ZÁKLADNÍ TEORIE EKONOMIE

 Statky = látky a předměty k uspokojení potřeb

 Volné – bez námahy, vzácné – nutné úsilí a ekonomické zdroje (služby = nematerializovaná podoba vzácných statků)
 Pozitivní ekonomie – analyzuje fakta ekonomického života, nepřijímá hodnotící závěry
 Normativní ekonomie – jaký by ekonomický život měl být, hodnotí efektivitu a sociální a etické otázky, navrhuje řešení pro zlepšení
 Makroekonomie – chování hospodářství jako celku, globální ek. jevy + vztahy mezinárodních ekonomik
 Mikroekonomie – chování menších hospodářských subjektů a jejich vzájemné vztahy, domácnosti a firmy
 Základní ekonomické otázky: co a kolik vyrábět? Pro koho? Jak vyrábět?
 Cenová elasticita = citlivost množství statku na jeho cenu
 Mzda – cena práce
 Časová – odpracované hodiny/sazba, úkolová – sazba za výkon, podílová – podíl na dosažených výsledcích
 Hrubá – před zdaněním, čistá – co si za to můžu koupit
 Nominální – mzdu v penězích, reálná – kolik si toho za mzdu mohu pořídit
 agregátní nabídka = celková nabídka v ekonomice

EKONOMICKÉ SYSTÉMY

 Zvykové ekonomiky – zvyky a tradice, téměř vymizelé

 Tržní ekonomiky – stát nezasahuje, dnes v nejvyspělejších státech, v kapitalismu
 Smíšené – v realitě většinou stát lehce zasahuje vždy když ekonomika neposkytuje vyžádané výsledky
 Centrálně plánované/přikázané ekonomiky/direktivní – v bývalých socialistických státech, vše řídí vláda s centrálním plánem, neefektivní
 Sdílená ekonomika – lidé nevlastní statky nepotřebné k životu (auto), ale sdílejí je mezi sebou – Uber

EKONOMICKÉ SUBJEKTY

 Jednotlivec = fyzická osoba, firma = právnická osoba

 Domácnost – snaha o maximální uspokojení potřeb, poskytuje firmám výrobní faktory, na straně poptávky i nabídky
 Firma – organizace podnikání, výroba statků a služeb, cílem maximalizace zisku, na straně poptávky i nabídky
 Stát – snaha ovlivnit ekonomiku k veřejnému prospěchu, stanovuje obecná pravidla hospodaření, je nakupující + investor i producent

EKONOMICKÉ ZDROJE

 Výrobní faktory = vstupy, které firmy využívají k výrobě statků

 Obecné výrobní faktory = půda, kapitál, práce
 Kapitál = statky nevyužité v minulosti sloužící k další výrobě – reálný (stroje, budovy), finanční (akcie, obligace)

EKONOMICKÉ SEKTORY

 Primární – suroviny, těžba a sběr přírodních zdrojů, zemědělství

 Sekundární – výroba a průmysl, stavebnictví
 Terciální – služby, ve vyspělých ekonomikách dominuje
 Kvartérní – věda a výzkum, technický rozvoj

DĚJINY EKONOMICKÉHO MYŠLENÍ

 Ekonomická teorie až s nástupem kapitalismu – 15.-16. století

 Merkantilismus – 15.-18. století, raná fáze = bulionismus, zdroj bohatství = obchod (hlavně zahraniční) – ale pouze jeho aktivní bilanci =
aktivní platební bilance
 Aktivní platební bilance (příjmy větší než výdaje, x pasivní) = prostřednictvím cel a zákazů vývozu surovin
 Protekcionismus – bránění vstupu zahraniční konkurence na domácí trh
 Podpora zakládání manufaktur a rozvoj mezinárodního koloniálního obchodu
 Absolutní monarchie, představitel: Jean Baptiste Colbert
 Kameralismus – Rakousko, současně s merkantilismem
 Důraz na zemědělství, cíl zlepšit situaci po třicetileté válce
 Důvody pro zvýšení obyvatelstva: silnější armáda (mocenský důvod), více daní = bohatství (fiskální) + poptávkový důvod
 Také zastánci aktivní platební bilance – ale podporovali vývoz – větší produkce měla vliv na zaměstnanost
 Filozofové přirozených práv – každou společnost ovládají ty samé přírodní zákony bez ohledu na její minulost
 Základní právo = právo na život, na svobodu a vlastnictví
 David Hume, John Locke – půda a přírodní zdroje by se měly dělit rovným dílem
 Fyziokratismus – fyziokratická škola: obchod sám o sobě nemůže zvětšit bohatství země, protože jen směňuje stejně velké hodnoty =
rozlišení peněz a bohatství
 Zdroj bohatství = zemědělství – díky zvyšování produktivity práce může zvětšovat i bohatství
 Požadavky na snížení daní a omezení vměšování se státu do hospodářství (průkopníci ekonomického liberalismu)
 Francois Quesnaye, Anne Robert de Jacques Turgot
 Klasická politická ekonomie – Anglie 18. století (na konci, během ještě merkantilismus), průmyslová revoluce a změny v Evropě
 Ekonomika má své zákony na úrovni přírodních, které překračují lidskou vůli – proto prosazovali ekonomický liberalismus
 Stát by neměl zasahovat do ekonomiky za žádných okolností, ani v krizi
 V 70. letech 19. století neoklasická ekonomie – zaměření na mikroekonomické subjekty (domácnosti a firmy)
 Představitel: Adam Smith, Thomas Malthus, David Ricardo a John Stuart Mill
 Adam Smith – Pojednání o podstatě a původu bohatství národů 1776, formuloval myšlenky ekonomického liberalismu
 Národní bohatství = souhrn individuálních bohatství, roste, když bohatnou jednotlivci, hnací silou je sledování vlastního
zájmu
 Neviditelná ruka trhu – spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu – egoismus každého z nás
s příznivými důsledky pro celou společnost
 Thomas Malthus – Esej o principu populace: teorie populačního zákona – lidstvo je odsouzené k věčné chudobě
 Pudy k populačnímu růstu silné = růst populace rychlejší než obnova přírodních zdrojů – hospodářský růst neřeší
chudobu, protože čím bohatší, tím víc lidí musí uživit
 Chudoba není důsledkem společnosti a jejích institucí, ale nezvratného přírodního zákona
 Neomoderna – institucionalismus (ovládání lidského chování vzorci skupinového chování)
 Keynesovská ekonomie – 30. léta 20. století hospodářskou krizí (krach newyorské burzy)
 John Maynard Keynes – Obecná teorie zaměstnanosti, úroků a peněz 1936 – tím začala keynesiánská revoluce – tržní systém má
tendence k nestabilnímu či cyklickému vývoji
 Nezaměstnanost je největší hrozbou hospodářství státu
 Nestabilita = nedostatečná agregátní poptávka
 Plná zaměstnanost je důležitější než vyrovnaný státní rozpočet
 Tržní síly vytvářejí rovnovážný stav na úkor zaměstnanosti – k dosažení plné zaměstnanosti požadoval zásahy státu (přijat až v 70.
letech 20. století)
 Neokeynesiánství – stát by měl zasahovat, Hick, Hansen, Samuelson
 Postkeynesiánství – vymezení vůči neokeynesiánství – nesouhlas s matematickým formalismem
 Důraz na realistické pozorování ekonomie, Robinsonová, Pasinetti
 Monetarismus – 70. léta 20. století, Milton Friedman, využíval Raegan
 Důraz na význam peněz a jejich samoregulační funkci
 Odmítá státní zásahy, hospodářská politika má mít pouze povahu stálých a stabilních pravidel
 Peníze jsou příčinou změn v ekonomice
 V současnosti – neoklasická škola – navazuje na klasickou politickou ekonomii – a keynesiánství
 Marshall, Pareto, Clarck

MAKROEKONOMICKÉ POJMY
MAGICKÝ TROJÚHLENÍK

 Základní ukazatele k hodnocení a ocenění výkonnosti národního hospodářství

 Tempo růstu hospodářství vyjádřené růstem HDP, stabilita cen vyjádřená mírou inflace, velikost nezaměstnanosti, saldo obchodní bilance
vyjádřené rozdílem mezi vývozem a dovozem zboží
 Magický – velmi těžké dosáhnout vyváženosti (snaha snížit nezaměstnanost = větší inflace atd.)

HDP

 Celková peněžní hodnota toku statků a služeb za určité období (většinou rok) na určitém území, výsledek činnosti ekonomických subjektů
umístěných v dané zemi bez ohledu na vlastníka
 Tempo růstu HDP – pro posouzení vývoje výkonnosti hospodářství v čase
 Procentuálním přírůstkem HDP za rok
 Reálné HDP – bez inflace, nominální HDP – s inflací
 Porovnání výkonnosti hospodářství mezinárodně = HDP na obyvatele
 Deflátor HDP – vztah mezi nominální a reálnou hodnotou HDP (podíl), vyjadřuje vývoj cen produkce
 Potenciální HDP – maximální produkt, kterého je daná ekonomika schopná za plného využití zdrojů

HNP

 Hrubý národní produkt, vlastnictví a původ ekonomických zdrojů

 Vyjadřuje hodnotu vyrobených statků a služeb za období výrobními zdroji ve vlastnictví občanů a firem daného státu

INFLACE

 Růst cenové hladiny v čase, snižuje kupní sílu peněz, znehodnocuje úspory a půjčky, snížení poptávky apod.
 Peněžní inflace – nadměrná emise bankovek
 Inflace tažená náklady – zvyšováním nákladů na straně nabídky
 Inflace tažená poptávkou – převaha poptávky nad nabídkou
 Míra inflace – procentuální přírůstek cenové hladiny zboží a služeb, měří se indexem – např. index spotřebitelských cen (velikost změny
nákladů domácností na nákup spotřebního koše statků a služeb – statky a lužby spotřebovávané průměrnou domácností)
 Formy inflace: mírná – 10 % a bez důsledků, pádivá – desítky až tisíce procent ročně s obrovskými dopady, hyperinflace – tisíce až miliony
procent ročně + vede k naprosté dezorganizaci hospodářství
 Deflace – pokles cen
 Dezinflace – snížení růstu cen oproti minulému čtvrtletí (klesající inflace), nemusí být záporná, nárůst cen se zpomaluje
 Stagflace – vysoká inflace + naprostá stagnace ekonomiky
 Přerozdělování prostředků mezi určité statky = teorie spotřebitele

NEZAMĚSTNANOST

 Pracovní síla = zboží nabízené lidmi (ekonomicky aktivním obyvatelstvem) na trhu práce
 Nezaměstnaný = snaží se aktivně najít si práci a může do 14 dnů nastoupit
 Stav na trhu, kdy je větší nabídka pracovní síly než poptávka po ní
 Dobrovolná – neusilují o práci (nejsou ochotni pracovat za nabízenou mzdu atd.), nedobrovolná – aktivně práci hledají, ale nemají
 Míra nezaměstnanosti = neschopnost ekonomiky využívat zdroje práceschopného obyvatelstva, podíl nedobrovolně nezaměstnaných na
ekonomicky aktivních v procentech
 Frikční – dobrovolná časová prodleva mezi výpovědí a novým vyhovujícím místem
 Strukturální – změny, odvětví, která se zmenšují či zvětšují
 Cyklická – vyvolaná recesí v důsledku hospodářských cyklů
 Sezonní – proměnlivostí trhu práce v ohledu na roční období v průběhu roku
 Skrytá – dobrovolně nezaměstnaní, nezapsaní na trhu práce (vdané a těhotné ženy, muži na rodičovské, studenti)
 Krátkodobá – do 6 měsíců

OBCHODNÍ BILANCE

 Rozdíl mezi objemem vývozu a dovozu zboží a služeb

 Peněžní vyjádření = saldo
 Aktivní – vývoz převyšuje dovoz (merkantilismus)
 Pasivní – vývoz je nižší než dovoz
 Vyrovnané

HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS

 Výkyvy HDP
 Expanze/konjunktura – poptávka roste rychleji než nabídka, ekonomickým subjektům se daří, nezaměstnanost je nízká, ekonomika se
rychle vyvíjí, zvyšují se platy, nabídka, spotřeba a zisky
 Vrchol – převis nabídky nad poptávkou, firmy produkují vysokým tempem, trh zahlcen, poptávka začíná klesat
 Recese – růst zpomaluje, pokles HDP pod potenciální produkt, recese = HDP ve dvou po sobě jdoucích čtvrtletí klesá, pokles poptávky i
nabídky, krach a propouštění, úsporné chování domácností i firem – to prohlubuje krizi
 Hluboká a dlouhotrvající recese = deprese
 Sedlo – firmy minimalizovaly náklady, snížily ceny a sladily nabídku s nízkou poptávkou, konkurence ale nutí firmy snažit se opět ekonomiku
nakopnout – opětovné zlepšení ekonomiky – vede opět k expanzi
 Trendová čára – koresponduje s potenciálním produktem, HDP kolísá kolem ní, trend by neměl příliš kolísat a měl by mírně stoupat
 Mezera = rozdíl mezi skutečným produktem a trendem, reflektuje nevyužití výrobních faktorů
 Stagnace – reálný HDP neroste ani neklesá

TYPY CYKLŮ PODLE JEJICH DÉLKY

 Od sedla k sedlu
 Krátkodobé = Kitchinovy – 3-4 roky, způsobují je změny v zásobách ve výrobě
 Střednědobé = Juglarovy – 10 let, v důsledku inovací a investic
 Dlouhodobé = Kondratěvovy/Kuznetsovy – 50-60 let, převratné politické události, války a vynálezy

PŘÍČINY HOSPODÁŘSKÉHO CYKLU

 Monetární teorie – změny v množství peněz v oběhu

 Reálné teorie – investice a inovace
 Politické teorie (volby)
 Vnitřní (investice do inovace, šetření na mzdách, zvyšování daní apod.) a vnější (změna peněz v oběhu, politika) – většinou mix

HDI

 Index lidského rozvoje, pro srovnání ekonomicko-sociálního rozvoje

 Hodnocení rozšiřování příležitostí a možností, jak se v životě realizovat
 Zdraví (možnost vést dlouhý život), vzdělání (střední a očekávaná délka vzdělání) a příjem (HND – hrubý národní důchod)
MIKROEKONOMICKÉ POJMY
NABÍDKA A POPTÁVKA

 Nabídka (S) = množství zboží, které jsou výrobci ochotní dodat na trh při určité ceně
 Individuální – jedno zboží nabízené jedním subjektem
 Dílčí – nabídka jednoho druhu zboží všemi ekonomickými subjekty
 Agregátní – nabídka všech druhů zboží všech ekonomických subjektů
 Podle zákona nabídky jsou firmy a podniky ochotny zvyšovat množství (Q) výrobků nabízených
k prodeji tak, jak poroste cena (P) jejich výrobků na trhu za předpokladu, že se ostatní podmínky
nezmění (že neporostou náklady na výrobu)
 S rostoucí cenou roste nabídka zboží
 Poptávka (S) = množství zboží, které jsou kupující ochotni koupit za určitou cenu
 Zákon klesající poptávky – když cena vzroste poptávka klesne a naopak
 Individuální, dílčí, agregátní
 Nepružná – koupím si zboží i za několikanásobnou cenu, když to nepůjde jinak (sůl)
 Elastická – často luxusní a drahé zboží, pokud se zlevní, poptávka vzroste

TRŽNÍ ROVNOVÁHA

 Rovnovážná cena (Pr) = cena, při které vzniká na trhu rovnováha (poptávka = nabídka a zboží je tak
akorát), množství (Qr)

KONKURENCE

 Podmínka pro správné fungování trhu, pravidla obvykle v zákonu

 Soupeření subjektů, které se setkávají na trzích a soupeří mezi sebou různými prostředky o
míru splnění vlastních cílů
 Konkurence mezi poptávajícími – snaha koupi co nejlevněji, a nabízejícími – prodat za co
nejvyšší cenu
 Konkurence na straně poptávky – vzniká soupeřením poptávajících, u nedostatkového zboží
se projevuje růstem cen
 Konkurence na straně nabídky – soupeřením nabízejících, v důsledku přebytku zboží,
pozitivní dopady (snaha o lepší kvalitu atd.), pokles cen u přebytkového zboží

DRUHY KONKURENCE

 Cenová konkurence – snižování prodejní ceny zboží za účelem získání co největšího podílu na trhu a převzetí zákazníku z jiných firem
 Úspěch = vytlačení jiného subjektu z trhu, ovládnutí trhu poté umožní diktovat podmínky a zvyšovat ceny
 Necenová konkurence – marketing, reklamní kampaně, snaha výrobců o zvyšování kvality atd.
 Dokonalá konkurence – na trhu je hodně malých firem a žádná z nich nemá výrazný podíl na trhu + produkty nabízené prodávajícími jsou
stejnorodé a nerozpoznatelné + vstup do odvětví není ničím omezen a všichni mají stejné vstupní podmínky + všechny ekonomické
subjekty jsou dokonale informovány
 Nejefektivnější, ale abstraktní model
 Nedokonalá konkurence
 Monopol – jediný výrobce tvoří celou nabídku v určitém odvětví, jen výjimečně
 Oligopol – malý počet firem tvořící celou nabídku, možnost uměle udržovat nedostatek zboží – možnost zvedat cenu
 Cenová válka – firmy se předhánějí ve snižování cen, a tím všichni ztrácí
 Kartel (smluvní oligopol) – dohoda malého počtu firem s klíčovým postavením na trhu, domluvy na minimální ceně zboží a
objemu produkce – možnost zvyšování zisků, narušuje konkurenci + nepříznivý dopad na spotřebitele
 Monopolní konkurence – velké množství malých firem a lehký vstup na trh, výrobky se ale liší

PODNIKÁNÍ

 Soustavnost, provádění činnosti pod vlastním jménem, samostatnost, odpovědnost a snaha o dosažení zisku
 Podnikatel = osoba zapsaná v obchodním rejstříku + živnostenská a jiná oprávnění (advokát)
 Obchodní (hlavní zákon ZOK) a občanské právo (NOZ)

OBCHODNÍ KORPORACE

 Jako právnickou osobu vytváří korporaci společenství osob (NOZ)

 Osobní společnosti
 Veřejná obchodní společnost (v.o.s.) – aspoň dvě osoby, které ručí za její dluhy společně a nerozdílně (celým svým majetkem),
není povinný základní kapitál
 Společenská smlouva musí obsahovat: firmu a sídlo společnosti, společníky a předmět podnikání
 Zisk a ztráta se dělí rovným dílem není-li stanoveno jinak
 Statutární orgán = všichni společníci
 Komanditní společnost (k.s.) – jeden společník ručí omezeně (komanditista) a jeden celým svým majetkem (komplementář)
  Komanditista musí do základního kapitálu vložit vklad určen společenskou smlouvou
 Statutární orgán = jeden nebo všichni komplementáři
 Kapitálové společnosti
 Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) – za společnost ručí všichni stejně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle
stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění
 Minimální vklad = 1 kč (společenská smlouva může určit jinou výši)
 Orgány = valná hromada, jeden nebo více jednatelů, dozorčí rada (určí-li tak společenská smlouva)
 Akciová společnost (a.s.) – základní kapitál rozložen na akcie
 Základní kapitál = 2 000 000 kč nebo 80 000 eur
 Dualistický systém – valná hromada + představenstvo (náleží mu obchodní vedení společnosti) a dozorčí rada
 Monistický systém – valná hromada + správní rada (funkce představenstva i dozorčí rady) – především společnosti
s malým počtem akcionářů, kteří nepotřebují kontrolní orgán
 Správní rada – 3 členové
 Nejvyšší orgán společnosti = valná hromada, její rozhodnutí musí být plně respektována
 Statutární orgán – dualismus = představenstvo, monismus – správní rada

ŽIVNOST

 Podnikatelská činnost upravena živnostenským zákonem

 Živnostník = 18+, způsobilost k právním úkonům
 Činnost lékařů, notářů, zemědělců atd. není živnost
 Živnostenský list u ohlašovacích živností/koncesní listina u koncesovaných živností
 Ohlašovací živnosti – při splnění určitých podmínek a nahlášení na živnostenském úřadu
 Volné – bez podmínek
 Řemeslné – potřeba praxe/způsobilost vyučením
 Vázané – odborná zkouška
 Koncesované živnosti – lze provozovat až po udělení koncese (taxislužby, směnárny, od 2014 i na prodej alkoholu a lihovin)

POJMY

 Komplement – statek, který doprovází spotřebu statku jiného a kupuje se s ním (auto – pohonné hmoty)
 Substitut – statky navzájem nahraditelné (rohlík a houska)
 Trh – místní, národní a mezinárodní + výrobků a služeb, výrobních faktorů, trh peněz

PENÍZE A BANKOVNICTVÍ
PENÍZE

 Statek sloužící jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a měřítko hodnot

 Zbožové (dříve, směna), papírové, žirové (zápis na bankovních účtech)

MĚNOVÝ KURZ A MEZINÁRODNÍ MĚNOVÝ SYSTÉM

 Měnový kurz – vyjadřuje cenu jednotky jedné země v měnových jednotkách jiné země
 Pevný – nominální hodnota jednotky je vůči jiné fixně stanovena
 Pohyblivý/plovoucí – nabídka a poptávka na devizových trzích
 Období zlatého standardu (platidlo – zlato) až do 30. let 20. století, po druhé světové nahrazen brettonwoodským systémem
 Brettonwoodský systém – americký dolar (do 1971 směnitelný za zlato)
 Mezinárodní měnový fond (MMF) – sídlí ve Washingtonu, ČR v 1990, stabilita mezinárodního měnového systému, pomocí půjček pomáhá
řešit nerovnováhu platebních bilancí jednotlivých zemí, přísné podmínky
 Měnové kurzy určovány poptávkou a nabídkou na měnových trzích, přílišné výkyvy korigovány národními bankami
 Znehodnocení (deprivace) – nabídka měny roste oproti poptávce po ní, hodnota měny se snižuje
 Zhodnocení (apreciace) – měna sílí a její hodnota se zvyšuje, když poptávka po ní vzroste oproti její nabídce
 Devalvace a revalvace – změna oficiálního kurzu domácí měny ve vztahu k měnám zahraničním v systému pevných kurzů

BANKOVNÍ SOUSTAVA

 Dvoustupňová – centrální banka + komerční banky a další specializované finanční ústavy (spořitelna)
 Centrální banka – disponuje právem emitovat (vydávat) peníze
 Reguluje nabídku peněz, podmínky poskytování úvěrů, pečuje o stabilitu měny a kontroluje komerční banky
 Zřizována vládou, ale je vůči ní nezávislá
 Přímé (administrativní nařízení regulující volný trh) a nepřímé nástroje
 Česká národní banka ČNB
 Nejvyšším řídícím orgánem = bankovní rada ČNB – 7 členů (guvernér, dva viceguvernéři a 4 další)
 Všechny členy jmenuje prezident na 6 let
 Guvernér = nejvyšší představitel, od 2022 Aleš Michl
 Komerční/obchodní banky – povaha soukromých firem = usilují o zisk, jejich činnost je ale velmi regulována
 Výběr poplatků za poskytované služby – hlavně za bezhotovostní platební styk (provádění a přijímání plateb na účet)
 Hlavní zdroj zisku – rozdíl mezi přijímanými úroky z poskytovaných úroků a vyplácenými úroky z vkladů zákazníků
 = bankovní rozpětí
 Typy operací: aktivní (poskytování úvěrů), pasivní (přijímání vkladů a úvěrů) a zprostředkovatelské (převody z účtu na účet)

CENNÉ PAPÍRY

 Listiny představující určitý peněžní nebo majetkový nárok vlastníka listiny (komitenta) vůči tomu, kdo papír vystavil (emitent)
 Druhy cenných papírů:
 Listinné – směnky a šeky
 Zaknihované – pouze v elektronické podobě
 Úvěrové – dluhy, hypoteční zástavní listiny
 Majetkové – akcie a podílové listy, držitel má právo na určité množství majetku emitenta, podíly na zisku společnosti
 Dluhopisy – úvěrové cenné papíry dlužnického charakteru
 Držitel (věřitel) má právo požadovat splacení, krátkodobé (do roku), střednědobé (do 10 let) a dlouhodobé
 Typicky hypoteční zástavní listy – mohou je emitovat jen banky
 Akcie – majetkové cenné papíry vydávané akciovou společností
 Opravňují vlastníka (akcionář) vykonávat práva společníka akciové společnosti (účastnit se valné hromady atd.) a zakládají právo
na dividendu (= podíl na zisku v závislosti na úspěšnosti hospodaření společnosti a na objemu držených akcií)
 Kmenové akcie – není s nimi pojeno žádné zvláštní právo
 Směnky – potvrzují určitý závazek dlužníka vůči věřiteli, mohou být napsané na čemkoliv jen musí splnit zákonem stanovené náležitosti
 Šeky – krátkodobé, vlastník účtu písemně přikazuje bance vyplatit doručiteli šeku určitou peněžní částku

BURZA

 Soustřeďuje nabídku a poptávku stejnorodých statků, cenných papírů nebo zahraničních měn
 Obchoduje se na nich podle předem daných pravidel na stanoveném místě a ve stanovený čas
 Zbožové (komoditní) – obchod s určitým typem zboží
 Burzy služeb – například burzy lodního prostoru
 Peněžní (cenných papírů) – obchodování s cennými papíry a zahraničními měnami
 Obchody na burzách na základě spekulací = odhad budoucího vývoje kurzu nějakého statku
 Býci – spekulují na vzrůst kurzu určitého statku, kupují, aby následně prodali za víc
 Medvědi – prodávají, aby následně nakoupili za méně

OSOBNÍ FINANCE

 Snaha o zhodnocení volných finančních prostředků = hlavní motivace ukládání

 Termínovaný vklad – bankovní vklad na dobu určitou s předem stanovenou úrokovou sazbou, při zaplacení sankčního poplatku
mohu vybrat dřív
 Spoření – pravidelné ukládání finančních prostředků na účet za specifických podmínek a za určitým účelem
 Stavební spoření – levný úvěr na bydlení + státní podpora 2000 ročně (ale pouze po dodržení vázací doby 6 let)
 Nákup specifických komodit – zlato, nemovitosti, umění, většinou se vyplatí (nedochází k jejich znehodnocení v čase)
 Snaha o úhradu současných nebo budoucích závazků = motivace k řešení nedostatku volných finančních prostředků
 Spotřebitelský úvěr – půjčka fyzické osobě, která není za účelem podnikání
 Banky, často nutné ručení další osobou
 20 000 – 100 000 kč
 Hypotéka – dlouhodobý účelový úvěr zajištěný nemovitostí, nejčastěji k nákupu či výstavbě staveb
 Americká hypotéka – úvěr neúčelový, finance mohou být využity k nákupu čehokoliv, zástavou nemovitost
 Splátkový prodej – zaplacení pouze části ceny (akontace) a zbytek v pravidelných splátkách, majitelem věci je hned
 Leasing – dočasný nájem dané věci leasingové společnosti
 Společnost zaplatí potřebnou částku a vlastnictví přechází na zákazníka (nájemníka) teprve po ukončení leasingových
splátek, případně může zákazník věc odkoupit dřív

POJMY

 Barterový obchod – naturální směna, někdy i v moderní době v období krize

 Devalvace – znehodnocení domácí měny vůči zahraničním z rozhodnutí vlády nebo centrální banky
 Úroková sazba – vyjadřuje cenu peněz, za právo dočasně disponovat cizími penězi
 Franšízing – McDonald
 Překlenovací úvěr – možnost požádat o úvěr dřív než po dovršení doby ve smlouvě
 RPSN – roční procentní sazba nákladů
HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA
 Soustava konkrétních pravidel a opatření, jimiž vláda usměrňuje vývoj ekonomiky a díky nimž dosahuje vytyčených cílů
 Makroekonomická stabilizační opatření
 Rozpočtová (fiskální) politika – vláda se soustředí na ovlivňování příjmové nebo výdajové stránky státního rozpočtu, daně, státní
výdaje – investice a nákupy statků a služeb
 Zajišťuje jí vláda
 Monetární (peněžní a úvěrová) politika – cílem je stabilizace kupní síly peněz, centrální banka ovlivňováním úrokové sazby a
dostupnosti úvěrů a množství peněz v ekonomice
 Vykonává centrální banka
 Důchodová politika – cílem je stabilizace cenové hladiny ovlivňováním nominálních mezd, zisků a cen, opírá se o dobrovolné
směrnice (určují procentní roční přírůstek mezd), vládní kontroly vývoje mezd a cen či daňové regulace
 Zahraniční obchodní politika – cílem je regulace zahraničního obchodu sazbou dovozních cel/stanovením maximálního objemu
dovezeného zboží
 Protekcionistická – ochrana domácího trhu před zahraniční konkurencí
 Liberální – podporuje vývoj zahraničního obchodu
 Magický čtyřúhelník – stav a hodnocení hospodářské politiky – ekonomický růst, nezaměstnanost, stabilita cenové hladiny a stav obchodní
bilance (přebytek nebo schodek)
 Nástroje – měnové a fiskální, plošné a selektivní

CENTRÁLNÍ BANKA

 Monetární politika státu

 Reguluje nabídku peněz, podmínky pro poskytování úvěrů, pečuje o stabilitu měny a hlídá činnost komerčních bank
 ČNB
 Spravuje rezervy (zlato, dluhopisy, devizové rezervy – euro a dolar), kterými je kryta domácí měna
 Emituje hlavní objem domácí měny (měnová báze)
 Vydává peníze nejdříve jako zápisové (bezhotovostní) a na požádání je vyměňuje za bankovky a mince (jediná banka v zemi
oprávněná vydávat bankovky a mince)
 Zprostředkovává platby mezi bankami
 Clearingové centrum – tam banky drží na účtech část svých rezerv, půjčují je za úrok těm bankám, které potřebují více rezerv
k provádění plateb klientů
 Mezibankovní trh rezerv – půjčování dočasných přebytků rezerv (také peněžní trh)
 Úrokové sazby, které si mezi sebou banky půjčují se stávají cenou peněz pro ostatní úvěry v celé ekonomice
 Dříve zásahy do ekonomiky časté, od 80. let už jen v oblasti inflace a kurzového režimu

CENTRÁLNÍ BANKY PŮSOBÍ NA EKONOMIKU PROSTŘEDNICTVÍM:

 Úrokových sazeb
 Nástroje – centrální banky vyhlašují svou základní sazbu (ČNB čtrnáctidenní repo sazbu), za kterou komerčním bankám půjčují
nebo od nich přijímají likviditu
 ČNB repo sazba, ale také diskontní sazba a lombardní sazba – používá v rámci automatické facility (poskytování nebo
ukládání likvidity přes noc)
 Mechanismus – změna základní sazby = posun celé hladiny úrokových sazeb v zemi + zdraží/zlevní úvěry
 Vyšší sazby – ekonomická aktivita se zpomaluje, slábne inflace
 Nižší sazby – aktivita se rozbíhá, hlavně investice
 Cíl – regulace inflace s cílem udržet stabilitu cenové hladiny + podpora investiční aktivity
 Kurzu domácí měny vůči zahraničním měnám
 Nástroje – nákup cizí měny za domácí měnu/prodej cizí měny za domácí měnu
 Mechanismus – nákup nebo prodej cizí měny vytváří na trhu dostatečnou poptávku po ní, nakoupené měny jsou uložené
v devizových rezervách, ze kterých se pak čerpá v případě prodeje, poté banky vytvoří jeden ze tří kurzových režimů:
 Řízený plovoucí kurz – příležitostné zmírňování nepříznivých výkyvů kurzu (např. velký investor chce koupit podnik,
přijde na devizový trh s velkým balíkem eur, koruna začne posilovat, ale dealer ČNB zasáhne a posilování zbrzdí)
 Ovlivňovaný kurz – trvalejší tlak banky na odklonění rovnovážného kurzu do nerovnovážné polohy směrem k posílení nebo
oslabení (umělé podhodnocování a nadhodnocování),
 nejčastější je znehodnocování domácí měny, aby se domácí zboží jevilo v cizině levnější a výhodnější, domácí
exportéři mají vyšší zisky a zahraniční spotřebitelé mají zboží levněji, jen importéři platí za cizí zboží hodně
 Fixní kurz – udržování neměnného kurzu vůči některé zahraniční měně
 Volně plovoucí kurz – banka nezasahuje
 Cíl – zvýhodnění exportu a podpora růstu, plná eliminace kurzových rizik pro podnikatele, příprava na přijetí společné měny

STÁTNÍ ROZPOČET

 Plán finančního hospodaření s váhou zákona, tvorba + rozdělování a užívání – vládní orgány
 Hlavní příjem = daně
 Rozpočtová (fiskální) politika – využívání nástrojů ze státního rozpočtu k dosažení cílů
 Vyrovnaný, schodkový (výdaje vyšší než příjmy) nebo přebytkový (příjmy vyšší než výdaje)
 Deficit státního rozpočtu – schodkový státní rozpočet, vláda musí vydávat vládní dluhopisy
 Státní dluh – rozpočet schodkový dlouhodobě
 Příjmy státního rozpočtu – přímé a nepřímé daně, poplatky, cla, příjmy z prodeje státního majetku atd.
 Výdaje státního rozpočtu – vládní nákupy statků a služeb + transfery
 Transferové platby – rozpočtové výdaje, za něž vláda nedostane od příjemce za poskytnutou částku žádné statky ani služby
(důchody, dávky)
 V ČR poslední desetiletý schodkový (výjimkou 2016 a 2018)
 Státní dluh 2022 – 2,9 bilionu

DANĚ A DAŇOVÁ SOUSTAVA

 Daně = hlavní příjem státního rozpočtu, důsledkem zvyšování jsou častější daňové úniky a nižší ochota investovat + přesun výroby jinam
 Daňové sazby progresivní (rostoucí), proporcionální nebo regresivní
 Přímé – placené přímo fyzickými/právnickými osobami, daně z příjmu a z nemovitých věcí
 Nepřímé – připočítány k cenám statků a služeb a odvádějí je prodávající, spotřební daň a daň z přidané hodnoty (DPH)
 DPH – základní sazba 21 %, první snížená 15 % a druhá snížená 10 %
 Den daňové svobody – zproštění povinností odvádět některou daň nebo snížení daně na určitou dobu, kompenzací pro stát jsou nová
volná pracovní místa
 Daň z nemovitých věcí – každoročně vlastníci pozemků a staveb, které jsou evidovány v katastru nemovitostí
 Daň z nabytí nemovitých věcí – 2020 kvůli pandemii zrušena, výše se odvíjela od ceny nemovitosti, sazba 4 %
 Dědická a darovací daň – 2014 začleněna pod daně z příjmů, dědická zanikla, darovací sazba 15 %
 Spotřební daň – zpravidla na zboží s negativními dopady na lidské zdraví (alkohol, tabák), životní prostředí nebo vyčerpatelné zdroje

KONCEPCE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY

 Keynesiánská ekonomie – 50. a 60. léta 20. století

 Zásahy vlády jsou nezbytné pro plné využívání ekonomických zdrojů (zejména pracovních sil)
 Tržní ekonomika je vnitřně nestabilní, zdroj nestability = agregátní poptávka (pokles vede k nevyužívání ekonomických zdrojů a
podněcuje nedobrovolnou nezaměstnanost)
 Řešení = regulace agregátní poptávky deficitní rozpočtovou politikou a monetární politikou se zaměřením na snižování úrokových
sazeb = stimulace poptávky
 „politika plné zaměstnanosti“
 Intervencionistická politika – zásahy státu do ekonomiky vítány
 Neoklasická ekonomie (a monetarismus) – 70. léta 20. století – Kaldor, Robinsonová, Hicks
 Hlavní zdroj nerovnováhy = zásahy státu do ekonomiky
 Optimální podmínky pro vývoj trhu vytváří autoregulační síly trhu samotného
 Orientace na stranu nabídky, odmítání stimulace agregátní poptávky, naopak snaha o stabilní prostředí na trhu dlouhodobými
pravidly, která by motivovala k práci a spoření
 Snaha o nízké daně, omezení inflace a vyrovnaný státní rozpočet
 Keynesiáni vedou zásahy k šokům a místo podpory konkurenčního prostředí je jejich důsledkem spoléhání na podporu od státu
 Liberalismus – systém bude fungovat i bez státu – Friedman, Lucas, Laffer, Long