Cestami zelench mu

VCLAV CLEK VCLAV VOKOLEK MICHAELA OTTOV MATOU JALUKA JAKUB HLAVEK RADOMIL HRADIL

MALVERN

OBSAH

119

Vclav Clek Na cestch zelench mu

63

Michaela Ottov Dmonick a christologick role zelench lid ve vtvarn kultue pozdnho stedovku Radomil Hradil Prochzka Prahou (nejen) za zelenmi mui

85

107

Matou Jaluka Zelen mui, jarn slova

119

Jakub Hlavek Zelenav svtlo Chidra a hermetick duch svta

131

Vclav Vokolek Tajemstv zelench tv aneb Monolog o zelench much se rzem stane dialogem se zelenm muem

Vclav Clek, Vclav Vokolek, Michaela Ottov, Matou Jaluka, Jakub Hlavek, Radomil Hradil, 2010 Malvern, 2010 ISBN: 978-80-86702-78-0

Vclav Clek Na cestch zelench mu

[9]

VOD: STLE JET SVTLO Nkdy v polovin 80. let jsem obas postval pod arkem Karolina, kam jsem chodil navtvovat podivnou dmonickou postavu, j z koutku st vyrstaly vtviky. O nkolik let pozdji jsem zjistil, e se jedn o Zelenho mue, jakch je zejmna na gotickch stavbch cel Evropy rozeseto nkolik stovek. Svoji zkuenost jsem tehdy shrnul ve lnku Listy jsou slova Zelenho mue (Logos 1, 1996) a pozdji v prvnm, by neplnm, eskm seznamu Imaginativn prvodce Zelenho mue (Logos 1, 1998), kter byl postupn za pomoci ptel a ten doplovn v knihch Krajiny vnitn a vnj (2002) a Makom, kniha mst (2004) a nyn i v tomto lnku. K praskm zelenm mum jsem vodil studenty, ale tak teba Fritjofa Capru i Karla Pribrama. Seznamu rovn pi sv nvtv Prahy vyuil Gary Snyder. Nebyl jsem si jist, zda bych jednou neml o dmonech vegetace a krlch lesa napsat njakou men knku, a tak jsem se ke svm zelenm mum neustle vracel a vyhledval nov. Nebylo to dn hlubok studium, jenom udrovn kontaktu. Knihu nejsp dnou pst nebudu, ale pokusm se s tmto fenomnem vypodat, alespo pro tuto chvli, v tomto pspvku. Snad bych mohl nejprve strun pipomenout, za co jsem tehdy i nyn zelen mue povaoval: Nejsp maj nkolik vznam chrn ped zlem, zobrazuj sly prody i moc zla, jsou hkami opileck hravosti, je v sob nese semeno pravdy, jsou uebnic zasvcenc pohledu, anebo bvaj nhodnm dekorem, osobn vzpomnkou a oblbenm tvarem tvrce. Pro literaturu a umn byl zelen mu znovuobjeven folkloristkou Lady Raglan v prci z roku 1939, ale jet potkem 20. stolet jej znal kdejak Mockerv i Hilbertv kamenk. Jeho charakteristickm vyobrazenm je tv sten zahalen listm. Z jejch st vyrstaj vtviky, asto porostl aludy, kter ukazuj, e ,listy jsou slova Zelenho mue. Zelen mu je povaovn za bytost ne-lidskho rodu, za ducha lesa stojcho blzko jak keltskm bohm, tak nap. Robinu Hoodovi i brdskmu Fabinovi. V dobch, kdy jet Les bval siln, jsou i vyobrazen Zelenho mue mocn a individuln, ale pozdji s pokraujcm odlesnnm krajiny ji od vrcholn gotiky se mn na dekorativn prvek. Zelen mu nikdy nebyl zapomenut postava mue odnho listm (Jack in the Green, Zelen Jura) vystupuje v ad lidovch slavnost.
[ 11 ]

ekaj na m vci a bytosti a j nejsp tak ekm a toum po nich. V silou a vm smutkem. Tady vak jsem vyhrl svj ivot mlenm a zachovnm tajemstv. (Albert Camus, Zpisnky I., s. 56 )

V zkuenmu: vce pouen nalezne v lesch ne v knihch. Stromy a kameny t pou o tom, co se nedozv od uitel. (Sv. Bernard z Clairvaux, Epistola CVI)

[ 10 ]

Rozvilina v ken klenby. Pasov, Hlgasse.

Zelenho mue vnmm jako zlatozelen tpyt. Svtlo je, jak psal John Milton, rst ospring of God, tedy prvnm vhonkem Bom. Obvykle mme na mysli jedno jasn, bl svtlo, ale ono se d rozloit na profnn a sakrln st spektra. Takhle fungovala barevn okna katedrl i kameny vsazen do okennch otvor kaple na Karltejn. Svtlo zelench mu stoj dl od Boha a bl k zemi a vegetaci, ale stle jet je to svtlo. Pokud si je chci pedstavit, tak ho vnmm jako zelenav jisken uvnit vegetace a v symbiotickch souitch vlasovho kon, nich hub a baktri. James Lovelock, Anton Marko i Stanislav Komrek napsali mnoho esej o tom, e proces tdn a vyuvn informac je vrozenou st zemskho systmu. Informace tohoto druhu se vak tkaj zejmna metabolickch drah a biogeochemickch cykl. Lidsk inteligence je jenom pokraovnm dvj, pedlidsk, i ne-lidsk inteligence, stejn jako lidsk kreativita a schopnost vytvet umleck dla navazuje na kreativitu prody. Pokud nkdo z vs dkladn sledoval motly, abstraktn
[ 12 ]

vzory vajec lesnch ptk anebo kvtiny, v pesn, o em mluvm, a ani nemus st J. W. Goetha. Ve vyobrazench zelench mu vak nalzme mlo krl, ale mnoho druink a leckdy i poskok nevalnho charakteru. Proto se neustle sname nalzt i alespo v mysli poskldat ideln obraz zelenho krle. ZKLADN TYPY ZELENCH MU irok tma zelench mu je zde nutn radikln omezit. Rmcov se d ct, e zelen muov pat do tchto t okruh: I. Zelen mu jako bytost. Plastiky maj individuln rysy, jsou uvnit iv. Vyjaduj slu, vzbuzuj bze, tedy takovou formu cty, kter je spjata se skutenou moc. Jedn se tm vhradn o stedovk plastiky, kter se ve vrcholnm stedovku i nejpozdji bhem renesance
[ 13 ]

Zelen gotick mu podobn lvu s oima obrcenma nahoru, Barcelona-Biblioteca.

Jeden z mocnch stedoevropskch zelench mu vrcholn gotiky. Pasov, Hllgasse.

pesouvaj do druh skupiny. V rmci bytostnch zelench mu bych rozliil ti navzjem se prostupujc typy. Tm prvnm je ulechtil, jemn, duchovn Zelen mu, kter se podob helnskm (gandhrskm) sochm Buddh i bdhisattv. Charakterizuje jej poznn a vnitn apollnsk svtlo. Druhm typem je Zelen mu jako krl lesa, kter psob jako vlada. Nese v sob uritou slu, ale je to politick a magick moc. Sp ne svtlo jej obklopuje lesk a tpyt. Poznn, kter nese, se jev jako tajemstv, je se d zlomit ne vnitnm usebrnm a meditac, ale njakm kouzlem. Je tm typem bytosti, jak se jet me objevit ve lmu s Harry Potterem anebo v Arabskch nocch. Tetm typem bytosti jsou zelen mui, kte v lepm ppad vystupuj jako osaml aneproniknuteln podivni a v horm ppad jako dmoni, kterm je nutn se vyhnout. Obas narazte na zelenho mue, kter nijak nez, ani nepsob ulechtilm zpsobem, ale sp jako
[ 14 ]

tulk, jako ekologick Stalker, od kterho nevte, eho se mete nadt. M svj svt a sv starosti, kter se snad tkaj koen a vod, ale jeho tkav starostlivost nen sentimentln, mon je vdouc a krut. U tohoto typu si nejsme jisti, zda neovld znalosti, kter jsou lidsk dui zakzan. Jak pi tyto dky, tak mi ped oima vyvstvaj tve konkrtnch zelench mu, kter po tch letech znm stejn dobe jako nka v jedn obas navtvovan restauraci. Tito zelen tulci maj v sob nco z tch dsivch taoistickch mnich rannch nskch devoez, kterm potkme-li se vbec nestojme za pohled. Ale to je jet dobr ppad, protoe se tak meme potkat s obyejnm zelenm, nutkav kodlivm dmonem, jeho vy forma m okliv smysl pro humor. II. Zelen mu jako vzpomnka, parodie i ilustrace. V tto podob se vyskytuje zejmna v pozdnm stedovku a hlavn v renesanci a manrismu. Nkter vyobrazen jet maj slu a individualitu, jin m k dekoru,
[ 15 ]

V baroku zelen muov miz, jako by byli programov odmtnuti, a na jejich msto nastupuje sloit vegetativn motiv. Pasov, katedrla.

Devn zelen mu (18. i 19. stol.) z Jilsk ulice v Praze.

ale kus symbolismu je zachovn do t mry, e jet Michelangelo umsuje listovou masku na hrob papee. V baroku zelen muov miz zpsobem, kter mon ukazuje na programov opomjen, aby se opt v podob dobe emesln zvldnutho, ale jinak bezduchho dekoru objevili v druh polovin 19. stolet, a to zejmna na budovch a inovnch domech z let 18801890. III. Navrtilci. V poslednch zhruba dvaceti letech oil zjem o zelen mue, kte se jako zobrazen bez vnitn sly vracej nejastji jako kresba. V dalm textu m bude zajmat jenom prvn typ zelen bytosti, zbytek penechm ikonografm a historikm umn. Asi se pustm na hodn tenk led, ale mm podezen, e Zelen mu jako bytost (by ne-lidskho rodu) m nco do inn se zelenm zbleskem, nhle vylehnuvm plamenem, kter nco mn v lovku. Zelen mu nen pomocnkem lovka, je star ne lidsk rod, nen tady kvli nm, nen psychologickm
[ 16 ]

mechanismem. Lidsk due jej nezajm, o tu se obas a jen ledabyle staraj mlad bohov. Je rozhodn lep se mu vyhnout, ale pesto jednou za as dojde k njakmu setkn, kter asi m tvar koruny cypie. VYSVTLEN CYPIE Nechci, aby zmnka o cypii (Cupressus sempervivens lat., cypi vdyzelen) psobila enigmaticky. Je to strom, jeho koruna m tvar plamenu svce. Zbytky pvodnch cypiovch les nalezneme na Krt v nadmoskch vkch kolem 1000 m. Od starovku je pstovn vude ve Stedomo. Pro tvrd, trvanliv a cedrov vonc dv byl vyuvn vemi stedomoskmi kulturami nap. na stavbu alamounova chrmu i Noemovy archy. Cypi je promnn Apollnv jemn ptel Kyparissos. Ten se ptelil s bohem a po loukch vodil ndhernho jelena, kterho omylem zabil. Prosil Apollna, aby navky mohl litovat
[ 17 ]

Hvzda a cypi. Star koptsk msto Babylon v Khie, ran stedovk.

Majolikov cypi z ottomansk dlny v Modr meit v Khie. ipka do nebe, jasn smovn v bluditi ponk.

jeho smrti jako strom. Nepi sta srovnvac mytologie, kter vysuuje kosti a neposiluje dui, ale peci jenom bych rd pipomenul keltskho Cernuna i kesanskho Huberta, kte se oba objevuj ve spolenosti posvtnho jelena a oba jsou povaovni za osobu, kter se Zelenm muem zce souvis. Cypi bv pstovn na hbitovech, protoe je symbolem znovuzrozen. Podobn i zelen je v islmu tou nejposvtnj a nejvc pouvanou barvou, protoe pat ivotu. Dokonce na meitch bvaj zelen neony. Ponechme-li stranou sloitou symboliku jakkoliv zkladn barvy, pak na pln bazln rovni je zelen barvou ozy, pole nebo pastviny (tedy rje) a hnd i narudl barvou pout, chaosu a Sethovy e. Tak je tomu od pradvna, a proto i staroegyptsk Osiris bv ve svch podzemnch zahradch vybarvovn zelen. Kdy se ve star Khie projdete muslimskm nebo koptskm hbitovem, asto narazte na vyobrazen cypie. Je jednm z nejbnjch motiv na ottomanskch majolikch. Tvar jeho
[ 18 ]

koruny je nkdy u bezbonch, tvory zobrazujcch perskch s kreslen jako zelen plamnek nad hlavami Bratr. Na zlat orck tabulce z Hipponionu ze 4. stolet ped Kristem teme:
Toto je dlo Pamti, kdy jsi blzko smrti a sestupuje dol do dobe vystavnho Hdova domu. Na prav stran je pramen a vedle stoj bl cypi. Due mrtvch k nmu sestupuj a osvuj se. Neopovauj se pistoupit k tomuto prameni! Ped sebou nalezne chladnou vodu vytkajc z Jezera Pamti, stre stoj ped n.

Cypi m tedy nco do inn se smrt, ale zelen barva hovo o jejm pekonn. Ovidius pe o promnch, ale my meme jeho ne-psychologizujc se promovn obas posunout a do roviny duchovn
[ 19 ]

Romnsk zelen mu s motivem vinnch hrozn na sloupu ze St. Denis u Pae.

Zelen mu s plnmi tvemi, podobn Lun i Slunci, Barcelona-Biblioteca. Podobn motiv je u olte v prask katedrle sv. Vta.

transformace. Setkn tvaru cypie, pokud se odehrv jet za ivota, bychom kesansky mohli popsat jako promnu po smrti starho lovka. V sjskch povstech pin slu potebnou k transformaci Zelen mu Chidr. Lid, kte maj moc na dosah ruky, po n nkdy shnou zlm zpsobem, a tehdy je Chidr zmate nebo zabije. Sjsk Zelen mu je nejsp odvozen ze stejnho zkladu jako evropsk Zelen mu, ale vypad jako velk, mocn cizinec, snad din, s nazelenale se lesknouc k. VZHLED ZELENHO MUE Existuje mnoho vyobrazen Zelenho mue. Zabvat se vak budu jen jednm typem: bude to Zelen mu, jemu z koutk st vyrstaj vtviky. Listy a sla list jsou slova Zelenho mue, kter nehovo lidskm jazykem, protoe m svj ped-lidsk. Jen takov ns me skuten zajmat. Pesto bude nutn udlat nkolik vjimek. Pedevm star byzantsk
[ 20 ]

vyobrazen Zelenho mue z Archeologickho muzea v Istanbulu ukazuj bytost pocitov blzkou zelenm mum zpadoevropskch katedrl, ale bez vtviek. Nelze ji opominout. Nkte zelen muov evropsk gotiky maj pozdji odtesan vtviky, aby psobili mn barbarsky. Oddlen od stromu je kultivuje a oslabuje zrove. Tm vichni zelen muov jsou obklopeni svatoz listov. Pokud je zachovna pvodn polychromie, nalzme asto kombinaci zelen a zlat, tedy zelenho svtla, jak jsme seznali u cypie. Dal barvy vystupujc na pvodnch polychromich bvaj hnd, erven (u ns napklad klter v Oseku) a lut barva o. Vtina renesannch a mladch zelench mu (t lhomme vert, der grner Mensch) je pouhou listovou maskou (le masque feuillu, la tte de feuilles, le feuillu, Blattmaske, leafy mask), tedy zprohbanm, asto akantovm listem i listovm, z jeho stedu vystupuje tv bnho maskarona. Prask Belvedr, jedna z nejbohatji zdobench staveb cel zaalpsk renesance, je pln rznch akantovch masek a potomk satyr.
[ 21 ]

Zelen mu s vncem a rostlinou na ele, Barcelona-Biblioteca.

V romnsk dob se asto setkvme se dvma monstry. V tomto ppad s ptky s hadmi krky, i jindy s brontosaury, jejich zl slova a pokuen vchz uima, ale podobn jako vtviky zelenho mue vychz sty a svazuj nohy. Slyet zlo, mluvit zlo, bt vznn zlem. Basilej.

Stlo by za to vrtit se k orlnm motivm a rozvilinm zejmna ptietnch list, ale tm by se tma tohoto lnku nemrn prodlouilo. Posledn vc, kter mus bt eena, je ta, e Zelen mu se nejmn stejn asto, ne-li astji, nalz v njakm skrytm kout uvnit kostela i katedrly. Pat tedy Bohu, nen to dmon, ale drv se dl od hlavnho olte a nkdy dv pednost venkovnmu kamennmu lesu l. Osciluje tedy mezi svatost a ne-svatost stejn jako teba k nebo pes. Tady u skuten zle jako v sjskch pbzch na kusu a okolnostech. Na nkterch vyobrazench, vetn jednoho z nejstarch znmch zelench mu (Poitiers, hrobka St. Abre v St. Hilaire le Grand), vtviky nevyrstaj Zelenmu mui z st, ale z nosu. Podobn v romnskm umn nalezneme celou adu vyobrazen, kdy zvata podobn brontosaurm vstupuj do lovka uima a vylzaj sty, anebo kdy lovk zadruje obma rukama dv jet monstra s hadmi krky. Nejstar obrazy
[ 22 ]

tohoto typu kupodivu pochzej z peddynastickho Egypta, ale nen mi jasn, jakou nhodou, snem i korespondenc se penesly o tyi tisce let pozdji do romnskch vyobrazen. Mon je s sebou jako mnoho jinch motiv zejmna rozvilin a uzlovch bordur arabesek pinesli islmt kamenci, kte v letech 10001100 AD pronikali do Evropy, kde uili barbary jemnmu umn opracovn kamene. Jurgis Baltruaitis ve sv klasick knize Fantastick stedovk ukazuje, jak se ornamenty a gury drobnch ozdobnch pedmt putujc z vchodu na zpad uchytily v novm prosted. Ve skutenosti se zd, e mnoh archaick i keltsk motivy, jako propleten uzlov ar a vtv, jsou odvozeny z islmskch vzor. Nkde na samm potku tchto motiv jsou vak mediternn kultury, jejich ddictv pevzal helnsk svt a od nj kesanstv a v trochu jin podob i islm. Rovn, uvaujeme-li o Keltech, je teba bt si vdom nejenom lesn domoviny mezi Labem
[ 23 ]

Romnsk i pedromnsk ornament v podob vegetan tve, ale s islmskmi koeny. Bentky, severn vnj stna chrmu sv. Marka.

Romnt a pedromnt zelen muov asto tvo ozdobn, propleten lemy a nkdy bvaj umstni obrcen, hlavou vzhru. Basilej.

a Rnem, ale tak orientlnch Kelt, jejich hnd malovan keramika se vc podob tradinm anatolskm vzorm ne kovov psobc gratov keramice stedn Evropy. JEDINENOST GOTICKHO ZELENHO MUE Kdybychom mli uvaovat o potcch internetu, pustili bychom se mon dlouhou cestou k prvnm objevitelm elektiny, bez kter by nebyl mon. Pesto vichni vme, e internet m mnoho koen, ale dnou skutenou paralelu v minulosti. Meme metaforicky hovoit o bratrstv dopisujcch si litert i o systmu klter jako o sti, ale to je jen velmi hrub piblen. Podobn nerozumm tomu, pro by ml bt zelen mu o nco tajemnj a dleitj, kdy se nm poda dohledat jeho keltsk i germnsk pvod a prokzat jeho starobylost. Je to jako s internetem m mnoho pedk, ale je svj. Lid dvjka byli obklopeni lesem v me, jakou ji
[ 24 ]

nechpeme, bli se jej, vyuvali jej a osdlovali jej bytostmi, kter jet nedvno ily v pamti umavskch deva i brdskch uhl. Co tak mli lid t doby zobrazovat, kdy byli obklopeni vegetac a kameny i hlna se kresl tak tko? Kdejakho boha lesa i vegetanho dmona tak meme povaovat za pedobraz Zelenho mue, ale stejn se v nkterch romnskch a mnoha gotickch zelench much zjevuje nco navc, co nem dn z dvjch ani pozdjch vyobrazen. Jeden z mch pokus s fenomnem Zelenho mue se tkal srovnvn umavskho lesa (jako z doby Karla Klostermanna, Adalberta Stiftera, Josefa Vchala i Alfreda Kubina) s gotickmi madonami z lesnch vsek obklopench tm hvozdem, jako je Plan, Horn Vltavice, Zbytiny i Mouenec. Prakticky to probhalo tak, e po dobu dvancti let jsem vdy jel na tden na Libn nad Prachaticemi a pak jsem skoro vdy zajel do Alovy galerie na Hlubok, kde je jedna z nejkrsnjch kolekc stedovkch plastik, jakou znm. Ml jsem tedy pont jak o konkrtnm
[ 25 ]

Les jako mocn cizinec, ktermu se teprve dvme poznat. umava, Libn.

prosted jednotlivch obc, tak o sochch, kter odtamtud vyly nebo byly alespo objednny z podunajsk dlny, aby sem zapadly. Jihoesk madony nemaj a na devo, z nho jsou zhotoveny nic z lesa a les nem nic z madon. Oboj se nevyluuje, ale dopluje. Zelen mu nen laskav a madony nebvaj divoenky. V prosted divok lesn krsy potebujeme kultivovanou, zmrnnou laskavost. V civilizovanm prosted ns vc lk nespoutanost prodn divoiny i gestick malby. Asi prv proto v tto dob cty k mizejc, ale dve neptelsk divoin i poslednm vlkm opt objevujeme zelen mue. Gotick Zelen mu je jedinen prv tm astnm prsekem socilnho prosted krsnho slohu s kolonizac siln, ale ji ne dmonick prody. D se oekvat, e kolem Zelenho mue, kter je po dobu njakch dvou, skoro t stolet vyobrazovn po cel Evrop podobnm zpsobem, existovala njak nezaznamenan stn tradice. Emile Male se v knize e Gothic Image (1913, 1961) pt, jak je mon, e dlouhou dobu
[ 26 ]

byli ti krlov zobrazovni, jak sp v jedn posteli pod jednou peinou, kdy jim andl sdl, e se nemaj vracet k Herodovi. Pitom se k tomuto bnmu vyobrazen nezachovalo dn literrn vysvtlen. Jenom obraz zstal. STROM RDCE A DAL PBHY Zkladnm pbhem Zelenho mue je legenda o siru Gawainovi a Zelenm kneti (Sir Gawain and Green Knight), kter provokuje ryte Artuovy druiny tak dlouho, a mu useknou hlavu. On se vak jen zasmje, vezme ji do rukou, vyzve sira Gawaina k dalmu setkn a odejde. V jeho postav je vtinou interpretovna smrt vegetace, kter na zimu pichz o hlavu, ale s jarem se opt vzchop. Podobn existuje cel soubor legend o svtovm stromu. V kesanskm prosted je zaznamenno, nap. v legend o svatm Ki (Legenda Aurea) nebo v legend
[ 27 ]

krsn mlad mu s vncem zelench list kolem hlavy, sokolem na pai a s toulcem plnm p na zdech. Celou dobu si pskal nkolik melodi, a pak k nmu vyslal svho sokola, kter jak se mu zdlo vnikl do jeho st a vnitnch st tla a on se pak nhle probudil s velkm strachem a obavami. Ale zskal pitom takov dar, takov zdlo poezie, e nechal ovce ovcemi a el zem, vude skldal psn a nakonec se ve sv dob stal tm nejslavnjm bardem v zemi. Dionsovsk mu v zelenm listov zde vystupuje jako drce poetickho, jindy vtebnho daru, podobn jako islmsk Chidr. Mnoho vyobrazen tve v korun stromu, tedy falenho Zelenho mue, pochz z let po roce 1653, kdy Cromwell donutil mladho Charlese II., kter usiloval o trn, uprchnout. Schoval se pitom do koruny Boscobelskho dubu, zatmco jej vojci hledali dole pod stromem. Po svm zachrnn pistoupil mezi jsajc lid a mval pitom dubovou vtv, jako by vyuval dvnch lidovch legend o ochranitelsk sle dubu a tedy svho poloboskho pvodu. Dub s lidskou tv se tak stal politickm symbolem roajalist a zd se, e mnoho z destek anglickch pivnic nazvanch Zelen strom m pvod v tto historii. Vrame se vak jet jednou k potkm.
V zpadoevropskch kostelech a katedrlch bv zelen mu asto doplovn moskmi tvory. Mosk panna z romnsko-gotickho kostela sv. Petra v enev.

BYZANTSK KAPITOLA: MOE A LES Nejbnj kli je to, e Zelen mu pochz od Kelt. Jist se s nm stejn jako Germni a jin lid lesa znali. Potomci Kelt a Germn pozdji tesali jedny z jeho nejivjch vyobrazen, kter mus pochzet z osobnch setkn, a nikoliv z pejmn cizch obraz, ale myslm, e se daj sledovat jet obskurnj a hlub cesty. Vyjdme z nlez z Turecka a libanonskho Baalbeku. Jedni z prvnch a nejkrsnjch zelench mu pochz z Byzantsk e ped ikonoklastickm obdobm a jsou uloeni v Archeologickm muzeu v Istanbulu. V jejich listovch tvch rozeznme klasickou, vnou krsu a njak ozvuk moe. Kdybych ml pln intuitivn hledat pvod zelenho mue, volil bych krajinu, kde se moe dotk hlubokho lesa. Takov msta dnes ve Stedozemn oblasti tm neexistuj, ale v klasickm eckm obdob jet musela bt hojn, i kdy rychle mizela. Dlouhou dobu vak petrvvala tm pralesn oblast na severnm tureckm pobe ernho moe. Zde ctm panstv byzantskho Zelenho mue obzvl siln.
[ 29 ]

o Stromu ivota (Hledn svatho Grlu), e Eva utrhla ratolest ze stromu v rji. Po vyhnn ji zasadila a strom jim radil v prvnch obtnch chvlch. Pod stromem bylo poato lidstvo, a pi tomto aktu strom z pvodn bl barvy zezelenal. Dal pbhy jsou sloit a tkaj se vztah rznch krl a mudrc, jako byl Noe i alamoun, ke Svtovmu stromu, kter nakonec poskytl devo pro svat k Jeova ukiovn. Ale je rovn mon opustit velkou mytologii a opt se o soukrom svdectv. Anglicko-velsk metafyzick bsnk Henry Vaughan (16221695) zaznamenv v dopise tento pbh: Bylo mi eeno jednou stzlivou a rozumnou (dnes ji mrtvou) osobou, e v jej dob il mlad mu bez rodi. Byl tak velice chud, e musel ebrat. Nakonec jej vzal do sluby bohat mu, kter ml v horch, nedaleko od mst, kde iji, velk stdo ovc. Dal mu oacen a poslal jej do hor, aby se o ty ovce staral. Jednou v lt se stalo, kdy nsledoval oveky a staral se o bernky, e tvrd usnul a ml sen, e vid jak k nmu pichz
[ 28 ]

ekov, zejmna ti z Ionie, kte v Sogdian a Bhaktrii, na dnenm zem severnho Pkistnu, Afganistnu a v Kirgizstnu, zaloili sv krlovstv, vldli dlouho a v zemi vt, ne je ecko. Pijmali i darovali sv bohy. Byli souasnci Buddhovi, a mnoz z nich se na buddhismus obrtili, ale jet ped tm vtiskli podobu Apollna do soch ghandarskch buddh a nt misioni ji penesli daleko na vchod. Zd se, e to byl eck, praktick, aristotelovsky zaloen duch, kter vtiskl jasnost a d ranm buddhistickm rukopism, a e mnoh buddhistick prameny jako teba slavn Otzky Milindovy byly zznamem diskuze mezi eckm krlem Menandrem a dalm eckm losofem na zem, kter podle legend dvno ped Alexandrem Velikm dobyl Dionsos. Kdo v, odkud Zelen mu pochz. Mnoho boh t doby povstalo nrazem eckho ducha na njak mstn stedozemn nebo orientln nboenstv. Teba je v nm kus nejenom Hercynskho lesa, ale tak indick dungle, snad je jinou obdobou Mithry nebo bohyn Isis. ekov nejprve obsadili vt st znmho svta, darovali mu apollnskou podobu (bez kter by asi ani nebylo klidnho a krsnho vrazu jihoeskch madon) a obchodn a politick d. Pak se rozplynuli v helnskm moi, kter pomohlo naformulovat nejenom kesanstv a islm, ale dky Bhaktrii, kter m podobn postaven jako Alexandrie, asi i buddhismus. BARADA Jeden z nejvtch a nejpekvapivjch pomnk lesa nalezneme v Omjjovsk meit v Damaku, kter je tvrtm nejposvtnjm mstem islmu po Mekce, Medn a Jeruzalmu. Meita sama je postavena na srii pravkch svatyn, kter kulminuj obrovitm okrskem Jupiterovm o rozmrech 310 380 m. Pak nsleduje byzantsk bazilika, kter byla po roce 705 pestavna na velkou damaskou meitu. Transept bvalho kostela a st ochoz meity je zdobena fragmenty mozaik. Pobl hlavnho vchodu je zachovn mozaikov ps o dlce 37 m a vce asi 8 m. Pedstavuje mon vyobrazen rje, kter se podle muslimskch legend mohl rozkldat v mstech, kde se damask eka Barada vtvila do ty ramen. Zkladnm motivem mozaik jsou obrovit stromy, pod ktermi le rzn palce a domy. Pod nimi tee eka. st motiv je pravdpodobn pejata ze starch byzantskch mozaik, ale jejich pokraovn je ji islmsk. Stromy psob ivm dojmem, jako by byly pln Boho slova.
[ 30 ]

V meit le hrobka, ve kter m bt pohbena zzran hlava sv. Jana Ktitele. Sedvme v rohu meity pod Jeovm minaretem. Sem o soudnm dni sestoup Kristus, a bude soudit mrtv kesany i mrtv muslimy. A kolem byly v mozaikovch psech vyobrazeny, nkdy v mtku 1 : 1, velk stromy. Rj je les. Stromy jsou zde zbon a vdouc. Skln se a nat. Bylo by tak snadn piknout Zelenho mue keltsk i druidsk tradici, ale co kdy si zde nkter z kik, unaven cestami, v pouti vzpomnl na lesy svho severskho domova, a Bo stromy z Damaku mu pomohly ochoit pohanskho krle lesa? Pak jsme putovali dl do pout, a do Palmyry k chrmu Belov, kter je postaven podle vzoru jeruzalmskho alamounova chrmu. Msto, kter zaniklo koncem 3. stolet po Kristu, je pln akantovch hlavic a vraznch rostlinnch motiv. Jako bychom byli nkde v dungli, a ne v pouti. Damaek nm ekl o lese vc ne Ralph Waldo Emerson. Stromy podobn tm na mozaikch Barady nalezneme v dle zapomenutho graka Arnota Hrabala, kter v letech 192226 vytvoil cyklus
[ 31 ]

devoryt pod nzvem Les. Hrabal dobe znal lesy Jesenk a pozdji bukov pralesy pod Buchlovem. Byl umlcem, ale stal se z nj knz. Po dobu nejmn deseti let vytvel dlo s jednm hlavnm motivem lesem. Do tvaru strom, pomalho oten a sklnn se vtv Hrabal vypsal motivy, jako je ticho, ptelstv, stromy bakchanti opil vnem, ale tak Velikonoce, pokuen i Bl hora. V naem prosted znm jenom dva umlce, pro kter les pedstavoval celoivotn npl. Krom Arnota Hrabala to byl pralesn fotograf Rudolf Janda. JARO V GERASE Gerasa, dnen Jerash, le v oblasti mezi Sri a Jordnskem, kter byla nejmn od dob Novho zkona nazvna Decapolis neboli Desetimst. Koncem bezna 2010 jsem tmto zemm Gileadskch pahork projdl po stopch Aloise Musila dl na jih do edomskch roklin. Nikdy jsem nevidl podobn jaro. Poprv v ivot jsem je proctil jako slu. Kamenit pastviny ve vkch nad 1000 m psobily po detch, je spadly po nkolikaletm sum obdob, stejn avnat jako louky nkde v Irsku. Vonly hektary lutch ohnic a svtle modrav plochy drobnch kvt bylo mon vidt na stovky metr. Na psitch mstech vyrely lut kivatce a nzk modr a modroalov kosatce obas prostdan vzcnmi, ernoalovmi kvty ulechtilho kosatce Iris nigricans. Mezitm se objevovala ndhern vegetace nco mezi rumitm a krasovou step se rmenem, hvzdovitm asfodelem, hndoalovm stzlivm hrachorem, modrmi a alovmi slzy a porosty apch nos. A mezi tm bl esnek s chutnm kvtem, kobereky zemdmu a jasn erven skvrny mk a jim na dlku podobnch rudch sasanek Anemone coronaria. Na zdech a antickm zdivu vyrel zlatav bln Hyoscyamus a dole pod nm kvetly msk kopivy, jejich koeny vyuvaj beduni na struny lkavch nstroj. Dl do pout vegetace rychle dla, ale v iv pamti mi zstal pruh skoro dvoumetrovch ke, kter zdlky pipomnaly tamaryky, ale zblzka byly pokryt tisci blavch kvt prozrazujcch poutn lkovec. Sla jara na pouti, kde nkolik let prelo jen mlo, bere dech. Rostliny mus rychle vyut ance, jak se jim naskytne mon a za nkolik dalch let, anebo nikdy. Potebuj vypt vodu, kter se rychle odpauje. Jaro je v echch odmen. Jsou tdny snenek a tdny bledul. Stromy se pokrvaj listy, ale trv jim to vc jak msc. Zmna je pozvoln. Na okraji
[ 33 ]

Pravdpodobn nejstar dochovan vyobrazen zelenho mue (6. stol. AD?) pochz z pozdn antickho msta Gerasa v Decapolis (dnes Jerash v Jordnsku). [ 32 ]

pout a pastvin jako by zveera prola Vesna a rno ji bylo pln kvt. Je to magick proces. V chudm muzeu v Gerase jsem vidl pozdn antickou mozaiku snad z 6. stolet AD, kter pravdpodobn zobrazuje Dionsa. Kostiky mozaik obtn vyjaduj detail kresby, ale skuten rozjsan tv obklopen listy pipomnala toto jaro i zkladn obraz Zelenho mue. Opil, hrav bh, u kterho je zejm, e je vc bohem ne opilcem. Pozdji jsem podobnou, ale ji slab tv vidl na byzantskch mozaikch v severozpadnm cpu kostela sv. Apotol v Madab. Zde se pohansk Dionsos ji zmnil v jednu postavu ze ty kesanskch ronch obdob. Pi podrobnjm przkumu mozaiky z Gerasy je patrn, e pod zelenmi (!) knry vyrstaj mui z st hnd vtviky, kter vedou k listm za jeho uima. Myslm, e jsem nalezl nejstar znm vyobrazen Zelenho mue. Pozorovnm pout na jae je mon dobrat se vznamu Zelenho svtla v islmu. Je to mstnm lidem obecn znm proces promny hnd, psit pln ve voav zelen plochy se stovkami kvt. Nen to jenom jaro, ale zsah vy moci. Pokud bych ml uvaovat ist pocitov, ekl bych, e stedovk, a zejmna gotick zelen mu vznikl slouenm mediternn, mon syrsko-palestinsk helnsk tradice a nordick i keltsk stromov mytologie. Idelnm mstem tto syntzy mohla bt kick krlovstv, teba nkde v zajordnskm Keraku, kter zde trvala dv stalet. Keltsk plastiky a ornamenty zobrazuj zachmuen duchy strom i lesa, ale ti jsou vzdleni jasu nkterch evropskch zelench mu. HLAVN POUTN MSTO V ECHCH Pan Tom Krubner mne upozornil na zelen mue v severnm dvoulod roky zavenho a tedy mlo znmho kostela sv. Hatala. Na pelomu roku 2009 a 2010 kostel proslul jako jedno z mst, kde byl hledn hrob sv. Aneky esk. Archeologov mi s uritm rozhoenm lili, jak na zklad snovch sdlen museli pod tlakem sdlovacch prostedk zat s przkumem, aby se pak v novinch doetli, e nic nenali. Ale oni nic hledat ani nechtli! Tyto nedvryhodn hry sensibil jsou velice poutav tm, e ped nmi me opt ot atmosfra stedovkch i baroknch viz a zzranch pbh. Pokud stoj lovk dostaten blzko, zjist, jak mlo magickho v tchto leckdy divnch, trapnch a duchovn
[ 34 ]

ambiciznch zleitostech bv. Nicmn senzibilov maj v jedn vci pravdu rozeznaj msta, kter nesou njak starodvn i tajemn nboj. V tomto smyslu je hatalskmu kostelku podobn petrsk kostel na Starm Mst a maltzsk, pvodn johanitsk komenda na konci Karlova mostu. Sem m vznam se vracet. Kostel sv. Hatala byl pravdpodobn zaloen nmeckmi ryti. V se o nm, e roku 1234 patil ke pitlu a byl vyuvn jako kostel rozestavnho Aneskho kltera. Jedn se o bazilikln stavbu s ndhernm gotickm dvoulodm z roku 1375, tedy z doby, kdy jsou zelen mui obzvlt poetn. Na konci 17. stolet byl kostel barokn rekonstruovn architektem Pavlem Igncem Bayerem, jeho na tomto mst chvlm, protoe respektoval gotick prvky kostela a nepodlehl bnmu pokuen architekt vtisknout chrmu svj vlastn rz. Severn dvoulod kostela je v osmi klenebnch polch sklenuto na ti thl sloupky z ehrovick arkzy, kter se samy podobaj zzran stromov klenb. Cel prostor je velice ulechtil a duchovn elegantn jako losock dialog sorbonskho mistra. V dvoulod, kter meme vnmat jako samostatn kostel nebo jako relikvi vloen do vtho celku kostela, je celkem dvanct mst, kde bu ve tyech rozch nebo na osmi hranicch mezi klenbami nalzme gotickou plastiku. Zelench mu je zde vak jenom osm. Zejmna je oslaben diagonln severozpadn a jihovchodn smr, kde zelen muov schz anebo jsou vrazov umeneni jako u masky v severovchodnm rohu. Msto zelench mu tak nalzme nap. motiv stromu na skle i jakoby ryb masku. Je celkem zjevn, e zelen muov byli do dvoulod umstni podle njakho promylenho plnu, a nepekvapilo by m, kdyby se kad z nich njak jmenoval. Jedn se o osm ndhernch, individulnch vyobrazen zelench mu. Mvaj dlouh vlasy, nkdy vous. sta jsou iroce rozeven, v jednom ppad dokonce dvojit, a vdy z nich vyrst pomrn siln vtvka smujc ke korun z list. Je obtn ct, jak pvodn psobili, protoe novj pemalba snad z 19. stolet (ekl bych, e vychz z pvodn barevn kompozice) jim zaslepila oi. Zelen mui tak dnes psob dojmem, e se dvaj dovnit, ale teba na anglickch katedrlch trochu potmile pozoruj pchoz. Zelen mu s iroce rozevenma oima zpsobuje lek, asi jako kdy jdete do lesa na houby a vimnete si neznmch o ve tmavm kov. Nen divu, e tento druh znejistn byl po pnu lesa
[ 35 ]

Jeden z osmi zelench mu v kostele sv. Hatala na Starm Mst.

Panovi nazvn panickm. Mm z toho dojem, e historizujc, ale trochu nasldl 19. stolet zmrn omezilo moc hatalskch zelench mu jejich zaslepenm, ale teba se jednou vrtme k pvodnjm formm. Nejmocnj mstn Zelen mu m tup, jakoby prase nos a je umstn ve stedu vchodn, oltn stny. dn ze zelench mu se neusmv, prv naopak vichni vrazem smuj sp k lesnm dmonm. Nkte zelen muov pedstavuj povznesenou a zduchovnlou produ, ale v Hatalu sp lovka stahuj dol. Nicmn se jedn o nejvt sbrku autentickch, individulnch zelench mu na naem zem, jakou znm. Kostel sv. Hatala tak m z tohoto hlediska podobn poutn vznam jako teba slavn, pebujel Rosslynsk kaple u Edinburghu. Na dohled od hatalskho kostela le Anesk klter, jeho jdro z let 12301260 pedstavuje prvn gotick komplex v echch. Ve tech zdejch kostelech meme pozorovat etn pklady rznch orlnch motiv. Nemohu si odpustit pozorovn, kter je ve mn velice iv.
[ 36 ]

Bhem nedvnch cest v Orientu jsem hodn fotil motivy zvat a rostlin. Mm je dosud ped svma oima. Helnsk, msk a byzantsk rostlinn ornamenty, jak je znme napklad z muze v Damaku i Ammnu, se tvarem i duchem podobaj rostlinnm motivm romnsko-gotickho obdob v echch. Obvykle uvaujeme o francouzskch vlivech, ale u samotn ptomnost nmeckch i maltzskch ryt, johanit a dalch d, kter psobily ve Svat zemi a byly ovlivnny byzantskou kulturou, ukazuje na orientln koeny, kter vychz ze syntzy mstnch tradic s helnskm svtem. Je zde nco jet mezopotamskho, syro-palestinskho, klasicky eckho a ran kesanskho, co se na Blzkm vchod smsilo a srostlo, a jako mocn mylenkov proud pilo k nm do keltsko-slovanskho barbarika. Nejvchodnj z kostel Aneskho kltera je zasvcen sv. Salvtorovi. Na triumflnm oblouku jsou vytesny ptice enskch hlaviek, povaovanch za krlovniky, mon portrty vznamnch len krlovskho rodu. Ptice na jin stran m pomrn vrazn listov elenky, kter se podobaj chudm zrodenm korunm hatalskch zelench mu. V polovin severn stny kostela je zdoben gotick hlavice s velmi ivm, poetickm obrzkem mue a eny pod pozoruhodnmi zvoncovitmi kvty. Na n navazuje dekor dvou zvecch hlav blzkch medvdm, kterm z st vyrstaj rostlinn vtvky. Jedn se tedy podobn jako v Boleticch o zelen zvata. Ta obvykle bvaj smsic medvda, prasete a lva i vzcnji liky anebo vlka. Prase by ns nemlo zarazit, protoe je jednak posvtnm keltskm zvetem, jednak bv zobrazovno na byzantskch freskch nap. v Pete i Madab. Alois Musil ostatn popisuje, jak se ve smench dubovch lesch stednho Jordnska, kde psobil biblick lovec Ezau, setkval se stdeky divokch prasat. Tyto vci, jako teba sestupovn bukovch porost k moi i prasata v muslimskch lesch, na ns dky mal osobn zkuenosti psob tak nepatin, jako kdy Ji Sdlo spatil obyejnou mourovatou koku na palm, ale dj se. NA CESTCH ZELENCH MU Pi pokusech o pochopen fenomnu Zelenho mue jsem se rovn soustedil na vztah moe a lesa. Sta si lehnout nkde na Boubn pod stromy a mezi korunami pozorovat oblaka. Vsledek je v podstat toton
[ 37 ]