Ji Chalupa:

J AK
UMR
DIKTATURA
Votobia, Olomouc, 1997
Pd Frankova reimu ve panlsku
"Co je to za asy, ve kterch je teba bojovat za to, co je evidentn."
Friedrich Drrenmatt
VOD
Nsledujc prce se sna o vklad a analzu dj, kter se odehrly ve panlsku po smrti dikttora
Franka. Vsledkem procesu demokratick transformace byl vznik spolenosti, kter dnes pln odpovd
zpadoevropskmu standardu a je plnoprvnm lenem Evropsk unie. Vzhledem k tomu, e panlsko se
ze zaostal diktatury promnilo ve vysplou demokratickou zemi v nkolika mlo letech, vzbuzuje proces
panlsk demokratizace oprvnn zjem historik i politolog ady zem. Tato prce se sna poskytnout
odpov na otzku, pro se demokracie rodila ve panlsku prv tmto zpsobem a zda je mon, aby se
(za obdobnch podmnek) jet nkdy v historii podobn transformace opakovala. V prvn sti se prce
pokou strun objasnit koeny frankismu, kter vyrostl z utrpen obansk vlky a ovldal pak nsledn
panlskou spolenost tm pl stolet. Druh st je vnovna osobnosti samotnho dikttora, kter
svmu reimu vtiskl specifickou pee. Tet st obsahuje charakteristiku frankistickho reimu a jeho
srovnn s obdobnmi diktaturami v Portugalsku a Itlii. tvrt st nastiuje vzruen dje poslednch let
Frankovy diktatury, kdy se vytvely podmnky, za kterch pozdji dojde k transformaci a demokratizaci
zem. Pt a est st podrobn sleduj samotn proces instalace demokratickho systmu do
postfrankistickho panlska. Sedm st si detailn vm nkolika specifickch problm panlsk
demokratizace - vzniku stavy, regionlnch nacionalism a s nimi zce spojenho problmu terorismu.
Osm st je vnovna deskripci teoretickch model procesu transformace a devt st se sna
nartnout alespo nepln model komparace do jist mry obdobnch proces restaurace demokracie ve
panlsku a eskoslovensku. Tato kniha si v dnm ppad neklade za cl analyzovat a objasnit cel jedno
znan vzruen obdob panlskch djin takovm zpsobem, aby uveden zvry doshly "obecn"
platnosti. Ambice pedkldanho textu jsou podstatn skromnj - jde nanejve o jednu z monch
interpretac.
I. KOENY
"Obansk vlka nen vlka, ale nemoc."
Saint Exupry Chceme-li se pokusit o pochopen procesu zrodu novodobho demokratickho panlska, kdy
bhem nkolika mlo let se jakoby mvnutm kouzelnho proutku (alespo tak se situace jevila zaskoenm
zahraninm zpravodajm a tak nemal sti samotnch panlskch aktr) politicky, morln i
ekonomicky znan zrezivl a svtem opovrhovan diktatura promnila v bezchybn fungujc soukol
konstitun monarchie, jej demokratinost je dnes natolik neotesiteln, e se panlsko stalo venm a
zodpovdnm lenem Evropskho spoleenstv, je nevyhnuteln podniknout alespo strun exkurs proti
proudu asu.
DVOJ PANLSKO Frankova diktatura vyraila z neblah setby panlsk obansk vlky. Nejvt tragdie
panlskch novodobch djin se pipravovala u od potku minulho stolet. panl 18. vku (pro
nedostatek spektakulrnch udlost bv tato epocha iberskch djin nazvna "blm stoletm" - siglo
blanco), snc svj sladk sen o bourbonsk monarchii jako o oze socilnho a ideologickho smru a
spolehlivm pili evropsk politiky, byli z pjemn siesty nemilosrdn vyburcovni divokmi a dramatickmi
dji francouzsk revoluce. Objevili se afrancesados (pofrancouztl), jak byli okamit posmn pezvni
tradin a konzervativn vtinou panlsk populace. Ti pitaliv, le zrove velmi vbun hesla pask
rebelie vzali vn, a mnohdy se je dokonce snaili implantovat do panlsk reality, ve s maximln
obezetnost, vdy v zemi jet adovala inkvizice. Odpor drtiv vtiny obyvatelstva proti absurdnm
vmyslm nestoudnch a bezbonch paskch krlovrah byl vce ne vmluvn, ale ve skutenou
tragdii se rozchod sti panlsk inteligence, uchvcen francouzskm idealismem, se zbytkem nroda
promnil a dky napoleonsk invazi za Pyreneje.
Afrancesados dali pednost revolunm idelm, kter v umnm propagandistickm balen nabzeli
francouzt dobyvatel. Svoboda jednotlivce se jim zdla dra ne doasn nesvoboda nroda.
V onom okamiku se rozchod intelektul s nrodem zmnil v drsnou a definitivn separaci - panltina
disponuje vstinm vrazem ruptura ili zlomen, rozbit. Prost panl, vtinou negramotn, ale o to vce
odhodlan brnit vlast a vru ped francouzskmi vetelci, nemnili poslouchat racionln argumenty
afrancesados o tom, e sotva desetimilionov nrod se neme s spchem postavit tyicetimilionovmu
soupei, kter navc disponuje momentln nejschopnj armdou svta, neporaenou u vce jak deset let.
Zanedlouho se ukzalo, e racionln argumentace - nebylo to poprv ani naposled - hrub podcenila
zpalnou slu iracionlnho naden; panlt vlastenci se ubrnili, co je jenom utvrdilo v jejich pravd. Nyn
bylo ji pozd na kompromisy a nastalo drsn tovn. Triumfem opil vtzov vesele proskribovali
profrancouzskou kolaborac ocejchovan zrdce. Ve veobecnm aplausu nad tvrdmi tresty jako by tm
vem uniklo, e si vtzstvm nad francouzskmi vyslanci revoluce, kte u v t dob pohchu dvali
pednost spe kanonm a aroganci ped exportem rovnosti a bratrstv, zrove uhjili svho krle
Ferdinanda VII., zejm nejreaknjho panovnka tehdejho evropskho monarchistickho panteonu.
Nebylo u cesty zptky, jizvy na obou stranch byly pli hlubok, touha prosadit svou pedstavu o jedin
mon pravd za kadou cenu pli nezkrotn. panlsko proije tm cel devatenct stolet bolestn a
krvav rozdleno do dvou a nezvykle nesmiitelnch tbor. V nekonench karlistickch vlkch si spolu
budou nenavn vyizovat sv nekonen ty liberlov s konzervativci, republikni s monarchisty, velmi
zjednoduen - modernist s reakcioni. Ani cel stolet nestailo poskytnout dostatek asu na zchlazen
horkch hlav a smr nesmiitelnch koncepc. Boj o panlsko - s takovouto nebezpenou osudovost situaci
chpalo stle vt mnostv panl - se s hrozivou lehkost pehoupl do dvactho stolet.
LOUTKOV DEMOKRACIE Zkuenosti s demokratickm reimem, jak jej v posledn tvrtin minulho stolet
pedvdli zkuen politit matadoi Cnovas a Sagasta, panle o vhodch "vldy lidu" pli
nepesvdily.
Demokracie v podn dojemnho duetu pragmatickch harcovnk -
Cnovas hrl roli tradicionalisty, Sagasta "hjil" zjmy modernist - byla zaloena na systmu dvou stran:
konzervativn a liberln, kter se vcemn pravideln stdaly u moci. To samo o sob neznamen
devalvaci demokracie, vdy Anglosasov v podobnm politickm systmu spokojen a blahobytn ij u po
nkolik stalet. Ovem m-li bt demokracie v takovm ppad autentick, nutn pedpokld vysokou
stabilitu spolenosti, kter se ve sv drtiv vtin shoduje ohledn hlavnho smru vvoje (velk americk
politick strany jsou ideologicky takka identick) a kde extremismus - a u levicov, nebo pravicov - je
marginlnm jevem, zasahujcm nanejve oblast umn a dodvajc kolorit generanm sporm. Do tak
idylick harmonie mlo ovem panlsko konce minulho stolet velmi daleko. A tak se pravideln stdn
dvou stran u moci zajiovalo nemn pravidelnm falovnm volebnch vsledk. Z voleb (a nsledn tud
i z demokracie sam) se stala spe smutn fraka a panl si vyvodili pesimistick pouen o tom, e
demokracie je pouh potmkinovsk fasda, je m mocnm poskytnout ideln podmnky k prosazovn
jejich cl. A proto, kdy se systm dvou stran po prvn svtov vlce zhroutil a nastala doba dikttor,
vtina panlskho potencilnho volistva slzy neronila.
Jet z jedn strany se blily svody autoritativn, dikttorsk vldy. V roce 1898 toti parlamentn reim (a v
och obyejnch panl mlo znamenala skutenost, e se jednalo o systm spe pseudodemokratick)
dopustil, e byla hluboce zranna imperiln pcha, tak typick pro nkdej panlskou nrodn povahu. V
onom osudnm roce "98" panlsko v nerovnm boji proti Spojenm sttm, kter prv zaaly objevovat
sv velmocensk ambice, ostudn podlehlo, kdy v rozhodujc bitv o Filipny u Cavite piel o ivot pouze
jedin americk vojk, kter podlehl palu.
panl museli podle pask mrov smlouvy "propustit" sv posledn zmosk kolonie Kubu, Puerto Rico
a Filipny. Nejednalo se pochopiteln o dnou katastrofu, tu skuten dleitou koloniln i panlsko
ztratilo u ped staletmi, ale z porky se stal symbol selhn parlamentnho demokratickho reimu. Rok
devadest osm se panlskm intelektulm stal bolestnm a do nekonena omlanm traumatem,
podobn jako jm jednou bude magick rok "68" pro inteligenci eskou. Cel ada panl nyn zaala volat
po vld siln ruky, kter by jednak uklidnila rozhran domc pomry a zrove pozvedla z prachu
zaedl prapor panlsk imperiln velikosti - o realistinosti podobnch projekt se mezi nadenmi
vlastenci pochopiteln pli nediskutovalo. Franco pi svch slavnostnch projevech s oblibou bilancoval
"vsledky" nadvldy liberalismu ve panlsku: mezi lety 1868 a 1902 zaila zem 41 vld, 2 monarchie,
jednu republiku, jednu obanskou vlku a ztrtu poslednch koloni. Za vldy poslednho "pedfrankovskho"
krle Alfonse XIII. v letech
1902-1931 si museli panl protrpt 29 vld, dva atentty na hlavu sttu a nkolik pokus o revoluci.
Jednodue eeno, klidu (pro Franka tm nejvy politick hodnoty) liberalismus panlsku rozhodn
mnoho nepinesl.
Kdy se ke veobecn nespokojenosti s domc i zahranin politikou pipojila drastick porka (12 000
mrtvch panlskch vojk) u marockho Annualu r. 1921, kterou elitnm sborm panlsk armdy
utdili bos a otrhan domorodci pod velenm vdce rebel Abd-el-Krima, zavldla ve panlsku atmosfra
napjatho oekvn - te u se pece mus nco stt. A stalo se.
Zjevil se prvn panlsk dikttor dvactho stolet.
DOBA DIKTTOR V atmosfe znechucen z kolonilnch debakl, ze vzrstajc brutality
anarchosyndikalistickch teroristickch komand a strachu z mon revoluce v bolevickm stylu se zrodila
hvzdn karira Primo de Rivery. Zd se, e zem byla chaosem a zmatky u skuten unaven, vdy
zpotku s spnm puistou spolupracovali i socialist z PSOE a jejich odborov centrla UGT. Primo de
Rivera se nechal prohlsit prezidentem Vojenskho direktoria (Directorio Militar), co byl sice titul honosn
znjc, le neskrvalo se za nm tolik moci, kolik by si sm dikttor pedstavoval. Riverova aktivita se nutn
odehrvala v rmci stanovenm jeho vlastnm direktoriem a konen slovo nleelo monarchovi. Jinak se
ovem Rivera choval jako regulrn dikttor a dal zemi pivyknout postupm, kter pozdji za Franka mly
panlsko ovldnout na tm tyicet let. stava byla zruena, parlament rozputn, jakkoliv aktivita
politickch stran byla zakzna, PCE a radikln anarchistick odbory CNT byly pmo prohleny za
nelegln. Tvrd represe byly zavedeny proti separatistm i anarchistm. Riverovy vsledky zpotku
vypadaly slibn. Nov vtr, kter zavl v adch armdy, obnovil bojeschopnost panlskch kolonilnch
sbor a umonil utdit drtivou porku marockm povstalcm. panl podepsali smlouvu s Franci o
spolenm postupu proti nezkrotnmu Abd-el-Krimovi a vsledkem bylo spn vylodn u Alhucemas,
kter s povstnm definitivn skoncovalo. Pochrouman presti vojska znovu stoupla a znanho vhlasu
doli marot generlov, kterm se pezdvalo afrikanist a mezi n patili Sanjurjo, Queipo de Llano a
Franco. Dikttor ml v sob tolik zdravho rozumu, e nepopulrn vojenskou vldu zsti nahradil civilisty
(Directorio Civil).
Calvo Sotelo a E. Auns pak dokonale vyuili konjunktury, kter zavldla v povlenm kapitalistickm
svt. "Zlat dvact lta" zashla i panlsko, ivotn rove povzbudiv rostla, a umonila tak diktatue
klidn pevn a do konce dvactch let.
Mezitm Rivera (Franco ho bude v mnohm napodobovat) stvoil jedinou povolenou stranu, Unin Patritica
(Vlasteneck unie), nikoliv reprezentativn, ale pouze konzultativn Asamblea Nacional (Nrodn
shromdn) a piln budoval korporativismus po italskm vzoru, ve pod heslem "Patria, Religin,
Monarqua"
(vlast, vra, monarchie). S Riverou sice ada lid nesouhlasila, ale jen mlokdo jej nenvidl. Jeho
autoritativn sklony byly umrnn, on sm byl vcelku sympatick, i kdy nepli inteligentn a schopn
chlapk, a pedevm se tm ve vech ohledech podobal vtinov mase svch poddanch, take ti se s
nm dokzali bez vtch problm ztotonit. Mezi jeho hlavn programov cle patilo zbavit panlsko
neblahho ddictv "starch politik". Jinmi slovy zlikvidovat korupci, kter prorostla neuvitelnm
zpsobem cel sttn apart, zbavit venkov bezmla feudln nadvldy mstnch pohlavr (caciques) a
vyeit problmy s Katalnci. Dramatick konec ekonomick konjunktury v zvru dekdy vak bezohledn
obnail hlinn nohy a pli kehkho kolosu reimu. Pot co Riveru opustil krl a dikttor v sob nenael
dostatek sly ani odhodln k nsilnmu vypodn se s vpady opozice (za co ho Franco nikdy nepestal
oste kritizovat), odevzdal v lednu 1930 moc.
TRAUMA NA DV GENERACE Druh panlsk republika byla vyhlena 14. dubna 1931, pot co
republiknsk strany zvtzily ve volbch s takovou pevahou, e se kolaborac morln opotebovan a
extrmn nepopulrn Alfons XIII. odebral do exilu, ani by se alespo pokusil o njakou formu obrany.
Nastala doba horenatho politickho ivota, kdy se bhem nkolika krtkch let podailo prosadit mnoho
nadjnch projekt. Vesms levicov republikni nastartovali radikln agrrn reformu, kter mla za cl
skoncovat s neuvitelnou bdou a zaostalost panlskho venkova (v mnoha regionech byl analfabetismus
jet bezmla stoprocentn). Byla vypracovna a schvlena jedna z nejpokrokovjch stav tehdejho
svta a u v r. 1932 dostali Katalnci svj autonomn statut (Estatut de Catalunya), kter jim garantoval
vlastn vldu i irok pravomoce v domcch zleitostech. Republiknsk vldy se, se stdavmi spchy,
snaily o co nejostej oddlen sttu od crkve a tak o reformu armdy. Zrove se vak stle vraznji
polarizovala politick scna. Republiknsk levice, jej konto zatovalo mnoho vraednch tok na knze
i zaplench kostel, se natolik rozchzela s pravicovmi konzervativci (v ppad panlska by snad bylo na
mst mluvit spe o tradicionalistech), e se namsto parlamentnch jednn politick ty zaaly vyizovat
spe na ulicch. K tomuto elu si ob strany vychovaly poloprofesionln zabijck komanda. Nsil se stalo
dennm chlebem. Bda zemi, kter ochutn nsil a krev, kali u sta man. A jako obvykle, i v tomto
ppad dobe vdli, o em mluv.
Atentty se asto stvaj rozbukou, kter pivede k explozi mnohem globlnj a zvanj historick
procesy. Kdy 13. ervence 1936 lenov republiknsk bojvky zavradili pedka opozice, populrnho
Jos Calva Sotela,1) zbval druh panlsk republice necel tden ivota. U 18. ervence se nespokojen
generlov vzbouili a zahjili povstn proti republiknsk vld. Pestoe to nikdo neoekval, rebelie se
promnila v neuviteln krutou obanskou vlku, kter mla decimovat zemi po ti roky.
Jestlie chceme porozumt dlouhovk Frankov diktatue i jejmu nensilnmu konci, mn se pochopen
fenomnu obansk vlky v conditio sine qua non. Hlavn dky zahranin pomoci Hitlera a Mussoliniho na
jedn a Stalina na druh stran se pokus o vojensk pevrat promnil v a pekvapiv krut a zarputil
zpas, na jeho konci stla tragick bilance: odhady celkovho potu obt se pohybuj mezi 300 000 (R.
Salas Larrazbal) a 600
000 (H. Thomas, G. Jackson). Vjimkou na obou stranch nebylo ani muen a vradn en i dt a
republiknsk guerilly prosluly zejmna ukiovvnm svch protivnk. Pes ti sta tisc uvznnch plus
dal destky tisc internovanch v pracovnch tborech, kter se mnohdy a nepjemn podobaly budoucm
nmeckm koncentrkm, vce ne tvrt milionu panl donucench pozorovat dal osudy sv vlasti z
exilu,2) to ve dotv pochmurn panorma nejhorho internho konfliktu ibersk historie.
Vlka zpsobila zvan populan a sociln zmny. Vzhledem k potu obt, uvznnch a emigrant pila
zem o vce ne milion obyvatel. Nejvt ztrty byly zaznamenny mezi mstskm obyvatelstvem, kter
pedstavovalo zklad panlskho prmyslovho dlnictva. V r. 1940 podl pracovnk v zemdlstv
pedstavoval 52 % aktivn populace, m se antikvrn rurln charakter panlska znovu zvraznil a proces
industrializace a modernizace ekonomiky byl nsiln pozastaven. Zem byla pern oebraena. Objem
hrubho nrodnho produktu klesl a na rove r. 1914 a vzhledem k celkovmu vtmu potu obyvatel se
d mluvit o rovni 19. stolet, co pedstavuje bezprecedentn ekonomick propad. Star vldnouc tda se
znovu zmocnila vznamnch ekonomickch, socilnch a politickch pozic. Obansk vlka vlastn dovolila a
umonila nvrat ancien rgime. "Z tohoto hlediska mla vlka siln restauran dopady."3) Z vlenho
triumfu vyrostla jaksi "reakcionsk koalice", sloen z velkostatk, prmyslnk a bank (a oprajc
se zejmna o crkev, armdu a Falangu), kter bude v budoucnu ze vech sil brnit status quo - nezbytnou
podmnku k uhjen svho "vyvlenho" kapitlu.
Tv v tv tto neradostn bilanci lpe porozumme traumatu, kter ve panlskch duch obansk vlka
vyvolala. Prv panick strach drtiv vtiny panl z monho opakovn podobnch hrz me vysvtlit
Frankv vzestup a nezvyklou dlouhovkost jeho reimu.4) Frankovi poskytlo vtzstv v obansk vlce
(kterou sm brzy z propagandistickho hlediska pejmenoval na cruzada - kov vprava) charisma
spasitele nroda ped dsivm barbarstvm bratrovraednch masakr.
Caudillo se zdl bt bezpenostn pojistkou zaruujc, e se non mry nebudou opakovat, piem se rdo
zapomnalo, e prv on sm je za nejmn padest procent onch rozpoutanch bs pmo zodpovdn.
Franco po celou dlouhou dobu trvn sv diktatury nikdy neopomenul sebemen pleitost sv "zsluhy"
panlm pipomenout a nsledn je dn vystrait svmi vizemi o komunistickch a zednskch
spiklencch, kte jsou dnem i noc pipraveni rozpoutat v zemi dal srii hrz. Z tohoto hlediska vlastn
obansk vlka neskonila v roce 1939, nbr a v polovin sedmdestch let, smrt samotnho dikttora. A
zde lze tak hledat fenomn, kter umonil vzorn bezproblmov pechod z antikvovan diktatury ke
spolehliv fungujcmu demokratickmu reimu. panlsko bhem tm tyiceti let trvn Frankovy
diktatury prolo velmi zvanmi socio-ekonomickmi zmnami, kter osudov poznamenaly tv zem. Pro
generaci panl z poloviny sedmdestch let nebyla u obansk vlka traumatem, drsajcm nervy a
psychiku, nbr pouze jednou z lekc ve kolnm djepise. Frankovi poddan z let sedmdestch se jen
vzdlen podobali svm protjkm z let po druh svtov vlce.
II. DIKTTOREM Z BO VLE
"Vil ve svou hvzdu a byl sklopevn pesvden o tom, e on sm je nstrojem osudu a vyvolencem
historie."
Tocqueville o Napoleonovi Reim, kter Franco stvoil a instaloval ve panlsku tm na tyicet let, byl
natolik personalistick, tak zce spjat s osobou svho tvrce, e jej lze st pochopit a analyzovat, ani
bychom se alespo strun nezastavili u osobnosti samotnho generla - vdce. Jakm lovkem a
dikttorem Franco byl?
AFRIAN
"Bez Afriky bych sm sebe st dokzal pochopit."
Francisco Franco
Pokud bychom chtli Frankovu osobnost definovat jedinm slovem, doli bychom k jednoznanmu zvru -
vojk. Franco se skuten po cel ivot choval a vldl jako militar - profesionln vojk.
Vojensk ctnosti - disciplna, est, sluba vlasti - mu byly mravnm kodexem, armda jedinou jistotou. Na
sklonku ivota ho toti "zradila" druh z jeho ideovch jistot, katolick crkev, kter tehdy prola reformnm
procesem, jemu caudillo nerozuml a nejspe ani rozumt nechtl.
Kdy v roce 1936 vypukla obansk vlka - za tradin neosobnm slovesem se trochu stydliv skrv
nepopirateln fakt, e Franco byl jednou z nejvznamnjch postav tbora, kter ji rozpoutal -, ml
Francisco Franco Bahamonde 43 let. Narodil se 4. prosince
1892 v galicijskm El Ferrolu; panl, kte na rozdl od ns nejsou tak vnivmi niiteli verejch model,
se obas jet zml a v nkterch atlasech lze st El Ferrol del Caudillo -
Vdcv Ferrol. Franco pochzel z klasick stedostavovsk rodiny onch as a ml ti sourozence: bratry
Nicolse a Ramna a sestru Pilar. Frankv otec Nicols byl pkladnm reprezentantem rodinn tradice.
Mut zstupci rodu Frank toti u po est generac slouili jako dstojnci u panlskho nmonictva.
Teprve Paco (jak budoucmu dikttorovi v rodin kali) ztroskot ve svm sil vstoupit do nmon
akademie a bude se muset spokojit s karirou u pchoty. Otec Nicols proslul jako volnomylenk, kter
sv ateistick sklony doploval nezzenm pitm a hazardnmi hrami. Frankova matka, Pilar Bahamonde,
byla naopak enou a nezvykle zbonou a Francisco po n zddil a posvtnou ctu ke katolick crkvi a
starobylm tradicm vbec.
Nen divu, e mezi tak nesourodm manelskm prem asto dochzelo k zvanm konfliktm, piem
Paco se pravideln stavl na stranu matky, jej morln ctnosti se bude snait po cel ivot vrn
napodobovat. V kadm ppad podle Frankovch vlastnch slov jeho ivot dostal smysl a vstupem do
Vojensk akademie v Toledu v r. 1907. Ve kolnch kamnch nijak nevynikl, jeho studijn vsledky lze
oznait nanejve za prmrn, ale jakmile se ocitl v adch samotn armdy, rzem byla odstartovna
jedna z nejrychlejch a zrove nejvznamnjch vojenskch karir, jak kdy panlsko zailo. Za pouhch
estnct let sluby, v roce 1926, zskal Franco hodnost brigdnho generla.
Bylo mu 33 let a stal se nejmladm generlem panlsk armdy.
Franco se svch vojenskch zsluh dopracoval v Africe. Strvil tam celkem trnct let (1912-1926), a prv
v Maroku poloil zklady svho raketovho postupu, povsti vynikajcho velitele i impozantn kolekce tincti
medail (je teba dodat, e tu nejcennj, d sv. Fernanda, si v Franco u udlil sm v r. 1939 za zsluhy
v obansk vlce). Francisco nebyl urit vojenskm gniem, ve vojenstv byl toti stejnm tradicionalistou
jako ve svm svtonzoru a na rozdl od svho konkurenta, generla Manuela Godeda, byl zjevnm
odprcem modernho zpsobu veden vlky. Nechybly mu vak solidn organizan schopnosti, doplnn
pracovitost, realismem a skuten eleznou disciplnou, kterou stejn psn aplikoval na sv podzen jako
sm na sebe.
Byl typickm reprezentantem toho, emu se ve panlsku on doby kalo africanista, nebo byl pevn
pesvden o uitenosti nekonench marockch vlek, kter byly podle nj nezastupitelnou kolou pro
zocelen panlsk armdy. A co bylo dobr pro armdu, bylo dobr i pro celou spolenost, nebo vojsko ve
Frankovch och vdy ztlesovalo idel pravho vlastenectv a bylo jedinou zrukou nrodn jednoty,
vzorem vech pedstavitelnch, a tud i jedinch potebnch ctnost. A tak se Franco vzepel (spn) i
projektu Primo de Rivery, kter navrhoval staen panlsk armdy z Maroka.
To u bylo mladmu dstojnkovi dvno jasn, e za vechna pko, kter si jeho vlast musela v poslednm
plstolet protrpt, je pmo odpovdn parlamentn a liberln monarchie z let 1876-1923. Rok 1898 a
ztrtu koloni povaoval Franco za typick pklad zrady cynickch liberl a civilist (!) na cti armdy a
panlska vbec. Historick analza nebyla prv Frankovou silnou strnkou, a tak brzy "odhalil", e
liberalismus byl vlastn pln odpovdn za vechny panlsk novodob strky a strzn. Liberalismus
znamenal pro amatrskho politologa pedevm absenci autority (to bude v politice pro Franka vdy klov
pojem), jednoty i kontinuity, zkrtka absenci zkladnch ingredienc, bez nich nelze efektivn vldnout. A
protoe ani Primo de Rivera nebyl vi epidemii liberalismu, zpsobujc jen hnilobu, dosti nesmiiteln,1)
vil mlad Franco, e by bylo nejlep lta 1833-1931 pln vymazat ze panlskch djin. Snad ani netuil,
jak brzy se mu k tomu naskytne pleitost.
Bhem dvactch let se Franco zdrel vekerch politickch aktivit. Ml sice i proti diktatue Primo de Rivery
nkolik zvanch vhrad - nedostaten autoritativn dikttor nezruil liberln stavu z r. 1876, neml v
myslu zaloit nov politick d, a podle Frankova nzoru tm, e ponechal pomrn irok akn rdius
monarchovi, trestuhodn limitoval vlastn moc - na druh stran vak Rivera nepodnikl nic, co by ve
Frankovch och znamenalo dvod k otevenmu protestu, naopak, dostalo se mu prestinho msta
editele Vojensk akademie v Zaragoze. Zatek tictch let znamenal dramatick zvrat situace. Alfons
XIII. nejprve na ntlak opozice zbavil moci Primo de Riveru, o rok pozdji, 14. dubna 1931, se
disciplinovan poddil vli vtiny nroda, vyjden u volebnch uren, sm odevzdal moc a odeel do exilu.
Tuhle "zradu" Franco bourbonsk monarchii nikdy pln neodpustil, a proto bude tm po tvrt stolet
utkat ped objektivn nutnost jmenovat svho nstupce, kterm nevyhnuteln nemohl bt nikdo jin ne
princ Juan Carlos, vnuk "zbablho" monarchy z r. 1931. Je pravdou, e ve volbch sice zvtzili republikni,
ale armda zstala krli vrn a byla pipravena smazat vsledek voleb krv. Podle Franka to byla jedin
skuten dstojn monost. Moc je pli cennm artiklem, aby se mohla vydat napospas vrtochm
nezodpovdnch voli.
DEMOKRACII NE!
"J jsem nikdy nevolal: A ije republika!"
Franco ve slavnostnm projevu z r. 1964
Jestlie Primova diktatura mla ve Frankovch och k dokonalosti daleko, s pomry, kter panovaly za
druh panlsk republiky, se prost vbec nemohl smit. Nebyl zbablec, ani pokrytec.
V nkolika otevench dopisech i veejnch projevech (obzvlt dojemn byl ten, ve kterm se louil se
svmi kadety, kdy v lt
1931 dala republiknsk vlda zavt "jeho" Vojenskou akademii v Zaragoze) dval nepokryt najevo svj
bytostn odpor vi novmu reimu a zcela upmn se vyznal ze svch nzor, zaloench na bezmezn
ct k tradinm hodnotm a msty a hysterick nenvisti vi komunismu i modernismu vbec. Akoliv
Franco nijak neskrval sv antipatie vi nov vld, slouil j disciplinovan na ztracench vartch, kam ho
nyn poslali (z galicijsk La Corun~i jej "povili" na velitele vojensk posdky na Balerskch ostrovech),
a do samotnho ervence 1936.
Nemchal se do politiky, akoliv mu u v r. 1933 Gil Robles nabdl msto na kandidtce CEDA. Pozdji v
edestch letech, u jako dikttor s prakticky neomezenmi pravomocemi, Franco nkolikrt veejn
zopakoval, e i kdy republiku z hloubi due nenvidl, nemnil proti n povstat se zbran v ruce a do
osudnho roku 1936, kdy podle jeho nzoru hrozila zemi komunistick revoluce. S nejvt
pravdpodobnost pi tchto projevech nijak nelhal. Kdy proti republice zaal intrikovat jeho bval
nadzen, generl Sanjurjo, nejene se Franco odmtl do konspirace jakkoli zapojit, ale po prozrazen
pomrn amatrskho pokusu o pevrat navtvil spiklence a bvalho spolubojovnka ve vzen s velmi
tvrdmi slovy: "Myslm na spravedlnost; tm, e jste povstal a prohrl, jste zskal jedin prvo - zemt."2)
Podtext je jasn, jestlie u situace dojde tak daleko, e vojkovi nezbv ne se vzbouit proti svmu
legitimnmu velen (v tomto a stejn tak i v pozdjm Frankov ppad proti republiknsk vld vzel z
demokratickch voleb), je teba bojovat a do konce a vyhrt, druhou monost je pouze pijt o hlavu.
Ostatn tuhle chybu Franco opakovat nemnil.
Bylo to stle hor a nesnesitelnj. Pokus o revoluci v Asturii a Katalnsku z r. 1934 u Franco chpal jako
atentt na samu podstatu systmu. norov volby z r. 1936, kter pinesly vtzstv Nrodn front (Frente
popular), pak u byly pro petkajc pohr Frankovy trplivosti pslovenou posledn kapkou. V
antikomunistickch asopisech, kter pravideln odebral a piln studoval, se doetl, e Nrodn fronta je
pouze panlskou verz mezinrodnho komunistickho hnut organizovanho boleviky ze Sovtskho svazu,
na em ostatn, alespo v ppad komunist z Nrodn fronty, bylo pomrn dost pravdy. Manuel
Azan~a, vdce Nrodn fronty a nov panlsk prezident, poslal Franka, o kterm soudil (zcela sprvn),
e je pes svou evidentn profesionln loajalitu republice nejvce nebezpenm odprcem, na Kanrsk
ostrovy. Pro generla Frankova kalibru to byla destinace tak poniujc, e ji okamit pochopil tak, jak byla
pravdpodobn i zamlena, jako vyhnanstv. Zd se, e u v tch chvlch bylo o tragickm osudu
panlska v ptch tech letech definitivn rozhodnuto. Ob strany ji pekroily svj osobn Rubikon a
nemnily ustoupit. O dal budoucnosti zem mly rozhodovat zbran.
FILOZOF
"Armd nepslu prvo protestovat proti politick stran i stav, kter se vojsku nezamlouv, ale jej
povinnost je povstat se zbran v ruce, aby brnila vlast, jestlie ta je ohroena smrtelnm nebezpem."
Franco
Takto meditoval Franco 19. ervence 1937 v Seville ped novinem z denku ABC. V onch formulacch se
dokonale odrelo Frankovo hlubok pesvden o spasitelsk roli armdy vi ohroenmu nrodu. Franco
si nikdy nekladl pomrn logickou otzku, jak e to mechanismus je schopen rozpoznat smrteln ohroen
a dt vojsku pokyn ke spasen, vil, e se to prost pozn. Podle Frankovy dosti vgn a zmaten
nacionln-militaristick teorie (kter mla kupodivu vdy hejna pznivc pmo u Frankovch nejvtch
ideologickch neptel, u kremelskch bolevik), m armda v situaci ohroen "nroda a vlasti", piem s
definic takto nekonkrtnch pojm se "filozofujc" generl nijak nezatoval, morln i historickou legitimitu
pro "zchranu" zem. U nkolik dn po povstn provedl Franco "bilanci" republiknskho obdob, kter
oznail za "tragick" a republiknsko-demokratick zzen za "nevhodn pro panlsko vzhledem k jeho
historicko-politick tradici". Na tomto mst by snad bylo vhodn podrobnji se zastavit u Frankovch
politickch a ideologickch nzor - vzhledem k rigidit, s jakou se jich drel, by byl asi vhodnj termn
pesvden.
"Nikdy mnou nezmtala touha po vldnut." Toto prohlen zn jist dosti pekvapiv od lovka, kter
panlsku dikttorsky vldl tm pl stolet. Frankovi poddan si jej mohli vyslechnout v televizi v prosinci
1966, kdy se caudillo obrtil k milovanmu nrodu, aby jej podal o podporu pro projekt Organickho
zkona sttu (Ley Orgnica del Estado), jaksi frankistick kvazistavy. Franco skuten mnohokrt
zdrazoval, e sv dikttorstv nechpe jako vslednici mocenskch ambic, kter mu ale oividn
nechybly, to st mohli popt i jeho nejoddanj spolupracovnci, ale jako trudnou a vyerpvajc slubu
svmu nrodu a sv vlasti. Ta m jeho krajany uchrnit ped tradinm nebezpem hrozcm panlm, tzv.
demonios familiares (rodinn dmoni), mezi kter Franco potal duch anarchismu, tendence k negativistick
kritice, nedostaten smysl pro solidaritu, extremismus a neutuchajc vzjemnou evnivost.
Postupem asu dospl a k mesianistick vizi sebe samho, jako Bohem vyvolenho spasitele panlska,3)
kter si je vdom svch "nadpolitickch" povinnost a je pln odhodln je plnit a do poslednho dechu. "U
jsem ekl pi rznch pleitostech, e dokud mi bude slouit zdrav a budu disponovat fyzickmi a
duevnmi schopnostmi, neopustm svj post fa sttu."4) Kde Franco piel k tomuto pesvden o vlastn
nepostradatelnosti?
Hitlerv madridsk velvyslanec Wilhelm von Faupel charakterizoval Franka jako klerikla a zptenka. "Ty to
v, nikdy jsem nebyl faista,"5) prozradil na sebe Franco svmu bratranci v r. 1965.
Pes veker poten sympatie k faismu a nacismu6) se Franco klasickm faistickm vdcem nikdy
nestal, a to zejm ani v poten fzi svho vzestupu. Vdce Falangy, jedin skuten faistick sly ve
panlsku, Jos Antonio Primo de Riveru, Franco upmn nesnel a jeho svtonzor, redukovateln na
religin, Estado, propiedad y familia (vra, stt, vlastnictv a rodina), pochzel z ideov pokladnice Vctora
Pradery, pedvlenho vdce panlskho tradicionalismu. A skuten, Frankovi pln chybla Hitlerova a
Mussoliniho touha po modernosti, po ustaven zcela novho a neopakovatelnho historickho du.
Frankovmi vrozvsty nebyli Nietzsche i Marinetti, caudillo vidl svj vzor v katolickch velienstvech z 15.
stolet i v zdumivm sprvci nejvt e 16. stolet, Filipovi II. Pro Franka byl idelem stedovk
univerzalismus, zaloen na jedin prav katolick ve, svt neotesitelnch jistot - tady u fabulovala
Frankova idealizace - a plpolajcch hranic, vdy pipravench pro nezbedn kace, kte by se snad odvili
snahu po vesmrn harmonii sabotovat. Franco vil i ve dvactm stolet (tato caudillova djinn nostalgie
byla jednou z hlavnch zvltnost jeho reimu) v historickou roli moudrho, Bohem posvcenho sprvce
zem a jejch poddanch, stojcho vysoko nad vulgrnm hemenm kadodennho politickho dn.
Autorita takovho vldce se neopr o kehk, nebo promnliv pile volisk pzn, nbr o zklady
nesrovnateln pevnj - o samu impozantnost djinn role Bohem vyvolenho jedince.
Franco, stejn jako kdysi utopista Owen, odmtal kategoricky veobecn volebn prvo; oba se toti
domnvali, e by ve skuten demokratickch volbch musela automaticky zvtzit hloupost. Potenciln
volie je nutno nejprve nleit "vychovat" a teprve pak je, dokonale instruovan, pustit k volebnm urnm.
Co na tom, e vldce odpovdnho pouze ante Dios y ante la historia (ped Bohem a histori), co byla
oblben a do omrzen opakovan Frankova formule, modern sociologie klasifikuje jako beznadjn
anachronismus. Franco se ped svmi dvma entitami spn, alespo z hlediska udren se u moci,
"zodpovdal" a do sv smrti.
ACH, TI ZEDNI!
"Mme tu est bt prvnm nrodem, kter povstal na obranu zpadn civilizace, ohroen mylenkami z
vchodu."
Franco
Franco u od mld, s pibvajcmi lty pak dolo k dalmu zhoren, trpl nkolika utkvlmi pedstavami,
kter podstatn ovlivnily jeho nhled na svt. Jeho obsese se tkaly pedevm zedn a komunist.
Franco byl pesvden, e u od 18. stolet je veker svtov dn ovlivovno monstrznm zednskm
spiknutm. Mylenka o nekalch zednskch rejdech, mchajcch kotlem svtovho politickho dn, nebyla
za Pyrenejemi nijak originln. U od minulho stolet se pravideln objevovala v masmdich a zskala si
pekvapivou popularitu. Uvila v ni cel ada intelektul, mimo jinmi dokonce i velikn panlsk
literatury Po Baroja. To, co bylo na Frankovch obavch ze zednstv skuten zarejc, byla jejich
intenzita a vytrvalost. Franco, pitahovn k tmatu pekvapivou silou, se dky pilnmu studiu a
shromaovn materil promnil ve skutenho experta na zednskou tematiku. Pod pseudonymem J.
Boor dokonce vydal protizednskou monografii. Jeho negativn ve la tak daleko, e sestavil impozantn
archiv, ve kterm se nachzelo na 80 000 (!) spis o domnlch panlskch zednch, piem jeho vlastn
sociologov jej marn pesvdovali, e skuten poet zedn v zemi nikdy nepeshl slo 5000. Franco
dokonce nechal vykopat ostatky znmho zedne vvody z Whartonu, kter sice v kltee v Pobletu
odpoval u nkolik stolet, ale vemocn caudillo jeho mrtvolu pesto povaoval za hrozbu.
Klinick obraz Frankovy politick paranoie je teba doplnit hrzou z komunismu. Pro Franka se kolekce jeho
nonch mr stala bludnm kruhem. Mnohasetlet zednsk spiknut nalo svj typick vraz ve slabosti,
neakceschopnosti a prohnilosti demokratickho liberalismu. A v uvolnnm prosted liberln spolenosti u
mohli neruen pracovat komunistit konspirtoi.
"Chtl jsem t a umt jako katolk... m vle vdy byla zstat vrnm synem crkve." Takto se ve sv zvti
louil Franco se svmi poddanmi. V zvru svho ivota si sice pestal rozumt s katolickmi hodnosti,
kte, vrni vtru zmn, jen zafoukal z ma, poali odprat podporu caudillovu reimu, ale zbonm lenem
univerzln katolick komunity se dikttor nikdy ctit nepestal. U jeho "zchrana" panlska ped
komunistickm nebezpem bhem obansk vlky dostala brzy po konenm vtzstv jmno cruzada ili
kov vprava7) a Franco se podporou katolick crkve (zskanou za nemal stupky v oblastech kultury a
vzdln) vdy ohnl jako svm nejvtm trumfem pi stlch, ale jen mlo spnch pokusech zajistit
historickou legitimitu sv diktatue. Franco se bhem celho svho ivota nikdy nevyhbal praktickm
povinnostem katolka a marl Ptain, kter ml do ateisty tak daleko, se po setkn s Frankem vyjdil
jednoznan: "Neml by ze sebe dlat bratrance Panny Marie." O jeho upmnm pesvden o vlastn
spasitelsk roli, podporovan pmo z nejvych sfr, zde ji byla e. V kadm ppad nen zcela bn,
e f modern prmyslov zem umr na zatku posledn tvrtiny 20. stolet v pokoji spolu s pa sv.
Terezy, kterouto relikvii, podoben novodobmu Karlu IV., s sebou Franco vude vlel u od konce
obansk vlky.
POLITICK PROGRAM - NULA
"Tajemstv spchu jeho politiky tkv v tom, e dnou politiku nem."
Wellington o lordu Liverpoolovi
Frankv zpsob vldnut, ili jeho politick praxe, se npadn podobal znm Caesarov politologick
pouce "Rozdl a panuj". Po pravd eeno, Franco svm vtzstvm v obansk vlce zskal vt a mn
limitovanou moc ne drtiv vtina jeho dikttorskch koleg. Hitler i Mussolini se do jist mry ctili
omezovni svmi totalitrnmi "vldnmi programy", Hitler (pece jen obas ponkud tsnn rodnou NSDAP)
alespo musel dbt o postupn pevdn vgnch zsad Mein Kampfu do praxe, Mussolini zdaleka nebyl
nezvisl na rozhodnutch Velk faistick rady, kter svho duceho nakonec v krizov situaci dokonce
odstavila. dn takov omezen sv moci Franco nepoznal.
Jako absolutn vtz krvav obansk vlky se dopracoval pozice, jej autorita mu dovolovala, aby vldl,
podoben vojenskmu veliteli, jm skuten byl, pomoc rozkaz a nazen, o nich se nediskutuje, kter se
pouze pln.
Franco tu monost tedy ml, ale nevyuil j, leda snad pouze v samch zatcch svho panovn. Dal
pednost jin roli.
Rozhodl se pro postaven rozhodho ve vnch sporech mezi jednotlivmi mocenskmi komponenty
frankismu (falangist, monarchist, katolci, technokrat atd.). Role nadstranickho rozhodho, jeho
nestrann a psn palka vdy nakonec jednoznan rozhodne o vsledku zpasu, Frankovi maximln
vyhovovala. Styl jeho vldnut si ovem nelze pedstavovat jako balancovn na kehkm lan rovnovhy,
napnutm nad propast mocenskch struktur frankismu. Franco v ktermkoli okamiku sv diktatury ml
vce ne dostatek moci, aby bez problm rozdrtil jakkoli pokus o drzou vzpurnost, i dokonce odpor
pichzejc z kterkoliv strany domc politick scny. lo spe o sthnut se do pozad a bedliv pozorovn
dj jeho loutkovho divadla.
Jakmile se vak nkter marioneta odchlila od scne, kter mohl bt podle okolnost dosti voln, Franco
zashl a pomoc systmu thel uvedl neposlunou postavu na urenou trajektorii.
V oblasti praktick politiky byl pesvdenm pragmatikem a o politickch strukturch zaloench na
konkrtn ideologii se obas vyjadoval a pekvapiv cynicky: o jedin stran Movimientu, ve kter se
rozpustila i faistick Falanga, nkolikrt privtn promluvil jako o uiten klace, kter se na dan pokyn
roztlesk i rozho. Samotnou faistickou stranu, Falangu, Franco povaoval pouze za vhodn nstroj pro
ppadnou mobilizaci mas,8) ale vdy se razantn brnil jakmukoliv pokusu falangistickch faist ztotonit
zklady reimu s jejich stranou. Tuil, e by sm sob mohl zpsobit nemal komplikace ohledn limitovn
sv moci: "Nikdy bych nepipustil postup, kter by omezil mou jurisdikci."9) Termn jurisdikce z Frankova
slovnku lze snadno peloit jako autoritativn moc a akceschopnost. Vojensk zkuenost Franka ovlivnila
natolik, e dokonce pi poradch se svm "politickm kabinetem" oteven pouval vojensk termny jako
"velen panlsku" (mando de Espan~a).
Nejtypitj pro Frankv zpsob vldy byla permanentn absence konkrtnho programu - pokud za politick
program nepovaujeme jeho vn mnn prohlen jako nap.: "A je panlsko znovu tak velk, jako
bylo v minulosti!"10) Franco si vtinou vystail s repertorem velmi simplifikovanch hypotz a model.
Jeho pvodn ekonomick teorie z poloviny tyictch let pedpokldala vytvoen pln autarkn panlsk
ekonomiky, nezvisl na importu surovin, separovan od zmatku svtovho obchodu nepekonatelnmi
celnmi barirami. Pokud by byl tento systm ivotaschopn, mohl by se ze panlska stt, tak si to alespo
Franco pedstavoval, jaksi "ostrov antikomunismu", ziv vzor i pro upadajc (ne snad ekonomicky, ale
morln) zpadn demokracie. U za pr let bylo jasn, e Frankv autarkn ekonomick model prost
fungovat nebude. A tady se ukzala caudillova uiten vlastnost - schopnost adaptability. Franco byl ve sv
podstat realista. Kdy vidl, e teorie neodpovd praxi, revidoval teorii, nikoliv realitu. Ze svho pvodnho
stanoviska menos ricos y menos pobres (mn bohatch a mn chudch) dokzal prun zakormidlovat na
zcela nov ekonomick pozice, take motem frankismu od konce padestch let se stal desarrollo
econmico (hospodsk rozvoj). Dovednost pizpsobit se zmnnm vnjm podmnkm, to byla
Frankova velk vhoda, nap. ve srovnn s beznadjn rigidnmi fy vchodoevropskho relnho
socialismu, kte se povtinou dili nepli praktickou hegelovskou devzou: "Odporuj-li fakta m teorii, tm
he pro fakta."
Neustl uhbn dikttora ped alespo minimln institucionalizac reimu, kter zpsobovalo vn
praktick problmy, pramenilo ze samotn podstaty Frankova politickho uvaovn. Frankova nejoblbenj
politick devza byla aguantar (vydret). J ednak jako samo jdro jeho mocenskho usilovn -
Franco se pli netajil tm, e jeho nejbytostnj aspirac je udret se u moci, poppad zajistit pevn
systmu v jeho intencch i po vlastnm fyzickm odchodu, jednak jako metoda een konkrtnch
kadodennch problm. Franco vil, e dostaten vytrval odkldn problm nakonec vye tm
kadou spletitou situaci. Caudillo byl navc skutenm mistrem v probouzen falench nadj a oekvn.
Jeho reim neustle sliboval a naznaoval njak zmny (pro vechny ppady vdy navsost vgn
formulovan), kter se pak odkldaly a odkldaly.
Nemohl-li Franco nabdnout realitu, nabzel alespo iluze a nevedl si pi tom nikterak patn. Madariaga
tuto jeho taktiku popsal nsledovn: "Udroval v napt veejn mnn neustlmi povstmi o brzkch
zmnch, kter se vak nikdy nedostavovaly."11) Je a s podivem, po jak dlouhou dobu tenhle prost trik
spn fungoval.
MAL ASKETA
"Luxus mne neobtuje, ale ani mi neschz."
Franco
Nen mon se vyhnout pokusu o deskripci Frankovch osobnch vlastnost, nebo cel ada z nich vrazn
ovlivnila konenou podobu cel Frankovy diktatury, i kdy je pochopiteln nesmrn tk sestavit objektivn
osobnostn profil lovka, kter disponuje obdobnou moc. Do armdy vstoupil u ve trncti letech a
kasrna se stala celm jeho vesmrem. Zaloil sice pozdji i vlastn rodinu, ale vojsko mu vdy zstalo
jistotou a do znan mry i domovem. Nikdy se nectil dobe mezi civilisty, s oblibou nudil sv posluchae
nekonenmi vojenskmi historkami z mld.
Jeho vlen zkuenosti z Maroka ho nauily odvaze a zrove jej obrnily nadprmrnm chladem a
necitelnost. Svm znmm i pbuznm asto vyprvl, jak dal v Maroku bez milosti popravit jednoho ze
svch vojk, kter se provinil subordinac - odmtl snst tal oky. A jet jednu vlastnost dala Frankovi do
vnku jeho vojensk karira - smysl pro povinnost. "Povinnost je o to krsnj, o vce obt v sob
zahrnuje."12) A Franco se skuten, ani za vlky, ani pozdji, nikdy nevyhbal pinet na olt povinnosti
vyadovan obti.
Vdy si vce vil vojk ne civilist. Typick je tradin anekdota, kter kolovala o Frankov reakci na
zvolen Eisenhowera prezidentem USA: "Alespo je to generl."13) Celkem vysok mnn ml i o de
Gaullovi, kter mu krom svho generlstv imponoval tak autoritativnm zpsobem vldy a snahou o
velmocensk zmrtvchvstn Francie. Franco mu vytal vlastn jedin - francouzsk hrdina protifaistickho
(!) odboje nezakzal politick strany, kter Franco k smrti nenvidl. Pi proslulm setkn s Hitlerem v
Hendayi r. 1940, dval Franco nepokryt najevo pohrdn obyejnm frajtrem, co pozdji vedlo Hitlera k
proslulmu prohlen, e by dal propt pednost trhn zub ped novm setknm se panlskm
hrdopkem.14) Armda dala budoucmu dikttorovi do vnku i uritou dvku asketismu. Vichni nvtvnci
jeho palce v El Pardu bez vjimky dosvduj, e nejmocnj mu panlska il tm jako poustevnk, co
ovem nevyluovalo zhralost a korupci v jeho nejblim okol. Jeho rezidence pr pipomnala kasrna
zazen se patnm vkusem.
Sm Franco byl svm okolm povaovn za chladnho, rezervovanho a velmi podezvavho lovka, kter
se tm vdy choval nadmru zdvoile. Alespo zpotku si byl Franco jist vdom svch limit, postupem
asu vak okolo nj seskupen patolzalov dokzali sten pozmnit i dosti asketickou a skeptickou
mentalitu caudilla. Kult jeho osobnosti nedoshl sice nikdy stalinskch rozmr, na druh stran pedil o
svteln roky jakkoliv panegyrika pedstaviteln v normln demokratick zemi:
"Nen to obyejn vldce i dikttor, je to charismatick vdce, mu, kterho seslala sama prozetelnost,
aby spasil svj nrod, figura, kter pekrauje rmec historie a filozofie a vymyk se hranicm politick
vdy, vstupuje pmo do svta Carlylovch hrdin a Nietzscheho nadlovka."15) Tak o svm vdci bsnil
jeden z frankistickch ministr, Raimundo Fernndez Cuesta. Lze oprvnn pochybovat o tom, e by
Franco nkdy peetl nco z Carlyla i Nietzscheho, ale faktem je, e pomrn zhy pestal toto odporn
patolzalstv striktn odmtat, a naopak se stle astji vyjadoval v tomt smyslu - ctil se bt spasitelem
panlska a jakoukoliv kritiku na svou adresu povaoval za nevdk a iracionlnmu protiven se historii.
Pes mrn pebujel kult osobnosti, kter (u ve vlastnm zjmu) piln budovali jeho spolupracovnci, bylo
vcemn kadmu jasn, e z Franka se jen st stane charismatick vdce mas. Byl dost mal (pouhch
164 cm), dky sedavmu "zamstnn" se u nho brzy zaaly projevovat nbhy k obezit,16) a navc byl
mizern enk. Jeho jedin charisma tedy spovalo ve faktu, e zvtzil v obansk vlce. Ukzalo se, e na
tyicet let neomezen diktatury je to dostaten kvalita.
PRIMUS INTER PARES
"Ml vechny mal ctnosti a dnou velkou."
Vvoda z Alby
Frankovy zjmy byly klasickmi konky stedn vzdlanho dstojnka bez irho kulturnho zzem.
Cestoval a neuviteln mlo (vezmeme-li v vahu, e byl nejvym pedstavitelem panlska po tyicet
let), od druh svtov vlky opustil panlsko pouze jedinkrt, kdy na pozvn svho dikttorskho kolegy
Salazara navtvil sousedn Portugalsko.
Opravdovch konk ml mlo - lov a rybolov (pro posledn jmenovan si podil jachtu Azor, jednu z mla
liteb dmonm rozmailosti), jezdil na koni, hrl tenis i golf, ml rd kino, televizi a fotbal. Rd szel a v r.
1967 vyhrl v loterii skoro milion peset. Nen divu, e se vtina panl umla bez problm se svm
dikttorem ztotonit. Nepil, nekouil, nesnel hazardn hry a nezajmaly ho eny, krom t vlastn, se
kterou v poklidu proil cel ivot. St mu i jeho protivnci mohli v tomto ohledu nco vytat. Do znan
mry il vdycky tak jako vichni jeho prmrn poddan - s tou dleitou vjimkou, e on ml prvo
rozhodovat o jejich ivot a smrti.
Svt kultury mu byl ciz a intelektuly pohrdal, pokud je pmo nenvidl. Zdlo se mu, e ve zbyten
komplikuj a vid problmy tam, kde jeho "vykvac taktika" zdnliv ve zdrn vyeila. Bn se
dopoutl pravopisnch chyb, jeho vlastn ministi dosvdili, e neuml sprvn vyslovovat jmna ani tch
nejznmjch soudobch politik (jmno americkho prezidenta Eisenhowera foneticky mrzail a k
nepoznn), a s chut vil i tm nejnaivnjm povrm a nesmyslm.17) Pes svou vrozenou vychytralost a
jist talent pro politick (zejmna zkulisn) vyjednvn - nkte jeho ivotopisci toto jeho nadn pro
politikaen pipisuj jeho galicijskmu pvodu -, jeho schopnosti objektivn staily prv tak na velen jeho
marock legie. Podle Calvo Serera to byl un dictador mediocre (prmrn dikttor).18) Pesto vak doshl a
po mnoho destek let si udrel postaven nejmocnjho vldce panlska v cel jeho dlouh historii.
Paradoxn mon vak prv Frankova oividn "prmrnost" ho inila pijatelnm v och jeho poddanch.
Vdy jak pzran hrzy jim mohl vymyslet caudillo, kter vypadal pln stejn jako oni?
Franco dval pednost bezbarv prmrnosti i u svch podzench.19) Vybral je pedevm podle jejich
loajality ke sv vlastn osob. Frankv bratranec Salgado si do svho denku poznamenal: "Jeho excelence
si nepeje ministry s vlastn osobnost."20) Franco dobe vdl, jak mnoho je jeho diktatura personalistick,
a rozhodn si nemnil pipustit k tlu nikoho, kdo by ho svou popularitou mohl do budoucna ohrozit.21)
Pokud se Frankovi ministi ztotonili s axiomem caudillova neoddiskutovatelnho prvenstv, mli velkou anci
na dlouhodobj politick "peit" bez ohledu na vsledky sv prce. Ty stly u Franka vdy a na druhm
mst, za loajalitou.
AS PRACUJE PRO NS
"Jeho taktika spov v kroku bka, sokolm zraku, vlm zubu a stavn se hloupm."
J os Antonio Girn
Girn svm bonmotem shrnul Frankovy oblben strategick figury dokonale. "B krok" spoval ve
Frankov zvltnm "vnmn asu". Jeho "geniln inercie" pivdla mnohdy jeho nejtrplivj
spolupracovnky k lenstv. Tento Frankv rys nejlpe vystihuje anekdota, kterou o nm roziovali jeho
vlastn ministi: "Na stole v jeho pracovn jsou dva stohy papr, na prvn hromad le dokumenty o
problmech, kter vye as, na druhm se vl ,lejstra', jejich problmy u as vyeil."
Vzhledem k tomu, e Frankova nejoblbenj strategie byla taktika "mrtvho brouka", jinmi slovy, pokud
situace nedoshla skuten kritickch dimenz, Franco dval vdy pednost neinnosti a vykvn, mohl
snadno tit z chyb jinch, kte pchali omyly u zkrtka proto, e se vbec njak aktivity "dopustili".
Svm spolupracovnkm obvykle odpovdal, e "nejlpe se vci zda, kdy se dlaj a na posledn
chvli",22) co vak v caudillov podn mnohdy znamenalo, e se nedlaly vbec.
"B krok", doplnn o "sokol zrak", as od asu opravdu znamenal vyeen problmu, anebo
pinejmenm jeho "odaktualizovn". "Jestlie inteligence znamen smysl pro realitu, Franco byl
nepochybn inteligentn," napsal o nm Jimnez de Parga.23) Nebyl intelektul a jeho IQ tak nikoho
nemohlo pivdt v as, ale na druh stran ml schopnost, kter mnohm intelektulm citeln chyb.
Dokzal pomrn dosti byste analyzovat problmy, a pedevm bt rozhodn. Ml bezesporu organizan
talent a v prci byl vkonn.24) adu protivnk a odprc porazil u jenom svm typickm klidem a
rozafnost.
Tm nikdy se nenechval unet emocemi,25) co mu nad jeho oponenty dvalo nezanedbatelnou
vhodu. K jeho "sokolmu zraku" neodmysliteln patila i chorobn podezvavost. Nikdy neml ptele, ale v
poslednch letech ivota se dostal do fze, kdy u neml ani dvrnky: "Tady ten, kdo nen hlupk, je
podvodnk."26) "Vl zub" si s sebou pinesl jet ze svch vojenskch dob. Nikdy nezapomnal na kivdy a
proheky a uml trestat s dostatenou tvrdost, i kdy, z taktickch dvod, dval pednost roli
blahovolnho a mrnho spasitele. Hloupm se uml dlat tak dokonale, e mnoz jeho nzorov protivnci
(se skutenmi odprci pochopiteln nikdy do osobnho styku nepiel) asto odchzeli pesvdeni, e ho
zmtli nebo podvedli, piem vzpt nebo i s delm asovm odstupem pichzel trest a perzekuce.
Jak tvrd tm vichni jeho biografov, nebyl Franco dogmatik, ale taktik. Vrozen galicijsk hrza z
absolutna (horror a lo absoluto) se v nm transformovala v neobyejnou flexibilitu (v nzorech a jednn s
ostatnmi byl flexibiln a do t mry, e se mluvilo o jeho chameleonstv). A na ppady, kdy u evidentn
nebylo zbyt, se vdy vyhbal biblicky kategorickm ano, i ne a krel po zlat stedn cest vyhbavosti,
jej zmrn vgnost mu umoovala vznamn mnit stanoviska a postoje, ani by "ztratil tv". Jeho
oficiln projevy dunly nestupnost a bombastickou transcendentln frazeologi: "Sttn idea, kterou nm
v Burgosu vnukl Bh, se neme zmnit ani v jedinm atomu."27) Avak v soukrom a ped svmi
nejblimi spolupracovnky si asto nebral servtky a o "posvtnch pilch" reimu (armd, Falanze,
frankistickch ritulech, nikdy vak o katolictv a ve) se vyjadoval a s okujcm cynismem a sarkasmem.
"J jsem nikdy nepochopil, co je to vertikln syndikt, pokud to ovem neznamen, e jedni jsou nahoe a
druz dole."28) Nkolikrt se vyjdil v tom smyslu, e by mu v podstat bylo jedno, kdyby ml ve
panlsku vldnout podle demokratick stavy z r. 1876.29) Fakt, e a do poslednch chvil svho ivota ani
na okamik nepenechal sebemen st sv impozantn personln moci nikomu jinmu, na druhou stranu
znamenal vtenou pojistku proti zaveden skuten totalitnho reimu. Dve i pozdji likvidoval (nebo
alespo zbavoval operativn moci, co v konench dsledcch vylo na stejno) instituce, kter kdysi sm
stvoil, ve vnm strachu z ohroen vlastn pozice, a brnil tak vlastn panlskou spolenost ped
totalitrnm dikttem vlastn administrativy.
III. FAISMUS S LIDSKOU TV?
"Je lpe udlat njakou hloupou vc, kter se dlala vdy, ne njakou chytrou vc, kter se nedlala
nikdy."
Lord Balfour
PRVN TK LTA "Obansk vlka vystila v plnou eliminaci politick svobody, nejen de facto, ale pmo
principiln. dn post ve sttn sprv, na jakkoliv rovni, ani obyejn vesnick starosta, nebyl
voliteln... Pedbn cenzura byla povinn pro kad tisk, vetn obyejnho katalogu semen... Pro cestu
do sousednho msta bylo zapoteb zvltn propustky. ,Loajalita k reimu', oven dokumenty, byla
podmnkou aspirace na jakkoliv oficiln msto... Neexistovalo prvo na dren pasu, a pokud u jej nkdo
ml, musel dat o vzum kvli kad cest, je musela bt nleit zdvodnna. Crkevn autority mly
prvo zasahovat do vuky i do pouvanch uebnic... Stvka byla absolutn zakzna."1) Jestlie Franco
Hitlera pi jejich historickm setkn v Hendayi v jnu 1940 nkolik hodin pesvdoval, e panlsko je na
tom ekonomicky tak bdn, e si prost vlku na stran Osy neme dovolit, vdl mal generl dobe, co
dl. Zem provala jet mnoho let po skonen obansk vlky nefalovanou bdu a na ernm trhu se
prodvaly i pouit kartky na zuby. Franco svou politiku postavil na jednoduchm principu - absolutn
negace veho, eho doshla i chtla doshnout druh republika. Take namsto agrrn reformy se jako v
pozptku poutnm filmu pda zaala vracet velkostatkm, jejich stedovk vrobn metody ovem s
vybudovnm modernho, konkurenceschopnho zemdlstv nemly nic do inn.2) Frankistick stt zaal
brutln zasahovat do ekonomickch dj3) - pro zaloen jakhokoli prmyslovho podniku si musel
dotyn podnikatel opatit speciln vldn povolen. Po vzoru italskho korporativismu se zrodil INI
(Instituto Nacional de Industria -
Nrodn institut pro prmysl), kter mocn intervenoval do panlsk ekonomiky, ale svou tkopdnost a
tm absolutn zkorumpovanost tempo jejho rozvoje spe zpomaloval. V r. 1948, tm deset let po
Frankov triumfu v obansk vlce, prmyslov produkce zem sotva dosahovala rovn z r. 1929. Ceny
potravin i nkterch prmyslovch produkt byly umle stanovovny sttem, co vedlo k otesnmu boomu
stnov ekonomiky a k chorobnmu pebujen ernho trhu. Systm potravinovch pdl (racionamiento)
nejdleitjho spotebnho zbo a potravin byl zruen a v r. 1951 - dvanct let po skonen obansk
vlky!
Opatenm, kter mlo mt pro budoucnost nejvnj dsledky, byla Frankem nazen likvidace
svobodnch odbor. Caudillo po Mussoliniho vzoru zruil tradin odborov centrly a zavedl (lpe eeno,
pokusil se zavst, nebo nakonec ve skonilo jednou z nejvtch blam frankismu vbec) tzv. odbory
vertikln (sindicato vertical), kde se na pd jedin organizace mli v dojemn shod schzet zamstnanci i
zamstnavatel danho vrobnho i nevrobnho odvtv.4) O em na tak absurdnm shromdn mli
rokovat, kdy navc byla psn zakzna jakkoliv stvka, Franco u neprozradil, zato vak dlnkm slbil,
e o jejich obvykl poadavky - krtk pracovn doba, vysok platy, sociln zabezpeen - se bude ze vech
sil bt sm stt. Jak se brzy ukzalo, stt v sob pli sil na souboj s dravmi podnikateli nenalezl, nebo po
nucenm zniku svobodnch odborovch centrl klesala ivotn rove dlnk pmo drastickm tempem -
jet na konci tyictch let se reln pjmy pracujcch pohybovaly okolo 65 % pedvlen rovn, kter
ji sama o sob nebyla nijak vynikajc. Kupn sla mas se ocitla v troskch, a aby dlnci se svmi rodinami
vbec peili, museli si hledat "vedlej" pjmy. Nastala doba pesas, stabilnch "prmi", nkolikerch
zamstnn. Postupem asu zaali nesmysln a naprosto neoperativn oficiln odbory kritizovat sami
podnikatel, nebo nemli dnou relnou monost, jak se se svmi dlnky domluvit, co je, zejmna v
dob ekonomick prosperity edestch let, pipravovalo o nemal zisk.
Jedin organizace, kter kdy caudillo pln dvoval, byla armda. Nen divu, e zejmna v prvnch letech
reimu se Frankovi souputnci z ozbrojench sil pohybovali na samm vrcholku mocensk pyramidy. Carlos
Viver si dal tu prci a spotal, e v letech 1936-1945 z 1614 politickch funkc reimu bylo celkem
460 obsazeno profesionlnmi vojky. Pozdji, vzhledem k pozmnn fasd reimu, kter se zane tvit
jako tvrce blahobytu a garant prosperujc ekonomiky, se vojci sthnou vce do pozad, jejich moc a
neotesiteln pozice vak budou ptomny vdy, a do Frankovy smrti.
Dal problm, kter se vak na rozdl od otzky svobodnch odbor celkem bezspn e ve panlsku
dodnes, zpsobil Franco svou absolutn necitelnost ohledn poadavk a prv pslunk nepanlskch
nrodnost v zemi. Okamit po skonen obansk vlky Franco zruil druhou republikou zaveden
autonomn statuty a stavy pro Baskicko a Katalnsko, a zakzal navc oficiln pouvn jinch jazyk ne
panltiny. Vzhledem k pravidelnm krvavm represm, zejmna v Baskicku, nen divu, e v oblastech
historickho nacionalismu vzniklo mnohdy hysterick a fanatick nacionalistick hnut, jeho arogantn
politici i teroristit aktivist suuj chod panlsk demokracie i v dnen dob.
Franco dokzal pomrn obratn vyvst svou diktaturu z tm absolutn mezinrodn izolace, ve kter se
po skonen druh svtov vlky ocitla, vdy jet dlouho po vlce jedinmi Frankovmi spojenci byli
dikttort kolegov Salazar z Portugalska a Pern z Argentiny. Franco obratn vyuil rozpadu spojeneck
koalice a vypuknut nesmiiteln studen vlky. Jako znm antikomunistick bijec na sebe snadno pithl
pozornost Spojench stt, kter prv tehdy prochzely hystericky antikomunistickou fz svch djin. I
kdy mu Amerian, koneckonc jako vichni cizinci, nebyli nijak sympatit, Franco dobe vdl, na jakou
strunu zahrt, a po nkolika letech ppravnch jednn doshl svho. O ast na lukrativnm Marshallov
plnu sice panlsko pilo - caudillovy sympatie k Hitlerovi a Mussolinimu byly pece jenom v pli erstv
pamti, ale v r. 1950 u od Amerian zskal pjku ve vi 62
milion dolar. USA s Frankovm panlskem podepsaly v r. 1953
bilaterln dohody, na jejich zklad mohli Amerian za Pyrenejemi instalovat sv vojensk zkladny
(Torrejn, Zaragoza, Morn). Franco zskal mnohem vc. Krom te u celkem pravidelnho psunu dolar
z nejrznjch pjek a pmch investic americkch firem se s vydatnou pomoc USA v r. 1955
probojoval i do OSN. V roce 1953 se mu navc podailo uzavt konkordt se Svatm otcem. Franco si
vyhradil prvo jmenovat domc biskupy a Vatiknu se dostalo ujitn, e obrovsk vliv, kter mla
panlsk katolick crkev na vzdln a vchovu svch oveek, zstane zachovn, a bude dokonce jet
poslen. Tmito spchy se Franco definitivn propracoval zpt do spoleenstv civilizovanho svta a
vydobyl si alespo relativn uznn legitimity svho reimu za hranicemi.
FRANCO EKONOMEM Jakmile se Franco pesvdil o absolutn neschdnosti svho modelu autarknho
ostrova antikomunismu,5) celkem prun dokzal pozmnit tvnost svho reimu. Byl si dobe vdom, e
deset let po definitivnm debaklu fhrerovy i duceho ideologie st nkoho ohrom faistickmi hesly v
pokleslm falangistickm stylu. Novou devzou na erbu diktatury se ml stt ekonomick rozvoj
(desarrollismo) a nsledn veobecn blahobyt. K realizaci tohoto pomrn ambiciznho cle - vdy o co
jinho se koneckonc pouze se stdavmi spchy sna vechny demokratick vldy svta - si za pomoci
katolick crkve nael pomocnky mezi leny Opus Dei.6) Muov z Opus Dei (vraznji se ve vld prosazuj
od r. 1957), vychovan v psnch crkevnch institucch, se stali obtavmi a profesn zdatnmi obhjci
modernizace reimu. Vdy vak mli na mysli pouze zmny ekonomick, nikoli politick. Diktatura jim
vyhovovala, nebo nedvovali demokracii, kde tko zvladateln masy ve pouze komplikuj a dok svou
nekzn zhatit i ty nejlep projekty. Po vzoru Ortegovch minoras seleccionadas (vybranch menin)
dvovali pouze systmu, kde se ve podstatn d kvalifikovanmi rozhodnutmi osobnost, dokonale
pipravench na sv koly. A protoe jim lo pouze o zmny technick, zaalo se jim kat "technokrat"
(Navarro Rubio, Ullastres, Lpez Rod). J ejich pragmatismus se mnohdy opral o cynick premisy, jako
vystien z Machiavelliho spis. Ve pepotvali na penze a nejvznamnj z technokrat, Lpez Rod,
oteven hlsal teorii o tom, e politick a sociln klid zavldne od hranice 2000 dolar hrubho nrodnho
produktu na hlavu. Ideolog reimu v jeho poslednch letech, Fernndez de la Mora, tvrdil, e "uspokojen
konzumn spolenosti vede k jej apatii",7) co se do znan mry ukzalo bt pravdiv proroctv.
Pedevm tito mui dopomohli Frankovi k tomu, e se v budoucnu mohl dostat na strnky uebnic historie
nikoli pouze jako krvav a omezen dikttor tet kategorie. Na druh stran tm, e zavedli zcela nov
ideologick evangelium, kde u ne vtzstv v "kov vprav" a restaurace idealizovanho "tradinho
panlska", nbr rychle rostouc ekonomick ukazatele se staly hlavnmi dominantami reimu, piln (i kdy
zejm nechtn) podkopvali Frankovu neotesitelnou pozici caudilla - spasitele nroda. Technokrat se
svmi teoriemi se stali skutenou pte frankismu, a kdy se po atenttu na jejich ochrnce Carrera Blanka
Franco rozhodl hodit je v tichosti pes palubu, frankismus se rzem ocitl v ideologickm i politickm vakuu,
z nho u nevedla dn schdn cesta.
Technokrat pipravili Plan de Estabilizacin (Stabilizan pln), soubor ekonomickch opaten vyhlen v
r. 1959. V pozad stly informan zprvy, kter vypracovali odbornci z Mezinrodnho mnovho fondu a
dalch nadnrodnch ekonomickch organizac. panlsko zskalo pstup k vhodnm zahraninm vrm a
na opltku muselo splnit nkolik podmnek - kurs pesety a dolaru byl stanoven v realistickm pomru 60 :
1, celn barira, kter brnila psunu zahranin produkce do zem, byla ponkud zmrnna, nov zkon o
investicch ml do budoucna usnadnit pronikn tolik potebnho zahraninho kapitlu.
Z hlediska vysplch demokratickch zem kapitalistick poloviny svta to nebylo mnoho, z hlediska
konzervativnch pvrenc frankistickho reimu (pedevm falangist) to byla pln revoluce. V kadm
ppad tento vcelku skromn soubor zkladnch liberlnch ekonomickch opaten dokzal odstartovat
panlsk hospodsk boom let edestch.
V edestch letech mohl Franco po krtkou dobu sklzet pjemn plody sv politick pizpsobivosti. Szka
na technokraty z Opus Dei a na jejich program ekonomickho rozvoje se alespo doasn vyplatila.
Stabilizan pln (nsledovan Plny rozvoje - Planes de desarrolllo - z let 1964, 1969 a 1972) dokzal
vyburcovat panlsk hospodstv k neekanm vkonm. Data o rstu panlsk ekonomiky vyrela
dech. Po nkolik let se ekonomika primitivn a tradicionalistickou diktaturou ovldan zem rozvjela rychleji
ne ekonomika kterhokoliv kapitalistickho sttu s vjimkou nedostiitelnho J aponska. Hrub nrodn
produkt se zdvojnsobil, rove konzumu doshla (na panlsk pomry) zvratn ve, v zemi se rozhostil
dosud nevdan ekonomick blahobyt. Frankv hospodsk zzrak se opral o ti zkladn faktory: a) dky
prolomen diplomatick bariry, izolujc po mnoho let Frankovu diktaturu od mezinrodnch organizac, se
panlsko mohlo konen dostat k zahraninm pjkm (dolary americkch bank byly panlskou
ekonomikou hltny po doucch, pipomnajcch zncho na pouti), b) turistick boom se stal pravidelnm
zdrojem plivu zahraninch mn (v edestch letech se panlsk ple staly skutenm evropskm
rekreanm letoviskem, kam pijdly sv libry, franky a marky utrcet stedn tdy z prosperujcch
zpadoevropskch zem), c) statisce "ekonomickch emigrant", kter ze panlska vyhnala do svta touha
po slun placen prci, poslaly dom svm rodinm penze (tzv. remesas) a ty potom, promnny
rodinnmi pslunky v bankch za domc mnu, doplovaly valutov zdroje zem.
Spolu se zklady ekonomick prosperity se vak souasn a neoddliteln rodily neduhy, jimi bude
panlsk hospodstv trpt a dodnes. Pedevm sm kolos panlskho ekonomickho zzraku stl na
hlinnch nohou. Podnikatelsk spchy nkterch firem vznikaly v podmnkch, kter ve stabiln liberln
spolenosti prost nemohou nastat, a proto se tak v budoucnu potencil podobnch manarskch mg
ml brzy vyerpat. Veker impozantn zisky byly zaloeny pedevm na minimlnch platech.
Dlnci se bez existence svobodnch odbor nemohli nijak brnit (v ppad protest vdy zashl stt se
svm mohutnm represivnm apartem), a navc do mst pichzely doslova miliony lid z venkova
("venkovsk exodus"), kte nemli s organizovanm bojem za lep ekonomick podmnky dn
zkuenosti. Kapitl se pjoval tm bez rok a poten daov levy byly nevdan.
Cel fungovn ekonomiky bylo navc postaveno na principu rodinkaen, take leckter podnikatel se dky
svm pbuzenskm i ptelskm vztahm k nktermu z mocnch mu reimu mohl snadno dopracovat
pstupu ke sttnm fondm a dotacm. Ohromn regionln disproporce industrializace (nkter ist
venkovsk oblasti bez pracovnch pleitost se zaaly doslova a do psmene vylidovat) vedla technokraty
ke snaze teritoriln naplnovat vybran oblasti prmyslovho rozvoje.8) Byly stanoveny Polos de desarrollo
(Oblasti preferovanho rozvoje), veker dobe mnn snaha vak vtinou konila debaklem. estn
vjimky tvo nkter zemdlsk oblasti, jako nap. Extremadura nebo Murcia, kter zavlaovacm
systmm vybudovanm ze sttnch fond vd za svou prosperitu dodnes. Podnikatel se nemnili nechat
manipulovat sttem a komplikovat si rychlou cestu k zvratnm ziskm. Zakldali sv podniky v tradinch
prmyslovch centrech a "problmovm" oblastem se jednodue vyhbali. Sttn ednci, vdn alespo za
relativn spchy, se je radji ani nesnaili pesvdovat. V obecn atmosfe naden a sttem
podporovan horen podnikavosti se pochopiteln nedbalo na nzory urbanist a ekolog a v nkterch
znch dolo k nenahraditelnm ekologickm katastrofm. Na olt plivu deviz od zahraninch turist tak
byly obtovny stovky kilometr ndhernho panlskho pobe, kter se z brutln devastace nezotav
ani do zatku ptho tiscilet.
Prozatm vak pozitiva jednoznan pevyovala polohlasem pronen kritiky nespokojenc. Heslem doby
se stal konzum, pokud mono neomezen a pokud mono bezhlav. edest lta se ve panlsku
podobala zlatm dvactm letm za Atlantikem. Soused se navzjem chlubili novmi lednikami,
automatickmi prakami, auty a pedevm televizory. Televize ovldla panlsko. Americk rodinn serily,
vesms velmi mlo inteligentn, mly na panly vcelku neekan vliv. K Frankovu zden se jeho poddan,
o jejich bezvhradn oddanosti tak rd a asto sm sebe ujioval, ve sv chamtivosti nemnili spokojit s
dosaenm a dali najednou stle vc a vc. A tak kdy svtov ekonomick krize v sedmdestch letech
otsla i panlskm ekonomickm zzrakem, zaal mt najednou reim nezvladateln problmy.
Skonila honba za penzi, materilnmi statky a spoleenskou presti, kter na potku edestch let
nahradila dosavadn frustraci, pasivitu a rezignaci. To byl jeden z neekanch dsledk ekonomick
prosperity, kter Franka zaskoil.
O pehlubokch socilnch zmnch, kter v och budouc generace udlaj z frankismu tragikomick relikt
stedovku, vak promluvme ve zvltn kapitole.
JIN PANL Jednou z hlavnch pin pekvapiv bezbolestnho mrt frankismu byl fakt, e panlsk
spolenost bhem frankistick ry prola hlubokmi socio-ekonomickmi zmnami, kter natolik
poznamenaly jej tvnost, e lze bez pehnn mluvit o "jinch panlech" z let sedmdestch, kter s
jejich pedky, svdky i aktry masakr obansk vlky, spojovalo jen mlo spolenho. Podle souasnho
panlskho sociologa-historika Josho Felixe Tezanose byly rozdly mezi mladm panlem a jeho
generanm protjkem v zpadnm Nmecku i ve Spojench sttech men ne diference mezi tmto
panlskm teenagerem a generac jeho rodi. Odmr frankismu mla tedy zskat i ponkud hokou
pchu generan.
Zmny, ktermi panlsk spolenost prola v letech mezi obanskou vlkou a Frankovou smrt, byly bez
pehnn historick a zcela zmnily tv zem. Ze zaostal, bigotn katolick, pevn rurln zem na
samm konci Evropy (nebezpen tendujc k zuivmu reakcionstv) se bhem tyiceti let Frankovy
diktatury stal modern industrializovan stt, pipraven na vstup do vybran spolenosti zpadoevropskch
demokraci, jeho mlad generace nebrala katolickou vru o mnoho vnji ne jej vrstevnci v ostatnch
zpadoevropskch zemch. Star panlsko o sob vak jet as od asu dvalo vdt: jet v
sedmdestch letech nechal v Cceres mstn pohoren guardia civil odstranit z vkladu reprodukci Nah
Maji (Maja desnuda) od "jakhosi Goyi".9) Bylo by vak absurdn pipisovat tuto osudovou promnu
panlska na stranu pozitiv frankistickho reimu. Nevyhnuteln zmny se dly daleko spe "proti
frankismu" - hnny motorem obecnch historickch a socilnch zkonitost, proti kterm Franco nemohl nic
podniknout, nebo je ani dostaten nechpal -, nikoli jeho zsluhou. Vzhledem k tomu, e pro adu
ekonomickch a nslednch socilnch transformac pedstavoval frankistick nedemokratick systm spe
brzdu a komplikaci, lze konstatovat, e dky Frankov rigidit muselo panlsko za svou promnu zaplatit
mnohem vt cenu ne jeho zpadoevropt soused.10) Dramatickch a mnohdy i dosti drastickch zmn
doznala demografick mapa zem. U od tyictch let (a pes obte, kter pedstavovaly propustky a
potvrzen o loajalit - certificados de buena conducta ili doslova potvrzen o dobrm chovn) je
odstartovn proces masov migrace zemdlskho obyvatelstva do mst, proces, kter nabyl takovch
rozmr, e bv historiky a sociology nazvn xodo rural ili "venkovsk exodus".11) Extrmn nzk
vdlky v zemdlstv na jedn stran a velk zjem o pracovn sly v rychle se rozvjejcch prmyslovch
centrech na stran druh se staly pinami faktu, e zatmco v r. 1950 tvoili zemdlci 49 % aktivnho
obyvatelstva, na konci frankistickho obdob v polovin sedmdestch let to u byla pouh ptina (21,7 %).
Pes vechny Frankovy frze o "historicky venkovskm charakteru" panlska a nslednm vychvalovn
selskch ctnost pispl ve skutenosti frankismus (i kdy zejm nevdomky a nechtn) k zsadn promn
zem - ze zaostal provinciln zem na periferii Evropy se panlsko stalo prosperujcm, prmyslovm a
vcelku modernm sttem, pipravenm na vstup do Evropsk unie, mezi samotnou smetnku vysplch a
demokratickch evropskch nrod.
Frankistick stt pedal opvovan venkov do rukou superkonzervativnch a nepodnikavch velkostatk,
jejich manaersk metody zstvaly na rovni latifundist 18. stolet.
Rozvoj prmyslu se vak stal prioritou samotn sttn administrativy, kter se jej snaila kontrolovat a dit.
Nejprve se Franco pokouel vybudovat zcela nezvislou, dokonale autarkn batu antikomunismu, a po
debaklu tohoto idealistickho projektu vloil do rukou pragmatickch ekonom dokonce budouc existenci
vlastn diktatury. Spolhal se toti na zdnliv garantovan permanentn rozvoj ekonomiky i blahobytu svch
poddanch, kte, podle nzoru caudilla, s nacpanmi bichy nebudou mt zjem a chu riskovat sv jistoty v
pokusech o instalaci demokracie. Je teba piznat, e to byla szka na sprvnou kartu, se kterou Franco
obratn hrl a do sv smrti. A tak se poet dlnk dramaticky zvyoval - jestlie na konci druh svtov
vlky ily ve panlsku ani ne dva miliony dlnk, na zatku sedmdestch let to u byly miliony tyi a z
toho ti tvrtiny dlnk kvalifikovanch.
Nejvraznj zmny se tkaly samotn ptee spolenosti, a to stedn tdy. Zatmco Frankovy (alespo ty
verbln) ambice se vztahovaly na restauraci a poslen vieja clase media (star - ve smyslu tradin a
tradicionalisticky uvaujc - stedn tdy), sloen ze stednch a drobnch rolnk a drobnch mstskch
emeslnk a podnikatel, skutenost byla zcela jin a caudilla, pohrdajcho sociologi, evidentn zaskoila.
Dky vynucenm ekonomickm zmnm nezvisl rolnictvo a samostatn podnikatel jako vznamn skupiny
spolenosti v podstat vymizeli a nov stedn tda se skldala z ednk, technik, obchodnk,
zamstnanc tercirnho sektoru (tady sehrl obrovskou roli boom turistickho prmyslu v edestch
letech) a vemonch dcch pracovnk, jinmi slovy, novou middle class tvoily pedevm vysoce
profesionln kvalifikovan, vysloven mstsk a na platu zvisl vrstvy. Tahle nov stedn vrstva brzy
nala svou realizaci v konzumu: od edestch let pestv bt pro ni luxusem televizor, lednika, pozdji i
automobil. Dokud byl reim schopen nabdnout dostaten psun prostedk, kter rychle rostouc rove
konzumu umoovaly, nehrozilo frankismu od tto tdy v podstat dn nebezpe.12) Spe naopak,
spokojen konzumenti, vzhledem k relativnmu blahobytu demokracii nijak nepostrdajc, se promnili ve
spolehlivou oporu reimu.
Intenzivn konzum s sebou pinel zmny v socio-kulturn oblasti. Mezi lety 1960-1970 poet osobnch voz
na tisc obyvatel vzrostl z 9 na 70. Automobil, stejn jako ve "zlatch dvactch letech" v USA, se stal
atributem uritho socilnho postaven, symbolem jaksi nhrakov svobody, kdy skuten svoboda
pohybu byla limitovna systmem nejrznjch propustek a povolen. Je vak pravdou, e prv masov
rozen automobilu ovem znanou mrou pisplo k zhroucen tohoto stedovkho systmu kontroly
mobility obyvatel.
Jet vt vliv na sociln zvyky mla televize, kter se od konce edestch let stala skutenou modlou
panlskch domcnost. Na potku sedmdestch let u televizn pstroj vlastnila drtiv vtina
panlskch domcnost a televizn obrazovka vrazn ovlivovala sociln chovn obyvatel.
Katalnsk spisovatel Joseph Pla psal v r. 1972: "Vichni zraj na televizn serily s otevenmi sty, takov
je kultura dneka."13) V on dob si zskaly obrovskou sledovanost culebrones, nekonen - a nekonen
hloup - televizn serily domc i latinskoamerick provenience, kter umoovaly pohodln a bezpen
nik ze starost vednho dne. "Vedn hrdinov" provali vedn i nevedn dobrodrustv jako dublei svch
apatickch divk. V rukou Frankova reimu se stala televize dokonalm prostedkem pro ovldn
veejnho mnn. Staromsk panem et circenses bezchybn fungovalo i v podmnkch novodob diktatury
20. stolet. Subkultura byla sttem okovna obanm jako sedativum, kter je mlo zbavit divokch a
nebezpench mylenek a npad.
Vysloven nikovou zleitost - proto tak masivn podporovanou ze sttnch prostedk, tady se
ultrapravicov Frankova diktatura nijak neliila od komunistickch reim - byl fotbal. Jet v dob
povlen nouze si Real Madrid nechal postavit obrovit stadion, na kterm pak v padestch letech
pedvdl - s cizokrajnmi hvzdami - triumf "panlsk", ne-li pmo frankistick kopan nad zbytkem
svta. V t dob se Realu mohl v Evrop postavit snad jen jedin klub - lisabonsk Benfica portugalskho
dikttorskho kolegy Salazara. Na fotbal chodil Franco skuten rd. V atmosfe davov euforie nad
vkony "zlatch chlapc" se se svm nrodem ztotooval jako mlokdy.
Cel tento fenomn pacifikace potencilnch nespokojenc prostednictvm materilnch poitk historikov
nazvaj franquismo sociolgico (sociologick frankismus).14) Na vrcholku sociln pyramidy se usdlila
vldnouc vrstva, vzjemn zce provzan pbuzenskmi vztahy i funkcemi ve frankistick administrativ,
kompaktn a mafinsk a do t mry, e se v tto souvislosti mluv o doscientas grandes familias (dv st
rodinnch klanech). Strun shrnuto, podle sociolog z poloviny sedmdestch let panlsk spolenost
prola za posledn dvacetilet existence frankismu takovou promnou, e "sociln struktury r. 1971 se
budou od tch z r. 1950 liit vce, ne ty posledn jmenovan od spolenosti r. 1860".15) Na skutenosti, e
se v t dob panlsko na dosah piblilo nejvysplejm zpadoevropskm komunitm, neme nic zmnit
ani neoddiskutovateln fakt, e v zemi podle oficilnch statistik ily ti miliony obyvatel pod hranic chudoby
a e 22,3 % hrubho nrodnho produktu konilo v rukou pouhho 1,22 % panl.
Koncentrace obyvatelstva do nkolika omezench oblast zem pimla sociology a demografy k
pesimistickm pedpovdm.
V blzk budoucnosti by se mlo tm vechno panlsk obyvatelstvo soustedit v nkolika mlo
ostrvcch (islotes) v centrlnm masivu (meseta), zejmna v okol hlavnho msta, a pak v pomrn zkm
psu thnoucmu se okolo pobe. Zbytek zem (nevyhnuteln kup. tak historick kolbka a zklad
sjednocenho panlska - oboj Kastilie) zstane vylidnn. K vnitn migraci je teba pipost obrovsk
populan a demografick zmny, kter zpsobil odchod statisc panl za hranice, ve snaze zskat lpe
placenou prci. Jen v letech 1960-1973 odelo ze panlska za prac do zahrani (pedevm do Francie a
Nmecka) 2 341 000
osob.16) Vce ne polovina z nich zstala za hranicemi vcemn nastlo a poslala pak svm rodinm
penze - vznamn zdroj tolik potebnch valut pro domc ekonomiku. Zrove tento obrovsk exodus za
prac znan umenoval domc nezamstnanost, kter pozdji po instalaci demokracie dky masovmu
nvratu emigrant dramaticky vzrostla, co frankist novmu reimu zcela zmaten a nespravedliv
vytali.17) O tom, e frankismus vlastn "vyhnl" sv poddan ze zem, svd fakt, e okamit po
Frankov smrti a potku demokratickch zmn se lid namsto dalch odchod zanaj houfn vracet do
vlasti - jenom v letech 1976-1981 se vrtilo do panlska vce ne tvrt milionu "ekonomickch emigrant".
OPOZICE A REPRESE
"panl byli zbaveni mnoha svobod, co jsem vdy povaoval za neodpustiteln, ale na druh stran,
nebylo mnoho tch, kte by toho pli litovali. Tili se ze svobod jinch, tkajcch se zejmna soukromho
ivota, a mli hrzu z toho, e by je mohli ztratit."
J ulin Maras
Doslova vzato, historicky prvn opozic proti frankismu byly partyznsk skupiny (maquis), kter se po
skonen obansk vlky vydvaly z jin Francie na sv donkichotsk taen proti mnohem silnjm
represivnm slokm etablujc se diktatury. Pes vysok ztrty pokraovaly maquis ve svm boji a do r.
1952, kdy je zmna francouzsk politiky vi Frankov panlsku pipravila o azyl. J ejich msto o necelch
dvacet let pozdji zaujmou baskit terorist z ETA. To byli ale vlenci exilov, kte si navc asto hoce
stovali na malou podporu, kter se jim od domcho obyvatelstva dostvalo. Prost panl mli panickou
hrzu z nov obansk vlky a v zoufal snaze vyhnout se nov vln nsil byli ochotni smit se s
Frankovou diktaturou, proto se k naruitelm z jejich pohledu snesitelnho statu quo nechovali prv
ptelsky.
Podle slov R. Rossandov, kter ve panlsku pobvala na zatku edestch let, neexistovala v zemi
"umlovan politizovan spolenost, nbr spolenost zcela zjevn apolitick".18) Jet na konci edestch
let Institut pro vzkum veejnho mnn ve sv zprv o stavu panlsk spolenosti uvd, e nejvce se
panl strachuj o udren vnitnho smru, podku a stability.
Teprve s dlouhm odstupem nsleduj starosti o svobodu, demokracii i sociln spravedlnost. Stle
pevldala obrovsk nedvra k politikm a k politice a Franco, nefalovan apolitick a politiku zcela
oteven nenvidjc, byl pro vtinu obyvatel zrukou klidu a jistoty. Nebylo jasn, zda se pod caudillovou
nadvldou mohou vci zlepovat, ale vtina panl se domnvala, e se pod bdlm okem "vtze kov
vpravy" alespo viditeln nezhor.
Na domc scn se prvn projevy opozice objevuj teprve v polovin padestch let. Nkolik sporadickch
stvek (nap. asto citovan stvka idi barcelonskch tramvaj z r. 1951) se v drtiv vtin omezovalo
na proklamovn ekonomickch poadavk dlnk a striktn se vyhbalo jakmkoli politickm podtextm. S
postupnm zlepovnm ivotnch podmnek a zmrovnm repres se ovem vn nespokojen dlnci
osmlovali a v r. 1958 u Franco naizuje jako odpov na vlnu stvek tmsn vjimen stav.
V prbhu edestch let se na scn objevuje skuten a nefalovan dlnick hnut, stle astji
organizujc stvky a vyjadujc otevenou nespokojenost se ivotnmi i pracovnmi podmnkami. Poty
prostvkovanch hodin sice brzy doshly impozantnch rozmr, na druh stran je ale teba piznat, e
dlnick hnut dky nemonosti vt koordinace (ilegln Comisiones Obreras nemohly pochopiteln
dokonale zastoupit klasick odborov centrly) trplo velikou rozttnost a politicky nemlo tm nic
spolenho s protifrankistickou opozic. Vznamnou roli naopak sehrly nkter kesansk organizace, jako
nap. JOC (Juventud Obrera Catlica - Katolick dlnick mlde) nebo HOAC (Hermandades Obreras de
Accin Catlica - Dlnick bratrstva katolick akce), vytvoen zhy po vlce s clem "rekristianizovat"
panlsk dlnky, nakaen levicovmi mylenkami druh republiky. Tak, jak se crkev zaala vzdalovat od
frankistickho reimu a odmtat mu svou pvodn bezpodmnenou podporu, zaaly tyto katolick
organizace pomhat dlnkm v jejich boji za zlepen ivotn rovn - a u nabzenm azylu pro ilegln
schze nebo nemn cennm poskytovnm informanho prostoru v cenzurou nepli obtovanch
katolickch listech.19) Vysloven politickou motivaci mla zato permanentn nespokojenost na panlskch
vysokch kolch. Studenti se bouili pedevm proti oficilnmu (a jedinmu) studentskmu syndiktu SEU,
a obas dokonce poadovali svobodn volby. Vrcholem studentskho hnut odporu se zejm stala
Capuchinada z bezna 1966.20) Termn "studentsk" hnut je v ppad panlska ponkud nespravedliv
vi tm na druh stran katedry, drtiv vtina profesor se toti postavila na stranu student a proti
reimu, kter jim vnmi perzekucemi neustle otravoval ivot. V barcelonskm kltee kapucn
(Capuchinos, proto Capuchinada) se selo nkolik stovek vysokokolskch student a profesor na zakldac
schzi SDE - novch univerzitnch a svobodnch odbor. Policie konvent neprodyn obklila, odzla telefon
i dodvku vody a druh den vtrhla dovnit a vydila se masovm zatknm.
Akademici si touhle akc zskali velkou popularitu, kter se jim do budoucna mla velice hodit, nebo na
univerzitch se vborn dailo levicovm tendencm (hrdiny doby se stali Mao Ce-tung, Ernesto Che
Guevara a Herbert Marcuse), co mezi opatrnmi stednmi vrstvami vyvolvalo nedvru.21) Stt odpovdal
nekompromisn - zstupy profesor i student byly ze studi vyluovny, pozdji dokonce reim shl k
doasnmu uzavrn vzpurnch kateder, fakult, ba i celch vysokch kol. Extrmnm ppadem se stalo
uzaven univerzity ve Valladolidu pro cel akademick rok 1974-1975.
Opozice politick (nebo alespo pseudopolitick, vzhledem k panujcm podmnkm) se ve skutenosti
omezovala na komunisty, ivoc vak v hlubok ilegalit a v bolestn izolaci od velk vtiny nroda, kter
jim (do znan mry oprvnn) kladl sten za vinu utrpen z dob obansk vlky. Komunist navc dosti
naivn vili v monost svrhnout Franka prostednictvm lidovho povstn - a u by se odehrlo jako
celonrodn generln stvka i cestou vytven opozin junty, sloen ze zstupc vech nespokojenc.
Nejvznamnj opozin skupinou krom komunist byli kesant demokrat, jejich pravici reprezentoval
kajcnk Gil Robles a levici nemn se kajc bval ministr Ruiz Gimnez. Ti vak pro Franka pedstavovali
tak malou hrozbu, e se ani neobtoval s jejich perzekuc a kesant demokrat ili ve zvltn situaci
"hjen zve", sten respektovni, nebo alespo tolerovni ze strany reimu, kter jim dokonce
umooval vydvat vlastn asopis - Cuadernos para el Dilogo (Seity pro dialog). Pravdou zstv, e se
kesant "opozinci" s kritizovanm caudillem beze zbytku shodli v hysterickch tocch proti komunistm,
kter povaovali, stejn jako Franco, za nejvt neptele lidstva a jejich promn v civilizovanou,
nerevolun levici vlastn nikdy neuvili.
Na seznamu antifrankistickch opozink se od edestch let m dl astji objevuj tak pedstavitel
crkve. V sedmdestch letech se vzpurn kardinl Tarancn stal dky svm "neloajlnm" vrokm jakousi
non mrou reimu, za co se mu pesvden falangist odvdili rmovanm a na veejnosti pravideln
vyvvanm sloganem "Tarancn al paredn" ili "Tarancn ke zdi".
Katolick crkev dky svmu staletou prax vycvienmu "ichu" na politick udlosti vyctila blc se znik
reimu a nemnila s Frankem sdlet jeho tkou hodinku.
"Snad nejdleitj fakt, kter me vysvtlit dlouhovkost frankismu, je jeho schopnost represe, jeho
odhodln pout nsil v ppad poteby... monost pout nsil byla velice reln, a to v podstat
dostaovalo, ani by bylo nutn ji skuten aplikovat."22) Franco proti opozici - kter, je teba to piznat, a
do poslednch hodin jeho ivota nikdy nedoshla rovn skuten hrozby pro existenci reimu - pouval
irok rejstk represivnch metod. Represe nhodn, spovajc zejmna v metod odstraujcch pklad
(zatkn, muen, rozhnn demonstrac) byla dmysln kombinovna s repres selektivn (tak s irokou
paletou pouvanch opaten - od mrnho domcho vzen, a po vyhnanstv, vznn, v extrmnch
ppadech popravy), jej obt se stvali populrn osobnosti, vyjadujc njakm zpsobem svou
nespokojenost s reimem. Systm frankistick justice byl korunovn zzenm tzv. TOP (Tribunal de Orden
Poltico - Tribunl pro politick podek), kter ml na starost procesy proti politickm provinilcm. pinavou
prci krom policie a Guardia Civil zajiovala t speciln tajn policie s ponkud kuriznm nzvem
Brigada Poltico-Social (Sociln--politick brigda), kter smutn proslula pedevm krutm muenm svch
vz (nedoshla v tom sice svtov proslulosti Salazarovy PIDE, ale pece jen svmi nsilnickmi sklony
vysoce pedila nap. eskoslovenskou normalizan StB).
POKUS O DEFINICI Pes ast zdrazovn originality Frankovy diktatury a jej neopakovatelnosti (a u to
tvrd caudillovi pznivci, i odprci) lze se celkem spn pokusit o komparaci typickch rys Frankova
reimu s pbuznmi modely autoritskch systm. Svm ideovm repertorem i kadodenn dikttorskou
prax pat k Frankovm "pokrevnm bratrm" pedevm dal dva mediternn dikttoi Antnio de Oliveira
Salazar a Benito Mussolini.
Prvn pokus o vdeckou analzu frankismu a nslednou definici toho, co vlastn Frankv reim byl a co
pedstavoval, podnikl u v r. 1964 Juan Linz. Vzhledem k tomu, e Linz pozdji svj teoretick model
nkolikrt zpesnil a aktualizoval, lze tvrdit, e jeho vvody maj dodnes takka stoprocentn platnost.
Linz odmtl ztotonit frankismus s faismem a namsto toho definoval model tzv. autoritativnho reimu
(rgimen autoritario), pro jeho konstrukci mu dokonale poslouilo prv studium frankismu. Autoritativn
reim je uren pedevm nsledujcmi charakteristikami: a) limitovan pluralismus, a u intern - rozdln
postoje uvnit samotnch mocenskch struktur -, i existence reimem sten tolerovan semiopozice; b)
neexistence pesn vymezen ideologie, jej absence je kompenzovna spe vgn tendenc a specifickou
mentalitou; c) namsto snahy o mobilizaci mas se vldnouc vrstva spokojuje s apati a pasivn akceptac
reimu ze strany ovldanch; d) role jedin povolen reimn strany je co do vznamu pro existenci a
fungovn reimu nesrovnateln s lohou skuten totalitrnch sttostran (NSDAP, KSSS), autoritativn
dikttor se toti jen velmi nerad vzdv absolutn moci ve prospch jm kontrolovan strany. ad a)
Limitovan pluralismus: autoritativn reim, v naem ppad frankismus, nikdy nedosahuje onoho idelu
totalitrnch demiurg - absolutn jednoty ohledn cl (a do jist mry i metod vedoucch k vytouenm
metm), veobecnho podzen se stanovenmu konenmu elu, a u by byl definovn sebemlhavji, a
jeho vymezen dokonce podlhalo postupnm promnm. Franco nikdy nedoshl - a je teba zdraznit, e o
to ani nikdy vn neusiloval - postaven totalitrnho vdce typu Hitlera nebo Stalina, jeho vle stoj nad
jakmkoliv zkonem a jeho rozkazy, by vedouc k masov sebevrad, by byly posvtn a
nediskutovateln. Caudillo se, na rozdl od fhrera, spokojoval s rol vnho arbitra, rozhodujcho
nekonen spory mezi ideov i prakticky se svcmi frakcemi uvnit tbora svch mocenskch souputnk.
Tento fakt na druh stran nijak neovlivnil neotesitelnost jeho pozice, o em koneckonc dostaten
svd nezvykl dlouhovkost jeho reimu.23) V atmosfe nacistickch i bolevickch koncentranch
tbor je tak st pedstaviteln existence by i umrnn opozice, kterou by totalitn reim namsto
okamit fyzick likvidace do jist mry toleroval, co byl prv ppad Frankova panlska.24) ad b)
Ideologie: frankismus se nikdy nedopracoval pesnho definovn njak "sttn" i "reimn" ideologie. Zl
jazyky o Frankovi tvrdily (a mly zejm do znan mry pravdu), e jedinm caudillovm ideologickm clem
bylo bezproblmov pevn u mocenskho kortka. Nechceme-li za ideologii povaovat Frankovy obdivn
projevy o bosk dokonalosti panlsk monarchie katolickch velienstev i jeho zmaten antizednsk
fantasmagorie, jedinou ideologickou konstantou frankismu zstv po tyicet let jeho existence vypjat
antikomunismus - co je jako argument pro prokzn existence totalitn ideologie alostn mlo, nco velmi
podobnho lze toti tvrdit i o poslednm plstolet americk demokracie. Uvnit frankismu se s vtmi i
menmi spchy svily bezmla destky ideologickch tendenc (od faizujcch falangist pes
tradicionalistick monarchisty a po ideologicky znan indiferentn technokraty z Opus Dei), je navzjem
spojovalo jen mlo vgnch ideovch konstant - panick strach z bolevismu, thnut ke katolicismu a nechu
k demokratickmu modelu leglnch politickch stran a svobodnch odbor. Jedinou skutenou ideologi
frankismu byla snaha o udren statu quo vsledk obansk vlky, piem rznorodost metod
pokouejcch se o realizaci tohoto cle odrela Frankovu pslovenou politickou flexibilitu. Vnj tv
reimu postupem asu doznvala pozoruhodnch zmn, od falangistickch snah o faizaci a po politicky
tm indiferentn ekonomick liberly z Opus Dei, s jejich silm o vytvoen svobodnho trhu a co neju
mezinrodn ekonomick spoluprce. ad c) Mobilizace mas: Franco se s pochopitelnou vjimkou vlench
let, kdy jistou mobilizaci obyvatelstva nutn poteboval vzhledem k vojenskm clm, spokojoval se
panlskem navsost pasivnm a trpn akceptujcm jeho reim. Spolu s tm, jak se caudillo pestval snait
vyvolat ve svch poddanch naden pro svou diktaturu, pmo mrn klesala i role Falangy, kter mu
jedin, dky sv organizan a mobilizan kapacit, mohla poskytnout statiscov naden aplaudujc davy,
provolvajc "Viva Franco! Arriba Espan~a!" (A ije Franco!
Vzhru, panlsko!). Od padestch let se obasn komedie na madridsk Plaza de Oriente, kde Franco
ped statiscovmi davy pednel sv zmaten xenofobn projevy o celosvtovm zednsko--bolevickm
spiknut proti hrdmu panlsku, stvaly spe cynickm obchodem - za sttem zaplacen obd a
uhrazenou mzdu se vdy nalo dostatek "proreimnch nadenc", kte s plnmi aludky i kapsami "svmu"
caudillovi zatleskali. A kdy se na konci edestch let zaaly vyerpvat i tyto zdroje, ukznn se na
nmst dostavili alespo disciplinovan falangist, po ppad dokonce v knskch pevlecch. Tyhle fraky
mly pochopiteln jen mlo spolenho s fanatickou atmosfrou peplnnch nacistickch hal a stadion,
kde pi fhrerovch projevech nkter zvlt oddan rijky obas provaly nefalovan orgasmy.
Vzhledem k minimlnm charismatickm vlastnostem se caudillo rozumn o nic takovho radji ani
nepokouel. ad d) Sttostrana: zanedbateln role Falangy - pozdji slouen s Movimientem, le stle a
beznadjn schzejc na byt - souvisela se samotnm vznikem frankismu. Franco nevdil za svj
vzestup stran jako Hitler NSDAP i Mussolini svm ernokoilm, nbr si ho jako generl vzbouench
vojsk vybojoval sm. Jeho osobn autorita vtze obansk vlky byla tak neotesiteln, e nepoteboval
sttostranu25) pro kadodenn chod sv diktatury ani nikdy pozdji. A tak dky caudillov nezjmu (i obas
dokonce nepokryt hostilit) Falanga a poslze Movimiento chtraly a mnily se v osifikovan byrokratick
molochy, nachzejc svj smysl pouze v pompznch, le mlo efektivnch ritulech.
Sociolog Linz byl za svj model tvrd kritizovn z mnoha stran.
Pro frankisticky orientovan historiky jeho model mlo zdrazoval pozitiva reimu - konsolidaci zem
zdecimovan obanskou vlkou, ekonomick spchy edestch let. Analytikm z ad opozice (Martnez
Alier, Tun~n de Lara) zase jeho odmtn validity termnu faismus pro Frankv reim bylo poklonkovnm
reimnmu establishmentu. Antifrankist profesoru Linzovi vytali pedevm jeho podceovn role opozice
a jeho zdrazovn "demobilizace mas". Prv Alier ve svch textech tvrdil (bohuel bez konkrtnch
dkaz), e nespokojenost s reimem byla veobecn a fatalismus, tak patrn na postojch panlsk
spolenosti, byl jenom vynucenou fasdou, za kterou se skrvala touha zbavit se caudilla co mon nejdve
a vrhnout se do budovn nefalovan demokracie. Miguel Oltra zase navrhoval namsto Linzova termnu
"autoritativn diktatura" svj vlastn termn "katolick bonapartismus" (bonapartismo catlico), jin
prosazovali pojmenovn "knoursk faismus" (fascismo frailuno). V tchto ppadech se vak jednalo
pouze o plan terminologick ptky, nebo ve skutenosti nelo (a nejde) ani tak o nzev, jako o skuten
obsah termnu, a tady musela vtina oponent cht necht s Linzem souhlasit. Zvanj nmitku proti
Linzovu teoretickmu modelu vznesl Salvador Giner, kter termn "autoritativn reim" zpochybnil s tm, e
pak by se frankismus ocitl vce mn ve stejn kategorii jako nap. autoritativn, le veskrze demokratick
reim generla de Gaulla ve Francii. Navrhl proto pouvat pro frankismus - a tak pro salazarismus i
eckou diktaturu plukovnk, zkrtka pro vechny reimy, kde se k moci dostv hyperkonzervativn koalice
za vydatn podpory armdy - termnu despotismo moderno (modern despotismus).26) Snad jet
zvanj vtku vi Linzov modelu prezentoval v r. 1978 Manuel Ramrez. Podle nj Linz pln zapomn
na nutnost odliovat jednotliv fze frankismu, kter se navzjem co do mon klasifikace velice li. Tady
Ramrez do znan mry trefil do ernho, nebo Linz jako sociolog, uvykl studovat spe statick
spoleensk modely, nebyl schopen podrobit frankismus skuten historick analze, kter by si podrobn
vmala jednotlivch vvojovch etap reimu. Podle Ramreze pak prvn frankistick etapa (obansk vlka a
nsledujc lta a do konce druh svtov vlky) pedstavovala klasick pklad pokusu o totalitn diktaturu.
Tehdy se reim sm definoval jako totalitrn a jeho znm vzorem byla Mussoliniho faistick Itlie,
zatmco v praxi se snad nejvce blil diktatue rumunskho Antoneska. Podle Ramreze pak nsleduje fze,
kterou by bylo mono oznait jako "empiricko-konzervativn" - zahrnujc lta 1945-56, kdy se Franco
pokouel o vybudovn autarknho, antikomunistickho sttu, zaloenho na katolickm korporativismu a
okoennho Frankovmi politologickmi perlikami typu organick demokracie a vertiklnch syndikt.
Posledn fz je pak tzv.
"technicko-pragmatick" (od poloviny padestch let a do samotnho rozkladu diktatury), kdy technokrat
Frankv reim "vyistili" od vech ideologickch pms a "sprintovali" ze vech sil k vytouen ekonomick
prosperit.
Domnvme se vak, e k nejzajmavjm otzkm, tkajcm se fenomnu frankismu, pece jen nepat
zkoumn, jak byl frankismus v prvnch vzruench letech sv existence, ale mnohem spe fascinujc (a
nepopirateln) skutenost, e se reim bhem tyiceti let sv dlouh existence dokzal pomrn flexibiln
pizpsobovat mnc se okoln realit, ani by to njak podstatn ovlivnilo kterkoliv z jeho fundament.
GENERL A PROFESOR Franco se kdysi vyjdil o Salazarovi velmi lichotiv, jako o nejdokonalejm vldci,
kterho kdy poznal; pi jin pleitosti ovem zase se svou drsnou vojckou upmnost klasifikoval Salazara
jako omezenho provinnho politike.
Faktem zstv, e panlsk generl vdil portugalskmu univerzitnmu profesorovi za mnoh. V tkch
dobch obansk vlky a pro Frankovu diktaturu nemn trudnch letech nsledujcch byl Salazar caudillovi
vdy spolehlivou oporou a ostrovem jistoty. Nelo ani tak o podporu materiln, kterou by chud a zaostal
Portugalsko svmu velikmu sousedu ostatn mohlo jen st poskytnout, jako spe o pomoc morln a
politickou. Po skonen druh svtov vlky byl Salazar nejmocnjm Frankovm pmluvcem u Foreign
Office, kdy se Anglian rozhodovali, zda by nebylo rozumnj nahradit Frankovu diktaturu restaurac
ddin bourbonsk monarchie. Oba dikttoi (podepsali spolu v r. 1942 pakt o tzv. Iberskm bloku) se
navzjem podporovali ve spolenm cli - co nejdelm peit svch reim.
Zkladn rozdly mezi salazarismem a frankismem vyplvaj u z rozdlnho zrodu obou systm. Zatmco
kvtnov pu z r. 1926
v Portugalsku skoncoval se zkorumpovanou a nestabiln parlamentn republikou ve stylu vcemn
nekrvavm a bez vtch problm, musel si Franco svou pozici vybojovat v extrmn krut a dlouh
obansk vlce. Take zatmco Salazara vynesla k moci obecn pociovan poteba vyvst Portugalsko z
tk finann a ekonomick krize, kdy si portugalt rebelujc vojci prost neumli se sloitmi
hospodskmi problmy poradit, vyvihl se Franco do ela panlska jako vtz "kov vpravy" proti
nebezpe komunismu, kter stla zemi statisce mrtvch a totln ekonomickou i morln devastaci. Salazar,
hrobnk veobecn nepopulrn a mizern fungujc republiky, byl svou podstatou technokrat, nezvisl na
jakkoli konkrtn politick skupin, praktikujc katolk, kter vak neml nejmen ambice promnit
Portugalsko v oficiln katolick stt. Vzhledem k tomu, e se v jeho vld vdy objevovalo i na civilizovan
zem nezvykl mnostv univerzitnch profesor, pezdvalo se j katedrokracie.
Po dlouh desetilet jej mnoho Portugalc povaovalo za nejkompetentnjho spasitele zem z jejch
vnch ekonomickch problm. Franco, proti ktermu se v r. 1936 postavila polovina nroda se zbran v
ruce a s odhodlnm radji zemt ne ho nechat vldnout, musel po svm draze zaplacenm triumfu
vyhladit vzpomnky na druhou republiku zcela nemilosrdn a provst ve panlsk historii radikln tlustou
ru, oddlujc jeho reim od nedvn minulosti. Proto se ve panlsku a do sedmdestch let udrovala
psn dichotomie mezi tborem vtz a poraench, deformujc spolenost i politiku, nco, co v
sousednm Portugalsku jednodue neznali.
Salazar, kter u ml z minula jist politick zkuenosti, chtl vldnout a vldl sv zemi jako ekonomick
odbornk, peliv se vyhbaje jakmkoli pokusm o vytvoen svho kultu osobnosti, a striktn odmtal
sehrt roli charismatickho vdce. Nejednou prohlsil: "Vlda mn byla svena, nedobval jsem ji."27)
Franco naopak - i kdy mu pohchu tak zcela chybly vlastnosti, kter by mu umoovaly vystupovat jako
charismatickmu vdci - postupem asu do znan mry uvil ve svou historickou roli vdce panlska,
povolanho k zchran nroda samotnm Bohem, a i kdy pro sebe kult osobnosti nijak agresivn
nevyadoval, na druh stran se mu ani nebrnil. Neml dn politick zkuenosti, byl profesionlnm
vojkem. A jeho "politick" styl pak tak pochopiteln v mnohm pipomnal ivot v kasrnch. Ve srovnn
s klasicky vzdlanm Salazarem byl Franco tm primitiv, na druh stran v sob objevil pozoruhodn
talent pro obratn politick vyjednvn (mon spe politikaen), kter mu pinesl nemlo spch nejen
doma, ale i v oblasti zahranin politiky. Franco, kter vesms postrdal pevn a konkrtn definovan
svtonzor, byl v politice daleko flexibilnj, co mu umoovalo obdivuhodn aliann kotrmelce, kdy se
stal postupn pomrn blzkm spojencem tak rozdlnch soupe, jakmi byli Hitler a Eisenhower. A tak
Franco mohl stt s nezmnnm vrazem tve v ele reimu, kter se od vysloven faistickch zatk
propracoval a k podob technokraty zenho, ideologicky tm neutrlnho sttu, zatmco Salazar po cel
ivot s obrovskmi problmy zpasil o svou osobn vizi katolickho korporativismu.
Salazar by nikdy svj reim neoznail jako totalitn28), a jeho nslednk Marcelo Caetano dokonce nazval
portugalsk reim "liberln-autoritativnm". Za tmto prazvltnm pojmenovnm se mla skrvat jaksi
zlat stedn cesta mezi liberalismem a autoritstvm. Franco se naopak nikdy pli netajil se svmi
sympatiemi k totalitnmu zpsobu vldy, i kdy tento termn ponkud ahistoricky aplikoval i na epochu vldy
katolickch velienstev Ferdinanda a Isabely, svj nedostin vzor. Podle mnohch historik panlsko od
skuten totalitn diktatury neuchrnily pragmatismus a umrnnost caudilla, ale pouze vcelku rychl prohra
mocnost Osy ve druh svtov vlce a neschopnost (ekonomick i vojensk) Frankova reimu se vlky
efektivn zastnit.
Zatmco Salazar, vrn svmu pesvden, se postaral o rychlou institucionalizaci svho reimu a byl na
svj Estado Novo (Nov stt) patin hrd, Franco se za cel svj ivot neodhodlal k pesnjmu
legislativnmu (ba ani verblnmu) vymezen svho systmu. To mu na jedn stran umoovalo pouze
velmi vgn definovan reim operativn pizpsobovat mncm se podmnkm, na stran druh se tak
vyhnul situaci, kdy by nkdo chtl i mohl ohroovat jeho neotesiteln postaven vemocnho dikttora.
Teprve po neuvitelnch ticeti letech existence diktatury (v r. 1967) dospl frankismus k vypracovn Ley
Orgnica (Organick zkon), jaksi protostavy. Frankova neuviteln laxnost ohledn precizn definice
vlastnho reimu ve svch konench dsledcch umonila takka bezproblmovou (alespo co se te
srovnn s divokmi dji portugalsk "karafitov revoluce" z r. 1974) demokratickou transformaci,
vychzejc striktn z vgnho frankistickho zkonodrstv.
Rozdly mezi salazarismem a frankismem se tkaly i jejich reimnch stran. Salazarova Nrodn unie mla s
klasickmi faistickmi stranami pramlo spolenho. Bylo to jaksi obansk hnut, kter si samo kladlo za
cl brnit "morln jednotu" zem, hjit d a katolickou tradici. Strana byla spe ozdobou -
Caetano ji jednou vstin charakterizoval slovy, e v sob shrnovala pouze nevhody jedin strany, a to
rozshl a nkladn byrokratick apart - ani vak poskytovala jedinou konkrtn vhodu. Byla tak
zbyten, e historikov zabvajc se salazarismem jej oznauj za "faismus bez faistick strany".
panlsk Falanga alespo ve svch potcch sehrla roli pro reim mnohem dleitj. Falanga mla sv
vlastn milice a a do r. 1956, kdy s n Franco definitivn pestal potat, se snaila o to, aby se stala
skutenm hegemonem domcho politickho ivota - projekt Arreseho, kter Franka rozzuil, nebo hrozil
potencilnm omezenm jeho moci. V ppad frankismu se tedy zase mluvilo o faistick stran bez
faistickho reimu. Postupn padek Falangy vak nakonec vedl Ricarda de la Ciervu k vstinmu vroku,
nevdomky tcmu z maoistick symbologie:
"Falanga je tygr z papru."29) Podle toho tak v obou reimech vypadala schopnost mobilizovat masy.
Akoliv ve panlsku postupem asu tak zavldla sttem zen apatie a absolutn nezjem o politiku,
pece jenom falangist byli na caudillovu dost schopni kdykoliv shromdit poadovan mnostv
nadenc aplaudujcch genilnmu vdci.
V prvnch letech frankismu mla tato pedstaven dokonce jistou dvku impozantnosti. V Portugalsku vak
jakkoli pokus v tomto smru nepeshl hranice nepli poveden anekdoty. Proslul Mocidade (chab
imitace Hitlerjugend) namsto vchovy k totalitarismu poslouila podle memor samotnho Caetana pouze
k popularizaci volejbalu mezi portugalskou mlde.
Co se te represe a opozice, i tady se jasn patrn diference mezi obma reimy odvjej pedevm od
jejich rozdlnho vzniku.
I pes velmi patn jmno portugalsk PIDE je mra a brutalita repres v salazarismu nesrovnateln s
perzekucemi frankismu. Po ti roky trvajc obansk vlce bylo teba poraenho neptele nemilosrdn a
navdy srazit na kolena, navc se opozice vi Frankovi tak vyznaovala daleko astjm utknm se k
nsil (po vlce maquis, od edestch let zase terorist). V porovnn s dusnou atmosfrou antiteroristickou
vlkou zmtanho panlska psob Salazarovo Portugalsko (se svmi obasnmi zfalovanmi
"demokratickmi" volbami) tm jako oza klidu.
Rozdly ve vztahu reimu a armdy v obou ppadech snad ani nen teba pli komentovat. Zatmco
nespokojenost vojk se salazarismem doshla a takov mry, e zpsobila vbuch revoluce, ve kter
vojci bez milosti smetli Salazarv systm, panlsk armda byla nakonec poslednm skutenm obrncem
po Frankov smrti rychle odumrajcho reimu.
CAUDILLO A DUCE Jeden z nejvtch znalc italskho faismu De Felice tvrd, e kdyby se Mussolini
(podobn jako Franco) dokzal vyhnout vstupu do druh svtov vlky, dolo by zejm pozdji k podobn
evoluci jeho reimu, jakou poznalo panlsko.
Mussolini byl v mnohm pro Franka vzorem k napodobovn. Nelo ovem ani tak o osobn sympatie,
Mussolini byl pece pvodn zaplenm socialistou, antikleriklem, a pedevm intelektulem, vzvajcm po
vzoru Marinettiho ve nov a modern, zatmco Franco vidl intelektuly jako jedny z nejvtch neptel
lidstva. Mussolini ml pro panlsk dikttory (u ped Frankem pro Primo de Riveru) zetelnou slabost. Na
jedn stran s nimi sice jednal z pozice starho bratra, kter se dky svm zkuenostem i inteligenci ve
svt orientuje daleko lpe ne oni (co nebyla, alespo v ppad Franka, tak docela pravda), na stran
druh nikdy neoslyel prosbu o ptelskou vpomoc - viz mohutn italsk podpora Frankova tbora za
obansk vlky. Franco zase duceho vidl jako uitenho prostednka mezi panlskem a jinak tak
chladnmi a nepstupnmi Nmci, kte podle vech caudillovch pedpoklad mli v budoucnu rozhodnout
o nov tvi Evropy. Oba reimy se na zatku tyictch let zaaly npadn pibliovat a nechyblo
mnoho, aby Franco podlehl svodm instalovat ve panlsku identickou faistickou diktaturu. Jene dky
caudillov pragmatismu a opatrnictv se nakonec panlsko k asti ve vlce zlkat nedalo a ve dopadlo
jinak. Mussolini svj vlen debakl nepeil, zatmco italskm intelektulem mrn opovrhovan caudillo se
a do sv smrti til ve sv zemi z neomezen moci.
U na prvn pohled zar velik rozdl mezi Frankovou apati a horenatou aktivitou duceho, snacho se
neustle (alespo ve svch nezapomenutelnch projevech) pevrtit Itlii vzhru nohama a vybudovat za
Apeninami nco "zgruntu" novho, co by mohli obdivovat nekonzervativn intelektulov celho svta.
Jestlie se nm typickm vyznaoval Franco, bylo to jeho a geniln "odkldn" een vech monch
problm, zmrn a plnovan neinnost, kter namsto dikttora nechvala pracovat sm as, jen ve
Frankov pojet nebyl jen fyzikln, ale zrove politickou veliinou. To souvis i se samotnmi cli, kter oba
vdci proklamovali. Mussolini (strhvn intelektulnm neklidem Marinettiho manifest) chtl skuten stvoit
nov, co nejdynamitj systm, poloit zklady budouc dokonal spolenosti, pohnn nespoutanm
voluntarismem a kadodennm aplikovnm darwinovskho uen o triumfu silnjho. Duceho konenou
metou nemlo bt nic menho ne zrozen novho a lepho lovka, pochopiteln Itala, nebo ve se
odehrvalo na principu vybudovn siln a fascinujc Itlie. panlsk caudillo byl ve svch clech neskonale
skromnj. Nelo mu o nic vc ne o udren statu quo vsledk obansk vlky, dosahovan netvr
imitac mocenskch vzor, stokrt provench djinami.
Franco nemnil tvoit nic historicky novho - takov rebelantsk mylenka by ho patrn nikdy ani nenapadla
- pln se spokojoval s restaurac osvdench postup svch vybranch pedchdc. A takov tak byla
vsledn tv obou reim. Hektick tv uspchan Mussoliniho permanentn faistick revoluce mla jen
mlo spolenho s vcelku poklidnou fasdou nikam nepospchajcho frankismu. Hrdina a prorok italskho
faismu, rtuovit D'Annunzio, shazujc na sv neptele ve Fiume vkaly a mrkev z letadel, byl uplcn ze
zcela jinho tsta ne vzory Frankovy - a k uzoufn dstojn a nudn katolick velienstva. Co nem bt
ani v nejmenm morln hodnocen, byli to prv katolit manel, kte do panl uvedli brutln inkvizici.
Nenechme se ovem zmst vnj fasdou obou systm. Zatmco Mussoliniho cle byly na pape daleko
svtodjnj a jeho systm mnohem totalitnj ne diktatura Frankova, liila se kadodenn realita obou
diktatur velice podstatn od teoretickch model a manifest. Franco ve skutenosti drel ve svch rukou
moc daleko vt a mn omezenou ne velkohub apeninsk chlubil.
Mussolini musel dosti dlouhou dobu vn potat s krlem, kter mu oficiln pedal moc, pozdji zase s
faistickou radou, kter mu "vypochodovala" skutenou cestu na dikttorsk trn.30) Zatmco Velk
faistick rada v budoucnu dokonce Mussoliniho sesad, bude si po celch tyicet let urovat hranice sv
moci Franco sm. Jak si ji v obansk vlce vybojoval, tak se o moc nikdy caudillo s nikm dlit nebude.
Zatmco ve frankismu se od potku organizan slab a mlo akceschopn Falanga promnila v pouhou
kulisu reimu, italsk faistick strana vyrostla z boj ve dvactch letech v mohutnou a organizovanou slu,
schopnou dosadit Mussoliniho na sm piedestal moci. Italt faist (i kdy v mnohem men me ne
pkladn totalitn NSDAP) se as od asu pokoueli31) o totalitn kontrolu spolenosti, na kterto cl Franco
definitivn rezignoval u v prvnch letech sv diktatury.
Navzdory obecnmu mnn, kter italskmu faismu pisuzuje vysoce nsilnick charakter, rozmry
skuten represe v Mussoliniho Itlii a do pchodu nacist byly smn v porovnn s frankismem. Zatmco
Franco nechval sv protivnky popravovat po tiscch (v prvn fzi krtce po obansk vlce, ale i pozdji se
jeho reim v ppad poteby poprav a muen nijak nettil), napotali historikov v Mussoliniho Itlii v
letech 1926-1943 25 poprav a 5000 odsouzench z politickch dvod. Je mon, e teoretick
pipravenost i nklonnost Mussoliniho k drakonickm represm byla vt ne u Franka - kter, jako sprvn
katolk, popravenm vnoval nejednu modlitbiku - ale reln praxe frankismu byla mnohem krvavj.
Pochopiteln rozdl lze vysledovat ve sklonech k imperialismu u obou dikttor a jejich reim. Zatmco
Mussolini celou svou du touil poloit na olt sv Velk Itlie koist z vlench spch, i kdy jeho
vojensk avantry byly, i vzhledem k bojov morlce italsk armdy, mnohem mn nebezpen ne
Hitlerovy, Franco se s imperialistickmi choutkami rozlouil u za druh svtov vlky.32) Caudillo se
napt spokojoval s bojem za uznn svho reimu pouze na diplomatickm poli.
Pi sestrojen teoretick pmky hodnotc mru totalitarismu, obsaenou v jednotlivch reimech, by na
jednom plu stlo Salazarovo Portugalsko, reprezentujc tm absolutn absenci totalitrnch tendenc a
pedstavujc spe klasick model konzervativn orientovan diktatury, zatmco druh pl by okupovala
Mussoliniho Itlie, i kdy i v jejm ppad je nutn podotknout, e ve srovnn s nacismem i stalinismem je
mon jej totalitarismus hodnotit pouze jako velmi nepln. Nkde uprosted mezi obma ply se pak bude
pohybovat frankismus, piem ve sv poten fzi se nebezpen pibliuje plu mussoliniovskmu,
zatmco od zatku edestch let se jednoznan piklon na stranu opanou.
+ SKLONY K TOTALITARISMU -
MUSSOLINI FRANCO SALAZAR
IV. STAVBA SE HROUT "Zkon je matkou svobody."
Webb
OPERACE PRINC Ke konci edestch let se pes sv neoddiskutovateln ekonomick spchy Frankv
reim zaal dostvat v podstat do neeiteln krize.1) Franco, kter vdy tak rliv steil svou
neomezenou moc a brnil se jakkoliv institucionalizaci sv diktatury, se najednou ocitl tv v tv nalhav
otzce - kdo po jeho odchodu pevezme ote systmu a zaru kontinuitu frankismu. Pes sv neshody s
odstavenm monarchou donem Juanem a pes sv vn vhrady tkajc se pli "liberln" veden
monarchie poslednch Bourbon se Franco nakonec rozhodl zaruit frankismu budoucnost instalac
monarchie. Nemlo se v dnm ppad jednat o restauraci pedvlenho krlovstv. Po nekonench
diskusch (vlekl jednn probhala u v letech 1948-54 a oba hlavn akti se v jejich prbhu dokonce
nkolikrt stetli osobn), kter k Frankov nelibosti obas pechzely v ostr kritiky legitimity reimu ze
strany dona Juana, dosply ob strany k pragmatick dohod. Don Juan pestane veejn zdrazovat sv
nslednick prva a pole svho syna na studia do panlska - zatmco don Juan chtl poslat syna do
Salamanky, caudillo prosadil Madrid.
Franco na opltku zaru princovo vzdln a v danm okamiku prohls mladho Juana Carlose, vnuka
poslednho skuten vldnoucho krle Alfonsa XIII., za svho nstupce.2) Franco tak vcemn pislbil, e
nebude uvaovat o dalch pretendentech trnu, nap. o Javierovi de Borbn-Parma i o jeho synovi Hugovi,
kte se o sv prva tak as od asu hlsili. Kdy pak oba v edestch letech daj o panlskou sttn
pslunost, caudillo jim ji odmtne piznat. Don Juan si od tohoto paktu sliboval znovuinstalaci Bourbon na
panlskm trn, Franco zase zaruen kontinuity svho reimu. Mlad nslednk ml bt toti vychovn
zcela v duchu Frankovch idej a jet ped svm nstupem na trn musel odpishnout vrnost zkladnm
principm frankistickho sttu. Kdyby se Frankovo pn splnilo, vznikla by ve panlsku superkonzervativn
absolutistick monarchie, svm zrodem i osobou samotnho monarchy nerozlun spjat s duchem a
principy 18. ervence 1936. Frankistickou vchovou modelovan krl by byl zrukou toho, e zem zstane
batou antikomunismu, e nepodlehne svodm liberalismu, i dokonce socialismu a e se pod tlakem
regionlnch nacionalist nerozpadne. Nov monarchie mla bt autoritativnm a centralistickm sttem. Za
zdar cel komplikovan operace, kter mla frankismus pokud mono bez hon penst pes nebezpen
skal nstupnickch problm, byl zodpovdn nejbli Frankv spolupracovnk, admirl Luis Carrero
Blanco.
Dne 22. ervence 1969 byl Juan Carlos slavnostn prohlen Frankovm nslednkem. Nsledujcho dne
princ sloil psahu vrnosti Frankovi, Movimientu a zkladnm zkonm frankistickho sttu. Oficiln se
tedy nejednalo o restauraci monarchie, nbr o instalaci monarchie nov, v jejm ele se shodou djinnch
okolnost objevil Bourbon. Mlo jt o monarchii zrozenou z atmosfry a zsad povstn 18. ervence a pmo
i nepmo se zdrazoval fakt, e si Franco svho nstupce sm vyvolil.
"Operace Princ" se alespo teoreticky zdaila, Franco mohl tehdy st tuit, jak nemil pekvapen mlad
princ jeho pohrobkm pichyst. Tento posledn "spch" frankismu rozhoil na nejvy mru opozin
kruhy. Socialist o "paprovm krlkovi", kter bude nucen inkovat ve frace jako vystien ze
stedovkho dramatu, nechtli ani slyet, komunist obvinili Franka, e chce panlsku vldnout i zpoza
hrobu. Hysterie komunist nad Frankovou pokryteckost vak nebyla v tomto ppad namst, Franco se
zmnnm pnm nikdy netajil.
Teoreticky sice tedy Franco problm svho nstupce vyeil, ale praxe se ukazovala jako stle neradostnj
a nemilosrdnj.
Frankismus se na konci edestch let ocitl v tk krizi. Pod tlakem vnjch problm - dlnick stvky,
studentsk nepokoje, stle brutlnj teroristick akce radiklnch nacionalist z Baskicka - se pmo uvnit
reimu zaaly rodit ostr nzorov diference ohledn dal existence diktatury. Oproti kontinuistm, jejich
clem bylo zajistit v podstat nemnn pevn systmu, se stle razantnji ozvali tzv. aperturist
(apertura - oteven), kte nevili ve schdnost kontinuistick politiky a mluvili o nutnosti uritho "oteven
se" celho systmu.
Nejednalo se ani tak o pesvden liberly a demokraty, ale daleko spe o mlad, zcela apolitick, zato
vak maximln pragmatick funkcione reimu, kte se zcela prozaicky bli o sv pozice a chtli si je
uchovat i za cenu jist "mutace" frankismu. Stle astji byly tak slyet nespokojen hlasy prmyslnk,
kte si dal spn rozvoj panlsk ekonomiky dokzali pedstavit pouze v rmci Evropskho
spoleenstv3) a kterm bylo jasn, e se panlsku Evropa oteve pouze za uritou cenu. Tou cenou byla
zcela nepochybn pln liberalizace panlsk ekonomiky a alespo urit stupe demokratizace cel
panlsk spolenosti. Nezanedbateln sti spolenosti se u tak zaalo zajdat Frankovo anachronick
dlen vech panl na vtze a poraen v obansk vlce a caudillovo pesvden, e me zemi
neustle vldnout jako podmannmu zem. Rovn nenavn filipiky starho generla proti demokracii,
kter provokuje nebezpen chaos a anarchii, nachzely stle mn ochotnch poslucha. Snad jen ve
vojenskch akademich, kde se tato dogmata vtloukala do budoucch dstojnk se stejn horlivm zpalem
jako ped ticeti lety, se jet dailo udrovat atmosfru hrzy z dekadentn demokracie a liberalismu.
Armda se tud mla v budoucnu stt nejvt pekkou na bezproblmov cest k demokracii.
Koneckonc Franco sv ozbrojen sly tvrdojnm odmtnm pidlen prostedk na modern vzbroj
pemnil spe na nstroj sociln kontroly. Ke krizi nemalou mrou pispl sm dikttor, kter kvli
zhorujcmu se zdravotnmu stavu nedokzal vldnout dostaten pevnou rukou.
Jeho role vrchnho arbitra, kterou a dosud sehrval tm dokonale, ho nyn stla a pli mnoho sil.
Strnouc a chtrajc caudillo u nebyl schopen pevn pithnout ote vn se svcm "reimnm
rodinm" (familias del rgimen), jejich spory - kdysi dky Frankov suvernn arbitri vdy stc pouze do
frakovitho handrkovn - nyn podkopvaly samotn zklady systmu.
J akmile se objevily problmy, frankismus, kter dky sv ekonomick politice, vynucen konkrtn situac,
nikoliv promylenm politickm programem, mohl od padestch let obas psobit dojmem vcelku
pokrokov diktatury, se nyn vracel o destky let zptky, a ke svm vlenm koenm, a nabzel jedin lk
- tvrdou represi. A tak v roce 1963 - v obdob vrcholnho ekonomickho vzept a dosaenho relativnho
blahobytu - je pes protesty evropskch politik i crkevnch hodnost popraven komunista Julin Grimau,
ped exekuc jet navc brutln muen. Jen o pr msc pozdji frankistick justice shla dokonce do
stedovkho repertoru a dva anarchist byli popraveni metodou garrote vil.4) Odpovd reimu na stle
astj a krvavj toky ETA bylo vyhlaovn vjimenho stavu v Baskicku. V lednu 1969 vak Franco,
zaskoen nezvladatelnost studentskch bou, nechal vyhlsit vjimen stav v cel zemi.
Skryt korpus ledovce se konen vynoil nad hladinu. Na univerzitch to velo u od padestch let - kalo
se, e vysokokolsk profesor, kter by byl pesvdenm frankistou, byl spe prodn anomli - a
dochzelo k paradoxnm situacm, kdy se z rebelant "ukzovanch" policejnmi obuky vyklubaly ratolesti
zaslouilch frankistickch vetern. Strnouc dikttor pestval rozumt zemi, kter vldl.
Za zkenou rnu do zad povaoval Franco ztrtu podpory crkve.
Proces odcizovn se crkve frankistickmu reimu byl vak dosti zkonit a nijak pekvapiv. Nelo jen o
crkevn reformy shora.5) Nespokojen hlasy dlnk, kte si zcela oprvnn stovali, e z velikho kole
ekonomickch spch zem dostvaj pouze drobty, naly vdn posluchae mezi nim klrem.
Nejednalo se zdaleka pouze o strach kn ze ztrty popularity mezi jejich farnky. Sociln przkum z r.
1969
odhalil pekvapujc sla. Tm jedna tvrtina (24,8 %) far se ctilo bt socialisty, zatmco pouh 2,4 %
vyjdilo sv sympatie k falangistickm idelm. ady tuto domnlou "zradu klru" tvrd trestaly a
paradoxn obas dochzelo k tomu, e antifrankismem kompromitovan kn dostvali u soud tvrd tresty
ne skuten terorist. Rejstk trest byl skuten pestr - od jednoho roku vzen za malovn po zdech a
po 16 let za pedpokldanou pslunost k ETA. K absolutnmu odmtnut frankismu pak dospli crkevn
zstupci v Katalnsku a Baskicku, kte se zcela ztotonili s bojem svch oveek proti madridskmu
centralismu. Jednn z r. 1969 mezi Vatiknem a Frankem o obnoven konkordtu se promnila v hokou
pilulku, kterou caudillo polykal jen s nejvtm sebezapenm.
PEDZVST KATASTROFY V r. 1969 se objevily zvan signly dramatick a slc krize.
Franco, vdom si sv rychle atrofujc schopnosti rozhodovat a dit, ustoupil v otzce nstupnictv - jeho
definitivnm nslednkem byl jmenovn princ Juan Carlos - a zaal pomlet na pedn ot vldy admirlu
Carrerovi Blankovi (krok, kter skuten uinil v r. 1973). Samotn vnitnosti reimu byly zasaeny
bleskurychle se c infekc boje o moc, jejm typickm reprezentantem se stal skandl "Matesa". MATESA
ili Maquinaria Textil del Norte (Severn textiln strojask) byla pomrn prosperujcm podnikem, zenm
J uanem Vilou Reyesem.
Reyes byl jednak agilnm lenem Opus Dei a zrove velmi blzkm ptelem Laureana Lpeze Rod,
jednoho z nejvznamnjch frankistickch ministr. Spolu pipravili pln, na jeho konci stla pro presti
Frankovy diktatury dosti tragick bilance.
Celkem deset miliard peset ze sttnch fond, pvodn urench jako pomoc pro podnik v rmci Plnu
rozvoje, skonilo v kapsch pedstavitel Opus Dei, kte pak tchto penz pouili na financovn aktivit sv
organizace v zahrani. Desetimiliardovou ztrtu by Franco jet penesl pes srdce, co vak bylo daleko
hor, cel kauzy se zmocnil tisk, tvan do toku zejmna Fragou a Solsem, kte doufali, e z cel afry
vytluou slun politick zisk. Vzhledem k tomu, e do afry byla zapletena cel ada ministr z ad Opus
Dei, zdlo se, e se MATESA stane poslednm hebkem do rakve vldy "opusdeistickch" technokrat.
Vechno vak nakonec bylo jinak. Vskutku zaaly padat politick hlavy, ale k pekvapen vech ta prvn
patila samotnmu Fragovi.
Franco se toti nectil ani tak uraen zpronevrou sttnch penz - to ve frankistickm hospodaen skuten
nebyla dn novinka, jako Fragovu pomlouvanou kampan v tisku, kterou povaoval za otevenou
provokaci a sabot. Pokud se vechno pinav prdlo frankismu pralo skryt, ani by se cokoli dostalo na
veejnost, dovedl bt Franco velkorys k prohekm svch podzench. Ale kritiky (a navc oprvnn) na
svj reim, a nepmo dokonce na svou vlastn osobu, Franco prost tolerovat nemnil. A tak Carrero Blanco
a Lpez Rod, v podstat hlavn vink cel afry, nakonec skandlu vyuili ve svj prospch a k upevnn
vlastnch pozic. Carrero Blanco se dostal a na sm mocensk vrcholek reimu, zatmco Lpez Rod jet
poslil ptomnost exponent Opus Dei ve vld. Ve veejnosti zstal hok pocit, e frankismus je skrz
naskrz prohnil a neplat v nm u ani elementrn pravidla slunosti a fair play.
Zatmco mlad funkcioni byli na olt svch karir pipraveni obtovat sm reim, z tch nejzatvrzelejch
falangist vyzaovalo odhodln brnit pevnost frankismu za kadou cenu.
Mluvilo se v jasnch, i kdy ponkud psychopatickch metaforch o obran skho kanclstv do
poslednho mue. Po vzoru svho nacistickho pedvlenho idolu chtli nejoddanj zastnci reimu
brnit diktaturu jakoby z podzemnho bunkru. A tak se jim tak zaalo pezdvat - el bnker. Velmi siln
pozice si "bunkr" uchoval mezi odborskou byrokraci. Mme na mysli pochopiteln odbory oficiln, tzv.
vertikln, kter sice v praxi existovaly pouze na pape, ale i ona vcelku pzran existence dokzala
vygenerovat nepehledn zstupy funkcion, svmi karirami na ivot a na smrt spojench s frankismem.
Bylo toti zejm, e tito "zbyten lid" si budou v normlnch demokratickch pomrech hledat podobn
tepl msteka jen s obtemi. Nejvce pesvdench obrnc reimu se vak nachzelo v policii, civiln
gard (Guardia Civil), a pedevm v armd. Cel ada lid (zl jazyky tvrdily, e jich bylo daleko vce ne
onch zancench frankist) se ovem stavla za pevn frankismu ve vcemn nepozmnn podob z
ist pragmatickch dvod. Tzv.
"kleptokrat", jak je ironicky, le vstin nazval opozin tisk, si dky frankismu nashromdili impozantn
majetky, po jejich pvodu bylo lpe pli neptrat, a nleit spoleensk postaven. Tato sociln vrstva
nemnila brnit Frankovu ideologii, kleptokrat brnili pouze (pouze zde pat spe do uvozovek, nebo
odhodln tchto bytostnch materialist nebylo nijak zanedbateln) sv majetkov a mocensk status quo.
Krom "bunkru" a kleptokrat se ovem frankismus ocitl v neeiteln personln krizi. Osobnosti reimu
spjat njakm zpsobem s katolictvm poslouchaly stle pozornji nepm i pm poselstv papee Pavla
VI., kter z hlediska Vatiknu zvil tsn spojen crkve s reimem strnoucho generla a shledal jej pli
lehkm. Crkev se zachovala jet pragmatitji ne sm caudillo. Nyn u vhody poskytovan Frankem
nemohly vyvit rizika, kter aliance s dekadentn diktaturou (velkou st svta navc povaovanou za ist
faistickou) pedstavovala. A z bvalch spojenc na ivot a na smrt se postupn stvali neptel.
Liberlnji naladn frankist byli za mon vstup panlska do Evropy ochotni zaplatit nevdan ideologick
ceny a po mnoha zajmavch svtonzorovch kotrmelcch mnoz zakotvili v pstavu socilndemokratickch
idel. Mezi samotnmi pikami reimu se u daly pozorovat zvan disfunkce. Zatmco na radu
staromilc, kte vidli nejlep een v co mon nejtvrd vldnouc ruce, Franco, vyden rostoucm
tlakem nespokojench dlnk, student i baskickch nacionalist, vyhlsil vjimen stav, jeden z pednch
frankistickch ministr Fraga dal jeho okamit zruen, nebo tvrd podmnky vjimenho stavu a vojci
v ulicch odrazovali zahranin turisty od nvtvy panlska.
Sm reim se, tv v tv vnm a zhorujcm se problmm, pokusil o jakousi sebereformu. Jene
mton a nepesvdiv sil pineslo jedin ovoce - zklamn a znechucen. Opozice, stejn jako mlad a
reformn naladn frankist, se mli jen utvrdit ve svm pesvden o nereformovatelnosti reimu.
Symbolem celho pedem odsouzenho pokusu o vylepen frankistick fasdy se stala otzka tzv.
Asocianho statutu (Estatuto de Asociaciones). Rmec Frankovy teorie o tzv. omezenm pluralismu
(pluralismo limitado) striktn vyluoval monost vzniku politickch stran. Za caudillova ivota byla otzka
politickch stran jednou provdy smetena z jednacho stolu, dikttor profesionln politiky a jejich strany
pli nenvidl a povaoval je za prapinu veho liberlnho zla poslednch dvou stolet. Na druh stran
frankismus dost dobe nemohl zavrat oi ped zvanm problmem - stle rostouc nzorovou
nejednotnost uvnit vldnouc vrstvy. S pibvajcmi lety, kter dje obansk vlky nezadriteln odeslala
na strnky djepisnch uebnic, se rozpory mezi jednotlivmi nzorovmi skupinami uvnit reimu
dramaticky zvtovaly. Strnoucmu a dky Parkinsonov nemoci stle senilnjmu Frankovi u prost
schzely sly, aby svou kdysi povstn dokonalou arbitr dokzal uhladit a obrousit vechny rozpory.
Pokud se nechtl frankistick reim podobat sicilskmu modelu, kde si mafinsk rodiny sv rozpory vyizuj
pomoc vendety a najatch zabijk za veobecnho vynucenho kostelnho ticha, bylo zhodno
diferencovan nzorov a mocensk platformy njakm zpsobem institucionalizovat. Rzem nastaly
neeiteln problmy, kter vak nepramenily pouze z Frankovy ivoin nechuti vi jakmkoli formm
institucionalizace komponent reimu. Generln tajemnk Movimienta Jos Ruiz Sols pipravil projekt
Asocianho statutu (proto se nvrhu tak pezdvalo Estatuto Sols - Solsv statut), kter by umonil vznik
asociac. Solsovy asociace se sice nemly podobat politickm stranm, ale zato mly plnit identickou roli -
slouit jako legitimn hlasatelny rozdlnch nzor. Uskutenn podobnho zzraku nebylo pochopiteln v
lidskch silch, a tak tato kvadratura kruhu pronsledovala frankismus a do jeho definitivnho konce.
TVRD MU Carrero Blanco, "tvrd mu reimu" (hombre duro del rgimen), se tedy ujal evidentn krajn
nevdn role naplnovat postup, kter by zabezpeil "frankismus po Frankovi". Historie se vyv v
paradoxech. Prv spn atentt na "zachrnce frankismu" se stal definitivnm signlem, e systm tm
s jistotou nepeije smrt svho tvrce. Ranou do zad skomrajc diktatury se stala nezvykle tvrd
ekonomick krize ze zatku sedmdestch let.
Zatmco jet na konci edestch let frankistick piky s optimismem sob vlastnm uvaovaly o vstupu
panlska do EHS,6) za pr msc u bylo vechno jinak.
U bhem edestch let - podle frankistickch hagiograf vrcholn dikttorovy ry, kdy geniln caudillo
zaruil svmu nrodu ve panlskch djinch nevdanou prosperitu a tolik potebn "klid na prci" - bylo
stle vce jasn, e blahobyt ekonomickho zzraku se zdaleka netk vtiny panlsk spolenosti. Pes
Frankova dvj prohlen o panlsku s minimem chudch i bohatch dochzelo v zemi k pravmu
opaku. Dky ekonomick prosperit zbohatlo pr rodin, ivotn rove dlnk a rolnk, tedy drtiv vtiny
obyvatelstva, stagnovala. Vzhledem k neexistenci skuten funknch odbor si nmezdn pracujc nemohli
vymoci zven plat a zlepen pracovnch podmnek.
panlt zamstnavatel, svou povahou stejn mlo altruistit jako vichni opravdov podnikatel na svt,
tud nebyli nim nuceni k vyjednvn a nslednm stupkm. Ceny a inflace ovem zrove strm rostly.
Nsledky na sebe nenechaly dlouho ekat. Na konci edestch let podle oficilnch propot potebovala
rodina k zajitn ivotnho minima 12 000 peset msn, zatmco prmrn legln denn pjem obvykle
nepevyoval 120 peset.
Dlnci reagovali po svm a caudillo najednou nevil svm om.
Za ekonomick zzrak se mu ti nevdnci odmovali vlnami stvek. Stle se jet jednalo v drtiv vtin
o stvky ekonomick, ale i bez politickho podtextu pedstavovaly vn nebezpe. Vdy jeden z hlavnch
Frankovch argument pro zdvodnn svho setrvvn u moci byla garance udren klidu a socilnho
smru. A protoe netst nechod nikdy samo, zaala se na stranu dlnk pidvat katolick crkev. Dolo
to tak daleko, e granadsk katedrla se promnila v toit stvkujcch a ve vesnickch kostelch se
bn konaly schze zakzanch odbor. Dal paradox byl na svt. A protoe se policie - kter je vdy
tradicionalistick a bylo j zatko pochopit, e by nyn mla s obukem v ruce trestat crkevn hodnoste,
verej oporu reimu - nemla k inu, vzali si potrestn zrdnch klerik na starost samozvan "ochrnci
veejnho podku a istoty crkve". Vznikaly nejrznj teroristick skupiny (mnohdy se znan
patetickmi nzvy, jako nap. Guerrilleros de Cristo Rey - Vlenci Krista Krle), kter pchaly nsil na
"zrdnch" knch a pi svch brutlnch akcch se nettily ani znesvcen kosteln pdy. Franco se ocitl v
neeiteln situaci. Nechtl za dnou cenu roztrku s crkv a z due se mu protivilo nsil pchan na
crkevnch hodnostch, vdy prv jeho zamezen bylo koneckonc jednm z argument pro povstn v r.
1936. Jene na druh stran dobe chpal, e mlad nsilnit fanatici v konenm dsledku bojuj za jeho
vc.
Na konci ervence 1970 bylo poprv od dob obansk vlky stvkou ochromeno madridsk metro, kter
bylo stejn jako v komunistickm eskoslovensku jakousi vkladn skn budovatelskch spch reimu.
Vld nezbylo nic jinho ne zavst mezi pracovnky metra vojensk reim a nahnat je do prce pod vn
mnnou pohrkou vojenskho tribunlu. Carrero Blanco se v tto kritick situaci zmohl na jedinou
odpov - otevenou represi. Bhem devti msc r. 1970 bylo za politick delikty odsouzeno 1101 osob.
Nejvce policie u tradin dila v Baskicku. A tak mohl bt Franco jen tko pekvapen, kdy 18. z tho
roku se na stadionu v San Sebastianu (caudillo se tam astnil baskickho ampiontu v pelot) ped jeho
oima uplil baskick nacionalista Elsegui.
Odpovdnost za rozpoutan nsil ovem nepadala pouze na hlavu starho admirla. Carrero jednal za
plnho souhlasu Franka, ale tak "jednobarevn" vldy - zstali v n pouze technokrat a vojci. Ukzalo se,
e nadje vkldan do technokrat ohledn urit liberalizace reimu byly zcela lich. Pragmatici z Opus Dei
mli sice relativn liberln nzory na ekonomickm poli, ale v otzkch svobody, demokracie a lidskch prv
byli pouhmi ideovmi odlitky svho caudilla. S velkou pravdpodobnost nejene vdli o innosti
ultrapravicovch teroristickch komand, ale dokonce zejm sponzorovali jejich innost (asto lo o najat
zabijky, mnohdy dokonce o policisty mimo slubu). Zcela chladnokrevn si spotali, e nkdo onu pinavou
prci okolo repres prost udlat mus.
Kdy se Jos Mara de Areilza, ve kterm pevila nklonnost k monarchii nad jeho sympatiemi k frankismu
a kter se promnil v jednoho z vrozvst panlsk demokracie, ve svm lnku publikovanm v denku
ABC zmnil o demokracii jako o nevyhnuteln podmnce pro pijet panlska mezi civilizovan evropsk
nrody, Carrero Blanco mu pod "literrnm" pseudonymem odpovdl. sil demokratizovat panlsko se
pr rovn nabdnut sklenice vylenmu alkoholikovi. Ve stejn furiantskm tnu jako kdysi Unamuno
navrhl, aby, namsto adaptovn se panlska na standardn evropsk pomry, se radji Evropa nauila
napodobovat frankismus. Maska byla strena a karty rozdny. Te u bylo jasn, e s Carrerem Blankem v
ele se demokracie ve panlsku urit konat nebude. Nad admirlem se zaaly stahovat tk mraky.
OPERACE TYRAN Zd se, e star admirl si svj rozsudek smrti podepsal u v prosinci 1970. Aktivity
terorist z ETA se dramaticky mnoily a reim se rozhodl ukzat odbojnkm tvrdou ruku. Mezi starmi
frankistickmi bojovnky slilo znepokojen i znechucen, ve veejnosti zase dojem, e diktatura kdysi tak
psnho generla u nen schopn vypodat se ani s hrstkou baskickch radikl.
Takov nlady byly ovem pro Frankovu autoritu smrteln nebezpen, a tak se odhodlal uspodat
spektakulrn proces s nkolika zatenmi pedstaviteli ETA. Divadeln pedstaven zaalo 3. prosince 1970 v
Burgosu. Snad ani Franco sm netuil, jakou boui nevole doma i v zahrani tento monstrproces vyvol.
Mezi 16 obvinnmi byli i dva kn a Vatikn se ihned pustil do ostr ofenzivy, kter mla za cl vydobt co
mon nejvt benevolenci vi obvinnm. Dokonce i studenti z madridsk univerzity, vtinou spe
podezvav vi baskick kauze, vyhlsili solidrn stvku. V samotnm Baskicku proces vyvolal situaci ne
nepodobnou mal obansk vlce. Tm dv st tisc Bask vyhlsilo neomezenou stvku, na ulicch rostly
barikdy a arvtky s polici a civiln gardou byly na dennm podku. Ani samotn ETA nezstala stranou a
dva dny ped oficilnm zatkem procesu jej komando uneslo zpadonmeckho konzula Eugena Biebla.7)
Okamit se zaalo eptat, e jeho ivot zvis na tom, zda budou nad souzenmi vyneseny rozsudky smrti,
i nikoli.
K obrovsk Frankov nelibosti se do ppadu zaala mchat i zpadonmeck diplomacie, kter pochopiteln
chtla uchrnit ivot svho zamstnance. Mezitm se v Baskicku a poslze v celm panlsku odhalila bez
masek a petvky skuten podstata frankismu. Sttn orgny rozpoutaly od as obansk vlky
nevdanou vlnu repres a perzekuc, kter mly jedin cl - zastrait existujc i potenciln antifrankistickou
opozici.
Ped Vnocemi byl v cel zemi zruen habeas corpus a brzy byly vznice k prasknut peplnny nezkonn
zatenmi obany. Tden ped Vnocemi pak Frankovi pohnci uspodali tradin "profrankistick"
manifestace v Burgosu a Madridu, tzv. da de afirmacin nacional (den nrodnho souhlasu). Na nmstch
se provolvala hesla jako "Franco ano, Opus ne!" nebo "Bh ns ochra od slab vldy". Volalo se po pevn
a nemilosrdn ruce, jene veejnm tajemstvm bylo, e "spontnnost" tto cirkusov show nebyla tak
docela zadarmo. Manifestanty, kte byli za absence na pracovitch tde odmnni, zdarma pively na
msta konn autobusy, a vdn frankistick stt svm nadenm pznivcm dokonce zaplatil obd.
Zatm se v burgosk soudn sni odehrvalo pedstaven zcela odlinho raen. Obvinn, jak se pi procesu
ukzalo, bhem vazby krut muen polici, promnili soudn sl v politickou tribunu. Zpvala se baskick
vlen hymna, Eusko Guadariak, a soudn s musela bt mnohokrt vyklizena. Carrero Blanco sehrl svou
roli ostrho mue reimu na jedniku s hvzdikou. Pi projevu v parlamentu oznail mezinrodn kampa
proti procesu v Burgosu za "gigantickou komunistickou konspiraci proti reimu" a petice dajc politickou
liberalizaci za "nostalgick ozvny prohnilho manifestu Marxe a Engelse". Soudci v Burgosu jet
nevyslechli ani desetinu svdk, ale star admirl u poslancm sdlil, e souzen jsou urit vinni v plnm
rozsahu. A byli. 28.
12. 1970 byly vyhleny rozsudky. Ti odsouzen dostali za sv "hrdeln zloiny" dokonce hned dvojnsobn
trest smrti. Franco jim vzpt udlil milost, ale mezinrodn ostuda zstala viset ve vzduchu. Opozice se
semkla jako naposled za obansk vlky.
Ukzalo se jasn, e vlen sekyra mezi Basky a Madridem u nebude za caudillova ivota zakopna.
Baskick provincie se promnily v trvalou non mru reimu.
Sm Carrero dal najevo, e pod tlakem okolnost smuje nevyhnuteln k pozicm ultrapravice. O alespo
sten liberalizaci se u pln pestalo mluvit. Zatmco jet v ervnu
1971 architekt frankistickho sttu Serrano Sn~er veejn hovoil o poteb kontrolovanho nvratu k
systmu politickch stran, omezily se schopnosti Carrera Blanka na pouh dv aktivity - stle slc represi a
podn profrankistickch shromdn.
Na jednu tvrtmilionovou demonstraci se dokonce nkolik stovek vrnch falangist pevlklo do sutan, aby
zahrlo projevy spontnn podpory crkve Frankovi, protoe opravdov kn, kte by byli ochotni
manifestovat sv sympatie k diktatue, prost nebyli k sehnn. Dlnci vyjadovali stle hlasitji svou
nespokojenost. K malm vplatm a tm pln absenci socilnho zabezpeen (alespo v porovnn se
zpadoevropskmi stty) se pidala nalhav urbanistick krize. Po populanm propadu v hladovch
povlench letech, jeho inky byly jet zmnoeny masovou politickou emigrac, se na vvoji populan
kivky podepsala ekonomick prosperita edestch let. panl valem pibvalo a reim jim nebyl schopen
zajistit dostatek byt.
Namsto een permanentn bytov krize se ovem Carrero Blanco sousteoval spe na potlaovn
projev oprvnn nespokojenosti, piem se jeho policie stle astji uchylovala k muen zatench. Zl
jazyky o starm admirlovi tvrdily, e neml mnoho idej, ale ty, kter ml, byly ze eleza. Tohle byla jedna
z nich: "Dvme pednost zhub v atomovm konfliktu ped podrobenm se jhu marxistick expanze."8)
Zejm u tehdy zaala ETA plnovat svj spektakulrn atentt na Carrera Blanka s krycm jmnem
Operacin Ogro (Operace Tyran).
Bhem r. 1973 se stety mezi ETA a civiln gardou zmnily v malou, ale zato znan krvavou vlku. Reim
u nechtl riskovat dal ostudy ve stylu procesu z Burgosu a rozhodl se sv ozbrojen baskick oponenty
fyzicky zlikvidovat. Citelnou ranou baskickm teroristm byla pedevm smrt jejich nejslavnjho vdce 19.
dubna 1973. Eustakio Mendizbal "Txiki" byl zejm poslednm ldrem ETA, kter byl svou autoritou schopen
udret vnitn jednotu a konzistenci politickch cl teroristick organizace. Po jeho smrti se ETA
nezadriteln vydala na cestu nesmyslnho a samoelnho nsil, kter ji pln vzdlila od panlsk i
baskick reality a postupn z n uinila neoblbenho politickho dinosaura.
Nyn ovem ETA stle jet hrla roli Robina Hooda, ochrnce vdov a sirotk,9) a navc touila po pomst.
Pleitost se brzy naskytla. Reim v t dob pipravoval spektakulrn proces s dalm ze svch neptel.
Tentokrte dolo na pedstavitele ileglnch odbor, tzv. Comisiones Obreras (Dlnickch komis).10) V tzv.
"Procesu 1001" vzal konen reim Dlnick komise na vdom a rozhodl se dt jim za vyuenou. Soudn
projednvn probhalo v hysterick atmosfe teroru, kdy dav obklil justin palc a volal po lynovn.
Tento okamik si ETA vybrala pro svou odvetu. Naasovn atenttu zmrn kolidovalo se zatkem
procesu. Krom pomsty toti atentt pesn odpovdal strategii mladch pedk teroristick organizace.11)
Taktika byla jasn. Atentt na Carrera Blanka vyprovokuje jestby reimu, aby konen vyloili karty na
stl a roztoili kola represe naplno. Frankistick stt se stane i vi obyejnm lidem tak krut a
nesnesiteln, e to vyvol veobecn povstn a revoluci. Na pape to nevypadalo patn, praxe se vak
ukzala mnohem komplikovanj.
Siln nlo, ukryt pod asfaltovou vozovkou, doslova pehodila vz Carrera Blanka pes stechu kltera,
kolem kterho prv projdl. ETA se k atenttu vzpt pihlsila. Zprvu se zdlo, e mladkm z ETA
jejich taktika vyjde. Soud s deseti zstupci Dlnickch komis skonil spektakulrnm rozsudkem celkovch
162
let vzen a atmosfra dky rozzuenm ultrapravikm zhoustla natolik, e se pedstavitel levicov
opozice zaali obvat ppadn bartolomjsk noci a radji zmizeli v hlubok ilegalit.
Frankistick piky si ovem ve sv vtin neply konfrontaci a nakonec se situace relativn uklidnila. Kdy
se jeden z nejzatvrzelejch pvrenc starch as Blas Pin~ar chystal pronst provokativn projev k
zfanatizovanmu davu na mst zloinu, vldou vyslan policejn helikoptra mu svm hlukem v plnovanm
pedstaven zabrnila.
MU, KTER NEVDL, CO CHCE
"Dve ne ustoupit, to ns budou muset vynst nohama naped."
Arias Navarro
Atentt na starho admirla, jednoho z poslednch viditelnch oprnch sloup reimu, sice nebyl pedzvst
nevyhnutelnho konce frankismu, ale urit znamenal dleit posun situace.
Frankistick piky si nyn k panickmu strachu o budoucnost svch karir mohly pipost i zcela prozaick
obavy o holou fyzickou existenci. Jestlie ETA dokzala spchat spn atentt na mue . 2 celho
reimu, nemohl si bt ped teroristy jist u vbec nikdo. Existenciln uvaovn frankistickch pedstavitel
dalo vykrystalizovat dvma nadle ji zcela nesmiitelnm tborm. Jedni chtli zachrnit frankismus i sami
sebe neomezenm pouitm te u zcela odmaskovan represivn sly, kter byla jet znan, teba i za
cenu nov obansk vlky. Preston je vstin charakterizuje: "Posdku potpjcho se korbu frankismu
nenapadlo nic lepho ne oblci si potpsk skafandry."12) To byli lid, kte v prvodech nosili hesla
jako "Postlejte rud arcibiskupy" a na rozdl od placench manifestant z Plaza de Oriente to mysleli
smrteln vn. Druz vidli zchranu v instalaci demokratick fasdy, jej vybudovn by si ovem sami
vzali na starost, a za kterou by tud nali dostaten prostor pro dal rozvoj svch mocenskch i
podnikatelskch karir. Po Carrerov neekanm odchodu se dostal ke slovu Arias Navarro, disponujc
povst pomrn tvrdho mue.13) Jeho jmenovn potilo zarputilce z "bunkru" a vydsilo umrnn.
Doba Ariasovi nepla, problmy se na nj tily jet vt rychlost ne na jeho pedchdce. panlsko nyn
naplno zashla svtov ekonomick krize a bylo jet ke vemu zcela zvisl na dodvkch ropy.
Zpadoevropsk zem, tak kriz tvrd postien, pestaly kad lto chrlit zstupy marnotratnch turist
na panlsk ple a i jindy spolehliv proud penz od ekonomickch emigrant zaal nezadriteln
vysychat. Vsledkem byl kritick nedostatek deviz. Inflace v r. 1974 doshla 25 %, piem platy byly v
podstat zmrazeny. Vsledkem byl naprost krach socilnho smru a neuviteln rozmach stvkovho
hnut. Stvky navc stle astji dostvaly nebezpen politick podtn.
Je teba dodat, e sm Arias si pozici velice zhoroval svou politickou schizofreni. Nechyblo mu vzdln
ani pirozen inteligence, a jasn proto vidl nutnost uritch politickch zmn. Jene ve svch snahch o
zmnu tve reimu nakonec vdycky podlehl tlaku "bunkru", kter se zuby nehty brnil i kosmetickm
pravm. Navc sm Arias byl typickm reimnm kdrem a nemohl neuposlechnout hlasu svho srdce,
kter jej neomyln thlo na stranu zatvrzelch. Vsledkem byla politika tak zmaten, e obas dokzala
zaskoit i vlastnho autora.
Arias do sv vldy povolal nkolik reformnch duch (Barrera de Irimo, Po Cabanillas) a pes Antonio Carra
Martneze udroval styky se skupinou Tcitos (Mlenliv), konzervativnmi kesanskmi demokraty, kte
nejvce horlili pro pacifistickou reformu provedenou zevnit systmu. Vliv tto skupiny se podepsal i pod
slavn Ariasv projev ze 12. nora 1974, kter vstoupil do panlsk historie jako nejodvnj projev
frankistickho ministra za celou dobu caudillovy diktatury. Arias z hlediska normln demokratick zem
nesliboval dn zzraky, ve panlsku vak pojmy jako kontrolovan vvoj systmu a vt participace
irokch vrstev na politick moci znly tm jako kry andlsk a projev vzbudil a nemstn optimismus.
Zaalo se mluvit o Espritu del 12 de febrero (duchu 12. nora). Politicky nevyliteln rozdvojen Arias
vak reformtorm u brzy pipravil hok zklamn. Neustle se toti zmtal ve svm neeitelnm
soukromm dilematu, zda se podvolit nutnosti doby a reformovat, i se vyhnout "zrad" a pod ntlakem
"bunkru" brnit frankismus do poslednho mue. Po smrti Carrera Blanka se zdlo, e se vztahy mezi crkv a
reimem pece jenom ponkud zlepily.
A tak se monsignor An~overos Atan, biskup z Bilbaa, rozhodl vyzkouet, zda povstn "norov duch" je
podloen nm relnm, i zda se jedn o pouh taktick manvr vi opozici.
Podepsal publikaci ty homili, kde se mimo jin citovala slova papee Jana XXIII. o tom, e potlaovn
nrodnostnch menin je jednou z hlavnch pekek na cest k elementrn spravedlnosti.
V permanentn odbojnm Baskicku si takovto prohlen zskala pochopiteln obrovskou popularitu a
kolovaly stovky kopi danho textu. Ultrapravici se ovem rozbsnili na nejvy mru, podle nich se
jednalo o podvratn tok na nrodn jednotu, a Arias se zase jednou vydal za hlasem svho srdce. Odbojn
biskup byl internovn v domcm vzen a Arias se snail se mohl vyhostit jej pry ze zem. An~overos se
ovem nedal a hledal podporu u samotnho Svatho otce. Pavel VI. poslal Frankovi vzhledem ke
standardm vatiknsk diplomacie velmi ostr dopis, ve kterm caudillovi hrozil dokonce vypovzenm
konkordtu. Franco musel Ariase pacifikovat, jene crkev si u staila vytvoit vlastn mnn v tom smyslu,
e ani s Ariasem to do budoucna nepjde.
Situace se zradikalizovala na konci dubna 1974, kdy v sousednm Portugalsku padla postsalazarovsk
diktatura. Pestoe po tragick nehod se skldacm lehtkem, kter se stala dikttorovi osudnou, u Salazar
nevldl a ote reimu pevzal ponkud liberlnji smlejc Marcelo Caetano, ctili se frankist (a pedevm
"bunkr") pokrevn spznni se salazarismem, kter jim koneckonc v devnch dobch diktatury v mnohm
poslouil jako vzor. Mezi skalnmi pznivci starch podk vypukla hysterie.
Morln vdce nejzatvrzelejch, Blas Pin~ar, volal na strnkch denku ABC do boje a oznamoval, e
nadela hodina vdc a vlenk. Dal typick reprezentant "bunkru", generl Garca Rebull, se svmi
svtonzorovmi axiomy tak netajil. Politick strany jsou pr opium lidu a profesionln politikov jsou
podobni uprm. Vojsko je pipraveno i odhodlno zakroit na obranu reimu.
Krize diktatury u soused zastihla Ariase v politickch nedbalkch. Znovu u nevdl kudy kam. Aby elil
potenciln "portugalizaci" frankismu - jak se tenkrt zaalo kat, m panl zstali vrni nruiv vni
20. stolet pro nesmysln, a navc jet jazykov odpudiv termny -, vythl Arias ze svho kouzelnickho
klobouku projekt u dve omlanch politickch asociac. Zase se jednalo o vyjden "vlastnho nzoru"
pouze na pd jedinho Movimienta a jet s jeho vslovnm schvlenm.
Chudk Arias si tm jen nadlal ze vech neptele. Pro "bunkr" to byla znmka slabosti a padku, opozice
se podobnmi triky ctila uraena i unavena.
KRL JE MRTEV, A IJE KRL
"Strach m vt vhu ne vdnost."
Machiavelli
V ervenci 1974 se objevila krize jet daleko nebezpenj.
Franco vn onemocnl (flebitis u byla tentokrte pznakem neodvratnho a brzkho konce), ocitl se v
nemocnici a na ti tdny zmizel z politickho ivota. Dky sv elezn vli vojka uvyklho trapm byl na
zatku srpna zase zpt na svm dikttorskm postu, ale v El Pardu to mezi jeho blzkmi jenom velo. Jeho
osobn lka Vicente Gil - zuiv frankista, pro nho byl caudillo ttvrtinovm Bohem - pesvdoval
Franka, aby odeel z politiky, a prodlouil si tak alespo o pr let ivot. Frankova manelka dostala
hysterick zchvat a caudillv ze, markz de Villaverde, Frankova lkae mlem zfackoval. Na druh stran
je pozoruhodn, e zatmco Franco trpl v nemocnici, jeho ze si uval svtskch radost na volb Miss
World ve filipnsk Manile. Vicente Gil nakonec musel svho dlouholetho pacienta opustit a z El Parda
odejt. Frankova nemoc znamenala injekci sebedvry pro opozici. I tm nejzatvrzelejm frankistm te u
zanalo bt jasn, e caudillo, i kdy se sm asto a s chut stav do role obzvltnho boho vyvolence, je
pouhm smrtelnkem, nyn navc u starm a fyzicky velmi opotebenm.
Opozice, poslen nadj na blc se Frankv konec, oila.
Komunistick vdce Carrillo zorganizoval v Pai (30. 7. 1974) tzv. Junta Democrtica, kde se v dojemn
shod sely opozin proudy tak rznorod jako zstupci Dlnickch komis ili vesms komunist, socialist
Tierno Galvna, karlist a role lehaky na tomto opozinm dortu se zhostil pesvden monarchista
Rafael Calvo Serer. Pedstavitel Demokratick junty pozvali k asti i krle-nekrle dona Juana, ale ten se
ze zvazku obratn vymluvil - v aknm programu se toti a nepjemn konkrtn mluvilo o uspodn
veobecnho referenda na tma "dal osud panlsk monarchie". Samotn akn program Demokratick
junty byl typickou ukzkou hlavnch zsad destek pozdjch projekt, kter potaly s plnou roztrkou
mezi novm a starm reimem, piem ten nov ml bt podle pli idealistickch komunist instalovn
dky generln stvce. Prozatmn vlda, pln politick amnestie, legalizace vech politickch stran bez
vjimky, navrcen majetku pedvlenm syndiktm, prvo na stvku a politickou manifestaci, svoboda
slova a projevu ve vech mdich, politick neutralita ozbrojench sil, pedevm armdy, autonomie
region, kter o ni podaj, odluka sttu a crkve, co nejdve svobodn volby a vstup do EHS - takov
poadavky mly ve panlsku poloviny sedmdestch let pmo magickou pitalivost a "bunkr" panikail.
Pro budoucnost cel zem velmi dleitm obrodnm procesem tehdy prochzeli panlt socialist ili
PSOE. Po dlouhch letech letargie a setrvanch frz to v socialistickm kotli zaalo zajmav vt. Exilov
vdcov (Rodolfo Llopis) se sice mohli pynit bvalmi zsluhami, jene zal slva kdysi tm vemocn
socialistick strany novm generacm panl u mnoho nekala.
Exilov vdci se ocitli a v tragikomick izolaci od skutenho dn v zemi a postupem asu se navc mnili v
rigidn a seniln gerontokracii. Objevila se nov generace socialistickch vdc z Bilbaa (Nicols Redondo), a
hlavn z andalusk Sevilly (Felipe Gonzlez, Alfonso Guerra), kter souasnm levicov orientovanm
krajanm dokzala nabdnout projekty pece jenom aktulnj a atraktivnj. V jnu 1974 se na XIII.
kongresu PSOE v Suresnes nedaleko Pae potvrdily zvan zmny uvnit strany. Exilov hrdinov byli z
veden definitivn vyboxovni agresivnm mldm a Gonzlez se stal novm socialistickm ldrem. Socialist
se projevili jako vt realist ohledn monho rozbit (ruptura) reimu. Stzliv politik Gonzlez vidl cestu
k demokracii spe v trplivm vyjednvn s reformisty uvnit systmu, kter stle jet disponoval vce ne
dostatenm potlaovacm apartem.
Proto se tak socialist nepipojili k revolun se tvc Demokratick junt.
padek se projevoval na vech frontch. fredaktoi periodik Movimienta Arriba (Vzhru) a Pueblo (Lid)
pipravili pro Franka zprvu o en pornografie v zemi. Jednalo se vesms o tak "hrzn" peiny jako
inzerty s "obikinovanmi" slenami, kolport vstik z Playboye, kter byl ve panlsku ileglnm
asopisem, pli odvn zahranin turistky, kter si na plch pi slunn odkldali horn dl plavek.
Vypadalo to spe jako fraka, ale hyperpuritnsk Franco byl zden a uvil okamit tomu, e je v jeho
zemi nepteli civilizace provdna erotick diverze. V Concejo Nacional del Movimiento (Nrodn rada
Movimienta) se sice hmalo o defensa con un~as y dientes (obran zuby nehty), ale mezi rozumnjmi
frankisty panovala ern skepse ohledn dal budoucnosti nezmnnho reimu. Bhem r. 1974 se u
tm veejn konaly konzultativn schzky mezi vznamnmi banki a prmyslnky na jedn stran a
pedky umrnn opozice na stran druh. A vlda, k hrze staromilc, nedokzala podniknout vbec nic.
Ariasv projekt politickch asociac byl razantn smeten ze stolu. Tento debakl zcela ochromil dal
premirovy reformn aktivity. Vojensk rozvdka dokonce objevila "neptele" pmo uvnit armdy, o kter
se zatm soudilo, e je nejspolehlivj oporou reimu vbec. Mlad dstojnci bez konkrtn politick
orientace se tajn schzeli v organizaci, kterou nazvali Unin Militar Democrtica (Vojensk demokratick
svaz), a rozjmali o budoucnosti zem. Rozvdka sice nezjistila, o em e to pesn diskutovali, ale to u ani
Arias nechtl vdt. Nsledovalo zatkn a istky, nebo strach z opakovn portugalskch udlost byl
obrovsk.
V zemi vldl veobecn neklid a pocit oekvn neho podstatnho a velikho. Reim ovem neuml
reagovat jinak ne repres. V dubnu 1975 se za vjimenho stavu v baskickch provincich Vizcaya a
Guipzcoa policie inila tak zdatn, e peplnn vzen nestaila svou kapacitou a zaten (jako za "starch
zlatch as" obansk vlky) museli bt internovni v b arn v Bilbau. Muen se stalo kadodenn
realitou a policie pouvala pro vydrn pronsledovanch jejich manelky a snoubenky jako rukojm. V
srpnu 1975 byl schvlen drakonick Antiteroristick zkon (Ley Antiterrorista), kter zemi vrtil o plstolet
zpt. Cenzura byla znovu "stoprocentn" a za pouhou zmnku o demokracii byly konfiskovny cel nklady
asopis.
V z 1975 bylo popraveno nkolik baskickch aktivist a povst panlska v zahrani se zhorila natolik
(13 stt odvolalo ze zem sv velvyslance a Mexiko poadovalo vylouen panlska z OSN), e rozumnj
reimn reformtoi zaali mt obavu z definitivn diskreditace zem na svtov scn.
Zrove opozice zskvala stle vt presti. Zvlt kdy se na scn objevil nov aktr - Plataforma de
Convergencia Democrtica (Platforma demokratick konvergence), kter sdruovala mn revolun, zato
vak vce realistick opozin proudy. V prvn ad PSOE, potom Unin Social Democrtica Espan~ola
(Sociln demokratick unie panlska) s reprezentativn postavou Dionysia Ridrueja, Izquierda Demcrata
Cristiana (Kesansko-demokratick levice) Joaquna Ruize Jimneze a Partido Nacional Vasco (Nrodn
baskick strana). Akn program byl mnohem skromnj a tak jednodu ne u sestersk Demokratick
junty - neustl a flexibiln dialog s reimnmi reformisty, kter ml zajistit nekrvavou (i za cenu, e jen
velmi pozvolnou) promnu diktatury v demokratick a liberln orientovan stt.
Jet 1. jna si star generl naposledy zaenil ped zstupy svch vrnch falangist v Madridu, ale
nevldn podzimn poas jej zejm definitivn skltilo. 21. jna pak zemi vyrazila dech zprva o caudillov
srdenm zchvatu. Vem jako by se ulehilo, na madridsk burze od toho dne a do dne samotnho
Frankova skonu ceny akci stle stoupaly. Kdy konen pila potvrzen zprva o Frankov smrti,14) na
ulicch baskickch mst se radost tanilo, v Madridu a Barcelon se lid na nmstch opjeli ampaskm,
ale ve vzduchu visely obavy. "Krl byl mrtev" a skuten krl se ml po letech trplivho ekn konen
dostat k vld. A prv tahle mocensk rovnice o nkolika velkch neznmch spousty panl dsila.
V. JAK SE DL DEMOKRACIE "Perikles a A. Lincoln v jedn osob by potili krev, aby vythli tenhle vz z
blta."
Camilo J os Cela
MOTOR ZMNY Na Frankov pohbu se ze vech svtovch sttnk objevil jen Pinochet, kter byl
shromdnmi dstojnky a falangisty pozdraven boulivm skandovnm "Vivan los generales valientes"
(A ij staten generlov).1) Zato na korunovaci Juana Carlose se pijeli podvat francouzsk a
zpadonmeck prezident, viceprezidet USA i vvoda z Edinburghu, piem pedevm sloit vyjednan
ast Giscarda d'Estainga krlovo mezinrodn renom nesmrn pozvedla. Slavnostn akt to byl vskutku
pkn, ale jinak mladmu krli jeho pozici skuten nikdo nezvidl. Dva dny po Frankov smrti ml Juan
Carlos svj prvn krlovsk projev v kortesech. Frankistit poslanci jej pijali spe chladn, zato ptomn
Frankov dcei uspodali naden ovace. Mon se v tu chvli mladmu monarchovi honily hlavou
neradostn mylenky, nap. fakt, e vce ne sto tisc falangist mlo doma zbran.
Krl musel vyeit tk dilema. Vdl, e krlem zstane a monarchii zachrn pouze za pedpokladu, e
napome vzniku demokratickho systmu. Jene zrove psahal vrnost frankistickm principm a
institucm. Bylo to petk rozhodovn a nelze se divit, e zpotku bylo tempo oekvanch zmn
doslova hlemd. Zatmco krl pemtal o budoucnosti, pokraovalo zatkn levicovch opozink a
"bunkr" se radoval.
Zdlo se, e kdy u nebude mt panlsko pesvdenho frankistickho krle, bude mt alespo loajlnho
a pasivnho krlka, se kterm frankist, vrn odkazu svho zesnulho caudilla, budou moci po libosti
manipulovat. Za tto situace nikoho nepekvapovalo, e krli vcelku aplaudoval Blas Pin~ar, kter tvrdil, e
instalace zbrusu nov, "frankistick monarchie" stoj na jedinm zkladu - na vtzstv nacionalist v
obansk vlce. Levice naopak novho monarchu vtala jednoznan: "No, a un rey impuesto!, No, al rey
franquista!" (Ne vnucenmu krli!, Ne krli frankistickmu!).2) Tolik pomlouvan monarcha jako prvn udlal
vbec tu nejrozumnj vc - zajistil si oddanost armdy. Poslal generlm vzkaz, kde se prohlaoval
ochrncem Frankovch zkon a jmenoval zesnulho dikttora "vnm generlem pozemnch, nmonch i
vzdunch sil panlska" in memoriam. Tm si zskal dvru i srdce vtiny vojk. Lid chtl po krli
okamitou demokracii, ale brzy se ukzalo, e to nebude vbec snadn. Opozice sama sebe sice vidla jako
mocnou a rozhodujc slu, ale to se jej nekritit pedci prohleli v hodn falenm zrcadle sebeobdivu. Ve
skutenosti to s jej akceschopnost nebylo nijak slavn, a to pedevm proto, e mobilizace mas byla pes
vechny dlnick stvky a studentsk revolty minimln. Ti realistitj lenov opozice, co byli prv teba
Gonzlezovi socialist, se museli vyrovnat s faktem, e drtiv vtina nroda nen pro pd frankismu a
nastolen demokracie ochotna hnout prstem. Frankist pod jet ovldali nejdleitj orgny a sly v
zemi -
Consejo del Reino (Krlovsk rada), Consejo Nacional del Movimiento (Nrodn rada Movimienta), kortesy,
armdu, policii a civiln gardu. Krl tedy zvolil prozatmn kompromis a jmenoval znovu Ariase Navarra
premirem. Zklamn mezi opozic bylo nesmrn. Na druh stran prosadil Torcuata Fernndeze Mirandu
jako fa kortes a krlovsk rady. Na scn transformace se objevila veledleit postava.
Fernndez Miranda byl vlastn mozkem cel demokratick transformace. Bval princv vychovatel se
perfektn hodil pro roli ed eminence v pozad. Byl zejm nejkompetentnjm znalcem frankistickho
prva vbec a osobn se znal snad se vemi dleitmi politickmi osobnostmi reimu. Poslouil krli jako
dokonal prvodce komplikovanm labyrintem frankismu a tak jako osobn rdce. Jednm z jeho prvnch
krok bylo, e pesvdil Ariase, aby jmenoval Adolfa Sureze fem Movimienta. V nov Ariasov vld se
tak objevily vznamn reformn osobnosti -
Fraga, Areilza (jako ministr zahrani), Antonio Garrigues a nkolik dalch ministr, zce spjatch se svtem
velkho kapitlu (IBM, Rank Xerox, General Electric). Tito pragmatici, hjc zjmy obrovskch nadnrodnch
a nemn pragmatickch koncern, mli bt zrukou racionality celho procesu transformace a pojistkou
proti nsilnickm sklonm nkterch bijc za neposkvrnnost reimu.
Tyto kameny vren do tradin poklidn, a zahnvajc tn frankismu (teprve asem se mla ukzat jejich
skuten, pekvapiv velik vha) ovem navenek hladinu pli nerozeily.
Lidem se zdlo, e se toho dje mlo, nebo vlastn nic.
Netrplivost i nespokojenost vzrstaly. Manifestace za veobecnou amnestii stejn jako stvky, te u z
devadesti procent politick, se mnoily geometrickou adou. Jet divoej situace panovala v Baskicku,
kde v den korunovace krl udlil amnestii pouhm 10 % ze 750 politickch vz. Demonstrace za uznn
ikurrin~i, historick baskick vlajky, jako by se inspirovaly v legendrnch akcch Mahtmy Gndhho.
Hladovky, stvky v sed, protestn pochody, to ve te bylo na dennm podku. A stejn jako Gndhmu v
Indii i v Baskicku celkov dojem kazili nsilnci, tady reprezentovan leny ETA, kte se v t dob u
promnili v profesionln zabijky. Zatmco Fraga vyhlsil ETA vlku na ivot a na smrt, Arias v noru 1976
odhalil veejn sv krdo: "Mm pnm je, aby frankismus pokraoval. A pokud budu tady, nebudu nim
jinm ne oddanm pokraovatelem frankismu."3) Ani opozice zatm nezahlela. Zklaman Carrillo si ovil,
e pes jeho optimistick vize to na generln stvku a nslednou revoluci ani trochu nevypad, a e jestli
se komunist nezanou chovat ve shod s realitou, ocitnou se v pln izolaci. Star komunistick pedk
(vynikajc politick vyjednava, i kdy ze star koly, co se mu pozdji stalo osudnm) tedy operativn
zavrhl tezi o svren frankistickho reimu a krle a zaal horen vyjednvat o spojen Demokratick junty
s Platformou demokratick konvergence. Podailo se mu to v beznu 1976, kdy se ze spojen JD a PCD
zrodila spolen organizace s ponkud bizarnm nzvem Platajunta.
Zatm se i mezi frankistickmi pikami pozvolna odhalovaly karty. Arias a Fraga se postavili jednoznan na
stranu pevn reimu ve vcemn nezmnn podob. Zvlt u druhho ze jmenovanch to bylo dosti
pekvapiv. U od edestch let Fraga usilovn pracoval na sv legend o mui reformnho smlen,
boulivku, kter se doke postavit samotnmu Frankovi. To byla ostatn do jist mry pravda, jene Fraga
se Frankovi nestavl ani tak kvli reformm, jako spe kvli karie a svmu podlu na moci. Jene te v
sob narz objevil svou starou reakcionskou podstatu. V soukrom konverzaci s Felipem Gonzlezem
lapidrn vysvtlil socialistickmu pedkovi situaci:
"J jsem Moc a vy nejste nic."4) O legalizaci socialistick strany se pr d uvaovat tak za osm let,
legalizace komunist nepichz do vahy vbec. Brzy se mlo ukzat, e panlt volii nemaj tak krtkou
pam, jak Fraga doufal, a v prvnch demokratickch volbch to jeho Alianza Popular pkn spotaj.
Na stranu demokratickch reforem se postavil sm krl, Areilza, Miranda, ale hlavn Adolfo Surez.
GNIUS KOMPROMISU Areilza o nm soudil, e je reakcion. Krl mu tm bezmezn vil. panlsk
eny byly pesvdeny, e m viz filmovho hrdiny. Miranda pozdji ekl, e dramatick inscenace
pechodu k demokracii ve panlsku mla impresria v osob krle, scnristu v nm samm a herce hlavn
role v Surezovi. Pravdou je, e Adolfo Surez byl pedevm gniem kompromisu.
V prbhu roku 1976 se mezi hlavnmi politickmi subjekty ustavila patov pozice. Reformist z ad reimu
se pesvdili, e bez pomoci opozice asi demokracii neprosad. Opozin vdci (i ti radikln) zase doli k
realistickmu zvru, e velk slavnost revoluce se pro nedostatek ochotnch astnk v nejblich letech
urit konat nebude a e jedin monost, jak se vyhnout vn remze, je trpliv vyjednvat s kmkoliv z
ad reimu, kdo projev o vyjednvn zjem. Namsto o generlnch stvkch a prozatmnch vldch se
nyn stle astji mluvilo o ruptura pactada (vyjednan roztrka - rozum se roztrka s frankismem). Jakmile
krl doel k nzoru, e nastal phodn okamik, vci se daly do pohybu. Odstavil Ariase a dal anci
Surezovi.
Obdob Ariasovy vldy rozhodn nezstalo bez uitku. Arias (i kdy nechtn) pinejmenm pomohl
zdiskreditovat ultrapraviky a jejich nzory v och "frankistickch liberl". Svmi represemi nepmo
inspiroval sjednocen levicov opozice. A svou neschopnost cokoli vyeit ukzal, e pedstavy "bunkru" o
prostm pokraovn reimu, jako by ani Franco neumel, jsou vce ne naivn. Pesto vak jet na Sureze
ekalo vce ne 99
% prce na cest k demokracii.
V prvn ad pekvapila u samotn krlova volba. Vichni ekali, e kdy u se monarcha odhodl k
Ariasov politick likvidaci, d pednost nkomu zkuenjmu. Uvaovalo se o Fragovi, Areilzovi nebo
Mirandovi. Areilza se vak ukzal jako pli velk liberl, kter se ve frankistickm systmu pli nevyznal.
Fraga se svm stylem urejcho a vn uraenho bijce se pro nekonen kompromisn jednn nehodil a
Miranda dval pednost prci v zkulis, kam na jeho triky nebylo vidt. Koneckonc vechny tyhle politick
achy byly konstrukc kehkou jako pavuina.
Areilza i Fraga proti Surezov jmenovn ani pli neprotestovali, nebo soudili (zcela myln), e na
momentln vrcholn nevdnm postu nevydr ani pr msc a e jejich as teprve pijde. Krl vybral
Sureze jako apartnka, kter zn systm natolik dokonale, e ho doke pomrn bezbolestn
demontovat. Jeho kritici poukazovali na to, e "byl odkojen frankismem" a e jeho kabinet "byl peplnn
katolky a banki".5) Hlavn zmr Surezova jmenovn byl vak zatm tajemstvm, take "bunkr" jsal a
opozice se znovu hrozila krlovy volby.
DLNA DEMOKRACIE Surez vsadil na rychlost. Jeho taktika byla jednoduch, ale a pekvapiv inn.
Opaten se budou pijmat takovm tempem, aby zatvrzelci z "bunkru" zstvali neustle o krok i dva
pozadu a nestaili reagovat. Surezv draz na co nejvy rychlost zmn ml jet jin dvody -
prmyslnci, poden nevypoitatelnm politickm vvojem, houfn pevdli, samozejm ilegln, svj
kapitl do zahrani a pokozovali u tak dost churavjc ekonomiku zem. Premirovm clem bylo
reformovat frankistick systm zevnit, v rmci jeho vlastn legislativy, kterou Surez jako reimn kdr
dokonale znal. Pivedl si na to do vldy sv ptele (Landelino Lavilla, Marcelino Oreja, Martn Villa), ze
kterch dokzal sestavit alespo zpotku pekvapiv spn tm.
Vzpt po svm jmenovn slbil Surez z televizn obrazovky referendum o politick reform a volby ped
30. ervnem 1977.
Hned prvn televizn penos ukzal, kde bude Surezovo siln msto. Ped kamerami jinak pomrn mlo
vrazn Surez oil, jako by jej polili ivou vodou. Z obrazovky dovedl sv panly ovldat tak jako nikdo
ped nm. Dky Surezovm televiznm vkonm nyn i hospodyky na pavlach iv diskutovaly o politice.
Surez doshl svho velkho cle. Opozice (alespo ta umrnn, s jej pomoc potal) byla nyn ochotna
podlet se na procesu demokratizace zem, kter bude veden ze samotnho nitra frankistick legislativy.
J akmile s tmto plnem souhlasila PSOE, bylo jasn, e se dn "karafitov revoluce" v portugalskm stylu
konat nebude. V srpnu 1976 u Gonzlez na schzce Surezovi pizvukoval: "stava vypracovan svobodn
zvolenm parlamentem bude u sama o sob znamenat definitivn roztrku se starm reimem."6) To u si
socialistick vdce pohrval dokonce s mylenkou uspodat volby bez legalizace komunistick strany. Pro
socialisty pedstavovali komunist koneckonc st vykalkulovateln riziko konkurence a samotn jmno
komunistick partaje mlo v zemi tak dsiv zvuk, e by ad infinitum odkldan legalizace strany, kter byla
podle vtiny panl pmo spoluodpovdn za debakl druh republiky, zejm prola bez vtch protest.
Jakmile se o tomto Gonzlezov pemtn doslechl Carrillo, zaal v panickm strachu z izolace okamit
vyjednvat se Surezem o monm seznamu komunistickch stupk, ktermi by "zaplatil" za legalizaci
strany.
Boj o vliv v ozbrojench silch prv vrcholil. Zatmco krl chtl do vldy prosadit liberln smlejcho
generla Manuela Gutirreze Mellada, na stran "bunkru" se houfovali mnohem poetnj fanatit
pvrenci zemelho caudilla. Girn de Velasco a Iniesta Cano, to byli ti sprvn reprezentanti star koly.
Generl de Santiago se dokzal k nepetnosti rozzuit u pi zprv o tom, e Surez dal ze sv pracovny
odstranit Frankv portrt. 8. z vstoupil Surez a na sam dno jmy lvov.
Pedloil svj projekt politick reformy armdnm pedstavitelm.
Stalo se to, co nikdo neekal. Za vydatn pomoci krle, kter si mezi vojky udroval obrovsk vliv a
autoritu, a po nkolikahodinovm svzelnm vyjednvn doshl Surez souhlasu generality. Avak pod
jednou dleitou podmnkou - komunistick strana zstane zcela mimo proces reformy. Surez se i tady
projevil jako gnius zkulisn politiky a mistr polopravd (i spe polol, zle na vkusu). Ped vojky s
hranou rozhoenost mluvil o tom, e u samotn statuty PCE vyluuj komunisty z reformy. Generlov
spokojen pikyvovali, jene nevdli, e u v t dob projednval Surez s Carrillem zmnu eench
statut. Kdy pozdji vyel najevo Surezv "podvodn" manvr, vojci se na Sureze straliv rozzlobili a
nikdy mu to neodpustili, i pes jeho zkrouen omluvy, e nelo o podvod, ale jen o nedorozumn.
Prozatm vak "lechtivj" generly nadzvedl ze idl jet nvrh zkona o reform odbor. Podle generl
byly pece odbory hlavnm vinkem vech tragickch nepodk a pronikn bolevickch vliv za druh
republiky. A te je Surez pesvduje o nutnosti povolit znovu oficiln existenci svobodnch odborovch
centrl! To u se generlm zdlo, e se jejich frankistick svt chvje v samotnch zkladech. A mli
plnou pravdu. Nejvce se rozkiel generl Santiago a Surez ho nekompromisn vymnil za liberlnho
krlova chrnnce Mellada.
K smrti uraen vojci zaali vldu bojkotovat a Surez rzem jen tko shnl vojensk ministry. Mellado
na svm novm strategickm postu zaal s protovnm liberln smlejcch dstojnk, pedevm s
jejich povyovnm "na peskku", bez ohledu na poty odslouench let, co hrub poruovalo tradin
kodex armdy a mezi generly vyvolalo plnou epidemii hysterie.
HROMADN SEBEVRADA Cel proces transformace se toil okolo zkona o politick reform (Ley de
Reforma Poltica). Na podzim r. 1976 vyrukoval Surez s jeho nvrhem ped nejvy frankistick autority.
Zkon navrhoval naplnit stvajc kortesy novmi poslanci, zvolenmi ve svobodnch, nemanipulovanch
volbch, uspodanch na principu veobecnho volebnho prva, piem reforma zkona o politickch
asociacch by mla zajistit legalizaci u plstolet oficiln neexistujcch politickch stran. Tohle vechno
mlo bt ratifikovno celonrodnm referendem. Pes pesimistick prognzy panlskch i zahraninch
politolog se vysoce nepravdpodobn stalo monm. Nvrh zkona o politick reform (jinmi slovy
politick rozsudek smrti nad frankistickm reimem) proel v Nrodn rad Movimienta pomrem 80 hlas
pro ku 36 abstencm a v kortesch v drtivm pomru 425 hlas pro, 59 proti a 13
abstenc. Analza tohoto "zzraku" dokonale odhal Surezovy politick triky a praktiky.
Surezv pln na "pemluven" frankistickch poslanc ke spchn harakiri se zakldal na dokonal znalosti
jejich mentality.
Surez z vlastn zkuenosti dobe znal hbito de obediencia a la autoridad (zvyk poslunosti vi autorit),
kter pi schvalovn nvrhu zkona sehrl rozhodujc roli. Pro pragmatitji uvaujc poslance ml
pipravenu pestrou paletu slib ohledn pozdjch funkc v novm reimu, je teba dodat, e vtinu z
tchto slib nikdy nedodrel. No a nkolik "nepesvditelnch" jedinc prost v dob hlasovn pro vechny
ppady poslal na "urgentn" oficiln nvtvu Panamy. Zrove neustle zdrazoval, e se nedje nic
patnho, nic, co by bylo "starmu caudillovi" proti mysli, nebo veker zmny psn dodruj rmec
frankistick legislativy. Byl pi tom tak pesvdiv, e jeden z nejdivoejch zptenk, generl Pita da
Veiga, spokojen napsal: "Mm ist svdom, nebo demokratick zmny se budou dt prostednictvm
frankistick legislativy."7) A znovu to Surezovi dokonale vylo. Ne si jeho soupei staili podn
uvdomit, co se vlastn dje, u bylo pozd na jakkoli reakce.
Pozdji bude Surez - ve svtle svch pozdjch volebnch i politickch nespch - obviovn, e spe
ne politik je pouh politik. Bez ohledu na oprvnnost i terminologickou pesnost danho oznaen
zstv pravdou, e muem, kterho panlsko obdob demokratick transformace opravdu potebovalo,
byl prv "geniln politik".
V listopadu 1976 Platforma podnikla posledn pokus o odpor.
Odmtla Surezv pln na referendum o nvrhu zkona o politick reform s odvodnnm, e vzhledem k
Surezov neotesiteln pozici ve sdlovacch prostedcch se referendum promn ve fraku. To byla sice
pravda, jene morln argumenty ve svt reln politiky umj vtzit tak leda na pape a referendum
nakonec bez problm probhlo. Byl to zdrcujc nespch vech premirovch kritik. 15. prosince 1976 94
% panl dalo svj souhlas Surezov verzi politick reformy.
DV NON MRY ADOLFA SUREZE V novm roce 1977 haly na prozatm velespnho premira dva
vn problmy - legalizace PCE a stle rostouc nsiln aktivita terorist z ETA. Zatmco prvn z nich dky
svmu neopakovatelnmu stylu vyeil a pekvapiv hladce, i kdy za cenu trvalho neptelstv vojk,
permanentn nespn souboj s baskickmi fanatiky jej v konenm dsledku stl politickou kariru.
Komunist si sv mobilizan sly vyzkoueli 12. listopadu 1976, kdy vyhlsili generln stvku, kter mla z
ekonomickho protestu perst ve vraz absolutnho nesouhlasu se Surezovu reformn politikou. Akce
skonila totlnm nespchem a Surez ml pi nslednch jednnch s Carrillem vechny trumfy v rukou.
Protel komunistick pedk se ocitl pod nepjemnm tlakem, vdy tm vichni u souhlasili s
ppadnou politickou izolac PCE. Jene Carrillo nebyl dn politick novek a odehrl svj nron part s
rutinou zkuenho profesionla. Na 10. 12. 1976 si na tiskovou konferenci v Madridu pozval 70 novin
(Carrillo ml pochopiteln oficiln zakzn pobyt ve panlsku a do zem se dostal v pevleku a na falen
pas), jejich prostednictvm pak sdlil Surezovi sv nvrhy. Bylo to ikovn vymyleno, vzhledem k takov
publicit u potom Surez jen st mohl dohodu pekroutit i jinak interpretovat. Nvrh mluvil jasnou e:
pokud bude PCE umonna rovnoprvn ast ve volbch, pilo pozdji komunist ruku k dlu, a se bude
jednat o otzkch socilnho smru, a uznaj monarchii i luto-ervenou sttn vlajku - teoreticky by
samozejm komunist mli brnit trikolru z obdob druh republiky. Vzhledem k obrovskmu vlivu
komunist v prozatm vemocnch Comisiones Obreras to nebyla nabdka k zahozen. Carrillo se snail
pedvst PCE jako modern, nedogmatickou, kompromism naklonnou a demokracii oddanou stranu, ze
kter panlt volii nemusej mt dn strach. Jeho exilov spolubojovnci (zatvrzel stalinist, vdy mezi
nimi budou i afganos, budouc schvalovai sovtsk invaze do Afghnistnu) mu to hoce vytali, ale
Carrillo vdl, co dl.
Pokud nemli zstat komunist na nov panlsk politick scn pouhmi exoty, museli nutn pibrzdit ve
sv rtorice i ubrat nco ze svch ne prv demokratickch idel. Surez nejdve Carrilla za jeho tiskovou
konferenci nechal zavt a chtl ho odtransportovat do Francie. Jene jeho realistit ministi mu pipomnli,
e to nic nevye, protoe Carrillo se ptm vlakem zase vrt. Vzhledem k plnm na demokratizaci
reimu rovn nebylo mon dret Carrilla ve vzen vn. Navc zde existovaly vn obavy, e
ultrapravicov extrmist by se mohli pokusit komunistickho ldra ve vzen zavradit. Take po tdnu
putoval komunistick ldr na svobodu, a Surez tak uinil prvn krok na cest k legalizaci PCE. Carrillo se i
nadle choval vstcn a rozumn a komunist si zskvali stle vt presti.
K dleitmu prolomen barir nedvry mezi volistvem a komunisty pispla klidn a racionln reakce
komunist na masakr na ulici Atocha.8) Kdy potom Carrillo pislbil komunistickou loajalitu vi monarchii,
bylo o legalizaci PCE vlastn rozhodnuto. Surez ovem nepospchal. Komunisty chtl ve volbch mt, aby se
vyhnul pozdjmu monmu zpochybovn vsledk voleb a demokracie v zemi vbec, jene na druh
stran dobe vdl, o kolik potencilnch voli PCE piprav, kdy bude jejich legalizaci co nejvce zdrovat.
Termn cel operace Surez zvolil se svou obvyklou dvkou geniality - velikonon przdniny r. 1977. Vichni
dleit vojent i politit initel se nachzeli mimo Madrid a po jejich nvratu z dovolen u bylo na inn
reakce trochu pozd - tuhle taktiku Surez pro velk spch jet nkolikrt zopakuje. Vojci pern zuili,
Surez byl te pro n zrdcem, kter pat ke zdi. Premir si na schzku s nimi pinesl dokonce
magnetofonov psky s nahrvkami jejich pedchzejcch jednn, le vechno marno, nenvist byla pli
velik. Kdy vidl, e po dobrm se se vzteklmi generly prost nedohodne - v ultrapravicovch pltcch El
Alczar a Fuerzas Nuevas nyn denn vychzely oteven vzvy k vojenskmu pui - nechal alespo armd
na nkolik tdn drasticky snit dodvky benzinu. Zatmco nepohybliv tanky mrzly v kasrnch, hork
hlavy pozvolna vychldaly. Za pr tdn u byla nejhor krize zaehnna.
To se zlmi chlapci z ETA se Surezovi zdaleka tak nevedlo.
Objektivn vzato, situace v Baskicku byla zejm zcela neeiteln. Hlavn baskick poadavek - legalizace
nrodn vlajky ikurrin~i a postupn kroky k samostatnmu baskickmu sttu - Surez prost splnit nemohl,
pokud se chtl vyhnout obansk vlce. V ppad politick amnestie navc nebyly nzory irok panlsk
veejnosti nijak jednoznan, nebo mnoz "politit" vzov mli na svch kontech krvav atentty proti
politicky zcela neutrlnmu civilnmu obyvatelstvu. Bomby v obchodnch domech a vrady apolitickch
podnikatel pipravily postupn ETA o veker sympatie, msty i v samotnm Baskicku. I kdyby vak ml
problm njak een, Surez by baskick uzel pravdpodobn stejn nedokzal rozetnout. Sm ivotn i
politick realista a pragmatik, nedovedl a ani nechtl pochopit, jak nkdo me bt ochoten platit destkami
mrtvch za kus barevn ltky anebo za prvo na skomrajc dialekt. Pro Sureze byly baskick trampoty
pouhm problmem veejnho podku a jeho een pokldal za cuestin tcnica (technickou otzku).
Zleitost pedal k vyzen svmu ministrovi Martinu Rodolfo Villovi. Nelze ci, e se ti dva nesnaili. Ze
vech sil usilovali o navzn kontakt s pedky ETA (nap. v prosinci 1976 ve vcarsk enev), jene
ob strany si vbec nerozumly a nikdy nenaly spolenou e. Ke sporadickm Surezovm spchm
patila alespo nepsan dohoda s ETA, kdy vmnou za plnou amnestii dodrela ETA pm bhem voleb.
KOALICE Z AUTOBUSU Pes vekerou Surezovu spnou snahu o legalizaci PCE si nelze pedstavovat, e
premir pipravoval volby tak, aby je pak vyhrla levice. Surez vil ve svou pravdu, a chtl-li ji
prosazovat, poteboval moc. Mnil tak, pokud mono, udret u moci irok kruhy reformnho frankismu,
kter mu pomohly politick zmny uvst v ivot. Proto si nechval dlat nkladn a pravideln vzkumy
veejnho mnn, kter mu prozradily nsledujc - nejvt nadji na vtzstv m podle sociolog "strana
pravho stedu nepli kompromitovan kolaborac s frankismem".9) Vzhledem k tomu, e Surez ml pod
kontrolou Movimiento i sdlovac prostedky, bylo vem vcemn jasn, e pokud se mu stranu s
podobnmi charakteristikami a alespo minimln vrohodnost poda sestavit, tm jist bude v prvnch
svobodnch volbch triumfovat.
Jako prvn se vydal svou cestou Fraga. Shromdil kolem sebe dalch est vznamnch exfrankist (podle
znmho westernu se jim pezdvalo siete magnficos - sedm statench), kte dohromady vytvoili stranu
pod nzvem Alianza Popular. Fraga spolhal na jev, kter experti nazvali "sociologickm frankismem". Byl
sklopevn pesvden, e po tyiceti letech Frankovy diktatury jsou panl ve sv drtiv vtin
pesvdenmi pravicovmi konzervativci a tou zachovat nkter "vdobytky" pedchozho reimu. Surez
po spoluprci s Fragou ani pli netouil, byl pesvden o tom, e Fragovy pedvolebn premisy jsou
naprosto myln. Brzy se mlo ukzat, e ml pravdu.
Surez ze scny obratn vytlail liberln antifrankistick katolky v ele s Ruiz Gimnezem a Gilem
Roblesem. Robles, v sedmdestch letech u spe historick postava z tanek ne skuten politik z masa
a kost, frankismus pli nenvidl. Byl zaten resentimenty a nemnil se zatovat kompromisy. Namsto
jednn sv politick soky bez ustn nevybrav urel za potupnou kolaboraci s reimem. Neuvdomoval si
(v podobn situaci se po listopadu ocitli nap. eskoslovent disidenti), e neustlm zdrazovnm
kolaborantstv ostatnch si odcizuje 99 % voli, jejich svdom vesms nebylo v tto oblasti tak docela
ist. Zatrpkl a bolestnsk Robles skonil po zsluze v naprost izolaci.
Mezitm Surez umn a trpliv soukal jemn pedivo sv pedvolebn koalice. UCD bylo velmi
komplikovanou alianc pti hlavnch (a nespotu vedlejch) politickch frakc.
Nejpoetnj byli konzervativn kesant demokrat Alfonsa Osoria a Fernndeze Alvreze de Mirandy. K
tm se v lednu pipojili kesant demokrat Emilio Attarda.10) Vzniklo tak Centro Democrtico, skuten
zkladna UCD. Pestrou Surezovu pedvolebn kolekci doplovali sociln demokrat Franciska Fernanda
Ordn~eze a liberlov Joaquna Garriguese.11) Posledn slokou (nikoli posledn co do dleitosti) byli
Surezovi byrokratit kamardi z Movimienta, Los Azules (Mod).
Pezdvalo se jim tak kvli barv falangistickch uniforem, kter mli te u ovem bezpen uschovny na
dn svch politickch atnk. Pot co Surez obratn z veden UCD odstranil Areilzu jako monho
konkurenta, stal se neomezenm fem tohoto prazvltnho pedvolebnho gule. Velmi kehk konstrukce
drela pohromad jenom na zklad stovek Surezovch slib a platk. U v kvtnu 1977 pi sestavovn
kandidtnch listin se ukzalo, e Sureze ek pi udren koalice takka sisyfovsk prce. Sloit slepenec
mnohdy velice rozdlnch zjm a zjmek - u zanedlouho bude stait jenom nvrh zkona o rozvodu a
cel slavn koalice se za pr hodin mlem rozpadne - drel pohromad jenom za pedpokladu alespo
relativn spokojenosti vech svch komponent.12) Tahle "armda" vesms mladch, jen stedn
kompromitovanch a nesmrn ambiciznch pretendent moci se nezajmala o nic, co pmo nesouviselo s
jejich budouc karirou.
"lenov UCD byli podobni cestujcm v autobuse, spojenm nikoli ideologi nebo idely, ale pouze faktem,
e vichni ujdj ke stejnmu cli."13) Surez mohl nabdnout to, m v jinch stranch nedisponovali -
pstup ke sttnm fondm a do sdlovacch prostedk. A tak tde nabzel.
REKVIEM ZA FRANKISMUS Atmosfra pedvolebn kampan pipomnala nrodn veselici. PSOE se mohla
pochlubit nejnavtvovanjmi mtinky, Surez zase na opltku "dil" na televiznch obrazovkch, nechal
vylepovat plakty UCD na mstech vyhrazench pro sttn vyhlky a kad panlsk hospodyka od nj
obdrela "osobn dopis", kde srozumiteln vysvtloval volebn program UCD. Vyplatilo se to, pes 60 %
hlas UCD zajistily eny. panl se na generln zkouku demokracie dostavili v hojnm potu. Volilo pes
18
milion lid, 80 % oprvnnch voli. Pes 90 % se jich vyslovilo ve prospch zmn. Pedvolebn zmatek t
stovek kandidujcch politickch subjekt volii zjednoduili na tveici silnch stran. Zvtzil zlat sted a
zcela propadly extrmy - z kadch pti voli se tyi rozhodli volit nkterou stedovou formaci. Carrillo na
jedn a Fraga na druh stran pli evokovali minulost a ne prv pjemn vzpomnky. Jeden z Fragovch
"sedmi statench", nenavn sbratel debakl Arias Navarro, sdlil tsn ped volbami zaskoenm
novinm, e pravideln navtvuje Valle de los Cados,14) informuje Franka o nejnovjch udlostech a
modl se za jeho podporu. Nen divu, e volii svmi hlasy podobn pohrobky frankismu do parlamentu
nijak naden nevyslali. Fragovi k vtzstv nepomohly ani jeho impozantn le Marylebone Cricket Clubu v
barvch panlsk nrodn vlajky - vzpomnka na doby, kdy hjil vdobytky frankistick politiky jako
velvyslanec v Londn. Komunist si zase zavzpomnali na svou stalinistickou minulost a vedle Carrilla
postavili do ela sv kandidtky ivouc mumii nekompromisnho bolevismu, Dolores Ibrruri, znmou
"Pasionariu". UCD zskala celkem 34,7 % hlas, ale dky komplikovan mechanice pepotu hlas na
mandty nakonec obdrela plnch 47 % poslaneckch kesel.15) PSOE v zvsu na druhm mst
vybojovala vynikajcch 29,2 % hlas (ovem vzhledem k pepotu si polepila na pouhch 33,7 %
poslaneckch mandt), co byl jednoznan vsledek novho, realistickho a aktivnho veden, kter pro
pedvolebn kampa zvolilo mrn patetick heslo "votar por socialistas es votar por la libertad" (hlasovat
pro socialisty znamen dt hlas svobod). Komunist na tetm mst se mohli chlubit vcelku nadjnmi 9,2
% hlas, ale neprosn volebn matematika jim pidlila pouhch 5,7 % mandt. Pesto celkov poet
komunistickch voli - 1 655 000 - byl ctyhodn a svdil o slunm spchu Carrillovy taktiky zmny
image PCE.
Fragova AP zskala 8,3 % hlas (ale pouh 4,6 % mandt).
Rozumnj baskit nacionalist, shromdn v PNV, vydobyli na svch volich pouh jeden a pl
procento, co vyvolalo v Baskicku ponkud paradoxn - Baskm pece nikdo nepikazoval, koho maj volit -
rozarovn a nov masovj pklon k ETA. Ve odvodnno obdivuhodnou logikou - kdy volii
parlamentn strategii PNV odmtaj, znamen to, e innj a pro svatou kauzu Baskicka pnosnj budou
nsilnit rabijti z ETA.
Logika sice zvltn, le pro temn stezky, po kterch se ubral baskick nacionalismus, vce ne typick.
Dne 15. ervna 1977 byl svobodnmi volbami Frankv reim definitivn pohben. e se tak stalo bez
krveprolit a obansk vlky, za to mohli panl vdit pedevm demokraticky smlejcmu monarchovi,
obratnmu Surezovi i rozumn umrnnm vdcm opozice. Demokracie byla "vybojovna" - ve skutenosti
spe vyjednna za zelenm stolem -, nyn bylo teba ji konsolidovat a nauit se v n t.
PLI MNOHO PROBLM Po volbch se zem po njakou dobu zmtala na vlnch nekrocenho
optimismu. panl si dokzali, e jim caudillo lhal, kdy tvrdil, e si nikdy nedokou vldnout sami, a e je
tud demokracie ve panlsku zhola nemon. Ale dn optimismus, a zvlt pak ten povolebn, nem
dlouhho trvn, jakmile se sraz s trpkou realitou kadodennch problm. Ve panlsku dominovaly
seznamu trampot a nesnz ti hlavn poloky. V prvn ad, chtla-li si zem zskanou demokracii udret,
bylo poteba zpacifikovat antidemokraticky smlejc armdu a stejn antidemokraticky jednajc teroristy z
ETA. Tyhle dva problmy spolu velice zce souvisely, pro armdn generly byla pedstava rozpadu
panlska, k emu ETA mlovmi kroky smovala, snad jet nestravitelnj ne bolevick revoluce.
Stle nepjemnji se vak ozval rovn problm ekonomick recese, zpsoben kombinac neblahho
ekonomickho ddictv frankismu - nzk produktivita prce, uml pevn nerentabilnch prmyslovch
odvtv, koncentrace prmyslu v nkolika mlo znch a nsledn zbdaen a vylidnn zbytku zem - s
doznvnm velk ropn krize, kter panlsko, absolutn zvisl na dovozu "ernho zlata", tak
nemilosrdn zashla. Vlda se tak intenzivn vnovala legislativnm kolm pechodu od diktatury k
demokracii, e se na ekonomiku jaksi pozapomnlo.
Pes vekerou legislativn prci ovem stle jet na tomto poli ekal kol nejnronj - pipravit a
odhlasovat stavu, nebo nov hra nutn potebovala nov, a pokud mono vemi stranami uznvan
pravidla.
Souasn se stle jasnji ukazovalo, e kehk koalice UCD, kde se po vtinu asu odehrval neltostn boj
vech proti vem o lukrativn posty ve sttn sprv, nen prv idelnm politickm subjektem pro een
vnch koncepnch problm.
Navc se zdlo, e se Surezova schopnost vyjednat v zkulis i nemon zaala pomalu vyerpvat. UCD
nedisponovala absolutn vtinou, a tak vdy ped samotnm projednvnm nvrh zkon v parlamentu
musel Surez vyrazit do namhavho boje za kompromisy na pd sv vlastn strany i s politickmi soupei.
Surezv padek byl pedevm padkem jeho autority. Stokrt pronesen a stokrt nesplnn sliby, stejn
jako metoda ponkud primitivnho uplcen, jeho styl nezadriteln diskreditovaly.
Stle astji a hlasitji se mluvilo o tom, e politick esprit sekrete jedin frankistick sttostrany a jeho
vn pletichaen se do novch demokratickch pomr prost nehod.
Mon to bylo nevdn a nespravedliv, ale byla to nejspe pravda.
V ETA tou dobou dolo k zvanmu ideologickmu a strategickmu rozkolu mezi dvma frakcemi - ETA-PM
a ETA-M. ETA-PM se chtla pizpsobit novm, o poznn volnjm podmnkm, omezit nsil na nejmen
monou mru a hjit baskickou kauzu pedevm na pd parlamentu. Za tmto elem se rozhodla podpoit
nov baskick politick seskupen Euskadiko Euskera, kter namsto bomb nabzelo Madridu jednn. ETA-M
a nkte fanatici z bojovch komand ETA-PM (jako nap. proslul Miguel ngel Apaltegui, zvan Apala)
povaovali podobn nzory za zradu Baskicka i vlastn organizace. Tvrdili toti, e volby byly jenom lkou,
nastrojenou maskovanmi frankisty, kter m zmnit fasdu faistickho reimu tak, aby se stal pijatelnm
pro okoln Evropu - disfraz democrtico (demokratick pevlek). Fanatici (a nyn u mnohdy tak
profesionln zloinci) z ETA, pli uvykl zabjen a pravidelnmu psunu bezpracnch finannch
prostedk, se nemnili smit s nov vzniklou situac. Ve skuten demokratickm reimu by pochopiteln
ETA ztratila posledn morln prva na existenci. Musela se tedy hrt m dl nechutnj komedie.
Dvacetiprocentn volebn abstence byla interpretovna jako mlenliv podpora ETA (ve svch cynickch
praktikch se "bojovnci" proti diktatue zaali a nepjemn blit metodm svho dvjho zapishlho
neptele), ostatn volebn vsledky byly samozejm prohleny za zfalovan.
Hysterick fanatiky i cynick pragmatiky z ETA, obvajc se o sv kariry, podporovali nyn v Baskicku
hlavn ekonomit imigranti z jinch oblast panlska. Ti pili do tehdy pomrn prosperujcho Baskicka za
prac a lep ivotn rovn a svou snahou bt za kadou cenu stoprocentnmi Basky jako by chtli dokzat
platnost pslov o poturenci horm Turka.
V armd se od legalizace PCE bez ustn konspirovalo. Vojensk rozvdka se asto pidvala na stranu
spiklenc, a vlda tak o podvratnm hemen v ozbrojench silch dostvala jen minimum informac.16) Po
Frankov smrti navc dolo v oblasti tajnch slueb k pernm organizanm zmatkm. Caudillo si zdil 11
tajnch slueb a polici, kter nyn s pochopitelnou evnivost mezi sebou bojovaly o existenci, piem
Surez se je celkem bezvsledn pokouel rozpustit. Na podzim 1977 se nespokojen generlov odhodlali k
veejnmu vystoupen a poslali krli memorandum, kde jej dali o urychlen vytvoen vldy nrodn spsy
(gobierno de salvacin nacional) v ele s generlem Santiagem.
Mezitm Surez vcelku spn vyeil onu mnohem snadnj st panlskho nacionalistickho hlavolamu.
Pi jednn s Josepem Tarradellasem, fem exilov Generalitat,17) ztratil sice premir spoustu asu
vhnm nad udlenm autonomnho statutu, ale na konci ervna 1977 byl konen obchod uzaven.
Tarradellas dostal pro sv Katalnce autonomn statut, podobn onomu legendrnmu
"druhorepublikovmu" z r. 1932, Surez zase ujitn katalnskho ldra o vrnosti monarchii a respektovn
jednoty panlska.
V jnu 1977 se pak Tarradellas mohl triumfln vrtit do Barcelony jako osvoboditel svho nroda, uvtn
dokonce vojenskmi poctami, kter si star marnivec na Surezovi vynutil.
Jeho vta "Ja soc aqu" (katalnsky U jsem tady) vela pak do djin panlsk transformace jako historick
vrok.
O mnoho he to lo pochopiteln s nacionalisty v Baskicku. Nelze pitom obviovat Sureze z neinnosti.
Jednal s kdekm, jene s parlamentnmi zstupci PNV i baskick PSOE njak stle nenachzel spolenou
e. Seznnm hitem nekonench tahanic byla nyn Navarra. Baskit nacionalist byli sklopevn
pesvdeni, e historicky pat do Baskicka. Zanedlouho pijde dokonce doba, kdy tihle dob rodci budou
po centrln vld dat, aby jim "sehnala" baskick provincie z Francie, kde ovem nechtli vlun
francouzsky mluvc Baskov o zmatench plnech na nezvisl baskick stt ani slyet. Pro vojky - ale
tak pro vtinu centralisticky uvaujcch panl, ktermi zem pmo oplvala - byla ovem Navarra
svornkem, zajiujcm jednotu panlsk monarchie, a svatm zemm, kter pro panlsko vybojovalo u
katolick velienstvo Ferdinand Aragonsk. Rzn pstupy k baskick otzce tedy tvoily pestrou paletu -
baskit socialist a komunist by souhlasili s federlnm panlskem, hysterit baskit nacionalist a ETA
nemnili mluvit o niem jinm ne o samostatnm Baskicku, extrmn pravice zase chtla panlsko
stoprocentn unitrn, i kdyby se kvli tomu musela postlet polovina baskickho obyvatelstva. Racionlnm
argumentm se v tto atmosfe, "propikovan" emocemi, dailo velmi patn a autonomistick horeka
vzpt pekvapiv zachvtila i dal zem. Mlokdo ekal, e nacionalistickmu bsnn podlehnou i jinak a
cynicky stzliv Andalusan, kte se asi rozpomnli na "nezvisl" Boabdilovo granadsk krlovstv a dali
pro sebe stejn autonomn statut, jak u dostali Katalnci.18) Nakonec Surezova vlda zvila vechny
nacionalistick poadavky, adu z nich odmtla a rozhodla se o autonomnch statutech napt jednat pouze
s Katalnskem, Baskickem (pesnji eeno, se temi "panlskmi" baskickmi provinciemi - Guipzcoa,
Vizcaya a lava) a Galici.
PAKT PRO NOVINE Na podzim 1977 Surez pipomnl Carrillovi jeho dvj sliby a oba se spolen
pustili do vyjednvn o socilnm smru. Z tun zkonzumovanch chlebk a z hektolitr vypitch minerlek
se po stovkch jednacch hodin zrodily Los Pactos de la Moncloa (Pakty z Moncloy), kter si podle oficilnho
vyjden "kladly za cl nalzt een problm terorismu, inflace, nezamstnanosti a rostoucho obchodnho
deficitu".19) Peloeno do ei smrtelnk lo v podstat o vzjemnou dohodu odbor, zamstnavatel a
vldy o tom, e jestlie odbory a podnikatel pistoup na zmrazen stupujcch se poadavk na zven
plat, vlda se nadle nebude vyhbat hlubokm ekonomickm a socilnm reformm, kter by pibrzdily
inflaci. Duchovnm otcem paktu byl Surez, ale technickou strnku si vzal na starost ministr Fuentes
Quintana.
Smlouvu nakonec podepsali zstupci vech relevantnch politickch sil v zemi. Krom ve jmenovanch cl
si pakt stanovoval jet dal mety - fiskln reformu, novou koncepci vchovy a vzdlvn, reformu
systmu socilnho pojitn, vyeen tivch urbanistickch problm. Penze ueten psnou redukc
sttnch vdaj mly bt pouity na boj proti hroziv narstajc nezamstnanosti, tj. politiku vytven
pracovnch pleitost.
Splnn tak zvratnch cl zstalo pochopiteln jenom na pape, ale zato byl v mnohm pakt vyvrcholenm
tendenc k politick spoluprci a kompromisu. Pedevm komunist a socialist, kte se ve tictch letech
svou nesmiitelnost do znan mry podleli na vyvoln obansk vlky, sloili svou politickou maturitu z
vyjednvn na vbornou. Levice akceptovala strop rstu plat ve vi 20-22 % pi inflaci 29 % a to ve
bylo doplnno o adu psnch restriktivnch opaten ve sttnm rozpotu. I kdy praktick dopady smlouvy
byly zanedbateln, pesto byl pakt nadjnm signlem pro budoucnost. panlsko se vydalo na cestu,
kterou se zpadn Evropa ubrala u od konce druh svtov vlky - na cestu tripartitnch dohod mezi
zamstnavateli, zamstnanci a sttem. Zatmco pracujc bojovali pochopiteln hlavn o co nejvy ivotn
rove, podnikatel, oslnni zvratnmi monostmi nikm neomezovanho "byznysu", vzvali bezuzdn
liberln teorii co nejvtho zisku a co nejmench sttnch zsah. Vzhledem k zvratnmu rstu
nezamstnanosti a na druh stran drastickmu poklesu koupschopnosti irokch vrstev obyvatelstva (a
tak dky neustlmu tlaku socialist na vybudovn el estado de bienestar, welfare state ili sttu
blahobytu) se vlda piklonila ke keynesinstv a nevzdvala se monosti sttnch ingerenc.
Vzhledem k neradostnm charakteristikm panlsk ekonomiky20) to ani jinak nelo. Ukzalo se, e
panl prostednictvm politickch stran nyn dok v klidu jednat i o velmi oehavch otzkch. Nebezpe
nov obansk vlky, kter tak dsilo miliony panl po Frankov smrti, bylo definitivn zaehnno.
VI. TRAPY VEDNHO IVOTA
"Caelum non animum mutant, qui trans mare currunt."
(Ti, kdo se pes moe plav, podneb mn, ne sebe.) Latinsk pslov
DESENCANTO
Umn kompromisu doke pln ocenit leda tak profesionln politick komenttor se snahou o objektivitu.
Lid chtj vidt hmatateln vsledky a tch pinesly Pakty z Moncloy minimum.
Nezamstnanost hroziv rostla ruku v ruce s inflac, zatmco smutn stagnujc mzdy srely rove
koupschopnosti obyvatelstva nkam pod hladinu ern beznadje. U tak dosti pesimistick dojem z
nedobr ekonomick situace jet zhorovali urnalist, kte konen objevili svobodu slova, stejn jako
zkon informanho trhu o mnohem vt atraktivit negativnch zprv. Lid zskvali pocit, e se za Franka -
z jeho ry se nyn pipomnala pedevm edest lta, vrchol dlouhodob neudriteln prosperity - ilo
lpe. Politici, kte nedokzali dt svmu lidu chlb, mu nenabdli ani dostatek her, tu druhou polovinu
vn zelenho odkazu staromsk aplikovan politologie. Skandl se Surez, vzhledem k politick
minulosti vtiny len svho kabinetu i sv vlastn, bl jako ert ke a zdlouhav legislativn prce -
usilovn se vyjednvalo o budouc stav - se zdla lidem vrcholn nudn a mlo atraktivn.
Zloinnost hroziv rostla, v nkterch tvrtch Madridu a Barcelony se lid zaali bt vyjt veer na ulici.
Ukzalo se, e nadje vkldan do demokracie jako do samospasitelnho systmu, jen u svou existenc
hrav e vechny vznikajc problmy, byly pehnan a nereln. panlska se zaalo zmocovat
nebezpen desencanto (rozarovn). Zejmna mezi mladmi, kte se vzhledem ke sv pirozen naivit
ve svch oekvnch ctili vce zklamni ne ivotnm realismem mnohem vce poznamenan star
generace, se objevil dosud neznm fenomn pasotismo.
Pasotas, zaplavujc ulice velkomst, byli mladci, kte dvali okzale najevo svou frustraci a rezignaci,
odmtli vechny stvajc ebky hodnot a namsto zjmu o kulturu i budovn vyspl spolenosti se
vnovali konzumaci alkoholu, svm motocyklm a milenkm, mnohdy pmo v tomto poad.
O to, aby se nevzruivou demokraci otrven panl neunudili k smrti, se piinliv starali vn rebelujc
chlapci z ETA. Se stejnou rychlost, s jakou pokraovaly prce na stav, se baskickch terorist zmocoval
strach. Bylo jasn, e panlsko s demokratickou stavou a solidn fungujc politickou scnou bude jen
mlo phodnm ternem pro vytrval bombometky z ETA. Zatm stle jet nachzeli azyl na
jihofrancouzskm venkov, nebo francouzsk vlda, tradin odprkyn frankismu, stle setrvan
pokldala profesionln vrahy z ETA za kdce reimu opovrhovanho generla. Ale to se po schvlen
stavy mohlo zmnit a ohrozit samotnou existenci teroristick organizace. A tak se ETA ze vech sil pustila
do sv krvav prce. Ve vld se razantn proti tomu postavil snad jen o nco mn nestupn Martn Villa,
take konen vsledek dosti pipomnal partyznsk boje z obdob druh svtov vlky. Kdy v lednu 1978
pi pestelce v Pamplon zahynul jeden policista a dva terorist, komentoval to Villa lakonickm stylem
pistolnka z Divokho zpadu: "2 : 1 a nuestro favor" (2 : 1 pro ns).1) S postupujc demokratizac aktivita
ETA oproti vem pedpokladm vzrstala - v r. 1976 bylo na kont ETA 26 mrtvch, v r. 1977 28, zato v r.
1978 u dsivch 85 zavradnch. Teroristick akce byly stle drzej a zdlo se, e vlda je proti nim
pln bezmocn. Kdy nemohl Villa pochytat teroristy, obracel svou represi alespo proti civilnmu
obyvatelstvu, co v Baskicku vzbuzovalo boue nevole proti madridsk vld. Vlka mezi ETA a polici se
mnohdy ocitala pln mimo kontrolu kabinetu, a Surez se navc bl podat o vydatnj pomoc vojky,
nebo hrozilo reln nebezpe, e vn rozzuen generlov by se nakonec obrtili proti samotn vld.
Kritick byl ervenec 1978. Pi tradinch pamplonskch slavnostech sanfermines policie zastelila jednoho z
manifestant za amnestii a tyicet dalch zranila. O ti dny pozdji pi naprosto nekodnm pochodu
bankovnch ednk policie znovu stlela, a znovu tak rozila bilanci obt na svm kont. Po protestn
generln stvce se zdlo, e policist u pln zeleli, kdy v San Sebastianu pedvedli vydrancovn msta
zcela ve stedovkch intencch vvody z Alby. Villa, na poli diplomacie se pohybujc s grci zdivoelho
slona ve skladu porcelnu, pronesl dal ze svch povstn lakonickch koment: "My se dopoutme
pehmat, oni vrad."2) Nevme, jakch vrad se podle ostrostelce Villy dopustili baskit bankovn ednci
dajc zven plat, vme vak zato dobe, jakou odezvu arogance ministra vnitra vyvolala v Baskicku.
Baskov, znechucen brutlnm a primitivnm postupem vldy, se ve svch sympatich znovu zaali piklnt
k ETA a odmtat "madridskou demokracii". Vsledkem byl len koloto nsil a vrad. V letech 1978-1981
zavradila ETA prakticky kad tden njakho policistu i gardistu. Nkter atentty vyvolvaly svou
absurditou boue nevole panlsk veejnosti. 17. 3. 1978 byli zabiti dva obyejn dlnci na stavb atomov
elektrrny Lemniz, kter z neznmch dvod leela ETA v aludku, 28. 6. 1978 byl zabit Jos Mara
Portell, baskick novin a odbornk na historii ETA, kter vnoval dv monografie, obasn
zprostedkovatel pi jednnch mezi vldou a ETA. Bojovnci z ETA se u nikterak netajili tm, e jim nejde
ani tak o demokracii - kter pro jejich existenci pedstavovala smrteln nebezpe - jako spe o vyvoln
obansk vlky, v jej atmosfe by se se svmi zkuenostmi museli ctit jako ryby ve vod. A tak slavnostn
vyhlen prvn postfrankistick demokratick stavy v ten sam den "oslavili" sri krvavch atentt.
Ve sv nechuti k demokratick stav se dokonale shodli se svmi soky z ultrapravice. El Alczar "pozdravil"
stavu nsledujcm lnkem: "stava je komunismem inspirovan kodex, kter otevr cestu k drogm,
potratm a roztpen panlska."3) Pravici provedli jet ped referendem o stav pokus o pu,
nazvan Operace Galaxie, kter sice odhalil ubohou konspiran rove trucovitch armdnch piek, na
druh stran vak tak ukzal plinou velkomyslnost vldy vi snadno odhalenm spiklencm.
Vlda se snaila ped obany Galaxii prezentovat jako pouhou infantiln fantazii, co nebyla - alespo co se
te rozsahu a odhodln antidemokratickch konspirtor - tak docela pravda. Ve skutenosti byly do
spiknut zapojeny stovky armdnch dstojnk. Tato blahosklonnost mla pinst o ti roky pozdji sv
hok puistick ovoce.4) Referendum o stav, konan 6. prosince 1978, se tedy odehrlo v ovzdu
strachu a rostouc apatie. Procento abstence bylo tentokrt hroziv vysok - 32,3 %, tedy tm cel jedna
tetina potencilnch voli.5) Pro stavu celkov hlasovalo tm 88 % respondent, co nebyl vzhledem k
rostoucmu znechucen demokraci tak patn vsledek, ale daje z Baskicka byly alarmujc. Ve tech
baskickch provincich se k urnm nedostavilo 51 % voli a dalch 23,5 % hlasovalo proti pijet stavy.
Bylo jasn, e v baskickm taen proti madridskmu centralismu m demokracie v cel zemi svho
smrtelnho neptele.
I nov volby odpovdaly momentlnmu celkov chmurnmu obrazu politick atmosfry mezi panlskm
volistvem. Kampa tentokrt probhla bez nejmen stopy entuziasmu, lid byli politikou nejen unaveni,
ale i znechuceni. V pedvolebnch przkumech si nejlpe stla PSOE, ale Surez jako obvykle "zaadoval"
na televiznch obrazovkch a strhl vtzstv na stranu UCD, kter si dokonce mrn polepila: 168 poslanc
namsto 165. Jene i na Surezovi bylo vidt krizi a padek. Namsto bilancovn pozitivnch vsledk vldy
nabdl svm volim spe hysterick odsudky na adresu svch socialistickch konkurent,6) piln vyvolval
obraz vnitnho neptele, a donutil tak volie hlasovat ze strachu ped socialismem. Na posledn chvli tak
socialisty pipravil tm o milion hlas, ale pro budoucnost jeho vldy to nevtilo nic dobrho. Vldnout
pouze na zklad straen voli ped jinmi variantami je dlouhodob takka nemon.
Zatm zvanou kriz prochzely snad vechny subjekty panlsk politick scny. Surezova UCD reagovala
na mnoc se nespchy nezadritelnm rozpadem, nebo vichni touili po lukrativnch postech, le nikdo
neml chu pevzt zodpovdnost. Sm Surez se ctil opotebovn a unaven.7) Carrillo si z francouzskho
exilu pivedl sv star stalinistick kamardy (parisiens), kte svmi politickmi nzory, hodnmi as
Kominterny, spolehliv odpuzovali vechny mlad a inteligentn komunistick pznivce.
V PSOE se zase Felipe Gonzlez vn zamlel nad neekanm spchem hysterickho Surezova
vystoupen v televizi, kter na posledn chvli pipravilo socialisty o tm jist volebn vtzstv. Realista
Gonzlez doel k nzoru, e panlt volii jsou a chorobn citliv na sebemen nznaky extremismu (a
u pravicov, i levicov orientovanho), a propt je tedy nutno z PSOE odstranit cokoli, co by mohlo ve
volistvu evokovat nebezpe marxismu a relnho socialismu. Situace se vyhrotila na XXVIII. kongresu
PSOE v kvtnu 1979. Gonzlez se o svou koncepci "nesocialistickho socialismu" popral se svmi oponenty a
prohrl. Ke cti mu slou, e porku nepijal s obvyklm oportunismem, tak typickm pro politiky 20.
stolet, ale odmtl za tto situace kandidovat na post stranickho ldra a rozjel se na nkolikamsn
spanilou jzdu po panlsku, na kter agitoval, vysvtloval a pesvdoval o pravd sv koncepce. Prv na
tchto propaganch vjezdech si zskal obrovskou popularitu a tam si tak vybojoval osobn autoritu, kter
mla bt v socialistickm hnut do budoucna neotesiteln. Pochmurn obraz veobecnho rozarovn
uzavrali veterni opozice, kte s hokou ironi parafrzovali heslo nespokojench vrstev obyvatelstva "con
Franco vivamos mejor" (za Franka jsme ili lpe) na "contra Franco vivamos mejor" (proti Frankovi se nm
ilo lpe).8)
KRONIKA OHLEN SMRTI Od r. 1979 se u zdlo, e se Surezovi vechno hrout pod rukama. UCD se
dostala do stadia nezadritelnho rozpadu.
Kesant demokrat pravideln dostvali hysterick zchvaty kvli projednvn nvrhu zkona o rozvodu,
sociln demokraty to zase stle vce thlo k spnm socialistm. Pi sestavovn kandidtek pro volby v r.
1979 dolo k takovm sporm mezi jednotlivmi frakcemi UCD, e ve vzduchu doslova visely facky.
Mezitm vojci stupovali tempo svch konspirac okolo potencilnho sttnho pevratu. Nkter teroristick
toky vzbuzovaly nelen div a podezen. Kdy 26. kvtna 1979
vybuchla v kavrn "California 47" v centru Madridu bomba a zabila osm lid (dalch padest jich bylo
zranno), vyetovn ukzalo zajmav skutenosti. Obvykle slouila kavrna jako msto schzek pro
pznivce ultrapravice a v kadou denn i non hodinu se jich tam nkolik destek nachzelo. V okamiku
atenttu se tam vak "nhodou" nepotloukal ani jedin. Surez vak u neml dostatek energie pustit se s
ultras do rozhodujcho boje kdo s koho. Atentt byl k veobecnmu ohromen pipsn levicovm aktivistm
z GRAPO. Kdy navc Mellado nepestval s povyovnm svch oblbenc "na peskku" (jeho chrnnec
Gabeiras Montero pi svm poven peskoil hned pt profrankistickch generl), zaali vojci peliv
studovat osm lnek stavy, kde se mluvilo o armd jako o ochrnkyni stavnho podku a zemn
jednoty panlska. Vzpt byl Surez obvinn, e jeho jednn s PNV a s katalnskmi nacionalisty jsou
nestavn. K pokusu o vojensk pu, a u podepen svrznm vkladem stavy, i nikoli, chybl u jen
docela mal krek. Generl Merry Gordon mluvil ped nastoupenou posdkou v Ceut o "zstupech
vrahounskch trpaslk a krys z kanlu", kter vojky zken atakuj ze zlohy. Nikdo radji nepoadoval
po kvtnat se vyjadujcm generlovi konkretizaci jeho bsnickch floskul, vlda u mla strach s generly
by i jen diskutovat. Zatmco Surez si ped zprvami svch agent o spiknutch mezi generly (nap. pokus
generla Torrese Rojas) zakrval oi a hrl sm se sebou sebevraednou ptros hru, ada pipravovanch
pevrat natst ztroskotvala na nedostatku munice i benzinu. Fakt, e se prv vojci nedokzali ani v
nejmenm ztotonit s demokratickm reimem, nemohl bt pro zasvcen velkm pekvapenm. Na
vojenskch akademich, a tm spe v samotn armd, se stle vyznvaly pedevm hodnoty hlsan tolik
oplakvanm caudillem - autorita, disciplna a vlastenectv. Parlamentn handrkovn nedisciplinovanch
politik, mezi nimi navc figurovali i zstupci komunist, kter vojci k smrti nenvidli; svoboda slova,
nezodpovdnmi novini obas zneuvan k nesmyslnm tokm na ve, co bylo vojkm svat; baskit
terorist, hrozc roztrhat zemi na kusy - to ve vojkm pipomnalo chaos a nsilnickou anarchii, proti nim
Franco tm plstolet nenavn horlil. Vojci ili izolovni od zbytku panlsk spolenosti (pes 50 %
dstojnk si zsadn bralo dcery svch koleg), mli sv domy, sv obchody, jejich dti navtvovaly
vyhrazen koly.
Ve svm volnm ase tvali noviny "bunkru" (El Alczar, Fuerza Nueva), kter kolporti z ultras v
kasrnch rozdvali zdarma.
Rok 1980 byl pro Surezovu vldu kritick. Ke vem premirovm problmm se pidaly ostr toky PSOE,
kter vyctila svou anci.
Beznov volby v Baskicku nemilosrdn odhalily krizi, ve kter se UCD potcela. Vldnouc strana se o
potupn pt msto musela dlit s Euskadiko Euskera, kdy z celkovho potu 60 mandt zskala
pouhopouhch est. Vyhrla PNV s 25 mandty! Surez se rozjel obhldnout situaci a Baskov ho uvtali
skandovnm "Surez Kampora" (Pry se Surezem). Premir, kter te u v anketch disponoval pouhmi
25 % pznivc, se uraen sthl do stran a jako by se pln pestal o dn zajmat. Neobjevoval se v
parlamentu ani na veejnosti, neposkytoval tiskov konference a kvli svm vleklm problmm s chrupem
vymizel i z obrazovek.
Kdy 23. 10. 1980 vybuchl plyn v baskick Ortuelle (pes padest obt, z toho 48 dt) a v ten sam den
komando ETA sprovodilo ze svta dva leny UCD, Surez nezareagoval. Nenavtvil msto netst v Baskicku
ani nezael na poheb svm spolupracovnkm.
tk od reality je ovem pro politika u moci tm nejhorm eenm, stoprocentn sebevradou. Televizn
obrazovky nyn opanoval tm stejn charismatick Gonzlez, zatmco jeho prav ruka, arogantn a
nezkrotn Alfonso Guerra pronel veejn sv antisurezovsk filipiky: "Ani Surez u dl nesnese
demokracii, ani demokracie u nadle nesnese Sureze."9) Bylo to tvrd, ale byla to do znan mry
pravda. Surez, kter se ctil jako ryba ve vod v zkulisn politice pechodnho obdob, se na nov, pln
demokratick pomry njak nemohl adaptovat.
V lt r. 1980 se Surez naposledy vyburcoval z letargie a podnikl zvren pokus o zchranu sv politick
ke. Nejprve, aby zmnil image, se zbavil svho ptele a viceprezidenta Abrila Martorella, kter za nj
obtav plnil nevdnou roli escudo parlamentario (parlamentnho ttu). Na zatku z dokonce ohlsil
zmnu vldy. Mla to bt tzv. Gobierno de los barones (vlda baron), kde se vem vznamnm
pedstavitelm koalinch frakc UCD dostalo njak funkce. Chvli se dokonce zdlo, e Surez vybral dobe
a e by to mohla bt jeho nejschopnj vlda. Jene pokus o zchranu byl bohuel podniknut pt minut po
dvanct. Bilance teroristickch akc byla hroziv. Prvnch osm msc r. 1980 pineslo 114 zavradnch, v
prmru kad ti dny byl spchn krvav atentt. Lid mli pocit, e vlda se nachz v postaven mimo
hru a e ve panlsku panuje bezvld. Nakonec se proti Surezovi postavilo vlastn UCD, jeho kesant
lenov chtli premira vyachovat a petvoit stranu po vzoru italsk kesansk demokracie. Utvan
Surez podlehl hned na zatku novho roku, 29. ledna 1981 ohlsil v televizi svou demisi. V okamiku
odchodu mu vilo 25 % panl, zatmco dvru jeho soupei Gonzlezovi vyjdilo 43 % respondent.
Pes vechny pochopiteln a do znan mry omluviteln chyby a nedostatky toho Surez pro panlsko
udlal hodn. Provedl zemi po sloit cest k demokracii, zajistil zorganizovn prvnch demokratickch
voleb i vypracovn a schvlen stavy. A na sm zvr dokzal i to, co by mu leckte renomovan politikov
z tradin demokratickch zem s vysokou politickou kulturou mohli jenom zvidt - vas odejt.
RUCE VZHRU!
Pes neustle klesajc Surezovu popularitu vyvolala zprva o jeho demisi nelen pekvapen. Pozdji se
hodn eptalo o tom, e premir nejspe vdl o ppravch hrozcho vojenskho pue, kter ml tentokrt
svou zvanost pekroit obvykl rmec operetn fraky. A u odstupujc premir o chystanm pui vdl,
i nikoli, jeho dstojn a staten chovn v nadchzejcch krizovch norovch dnech bylo dostatenm
argumentem proti pomluvm o demisi ze zbablosti.
Faktem zstv, e Surez svm odchodem nezabrnil ani pui, ani definitivnmu rozkolu v adch UCD.
Po tvrd bitv mezi barony o nejlukrativnj politick post se z nepehlednch politickch hlubin UCD
vynoil Surezv nstupce, Leopoldo Calvo Sotelo. Na potku nora navtvil krlovsk pr stle neklidnj
Baskicko. Krl zvldl nkolikadenn pobyt v jm lvov se svm tradinm klidem a eleganc. Dolo k
jedinmu incidentu. Pi projevu Juana Carlose v baskickm parlamentu poslanci Herri Batasuna monarchu
na chvli peruili a v nepli ladc prav mu zapli baskickou nrodn hymnu Euskadi Gaudariak. Nebyla to
dn tragdie, ale vojky to rozzuilo k nepetnosti. Incidentu se zpvem hymny pedchzela na konci
ledna udlost daleko dramatitjho raen. Aktivist ETA unesli Jos Mara Ryana, inenra rozestavn
atomov elektrrny v Lemnizu.10) Nsledovalo nekompromisn ultimtum stavebn spolenosti Iberduero -
bu budou do tdne zbourny instalace za 130 miliard peset, nebo Ryan zeme. Vlda se rozhodla
teroristm neustupovat a ETA skuten inenra chladnokrevn zavradila. Tentokrt se proti teroristm
postavila i sama baskick veejnost a v Bilbau se konala ohromn demonstrace proti nsil. Nsledovala
dokonce generln stvka a v ulicch San Sebastianu, Vitorie a Bilbaa se objevilo pes ti sta tisc
demonstrant odsuzujcch nsilnick praktiky ETA. Za teroristy se postavili jen zfanatizovan lenov Herri
Batasuna, kte po manifestantech hzeli kamenm. O tden pozdji u bylo zase vechno jinak. Vlda
nedokzala zmny baskickch sympati (lpe eeno antipati) vyut a jedinou odpovd byla tvrd represe.
Kdy se v tisku objevila zprva o smrti lena ETA Arregui Izaguirreho, kter zemel na nsledky policejnho
muen, Baskov znovu doli k nzoru, e pes odporn praktiky terorist je vlda neptelem jet horm.
To u v El Alczaru vyly ti vzvy k pui podepsan Almendros (Mandlon). Datum pipravovanho pue se
dalo snadno odvodit, mandlon na jihu obvykle kvetou na konci nora. Kdy vlda jako obvykle vzala
povsti o pevratu na lehkou vhu, cesta k pui byla otevena.
Dne 23. nora 1981 v 18.30 vtrhla do parlamentu, kde Calvo Sotelo prv obhajoval nvrh vldnho
programu, skupina 200 gardist pod velenm podplukovnka Tejera. Podle jmna protagonisty vzruench
udlost pak pu veel do djin pod nzvem tejerazo.11) Gardist zaali stlet do vzduchu a donutili
poslance k mlen a poslunosti. Surez a Mellado se s nimi dokonce fyzicky stetli, ale pomr sil byl pli
nerovn. Dlouh hodiny se pak ekalo na rozkazy od neznm "vojensk autority". Mezitm generl Milans
del Bosch - tak u dve zapleten do pprav nejednoho pokusu o pevrat - vyjel do ulic Valencie se svmi
tanky, zatmco v Madridu vzbouen vojci zatoili na budovy panlskho rdia a televize. V kancelch
politickch stran a syndikt se narychlo plily dokumenty, kter by se mohly stt podkladem pro
pravicovou istku. V Baskicku byly silnice zataraseny tiscovkami aut mcch s celmi rodinami do
francouzskho exilu. Televize a rozhlas vyslaly pouze beskn vojensk pochody. Situace byla vn a
mnohm se zejm hlavou honily nepjemn vzpomnky na ervenec 1936. Krl se zachoval jako
odpovdn a rozhodn monarcha a nkolika telefonty se ujistil o tom, e mu drtiv vtina armdy
zachovv vrnost. Hlavn dky jeho razantnmu postupu se nakonec i tejerazo promnilo v tragikomedii.
Nsledujcho dne v poledne se puist v parlamentu vzdali policii a poslanci byli osvobozeni. Ti miliony
panl vyly do ulic a manifestovaly sv odhodln udret v posledn dob tolikrt poplivanou demokracii.
Pes veker desencanto se ukzalo, e vzpomnky na Franka jsou stle spe hok a e demokracie je
hodnotou, za kterou jsou panl ochotni bojovat.
Po pozdjm vyetovn okolnost pue vyly na svtlo dal detaily. Hlavn inicitor pevratu, generl
Alfonso Armada Comyn, naplnoval pu v latinskoamerickm stylu. Tejero ml poslouit pouze jako obtn
bernek a vyvolat co nejvce zmatk a chaosu.
Armada cynicky kalkuloval s tm, e se znm nsilnci Tejero a Milans del Bosch okamit pust do
drastickch repres vi levici a nechaj popravit vechny politick vzn, aby Baskm ukzali tvrdou pst.
Vzpt by na scnu, dobe osvtlenou reflektory poetnch obrnnch voz, kontrolujcch strategick
msta, vstoupil hrdina zrozen v pravou chvli, pochopiteln Armada sm, a nabdl by vystraenmu
obyvatelstvu vojenskou vldu nrodn spsy. Vechno ztroskotalo na krli - Armada najisto potal s jeho
podporou - a na patnm odhadu pevaujcch nlad obyvatelstva. V zemi se sice u po nkolik msc
tvrd kritizovala demokracie, jene ultrapravicov generlov ony kritiky nesprvn pochopili. Takka nikdo
nechtl demokracii likvidovat a vracet se k frankismu, vtin lid lo pouze o jej lep fungovn, kterho
ovem lze doshnout spe kadodenn prac ne operetnmi vojenskmi pui. Do budoucna dleitou a
povzbuzujc informac byl fakt, e policie a vt st armdy zachovala automaticky naprostou vrnost
demokraticky zvolenm autoritm.
Nejvt uitek si ze ztroskotanho pokusu o pu odnesl krl, kter dky sv odvaze a razantnmu
vystupovn zskal nesmrnou presti a pesvdil sv poddan definitivn o sv bytostn
demokratinosti.12) Krl vybojoval vtznou bitvu proti vzbouencm nikoli prostednictvm GOE (Grupos de
Operaciones Especiales - J ednotky zvltnho nasazen), nbr s pouhm telefonnm sluchtkem v ruce. Po
celou noc obvolval generly a zjioval jejich postoj k pui, poppad ty rebelujc pesvdoval, aby toho
zavas nechali. Jeho autorita mezi vojky byla tak ohromn, e se mu to nakonec bez vtch komplikac
podailo. 24. nora, krtce po jedn hodin rann, ml krl v televizi (u znovu obsazen prodemokratickmi
vojky a polici) projev, ve kterm dal vzbouencm jasn najevo, e v ppad jejich spchu jej budou
muset popravit, protoe nemn abdikovat ani opustit zemi. Bylo v tom trochu patetickho komedianstv, ale
zrove i kus nefalovan odvahy - a to i pes neoddiskutovateln fakt, e po plnoci u to se vzbouenci
vypadalo velmi patn.
Epilogem pue se stalo pepaden Centrln banky v Barcelon z 23. bezna, kde lupii, maskovan zejm
po vzoru jakchsi filmovch hrdin, zadreli stovku rukojmch a dali proputn zatench "zachrnc
vlasti", vyetovanch za ast v tejerazo.
Stejn jako v ppad samotnho pue se natst i tady ryz amatrismus snoubil s malm odhodlnm ke
skutenmu pouit nsil, take ve skonilo spe v smvnm stylu. panlsk demokracie byla
zachrnna.
DEMOKRACIE BEZ ILUZ Jestlie na presti demokracie v zemi ml odraen pokus puist vliv pmo
blahodrn, pro vldnouc UCD znamenal naopak rozsudek smrti. V prvn ad se lid, celkem oprvnn,
domnvali, e kdyby nebylo nepochopiteln mkkho a vhavho pedchozho postupu UCD proti vn
konspirujcm generlm, nemuselo vbec k pui dojt. Calvo Sotelo navc vyrobil dal osudnou chybu, e
toti i v tomto ppad postupoval proti povstalcm s neodpustitelnou benevolenc.13) Sotelo se pak snail
svj omyl neohraban napravit, a aby se piblil "svmu lidu", rozhodl se pesthovat svj ad z
pedmstsk Moncloy pmo do centra Madridu. Bezpenostn sluba mu to vak pro obavy z monho
nebezpe atenttu rozmluvila, take cel akce skonila dal blam.
Pot co byla demokracie ubrnna, mohl konen Sotelo pedloit svj vldn program, kter ml jeho UCD
pomoci dobt ztracen pozice. Byly to cle vcelku rozumn a umrnn, zato vesms nepopulrn - doasn
zmrazen plat, redukce veejnch vdaj, stimulace investic do soukromho sektoru. A jedna meta, kter
se ukzala bt a neekan kontroverzn - vstup zem do NATO. Aby Sotelo zskal tak njak pm kladn
body, dal najevo, e vlda "nekompromisn" - pokolikt za poslednch pt let tohle slovo v podobn
souvislosti u panl museli vyslechnout - zakro proti terorismu a vem pmm i nepmm tokm na
demokracii.
Vzpt byl vyhlen Zkon na obranu stavy (Ley para la Defensa de la Constitucin), kter umooval
alespo zsti eliminovat pravicov i nacionalistick vpady proti demokracii na strnkch novin. Boj proti
ETA ml zskat na vt innosti: armda dostala za kol neprodyn uzavt hranici s Franci, aby se
terorist nemohli dostat do svho azylu na jihofrancouzskm venkov; bylo vytvoeno Jednotn
protiteroristick velen (Mando nico Antiterrorista), kter mlo koordinovat veker protiteroristick akce, a
konen (z praktickho hlediska jist opaten nejpodstatnj) byly pezbrojeny jednotky v Baskicku a
Navae.
Po tvrt roce nebyla Sotelova bilance nijak hroziv, a dokonce se zdlo, e se mu podailo vyvst UCD z
nejvt krize. Jene v kvtnu Sotelo odmtl nabdku PSOE na vytvoen vldn koalice (socialist u byli
nedokav vldychtiv) a rozpoutalo se peklo.
Uraen socialist nyn zaali jt vld nekompromisn po krku a rzem se ukzalo, e UCD je jen jednm
velkm soutem Achillovch pat. V kvtnu se v Almeri pr pslunk Guardia Civil rozpomnlo na sv
hrdinsk boje s ETA a umltilo ti zaten mladky, kte, jak se pozdji ukzalo, nemli s terorismem nic
spolenho. PSOE z incidentu pochopiteln udlala nebetynou afru a Sotelovi bylo rzem do ple. Dal
ranou byl skandl s olejem.14) Ale nejvce se socialist "vydili" pi diskusch o vstupu do NATO. Sotelo si
toti umnil, e panlsko se stane lenem Severoatlantick aliance za kadou cenu. Protoe veejn mnn
nebylo mylenkou vstupu zem do vojenskch pakt nikterak nadeno,15) Sotelo nsledn shl do
repertoru ponkud pinavch trik. Zaal tvrdit, e vstup do EHS (kam se zase naopak drtiv vtina
panl touila bytostn propracovat) je podmnn lenstvm v NATO. To vak nebyla pravda, panlsku v
t dob ve vstupu do EHS brnil dvod mnohem prozaitj - neuten stav jeho ekonomiky. Socialist a
komunist se stavli k NATO zjevn neptelsky (ze strany socialist, jak se mlo brzy ukzat, se vak
jednalo o trik jet pinavj ne ten Sotelv) a vzjemn ptky pochopiteln oslabovaly premira,
zastnce mnohem mn populrn varianty.16) Navc se UCD, akutn ohroena vnitnm rozpadem,
vnovala hlavn vnitrostranickm problmm, co j samozejm na sympatich nepidvalo: "Vlda se
bavila hranm na harfu, zatmco m byl v plamenech."17) U v jnu 1981, pi volbch v Galicii, pilo prvn
vn varovn. UCD utrpla pern debakl, kdy ztratila 75 % hlas z r. 1979. Surez (dokonce se zaalo
eptat o jeho odchodu z UCD) to v listopadu lakonicky shrnul: "Tak velk je padek, kter jsme si sami
zpsobili, e kdybychom nebyli z UCD, nevolili bychom ani sami sebe."18) Potpjc se lo UCD zaali
urychlen opoutt prvn politici - Rodrgez de Min~n, Ricardo de la Cierva. Volby v Andalusii, kter v
soutu pedstavuje estinu panlskho volistva, v kvtnu 1982 jasn ukzaly, e katastrof u nyn nelze
zabrnit. Surez dokonce odmtl osobn se zastnit kampan. PSOE zskala 52 % hlas, UCD skonila a
za Fragovou Alianza Popular. Baroni z UCD se nezmohli na vc ne na vzjemn obviovn a banky zaaly
stran odmtat kdysi tak vhodn vry.
Sotelo nemnil zstat na kapitnskm mstku a do konce a pepustil sv msto Landelino Lavillovi. Ve
skutenosti to u bylo jedno. Ldi UCD si museli pipadat, jako kdyby jim nkdo promtal dokumentrn film
o vzniku UCD, jene pozptku.
Kesant demokrat vytvoili vlastn stranu a vzpt sedli na koalin lep Fragov AP. Liberlov pod
vedenm brat Garrigues si tak zaloili novou stranu - Partido Demcrata Liberal (Liberln demokratick
strana). Sociln demokrat nikam odejt nemohli, protoe u v UCD dvno nebyli. A jako zlat heb veera
opustil doutnajc trosky stle jet vldnouc strany sm zakladatel. Kdy Surez zjistil, e se v kandidtce
UCD pro Madrid ocitl a na potupnm tetm mst, ohlsil zaloen nov strany, CDS (Demokratick a
sociln sted), a slbil povolebn spoluprci svm dvjm socialistickm sokm. Ve volbch pak vytvoila
UCD pozoruhodn rekord - jej volebn vsledky vely do djin politologie jako nejvt debakl vldnouc
strany na evropskm kontinentu od konce druh svtov vlky. Po pravd eeno vak u tou dobou ve
stran zbvalo jen mlo tch, kte by historickou porku mohli oplakat.
OPODN KONEC JEDN VLKY Socialist z PSOE za svj historick triumf ve volbch z r. 1982
nevdili jen pitalivmu volebnmu programu, charismatu Felipe Gonzleze a solidn politick prci,
odveden v poslednch sedmi letech, ale tak (a mon dokonce pedevm) krizi politickch stran, kter
panlskou politickou scnu zashla na potku osmdestch let. O pozvolnm, le nezadritelnm
odumrn UCD u jsme vyprvli ve. Fraga v ele AP se ml tak s konenou platnost pesvdit o tom,
e pokusy ksit umrnn frankismus, a u pod jakmkoli praporem, jsou pedem odsouzeny k zniku.
Podle mnohch prognz se AP mla stt socialistm nejvtm soupeem pedevm dky svmu
konzervativnmu programu, kter jako by koproval hesla hlsan za Atlantikem bvalm hollywoodskm
hercem (reaganomie), ukzalo se vak, e konzervativn hodnoty v americkm balen jsou panlskm
volim pln ciz. Carrillo v ele komunist zase musel vlit s protivnky na dvou stranch, a po pravd
eeno - tak sm se sebou. Musel v sob neustle potlaovat sv mrn stalinistick sklony (ne nadarmo
byl velkm obdivovatelem nesmrtelnho G. Marchaise), ale hlavn musel brnit svou stranu ped toky
"zleva" i "zprava", kter hrozily, e panlskou komunistickou stranu roztrhaj na kusy. Nejvce presti PCE
pokozovali zatvrzel stalinist. Tahle skupina stle jet s nadenm omlala leninsk pouky o krvav
revoluci a diktatue proletaritu, doplnn absolutn dogmatickm schvalovnm veho, co pichzelo ze
Sovtskho svazu. Tihle neostalinist byli ochotni tleskat jakkoli nesmysln i diskreditujc akci (vetn
Afghnistnu), jen pokud byla opatena Brenvovou peet. Nen divu, e pedpotopn nzory tchto
senilnch starc panlskm komunistm spolehliv odpuzovaly statisce potencilnch voli.
Na druh stran stli eurokomunist (inspirovan mylenkovmi impulsy IKS), kte hlsali nzory vcelku
modern a pro adu levicov smlejcch mladch lid pln akceptovateln. Problm vak spoval v tom, e
z Carrillova tradicionalistickho hlediska starho "frontovho bojovnka" mly ideje eurokomunist s
"pravm" komunismem jen mlo spolenho. A tak se nakonec PCE rozpadla na nkolik epizodnch subjekt
a Carrillo vystoupil ze strany. Tak z politiky odeel lovk, kter, pes vechny sv chyby, zajistil panlskm
komunistm nelehk nvrat na domc politickou scnu. V t dob u mli socialist svou krizi za sebou -
Gonzlez stihl definitivn prosadit vymazn vech marxistickch tn i podtn z ideologickho repertoru
sv strany - a na volby se mohli upmn tit. Nebyli zklamni.
Do pedvolebn kampan na podzim 1982 vyrazili socialist s nepli konkrtnm, zato vak dernm heslem
- "Por el cambio"
(Za zmnu). Gonzlez ve svch projevech sice plnovan zmny a reformy pli nekonkretizoval, ale ona
pouh frze lidem zcela dostaovala. Vtina voli mla toti dojem, e v poslednch letech se
demokratick pestavba panlska pln zastavila a UCD se vnovala pouze vnitnm problmm - co byla
do znan mry pravda. Objevily se sice urit obavy z reakce armdy a crkve v ppad vtzstv PSOE, ale
ani tyto poplan zvsti nedokzaly zastrait vce jak 10 milion panl, kte odevzdali socialistm sv
hlasy. PSOE zskala 42 % hlas, Fragova AP na druhm mst si polepila na 25 %. UCD si mohla vyplakat
oi nad pouhmi 7 % a komunist nevcn kroutili hlavami nad svm debaklem - 4 % oproti minulm 11
%. Pro budoucnost se navc jevil velmi dleitm fakt, e socialistit volii byli zcela rovnomrn
rozprosteni po celm nrodnm teritoriu (v komunlnch volbch o rok pozdji socialist vyhraj na vech
mstech krom Galicie), co se mlo stt pslibem znan stability volebn pzn. Socialistm se volbami r.
1982 splnil jejich velk sen. Franco se jet jednou musel otoit ve sv ulov hrobce - ve panlsku bude
napt vldnout socialistick levice. Obansk vlka definitivn skonila.
SOCIALISTICK EPILOG Prvn socialistick reformy vyvolaly u pravicov opozice plnou vlnu hysterie. Zkon
o regulaci interrupc sice vbec nebral v potaz vli samotn eny (o mrn liberlnm interrupnm zkonu
se za Pyrenejemi vzruen diskutuje teprve dnes), nebo povoloval potraty pouze v ppad ohroen ivota
matky i pedchozho znsilnn, ale pesto vyprovokoval katolickou crkev k emocionlnm vstupm.
Vkiky o Sodom a Gomoe jet zeslily po pedloen nvrhu zkona o vzdlvn. Na esk, vesms
ateistick pomry mly dostvat soukrom (rozumj crkevn) koly stle jet znan sttn dotace, ale
pece jenom vliv crkve v celm procesu vzdlvn a vchovy dosti dramaticky poklesl.
S nejvtm zjmem ovem veejnost oekvala aktivitu socialist na pd nejoehavj - v oblasti
ekonomiky. Ped socialistickm ministrem ekonomiky a financ Miguelem Boyerem se rozkldalo nepli
uten panorma. Zastaral ekonomika (o jej konverzi a restrukturalizaci se za Franka neustle hovoilo,
ale vlastn nikdy se od slov nepelo k inm) u nestaila zajiovat relativn blahobyt, jak panl poznali
v edestch letech.
Rst inflace zaal dosahovat znepokojivch parametr, ale daleko vce panlsk nrodohospode trpil
vvoj nezamstnanosti.
Pomalu se roziujc sektor slueb, kter ve vysplch zpadnch zemch nabz zamstnn drtiv vtin
prceschopnho obyvatelstva, nestail vstebvat nekonen proudy nezamstnanch, kte pili o prci
kvli nzk konkurenceschopnosti prmyslovch a zemdlskch podnik.
Dynamika rstu potu panlskch nezamstnanch brzy vysoce pekroila sla dodvan ostatnmi
evropskmi zemmi. Jeden z nejproslulejch volebnch slib PSOE - vytvoen 800 000
novch pracovnch mst - se ml do budoucna stt pouhou politickou anekdotou, stvrzujc, e pedvolebn
sliby (by od sebedvryhodnj strany) maj s povolebn realitou jen mlo spolenho. Podobn to
dopadlo i s pedvolebnmi sliby ohledn zkrcen pracovnho tdne a redukce vkov hranice odchodu do
dchodu. Prmyslov konverze19) byla sice slavnostn zahjena, dolo k definovn tzv. ZUR - Zonas de
Urgente Reindustrializacin (Zny nalhav reindustrializace), ale pak vechno rychle uvzlo na mrtvm
bod.20) Nzorov kotrmelec, kter socialist po svm volebnm triumfu pedvedli v otzce vstupu
panlska do NATO, byl bezesporu impozantn a zaskoil prakticky vechny. V dob, kdy socialistit poslanci
dennodenn kiovali Calvo Sotela za jeho (piznejme, e ponkud keovit) snahy prodrat se do
Severoatlantick aliance, vydalo veden PSOE pozoruhodnou brouru s titulem "Los cincuenta motivos para
no entrar en la OTAN"
(Padest dvod, pro nevstupovat do NATO). Socialistit fov zde panlskm volim odhalovali nzk
motivy zpadoevropskho a americkho zjmu o vstup panlska do NATO - krom strategickch a
politickch dvod zde pochopiteln sehrlo vznamnou roli i potenciln rozen svtovho trhu se
zbranmi o dleitho zkaznka, nebo dky Frankov "restriktivn" politice vi ozbrojenm silm
disponovala panlsk armda jednou z nejarchaitjch vzbroj na svt a nutn potebovala
pezbrojit.21) Zrove Gonzlez vysvtlil prostm panlm, pro by se se vstupem do Aliance nemlo
spchat - pokud by se o nm vbec mlo njak vnji uvaovat. Zem nen pmo ohroena vojenskou i
ideologickou invaz z Vchodu a panl, po desetiletch Frankovy defenzivn zahranin politiky, serviln
orientovan na zskn pzn USA, tou po vt politick i vojensk nezvislosti. Vechno se zdlo jasn.
Jene staily jedny vtzn volby a socialistit ldi zaali koncertovat ve zcela odlin tnin. U v r. 1984
pedkld v parlamentu Felipe Gonzlez svj program, tzv. Deset bod zahranin politiky.
okovan pznivci PSOE se v nm s asem dotaj, e vstup do EHS a NATO je zcela neoddliteln (jet
ped dvma roky za podobn slova musel Sotelo odret nevybrav vpady socialistickch "pznivc
panlsk nezvislosti"). Ba co vce -
panlsko se mus za kadou cenu "modernizovat" (tato mnie modernizace na ivot a na smrt pronsleduje
ibersk myslitele u od zatku tohoto stolet), jinmi slovy vstoupit do co nejvtho potu
supranacionlnch organizac, a (tady u byli teni zcela zaskoeni) neutralita je pouhm peitkem
Frankovy ry. Dal argument pevzal Gonzlez pmo od jet nedvno pranovanho Sotela: panlsk
armda dostane konen kol hodn jej tradice a vznamu - spoluast na obran hranic svobodnho
svta (podle zlch jazyk dostane ovem tak velmi drah hraky na hran od pednch zbrojaskch firem)
a pestane meditovat o sttnch pevratech. Socialist se nyn ostentativn vyhbali slovu referendum a
hovoili jenom o nutnosti co nejrychleji se politickmi kroky pibliovat lenstv v Alianci. Na strnkch
prosocialistickho tisku zaali oddan novini vytvet bezmla psychedelick vize o hrozivm stupni
ohroen zem komunistickm nebezpem - bylo toti nutno ospravedlnit astronomick vdaje na
pezbrojen armdy, aby mohla bt pijata mezi elitn bruselsk voje. Takov podvod ovem socialistm
nemohl projt jen tak bez odezvy, a Gonzlez se kvli NATO 12. 6. 1983 dokonce dokal svho prvnho
vypskn v ivot. Rozvinula se ohromn kampa proti vstupu zem do Aliance a statisce panl
podepisovaly petice za uspodn referenda. Zpadoevropt spojenci Gonzlezovi poslali sv vytav
depee, nebo v dn zpadoevropsk zemi zatm neuspodali lidov hlasovn o otzkch nrodn obrany
a mli strach ze panlskho precedentu. Navc se panlsk diskuse o prospnosti vstupu do Aliance
odehrvaly v dob, kdy Evropou pochodovaly statisce pslunk pacifistickch hnut, vehementn
protestujcch proti sovtsko-americkmu plnu udlat ze starho kontinentu jevit potencilnho
atomovho konfliktu.
V beznu 1986 pak dolo k opravdovmu zzraku. Jet nkolik dn ped referendem vzkumy veejnho
mnn nedvaly Gonzlezovi tm dnou anci. 12. bezna 1986 v samotnm referendu pak zaznlo
tsn "ano" integraci do Severoatlantick aliance.
V Katalnsku se ovem respondenti vyslovili negativn a celkov byla panlsk ast v ozbrojench silch
svobodnho svta limitovna temi podmnkami: panlsko (po vzoru Francie) zstane mimo vojensk
struktury Aliance, nrodn zem bude psn denuklearizovno a postupn se bude omezovat americk
vojensk ptomnost v zemi.
K BRANM EVROPSKM "Idea Evropy mla pro panle vdycky mytickou aureolu. panl zvidli
obyvatelm zpadn Evropy jejich ivotn rove. Evrop se pisuzovalo vechno to, po em panl touili,
ale eho se jim nedostvalo."22) O vstup do EHS se dalo u za Franka, znovu pak v r. 1977 za Sureze,
stejn jako v r. 1982 za Gonzleze. V t dob u zpadoevropsk zem dvaly jasn najevo svou politickou
vli k pijet panlska do Unie, aby tak napomohly poslen demokracie v zemi. Sloit jednn se vak mla
thnout jet cel tyi roky - z ekonomickho hlediska bylo toti pijet panlska (stejn tak Portugalska)
do Unie pro vyspl zpadoevropsk stty dosti nevhodnm obchodem. V roce 1980 se sice hrub
panlsk nrodn produkt pepoten na jednoho obyvatele - 5650 dolar - nadjn blil tmu ukazateli
pro Itlii - 7910 dolar, na stran druh ron prmr rstu inflace ve panlsku byl 14 %, zatmco prmr
EHS pouhch 7 %. Prognzy zpadoevropskch expert ohledn budoucho osudu panlsk ekonomiky v
rmci EHS hily pesimismem. Prorokovalo se, e cel ptina panlskho prmyslu (zhkanho
plstoletm schovvnm se za umlmi celnmi barirami) by mohla bt vstupem mezi neltostnou
konkurenci dravc z EHS jednodue smetena.
Pslibem budoucch konflikt byla obrovit panlsk rybsk flotila - po vstupu zem do EHS by byl kad
tvrt zpadoevropsk ryb ze panlska. panlt kapitni si navc u tradin pli nelmali hlavy
dodrovnm psnch limit komise EHS ohledn maximlnch lovk ani respektovnm hranic "nrodnch
lovi" - 60 % koisti panlskch ryb pochzelo z oblast mimo panlsk vody. Nejvt hrozbou pro
bruselsk fy vak zstvalo panlsk zemdlstv. Vstupem panlska do Unie se mla zvtit celkov
obdlvan plocha EHS o 30 % a poet zemdlc o 25 %, poet potencilnch konzument vak o
pouhch
14 %, piem kup. panlsk produkce ovoce a oliv dosahovala 48
% celkovho objemu EHS. Stty, kter musely mt z ohromnch panlskch zemdlskch pebytk
nejvt obavy, byly pochopiteln Francie a Itlie. Zatmco Itlie se vak za pijet panlska jednoznan
postavila, z Mitterrandovy Francie se stala nejvt barira pro panlsk sny o Evrop. Ani podezrav
Francouzi vak nemohli do nekonena brnit ve vstupu oividn demokratick a ekonomicky vcelku
pijateln si stojc zemi.
Vsledek dvacetiletho buen na vrata Evropsk unie se dostavil v r. 1986. Od 1. ledna toho roku byly
panlsko a Portugalsko pijaty za plnoprvn leny, piem ob zem dostaly sedmiletou lhtu na to, aby
se vyrovnaly se standardnmi podmnkami spoleenstv.
Neoliberln ekonomick a sociln politika socialist ve druh polovin osmdestch let (nespnho
Boyera na postu ministra ekonomiky a financ vystdal stejn nespn Carlos Solchaga) se zaala
panlskm volim brzy zajdat. Socialist se navzdory svmu stranickmu nzvu chovali spe jako
konzervativn monetarist. V oblasti pracovnho prva Gonzlez skuten pli mnoho socialismu nenabzel.
Zkony umoovaly krtkodob pracovn smlouvy (tak lukrativn pro zamstnavatele, a tak nevhodn pro
zamstnance), propoutn tm bez jakchkoli formalit, smn nzk platy. Vt zisk, kter podnikatel
"produkovali" dky vyplcen podhodnocench mezd, ml podntit rst tolik potebnch investic do
modernizace vroby a nkupu novch technologi, co se ovem podailo jen sten, cel ada nuevos
ricos (zbohatlk) dvala spe pednost okamitmu konzumu materilnch statk i mnohem mn
materilnch poitk.23) Fiskln politika ve snaze zlikvidovat nebo alespo snit tiv finann deficit shla
k zvenmu zdann. Aby zrove nebyla "podkopvna" tolik potebn podnikatelsk aktivita, dvala
vlda pednost zvyovn nepmch dan (IVA - DPH), kter ovem nejvce postihuj prv vrstvy s
nejnimi pjmy. Kdy se pipote vznamn sniovn veejnch vdaj (nap. brutln snen dchod z
r. 1985),24) nen divu, e obnoven odbory nemly daleko k hysterii. Kdy byla na konci osmdestch let
pekroena magick hranice 3 milion nezamstnanch a podle sociologickch przkum ilo v zemi pes
osm milion chudch, ve zlm se socialist rozeli dokonce se svm tradinm odborovm partnerem UGT.
Veobecn nespokojenost s ekonomickou a sociln politikou socialist vyvrcholila 14. listopadu 1988
generln stvkou. To u ale panlsko ilo vcelku pjemnmi kadodennmi problmy svobodn a
demokratick zem.
VII. ZKONODRCI,
NACIONALIST
A TERORIST "Dohodli jsme se, e se dohodneme."
Msgr. rmek
Nov panlt demokrat se hned zpotku ocitli ped tridou velmi vnch problm - dohodnout se na
pijatelnm legislativnm rmci, zpacifikovat slc nacionalistick tendence a vykoenit stle vraednj
terorismus.
MATURITA Z KOMPROMISU Komise pro redakci stavy byla sloena z reprezentant pti politickch
subjekt - ti zstupci UCD, po jednom z PSOE, PCE, katalnsk meniny a AP (za jednacm stolem v
barvch Alianza Popular trnil sm Fraga). Pedsedou komise se stal poslanec za UCD Emilio Attard.1)
Neast reprezentant baskick meniny se ukzala jako velk neprozetelnost a tento hrub politick omyl
se pozdji trapn odrazil ve vsledcch referenda o konstituci ve vech tech baskickch provincich. lenov
stavodrn komise se shodli na dodrovn psn informan blokdy a do doby, ne bude vypracovn
definitivn koncept, jene tou dobou u novini v zemi pracovali tak, jak se od nich ostatn oekvalo,
take tajnosti okolo pipravovan stavy (zmrn informan vakuum mlo zabrnit pedasnm
konfliktm) brzy pestaly bt tajemstvm. Jednotliv lnky rozpracovan konstituce se as od asu
objevovaly v tisku a stvaly se pedmtem vnivch diskus mezi intelektuly. Komise pracovala v pomrn
klidn atmosfe, bez vtch spor a skandl. Pouze oehav tma vchovy a vzdlvn rozbouilo vn
natolik, e zstupce PSOE Gregorio Peces-Barba doasn ady stavodrc opustil.
kol, kter se ped leny komise tyil, patil v cel historii panlsk demokratick promny k tm
nejsloitjm. lo o to, vrtit moc lidu, jeho legitimn reprezentativn instituce Franco bu zniil, nebo
zmrzail k nepoznn. Veker jednn se pitom odehrvala na hiti, kde proti sob nastoupily nikoli dv
jedenctky, ale hned nkolik dosti neptelsky se tvcch mustev, a hledat spolenho jmenovatele mezi
ideovmi vchodisky nap. Fragovy AP a Carrillovy PCE nebylo skuten jednoduch.
Jet v ervnu 1977, kdy panl volili sv parlamentn zstupce, nebylo jist, zda souasn vol budouc
tvrce konstituce. Dosti vgn formulovan Zkon o politick reform (Ley de Reforma Poltica) explicitn
nezmioval stavodrn charakter novch kortes. Dlouho se spekulovalo o tom, zda rozchod s
frankistickou minulost bude vbec posvcen i novou stavou. Jej vytvoen mlo toti mt zvan politick
dsledky. Vyhlen stavy se znan blilo poadavku levicov opozice na rupturu (pln rozejit se s
minulost) a do budoucna znemoovalo Surezovi i jeho nstupcm2) pohybovat se mimo rmec
dohodnutch pravidel a pokouet se o "specifickou" demokracii pro panlsko. V banku toho bylo hodn a
podle toho tak hra vypadala. Zatmco druh republika vypracovala svou konstituci za necelho plroku,
stavodrn komise z r. 1978 pracovala celch estnct msc.
Hledn skutench kompromis nen snadn, vem se vak zdlo, e tentokrt se podailo vypracovat
stavu, kter by mohla bt pro drtivou vtinu panl pinejmenm pijateln. Referenda se zastnilo 67
% oprvnnch voli a tm 16 milion panl (88
% z tch, kte se k urnm dostavili) vyslovilo svj souhlas s stavou, proti hlasovalo 1,4 milionu (8 %
voli).3) Ve snmovn byla stava schvlena 325 poslanci, piem 14 poslanc se zdrelo hlasovn a 6
jich konstituci odmtlo. Skre v Sentu bylo nsledujc - 226 pro stavu, 5 proti a 8 abstenc. Proti stav
se podle oekvn postavili zejmna poslanci z Baskicka (PNV a Euskadiko Euskera) a tak nkolik
sentimentlnjch zstupc AP, stle jet toucch po nvratu starch zlatch as ortodoxnho
frankismu.4) Jet pedtm, ne komise zahjila svou prci, se vechny zastnn politick sly dohodly, e
monarchie nebude v dnm ppad zpochybovna a e jej existence v zemi bude prvnm axiomem nov
stavy. Pes obasn nznaky ze strany socialist ohledn monho referenda o republiknskm zzen,
kter ale mly PSOE poslouit spe k zviditelnn a vyadovn potencilnch stupk v jinch oblastech,
nebo Gonzlez u v t dob byl s monarchi zcela srozumn, byla tato zsada ctna a dodrovna.
KONSTITUCE PRO KADHO Podle Jorge de Estebana a Luise Lpeze Guerry5) jsou zkladem panlsk
konstituce z r. 1978 nsledujc principy: zem je demokratickm sttem, prvnm sttem, socilnm sttem,
parlamentn monarchi a sttem autonomnch region. Navzdory znan dlce stavnho textu - co se te
potu slov, je to vbec nejrozshlej stava panlskch djin - je konstituce z r. 1978
zaloena pedevm na zmrn vgnosti. Jestlie prce na n mla bt vbec nkdy dokonena, i pes
viditelnou a nemalou snahu o kompromis ze strany vech zastnnch, bylo teba odloit celou adu
problm "do budoucna". stava se nijak explicitn nevyjaduje k ekonomickmu a socilnmu uspodn
spolenosti, co je ve panlskch pomrech jednoznan vhoda. Podle stejn stavy koneckonc mohou
vldnout stejn dobe pravicov konzervativci z UCD jako Gonzlezovi socialist. Obdobn "zamlenost"
doprovz t pase o autonomnm uspodn monarchie, piem zde se legislativci rozhodli spolehnout
se tm vhradn na politick takt a schopnost improvizace ptch exekutiv.
Z prvnickho hlediska zajmav kol vyvstal pi jednn o pozici krlovskho majesttu v celm systmu
stavy. Podle konen verze krl stoj mimo klasickou tridu moc a jeho poslnm je provdt apolitickou
arbitr a zmrovat ppadn tenice v ppad, e by to v mocenskm systmu njak zaskpalo. Jmenuje
tak dvanct soudc stavnho soudu a - minimln v osob Juana Carlose - si uchovv speciln vztah k
ozbrojenm silm, kter nade ve uznvaj jeho nestrannou a politicky neutrln autoritu.
Vn spory pochopiteln vyvolaly pase o vzjemnch vztazch crkve a sttu. Za Franka bylo panlsko
definovno jako Estado catlico (katolick stt). I pes soustedn tlak socialist a komunist si nakonec
crkev vybojovala zmnku o "vztazch spoluprce s katolickou crkv a jinmi crkvemi", na jejm zklad si
katolci dok prosadit vliv, jen je v ostatnch zpadoevropskch zemch (pochopiteln s vjimkou Irska)
spe neobvykl. I nkter konkrtn lnky stavy (nap. l. 27) vak poskytuj katolick crkvi pomrn
vznamn postaven, u tradin pedevm ve vchov a vzdlvn. Vtina crkevnch pedstavitel vak
musela pi pijmn tohoto kompromisu dosti hlasit skpat zuby. stava zeteln otevrala cestu k zkonu
o rozvodu, a mnoho biskup ji tud definovalo jako ateistickou i pmo marxistickou.
Systm zastupitelsk demokracie je doplnn prvkem demokracie pm. stava definuje instituci referenda,
kter m vdy rozhodovat o dleitch otzkch tkajcch se bytostn obyvatel cel zem. Ve skutenosti
(tady se esk a panlsk praxe dojemn shoduj) vak uskutenn referenda zvis zcela na libovli
vldy, co je pro zdail chod demokracie dosti nebezpen.6) Legislativci byli v tomto ppad nadmru
td a na pape umouj panlskm volim ast hned ve tech rznch typech referend: 1)
Referendum konzultativn, kdy si vlda "pizve" k een obzvlt zapeklitho problmu lid k porad.
Takov referendum se v zemi konalo 12. bezna 1986, kdy volii rozhodovali o schvlen vstupu zem do
NATO. 2) Autonomn referendum se kon na teritoriu Comunidad Autnoma a rozhoduje o zzen
autonomie na danm zem a o schvlen jejho statutu.
Vzhledem k tomu, e bhem nkolika let se "autonomn mapa"
panlska dokonale stabilizovala, tento typ referenda nebude zejm v budoucnosti nadle praktikovn. 3)
Referendum o stavn reform - jakkoliv revize stavy (pln nebo i sten) vyaduje uspodn
lidovho hlasovn. Vzhledem k vgnm formulacm panlsk konstituce, o kterch jsme se u zmnili, je
pravdpodobnost nutnosti konn takovho referenda velmi mal.7) Ve tet kapitole, vnovan socilnm
prvm, stavodrcm ponkud "ujela ruka", take v impozantnm seznamu zzrak, kter oban me od
svho sttu oekvat, se objevuje dokonce zmnka o prvu na prci, co v zemi s tm dvacetiprocentn
nezamstnanost psob tak trochu jako hok vsmch. Ve skutenosti se ani tady konstituce nevzdv sv
zamrn dvojznanosti, spe naopak. Vzhledem ke zkuenostem zpadnch demokraci z edestch let se
hodn mluv o modelu Estado del bienestar (welfare state),8) na druh stran se, pod pesimisticky
burcujcm vlivem ropn krize a nsledn recese, vyzdvihuj i vhody neoliberalismu. Tento koktejl in z
etby inkriminovanch pas nefalovan dobrodrustv i pro zsadn neortodoxnho ekonoma. Nutno
podotknout, e praxe (a to i v podn panlskch socialist) se dosti jednoznan piklonila k teorim
neoliberalismu, i kdy se stt zcela nevzdv zodpovdnosti za ekonomiku a obas sah ke sttnm
ingerencm.9)
CO JE VLASTN PANLSKO?
Zcela podle oekvn nejt spory nastaly, jakmile se zkonodrci ve sv innosti dopracovali k
nejoehavjmu tmatu - teritorilnmu uspodn zem. Po tyiceti letech nekompromisnho a zcela
rigidnho centralismu vn hrozily katastrofickm vbuchem. Tvrd na sebe narazily dva nesmiiteln
filozofick postoje. Na jedn stran nacionalist, kte za sv historick prva na specifickou identitu bojovali
u za Franka, na stran druh nemn zarputil centralist, kte se bez uzardn hlsili k dosti iracionlnmu
heslu "Espan~a antes roja que rota" (panlsko radji rud ne rozbit). V tchto kruzch pevldala
ahistorick idea, kter nemla stoprocentn platnost ani v jedn djinn epoe historie zem - e se toti
panlsko vlastn rovn Kastilii. Po stovkch hodin sloitch a neplodnch jednn se rozumnj sted
uchlil k hybnmu manvru. stava explicitn neguje monost federalistickho uspodn zem, ale
pedpokld vytvoen tolika Comunidades Autnomas (autonomnch region), o kolik projev jejich
obyvatel zjem. Slovo "federace", kter mnohm kazilo klidn spnek u od dob druh republiky, se tedy v
stav neobjevuje. Pitom se vak zkonodrcm podailo do stavy vpaovat zrodek reality, kter svou
rozvolnnost prmrnou federalizaci jet pekonv.
Comunidades Autnomas maj sv parlamenty a vldy. Centrln madridsk vlda si ponechv kompetence
v oblasti zahraninch vztah, obrany zem, justice, celnho reimu a zahraninho obchodu, monetrnho
systmu, sttnch financ a sttnho dluhu.
Comunidades se staraj o ve ostatn a jejich irok repertor innosti zasahuje od eleznic, silnin st,
zemdlstv a po s knihoven, muzej, sociln a zdravotn pe. Dodnes vak hlavnm a nepetrit
diskutovanm problmem zstv financovn vcelku dmyslnho projektu, nebo bez nleitho psunu
finannch prostedk cel model jen st me vykroit z paprovho rmce do ivota.
Ke zdrnmu prbhu prac na stav (a koneckonc cel demokratick transformace) nejvce pispla
atmosfra veobecn tolerance a snahy doshnout kompromis pijatelnch pro vechny - s dleitou
vjimkou problm Baskicka, je se uspokojiv nepodailo vyeit v podstat dodnes. V porovnn s dusnm
a zrove siln explozivnm ovzdum, kter vldlo v politickm ivot druh republiky, se umrnily oba
tbory. Levice pestala snt o revolunch zmnch, doprovzench nevyhnutelnm nsilm, a zskala tm na
seriznosti, a jak se pozdji, po vtzstv socialist ve volbch, uke, i na smyslu pro zodpovdnost.
Pravice, vn enfant terrible panlsk politiky, se na opltku zase zekla svch historickch alergi vi
jakmkoliv zmnm a zjevnch sklon k nedisciplinovanmu, puistickmu chovn. Stala se z n derecha
civilizada (civilizovan pravice), schopn zastnit se parlamentnho ivota dokonce spolu s komunisty, bez
neustlch vbuch iracionlnho vzteku.
S PUKOU V RUCE, S OHNM V SRDCI Terorismus existuje bohuel ve panlsku dodnes.10) Pes vcelku
vydaen kompromis ve vysok he o centralismus a autonomii, nevyeil vznik Comunidades Autnomas
problm ozbrojenho baskickho odporu. panlsk terorismus je pochopiteln ddictvm frankismu.
Absolutn absence Frankovy citlivosti v nacionalistickch otzkch pivedla na svt fenomn domcho
terorismu, kter pak v ovzdu neustlch brutlnch repres ze strany reimu zdrn rostl a dospval. V
atmosfe neomezen (a navc zarputile centralistick a extrmn tradicionalistick) diktatury se snad jet
dalo sten chpat naden mladch baskickch rebel, kte chtli doshnout zmn na mocensk map
zem krvavou, le dosti innou cestou atentt proti pikm frankistickho reimu.11) Pro historika
zabvajcho se obdobm pechodu panlska k normln demokracii vak zstv otevena jedna
znepokojujc otzka. Pro se terorist v obdob demokratick transformace nejene nesthli do pozad, ale
naopak zvili svou aktivitu a do t mry, e pekonali vechny dvj rekordy, dosaen za regulrn
centralistick a vysoce autoritativn diktatury? Jestlie budeme konzultovat panlsk daje o atenttech
koncch smrt, nevyhnuteln dospjeme k nsledujcmu srovnn: zatmco v r. 1970 (roce svtoznmho
procesu v Burgosu prv proti teroristm!) nenalezneme dnou ob atenttu, v roce 1978 (roce pijet
demokratick stavy, schvlen referendem) u bylo 85 mrtvch. Z tohoto potu si 65
obt na sv konto pipsala ETA, zatmco ultrapravicov skupiny, kter by se demokratick konstituce mly
bt jako ert ke, se na tragick bilanci podlely jen jednm smrtcm tokem. V r. 1979, kdy samotn
Baskov v referendu schvlili svj vlastn autonomn statut, zahynulo rukou terorist ve panlsku 118 lid
(bilance samotn ETA - 78). A konen v r. 1980, kdy se poprv svobodn volilo do baskickho parlamentu,
doshl poet obt rekordnho sla 124 (z toho plnch 96 ETA). Pozdji se poty obt pece jenom zaaly
sniovat, ale jet v polovin osmdestch let, kdy se panlsko chystalo na vstup do EHS, napotali
statistikov za kadch dvanct msc zhruba padestku obt (nap. v r. 1985 to bylo 58 mrtvch, o rok
pozdji 42). Za dvacet let od r. 1968 do roku 1988 si panlsk terorismus vydal celkem 775 obt (z toho
ETA dsivch 602).12) Tato neuviteln bilance dohnala i jinak celkem tradin centralisticky uvaujc
panle k vyhlaovn kacskch nzor o tom, zda by pro vechny nebylo lep, kdyby se vn
nespokojen Baskov skuten odtrhli a zaali si t po svm (a za sv, jak dodvaly zl, le upmn
jazyky). Pro to vechno?
V r. 1979 se ti baskick provincie (Alava, Guipzcoa a Vizcaya) spojily v jedinou autonomn oblast se
jmnem Euskadi (Comunidad Autnoma de Euskadi). Vtina baskickho obyvatelstva tento postup schvlila
v referendu a od nsledujcho roku v Baskicku fungovaly mstn vlda a parlament s irokmi
pravomocemi.13) A pes to vechno se panl hoce zklamali ve svch nadjch, e s koncem Frankovy
diktatury a instalac demokracie terorismus ztrat svj raison d'etre a rychle vymiz. Nanejve se kalkulovalo
s monost, e nespokojenost zarytch ultrapravik a pznivc starch podk doshne takovho stupn,
e se pokus o njakou formu nsilnho vystoupen. Naivita obdobnch pn se bohuel zhy odhalila v pln
nahot a terorismus slil a nabval na brutalit v pm me se zvyujcm se tempem demokratickch
zmn. Chceme-li se pokusit o pochopen tohoto na prvn pohled nelogickho jevu, je teba podniknout
exkurs do pomrn krtkch, le nadmru krvavch a vzruench djin panlskho terorismu.
MAL DJINY NSIL Nejvznamnj panlsk teroristick skupina ETA vznikla r. 1959, kdy se od
ovinistick, le nsil se celkem stranc PNV (Baskick nrodn strany) oddlila skupina mladk, kte volali
po vtm radikalismu a innjch akcch, a spojila se s nemn radiklnmi studenty univerzity v Bilbau,
sdruenmi v revolun-nacionalistickm krouku EKIN. U po dvou letech ETA vstoupila na stezku nsil,
piem dnes u druh generace jejch vdc stle nemn zakopat vlenou sekyru. Atentty ETA
ohromovaly zrove svou krutost i patosem. ETA asto pipevnila plastick vbuniny k ilegln
vyvovanm baskickm vlajkm, a kdy je potom policist i gardist li sundvat, ne snad z vrozen
nenvisti k baskickmu nrodu, ale prost na rozkaz nadzench, pichzeli o konetiny nebo rovnou o
ivot. U na zatku edestch let byl stanoven cl baskick bellum iustum - vytvoen marxisticko-
leninskho sttu na zem Navarry a baskickch provinci ve panlsku i ve Francii.14) V r. 1973 pak ETA
spchala svj zejm nejslavnj atentt, kdy v profesionln odveden Operaci Tyran (Operacin Ogro)
zlikvidovala druhho mue reimu, admirla Carrera Blanka. J ejm clem byla dekompozice reimu a
nsledn anarchie, s n by si u etarras jist vdli rady. Kdy se jet rok po spnm atenttu na
politick scn stle nic pekvapivho nedlo, ztratili vdci ETA nervy i trplivost. Zaali se navzjem
obviovat z nespchu a svalovali na sebe zodpovdnost tak vehementn, e nakonec dolo k rozpadu
organizace na dv takka nezvisl sti - ETA-PM (poltico-militar, politicko-vojensk) a ETA-M (militar,
vojensk). lenov ETA-PM pokraovali nadle v ostrch diskusch (na zatku roku 1976 to vypadalo na
rozpad cel organizace, nebo vtina vdc byla uraen a trucovala), jejich vsledkem byl obrat o 180
stup. Namsto nsil se ETA-PM vrhla do politiky - jej vdcov nakonec doli k nzoru, e ve panlsku
vznik opravdov demokracie, ve kter bude msto i pro een baskickch poadavk - a tak vznikla strana
Euskadiko Euskera (Baskick levice), kter se, na vslovn pn vdc ETA-PM, vcelku spn zastnila
voleb r. 1977. Bojov komanda ETA-PM, smutn proslul talde bereziak, byla vak pacifismem svch f
do hloubi due pobouena. Otrl bojovnci, kte se mnohdy jen neznateln liili od obyejnch njemnch
zabijk, ctili, e pichzej o prci. st z nich se pihlsila k ETA-M, st z nich vytvoila novou
teroristickou skupinu s podivuhodnm nzvem - Comandos Autnomos Anticapitalistas (Nezvisl
antikapitalistick komanda). Nyn u bylo jasn, e motorem tchto "revolucion" je pedevm strach o
dal existenci.
Z Euskadiko Euskera se po nkolika sloitch letech stala skuten parlamentn strana, kter sice as od
asu hlsala neurvale extremistick hesla, le v praxi ctila demokracii i zsady parlamentnho ivota. ETA-PM
prostednictvm sv politick strany podpoila schvlen autonomnho statutu pro Baskicko v referendu r.
1979 a bhem ultrapravicovho pokusu o pu v noru r. 1981 dokonce vyhlsila asov neomezen pm
- v och jejch vdc lo o vyjden maximlnch sympati vi etablujc se panlsk demokracii. V r. 1982
pak nsledoval krok, kter doslova okoval. ETA-PM se sama rozpustila, mnoz bojovnci z jejch ad se
vlenili do EE a vtina se prost vrtila do civilnho ivota, kter ped lety opustila. Napomohlo k tomu
jednn o individulnch pardonech pro exteroristy, kter k spnmu konci dovedli vdcov EE a zstupci
vldy.
PONKUD KRVAV HISTORIE Zcela jin vvoj probhl v adch ETA-M. Po vcelku krtkm obdob internch
diskus se lenov ETA-M rozhodli stti se revolun a teroristickou avantgardou. A protoe pmo urujcm
charakteristickm rysem kad avantgardy je jej pesvden o vlastn vevdoucnosti, vjimenosti, a
hlavn nepostradatelnosti, nemnili junci z ETA-M piznat po plstolet diktatury nov se rodc panlsk
demokracii dn pozitiva.
Ve, co pichzelo z Madridu, by se jednalo o vytouen statut autonomie, bylo shledno patnm.
Bojovnci z komand ETA-M nezahleli a promnili baskick provincie (pedevm Guipzcou) v nefalovan
peklo pro pslunky Guardia Civil, poslan te u do Baskicka jako za trest. Morlka tchto avantgardnch
terorist vak valem upadala. Finann situace nebyla pzniv, a tak si ETA-M zaala opatovat penze ji
vyloen zloineckm zpsobem - loupeemi a zejmna nosy bohatch podnikatel (mnohdy i baskickch),
za jejich proputn pak poadovala vkupn, tzv. impuesto revolucionario (revolun da). Ve bylo
podloeno smlmi politologickmi teoriemi, vdy u v r. 1964 ETA vyhlsila, e vichni Baskov maj
morln povinnost podporovat ze vech sil odboj proti utlaovatelm a e ETA, stejn jako vldy nezvislch
zem, se ct oprvnna od svch spoluoban vybrat dan a pspvky. Robin Hood se pomalu, ale jist
mnil v Jacka Rozparovae.
Systm fungovn cel organizace byl postupem asu propracovn do nejmench detail. Ve je zaloeno
na malch bukch, tvoench temi a esti osobami. Buky jsou zcela nezvisl a lenov rznch bunk
se vtinou vbec neznaj. innost bunk je koordinovna nejvym, a zrove jedinm dcm orgnem,
tajcm okolo ticeti funkcion. Tento vysoce inn systm konspirace znamenal pro leny ETA jedinou
monost peit v neptelsky agresivnm prosted frankismu, kde se policie nerozpakovala pouvat pi
vslech zadrench muen. Podle expert nedisponovala ETA v sedmdestch a osmdestch letech v
dnm okamiku vce jak 150 bukami, jinmi slovy maximln poet terorist nikdy nepekroil cifru sedmi
set. Je vak teba mt na pamti, e konkrtnch poznatk o vnitn struktue ETA je dodnes k dispozici velmi
mlo, a vechny odhady jsou tud znan aproximativn. Struktura bunk je zaloena na cuadrillas, co
jsou tradin party baskickch mladk, kte spolen trv as zejmna na vletech do hor, v zemi velmi
oblbench. ETA se u tradin pi nboru novch adept obrac k mendigoitzales, organizovanm skupinm
horskch turist. Takovto takka sousedsk vazby pisply k obrovsk poten podpoe etarras mezi
baskickm obyvatelstvem (pedevm na venkov), vdy i kdy mnoho vesnian nechpalo tm nic z
ideologickch postult terorist, rozhodn neodmtali pomoc vlastnm potomkm i dtem svch znmch.
Odtud tak obrovsk soudrnost ETA, nedosaiteln v atmosfe internacionalismu, je vldne nap. v
adch nmeckch ultralevicovch terorist ze skupiny Baader-Meinhof nebo jejich nsledovnk z RAF.
Pouhch nkolik set takka ke vemu odhodlanch mu vn ohrozilo zdar demokratick transformace
tm tyicetimilionov zem. Svmi atentty na vojensk piky, policisty a gardisty provokovala ETA
pedevm superkonzervativn armdu, kter byla nejvtm potencilnm nebezpem pro rodc se
panlskou demokracii. Dky neustlmu a stupujcmu se nsil baskickch terorist bylo riziko vojenskho
pue ze strany generality obrovsk. Navc ETA svm zdrazovanm pohrdnm jakmikoliv pokusy o
demokratizaci zem podrvala naden, kter i tak ve panlsk spolenosti, zdeptan plstoletm
autoritativn diktatury, nebylo nijak valn. ETA tvrdila, e nov reim je pouhou polovojenskou diktaturou
(kam na takovou argumentaci myslitel z ETA chodili, je opravdovou zhadou), kter demokracii jenom
mistrn pedstr, a volby v jeho podn jsou jen trapnou frakou. Zatmco politick fasda ETA-PM,
Euskadiko Euskera, se dokzala propracovat a na pozice vcelku vrohodn parlamentn strany, politick
seskupen vytvoen z vle ETA-M, Herri Batasuna, nepekroilo svj stn pouh strategick volavky, kter
mla jedin kol - poskytovat nsilnickm akcm terorist alespo provizorn politick pltk. Herri Batasuna
se zastnila druhch generlnch voleb r. 1979 a zskala parlamentn zastoupen, ale jej ti poslanci odmtli
astnit se jakkoli prce zkonodrnch sbor, pesn podle pn vdc ETA-M.
VSTANOU NOV BOJOVNCI Pklad ETA, jak se zd, byl sdostatek zn a plodn.
V Katalnsku se objevila teroristick skupina Terra Lliure se separatistickm programem, v Galicii zaalo
operovat Partyznsk vojsko galicijskho lidu (EGPGC), a nezahleli dokonce ani ptel nsil na
Kanrskch ostrovech, kte vytvoili teroristickou organizaci s mnohomluvnm nzvem - Hnut za sebeuren
a nezvislost Kanrskho soustrov (MPAIAC). Ve by mohlo pipomnat spe fraku, jene za kadm
nesmyslnm nzvem se u brzy bude skrvat nejedna smrteln ob teroristickch aktivit. Spolenm rysem
vech tchto teroristickch skupin byla jejich naprost odtrenost od reality a skutench problm oban,
jejich prva tito samozvan bojovnci za nezvislost mnili hjit. Dochzelo k paradoxnm situacm, kdy
obyvatel centralismem suovanch zem vbec netuili, o se novodobm gzm jedn, a nerozumli ani
slovo z jejich abstraktn formulovanch manifest.
Vysloven ultralevicovou konkurenci nacionalistickm teroristm pedstavovala skupina GRAPO.15) Ani jejm
aktivistm se nov panlsk demokracie vbec nezamlouvala. Ke svmu vstupu na scnu si ponkud
teatrln vybrali magick datum 18. ervence 1976
(tyicet let od Frankova povstn proti druh republice) a prezentovali se vlnou bombovch tok proti
historickm pamtkm a veejnm budovm. lenov GRAPO prv nepekypovali skromnost a tvrdili, e
jsou schopni se ve vhodnou chvli pemnit v lidovou armdu, v jejch silch bude svst rozhodujc bitvu s
frankismem. Co na tom, e nyn byl Franco mrtev a panlsk spolenost se vcelku pesvden a
pesvdiv ubrala cestou k modernmu demokratickmu systmu. Neodmyslitelnou vlastnost revolucion
vech as je, e chtj dlat revoluce, a to vtinou za kadou cenu. Ani mladci z GRAPO nebyli dnou
vjimkou. A dojemn se ve svch deskripcch situace shodovali s etarras a svmi pvrenci z ad
radiklnch komunist -
Surezovu vldu vzelou z voleb r. 1977 klasifikovali jako faistickou a stavu z nsledujcho roku
(schvlenou v referendu drtivou vtinou panl) jako dokument totalitarismu. Pestoe aktivist GRAPO
bylo nanejv padest, nijak nezahleli. V r. 1979 narostl poet obt jimi zorganizovanch atentt na 31,
piem pedevm bombov tok na peplnnou madridskou kavrnu, kter si vydal osm mrtvch a pl
stovky zrannch, otsl zem.
Pravdou je, e o GRAPO se toho dodnes v velmi mlo, a nkte historikov dokonce spekuluj nad
monost, e skupina byla infiltrovna pravicovmi elementy - bvalmi agenty Frankovch tajnch slueb -
kte v demokracii prvem vidli ohroen svch existennch jistot a pod pltkem levicovch hesel takto
toili na etablujc se demokratick reim.
V pehledu hlavnch skupin panlskho terorismu nelze pochopiteln zapomenout na ultrapravicov
skupiny, kter zcela oteven bojovaly za zjmy odstavovanch frankistickch piek.
Jejich clem bylo co nejvce destabilizovat situaci a nsledn kompromitovat volen kabinet. Ultrapravice
potala s tm, e v atmosfe slcho nsil zanou lid volat po vld tvrd ruky a sm se s potencilnm
vojenskm puem, kter by mohl znovu instalovat njakou formu postfrankistick diktatury. Typickou akc
byl masakr ve tvrti Atocha, kde lenov ultrapravicov skupiny vtrhli do kancel advokt spojench s
Comisiones Obreras a chladnokrevn postleli pt prvnk. Akce mla vyprovokovat komunisty, kte tehdy
prv vyjednvali se Surezem svou legalizaci, k neuven pomst, a zdiskreditovat je tak v och
veejnosti, co se dky rozumnmu postupu Carrilla nepovedlo. Ideologick bag, kterou s sebou tyto
ultrapravicov skupiny vlekly, byla obligtn - ebek nejvych hodnot s pojmy jako est, patriotismus,
tradin morlka a nrodn jednota, slep nenvist vi politickmu pluralismu, liberalismu a pochopiteln
marxismu a idobolevikm. Vzhledem k tm naprost beztrestnosti, s jakou sv akce provdli, a
vzhledem k vysokmu potu znmch recidivist a policejnch konfident v jejich adch se lze prvem
domnvat, e jejich aktivita dostala posvcen z mnoha vysokch mst policie a tajnch slueb.
Nem smyl jednotliv skupiny (nespoetn a mnohdy elov se vytvejc kvli jedin akci) vyjmenovvat,
pokud se nechceme utopit v moi absurdnch zkratek - nap. AAA, Alianza Apostlica Anticomunista,
Antikomunistick apotolsk aliance apod. Za zmnku stoj fakt, e v Baskicku zaala operovat skupina s
vmluvnm nzvem Antiterrorismo ETA, kter notn pispla k tomu, e v nkterch fzch transformace
atmosfra v baskickch provincich zaala a nepjemn pipomnat otevenou obanskou vlku s poulinmi
pestelkami hodnmi Chicaga dvactch let.
Koneckonc, nebylo mlo policejnch dstojnk, kte se v marn snaze zastavit dn baskickch fanatik
(namen zejmna proti adovm policistm a gardistm) utkali pro pomoc prv k tmto ultrapravicovm
bojvkm. Rozhoela se tzv. guerra sucia (pinav vlka), jinmi slovy boj sttnch represivnch orgn proti
ETA ve zcela volnm stylu, za zarejc absence jakchkoli civilizovanch pravidel. Jako nejinnj se
ukzaly vrady pedstavitel ETA (zejmna v jejich jihofrancouzskch krytech) a prv tohoto kolu se s
nadenm zhostili pedevm zabijci z ultrapravicovch komand.
DRAZE PLACEN CHYBY Pin nevdanho rozmachu panlskho terorismu prv v letech demokratickch
zmn je hned nkolik. Nkolik zvanch omyl si na svj vrub pipsala samotn Surezova vlda. Jej role
onglra mezi teroristy a pravicovmi nespokojenci, vn koketujcmi s mylenkou vojenskho pue proti
demokratickmu reimu, nebyla jist jednoduch, zvlt vezmeme-
-li v vahu, e poadavky terorist se stupovaly a do absurdity - viz kategorick dost ETA o pipojen
francouzskch "baskickch" provinci k nezvislmu baskickmu sttu. Zstv vak smutnou pravdou, e
Surez, a pedevm jeho ministr vnitra Rodolfo Martn Villa, extrmn nronou situaci prost nezvldli.
Pedevm se trestuhodn dlouhou dobu vhalo s vyhlenm amnestie vce jak pti stovkm baskickch
politickch vz z dob frankismu.16) Velmi rozvln byla rovn jednn o baskick a katalnsk
autonomii, co jet vce vyostovalo ji tak dost napjatou situaci.17) Nejvt dvku oleje do ohn vak
bezpochyby pilil Villa, kter si na postu ministra vnitra obas ponal tak drsn,18) e obanm (a nejenom
tm baskickm) leckdy inilo znan pote rozliit jeho represivn postupy od tch, ve kterch se vyval
pedchoz reim. Villovi policist asto zasahovali s pehnanou brutalitou proti ukznn se chovajcm
manifestantm - nezdka se jednalo o ekonomick stvky, kter nemly s politikou ani s terorismem pranic
spolenho - a dvali tak vlastn nepmo za pravdu nsilnkm z ETA.
Antiteroristick opaten pijman vldami UCD konila obvykle katastrofou. Nebyla to pochopiteln vina
pouze ministra vnitra, ale existovaly i nkter objektivn piny. Policejn apart (a jet vce tajn sluby)
byl pirozen nejvce "zamoen" starmi frankistickmi kdry.19) I pes takka absolutn absenci politickch
istek dochzelo as od asu k propoutn a represivn apart propadl do chaosu nebyl tm schopen
efektivn akce. S konfident a infiltrovanch agent - z morlnho hlediska mon nevkusn, v boji proti
organizovanmu zloinu a terorismu vak zcela nezbytn - se rozpadla a mnoh halasn akce vldy proti
teroristm se tud odehrvaly pouze na hlavikovm pape vldnch usnesen. V atmosfe vzjemn
nedvry a evnivosti nebyly represivn sloky schopny koordinace.20) Nepopiratelnm je tak fakt, e
podpora ETA mezi irokmi vrstvami baskickho obyvatelstva byla jet ve druh polovin sedmdestch let
nezanedbateln. Vldm UCD se pli nedailo rozptylovat nedvru, ve kter se Frankovm reimem
perzekvovan Baskov utvrzovali vce jak plstolet (odhldneme-li od historickch zkuenost Bask s
madridskm centralismem, zskvanch po cel stalet) a Baskov se nakonec nechali pemluvit ldry z PNV
k neasti v referendu o stav.21) K urnm se dostavila sotva polovina oprvnnch voli, a z tch jet
ptina hlasovala proti konstituci.22) PNV o rok pozdji sice uvtala autonomn statut pro Baskicko a vyzvala
Basky k jeho schvlen v referendu, i nadle vak pokraovala ve zpochybovn stavy - na n byl ovem
statut zaloen, co je dal pkn ukzka nacionalistick "logiky". Takov diskreditace dokument a instituc
"centralistickho" sttu byla pochopiteln vodou na mln ideologickch eskapd ETA, kter v baskickm
odmtn madridskch aktivit vidla historick oprvnn pro svou innost - Baskov pece odmtli
"pseudodemokratickou" stavu z Madridu. A tak baskick obyvatelstvo nadle poskytovalo podporu a azyl
etarras, represe "madridsk" policie pak pochopiteln postihovaly i civiln obyvatelstvo a arovn kruh nsil
se vdy uzavel jako tragick perpetuum mobile. Baskickm crkevnm pedstavitelm rovn trvalo a
hanebn dlouho, ne se odhodlali k alespo vhavmu odsouzen teroristickch praktik v atmosfe pln
demokratickho sttu. A tak podle sociologickch przkum jet na konci sedmdestch let vce jak
polovina baskickho obyvatelstva nenamtala nic podstatnho proti ETA a jejm aktivitm.
Nemn dleit byl pro peit ETA pzniv mezinrodn kontext.
Prapodivn je pedevm reakce Francie, kter sice sty svch politik hlsala vekerou podporu rodc se
panlsk demokracii, na druh stran etarras, hledajc toit a materil v jin Francii, si i v tto dob
mohli podret statut politickch uprchlk, kter jim francouzsk vlda piznala za Frankovy diktatury.
Francie se tak pro baskick teroristy stala idelnm toitm a zkladnou pro jejich akce. Byla zde dokonce
vcvikov stediska a sklady zbran a vbunin, a podezele nezajmav pro jindy tak horliv francouzsk
policejn orgny. Mohutn materiln pomoci se teroristm samozejm dostalo od Sovtskho svazu a jeho
satelit.
KONEN PADEK!
Mlad panlsk demokracie se pes skeptick hodnocen ze strany nejrznjch terorist ukzala
ivotaschopnou. V noru r. 1981
bhem pokusu o vojensk ultrapravicov pu prokzala dostatenou vitalitu, sebejistotu i rozhodnost.
Terorismus a nsil, spolen s ekonomickmi problmy a nacionalistickmi tlaky, vak zstvaly jej
Achillovou patou.23) Socialist se pes nkter dl nespchy postavili panlskmu terorismu pece jen
efektivnji ne pedchoz kabinety UCD. V letech 1981 a 1985 klesl poet atentt se smrtelnmi obmi
na 60 % v porovnn s obdobm demokratick transformace. Skupina GRAPO byla v podstat zlikvidovna,
innost ultrapravicovch skupin byla omezena na minimum. Na teroristick scn panlska zstal posledn
ryt smutn postavy - ETA-M, i kdy i jej smrtonosn aktivita viditeln poklesla (v r. 1988 pedstavovala
bilance ETA-M 18
zavradnch). Prvn zsluhy v boji proti panlskmu terorismu si vak pipsal u jeden z ministr vnitra
UCD - Juan Jos Rosn, dosazen do funkce v polovin roku 1980. Podailo se mu znovu zavst disciplnu
do ad chaoticky pracujc policie, a zejmna dokzal alespo sten obnovit znien st informtor. Ve
snaze doshnout tak potebn koordinace pi organizaci antiteroristickch akc byl vytvoen MULC (Mando
nico para la Lucha Contraterrorista - Sjednocen velen protiteroristickho boje). V rmci policie byly
vylenny GOE (Grupos de Operaciones Especiales - Jednotky zvltnho nasazen), pod ztitou Guardia
Civil zase zaaly vyvjet aktivitu UAR (Unidades Antiterroristas Rurales - Protiteroristick jednotky operujc
na venkov). Snad Rosonovou nejvt zsluhou je jeho odvaha pi jednnch o znovuzalenn bvalch
terorist do normlnho ivota, jejich spch v podstat znamenal rozputn ETA-PM.
Socialist sil o vymcen terorismu jet zvili. Byly uvolnny rozshl prostedky na technick vybaven
protiteroristickch jednotek.24) panlsko zaalo intenzivnji pracovat na diplomatickm poli, zejmna v
mezinrodnch organizacch pro boj proti terorismu. Tato aktivita tak nakonec vyburcovala Francii z jej
neomluviteln letargie a francouzsk vlda konen pestala s nepmou podporou etarras.25) "Pitvrdilo se"
i v legislativn oblasti, i kdy tato socialistick iniciativa vzbudila ostr diskuse a polemiky vzhledem k tomu,
e pedpisy o izolaci podezelch z teroristick innosti sice zefektivovaly prci policie, na druh stran
izolace zatenho, kter se po uritou dobu nemohl obrtit ani na svho advokta, mohla policisty svdt (a
jak se ukzalo, mnohdy tak svdla) k pouvn nezkonnch metod, piem obas nechybl ani fyzick
ntlak.26) Socialist tak vyhlsili program sociln readaptace "napravench" terorist, kte vmnou za
slib zeknut se svch teroristickch aktivit maj relnou monost vrtit se do normlnho obanskho ivota.
Dky tto monosti bhem osmdestch let sloilo zbran pes dv st terorist. Vzhledem k politickm
zmnm v Sovtskm svazu pila ETA o vznamn zdroj finann a materiln podpory a v neposledn ad
dolo tak k zvan zmn postoje sti baskickho obyvatelstva. Politick scna Baskicka se
stabilizovala27) a volie nakonec omrzelo provat dennodenn krvav djinn dramata v podn terorist z
ETA. Ta mon vyhovovala kovitmu vkusu nacionalist, milujcmu okzal spektkly, jene na druh
stran rozumnj Baskov museli dojt k nzoru, e tvrtstolet aktivita ETA nepispla k vyeen jedinho
konkrtnho problmu jejich zem. V lednu 1988 se vechny politick strany zastoupen v baskickm
parlamentu (s vjimkou nepouiteln fililky ETA Herri Batasuna) podepsaly pod dohodu proti nsil, ve
kter se teroristick metody pouvan ETA explicitn odsuzovaly. Na konci tho roku realizovan
sociologick przkum ukzal, e pes 80 % baskickho obyvatelstva si peje, aby ETA sloila zbran a
opustila cestu nsil.
Vechny tyto zmny vedly nakonec k viditelnmu oslaben ETA-M.
Mezi jejmi ldry probhly vzruen diskuse o tom, zda je pro budoucnost lep pokraovat v ozbrojench
akcch, nebo vyut nabdky socialistick vldy a vrtit se do civilnho ivota.
Druhm neklamnm symptomem padku baskickho terorismu jsou zmny ve scni jeho pardnho sla -
atentt. Namsto selektivnch atentt proti vybranm osobnostem, k nim je zapoteb vt odvahy a
odhodln, nebo vzhledem k pouit stelnch zbran a nutnho piblen se k obti je riziko vlastnch ztrt
vysok, se objevuj atentty anonymn. Kladen bomb do zaparkovanch automobil na ulici, i dokonce do
obchodnch dom jsou ovem iny, kter svou zbablost ubraj ETA i posledn zbytky sympati ze strany
"normlnho" obyvatelstva. Dekadence panlskho terorismu se projevuje tak v neustlch volnch ETA
po jednn s vldou, a etarras obas dokonce vyhlauj jednostrann pm, kdy jet na konci let
sedmdestch nechtli nic slyet ani o pmch dvoustrannch. Pestoe definitivn konec panlskho (v
dnen dob u snad lze mluvit pouze o terorismu baskickm) terorismu je otzkou zejm jet pomrn
vzdlen budoucnosti,28) nepedstavuje u pro panlskou demokracii smrteln nebezpe, spe jen
znan nepjemnou komplikaci. Ta sice doke pomrn inn otravovat atmosfru v zemi, zato vak u
zdaleka nen schopna vyvolat chaos nebo vykonvat zsadn vliv na politick dn.
VIII. TRANSFORMACE POD MIKROSKOPEM "Nedopusme, aby ve jmnu nejlepch monost byly zahubeny
ty dobr."
Ulf Himmelstrand
PERIODIZACE
Pokud chceme umstit proces panlsk demokratick transformace na asov ose, nejjednodu varianta,
na kter se shoduje vtina historik, pedstavuje rozpt mezi listopadem 1975, kdy byl Juan Carlos
prohlen panlskm krlem, a prosincem 1978, kdy byla vyhlena nov stava zem. Mnohm
analytikm se vak problm periodizace jev pece jen o nco sloitj. Ral Morodo raz termn pre-
transicin, kter m oznait obdob zvren agnie reimu - od atenttu na Carrera Blanka a po smrt
samotnho dikttora. V tomto obdob si reim zaal nalhav uvdomovat problmy, kter nastanou po
Frankov smrti s udrenm diktatury, panlsk spolenost zase uvykala mylence, e by plstolet
diktatura mohla bt po ppad nahrazena pozmnnm i docela novm reimem. Znan neshody panuj
zejmna okolo otzky, kdy byla vlastn panlsk transformace ukonena. Ponechme-li stranou ponkud
extrmn nzory historik, kte tvrd, e demokratizace panlska nebyla spn zavrena dodnes, nebo
nebyl zcela uspokojiv vyeen problm separatismu a s nm souvisejcho terorismu, nejvt diskuse se
vedou o potku obdob konsolidace. Pro nkter zan konsolidace u vyhlenm zkona o politick
reform, kter vlastn proces transformace odstartoval, jin se piklnj k tradin interpretaci, kter za
konec transformace povauje jej legislativn dovren ili vyhlen stavy, a cel ada historik dospla k
nzoru, e skutenou tekou za panlskou demokratizac se staly a volby v r. 1982, ve kterch triumfovali
socialist, jako politit pedstavitel zcela novho, postfrankistickho panlska. Nijak vjimen nen ani
nzor, e skuten konsolidace zem zan a pijetm panlska do Evropsk unie, kdy zpadoevropsk
spoleenstv definitivn uznalo panlskou spolenost jako pln stabilizovanou demokratickou komunitu a
pijalo ji do svho rmce.
NCO MLO TEORETICKCH MODEL Pokud nepistoupme na ponkud zjednoduen tvrzen Juana Linze,
e diktatury, podobn mdnm vlnm, se rod v prosted pznivho veejnho mnn a vhodn mezinrodn
situace, a e naopak umraj v okamiku, kdy se mezinrodn kontext stane pro jejich peit neptelsk,1)
budeme se muset pokusit nalzt alespo piblin teoretick model, analyzujc a objasujc (alespo do
urit mry) proces panlsk demokratick transformace.
Pehledn a obecn pijateln model vypracoval Ramn Cotarelo, zaloen na studiu prac Dankwarta
Rustowa.2) J edn se o tzv.
"teorii t konsens", kter rozdluje obecn proces pechodu od autoritativn diktatury k demokracii do esti
etap:
1. existence "rozbuky", jej odplenm vyvrchol krize reimu;
2. zmna v paradigmatech legitimity reimu a jejch komplikovanch vztah vi legalit;
3. odstrann (mnno metaforicky, nikoliv doslovn) pedchozho politickho personlu a jeho metod prce i
systmu symboliky;
4. prvn konsens - dohoda o zhodnocen minulosti;
5. druh konsens - stanoven provizornch pravidel hry pro svobodnou debatu o posledn etap zmny;
6. tet konsens - uren definitivnch a veobecn zvaznch pravidel hry v novm reimu. ad 1.: V ppad
panlska se jednalo evidentn o endogenn piny - zhoren ekonomick situace, nacionalistick
terorismus, dikttorovo strnut, a tud stle se zvrazujc komplikace ohledn jeho nstupnictv, piem
osudnou rozbukou se stala samotn dikttorova smrt. V ppad tm souasnho pdu diktatury v ecku
se jednalo zejmna o exogenn faktory - ecko-tureck konflikt o Kypr. Pd Salazarova reimu v Portugalsku
je zase klasickm pkladem kombinace obou typ pin - zarputil a nespn obrana kolonilnch relikt
v jin Africe nakonec ve svch dsledcch vyvolala silnou nespokojenost v adch armdy a chaos v
domcch pomrech. ad 2.: Transformace pedpokld zmnu politickho reimu.
Vzhledem k tomu, e se vak nejedn o revoluci, kter svou touhou zmnit radikln a pokud mono ihned
samotn zklady spolenosti obvykle vyvolv sociln chaos, mnohdy nesnesitelnj ne vstelky
pedchzejcho ancien rgime, me transformace (a je to dokonce nanejv doporuenhodn) vyut
legislativnho rmce, kter j poskytuj zkony nahrazovanho reimu. Koneckonc, daleko dleitj ne
konkrtn forma vldy3) je zmna postaven obana vi moci. Demokracie, jako nejmen z monch zel,
me uspokojiv (nebo i zcela neuspokojiv) fungovat prv tak v monarchii, jako v republice, prv tak v
prezidentskm, jako v parlamentnm systmu. Vzhledem k tomu, e jakkoliv zsah do legitimity vyvolv
odezvy v systmu legality, je vhodnj zachzet s promnami v tto oblasti se zvenou opatrnost.
Legislativa dv d a rozmr kadodennmu ivotu oban a je rozumn uchrnit je ped brutlnmi oky.4)
panlsk zmny se staly dobrm pkladem umrnnosti zrozen z obav z radikalismu, take v atmosfe
neustlho vyjednvn a hledn kompromis se nakonec povedlo provst zemi labyrintem frankistickch
zkon bez drastickho zasahovn do jejich systmu a k nov stav. U Frankovy leyes fundamentales
koneckonc tvrdily, e panlsko je tradin, katolickou, sociln a reprezentativn monarchi, take z
legislativnho hlediska se na tomto stavu zmnilo jen mlo.
V konkrtn politick praxi vak naopak tm vechno. Politickou vtinou zvolen monarchie naopak v
potenciln vbunm panlskm prosted, plnm resentiment z dob obansk vlky, byla jednoznanm
pozitivem. Krl, neangaovan v dn konkrtn politick stran, pedstavoval onu tolik potebnou "politicky
neutrln" moc, kter u svou pouhou existenc "zchlazovala" mnohdy hork hlavy diskutujcch politik.
Pro srovnn, v sousednm Portugalsku dky radikalizaci mladch dstojnickch kdr svren salazarismu
msty nebezpen perstalo do poten fze divok revoluce, co a k smrti vydsilo leny
Severoatlantick aliance, jejm bylo Portugalsko lenem. Nsledn konsolidace pak trvala v Portugalsku o
mnoho dle a byla nesrovnateln sloitj ne u panlskch soused. ad 3.: Daleko vznamnj ne
bleskurychl promna samotnch struktur, i dokonce jen jejich nzv, je vmna politickho personlu
novou garniturou - vn pravda, kterou ovem v echch kupodivu akceptujeme jen vjimen a s malou
chut. Ukzalo se, e frankistick instituce i pod starmi nzvy mohou s novm personlem efektivn
pracovat pro nov demokratick reim.5) Jde koneckonc o prostou logiku vtz, kte, jestlie chtj
pevzt nad zem odpovdnost, musej si umt zskat spolehliv prostedky k realizovn svch zmr. Je
jedin v zjmu rodc se demokracie, aby si sv peit zajistila i loajalitou novch ednk, jejich kariry
budou nyn bytostn spjaty s existenc jejich zamstnavatele - demokratickho systmu. ad 4.: Jakkoliv
autoritativn reim, kter trval po uritou minimln dobu, stihl jist vyprodukovat spoustu resentiment,
nenapravitelnch kivd a oividnch nespravedlnost. A u se nepravosti odehrvaly ve jmnu vyvolen
rasy, historicky nutn svtov revoluce i jedin prav vry, je teba se njakm zpsobem s neradostnm
ddictvm minulosti vyrovnat. Je lpe vyhnout se principu kolektivn viny, kter se dky obrovskm masm
"vink" nevyhnuteln zmn v pesn opan princip kolektivn nezodpovdnosti a vynucenho odputn.
Namsto toho je zapoteb vytyit jasnou a pokud mono pehlednou dlic linii mezi odpovdnost morln a
historickou, kter jako jedinou sankci me uplatovat vce i mn plamenn apely na svdom
"souzench", a odpovdnost za konkrtn iny, kterou je mono ohodnotit rozsudkem nezvislho soudu.
To ovem jen v ppad, e se novmu reimu poda ustavit vskutku nezvislou justici, co je kol vpravd
heroick. Dleitm zlomem ve panlskm ppad se ukzala nkolikansobn politick6) amnestie. ad 5.:
Provizorn pravidla hry jsou ta, kter vlastn umon hru zapot a vbec diskutovat o jejch definitivnch
regulch.
Vzhledem k charakteru demokracie, ve kter "bohuel" rozhoduje vtina, poten pravidla hry stanov
hri s "majoritnm" vlivem - ve panlsku to byl Surezv zkon o politick reform.
Nen vak mon nikoho ze hry vynechat, nebo jakkoliv vyleovn, by i obecn nepohodlnch
politickch sil, se nakonec vymst na dvryhodnosti celho nov instalovanho systmu.7) Odtud ona
Surezova a sebevraedn snaha legalizovat komunisty i za cenu vn roztrky s armdou. Co nejdve je
pak nutno pikroit k principu proporcionality, kter je pro nov demokracie daleko schdnj ne
anglosask princip majoritn, jen pot s tradin a ve spolenosti dokonale usazenou demokraci. ad 6.:
Vyvrcholenm celho procesu transformace je pochopiteln vyhlen definitivnch pravidel hry - stavy.
Jestlie kompromis, umoujc co nejir ast vech stran v prvn fzi diskus, je nadmru
doporuenhodnou zsadou, pi pprav konstituce jde u o naprostou nutnost. Jestlie stava, jej literou
se koneckonc mus dit doslova vichni, je pro njakou vrstvu i skupinu ve spolenosti nepijateln,
vsledkem me bt jedin nebezpen a niiv chaos. Pouze jednou stranou vnucen stava vede k
dramatick nestabilit a politick ivot zem se stv nezvladateln, co ukazuj dobe zmatky v povlen
Francii a do pchodu de Gaulla.
Nespoetn studie o zrodu panlsk demokracie se brzy soustedily na obhajovn, i odmtn teorie o
historicky nutn instalaci demokracie jako nevyhnutelnho dsledku industrializace. Seymour Lipset tvrd, e
"faktory industrializace, urbanizace, bohatstv a vchovy i vzdln... nerozlun spjat s ekonomickm
rozvojem, s sebou nevyhnuteln pinej politick korektiv demokracie".8) Podle mnohch zastnc tto
teorie9) industriln spolenost na uritm stupni svho vvoje nen prost schopna absorbovat jin politick
systm ne klasickou demokracii. Pes vekerou elegantnost tohoto tvrzen lze jednoznan konstatovat, e
spe jen zbon pn zde bylo otcem mylenky. Vjimek z tohoto "historickho pravidla" je toti tolik a
jsou tak zvan, e pestvaj bti vjimkami a in z Lipsetovch postult pouh cry papru. Pokud
nechme stranou sedmdestilet "pevn" relnho socialismu, kter vyznval ve mon, jenom ne
model klasick demokracie, nesnadno by se vysvtloval ekonomick i sociln "boom" hitlerovskho
Nmecka ve tictch letech, piem nacistick Nmecko a faistick Itlie patily v kritick dob k
nejvysplejm, a tud demokracii "nejzaslbenjm" zemm. Jet s vtmi nesnzemi by se vysvtlovaly
tm pravideln debakly demokracie prv v tch nejvysplejch sttech Latinsk Ameriky - Brazlie,
Argentina, Uruguay, Chile - piem v posledn jmenovan zemi demokraci zcela opovrhujc generl
Pinochet dokzal nastolit (zcela antidemokratickmi prostedky) obdobu jakhosi povlenho evropskho
"ekonomickho zzraku", kter vyvolv obdiv monetarist celho svta. Vechny tyto "vjimky" vedou
spe k nevyhnutelnmu, i kdy z politickho a etickho hlediska jist nijak povzbuzujcmu zvru, e toti
modern epocha s sebou pinesla tak striktn oddlen mezi sfrou politickou a sociln, jinmi slovy mezi
sttem (teba i s velkm S) a spolenost, e Lipsetova teorie dost dobe platit neme. A na tomto zvru
je teba bez vhrady trvat, i kdy prv panlsk demokratizace (vyrostl ze socio-ekonomickch zmn
probhnuvch za frankistickho obdob) se na prvn pohled zd potvrzovat Lipsetovy teorie.10)
ZVLTNOSTI "PANLSK CESTY"
Je teba najt uspokojivou odpov na otzku, pro prv panlsk pechod k demokracii vyburcoval tak
enormn zjem historik, politolog i sociolog. Smrt samotnho dikttora i jm stvoenho systmu do jist
mry pedstavuj dleit symbol v evropskch djinch. Smrt Franka, poslednho z dikttor mezivlen
epochy, se uzavr (alespo teoreticky) cyklus faistickch reim. I kdy mnoh argumenty, je jsme ji z
valn sti uvedli, svd rozhodn proti ztotoovn frankismu s faismem, pesto poten a znan
intimn "koketovn" caudilla s mocnostmi faisticko-nacistick Osy frankismus v och jeho analytik navdy
poznamenaly.
Na druh stran se prakticky ve stejn dob zhroutily obdobn diktatury v ecku, a zejmna v sousednm
Portugalsku, kter nevyprovokovaly vdeck zjem ani polovin. Nejvt "atrakc" se toti nestal sm pd
dlouhovk diktatury, ale daleko spe zpsob, jakm se panlsko v nkolika mlo letech dopracovalo
vcelku spolehliv demokracie. Na rozdl od ecka, a zejmna Portugalska probhla demokratizace ve
panlsku v relativnm klidu (pokud ovem "pracovn" opomeneme stovky obt terorismu), navc zcela v
rmci frankistick legislativy. panlsk ppad se evidentn li od "klasickch" proces pechodu k
demokracii: ve panlsku nedochz ani ke zhroucen nefunkn monarchie, ani k revoluci, k porce ve
vlce i vojenskmu pui, ani bankrotujc reim, neschopen odporu, tu prost nepedv moc sv
demokratizujc opozici (jako tomu nejspe bylo v ppad eskoslovenska). Frankistick systm po tyiceti
letech vce i mn spn existence sm sebe "rozpout" prostednictvm autoreformy. Tlak opozinch
skupin (dlnk, student i nacionalist) byl sice vrazn a citeln, ale urit nebyl tak siln, aby mohl
reim, disponujc nedotenm a stle jet dostaten fanatickm a loajlnm represivnm apartem,
jednodue smst ze "scny djin".
Kdy Surez v lt 1976 pebral ote vldy, nevypadala situace v zemi nijak optimisticky. Radikalizujc se
opozice volala jednohlasn po vce i mn nsilnm svren reimu, doasn vld a perzekuci staromilc,
co by zejm ve vypjatch panlskch pomrech znamenalo revoluci, mon dokonce potenciln obansk
konflikt. Po Ariasov pedchozm extempore se naopak zdlo, e proreformn snahy ze strany samotnho
reimu jsou odsouzeny k zniku a e frankismus svm nespokojenm poddanm nedoke nabdnout nic
atraktivnjho ne jakousi "limitovanou demokracii" ve Frankov stylu, z jejho rmce by byla vylouena
ada relevantnch politickch sil (zcela jist komunist a tm urit socialist). Neschopnost domluvy a
ochoty pistoupit ke kompromisu mohla lehce zapinit srii vojenskch pevrat, meteorickch zmn
vldnch garnitur (a u vojenskch, nebo civilnch) a nslednou absolutn znechucenost obanstva politikou.
V takovm ppad by se ovem vsledek zcela jist nerovnal demokracii, ale spe "argentinizaci" pomr -
destabilizaci spolenosti mon na destky let.
Natst pro panlsko pistoupili Surez a jeho tm k een tohoto djinnho rbusu zcela pragmaticky. S
pomoc krle se jim podrelo udret ozbrojen sly "mimo hru", donutit frankistick parlament k dojemn
sebevrad schvlenm zkona o politick reform, pesvdit opozici o nutnosti pijmout demokracii "shora"
(vmnou za splnn slib legalizace vech politickch subjekt) a vyburcovat apatick nrod, aby se v
referendu vyjdil ke vem navrhovanm zmnm. Svobodn volby pak zavrily tuto hektickou etapu zrodu
"sttem darovan demokracie", nebo na pprav nov a kompromisn konstituce se pak u podlely tm
vechny politick sly, je usply ve volbch.
Salvador Giner a Eduardo Sevilla11) pro vysvtlen konkrtnho prbhu zrodu panlsk demokracie
vypracovali teorii o "zhroucen reakcionskho despotismu". Frankismus, jaksi varianta reakcionskho
despotismu, se zhroutil, nebo v krizov fzi, odstartovan fyzickm odchodem samotnho dikttora,
liberlnji smlejc vrstvy buroazie (podle Ginera a Sevilly opory reimu) opustily tbor frankistickch
piek. Vedeny pudem zachovn svch pozic a zisk, pipravily politickou liberalizaci, a to takovm
zpsobem, aby si i v novm systmu udrely mocenskou prioritu. lo tedy o jakousi "readaptaci"
buroaznch piek, reagujcch na zmnn politick klima. Tato teorie12) tedy spatuje hegemona
politickch zmn v buroazii, kter tv v tv neeiteln krizi reimu se vzdv sti sv politick moci,
opout pohodln kulisy diktatury a v zjmu zachovn sv sociln dominance se vrac k osvdenmu
modelu parlamentn demokracie a trn ekonomiky, piem doke konzervovat sv neotesiteln postaven
primus inter pares. Podle tto teorie se tedy sice pozmuje tvnost jevit politickch dj, ale sociln
ldi zstvaj tit a disponuj nezmnnou moc. Pes formln eleganci Ginerovy teorie nelze bohuel nalzt
dn konkrtn argumenty pro tvrzen, e by "chameleonovsk" (i jakkoliv jin) buroazie byla
skutenm hybatelem panlskch zmn. Naopak, panlsk djiny modern doby poskytuj spe smutn
svdectv o slabosti a manipulovatelnosti domc buroazie, kter nen schopn organizovat se jako
kompaktn politick vrstva i tda.
Jet s efektnjmi termny pracuje tzv. "teorie racionln volby" (teora de la opcin racional).13) Jej
autoi dochzej k obecnmu tvrzen, e mocn, aby se mohli udret u moci a zabrnit niiv revoluci i
vlce, dlaj prost to, co dlat musej, automaticky vol jedin racionln een. Jednaj, ani by skuten
"volili", posluni jakhosi racionalizovanho pudu sebezchovy. Mylenka o vysvtlen mnohdy chaotickch a
absurdnch historickch jev podkldnm by i skryt racionality jednn mocnch je jist lkav svm
filozofickm optimismem, pedpokld vak bohuel zcela nereln aktry, schopn dokonale analyzovat
danou situaci, vyvodit z n odpovdajc dsledky a pijmout racionln a optimln een. Hlavn problm
spov v tom, e podobn akti se na politicko-mocensk scn panlska r. 1976 jednodue
nevyskytovali. Vtina lid, i v tch nejvych mocenskch pozicch, vidla situaci jako neeiteln dilema
mezi prostm a nepijatelnm pokraovnm reimu, a "divokou" revoluc, kterou propagovala opozice. Sm
Surez, kter se nakonec dokzal nejvtm skalm dosti geniln vyhnout, jednal mnohdy vysloven
improvizovan a pod tlakem valcch se udlost.14) Dankwart Rustow15) piel s tzv. teori vdch
osobnost.
panlsko za svj spch pi demokratizaci vd elnm osobnostem, kter dky svmu talentu provedly
zemi boulivm ocenem zmn tak, aby nakonec zakotvila v pomrn klidnm pstavu parlamentn
demokracie. Je jist nepochybn, e Surez (nap. ve srovnn s pedchozmi debakly Ariase) pispl ke
zdrnmu procesu demokratizace neocenitelnou hivnou, stejn jako sm monarcha i "osnovatel" cel akce
Miranda, na druh stran ani sebegenilnj vdci16) by s tak nronm kolem zejm "nepohli", kdyby
sm frankistick sttn apart neprojevil dostatenou vli k autoreform.
Dle naeho nzoru za klidn a vcelku neproblematick prbh vd panlsk demokratick transformace
souhrnu nkolika pin: a) Franco, vzhledem ke strachu z jakhokoliv dlen moci, nikdy nepipustil
institucionalizaci svho reimu. Diktatura, kter sama sebe ani nedokzala pesn definovat, byla tak zvisl
na osob samotnho dikttora, e se po jeho smrti rozpadla jako domeek z karet. Zatvrzelm frankistm,
kte chtli po Frankov smrti reim udret pi ivot a zabrnit jakmkoliv zmnm (continuismo),
nechyblo odhodln ani dostaten represivn prostedky, jednodue jim chybl vdce, kter by jako
svornk udrel celou kehkou stavbu diktatury pohromad. Na roli caudilla se nenael dn vhodn
kandidt a Frankova diktatura tak vymela po mei. b) Charakteristiky a definice reimu byly tak vgn a
rozvolnn, e Surez mohl a do samotnho zvru postupovat tm striktn podle frankistickch zkon
a neopoutt rmec reimn legislativy. To byl siln trumf v rukou reformist, kte podrdnou generalitu
mohli dennodenn ujiovat, e se vlastn nic nedje, nebo v zemi plat Frankovy zkony. Obhjci
frankismu, zaskoen rychlm vvojem, se vdy nachzeli o nkolik krok za Surezem a vtinou nestaili
nijak reagovat. Pi "krocen" armdy, kter pedstavovala jednoznan nejvt riziko, velmi pomohl i krl,
jemu vojci celkem bez vhrad dvovali, nebo kdysi psahal caudillovi vrnost frankistickm principm.
Krle, vybranho a vychovanho samotnm Frankem, se prost neodvili podezvat z nieho "zlho". c)
Obrovskou roli sehrl cel komplex socilnch zmn, ktermi zem prola od padestch let. Pro novou
generaci panl (jej zstupci se objevovali nejen mezi opozic, ale pochopiteln i mezi funkcioni reimu)
byla obansk vlka u jenom pouhou vzpomnkou rodi a zleitost uebnic historie. Franco jako vtz
obansk vlky (a triumf v onom konfliktu a zchrana zem ped hrzami komunismu a anarchismu byl
vdy nejvt caudillv trumf) jim u nic nekal, zdl se bt pouhm anachronismem.
Frankismus v och generace "novch panl" ztratil svou historickou legitimitu a oprvnn k existenci.
Nov generace politik (Surez, Gonzlez ad.) na obou stranch barikdy dospla v tomto ohledu ke vzcn
shod, a dokzala se tud domluvit na potebnch kompromisech. d) Pi "chlazen" horkch politickch hlav
sehrly ovem vznamnou roli i obavy z potencilnho vbuchu vn, kter by v nejhorm ppad mohl
vst a k opakovn bs z let tictch. Traumatick vzpomnky na obanskou vlku zde zapsobily
jednoznan pozitivn. panl, pod vlivem strachu i ve snaze dokzat mrtvmu caudillovi, e se mlil, kdy
tvrdil, e demokracie ve panlsku nutn povede k ozbrojenmu konfliktu, dokzali jednat i o tch
nejoehavjch problmech s nleitou dvkou taktu a tolerance. Nejdleitjm heslem cel transformace
se stal "kompromis".
IX. PANL A MY
"Socialistick ekonomika je jedna velik tovrna."
Stalin
POKUS O SROVNN Vzhledem k neukonenosti procesu pechodu k demokracii v na zemi a minimlnmu
historickmu odstupu od dj veskrze souasnch se lze nanejve pokusit o pedbn srovnn obou
proces, identickch ve svch clech, ale naprosto rozdlnch ve svch vchozch podmnkch. Zatmco v
zemch vchodn Evropy se jedn o zcela vjimen a ojedinl pokus o instalaci systmu, kter se li v
tisci charakteristikch (a to i tch nejpodstatnjch) od zavrenho relnho socialismu, ve panlsku po
Frankov diktatue zbylo pece jenom daleko mn otaznk. Nen divu, e Herrero de Min~n ve sv knize
o pechodu vchodoevropskch zem k demokracii skepticky konstatuje:
"Rozdly jsou mnohem poetnj ne analogie."1) Zatmco proces panlsk demokratizace byl plodem
obrovskch ekonomickch a socilnch zmn let edestch, kter zcela osudovm zpsobem pozmnily tv
panlsk spolenosti,2) ve vchodnch postkomunistickch zemch je atmosfra pln odlin. Po
ekonomickm kolapsu osmdestch let a po rezignaci Moskvy na roli "etnka" socialistickho tbora se
demokratick transformace v lenm tempu odehrv spolu s historicky ojedinlm pechodem z centrln
plnovan ekonomiky k volnmu trhu a zpadnmu modelu spolenosti. Oproti realistickmu pragmatismu
industriln spolenosti, kter "pouze" odhazuje pt nefunkn a zastaral diktatury (co byl do znan
mry ppad postfrankistickho panlska), vchodoevropsk stty stoj ped obrovskm kolem,
komplikovanm vnmi probuzench nacionalism a znovuzskvnm sttn a nrodn nezvislosti. "Ve
panlsku edestch let existovala obansk spolenost, mon chudokrevn ve srovnn se
severoamerickou, ale atletick vzhledem ke kterkoliv zemi stedn a vchodn Evropy."3) Ve panlsku se
obansk spolenost, i po plstolet frankismu dostaten sebevdom, s spchem pokusila vnutit
politickm i ekonomickm silm umrnnost a kompromis. V atmosfe postkomunismu, kdy se vechno, to
dobr i to zl, oekv od vemocnho a vezasahujcho sttu, politick sly tenduj k radikalismu a
nesmiitelnm postojm.
Za zmnami ve vchodn Evrop nestoj nezniiteln touha jejich obyvatel po demokracii (obecn pasivita
"ed zny" reimu je zde jet mnohem vraznj ne ve panlsku), ale zcela prozaick kolaps
sovtskho ekonomickho modelu, uspen silnm tlakem Reaganovy antikomunistick politiky. Pokles cen
ropy a plynu na svtovch trzch, definitivn vyerpn monost extenzivnho hospodaen v zemdlstv,
demografick krize let edestch (jej dsledky se na trhu pracovnch sil projevily prv v polovin
osmdestch let), totln zhroucen systmu zaloenmu na centrlnm plnovn - pedevm v tchto
oblastech le dvody vynucenho odstartovn perestrojky. Pd komunisticko-socialistickch reim ve
stedn a vchodn Evrop je jenom jej logickou ozvnou.4) Transformaci postkomunistickch stt
dramaticky komplikuje cel ada zvanch problm, s nimi se za Pyrenejemi v podstat nemuselo vn
potat. Evidentn nutnost privatizace jako zkladu ekonomiky volnho trhu nar na intern nedostatek
pouitelnho kapitlu - a to i pes oividn fakt, e vchodoevropsk vldy radji zavraj oi ped
"pinavmi penzi". Vzhledem ke znan zahranin zadluenosti tchto zem je pstup k vrm
mezinrodnch bank extrmn zten.
Nacionalisty biovan nechu k zahraninmu kapitlu navc podkopv ochotu zpadnch investor k
riskantnm investicm. To ve dohromady vytv bludn kruh, na jeho konci zeje vn przdn potenciln
"investin pokladna". Velkou neznmou zstv umonn pstupu vchodoevropsk produkce na zpadn
trhy. Pro postkomunistick stty s nekonvertibilnmi mnami je pravideln psun zpadnch valut ivotn
nutnost. Jak ale nalzt skulinu v barie brnc vstupu na zpadn trhy, dokonale pezsoben vlastn
domc produkc? Klasickm pkladem problmu obrovskho ekonomickho i politickho dosahu je
vchodoevropsk zemdlstv. Polsko (30 % aktivnho obyvatelstva pracuje v zemdlstv) a Maarsko (20
%) pedstavuj pro zpadn zemdlstv (Francie - pouhch 7% zemdlc bombarduje trhy mnoha stt
svou nadprodukc), extrmn dotovan ze sttnch i bruselskch mc, smrteln nebezpe.
Velmi vnou systmovou pot je vzjemn provzanost politickch a ekonomickch zmn. Ekonomick
reformy nen mon provdt bez reforem v oblasti politick, jene ekonomick transformace nepin
okamit pozitivn efekt, ba prv naopak - liberalizace trhu prce vede k nezamstnanosti, liberalizace cen
startuje inflaci a znamen mnohdy drastick snen dve umle udrovan ivotn rovn. Tyto negativn
promny mohou zpsobit, e sama idea zpadn demokracie (spojovan pochopiteln s bolestivmi
ekonomickmi dopady) zan lidem hoknout a svoboda projevu paradoxn umouje stavt se beztrestn
proti samotn transformaci. Klasickm pkladem takovho vvoje je postgorbaovsk Rusko. Gorbaov a
jeho tm dokzali sice v rekordn dob zlikvidovat zastaral a nepli funkn systm produkce a distribuce,
na druh stran jim vak u nezbyly sly na vybudovn novch model a relnch kapacit. Vsledkem je
bezvchodn bda a nedostatek, co pochopiteln vyvolv skepsi, frustraci a voln po starch asech, kdy
snen zlo neslo alespo dobe znmou tv.
Pokusme se alespo strun nastnit shody a rozdly, kter lze vypozorovat mezi vchozmi podmnkami i
samotnm prbhem demokratick transformace ve panlsku a eskoslovensku.
DIFERENCE
Zcela nepomiteln jsou diference v oblasti zahranin politiky.
Frankistick panlsko v tto sfe nikdy neztratilo svou nezvislost. Franco, pes vechna omezen dan
konkrtnm zahraninpolitickm kontextem, si vdy pinejmenm mohl (a tak tak inil) vybrat sv
spojence. Akoliv jeho zahranin-politick aktivity byly vdy limitovan a defenzivn, byly to aktivity
vhradn vlastn provenience. Jeho zahraninpolitick "turismus"
(pechod od politiky ptelstv a spojenectv s mocnostmi Osy a k pragmatick, le spolehliv alianci s USA)
by byl v atmosfe povlenho eskoslovenska, zcela odvislho od nekompromisnho dikttu Moskvy,
jednodue nemysliteln. V eskoslovensku se ani v tom nejvce "rebelantskm" roce jeho komunistick
existence (1968) o nezvislosti v tto oblasti pli neuvaovalo.
Osobnosti, kter navrhovaly vystoupen z Varavskho paktu a vyhlen neutrality, byly vdy zdkavm
jevem.
Jet vt (a pro budoucnost demokratick transformace nesrovnateln zvanj) diference lze
pochopiteln nalzt v ekonomick oblasti. Franco si dky totlnmu debaklu svch pokus z padestch let o
vytvoen pln autarkn ekonomiky brzy uvdomil sv monosti a prokzal takovou dvku ideologick
flexibility, jak nebyl schopen ani jeden z vchodoevropskch vdc. Spojil dal existenci svho reimu s
teori rozvoje a blahobytu, co v praxi znamenalo horen budovn ekonomiky volnho trhu, pes veker
ideologick omezen znan podobn zpadoevropskm vzorm. Ekonomick transformace panlska
edestch let byla sice vynucen - Franco se s n vnitn nikdy nesmil, zato vak reln a hlubok. Ve
panlsku, pes siln protekcionismus a neustl nutkn reimu plnovat ekonomick dn, fungovala (a se
stle se lepcmi vsledky) trn ekonomika klasickho stihu. "Hlavn vzrst mry svobody bylo mono
zaregistrovat v ekonomick oblasti. Nejrozshlej relikt svobody, kter byl spasen ped ztroskotnm, bylo
zachovn ekonomiky, kter se sice nemohla zvt svobodnou, nebo trpla mocnm sttnm
intervencionismem, ale na druh stran si udrovala obecnou strukturu trn ekonomiky. Monost nakoupit v
jednom obchod i ve druhm, vyrbt jako soukromnk, monost uloit si penze do soukrom banky... a
pedevm, monost pracovat bez pedchozho povolen od politickch autorit, to ve pedstavovalo dleit
zbytky svobody."5) Spolehliv a neustle rostouc zdroje valut - turismus, penze od emigrant a pjky
zpadnch bank - umonily odstartovn nevdanho ekonomickho boomu, srovnatelnho (alespo
relativn) s ekonomickm "zzrakem" Erhardova povlenho Nmecka.
eskoslovent komunist naopak nikdy nedokzali pekroit svj vlastn stn a ruinovali nrodn
hospodstv, tce z pomrn slunho vchozho stavu ekonomiky povlenho demokratickho sttu.
Namsto Frankovy neoddiskutovateln odvahy "poprat se" s nsledky instalace trnho modelu se v
eskoslovensku nikdy nepokroilo od slov k inm. Tv v tv nedozrn ekonomick katastrof vldla
pasivita a vgn nadje, e to vemocn slovansk bratr "njak zad" - co se pochopiteln nestalo, nebo
ten se zmtal v jet daleko vnjch potch.
Odeteme-li spe negativn psobc stnovou ekonomiku s ernm trhem, nebylo jet na konci
osmdestch let v eskoslovensku po trn ekonomice ani stopy. O to vt a bolestnj je ovem pro
vchodoevropsk obany ok ze stetnut s rubem trnekonomickho modelu - nezamstnanost, tvrd
konkurence ve vech oblastech konzumu i ivota, nucen mobilita pracovnk, poteba rekvalifikace, to ve,
i kdy v men me ne v zpadoevropskch demokracich, ovem ve panlsku znali a provali u za
Franka.
Velk rozdly jsou ovem i v samotnm charakteru moci. Ve panlsku se frankismus rod a poslze i umr
s osobou svho vdce, odpovdnho pouze ped Bohem a histori. Reim je natolik spjat s osobnost
konkrtnho caudilla, e veker pokusy o nalezen jeho plnohodnotnho nstupce kon fiaskem.
V komunistickch zemch reim nem zdaleka tak personalistick charakter. Jeho vdcov (stle mn
charismatit, stle vce ed a bezvrazn) defiluj ped svmi nrody v nevzruivm sledu, bze systmu
vak zstv nedotena.6) Na druh stran aktivita vrstev odstavench transformac je ve panlsku daleko
vy. Po Frankov smrti jet dlouhou dobu nejzarputilj frankist ("bunkr", velen armdy) h pokusy o
pevrat, osnuj pue, konspiruj, podaj manifestace.
eskoslovent komunist7) po pesimistickm zjitn, e u nadle nelze potat s podporou Sovtskho
svazu a e samotn represivn sloky u jsou potlaovnm rebeli unaveny a otrveny, sloili zbran tm
kompletn. Tajn policie konspiruje z pouh setrvanosti a brzy zjist, e jej "kvality" um ocenit (nebo je
pochopiteln potebuje) i nov reim.
Rozdln je historick demokratick zkuenost obou stt.8) Psychologick a mentln prosazen demokracie
ve panlsku bylo o poznn nesnadnj ne v eskoslovensku, nebo vzpomnky na krvav konflikt
tradicionalistickch konzervativc s modernistickmi republikny ve tictch letech - spojovan veobecn s
demokratickou fasdou tehdej spolenosti - byly jet v polovin sedmdestch let v relativn dosti
erstv pamti. V atmosfe veobecn umrnnosti (pochopiteln s dleitou vjimkou nacionalistickho
terorismu) se za vydatn podpory koruny9) nakonec podailo rozdmchan vn zkrotit a nalzt cestu k
chladn pragmatickmu kompromisu. V tomto ppad m pochopiteln eskoslovensko vhodu (jednu z
mla, ne-li jedinou), nebo demokracie tu nikdy neznamenala traumatick vzpomnky, spe naopak; z prvn
republiky, trpc ve skutenosti celou adou vnch ekonomickch i politickch neduh, se i dky
komunistickmu tabuizovn stal mtus a vemi pijman legenda o starch zlatch asech, kter, i pes
svou evidentn idealizovanost, sehrv pozitivn roli a in nutn zmny mn bolestivmi.
Frankistick ideologie byla propagovna a vnucovna s daleko men halasnost a intenzitou, a pesto
(anebo mon prv proto) zanechala na tvi panlska mnohem vraznj stopu ne idely komunismu
ve vchodn Evrop. Je nutn si uvdomit, e Franco svm poddanm nevnucoval dn exportovan
novinky. Ve panlsku vldlo katolick nboenstv, doplovan as od asu caudillovmi vizemi o
bolevickch, idovskch i zednskch spiknutch.
Tuhle konzervativn sms, obohacovanou pravideln o xenofobn ingredience ("svt je proti nm"), ovem
zem znala u odedvna a velk st obyvatelstva ji konzumovala bez vtho donucovn. S otevrnm se
okolnmu svtu - kter Franco vdy povaoval za nejvt nebezpe pro svj reim - se pedevm studujc
mlde "kontaminovala" zpadoevropskmi volnomylenkskmi filozofiemi, take vysok koly se staly
"batami" protifrankistickho odporu.
Na druh stran vak katolictv a tradin morlka zapustily v zemi tak siln koeny, e dodnes je jist
konzervativismus i mezi panlskou mlde patrn, nap. ve srovnn s jejmi francouzskmi protjky.10) V
eskoslovensku (a v ostatnch satelitnch zemch vchodnho bloku se pak jedn spe o krajov diference)
komunismus pracoval s arogantnm a profesionln propracovanm ideologickm ntlakem hned od
potku. Prvotn budovatelsk naden padestch let tv v tv permanentn ekonomick krizi a sniujc
se ivotn rovn vak zhy ustoupilo pesimistick skepsi a apolitick apatii. Pvodn explozivn hesla
(podobn jako jejich vyvolvai) se postupem asu promnila v zoufale ediv, nikoho nemobilizujc kli a
frze, opakovan do omrzen z pouh setrvanosti. Zd se, e v osmdestch letech u komunistickm
axiomm dvovala jen zcela miziv st obyvatelstva. S odchodem arogantn moci komunistick ideologie
- alespo ve sv klasick podob - a pekvapiv rychle odumr a v podn dnench postkomunistickch
ldr u nikoho neds.
Zcela rozdln je stupe autochtonnosti obou srovnvanch reim.
Zatmco frankismus celou svou logikou spov v rmci vvoje panlskch djin,11) komunismus je do
eskoslovenska (a do vtiny ostatnch satelitnch stt) importovn tanky Rud armdy. Ani pustme ze
zetele vekerou mytologii, kter se "nabalila" na zcela prozaick pevzet moci komunisty v r. 1948, lze
konstatovat, e bez sovtsk inspirace a vydatn pomoci by komunismus v eskoslovensku zejm ani ve
specifickch povlench podmnkch nebyl schopen sehrt dominantn roli na politick scn.
Zejm nejpalivji pociovanm rozdlem pi srovnvn demokratickch transformac panlska a
eskoslovenska je nestejn vystn nacionalistickch kriz. Jakkoliv kompromisnm eenm je panlsk
systm autonomi (a jakkoliv vnm zstv dodnes problm nacionalistickho terorismu), lze konstatovat,
e dky ochot k stupkm a nezmrn trplivosti vech zastnnch se podailo udret celistvost
historickho panlskho sttu.
Naproti tomu probuzen nacionalistickch ambic v postkomunistickm eskoslovensku nakonec se spolenm
sttem rzn skoncovalo, i kdy rozumn pacifistickm zpsobem, na rozdl od postkomunistick Jugoslvie,
jej kehk struktura okamit po pdu centrln blehradsk moci hlasit a krvav explodovala. V ppad
eskoslovenska se zejm projevila pedevm nezralost obansk spolenosti, jej mal trplivost, a
nsledn tud radikalizace politickch subjekt. Pes a pekvapiv bleskurychl uklidnn vn hovo
sociologick przkumy dodnes o tom, e znan st obyvatel bvalho eskoslovenska s rozdlenm
spolenho sttu nesouhlas a povauje jej za omyl, i kdy u dnes je zcela jasn, e tento omyl nebude mt
ani pro jednu z angaovanch stran pedpovdan katastrofick nsledky.
ANALOGIE
Ani jeden ze srovnvanch reim nelze definovat jako totalitn.
Po poten fzi tvrd a velmi krvav represe - ve panlsku symbolizovan Frankovm vyizovnm si t
s jeho vlenmi protivnky, znamenajcm tisce poprav, statisce politickch emigrant a destky
koncentranch tbor, v eskoslovensku vlastn doslova tot - se oba reimy spokojuj s pasivnmi postoji
a poslunost svch poddanch. Pokusy o mobilizaci mas, spojen s masivn ideologickou indoktrinac
obyvatelstva - tak typick prv pro skuten totalitn stty - jsou minimln a vyznvaj spe frakovit.12)
Teprve v zvren fzi, bhem smrteln agnie, se oba reimy vracej ke svm krvavm koenm a
praktikuj drsnou represi, symbolizovanou zsahy specilnch policejnch jednotek. Obuek a vodn dla vak
jsou symptomem neodvratnho konce obou diktatur, kter v och svch poddanch definitivn pily o
posledn zdn legitimity.
Pro oba srovnvan reimy je typick jejich pmo pudov tendence k co nejpoklidnj sebekonzervaci.
Jestlie zdail bonmot tvrdil o frankismu, e jeho jedinm historickm clem bylo zajistit vlastn existenci,
velmi podobn by se dal charakterizovat i eskoslovensk komunismus. dern hesla a sml ideje
poten fze u obou reim ustoupila ed a mnohdy nudn kadodenn realit, kter nemla nic
spolenho s nejlepmi z monch ztk.13) Je neoddiskutovateln, e Franco se dokzal daleko lpe a
obratnji pizpsobovat mncm se vnjm podmnkm, kter podstatnm zpsobem determinovaly jm
stvoen reim. Ale ani frankismus se nedokzal vyhnout navnmu stereotypu a nekonen nud
komunity, odsouzen k zkazm a cenzue. Noviny se etly se stejnm "zaujetm" jako v komunistickm
eskoslovensku, nenavn organizovan schze se stvaly utrpenm pro sv vlastn poadatele.
Frankismus stejn jako komunismus dokzal spolehliv vyvolvat atmosfru xenofobie, izolovanosti a
nesnenlivosti. Franco byl ve sv xenofobii jet univerzlnj ne komunistit pedci, kte alespo
oficiln museli, vzni striktnmi pravidly proletskho internacionalismu, okzale vychvalovat sv
socialistick sousedy. Franco pochopiteln z hloubi due nenvidl ve, co pichzelo z Vchodu, ale o
mnoho vt pochopen neprojevoval ani vi zpadnm importm. K zuivosti ho dokzaly vyprovokovat i
pouh plakty s poloobnaenou Ritou Hayworthovou, nemluv u o "pornografick diverzi", kdy se na
panlskch plch objevily zpadn turistky v sporn eench bikinch. Franco si zakldal na tom, e
panlsko jako jeden z poslednch stt svta reprezentuje prvotn katolickou etiku a morlku, nenakaenou
dekadenc zmtanho Zpadu. Orwellovsk "ptiminutovky nenvisti" vi neptelskm soustavm se vak v
obou reimech praktikovaly ve zcela identickm stylu.
Velmi obdobn bylo ve panlsku i v eskoslovensku "vystzlivn" z demokracie. Ve panlsku se
desencanto (rozarovn) objevilo na konci sedmdestch let, kdy se spolenost, opil zskanou svobodou a
demokraci, zaala propracovvat k vystzlivn a k nsledn kocovin. Vysok nroky kladen na
demokracii - "samospasiteln systm, ec automaticky vechny pote a problmy" - stejn jako pehnan
oekvn se prudce srazily s pli vedn kadodenn realitou.
Lid s nepjemnm pekvapenm zjiovali, e demokracie me nanejv poskytnout vcelku snesiteln
rmec pro domluvu a kompromis, ale sama o sob si nedoke poradit ani s ekologi, s terorismem i
zvratn rostouc kriminalitou - tm mn pak s ekonomickou reces. Parlamentn jednn svou zdlouhavost
a mnohdy a zbytenou komplikovanost pi hledn politickho konsensu dvala vzpomenout na
nedemokratickou, le akceschopnou a rznou vldu tvrd ruky, kdy zloinnost byla minimln a policie mla,
jak se zdlo, situaci pevn pod kontrolou. Ostatn panlsk i eskoslovensk stesky oban nad rapidn se
zhorujc bezpenostn situac si byly a dojemn podobn. Zdlo se, e spolenost se rzem mus potkat
s problmy, kter dve ani neexistovaly.14) Zaal pevldat dojem, e demokracie (v postkomunistickch
zemch spojovan automaticky s instalac trn ekonomiky) s sebou namsto tolik oekvanch zlepen
pin spe komplikace a snen ivotn rovn. Ve panlsku dolo k dramatickmu zvratu po ztroskotn
pokusu o pu v r. 1981. Lid jako by znovu objevili krtce pedtm tolik kritizovan hodnoty demokracie a
tv v tv aroganci a stupidit puist, kte se netajili svm myslem restaurovat ve panlsku
frankismus, si uvdomili, o by v ppad spchu Tejera a jeho kumpn bvali mohli snadno pijt.
Neobnovil se sice entuziasmus, tak typick pro prvn fzi transformace, zato vak trvalej, a tud pro
budoucnost hodnotnj stzliv akceptovn demokracie jako nejmn patnho ze vech existujcch
systm. I kdy v eskoslovensku nedolo k dnmu vnjmu ohroen demokracie, zd se, e vvoj
smujc k "demokracii bez iluz" je rovn nezadriteln, i kdy bez katalyztoru pekonn konkrtnho
akutnho nebezpe bude pochopiteln pomalej.
Spolen pro oba nrody je i (mon idealizovan) touha co nejrychleji se zaadit do procesu evropsk
integrace. Ani Frankem tak piln naokovvan xenofobie nezmnila nic na faktu, e pro panle
pedstavovala idea integrovn se do mnoiny stt civilizovan Evropy odvk lkadlo. I kdy s patrnou
nechut, zaplatili nakonec panl bez vtho reptn i poadovanou cenu - vstup do NATO. Pedevm
vzhledem k monmu vstupu postkomunistickch zem do Evropskho spoleenstv je situace nesrovnateln
mn pzniv, ne tomu bylo v ppad pyrenejskch zem. panlsko i Portugalsko, i kdy ve srovnn se
standardem EHS mlo vyvinut a chud, praktikovaly systm trn ekonomiky tm klasickho stihu, jeho
principy byly pln kompatibiln s modelem fungujcm v zpadn Evrop. V ppad postkomunistickch zem
nad jejich pokusem znovuinstalovat trn procesy do svch ekonomik, poniench centrlnm plnovnm,
vis jet mnoho vnch otaznk.
Pomrn pekvapujc analogie lze vyhledat v samotn politick praxi demokratick transformace. Ve
panlsku se na potku transformace tak vytvoila velmi heterogenn koalice, vtzc ve volbch a plnc
nsledn svj historick kol - pipravit legislativn rmec pro fungovn novho demokratickho reimu. Po
dokonen svho kolu pevldnou odstediv sly mezi jednotlivmi koalinmi komponenty a vldnouc
seskupen se rozpad, piem tento odchod ze scny je provzen hlasitmi spory a rekriminacemi bvalch
koalinch partner. Nastupuje socialistick levice, podle znamnka politick tendence opan vi
pedchozmu konzervativn-pravicovmu frankismu. Situace v eskoslovensku je zrcadlov identick.
Premirem se stv bval mlad funkcion komunistick strany, stejn jako ve panlsku byl Surez
vysokm funkcionem frankistickho Movimienta. Extrmn irok volebn koalice Obanskho fra se po
stanoven zkladnho legislativnho rmce rozpad a ve volbch triumfuje strana hlsc se k pravicovmu
konzervatismu tchatcherovskho stylu, jako logick reakce na komunistickou (levicovou?) minulost. Ob
strany vak, navzdory paprovm definicm, ve sv praxi smuj zeteln do stedu - panlt socialist
mnohdy naden praktikuj neoliberalistick zsady, et konzervativci se zase v zjmu udren socilnho
smru stle nemohou odhodlat k radiklnmu skoncovn s nerentabilnmi sektory ekonomiky.
Ob transformace spe ne pevrat a revoluci pipomnaj vce nekonen jednn za zelenm stolem, kdy
se bval moc krok za krok stahuje ze svch pozic pod mrnm, le vytrvalm tlakem veejnho mnn.
"Kolektivn harakiri" frankistickch poslanc pi schvalovn Zkona o politick reform, znamenajc ve svch
dsledcch konec jejich karir, m svj dojemn podobn protjek ve scn, kdy jet pevn
komunistick Federln shromdn vol prezidentem Vclava Havla, jeho jmnem jet ped pr tdny
straili tit poslanci eskoslovensk obany.
Obdobn probhlo i "ztovn s minulost". I kdy verbln nky nad zvrstvy komunismu svou intenzitou
zcela jist peshly vce stzliv vzpomnky na frankismus ve panlsku, v oblasti konkrtnch opaten si
jsou svou pasivitou ob nov demokratick garnitury v podstat rovny. Odmyslme-li frenetick
pejmenovvn veho pedstavitelnho (od ulic a po sttn funkce) a vcelku nekodnou tragikomedii kolem
halasn vyhlaovanho, le v praxi takka neuplatovanho lustranho zkona, neochota a neschopnost
vyrovnat se s minulost razantnji (po tyiceti letech komunismu by se pochopiteln nesnadno hledali "oni
spravedliv", kte by vrhli prvn kmen) ani tak nepekvapuje.15) Zar spe kosk dvky pokrytectv,
maskujc neschopnost upmn reflexe nad vlastn nedvnou minulost bombastickmi a bohuel nic
konkrtnho a zajmavho nesdlujcmi frzemi, za nimi se mnohdy skrv mrn stud autor nad vlastnmi
proheky mld. Ve panlsku k tomuto problmu pistoupili v praxi i teorii daleko racionlnji a
pragmatitji. U vzhledem k prbhu demokratick transformace a charakteru jejch hlavnch aktr se
nedalo ekat drakonick tovn s frankistickou minulost.16) Soust vyjednvn o pechodu moci do
rukou nov, prodemokratick garnitury byly pochopiteln i (striktn dodren) sliby o tlust e za
minulost, o absenci jakchkoli politickch proces a zajitn stejnch anc pro vechny v budouc
parlamentn monarchii.
"Vznikla situace, kdy nikdo nebyl vyluovn: ani ti, kte reprezentovali minul reim, ani ti, kte proti nmu
bojovali, a u doma, i v exilu, a mohli se te v klidu vrtit do panlska; a vichni, bez jedin vjimky,
mohli poadovat a vykonvat sv prva, spolen, i kdy s vdomm toho, kam kdo kdysi patil, bez
nutnosti se maskovat i schovvat."17)
Zjednoduen by se snad rozdlnost proces demokratick transformace v obou zemch dala znzornit
pomoc dvou pyramid.
Zatmco na vrcholku t "panlsk" se nachzej politick zmny, pevn zakoenn v realit socio-
ekonomickch promn padestch a edestch let, v ppad eskoslovenska je (po obligtnm pevzet
moci opozic) spn dobudovn "zklad" pyramidy jet v nedohlednu. Zatmco politick zmny jsou
otzkou dn, tdn a msc, hlubok socio-ekonomick pestavba spolenosti se me snadno
"prothnout" na nkolik desetilet.
panlsko
Politick zmny - samotn proces demokratick transformace
2. pol. 70. let
Socio-ekonomick zmny 60. let
eskoslovensko
Skuten pestavba spolenosti a ekonomiky
Politick zmny - pevzet moci, kter zstala "leet na ulici" za. 90. let
POZNMKY
I. KOENY
1) lo o odvetu za pedchoz vradu republiknskho poruka Castilla, tak dalece se u pomry zmnily
v krvavou vendetu vech proti vem.
2) Politick emigrace se sousteovala hlavn v Mexiku a ve Francii.
3) LEDESMA, Manuel Prez: Estabilidad y conflicto social. Madrid
1990, s. 224.
4) Republiknsk tbor byl tak vnitn dezintegrovn, e se v ppad jeho potencilnho vtzstv muselo
potat s monost dalho konfliktu, tentokrte mezi jednotlivmi frakcemi radikln levice, kter se
vzjemn k smrti nenvidly.
II. DIKTTOREM Z BO VLE
1) A udlal navc onu fatln chybu, e bez boje odevzdal moc a odepsal monarchii - tento omyl Franco
rozhodn nebude opakovat, ba prv naopak, erbovnm heslem jeho reimu se stane pet a vydret u
moci: aguantar.
2) PRESTON, Paul: El triunfo de la democracia en Espan~a:
1969-1982. Barcelona 1986, s. 30.
3) Pi jedn pleitosti se dokonce vyjdil v tom smyslu, e se u nect bt pouhou osobou jako
ostatn. Povaoval se za nco vyho, za co, u bohuel (nebo bohudk) nedodal.
4) FUSI, J uan Pablo: Franco. Autoritarismo y poder personal.
Madrid 1985, s. 72.
5) Ibid., s. 75.
6) "My ti, duce, vy a j, jsme navzjem spojeni neltostnou silou historie," napsal v noru 1941 Frankovi
Hitler. Ibid., s. 83.
7) panlsk crkev se za svj nikoli nestrann postoj k obansk vlce a podporu Frankova reimu
stihla svm ovekm omluvit jet ped dikttorovou smrt.
8) Falangist mu vdy dovedli zaplnit proslul madridsk nmst Plaza de Oriente, kde pi vybranch
pleitostech statisce nadench (a mnohdy placench) komparzist pedvdlo chvatn scny oddanosti
svmu milovanmu vdci.
9) FUSI, J uan Pablo: Franco. Autoritarismo y poder personal.
Madrid 1985, s. 45.
10) TUSELL, J avier: La dictadura de Franco. Madrid 1988, s. 121.
11) Ibid., s. 114.
12) Ibid., s. 114.
13) Ibid., s. 115.
14) Jinak je ovem poteba uvst na pravou mru legendu, kter ohledn danho summitu vznikla. Hitler
kriticky zhodnotil bojeschopnost panlsk armdy a doel k nzoru, e by mu ppadn vstup panlska do
vlky zpsobil vce komplikac ne uitku. Franco byl tehdy celkem chladn odmtnut, nikoliv pro
pemrtnost svch poadavk (Gibraltar a kolonie v Africe), o kterch se ani vn nejednalo, ale spe pro
malou hodnotu sv protinabdky, Hitlerovi vce vyhovovalo panlsko neutrln.
15) TUSELL, J avier: La dictadura de Franco. Madrid 1988, s. 138.
16) f Hitlerovy tajn sluby Canaris svho fhrera upozoroval, e caudillo "neml vzezen hrdiny, ale
spe malho lovka". In FUSI, Juan Pablo: Franco. Autoritarismo y poder personal. Madrid 1985, s. 38.
17) Byl sklopevn pesvden o monosti vyrobit benzin z plevele a doufal, e se tak panlsko zbav
sv energetick zvislosti.
18) TUSELL, J avier: La dictadura de Franco. Madrid 1988, s. 137.
19) Vjimkou se pozdji stali technokrat z Opus Dei, kte byli ekonomickmi profesionly. Franco jim
vdil za mnoh, ale k srdci mu urit nepirostli. Po smrti Carrera Blanka, kter byl jejich hlavnm
protektorem, se jich zbavil bez nejmen znmky ltosti i nostalgie.
20) TUSELL, J avier: La dictadura de Franco. Madrid 1988, s. 137.
21) Tvrd se o tom jednou pesvd mon nejcharismatitj frankistick politik vbec, fanfarn Fraga,
kterho Franco hod pes palubu ani ne tak pro evidentn povrchn a nekompaktn liberalismus, ale
jednodue a prozaicky prost proto, e mu vn kikloun a diskutr zane perstat pes hlavu.
22) TUSELL, J avier: La dictadura de Franco. Madrid 1988, s. 142.
23) Ibid., s. 142.
24) Svm ministrm dval obvykle deset minut na deskripci problmu, pokud asov limit peshli, tvrdil,
e takov laplie u ani nestoj za een.
25) V dramatick den, kdy na protest proti jeho politice prakticky vichni zahranin diplomat opustili
panlsko, se vnoval malovn oblbench zti.
26) TUSELL, J avier: La dictadura de Franco. Madrid 1988, s. 143.
27) Ibid., s. 145.
28) Ibid., s. 145.
29) Tento vrok je pro Frankv postoj k moci vce ne typick.
Mlo mu zleelo na form i na pravidlech, to podstatn bylo, e by vldl on sm, forma u by se njak
musela pizpsobit.
III. FAISMUS S LIDSKOU TV?
1) MARAS, J ulin: Espan~a inteligible. Madrid 1985, s. 374-375.
2) Prv v oblasti zemdlstv lze sledovat jeden z klasickch paradox frankismu - pes neustl
Frankovo zdrazovn, e vesnice a rolnictvo jsou samotnm prazkladem nrodn identity a
nenahraditelnou ztitou tradin morlky, stavn do kontrastu s dekadenc prohnilch a upadajcch mst,
caudillova skuten opaten, vracejc kontrolu nad venkovem nkolika destkm latifundist, v podstat
nezvislost a osobitost panlskho venkova zlikvidovala.
3) Frankv intervencionismus neml nic spolenho s keynesinstvm, jednalo se vdy spe o
rodinksk preferovn jednch podnikatel ped druhmi, a hlavn o totln likvidaci jakkoli snahy dlnk
vyjednvat se zamstnavateli o zlepen jejich podmnek.
4) Systm vertiklnch odbor byl zaloen na dvou zkonech vyhlench v r. 1940 - Ley de Unidad
Sindical (Zkon o jednot odbor) a Ley de Bases de la Organizacin Sindical (Zkon o zkladech odborov
organizace). Tyto dva zkony vyjadovaly filozofii vertiklnho syndikalismu - ast podnikatel i pracujcch
danho odvtv v nich mla bt povinn, a jejich sloit hierarchick struktura zvisela v konenm dsledku
pln na libovli sttu.
5) A do poloviny padestch let (sten tak z nouze, protoe mezinrodn blokda frankismu byla
tm jednolit) Franco hjil svou pedstavu o ekonomicky i kulturn zcela sobstanm panlsku, kter si
sice bude muset permanentn utahovat opasek, ale zato, zcela v rmci donkichotsk tradice, bude zbytku
svta pkladem a vzorem v nesmiitelnm boji proti smrtelnmu nebezpe bolevismu, ale tak ve
schopnostech uchovat to nejlep z djinn tradice superkonzervativismu.
6) Opus Dei, zaloen v r. 1928 panlskm knzem (Josemara Escriv de Balaguer), si dodnes udruje
v zemi obrovsk vliv.
lenov Opus Dei, ve svch obecnch clech ne nepodobni svobodnm zednm, napomhaj v rmci svch
monost nalezen dokonalosti nikoli a v rji, kter je dosaiteln pouze posmrtn, nbr u zde, v dol
smrtelnk. A nebo nejvy laickou instituc - papestv jako nejvy instituci crkevn vylepovat nelze,
nebo je u svou podstatou dokonal - je stt, je tedy teba optimalizovat prv jej a jeho apart.
7) CARR, Raymond: Espan~a: de la Restauracin a la democracia,
1875-1980. Barcelona 1983, s. 216.
8) Stejn tak se vytrvale rostouc blahobyt nkterm oblastem zatvrzele vyhbal. Jako pklad hrozivch
regionlnch diferenc v rovni konzumu mohou poslouit nsledujc sla - zatmco v r. 1970 70 %
madridskch domcnost vlastnilo televizor, v chud Sorii to bylo ve stejn dob pouhch 10 %.
9) Jako vstin pklad by mohla poslouit sla o potech nov uzavench manelstv. "Nov morlka"
se ve panlsku uhnzdila tak rychle a dokonale, e u v r. 1984 poet nov uzavranch satk - hovome
o tm stoprocentn katolickm nrod! - byl ni ne v pkladn modernistickm Holandsku i Nmecku.
Na druh stran je toto spn k modernmu modelu spolenosti velmi nerovnomrn. Zamstnanost en je
dosud ve panlsku smn nzk i v porovnn se stejn katolickou Itli, nebo spolu s typicky iberskm
machismem petrvv i pedstava eny jako ama de casa - hospodyn, jej pravideln prce mimo rmec
domova by byla nenleit. Tento zarputile se udrujc model pidlv vrsky zejmna panlskm
demografm, kte jsou si dobe vdomi nepetritho strnut populace, s dramaticky se zvyujcm podlem
dchodc v neproduktivnm vku. Vzhledem k extrmn nzkmu pracovnmu zaazen en, a tud velmi
nzkmu potu aktivnho obyvatelstva je ve panlsku otzka "Kdo vlastn zemi v budoucnu svou prac
uiv?" ukonena obzvlt trpkm otaznkem.
10) Pes veker pokrok zstvaj ve vvoji panlsk spolenosti jet nkter dosti vznamn vykinky
i otaznky.
Nap. dosti zarejc je fakt, e v prmyslov vyspl, pln industrializovan a vysoce urbanizovan societ
bylo pi stn lidu v r. 1981 odhaleno vce jak dva miliony plnch analfabet, daj pro pslunka nroda
ji ped dvma staletmi dokonale zpracovanho habsburskm kolstvm jen tko pedstaviteln.
11) V letech 1960-1970 4,5 milionu osob opustilo sv domovy a matesk regiony a odelo za prac. V
zemi s tak malou tradic mobility obyvatelstva to byly pesuny navsost drastick a velmi bolestn
pociovan. Katalnsko, Madrid, Valencie a Baskicko se staly clovmi pstavy pro nespokojence pochzejc
z ostatnch oblast zem - nejvt ztrtu obyvatelstva zaznamenal nejrozshlej panlsk region Andalusie,
jen v samotn Barcelon se nahromadilo pes 700 000 Andalusan. Vzhledem k tomu, e se nejednalo o
"zdravou", pirozenou a tradin mobilitu, se kterou spolenost pot (jako nap. v USA), ale daleko spe o
chaotick tk ped hladem, na kter nebyly v clovch regionech vbec pipraveni, vsledkem se staly
slums, tvoen chatremi z plechu a barel, thnouc se periferiemi Barcelony, Madridu a Valencie.
Dsledkem byly problmy s hygienou a vysok kriminalita, co pochopiteln probouzelo etnick rasismus a
ostr konflikty mezi "domcmi" a novmi usedlky.
Vnitn migrace vznamn podpoila proces urbanizace panlska.
Poet mst s vce jak 100 000 obyvateli se zvil z 18 v r. 1940
na 50 v r. 1981. Urbanizace, a tud i instalace nov, mstsk kultury, v mnoha ohledech dokonale
protikladn on tradin, venkovsk, kter tak okouzlovala Franka, pokroila do t mry, e v r. 1990 62 %
panl ilo v pouhch 13 mstech, piem kad tvrt panl byl obyvatelem madridsk a barcelonsk
konglomerace. Vylidnn okolo hlavnho msta bylo tak dokonal, e Madrid se promnil zejm v jedinou
evropskou metropoli, obklopenou tm absolutn demografickou pout.
12) "Zbohatnut" panlsk spolenosti bylo opravdu impozantn.
Zatmco v r. 1960 pedstavoval hrub nrodn produkt pepotan na jednoho obyvatele 290 dolar, v r.
1975 to bylo u 2 486
dolar (co pes vechna skryt "ale" nebyl pro frankistickou ekonomiku nijak zahanbujc vsledek), v r.
1986 dokonce tento daj vzrostl na 6000 dolar (co zase urit nebyl patn vsledek pro vldnouc
socialisty), i kdy mnoh "ale" petrvvala v podstat nedotena. Dramatick a pozitivn obrat nastal tak ve
struktue vdaj panlsk rodiny. Zatmco v r. 1958 prmrn panlsk rodina utratila plnch 55 % svch
pjm za potraviny, v r. 1974 u to bylo jen 38 % a v r. 1988
dokonce necelch 28 %. Pes znan zven vdaj za bydlen se mnostv penz, vydvanch prmrnou
panlskou rodinou na zbavu a rekreaci zdvojnsobilo - ze 17 % na slunch 36%. Toto slo ji znan
pibliuje panlskou komunitu klasickm zpadnm spolenostem konzumnho typu.
13) CARR, Raymond: Espan~a: de la Restauracin a la democracia,
1875-1980. Barcelona 1983, s. 219.
14) Do znan mry se tahle frankistick stedn vrstva chovala obdobn jako tzv. "ed zna" v
socialistickch satelitech.
Rozdl spoval v me loajality k vldnoucmu reimu. Zatmco "ed zna" socialismus trpn pijmala a
hledala si v nm msto k co nejpohodlnjmu peit v podstat z donucen, masa panlskch konzument
ve sv drtiv vtin proti reimu, kter je bohat zsoboval vcelku kvalitnm spotebnm zbom, nemla
zdaleka tolik vhrad. Blahobyt poskytovan Frankem a jeho reimem byl daleko hmatatelnj, a tud
mnohem lkavj, ne lkav obzory, o nich ve svch shodlouhch projevech bsnili komunistit pedci.
15) LEDESMA, Manuel Prez: Estabilidad y conflicto social.
Madrid 1990, s. 231.
16) Jet vce panl ovem odelo za ivobytm do Latinsk Ameriky - pedevm do Argentiny, kde
bylo zahjen "novho ivota" usnadnno neexistenc jazykov bariry. Podle sel Nrodnho institutu pro
emigraci (Instituto Nacional de Emigracin) ilo mimo vlast 3,5 milionu panl, z toho 65 % v
latinskoamerickch zemch. Vzhledem ke znan vzdlenosti emigranti "za ocenem" ve svch novch
psobitch vtinou zapoutli pevn koeny a dom u se nevraceli.
17) Dopisy emigrant dom, ve kterch se objevovaly autentick deskripce skuten demokratickch
pomr ve fungujcch a prosperujcch zpadoevropskch sttech, pak musely, porovnvny s neradostnou
realitou stagnujc Frankovy diktatury, nevyhnuteln psobit jako siln explozivn rozbuky. panl se
pestvali bt "prohnil demokracie", ped jejmi hrzami je caudillo tak vniv a pravideln varoval.
18) LEDESMA, Manuel Prez: Estabilidad y conflicto social.
Madrid 1990, s. 232.
19) Do velik e se dlnick protestn hnut rozvinulo v prvn polovin sedmdestch let, na samm
konci frankistickho reimu.
Zatmco v r. 1971 bylo zaznamenno 616 konflikt mezi dlnky a jejich zamstnavateli (a u to byli
soukromnci, nebo sm stt), v r. 1975 u to bylo 3156 stet, kter znamenaly 14,5 milion zamekanch
pracovnch hodin - oproti 6,8 milionm v r. 1971.
O prudkosti stet dlnictva s represivnmi orgny svd tm dvacet mrtvch pi stvkch a
demonstracch v onch letech.
Nejvtho ohlasu doshly tzv. huelgas generales locales (mstn generln stvky), piem ta nejproslulej
se zejm odehrla
11. 11. 1974 v Baskicku, kde se celodenn stvky zastnilo pes
80 % prceschopnho obyvatelstva baskickch provinci.
20) Je teba se alespo krtce zmnit o roli, kterou sehrli za dlouh Frankovy diktatury panlt
intelektulov. Zatmco krtk a ponkud zmaten obdob druh panlsk republiky pedstavovalo i pes
ne prv pzniv objektivn podmnky "druh zlat obdob" panlsk kultury, Franco ve sv snaze kulturu a
umn zglajchaltovat naprosto ztroskotal. Vzorem falangistick kulturn politiky byl tridentsk koncil a Filip
II., kter zakazoval panlskm studentm cestovat za vzdlnm na zahranin univerzity a vydval o
pekot seznamy zakzanch knih.
Jene takka vichni vznamn domc intelektulov ili ve vce i mn oteven opozici vi reimu a
oficiln kultura, tvoen snaivmi, le netalentovanmi patolzaly, nemohla ubrnit obyvatelstvo ped
nporem modernch smr a hnut liberln Evropy. Jako ji mnohokrt pedtm se prokzalo, e tvrd
cenzura sice me dosti inn potlait vznik - nebo alespo rozen - alternativn kultury, ale nen
schopn vytvoit umn nov.
Hollywoodsk filmy byly podrobovny psn cenzue - Franco se americk dekadentn nkazy panicky
obval - a i pesto dochzelo ke konfliktm, kdy rozvnn strcov posvtnch tradic z ad falangist
zamazvali plakty americkch filmovch hvzd, kter hrozily nebezpem morlnho rozvratu "prohnilm
modernismem" neposkvrnn panlsk spolenosti.
21) Zdnliv paradoxn marxistick ddictv z dob Franka lze koneckonc na panlskch univerzitch
vystopovat dodnes. etba Leninovch spis a protestn manifesty proti americk blokd Castrovy Kuby
vak mladm levikm pozdji vtinou nijak nebrn v promn v konformn "yuppies", kte se ve volnch
chvlch mezi burzovnmi seancemi vnuj sbratelstv zahraninch sportovnch voz, naloench povolnmi
krskami, oslnnmi penzi.
22) MARAS, J ulin: Espan~a inteligible. Madrid 1985, s. 378.
23) Franco se pes svou pomrn neokzalou roli arbitra reimu skrvajcho se v mocenskm pozad
nikdy nedostal do pozice, kdy by byl nucen, nap. jako Hitler, pacifikovat sv pes hlavu mu perstajc
pohnky njakou noc dlouhch no, nebo dokonce do situace, kdy jej Velk faistick rada zbav funkce,
co se pihodilo daleko "dikttortji" vystupujcmu Mussolinimu.
24) Na tomto mst pouv Linz termnu oposicin alegal jako protiklad oposicin ilegal. Nejspe by bylo
mon peloit jako opozice nelegln, le sten tolerovan, oproti opozici ilegln, reimem
nekompromisn perzekvovan, co byl ve Frankov panlsku ppad komunist.
Cit. z TUSELL, J avier: La dictadura de Franco. Madrid 1988, s. 89-90.
25) Vzhledem k funkci Movimienta - alespo na pape sdruovat vechny frankismu oddan sly, zkrtka
"vechny dobr panly" - by bylo vhodnj mluvit nikoli o stran, nbr o hnut.
26) Tady ovem historik okamit nar na dal terminologick zdrhel - uvat slova "modern" ve
spojen s frankismem je notn zavdjc, nebo frankismu lze sice pidlovat rozlin pvlastky, ale
"obvinn" z modernismu mezi n zcela urit nepat.
27) TUSELL, J avier: La dictadura de Franco. Madrid 1988, s. 276.
28) Podle jeho vlastnch slov autoritativn reimy, kter vznikly jako dsledek znechucen parlamentnmi
systmy, pedstavovaly jet hor obraz padku ne kritizovan zastupitelsk demokracie.
29) CARR, Raymond: Espan~a: de la Restauracin a la democracia,
1875-1980. Barcelona 1983, s. 225.
30) Pes veker svj modernismus a antiklerikln revolucionstv duce nakonec s Vatiknem podepsal
Laternsk dohody, kter v samm centru faistickho impria definovaly na faismu takka nezvisl ostrov
autonomie pro Svatho otce.
31) Pohchu s pomrn astmi debakly, vysvtlitelnmi do jist mry i nezkrotnm a mlo
disciplinovanm nrodnm charakterem Ital.
32) I zde se prokazuje star pravda, e profesionln vojci, kte poznali vlenou ltici z intimn blzkosti,
oplvaj zpravidla daleko men bojechtivost ne politikov-civilist.
IV. STAVBA SE HROUT
1) Na Vnoce r. 1961 se Franco neastn zranil na lev ruce pi lovu divokch holub a na nkolik
tdn byl vyazen z politickho ivota, co pipomnlo jeho nejblim spolupracovnkm, ale nejen jim, e
caudillo tu nebude vn a je teba serizn pemlet o jeho nstupci.
2) Franco byl u ve tyictch letech nktermi spolupracovnky pesvdovn, aby se sm korunoval
krlem, ale odmtl, nebo se domnval, e monarchie me uplatovat svj blahodrn vliv pouze v ppad,
e se opr o jistou tradici.
3) U v noru 1962 panlsko podalo oficiln dost o lenstv v EHS, co vzbudilo hysterick reakce
zarputile konzervativnch frankist, kte se vlivu zpadnch zem panicky dsili a dvali pednost co mon
nejplnj autarkii.
4) Stedovk muic nstroj, uvan tak k dosti brutlnmu zpsobu popravy, kdy je odsouzenmu
kolem krku pomoc roubu utahovn ocelov obojek.
5) Vatikn, kde od edestch let (zejmna od II. vatiknskho koncilu, kter odstartoval proces
aggiornamienta - aktualizace pozice Svatho stolce v pozmnnm svt) vanuly vtry opatrn
modernizace, nalhal na panlskou crkev, aby nadle nespojovala svj osud s Frankovou diktaturou a
nekompromitovala se tak pro budoucnost.
6) Jejich optimismus se tu ovem pojil s nedostatkem realismu, panlsko si sice stlo ekonomicky velmi
nadjn, ale bez instalace alespo zkladnch lidskch a politickch prv se pijet zem do klubu
evropskch demokraci mnilo v pouh snn o Evrop.
7) Pozdj vyetovn odhalilo, jak tsn tehdy bylo spojeno obecn mnn baskick spolenosti s
politickmi cli ETA. Biebl byl toti dren v jedn zapadl baskick vesnici, a kdy se mu dky nepozornosti
jeho strc podailo uprchnout, sami vesnian na nj uspodali hon a vrtili ho do rukou ETA. Pravdou
je, e na zatku sedmdestch let se jet tila ETA mezi irokmi vrstvami baskick spolenosti znan
autorit. Takticky toti kombinovala svou prioritu, politick boj, s bojem za zlepen postaven pracujcch
(nosy a vydrn podnikatel s clem doshnout zven plat), co j mezi ekonomicky frustrovanmi Basky
zskvalo obrovskou presti. Jej boj ve stylu Robina Hooda byl navc z vt sti financovn ze zahrani,
nebo cel ada sektor zejmna levicov opozice vidla v akcch baskickch terorist pedevm inn boj
proti Frankov diktatue.
8) VZQUEZ MONTALBN, Manuel: Crnica sentimental de la transicin (Los desnudos, los vivos y los
muertos de una transicin que no slo ha sido poltica). Barcelona 1985, s. 25.
9) V ervenci r. 1970 zorganizovala ETA ve snaze zskat si rozhodujc podporu mezi panlskm
dlnictvem povstn obdarovvn potebnch, kdy koist zskanou z bankovn loupee rozdlila mezi
rodiny andaluskch dlnk zabitch polici bhem protestn demonstrace v Granad.
10) Dlnick komise se v podnicch vytvely u od poloviny padestch let. Zpotku fungovaly jako
jaksi stvkov vbory, take po skonen konfliktu se zamstnavatelem bvaly rozpoutny. Jene od
edestch let dlnci stle nalhavji pociovali potebu skutench a nefalovanch odbor, kter by hjily
jejich zjmy. Vzhledem k absolutn impotenci oficilnch vertiklnch odbor si akceschopn Dlnick komise
vydobyly urit kredit i u alespo mrn pokrokovch zamstnavatel.
Nechtl-li toti podnikatel v obdob ekonomickho boomu zbyten pichzet o zisk, musel se s dlnky
domluvit. A k tomu byla pda sice ileglnch, zato vak reprezentativnch Dlnickch komis daleko vhodnj
ne slavnostn, le zcela steriln shromdn oficilnch syndikt.
11) "Zkazy, pokuty, vyhnanstv, muen, rozsudky zvltnch soud, masivn kontroly obyvatelstva atd.
umon lidovm masm pochopit, kdo je jejich neptelem... Represe a revolun akce rostou pospolu a
vzjemn se podmiuj... Z represivnch opaten se rod rozshlej revolun akce, a protoe na tyto
revolun akce reim odpovd zase zvenou repres, vznik proces ve spirle, ve kterm se revolun
aktivita a represe vzjemn ,posouvaj' na stle vy a vy rove. V tomto procesu akce - represe - akce
tm nejvce pokozenm je utlaovatelsk stt."
Takhle rozumovali mladci z ETA na sv konspirativn schzce v Zumbeltz u r. 1969.
Cit. z VZQUEZ MONTALBN, Manuel: Crnica sentimental de la transicin (Los desnudos, los vivos y los
muertos de una transicin que no slo ha sido poltica). Barcelona 1985, s. 25.
12) PRESTON, Paul: El triunfo de la democracia en Espan~a:
1969-1982. Barcelona 1986, s. 71.
13) Navarro byl Frankem vyvolen zejmna na ntlak dikttorovy manelky, doni Carmen Polo, a jeho
osobnho lkae Vicente Gila, Navarro byl toti dobrm ptelem rodiny. Arias Navarro byl dlouholetm fem
Seguridad - Bezpenosti, a tud zkuenm policistou. Na druh stran nesl hlavn zodpovdnost za velmi
podivn okolnosti atenttu na Carrera Blanka. Jet plnch pt hodin po atenttu nebyly postaveny
ztarasy, nekonaly se kontroly na letiti v Barajas. Vem se u ostatn zdlo zvltn, e pi bezpenostn
kontrole, provdn den ped atenttem kvli nvtv Henryho Kissingera, policie neobjevila impozantn
tunel, kter ETA kvli atenttu vykopala v ulici Claudia Coella.
14) Zd se, e "nejvrnj" rozkzali udrovat Frankovo tlo pomoc pstroj pi ivot tak dlouho, aby
mohli ohlsit jeho smrt a 20. 11., v den vro smrti Jos Antonia Primo de Rivery, syna dikttora ze
dvactch let a zakladatele Falangy. Stejn jako komunistit vdci i frankist dali touhle ukzkou
pedpotopn mystiky najevo, e prost do dvactho stolet nepat.
V. JAK SE DL DEMOKRACIE
1) Franco byl po smrti "zhodnocen" svm zpovdnkem Jos Mara Bulartem, kter s dojemnou
oddanost prohlsil: "J estli generalisimus nen v nebi, mus bt nebe przdn."
Cit. z VZQUEZ MONTALBN, Manuel: Crnica sentimental de la transicin (Los desnudos, los vivos y los
muertos de una transicin que no slo ha sido poltica). Barcelona 1985, s. 74.
2) PRESTON, Paul: El triunfo de la democracia en Espan~a:
1969-1982. Barcelona 1986, s. 101.
3) Ibid., s. 104.
4) Ibid., s. 109.
5) CARR, Raymond: Espan~a: de la Restauracin a la democracia,
1875-1980. Barcelona 1983, s. 235.
6) PRESTON, Paul: El triunfo de la democracia en Espan~a:
1969-1982. Barcelona 1986, s. 121.
7) Ibid., s. 127.
8) Dne 24. ledna 1977 pepadlo teroristick komando odborov advokty v jejich kancelch v ulici
Atocha. Pt osob - z toho tyi komunist - bylo brutln zavradno. Byla to jasn provokace ze strany
"ultras" s clem vydrdit komunisty k nepedloenostem, a zdiskreditovat je tak v och veejnosti.
Komunist se dokzali ovldnout, zachovali ledov klid, a vyhrli tak jednu z nejdleitjch bitev o dvru
panlskch voli.
9) PRESTON, Paul: El triunfo de la democracia en Espan~a:
1969-1982. Barcelona 1986, s. 133.
10) Attardova Partido Popular byla stranou tak nepoetnou a s tak malm zzemm, e se s oblibou
tradovala historka o jedn schzi, kam si Attard pivezl z Valencie autobus pln svch pznivc, a tm
rozhodl mting pro sebe. "Je to strana, jej fov jsou poetnj ne jej zkladna, jeden autobus
naloen pznivci znamenal tehdy mnoho."
Cit. z PRESTON, Paul: El triunfo de la democracia en Espan~a:
1969-1982. Barcelona 1986, s. 135.
11) Garrigues sm v jednom ze svch zchvat sympatick upmnosti prohlsil o sv ministran:
"lensk zkladna m strany se vela bez problm do jednoho taxku."
Cit. z PRESTON, Paul: El triunfo de la democracia en Espan~a:
1969-1982. Barcelona 1986, s. 135.
12) Surez ml na kont mnoho slib z nedvn minulosti, a tak se po volbch vrtilo do parlamentu na
padest exfrankistickch poslanc, kter lidov humor okamit ironicky pezval La nueva Divisin azul
(Nov Modr divize).
Cit. z PRESTON, Paul: El triunfo de la democracia en Espan~a:
1969-1982. Barcelona 1986, s. 137.
13) Ibid., s. 137.
14) Ve Valle de los Cados (dol padlch), nedaleko od Escorialu, sdla Frankova idolu Filipa II., nechal
caudillo jako vzpomnku na obti obansk vlky vybudovat monstrzn baziliku uvnit skalnho masivu, na
jeho vrcholu se ty obrovsk kamenn k, viditeln z mnohakilometrov vzdlenosti. Na oblbenm
poutnm mst zatvrzelch frankist se tak konal Frankv poheb.
15) Pro volby do snmovny byl zvolen pomrn systm, zatmco do sentu, kter byl ovem projektovn
spe jako odkladit nepohodlnch politickch osobnost - s estnmi vjimkami, jako byli nap. filozof
Julin Maras i spisovatel Camilo Jos Cela, se volilo vtinov. Surez vyuil sv v podstat voln ruky pi
technick pprav voleb a vymyslel trik, kter ml UCD pinst - a tak skuten pinesl - vhodu vtho
zastoupen v parlamentu.
Volebn obvody (circunscripcin electoral) byly zmrn stanoveny podle zastaralch stn lidu, take
urbanizovan provincie, jejich poet obyvatelstva prudce vzrostl v poslednch letech, mly k dispozici
daleko men poet poslaneckch mandt, ne by jim podle skutenho potu jejich voli nleelo.
Jednodue eeno, hlasy voli z vylidnnch vesnickch distrikt - u tradin konzervativnch a trpcch
alergi vi levici - mli mnohem vt vhu ne hlasy z mst. D'Hondtovo pravidlo se zase vypodalo -
tentokrt vak spe k prospchu vci - se zmatkem nkolika stovek kandidujcch stran a straniek, nebo
do parlamentu se mohl dostat pouze ten, kdo pekroil magickou hranici 3 procent.
16) K nechuti spolupracovat s demokratickm reimem se ovem pidvala a zarejc profesionln
neschopnost. Surez se rozzuil k nepetnosti, kdy zjistil, e dva z tajnch agent rozvdky sv skuten
povoln uvd na navtvenkch.
17) Generalitat je katalnsk autonomn vlda. Jej tehdej f Josep Tarradellas ml v t dob u 77 let,
ale stle si mezi "svmi" Katalnci udroval obrovsk respekt. Chybl mu smysl pro stzlivost a mru, take
vidl sm sebe jako duchovnho i politickho spasitele Katalnska a podle toho se tak choval.
18) Nalhav nyn vyvstvala otzka, kdo tedy vlastn bude reprezentovat to "prav" panlsko, nebo
Andalusan se krom lnj vslovnosti od Kastilc skuten nim neliili.
19) PRESTON, Paul: El triunfo de la democracia en Espan~a:
1969-1982. Barcelona 1986, s. 162.
20) Nutnost konverze zastaralho prmyslu, obrovsk teritoriln disproporce v industrializaci, po tyiceti
letech ochranstv zhkan a konkurence prakticky neschopn zemdlstv, stle jet pli velk pomr
potu dlnk a zemdlc vi tetmu sektoru, nedostatek zahraninho kapitlu, nezbytnho pro investice
do konverze a modernizaci prmyslu.
VI. TRAPY VEDNHO IVOTA
1) PRESTON, Paul: El triunfo de la democracia en Espan~a:
1969-1982. Barcelona 1986, s. 164.
2) Ibid., s. 168.
3) Ibid., s. 170.
4) U fakt, e Tejero, proslul svm teatrlnm objmnm zakrvcench mrtvol kamard, kte se stali
obmi terorist, jeden z ideovch strjc Galaxie, uel potrestn a mohl se za pr msc objevit v ele
mnohem zvanjho pokusu o svren demokracie, nebyl pro akceschopnost vldy dobrm vysvdenm.
5) Samozejm v porovnn s pedchozm horenm zjmem o politiku, nikoli ve srovnn s tradin
demokratickmi zpadoevropskmi zemmi, kde ostentativn nezjem vtiny volistva o politick hemen
je spe symptomem celkov uspokojivho zdravotnho stavu spolenosti.
6) Podle jindy diplomatickho a umrnnho Sureze byla nyn PSOE marxistickou stranou, podporujc
pouze potraty a rozvody.
7) Navc ho pronsledovaly chronick problmy s chrupem, kter ho pipravily o jeho nejsilnj
politickou zbra - charismatick televizn projev.
8) Nebyli tak konen daleko od eskoslovenskch disident, kte si u krtce po listopadu 1989
stovali na plinou komplikovanost demokratick politick scny a s nostalgi, na prvn pohled paradoxn,
vzpomnali na "idylick" lta huskovskho reimu, kde ern byla ernou a dobro dobrem nikoli pouze
relativnm. Zkrtka, kde ivot byl tak jednoduch a pravdiv, a tud "krsn".
9) PRESTON, Paul: El triunfo de la democracia en Espan~a:
1969-1982. Barcelona 1986, s. 200.
10) ETA zpotku rozvoj jadern energetiky vtala, nebo v jadern energii vidla jeden z prostedk
rozvoje baskick ekonomick sobstanosti, jakmile vak zjistila, e baskick veejn mnn je nameno
spe proti jadernm kolosm, otoila na obrtlku. Logika ETA pipomnala obas jednn regulrnho lence.
Zakldnm obrovskch lesnch por se postavila nkladnmu vldnmu programu zalesovn Baskicka s
pozoruhodnm vysvtlenm, e borovice nen baskickm nrodnm stromem.
11) Podplukovnk Tejero u byl protagonistou Operace Galaxie - plnovanho pokusu o pevrat z
prosince 1978, kdy puisty vytvoen vlda nrodn spsy mla skoncovat s demokraci v zemi a nastolit
jakousi neofrankistickou diktaturu starch podk.
12) Pnos umrnnho a bezvhradn demokraticky smlejcho monarchy pro celou panlskou
transformaci byl nedoceniteln.
Apolitick "arbitr" a do krve svcch se stran ml zejm nejvt zsluhu na faktu, e se obtn a
kadodenn hledn kompromis nezvrhlo v bellum omnium contra omnes. Vzdlan, dstojn vystupujc
krl, stojc prakticky vdy na vi udlost, byl symbolem a zrukou nov, modern monarchie, kter nemla
tm nic spolenho s pohdkov zaostalm krlovstvm jeho dda. "Monarchii u nebylo mon
identifikovat s onm Alfonsem XIII., kter se kdysi ptal Ortegy y Gasseta: ,A co dl ty?', a kdy dostal
odpov: ,J, Vsosti, jsem profesorem metafyziky', Alfonsv krlovsk mozek a rty se nezmohly na jinou
reakci ne: ,Hovno!'"
Cit. z VZQUEZ MONTALBN, Manuel: Crnica sentimental de la transicin (Los desnudos, los vivos y los
muertos de una transicin que no slo ha sido poltica). Barcelona 1985, s. 174.
13) Tresty byly tak nzk (inicitor pue gen. Armada dostal 6
let a z celkovho potu 300 obvinnch jich bylo odsouzeno pouhch 30), e se v obhu dokonce objevily
fmy o tom, e vojci ve skutenosti v pui triumfovali a e nyn vldne zemi jejich stnov vlda, kter
nastrenm vldnm pedstavitelm v skrytu diktuje sv rozhodnut. Soud s Tejerem a jeho kumpny ml
vak nakonec pro dal osudy panlsk demokracie neekan pozitivn vliv. V soudn sni protagonista pue
i jeho kamardi z mokr tvrti projevili takovou mru arogance i koncentrovan tuposti a nevzdlanosti, e si
mnoz kultivovanj dstojnci museli zat klst otzku, zda je tahle sebranka tmi pravmi hrdiny pro
panlsko. Dstojnci, ohromeni Tejerovou blbost, se snaili odinit patn dojem, kter vulgrn
impertinence povstalc v soudn sni vyvolaly ve veejnosti, a zaali pst do novin i asopis, aby ukzali, e
to s inteligenc v armd nen zase tak tragick. Po ltech se tak zaala blahodrn projevovat politika
protovn liberln smlejcch dstojnk, kterou tak usilovn aplikoval Surezv ptel Mellado.
panlsk armda, kterou napt zaujmou spe dramatick diskuse ohledn vstupu zem do NATO,
pozvolna a pomalouku zaala opoutt svou pozici uraenho a trucovitho dtte a zaala si hledat
akceptovatelnou pozici uvnit demokratickho systmu.
14) A u omylem, i zmrn, prodalo se velk mnostv prmyslovho oleje oznaenho jako zcela
normln olej pro kuchysk ely, co mlo pochopiteln tragick nsledky. Zatmco se vlda snaila
skandl trapn ututlat, PSOE tvrd dala demisi vech kompromitovanch ministr.
15) "NATOskeptici" pomrn rozumn argumentovali tm, e od vchodn Evropy tisce kilometr
vzdlen panlsko nele zcela jist v zn pmho ohroen a e k zajitn obrany zem pln postauj
americk vojensk zkladny.
16) Problmy okolo vstupu do NATO byly daleko starho data a souvisely se stylem Surezovy zahranin
politiky. Pro premira byla zahranin politika vn a konkem, jej pstoval se zancenm, ale tak s
laickmi nedostatky nadenho amatra.
Cestoval rd a hodn. Nad vbrem svch partner pli nehloubal. Nevhal navtvit Fidela Castra stejn
jako pozvat Jsira Arafata. PSOE se natolik soustedila na domc problematiku, e ml Surez pro svou
zahranin politiku tm volnou ruku. A tak j vyuval. Budi eeno, e vesms k obecnmu prospchu.
Pod jeho vedenm vstoupilo panlsko do Rady Evropy a zadalo o vstup do EHS. S tm koneckonc skoro
vichni souhlasili. Jene pak se Surez pustil do vyjednvn s USA, kde pila na poad i otzka vstupu
panlska do NATO, na kterm mli Amerian eminentn zjem. Jednn s Ameriany byla obestena
tajemnou atmosfrou a bezpenostn opaten proti niku informac byla tak dokonal, e dokonce ani ti
nejagilnj novini nedokzali vyptrat nic konkrtnho. Dodnes se vlastn pesn nev, o em e to tehdy
Surez s Ameriany jednal, jene socialist si na to ve vhodn chvli vzpomnli a Sotelo si to odskkal i za
svho exfa.
17) PRESTON, Paul: El triunfo de la democracia en Espan~a:
1969-1982. Barcelona 1986, s. 233.
18) Ibid., s. 237.
19) Konverze se v prvn ad tkala hutnictv, stavby lod a textilnictv. Pesn podle zkona schvlnosti
se tato "problmov odvtv" vyskytovala pedevm v Baskicku a v Katalnsku, piem prv Baskov a
zejmna Katalnci byli dky prosperit minulch let uvykl na ivotn standard, kter svou kvalitou vysoce
pevyoval podmnky, ve kterch musela t vtina obyvatel panlska. Zhoren ivotn rovn vyvolan
konverz pochopiteln vyprovokovalo velmi negativn odezvu u nacionalisticky orientovanch pedk,
kterm madridsk centralismus vdy leel v aludku.
20) panlsk ekonomika na tom v dnen dob nen sice nijak patn, ale jej chronick neduhy ji stle
suuj. Poet podnik skuten svtov rovn, kup. ve srovnn s Itli i Franci, je zanedbateln. Pesto
se vak panl ve druh polovin osmdestch let prakticky vyrovnali ivotn rovni Ital a Francouz -
panlsk rodiny z pohraninch oblast jezdily dokonce do Francie nakupovat, nebo to pro n bylo
finann vhodn. Ekonomick realita se vak d ignorovat jen velmi doasn a zatek devadestch let
znamenal pro panlsko, ijc si dosti vysoko nad sv reln monosti, stup ze slvy. Vtina bolavch
mst panlsk ekonomiky petrvv dodnes bez tolik potebnch zmn, nebo k tm - vzhledem k
politickm konsekvencm ze strany baskickch a katalnskch nacionalist - socialistm pece jenom chybla
odvaha.
21) Americk zjem o zalenn panlska do NATO se vak tkal jet dalch skutenost. panlsko
dky sv geografick poloze disponuje nesmrn dlouhm pobem, vhodnm pro umstn vojenskch
zkladen. Navc ke panlsku pat i ze strategickho hlediska neoceniteln Balery a Kanrsk ostrovy -
klov pstav na pravidelnch tratch ropnch tanker. panlsko do znan mry ovld vstup do
Stedozemnho moe a nejzpadnj st jeho baznu, co pro americk pedstavy z potku osmdestch
let o veden svtov vlky - manvry mateskch letadlovch lod, odpalovn raket Trident z atomovch
ponorek - mlo pmo fatln vznam. Navc prostor jin Evropy byl u del dobu Achillovou patou NATO
(konflikty mezi eckem a Tureckem, velk vliv IKS v Itlii, neast Francie ve vojenskch strukturch
paktu), take spolehliv a oddan demokratick spojenec by byl v tto zn k nezaplacen.
22) GARCA, Clara: +Qu sabes de la Transicin espan~ola? Madrid
1989, s. 98.
23) Prv v t dob se na panlskch silnicch objevily tisce silnch a nkladnch voz - k dobovmu
bontonu patil co nejpepychovj Mercedes i BMW, se ktermi mli nezkuen panlt idii
nezvladateln problmy, take od tch dob pat panlsk silnice k nejnebezpenjm na svt. Katolick
crkev se zase jenom tko smiovala s pozoruhodnm boomem poulin prostituce i zazen poskytujcch
standardn i nadstandardn erotick sluby.
24) panlsko pod vldou socialist si pon v sociln oblasti znan macesky. panlsk systm
socilnho zabezpeen je, ve srovnn nap. se systmem francouzskm, pojat skuten dosti drsn a pdy
do "zchrann sociln st" bvaj za Pyrenejemi obzvlt bolestiv.
VII. ZKONODRCI, NACIONALIST A TERORIST
1) Zpotku pedstavitel dvou nejsilnjch panlskch stran snili o tom, e by komisi, kter bude
rozhodovat o legislativn budoucnosti zem, sestavili pouze z reprezentant UCD a PSOE, ale natst si
vzpt uvdomili, e by tento monopolistick pstup mohl zpsobit zvan komplikace, zejmna pi
referendu a nslednm schvalovn stavy. Znovu ku prospchu vech pevila snaha o dohodu, a PSOE se
dokonce vzdala jednoho ze "svch" mst, aby v komisi mohl zasednout i Fraga za AP.
2) Nap. Fragovi, kter neustle naznaoval monost instalace jaksi "limitovan demokracie", ve kter
by si mimoparlamentnmi cestami mohl zajistit rozhodujc vliv.
3) Krut se zroila absence baskickch zstupc pi pprav stavy. PNV a Euskadiko Euskera vyzvaly
k abstenci, Herri Batasuna pmo k odmtnut konstituce. Referenda o stav se v Baskicku nezastnilo 54
% oprvnnch voli.
4) S stupky se obchodovalo jako na trhu. Za ponkud men vliv crkve ve vchov, ne si
pedstavovali crkevn hodnosti, museli socialist "zaplatit" souhlasem s volebnm zkonem, jeho
matematika jednoznan zvhodovala mlo zalidnn, chud a zaostal provincie, obydlen spolehlivmi
konzervativnmi volii pravice, na kor bohatch a lidnatch prmyslovch center, thnoucch spe k levici.
Zatmco poslanec kandidujc za Madrid poteboval ke zvolen 136 422 hlas, kandidta ze Sorie vyslalo do
parlamentu pouhch 34 639 hlas.
5) TEZANOS, Jos Felix - COTARELO, Ramn - BLAS, Andrs de (editoi): La transicin democrtica
espan~ola. Madrid 1989, s. 322nn.
6) Vldy veobecn projevuj nepli sympatickou tendenci vydvat sv demokratick "poddan" za
nevyliteln tupce, naprosto neschopn rozhodovat o podstatnch otzkch existence a fungovn sttu,
ovem s jedinou paradoxn vjimkou. Podle nzoru vldnch ednk tihle omezen nedovzdlanci,
neschopn rozeznat horizonty vlastnho blaha a prospchu, v sob jednou zhruba za pt let naleznou
dostatek talentu, aby si zvolili tu nejlep a jedinou sprvnou vldu, kter jim pochopiteln referendum zase
na dal volebn obdob "zatrhne".
7) I s dalmi formami pm demokracie to vypad podobn.
Oban maj sice teoretickou monost pedloit parlamentu "vlastnorun" nvrhy zkon, chtj-li tak vak
uinit, musej nejprve shromdit 500 000 podprnch podpis, co takovou iniciativu v praxi v podstat
znemouje.
8) Jeho socilndemokratick odr vane z konce edestch let, kdy se jet ekonomick souten mezi
dvma svtovmi soustavami bralo vn a Zpad povaoval za nutn poskytnout svm stednm tdm
monost alespo relativnho blahobytu.
9) Jako typick pklad me poslouit kauza Rumasa. Kdy se tento prmyslov-finann kolos dostal do
vnch pot, socialist za sttn penze provedli jeho nkladnou resuscitaci a rekonvalescenci. Nsledn se
vak zachovali zcela podle neoliberalistickch pruek a ozdraven komplex reprivatizovali, take skonil v
rukou soukromch bank.
10) Potem atentt i politickmi dopady svch nsilnickch akc je dnes ETA druhou nejvznamnj
evropskou teroristickou skupinou hned po Irsk republiknsk armd.
11) Otzkou zstv, kolik sympati, i u zapishlho ovinisty, me vzbudit pozdj metamorfza
baskickho terorismu, vedouc ke kladen bomb do obchodnch dom a spoluprci s francouzskm
podsvtm, co psob vzhledem k obdobn anabzi irskch terorist, mncch se postupem asu v
pevn zloineckou organizaci mafinskho raen, jako vvoj a nepjemn zkonit.
12) V polovin devadestch let jenom samotn ETA pekonala rekordn poet 800 obt.
13) Nkte historikov panlsk demokratizace povauj baskick a katalnsk autonomn statut za tak
dleit, e teprve rok jejich uveden v platnost povauj za definitivn konec procesu pechodu panlska k
demokracii.
14) Po celou dobu sv existence musej etarras nadmru obtn smiovat internacionalistick marxismus
a hysterick baskick nacionalismus - sv dva hlavn ideologick a ideov zklady.
15) Dve vznamn skupina FRAP s ultralevicovmi tendencemi, koketujc dokonce s maoismem, byla v
zvru frankistickho obdob tm zlikvidovna a jej hvzda na poli panlskho terorismu zcela pohasla.
16) Na druh stran je teba dodat, e samotn vdci ETA nebyli namnoze mylenkou amnestie pli
naden, nebo prv politit vzov, spn sehrvajc roli muednk, pedstavovali v jejich he o
pze baskickho obyvatelstva dleit trumf.
17) Tento omyl pad na vrub Surezova pragmatickho charakteru.
Surez nedokzal pracovat s nrodnostnmi emocemi a povaoval nacionalisty za pihloupl fanatiky,
hlsajc vyloen nesmysly, co je sice mon objektivn sprvn konstatace, le pro skutenho politika
takov pravda me mt zcela nulovou hodnotu.
Realit ovinistickho nacionalismu prost nelze elit zavrnm obou o a hrou na sebevzdlanjho
ptrosa, strkajcho hlavu do psku ped primitivismem do krve biovanch emoc.
18) Baskickem probhaly zprvy o masovm muen zatench ze strany policie a Guardia Civil. A u
byly tyto zprvy pravdiv, i nikoli, vn pokozovaly povst nov panlsk demokracie.
19) Na rozdl od Sureze, kter byl sice tak vysloven frankistickm kdrem, ale s demokraci to myslel
zcela vn, se tito lid panicky bli o prci a postaven a byli ochotni konspirovat proti novmu reimu v
podstat s kmkoli.
20) Anarchie doshla takovho stupn, e se panlsk vlda nkolikrt musela obrtit s dost o
pomoc na zpravodajsk sluby jinch stt, co je vzhledem k tradin xenofobii politik (na rozdl od
skutench zpravodajskch profesionl) vi cizokrajnm pionm vmluvnm svdectvm chaosu, do
kterho se panlsk represivn apart propadl.
21) Postoj vdc PNV je pknm pkladem tragikomick rozpolcenosti a pokrytectv politiky naeho
stolet. Akoliv PNV svm mlenlivm schvalovnm teroristickch aktivit poskytovala ETA politick tt a
podporu, ldi strany programov nepouvali slovo terorismus, a as od asu dokonce svolvali demonstrace
proti nsil.
22) Je teba dodat, e do znan mry se na tomto debaklu stavy v Baskicku podlela necitliv politika
UCD, nebo Surez do komise pipravujc stavu nepizval zstupce baskickch stran, zatmco Katalnci sv
zastoupen v komisi mli.
23) ada historik zabvajcch se demokratickou transformac panlska tvrd, e nelze mluvit o jejm
konci a do t doby, dokud nebudou uspokojiv vyeeny otzky spojen s nacionalismem a zlikvidovn
terorismus. Tohle stanovisko se nm jev snad a pli psn vi panlsku, protoe pi striktn aplikaci
tto zsady by mezi stoprocentn demokratick stty nemohla bt zapotna nap. ani Itlie i Velk
Britnie.
24) Jednalo se pedevm o modern identifikan a informan systmy, nebo nejvt zbran
nepoetnch terorist byla (a dodnes je) prv jejich anonymita.
25) Mezi panlskem a Franci byla v ervnu 1984 podepsna ministersk bilaterln dohoda o spolenm
postupu proti terorismu. Etarras se u nemohli tm voln pohybovat po francouzsko-
-panlsk hranici, ztratili svj statut politickch uprchlk a panlsk policii bylo umonno baskick
teroristy pronsledovat a zatkat na francouzsk pd, stejn jako je po zaten voln deportovat do
panlska.
26) Taktika fyzick likvidace "zmij pmo v jejich hnzd" se natolik zalbila i initelm oficilnch
ministerstev, e od r. 1983 svou krvavou a psn utajovanou innost zahjily GAL -
Grupos Antiterroristas de Liberacin (Protiteroristick osvobozovac oddly). Ty s evidentn podporou
nejvych mst zavradily vce ne dvacet ldr ETA v jejich jihofrancouzskm exilu. O dekdu pozdji pak
skandl spojen s odhalenm existence a praktik GAL bude jednm z dvod pro nucen odchod socialistick
garnitury z vldnho palce v Moncloe.
27) Znan k tomu pispla vcelku pozitivn zkuenost zem s koalin vldou nacionalistick, le v
praktick politice spe umrnn PNV a baskickch socialist, kter se vytvoila po volbch v r. 1986.
28) Teroristick aktivita let devadestch se sice co do potu atentt i obt neme rovnat "boomu"
nsil z pedchoz dekdy, ale v poslednch letech nsiln iny ETA znovu zanaj plnit prvn strnky novin, a
to nejen tch panlskch. Sv si nedvno vytrpl i vdce panlskch lidovc Jos Mara Aznar, kter
vyvzl z nastraen lky jen s lehkmi zrannmi. Vzhledem k tomu, e nyn vldnouc lidovci (PP, Partido
Popular, Lidov strana) jsou pmmi ddici Fragovy Lidov aliance, nen pekvapenm, e je etarras povauj
za pohrobky frankismu a sv hlavn neptele. Krtkodob pedpov tud neme bt jin ne
pesimistick - vlen sekyra, vykopan mezi baskickm radiklnm nacionalismem a centrln madridskou
vldou, zejm hned tak zakopna nebude.
VIII. TRANSFORMACE POD MIKROSKOPEM
1) TRANSICIN Poltica y consolidacin democrtica, Espan~a (1975-1986), kompiltor Ramn Cotarelo.
Madrid 1992, s. 5.
2) Ibid., s. 10nn.
3) Co nakonec pochopili i bytostn republiknt panlt socialist, kdy v zjmu celkov zmny
dokzali spolknout i pro n ne prv chutn sousto parlamentn monarchie.
4) Je pochopiteln na mst vypodat se s normami, kter obsahuj politick i ideologick podtext,
take demokratick reim jist nebude vhat se zruenm cenzury. Na druh stran je jasn, e takovch
prvnch norem je naprost menina a kvli svren starho autoritativnho reimu nen hned
bezpodmnen nutn vydvat zbrusu novou vyhlku o pravidlech silninho provozu.
5) Zatmco opan ppad vede spe k debaklm - instituce s novou fasdou a impozantnm nzvem, le
s personlem sloenm z exagent tajn policie starho reimu, se oporou nov demokracie bude stvat
jen st.
6) Toto oznaen me bt v nkterch ppadech zavdjc -
panl projevili pekvapivou dvku smyslu pro odpoutn i v bolestn aktulnm ppad baskickho
terorismu, kdy, po rozputn ETA-PM, namsto touhy po pomst pevila snaha o resocializaci exterorist,
kte se v mnohch ppadech provinili brutlnmi a drastickmi zloiny, kter se jen st daly omlouvat
"politickou" motivac.
7) e se vyluovn hr ze hry krut nevyplc, zjistili nakonec i ve panlsku, kdy k pracm na
pipravovan konstituci nepizvali zstupce baskick meniny a stava pak pi referendu v Baskicku trapn
propadla.
8) CASANOVA, J os: Modernizacin y democratizacin: Reflexiones sobre la transicin espan~ola a la
democracia. In: Modernizacin, desarrollo poltico y cambio social, edit. Teresa Carnero Arbat.
Madrid 1992, s. 236.
9) Tato teorie mla v atmosfe studen vlky znanou pitalivost pro politiky demokratick poloviny
svta, nebo "vdecky" ohlaovala znik socialistickho tbora a definitivn vtzstv trhu, vyzbrojenho
demokraci.
10) Bylo by mon najt destky pklad, kdy sociln chaos, vyvolan industrializac a modernizac
spolenosti, vede spe k faismu, populismu, ovinismu i jinm antidemokratickm variantm vvoje.
11) CASANOVA, J os: Modernizacin y democratizacin: Reflexiones sobre la transicin espan~ola a la
democracia. In: Modernizacin, desarrollo poltico y cambio social, edit. Teresa Carnero Arbat.
Madrid 1992, s. 247-248.
12) Byla zcela jasn inspirovan Marxem, kter vid v buroazii chameleona, schopnho a ochotnho
mnit libovoln ideologie a adaptovat se v podstat na jakkoliv politick systm.
13) CASANOVA, J os: Modernizacin y democratizacin: Reflexiones sobre la transicin espan~ola a la
democracia. In: Modernizacin, desarrollo poltico y cambio social, edit. Teresa Carnero Arbat.
Madrid 1992, s. 249-250.
14) I kdy nechme stranou nabzejc se zahranin paralely, teba sousedn Portugalsko, kde rozlouen
se salazarismem probhlo v atmosfe tak nabit resentimenty a emocemi, e vvoj nakonec mlem skonil
nrodn katastrofou, nabz se jednoduch otzka, pro stejn "nevyhnuteln" racionln nemohli
postupovat ldi druh republiky, kte nakonec vehnali zemi do nrue tragdi obansk vlky, na jejm
konci se prv nalzal nyn "racionln" odstraovan frankismus.
15) CASANOVA, J os: Modernizacin y democratizacin: Reflexiones sobre la transicin espan~ola a la
democracia. In: Modernizacin, desarrollo poltico y cambio social, edit. Teresa Carnero Arbat.
Madrid 1992, s. 250-251.
16) A v ppad ldr panlsk demokratizace se na prvn pohled nejednalo o charismatick figury,
schopn strhnout nrod k heroickm vkonm, ale daleko spe o schopn a zrun demontnky systmu,
v jeho rmci kdysi sami udlali kariru.
IX. PANL A MY
1) HERRERO DE MIN~N, Miguel: Las transiciones de Europa Central y Oriental. Madrid 1990, s. 13.
2) A do t mry, e cel ada historik dola k nzoru, e bez ekonomick stabilizace a socilnch
promn z dob "vrcholnho" frankismu by vbec nemohlo dojt k pozdjmu systmovmu zaveden klasick
trn ekonomiky a zpadoevropsky modelovan demokracie.
3) HERRERO DE MIN~N, Miguel: Las transiciones de Europa Central y Oriental. Madrid 1990, s. 14.
4) V teoretick rovin lze neprchodnost modelu reln-socialistick ekonomiky rozvst - centrln
plnovai pes vekerou dobrou vli nejsou schopni zapracovat do svch pln vechny ekonomick
promnn; absence relnch cen, kter by odhalovaly "vakua" na spotebitelskm trhu, vede k dramatick
nerovnovze mezi nabdkou a poptvkou; vstupy a vstupy systmu jsou dky ivelnmu sttnmu
mecenstv zcela nepehledn.
5) MARAS, J ulin: Espan~a inteligible. Madrid 1985, s. 376.
6) V pobrenvovskm Rusku ped nstupem Gorbaova vci navenek setrvan "funguj", i kdy se v
gerontokratickm stednm vboru neda nalzt vdce, kter by vydrel s fyzickmi silami alespo rok.
7) Zmrn ponechvme stranou kryptokomunisty, kte se okamit zdaile etablovali v novm reimu,
a projevili tak alespo vysokou mru adaptability.
8) V tomto ohledu tvo eskoslovensko, jakkoliv jeho mezivlen demokratick zkuenosti nechceme
peceovat, spe vjimku ve vchodnm tboe.
9) Restaurace monarchie, navc s osobou pro vechny pijatelnho Juana Carlose v ele, mla mt pro
vvoj demokracie v zemi neoceniteln blahodrn inek.
10) Jako pklad me slouit dodnes neexistujc zkon o liberalizaci interrupc, kter je podstatnou st
katolicky vychovvan mldee striktn odmtn.
11) Frankismus je pouze vsledkem konfliktu mezi dvma tradin nesmiitelnmi domcm tendencemi,
jejich spory perostly v obanskou vlku. Veker legitimita Frankova reimu se vdy oprala o vtzstv v
"kov vprav" proti jeho komunistickm soupem.
12) Frankova shromdn "placench pznivc" na Plaza de Oriente byla obvykle stejn mlo spontnn
jako pravideln komunistick defil nudy a znechucen na 1. mje.
13) Je teba konstatovat, e na tomto poli Franco svm poddanm lhal daleko mn ne komunist,
nebo nikdy nesliboval rozshl zmny a futuristick projekty, omraujc svou modernost; jeho idelem
byla monarchie Ferdinanda a Isabely z 15. stolet a nijak se tm netajil.
14) V katolickm panlsku, stejn jako ve spe ateistickm eskoslovensku, se rozpoutvaly dramatick
debaty o vhodnosti i nevhodnosti prodeje erotickch tiskovin v novinovch stncch.
V obou ppadech pochopiteln trn mechanismy snadno a jasn pevldly nad morlnm rozhoenm.
15) Pes Norimbersk proces (uspodan koneckonc vtznmi mocnostmi ili dky vnjmu tlaku) a
mohutn mravn bouen Jaspersovo se s neblahm ddictvm faismu nedokzali pli pesvdiv vyrovnat
ani v Nmecku po druh svtov vlce, kdy za zloiny tajc miliony obt bylo potrestno nepatrn
promile jejich pachatel.
16) Je tko pedstaviteln, jak f Movimienta Surez sype sm sob na hlavu popel vitek, anebo
krl, jet nedvno caudillovi psahajc na vn principy diktatury, se z tohoto kroku zodpovd svmu
nrodu, kter koneckonc ve sv drtiv vtin vesele kolaboroval s nemen intenzitou.
17) LEDESMA, Manuel Prez: Estabilidad y conflicto social.
Madrid 1990, s. 384.
SEZNAM POUIT LITERATURY
ALZAGA, Oscar: La Constitucin espan~ola de 1978 (comentario sistemtico). Madrid 1978.
AREILZA, J os Mara de: Diario de un ministro de la monarqua.
Barcelona 1977.
ARENDT, Hannah: Los orgenes del totalitarismo. Madrid 1987.
BAYOD, ngel, editor: Franco visto por sus ministros. Barcelona
1981.
CALVOCORESSI, Peter: Historia poltica del Mundo Contemporneo;
De 1945 a nuestros das. Madrid 1987.
CARR, Raymond: Espan~a: de la Restauracin a la democracia,
1875-1980. Barcelona 1983.
CARR, Raymond - FUSI, J uan Pablo: De la dictadura a la democracia. Barcelona 1979.
CASANOVA, J os: Modernizacin y democratizacin: Reflexiones sobre la transicin espan~ola a la
democracia. In: Modernizacin, desarrollo poltico y cambio social, edit. Teresa Carnero Arbat.
Madrid 1992.
EBENSTEIN, William: Los ismos polticos contemporneos (Comunismo, fascismo, capitalismo, socialismo).
Barcelona 1961.
ECONOMA Espan~ola de la transicin y la democracia, vyd. CIS -
Centro de Investigaciones Sociolgicas. Madrid 1990.
FRANCO SALGADO-ARAUJ O, Francisco: Mis conversaciones privadas con Franco. Barcelona 1976.
FUSI, J uan Pablo: Franco. Autoritarismo y poder personal. Madrid
1985.
GARCA, Clara: +Qu sabes de la Transicin espan~ola? Madrid
1989.
GILMOUR, David: The Transformation of Spain: From Franco to the Constitutional Monarchy. Londn 1986.
HERRERO DE MIN~N, Miguel: Las transiciones de Europa Central y Oriental. Madrid 1990.
HISTORIA Contempornea II. El siglo XX (1914-1980). Madrid 1982.
LEDESMA, Manuel Prez: Estabilidad y conflicto social. Madrid
1990.
LINZ, J uan J . (a dal) in IV Informe FOESSA, svazek I: Informe sociolgico sobre el cambio poltico en
Espan~a: 1975-1981.
Madrid 1981.
LPEZ ROD, Laureano: La larga marcha hacia la monarqua.
Barcelona 1977
MAMMARELLA, Giuseppe: Historia de Europa Contempornea,
1945-1990. Barcelona 1990.
MARAVALL, J os Mara: La poltica de la transicin. Madrid 1982.
MARAVALL, J os Mara: The Transition to Democracy in Spain.
Londn 1982.
MARAS, J ulin: Espan~a inteligible. Madrid 1985.
MARTNEZ CARRERAS, J os: Introduccin a la Historia Contempornea. El siglo XX. Madrid 1991.
MIGUEL, Amando de: Sociologa del franquismo. Barcelona 1975.
MORODO, Ral: La transicin poltica. Madrid 1984.
O'DONNELL, Guillermo - SCHMITTER, Philippe C. - WHITEHEAD, Laurence (kompiltoi): Transiciones desde
un gobierno autoritario - Amrica Latina 2. Buenos Aires 1988.
PAYNE, Stanley G.: El perfil de la Historia. Madrid 1993.
PAYNE, Stanley G.: El rgimen de Franco. Madrid 1987.
POULANTZAS, Nicos: La crisis de las dictaduras: Portugal, Grecia, Espan~a. Madrid 1976.
POWELL, Charles T.: El piloto del cambio. El Rey, la Monarqua y la transicin a la democracia. Barcelona
1991.
PRESTON, Paul: El triunfo de la democracia en Espan~a: 1969-1982.
Barcelona 1986.
PRESTON, Paul: Franco. Caudillo de Espan~a. Madrid 1994.
PRESTON, Paul: Las derechas espan~olas en el siglo XX: autoritarismo, fascismo y golpismo. Madrid 1986.
PRESTON, Paul - SMYTH, Denis: Espan~a ante la CEE y la OTAN.
Barcelona 1985.
REDERO SAN ROMN, Manuel: Transicin a la democracia y poder poltico en la Espan~a postfranquista
(1975-1978). In Estructuras y formas del poder en la historia. Salamanca 1991.
RIDRUEJ O, Dionisio: Casi unas memorias. Barcelona 1976.
ROMERO, Emilio: Un desnudo de la Historia. Barcelona 1992.
TEZANOS, J os Felix: Sociologa del socialismo espan~ol. Madrid
1983.
TEZANOS, Jos Felix - COTARELO, Ramn - BLAS, Andrs de (editoi): La transicin democrtica espan~ola.
Madrid 1989.
TRANSICIN Poltica y consolidacin democrtica, Espan~a (1975-1986), kompiltor Ramn Cotarelo.
Madrid 1992.
TUSELL, J avier: La dictadura de Franco. Madrid 1988.
TUSELL, J avier: La Espan~a de Franco. Madrid 1989.
TUSELL, J avier: La oposicin democrtica al franquismo. Barcelona
1977.
TUSELL, J avier: La URSS y la perestroika desde Espan~a. Madrid
1988.
VZQUEZ MONTALBN, Manuel: Crnica sentimental de la transicin (Los desnudos, los vivos y los muertos
de una transicin que no slo ha sido poltica). Barcelona 1985.
DRAMATIS PERSONAE
Jos Mara de Areilza, vvoda z Motrica: Bval frankista, pozdji vznamn reprezentant monarchistick
opozice vi reimu, jedna z klovch postav pi zrodu strany pravho stedu (UCD), z jejho veden byl
vak poslze vyachovn mn impozantnm, le obratnjm Surezem.
Carlos Arias Navarro: Jeden z poslednch "zatvrzelch", kter se pes posty fa Bezpenosti (Seguridad) a
madridskho starosty dopracoval a celkem nevdn pocty stt se premirem posledn Frankovy vldy.
Jeho vlan a nepesvdiv snahy o "snesiteln" reformy (i spe kosmetick zmny) umrajcho reimu
se staly zvt ve skutenosti nereformovateln diktatury.
Alfonso Armada Comyn: Ambicizn generl, pesvdenm konzervativn monarchista, kter se z pvodn
pozice vrnosti Juanu Carlosovi propracoval a k pokusu o vyuit vojenskho pue z r. 1981 k vlastnmu
vzestupu. J eho aktivity po zsluze vystily v totln debakl.
Rafael Calvo Serer: Intelektul z kruh Opus Dei, vydavatel liberln orientovanch novin Madrid. Byl
lenem ilegln opozice a stl i mezi zakladateli Demokratick junty.
Leopoldo Calvo Sotelo: Surezv nstupce v UCD, kter po demisi proslulho zakladatele strany (i spe
volebn koalice) dostal za kol udret vldnouc UCD nad vodou. Zoufal pokus o zzrak nevyel a Sotelo
zakrtko nsledoval vzoru svho politickho mistra Sureze.
Luis Carrero Blanco: Dvn Frankv ptel, na zatku sedmdestch let reprezentant "tvrd linie" reimu a
zrove mu, kter ml zajistit frankismu peit po caudillov smrti. Jeho nsiln smrt se naopak stala
prologem k zvren agnii systmu.
Santiago Carrillo Solares: Vldce a vetern komunistick strany panlska. Politik, kter se neustle zmtal v
muivm dilematu mezi svou stalinistickou minulost a touhou zajistit PCE stabiln a silnou pozici na domc
politick scn, nakonec svmi vcelku umrnnmi postoji vydatn pomohl Surezovi v jednom z nejtch
kol transformace - legalizaci komunistick strany panlska.
Vicente Enrique y Tarrancn: Jeden z nejvznamnjch reprezentant liberln smlejcch kruh katolick
crkve, ktermu se podailo vyvst panlskou crkev ze zmatk transformace bez vtch rm a hon.
Torcuato Fernndez Miranda: Profesor stavnho prva, falangista, oficiln vychovatel prince J uana Carlose
a mstopedseda vldy "tvrd linie" Carrera Blanka. Tento machiavellistick, a cynicky pragmatick politik
byl hlavnm Surezovm rdcem pi vypracovvn teoretickho modelu transformace i jeho uvdn do
praxe. Zatmco Surez obhajoval reformy ve svtle televiznch kamer, Miranda jako ed eminence tahal za
nitky v zkulis.
Manuel Fraga Iribarne: Robustn politik, nevhajc obas radikln pozmnit sv nzory. Z pesvdenho
frankisty a pznivce "politiky ekonomickho rozvoje" se bhem agnie reimu jakoby mvnutm kouzelnho
proutku promnil v zarputilho liberla a obhjce umrnnch demokratickch reforem. Jet ped prvnmi
svobodnmi volbami znovu pootoil svou ideologickou korouhviku a jm zaloen Alianza Popular hledala
volie hlavn mezi vrstvami obyvatelstva poznamenanmi tzv. sociologickm frankismem.
Joaqun Garrigues Walker: Vdce panlskch liberl, zmon podnikatel a jeden z nejvznamnjch
"baron" UCD.
Vicente Gil: Osobn Frankv lka, fanatick reakcion, jeho nekontrolovateln impulzivn charakter se
silnmi sklony k zchvatm zuivho vzteku jej nakonec stl kariru.
Jos Mara Gil Robles: Vetern panlsk politiky, zakladatel pravicov, konzervativn-katolick strany CEDA
z let tictch.
Od pvodn podpory Frankova povstaleckho tbora se postupn propracoval a na pozice umrnnho
opozinka vi reimnmu establishmentu a ped volbami 1977 zaloil kesansko-demokratickou stranu,
kter pak u voleb i v politick praxi nemilosrdn ztroskotala.
Jos Antonio Girn de Velasco: Jeden z nejzatvrzelejch obrnc frankismu, velmi blzk Frankv
spolupracovnk s ultrakonzervativnmi nzory.
Felipe Gonzlez Mrquez: Vdce panlskch socialist, kter z PSOE spn (a po tvrdm boji) vymtil
jakkoli relikty marxismu a dovedl socialisty k historickmu triumfu ve volbch r. 1982.
Alfonso Guerra: Organizan mozek nov zformovan PSOE, blzk Gonzlezv spolupracovnk a ptel, kvli
svm ironickm (mnohdy a nepjemn arogantnm) komentm politickho dn jeden z
nejneoblbenjch panlskch politik.
Manuel Gutirrez Mellado: Liberln smlejc generl, kter od Sureze dostal nevdn kol - zpacifikovat
armdu a pivyknout ji ivotu v demokracii.
Miguel Herrero de Min~n: Kesansko-demokratick politik (civilnm povolnm advokt), blzk
spolupracovnk Gila Roblese.
Pomhal Surezovi zakldat UCD, pozdji zase aktivn asistoval pi jejm politickm pohbu.
Landelino Lavilla Alsina: Jeden z kesansko-demokratickch "baron" uvnit UCD. Pedseda parlamentu v
letech 1979-1982.
Krtce dokonce v ele UCD, ale ani on nedokzal zabrnit etzovmu rozpadu sv strany.
Laureano Lpez Rod: Monarchisticky orientovan technokrat, nejznmj reprezentant Opus Dei ve
frankistick nomenklatue.
Po smrti Carrera Blanka se vytratil z politiky, v r. 1976 se znovu objevil jako jeden ze "sedmi statench"
Fragovy AP.
Rodolfo Martn Villa: Aktivitou pekypujc funkcion Movimienta, Surezv ministr vnitra, jedna z
nejdleitjch postav UCD. Svm necitlivm pstupem k nacionalistickmu problmu pomohl vyvolat v
Baskicku atmosfru, kter nakonec stla Sureze i UCD politickou kariru.
Jaime Milans del Bosch: Typick ukzka ultrapravicovho generla, nenavn konspirujcho proti
demokratick monarchii. Jako vojensk velitel Valencie se stal jednou z nejdleitjch figur v tboe
puist z r. 1981.
Blas Pin~ar Lpez: Snad nejzuivj reprezentant ultrapravicovho "bunkru", editor Fuerza Nueva (Nov
sla), tiskoviny nejreaknjch pvrenc peit frankismu.
Joaqun Ruiz Gimnez: Bval Frankv ministr, pozdji vznamn pedstavitel kesanskch demokrat,
nenavn zprostedkovatel mezi pedky umrnn opozice a reformisty uvnit reimu.
Fernando de Santiago y Daz de Mendvil: Nejvlivnj z ultrafrankistickch generl. Coby ministr obrany
Surezovy vldy podal demisi jako vraz absolutnho nesouhlasu s projektem demokratickch reforem. Na
jeho msto Surez dosadil liberln uvaujcho generla Mellada.
Ramn Serrano Sn~er: Frankv vagr, z pvodnho poslance CEDA se stal horlivm pvrencem faismu a
nacismu. Neustle caudilla pemlouval, aby se panlsko jet intimnji sblilo s mocnostmi Osy, a prv
on piel s npadem na vytvoen "Modr divize"
(Divisin Azul). Franco jej odstavil v r. 1942.
Jos Sols Ruiz: Falangista s vznamnm postavenm, kter stl v pozad nkolika projekt kosmetickch
politickch reforem bhem poslednch let reimu.
Adolfo Surez Gonzlez: Zejm nejvznamnj figura na achovnici demokratizanho procesu ve
panlsku. Bval "apartnk" frankistickho Movimienta se ve slubch demokracie spn pokusil o
plnou demont frankismu, provdnou ze samotnch trob frankistickch mocenskch orgn a v rmci
reimn legislativy. Sv kvality potvrdil i pesn naasovanm odchodem z mocensk scny pot, co jeho
koalin strana UCD penechala pole socialistm.
Josep Tarradellas: Prezident Generalitat, monumentln postava katalnsk i panlsk politiky.
POUIT ZKRATKY
CCOO: Comisiones Obreras (Dlnick komise) - ilegln existujc a fungujc odbory, suplujc, i kdy
pochopiteln proti vli reimu, roli zcela sterilnch oficilnch vertiklnch syndikt.
CEDA: Confederacin Espan~ola de Derechas Autnomas (panlsk konfederace autonomn pravice) -
katolick a tradicionalistick strana, kterou J os Mara Gil Robles zaloil za druh republiky.
CEOE: Confederacin Espan~ola de Organizaciones Empresariales (panlsk konfederace podnikatelskch
organizac) - organizace panlskch podnikatel.
CNT: Confederacin Nacional de Trabajo (Nrodn konfederace prce) - odborov svaz
anarchosyndikalistickch tendenc, spolu s UGT na potku stolet nejvznamnj odborov centrla.
EE: Euskadiko Euskera - nacionalistick politick strana Baskicka, kter vznikla jako politick odno ETA-PM.
Jej vcelku spn vsledky napomohly tomu, e se ETA-PM vzdala nsil a poslze se sama rozpustila.
ETA: Euzkadi ta Askatasuna (v baskitin "Baskick vlast a svoboda") - ultranacionalistick organizace,
ideologicky se zatiujc vlastenectvm a revoluc, vyznvajc cestu teroru a individulnho nsil.
FRAP: Frente Revolucionario Antifascista y Patriota (Revolun, antifaistick a vlasteneck fronta) -
teroristick skupina propagujc maoismus, ve volnm spojen s nktermi sektory panlsk komunistick
strany.
GOE: Grupos de Operaciones Especiales (J ednotky zvltnho nasazen).
GRAPO: Grupos de Resistencia Antifascista Primero de Octubre (Odbojov antifaistick skupiny Prvnho
jna) - ultralevicov teroristick organizace, v sedmdestch letech velmi pravdpodobn siln infiltrovan
agenty frankistick policie.
HB: Herri Batasuna (Nrodn jednota) - extremistick politick strana, kter vznikla z vle ETA-M a stala se
jakmsi politickm ttem baskickch terorist.
HOAC: Hermandades Obreras de Accin Poltica (Dlnick bratrstva politick akce).
INI: Instituto Nacional de Industria (Nrodn institut pro prmysl) - Frankem stvoen orgn, kter ml,
cestou sttnch ingerenc, napomhat stimulaci rstu panlsk ekonomiky.
JOC: Juventud Obrera Catlica (Katolick dlnick mlde).
JD: Junta Democrtica (Demokratick junta) - radikln opozin koalice s pevahou komunist.
KAS: Koordinadora Abertzale Sozialista (Socialistick koordinovan levice) - baskick lidov fronta levicov-
nacionalistickch skupin.
PCD: Plataforma de Convergencia Democrtica (Platforma demokratick konvergence) - opozin koalice s
pevahou socialist.
PCE: Partido Comunista de Espan~a (Komunistick strana panlska).
PIDE: Polcia Internacional e da Defesa do Estado (Mezinrodn policie pro obranu sttu) - proslaven tajn
policie portugalskho dikttora Salazara.
PNV: Partido Nacionalista Vasco (Baskick nacionalistick strana).
PSC: Partit Socialista de Catalunya (Socialistick strana Katalnska) - katalnsk odno PSOE.
PSOE: Partido Socialista Obrero Espan~ol (Dlnick socialistick strana panlska).
PSP: Partido Socialista Popular (Socialistick lidov strana).
SEU: Sindicato Espan~ol Universitario (Syndikt vysokokolskch student).
TOP: Tribunal de Orden Pblico (Tribunl veejnho podku).
UCD: Unin de Centro Democrtico (Demokratick unie stedu).
UGT: Unin General de Trabajadores (Veodborov svaz pracujcch) - historicky nejvznamnj odborov
centrla, s tradinmi vazbami na socialistickou stranu.
CHRONOLOGIE
17.-18. 7. 1936 - vojensk povstn proti druh republice
1. 4. 1939 - konec obansk vlky
27. 8. 1953 - podpis konkordtu s Vatiknem
20. 9. 1953 - podpis bilaterln dohody mezi panlskem a USA nor 1957 - v est Frankov vld se
objevuj technokrat z Opus Dei
22. 7. 1959 - ohlen Plan de Estabilizacin prosinec 1963 - prvn Plan de Desarrollo
22. 7. 1969 - Franco pedstavuje prince Juana Carlose jako svho nstupce prosinec 1970 - procesy v
Burgosu proti ETA
20. 12. 1973 - atentt na Carrera Blanka
29. 12. 1973 - Arias Navarro jmenovn pedsedou vldy
12. 2. 1974 - Arias ve svm "historickm" projevu ohlauje mrnou demokratizaci reimu ervenec 1974 -
formuje se Junta Democrtica erven 1975 - umrnn opozice vytv nov orgn Plataforma de
Convergencia Democrtica
20. 11. 1975 - Franco umr
22. 11. 1975 - J uan Carlos je korunovn krlem
11. 12. 1975 - je zveejnno sloen prvnho vldnho kabinetu nov monarchie
3. 3. 1976 - generln stvka v baskick Vitorii, tvrd stet mezi polici a manifestanty m za vsledek pt
mrtvch a stovku zrannch bezen 1976 - opozice se spojuje v Coordinadora Democrtica -
Platajunta
2. 6. 1976 - na sv prvn oficiln nvtv v zahrani don Juan Carlos pedn na pd Kongresu USA
projev, ve kterm slibuje instalaci demokratick monarchie ve panlsku
1. 7. 1976 - demise Ariase Navarra - nepesvdiv snahy o peit frankismu byly krlem odsouzeny k
nespchu
3. 7. 1976 - Adolfo Surez je jmenovn premirem
18. 7. 1976 - svmi prvnmi nsilnmi akcemi se pedstavila nov teroristick skupina GRAPO
30. 7. 1976 - Rada ministr schvaluje pomrn rozshlou amnestii, nevztahuje se na ty, kdo svmi iny
ohrozili ivot ostatnch osob - vtina baskickch terorist zstv ve vzen
21. 9. 1976 - ultrapravicov smlejc generl de Santiago podv demisi na protest proti demokratizanm
opatenm Surezovy vldy, novm viceprezidentem pro zleitosti nrodn obrany se stv Surezv
oblbenec Gutirrez Mellado
9. 10. 1976 - pedstavuje se Alianza Popular, sloen z velmi konzervativnch reformtor, spolhajcch na
strach postfrankistickho panlska z demokratickch zmn (Fraga, Lpez Rod, Silva Mun~oz)
30. 10. 1976 - kon se ustavujc kongres Socialistick strany Katalnska (PSC - Partido Socialista de
Catalun~a) listopad 1976 - kortesy schvaluj zkon o politick reform (Ley de Reforma Poltica), proces
demokratizace panlska je legln odstartovn
15. 12. 1976 - referendum o zkon o politick reform
23. 12. 1976 - premir Surez pijm leny tzv. Jednac komise opozice - otevr se dialog mezi vldou a
umrnnou opozic
4. 1. 1977 - je zruen Tribunal de Orden Pblico (Soudn dvr pro veejn podek), zvltn orgn justice
se specilnmi pravomocemi a jedinm kolem - postihovat projevy nespokojenosti s vldnoucm reimem
24. 1. 1977 - masakr v ulici Atocha. Pistolnci, najat pravicovmi extremisty z vertiklnch syndikt,
zavrad pt advokt pracujcch pro Comisiones Obreras nor 1977 - po zdlouhavch jednnch jsou
navzny diplomatick vztahy mezi Sovtskm svazem a panlskem
2.-3. 3. 1977 - "eurokomunistick summit" v madridskm hotelu Meli-Castilla. Komunistick pedk Carrillo,
oficiln stle jet sthan vekerou panlskou polici, si zve sv "eurokomunistick" kolegy Berlinguera a
Marchaise. el schzky - zviditelnn PCE a jej prezentace jako "rozumn" a "evropsk" strany - je splnn,
Carrillo me zat vn vyjednvat o legalizaci PCE
9. 4. 1977 - Surez legalizuje Komunistickou stranu panlska
11. 4. 1977 - vojci, rozzuen Surezovou legalizac komunist, rozhoen protestuj - generl Pita da
Veiga podv na protest svou demisi na funkci ministra nmonictva. Surez ji s ledovm klidem
pokerovho hre pijm
21. 4. 1977 - veejnosti se poprv pedstavuje UCD, jej nadmru komplikovan zrod bylo mon sledovat
u od potku roku
28. 4. 1977 - podle krlovskho dekretu jsou legalizovny odborov centrly - frankistickm vertiklnm
syndiktm je te u i oficiln odzvonno
13. 5. 1977 - legenda komunistickho hnut ve panlsku, Dolores Ibrruri, se po 37 letech v sovtskm
exilu vrac do vlasti
15. 6. 1977 - prvn demokratick volby uskutenn od r. 1936
5. 7. 1977 - pedstavuje se prvn Surezv vldn kabinet
28. 7. 1977 - panlsko pedkld svou dost o pijet do EHS
22. 8. 1977 - je sestavena sedmilenn komise pro ppravu stavy s Emilio Attardem v ele
29. 9. 1977 - je obnovena Generalitat (autonomn vlda Katalnska)
25. 10. 1977 - vlda a opozice podepisuj Pactos de Moncloa - dokument, kter se v praxi vlastn vbec
neodrazil, zato se vak stal symbolem schopnosti vech relevantnch politickch sil v zemi dohodnout se na
vzjemn pijatelnm kompromisu. Frankova slova o nemonosti demokratick shody ve panlsku se
ukzala jako naprosto lich
24. 11. 1977 - panlsko vstupuje do Rady Evropy
26. 3. 1978 - v baskickch provincich se poprv legln slav Aberri Eguna (Den baskick vlasti)
21. 6. 1978 - CCOO (Comisiones Obreras) konaj svj prvn oficiln kongres po vce jak dvaceti letech
ilegality. Jejich generlnm sekretem je znovuzvolen Marcelino Camacho
28. 6. 1978 - ETA likviduje svho vlastnho kronike, novine Jos Mara Portella, autora mnoha knih o
baskickm terorismu a zprostedkovatele pi jednnch mezi ldry ETA a vldou
17. 11. 1978 - je odhalena Operacin Galaxia - pprava vojenskho pue, kter ml po nosu a likvidaci
volen vldy instalovat vldu Nrodn spsy a restaurovat v zemi frankistick pomry
3. 3. 1979 - ve druhch parlamentnch volbch vtz pomrn tsn UCD ped socialisty
1. 4. 1979 - prvn svobodn obecn volby po padesti letech. Pakt o spoluprci podepsan mezi pedstaviteli
socialist a komunist dv tuit, e se formuje siln blok panlsk levice
17. 5. 1979 - je slavnostn zahjen XXVIII. kongres PSOE. Po vzruench diskusch o dalm ideologickm i
praktickm smovn strany Gonzlez odmt znovukandidovat do funkce pedsedy strany a odjd na sv
"turn" po venkov, kde sv poetn pznivce pesvduje o nutnosti pln "debolevizace" socialistick
strany
26. 5. 1979 - teroristick skupina GRAPO nechv vybuchnout silnou bombu v madridsk kavrn California
47. Bilance atenttu - 8 mrtvch, 40 zrannch
29. 7. 1979 - ETA umsuje bomby na letiti Barajas a na ndrach v Atoche a Chamartnu, stle vce lidem
je jasn, e baskickmu teroristickmu hnut nejde o demokracii
28. 9. 1979 - na rychle svolanm Mimodnm kongresu PSOE se do ela strany vrac "ztracen syn"
Gonzlez, kter dokzal socialistick pznivce pesvdit o vhodch "nesocialistickho socialismu"
25. 10. 1979 - konn referenda o autonomii v Baskicku a Katalnsku
5. 1. 1980 - britsk asopis The Economist navrhuje panlskho krle jako kandidta na udlen Nobelovy
ceny za mr. Alespo tmto zpsobem tedy byly ocenny obrovsk zsluhy Juana Carlose o zrozen
demokracie ve panlsku
9. 3. 1980 - prvn volby do baskickho parlamentu, nsil ze strany ETA vak nekles, ale spe jet roste
20. 3. 1980 - konaj se prvn volby do katalnskho parlamentu
10. 4. 1980 - Carlos Garaikoetxea byl zvolen premirem prvn baskick vldy
24. 4. 1980 - J ordi Pujol se stv prvnm premirem katalnsk Generalitat
19. 7. 1980 - v Londn umr "ed eminence" panlsk transformace Torcuato Fernndez Miranda
14. 9. 1980 - v Madridu umr legenda pedvlen i povlen politick scny, kesansko-demokratick
politik, J os Mara Gil Robles
13. 11. 1980 - v Madridu je zahjen XV. kongres Socialistick internacionly. PSOE se stv hostitelem
nejvznamnjch socialistickch a socilndemokratickch politik zpadnho svta a jej obraz v och
panlskch voli zskv na dvryhodnosti
21. 12. 1980 - v Galicii se kon referendum o autonomii
13. 1. 1981 - komando ETA un prmyslnka z Valencie Luise Sun~era a po tech mscch jej za tun
vkupn zase propout.
Ldi ETA, nyn u vn ve finannch potch, se zanaj uchylovat k nepli sympatickmu zpsobu
zskvn penz, eufemisticky pezdvanmu "revolun da" (impuesto revolucionario)
29. 1. 1981 - komando un a po osmi dnech zabj hlavnho inenra jadern elektrrny v Lemonizu J os
Ryana. Absurdn vrada zcela apolitickho otce nkolika dt otsla veejnm mnnm v Baskicku a v dosud
pekvapiv kompaktn barie jednohlas podpory terorismu v Baskicku se zaaly objevovat prvn vn
trhliny
29. 1. 1981 - unaven a snad i znechucen Surez podv demisi
3. 2. 1981 - krlovsk pr zahajuje svou prvn oficiln nvtvu Baskicka. Drobn incident pi krlov
projevu ped baskickmi zstupci se ml stt rozbukou, kter o ti tdny pozdji odplila na prvn pohled
nebezpenou nlo vojenskho pokusu o pevrat
10. 2. 1981 - krl jmenuje Calvo Sotela kandidtem na premirsk keslo
23. 2. 1981 - bhem druhho hlasovn o Sotelov investitue vtrhnou do parlamentu ozbrojenci
podplukovnka Tejera. Je zahjen pokus o vojensk pevrat, kter se bhem pr hodin (hlavn dky krlov
odhodln a autorit mezi ozbrojenmi silami) promn ve fraku
20. 7. 1981 - v platnost vstupuje zkon o rozvodu
10. 9. 1981 - po tyiceti letech "nucenho" exilu se vrac dom Picassova Guernica
21.-24. 10. 1981 - kon se XXIX. kongres PSOE. Felipe Gonzlez je znovu zvolen generlnm sekretem
strany. Sto procent hlas odevzdanch v jeho prospch svd o podpoe, jak se me tit jen mlo
politik. Socialist se pipravuj na generln atak vldnch pozic UCD
2. 12. 1981 - panlsko formln d o pijet do ad Severoatlantick aliance
11. 12. 1981 - zstupci PSOE odevzdvaj v Moncloe (sdlo vldy)
700 000 podpis na petici proti vstupu zem do NATO
12. 7. 1982 - po demisi Calvo Sotela je Landelino Lavilla zvolen pedsedou UCD. Ani personln zmny u
vak nemohou zastavit nezadriteln rozklad vldn strany, kter spje k neslchan volebn katastrof
30. 9. 1982 - ETA-PM ohlauje, e se rozpout a e napt kategoricky odmt cestu nsil a ozbrojenho
boje
28. 10. 1982 - v parlamentnch volbch hluboko za obzor zapadne jet pomrn nedvno jasn zc
hvzda rozpadajc se UCD.
Pes zlepen vsledky Fragovy AP budou nadle zemi vldnout socialist, jim svj hlas odevzdalo vce jak
deset milion panlskch voli
OBSAH
VOD 5
I. KOENY 7
Dvoj panlsko 7
Loutkov demokracie 9
Doba dikttor 11
Trauma na dv generace 13
II. DIKTTOREM Z BO VLE 16
Afrian 16
Demokracii ne! 19
Filozof 21
Ach, ti zedni! 24
Politick program - nula 25
Mal asketa 28
Primus inter pares 30
as pracuje pro ns 32
III. FAISMUS S LIDSKOU TV? 35
Prvn tk lta 35
Franco ekonomem 38
Jin panl 43
Opozice a represe 48
Pokus o definici 52
Generl a profesor 57
Caudillo a duce 61
IV. STAVBA SE HROUT 66
Operace Princ 66
Pedzvst katastrofy 70
Tvrd mu 74
Operace Tyran 77
Mu, kter nevdl, co chce 81
Krl je mrtev, a ije krl 84
V. JAK SE DL DEMOKRACIE 89
Motor zmny 89
Gnius kompromisu 92
Dlna demokracie 94
Hromadn sebevrada 96
Dv non mry Adolfa Sureze 98
Koalice z autobusu 101
Rekviem za frankismus 103
Pli mnoho problm 104
Pakt pro novine 108
VI. TRAPY VEDNHO IVOTA 110
Desencanto 110
Kronika ohlen smrti 115
Ruce vzhru! 118
Demokracie bez iluz 122
Opodn konec jedn vlky 124
Socialistick epilog 126
K branm evropskm 130
VII. ZKONODRCI, NACIONALIST A TERORIST 133
Maturita z kompromisu 133
Konstituce pro kadho 135
Co je vlastn panlsko? 138
S pukou v ruce, s ohnm v srdci 139
Mal djiny nsil 141
Ponkud krvav historie 143
Vstanou nov bojovnci 145
Draze placen chyby 148
Konen padek! 150
VIII. TRANSFORMACE POD MIKROSKOPEM 153
Periodizace 153
Nco mlo teoretickch model 154
Zvltnosti "panlsk cesty" 159
IX. PANL A MY 164
Pokus o srovnn 164
Diference 167
Analogie 172
POZNMKY 179
SEZNAM POUIT LITERATURY 205
DRAMATIS PERSONAE 208
POUIT ZKRATKY 212
CHRONOLOGIE 214
Ji Chalupa JAK UMR DIKTATURA Pd Frankova reimu ve panlsku Oblku navrhla Jiina Vaclov
Typografick prava Markta Puokov Redakce Dana Myslivcov Vydalo nakladatelstv Votobia v roce 1997
ISBN 80-7198-257-1
Cena 139 K
Publikace vychz za finann podpory Nadace esk literrn fond
V edici VELK ADA dosud vylo:
1. Wilhelm Weischedel - Zadn schodit filosofie
2. Thomas Cleary - Zenov hl
3. Alan Watts - Cesta zenu
4. George Orwell - padek anglick vrady a jin eseje
5. Gerhard Fink - Encyklopedie antick mytologie
6. Janusz Tazbir - Protokoly sionskch mudrc. Pravda, nebo podvrh?
7. Antonn Zatloukal - Studie o francouzskm romnu
8. Marcel Proust - Eseje. Zamylen nad Sainte-Beuvem
9. Timothy Leary - Zblesky pamti
10. Martin Buber - J a ty
11. Otokar Bezina - Eseje
12. Walter Pater - Renesance
13. Suzi Gablikov - Selhala moderna?
14. Eugen Herrigel - Zen
15. Vincenc Lesn - Buddhismus
16. Jean Baudrillard - O svdn
17. Peter Sloterdijk - Procitne Evropa?
18. Friedrich Nietzsche - Radostn vda
19. J ohn J . Robinson - Zrozeni v krvi
20. John Tytell - Naz andl
21. Chone Shmeruk - Djiny literatury jidi
22. Theodor Mommsen - Dikttoi
23. Eduard Petr - Vzdlen hlasy
24. Jacob Burckhardt - vahy o svtovch djinch
25. Edward Stachura - Cestou na Yucatn
26. Czesaw Miosz - Traktty a pednky ve verch
27. Ren Wellek, Austin Warren - Teorie literatury
28. J osef Ludvk Fischer - Zrcadlo doby
29. Umberto Eco - J ak napsat diplomovou prci
30. Jindich Chalupeck - Tha doby
31. Heiko Haumann - Djiny vchodnch id
32. Vldn setkn. Vzjemn korespondence O. Beziny a S. Bouky
33. Peter Sloterdijk - Na jedn lodi
34. Timothy Leary - Politika extze
35. Werner Heisenberg - st a celek. Rozhovory o atomov fyzice
36. Sren Kierkegaard - Filosofick drobky
37. Lexikon vchodn moudrosti
38. Julian Johnson - Cesta mistr
39. Vclav Blohradsk - Mezi svty & Mezisvty
40. Vladimr Solovjev - Idea nadlovka
41. Aviezer Tucker - Fenomenologie a politika
42. Rostislav Kocourek - Msta vynlez
43. Milena J esensk - Nad nae sly
44. Gilbert Keith Chesterton - Co je patnho na svt
45. Umberto Eco - est prochzek literrnmi lesy
46. Thomas Cleary - Podstata zenu
47. Ji Chalupa - Jak umr diktatura
PIPRAVUJEME:
ROZHOVORY S JOSEPHEM BEUYSEM Klovou osobnost nmeckho povlenho umn, sochae Josepha
Beuyse, meme v tto knize poznat z rozhovor, kter vedl zatkem 80. let ve Vdni a Friedrichshofu v
Rakousku s politiky, mali i dtmi.
NICCOLO MACHIAVELLI VLDY A STTY
Kniha nejvraznjho politickho myslitele vech dob je
vsledkem autorovch dlouholetch zkuenost a pozorovn a dkladn etby mskch djin. Tyto vahy se
zaobraj vznikem a udrovnm stt. Machiavelli zde prezentuje svou doktrnu, e svt je nutn brt
takov, jak je. Pedpokladem jeho realistick filosofie bylo, e lid jsou takov, jakmi je proda udlala,
spe patn ne dob, a e s touto skutenost musme potat.
JOHN LECHTE OD STRUKTURALISMU K POSTMODERN
Kniha zachycuje v padesti portrtech rozrznnost mylen 20.
stolet, provz ns tedy filosofi od ranho strukturalismu pes poststrukturalismus, smiotiku,
postmarxismus a po postmodernu.
Mj. se meme dost o Bachtinovi, Freudovi, Derridovi, Ecovi, Foucaultovi, Arendtov i o Baudrillardovi a
Lyotardovi.
LMA ANAGRIKA GVINDA IV BUDDHISMUS NA ZPAD Jedn se o posledn knihu a spirituln odkaz
populrnho uitele a spisovatele Lmy Anagriky Gvindy, kter zemel v roce 1985 ve vku 87 let. Pin
jeho vizi modern formy buddhismu, slouc k obohacen ivota lid, zejmna souasn zpadn civilizace.
Lma Anagrika Gvinda (1898-1985) se narodil v Nmecku, studoval filosofii, teologii a archeologii v
Nmecku, Neapoli a Cagliari.
Mezi jeho nejznmj knihy pat "Cesta blch oblak", "Zklady tibetskho mysticismu" a "Buddhistick
reflexe".
TOM WOLFE NAMALOVAN SLOVO Nco o realismu modern abstraktn malby neboli prvodce Kulturovem,
mstekem sektskch ism, kde je realismus zapovzen. To je kniha Toma Wolfa, nemilosrdn ironick
pohled na ticet let americkho povlenho malstv. Wolfovo vidn tto doby je jist originln, ne mali,
ale teoretici byli ti, kdo urovali vvoj vtvarnho umn. Jim pat veker obdiv, slva.
Jejich dla, jejich teorie by mly bt vystavovny v nejpednjch muzech, na nejprestinjch vstavch.
A co s obrazy? Snad jejich zmenen reprodukce ut jako ilustrace k tm velkolepm teorim. Vdy jde
vlastn jen o namalovan Slova.
HERBERT MARCUSE ESEJ O OSVOBOZEN Na zklad analzy dl hlavnch pedstavitel poosvcensk doby
(Kanta, Freuda, Marxe) ukazuje Marcuse nov monosti lidsk svobody v postindustriln epoe.
CZESLAW GLOMBIK DJINY - UMN ZAPOMNAT, NEBO CESTA KE SBLEN?
Profesor djin filosofie Slezsk univerzity v Katovicch, kter se v poslednch letech zabv pedevm
polsko-eskmi filosofickmi kontakty, vydv ve Votobii ji druhou knihu. V n se vnuje ohlasu dla
eskch myslitel - ve velmi irokm mtku, toti od Jana Husa po Jana Patoku - na polsk pd.
Kniha nabz zasvcen pohled na eskou filosofii, a to
z nezvykl perspektivy zahraninho badatele.
RUDOLF CHADRABA DREROVA APOKALYPSA Prvn esk vydn ji klasick umnovdn publikace, kter
vyla v edestch letech nmecky a doshla velkho mezinrodnho uznn. Chadraba, jeden z
nejvznamnjch eskch kunsthistorik, podv ikonologick vklad Drerovy Apokalypsy a v rozenm
eskm vydn jet vce zohleduje vztah k eskm djinm, a zejmna k Olomouci.
REN GIRARD O VCECH SKRYTCH OD ZALOEN SVTA Francouzsk filosof a esejista nen u ns
neznm, nebo ji koncem edestch let vyla jeho kniha "Le romantismu a pravda romnu". Kniha "O
vcech skrytch od zaloen svta" je pokusem o reinterpretaci dosavadnho etnologickho,
psychoanalytickho a sociologickho poznn s pihldnutm k teologii v djinch lidstva od potku a do
souasnosti.
JRGEN HABERMAS POZNN A ZJEM Tato kniha je jednou z nejdleitjch Habermasovch prac, kter
ozejmuje jeho filosofick stanovisko. Autor k tomuto dlu pipojil v roce 1973 novou pedmluvu, kter
reaguje na nkter kritick nmitky. stedn otzka zn - je vbec mon spolehliv poznn? Tuto otzku
nastolil Kant. Kniha vlastn popisuje djiny vzniku modernho pozitivismu, kter Kantovo vchodisko opustil,
protoe je pokldal za pekonan.
HANS EBELING MARTIN HEIDEGGER Hans Ebeling, jeden z poslednch Heideggerovch k, se pokou
hledat koeny Heideggerovch sympati k nmeckmu faismu v nkterch prvcch jeho filosofickho
mylen. Kniha je vak nejenom kritikou Heideggerovch morlnch a politickch postoj, ale pin tak
slova hlubokho uznn, zejmna pokud jde o filosofv pronikav vhled do zsadnch problm lovka
technickho vku.
JOSEF JAAB ESEJE O AMERICK LITERATUE Soubor studi naeho pednho odbornka na americkou
literaturu, profesora Univerzity Palackho, je autorskm vbrem, kter obsahuje eseje o afroamerick
literatue, modern americk poezii a ad dalch tmat.
PAUL VIRILIO RYCHLOST OSVOBOZEN Paul Virilio pat mezi pedn francouzsk myslitele postmoderny.
J eho koncepce tzv. dromologie je zaloena na pojet rychlosti jakoto rozhodujcho momentu vvoje
spolenost. Ty pak rozliuje prv skrze adaptabilitu rychlosti. Kniha Rychlost osvobozen je prvnm
Viriliovm titulem v eskm jazyce.
ROBERT EHRLICH KOKTEJ L Z KOSMU
Kniha je sms rozmanitch esej o tom, co a jak se m, jak je
to masivn nebo drobn, velk nebo mal, rychl i pomal, hork nebo studen, star, mon a nemon.
Zkou tene, co v, jak to zn, um-li klst otzky bez ohledu na to, zda jsou vn, praktick, groteskn
nebo absurdn. U zkoumat, jestli chpeme vci skuten tak, jak jsou, nebo umme pochopit vci od
reality vzdlen a odtren. Mnoh eseje podvaj nvod k jednoduchm experimentm, kter je mono
dlat doma na kolen anebo vedou k imaginrnm dkazm atomov fyziky, molekulrn biologie i
filosofickmu vyplvn. 135 esej a pipojench karikatur je rozdleno do pti skupin: I. Jak velk a
vzdlen jsou objekty relnho svta, II. Jak jsou tk a masivn, III. Jak jsou hork nebo chladn, IV. Jak
jsou rychl, V. Jak jsou star. Eseje jsou strun a uvnit skupin na sob nezvisl. ten, kter pozorn
pete celou knihu, zsk nekonvenn zklady fyziky i mikrobiologie a krom poznn fakt, zkon a teorie
se nau myslet jako vdec.
GERSHOM SCHOLEM OD BERLNA K J ERUZALMU Vznamn idovsk myslitel, znalec Kabaly, ve svch
pamtech zaznamenv udlosti svho ivota od dtstv v berlnsk idovsk rodin. L cestu z
asimilovanho prosted k poznn a pijet idovstv, kter vyvrcholilo odchodem do Palestiny. Popisuje
setkn s mnoha osobnostmi vdy a filosofie, kter ovlivnily jeho mylen, a to jak v Berln, Lipsku a
Mnichov, kde studoval, tak v Jeruzalm, kde jeho vzpomnky kon.
TOM WOLFE OD BAUHAUSU K DNEKU Mte rdi modern architekturu? Umte si pedstavit betonov
panelky a zapren mrakodrapy, kter hyzd nae msta, bez toho, abyste zapochybovali o zdravm
rozumu architekt, kte je navrhovali? V knize Od Bauhausu k dneku se Tom Wolfe pt, pro v takovchto
domech vbec ijeme, a rozvd zdrcujc kritiku ohyzdnost souasn architektury. Autor souasn
architektue vytk pedevm jej aroganci a tm totalitn chovn k lidem.
MARINA CVETAJEVA BSNK A AS Nov, doplnn a zrevidovan vydn klovch esej slavn rusk
bsnky v kongenilnch pekladech Jana Zbrany fascinujcm zpsobem dokresluje portrt jedn z
nejoriginlnjch autorek modern rusk literatury. Jej eseje s literrn tematikou jsou uniktn nejen
bystrm a nezvislm pohledem a postehem, ale t barvitm bsnickm jazykem.
KOLEKTIV
LITERATURA S HVZDOU DAVIDOVOU Slovnkov pruka je prvn prac tohoto druhu u ns. Navazuje na
star knihu Oskara Donatha id a idovstv v esk literatue 19. a 20. stolet. Li se vak novm pojetm,
irm rozsahem i slovnkovm zbrem. Formou jednoho sta hesel autorskch i pedmtnch pin
informace o osobnostech, kter podstatnou mrou zashly do esko-idovsko-nmeckch literrnch vztah
a stavly mosty mezi tmito kulturami u ns.
LUTZ NIETHAMMER POSTHISTOIRE. JSOU DJINY U KONCE?
Autor se ve sv knize vnuje fenomnu posthistoire, kter se objevuje zhruba od 70. let a charakterizuje
situaci, kdy moderna nepokrauje dle prostednictvm osvcench projekt a program.
Pominul as globlnch ideologi a nastal tak konec "velkch" djin. Niethammer se v knize pt na pvod
tchto vah. Zkoum vpovdi protagonist posthistoire, sna se proniknout k jejich metaforickmu
vyjden a navrhuje zpsoby interpretace tchto metafor.
THEODOR MOMMSEN ZKLADY MSKHO STTU Dal, dosud nepublikovan vbor z Mommsenova
obshlho dla "msk djiny" m bt protjkem a doplnnm ji znm publikace "Dikttoi". Kniha, v
pekladu pednho eskho kunsthistorika Rudolfa Chadraby, pojednv o potcch a konstituovn msk
e a jejho politickho zzen.
EVA LE GRAND KUNDERA NEBOLI PAM TOUHY Profesorka Universit du Qubec v Montrealu, vznamn
bohemistka eskho pvodu Eva Le Grand, provd rozbor Kunderova dla a ukazuje souvislosti Kunderova
romnovho dla s evropskou tradic.
HELMUTH KARASEK GO WEST Vzpomnkov kniha literrnho a filmovho kritika je vnovna jeho
bolestnm vzpomnkm na 40. a 50. lta. Pro eskho tene bude jist zajmav jeho, na zklad
anekdoticky psobcch vzpomnek, pesn podan analza pomr v bval NDR, kterou opustil v roce
1952. Neltostnmu zkoumn podrobil tak druhou st Nmecka. Kritizuje pevldajc mentalitu t doby a
dv nm nahldnout do hlubin mylen bnch nmeckch oban v dob "hospodskho zzraku".
BETISLAV HORYNA, HELENA PAVLINCOV ANTOLOGIE Z DJIN RELIGIONISTIKY Ojedinl antologie,
kter by mla alespo sten odstranit nedostatek pramenn literatury filosofie nboenstv a
religionistiky. Kniha nabz padest ukzek z prac vznamnch badatel pelomu 19. a 20. stolet do
souasnosti a je doplnna medailonem dotynho autora. Antologie je vybavena vodn studi o djinch
filosoficko-nboenskho mylen.
TOM WOLFE NAMALOVAN SLOVO Nco o realismu modern abstraktn malby neboli prvodce Kulturovem,
mstekem sektskch ism, kde je realismus zapovzen. To je kniha Toma Wolfa, nemilosrdn ironick
pohled na ticet let americkho povlenho malstv. Wolfovo vidn tto doby je jist originln, ne mali,
ale teoretici byli ti, kdo urovali vvoj vtvarnho umn. Jim pat veker obdiv, slva.
Jejich dla, jejich teorie by mly bt vystavovny v nejpednjch muzech, na nejprestinjch vstavch.
A co s obrazy? Snad jejich zmenen reprodukce ut jako ilustrace k tm velkolepm teorim. Vdy jde
vlastn jen o namalovan Slova.
VOLTAIRE - FILOSOFICK SLOVNK Geniln myslitel, ironok a bsnk Voltaire patil celm svm zamenm
ke kritikm jakhokoli dogmatismu a fanatismu, a to s libovolnm pedznamennm.V tomto bitkm,
jzlivm, ale velice racionlnm a asto a pekvapiv modern uvaujcm duchu se nese i jeho stejn dlo,
Filosofick slovnk, kter, a znan materialisticky zaloen, svou otevenost byl sol v och i takovch
"prorok materialismu", jakmi byli komunist. Nen tedy divu, e toto esk vydn je prvn po roce 1948.
RUSSELL HARRISON BUKOWSKI: PROTI AMERICKMU SNU Americk literrn vdec a publicista Russell
Harrison v nkolika esejch pedstavuje nedvno zemelho legendrnho spisovatele jako tvrdho kritika
americk spolenosti.
IDOVSK MENINA V DJINCH Toto souborn dlo vzniklo jako srie pednek, je se konaly na
univerzit ve Freiburgu v zim r. 1980-81. Historikov rznho odbornho zamen se ve svch pspvcch
sna podat vklad vztahu rznch nrod k idovsk menin, kter byl vdy pln napt a konflikt.
Rovn ns vyzvaj k zamylen nad nam jednnm vi meninm, kter s nmi ij dnes.
R. J . HOLLINGDALE
NIETZSCHE
Obshl monografie o jedn z nejvraznjch postav filosofie 19. stolet, kter mla obrovsk vliv na
sociokulturn utven 20. stolet, je povaovna u odborn veejnosti za jednu z nejlepch na toto tma.
Zvltn pozornost vnuje autor vztahu mezi Nietzscheovm filosofickm dlem a utvenm politickch
schmat a jejich pohybu, je souvisely s oivovnm zjmu o tohoto myslitele. Samozejm Hollingdale
neopomn dal Nietzscheovy aktivity: poezii, filologii i zjem o hudbu.
LENKA PROCHZKOV, ALE PEJCHAL JAK SI STOJEJ NEBOTCI Sbrka fejeton znm esk spisovatelky
a prvnka. Kniha je zajmav tm, e oba autoi psaly jednotliv fejetony na urit tma, take teni je
pedstaveno ze dvou odlinch perspektiv.
Fejetony se setkaly s mimidnm ohlasem u poslucha Radia Svobodn Evropa a u ten dennho tisku.