 2001), a zformulujte stručné shrnutí základních
myšlenek.

3. Přečtěte si text Mojmíra Hampla Trojí přístup k  veřejným statkům a zformulujte stručné shrnutí základních
myšlenek. http://journal.fsv.cuni.cz/storage/146_004_111_125.pdf

4. Přečtěte si brožuru Vývoj české krajiny a stručně shrňte proměny krajiny v českých zemích. <dostupné na
http://www.lowaspol.cz/_soubory/KR_kniha.pdf >

5. V knize Richarda Pipese Vlastnictví a svoboda (2008) si přečtěte kapitolu 2. Instituce vlastnictví (str. 77-128)
a kapitolu 5. Vlastnictví ve 20. století (str. 212-280), a zformulujte stručné shrnutí základních myšlenek.

6. V knize Jistě, pane premiére 1 (2004, 2011) od Jonathana Lynna si přečtěte kapitolu Biskupský gambit (str.
245-270)

7. V knize Hernanda de Sota Mystérium kapitálu si přečtěte kapitolu třetí, Mystérium kapitálu, a zformulujte
stručné shrnutí základních myšlenek.

8. V knize Ha-Joon Changa 23 věcí, které vám neřeknou o kapitalismu (2013), si přečtěte kapitolu 17 Země
nezbohatne jen díky rozsáhlejšímu vzdělávání (str. 201-212) a zformulujte stručné shrnutí základních
myšlenek.

9. V knize Příliš mnoho dobra (1998) od Charlese Murrayho si přečtěte část I. Štědrá revoluce (str. 23-58) a část
III. Interpretace dat (str. 141-173) a stručně zformulujte základní myšlenky.

10. V knize Vývoj sociálního státu v  Evropě (1996, ed. Libor Musil) si přečtěte kapitolu 2. Německo – Stát jako
garant sociálního statusu (str. 31 – 112) a zformulujte stručné shrnutí základních myšlenek.

11. V knize B. Lomborga Zchlaďte hlavy (2008) si přečtěte kapitolu 4. Globální oteplování a politika (str. 175 –
220)

1
1. Ekonomie státních zásahů (M. N. Rothbard)
Problém bezpečnosti (s. 345-348)
- svobodný trh – nemůže zajistit dostatek bezpečnosti (svět nejistoty), nese s sebou jistá rizika (riziko
ztráty atp.)
- způsoby jak lidé mohou nejistotu a riziko zmírnit:
a) pomocí úspor (zajištění budoucnosti),
b) pomocí podnikání (podnikatele nesou riziko za své zaměstnance),
c) pomocí pojištění (pojistitelná rizika podle četnosti),
d) prostřednictvím dobročinnosti
(př. stát může garantovat minimální příjem, ale neposkytuje žádnou garanci; stát může zajistit bezpečnost
pouze na úkor druhých)
2. Pojednání o podstatě a původu BOHATSTVÍ NÁRODA (A. Smith)
O veřejných stavbách a institucích usnadňujících obchod společnosti, a to nejprve takových, které usnadňují
obchod vůbec (s. 642-649)
- cesty, silnice, mosty atd. v 18. stol. v Evropě
- výdaje se postupně zvyšují; tyto výdaje nemusí být nutně hrazeny ze státního příjmu, ale lze je získat
z poplatků (př. za používání komunikace)
- výše poplatků stanovena podle váhy a velikosti povozů – je spravedlivá
- pokud je výše stanovena podle přepychovosti vozů, pak bohatí přispívají k ulehčení života chudým –
silnice placené tímto způsobem mohou být budovány pouze tam, kde je jich třeba
- průplavy jsou lépe spravovány v rukou jednotlivců než v rukou úředníků (kteří nemají osobní zájem na
jejich udržování), naopak poplatky za udržování silnic nelze bezpečně ponechat ve vlastnictví
jednotlivců a je nutné je svěřit zvláštním správcům (jednotlivci by nemuseli příjmy z poplatků nutně
využívat na spravování cest)
- Británie – stížnosti na vybírání mýtného – bylo navrhováno, aby vláda vzala do svých rukou správu mýt
a získávala z ní příjmy -> námitky:
o a) mýtné by bylo zvýšeno a stalo by se překážkou obchodu,
o b) daň z provozů vyměřovaná hlavně podle váhy dopadá hlavně na chudé,
o c) silnice by byly zanedbávány (protože stát by peníze mohl použít i na jiné věci než jen na
opravu a údržbu silnic)
- Ve Francii spravuje silnice výkonná moc – velké poštovní silnice jsou v dobrém stavu, zbytek zanedbán
(podobný stav v Asii – zejména v Číně)
- veřejná zařízení místní povahy by se měla udržovat z místních příjmů – přehmaty místní správy jsou
v porovnání s přehmaty správců říše malé
3. Trojí přístup k veřejným statkům (M. Hampl)
(15 stran z knihy Finance a úvěr)
- Pojednání o veřejných statcích – souboj mezi ekonomy Buchananen a Niskanenem na jedné a
Samuelsonem a Mugraveovými na straně druhé
- Buchanan = koncept selhání trhu nemá žádný význam, existují pouze tržní výsledky, které neodpovídají
chuti, představám či záměrům určitého počtu lidí, v demokratické společnosti neexistuje omezení, které
by mohlo zabránit v přeměně soukromého statku na statek veřejný
- Čistý veřejný statek (Samuelson) – jejich existence je důvodem pro zásah veřejného sektoru do tržního
mechanizmu, nevylučitelnosti ze spotřeby z něj dělá černého pasažéra; čistá teorie veřejných výdajů =
podstata některých statků a služeb je taková, že rostoucí spotřeba těchto statků jedním členem
společnosti žádným způsobem nesnižuje spotřebu tohoto statku ostatními členy společnosti = více pro
tebe neznamená méně pro mě
- určité statky – kterým říkáme veřejné, na rozdíl od statků soukromých – nelze poskytovat
prostřednictvím tržního systému
- statky lze rozdělit do 4 kategorií: rivalitní, nerivalitní, proveditelné, neproveditelné
- problémy přístupu Samuelsona a Musgraveových k veřejným statkům: a) problém metodologický (není
možné, aby nějakého statku bylo „příliš málo“, až má tento statek jakékoli vlastnosti, je ho prodáno a
nakoupeno přesně tolik, kolik ho prodáno a nakoupeno být má); b) problém sématický či jazykový

2
 (zabudované označení); c) problém praktický, d) problém hospodářskopolitický, e) problém černého
pasažéra (free-riding)
- Coaseho transakční náklady, veřejné statky a stát – vznik peněz je důsledkem transakčíních nákladů na
nepeněžní směnu, 3 klíčové role státu: národní obrana, policie, soudy; podle Coaseho (narozdíl od
Samuelsona) neumí nikdo dopředu určit, které statky budou poskytovýny veřejně a které ne a nelze je
kategorizovat podle zvolených kritérií, rozlišujeme statky veřejné vzniklé přirozeně (obrana) a veřejné
statky vzniklé v důsledku toho, že se lidem nelíbí výsledky (sociální zabezpečení)
- Od poptávky k nabídce – Buchanan a NIskanen – je důležité zkoumat jak poptávku, tak nabídku
veřejných statků

4. Vývoj krajiny v  České republice (Koloč, Koločová, Šulcová)

(43 stran, brožura)
Neolitická revoluce – mladší doba kamenná (asi 5300 až 4300 p. n. l.)
- změna způsobu života (lov -> zemědělství), stavění obydlí okolo řek, kácení lesů
Středověká kolonizace – vrcholný středověk, 2. pol. 12. až 14. stol.
- růst populace (trojnásobně), osídlovány rozsáhlé oblasti, síť vesnic, zakládání měst, gotický sloh, rozvoj
řemesel (potravinářská, kovářská, atd.), pevná cestní síť
- rozvoj zemědělství, trojpolní zemědělská hospodářská soustava, přílohové hospodaření (používání
těžkých pluhů), vodní hospodářství (rybníky)
- odlesnění (-> eroze -> povodně), mozaikovitá polní krajina
Barokní mozaika – rok 1650 – 1780 n. l.
- mocenské rozdělení Evropy (absolutistické monarchie), 30ti letá válka (vymření 43% populace), úbytek
sídel, země byla mnohonásobně vypleněna (zhroucení představ o moudrosti člověka, návrat ke
křesťanství a hledání smyslu života), pětina půdy zůstala ladem, stagnace řemesel
- ochlazení (klimatická změna) – neúroda – hladomor
- 18. stol. - zvýšení počtu obyvatel, změny v zemědělství, zavádění nových plodin (brambory, kukuřice
atd.), postupná obnova hospodářství
- Marie Terezie – pozemková reforma (raabizace) – zakládání nových vesnic
- zámecké komplexy (i jako úřady), barokní sloh (pracuje se s protiklady), těžba dřeva, rybníky, nárůst
zájmu o les
Průmyslová revoluce – rok 1780 – 1900 n. l.
- osvícenství v Evropě (rozum, svoboda) – revoluční změny, reformy (M. T., Josef II.)
- inventarizace majetku, soupisy půdy, vznik katastru, zrušení nevolnictví, toleranční patent, daňová
reforma, rostl význam úřednictva, využívání energií, továrny, rozvoj techniky, průmyslu, stavebnictví,
zřizování parků, zavádění technické infrastruktury (kanalizace, vodovod), rozvoj hutnictví, měst,
rozšiřování cest
- klasicismus – architektonický sloh (parky)
- zemědělská výroba zaznamenala růst o 350 %, používány složitější stroje, čtyřpolní soustava, nové
plodiny (cukrová řepa), zahradnictví, sadařství
- manufaktura se měnila na strojovou velkovýrobu (textilní p., sklářský p. atd.), České země byly jednou
z průmyslově nejvyspělejší částí hab. monarchie
- železnice, tunely, těžba uhlí, železné rudy a dalších surovin, dráty el. Vedení
Socialistická krajina – rok 1948 – 1989 n. l.
- (2. sv. v. – vyvraždění určitých věkových skupin, židů atd., ekonomické škody)
- budovatelské období, komunistická ideologie, zestátnění podniků
- zakládání zemědělských družstev (násilně), kolektivizace a socializace vesnic, rušeny řády (církev),
stěhování z vesnic do měst, zanikání sídel v pohraničí, masivní povrchová těžba (hnědé uhlí), 1200
vesnic zaniklo, stavění sídlišť, chalupářství (rekreace), znečišťování životního prostředí (těžký průmysl),
snížení estetické hodn.
- proměna struktury zemědělství – státní statky a JZD (98,5%), snižování hnojení, chemických
prostředků…, industrializace dobytku – velkochov
- těžký průmysl (železo, ocel, strojírenství), elektrárny, vojenské výcvikové prostory
- turistická centra, obnovy lesů (smíšených), růst podílu lesa

3
5. Vlastnictví a svoboda (R. Pipes)
Instituce vlastnictví (s. 77 – 128)
- podkapitoly: chtivost u zvířat, chtivost u dětí, držba majetku u primitivních národů, společenství lovců a
sběračů, vznik vlastnictví půdy, zemědělské společenství, vznik politického zřízení, soukromé
vlastnictví v antice, feudální Evropa, středověká města, Evropa v raném novověku
- vznik a vývoj soukromého vlastnictví
- vlastnické cítění mají jak lidé, tak zvířata, děti, dospělí, národy primitivní i vyspělé
- původ v pudu sebezáchovy, psychologický účinek (zvyšuje sebevědomí člověka a jeho důvěru ve vlastní
schopnosti)
- vlastnit můžeme hmotné předměty i nehmotné (myšlení, umělecká díla, vynálezy, blízké okolí)
- vlastnictví půdy (mystický vztah), neexistuje společenství, které by neznalo vlastnická práva (představa
primitivního komunismu neodpovídá skutečnosti)
- „vlastnictví existovalo stejně jako člověk vždy a všude a tvoří základ všech společností“ – vlastnit je
nejen právní, ale i přirozenou institucí
- lidské dějiny – první hospodářská činnost -> lov a sběr (vlastnictví = ovládání území kmene, zbraně,
nástroje, dobytek); zemědělství (vlastnická práva se přesunula na rodinu, vedlejší účinek > vznik veřejné
moci – státu)
- vznik státu – změna společenského uspořádání (rodina, hospodářská činnost > zemědělství na určitém
území a obdělávání půdy) – růst počtu obyvatel > soupeření o přírodní zdroje
- fce státu = zajištění ochrany vlastnictví (před státem existovala jen držba majetku), držba (ochraňuju jen
vlastní silou, zvykem) >vlastnictví (dědičné, legálně mu věc patří)
- obchodování se zbožím a urbanizace (zboží a peníze jsou vždy soukromým majetkem)
- peníze hrají stále větší roli a s tím i význam vlastnictví
- vztah soukromého vlastnictví a občanských a politických svobod (svoboda a právo se rodí se vznikem
státu)
- právo = „schopnost člověka ovlivňovat jednání ostatních lidí nikoli svou fyzickou silou, ale vlastním
názorem nebo tlakem společnosti“
- stát chrání vlastnictví, právo chrání člověka před státem (omezení státní moci)
- soukromé vlastnictví půdy i demokracie se poprvé objevily ve starověkém Řecku (založili a ovládali
nezávislí rolníci), instituce novověké demokracie mají původ ve středověkých městských společenstvích,
kde vznikla finančně silná třída, která považovala svůj majetek za součást vlastní svobody
- středověká Evropa – vlastnictví = vše, co k člověku patří (představa „nezadatelných práv“), zásada:
panovník vládne, ale nevlastní (tato zásada bránila zneužívání pol. moci > vývoj občanských a
politických práv)
- idea svobody (Řecko, Řím) – 1. pohled: uvědomování si otroctví (člověk, co nebyl otrok si začal
uvědomovat, že je svobodný), (západní kultury a její ideje svobody tedy nespočívá v lidské ušlechtilosti,
ale v hanebné době, kdy jeden člověk zacházel s druhým nelidsky > rozpory); 2. pohled: vznik způsobily
hospodářská nezávislost a lidská důstojnost (člověk se stal ekonomicky nezávislým), 3. pohled: vznik ze
srovnání vlastníka a člověka, který nic nevlastní (pravděpodobnější než 1.)
- Ekonomiky Blízkého východu (starověk) – vlastnil velkou část půdy (monopol), řídil zahraniční obchod,
organizovali společenský život X řecko-římský svět (starověk) – soukromé vlastnictví
- novověká Evropa - (opakování historie, rozdílný vývoj vlastnictví a svobody v západní a východní
polovině)
Vlastnictví ve 20. století (str. 212 – 281)
- podkapitoly: komunismus, fašismus a nacionální socialismus, zaopatřovací stát, moderní korporace a
vlastnictví, zdanění, růst moci státu, ochrana živ. prostředí vs. soukromé vlastnictví, zabavení majetku,
nároky, smlouvy, afirmativní akce v zaměstnávání a na vysokých školách, převoz autobusy do škol
- 20. stol. bylo nejméně vstřícné k soukromému vlastnictví (politické i ekon. důvody)
- přesto, že v souboji s totalitními režimy vyhrála demokracie, koncept vlastnictví se zásadně proměnil (z
nadvlády se vyvinul v něco podobného podmínečné držbě) > práva lidí na jejich majetek jsou neustále
porušována (demokratické postupy automaticky nezajišťují dodržování občanských práv jednotlivců)
- př. vláda Napoleona III. (státní úředník) > potlačování svobody tisku, posílání občanů do vyhnanství,
diktátorské pravomoci v demokracii!!

4
 - určitá ztráta svobody je přijatelná, pokud se tím zlepší živ. podmínky chudých (problém: tyto změny
nejsou viditelné, sociální péče totiž chudobu ještě zvětšuje)
- minimální mzda, regulace nájmu, násilného převozu do školu nevyřeší problémy, dokonce je ještě
zhorší!
- od doby, kdy byl uveden do chodu program proti chudobě (1965) se podíl obyvatel žijící v chudobě
zvýšil z 12,5 na 15 % v USA (v době, kdy se výdaje na sociální péči z šestinásobily) > sociální péče
podporuje závislost, která vede k chudobě (nejpatrnější na programu pomoci rodinám s nezaopatřenými
dětmi, vedlo to km zvýšení nemanželských dětí z 5 % na 28 %!!, u černochů 65 %)
- nadměrná sociální péče, která se snaží poskytnout „dostatečné živobytí“ poškozuje podstatu vlastnictví,
svobodu a je kontraproduktivní
- právo na vlastnictví však nezaručuje občanská práva a svobody, ale souvisí spolu (protože stát
nezasahuje do společnosti a naopak), tvoří hranici mezi soukromým a veřejným
- oslabování vlastnictví přerozdělováním (kvůli soc. péči), zasahováním do smluvních práv (min. mzda,
regulace nájemného, regulace bank) má neblahý dopad

6. Jistě, pane premiére I

Biskupský gambit (s. 245 – 270)
http://jistepanepremiere.alyss.cz/index.php?video=7
Všechno souvisí se vším. I událost z hlediska státu sebenepatrnější může někdy ovlivnit tak vysokou politiku,
jakou je nepochybně obsazení jednoho z důležitých biskupství země. Tuto operaci sice formálně provádí
královna, tíha výběru toho správného muže ovšem leží na bedrech premiérových. A jak že může takovouto
vrcholnou státní záležitost ovlivnit osud jednotlivce, v tomto případě jisté zdravotní sestry, odsouzené v
Kumránu kvůli údajnému držení láhve whisky k deseti letům vězení a čtyřiceti ranám holí? Inu, všechno souvisí
se vším...

7. Mystérium kapitálu: 3. kapitola Mystérium kapitálu

Kapitál je tématem, který fascinoval myslitele posledních tří století. Marx řekl, že je nutno vydat se za hranice
fyziky, abychom se dotkli „slepice, která snáší zlatá vejce“. Adam Smith se domníval, že je nutno postavit
jakousi vzdušnou železnici, abychom jí dosáhli. Nikdo nám však neřekl, kde se tato slepice skrývá, tedy jak je
kapitál vytvářen a jak je spojen s penězi

Hlavní tezí de Sotovy práce je, že žádný stát nemůže mít silnou tržní ekonomiku, pokud se nebude náležitě
podílet na budování informační struktury, která by zaznamenávala vlastnictví a další hospodářské údaje.
Neevidovaná ekonomická aktivita vytváří množství drobných podnikatelů, kteří však nedisponují zákonně
uznaným vlastnictvím, kvůli čemuž mohou jen obtížně získávat půjčky nebo rozšiřovat či prodávat své
podniky. Nemohou řešit spory týkající se jejich podnikání soudní cestou, protože nedisponují již zmíněným
uzákoněným vlastnictvím. Nedostatek informací o příjmech také komplikuje vládě vybírání daní a
přispívání k veřejnému blahobytu. Příčinou chudoby tedy dle něj není v kultuře či náboženství, ale
nedostatečné formalizaci vlastnictví a nepochopení kapitálu jako prostředku pro vytváření nadhodnoty.

KAPITOLA TŘETÍ:
Mystérimu kapitálu /37/:
Vodítka z historie (Od Smithe k Marxovi) /38/,
Potenciální energie aktiv /41/,
Skrytý konverzní proces Západu /43/,
Kapitál a peníze /57/,
Baudelův skleněný zvon /60/.

5
 8. 23 věcí, které vám neřeknou o kapitalismu (H.-J. Chang)
Země nezbohatne jen díky rozsáhlejšímu vzdělávání (s. 201-212)
- vyšší vzdělání nemusí nutně znamenat lepší ekonomickou situaci (v některých státech však při růstu
vzdělanosti rostla i ekonomika > asijské země, naopak např. v Africe byla situace opačná)
- není vzdělání, jako vzdělání, např. předměty jako literatura, hudba, dějepis nijak nenapomáhají růstu
ekonomiky, nýbrž osobnímu rozvoji, naopak předměty jako matematika, biologie ano, ale ne nutně (při
výkonu povolání jsou některým lidem tyto předměty k ničemu)
- znalostní ekonomika a technologie vlády zvyšuje bohatství země (Čína), v bohatých zemích by mohla
být vzdělanost klidně nižší, kvůli mechanizaci práce (není potřebné mít tolik informací)
- tzn. není důležité, aby všichni měli výborné vzdělání, jen ti bylo několik lidí vzdělaných na vyšší úrovni
(tzn. prosperitu země předurčuje spíše kvalita vysokých škol než základních)
- vysoká míra vysokoškolský vzdělaných lidí je kontraproduktivní (neboť už je jakási povinnost získat VŠ
titul, abychom se měli dobře)

9. Příliš mnoho dobra (CH. Murray)

Štědrá revoluce (s. 23-58)
- v USA mezi lety 1950-1980 došlo k mnohým změnám v soc. zab. (v tomto období se výdaje zvýšily 20x)
- Kennedyho obrat – zavedení soc. zabezpečení
- 50. léta: lidé věřili, že podpora je za „lenost a nicnedělání“, myšlenka byla: jen pro ovdovělé matky,
nemohoucí atd. („pouze“ chudí neměli nárok), ale začalo se toho zneužívat; slogan: „podat ruku, ne
almužnu“
- moderní republikáni a pragmatičtí demokraté – dvě strany v USA
- „vinen je systém“ – boj proti chudobě (strukturální chudoba – je způsobena systémem a není možné ji
odstranit ekonomickým růstem)
- USA prosperovaly, ekonomický růst (proto reformy > byly si jistí ekon. růstem)
- hnutí za občanská práva (rasové nepokoje, rozdílné životní úrovně mezi bělochy a černochy), programy
proti chudobě nefungovaly, tak jak měly, programy pracovního výcviku také selhaly (došlo se k názoru,
že chudé nelze vinit z chudoby, ani z toho, že se z ní nedokážou vymanit, když jim podáme pomocnou
ruku
- prosazování moudrosti elity
- období reforem (v oblasti chudoby, zaměstnaných chudých atd.) přišlo s reformami o vzdělání v době
Johnsonovy vlády, dopady nastaly v 70. letech
Interpretace dat (s. 141-173)
- chudoba a kriminalita na okrajových částech měst, ghetta, nezaměstnanost (hlavně mladých černochů)
- sociální vědci (experimenty s daty), záporná daň z příjmu (pokud příjem klesne pod určitou hranici,
obavy: snížení ochoty pracovat, negativní důsledky na rodinu)
- motivace k neúspěchu: v 60. letech větší motivace pracovat než v 70. (dávky AFDC)
- 1961: změna zákona, dávky se nyní poskytují i rodinám s nezaměstnanými otci
- vyplácení dávek enormně rostlo (do r. 74, kdy se zpřísnily pravidla)
- zločinnost: snižující se riziko dopadení > rostla kriminalita (záporné pobídky, ale méně lidí bylo ve
vězeních)
- vzdělání (úspěšnější v 60. letech, kdy existovaly „tresty“ jako důtky, poznámky atd., na rozdíl od 70. let,
kdy byly omezeny – vzrostly také výtržnosti a horší školní výsledky)

6
 10. Vývoj sociálního státu v  Evropě (L. Musil)
Německo – Stát jako garant sociálního statusu (s. 31-112)
- reakce na revoluci 40. let 19. stol. a následujících 30 let průmyslového růstu v Německu – programy
dělnické svépomoci (spořitelny a spolky vzájemné výpomoci), ekonom. a soc. reformy: ustanovení denní
min. mzdy, organizaci stavovských institucí podle druhů činností a průmyslových oborů s cílem
nahradit individuální smlouvy kolektivními smlouvami mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, uznání
principu, že přetrvávající zaměstnání v nějakém podniku dovede dělníka k spoluvlastnictví
- motivy a hlavní charakteristiky legislativy sociálního pojištění v Německu 80. let 19. stol. –
Bismarkovská vláda – počátek něm. systému soc. zabezpečení
- Německé programy soc. zabezpečení: výklad jejich vývoje v letech 1883-1985
- krize německého pojištění proti nezaměstnanosti v letech 1928-1929 a její pol. dozvuky
- reformy soc. zab. v poválečném Německu
- „Sozialstaat“ ve Spolkové republice Německo – povaha trvající krize a potenciál inovací
- Německý sociální stát: krize konzervativního režimu
- závěr: nákladný systém sociálního zabezpečení, do 70. let byl však soběstačný a obešel se bez převodů
z daňových výnosů
- problémy s financováním stárnoucí populace (starobní důchody, náklady na pečovatelské služby) se
řešily pomocí daňových převodů a dávkami
- systém se hůře přizpůsoboval stoupající a dlouhodobé nezaměstnanosti (špatný systém pojištění, byly
nepojištěné zaměstnání) > ve 20. letech byla velká nezaměstnanost a zhroutil se systém soc. pojištění
- nezaměstnanost v západním Německu od 70. let narůstala (politické protesty – nebyly úspěšné, protože
byla ve vedení konzervativní koalice)
- v pojišťovacích a nemocenských rozpočtech se začaly objevovat deficity (bylo potřeba je vyrovnat z daní
– zatížení)
- narůstal odstup mezi lidmi v zajištěném zaměstnání a lidmi vykonávajícími nejisté a špatně placené
práce (jsou to také lidé, kteří spíše nechodí k volbám)
- rostl počet uchazečů o soc. pomoc (od 60. do 70. let) – zatížení soc. systému (+ byly deficity ve
zdravotnictví, důchod. a soc. pojištění)
- masová nezaměstnanost ve východních zemích po sjednocení > rozšíření systému pojištění
- na východě menší platy (i po sjednocení)
- návrh na následování amerického a britského soc. zabezpečení (protože byly enormní náklady na soc.
zab. v západním Německu) – pokud by nespolupracovali, byly by jim odepřeny dávky

11. Zchlaďte hlavy (B. Lomborg)

Globální oteplování a politika (s. 175-220)
-Rozprava o klimatu je debatou o našem generačním poslání, jde o to čeho chceme v příštích 40ti letech
dosáhnout.
-Ke globálnímu oteplování dochází a jeho účinky budou negativní (úmrtnost následkem horka, vzestup mořské
hladiny, malárie, hlad, chudoba).
-Snižování CO2 bude mít na oteplování jen malý vliv, je třeba udělat zásahy do společnosti.
-Mnohem prospěšnější společnosti i ekonomicky by bylo zajištění širšího přístupu lidí ke klimatizaci a zdravotní
péči.
-Zranitelnost je způsobena chudobou, dlouhodobé řešení tedy spočívá v tom, zajistit aby lidé byli bohatší a
zdravější. Posílí to jejich schopnost vyrovnat se s klimatickými extrémy.
-Malárie se mírně rozšíří kvůli globálnímu oteplování. S přistoupením na Kjótský protokol lze na konci století
zabránit nákaze 70 milionů lidí. Pokud, bychom se ale zaměřili na cílenou politiku ochranných sítí, léků a hubení
komárů, zachráníme plných 28 miliard lidí. Bylo by to efektivnější i 50krát levnější.
-Snižování emisí chudobě nepomůže, mnohem efektivnější by byla jednoduchá ekonomická politika otevřeného
obchodu.
-Díky globálnímu oteplování bude více vody, Kjótský protokol by v této oblasti situaci zhoršil.

7
-začal nás fascinovat „velký kohout“ regulace klimatických změn a jsme přesvědčováni, že stačí jen otočit a vyřeší
to většinu ostatních problémů světa, tak to ale není. Snižování CO2 mít na většinu problémů světa mít vliv
nebude. Mnohem více dokážeme změnou politiky.
- regulace v rámci Kjótského protokolu, a ještě přísnějšího Kjótského protokolu II. budou neuskutečnitelné. Ani
signatáři jej neplní (Kanada,Japonsko,Španělsko,Finsko,Dánsko…)
- Kjótský protokol se stal symbolem odporu vůči jednostranné politice USA. Pokouší se změnit energetické
modely během 15 let, bude stát velké množství peněz a nepodpoří téměř nic. Závazek EU pro snižování emisí je
to stejné a ještě méně efektivní.
-Nejvíce od roku 1990 omezilo emise 12 zemí bývalého východního bloku, které prošly výraznou ekonomickou
restrukturalizací. Německu se daří emise redukovat zejména z pohlcení východních spolkových zemích, které
také byly součástí východního bloku. Ve VB je to zejména díky zásahům Margaret Thatcherové (rozbila hornické
odbory a přesměrovala energetickou strukturu země od uhlí k zemnímu plynu)
-Mezinárodní agentura pro energii IEA předpokládá, že emise budou nadále výrazně růst, již se značným
přispěním Indie a Číny. Země OECD zvýší emise do roku 2030 o zhruba 30% a rozvojový svět je více než
zdvojnásobí. IEA předpovídá, jak by mohl svět vypadat, kdyby se politici rozhodli podniknout rozhodný zásah.
Emise by se zvyšovaly pomaleji a v roce 2030 by byly o 17% nižší. Většina redukce by byla výsledkem nižší
spotřeby energie a výrazného zvýšení efektivnosti. Rovněž bychom využívali méně uhlí a více zemního plynu,
jaderné energie a biomasy. Výsledky tohoto scénáře jsou ale přehnaně optimistické a změnit energetickou
strukturu a emise celých zemí by bylo drahé a obtížné.
-Ekonomický problém Kjótského protokolu: je drahý a lidem se nebude chtít dávat za něco, co má jen nepatrný
dopad. Politický: bude stále těžší přesvědčit lidi, aby podporovali systém, ve kterém se některé země jen vezou.
Technologický: do výzkumu a vývoje pro transformaci na ekonomiku nezaloženou na fosilních palivech nebude
chtít nikdo investovat.
- Mnohem adekvátnější odpovědí na klimatické změny, než Kjótský protokol, by byl celosvětový závazek investic
do výzkumu a vývoje bezuhlíkových energetických technologií. (alespoň 0,05 z HDP ročně)
-je nutné aby investice byly veřejné, protože jejich návratnost je kolem 50% . U soukromých investic je návratnost
20-30 %. Dosáhne-li někdo zásadního objevu, podaří se mu uvést jej na trh jako první, za ním však půjdou další,
což by sice mělo obrovský přínos pro společnost, ale pro původního investora už tolik ne. Chceme-li na tomto
poli zajistit výrazný přínos pro celou společnost, potřebujeme vládní investice.
-Média těží pouze ze špatných zpráv, a proto ty dobré ani neuvádí. Globální oteplování přináší i mnoho pozitiv.
(ušetří se náklady na topení, dopravu, umírá mnohem méně lidí na umrznutí apod.) Také jsou často zmiňované
tornáda a hurikány, ale nikdy nebyla prokázána jejich spojitost s globálním oteplováním. Média je tedy třeba brát
hodně s rezervou.
-Když věnujeme přehnanou pozornost malým, ale mediálně vysoce nafouklým rizikům, přestaneme se náležitě
starat o jiné problémy, jimž se sice dostává méně pozornosti, ale jejichž řešení by přineslo větší prospěch. Vede
nás to ke špatnému vynakládání zdrojů na problémy, které mají vysoké priority jen v očích médií.
-Držitelé údajů o klimatickém výzkumu často odmítají umožnit jejich nezávislé prověřování a údaje nezveřejňují.
Zneužívání vědců k prosazování politické agendy v konečném důsledku podráží věrohodnost celé příslušné
vědecké disciplíny, což nakonec poškodí všechny.