Zvířecí farma/Farma zvířat (Animal farm)

Autor: George Orwell

Vydáno: 1945
Počet stran: 100
Literární druh: epika
Literární žánr: antiutopický (= myšlenka fiktivní společnosti, která se vyvinula špatným
směrem, občané antiutopie jsou utlačováni politickým systémem) román bajka (= vystupují
zvířata s lidskými vlastnostmi a plyne z toho vždy nějaké ponaučení) → rozsahem je dílo
novela
Literární směr: světová literatura 2. poloviny 20. století s prvky sci-fi
Literární forma: próza
Téma a motiv:
- Kritika komunistického/totalitního režimu
- Poukázaní na vývoj totalitních režimů
- Revoluce
- Nenávist
- Manipulace
- Boj
- Diktatura
Hlavní myšlenka:
- Autor reaguje především na stalinismus v SSSR a kritizuje totalitní režimy → snaží se
varovat před totalitní nadvládou
Symboly:
- Zachycení dějin SSSR
o Šíření Leninské ideologie
▪ Lebka prasečího Majora vystavena stejně jako Lenin v mauzoleu
o Velká říjnová socialistická revoluce
▪ Revoluce, při které zvířata vyhání lidi ze statku
o Střet Stalina a Trockého, vyhnání Trockého
▪ Napoleon vyštval Kuliše
o Využívání bezpečnostních složek k utužení režimu
▪ Prasata využívala zuřivé psy
o Pakt o neútočení, konec studené války – smlouva mezi SSSR a USA
▪ Prasata se spolčí s největšími lidskými nepříteli
Čas a prostor:
- Farma na venkově v Anglii (dříve Panská farma → poté Farma zvířat)
- 40. – 50. léta 20. století
Vypravěč: vševědoucí, er-forma, vypravěč je anonymní, příběh je psán z pohledu zvířat
Kompozice: chronologická, 10 kapitol
Jazyk:
- Spisovný jazyk
 - Odborné termíny (animalismus, apatie, komplexní myšlení)
- Archaismy
- Personifikace
Filmová adaptace:
- Farma zvířat (režisér John Halas, Joy Batchelor) → r. 1954, animovaný film
- Farma zvířat (režisér John Stephenson) → r. 1999, hraný film
Postavy:
- Prase Napoleon (podobnost: J.V. Stalin)
o Autoritářský a manipulátorský vůdce zvířat
o Pro ostatní zvířata zavádí pravidla, která poté sám nedodržuje
o Zbaví se Kuliše
- Prase Kuliš (podobnost: Lev Trockij)
o Má dobré úmysly (farmu chce modernizovat), ale je smeten silou Napoleona,
se kterým soupeří o moc
o Prase vládnoucí nejprve spolu s Napoleonem
- Prase Pištík
o “Prodloužená ruka” Napoleona
o Skvěle manipuluje s ostatními zvířaty
- Prase Major (podobnost: V. I. Lenin)
o Inteligentní
o Staré a nemocné prase
o Umírá na začátku příběhu, ještě před smrtí však stihne ostatní zvířata
vyburcovat k “revoluci” (vzpouře proti p. Jonesovi)
o Jeho ostatky slouží jako “ideologický artefakt” (jsou vystaveny na farmě)
- Valach Boxer (podobnost: pracující lid)
o Pracovitý a dobromyslný kůň
o Zmanipulovaný “režimem”
o Umírá při práci, neboť těžce a bez odpočinku pracuje
o Největší dříč z celé farmy
- Molina
o Klisna
o Ráda se parádí mašlemi
o „Dámička“
o Sebestředná
o Ví o sobě, že je krásná
o Do společnosti chodí pouze proto, aby si jí ostatní všimli a řekli jí, že je
nádherná
- Lupina (podobnost: pracující lid)
- Osel Benjamin (podobnost: intelektuál)
o Situaci chápe, ale nezná řešení
o Zná pravdu a tuší důsledky
- Pan Jones (podobnost: buržoazie)
o Člověk
o Bývalý majitel farmy
o Veliký alkoholik
- Psi (podobnost: tajná policie)
o Vycvičení Napoleonem k udržování strachu mezi zvířaty a posílení jeho moci
o Plní rozkazy svého velitele Napoleona
- Kočky
o Spí
- Káčátka (podobnost: malé děti)
o Spí
- Ovce (podobnost: tupý dav)
o Hloupá zvířata
o Jsou bez názoru
o Na nic se neptají, jen přikyvují a opakují naučené fráze
- Havran Mojžíš
o Představuje víru (křesťanství)
o Je trnem v oku prasatům, neboť vyznává jinou ideologii (křesťanství) nežli tu
jejich
- Slepice
o Jako 1. se postaví Napoleonovi, který je nechá vyhladovět a oni zemřou →
požadoval po nich, aby snášely více vajec, která by se dala prodat lidem →
slepice na protest rozbijí všechna vejce pádem z výšky → jejich úmrtí bylo
vysvětleno historkou
- Koně
o Tvrdě pracují a rádi by farmu viděli vzkvétat
- Lidé
o Představují kapitalisty/vykořisťovatele
- Pan Pilkington a pan Whymper
o Farmáři z okolních farem
Děj:
Příběh se odehrává na anglické farmě nazvané „Panská farma“, kterou vlastní pan Jones.
Jednoho dne se pan Jones opil a zapomněl zvířata zavřít. Ta se sešla ve stodole a prase Major
měl proslov o revoluci, která jednou přijde → tvrdil, že měl sen. Představil jim tzv.
animalismus (= všechna zvířata si budou rovna a nebude jim vládnout člověk) a naučil je
zpívat píseň Zvířata Anglie.
Za několik dní Major zemřel a po jeho smrti se zvířata vzbouřila (začala revoluce) a vyhnala
pana Jonese. Bylo to o Svatojánské noci poté, co jim opilý pan Jones nedal nažrat. Potom
prasata oznámila, že umějí psát a číst díky vyhozeným slabikářům a že přejmenují Panskou
farmu na Farmu zvířat a napsala na stodolu sedm přikázání, která zněla takto:
- Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel
- Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel
- Žádné zvíře nebude chodit oblečené
- Žádné zvíře nebude spát v posteli
- Žádné zvíře nebude pít alkohol
- Žádné zvíře nezabije jiné zvíře
- Všechna zvířata jsou si rovna
Ovce si to nedokázaly zapamatovat, a tak je prasata musela naučit jednodušší přikázání,
které znělo: 4 nohy dobré, 2 nohy špatné.
Zvířata se mezi sebou označují jako soudruzi (soudruh = přítel)
Potom se zvířata pustila do prací na statku. Prasata se díky svojí inteligenci ujala vedoucích
pozic (Napoleon a Kuliš). Vše jim začalo jít mnohem lépe než dříve. Podařilo se jim také v
bitvě u kravína odrazit první útok lidí (snaha pana Jonese převzít zpět kontrolu nad farmou).
Za čas se narodila štěňata, ale hned po odkojení si je vzalo prase Napoleon na výchovu.
Takhle to šlo dál, dokud další prase, Kuliš, nevytvořil nákres větrného mlýna (snaha o
elektrifikaci). Napoleon byl proti už od začátku, ale Kuliš měl navrch. Když měl nákres hotový,
na pravidelném nedělním shromáždění mělo dojít k hlasování o jeho stavbě. Kulišovo
nadšení zvířata uchvátilo, avšak před zahájením hlasování Napoleon náhle přivolal devět psů
– dorostlých převychovaných štěňat – a vyhnal Kuliše z farmy pryč.
Zvířatům se to nelíbilo, ale bála se psů, a tak nic neříkala. Poté Napoleon rozhodl, že se mlýn
začne stavět. Stavba byla obtížná, ale zvířata dělala, co mohla → pracovali pořád více se stále
menším přídělem jídla. Kůň Boxer se při stavbě strhá a místo řádného pohřbu je odvezen na
jatka.
Téměř dokončený mlýn shodila vichřice. Napoleon však prohlásil, že viníkem je Kuliš, který se
uchýlil na sousední farmu a organizuje sabotáže. Následně byly veškeré nezdary přičítány
Kulišovi. Řada zvířat byla obviněna ze spolupráce s ním a odsouzena k smrti → působil na
jejich strach. Také jim hrozil, že se Jones může vrátit zpět.
Napoleonův pomocník, prase Pištík, měnil postupně přikázání. Upravená přikázání zněla asi
takto:
- Žádné zvíře nebude pít alkohol přes míru
- Žádné zvíře nebude spát v posteli s povlečením
 - Žádné zvíře nezabije jiné zvíře bez důvodu
- Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější
Ovčí fráze po úpravě: 4 nohy dobré, 2 nohy lepší
Zvířatům to připadalo divné, ale Pištík jim říkal, že se pletou, že mají špatnou paměť.
Nakonec zvířata uznala, že má pravdu. Mezitím došlo k dalšímu útoku lidí, při němž byl opět
zničen téměř hotový mlýn.
Prasata postupně soustřeďovala větší a větší moc, až nakonec vládla v čele s diktátorem
Napoleonem stejně přísně jako lidé. Přeučila ovce jejich přikázání na: 4 nohy dobré, 2 lepší a
začala chodit po dvou. Sedm přikázání nakonec změnila v jedno: Všechna zvířata jsou si
rovna, ale některá jsou si rovnější.
Postupně si prasata zařizují větší a větší privilegia a přetváří si přikázaní, jak se jim to hodí.
Nakonec poruší snad všechna přikázání.
Příběh vrcholí hostinou v domě pana Jonese, kam se prasata nastěhují. V domě prasata
hodují, pijí alkohol, spí na postelích a ostatní musí mrznout a hladovět venku na farmě. Na
hostině jsou společně prasata a lidé (sousední farmáři) → hrají spolu karty. Zvířata hostinu
sklesle pozorují oknem. Lidé obdivují přísný režim, jaký prasata ostatním zvířatům nastolila a
Napoleon slavnostně oznamuje přejmenování Farmy zvířat na Panskou farmu. Zvířata
shledávají, že již nelze odlišit prasata od lidí.
Tak autor uzavírá dějinný cyklus diktatura-revoluce-diktatura.
George Orwell (1903 – 1950)
- vl. jménem Eric Arthur Blair
- Narodil se v Indii
- Zemřel v r. 1950 v Londýně
- Tvořil v průběhu 2. světové války (30. až 50. léta 20. století)
- Britský novinář, esejista a spisovatel
- Autor antiutopií s prvky sci-fi a politické literatury
- Měl dvě sestry
- Jeho otec byl úředník
- V 1 roce Orwella matka odvezla do Anglie
- Vyrůstal v Oxfordshiru a podle místní říčky Orwell si později dal svůj pseudonym
- Vystudoval soukromou střední školu a prestižní Eton College (jedna z nejelitnějších
škol ve Spojeném království, studovali na ní např. princové William a Harry)
- Rodiče mu nemohli platit studium na univerzitě, a tak v roce 1922 začal pracovat pro
Indickou imperiální policii v tehdejší Britské Indii (v Barmě)
- Poté se vrátil zpět do Anglie, kde začal psát eseje a pracovat jako novinář
- Nějakou dobu žil i na ulici jako tulák
- Zapojil se i do španělské občanské války (bojoval na vládní straně), kde měl velmi
těžké zranění → byl zasažen do krku fašistickým odstřelovačem
- Pracoval pro BBC, přispíval do novin a časopisů
- Byl členem anglikánské církve
- Je považován za jednoho z nejlepších anglických esejistů
- V komunistickém Československu byl na seznamu zakázaných autorů
- Světovou popularitu si získal díky Farmě zvířat a 1984
- 2. sv. války se neúčastnil kvůli tuberkulóze a v roce 1950 na ni zemřel
- Díla:
o Farma zvířat
o 1984
o Barmské dny
▪ Popisuje život v Barmě na základě svých zkušeností při pobytu v této
zemi
o Hold Katalánsku
▪ Zážitky z působení ve španělské občanské válce
o Na dně v Paříži a Londýně
▪ Zážitky z doby, kdy se jako tulák pohyboval mezi chudými
Další autoři tohoto období
- Karel Čapek
o R. U. R
- Isaac Asimov
o Já robot
- John Ronald Reuel Tolkien [džón ronld rúel tolkín]
o Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky
o Pán prstenů
- Ray Douglas Bradbury
o Marťanská kronika
o 451 stupňů Fahrenheita

Literárně-historický kontext
- Světová literatura 2. poloviny 20. století s prvky sci-fi
- 1938 podepsání Mnichovské dohody (= O nás bez nás) → dohoda mezi Německem,
Itálií, Francií a Velkou Británií o ponechání československého pohraničí Německu
- 15. 3. – 16. 3. 1939 Protektorát Čechy a Morava
- 1. 9. 1939 vypukla 2. světová válka → zinscenované přepadení německého
rozhlasového vysílače v Gliwic
- 8. 5. 1945 skončila 2. světová válka v Evropě → ve světě skončila 2. 9. 1945 kapitulací
Japonska
- Španělská občanská válka
o 1936 – 1939

Charakteristika uměleckého směru

- Vědecko-fantastická literatura – 2. polovina 20. století (sci-fi)
o Velký rozvoj vědy a techniky
o Útěk k fikcím
o Otázky budoucnosti, politiky, mimozemské civilizace
o Neskutečné světy
o Otřesné vize totalitní společnosti
o Utopie/antiutopie