1

Tituln strana.

2 PEDMLUVA: Hned na zatku, chci upozornit tene tto knihy, e tady nehodlm pst dn shodlouh, podrobn pojednn o historii revolunho hnut, o marxismu, leninismu, stalinismu, nebo maoismu, ani pozdjm revizionismu a zrad. Napi vlastn jen troku obshlej shrnut o tom, jak to ve zkratce od zatku do pdu socialistickho bloku v Evrop s komunistickm hnutm a udlostmi kolem nj, pedevm u ns v eskoslovensku a Sovtskm Svazu bylo. Mon budete pekvapeni, jak se udlosti daj vyloit jinak, ne nm je servrovno nadnrodnmi korporacemi vlastnnmi, dajn nezvislmi mdii. Clem je, dt Vm monost si udlat vlastn nzor na to, km jsme byli kdy vykoisovni a zrazovni a kdo naopak bojoval za nai svobodu, nezvislost a dstojn ivot

KAPITOLA PRVN: POTKY

Komunismus a komunist: Je jim vytkno mnoh, protoe pipomenout si to dobr, nen v zjmu tch, kte jsou dnes u moci a vykoisuj a dmou pracujc jako za starch as, ne komunistick hnut bojujc za prva dlnk, rolnk a veho poctiv pracujcho lidu vzniklo. Pipomeme si, o co vlastn v mylence komunismu jde Komunist byli (a ti opravdov dodnes jsou) lid, kte nedokou jen trpn pihlet tomu, jak se nkte doslova top v penzch a luxusu a jin umraj na ulicch hlady a zimou V historii modernho svta, po nstupu buroazie k moci a pdu vtiny feudlnch mocnost, bylo mnoho myslitel a teoretik, kte se zabvali mylenkou, jakm zpsobem by bylo mon zlepit svt a pln, nebo aspo sten smazat ty propastn rozdly mezi chudmi a bohatmi, mezi vlastnky pozemk, dol a tovren a nemajetnmi pracujcmi. Nejvt pekkou k tomu, aby se mli obyejn pracujc lpe, byla neochota vlastnk vrobnch prostedk, tedy kapitalist, vzdt se vt stky nadhodnoty vrobk, tedy zisku z prce dlnk, nebo rolnk (proletaritu) u nich zamstnanch v jejich prospch, tedy dt vc penz tm, kte ty vrobky vlastnma rukama vyrobili Tito kapitalist se naopak snaili dt pracujcm z tohoto zisku co nejmn, aby si mohli co nejvce penz ponechat pro sv poteby a zkaen vstelky a pracujcm dvali jen tolik, aby neumeli hlady a mohli dle vyrbt v jejich podnicch a pinet jim zisk. Zkrceno, jasn a strun, bohatm tovrnkm a statkm lo vdy v prvn ad o vlastn zisk a poteby pracujcch je nikdy nezajmali. Ve vldch vdy sedli pouze lid z tchto kruh, protoe ti jedin mli dost penz na kvalitn vzdln a tak vdy pi nepokojch proletaritu poadujcho spravedlivj ocenn jejich tvrd poctiv prce stli za bohatmi tovrnky a statki.

Jednotliv drobn zmny v takovm systmu absolutnho povenectv jedn tdy hrstky bohatch prmyslnk a stedn bohatch mk nad absolutn vtinou chudch, poctiv pracujcch dlnk a rolnk, nemli anci nco zmnit. Jedinm eenm, jak nastolit spravedlivj d, nebyli njak dl zmny, ale celkov systmov zmna, kter pinela revolun MYLENKU NRODNHO LIDOVHO HOSPODSTV!!!!!

5 Tuto teorii rozvinula dvojice Karel Marx a Bedich Engels, kte o nutnosti nastolit vy, mravnj a spravedlivj spoleensk d, SOCIALISMUS vedouc poslze k dokonal beztdn spolenosti bez penz a soukromho vlastnictv vrobnch prostedk, tedy KOMUNISMU napsali celou adu vdeckch knih (nejznmj je Kapitl) a pojednn a na zklad tchto mylenek vznikla prvn vdeck, ucelen sociln teorie ukazujc cestu k lepmu svtu pro pracujc lidMARXISMUS.

(Karel Heinrich Marx se narodil roku 1818 v Prusku a zemel roku 1883 v Anglii. Filosof, kter rozpracoval vlastn materialistick pojet djin, zaloen na ekonomickch zkonitostech. Ve spolenosti je podle nich ptomen konflikt mezi ovldanmi a vldnoucmi, kter bude odstrann zruenm soukromho vlastnictv a nastolenm beztdn, komunistick spolenosti.) V tto sml, nov brilantn teorii tovrny, doly a polnosti nevlastnili jednotlivci, ale nrod, potamo stt. Vechen zisk z prodeje vrobk, po odeten nklad na rozvoj podniku a po vyplacen spravedlivch mezd by nekonil v rukou bohatch soukromnk, ale el do sttn pokladny. Stt by tak ml daleko vce finannch prostedk a mohl by je vracet do sociln sfry, tedy na zlepen ivotnch a pracovnch podmnek pracujcch.

6 V takov spolenosti by mohlo bt dotovno kolstv, zdravotnictv a vstavba a sttem. V takov spolenosti by do kol mohl chodit kad, ne jen bohi, lkask pe by byla bezplatn a stejn pro vechny bez rozdlu a pracujc by mli po ukonen produktivnho vku sttem vyplcenou rentu (dchod) kter by jim umonil prot po letech prce zaslouen klidn st bez existennch problm.

(Friedrich Engels narozen roku 1820 v Nmecku, zemel roku 1895 v Anglii. Nmeck politick filosof a ekonom, spoluzakladatel marxismu, vd osobnost Prvn i Druh internacionly. Byl osobnm ptelem Karla Marxe, s nm se podlel prakticky na vech vznamnch pracch z oblasti filosofie a ekonomie i na dlech o komunismu.) Tato teorie byla kapitalisty samozejm pijmna jak jinak, ne s velkou nelibost a odsudky. Nikoho z tch milion, miliard, tovrnk, vlastnk dol a uhlobaron by samozejm ani nenapadlo vzdt se ohromnch zisk, kter uvali pouze pro vlastn poten a rozkoe. Prohlaovali, e jsou lepmi, vzdlanjmi lidmi a zaslou si tedy lep podmnky a ivot, ne dlnick, nevzdlan lza pracujc v jejich podnicch. Argumentace, e kad lovk si je rovn, je urela a byla pijmna s despektem a pohrdnm. Revolun mylenka marxismu, byla zmrn hanna, zesmovna a tvrd potrna. K protidlnickm represm bylo uvno pendreky a pukami vyzbrojen etnictvo, kter nevhalo asto pout ostrou munici a stlet pracujc, kte se doadovali lepch podmnek jako zv.

7 inilo se tak bez jakchkoli soud, jakchkoli postih, bez slitovn a bez milosti. Mnoho rodin tak pilo o sv mue, otce, ivitele a doslova pak umralo hlady. Podvyiven dti ebrali na ulicch, nebo od tlho vku dlali poulin prodavae, aby si vydlali aspo na kousek chleba denn. Kapitalist ve sv rozpnavosti, nenaranosti a sobeckosti doshli bodu hospodsk stagnace a krize a eili to jedinm zpsobem, kterm umli a mohliVlkou o zdroje a o koloniezaala PRVN SVTOV VLKA Tato vlka byla vlkou krutou, sobeckou a antisociln, jejmi obmi nebyli politici a mocn kapitalist stojc v pozad, ale zase prost lid, kter musel bojovat a po milionech umrat za mocensk zjmy bohatch a vlivnch. Tato vlka pivedla cel zem a nrody do takov bdy a takovho zoufalstv, e se prost muselo nco sttPila KOMUNISTICK REVOLUCE ve feudlnm carskm RUSKU!!!!!

KAPITOLA DRUH: REVOLUCE V RUSKU

Tady je teba upozornit na dv vci 1) Revoluce v Rusku samozejm nepila ze dne na den, situace v tto obrovsk feudln zemi zrla po mnoho let a byli i dvj, nezdaen pokusy, teba roku 1905. 2) Na Ruskm pkladu se ukzalo, e ani Marx a Engels nebyli pln neomyln a jejich teze, e revoluce me zvtzit jen v buroazn, hospodsky siln, rozvinut zemi a za pispn maloburoazie, se ukzala chybnou. Podcenili toti schopnost pracujcch si vldnout sami i bez pispn bohatch man a hokyn a zapomnli, e opravdov sla spov v rukou proletaritu a nikoli ziskuchtivch kupk. Inicitor komunistick revoluce v Rusku roku 1917 bylo nkolik, hlavn figurou a vdcem se vak stal VLADIMR ILJI LENIN. Pod jeho vedenm se Rusko vyvzalo ze svtov vlky a komunist vyhrli svj spravedliv boj proti pznivcm cara i proti intervennm cizm vojskm tm dvou destek kapitalistickch zem, kter byli vyslny na potlaen revoluce a komunismu v tto zemi.

Vladimr Ilji Uljanov-Lenin se narodil roku 1870 a zemel roku 1924. Komunistick politik, filosof a revolucion, vdce bolevick strany, prvn pedseda vldy SSSR a teoretik leninismu, kter definoval jako adaptaci marxismu v obdob imperialismu. Veobecn je oznaovn za zakladatele komunistickho Sovtskho svazu. Stl v ele bolevick revoluce roku 1917 v Rusku.

Komunist pod vedenm Lenina, Trockho, Stalina, Bucharina a dalch nakonec za cenu mnoha obt a dky obrovskmu hrdinstv a nasazen, nade vemi slavn zvtzili a moc v zemi tak konen pela pevn do rukou lidu. Nkte radiklnj, vetn ji zmiovanho Trockho chtli revoluci nsiln rozit ihned i do dalch zem, kter by vak takovou intervenci brali spe jako neptelskou invazi. Proto byli takov nvrhy LENINEM a pozdji i JOSIFEM VISSARIONOVIEM STALINEM odmtnuty, co vedlo nakonec k ideologickm rozporm a k Trockmu zahoknut, zrad a emigraci, kde il li a pomluvy o svch politickch oponentech. RUSKO se mezitm pejmenovalo na SOVTSK SVAZ a moc pela do rukou komunistick strany a lidovch vbor (sovt). Lenin, zklamn tm, e revoluce se nestala tak, jak pedpokldali Marx s Engelsem svtovou, zmalomyslnl a zaal zvaovat dal monosti, obvaje se, e jako jedin zem s ist nrodnm hospodstvm, budou zem izolovanou od zbytku svta a nedok nastartovat hospodsk rst tto vlkami zbdael zem. Piel tedy s eenm, kter bylo velkm krokem zpt, s novou hospodkou politikou zem (NEP). Tato politika se setkala s nesouhlasem ve zmiovanho Trockho a pochybami u Stalina, kter vak NEP nakonec z cty ke svmu velkmu vzoru a uiteli Leninovi se sebezapenm zprvu podpoil.

10 NEP (nov ekonomick politika 1921 1929) co byla hospodsk politika smenho nrodnho a soukromho vlastnictv velkch vrobnch prostedk, pinesla zemi zdnliv ekonomick rst a klid. Okoln zem pestali Sovtsk Svaz vojensky ohroovat a do zem s velkou slvou vtrhla drav buroazie Vkonn moc sice pod byla v rukou komunistick strany a lidovch sovt, ale ekonomick moc, penze a vliv se pomalu zaali pesouvat zpt do rukou bohatch jednotlivc, na kter znovu pracovali za patnou mzdu dlnci v tovrnch, kter jim opt nepatili Lid se opt zaali dlit na chud a bohat, jedni mli sotva na jdlo a druz jezdili po Moskevskch tdch v luxusnch koich s kapsami plnmi penz auty s kilovmi svtly

STALIN. Stalinova sla a pesvden vychzeli z toho, e vyrstal v chudm dlnickm prosted a svou cestu ivotem si musel tvrd vybojovat. Na rozdl od Lenina, kter byl vtinu ivota revolucion teoretik, byl on revolucion bojovnk z ulice, kter se od svch mladch let aktivn astnil stvek, demonstrac, nepokoj a bitek. Vil v monost vtzstv prostho lidu Sovtskho Svazu i proti vli celho zbytku svta. Brzy po svm nstupu k moci zruil po dkladnm zven a na doporuen GOSPLANU (sttn plnovac komise), politiku smen ekonomiky a pes odpor dalho z revolunch vdc Bucharina, pln znrodnil vechny podniky a pole, pedal je do rukou lidu. Vyhlsil tzv. PRVN PTILETKU (centrln plnovan hospodsk pln rozvoje a vstavby ist nrodnho lidovho hospodstv na pt let dopedu). Tm se samozejm okamit stal tou nejnenvidnj postavou pro svtov kapitl a zaalo clen vytven l a pomluv, kter mli za cl zdiskreditovat jeho osobu a cel komunistick reim v Sovtskm Svazu.

11

Josif Vissarionovi Dugavili Stalin se narodil v Gruzii 21 prosince 1878 a zemel v beznu roku 1953. Byl komunistou, revolucionem, vojevdcem a velkm sttnkem. Pod jeho vedenm se z jedn osamocen zaostal zem, stala vojensk a hospodsk velmoc a vznikl socialistick blok zem z celho svta, kter se stle rozioval a do jeho nenadl smrti.

12

Kapitalisty vlastnn mdia dvala Stalinovi vinu za jakkoli nespch, za jakoukoli tragdii, kter se udla v Sovtskm Svazu. Vinili ho za mrtv padl v obansk vlce, vinili ho i za padl ve vlce proti intervennm vojskm, zapomnaje, e tato invazn vojska tam poslali oni sami. Vinili ho za obti hladomoru na Ukrajin, dlajce z nj boha, kter by snad mohl vechny nevary zem napravit mvnutm kouzelnho proutku. Schvln zamlovali, e na Ukrajin panoval hladomor ji mnohokrt pedtm, jet za carskho reimu. Nikdy vak pozdji nezmnili, e po nstupu komunist k moci byl hladomor na Ukrajin ji jen jeden, posledn a nikdy vce se ji neopakoval. Kapitalisty vlastnn evropsk mdia li dokonce tak daleko, e pouvali i star fotky z dvjch hladomor a vydvali je za aktuln. Vechny odsouzen, vetn tch, kte spchali hospodsk, nebo kriminln delikty, tedy zlodje a vrahy, vydvali za obti komunistickho reimu a bojovnky proti komunismu.

Hospodstv v Sovtskm Svazu mezitm nedbaje na nevraivost kapitalist ze zbytku svta rostlo, slilo a vyvjelo se. Pole ji nevlastnili velkostatki a rolnci ji nemuseli dt za trochu mouky a chleba na njak pny, zakldali se drustva (kolchozy) a jejich vnosy patili vemu lidu. Odvdli se sttu a ten je perozdloval tak, aby kad ml zajitnou obivu, mezi chudmi a bohatmi kraji. Tot se dlo s vrobky z nrodnch podnik a tovren. Stavly se nov zvody, kad ml prvo na prci, na bezplatn kolstv, zdravotnictv a dchod. Dle, Stalinovi stavy z roku 1936 se zkrtila pracovn doba na sedm hodin denn a pracujc tak konen mohli vydechnout, mli as bt se svmi rodinami a ut si vsledky tvrd prce pedchozch budovatelskch let. Vlom sem pklad toho, jakm zpsobem si mdia vlastnn bohatmi kapitalisty a korporacemi pohrvala s informacemi ze Sovtskho Svazu a petvela je k obrazu svmu:

Pklad: Zprva lidovho komisae Stalinovi: Soudruhu Staline, dnes v noci dolo v na vesnici k napaden velkho skladit obil blogvardjci,(nebo jinmi zkodnky). Pi nsledn pestelce jich bylo 80 zabito, ale sklad bohuel shoel, hroz, e mstn lid, nebudou mt na zimu dostatek chleba. Prosm proto o pedisponovn sti zsob obil ze sousedn oblasti, aby nevypukl hladomor.

13

Jak, s takovou zprvou naloil prozpadn novin: Ped tdnem v noci bylo v jedn vesnici v SSSR pi pestelce zabito, (nebo jet lpe popraveno) 160 (poet vdy nejlpe zdvojnsobit) hrdinnch bojovnk odboje proti komunistick diktatue. Druh titulek: Dky patn hospodsk politice socialistickch kolchoz hroz v t a t oblasti nedostatek chleba a hlad. Takhle se vyrbli oni popraven, zastelen hrdinov a veker dsledky jejich hanebnch in se svdla na patn rozhodnut Stalina.
Ekonomick rst Sovtskho vazu, inil za Stalina neuvitelnch 10 a 30% co, nebylo nikdy pedtm, ani nikdy potom, v dn zemi pekonnoSovtsk Svaz el svou cestou, proti proudu, proti vem a pomalu se rozrstal a slileho se vak kapitalist bli nejvce, stval se vzorem pro ostatn zem a v Evrop zanali vyrstat mimo Sovtsk Svaz i v ostatnch zemch komunistick strany, majce Sovtsk Svaz a nrodn ekonomiku jako vzor!!!!!

14 KAPITOLA TET: DRUH SVTOV VLKA Jedno z nejsilnjch levicovch hnut bylo v Nmecku, kde zrove slila a rostla i nacionalisticky a rasisticky zaloen nrodn socialistick dlnick strana (NSDAP zkrcen nacist) veden Adolfem Hitlerem. Jednoduch rtorika, podncovn nenvisti k jinm nrodm, hran si na stranu obhajujc prva dlnk a hzen dsledk hospodsk krize, kter tehdy v kapitalistickch zemch zuila na okoln stty, zmtlo v Nmecku hodn lid a pevilo sympatie mnoha pracujcch ve prospch nacist na kor komunist a socilnch demokrat. Za spch nacist v Nmecku mohla sten i nejednotnost levice a neochota sociln demokracie a komunist bojovat bok po boku. Tento problm dlil a ttil levici v t dob ve vech zemch, kde tyto strany existovali spolen. Sociln demokracie se tak stala se svou nerelnou livou viz socilnho kapitalistickho sttu nejvt brzdou skutenho spojen a jednotnho postupu proletaritu evropskch zem proti nacismu. Sociln demokrat tehdy, stejn jako dnes vnucovali pracujcm mylenku, e nen teba systmov zmny, e nen teba nrodnho hospodstv a e nevad, kdy dl budou vrobn prostedky, lesy, louky a pole vlastnit bohat jednotlivci, korporace a crkve. Vru, e sta jen drobn kosmetick zmny a vra v sociln ctn mocnch, kterm na milost a nemilost je obyejn pracujc v kapitalistickm systmu vydn. Jene pudrem a rtnkou prost ze by princeznu neudl, a z kapitalisty, nebo nacisty se lidumil nestane, a se sna sebevc. Tak se stalo, e v Nmecku se k moci dostala strana hlsajc nadazenost jedn rasy. Paradoxn prvnmi obmi nebyli jen nmet id a komunist, ale i sociln demokrat, protoe Hitler nechtl mt v zemi dnou opozici, s tak velkm vlivem. Po nstupu k moci Hitler nastartoval obrovskou zbrojn vrobu, m dal nmeckm lidem prci a tm zaehnal hospodskou krizi a zskal si jejich jet vt podporu.

15 Sovtsk svaz, kter v t dob velice rychle ekonomicky a vojensky slil, vidl nebezpe nacismu ohroujc Evropu. Proto jako prvn a v t chvli jedin, navrhl ostatnm evropskm velmocm Francii a Velk Britnii spolen postup proti Nmeck nacistick hrozb. Francie s Velkou Britni vak v t dob podcenili nelidskost a zrdnost nacistick ideologie a nabdku odmtli, doufajc, e se nakonec nacist a komunist zni navzjem. Hitler povzbuzen jejich pstupem a neinnost si zaal klst pozemkov nroky na sousedn eskoslovensko, konkrtn na jeho pohranin st Sudety, kde ila poetn nmeck menina. Akoli eskoslovensko mlo vojenskou obrannou smlouvu s Franci a ta zase s Velkou Britni, take by mu ob zem v ppad napaden nacisty mli pijt na pomoc, nestalo se tak.

Francie s Velkou Britni, nejene odmtli Stalinovu nabdku spolenho postupu se Sovtskm Svazem proti Nmecku, dokonce proradn a zrdn poruili smlouvu a pi jednn s nacisty nabdli Hitlerovi na schzce v Mnichov za mlhav pslib mru eskoslovensk pohrani, ani pizvali zstupce eskoslovenska k jednn.

16 (tzv. MNICHOVSK DOHODA)

Jedin nabdka pomoci eskoslovensku v t chvli pila ze strany Sovtskho Svazu. Byla vak komplikovan tm, e Sovtsk Svaz v t dob pmo nesousedil s eskoslovenskem, st jeho zem toti okupovalo od konce PRVN SVTOV VLKY Polsko, kter vyuilo oslaben Sovtskho Svazu po vlce a revoluci k vlastnm zemnm ziskm. Polsko v roce 1938 odmtlo nechat pejt cca 30 Sovtskch diviz pipravench pomoci eskoslovensku pes sv zem, sten z dvodu vzjemn nevraivosti a sten proto, e Polci doufali, e zatmco si Nmci zaberou Sudety, oni zaberou pro sebe eskoslovensk republice Tnsko, co tak pozdji udlali!!!!! Podobn problm s pstupem ml Sovtsk Svaz i s Rumunskem. Tento stt nebyl sice pln proti jako Polsko, ale povolil by pejt pes sv zem jen 100 000 sovtskch vojk a pelet omezenmu potu letadel. Z eskoslovensk republiky si nakonec kus pro sebe zabrali i Maai, kde panoval faistick reim.

(Kter stty jsou dnes naimi vojenskmi spojenci v NATO? Je to Sovtsk Svaz, kter ns osvobodil a vrtil samostatnost, nebo jsou to ty zem, kter ns tehdy zradili, nebo pmo napadli, okupovali a na zem roztrhali na mal kousky?).

17

Nejistota zpsobu Sovtsk pomoci a zken zrada naich zpadnch spojenc, spolu s neekanm neptelstvm naich soused Polska a Maarska, vedla eskoslovenskou vldu, parlament a prezidenta ke zbabl kapitulaci proti vli vtiny nroda. Komunistick strana eskoslovenska, byla po otevenm nesouhlasu s MNICHOVSKM DIKTTEM, volajce po obran vlasti, jako dajn pli radikln rozputn a irok koalice pravik, socialist a socilnch demokrat ve vld, dala radji pednost nacistick okupaci, ne boji s komunisty po boku.

Nedlouho po zrad pravice a sociln demokratickch stran, kter nechtli bojovat za svou vlast a zruili mobilizaci vojsk, vstoupila nacistick vojska i do zbytku zem. eskoslovensk republika po osobn nvtv triumfujcho Adolfa Hitlera pestala existovat. Stala se pouhm nmeckm protektortem echy a Morava. Ze Slovenska se stal samostatn faistick stt.

18

Touto svou zradou zpadn spojenci, pravicov strany a vechny nekomunistick strany tvc se jako levicov ukzali svou pravou tv. Bez vhn vydali ve strachu o sv ivoty a majetky do nacistickch rukou celou na krsnou zemi a sami bu zaali kolaborovat s Nmci, nebo utekli do anglickho exilu.

Mnoz dnes nechpou, jak vbec mohli udlosti dojt tak daleko, jak se mohl Adolf Hitler dostat v prvn svtov vlce poraenm Nmecku k moci. Pro nco takovho dovolili vtzn kapitalistick mocnosti a nezastavili nco takovho hned na potku??? Odpov je jednoduch, kapitl, tedy tovrnci, korporace, vlastnci dol a les, mezi n patili a pat v kapitalistickch zemch i crkve (zejmna crkev katolick) se natolik bli rostoucho vlivu komunist, e nechali nacistickou ideologii vybujet zmrn. Spolhali na to, e zlikviduje rychle rostouc komunistick hnut v Evrop a nakonec mon ve vzjemnm souboji se Sovtskm Svazem zvtz a zaehn tak pro n nepedstavitelnou hrozbu monosti, e by si dlnictvo a rolnictvo (proletarit) mohli vldnout a hospodait sami a nenechali se od nich nadle zneuvat a vykoisovat!!!!!

19

Proto svtov kapitl a katolick crkev vychzeli nacistm vstc, nehled na to, jak jejich pln me pinst ztrty na lidskch ivotech a jak me zmnit osudy mnoha nrodnostnch menin a nrod. lo jim jen o to, aby si udreli majetek, vliv a moc nad osudy obyejnch lid, kter nazvali pohrdav dlnickou lzou a jejich ivoty pro n nic neznamenali

20

Jedin, kdo proti faismu, nacismu a jejich pedstavitelm od zatku brojili, byli komunist, kte vidli celou zrdnost tto ideologie postaven na nadazenosti jednoho nroda a jedn rasy nade vemi ostatnmi. A ji to byl Stalin v Sovtskm Svazu, nebo Gottwald v eskoslovensku a dal komunist v jinch zemch, vichni ukzali ochotu a vli proti tomuto zlu spolen bojovat.

Kdyby Francie s Velkou Britni neodmtli nabdku Sovtskho Svazu na spolen postup proti nacistickmu Nmecku, vlka pokud by vbec zaala, by trvala nejve nkolik msc a ztrty na lidskch ivotech by byli stonsobn men. Ze strany kapitalistickch velmoc vak nebyla vle s nacisty bojovat, pro n byla komunistick ideologie rovnosti a bratrstv vt hrozbou, ne rasistick ideologie nacist, kter nic nemnila na nadazenosti bohatch a mocnch nad proletaritem!!!!! Teprve po odmtnut spolenho vojenskho postupu proti nmeckmu nacismu vemi evropskmi velmocemi, po vydn eskoslovenska bez boje Nmcm, pot co zstal ve sv snaze boje proti nacistm osamocen, zvolil Stalin, kter jet nebyl pipraven vst vlku samostatn bez spojenc mr, ani by tm na rozdl od ostatnch evropskch mocnost nkoho zradil, nebo poruil njakou smlouvu. Ribbentrop a Molotov (ministi zahraninch vc) tak za ob zem podepsali smlouvu o vzjemnm netoen.

21

Pozdji, aby sami ospravedlnili vlastn stupky a zrady a nenechali na sob vinu za vechny obti DRUH SVTOV VLKY, se zpadn kapitalistick mocnosti snaili z tohoto pouhho paktu o netoen udlat nco pln jinho, ne ve skutenosti bylo a lidem tvrdili, e lo dokonce o spojenectv a rozdlen vlivu mezi tmito zemmi. Polome si tedy otzku, pro se Stalin nakonec rozhodl podepsat s Nmeckem mrovou dohodu? Sovtsk Svaz neproil po prvn svtov vlce dvacet let mru jako zbytek Evropy. Probhla v nm revoluce a krvav obansk vlka. Sotva se vypodal s vnitnm neptelem, byl napaden intervennmi vojsky kapitalistickch evropskch zem. Proil si pokus o smenou ekonomiku a nvrat zpt k nrodnmu hospodstv, zail dobu plnou krve a zvrat, touil po chvilce klidu a mru pro svou zem a svj lid. Poteboval se jako cel zem nadechnout a odpoinout si ped dalm bojem, o nm vdl, e nakonec stejn nastane.

22

Mnoz mu mrovou smlouvu s Nmeckem vytaj a oznauj j za zradu. Tvrd, e ml vyhlsit Nmecku vlku a bojovat. Zkusme se tedy na vc podvat Stalinovma oima. Sovtsk Svaz neml v Evrop dn spojence, komunist byli u moci pouze tam. Socialistick nrodn ekonomika tak existovala jen v Sovtskm Svazu. Zem, kter do t doby napadl a obsadil Hitler, jet nedvno poslali sv vojska do Sovtskho Svazu bojovat proti komunistm, byly tedy spe neptelsk. Pesto Stalin ne se odhodlal k podpisu mrov smlouvy s Nmeckem, nabdl nejprve spojenectv Velk Britnii a Francii a navrhl spolen postup proti nacistm. Pot, co ob velmoci spojenectv odmtli a pedhodili v rozporu s dohodami v Mnichov nacistm eskoslovensko jako psovi kost, byl Sovtsk Svaz jedinou velmoc neuznvajc tuto dohodu a tm jedinm, kdo nabdl eskoslovensku pomoc.

23 Hitlerovo nacistick Nmecko do t doby nepodniklo vi Sovtskmu Svazu jedin neptelsk krok. Za koho ml tedy Stalin bojovat, pro koho ml nasazovat krky sovtskch vojk? Pro ty, kte zradili, kte odmtli jeho spojenectv, nebo pro ty, kte se sami bez boje vzdali? Tovrny v Sovtskm Svazu v t dob chrlili traktory a jin stroje, ne tanky, letadla, nebo dla. Poteboval as zemi pipravit k vlce, najet na vlenou vrobu, zskat strategick oddech, protoe v eskoslovensku a jinde dozbrojen nacistick vojska nebyla snadnm neptelem. Snail se, dostat Sovtsk Svaz do pozice, kdy by vlka nebyla vedena na jeho zem a nebyli tak znieny vsledky tk, dlouholet prce sovtskho lidu. Tady se vak Stalin zmlil, dnes se meme jen dohadovat, zda Hitlera podcenil a patn odhadl poet nacistickch vojsk a techniky (v t dob nebylo mon znt pesn poet a pozice neptelskch vojsk, tak jako dnes pomoc fotek z druic a pionnch satelit), nebo naopak pecenil, kdy si o Hitlerovi myslel, e je lep stratg a nebude bojovat na dvou frontch a pltvat silami s takovm obrem, jako byl Sovtsk Svaz Tak se stalo, e 22 ervna roku 1941 napadli vojska nacistick aliance Sovtsk Svaz v pmm rozporu s mrovou smlouvou podepsanou obma zemmi.

OPERACE BARBAROSSA:

24 Nacistick aliance vrhla proti Sovtskmu Svazu slu do t doby nevdanou. Hranice pekroilo 191 diviz o sle 5.5 milionu vojk 4.300 tank, 47 200 dl a okolo 3. 500 bojovch letadel. Vojska zatoila z zem Polska, Slovenska, Maarska a Rumunska. Men uskupen pak z zem Finska a Norska. Nesmme si myslet, e Sovtsk SVAZ by snad v oblasti u hranic neml dn vojska, tak naivn a dviv Stalin nebyl. Brnit zemi v ppad poruen mrov smlouvy bylo pipraveno 187 sovtskch diviz o sle t milion mu. V potu tank a letadel mla rud armda dokonce pevahu, jene se bohuel jednalo pevn o star stroje, proti nacistickm technicky zastaral. Rud armda, toti v t dob teprve prochzela modernizac. To byl jeden z dvod, pro se Stalin snail zskat as.

Po drtivm toku nacistick aliance (jednalo se nejen o nmeck, ale tak italsk, rumunsk, slovensk, finsk a dal vojska) se udlo na sovtsk stran hned nkolik chyb. Prvn, dost podstatn chyba se ukzala v teorii vychzejc z marxistickho pesvden, e pi sprvn argumentaci dokou sprvn zvolen slova pesvdit adov vojky pochzejc z lidu, aby nebojovali proti svm bratrm z jin zem a postavili se svm pnm, kte je nut bojovat a umrat pro svj prospch a zisk.

25 Take, kdy po prvnm, neekanm zdrcujcm deru nacistickch vojsk konen vzltla sovtsk letadla, nebyli prvn vc, kter dopadli na postupujc neptelsk vojska bomby, ale letky s propaganmi texty, nabdajc ke vzpoue, spojenectv a jednot v boji proti jejich vykoisovatelskm pnm. Teprve, kdy pili nov rozkazy od Stalina a generlnho tbu z Moskvy, zaala sovtsk vojska skuten bojovat proti postupujcm nacistickm vojskm. Tehdy vak Sovti udlali druhou chybu a na rozkaz nejvyho velen, kter zejm pod jet neznalo ohromn poet nacistickch vojsk a msto obrann strategie peli do protitoku. S potenm stavem vojsk o 2.5 milionu menm, ne jakm disponovali nacist a po ztrtch, kter po prvnm deru nacistickch vojsk utrpla, nemla rud armda nadji, e by protitok a pln vytlaen neptele z zem Sovtskho Svazu mohl uspt.

Po tvrdch bojch byly jednotky rud armdy, kter se stetli s vojky postupujc nacistick aliance, poraeny a rozpreny a Hitlerova vojska mohli obsadit obrovsk kus sovtsk zem bez vtho odporu, obtovna pouze partyznskmi toky a menmi bojvkami zbytk jednotek rud armdy. Tehdy se zrdnost nacistick ideologie ukzala v plnm rozsahu. Nmeck armda dostala rozkaz zabjet, plenit a niit. Bylo vypleno a zcela vyvradno obyvatelstvo vce ne 200 velkch mst a 9000 vesnic, tedy pokud by, jsme mli, toto zvrstvo pchan nacisty pirovnat k nm vem znm tragdii v Lidicch a Lekch, to co nacist spchali v Sovtskm Svazu, bylo deset tisckrt vt zlo!!!

Ve vyplench mstech a vesnicch byli bez milosti mueni, zabjeni a popravovni civilist a znsilovny eny. Nacist se nettili ani vradn malch dt. Pesvdeni o vlastn germnsk nadazenosti a mncennosti slovansk rasy na tom nevidli nic patnho.

26

Nmeck nacistick vojska si po prvotn drtiv porce vojsk rud armdy mysleli, e vlka je ji vyhran a vypalovn a drancovn mst si opravdu uvali, poizovali si na pamtku fotky, kter po konen porce nacistickch vojsk komunistickou rudou armdou Sovtskho Svazu poslouili jako dkazy napchanch zvrstev.

Lid, kte staili utct ped po krvi dychtcmi nacistickmi vojsky do les a hor se postupn nachzeli, spojovali a vytveli partyznsk oddly. Snaili se aspo zpomalit postup nacistickch vojsk, dvajce tm vc asu k demonti celch podnik, zbrojovek a tovren, kter byli na pokyn Stalina rozebrny do poslednho roubku a peveny do hlubokho zzem na Sibi, mimo dolet nacistickch letadel a dosah jejich vojsk, aby mohli vyrbt zbran, letadla a tanky pro peskupujc se rudou armdu, kter sice prohrla prvn bitvu, ale nikoli vlku. Partyzni tak hrdinn nasazovali sv ivoty za ivoty lid daleko od nich, mimo nacisty okupovanch zem, dvajce jim tak anci pipravit zemi na obranu a nadchzejc boj.

27 Pokud byl njak partyzn chycen nacisty iv, byl bez milosti pro vstrahu oben.

Nmci vak v t dob nepchali sv nelidsk zvrstva jen ve vzdorujcm komunistickm SOVTSKM SVAZU, ale i zemch, kter ji obsadili, nebo se jim vzdali. Vystavli koncentran likvidan tbory, ve kterch muili a zabjeli lidi. Pedevm idy, cikny a slovansk nrody, ale jin lidi z negermnskch zem.

Zvrstva, kter v nich byla pchna, jsou pro obyejnho lovka se zdravm mozkem naprosto nepochopiteln a neomluviteln a nesmj bt zapomenuta!!!!!

28 Ji nikdy se nesm nacist dostat k moci a nikdy nesm bt zapomenuto, kdo a za jakou cenu je zastavil, porazil a zachrnil svt. Byli to komunist a rud armda pod vrchnm velenm soudruha Stalina, kdo vybojoval vtzstv ve druh svtov vlce a nesl 90% zsluh za poraen nacistick aliance a osvobozen nacisty okupovanch zem!!!!! Pikldm proto fotky dokumentujc nelidsk zvrstva, kterch se nacist dopoutli na lidech v koncentranch tborech.

29

30

31

32 Na dal fotce je vidt masov hrob nacisty zajatch, popravench sovtskch vojk.

Jen dky obrovskmu hrdinstv a obtem rud armdy pod vrchnm velenm komunisty Stalina, podobn neskonili vichni lid z negermnskch nrod v Evrop. Zkusme na takov vci nezapomnat a bojovat proti tm, kte zmrn pekrucuj a petvej historii, popraj zsluhy Sovtskho Svazu a umenuj zloiny nacistickho Nmecka!!!!!

33 Pro antikomunistick tve a pomatence, pikldm i dva obrzky ze sovtskch pracovnch tbor pro odsouzen trestance (gulag) pro srovnn

Asi nejvtm rozdlem mezi nimi bylo, e gulagy, tedy pracovn tbory, nemli dn krematoria, ani plynov komory. Nebyli tbory vyhlazovacmi, ale npravnmi a pracovnmi, kde si odsouzenci odpykvali soudy uren tresty a podobn stli po celm svt, vetn antikomunisty tolik milovanch spojench sttVzni v nich nebyli mueni, mli co jst a mli i slun postele s teplmi dekami a polti na span.

34 Jak sami vidte, nevypadali ani zbdaen, ani netrpli podvivou. Pravda, nemohli se cel den vlet, koukat na televizi, nebo chodit do posilovny, kupujce si od dozorc steroidy, jak tomu je v kriminlech bn dnes, kdy se zloinci maj lpe, ne slun, netrestan dchodci. Tehdy si museli svj trest tvrd odpracovat!!!!! Srovnvat gulagy s koncentranmi tbory a komunistickou ideologii rovnosti, internacionalismu a bratrstv s nacistickou rasistickou ideologi nadazenosti jedn rasy a vyhlazen tch ostatnch prost me jen totln hlupk, nebo manipulativn lh. Stalin zatm truchlil, vidl jak hrozn on sm i generln tb podcenili slu neptele a jak neinn byla vra v slu propagandy a dlnick mezinrodn solidarity vtpovan jim teoretiky jako byl Marx, nebo Lenin. Na chvilku dokonce propadl trudnomyslnosti a obavm o osud zem. V tu chvli mu pomohli jeho nejbli ptel a vrn spolubojovnci stojc mu vrn po boku. Stalin si uvdomil, e nyn nen as truchlit za mrtv, e nyn je as vzdoru, boje a dosaen konenho vtzstv. Na Sibii se zaal neuviteln rychlm tempem stavt zbrojn prmysl doslova na kolen, hlavn rukama starc, en a dospvajcch dt, protoe kad mu, kter udrel v ruce zbra, narukoval do armdy. Lid dobrovoln pracovali a do plnho vyerpn, aby vojci rud armdy dostali do rukou sv puky, mli dost munice, nov letadla a modern tanky. Nacistick vojska, kter zatm jet stle postupovala vped, te ji musela krvav platit vojky a technikou za kad dobit metr pdy. Pro Sovtsk Svaz zaal boj o peit nejen pro nj, ale i za celou nacisty okupovanou Evropu. Osud nrod ml v rukou komunistick Sovtsk Svaz a na jeho vtzstv, nebo prohe visel i osud zbytku svta. Zaala VELK VLASTENECK VLKA!!!!! Rud vlajka se lut ormovanou rudou hvzdou vlajka rud armdy.

35

Velk vlasteneck vlka (druh svtov) by sama o sob vydala na deset knih a pod by to bylo mlo. Nen vak hlavn npln tto knihy, take si pipomeneme pouze nejdleitj okamiky a zvraty. Bitva o Moskvu: Pedstavuje posledn fzi operace Barbarossa - bitvu, kter se rozpoutala pot, co nmeck vojska zahjila tok na hlavn msto Sovtskho svazu Moskvu a nsledujc protitok Rud armdy. Probhala od listopadu 1941 do jarnch msc roku 1942 a skonila nmeckm nespchem. Vyerpan a pedchozmi boji znan oslaben jednotky Wehrmachtu polnho marla Fedora von Bock se sice dostaly a na pedmst Moskvy, ale vzpt byly vreny zpt jednotkami, kter generl Georgij Konstantinovi ukov povolal ze Sibie a poslil o nov utvoen oddly.

36

Bitva u Stalingradu (podzim 1942 zima 1943). Bitva byla vedena o Stalingrad (dnen Volgograd), klov msto na dolnm toku eky Volhy. Rud armda v n dobyla historick vtzstv, kdy nejprve obklila a poslze zcela zniila nmeckou 6. armdu pod velenm polnho marla F. Pauluse a pipravila Wehrmachtu vznamn materiln i lidsk ztrty, kter byly jednou z pin stupu nmeckch vojsk z oblasti Donu, Kavkazu a Kubn.

37

38 Nmci zajat po bitv u Stalingradu.

Obleen Leningradu (8. z 1941 - 18. leden 1944) pedstavuje jednu z klovch bitev Velk vlasteneck vlky. Leningrad, jakoto druh nejvt msto SSSR, dleit prmyslov centrum, zkladna Baltsk flotily a vznamn komunikan uzel byl od potku boj jednm z primrnch cl nmeckho toku. Msto bylo nesmrn dleitm prmyslovm centrem. Bylo vrobcem oceli, lokomotiv, centrem strojrenskho a elektrotechnickho prmyslu. Ve mst se tak nalzal nejvt gumrensk zvod v Evrop. Nmeck jednotky ale nedokzaly splnit zadn a dobt dobe opevnn msto jedinm derem, musely je tedy oblehnout. Msto Leningrad bylo obleen nmeckmi a finskmi vojsky tm 900 dn. Nad mstem dochzelo k urputnm leteckm soubojm, do boje se zapojili i nmonci z vyazench lod, vetn revolunho kinku Aurora. Hitler pouval ke znien msta jakchkoliv prostedk vetn toho, e v nkterch dnech na nj nasmroval pes 1000 bombardr souasn. I kdy nmeck jednotky do msta nikdy nevstoupily, byly ztrty na lidskch ivotech v obleenm mst ohromn. Zahynulo pes pl milionu civilist. Okupan vojska tehdy vyplenila blzk, historicky vznamn msta. V lednu 1944 se obleen definitivn zhroutilo.

39

44 Bitva v Kurskm oblouku (resp. Bitva u Kurska, Operace Citadela) pedstavuje jednu z nejvznamnjch bitev druh svtov vlky na vchodn front. Zahjila ji nmeck

40 vojska 4. ervence 1943 s myslem zskat zpt na svou stranu strategickou iniciativu na vchodn front a pipravit nepteli natolik vn ztrty, aby nemohl bhem roku zahjit vznamnj ofenzvu. Bezprostednm clem bylo zlikvidovat Kursk oblouk a zniit sovtsk sly v tto oblasti. Z pohledu Nmecka byla prohra v tto bitv velk nespch, kter definitivn odsoudil Tet i k porce, nebo ta nebyla schopna nahradit utrpn ztrty a definitivn ztratila strategickou iniciativu na cel vchodn front. Historici ji povauj spolu s bitvou o Stalingrad za rozhodujc bitvu Velk vlasteneck vlky. Zrove pedstavuje nejvt tankovou bitvu historie. Proti sob stli dva miliony pch, nasazeno bylo 35 000 dl a minomet, 5 000 letadel a 7 000 tank. Po bitv zstalo na bojiti 100 000 padlch a tisce kus znien techniky. Pro Rudou armdu byla naopak bitva u Kurska posledn velkou obrannou operac, ve zbvajcch necelch dvou letech vlky ji jen toila a jej postup vped se zastavil a v Berln a Praze.

41

Bitva o Berln: Zbabl nacistick zrda Adolf Hitler a jeho novomanelka Eva, rozen Braunov, po poledni 30 dubna 1945 spchali sebevradu. Jet t den ve 22 hodin vztyili dva rudoarmjci sovtskou vlajku na kupoli nmeckho skho snmu. 1. kvtna 1945 se Joseph Goebbels pokusil doshnout zastaven palby, avak Stalin trval na bezpodmnen kapitulaci. Vzpt na to Goebbels a jeho ena, nsledujce pkladu svho pokivenho vdce, otrvili sv dti a spchali sebevradu. 2. kvtna se berlnsk posdka vzdala.

42 Rud armda pila pi dobvn msta o 500 000 mu, 2000 tank a samohybnch dl a o 500 letoun. Nmci pili asi o 1 milion mu rznch ozbrojench sloek.

Rud armda, na kter byla z 90% zsluha na porce nacistickch vojsk (na zpadn front, byli boje, co se tk potu armd a techniky cca desetkrt men), tak spolen se spojenci, vtzn uzavela hrznou kapitolu v djinch lidstva, rozpoutanou nacisty, kterm umonil dostat se k moci svtov kapitl. Celkov poet obt vlky byl 62 537 400 lid. Z toho jen Sovt padlo 23 200 000 z toho, bylo celch 11 500 000 civilist, kte byli vyvradni a umueni pi vyhlazovacch akcch nmeckch nacist, kte chtli Sovtsk svaz zalidnit germnskou rijskou rasou a vechny ostatn prost vyhladit. Anglie, Francie a USA mli dohromady asi 1 500 000 padlch. Nmeck ztrty inili 7 500 000. V eskoslovensku inil poet obt nacismu 365 000. Zbyl ztrty, mlo dalch 46 zem, kter se pmo, nebo nepmo podleli na bojch DRUH SVTOV VLKY.

43

Vem, kdo by chtli shldnout na vlastn oi, jak ve skutenosti probhala VELK VLASTENECK VLKA, doporuuji tento seril: Zcela uniktn americko-sovtsk dokumentrn seril mapuje ve dvaceti dlech Velkou vlasteneckou vlku jako nejvt vojenskou kampa v djinch lidstva. Prvodcem tto srie je legendrn oscarov herec BURT LANCASTER. Seril byl natoen za spoluprce americkch a sovtskch dokumentarist koncem 70. let. Skld se z dokumentrnch zbr sovtskch i nmeckch kameraman, kter byly umstny v archvech SSSR, USA a Velk Britnie a kter do t doby nebyly v nkterch ppadech nikdy publikovny. Autentick sekvence dopluj vpovdi astnk 2. svtov vlky i novodob zbry z mst, kde probhaly dleit boje. V zemch vchodnho bloku byl seril vysln pod nzvem Velk vlasteneck vlka, v zpadnch zemch pod titulem Neznm vlka. Dejte si vak pozor a najdte si tu pravou, nepedlanou verzi tohoto dokumentu opravdu ze sedmdestch let!!!!! Ne upravenou verzi, vzniklou po pdu socialistickho bloku!!!!!

44 Po druh svtov vlce bylo nhle ve jinak, politick situace se zmnila a nelo se vrtit do obdob ped vlkou a tvrdit, jak patn je Sovtsk Svaz, jak patn jsou komunist a znovu je izolovat od zbytku svta.

KAPITOLA TVRT: KOMUNISMUS NA VZESTUPU

Pli mnoho lid vidlo hrdinstv rud armdy v boji proti nacistm, pli mnoho nrod bylo Sovtskmu Svazu a Stalinovi vdnch za sv osvobozen a za to, e jim pinesl konen mr.

45

Stalin a rud armda pinesli Evrop osvobozen a mr.

V Sovtskm Svazu nastalo budovatelsk obdob na nprav obrovskch materilnch kod zpsobench nacisty. Nastalo ale tak samozejm obdob spravedlivch trest pro ty, kte njakm zpsobem spolupracovali s nacisty. Toto ztovn se zrdci a kolaboranty neprobhlo pouze v Sovtskm Svazu, ale v cel Evrop i jinde ve svt. Pozstal po milionech povradnch dali spravedlnost a psn tresty. Tak bylo odsouzeno, vsazeno do vzen, nebo pracovnch tbor, ppadn i popraveno mnoho nacistickch besti a jejich pisluhova. Dnes jsou antikomunisty oznaovny za chudky, obti, dokonce za hrdiny. V nkolika zemch probhli odsuny nmeckch menin do jejich vlasti, kde jim bylo umonno normln t. Tady se na chvilku zastavme a pedstavme si, e by antikomunist mli pravdu a Stalin ml opravdu podobn cle a plny a myslel stejn, jako Hitler a nacist Pro tedy, kdy rud armda vstoupila na nmeck zem, se nechoval stejn??? Pro nedolo k vypalovn mst, vesnic a k vyvraovn civilist??? Pro nekolonizoval Nmecko Rusy a jinmi Slovany, jako hodlal kolonizovat Nmci Sovtsk Svaz Hitler??? Kdo mu v tom tehdy mohl zabrnit, snad spojenci, kte v Evrop nedisponovali ani tvrtinou vojenskch sil co Sovtsk Svaz??? Ne, nic z toho se nestalo, protoe Stalin a Sovti nebyli nacist, ani kapitalist touc po svtovld a kolonich Byli to KOMUNIST s ideologi rovnosti a bratrstv nrod, neuznvajc kolektivn viny, nebo rasovou rozdlnost. Pro n byli vichni poctiv pracujc na celm svt brati!!!!! Proto Stalin nemohl a nechtl trestat obyejn nmeck lidi za zloiny nacist!!!!!

Nacist se vak svho snu o ovldnut Evropy a svta nevzdali. Co se jim nepovedlo tehdy vlkou, dky komunistm, kte tuto hrozbu zaehnali, se jim da dnes skryt pod zstrkou Evropsk Unie a MMF (mezinrodnho mnovho fondu). Mlokdo asi v, e Evropsk spoleenstv, dnen EU zaloili prominentn lenov NSDAP!!!!!

46 Jeden ze zakldajcch len Evropskho hospodskho spoleenstv, organizace, z n se Evropsk unie nakonec vznikla, nmeck prvnk a prominentn nacista (len NSDAP 1933 45) prof. dr. Walter Hallstein nap. roku 1939 jako univerzitn profesor a len Svazu ochrnc prva samozejm nacistickho veejn podpoil norimbersk rasov zkony a rasistickou pseudofilozofii krve a pdy. Pot, co Hallstein dotaznk, po vlce mu pedloen Ameriany v rmci procesu denacifikace, padlal a veker sv nacistick aktivity nejen e popel, ale dokonce se snail vyvolat dojem, e i on sm se stal obt nacizmu, se roku 1957 stv prvnm a zakldajcm prezidentem Evropsk komise. Dalm nacistou v Norimberku odsouzenm za vlen zloiny a otroksk aktivity koncernu IG Farben byl Fritz Ter Meer, jen roku 1956 po odpykn trestu pesedl z vzesk pryny rovnou na keslo pedsedy sprvn rady koncernu BASF. I on je dnes povaovn za jednoho z architekt korporativn moci bruselsk EU. A jak se k, do tetice veho dobrho, v Norimberku obalovan, ale zzrakem trestu uniknuv Carl Wurster, kter se u roku 1952 stal v nov zaloen chemice BASF pedsedou sprvn rady. Tak on je povaovn za jednoho z otc zakladatel EU. Do roku 1945 len dozor a sprvn rady firmy DEGESCH, Deutsche Gesellschaft fr Schdlingsbekmpfung, Nmeck spolenosti pro potrn kdc (rozumj hmyzu), poboky koncernu IG Farben, kter vlastnila mimo jin i patent na vrobu neblaze proslulho insekticidu Zyklon B. Ten, jak znmo, se skvle osvdil ve vyhlazovacch tborech i pi potrn milion idovskch kdc.

47

Vnujme se nyn vtzstv komunist v povlenm eskoslovensku. V mdich je toto vtzstv nazvno velijak, jen ne tm, m doopravdy byloVL LIDU!!!!! V roce 1946 (tedy ji po staen vojsk rud armdy z eskoslovenska), se konali prvn povlen svobodn parlamentn volby. V tchto volbch se 40% hlas drtiv z vle voli zvtzila KOMUNISTICK STRANA ESKOSLOVENSKA veden soudruhem Klementem Gottwaldem. Spolen se sociln demokraci tak mohla sestavit ist levicovou vldu. Nestalo se tak, Gottwald sestavil vldu sloenou i z pravicovch stran, protoe chtl vldu jednoty a obnovy. Chtl stavt a budovat, nikoli dt pravici do ruky zbra, aby hlasit kiela, e si komunist uzurpovali moc pouze pro sebe. Nastalo chvilkov obdob klidu ped bou a spoluprce. Prezident Bene, zejm vdom si svho pedvlenho selhn se choval demokraticky a konstruktivn a jeho dekrety, pozdji poven parlamentem na zkony, byli skuten ku prospchu vemu lidu. Odsoudil v nich ty, kte kolaborovali s nacisty, co bylo mnoho tovrnk, velkostatk a pedstavitel katolick crkve. Za tuto jejich zradu jim byly na zklad tchto dekret znrodnny majetky, aby tak pracujcmu lidu aspo sten vynahradili utrpen a obti z doby nacistick okupace.

Proletarit v tovrnch a na polch vytvel budovatelsk tmy a dval si dernick pedsevzet pi obnov ekonomiky nacisty a vlkou pokozen zem. Situace v mnoha zemch Evropy byla podobn a kapitalist zanali dostvat strach. Pravicov politici, kte vdy byli a nikdy nebudou nim jinm, ne pomocnky a sluhy svtovho kapitlu, tedy vymysleli pln, jak svrhnout ve svobodnch volbch zvolenou Gottwaldovu vldu a uchopit moc v eskoslovensku do svch rukou. Vichni ministi pravicovch stran se domluvili a podali roku 1948 demisi, doufajce, e Bene ji pijme a bude jmenovat ednickou vldu. Potali vak, e je pi tomto jejich pokusu o uchopen moci podpo i ministi patc k sociln demokracii, spolhajc na to, e sociln demokracie v minulosti ji mnohokrt s pravic kolaborovala a la proti zjmu pracujcch. Tentokrt se vak pravice spletla. Nikdy se ji asi nedozvme, jestli sociln demokrat nepodpoili pravicov pu z pesvden, nebo se bli v t dob ji ozbrojench dlnickch lidovch milic a toho, co s nimi volii kte jim vili, udlaj.

48 Faktem je, e se tak odstupujc ministi ocitli v menin a Gottwald po jejich odstoupen mohl v klidu doplnit vldu tentokrt ji pouze o leny levicovch stran a vldnou dle. Najednou si pravicov ministi ve rozmysleli a zaali tlait prezidenta Benee, aby jejich demisi nepijal a vlda tak mohla pokraovat ve starm sloen dle. Toto vak ji nechtl, rozhoen tmto pokusem o zneuznn vsledk voleb pedseda vldy Klement Gottwald. Podal tedy o podporu a projev vle ty, kte jedin maj prvo urit, kdo bude v zemi vldnoutpoprosil lid, aby vyel do ulic a vyjdil tak svou vli prezidentu Beneovi. Dne 25 nora 1948 prezident, kter vyslyel vli lidu, demisi pravicovch ministr pijal a v zemi tak definitivn zvtzila levice. Tm zaala v ESKOSLOVENSKU budovatelsk cesta socialismu, zaala doba bez chudch a bohatch, bez nezamstnanch, doba stejnch prv a povinnost pro vechny, doba, kdy kolstv a zdravotnictv bylo zdarma, kad ml prvo, dokonce povinnost pracovat a prvo na slun dchod. Doba, kdy vechny zisky z tovren patcch nrodu li na zlepen pracovnch a ivotnch podmnek veho lidu!!!!!

49 Klement Gottwald narozen v listopadu 1896 se v kvtnu 1948 stal prvnm komunistickm prezidentem eskoslovensk republiky. Ve funkci setrval a do 14 bezna 1953 kdy, neekan zemel na selhn srdce. Jako pklad toho, jak byl Klement Gottwald komunista a jak byl bojovnk za prva pracujcch, sem dvm jeho projev v parlamentu z roku 1929. Jedn se tedy o projev, kter pronesl tm dvacet let pedtm, ne se komunist dostali k moci. Je pkladem jeho osobn statenosti a sly jeho pesvden.

Prvn projev Klementa Gottwalda na pd parlamentu

(Praha, Nrodn shromdn, 21. 12.1929)
Nov vlda a nov parlament zaaly svoji prci nkolika pznanmi, typickmi, ba symbolickmi iny. Za prv navalily na chud poplatnictvo 2,5 miliardy novch dan ve form prodlouen zkona o dani z obratu a o ednch dvkch. Za druh odpovdly na komunistick nvrh ve prospch nezamstnanch vyhozenm tm celho komunistickho klubu z parlamentu, inem, k nmu neshl ani faista Pilsudski. Za tet daly uspodat proti nezamstnanm, kte demonstrovali za komunistick nvrh, v Brn, v Praze, v Moravsk Ostrav a jinde pendrekidy, daly je ztlouci a pozavrat, pi em nrodn sociln sentor astn nazval nezamstnan dlnky syky a vagabundy. Nov vlda zahjila svoji prci za tvrt tm, e sty svho ministra spravedlnosti, socilnho demokrata Meissnera, ohlsila novou persekuci dlnickho tisku zruenm tch poslednch zbytk tak zvan tiskov svobody a znemonnm revolunho tisku vbec. A konen na poli zahranin politiky uvedla se nov vlda tm, e drze hrozila Sovtskmu svazu, e se pipoj k intervenn not Ameriky a Anglie ve prospch tonouc bandy nskch kontrarevolucion, zatm co zde v Praze ministr Bene jednal s ministrem rumunskch bojar o intervenn, obkliovac politice proti Sovtskmu svazu na zpad. Tato prvn srie symbolickch in nov vldy je ivm komentem vldnho prohlen, je tnem, kter uruje muziku nov vldy. Tmito iny se nov vldy, nov parlament uvedly, tmito iny nov vlda prokzala, e bude vldou hladu, vldou policejnho teroru a vldou ppravy imperialistick vlky proti Sovtm. (Hlasy: A socilfaist, na to jste zapomnl!) I ti pijdou na adu, bez socilfaist by byla tato vlda nemon. Vldn prohlen prav, e hlavnm kolem nov vldy bude hledat a nalzt prostedky k odstrann hospodsk krise. Jak si to pedstavujete, to jste u ukzali. Budete chtt zvit dan nepm, spotebn, budete chtt zruit posledn zbytky ochrany njemnk a zvit ine, budete chtt zvit agrrn cla a drahotu, budete chtt vyhazovat dal desetitisce dlnk z prce a odsuzovat je k smrti hladem, budete chtt stupovat

50 kapitalistickou racionalizaci! Prodluovnm doby pracovn, sniovnm mezd, popohnstvm a zvodnm faismem budete chtt vydmat z dlnk, kte v zvodech zstanou, posledn kapku krve. Budete chtt danmi, poplatky a exekucemi pivst na buben dal desetitisce malozemdlskch usedlost a cel vae vann o odstrann zemdlsk krise nem dn jin smysl ne ten, abyste posledn krejcary, kter jet zstanou v kapsch malorolnk, vythli, abyste pivedli na buben posledn jet jak tak samostatnou drobnou usedlost. Budete zkrtka a dobe chtt eit krizi vaeho prohnilho reimu na et pracujcho lidu. Vldn prohlen slibuje, e pr se vlda postar o klid a podek, e se bude dbt, aby sttn administrativa byla vzdalovna vech ruivch vliv a byla vedena v duchu stejn spravedlnosti ke vem. Tak v tomto smru jste u ukzali, jak si to pedstavujete. Zavrte komunistick poslance, zavrte sta a tisce poctivch dlnickch funkcion, zatmco zde, v tto va snmovn, sed vrah nejen ruskch dlnk, ale i legion /Je mnn Rudolf Gajda pozn.red./ (Mstopedseda Roudnick zvon: Prosil bych pana enka, aby uval parlamentnch vraz.) Odsuzujete do kriminl dlnka, kter ukradl housku, ale cel vae vldn spolenost je sloena ze stran, kter stt okradly o miliardy a miliardy na piritusu, na vlench pjkch, na zbycch na dodvkch a na vem monm. To je ta vae spravedlnost. tvete daovho exekutora na domkae a malho ivnostnka pro nezaplacen nkolika korun dan, ale podle tch svch zkon sniujete a odepisujete stamiliony dan fabrikantm a velkostatkm. Dvte tlouci a zavrat stvkujc dlnky a pro kadho stvkujcho lovka. Kter se brn proti vykoisovn, budete mt jen kriminl, zatm co na obranu fabrikant si dvte vyrukovat celou rotu picl a policist. Takov je vae spravedlnost ke vem. A vy budete chtt s pomoc nov vldy tuto svou spravedlnost jet vce roziovat a uplatovat. Vy budete chtt s pomoc zkona o zvaznosti kolektivnch smluv znemonit dlnkm jakoukoli obranu, budete jim chtt zakazovat stvku, budete je chtt vydat na milost a nemilost zamstnavatelm. (Posl. Langr: Mluvte o vcech, kterm nerozumte! Vkiky poslanc s. Strany nr. socialistick.) Vru, pane, nerozumm tomu, zaprodvat dlnky. Budete chtt pln zniit proletsk tisk. Budete chtt pendreky, bajonety a kriminly potlait kad projev nespokojenosti. Budete chtt komunistick zstupce v parlament uinit neviditelnmi a neslyitelnmi. Budete zkrtka chtt zde zavst dokonal reim faistick diktatury, budete se chtt prosadit na andrsk bajonety. Vldn prohlen konen oznamuje, e vlda bude vnovat plnou pozornost obran sttu a pohotovosti armdy. Co ta vae pe o armdu a obranu sttu bude znamenat, to vme. Budete chtt vrhnout dal miliardy do chtnu kapitalismu a militarismu. Budete chtt v armd utuit reim kznice, budete chtt zavst jet vce ne dosud vojnu, vojnu jako emen. Budete chtt pokraovat ve vstavb vlenho prmyslu a petvoovat veker prmysl na vlenou vrobu. Budete chtt zmilitarizovat cel nrod, budete chtt zavst pedvojenskou vchovu mldee a postavit ji pod komando vaich oficr, kapitalistickch oficr, na obranu pennho toku, na obranu koistnk. (Vkiky: A co v Sovtskm svazu?) V Sovtskm svazu se proleti u stlet proti kapitalistm, proti vm, tam se stavj ibenice na vs, tam se dlaj tanky proti vm, kapitalistm, a v tom je ten rozdl!

51 VY budete zkrtka a dobe chtt urychlit kick taen proti Sovtskmu svazu. (Hluk.) Kdy tak kite, pro v ministr Bene nevysvtl, jak je to s tmi tajnmi smlouvami s Rumunskem a Polskem? Pro v zamstnavatel, editel ivnobanky, nevysvtl, k emu se vyzbrojuje rumunsk armda eskoslovenskmi zbranmi, k emu stav kodovky v Polsku, Rumunsku, Litv a Jugoslvii zbrojnice a arsenly? (Posl. Knejzlk: Proti Rud armd!) Ano, proti Sovtskmu svazu! Zkrtka, cel to vae vldn prohlen a iv koment k nmu ukazuje smr va politiky, politiky hladu, faistick diktatury a politiky vlky. (Vkiky.) A nyn k tm socilfaistm, po nich se vm tolik stskalo. (Hluk.) Vm tady, co tak kite, bych doporuoval, abyste si napsali na ceduliky, co chcete vdt, a j na vechno odpovm. Te k tm socilfaistm. Vy tady tancujete tanec mezi vejci a chcete dlnkm dokzat, e proto jste vstoupili do vldy, abyste v n zastvali zjmy dlnk. To bohuel tak nen. (Mstopedseda Roudnick zvon.) My vs nazvme socilfaisty a vy kte, e je to nadvka. Tak by mohl na pklad ci vl, kdy se mu ekne vl, e je to nadvka, rovn tak lump nebo vrah, kdy se mu tak ekne by mohl tvrdit, e je to nadvka. A tak je to i s nzvem socilfaist. To nen nadvka, nbr jen oznaen skutenosti. Podvejte se, vdy vy a vae strana nemte nic spolenho s dlnictvem, jste soust buroazie, soust panujc tdy, jste jej stranou u i socilnm postavenm vs vech. Ps boudy, vily, blahobytn ivot, zbytkov statky atd., to u jsou ty sociln koeny, z nich vyrst socilfaismus. Ale i kdyby toho nebylo, vezmte vai ideologii. Vy jste zapomnli, nebo to vlastn ani nevte, e spolenost se skld z td, a kdy vy mluvte o tdch, tak to dlte jako jeden z vaich teoretik, kter nazval zdrcujc st proletaritu lumpenproletaritem, seznn a pomocn dlnky postavil na rove prostitutkm, pravil, e jsou pouze objektem sociln pe. K td dlnick potte pravdpodobn pouze prolete od vaeho odborovho sekrete nahoru. To vs ukazuje v pravm svtle. (Vkiky.) Pro vs jsou nezamstnan syci a vagabundi, pro vs jsou seznn a pomocn dlnci rovni prostitutkm. To je ideologie faistick, ideologie, podle kter Mussolini tvo korporativn stt. Vae politika je dalm dkazem vaeho socilfaismu. J vs zde osobn neznm. Vera jsem piel a mluvil tu jeden pn. Ptm se, kdo je to? Je to agrrnk. Ten mluvil skuten agrrnickou e. Piel druh, mluvil agrrnicky, myslm si, je to tak agrrnk. On mluvil prv tak jako Zadina - zatmco to byl soudruh Koudelka. Vdy mezi vmi nen vidt dnch diferenc a rozdl. Vy jste jedna rodina, vy patte do jedn rodiny buroasie, do rodiny faist! A konen vae praxe: stvkokazectv v kadm ppad, vae piclovn, vae pomahask sluba zamstnavatelm, vae ast na vech zloinech proti pracujcmu lidu to je ten v socilfaismus. Byli to severoet hornci, kter jste prv vera znovu zaprodali. A ti vm to ztuj. Kdy vm tedy km socilfaisti, je to prv tak, jako kdy se ekne lumpovi lumpe. (Mstopedseda Roudnick zvon: Prosil bych pana enka, aby uval parlamentnch slov.) To nen nadvka, nbr je to obsah cel va politiky, cel va innosti. Vy zkrtka a dobe v tto vld nebudete a nemete hjit zjmy dlnk, ponvad jste soust buroazie,

52 nehjte zjmy dlnk, nbr naopak budete v tto vld dernou rotou kapitalistick reakce. Proto si vs buroasie povolala, vzala do sv vldy, abyste dlali dernou rotu kapitalistick reakce. Pro vs faista Stbrn volal do vldy? Neekl Stbrn, e je to plus nov vldy, e jste v n? A faista Stbrn je mu, kter zastv zjmy buroasie. A vt -li vs faista jako sv rodn bratry, gratuluji. Ale konen dle: vdy jste na tom vldnm prohlen spolupracovali. Vdy vai enci se s tmto vldnm prohlenm solidarizovali vichni: vdy jste hlasovali pro vyhozen komunistickch poslanc, ale nejen to, nbr vlastnorun jste je pomhali vyhazovat! Vdy socilfaista Soukup rovn vyhazoval komunistick sentory. Vdy v lovk, socilfaista astn, nazval nezamstnan vagabundy. (Vkiky poslanc nr. socialistickch: To je le! ) Tak le esk slovo.(list Nr. socialist pozn.red.) J za to nemohu, j sice vm, e jinak vdy le, a kdy to i vy potvrzujete, tm lpe. astn vak nazval nezamstnan dlnky syky a vagabundy. (Vkiky. Mstopedseda Roudnick zvon.) Byl to pece v lovk, socilfaista Meissner, kter prohlsil, e musme mt odvahu nemluvit ji o svobod tisku. Byl to Bene, kter hrozil a hroz Sovtskmu svazu a paktuje se s Pilsudskm a rumunskmi bojary proti Sovtskmu svazu. Byl to v lovk, socilfaista Hampl, kter zde z tto tribuny prohlsil, e to byly pedevm mezinrodn vlivy, kter pivodily v vstup do vldy. Co tm Hampl myslel? Myslel ast Labour Party a nmeckch socilnch demokrat na vld. A pro MacDonald vstoupil do anglick vldy? Aby tam zastval zjmy dlnk? Nikoli, ale aby provdl racionalizaci, na kterou sami kapitalist nestaili, Aby stlel a hzel bomby na koloniln nrody v Palestin, v Indii a vude v kolonich Velk Britnie. Aby organizoval lpe ne konservativec Baldwin lpe, ponvad pokrytecky, mazanji, ponvad socilfaisticky frontu proti Sovtskmu svazu. Proto el MacDonald do vldy. Pro el Herman Mller do vldy? Proto, aby pomohl nmeckmu proletaritu? Nikoli, ale aby proti nmeckmu proletaritu pouil veker moci sttu, aby podal zrgiebelidy proti proletm, aby umonil nmeck buroasii provst Youngv pln zvenm vykoisovnm, novou etapou racionalizace, faismem. A co vai ptel ve Vdni, tzv. austromarxist, socilfaist vdet? Vdy oni spolu s Heimwehry, se Schoberem odhlasovali faistickou stavu. A proto tedy jsou hoffhig, regierungsfhig, a proto tak vy jste byli povolni do vldy. Hampl to doznal. Konen v lovk, socilfaista Dundr, ve sv ei v sent obhajoval vai tdn, buroasn justici, prohlsil ji za pil sttu a ml pravdu: vae tdn justice je ve skutenosti pilem vaeho sttu. (Poslanec Jaksch: Was ist mit den Kerkern in Sowjetrussland?) In den Kerkern in Sowjetrussland sitzen die Kontrarevolutionre, sitzen die Mrder, gerade so wie ihr in den tschechoslowakischen Kerkern einmal sitzen werdet. (*) (Vkiky.) Tent Dundr obhajoval ve sv ei kapitalistickou racionalizaci, imperialistickou politiku eskoslovenska. Tent Hampl zde ped nkolika dny hlsal bo mr od Krame a po Czecha pod heslem: Odpusme si a hrr spolen na dlnky a komunisty! To nen jen enick obrat. To je politick deklarace t skutenosti, e jste s buroazi srostl, e jste jej soust, e jste dnes jej avantgardou. (Vkiky.) Byla to konen tady madame Zeminov, kter z tto tribuny prohlsila, e tato vlda, kter se tak skvle uvedla, pila prv vas. A madame Zeminov souasn pak v kulorech se cviila pravdpodobn v tch ptch kolech vldy tm, e tu malikou iinskou krtila. To je velmi pznan. Zkrtka a dobe: kme-li vm socilfaisti, nenadvme vm, nbr konstatujeme fakt. kte-li vy, e jste vstoupili do vldy proto, abyste tam hjili zjmy dlnictva, tedy vs vae skutky usvdily dvno ze li a tm vce vs usvd ze li v budoucnosti. dn tanec mezi vejci vm nepome. Vy jste a v budoucnu budete jet vce avantgardou faismu, avantgardou imperialismu, avantgardou vlky. Vam zivm vzorem je Zrgiebel, vam

53 zivm vzorem je Pilsudski, vam zivm vzorem je koloniln politika Anglie v Indii, v Palestin, Irku a vude jinde. m vce bude tento kapitalistick reim ohroen, tm brutlnji budete postupovat proti dlnictvu. Vy dnes jet dlnictvu maete med okolo st, ale pijde doba, kdy pestanete i s tm a pjdete proti dlnictvu brutlnm nsilm prv tak jako oteven faist. Tedy, jak jsem u pravil: tato socilfaistick vlda bude chtt eit krisi tohoto kapitalistickho du na et dlnictva, bude chtt zavst otevenou diktaturu, bude chtt urychlit intervenn vlku proti Sovtskmu svazu. Opakuji: bude chtt. O chu zde nen, apetit m tato vlda dobr, bude chtt vechno. Ale zapomnte, e dlte et bez hostinskho. A tm je v tomto ppad proletarit a jeho komunistick strana. A tento proletarit vm dnes nebo ztra, pozdji nebo dve, ale docela urit udl tlustou ru pes v rozpoet. Tento pracujc lid, o jeho ki zde kupte, vm doke, e si ned na svm tle dv tpat. Pamatujte si, e se se dbnem chod pro vodu jen tak dlouho, a se ucho utrhne, a e mnohdy sta kapka, aby pohr petekl. Svmi prvnmi brutlnmi iny proti pracujcmu lidu vyhlaujete dlnkm vlku. Dlnkm a komunistick stran vyhlaujete vlku. Dobe, my tuto vzvu pijmme, my tuto vzvu optujeme! (Vkiky.) Co mte? Mte koly, mte kostely, mte rotaky, mte prodejn pera, mte prodejn huby, mte pornografii. Mte picly, mte policajty, mte andarmy, mte armdu, mte kriminly a mte tak ibenice. Mte socilfaisty, kte jet dnes, jet dosud, dr na uzd znanou st dlnk a zapahaj je do kapitalistickho chomoutu. (Stl vkiky.) Ale nezapomete, e sebevt pornografie neuti hlad, e s bajonety se d vechno dlat, jenom ne na nich sedt, a e proti socilfaistickmu jedu existuje dobr protijed, to je zkuenost dlnk a komunistick strany. Nezapomete, e to vechno, m vy disponujete, mla ve vtm jet nadbytku carsk vlda v Rusku. A e pesto byla rozmetena do vech hl svta! Co m proti tomu proletarit? Proletarit m proti pedevm svoji poetn pevahu. (Stl vkiky.) Proletarit m ve din a ve tvrdch bojch zocelenou pst. Proletarit m houevnatost, vytrvalost a prbojnost mlad tdy, kter se s vmi bije o cel svt. Ne vy, nbr dlnci, proleti stoj u soustruh, na nich se to hlavn puek a kanon. Ne vy, nbr proletarit montuje a obsluhuje pancov auta, tanky a letadla. A vtina mladch hoch v armd, ti vojci, ti nepat k vm, nbr k nm, proletm. Proletarit m vak zejmna svoji komunistickou stranu a Sovtsk svaz. Vy se snate ns komunisty, zde zesmovat, vy, kte jste podobnho typu jako vlen zbohatlci, vy parvenu! Poturenec hor Turka! Mnoh z vs, ne piel do dlnickho hnut, (Vkiky.) ml rozoupan kalhoty a dnes si dlte posmch z dlnka z tovrny. Nechte ve svch urnlech pst, e komunistit poslanci se vyznauj pinavmi lmeky. Vy nemte sice pinav lmeky, ale vy mte pinavou dui! Za tm vam strojenm smchem se skrv due parvenu, due vlenho zbohatlka. A ten v poklebek proti nm, ten je strojen, neupmn, za tmto poklebkem se skrv obava a strach! (Hluk a vkiky.) kte nm nmanti, pro se u vech sakr tmi nmanty tolik zabvte? Zeptejte se kadho policajta a picla, vdy nem dnou jinou prci ne chodit za komunisty! Pro drte proti tmto nmantm v pohotovosti celou armdu picl a policajt, pro zakazujete a konfiskujete tisk tchto nmant, pro zakazujete a rozhnte nae schze, pro vyhazujete miliony na zakoupen zrdnch du v naich adch a na

54 rozvrcen strany? Pro zavrte do kriminl na msce a lta nejlep komunistick funkcione? Pro konen vyhazujete ns, komunistick poslance, z tohoto parlamentu? Pro? Ponvad jsme komunisty! inte tak proto, ponvad vte, e pouze my hjme zjmy dlnictva. Ponvad zkrtka vte, e jednoho dne zatome s vmi prv tak, jako zatoili rut bolevici s carem, s buroasi i s Kerenskm. kte, e bojujeme proti sttu! Ano! My bojujeme proti sttu, v nm banky, fabriky, velkostatky pat kapitalistm. Bojujeme proti sttu, jeho apart je nstrojem nsil v rukou kapitalist vi dlnictvu. Bojujeme proti sttu, v nm vtina pracujcho lidu je hospodsky a politicky zotroovna.(Vkiky.) [My zkrtka bojujeme proti vaemu, kapitalistickmu, imperialistickmu sttu]. My bojujeme a budeme bojovat za stt proletsk, za stt dlnk, za stt rolnk. kte, e poruujeme zkon. Ano! My poruujeme zkon, my poruujeme zkony, podle nich hladov prolet a zoufal dlnick matka jsou zavrni, zatm co vae spolenost je sloena ze ivl, kter by i podle vaich zkon patily do kriminlu. My poruujeme zkony a budeme poruovat zkony, podle kterch m prolet pouze prvo mlet, dt a dt se odrat a podle nich kapitalista m neomezen prvo dlnka vykoisovat. My poruujeme a budeme poruovat zkony (Vkiky odporu poslanc stran koalinch. Posl. Slavek: A proto pjdete do kriminlu!), podle nich z mezd dlnk se strhuj dan a podle nich miliony se odepisuj kapitalistm. [My poruujeme a budeme poruovat zkony, podle nich chcete prolete hnt na vlen jatka v zjmu vaich ok. Zkrtka, my poruujeme vae zkony a bojujeme za proletsk zkony, podle kterch vm budou piskpnuty nejen vae prsty, nbr i vae bicha. kte, e rozvracme armdu. Ano! My rozvracme armdu, kter m bt pouito proti lidu, proti Sovtskmu svazu. My rozvracme armdu, v n rozhodujete vy a v n dlnci jsou kannenfutr. Zkrtka, my rozvracme a budeme rozvracet vai kapitalistickou armdu a bojujeme za armdu rudou, armdu proletskou. A pes v smch a vkiky tuto vai armdu rozvrtme za souhlasu vojk, za pomoci vojk v t va armd! Na to mete vzt jed.] Vy kte, e tveme a e rume klid. Ano! My tveme a rume v klid. (Odpor na pravici.) [My budeme tvt hladov dlnky proti fabrikantm, my budeme tvt domkae proti velkostatkm, my budeme tvt utlaovan nrod proti utlaovatelm, my budeme tvt vojky proti generlm a drobn sttn zamstnance proti ministrm.] Zkrtka my budeme tvt a ruit v klid. (Rzn vkiky.) Nedme vm ani na chvli pokoj, abyste mohli v klidu strvit to, co jste vydeli z proletaritu. (Posl. Zemnov: Pane pedsedo, konejte svou povinnost!) Aj, aj, madame Zemnov, tedy pece jen pendrek! My budeme, madame Zemnov, ruit v klid, kter znamen pro chudobnho lovka klid ale nebo hrobu. My bojujeme za skuten klid proletaritu, kterho bude dosaeno teprve tehdy, a budete vy smeteni. (Posl. Zemnov: My jsme si stt budovali, a ne vy. Posl. Slavek: Vy mte o to malou zsluhu!) O v kapitalistick stt nemme vru zsluhu, my bychom se stydli za to, kdybychom o v kapitalistick stt mli zsluhu. (Hlas: Pro nejdete do Ruska?) [Prot o, abychom uinili z vaeho kapitalistickho eskoslovenska republiku socialistickou!]

55 kte konen, e jsme pod komandem Moskvy a e si tam chodme pro rozum. Nu! To je tak: Vy jste pod komandem ivnobanky, Petschka, Weimanna, Preisse, vy jste pod komandem Spolenosti nrod, tj. spolenosti imperialistickch dravc, a vy si chodte pro rozum k Petschkm, Weimannm, Rotschildm a Preissm, abyste se nauili vydrat pracujc lid jet vce ne dosud. A my, my jsme stranou eskoslovenskho proletaritu a nam nejvym revolunm tbem je skuten Moskva. A my se chodme do Moskvy uit, vte co? My se od ruskch bolevik do Moskvy chodme uit, jak vm zakroutit krk. (Vkiky.) A vy vte, e rut bolevici jsou v tom mistry! (Hluk. Vkiky.) Ns nekoupte, ns nezlomte, ns nerozvrtte! Koupili jste si bandu zrdc, myslili jste si, e rozvrtte komunistickou stranu, a pak jste stli s otevenou hubou, jak byli z komunistick strany ti vai agenti vyhzeni. Podali jste na ns prav tvanice, podali jste na ns dragondy, ale pesto ti tvrti milionu voli ns volilo. Sta naich lid, naich funkcion sed v kriminle a dal tisce to ek, ale desetitisce budou stt na jejich mstech. Ns nezlomte, ns nekoupte! My vyhlaujeme vm a va socilfaistick vld nejostej boj! Budeme se rvt s vmi a s va vldou o kadou skvu chleba pro dlnky a drobn zzence, budeme se bt o dnou podporu pro nezamstnan, budeme bojovat proti zven a za snen ine, budeme bojovat proti vaemu zlodjskmu hospodstv v nemocenskch pokladnch, budeme bojovat za poadavky vesnick chudiny, domka a malorolnk, budeme se bt o ulice, o svobodu tisku, svobodu shromaovac svobodu spolovac, o svobodu stvkovou pro proletarit, proti vaemu policejnmu faistickmu teroru postavme proletskou obranu. Budeme bojovat proti nrodnmu tlaku a za osvobozen utlaovanch nrod v tomto stt. [Budeme bojovat proti va imperialistick vlce za vlku obanskou. Budeme pracovat pro vtzstv Sovtskho svazu a pro vai porku! A v prbhu tchto dennch boj pozn pracujc lid, e je nutno a mono pln ztovat s vam reimem: ozbrojenm povstnm, sociln revoluc, diktaturou proletaritu. Aby proleti mohli vyvlastnit banky, fabrikanty a keasy! Aby zemdlt dlnci a mal rolnci mohli vyvlastnit velkostatke! Aby utlaovan nrody tohoto sttu mohly svrhnout sv utlaovatele.] (Stl vkiky.) Pejde vs smch! My tento svj boj povedeme bez ohledu na obti, houevnat, clevdom, do t doby, a vae panstv bude smeteno. Poznmky: Texty uzaven v hranatch zvorkch byly za 1. republiky v tsnopiseckch zprvch Poslaneck snmovny vyputny, doplnny podle Rudho prva z r.1929. Dobov pravopis neupraven.

56 Platnost zkona o dani z obratu z 21.12.1923 a zkona o dvkch za edn vkony z r. 1925 konila v roce 1929. Nrodn shromdn schvlilo 20.12.1929 prodlouen platnosti tchto zkon do 31.12.1930. Msto toho, aby byly vymhny daov nedoplatky kapitalist, je inily 5100 mil. K, byla prodlouenm platnosti uvedench zkon pesunuta daov bemena hlavn na drobn poplatnictvo. Peklad pase oznaen (*): Jak je to s ali v Sovtskm svazu? - Ve vzench v Sovtskm svazu sed kontrarevolucioni, sed vrazi, prv tak, jako i vy budete jednou sedt ve vzench eskoslovenskch. Konec projevu.

Roku 1949 se socialistick blok rozrostl o dal stt veden komunisty. Vznikla nsk lidov republika.

Mao Ce-tung se narodil roku 26 prosince 1893 v pomrn bohat rolnick rodin ve vesnici ao-an a dostalo se mu i dobrho vzdln. V Pekingu, kde se vnoval vyuovn a novinain, se seznmil s mylenkami marxismu a v roce 1921 pomhal vybudovat komunistickou stranu ny. V roce 1928 se astnil nespnho povstn a pozdji bojoval za svobodnou nu proti Japoncm. V roce 1949 konen zvtzil nad nacionalisty a stanul v ele nsk lidov republiky. A do smrti Stalina, Mao spolupracoval zce se Sovtskm Svazem a pes nkter mrn ideov rozpory, stla nsk lidov republika spolen se Sovtskm Svazem a ostatnmi socialistickmi zemmi pevn jako hrz proti svtovmu imperialismu. Jak by se situace vyvjela dl, nebt Stalinovi smrti a Chruovovi zrady se dnes meme jen dohadovat. Pedstavme si ale, e by se tyto dv nejvt komunistick velmoci nerozhdali, jak se stalo po nastoupen revizionistick politiky v Sovtskm Svazu a postupovali by jednotn proti kapitalistickm sttm.

57 Pedstavme si, jak siln by socialistick blok byl, kdyby ho Chruov pomluvami o Stalinovi nerozdlil ve dv. Kdyby nerozdlil samotn komunistick strany, otce a syny a nezniil tak dosavadn pevnou jednotu jen proto, e si myslel, e kdy popin velikna, vyrostou tm njak jeho vlastn zsluhy a pednosti. Mao Ce-tung znechucen dnm na politick scn po smrti Stalina v Sovtskm Svazu, peruil dosavadn spojenectv a vydal se vlastn cestou. Zklamn tm, jak se dl vyvjel socialismus v celm socialistickm bloku, kter nsledoval Chruovovu zrdcovskou linii, se se neuven rozhodl velkm skokem vped pejt v nsk lidov republice radiklnmi reformami rovnou ke komunismu. Takov krok, kter nebyl bhem tak krtkho asu a v jedin zemi bohuel provediteln, skonil stagnac, do t doby slibn rostouc socialistick ekonomiky. Komunismus, je toti na rozdl od socialismu provediteln a po pln porce kapitalismu a reakce na celm svt. Po Maov smrti, na bohuel nadobro opustila ist nrodn socialistick hospodstv a vydala se cestou Leninova NEPU, tedy smen socialisticko-kapitalistick trn ekonomiky. Nsledovali cel dlouh desetilet, kdy na budovala svou ekonomiku doslova na bd a utrpen prostho pracujcho lidu, na jeho zdech vystavla svj dnen spch. Dnes zatm nen mon v souvislosti s nou mluvit v pravm slova smyslu o socialismu.

Co tedy celkov ci o situaci komunistickch stran a zem od konce druh svtov vlky do roku 1953??? Nikdy pedtm, ani nikdy potom, nebyl socialistick blok tak jednotn a siln. Tempo, jakm se poet komunistickch zem rozrstal a jakm tempem rostla jejich ekonomick a vojensk sla, neml v historii dnch spojenectv, ani impri obdoby. V t dob nebylo mon ho dnm zpsobem vojensky, ani ekonomicky porazit. Zdlo se, e kapitalistick svt brzy zanikne a nastane obdob bez vykoisovn a vlek, doba ptelstv mezi nrody a internacionlnho bratrstv proletaritu. Komunistick svt, v nm by se lid vnovali prodnm vdm, dobvn vesmru a poznn vlastn due. Svt, ve kterm by panoval klid, mr a harmonie lovka s prodou. Pro se tomu nestalo, nen tajemstvm. Neoekvan, pedasn, zemel 5. bezna 1953 milovan vdce nroda, velk bojovnk, revolucion a komunista generalissimus Stalin.

58

Bezprostedn pot, dolo ke zrad pmo v centru veho dn, tam kde by to nikdo neekal. Zradili lid, kterm Stalin dvoval a kte se po jeho smrti v beznu roku 1953 chopili v Sovtskm Svazu moci. Nejvtm a nejuboejm z tchto zavrenhodnch revizionistickch zrdc, byl Nikita Sergejevi Chruov.

Tento mu (17 dubna 1894 a 11 zi 1971), psobc v obansk i druh svtov vlce jako politruk, byl muem, kter doslova bail po moci a po uznn, jak doma v Sovtskm Svazu, tak na mezinrodn politick scn. Svou velikost chtl postavit na popinn pamtky skutenho velikna, na polapn pamtky a odkazu Stalina, kterho skryt ji velice dlouho nenvidl. Pin jeho nenvisti bylo vce, jednou z nich byla urit pouh zvist, dalm dvodem byli ideov rozpory, hlavn dvod byl vak osobn. Stalin toti pes jeho prosby, nedal milost jeho k smrti odsouzenmu synovi!!!!!

59

Podvejme se, co vlastn Chruovv syn spchal a za co byl odsouzen k smrti. Roku 1943 upadl do nmeckho zajet a pedtm, ne se ho podailo sovtsk rozvdce najt a vysvobodit, podepsal dokument o spoluprci, kterho se rozvdka zmocnila tak. Takov in samotn, se ve vlenm stavu tehdy v Sovtskm Svazu trestal smrt. Pi vyetovn tohoto ppadu, vak vylo najevo, e mlad Chruov ml bt za jin in potrestn ji dve, ale jeho vlivn otec, ho od toho uchrnil. V roce 1941 toti mlad Chruov v opilosti usmrtil jednoho ze svch spolubojovnk vstelem z pistole. Od trestu ho zachrnila pmluva jeho vlivnho otce. Tentokrt, ale spravedlnost mladho Chruova dostihla a byl vojenskm tribunlem odsouzen k smrti. Nikita Sergejevi Chruov vdl, e jedin ance, jak zachrnit synovi ivot, je Stalinem udlen milost. Stalin souhlasil, e ppad Leonida Chruova bude tedy jet jednou projednn. Alexandr Sergejevi erbakov nelnk hlavn politick sprvy rud armdy na tto schzce ekl, e nelze za stejn iny trestat syny obyejnch lid a promjet je synm vysokch initel. Tot ekl i ministr vnitra Lavrentij Pavlovi Berija, kter pipomnl, e nejde o prvn trestn in, kterm se mlad Chruov provinil. Pot, co si Stalin vyslechl nzory ptomnch a posoudil dkazy, pronesl, e Nikita Sergejevi Chruov se mus smit s rozsudkem tkajcm se jeho syna. Kdyby nco takovho udlal mj syn, ekl Stalin, s hokost v srdci bych rozsudek tak pijal. Tm bylo eeno ve, mlad Chruov byl tedy na zklad vnosu vojenskho tribunlu a po odmtnut udlen milosti od Stalina po prvu za sv zloiny popraven. Akoli Chruovovi naoko nezbylo nic jinho, ne se s popravou syna smit, choval od t doby ve svm srdci nenvist vi Stalinovi a vemu, co tento mu pedstavoval a reprezentoval.

60

Jak vlastn byla Stalinova politika, kter by nakonec dozajista znamenala svtov vtzstv komunismu, kdyby bylo v jej linii pokraovno?
Stalinova politika. Byla politikou marxismu-leninismu, politikou boje proti kapitalismu, dsledn opozice proti deformacm, deformtorm a socildemokratismu, politikou boje proti tm, kte zpochybovali linii tdnho boje a podpory bratrskch komunistickch stran a revolunch dlnickch hnut v kapitalisty ovldanch zemch. Byla politikou nrodnho hospodstv a zvyovn ivotn rovn a prv pracujcch a obyvatelstva socialistickch zem. Byla politikou dslednho boje proti kapitalismu a odmtn kompromis zdnliv vhodnch pro Sovtsk Svaz, kter by vak ve vsledku vedli k rozdlen a oslaben celosvtovho komunistickho hnut. Byla politikou vyuvn rozpor a rozdlnch zjm kapitalistickch zem k posilovn komunistickch hnut a povstn a zskvn novch zem a lepch pozic. Politikou expanze a rstu, kdy kad rok pibvali nov zem, kter se vydali cestou socialismu a svrhli sv kapitalistick vykoisovatele. Byla politikou posilovn obrany socialistickch stt a jejich vojensk a ideologick pipravenosti na vojensk tok, nebo ppadn pokus o kontrarevoluci. Byla politikou, kter vedla k vytvoen socialistickho bloku, ke vzniku Varavsk smlouvy, jako protivhy k NATO, politikou jednoty socialistickch zem a komunistickch stran celho svta. Sovtsk Svaz, v pevn jednot s nskou lidovou republikou a evropskmi i asijskmi socialistickmi zemmi tvoil v t dob pevnou, dnou trhlinou nenaruenou hrz, proti kapitalistickmu svtu, proti zotroovn proletaritu, proti zneuvn pracujcch, proti mocenskm a majetkovm zjmm kapitalistickch stt.

Pro pedstavu, jak doopravdy byl socialistick reim v Sovtskm Svazu ve Stalinskch dobch a jak byli Stalinovi cle a priority, sem dvm stavu SSSR z tto doby, vypracovanou podle Stalinovch pedstav a pln. Vimnte si zejmna prva na prci, na dchod, sedmi hodinov pracovn doby, svobody vyznn, svobody shromaovn, prva na soukrom ivnosti a drustva, mzdov rovnoprvnosti en, velk pravomoci jednotlivch republik a oblastnch sovt, co jsou vlastn lidov komise sloen z mstnch pracujcch a jinch vc, kter v roce 1936 nebyli mimo Sovtsk Svaz ve zbytku svta bn.

61

Napklad v USA tou dobou byli rozdlen sti mst, msta v autobusech, nebo restaurace na ty pro bl a ty pro ern. Do dlnk, kte si dovolili demonstrovat a poadovat prci, nebo vy mzdy se v kapitalistickch zemch pln bn a naprosto beztrestn stlelo z puek. V nkterch zemch ji bujel faismus a nacismus a lid se vradili kvli barv pleti, nrodnosti a rase. Anglian, Francouzi, Nmci, Amerian a jin kapitalistick zem vlastnili v t dob kolonie, ve kterch zotroovali a vradili domorod obyvatelstvo a potlaovali krvav jakkoli pokusy mstnch pi pokusech o zskn nezvislosti a svobody.

Toto je tzv. STALINSK STAVA SSSR z roku 1936.

(V tto verzi jsou i vechny pravy, kter v n Stalin uinil do roku 1952.)

Kapitola I Organizace sovtsk spolenosti lnek 1. Svaz sovtskch socialistickch republik je socialistick stt dlnk a rolnk. lnek 2. Sovty pracovnch lidovch poslanc, kter rostly a doshly sly v dsledku svren statk a kapitalist a dosaen diktatury proletaritu, tvo politick zklad SSSR lnek 3. V SSSR vechna moc pat pracujcmu lidu mst a zem jako zstupci sovt Prce poslanc Lidov. lnek 4. Socialistick systm ekonomiky a socialistickho vlastnictv vrobnch prostedk a nstroj vroby pevn stanovena v dsledku zruen kapitalistickho systmu ekonomiky, zruen soukromho vlastnictv vrobnch prostedk a nstroj vroby a zruen vykoisovn lovk lovkem, pedstavuj "ekonomick zklady SSSR lnek 5. Majetku v socialistickm vlastnictv v SSSR existuje bu ve form sttnho majetku (majetek veho lidu), nebo ve form spoluprce a kolektivn farma majetku (jako u JZD nebo majetku drustevn sdruen). lnek 6. Zem, jej prodn vklady, vody, lesy, mlny, tovrny, doly, eleznin, vodn a leteck dopravy, banky, pota, telegraf a telefon, velkch sttnch organizovan zemdlsk podniky (sttn statky, strojn a traktorov stanice a podobn) stejn jako obecn podniky a pevn st bytovch dom ve mstech a prmyslovch lokalitch, jsou majetkem sttu, kter je, pat vemu lidu. lnek 7. Veejn podniky v kolektivnch farem a drustevnch organizac, s jejich dobytek a nad, vrobky z kolektivnch farem a drustevnch organizac, stejn jako jejich spolen budovy, tvo spolen socialistick majetek kolektivnch farem a drustevnch organizac.

62

Krom svho zkladnho pjmu z veejnho kolektivnho hospodstv podniku, v kad domcnosti v JZD m pro jeho osobn potebu mal pozemek pipojen k bytu, a jako jeho osobn majetek, Odtpn zvod na pozemku, bytu dm, dobytek, drbe a drobn zemdlsk nad v souladu se stanovami zemdlskho Artl. lnek 8. Pda zabran kolchoz je zajitn jim za jejich pouit zdarma a na dobu neuritou, e je na dobu neuritou. lnek 9. Vedle socialistickho systmu hospodstv, co je pevldajc formou ekonomiky v SSSR, zkon dovoluje malou soukromou ekonomiku jednotlivch rolnk a emeslnk na zklad jejich osobn prci a brn ve vyuvn prce druhch. lnek 10. Prvo oban do osobnho vlastnictv svch pjm z prce a jejich spor, jejich bytovch dom a dcein spolenosti bytovho hospodstv, jejich bytov nbytek a ndob a pedmty osobn poteby a pohodl, stejn jako ddick prvo osobnho majetku oban, je chrnn zkonem. lnek 11. Hospodsk ivot SSSR je uren a zen sttnm nrodnm hospodskho plnu s clem zvit veejn bohatstv, o stle se zlepuje materiln podmnky pracujcch a zvyovn jejich kulturn rove, konsolidace nezvislost SSSR a poslen jeho obrann kapacity. lnek 12. V prci SSSR je povinnost a vc cti kadho zdatn oban, v souladu se zsadou: "Ten, kdo nepracuje, mus ani nej." Princip uplatnit v SSSR je to, e socialismu: "Kad podle svch schopnost, kadmu podle jeho prce." Kapitola II Organizace sovtskho sttu lnek 13. Svaz sovtskch socialistickch republik je federln stt, tvo na zklad dobrovolnho sdruen sovtskch socialistickch republik, kter maj stejn prva, a to: Rusk sovtsk federativn socialistick republika Ukrajinsk sovtsk socialistick republiky Blorusk sovtsk socialistick republika zerbjdn sovtsk socialistick republika Gruznsk sovtsk socialistick republika Armnsk sovtsk socialistick republika Turkmen sovtsk socialistick republika Uzbeck sovtsk socialistick republika Tadjik sovtsk socialistick republika

63

Kazask sovtsk socialistick republika Kirghiz sovtsk socialistick republika Karelo-finsk sovtsk socialistick republika Moldavian sovtsk socialistick republika Litevsk sovtsk socialistick republiky Lotysk sovtsk socialistick republika Estonsk sovtsk socialistick republika. lnek 14. Pslunost Svazu sovtskch socialistickch republik, reprezentovanm jeho nejvych orgn sttn moci a orgn sttn sprvy, zahrnuje: Zastoupen Unie v mezinrodnch vztazch, uzaven a ratifikace smluv s jinmi stty; Otzky vlky a mru; Pijet novch republik do U.S.S.R.; Kontrola nad dodrovnm stavy SSSR a zajitn shodnosti stavami svazovch republik s stavou SSSR; Potvrzen zmny hranice mezi unie republik; Potvrzen o vzniku novch zem a region a tak novch autonomnch republik v rmci Unie republik; Organizace obrany SSSR a zen vech ozbrojench sil SSSR; Zahranin obchod na zklad sttnho monopolu; Zajitn bezpenosti sttu; Zzen nrodnch hospodskch pln SSSR; Schvlen jednotnho sttnho rozpotu SSSR, stejn jako dan a pjm, kter jdou do Allunie, republikni a mstnch rozpot; Sprva bank, prmyslovch a zemdlskch zazen a podnik a obchodnch podnik vechUnie vznamu; Sprva dopravy a komunikace; Smr mnov a vrov soustavy; Organizace sttnho pojitn; Chov a poskytovn vr;

64

Vytvoen zkladnch zsad pro vyuvn pdy, stejn jako pro pouit prodnch loisek, lesy a vody; Vytvoen zkladnch princip v oblasti vzdlvn a veejn zdrav; Organizace jednotnho systmu nrodnch hospodskch statistik; Zzen zsad pracovnprvnch pedpisech; Prvn pedpisy o soudnm systmu a soudn zen, trestn i obansk zkonk; Zkony o obanstv Unie; zkony o prvech cizinc; Vydvn all-li akty Unie v amnestii. lnek 15. Suverenita unie republik je omezen pouze v rmci ustanoven obsaench v stav SSSR Mimo tchto ustanoven, kad svaz republika vykonv sttn moc nezvisle. SSSR chrn svrchovan prva Unie republik. lnek 16. Kad svaz republika m vlastn stavu, kter bere v vahu specifick rysy republiky a je sepsna v plnm souladu s stavou SSSR lnek 17. Ke kadmu unie republiky je vyhrazeno prvo svobodn vystoupit ze SSSR lnek 18. zem Unie republiky nemohou bt zmnny bez jeho souhlasu. lnek 19. Zkony SSSR maj stejnou prvn slu na zem kadho Unie republiky. lnek 20. V ppad rozporu mezi prvem Unie republiky a all-prva Unie, all-prvo Unie pednost. lnek 21. Jedin Obanstv Unie je zaloena pro vechny obany SSSR Kad oban Unie republiky je oban SSSR lnek 22. Rusk sovtsk federativn socialistick republika se skld z Altaje, Krasnodar, Krasnojarsk, Ordjonikidze, nmon a Chabarovsku zem; archandla, Vologda, Voroni, Gorkij, Ivanovo, Irkutsku, Kalinin, Kirov, Kuibyshev, Kursk, Leningrad, Molotov, Moskva, Murmansk , Novosibirsk, Omsk, Orel, Penza, Rostov, Ryazan, Saratov, Sverdlovsk, Smolensk, Stalingrad, Tambov, Tula, Chelyabinsk, Chita, Chkalov a Yaroslavl Regiony, Tatar, Bashkir, Daghestan, Buryat-mongolsk, Kabardino-Balkarian, Kalmyk , Komi, krymsk, Mari, Mordovian, Volga nmecky, North Ossetian, Udmurt, Checheno-ingusk, Chuvash a Yakut autonomn sovtsk socialistick republiky a Adygei, idovsk, Karachai, Oirot, Khakass a Cherkess samosprvn kraj. lnek 23. Ukrajinsk sovtsk socialistick republiky se skld z Vinnitsa, Volynsk, Voroshilovgrad, Dnpropetrovsk, Drohoby, ytomyrsk, Zaporozhe, Izmail, KamenetsPodolsk, Kyjev, Kirovogradsk, Lvov, Nikolaev, Odsa, Poltava, Rovensk, Stalino, Stanislav, Sumy, Tarnopol, Charkov, Chemigov a Chernovitsy kraji.

65

lnek 24. Azerbaidian sovtsk socialistick republika pat, Nakhichevan autonomn sovtskou socialistickou republiku a Nhorn Karabach autonomn oblasti. lnek 25. Gruznsk sovtsk socialistick republika pat v Abchzii autonomn sovtskou socialistickou republiku, Adjar autonomn sovtsk socialistick republika a Jin Osetie autonomn oblasti. lnek 26. Uzbeck sovtsk socialistick republika se skld z Buchary, Samarkandu, Takentu, Fergana, a Khorezm kraji, a Kara-Kalpak autonomn sovtsk socialistick republiky. lnek 27. Tadjik sovtsk socialistick republika se skld z Garm, Kuliab, Leninabad a Stalinabad kraji, a Gomo-Badachn autonomn oblasti. lnek 28. Kazask sovtsk socialistick republika se skld z Akmolinsk, Aktyubinsk, Alma-Ata, Kazachstn, vchodn Guryev, Djambul, West Kazachstn, Karaganda, Kzyl-Orda, Kustanai, Pavlodar, Severn Kazachstnu. Semipalatinsk, a Jin Kazachstn kraji. lnek 29. Blorusk sovtsk socialistick republika se skld z Baranovichi, Byelostok, Brest, Vileika, Vitebsk, Gomel, Minsk, Moghilev, Pinsk a Polessye kraji. lnek 29a. Turkmen sovtsk socialistick republika se skld z Achabadu, Krasnovodsk, Mari, Tashauz a Chardzhou kraji. lnek 29b. Kirghiz sovtsk socialistick republika se skld z Dzhalal-Abad, Issyk-Kul, BOZP, Tian-an a Frunze kraji. Kapitola III Nejvymi orgny sttn moci Svazu sovtskch socialistickch republik lnek 30. Nejvym orgnem sttn moci SSSR je Nejvy sovt SSSR lnek 31. Nejvy sovt SSSR vykonv vechna prva Svazu sovtskch socialistickch republik v souladu se vemi lnky stavy, pokud tomu tak nen, na zklad stavy, spadaj do pravomoci orgn SSSR tto jsou odpovdn Nejvyho sovtu SSSR, to znamen, e Presidium Nejvyho sovtu SSSR, Rady lidovch komisa SSSR a lidov komisarity SSSR lnek 32. Zkonodrn moc v SSSR vykonv vhradn Nejvyho sovtu SSSR lnek 33. Nejvy sovt SSSR se skld ze dvou komor: sovtskch Unie a sovt nrodnost. lnek 34. Sovtsk Unie je volen obany SSSR podle volebnch oblast na zklad jednoho zstupce za kad 300.000 obyvatel. lnek 35. Sovt nrodnost je volen obany SSSR podle Unie a autonomn republiky, autonomn oblasti a nrodn oblast na zklad dvaceti pti zstupc z kad unie republiky, jedenct zstupc z kad autonomn republiky, pt zstupc z kad autonomn oblasti a jeden zstupce z kadho nrodnho oblasti.

66

lnek 36. Nejvy sovt SSSR je volen na dobu ty let. lnek 37. Ob komory Nejvyho sovtu SSSR, Sovtsk Unie a sovt nrodnost, maj stejn prva. lnek 38. Sovtsk Unie a sovt nrodnost maj stejn prvo zkonodrn iniciativy. lnek 39. Zkon je povaovn za pijat, pokud byl schvlen obma komorami Nejvyho sovtu SSSR prostou vtinou hlas v kadm. lnek 40. Zkony odhlasovan Nejvyho sovtu SSSR jsou zveejnny v jazycch Unie republik pes podpisy pedsedy a tajemnka prezidia Nejvyho sovtu SSSR lnek 41. Jednn sovtsk Unie a Sovt nrodnost zanaj a kon souasn. lnek 42. Sovtsk Unie vol pedsedu sovtu Svazu a dva mstopedsedy. lnek 43. Sovt nrodnost vol pedsedu sovt nrodnost a dvou mstopedsed. lnek 44. Pedsedov sovtsk Unie a sovtt nrodnost pedsedal zasedn pslunch komor a dit postup tchto orgn. lnek 45. Spolen zasedn obou komor Nejvyho sovtu SSSR pedsed stdav pedseda Sovtu Unie a pedseda Sovtu nrodnost. lnek 46. Zasedn Nejvyho sovtu SSSR svolv prezidia Nejvyho sovtu SSSR dvakrt ron. Zvltn zasedn svolv prezidia Nejvyho sovtu SSSR dle svho uven nebo na dost jednoho z Unie republik. lnek 47. V ppad neshody mezi Sovtsk Unie a sovt nrodnost, je pedbn otzka k hrad na smr komisi vytvoen na zklad parity. Pokud smr komise nepoda dospt k dohod, nebo pokud jeho rozhodnut nespln jednu z komor, je otzka povaovna za podruh sent. Nen-li dohoda mezi obma komorami, Presidium Nejvyho sovtu SSSR rozpout Nejvyho sovtu SSSR a objednvky novch voleb. lnek 48. Nejvy sovt SSSR na spolenm zasedn obou komor vol Prezdium Nejvyho sovtu SSSR skldajc se z pedsedy prezidia Nejvyho sovtu SSSR, estnct mstopedsed, tajemnka prezidia a dvacet tyi lenov prezidia. Prezdium Nejvyho sovtu SSSR je odpovdn Nejvyho sovtu SSSR pro vechny sv innosti. lnek 49. Prezdium Nejvyho sovtu SSSR: Svolv na zasedn Nejvyho sovtu SSSR; Vykld zkony SSSR v provozu, vydv nazen; Rozpout Nejvyho sovtu SSSR v souladu s lnkem 47 stavy SSSR a novch objednvek voleb;

67

Provd referenda z vlastnho podntu nebo na dost jednoho z Unie republik; Zruuje rozhodnut a nazen Rady lidovch komisa SSSR a rad lidovch komisa Unie republik v ppad, e nejsou v souladu s prvnmi pedpisy; V obdob mezi zasednmi Nejvyho sovtu SSSR, zbavuje jejich pspvk a jmenuje lidovch komisa SSSR na doporuen pedsedy Rady lidovch komisa SSSR, s vhradou pozdjho potvrzen Nejvyho sovtu SSSR; Ocenn dekorace a udluje tituly cti SSSR; Vykonv prvo milosti; Jmenuje a odvolv vy pkazy ozbrojench sil SSSR; V obdob mezi zasednmi. Nejvy sovt SSSR, hls vlen stav v ppad ozbrojenho toku na SSSR, nebo kdykoli je to nutn ke splnn mezinrodnch smluvnch zvazk o vzjemn obran proti napaden Objednvky obecn nebo sten mobilizace; Ratifikuje mezinrodn smlouvy,; Jmenuje a odvolv zplnomocnn zstupce SSSR do cizch stt; Pijm poven a akreditivy odvoln diplomatickch zstupc akreditovanch j cizch stt; Prohlauje stann prvo v samostatnch lokalitch nebo v celm SSSR v zjmu obrany SSSR nebo za elem zajitn veejnho podku a bezpenosti sttu. lnek 50. Sovtsk Unie a Sovt nrodnost vol poven Provize kter ovuj poven len pslunch komor. Na doporuen povovacch komis, komory rozhodnout bu schvlit poven nebo zruen volby dotench poslanc. lnek 51. Nejvy sovt SSSR, kdy to povauje za nezbytn, jmenuje vyetovac komise a vyetovn v jakkoli zleitosti. Je povinnost vech instituc a sttnch ednk, kte jsou v souladu s poadavky tchto komis a pedloit jim potebn materily a dokumenty. lnek 52. len Nejvyho sovtu SSSR nesm bt sthn nebo zaten bez souhlasu Nejvyho sovtu SSSR, a bhem obdob, kdy Nejvy sovt SSSR nen v zasedn, bez souhlasu prezidia Nejvy sovt SSSR lnek 53. Po uplynut funknho obdob Nejvyho sovtu SSSR, nebo po rozputn Nejvyho sovtu ped uplynutm jeho funknho obdob, Presidium Nejvyho sovtu SSSR zachovv sv pravomoci a do vytvoen nov presidium Nejvyho sovtu SSSR nov zvolenho Nejvyho sovtu SSSR

68

lnek 54. Po uplynut funknho obdob Nejvyho sovtu SSSR, nebo v ppad jeho rozputn ped uplynutm jeho funknho obdob, aby presidium Nejvyho sovtu d voleb SSSR novch konat v rmci obdob nepesahujc dva msce ode dne uplynut funknho obdob nebo znikem Nejvyho sovtu SSSR lnek 55. Nov zvolen Nejvy sovt SSSR svolv odstupujc prezidia Nejvyho sovtu SSSR nejpozdji do jednoho msce po volbch. lnek 56. Nejvy sovt SSSR na spolenm zasedn obou komor, jmenuje vldu SSSR, a to, Radu lidovch komisa SSSR Kapitola IV Nejvymi orgny sttn moci Unie republik lnek 57. Nejvym orgnem sttn moci Unie republiky je Nejvy sovt Unie republiky. lnek 58. Nejvy sovt Unie republiky je volen obany republiky na dobu ty let. Zkladem zastupovn je stanovena stavou Unie republiky. lnek 59. Nejvy sovt Unie republiky je jedinm zkonodrnm orgnem republiky. lnek 60. Nejvy sovt Unie republiky: Pijm stavu republiky a mn se v souladu s sti lnk stavy SSSR; Potvrzuje stavy autonomnch republik, kter jsou soust toho a definuje hranice jejich zem; Schvaluje nrodn hospodsk pln a tak rozpoet republiky; Vykonv prvo amnestie a milosti oban odsouzench soudnm orgn Unie republiky. lnek 61. Nejvy sovt Unie republiky vol Prezdium Nejvyho sovtu Unie republiky, se skld z pedsedy prezdia Nejvyho sovtu Unie republiky, mstopedsedov, tajemnk pedsednictva a len prezidia Nejvy sovt Unie republiky. Pravomoci prezidia Nejvyho sovtu Unie republiky jsou vymezena stavou Unie republiky. lnek 62. Nejvy sovt Unie republiky vol pedsedu a mstopedsedy, aby provedla sv zasedn. lnek 63. Nejvy sovt Unie republiky jmenuje vldu Unie republiky, a to, Rady lidovch komisa Unie republiky. Kapitola V Orgny vldy Svazu sovtskch socialistickch republik lnek 64. Nejvym vkonnm a sprvnm orgnem sttn moci Svazu sovtskch socialistickch republik je Rada lidovch komisa SSSR

69

lnek 65. Rada lidovch komisa SSSR je odpovdn Nejvyho sovtu SSSR a odpovdn k n, a v intervalech mezi zasednmi Nejvyho sovtu, e je zodpovdn a odpovdn prezidia Nejvyho sovtu SSSR lnek 66. Rada lidovch komisa SSSR rozhodnut vydv a objednvky na zklad a na zklad prvnch pedpis v provozu, a dohl na jejich plnn. lnek 67. Rozhodnut a usnesen Rady lidovch komisa SSSR jsou zvazn na celm zem SSSR lnek 68. Rada lidovch komisa SSSR: Koordinuje a d prci Unie a komisarity unie-Republiknsk lidov SSSR a ostatnch orgn, hospodskch a kulturnch, pod jeho sprvou; Pijm opaten k provdn nrodn hospodsk pln a sttn rozpoet, a poslit vrov a mnov systmu; Pijm opaten k udren veejnho podku, k ochran zjm sttu, a pro ochranu prv oban; Cvien obecn pokyny, pokud jde o vztahy s cizch stt; Upevuje ron kontingent oban, kter bude volna k vkonu vojensk sluby a d obecnou organizaci a rozvoj ozbrojench sil v zemi; Nastavuje, kdykoli je to nutn, zvltn vbory a stedn sprvy v rmci Rady lidovch komisa SSSR pro zleitosti tkajc se hospodsk, kulturn a obrann organizaci a rozvoj. lnek 69. Rada lidovch komisa SSSR m prvo, v ppad tch odvtv sprvy a hospodstv, kter spadaj do pravomoci SSSR, pozastavit rozhodnut a usnesen rady lidovch komisa Unie republik a ke zruen objednvky a pokyny lidovch komisa SSSR lnek 70. Rada lidovch komisa SSSR je jmenovn Nejvyho sovtu SSSR a skld se z: Pedseda Rady lidovch komisa SSSR; Mstopedsedov Rady lidovch komisa SSSR; Pedseda Sttn plnovac komise SSSR; Komisai Lidov na U.S.S.R.; Pedseda vboru pro umn; Pedseda vboru pro vysok kolstv; Pedseda pedstavenstva sttn banky. lnek 71. Vlda SSSR nebo komisa asi lidov SSSR, ktermu otzka lena Nejvyho sovtu SSSR je ureno, mus slovn nebo psemn na pslunm sentu ve lht nepesahujc ti dny.

70

lnek 72. Komisai lidov SSSR d vtve sttn sprvy, kter spadaj do pravomoci SSSR lnek 73. Komisai Lidov vydn SSSR, v mezch pravomoci objednvek pslunch lidov komisarity, a pokyny, na jejich zklad a na zklad prvnch pedpis v provozu, a tak rozhodnut a usnesen Rady lidovch komisa SSSR , a dohlet na jejich plnn. lnek 74. Lidov komisarity SSSR jsou bu All-Union nebo Unie-republikn komisarity. lnek 75. Komisarity unie lidov d vtve sttn sprvy sven jim na celm zem SSSR bu pmo, nebo prostednictvm orgn jimi jmenovanch. lnek 76. Komisarity Unii Republiknsk lidu, ve znn zpravidla, smrovat poboky sttn sprvy sven jim prostednictvm komisarity odpovdajc lidov Union republiky; oni spravuj pmo pouze urit a omezen poet podnik podle seznamu potvrzen prezidia Nejvy sovt SSSR lnek 77. Komisarity nsledujcm lid jsou unijnmi komisarity lidov: ministerstvo obrany, ministerstvo zahraninch vc, zahraninho obchodu, eleznice, pota a telegraf a telefon, nmon doprava, n doprava, uheln prmysl, ropn prmysl, elektrrny, elektrotechnick prmysl, vroba eleza a oceli, hutnictv neeleznch kov, chemick prmysl, leteck prmysl, loask prmysl, munice, vyzbrojovn, zemdlskho prmyslu papru a celulzy. lnek 78. Komisarity Nsledujc lid hit jsou unie republiknt komisarity lidov: Potravinsk prmysl, ryby, maso a mlkrensk prmysl, lehk prmysl, textiln prmysl, devask prmysl, zemdlstv sttn zrno a dobytka, finance, obchod, vnitra, Sttn bezpenosti, justice, Veejn zdrav, Stavebn materily v prmyslu, o sttn kontrole. Kapitola VI Orgny vldy z Unie republik lnek 79. Nejvym vkonnm a sprvnm orgnem sttn moci Unie republiky je Rada lidovch komisa Unie republiky. lnek 80. Rada lidovch komisa Unie republiky je odpovdn Nejvyho sovtu Unie republiky a odpovdn k n, a v intervalech mezi zasednmi Nejvyho sovtu unie republiky je odpovdn a odpovdn prezdia Nejvyho sovtu pslunho Unie republice. lnek 81. Rada lidovch komisa v Unii rozhodnut republiky vydv a nazen, na jejich zklad a na zklad prvnch pedpis v provozu SSSR a Unie republiky, a rozhodnut a usnesen Rady lidovch komisa SSSR, a dohl nad jejich provdn. lnek 82. Rada lidovch komisa Unie republiky m prvo pozastavit rozhodnut a pkaz rad lidovch komisa autonomnch republik, a na zruen rozhodnut a usnesen vkonnch vbor sovt Prce poslanc lidov region zem, a autonomnch region. lnek 83. Rada lidovch komisa Unie republiky je jmenovn Nejvyho sovtu Unie republiky a skld se z: Pedseda Rady lidovch komisa Unie republiky;

71

Mstopedsedov; Pedseda Sttn plnovac komise; Komisai Lidov: Potravinsk prmysl, ryby prmysl, maso a mln prmysl, lehk prmysl, textiln prmysl, devask prmysl, stavebnch hmot, zemdlstv, Sttn obil a dobytka, finance, obchod, vnitn zleitosti, bezpenosti sttu, spravedlnost, veejn zdrav, o sttn kontrole , kolstv, mstn prmysl, obecn ekonomika, sociln drba, automobilov dopravy, vedouc Arts sprvy, Zstupci All-unie komisarity lidov. lnek 84. Komisai Lidov Unie republiky d vtve sttn sprvy, kter spadaj pod jurisdikci Unie republiky. lnek 85. Komisai Lidov na emise Unie republiky, v mezch pravomoci objednvek jejich pslunch lidovch komisarity, a pokyny, na jejich zklad a na zklad prvnch pedpis SSSR a Unie republiky, z rozhodnut a usnesen Rady lidovch komisa SSSR a e Unie republiky, a pkaz a pokyn komisarity unie Republiknsk lidov SSSR lnek 86. Komisarity Lidov Unie republiky jsou bu unie republiknt, nebo republikn komisarity. lnek 87. Komisarity Union-Republiknsk lidov d vtve sttn sprvy jim byla svena, a jsou podzeny jak komisa Rad BF lidovch Unie republiky a odpovdajc "Unie republiknskch komisarity lidov SSSR lnek 88. Komisarity Republiknsk lidov d vtve sttn sprvy jim byla svena, a jsou pmo podzeny Rad lidovch komisa Unie republiky. Kapitola VII Nejvymi orgny sttn moci autonomnch sovtskch socialistickch republik lnek 89. Nejvym orgnem sttn moci autonomn republiky je Nejvy sovt pslunho autonomn sovtsk socialistick republiky. lnek 90. Nejvy sovt z republiky autonomnho je volen obany republiky na dobu ty let na zklad zastoupen stanovenho stavou autonomn republiky. lnek 91. Nejvy sovt autonomn republiky je jedinm zkonodrnm orgnem autonomn sovtsk socialistick republiky. lnek 92. Kad autonomn republika m svou vlastn stavu, kter bere v vahu specifick rysy autonomn republiky a je sepsna v plnm souladu s stavou Unie republiky. lnek 93. Nejvy sovt autonomn republiky vol Prezdium Nejvyho sovtu autonomn republiky a jmenuje Radu lidovch komisa autonomn republiky, v souladu s stavnm podkem. Kapitola VIII

72

Mstn Orgny sttn moci lnek 94. Orgny sttn moci v zem, region, autonomnch oblast, oblast, okres, mst a venkovskch lokalit (stanice, vesnice, osady) jsou Sovty Prce poslanc Lidov. lnek 95. Sovty Prce poslanc lidov zem, regiony, autonomn regiony, oblasti, okresy, msta a venkovskch lokalitch, (stanice, vesnice, osady) jsou voleni pracujcmi pslunch zem, regiony, autonomn regiony, oblasti , okresy, msta nebo venkovsk lokality pro obdob dvou let. lnek 96. Zkladem pro zastupovn sovt Prce poslanc Lidov je definovna stavami Unie republik. lnek 97. Sovty prce lidovch poslanc d prci orgn sttn sprvy podzen k nim, zajitn zachovn veejnho podku, dodrovn zkon a ochrany prv oban, pm mstn ekonomick a kulturn organizace a rozvoj a vypracuje mstn rozpoty. lnek 98. Sovty Prce poslanc Lidov pijmat rozhodnut a vydvat rozkazy v mezch pravomoc, kter jim zkony SSSR a Unie republiky. lnek 99. Vkonn a sprvn orgny sovt poslanc pracujcch lidovch zem, region, autonomnch "region, oblast, okres, mst a venkovskch lokalitch jsou vkonnmi vbory zvoleni nich, skldajc se z pedsedy, mstopedsed, tajemnka a len . lnek 100. Vkonn a sprvn orgn venkovskch sovt Prce poslanc Lidov v malch lokalitch, v souladu s stavami unie republik, je pedseda, mstopedseda, a tajemnk volen nich. lnek 101. Vkonn orgny sovt Prce poslanc Lidov jsou pmo odpovdn jak sovty Prce poslanc Lidov kter je zvolili, a do vkonnho orgnu nadzenho sovt Prce poslanc Lidov. Kapitola IX Soudy a prokurtor zastupitelstv lnek 102. V SSSR spravedlnosti spravuje Nejvyho soudu SSSR, Nejvy soudy Unie republik, zemn a krajskch soud, soudy autonomnch republik a autonomnch oblast, oblast dvory, zvltnch soud pro SSSR stanoven rozhodnutm Nejvyho sovtu SSSR, a soudy lidov. lnek 103. Ve vech soud jsou ppady, snail se za asti posuzovatel lid, s vjimkou ppad, zvlt stanovench zkonem. lnek 104. Nejvy soud SSSR je nejvym soudnm orgnem. Nejvy soud SSSR je poven dohledem soudnch innost vech soudnch orgn SSSR a Unie republik. lnek 105. Nejvy soud SSSR a zvltn soudy SSSR jsou voleni Nejvyho sovtu SSSR na obdob pti let.

73

lnek 106. Nejvych soud republik Unie jsou voleni Nejvy sovty republik Unie na obdob pti let. lnek 107. Nejvych soud autonomnch republik jsou voleni Nejvy sovty autonomnch republik na obdob pti let. lnek 108. zemn a krajskch soud, jsou soudy autonomnch region a okol courts zvolen zemn, regionlnch nebo oblastnch sovt pracovnch poslanc Lidov nebo sovty pracovnch poslanc lidov autonomnch region na obdob pti let. lnek 109. Soudy lid jsou voleni obany okresu na zklad veobecnho, pmho a rovnho volebnho prva tajnm hlasovnm na dobu t let. lnek 110. Soudn zen probhaj v jazyce Unii republiky, autonomn republiky nebo autonomn oblasti, osoby nev, tento jazyk je zaruena kadou pleitost plnho seznmen se s materilem ppadu prostednictvm tlumonka a rovn prvo pouvat vlastn jazyk soudu. lnek 111. Ve vech soud ppad SSSR jsou slyet na veejnosti, nestanov-li prvn pedpis, a obvinil je zarueno prvo na obhajobu tm, poradce. lnek 112. Soudci jsou nezvisl a podlhaj pouze zkonu. lnek 113. Nejvy kontroln moc nad striktnm provdn prvnch pedpis ze strany komisarity vech lid a instituc podzench jim, stejn jako ze strany sttnch zamstnanc a oban SSSR, je vloen v prokurtorovi SSSR lnek 114. Prokurtor SSSR je jmenovn Nejvyho sovtu SSSR na obdob sedmi let. lnek 115. Prokurtorm zem republik, a region, jako i prokurtor autonomnch republik a autonomnch region, jsou jmenovni prokurtorovi SSSR na obdob pti let. lnek 116. Oblast, okresn a mstsk prokurtory jsou jmenovni na dobu pti let prokurtorm Unie republik, s vhradou schvlen prokurtorovi SSSR lnek 117. Orgny prokurtor adu vykonvat sv funkce nezvisle na jakchkoli mstnch orgn titulu, je podzena vhradn prokurtorovi SSSR Kapitola X Zkladn prva a povinnosti oban lnek 118. Oban SSSR maj prvo na prci, kter je, zarueno prvo na zamstnn a platby za jejich innost v souladu s jeho mnostv a kvalit. Prvo na prci je zajitna socialistick organizace nrodnho hospodstv, stl rst vrobnch sil sovtsk spolenosti, odstrann monosti hospodsk krize, a zruen nezamstnanosti. lnek 119. Oban SSSR maj prvo na odpoinek a voln as. Prvo na odpoinek a voln as je zajitna snenm pracovnho dne na sedm hodin pro naprost vtiny pracovnk,

74

instituc ronch dovolench s platem v pln vi pro pracovnky a zamstnance a poskytovn irok st sanatoria, domovy dchodc a kluby pro ubytovn pracujcho lidu. lnek 120. Oban SSSR maj prvo na vivn ve st a tak v ppad nemoci nebo ztrty pracovn schopnosti. Toto prvo je zajitno rozshlm rozvojem socilnho pojitn dlnk a zamstnanc na sttn nklady, bezplatnou zdravotn sluba pro pracujc lidi a poskytovn irok sti zdravotnickch stedisek pro vyuit pracujcch. lnek 121. Oban SSSR maj prvo na vzdln. Toto prvo je zajitno univerzln, povinn zkladn vzdln; podle vzdln, vetn vysokokolskho vzdlvn, prozatm zdarma; od systmu sttnch stipendi pro drtivou vtinu student na univerzitch a vysokch kolch; od vuky na kolch vedena v nativn jazyk, a organizac v tovrnch, sttn statky, strojn a traktorov stanice a kolektivn hospodstv volnho odborn, technick a zemdlsk vzdlvn pracujcch. lnek 122. eny v SSSR piznvaj stejn prva s mui ve vech sfrch ekonomick, sttn, kulturn, sociln a politick ivot. Monost vkonu tchto prv je zajitno, e eny by se jim piznv stejn prvo jako mui na prci, plateb za prci, odpoinek a voln as, sociln pojitn a vzdlvn, a sttn ochrany zjm matky a dtte, pre-matestv a matesk dovolen s plnm platem, a poskytovn irok st matestv dom, jesle a matesk kolky. lnek 123. Rovnost prv oban SSSR, bez ohledu na jejich nrodnost nebo rasu, ve vech oblastech hospodskho, sttnho, kulturnho, spoleenskho a politickho ivota, je nezruiteln prvo. Jakkoli pm nebo nepm omezovn prv, nebo naopak, kad zazen z pmch nebo nepmch oprvnn pro, oban z dvodu jejich rasy nebo nrodnosti, jako i jakkoliv obhajob rasovou nebo nrodnostn vlunosti i nenvisti a pohrdn, se trest prvo. lnek 124. S clem zajistit pro obany svobodu svdom, je crkev v SSSR oddleny od sttu, a kola z kostela. Svoboda nboenskho vyznn a svoboda propagandy je uznvna pro vechny obany. lnek 125. V souladu se zjmy pracujcho lidu, a za elem poslen socialistick systm, jsou oban SSSR zaruena zkonem: svoboda projevu; svoboda tisku; svoboda shromaovn, vetn konn mtink; svoboda proces ulice a demonstrac. Tato obansk prva jsou zajitna tm, k dispozici pracujcch a jejich organizac tiskask lisy, zsoby papru, veejn budovy, ulice, komunikace zazen a jin hmotn nleitosti pro vkon tchto prv. lnek 126. V souladu se zjmy pracujcho lidu, a aby bylo mon vytvoit organizan iniciativu a politick aktivity lidovch mas, jsou oban SSSR zajitno prvo sjednotit v organizacch veejn sprvy - odbory, drustev, mlde organizace, "sportovn a obrann

75

organizace, kulturn, technick a vdeck spolenosti, a nejvce aktivn a politicky nejvce vdom oban v adch dlnick tdy a ostatnch oddlech pracujcho lidu sjednotit ve Komunistick strany Sovtskho svazu (bolevici) , kter je pedvojem pracujcch v jejich boji s clem poslit a rozvjet socialistick systm a je pednm jdro vech organizac pracujcho lidu, a to jak veejnch a sttnch. lnek 127. Oban SSSR je zaruena nedotknutelnost osoby. dn osoba me bt zaten pouze rozhodnutm soudu nebo sankce o prokurtorem. lnek 128. Nedotknutelnost domov oban a soukrom korespondence jsou chrnny zkonem. lnek 129. SSSR poskytuje prvo na azyl cizincm pronsledovanm za hjen zjm pracujcho lidu, nebo pro jejich vdeck innosti, nebo pro jejich boji za nrodn osvobozen. lnek 130. Je povinnost kadho obana SSSR dit se stavou Svazu sovtskch socialistickch republik, dodrovat zkony, udrovat pracovn kze, upmn vykonvat veejnou slubu, a respektovat pravidla socialistickho styku. lnek 131. Je povinnost kadho obana SSSR chrnit a poslit veejnou, socialistick vlastnictv jako posvtn a nedotknuteln zaloen sovtskho systmu, jako zdroj bohatstv a moc v zemi, jako zdroj prosperujc a kulturn ivot vech pracujcch. Osoby, pchajc trestn iny proti veejnmu majetku v socialistickm vlastnictv, jsou neptel lidu. lnek 132. Univerzln vojensk sluba je zkon. Vojensk sluba v Dlnick a rolnick Rud armdy je estn povinnost oban SSSR lnek 133. Chcete-li brnit vlast je svatou povinnost kadho obana zrady SSSR do zem poruen slibu vrnosti, dezerci na neptele, jm je vojenskou slu sttu, pion je trestn se vemi zvanosti zkona jako nejohavnj zloiny. Kapitola XI Volebn systm lnek 134. lenov vech sovt Prce poslanc Lidov - Nejvyho sovtu SSSR, Nejvy sovty Unie republik Sovty Prce poslanc lidov zemch a region, Nejvyho sovt autonomnch republik, a Sovti pracovnch Zstupci lidov autonomnch region, oblast, okres, msto a venkov (stanice, vesnice, osada) Sovty pracovnch lidovch poslanc - jsou voleni volii na zklad veobecnho, pmho a rovnho volebnho prva tajnm hlasovnm. lnek 135. Volby poslanc jsou univerzln: vichni oban SSSR, kte doshli vku osmncti let, bez ohledu na rasu nebo nrodnost, nboenstv, vzdlvac a rezidenn kvalifikace, socilnho pvodu, majetku stavu nebo v minulch innosti, maj prvo volit ve volbch poslanc a bt volen, s vjimkou lench osob a osob, kter byly odsouzeny soudem sttu a jej vta pat zbaven volebnho prva.

76

lnek 136. Volby poslanc jsou stejn: kad oban m jeden hlas; vichni oban astnit se voleb za stejnch podmnek. lnek 137. eny maj prvo volit a bt volen za stejnch podmnek s mui. lnek 138. Oban slouc v Rud armd maj prvo volit a bt volen za stejnch podmnek se vemi ostatnmi obany. lnek 139. Volby poslanc jsou pm: vechny Sovty Prce poslanc Lidov, z venkova a msta sovt Prce poslanc Lidov na Nejvyho sovtu SSSR, vetn, jsou voleni obany pmm hlasovnm. lnek 140. Hlasovn ve volbch snmovny je tajn. lnek 141. Kandidty pro volby jsou jmenovni podle volebnch oblast. Prvo nominovat kandidty je zajitn na veejn organizace a spolenost pracujcch: Komunistick strana organizace, odbory, drustva, mldenickch organizac a kulturnch spolenost. lnek 142. Je povinnost kadho poslance hlsit ke svm volim na jeho prci a na prci sovt pracovn poslanc Lidov, a je povinen teba pipomenout, kdykoli zpsobem stanovenm zkonem na zklad rozhodnut vtiny volii. Kapitola XII lnek 143. Ramena Svazu sovtskch socialistickch republik se skldaj ze srpu a kladiva, proti svtu v paprscch slunce a je obklopen klasy s npisem "proleti vech zem, spojte se!" v jazycch Unie republik. V horn sti pa, je pticp hvzda. Socialistickch republik je erven ltky, se srpem a kladivem len ve zlat v hornm rohu u zamstnanc a nad nimi pticp rud hvzdy lemovan ve zlat. Pomr ky k dlce je 1: 2. lnek 145. Kapitl Svazu sovtskch socialistickch republik, je msto Moskva. Kapitola XIII Postup pro zmnu stavy lnek 146. stava SSSR me bt zmnn pouze rozhodnutm Nejvyho sovtu SSSR pijat vtinou nejmn dvou tetin odevzdanch hlas v kad z jeho komor.

(Prosm tene, aby omluvili trochu kostrbat peklad tto stavy do eskho jazyka, lep bohuel nebyl k dispozici).

77

"J vm, e po m smrti na mj hrob nahzej kopu pny, ale vtr historie ji neltostn rozpr!" J. V. Stalin, 1943.
Mnoh spchy na strany a lidu", ekl Stalin, budou pekrucovny a hanobeny pedevm v cizin, ale i v na zemi. Sionismus, usilujc o svtovldu, se nm bude tvrd mstt za nae spchy a vymoenosti. Stle se jet dv na Rusko jako na barbarskou zemi, jako na surovinov pvsek. Tak m jmno bude osoovno a oerovno. Pipou mi mnoho zloin." Svtov sionismus se bude vemi silami snait zniit n svaz, aby se Rusko ji nikdy nemohlo pozvednout. Sla Sovtskho svazu je v ptelstv nrod. Ostr boj bude namen prv na rozbit tohoto ptelstv, na odtren okrajovch zem od Ruska. Zde, musme piznat, jsme jet mnoh neudlali. Je zde jet velk pole psobnosti. Se zvltn silou zved hlavu nacionalismus. V jakousi dobu potla internacionalismus a vlastenectv, pouze na uritou dobu. Vzniknou nrodnostn skupiny uvnit nrodnostn a konflikty. Objev se mnoho vdc trpaslk, zrdc uvnit svch nrod. Vcelku se bude budoucnost ubrat sloitjmi a rovn divokmi cestami, zvraty budou nanejv krut. Vvoj spje k tomu, e se zvlt vyburcuje Vchod. Vzniknou ostr protiklady mezi vchodem a zpadem. A pesto, a se udlosti budou rozvjet jakkoli, pijde doba, kdy zraky novch generac budou obrceny k spchm a vtzstvm na socialistick vlasti. Rok za rokem budou nsledovat nov generace. Opt uchop prapor svch otc a dd a zanechaj nm ve plnou mrou. Svou budoucnost vybuduj na na minulosti.

ekli o Stalinovi:
Winston Churchill (Velk Britnie) Z Churchillova vystoupen v Horn snmovn 23. 12. 1959 pi pleitosti 80. vro narozen J. V. Stalina, je dokladem toho, e i star antisovtsk lik rozeznv realitu od subjektivnch pedstav: "Pro Rusko bylo velkm tstm, e v dob nejtch zkouek v jeho ele stl gnius a prozrav pevn vojevdce J. V. Stalin. Byl vynikajc osobnost, imponujc na tk dob, ve kter il. Stalin byl lovkem neobyejn energickm, erudovanm, pevn vle, ostrm a tvrdm. Byl to lovk neltostn jak v prci, tak pi jednnch. Ani j, vychovan v anglickm parlamentu, jsem mu neuml odporovat. Stalin ml pedevm velk smysl pro humor a sarkasmus, vdl pesn vyjdit sv mylenky. Sv vystoupen si psal vhradn sm, z jeho prce vyzaovala sla.

78 Tato sla byla v Stalinovi natolik velk, e se zd neopakovateln mezi sttnky vech dob a vech nrod. Stalin na ns dlal velk dojem. Ml neodolateln vliv na lidi. Kdy vchzel do zasedac mstnosti na jaltsk konferenci, my vichni jsme jakoby na povel vstali a z njakho dvodu jsme stli v pozoru. Vyznaoval se hlubokou logikou mylen a uvdomlou moudrost. V nejt dob mistrovsk vdl najt cestu z bezvchodn situace. V nejtragitjch i nejradostnjch okamicch byl vdy zdrenliv, nikdy nepodlhal iluzm. Byl neobyejn sloitou osobnost. Stalin vytvoil i poddil si obrovsk imprium. Byl to lovk, kter svho neptele, niil rukama svch neptel. Donutil dokonce ns, kter oteven jmenoval imperialisty, bojovat proti imperialistm. Stalin byl vdcem, kter nem ve sv dob rovnho. Pebral polofeudln Rusko a zanechal ho vyzbrojen atomovou zbran. A cokoliv mluvili o nm, na takovho nrod nezapomene. " Charles de Gaulle (Francie) "Stalin ml kolosln autoritu a to nejen v Rusku. On vdl jak "zkrotit" sv neptele, nepanikait pi prohe a neopjet se vtzstvmi. A vtzstv je u nj vce ne proher. Stalinsk Rusko - to nen bval Rusko, kter zahynulo spolu s monarchi. No stalinsk Rusko bez dstojnch pokraovatel je odsouzeno k zniku. Stalin mluvil v Tehernu jako lovk majc prvo poadovat vytovn. Neodkrvajc druhm astnkm konference rusk plny, doshl toho, e oni, vyjevily jemu sv plny a vnesli do tchto pln pipomnky v souladu s jeho potebami. Roosevelt se s nm sjednotil a odmtl tak mylenku Churchilla o postupu zpadnch sil pes Itlii, Jugoslvii a ecko na Vde, Prahu a Budape. Amerian tak ve shod se Sovty odmtli, nehled na urgence Anglian, nvrh probrat na konferenci politick otzky tkajc se stedn Evropy a zvlt otzku o Polsku, kam by museli, vstoupit rusk vojska. Bene m informoval o svch rozhovorech v Moskv. Popsal Stalina jako lovka zdrenlivho v eech, ale tvrdho v zmrech, majcho ve vztahu ke kadmu evropskmu problmu osobit nzor, skryt, ale zcela jasn. Churchill a Harriman se vrtili ze sv cesty do Moskvy nespokojeni. Ocitli se ped zhadnm Stalinem, jeho maska zstala pro n neproniknutelnou. " (Charles de Gaulle: Vlen memory; 2. Vydn 1960; str. 235-236, 239, 430) Averell Harriman (velvyslanec USA v SSSR) "J. V. Stalin disponuje hlubokm poznnm, fantastickou schopnost vnikat do detail, ivost umu a asn citlivm pochopenm lidskho charakteru. Zjistil jsem, e je informovn lpe ne Roosevelt, je realistitj ne Churchill a v uritm smyslu je nejefektivnj z vojevdc. "

79

Jedin dvod, pro je Stalin antikomunisty a kapitalistickmi mdii tak oerovn, je ten, e si mocn tohoto svta, moc dobe uvdomuj, e by staili pouh dv generace takovch vdc jdoucch po sob a svtov kapitalismus by byl navdy poraen. Z toho maj nepedstaviteln strach a hrzu, proto dlaj ve proto, aby se nic takovho nestalo
Vce podrobnost o tzv. Stalinskm obdob Sovtskho Svazu se dozvte v tto knize Ludo Martense:

Autorem tto obhajoby Stalina je Ludo Martens, pedseda belgick strany prce. Ped nkolika lety u ns vyla t jeho kniha nazvan SSSR a Sametov kontrarevoluce. Pinou pdu socialismu a komunismu, bylo podle Martense oputn Stalinovch marxisticko-leninskch zsad a poleven v tdnm boji.

80

KAPITOLA PT: REVIZIONISMUS, PADEK A STAGNACE.

Jak byla revizionistick politika Nikity Chruova?

Chruovova revizionistick politika. Byla politikou naprost negace politick linie celho pedchozho obdob a pedevm Stalina, zcela opomjejc vechny ekonomick i politick spchy a vojensk vtzstv, kterch bylo v tomto obdob dosaeno. Byla politikou stupk a kompromis vi svtovmu kapitlu. Byla politikou lbivch frz a linie prosazovn zrdn mylenky mrovho souit a spoluprce s kapitalistickmi zemmi, bez ohledu na to, e v tchto zemch byl nadle zneuvn a zotroovn pracujc lid. Byla politikou, kdy se osud revolunch hnut a komunistickch stran v zemch tetho svta rozhodoval za uzavenmi dvemi pi jednnch revizionist se zstupci kapitalistickch velmoc, zejmna se zstupci USA. Revolucionm tchto zem, byla pot mnohdy odmtnuta pomoc a podpora, pod zminkou udren dobrch mrovch vztah se zemmi, kter tam utiskovali, mnohdy i zabjeli mstn lid. Byla politikou, kdy se o osudu nrod rozhodovalo v OSN a Sovtsk Svaz, pestal bt zem, kter se dila zsadami boje proti kapitalismu. Na zklad rozhodnut tohoto spoleenstv, pedevm kapitalistickch zem, byla Sovtskm Svazem asto odmtnuta jakkoli pomoc zemm bezohledn vykoisovanm, nebo dokonce okupovanm imperialistickmi velmocemi. Byla politikou oslabovn obrany, politikou bagatelizovn marxistickch zsad tdnho boje a diktatury proletaritu, politikou stenho nvratu soukromho vlastnictv vrobnch prostedk. Byla politikou degradace komunistickch idel a budovatelskho naden, politikou pejmajc spotebn, zpadn zpsob uvaovn a ivota. Byla politikou, kter rozdlila a zneptelila dv nejvt komunistick zem svta Sovtsk Svaz a nu a zpsobila hospodskou stagnaci, rozpad komunistickch hodnot a v konenm dsledku znik socialistickho bloku a Sovtskho Svazu.

81

Dsledky ve zmnn revizionistick politiky vedli v socialistickm bloku ke krizi, z kter se ji nevzpamatoval. Zmtn vlastnmi rozpory a bsy, zaal socialistick blok pomalu zaostvat a stagnovat. Lidem byla sebrna nadje a vra ve sprvnost jejich vci, byla jim vsugerovna mylenka, e ve, co po cel desetilet dlali a co vedlo k takovm spchm svtovho komunistickho hnut, bylo vlastn patn a zavrenhodn. Velk le o Stalinov patnosti se jim stokrt, tisckrt, milionkrt opakovan zarvala jako jedovat erv do hlavy a pochyby se usdlili i v srdcch mnohch poctivch lid a komunist. Tam, kde neuspli nacistick, ani jin vojska, uspla proradn le zrdc z vlastnch ad. Komunist nebyli od Stalinovy smrti ji nikdy jednotn. Svtov kapitalismus zajsal, pookl a dostal svou druhou anci, jmno zrdce, kter to ve zavinil, bylo Nikita Sergejevi Chruov!!!!!

ZPT DO ESKOSLOVENSKA: Nesmme si myslet, e kapitalistick svtov mocnosti se snad celou dobu nepokoueli svobodn zvolenou komunistickou vldu v eskoslovensk republice svrhnout, pu pravicovch ministr roku 1948 nebyl ani prvnm, ani poslednm ppadem, kdy se vnj i vnitn neptel pokouel zniit ve, co si lid zvolili a vybudovali a vrtit tak dobu, kdy byli pracujc zotroovni kapitalisty, nadnrodnmi korporacemi a platnmi pravicovmi politiky.

Aby, jste si umli udlat pedstavu, jak byla politick situace v zemi komplikovan a jak probhali pod zdnliv klidnm povrchem boje o budoucnost a dal osud zem a pracujcch, dm sem veejnou zpov pslunka Sttn Bezpenosti tzv. STB. Pestoe jej pslunci jsou dnes doslova dmonizovni, ve valn vtin lo o lidi, kte doslova nasazovali sv ivoty v boji s neptelskmi tajnmi slubami a jejich placenmi pisluhovai, kte se pokoueli rozbt socialistick zzen v eskoslovensku.

SVDECTV A VYZNN bvalho pslunka Sttn bezpenosti SSR Stanislava Semnka. Z pohledu vyetovatele protisttnch organizac, kter v dob budovn socialismu provdly zejmna v 50. letech minulho stolet neptelskou innost na zem eskoslovenska Jsem ronk 1922. V dob nacistick okupace jsem byl nasazen v srpnu 1941 do leteck tovrny AVIA v Praze Letanech a zde tho roku vstoupil do ilegln KS. Nae tehdej innost spovala ve finann podpoe rodin zatench a popravench soudruh a v sabot leteckch vrobk. Dne 10. ervna 1945 jsem byl pijat do vznikajcho Sboru nrodn bezpenosti (SNB) a

82 nastoupil do vcvikovho stediska v Kutn Hoe. Pot v uritch asovch intervalech psobil stdav na etnick stanici v Kcov a u strnho oddlu Koln pi steen nmeckch zajatc. Dne 28. 2. 1946 rozkazem Zemskho velitelstv SNB v Praze jsem byl zaazen do plronho kursu ekatel SNB v Jablonci nad Nisou. Zde jsem krom vojenskho vcviku se zbran zskal i odborn vdomosti mimo jin z oblasti trestnho, stavnho a sprvnho prva. Zdokonalil jsem se v ptrac a daktyloskopick slub, v nauce o zbranch a stelb a osvojil jsem si vojensk trestn zkon a vojensk d. Naimi uiteli byli vybran etnci, kte dokonale znali nejen pednen tmata, ale byli odbornky v jejich realizaci v praxi. V kursu, kde jednotliv pedmty byly klasifikovny bodem 1-5, jsem zskal rovnch 190 bod z 225 monch a doshl v celkovm hodnocen prospch velmi dobr. Z 322 absolvent jsem byl 86. v poad. Dnem 19. 8. 1946 jsem byl pevelen do Prahy k MV-SNB stanice Praha Spoilov. V dob zanajcch udlost v noru r. 1948 jsem byl zaazen do praskho pohotovostnho oddlu SNB a zasahoval jsem v souladu se zkonem proti demonstraci student ped Praskm hradem, kte se domhali nsilnho proniknut k prezidentovi republiky Dr. Beneovi, aby mu pedali psemn prohlen k podpoe odstoupivch zrdnch ministr. Tehdy ozbrojen pukou jsme pehradili nkolika adami prostor ped hlavnm vchodem do Praskho hradu, a to od vchodu do praskho arcibiskupstv ke zdi vlevo na zatek sniujc se silnice do Nerudovy ulice. J byl v 1. ad naproti znmmu z Kutn Hory. Za nmi leeli pslunci pohotovostnho pluku SNB 9600 Praha se dvma kulomety, kte byli nasazovni proti bandm banderovc. Krom kiku student a jejich snahy proniknout na hradbou se v naem prostoru nic nedlo. Po urit dob bylo nkolika studentm povoleno pedat Dr. Beneovi jejich psemn prohlen a studenti se zaali pozvolna rozchzet. Jednalo se o st demonstrace, kter la na Hradansk nmst horem pes Pohoelec, zatmco druh st demonstrace po rozdlen na jezd smovala k Malostranskmu nmst. Obdobn jsem zasahoval proti demonstraci Selsk jzdy v Krlovohradeckm kraji. Odtud jsme byli staeni do kasren s tm, e budeme nasazeni proti bandm banderovc. K tomu vak nedolo. Krtce jsem psobil jako ochrana bytu tehdejho ministra zemdlstv s. urie a poslze steil po uritou dobu bvalho ministra spravedlnosti Dr. Drtinu, a to v nemocnici na Bulovce, kde byl oetovn po sv nepodaen sebevrad. Mnoz nai oban si mon jet dnes kladou otzku, zda muselo vbec dojt k norovm udlostem r.1948. Moje odpov zn, muselo, a to z nsledujcch pin: Je znmo, e v Koicch 4. 4. 1945 vznikla prvn vlda osvobozenho eskoslovenska Vlda nrodn jednoty ech a Slovk - a byl pijat Koick vldn program, kter stanovil koly k budovn lidov demokratickho sttu v osvobozen vlasti. I kdy pedstavitel eskoslovensk strany nrodn socialistick, Slovensk demokratick strany a eskoslovensk strany lidov slbili v Koicch vrnost Vld nrodn jednoty, slib nedodreli. Reakn pedstavitel uvedench stran a jejich ministi ve vld se snaili postupn vldu rozvracet, provokovat, aby si vytvoili zminku k jejmu rozbit. Napklad tili z obt v zsobovn, kter vznikly v dsledku sucha a nerody v r. 1947. Dle pomhali bvalm kapitalistm k obnoven jejich pozic. Poslze 17. 2. 1948 reakn ministi vystupovali sv provokace v souvislosti s peloenm 19 velitel SNB, kte byli pznivci nrodn socialistick strany a byli podezel z asti na pprav plnovanho reaknho pue. Je teba ct, e v t dob byla politick situace velmi vn. Jak se prokzalo, opozice neponechvala nic nhod, chystanou demisi svch ministr rozhodla podpoit ozbrojenmi akcemi. Mobilizac brannch komis reaknch stran, dstojnickch skupin Svazu brannosti, Sokola, Selskch jzd i Orla se chystala pevzt moc. Jejich tby byly posleny dstojnky americk armdy, kte pijeli do Prahy jako turist. Situace byla o to nebezpenj, e se

83 na hranicch sttu sousteovaly zpadn vojensk sly. Zsluhou KS pod moudrm vedenm s. Klementa Gottwalda ve spojen s dlnickou tdou a za podpory vtiny eskoslovenskho lidu byl vak uinn rozhodn krt plnm na zrdn i svtov reakce a uvolnna cesta k rozhodnjmu postupu k socialismu. V t dob, jako pslunk tehdej oblastn sprvy STB Praha, jsem byl lenem tmu, v nm byli i 2 bval koncentrnci. Nam kolem bylo v souinnosti s dalmi kolegy odhalovat, zatkat a vyslchat neptelsk agenty a jejich spolupracovnky. Byla to innost odpovdn, velmi nebezpen, vysilujc a asov nron. V prbhu na innosti byly odhaleny: Pokus o proveden protisttnho ozbrojenho pue, kdy byla prokzan spoluast britskch pion vicekonzula kapitna Wildasche, britskho agenta zrdce Jebavho a britskho piona majora Prokee. Na mnoha mstech kryty zbran, a to i v sekretaritu eskoslovensk strany nrodn socialistick v Praze 1 na nmst Republiky. Rozshl innost americk vojensk kontrarozvdky CIC. Vzvdn innost francouzskho vojenskho ata plk. Helliota a americkho obchodnho ata z USA v Praze Mr. Heyna. V prbhu vslechu bylo zjitno, e nkte lenov cizch diplomatickch sbor ze Zpadu vybavovali v SR protisttn skupiny zbranmi a vyslakami, jak to nap. inil Mr. Meryn, obchodn ata z USA v Praze, kter rovn osobn pomhal naim neptelm pi ileglnm pechodu za hranice do zpadnho Nmecka. Jak bylo mnohokrt zjitno pi vslechu agent - chodc a jinch agent, uprchlci byli sousteovni ve sbrnch tborech americk vojensk kontrarozvdky CIC, pebrni, dohromady vykoleni CIC na piony a teroristy a se zbran poslni do SR k provdn protisttn innosti. Jednm z mnoha, kter byl vykolen k teroristick innosti, byl nap. MIROSLAV CHOC; ten v noru 1948, ve snaze vyhnout se odpovdnosti za trestn iny, kterch se v SR dopustil, utekl do Nmecka a do SR se vrtil ilegln jako vykolen terorista s myslem zavradit vedoucho partyznskho odd. V KS majora A. SCHRAMMA, co 27. 5. 1948 v rannch hodinch provedl. Krom vysln agent pmo americkou vojenskou kontrarozvdkou CIC vytveli si po noru 1948 vlastn pionn st v SR mnoz uprchlci - zrdn emigranti, kte psobili v americkm okupanm psmu Nmecka. Mezi nimi vynikl Ing. BERVIDA, sm agent CIC, budoval vlastn pionn organizaci. Vzhledem k tomu, e jsem nkter leny z tto st zatkal a vyslchal, pouki strun na jejich protisttn innost. Vedoucm organizace byl JOSEF HEMANSK, kterho jsem spolu s dalm agentem zatkal v r. 1949 ve spoluprci se dvma kolegy, a to v dopolednch hodinch v prostoru Hlavnho ndra v Praze. Pvodn mli zaten provst pslunci vojensk kontrapione od REICINA, ale z uritch dvod, jak se kalo ze strachu, nebo agenti mli bt ozbrojeni granty, bylo zaten sveno nm. Znali jsme jen strun popis a jejich obleen, znakem byla u obou agent svtl aktovka z vepov ke. Prvnm zatenm byl Hemansk, a to pmo v ndran hale, druh agent byl zaten a na stanici tramvaje ped Hlavnm ndram. Jmenovan jsme pedali vojkm a po urit dob byli nm vrceni. Jejich vslechy jsem provdl osobn. Do doby zaten uskutenil Hemansk vce jak 20 ileglnch pechod hranic, kdy souasn za platu pevdl osoby utkajc do Zpadnho Nmecka a do SR pevdl agenty poven provdt na naem zem neptelskou innost. Jednalo se tedy o velmi zkuenho a nebezpenho agenta. Hemansk jako zamstnanec AEROKLUBU byl v zkm styku s Ing. BERVIDOU, bvalm seknm fem odboru letectv v pednorovm ministerstvu dopravy, kter jako reakn initel a chrnnec Zenkla byl v noru 1948 suspendovn ze svho odpovdnho msta. Hemansk znal mysl Bervidy odjet do

84 zahrani a tam se zapojit do protisttn innosti spolu s ostatnmi emigranty. Byl poven obstarnm rznch tajnch hospodskch a politickch zprv, kter chtl Bervida vzt s sebou, co tak uinil, aby byl v Nmecku dobe pijat. Hemansk se ujal svho kolu a zskval nejen hospodsk, politick a vojensk fakta, kter mla bt utajena v zjmu sttu, ale tak zskal dal spolupracovnky pro pionn innost. Jeho 16lenn skupina, v n byli dva pslunci SNB, zskvala zbran a pionn zprvy. Ze zabavenho dopisu od Bervidy, v nm dal o dal zprvy o SNB, prmyslu, rudnch dolech, o vvozu, vyplynulo, e dval pslib k psunu zbran a vyslaek, nebo bylo plnovno provdt teroristickou innost na zem republiky. Spojen mezi Bervidou a Hemanskm, pokud on sm nemohl osobn, zajiovali agenti z jeho skupiny ernouek a Anderle, kte t ve velkm rozsahu provdli za platu ilegln pevody neptelskch ivl pes nae hranice. Velmi aktivn byla i LUDMILA ERN, kter do protisttn innosti zapojila svho manela. Svou nenvist k tehdejmu sttnmu zzen dvala najevo nejen svm chovnm pi vslechu, ale i pi zatkn. To jsem provdl osobn v jednom praskm byt, kde se ukrvala. Nebt m ostraitosti a schopnosti rychl reakce, kdy jsem j znemonil pout pistoli, kterou pipravovala k vstelu, by to pro mne dopadlo patn, jak pi vslechu doznala. Odhalen tto skupiny prokzalo, e lo o velmi aktivn a nebezpenou protisttn organizaci, kter v ppad psunu slbench zbran a dalch technickch prostedk byla ochotn na naem zem vradit. Hemansk byl v dubnu 1950 tehdejm sttnm soudem v Praze odsouzen k trestu smrti, kter byl zmnn na doivot a pedn k vkonu trestu do vznice v Leopoldov na Slovensko. Z t se mu podailo utci prokopanm tunelem znovu do zahrani, jak mi ekl pozdji. Asi v r. 1963-4 jsem byl pedvoln do soudn budovy na Pankrci, kde prokurtor, jeho jmno si nepamatuji, se mnou projednval protisttn innost bvalho pslunka SNB, kterho jsem kdysi vyetoval. Oznmil mi, e dotyn si podal dost o rehabilitaci. V jednn jsem trval na obsahu jeho tehdejho vslechu a k rehabilitaci se vyslovil negativn, co se prokurtorovi nelbilo. Jak ten ppad dopadl, nevm. Pi vchodu z budovy jsem zjistil, e nedaleko ek Hemansk. Normln jsem nastoupil do tramvaje a do druhho vozu nastoupil Hemansk. Bylo mi to divn, a proto jsem vystoupil na Vclavskm nmst a el smrem k budov Melantrichu. Tot uinil Hemansk a v patch za mnou volal: My se znme, my se znme. Kdy nepestal volat, obrtil jsem se se slovy: No a co? Vyslovil radost, e m vid, e si m dobe pamatuje a e by se mnou rd mluvil. Upozornil jsem ho, e v bezpenosti ji nepracuji a vyzval jsem ho, aby neobtoval. Nevil mi a zaal povdat o svm tku z Leopoldova a o dalch pechodech do Nmecka. dal m o schzku, na n bychom si pohovoili. To jsem nejprve odmtl, ale nakonec souhlasil s clem dozvdt se njak daje, kter by mohli vyut bval kolegov z krajsk sprvy MV Praha. Byl stanoven den a as schzky v restauraci U Novk. O setkn jsem podrobn psemn informoval bval kolegy a souasn je upozornil na podezelho mue v na blzkosti, s takou v ruce, kterou zvolna pohyboval ve smru na cesty. Schzka trvala asi 30 minut a byla jitna mmi kolegy ze sprvy MV Praha. Hemansk znovu podrobn hovoil o svm tku z vznice Leopoldov a o svch dalch ileglnch pechodech. Poadoval po mn dal schzku v Kri, s n jsem rovn souhlasil. Po setkn s Hemanskm jsem zpracoval a pedal kolegm psemn zznam o prbhu schzky. Za nkolik dn mi volali bval kolegov, abych k nim zael. Zde mi ekli: Stando, jdi od toho, je to provokace, jsi pod dohledem kachlkrny MV. Nsledujc den jsem mysln el k parkoviti, kde pracoval Hemansk a kter bylo v sousedstv mho bydlit. Stl jsem blzko, musel m vidt, ale nezael ke mn, aby se zeptal, pro jsem nepiel do Kre. Tm jsem ml potvrzeno sdlen koleg. Rovn Hemansk se nikdy vce na parkoviti neobjevil a m vce nekontaktoval. To, e jsem sledovn, mne vbec nepekvapilo, ale e k tomu MV

85 pouije zejm amnestovanho americkho agenta, jeho jsem vyetoval, je odporn. To je dkaz, e ji v t dob a nejen na MV zaaly psobit urit negativn kdrov a politick zmny v na spolenosti, co se pln projevilo v r. 1968. Jako pm astnk norovch udlost v r. 1948 jsem pivtal nejen vtzstv pracujcho lidu, ale svou innost pslunka SNB jsem pomhal k tomu, aby zrdn reakci, kter po noru 1948 zmnila formy a metody boje, byla vzata jakkoliv monost obnovit kapitalismus vlastnmi silami. Jestlie do nora 1948 provdla rozshlou neptelskou innost a sabotovala vstavbu republiky vyuvajc svch leglnch pozic, zamila se po noru na jedinou monost nvratu kapitalismu v SR, a to silami zven. st vdc odhalenho a poraenho protisttnho spiknut ilegln uprchla ze strachu ped lidem Zenkl, Ripka, Krajina, Strnsk a jin, aby z kapitalistickho zahrani oteven pokraovali v oldu svch chlebodrc ve velezrdnch akcch proti republice, s kolem sjednotit do jednoho iku zbytek dosud neodhalen reakce v SR. V roce 1949 jsem byl peloen do vznikajc Hlavn sprvy vyetovn STB a stal se lenem vyetovac skupiny, kter tho roku provedla zaten 13lenn skupiny domcch agent tvocch centrum protisttn innosti Veden zkodnickho spiknut proti republice a jeho lidu, kter dle pokyn Petra Zenkla a dalch zrdc realizovalo rozshlou rozvratnou, pionn a zkodnickou innost s clem zniit lidov demokratick zzen v SR. Osobn jsem zatkal JUDr. JOSEFA NESTVALA, vznamnho lena veden eskoslovensk strany nrodn socialistick (dle SNS), a to v rannch hodinch v jeho byt v Praze 1. Rovn jsem byl poven jeho vslechem. Vzpomnm si, e jmenovan ped odchodem podal o umonn osobn poteby na WC. Pozdji uvedl, e tak uinil z dvodu znien 5.000,-- korunov bankovky, aby mu nebyla zabavena. Byl velice pekvapen, kdy se dozvdl, e tm pokodil svou rodinu, nebo z m strany by nedolo k jejmu zabaven. Vechny jeho vslechy probhaly vdy v klidu bez jakhokoliv ntlaku na vyetovanho. Ten na poloen otzky k peloenm materilm svdcm o jeho protisttn innosti odpovdal slovy prvnka. Pozdji pi jednom vslechu mi sdlil, e ml strach. Oekval bit, nsil a byl velmi pekvapen, e ml monost docela svobodn a voln vypovdat o protisttn innosti svmi slovy, kter po projednn byla s jeho souhlasem zaprotokolovna. Tuto skutenost uvedl i v prbhu soudnho procesu, kdy na otzku pedsedy sentu zda ml monost pi vyetovn docela svobodn prohlsit vechno, co povaoval za dleit s hlediska obhajoby, ekl: Pane pedsedo, mohl jsem to prohlsit, m vyetovn bylo vedeno zpsobem, kter mne pekvapil a kter jsem neoekval podle tendenn zamench zprv ench ve spolenosti. Vyetovan patil mezi pedn pedstavitele SNS. Psobil v mnoha vrcholnch funkcch. Po noru 1948 byl posln na placenou dovolenou a pozdji peloen do okresn pojiovny jako prvnk prvnho oddlen. Jak uvedl do protokolu, ml pes svou politickou minulost pleitost pracovat a t opravdu v dobrch finannch pomrech a jako oban lidov demokratickho sttu. On vak si pl zmnu sttnho zzen, a proto se aktivn zapojil do protisttn innosti. Tato innost ve shrnut spovala v nsledujcm: Spolen s Miladou Horkovou zorganizoval podle pokyn Petra Zenkla a Dr. Ripky ilegln protisttn rozvratn a pionn st /organizace/ v podob tzv. 5. KOLONY, kter velmi aktivn psobily k rozbit lidov demokratickho zzen v SR a byly pipraveny v ppad napaden republiky mait zkodnickmi iny obranu s. sttu. Ml ve veden celho zkodnickho spiknut rozhodujc vliv. Byl to prv on, kter podle pokynu Zenkla se snail s Miladou Horkovou zskat pro pionn a rozvratnou innost vechny mon reakn ivly z ad zkrachovalch politik, tovrnk atd. Vytvoil z reaknch exponent SNS s takzvanch krajskch dvrnk, kte mli v rmci sv psobnosti vybudovat protisttn organizace, ty dit a podchytit a rovn dit ji existujc jin protisttn skupiny. Sm pevzal funkci krajskho dvrnka pro Prask kraj a organizoval protisttn skupiny v jednotlivch

86 stech Prahy. Zpracoval a vydal instrukce k vytven protisttn nlady mezi obyvatelstvem k provdn pionn a rozvratn innosti. Vytvoil takzvanou hospodskou radu, kter pod jeho vedenm zpracovvala hospodsk elaborty programy, v nich byly podrobn propracovny zsady pro jejich realizaci po znien tehdejho sttnho zzen. Byl to program pro buroazn vrstvy. Mnoh dkazn materily byly nalezeny a zabaveny v krytu na mskokatolick fae ve Vinoi. Vybudoval a dil protisttn organizaci, jejm clem bylo zeslabit a rozvrtit jednotu odbor, pronikat do jinch masovch organizac a rozvracet Obrozenou Nrodn frontu. Z nrtu tzv. pavouka, kter jsem si zpracoval, bylo prokzno, e zmnn veden udrovalo prostednictvm svch len rozshl kontakt s dalmi protisttnmi organizacemi. T se spikleneckm centrem v ele s Rudolfem Slnskm a pedevm s podzemnmi organizacemi zenmi Vatiknem a jeho vysokou crkevn hierarchi. Od pevratu v r. 1989 je esk veejnost neustle pesvdovna nejen tiskem, kter je v rukch zahraninch, zejmna nmeckch majitel, ale pedevm eskou veejnoprvn televiz, e proces se zkodnickm vedenm HORKOV-NESTVAL byl vykonstruovan, e pi vslechu bylo pouvno nsil a vyetovan museli vypovdat nepravdiv to, co jim vnutili jejich vyetovatel. Jako vyetovatel J. Nestvala prohlauji na svou est, e uveden daje neustle en v na spolenosti jsou zprvy tendenn zamen, liv, slouc k vyvolvn neptelstv a odporu nejen vi tehdejmu reimu a pslunkm bezpenosti, kte pracovali na odhalen zkodnickho spiknut, ale v souasn dob i proti KSM. Veejn proces ped sttnm soudem v Praze v ervnu 1950 se konal za ptomnosti mnoha oban. Ti, pokud jet ij, si jist pamatuj, jak obvinn dobrovoln vypovdali o protisttn innosti. Kad obvinn byl vyzvn, aby se vyjdil k prbhu vyetovn. Nikdo si ve svm vystoupen na zpsob vyetovn nestoval. Obvinn Nestval na vyzvn pedsedy sentu hovoil o tom, e ml monost pi vyetovn svobodn a voln vypovdat a uvst ve, co z hlediska obhajoby povaoval za dleit. Stejn jako vystoupen Milady Horkov bylo i jeho filmov zpracovno, to vak T nevysl. Zejm proto, e filmov snmky by prokzaly, e proces nebyl vykonstruovan. Jako vyetovatel J. Nestvala jsem znal podstatnou st protisttn innosti provdnou ostatnmi leny zkodnickho veden a pochopiteln i neptelskou innost realizovanou M. Horkovou, kter byla nkolika vzjemnmi konfrontacemi mezi nimi potvrzena. Pravda je takov, e M. Horkov nejdve svou protisttn innost poprala, ale pod thou mnoha psemnch dokument potvrzujcch jej protisttn innost se ke spchanm zloinm vetn pionn innosti postupn piznvala. Pla si zvrat tehdejch politickch pomr, pracovala pro nvrat kapitalismu, potala s vlkou. Z jejho vystupovn, a to i ped soudem, bylo zejm, e je nesmiitelnm odprcem lidov demokratickho sttu. Prohlsila, e k jeho znien j nejsou odporn dn zbran. V ppad vlky byla ochotna, tak jako ostatn obalovan, postavit se na stranu neptele a zkodnickmi iny mait obranu sttu. Ped soudem pln doznala svou protisttn innost a nim nenaznaila, e by jej vpov byla vykonstruovan a vnucen vyetovatelem. Podle toho, jak jsem ml monost jmenovanou poznat, by to nikdy ani nepipustila. Josef Nestval byl sttnm soudem uznn vinnm a odsouzen na doivot. Milada Horkov se ukzala jako zuiv neptel socialismu a jej nenvist pispla k tomu, e tehdy byla odsouzena k absolutnmu trestu. Je teba ct, e ve trestu, kter j dn soud vymil, nen za jej politick nzory, ale za jej rozshlou pionn a dal neptelskou innost, kter odrela tehdej stupe nsilnho odporu zrdn reakce a buroaznch sil. Chpu, e pro zastnce kapitalismu a odprce jakhokoliv lidovho sttu, je M. Horkov v jejich och nevinn. Je v neprospch objektivn pravdy, e i nkte souasn, hlavn mlad funkcioni KSM, se mnohdy pizpsobuj argumentm novodobch falovatel djin a jejich tvrzen pijmaj, ani by se s histori strany a dobou, ve kter se procesy udly, hloubji

87 seznmili a snaili se ji pochopit ve vech souvislostech. V pedchozm textu jsem uvedl, e veden zkodnickho spiknut Horkov-Nestval mlo spojen na protisttn organizace zen Vatiknem a jeho vysokou crkevn hierarchi. Ne budu hovoit o tomto spojen a o innosti vznamnho vatiknskho agenta, povauji za nutn poukzat v hlavnch rysech na to, jak, v em a pro byla Vatiknem a jeho vysokou crkevn hierarchi provdna neptelsk innost proti eskoslovensk republice a jak zken a lstiv metody a formy byly k rozbjen naeho sttu pouvny. Ukzat tak druhou zkenou tv vatiknsk politiky, krytou pod maskou hlsn slov boch a pravd Kristovch. VATIKN v rozporu s mezinrodnm prvem zasahoval do suverenity a vnitnch zleitost eskoslovenskho sttu. Prostednictvm sv vysok crkevn hierarchie - pedstavitel jednotlivch crkevnch d, eholnch kn a opat klter - dil a provdl na zem republiky rozshlou rozvratnou, pionn a jinou neptelskou innost s clem zniit tehdej lidov demokratick zzen eskoslovensk republiky. Z djin eskho a slovenskho nroda znme, e Vatikn a jeho vysok crkevn hierarchie byli vdy sloupem habsbursko-rakousk monarchie, staletho alnka naich nrod. Rovn prokazovan politick podpora Vatiknu svtovmu kapitalismu vedla k pm podpoe svtovho faismu, v nm Vatikn spatoval innou zbra proti vznikajcmu socialismu a pokrokovm hnutm. To dokazuj nejen konkordty uzaven s italskm faismem a nmeckm nacismem, ale i politick podpora tchto reim v jejich zloinnch akcch v prbhu 2. svtov vlky. Poslze i koncem vlky v pm aktivn podpoe Vatiknu pi ukrvn a tcch mnoha nacistickch zloinc do jihoamerickch zem, zejmna Argentiny a Brazlie, aby bylo znemonno jejich spravedliv potrestn. Vatikn se nezmnil ani po ukonen 2. svtov vlky, nebo ji v kvtnu 1945 bylo v Praze tajn zzeno eckokatolickou crkv centrum pro civiln s banderovskch vrah a pion, prchajcch pes nae hranice z Polska do zahrani. Stala se jm eckokatolick fara u kostela sv. Klimenta v Praze 1, v Karlov ul. . 1, pod vedenm banderovskho eckokatolickho fare HUKA a banderovskho providnka pro SR EHOE BURANYE, jeho HUKO udlal svm ministrantem a jako repatriantu esk nrodnosti mu opatil s. sttn obanstv a cestovn pas. Zmnn fara byla pionnm stediskem a krytem, kam chodili nejvy lenov banderovsk pionn civiln st, prchajc nebo poslan s uritmi koly z vchodn Evropy, pevn z Polska do Mnichova. Zde tak agenti dostvali instrukce, prvodce a rzn materily k ilegln cest pes s. hranice do americkho psma v Nmecku. Obdobnmi oprnmi body - kryty byly mskokatolick fary, kltery, kter poskytovala crkev mskokatolick. Nejvce jich bylo pi hraninch mstech naeho sttu. Ve uveden skutenosti prokazuj, e Vatikn prostednictvm sv vysok crkevn hierarchie ihned po osvobozen eskoslovenska Rudou armdou, tedy jet ped norovmi udlostmi r. 1948, provdl neptelskou innost proti nov se tvocmu sttu - lidov demokratickmu eskoslovensku. Je znmo, e vechna katolick hierarchie v cel na zemi vlastnila jet v r. 1945 obrovsk pozemky v rozsahu cca 300 000 ha pdy, kter unikly pi nedokonal reform prvn republiky. Udren tohoto crkevnho majetku bylo tak jednm s hlavnch zjm vysok crkevn hierarchie. Proto ta nenvist a odpor proti znrodovn, reviz pozemkov reformy atd. Vm, e nejvt akce proti pozemkovm reformm a zemdlskm zkonm byly projednvny a dohodnuty na biskupsk konferenci v r. 1946. Tehdy byl dn pkaz, aby v kostelech pi kznch bylo psnmi crkevnmi tresty vyhroovno vem, kdo se budou hlsit o crkevn pdu. Tm vysok crkevn hierarchie sv vlastn materiln zjmy postavila nad ivotnmi zjmy naeho zemdlskho lidu. Kdy reakce potkem r. 1948 pipravovala uskutenn pue, jednal zrdce Petr Zenkl

88 tsn ped norovmi udlostmi s praskm arcibiskupem Beranem. Nsledn pot se crkevn hierarchie stav veejn po boku spiklenc do boje proti naemu lidovmu sttu. Na biskupsk konferenci 9. 2. 1948 crkevn hierarchie prohlauje, e neuznv a nebere na vdom opaten vldy o crkevnch pozemcch a pijm nvrh, aby biskupov vyzvali vc k odporu proti vld, a souhlas s nvrhem, aby nad eskoslovenskou republikou byl vyhlen INTERDIKT /tj. zkaz konn crkevnch kon, nap. svatebnch obad, pohb atd./. Ve dnech norovch udlost vydv arcibiskup Beran pastsk list na podporu puist. Nezstv jen u slovn podpory, ale hierarchie hbit aktivizuje na zem republiky ji vybudovan rozshl protisttn skupiny k provdn rozvratn a pionn innosti. Vydv a roziuje prostednictvm protisttnch organizac nap. tzv. Vatiknskou katolickou akci, pobuujc a tvav letky a obnky, kter maj zneklidnit vc a mstn duchovn v jednotlivch dieczch a ovlivnit je k veejnmu vystoupen proti sttu. Jsou vydny exkomunikan dekrety schvlen osobn papeem PIEM XII., kter vyluuj z crkve vechny poctiv vc katolky jen proto, e se jakmkoliv zpsobem zastuj budovn socialismu v naem stt. V jednotlivch dieczch jsou mstnm knm vydvny pokyny, jak je teba exkomunikaci provdt, sledujc pitom cl rozvrtit a zniit spoleenskou a hospodskou soustavu sttu. Vyzvaj vechny pedstavitele crkevnch d, eholn knze, opaty klter i laiky k provdn rozvratn a pionn innosti a v tto souvislosti i ke spoluprci s agenty cizch zpravodajskch slueb. Souhlas, aby crkevn kltery slouily jako pepky pro agenty, kryty pro banderovce a dal zloince, k podpoe na jejich cestch a ke shromaovn zbran. koluj dov knze, aby pi duchovnch cviench a kznch vytveli neptelskou nladu proti vld, vedli vc k podpoe banderovc a pomhali pipravovat sttn pevrat. Poaduj spolupracovat se pionn centrlou, kterou byla v t dob papesk INTERNUNCIATURA v Praze, postupn zen vatiknskmi agenty Msgre RITTEREM, FORNIM, VEROLINO a DE LIVE. Pot, kdy ztroskotaly mnoh zloinn akce inspirovan Vatiknem a provdn jeho hierarchi, kdy dolo k odhalen mnoha vznanch vatiknskch agent, pikroil VATIKN koncem r. 1949 k novm formm boje proti sttnmu zzen v SR, a to systmem tak zvanch fakult, to je plnch moc k vybudovn nov tajn hierarchie. Pln moci -fakultyoznaovan pod psnm papeskm tajemstvm, upravovaly pravomoc dosavadnch biskup v jednotlivch dieczch. Jejich pravomoc byla penesena na novou tajnou hierarchii, vybranou z ad nejspolehlivjch sluebnk Vatiknu. Ve fakultch byly pmo pokyny k veden a zen boje proti lidov demokratickmu zzen SR. Byly tak vydny pln moci nkterm vikm a dkanm, kter na n penely plnou biskupskou pravomoc v jejich crkevnch obvodech. Zpsob, jakm byly pln moci vydny, tj. pod podmnkou nejpsnjho papeskho tajemstv, a zvltn lstivost, s jakou tato akce byla provedena, odhaluj jej rozvratn cle Tajnmi fakultami byli napklad poveni: PhDr. STANISLAV ZELA, svtc biskup a generln vik arcidiecze Olomouck, tajn poven funkc ARCIBISKUPA olomouckho. PhDr. JOSEF IHK, prelt arcijhen metropolitn kapituly Sv.Vta v Praze a tajn vysvcen biskup MATOUEK byli tajn poven pravomoc PRASKHO ARCIBISKUPA, s vslovnm pkazem k zen boje proti lidov demokratickmu du v eskoslovensku. PhDr. FRANTIEK TOMEK, tajn vysvcen na BISKUPA pro olomouckou arcidieczi; na zklad pkazu Vatiknu dobudoval v obvodu v olomouck arcidieczi rozvratnou s a udlil nkterm dkanm tajn moci, kter je opravovaly vykonvat biskupskou pravomoc v jejich obvodu (vikaritech); rovn ustanovil nov kanovnky, sttem neschvlen. Pln tajn moci pedval tehdej vykonavatel vatiknsk politiky u ns, v t dob tajemnk prask INTERNUNCIATURY v Praze De LIVE, profesionln agent Vatiknu.

89 Ve uveden nov tajn formy neptelsk innosti Vatiknu, realizovan s clem rozvracet lidov demokratick zzen v eskoslovensku, dostaten odkrvaj zkenou, lstivou tv Vatiknu a jeho vysok crkevn hierarchie, krytou maskou en nboenstv. Nyn k osob opata Jana Opaska, kter byl ve spojen s vedenm zkodnickho spiknut v ele s Miladou Horkovou a Josefem Nestvalem. Po svm zaten r. 1949 byl po urit dob pedn krajskou sprvou MV Praha na Hlavn sprvu vyetovn a j poven jeho vslechem. Vechny jeho vslechy, veden v klidu, voln bez jakhokoliv ntlaku na vyetovanho, jsem nejdve zamil k objasnn jeho osobnho ivota, studia a styk. Jsem pesvden, e taktn a slun vzjemn jednn vytvoilo dobr rovnocenn prosted, v nm Opasek ke mn hovoil oteven o svm soukrom a vztazch, kter byly Vatiknem zakzny. Postupn piznval jm provdnou protisttn innost v zjmu Vatiknu. Z jeho vyjadovn a odpovd bylo zejm, e je velmi vzdlan a znal pslunk vysok crkevn hierarchie. Jan Opasek, opat benediktinskho kltera v Praze - Bevnov, po absolvovn dvouletho studia bohoslov v Praze byl vysln v r. 1935 svm adovm pedstavenm opatem DOMINIKEM PROKOPEM na tlet studium do ma na benediktinskou univerzitu, kde byl vychovn v duchu politiky Vatiknu. V r. 1938 se vrtil z mskch studii do SR a v tme roce ve vku 25 let byl jmenovn pevorem bevnovskho kltera. V r.1947, kdy mu bylo 34 let, opatem tho kltera. Opasek vdl, e pape jako absolutn vldce nestrp ve sv hierarchii nikoho, kdo neposkytuje pmou organizan pomoc clm Vatiknu. Pi vslechu vypovdl, e touil po vy hodnosti, proto se zapojil do boje proti lidov demokratickmu zzen v eskoslovensku a velmi aktivn spolupracoval s jeho nepteli a odprci doma i v zahrani. Opat Jan Opasek - eholnm jmnem ANASTS - se zodpovdal za velezrdnou a pionn innost ped sentem sttnho soudu v Praze v listopadu 1950 v devtilenn skupin obalovanch, vznamnch vatiknskch pion, z nich 2 obvinn, PhDr. STANISLAV ZELA, svtc biskup a generln vik arcidiecze olomouck, PhDr. JOSEF IHK, prelt arcijhen metropolitn kapituly sv. Vta v Praze, byli leny nov tajn vatiknsk hierarchie vytvoen v systmu tzv. fakult, tj. plnch moc, o nich se zmiuji v pedchozm textu. Jan Opasek svou velezrdnou a pionn innost ve veejnm jednn ped sentem sttnho soudu v plnm rozsahu doznal. Vzhledem k asovmu odstupu pouki jen na nejdleitj seky jeho protisttn innosti. V r.1945, po svm jmenovn opatem, navtvil v listopadu m a byl pijat ve slyen papeem Piem XII. V tomto slyen sdlil papeovi informace o pomrech v SR, zejmna o nkterch opatench uinnch v zjmu vnitn bezpenosti sttu, a souasn poukzal na vci, kter ohrouj politickou a hospodskou moc vysokho klru v eskoslovensku. Pape Pius XII. mu dal na srozumnou, e v boji proti uskuteovn socialismu v SR nebude crkev na zem republiky osamocena. Pi tto nvtv ma byl Opasek pijat jednotliv tak dalmi vznamnmi vatiknskmi initeli, neptelskmi vi republice, a to: TARDINIM, MONTINIM, PASSETIM a kardinlem MICAROU, kterm sdlil stejn zprvy jako papeovi. Od kadho z nich obdrel pkazy a smrnice, aby crkevn hodnosti rozvraceli budovn socialismu v eskoslovensk republice. Obdobn pijet se konala vdy, kdy Opasek navtvil m, co podle nho bylo celkem 5x v obdob 1945 - 1949. Pi svch nvtvch v m vedl t jednn s dalmi initeli. Napklad s FIDELISE DE STOTZINGENEM, opatem primusem benediktinskho du, od kterho ji za sv prvn nvtvy ma v r.1945 dostal pkaz shromadovat a do ma zaslat pionn zprvy. Tento pkaz Opasek plnil. K dalm patili Monsignore BAFILE, kter byl jednm z vedoucch initel vatiknsk pionn sluby, a PREEREN, chorvatsk jezuita, kter dil pionn slubu jezuitskho du pro eskoslovensko a ostatn slovansk zem. Opasek ml tak spojen na Vatiknsk rozhlas, kde pi nvtvch sdloval liv a pomlouvan informace Karlu FOTOVI, kter je jako hlasatel vatiknskho rozhlasu

90 pouval k vysln do SR. V mezidob nvtv ma Opasek pedval pionn zprvy pmo na papeskou INTERNUNCIATURU v Praze nebo je zaslal prostednictvm italskho a francouzskho velvyslanectv v Praze. Spolupracoval takt s belgickm obanem YVESE BEAUJEANEM, kter v SR psobil jako novin a kterho vyuval k zasln pionnch zprv emigrantm eskoslovenskho pvodu psobcm v Anglii - Peroutkovi a Brukovi. V dob norovch udlost se zapojil do akc zamench na podlamovn dvry obyvatelstva, zejmna katolk, k eskoslovensk vld a jejmu socialistickmu programu. Obdobn se zastoval protisttn innosti ileglnch skupin orelskch, pipravujcch kontrarevolun pu. Spolupracuje s leny zkodnickho spiknut M. Horkovou, J. Nestvalem, P. Zenklem a doktorem Ripkou, pro kter byl spojkou mezi nimi. Byl v zkm spojen s praskm arcibiskupem Beranem, kter znal jeho protisttn innost a umonil mu navzat spojen s polskmi kardinly HLONDEM a SAPIKEM, kte byli organiztory odporu proti lidov demokratickmu zzen v Polsku. Jako vyetovatel Opaska musm po pravd ct, e jmenovan o svm neptelstv k SR vypovdal ped sentem sttnho soudu velmi podrobn a jeho doznn pi veejnm procesu bylo kajcn a upmn. Rozsah jeho neptelsk innosti a zejmna dlouholet spojen s nejvznamnjmi pedstaviteli vatiknsk politiky a dalmi vedoucmi initeli Vatiknu, od kterch dostval pkazy a smrnice k boji proti eskoslovensku, prokazuj, e v t dob byl opat Opasek nejvznamnjm vatiknskm agentem v SR. V tto souvislosti chci upozornit na jeho posledn slova v zvru procesu. Poznamenal jsem si je a mm je jako vzpomnku na jeho vyetovn. Dle mho nzoru prokazuj charakter lovka, kter si s odstupem asu uvdomil, jakou patnost provdl. Posledn slovo opata Jana Opaska: Za svho vyetovn pemlel jsem o sv protisttn velezrdn a pionn innosti, kterou jsem provdl, a o j podobn innosti katolick hierarchie v naem stt. Povauji za svou povinnost, abych ekl svj dnen nzor na vlastn innost zvlt tm nkolika tiscm vcch a kn, kte m znaj jako oddanho sluebnka vatiknsk politiky. Jist je, e jsem mohl udlovat svat svtosti, e jsem mohl hlsat slovo Bo vcm a e jsem mohl vyuovat pravdm Kristovm. Msto toho jsem vak slep poslouchal tvavch pkaz Vatiknu. Pkaz, kter rozvracej n stt a stav ns proti vlastnmu nrodu, pkaz, kter nejsou myleny ku prospchu pracujcho lidu tohoto sttu, ale ku prospchu bohatc a koistnk svta kapitalistickho. S hanbou musm doznat, e my, pedstavitel katolickho ivota v naem stt, jsme velmi asto zamovali tento prospch s nboenstvm. Ve slep poslunosti politickch pkaz Svat stolice pracovali proti republice, msto abychom piloili sami ruku k dlu. To byla cesta bohuel cel katolick hierarchie v naem stt. To byla i cesta moje. Byl bych vru rd, kdyby m slova mohli slyet ti, kdo d katolickou crkev v naem stt." Posledn slova opata Opaska na soudnm procesu prokazuj, e jm provdn neptelsk innost nebyla vykonstruovan a jeho vyetovn nebylo vynucen nsilm, jak se jet dnes kiv, tendenn zamen zprvy v na spolenosti. Jan Opasek byl odsouzen na doivot. Pozdji mu byl trest snen a on byl proputn z vazby. V r. 1968 ml odejt do Rakouska a zpt do republiky se ml vrtit po pevratu roku 1989. Pokud vm, nikdy proti svmu vyetovateli pomlouvan a s nenvist nevystoupil. V pedn sti ,,Svdectv" se zmiuji o tom, e Opasek ml ke mn uritou dvru a e dolo k vzjemnmu sblen. Tuto skutenost chci potvrdit nsledujcm ppadem. Vkon trestu vykonval Opasek ve vznici v Leopoldov na Slovensku. Zde byl v urit dob podn 2 pslunky s. rozvdky o uritou informaci s vazbou na vatiknskou pionn

91 centrlu. Odmtl s nimi hovoit. S ohledem na dleit poadavek bylo rozhodnuto, abych s nm v dan vci jednal j osobn. V ptelskm rozhovoru odpovdal na kladen otzky a na mj poadavek ve psemn zpracoval a podepsal. Dnes u mohu ci, e se jednalo o podrobn popis organizan struktury a kdrov obsazen jednotlivch pionnch slueben crkevnch d, kdy kad d ml vlastn pionn sluebnu s nvaznost na hlavn centrum vatiknsk pione. Dle byl zpracovn popis msta, plnek umstn jednotlivch pionnch objekt. Po ukonen vyetovn opata Opaska jsem byl 1.listopadu 1950 jmenovn nelnkem oddlen v sektoru B Hlavn sprvy vyetovn STB a v tto funkci psobil do 1. 8. 1956, kdy jsem byl peazen na prvn sprvu MV. Koncem roku 1950 jsem byl zaazen do vyetovacho tmu nov vznikajcho sektoru A, kter pracoval na odhalen neptelsk innosti protisttnho spikleneckho centra v ele s Rudolfem Slnskm. Po zaten uritch osob jsem pomhal pi vyetovn nkolika z nich, mezi ktermi byl nap. Artur LONDON, bval nmstek ministerstva zahraninch vc. Pozdji jsem pevzal zatenho JUDr. Gustava HUSKA. Vslech se tkal jeho styk a innosti v dob slovenskho faistickho sttu a innosti slovenskch buroaznch nacionalist. Po urit dob JUDr. HUSKA pevzali slovent pslunci STB. Mm nejvtm pekvapenm bylo, e jsem pevzal k vyetovn Karla VBA, do zaten mocnho lena na stednm sekretaritu, lena zpravodajsk a bezpenostn komise sekretaritu V KS, nmstka ministerstva Nrodn bezpenosti, politika, kter dosud zasahoval do vyetovn a na poradch s nmi vyetovali byl v jednn velmi hrub. Tedy osoba s nesmrnou politickou a bezpenostn moc. Dalm pekvapenm pro m byla zmna jeho chovn, kdy jsem pistoupil ke konkrtnmu vslechu zamenmu na jeho vznn v koncentranm tboe v SACHSENHAUSENU. Vyzval jsem ho, aby podrobn vypovdal o sv kolaboraci a spoluprci s nacisty. Tento postup jsem volil proto, e jsem ml urit informace o jeho zrad na zklad vpovdi svdka, jinho vzn tbora, jeho dopis z roku 1945 byl nalezen v archvu sekretaritu V KS. Pojednou nebyl pede mnou vemocn Karel vb, jak jsme ho znali, ale posmutnl lovk, kter po urit dob tichm hlasem svou kolaboraci s nacisty doznal. Piznal, e tak inil proto, aby si zajistil urit vhody a pze veden nacistickho tbora, co vedlo k tomu, e mu byla svena pisluhovask funkce stolovho a pozdji i vy funkce, kter mu umonily okrdat spoluvzn na strav, co provdl, i kdy byl jimi za to oteven kritizovn. Na moji otzku, zda o sv kolaboraci uvdomil KS, sdlil, e v roce 1945 stn informoval R. Slnskho, kter mu ekl, e o tom v, nebo o kolaboraci obdrel dopis od jeho spoluvzn. Pes tuto skutenost Slnsk podal vba, aby mu psemn popsal, eho se v koncentranm tboru dopoutl. vb Slnskho poadavek splnil a pedal mu psemn doklad o sv kolaboraci. Slnsk nepodnikl vi vbovi dn postih a pozdji jej dosadil do veden bezpenostn funkce na sekretaritu V KS, pi em si vyhradil, e vechny zleitosti vyplvajc z vkonu tto funkce bude vb projednvat vhradn s nm. Z vpovdi vba vyplynulo, e mu bylo jasn, e Slnsk sleduje v KS vlastn politick cle a on se stv jejich vdomm vykonavatelem. Na moje vyzvn pak vlastnorun napsal a podepsal vpov v dan zleitosti. Jednalo se o vnou a dleitou vpov k osob Slnskho, kter byl dosud ve vysok stranick a vldn funkci. Proto jsem ji okamit pedal jistmu sovtskmu poradci prostednictvm svho ptele a kolegy, jen byl s nm v dennm pmm styku. Tm bylo znemonno vyzrazen vpovdi do rukou Slnskho. vb pot podrobn doznval protisttn innost, kter v souhrnu spovala v tom, e zajioval ochranu neptelskho centra, neodhalen jednotlivch len a vech neptelskch skupin, kter byly vyuvny Slnskm v rmci protisttnho spiknut k zajiovn jeho mocenskho postaven.

92 Koncem dubna 1951 jsem v dsledku tkho zrann pi vkonu sluby (zstel stepinou tonho grantu, poruen hrudnho koe a plic, komplikovan zntem osrdenku a znanmi poruchami nervov soustavy) skonil vyetovn Karla vba a za m ho pevzal jin kolega. Po zruen ptimsn pracovn neschopnosti jsem se vrtil zpt do sektoru B a pracoval na kolech, kter byly mmu oddlen stanoveny, a nkdy pomhal pi vyetovn ppad v rznch oblastech republiky. V letech 1954-6 jsem absolvoval na prvnick fakult Karlovy univerzity v Praze dvoulet kurs lidov demokratickho prva pro vedouc pracovnky ministerstva vnitra. V srpnu 1956 jsem nastoupil na 1. sprvu MV a vykonval stanoven koly. V roce 1960 jsem byl vyrozumn nelnkem sprvy, e jsem byl vybrn MV do skupiny pslunk SNB, kter m odlett na Kubu a tam pomhat kubnskm soudruhm. Povaoval jsem to za est. Spolen se skupinou 10-12 vybranch pslunk z rznch tvar SNB jsem absolvoval 3msn celodenn vuku panltiny a v zvru ped komis spn sloil zkouku. Pozdji, v dob skonen ppravy na odlet, jsem byl vyrozumn, e n odlet se ru. Dvodem bylo jeho neustl oddalovn ze strany veden naeho sttu, co pimlo Fidela Castra k tomu, e se obrtil na N. S. Chrueva, a ten na Kubu okamit vyslal sv bezpenostn pracovnky. Osobn jsem byl zklamn, rd bych pomhal kubnskm soudruhm k obran jejich vlasti, ale chpal jsem rozhodnut Fidela Castra, nebo to bylo v dob politickho napt a tak zanedlouho dolo ke znm agresi USA proti Kub. Vrtil jsem se k plnn kol na 1. sprvu MV. Po esti letech mho psoben na 1. sprv MV mi v listopadu 1962 nelnk oznmil, e na zklad rozkazu ministra trougala jsem byl ze slueb MV proputn a musm okamit opustit pracovit. ekl mi, e obdobn se postupuje i v jinch tvarech SNB s tm, e pslunci se mli dopustit poruovn zkon pi vkonu sv funkce. Nelnk se se mnou rozlouil, umonil mi rozlouen s kolegy, kte nechpali, co se dje, a j po odevzdn zbran a dalch vc v klidu opustil pracovit. Tento zpsob odchodu byl zejm ojedinl, nebo jak jsem pozdji zjistil, vude jinde byli pslunci po seznmen s proputnm ihned eskortovni dvma ozbrojenmi pslunky SNB z pracovit, ani by se mohli rozlouit se spolupracovnky. Mn bylo zakzno pracovat v uritch oblastech a pijmout pracovn pomr tam, kde byl jen nznak toho, e bych mohl pijt do styku s cizinci. Akoli jsem ovldal panltinu, nemohl jsem pracovat nap. v edoku. (Pitom zde bylo zamstnno nkolik osob dve trestanch.) Dodnes jsem vden svm bvalm kolegm z krajsk sprvy MV Praha, kte mi pes zkaz pomhali s nstupem do novho zamstnn. Je pravda, e s nmi proputnmi, kte si nejsou vdomi poruovn zkon, vrn a spolehliv slouili sv vlasti, se v uritm obdob zachzelo nespravedliv. Vidm v tom zatek ppravy uritch skupin osob na dn v r. 1968. To potvrzuje i skutenost, e jsem byl v letech 1963-4 sledovn a provokovn amnestovanm americkm agentem, kterho na mne nasadili. Ihned po proputn v r. 1962 jsem se odvolal k V KS a k prezidentu republiky s. Novotnmu, ktermu jsem v dopise souasn popsal svoji innost v bezpenosti, rozvedl pouvan metody a odmtl tvrzen o poruovn zkona z m strany. Poukzal t na protisttn innost Karla vba a Artura Londona a vyvracel tvrzen o vykonstruovn vpovdi. Tak jsem poukzal na to, e na jedn stran jsou rehabilitovni zloinci, o jejich trvajcm neptelstv k SSR nen mon pochybovat, a na stran druh hromadn proputno mnoho pslunk SNB vetn tch, kte v noru 1948 aktivn odhalovali a vyetovali leny protisttnch skupin, pipravujcch za pomoci Zpadu ozbrojen kontrarevolun pu, mezi n patm i j. Na dn sv odvoln jsem nedostal odpov. Jsem toho nzoru, e nebylo prezidentovi pedno. e takov situace byla, potvrzuje Antonn Novotn v knize Exprezident", v n

93 mluv o tom, e v danm obdob o mnoha vcech nebyl informovn. Teprve pozdji, asi zatkem r. 1964, jsem byl pedvoln do budovy V KS ke 2 komism pro pehodnocovn soudnch proces, co jsem chpal jako dsledek svho odvoln v prosinci 1962. Dnes ji nevm, zda se jednalo o komisi Pillerovu nebo Kaplanovu (kter pozdji emigroval na Zpad. Asi vdl pro.) Byl jsem dotazovn k ppadu Karla vba, Artura Londona a dalch osob. V tto souvislosti chci upozornit, e jsem vyetoval mnoho osob protisttn innch, ale dotazy komise se tkaly vyjma Karla vba vdy jen osob idovskho pvodu. leny pehodnocovac komise nezajmalo m stanovisko k protisttn innosti vba, Londona a dalch. K mmu sdlen, e jsme pi vyetovn vyuvali i dokumenty o jejich neptelstv z archivu V KS, se vyjadovali, e jde o materily nevrohodn, kter jsme pouvali k vykonstruovn soudnch proces. To dokazuje, e komise pomjela tyto dokumenty a dkazov materily svdc o neptelsk innosti souzench osob. Naproti tomu se snaili vnutit mi piznn, e jsme pi vyetovn poruovali zkony, falovali a upravovali vpovdi vyetovanch, piem nikdy nepedloili dn dkaz, e tomu tak bylo. Pamatuji si, e pi jednom mm vslechu se v komisi objevil kolega, kter byl v 50. letech rovn vyetovatelem. Jeho jmno si ji nepamatuji. Byl men, silnj postavy, pod nosem knrek a neustle kouil dmku. Chtl, abych ekl pravdu o zpsobu vyetovn. Kdy jsem reagoval slovy: ekni ty, kter jsi byl jednm z ns, jak jsi protokoly upravoval; dobe v, e nic takovho se nedlalo!" Odeel a vce se v komisi neobjevil. Z celkovho jednn ped komis pro pehodnocovn soudnch proces jsem nabyl pesvden, e nen zjem o objektivn zjitn pravdy, ale naopak, e je snaha prokzat, e proces Slnsk a spol. byl vykonstruovan bezpenost. Pitom stailo, aby odpovdn osoby svdomit prostudovaly vechny materily zskan vyetujcmi orgny SNB, a to jednak vpovdi svdk, piznn astnk zen, psemn materily a jin dkazy o trestn innosti jednotlivch len zkodnickho centra Slnsk a spol., kter ve znanm rozsahu byly uloeny v archivu V KS a byly k dispozici pslunm vyetovatelm. Tak by se prokzalo, e nejde o vykonstruovanou innost, ale o pravdivou a dkazy prokzanou innost proti republice, jak tak jednotliv vyetovan pi soudnm procesu doznali. Pokud jde o provedenou rozshlou rehabilitaci soudnch proces, jsem pesvden, e byla vyvolna pod uritch tlakem dosud neodhalench neptel. Ti zstali skryti do pozdj doby a pi vhodn pleitosti psobili k oteven rehabilitac, jak prokzal mimo jin rok 1968. Tato moje slova ble osvtluje Antonn Novotn, kter v 1. dlu knihy Exprezident" na stran 128 uvd: Procesy nebyly inscenovny dogmatiky, ale zavinny politikou sionist a intrikami tajnch slueb Zpadu. Co jim nebylo dokzno v dob proces, osvtlil dokonale rok 1968. Vichni sionist, kte procesy peili, se stali nejvtmi njezdnky na socialistick zzen v eskoslovensku. Proto se nememe po lekci, kterou dlnick td v dob socialismu s lidskou tv" revisionismus udlil, dvat na procesy jinak ne jako na obranu lidov moci." Dle na str. 129 teme: Je nutno si uvdomit, e vude, kde dolo k doasnm ztrtm komunistickch pozic ve prospch liberalismu a revisionismu, dolo k bleskov rehabilitaci odsouzench za peiny proti socialistickmu sttu. Takov oistn neme znamenat, e lo o ob nespravedlnosti proletaritu, protoe se brzy ukzalo, e jejich rehabilitaci prosazovali ti, kte se podleli na jejich inech, ani byli odhaleni. Proto je po letech znovu nalzme v ele kontrarevolunch akc." S ve uvedenm hodnocenm Antonna Novotnho pln souhlasm, nebo v celm svm rozsahu odpovd mmu nzoru na postup pi rehabilitacch v eskoslovensku a na udlosti, kter probhaly v roce 1968. Pokud jde o tzv. politick procesy, musm ct, e dosud nebyly objektivn zhodnoceny. V dosavadnch hodnocench pevauj jednostrann, neobjektivn, negativistick interpretace, v nich jsou vyetovatel leni jako zloinci snac se dostat za kadou cenu z

94 vyetovanch doznn. A to nen pravda! Po pevratu v r. 1989, kdy sttn moc pela do rukou stoupenc kapitalismu, se neustle nepravdiv a hrub napad dvj sttn zzen. Prostednictvm tisku, kter je v cizch rukch, v eskm rozhlasu a pedevm v esk televizi se pisluhovai kapitalismu sna pronikat do mylen oban, zejmna mlad generace, a vsugerovat jim, e doba budovn socialismu, pedevm 50. lta, byla dobou temna, totality, nsil a komunistickho tlaku. Vbec se vak neobtuj vysvtlit, co si pod pojmem KOMUNISMUS" pedstavuj. A ten KOMUNISMUS" ve skutenosti ani u ns ani nikde ve svt zatm nebyl! Jako pamtnk tto doby, kter ji velmi dobe poznal, nemohu souhlasit se livm tvrzenm stoupenc kapitalismu. Proto se ve svm Svdectv" snam objasnit mnoh skutenosti, kter se staly, jak se postupn vyvjely v t dob, kterou mlad generace nezaila, a proto snadno pijm nzor novodobch falzifiktor djin. My, star, si mozky vymt nenechme, protoe jsme byli svdky a astnky toho, jak to skuten bylo po cel obdob od skonen druh svtov vlky a po souasnost. Proto ve Svdectv" konkrtn poukazuj mimo jin na to, kdo, co, kdy, kde, jak, m a pro rozbjel ji krtce po osvobozen v kvtnu 1945 nov se tvoc lidov demokratick eskoslovensko. V 50. letech minulho stolet nenajdeme jen zpory. Ihned v kvtnu 1945, po osvobozen eskoslovenska Rudou armdou, zaali oban s velkm silm a pracovnm nasazenm odstraovat stopy vlky; stavli nov tovrny, pracovali usilovn na brigdch, vytvoili se podmnky pro lep ivot pracujcho lidu v na zemi. Oban dali dvru KS, kter ve volbch do stavodrnho nrodnho shromdn v r. 1946 obdrela v eskch zemch kolem 40% hlas a celosttn 38% a vyhrla tak volby. Spolu se sociln demokratickou stranou zskali v Nrodnm shromdn vtinu hlas, nad 50%. Soudruh Klement Gottwald jako ministersk pedseda sestavil novou vldu podle volebnch vsledk, tedy se zstupci vech tehdejch politickch stran. Vechny se toti jet v emigraci zavzaly plnit Koick vldn program, obsahujc irok sociln zmny vetn znrodnn prmyslovch a pennch gigant. stavodrn nrodn shromdn v ervnu 1946 pijalo jednomysln budovatelsk program nov vldy a ji v prbhu tho roku dolo k postupn konsolidaci vnitnch a zahraninch pozic lidov demokratick republiky. Vroba v prmyslov a zemdlsk oblasti zaznamenala znan pokrok. To se nelbilo oponentm z ad zrdn reakce, kte chtli obnovit kapitalismus v pedvlen podob; proto maili prci vldy, a nakonec v noru 1948 v n zastoupen zrdn ministi podali demisi. Jak znmo, prezident republiky Dr. Bene rozhodl tak, jak mu ukldala stava. Pijal nvrh Klementa Gottwalda na doplnn ministerskch kesel a nov vlda a Obrozen Nrodn fronta, kter zskala 89% hlas, mohly pokraovat v kolektivn prci na cest k socialismu. Je teba popravd ct, e nor 1948 je nutno pokldat za vtzn proto, e v jeho dnech zvtzilo pojet Nrodn fronty jako svazku dlnk, rolnk a pracujc inteligence, svazku pracujcho lidu mst a venkova pod vedenm KS. Proto neustl tvrzen, e lo v noru 1948 o pu KS, je mnohokrt opakovna le, kterou ji veejn vyvrtil nejaktivnj antikomunista Pavel TIGRID - Schnfeld, kter se od r. 1948 podlel na vem, co bylo nameno proti novmu eskoslovensku. V noru byla tak uvolnna cesta k rychlejmu postupu k socialismu. Nebyla bez obt, nebo mla sv odprce a velmi aktivn odborn vycvien neptele, kte se snaili nejzkenjmi zpsoby zvrtit nastoupenou cestu s clem obnoven kapitalismu. V tom spatuji onu druhou, zpornou strnku obdob 50. let. Na nae zem zaali ilegln pes s. hranice a ve znanm potu pechzet rzn agenti z oldu kapitalistickch rozvdek. Jen v prbhu r. 1950 zatkly orgny ministerstva vnitra pes 1.200 agent, kte v eskoslovensku provdli pion, sabot, teror, vrady a jinou neptelskou innost. Tch vrad bylo opravdu mnoho. lo nejen o pslunky SNB a Pohranin stre (pi styku s odprci

95 socialismu zahynulo na pt set tchto statench obrnc vlasti), ale o obany, kte poctiv, obtav a pkladn pomhali budovat socialismus v na zemi. Velmi vn situace byla na sttn hranici, kde zvlt v obdob studen vlky dochzelo k mnoha dramatickm a tragickm udlostem. Boj o zelenou hranici byl vdy bojem nesmiitelnm. lo o boj v prvn frontov linii, o zpas na ivot a na smrt. Fakta potvrzuj, e v hrdinnm boji pi znekodovn agent pilo o ivot pes 300 obrnc na vlasti. Jednm z nich byl i poruk Vclav HORVTH z Pohranin stre Suice, kter 6. 11. 1959 padl hrdinnou smrt pi sthn vojenskho zbha. Jeho vrahem byl vojn ANDA ze skupiny zavdnch novk pohranink, kter se krom velezrady dopustil tak vrady. Krtce pot utekl do USA. Po letech, kdy jako turista navtvil SSR, byl na hraninm pechodu zaten a odsouzen ke 13 letm vzen. Po pevratu v roce 1989 byl vrah ANDA bvalm prezidentem Vclavem HAVLEM za svj vlastizrdn in omilostnn a uznn za hrdinu! Takovch hrdin" bylo mnoho. Pat k nim dal vrazi z 50. let. Dne 10. ledna 1952 byla zavradna funkcionka MNV Chrstn Anna KVOV, a to teroristy protisttn skupiny veden Antonnem LANDSTOFFEM. Ten zastelil KVOVOU pistol rnou do ela u hromady klest v lese u Miroovic. Jmenovan byla lenkou KS, zakladatelkou jednotnch zemdlskch drustev na okrese Kutn Hora. Velmi inorod se podlela t na prci MNV ve Smrku. Za obtavou innost pro lidi a svou vlast ji nkte neptel nenvidli, a proto musela zemt rukou vraha, kter je oslavovn jako hrdina. Snad nejbrutlnj vrady a dal teroristick iny byly proveden skupinou brat MAN, jejm aktivnm lenem byl i Milan PAUMER, ijc od r. 2001 v R. V roce 1951 zavradili 2 pslunky SNB, 12. -13. 9. 1951 na stanici SNB v Chlumci na Cidlinou mladho strmistra Oldicha KAKA, 27. - 28. 9. 1951 na stanici SNB v elkovicch tbnho strmistra Jaroslava HONZTKA. Oldich KAK dostal nejdve od CTIRADA MANA 2 rny ocelovou ty na ztylek a pot utril 3 stely od Josefa MANA. Jaroslav HONZTKO byl nsiln odzbrojen, ommen chloroformem a pot mu Ctirad MAN podzl skautskm noem hrdlo. O rok pozdji - 2. 8. 1952 - banda MAN pepadla automobil, kter vezl penze na vplatu zamstnanc nrodnho podniku KOVOLIS v Hedvikov, a zavradila vrchnho etnho Josefa ROSICKHO, kterho zastelil Josef MAN. Gangstersk pepad vynesl podle policejnho protokolu bratrm MANOVM a jejich kumpnm stku 882.923 Ks. 7. 9. 1953 v jednom dni zaplila teroristick skupina MAN u silnice Krom Vykov stohy slmy. Pi nvratu z msta inu zranil Ctirad MAN lena pornho sboru J. LECINA, kterho zashl stelou do hrudnku a druhm projektilem mu vystelit prav oko. V zabjen zmnn banda pokraovala i v dob tku na Zpad, v jnu 1953 v NDR zastelila 4 tamn policisty. Je otesn, e po pevratu byli takov lid jako brati MANOV na zklad zkona o protiprvnosti komunistickho reimu prohleni za hrdiny a jejich iny za hodn cty. Je otesn, e se i v naich zkonodrnch sborech mezi poslanci a sentory nachzej jejich obdivovatel. Pat mezi n nap. pedseda sentu MUDr. Pemysl SOBOTKA, sentoi Jaromr ttina, Martin Mejstk a premir vldy R Miroslav Topolnek, pedseda obansk demokratick strany. Vrazi Manov jsou opakovan navrhovni na sttn vyznamenn a Miroslav Topolnek pi sv nvtv v USA pedal J. Manovi premirskou estnou plaketu! Stal se tak prvnm eskm politikem, kter se veejn pihlsil k zabjen a vradn. Ano takovto lid se v esk republice dostali na politick vslun a opt rozhoduj o ns bez ns. Dnes ji vme, e se vlda nevrtila do rukou lidu tto zem, ale do rukou bezcharakternch lid.

96

Pokud se v tom vem ji nkdo z Vs zan trochu ztrcet, pipomenu tu, za co vlastn vichni ti poctiv dob komunist bojovali a umrali a co, e to vlastn ten komunismus je:

Komunismus preferuje spoleensk vlastnictv a kolektivismus jako nejdleitj a nejefektivnj zpsob fungovn spolenosti. Preferuje dleitou roli sttu a podizuje tomu i pojet spravedlnosti. Pesto rozhodn nelze ci, e by komunismus bagatelizoval osobn svobodu a odmtal existenci osobnho vlastnictv. Co vak komunismus odmt uznvat urit, to je spoleensk nutnost tdnho dlen spolenosti, danho nrodnost, rasou, vyznnm, rodem, povolnm a majetkem. Hlavnm principem komunismu je zsada "kad pracuje podle svch monost, kadmu se dostv podle jeho poteb". Nelze tud ani nhodou ci, e takov systm by byl z definice nedemokratick nebo antihumnn, ale prv naopak je a nekriticky humanistick, ponvad pedem a beze zbytku pot s ideln uvdomlmi a zrove ideln poctivmi obany takovho sttu. Komunismus navc odmt ideologick revize a z praktickch dvod, danch realitou ivota, je pesvden, e cl komunismu se mus uskutenit pomoc pechodn politick fze, fze socialismu, piem bude zohlednno, e lid jet nejsou ideln v politick vysplosti a obansk poctivosti. Pvodn princip teoretickch zsad komunismu je proto ped-definovn tak, e kad bude pracovat podle svch monost a kadmu bude nleet odmna za prci podle jeho zsluh o prospch spolenosti. Praktick forma takto realizovan vldy je pak nazvna jako socialistick demokracie.

Tho roku, jako soudruh Stalin, dne 14 bezna 1953 zemel i prvn dlnick eskoslovensk prezident Klement Gottwald. Tato stran dvojit ztrta komunistickch bojovnk ze star gardy zashla cel hnut jako blesk z istho nebe. Na rozdl od Sovtskho Svazu, vak na Gottwaldovo msto nenastoupil prozatm dn zrdce a revizionista, ale poctiv soudruh, Gottwaldv dlouholet spolupracovnk a kamard, soudruh Antonn Zpotock. Jako prezident republiky vce mn pokraoval v Gottwaldov marxistick linii veden strany a sttu a ve sv funkci setrval a do sv smrti v Listopadu 1957. Jako dva pklady jeho vldy uveme jeho ujitn, e kdokoli me dle sv svobodn vle vystoupit ze zemdlskch drustev, co nkte vyuili, i kdy pozdji se vtinou jet rdi vrtili zptky a mnov reforma, pomoc kter zatoil se zbytky lichv a odstranil inflaci.

97

Antonn Zpotock se narodil roku 1884 v Zkolanech. Byl synem krejho a levicovho novine Ladislava Zpotockho a Barbory Dolejov. Vyuil se kamenkem a byl jednm z tch, kte se odtrhli od sociln demokracie, kam jako mlad vstoupil a pidal se tak k zakladatelm KS. Za vlky byl nacisty zaten a vznn v koncentranm tboe. Po vlce stl vrn po Gottwaldov boku a do jeho smrti.

98 Zstame chvli u ESKOSLOVENSK politiky a ped tm, ne se vrtme k dn ve svt, se podvejme na nstupce Antonna Zpotockho ve funkci prezidenta republiky Antonna Novotnho. Antonn Novotn se narodil 10 prosince 1902 v Praze Letanech. Pochzel z chud zednick rodiny a vyuil se strojnm zmenkem. V roce 1921 vstoupil do KS a po jejm rozputn v roce 1938 pracoval jako dlnk ve vysoansk Vele.

99

Ani Antonn Novotn se jet pli neodchlil od marxistick linie veden strany a sttu, i kdy pod vlivem tlaku z Moskvy musel propustit nkter vznn neptele socialismu, co se pozdji krut vymstilo, kdy se pokusili o pevrat ve stt. Za jeho prezidentovn se eskoslovensko pejmenovalo z eskoslovensk lidov republiky na eskoslovenskou socialistickou republiku. Vyhlsil pln vtzstv socialismu v zemi a ukonen procesu pechodu na beztdn spolenost. Jako prvn z adujcch prezident, se nechal oslovovat soudruhu, ne pane prezidente. Po nstupu do funkce si snil plat. Zpotku podporoval liberalizaci spolenosti a pluralitu nzor, dokud neobjevil skrytou snahu nkterch skupin v umleckch a politickch kruzch o zvrcen socialistickho procesu v zemi. Velice se ho dotkli tzv. Strahovsk udlosti vroce1967 a marn se pokusil na vysokch kolch najt shodu se studenty, kte ovlivovni hlavn tzv. nezvislmi umlci poadovali rozputn lidovch milic a nvrat k soukrommu vlastnictv. Proto se pokusil cel proces zvrtit a zabrnit tak revizionistick klice ve stran a neptelm socialismu v nstupu k moci a znien vsledk snahy poctivch komunist od vzniku KS do souasnch dn. Byl vak svmi stranickmi nepteli a politickmi rivaly nejdve odstrann v roce 1967 z funkce prvnho tajemnka V KS a v beznu roku 1968 donucen rezignovat i na post prezidenta republiky. Zemel v lednu 1975 ji zcela mimo politick dn v zemi.

Sovtsk Svaz.

Nastalo ern obdob vldy revizionistickch zrdc a oportunist, hlsajcch ideologii relnho socialismu, kter ji mla s marxismem a opravdovm komunismem pramlo spolenho. Doba vytven sloitho stranickho apartu a vytven nov, tentokrt rud smetnky a lechty, doba odcizovn se komunistick strany s normlnmi prostmi lidmi!!!!! Zamysleme se vak nad tm, pro se revizionistm nepovedlo zniit socialismus v Evrop ji tenkrt, nbr a o dvacet let pozdji Tehdy toti jet natst ili v zemch socialistickho bloku komunist ze starch revolunch as, kte se revizionismu postavili. V SOVTSKM SVAZU, kde nkaza revizionismu po nstupu Chruova zaala, to byl pedevm Vyacheslav Molotov, bojovnk a komunista, kter stl od prvopotku po boku Lenina a Stalina a proel ohnm revoluce, obansk vlky, bojem s intervennmi vojsky kapitalistickch zem i vlkou s nacisty. Molotovova stranick klika, mla velkou moc a podporu ve stran a do roku 1957, ne byla revizionisty, opatrnky a zrdci odstavena od moci, nikoli vak tak pln od vlivu. Molotov byl stle pro velkou st nroda HRDINOU, take ho nebylo snadn umlet, nebo pln odstranit.

100 Mezi Molotovem a Chruovem stli jako nraznkov psmo lid kolem Leonida Iljie Brenva, ani revizionist, ani v pravm slova smyslu marxistit bojovnci Stalinova typu. Nejlep vraz, kter m napad na vyjden stylu politiky, kter prosazovali je STAGNTOI. LEONID ILJI BRENV

Brenv se narodil roku 1906 na Ukrajin, pochzel z rodiny ukrajinskho dlnka a v mld pracoval v zemdlstv. Za druh svtov vlky bojoval v rud armd a doshl hodnosti generlmajora.

101 Bojoval proti nacistm v drsnch podmnkch na Krymu a Novosibirsku. Podlel se i na osvobozen ESKOSLOVENSKA. Po smrti Stalina njakou dobu lavroval mezi Chruovovou a Molotovovou frakc ve stran. V roce 1957 pomohl Chruovovi odstavit Molotova a v roce 1964 se stal Chruovovm poradcem. Kdy vak zjistil, e Chruovova politika opravdu vede ve sv podstat ke zrad socialismu a pdu komunismu, rozmyslel se, a s podporou starho dobrho Molotova se mu nakonec podailo jet t rok odstavit Chruova navdy od moci i vlivu. Do veden sttu se tak dostala STAGNTORSK skupina: Poljanskij, Voronov, Kosygin, eljepi, Suslov a Podgornyj. V roce 1966 se pak Brenv stal generlnm tajemnkem strany a v letech 1977 a 1982 kdy zemel i pedsedou prezidia nejvyho sovtu. Leonid Ilji Brenv zvolil za svou politiku status quo, tedy politiku stagnace a udren souasnho stavu. Pravomoci rozdlil mezi sebe a sv stranick pznivce a o nkter vci se pli nestaral. Rozvoj ekonomiky, okomentoval vtou, e pokud se chtj mt lid jet lpe, mus vce a lpe pracovat. Jeho politika vi kapitalistickm sttm, byla politikou uvolovn napt, nevmovn se a rozdlen svta na dv nemnn sti. Vypracoval doktrnu, podle kter komunistick strany v rmci Varavsk smlouvy mli povinnost udret ve lenskch zemch komunistick reim. Na zklad tto doktrny, vstoupila vojska Varavsk smlouvy v roce 1968 do eskoslovenska. Dnes je tm zakzno rozvinout mylenku, kterou zastvaj i nkte lid, kte se pmo astnili dn v eskoslovensku v roce 1968, e vstup vojsk Varavsk smlouvy byl umle vyvoln a vyprovokovn antikomunistickmi silami a zpadnmi tajnmi slubami, za clem vyvolat mezi lidmi antipatii k do t doby ven a respektovan komunistick stran a k Sovtskmu Svazu. Antikomunist, veden cizmi tajnmi slubami, manipulovali s revizionistickmi loutkami z ad KS tak ikovn, a se situace dostala pesn tam, kam chtli. Dobe vdli, e Brenv sice rezignoval na svtovou revoluci a boj s kapitalistickmi stty, zkostliv vak brn komunismus v zemch socialistickho bloku a z tchto pozic nen ochotn ustoupit ani o p. Tak vdli, e opravdov porka komunismu v zemch socialistickho bloku nen mon, dokud budou v Sovtskm Svazu u moci stagntoi. Zaseli ale semnko rozkolu a nechali ho dvacet let klit a rozrstat se. Antikomunist tuto promylenou, ideologickou bitvu v roce 1968 vyhrli v eskoslovensku na pln e.

102 Po smrti Brenva v roce 1982 vystdali v Sovtskm svazu stagntory opt nepokryt revizionist, podporovan zpadnmi tajnmi slubami a skrytmi antikomunisty. V podivn rychlm sledu se na vedoucm postu Sovtskho svazu vystdali Andropov a ernnko, jejich podivn rychl mrt dodnes vyvolvaj dohady a konspiran teorie.

Po jejich smrti se dostal k moci pro kapitalistick zem ten sprvn mu. MICHAIL GORBAOVzrdce, kter rozbil ve, za co komunist pes sedmdest let bojovali, co vybudovali a uchrnili v boji ped kapitalistickmi i nacistickmi vojsky. Tento lovk zradil vechny komunistick idely ji zcela oteven a nepokryt a pedal vechny socialistick zem zpt do rukou svtovmu kapitalismu reprezentujcmu vldu soukromch dravch korporac a bank.

103 Lid ijc do t doby v socialistickch sttech se tak dostali zpt do otroctv vykoisovn pracujcch bohatmi jednotlivci, banki a korporacemi.

OPT V ESKOSLOVENSKU:

Mon se divte, e jsem peskoil vldnut Ludvka Svobody, Alexandra Dubeka, Gustava Huska a Miloe Jakee v eskoslovensk socialistick republice. Nebojte, nevynechm je, i kdy to co tu napi, se mnohm lidem asi nebude lbit.

104

Ludvk Svoboda byl prvnm komunistickm prezidentem, kter nebyl zrove vedoucm pedstavitelem strany, co byla nejspe chyba, protoe Svoboda by nikdy nenechal vci dojt tak daleko jako Dubek. Ludvk Svoboda byl prezidentem republiky zvolen po vynucenm odchodu Antonna Novotnho v beznu roku 1968. Akoli byl sten proreformn, na rozdl od Alexandra Dubeka neschvaloval mylenky na vystoupen eskoslovenska z RVHP (rada vzjemn hospodsk pomoci), ani z Varavsk smlouvy, co byl na rozdl od militantn severoatlantick aliance (NATO) pouze obrann vojensk pakt, zaruujc pomoc v ppad napaden lenskch stt. Byl tedy pro urit pokrok a zmny, rozhodn vak nebyl proti komunismu a socialismu.

Ludvk Svoboda se narodil na Vysoin roku 1895. Za vlky vedl hrdinn boj a vedl eskoslovensk armdn sbor v Sovtskm svazu v bojch od Buzuluku a po Dukelsk prsmyk.

105 Byl poslednm poctivm, estnm lovkem a hrdinou, kter vykonval prezidentsk ad v eskoslovensku. Kdyby bval mohl vce ovlivovat dn ve veden KS, kter tehdy fakticky dila stt, troufm si tvrdit, e by nikdy nedolo k vojensk intervenci vojsk Varavsk smlouvy na zem eskoslovenska. Leonid Brenv opakovan do Prahy vzkazoval, e chce slyet od veden komunistick strany eskoslovenska zruku, e zem nevystoup pedasn z Varavsk smlouvy (lenstv nebylo trval, vdy se po uritm obdob prodluovalo) a zruku, e v eskoslovensku zstane nadle socialistick reim. Leonid Brenv doslova ekl, e pokud budou tyto dv vci z eskoslovensk strany garantovny, me si KS pokraovat v zemi dle svou specifickou cestou. Tyto vci se nikdy v masmdich neprobrali a byly a jsou ped veejnost dodnes utajovny. Nen toti zjmu lid, kte stli za pevratem v roce 1989 a za udlostmi v roce 1968 (mnoz z nich byli v obou ppadech ti stejn), aby se veejnost dozvdla, e stailo tak mlo a vojska Varavsk smlouvy by na nae zem nikdy nevstoupila. Tato vojensk intervence je toti jejich dlouhodobou zbran proti komunistm, proto nechtj, aby vylo najevo, e byla vlastn zmrn vyprovokovan antikomunistickmi silami. Po vstupu vojsk na zem eskoslovenska to byl prv Ludvk Svoboda, kdo vedl pragmatick jednn se sovtskou stranou a nesesypal se jako Alexandr Dubek. Dky jemu bylo 99% vech cizch vojsk z zem eskoslovenska brzy staeno. Msto, aby se mu za tyto iny dostalo zaslouenho uznn, byl jako lovk, kter pli mnoho vdl, ikovn uklizen a po jeho odchodu z funkce prezidenta v roce 1975 a smrti v roce 1979 se o nm, ani jeho roli pi udlostech v roce 1968 prost nemluvilo.

106

Alexandr Dubek byl revizionismem posedl slaboch, kter se vdy, kdy si nevdl rady, nebo byl pod tlakem, rozbreel. Slep nsledoval Chruovovu zrdcovskou politiku. Byl tak zaslepen pocitem spasitelstv, e si ani nestail vimnout, jak se politick situace v Sovtskm svazu zmnila po nstupu Brenva k moci a svou krtkozrakost a ovlivnitelnost zavinil, e situace dola tak daleko, a na zem na zem vstoupila vojska Varavsk smlouvy.

107

Prezident Gustav Husk, nsledoval Brenvovu politiku ustrnut a stagnace, take za jeho vldy pomalu pokraovalo odcizovn komunistick strany od zbytku pracujcho lidu a klilo semnko odporu vi Sovtm zaset ikovn antikomunisty do mysli lid v roce 1968. Nutno vak ci, e se pokraovalo v siln sociln politice a vstavb prmyslu v echch i na Slovensku. ivotn rove v zemi stoupala, pouze agitace a politick prce s lidmi upadala a pracujc tak pomalu zapomnali, jak nelidsk a krut me bt kapitalismus.

Gustav Husk se narodil roku 1913 v Dbravce, dnen sti Bratislavy. Byl synem dlnka v kamenolomu. Za druh svtov vlky se postavil proti faismu a aktivn bojoval ve Slovenskm nrodnm povstn. Po vlce byl pznivcem a navrhovatelem pipojen Slovenska k Sovtskmu svazu. Pozdji vak deklaroval svou vrnost eskoslovensk republice.

108

Co se tk Miloe Jakee, generlnho tajemnka komunistick strany do roku 1989, byl to vvojem v Sovtskm svazu zmaten, revizionismem nakaen komunista, kter nsledoval Gorbaovovu zrdcovskou linii PRESTROJKY a do plnho konce. A do svho odvoln z funkce pi pevratu v roce 1989 nepochopil, co se vlastn dje a jak je situace vn.

109 Pro pedstavu velikosti a sly socialistickch zem v Evrop sem vkldm mapu stt tzv. Vchodnho bloku, sdruench v obrannm vojenskm paktu (Varavsk smlouva).

Sami vidte, e toto socialistick spoleenstv, bylo tak velk, vojensky siln a dky prodnm zdrojm v SSSR naprosto ekonomicky sobstan, e vojensky, ani ekonomicky jej nebylo mon porazit. Bylo rozbito zevnit, oportunistickmi blzny a revizionistickmi zrdci.

110 Pedkldm jet mapu svta, protoe nesmme zapomnat, e komunistick zem existovali i mimo tzv. vchodn blok a Varavskou smlouvu. Byla tu vojensky siln na s obrovskou lidovou armdou, dle Severn Korea, Vietnam, Kuba, Albnie a Jugoslvie, tedy komunistick zem, kter by se v ppad vojenskho konfliktu pidali na stranu Varavsk smlouvy.

111 KAPITOLA EST: NEEVROPSK KOMUNISTICK ZEM

Podvejme se te tedy ve zkratce na mimoevropsk komunistick zem a jejich pedstavitele.

KLDR Severn Korea. Kim-Ir-Sen:

Kim-Ir-Sen se narodil roku 1912 a zemel roku 1994. V letech 1932 a 1945 vedl boj za osvobozen, tehdy jet cel, nerozdlen Koreje proti Japoncm, kte tuto zemi okupovali ji od roku 1904. V srpnu 1945 byla severn st zem osvobozena rudou armdou Sovtskho Svazu a jin st zem ZA 38 rovnobkou zase vojsky USA. Kdy pak vojska obou zem opustila Koreu, pokusil se roku 1950 Kim-Ir-Sen zemi sjednotit a vytvoit spolen stt, co bylo i pnm vtiny korejskho lidu. Sjednocen trvalo pouh ti dny, protoe Kim Ir Senovi se v jin sti zem a na pr proamerickch politickch zaprodanc, nepostavil nikdo na odpor, naopak ho lid vtali jako sjednotitele. Pestoe tm by to vlastn mlo skonit, dolo k vlen agresi USA a znovurozdlen zem na dv sti.

112 Poraen proamerick kapitalistick vlda, nyn ji sjednocen zem, toti podala o pomoc USA, pestoe jako vlda sesazen, ji fakticky nemla dnou prvn moc nco takovho uinit. USA okamit vyuila toho, e v t dob se v solidarit s novou vldou Mao Ce Tunga, kter, nechtli v OSN uznat kapitalistick zem zastoupen, neastnilo zasedn OSN ani SSSR a nechalo si schvlit vojenskou agresi do Koreje. USA tedy napadli Koreu jet t rok, co dolo k jejmu sjednocen (roku 1950). Americk vojska, kter mla nad Korejskmi obrovskou technickou pevahu pod vedenm generla Douglase Mac Arthura po tkch bojch, zatlaila korejskou armdu zpt za 38 rovnobku a znovu vyhlsila jin st zem za samostatn stt. To vak Amerianm nestailo, rozhodli se vyut pleitosti a navdy zniit komunisty i v severn sti zem. Americk vojska tedy pekroila 38 rovnobku za clem znien armdy Kim-Ir-Sena a zskn kontroly a moci v cel zemi. Korejsk vojska byla ji tm poraena a zniena, kdy poslal korejskmu lidu na pomoc vojsko sloen z dobrovolnk nsk lidov vdce Mao-CeTung. Majce na sv stran erstv posily a v mysli pesvden, e bojuj za svobodu a sprvnou vc, zatlaila korejsk a nsk vojska Ameriany zpt, dokonce daleko za 38 rovnobku. Tehdy generl USA Mac Arthur chtl, aby OSN schvlila v korejsk vlce pouit atomov bomby. Tento poadavek natst OSN, kter se blo reakce SSSR na jadern tok a ppadn atomov vlky zamtlo. Po tech letech vlky dolo k patov situaci a fronta se opt ustlila na 38 rovnobce. V roce 1953 bylo nakonec vyjednno pm. V Ameriany, umle vytvoen Jin Koreji zstalo tm 28 000 vojk USA, kte brn sjednocen zem. O KLDR se po celm svt zmrn ada l, dezinformac a polopravd, kter maj zakrt fakt, e se ze strany USA od zatku jednalo o neoprvnn vmovn do vnitnch zleitost suvernn zem a jejich vojska v Koreji, nejsou nic jinho ne okupan, invazn armda, brnc, aby si obyvatelstvo zem samo zvolilo svou cestu.

113

Vietnam. Ho-i-Min:

Narodil se v kvtnu roku 1890 a zemel v z 1969. Stal se vdcem komunistick revoluce
za nezvislost Vietnamu, kter byl soust francouzsk kolonie (tzv. Indony).

"Strek Ho", tak Vietnamci nazvaj legendrn postavu sv historie, vlastence, komunistu a prvnho prezidenta Severnho Vietnamu Ho i Mina. Jeho jmno nesla tak s stezek, po kterch neohroen pronikali partyzni ze severu na jih. Vojska severnho Vietnamu, spolen s partyzny jinho Vietnamu, bojovali proti Francouzm a pozdji Amerianm, kte se dle svho zvyku opt zapletli do cizch vc.

114

Dokzali porazit technicky mnohem vysplej armdu neptel, hlavn proto, e bojovali za svou zemi, svou svobodu a svou nezvislost. To jim dvalo slu a morln pevahu, kter rozhodla o vsledku vlky. Amerit vojci, vtinou potajc dny, kdy ji pojedou dom, zkouen marihuanou a nepesvden o tom, e bojuj za sprvnou vc ve sprvn zemi, nemohli nemu takovmu konkurovat. Vechna jejich technika se stvala v zarostl dungli bezcennou, jejich bomby nepronikli do podzemnch tunel vybudovanch Vietnamskmi partyzny a v boji mue proti mui, vtzili ti, jen, byli pesvden o sv pravd a ochotn za n poloit sv ivoty. Sjednocenho Vietnamu se bohuel zaplen vlastenec a revolucion nedoil. Zemel v prbhu vietnamsk vlky. Kdy vak jednotky Vietnamsk lidov armdy zakonily v roce 1975 sv vtzn taen na jih, bylo rozhodnuto o pejmenovn tamnho hlavnho msta Saigonu na Ho i Minovo Msto.

Kuba.

115

Fidel Castro.

Fidel Castro, narozen 13 srpna 1926. Radikln prvnk, revolucion, komunista. Mu, kter dokzal s hrstkou odhodlanch bojovnk svrhnout dikttorsk vojensk reim na Kub a nastolit tam socialismus.

116 Po nezdaenm prvnm pokusu o pevrat (1953), uprchl Castro do Mexika, kde naverboval malou skupinku osmdesti dvou stejn smlejcch lid, s kterou se v prosinci 1956 vrtil lod zpt na Kubu. Po prvnch srkch s vojskem dikttora Batisty, jich vak zbylo pouhch dvanct, mezi nimi i Che Guevara. Povedlo se jim probt do hor Sierra Maestra, kde po ad partyznskch akc, ktermi si zskali pze kubnskho lidu, nakonec vybudovali armdu 8 000 vous. Slbili toti, e ani jeden z nich se neohol dve, ne svrhnou reim dikttora Batisty a na Kub zvtz revoluce. Boj 8 000 odhodlanch revolucion, proti 70 000 Batistovch vojk zapoal roku 1958. Ji 28 prosince tho roku dobyla st vojska vous veden Che Guevarou msto Santa Clara a zamila obrnnm vlakem k Havan, hlavnmu mstu Kuby. Batista utekl silvestrovsk noci ze zem a Kuba se stala svobodnm socialistickm sttem, v jeho ele stanul zaslouen organiztor revolunho osvobozeneckho boje Fidel Castro, jemu po boku stanul jeho vrn ptel a spolubojovnk Ernesto Guevara, pezdvan Che.

117

Che Guevara:

Ernesto Rafael Guevara de la Serna byl lka, marxistick bojovnk a revolucion, pezdvan Che, narozen 14 ervna 1928 v Argentin, zavradn v Bolvii roku 1967.

Che Guevara byl od mld velmi zvdavm lovkem a obratnm diskutrem. Jako sotva odrostl chlapec procestoval na motorce velkou st Jin Ameriky a velmi ho rmoutila bda a tlak lid, kter vidl tm na kadm kroku ve vech zemch, ktermi projdl.

118 To ho pivedlo na mylenku lidov revoluce proti vykoisovatelm a ke studiu marxismu. Kdy pozdji potkal v Mexiku Fidela Castra, nevhal a pipojil se k jeho spravedlivmu boji za osvobozen Kuby. Pozdji, po spn revoluci a nastolen socialismu na Kub, se vak roku 1966 vzdal svch ministerskch funkc, kter v tto zemi zastval a rozhodl se, pamatujc bdu, kterou vidl pi svch cestch, rozit revoluci i do dalch jihoamerickch zem. Bohuel ji o rok pozdji, roku 1967 byl zajat pi akci bolivijsk armdy a americk CIA a jako bezbrann zajatec, proti vem pravidlm o vlench zajatcch, byl na pkaz prezidenta Bolvie popraven. Che Guevara byl opravdovm vzorem idealistickho bojovnka, revolucione, marxisty a komunisty, kter nemohl najt klidu, dokud vdl, e je nkde prost lid utlaovn a vykoisovn. Byl lovkem, kter hrdinn padl za idely komunismu, v boji za lep, rovnoprvn svt pro kadho lovka, za svt bez chudch a bohatch, kde si lid budou vldnout sami a pracovat pro sebe a sv dti, nikoli pro hrstku bohatch a mocnch kapitalist.

Pro jsem si vybral prv tyto dva revolucione a z dalek Ameriky na zvr?

Protoe jeden z nich (Che-Guevara) se stal symbolem revoluce a odvahy pro mnoho mladch komunist a anarchokomunist na celm svt. Protoe druh z nich (Fidel Castro), je poslednm ijcm velkm revolunm vdcem pohnutho dvactho stolet, kter ani po pdu socialismu v Evrop a rozpadu Sovtskho Svazu, neztratil vru a dl vedl svou zem v duchu marxistickch mylenek nrodnho hospodstv a rovnosti vech lid, ve spolenosti bez vykoisovatel a vykoisovanch.

119 KAPITOLA SEDM: NVRAT KAPITALISMU

Vnujme se te pevratu v roce 1989, kter znamenal pd socialismu v eskoslovensku, k jeho dvodm a nsledkm. Pevrat, nazveme-li ho pravm jmnem kontrarevoluce proveden antikomunistickmi a protisocialistickmi silami, kter je asto nazvn sametovou revoluc, nebyl nim jinm, ne velkm podvodem na obany eskoslovenska, kter byl plnovn mnoho let dopedu. Nebyl nhodn a spontnn, jak se nm snaili zrdci a revizionisty ovldan mdia, spolu s nktermi platnmi herci a umlci namluvit. as uskutenit po lta plnovanou kontrarevoluci a vyrvat moc a majetek z rukou nroda a lidu toti uzrl, protoe v ele nejsilnj socialistick zem, Sovtskho svazu stl odpadlk a zrdce Gorbaov. Pokusm se Vm tu otevt oi, s nadj, e konen prohldnete, o co tenkrt opravdu lo a jak to doopravdy bylo. Clem Listopadovho pevratu v roce1989 bylo pedn majetku a politick moci zpt do rukou svtovho kapitlu a polapn a popinn idel komunismu. Ml ukonit obdob vldy pracujcho proletaritu v zemi, pevst nrodn a sttn podniky opt do soukromch rukou a zisky z nich nasmrovat do kapes mocnch korporac a bank, msto na rozvoj sttu, sociln oblasti, kolstv a zdravotnictv. Penze, kter za komunist stt perozdloval tak, aby z nich ml prospch pracujc lid, tak dnes slou jen k poten a ukojen zkaench nemorlnch poteb hrstky bohatch a mocnch. Co ale pimlo lidi vyjt v Listopadu 1989 do ulic??? Promylen podvod!!! Vichni pod tvrd, jakou mli komunist stranickou disciplnu a jak policie a armda pesn plnila rozkazy veden KS. Jak je tedy mon, e se po pevratu tvrdilo, e z vysokch mst byl rozkaz nezasahovat proti studentskmu pochodu a velitel zsahu jednal na vlastn pst??? Jednalo se toti o dohodu mezi zrdci z ad veden komunistick strany a protisocialistickmi silami vedenmi Vclavem Havlem. Protoe vak lo o spiknut, nemohli Havel a jeho ptel po pevratu hodit vinu na sv spikleneck kamardy, odnesla to tedy pouze mal ryba. Je vak tm jist, e bez rozkazu z nejvych mst by policist proti studentm nezashli. Zsah byl zbyten a zmrn vyvolal vlnu nevole lidu. Vdy co lidi natve vc, ne kdy nkdo mlt jejich dti!!! len STB pak pravdpodobn na rozkaz shora zahrl ob policejnho nsil a do teru byla mdii zmrn vyputna zprva o k smrti ubitm studentovi, obti komunistick policejn brutality Martinu mdovi, kter ve skutenosti nikdy neexistoval, nato aby byl mrtv.

120 Takov zprva doslova zvedla ze idl cel nrod, policajti zabjej studenty, nae neozbrojen dti!!!!! Na nco takovho nebyl tenkrt nrod zvykl, nco takovho se pece nedl, tohle nen mon, ekli si lid a vyli do ulic, aby dali spravedliv potrestn vink zodpovdnch za mrtvho studenta. Ani by nrod vdl, jak se to vlastn stalo, lid stojc v pozad cel akce, udlali z protest proti brutlnmu zsahu protest proti systmu a socialismu. Lid byli zmaten, nevyli do ulic, aby se do eskoslovenska vrtil kapitalismus, chtli jen potrestat vinky studentovi smrti a mon njak drobn zmny ve veden ministerstev zodpovdnch za policii a armdu. Proto museli organiztoi tohoto koloslnho podvodu zahrt aspo na chvilku divadlo a tvrdit, e vlastn nejsou proti socialismu, e chtj jen reformy a uvolnn a oprili rtoriku z roku 1968. Povolali dokonce stejn jako tehdy zmatenho, lehce manipulovatelnho Alexandra Dubeka, kter si naivn myslel, e psliby mu dan mysl vn. Vystoupil Vclav Havel, jeden z hlavnch strjc pevratu herec a dramatik, antikomunista, kter lidem vysvtlil, jakou rovou budoucnost pro eskoslovensko on a lid kolem nj plnuj.

Vclav Havel byl lovkem toucm po pdu komunist a po majetku zabavenm jeho rodin po vlce, kter se po pevratu opakovan stal prezidentem republiky, pestoe slbil, e jm bude jen jednou.

121 Muem, kter, kdy hrozilo, e nebude zvolen Slovky prezidentem, nechal bez boje o jej zachovn rozbt eskoslovenskou republiku a kter, kdy hrozilo pi dal volb, e nebude zvolen o jeden hlas, se nechal zvolit tak, e poslance, kter by hlasovat proti nmu (Miroslav Sldek) jeho politit kumpni nechali po dobu volby hlavy sttu zavt, aby nemohl hlasovat proti nmu. Jako pklad polopravd, kter hlsal a slib, kter nikdy nesplnil a ktermi pi politickm pevratu manipuloval s lidmi, sem vkldm jeho pamtn projev k lidu z doby protisocialistick kontrarevoluce po 17 listopadu 1989.

Projev, na kter se nezapomn!

Projev Vclava Havla. Komunist vs budou strait nezamstnanost, nen to pravda, nieho se nebojte. Dvacet let tvrdila oficiln propaganda, e jsem neptelem socialismu, e chci v na zemi obnovit kapitalismus, e jsem ve slubch imperialismu, od nho pijmm tun vsluky, e chci bt majitelem rznch podnik Byly to vechno li, jak se zhy pesvdte, protoe tu brzy zanou vychzet knihy, z nich bude zejm, kdo jsem a co si myslm. Slibuji vm, e funkci prezidenta vezmu na jedno funkn obdob, ale pak bych se chtl vnovat prci dramatika. Tak vm slibuji na svou est, pokud se za mho volebnho obdob nezlep ivotn rove v SFR, sm odstoupm z funkce. V budoucnu se podle mho mnn mus prezidentsk ad vymezit. Prezident neme mt tak velk pravomoci, jak m dnes. Pro m nen rozhodujc, s jakm slovem jsou sociln jistoty spojovny, ale to, jak jsou. J si pedstavuji, e by mly bt daleko vt, ne jak poskytovalo to, co mnoz nazvaj socialismem. Mon se ptte, o jak republice snm. Odpovm vm: O republice lidsk, kter slou lovku, a proto mm nadji, e i lovk poslou j. Za svj tet kol povauji podporu veho, co povede k lepmu postaven dt, starch lid, en, nemocnch, tce pracujcch, pslunk nrodnch menin a vbec oban kte jsou na tom z jakchkoliv dvod he ne ostatn. dn lep potraviny i nemocnice nesm bt vsadou mocnch, ale mus bt nabdnuty tm, kte je nejvce potebuj.

Pipravujeme koncept dkladn ekonomick reformy, kter nepinese sociln stresy, nezamstnanost, inflaci a jin problmy, jak se nkte z vs obvaj.

122

Svdt vechno na pedchoz vldce nememe nejen proto, e by to neodpovdalo pravd, ale i proto, e by to mohlo oslabit nai povinnost samostatn, svobodn, rozumn a rychle jednat Vichni chceme republiku, kter bude starostliv peovat o to, aby zmizely vechny poniujc pehrady mezi rznmi spoleenskmi vrstvami, republiku, v n se nebudeme dlit na otroky a pny. Toum po takov republice vce ne kdo jin. N stt by u nikdy neml bt pvakem i chudm pbuznm kohokoliv jinho. Musme sice od jinch mnoho brt a mnohmu se uit, ale musme to po dlouh dob dlat zase jako jejich rovnoprvn partnei, kte maj tak co nabdnout. Jsou lid, kte kal vodu a panika, e se bude zdraovat. Dvejte si na n pozor! Ptte se s divem, jestli bude inflace, jestli bude zdraovn? Mnohokrt a jasn tato vlda ekla ve svm programovm prohlen, vetn dalch dokument a ministi na tiskovch konferencch, e jejich silm je, aby pechod od neekonomiky k ekonomice byl pokojn, bez socilnch aspekt, bez nvaznosti nezamstnanosti, bez jakchkoliv socilnch kriz nebo podobn. Jestli se sem tam pohne cena cigaret nebo neho, to v thle chvli nevm, zatm je snaha, aby se nehbalo nic, alespo v nejblich mscch. dn gigantick zdraovn nebo dokonce nezamstnanost, jak to paniki systematicky , nic takovho nepipravujeme. Ji nikdy do dnho paktu nepjdeme. Podle mho mnn nesm n stt etit na investicch do kolstv a kultury Tak n mnohokrt deklarovan mysl provst reformu tak, aby nevedla k velkm otesm, velk inflaci, nebo dokonce ke ztrt zkladnch socilnch jistot, mus nai ekonomov pijmout prost jako kol, kter jim byl zadn. Zde neplat dn NEJDE TO.

Tak co na to kte ven spoluoban??? Mte pocit, e se nezdrauje, e sociln jistoty jsou dokonce vt ne za komunist? e mme silnou a zdravou ekonomiku, lep ne za komunist? e se smazali rozdly mezi lidmi a vichni si jsou ped zkonem rovni a maj se dobe? e Vclav Havel nakonec nedostal ty majetky, o kterch v projevu mluv a prezidentem byl jen do prvnch svobodnch voleb? e nen dn inflace, e je nulov nezamstnanost, nebo e nejsme leny dnho spoleenstv a vojenskho paktu? Nepipadte si te trochu podveden a obelhan??? J si podveden a obelhan pipadm!!! Koukm na zdevastovan, rozkraden prmysl, na uzaven nemocnice a koly, na to, jak podvodnci, zlodji, lichvi a vrazi ij v blahobytu a poctiv pracujc lid mus za ve platit a obrac dvakrt kadou korunu.

123 Dlm msn 240 hodin a vc a ivot mi utk mezi prsty, jen abych ml za co jst a bydlet. Do exotickch zem se podvm leda tak v televizi, na kterou kvli prci vtinu nemm as a kdy ano, navou u n usnu. Vidm star lidi, jak si mus pivydlvat podadnmi pracemi, aby neumeli hlady, nebo neskonili na ulici, protoe dchod je dnes pln almuna. Lidi, co na sebe nechvaj vt svmi fy, klop zrak a poniuj se, protoe se boj, e pijdou o prci, skon v dluzch a budou nahnni exekutory. Vidm eskoslovensko roztren na dv sti a politiky, kte to zpsobili, jak beztrestn dl vldnou, zaprodvaj dle na zem a omlouvaj se tm, co ns mli v plnu do jednoho vyvradit. Jak se k takovm lidem chovat, snad s respektem a ctou???!!! Ne, km jsou a co si zaslou, Vm bude mon jasnj po tom, co si petete tyto slova prezidenta Benee:

124 KAPITOLA OSM: BOJ POKRAUJE Boj o budoucnost svta vak neskonil, komunist nejsou poraeni, po celm svt povstali nov bojovnci za spravedlivj spolenost bez chudch a bohatch, bez vykoisovatel a vykoisovanch.

Vude se komunist vrac k pvodnm marxistickm hodnotm, rehabilitujce antikomunisty a revizionisty elov pomluven revolun vdce minulosti, kte jedin dokzali vtzn poret kapitalismus a it komunistickou filosofii rovnosti vech nrod, ras a rovnoprvnho postaven vech lid v beztdn spolenosti do celho svta.

125

Je as se probudit a otevt oi. Promnout si je, oslepen z blikajcch barevnch neon nabzejcch nm podadn, pedraen zbytenosti, zamyslet se co jsme kdy pro sebe a sv dti chtli a opravdu se rozhldnout kolem. Lb se Vm lid, co vidte? Pipadne Vm normln, e ped kolami se prodvaj drogy. e na Vclavku potkte drogovho dealera pomalu na kadm rohu, e policist chod bez povimnut kolem a zlodji, ttky a narkomani na n sprost pokikuj? e ve vld a na hrad sed lid, kte zaprodali na zemi cizincm a crkvi. e se musme cizinc ptt, jak se mohou, nebo nemohou jmenovat nae vrobky???!!! Lb se Vm to???!!! Po ulicch se voln potuluj oral bezdomovci a feci nakaen loutenkou, AIDS, nebo dokonce leprou, chod do obchod, dotkaj se peiva a dalho zbo, sed na stejnch sedakch v metru, jako Vy a vae dti a stt s tm nic nedl. Dokonce se tato nebezpen fakta sna utajovat. Velk st tch, co nm tu poslednch 23 let vldnou je zapleten s mafi, kmotry a lobbisty a vesele pod cenou rozprodv nrodn majetek a manipuluje sttn zakzky. Lb se Vm to???!!! V prci trvte m dl vce asu, protoe nklady na ivot se stle zvyuj, ale platy nikoli. Lb se Vm to???!!! Dobr koly a podnou zdravotn pi si mohou dovolit jen ti bohat. Lb se Vm to???!!! Kad rok jsme zadluenj, reln ve dchodu nesta rst mrn ke zdraovn, take vlastn neustle kles. Dchodci mus hldat na vrtnicch, nebo dlat jin podadn, patn placen prce, aby vbec peili a neskonili na ulici. Lb se Vm to???!!! Vzpomete si na asy, kdy se dlalo pouhch 8 hodin 5 dn v tdnu, kdy kolstv a zdravotnictv bylo zdarma, kdy reln platy a dchody stoupali kad rok, kdy na ulicch bylo isto, zem a podniky patili eskmu nrodu, ped kolami bylo bezpeno, nebezpen nakaen lid byli izolovni a leni, ne mohli opt mezi lidi. Mafie neprodvala na ulicch drogy, otrven alkohol a zbran a tch pr grzl co tu bylo, se blo policie jako ert ke!!!!! Vzpomete si, v jak jste ili zemi, komu patila, jak tu byl systm a kdo tu vldl a kdo tu vldne te a jak to s na zem vypad!!!!! Socialismus a nrodn hospodstv je tou jedinou monost a cestou, jak ns vyvst z marastu podvod, lichv, exekutor a zaprodanch platnch politik!!!!! Hloup ei revizionist a zrdc o souit se zlodji a vydiduchy, o zlepen ivota pracujcch bez porky kapitalismu jsou elov a liv!!!!! Komunist nikdy ji ze zsady nesm zavrat oi ped vykoisovnm pracujcch a dovolit, aby jedni jedli zlatmi pbory a druz umrali hlady!!!!!

126 Opravdov komunist, anarchokomunist a marxist mus ze vech sil bojovat za ostatn pracujc ve sv zemi a na celm svt. Existuje dobro a zlo, svtlo a tma, bu bojujete za lep svt pro vechny, nebo jste sobec, co mysl jen na sebe a pro zisk jde pes mrtvoly. Nikdo patn a sobeck se nikdy sm moci nevzd, dokud lid nepochop, e se zlem nejde vyjednvat, ale pouze bojovat, bude na svt pod hlad, bda a bezprv.

Recept jak porazit nadnrodn korporace a banke, kte ns odraj, je pod stejn. Je to nrodn hospodstv a sttn podniky. Do nich nemaj korporace ani banki jak proniknout a jak je ovldnout. Zisky z nich by jednodue a prhledn proudili pmo do sttn pokladny a odtud mohou bt libovoln, bez schvalovn jakhokoli soukromnka, nadnrodnho orgnu, nebo EU rozdlovny dle poteby tak, aby zlepovali ivotn rove pracujcch a dotovali sociln sfru.

127 ZVR: pln na zvr chci ct, e komunismus je dobr vc, je to vy stav ducha a mysli, je to filosofie, kter hls rovnost a bratrstv, kdy jedinec m radost, e dl pro dobro ostatnch a cel spolenosti a ta se za to o nj postar. Filosofie, kter neponiuje jedny a nepovyuje druh. Je to stav mysli, kdy kad podle svho nadn a talentu udl pro druh, to nejlep co um, protoe to tak vlastn dl zrove i pro sebe. Ti, co proti komunismu bojuj, jsou psychicky zaostal lid ustrnul na nim stupni vvoje ducha, nebo zl, sobet jedinci touc po ovldnut druhch a jejich zotroen pro ukojen vlastnch tueb a poteb bez prce!!!!! Komunismus samotn vak proel mnoha stadii, transformacemi a mutacemi. Jedin, kter se ukzal bt spravedliv a ivotaschopn, kter se dokzal zajistit ekonomicky rst a zskvat na svou stranu nov nrody a stty byl ten stojc na mylenkch marxismu leninismu.

Slyel jsem hodn pbh o tom, jak byli lid utlaovni za komunist, nkter bohuel i sten pravdiv, protoe vdy se najde nkdo, komu jde jen o vlastn prospch a zneuije systm, a je sebelep. Vtina tch pbh ale byla vymylench. Slyel jsem lidi, kte tvrdili, e byli jejich rodie nespravedliv perzekuovni a pak vylo najevo, e spolupracovali s nacisty, nebo cizmi tajnmi slubami proti vlastnmu nrodu. Slyel jsem lidi, co se holedbali, e byli v protikomunistickm odboji a sedli nespravedliv v kriminlech a pitom podpalovali stohy, nebo kradli, za co by je zaveli vude. Slyel jsem dal, co si stovali, e dlali podadnou prci z dvodu politickch nzor a pitom to byli opilci se zkladnm vzdlnm neochotn se uit cokoli novho. Slyel jsem nkolik dalch, co tvrd, e nemohli na vysokou kolu a byli to bu podprmrn ci a pouze tak omlouvaj vlastn lenost, nebo neschopnost, ppadn jim bylo v roce 1989 dvanct let a jen se dlaj zajmavmi. Slyel jsem o tiscch popravench z politickch dvod a nebylo jich ani 250 a z toho dv tetiny byli samotn komunist, kte zradili vc, na kterou psahali pi vstupu do KS a kterm se milo jet psnji ne nestrankm. Mlo vak slym o tom, e ml kad prci, stechu nad hlavou, zajitnou bezplatnou zdravotn pi a bezplatn koly a e kdo se nebl dlat, ml i jako zednk, nebo tesa stejn penze jako inenr, nebo profesor, protoe dleit je, jestli svou prci dl lovk poctiv a pro dobro vech. Kad neme bt Einstein, to ale neznamen, e jedna prce je proto zslunj ne druh.

128 Nikdo u nek, e ped komunisty mli dlnci teba jen jedny boty na zimu, maso mli s bdou jednou tdn v nedli, e umrali vyslenm a hlady a mrzli na ulicch jako bezdomovci. Kdy, chtli za svou prci vc, nebyli jen mlceni pendreky, ale pmo se do nich stlelo. Dnes se doba t ped nstupem komunist k moci zan nebezpen podobat.

Citty znmch osobnost djin:

Albert Einstein elem socialismu je pekonat predtorskou fzi vvoje lidstva. Ekonomick anarchie kapitalistick spolenosti je skutenm zdrojem veho zla. Soukrom kapitalist ovldaj hlavn zdroje informac, je tud neobyejn obtn, a skuten ve vtin ppad tm nemon, aby jednotliv oban inil objektivn zvry a inteligentn vyuil svch politickch prv. Ohromn sla oligarchie soukromho kapitlu neme bt inn kontrolovna demokraticky organizovanou spolenost. Nejsem komunistou, ale kdybych jm byl, nestydl bych se za to. Neomezen konkurence smuje k ohromnmu pltvn prce a k mrzaen spoleenskho vdom jednotlivc. Tdn rozdly sociln nepovauji za oprvnn, a konec konc mm za to, e spovaj na nsil. Menina, vldnouc tda ptomnosti, m koly a tisk, obvykle tak crkev, pod palcem. To j umouje organizovat a ovlivovat city mas, a udlat si z nich svj nstroj.

Karel apek Musm ci, e se shoduji se vemi cli socialismu, a eknme to rovnou, komunismu.

129

Vm v zespoleentn vrobnch prostedk a omezen soukromho vlastnictv, v organizaci vroby a spoteby, v konec kapitalismu. V konfliktu naeho vku je na jedn stran kapitalismus a buroazie, na druh stran socialismus; pes nejrznj determinace na obou stranch jsou tu jen ty dv fronty a nen poctiv mono bt uprosted mezi nimi, jsi prav nebo lev. Co neme pinst npravu, je politika veden kapitlem.

Willi Brandt Marx byl demokratickm revolucionem v dob, kdy jet v Evrop dn demokracie neexistovala.

Tom Garique Masaryk A to jest nov doba ve vvoji smlen socilnho, e toti socialismus pestv bt nboensk. Toto nov stdium nm pedstavuje marxismus, a to jest jeho velk zsluha. Neb jen, abych tak ekl, o socialismus distribuce, nbr o socialismus produkce, mus se dat veejn rozpoet vech podnik a zvod ve stt, rozpoet vroby, rozpoet poteb. Prav demokracie nebude jen politick, hospodsk a sociln, spje k odklizen bdy a velkch protiv bohatstv, kapitalismus nen tolik pochyben svou vrobou jako tm, e lid vyrbjc a dokonce nepracujc mohou si nezaslouen pisvojovat vtky poctiv vysilujc prce. Demokratick rovnost nepipout sociln lechty. Jsem pro socializaci eleznic a komunikanch prostedk vbec, vodnch sil, uhl a tak dle. Stt chrn crkev a crkev stt - slou mu jako duchovn policie.

130

Bez jistho stupn diktatury nen ani demokracie Vy nadn a takzvan tst neopravuj nikoho k vykoisovn mn nadan ch a mn astnch.

Edvard Bene Zd se mi jasn, e socialismus je zpsob ivota, kter si peje vtina nroda.

Jan Masaryk Idely, kter podntily revoluci, daly nejen jemu, ale celmu lidstvu mylenkov impuls, kter bude mt trval vliv na ivot vech nrod a stt. Svt se z nich bude vdy uit, opravovat, doplovat, zlepovat, a u s jej mylenkovou soustavou pln souhlas nebo ne.
(o rusk socialistick revoluci).

Mus to bt velk mylenka, kter dovedla v jedinenm Stalinov proveden nadchnout sovtsk lid k takovmu vypt sil, obtavosti a lsce k vlasti.

Jan Pavel II. Neudriteln je tvrzen, e po porce tzv. "relnho socialismu" zbv jako jedin hospodsk model kapitalismus. Hroz nebezpe, e zpadn zem mohou v tomto ztroskotn jednostrann spatovat vtzstv svho hospodskho systmu a nebudou dbt o uskutenn potebnch korektur svch systm.

131

Jedna z nejvtch nespravedlnost naeho souasnho svta spov jednoznan v tom, e tch, kte vlastn mnoho je relativn mlo kdeto tch, co nevlastn tm nic, je mnoho. Je to nespravedlnost patnho rozdlovn zbo a slueb pvodn urench vem.

Ferdinand Peroutka Socialismus tak velice a tak intimn se shoduje se silami ptomnosti i budoucnosti, hmotnmi i psychologickmi, e ve, co se zsadn stav proti nmu, neme bt pokldno za nic jinho ne za reakci.

Vladimr Neff Buroazie tm, e pronikla k moci a vyhlsila cel systm majetkovch prv, poloila zklady k budouc vzpoue proletaritu, kter do t doby, a vykoisovn, postrdal vdom tdn sounleitosti. Buroazie respektuje demokratick prva, jen pokud slou k ochran a rozmnoovn jejho vlastnictv. Rovnost prvn a politick mus bt doplnna rovnost hospodskou a sociln!

F. X. alda Komunismus je toti tak demokracie, by jinak pojman.

132

Benedikt XVI. V konfrontaci se zneuvnm ekonomick moci, s krutost kapitalismu, kter degraduje lovka na zbo, jsme zaali mnohem jasnji vidt nebezpe bohatstv a pochopili jsme nov, co Je zamlel, kdy ns varoval ped majetkem.

Pablo Picasso el jsem za komunismem, jako se chod k prameni.

Ludvk Vaculk S pdem komunismu vrtily se piny, z nich vznikl.

Mao Ce-tung Marxismus je hlednm pravdy z fakt.

133

Jeho svatost Dalajlama XIV. Marxismus se star o spravedliv vyuvn vrobnch prostedk a osud pracujcch, myslm, e jsem polovin marxista a polovin buddhista. Marxismus je zaloen na morlnch principech, zatmco kapitalismus se star jen o zisk a vkonnost.

Platn Je-li v obci ve vnosti bohatstv a bohi, ztrc z vnosti ctnost a lid dob, takov obec nen jedna, nbr nutn dv, jedna chudch a druh boh, usazench na tme mst a stle si strojcch klady.

John A. Hobson Pro tdu finannk a spekulant znamen imperialismus prostedek k prosazen jejich soukromch obchod na veejn traty.

Karl von Clausewitz Ve vlce proti utlaujcmu reimu se z teroristy stv bojovnk za svobodu.

134

Gabriel Bonnot Mably Zkladnm zdrojem vech netst, kter trp lidstvo, je vlastnictv. Lid vyli z rukou prody naprosto rovni, bez jakchkoli vsad. Proda nestvoila ani krle, ani otroky. Lid m prvo na sociln revoluci v ppad, kdy se pesvd o skutenosti, e je podzen nespravedlivm, nerozumnm zkonm. Tato vzpoura ovem nevede k nastolen spravedliv spolenosti, je jen dlm kazem na cest k takov spolenosti.

Jean Jaques Rousseau Onen lovk, kter si poprv obsadil jist kus pozemku a prohlsil "Tohle je moje", byl skutenm zakladatelem obansk spolenosti. Jste ztraceni, jestlie zapomenete, e ovoce pat vem a zem dnmu. Nboenstv ns nut vit, e lid jsou nerovn proto, e tomu tak chtl sm Bh. Soukrom vlastnictv je zkladem nerovnosti lid.

Etinne Cabet Rozdlila proda zem mezi lidi? - Jist ne. Dala zem celmu lidskmu rodu a nikomu neoznaila jej dl!

135

Aristoteles rok vak jsou penze z penz. Take ze vech odvtv vdlk tento vdlek nejvce odporuje prod.

Thomas More Vude tam, kde trv soukrom vlastnictv a kde vichni vechno m penzi, st me nastat, aby byl stt zzen spravedliv a prospn.

Honor de Balzac Za kadm velkm majetkem se skrv zloin.

Francis Bacon Zpsob obohacen je mnoho, a vtina z nich je ohavnch.

136

Dokoneno 21. 3. 2013. Autor: Ladislav Kauka. Kontakt: ladislav.kasuka@seznam.cz Telefon: 732 258 880

Zadn strana knihy.

137