Jan Hollan

CO S OKNY
UPRAVEN STAR OKNA LEP NE NOV
Co s okny
Upraven star okna lep ne nov
Autor: Jan Hollan
Grafick prava, ilustrace: Rostislav Pospil
Vechny fotografie autor a archiv autora
Korektury: Eva Strnadov
Vydn prvn
Vydal Ekologick institut Veronica, 2013
Pansk 9, 602 00 Brno
e-mail: veronica@veronica.cz
tel.: 542 422 750
www.veronica.cz
www.veronica.cz/okna
Publikace je vydna v rmci projektu Environmentln poradenstv jako nstroj individulnho dalho vzdlvn.
Aktivn, profesionln, mstn zakotven, projekt je spolufinancovn z Evropskho socilnho fondu a sttnho rozpotu
esk republiky.

ZO SOP Veronica, 2013

ISBN 978-80-87308-25-7
Titno na recyklovanm papru
 Jan Hollan

CO S OKNY
UPRAVEN STAR OKNA LEP NE NOV
 VOD
esk zem, jako soust bvalho Rakousko-Uherska, maj jednu velkou historickou vhodu oproti anglicky mluvcm zemm: u v ped-
minulm stolet zde zaal platit pedpis, e budovy, v nich v zim bydl, u se nebo v kancelch pracuj lid, musej mt dvojit okna. Ta
toti, na rozdl od oken jednoduchch, poskytuj jen dvakrt hor tepelnou izolaci ne okoln cihlov ze.
Oblast, kde psobili technici ovldajc nminu a kde vznikly stavebn tradice, kter byly kdysi na pice technickho a kulturnho vvo-
je, je ale bohuel mnohem men ne oblast se stavebnictvm primitivnm, jakm se vyznauj nap. zem mluvc anglicky. Tam se monos-
t, e by v interirech mohlo bt i v zim pomrn teplo a v lt by tam nemuselo bt nemile horko, i kdy se umle elektricky nechlad, zaa-
li zabvat a v posledn tetin dvactho stolet. Technickou novinkou se stala okna sice jednoduch, ale se dvma skly za sebou namsto
jednoho. Ta se pak dostala i do eskch zem. Skutenost, e izoluj he ne okna dvojit, se mlokdo trpil. Natst se koncem tiscilet
objevila nov technologie, kter potlauje tok tepla z jedn tabule skla na druhou, teba a na tetinu toku pvodnho. I tak ale me doch-
zet k tomu, e vmnou starch dvojitch oken za takov nov jednoduch s modernmi dvojskly se nik tepla z domu valn nesn Pro?
Tomu porozumme, kdy si rozebereme, jak vlastn okna funguj. Pak se tak zamyslme nad tm, jak okna mohou fungovat nejlpe. Zat
st mete kteroukoliv st, ale pro pln porozumn radm praktickm jsou poteba i teoretick kapitoly pedchoz.

5
 OBSAH
1 OKNO SPOJEN S VNJM SVTEM /8/
1.1 Oddlen vnjho a vnitnho vzduchu /8/
1.2 Zdroj svtla, a tedy i tepla /9/
1.3 Pekka pronikn hluku /10/
2 UTSNN STARCH OKEN /10/
2.1 Spry mezi kdly oken a pevnmi rmy /11/
2.2 Mezi oknem a zd /12/
2.3 Star vnj devn rolety funkce a drba /13/
2.4 Ochrana dutiny zdvojench oken proti prachu /15/
2.5 Pro mt pl budovy vzduchotsn /15/
3 LEP ZASKLEN /16/
3.1 Skla s rznm obsahem eleza /16/
3.2 Skla, kter (tm) neodrej svtlo /17/
3.3 Skla, kter dobe odrej sln protjho skla /18/
3.3.1 Jak slme my, jak nae okol jde o stovky watt na metr tveren /18/
3.3.2 Sklo s odolnou vrstvou brnc sln /20/
3.3.3 Skla a flie do dutin bez vodn pry /20/
3.4 Dvojskla /20/
3.4.1 Argon, krypton, xenon msto vzduchu /21/
3.4.2 Dostaten tlouka dutiny /21/
6
3.4.3 Vliv okraj dvojskla, okraj okna, sklonu zasklen /22/
3.4.4 Plocha nzk emitance m bt ta tet brno zven /22/
3.5 Trojskla aneb dvoukomorov souvrstv /22/
3.6 tyskla, ili tkomorov souvrstv /23/
3.7 Vakuov trojskla vzdlen budoucnost /23/
3.8 Vakuov dvojskla /24/
4 VMNA ZASKLEN /24/
4.1 Okraje sklennch souvrstv distann rmeky /25/
4.2 Pekryt okraje novho zasklen /26/
5 POTLAEN TEPELNHO MOSTU KOLEM OKEN /27/
6 PDAVN VRSTVY UVNIT DVOJITHO OKNA SVPOMOCN PRAVY /29/
6.1 Samolepic flie nelze doporuit /29/
6.2 ir flie /29/
6.3 Rolety star a rolety z pokovench fli /30/
6.3.1 Kde jak flie zskat /31/
6.3.2 Utsnn rolety dole a na bocch /32/
6.3.3 Tepeln vlastnosti okna pi rozbalen rolet /32/
6.3.4 Pidn ir flie na vnj kdla /33/
6.3.5 Starobyl zpsob navjen rolety /34/
6.3.6 Novj run navjen umoujc i dvojitou roletu /34/
6.3.7 Napnn strunami jdoucmi pes kladky, monost odvjen vzhru /35/
6.3.8 Elektrick pohon rolet /36/
6.3.9 Zmna vzhledu oken vlivem rolet /37/ 10 ZVR /46/
6.3.10 Umstn rolet do zdvojench oken starch a novch, eventuln 11 POZNMKY /47/
do dvojskel /37/ 12 DOPORUEN LITERATURA A ODKAZY /49/
6.3.11 Pokoven roleta na interirov nebo exterirov stran /38/
7 JIN POHYBLIV CLONN /39/
7.1 Markzy /39/
7.2 aluzie s lepmi povrchy a lep geometri /39/
7.2.1 S otonmi lamelami, jejich konkvn strana m nahoru a je
zrcadlov leskl /39/
7.2.2 Upraven bn aluzie /40/
7.2.3 aluzie s nzkou emitanc /40/
7.3 Rolety z ir, ale strukturovan flie /40/
8 OKNA DO NEBE /41/
8.1 Skla msto taek /41/
8.2 Svtlky /41/
8.3 Bn sten okna a jejich nedostatky /42/
8.4 Roleta namontovan nad svtlkem i stenm oknem /42/
8.5 Fliov roleta uvnit okna nebo pod nm /43/
9 KDY OKNA NEJLPE TOP /43/
9.1 Otevrn vnitnch kdel dvojitch oken /43/
9.2 Okna s pokovenou fliovou roletou oproti oknm s trojskly /44/
9.3 Zvsy, zclony, vnitn aluzie, jin interirov clonn /45/

7

1 OKNO SPOJEN S VNJM SVTEM
Mstnost bez oken je symbolem zlho vzen. Ztrc se v n blaho-
drn rytmus svtla a tmy, dne a noci. Okna umouj v interiru
vnmat, co se dje venku. U tm, e dky nim odhadneme, je-li noc,
svtn, zataeno, pln slunce A ovem tm, e skrze n meme
vidt vnj svt. A tak slyet, ctit, do znan mry podle toho, jak
chceme. Toho docilujeme tm, e nae okna otvory ve zdech maj
vpln, kter lze otevrat.
1.1 Oddlen vnjho a vnitnho vzduchu
V dvnch dobch to nebvaly vpln zasklen, ale jen devn
dvka, ppadn rmy potaen prsvitnou vrstvou, nejsnze tenkou
k. Mimo zimn obdob byla i takov okna beze skel pomrn kom-
fortn. V noci, kdy bv chladno, svtlo zven moc dleit nen, a je
tedy jedno, m je zaven okno vyplnno, zatmco ve dne bv
8
i venku natolik teplo, e oteven okno nevede k velkmu nepohodl.
Z toho je zejm ta nejdleitj funkce uzavratelnch oken: dme
jimi vtrn. Meme snadno doclit toho, e uvnit je v prmru
mnohem tepleji ne venku. Okna lze toti otevrat jen na dobu, kdy je
odpoledne i venku tak teplo, e se interir od venkovnho vzduchu
neochlad. Ale meme doclit i opaku, kdy vtrme jen od pozdn
noci do rna, pak lze v interiru udret i za letnch veder, kdy venku
bv odpoledne pes 30 C, pjemnou letn teplotu kolem 25 C. Pro
co nejvydatnj non provtrvn, aby se dobe ochladily zdi, lze
otevt i dvee a vyut toho, kdy vzduch me ventilovat pes nko-
lik podla.
V dnen dob u existuj okna i dvee, kter se otevraj a zavraj
i elektricky a jsou ovldny dlkov nebo potaov, s vyuitm idel
vtru a det. Takov systm nemus bt levn, ale byl by urit
z dlouhodobho hlediska levnj ne instalace a provozovn sousta-
vy umlho elektrickho chlazen interirovho vzduchu, ktermu se
kv klimatizace. Krom toho pin vy komfort. Nejen v tom,
e v interiru nen pehnan chladno, ale taky se v nm teplota
samovoln mn od ni rann do vy odpoledn, rozdl mezi inte-
rirem a exterirem se bhem dne dr v rozumnch mezch.
Bhem znan sti roku leckde sta, kdy se okna uzavraj jen
zhruba, nemusej dolhat pln tsn. Sta to tam, kde maj okna
brnit jen silnmu proudn vzduchu, nikoli i pronikn prachu
a hluku. Zvuk toti prochz i malmi kvrami.
V obdob tak chladnm, e u je v interiru poteba topit, maj bt
okna dokonale tsn. Jinak toti vtraj trvale, a to tm vce, m je Pkon slunenho tepla je velik, na metr tveren plochy
venku chladnji tedy pesn opan, ne by se to hodilo. I kdy obrcen ke slunci dopad a cel jeden kilowatt. Kolik je to pi
jsou netsnosti tak mal, e je interir vtrn i v mrazech tak ako- oblanm nebi, zhruba ekne i luxmetr plat, e jednomu kilo-
rt (ili relativn vlhkost vzduchu v interiru nekles pod 40 %), wattu na metr tveren slunenho zen odpovd sto tisc
bylo by lep vtrat vce pes den, kdy je venku tepleji, ne pes noc. lux, ili 1 W/m2 odpovd 100 lx. Udv-li luxmetr nap. jen
A samozejm tak vce tehdy, kdy je v dom vc lid, kte se hodn pt kilolux, lze ekat, e pkon na metr tveren in kolem
pohybuj a ptomnost lid a jejich innost vznik poteba vtr- 50 W. Podrobnji viz kapitolu Zkladn vdomosti o zen
n. kvry v oknech nebo kolem nich jsou zkrtka nedouc, okna knky Klima a kolobhy ltek (Mil & Hollan, 2013).
maj vtrat jen tehdy a tak moc, jak si zvolme. Jsme-li tden pry, V podstat veker slunen zen projde pes sklo dovnit a oh-
nemaj vtrat vbec za pedpokladu, e doma nemme zdroje jedo- v, na co dopadne. Vzduch oht od oslunnch povrch je pak
vatch i zapchajcch ltek (jako podlahovou krytinu nebo nbytek sklem uvznn v interiru. Mn zejm je skutenost, e sklo je
ze patnch materil) uvolujcch se do vzduchu, kter by mezitm barirou nejen pro vzduch, ale i pro dlouhovlnn infraerven ze -
pronikly do vech zd atp., take by nely vyvtrat rychle prvanem. n, kter vydvaj vechny povrchy. Vydvaj ho tm vce, m jsou
Tm jsme uvedli jedno zsadn tma, toti jak doclit pln tsnos- teplej. Vyzaovn vlivem teploty nazvme sln. Npadn je od
ti oken, ktermu se budeme vnovat ve zvltn kapitole. pedmt hodn teplch, jako je nap. povrch kamen a ovem tak
viditeln povrch Slunce. Npadn je ale tak jeho nedostatek, kdy
1.2 Zdroj svtla, a tedy i tepla obrtme tv k povrchm velmi chladnm, nap. ke vnitku mrazic-
Zsadnm pnosem sklennch vpln oken bylo samozejm to, ho boxu. Slunen zen s vlnovmi dlkami pod ti mikrometry
e i pes zaven okna je vidt ven. I kdy nejstar vpln, toti (budeme je nazvat krtkovlnn) pes sklo projde z devti desetin,
hrbat sklka spojovan olovem, moc jasn pohled neposkytovala. zato zen vydvan nmi a vm kolem ns, o vlnovch dlkch
Ale i ta dvala druhou vhodu, toti mt ve dne uvnit i pi zavench vych, neprochz sklem vbec. Sklo takov zen pohlcuje tak
oknech hojnost svtla, piem se dm tak vyhv slunenm ze- dobe jako temn ed papr. Teplo se tm pdem dostv skrze
nm, pedevm prv svtlem (druh st slunenho tepla, infra- okno ven jen takovm zpsobem, e sklo samo sl do okol a je ov-
erven zen, je vtinou slab). Vyhvn samozejm za slunn- vno vzduchem. Pokud by lo jen o jedinou vrstvu skla, jako bvala
ho dne funguje, i kdy je venku mrz. v tovrnch halch i jako dosud je v Anglii i Spojench sttech,
9
pak by sklo mlo za bezvt teplotu v polovin mezi teplotou inte-
riru a exteriru. Sloka tepelnho toku z jednoho pedmtu na
druh, kter je psobena slnm, je mrn rozdlu teplot obou
pedmt, bn in 4 W/(m2K). Je-li rozdl teplot interiru a skla
polovin oproti rozdlu interir/exterir, je u dky jednoduchmu
sklu polovin i ta sloka niku tepla z interiru, kter pipad na
sln.
To, e sklo se chov vi krtkovlnnmu a dlouhovlnnmu
zen zcela rzn, e prv propout a druh pohlcuje, nen
samozejmost. Tenk plastov flie se tak nechov, propout
nejen slunen sln, ale i dlouhovlnn sln pozemskch
pedmt. Skrze takovou flii, pokud vypluje okenn otvor,
sl ven rovnou interir, jeho teplota se v ppad bezvt od
exteriru li dvakrt vce ne teplota flie i skla v okn.
V oknech se fliov vpln msto sklennch pouvaj jen nou-
zov, kdy se sklo rozbije, ale v zahradnictv jsou bn fliov-
nky chladnou slnm vce ne sklenky. Jak znan ten rozdl
je, zvis na tlouce flie a jejm sloen.
Okna se sklennmi vplnmi jsou v naich zempisnch kch
nesmrn vznamn jako nhrada umlho vytpn nebo alespo
jeho doplnk. Zajiuj, e v interiru s nezanedbatelnm podlem
zasklench otvor se udruje mnohem vy teplota ne venku.
Zatmco poet dn s prmrnou venkovn teplotou nad 20 C ve vt-
in eska bval men ne 30, doba, kdy v interirech i bez vytp-
n teplota nekles pod 20 C, je bn tyi msce. Na tom se samo-
10
zejm podlej i pkony od lid (desetina kilowattu na osobu) a rz-
nch spotebi, ale pkon ze slunenho zen, a ji pmho
nebo rozptlenho, hraje vtinou rozhodujc roli. A to i tehdy,
kdy se v budovch top okna hej dm innji, ne to dok
solrn kolektory. Kad dm je vlastn zsti sklenk.
1.3 Pekka pronikn hluku
Propustit svtlo, ale ubrat hluku, to je dal kol zasklen. Hluk do
interiru i z nj pronik tm mn, m je sklo tlust. Dv skla
dostaten daleko od sebe, tak jako jsou v tradinch dvojitch
oknech, znamenaj dvojitou redukci hluku. Dnen rozshl vmny
oken pro snen prniku hluku do interiru, kdy se dvojit okna
nahrazuj jednoduchmi, a u s jakmkoliv dvojsklem, jsou, slun
eeno, absurdn. Opravdu inn opaten je, kdy se vymn star
skla v pvodnm dvojitm okn za vhodn dvojskla a vnitn i vnj
kdla oken se utsn.
2 UTSNN STARCH OKEN
V minulch staletch se jen mlo dbalo na to, aby okna byla vzdu-
chotsn. Piblinou tsnost zajiovaly jejich rozmry, kdy byly
pohybliv sti o milimetry men ne pevn rmy. A pak ovem tak
pitlaen kdel na rmy, dokud dobe fungovalo jejich kovn. Jak-
si tsnn se instalovalo obvykle jen na vnj okenn kdla tzv.
kovots. Ten nen spojit v rozch kdel, ale u vnjch kdel to
nevad. pln tsn musej bt jen kdla vnitn. Dvod je prost
pokud tsn nejsou a ta vnj jsou tsnj, pak je uvnit okna vce-
mn interirov vzduch, kter v zim obsahuje vce vodn pry ne
vzduch vnj. A pra pak na skle vnjch kdel kondenzuje, skla se
ros, ppadn dokonce namrzaj. Pi vydatnm orosen voda po skle
stk, doln rm kdla pak bv mokr a jeho devo bhem destek
let me zat hnt.

2.1 Spry mezi kdly oken a pevnmi rmy

Neudrovan dvojit okna jsou nkdy a v takovm stavu, e kov-
n, kter m kdla oken pitlait k rmm, u nen natolik funkn,
aby kdla pi bnm uvn opravdu pitlaovalo. Me to bt
i tm, e jsou kdla zkiven. A na vjimen ppady to lze napra-
vit, een takovho mechanickho problmu prozrad pouh pohled
nebo podrobnj studium zvady. Jsou-li u kdla dobe dotlaova-
n do zaven polohy, je namst prohldnout, jak velk kvry
zstvaj mezi plochami, kter na sebe maj pilhat.
Z k l a d n m v y l e p e n m o k e n j e p a k o p a t i t vnitn kdla nebo
Orosen vnjch kdel a tsnn kdel vnitnch
pevn rmy, na n ona kdla dosedaj, modernm tsnnm. Nej - Pokud jsou vnj kdla zevnit rno orosen, je to doklad, e do dutiny dvojitho okna pro-
rychleji se instaluje samolepic prouek polyetylnov pny (bv nik interirov vzduch. Na doln desce okna je u stopa po vod, kter pi velkm orosen
bl, hnd, ern) tloukky 3 mm. Pat vude tam, kde je mezi plo - stk a tam. Tsnn chyblo na spodnm okraji rm pot, co byly znovu nateny. Aplika-
ce prouku pnovho tsnn byla prce na jednu minutu.
chami, kter na sebe maj dosedat, mezera vt ne desetina mili -
metru. Jestli je mezera natolik tenk, e tsnn do n nen poteba ek zprvu jen na st obvodu kdla i pevnho rmu a kdlo zavt.
lepit, poznme tak, e do n ped dotlaenm kdla vlome cigare- Pna se do druhho dne stla a nebude u klst odpor pi zavrn
tov paprek. Nejde-li vythnout, tsnn v tom mst nen poteba. kdla. Pak pidme prouek i na zbytek obvodu. Takto proveden
Pokud jsou mezery ten ne jeden milimetr, je vhodn nalepit prou- tsnn m trvanlivost i destky let, nepokodme-li je mechanicky
11
(pokozen seky lze snadno nahradit) a nebv-li vystavovno p-
mmu slunci. Je-li tsnn jet pevn pilepen, lze je tam pone-
chat i pi natrn okna, tenk vrstva barvy na nm nevad. Uvoln-
n i pokozen bv jen tsnn na dolnm okraji okna, sta proto
ped natrnm odstranit to spodn a pak nalepit nov.
Alternativou pnovho polyetylnu vhodnou pro tlust spry
jsou samolepic profily ze silikonov gumy. Jejich nevhoda ovem
je, e se nevytvaruj, pi dovrn okennch kdel kladou odpor i po
letech.
emesln sloitj varianta utsnn pro spry tlust ne 3 mm
uv profil ze silikonov gumy opaten navc perem. Pro vloen
pera je nejprve poteba vyezat i vyfrzovat drku. Jde-li o umst-
n do kdla, a ne do pevnho rmu, sta na to mal okrun pila
s patinou ablonou, aby vznikla drka rovnomrn hlubok. Je-li
profil pro danou mezeru dostaten velk a mkk, nemus klst pi
zavrn okna takov odpor, e by lid na dovrn okna rezignovali. 2.2 Mezi oknem a zd
Instalaci takovho tsnn je lpe penechat emeslnkovi, kter to Star, ale i nov okna mohou skrvat jet dal vadu, toti nets-
dobe ovld. Jen je poteba mu ci a tak zkontrolovat, aby tsn- nost mezi rmem a zd. V dnen dob se nov okna sprvn napo-
n bylo neperuovan a dobe navazovalo i v mst, kde se stk juj na ze vdy tak, e se pechod pelep speciln trvale lepic ps-
jeho zatek a konec. V rozch lze tsnn instalovat tak, e se tam kou, kterou pak lze omtnout i natt. Na sklonku 20. stolet takov
z nj pero odzne, zstane jen tsnic profil dren v dan poloze psky na trhu nebyly a piblinou tsnost zajiovala jen omtka
svmi vzdlenjmi seky. dotaen a k rmu, piem pechod z omtky na rm byl peten
Vnitn polovina dvojitho okna nem obsahovat dn zbytkov malbou zdi i ntrem okna. To nen napojen trvale vzduchotsn.
netsnosti. Vnj okenn kdla tak dokonale tsn bt nemusej, V dnen dob lze vzduchotsnost oken, kter takto osazena
jde jen o to, aby do dutiny dvojitho okna nezafukoval vtr. nejsou, zajistit tm, e kout mezi omtkou a rmem mrn zakulatme
12
proukem akryltovho tmelu (ten lze, na rozdl od silikonovho
tmelu, mkoliv petrat). Pokud je mezi omtkou a rmem viditeln
spra, je nejprve poteba tmel vtlait do n.
2.3 Star vnj devn rolety funkce a drba ky, kter je k dispozici, vylome i vylepme pnovm polystyrnem
Okna v nkterch domech nad sebou maj dutinu, v n je dev-
n roleta, kterou lze na vnj stran okna spustit. Takov roleta je
vynikajc ochranou ped pehvnm letnm sluncem a poskytuje
Devn rolety
Doln zkiven lamela byla nahrazena ocelovou
psovinou, pod n je dlen devn ty (jako se
uv pro zakonovn rolovacch nstnnch
map). Do tye jsou piroubovny pvodn ocelo-
v planety, obepnajc psovinu z obou stran.
Devn ty utsuje spru roletov skn nad
oknem. Na dvou roubech jsou pipevnny tlust
podloky z mechov gumy usnadujc potek
rozvjen rolety.
Doln st rolety lze odklopit, m funguje jako
markza.
pln soukrom v noci. Dm se zataenmi roletami tak nenaruu-
je non venkovn prosted svtlem z interiru. Ale roletov sk ve
zdi nad oknem je souasn mstem, kudy z domu unik v zim dost
tepla. stenou obranou proti tomu me bt, e sk a do tlou-
(prodyn izolace nejsou vhodn, zafukuje do nich vtr). A vko na
interirov stran opatme tmi prouky pnovho tsnn, jak
se uvaj u tsnn pohyblivch st oken.
Vnj devn rolety jsou bn u vil z pedvlench let. V mno-
ha ppadech u pestaly fungovat, protoe se utrhl popruh, kterm
se ovldaj. Rozhodn stoj za to popruh vymnit a roletu znovu roz -
pohybovat .
Z rolet krom toho vypadvaj star kratik vruty, kter proch-
zej pes ocelov planety propojujc lamely rolet. Uvolnn vruty
je vhodn dothnout a fixovat nap. uitm kauukovho lepidla. Je-
li u otvor pro n vykotlan, lze je nahradit roubky s matikami,
kter se zapust do vnj lamely.
astm problmem tchto starch rolet je, e doln mohutnj
la z tvrdho deva je zkiven. Nkdy ji lze narovnat pidnm vel-
kho trojhelnkovho devnho profilu, kter doke utsnit kv-
ru roletov skn, kdy je roleta vytaen (na profil lze nahoe nale-
pit prun tsnn). Jindy se d doln la nahradit ocelovm psem
jeho vha pome k tomu, aby se i srolovan roleta dobe odvjela
smrem dol. Ocelov ps je vhodn doplnit devnmi latmi
(nap. tvaru plvlce) tak, aby pi vytaen nahoru tsnil ve kve
13
roletov skn, a tak novmi prunmi dorazy, kter pomohou prv-
nmu pohybu rolety smrem dol. Prun dorazy (z gumy i pruino -
v) a piten doln lat ocelovm psem lze ut i u rolet, kter jsou obma polovinami kdla utsnit neprodyn pskou z pnovho
jinak v podku.
2.4 Ochrana dutiny zdvojench oken proti prachu
Kdlo zdvojenho okna je tvoeno rmem se dvma skly nkolik
centimetr od sebe vzdlenmi, piem rm je seroubovn ze
dvou vrstev, kter lze oddlit. Je to nouzov nhrada oken dvojitch.
Ve 2. polovin 20. stolet byla hojn vyuvna u velkch kdel v pa-
nelovch domech i ve kolnch budovch. Slabinou takovch oken
bv, e se dutina mezi skly asem zapr. Do dutiny toti nutn
mus pronikat vzduch, kdy se dutina ochlad, a unikat, paklie se
oheje. Pronikn prachu lze zabrnit tak, e vzduch proud nikoliv
kvrami mezi obma vrstvami sloenho rmu, ale filcem, kter se
mezi ony vrstvy vlo. e tam vrobci takov tsnn nedvali, je
hloupm opomenutm.
Kdy rozebran dvojit okno zevnit umyjeme, tenk filc na jednu
plochu nalepme. Tm doclme toho, e u se dutina nikdy nezapr.
Aby se zdvojen okno uvnit nerosilo, plat tot co u okna dvoji-
tho v prostoru mezi skly nesm bt v zim interirov, ale jen exte-
rirov vzduch. Seroubovan kdlo tedy mus do rmu okna dose-
dat tsnnm, kter interirov vzduch nepust a ke spe vyloen vydatn a souvisl tepeln izolace k tomu me pistoupit poada-
filcem.
To nemus jt tak snadno u okennch kdel, kter se otej kolem
14
osy, je prochz jejich stedem. Pak je vhodn ut filc coby tsn-
n jen v hran kdla otevran smrem ven a vtinu spry mezi
polyetylnu.
Dalm monm vstupem prachu i interirovho vzduchu do duti-
ny mezi skly dvojitho okna jsou prchodky ovldn aluzi. aluzie
ve dvojitch oknech bn bvaj, je to jejich nejvhodnj umstn.
Prchodky by mly na ovldac prvky aluzie, tj. rky i obvyklou
ohebnou hdel, tsn lcovat, a to v cel tlouce prchodu rmem
kdla.
2.5 Pro mt pl budovy vzduchotsn
Odpov, kter kadho napadne: aby na ns v zim nethlo.
Kdy je vzduch pronikajc zven do budovy ledov, snadno si tako-
vho prvanu vimneme. Nejene je nepjemn, ale je i silnj.
Spry vtraj tm vce, m vt je venku mrz. Je to proto, e ledo-
v vzduch m vy hustotu a jeho tlak kles smrem do vky rych-
leji ne tlak vzduchu v interiru. Dole se tedy do interiru dere,
nahoe vzduch z interiru kvrami unik. Dm thne jako komn.
Rozumn tempo vtrn je ale pln jin: kdy je venku teplota p-
jemn, hod se vtrat vydatn, pokud je mrz, pak co nejmn. Jen
tak, aby vzduch uvnit nepjemn nezapchal. Pouze u dom bez
vek, aby absolutn vlhkost interirovho vzduchu byla tak nzk, e
jeho rosn bod bude nkolik stup pod teplotou nejstudenjch
 Dostatenou vlhkost vzduchu v zim zajistme tm, e nenechme
budovu vtrat zbyten, rznmi kvrami a komny (ty nepouvan
je poteba uzavt). Vtrme ji pak podle chuti, u nedostaten izo-
Zdvojen okno se zabudovanou aluzi lovanch dom i s ohledem na to, aby studen msta interiru neza-
Ohebn hdel pro naklpn lamel proch-
z otvorem pli velkho prmru. ry ala vlhnout.
pro spoutn a zvedn aluzie jsou spolu
v jedn prchodce, kter nepatin propo-
juje interir s dutinou mezi skly. Sprvn by
do dutiny mly vst prchodky ti a tsn
obepnat ry a hdel.
Mezi oknem a zd je patrn spra, kter asi
propojuje interir s exterirem. Tu je pote-
ba pinejmenm zatmelit.
kout, venkovnch zd za nbytkem a okol jednoduchch oken. Jen
tehdy tyto plochy nevlhnou.
kvry vtinou interir odvlhuj pehnan. Za mraz m toti
venkovn vzduch, kter do domu thne, absolutn vlhkost velmi
malou. Jak se v interiru oheje, jeho relativn vlhkost je extrmn
nzk. To zvyuje pranost, projevy statick elektiny, je to nepjem-
n a nezdrav. Relativn vlhkost interirovho vzduchu by pokud
mono nemla ani za mraz klesat pod 40 %. U budov s vbornou
tepelnou izolac je bez problm mon, a tak pjemn, ji mt i v zi-
m kolem 60 % (v lt za dusnch horkch dn bv bn i 80 %, pro-
toe v interiru je chladnji ne venku).
Dal nedobr dsledek kvr je ten, e kdy jimi v zim unik
vzduch z budovy ven, pra v nm obsaen nakonec ve kvrch kon-
denzuje, co me asem dm pokodit.

15
 Jakmile je pl budovy patin tsn, je vhodn vtrat
mechanickm systmem s dvojic ventiltor, v nm se teplo
pesouv ze vzduchu odvdnho do vzduchu pivdnho, lze
tak vrtit devt desetin tepla. Za letnch veder se teplo pesou-
v opan, z teplho vzduchu pivdnho do chladnjho
vzduchu odvdnho. Dovnit tak jde vdy erstv vzduch p-
jemn teploty. Takov hospodaen s teplem, kter pasivn tee
z jednoho proudu vzduchu do druhho, se oznauje jako reku-
perace. A cel systm pak m pilhav nmeck nzev Kom-
fortlftung, vtrn pro komfort. Zajist nejen tepelnou
pohodu, ale ubere i prachu zven. Je-li v nm zaazen i jemn
filtr, nevniknou dovnit ani stice pylu. Komfortn vtrn
nemus do budovy poutt ani hluk. Trvalm pomalm pohy-
bem vzduchu skrze interir se velmi sniuje pranost, pokud
tam zrovna pobvme a prach vytvme nebo uvolujeme.
Msto aby si prach nkde sedl, zachyt se na filtru odpadnho
vzduchu nebo odejde ven. Je to nco zcela jinho ne klimati-
zace, kter interirov vzduch jen opakovan prohn pes
ohvac, chladic, zvlhovac i odvlhovac zazen, a pitom
jej dle zneiuje. Lid, kte si na mechanick vtrn erst- se d leckdy rozdl pohltivosti skel pro slunen zen poznat snad-
vm vzduchem zvykli, na nj nedaj dopustit.
Vce o vtrn a o vlhkosti v budovch viz elektronickou knku
Nov standardy pro star domy. Pruka pro regeneraci rodinnch
dom ve 21. stolet (Haselsteiner et al., 2012), zejmna zvrenou
kapitolu Proti povrm o domech.
16
3 LEP ZASKLEN
V budovch, v nich nem teplota kolsat tak jako venku, se dnes
v situacch, kde se v minulosti pouvala prost vrstva jednoho skla,
uvaj dvojskla nebo trojskla, tedy souvrstv tlouky od jednoho do
ty centimetr. Vlastnosti takovch souvrstv se mohou velmi liit.
Probereme je obecn, i kdy trh nkter varianty tm nenabz.
3.1 Skla s rznm obsahem eleza
Naped se budeme zabvat samotnm jednm sklem. Ani u nj
neplat, e je sklo jako sklo. Rzn tabulov sodnovpenat skla se
nenpadn li obsahem eleza. m je pms eleza ve skle vy,
tm vce pohlcuje slunen zen, pedevm jeho infraervenou
st. Mn tepla tedy propust rovnou do interiru, vce se sluncem
zahv. Samozejm st tepla, kter sklo pohlt, do interiru pijde
tak, tepl sklo na interir sl a od skla se ohv vzduch, kter
kolem nj proud. Nicmn pes sklo s menm obsahem eleza se
interir vyhv vce.
Ve starch oknech, v nich u byla nkdy nkter skla vymnna,
no naomak nkter skla mohou bt zeteln teplej. Nemus to bt
jen vym obsahem eleza, me to bt jen tm, e jsou tlust.
Star skla bvala bn jen dva milimetry tlust (kad kilogram
skla nco stl, a pokud se vnitn kdla na lto vysazovala a nkam
odkldala, tak bylo snaz je penet), dnes se vsazuj skla tlust
i 4 mm. Metr tveren takovho skla m hmotnost 10 kg. Bn 3.2 Skla, kter (tm) neodrej svtlo
pohlt pt a osm procent slunenho zen. Kad obyejn ir sklo odr aspo 8 % svtla zpt. Tak mlo je
Kter sklo m vce a kter mn eleza, poznme i napohled, to ve smru piblin kolmm, ili pi hlu dopadu pod 35. Pi hlu
mme-li dv tabule stejnch rozmr vedle sebe. Sta, kdy se pod- dopadu 65 jsou to u dv desetiny. Na kad z povrch skla pipad
vme na jejich hranu. Vy obsah eleza se projev sytou zeleno- polovina odraenho svtla. Vme ale, e odrazivost se d snit,
modrou barvou. Skla s minimlnm obsahem eleza jsou pi pohle- znme to u povrch oek fotoapart. V novm tiscilet byly vyvinu-
du na jejich hranu jen nazelenal, i metrem skla je dobe vidt skrz. ty skvl levn metody, jak tm anulovat i odrazivost velkch sklen-
Nmecky se proto tabulov sklo s malm obsahem eleza nazv nch tabul. Zatm ale takov skla bohuel vrobci oken i dvoj a troj-
bl, Weiglas. Takov skla jsou dra, protoe surovinou pro n skel tm nenabzej, a by pomr cenauitek ml vyjt dobe. U vel-
jsou mn bn psky a protoe se tav a pi vy teplot. V archi- kch dodavatel se d zskat maximln sklo tlouky 2 mm pouvan
tektue se pouvaj tam, kde se instaluj skla tlust, pokud maj bt k zasklvn obraz; u takto krytho obrazu je sklo tm neviditeln.
i pi ikmm pohledu pkn prhledn, mlo zelen. Sklo s minima- Jak vznikaj superpropustn skla, kter nezrcadl? Na jejich
lizovanm obsahem eleza tlust 4 mm pohlt jen jedno procento povrchu se vytvo vrstva takt sklenn. ale porzn, polovi-
slunenho zen. nu jejho objemu tvo vzduch. Pry maj rozmry mnohem
Do oken se takov nzkoelezn (anglicky low-iron, nmecky men, ne je vlnov dlka svtla, jsou velk jednotky a dest-
eisenarme) skla uvaj zdka i proto, e se mlokde vyrbj. Ale ky nanometr. Takov nanoporzn struktura se chov jako
mla by bt samozejmost u slunench kolektor pro ohev vody spojit prosted s indexem lomu rovnm odmocnin z indexu
i u fotovoltaickch panel, tam zven innosti o nkolik procent lomu skla. Lze tm doclit stavu, e sklo odr v hlech dopadu
rozhodn stoj za to vrobce by ml deklarovat, jak sklo pouil. Ti 0 a 50 jen jedno procento svtla. Je-li souasn nzkoelez-
dob jin skla nepouvaj. n, me bt jeho propustnost pro slunen zen, brno pro
celou cestu Slunce po nebi i pro rozptlen zen ze zataen
oblohy, a 95 %.
Nanoporzn povrchov vrstva se vytv bu leptnm, nebo
protaenm tabule lzn s nanosticemi siliktu, nslednm
oschnutm a vytvrzenm za horka.
17
 Skla s takovm povrchem, kter doopravdy tm nejsou
vidt, by mla bt samozejmost tam, kde o propustnost jde
nejvce, tj. u solrnch kolektor na ohev a na vrobu elekti-
ny. Bohuel tomu tak zatm nen, asi i vinou nevdomosti
vrobc. Jen pikov vrobci je uvaj. Mla by smysl i u do-
m, kter se sna minimalizovat spotebu tepla na uml vyt-
pn. Vroba takovch vrstev na skle nen drah, ale patin-
mi technologiemi disponuje jen nkolik firem v Evrop.
Nmecky se sklo, kter skoro neodr svtlo, oznauje jako
odzrcadlen, Entspiegeltes Glas. Jinm sloenm povrcho-
vch vrstev lze doclit i toho, e na skle neulpvaj neistoty
nebo e (jde-li o neistoty organick) asem zmiz.
dostv polovina tepla, druh polovina se tam dostane vzduchem,
kter kolem skla kles dol, jak se od nj ochlazuje. Sklo pak svm
slnm vydv teplo do okol. Za bezvt je to u svislch skel tak
polovina tepelnho toku. U stenho okna pod bezoblanou oblo-
hou, kter se jev o dvacet kelvin1 chladnj ne tern, slnm
unik valn vtina tepelnho toku. Tepeln tok pipadajc na sl-
n je zhruba mrn rozdlu teplot, konstanta mrnosti in obvyk-
le 4 W/(m2K). Jinak je to u lesklch kovovch ploch, u nich je ales-
po desetkrt men.

3.3 Skla, kter dobe odrej sln protjho skla

Pipomeme si, e i obyejn sklo se znanm obsahem eleza
propout alespo osm desetin slunenho zen, zatmco infraer-
ven zen s vlnovmi dlkami nad 4,5 mikrometru nepropout
vbec. Devt desetin z nj pohlt, desetinu odraz. Jako by pro tako-
v zen bylo sklo tm ern. Sklo tedy funguje jako spektrln
selektivn filtr krtkovlnn zen propust, dlouhovlnn nikoliv.

3.3.1 Jak slme my, jak nae okol jde o stovky watt
na metr tveren
Zenm zvislm na teplot pedmt, ili slnm, se dje vti-
na tepelnch tok ovzdum. Slnm interiru se v zim do skla
18
 Jak sln porozumt? ehliek nijak ns nevaruj, kdy se k nim blme, jak jsou
Jak studen je bezoblan obloha, kdy zapadne slunce? zrovna hork.
Stoupneme si na oteven prostranstv a obrtme tv dol k ze- Rozdln chovn kovovch a nekovovch povrch si meme
mi a pak nahoru k nebi. Meme to nkolikrt zopakovat. vyzkouet i jinak. Nalepme si na rovnou plochu, nap. na kus
Pokud je to v zim, kdy je kolem nuly, pak ctme, kdy je nae lepenky, leskl alobal, ili hlinkovou flii. Pak ji v chladn mst-
tv obrcen vzhru, zhruba tot, jako kdy v interiru sklo- nosti prothneme ped svou teplou tv. Uctme, jak na ns
nme obliej dol k otevenmu mrazicmu boxu. Ten tak sl odraz vlastn tve sl. Kdy tot provedeme s nepolepenou
velmi mlo, i kdy je to pes 200 W/m2. stranou lepenky, tak se takov efekt neprojev. Sln odrazu
Graf s nadpisem Zen ernho tlesa tm pesn plat tve v alobalu je podobn velk jako sln tepl dlan, i tou m-
i pro bn lenit povrchy, jako je trva, hlna, snh i jn. Ty eme projet tsn kolem tve, jej sln jist uctme.
tm dn dlouhovlnn zen neodrej, ve pohlt. Hladk Schopnost tlesa slat vyjadujeme seln hodnotou od 0 do 1,
nekovov plochy slaj o desetinu mn. To ale nijak nectme, sprvn se nazv emitance. U nepropustnch pedmt je to
protoe ona chybjc desetina je nahrazena zenm okol, doplnk odrazivosti do jedniky. Hlinkov flie me mt nap.
kter se od hladkch ploch odr obdobn jako svtlo na skle. emitanci 0,03, a sln okolnch pedmt tedy odret z 97 %.
pln jinak se chovaj leskl kovov plochy. Ty naopak odr- U chlupat pikrvky nebo koberce je to opan, emitance je
ej pes 90 % sln okolnch pedmt a samy slaj alespo kolem 0,97 a odrazivost jen 3 %.
desetkrt mn, ne by inilo vyzaovn ernho tlesa. Koncem 20. stolet byly vynalezeny vrstvy, kter se vi dlouho-
Toho se vyuv v termoskch, v nich je vakuum, take se vlnnmu zen chovaj jako kovov, ale pitom jsou velmi dobe
tepeln tok neme realizovat pohybem molekul plynu. Kdy propustn pro svtlo. Jejich nanesenm na jednu stranu skla vznik-
jsou ob vnitn plochy evakuovan dutiny sklenn termosky ne selektivn zrcadlo. Svtlo se na takovm skle odraz jen z obvyk-
povrstven napaenm hlinkem, ziv ohvn vnitnho lch osmi procent, ale sln jinch tles ne Slunce se na povrstve-
skla vnjm se sn a tisckrt, zbv jen tok tepla sklem n stran odraz tm vechno. Z nepovrstven strany se pitom
hrdla termosky. Stejn je tomu u modernch termosek nerezo- sklo chov jako pln obyejn.
vch. Leskl kovov plochy tm neslaj, co se projevuje
i u horkch istch nerezovch ndob nebo lesklch ploch
19
 3.3.2 Sklo s odolnou vrstvou brnc sln 3.3.3 Skla a flie do dutin bez vodn pry
Oznauj se jako skla s tvrdou vrstvou nzk emisivity, ve skute- Mnohem vznamnj jsou v praxi skla s dram, sloitm vcen-
nosti jde ale o veliinu zvanou emitance. Strana opaten takovou sobnm povrstvenm s jet mnohem ni emitanc, inc jen 0,03
vrstvou m emitanci kolem 0,17. Takov povrch pak sl ptkrt a 0,05 2. Tm kad takov povrstven je velmi choulostiv, jeho
mn ne nepovrstven sklo a tak ptkrt vce odr sln z okol. pouit je jen uvnit dutin dvojskel i trojskel. Neme bt dlouho
Bohuel tak pohlt tvrtinu slunenho zen. vystaveno vlhkmu vzduchu. Je-li na jedn stran dutiny takov vrst-
Kde se d takov sklo pout? Nabzej se dv monosti. Jedna va, ziv tepeln tok se v dutin tm anuluje. Zbv tam pak jen
z nich je pout je msto obyejnho skla ve starm dvojitm okn veden tepla plynem, event. tak proudn onoho plynu.
nebo v okn zdvojenm. To me bt vhodn tehdy, kdy z njakho Obdobn vrstvy jednodu skladby lze nanet i na tenoukou pla-
dvodu nechceme do starho kdla vloit modern dvojsklo. stovou flii, nkter dokonce oboustrann. Takov oboustrann po-
Vrstvou odrejc dlouhovlnn zen m bt pak takov sklo orien- vrstven flie se pak umst doprosted dutiny mezi dvojici skel. Je to
tovno dovnit dvojitho okna, k protjmu zasklen. Je to lep ne obdoba trojskla, ale ten a leh. Ve skutenosti se takov vrstvy
orientovat odraznou vrstvu z okna pry, protoe uvnit dvojitho zaaly nanet na flii dve ne na skla, na trh se dostaly ji r. 1981,
okna se tolik nepohybuje vzduch, take znan potlaen zivho ale tato technologie se rozila jen mlo. Povrstven flie nabz jen
tepelnho toku hodn pome. jeden vrobce v Kalifornii, dan produkt se oznauje jako Heat Mirror3.
Druh mon pouit je na vnj stran stenho okna. Tam
zabrn nonmu orosen i ojnn skla tm, e sn sln do nebe, 3.4 Dvojskla
kter je pi bezoblan obloze zvlt studen. O to, aby takov sklo Jak jsme ji uvedli, prvn dvojskla se objevila v anglicky mluvcch
bylo pouito pi vrob dvojskla nebo sloitjho souvrstv, musme zemch jako z nouze ctnost, kdy bylo poteba trochu zlepit tepel-
ale vrobce podat, nen to bn praxe. Nap. vrobek Planibel G n vlastnosti jednoduchch oken. Tehdy lo o zcela obyejn tabulo-
je mon po domluv zskat v distribunm centru koncernu AGC v sklo, v dutin mezi skly byl vzduch, v rmeku, tzv. distannm,
v Olomouci (tel.: 585 152 396) nebo od firem, kter jej obas pou- oddlujcm ob skla, byl silikagel, aby se povrch dutiny nerosil.
vaj k vrob dvojskel, jako je izolacniskla.cz. Takov obyejn dvojsklo izoluje he ne dvojit okno. Nmecky se
takovmu tlustmu sklu k Isolierglas. To je v podku, tepeln
izoluje aspo o polovinu lpe ne jednoduch sklo.
20
 Opravdov zmna v zasklvn pila a se skly s vrstvou nzk
emitance. Vtina tepelnho toku z teplejho skla na chladn se
toti bez takov vrstvy dje slnm. Vrstva s emitanc na rovni jen
nkolika procent zmen slav penos tepla alespo dvacetkrt.
A dvojsklo pak me izolovat i ptkrt lpe ne jednoduch sklo,
pokud je mezi skly krypton s pms argonu msto vzduchu.
3.4.1 Argon, krypton, xenon msto vzduchu
Dalm krokem je toti snit i veden tepla plynem uvnit dutiny.
Toho lze doclit nhradou vzduchu plynem, kter m ni tepelnou
vodivost. Takovou vlastnost maj nkter tzv. neten plyny, jejich
molekuly maj jen jeden atom msto dvou. Jednoatomov molekuly
maj pi dan teplot ni energii ne dvouatomov, molekula tedy
penese mn tepla. Zeteln ni tepelnou vodivost ne vzduch
maj ty vzcn plyny, jejich molekuly maj tak vt hmotnost ne
molekuly dusku i kyslku. Pak se pohybuj pomaleji ne molekuly
vzduchu a mrn tomu se zpomaluje tepeln tok. Plynem s moleku-
lovou hmotnost o tetinu vy ne vzduch je natst hojn argon,
kterho je v atmosfe cel jedno procento. Zskv se jako jeden
z plyn pi destilaci zkapalnnho vzduchu, bod varu m o 10 K vy
ne dusk a o 3 K ni ne kyslk. Jet dvakrt vy tepeln odpor menaj vdy hor izolan vlastnosti. Rozhodn by se nemly uvat
m krypton, s atomy dvakrt vt hmotnosti. Ten je ale stokrt dra-
(a ke ticeti korunm za litr). Kryptonu je ve vzduchu o tyi dy
mn ne argonu, pouh jedna milintina (1 ppm). Jet desetkrt
dra je pak xenon, s tepelnou vodivost nejmen. Jako npl oken-
nch souvrstv se tm nepouv. Dokonce ani ist krypton vti-
nou ne, bv v nm pms argonu. Dutina se toti nejprve napln
levnm argonem, kter se pak vytla kryptonem nepln.
3.4.2 Dostaten tlouka dutiny
Tepelnou vodivost dutiny vyplnn plynem lze snit nejen volbou
tho vzcnho plynu, ale tak tlust dutinou. Je to zpotku
podobn jako u pnovch tepelnch izolac, u nich je tepeln
odpor mrn jejich tlouce. Pro velmi tenk dutiny (kolem pl
centimetru) u svislho zasklen tak plat, e tepeln odpor plynov
vrstvy je mrn tlouce dutiny. U tloutk nkolika centimetr ale
u tepeln odpor dle nijak neroste, protoe se teplo inn ped-
v proudnm plynu dol kolem chladnjho skla a pak nahoru
kolem teplejho. Proto nen velk rozdl v tom, jak izoluje zasklen
v okn zdvojenm, s dutinou tlustou nap. 4 cm, a okno dvojit
s dutinou tlustou 2 dm.
Vliv proudn je tm vt, m vt hmotnost maj molekuly
plynu. Uvd se, e nen eln mt dutinu tlust ne 20 mm v p -
pad argonu, u kryptonu je to 12 mm, u xenonu jen 6 mm. Takov
tlouky dutin je pi nkupu vhodn poadovat, ni tlouky zna-
tlouky polovin4.
V dnen dob by se u samotn dvojskla u novostaveb pouvat
nemla, izoluj pli mlo. Dvody, pro pout dvojsklo msto troj-
skla, ale existuj pi renovaci starch oken dvojsklo je ten a leh.
21
A pokud se do starho okennho kdla dobe nevejde ani zasklen
4-16-4 (tj. skla tlouky 4 mm s dutinou tlustou 16 mm vyplnnou
argonem), je namst ut krypton v dutin tlust jen 10 mm, v nouzi
jen 8 mm. Skla sta mt jen 3 mm siln, m se lze dostat na tlou-
ku dvojskla 14 mm.
3.4.3 Vliv okraj dvojskla, okraj okna, sklonu zasklen
Dostaten tlust dvojsklo vyplnn argonem tepeln izoluje jako-
by dvakrt lpe ne obyejn dvojit okno. Pro jakoby? To je vlivem
okraje dvojskla mechanick oddlen obou skel tvo tepeln most,
kudy zejmna u malch dvojskel prochz podstatn st tepla.
Dalm problmem je, jako u vech jednoduchch oken, tok tepla
kolem okna, tedy okoln zd. daj o tepeln vodivosti takovho skle-
nnho souvrstv proto vdycky plat jen pro vtinu jeho plochy, bez
zapoten he izolujcch okraj. A tak plat jen pro svislou instala-
ci, ve stench oknech izoluj dvojskla o polovinu he, protoe se,
zejmna za mraz, teplo dostv rychle z vnitnho skla na vnj
proudnm teplho plynu nahoru a chladnho dol. Pro nejlep
dvojskla s dutinou tlouky 2 cm plnn argonem se uvd jaksi
standardn hodnota mrn tepeln prostupnosti oznaovan Ug jako
1,1 W/(m2K). Index g zde znamen glass, nkdy tak centre of
glass; je to hodnota pro oblasti daleko od okraj zasklen. Za vel-
kch mraz je ale i u svisle instalovanho dvojskla tepeln prostup-
nost vy mj. proto, e tehdy se dutina uprosted plochy skel zna-
n zten.
22
tveice odraz na plochch dvojskla
Jde o zasklen v jdelnm voze vlaku EC Smetana. Je
v nm vidt obraz slunce vytven na kulov stol-
n lamp. Plocha, kter m na sob vrstvu nzk
emitance, dv odraz jinho odstnu. Tak ubr
vce svtla, take odraz z plochy jet vzdlenj je
slab. Jako jasn zdroj, kter se ve skle odr,
me poslouit jakkoliv oslunn leskl ploka,
za era pak nap. plamnek zapalovae.
3.4.4 Plocha nzk emitance m bt ta tet brno zven
Vzhledem k tomu, e dvodem nhrady jednoduchho zasklen
dvojsklem je zabrnit niku tepla v zim, zle i na tom, kter stra-
na dutiny je povrstvena, aby mla jen malinkou emitanci. To je
proto, e takov vrstva pohlcuje i znanou st slunenho infraer-
venho zen, m se zahv. Chceme-li toho vyut, pak je poteba
mt ono sklo na interirov stran okna. Jestli to tak je, lze kdykoliv
snadno ovit podrobnm pohledem na odrazy lesklho pedmtu i
plamnku na vech tyech plochch dvojskla. Odraz na povrstven
ploe m toti odlin barevn odstn.
3.5 Trojskla aneb dvoukomorov souvrstv
Jde-li o jednoduch okna, pak dvojskla zimn tepelnou pohodu
nezajist. Jejich vnitn sklo je toti v noci pli studen. To vede
nejen k vymu niku tepla, ale tak k tomu, e na ns takov sklo
mlo sl a je u nj nepjemn. A zejmna u velkch oken se vzduch
kolem takov studen plochy rozproud smrem dol a my jej ctme
jako ledov prvan.
 Skutenou pohodu zajist a okno, kter jako celek zabudovan
v k o n s t r u k c i d o m u n e m m r n o u t e p e l n o u p r o p u s t n o s t Uw vt ne
0,8 W/(m 2 K) (index w znamen window). Toho lze doclit i pouitm
jednoho trojskla, je-li ve zdi osazeno dobrm zpsobem. Samozej-
m snze a s rezervou se to zajist, kdy je dvojit okno zaskleno
dvma dvojskly, ale to nyn pomime.
Bn trojskla jsou obdobou dvojskel, uvaj t tabul tlouky
4 mm a argonem/kryptonem vyplnnch dutin tlouky a 18 mm.
Prostedn sklo je obyejn, krajn maj stranu obrcenou do dutiny
povrstvenou. Slunenm zenm se tak zahv u vnj sklo, m
kles podl slunenho tepla pronikajcho do interiru5.
Alternativou trojitho zasklen je sestava, v n je prostedn pe-
pka z tenk povrstven flie. Ta tm nepispv ani ke hmotnos-
ti, ani ke tlouce sestavy. Jak je uvedeno ve, takov flie vyrb
jen jedin zmosk producent. Na rozdl od skla se transportuje
v rolch, take vrobci zasklen, kte je dok aplikovat, jsou po
celm svt (u ns je to www.izolacniskla.cz).
Zasklen, kdy prostedn vrstvu tvo tato flie, budeme dle adit
tak mezi trojskla. A na tlouku a hmotnost m toti stejn vlast-
nosti. Pesnj oznaen by ovem bylo dvojkomorov zasklen.
Vznamnm rozdlem mezi dvojskly a trojskly je, e teplotn spd
na jedn dutin je u trojskel men, tm jen polovin. Dky tomu je
v nich konvekce plynu pomalej a tepeln tok, kter psob, je o hod-
n men. Zvl vrazn se to projev u ikmch stench oken.
Typick hodnoty mrn tepeln propustnosti trojskel daleko od
jejich okraj jsou pi plnn argonem a dutinch tlustch 16 mm
Ug = 0,6 W/(m2K), pi tenkch 12mm dutinch Ug = 0,7 W/(m2K), ale
pi plnn kryptonem Ug = 0,5 W/(m2K). Pi uit prostednho skla
tlouky jen 2 mm a krajnch skel kalench, 3mm, to znamen celko-
vou tlouku zasklen 33 mm, je-li pepka z flie hm88tc, je to
30 mm. Uit jen 10mm dutin to me stlait na 28 mm, za cenu
ponkud niho tepelnho odporu.
3.6 tyskla, ili tkomorov souvrstv
Systm se temi komorami mus izolovat opt o dost lpe, bude-li
mt jedna strana v kad dutin dostaten nzkou emitanci. Vnitn
pepky nemohou bt ob sklenn, nejde-li o zasklen, kter nen
nikdy oslunno, povrstven sklo neovvan vzduchem z okol by
doshlo pli velk teploty. Reln se tkomorov zasklen vyrb-
j jen s uitm flie Heat Mirror. Pi plnn kryptonem a tlouce
dutin 12 mm lze doclit hodnoty Ug = 0,3 W/(m 2K). Pi tak velk cel-
kov tlouce dutin se uvaj msto 4mm skel radji skla tlouky
5 mm. Dv flie znamenaj nutn ni prostup slunenho tepla, ten
in nejve 0,4. U oken, kter jsou v zim oslunn jen mlo nebo
vbec, to ale nijak nevad, vznamn zven tepeln izolace je mno-
hem podstatnj.
3.7 Vakuov trojskla vzdlen budoucnost
Tlouku dutiny lze zmenit na zlomek milimetru, pokud by v n
23
bylo dostaten dkladn vakuum. Realizace ale nar na technic-
k problmy, jak popisuje nap. jeden nadjn patent (Glas + Rah-
men Neues Konzept Fr Vakuum-Isolierglas, 2013). Evakuovan
dutina se mezi dvma rovinnmi skly mus nm rozprat, na rozdl
od termosek, kter jsou vude prohnut. Dl se to sloupky kovov-
mi, sklennmi nebo keramickmi o rozmrech necel milimetr
a sponu nkolika centimetr. Jsou tak mal, e pestvaj bt ze
vzdlenosti pes jeden metr viditeln. Vedou sice teplo z teplejho
skla na chladnj, ale jejich hrnn plocha je tak miziv, e lze
u takto provedench trojskel doclit hodnoty Ug = 0,25 W/(m2K).
Tlouka zasklen by pitom byla jen 10 mm. Bohuel zatm jde jen
o koncept, kter se jet ani v malm mtku nezaal uplatovat
a st lze ekat, e by se na trhu objevil dve ne za deset let.
3.8 Vakuov dvojskla
Na trhu jsou ovem u dlouho dvojskla vytvoen jinou technolo-
gi, pvodn s uitm tvrd vrstvy s emitanc 0,2, ale nyn i s vrstva-
mi lepmi, na okrajch spjen sklem s nzkm bodem tn. Pro
samostatn pouit se ne vdy hod, protoe by pi velkch rozdlech
teplot uvnit a venku jejich spojen mohlo prasknout. V sestavch,
kdy je teplotn spd na samotnm dvojskle men ne rozdl inte-
rir/exterir, je jejich uit bezproblmov. Izoluj podobn jako
dobr obyejn dvojskla, ale mohou bt tenk jen 6 mm. Poznaj se
podle kovovho uzvru v rohu zasklen (z interirov strany bv
vpravo nahoe), co je msto, kudy byl ze spry mezi skly vyerpvn
24
vzduch. Vrobci jsou jen v Asii (Nippon Sheet Glass Spacia Co.,
Ltd., 2013), (Hengda VIG, 2013), kde se takov dvojskla skuten
uplatuj. Velc evropt vrobci skel s nimi maj obchodn spojen
a mli by bt schopni jejich vrobky dovzt.
Vhodou vakuovch dvojskel je, e jejich izolan vlastnosti se
nezhoruj, kdy nejsou ve svisl poloze. Dal vhodou je, e i ta
nejten, tlouky 6 mm, se chovaj podobn jako pln sklenn
tabule te tlouky, pokud jde o bariru pro zvuk; uberou jej v iro-
k oblasti frekvenc i pes 30 dB (Sound reduction | Nippon Sheet
Glass Spacia Co., Ltd., 2013).
4 VMNA ZASKLEN
Star dvojit okna jsou vbornou technologi 19. stolet, ale ve
21. stolet u s nimi spokojeni bt nememe, jsou-li uita tam, kde
v zim chceme mt vdy teplotu nad 12 C. Zkladn monost, jak je
vylepit, je nahradit jednoduch zasklen modernmi sklennmi
souvrstvmi.
Je mon nahradit ob vrstvy jednoduchch skel. Tak se snadno
zsk okno s velkou rezervou splujc poadavky na pasivn domy
a poskytujc vynikajc zvukovou izolaci. Druhou monost, kter ale
tak pinese velk zlepen, je aspo nahradit skla ve vnjch kd -
lech oken. Pro radji ve vnjch ne vnitnch? Protoe vnj
zasklen lze hned nebo asem dobe navzat na vnj tepelnou izo-
lan vrstvu domu. Nhrada jen vnitnho zasklen by znamenala, e
teplo bude unikat detnm na okrajch dvojitho okna a e msta
mezi vnitnmi kdly s dvojskly a zdmi budou velmi chladn kolem
oken bude vrazn tepeln most.
Argumentem proti vmn vnjho zasklen me bt, e se tm tak, e vyuije celou jeho tlou ku. Plat se za to tm, e se pr-
zmn vzhled domu. To nastv hlavn tehdy, kdy je star sklo vl-
covan6. Pokud ale bylo vnj zasklen u nov, ze skla zcela rovin-
nho, lze vzhled oken pi uit tenkho dvojskla tm zachovat. A
na to, e skla ve dvojskle nebudou rovinn, ale prohnut smrem
k sob, co pi zrcadlen znamen jeden z obraz zvten a druh
zmenen. Odr-li se ve dvojskle jen modr nebe, nikdo si prohnu-
t skel nevimne.
Dvojskla ve starm dvojitm okn
I do velmi tenkch kdel starho dvojitho
okna, kter se otevraj ven, lze snadno
umstit dvojskla. ern tmel na okrajch
dvojskel by samozejm bylo mon pekrt
nap. tenkmi blmi litami nebo prouky
pokoven lepic psky.
Do pvodn pozice jednoduchho skla lze vdy umstit vakuov
dvojsklo. U ns se tak ale bn uvaj jen dvojskla s kryptonem
tlou ky alespo 16 mm. Ta pak z pvodnho rmu ponkud vynva-
j a pekrvaj se novm plastovm rmekem. Lze je ale umstit
i tak, e se pvodn osazen prohloub, aby zasklen nepenvalo.
Jde i velkoryse tlust zasklen (35mm trojsklo vyplnn krypto-
nem) vloit msto jednoduchho skla do starch okennch kdel?
Jiste ano, i kdy ne na pvodn pozici, kde bylo ve vyfrzovanm
osazen rmu jednoduch sklo. Tlust trojsklo lze umstit do rmu
hledn plocha okna zmen o zatmelen okraje trojskla, tedy na
vech stranch o jeden centimetr. V mst pvodnho osazen jedno-
duchho skla lze pak s vhodou umstit prvek, kter pekrv nepr-
hledn okraj trojskla a potlauje tepeln most tvoen distannmi
rmeky a tmelem sklennho souvrstv.
4.1 Okraje sklennch souvrstv distann rmeky
Sklenn tabule dvojskla i trojskla jsou na okrajch oddleny tzv.
distannmi rmeky. Nejastji jsou to dut kovov profily vypln-
n vysouedlem, ili zrnky, kter na sebe vou vodn pru. Profil
je smrem dovnit zasklen opaten drobnmi otvory, ktermi vysou-
edlo odebere z prostoru mezi skly zbytek vodn pry. Kov se uv
proto, aby zamezil difzi argonu i kryptonu ze zasklen ven a vzdu-
chu naopak dovnit. Trvale tsn napojen kovovho rmeku na
skla zajiuje vrstvika polyisobutylenu, kter klade difzi velk
odpor. Na vnjm okraji zasklen jsou rmeky kryty jinm tmelem,
polysulfidem, polyuretanem nebo silikonem. Kovov profily bvaly
z pomrn masivnho hlinku a pedstavovaly velk tepeln most.
Nen-li mono okraj zasklen pekrt zven dobrou tepelnou izo -
lac, je vhodn poadovat rmeek neobsahujc masivn kovov
profil. Takov se oznauje jako warm edge spacer, teplo vede
nkolikrt mn. Me bt ze speciln tenk nerezi, lpe ale izolu-
25
j rmeky, jejich mechanicky tuh st je nekovov, jen pekryt
kovovou nebo pokovenou fli (existuje i systm bez kovov vrstvi-
ky). I takov tepl rmeek se projevuje jako linern tepeln
most s hodnotami od 0,03 W/(mK) do 0,07 W/(mK), viz:
http://amper.ped.muni.cz/pasiv/odkazy/spacers.pdf nebo
http://www.warmekante.info/ .
V praxi ovem zvis velikost tepelnho mostu i na tom, jak hlubo-
ko je okraj tabule zabudovn do okennho rmu a m je z exteriro-
v a interirov strany pekryt. Veker systmy teplch rmek,
kter jsou na trhu, spluj psn poadavky na zamezen difze,
take se sloen plynu uvnit dutiny mezi skly ani po destkch let
tm nezmn.
z tch lepch, 0,04 W/(mK), tak 0,05 W/K. Kdyby byl na
okraji pouit rmeek s dvojnsobnou tepelnou vodivost,
tabulka by izolovala i tikrt he, ne by odpovdalo hodnot
Ug. U velkch tabul je zhoren tepeln izolace vinou okraje
men, tok okraji roste jen s prvn mocninou velikosti tabule,
tok plochou tabule s mocninou druhou. U tvercov tabule
s hranou 1 m tak rmeek s nejmen dostupnou tepelnou vodi-
vost zv nik tepla zasklenm ne o sto procent, ale jen
o tvrtinu.
I u velikch tabul ale me bt tepeln most na okraji nepjemn,
pokud vede za mraz a k rosen. To je projevem skutenosti, e tep-
lota okraje skla klesla a pod rosn bod odpovdajc absolutn vlh-
kosti interirovho vzduchu. Nejprve se to stv na dolnm okraji
zasklen, kde se krom veden tepla rmekem uplatuje i konvekce,
tedy proud studenho plynu klesajc podl vnjho skla a obracejc
se zde vzhru podl skla vnitnho. Ta je zvlt vznamn u dvojskel.

Prun distann rmeek ze silikonov pny
Volit rmeky s minimln tepelnou vodivost, pokud nemo-
hou bt pekryty tepelnou izolac, je dleit u malch tabul.
Nap. tverec s hranou 0,3 m, a tedy s obsahem (velikost plo-
chy) 0,09 m2, m obvod dlouh 1,2 m. Pi vbornm trojskle
s Ug = 0,5 W/(m2K) pipad na transport plynem mezi skly
0,05 W/K a na tepeln most okrajem zasklen, i pi rmeku
26
4.2 Pekryt okraje novho zasklen
I pi uit nejlep technologie pedstavuje okraj novho dvojskla
i trojskla nemal tepeln most. Je ale mon takov tepeln most
dodaten potlait. Nov zasklen se zpravidla pekrv litou, kter
upravuje vnj vzhled okna a tak sklo v rmu upevuje. Mezi tako -
vou litu a sklo lze vloit vrstvu pnov hmoty s co nejlepmi tepel -
n izolanmi vlastnostmi, polyuretanu i polystyrenu. I kdy bude
mt tlouku jen 2 cm a zakryje pruh skla ky rovn 2 cm, tepeln
most okrajem zasklen se znan sn. Pnovou hmotu je nutno metr. Styk rmu jednoduchho okna se zd bv pak tm daleko nej-
chrnit ped svtlem, a to i ze strany skla toho lze doclit nap. chladnjm mstem interiru, jeho teplota se dokonce v zim me
pokovenou pskou. Vnj kryt me poskytnout teba jen tenk hli- blit rosnmu bodu, m ze vlhne a ppadn plesniv. To je typic-
nkov plech spojen se sklem silikonovm tmelem. k situace u tm vech jednoduchch oken, kter byla vsazena na
Do te vzdlenosti od okraje sklennho souvrstv je vhodn msto pvodnch kvalitnch oken dvojitch, pokud dostaten dobe
tepeln izolovat i zevnit. Kdy vnitn a vnj pekryt okraje skla nenavazuj na dkladnou vnj tepelnou izolaci domu.
lcuje, je to dobr i z hlediska vzhledu okna. Tepeln most okra- Ideln navzn okna na tepelnou izolaci je takov, e okno je
jem zasklen se tak sn na polovinu (zdvojnsob se cesta, kterou vysunuto a do on izolan vrstvy, nezstv utopen v pvodn
teplo mus urazit sklem). U vnitn izolace je poteba dbt na to, aby zdi. Izolan vrstva m pitom zakrvat pinejmenm celou pevnou
se mezi chladn sklo a pnov materil nedostval vzduch z interi- st rmu okna. Okno me spovat na devnm hranolu pirou-
ru, z nj by se tam srela voda. bovanm ke zdi, novj technologi jsou konzoly z velmi tvrdho
pnovho polystyrnu. Jednodu, i kdy tepeln mn dokonal
Samozejm se za takov potlaen tepelnho mostu plat tm, e een je takov, e okno lcuje s pvodn zd a vnj izolace prost
se zmen prhledn plocha okna. Zajmavm eenm by proto pokrauje a pes okraj okna.
mohlo bt pouit dostaten irokho pdavnho tepelnho kryt,
kter by se instalovalo jen na obdob, kdy se top, a na lto se odn-
malo. Byla by to obdoba americkho zvyku, kdy se k oknu asto jen
na zimu pipevn pdavn tabule (tzv. storm window), ppadn Mont okna do izolan vrstvy
Nov okno m bt pedsazeno ped pevnou
i z dobe izolujcho dvojskla, viz: ze, opt je lze o speciln konzoly z velmi
http://www.whatarestormwindows.com/. tvrdho pnovho polystyrnu. Ostatn poly-
styrn me bt naopak velmi lehk, tepeln
vylepen nanosticemi grafitu.
5 POTLAEN TEPELNHO MOSTU KOLEM OKEN
Uv-li okno co nejlep sklenn souvrstv (nebo je vylepen Co dlat, kdy okno takto dobe osazen nen? Izolan prvky je
dle kapitoly nsledujc), zan bt znanm problmem tepeln mon zven k okrajm okna pidat dodaten, alespo k okraji
tok jeho rmy nebo zd kolem nich. Zvlt zvan je to u jednodu- hornmu a okrajm bonm. Nejfunknj tvar izolanho prvku je
chch oken. U nich je cesta tepla zd kolem rm dlouh ani ne deci- kln z pnov hmoty, u okna tlust, zuujc se k vnjmu lci domu.

27
Kln me bt kryt tm materilem jako okoln ze nebo materi-
lem jinm, nap. proto, aby byl zven bl a zlepoval osvtlen
interiru. Pipevnit jej na ostn vn okna lze montn pnou,
lepidlem nebo jen pomoc roub (piem je poteba doclit toho,
aby kln pilhal ke zdi i k oknu tsn).
Nejlep mon navzn tepeln izolanho klnu na okno je tako-
v, e prunm tsnnm odolnm UV zen dosed a na okraj kdel vbec vidt.
zasklen. To samozejm znamen zmnu vzhledu okna zven
Okna se schovanmi rmy
Tepeln nejlep osazen oken je takov, kdy
ostn pechz hladce a na samotn trojsklo.
Krokem k tomu je, kdy aspo rm okna nahoe
a na bocch nijak nevynv. Je-li devn, me
se hodn podobat devnmu ostn. Kdlo okna
dosed na tsnn pevnho rmu a samotnm
sklem.
28
i zevnit. Zven zmiz okrajov rmy, u okna s jedinou tabul tedy
rmy vechny (klny lze barevn upravit, aby se rmm podobaly).
Druh neobvykl vc je, e zevnit se okno napohled nezvt, kdy je
oteveme msto rmu pohyblivho kdla se objev eln plocha izo-
lanch kln. Takov netradin, ale tepeln nejdokonaleji proveden
okna jsou ostatn u i na trhu jsou-li zaven, nejsou zven rmy
I dobe osazen okna lze pomoc izolanho klnu vylepit, a to na
dolnm okraji. Tam toti rmy nebvaj pekryty vnj tepelnou izo-
lac, rm je odkryt, a na nj navazuje vnj parapet odvdjc
vodu ze srek. Kln z pnovho polystyrnu, kryt shora hladkou
plastovou vrstvou nebo tenkm plechem, dole opaten nkolika
distannmi vlokami tlustmi jeden i dva milimetry, teba jen jed-
nodue vtlaen mezi boky ostn, to naprav. I takov doln kln
me mt na hornm okraji prun tsnn a dolhat a na sklo.
Me tak, je-li dostaten strm, potlait odstikovn vody z para-
petu na tepeln izolujc ostn. To jinak u stinnch oken asem vede
k tomu, e ostn obrst asami.
Aplikace vnjch kln z pnovho izolanho materilu navazuj-
cch na zasklen nabz pjemnou monost uvat u novch oken i
jejich kdel jakkoliv levn rmy, u nich se nepoaduj dn tepel-
n izolan vlastnosti. Umouje tak komfortn bezrmov uloen
trojskel v tch ppadech, kdy okno nen otevrav. Komfortn v tom
smyslu, e po odejmut kln lze sklo vysunout ven to pro ppad,
e se pokod nebo e je chceme vymnit za lep souvrstv.
 6 PDAVN VRSTVY UVNIT DVOJITHO OKNA 6.2 ir flie
SVPOMOCN PRAVY Vlastnosti starho okna lze ale vrazn vylepit uitm flie ir,
Jak jsou dal monosti zlepen oken, krom utsnn a vmny kter svtlo nerozptyluje, ale vborn propout. Ta se ovem nele-
zasklen? Jde pedevm o pidvn dalch vrstev jinho typu. p na sklo, ale na rm dovnit okna. Od nejbliho skla by mla bt
V tto kapitole se konen poutme do doporuen pro zsadn sv- nkolik centimetr vzdlen. A takov vzduchov dutina poskytuje
pomocn pravy oken. douc tepelnou izolaci.
ir flie polypropylnov, biaxiln orientovan, oznaovan
6.1 Samolepic flie nelze doporuit jako boPP, lze v kch 65 nebo 100 cm zskat v elektronickm
Lid se asto ptaj, jestli se okna nedaj vylepit nalepenm nja- obchod stuhy.cz. Tloutka je bu 0,020 mm, nebo 0,028 mm. Jin
k flie na sklo. Bohuel, flie, kter by fungovaly velmi selektivn, flie jsou z boPET, ne vdy dokonale ir; pokud svtlo pli rozpty-
tedy vborn propoutly slunen zen a naopak tm pln luj, do vtiny oken se nehod. Nkdy lze krtk role prhlednch
odrely zen dlouhovlnn, se nevyrbj ve variant, kterou by lo fli koupit i v paprnictv, nejspe ky 70 cm.
aplikovat do bnho prosted obsahujcho spoustu vodn pry. K prvnmu umstn flie na rm poslou kousky dvojstrann
Vrstva zajiujc dobrou selektivitu je velmi choulostiv a lze ji ut lepic psky nebo obyejn prhledn lepic psky. Pak se flie po
jen v souvrstv, kde je chrnna ped reakcemi s vodn prou a kys- obvodu postupn neprodyn pilep prhlednou lepic pskou.
lkem. Flii se obvykle nepoda dokonale napnout, i kdy ji pi prci dobe
Trh nabz jen flie s rzn silnmi kovovmi vrstvami, kter pro- vidme tj. kdy ji instalujeme na rm poloen vodorovn a dobe
stupu slunenho zen v. svtla hodn brn a slunen zen vidme odrazy v n. Prhyby flie natst vtinou nevad, ve dne
odrej. Jet vce sice odrej zen dlouhovlnn, take mrn bv flie pi pohledu z interiru tm neviditeln.
selektivn jsou, ale snen nonho niku tepla oknem ven nen tak Na trhu jsou tak flie, kter jsou ureny k nalepen na rm okna
velk, aby vyvilo, a na mraziv dny s hustou oblanost, bytek a k dodatenmu napnut uitm horkovzdun pistole (ppadn
solrnho ohevu, kter jinak okno poskytuje. i fnu, ten je ale proudem vzduchu zbyten prohb). V nkterch
obchodech by mla bt k dostn znaka tesamoll thermo cover,
v roli ky 1,5 m a dlky 1,7 m nebo 4 m s pibalenou dvoustrannou
lepic pskou.
29
 Je to prava velice levn, seenete-li patin irokou roli tenk n mal, neuplatuje se v nm difze, ale jenom proudn vzduchu
a prhledn flie. Umstn na okno lze provst velmi rychle. Sklo je mrn objemu dutiny a tempu zmny teploty i tlaku vtru.
poteba pedem dokonale oistit, pak u bude za fli nedostupn. Prhledn tenouk plastov flie neposkytuj takov snen
Nevhodou takov tet i tvrt (nalepme-li flii na vnj i vnit- niku tepla, jako by poskytla dal bn skla. Je to proto, e tvo
n kdla) okenn vrstvy je, e ji asem slunen ultrafialov zen dokonalou bariru jen pro proudn vzduchu. Dlouhovlnn infraer-
a dokonce i bn svtlo pokod, take se stane velmi kehkou ven zen, ili sln interiru i skel, takov flie tm pln pro-
a nakonec se i pi minimlnm podntu roztrhne. U oslunnch pout, pohlcuje jen jeho desetinu a odr dal desetinu.
vnjch kdel oken to me bt u po pr letech, u vnitnch, chr- To ale nemus bt vdycky nevhoda. Pokud je nkter plocha skla
nnch ne jednou, ale dvma vrstvami skla, to trv dle. Nkdy je obrcen do dutiny okna opatena vrstvou brnc sln (tvrdou,
flie v podku, ale pestanou dret lepic psky, take se do dutiny odolnou, s emitanc 0,17), pak tam ziv tepeln tok hraje jen
mezi sklem a fli dostv vodn pra, ppadn i neistoty. Sta malou roli a rozdlen dutiny na dv komory bude velmi pnosn.
flii odhrnout, znovu oistit sklo a zase flii pilepit novou pskou. Vborn propustnost tenk plastov flie pro dlouhovlnn zen
Pokud je ale flie pinav nebo nepevn, je lpe ji odlepit a hned zde velice pome7. Dal monost, jak zivmu toku tepla skrze
nalepit flii novou. Tehdy toti nen poteba znovu istit plochu irou flii zabrnit, probereme v sti 6.3.4.
skla, ta pod fli zstala nedoten. Vhodn okamik k vmn flie
je vzpt po umyt opan strany skla. 6.3 Rolety star a rolety z pokovench fli
Nov fliov pepka uvnit dvojitho okna pin dal pro- Ve dvojitch oknech, zejmna tch, kter jsou vystavena dopoled-
blm, toti ni teplotu skla vn od sebe. To me vst k rosen, nmu letnmu slunci, a jet vce tch, do kterch z slunce za let-
pokud v dutin mez sklem a fli nen venkovn vzduch, kter m nch odpoledn, bvaj bn instalovny rolety i aluzie. aluzie se
v zim nzkou absolutn vlhkost. Aby byl vn flie vzduch s malm bn uvaj tak uvnit oken zdvojench. Pomhaj proti pehv-
obsahem vodn pry, nikoli ten z interiru, k tomu pome vyvrtn n interiru, dnes asto slou i pro zastnn interiru pi prci u po-
ikmho otvoru skrze rm, propojujcho novou dutinu s exterirem. tae a pi sledovn televize. Uplatuj se asto i v noci proti sil-
Do otvoru se zasune vata ta bude brnit pronikn prachu pi pory - nm poulinm svtlm i proti osvtlenm billboardm, fasdm
vech vtru i pi zmnch teploty v dutin, kter vedou k pohybu nebo jen povrchm ulic, chceme-li kvalitn spt. A ovem pro elimi-
vzduchu onm kanlkem. Prmr vrtanho otvoru me bt libovol- novn nonho nahlen do interiru zven.
30
 Uiten je i non vracen svtla zpt do interiru jinak jsou ji umstme pokovenou stranou smrem do exteriru, tak je toti
toti okna v noci, pokud v mstnosti svtme, ernmi drami, chrnn ped slunenm zenm, kter jinak kad plast asem
v nich se svtlo ztrc. Ve dne, jak si lze snadno vimnout, z exte- zni. Kter strana je ta pokoven, to zjistme tak, e hlink oteme
riru prakticky nic uvnit interir vidt nelze, nen-li plocha oken o papr, na nj flii silou tlame.
velik v budov je toti oproti exteriru, na nj jsou oi pivykl,
hlubok tma. 6.3.1 Kde jak flie zskat
Kad souvisl roleta mezi skly, pokud se na noc rozvine, izolan V souasnosti je bn jen jeden zdroj pokovench fli: plachta
vlastnosti okna vylep. Eliminuje pm ziv tok ze skla na sklo, tlouky pouhch patncti mikrometr, ky 150 cm a dlky 220 cm,
m zivou sloku tepelnho toku uvnit okna sn na polovinu. poskldan do malho balku a prodvan jako jedna z vc pro
Me hodn potlait i tepeln tok proudnm vzduchu od jednoho
skla ke druhmu, pokud jsou kvry kolem n dostaten mal.
Tradin rolety bvaly z hrub tkaniny a vydrely destky let. Dnes
ale existuje zajmav nov materil, s nm se bn setkvme Pokoven flie
u rznch zabalench vrobk i ve vkladnch sknch. Jde o ten - Tenouk flie s napaenm hlinkem je bn
kou hladkou flii povrstvenou hlinkem. Proti tlust tkanin m tu k dostn jen poskldan. Po rozloen a napnut
lze zjistit jej pesnou ku. Je-li poteba ka
vhodu, e je pes ni dokonale vidt, psob jen jako reflexn filtr men, flie se pelo tak, aby bylo mon ost-
odrejc a 99 % slunenho zen. Je-li interir takovmi fliemi rm noem odznout nepotebn pruh na okraji.
cel zaclonn, take je v nm ve dne ptm, oi se adaptuj na ero
a pes flie vidme ven stejn dobe, jako kdy se venku stmv.
Tu a tam si lze vimnout, e lid pipevuj takov pokoven flie
do nkterch oken na cel lto, aby potlaili slunen r. Nm jde
ale spe o to, jak zlepit tepeln izolan vlastnosti okna na zimu,
ani bychom o solrn tepeln zisky pili.
Takov pn spln rolety, kter stahujeme jen na noc a u nich je
tkanina nahrazena pokovenou fli. Flie me vydret lta, pokud
31
prvn pomoc zrannm nap. ve sportovnch potebch. Je rovn pomoc chlopn ze dvou pruh prhledn lepic psky. Ty se pilep
povinnou vbavou autolkrniek. Nazv se nap. izoflie, Ret- z obou stran na doln ty rolety, i pesnji na pokovenou flii, kter
tungsfolie, Rettungsdecke. Ochrn lec osobu jak ped nonm onu ty obepn.
mrazivm nebem a rosou, tak event. i proti prudkmu slunci. Vzhled Dle je poteba eliminovat netsnost rolety na bocch. Nesta,
me mt z druh strany zlatav, pokud je tam tak nalakovan. Tenk kdy roleta sah tm k bonm deskm, by by mezera inila jen dva
lakovn jej vlastnosti tm nezhoruje. Jedno balen stoj teba ti milimetry. Je poteba na bon desky pipevnit lity tlou ky a
jen destky korun (max. nco pes 100 K), co je vzhledem k celko- 2 cm, kter budou na napnutou roletu navazovat smrem k interiru .
v prci na vrob rolety cena zanedbateln. Materilov cena flie Vzduch za roletou, v zim studenj, a tedy t, napnutou flii k li-
by mla bt jet mnohem men. tm pitla. Pesah lit pes okraj rolety nesm bt pli mal, jinak
Pvodn neposkldan flie v roli patin ky je mnohem vhod- by se roleta tlakem tho vzduchu prosmkla kolem nich.
nj pro nvin na roletu. Bohuel takov v maloobchod zatm Takov bon lity mohou brnit plnmu oteven vnjch kdel
nebv. Vrobcem je nap. slovensk Terichem, ten ale napauje oken smrem dovnit (otevrn ven mvaj jen dvojit okna velmi
flie jen do ky 1 m. Flii barevn lakovanou v rolch ky 150 cm star). Aby otevrn nebrnily, lze je v mst, kam na n dosedaj
nabz mnichovsk firma Jostra. Z role odvj a do balku skld rmy vnjho kdla, patin ztenit. Roleta se takovmi seky
nelakovanou flii firma Yate v Hradci Krlov. neprosmkne, a i pokud zde vzniknou skuliny, me vmna vzdu-
Pro pouit na rolety v oknech by bylo vhodn mt k dispozici chu mezi vnj a vnitn dutinou okna zstat dostaten mal.
i flie s vy propustnost pro svtlo, eknme na rovni 10 %, Jedna nevhoda toho, e roleta m na boku tsn dolhat k bon
i takov by mohly mt dostaten nzkou emitanci. Byly by pjem- lit, je ale neodstraniteln je-li ve dvojitm okn mechanismus
nj rno, aby v mstnosti tm normln svtalo. pro otevrn hornho ventilanho oknka, mus se rozmontovat.
Thlo, kterm je vnitn ventilan kdlo spaeno s kdlem vnj-
6.3.2 Utsnn rolety dole a na bocch m, by rolet pekelo.
Jakkoliv proveden fliov rolety tepelnou izolaci velmi zlep.
Ale jen takov, kter vylou konvekci mezi obma polovinami duti - 6.3.3 Tepeln vlastnosti okna pi rozbalen rolet
ny rozdlen roletou, funguje dokonale. K tomu je poteba, aby role- Pokud vybavme dvojit okno takovou fliovou roletou tsnc na
ta v doln poloze dolhala na desku okna. To lze zajistit napklad obou bocch a tak bu dole, nebo nahoe, bude za zimn noci izo-
32
lovat lpe ne i ta nejlep nov okna s dvojskly. Je to dky tomu, e
slabinou starho dvojitho okna nejsou rmy, kter u jednoduchch
novch oken izoluj vdy he ne dvojskla sama. Star okno bude
mt na noc hodnotu Uw = 1,0 W/(m 2K).
Pokud uijeme rolety dv, vzdlen od sebe alespo 4 cm, dosta-
neme se na noc dokonce i hluboko pod limit platn pro pasivn
domy a na mrnou tepelnou prostupnost celho okna Uw =
0,6 W/(m2K), nen-li pokaena tepelnmi mosty kolem jeho devn
konstrukce. Uit dvojice rolet u je ale st praktick, nejsou-li
ovldny elektricky (viz dle).
6.3.4 Pidn ir flie na vnj kdla
Fliov roleta dvojit okno pro zimn noci ohromn zlep. Dal,
u velmi jednoduch zlepen zskme, doplnme-li irou flii na
vnj rmy. Tak toti zskme dal vzduchovou komoru, v n pi
rozvinut pokoven rolet bude potlaen ziv tepeln tok. I s ui -
tm jedin fliov rolety se dostaneme na rove Uw = 0,7 W/(m 2K),
s rezervou vyhovujc i pasivnmu standardu. Nklady na materilo -
v vylepen velkho starho dvojitho okna na (non) pasivn
standard pitom nemus peshnout pr stokorun. To, e za zimnho
dne, pokud roletu vythneme, pasivn standard nespluje, nemus
za jasnch dn nijak vadit, ptok slunenho tepla (by jen odraen-
ho od ternu, asto zasnenho) bv vt ne nik tepla oknem konvekn komoru, piem ziv penos tepla v n v noci zstv
ven. A pokud se do okna ope slunce, bude bilance starho okna
s jednou irou fli lep ne u okna se sebelepm trojsklem.
Run ovldan rolety, i mechanicky dokonal, pesto nejspe
tolik tepla jako pasivn okna s trojskly neuspo. To proto, e mlo-
kdo je denn schopen a ochoten vechny rolety se setmnm rozmo-
tat a s rozednnm smotat. U jednoho okna, u nj lovk pobv, to
jet jde, ale obhat cel byt je nron, a vyvstv otzka, kolik zim
by se tomu kdo vnoval. Zejmna kdy se pi rozvjen rolet musej
otevt vnitn okenn kdla. Nevhodou me bt tak to, e rno
v mstnosti se staenmi roletami nesvt s plnou intenzitou, jak je
vhodn pro probouzen. Z toho plyne, e trvale udriteln uvn
rolet na noc je jen takov, budou-li ovldny elektricky, automaticky.
O tom ale a dle, nejprve se probereme mechanickmi eenmi.
Lta pouvan roleta je vyrobe-
n z flie, kter byla pvodn
poskldan do malho balku
proto u na zatku nebyla zcela
rovn. Tm, e je ovldan run
a navjen klasickm provm
mechanismem, dola u lecjak
hony. Jej tepeln vliv ale zstal
stejn. V okn je vidt i druh bon lita pro dal roletu. Okno bylo
pak dle zlepeno tm, e na vnitn stranu rmu vnjch kdel byla
pipevnna flie ir, s transmitanc 0,8 a emitanc 0,1. Ta vytv
potlaen pokovenou roletou. Pak i jedna roleta zajist hodnotu
U = 0,7 W/(m 2K), tedy spolehliv splnn pasivnho standardu.
33

Tepeln prostupnost okna s jednou roletou byla ovena termograficky. Okno m prmrnou jaso-
vou teplotu o 1,8 K ni ne referenn neochlazovan ploky zaven uprosted a nahoe okna;
venku pitom byla teplota o 19 K ni ne v interiru. Prvn zobrazen umouje odetat jasov tep-
loty s citlivost tvrt kelvinu, druh poskytuje celkov pehled.
6.3.5 Starobyl zpsob navjen rolety
Mechanismus rolety me bt tent jako u pvodn rolety ltko-
v. Jde o horn devnou dutou hdel obsahujc dlouhou roubovi-
covou pruinu a zpadku.
Patin napnut takov rolety me zajistit dostaten tk
doln ty, nap. ocelov kulatina o prmru 6 mm. Doln okraj role-
ty pak dr jen v nkterch vkch. Aby to bylo jen kousek nad dol-
nm okrajem okna, toho doclme nejsnze tak, e se flie kolem
tye definitivn zahne a pelep a v tto situaci.
Jinou monost je ut pvodn tenkou ty devnou, pro kterou
na dolnm konci lit vytvome vezy, do nich ty vlome. Tento
zpsob m ale nevhodu, e pi neopatrn manipulaci vylet roleta
prudce vzhru a me se pitom na okraji natrhnout. Natrhnut lze
sice opravit prhlednou lepic pskou, ale asem bude asi poteba
flii vymnit, a pestane dostaten tsnit na bocch.
34
6.3.6 Novj run navjen umoujc i dvojitou roletu
Novj rolety mvaj jinou mechaniku, jsou ovldny kulikovm
etzkem. Vhodou je spojit a bezproblmov nastavovn vky
rolety, a tedy i monost jemnho doladn jej spodn polohy, kdy u
dole prakticky tsn, ale souasn je jet dobe napnut vahou sv
doln tye.
Dal vhodou je monost, aby doln ty fungovala jako zva
odvalujc se v rolet, jej konec je upevnn nahoe tsn ped h-
del rolety. Doln ty me bt (tlust) devn s prmrem 3 cm,
takov lze koupit v prodejnch domcch poteb. Roleta je pak dvo -
jit, pi rozvjen vytv prodluujc se kapsu stl tlou ky. Lity
na bocch okna utsn jen pedn vrstvu rolety, kter kolem nich
nekloue, jen se na n pikld. Bon lity lze nainstalovat mrn
ikmo, take se po nich doln ty rolety odvaluje.
Takov princip umouje mt roletu stdav irou a obarvenou.
Tm se d regulovat jak mnostv svtla, kter vstupuje do interiru,
tak pohledy ven. Obarven pruhy bvaj ir ne ir. Teoreticky by
bylo mon, aby obarven pruhy byly msto toho pokoven hlin-
kem. Ve stavu, kdy se pekrvaj, by mohly ziv tepeln tok uvnit
dvojitho okna potlait tm stejn jako obyejn pokoven flie.
Takovou flii zatm trh nenabz, dala by se vytvoit z flie ir a z po-
koven lepic psky ta na trhu je.
Dvojit roleta z obyejn pokoven flie me mt nicmn jin
vhody. Me poskytovat monost tm plnho zatemnn mstnos-
ti (pokud jedna vrstva propust 3 % svtla, dvojit roleta propust jen
 Ukzka dvojit rolety vypln. Jimi bude lanko prochzet do interiru a z nj zase zpt na
Stdn prhlednch a neprhled-
nch pruh umouje pohodlnou
hdel. Roletou by se pak dalo manipulovat i bez otevrn vnitnch
regulaci prostupu svtla i pohled kdel, ili i bez hrozby rannho zarosen kdel vnjch. Jako horn
skrze roletu. hdel me slouit prost devn ty. Na jednom boku se o hdel
T mechanismus by mohl ovldat
i roletu z pokoven flie. Aby tepel- mus oprat njak tec prvek, kter ji zajist proti oten vlivem
n izolovala co nejlpe, musel by vhy doln tye.
bt jej konec upevnn ne za h-
del rolety, ale ped n. Krom toho
doln ty, kter roletu zatuje, by 6.3.7 Napnn strunami vedoucmi pes kladky,
mla bt tlust a bez koncovek. monost odvjen vzhru
jedno promile). A taky me vytvoit tepelnou izolaci tm tak dob- Dal mon mechanismus pro jednovrstvou roletu je takov, e
rou jako dvojice rolet. Pro jen tm? Je to proto, e lity, na kter roleta nen napnut vahou doln tye, ale pomoc dvou strun (nap.
chladn vzduch roletu pitla, lze pout pouze na interirov stra- silonovch vlasc) na bocch rolety. Struny vedou od lehk doln
n od dvojit rolety. Na exterirovou stranu lze umstit dal lity, tye dol pes kladky upevnn na dolnm konci bonch desek
ale roleta na n pilhat nebude, naopak se provs. Prostor uvnit a pak nahoru na hdel rolety. Na tu se struny pi odvjen rolety
roletov kapsy bude proto z exterirov strany pstupn sprami navjej. Pak se roletou d manipulovat spojit, pomalu, tahem za
kolem okraj rolety, take z nj potee teplo smrem k vnjmu struny. Kad z bonch strun prochz vodtky, kter zajiuj jej
zasklen i konvekc. sprvn nbh na kladky a na hdel. Dal vodtka ji oddaluj od
Nevhodou prodvanch mechanism s kulikovm etzkem jsou bonch desek, aby se struna dala prsty uchopit. Vodtka lze vyrobit
tlust ela hdele rolety. Roleta m pak ku aspo o 4 cm men, zatluenm tenkho hebku, odstihnutm jeho hlaviky a zkrouce-
ne je ka dutiny dvojitho okna. Bon lity tedy musej bt tlust nm do oka tvaru krtk roubovice.
alespo 3 cm. Takov mechanismus m vhodu v tom, e jej lze instalovat
Alternativou kulikovho etzku by mohlo bt uit lanka, kter je i vzhru nohama, ili navjec hdel umstit k doln desce okna
kolem hdele nkolikrt opsno a je umstno v tenouk kazet msto k horn. Bez mechanickch problm je to u oken, jejich
vyluujc jeho sesmeknut. Pro lanko lze v pevnm rmu okna vytvo- vnj kdla se otevraj ven. Odvjen smrem vzhru umouje
it tsn kanlky, nap. jako zezy, kter se pak tm cel zase zaclonit ve dne jen spodn st okna a vrek nechat voln, aby byla
35
mstnost dostaten prosvtlena i daleko od okna. U obvyklch ped sluncem. Non zlep-
novjch dvojitch oken, kter se otvraj jen dovnit, by bylo mon en dvojskel, kter posky-
v doln desce vytvoit vez, do nj se hdel rolety vlo tak, aby ve tuj, je nevelk uit flie
srolovanm stavu nebrnila oteven vnjch kdel. bu nemaj dostaten nz-
Toho, aby byla roleta pi plnm rozvinut tak napnut, e ji tlak kou emitanci, nebo se od-
studenho vzduchu ve vnj dutin neprosmkne kolem bonch vjej nikoli v polovin
lit, lze doclit tm, e se struny po rozvinut rolety napnou zahknu- tlouky dutiny, ale tsn
tm za chyty na bonch deskch okna. podle jednoho skla, m
Bon lity musej bt tlust, ne kdy se pouije hdel s prui- tok tepla zprostedkovan
nou, protoe roleta neme bt tak irok. Alespo pl centimetru plynem v dutin sn mlo.
kadho okraje hdele mus slouit pro navjen struny a pro elo Pklady:
velkho prmru, kter hdel zakon a bude brnit sklouznut stru- www.glastec.com ,
ny z hdele. www.agero.ch .
Model okna s fliovou roletou ovldanou elektricky. Pitom nen tak obtn
6.3.8 Elektrick pohon rolet jemn elektrick pohon vytvoit. Sta k tomu nap. to, aby jeden
Trvale udriteln een je jen takov, kdy maj rolety pohon elek - okraj hdele byl zakonen ozubenm kolem, do nj zasahuje nek
trick, ideln i automaticky ovldan, s monost run zmny malho motorku, jak bv teba uvnit CD mechanik. Koncov
stavu njakm ovladaem. Trh je v tomto ohledu dost omezen. vypnae lze ovldat ty napnajc roletu. Motorek lze upevnit pru-
Elektricky pohnn tlust hdele s prmrem 4 cm a s motorem n, aby se pi nenadlm odporu hdele vi oten osov posunul
uvnit jsou konstruovny spe pro masivn pevn rolety a stoj a vypnul, tm lze pedejt roztren rolety.
kolem ty tisc korun za kus, ovldaj-li se tlatky (s ovldnm dl- V dnen dob malinkch pota obsaench v kdeem, nejen
kovm jsou o dost dra). v mobilnch telefonech, by neml bt problm motorky ovldat auto-
Existuj sice i tenk hdele (o prmru 2 cm) uren pro instalaci maticky podle denn a ron doby, podle teploty v interiru a oslun-
fliovch rolet do tsnch dvojskel, ale ty jsou st samostatn n okna. Tedy rozvinout roletu, aby se interir nepehl. Za chlad-
k dostn. Nmet vrobci takovch rolet je nabzej pro ochranu nch dn ji naopak rozvinout k veeru, kdy u nen poteba svtlo
36
zven. A svinout ji rno, aby v lonici pkn svtalo. Nebo ji po
non smn svinout a pozdji, aby svtlo neruilo klidn spnek.
Napnut rolety v rozvinutm stavu, aby neproklouzla kolem bo-
nch lit, me zajiovat vha doln tye. Nebo bon struny, jejich
tloustnouc nvin na hdeli zajist, e napt rolety bude maximln
prv tehdy, kdy je roleta rozvinut. Vhodou bonch strun je, e
sla potebn k posuvu rolety zstv mal. Pi uit bonch strun
lze samozejm rolety rozvinovat tak zdola nahoru.
Potaov ovldan rolety jsou i monou innou obranou proti
nedoucmu nonmu svtlu z umlch zdroj venku8.
6.3.9 Zmna vzhledu oken vlivem rolet
Hlinkem povrstven plastov flie mn vzhled domu hlavn ve
dne, co jako ochranu interiru proti slunci u lid toleruj. V noci
mohou fliov rolety takka pln zabrnit niku svtla z interiru
a tm i ruen exteriru svtlem. Poskytnou i dokonal soukrom.
Plat se za to tm, e okna dostanou vzhled nerovnch zrcadel. Komu
nen stbit, ili aluminiov vzhled rolety pjemn, me ut flii aluzii z hlinkovch lamel jako obranu proti letnmu slunci. Fliov
s barevnou nepokovenou stranou krom zlatavho povrchu me
jt o prhledn vrstviky zelen, modr, erven, mohlo by jt i o po-
tisk njakm vzorem.
Pokud by nkomu pohled na fliov rolety pesto vadil, lze ped
nimi na noc zathnout zclony. Za chladnho dne by ovem zclony
mly bt odsunuty, aby nesniovaly solrn zisky to ony jinak dla-
j, mimo hork obdob roku velmi nevhodn. Jak moc ubraj slunce,
to lze zven snadno odhadnout, porovnme-li okna bez zclon
(otvor do domu je napohled ern, pokud se v nm neleskne svt-
l nebe) a s nimi (cel okna jsou blav).
6.3.10 Umstn rolet do zdvojench oken starch a novch,
event. do dvojskel
Fliov rolety lze umstit i do oken zdvojench, ili tch se dvma
skly v rmech seroubovanch k sob. Podmnkou je jejich ovldn
takov, kter nezpsob prnik interirovho vzduchu do dutiny
mezi skly. U elektrickho pohonu je to bez problm, ale existuj
i run pohony, kdy je interirov ovldn s dutinou propojeno jen
permanentnmi magnety. Takov magnetick propojen se uv
u aluzi instalovanch ve dvojsklech. Opt lze ut jak napnut role-
ty doln ty, tak i bonmi strunami, s vhodou monosti rozvjen
flie odzdola nahoru.
Zdvojen okna star konstrukce, bn nap. v panelovch
domech i ve kolch, beztak asto clonc prvek obsahovala, toti
roleta poslou jet univerzlnji.
Zdvojen okna se vyrbj i dnes, a to prv kvli umstn pohyb-
liv clony do tlust vzduchov dutiny. Rozdl oproti tm starm je,
e na interirov stran nen jednoduch sklo, ale co nejlep
dvojsklo. Pkladem je vrobek Edition 4 firmy Internorm. Variantu
s pokovenou fliovou roletou tsnc na bocch dutiny a nahoe i
dole ovem firma nenabz.
37
 Umstn rolety uprosted dutiny ve dvojskle je mimo monosti Trh nabz roletu, kterou lze pipevnit na rm okennho kdla
svpomocnho vylepen okna. Nen ale mimo monosti vrobc a kter me mt navjec hdele na hornm i dolnm okraji. Lze ji
dvojskel. Jen si musej zkaznci takovou kvalitu vydat. tedy rozvjet i od spodnho kraje kdla k hornmu (roleta SUN-
6.3.11 Pokoven roleta na interirov nebo exterirov stran ROLLO dvojit D3.F.09, 2013; Glasleisten-Rollo, 2013). Nhrada
tkaniny pokovenou fli by nemla bt sloit. Pokud jde o non
Pro pohodln run mechanick ovldn by samozejm bylo p-
tepeln vylepen, je to alternativa pro okna nov, s velkm kdlem
jemnj mt roletu na interirov stran okna. To m ale sv skal.
pes celou vku okna. Lze ji ale pout i u malch oken dvojitch,
Jednm jsou zvany vzduchu, kter mohou roletu vysmeknout
maj-li vodorovn rozmr do 120 cm a svisl do 180 cm, jen se na
zpoza bonch lit (samozejm se d vrtit zpt). Vtm probl-
jejich ostn mus pipevnit pomocn lity.
mem je, e u oken, kter sama neizoluj v noci velmi dobe, by inte-
rirov skla za fliovou roletou leckdy vystydla tak, e by se orosila. Umstn flie na exterirovou stranu okna nein dn problm
Jist, rosa se pes den zase vypa nebo se d rno po svinut rolet s rosou. Vnj pokoven flie naopak me vylouit orosen na
sett. Orosen se navc d potlait tm, e na rmy oken nalepme skvle izolujcch oknech, kde se jinak zven rno vyskytuje. Za
z interirov strany irou flii. Hlinkov vrstva nzk emitance na vtrnch dn ale flie tepeln moc nepome, a aby se nepotrhala,
pokoven plastov rolet bude brnit zivmu tepelnmu toku je nejsp poteba, aby se pi vtru automaticky srolovala. Rozumn
i skrze onu irou flii, celek okna bude izolovat lpe. ir flie pak umstn navjec hdele pro flii umstnou vn okna je na dolnm
me zstat i za mraz nad rosnm bodem. parapetu. Jednak pak nen zespodu z ulice sk s hdel rolety
Druhou nevhodou umstn rolety a na interirovou stranu okna vidt a jednak takov nahoru rozvjen roleta me lpe mnit
je, e tepeln izolan vlastnosti okna nezv tak dobe jako roleta osvtlen interiru.
v dutin mezi skly. Je to proto, e je z interirov strany vce ovv-
na vzduchem, take se tam zetelnji projev konvektivn tepeln
tok, kter me zasahovat i do dutiny mezi roletou a sklem.
Na druh stran je vhoda, e pokovenou roletu dky jej nzk
emitanci vnmme jako tepl povrch, i kdy je o dost chladnj ne
interirov vzduch9.
38
 7 JIN POHYBLIV CLONN
Rolety z pokovench fli odvjen zdola nahoru poskytuj dobrou
regulaci osvtlen interiru. Ale jsou i dal zpsoby, kter v domc-
nostech nejsou bn a maj jin vhody.
7.1 Markzy
Markzy jsou bn u obchod i zahrdek ped restauracemi
apod., ale ne nad okny obytnch budov. Pitom jimi lze leckdy doko-
nale eliminovat pm oslunn interiru a zrove zachovat nerue-
n vhled ven. Markzy samozejm clon vdy shora, jsou tedy ve
dne vhodn jen pi nadbytku svtla. Bvaj robustn, ovldan dlou-
hou klikou zven nebo elektricky. Jejich instalace je rozumn vude
tam, kde se chceme brnit silnmu letnmu slunci. Za zataench
dn se svinou zpt ke zdi, aby neubraly svtla, a tedy i slunenho
tepla. Markzy mohou mt pevn hel vzhledem ke zdi, ale mohou
bt i naklnc.
Jsou-li ovldny automaticky, elektricky, je vhodn je uvat po
cel rok jako obranu proti nonmu rosen oken zven. Rosen je
u vborn izolujcch oken za jasnch noc bn, nejsou-li okna clo-
nna stromy nebo sousednmi budovami. V lt je jejich nepjem-
nost jen optick, ale v chladnm obdob mohou markzy uiten
snit i nik tepla z interiru dan tm, e neclonn vnj skla sla- pitom poskytnout mnohem lep slubu. Sta, aby jej konkvn
j do ledovho nebe.
Elektricky ovldan markzy by mohly bt i subtiln, pokud by
byly potaov ovldny s uitm idla rychlosti vtru, aby se zath-
ly, kdyby bylo pli vtrno. Pevn by byl jen rm, do nj by se roz-
vjely podobn jako elektricky ovldan rolety popisovan ve.
Jistou formou markz je i vyklpn devnch venkovnch lame-
lovch rolet v dolnch dvou tetinch, bn u pedvlench vil.
Takto ovldan rolety tak poskytuj siln clonn proti slunci a pi-
tom nebrn vhledu. Technika je jednoduch jde o pant na kovo-
vm vodicm lbku na okrajch rolety a vzpry na dolnm okraji
okna. Pouit takov vnj clony okna poskytuje bezpe v ppad,
e oknem vtrme za letnch veder pes noc prvanem a chceme si
bt jisti, e dovnit nenapr, i kdy pijde bouka.
7.2 aaluzie s lepmi povrchy a lep geometri
7.2.1 S otonmi lamelami, jejich konkvn strana
m nahoru je zrcadlov leskl
Pokud jde o snen pmho i rozptlenho svtla, jsou bn alu-
zie z tenkch lbk hlinkovho plku dobe inn. Jene takov
aluzie se asto pouvaj pro snen svtla do blzkho okol okna,
aby nap. neruilo lidi pracujc u monitor, a pitom dle od oken je
u svtla tak mlo, e se tam i ve dne zapn uml osvtlen.
Tent zkladn materil, toti lamela z prohnutho hlinku, me
strana (ili dut, opan je vypukl) byla zrcadlov leskl jako alo -
bal i letn hlink a obrcen smrem vzhru. Pak vborn pe -
39
smruje svtlo z nebe do stropu, m se mstnost prosvtl, ani by
to nkoho oslovalo. Napodob se tak venkovn denn svtlo, kdy je
zataeno je siln, ale vtina jde strm dol, ze smru, v nm je
jeho cesta skrze mraky nejkrat.
7.2.2 Upraven bn aluzie
Dobrou pravu pouili v prvn pasivn administrativn budov
v esku (Intoza v Ostrav). Venkovn aluzie z masivnch hlinko -
vch lamel nechali jenom pevzat, take se nesklpj vechny
souasn. Pokud jsou sklopeny doln lamely, je interir od exteriru
svteln oddlen zhruba v rozmez vky osob, kdeto horn lamely
jsou oteven a umouj prnik svtla mstnost do hloubky. A kdy
jsou naopak sklopeny horn lamely, mstnost znan potemn, ale
mezi dolnmi lamelami je pkn vidt ven.
Obdobn je mon upravit dlky ovldacch rek i v hornch
tetinch i tvrtinch aluzi vnitnch. V lt jejich horn st neubrat. Toti ut vrstvu hrbatou, obdobu skla s vylisovanm vzo -
nepust pm jin slunce, ani kdy jsou lamely oteven (jsou toti
zastnny samou zd budovy), ale propust svtlo z nebe pod slun-
cem, co me mstnost pjemn osvtlit.
40
Samozejm aby to fungovalo jet lpe, horn lamely by mohly
bt obrceny hbety dol a horn konkvn sti mt leskl, jak jsme
uvedli ve.
7.2.3 aluzie s nzkou emitanc
Hlinkov lamely aluzi vn od okna by mohly vce sniovat ochla-
zovn vnjho skla za mrazivch bezvtrnch noc, pokud by neby-
ly pokaeny obvyklm tlustm eloxem (umlou oxidac povrchu)
i ntrem, ale byly oboustrann co nejvce leskl, ili mly co
nejmen emitanci.
Na interirov stran okna by takov aluzie v noci vracely nejen
svtlo, ale i dlouhovlnn infraerven zen zpt do mstnosti. To,
e by odrely sln interiru, by pomohlo hlavn u oken patn
izolujcch, kter maj za mraz nzk povrchov teploty.
7.3 Rolety z ir, ale strukturovan flie
Potlaen pmho slunce, ale i pln viditelnosti skrze okno se
asto e rznmi blmi tkaninovmi clonami. Ty maj ovem nev-
hodu, e velmi ubraj jak svtla, tak i slunenho tepla. Vracej toti
vtinu zen skrze okno ven. A podobn jsou na tom i rzn matn
(oplov, mln) skla. Oslnn mohou dokonce zvyovat. Existuje
ale i jin monost, jak svtlo skrz okno ovlivnit a pitom jej tm
rem. Takov flie, kter lze ut coby materil rolety, jsou bn
k dostn v prodejnch domcch poteb. Jakkoliv vzor, kter je na
nich nalisovan, dostaten eliminuje zetelnost pedmt, kter
jsou za nimi. A tak pesmruje slunen zen do mnoha smr.
Existuje dokonce monost, aby na nich byly nalisovny struktury,
kter vtinu pmho slunenho svtla pesmruj do stropu, take
neosluje a vyuije se v hloubce mstnosti, msto aby dopadalo na
stoly hned u okna.
Tam, kde nechceme skrze okno vidt zeteln ven, se d struktu -
rovan flie nalepit na rm okna, jak jsme o tom psali v sti o f-
lich pln prhlednch. Jinde se d instalovat jako roleta libovoln -
ho proveden.
8 OKNA DO NEBE
Upravit okna ve svislch zdech, aby slouila lpe ne dosud, je
jist dleit. Ale pokud jde o mnostv svtla, lpe mohou slouit
okna namen strm do nebe. Ta mohou bt souasn velice levn.
8.1 Skla msto taek
Zvlt jednoduch je osvtlit dennm svtlem pdn prostory,
nad ktermi jsou viditeln taky. Sta njak z nich vyjmout, jin
posunout (to u tch rovnch) a ve vzniklm otvoru pout velkou
taku z kalenho skla, jak bv v bonch oknech starch autobu-
s a aut vbec. Kalen sklo m zabrouen okraje a je velice pevn.
Ve stee je lze udret tmeny z nerezovch i bronzovch drt
(tch ze starch telefonnch linek vedench vzduchem). Pda s hoj-
nost dennho svtla se stane milm prostorem, vhodnm pro ukl-
dn vc.
Skla msto taek
Ploch taky maj vhodu, e je lze posunout ne
i ve, nkter pak vyjmout pln, a vznikl
otvor zakrt kalenm rovnm sklem nebo dvma
menmi skly nad sebou. Skla se proti sesunut
zabezpe korozivzdornm drtem. Pda se tako-
vmi prosklenmi otvory v krytin krsn pro-
svtl, take se tam nap. na lto dobe ukldaj
vnitn kdla dvojitch oken.
8.2 Svtlky
Svtlem z nebe je ale vhodn osvtlovat i interiry, ve kterch se
pohybujeme bnji. Pomh to zejmna za dn s hustou souvislou
oblanost, kter je blzko obzoru temn, ale nahoe nad nmi je
o hodn svtlej. Prvkem, kter interir krsn prosvtl, je vysok
svtlk, ili achta prochzejc bnou tepelnou izolac ploch i
pultov stechy, ve vynvajc sti rovn dkladn tepeln zaizolo-
van. Na jeden metr tveren svho prezu poskytne svtlk a
o d vce svtla ne svisl okno .
41
 Horn zakonen svtlku me bt velmi levn. Sta na to psy podkrov pehv. A pokud jsou to okna co nejlpe izolujc proti
tsnn, jedno na vnitnm, druh na vnjm okraji konstrukce nonmu niku tepla v zim, tak se rno leckdy zaros a v zim ojn.
achty. A na nich pak poloen tk trojsklo (i souvrstv ze dvou Kdy na n napad snh, me tam zstat dlouho. Stdnm teplot
skel s fliemi uvnit), jeho horn vrstva je ze skla kalenho. Trojsklo ve dne a v noci se v kontaktu se sklem me snh dokonce zmnit ve
m okraje achty dostaten pesahovat a bt doplnno lemy, kter vrstvu ledu. Krom toho nen non tepeln prostupnost stench
zajist, e voda z nj skapv dol na stechu a nestk a k tsnn. oken tak nzk jako u svislho zasklen, vinou krtkch konveknch
Na vnitn ploe trojskla mohou bt pilepeny bl drky, kter bunk z dolnho skla na horn. Je vlastn vdy pli velik.
brn zvednut skla vtrem i nezvanm nvtvnkem (bl proto,
aby se jimi sklo nepehvalo, kdy je oslunn). Sklo lze na jedn 8.4 Roleta namontovan nad svtlkem i stenm oknem
stran zevnit nadzvedvat, aby se interir provtral. Takov vtrn Chceme-li okna obrcen vzhru spolehliv chrnit proti rose, jn
je bezpen i za bouek. i snhu, pipad v vahu jen uit vnj rolety z odoln pokoven
Plochu trojskla, skrze kterou u prakticky nejde svtlo do interi- flie, automaticky ovldan. Takov roleta dokonale zabrn i peh -
ru, je vhodn zven ped svtlem zakrt. To lze provst i pnovm vn. Mus se smotvat smrem dol, aby setsla snh, pokud na ni
polystyrnem nebo polyuretanem chrnnm proti svtlu, kter se napadne. Aby to zvldla, i kdy je snhu hodn, mus rm s roletou
pekryje nap. hlinkovm plechem. Tm se tepeln vlastnosti svtl- konit dostaten vysoko nad stechou pod oknem a pesahovat
ku dle zlep. okno smrem dol. Dostaten vka nad oknem a stechou umo-
Svtlk nevyaduje dn pohybliv clonn, pokud je jeho ble n i vtrn oknem za letnch dopoledn, kdy slunce stechu ji siln
vymalovan achta dostaten hlubok. Pak toti slunce tm ozauje, ale vzduch venku jet zstv chladnj ne vyht
nikdy nepronik a pod achtu, oht vzduch se dr pod hornm interir. Umon tak provtrvn interiru v noci, kdy by mohlo
sklem a nijak tam nevad. Odklopenm sklennho krytu jej snadno zat pret.
vypustme ven. Jedin situace, kdy me bt vhodn nechat roletu smotanou,
pestoe sn, je zimn den, kdy by se pi rozmotan rolet muselo
8.3 Bn sten okna a jejich nedostatky v interiru svtit. Vhodn to je tehdy, kdy lze snh z okna snadno
Kdo nkdy v lt pobval v podkrov se stenmi okny, zn jejich odstranit nebo kdy m vzduch venku teplotu jen tsn pod bodem
nepjemnou vlastnost: nejsou-li orientovna na sever, pak se jimi mrazu, take snh na okn roztv a sesouv se sm dol. Jinak by
42
bhem snen mla bt roleta rozmotan a jen nakrtko smotan,
aby snh shodila dol.
Pokoven roleta s nzkou emitanc me bt, podobn jako tenk
pokoven flie mezi skly, prhledn s propustnost nkolika procent
svtla, take je skrze ni vidt vzhru. Pokud bude mt emitanci
dostaten nzkou (pod 0,2; toho je mon doclit i tehdy, kdy je
aluminiov vrstva oboustrann kryt plastem), vrazn za jasnch
mrazivch noc sn tok tepla stenm oknem a sama se pitom
nemus ani rosit, ani ojnit, protoe jej teplota bude blzk teplot
vzduchu.
8.5 Fliov roleta uvnit okna nebo pod nm
Pomineme-li snh, nmrazu a rosu na vnjm skle, samotnou pro-
tislunen ochranu a velk zlepen non izolan schopnosti okna
me zajistit i fliov roleta umstn v dutin mezi skly stenho
okna. Mla by se odrolovvat zdola nahoru. Ideln umstn rolety
je pod hornm sklem i dvojsklem v tlust vzduchov dutin zdvoje -
nho okna. Tepeln vlastnosti okna za zimnch noc se rozvinutm
pokoven, dostaten tsn rolety velmi zlep.
Mn dokonalou monost je roleta na doln stran okna, co je
technologie, kter je na trhu. Ale ne z pokoven flie a ne tak insta-
lovan, aby vytvela tsnou kapsu. Obecn lze na rm okna namon-
tovat zespodu roletu podobn jako do dvojitho okna, jen bon
lity mus mt tvar L-profilu. Pokoven flie beze kvr na bocch
a nahoe i dole zabrn pehvn interiru mnohem lpe ne
bn uvan aluzie. Mn pohlcuje slunen zen a nesl dol,
interiru pedv teplo jen tm, e vzduch proud kolem jej doln
strany.
9 KDY OKNA NEJLPE TOP
Okna jsou vznamnm zdrojem tepla bhem vtiny roku, kdy je
teplota vzduchu venku ni, ne jakou si pejeme mt uvnit. Pipo-
meme zkladn daj, e pln oslunn poskytuje tepeln pkon a
jednoho kilowattu na metr tveren. Svisl okna jsou oslunna
mn, maxima jsou nco pes 600 W/m 2. Obyejn tabulov sklo
z toho zadr jednu osminu. Bv proto vhodn snit poet skel,
pes n slunce do interiru pronik.
9.1 Otevrn vnitnch kdel dvojitch oken
Chceme-li rno sluncem zatopit, je obvykle vhodn vnitn kd -
l a obyejnho dvojitho okna otevt zskme tak a 75 W/m 2 navc.
Samozejm se souasn zv nik tepla z interiru ven, kdy mu
v cest stoj jen jednoduch sklo vnjch kdel. Ten ale vzroste nej-
ve o 3 W/(m2K), take a pi mrazu, kdy je teplota vzduchu venku
o 25 K ni ne v interiru, se zven ztrty tepla vyrovnaj zve-
nm ziskm. Nen-li venku velk mrz, pak se u vydatn oslunnch
oken hod vnitn kdla otevt tm vdycky. Nemus to vst k oro-
sen skel vnjch kdel, ta bvaj dostaten vyht sluncem.
Jin situace nastv, kdy je zataeno. Pi hust oblanosti bv
43
i ve dne osvtlenost okna zven teba jen tisc lux, co odpovd
zhruba 10 W/m2. Je-li za takovch temnch dn mrz, pevauj tehdy
i u oken s velmi dobrmi trojskly ztrty tepla (pes 10 W/m2) nad
zisky, ty jsou jen polovin. U obyejnch dvojitch oken pevauj
ptkrt.
V situacch, kdy je oblanost jen velmi mal a vhme, zda vnit-
n kdla otevt, je rozhodnut snadn jestli ns i tehdy slunce pes
okno citeln heje, tak se to vyplat. astji to me bt vhodn,
jsou-li vnj kdla opaten dobrmi dvojskly a zven tepelnch
ztrt otevenm kdel vnitnch je jen mal.
9.2 Okna s pokovenou fliovou roletou oproti oknm s trojskly
Obyejn dvojit okno s jednoduchmi skly propout do interi-
ru ti tvrtiny slunenho tepla, trojsklo jej propout jen polovinu.
Pi dobrm oslunn je tedy tepeln zisk z dvojitho okna a
o 150 W/m2 vy. Je to vrazn vce, ne in rozdl mezi tepelnmi
ztrtami starho okna a okna s nejlepm trojsklem (ty jsou mrn
vzato 2 W/(m2K), ili i pi extrmnm teplotnm rozdlu 30 K jsou
vy jen o 60 W/m2). Zhruba plat, e za slunnho zimnho poas
jsou jin dvojit okna zlepen na noc jen tsnou roletou z pokove-
n flie v celodennm hrnu stejn dobr jako bn okna splujc
pasivn standard. Jinak je tomu ovem za mrazivch dn temnch,
kdy jsou ztrty obyejnmi dvojitmi okny pli vysok, nenechv-
me-li rolety uvnit nich zataen i pes den a to v mstnostech, kde
pobvme, rozhodn nechvat nemme.
44
Z toho plyne, e zlepen dvojitch oken jen instalac pokoven
automaticky ovldan rolety nen plnohodnotn. Ani po doplnn
ir flie na vnj kdla oken. Je rozhodn vhodn vymnit vnj
jednoduch sklo alespo za co nejlep dvojsklo. To plat zejmna
pro okna, kter v zim oslunn nebvaj.
Tm spe to plat pro okna zdvojen. I u nich je krom vloen
rolety z pokoven flie poteba vymnit tak jedno ze skel za dvoj-
sklo.
9.3 Zvsy, zclony, vnitn aluzie, jin interirov clonn
Kdysi se rzn dkladn okenn clony uvaly pro sten i
pln zneviditelnn interiru zven v noci, ppadn pro odpoled-
n spnek. Dnes se hojn uvaj i ve dne, aby lid lpe vidli obraz
na monitoru potae nebo na televizn obrazovce. V dob, kdy
v budov topme, by se ale uvat za slunnch dn nemly. Je nemo-
rln nahrazovat ony stovky watt, o kter se jejich vinou okrdme,
uvnm fosilnch paliv.
Oslunn monitoru i oslnn tch, kdo na nj hled, lze vdycky
potlait i jinak ne clonou rovnou u okna. Z klasickch technologi
jmenujme paravny a slunenky. Jde jen o to, kam je postavit i jak
upevnit. Obecn plat, e nen pjemn, je-li pozad vrazn odli-
n od jasu monitoru. Hledme-li kolem monitoru do mnohem svtlej-
ho exteriru, nejjednodu bude, kdy o monitor opeme zezadu
velk clonc prvek, nap. karton. Zalome jej tak, aby ho nesfoukl
prvan. Jin monost je zavsit jej na strop. V vahu pichz tak
uit rolety na bn dut devn hdeli s pruinou uvnit, ale
umstn na strop nad stolem. Svt-li na ns nepjemn slunce
stenm oknem, pome slunenk vetknut do podstavce i drku
na stole nebo poven na strop.
U clon rovnou na oknech vad, pokud zstvaj ze zvyku zataen
cel den. Nejen proto, e ubraj slunenho tepla, ale i proto, e se
v interirech jejich vinou mnohem vce svt umlmi zdroji svtla.
A tak se zhoruje pohled ven, co je vtinou koda. Vnmat z inte-
riru, co se dje venku, a minimalizovat uml osvtlovn, to pro-
spv pohod (Hollan, 2007, 2009b).
kdy lid pobvaj tsn u nich, ale nechtj, aby na n bylo zvenku
vidt. U oken, kter jsou vysoko nebo daleko od chodnku, zclony
postrdaj smysl. A dn smysl nemaj ani v parteru, pokud jde
o pohled do hloubky interiru, ve dne je tam oproti exteriru hlubo-
k tma.
Veer, pokud je v interiru vce svtla ne venku, brn zclony
pohledu ven, ale dovnit jen velmi mlo. Zkrtka zclony jsou
nemoudr peitek. Jen jedno pozitivum jim lze pipsat: tam, kde
se pouvaj, je zbyten umvat okna, pes zclony na n stejn
nen vidt.

Roleta msto zclony

Na starch hcch pro garn jsou pipevnny
Eliminace oslnn jednoduch plechov chyty pro roletovou ty.
Aby lovk pi pohledu na Ltkov roleta se odvj tsn u zdi, pi rozvjen
monitor nebyl oslnn, sta se thne vn ostn, po rozvinut se ale dole
zakrt vhled k oknu kusem zahkne a za okno, m se napne dovnit ost-
kartonu (zde jde o kopii sta- n. Vytv tak kapsu, kolem n neproud vzduch.
robyl hvzdn mapy) a na Msto ltky lze ut pokovenou flii.
hlavu si pak dt klobouk,
epici se ttkem nebo jen
samostatn kilt.

Pnosn jsou z tohoto hlediska za horkch dn vnj i vnitn

aluzie takov, kter jsou jemn drkovan, take i kdy jsou uzave-
n, pohled ven zstv zachovn podobn jako v ppad rolety
z pokoven flie.
Bl zclony mohou mt ve dne svou funkci u venkovskch oken,

45
 Jednoduchm vylepenm oken na noc je nahradit zclony klasic - 10 ZVR
kou roletou instalovanou msto pvodn garne. Takov roleta je Ve uveden rozvahy, pklady a rady jist nepokrvaj vechny
zcela neprhledn, ale me bt rzn prsvitn a mt libovoln monosti, jak doclit toho, aby nm okna slouila co nejlpe. Nkte-
barevn proveden. V kadm ppad na dlku nepociujeme chlad r popsan postupy nejsou jet dostaten ve vech variantch
okenn tabule. A pokud roleta v napnutm stavu vytvo s oknem vyvinut jejich zdokonalen a rozen ek prv na vs, tene
pomrn tsnou kapsu, sn i proudn vzduchu kolem skla. Lze tto knky. Na jin mon pijdete sami. Budeme velmi rdi, kdy
toho doclit tak, e se roleta odvj tsn kolem zdi nad oknem a jej se s nmi o sv zkuenosti, dobr i patn, a o nov npady podl-
ka odpovd ce vnitnho ostn okna. Po rozvinut rolety te. Na webu www.veronica.cz/okna/ je rdi zveejnme. To prvn,
zaklesneme jej doln ty pod rm okennho kdla. Roleta je pak co bychom tam rdi pidali, jsou odkazy, kde lze jak komponenty
mrn naikmo, sklonn dol do interiru. Aby se tabule skla za pro vylepen oken zskat to se tk hlavn irch i pokovench
roletou v zim nerosily, na to me stait i opaten popsan ve fli rznch typ. Napsat mete autorovi (hhollan@mail.muni.cz)
nalepit na kdla oken irou flii. a v kopii i Ekologickmu institutu Veronica. Pokud autor neodpov,
Pokud u okno samo velmi dobe tepeln izoluje, pipad v vahu urgujte. Nakonec odpov
i to, e msto tkaninov rolety pouijeme stejnm zpsobem pokove -
nou flii tepeln komfort tm dle zlepme, ani by se do rna
okno za roletou zevnit zarosilo.
Elektricky ovldan rolety z pokoven flie rozvinovan zdola
nahoru poskytnou ovem ve dne i v noci lep sluby ne vechna
jin okenn clonn.

46

11 POZNMKY
1
(str. 18) Jeden kelvin (znaka K) je tot jako jeden stupe Celsia.
Zabvme-li se teplotnmi rozdly, je to vhodnj jednotka. Tehdy
toti nen poteba zdrazovat, od jakho potku teploty potme, dutin 40 mm ale u u malch rozmr skel dl problmy, pokud je
jestli od bodu mrazu nebo od absolutn nuly, co jsou hodnoty rozdl-
n o 273 K. Oznaen stupe m tu nepjemnou vlastnost, e se
nakonec poplete, jde-li o stupn Fahrenheita i Celsia.
2
(20) Pravidlem bohuel je, e sklo s povrchem emitance 0,03 dv
propustnost pro slunen zen men ne 0,50, a emitance
0,04 a vy umouj propustnost pes 0,55. Selektivita povrstven
nen zkrtka nikdy dokonal.
3
(20) Povrstven dobe propustn pro slunen zen (0,65, pohlti-
vost 0,1) m bohuel emitanci dosti vysokou, 0,1, proto se asto
uv v sestav s povrstvenm sklem s emitanc co nejni. Vrstvy
Heat Mirror s emitanc pod 0,05 maj solrn propustnosti vrazn
pod 0,5. To se v horkch Spojench sttech bralo jako vlastnost
vhodn pro snen tepelnch zisk pi co nejmenm omezen zisk
svtelnch. My takov flie nedoporuujeme. Je lep se tepelnm
ziskm brnit pohyblivm vnjm clonnm oken, protoe solrn
zisky je vhodn mt znanou st roku co nejvt, alespo v ppa-
d obytnch budov.
4
(21) Takov orientan hodnoty plat pro mraziv dny, kdy je rozdl
teplot skel nejvy a proudn (konvekce) nejrychlej. Je-li venku
jen o 10 K chladnji ne v interiru, vhodnj by byly tlouky
a dvojnsobn. Vt tlouky by se tak hodily u trojskel, v nich
jsou teplotn rozdly mezi stnami dutiny men. Celkov tlouka
cel zasklen vystaveno mrazu. Plyn v dutin m pak men objem
a vytv podtlak, na nj velk zasklen me reagovat tm, e se
dostaten prohne, zatmco pi mal ploe skla hroz jeho prolomen.
Prohnut skel lze dobe vnmat i zdlky, protoe vede ke vzniku dvou
obraz obraz na vnjm skle je zvten, na vnitnm zmenen.
Vnj sklo, je-li oslunn, vytv na protjch fasdch apod. zvol-
na putujc prastka, v nich je slunen zen koncentrovno.
5
(23) Mt ve vnj dutin vrstvu nzk emitance na prostednm skle
obvykle nelze, protoe by se pmm oslunnm nerovnomrn
zahlo a tak moc, e by mohlo prasknout v vahu proto takov
sestava pipad jen pro severn okna dom, kter jsou oslunna jen
ikmo, brzy rno a veer, nebo pro okna trvale ped sluncem zaclo-
nn nap. protjmi domy.
47
6
(25) Vlcovan sklo m promnlivou tlouku, take neodr slu-
nen paprsky do dlky jednm smrem a nezrcadl vrn okoln pro-
sted; pozn se i podle toho, e hbete-li hlavou, vnj krajina se
pi pohledu pes vlcovan sklo vln. Pes takov sklo se tak nedaj
velkmi fotoaparty podit ostr fotografie.
7
(30) Pro se t princip neuv v uzavench sklennch souvrst-
vch? Asi je problm zajistit dlouhou ivotnost flie propustn pro
dlouhovlnn zen. Je to nicmn oblast, kter ek na vvoj.
Speciln u oken, kter jsou jen mlo vystavena silnmu slunen-
mu zen.
8
(37) Pokud njak pvodce takovho svtla nepjemn pronikaj-
cho k vm dom nen ochoten svtlo pesmrovat, vypnout nebo
dov ztlumit, aby uml osvtlen okna zven bylo vdy slab,
ne bv v prod za plku (desetina luxu), lze po nm dat, a
vm takovou automaticky fungujc clonu zaplat
9
(38) Ostatn to je i recept, jak vylepit jin nepjemn chladn
povrchy interirov strany plt budovy kdy se pokryj lesklm
hlinkem, tak ns zdlky nebudou studit. A taky do nich skrz hlink
neme pronikat vodn pra,kterou by zvlhly. Z flie, pokud na n
zkondenzuje, se d voda snadno sett.

48
 12 DOPORUEN LITERATURA A ODKAZY
Haselsteiner, E., Guschlbauer-Hronek, K., Havel, M., & Hollan, J. 2012. Nov standardy pro star domy. Pruka pro regeneraci rodin-
nch dom ve 21. stolet. Brno: AEE N-Wien; ZO SOP Veronica Ekologick institut.
http://veronica.cz/publikace/
Hollan, J. 2007. Jak osvtlovat budovy veejnch instituc etrn k ivotnmu prosted.
http://amper.ped.muni.cz/light/texty_pdf/osv_kanc.pdf
Hollan, J. 2009a. Pasivn domy a ziv toky energie. http://amper.ped.muni.cz/pasiv/windows/JH_disertace/

Odkazy
Glas + Rahmen Neues Konzept Fr Vakuum-Isolierglas. 2013.
http://www.glas-rahmen.de/fenster/neues-konzept-fuer-vakuum-isolierglas-20411.html
Glasleisten-Rollo. 2013.
http://www.warema.de/FACHPARTNER/PRODUKTE/Innenbereich/Rollos/GlasleistenRollo.php
Hengda VIG. 2013.
http://www.hd-glass.com/hengdaEn/htmlDocument/category11224/index.html
Hollan, J. 2009b. Nov paradigma osvtlen v budovch, nov een. In Sbornk anotac konference Juniorstav 2009, 75. Brno:
VUT v Brn, FAST. http://amper.ped.muni.cz/light/texty_pdf/paradigma.pdf
Mil, T., & Hollan, J. 2013. Klima a kolobhy ltek. Masarykova univerzita. http://amper.ped.muni.cz/gw/aktivity/
Nippon Sheet Glass Spacia Co., Ltd., 2013.
http://www.nsg-spacia.co.jp/
roleta SUN-ROLLO dvojit D3.F.09, 2013.
http://www.slunce-stin.cz/cz/produkt/roleta-sun-rollo-dvojita-d3f09/
Sound reduction | Nippon Sheet Glass Spacia Co., Ltd., 2013.
http://www.nsg-spacia.co.jp/tech/sound.html
49

Ekologick institut Veronica je profesionln pracovit Zkladn
organizace eskho svazu ochrnc prody Veronica. Svou expert-
n innost zamuje na ovovn aktulnch vdeckch poznatk
v environmentln oblasti a jejich uvdn do praxe. Psob v Brn
a v Hosttn, zabv se jak urbnnm, tak rurlnm prostedm.
Aktivity rozvj v irokm zbru od mstnho detailu po mezinrod-
n souvislosti z Hosttna po Evropu.
Veronica vybudovala Centrum Veronica Hosttn, kde ovuje teo-
retick poznatky na modelovch projektech udritelnho rozvoje.
Vydv od roku 1986 stejnojmenn environmentln kulturn aso-
pis, zaloila a rozvj ekologick poradenstv v esk republice.
Odborn a vzdlvac innost je urena pro nejir veejnost,
odbornky, pedstavitele a pracovnky veejn sprvy, vzdlvac
instituce, jin nevldn organizace, uitele a studenty stednch
i vysokch kol, mal a stedn podniky.
Nam poslnm je podpora etrnho vztahu k prod, krajin
a jejm prodnm i kulturnm hodnotm.
50
Vnujeme se vzkumu a vzdlvn v tmatech
} ochrana prody a krajiny, prodn zahrady, ovocnstv
} ochrana klimatu, spory energie, ekostavitelstv
} udriteln spoteba zelen domcnost, zelen organizace i
firma
} ochrana klimatu, spory energie a obnoviteln zdroje
} zapojovn veejnosti do plnovn a rozhodovn
} udriteln regionln rozvoj
Poskytujeme
} ekologick poradenstv a expertn analzy
} vzdlvn odborn a laick veejnosti pednky, semine,
exkurze, konference, panelov diskuse, kulat stoly, besedy
} exkurze modelovmi projekty v Hosttn: koenov istrna,
obecn vtopna na biomasu, motrna a surna ovoce, pklady eko-
logickho stavitelstv, pasivn dm, solrn panely, etrn veejn
osvtlen
} pobyty v pasivn budov Centra Veronica Hosttn
} zprostedkovn mezioborovch setkn
Podme
} odborn konference Venkovsk krajina, Letn kolu v Hosttn,
oslavu Svtovho dne pasivnch dom, Evropskou noc pro netopry
a osvtov akce jako Jablenou slavnost v Hosttn, Den Zem
} Hodinu Zem, Biojarmark v Brn, Brnnsk strom roku aj.
} dny otevench dve v prvnm eskm veejn pstupnm pasiv- Zakldali jsme tyto spolky a podlme se na jejich innosti
nm dom, v Centru Veronica Hosttn, vzdlvac cyklus prodn } Obansk sdruen Tradice Blch Karpat
zahrady, prodej vnonch jedliek a jejich jarn vsadbu v lesch } S ekologickch poraden (STEP)
u Brna aj. } Klimatick koalice
} environmentln-osvtov divadeln pedstaven, vstavy obraz
a fotografi prody a krajiny

Nabzme
} ubytovn v certifikovanm ekopenzionu, v pasivnm dom v Hos-
ttn
} pedplatn asopisu Veronica
} zpracovn nvrhu ekologicky etrnho provozu Va organizace,
firmy, koly; kolen a vzdlvn pracovnk
} promylenou exkurzi po modelovch projektech realizovanch
v Hosttn
} vukov programy pro koly a pobytov vzdlvac programy
v Hosttn
} knihovnu a videotku s tematikou ivotnho prosted
} prodej odborn literatury v kamennm i internetovm obchod
www.veronica.cz/e-obchod
} veden a konzultace diplomovch prac
} studijn pobyty a ste, monost dobrovolnick prce
} lenstv v ZO SOP Veronica

51
 PODPOTE NS FINANN

Pomozte nm spolen prosazovat etrnj pstup ke krajin a prod, rozvjet Ekomapu.

State se lenem/lenkou Klubu ptel Veronica.
Vae pravideln pspvky nm umon nai prci promylen plnovat.
Vce na www.veronica.cz/klub.

ZO SOP Veronica
Pansk 9, 602 00 Brno
tel.: +420 542 422 750
veronica@veronica.cz
www.veronica.cz

Centrum Veronica Hosttn

Hosttn 86, 687 71 Bojkovice
tel.: +420 572 630 670
hostetin@veronica.cz

52
 www.veronica.cz
ZO SOP Veronica, 2013
ISBN 978-80-87308-25-7